Orl-2015-12

Transkript

Orl-2015-12

2015-12
kognitivně disonantní občasník,
informační destilátor,
internetové(nejen) výstřižky ve
fraku, splaskávač simulákrů,
rozpouštěč falešných egregorů,
narušovač zpráchnivnělých
paradigmat, kompenzátor
hypotékového novinářství,
flokulant mediálního žaboklamu,
širokopásmové dráždidlo,
argenteum oppositus coffeteria
pragensis, kanonizátor sít’ové
pomíjivosti, virtuální plátek k
propagaci holé skutečnosti,
homeopaticko psychedelický,
ke kořeni jdoucí, kvadratura k
zahnívajícímu veškrnistánu
1
Motto:
„Tyranie vždy vchází nehlídanou
branou. Tyran je vždycky
opatrný a ze všech sil se snaží,
aby se nikoho nedotkl. Tyran je
vždy zrádný. Vždy přichází pod
záminkou, že chrání něco, co
lidé opravdu chtějí mít
chráněno – náboženství,
veřejnou spravedlnost nebo
slávu vlasti. Všechny tyranie jsou
vždy nové tyranie. Něco
takového jako stará tyranie
prostě neexistuje. Z těchto
evidentních historických faktů
vyplývá jediné mravní naučení.
Hledáte-li tyrany, nehledejte je
mezi zdánlivě evidentními typy
mužů, kteří utiskovali lidi v
minulosti. ...at’ je nový tyran
čímkoli, nikdy nebude nosit
stejnou uniformu jako starý.“
Chesterton
Martin Schöngauer - Pokušení svatého Antonína (cca 1480-1490)
2
OBSAH
OBSAH
Obsah
Klimatolog Cílek: Je to teprve začátek. Do pohybu se mohou dát stamilióny
5
Od spekulací Goldmanů s obilím ke zmocněnci OSN pro migraci
8
Přistěhovalci berou osmkrát více dávek. Vedení EU je horší, než byli komunisté. Jako za
protektorátu
11
Kruté milosrdenství liberalismu
14
Migrace jako zbraň hromadného ničení. Konspirace?
18
Jak přežít zhroucení civilizace
20
Anketa
22
Masakr v Paříži v kontextu reality
22
Klíč k pochopení vánoční legendy o Kristově narození
27
Atentáty ve Francii aneb Začarovaný kruh státního a náboženského teroru
33
Pařížské krveprolití: nové dějství teprve začíná
35
Kdo financuje Islámský stát?
37
Výpisky něco naznačující
40
Rozhovor s astrologem
43
3x s Ivanem Davidem
55
Nepopulismus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55
Nesvatá aliance, užiteční idioti a džihád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57
Teorie a praxe spiknutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58
3
OBSAH
OBSAH
Co předcházelo útokům Islámského státu ve Francii
60
Chrochtající vepři se ženou k útesu, kádrováci zase sestavují seznamy.
63
Zahraniční politika Spojených států připomíná krysu zahnanou do kouta; Evropa bude obětí
kolonizace a islamizace v izolaci od světa
69
Nevinná zednářská symbolika nebo šelma z Apokalypsy? Proč je hlavní město Spojených
států plné luciferiánských symbolů.
70
Křest’ané opouštějí Blízký východ. Vztahy s většinovými muslimy se zhoršují
74
Rusko je na rozdíl od Západu odhodláno bojovat
75
Yoko Ono Claims “I Had Affair With Hillary Clinton In The 70’s”
79
Jak se Tomáš Halík cvičil v USA na prezidenta
80
Špinavá válka v Jemenu a účelové pokrytectví Západu
86
Není třeba litovat Evropu, ale sebe. . .
88
Uranus Pluto Synodic Cycles and Violent Change
93
4
KLIMATOLOG CÍLEK: JE TO TEPRVE ZAČÁTEK. DO POHYBU SE MOHOU DÁT STAMILIÓNY
Klimatolog Cílek: Je to teprve začátek. Do pohybu se mohou dát
stamilióny
Klimatolog a filozof Václav Cílek v rozhovoru pro
Právo varuje, že současná imigrační krize, související navíc s klimatickými změnami, je teprve začátek.
Na pochod se podle něj dalo teprve promile lidí, kteří
se na pochod dát mohou.
Podle nejnovější zprávy EU do Evropy přijdou do
konce roku 2016 další tři milióny uprchlíků a migrační vlna neskončí do roku 2017. Co to podle vás
bude znamenat?
Odpovím zeširoka: lidi se často diví, proč se já vůbec
vyjadřuji k migrantům. Je to kombinace několika faktorů. První je ten, že jsem vyrůstal v černošské škole
v Tanzanii, kde jsem byl jediný běloch mezi černochy
a Indy.
Všichni takoví určitě nejsou, jen část z nich, nevím,
kolik je to procent, to asi nikdo nespočítá. Ke
znalosti Orientu není nad to být párkrát přepadený,
ošizený, podvedený, být zadržen policií, která si říká
o úplatek. . .
Potom ten, že jsem v průběhu hodně dlouhé
doby pětadvacetkrát cestoval do muslimských zemí.
Když chce člověk migranty posuzovat, je zapotřebí
znát společnost Orientu.
Podobně jako zoolog
nemůže sledovat chování zvířat v zoo, tak kulturní antropolog nemůže zkoumat chování lidí, kteří
přicházejí sem k nám, ale už v jejich prostředí.
Potom ta zkušenost je úplnější. Uvědomil jsem si, že
málokdo k tomu přistupuje z tohoto pohledu.
Navíc jsem se zabýval klimatickými změnami. Když
jsem mluvil s lidmi, kteří mají historickou pamět’, tak
nesmírně zvážněli. To trauma je doopravdy hluboké
a pramení z pocitu, že se opravdu něco děje se samotnou podstatou Evropy.
Tady máte často pocit, že ti lidé opravdu potřebují
pomoc, jsou hrozně milí. Orientálci jsou většinou
milí, mají děti s krásnýma očima a tak podobně, ale
vnímáte, že titíž lidé klidně půjdou zapálit křest’anský kostel.
Co říkáte konání Evropské unie, například rozhodnutí o kvótách?
Počkejte, chcete říct, že to platí pro všechny muslimy?
5
výrazně objevují ve městech v polovině 16. století
a města ohromně bobtnají.
Na mě to dělá dojem, že větší část politiků EU je
odtržena od normálního života. To není nic nového.
Evropští politici v Bruselu jsou většinou zástupci
velkých stran a ty velké strany si nemůžou dovolit
rozhádat dvacet procent cizinců v druhé generaci.
Jako americký prezident bojuje o hlasy hispánských
žen, tak evropští politici nemohou přehlížet voliče z
řad cizinců.
Interpretace byla vždy taková, že průmysl a lepší organizace práce vedla k rozvoji měst. Ale houby. Bylo
sucho a to nahnalo lidi z francouzského venkova do
měst. A ten problém začal být tak velký, že Francouzi
a další národy byli nuceni zabývat se tím centrálně.
Každá diskuse začala křest’anskými ctnostmi: jsou to
chudí lidé, mají blíž k Bohu, musíme pro ně něco
udělat. Ale to množství uprchlíků bylo tak velké,
že města musela přikročit k represivním opatřením.
Třeba že nikdo ze žebráků se nesmí ve městě zdržet
déle než tři dny. Nebo že žebráci dostávali zvláštní
minci, zvláštní pečet’, že jsou registrovaní. Tohle je
tady od 16. století!
Když žijete na pokraji islámské čtvrti v Rotterdamu,
tak vidíte, jak se ta čtvrt’ každým rokem rozrůstá dál,
blíž k vašemu bytu. Váš byt ztratí kus tržní hodnoty, to vás znepokojí, a pokud na to máte peníze,
odstěhujete se jinam.
Ale pokud žijete v elitní čtvrti, tak víte, že tato vlna
tam nedojde možná ani za dvacet let, takže jste v pohodě. S evropskými politiky je to podobné.
A pak se ti chudí dopustí nějakých zločinů, někoho
okradou nebo zabijí. Takže to přerůstá do represivní
fáze. My jsme ted’ na samém začátku represivní fáze.
Jak bude EU a ČR podle vás vypadat za dvacet let?
To nikdo neví. Svět je tak nepředvídatelný, že se to
nedá poznat. Ale určitě je tu trend ke zneklidnění,
budou se dít nečekané věci. Zároveň doufám, že jeden z pozitivních trendů bude vzrůst lokálních politik.
Kam to až může vést?
Povede to k tomu, že ploty o velikosti plotů mezi
palestinsko- izraelskými teritorii budou leckde v
Evropě. Ve Středomoří budou hlídkovat lodě napojené na satelity a předem chytat čluny, které se budou chtít dostat do Středozemí. Mezitím si všechny
mafiánské struktury ale uvědomí, že na uprchlících
se dá vydělat víc než na drogách a zbraních a otevřou
nové migrační trasy.
Určitě by pomohla povinná němčina na školách, minimálně ve všech příhraničních regionech. Já už bych
navrhoval nebrat angličtinu jako cizí jazyk, ale jako
jazyk normální komunikace lidí na světě, a jako první
cizí jazyk volit němčinu.
Může to vést i k silnějšímu růstu nacionalismu a
extremismu?
Jak se na migrační vlnu dá vůbec správně reagovat politicky? Někde stavějí ploty, jinde zase před
stavěním plotů varují.
Tam už to vede. Hodně záleží na tom, jak se k tomu
postaví politici. Mají-li lidé pocit, že politici přehlížejí
toto nebezpečí, které je opravdu reálné – stačí si projít
předměstí Paříže, abyste viděl realitu toho soužití –,
Nakonec to dopadne stavěním plotů. Je to do značné
míry historická zkušenost. Chudí lidé se poprvé
6
stranami, vzniká politická krize. . . Strany a mafie si
udělají ozbrojené milice, najdou si spojence v cizině a
konflikt pokračuje dál.
tak půjdou tam, kde budou mít pocit, že jim někdo
naslouchá.
Část pravicových extremistů jsou lidé, kteří se jimi
cítí být, ale nevidí důvod to ventilovat, dokud nedojde k nějakému průlomu. Ale větší část těchto
radikálů jsou lidé vytvoření nečinností těch, kteří
mají konat. Je tu trend ke zneklidnění, budou se dít
nečekané věci.
Množství lidí, kterých se týká sucho a kteří se můžou
dát na cestu, je podle UNESCO miliarda. Tomu číslu
nemusíme moc věřit, ale řekněme, že to jsou desítky
a stovky miliónů. Ne všichni se do Evropy můžou
vydat.
V súdánském Dárfúru byla relativně malá migrace a
zejména starší lidi, když viděli, že to nejde dál, tak za
sebou zavřeli dveře a v klidu zemřeli, to je popsáno.
Na cestu se může vydat střední třída, která už má
nějaké peníze, navíc má v sobě pocit nezávislosti a
svobody.
Měla by nás současná krize hluboce znepokojovat?
Myslím si, že ano.
Dlouhodobě spějeme ke
společnosti, která bude mít sama se sebou dost problémů i bez migrantů. A ted’, když si vezmeme takový
Afghánistán, tam je porodnost pět dětí na jednu ženu
a jejich zdroje jsou konečné.
Kvůli těmto faktorům je stěhování národů za
příznivějšími podmínkami tedy nevyhnutelné?
Svět začíná vysychat, což víme z klimatických modelů. Voda ubývá v zásobnících v povodí Gangy, Indu,
v perském zásobníku, ale také v severoněmeckém a
v některých dalších.
Některé národy se stěhují a některé ne. Myslím si,
že nevyhnutelné to není. V okamžiku, kdy opustíte
domov, byt’ v rámci země, ztrácíte psychologickou
bariéru cestování. Tedy první fáze, v podstatě neviditelná, je v rámci mnoha států probíhající proces
ztráty domova. Ten nejdřív začíná na lokální úrovni
a pak se snadno aktivuje dál. A pak se část střední
třídy dává na pochod.
Čili na jedné straně máme vysychání zdrojů – je to
dáno suchem a nedostupností vody, erozí půdy – a
do toho bouřlivě roste populace. Nigérie má 180 miliónů obyvatel, ale během dvaceti let má mít 360 miliónů. Měřítko začíná být nezvládnutelné.
Původní model byl takový, že přijde sucho a bude
tak velké, že nevyžene statisíce lidí, ale milióny až
desetimilióny. Já jsem zaražený z toho, jak je to rychlé
a náhlé, ale zároveň vnímám, že na pochod se dalo
teprve promile lidí, kteří se na pochod můžou dát.
V jiných zemích, jako je Německo i Švédsko, došlo
už k vraždám migrantů. Nespějeme k tomu, že budou v Evropě zabíjeni všichni, kdo nevypadají jako
Evropané?
Mám zprávy i opačného typu. Přirovnal bych to třeba
k našemu způsobu života s romskou minoritou, jen s
tím rozdílem, že by Romů nebylo jedno procento, ale
třeba deset procent.
Třeba proto, že zatím nepřišlo sucho?
Ano. My uprchlíky někdy vnímáme jako válečné
nebo politické, ale začíná to u zdrojů. Těch je málo,
vznikají distribuční mafie, ty se propojí s politickými
7
OD SPEKULACÍ GOLDMANŮ S OBILÍM KE ZMOCNĚNCI OSN PRO MIGRACI
kterých se po celém světě rozpíná finanční chobotnice, koncerny a ti, kteří chtějí rozhodovat o osudu
lidstva, je tento muž dobře znám a cítí se zde být
jako doma.
S integrací Romů si pořád příliš poradit neumíme.
Zvládneme to s uprchlíky?
Integrace Vlámů a Valonů v Belgii je nulová.
Mad’arská komunita se také nerozpouští ve Slovensku. Velmi dobrý příklad je řecká komunita v
Turecku. Dneska rozlišuji, jestli cizinci tvoří, nebo
netvoří ghetta. Slováci, Ukrajinci a Rusové ghetta
netvoří, takže tam je reálná šance splynutí ve druhé
nebo třetí generaci. Pokud ale vznikne ghetto, tak
když se podíváme na historii evropských ghett, ti lidé
nikdy nesplynou. V Německu budou ještě za tři sta
let syrské nebo afghánské čtvrti.
Exodus utečenců a migrantů nabývá biblických
rozměrů. Co říká tento muž, který je vysokým
činitelem OSN – zmocněncem pro uprchlíky, a proč
bychom mu právě v těchto dnech měli věnovat maximální pozornost?
Státní suverenita je iluzí, „schibboleth“, něco, co
musí být odstraněno.
zdroj:http://www.novinky.cz/domaci/385720-klimatolog-cilekje-to-teprve-zacatek-do-pohybu-se-mohou-dat-stamiliony.html
Co znamená schibboleth, si prohledejte důkladně na
internetu. Je to slovo z hebrejštiny a používalo se
často během válek jako heslo. Zajatec, který nebyl
prověřen, musel absolvovat zkoušku výslovnosti.
Když toto slovo neřekl správně, tak ho zamordovali.
Na české wikipedii toho moc nenajdeme, vysvětlení
pojmu, ze kterého vycházím, je z německé Wikipedie.
Zajímavá je souvislost slova schibboleth s německým
Getreideähre, což znamená obilný klas. Se špinavými
kšefty a manipulacemi cen pšenice měl Peter Sutherland jako ředitel u Goldman Sachs co do činění, viz
dále v textu.
Od spekulací Goldmanů s obilím ke
zmocněnci OSN pro migraci
Květa Pohlhammer Lauterbachová
Je příznačné, že vlna migrantů valících se na
Německo a otevření hranic bylo spuštěno krátce po
posledním zasedání Bilderbergu v rakouském TelfsBuchenu, které probíhalo za ostnatými dráty za neuvěřitelných bezpečnostních opatření a nákladů, které
musí zaplatit z velké části rakouští daňoví poplatníci.
Etymologie: Schibboleth je hebrejský výraz, které
mj. doslovně znamená klas obilí, používá se také
ve významu kódu nebo hesla. V židovském Tanach
(Starém zákonu v křest’anské bibli) se obejvuje v
knize Soudců, 12, 5-6.
Seznamte se! Závratná kariéra muže, který nehraje
poslední housle, když jde o migraci, naši svobodu
a jednu světovou vládu, tedy globalizaci za každou cenu. To by mohlo být vývěsním štítem devětašedesátiletého Ira, jehož životní dráha ukazuje na
propojení ideologie hráčů o nadvládu nad zeměkoulí, vysokých finančních trhů a politických kruhů
zapojených do této hry. V oněch koridorech, ve
Francouzský filosof Jacques Derrida napadl tento
kód ve své přednášce u příležitosti Mezinárodního
symposia Paula Celana v roce 1984. K identifikaci
Efratejců zde Derrida píše: "Jistá nedostatečnost,
8
řekl: „Sibbolet“, a nedokázal to přesně vyslovit.
Tu ho popadli a zabili při jordánských brodech.
Toho času padlo z Efrajima čtyřicet dva tisíce
mužů.
V počítačové vědě šibolet označuje podobnou proceduru, jako výše uvedenou – tedy otestování uživatele s cílem prokázat svoji identitu požadovanému
systému, píše Petr Novák, IT specialista pro časopis
Člověk v roce 2010.
Přemýšlejme však společně, co nám chce vysoce
postavený funkcionář OSN pro migraci říci: Že nejsme jako národy a státy hodné existence? Že dojde
k výběru dle kódování, na hodné a nehodné? A jak
se vyznat v tom, kteří uprchlíci přicházejí s dobrým
úmyslem a kteří škodit, když jich má polovina bud’
falešné pasy, nebo vůbec žádné dokumenty?
kterou bylo vybaveno jejich hlasového ústrojí. . . bylo
příčinou, že Efratejci nebyli schopni vyslovit správně
schibboleth, takže to znělo jako sibbolet. To Gileádští
dobře věděli a účelem této zkoušky bylo, aby Efratejci svoji neschopnost slovo správně vyslovit pocítili
na vlastním těle a na životě. Slovo schibboleth samo
o sobě je homologem. Používají ho tradičně svobodní
zednáři jako heslo".
Když si kat připravuje sám svoje oběti
Co se týká schibboleth – obilných klasů, tedy obilí
a jak na kšeftech s ním vydělat, na to je pan Peter
Sutherland odborník. Byl u Goldman Sachs po dobu
dvaceti let, byl ředitelem odpovědným za nákup a
držení takzvaných futures na pšenici. Přitom se
používala metoda zvaná „replication“, kdy se držely
deriváty tak dlouho, až se díky uměle vytvořené nedostatečné nabídce vyšplhaly ceny pšenice na pětinásobek. Enormní ceny základních potravin nejenže
způsobily nárůst hladomoru ve světě, nýbrž svým
způsobem ovlivnily také následné migrační vlny po
celém světě. Ty, o kterých nás Sutherland tak rád informuje.
Až donedávna mělo slovo schibboleth („šibolet“)
význam spadající výhradně do oblasti lingvistiky i
sociologie jazyka – tedy slovo, sousloví, používané k
rozlišení původu a důvěryhodnosti osoby.
Na questpedii.org najdeme překlad z knihy z Bible z
knihy Soudců.
Soudců 12:5-6 napsal(a):
Gileád dobyl na Efrajimovi jordánské brody.
Když nyní řekl někdo z efrajimských uprchlíků:
„Rád bych se přebrodil,“ zeptali se ho gileádští
muži: „Jsi Efratejec?“ Jestliže odvětil: „Nejsem,“ vyzvali ho: „Tak řekni šibbolet!“ On však
Peter Sutherland napsal(a):
9
Evropa a USA nemají pouze morální,
nýbrž zákonnou povinnost chránit utečence.
Chci požádat vlády, aby spolupracovaly, aby
pochopily, že suverenita je pouhou iluzí. Že pojem hranice je zastaralý. K tomu patří pochopit,
že stará slova a vzpomínky na vlastní zemi je
nutné pohřbít a že my všichni jsme jedno lidstvo.
Ale ano, samozřejmě.
Je morální povinností
pomáhat. Pokud někdo nezneužívá našich citů a
smyslu pro odpovědnost za druhé k tomu, aby nás
zničil. Co nám Sutherland vzkazuje? Že se máme
vzdát naší suverenity, vzpomínek, našeho kulturního
dědictví? Žádá po nás přijetí nedefinovaného kontingentu v násobcích miliónů, v těchto dnech hlavně z
muslimských zemí. Do Evropy a do USA.
Katolické Irsko, Dánsko, Velká Británie – ty asi do
Evropy nepatří
organizace WTO, do roku 1989 také evropským
komisařem, byl v představenstvu British Petroleum
BP, koncernu nechvalně proslulého katastrofou v
Mexickém zálivu. Tady měly prostitutky také black
out a případ sám by si zasloužil napsání jedné knihy.
Je poradcem Apoštolského stolce a úřadu pro správu
finančních záležitostí a majetku ve Vatikánu. Je ale
také důležitým členem Trilaterální komise CFR, založené Davidem Rockefellerem za účelem propojení
politiky a velkého byznysu a členem Evropského kulatého stolu (European Round Table) – významné
lobbistické organizace, zastupující zájmy velkých
koncernů.
Zajímavé je, že katolické Irsko, které je Sutherlandovou vlastí a kde působí jako poradce premiéra, přijalo v roce 2014 pouze 1500 žadatelů o azyl. Přitom
víme, jaký exodus mladých a kvalifikovaných lidí
zemi v důsledku škrtů a úspor ve prospěch bank jako
Goldman Sachs, zemi postihl.
Zde je graf, ukazující vývoj žlutě imigrace do země,
zeleně emigranti, opouštějící zemi.
Dánsko a Velká Británie si vymohly také, stejně jako
Irsko, výjimku z kvót. A mohli bychom pokračovat.
