Orl-2015-11

2015-11
kognitivně disonantní občasník,
informační destilátor,
internetové(nejen) výstřižky ve
fraku, splaskávač simulákrů,
rozpouštěč falešných egregorů,
narušovač zpráchnivnělých
paradigmat, kompenzátor
hypotékového novinářství,
flokulant mediálního žaboklamu,
širokopásmové dráždidlo,
argenteum oppositus coffeteria
pragensis, kanonizátor sít’ové
pomíjivosti, virtuální plátek k
propagaci holé skutečnosti,
homeopaticko psychedelický,
ke kořeni jdoucí
1
Motto:
Pokud jde o Českou republiku,
obávám se, že pouhá hrozba
nuceného přijímání imigrantů
(vnucené kvóty) povede ke
změně politické mapy našeho
státu. Politici poslušní diktátu
Evropské komise asi budou
muset po příštích volbách
emigrovat do Bruselu. Tak
hluboký rozpor mezi občany a
politickou elitou totiž byl v
Čechách naposledy za
Protektorátu.
Jaroslav Bašta.
planeta Pluto
2
OBSAH
OBSAH
Obsah
Špinavá role Západu v Sýrii
5
The Red Line and the Rat Line
8
Italský novinář: Putin je poslední obránce Západu
18
Pokud zmizí stát aneb Jak to myslím s těmi myslivci
20
Evropa má poslední vteřinu k sebeobraně
23
Konspirační teorie se staly realitou
25
Filozof Cílek: Slitování s trpícími imigranty jsou emoce, jakou zátěž ponesou naše děti, to je
věc rozumu. A ta zvláštní hra na vděčnost...
27
Fotograf Šibík ukázal nepořádek a plýtvání uprchlíků.
32
Nástup fašistů, válka Německa proti Rusku, Evropa na kolenou.
33
Začne třetí česko-německý duchovní konflikt nebo Němci prohlédnou?
36
Zatmění měsíce 28. 9. 2015 + Česká republika (střípky astrologického náhledu)
40
Václav Cílek: Po slitování přijdou šibenice
43
USA, Saúdové, lidská práva a dvojí metr
47
Solidarita ve slepé uličce
50
Skončíme jako na planetě opic, nebo nám uřežou hlavy... Bojovníci proti islámu a jejich
další děsivá přednáška
55
Konec Pax Americana
59
3
OBSAH
OBSAH
Sebevražda Německa a východoevropské žáby
60
Kazatelská politologie
61
Ayahuasca and the concept of reality. Ethnographic, theoretical, and experiential considerations
62
Jsme levicoví rusofilové?
76
Merkelová ztratila rozum. Poroste nenávist. Přijde konflikt a politický rozvrat. A zednáři a
vliv Bilderbergu na vedení EU...
78
V domě mého Otce je mnoho příbytků. . . (Jan, kapitola 14, verš 2.)
81
Skutečnou hrozbou pro Západ jsou Saúdové
86
Jak jsme se stali kolonií
88
Hlava katolické Sýrie: Západ ponechal menšiny v Sýrii hrdlořezům!
89
Zastaví pakty typu TTIP prostě čas?
90
Cíle Agendy 2030 s velkým otazníkem
93
Cirkus s migranty je pokrytectví. Lomíme rukama nad těmi, kteří opustili své staré a
nemocné. Tu vynucenou solidaritu zaplatí chudí v Evropě
96
Dnes jsme povinni tolerovat i ty, co nám jdou doslova po krku. Elity si myslí, že vědí, co je
správné, a když to ti tupci nechápou...
98
Místo válečných dluhopisů přijdou dluhopisy uprchlické
101
Stojí CIA za ničením toho, co zbylo z naší civilizace?
104
BIG BEN: Ignorance, lež nebo psychická porucha
105
4
ŠPINAVÁ ROLE ZÁPADU V SÝRII
jším náměstkem ministra obrany Paulem Wolfowitzem.
Během onoho rozhovoru náměstek generálovi řekl,
že Pentagon již připravil plány na změnu režimu v
Iráku, Sýrii a Íránu. „. . . Dostali jsme asi 5 či 10 let na
vyčištění těchto starých sovětských režimů – Sýrie,
Írán, Irák – dříve, než se nám postaví další super velmoc.
Generál Clark pak odhalil, že šest týdnů po útoku
na dvojčata v r. 2001 mu představitel ministerstva obrany řekl, že Pentagon vydal tajný dokument
popisující strategii USA na svržení režimů sedmi
zemí v příštích pěti letech.
Začít se mělo s Irákem, pak měla přijít Sýrie a
Libanon, pak Libye, Somálsko, Súdán a nakonec Írán.
Špinavá role Západu v Sýrii
Tato tvrzení byla potvrzena bývalým francouzským
ministrem zahraničí Rolandem Dumasem, když
řekl francouzské televizi, že Británie cvičila a
podporovala syrské vzbouřence nejméně dva roky
předtím, než začala vzpoura s cílem svrhnout Assada.
Fragkiska Megaloudi
V posledních měsících situace ve Středomoří
sloužila jako dramatická připomínka toho, co se
vůdci Evropy snažili usilovně zapomenout. Syrská
krize dorazila do Evropy.
Ačkoliv se toho spousta namluvilo o počtech a podílu
uprchlíků, který každá země může či nemůže přijmout, nezapomeňme na to, že za těmito čísly a
okázalým emocionalismem politiků se ukrývá ošklivá stránka světové politiky.
Peníze, které živí válku
V letech 2006 až 2010 utratily USA 12 milionů dolarů
na podporu a vyvolání demonstrací a na propagandu
proti syrské vládě. Wikileaks uveřejnila přes 7000
tajných diplomatických telegramů, které toto zjištění
dokumentují.
Plány na svržení „otravných“ režimů na Středním
východě byly zahájeny v době, kdy váleční jestřábi
Washingtonu a jejich evropští spojenci připravovali
první iráckou válku.
Telegramy odhalily, že až 6,3 milionu dolarů bylo
předáno Hnutí za spravedlnost a rozvoj, syrské
disidentské organizaci se sídlem v Londýně. Hnutí
provozovalo satelitní kanál Barada, který vysílal do
V projevu v r. 2007 americký generál Wesley Clark
vzpomněl konverzaci, kterou vedl v r. 1991 s tehde5
ŠPINAVÁ ROLE ZÁPADU V SÝRII
milionů dolarů, USA přislíbily dalších 14 milionů v rámci lékařské pomoci, mimo té nabídnuté
Německem ve výši 29 milionů dolarů.
Sýrie protivládní propagandu a který hrál důležitou
roli za protestů proti Assadovi v letech 2010-2011.
Zbývajících 6 milionů bylo USA utraceno za podporu vzbouřenců a aktivistů a vzdělávání novinářů
ve způsobech manipulace se zpravodajstvím o syrské
krizi tak, aby z toho měli prospěch ozbrojenci.
O dva roky později, v r. 2014, francouzský prezident Hollande cynicky řekl francouzským médiím,
že Francie vyzbrojovala a cvičila syrské ozbrojence,
po nespecifikované časové období, protože „jsou jedinými, kteří se účastní demokratického procesu“.
V dubnu 2011 mluvčí ministerstva zahraničí, Mark
Toner, připustil, že dokumenty Wikileaks jsou autentické a tvrdil, že USA podporovaly několik „občanských hnutí v Sýrii“, s „cílem posílit svobodu projevu“.
V rozhovoru pro francouzský deník Le Monde připustil, že Francie to nemůže „nechat být“ a že v
tomto panuje „dobrá shoda s Evropou a Američany“.
V r. 2012 francouzský ministra zahraničí, Laurent
Fabius, spolu s Británií, tlačil na zmírnění zbrojního embarga EU vůči Sýrii, aby se umožnil přísun
„obranných zbraní bojovníkům opozice“.
A skutečně panovala.
Francie byla první evropskou mocností, která uznala
Syrskou národní koalici jako opoziční a revoluční
sílu, koalici tvořenou několika skupinami ozbrojenců
vytvořenou v Doha, která podle francouzského prezidenta Francoise Hollanda byla „jediným zástupcem
Syřanů“.
V září 2012 americký konzulát v Benghází a základna
CIA nacházející se míli od konzulátu byly napadeny
místními bojůvkami. Při útoku zemřeli čtyři lidé,
včetně amerického velvyslance v Libyi Christophera
Stevense.
Libyjská spojka
Prezident Obama a Hillary Clinton byli silně kritizováni za nedostatečnou bezpečnost konzulátu a
opožděnou reakci.
Koalice byla také uznána sousedním Tureckem a
Arabskou ligou, jako „legitimní zástupce aspirací
Syřanů“.
Ale oficiální historka nezmiňovala jisté klíčové záležitosti: proč byla napadena základna CIA a jaká byla
přesná role konzulátu v oblasti částečné kontrolované
místními ozbrojenci?
V prosinci 2012 na setkání konaném v Marakéši
podpořily Spojené státy Národní koalici, coby nadnárodní syrskou vládu.
V té době uznalo syrskou opozici více než 100 zemí,
včetně Evropské unie, navzdory obavám, že může
být napojena na skupiny Al-Kajdy.
Oficiálně bylo rolí velvyslanectví vytvoření kulturního střediska a knihovny v Benghází. Ale zprávy
médií uvádí, že konzulát měl mnohem obskurnější
roli.
Podle francouzského ministra zahraničí Laurenta
Fabiuse byly na setkání oznámeny „důležité“ finanční příspěvky: Saudská Arábie nabídla 100
Brzy poté, co válka za svržení Muammara Kaddáfího
v Libyi začala, v únoru 2011, zřídila CIA základnu
6
ŠPINAVÁ ROLE ZÁPADU V SÝRII
Masakr v Ghouta
pro své špionážní operace v Benghází. Základna CIA
byla známá jako Annex a podle Wall Street Journal
bylo jediným cílem konzulátu „poskytování diplomatického krytí Annexu“.
V srpnu 2013 se nad ozbrojenci ovládaným předměstím Ghouta poblíž Damašku vznášel žlutý kouř.
O několik hodin později leželo na ulici 1000 mrtvých
těl, včetně 300 dětí. Byl to jeden z nejhorších sarinových útoků v historii syrské občanské války.
Londýnské Sunday Times uvedly, že Spojené státy
tajně nakupovaly zbraně ze skladů Kaddáfího –
včetně protiletadlových raket SA-7, protitankových
nábojů, reaktivních granátů a minometů.
Prezident Obama obvinil syrský režim z údajného
překročení „červené čáry“, kterou vytyčil v r. 2012,
použitím chemických zbraní a oznámil americkou
vojenskou intervenci v Sýrii.
Přes spojení v zemích na Středním východě, které
již podporovaly různé opoziční skupiny v Sýrii, byly
některé tyto zbraně předány ozbrojencům.
Nicméně dva dny před plánovaným útokem Obama
řekl, že bude usilovat o schválení intervence kongresem.
Držitel Pulitzerovy ceny, investigativní novinář Seymour Hersh, také odhalil, že prezident Obama a
turecký premiér Erdogan uzavřeli tajnou dohodu na
počátku r. 2012.
Takže co přimělo amerického prezidenta změnit názor?
Obsahem dohody bylo, že CIA a britská MI6 přemístí
těžké Kaddáfího zbraně z Libye a dodají je Svobodné
syrské armádě; Turecko, Saúdská Arábie a Katar
měly poskytnout na tuto operaci peníze, kdy operace byla zastřešena australským subjektem.
Seymour Hersh předkládá alternativní sled událostí:
americká rozvědka se bála, že Turecko dodávalo plyn
sarin ozbrojencům několik měsíců předtím, než k
útoku došlo. Tato informace nebyla nikdy uveřejněna.
Je velmi pravděpodobné, že většina těchto zbraní
skončila v rukách fronty Al-Nusra – extremistické
skupiny, které je napojena na Al-Kajdu v Sýrii.
Když USA a jejich evropští a středovýchodní spojenci
dodávali těžké zbraně ozbrojencům v Sýrii, až 9% bojovníků Svobodné syrské armády bylo součástí fronty
Al-Nusra.
Hersh píše, že „americká vojenská rozvědka vydala
19. června vysoce utajené pětistránkové „diskusní
body“, kde se uvádělo, že syrská skupina ozbrojenců
Al-Nusra provozuje zařízení na výrobu sarinu“.
Podle tohoto dokumentu „v Turecku a Saúdské
Arábii sídlící zprostředkovatelé se pokoušeli získat
látky pro výrobu sarinu ve velkém, desítky kilogramů, pravděpodobně pro předjímanou velkou
výrobu v Sýrii“.
V r.
2012 Washington Post uvedl, že džihádistická skupina se rychle rozrůstá, „částečně proto, že
byla nejagresivnější a nejúspěšnější odnoží sil ozbrojenců“.
Podle Hershova exposé v r. 2012 americké tajné
služby věřily, že ozbrojenci válku prohrají.
Skutečně, v r. 2013 prakticky všechny oblasti ovládané ozbrojenci v Sýrii byly vedeny džihádisty.
7
THE RED LINE AND THE RAT LINE
To přimělo tureckou tajnou službu a žandarmerii,
polovojenskou jednotku pro vynucování práva,
spolupracovat s Al-Nusra v Sýrii a pomoct ji vytvořit
chemickou výrobu.
Erdogan údajně doufal, že použití chemických zbraní
proti syrským civilistům povede k vojenské reakci
Spojených států proti Assadovi.
Hershova zpráva vedla ke sporům a New Yorker a
Washington Post ji odmítly uveřejnit.
Trvalo by roky, než by politické hrátky kolem
syrského konfliktu vyplavaly na světlo.
Mezitím byly 4 miliony Syřanů nuceny před konfliktem utéct a přes 250,000 lidí se pokusilo dostat v
srpnu 2015 do Evropy. Západní země jsou ochotny
poskytnout azyl, ale nejsou ochotny zastavit akce,
které válku pohání.
Zdá se, že těla utopených syrských dětí šokovala
spoustu lidí, ale nevedla ke změnám v politice.
The Dirty Role of the West in Syria vyšel 17. září 2015
na Global Research.
zdroj:http://zvedavec.org/komentare/2015/09/6591-spinavarole-zapadu-v-syrii.htm
The Red Line and the Rat Line
In 2011 Barack Obama led an allied military intervention in Libya without consulting the US Congress.
Last August, after the sarin attack on the Damascus
suburb of Ghouta, he was ready to launch an allied
air strike, this time to punish the Syrian government
for allegedly crossing the ‘red line’ he had set in 2012
on the use of chemical weapons.
8
THE RED LINE AND THE RAT LINE
Islamist rebel groups. ‘We knew there were some in
the Turkish government,’ a former senior US intelligence official, who has access to current intelligence,
told me, ‘who believed they could get Assad’s nuts
in a vice by dabbling with a sarin attack inside Syria
– and forcing Obama to make good on his red line
threat.’
Then with less than two days to go before the
planned strike, he announced that he would seek
congressional approval for the intervention. The
strike was postponed as Congress prepared for hearings, and subsequently cancelled when Obama accepted Assad’s offer to relinquish his chemical arsenal in a deal brokered by Russia. Why did Obama
delay and then relent on Syria when he was not shy
about rushing into Libya? The answer lies in a clash
between those in the administration who were committed to enforcing the red line, and military leaders
who thought that going to war was both unjustified
and potentially disastrous.
The joint chiefs also knew that the Obama administration’s public claims that only the Syrian army
had access to sarin were wrong. The American
and British intelligence communities had been aware
since the spring of 2013 that some rebel units in Syria
were developing chemical weapons. On 20 June analysts for the US Defense Intelligence Agency issued a
highly classified five-page ‘talking points’ briefing for
the DIA’s deputy director, David Shedd, which stated
that al-Nusra maintained a sarin production cell: its
programme, the paper said, was ‘the most advanced
sarin plot since al-Qaida’s pre-9/11 effort’. (According to a Defense Department consultant, US intelligence has long known that al-Qaida experimented
with chemical weapons, and has a video of one of its
gas experiments with dogs.) The DIA paper went on:
‘Previous IC [intelligence community] focus had been
almost entirely on Syrian CW [chemical weapons]
stockpiles; now we see ANF attempting to make its
own CW . . . Al-Nusrah Front’s relative freedom of
operation within Syria leads us to assess the group’s
CW aspirations will be difficult to disrupt in the future.’ The paper drew on classified intelligence from
numerous agencies: ‘Turkey and Saudi-based chemical facilitators,’ it said, ‘were attempting to obtain
sarin precursors in bulk, tens of kilograms, likely for
the anticipated large scale production effort in Syria.’
(Asked about the DIA paper, a spokesperson for the
Obama’s change of mind had its origins at Porton
Down, the defence laboratory in Wiltshire. British
intelligence had obtained a sample of the sarin used
in the 21 August attack and analysis demonstrated
that the gas used didn’t match the batches known
to exist in the Syrian army’s chemical weapons arsenal. The message that the case against Syria wouldn’t
hold up was quickly relayed to the US joint chiefs of
staff. The British report heightened doubts inside the
Pentagon; the joint chiefs were already preparing to
warn Obama that his plans for a far-reaching bomb
and missile attack on Syria’s infrastructure could lead
to a wider war in the Middle East. As a consequence
the American officers delivered a last-minute caution
to the president, which, in their view, eventually led
to his cancelling the attack.
For months there had been acute concern among senior military leaders and the intelligence community
about the role in the war of Syria’s neighbours, especially Turkey. Prime Minister Recep Erdoğan was
known to be supporting the al-Nusra Front, a jihadist
faction among the rebel opposition, as well as other
9
THE RED LINE AND THE RAT LINE
cal market’, which ‘has supported at least seven CW
efforts since 2004’.
director of national intelligence said: ‘No such paper
was ever requested or produced by intelligence community analysts.’)
A series of chemical weapon attacks in March and
April 2013 was investigated over the next few months
by a special UN mission to Syria. A person with
close knowledge of the UN’s activity in Syria told
me that there was evidence linking the Syrian opposition to the first gas attack, on 19 March in Khan
Al-Assal, a village near Aleppo. In its final report
in December, the mission said that at least 19 civilians and one Syrian soldier were among the fatalities,
along with scores of injured. It had no mandate to assign responsibility for the attack, but the person with
knowledge of the UN’s activities said: ‘Investigators
interviewed the people who were there, including the
doctors who treated the victims. It was clear that the
rebels used the gas. It did not come out in public
because no one wanted to know.’
Last May, more than ten members of the al-Nusra
Front were arrested in southern Turkey with what local police told the press were two kilograms of sarin.
In a 130-page indictment the group was accused of attempting to purchase fuses, piping for the construction of mortars, and chemical precursors for sarin.
Five of those arrested were freed after a brief detention. The others, including the ringleader, Haytham
Qassab, for whom the prosecutor requested a prison
sentence of 25 years, were released pending trial. In
the meantime the Turkish press has been rife with
speculation that the Erdoğan administration has been
covering up the extent of its involvement with the
rebels. In a news conference last summer, Aydin Sezgin, Turkey’s ambassador to Moscow, dismissed the
arrests and claimed to reporters that the recovered
‘sarin’ was merely ‘anti-freeze’.
In the months before the attacks began, a former senior Defense Department official told me, the DIA
was circulating a daily classified report known as
SYRUP on all intelligence related to the Syrian conflict, including material on chemical weapons. But in
the spring, distribution of the part of the report concerning chemical weapons was severely curtailed on
the orders of Denis McDonough, the White House
chief of staff. ‘Something was in there that triggered a shit fit by McDonough,’ the former Defense
Department official said. ‘One day it was a huge
deal, and then, after the March and April sarin attacks’ – he snapped his fingers – ‘it’s no longer there.’
The decision to restrict distribution was made as the
joint chiefs ordered intensive contingency planning
for a possible ground invasion of Syria whose pri-
The DIA paper took the arrests as evidence that alNusra was expanding its access to chemical weapons.
It said Qassab had ‘self-identified’ as a member of alNusra, and that he was directly connected to Abdal-Ghani, the ‘ANF emir for military manufacturing’. Qassab and his associate Khalid Ousta worked
with Halit Unalkaya, an employee of a Turkish firm
called Zirve Export, who provided ‘price quotes for
bulk quantities of sarin precursors’. Abd-al-Ghani’s
plan was for two associates to ‘perfect a process for
making sarin, then go to Syria to train others to begin large scale production at an unidentified lab in
Syria’. The DIA paper said that one of his operatives
had purchased a precursor on the ‘Baghdad chemi-
10
THE RED LINE AND THE RAT LINE
power grids, oil and gas depots, all known logistic
and weapons depots, all known command and control facilities, and all known military and intelligence
buildings.
mary objective would be the elimination of chemical
weapons.
The former intelligence official said that many in the
US national security establishment had long been
troubled by the president’s red line: ‘The joint chiefs
asked the White House, “What does red line mean?
How does that translate into military orders? Troops
on the ground? Massive strike? Limited strike?”
They tasked military intelligence to study how we
could carry out the threat. They learned nothing
more about the president’s reasoning.’
Britain and France were both to play a part. On 29
August, the day Parliament voted against Cameron’s
bid to join the intervention, the Guardian reported
that he had already ordered six RAF Typhoon fighter
jets to be deployed to Cyprus, and had volunteered a
submarine capable of launching Tomahawk missiles.
The French air force – a crucial player in the 2011
strikes on Libya – was deeply committed, according
to an account in Le Nouvel Observateur; François
Hollande had ordered several Rafale fighter-bombers
to join the American assault. Their targets were reported to be in western Syria.
In the aftermath of the 21 August attack Obama ordered the Pentagon to draw up targets for bombing. Early in the process, the former intelligence official said, ‘the White House rejected 35 target sets
provided by the joint chiefs of staff as being insufficiently “painful” to the Assad regime.’ The original
targets included only military sites and nothing by
way of civilian infrastructure. Under White House
pressure, the US attack plan evolved into ‘a monster strike’: two wings of B-52 bombers were shifted
to airbases close to Syria, and navy submarines and
ships equipped with Tomahawk missiles were deployed. ‘Every day the target list was getting longer,’
the former intelligence official told me. ‘The Pentagon planners said we can’t use only Tomahawks
to strike at Syria’s missile sites because their warheads are buried too far below ground, so the two B52 air wings with two-thousand pound bombs were
assigned to the mission. Then we’ll need standby
search-and-rescue teams to recover downed pilots
and drones for target selection. It became huge.’ The
new target list was meant to ‘completely eradicate
any military capabilities Assad had’, the former intelligence official said. The core targets included electric
By the last days of August the president had given
the Joint Chiefs a fixed deadline for the launch. ‘H
hour was to begin no later than Monday morning [2
September], a massive assault to neutralise Assad,’
the former intelligence official said. So it was a surprise to many when during a speech in the White
House Rose Garden on 31 August Obama said that
the attack would be put on hold, and he would turn
to Congress and put it to a vote.
At this stage, Obama’s premise – that only the Syrian
army was capable of deploying sarin – was unravelling. Within a few days of the 21 August attack, the
former intelligence official told me, Russian military
intelligence operatives had recovered samples of the
chemical agent from Ghouta. They analysed it and
passed it on to British military intelligence; this was
the material sent to Porton Down. (A spokesperson
for Porton Down said: ‘Many of the samples anal11
THE RED LINE AND THE RAT LINE
The UK defence staff who relayed the Porton Down
findings to the joint chiefs were sending the Americans a message, the former intelligence official said:
‘We’re being set up here.’ (This account made sense
of a terse message a senior official in the CIA sent
in late August: ‘It was not the result of the current
regime. UK & US know this.’) By then the attack was
a few days away and American, British and French
planes, ships and submarines were at the ready. Subscribe to the London Review of Books
ysed in the UK tested positive for the nerve agent
sarin.’ MI6 said that it doesn’t comment on intelligence matters.)
The former intelligence official said the Russian who
delivered the sample to the UK was ‘a good source
– someone with access, knowledge and a record of
being trustworthy’. After the first reported uses
of chemical weapons in Syria last year, American
and allied intelligence agencies ‘made an effort to
find the answer as to what if anything, was used –
and its source’, the former intelligence official said.
‘We use data exchanged as part of the Chemical
Weapons Convention. The DIA’s baseline consisted
of knowing the composition of each batch of Sovietmanufactured chemical weapons. But we didn’t
know which batches the Assad government currently
had in its arsenal. Within days of the Damascus incident we asked a source in the Syrian government to
give us a list of the batches the government currently
had. This is why we could confirm the difference so
quickly.’
The officer ultimately responsible for the planning
and execution of the attack was General Martin
Dempsey, chairman of the joint chiefs. From the beginning of the crisis, the former intelligence official
said, the joint chiefs had been sceptical of the administration’s argument that it had the facts to back up
its belief in Assad’s guilt. They pressed the DIA and
other agencies for more substantial evidence. ‘There
was no way they thought Syria would use nerve gas
at that stage, because Assad was winning the war,’
the former intelligence official said. Dempsey had irritated many in the Obama administration by repeatedly warning Congress over the summer of the danger of American military involvement in Syria. Last
April, after an optimistic assessment of rebel progress
by the secretary of state, John Kerry, in front of the
House Foreign Affairs Committee, Dempsey told the
Senate Armed Services Committee that ‘there’s a risk
that this conflict has become stalemated.’
The process hadn’t worked as smoothly in the spring,
the former intelligence official said, because the studies done by Western intelligence ‘were inconclusive
as to the type of gas it was. The word “sarin” didn’t
come up. There was a great deal of discussion about
this, but since no one could conclude what gas it was,
you could not say that Assad had crossed the president’s red line.’ By 21 August, the former intelligence
official went on, ‘the Syrian opposition clearly had
learned from this and announced that “sarin” from
the Syrian army had been used, before any analysis could be made, and the press and White House
jumped at it. Since it now was sarin, “It had to be
Assad.”’
Dempsey’s initial view after 21 August was that a
US strike on Syria – under the assumption that the
Assad government was responsible for the sarin attack – would be a military blunder, the former intelligence official said. The Porton Down report caused
the joint chiefs to go to the president with a more seri12
THE RED LINE AND THE RAT LINE
Journal, that she hadn’t asked the president to put
the bombing to a congressional vote.
ous worry: that the attack sought by the White House
would be an unjustified act of aggression. It was the
joint chiefs who led Obama to change course. The
official White House explanation for the turnabout –
the story the press corps told – was that the president, during a walk in the Rose Garden with Denis
McDonough, his chief of staff, suddenly decided to
seek approval for the strike from a bitterly divided
Congress with which he’d been in conflict for years.
The former Defense Department official told me that
the White House provided a different explanation to
members of the civilian leadership of the Pentagon:
the bombing had been called off because there was
intelligence ‘that the Middle East would go up in
smoke’ if it was carried out.
Obama’s move for congressional approval quickly
became a dead end. ‘Congress was not going to
let this go by,’ the former intelligence official said.
‘Congress made it known that, unlike the authorisation for the Iraq war, there would be substantive
hearings.’ At this point, there was a sense of desperation in the White House, the former intelligence
official said. ‘And so out comes Plan B. Call off the
bombing strike and Assad would agree to unilaterally sign the chemical warfare treaty and agree to
the destruction of all of chemical weapons under UN
supervision.’ At a press conference in London on
9 September, Kerry was still talking about intervention: ‘The risk of not acting is greater than the risk
of acting.’ But when a reporter asked if there was
anything Assad could do to stop the bombing, Kerry
said: ‘Sure. He could turn over every single bit of his
chemical weapons to the international community in
the next week . . . But he isn’t about to do it, and it
can’t be done, obviously.’ As the New York Times
reported the next day, the Russian-brokered deal that
emerged shortly afterwards had first been discussed
by Obama and Putin in the summer of 2012. Although the strike plans were shelved, the administration didn’t change its public assessment of the justification for going to war. ‘There is zero tolerance at
that level for the existence of error,’ the former intelligence official said of the senior officials in the White
House. ‘They could not afford to say: “We were
wrong.”’ (The DNI spokesperson said: ‘The Assad
regime, and only the Assad regime, could have been
responsible for the chemical weapons attack that took
place on 21 August.’)
The president’s decision to go to Congress was initially seen by senior aides in the White House, the
former intelligence official said, as a replay of George
W. Bush’s gambit in the autumn of 2002 before the invasion of Iraq: ‘When it became clear that there were
no WMD in Iraq, Congress, which had endorsed
the Iraqi war, and the White House both shared the
blame and repeatedly cited faulty intelligence. If the
current Congress were to vote to endorse the strike,
the White House could again have it both ways – wallop Syria with a massive attack and validate the president’s red line commitment, while also being able
to share the blame with Congress if it came out that
the Syrian military wasn’t behind the attack.’ The
turnabout came as a surprise even to the Democratic
leadership in Congress. In September the Wall Street
Journal reported that three days before his Rose Garden speech Obama had telephoned Nancy Pelosi,
leader of the House Democrats, ‘to talk through the
options’. She later told colleagues, according to the
13
THE RED LINE AND THE RAT LINE
of front companies were set up in Libya, some under the cover of Australian entities. Retired American soldiers, who didn’t always know who was really
employing them, were hired to manage procurement
and shipping. The operation was run by David Petraeus, the CIA director who would soon resign when
it became known he was having an affair with his biographer. (A spokesperson for Petraeus denied the
operation ever took place.)
*
The full extent of US co-operation with Turkey, Saudi
Arabia and Qatar in assisting the rebel opposition in
Syria has yet to come to light. The Obama administration has never publicly admitted to its role in
creating what the CIA calls a ‘rat line’, a back channel highway into Syria. The rat line, authorised in
early 2012, was used to funnel weapons and ammunition from Libya via southern Turkey and across the
Syrian border to the opposition. Many of those in
Syria who ultimately received the weapons were jihadists, some of them affiliated with al-Qaida. (The
DNI spokesperson said: ‘The idea that the United
States was providing weapons from Libya to anyone
is false.’)
The operation had not been disclosed at the time it
was set up to the congressional intelligence committees and the congressional leadership, as required by
law since the 1970s. The involvement of MI6 enabled the CIA to evade the law by classifying the
mission as a liaison operation. The former intelligence official explained that for years there has been
a recognised exception in the law that permits the
CIA not to report liaison activity to Congress, which
would otherwise be owed a finding. (All proposed
CIA covert operations must be described in a written
document, known as a ‘finding’, submitted to the senior leadership of Congress for approval.) Distribution of the annex was limited to the staff aides who
wrote the report and to the eight ranking members
of Congress – the Democratic and Republican leaders of the House and Senate, and the Democratic and
Republicans leaders on the House and Senate intelligence committees. This hardly constituted a genuine
attempt at oversight: the eight leaders are not known
to gather together to raise questions or discuss the
secret information they receive.
In January, the Senate Intelligence Committee released a report on the assault by a local militia in
September 2012 on the American consulate and a
nearby undercover CIA facility in Benghazi, which
resulted in the death of the US ambassador, Christopher Stevens, and three others. The report’s criticism
of the State Department for not providing adequate
security at the consulate, and of the intelligence community for not alerting the US military to the presence of a CIA outpost in the area, received frontpage coverage and revived animosities in Washington, with Republicans accusing Obama and Hillary
Clinton of a cover-up. A highly classified annex to
the report, not made public, described a secret agreement reached in early 2012 between the Obama and
Erdoğan administrations. It pertained to the rat line.
By the terms of the agreement, funding came from
Turkey, as well as Saudi Arabia and Qatar; the CIA,
with the support of MI6, was responsible for getting
arms from Gaddafi’s arsenals into Syria. A number
The annex didn’t tell the whole story of what happened in Benghazi before the attack, nor did it explain why the American consulate was attacked. ‘The
consulate’s only mission was to provide cover for the
14
THE RED LINE AND THE RAT LINE
organisation – was working directly with al-Nusra
and its allies to develop a chemical warfare capability. ‘The MIT was running the political liaison with
the rebels, and the Gendarmerie handled military logistics, on-the-scene advice and training – including
training in chemical warfare,’ the former intelligence
official said. ‘Stepping up Turkey’s role in spring
2013 was seen as the key to its problems there. Erdoğan knew that if he stopped his support of the jihadists it would be all over. The Saudis could not
support the war because of logistics – the distances
involved and the difficulty of moving weapons and
supplies. Erdoğan’s hope was to instigate an event
that would force the US to cross the red line. But
Obama didn’t respond in March and April.’
moving of arms,’ the former intelligence official, who
has read the annex, said. ‘It had no real political role.’
Washington abruptly ended the CIA’s role in the
transfer of arms from Libya after the attack on the
consulate, but the rat line kept going. ‘The United
States was no longer in control of what the Turks
were relaying to the jihadists,’ the former intelligence
official said. Within weeks, as many as forty portable
surface-to-air missile launchers, commonly known as
manpads, were in the hands of Syrian rebels. On
28 November 2012, Joby Warrick of the Washington Post reported that the previous day rebels near
Aleppo had used what was almost certainly a manpad to shoot down a Syrian transport helicopter. ‘The
Obama administration,’ Warrick wrote, ‘has steadfastly opposed arming Syrian opposition forces with
such missiles, warning that the weapons could fall
into the hands of terrorists and be used to shoot
down commercial aircraft.’ Two Middle Eastern intelligence officials fingered Qatar as the source, and
a former US intelligence analyst speculated that the
manpads could have been obtained from Syrian military outposts overrun by the rebels. There was no indication that the rebels’ possession of manpads was
likely the unintended consequence of a covert US
programme that was no longer under US control.
There was no public sign of discord when Erdoğan
and Obama met on 16 May 2013 at the White House.
At a later press conference Obama said that they had
agreed that Assad ‘needs to go’. Asked whether he
thought Syria had crossed the red line, Obama acknowledged that there was evidence such weapons
had been used, but added, ‘it is important for us to
make sure that we’re able to get more specific information about what exactly is happening there.’ The
red line was still intact.
An American foreign policy expert who speaks regularly with officials in Washington and Ankara told
me about a working dinner Obama held for Erdoğan
during his May visit. The meal was dominated by the
Turks’ insistence that Syria had crossed the red line
and their complaints that Obama was reluctant to do
anything about it. Obama was accompanied by John
Kerry and Tom Donilon, the national security adviser
who would soon leave the job. Erdoğan was joined
by Ahmet Davutoğlu, Turkey’s foreign minister, and
By the end of 2012, it was believed throughout
the American intelligence community that the rebels
were losing the war. ‘Erdoğan was pissed,’ the former intelligence official said, ‘and felt he was left
hanging on the vine. It was his money and the cutoff was seen as a betrayal.’ In spring 2013 US intelligence learned that the Turkish government – through
elements of the MIT, its national intelligence agency,
and the Gendarmerie, a militarised law-enforcement
15
THE RED LINE AND THE RAT LINE
sponding to sanctions of Iranian banks by the EU, the
SWIFT electronic payment system, which facilitates
cross-border payments, expelled dozens of Iranian
financial institutions, severely restricting the country’s ability to conduct international trade. The US
followed with the executive order in July, but left
what came to be known as a ‘golden loophole’: gold
shipments to private Iranian entities could continue.
Turkey is a major purchaser of Iranian oil and gas,
and it took advantage of the loophole by depositing
its energy payments in Turkish lira in an Iranian account in Turkey; these funds were then used to purchase Turkish gold for export to confederates in Iran.
Gold to the value of $13 billion reportedly entered
Iran in this way between March 2012 and July 2013.
Hakan Fidan, the head of the MIT. Fidan is known
to be fiercely loyal to Erdoğan, and has been seen as
a consistent backer of the radical rebel opposition in
Syria.
The foreign policy expert told me that the account
he heard originated with Donilon. (It was later corroborated by a former US official, who learned of it
from a senior Turkish diplomat.) According to the
expert, Erdoğan had sought the meeting to demonstrate to Obama that the red line had been crossed,
and had brought Fidan along to state the case. When
Erdoğan tried to draw Fidan into the conversation,
and Fidan began speaking, Obama cut him off and
said: ‘We know.’ Erdoğan tried to bring Fidan in
a second time, and Obama again cut him off and
said: ‘We know.’ At that point, an exasperated Erdoğan said, ‘But your red line has been crossed!’ and,
the expert told me, ‘Donilon said Erdoğan “fucking
waved his finger at the president inside the White
House”.’ Obama then pointed at Fidan and said: ‘We
know what you’re doing with the radicals in Syria.’
(Donilon, who joined the Council on Foreign Relations last July, didn’t respond to questions about this
story. The Turkish Foreign Ministry didn’t respond
to questions about the dinner. A spokesperson for
the National Security Council confirmed that the dinner took place and provided a photograph showing
Obama, Kerry, Donilon, Erdoğan, Fidan and Davutoğlu sitting at a table. ‘Beyond that,’ she said, ‘I’m
not going to read out the details of their discussions.’)
The programme quickly became a cash cow for corrupt politicians and traders in Turkey, Iran and the
United Arab Emirates. ‘The middlemen did what
they always do,’ the former intelligence official said.
‘Take 15 per cent. The CIA had estimated that there
was as much as two billion dollars in skim. Gold and
Turkish lira were sticking to fingers.’ The illicit skimming flared into a public ‘gas for gold’ scandal in
Turkey in December, and resulted in charges against
two dozen people, including prominent businessmen
and relatives of government officials, as well as the
resignations of three ministers, one of whom called
for Erdoğan to resign. The chief executive of a Turkish state-controlled bank that was in the middle of the
scandal insisted that more than $4.5 million in cash
found by police in shoeboxes during a search of his
home was for charitable donations.
But Erdoğan did not leave empty handed. Obama
was still permitting Turkey to continue to exploit a
loophole in a presidential executive order prohibiting the export of gold to Iran, part of the US sanctions regime against the country. In March 2012, re-
Late last year Jonathan Schanzer and Mark Dubowitz
reported in Foreign Policy that the Obama administration closed the golden loophole in January 2013,
16
THE RED LINE AND THE RAT LINE
thing that would precipitate a US military response’.
By late summer, the Syrian army still had the advantage over the rebels, the former intelligence official
said, and only American air power could turn the
tide. In the autumn, the former intelligence official
went on, the US intelligence analysts who kept working on the events of 21 August ‘sensed that Syria had
not done the gas attack. But the 500 pound gorilla
was, how did it happen? The immediate suspect was
the Turks, because they had all the pieces to make it
happen.’
but ‘lobbied to make sure the legislation . . . did not
take effect for six months’. They speculated that the
administration wanted to use the delay as an incentive to bring Iran to the bargaining table over its nuclear programme, or to placate its Turkish ally in the
Syrian civil war. The delay permitted Iran to ‘accrue
billions of dollars more in gold, further undermining
the sanctions regime’.
*
The American decision to end CIA support of the
weapons shipments into Syria left Erdoğan exposed
politically and militarily. ‘One of the issues at that
May summit was the fact that Turkey is the only avenue to supply the rebels in Syria,’ the former intelligence official said. ‘It can’t come through Jordan
because the terrain in the south is wide open and the
Syrians are all over it. And it can’t come through the
valleys and hills of Lebanon – you can’t be sure who
you’d meet on the other side.’ Without US military
support for the rebels, the former intelligence official said, ‘Erdoğan’s dream of having a client state in
Syria is evaporating and he thinks we’re the reason
why. When Syria wins the war, he knows the rebels
are just as likely to turn on him – where else can they
go? So now he will have thousands of radicals in his
backyard.’ Indonesia - Guest of Honour, Frankfurt
Bookfair 2015
As intercepts and other data related to the 21 August attacks were gathered, the intelligence community saw evidence to support its suspicions. ‘We now
know it was a covert action planned by Erdoğan’s
people to push Obama over the red line,’ the former
intelligence official said. ‘They had to escalate to a
gas attack in or near Damascus when the UN inspectors’ – who arrived in Damascus on 18 August to investigate the earlier use of gas – ‘were there. The deal
was to do something spectacular. Our senior military
officers have been told by the DIA and other intelligence assets that the sarin was supplied through
Turkey – that it could only have gotten there with
Turkish support. The Turks also provided the training in producing the sarin and handling it.’ Much
of the support for that assessment came from the
Turks themselves, via intercepted conversations in
the immediate aftermath of the attack. ‘Principal evidence came from the Turkish post-attack joy and
back-slapping in numerous intercepts. Operations
are always so super-secret in the planning but that all
flies out the window when it comes to crowing afterwards. There is no greater vulnerability than in the
perpetrators claiming credit for success.’ Erdoğan’s
A US intelligence consultant told me that a few weeks
before 21 August he saw a highly classified briefing prepared for Dempsey and the defense secretary,
Chuck Hagel, which described ‘the acute anxiety’ of
the Erdoğan administration about the rebels’ dwindling prospects. The analysis warned that the Turkish leadership had expressed ‘the need to do some17
ITALSKÝ NOVINÁŘ: PUTIN JE POSLEDNÍ OBRÁNCE ZÁPADU
to the other side. I get them to fire eight missiles into
empty land [in the vicinity of the tomb]. That’s not
a problem. Justification can be created.’ The Turkish
government acknowledged that there had been a national security meeting about threats emanating from
Syria, but said the recording had been manipulated.
The government subsequently blocked public access
to YouTube.
problems in Syria would soon be over: ‘Off goes the
gas and Obama will say red line and America is going to attack Syria, or at least that was the idea. But
it did not work out that way.’
The post-attack intelligence on Turkey did not make
its way to the White House. ‘Nobody wants to talk
about all this,’ the former intelligence official told me.
‘There is great reluctance to contradict the president,
although no all-source intelligence community analysis supported his leap to convict. There has not
been one single piece of additional evidence of Syrian involvement in the sarin attack produced by the
White House since the bombing raid was called off.
My government can’t say anything because we have
acted so irresponsibly. And since we blamed Assad,
we can’t go back and blame Erdoğan.’
Barring a major change in policy by Obama, Turkey’s
meddling in the Syrian civil war is likely to go on. ‘I
asked my colleagues if there was any way to stop Erdoğan’s continued support for the rebels, especially
now that it’s going so wrong,’ the former intelligence
official told me. ‘The answer was: “We’re screwed.”
We could go public if it was somebody other than Erdoğan, but Turkey is a special case. They’re a Nato
ally. The Turks don’t trust the West. They can’t live
with us if we take any active role against Turkish interests. If we went public with what we know about
Erdoğan’s role with the gas, it’d be disastrous. The
Turks would say: “We hate you for telling us what
we can and can’t do.”’
Turkey’s willingness to manipulate events in Syria
to its own purposes seemed to be demonstrated late
last month, a few days before a round of local elections, when a recording, allegedly of a government
national security meeting, was posted to YouTube.