Peter Sutherland je jedním z otců globalizace, bývalý
špičkový manager u Goldman Sachs, pak byl posledním ředitelem mezinárodní organizace pro obchod
a cla GATT a prvním ředitelem Světové obchodní
Právě on je zastáncem jedné světové vlády a na
současném stavu světa má velkou zásluhu. Plundrování zdrojů po celé zeměkouli, umělé vyvolávání
10
PŘISTĚHOVALCI BEROU OSMKRÁT VÍCE DÁVEK. VEDENÍ EU JE HORŠÍ, NEŽ BYLI KOMUNISTÉ. JAKO
ZA PROTEKTORÁTU
hladomoru za účelem zvýšení zisků, exporty zbraní,
cílená destabilizace celých regionů, neprůhledná
politika finančních trhů, zničení regionů, které byly
na dobré cestě rozvoje.
Přistěhovalci berou osmkrát více
dávek. Vedení EU je horší, než byli
komunisté. Jako za protektorátu
Místo, aby se tito loutkovodiči ocitli před mezinárodním tribunálem, odsuzuje nyní tento člověk
evropské politiky, kteří chtějí prosadit právo a
zabránit nekontrolovanému a nezvládnutelnému
imigračnímu proudu, který se valí do Evropy. Koneckonců má Sutherland oporu v dalších členech
Bildebergu, jako v bývalém předsedovi Evropské
komise José Manueli Barrosovi a dnes i dalších
členech EK, jako například Cecílii Malmströmové,
která che prosadit TTIP za každou cenu a prohlásila,
že „ona nemá mandát evropských občanů“.
Exministr zodpovědný za tajné služby a někdejší
velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta
dle svých slov nevidí srovnání pro neschopnost elit
Evropské unie. Uprchlická krize dle něj může rozložit evropský sociální systém, a co je nejhorší, mezi
lidmi a politiky vzniká propast. "Historie nás učí,
že politické režimy, které jsou neschopné vnímat názory svých občanů, se obvykle snaží v poslední fázi
své existence prosazovat svou politiku silou. Nebo
aspoň hrozbami. Pozorujeme to i dnes," uvedl Bašta
Uprchlická krize hýbe Evropou. Server Česká justice informoval o uniklém alarmujícím dokumentu
německých tajných služeb, kde se varuje, že „integrace tak velké skupiny není možná“ a pokud
větší množství lidí přestane dodržovat zákony,
upadne Německo kvůli politice Angely Merkelové
do chaosu. Přistěhovaleckou politikou se vyrábí
extremisté a lidé se radikalizují, uvádí také dokument. Co k tomu říci? Máme se obávat chaosu,
růstu extremismu a přibývání „no go“ zón, jak to
známe z Francie?
Je příznačné, že vlna migrantů, valících se na
Německo a otevření hranic bylo spuštěno krátce po
posledním zasedání Bilderbergu v rakouském TelfsBuchenu, které probíhalo za ostnatými dráty za neuvěřitelných bezpečnostních opatření a nákladů, jež
musí zaplatit z velké části rakouští daňoví poplatníci.
To je ovšem, citovala bych Petera Sutherlanda, také
„schibboleth“. Vzkaz německému národu a Evropě,
kdyby se státy nechtěly podřídit.
zdroj:http://news.e-republika.cz/article3367-PeterSutherland-Od-spekulaci-Goldman%C5%AF-s-obilim-kezmocn%C4%9Bnci-OSN-pro-migraci
Obávat se není správný termín. Musíme se na
všechny tyto negativní důsledky připravit. Západní
Evropa se v posledních padesáti letech nedokázala
vypořádat s negativními důsledky imigrace muslimů, přestože přicházeli postupně v průběhu několika desetiletí. S takovou humanitární, sociální a ve
svých důsledcích i politickou katastrofou si současné
západoevropské politické elity neporadí. Nevylučuji,
11
ZA PROTEKTORÁTU
Dle řady náznaků panují uvnitř Evropské lidové
strany konflikty a stále podrážděnější diskuse kvůli
uprchlíkům. Na sjezdu ELS kritizoval šéf Evropské rady Donald Tusk evropské lídry za naivitu.
Otevřenost se podle něho rovnala bezmocnosti a
svoboda chaosu. Do toho vystoupil německý ministr Schäuble s tím, že nálada mezi řadovými členy
ve vládnoucí CDU je dramaticky špatná a může se
ještě zhoršit. Jak toto všechno číst a vnímat? Lze v
tom spatřovat náznaky možné změny politiky?
Váhavost a neschopnost vedení Unie nemá v evropských dějinách žádnou analogii. Současní vedoucí
představitelé jsou ještě horší, než byla komunistická
nomenklatura na konci osmdesátých let. Obávám
se, že se budou tak dlouho dohadovat o přistěhovalecké politice, až v ulicích velkých evropských měst
vypukne něco podobného tomu, co se před deseti
lety stalo na pařížských předměstích – taková malá
občanská válka. Po ní dojde k výměně politických
elit.
že se jim situace vymkne z rukou a přejde do krvavého extrému.
Nekontrolovatelný příliv ilegálních migrantů bude
mít zásadní dopad na budoucnost Evropské unie. Ta
se nejprve rozdělí na dvě nestejné části, jejichž hranice bude kopírovat bývalou Železnou oponu a pak
se nejspíše rozpadne. Polské volby názorně ukazují,
jaké politické síly přivede apokalyptická vlna „uprchlíků“ k moci na východě a později také na západě
EU. Kombinace vypjatého nacionalismu a návratu k
plnohodnotnému sociálnímu státu, důraz na rovnost
všech občanů a odmítání migrace je zcela neslučitelná
se snahou současného vedení EU o „naředění“ etnicky příliš homogenních východoevropských zemí
a likvidaci již oslabeného sociálního státu ve všech
zemích Unie.
Statistické údaje např.
z Dánska ukazují, že muslimští imigranti spotřebovávají
osmkrát více sociálních výdajů na hlavu než zbytek
populace. Současný masivní příliv zájemců o sociální
pomoc nedokáže žádná evropská ekonomika financovat. Přistěhovaleckou politiku EU bychom měli považovat za největší bezpečnostní riziko pro náš kontinent od skončení II. světové války.
Situace se zhoršuje i mezi migranty, kde častěji
dochází k násilí, rvačkám a dle jednoho výzkumu
pracovního trhu v Německu jsou uprchlíci pro
tamní trh nepoužitelní. Do jaké míry dojde i
díky tomuto bud’ ke zpřísnění celkové migrační
politiky (především lepší ochraně hranic), anebo
naopak k otevření „evropské náruče“ a přijímání
migrantů ve stále stejně velké míře?
Nakolik je pravděpodobná podpora velkých utečeneckých táborů mimo Evropu a deportace uprchlíků z
Evropy tam?
Dnes jsem se dočetl, že deportace nežádoucích „uprchlíků“ vázne na tom, že nemají cestovní doklady
a že země jejich původu jim je odmítají vydat, pro12
ZA PROTEKTORÁTU
Počínající třetí intifáda Palestinců proti Izraeli asi
souvisí se situací v Sýrii. Mohl by to být nepřímý
signál, že ruský zásah je relativně úspěšný, takže
radikální islamisté se takto snaží blokovat možnou
rusko-izraelskou vojenskou spolupráci v boji proti Islámskému státu. Proto je třeba se připravit na další
problémy.
tože neznají jejich identitu. Zdravý rozum nám říká,
že hlavní zádrhel je v tom, že se lidé bez dokladů
dostali až do Německa. Nicméně úřední stanovisko
zní tak, že lidi bez cestovních dokladů nelze deportovat. A takto po bruselsku dopadne každá snaha
problém nelegální migraci vyřešit. Jaroslav Hašek by
se dnes asi mlátil do hlavy, že při vymýšlení absurdních situací projevil tak málo fantazie.
Saúdská Arábie začíná mít kvůli padajícím cenám
ropy vážné hospodářské problémy. V království, jemuž dle mnohých analytiků vládne královská rodina ve stylu oligarchické skupiny, holduje kokainu,
popravuje jako na běžícím pásu, s lidskými právy
si neláme hlavu a zřejmě aktivně podporuje teroristické skupiny na Blízkém východě i v Evropě. Jak
se s tím vypořádat? A jak nahlížet na uvedené „typické“ jevy fungování království, jehož výrazným
spojencem jsou USA?
Významným tématem je ruské vojenské angažmá v
Sýrii. Jak aktuálně vypadá situace? Bašár Asad je
ochoten vypsat nové volby, když dojde k poražení
IS. Rusko a USA jsou prý ochotny se domluvit na
určité míře spolupráce. Co to všechno může naznačovat směrem k budoucímu vývoji?
Zatím jsem k tamnímu vývoji dost skeptický. Vedou mě k tomu dva důvody: ten první představuje
fakt, že válka „by proxy“ mezi Spojenými státy a
Ruskou federací se přenesla z východní Ukrajiny do
Sýrie. USA se snaží Bašára Asada svrhnout, RF
naopak udržet. Těžko lze odhadnout, kde se tam
najde prostor pro vzájemnou spolupráci obou velmocí. Snad v bojích proti Islámskému státu. Ten však
nepřímo podporují američtí spojenci – Saúdská Arábie a Turecko...
Saúdská Arábie je v čele Rady pro lidská práva OSN.
Vřele doporučuji se podívat na to, které dosavadní
aktivity zavrhli jako odporující duchu Islámu. A jejich hlavní spojenec proti tomu neprotestoval. Inu,
Quod licet Iovi...
Na Ukrajině skončily komunální volby. Účast byla
nízká, v některých východních oblastech se vůbec
nevolilo a ke zmaření hlasování došlo dokonce i v
Mariupolu, který má pod kontrolou ukrajinská armáda. Celková situace Ukrajiny je stále tragická;
Kyjev pod kontrolou Donbas nemá, blíží se zima,
korupci nikdo nelikviduje a lidé jsou naštvaní. Co
to naznačuje? A jak hodnotíte, že ukrajinská krize
spadla z dohledu a v podstatě to už není mediální
téma?
Hodně je slyšet o Izraeli, jehož prezident byl před
týdnem na návštěvě ČR. Premiér Netanjahu jde
tvrdě proti Íránu a šokoval výrokem, že k holocaustu Hitlera přesvědčil palestinský muftí Amín
al-Husajní. Jeruzalémem také zmítaly násilnosti, k
jejichž ukončení vyzval nejen izraelský premiér, ale
i americký ministr zahraničí John Kerry. Jde „jen“ o
občasný scénář v neklidném regionu, nebo se máme
připravit na větší problémy?
Již jsem to zmínil výše, zástupná válka mezi USA a
RF se přenesla z Ukrajiny do Sýrie jako výhodnějšího
13
KRUTÉ MILOSRDENSTVÍ LIBERALISMU
Obávám se, že se s tím už moc dělat nedá. Přistěhovalecká politika EU (byt’ se jí naše vláda brání) způsobila, že rozkol mezi občany a politickými elitami
začíná více připomínat poměry v Protektorátu než
na konci osmdesátých let. Asi to u nás po volbách
bude vypadat podobně jako v Polsku.
bojiště, kde lze vyzkoušet i jiné druhy zbraní. Ukrajinu čekají těžké časy a Evropskou unii velké výdaje.
A proč by se světová média měla zabývat zemí na
pokraji rozpadu? To je téma smutné a znepokojující,
není však sexy.
Skončily bedlivě sledované parlamentní volby v
Polsku, kde vyhrála opoziční konzervativní strana
Právo a spravedlnost, z níž vzešel i nový prezident Andrzej Duda. Co z toho vyvozovat? Co
se změní z hlediska řešení migrační krize? Roste
šance na odmítnutí stálého povinného mechanismu
kvót, které prosazuje Merkelová?
Prezident Miloš Zeman čelil kritice vysokého
komisaře OSN pro lidská práva ohledně vyjadřování se vůči uprchlíkům a islámu. Někteří analytici soudí, že prezident stupňuje rétoriku vůči
islamismu, podle řady komentátorů dělá Zeman
Česku ostudu a terč pro kritiku, že jsme k uprchlíkům nepřátelští. Zaslouží si oprávněně prezident
takové soudy?
Polsko ukazuje, kam se bude politicky posouvat celá
Evropa - k nacionalismu a renezanci sociálního státu.
Současné evropské politické elity skončí stejně jako
polští socialisté. A další osud EU je velmi nejistý.
Kritiku jordánského prince, věrného spojence Saúdů,
v souvislosti se současnou osekanou agendou Rady
OSN pro lidská práva bych bral dost s rezervou.
Možná by mnoha českým analytikům a komentátorům prospělo, kdyby se těmito aspekty kritiky více
zabývali.
I některé prounijní struktury začínají varovat před
rozkolem mezi evropskými elitami a běžnými lidmi
a roste podpora radiálních hnutí. Lze od stávajících
lídrů a vedení států očekávat vyslyšení nálad a názorů většiny obyvatelstva, které je naladěno proti
masivnímu přijímání uprchlíků, anebo bude stávající přístup Merkelová a další lídři tlačit silou?
zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Informovanyexministr-Pristehovalci-berou-osmkrat-vice-davek-Vedeni-EU-jehorsi-nez-byli-komuniste-Jako-za-protektoratu-406163
Historie nás učí, že politické režimy, které jsou
neschopné vnímat názory svých občanů se obvykle
snaží v poslední fázi své existence prosazovat svou
politiku silou. Nebo aspoň hrozbami. Pozorujeme to
i dnes.
Kruté milosrdenství liberalismu
Alexander Tomský
Už několik měsíců se nekontrolovaně valí do Evropy
statisíce uprchlíků/migrantů, největší poválečná migrace, tentokrát převážně muslimů z válkou zmítaného Iráku, Sýrie, Afganistánu a Libye, a v evropských mediích probíhá neméně masivní, vzrušená
diskuse mezi hlasateli otevřených dveří a obránci
Podle posledního průzkumu, který byl zveřejněn
minulý týden, roste nespokojenost Čechů s členstvím v EU. Historicky je nyní proti členství 62 procent lidí. Kdo za to podle vás nese odpovědnost,
kdo těmto náladám pomohl? Co by s tím vedení
země mělo dělat?
14
razantní a nezvratný průlom do složení obyvatelstva a v hlavním politickém proudu se konzervativci
cudně skrývají na obou pólech nepříliš vyhraněných
stran, tak neběží o klasický spor levice a pravice o
hospodářskou, legislativní či pečovatelskou roli státu.
Jako existují liberální konzervativci, existují i konzervativní liberálové.
soudržné společnosti národního státu. Ti první
vyznávají nelidský kult humanismu, čili jednotného
lidstva, byt’ jejich slzy, soucit a charita nad ubožáky
většinou jejich liberální internacionalismus vědomě či
nevědomě skrývá.
Se soucitem nelze diskutovat a upozorňovat na civilizační a společenský rozvrat nemá smysl, globální
milosrdenství totiž neuznává žádné hranice, právě
tak jako je nemá unijní politika vůči azylantům.
A protože na světě žijí stamiliony lidí ve špatných poměrech, spor s pokrokovými vizionáři budoucího jednotného lidstva, kteří chtějí zničit dnes
už oslabený národní stát, je divoký. Proto ta uražená
zuřivost západních europolitků vůči (reakčnímu)
mad’arskému premiérovi, Viktoru Orbánovi, který se
ostnatým drátem snaží chránit svůj malý národ a
marně argumentuje, že de iure brání vnější hranici
schengenské unie. Porušil nevyřčené dogma Unie
bez hranic a vyvolal proti sobě stejnou nevraživost,
jaká existuje vůči Izraeli, který má tu drzost, že
dokonce válčí. A aby toho nebylo málo, Orbán
mluví o obraně křest’anské kultury. Každá zmínka
o křest’anství v osvícenské Unii hraničí s blasfémií.
Ani katastrofální zkušenost s dosavadní islámskou
populací, ani nynější reálné ohrožení stabilní, snášenlivé, demokratické a prosperující společnosti liberální
fanatiky neumlčí. Podivuhodné, že se nebojí svých
voličů.
Představitelé jednotného lidstva argumentují z pozice morální nadřazenosti – solidarity, humanismu,
lidských práv, a podporováni často křest’anskými
kazateli milosrdenství, v konzervativní kritice vidí
bud’ nostalgii po zaniklé společnosti nebo jen
přízemní účetnickou krátkozrakost a malování čerta
na zed’. Napadají své kritiky za šíření nenávisti
a nepřímou podporu šovinistických, antiimigračních
extremistů, házejí je do jednoho pytle s xenofoby, rasisty či teroristy, ačkoli dobře vědí, že se velká většina
lidí děsí muslimského přívalu a považuje útoky na
přistěhovalce za důsledek otevřených hranic. V
německé snaze politického establishmentu omezit
publikovatelnou debatu je nazývají aber-nácky, čili
jakousi mentální úchylkou inteligence, která říká,
ano pomáhejme, ale v rozumné míře, ne za cenu
rozvratu, nemůžeme tady a ted’ přijmout miliony
lidí, náklady a rostoucí sociální napětí bude brzy
neúnosné.
Konzervativní katolické Bavorsko se
dostalo, jako za časů Bismarckova kulturkampfu,
do izolace vůči státní ideologii – tentokrát ovšem
anti-nacionální. Jak může pozvat bavorský premiér
(zločince) Orbána do Mnichova, ptá se rozčileně Der
Spiegel. Odpověd’ je implicitní – v zápase mezi dobrem a zlem přece nesmí, zná přece hranici korektnosti. Podobná konsternace se odehrála i na summitu Evropské rady (23. 9), když její prezident Donald Tusk varoval, že největší nápor běženců západní
V diskusích se většinou mluví o aktuálních často absurdních sporech, o neudržitelném přerozdělování
uprchlíků a diktátu Unie, o vymírající společnosti
nebo německém komplexu viny či psychické labilitě německé kancléřky. V pozadí často zástupného sporu se však diskutéři dělí na dva politické
tábory, na liberály a konzervativce. Protože jde o
15
dlouho bude opakovat, že Německo zvládne na
dlouhá léta půl milionů muslimských uprchlíků
ročně. Padlo už nemálo pravidel a jen zima je možná
zachrání před uzavřením hranice. Ještě než ministerstvo imigrace přehodnotilo svůj letošní odhad z
800 000 na 1,200 000, rezignoval na funkci jeho ministr. Znásobíme-li převážný počet mladých Syřanů
průměrným počtem jejich rodinných příslušníků (na
sloučení mají právo včetně sourozenců a rodičů), vychází nám miliony.
Cui bono
Odkud se vzalo u západoevropských politiků
tak neochvějné přesvědčení o dobrodiní otevřené
hranice, ačkoli je s výjimkou německé veřejnosti
(50:50), odmítá až osmdesát procent obyvatel Evropy.
Dokonce ani desetiletý růst antiimigračních a antiunijních stran, které ve Švédsku, Rakousku a Francii
dosahují třiceti procent, politiky neodradil. Zřejmě jsou přesvědčeni, že stačí proti nim tak jako
ve Švédsku postavit velkou koalici. Nesignalizuje
propast mezi občany a jejich reprezentanty blížící se
kolizi? Důvěřují si, že zvládnou i tuto politickou
krizi, tak jako věří, že zvládli krizi společné měny
a ekonomickou stagnaci integrační Unie anebo žijí v
uzavřeném ideologickém světě na rozdíl od politiků
střední Evropy?
Evropu teprve čeká a je zapotřebí změnit politiku
otevřených oken a dveří. Odpovědi se nedočkal,
předně se nepřímo dotkl Angely Merkelové, která se
proslavila výrokem, že azylová politika nemá hranici,
syrské válečné uprchlíky (celý národ!), pozvala do
Německa (4. 9), což ovšem znamená i Iráčany,
Afgánce a Libyjce. Nápor běženců se okamžitě zdvojnásobil a Německo v září evidovalo 170 000, ale registrace je zhruba o třetinu zpožděná. Polák Tusk zřejmě nechápe nejvyšší evropskou hodnotu otevřené
společnosti. Na Orbánovu poznámku, že Řecko tak
jako Mad’arsko nával běženců nezvládá, podrážděně
reagoval rakouský kancléř, „at’ tedy strhne plot a
pošle uprchlíky k nám.” V Rakousku ale kvůli nižší
sociální podpoře žádá o azyl jen 5 – 7 %, ostatní pádí
do Německa.
Zdravý rozum si s takovým fanatismem neradí a
proto si jej vysvětluje spikleneckou teorií, že se za
politikou neomezeného přistěhovalectví skrývá plutokracie velkého průmyslu, zájem o levnou pracovní
sílu. Kosmopolitní management nadnárodních firem
(a organizací) skutečně neuznává hranice ani státní
daně a sociální náklady na začlenění muslimských
Ozval se i německý ministr vnitra Thomas de Maziére, že je zapotřebí stanovit limit, a také hned
dostal za porušení dogmatu na frak od svého kolegy
vicekancléře Sigmara Gabriela: „Omezení odporuje
německému azylovému právu.” Jsem zvědav, jak
16
dokumentu Unie a lidskoprávní aktivisté jsou podporováni z unijních fondů. Všechny západoevropské
vlády od šedesátých let podporovaly přistěhovalectví
byt’ často zakamuflovaně.
přistěhovalců hradit nebude. V situaci saturovaného
trhu nepochybně nižší náklady na práci a spotřeba
nových konzumentů zisky zvýší. Tak jako kdysi
zednářské lože prosazovaly své kandidáty do republikánských proticírkevních vlád, pokouší se o to i
neformální skupina Bilderbergu, jejímž členem byl
prezident EU Herman van Rampuy nebo exkomisař
EU, zmocněnec OSN pro migraci a předseda Goldman Sachs, Peter Sutherland, jenž letos prohlásil, „že
nic na světě, ani obchod, ani toky kapitálu, neovlivní
tak pozitivně udržitelný rozvoj života jako masivní
imigrace.” Bývalý britský ministr Denis Healy přiznal, že „teprve na setkání Bilderbergu poznal, jak dobrou věcí by byla světovláda.”