It included discussion of a false-flag operation that
would justify an incursion by the Turkish military
in Syria. The operation centred on the tomb of Suleyman Shah, the grandfather of the revered Osman
I, founder of the Ottoman Empire, which is near
Aleppo and was ceded to Turkey in 1921, when Syria
was under French rule. One of the Islamist rebel factions was threatening to destroy the tomb as a site of
idolatry, and the Erdoğan administration was publicly threatening retaliation if harm came to it. According to a Reuters report of the leaked conversation, a voice alleged to be Fidan’s spoke of creating
a provocation: ‘Now look, my commander, if there is
to be justification, the justification is I send four men
zdroj:http://www.lrb.co.uk/v36/n08/seymour-m-hersh/thered-line-and-the-rat-line
Italský novinář: Putin je poslední
obránce Západu
Ti, kteří rostli v době studené války, si stěží dovedou
představit, ale dnes je to naprosto jasné, že poslední
obranou Západu je Putin a Rusko, a průběh syrské
krize to dokazuje.
18
ITALSKÝ NOVINÁŘ: PUTIN JE POSLEDNÍ OBRÁNCE ZÁPADU
konzultace s našimi americkými partnery: já jsem osobně projednával toto téma s prezidentem Obamou.
Mluvil jsem o tom také s vedoucími představiteli
Turecka, Jordánska a Saúdské Arábie".
Hroutí se ta jistota v morální převaze, která od Druhé
světové války do dnešního dne nás vedla k idealizování roli Západu v různých válečných konfliktech
na celém světě.
USA a EU, právě ti, kteří podporovali (pokud nefinancovali) arabské jaro, které způsobilo destabilizaci celého geografického regionu, ted’ chtějí dávat lekce Rusku. Ačkoliv sami celé měsíce bezmocně sledovali to zabíjení, kterému vystavily obyvatelstvo Sýrie dobře organizované skupiny teroristů. Je nepochybné, že kdyby se Putin nerozhodl
podporovat Asada, Západ by zůstal nečinně sedět.
Možná jsou jeho ekonomické a ropné zájmy v Sýrii
menší než byly v Libyi a v Iráku? Není dobré si
myslet něco špatného, ale často se špatné předtuchy
plní.
Desítky let se evropské země chytaly mámyAmeriky, která je krmila za vysokou cenu a vnutila
jim roli ekonomické kolonie, řízené dusivou propagandou. Ale, jak učí historie, systém hodnot se může
neočekávaně změnit, a ten, kdo byl na straně „sil dobra" včera, se dnes může najednou ocitnout na straně
„sil zla", a naopak. Jako například Německo, které
rozpoutalo dvě světové války, ted’ řídí osud Evropské unie za absolutního mlčení ostatních členských
zemí, ačkoliv takový mandát ani nedostalo.
Tudíž USA a EU vytvořily společnou frontu ne
proti strašné hrozbě ISIL, ale proti Rusku a jeho vedoucímu představiteli. Krátkozraká politika, chápání
grotesknosti, které dochází dokonce těm, kteří vždy
sdíleli názory Obamy.
Jak je možné říkat, že
Američané a Evropané zákonně podporují zahraniční
vládu, řekněme, ukrajinskou, a Rusko, na které se
obrátila s prosbou o pomoc vláda Sýrie, jí nemůže
poskytnout podporu?
To, co probíhá v současné době, je jedním z převratných momentů Historie. Hlavní novinkou je to, že
Ukrajina a Bulharsko uzavřely vzdušný prostor pro
ruská letadla, létající do Sýrie. Tak se mění poměr
hodnot. Proč Západ odmítá účast Ruska v boji proti
hrozbě ISIL? Putin navrhl, aby byla vytvořena mezinárodní koalice proti terorismu, a tady je odpověd’
Západu.
Je jasné, že Ukrajina a Bulharsko by
neuzavřely vzdušný prostor, kdyby nedostaly příkaz
USA (schválený vazaly z EU). A do prázdna padl
rozumný návrh ruského premiéra: „My skutečně
chceme vytvořit určitou mezinárodní koalici v boji
proti terorismu a extremismu. S tímto cílem vedeme
Neupřímnost je základem spěšného jednání. Ted’ je
Francie ochotna vyslat své bombardéry do Sýrie. Ale
vzpomeňme si na francouzské bombardování Libye:
chceme získat stejné výsledky?
19
POKUD ZMIZÍ STÁT ANEB JAK TO MYSLÍM S TĚMI MYSLIVCI
livci by se mohli stát součástí systému civilní obrany.
A to například v takových případech, kdy krajinou
nekontrolovatelně potáhnou skupiny utečenců. Tento
citát pochází z bezpečnostního semináře v Poslanecké sněmovně, který proběhl déle jak před půl
rokem, konkrétně 17. ledna. A byl řečen v jiné době
a jiném kontextu, zatímco ted’ je i v hodnotných periodikách jako je Nový prostor či Britské listy v podstatě vydáván za mé současné vyjádření k uprchlické
krizi.
V dobách klasické žurnalistiky by tento významový
posun byl vnímán jako zkreslení ležící už za hranicí novinářské etiky. Prostě výrok vytržený z kontextu proběhl sdělovacími prostředky, aniž by se byt’
jeden jediný novinář – s výjimkou Erika Taberyho
z Respektu – zeptal, zda jsem jej řekl, kdy to bylo
a za jakých okolností. A to jsem přitom autorem
ještě několika dalších, mnohem obskurnějších návrhů
jako je obnovení Svazarmu, uspořádání spartakiády
či požadavku, aby v každé místní knihovně měli rádio na kliku a ve školách a školkách byly povinně
filtry na vodu!
Je to film, který jsme už několikrát viděli: o tom,
jak Západ sesazuje vedoucí představitele Blízkého
Východu, které ještě nedávno štědře financoval, po
čemž bude následovat nulová jistota v demokratické
budoucnosti právě „osvobozených" zemí a rozšíření
politické nestability v regionu.
Stojíme před troskami Západu, rozpadlého silami
několika mocenských skupin. Jsme bezmocně přítomni eskalaci nejnebezpečnějších rizik, a na obzoru
se rýsuje nový světový konflikt.
Pojd’me si v této záplavě absurdit udělat nějaký
pořádek. Především si představte situaci po nějaké
velkoplošné přírodní katastrofě, jako je například
sluneční bouře či neobvykle silná vichřice, která způsobí kolaps přenosové soustavy a tzv. blackout. Nejpozději druhý či třetí den začnou hladoví lidé rabovat obchody, protože jim nic jiného nezbude. Nákaza
se ale rozšíří dál a budou, jako je tomu v podobných
případech téměř vždy, ohroženi běžní, mírumilovní
lidé.
zdroj:http://www.czechfreepress.cz/rusko/italsky-novinarputin-je-posledni-obrance-zapadu.html
Pokud zmizí stát aneb Jak to myslím s
těmi myslivci
Václav Cílek
Co bude za této situace dělat armáda? Máme asi
šest tisíc vojáků ve zbrani, kteří budou v případě
V posledních dnech se často na sociálních sítích a v
médiích objevoval citát, ve kterém navrhuji, že mys20
POKUD ZMIZÍ STÁT ANEB JAK TO MYSLÍM S TĚMI MYSLIVCI
tisíc zbraní). Doufám, že vám mezitím došlo, že
poprvé od vzniku samostatného státního celku před
tisícem let jsme ztratili vojenskou či mocenskou kontrolu nad vlastním územím. Bezpečnostní experti si
nejsou jisti, kolik motivovaných ozbrojenců by bylo
nutných k „dobytí ČR“, ale toto číslo je menší než 10
tisíc a možná i než pět tisíc lidí. Pokud by to byly
domácí síly, tak by NATO nezasáhlo.
nouze hlídat zejména vládní úřady, generální štáb a
kritickou infrastrukturu. Na zbytek území ČR jich
zůstane zhruba dva tisíce. Když budete mít štěstí,
tak každých 50 čtverečních kilometrů narazíte na jednoho vojáka. Policistů je o něco víc, ale ti budou
dílem nasazeni na zvlášt’ naléhavých místech, ale
dílem zmizí domů, kde budou chránit vlastní rodiny.
Tohle je naprosto nejběžnější případ, jaký známe z
New Orleans po Katrině nebo ze současných řeckých
ostrovů.
Jak do toho zapadá Svazarm?
Prostě v okamžiku, kdy budete potřebovat stát, tak
najednou nebude. Za podobných krizí se potkáváme
s dvojím nebezpečím – jednak běžní, hodní lidé jsou
zoufalí a situace je nutí ke krádežím a agresivnímu
chování. Druhé nebezpečí je záludnější. Vždy se
odněkud vynoří polokriminální, ozbrojené skupinky
lidí. Kolik je u nás střelných zbraní mezi lidmi?
Zbrojních průkazů je vydáno na 750 tisíc zbraní
u asi 300 tisíc osob, ale odhaduje se, že ilegálně
držených zbraní je zhruba dvojnásobek. Znamená to,
že v ČR by mohlo být kolem 2-2,5 milionu střelných
zbraní. Jinými slovy řečeno, skoro všichni zločinci
jsou ozbrojení, odhodlaní a dočasná absence státu a
jeho práva jim rozvazuje ruce k páchání nekalostí.
Něco podobného se může stát i při velkém, nekontrolovaném proudu hladových uprchlíků. Co za této
situace může starosta menšího města s průměrnými
pěti městskými strážníky dělat?
Hasiče si dnes neumíme představit jenom jako profesionály, protože bez dobrovolných sborů by to
prostě nešlo. Podobně to do budoucnosti nepůjde
bez vojenských dobrovolníků už z toho důvodu,
že náklady na armádu se nedají o mnoho zvyšovat. Proto potřebujeme nějakou organizaci podobnou
zaniklému Svazarmu, jehož nástupnické organizace
se však věnovaly hlavně rozdělení zbylého majetku.
Budoucí „svazarm“ by měl mít nejméně dvě funkce.
Ta první je vědět a být informován o sdruženích, jako
jsou potápěči, motorkáři, kynologové, lesní militanti,
specialisté na elektronickou bezpečnost a paintballisti. Mnoho z těchto lidí má armádu rádo, uvítali
by cvičení nebo seznámení se s vojenskou technikou.
Jsou to adepti hybridních válek. Druhá funkce by
měla směřovat na školy, aby se mladí chlapci (ale
i některé dívky) naučili střílet, třeba jen ze vzduchovky. Usnadní to později nábor kvalitních lidí do
armády. Sehnat dobrého vojáka není snadné, takže
nějaká forma branné výchovy je pro provoz armády
nezbytná.
Pozvat si spolehlivé chlapy z okolí a vytvořit něco
jako sousedskou hlídku, národní gardu, lidové milice či pomocnou stráž VB. Název si zvolte podle své
vlastní politické preference. Málo platné, jádrem této
hlídky nejspíš budou myslivci, protože mají zbraň,
uniformu, znají terén a jako celek představují větší
palebnou sílu než armáda a policie dohromady (105
Docela dobře chápu, že tyto návrhy připadají mnoha
lidem jako naprosto zcestné. Jenže pokud nejste
stoupencem bezbřehé tolerance, která věří tomu, že
21
POKUD ZMIZÍ STÁT ANEB JAK TO MYSLÍM S TĚMI MYSLIVCI
hurikánové oblasti USA ukazuje, že baterky bud’ dojdou, nebo se vybijí, a tak je běžnou součástí domácností doporučovanou americkým Červeným křížem
tzv. nouzové rádio, tedy emergency radio. Je to rádio s klikou, kterou točíte a tím ho dobíjíte. Moje
nouzové rádio za 24 dolarů má vnitřní akumulátor, abych nemusel stále točit klikou, dále vestavěnou svítilnu a konektor na mobil, který za cenu nemalé námahy mohu kdekoliv dobýt. Nemyslím si, že
by jej měl mít doma každý, ale zavedl bych jej jako
povinnou výbavu do škol, místních úřadů a místních
knihoven.
vy necháte lidi žít a oni se vás na oplátku nepokusí
ekonomicky, politicky nebo nábožensky ujařmit, tak
se tomuto typu uvažování stejně nevyhnete.
Kdy bude další spartakiáda?
Řekl bych, že nebude bud’ nikdy, nebo ještě hodně
dlouho ne. Prostě už z toho důvodu, že rodiče budou první, kteří seženou lékařské potvrzení, že jejich potomek nemůže cvičit. A proč bychom spartakiádu, nebo nějaký podobný, třeba menší a méně
náročný systém cvičení potřebovali? Protože fyzickým pohybem se lidé naučí navzájem se koordinovat. V tradičních státech od starověké Sparty až po
prvorepublikový Sokol byl společný pohyb vnímán
jako prostředek k získání osobních kvalit, přátelství
i něčeho, co bych nazval národním duchem. I v
tomto případě jasně vnímám, že většině mých intelektuálních kamarádů připadá podobná myšlenka
jako odporná, ale de facto se jedná o spartakiádu
jako o „kolektivní fitness centrum s prvky teambuildingu“, abych použil nějaký pěkný novočeský
výraz.
Ty vytvářejí úžasnou informační a jako celek výborně
fungující sít’ na asi pěti tisících místech rozesetých
po celém území ČR. Už dávno neslouží jenom
k půjčování knih, ale jako informační centra pro
občany.
Jejich funkci si představuji tak, že v
okamžiku, kdy například následkem blackoutu přestane fungovat rádio, televize a sít’, tak se místní knihovna díky nouzovému rádiu stane centrem komunity a bude pomáhat hlavně starším a dezorientovaným lidem. Ve Skandinávii se ukázalo, že při
střetech s cizinci hráli důležitou roli sociální aktéři,
tedy lidé, kteří mají přirozenou důvěru společnosti.
Nebývají to politici, ale třeba bývalý starosta, ředitel školy, místní historik a podobně. Největší přehled
o místních vzdělancích nemá ani policie, ani věčně
se proměňující magistráty, ale místní knihovny. Ti
lidé si totiž k nim chodí půjčovat knížky a přečíst časopisy.
K čemu potřebujeme rádio na kliku?
Pokračujme dál v této absurdní a proti duchu
doby jdoucí sbírce podivných nápadů. Teprve od
nedávné doby je vysílání Českého rozhlasu zajištěné
– pravděpodobně na vlnách Radiožurnálu – i v případě blackoutu. Děkuji generálnímu řediteli i lidem, kteří se o to zasloužili, protože to byl čin, který
může zachránit životy. Jenže v případě blackoutu
potřebujete rádio na baterky. Praktická zkušenost z
Je to podobný případ jako u myslivců. Nevymýšlíme
způsoby, jak posílit stát, ale jak s co nejmenšími ztrátami a utrpením ochránit místní komunity v přechodném období, kdy běžný život přestává fungovat.
Ekonom Milan Zelený hovoří - byt’ v ekonomické
22
EVROPA MÁ POSLEDNÍ VTEŘINU K SEBEOBRANĚ
Strašíme nebo se připravujeme na budoucnost?
sféře - o „bypassu“, o schopnosti obejít nefunkční
mechanismy moci.
Na lednové bezpečnostní konferenci, ze které pochází
i onen médii vytržený a do současnosti posunutý
výrok o myslivcích, jsme mluvili o řadě aspektů
proměn současného světa. Jedním z témat byl v té
– ještě klidné – době masivní příliv uprchlíků. A
to v míře, která mnohonásobně převyšuje současný
proud. Je to ostatně téma staré víc než deset let,
které donedávna skoro nikoho nezajímalo. Nyní jsme
sami zaskočeni rychlým vývojem situace. Zároveň
se ukazuje, že je nutné mít připravené osobní i komunální krizové scénáře v dlouhodobější perspektivě, než jaké nám nabízejí sdělovací prostředky,
které v posledních týdnech prakticky zapomněly na
Řecko i Ukrajinu. Kolem nás je příliš mnoho emocí.
Současná euforie při vítání imigrantů v Německu mi
připomíná první týdny po sametové revoluce. Byla
to úžasná doba, ale netrvala dlouho.
První problém je voda
Představte si blackout na poměrně malém území,
třeba ve Středočeském kraji. Přestanou fungovat
čerpadla a telefonní spojení. Těch několik cisteren
situaci nezachrání a ani se nedozvíte, kam je odvézt a
jak doplnit. S dehydratací na tom budou nejhůř staří
lidé a děti. Zásoby balené pitné vody pro statisíce
lidí rychle dojdou. Případy kontaminované vody v
pražských Dejvicích a v Novém Boru ukázaly – a to
ve fungujícím okolí – o jak obtížnou situaci se jednalo.
Mikrobiální filtry jsou bud’ keramické, anebo levnější
založené na nanovláknech. Malé typy dnes už stojí
kolem tisíce korun a stačí při správném použití až na
400 kubických metrů. Odfiltrují nejméně 99 procent
bakterií (protože jsou větší než póry filtru), ale jen
málo virů a žádné rozpuštěné látky. Nicméně není
problém pít vodu z Vltavy či nejbližší louže. Vyzkoušeli jsme to mnohokrát a před námi třeba američtí
vojáci ve Vietnamu či turisté v tropických zemích.
zdroj:http://echo24.cz/a/wT2kn/pokud-zmizi-stat-aneb-jakto-myslim-s-temi-myslivci
Evropa má poslední vteřinu k sebeobraně
Myslím si, že většina domácností by měla mít svůj
filtr a že ve školách - a zejména školkách – by
měly být větší pákové typy povinné. Převařovat
vodu ve větším množství je problematické a při větší
havárii stejně nepůjde plyn ani elektřina. Vodu nikdo
nepřiveze, protože nebude odkud a nefunkční čerpací stanice budou uzavřené.
Cyril Höschl
Dramatické události rádi prožíváme na obrazovce
a při hrách. Lidé přesouvající se ve statisících do
Evropy nás však zastihli nepřipravené.
Dobrý den,
23
EVROPA MÁ POSLEDNÍ VTEŘINU K SEBEOBRANĚ
islamistů jistě nechce vraždit, vyhazovat do povětří
vlaky, letadla a kulturní dědictví, ale ta většina je
irelevantní, protože zlu z vlastních řad nedokáže
zabránit (cit. Brigitte Gabrielová; pozn. red.). Omlouvat vraha tím, že má slušnou sestru, která nikomu
neublížila, je irelevantní.
A ted’ k Vaší otázce: člověk je jedním ze živočišných
druhů, i když někteří příslušníci lidského rodu si to
neradi připouštějí a cítí se být něčím víc, něčím jako
„pány tvorstva“, polobohy obdařenými „humanismem“. Nicméně i oni mohou těžko popřít fakt, že
lidstvo vraždí, souloží a cpe se stejně jako kterýkoli
jiný živočišný druh. A ten Kantův „mravní zákon ve
mně“ mají kdejaké opice, nebot’ i ony mají zábrany
vyvraždit se do mrtě. A pokud kradou a podvádějí,
jenom nám připomínají některé naše méně upejpavé
spoluobčany. Živá příroda, zejména fauna, funguje
na několika principech. Je to pud sebezáchovy, pud
obživný, pud teritoriální a pud reprodukční.
před časem jste napsal na nějakém serveru, že
Evropa má poslední vteřinu k sebeobraně. V
tom duchu se nesou i rozhovory, které jsem s
Vámi nedávno četla. Co si mám pod tím
představit? Myslíte si, že je nějaký důvod
obávat se, že pár tisíc přistěhovalců může
mnohasetmiliónovou Evropu ohrozit jinak než
nepatrnou ekonomickou zátěží? Kde to berete?
Tyto pudy zajišt’ují přežití a v soutěži s konkurencí
i pravděpodobnost, s jakou se ti kteří jedinci prosadí
do dalších generací. Z tohoto hlediska je Evropa nyní
viditelně zdegenerovaná: ztratila pud sebezáchovy
(už žádné zastavení machometánů v bitvě u Vídně,
žádná evropská armáda, své náboženství vzdává
bez boje, místo toho staví mešity), pud obživný
(místo péče o půdu a zemědělství staví na polích
skladiště a doma má pracky na klávesnicích), teritoriální (ani pořádně neví, kde má hranice a jak je
chránit, cizáci se přes ně valí za lepším) i reprodukční
(má sotva 1,6 dítěte na rodinu a místo toho zakládá
registrovaná partnerství a homosexuální rodičovství).
K tomu si přidejme změkčilost, nesnášenlivost bolesti
a politickou korektnost, jež znemožňuje nazývat věci
pravými jmény. A ted’ si vezměte islámskou kul-
Jana B., Pardubice
V současných rozpravách se často argumentuje, že
nebezpečí islámu je přeceňované, protože mlčící
většina, co se nefilmuje při podřezávání hlav jinověrcům, je mírumilovná. To je argument, který ve světle historické zkušenosti se střety kultur a ideologií
bledne. Mlčící většina Němců jistě nechtěla posílat
masově do plynu nevinné, mírumilovné a pracovité
rodiny i s dětmi, ale ukázalo se, že ta většina byla
irelevantní. Mlčící většina velkého ruského národa
jistě nechtěla vědomě posílat na Sibiř do lágrů své nejlepší lidi a vyhubit desítky miliónů lidí v gulagu, ale
ta většina byla irelevantní. Zrovna tak mlčící většina
24
KONSPIRAČNÍ TEORIE SE STALY REALITOU
turu: má víru, pud sebezáchovy (ten ji momentálně
žene do Německa), je teritoriální (zkuste překročit
ilegálně hranice do Saúdské Arábie nebo do Íránu!) a
má silný reprodukční pud (3,1 dítěte na jednu ženu;
homosexualita je většinou krutě trestána). Pozor –
záměrně ničemu z toho, co tu uvádím, nedávám hodnotící znaménka. Nechme stranou, co je pro koho
špatně a co je dobře: když si prostě v jakémkoli
modelu postavíte tyto skutečnosti proti sobě, už nyní
víte jasně, jak to celé s Evropou za pár let dopadne,
jestliže se nestane něco nečekaného.
zdroj:http://www.reflex.cz/clanek/zajimavosti/66430/cyrilhoschl-evropa-ma-posledni-vterinu-k-sebeobrane.html
Konspirační teorie se staly realitou
Lidé, kteří se zabývají delší dobu konspiračními teoriemi,
byli považováni za blázny, a údajně zdraví lidé sloužící
tomuto politickému režimu, posílali tuto názorově odlišnou
skupinu lidí na psychiatrii.
V dokumentech o konspiračních teoriích se uvádělo,
že celý kapitalistický systém bude zadlužen tak v
obrovských částkách, že přijde kolaps celého tohoto
systému. Důkazem je to, že všechny státy západu
jsou zadlužené od 40 % HDP do 260 % HDP. Dalším
důkazem pravdivosti spiknutí elit je chaos v Evropě
skrze občanské války a uprchlíky, kteří utíkají do
velmi zadlužené Evropy. Toto současné dění ve světě
je důsledek konání politiků, respektive loutek USA a
EU, které slouží světovým oligarchům, Iluminátům,
Zednářům či Kabale nebo jak se ještě nazývají.
Realita je taková, že zdraví lidé jsou konspirační teoretici,
kteří vnímali zcela reálná fakta v politice a ekonomice.
To, co se děje nejen v Evropě a USA, ale i na Blízkém
a Středním východě, tím myslím finanční krize, demonstrace, chaos a války, jsou naprostá dokazující fakta, že
jsme se stali obětí spiknutí světových elit. Takže na psychiatrii si mohou zajít ti lidé, kteří si nechali zmanipulovat
svůj obyčejný lidský rozum. Rozum, který přestali používat a zabývali se sobecky jen svou osobou a svými zájmy.
Tato lhostejnost těchto lidí přivedla naší civilizaci na okraj
propasti a tyto skutečnosti jsou velmi zarážející, ale co je
ještě více alarmující, že uráželi člověka, který studuje fakta
o historii, politice, ekonomice a používá mozek tak, jak se
má používat.
Dnes už je jasné, že Islámský stát je produktem Spojených států, který byl vytvořen a financován jako opozice ISIS, skrze americké tajné služby,
proti demokraticky zvolenému prezidentovi Bašádu
Asadovi v Sýrii, což přiznal i sám prezident USA,
Barack Obama v mainstreamových médiích. Nehledě
25
KONSPIRAČNÍ TEORIE SE STALY REALITOU
letech nacismus skrze konflikt na Ukrajině, kde podporoval a financoval Pravý nacistický sektor, který
vraždil ruskou menšinu, na což muselo Rusko reagovat. Kdyby někdo v Sudetech v České republice začal
vraždit německou menšinu, zřejmě by to Brusel či
Berlín nenechal bez povšimnutí také, jako nenechal
tyto vraždy ruské menšiny bez povšimnutí prezident RF. Je už více než jasné, že válka není jen výplod chorých mozků, jak nás hlupáci obviňovali, že
jsme paranoici a blázni, že jsme upozorňovali roky
na pravdivá fakta a hrozbu dle konspiračních teorií,
ale potvrzuje se, že jsme měli pravdu. Dokonce i
Česká televize informuje, že USA se chystá porušit
smlouvu o nešíření jaderných zbraní, takže proto
Rusko reaguje o rozmístění jaderných hlavic, takže
se dozvídáme o hrozbě světové války každý den z
mainstreamových médií.
na to, že velká část serverů píše, že EU dokonce
spolupracuje s Islámským státem, jak je uvedeno
v odkazu Vlasteneckých novin pod mým článkem.
Co je důkazem této politiky je to, že pokud se objeví někde v Evropě skupina uprchlíků, kteří začnou v ulicích Evropy propagovat Islamský stát, začnou ničit v ulicích vše, co jim přijde pod ruku,
většinou se neobjeví ani policie, která se pouze objeví při demonstracích slušných občanů, kteří jsou
zatýkáni a mláceni obuškem pro pravdu. Toto vše
je zdokumentováno na videích, které se šíří po internetu. Dle mého názoru je záměr světových elit
takový, že chtějí poškozovat jen slušné lidi a přivést
tuto civilizaci do chaosu, válek a vraždění, jak jsem
již napsal. Položme si otázku proč.
Je to z důvodu, aby USA profitovalo na zbrojním
průmyslu a obchodovalo s levnou ropu Islámského
státu, aby tyto obchody udržely dolar jako světovou
rezervní měnu. Dále mají přistěhovalci ničit Evropu
válkami, chaosem a vraždami, kterými mají snížit
populaci dle konspiračních teorií, což se děje. Tento
chaos v Evropě má za úkol posílení dolaru na úkor
eura. V tomto chaosu demonstrací a válek, chce západ zaútočit dle mého názoru na Rusko, a to už ve
stoleté historii potřetí. Západ a celé NATO přesouvá
svou vojenskou techniku na východ Evropy a provokuje Rusko, které je na svém území a neohrožuje
žádné státy NATO.
Celá západní politika Washingtonu a Bruselu se
prozrazuje, protože chtějí vyprovokovat Rusko od
minulého roku k válce, ale Islámský stát nejsou
schopni zneškodnit? Jak úsměvné, že? Kde jsou
stíhačky celého agresivního a útočného vojenského
paktu NATO, které válčilo s Irákem a Libyí v počtu
1100 útočných náletů denně? Na Islámský stát je
prováděno 14 útoků denně. Není tento počet k
smíchu? Opět je toto důkaz, že se světové elity,
hlavně státy G7 nesnaží záměrně ničit Islámský
stát, že světové elity chtějí odvést pozornost od jiné
zásadní události a podporují invazi Islamského státu
do Evropy před prvním útokem na Rusko. Prostě
podporují chaos a uprchlíky, kteří nejsou možná ani
uprchlíci, ale členové IS. Zřejmě chce západ odvést
tímto problémem pozornost od skutečně připravované světové války, aby se lidé nestihli tomuto globálnímu problému postavit.
Nedávno jsem četl na fb. „Hitler nevytvořil nacismus, nacismus vytvořil Hitlera.“ Opět fakta, která
jsou pravdivá, protože světoví oligarchové, Zednáři,
Ilumináti či Kabala vytvořili nacismus s Hitlerem
a dnes v něm pokračují a schovávají se za slovo
demokracie, která neexistuje. Takže jak je vidět,
historie se opakuje a západ opět probudil po 70
26
FILOZOF CÍLEK: SLITOVÁNÍ S TRPÍCÍMI IMIGRANTY JSOU EMOCE, JAKOU ZÁTĚŽ PONESOU NAŠE
DĚTI, TO JE VĚC ROZUMU. A TA ZVLÁŠTNÍ HRA NA VDĚČNOST...
minátů, Zednářů je tento kapitalistický svět v koncích. Je dost pravděpodobné, že Čína a Rusko nás
zachrání od světové války, kterou chce jen pár desítek
psychopatů na světě, protože Rusko s Čínou mají
takové ekonomické páky a vojenskou techniku, že
tito psychopati s loutkami v politice USA a EU začínají panikařit, že se jim jejich plány hroutí. Dle mého
názoru nás čeká zcela jistě krach celé diktátorské
Evropské unie, která už nemá sílu vyřešit svůj ekonomický problém Řecka, který není jen problém tohoto státu, ale je to problém politiků, kteří nám lhali.
Při krachu Řecka přijde nedůvěra investorů v tomto
regionu, přijde krach dalších nejvíce zadlužených
států, což je Itálie a Španělsko, které spustí řetězovou
reakci, začnou se uzavírat hranice mezi státy kvůli
invazi afrických občanů, což už daly Evropě najevo
státy Mad’arska, Rakouska a ČR, a přijde konečné
osvobození od válečných světových zločinců. Díky
dluhům, které tyto zločinci vytvořili, celého politického a válečného systému, bude toto osvobození ještě
hodně bolet.
Co se týká uprchlíků, vyjádřil se k tomuto problému na internetové televizi DVTV v rozhovoru s
Danielou Drtinovou náměstek Europolu a bývalý policejní prezident Oldřich Martinů. Sdělil v rozhovoru
pro DVTV, že bezpečností složky na území EU mají
problém islámské teroristy odhalit a sledovat. To
proto, že tito lidé pracují v malých skupinkách, na
internetu užívají šifrovanou komunikaci, nepáchají jinou trestnou činnost a celkově se snaží chovat nenápadně (spící buňky). Islámské teroristy vmíchané
mezi uprchlíky je téměř nemožné odhalit. Rozhodně
to nebudou lidé, kteří by po příjezdu do Evropy
tropili výtržnosti či jinak na sebe upozorňovali. Jejich
cílem je nenápadně zapadnout, splynout s okolím a
být připraveni pro pozdější akce, řekl Oldřich Martinů.
Přestože tyto skutečnosti jsou EU známy, nebere je
ve své praktické politice vůbec v úvahu. Namísto,
aby EU zabránila jakýmkoliv způsobem tomu, aby
se nelegální migranti společně s džihádisty na
území Evropy vůbec dostali, lodě s tisíci nelegálních
utečenců proudí k evropským břehům. Průběžný cíl
IS, to je dostat své lidi v hojném počtu do Evropy, je
za aktivní pomoci EU naplňován.
zdroj:http://malylibor.blog.idnes.cz/c/466214/konspiracniteorie-se-staly-realitou.html
Evropská unie se i díky této politice lhostejnosti začíná rozpadat. Několik států chce uzavřít své hranice,
počty demonstrací se zvyšují a zadlužení finančního
systému skrze ECB, SV, MMF je alarmující, respektive před kolapsem kvůli řeckému nesplatitelnému
dluhu. Tyto fondy a banky ovládají rody Rothschildů a Rockefellerů, kteří nás přivedly na pokraj
zkázy celé civilizace. Je to obdobný scénář jako před
2. světovou válkou v roce 1938. Díky globalizaci
bude tento pád mnohem horší a hlavně díky politikům, respektive loutkám světových oligarchů, Ilu-
Filozof Cílek:
Slitování s trpícími
imigranty jsou emoce, jakou zátěž
ponesou naše děti, to je věc rozumu.
A ta zvláštní hra na vděčnost...
Přijetí povinných uprchlických kvót pro členské
země Evropské unie srovnává filozof a popularizátor vědy Václav Cílek s tím, když lidé přijdou o právo určovat si svá pravidla ve vlastním
27
FILOZOF CÍLEK: SLITOVÁNÍ S TRPÍCÍMI IMIGRANTY JSOU EMOCE, JAKOU ZÁTĚŽ PONESOU NAŠE
DĚTI, TO JE VĚC ROZUMU. A TA ZVLÁŠTNÍ HRA NA VDĚČNOST...
psaném britském právu, tedy to známé „Můj dům,
můj hrad“. Jedná se o to, že v domě je právem
jeho majitele určovat svá vlastní pravidla. A protože pocit domova máme spojený s pocitem bezpečí,
tak situaci, kdy ve vlastním domě neurčujeme svá
pravidla, vnímáme jako pocit ztráty nějaké důležité
hodnoty, což bezpečí je určitě jedna z největších.
Proto ta naštvaná reakce je oprávněná. A u Poláků je
naopak příznivá reakce poměrně pochopitelná, protože byli vždy velmi úspěšní v získávání evropských
dotací, tak si naprosto pragmaticky říkají, že jim to
nestojí za to, aby se rozhádali s Evropskou unií, když
ti uprchlíci k nim stejně jako k nám bud’ vůbec nepřijdou, nebo zas rychle odejdou.
domě. V přístupu k migrantům prý u nás většinou vítězí bezprostřední emoce nad dlouhodobým
uvažováním. A to v případě, když se rozhoduje, jestli se máme slitovat nad lidmi, kteří trpí
před našima očima, nebo nad našimi dětmi, které
pravděpodobně ponesou hlavní zátěž nynější migrační vlny do Evropy.
Myslíte tedy, že spoléhají na to, že jde vesměs o
ekonomické migranty, kteří po životě v nějakém
Polsku ani v nejmenším netouží?
Současné uprchlíky táhnou do Evropy dva motivy.
První je opravdová beznaděj z toho, že sedí rok
za rokem někde v uprchlickém táboře, situace se
nelepší, naopak se horší a výhled je, že se to bude
ještě víc horšit, protože ještě víc lidí uteče a ty tábory
nejsou nafukovací. A ten druhý faktor vedle té beznaděje je určitě ten, že ti lidé chtějí jít za lepším.
Jako dobrý doklad, který ale trošku utekl pozornosti,
jsou syrské rodiny v Uruguayi, v Jižní Americe. Je
jich tam jenom pár, ti lidé tam přišli a dostávají nějaké peníze, tuším asi tisíc dolarů měsíčně na rodinu, ale po určité době říkají, že život v Uruguayi
je hrozně náročný, že ta země je chudá, že se chtějí
vrátit do Libanonu a pokusit se dostat do Německa.
Ten uruguayský příklad, který se týká jen asi čtyřiceti
lidí, je hodně výmluvný pro motivaci těch lidí.
Znamená rozhodnutí o povinných kvótách uprchlíků pro jednotlivé členské země Evropské unie
něco zásadního, at’ už z pohledu migrační krize,
nebo pro to, že přehlasované státy de facto ztratily
svou suverenitu?
V tom řešení vnímám bezradnost nad problémy,
které Evropské unii částečně způsobilo Německo
pozváním uprchlíků do země. Z věcného hlediska
to beru tak, že 1600 uprchlíků na území České republiky není velké množství. Ale pochybuji, že se
je sem vůbec podaří dostat a potom udržet. Logistika této operace je proto záhadou. Ale lidi to
štve, i když to třeba neumí pojmenovat, proto, že
to hodně souvisí s definicí domova. Domov je od
slova domus, a to slovo se dá slyšet také jako dominance či dominium. Existuje stará právní zásada,
která je už někdy od šestnáctého století zakotvena v
28
FILOZOF CÍLEK: SLITOVÁNÍ S TRPÍCÍMI IMIGRANTY JSOU EMOCE, JAKOU ZÁTĚŽ PONESOU NAŠE
DĚTI, TO JE VĚC ROZUMU. A TA ZVLÁŠTNÍ HRA NA VDĚČNOST...
jsem hovořil s maličkou nadsázku, ale fakt je ten,
že pokud nemůžete odejít, tak se musíte integrovat
do společnosti, která tam mezitím vznikla. To je
něco jako u nás s Romy. V severních Čechách jsou
místa, kde můžete koupit malý byt okolo čtyřiceti
nebo šedesáti tisíc korun. Toho využívají agentury,
které vystěhovávají Romy z různých částí České republiky, slíbí jim peníze, nové bydlení a přestěhují je
do té severočeské lokality, jako jsou části Litvínova a
podobně. Ti lidé, kteří tam žijí, pak s hrůzou sledují,
jak jejich majetky, jejich byty, ztrácejí na ceně. Mohou
ten byt prodat třeba jen za těch čtyřicet tisíc, čímž
mají hrozně omezené možnosti, kam se přestěhovat.
Takže podobné procesy v malém a v rámci domácího
měřítka můžeme pozorovat i u nás.
V jednom z rozhovorů jste upozornil na to, že
ve Velké Británii počet imigrantů převyšuje počet
narozených dětí, a že je viditelné, jak se země
proměňuje. Zaujala mě Vaše poznámka, co za pár
let s původními Brity, zda by neměli oni projít
integračním programem, aby se dokázali začlenit
do nové společnosti, která v jejich zemi mezitím
vznikla. Nezačne se to brzy týkat všech velkých
evropských států?
Nejedná se o celou Británii, o celou Francii ani o celé
Německo, ale o určité oblasti. Británie má vytvořenou etnickou mapu, na níž je vidět, kde žije kolik
lidí odkud. Británie je nejvíc osídlená právě muslimy, kteří tvoří až dvě třetiny uprchlíků. Konkrétně
to je okolí velkých měst, známe to z příměstských
vlaků v Anglii nebo Francii, hustě osídlené oblasti,
taková širší okolí těch velkých megapolí. Tam je
to mnohde doopravdy tak, že počet migrantů je
větší než počet narozených dětí. A to ještě navíc z
těch narozených dětí je čtvrtina narozených cizincům.
Dochází tam k tomu, že Angličan, který žije ve svém
domě v nějakém městečku nebo na nějakém předměstí, se průběžně ocitá – oni to tak cítí, rok po
roku to popisují – v prostředí, které je čím dál tím
víc cizí jeho vlastnímu způsobu života. A navíc má
poměrně málo možností, jak to řešit, protože se mu
hůř prodává byt, a tak je pro něj obtížné se přestěhovat jinam. Není to tak, že by ten proces někdo řídil,
ale dochází k tomu, že se ta oblast, ve které on žije,
proměňuje.
K nátlaku na středoevropské země, které odmítaly
povinné kvóty, se ještě před úterním hlasováním
přidaly mimo jiné i Amnesty International pro
Evropu nebo Vysoké komisařství OSN, podle nichž
nepřijetím kvót pro uprchlíky měla být ohrožena
humanita. Je humanitou postarat se o cizí a nemyslet na své blízké?
Velkou inspirací je židovská tradice, ale konec konců
i arabská a jiné. V nich je naprosto jednoznačně
určené, že člověk má úplně první povinnost ze všeho
postarat se o svoji rodinu a své děti. Proto vždy
váhám, že my jsme slitovní vůči uprchlíkům, ale
je otázka, jestli budeme natolik slitovní k vlastním
dětem, kterým předáme určitý problém. To slitování
jsou určité emoce, kdy reagujeme citově na utrpení a
na chudáky, které vidíme přicházet. Ale představit si
třeba naše děti, které se ocitají v nějaké složité situaci
nebo nějaké vyloučené lokalitě, to už je spíš záležitost
rozumu. Tady vítězí většinou bezprostřední emoce
nad tím dlouhodobým uvažováním. V mnoha pří-
Co s tím, když si najednou začíná našinec připadat
jak cizinec ve vlastní zemi?
Nezbývá mu nic jiného, než se té situaci přizpůsobit. O integračním programu pro původní Brity
29
FILOZOF CÍLEK: SLITOVÁNÍ S TRPÍCÍMI IMIGRANTY JSOU EMOCE, JAKOU ZÁTĚŽ PONESOU NAŠE
DĚTI, TO JE VĚC ROZUMU. A TA ZVLÁŠTNÍ HRA NA VDĚČNOST...
padech je to rozhodování, jestli se máme slitovat nad
lidmi, kteří trpí před našima očima, nebo nad našimi
dětmi, které pravděpodobně ponesou tu hlavní zátěž.
Není na škodu, že k něčemu takovému se lidé v
nejvyšších patrech politiky nevyjadřují?
V zemích, jako jsou Německo, Anglie a Francie, se
počet cizinců blíží k deseti procentům. Cizinec je
definován jako člověk, který se narodil mimo danou
zemi, ale jsou tam ještě druhé nebo třetí generace, jejichž rodiče či prarodiče jsou rovněž původem odjinud. Sami se nikdy pořádně neintegrovali
do té velké společnosti a mají rodinné příslušníky a
děti, které už mají francouzské, nebo britské státní
občanství. Pak zjistíme, že cizinců a jejich potomků
v bezprostřední vazbě je kolem dvaceti procent obyvatel země. Víme, že velké politické strany bojují o
každé procento voličů, proto se neopováží odradit si
těch pár procent lidí. Jako američtí prezidenti bojují o práva hispánských žen nebo něco podobného,
protože v součtu už to hraje nějakou roli, tak tyhle
velké strany pochopitelně musí brát ohledy na nějakých dvacet procent lidí, kteří jsou cizinci nebo cizinci druhé generace. A většina poslanců Evropského
parlamentu je pochopitelně a logicky volena těmi
velkými stranami stejně jako u nás. Ti se bojí si to
z politických důvodů doma rozházet. Proto si myslím, že musíme mít svoji národní strategii toho, jak
zacházet s naším vlastním územím, protože z uvedených důvodů se jasného slova nikdy v Evropské
unii nedočkáme. Bude to vždy takové bezkoncepční
uvažování, aby nenaštvali své voliče.
Nedávno jsem četl poznámku, že důvod, proč Izrael
neumožňuje návrat Palestinců na svoje území, je
ten, že by časem odhlasovali demokraticky Židům
povinný korán a konec Izraele. Není tohle pro
Evropu důvod k zamyšlení, že při tomhle vývoji
budou v jejích zemích za pár desítek let rozhodovat
lidé se zcela jinými kořeny a jinými úmysly?
O těchto věcech se velmi těžko mluví zejména po
druhé světové válce, protože vnášíme do politiky
něco jako rasa nebo etnický původ. Evropská unie
si vždy dávala pozor a nerozlišovala, kdo je jakého
vyznání, protože je to soukromá věc. V Evropě to
vždy byla do značné míry soukromá věc, ale když
jste v muslimském prostředí, tak příslušnost k víře
je záležitost naprosto zásadní, politická, sociální, má
jinou sílu. Když se podíváme na diskusi o právu
šaría v Británii, tak jasně vidíme tendenci zejména ze
strany muslimské komunity, aby alespoň v některých
oblastech platilo právo šaría. A ted’, je to špatně, nebo
dobře? Bývalý anglikánský biskup Rowan Williams
napsal velmi kontroverzní článek, že je třeba se nejdříve podívat na to, nakolik se evropské hodnoty
kryjí se šaríou, že je celá řada interpretací, celá
řada možností a třeba se můžeme shodnout na nějakém minimálním řešení. Tahle jeho slova způsobila
obrovskou nevoli, ale on se doopravdy snažil najít
řešení. Ta nevole pochází z toho, já sám z toho cítím
strach, že se ten proces nezastaví, že někomu podáte
prst a on bude chtít za chvíli celou ruku. Tohle jsou
doopravdy věci, které si musíme rozmýšlet.
Co říkáte úvaze, že v demokracii při určitém počtu
imigrantů budou muset státy Evropské unie právo
šaría respektovat a při ještě vyšším se už mu budou
muset podřídit?
My ještě nejsme a dlouho nebudeme v situaci, abychom to zažili na vlastní kůži. Muslimů je u nás
30
FILOZOF CÍLEK: SLITOVÁNÍ S TRPÍCÍMI IMIGRANTY JSOU EMOCE, JAKOU ZÁTĚŽ PONESOU NAŠE
DĚTI, TO JE VĚC ROZUMU. A TA ZVLÁŠTNÍ HRA NA VDĚČNOST...
a z té bezvýchodné situace, málo vnímáme budoucí
rizika. Ta jsou nejvíc ve druhé generaci, protože ta si
už nepamatuje utrpení té první a vidí jen to, že se nedostala na úroveň, kterou si slibovala. Často pozoruji
u mladších lidí takovou nepoučenou bezbřehou toleranci a váhám, jestli mají pravdu, jestli já jsem starý
a Evropa i svět se změnily. Ale myslím, že právě
v těchto věcech se svět nemění. Mnoha mladým lidem jsou otázky náboženství jedno, tak to nevnímají.
Muslimové mají dvě konstanty svého života, a to je
rodina a náboženství. Takže těm to jedno určitě není.
Také je nutné si uvědomit, že mnoho mladých lidí
hledá smysl života a nachází ho v pomoci uprchlíkům. Jsem přesvědčen, že motivací mnoha z těchto
lidí je najít možná sobeckým způsobem svůj vlastní
smysl života, a to bez ohledu na to, co to může způsobit. Ti lidé často pracují v různých nevládních organizacích. Dobře jsem to viděl ve východní Africe, kde
Britové pomáhali takovým napůl byrokratickým způsobem bez nějakých velkých citů a emocí, skoro jako
proti své vůli. Pomáhat je doopravdy hodně složitá
věc i vůči pomáhajícím, protože pak se ti lidé cítí
být ušlechtilí, že konečně to je ono. Ale v mnoha
případech pomoc, které je jinak nutné si vážit, je
v podstatě taková zvláštní hra na vděčnost, takový
ušlechtilý druh velice egoistické hry.
málo, jsou to často Bosňáci nebo lidé ze zemí bývalého Sovětského svazu, a už dost lidí řeklo, že
většina českých muslimů jsou přátelští lidé. Všichni
máme tendenci se na muslimy dívat nepřátelsky, ale
Česká republika má určitě jedny z nejvíc loajálních
muslimů v Evropě. Neslyšíme od nich žádná silná
slova nebo nějaké nátlakové věci, jenom výjimečně,
protože radikálové jsou vždy a všude, ale velká
většina je doopravdy velice slušná a poměrně dobře
sžitá s Českou republikou. A většina Syřanů nejsou příliš aktivní muslimové. Jsou to lidé, kteří
islám vždy brali málo fanatickým způsobem, jako
umírnění, to je lepší forma islámu. Největší problém jsou ty jeho arabské formy, ty hodně ovlivněné
Saúdskou Arábií. Tam se stačí podívat na wahhábismus, který je jako relativně nové hnutí naprosto
nesmiřitelný vůči jiným muslimům. Ti jsou často
prvním terčem a pak jsou teprve křest’ané a nevěřící.
Mám největší obavy z islámu zasaženého vlivem
Saúdské Arábie a těch radikálních moderních arabských učení. Od nich se doopravdy dá čekat tvrdý a
nesmiřitelný tlak na dodržování práva šaría.
Ti, co volají po přijímání uprchlíků do Evropy, hovoří neustále o lidských právech. Ale nikdo z nich
už neříká nic o tom, že právo šaría je v rozporu s
lidskými právy, jak je vnímáme my. Není divné,
že se tohle téma v politickém diskurzu v Evropě
ani u nás nenastoluje, přestože při uplatnění práva
šaría by žena, ale i nemuslim byli i v Evropě něco
podřadného?
Známý fotograf Jan Šibík prozradil, co se strhlo,
když uveřejnil videoreportáž z uprchlického tábora.
Natočil, jak se ve velkém plýtvá s jídlem, jak se pálí
karimatky, stany, deky, jak uprchlíci udělali neuvěřitelný nepořádek podél cesty i na místech, kde
nocovali. Když to pak zveřejnil, tak se mu dostalo
velkého množství negativních, dokonce agresivních
a vulgárních reakcí, bylo mu vyhrožováno, když
video nestáhne, pocítí následky. Čím si vysvětlit
Sociolog Ulrich Beck kdysi napsal knížku Riziková
společnost a tam upozorňoval, že v éře globalizace
vnímáme zisky globalizace, ale nevnímáme rizika. A
já mám ted’ pocit, že tím, jak máme před očima utrpení těch lidí a jejich silný motiv vymanit se z války
31
FOTOGRAF ŠIBÍK UKÁZAL NEPOŘÁDEK A PLÝTVÁNÍ UPRCHLÍKŮ.
paradox, že lidé ohánějící se humanitou jsou takhle
agresívní?
Představte si, že vezmete svůj poslední spacák a s
velmi ušlechtilým pocitem ho pošlete uprchlíkům.
Pak se ukáže, že se v něm vyspali jednou a pak
ho zahodili, protože ho nechtějí nebo nemohou mít
dál. Pak zjistíte, že z hygienických důvodů větší
část toho, co zahodili, se musí spálit. A ted’ najednou vaše obět’ i vaše ušlechtilost vyzní naprosto do
prázdna. Tady musíme doopravdy hodně uvažovat o
tom, jaká hra na vděčnost a na vlastní ušlechtilost se
tu hraje. Proto mám rád humanitární nebo nevládní
organizace, které pomáhají jakoby mimoděk, protože
tam není takové velké očekávání vděčnosti, naplnění,
takový ten pocit Matky Terezy, že ted’ konečně jsem
obstál před lidmi i před Bohem a jsem možná i něco
víc než ti ostatní.
„Viděl jsem, jak se ve velkém plýtvá jídlem, jak se
pálí karimatky, stany, deky. Jak uprchlíci udělali neuvěřitelný nepořádek podél cesty i na místech, kde nocovali,“ říká například v reportáži.
zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/FilozofCilek-pro-PL-Slitovani-s-trpicimi-imigranty-jsou-emoce-jakouzatez-ponesou-nase-deti-to-je-vec-rozumu-A-ta-zvlastni-hra-navdecnost-400585
Uprchlíci totiž podle něj často zahazují nezávadné
jídlo a vodu. „... vyhozené české tatranky, konzervy.
Stany použijí jen na jednu noc, pak je zahodí, protože
se s nimi nechtějí tahat.“
Fotograf Šibík ukázal nepořádek a
plýtvání uprchlíků.
„Na mad’arsko-srbské hranici nikdo hladem netrpí.
Byl jsem šokovaný z množství vyhozených potravin,“
komentuje své záběry, které jsou na serveru Aktualně.cz, český fotograf.
Fotograf Jan Šibík, který byl u mnoha válečných
konfliktů, se před nějakou dobou rozhodl natočit
cestu uprchlíků po Evropě. Co v jejich stopách
viděl na mad’arsko-srbské hranici ho ale zaskočilo.
Poukázal na to, že migranti za sebou nechávají
obrovské množství odpadků a mnohdy plýtvají
jídlem. Za to sklidil agresivní reakce od lidí na sociálních sítích.
Za své komentáře však na sociálních sítích vzbudil
vlnu nevole. Lidé se nevyhýbali ani nenávistným
reakcím. Často mu vyčítali, že je hloupý a nevidí
věci v kontextu, že svým videem škodí uprchlíkům a
všem, kteří se jim snaží pomoci. Někteří ho osočovali,
že si záběry vybíral nebo přímo aranžoval. Slovensko
napadne u Evropského soudu povinné kvóty. Podá
proti nim žalobu
32
NÁSTUP FAŠISTŮ, VÁLKA NĚMECKA PROTI RUSKU, EVROPA NA KOLENOU.
Šibík podle svých slov přitom neměl v plánu uprchlíky odsuzovat. Jenom letos je fotil už na čtyřech
různých místech. Byl i na řeckém ostrově Lesbos, kde
skoro žádná humanitární pomoc není. Upozorňuje
ale na nerovnoměrnost. „Je prostě mnohem snazší
dojet za pár hodin do Mad’arska a tam dělat dobro,“
uvádí.
Stinnou stránku migrace nehodlá skrývat, ač uprchlíkům fandí. „Já se snažím být vždy co nejobjektivnější,“ vysvětluje Šibík.
zdroj:http://www.lidovky.cz
Nástup fašistů, válka Německa proti
Rusku, Evropa na kolenou.
k vysvětlení podstaty této věci. Když hovoříme o
příčinách, nejhorší pro Evropu jako celek je, že o
těchto příčinách nikdo nemluví. Tváří se, že o tom
všichni vědí, ale každý ví něco jiného a nikdo veřejně
nevysvětlil, co za tím stojí. Myslím, že se to provalí
během několika týdnů.
Analytik Chelemendik odkrývá zájmy USA a nadnárodních mafií v migrační krizi
Současné masivní imigrační vlny do Evropy jsou organizovány globální mafií, která na tom vydělává
desítky miliard. Důsledkem příchodu milionů migrantů budou občanské války v jednotlivých evropských zemích, říká pro ParlamentníListy.cz ruský
spisovatel a politický analytik Sergej Chelemendik,
který také pohovořil o svém chystaném projektu s
názvem „Justice Against Global Crime“ (Spravedlnost proti globálnímu zločinu).
Za touto vlnou imigrace stojí obrovská globální
mafie, která se na to připravovala roky. Je to něco
organizovaného na způsob heroinové mafie s účastí
nejrůznějších mezinárodních kriminálních struktur.
Je mimořádně organizovaná a vydělává na tom
desítky miliard jen v tomto roce. Jde o velký
byznys, který někdo organizuje. Otázkou je, kdo
je schopný organizovat takovou mafii. Ta otázka
je skoro řečnická, protože takových subjektů není
mnoho. Nechci říci, že jsou to Spojené státy, ale
řekněme si, že je to něco jako globální oligarchie,
která na tom nejen vydělává, ale nejhorší pro Evropu
Masové vlny migrantů, které nyní zažíváme, netrvají vůbec dlouho. Přitom v zemích původu těch
lidí, at’ už v Sýrii, Libyi či Afghánistánu, se válčí už
roky. Čím si to vysvětlujete?
Začnu takto. Český prezident Zeman shodou okolností je jediný evropský politik, který je nejblíže
33
NÁSTUP FAŠISTŮ, VÁLKA NĚMECKA PROTI RUSKU, EVROPA NA KOLENOU.
absolutně v mainstreamu, který je nadiktován USA či
globalisty, ale nemá to evropský původ a není za tím
ani Rusko ani Čína.
je, že to takovým způsobem ničí Evropu, dává ji do
podřízeného stavu.
Stále častěji se mě ptají, proč se tento proces začal
tak explozivně vyvíjet právě ted’. Protože právě ted’
USA potřebují za každou cenu přinutit Evropany zamíchat se do války na Blízkém východě a masový exodus Syřanů představuje nástroj nátlaku na evropské
vlády.
Pokud to tak zůstane, půjde o totální zradu na
evropských národech. Proto začínám vyvíjet projekt, který má název Spravedlnost proti globálnímu
zločinu (Justice Against Global Crime). Ten projekt
se dost rychle vyvíjí a spočívá v tom, že bojovat s
tím zlem, co hrozí ne pouze Evropě, ale děje se to
i na Ukrajině, v Rusku či na Blízkém východě, se
dá jen z pozice spravedlnosti. Jsem přesvědčený, že
pokud Evropa jako celek, jako Evropa národů, nedokáže pochopit svoji vlastní podstatu, vývoj bude
skutečně směřovat ke geopolitickému cíli, který mají
Spojené státy – vytvořit v Německu takovou situaci a
režim, a můžeme ho klidně pojmenovat neofašistický,
který bude schopný zaútočit na Rusko a vést s ním
válku.
Výsledek tohoto procesu není úplně jasný, ale stačí
se velmi pozorně podívat na Ukrajinu, abychom
pochopili, jaké přesně výsledky můžeme očekávat.
Z Ukrajiny v průběhu roku a půl odešlo do Ruska
víc než milion lidí a odejde ještě pravděpodobně
více. Výsledkem masového pohybu milionů migrantů po Evropě bude něco podobného jako to, co
se odehrává na Ukrajině a pravděpodobně se to brzy
začne odehrávat na Balkáně.
Potom se to postupně posune do Evropy. Říká se
tomu hybridní války. Podstatou je, že tak naplánovaný posun tzv.
migrantů v této době slibuje
Evropě výbuch. Ne ani sociální, ale politický, etnický a mezináboženský výbuch, na který Evropa
není připravená. Otázka, kdo to může organizovat,
je celkem řečnická. Je to ta síla, která organizuje
podobné procesy po celém světě.
Několik milionů nových utečenců v Německu – to
je záruka vítězství nějaké nové odrůdy neofašismu v
Německu, které díky tomu bude možné reálně poštvat proti Rusku, tak jako to bylo už mnohokrát v
dějinách. Toto je geopolitický cíl USA.
Pokud mají do Německa tento rok dovézt milion imigrantů a možná to budou dva miliony či tři miliony,
tak vytvoření něčeho jako Čtvrtá říše je víceméně
zaručené. Je to velká hra. Mluví se o tom, že
v Turecku je registrováno přes čtyři miliony migrantů, kteří půjdou přes Řecko, Makedonii a Srbsko dál do Evropy. To nemá jiné řešení než změnu
chování evropských elit, kterému ale nevěřím. Takže
prognóza je špatná.
Jak je možné, že s tím evropští lídři nic nedělají
a řeší se jen, zda budou povinné kvóty či nebudou povinné kvóty? Tím přece jen, podle vašeho
vysvětlení, povzbudíme organizátory tohoto procesu v dalším přívalu lidí. Proč EU nic nedělá?
Řeknu banální věc, že Spojené státy americké kontrolují evropskou elitu a je to proces, který trvá desetiletí. Neříkám tím nic nového. Ted’ jde o takový
okamžik pravdy pro evropské politiky, aby nezůstali
34
NÁSTUP FAŠISTŮ, VÁLKA NĚMECKA PROTI RUSKU, EVROPA NA KOLENOU.
pěkně platit, dá podle pravidel právo k pobytu. Ti
lidé jsou i napojeni na garnitury včetně zločineckých
a teroristických organizací ve svých zemích. . . Jaký
vývoj to může mít?
Kam až to v tom případě může podle vás zajít?
Nebo začnou evropské elity v tomto směru něco
dělat?
Nevěřím, že začnou něco dělat. Možná se trošku jinak budou chovat Itálie nebo Španělsko, ale Francie,
Německo a Británie jsou pod totální kontrolou. A
kam to může zajít? Směřuje to k tomu, že se tyto
bohaté společnosti budou de facto posouvat k rovině
občanských, etnických a náboženských válek. Toto je
reálná prognóza, kterou evropský mainstream skrývá
před lidmi, protože je nechce strašit dopředu. Ale já
jiný vývoj nevidím.
Český prezident často varuje, že mezi imigranty
mohou být infiltrováni teroristé a lidé napojení na
Islámský stát, kteří se po čase útlumu aktivují a budou páchat teroristické útoky. . .
Myslím, že to tak jednoduše je. Protože Islámský stát
je pokračování al-Káidy a je to globální projekt budovaný velmi profesionálně americkými a anglickými tajnými službami po dobu čtyřiceti let pomocí
Saúdské Arábie a tak dále. Je to výsostně profesionální projekt.
Rozumím tomu tedy správně, že podle vašeho
výkladu může současná imigrační krize vést k
rozpoutání občanských válek v jednotlivých evropských zemích?
Ted’ Američané tvrdí, že je chtějí bombardovat.
Dobře, ale oni i al-Káidu bombardovali svého času.
Ale tento projekt je skutečně globální, organizovaný.
To, že mezi těmi miliony dojdou do Evropy minimálně desetitisíce profesionálně připravených bojovníků, kteří prošli krvavou válkou a umějí zabíjet,
o tom není pochyb.
Ano, budou občanské války různého druhu. A de
facto nejblíže k tomu je Francie, kde už každý třetí
člověk není Francouz a část z nich je už organizovaná
politicky, tak Francie má k současné invazi trochu
tvrdší postoj. Rozhodující bude Německo. Zopakuji
to ještě jednou. Podle toho, co vidím a jak začínají hořet ty tábory a podobně, jsem přesvědčen,
že v Německu vznikne nová neonacistická ideologie,
která bude úspěšná. To nemá jiné řešení. Když budou muset Němci tyhle všechny krmit atd.
Byla řeč o Francii. Francois Hollande, myslím, před
nějakým časem prohlásil, že není pochyb o tom, že
Francii čekají další teroristické útoky. Proč tomu
jen přihlíží a neodváží se k nějakému radikálnímu,
ale funkčnímu řešení v rámci zachování vlastní existence?
Všimněte si jedné věci. Velká část těch migrantů
nemá sice osobní doklady, ale mají kapsy nadité
penězi, mají pět tisíc, deset tisíc či dvacet tisíc eur na
to své cestování. Takže v podstatě se sem posílá jakási
kvazi elita střední třídy Blízkého východu, a to nejsou
žádní „cigáni“, ale jsou to činorodí lidé, kteří tvrdí, že
je Německo musí přijmout, a to s tím souhlasí. Takže
Německo přijme jen letos milion lidí, na ten bude
V rámci liberálního modelu nemůžou Francouzi
udělat vůbec nic. Když jsem jel francouzským metrem v Paříži, bylo to výsostně nebezpečné. Hodně
cestuji, ale nebezpečnější metro jsem neviděl podle
toho, kolik tam bylo zločinců a nikdo z nich nebyl
Francouz. Měl jsem cestu do centra Paříže, kde jsem
měl jednání, a pak mi kolega vysvětlil: když na tebe
35
ZAČNE TŘETÍ ČESKO-NĚMECKÝ DUCHOVNÍ KONFLIKT NEBO NĚMCI PROHLÉDNOU?
zaútočí, nedej bože, že bys v metru udeřil nějakého
Araba nebo černocha, on tě může bít, jak chce, ale jak
ty ho udeříš, zavřou tě.
Nebo jiný příklad z francouzského tisku. Člověk,
majitel obchodu, na kterého zaútočil Arab, bránil
sám sebe a zastřelil ho. A ten zloděj byl ozbrojený, dodávám. A majitele obchodu, který se bránil,
natvrdo zavřeli. Takže v tomto systému, který tam
funguje (a netýká se to jen Francie, v celé Evropě je
imigrant nějaké posvátné zvíře, posvátná kráva), se
nic nezmění a nikdo nebude nic dělat. Celé to bude
eskalovat a teror je to první, s čím se Evropa střetne.
Slovenské noviny píší, že vaše jméno se ocitlo na
sankčním seznamu prezidenta Ukrajiny Porošenka.
Jak si to vysvětlujete a co se s tím chystáte dělat?
Vysvětlit se to pokoušet nebudu, jednoduše konstatuji, že ukrajinský stát v zastoupení svého prezidenta vykonal proti mně nezákonné protiprávní
kroky. Veřejně mě obvinili z toho, že nesu zodpovědnost za anexi Krymu a agresi na Donbase. To je
absurdní lživé obvinění, které ukrajinský stát bude
dokazovat na evropském soudu pro lidská práva a
tento soud prohraje. Porošenkův sankční seznam je
velký a jsem si jistý, že lidí, kteří budou hájit svoje
práva soudně, bude též hodně.
Začne
třetí
česko-německý
duchovní konflikt nebo Němci
prohlédnou?
Josef Staněk
zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Nastupfasistu-valka-Nemecka-proti-Rusku-Evropa-na-kolenouAnalytik-Chelemendik-odkryva-zajmy-USA-a-nadnarodnichmafii-v-migracni-krizi-400215
36
V knihách „Češi na prahu třetího tisíciletí“ a „Česká
otázka 2000“ jsem napsal, že Němci jako národ v
důsledku svého středového umístění v Evropě, své
pracovitosti a dispozice k subordinaci (k týmové
práci), se mohli stát „samospádem“ těžištěm Evropy.
V důsledku toho se pak celá v součinnosti s nimi
spolupracující Evropa mohla jasně projevit jako nejvyspělejší stupeň civilizace na planetě. To by ovšem
Němci jako národ museli být dostatečně intuitivní,
museli by mít vysoké duchovní vedení státu a nesměli by svoji energii a umění orientovat špatným
duchovním směrem! K ovládnutí okolních menších
ZAČNE TŘETÍ ČESKO-NĚMECKÝ DUCHOVNÍ KONFLIKT NEBO NĚMCI PROHLÉDNOU?
IV. Od této doby se totiž datuje české duchovní
hledačství. Tyto „zářiče“, ovlivňující podvědomí
člověka, nakmitávají jeho ducha k vyšší transcendentní citlivosti. Ovšem jen jednotlivce mírně před
tím disponované, kteří se navíc do dosahu jejich
vlivu dostanou. V důsledku tohoto působení se tito
ovlivnění jednotlivci stanou vnímavějšími vůči zatím skrytým dimenzím stvoření neboli jasnovidnými.
A také vůči duchovnímu vedení českého národa.
Od této citlivosti je odvozeno stálé stěžování ostudy
české vědy, natvrdlých „Sisyfů“ a scholastiků. Ti zuří,
že „co Čech, to šaman“.
národů silou, tj. vojensky. Měli tušit, že si tímto
chováním vždy nastaví náladu ostatních evropských
národů proti sobě. A tím se zákonitě stalo, že je tyto
ve dvou světových válkách metodou „viribus unitis“
(společným úsilím) silou porazili.
Němci z toho již dávno měli odvodit, že jakýkoliv
silový tlak na okolní národy je „Vyšší silou“ prokleté.
Vedení jejich státu už konečně mělo naznat, že základním zákonem úspěchu Evropy je bud’ koordinace
a spolupráce národů, indukující rozkvět kontinentu,
nebo „trčení“ ve stálých „přetahovačkách“ neboli v
rozkladu všech!
Tento jev hledačství se projevil po nedeklarovaném
působení císaře Karla IV., kterému arcibiskup
Arnošt z Pardubic hned na začátku moudře poradil, aby moc nemluvil!
Moc dobře věděl o
tehdejších inkvizitorech, dnes Sisyfech. V do té
doby „klidných“ Čechách se pak jaksi nečekaně
objevilo nevymýtitelné masové hnutí za produchovnění křest’anství, husitství. Později nazvané
reformace. Přes germanizační tlak se také jako
zázrakem vynořilo národní obrození, charakterizované silným sociálním a vzdělávacím nábojem. A
nakonec přišlo ve 20. století ke dvěma velkým
duchovním střetnutím s němectvím!
Dále jsem popsal, že Češi a Němci jsou si obecně
povahově blízcí a pokud je někdo proti sobě neštve,
velmi dobře spolužijí. Dokonce se vzájemně mohou
inspirovat. Němci Čechy pracovitostí a schopností
týmové práce, Češi Němce „hledačstvím novot“.
Jsou totiž v důsledku působení několika faktorů
duchovně neklidnější a tím pohyblivější v duchu.
Nedůvěřují např. apriori „předkládanému k věření“,
světským a formálním autoritám atd. Nebot’ obojí se
v Česku již sto let zásadně mění každých 20 let. Onen
český duchovní neklid lze sice racionálně přisoudit i
racionálním faktorům, jako radioaktivnímu geologickému podloží české kotliny, reziduálnímu vyzařování českého kráteru po dopadu meteoritu, nebo
odlišnými dějinnými zkušenosti populace. A také genetickou promíchaností místní populace, vyvolanou
neustálými „osvobozováními“ nájezdníky a přistěhovalci ze všech světových stran.
První v postoji k první světové válce! Tu Němci
cílevědomě připravovali už nastrojením vraždy protiválečného nástupce rakouského trůnu arcivévody
Ferdinanda skrze srbské debily a skrytou válečnou
propagandou. V době, kdy Němci, Rakušané, Francouzi a Angličané jásali na ulicích nad vyhlášením
války, Češi v jednom šiku, jakoby na nějaký povel, zaujali protiválečný postoj. Byli to oni, kteří cítili blížící
se katastrofu, debakl civilizace i Evropy jako celku.
Proto branci psali na vagóny, ve kterých byli vezeni
Osobně jej však na základě vlastní transcendentní
zkušenosti přisuzuji jinému faktoru. „Magickým
tvarovým a obrazovým zářičům“ jistých jen povolaným známých míst a předmětů z doby Karla
37
ZAČNE TŘETÍ ČESKO-NĚMECKÝ DUCHOVNÍ KONFLIKT NEBO NĚMCI PROHLÉDNOU?
Ve vynikající knize „Zákony profesora Parkinsona“
doporučuje její autor klasifikovat všechny jasnovidce
a prognostiky do tří kategorií. Na ty, kteří se vždy
mýlí, ty kteří se občas mýlí a ty, kteří se nikdy
nemýlí! A ty má pozorovatel brát vždy do úvahy
při rozhodování v komplikovaných záležitostech! V
evropských dějinách se Češi v zásadních otázkách
třikrát nemýlili. A nemýlí se ani v otázce muslimských přistěhovalců!
na frontu ono jasnovidné: „Marie Tereza prohrála
Slezsko, ale ty Francku prohraješ všecko!“ A ač se
jim v Rakousku dobře žilo, přebíhali houfně do zajetí.
Jaroslav Hašek vystihl pocity Čechů při válečném štvaní dobového tisku, tolik podobnému dnešku, posměšným článkem. Prý jako že ve Vídni vypukla nová
nemoc: „Imbecilum bellicosa“. (Válečné zblbnutí.) A
už tehdy Češi jako celek měli proti všem národům
pravdu. První světová válka je vyjevila jako první
katastrofa Evropy i moderní civilizace!
Nebot’ v současnosti opět stojí evropská civilizace na
zásadním rozcestí, a to v přístupu k muslimským migrantům. Objektivní pozorovatel opět musí konstatovat, že mimo Američany jako Jiří Dienstbier a pseudoevropské EU Hujery typu Pehe nebo Štětina, stojí
proti sobě Češi jako jeden muž a německé vedení s
Angelou Merkelovou. Té by se prý v rámci multikulti
dokonce líbil „malý Istanbul“ v každém evropském
městě, jako je tomu v Berlíně. A Francouzi tradičně
zaujali postoj „mnichovanů“. Na rozdíl od současných evropských politiků Češi, tentokrát i Mad’aři,
Poláci a Slováci, odmítají muslimy v Evropě pod jakoukoliv záminkou.
Ke druhému duchovnímu střetnutí Čechů a Němců
došlo po nástupu Hitlera k moci. Už v roce 1938 se
Češi chtěli v řadách koalice postavit jako hráz proti
tehdy ještě ne zcela Hitlerem zblbnutým Němcům.
Kdyby národy ostatní Evropy poslechly, Hitler by v
Německu padl bez hrůz druhé světové války. Ale
ostatní národy, nejen jejich vlády, byli sluníčkářsky
pacifistické, „mírumilovné“! Neprohlédli Hitlera a
ustoupily mu. Jako výkupné předhodili již tehdy
zjevnému satanistovi Hitlerovi český stát. V chodu
následných „božích mlýnů“ se ovšem dočkali plodů
své slepoty. V důsledku této duchovní slepoty se v
roce 1945 jak Němci, tak všechny evropské národy
nacházely v troskách! Včetně zbytku evropské civilizace.
A předválečná historie se opakuje.
Opět se
odněkud vynořují dobře placení „ti praví Evropané
a křest’ané“, kteří chudáky před muslimy utíkající muslimy naopak zvou. Merkelová muslimů
máma! Ovšem ne do sousedství k sobě, ale jiným!
A opět je jejich zdůvodňování podloženo „nálezy
těch pravých amerických společenských věd“ a té
„zaručeně nekacířské“ teologie“! Tito politici, novináři a politologové při svém „usilovném bádání“
zjistili, a „osvětou“ v médiích to vtloukají lidem do
hlavy, že muslimové sem přicházejí pracovat na důchod stárnoucí evropské populaci! Prý se začlení
tak úspěšně, jako se do společnosti, pod vlivem 14
V roce 1968 opět hlavní masa Čechů jako první v
sovětském bloku prohlédla nutnost revize toho, co
se nazývalo socializmem. A opět hlavním podněcovatelem zásahu proti Pražskému jaru se stala
„kozí brada“ z Německa, Walter Ulbricht a vedení
tzv. NDR. Opět se vyjevila německá duchovní slepota, možno říci „na kvadrát“. A opět se dostavily
následky, boží mlýny do dvaceti let semlely NDR a
ostatní interventy.
38
ZAČNE TŘETÍ ČESKO-NĚMECKÝ DUCHOVNÍ KONFLIKT NEBO NĚMCI PROHLÉDNOU?
v muslimských zemích dobrá věc, ale nemá v evropské demokracii co dělat, ani v soukromých vztazích.
Jak je možné, při tolika „právních kapacitách“, že
islámské právo šária nebylo nalezeno jako „hnutí
směřující k potlačení práv občanů“! Co to je na ústavních soudech za „právníky“, když nenalezli jako
porušení rovnosti občanů poloviční vypovídající hodnotu ženy, stanovenou koránem? Jak to, že tito kolaboranti s někým nenalezli koránovou povinnost zabít
muslima, který přestoupí na jinou víru, za hnutí
směřující k potlačení jeho lidských práv? Ani se ostatně nedivím. Náš ministr vnitra nalezl demonstraci
na Majdanu jako právně korektní a nesení maket
šibenic pro velezrádce jako porušení 7 zákonů!
neziskových lidskoprávních organizací, začlenili Romové! A také do průmyslové výroby a do tvorby životního prostředí, včetně tvorby multikulti společenského klimatu.
Jenže zase ti čeští křupani a potížisté, nevzdělaní
na skvělých amerických univerzitách, proslavených
úspěchy z Afgánistánu, nevěří a nevěří!!! Zvláště
poté, co německá kancléřka pozvala muslimy do
Německa, ale pak je chce pomocí evropské komise
přerozdělit do jiných zemí, mimo jiné do Česka. To
už hodnotím jako jasný projev šikany, po 25 letech
úspěšného sbližování Čechů a Němců na nejlepší
historickou úroveň. Cítím zápach silové šikany, na
kterou jsme přecitlivělí! Následné prudké zhoršení
vztahů po importu muslimů z Německa se stane
neodvratným.
Jaká vidím východiska? Tři.
První, že se Němci, Češi, Evropané vzpamatují a
volbami smetou všechny ty zatím ještě vládnoucí
„smuteční hosty v černém“, kteří šli v čele průvodu
za zabité karikaturisty v Paříži. Ty, kteří nalezli
Pussy Raiot jako vrchol umění a odvahy a odměnili je
„Havlovou cenou“! Tím vlastně pohřbívali duchovní
a kulturní Evropu. Poté, co by je lid evropských
národů vymetl od moci, se očekává, že jejich nástupci
kardinálně změní politiku. Směrem k respektování
vůle většiny občanů ve státech a k udržení národních
zvyklostí. V evropské atmosféře spolupráce a postupného sbližování.
angela-merkelovaV na počátku zmíněných knihách
jsem uvedl, že vztahy poněkud „neurotických“
Čechů a Němců jsou takovým ukazatelem kvality a
korektnosti německé politiky k menším sousedům.
Dnes se do multikulti hnaným Čechům začíná zdát,
že jsou přehlíženi. A to je pro EU zlým znamením.
Navíc na rozdíl od Mad’arska a Slovenska jsou opět
řízeni „impotentní“ protektorátní EU vládou. Situace není ničím jiným, než zlým znamením nad kontinentem. Vidím, jak po prvních muslimkých extempore Češi na „bruselský vlak“ píšou: „Leonid
Brežněv prohrál socializmus, ale ty Merkelo prohraješ demokracii a EU!“
Druhou pravděpodobnější možností je, že penězům
se klanící vládní elity jsou tak prohnilé a zkorumpované, možná ovládané z USA, že tyto zkažené politiky nahradí zase jinými zkaženými a poplatnými
jakýmsi mimoevropským zájmům. Po tomto „řešení
neřešení“ by ovšem nastal nezadržitelný rozklad
Evropy.
Včetně dosaženého stupně civilizace a
A budou mít opět pravdu! Protože ze Řádu stvoření
vyplývá, že stejný k stejnému. Prakticky viděno,
muslimský uprchlík a přistěhovalec jen do muslimy
řízených států. A „nevěřící pes“ do států řízených
„nevěřícimi psy“. Muslimské právo šária může být
39
ZATMĚNÍ MĚSÍCE 28. 9. 2015 + ČESKÁ REPUBLIKA (STŘÍPKY ASTROLOGICKÉHO NÁHLEDU)
skončilo by to válkou a bídou. Vynořil by se stav
jako po pádu říše římské.
zdroj:http://hledani.gnosis.cz/zacne-treti-cesko-nemeckyduchovni-konflikt-nebo-nemci-prohlednou/
Nejpravděpodobnější řešení přivodí přírodní síly. Ty
změní klimatické poměry kontinentů, vitalitu lidského těla, nastolí neplodnost a rozloží sociální uspořádání společnosti. Přežijí ti, kteří v tichosti objeví a začnou žít Řád stvoření, neboli duchovní
zákony pro uspořádání lidských komunit ve vesmíru. (Viz: Blahoslavení tiší, nebot’ jejich dědictvím
bude země!) Toto vypořádání se generální krizí
všeho vidím jako nejpravděpodobnější proto, že lidstvo poznáním zákonů hmotnosti (vědou) dospělo
už do fáze, kdy dle vesmírných zákonů musí bud’
vystoupit na vyšší civilizační tj. duchovní stupeň,
nebo padnout zpět do středověku! Protože tu v desetirozměrném prostoru nejsme sami, doufám že hmotnýma očima neviditelné duchovní bytosti pomohou
vzestupu hodným k přežití.
Zatmění měsíce 28.
9.
2015 +
Česká republika (střípky astrologického náhledu)
Zuzana Křivohlávková
Astrologie nám díky hermetické synchronicitě umožňuje pohled na věci zjevné i nezjevné,
které běžně nevidíme (nebo raději ani vidět
nechceme). Umožňuje nám jejich pochopení a
porovnání dle pravidla „jak nahoře, tak dole“.
Nejde tedy o přímý vliv, působení konkrétních planet, ale o obraz aktuálně přítomných
vesmírných energií, a to jak v jejich souhrnu,
tak i s možností popsat je jednotlivě. Tyto energie působí na všechny a na všechno – tedy
na člověka, státy, národy, na planetu Zem, i
na zvířata, věci, firmy, události, hnutí mysli,
cítění...
Až se to stane, budoucí generace bude na současnou „éru demokratického trhu se vším“ hledět jako
na civilizaci „sto let za opicemi“. Protože přeživší
budou evangelia nejen číst (jako to dva tisíce let
činí církevní scholastici), ale i žít! To Ježíšovo nasměrování: „Usilujte nejprve o království nebeské (o
poznání zákonů stvoření) a ostatní (ráj na zemi) vám
bude přidáno!“ V tomto prizmatu začne být možnost
života lidského ducha v těle ve hmotnosti (na zemi)
opět vnímána jako „božský dar“. Na současné
„vědecké výklady života“ a ekonomické křepčení
vlád států (národů) kolem růstu národních důchodů
a spotřeby jako hlavního ukazatele pokroku bude
nazíráno jako na polopříčetné křepčení nevzdělaných
divochů a lidojedů kolem ohně, jak jej známe z dějin
před tisící roky.
Nejprve se podívejme na Českou republiku – v
radixu (horoskopu) „zrodu“ (28. 10. 1918, Praha
19h SEČ) je pár zajímavých konstelací: Ascendent ve
znamení Blíženců, tedy vládcem je Merkur (ve Štíru)
– dává intelektuální bystrost až prohnanost, schopnost se ze všeho tzv. vykecat, černý humor, utajování skutečností, „účel světí prostředky“, dovednosti božského Herma – hra na hudební nástroje,
zručnostní sporty, šikovné „zlaté ručičky“, všeuměl,
kutil, improvizace, ale také sklon ke krádežím všeho
druhu a dále pak závistivost. Symbolizují to i známé
40
ZATMĚNÍ MĚSÍCE 28. 9. 2015 + ČESKÁ REPUBLIKA (STŘÍPKY ASTROLOGICKÉHO NÁHLEDU)
Dojde-li nicméně k bojovým přípravám, jsou
následně „po zásluze potrestány“ - nastávají podrazy,
a to na nejcitlivějším místě, nečekaně, rána z nebes,
rána pod pás apod. Tzv. Dračí osa – Nody –
směřují od Blíženců do Střelce, z 12. do 6. domu:
od duchovna k pragmatismu, reálným hodnotám,
hmotě, s pocity historického pronásledování, pohled
na svět je negativní, český národ se cítí být věčnou
obětí a s obavami plně se angažovat pro jednu stranu
(vždy mezi 2 silnými vlivy, třtina ve větru), s tím souvisí pokrytectví, nesoustředěnost, mentalita „malého
českého človíčka“. Na vibračně vyšší úrovni by mělo
jít o hledání vyššího smyslu a k završení karmické
cesty českého národa!
literární postavy, např. Švejk, hloupý Honza, Chytrá
horákyně, Jára Cimrman.
Slunce ve znamení Štíra v kvadratuře na Neptun a
trigonu na Pluto naznačuje nejasnost vlastního JÁ
národa, syndrom střídání být obětí, anebo spasitelem
celého světa, potřebu a současně obavu být někým
mocným ovládáni, manipulováni. Luna je ve znamení Lva, ve 4. domě (nejraději „sedí doma“), v
konjunkci se Saturnem, opozici s Uranem (retrográdním), sextilu s Venuší ve Váhách, kvinkunxu s Chironem v Rybách (součást osudové YOD konfigurace): dává českému národu konzervativní potřebu
domova, kořenů, tradic, rodiny, otcovské autority
(vzhlížení k představitelům země), věčný pocit nedostatečnosti, že nejsem dost dobrý, neschopnost
dozrát – odmítání principu zodpovědnosti, tedy
že se nás nikdo nezastane, syndrom otloukánka –
šikanovaného.
To byl v kostce úvod nutný pro popis aktuální
události – zatmění Měsíce (úplněk je tentokrát označen jako "superúplňek" – je nejblíže k Zemi;
a přízvisko "Krvavý Měsíc" je díky jeho zbarvení
při zatmění; navíc je toto zatmění součástí velmi
výjimečné tzv. tetrády zatmění). Shodou náhod tento
jev nastává v den oslav českého světce sv. Václava,
proto tuto událost považuji za velmi významnou a
hodnou pozornosti.
Není uvolněnost, spontánní radost. Necítění víry tak,
jak byla tradičně prezentovaná nekritickými služebníky Vatikánu. Případná občasná bojovná revoluční
nálada se odehrává doma (případně „náhradním domově“ – hospodě); navenek se bud’ nerealizuje vůbec
nebo nedostatečně, a to zápecnictvím, věčným rebelantstvím – jen mnoha slovy (viz např. Dvatisíceslov
nebo Charta 77), avšak fyzický „skutek utek“. Symbolický je k tomuto všemu nádherný chutný a hořký
zlatavý „ležák“ s bílou pěnou. Vysvětlí nám toto vše
postavení planety Mars: ve zn. Střelce na descendentu (návod jak na „nepřátele“), v sextilu s Lilith
a v konjunkci s planetkou Pallas (vybrané netradiční
planetky se používají, je-li potřeba vyjasnit něco „podivného“) – vyhnout se boji, případný vynucený boj
s nepřítelem bez použití zbraní.
Toto zatmění naznačuje prožití otázek zapomnění na
vše, co zde bylo dříve. Den připadá současně na židovský Sukot – svátek stanů, připomínka exodu z
Egypta: tehdy museli zapomenout na dřívější období
otroctví, byt’ bylo po stránce materiální na vysoké
úrovni. Ztratit, zapomenout dosavadní „sebe sama“,
což je nutné pro „restart“ - rozpomenutí se na vnitřní
Božskou jiskru. Nyní v tyto dny tak staví stany mimo
uzavřené prostory svých domů či bytů – i kdyby to
bylo třeba jen na balkoně, a v nich pak přebývají.
41
ZATMĚNÍ MĚSÍCE 28. 9. 2015 + ČESKÁ REPUBLIKA (STŘÍPKY ASTROLOGICKÉHO NÁHLEDU)
dozorem „velkého bratra“. Naše české národní Já
a sebevyjádření zosobněné našimi oficiálními představiteli se stávají terčem podrazů, zesměšňování,
znehonestování, a to ze strany „domácích“, tedy ne
zjevných (!) nepřátel (vnitřních, infiltrovaných, manipulovaných, tedy zrada od vlastních).
Realita se postupně přestaví a přeformuje. Jedná
se o konec světa, jak jsme jej dosud znali.
I
proto by měl být rituálně ustanoven nový světový prediktor pro následujících několik století –
původu staroslovansko-tatarského. Dosavadní vliv
anglosaského prediktora měl být ukončen již před
více než 100 lety, ovšem stále ještě se snaží držet
„zuby nehty“ u moci – přičemž pro ně je velmi
důležitá nynější všeobecná celosvětová negativita,
rozvrácené dosavadní hodnoty prakticky na celém
světě; takto lidmi produkované negativní energie
jsou pro ně vítanou energetickou potravou.