Nejde proto o ztrátu politického realismu, ale o fanatickou víru, ukrutný kult kosmopolitního lidstva. Liberalismus kdysi skoncoval s aristokracií, monarchií,
státní církví a zasloužil se o přeměnu poddaného
v občana i o spontánní, výkonné tržní hospodářství
právního řádu. Od svého začátku byl však abstraktní, univerzální, antropocentrickou náhražkou transcendentálního křest’anství, pravda vázal se kdysi
na nacionalismus, jak je tomu dosud v Americe,
zbožštil Člověka a obdařil jej absolutními právy i
svobodou. Veškeré kolektivní hodnoty považuje za
iluze. Jedinec vyzutý ze zvyků, tradice, náboženství,
předsudku i z národního společenství se stal modlou. Dnes má i svou ekonomicky neliberální egalitářskou mutaci, důstojnost člověka totiž vyžaduje sociální péči státu. Paradoxně tak rozšiřuje moc státu
a zdánlivě liberalistická ochrana proti diskriminaci
vede k omezení svobody projevu i chování.
Nejčtenější globální týdeník The Economist hlásá
internacionální liberalismus bez obalu, tvrdí že
přistěhovalci bez ohledu na množství přispívají k
růstu ekonomiky, (Evropanům doplní ubývající pracovní sílu), odmítá i dávno prokázané výpočty
německého Ifo institutu a mnoha dalších, že ani ve
třetí generaci převážně nevzdělaní muslimové ekonomickým přínosem v době čím dál automatizovanější výroby nejsou a sociální náklady zvláště na
vězeňskou ochranu vysoce převyšují jejich příspěvek.
Rozlišovat lidstvo na muslimy a ty ostatní se ovšem
nesmí! Tak vypadá abstraktní ekonomismus, který
nechápe ani hospodářský natož společenský význam
kultury. Nepochybně všechny nadnárodní organizace, nejen ty obchodní, věří v kosmopolitní lidstvo a
mají nějaký vliv. To ovšem neznamená konspiraci.
Pokud má mít konzervatismus v debatě o migrantech
šanci, musí vyhrát morální argumentaci s utopisty.
Musí především odmítnout jazyk práv a vrátit se
k privilegiu občanství.
Na světě existují různá
společenství a různé legitimní politické řády. Že se
náš řád pod univerzalistickou ideologií dnes hroutí,
dokazuje neexistenci společenského pokroku. To, co
se ještě našim rodičům jevilo jako pokrok – rovná
práva, sociální stát, všeobecné školství a zdravotnictví se pod tlakem rovnostářství zvrtlo a začalo
škodit. Ukázalo se také, že nelze uzákonit mystickou, téměř iracionální lásku k bližnímu ve světě
omezených možností (nejen materiálních) a pokud se
Politické náboženství
Odkazy na otevřenou společnost a univerzální důstojnost člověka nalezneme v každém ideologickém
17
MIGRACE JAKO ZBRAŇ HROMADNÉHO NIČENÍ. KONSPIRACE?
nepodaří zastavit tsunami migrantů, začnou se rozpadat evropské státy a nastane divoké násilí, za něž
budou odpovědni dnešní pachatelé dobra. Každý extremismus vede k extrémní reakci.
Miluj bližního svého (hebrejsky souseda) neznamená
více než sám sebe, neznamená zrušit povinnost
chránit rodinu, veřejné dobro, čili soudržnost svého
společenství. Jen z nadbytku lze určit něco potřebným, vzdáleným a cizím. Samaritán z evangelia jednal za sebe a zaplatil ze svého. Dnešní samaritáni se
neptají voličů na hranici obětavosti (vědí, že je bídná),
proto je chtějí k charitě přinutit násilím a považují
omezení své bezbřehé víry za nemorální.
Vrat’me se k plurálu a zdůrazňujme nesmírný
duchovní (i ekonomický) význam občanského souručenství. Lidský život není abstraktum a odehrává
se v hranicích. Je krásné, že má každý pozemšt’an
svou vlastní kulturní zahrádku. Uznejme velkou ctnost patriotismu, která je prodloužením vděčnosti a
úcty k rodičům.
S pokračujícím proudem migrantů se stále častěji objevují konspirační teorie, které mluví o tom, že migrace je způsobena nějakou skrytou silou v pozadí
a jejím cílem je oslabit Evropu či alespoň Německo.
Je vůbec možné migraci považovat za zbraň hromadného, plošného ničení a jak by v tomto případě vypadal návod na její použití? Existují v nedávné historii příklady, že by byla tímto způsobem využita?
Lidé se někdy ptají, proč ty statisíce mladých mužů,
kteří prchají ze Sýrie, Iráku a Afganistánu nebojují
za svou vlast? Jednoduchá odpověd’, žádnou nemají,
islám nevytvořil národní stát, a proto se nemají kam
vracet.
Neprobudí-li se evropské národy, čeká je stejný osud.
zdroj:http://echo24.cz/a/wqAYe/krute-milosrdenstviliberalismu
Nejhorší možná zbraň
Těmito otázkami se již před několika lety zabývala
prof. Kelly M. Greenhillová a shrnula je ve významné
monografii Zbraň masové migrace, která v roce 2011
získala ocenění nejlepší kniha roku v oboru mezinárodních studií. Autorka pracuje na několika amer-
Migrace jako zbraň hromadného
ničení. Konspirace?
Václav Cílek
18
MIGRACE JAKO ZBRAŇ HROMADNÉHO NIČENÍ. KONSPIRACE?
val ugandský generál Idi Amin ze země početnou, převážně obchodnickou indickou komunitu, což
tehdy bylo vnímáno jako projev černého rasismu a
touhy zmocnit se cizího majetku. Méně se ví o tom,
že 50 tisíc Indů bylo držiteli britského pasu a že Idi
Amin Britům vyhrožoval, že je zahltí těmito lidmi,
pokud nezmění svoje vojenské záměry. Dal dokonce
Britům tři měsíce na rozmyšlení. Uprchlickou vlnou
vyhrožoval Spojeným státům i Fidel Castro a Západnímu Německu vůdce Východního Německa Erich
Honecker.
ických univerzitách a výzkumných centrech, píše do
předních novin a přednáší např. v Oxfordu v Centru pro studium migrace. Uvádím tyto detaily, aby
bylo zřejmé, že její výzkum je dobře podložen fakty
a nejedná se o názory nějaké neznámé blogerky s nejasným politickým pozadím.
O tomto jevu existuje v češtině jen velice málo materiálů, ale pokud máte o věc hlubší zájem, tak
vyhledávejte termíny „strategická řízená migrace“
(strategic engineered migration) nebo „řízená nátlaková migrace“ (coercive engineered migration).
V angličtině velice dobře zní slovo „ingeneered“,
které říká, že tento druh migrace má charakter
dlouhodobého, pečlivě „inženýrsky“ připraveného
projektu. Na celé věci je nejhorší, že se při ní zcela
ztrácí lidskost a jakékoliv ohledy na utrpení lidí a
migranti jsou bráni stejně mechanicky jako počet
dělostřeleckých granátů.
Greenhillová při práci v odtajněných amerických
archivech víceméně náhodou našla přepis rozhovoru,
při kterém jordánský král Husejn po skončení
tzv.
šestidenní války vysvětluje americkým vyjednavačům, že pokud Izrael nepřijme nazpátek
palestinské běžence, tak vytvoří pro USA i Izrael
velice problematickou utečeneckou krizi.
To
běloruský prezident Lukašenko byl v v letech 2002 a
2004 mnohem otevřenější, když veřejně vyhrožoval,
že pokud Evropa nebude platit, tak přes svou zemi
pustí proudy běženců.
Kolik migrantů si račte přát?
Strategickou řízenou migraci můžeme definovat jako
„ přeshraniční pohyb populace, který je cíleně
vytvořen nebo manipulován za účelem oslabit,
přesvědčit nebo zastrašit koncový stát“. Někdy rozlišujeme mírnější formu řízené migrace – a tehdy
hovoříme o strategicky řízené migraci, která má spíš
formu výhrůžky; a o hrubší vyloženě nátlakové migraci, jež může mít charakter až občanské války.
Jiným příkladem je rozhovor amerického prezidenta
Jimmyho Cartera s čínským premiérem Deng Xiaopingem během jejich historického setkání v roce
1979. Carter přesvědčoval čínské politiky o dodržování lidských práv a volném pohybu lidí. Xiaoping se jej úsměvem zeptal, kolik si Amerika přeje čínských emigrantů – možná milion, 10 milionů, 30 milionů? To rychle ukončilo debatu o lidských právech.
Ještě nedávno jsme se domnívali, že se jedná o
zvláštní spíš náhodné a nepříliš úspěšné příklady,
ale Kelly Greenhillová našla v poválečném období
56 (a možná až 64) případů řízených migrací, které
unikaly pozornosti. Například v roce 1972 vyšt-
Greenhillová ukazuje, že nátlaková migrace, anebo
její hrozba je překvapivě úspěšná v případě, že
útočník je slabší než napadený a dokládá to na příkladech Indie, Pákistánu, Vietnamu, Rakouska, Švéd19
JAK PŘEŽÍT ZHROUCENÍ CIVILIZACE
chvíli všichni myslíme na jižní islámskou vlnu, ale
nedoceňujeme rizika ukrajinské a potenciálně i středoasijské migrace. Zbraně se rychle vyvíjejí a to
platí i pro vojenské využití řízené migrace. Myslím,
že je načase, aby se země střední Evropy mezi sebou dohodly, jak společně postupovat, kdyby situace
dozrála k otevření východní migrační trasy.
ska a dalších zemí. V této nelidské hře rozlišuje
tvůrce krizí, provokatéry i prosté oportunisty, které
využívají již probíhající migrace.
Když je internet mocnější než tank
Nedokážu říct, nakolik je současná migrace spontánní či zneužitá, ale je prakticky jisté, že nejpozději
po letošní utečenecké krizi ji začnou bezpečnostní složky mnoha států považovat nejenom za
bezpečnostní hrozbu, ale také za možnou zbraň. Je to
ideální laciný nástroj destabilizace třeba kusu Evropy,
kdy vítězství v tomto hybridním druhu války získáte
pomocí manipulace na internetu, aniž byste potřebovali armádu. Stačí vytrvale šířit zprávy o štědré výši
sociálních dávek, bytech přidělovaných zadarmo a k
tomu přidat mapu trasy, ceníky převaděčských organizací a optimistické pokyny. Nepřátelská země
může kapitulovat, aniž by v ozbrojeném konfliktu
ztratila jediné letadlo či tank.
zdroj:http://echo24.cz/a/wnDGF/migrace-jako-zbranhromadneho-niceni-konspirace
Jak přežít zhroucení civilizace
Václav Cílek
Následující příběh mi řadu let vrtal v hlavě. V
roce 1956 napsal sovětský spisovatel Nikolaj Michajlovič Verzilin knihu „Ve stopách Robinsonových“,
která o několik let později vyšla v češtině a dnes se
stala jednou z tzv. „kultovních“ knih lidí připravujících se na zhroucení západní civilizace. Verzilin
vzpomíná na starý příběh ruských revolucionářůděkabristů, kteří byli na dvacet let uvrženi do vězení
a zbaveni podobně jako Robinson Crusoe toho nejnutnějšího. Podařilo se jim však chovat si v cele
kuřátka a dokonce pro potěchu vypěstovat konvalinky, které si jako zvláštní dárek dávali k narozeninám.
Jakým způsobem by bylo možné použít řízenou migraci proti státům, jako je Polsko, Mad’arsko, Česká
republika či Slovensko? Jižní trasa přes balkánské
státy se příliš neosvědčila, ale co kdyby se podařilo
otevřít východní trasu? Jen ze samotné Ukrajiny již
odešlo – převážně do Ruska – kolem milionu migrantů a zhruba pět milionů lidí má být do nějaké
míry zasažené konfliktem. Ale chudnou i Rusové a
na migrační proud z východu by se snadno mohly
„nabalit“ další národy – Afghánci, Tádžikové, Kazaši,
Čečenci či jiná etnika v klimaticky i vojensky zranitelném pásmu mezi Íránem a Čínou.
Jeden z vězňů četl starý časopis „Ruský archiv“ a
všiml si přitom, že na jednu stránku se přichytilo
drobné semínko. „Co by to asi mohlo být?“ spekulovali vězni. Semínko zasadili, ale dlouho neklíčilo.
Už ztráceli naději, když se objevil drobný výhonek
a první lístek. Teprve když lístků bylo víc, tak poznali, že se jedná o lesní jahodu. Květináč zůstal v
Největší a nejničivější historické migrace – Hunové,
Tataři či Turci přicházeli ze střední Asie. V této
20
JAK PŘEŽÍT ZHROUCENÍ CIVILIZACE
Pracovníci Botanické zahrady Akademie věd zjišt’ovali výživné hodnoty rostlin a psali recepty, jak je
upotřebit k jídlu. Ve školách a obchodech se objevily květináče s názvy jedlých rostlin a návody,
jak je připravit. Podobně i sovětští vojáci na frontě
sbírali houby a museli se živit vším, co dokázali
nalézt, připravit či jakkoliv sehnat. Byla to krutá
doba. Ale i v samotné Vídni zbyl po obou světových
válkách takový hlad, že se městské parky a dokonce
i zahrada samotného Hofburgu stala velkou zeleninovou zahradou, aby uživila své obyvatele. Bukové
lesy kolem Vídně jsou mladé, protože stromy byly
vykáceny na topení. Jen malý, dodnes udržovaný
záhon uprostřed bývalé císařské zahrady připomíná
tyto doby, ale jen málokdo chce vzpomínat.
Poválečné socialistické režimy si byly vědomy toho,
že pokud by vypukla další válka, tak nemají dost zásob, aby dokázaly uživit své obyvatelstvo. Proto jako
součást civilní obrany podporovaly zahrádkářství.
Ve státní správě hmotných rezerv tehdy bylo jídlo
na 6-12 měsíců, ale dnes má většina evropských
států jen jednoměsíční zásoby potravin. Nějaká
forma hospodářské blokády či přerušení mezinárodního obchodu by pro část populace znamenala riziko
hladomoru, jaký dnes ohrožuje například Sýrii. Ve
válečných dobách jako za napoleonských válek či
dokonce ještě v roce 1916 bylo v Rakouské monarchii
nařízeno sbírat žaludy, propírat je vápennou vodou
a připravovat z nich mouku. Rovněž důležité knihy
o jednoduché, téměř přírodní stravě, jako byla u nás
monografie Marie Úlehlové-Tilschové „Česká strava
lidová“ (1945) či pozoruhodný soubor německých
návodů na přežití pro civilní obyvatelstvo (od roku
1941) nejčastěji vycházely v neklidných dobách.
cele a vězni jej každý den pozorovali. Na podzim
to byla statná rostlina, ale nekvetla. Přesadili jej do
země a rostlina dobře přezimovala. Druhý rok již
sklidili první úrodu – dva tucty opravdových jahod,
jaké neměli již devět let. . . Na jahodníku vyrostlo
šest šlahounů, ze kterých vybíhaly další výhonky. O
rok později již obden sbírali jahody a také ostatní
vězni je začali pěstovat.
Za druhé světové války se v postavení robinsonů
odříznutých od okolního světa ocitlo celé město –
Stalingrad. Letecké útoky zničily většinu skladů a
v městě zavládl krutý hlad. Na jaře, když mezi
dlažbou vyrážela jemná tráva, dali se obyvatelé do
hledání jedlých rostlin, jako byl například penízek
rolní (Thlaspi arvense), z jehož semen lisovali olej.
21
MASAKR V PAŘÍŽI V KONTEXTU REALITY
už u nás proběhne jinak, nebo vůbec. To mi přijde smutné, ale rozumím důvodům, proč to tak
lidé cítí. Byli jsme politickou kabalou všehoschopných tunelářů oloupeni o bohatství, které vyrobili a
vybudovali svýma rukama naši rodiče a prarodiče.
Naše dřívě jedna
z
nejvyspělejších
průmyslových zemí
Evropy nyní slouží
jako asijská montovna pro Německo,
Japonsko
a
další
země. Přišli jsme o
pevnou korunu, i
o část našich úspor
v různých fondech.
Naprosto zklamaly
elity, naprosto zklamal Václav Havel a
celá jeho suita, který se soustřeil na obranu amerických zájmů ve světě, místo na obranu zájmůj svého
lidu doma, naprosto zklamali politici VŠECH politických stran, a novináři, naprosto jsme zklamali my
všichni. Vzpomeňte na to, až vám zase masmediální
loutky budou hrnout do hlavy, jak oslavujeme a jak
naše země vzkvéta.. nelžeme si, nevzkvétá!
Verzilinova kniha určená pro život běžných lidí v
těžkých podmínkách a vzdálených krajích má dva
zajímavé rysy. Ten první spočívá v tom, že hojně
cituje americké autory, jako je i v Čechách milovaný
E. T. Seton či J. F. Cooper. Myslím, že kulturní
výměna opačným směrem – z východu na západ
funguje mnohem méně. Druhým, v 60. letech ještě
přirozeným rysem podobných zahradnických knížek
bývaly četné citáty z poezie či dokonce celé básně.
V bývalém Sovětském svazu vycházely sbírky básní
v nákladech až několika set tisíc kusů (v bývalém
Československu běžně 20-40 tisíc kusů). Dnešní
prodeje klesly na pouhých několik set kusů. Verzilinova doba věděla, že lidem je nutné nabídnout víc
než jídlo, a protože to nemohlo být náboženství, tak
dávala poezii. Příběh o traktoristovi, který jede na
pole a bere si sebou Puškinovy verše, není přehnaný.
Když jsem se svých amerických kolegů ptal, jaká
poezie se čte na Wall Street, tak jen vrtěli hlavou,
protože i pouhé vlastnictví podobné knihy by profesionálního ekonoma v očích svých kolegů diskvalifikovalo. Naproti tomu je dovolené číst Clausewitze
a „Umění války“.
zdroj:http://echo24.cz/a/wP4TN/jak-prezit-zhroucenicivilizace
zdroj:https://www.facebook.com/jiri.m.masek?fref=nf&pnref=story
Anketa
Masakr v Paříži v kontextu reality
Češi ještě nejspíš nikdy v historii nebyli v tak
hlubokém morálním marasmu, ještě nikdy nečelili
tak obrovskému pocitu marnosti a bezvýchodnosti,
jako právě v této době.. většina lidí už si to začíná
uvědomovat. A kdyby šel vrátit čas, 17. listopad
Tereza Spencerová
S politiky a spojenci, které Evropa v posledních
dekádách má, už žádné skutečné nepřátele ani
nepotřebuje.
22
mády DIA už na počátku roku 2012 považovala Islámský stát za „strategický nástroj“, přičemž generál Michael Flynn, který loni odstoupil z postu
šéfa DIA, letos v srpnu v rozhovoru pro Al Džazíru
konstatoval, že Obamova administrativa nedbala na
varování zpravodajců, podle nichž zahraniční podpora syrským rebelům pomáhá vzestupu Daeše.
„Myslím, že to bylo rozhodnutí. Myslím, že to bylo
vědomé rozhodnutí,“ shrnul generál Flynn s tím, že
Bílý dům přihlížel vzniku a posilování Daeše coby
nástroje ke svržení Bašára Asada a nechával na Perském zálivu a Turecku, aby džihád v Sýrii financoval. To vše pak vysvětluje i mediálně nafukované
výsledky amerických náletů proti Daeši. Penzionovaný generál Jack Kean ho letos v létě při senátním
slyšení popsal následovně: „Pětasedmdesát procent
náletů, které v současnosti provádíme, končí tím, že
se naše letadla vracejí, aniž by shodily bomby, většinou proto, že nemohou najít cíl nebo ho nejsou s to
přesně identifikovat.“
Jde to už nějak moc rychle. Před dvěma týdny ruský
airbus s 224 lidmi na palubě, v týdnu přes 40 zabitých
lidí v Bejrútu, další masakry v Bagdádu, ted’ Paříž,
letos už podruhé, byt’ skutečný výčet akcí Islámského
státu (Daeše) po celém světě a jen v letošním roce je
samozřejmě mnohem delší, a to do něj netřeba ani
počítat válku v Sýrii.
Zapadnout by neměla ani kniha J.Michaela Springmanna, amerického kariérního diplomata, který byl
ze státních služeb vyhozen poté, co podal desítky
žádostí o svobodný přístup k informacím ohledně
jeho vlastních poznatků. Ve svých pamětech nazvaných Visas for Al Qaeda (Víza pro Al Kajdu) se
věnuje dekádám amerických vazeb na Al Kajdu spjatou s Usámou bin Ládinem, které později vedly ke
vzniku Islámského státu. Popisuje například, jak mu
během působení na americkém vízovém oddělení v
saúdské Džiddě na konci 80. let jeho představení
opakovaně nařizovali vydávat nezákonná víza pro islamistické ozbrojence, kteří z různých muslimských
zemí tranzitovali přes Džiddu. Později prý zjistil, že
vízové oddělení bylo plné agentů CIA, kteří využí-
Zatímco se mainstream zahltil tunami podrobností
z pařížského masakru, zopakujme si, co je opravdu
důležité.
Za prvé. Válku a následný krvavý chaos na Blízkém
východě rozpoutal Západ a Daeš podle všeho vznikl
v Camp Bucca, americkém zajateckém táboře, v
Iráku, a to někdy v letech 2004 až 2006. Tehdy v
něm byl vězněn nynější „chalífa“ Daeše Abú Bakr
Bagdádí a další duchovní vůdci Daeše, přičemž
jeho páteř tvoří zneuznaní stratégové ze Saddámovy
tajné služby, která byla rozprášena po americké invazi do Iráku. Nedávno odtajněné dokumenty Pentagonu navíc ukazují, že tajná služba americké ar-
23
ukradené syrské ropy do Turecka si Islámský stát
loni mohl přijít až na čtyři miliony dolarů denně,
byt’ konzervativnější odhady mluví o 10 milionech
dolarů měsíčně. Černé ropné kšefty, stejně jako
dodávky zbraní, výbušnin, potravin nebo historických památek ukradených v Sýrii, jsou už delší dobu
„veřejným tajemstvím“, odhalujícím i reálné poměry
uvnitř NATO – někteří členové aliance aktivně podporují mezinárodní terorismus, zatímco další o tom
všem vědí do posledního detailu, ale mlčí a nechávají si trumfy k příhodnému vydírání. Nové informace nasvědčují tomu, že zatímco Ankara s posvěcením NATO údajně bojuje proti Daeši, turecká tajná
služba loni eskortovala do Sýrie nejméně šest desítek
lidí, kteří se chtěli přidat k Daeši. Paradoxní je,
že většinou to byli lidé, kteří už byli v Turecku
vězněni v souvislosti s teroristickými aktivitami. Při
jejich přechodu hranice byly vypnuty bezpečnostní
kamery a pohraničníci byli posláni pryč. Německý
Bundeswehr k tomu nyní mimochodem potvrzuje,
že Daeš v Iráku nasazuje proti Kurdům chemické
zbraně a ke stejnému závěru dospěly i USA. Dva
poslanci tureckého parlamentu za levicovou Republikánskou lidovou stranu (CHP), Eren Erdem a Ali
Seker, k tomu před pár týdny na tiskové konferenci
v Istanbulu předložili nahrávky a další důkazy, které
svědčí o tom, že za použitím bojového plynu sarin v
Sýrii v roce 2013 bylo právě Turecko. Potvrdili tak
– na Západě intenzivně zpochybňovanou - analýzu
Seymoura Hershe z loňského dubna.
vali svého diplomatického statutu k zakrývání utajovaných operací, a právě mezi ně patřilo i vydávání
víz těm samým teroristům, kteří posléze stáli za 11.
zářím. Tímto způsobem americká víza dostalo i
třináct z patnácti únosců letadel z dosud největšího
teroristického útoku na americkém území, přičemž
deset z nich dostalo vízum právě na konzulátu v
Džiddě. Podle Springmanna ani jeden z nich nesplňoval podmínky pro udělení víza a měl jim být
vstup na americké území zakázán. Mimochodem,
podle Springmanna, nebyla praxe na konzulátu v
Džiddě ničím výjimečným, nebot’ například kultovní egyptský „slepý šajch“ Omar Abdal Rahmán,
ideového strůjce teroristického útoku na Světové obchodní středisko v roce 1993, získal americké vízum
od agenta CIA, který pod diplomatickým krytím působil na ambasádě v súdánském Chartúmu. Šajch
Rahmán získal mezi lety 1986 až 1990 šestkrát americké vízum se souhlasem CIA, a to i na ambasádě
v Káhiře. „V době, kdy dostával víza a přijížděl
na americké území přes Saúdskou Arábii, Pákistán
a Súdán, už byl dávno na americkém seznamu teroristů,“ podotýká Springmann.
Za druhé. USA nechávají Perský záliv a Turecko,
aby džihád v Sýrii financovaly a vyzbrojovaly. Saúdové a Katar tak činí v zápalu šíření svého nenávistného vahhábismu, Turecko v puzení svrhnout Bašára
Asada a ovládnout region, výsledek je ale stejný.
Britský The Guardian letos v srpnu uvedl, že americké tajné služby mají v rukou „nepopiratelné“ dokumenty a flash disky, které mohou v plném rozsahu
odhalit míru aliance mezi Ankarou a Daešem. Byly
objeveny po loňském náletu na dům „ministra financí“ Islámského státu Abú Sajjáfa, který mimo
jiné řídil i ropné obchody IS v Sýrii. Jen prodejem
„Velitelé nám řekli, at’ se ničeho nebojíme, protože
s Turky spolupracujeme ve všem,“ popsal loni pro
Newsweek jeden z bývalých bojovníků IS. Pokud
bychom Daeš opravdu vnímali jako „stát“, lze o
masakru v Paříži a dalších mluvit jako o „státním
24
„zadržuje“, takže už není s to získávat v Sýrii
nebo Iráku další území.
Slovní eskapáda v
nepříhodné době měla podle všeho vyvážit úspěchy
ruských náletů a syrských a šíitských pozemních
operací kolem Aleppa či Damašku před sobotním
pokračováním vídeňských jednání o Sýrii. Kromě
slov se Barack Obama totiž nemá v boji proti
Daeši čím chlubit, snad s výjimkou cílené eliminace mediálně slavného popravčího Jihada Johnna.
Dalším plusem by mohlo být ovládnutí jazídského
Sindžáru, který ale vedle amerických kurdských spojenců dobývali také „teroristé“ ze Strany Kurdských
pracujících (PKK), a to se zmiňovat – s ohledem na
turecký útlocit – nehodí. Tím spíš, že dobytí nebylo
ani tak moc slavné, nebot’ Daeš celou oblast předem
vlastně vyklidil a Jazídové navíc po návratu začali
vypalovat domy svých muslimských sousedů.
terorismu“. Maně se ale vnucuje otázka, jaký „stát“
za ním ve skutečnosti stojí. Je přitom opravdu tak
nepředstavitelné, že by turecké tajné služby mohly
mít – v rámci silně decentralizované struktury Islámského státu – pod kontrolou alespoň několik velitelů
Daeše i s jejich bojovníky?
Za třetí. Z tvrzení o organizovanosti a připravenosti
migrační vlny valící se do Evropy se už stala mantra,
„pachatel“ ale jako by stále chyběl. Na druhou stranu
je tu ale stále více nepřímých „důkazů“, které ukazují
na Turecko. Právě tam žily v uprchlických táborech
dva miliony Syřanů, kteří se pomalu „najednou“ daly
na pochod. Evropa ve své bezbřehé neschopnosti
zaujmout racionální postoj zkouší hokynářsky „outsourcovat“ represe, do Turecka. A je ochotná nejen navyšovat slibované „výkupné“ počítané v miliardách eur, ale vedle pochybných politických handlů
navíc pomalu otevírá i dveře, jimiž by stále radikálnější islamismus Erdoganova režimu mohl vstoupit
do EU. O tom, že právě tento režim podporuje Daeš
nebo Al Kajdu a další teroristy, raději nikdo nemluví,
o pokračujícím tureckém boji proti Kurdům rovněž,
jako by si Erdogan v současnosti vyřídil naprostou
imunitu a svobodu dělat cokoli. Má v rukou všechny
trumfy. S takovými spojenci už žádné nepřátele ani
nepotřebujeme. Turecké sociální sítě ve značné míře
pařížský masakr hodnotí jako „daň“ za francouzskou
politiku na Blízkém východě, za podporu tureckým
Kurdům, nebo prostě jen jako „lekci“, kterou za
nezájmu Západu zažívá Blízký východ dnes a denně;
tato hořkost vycházející z dvojího metru „západních
životů, kterých je škoda“ a těch ostatních, ale platí
pro celý region.
Za takto rozdaných karet se ve Vídni rokovalo
pět hodin a podle německého ministra zahraničí
Franka-Waltera Steinmeiera se přítomní dohodli, že
„okamžitě“ dají dohromady syrskou vládu s opozicí a nejpozději 1.
ledna zahájí proces, na jehož konci by se do 18 měsíců měly v Sýrii konat
volby. Německý diplomat nenabídl žádné podrobnosti, nicméně zmínil přesně to, co v týdnu navrhovalo Rusko, a co Saúdové a další „proxy hráči“
syrské války původně šmahem odmítli. Vize svobodných voleb se dlouhodobě nelíbí ani Spojeným
státům, protože prakticky vylučuje možnost, aby do
vedení státu prosadily „své“ exilové Syřany, ale stín
pařížského masakru nejspíš zabránil nějakým hlasitějším námitkám. Saúdové ještě v týdnu trvali na
tom, že Asad „musí padnout“, ve Vídni se ale jeho
osud jakoby ani neřešil, a Rijád místo toho cyn-
Za čtvrté. Ráno před masakrem v Paříži Barack
Obama oznámil, že americká armáda Daeš úspěšně
25
v Sýrii pokračuje a fakt, že někteří účastníci raději v
těchto dnech mlčí, zatímco další naopak chrlí slova
o „nutnosti“ bojovat proti Daeši, neznamená, že se
vzdávají strategických či náboženských plánů svých
„elit“.
icky „vyzval světové společenství k vykořenění terorismu“.
Rusko a Spojené státy si pak ve Vídni ještě vyměnily
seznamy opozičních skupin a osob, které jsou oba
státy ochotné přizvat k vyjednáváním, přičemž se
oba dokumenty podle ruské strany „skoro shodují“
– například v tom, že mimo musejí zůstat Daeš nebo
Al Kajda, nicméně USA by ke stolu rády přizvaly
například džihádisty z Ahrár al Šám, kteří čas od
času bojují po boku Al Kajdy a odlišit je od ostatních teroristů prakticky nejde. Saúdům se zase
nelíbí, že někteří z jejich klientů dostali nálepku
teroristů, zatímco Turecko zase nechce jednat se
syrskými Kurdy, s nimiž pro změnu spolupracují
USA i Rusko. . . Koordinací seznamu bylo v každém
případě pověřeno Jordánsko, což lze považovat za
triumf Saúdů, Kataru a Perského zálivu obecně; na
svého „klienta“ mohou tlačit, aby na seznam přidával i jejich otevřeně teroristické „prodloužené ruce“ a
kalil tak vodu dál.
Ze všeho výše řečeného vyplývá, že je pro vlastní přežití
Evropy – Amerika daleko
za mořem, prvotní hybatel
toho všeho, se Daeše na
svém území nebojí – akutně
třeba radikálně změnit politické paradigma. Při pohledu
na naše úřadující politické
„elity“ je ale zjevné, že na
nic takového odvahu nemají.
Chris Floyd na portálu Counterpunch podotýká, že žijeme
v éře zoufalství. „Zoufalství z
podlosti, kterou ukázali vrazi
nevinných lidí v Paříži; ale
v ještě hlubším zoufalství z
podlosti nehorázných vrahů, kteří nás dovedli na
toto příšerné místo lidských dějin: těch vzájemně
spojených postav, které po dekády chodí po chodbách moci v těch nejvyšších patrech Západu, zabíjejí nevinné po stovkách tisíců, likvidují sekulární
opozici ve prospěch svých oblíbených diktátorů –
a znovu a znovu a znovu – podporují, financují
a vyzbrojují ty nejhorší sektáře na světě. A je tu
ještě jeden důvod k zoufalství: ačkoli máme poučení
dějin přímo před očima, dnes i do budoucna je
budeme ignorovat, což platí jak pro mocenské hráče,
tak i pro veřejnost. Veřejnost bude podporovat ty
mocné, protože mocní opakují a papouškují pořád
Obama s Putinem si na více než půl hodiny v neděli
sedli v rámci summitu G20 v turecké Antalyi, prý
jednali o Sýrii a Ukrajině a prý se v rámci postupu
proti Daeši „v zásadě shodují, rozdíly jsou jen v taktice“. Barack Obama prý přitom „opatrně poukázal
na význam ruského vojenského úsilí“ v Sýrii. Když si
ti dva spolu sedli koncem září v New Yorku, zahájilo
Rusko vzápětí nálety na Sýrii. USA i Francie slibují
eskalaci náletů proti Islámskému státu (aktuálně je
terčem Rakká na východě Sýrie) ale s ohledem na jejich dosavadní praxi nebo i závazky vůči Turecku či
Saúdské Arábii nelze výsledek předvídat.
Jinými slovy, pařížský masakr sice zastínil jak
vídeňské rozhovory, tak i summit G20, nicméně válka
26
KLÍČ K POCHOPENÍ VÁNOČNÍ LEGENDY O KRISTOVĚ NAROZENÍ
omezování demokratických svobod celé společnosti?
Je jasné, že masakrovat lidi v koncertní hale je snadnější než atentát na hlídaného politika, ale pokud
mají útočníci v plánu při akci beztak zemřít, tak. . .
tu samou starou politiku intervencí, ty samé staré
agendy dominance a chamtivosti, pořád a znovu
dokola – a přitom vytvářejí neustále novější pekla,
v nichž máme my všichni žít, a otravují životy našich
dětí a těch, kdo přijdou po nás.“
zdroj:http://literarky.cz/blogy/tereza-spencerova/20996masakr-v-paii-v-kontextu-reality
A ještě trocha pro milovníky konspiračních teorií:
Klíč k pochopení vánoční legendy o
Kristově narození
Francie po teroristických útocích na redakci Charlie
Hebdo přijala snad nejdrastičtější špiclovací zákony
v Evropě, ale teroristickým útokům tím nezabránila.
Přesto že, irácká tajná služba o teroristickém útoku
informoval Paříž den předem s tím, že v plánu jsou
pumové útoky, zabíjení nebo braní rukojmích, což je
překvapivě přesný popis událostí. Bagdád přitom
připouští, že informaci získal už „před měsíci“,
a tak je načasování jejího předání do Paříže ještě
pozoruhodnější. Před „blížícím se velkým teroristickým útokem“ byli prý v pátek ráno informováni i bezpečnostní činitelé francouzské židovské
obce, přičemž izraelský premiér Benjamin Netanjahu
potvrdil, že jeho země předávala zpravodajské informace o útočnících z Paříže nejen Francii, ale i dalším
„relevantním zemím“.
Josef Staněk
Jako předmluvu považuji za užitečné zdůraznit, proč
je v lidstvu nutné, (na jakékoliv planetě ve vesmíru, kde žijí lidé,) vtělení části Boha-Podstaty světa.
A proč to na Zemi předvídali jako vtělení Boha v
lidském těle všichni významní myslitelé a zasvěcenci mystérií. Zoroasterem a indickými a čínskými
mystiky počínaje, řeckým Sokratem pokračujíc a židovskými proroky konče. Obvykle uvádím velmi
logické Sokratovo zdůvodnění. Tentokrát se mi jeví
jako užitečné doplnit jej zdůvodněním na základě
učení čínského taoismu, odvozené od vhledu Laotseho.
Nebo – dva týdny před masakrem z pátku třináctého
se v Paříži prý sešli šéfové francouzské tajné služby,
CIA a Mossadu.
Ten ve svém náhledu na svět líčí lidský život jako
„cestu“ nedefinovatelným tao. (Stvořením.) Smyslem
poučování lidí více vidoucími duchovními učiteli je
podle něj ukázání „správného chování“ (etiky) na
této cestě. To se má dít vždy s přihlédnutím k životním okolnostem a umístění zrozence. Jeho a Konfuciovy zásady chování dodnes učí čínský taoismus
a konfucianismus. „Správným chováním“ je chápán
soulad se zákony „tao“ neboli stvoření. Kdo pravidla
„cesty“ nečiní, zatěžuje se podle učení tao negativní
Nebo – pár hodin před teroristickými útoky Facebook zrušil stránku, na níž hackeři z anonymus chtěli
zveřejnit verbíře Islámského státu.
Nebo – není divné, že si teroristé za své cíle neustále
vybírají jen civilisty a nikoli politiky, kteří o všem
rozhodují a po každém teroristickém útoku jen dál
„posilují bezpečnost“, což v praxi vždy spočívá v
27
karmou. Židovsko-křest’anská terminologie totéž pojmenovává jako „boží trest“.
Jenže ani Lao-tse neříká, odkud a proč se na tuto
„cestu“ životem lidský duch vlastně dostává. Kam
vlastně jde, jaký smysl neboli vyústění má jeho i
dobře žitá „cesta“ ! Neboli ani Starý mistr Lao-tse
nebyl schopen svým žákům říci, jako všichni staří
mystici a proroci, jaký je nejen smysl světa kolem,
ale i smysl (účel) existence člověka v něm.
Logicky příčinu této neschopnosti v „Podobenství o
jeskyni“ zdůvodňuje Sokrates! Říká, že toto může
lidem sdělit jen ten, kdo ze „světa idejí“ (duchovní
dimenze, božského prastvoření) pochází!!! Jen takto
vybavený Duch dovede průběh, spojitost a smysl
dějů v obou světech (hmotný a duchovní) celistvě
a správně vyložit. Tohoto nadhledu nemůže dosáhnout před počátkem všeho stvoření neexistující duch!
Jen sám Tvůrce může realizovat poučení člověka formou „zjevené pravdy“! Je to jeho výpomoc po Pravdě
toužícím lidským duchům v těle! Přesněji řečeno,
může to vykonat jen Jeho oddělená a vtělená část.
Starověkou terminologií „Syn Boha“ tedy Stvořitele“
(Otce) jak hmotného, tak i duchovního světa. Jen On
má kompetenci neboli nadhled z hlediska věčnosti.
A když se tato část Boha jako boží Syn mezi lidmi
zrodí, právě a jen podle tohoto poučení jej lidé mohou poznat!!!
Přístup starých zasvěcenců a proroků je logický,
jako celé hmotné stvoření. Pro výklad smyslu existence vesmíru a člověka v něm může být způsobilý
pouze ten, který existoval už před jeho počátkem
(vesmíru, velkým třeskem) a bude i po něm! Jen
takový zná celou kontinuitu věčnosti! (Připomínám
Ježíšova slova ve stavu naladění na vyzařování
Konfucius, Lao-tse a buddhistický arhat, výřez z díla čínského
malíře Ding Yun Penga (1547-1628).
28
(Podle Josepha Flavia žilo v Izraeli asi 1000 rodin esejců. (Vedle farizeů a saduceů.) Neuznávali kněžstvo
jeruzalémského chrámu a měli svou duchovní základnu v Kumránských jeskyních.)
Otce: „Já jsem alfa i omega!“) Proto narození „Syna
božího“ na jakékoliv planetě ve vesmíru je z principu věci klíčovou událostí dějin na planetě, na níž
skupina duchů právě prodělává svůj vývoj hmotností
k věčnosti. Myslím svou „cestu“ nejen hmotnou, ale
i její jemnohmotnou (záhrobní) dimenzí.
Člověku se smyslem pro Spravedlnost nemůže být
proto divné, že se právě mezi nimi narodil prorok příchod Krista oznamující. Jan Křtitel. Ten
ještě v podobě plodu těhotné Anny označil jeho
matku Marii, a tím příchod Mesiáše oznámil. Později
zbožné židy (esejce) podněcoval k očistě duše (aury)
vodou. Se slovy: „Připravte cestu Páně!“ Aby se u
pokřtěných vůbec objevila schopnost Mesiáše poznat
a chápat.
Výše uvedeným popisem považuji za pochopitelné,
kterým kardinálním ukazatelem se vykáže jako
pravý „Syn boží“! Je to sdělení těm, kteří chtějí
naslouchat, jaký je smysl a vyústění jeho vlastního pozemského života!
Všechny ostatní poznatky a moudrosti musí být od tohoto vysvětlení
odvozeny. Jinak se časem ukážou jako plané a „řádově“ druhotné. (Ježíš to definoval slovy: „Co je
platno člověku, kdyby celý svět získal, ale svou duši
ztratil?“) Co asi na tento výrok říkají zbohatlíci před
svou smrtí? Vždyt’ se deklarují jako „velcí křest’ané“!
Se stálou návštěvou „bohoslužeb“ ve chrámech Páně?
Jako kdyby největším chrámem Páně nebyl sám vesmír a jeho pěveckým sborem sbor přírody!
V té době velikého očekávání se v komunitě esenským zrodila a pohybovala zdánlivě nenápadná,
ale vyzařováním osobnosti odlišitelná dívka Marie.
Záhy osiřela (aby nebyla nadměrně rodiči „řízena“)
a žila v Nazaretu pod ochranou svého nevlastního
strýce Josefa. („Kanonické“ líčení kolem dalších
dějů si může každý přečíst v evangeliu Matoušově
a Lukášově. Jen poznamenávám, že byly napsány
mnoho desítek let po v nich líčených dějích. Proto je
vůči tam uvedeným jednotlivostem vznášeno mnoho
námitek. Podle mne i částečně správných s tím, že
základní duchovní děje v nich jsou popsány přesně!
Komu kanonický popis vyhovuje, necht’ se jej drží a
neudělá chybu. Kdo chce o věcech více přemýšlet,
může se do tehdejších dob a událostí vydat s mým
následným popisem.)
Poznatkem o nutnosti příchodu Syna božího neboli
Mesiáše poučili ve Starém zákoně Izraelity Mojžíš
a další proroci. S tím, že za věrnost boží vůli budou Židé odměněni tím, že na planetě Zemi se tento
Mesiáš zrodí právě v židovském národě. Na základě těchto proroctví palestinští Židé staletí čekali
a stále nic. (A stále čekají.) Teprve zakladatel esejské „sekty“, (esejci byli přísně zbožná židovská
sekta,) nazývaný Učitel spravedlnosti pochopil, že za
zrození Krista je nutné Boha usilovně prosit! Jeho
pokyn prováděla tajná a pronásledovaná třetí větev
židovství, nazývaná esejci. A vydrželi se za to modlit
celých 150 let.
Marie o svém poslání podvědomě věděla, jen
nevěděla, jak přesně se odehraje. A zejména že musí
být ona a její opatrovník Josef vystavena Satanově zkoušce. Věděla ze slov proroků Starého zákona, že
Mesiáš se musí narodit z panny.