Souvisí to též s obavami a podrazy přicházejícími
údajně ze strany „vyšší moci“ (např. EU) v oblasti
možné ztráty bydliště, rodiny a identity národa.
Posiluje potřeba „udržet oheň ve svém domácím
krbu“ (ovšem realizace v intencích vloh českého
národa skončí u slov). Pozitivní je šance projít obdobím transformace s kontrolou autentičnosti rozpínavých struktur vč. proklamovaného nekonečného
hospodářského růstu(?!), nekonečných možností –
mohu si dovolit, co chci. Retrográdní Merkur si
žádá „převyprávění“ situace týkající se hodnotových
záležitostí a dosud zveřejněných i utajovaných informací. Aktuální situace by nás jako národ měla
podpořit – vybudit v nás vůli k národní i osobní
individualitě, sebevědomí, k rozvoji duše národa, k
udržení práva na naše emocionální potřeby, náš český
národní náhled na to, co je rodina, děti, rodná země,
kořeny národa; k hájení si svých hodnot, kulturního
dědictví, a konečně pak odhalit dosud nám utajovanou podstatu i naši pravou historii.
Progresivní horoskop pro tuto událost – sděluje,
co žádá „duše národa“: Je potřeba dozrát, stát
se zodpovědnými, dospělými, dostaví se vyšší podrážděnost a impulzivnost (což je ve zn. Ryb - tedy
něco jako plácání se kaprů v kádi, a hlavně aby to
bylo hodně vidět, obrázky z českého „života“ si dodejte sami). Je to výzva, přehodnotit vliv našeho
niterného českého národního obrazu mocného utlačovatele včetně historických rolí a dále si pak uvědomit a změnit sebevyjádření národa (a to až do nejhlubší možné úrovně). Počítejme se zvýšenou potřebou „krásného psaní“ - s oslavnými texty (včetně
pravděpodobnosti zneužití pro zcela jiné až opačné
účely), s rituálními obřady nebo alespoň s „nádhernými“ mediálními reportážemi.
zdroj:http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/8382-zatmenimesice-28-9-2015-ceska-republika-stripky-astrologickehonahledu/
Vliv tranzitních energií – co se pravděpodobně bude
dít: mělo by dojít k emotivnímu uvolnění pocitů
týkajících se zranění českého národa, i když se může
projevit klasický spasitelský syndrom. Vyhřeznou
pocity, že jsme opět omezováni, nuceni ke službě
jiným (což jsme vpodstatě neustále, jen nám občasná
historická změna dochází až po delším čase). Že
informace máme účelově „upravené“, že jsme pod
42
VÁCLAV CÍLEK: PO SLITOVÁNÍ PŘIJDOU ŠIBENICE
bojí, že po našem počátečním slitování s uprchlíky
přijde nenávist vyjádřená symbolicky šibenicemi.
Ostatně někteří politici s ní už dávno začali. Například známý řvoun Tomio Okamura objíždí tuzemská uprchlická zařízení, imigranty nazývá vetřelci a
ve svých plamenných videoblozích se diví, že muslimští utečenci jedí muslimská jídla. K šibenicím není
daleko.
Václav Cílek:
šibenice
Před časem jste v jednom rozhovoru řekl, že žádnou
uprchlickou krizi zatím nezažíváme. Jen Německo
ale letos přijme nejméně 800 tisíc uprchlíků, tedy
procento své současné populace a taky víc než vloni
celá EU dohromady. Stále trváte na tom, že Evropa
nezažívá imigrační krizi?
Po slitování přijdou
Odpovím asi takhle. Bývalý íránský ministr zemědělství nedávno prohlásil, že když se Peršané nenaučili
hospodařit s vodou, bude ze země muset odejít
padesát milionů lidí (v Íránu jich nyní žije 77 milionů – pozn. red.). On to samozřejmě použil i
jako nadsázku, aby zdůraznil měřítko problému: nedostatek vody vyžene jen z jedné země padesát milionů občanů. Takže ve srovnání s tím není oněch 800
tisíc až milion uprchlíků v Německu zas tak vysoké
číslo.
To, co se dnes děje, je poloviční se-
Podle geologa Václava Cílka může za masovou migraci nedostatek vody. A bude prý ještě hůř.
Ve své kanceláři v suchdolském Geologickém ústavu
Akademie věd mě geolog a popularizátor vědy Václav Cílek vítá v černém triku, krat’asech a naboso.
„Máme asi hodinu, pak mám americké studenty,“
upozorňuje mě. Rozhovor děláme krátce poté, co se
v Rakousku udusilo v pašerácké dodávce přes 70 uprchlíků včetně dětí. Podle Cílka je současná migrační
krize, rozdělující znovu Evropu na starou, západní
a novou, východní, jež se k uprchlíkům staví odmítavěji, jen začátkem mnohem většího problému. A
stejně tak naše reakce na ni.
Podle vás tedy zažíváme teprve začátek mnohem bevražda Evropy. A právě země
jako Německo, Británie a Francie se
větší uprchlické krize?
budou v důsledku masové imigrace
Ano, a nejen to. V důsledku sucha také dojde k potýkat s velkými problémy.
výraznému zvýšení cen potravin. Jestliže za ně dnes
v Evropě utratíme zhruba dvacet procent příjmu,
v chudších zemích je to až osmdesát procent. Po
zdražení tam lidem nezbude vůbec nic na život, což
je mimochodem už dnes případ Venezuely. Lidé budou mít hlad a dají se na pochod. Existují různé
analýzy, kolik lidí chce odejít z různých zemí. Třeba z
V souvislosti s přistěhovaleckou krizí Cílek
připomíná knihu bývalého polského ministra
zahraničí Bronislawa Geremka Slitování a šibenice:
Dějiny chudoby a milosrdenství. Známý geolog se
43
VÁCLAV CÍLEK: PO SLITOVÁNÍ PŘIJDOU ŠIBENICE
Podle mě to je stále dědictví druhé světové války.
Němci si zřejmě myslí, že by se měli vrátit ke svému
původnímu humanismu. Možná se ale také celý
problém ideologizuje podobně jako německá energetická politika. Němci sice odmítli jaderné elektrárny, současně ale kvůli tomu mají historicky nejvyšší emise, a maximálně tak přispívají ke globálnímu oteplování. Nevím, jak mám podobné chování
nazvat; možná sociální nebo ekologický populismus.
Maroka, což je ještě celkem slušný arabský stát, kde
se lidé mají relativně dobře, by rádo odešlo až osmdesát procent občanů.
To by určitě nadchlo evropské zemědělce, kteří by
konečně udali svou štědře dotovanou nadprodukci,
ne? Právě oni pořád volají po vyšších cenách.
Ona ta evropská zemědělská nadprodukce je jen
zdánlivá, pohybuje se spíš v řádu procent. Navíc
v klimaticky špatném roce se urodí o dvacet až
třicet procent méně zemědělské produkce, takže
pak to je problém. A největší problém to je v
lidnatých a poměrně bohatých územích, jako jsou
například Indie a Čína. Zřejmě největším impulzem
pro vypuknutí arabského jara před čtyřmi roky
bylo velké sucho v Číně, která kvůli tomu musela
dovézt potraviny pro nějakých 300 milionů lidí. To
zdražilo jinde potraviny natolik, že vypukly občanské nepokoje.
Jde podle vás o historický pocit viny?
Myslím že ano.
Většina uprchlíků míří do nejbohatších zemí EU. U
nás zůstat nechtějí, Česko pořád považují za chudý
postkomunistický stát. Kdybychom se chtěli chovat nejracionálněji, tak bychom je místo zesílených
policejních kontrol prostě nechali přes naše území
projet na Západ.
O uprchlících se dá vlastně hrozně těžko mluvit, protože když se na to podívám realisticky, budu vypadat
jako nelida.
Je zajímavé, jak se během téměř každé krize EU
znovu rozdělí na původní západní Evropu a postkomunistické země. Nyní se to děje kvůli uprchlické
krizi, když nám západoevropští státníci vytýkají
odmítavý postoj k uprchlíkům.
Zkuste to.
Když vezmu třeba Británii, kde počet utečenců
převyšuje počet narozených dětí, tak jasně vnímám,
že se země proměňuje. Dále si vezměte, že tito
lidé chodí především do Londýna a do okolí větších
měst. Při současných trendech budou do patnácti
let velké části Británie zcela nebritské. A otázka
je, co pak s Brity. Možná by oni sami měli projít integračním programem, aby se dokázali začlenit
do nové společnosti, která v jejich zemi mezitím
vznikla. Také si v souvislosti s masovou imigrací
umím představit vznik politických stran, které nenápadně navrhnou pátky bez alkoholu. . .
Ano, to je zajímavé. Já osobně se ale domnívám, že to,
co se dnes děje, je poloviční sebevražda Evropy. A že
právě země jako Německo, Británie a Francie se budou v důsledku masové imigrace potýkat s velkými
problémy.
Je zajímavý i kontrast veřejného mínění. Zatímco u
nás je většina veřejnosti proti imigraci, v Německu
s ní naopak většina lidí souhlasí. Německá vláda
tak nejde proti mínění vlastních voličů. Čím si to
vysvětlujete?
44
VÁCLAV CÍLEK: PO SLITOVÁNÍ PŘIJDOU ŠIBENICE
V podstatě říkáte, že zakrátko budou Britové kvůli
přistěhovalcům utíkat z Británie?
Podle vás stojí i za syrskou občanskou válkou sucho?
Oni už utíkají. Milion Britů odešel do Španělska. A
mimochodem: dlouhodobý ekonomický trend je, že
lidé s nižším vzděláním budou stále obtížněji hledat
práci, která bude čím dál hůř placená, což se týká
většiny uprchlíků.
Ano, primárně sucho a taky zdražení potravin. Ve
vyspělých státech by se k tomu přidala ještě energetika. Tohle vše způsobí, že najednou není dost jídla
pro všechny, takže vzniknou distribuční mafie využívající i státní subvence. Ty se mezi sebou začnou prát,
načež se převlečou za politické strany, aby dosáhly na
státní peníze. Po nějaké době si každá z těchto stran
pořídí vlastní ozbrojené milice, dojde k prvním konfliktům. Tak se původně environmentální krize stane
krizí politickou, která nakonec přejde ve válku.
Například průzkumy ve francouzském Calais, kde
na ilegální přechod do Británie čeká několik tisíc
uprchlíků, ale zjistily, že jde převážně o lidi s
vyšším vzděláním. Ostatně ukazují na to i vysoké
sumy, které za cestu do Evropy platí – mnozí i půl
milionu korun.
Bojuje podle vás o vodu i Islámský stát?
U něj voda stojí až na druhém místě, i když začíná
mít obrysy státu. Na druhé straně Islámský stát už
vydává rybářské lístky na rybaření v Eufratu.
Já tohle znám od egyptských koptů. Ti měli před lety
strategii, že se rodina vždy složí na někoho, kdo odejde do ciziny, vytvoří tam záchytný bod, a když doma
dojde k problému, třeba pogromu, odejdou rodinní
příslušníci za ním.
Ted’ ale vidíme přicházet i kompletní rodiny. Vy
dáváte současnou uprchlickou krizi do souvislosti
s nedostatkem vody. Většinu uprchlíků ale tvoří
Syřané, Afghánci nebo Libyjci, tedy lidé ze zemí
zmítaných etnicko-náboženskými konflikty, k nimž
přispěl i Západ. Ani oni sami nemluví o tom, že
utíkají před žízní, ale spíš před smrtí.
Takže vlastně jde o ekologický spolek. . . Pokud
by se Evropa shodla, že za současnou uprchlickou
krizí skutečně je nedostatek vody, neměli bychom
začít stavět vodovody směřující na východ? Ostatně
západním směrem zase vedou ropovody, takže by
to byl férový směnný obchod. Nakonec i evropští
politici rádi říkají, že bychom měli utečencům
pomáhat u nich doma, aby se z nich utečenci nikdy
nestali.
Víte, něco podobného jsme čekali už před egyptskou
revolucí, protože jsme viděli, že je v zemi moc lidí a
docházejí jí zdroje. V Sýrii emigrovalo kvůli suchu
do hlavního města milion a půl lidí, protože se na
venkově už nemohli uživit. To způsobilo destabilizaci, s níž vláda nedokázala nic udělat. Poté došlo
ještě k výraznému zdražení obilí, které zvedlo i ceny
dalších potravin. A lidé se dali na pochod.
Zase použiju vlastní zkušenost z Egypta. Už od
šedesátých let dostává egyptská vláda každý rok tlustou zprávu, která říká, že pokud nebude lépe hospodařit s vodou i půdou, dopadne to špatně. No a
egyptská vláda vždy udělá nějaký symbolický krok,
a pak se na vše zapomene. Konkrétně v Egyptě tak
jen nazrává situace, na kterou mezinárodní experti
poukazují už padesát let.
45
VÁCLAV CÍLEK: PO SLITOVÁNÍ PŘIJDOU ŠIBENICE
Neměl by se tedy Západ z čistě sobeckých národních zájmů angažovat i v Egyptě a předejít tak vlně
egyptských uprchlíků?
dorazily do přístavu, chtěli za ně hned úplatek tamní
celníci, kteří jsou státem ve státě. Když ho nedostali,
organizace si čisticí vozy zase odvezla.
Vysychající pás země se táhne od
On se už angažuje. Mnohé z těchto posudků dělali
Britové, takže jsou fundované.
Korupce by pro Západ nemusela být neřešitelpřes Indii až do Pákistánu. Ten
ným problémem, i ty nejhorší světové režimy přece
je kritický, a proto i odsud čekám
štědře korumpuje už dlouho. Tentokrát bychom
početnou migraci.
jim prostě poslali úplatek za to, že jim postavíme
vodovody.
severní Číny, která to ale zvládne,
I proto by bylo pro Západ snazší pomoct. Prostě
by podobným zemím řekl, že je na vlastní náklady
zavlaží, čímž ušetří za jejich uprchlíky. Místo bombardování bychom jim zajistili vodu.
Tak nějak by to mohlo i fungovat. Jenže ted’ si představte, jak k tomu budou vypadat prováděcí směrnice
někde v Bruselu. Jak a kde vyčlení čtyřicet procent na
úplatky?
Egypt’anů ročně přibývá necelý milion a země dováží
potraviny pro čtyřicet milionů občanů. Egyptu by
proto velmi pomohlo, kdyby mohl třetinu své populace poslat do Evropy. K tomu si přičtěte oněch
padesát milionů Íránců a rázem vidíte gigantické
měřítko celého problému.
Třeba by nemusel ani tohle být nepřekonatelný
problém. . . OSN nedávno vydala zprávu, podle níž
budou do deseti let čelit tři miliardy lidí ze 48 zemí
akutnímu nedostatku vody a do roku 2030 bude
na světě o 40 procent méně vody, než potřebujeme.
Věříte tomu?
Právě proto se znovu ptám, jestli Západ může s nedostatkem vody nějak pomoct.
S vodou je situace řešitelná, desalinizace (půdotvorný
proces, při němž dochází k vymývání chloridů,
síranů a nitrátů vodou z půdního profilu – pozn.
red.) doopravdy pomáhá. Jenže postavit několik desalinizačních jednotek pro miliony lidí, to je podobná
investice jako náš Temelín.
Já jsem si to sám počítal a vyšlo mi 1,2 miliardy lidí.
I to je ale hodně. Vysychající pás země se táhne od
severní Číny, která to však zvládne, přes Indii až do
Pákistánu. Ten je kritický, a proto i odsud čekám
početnou migraci.
Ptám se také proto, že v 70. letech vydal podobně
apokalyptickou zprávu o vyčerpání ropy i vody
Římský klub. Stal se z ní bestseller a lidé tomu
uvěřili, jenže už po dvou letech Římský klub vydal
novou zprávu, podle níž lidstvo vše zvládne. Podle Thomase Malthuse jsme zase měli vyhladovět
kvůli populačnímu nárůstu. Nic z toho se ale nikdy
nestalo. Lidé prostě milují katastrofy, přestože je
děsí.
To je ale přece jen kapka ve srovnání s tím, kolik
Západ utrácí za všechny válečné operace v zemích,
jako jsou Sýrie, Libye, Irák nebo Afghánistán.
Ano, to máte pravdu. Teoreticky jim můžeme s
vodou pomoct, asi by to bylo i nejlepší řešení. Zřejmě na to ale nejsme připraveni. Taky na to musíte
mít stabilní politické zázemí a já se obávám, že do
toho zatím nikdo systematicky nešel. Znovu použiju
příklad z Egypta: před časem tam jistá humanitární
organizace poslala vozy na čištění ulic, jenže když
46
USA, SAÚDOVÉ, LIDSKÁ PRÁVA A DVOJÍ METR
Lidé mluví o mezích růstu opakovaně. Ostatně i
Evropa se několikrát ocitla v existenčních krizích. A
mimochodem: i ona uměla vypuzovat vlastní lidi,
hlavně válkami.
Vysvětlete mi jedno: nedávno jste v televizi řekl, že
množství vody na světě je neměnné. Kam se tedy
ztrácí?
Jde o to, že průměrné srážky na našem území se
v podstatě nemění, nebo jen velmi málo. Mění se
ale sezonní chod. U nás například potřebujeme, aby
v zimě napadl sníh, táním zásobil půdu a propojil
tak horní vodní horizont s tím spodním, aby půda
nevyschla. Také potřebujeme mrholení, kdy voda
ze suchého místa neodteče, ale téměř všechna se
vsákne. Jenže tahle distribuce vody se v Evropě, zdá
se, výrazně změnila už někdy kolem roku 2000. I
proto některá místa vysychají, přestože vody úhrnem
neubývá.
nikoli, daří se Kremlu odhalovat americké pokrytectví opravdu dokonale.
Jste tedy celkově pesimista, nebo optimista?
Jen pár hodin „vydržela“ americká kritika ruského
náletu na polní nemocnici džihádistů u syrského
Idlíbu, než americké letectvo zaútočilo na nemocnici
v Kunduzu, jedinou na severovýchodě Afghánistánu,
a zabilo 12 členů Lékařů bez hranic a dalších 10 lidí.
Lékaři bez hranic (MSF) popřeli americkou výmluvu,
že z budovy nemocnice stříleli bojovníci Talibanu,
ukončili svou činnost v Kunduzu a v prohlášení konstatují: „Útok byl odporným a hrubým porušením
mezinárodního humanitárního práva. Nemůžeme
akceptovat, že tyto hrůzné ztráty na životech budou prostě odbyty coby ´vedlejší ztráty´.“ Pokus Pentagonu vydávat útok na nemocnici nejprve za „omyl“
a posléze za „přání“ afghánské armády pak celou
kauzu spíš jen zhoršuje, stejně jako bazírování Bílého
Víte, můžeme se na svět dívat bud’ z Boží perspektivy a vše vidět jako osud. Anebo s tím vším zkusit
něco dělat.
zdroj:http://euro.e15.cz/archiv/vaclav-cilek-po-slitovaniprijdou-sibenice-1224991#utm_source=euro&utm_medium
=selfpromo&utm_campaign=e15rss
USA, Saúdové, lidská práva a dvojí
metr
Tereza Spencerová
Není zcela jasné, zda to byl vedlejší účel ruských
vojenských útoků na teroristy v Sýrii, ale pokud
47
USA, SAÚDOVÉ, LIDSKÁ PRÁVA A DVOJÍ METR
domu na tom, že útok na nemocnici „není válečný
zločin“.
zeměmi jsou „tak pevné a komplexní“, že je ruská
válka v Sýrii neohrozí.
Na podobném principu „dvojího metru“ nyní Západ, který ilegálními agresemi zničil Irák, Libyi
a už čtvrtým rokem vede válku v Sýrii, kritizuje
Rusko za to, že jeho stíhačka v rámci náletů
na severu Sýrie narušila vzdušný prostor sousedního Turecka. Na stranu Ankary, která vzdušnou i územní suverenitu Sýrie i Iráku porušuje už
roky, pravidelně a rovnou vojenskými útoky, se už
postavily USA i NATO, které dokonce svolalo „mimořádné zasedání“, nicméně tureckému prezidentu
Recepu Erdoganovi se takovými slovy zavděčit nelze
– už dříve odmítl unijní nápad na zřízení „nelidských“ selekčních táborů pro uprchlíky na tureckém
území, zkritizoval Brusel za jeho reakci na uprchlickou krizi, nyní navíc EU vyzval, aby začala cvičit
své vlastní „umírněné rebely“ a vyhlásila nad Sýrií
bezletovou zónu. Je jasné, že Brusel nic z toho
splnit nemůže, at’ už proto, že „umírnění“ rebelové
prostě nejsou k mání, nebo že nebe nad Sýrií aktuálně ovládlo ruské a syrské letectvo. Právě ruské
nálety zmařily americké plány na vyhlášení bezletové zóny nad Sýrií a nikdo nemůže počítat s tím,
že by zrovna EU šla do války s Ruskem. Rozhodná
Erdoganova prohlášení lze proto vztahovat spíš k
blížícím se předčasným volbám v Turecku, které se
budou odehrávat v krajně napjaté situaci a Erdogan
v nich už klasicky vystupuje jako muž tvrdé ruky
chránící Turecko před vším zlým. Mimochodem,
v domácí politice má turecký prezident Putinovu
plnou podporu. Rusko průnik svého stroje do tureckého vzdušného prostoru omluvilo poměrně nenápaditě, tedy chybou navigace za „špatného počasí“,
přičemž má současně za to, že vztahy mezi oběma
Dvojí metr je očividný i v tom, že oběti ruských
náletů v Sýrii se z pohledu Západu mění z „vedlejších ztrát“ na „civilní oběti“. Ruské nálety na teroristické cíle podle Bílého domu „jen podněcují extremismus a radikalizaci“, byt’ podle expertů americká
politika na Blízkém východě od první ilegální invaze
(do Afghánistánu v roce 2001) zvýšila míru terorismu
v regionu sedminásobně. Ale i v „narativu“ civilních
obětí nastala „chyba“ – zároveň s ruskými „útoky na
civilisty“ totiž Spojenými státy podporované, vyzbrojované a na cíle naváděné saúdské letectvo ve dvou
dnech zmasakrovalo v Jemenu nejprve přes 30 obyvatel jedné vesnice a pak více než 130 lidí na svatbě.
Už jen tyto dva masakry měly v době konání Valného
shromáždění OSN zajistit, aby se civilními obět’mi
v Jemenu zabývala ženevská Rada OSN pro lidská
práva (HRC), ale nestalo se tak.
Čímž do politiky dvojího metru vstupuje příběh o
„hájení lidských práv“ ve světě.
Sami sobě
Saúdská Arábie bombarduje Jemen od letošního
března a podle odhadů OSN má na svědomí smrt
nejméně 2300 civilistů a zranění bezmála pěti tisíc
dalších. K tomu na 20 milionů lidí, tedy 80 procent
všech obyvatel Jemenu, nutně potřebuje humanitární
pomoc, čemuž ale brání mimo jiné Spojenými státy
podporovaná námořní blokáda země.
V září vysoký komisař OSN pro lidská práva, jordánský princ Ziád Ra´ád al Husajn, vyzval k nezávislému mezinárodnímu prošetření válečných zločinů,
48
USA, SAÚDOVÉ, LIDSKÁ PRÁVA A DVOJÍ METR
mluvilo o nutnosti dosáhnout konsensu, což de facto
vyhovovalo Saúdům.“ Nizozemsko totiž posléze v
HRC zůstalo samo a pod silným tlakem Saúdů, a tak
předložilo alternativní návrh, byt’ stále ještě s požadavkem na přístup expertů ke „všem relevantním
stranám“ a „vyjasnění faktů a okolností závažných
porušení a zneužití spáchaných všemi stranami“.
k nimž mohlo dojít loni. Nizozemsko spolu s
dalšími několika evropskými státy v HRC navrhlo rezoluci, která mimo jiné počítala s vysláním vyšetřovacího týmu přímo do Jemenu a požadovala, aby
jeho členové měli přístup na celé území. Podle
několika zdrojů nizozemský návrh narazil na nesouhlas jemenské vlády, kterou řídí Saúdská Arábie, Saúdů samotných a k tomu také Kataru a Spojených arabských emirátů, tedy států, jejichž armády
v Jemenu bojují. Saúdové (a spol.) pak navrhli
alternativní dokument, podle něhož měla OSN jen
asistovat vyšetřování, které by bylo v pravomoci jemenské vlády; ta nedávno z exilu v saúdském Rijádu přesídlila do jihojemenského Adenu, kde nemá
situaci pevně v rukou. Organizace obhájců lidských
práv ale veřejně podpořili nizozemský návrh. Spojené státy mlčely a ústy své velvyslankyně při OSN
Samanthy Powerové se omezovaly jen na „pečlivé
sledování diskusí v Ženevě“, konstatování, že HRC
spolu s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská
práva „mají důležitou roli v lidskoprávní situaci“ a
že se těší „na práci s našimi kolegy v Ženevě“. Pár
dní na to, 28. září, americký velvyslanec při HRC
Keith Harper přece jen prohlásil, že USA nizozemskou rezoluci podporují: „Rada hovoří silněji, když
je jednotná, proto pracujeme se všemi stranami na
nalezení konsensu.“
Saúdové kontrovali vlastní novou rezolucí, která
potlačila vše, co už bylo beztak nesmyslně nedostatečné – z jejich návrhu už zmizel celý „mezinárodní vyšetřovací tým“ a místo něj se objevil
jen požadavek, aby Úřad vysokého komisaře OSN
pro lidská práva poskytoval aktualizace o „zavádění
programu technické asistence a navyšování kapacit
na poli lidských práv“. Nizozemsko, tváří v tvář
saúdské „zdi“, kterou přidržovaly i USA, nakonec
svou rezoluci zcela stáhlo. Saúdská Arábie tak ze
svých válečných zločinů vyvázla beztrestně, nebot’
následná „konsensuálně přijatá“ rezoluce pověřila
Saúdy, aby si své zločiny prošetřili sami, přičemž
OSN jim má jen poskytnout „technickou pomoc“,
a to navíc jen v případě, že o ni Saúdové požádají.
Jinými slovy, je jisté, že se saúdská agrese do Jemenu
stane první válkou na světě, kterou OSN oficiálně a
tím pádem závazně označí jako „prostou veškerých
zločinů“. „Je politováníhodné, že jediný konsensus,
který je v HRC možný, spočívá v nemožnosti ustavit
nezávislý, mezinárodní mechanismus pro vyšetření
zločinů spáchaných všemi stranami v Jemenu,“ uzavírá Human Rights Watch.
V praxi ale USA nechaly nizozemskou rezoluci
„zemřít“ a razily dokument saúdský.
„Bylo to
hrozné, USA mlčely příliš dlouho,“ popsal situaci
Nicolas Agostini z Mezinárodní federace pro lidská
práva. „Nizozemci měli dostat veřejnou podporu od
všech klíčových partnerů, ale už ve druhém týdnu
vyjednávání bylo jasné, že ji nedostanou. Velmi
opožděné americké vyjádření podpory Nizozemsku
Saúdové nad zlato
Faktem přitom je, že USA se v posledních dnech
pustily do hájení tmářských Saúdů na více fron49
SOLIDARITA VE SLEPÉ ULIČCE
tách. Třeba Barack Obama v projevu na Valném
shromáždění OSN ve výčtu míst, kde USA „musejí
jednat“, Jemen zcela vynechal. Okresní soud na
newyorském Manhattanu zamítl žalobu pozůstalých
po obětech z 11. září 2001, že Saúdská Arábie
poskytla teroristům materiální podporu Al Kajdě, a
to s argumentem, že Saúdskou Arábii nelze soudit,
neb má svrchovanou imunitu (a hlavně by hrozilo,
že pokud by bylo veřejně stvrzeno spojení Saúdů s
11. zářím, nemohlo by zůstat stranou ani spojení
USA s 11. zářím). Vrcholní politici „nejmocnější
demokracie na světě“ se Saúdy bojí kritizovat, Rijád posiluje svůj vliv ve Washingtonu pokračujícím
„skupováním“ amerických lobbyistů, přičemž do kuloárů v Kongresu aktuálně vstupuje nová firma lobbující za zájmy celého feudálního Perského zálivu.
Nic na tom nemění ani informace WikiLeaks, které
odhalují, že už v roce 2009 USA věděly o finančních
tocích směřujících k Talibanu, Al Kajdě a dalším
teroristickým skupinám.
mochodem, lidská práva už nejsou „nejvyšší prioritou“ ani pro politiku Velké Británie.)
PS. Pro americkou politiku je ovšem důležité udržet
image bojovníků za lidská práva, a tak den po
„spláchnutí“ nizozemské rezoluce a přijetí té saúdské si Bílý dům udělal čárku a nezávazně vyzval k prošetření „zpráv“ o vysokém počtu civilních
obětí z minulého týdne. . . A Saúdská Arábie ve
jménu ochrany civilních životů požaduje, aby Rusko
okamžitě ukončilo nálety na Daeš v Sýrii.
Takto pojatá generální imunita pro Saúdy, Katar, Spojené arabské emiráty či Bahrajn – ze všeho nejvíc motivovaná snahou udržet petrodolar a vojenské základny v regionu – se nejspíš promítla i do kauzy
saúdského prince Madžída Abdalazíze Saúda, který
ve své luxusní vile v Beverly Glen několik dní věznil
a týral tři mladé ženy. Byl zatčen, propuštěn na kauci
300 tisíc dolarů, načež svým soukromým letadlem
okamžitě uprchl z USA.
zdroj:http://literarky.cz/blogy/tereza-spencerova/20737-usasaudove-lidska-prava-a-dvoji-metr
Solidarita ve slepé uličce
„Státy, které s námi spolupracují, dostanou přinejmenším propustku,“ citoval před časem Washington
Post nejmenovaného amerického vládního činitele a
jeho pohled na lidská práva. „Ale státy, které nespolupracují, vymačkáme, jak jen to dokážeme.“ (Mi-
Jan Keller
Není to tak dávno, co patřil výraz solidarita bezmála
k neslušným slovům. O solidaritě přece mluvili
50
SOLIDARITA VE SLEPÉ ULIČCE
socialisté, tedy ti, kdo se zastávají neschopných a
líných, kteří se neumějí, či dokonce nechtějí postarat
sami o sebe. Převalila se první větší vlna uprchlíků a solidarita se najednou skloňuje ve všech
pádech. Lekce ze solidarity jsou udíleny celým
státům, našli se i politici a političky, kteří svým
sousedům vyhrožují, že si jejich solidaritu vynutí
třeba i po zlém. Jedno z děl britského umělce
Banksyho, která vystavil v parku Dismaland v jihoanglickém Weston-super-Mare.
Ti, kdo dnes o solidaritě mluví, se zpravidla nezabývají faktory, které ji umožňují, nebo naopak
omezují, a už vůbec nejsou zvyklí rozlišovat mezi jejími různými typy. Zpravidla se spokojují s konstatováním, že kdo má potíže se solidaritou, je přinejmenším xenofob, možná ale také fašista.
se navzájem potřebují a protože žádný z nich není
bez solidárního přispění ostatních schopen uspokojit
své potřeby v oblastech, kterým se nevěnuje.
François Dubet, jeden z předních současných francouzských sociologů, publikoval před několika
měsíci rozsáhlý esej, který může sloužit jako fundovaný úvod do problematiky solidarity. Rozlišil
v něm tři její typy, které můžeme pro zjednodušení
nazvat solidaritou společnosti industriální, preindustriální a postindustriální. Rozdíly mezi nimi jsou
zásadní. Jedno z děl britského umělce Banksyho,
která vystavil v parku Dismaland v jihoanglickém
Weston-super-Mare.
Solidarita v této rovině hladce funguje za předpokladu, že placená práce pojišt’uje. Nejenže by měl
výdělek umožňovat dotyčnému i jeho rodině důstojnou existenci, měl by ho zároveň zajišt’ovat pro případ nemoci a stáří, kdy pracovat nemůže. I když
každý pracuje pro své vlastní zajištění, kolektivní pojistné systémy zajišt’ují před podobnými sociálními
riziky i druhé.
To, v čem stále ještě žijeme, ale co očividně slábne
a prochází vlek lou krizí, je solidarita společnosti industriální. Je založena na třech pilířích.
Tento pilíř solidarity je dnes nahlodáván ze všech
stran. Oslabují ho nízké výdělky, které vytvářejí
„pracující chudé“. Podrývá ho šíření neplnohodnotných pracovních smluv, z nichž není možno platit
pojistné. Ohrožuje ho masová nezaměstnanost, kdy
se ti, kdo pracují, musejí skládat na rostoucí počty
těch, kdo práci nemají. Těžkou ránu mu zasazuje
V rovině ekonomické vychází z prostého faktu dělby
práce. Jestliže každý ekonomicky aktivní člověk
provozuje nějakou více či méně specializovanou činnost, pak je odkázán na ostatní ve smyslu Werichova
„ten dělá to a ten zas tohle“. Lidé kooperují, protože
51
SOLIDARITA VE SLEPÉ ULIČCE
stupňů a jejich učitelů nebyla nikdy tak nízká jako
dnes. Jde o trend celoevropský. V oblasti rodinného soužití se stává monogamní rodina jen jednou z přežívajících forem, experimentuje se s mnoha
formami dalšími. Napodobujeme zde s určitým
zpožděním vývoj, který již proběhl v jiných zemích,
dokonce i v těch, které se mnohem výrazněji než
my hlásily ke křest’anským hodnotám. Výsledkem
těchto proměn je, že institucionální pilíř solidarity
je oslabován, což dává na jednu stranu lidem větší
možnosti vlastní volby, na stranu druhou to výrazně
zvyšuje míru nejistoty, v níž je jim dáno žít.
neochota nejlépe vydělávajících fungovat v systému
progresivního zdanění.
V důsledku všech těchto a některých dalších faktorů narůstají přímo uprostřed stále ještě blahobytných společností ostrůvky přebytečných lidí (výraz
Serge Paugama). Jejich chudoba není ani tak výsledkem toho, že by byli někým vykořist’ováni, jako spíše
faktu, že se je v globalizované ekonomice, v níž lze
snadno přenést práci do chudších zemí, vykořist’ovat
nikomu nevyplatí.
Druhým pilířem solidarity, na němž spočívá moderní průmyslová společnost, je podřízení všech jednotlivců normativnímu tlaku institucí.
Lidé se
solidárně zavazují, že nebudou svůj zájem prosazovat násilím, budou respektovat instituce policie a
soudů. Zavazují se, že budou dodržovat určitou
formu soužití mezi muži a ženami, rodiči a dětmi,
tedy instituci monogamní rodiny. Zavazují se, že své
děti uvedou do stejného normativního světa, v němž
vyrostli i oni sami, tedy že budou respektovat školu
jako instituci vzdělávání a výchovy.
Třetí pilíř této solidarity leží v oblasti kultury a symbolů. Jsme navzájem solidární proto, že se hlásíme
ke stejným tradicím, zvykům a obyčejům, v širším
slova smyslu ke stejnému původu, jazyku a sdílené
kultuře. Tuto formu solidarity si uvědomujeme nejostřeji, když v daleké cizině zaslechneme hlaholit
češtinu. Vždy nás to upoutá, i když se můžeme podle
osobních zkušeností a typu dotyčného lišit v tom, zda
krajana vřele obejmeme, anebo se mu pro všechny
případy zdaleka vyhneme.
Podobných institucí je celá řada a jejich smyslem je
umožnit kooperativní jednání jednotlivců i přesto,
že pro každého z nich je pochopitelnou prioritou
jeho vlastní osobní zájem. Uznáním existujících institucí se všichni „hráči“ zavazují, že budou svůj zájem
prosazovat podle stejných pravidel. Bez této základní
formy solidarity by se společnost proměnila v divokou džungli, v níž by platil jen zájem nejsilnějšího.
Industrializující se národy využívaly od 19. století
historické i mytologické odkazy na vlastní kulturní
identitu k posílení bud’ svého státu, nebo alespoň
nároků na takový stát. Vlastní stát, kulturní identita
a ekonomická síla „národního“ hospodářství tvořily
společně tomuto pilíři solidarity oporu.
Ovšem také tento pilíř je dnes v troskách. Globalizace ekonomiky rozpouští smysl pojmu „národní
ekonomika“ i v zemích, které na rozdíl od Česka
neprodaly svůj průmyslový potenciál pod cenou do
cizích rukou a nezašantročily zbytek svých kapacit,
at’ již v oblasti těžby, zemědělství, nebo vlastního
Tento druhý pilíř solidarity je v současnosti zpochybňován neméně intenzivně než ten první. Všechny
zmíněné instituce slábnou. O chatrnosti autority
instituce výkonu práva není třeba v českých podmínkách nijak spekulovat.
Autorita škol všech
52
SOLIDARITA VE SLEPÉ ULIČCE
průmyslu. Nazývat tyto nekontrolovatelné transfery
majetku „úspěšnou transformací“ se stalo součástí
nových českých bájí a pověstí, které mají ovšem tu
nevýhodu, že na nich nelze vytvořit jinou solidaritu než solidaritu podvedených a okradených. A ta
nebývá příliš státotvorná.
Co se děje, když jsou všechny tři pilíře solidarity,
která byla vlastní průmyslové společnosti, jeden po
druhém podkopávány a oslabovány? Výsledkem je
pochopitelně obrovský nárůst nejistoty. Solidarita
má totiž tu výhodu, že zvyšuje předvídatelnost a zajišt’uje reciprocitu v lidském jednání. V ekonomické
rovině nám dává vědět nejen to, že my děláme něco
pro druhé, ale také to, že oni dělají něco pro nás.
V rovině institucionální nás ujišt’uje, že druzí nezaútočí na nás samotné se stejnou spolehlivostí, s jakou
my nezaútočíme na ně. A konečně v rovině symbolické nám dává jistotu, že druzí i my sdílíme
podobné představy, tedy pohybujeme se ve stejné
rovině symbolického univerza. S oslabením solidarity se všechny tyto jistoty vytrácejí. Ekonomové by
řekli, že vzrůstají transakční náklady našeho jednání.
Preindustriální solidarita nebyla založena na
zprostředkování neosobními institucemi, plně spočívala na meziosobních vztazích. Pravidlem bylo, že
nárok na pomoc v nouzi měl člověk, který byl místní
a nemohl pracovat.
I když trocha nejistoty může život zajímavě okořenit,
lidé obecně v prostředí vysoké nejistoty žít nechtějí.
Vadí jim jak na pracovišti, tak večer na ulici i v rovině jejich identity, tedy v odpovědi na otázku, kým
vlastně jsou, kam a ke komu patří.
Pokud někdy existovala xenofobie v čisté podobě,
bylo to v těchto podmínkách. Cizím lidem nikdo
nedůvěřoval, protože normální člověk se až na ritualizované výjimky (mniši, tovaryši) běžně nevzdaloval
od místa svého původu. Neplatilo to také pro vojáky, piráty a dobrodruhy, což byl další důvod cizím
nedůvěřovat.
Příznaky slábnutí solidarity průmyslové společnosti
je tlačí jednak k tomu, aby se ohlíželi po solidaritě preindustriální, druhak aby se snažili vyvinout
recepty na solidaritu v podmínkách postindustriálních. Jedno z děl britského umělce Banksyho, která
vystavil v parku Dismaland v jihoanglickém Westonsuper-Mare.
Preindustriální solidarita se zpravidla omezovala
na členy rozšířené rodiny, na místní sousedství,
na vlastní farnost a mívala podobu docela banální
vzájemné výpomoci. Teprve romantizující proudy
53
SOLIDARITA VE SLEPÉ ULIČCE
Doba postprůmyslová věří, že jednotlivci jsou jen v
minimální míře, pokud vůbec, determinováni svým
sociálním prostředím. Každý je takový, jakým si přeje
být. Každý si svobodně volí svou životní dráhu a
každý se sám může rozhodnout, jaký obsah dá institucím typu rodina či škola a vzdělávání. Každý má
právo snažit se uspět vlastními silami a realizovat se
způsobem, který mu nejvíce vyhovuje.
A protože tomu všemu se v příručkách o tzv. postmoderně skutečně věří, je zbytečné snažit se redukovat nerovnost pozic, příjmů a životní úrovně, jak o
to usilovalo přerozdělování v rámci solidarity doby
průmyslové. Úplně postačí nebránit nikomu, aby
dosáhl na jakoukoliv pozici, jež se mu zlíbí. Nesmí
mu v tom bránit původ, pohlaví, sexuální orientace ani nic jiného, co lidi diferencuje a vytváří jejich
různost.
na počátku modernity vytvořily politicky nesmírně výbušná vyprávění o pospolitosti založené na
společné krvi, původu, rase. Co těmto bajkám chybí
na věrohodnosti, to si vynahrazují svou chytlavostí.
Jakou podobu může nabýt solidarita v takových
podmínkách? Rozhodně to nebude solidarita členů
téhož národa či téže rasy. Nebude to však ani
solidarita postavená na slábnoucích pilířích doby
průmyslové. Nemůže počítat ani s pojištěním automaticky navázaným na pracovní poměr, ani se silnými institucemi, ani se všeobecně sdílenými hodnotami.
Nic naplat, čím více se bude pracovat na rozbití údajně příliš plýtvavé, svazující a byrokratizované solidaritě průmyslové éry, tím větší prostor vznikne pro
formy solidarity, které apelují na kvality zděděné
či vrozené, tedy takové, jež si lze osvojit zcela
bez vlastní zásluhy a jež nelze pozbýt ani nejméně
rozumným jednáním.
Dubet se domnívá, že zcela spontánně vzniknou nové
formy mezilidské solidarity založené na proměnlivých sítích dobrovolně kooperujících jedinců. Budou si společně pomáhat, protože díky sdílené
důvěře mohou předpokládat, že druzí jim vhodnou
formou a ve správný čas vrátí to, co oni dali nezištně
jim.
François Dubet varuje před návratem k preindustriálním formám solidarity, či spíše k tomu, co se
za ně vydává. Jeho vlastní naděje se upírají, dost
možná silně iluzorně, k solidaritě postprůmyslové.
Jedno z děl britského umělce Banksyho, která vystavil v parku Dismaland v jihoanglickém Westonsuper-Mare.
Francouzský sociolog uznává, že takto fungující solidarita je mnohem křehčí, než byla její industriální
54
SKONČÍME JAKO NA PLANETĚ OPIC, NEBO NÁM UŘEŽOU HLAVY... BOJOVNÍCI PROTI ISLÁMU A
JEJICH DALŠÍ DĚSIVÁ PŘEDNÁŠKA
podle mínění některých dokonce povinnost solidarity.
podoba. Doufá však, že se tato forma vzájemné pomoci ujme, nebot’ jinak by nám hrozil nástup solidarity opět založené na pospolitosti krve, na národě či
na rase.
V době, kdy je v hluboké krizi solidarita po dvě stě
let konstruovaná v rámci průmyslové epochy, by měli
být lidé prchající z předprůmyslových poměrů integrováni do naší společnosti pomocí křehké a dosud
nevyzkoušené solidarity postprůmyslové či, chceteli, solidarity postmoderní éry.
Dubet se ovšem nezmiňuje o tom, že sítě dobrovolné
vzájemné spolupráce, kterým se v sociologii říká
sociální kapitál, vůbec nefungují nezištně a nejsou
otevřeny zdaleka každému. Mají klubový charakter, to znamená, že jsou omezeny na ty, s nimiž
je výhodné být v kontaktu. Bylo by krajně neekonomické zapojovat do sítě svých známostí někoho,
kdo je skutečně potřebný a nemůže prokázanou
službu oplatit protislužbou. Nejde o nic jiného než
o sítě výhodných známostí. A ty, jak známo, nadstandardně pojišt’ují ty, kdo jsou na tom už tak
docela dobře. Využít je jako záchrannou sít’ pro
řešení problémů lidí mizerně placených, majících existenční starosti, či dokonce sociálně exkludovaných
by nikoho z jejich účastníků nenapadlo. Jan Keller
vystoupil 25. května 2014 na tiskové konferenci o
výsledcích voleb do Evropského parlamentu.
To vše bez záruky předvídatelnosti a reciprocity jednání z jejich strany. V ekonomické rovině nemáme
jistotu, jaká část z nich bude dělat také něco pro nás.
Ne proto, že by byli nutně zahálčiví a líní. Ale proto,
že pro ně nejspíš nebudeme mít práci, která pojišt’uje.
V rovině institucionální nemáme jistotu, jaká část z
nich bude uznávat naše instituce. Ne proto, že by
byli nutně nepřátelsky zaměření. Jen není jasné, proč
by měli uprchlíci cítit úctu k institucím, kterých si
přestáváme vážit i my sami. A konečně v rovině
symbolické nemáme jistotu, že se naše symbolické
univerzum protne s jejich. Proč by vlastně měli začít
věřit v hodnoty, na kterých se nedokážeme domluvit
ani my sami mezi sebou?
Nejde však o to, provádět kritiku konceptu sociálního
kapitálu. Důležité je udělat si pomocí této krátké inventury představu o tom, že nemáme jen jednu solidaritu, ale dokonce tři její odlišné modely. Máme tři
různé solidarity, aniž bychom se mohli spolehnout na
kteroukoliv z nich. Ta předprůmyslová je líhní xenofobie, průmyslová je v troskách a postprůmyslová v
podobě těch správných kontaktů a známostí je dobrá
na všechno možné, jen ne na pomoc skutečně potřebným.
zdroj:http://www.novinky.cz/kultura/salon/381896-jan-kellersolidarita-ve-slepe-ulicce.html
Skončíme jako na planetě opic,
nebo nám uřežou hlavy... Bojovníci
proti islámu a jejich další děsivá
přednáška
V této situaci nás zastihl příliv vzedmuté vlny uprchlíků, který vyvolal živou poptávku po solidaritě, ba
V Národním domě v Třebíči se při debatě o imigraci sešli zástupci Bloku proti islámu a Úsvitu
55
SKONČÍME JAKO NA PLANETĚ OPIC, NEBO NÁM UŘEŽOU HLAVY... BOJOVNÍCI PROTI ISLÁMU A
JEJICH DALŠÍ DĚSIVÁ PŘEDNÁŠKA
Poslanec Úsvitu národní koalice Marek Černoch v
úvodním představení řekl, že jeho strana je sice nejmenší v parlamentu, ale má obrovskou vnitřní sílu.
„Je to nejsilnější strana ve smyslu toho, jak je schopná
pracovat, a je to dáno i tím, že jsme schopni reagovat
na situace rychleji než velké strany. Máme lidi, kteří
mají obrovskou chut’ pracovat, a spolu s hnutím Islám v ČR nechceme a Petrem Hamplem vytváříme
jednotný celek. Nedovolíme, aby to dopadlo špatně,“
řek Marek Černoch. Uvedl také, že poslanci jeho
strany předložili několik legislativních návrhů, z
nichž jedním je projednání novely zákona o církvích,
která má za cíl zabránit šíření radikálních náboženství. Příští týden by podle Marka Černocha měla sněmovna tento bod projednat a vyslat do druhého čtení.
národní koalice s asi šedesáti občany. V diskusním
panelu zasedli aktivista Martin Konvička, předseda
Úsvitu národní koalice Miroslav Lidinský, sociolog
Petr Hampl, Jana Borkovcová a poslanci Marek Černoch a Martin Lank.
V úvodním bloku Martin Konvička popsal svou cestu
k radikálnímu aktivismu a vystupování proti islámu
a konstatoval, že Evropa je už nejméně deset let
pod útokem islámské ideologie. „Doufal jsem, že se
evropská politická třída k té situaci postaví čelem.
Asi před deseti lety jsem si myslel, že islamizace
bude věcí dvaceti třiceti let. Před sedmi lety jsem
potkal salafistickou radikálku a v debatách s ní jsem
se dozvěděl, že všechny ty islámské hnusy tady už
dávno jsou. To bylo mrazivé. Někdy v té době
jsem se přidal k facebookové skupině Islám v ČR
nechceme a někdy před rokem se nám už podařilo
sebrat sto tisíc podpisů pod petici, nakonec jich bylo
sto šedesát tisíc. Navzdory tomuto vzedmutí občanské společnosti se tomu koalice a část politické třídy
vysmála. Rozhodli jsme se proto do politiky vstoupit.
Pokud to necháme na těchto elitách, tak nás prodají,“
prohlásil Martin Konvička.
Hampl: Hraje se o zánik civilizace
Sociolog Petr Hampl se vrátil k tématu islámu a hned
v úvodu nastínil apokalyptickou vizi budoucnosti západní civilizace. „To, o co se ted’ hraje, když se mluví
o zhroucení civilizace, není o tom, že tady bude místo
kostela mešita a jinak budeme žít podobně jako dnes.
Hraje se o zánik civilizace, což by v budoucnosti zřejmě probíhalo tak, že v Evropě nějakou dobu budou vznikat ghetta, uzavřené společnosti cizinců, do
zemí budou přicházet další imigranti. A potom –
najednou, během dvou tří týdnů – se stane to, že
civilizace přestane fungovat. Když dojde k vraždě,
lidé nebudou moci zavolat policii, policie nebude existovat, nebudou moci jít do nemocnice, nemocnice
přestanou existovat, v obchodech nebude zboží, u
čerpaček nebude benzín, zastaví se továrny, nebude
elektřina. Ne ale na den nebo týden, ale navždycky.
Mezitím budou operovat nějaké bandy, a to je zánik
56
SKONČÍME JAKO NA PLANETĚ OPIC, NEBO NÁM UŘEŽOU HLAVY... BOJOVNÍCI PROTI ISLÁMU A
JEJICH DALŠÍ DĚSIVÁ PŘEDNÁŠKA
by to peníze i personální nároky. Dodnes na návrh
nebylo reflektováno,“ stěžoval si předseda Úsvitu
národní koalice Lidinský. Už dávno také podle něj
měla proběhnout opatření na vnější ochranu schengenského prostoru a do budoucna by měly proběhnout také stabilizační operace v místě konfliktů, aby
ti, kdo utíkají před válkou, nemuseli vážit zbytečně
pět tisíc kilometrů dlouhou cestu.
civilizace. A o ten se tady hraje. Obávám se, že politická reprezentace, která si s tím dnes zahrává, si neuvědomuje, jak strašné věci se tady můžou dít. A není
za pět minut dvanáct, ale za půl minuty dvanáct,“
řekl Petr Hampl.
Konvička: Elity na nás kašlou
V této souvislosti Martin Konvička poznamenal, že
IVČRN loni v srpnu, tedy mnohem dřív, než tady
byla uprchlická krize, vyzval vládu, prezidenta a parlament, aby se věnovali problematice křest’anských
uprchlíků z Blízkého východu, tedy obětí Islámského
státu a islámského radikalismu. „Každý z těch elit
na nás tehdy kašlal a to, co se děje dnes, tedy jeden proud hnědých lidí z Blízkého východu a druhý
proud černých lidí ze subsaharské Afriky, nemá s
nějakou válkou a utrpením nic společného. Tam
jsou trpící lidé, ale ti jsou v uprchlických táborech
v Jordánsku a nemají na cestu. To, co k nám přichází,
jsou z blízkovýchodní oblasti sunnitští muslimové,
mladí muži s kapsami plnými peněz a rozhodně
nepřicházejí pracovat,“ řek lídr IVČRN.
Konvička: Prohrajeme a uřežou nám hlavy
Do rozebírání souvislostí islamizace se pak opět
pustil Martin Konvička, podle nějž je imigrační
krize jen malou částí problémů spojených s islámem.
„Takzvaná imigrační krize to jen zrychluje, oni by se
sem ale dostávali postupně, trvalo by to déle, ale
problém by tu byl stejně. Co nám hrozí? V lepším případě pomalá normalizace, kdy nám hloupá
totalitní ideologie pomalu skloní krky a staneme se
občany druhé kategorie a poníženou vystrašenou
masou. V trochu horším případě hrozí kosovský
scénář, tedy válka, na kterou nebudeme připraveni
a kterou prohrajeme a uřežou nám hlavy. A v úplně
nejhorším případě ten islám přijmeme a během dvou
generací se z nás stanou stejní nešt’astníci, jako jsou
ti lidé z Pákistánu nebo Afghánistánu, protože to
zabije veškeré lidství, veškerou krásu, veškerou lásku
a stane se z nás něco jako na planetě opic,“ varoval
Konvička.
Miroslav Lidinský se pak věnoval otázce ochrany
hranic, což je podle něj téma, jemuž se vláda měla
věnovat už dávno.
„My spolu s poslaneckým
klubem jsme předložili několik návrhů na zvýšení
ochrany hranice tak, aby armáda podpořila vyčerpanou policii, která musí zabezpečit přechody do
České republiky. Upozorňovali jsme na to na začátku léta a dodnes se nic neděje. Naše řešení bylo
jasně konstruktivní, za pomoci optoelektronických
přístrojů a dalších zařízení se dá lehce monitorovat
pohyb na hranicích a ve spolupráci s drony by se
dalo spolehlivě rozlišovat, kdo je na hranici. Ušetřilo
Řešení je podle něj naprosto jednoduché: „Jsme ve
stejné situaci, v jaké byl ten tlustý Angličan za druhé
světové války – všichni se před nacismem skláněli,
ale on řekl ne. Základem je říct to ne. Na západě
vidíme vystrašenou vyprázdněnou kulturu a politiku, která zrazuje sama sebe. Jediné, čím ale is57
SKONČÍME JAKO NA PLANETĚ OPIC, NEBO NÁM UŘEŽOU HLAVY... BOJOVNÍCI PROTI ISLÁMU A
JEJICH DALŠÍ DĚSIVÁ PŘEDNÁŠKA
lám sílí, je náš strach. Za studené války fungovalo
ze strany Západu zadržování komunismu a to by šlo
nyní ve vztahu k islámu,“ řekl Martin Konvička a dodal, že je přesvědčen, že by tak islám zanikl nejen v
Evropě, ale i ve světě během několika málo generací.
„Bohužel jsme obklopeni šílenými zeměmi, které to
vzdaly. Proto nás nutně čeká postupné odpoutávání
od sebevražedné politiky evropských elit a práce na
tom, abychom se stali zase silnou a sebevědomou
zemí,“ doplnil svou vizi Konvička.
prostředky, kterými se ubráníme, i když Merkelová
neudělá svou práci, když Evropská komise neudělá
svou práci, když Řekové neudělají svou práci. Dnes
ale vidíme, že na straně imigrantů – těch agresorů –
je i naše vláda. Proto potřebujeme masivní vítězství
v parlamentních volbách, musíme mít sto dvacet sto
čtyřicet poslanců a ti do toho budou šlapat. Potřebujeme ovládnout kraje a mít své odhodlané lidi na
městech. A to vše se musí stát v situaci, kdy je zde
mediální blokáda. Je to na každém z vás, není času
nazbyt,“ vyzval přítomné Hampl.
Lank: Řekové se na hranice vykašlali
Evropské unie se týkal i jeden z dotazů, který zodpověděl Martin Konvička: „Evropská unie se už
probudit nedokáže. Země, které jsou v unii dominantní, jako je Německo, Francie a Británie, jsou už
natolik infiltrovány islamismem a jejich elity natolik
prohnilé, že pokud budeme pokračovat v integraci,
tak nás to stáhne dolů i bez imigrační vlny. Vykřikovat ale, že vystoupíme z EU, není řešení, musíme začít připravovat postupný výstup a pracovat na tom.
Evropská unie je už v troskách a brzo nastane situace
,zachraň se kdo můžeš‘ a je nutné se na to připravit.“
K mezinárodním souvislostem řešení krize Martin
Lank uvedl, že se všichni snaží řešit následky, ale
stačilo by řešit příčinu. „Je dobře, že se vláda ptá,
co Řekové udělali s penězi, které dostali na ochranu
hranic. Na to se ale měli ptát už dávno. Pokud vím,
Řekové je použili na podporu vlastního hospodářství
a na hranici se vykašlali. A stejně zásadní je informovanost v místech, odkud ti lidé odcházejí. Oni
mají naprosto nereálná očekávání, myslí si, že v
Evropě dostanou domy, peníze a že nebudou muset
nic dělat. A pašeráci, kteří je sem vozí, jim neřeknou, jaká je realita, protože je to pro ně miliardový
byznys,“ konstatoval poslanec Lank.
Další z dotazů se zaměřil na to, proč „byla zakázána
česká zabijačka, ale halal porážky nikdo neřeší, stejně jako pedofilii u islamistů“. Reagoval na ni
Martin Lank, který prohlásil, že pokud u nás má
platit ochrana zvířat, toto tolerovat nelze. „Máme
připravený návrh zákona, který chceme nechat projednat, a nevidíme jediný důvod, aby tímto způsobem v naší civilizaci zvířata trpěla. A pokud jde o
pedofilii, je to jasně protizákonné, ale tresty za takové
činy jsou malé a měly by se zpřísnit,“ řekl poslanec
Lank. Martin Konvička doplnil, že pedofilie je pro
islám příznačná, protože toto náboženství vyhovuje
Hampl: Potřebujeme sto čtyřicet poslanců, kteří
do toho budou šlapat
Podle Petra Hampla bez ohledu na to, co dělá Evropská unie nebo co se děje v jiných částech světa, musí
být Česká republika hlavně schopná se ubránit sama
a mít své hranice pod kontrolou. „Musíme mít své
58
KONEC PAX AMERICANA
nejhnusnějším lidem, kterým nabízí uspokojení nejhnusnějších pudů, jen je to v něm šifrované.
zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Skoncimejako-na-planete-opic-nebo-nam-urezou-hlavy-Bojovnici-protiislamu-a-jejich-dalsi-desiva-prednaska-403746
Konec Pax Americana
Emil Kalabus
Pax Americana – svět podle Ameriky, ve kterém Spojené
státy dominovaly jako jediná síla, se hroutí. Washington
již nemůže ostatním hráčům na aréně mezinárodních vztahů sám diktovat své vidění demokracie a lidských práv.
Zcela názorně to ukázala situace okolo Sýrie. Američané
jsou přesto ale i nadále přesvědčeni o své výjimečnosti.
Reálný dostřel „Kalibru“ ovšem po ruské salvě donutil hochy v Pentagonu ze svých křesel když ne
vyskočit, tak určitě povstat. Ruské střely bez problému překonaly vzdálenost 1500 kilometrů a přesně
zasáhly cíl s maximální odchylkou 3 metrů. Podle všeho ale, ani tato vzdálenost není pro Rusko u
těchto střel limitem. Ve vojenských kuloárech se hovoří až o 4000 kilometrovém dosahu.
Co může Spojené státy přinutit k přehodnocení této
“božské” pozice? Myslím, že jedině tvrdý střet s realitou. A ten se odehrál 7. října 2015, kdy Kaspická vojenská flotila dokázala jedinou salvou šestadvaceti raket typu
„Kalibr“ nejen zasáhnout vojenské základny Islámského
státu v Sýrii, ale zároveň nadlouho vyklidit ze všech vod
americké námořnictvo jako demonstraci jeho síly či dokonce
hrozby.. Probuzením do reality světa podle Ameriky je
představa Západu, že Rusko je svým stavem konvenční
výzbroje schopné leda tak ubránit vlastní hranice.
Úder „miniaturních“ Bujanů na objekty IS Západ
zaskočil. Překvapila skutečnost, že ruské rakety
velkého doletu, které jsou obyčejně jen na větších
lodích, byly vystřeleny z „poměrně miniaturních korvet".
Západ byl přesvědčen, že podobný typ raket „Kalibr“
nemůže mít takovou účinnost jakou předvedl.
„Kalibr“, byl totiž dodáván na export a dosah těchto
střel s plochou dráhou letu byl pro vyvážené kusy
stanoven 300 km. Američané proto v klidu předpokládali, že Rusko bude mít k dispozici tak dvojnásobný dosah, tedy zhruba 600 kilometrů.
Bujan-m s osmi raketami Kalibr NK na palubě
„zasazuje mohutnější údery, než vojenským námořnictvem vyřazená USA fregata typu Oliver Hazard Perry, a má jistě i větší palebnou sílu, než
kterákoli americká válečná lod’ pobřežního pásma
59
SEBEVRAŽDA NĚMECKA A VÝCHODOEVROPSKÉ ŽÁBY
o pět let mladší, jejím autorem je Thilo Sarrazin, významný německý ekonom, politik a bývalý vysoký
státní úředník. Název jeho nejznámějšího díla je:
„Německo páchá sebevraždu“. Obě analytické práce
se věnují negativním důsledkům muslimské imigrace pro budoucnost Evropy a Německa zvláště.
Své závěry mají autoři podloženy statistickými daty,
která dokreslují jejich hluboký pesimismus patrný z
názvů obou knih.
LCS". Jedinými loděmi s podobnou palebnou silou,
které mají ve výzbroji USA, jsou torpédoborci typu
Arleigh Burke a raketové křižníky typu Tikonderoga,
které jsou nesporně mnohem větší a dražší než Bujany.
Když si uvědomíme délku doletu raket ruského
námořnictva, uvědomíme si, že Rusko je schopné
se svou Kaspickou a Černomořskou flotilou zničit
každého nepřítele ve východní části Středo-zemního
moře i v Perském zálivu, zatímco Baltská flotila drží
v šachu Severní moře, La Manche a část Norského
moře. A to vše, aniž by ruské flotily musely opustit
vlastní výsostní vody. A to už nemluvíme o schopnosti Severní flotily držet v šachu severní část Atlantiku, nebo Tichomořské flotily – odstřelit každého,
kdo se bude „šplouchat“ v Pacifiku na sever od
Havajských ostrovů. Vyplývá z toho hlavně jedno:
Námořnictvo USA už není schopné ohrozit region
Eurasie. Kaspická vojenská flotila dokázala jediným
výstřelem ukázat Západu tvrdou realitu.
Srovnávají různé vlny přistěhovalectví, se kterými se západní
Evropa během posledních sedmdesáti let setkala (z východu a
jihu kontinentu, z Indie, Číny a jihovýchodní Asie) s imigrací z muslimských zemí (z Pakistánu, Afganistánu, Turecka, Blízkého východu,
severní Afriky) a oba svorně konstatují, že integrace muslimů do
evropské společnosti se v žádném
státě Evropské unie nepodařila. Místo multikulturní
Evropy se zvolna rodí Evropa ghett, ve které bude
původní obyvatelstvo systematicky znevýhodňováno
a potlačováno.
Pro USA bylo toto Ruské představení koncem všemohoucnosti de facto koncem Pax Americana.
zdroj:http://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/konec-paxamericana.html
Sebevražda Německa
doevropské žáby
a
Muslimové si přinášejí do nové vlasti své náboženství, kulturu, společenské uspořádání, své jazyky,
předsudky a stará nepřátelství a odmítají se čehokoli
z toho vzdát. Proto nejsou úspěšní ani společensky ani ekonomicky. Tuto frustraci řeší ještě hlubším
příklonem ke své víře, takže duchovním i organizačním centrem každého ghetta je mešita a její imám.
Důsledkem pak jsou jevy, které lze dobře podchytit
statisticky – míra nezaměstnanosti, zločinnosti, drogové závislosti a závislosti na sociálních dávkách.
Zvláště odstrašující je Laqueurův údaj o Dánsku před
výcho-
Přiznám se, že k napsání dnešního komentáře
mě inspirovaly dvě knihy, píše v komentáři pro
Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
První vyšla již před deseti lety, jmenuje se „Poslední
dny Evropy...“ a napsal ji Walter Laqueur. Druhá je
60
KAZATELSKÁ POLITOLOGIE
v evropských ulicích. Ta byla v historii průvodním
jevem každého stěhování národů. Proč by to dnešní
mělo být výjimkou?
deseti lety: ač muslimové tvořili jen 5% obyvatel,
konzumovali 40% sociálních výdajů.
Existuje ještě jedna výrazná charakteristika těchto
společností u našich německých sousedů – všudypřítomné násilí, počínaje přísně patriarchální rodinou s
krutě trestajícími otci, pokračuje gangy mladistvých
na ulicích s permanentní válkou mezi Turky, Kurdy,
Araby, Albánci a všemi společně proti Němcům ve
snaze si vynutit respekt. V tomto ohledu je třeba
zmínit mimořádně ohavné chování vůči ženám a homosexuálům.
Pokud jde o Českou republiku, obávám se, že
pouhá hrozba nuceného přijímání imigrantů (vnucené kvóty) povede ke změně politické mapy našeho
státu. Politici poslušní diktátu Evropské komise
asi budou muset po příštích volbách emigrovat do
Bruselu. Tak hluboký rozpor mezi občany a politickou elitou totiž byl v Čechách naposledy za Protektorátu, končí svůj komentář Jaroslav Bašta.
zdroj:http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/bastasebevrazda-nemecka-a-vychodoevropske-zaby/
Protože v důsledku ideologie multikulturalismu a
politické korektnosti se stát ve vztahu k imigrantům
v podstatě vzdal svého monopolu na násilí, vznikly
tzv. no go zones se všemi důsledky, které z toho
pro postižená města plynou. Myslím si, že každý,
kdo například nechápe pohnutky stoupenců hnutí
PEGIDA („vždyt’ žádné muslimy neznají...“), by si
měl přečíst knihu Thila Sarrazina. Holt východoevropské žáby už vědí, že ta voda je vařicí, takže
do ní odmítají skočit.
Kazatelská politologie
Alexander Tomský
Svou kritikou politického kazatelství patera
Tomáše Halíka v Echu24 (lze snadno dohledat
na webu) jsem sice vyvolal jeho odpověd’, ale na
mé výtky se ani nepokusil odpovědět, naopak
svou repliku obohatil o další hyperboly, řečeno
slušně, proti těm, „kteří chtějí uprchlíky zahnat do moře, vystřelit na Mars nebo nahnat
pod palbu pronásledovatelů“, a opět zanaříkal
nad „čecháčkovskými zbabělci, kteří jen skuhrají
na Unii a říkají, at’ se postarají ti druzí.“ Svou
rétoriku považuje za snahu „vyvážit extrémní
zkratkovité a emocionální reakce.“ Extrém má
vyvážit extrém.
Současné počínání německé kancléřky a evropských
elit vůbec lze jen těžko logicky vysvětlit. Masivní příliv nových migrantů ze společenství, které
se ve vztahu k původním obyvatelům ukázalo jako
nejvíce problematické, může situaci vyhrotit až k
násilným projevům. Ostatně více než dvě stovky
vypálených ubytoven pro běžence představuje výmluvné svědectví o poměrech v Německu. Odmítání
přijmout realitu a dívat se na všechny imigranty jako
na jednolitou masu a nevidět, jak se mezi sebou vzájemně již mnoho set let nenávidí, přináší (a v budoucnu ještě přinese) množství násilných konfliktů,
které se snadno mohou zvrhnout v občanskou válku
S výjimkou Německa (zatím) má podle průzkumů
veřejnosti 70 procent lidí nejen u nás, ale i v katolickém Polsku či nekatolické Francii a Anglii obavy
61
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
režim snad za jeho pokrokovost (hromádkovci) sociální mír či ze strachu (Pacem in Terris).
z živelného náporu migrantů z kultury vůči nám
antagonistické. Ti lidé neskuhrají, ani nechtějí hnát
nikoho do moře, ani nepotřebují číst stohy odborných
knih o islámu, aby věděli, co ví každý: zkušenost s
ghetty převážně druhé a třetí generace přistěhovalců
z islámského světa je tragická. Příliv milionů zničí
sociální stát, politickou soudržnost a postihne naše
chudé.
Nerad bych Halíkovi křivdil, ale Evropskou unii považuje za inkarnaci dobra a pokroku, a proto trpí
černobílým viděním světa a hájí staus quo pozemské mocnosti, dnešní reálsocialismus. Já ve světskou utopii ani v kolektivní pokrok nevěřím. Integrační Unie vede k politické dezintegraci a extremismu, nadnárodní (neodvolatelná) legislativa k diktátu a ztrátě politiky, otevřená hranice ke zločinu,
dotace ke korupci, multikulturalismus k nesnášenlivosti, společná měna k chudobě jižních států a
. . . dalo by se pokračovat. O tom, jestli je nebo není
integrace Evropy nebezpečná, či dokonce nutná kvůli
ruskému ohrožení, lze diskutovat, ale nemá to nic
společného s křest’anstvím. Budovatelská víra je zlá
a netolerantní, chce Stvořiteli ukázat, jak se to má
správně dělat, a proto nepatří na kazatelnu.
Kazatel neví, že první a poslední zásadou politiky je
ctnost úměrnosti (pru-dentia), kterou německá kancléřka porušila svým neomezeným Willkommen (4.
září) a nyní úsilím o stálé kvóty na přemist’ování uprchlíků po celé Evropě, místo aby zavřela hranice. To
absurdní politika lidských práv rozvrací Evropu, protože osobní, mystickou a poněkud iracionální lásku k
bližnímu povýšila na univerzální humanistický kult.
V Německu letos hořelo několik set ubytoven pro uprchlíky. Je laciné kázat proti důsledku nelidského humanismu, který rozvrací evropské národy.
zdroj:http://blog.aktualne.cz/blogy/alexandertomsky.php?itemid=26106.
Existuje hluboký rozpor, nepoměr mezi osobním
nasazením lásky k bližnímu a sociálním inženýrstvím
ve jménu osvícenského kultu Člověka, smíšeného lidstva bez hranic soudržného společenství. Papež František ji nazval v jiném kontextu scestným antropocentrismem a Dostojevskij nadkřest’anstvím.
Ayahuasca and the concept of reality. Ethnographic, theoretical, and
experiential considerations
Katolická církev je instituce transcendentální víry
oddělená od státu a právě tato distance jí umožňuje
kritizovat světskou vládu. Celou svou historií od
„zápasu za investituru”, gregoriánské reformy až po
kritiku zbožštělého liberálního i nacionálního státu v
19. století zápasila se státem. A přece se vždy našli
kazatelé, kteří teologicky hájili politickou vrchnost,
někdejší „alianci trůnu a oltáře,” jež víru v Evropě
téměř zničila, a později dokonce i totalitně ateistický
Luis Eduardo Luna was born in Florencia, in the Colombian Amazon region, in 1947. He studied Philosophy and
Literature at the Complutense University of Madrid. He
earned an interdisciplinary Masters degree while at the
same time teaching Spanish and Latin American Literature at the Department of Romance Languages of Oslo
University. In 1979 he moved to Finland where he is
currently a Senior Lecturer at the Swedish School of Eco62
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
nomics, Helsinki, Finland. In 1989 he received a Ph.D.
from the Institute of Comparative Religion at Stockholm
University, and in 2000 an honorary doctorate from St.
Lawrence University, Canton, New York. A Guggenheim Fellow and Fellow of the Linnean Society of London, he is the author of Vegetalismo: Shamanism Among
the Mestizo Population of the Peruvian Amazon (1986),
and with Pablo Amaringo of Ayahuasca Visions: The Religious Iconography of a Peruvian Shaman (1991). He is
co-editor with Steven F. White of Ayahuasca Reader: Encounters with the Amazon’s Sacred Vine (2000). In 1986
he co-founded with Pablo Amaringo the Usko-Ayar Amazonian School of Painting of Pucallpa, Peru, and served
as its Director of International Exhibitions until 1994. He
was Professor of Anthropology at the Federal University
of Santa Catarina, Brazil (1994-1998), has lectured about
Amazonian shamanism and modified states of consciousness worldwide, and has curated exhibitions of visionary
art in several countries.
name, widely used in Peru, Ecuador and Bolivia,
and to a lesser extend in Brazil, where it has been
adopted by religious organizations that refer to the
beverage either as Santo Daime or Vegetal. It is prepared by brewing the stem of Banisteriopsis caapi, a
vine of the Malpighiaceae family, and the leaves of
Psychotris viridis, in the Rubiaceae, locally known
as chacruna or chacrona. In Colombia as well as
areas of the Ecuadorean Amazon, Diplopterys cabrerana, a vine belonging also to the Malphighiaceae
locally known as chagropanga, is added to B. caapi
to prepare a beverage (as a cold infusion or as a
brew) called yajé (also spelled yagé). Some indigenous groups make a drink of only B. caapi, in which
case I propose to use just the term caapi. Banisteriopsis caapi contains two main alkaloids, harmine
and tetrahydroharmine (some varities contain also
traces of harmaline), while both Psychotria viridis
and Diplopterys cabrerana contain the powerful visionary alkaloid dimethyltrytamine (DMT), which is
not orally active when ingested alone due to oxidation by the enzyme MAO (monoamine oxidase) in
the liver and gut wall. In the presence of harmine, a
MAO inhibitor, DMT crosses the brain-blood barrier
and attaches to 2A and 1A serotonin receptors in the
CNS (central nervous system), causing dramatic perceptual, cognitive and mood changes. Ayahuasca (as
well as yajé) is thus an invention of upper Amazonian indigenous groups, also famous by their discovery of the properties of other plants, such as those involved in the preparation of curare, a powerful muscular relaxant, various species of rubber essential to
the automobile revolution, as well as the domestication of numerous plants, such as tobacco, and many
species of palms. The Amazon area is gradually be-
Luna has over 30 years of experience with ayahuasca in
various contexts: as an anthropologist with indigenous
groups and among urban and rural mestizo ayahuasqueros
in Peru and Colombia, with all the syncretic Brazilian religious organizations that use ayahuasca as a sacrament,
and as a .facilitator in specially designed workshops. See
his webste at www.wasiwaska.org.
Introduction
Ayahuasca, a psychotropic preparation created by
upper Amazonian people since time immemorial,
has been the subject of an increasing number of scientific and popular publications. Today, thousands
of people from many countries and walks of life have
had experience with it. Ayahuasca is the Quechua
63
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
sations, songs, food, and also evil things. They found
their place, their way of life.
ing recognized as a center of high culture previous
to the European invasion that brought unimaginable
destruction to the whole continent, with the disappearance within 150 years of around 95% of its population, mostly due to contagious diseases for which it
had no natural defenses (see for example Mann 2005).
Among the Cashinahua and other Pano indigenous
groups of Peru and Brazil (who call ayahuasca nixi
pae) the origin of the vine is in the sub aquatic realm.
According to Lagrou (2000:33) the ancestor named
Yube enters the water world of his spiritual kin,
the snakes, to marry the beautifully-painted snake
woman whose vision had seduced him. He is initiated into taking ayahuasca but he fails to resist the
fear induced by the visions. He cries out, offending
his snake kin, owners of the brew, and escapes, only
to be found and wounded by his angry kin a year
later. Before he dies, he transmits to his people his
knowledge of the brew’s preparation and its song.
Ayahuasca (and yajé) is used within a shamanistic
complex by numerous indigenous groups of the Upper Amazon with various purposes, such as divination, diagnosing illnesses, transformation into animals or more generally to get in touch with normally
unseen realms subjacent to ordinary reality, including visits to the primordial time where humans and
animals acquired their present shapes. The concept
of reality among indigenous groups suggests a manyworlds interpretation of the real. Ayahuasca and
other sacred plants facilitate access to these other realities. Its importance is reflected in the myths of origin. Gerardo Reichel-Dolmatoff, who worked among
Tukanoan indigenous groups of Colombia (also living on the Brazilian side of the border) collected a
myth that I present here in a highly condensed form
(Reichel-Dolmatoff (1975:134-136): The Sun Father is
the Master of Yajé. He impregnated a woman who
looked at Him through the eye. She gave birth to the
Yajé vine in the form of a radiant child. When she
entered the maloca or communal house she asked,
“Who is the father of this child”. One after the other
several men, the ancestors of the Tukano, said “I am
his father”, the first cutting his umbilical cord, others
grabbing him by his fingers, his arms and legs, tearing him into pieces, each getting his own kinds of
yajé. With it they also got the rules by which to live,
and other things with which to reciprocate: conver-
In other groups the plants from which the beverage
is prepared came from the bones, flesh or blood of
mythical beings. Numerous Amazonian indigenous
groups consider B. caapi, together with tobacco and
coca, as highly sacred, one of the greatest gifts to humanity.
Since at least the beginning of the twentieth century ayahuasca has been adopted by segments of the
mestizo population of Peru, Colombia and Ecuador.
In Peru ayahuasca, along other plants, often psychotropic, is considered a doctor, a plant-teacher
(Luna 1984, 1986). A new phenomenon took places
in the states of Acre and Rondonia, in the Brazilian Amazon. Religious leaders originally from the
mostly Afro-Brazilian Northeast created religious
organizations, a mixture of popular Catholicism,
in some cases Afro-Brazilian ideas, European esotericism, native Amazonian beliefs and the use of
ayahuasca as a sacrament. There has been a rapid
64
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
expansion of these religious organizations in urban
centers of the whole country, later with offshoots in
other Latin American countries, Europe (mostly Holland and Spain), the United States, and Japan.
Consequently, in the last fifteen to twenty years thousands of people have had access to the ayahuasca experience, either by traveling to Amazonian countries,
mostly Peru, or by joining the rituals of Brazilian religious organizations, or through practitioners from
various backgrounds that offer ayahuasca sessions in
many countries. Significant religious syncretism has
occurred since its use depends on cultural setting. A
variety of therapeutic methods have also been the incorporation within or around the ritual setting. Experiences are often extremely powerful, featuring contact with entities, animal or plant spirits, and journeys to other realms. In Westerners the ayahuasca
ingestion often elicits discussions of a philosophical
nature, as people try to somehow make sense of their
experiences. Many claim that ayahuasca has been a
veritable teacher to them, and it is not uncommon
that ayahuasca is considered as an intelligent being, a
mother or grandmother, ideas similar to those found
among Amazonian indigenous groups.
It is my intention to present here some reflections on
the ayahuasca experience based on fieldwork I carried out among some indigenous groups in Colombia and Peru, Peruvian mestizo practitioners, members of Brazilian religious organizations as well as
among contemporary westerners from a number of
countries. I will also draw materials from my contact with other researchers and my own investigations throughout the years with ayahuasca.
65
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
The role of ayahuasca among indigenous groups
The Amazon area is not only biologically, but also
culturally diverse. There are cultural differences between the various indigenous groups of the Upper
Amazon in terms of social structure and habitats.
There is for example a contrast between humans living in nutrient rich vàrzea forests versus those living
in relatively unproductive terra firme forests. There
are also commonalities, such as the institution of
shamanism and what has been called animism, the
belief that nature, including rock and winds, rivers
and thunder, is animated and intelligent, and that it
is possible to establish a rapport with it. Another
common belief is that human beings posses various
souls, some of which transcends the dissolution of
the body and may interact with the living. Certain plants, if taken under certain conditions, facilitate access to normally occult knowledge through altered states of consciousness. These are sacred plants
such as tobacco (especially strong varieties of Nicotiana rustica), coca (there are 403 described species
of Erythroxylum), Anadenanthera peregrina (locally
known as yopo, paricá, cohoba and many other vernacular names), Virola especies, of which potent psychotropic snuffs are made, and of course the plants
involved in the preparation of yajé and ayahuasca.
experiences in the occult world when dreaming or
taking yagé. Their universe is characterized by two
superimposed realities, “this side”, every day reality,
and “the other side”, each composed of five disks arranged hierarchically beginning with the level under
the earth and extending up to the end of the heavens,
all populated by entities. Each domain has specific
sounds, rhythms, music, smell and colors that can be
visited, although these are full of dangers, and the inexperienced can be trapped in the evil spirit domain.
Els Lagrou (2000:32) reports that among the
Cashinahua of Northwest Brazil and Eastern Peru
“Ayahuasca is a means of transport and of transformation, a means of reconnecting with invisible layers
of the cosmos, as well as a way of making present the
world and stories told in myth through imaginary
experience.” Osmani, one of her informants, told her
“you have to remember a myth before you drink the
brew. If you concentrate well on the story, the story
Ayahuasca plays an important role in many Upper Amazon societies. Jean Langdon (2000:21), who
worked among the Siona of Colombia, points out the
centrality of yagé and its rituals to their notion of well
being and health, as well as for their acquisition of
knowledge about the occult reality. In Siona society
most narratives can be characterized as shamanic in
the sense that they deal with shamans and/or with
66
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
doctrine is embedded in certain Histórias, stories or
myths, which are recited (not written down) during rituals, the memorization of which would determine the advancement in the organizational hierarchy. I participated in some rituals hearing several times the main central myth, the História da
Huasca, in fact a variation of a myth of origin found
among indigenous groups and among mestizo practitioners by which the origin of the two plants involved in the preparation comes from the bones and
blood (or simply from the grave) of human beings.
I was struck at how vividly the story unfolds in
the mind while under the effect of the brew, how
easily it would be to believe the myth to be true.
Ayahuasca may in fact reinforce any religious beliefs,
hence it’s potential for being adopted by other religious organizations and for facilitating syncretism.
Mestizo shamanism in Peru is the result of the syncretism of popular Catholicism, Amazonian and Andean ideas (as well as some European esoteric elements). Furuya (1994) has pointed out the gradual
umbandization (from umbanda, an Afro-Brazilian religion) of CEFLURIS, the largest of the Brazilian religious organizations that use ayahuasca under the
name Santo Daime. Afro-Brazilian ideas are even
more evident among members of Barquinha, an organization I studied carefully (Luna 1995). They have
the concept of “incorporation”, different from “possession” in that the person remains conscious of his
normal self. Members are believed to be able to incorporate four types of spirits: pretos velhos (old and
wise black slaves), caboclos (the spirits of Indians),
erés (the spirits of children), and encantados (princes
or princesses “enchanted” or transformed into certain animals). This is close to the Amazonian idea
and its beings will appear to you in vision and you
will understand the meaning this story has for your
own life and experiences. You will feel the story. You
will live it.” (Ibid. p. 33).
This last report goes along similar observations made
earlier by Gerardo Reichel-Dolmatoff among the
Tukano: “Taking yajé is called gahpí irí-inyári (from
iri/to drink, inyári /to see), and is interpreted as a return to the cosmic uterus, to the “mine,” to the source
of all things. It has the objective of reaffirming religious faith, through the personal experience of seeing with one’s own eyes the origin of the Universe
and of mankind, together with all supernatural beings. On awakening from the trance, the individual
remains convinced of the truth of the religious teachings” (Reichel-Dolmatoff 1971:174).
This idea is related to that of transformation into an
animal, a common shamanistic motive in the Amazon area (as well as in traditional societies all over
the world). The shaman is thought to transform into
a predator of one of the three realms (earth, water
and sky), jaguar, anaconda, harpy eagle, or into other
animals, in order to perform certain tasks or to experience the world through them, a transformation of
identity the Cashinahua referred to as a “change of
skin”, a symbolic death (Lagrou 2000:31). This is a
radical epistemological possibility difficult to imagine without direct experience. If true, it would mean
alternative consciousness and transpersonal perception of whatever is out there, of the “real”.
Contemporary members of Brazilian religious organizations that use ayahuasca as a sacrament exhibit
similar ideas. Among members of the UDV (União
do Vegetal), one of these organizations, the central
67
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
his extraordinary research on Upper Paleolithic Art:
“. . . most researchers have consistently ignored the
full complexity of human consciousness and have
concentrated on only one slice of it and made that
slice the defining characteristic of what it is to be
an anatomically and cognitively fully modern human
being. Here I examine interaction of mental activity
and social context: how, I ask, notions about human
experience that are shared by a community impinge
on the mental activity of individuals and how does
socially controlled access to certain mental states become a foundation for social discrimination?”
of transformation. Once while harvesting the vine in
the forest with a group from Barquinha, one of the
men told me the story about one of the members that
once was gripped by high anxiety while harvesting
the vine up about twenty meters above the ground.
He solved the problem by “incorporating” the spirit
of a preto velho, a black slave, and descending easily to the ground. This suggests that accessing such
states of consciousness may have had an evolutionary
advantage.
Supernatural Entities
When I was doing fieldwork among the mestizo riverian population of the Peruvian Amazon I was marveled as what seems to me full sincerity when for
example a fisherman described the mermaids he saw
once in the river, or when another man vividly told
me of the apparition at night of a frightening huge
water snake, the Yakumama. Mermaids, dolphins
turning into human beings in order to seduce, bird
spirits announcing a death in the family, are all to be
expected given the shared notions about human experience of that society. Actual apparitions are usually extraordinary events, often connected with altered states of consciousness, the same way that UFO
apparitions often are (see Vallee 1969, Hancock 2005).
Culture has been, no doubt, a powerful influence in
the way we perceive the world and ourselves. It is
well known that anthropologists sometimes are afflicted by the so-called ethno-specific illnesses of the
human groups they study. At the same time this
would also explain why Westerners (except children)
seldom see fairies. They are said to live in the forests.
Most westerners live in cities, far from nature, and
their notions of reality do not accept this kind of be-
Shamanism, which implies altered states of consciousness and the activation of what seems as common archetypes beyond ethnic and cultural differences, may have a role, as Winkelman suggests (2010)
in the emergence of modern humans. This may have
its roots back in ancient primate ritual heritage from
our evolutionary past. Winkelman attempts “to understand the original manifestation of shamanism
and the diversity of manifestations of shamanistic
phenomena produced by social influences on our innate potential for ritual, alterations of consciousness,
and endogenous healing responses.”