29
Proč z panny může každý vidoucí pochopit až dnes.
Je to podle sledování dějů v mimotělních stavech
proto, že prvním pohlavním prožitím se zásadně
mění toky energií ženy!!! Tak, že se její duše pevně
připoutá k hmotnému tělu, (ztratí „naivní“ snivost,)
a v důsledku toho jsou i všichny následně porození
duchové (děti) vlivem hmotností těla omezení. Ztratí
vnímání čistoty ráje a získají svobodu rozhodování.
(Pád z ráje.) Tedy takoví zrozenci mají už uzavřený
vhled i do pozemských mimosmyslových dějů!!! Nejsou jasnovidní, jak se dnes říká. Přesto se dodnes
občas malou „poruchou“ stává, že malým dětem se
vhled do zákulisí neuzavře zcela a vidí leccos pro
dospělé šokující!!! A rodiče jim viděné „vysvětlují“
jako fantazírování! Kdyby ne, byly by z nich proroci. Syn boží musí mít ale pro splnění svého poslání
toto vidění plně zachováno! A v Řádu stvoření je to
jen při zrození z žen, které nebyly sexuálním dějem
proměněny. Tok jejich vitálních energií zůstal panenský. Tehdy se musí stát matkou, ale jejich duše i duše
jejich dětí nejsou nadměrně připoutány k hmotnému
tělu! (Poznámka. Lze tu nalézt i analogii odjinud:
děti rozené porodními cestami jsou povahově jiné,
než rozené císařským řezem! Viz nálezy psychologů
a psychoanalytické práce třeba Stanislava Grofa.)
Pohybem v čase jsme dospěli až do chvíle, kdy Marie
jednoho dne zjistila, že bez vědomého sexuálního
styku s mužem je těhotná. Uvědomila si, co by
to v tehdejších přísných poměrech mohlo znamenat. Nejméně zapuzení z komunity, nebo i ukamenování. Přesto tuto život ohrožující situaci přijala jako rozhodnutí živého Boha. Rozhodnutí přijmout jakýkoliv úděl v životě jako přímé projevení
vůle Stvořitele člověka (i smrti) je vždy a všude
klíčovou zkouškou oddanosti Řádu stvoření. (Vykon-
Zvěstování Panny Marie, obraz neznámého autora z 18. století.
30
se mohl zjevit anděl! Když v poušti Josef vysílením
usnul, anděl mu vysvětlil situaci. Poučil jej, že nedošlo k porušení zákona Marií. Tím posvětil Josefův
přístup ke způsobu výkonu náboženských příkazů:
Láska je nadřazena nad všechna platná písma! (Viz
evangelium podle Jana.) Bez ní jakékoliv náboženské zákony není možné správně naplňovat, což platí
dodnes! Kdyby si tohoto principu byla církev po dvě
tisíciletí vědoma, čeho mohla být ušetřena!
avatelem této zkoušky je jako vždy Satan skrze „své“
lidi.) Přijetím údělu těhotenství židovské dívky bez
otce potvrdila dívka Marie naprostou oddanost Vůli
a tím překonala Satanovu hrozbu. Tak osvědčila
svoje předurčení. Před Bohem se stala hodnou
být „čistou schránou pro vtělení Mesiášova ducha“,
neboli zrozený Ženským principem z božské sféry
na planetě Zemi. Vyjevila duchovní kvalitu Bohorodičky! Teprve toto rozhodnutí, (nést cokoliv
v životě, i zdánlivě nespravedlivé,) ji trvale spojilo zářícím duchovním mostem s božskou sférou.
(Abdrushinovou terminologií s Prakrálovnou, podle
Zoroastera s Bohyní nebes.) Doslovné znění přihlášení se k Vůli v Evangeliu: Duše má velebí Pána
a můj duch jásá v Bohu“. Atd. (Luk 1, 40.)
(Poznámka: způsob otěhotnění Marie úmyslně nebudu popisovat, protože o tom se vedou spory
všeho druhu, o nichž si myslím, že jsou všechny
„nepřesné“. Na uvedení mého vhledu není doba a
v tuto chvíli by nebyl pochopen.)
Z tohoto legendického obrazu někdejšího vánočního
dění se vynořuje první ze symbolik vánoc. Kromě
nadřazenosti lásky je to vzor, archetyp správného
chování muže k ženě, zejména těhotné. Nebot’ Josef,
tváří v tvář hrozbě, vsadil celou svou pověst a existenci k záchraně ženy Marie a jejího dítěte! Jak je aktuální zejména dnes, v neduchovní Evropě. Jak zde
chybí tento bohulibý vzor mužského chování!
Teprve po naladění duše dívky Marie na dimenzí čistoty se jí mohl objevil anděl Gabriel, nebot’ andělé
se pohybují jen ve vibraci čistoty a dokonalosti!
(Pomyslete na ty současné hlupáky, kteří ve „vědeckých“ spisech vykřikují, že kdyby byli andělé, tak by
je viděli!) Z principu: „svůj k svému“ se poslové dimenze čistoty mohou zjevit a komunikovat jen těmi
na „stejné notě“. Pro čistotu duše Marie mohl anděl
pronésti ono známé blahoslavenství: „Bud’ zdráva,
milosti plná, Pán s tebou!“ Nebot’ Pán je jen s čistým!
Josef veden již tehdy záměrem sloužit matce a dítěti
rozhodl se proto „právně ošetřit“ tuto ošemetnou věc.
Nechal se s Marií oddat, protože to náboženské předpisy umožňovaly. Jenže po několika měsících se začalo blížit datum porodu a při něm by se projevilo,
že k těhotenství došlo před sňatkem! Tedy nikoliv
kvůli sčítání lidu, jak se později omylně domyslelo
a do legendy zapsalo, ale k zamlžení očí nehodných
se Josef vydal do Betléma. Prozřetelný kvůli ochraně
Mariiny a své cti se před porodem vydal na cesty. V
Betlémě se v jemu známé esejské rodině Marii narodilo dítě Ježíš. Jenže i na Kumránu byli čelní před-
Nastalou ošemetnou situaci ale musela těhotná Marie
sdělit svému poručníkovi Josefovi. Jakmile se o jejím stavu dověděl, představil si rozumově všechny
následky přísného Zákona.
Utekl z domu do
pouště a chtěl zemřít. Tím chováním ale vyjevil, že
odmítá vydat těhotnou Marii zákoníkům! Dal najevo, že on Josef nechce židovské zákony aplikovat
bez lásky!!! Cítil lásku (všelásku) jako silnější než
je litera psaných náboženských kánonů! Tím i on
se dostal do vibrace lásky a milosti. Proto i jemu
31
má král Herodes svého špeha! Všichni vládcové
se přece obávají o trůn a klid v kraji! Zejména ti
lumpové. Herodes ale přesně nevěděl, v které esejské rodině se to stalo, proto vyslal nájemné vrahy
do jemu známých esejských rodin v Betlémě. Tím
se do legendy dostalo zabití neviňátek „z budoucího
Mesiáštví podezřelých“. S přehnaným počtem, bylo
jich několik. (Poznámka: podněcovatele těchto vražd
později sděloval křtěným Židům Jan Křtitel a právě
za to byl Herodem umlčen. Herodes se bál krevní
msty ze strany rodin zavražděných.)
Před tímto nebezpečím byl Josef andělem varován
a proto urychleně opustil Betlém. Jak přesně praví
legenda. Až Herodes umřel a na malém Ježíškovi
nebylo přesně určitelné stáří, vrátili se oba s Marií do
Nazaretu.
Protože kvůli stálému pronásledování křest’anů byly
události kolem Ježíšova narození zapsány až několik desetiletí po popisovaných událostech, tedy s
malými technickými nepřesnostmi, dostaly se do jejich evangelijní podoby podružné nepřesnosti. Ty
nic nemění na síle a názornosti vysvětlení základních
duchovních zákonů kolem ženy, muže, rodiny. Jsou
to:
Klanění Tří králů, detail z obrazu vlámského malíře Rogiera van
der Weyden (1400-1464).
stavitelé esejských jasnovidní. Proto také oni poznali, že očekávaný Mesiáš se v Betlémě právě narodil. Tušili, kde Josefa s Marií najdou. U některé z
esejských rodin.
1. Žena se v každých okolnostech života má řídit
boží vůlí, i když je tato v daných okolnostech zdánlivě nevýhodná či dokonce ohrožující.
(Marie je vzor všech žen.)
Ve vánoční legendě jsou Kumránští duchovní vůdcové představováni v roli „mudrců od východu“!
Když díky svým dispozicím na místě poznali, že
Mariino dítě má očekávané „vyzařování“, poklonili
se mu a dali ony v legendě zmíněné dary. Když
se ale vrátili na Kumrán, neprozřetelně to prozradili
v místní komunitě. „Tři králové“ se tedy zachovali
jako „tři žvanilové“. Měli počítat, že v komunitě
2. Muž všechny okolnosti života musí posuzovat
nejen z hlediska formálních zákonů, ale vždy
i z hlediska lásky a všelásky. (Josefův přístup
nadřazení lásky výslovně oceňuje Bůh trvalým
vysíláním anděla k němu.)
32
ATENTÁTY VE FRANCII ANEB ZAČAROVANÝ KRUH STÁTNÍHO A NÁBOŽENSKÉHO TERORU
3. Bohem milovaný muž je ochráncem všech žen a
dětí bez ohledu na to, zda je jejich genetickým
otcem. (Vzorem je pěstoun Josef.)
Slunce je ve hmotnosti symbolem Světla, Boha dárce
života. Syn boží je „osvětlitel“ smyslu života člověka.
V přeneseném slova smyslu dárcem světla poznání
příčiny bytí na tomto světě i po něm. Podrobně se
Ježíšovým výkladem smyslu života zabývám v knize
„Otevření duchovního oka“. (Agape Brno)
4. Jedině rodina je dokonalé prostředí pro zrozování a růst dětí.
(Pro své ideálně žité
rodinné zázemí mohl Mesiáš zdárně zakončit
svou pozemskou misi k lidem.)
Užijme si proto i letos plně duchovní pozadí vánoční
legendy a radosti z toho, že i na tuto Zemi přišel
ten, který jediný může osvětlit člověku účel jeho bytí
z hlediska věčnosti. A to srozumitelně v podobenstvích, jak jsou zachycena v Evangeliu, tedy ve formě
radostné zvěsti. Oznamuje v nich oněm „na skále
stojícím“: „Já jsem Cesta (způsob přístupu k životu), Pravda (o smyslu světa) a Život věčný (na smrti
hmotného těla nezávislý)!“
5. Bohatství rodiny není žádnou podmínkou pro
její kvalitu, ale pouze duchovnost muže a ženy.
6. Je-li v rodině žito spojení s Bohem (duchovnost),
stará se tento i o transcendentní ochranu všech
členů, aby tito mohli naplnit své inkarnační
zadáví, své poslání.
7. Do pozadí očím zakrytých části dějů vidí málokteří. Proto se nevidoucí mají vcit’ovat do legend
a pohádek a pak zjistí, že je v nich více Pravdy,
než vůbec tuší.
zdroj:http://hledani.gnosis.cz/klic-k-pochopeni-vanocnilegendy-o-kristove-narozeni/
Atentáty ve Francii aneb Začarovaný
kruh státního a náboženského teroru
Právě tyto zákony z Řádu stvoření dávají vánoční legendě onu mystickou sílu, přetrvávající tisíciletí a trvající na věčnost.
ISIL hraje pro západní korporátky roli jediného
pachatele celého masakru v Paříži. Skutečného
viníka je třeba hledat pořádně, a zejména i někde
jinde, než jen v ISIL. Jen hlupák si plete následky s
příčinami.
Ještě si dovolím poznámku k synchronizaci oslav
slunovratu a narození Ježíšova. Neví se, ve kterém
měsíci se Ježíš narodil. Ale ti, kteří ustanovili
narození Ježíšovo synchronně se slunovratem, učinili
tak ve stavu osvícení. Přesvědčit se o tom může
každý. Může to zažít tak, že když před slunovratem
vejde večer ztišen do lesa a začne vnímat, „uslyší“
naprosté ticho. Bytosti lesa spí! Když vejdete v
tutéž dobu a na stejném místě do lesa na den Božího
narození (po slunovratu), uslyšíte, jak se bytosti
přírody probouzí. I včely zavřené ve sklepě, nemající styk se světlem, na slunovrat reagují probuzením.
Střelba do civilistů v Paříži celkem na šesti místech si
večer 13.11. 2015 podle posledních zpráv z Le Monde
vyžádala 128 mrtvých a 257 zraněných . A protože
se tento útok nestal ani v Sýrii, ani v Iráku, ani v
Jemenu, ale v Paříži, tak je celý svět zděšen. K akci se
sice přihlásil islámský ISIL, ale za něj může na web
psát kdo chce a co chce. Výsledky vyšetřování budou
33
ATENTÁTY VE FRANCII ANEB ZAČAROVANÝ KRUH STÁTNÍHO A NÁBOŽENSKÉHO TERORU
dne 7. 1. 2015. Ozbrojení teroristé vystříleli celou
redakci a zahynulo 11 lidí. Podívejme se na životopis jednoho z teroristů, jak jej známe ze soudního přelíčení. Rodilý Francouz Šaríf Kuáčí pocházel
z rodiny alžírských imigrantů, ale jeho rodiče již
byli mrtví. Nebyl nábožensky založený, hulil trávu,
občas pil, měl příležitostné přítelkyně i příležitostnou
práci. Prostě typický nezaměstnaný z časů začínajícího korporátního fašismu. Teroristé jej s dalšími
šesti kandidáty získali od roku 2008 poté, co viděl
fotky týraných Arabů z Američany vedené věznice
Abú Ghraib v Iráku . Viz náš článek Britští vojenští
mučitelé v Iráku obžalováni u ICC . Mučení motivovalo Kuáčího k tomu, že příležitostné kontakty
s tzv. "bojovníky za svobodu" prováděné pod dozorem policie od roku 2005 změnil od roku 2008 na
kontrakt pro teror. Kdyby vstoupil do NATO podporované skupiny umírněných uřezávačů hlav nazvané "Free Syrian Army" (FSA), dnes by byl s velkou
pravděpodobností tento "demokrat" vyzbrojen a placen na frontě od spojeneckých zemí, včetně Francie.
Tyto země NATO vedou koaliční válku proti Asadovi
skrze teroristické skupiny. Jeho osud se naplnil jinak
a mimo Sýrii, ale stejným terorem.
chvíli trvat a první identita útočníků naznačuje, že
jde o rodilé Francouze.
Už rok píšeme sérii o válkách v Libyi a v Sýrii
pod heslem "Fakta o Sýrii" a "Fakta o Blízkém východě". Už dva roky říkáme totéž: Kdo s terorem
zachází, ten s ním také schází. A poslední rok také
dodáváme, že po vlně uprchlíků dostane Evropa i
vlnu teroru. Evropští džihádisté podporovaní EU v
rámci tzv. "umírněné opozice" se po prohrané válce v
Sýrii a v Iráku pomalu vracejí domů. Syřané nazývají
tyto "demokraty" jiným názvem: umírnění uřezávači
hlav. Atentáty v Paříži ukázaly, že na tom něco bude.
Libyjci a Syřané po otřesných tříletých válečných
zkušenostech dobře vědí, o čem mluví. Je na čase
přemýšlet, kde mocenské elity v EU, navázané na
korporátní zájmy wahabitských režimů na Blízkém
východě vedené Saúdskou Arábií a Katarem, udělaly
chybu.
Soud navíc ukázal, že další členové ze skupiny, která
vraždila v redakci Charlie Hebdo, dostali výcvik v Jemenu v roce 2011. Stejná skupina, tj. odnož Al-Kájdy
v Jemenu (AQAP), dnes bojuje skrze své nastrčené
bojovníky v Sýrii. Zdejší al-Kájdu dnes už otevřeně
podporují západní velmoci, protože s al-Núsrou integrovala zbytky tzv. "demokratické militantní opozice" proti Asadovi. Viz naše články k vývoji terorismu v Sýrii a zejména dnes již potvrzený článek z
května 2014 nazvaný Fakta o Sýrii XXII. aneb Západ
dostává účet za teror . Stalo se. A nyní se vrací
Začneme již vyšetřeným útokem na redakci Charlie
Chebdo za urážlivé karikatury proroka Mohameda
34
PAŘÍŽSKÉ KRVEPROLITÍ: NOVÉ DĚJSTVÍ TEPRVE ZAČÍNÁ
první vlna EU džihádistů ze Sýrie a z Iráku, kde je
na vzdušné frontě a v terénu drtí skutečné síly bojující proti teroru: Asadova Syrská arabská armáda,
Hizballáh, Írán, Irák, Rusko a Kurdové. A to jsou naši
nepřátelé na této straně světa, jak je dobře známo.
Místo hysterie se zamysleme nad tragickou politikou
EU a USA, kterou tyto země již několik let provádí
na Blízkém východě. Kvůli dobytí ropy a plynu a
jejich distribuci se demokratické země vedené korporátními zájmy a nezřízenou hrabivostí přidaly k
silám, které již léta podporují teror v různých částech
světa. Násilí, vraždění a atentáty tvoří součást ideologie džihádu, který je oficiální doktrínou pouze jedné,
ale na Západě nesmírně vlivné skupiny arabských
států a režimů oplývajících ropou a zemním plynem.
Stačí se podívat na státní příslušnost údajných teroristů řídících letadla na dvojčata z 11. září 2001 a na
další teroristické útoky jinde ve světě.
R.I.P. pro všechny oběti, minulé, přítomné a budoucí,
tragické války na Blízkém východě.
zdroj:http://news.e-republika.cz/article3393-Atentatyve-Francii-aneb-Za%C4%8Darovany-kruh-statniho-anabo%C5%BEenskeho-teroru
Západní země naopak odmítly spolupracovat s vojenským režimem Kaddáfího, který byl proti teroru
islamistů. Zničily jej i celou zemi stejně, jako se
marně snaží zničit Asada rozbitím Sýrie podle stejného scénáře, jako při likvidaci Libye a Iráku. Sýrii
a Irák ovládala prozápadní a sekulární strana Baas ,
která byla rozhodně proti náboženskému fundamentalistickému teroru. Výsledkem této nihilistické politiky Západu byl vznik ISIL, o němž jsme včas psali
(Absurdní politika Západu ohledně teroristů ISIL ).
V tomto článku najdete shrnutí a přehled předešlých
analýz ohledně ISIL, který hraje pro západní korporátky roli jediného pachatele celého masakru.
Skutečného viníka je třeba hledat pořádně, a zejména
i někde jinde, než jen v ISIL. Jen hlupák si plete
následky s příčinami.
Pařížské krveprolití:
teprve začíná
nové dějství
Václav Cílek
V Paříži došlo k násilí, jaké se v Iráku odehrává skoro
každý týden. Následkem války zde zahynulo 1,5 milionů lidí a z toho civilisté tvořili víc dvě třetiny obětí.
Na toto číslo se můžeme dívat, jak z pohledu naší
viny, tak jejich nenávisti. Ani z jednoho se nelze jen
tak „vymluvit“. Vina i nenávist bude trvat další desetiletí.
Před válkami v Zálivu šlo v Iráku koupit pivo ve
stánku na ulici a vyšší funkce např. ředitelů nemocnic a škol stále víc zaujímaly ženy, protože mnoho
35
PAŘÍŽSKÉ KRVEPROLITÍ: NOVÉ DĚJSTVÍ TEPRVE ZAČÍNÁ
rozdělí evropské komunity a že budou hořet pařížská
předměstí či belgické cizinecké čtvrtě. Stačí málo –
znásilnění, pobodání, cílená dezinformace na sociálních sítích či brutální zásah nevyspalého a přepracovaného policisty, který už je týden ve službě a může
zde být ohnivá bouře. Všichni kráčíme po doopravdy
tenkém ledu. Čtěte také: ON-LINE: Zátah v Paříži
je u konce, policie zatkla sedm lidí Střelba v Paříži.
Atentátnice usmrtila i policejního psa
nadaných mužů padlo ve válce s Iránem. Stát vedený krutým vládcem přeci jenom směřoval dál od
náboženství, blíž k modernitě a tím i k jakési místní,
ne-americké formě demokracie.
Na jejích ruinách vznikl Islámský stát, jehož hlavní
funkce vždy směřovala nikoliv proti Západu, ale
jiným formám islámu a dalších věr. Myslím si, že
pařížský útok byl prostě marketingový tah vypočítaný na nábor rekrutů a bojím se, že i dětských bojovníků, kteří nemají zábrany. Naučit se být člověkem
chvíli trvá. Islámský stát má náborová střediska
v mnohých afrických a asijských státech, takže přísun dalších bojovníků a sebevrahů se zdá být skoro
neomezený. Navíc to ekonomicky vychází velice
výhodně – padne dejme tomu 8 teroristů, ale zabijí
140 lidí. Útočící stranu to stojí pár desítek tisíc
dolarů, ale škody se pohybují ve stamilionech.
Co se za této situace dá dělat? Většina oprávněně
vystrašených lidí se obvykle soustřed’uje na rychlá
silová řešení podobného typu, jaký jsme viděli v
Iráku a Afghánistánu.
Krizoví specialisté však
navrhují jiné postupy. Třeba ten, že do televizního
studia přijde islámský duchovní, který má respekt
u své komunity a s ním i někdo z druhé, postkřest’anské strany.
Může to být uznávaný historik, univerzitní profesor, spisovatel či dokonce voják anebo politický vězeň s pověstí hrdiny. Málokdy
to je politik a stát obvykle není schopen podobné
setkání zorganizovat.
Příběh či alespoň jeho nové dějství teprve začíná.