Contact with supernatural entities of some sort is
documented since Upper Paleolithic time, the socalled therianthropes, part human and part animals,
found in rock art of all continents (Hancock 2003:6993). Lewis-Williams (2005:10) explores the possibility that people from that period “harnessed what we
call altered states of consciousness to fashion their
society and that they used imagery as a means of
establishing and defining social relationships”. The
same author summarizes thus one of the chapters in
68
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
naked existence”. This is something I have often experienced, “discovering” new qualities in what was
familiar, objects, plants, or human beings. When anthropologists go to the field, their first notes are extremely valuable, they see what is new in the societies
and in the environment more clearly. As time goes
by, what was strange becomes familiar, and therefore
nearly invisible. To have the chance of seeing all once
more like “in the beginning” (in mythical times) is a
precious gift.
When asked about the origin of their body painting,
their art, or other products of their culture, indigenous Amazonian groups often refer to sacred plants.
“We see this in the visions.” “These are songs we
learn from the plant spirits”. “Ayahuasca taught
us the right way of living”. Michael E. Brown reports that among the Aguaruna of the Alto Río Mayo,
in Peru, “men continue to recognize the important
role that the visions obtained in their youth had in
promoting their moral education and physical wellbeing, and in helping them make the transition to the
responsibilities of adult life (Brown 1985:59). According to Lagrou (2000:31) “The cosmic snake Yube has
mastered all possible appearances of form, color and
design that can be perceived by human eyes. All the
phenomena of this world are said to be inscribed in
the designs of its skin and can be visualized through
the (metaphoric) ingestion of his blood (nawa himi)
or his urine (dunuc isun), which are the names of
ayahuasca in ritual songs.” Among members of the
Brazilian religious organizations, the songs sang during the rituals called hymns, by those organizations
that call the sacrament Santo Daime, or chamadas by
members of the UDV (União do Vegetal) and dissident groups, are said to have been “receive” from the
lief beyond a certain age. I read fairy tales to my
mother when in her deathbed, and I know of psychologists who read those stories to very old people.
The results are often simply extraordinary, as if we
would in this way connect with something deep inside us with which we were in touch as children.
New Information
There is no doubt that experiences with ayahuasca
and other psychointegrator (a term coined by
Michael Winkelman) plants and substances bring
forth not only ecstatic but sometimes terrorific emotions. Information may also come from long forgotten or repressed memories. New information may
come from such channels as de-familiarization, when
everything is seen as new, most eloquently expressed
by Huxley (1954) in his experiments with mescaline:
“I was seeing what Adam had seen on the morning
of his creation –the miracle, moment by moment, of
69
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
tality can be final which leaves these other forms of
consciousness quite disregarded“. [italics mine].
astral plane, not composed by the founders or their
disciples.
The belief in spirits is nearly universal across ages.
Shall we just dismiss, in the name of advanced rational thinking, the existence of other intelligent realms
right here under our noses, only were we able to
attune ourselves to these other realities? Roberts
(2006) proposes the idea that that our minds function in many mindbody states. Consequently he rejects what he calls the “singlestate fallacy”: the erroneous assumption that all worthwhile thinking, behaving, and emotions occur only in our ordinary,
awake mindbody state. Could it be then that there
are mental state-bound realities, only manifested under appropriate circumstances? Traditional societies
usually consider the cosmos as multi-layered, normally depicted by anthropologists as worlds above
and below middle plain, this reality. Could it also be
conceived as multidimensional from within, depending on the state of consciousness? Is not this perhaps
the reason why ideas, events and imagery during our
dreams (as well as often in the hypnagogic state previous to falling asleep) lose all their meaning immediately after waking, even though apparently our other
self, the one in the dream, found no contradiction?
Dreams and visions are equated in many cultures.
Perhaps visions are a form of conscious dreams. According to Winkelman (2010) the physiological properties of ASC (altered states of consciousness) indicate that the visionary experiences are produced by
the information capacities of the lower brain systems,
and tap into the dream capacity, an ancient mammalian adaptation for integrating information in the
pre-language symbolic capacity represented in the visual system
Altered States of Consciousness
Consciousness in general was until recently almost
a taboo in academic circles. Roger Penrose (1994:8)
states, “a scientific world-view which does not profoundly come to terms with the problem of conscious
minds can have no serious pretensions of completeness. Consciousness is part of our universe, so any
physical theory which makes no proper place for it
falls fundamentally short of providing a genuine description of the world.” Western rational thinking, as
pointed out by Frecska (2005), marginalizes or even
pathologizes ASCs (altered states of consciousness).
It considers them deviant states, unable to differentiate between disintegrative and integrative forms, and
cultivates only the basic state of consciousness. It is
unfortunate that the theme of ASCs is still anathema
in most learning centers, even more so in therapeutic
practice.
In a much-quoted
(1929:378-9) affirms:
paragraph,
William
James
“Our normal waking consciousness, rational consciousness as we call it, is but one special type of
consciousness, whilst all about it, parted from it by
the filmiest of screens, there lie potential form of consciousness entirely different. We may go through life
without suspecting their existence; but apply the requisite stimulus and at a touch they are there in all
their completeness, definite types of mentality that
probably somewhere have their field of application
and adaptation. No account of the universe in its to70
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
Mind and matter
Neurons alone aren’t sufficiently complex to explain all brain phenomena and provide a computational model for thought. Roger Penrose and Stuart Hameroff (Penrose 1996) propose that consciousness emerges from biophysical processes acting at
the subcellular level involving cytoskeletal structures.
Consciousness is attributed to quantum computation
in cytoskeletal proteins organized into a network of
microtubules within the brain’s neurons. Ede Frecska (2005) proposes the existence of a dual foundation of knowledge. The first one would be the ordinary, perceptual-cognitive-symbolic, which is neuroaxonally based, is electrochemical (based on local
effects), and relies on sensory perception, cognitive
processing, and symbolic (visual, verbal, logical) language. It performs modeling, with an implicit split
subject-object: it peaks in Western scientific thinking.
The second one is the direct-intuitive-non local, its
medium being a subneural network, such as the microtubular network, which connects the whole body,
from head to toe, and based on nonlocal correlations,
so small (measured in nanometers) that they are close
to quantum physical measures. The cytoskeletal matrix, with 10,000,000 more units than neurons and
may be immense enough to contain holographic information about the whole universe via non-local interaction. It is ineffable, experienced directly, without
subject-object split, perhaps the realm from where
shamans and mystics, the masters of nonlocality, after rigorous training and symbolic death, get their information and powers when in altered states of consciousness. This direct-intuitive-non local knowledge
is perhaps “The Forgotten Knowledge” in western
civilization, deemed nonexistent by academic Western science.
Among some indigenous groups of the Amazon
there is the idea that people take ayahuasca not “to
see the future”, but “to create the future”. Brown
(1985:60), who worked among the Aguaruna of Peru
writes: “The future exists as a set of possibilities that
are given shape by the effort to bring them into consciousness within the visionary experience.” Rafael
Karsten, who worked among the Shuar of Ecuador,
writes that in the victory feast, celebrating the acquisition by a warrior of a new arutam spirit by slaying
an enemy, both men and women, even half-grown
children, take part: all “who want to dream” being
allowed to drink natéma (ayahuasca). The drinking
has a ceremonial character throughout. During the
victory feast celebration, half a litre of natéma was
drunk by each person three times followed by vomiting. The participants did not eat or drink before
the ceremony nor after they had slept and dreamed.
After the ceremony the dreamers left the house and
remained in shelters in the forest where they slept
until the afternoon. After they woke up they took
a bath in the river and returned to the house where
they told the older Indians what kind of dreams and
visions they’d had. The object of the drinking of
natéma at the victory feast was to dream of the house
of the slayer and his closest relatives: “surrounded
by large and flourishing plantations of manioc and
bananas, they see his domestic animals, his swine
and his hens, numerous and fat, etc. At the same
time the persons who have drunk the sacred drink
will be benefited themselves, being purified from impure and disease-bringing matter, and gain strength
71
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
levels, the identification with higher realms of reality, with the psyche, with the community, and at the
end with an entity above community (i.e., environment, nature, Universe, Mother Earth, etc. depending on culturally determined worldviews). A process
contrary to what has happened to modern humanity who lost first the connection with any kind of
supernatural world, then got alienated from nature
and from his/her community, including the extended
family, being reduced to an often depressed individual devoid of their dreams and creativity. A concept
of reality restricted to the measurable material world
is certainly impoverishing.
and ability in their respective work and occupations.”
(Karsten 1935:345).
Fericgla (2000), who worked much later among the
Shuar reports that when they take ayahuasca and
have visions referring to their lives, this is because
what they see is either happening to them, or is about
to happen. If they see something negative to happen
in the future, they take the brew again and try to correct it. If they are not able to do so, and they again
see the same thing, they look for a shaman stronger
than them in order to be able to change what would
happen. In other words, they have the belief that the
visions influence reality.
I have witnessed extraordinary synchronicities in this
respect happening to contemporary westerners. It is
as if having a vision had enough power for the universe to conspire towards its completion. Perhaps
mind and matter are two apparently contradictory
manifestations –like the wave and particle properties
of light- of an underlying ultimate reality. Perhaps
consciousness is an essential part of reality. It is urgent to have a deep understanding of this paradigm
in a world of increasing environmental degradation,
alienation from the natural world, and consequently
prone to violence and/or depression. Whatever may
reconnect us with our past, with nature, and with inner self is of vital importance for our own survival.
By way of conclusion
It is not at all strange that plants with the properties of altering the mind have been considered sacred
by traditional cultures. It is now forty years since
my first encounter with such a powerful medicine. I
have witnessed and participated in hundreds of sessions in different settings, and I have been in touch
in one way or another with most of the people who
have been doing research on the subject. The most
important questions have not been answered. What
is the nature of the worlds and the entities one may
encounter in such experiences? What is their level
of reality? Are they simply “creatures of imagination”, as proposed by Reichel-Dolmatoff 1975:5)? Do
they have any kind of reality outside our own experience? Are certain plants really intelligent, and able
to communicate with us through real “communion”
(more convincing than the Catholic eucharist)? Are
the supernatural powers residing in these plants “organic chemical constituents that allow mortal man to
Shamanism is ultimately about healing in the highest
sense, a reintegration of all levels of existence. Ede
Frecska (2008:146-8) sugests to extend the biopsychosocial paradigm in contemporary medicine proposed by George Engel (1997), including also the
spiritual dimension: therapy sui generis is reintegration in toto on biological, mental, social and spiritual
72
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
defeat. I rattle, blow, hum, they seem unaffected by
what I do and persist in their attack. In front of me
I have the perfect perception of three-dimensional
space. Tall shapeless beings, perhaps five of them,
occupy the space that expands in front of my closed
eyes. I think of the water from the Sangoma Valley,
in South Africa, that was brought to the house by a
friend. My wife had used it on me on a previous occasion in which I was attacked, with nearly instant
results. I called Rodolfo, a friend, to bring the bottle
that is with my wife. Almost immediately after my
request there is a change in the visions. There is light
to my left; the creatures all seem to look towards the
light, pointing at something to come. There is the
feeling of reverence in the strange creatures of this
world. Is it due to the bottle that is coming? The
bottle comes to my hands. I continue with my eyes
closed. Open the cork, moisten my fingers, there is
now color, flowers spring out, movement towards the
sacred water, almost formless beings rushing towards
the moisture that crossed from this reality to the other
world. Then come the gifts, like other times, small
objects, perhaps some sort of jewelry, nothing I can
fully recognize as anything concrete corresponding
to my world. The “beings” rush towards me, appearing in several irregular layers. I am in a more familiar territory. I have seen this many times before. I
am less interested and begin to pay attention to the
exterior world. I open my eyes, still seeing forms in
the darkness. I am in both worlds, but more here
then there. Everything is all right. I close again my
eyes. I am again in a world that seems to be made of
a light brown continuous material, almost like a kind
of plastic. I have the feeling of intelligent presence.
There seems to be some sort of technology. I think:
communicate through visual, auditory and other hallucinations with the spirit world that controls every
aspect of man’s earthly existence”? (Schultes 1975).
Is the brain more a receptor that the originator of
all experience? Are we really able to communicate
with normally unseen intelligences, perhaps in other
dimensions? Are spirits real? Is there a multidimensional ecology of beings? What is the relationship
between mind and healing? What about those very
common motifs, the serpents for example? Are they
part of our mind, and therefore universal?
Under the effects of ayahuasca and other psychointegrators the mind seems to open to higher, more
comprehensive dimensions. One is confronted in a
very real and profound way with the mystery of existence, of life and death and the great enigma of the
relationship between mind and reality. Few people
are left indifferent to such experiences, if done in a
respectful, controlled setting and under the guidance
of an experienced facilitator.
I would like to present here, as way of illustration, two accounts of recent experiences I had with
ayahuasca:
“I see a strange floating irregular nearly transparent
bubble with alien organs. I cannot make sense of it.
It comes towards me slowly from the left. I let it
happen. It stops in front of me. I enter it with my
intention, look at it from inside with total clarity. I
go through it and enter a world of threatening beings
in the shape of brownish intricate surfaces with protruding tentacles that go for my forehead. I hum and
lift my arms protecting it. From the right, almost out
of my visual field, another attack. I search for my
rattle with eyes closed. To open them would mean
73
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
relatively bright, softly colored organisms covered by
some sort of moving filaments approach me. The
feeling is good. No danger here. I let them come
very close, just a few centimeters from my inner eyes.
More come behind. I let them also come to just what
seems as millimeters from my eyes. I have no apprehension. They are curious. Again, presents. That is
at least what I believe they are, as they come with
all these objects that I cannot recognize as anything
belonging to my world.
“How could I keep this channel open, how could I
always get in touch with “them”, as they seem to be
ahead of my own time, they know what is coming
(the principle of divination?)” The thought of an implant comes to mind but no; I do not wish anything
inside me. I would not allow this to happen. I think
of finding out about lottery numbers, and faintly I see
some numbers appearing, but then reject the thought.
This is cheap; this is not the way divination should
be used, for personal gain. I am taken again by the
thought of communication with this other reality. But
then I come back, I have to take care of other people,
choose the appropriate music for the moment. This
reality is calling me now.”
Then something is happening to my left. The attention of all those beings turn towards something coming from a seashore that I see upside down, as I am
lying down. I understand I have to get up. I get
to my knees, facing a sort of wall with sort of preColumbian anthropomorphic figures. I have the feeling that there is a ceremony, and it has to do with
me. I am humbled by the situation. I tell them that
I do not want anything for myself, but I would like
to be able to help other people. More than asking to
be a healer, I simply ask that healing may take place
through me. Two figures, which I cannot distinguish
well, are above me, carrying some sort of flags, or
floating veils. I am struck by how when I move my
head the whole perspective changes, as if I was really in a three dimensional space. If the visions were
projected on my vision, the same image should follow my head. This is not the case. I can turn around.
There is space all around me. “
On another occasion I had the following experience:
“Even with my eyes open I can see with almost dismay, once more, the black ants that were almost constant in my visions of some years ago. I close my
eyes. There they are against a familiar background
that seems to be underground. This has been my
specialty, the visitation to subterranean worlds. I follow a row of ants going somewhere. I notice that
without any effort my mind is following and I begin
to zoom in. I see the ants bigger than any other time
before. I continue zooming, or better, zooming is taking place almost without my volition. I get closer and
closer to some sort of nodules that separate small areas from others within that, somehow lightly illuminated organic environment. I get excited. The zooming continues, and I am now seeing tiny organelles
that become bigger as I continue getting closer and
closer. I begin a narrow deep descent and then suddenly I am in a new place. It is lighter here. I can
see everything with total clarity, sharper than everyday vision, mediated by the eye anatomy. Round,
In another experience I saw what riverian people of
the Peruvian Amazon call the Sachamama, the great
serpent of the jungle realm, powerful yet completely
indifferent to my presence. In yet another I was riding the Yakumama, the great serpent of the water
realm, down the bottom of a lake. There is often a
74
AYAHUASCA AND THE CONCEPT OF REALITY. ETHNOGRAPHIC, THEORETICAL, AND EXPERIENTIAL
CONSIDERATIONS
certain consistency, familiar places that I visit again
and again. I know more or less their geography. In
some cases I get to places and see people who seem
to go on their own business without paying any attention to me. “Just one more tourist”, they seem to
think. In others I am welcomed, there is a rapport,
they seem eager to meet me. How can I explain such
experiences to myself in a satisfactory way?
First of all it is obvious that stories like this are universal. Experiences like these are deeply engrained in
human physiology. They are part of us. I was simply
experiencing aspects of reality in remarkably similar ways to those of human beings across time and
space (Winkelman, personal communication). There
are plenty of similar contemporary accounts of journeys to other realms with various (potentially) psychointegrator agents, including of course ayahuasca.
The Internet is of course an extraordinary source in
this respect. These extraordinary inner worlds, beyond normal imagination, seem to be too organized
to be disparate constructions of the mind under the
effect of alien alkaloids, just hallucinations without
any value. The feeling is rather that these plants and
substances are extraordinary tools for the study of
consciousness. They may give access to infinite treasures of beauty and mystery, perhaps to the source
from which all human construction finally emanates.
Bibliography
Brown, Michael F. 1985. Tsewa’s Gift. Magic and Meaning in
an Amazonian Society. Washington and London: Smithsonian
Institution Press.
Engel, George (1977). The need for a new medical model: a
challenge for biomedicine. Science, 196:129–136.
Fericgla, José María. 2000. Los Chamanismos a Revisión. De la
Vía del Éxtasis a Internet. Barcelona: Kairós Ed.
Frecska, Ede. 2008. “The shaman’s journey: supernatural or
natural? A neuro-ontological interpretation of spiritual experiences.” In Rick Strassman, Wojtowitz, Slawek, Luis Eduardo
Luna, and Ede Frecska Inner Paths to Outer Space: Journeys
Through Psychedelics and Other Spiritual Technologies. Vermon: Park Street Press.
Furuya, Yoshiaki. 1994. “Umbandização dos Cultos Populares
na Amazônia: A Integração ao Brasil?” in Possessão e Procissão.
Religiosidade Popular no Brasil, ed. by Hirochika Nakamaki and
Américo Pellegrini Filho. Osaka: National Museum of Ethnology.
This article was previously published as: Ayahuasca
and the Concept of Reality: Ethnographical, Theoretical and Experiential Considerations. In Ascott,
Gangvik & Jahrman (eds) Making Reality Really
Real. Consciousness Reframed. Trondheim: TEKS
Publishing, 2010.
Hancok, Graham. 2005. Supernatural. Meetings with the Ancient Teachers of Mankind. London: Century.
Huxley, Aldous. 1959 (first published in 1954). The Doors of
Perception and Heaven and Hell. London: Penguin Books.
75
JSME LEVICOVÍ RUSOFILOVÉ?
Lagrou, Els. 2000. Two Ayahuasca Myths from the Cashinahua
of Northwestern Brazil. In Luna, L.E. and White, S.F. Ayahuasca
Reader. Encounters with the Amazon’s Sacred Vine. Synergetic
Press, Santa Fe.
Winkelman, Michael. 2010. Shamanism A Biopsychosocial
Paradigm of Consciousness and Healing. Santa Barbara: ABCCLIO Publishers.
zdroj:http://grahamhancock.com/lunale1/
James, William. 1929. Varieties of Religious Experience. New
York: Modern Library.
Lewis-Williams, David. 2002. The Mind in the Cave. Consciousness and the Origins of Art. London: Thames and Hudson.
Jsme levicoví rusofilové?
Luna, Luis Eduardo. 1984. The Concept of Plants as Teachers
Among Four Mestizo Shamans of Iquitos, Northeast Peru. Journal of Ethnopharmacology 11:135-56.
Pavel Letko
Jestli mě někdo trápí, tak je to početná skupina těch,
co by druhým poradila, nejraději však přímo nařídila,
co mají nosit na sobě a čemu smí nebo nesmí věřit.
1986. Vegetalismo: Shamanism Among the Mestizo Population
of the Peruvian Amazon. Stockholm: Almqvist & Wiksell International.
Někteří škarohlídi poukazují na levicové a proruské
zaměření našeho serveru. A mají pravdu. Ač občas
připomenu, že jsem nikdy nebyl a nejsem komunistou, nemohu zapřít sympatie k vidění světa navzájem rovných lidí. Pohledy tzv. elit jsou mi čím dál
protivnější. To neznamená, že bych popíral, že se
někteří lidé rodí silnější, schopnější či chytřejší než
jiní lidé, ale snažím se na všechny dívat s respektem
jako na bytosti, které přišly nahé na svět a nahé z něj
také odejdou. Vycházím z toho, že jsme si v podstatě rovni, protože jsme si rovni v nejpodstatnějších
záležitostech života. Dnes je někdo boháč, vypíná se
svým bohatstvím, umem a chytrostí, a zítra jej štípne
komár nebo kousne miniaturní klíště a je po něm.
Lidé by se tedy podle mě měli respektovat a neposmívat se navzájem proto, že jsou příliš nebo málo
oblečeni. Někteří jsou zahalení od hlavy až k patě,
jiní chodí po světě prakticky nazí. Ani jedni mě nijak netrápí. Jestli mě někdo trápí, tak je to početná
skupina těch, co by druhým poradila, nejraději však
přímo nařídila, co mají nosit na sobě a čemu smí nebo
nesmí věřit. Toto zblbnutí dorazilo až do parlamentů
Evropy, kde řeší veledůležité problémy dneška, zda
1995. “A Barquinha. Una Nueva Religión en Río Branco, Amazonía Brasileña.” Acta Americana 3:2:137-151. Stockholm.
Luna, Luis Eduardo & Amaringo, Pablo Amaringo. 1991.
Ayahuasca Visions: The Religious Iconography of a Peruvian
Shaman. Berkeley: North Atlantic Books.
Mann, Charles C. 2005. 1491. New Revelations of the Americas
Before Columbus. New York: Alfred A. Knopf.
Penrose, Roger. 1994. Shadows of the Mind: A Search for the
Missing Science of Consciousness: Oxford: Oxford University
Press.
Reichel-Dolmatoff, Gerardo. 1971. Amazonian Cosmos. The
Sexual and Religious Symbolism of the Tukano Indians. Chicago:
The University of Chicago Press.
1975. The Shaman and the Jaguar. A Study of Narcotic Drugs
Among the Indians of Colombia. Philadelfia: Temple University
Press.
Roberts, Thomas B. 2006. Psychedelic Horizons. Exeter, UK:
Imprint Academic.
Schultes, Richard-Evans. Forward to Gerardo Reichel-Dolmatoff
The Shaman and the Jaguar. A Study of Narcotic Drugs Among
the Indians of Colombia. Philadelphia: Temple University Press.
Vallee, Jacques. 1969, 1993. Passport to Magonia: On UFOs,
Folklore and Parallel Worlds. Chicago: Contemporary Books.
76
JSME LEVICOVÍ RUSOFILOVÉ?
ženy smí nebo nesmí nosit šátek. Na to naváže
zákaz používání symbolu kříže, půlměsíce a Davidovy hvězdy. Lidé prostě blbnou na kvadrát a někteří jsou za to ještě královsky placeni. Zpět k levicovosti. . .
Vidění lidí jako rovných ve svých právech je typické pro levici. Levice sází na masy, pravice na
elity. Z takové definice vysvítá, že v Čechách prakticky žádnou levici nemáme. Doby, kdy občané
riskovali návštěvou „Žižkaperku“ svou existenci jsou
dávno pryč. Představitelé tzv. levice představují
všechno jiné než zástupce „proletářů,“ tedy pracujících. Proletáři se rozpojili a nahradilo je spojení
elit, do kterých se cpou všichni, at’ už vidí svět
oranžově nebo modře. Jedinou velmi mírnou levicovou stranou mírného pokroku v mezích zákona
představuje u nás KSČM. Ta nás však nezachrání,
protože zbývající strany jsou zjevnými podvodnými
podniky. KSČM tak jen doplňuje takovou hru, kdy
námi zvolení zástupci předstírají, že jim jde o pravdu,
a my ostatní předstíráme, že jim věříme. Proto označení našeho serveru za levicový by bylo hrubou
chybou. Nefandíme totiž ani levicovým ani pravicovým řešením, nevyznáváme žádná politická pravolevá dogmata, hledáme řešení fungující, pravdivá a
spravedlivá. Nestojíme o diktaturu proletariátu, ale o
vládu humanity. Řečeno se Lvem Tolstým, jde prostě
o to, „aby každý člověk mohl prožít lidský život“. A
k „rusofilství. . .
USA. Přinejmenším nelžou tak nestydatě. Rusko také
nestálo ani za zlomkem násilných akcí, které mají na
svědomí Spojené státy a jejich spojenci včetně České
republiky. Rusko v devadesátých letech v podstatě
10 let „věřilo“ Západu a do značné míry rezignovalo na hájení svých zájmů. Ruské elitv v podstatě uvěřili budování světa založeného na autoritě
mezinárodního společenství, at’ už co se týče vazeb
ekonomických, právních či vojenských. Když však
nejen v Rusku uviděli výsledky vyklizeného mocenského pole, zaplakali, ale ne nadlouho, a zvedli
znovu prapor „ruských národních zájmů“. Myšlenka
mezinárodní autority nad velmocemi je mrtvá, a to
rozhodně ne kvůli Rusku a už vůbec ne kvůli Putinovi. Rozvrat mezinárodního práva a autority mezinárodních institucí totiž započal rozvrácenou Ju-
Ano, někdy to vypadá, i díky přejatým zprávám z
ruského prostředí, že fandíme Rusku. A je možné,
že tomu tak skutečně je. Proč? Pro ruský nacionalismus? Pro spojení křest’anského pravoslaví se
státní mocí? Pro obdiv k Putinovi? Nikoliv. Představitelé Ruska prostě méně lžou než představitelé
77
MERKELOVÁ ZTRATILA ROZUM. POROSTE NENÁVIST. PŘIJDE KONFLIKT A POLITICKÝ ROZVRAT. A
ZEDNÁŘI A VLIV BILDERBERGU NA VEDENÍ EU...
goslávií přes Irák, Afghánistán, Libyi až po Ukrajinu
s nezapomenutelným přiznáním zkušené emisarky
USA „fuck EU“ Nulandové. Projekt unipolárního
světa s jedním mocenským centrem ve Washingtonu
či New Yorku se prostě neosvědčil, protože Spojené
státy zacházejí s mocí jako každý jiný stát. Naplňuje
se stará známá poučka, že moc korumpuje a absolutní moc korumpuje absolutně. Jak vidíme, neplatí
to jen o jednotlivcích, ale také o celých státech.
zdroj:http://news.e-republika.cz/article3344-Jsme-levicovirusofilove
Merkelová ztratila rozum.
Poroste
nenávist. Přijde konflikt a politický
rozvrat. A zednáři a vliv Bilderbergu
na vedení EU...
Co bych říkal? To, co každý víme – největší krize od
světové války. Krize Unie, která de facto neuznává
vlastní hranice, protože se považuje za otevřenou
společnost, sedmdesát let to jakž takž fungovalo,
přestože většina uprchlíků v posledním desetiletí
byla nelegální, nyní přestal rozdíl mezi legálním
a nelegálním platit. Kvóty jsou dalším pokusem
bruselské nomenklatury získat větší moc na úkor
jednotlivých států a nepochybně způsobí politickou
krizi, čísla budou stoupat. Nejdříve se mělo rozdělovat 40 000, nyní 160 000, zítra 250 000 a pozítří půl
milionu. Německý odhad 800 000 padl, nyní je 1,5
milionu, a to mluvíme jen o letošním roce. Nemám
ponětí, jak budou kvóty fungovat, když mají uprchlíci nohy. Chtějí tam, kde je nejvyšší sociální podpora
a nejvyšší minimální mzda, a mohou se pokoušet o
azyl i několikrát jinde. Počáteční podpora jistě klesne
Politolog a nakladatel Alexander Tomský říká, že
tak jako kdysi zednářské lóže prosazovaly své kandidáty do republikánských proticírkevních vlád, pokouší se o to i neformální skupina Bilderberg, jejímiž
členy byli prezident evropské komise Herman Van
Rompuy nebo exkomisař EU, zmocněnec OSN pro
migraci a předseda Goldman Sachs Peter Sutherland,
jenž letos prohlásil, „že nic na světě, ani obchod,
ani toky kapitálu, neovlivní tak pozitivně udržitelný
rozvoj života jako masivní imigrace“. EU je podle
něho svou podstatou antikřest’anským, osvícenským,
budovatelským a antihistorickým projektem.
Co říkáte kvótám na imigranty z Evropské unie?
Předsedou Evropské komise prosazující kvóty je
křest’anský demokrat Jean-Claude Juncker. . .
78
MERKELOVÁ ZTRATILA ROZUM. POROSTE NENÁVIST. PŘIJDE KONFLIKT A POLITICKÝ ROZVRAT. A
ZEDNÁŘI A VLIV BILDERBERGU NA VEDENÍ EU...
tuhle utopii v hlavě, ale ona ztratila rozum. Pozvala
miliony mladých mužů z válečných zón do Německa.
Žádná země nemůže být Willkommenskultur, každá
společnost má svou neviditelnou hranici, za kterou se
hroutí. Kontroly na přechodech migranty nezadrží,
zelená hranice s Rakouskem je velmi dlouhá, byt’
málo schůdná. Na německé pozvání doplatíme
všichni – především zchudneme a politické napětí
mezi kazateli neomezeného milosrdenství a zdravým
rozumem bude stoupat. Poroste ale hlavně menšinová nenávist. V Německu už letos shořelo několik set ubytoven pro uprchlíky, do konce června registrovala policie 150, nyní je to už více než dvojnásobek. A policie musí chránit i pořádek v táborech
uprchlíků. Náklady nepředstavitelné. . .
na nějaké celoevropské minimum a povede možná ke
společné unijní dani.
Jaké to bude mít důsledky?
Imigrace bude zneužita na integraci. To ovšem zvýší
politické napětí. Možná i s přispěním nové konzervativní vlády v Polsku poroste odpor střední Evropy
proti většinovému diktátu. Už deset let sílí v Evropě
antiimigrační strany, dnes tvoří třetinu takzvaného
Evropského parlamentu a lze předpokládat, že jejich podpora stoupne – o kolik, to nevíme, protože je většina voličů právem považuje za extrémní.
Potřebovali bychom jinou, solidnější reprezentaci na
obranu národního státu, alespoň natolik reformní,
jako je britský premiér Cameron, a ne otevřeně antiunijní. Dnešní europolitici se zatím rozpadu neobávají, budou proti radikální pravici i levici vytvářet
velké koalice tak jako ve Švédsku. Napětí ale nutně
poroste.
Posléze kontroly zavedlo i Rakousko. Není to
počátek konce Schengenu? A pokud se začnou uprchlíci kvůli tomu valit přes naše hranice, neměli
bychom kontroly obnovit i my?
Záleží na tom, jak bude Německo zvládat situaci.
Zřejmě dost špatně, těch letošních 1,5 milionu je už
moc a na jaře se zvedne další vlna. Bude Frontex
uprchlíky vracet? Budou trčet v Řecku nebo v Itálii.
Bude jich přibývat, nebo ubývat?
Není. V osobních autech nesedí Arabové. Problém je
zelená hranice. Ta nebyla chráněná ani před schengenskou úmluvou. Je tu ale vnější hranice Unie, a
pokud nával poroste, lidé si její ochranu proti europolitikům vynutí.
Co říkáte tomu, že Angela Merkelová nejprve řekla,
že syrští uprchlíci mají dveře do Německa otevřené
– podle Andreje Babiše je tak do EU fakticky pozvala – a pak Německo zavedlo kontroly na hranicích? Navíc je pozvala a nás vyzývá, at’ je přijmeme MY. . .
A nemůže nátlak Evropské komise, Německa a
dalších západoevropských zemí na země Visegrádu
a východoevropských zemí vést k rozpadu EU, když
se názory jednotlivých zemí na imigranty tak silně
rozcházejí?
Kariéra kancléřky pomalu, ale jistě končí, možná ani
nedokončí svůj volební mandát. Babiš má pravdu.
Svým způsobem je Merkelová chudák – všechny ideologické dokumenty Unie totiž „mluví“ o otevřené
společnosti otevřených hranic a europolitici mají
Lidé stále očekávají rozpad Unie, ale tak daleko ještě
nejsme. Mentalita většiny se mění pomalu. I v
Británii je to fifty fifty, zůstat či vystoupit. Očekávám
velký spor, konflikt a politický rozvrat.
79
MERKELOVÁ ZTRATILA ROZUM. POROSTE NENÁVIST. PŘIJDE KONFLIKT A POLITICKÝ ROZVRAT. A
ZEDNÁŘI A VLIV BILDERBERGU NA VEDENÍ EU...
nových konzumentů zisky zvýší. Tak jako kdysi
zednářské lóže prosazovaly své kandidáty do republikánských proticírkevních vlád, pokouší se o to
i neformální skupina Bilderberg, jejímiž členy byli
prezident evropské komise Herman Van Rompuy
nebo exkomisař EU, zmocněnec OSN pro migraci
a předseda Goldman Sachs Peter Sutherland, jenž
letos prohlásil, „že nic na světě, ani obchod, ani toky
kapitálu, neovlivní tak pozitivně udržitelný rozvoj
života jako masivní imigrace“. Ti lidé tomu skutečně
věří, kdežto já věřím na lidstvo jednotlivých kultur
a národů jako Herder, je možné být kosmopolitou i
patriotem zároveň.
Co říkáte komentářům a komentátorům či
zahraničním politikům, kteří odpůrce masové
imigrace označují za xenofoby, nehumánní či
vyhrožují sebráním dotací a různými sankcemi?
Takový je jejich zápas o prastarou víru v jednotné
lidstvo bez hranic – nejvýznamnější globální časopis The Economist ji prosazuje už více než sto
let.
Její zastánci argumentují z pozice morální
nadřazenosti – solidarity, humanismu, lidských práv,
a podporováni často křest’anskými kazateli milosrdenství vidí v konzervativní kritice bud’ nostalgii
po zaniklé společnosti, nebo jen přízemní účetnickou
krátkozrakost a malování čerta na zed’. Napadají své
kritiky za šíření nenávisti a nepřímou podporu šovinistických, antiimigračních extremistů, házejí je do jednoho pytle s xenofoby, rasisty či teroristy, vysvětlují
islám, protože dobře vědí, že se velká většina lidí
pochopitelně děsí přívalu z civilizace vůči nám antagonistické a považuje útoky na přistěhovalce za
důsledek otevřených hranic. V německé snaze politického establishmentu omezit publikovatelnou debatu je dokonce nazývají aber-nácky, čili jakousi mentální úchylkou inteligence, která říká, ano pomáhejme, ale v rozumné míře, ne za cenu rozvratu,
nemůžeme tady a ted’ přijmout miliony, náklady a
rostoucí sociální napětí budou brzy neúnosné.
Co říkáte novým opatřením Mad’arska?
Od
této chvíle je například trestným činem ilegální
překročení hranice i poškození bezpečnostní bariéry na pomezí se Srbskem.
Pokud uprchlíci
překročí hranice nelegálně, policisté je zadrží a
úřady následně vyhostí. Navíc jim hrozí až tříleté
vězení.
Za převaděčství může být udělen až
dvacetiletý nepodmíněný trest. Měli bychom se tím
inspirovat, nebo to odmítáte?
Chápu ho, chrání svůj malý národ. Mad’aři se vždy
i ve slovanském moři cítili ohrožení. My nemáme
vnější hranici a nikdo k nám zatím nechce. Jednou budou přinuceni, ale ti přijdou z druhé strany
a legálně.
Zdravý rozum si s takovým fanatismem neporadí, a
proto si jej vysvětluje spikleneckou teorií, že se za
politikou neomezeného přistěhovalectví skrývá plutokracie velkoprůmyslu, zájem o levnou pracovní
sílu. Kosmopolitní management nadnárodních firem
(a organizací) skutečně neuznává hranice ani státní
daně a sociální náklady na začlenění muslimských
přistěhovalců hradit nebude. V situaci saturovaného
trhu nepochybně nižší náklady na práci a spotřeba
Viktor Orbán při svém odmítavém postoji k imigraci argumentuje obranou křest’anské civilizace.
Má pravdu?
To je v Unii přímo blasfémie, ta je svou podstatou
antikřest’anská, osvícenským budovatelským a antihistorickým projektem po údajném krachu křest’anské kultury, jako by Hitler a Napoleon byli křest’ané.
80
V DOMĚ MÉHO OTCE JE MNOHO PŘÍBYTKŮ. . . (JAN, KAPITOLA 14, VERŠ 2.)
V kulturním, nikoli náboženském smyslu má Orbán pravdu. Prakticky všechno, čím se lišíme od
jiné civilizace (oddělením rozumu a víry, církve a
státu, občana a státu, koncepcí lidských práv, rovnostářstvím i tou pochybenou důstojností lidské osoby,
monogamie a tak dále), je odvozeno z křest’anství,
přestože je povýšeno na univerzální kult, který Dostojevskij nazval nadkřest’anstvím. V tomto smyslu je
naše civilizace křest’anská, i kdyby byla bez církve.
Syrský chargé d’affaires v Praze Bašár Akbik řekl,
že prostředky, které poskytují evropské státy na
jednoho uprchlíka, pokryjí potřeby šesti až sedmi
uprchlíků v jejich vlasti – Sýrii. Kdyby jim adresně
státy pomohly, mohli by zůstat ve své kultuře, ve
své vlasti a nemuseli by do Evropy. Co si o tom
myslíte? Není lepší pomáhat jim u nich doma?
Naprosto souhlasím. Nikoho to nenapadlo. Nakonec
k tomu zřejmě dojde.
zdroj:www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Merkelovaztratila-rozum-Poroste-nenavist-Prijde-konflikt-a-politickyrozvrat-A-zednari-a-vliv-Bilderbergu-na-vedeni-EU-ProfesorTomsky-o-temnych-zakoutich-uprchlicke-krize-403748
veršů plyne jediný fakt, že Ježíšovi učedníci o světech
jiných pranic nevěděli.
V domě mého Otce je mnoho
příbytků. . . (Jan, kapitola 14, verš 2.)
Je totiž vskutku mnoho oblastí na cestě od očního
centra, od třetího oka, které má být čisté a kterým
se vstupuje do nitra, do božího chrámu těla (Matouš
6:22). Na konci těchto oblastí očekává své zbloudilé a
vracející se duše Bůh. Duše ale nemusí vůbec projít
více či méně vzdálenými galaxiemi, hvězdokupami
či mlhovinami. Musí přejít mnohé oblasti jiné reality, nikterak viditelného stvoření v dimenzích, prostorech a do jisté míry i časech, které jsou člověku
Václav Žáček
Mé zamyšlení a možná nepatřičná otázka – všímat
si snad kosmogonie či kosmologie? Co tím sdělením
o příbytcích asi chtěl mystik a evangelista svatý Jan
říci? Ježíš Kristus odchází, aby připravil pro své
učedníky místo. A na mne pak z následujících
81
V DOMĚ MÉHO OTCE JE MNOHO PŘÍBYTKŮ. . . (JAN, KAPITOLA 14, VERŠ 2.)
řad vědy či umění mohli čerpat pro svá bádání a nehynoucí díla právě z těch jiných, „nadpozemských“
oblastí, kde, jak se již často spekuluje, dochází k reflexi myšlenek a jejich následné postupné realizaci v
nižších světech.
neznámé a do kterých se vstupuje vlastním nitrem
člověka. A ty tzv. příbytky mají své určité vlastnosti
a pro putující duši i mnoho nástrah.
Každý ale dojde přesně tam, kam si svými zásluhami
z života v hmotném světě zasloužil. Každý žák,
adept duchovní cesty, má připravenu pro svoji duši
takovou úroveň poznání pro další vývoj, která ho
vede postupně vzhůru, krůček za krůčkem, ale také
jej případně navrací, a to pro to, aby se stal čistším
pro další, pozdější vzestup, pro který není ještě zcela
připraven. Nelze se totiž nikterak vyhnout zákonu
spravedlnosti, zákonu karmického vyrovnání, kdy
každý sklízí to, co sám zasel. A Ježíš Kristus v dalších
verších této kapitoly slibuje, že si v okamžiku smrti
přijde pro svého žáka a doprovodí ho do míst, kde
bude pokračovat jeho další vývoj.
Současní astronomové, matematici a fyzici podávají fantasticky obsáhlé vědecky propracované informace o hmotném vesmíru, které získají ve svém
bádání různými moderními technickými prostředky
a přístroji. Znají, a to i na základě fyzikálních zákonů,
přesného měření a výpočtů, např. stáří vesmíru,
hledají jeho střed, počítají rychlosti „úniku“ galaxií,
jejich zániků, vznikání nových hvězd, hvězdokup,
černých či červích děr, atd. Prostě, je nutné před
touto prací smeknout, i když se může pohybovat a
často ještě pohybuje v oblasti teorií. A to jsou vědci
jen ve světě hmoty! Je to pro ně konečná? Mohou se
dostat k podstatě? Nyní opustím svět „ohraničené“
hmoty.
Nedávno se tu objevilo a diskutovalo slovo – pojem
astrální, a to v souvislosti s mimo tělními zážitky.
Dnešní slovník cizích slov a i internetová encyklopedie nabízí objasnění tohoto termínu – např. tady:
Byli a jsou tu mezi námi totiž zcela jiní lidé, kteří
nebyli v pohledech na vesmír „miliony světelných
let“ daleko, nenahlédli díky technickým vymoženostem do nějaké další hvězdné soustavy a kteří dokonce
ani nenavštívili pro toto hmotné poznání žádná
špičková vědecká pracoviště. Ti totiž mají zcela jinou
cestu poznání, ale hlavně procházejí v jejich vědomé
cestě zcela jiné světy, o kterých naše zmíněné vědecké
disciplíny nemají dosud žádné ponětí. Tito lidé,
kteří nám něco tvrdí či naznačují o světech vyšších
duchovních kvalit, jsou touto vědou bráni až jako
kacíři nebo psychicky nemocní lidé! Jde o poznání
mystiků, o poznání z transcendentního putování, a
to za plného vědomí za života v lidském těle.
„Astrální cestování má být jednou z forem
mimotělních zkušeností (OOBE – out of
body experience) zejména člověka, ostatní
fauny nikoliv. Předpokládá duální možnost
existence „astrálního těla“, které se může od
fyzického těla člověka oddělovat, cestovat
mimo něj a pak nazpět do těla vstupovat.“
cs.wikipedia.org
Nabízí se mi první otázka, zda astrální cestovatel opouští své tělo? Materialistická věda asi jednoznačně tento fenomén neuznává, i když mnozí
vzdělanci by mohli namítnout, že někteří géniové z
82
V DOMĚ MÉHO OTCE JE MNOHO PŘÍBYTKŮ. . . (JAN, KAPITOLA 14, VERŠ 2.)
Pokusím se podat mé vysvětlení či přidat informace
z času raného křest’anství, apokryfní či i gnostické
literatury. Čerpám přitom i z knih a univerzálního
učení SANT MAT. Je také ale jisté, že vše z tohoto
článku může být čtenářem odmítnuto.
Uvedu pro prvotní orientaci maximálně stručný
pohled této druhé skupiny lidí a jejich univerzálního
poznání. Vznik Stvoření. Ne v pátrání v našem
současném světě, ale od úrovní Nejvyššího regionu,
které vycházejí od Boha, od tvorby Boha-Otce pomocí
síly Boha-Ducha svatého, jako na počátku, kdy bylo u
Něho to tvořivé Slovo, bez něhož nepovstalo nic. Pod
regiony čistého ducha se pak nachází oblasti mysli a
posléze hmoty, v naší západní terminologii známé
jako kauzální, astrální a hmotné vesmíry.
Velké vysvětlování by muselo nastat pro termín či region označený jako sídlo „Univerzální Mysli“ /dále
jen UM/, která sestupující duši předává mentální
esence a energie. UM je tvořivou a řídící složkou
pro tyto nižší světy, pro další zhmotňování a s tím
spojené zviditelňování se nakonec až do prostředí,
do hmotného těla, ve kterém je život schopen svého
konečného bytí. Tyto nižší oblasti jsou v protikladu k
zmíněným oblastem čistého ducha. Jedním dechem
je však nutné doplnit, že tato nejvyšší mysl /UM/ je
rozhraním; nad ní je svět čisté pozitivní duchovnosti,
pod ní svět Negativní síly.
že tady, kde jsou „doma“, je cítíme a prožíváme
v jejich vzájemné součinnosti jako až určitý zázrak.
Duše, a znovu zdůrazňuji, že to píši celé velmi
zjednodušeně, to podstatné v nás, tu v prvních
jmenovaných duchovních oblastech vnímá vše již jen
svými smysly. Poté pak, pomocí astrálního a kauzálního těla, přes tyto nutné obaly individuální mysli, té
přijaté esence a energie od UM, jsou při cestě návratu,
postupně i tyto odhazovány jako již nepotřebné.
Kauzální a astrální oblasti jsou něčím, co nejde
jednoduše popsat, i když se nacházejí relativně velmi
blízko pro toho, kdo vstoupí do svého nitra, do
mikrokosmu těla, jako světa duchovnosti. Naše
smysly lidského pomíjivého těla, dokonce ani rozum,
nehrají již v těchto oblastech, při opačném postupu,
při cestě návratu duše, žádnou roli. A to i přesto,
Potřebné „obaly duše“ jsou nezbytné vždy v té
oblasti, ve které se duše nachází. Fyzické tělo potřebuje duše ve fyzickém-hmotném světě, po ukončení
83
V DOMĚ MÉHO OTCE JE MNOHO PŘÍBYTKŮ. . . (JAN, KAPITOLA 14, VERŠ 2.)
tika do svého nitra. Gnostici znají ne příliš pozitivní
výraz „falešný duch“. V roce 1945 se našel spis Pistis Sofia, kde se Máří Magdaléna ptá ve snu Ježíše,
kdo nabádá člověka k páchání nepravostí. Ježíš
vysvětluje, že lidská bytost je složená z „Energie“,
„duše“ a „falešného ducha“ a tyto tři části jsou spolu
vzájemně propojeny v hmotném těle. Nutno dodat,
že Energie je tím prvotním Tvořivým Slovem a duše
je kapkou z ní, která oživuje mysl a hmotné tělo. A
duše je bud’ stahována „dolů“, do světa hmoty, ke
svým nekonečným přáním a závazkům, anebo vystupuje silou Slova vzhůru k návratu. Stručně by se
dalo říci, že „falešný duch“ je mysl. Ježíš v uvedeném
gnostickém díle o těchto třech prvcích uvádí:
života, po prožití mise zde je odloženo a je již
nepotřebné. A tak je to i s těly, které potřebuje duše
k životu ve vyšších částech uspořádaného Stvoření.
Poslední, co duše nepotřebuje a odevzdává, je pak
individuální mysl, esence, která se tak vrací do svého
místa v regionu Univerzální Mysli. A pak, nad touto
oblastí Stvoření, vnímá již duše přímo, je již čistým
vědomím sebe sama.
Cesta k tomuto poznání je však předaleká! Astrální
a kauzální oblasti jsou však regiony plné nepoznaných slastí a plné jiskřivého duchovního světla. Jejich vizualizace a zvuky, které duše svým otevřeným
duchovním zrakem a sluchem vidí a slyší, jsou
doslova svádivé a budí nadšení mysli, která i tady
může duši zmást.
Každý z nich má predispozice fungovat
podle své povahy. Energie je nastavená
fungovat tak, aby hledala Světlo z Výšin.
Na druhé straně duše všechno vnímá tak,
aby hledala region spravedlnosti, který je
smíchaný. A falešný duch hledá všechno
zlo a touhy a všechny hříchy. Tělo samotné
nevnímá nic, pokud jeho materiální podstata nepřijme energii (z duše a mysli).
Poslední věta – pro duši a mysl existují po odložení
hmotného těla i oblasti, které jsou nižší, které jsou
nazývány peklem či očistcem a které jsou nižšími
částmi astrálního regionu. O těch jen to, že mají svoji,
Stvořitelem danou funkci. Pobyt v nich znamená
„výuku“, poznání svých chyb a učí cestě a krokům
k nápravě. A vždy pak následuje další životní zkouška, další návrat do nového zrození v příslušném
těle.
„Region spravedlnosti, který je smíchaný“ je mluvou
dneška technický gnostický termín, vztahující se na
astrální a kauzální oblasti /pod úrovní UM/, které
jsou v porovnání s fyzikálním vesmírem jemné a již i
určité duchovní povahy, ale čistá duše je v nich stále
smíšená s myslí, prvkem nadvlády v nás, Negativní
síly. Tento poslední termín bývá někdy nazýván v
Novém Zákoně Satanem, Ďáblem či Knížetem temnot.
Kontrolní otázka – může pozemská věda pracovat nějak s těmito naznačenými informacemi, když se nyní
dostala k objevování souvztažností makro a mikro
světa, na jedné straně nekonečného a obrovského astronomického vesmíru, na druhé ke světu, řečeno po
staru, subatomárních částic? A to nejvíce podstatné –
kdy v tom či onom objeví zdroj života?
Ale zpět. V mnohých gnostických spisech lze najít k
astrální oblasti další vysvětlení. Mimochodem, věnuji
se ji proto, že je nejbližším regionem po vstupu mys84
V DOMĚ MÉHO OTCE JE MNOHO PŘÍBYTKŮ. . . (JAN, KAPITOLA 14, VERŠ 2.)
zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly. Já
jsem dveře. Kdokoli vejde skrze mne, bude
spasen a bude vcházet i vycházet a nalezne
pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil; já jsem přišel, aby měly život –
život v plnosti.
Pro další pokračování uvedu malou ukázku z díla
význačného řeckého církevního učitele z 2. a 3.století n.l. Órigenés v něm píše:
Pro duši, která pobývá v hmotném světě, je
nevyhnutelné, aby využívala těla vhodného
právě pro tento daný svět. Když bychom se
stali vodními bytostmi a museli žít v moři,
bylo by určitě nutné, abychom si osvojili
formu podobnou rybám. Proto, jak máme
vstoupit do království nebeského a setrvávat
v nadřízených (vyšších nebeských) světech,
je nevyhnutelné, abychom použili duchovní
těla.
Ježíš, obecně Bůh-Syn jako samotný posel Boha a
vtělené Slovo, který jde pro vyvolené ovce, Mistr,
čeká na své učedníky, na své žáky, které zasvětil, za
vnitřními dveřmi, ve své astrální formě! To setkání s
ním, s Mistrem, je pravým účelem transcendentního
výstupu, mystického transportu.
Nauky Silvánovy, jeden z textů z Nag Hammadi říká:
Órigenés jednoznačně hovoří o vystupování duše
skrze to, co se dnes nazývá astrální a kauzální oblastí,
ke kterým se přiřazují nezbytná astrální a kauzální
těla. Mystici ve svém transcendentním prožívání jiné
reality potvrzují, že pro danou úroveň bytí je vždy
stanoveno tělo a jeho nástroje, a to zcela pregnantně a
neovlivnitelně dle záměru Stvořitele. Lze se i dočíst a
snad i uznat, že výše uvedená těla tvoří určité závoje,
které halí Světlo duše. V případě astrálního regionu
jsou ale smysly člověka již nepotřebné. Vždy je tu
totiž otevřen duchovní zrak a sluch, ne však zrak a
sluch fyzického těla, ale zrak a sluch duše.
„Přijměte Krista, který vás může osvobodit,
(. . . ) Protože váš Král je neporazitelný,
nikdo proti němu není schopný vést válku,
nikdo se mu neodváží protiřečit byt’ jen
slůvkem. Je vaším Králem a Otcem a nikdo
není jako on. Boží Učitel je neustále s vámi.
Pomáhá vám a setkává se s vámi pro dobro,
které je ve vás.“
. . . Když žák přijme Mistra, dostává se pod Jeho
ochranu a setkává se s ním v jeho duchovní astrální
podobě. Ta pochází, jako Jeho primární forma a jako
vše další, z Ducha Svatého.
Co je pravou příčinou pro hledání vstupu do první,
astrální oblasti nad životem zde, v oblasti iluzí, v
oblasti Máji? Ježíš Kristus mluví v Janovi, kap.10.,
verše 7-10 :
Kdo se věnuje studiu teorie či i přípravě pro praktickou duchovní cestu, mohl by či měl by pochopit,
že všechno ve fyzikální formě, v tomto světě, je zrcadlením a iluzí, kdy se jedna věc neustále mění za
druhou. A tak i tato příprava a poznávání okolností
života pomocí smyslů je zcela odlišné od mystického
transportu, i když ten přichází zatím jen do astrální
Ježíš k nim tedy znovu promluvil: „Amen,
amen, říkám vám: Já jsem dveře ovcí.
Všichni, kolik jich přišlo přede mnou, jsou
85
SKUTEČNOU HROZBOU PRO ZÁPAD JSOU SAÚDOVÉ
úrovně vnitřních světů. Po pravdě řečeno je to však
obrovský úspěch, který zahrnuje nutnost třeba „jen“
zklidnění mysli a mnohé uplatňování morálních a etických principů. (viz. celé učení Ježíše Krista).
Transcendentní poznání podle mne existuje. A toto
poznání je proto transcendentním, že není závislé na
smyslech člověka. Překračuje všechno konečné rozumové chápání a všechny lidské představy (moje malá
vsuvka – tak, jako se narodí člověk s obrovským talentem – třeba hudebním jako W. A. Mozart – tak se
rodí i člověk s obrovskou představivostí). K prožití
mystického – transcendentního transportu je však
potřeba především změnit směřování svého vědomí –
ne z těla ven, do zdejšího světa iluzí a Máji, ale k univerzálnímu vnitřnímu prozření v chrámu těla. A to v
prvé řadě předpokládá mít nadsmyslové schopnosti
s otevřenými duchovními smysly. I když to rozum
nemůže pochopit, tento transport existuje právě tak,
jako existuje sluneční svit. Duše člověka však musí
proniknout závojem jevů a nahlédnout do hlubin
Boží síly. Astrální oblast je tou první, se kterou se
lze potkat a ve které se dá i velmi lehce, bez Mistra,
Učitele či Syna, zbloudit.
Skutečnou hrozbou pro Západ jsou
Saúdové
Islámský stát vyděsil svět a zastínil tak Saúdskou
Arábii – zlovolný, nelítostný a mocný stát, který
je stejně nebezpečný jako IS. Tak hodnotí blízkovýchodní monarchii britský deník The Independent.
A také, vstup pouze do astrální oblastí není
konečným cílem pravé duchovní cesty. Naopak, je jen
tou vstupní branou a prvním setkáním se s „jiným“
světem. Pro někoho však je tato součást stvoření určitou překážkou, svým uspořádáním a nadpozemskou
krásou i zastavením postupu. Kdo by však tento dar
postupu a zkušenosti využíval pro své ego, pro pocit
výjimečnosti a snad i pýchu nad dosaženým, ocitá se
naprosto ve slepé části své cesty.
Podle autorky komentáře Yasmin Alibhai-Brownové
šíří monarchie svou chorobnou formu islámu po
světě. Podněcuje i financuje zášt’ a doma drtí lidské svobody. Západ však před jejími vládci jen sklání
hlavu.
zdroj:http://hledani.gnosis.cz/v-dome-meho-otce-je-mnohopribytku-jan-kapitola-14-vers-2/
86
SKUTEČNOU HROZBOU PRO ZÁPAD JSOU SAÚDOVÉ
Znesvěcení Mekky
zlá, ale jeho poznámka seděla. Většina zabijáků z 11.
září 2001 byli Saúdové; taková hierarchie panovala v
teroristické síti al-Káida, dodává komentář The Independent.
Saúdská Arábie přitom popravuje každé dva dny
jednu osobu. Alí Mohammed al-Nimr bude brzy
popraven a poté ukřižován za účast na prodemokratických protestech během arabského jara. Tehdy mu
nebylo ani 20 let. Rajf Badáví, bloger, který se odvážil
vyzvat k demokracii, byl odsouzen k deseti letům
vězení a tisíci ranám bičem.
Během 14 let od září 2001 jsou Saúdové stále agresivnější. Vrhají peníze do islamistických organizací
a operací, podporují učení, jež udržuje ženy a děti v
porobě, a odsuzují liberální hodnoty i demokracii. Za
naprostého mlčení Západu bombardují Jemen, kde
již zabili tisíce civilistů.
Minulý týden zahynulo při neštěstí v Mekce přes tisíc
muslimů. Zpočátku saúdští vládcové tvrdili, že je to
„boží vůle“. Pak obvinili mrtvé, že si to zavinili sami.
Počet návštěvníků v Mekce by měl být usměrňován
tak, aby byla zajištěna bezpečnost. Jenže to by bylo
zničující pro zisky.
Co dělá naše vládnoucí elita, aby zastavila neviditelnou ruku tohoto satana? Ani ň. Jen někteří spisovatelé se pokusili prolomit toto spiknutí. Craig Unger
v knize Rod Bushů, rod Saúdů, vydané v roce 2004,
prokázal mimo jakoukoli pochybnost, že Saúdská
Arábie je nervovým centrem mezinárodního terorismu.
Mekka byla kdysi místem prostoty a duchovnosti.
Chamtiví Saúdové však buldozery zničili její historická místa a přeměnili svaté město v Las Vegas
islámu – s hotely, mrakodrapy a nákupními centry,
kde jediné heslo zní: Utrácet, utrácet, utrácet!
Rakety je nezastraší
Tohoto nepřítele nezastraší ani nezastaví rakety s
jadernými hlavicemi. Naši vůdcové vědí, co se děje.
A co dělají? Zaměří se na pěšáky.
Aktivní v celém řetězci terorismu
Saúdský vliv se šíří po světě nerušeně. Král Salmán
nabídl vybudovat 200 mešit v Německu, když tam
nyní přišly statisíce lidí, většinou muslimů. Nenabídl nic k zajištění základních potřeb uprchlíků – je
ochoten dát peníze jen na wahhábitské mešity, trojské
koně saúdského tažení.
Program Vládní prevence ukládá pedagogům, aby
sledovali mladé „radikály“ a potlačovali je v zárodku.
Dosud byly předány k „přeprogramování“ čtyři tisíce
mladých muslimů.
Mohammed Umar Farúk, student na Staffordské univerzitě, byl minulý týden obviněn, protože v knihovně četl knihu s názvem Studie o terorismu.
Zesnulý francouzský neokonzervativec Laurent Murawiec napsal v roce 2002: „Saúdové jsou aktivní
na všech úrovních teroristického řetězce, od plánovačů po finančníky, od kádrů po pěšáky, od ideologů po roztleskávače.“ Murawiecova politika byla
Naši lídři však nebudou čelit Saúdské Arábii, zdroji
islamistického vymývání mozků. Neudělají to kvůli
ropě a ziskům z prodeje zbraní. Političtí zbabělci
87
JAK JSME SE STALI KOLONIÍ
a nemorální kšeftaři jsou skutečnou hrozbou pro
národní bezpečnost, končí britský list.
ekonomice, která na konci osmdesátých let minulého století již procházela prohlubující se globalizací spojenou s nárůstem moci velkých nadnárodních korporací, vznikem tzv. globálních hodnotových
řetězců a byla již poznamenána sílící financializací.
Do světové ekonomiky jsme se začali integrovat za situace, kdy se kapitalismus nalézal ve vážných problémech. Rozpad východního bloku
přišel jako „záchrana“– kapitalismu
umožnil, aby Velkou recesi odložil
o dvacet let. Česko¬slovensko, respektive později Česká republika, si
vytvářelo svou transformační strategii v prostředí, které opanoval neoliberalismus, vtělený v tzv. Washingtonský konsenzus, jenž prosazoval
liberalizaci coby lék na veškeré neduhy světa.
Jak ovšem věděli již
Němci v devatenáctém stoletím, liberalizace je nástrojem vítězů a je v
rozporu s bytostnými zájmy zaostávajících zemí, které potřebují dohnat
země ekonomicky silnější a vyspělejší.
Někdejší socialistické země se
staly nejen novým vítaným odbytištěm, nýbrž i
živou laboratoří, v níž se, za podpory místních
elit, testovaly účinky receptů tržního fundamentalismu, jako je deregulace, samoúčelná privatizace,
sázka na „láci“, tedy konkurenci cenou (která u
nás byla navíc hned na počátku transformačního
procesu povzbuzena masivními devalvacemi koruny), fiskální restrikce, nízké mzdy a nízká přidaná hodnota. Pozdější příliv zahraničního kapitálu
celkové nastavení nijak výrazně nezměnil, jedním ze
zdroj:http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/382096-theindependent-skutecnou-hrozbou-pro-zapad-jsou-saudove.html
Jak jsme se stali kolonií
Kam jsme za posledních pětadvacet let došli? V jaké
„kondici“ se Česká republika dnes nachází? A především: Kam směřujeme?
Renomovaná ekonomka s politologickým vzděláním
ve své nové knize s provokativním, leč bohužel
přiléhavým názvem Jak jsme se stali kolonií, popisuje
cestu, kterou jsme od tzv. sametové revoluce až po
dnešek prošli, analyzuje současnou situaci a zároveň
načrtává možnosti budoucího vývoje. Obraz, který
nám autorka vykresluje, není příliš radostný, její
pohled se ovšem opírá o empirická fakta, nikoli
o ideologicky podbarvená dogmata, jimiž jsme –
především ze strany mainstreamových médií – dennodenně krmeni. Na rozdíl od většiny „oficiálních“
ekonomů, kteří vývoj po roce 1989 vnímají jako
celkově pozitivní, byt’ s drobnými, odstranitelnými
vadami, se Ilona Švihlíková neobává nazývat věci
pravými jmény a přímo říká, že jsme od samého
počátku postupovali chybně: Česká republika se
po roce 1989 začlenila do světové ekonomiky na
bázi kolo¬nie a v koloniálním postavení zůstává
dodnes. Octili jsme se na periferii, a to jak z hlediska
ekonomického, tak i politického a myšlenkového.
Otázka, jestli to byla souhra okolností, záměr nebo
důsledek naší naivity, nebude asi nikdy jednoznačně zodpovězena. Ilona Švihlíková naši výchozí
situaci zasazuje do kontextu proměn ve světové
88
HLAVA KATOLICKÉ SÝRIE: ZÁPAD PONECHAL MENŠINY V SÝRII HRDLOŘEZŮM!
zákonitých důsledků působení zahraničních korporací je totiž nejen masivní odliv zisků, ale i celkové
prohlubování koloniálního postavení země, která se
stává laciným sloužícím. Koloniální postavení má bohužel i své politické a mezinárodní důsledky. Projevuje se v neschopnosti a neochotě elit vnímat,
v jakém prostředí se Česko nachází a jaké jsou
jeho strategické zájmy, jakož i neschopnosti klást si
skutečně důležité otázky.
„Stali jsme se politickou periferií, která v
zahraničněpolitické orientaci nemá dodnes definován ná¬rodní zájem, protože jen v předklonu
plní zájmy upadajícího hegemona. Náš myšlenkový
obzor se redukuje na mechanické přebírání vzorů
ze Západu. . . Energie se věnuje margináliím, protože Česká republika je mimo dění, mimo hlavní
intelektuální debaty. Hlubší otázky se ani nekladou,
protože v podtextu se tuší, že u nás se stejně řešit
nebudou, respektive že k nám dojdou jako poslední.
Politika se omezuje na nastavení dobré „operativy“,
protože strategii už jsme dávno přenechali někomu
jinému.“
Hlava katolické Sýrie:
Západ
ponechal menšiny v Sýrii hrdlořezům!
Hlava syrské katolické církve věří, že Rusko učinilo
„čestný a nesobecké akt", když rozhodlo o náletech
na pozice teroristů, navzdory hrozbám teroru na jeho
adresu.
Zároveň kritizoval západní země za „lhostejnost", a
řekl, že oběti Islámského státu leží na jejich svědomí.
Ilona Švihlíková ovšem nezůstává u popisu stavu a
konstatování faktů a, jak sama uvádí, smyslem její
knihy není „plakat nad rozlitým mlékem“. Nastiňuje
vizi do budoucna, jakož i strategii, která nám může
pomoci, abychom se z postavení kolonie vymanili.
Patriarcha syrské katolické církve, Ignatius Joseph
III, považuje rozhodnutí ruských leteckých úderů na
pozice teroristů v Sýrii za správné. Uvedl to italský list Il Giornale. „Účinnost boje proti Islámskému
státu vyžaduje cílené atentáty, koordinované s akcemi
syrské armády," řekl patriarcha. Zdůraznil také, že
Rusko přijalo tuto odpovědnost, i přes možnost pomsty ze strany teroristů v podobě teroristických útoků
na ruském území. Ignatius Joseph III také kritizoval Spojené státy a další západní země: „Zároveň
lze pozorovat strašnou lhostejnost Západu a tendenci
zdroj:http://www.kosmas.cz/knihy/211073/jak-jsme-se-stalikolonii/
89
ZASTAVÍ PAKTY TYPU TTIP PROSTĚ ČAS?
zůstat utajeny ještě přinejmenším čtyři roky poté, co
smlouva případně vstoupí v platnost, byt’ výsledný
text by měl být zveřejněn v dohledné době. Smlouva
o obchodu ve službách (TISA), z níž kvůli obavám
o národní rozvoj v září odstoupila Uruguay, má být
utajována ještě pět let po podpisu a Transatlantické
obchodní a investiční partnerství (TTIP), které mají
s USA podepsat evropské země, zatím neprozrazuje
ani lhůtu svého odtajnění.
Zatímco proti TTIP v uplynulých dnech demonstrovalo v Berlíně na čtvrt milionu lidí, stovku lidí
policie zatkla na obdobném protestu v Bruselu a
přes tři miliony lidí podepsaly petici, která vyzývá
EU, aby od TTIP odstoupila, zdá se, že TTIP už je
naopak „v běhu“, ačkoli ještě ani nebyla podepsána.
V době, kdy v EU eskaluje diskuse o přípustnosti
geneticky modifikovaných organismů (GMO) a dvě
třetiny států Unie se rozhodně stavějí proti americkému exportu GMO do Evropy, britský deník The
Guardian na svém webu upozornil na slova hlavního
obchodního poradce Damiena Levieho. Ten na konferenci pořádané „volnotržním“ think-tankem Cato
Institute prohlásil, že dovoz „geneticky upravených
plodin a chemicky očištěných hovězích mršin byl do
EU povolen ještě před uzavřením dohody“. Levie
uvedl, že členské státy EU „zintenzivňují testování
a schvalování nových geneticky upravených organismů, přičemž až dosud bylo schváleno pět produktů“.
Evropského předstírat, že se nic neděje." Věří, že
Západ ponechal menšinové náboženské skupiny "v
rukách hrdlořezů". „Oběti IS, uprchlíci a zničená
města Islámským státem - to vše má na svědomí Západ a Evropa," zdůraznil patriarcha.
Zároveň šéf syrské katolické církve označil ruský
zásah jako „nejčestnější, spolehlivý a nesobecký" akt.
Zdůraznil také, že je proti násilí, ale se „šílenci" z IS
se, podle jeho názoru, nelze dohodnout.
zdroj:http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/hlavakatolicke-syrie-zapad-ponechal-mensiny-v-syrii-hrdlorezum/
Zastaví pakty typu TTIP prostě čas?
Tereza Spencerová
EU podle všeho otevírá dveře kontinentu americkým
korporacím, aniž by smlouva TTIP o „volném obchodu“ byla vůbec podepsána, o její případné ratifikaci ani nemluvě.
Aktuální studie britské Global Justice Now k tomu
dodává, že americká strana už v rámci dojednávání
TTIP donutila Evropskou unii zříci se plánovaného
zákazu 31 druhů nebezpečných pesticidů, v nichž
jsou obsaženy látky způsobující rakovinu a neplodnost. Podobně dopadly regulace kolem nakládání
Podmínky Transpacifického partnerství (TTP), americké dohody o volném obchodu s asijskými státy, mají
90
ZASTAVÍ PAKTY TYPU TTIP PROSTĚ ČAS?
pacifickém regionu postihne nejen svobodu projevu,
ale znemožněním dostupnosti léků ohrozí i zdraví
milionů lidí. Fakt, že TTP omezí přístup lidí k informacím a léčivům vysvětlil Evan Greer z organizace
Fight for Future prostě: „Kapitolu o intelektuálním
vlastnictví si Hollywood a farmaceutický průmysl
zaplatily dávno před zahájením rozhovorů.“ Únik na
WikiLeaks byl zveřejněn ve stejné době, kdy zástupci amerického farmaceutického průmyslu odešli
z Bílého domu „nespokojeni“, protože jim pakt nezajistil „ještě větší monopoly“ na trhu s léčivy. A organizace Public Citizen podotkla: „Monopolistický
farmaceutický průmysl prostřednictvím TTP získal
mnoho, a to na úkor lidského zdraví. Měli by s těmi
krokodýlími slzami přestat.“
s hovězím obsahujícím kyselinu mléčnou, protože
vznikly obavy, že by tato procedura mohla zakrývat
užití nehygienických postupů. Zákaz ale neprošel ve
výboru pro ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti
potravin Evropského parlamentu, přičemž „činitelé
Evropské komise otevřeně varovali, že pokud by
zákaz nebyl zrušen, ohrozilo by to jednání o TTIP“.
A stejný konec čekal i evropskou směrnici o kvalitě
paliv; nyní tak bude do Evropy moci být dovážena
ropa z kanadských dehtových písků, produkt, který
je jedním z ekologicky „nejšpinavějších“ na světě.
TTIP spolu s dalšími smlouvami má podle dalších
studií navíc v plánu zrušit veškeré dosud veřejné služby v Evropě typu zdravotnictví či školství,
přičemž případný podpis dohod povede k tomu,
že národní vlády „uzavřením se do liberalizace a
privatizace ztratí veškerý politický prostor pro zřizování veřejných služeb podle potřeb společnosti. To
vyvolává velké obavy, zda zisk nezruší schopnost
těchto služeb působit ve veřejnému zájmu. A navíc,
veškeré pokusy vlád tyto zprivatizované služby regulovat, mohou být označeny za „překážku v obchodu“ a jako takové zamítnuty.“
Naděje odpůrců TTP se nyní přitom opírají o americký Kongres, v němž pakt vůbec nemusí být ratifikován. Už jen souhlas s jeho podpisem v létě
prošel jen těsně a v mezidobí sílí kritika týkající
se ohrožení pracovních míst, mezd, bezpečnosti potravin či dostupných léčiv. Proti TTP se navíc aktuálně staví hned deset prezidentských kandidátů, k
nimž patří například Bernie Sanders, Donald Trump
nebo Hillary Clintonová. Všichni sice argumentují
trochu něčím jiným, ale všechny vede snaha nestanout před blížícími se volbami před voliči coby
nepřátelé obyčejných Američanů. A co víc, problémy mohou přijít také z Kanady – k TTP se totiž
kriticky vyjadřoval i Justin Trudeau, který před pár
dny na postu kanadského premiéra vystřídal ultrakonzervativce Stephena Harpera. A další volby v
různých zemích budou následovat, což značí, že TTP
může být odsunuta o celé roky, a s ohledem na rychlý
vývoj situace ve světě nelze vyloučit ani odklad ad
acta (nebo spíše její znovuzrození v nové podobě).
Cenzura a monopoly
Obavy z důsledků TTIP jsou o to větší, že na počátku
října USA po osmi letech vyjednávání podepsaly s
11 státy Asie a Tichomoří Transpacifické partnerství,
tedy TTP, které propojí takřka 40 procent stávající
světové ekonomiky. Týž den, tedy 5. října, portál
WikiLeaks zveřejnil finální pasáže týkající se intelektuálního vlastnictví, z nichž vyplývá, že nový pakt
posílením monopolů a umožněním rozsáhlé cenzury
internetu pro nejméně 800 milionů uživatelů sítě v
91
ZASTAVÍ PAKTY TYPU TTIP PROSTĚ ČAS?
Čas je proti
hlavního obchodního partnera USA a snaží se vypadat, jako že nedopustí, aby „Velká Špatná Čína“
určováním globálních pravidel ubližovala Američanům. V onom zmíněném „my“ jsou ale skryty
hned dvě falešnosti, konstatuje Hightower. „Pokud
by Kongres TTP schválil, ta podvodná smlouva by do
zahraničí odvála další várku pracovních míst americké střední třídy, ještě víc by snížila americké mzdy,
zaplavila by náš trh nebezpečnými dovozovými potravinami, vypustila by bansktery z Wall Streetu
zpod jakékoli kontroly a předala by globálním korporacím pravomoc pořádat „obchodní tribunály“, které
by s pomocí korporátních právníků uzurpovaly naše
právo na svrchovanost. Ve skutečnosti se obchodu
týká jen šest ze třiceti kapitol dohody o tak zvaném
svobodném obchodu. Jaká hanba, že se náš prezident
chlubí zásluhou za tak výbušnou újmu americkému
lidu! Vsadím se, že ani ta Čína by nepostupovala hůř.
Možná vše ale přitom „zhojí čas“. Samotný podpis
smlouvy se totiž oproti plánům protáhl, a tak bude
podle všeho „právně nemožné“ předložit smlouvu k
ratifikaci americkému Kongresu ještě v letošním roce.
Kongres si totiž v červnu – zároveň s uvolněním vyjednávacího prostoru prezidentovi - odhlasoval nejméně čtyři a půl měsíce na projednání smlouvy.
Všichni zúčastnění vědí, že „USA potřebují TTP ratifikovat ještě v roce 2015; jinak bude velmi obtížné
dosáhnout ratifikace ještě před nástupem nového
prezidenta a celá záležitost se tak může protáhnout
až do roku 2017, ale spíš 2018, a možná zkrachovat
úplně,“ shrnuje East Asia Forum.
Totéž přitom platí i pro „evropskou“ TTIP. V pondělí
v Miami sice započalo už jedenácté kolo jednání s
cílem dospět k předběžné dohodě ještě do konce
roku, aby se tak pakt „vyhnul“ případným „negativním dopadům“ amerických prezidentských voleb.
Třeba Švédská konfederace průmyslu ale soudí, že
„dospět alespoň ke kostře ještě během letošního
podzimu je zoufale nerealistické“.
A druhý problém spočívá v tom spojení „pravidla
stanovujeme my“. Kdo my? Radil se s vámi o tom
někdo? Věděli jste vůbec, že se nepočetná skupinka
nikým nevolených lidí po sedm let v utajení scházela,
aby sepsala „pravidla“ pro vás, mě a zbylých 330
milionů Američanů? Ve skutečnosti bylo ke stolu
připuštěno jen asi 600 korporátních manažerů a lobbistů, kteří sepsali pravidla ve svůj prospěch a na
náš účet. Je ostuda, že Obama jedná, a dokonce i
lže ve jménu těchto sobeckých kleptokratických korporátních sil.“
„Kdo my?“
Při podpisu TTP se Barack Obama pokusil „prodat“ pakt „americkému národu“ a slavnostně ho ujistil: „Touto dohodou stanovujeme pravidla globální
ekonomiky právě my, a ne země jako třeba Čína.“
Nicméně, nepochodil u všech. Jak podotýká americký komentátor Jim Hightower v době, kdy 62 procent Američanů nemá na kontě ani tisíc dolarů a
21 procent nemá ani ono konto, prezident vrtá do
zdroj:http://literarky.cz/politika/svet/20839-zastavi-paktytypu-ttip-prost-as
92
CÍLE AGENDY 2030 S VELKÝM OTAZNÍKEM
Cíle Agendy
otazníkem
2030
s
velkým
Květa Pohlhammer Lauterbachová
Agenda 2030 byla oficiálně spuštěna tímto
prohlášením OSN (Transforming our world: the
2030 Agenda for Sustainable Development ). Podpisy pod 193 jmény světových státníků, kteří se
cítí oprávněni rozhodovat o budoucnosti lidstva, a
to včetně Ruska a Číny, ještě neuschly, a již se na
nás valí skvělá kampaň za celosvětovou kulturní
revoluci: „We, The People for The Global Goals“.
My, lidé globálních cílů. Představují se vám úžasné
cíle Agendy 2030. Moderní kampaň, vedle které
byla kampaň „Yes, we can“ Baracka Obamy slabým
čajíčkem.
Posunuli jsme se. Jsme supermoderní a s příslušnou
mediální manipulací a zmatkem, viz video zde . Jak
snadno se dá moderním a rafinovaným způsobem za
pomoci Zuckerberga, ikony planetárních zítřků, působit na mládež, nakaženou celoplanetární digitální
gramotností a nedigitální demencí. Chybí pouze vlajky a hesla typu "Kupředu levá, zpátky ni krok".
Kdo by něco namítal? Kdo by nechtěl odstranit hlad,
války, mít čistý vzduch, vodu? Ale jakou cenu budou
globalisté požadovat od lidstva ?
Jak řekla irská rocková hvězda kdysi velmi populární skupiny U2 Bono, jinak nejbohatší kytarista
světa: Politická administrativa se neobává rockových
hvězd a aktivistů, ona je využívá. Jedno procento
má ale strach z angažovaných přemýšlivých lidí,
přesvědčených fanatiků a církevního lidu různých
93
CÍLE AGENDY 2030 S VELKÝM OTAZNÍKEM
náboženství a denominací. Proto jim začalo věnovat
globální pozornost.
ních inženýrů budoucnosti blíží? Jedna vláda, jedna
víra, jedna globální rasa obyvatel zeměkoule?
Neziskovky jako globální faktor politických změn
Zapojení NGO do světové politiky
Vliv na veřejnost začal narůstat pomalu od doby,
kdy byla přijata Deklarace lidských práv a v roce
1961 založena nevládní organizace Amnesty International. Síla a vliv těchto nevládních organizací
se začala na Západě projevovat kolem roku 1970.
Mezi léty 1973-83 se jejich počet zdvojnásobil a staly
se mezinárodními, dobře institucionalizovanými a financovanými organizacemi. Tyto sítě a jejich spojenci
(média, akademická obec, legislativa, etnické a politické zájmové skupiny) spoléhají na dva faktory, které
jim umožňují ovlivňovat bez demokratické legitimity
vnitřní politiku států. Jednak mají obzvláštní schopnost se identifikovat s institucionalizovanými mezinárodními normami a dále mají schopnost prosazovat se při získávání podpory pro cíle nadnárodních
organizací. Jejich úlohu při prosazování cílů globálních elit v dnešních časech již nelze bagatelizovat a
přehlížet.
V době, kdy se zdá, že vše je postaveno na hlavu a
stupňuje se chaos, se sešlo Valné shromáždění OSN a
193 zástupců států podepsalo Agendu 2030. Podepsalo ji i Rusko a Čína a země BRICS. Svět bude podle této rezoluce spasen, nejpozději do roku 2030.
Žádné války, žádný hlad, království Boží na zemi pod
pláštíkem „udržitelného rozvoje“. Protože pouze
jedna světová vláda, Nový světový řád pod hlavičkou
OSN, která povede skutečnou kulturní revoluci, je
lékem na bolesti světa. Čím více se člověk prokousává 35 stránkovým dokumentem , tím víc chápe,
co se skrývá za hesly, slibujícími zářné zítřky.
Lidé stávají pouhými pěšáky na šachovnici globalizátorů, rozvracejících tento svět a sledujících pouze
své vlastní zájmy. Angela Merkelová náhle hlásá, že
je křest’anskou povinností přijmout všechny uprchlíky. Ale předtím neviděla rumunské bezdomovce
v ulicích západních metropolí a nevadilo jí, že ženy
ve východoevropských zemích opouštějí rodiny, aby
svou levnou pracovní silou byly k dispozici Německu
a dalším západním zemím. Alespoň tímto způsobem
nenechaly své děti doma padnout hladem. Dnes
jakoby pro tuto matku všech imigrantů neexistovaly
všechny dosavadní smlouvy o fungování Schengenského prostoru a řízení legální imigrace.
Amnesty International byla dokonce konzervativci ve
Vatikánu a Papežskou radou pro spravedlnost a mír
označena v roce 2007 za organizaci, kterou by měli
věřící katolíci přestat finančně podporovat, poněvadž
její cíle nejsou slučitelné s katolickou vírou. To se
psal ovšem rok 2007. Dnes jsme svědky masívních
změn, jejichž cílem je vyvolání totálního chaosu a
rozšiřování strachu, at’ už v podobě válek, výkyvů na
finančních trzích, sociálních nepokojů, ale především
vyvolání rozsáhlé, očividně nezvladatelné vlny migrace. Co přijde na konci časů, které se podle sociál-
Jak dlouho se museli obyvatelé východní Evropy
doprošovat, aby byl pro ně otevřen pracovní trh?
Ale mezitím už byly roky předtím otevřena všechny
myslitelná vrata volnému pohybu kapitálu a zboží.
94
CÍLE AGENDY 2030 S VELKÝM OTAZNÍKEM
To znamenalo pro ekonomiky střední a Východní
Evropy katastrofu a dotování západních firem podhodnocenou prací otroků z východu. Čína naopak
do této pasti nespadla, jak je dnes jasně vidět. Rozvíjela si z velké části vlastní ekonomiku podle vlastních
potřeb a možností.
dělit". Samozřejmě vše pod hlavičkou odstranění
chudoby, autoři se zašt’itují názvem Weight of Power:
Strategy To End the Poverty , česky „Váha chudých:
Strategie k ukončení chudoby“.
Totéž heslo odstranění chudoby pod hlavičkou OSN - nabízí
Agenda 2030. Dobré čtení před spaním, hezké růžové
sny budou následovat samy.
Problematická role velkých NGO
Tématem se zabýval již dříve rovněž Tylor Durden
v Zero Hedge, důležitý článek je zde . V roce 2014
chce Obama nechat také dveře otevřené uprchlíkům,
stejně jako činí dnes Angela Merkelová. Z textu páně
profesorů Clowarda a Piveho (celé zde ) tento malý
úryvek.
Dnes šíří mnohá média a nevládní organizace, umělci
a všichni, kteří jsou přisáti na granty, na dotace z
EU i na peníze daňových poplatníků nenávist mezi
lidmi, rozdělují podle náboženství, posilují nacionalistické tendence, posunují tak politiku k extrémní
pravici a manipulují veřejným míněním. Přitom však
jsou politika, náboženští představitelé a finanční svět
řízeny právě těmi, kteří manipulují a kontrolují. Asi
se popadají smíchy za břicho, když vidí tu lidskou
hloupost a jak snadno se lidem prodávají všechny ty
pohádky, aniž by o nich přemýšleli.
To generate an expressly political movement,
cadres of aggressive organizers would have to
come from the civil rights movement and the
churches, from militant low-income organizations like those formed by the Industrial Areas
Foundation (that is, by Saul Alinsky), and from
other groups on the Left. These activists should
be quick to see the difference between programs
to redress individual grievances and a large-scale
social-action campaign for national policy reform.
Cloward–Pivenova strategie přechodu na jiný
společenský systém, když třídní boj patří historii.
Právě před rokem byl kritizován Barack
Obama dvěma americkými republikánskými kongresmany za to, že prosazuje vyvolání krize dle
Cloward–Pivenovy strategie. Článek, uveřejněný
8. července 2014, se jmenuje Yes, Obama is using
Cloward–Piven Strategy to Collapse the System
. Vysvětluje se zde, jak je možné dosáhnout přes
kolaps sociálního státu změny společenského zřízení
v době, kdy neexistuje žádné masívní levicové hnutí
odporu vůči kapitálu.
Stručně řečeno, pro realizaci cílů je potřeba vygenerovat politické hnutí, kádry agresívních organizátorů, kteří se budou rekrutovat z nevládních lidskoprávních organizací a církví, z militantních nízkopříjmových organizací jako Areas Foundation Saula
Alinskeho a jiných skupin na levici. A tito aktivisté by měli rychle pochopit rozdíl mezi programem odčinění individuálních křivd a široce založenou kampaní za reformu politického systému.
Pak platí následující: "Proletáři všech zemí se nespojili, spojily se ale elity, které se už nechtějí s nikým
95
CIRKUS S MIGRANTY JE POKRYTECTVÍ. LOMÍME RUKAMA NAD TĚMI, KTEŘÍ OPUSTILI SVÉ STARÉ A
NEMOCNÉ. TU VYNUCENOU SOLIDARITU ZAPLATÍ CHUDÍ V EVROPĚ
Věřím, že se najde překladatel, který z angličtiny
přeloží kompletně celý text, aby lidé pochopili, jaká
teorie stojí za odstraněním chudoby a jaké cíle a
prostředky jsou v dosažení cílů nasazovány. Zrada
je totiž zabudována v detailu. Již jsme dostatečně
poučili ze smluv Evropské unie. A tím se vracíme
k úvodnímu odstavci, věnovanému úloze médií,
nevládních organizací, umělců a akademiků na začátku. Pozor, červená kontrolka bliká a my ji nevidíme.
a zastáváte svůj původní názor, že arabské státy
z Blízkého východu by neměly zneužívat sociální
systémy vyspělých evropských zemí, ale mohly by
si vybudovat ty své?