Vzpomínáte na 11. září? Byl to jen spouštěč mnoha
dalších změn a konfliktů v Afghánistánu, Iráku a
jinde po světě. Svým způsobem je pařížský listopad
neočekávaným potomkem newyorského září.
Oba mediátoři pak lidem řeknou, aby neblbli. Omluví se, hledají cesty v různosti názorů, protože vědí,
že je jednoduché konflikt začít a prakticky nemožné
jej ukončit. Pochopitelně je nutné, aby se policisté
činili, vojáci chránili, politici uklidňovali naučenými
frázemi, tajné služby sbíraly informace a neříkaly
nám pravdu, která by nás ještě víc zneklidnila. Čtěte
také: Francie je připravena tvrdě bránit své zájmy. Co
my a zbytek Evropy?
Jaké je největší nebezpečí celé situace?
Což o
to pár dalších teroristických útoků organizovaných
odněkud zvenčí klidně jako evropská společnost
přežijeme. Ale co když nějaký nenávistný islámský
nebo evropský hlupák zaútočí doma na kostel nebo
mešitu plnou lidí? Přesně takto totiž tito lidé uvažují
– napadají posvátné symboly.
Napětí je na obou stranách obrovské. Ke kolika násilným a žhářským útokům na domy uprchlíků došlo v
Německu? Poslední číslo bylo kolem 600. Někdy si s
Němci musíme popovídat na téma, kdo je větší xenofob. Největší obavy mám z toho, že podobné útoky
Ale tím to nekončí, zbytek je v našich rukách –
v kritickém hodnocení informací, práci s vlastním
strachem i takovým scénářem, kdy masová média
mají cíleně již předem vytipované důvěryhodné os36
KDO FINANCUJE ISLÁMSKÝ STÁT?
ložil satelitní snímky lukrativních ropných pašeráckých obchodů IS (Daeše).
USA vzápětí po summitu oznámily, že jejich letouny
začaly bombardovat cisterny Daeše, jimiž se „pašuje
surová ropa produkovaná v Sýrii“. Zničily prý 116
kamionů s cisternami. Byly to jedny z prvních
zásahů amerického letectva proti lukrativnímu ropnému byznysu Daeše ve více než rok trvající americké „válce proti Islámskému státu“. Financial Times
přitom v půli října s odvoláním na místní obchodníky odhadl, že Daeš na syrských ropných polích
produkuje 34 až 40 tisíc barelů denně, přičemž je
prodává za dumpingové ceny v rozmezí 20 až 45
dolarů za barel, což znamená, že denní zisk může
v průměru činit 1,5 milionu dolarů. Daeš přitom
ropu zadarmo nedává ani kolegům teroristům: „To
už se musíte bud’ jen smát nebo brečet,“ cituje FT
jednoho z džihádistických rebelů z oblasti Aleppa.
Platit ale musí „Nemáme jinou možnost. Copak nám
někdo zajistí pohonné hmoty zadarmo?“ Turecká
parlamentní opozice k tomu připomíná, že ropu od
Daeše na černém trhu kupují i desítky prostředníků z Turecka nebo z iráckého Kurdistánu, který
je mimochodem většinovým dodavatelem ropy do
Izraele – Kurdové pokrývají tři čtvrtiny izraelské
spotřeby. Nicméně, podle tureckých opozičníků Daeš
na prodeji ukradené ropy vydělal nejméně 800 milionů dolarů ročně, posléze zisky vyrostly až na dvě
miliardy dolarů. Spolu s „výdělky“ z výkupného,
výpalného, pašování drog, praní špinavých peněz,
drancování historických památek, prodeje lidských
orgánů a dalších čistě kriminálních aktivit, výběrem
„daní“ na obsazených územích nebo se skoro půlmiliardou dolarů, kterou loni v létě „našli“ v centrální
bance v iráckém Mosulu, je jasné, že je v současnosti
obnosti, které v počátcích konfliktu mohou zmírnit
roztáčející se kolo násilí. Vždyt’ příběh teprve začíná.
Vzpomeňte si na 11. září!
zdroj:http://echo24.cz/a/iZi8a/parizske-krveproliti-novedejstvi-teprve-zacina
Kdo financuje Islámský stát?
Tereza Spencerová
Západní politici činí vše, co svým sponzorům,
výrobcům zbraní a sčítačům HDP na očích vidí, a
snaží se dělat, že nevidí osud obyčejných lidí v Libyi,
Jemenu, Libanonu, Sýrii. . . a vlastně ani ve Francii.
Vladimir Putin po pátečním summitu G20 v turecké
Antalyi nabídl vhled do svých jednání s dalšími
státníky a mimo jiné sdělil: „Poskytl jsem příklady
našich dat o tom, že jednotky Islámského státu jsou
financovány konkrétními osobami z různých zemí.
Zjistili jsme, že finance přicházejí ze čtyř desítek
zemí, včetně některých členů G20.“ Přitom prý před37
„své“ sunnitské teroristy v Sýrii, a to včetně Al Kajdy, Daeše, který je fakticky jen odpadlickou větví Al
Kajdy, a dalších. A činí tak s plným vědomím Spojených států a Západu.
Daeš nejbohatší teroristickou skupinou na světě, a
to s „rozpočtem“, který zcela jistě převyšuje mnohé
členské státy OSN.
„Důležitou otázkou je, proč koalice v čele s USA
nebyla s to přehradit klíčové územní koridory, které
Daeš používá k pašování ropy do Turecka, na Ukrajinu a do některých dalších zemí,“ ptá se Asia Times.
A odpovídá si: „Hypoteticky řečeno, a některé okolnosti by tomu napovídaly, důležitým důvodem pro
takové „selhání“ je fakt, že navyšování množství
ropy na vnějších trzích vyhovuje americkým zájmům,
protože to Spojeným státům, byt’ nepřímo, pomáhá
působit finanční ztráty Rusku a Íránu, jejichž ekonomická síla je velmi závislá na ropě.“
Činovníci amerického ministerstva financí už v roce
2008 při kongresovém slyšení uváděli, že „Saúdská
Arábie je místem, odkud k sunnitským teroristickým
skupinám směřuje ve srovnání se světem nejvíce
peněz“. O rok později tehdejší ministryně zahraničí
Hillary Clintonová v jedné z depeší poznamenala, že
„dárci v Saúdské Arábii představují významný zdroj
financí pro sunnitské teroristické skupiny po celém
světě“. Mimochodem, podle zdrojů citovaných Asia
Times se celkový majetek Daeše odhaduje na sedm
miliard dolarů, přičemž podle íránských odhadů jen
Saúdská Arábie přesunula Daeši na čtyři miliardy.
Loni v říjnu viceprezident Joe Biden studentům Harvardovy univerzity sdělil, že „Saúdové, Emiráty a
podobně. . . byly tak odhodlané svrhnout (Bašára
Asada) a rozpoutat zprostředkovanou válku mezi
sunnity a šíity, že nahrnuly stovky milionů dolarů
a desítky tisíc tun zbraní každému, kdo byl ochotný
bojovat proti Asadovi, až na to, že lidé, které podporovali, byli z Al Kajdy.“ U sponzorů teroristů tím
Biden vyvolal značné pobouření a byl donucen se
omluvit za to, že si dovolil říci pravdu. A New York
Times ještě minulý měsíc upozorňoval, že Saúdové,
Katařani a Kuvajt’ané dál posílají značné sumy Al
Kajdě i Daeši, mimochodem nejspíš proto, že najít
mezi oběma skupinami hmatatelnější rozdíl je úkol
pro skutečné badatele.
Otázka „z čeho“ a „proč“ Daeš vlastně „žije“, se tím
zdá být zodpovězená, přinejmenším z valné části.
Zůstává ale komplikovaný pavouk politické a finanční zodpovědnosti za vznik Daeše samotného, jak
jsem ho nastínila v minulém blogu.
Bidenova omluva (za pravdu)
Je třeba se vrátit do 80. let minulého století. Právě
tehdy totiž západní politici prostřednictvím CIA a
ve spolupráci se saúdskou královskou rodinou a její
nenávistnou wahhábistickou ideologií fakticky „vynalezli“ moderní džihádismus. Primárním cílem bylo
vyhnat Sověty z Afghánistánu, nicméně stejná sektářská taktika byla uplatněna ještě i v Iráku po roce
2003, kdy byla všemožně rozdmýchávána válka mezi
sunnity a šíity. USA a Západ obecně dnes navíc dál
podporuje saúdské wahhábisty v boji proti šíitským
rebelům v Jemenu, zatímco Saúdové, Katar a další
ropné tmářské monarchie Perského zálivu financují
Posílání peněz je jedna věc, už ale přinejmenším
od roku 2012 „se ví“, že zbraně, které se za tyto
prostředky nakupovaly, se do Sýrie přepravovaly s
aktivní asistencí CIA. Mainstream v té době stále ještě
38
chvíle, kdy ho Pákistánci dopadli. Saúdové nechtěli,
abychom se o místě jeho pobytu dozvěděli, protože byl Saúd, a tak vysvětlili Pákistáncům, aby ho
drželi stranou. Saúdové měli strach, že pokud bychom o bin Ládinovi věděli, zatlačili bychom na Pákistánce, aby bin Ládin začal mluvit o tom, co Saúdové dělají s Al Kajdou. Pouštěli do toho peníze
– spoustu peněz.“ Přitom saúdské vazby na teroristy nejsou žádným velkým tajemstvím a potvrzují
je třeba američtí senátoři, kteří četli cenzurovaných
28 stran speciální studie o činnosti zpravodajských
služeb před a po 11. září. Oněch 28 stran prý pojednává o podílu určitých cizích vlád na teroristických
útocích z 11. září – členové Kongresu si zprávu smějí
přečíst, ale jen v přítomnosti zpravodajského důstojníka, v uzavřené místnosti a mají zakázáno si pořizovat jakékoli poznámky. Podle senátora Boba Grahama zpráva dokládá přímou pomoc saúdské vlády
atentátníkům z 11. září, FBI o všem věděla a vše
také utajila. Člen Sněmovny reprezentantů Thomas
Massie po prohlédnutí 28 tajných stran, jimiž se mimochodem zabývá specializovaný portál, konstatoval: „To čtení bylo opravdu znepokojivé. Po dvou
či třech stránkách jsem se musel vždy zastavit a přehodnotit svůj pohled na dějiny. V každém případě to
mění pohled na Blízký východ.“ Jeho kolega Stephen
Lynch dodal, že dokumenty potvrzují saúdské financování 11. září: „Jsou tam jména, jsou tam transakce.“
Spojeným státům a Západu obecně také nevadí, že
Saúdové nedávno teroristům do Sýrii dodali rakety
TOW, nevadí, že v jihojemenském Adenu otevřeně
spolupracují s Al Kajdou i s Daešem, že USA v
Jemenu „ztratily přehled“ o dodaných zbraních za
půl miliardy, přičemž lze oprávněně předpokládat,
že alespoň část z nich skončí v rukou teroristů.
opakoval mantru o „demokratické“ nebo „sekulární“
revoluci v Sýrii, ale výzvědná služba americké armády DIA už věděla, že syrskému „rebelskému
hnutí“ dominují saláfisté a muslimští bratři, jejichž cílem je „vytvořit na východě Sýrie saláfistické
knížectví“, což je „přesně to, co podporující země
chtějí s cílem izolovat syrský režim“. Jinými slovy,
Daeš má aktuálně svůj „chalífát“ na východě Sýrie se
souhlasem – nebo spíš na přání – Západu a Perského
zálivu.
Další rozměr zapojení USA, Saúdů, Turecka či Kataru
do podpory Daeše letos poodhalil velitel Daeše, který
byl zatčen v Pákistánu. „Během vyšetřování Júsaf
Saláfí prozradil, že dostával finanční prostředky –
zasílané přes Spojené státy – k provozování organizace v Pákistánu a rekrutování mladých lidí pro boj v
Sýrii,“ konstatoval pákistánský list Express Tribune,
který je filiálkou New York Times. Navíc se ukázalo,
že Saláfí mohl bez jakýchkoli problémů vstupovat
do Sýrie a znovu odtud odjíždět, a to přes území
Turecka, členského státu NATO.
Imunita pro Saúdy
Nic z toho západním politikům, kteří dnes roní
krokodýlí slzy nad nevinnými obět’mi ve Francii a
plamenně omílají prázdná hesla o „Evropě ve válce“,
nevadilo a nevadí. Naopak – se sponzory terorismu
úzce spolupracují nadále a jejich zločiny kryjí, jak
mohou. Obzvlášt’ podivná je kauza, na niž letos
v květnu poukázal slavný americký reportér Seymour Hersh. V rozsáhlé analýze „konce“ Usámy
bin Ládina se obsáhle věnuje Saúdské Arábii a konstatuje mimo jiné, že „v rané fázi to byla Saúdská
Arábie, která financovala bin Ládinovo zajištění od
39
VÝPISKY NĚCO NAZNAČUJÍCÍ
přitom nemohou „na plnou hubu“ přiznat, co vše pro
to dělají a koho všechno přitom podporují. Je přitom
jasné, že bez ohledu na to, jak moc se budou snažit
odblokovat „svou“ část světa od světa, v němž neúnavně pomáhají eskalovat chaos a zmar (o milionech
mrtvých LIDECH nemluvě), jejich snahy budou logicky marné. A trapné, stejně jako když Francie pod
vedením Francoise Hollanda nyní halasně podnikla
„nálety na pozice Daeše“ v Rakká, byt’ bojovníci
Daeše tyto pozice opustili už po prvních ruských
náletech z počátku října.
Jsme svědky jakési hororové šou. Politici v ní činí
vše, co svým štědrým sponzorům, výrobcům zbraní
a sčítačům HDP na očích vidí, a snaží se dělat, že nevidí osud obyčejných lidí v Libyi, Jemenu, Libanonu,
Sýrii. . . a vlastně ani ve Francii.
Naopak. Jen pár dní po masakru v Paříži Spojené
státy oznámily, že saúdským sponzorům terorismu
kromě jiného dodají 19 tisíc bomb za miliardu dolarů,
protože jejich arzenály po sice marném, ale o to
důkladnějším bombardování Jemenu už zejí prázdnotou. Vytvářením nových pracovních míst argumentuje při navyšování zbrojních exportů do Saúdské Arábie Británie. A také Francie si letošní rok
pochvaluje coby rekordní, protože prodala zbraní za
devět miliard dolarů a více než třetina z nich putovala na Blízký východ, přičemž je ve výhledu lákavá
možnost vystřídat Ameriku v pozici dvorního zbrojaře Saúdů. Ti, mimochodem, v posledních letech
čtyřnásobně zvýšili nákup zbraní a celá „jejich“ Rada
pro spolupráci zemí Perského zálivu (GCC) je třetím
největším nákupčím zbraní na světě. A cynismem největším pak bylo nedávné dosazení tmářských Saúdů
do čela Komise OSN pro lidská práva. . .
Mimochodem, maně se vnucuje pocit, že stále početnější řady "bojovníků proti islámu" jsou tak nějak
zcela mimo mísu.
zdroj:http://www.literarky.cz/blogy/tereza-spencerova/21010kdo-financuje-islamsky-stat
Výpisky něco naznačující
Zajímavé je, že holčičky si méně a méně hrají na
domácnost, na maminky a na vaření. Ta hra už je
tak nebaví. Dřív to bylo úplně běžné, že si oblékaly
panenky, vařily. Dneska je na tu hru musím nějak navést, takže jim dělám třeba návštěvu, aby mi
připravily hostinu. Daniela Rovná učitelka mateřské
školky z Nového Strašecí
Suma sumárum
Jak se z kloučka stává fanatik?
Tak jako se
z obyčejných Němců stávala kolečka v nacistické
Západní politici chtějí peníze, ropu, prodávat lukrativní zbraně, udržet si nadvládu nad světem, a
40
vidno, dosavadní hodnocení problematiky terorismu
kontaminovaly různé, zejména politické vlivy a obraz
reálného nepřítele je zkreslený. Protiopatření mířila
špatným směrem. Bude nutno analyzovat pozadí
a souvislosti těchto teroristických útoků, stejně jako
historii tohoto děsivého jevu, co k němu přispívá
a co ho vůbec umožňuje. Výsledná zjištění budou muset politikům nekompromisně prezentovat
například stateční ředitelé zpravodajských služeb, i
kdyby to mohlo ohrozit jejich kariéry. . . Je těžko
myslitelné, že by teroristé používali tak sofistikovaného spojení, že by jejich složitě koordinovanou
akci nezachytila celý svět obepínající odposlechová
sít’. . . Jan Schneider, LN 16. 11. 15
Fakt, že Hollande se brání pojmenovat hrozbu (slova
jako džihádismus, radikální islamismus či islamistický teror jakoby stále skrýval za maskou výmluv),
patří podle analýz v Izraeli k hlavním důvodům toho,
že francouzští Židé tvoří největší přistěhovalecký segment do židovského státu. Zbyněk Petráček, LN tamtéž
vražedné mašinérii. Strach, zvýhodnění, vymývání
mozku a převýchova. S tou džihádisté začínají
už u pětiletých kluků cvičených na uřezávání hlav
křest’anů, ubodávání židů, kamenování nevěrnic a
házení homosexuálů ze střech. . .
Pětice zfanatizovaných mladíků ted’ hravě zvládla 150 mrtvých.
To je třicetinásobek. Tímto poměrem jich 10 000
(ona slavná „naprostá menšina“ – a už jich je v
Evropě víc) postačí na 300 000 Evropanů. Zapomněli všichni matematiku ze třetí obecné?.. Nebezpečí
hrozí, když se neujmeme migrantů, ale samozřejmě
větší, jestli se jich ujmeme, tedy těch svalnatců vojenského věku a islámského vyznání, kteří tvoří většinu
migrační vlny. A já už taky téměř deset let prosím,
abychom přijímali ty skutečně perzekvované, okrádané, zotročované a masakrované, jimiž jsou tamní
křest’ané. Hrách na stěnu. . . Benjamin Kuras
Česká „politika“ je v dnešním „stavu úspěchu“
ovládána neschopností vlastní vize a činu. Nevede
a nemá schopnost generovat pozitivní hodnoty.
Nespojuje.
Nehledá informace, ani minimum
společného souhlasu a identity. Naopak, vyhrocuje
emocionální iracionalitu, a tak vylučuje hledání souhlasu. Jako by jenom znovu a znovu opakovala nabiflovaná obrozenecká obranářská schémata z počátku
devatenáctého století, podle kterých je český národ
údajně navždy holubičím a nevinným, obklopeným
bez výjimky nenávistným a nepřátelským světem.
„Nevěřme nikomu na světě širém, nemáme jednoho
přítele tam. . . “ – bolestínské fňukání Čelakovského
biflovaly generace českých žáků spolu s přikrčeností
Tragický pátek třináctého v Paříži by se měl stát podnětem k důkladným reflexím, protože, jak bolestivě
41
kulturu, v niž se formují džihádističtí teroristé.S jistou nadsázkou řečeno, běžný nákup benzinu u čerpací stanice znamená též jistou podporu šíření islámského terorismu, to je holý ekonomicko-politickonáboženský fakt. Josef Mlejnek, politolog, Ode zdi ke zdi,
LN 18. 11. 15
a odmítáním zodpovědnosti za tvorbu svého světa.
Jan Urban
Zadržování tranzitujících uprchlíků ve věznicích, vyhýbavě nazývaných detencemi, bylo od počátku
nezákonné, nelogické, nepřesvědčivé a hlavně nelidské. Proudem uprchlíků byly zaskočeny všechny
země, přes které začaly nekonečné davy válečných
vyhnanců procházet. Většina států ale dříve či
později dala přednost lidskosti před právními předpisy, na které se státy vždy umějí dobře vymlouvat,
když chtějí.Ze všech evropských států, jimiž migrační
trasy procházejí nebo se jich jen dotkly, pouze Česká
republika uprchlíky vězní, ačkoliv tolikrát zmiňované a u nás alibisticky zneužívané nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známé jako Dublin III
platí ve všech státech Evropské unie. Petr Pospíchal
Bez větší pozornosti hoří v Indonésii tisíce hektarů
lesa a obrovské vrstvy rašeliny.Úmyslné vypalování
lesa je zakázáno, nařízení však zůstává jen na papíře, a jako z udělání hoří nejvíce právě tam, kde by
mohlo růst něco užitečnějšího než prales. Například palmy, zdroj palmového oleje, nejpoužívanějšího
rostlinného oleje na světě, která obsahují nejrůznější
produkty všude kolem, například polovina potravin
na pultech hypermarketů. Martin Uhlíř, Neodolatelná
svůdnost palmového oleje, Respekt 47/15
Japonsko je jediný národ, který neuznává občanství
pro muslimy. Jim se neudělují povolení k trvalému
pobytu. Šíření islámu je zakázáno, v Japonsku se na
univerzitách arabština jakož i další islámské jazyky
nevyučují, nelze importovat korán psaný v arabštině. Povolení k přechodnému pobytu bylo vydáno
jen 2000 muslimům, kteří musí mluvit japonsky a
své náboženské rituály vykonávat pouze ve svých
domovech. Muslimové žijící v Japonsku jsou zaměstnáni pouze zahraničními společnostmi. Nejsou
poskytována pobytová viza muslimským lékařům,
inženýrům. Ve většině společností je v jejich pravidlech, že žádný muslim u nich nesmí být zaměstnán. Muslimové nemohou ani pomyslet na pronajmutí domu v Japonsku. Pokud si Japonka vezme
muslima, pak je považována za vyvrhela a to navždy.
V Japonsku panuje oprávněné přesvědčení, že islám
je netolerantní náboženství, od něhož je radno se
držet co nejdál. Ota Ulč
Stali jsme se totiž závislými na emocích. Mrtví jsou
aktéry velké reality show, kterou všichni se zděšením,
ale také velmi ochotně, hltáme. Jak jinak vysvětlit
neskutečný nárůst prodeje Charlie Hebdo v lednu
tohoto roku? A jak jinak vysvětlit monotematické
zpravodajství televizních stanic v tomto týdnu? O
tom, co jsou to bulvární témata, však máme jen minimální povědomí. Lukáš Dyčka, LN 18. 11. 15
Pro dokreslení zapeklitosti přesné identifikace
nepřítele stačí uvést příklad Saudské Arábie, jednoho z hlavních spojenců USA v oblasti Blízkého
východu. Jde však zároveň o režim, který na své
území uplatňuje právo Šarka s obdobnou tvrdostí
jako Islámský stát. Ano, přátelsky s námi obchoduje
s ropou, leč část zisku investuje do šíření konzervativní, wahábistické verze islámu, což se projevuje i
výstavbu mešit v západní Evropě. A právě taková
Saúdy financovaná mešita často vytrvale pěstuje sub42
ROZHOVOR S ASTROLOGEM
Odpůrci astrologie jí vyčítají její nevědeckou, esoterickou podstatu. Můžete, pokud je to vůbec
smysluplné, nějak obhájit astrologii?
K astrologii můžeme mít rozmanité postoje,
můžeme se snažit ji provozovat takzvaně vědeckým
způsobem, nebo nějakým duchovním magickonáboženským, nebo ryze praktickým, nebo estetickopsychologickým způsobem.
Myslíte si, že lze na astrologii pohlížet vědecky?
Pohlížet v současné době na astrologii z hlediska
přírodních věd nemá smysl. Přírodní věda je domluvená, konvenční. Vědci se domlouvají na tom,
co je a co není vědecké a jakými způsoby a metodami budou své hypotézy ověřovat. To říkal už na
počátku 20. století francouzský matematik a fyzik
Henri Poincaré. Astrologie vznikla tisíciletí předtím,
než vůbec nějaká věda v dnešním pojetí existovala.
Jsou zde jakési snahy podchytit nějaká gravitační působení, která by mohla mít astrologický význam, ale
to platí pouze v případě Slunce, Měsíce a Jupitera.
Tato tělesa mají fyzikálně měřitelný vliv a jsou to v
současné době jediné fyzikálně doložitelné kauzální
vlivy, ostatní planety mají vliv téměř zanedbatelný.
Důležité pro astrologa - hvězdopravce je, že jevy na
hvězdné obloze nám odjakživa pomáhaly orientovat
se v životě a v dějích, které se na Zemi odehrávaly. Co je vlastně astrologie? Podle Dane Rudhyara, našeho učitele, je to úspěšná, několik tisíc let
praktikovaná metoda studia neustále se proměňujících vztahů světelných kotoučů na obloze a hledání
souvislostí s neustále se proměňující situací v přírodě
a v životě člověka. Je to vlastně hermeneutika, umění
výkladu.
zdroj:http://blog.baraka.cz/2015/11/vypisky-neconaznacujici/
Rozhovor s astrologem
Pavla Turnovského zná každý, kdo se alespoň povrchně
zajímá o astrologii. Patří k veličinám české astrologie,
provozuje astrologickou školu a předmětem jeho zájmu jsou
především planetární cykly. Je to také výtvarník surrealistické orientace, ilustrátor a spisovatel. V 70. a 80. letech
minulého století byl členem skupin Extempore, MCH Band
a aktivistou Jazzové sekce. Udělal mi velkou radost tím,
že přijal pozvání do Svatojánu a povídal si o astrologii s
naprostým laikem. Na začátek našeho rozhovoru použil
Pavel Turnovský jednu repliku ze Švejka s dovětkem, že
tuto knihu považuje za zenové dílo plné koánů. Podle jeho
slov jde o hypertext, a kdyby jej Hašek napsal německy, byl
by stejně slavný jako Kafka.
43
hodnotné. Představuje také krásnou mladou ženu
bez závazků, ženu svobodnou. Teprve když je
oplodněna Marsem, mladým mužem, stává se Lunou, díky Merkurovi dítěti se stávají rodiči. Mars
představuje schopnost energii tryskající ze Slunce a
roznášenou Lunou shromáždit a aplikovat do nějaké činnosti. Fyzické nebo duševní. Jupiter je expanze na jakékoliv úrovni nebo také kompenzace,
zacelení, v příbuzenských systémech tchána nebo
tchyni, spojku k jiné rodině. Aby byl růst zdravý,
musí manažer, lékař, kněz, filosof apod. Jupiter
spolupracovat se Saturnem Moudrým starcem, který
představuje mimo jiné fyzikální zákony nebo lidská pravidla. Lidská pravidla vytvářejí ve fyzikálních zákonech virtuální prostor, to dobře ví každý
šachista, nebo karbaník. Saturn je také principem
vymezení, ohraničení, struktury, která je vždy nevědomá a skrytá v hlubinách. Víme, že existuje krystalická mřížka, ale nikdy jsme ji neviděli. Vidíme
pouze krystal, který podle té mřížky vyrostl. Žádná
planeta není ani dobrá ani zlá, jde o to, zda její
funkce je vykonávána dobře, prospěšně, správně,
anebo jestli jde o zneužití její funkce. Když je strach
ze ztráty struktury a tvaru organismu, celku příliš
silný, zabraňuje změnám – vzniká inkvizitor, kontrolor, perverzní prokurátor. V roce 1781 byl objeven Uran, který představuje nový pohled, v té době
vznikaly revoluce a nové objevy, James Watt měl v
té době už několik přihlášených patentů na využití
parního stroje, který byl do té doby považován jen za
zábavnou hračku.
Co má podle vašeho názoru společného astrologie
a tarot?
Astrologie byla vždy na počátku. Všechny ostatní
disciplíny používají astrologii jako základní metodu
pro hledání souvztažností. Hovoří o tom takzvaná
věda signatur. Je to vlastně obdoba pozdějšího Linného přírodovědeckého systému. Třídění skutečností
podle analogií, které se čtou nejenom horizontálně,
ale i vertikálně. Máme sedm planetárních kovů a
sedm nebeských těles odjakživa viditelných – Slunce,
Luna, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn. Máme
sedm dnů v týdnu. Odedávna se na základě těchto
sedmi planet snažili lidé hledat souvztažnosti, to znamená až do materiálního substrátu. Slunce – zlato
a neděle, Luna – stříbro a pondělí, Merkur – rtut’ a
středa, Venuše – měd’ a pátek, Mars – železo a úterý,
Jupiter – cín a čtvrtek, Saturn – olovo a sobota.
A od toho se tedy odvíjí další souvztažnosti. Třeba
v bylinách?
Ano, jistě. Slunce je bylina jako taková – exemplář druhu, Luna signuje listy, Merkur semeno,
Venuše květ, Mars stvol, Jupiter plod a Saturn kořeny.
Ale není to jednoduchá signatura, protože když se
podíváte na list, máte tam sice vodu, tedy Lunu,
ale je tam také nějaká struktura, to znamená Saturn. Je tam také stvol, řapík toho listu a to je
Mars. V tom úplně obecném pojetí Slunce představuje zdroj vitality, energie, která oživuje celý vesmír, na biologické rovině představuje otce, světlo,
princip jang a rozmanitost. Luna představuje jinový
pól, tmu, princip jednoty, matku biologickou i sociální. Merkur je jakákoliv asociace, komunikace
vnější i vnitřní v rámci těla. Venuše stanovuje hodnoty, to, co se nám líbí nebo co považujeme za
Myslíte, že to souvisí s tím, že lidstvo objevilo
Uran?
Jaké lidé dělali objevy tady na Zemi, takové dělali
i na nebi, byli na to připraveni. Když se Galileo
44
To nás ale vůbec nemusí zajímat. Slunce a Luna
také nejsou planety. Planety v astrologii jsou nositeli
specifických významů.
Galilei podíval dalekohledem na Jupitera, tak tam
viděl Jupiterovy měsíčky, což pro něho nebylo nic
zvláštního. Ale jeden z těch měsíčků byl Neptun.
Galileo nebyl ve své době připraven na to objevit
novou planetu. Bylo by to předčasné. Neptun byl objeven až v době, kdy vznikaly nové celky, touha splynout do větších celků na novém principu. Neptun
představuje pocit sounáležitosti, inspiraci, fantazii
a iluzi. Nacionalismus byl původně demokratické
hnutí a vznikl v době, kterému se říká Jaro národů, v
roce 1846. V té době napsal Marx s Engelsem Manifest komunistické strany, což byl vlastně manifest
jiného splynutí ne na národnostním a jazykovém, ale
třídním základě. Stačilo by manifest trochu oprášit,
dát mu soudobý jazyk a najdete tam, jak to dnes
skutečně je. Na tohle splynutí samozřejmě navazuje
reakce. Bud’to splynete, nebo se proti tomu bouříte,
nebo propadnete davové psychóze, těm pudům a
falešným mýtům a archetypálním obrazům. Pak
nastupuje Pluton, který byl objeven v roce 1930 na
základě předchozích matematických výpočtů. Z nacionalismu udělal symbolicky nacismus a ze socialismu a komunismu udělal stalinismus. Jde o zneužití
principů, Pluton dramatizuje a prohlubuje, extremizuje jakoukoli situaci. Jeho symbolickou funkcí je
zbavovat nás všeho, co k nám nepatří, píše náš epitaf.
Co o nás lidé na našem pohřbu řeknou? Co s námi
odchází? Co po nás zůstalo? Jaká semena moudrosti
jsme tady zanechali? My humanističtí astrologové
děláme plutonickou astrologii v tom smyslu, že se
snažíme pomáhat lidem najít to, v čem by mohli být
semeny nového světa, ještě za jejich života.
Takže tomu nepřikládáte význam?
Absolutně žádný význam, kromě toho, co vědce k
tomuto kroku vedlo, jaké byly jejich pohnutky, jaký
stav jejich vědomí. Chápu, že někdo může mít
problém s tím, že na základě horoskopů, to znamená velmi redukované mapy hvězdné oblohy v
okamžiku našeho prvního nádechu, chceme něco k
tomu člověku říci. Když do toho ale potom pustíte
čas a sledujete tranzity – planety se v okamžiku
našeho narození nezastavily, ale dál a dál putovaly
naším horoskopem a uzavíraly další vztahy s prvky
nativity – pak vidíte, co se v těch obdobích, kdy nějaký rozeznatelný tranzit byl, dělo ve vědomí onoho
člověka. Je potom jasné, že astrologie skutečně má
smysl. Když si vezmu horoskop Československa z
28. října 1918 at’ už dopolední nebo večerní verzi,
tak Plutonova kvadratura vůči Slunci Československa nastala v září v roce 1941 a v létě roku 1942, za
první i druhé heydrichiády, kdy jak říká Brumbál v
Ohnivém poháru: nastává čas, kdy se budeme muset
rozhodovat mezi tím, co je správné a mezi tím, co je
snadné. To byl tehdejší plutonský tranzit.
A kdy bude stejná nebo podobná situace v nejbližší
době?
V nejbližší době ne, my ted’ máme za sebou rozběžnou kvadraturu Urana s Plutonem v podstatě od
roku 2008, kdy byla opozice Saturnu na Urana, vrchol boření starých pořádků. V ten den, kdy byl
Saturn v přesné opozici na Uran, 4. 11. 2008, zvolili Američané Obamu prezidentem, což byl naprostý
Dnes se Pluto ale už nepokládá za planetu.
45
přetvoření, přeměna a ta může být zcela formální,
falešná, předstíraná. Máme svůj vlastní, skvělý český
holismus. Na šesti Bělehrádkových tezích holismu by
se mělo stavět:
průlom. Všichni říkali, že se to nepovede, čekalo se,
že nejprve bude prezidentka a teprve potom černoch.
A co třeba papež František? Studoval jste to?
Trochu jsem to studoval, ale zatím nevím, je v úřadě
krátkou dobu. Současný papež je člověk, který se
výrazným způsobem vymyká svým předchůdcům.
Snaží se občerstvit katolickou, tedy obecnou církev
návratem k zásadám prvotního křest’anství, k prostotě, chudobě a službě bližním. Nezapomíná však,
že žijeme v moderní době, které se musí církev, která
je organismem podobně jako třeba rodina, stát, nějaká nadnárodní organizace, Příroda, přizpůsobit.
1. Veškeré jsoucno je strukturováno, každá část je
zároveň celkem.
2. Celek je víc než prostý součet svých částí.
3. Při úplné analýze celku na části musíme ještě
předpokládat existenci něčeho, co je mimo tyto
části.
4. Části v pravém, strukturovaném celku se liší
svými funkcemi vzhledem k celku i k sobě
navzájem.
To zní docela holisticky?
Ano, astrologie je holistická, pracuje se dvěma druhy
celků, s celky časovými, to jsou cykly od hodiny
přes měsíc a rok až po tisíciletí, a s entitami čili objekty nebo bytostmi, organismy. Rozeznáváme pravé,
strukturované celky. Pravý celek je například fungující lidský organismus, orgány si vyměňují informace
a energie, spolupracují. Pravé celky je pojem profesora Bělehrádka, což byl slavný český lékař a biolog a
zakladatel českého holismu. Když dnes někdo mluví
o holismu, tak se obávám, že jsou to pouhé tlachy.
Léčíme celého člověka – to je dnes naprostá banalita.
5. Nové hodnoty se tvoří tam, kde se části
seskupují v pravý celek. Nová hodnota závisí na
vnitřní povaze celku, vzniká a vyvíjí se účelně
podle „plánu“.
6. Celky mají určitý stupeň „vnitřní svobody“,
který vzrůstá s postavením („výškou“) celku
– od celků anorganických přes organické k
duchovým. Občas o těchto tezích mívám dosti
pobuřující přednášky. Holismus je druhou stranou stejné mince se strukturalismem, který na
to jde z hlediska jednotlivých prvků tvořících
struktury zdola nahoru a holismus na to jde z
hlediska celé struktury, shora dolů, dovnitř. Báječně se doplňují.
Proč myslíte, že je to banalita? Protože neléčíte celého
člověka, léčíte, napravujete vztahy mezi prvky, které
vytvářejí celého člověka. Některé věty a slova se
vyprázdnila.
To máte pravdu, ale ten princip snad je správný.
Princip je správný, ale mělo by se vědět, co je
holismus. Dnes je to totální klišé. Podobně jako
slovo transformace, které je považováno za podstatnou, radikální změnu, ale jeho správný význam je
Můžete mi říct něco o cyklech,
zabýváte?
46
kterými se
Máme problém s tím, že naše civilizace je podle
strukturalistů horká civilizace. Představujeme si, že
žijeme v lineárním čase, který měl někde počátek:
Stvoření světa, Velký třesk, a bude mít jistě nějaký
konec, Zbožštění v Apokalypse, zhroucení ve Velkém
Křachu. Ale to je důsledek omezeného pohledu, to
jen „kvazilineární čas“. Je to tak obrovský celek, že
to vypadá, že je to rovná přímka, úsečka, ale přitom
je to cyklické, opakující se svými fázemi: počátkem,
vrcholem, návratem a novým počátkem. Jak jdeme
stále dál a dál, stále dopředu a dopředu, jsme stavěni
na další a další roviny a struktura toho cyklu je stále
stejná.
Vždyt’ je docela rozšířený názor, že vše se opakuje
v určitém rytmu.
Ale jak se to opakuje? To by bylo smutné, kdyby
se to opakovalo stejně, opakuje se pouze struktura příběhu, ne příběh samý. Nietzsche říká: žij
s takovým vědomím, že takto budeš žít věčně.
Myšleno v těch dalších cyklech. Žijme tedy tak
dobrodružně, abychom se nenudili. Cyklický čas
vyznávají studené společnosti, které se obávají každé
změny. Jsou to tradiční společnosti se saturnskými
hranicemi, které jsou založené na kastách. Kastovní systém v hinduismu byl zničující, kasty mají
tendenci bortit se dovnitř, omezovat životní prostor
svých příslušníků. Proto je v původně hinduistických zemích tolik muslimů, kterým nezbylo nic jiného
než přestoupit na islám, aby se z tohoto kastovního
systému vymanili, osvobodili.
Islám je tedy lineární?
Poslední vteřiny před spojením (Pavel Turnovský)
Samozřejmě. Je to abrahámovské náboženství. Abraham zplodil na radu své ženy Sáry svévolným
způsobem s její otrokyní syna Izmaele, protože
47
nedůvěřovali Hospodinovi, že spolu syna, budoucího
Izáka, mít budou. Izmael je praotcem pouštních
kmenů, dnešních muslimů. Mohamed a jeho Korán
navazují na Starý a Nový zákon. Muslimové uznávají předchozí velké proroky, včetně Ježíše, ale jsou
přesvědčení, že Mohamed je prorok poslední, že je
pečetí Proroků.
Křest’anství, islám i naše moderní technokratická
společnost, to všechno jsou lineárně orientované
systémy. Vy jste příznivec kterého systému?
My používáme oba dva, cyklický i lineární. My
můžeme využít cyklické vnímání času v tom, že si
uvědomujeme, že veškeré děje jsou cyklické a díky
časovému zrcadlení můžeme nalézt analogie.
Rozumím tomu tedy dobře, že vše se cyklicky
opakuje a zároveň se to pohybuje kupředu v jakési
spirále?
Ano, nejde jen o involuci, evoluci, ale i o devoluci přenesení. Při každém otočení, revoluci, nedojde k
zacyklení, ale je to vždy o závit výš. Je to rozpínavá
spirála. Na základě toho, že se díváme na analogické
cykly v minulosti a jejich fáze - aspekty například v
tranzitech, hledáme vlastně, kde mohl být počátek
téhle krize, kdy nastává její vrchol a kdy uklidnění a
poučení.
Když se podíváme na postavení planet v době,
kdy se odehrávalo něco významného ve společnosti
nebo ve světě a ted’ se díváme na podobné
postavení planet, dá se předpokládat, že se nějaká
událost podobné kvality bude opakovat?
Vzduch a voda (Pavel Turnovský)
Existují dva časy, zaprvé kosmologický čas, který
nám všem odbíjí na hodinách stejně. Tento čas představuje tlak většího celku, kolektivu, přírody na jed48
ince. Druhé prožívání času se nazývá psychologické
a to všichni moc dobře známe. Když se na něco těšíte,
čas se vleče. Když někam jedete, tak jedete psychologicky déle, než když se vracíte, protože jste ještě
stále plna čerstvých zážitků. V psychologickém čase
může a nemusí platit nějaká kauzalita, nebo může být
velmi diskrétní. Když příklad Proust šel po ulici a
ucítil vůni koláčku, který mu byl v dětství servírován
v neděli, náhle se mu začaly vynořovat vzpomínky
na dětství a on začal psát sedm svazků Hledání ztraceného času. Do jaké míry se budou události opakovat, závisí na poučení z předchozích cyklů. Říká se,
že kdo se nepoučil ze svých dějin, bude je prožívat
opět, ale v karikované formě. My známe strukturu
cyklu – počátek, vrchol a konec a proto můžeme studovat jakýkoliv jiný cyklus. Od počátku k vrcholu
je stejně daleko jako od vrcholu ke konci a novému
počátku. Žádný cyklus nezačíná na zelené louce,
vždy je tam nějaká zkušenost z předchozího cyklu.
Poslední fáze cyklu se vždy musí zkoncentrovat do
podoby semene. Zkušenost z předchozího cyklu si
mohu, ale také nemusím pamatovat. Na základě
poučení se další cyklus vyvíjí a zlepšuje. Na jakoukoliv činnost se může nazírat z hlediska cykličnosti.
Používáme dvanáct kroků cyklu. Sice se říká, že je
to proto, že máme dvanáct novoluní do roka, ale
to není vůbec pravda, je jich třináct. Je to pouze
aproximace založená na geometrizaci, matematizaci
prostoru a času u starých Babyloňanů, kterou potom
Řekové zdokonalili. Ze tří set šedesáti stupňů našeho
kruhového úhloměru se stal špatný pán, ačkoliv to
byl původně dobrý sluha, který měl lépe určovat pozice planet. Vtělil se do dvanácti znamení zvěrokruhu,
takže se říká, že berani jsou zbrklí a raci citliví a ryby
alkoholici.
A není to pravda?
To jsou tlachy. Dvanáct znamení zvěrokruhu je
zobecnění denního cyklu. Základní cyklus je přibližně jednodenní tzv. cirkadiální, který se dělí na 24
hodin, kdysi 12 denních a dvanáct nočních, určovaný
východem a západem slunce. Jak funguje cyklus,
můžete pozorovat na hodinkách. Vteřinová ručička
se cyklicky opakuje každých šedesát vteřin, přes
minutovou ručičku, která se cyklicky pohybuje po
šedesáti minutách, po hodiny. Stále jsou tam stejná
čísla, ale děje se něco jiného. Neděje se to, co před
hodinou, neděje se to, co bylo včera, neděje se to, co
bylo před sto lety.
Takže vlastnosti zrozenců v jednotlivých znameních se nedají zevšeobecnit?
Nedají. Když si uděláte jakoukoliv typologii, potlačujete informace, které se vám nehodí do krámu
a ty, které se vám hodí, tak ty vyzdvihujete. To
je také problém jakékoliv statistiky. Když mám berana, tak to znamená, že to je prvních třicet dní po
jarní rovnodennosti. U nás začíná jaro. Interpretace berana jsou spojeny s jarem, vyhání se ovce na
pastvu, příroda ožívá. Nojo, jenže na jižní polokouli
začíná podzim. Pojetí zodiaku, jak ho známe dnes,
vznikalo postupně během několika set let, původně
v Babylónii. Je to opravdu pouze výsledek geometrizace, matematizace prostoru a času. A jako
každá instituce si začala nabírat více pravomocí a více
kompetencí než bylo původně zamýšleno. Jsem toho
názoru, že všichni máme všechny vlastnosti, akorát
je nasazujeme podle toho, co zrovna potřebujeme, s
kým jsme právě ve styku, ve vztahu, a s čím se právě
vyrovnáváme.