I když jsem si vysloužil kritiku od takzvané mladé
levice, pořád se domnívám, že masový příliv migrantů nemůže evropský sociální systém ustát. Celý
ten cirkus s migranty považuji za velké pokrytectví.
Ve světě živoří několik miliard lidí, kteří přežívají ze
dne na den. Nikomu v bohatých zemích to nevadí,
prakticky nic se proti tomu nedělá. Ruce lomíme
jenom nad těmi, kteří si za pár tisíc eur mohli dovolit nechat se mafií přepravit do Evropy. Opustili
ty, kteří jsou na tom skutečně bídně, a dovolávají se
naší solidarity. Proč oni nejsou solidární se skutečně
chudými, starými a nemocnými, kteří zůstali doma?
Tuhle vynucenou solidaritu stejně zaplatí chudší část
evropské populace. Každoročně si ti skutečně bohatí, díky daňovým únikům, ulijí v daňových rájích
zhruba jeden bilion, tedy tisíc miliard eur. Myslíte, že
díky imigrantům začnou daně platit? Proč oni nejsou
solidární s těmi, kdo daně platí? A proč politici typu
paní Merkelové anebo Junckera, kteří mají plná ústa
solidarity, nepřitlačí na ty, kteří si těch tisíc miliard
eur každoročně docela nesolidárně pro sebe schovají?
zdroj:http://news.e-republika.cz/article3332-Cile-Agendy-2030s-velkym-otaznikem
Cirkus s migranty je pokrytectví.
Lomíme rukama nad těmi, kteří
opustili své staré a nemocné. Tu
vynucenou solidaritu zaplatí chudí v
Evropě
Univerzitní profesor a nynější europoslanec za ČSSD
Jan Keller, který nyní působí v Bruselu ve výboru
pro zaměstnanost a sociální záležitosti, se nikdy netajil s kritikou vedení EU za řešení uprchlické krize.
I dnes populárnímu akademikovi vadí rozhodování
mocných, které může mít v Evropě i negativní sociální dopady.
Když jsem se bavil před více než měsícem s europoslancem Evženem Tošenovským (ODS), řekl
mi, že státy Visegrádu jsou ve svém odporu k přijímání uprchlíků víceméně osamocené až na menší
výjimky. Nezměnila se už tato situace? Jak reagují
zástupci jiných států než z Německa a Francie na
neutuchající příval migrantů?
Uplynulo už víc než půl roku od počátku uprchlického exodu, který se začal bezprostředně dotýkat
i Česka. Obrovský příliv imigrantů do Evropy ale
zatím neustává. Změnil se postupem času váš názor na tuto velmi závažnou situaci? Stále nesouhlasíte s direktivním stanovením uprchlických kvót
Europoslanec Tošenovský v tom měl naprostou
pravdu. Na jedné straně jsou Italové, Řekové, Němci
96
CIRKUS S MIGRANTY JE POKRYTECTVÍ. LOMÍME RUKAMA NAD TĚMI, KTEŘÍ OPUSTILI SVÉ STARÉ A
NEMOCNÉ. TU VYNUCENOU SOLIDARITU ZAPLATÍ CHUDÍ V EVROPĚ
či Švédové, kteří chtějí nápor migrantů do svých zemí
utlumit a rozprostřít je po celé Evropě. Na druhé
straně jsou Britové a Dánové, kteří mají své výjimky,
proto jsou potichu a nechají ty ostatní o celoevropské
solidaritě zvesela mluvit. Proto zůstávají země Visegrádu zatím osamocené. Doufám, že se situace změní,
až se Angela Merkelová pokusí prosadit trvalý mechanismus přerozdělování běženců. Ti chytřejší potom
pochopí, že to ohrozí i je. V tom okamžiku totiž
přestanou Italové a Řekové své hranice úplně hlídat, protože budou vědět, že nově příchozí budou od
nich automaticky převážet do ostatních zemí. Pevně
věřím, že v tomto okamžiku se k zemím Visegrádu
připojí i země další.
rekvalifikaci zvládnout. Stejně tak jako například
Řekové, kteří přišli v 50. letech minulého století do
Československa.
Nevěřím v příchod většího množství vzdělaných migrantů. Už desítky let máme problémy s tím, aby
naše vysoké školy formovaly vysoce kvalifikované
absolventy, kteří budou ideální pro rychle se měnící
požadavky trhu práce. Nevidím jediný důvod, proč
si myslet, že takové absolventy chrlí syrské, irácké
a afghánské vysoké školy. Argumenty o tom, že
migranti zachrání náš trh práce, považuji za vysoce
účelové. Pokud by to byla pravda, pak by to přece
znamenalo, že bez vypuknutí občanských válek v
Africe a na Blízkém východě by náš trh práce zkolaboval. To by bylo hodně nelichotivé vysvědčení pro
politiky, kteří se už 26 let zaklínají, že pro nás budují
prosperitu.
Může mít uprchlická krize i dopad na pozastavení
evropských dotací pro východoevropské státy? Nemyslím tím sankce vůči zemím Visegrádu za jejich
odpor, ale bohatší země EU prostě na to už nebudou
mít finance.
Většina politiků se u nás nyní holedbá nízkou
nezaměstnaností a růstem ekonomiky. Nicméně ve
většině českých krajů, kromě Prahy a okolí, je životní úroveň značné části obyvatel stále dost nízká
v porovnání s našimi západními sousedy. Nedosahuje ani úrovně jaká panuje například v Itálii
či Španělsku. Český důchodce má stále daleko
hlouběji do kapsy než třeba ten řecký. Nakonec ani
většina těch uprchlíků u nás nechce zůstat, protože
by si ekonomicky příliš nepolepšili. Jaká by mohla
být cesta ke změně, jestli vůbec u nás existuje?
Situace se může vyhrotit nepředvídatelnými způsoby. Pozastavení těch tzv. dotací by ovšem znamenalo, že země, které o ně přijdou, mohou reagovat
tím, že přestanou platit své příspěvky do centrální
evropské kasy, ze které se vše přerozděluje. To by
Evropu v její dnešní podobě zcela rozložilo.
Jak se díváte na aktivity některých českých podnikatelů, kteří si podle slov ministra financí Babiše
zprostředkovávají nábory zahraničních dělníků,
např. z Mongolska, Ukrajiny a Rumunska? Pokud
budeme z EU přinuceni přijímat uprchlíky, nebylo
by lepším řešením využít právě migranty, aby
nezneužívali český sociální systém? Mezi nimi
bývá vždy větší počet mladých, silných mužů a
také mnohdy vzdělaných, kteří by mohli případnou
Naše efektivita práce je někde na 70 procentech
německé a průměrné platy jsou zhruba na čtvrtině
těch německých. Pokud by se ten obrovský rozdíl
snížil, zahraniční firmy po vyčerpání daňových
prázdnin od nás ihned odejdou někam, kde mají
mzdy ještě nižší. Jak to chcete změnit, když jsme
97
DNES JSME POVINNI TOLEROVAT I TY, CO NÁM JDOU DOSLOVA PO KRKU. ELITY SI MYSLÍ, ŽE VĚDÍ,
CO JE SPRÁVNÉ, A KDYŽ TO TI TUPCI NECHÁPOU...
se stali montovnou pro Německo, když naše doly
se dostaly do rukou různých Bakalů a 98 procent
bankovnictví je v cizích rukou? Zbavili jsme se námořnictva a ted’ se zbavujeme zbytku civilního letectva, naše sít’ velkoobchodů byla vytlačena cizími
supermarkety, a to, co zbylo, jsme věnovali církvím.
Dát recept na prosperitu v rozdané a rozkradené
zemi – to by bylo nepochybně na Nobelovu cenu v
oblasti kouzelnictví.
Co udělat proto, aby se v ČR stále více nerozevíraly
„nůžky“ mezi desíti procenty úspěšných a
veleúspěšných a zbytkem republiky? Proč jsme
se v České republice stále nedostali na úroveň
mezd před bankovní krizí z roku 2009, když v
jiných srovnatelných státech se to už podařilo?
Není zarážející nebo spíše ostuda, že teprve v
minulých měsících vzrostla minimální mzda u nás
na necelých 10 tisíc měsíčně? Česko se tak řadí v
tomto ukazateli až na chvost Evropy. . .
nad-temi-kteri-opustili-sve-stare-a-nemocne-Tu-vynucenousolidaritu-zaplati-chudi-v-Evrope-404461
Dnes jsme povinni tolerovat i ty, co
nám jdou doslova po krku. Elity si
myslí, že vědí, co je správné, a když
to ti tupci nechápou...
Kromě důvodů, které jsem už uvedl, se u nás projevují tendence, které od přelomu 70. a 80. let
minulého století platí pro všechny tzv. ekonomicky
vyspělé země. Nůžky mezi hrstkou superbohatých
a zbytkem společnosti se rozevírají bezprecedentním
tempem. Na bankovní krizi vydělaly banky, zaplatil
to zbytek obyvatelstva. Tlaky na snižování těch nejnižších mezd působí také ve všech jiných zemích.
Bude zajímavé sledovat, jak tyto tlaky zesílí právě v
důsledku vlny migrantů. Mohou pomoci snížit mzdu
v těch odvětvích, která nelze vyvézt do zemí s nižšími
mzdami. Už to, že se o těchto otázkách v médiích
prakticky nic nedozvíme, by mohlo nasvědčovat, že
někde tady bude třeba hledat pravdu.
Do Moravské zemské knihovny v Brně se k debatě o elitách a jejich společenské odpovědnosti se
politologem Petrem Robejškem sešlo kolem stovky
lidí, šlo převážně o studenty sociologie, politologie a
dalších společenskovědních oborů. Známý sociolog
a politolog jim během přednášky i následné diskuse
vysvětlil svůj kritický pohled na současné evropské
elity a jejich působení.
zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/ProfesorJan-Keller-Cirkus-s-migranty-je-pokrytectvi-Lomime-rukama-
98
Podle Petra Robejška nám vládnou lidé, kteří jsou
k tomu sice nominálně kompetentní, ale fakticky
nikoli. „Jejich problémy spočívají v tom, že používají
špatnou metodu vládnutí; a když říkám ‚nám‘ a ‚my‘,
myslím tím zejména evropské státy a Českou republiku,“ řekl na úvod sociolog Robejšek. Definoval
DNES JSME POVINNI TOLEROVAT I TY, CO NÁM JDOU DOSLOVA PO KRKU. ELITY SI MYSLÍ, ŽE VĚDÍ,
CO JE SPRÁVNÉ, A KDYŽ TO TI TUPCI NECHÁPOU...
zároveň základní sektory, kde elity působí – politiku,
podnikatelské a lobbistické organizace a mediální
oblast. Pro všechny je ale společný a typický některý z druhů dezorientace, což podle Petra Robejška
elitám brání v plnění jejich základního úkolu – sloužit
jedinému dosažitelnému cíli – a sice zajistit přežití
národa. „Je povinností těch nejlepších tomuto cíli
sloužit, elity mají mít spíše defenzivní roli a úkolem
je hlavně, udržet lod’ na hladině‘. Žádné světlé
zítřky nebo snové cíle. Západní demokracie se ale
dostaly do rukou dezorientovaných elit, které odmítají odpovědnost. Jsou to například bankéři, kteří
riskují na úkor společnosti, nebo intelektuálové, kteří
definují nedosažitelné cíle, vynucují si jejich dosažení
a zakazují diskusi o nich. Připomíná to platónskou
představu republiky moudrých, kde vládnou ti, kdo
na to mají, a ostatní mohou jen poslouchat a být
vděční,“ popsal východiska svých úvah Petr Robejšek.
výsledek nepodstatné. Hledání toho podstatného je
překrýváno představou, že všechno je více méně stejně důležité, tak argumentuje postmodernismus, vše
tedy lze zrelativizovat,“ vysvětlil Petr Robejšek.
Politická korektnost je d’ábel
Pojem tolerance je používán k destrukci civilizace
Petr Robejšek kritizoval zejména představu, že jsme
jako společnost schopni rozpoznat a kontrolovat
všechny zákonitosti a ve finále poznat vše důležité
a zařídit se podle toho. „Tváříme se, že současný
problém spočívá pouze v tom, že dosud nevíme
dost, ale samozřejmě se to jednou dozvíme, a pak
budeme vše optimálně řídit. Příklady dezorientace
v ekonomické oblasti spočívají třeba v iluzi, že jsme
schopni efektivně řídit velké celky, nadnárodní organizace a firmy. Vytvořit je umíme, řídit ale ne. Elity
totiž nechápou, nebo spíše nechtějí vzít na vědomí,
že v každém procesu jsou některé proměnné silnější;
a kromě toho je spousta vedlejších, které jsou pro
O dezorientaci elit podle Robejška svědčí i to, že
interpretují některé elementární hodnoty západní
společnosti tak, že výsledkem je její destrukce.
„Například hodnota tolerance myšlení a názorů
druhých, to byl jeden z opěrných bodů naší kultury.
Dnes je ale tolerance interpretována tak, že musíme
tolerovat úplně všechno včetně chování těch, kteří
nám jdou doslova po krku. Jsme přece tolerantní.
Základní hodnota je dnes používána k destrukci a
podřezávání větve, na které sedíme. I to je indikátor
dekadence,“ uvedl Petr Robejšek. Podobným případem je interpretace pokroku, definovaného elitami,
Další případ dezorientace elit podle něj spočívá v
nepochopení nutnosti správného pojmenování problémů. „Abychom mohli realitu poznat, musíme ji
pojmenovat pravými jmény. A ne místo toho jen
tabuizovat určité myšlenky, pojmy a problémy jen
proto, že se nám nehodí do našeho světonázoru.
Tendence vytěsňovat z reality věci, které se nám nehodí, je všudypřítomná a známe ji pod všeobecným
pojmem politická korektnost. Politická korektnost je
ale pro každého, kdo se zabývá vědou, ztělesněným
d’áblem. Ona totiž už poznáním disponuje a jenom
nám říká, které poznání je to správné podle toho, co
se právě hodí,“ kritizoval politickou korektnost politolog Robejšek.
99
DNES JSME POVINNI TOLEROVAT I TY, CO NÁM JDOU DOSLOVA PO KRKU. ELITY SI MYSLÍ, ŽE VĚDÍ,
CO JE SPRÁVNÉ, A KDYŽ TO TI TUPCI NECHÁPOU...
že systémy jsou zahlceny blbostmi. Takový systém není schopen flexibilně reagovat a zablokuje se
hned, když dojde k něčemu, co není plánováno,“
vysvětlil kritiku vládnutí Petr Robejšek. Nyní podle
něj jde o to najít nový způsob vládnutí, který by byl
mnohem skromnější než ten, který říká, že až bude
vše vědět, bude optimálně řídit společnost. „Nejsme schopni kontrolovat realitu, ale jsme schopni
rozeznat důležitější od méně důležitého. A když to
rozeznáme a soustředíme naše vždy omezené síly,
nebudeme mít sice stoprocentní jistotu, že dosáhneme úspěchu, ale máme velkou pravděpodobnost,
že dosáhneme určitého pokroku,“ řekl Petr Robejšek
a kritizoval snění o tom, že jednoho dne bude svět
optimální pro všechny: „Při snaze splnit takové sny
jsme totiž na nejlepší cestě zničit i to, co máme.“
jako neustálé přibývání rovnosti. Podle Petra Robejška jsme v představách elit stále pokrokovější, pokud
prosazujeme stále více rovnosti a právo všech na
všechno. Z toho pak vychází představa, že všude na
světě se povede všem lidem stejně dobře. „Představa
je to sice krásná, ale s nulovou proveditelností, a to
zejména kvůli lidské přirozenosti,“ konstatoval politolog.
A asi nezávažnější projev dezorientace elit vidí Robejšek v tom, že ty západní přeceňují své vlastní hodnoty a zájmy a přičítají jim větší míru oprávněnosti,
než mají jiné společnosti. „Západní elity mají ve
skutečnosti velmi silný pocit nadřazenosti a pohrdání
vůči většinové společnosti. V podstatě říkají: My
prostě víme, co je správné, a když to ti tupci
nechápou, tak to musíme vynutit tím, že to vložíme
do zákonů, které už společnost přikovají k představě, kterou máme my. Elity nemají úctu ke zbytku
společnosti a nechápou, že jejich úkolem není obsluhovat svoje cíle a dosahovat svých hodnot, ale
sloužit tomu, aby se společnost udržela na hladině
a v riziku nepřežití obstála. Tuto úlohu elity neplní.
To jim ale nevadí, protože za své omyly nenesou žádnou odpovědnost,“ shrnul výčet dezorientačních momentů západních elit Petr Robejšek.
Úspěch Západu se obrací proti němu samému
Při hodnocení současné situace Petr Robejšek uvedl,
že jsme jako Západ úspěšnou civilizací. Civilizací,
která se v současnosti ocitá na zenitu, ale její úspěch
se obrací proti ní samé. Úspěšná civilizace si hledá
nové úlohy a nalézá je v ještě detailnější realizaci
toho, v čem byla úspěšná. „To je případ toho, že si
myslíme, že pokrok spočívá ve stále větší rovnosti.
Rovnost je ale pokrokem jen do určité míry; a pak
se další prosazování rovnosti orientuje směrem na
totalitarismus – když nás stát nutí, abychom se tak
chovali, musí nám spoustu věcí zakazovat a přikazovat. Jsme úspěšná civilizace, která ztratila vnějšího
nepřítele – a protože ho nemá, obrací se sama proti
sobě,“ vysvětlil svou tezi Robejšek. Problémem Západu podle něj je také, že je fixován na blahobyt a
že západní společnost ztratila skromnost a zajímají
Systémy vládnutí jsou zahlceny blbostmi
Kromě popisu dezorientace elit Petr Robejšek
poukázal na to, že je nutné si uvědomit, že zdrojem
selhání elit je jejich příklon k chybnému pojetí vládnutí. „Tento typ vládnutí má v sobě imanentně zabudované omyly, já mluvím o strukturálně indukované
hlouposti vládnutí. Předseda Nejvyššího správního
soudu Josef Baxa to nedávno trefně pojmenoval tak,
100
MÍSTO VÁLEČNÝCH DLUHOPISŮ PŘIJDOU DLUHOPISY UPRCHLICKÉ
ji jen kvantifikovatelné parametry. „Ztratili jsme cit
pro to, že společnost přežívá i díky své iracionalitě,
ve svých mýtech nebo v ochotě jednotlivců obětovat za ni život. Problém západní společnosti je v
tom, že je příliš ekonomizovaná, jsme konzumeristická společnost, a jestli se nám nepodaří tento postoj relativizovat a otevřít se zase tomu, co je iracionální a přitom velmi důležité, myslím, že ten zenit
bude pokračovat pádem,“ uzavřel Petr Robejšek.
uprchlických táborů a byly schopny se postarat o
běžence. Země, které mají rating AAA, to je aktuálně například Německo, by měly mezinárodním
žralokům ručit za tyto dluhopisy vydané jinými státy
a garantovat, že úroky plynoucí z těchto dluhopisů, v
případě neschopnosti splácet, zaplatí daňoví poplatníci zemí, které tyto dluhopisy garantovaly.
dluhopisy uprchlické
Kdo však profituje vždycky, a to z neskutečné bídy a
zoufalství jimi samotnými způsobenými, to jsou mezinárodní finanční investoři!
V podstatě jde o 9 zemí (USA, Velkou Británii,
Německo, Kanadu, Holandsko, Norsko, Švédsko,
zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/Docent- Kuvajt, Japonsko) a EU jako celek, které doporučuje
Robejsek-prednasel-Dnes-jsme-povinni-tolerovat-i-ty-co-namSvětová banka jako ručitele. Takže jsme doma a víme,
jdou-doslova-po-krku-Elity-si-mysli-ze-vedi-co-je-spravne-ajaký azylový byznys se nám tu rozjíždí a na jakou
kdyz-to-ti-tupci-nechapou-404302
cestu k odstranění chudoby definovanou v podobě
oněch 16 globálních cílů OSN a jeho institucí se
globální elity vydávají.
Místo válečných dluhopisů přijdou
Květa Pohlhammer Lauterbachová
Aby bylo jasné, odkud vítr fouká, uveřejňujeme zcela
veřejně dostupné rady světového spekulanta číslo 1
George Sorose, jehož fond je mimo jiné rovněž donátorem nevládních organizací, působících na pomoc
uprchlíkům a pro integraci. Pro jednu z nich pracuje
i paní Roubalová-Kostlánová , se kterou vedl můj
kolega rozhovor v minulém čísle (Věra Roubalová
Kostlánová: Pro uprchlíky je každá vstřícnost velice
cenná ).
Politikové pilně přemýšlejí pod osvícením banksterů,
jak pomoci finančním trhům zastavit agónii. Pochopitelně z našich kapes, jak jinak. Do konce listopadu
letošního roku je k vidění v Lineckém muzeu výstava
k 70. výročí ukončení II. světové války. Mimo jiné zajímavé exponáty jsou k vidění i válečné dluhopisy,
kterými si Hitler zajišt’oval zdroje pro financování 2.
světové války. Ty vystavené si kupovali ovšem Němci
samotní.
Podívejme se, co radí George Soros globálním
elitám. Evropská unie musí přijmout odpovědnost
za vytvoření společné azylové politiky, která je nutná
s ohledem na transformaci dosud rovnoměrné vlny
přistěhovalců v nezvladatelný problém a skutečnou
politickou krizi. Každý stát je podle Sorose sobecky
koncentrován na své vlastní zájmy a často jedná
Viceprezident Světové banky Hafez Ghanem hledá
spásu na kapitálových trzích, které vidí jako řešení
krize Blízkého Východu a Severní Afriky. Světová
banka požaduje, aby Turecko, Libanon a Jordánsko
začaly vydávat tzv. „uprchlické dluhopisy“ a opatřily
si touto cestou finanční prostředky na udržování
101
MÍSTO VÁLEČNÝCH DLUHOPISŮ PŘIJDOU DLUHOPISY UPRCHLICKÉ
zde navrhuje George Soros 6 bodů, jak postupovat,
celý plán najdete zde .
1. EU musí v dohledné budoucnosti přijmout minimálně 1 milion žadatelů o azyl ročně
A aby to bylo možné, musí být provedeno férové
rozdělení žadatelů o azyl na principu, o kterém
rozhodla „kvalifikovaná většina“ na summitu EU 23.
září 2015. Adekvátní financování je kritickým bodem. EU by měla poskytnout 1500 eur na financování
každého azylanta měsíčně po dobu 1 roku v celkové
době dvou let na náklady bydlení, zdravotní péče a
vzdělávání. Fondy, které je potřeba navýšit, lze zajistit vydáním speciálních dlouhodobých dluhopisů
s garancí zemí s ratingem AAA, což bude mít dodatečné přínosy pro evropskou ekonomiku a ospravedlní fiskální stimuly. (PS: Bude to znamenat i zvýšení daní a postupné vyvlastňování střadatelů?) Je také stejně důležité dovolit azylantům
jednotlivým státům vyjádřit jejich preference, využít
nejméně možného vydírání. Umístit azylanty pokud
možno tam, kam si přejí je „sine qua non“ úspěchu.
proti zájmu jiných států. To vyvolává paniku mezi
žadateli o azyl, veřejností a autoritami odpovědnými za udržování zákonnosti a veřejného pořádku.
Největšími obět’mi jsou pak azylanti.
EU podle něj potřebuje jasný plán odpovědnosti, který
umožní efektivní zvládnutí proudů žadatelů o azyl
tak, aby se azylanti dostali bezpečně na místo řádným koridorem v rozsahu volné kapacity, kterou
je Evropa schopna absorbovat. Tento plánu musí
být ale rozšířen na vnější stranu hranice s Evropou.
Samozřejmě bude lepší soustřed’ovat utečence blíže
jejich současné pozici.
2. EU musí vést globální úsilí jako prostředník pro
Libanon, Jordánsko a Turecko
EU musí podpořit integraci 4 milionů uprchlíků, kteří
jsou již v těchto zemích. Roční náklady činí nejméně 5 000 euro na 1 uprchlíka. Na jeho vzdělávání
a uspokojování základních potřeb – celkem 20 miliard eur. Aktuálně schválená podpora Turecku původně 1 miliarda eur - byla navýšena na 3 miliardy eur. Kromě toho musí Evropská unie začít bu-
Přednost mají Syřané. Ale ani na jiné žadatele o
azyl a migranty se nesmí zapomenout. Podobně
jako evropský plán přijímání uprchlíků musí existovat i globální odezva pod autoritou OSN a jejich
členských států. To rozloží důsledky syrské krize do
velkého počtu zemí a umožní vytvoření „globálních
standardů“ pro zacházení s uprchlíky a imigranty. A
102
MÍSTO VÁLEČNÝCH DLUHOPISŮ PŘIJDOU DLUHOPISY UPRCHLICKÉ
5. Operační a finanční management
dovat speciální ekonomické zóny se zvláštním statusem ochrany v regionech Severní Afriky včetně
Tuniska a Maroka, aby tyto země zatraktivnila pro
mezinárodní investory a vytvořila se zde pracovní
místa jak pro místní obyvatele, tak pro uprchlíky.
Navíc bude EU potřebovat 8 až 10 miliard euro na
ochranu svých hranic. Všechny tyto prostředky na
podporu azylantů lze získat vydáváním „uprchlických dluhopisů“.
Ten vytvoří EU k nastolení globálních standardů pro
zacházení s žadateli o azyl a migranty.
6. Mobilizace privátního sektor a nevládních organizací
Tyto dvě složky musí EU mobilizovat, aby zvládlo
absorpci a integraci více jak milionu azylantů ročně.
3. EU musí nastartovat vybudování Evropské
azylové a imigrační agentury a bezpečnostních
složek EU na ochranu vnějších hranic
Jak je vidět, plán dle páně Barnetta a spol. se začíná
naplňovat. George Soros ještě není pouze starcem
nad hrobem, který řekl své poslední slovo. To je
po přečtení jeho rad celkem jasné. Finanční trhy
jsou na pokraji kolapsu. Nyní se rýsuje další šance,
jak agónii systému prodloužit. Ve Švýcarsku začíná
vyvlastňování úspor už i malých střadatelů ve formě
negativního úroku . Také zesiluje tlak na odstranění
hotovostních peněz , kde je vlajkovou lodí Švédsko a
Dánsko.
Aktuální „patch work“ 28 států EU podle Sorose nefunguje. Je drahý, neefektivní a nekonzistentní pro
všechny, kteří žádají o azyl. Tato nová agentury
bude vypracovávat jednotlivé procedury závazné pro
všechny země, bude stanovovat benefity za jejich dodržování a etabluje společná pravidla pro zaměstnávání uprchlíků a jejich podnikání a zajistí účinné
navracení těch, kteří na azyl nemají nárok.
V Německu se otevřeně hovoří o konfiskaci volných privátních kapacit. A nyní přichází Světová
banka s návrhem emise uprchlických a imigrantských
dluhopisů, ze kterých budou profitovat aktéři finančních trhů. Znamená to, že bylo zahájeno velké
celosvětové přerozdělení vkladů s využitím institucí
OSN, Světové banky, MMF a dalších?
4. Pro azylanty startující do Evropy z Řecka nebo
Itálie musí být vytvořeny bezpečné kanály migrace
Podle Sorose se musí dostat do zemí destinace
tak, aby nemuseli riskovat cestu přes Středozemní
moře. To bude vyžadovat vyjednávání se sousedními
zeměmi na hranici EU, které nejsou jejími členy v kooperaci s OSN a její agenturou pro uprchlíky, Turecko
je prioritou.
zdroj:http://news.e-republika.cz/article3352-Mistovale%C4%8Dnych-dluhopis%C5%AF-p%C5%99ijdoudluhopisy-uprchlicke
Objevují se spekulace, že USA financují africké
dobývání bílé Evropy
103
STOJÍ CIA ZA NIČENÍM TOHO, CO ZBYLO Z NAŠÍ CIVILIZACE?
Stojí CIA za ničením toho, co zbylo z
naší civilizace?
Článek pokračuje: „Jen několik expertů je ochotno
nechat prosáknout spolehlivé informace; nikdo
nechce vystoupit na veřejnosti pod svým jménem.“
Ronald R. Ray
Avšak toto podezření je vznášeno často, tedy že
cizácká invaze je součástí americké geostrategie.
Překvapivá zpráva se objevila na stránce rakouského zpravodajského časopisu Info-Direkt.
Anonymní rakouský zdroj z tajné služby uvádí, že
Spojené státy financují hordy Afričanů, cikánů a
dalších, zaplavujících Evropu. To znamená, že miliardy dolarů jsou nalévány do demografické války,
kdy ročně přibývá na kontinent západně od Ruska
milion či více cizích nájezdníků. Jen v Německu
se jich letos očekává až 800,000.
S údajnými
„azylanty“ přichází násilné zločiny, nepokoje a
přetížení sociálního systému a povstání proti obyvatelům hostitelských zemí. Je vyvolávána rasová
válka a evropští běloši jsou cílem zamýšlené genocidy.
Zdroj z tajné služby pokračuje: „Existují zjištění,
že organizace z USA vytvořily a spolufinancovaly
model a pokrývají velkou část nákladů na pašování.
Ne každý uprchlík ze severní Afriky má 11,000 euro
v hotovosti. Ptá se někdo, odkud se ty peníze berou?“
Ale u celé situace existuje zpravodajská blokáda.
Dokonce i rakouská vojenská rozvědka (HeeresNachrichtenamt),
sesterská
organizace
kontrarozvědky, „nedostala žádné informace, ani ji
není dovoleno se o ně dělit“, říká alarmista.
Skutečně, proslov generála Martina E. Dempseyho,
náčelníka generálního štábu, z 18. srpna před irskou
armádou tento názor, tedy že USA jsou zapojeny do
vytváření obrovských nepokojů v Evropě, potvrzuje.
Zatímco bědoval nad humanitární krizí způsobenou, jak řekl, 60 miliony uprchlíků po celém světě
– denně odchází 42,500 rodin – která vytváří „nejen
krátkodobý problém, ale. . . generační problém“, tak
Dempsey démonizoval nacionalisty v desítkách zemí,
kteří se staví proti této uměle vyvolané a organizované migraci lidí.
Podle alarmisty, kterého Info-Direkt popisuje jako
zaměstnance kontrarozvědky (Abwehramt) tajné
služby rakouské federální armády, zjištění ukazují,
že skupiny v USA platí pašerákům lidí za přepravu
„uprchlíků“.
„Pašeráci požadují za dopravení uprchlíků do Evropy
obrovské sumy. Podmínky jsou často velmi špatné.
Nicméně doprava stojí v současné době mezi 7,000
a 14,000 euro, liší se to podle regionu a pašeráckých
organizací,“ uvádí informátor.
Za podvodného obviňování nacionalistů z toho, že se
uchylují „k násilnému extremismu“, hlavní americký
generál odsoudil údajné okrajové skupiny šílenců za
to, že chrání své národy a hranice, kdy tito rychle
získávají zastoupení v parlamentech celé Evropy.
Časopis poznamenává, že policejní kruhy zabývající
se každý den azylanty jsou si nákladů a podmínek
dobře vědomy.
Dempsey označil situaci za 20letý problém: „Mohlo
by to ovlivnit stabilitu a mír na kontinentu.“
104
BIG BEN: IGNORANCE, LEŽ NEBO PSYCHICKÁ PORUCHA
je charakteristickým znakem všech „revolučních aktivit“ organizovaných CIA s cílem svrhnout vlády.
Čímž přidal zničení nacionalismu a jeho stoupenců
k cílům nekonečné „války proti terorismu“, kdy je
označil za „hrozbu“.
Dobře informovaný zdroj Info-Direkt je extrémně
otevřený: „Stojí za tím stejní ničitelé, kteří před
rokem uvrhli do chaosu Ukrajinu.“
Americká armáda má tedy strategii na zlikvidování
vlastenců na celém světě, protože tito tak zvaní „extremisté“ a „okrajové skupiny“ představují nebezpečí
pro internacionalistický nový světový řád.
Narážka je to jasná. CIA a její nastrčené skupiny,
spolu s izraelským Mossadem, zorganizovala krvavé
svržení ukrajinské vlády a je zodpovědná za tamní
vládu teroru.
Dempsey však přešel s klidem fakt, že jsou to
USA a Izrael, kdo vytvořil prakticky globální uprchlický problém svými neustálými agresivními válkami
a svrháváním vlád v zemích na třech kontinentech, jako součást dlouhodobé strategie zřízení nejen
„Velkého Izraele“, ale i „Velké Chazárie“, sahající od
severní Afriky, přes Střední východ po střední a východní Evropu.
V sázce je přežití bílé rasy. Ale ničitelé kultur chtějí,
aby bílí zareagovali silou, aby mohli zavést stanné
právo (a hranice se již začínají uzavírat – p.p.). Nacionalisté musí opět získat kontrolu nad svými vládami a zastavit genocidu bílých.
zdroj:http://www.zvedavec.org/komentare/2015/09/6583objevuji-se-spekulace-ze-usa-financuji-africke-dobyvani-bileevropy.htm
Děsivé zprávy o nepokojích způsobených stovkami
tisíc cizáků jsou na denním pořádku, od Calais ve
Francii po jižní Itálii a Řecko. Jsou zlomyslné a
plné vágních generalizací o přijímání neomezeného
počtu cizinců, bez ohledu na následky, avšak pravda
je mnohem tvrdší.
BIG BEN: Ignorance, lež nebo psychická porucha
Uprchlíci v táborech nebo se volně poflakující po
kontinentu přetěžují místní a národní zdroje, ke
škodě místních.
Černí nebo cikánští nájezdníci
jsou zodpovědní za astronomický nárůst u krádeží,
vražd a znásilnění, konzumují potravu hostitelů a
lékařskou péči, a někdy dokonce dostávají i vládní
podporu. Pokusy utéct z táborů jsou denním jevem,
což představuje bezpečnostní a zdravotní riziko.
Z obdivu k islámu a z pohrdání svým bezbožným
národem se v LN 3.10. upřímně a vroucně vyznává
páter Halík.
Uznává sice už i on, že „svět je v krizi uprchlíků,
jaká tu nebyla od druhé světové války“, ale stále
mu z politicky korektní ideové mlhy nevystupují ani
základní kontury jejích příčin. Bere sice na vědomí,
že „je těžké rozlišit ty, kteří prchají, aby zachránili
životy své i svých rodin, od těch, kteří podlehli
slibům podlých obchodníků s lidskými nadějemi“,
ale zamlčuje tu kategorii třetí: Islámským státem
Nejvýmluvnější jsou časté, dobře organizované veřejné – někdy násilné – demonstrace nájezdnických
hord, s profesionálně natištěnými letáky a transparenty, dožadující se „práv“ pro uprchlíky. To
105
BIG BEN: IGNORANCE, LEŽ NEBO PSYCHICKÁ PORUCHA
nejvyšších dodnes Islámský stát a jeho terorismus za
„neislámské chování“ neoznačila žádná. Ignorance,
lež nebo psychická porucha?
a jeho odnožemi vycvičené džihádisty, jejichž přítomnost mezi migračními toky potvrzují evropské
rozvědky i samotný Islámský stát a jejichž počet z
řad mladých svalnatců denně narůstá vehementním
náborem od islamofašistů v Evropě již etablovaných,
o němž podává podrobné zprávy třeba německá policie a kontrarozvědka. Ignorance, lež nebo psychická
porucha?
Z těch „skutečně horlivě věřících“ muslimů prý
mnozí zachovávají „ta etická pravidla islámu, která
jsou podobná křest’anství“. Která že to? Biblické
desatero, lásku k bližnímu ani nečiň, co nechceš,
aby ti bylo činěno, nepřebírá ani necituje žádný z
posvátných islámských textů. Ty místo toho víc
než stokrát opakují příkazy bezvěrce a odpadlíky
nenávidět, perzekvovat, trestat, zotročovat a okrádat. Jaká že to tedy pravidla podobná křest’anství?
Prý „poctivost v obchodu“ (právo oloupit bezvěrce
a odpadlíky?). Prý „solidarita s chudými“ (kolika
z těch zbídačených Syřanů pomáhají bohatstvím se
dusící Saúdové, Kuvajt’ané a Katařané?). Prý „péče
o rodinu“ (házení dětí přes plot policistům, nastrkávání žen a dětí jako obranného štítu, výchova
dětí k mučednické smrti, udržování milionů dětí
v negramotnosti?). Ignorance, lež nebo psychická
porucha?
Ve svém „Desateru ke strachu z islámu“ neznalého
českého čtenáře poučuje, že „islám nemá jedinou
společnou autoritu“, že „autoritou je korán a pak
sunna“ a že tyto „tradice jsou interpretovány různě“.
Nedodává už, že právě ona absence jednotné autority umožňuje kdekterému džihádistickému seržantovi vynášet a vykonávat tresty smrti bez řádného
soudu kdekoli na světě. Taktéž nedodává, že korán a
sunny (a také hadíty a zákony šaría, na něž zapomněl) obsahují stovky příkazů takové tresty smrti obhajující, doporučující a dokonce přikazující. Rovněž
nedodává, že místo jedné společné autority má islám
autorit několik a konkrétních, dnes nejméně čtyři:
učence Mekky, učence káhirské univerzity Al-Azhar,
informační, organizační a propagační centrum Muslimského bratrstva s televizí Al-Džazíra v Kataru,
a šíitský Írán. Zamlčuje, že všechny čtyři autority
potvrzují takovéto tresty smrti za islámsky legální.
Ignorance, lež nebo psychická porucha?
„Islám,“ poučuje páter Halík neznalé Čechy,
„přistěhovalce do neislámských zemí přísně zavazuje
dodržovat místní zákony a zvyky a zejména respektovat křest’any a židy.“ Kde to vzal? Islámské zákony
naopak velmi specificky a důrazně muslimy zavazují
islám propagovat, kamkoli se přestěhují. A stejně
specificky zakazuje křest’any a židy respektovat
jinak než jako potenciální konvertity na islám nebo
poddané druhé kategorie platící ochrannou daň za
nezabití. Ignorance, lež nebo psychická porucha?
Vymýšlí si, že terorismus a tzv.
Islámský stát
jasně odsoudily „nejvyšší islámské právní a náboženské autority“, aniž by uvedl jedinou, tím méně
některou z těch „nejvyšších“. Podle všech zpráv
dostupných informovanému sledovateli islámských
událostí, jediná vysoká islámská autorita, která Islámský stát odsoudila jako „neislámský“, je americký
chalíf Barack Hussein Obama, zatímco z oněch čtyř
Šaría je prý „právo náboženské a platí jen pro muslimy“ a dokonce prý „židé a křest’ané ani v muslimských zemích nebyli nikdy šarií vázáni“. Tady už i
106
BIG BEN: IGNORANCE, LEŽ NEBO PSYCHICKÁ PORUCHA
načovat takový soucit za „nekřest’anský“ by mohlo
být zneuctěním samotného křest’anství? Ignorance,
lež nebo psychická porucha?
jen povrchní nahlédnutí do islámských dějin usvědčí
pátera Halíka z historické perverze, at’ už bezděké
či záměrné. Křest’ané a židé jsou v islámu šaríou
nejen vázáni, nýbrž svázáni – jako podřadní občané
bez rovných občanských práv – a jak ukazuje historie
nejnovější, vystaveni svévolnému loupení a vraždění.
Ignorance, lež nebo psychická porucha?
Kde se v knězi bere taková povýšenost vlastnímu národu, jenž (jím samým takto zneuctěné)
křest’anství „opouští“, klást řečnickou otázku, „zda
si přechod do jiné kultury nezaslouží“?
Surreálně komediální fantasmagorií je Halíkova teze,
že na „koránských principech“ jako důstojnost, dobročinnost, ohleduplnost „se rozvíjí třeba i takzvaný
islámský feminismus zdůrazňující úctu a laskavost
k ženě“. Kde v islámském světě se ten feminismus
provozuje? Z jakých textů vychází? Který imám či
mulláh je prosazuje? Nebo že by už imámka a mulláhka, jako v protestantském křest’anství a reformním judaismu? A nachází-li se skutečně na nějaké
jiné planetě, proč je „takzvaný“? Kdo jej tak nazývá?
Ignorance, lež nebo psychická porucha?
Tou psychickou poruchou, která dnes paralyzuje celý
Západ, je morální bankrot, jenž ono biblické „miluj
bližního jako sebe“ zvrhává v „miluj vše cizí víc než
cokoli své“. Zvýhodňuj cizí na úkor sebe a svých
nejbližších. Čím cizejší, tím „bližnější“. Smrtelnou
tragédií Západu je, že tento morální bankrot dokáží i
křest’anští teologové hájit bez sebemenšího záblesku
těch hodnot nejkřest’anštějších, jimiž jsou pokora,
stud a svědomí.
Benjamin Kuras
zdroj:http://neviditelnypes.lidovky.cz/bigben-ignorance-lez-nebo-psychicka-porucha-fzu/p_spolecnost.aspx?c=A151007_212023_p_spolecnost_wag
Výroky typu „berme jen křest’any“ označuje páter
Halík za hloupé. Proto prý, že je vyslovuje „nejateističtější země světa“. A navíc ještě proto prý,
že „není záruka, že s křest’any budou menší problémy než s muslimy“. Je tento křest’an schopen svým
bezbožným Čechům přiznat možnost, že se středovýchodními křest’any soucítí ne proto, že jsou křest’ané,
nýbrž proto, že jsou prokazatelně tou nevíce a nejsystematičtěji perzekvovanou skupinou, jíž už byly
desetitisíce vyvražděny a miliony oloupeny a vyhnány z domovů? Nedokáže si křest’anský teolog,
který za své středovýchodní trpící souvěrce neutrácí jediné slovo zastání a pomoci, všimnout, že
ten český „ateistický“ soucit upřednostňuje pomoc
uprchlíkům před smrtí nad pomoc uprchlíkům za
lepším živobytím, a že by tedy mohl být ten nejspravedlivější, nejetičtější a nejpřirozenější? A že oz107