49
Pokud tedy osobní horoskop, tak pouze pro
konkrétní osobu?
úsudky se nesmí stát předsudky. Před-úsudky jsou
zhmotněním našich předchozích zkušeností.
Ano, vypočítaný pro první nádech, pro hodinu, minutu a přesné místo narození. A stejně potřebujeme dialog, horoskop je pouze podklad pro rozhovor mezi
astrologem a jeho klientem, člověkem, který přichází
pro radu. Musíme se zbavit expertního přístupu, projekce, na které je postaveno mnoho pomáhajících profesí. Já praktickou astrologii považuji za pomáhající profesi s tím, že by všichni měli být vyškolení
v tom, jak pomáhat. Víte dobře, že mnoho lidí,
kteří se vrhnou na pomáhání, by potřebovali v prvé
řadě pomoci sami. Ti jsou také většinou nejvíc vidět,
jsou to v podstatě sociopati, nemají problém s tím
vystupovat v televizi, kecat do všeho, ke všemu se
vyslovovat, dělat experimenty na lidech. Takže k astrologii s mou kolegyní Martinou Lukáškovou, která
je skutečně školená excelentní psychoterapeutka a
arteterapeutka, přistupujeme jako k pomáhající profesi. To není jako řada lidí, kteří o sobě napíší, že jsou
terapeuti, a když se jich zeptáte, kde k tomu vzdělání
přišli, řeknou mi: Co je vám po tom! Kdo jste, abych
se vám svěřoval? Já na to říkám: Jsem váš potenciální zákazník. Když si na webové stránky napíšete,
že jste terapeut, tak se vás každý zodpovědný člověk
zeptá na vzdělání a kvalifikaci. My jsme například
školeni i v supervizi. Každý, kdo přichází do styku
s lidmi a něco jim radí nebo dokonce i jen prodává,
by měl být v tomto vzdělán. Při vzájemném mezilidském styku dochází k emocionálním potížím, někdo
vám je sympatický, jiný nesympatický. U astrologické konzultace je problém ten, že si člověk často
představuje, jaký asi bude ten klient, který přijde,
vytváří si předem nějakou představu. Naše před-
To se vám stávalo?
To se mi samozřejmě stávalo, například mezi astrology oblíbené přesvědčení, že lidé přicházejí s
takovými problémy, které právě řeším já sám. To
je blud, naprosto nezvládnuté zrcadlení, nezvládnutá
projekce. Takových věcí je řada. Já se sice podívám
na horoskop, na tranzity, udělám si cykly, ale nehodnotím to. Vidím to, ale nepřemýšlím dopředu o tom,
co se tomu člověku děje v hlavě, jak to prožívá. Záleží
na každém slovu, na každém pohybu, lidé k vám
přicházejí s tím, že jde o něco osudového. Je to nesmírně opatrná práce, člověk musí naslouchat, hlavně
nesmíte být expert – tohle dělejte, tohle nedělejte. To
není vaše věc, vy jako astrolog máte říci pouze svůj
popis situace, a ne radit co má klient dělat. Můžete
nanejvýš říci – kdybych byl na vašem místě, zkusil
bych udělat to a to.
Zajímaly by mě ty velké cykly, velké světové
události, ráda bych se od vás dozvěděla, co nás
čeká.
Dobré na cyklickém pojetí času je to, že se můžeme
jakoby vrátit do analogické situace v minulosti. Musí
se ale rozlišovat mezi rozběžnou a doběžnou fází
cyklu. V mladé kvadratuře se vše řeší silou, dřevo se
štípá sekerou. V doběžné kvadratuře, která se běžně
v tradiční astrologii nerozeznává, se vše řeší systémově. Odložím sekeru a vymyslím stroj, který mi
to dřevo nařeže. Rozběžná kvadratura následuje po
třech krocích, zatímco doběžná až po deseti krocích,
mám za sebou delší a větší zkušenost, už se dívám
na svět jinak. Říká se v astrologických kruzích: Uran
je v kvadratuře s Plutonem, opakují se třicátá léta,
50
dnes málokdo zjistí. Uransko-plutonský cyklus, v jehož krizi rozběžné kvadratury právě ted’ jsme, měl
počátek v roce 1965. Tehdy se začal měnit svět, ve
kterém jsme žili. Ta doba byla spojena s obrovským
nadšením pro nové postoje, nové věci, nové filozofie,
nové psychoterapeutické přístupy včetně LSD, inspirace Orientem. Co bylo do té doby zájmem několika podivínů, například zen-buddhismus, se stalo
předmětem zájmu širokých vrstev mládeže a dostalo
se do popředí díky šíření v pop kultuře, například
díky vlivu Beatles. Kdo do té doby znal termín
karma, nirvána, satori. Nastala také všeobecná sexuální revoluce, inovace byly neseny hedonismem.
jenže to není úplná pravda, tenkrát to byla doběžná
kvadratura. Hrozící chaos, hospodářská krize byla
zpracovaná institucemi, čili systémově. Zatímco nyní
jde rozběžnou kvadratura, vládne avanturismus, anarchie, individualismus. Vynoří se na chviličku nějaký vůdce a je okamžitě smeten. To by se Stalinovi
nestalo. Hledejme analogii v předchozím uranskoplutonském inovačním cyklu, který začal v roce 1850
a skončil v roce 1965. Rozběžná kvadratura nastala
v letech 1876 a 1877. Jsme dnes ve stadiu analogickém. Tehdy se rozhořel boj o Rukopisy. To byl
velmi nebezpečný stav, protože na těch rukopisech,
„objevených“ za uransko-neptunské ideologické konjunkce v roce 1817 až 1818, je postavena česká kultura devatenáctého století a možná ještě dodnes.
Například výzdoba Národního divadla podobně jako
slavnostní opera Libuše je na Rukopisech založena.
V té době se odborný spor o pravost rukopisů dostal
na veřejnost, žurnalisté se ho zmocnili a dohnali to
svými články tak daleko, že nejenom ten, kdo pochyboval o pravosti rukopisů, ale dokonce i ten, kdo je
chtěl zkoumat vědeckým způsobem, byl považován
za zrádce národa.
A tento cyklus je tedy dlouhý přibližně sto let?
Ano, tento je stodvacetiletý. Záleží na tom, jak rychlý
nebo pomalý je Pluton. Nyní jsme ve čtvrtině cyklu,
to znamená krizovou situaci. Revoluce byla živena
hedonismem, slast byla odměnou. Princip slasti se
dnes dostal až do karikatury, každý si může dělat,
co chce, všichni si jsou si téměř rovni, menšiny,
např. sexuální, si nárokují to, co bylo běžné v maloměšt’áckém světě. Tento chaos, z hlediska taoismu
jang, pro nás princip rozmanitosti, dospěl k maximu
a vyvolal zákonitou krizi. Ted’ se probudí k životu
jeho protiváha, protipól jinový a princip jednoty.
A tu analogii vidíte v čem?
Média naprosto profanují a likvidují jakoukoliv zodpovědnou a odbornou debatu. Věci se nepíší pravdivě, vymyslí se báchorka, vstoupí do toho nějaký
politik a není možné se dobrat objektivnější pravdy.
A málokdo si troufne to zpochybnit. Rozumní jsou
ukřičeni. Michálková, Vodičková, Kájínek, Rath.
Postmoderní svět, který začal nastupovat v sedmdesátých letech, a jeho plné propuknutí se váže
na novou konjunkci Urana s Neptunem v roce 1993,
se dostal do fáze chaosu do té míry, že dnes už
nevíte, co jsou fakta a co jsou interpretace. To
Co to bude, co myslíte?
Bude to řád. Ne jak se říká Nový světový řád, NWO,
to není žádný nový řád, to je setsakra starý světový
řád. Mělo by se stavět na inspirovanosti, osobní zodpovědnosti, spolupráci.
Takže čekáte skutečně nový řád?
Čekám, že se začnou vynořovat lidi, kteří budou nositeli nějakých myšlenek na nové uspořádání
51
chaosu. Nečekám revoluce, ale právě naopak vznik
ostrůvků řádu v moři chaosu. Bohužel jsou vidět zatím jen ty nejšílenější, ty nejextrémnější, jako například ISIS, islámský chalifát, který chce vnutit svůj řád
všem, at’ jsou souvěrci nebo ne. To je extrémní případ toho řádu, který je budovaný na dávno neplatné
tradici, smrtelně nebezpečných sebevražedných vzorcích chování, myšlení a cítění.
Říkáte ale, že ten řád musí být úplně nový.
Ale budovaný na nějakých zkušenostech. Proč ty
předchozí řády nefungovaly? Anarchie je v podstatě
hledání řádu. Anarchista není ten, kdo jen hází molotovovy koktejly. Anarchismus spočívá v myšlence,
že lidé jsou schopní si své věci spravovat sami, od
rodiny přes obci až k větším celkům. To je skutečná
anarchie, čili přímá demokracie.
Takže ne chaos?
Řád, který vzniká zezdola. Koalice, které jsou uzavírané ad hoc, pro tento případ. Pak se lidé rozejdou a vytvoří novou koalici na jiné úrovni. Pokud
se prokáže, že je někdo kompetentní v nějaké věci,
tak se mu tyto věci svěří a dostane se mu přirozené,
nikoli umělé autority.
Anarchismus je tedy v tomto smyslu velice pozitivní věc?
Samozřejmě, protože je to řád budovaný podle
skutečných aktuálních potřeb za nových situací. Tady
fungují uranské archetypové obrazy, ztělesnění uranských inovačních principů, uranských archetypů.
Archetyp je pro nás odpověd’ nejvyššího myslitelného Celku, Vesmíru, na kolektivní potřeby lidstva.
Na hnojišti (Pavel Turnovský)
Podle ukazatelů na nebi tedy nějaká forma anarchie
přijde?
52
měl by být naprosto brutální, aby si každý rozmyslel
válčit, pokud to není oprávněná sebeobrana.
Zatím vždy ty pokusy vznikly a zase zvadly, protože
jsme dosud v krizové části, přes kterou musíme přejít. Nesmíme rezignovat, ale začít zespoda budovat
přímou demokracií. Pokud to opět havaruje, je třeba
se z toho nepodělat a jít do toho znova a znova.
Bohužel ale lidi, kteří o válce rozhodují, sami
neválčí.
Svět je převrácený. Uran je novinka, novota, inovace, Neptun je inspirace, Pluton je vytváření semena budoucnosti. Uran vyběhl devadesát stupňů
od Plutona, to znamená, že se snaží otevřít obal plutonského semene a uvolnit novou informaci, kterou
spolu s Plutonem vytvořili, kondenzovali a snesli v
roce 1965. Jde o novou fázi odhalování extrémních
zkušeností, které byly zkoncentrované mezi roky
1850 až 1965.
Planety tedy ovlivňují náš život a život na Zemi?
Nikoliv, planety nám jen ukazují, stejně jako nám
hodiny ukazují, kolik je hodin. Samy jsou pod
vlivem principů, které jsou hybateli, a my sami jsme
spolukonstruktéry těch principů. Dnes se v přírodní
vědě hovoří o tom, že definice jevů je vytváří.
Zjednodušeně řečeno, když pojmenuji, definuji, nějaký nový druh, např. ptáka, tak ho tím vlastně spolustvořím.
28. září na svatého Václava má být takzvaný krvavý
měsíc, čtvrté zatmění ze série, a přičítá se mu určitý
význam na běh událostí na Zemi. Co si o jeho vlivu
jako astrolog myslíte?
Čekáte válku?
Válka samozřejmě může být. Vždyt’ tady válka byla,
není to tak dávno. Pár desítek kilometrů od nás se
brutálním způsobem válčilo. V devadesátých letech
v Jugoslávii.
Ano, vím, o co jde, krvavý Měsíc, ale to nic
neznamená. Říká se tomu tetráda a jde o čtyři
po sobě jdoucí zatmění Měsíce, která jsou úplná.
Neovlivňuje to v podstatě nic. Každých deset let se
taková sekvence objeví, to jsou fyzikální zákonitosti.
Každé seberacionálnější situaci můžeme dát ovšem
symbolický význam a můžeme ji oprávněně interpretovat psychologicko-estetickým způsobem nebo
nějakým naprosto scestným pověrečným magickonáboženským stylem. Maximálně mohu říci, že lidé,
kteří mají v tu dobu narozeniny, tak mají ve svých
ročních horoskopech úplněk, což znamená, že v jejich životech dochází k nějakému dočasnému vyvrcholení. Úplněk představuje touhu po naplnění, třeba
osvícení. Co je vlastně osvícení?
Mám na mysli válku v celé Evropě nebo dokonce
světovou válku.
To si myslím, že se nestane. I když je pravda, že
muži, kteří zažili poslední světovou válku, už téměř
nežijí. Ti byli zárukou toho, že do toho znovu nepůjdou. Nejhorší je z války udělat zábavu. Vždycky sice
vznikala umělecká díla, která oslavovala válku, ale
dnes je to jako houska na krámě. Když naopak natočí film, který válku ukazuje ve své hrůze a obrovské
krutosti, tak maminky začnou zdvihat ruce, že to
teda ne, takhle nám strašit děti nebudete. Umění je
tu od toho, aby nám zprostředkovávalo zkušenosti,
které my nemáme. Pokud má vzniknout film o válce,
Že vám něco dojde.
53
jaké zplodiny, něco, co vede dál a dál, vždy je tam co
řešit.
Ano, najednou na chvíli vidíte, jak ty věci jsou: „Svět
je tak“ – parafrázuji, co říká Wittgenstein. Ale také
to nemusíte vydýchat. Úplňkové světlo je polarizované světlo, vidíte v něm věci jinak, než je vidíte
za slunečního světla. Je tam podivný nádech něčeho
tajemného nebo zlověstného.
To už by to pak nebyl archetyp, pokud by jej bylo
možné integrovat.
Ano, samozřejmě. Ženy mají oslabenou Animu, protože žijí v ženském těle, zatímco muži by měli mít
oslabeného Animuse, protože žijí v těle mužském.
Stejně tam ale zůstávají nevědomé obsahy, které vybuchují do našeho života a my do té Animy projektujeme osudovou ženu nebo do Animuse osudového muže. A když to nesublimujeme, když to
nedokážeme jakž takž zpracovat, tak se náš život ocitne v troskách. Když se podívám na katastrofy svého
života, které byly traumatické, když jsem je prožíval, teprve s odstupem si uvědomuji, že mi otevřely
nějakou novou možnost, nový obzor. Když se na
to podívám z cyklického hlediska, tak mohu vidět
analogii někde v minulosti.
Z astrologického hlediska tedy krvavý Měsíc význam pro Evropu nemá?
Pouze pro jednotlivce, kteří mají v tu dobu
narozeniny, jak už jsem řekl. Pokud mají v rukou
nějakou moc, může to být inspirací k tomu, aby něco
udělali, a to pak může mít dopad obecný. Datumy
mívají symbolický charakter. Podívejme se na 17.
listopad 1939 a 17. listopad 1989, dělí je 50 let, to
je cheironský cyklus. Padesátiletí v životě člověka.
Co je padesát let v životě ženy?
Já ještě nevím, ale předpokládám, že to bude asi
přechod, ukončení něčeho.
Nevěříte v převtělování duše? Že se vám nějaký problém opakuje v po sobě jdoucích životech,
dokud jej nevyřešíte?
Ano, menopauza. Ale takovou menopauzu mají
i muži, akorát se odehrává jiným způsobem.
Padesátiletí je také svatý rok. Sedm krát sedm je
čtyřicet devět a následující padesátý rok je počátek
nového cyklu, kdy se odpouští dluhy a propouští se
otroci, vyhlašuje se svaté léto. Symbolicky to lze interpretovat jako zhodnocení většího cyklu. Ty dva
sedmnácté listopady nemusejí mít žádné astrologické
souvztažnosti, už jen symbolismus toho data může
něco vyvolat. Symboly jsou mocné. Byly tu dávno
před námi a jsou spojené s archetypy. Archetypy
jsou nevědomé, žádný archetyp není možné plně integrovat. Pokud si někdo myslí, že je možné integrovat archetyp Animy nebo archetyp Stínu, tak je
to nesmysl. Člověk nevrhá stín, ale naopak stín vrhá
člověka, říká James Hillman. Vždy tam zbudou ně-
Já tam nevidím ten pedagogický efekt. Vždyt’ si to
nepamatuji. Když půjdete k různým regresistům,
každý vám nakuká něco jiného. Je to konstrukt,
nějaká myšlenka, že se na základě cykličnosti něco
opakuje. Ale já ten konstrukt vůbec nemusím používat a mohu bez něj stejně tak dobře žít. Mohu
mít místo něj myšlenku genetické zátěže. Stěhování
duší, reinkarnace, je podle mého názoru metaforické
sdělení o genetice. Že se na nás naši předkové skládali. Mám zde nějakou nahromaděnou zkušenost,
kterou mám dále rozvíjet. Bližší je mi teze nástupnictví. Například prezident jako osoba se mění, ale
úřad, místo prezidenta, zůstává. Jsme následovníci
54
3X S IVANEM DAVIDEM
nějakého semenného člověka, semenné ženy, semenného muže, toho, který přinesl semeno, jež dále pěstujeme.
trolog, nebo výtvarník, na tom nezáleží, ale jestli
jsme si spolu užili světa a že jsme se milovali. To
je důležité.
My lidi jsme prý jen pouhými prsty, čivami nějakého vyššího principu, nějaké dejme
tomu božské bytosti, která naším prostřednictvím
získává veškeré myslitelné zkušenosti. Sama se nijak nezajímá o náš osud, je nestranná a nezúčastněná, chladná. Vlastně nás jen využívá.
Moc vám děkuji za rozhovor, vážím si toho, že jste
přijel.
Odkazy:
www.rezonance.cz
www.transformotor.cz
www.astropsycholog.cz
To může být, samozřejmě. Jsme pouhými nástroji.
Stejně to jsou všechno jen interpretace. Jakýkoliv
umělecký, vědecký, filozofický nebo náboženský systém je pouhou interpretací. Máme různé pohledy, ze
kterých vidíme svět. Každý z nás podává jiný popis
stejné situace, pravda je souborem těch jednotlivých
pohledů, stejně jako diamant má rozmanité plošky.
Pravda není někde mezi těmi soukromými pravdami,
je za vztahy mezi těmito pravdami.
zdroj:http://rozhovoryvesvatojanu.blogspot.cz/search/label/astrologie
3x s Ivanem Davidem
Nepopulismus
Z mainstreamových médií jsme neustále varováni
před populismem. Wikipedie nabízí charakteristiku populismu: "prosazování rychlých a líbivých,
ale těžko uskutečnitelných řešení složitých socioekonomických problémů".
V co věříte vy osobně?
Já ani nevím. Nevím, v co bych měl věřit. Víra je ideologická. Spíš doufám, že má smysl, co tady děláme.
Není důležité být originální, zdánlivě se odlišovat, je
třeba být počátkem. Jde o anglickou slovní hříčku:
original – origin. Počátkem nové skutečnosti může
být dnes kdokoliv, nejen náboženský představitel
jako byl Mojžíš, Ježíš, Zarathustra nebo Lao´c a Konfucius. Dnes to může být umělec, vědec, filozof, politik, kdokoliv...
Z kontextu plyne, že populismus je odsouzeníhodný.
Správné je tedy zřejmě prosazování pomalých
neoblíbených, ale lehko uskutečnitelných řešení
jednoduchých problémů. Zamyslíme-li se nad tím,
je jasné, že vláda postupuje správně. To je v naší
bouřlivé době uklidňující.
Vadí-li i samotné prosazování, pak je optimem neprosazování. A zde má vláda ještě určité rezervy.
Zdá se, že společnost opět dospěla do svého optima, kdy už není co zdokonalovat a vláda si je
toho vědoma a podle toho nekoná. Zajímavé je,
Jak byste si přál, aby na vás jednou vzpomínaly
vaše děti?
Rád bych, aby na mě vzpomínaly, že jim se mnou
bylo dobře, že jsme spolu něco pěkného i něco
hořkého prožili. Ne že jsem byl nějaký slavný as55
Nepopulismus
3X S IVANEM DAVIDEM
Dienstbier činí dobře, mluví z obrazovky ke svým
nepříznivcům.
že po takových radostných obdobích obvykle následovaly revoluce či převraty. Příkladem takového
stavu, kdy vláda prosazovala pomalá, neoblíbená a
lehko uskutečnitelná řešení byla vrcholící normalizace. Dosažení ideálu je patrné například z názvu
zásadního projektu: "Soubor opatření ke zdokonalení
plánovitého řízení". Strategií byly drobné krůčky k
pomalému řešení již skoro neexistujících problémů.
I nyní jsme zřejmě došli na konec cesty, už téměř
není co zdokonalovat, cíle bylo dosaženo. Ale zdá se,
že lid (populus) si toho i přes intenzivní práci médií
není vědom.
Daniel Kroupa si myslí, že prezident by měl mluvit tak, aby se to líbilo nejen těm, kteří s nim souhlasí, ale i těm, kteří s nim nesouhlasí. Náročný
úkol. Vyžaduje vědeckou erudici. Daniel Kroupa
byl úspěšný politik, dokázal proti sobě sjednotit tolik
občanů, že přestal být politikem. Od té doby se opět
věnuje vědě. K Zemanovu vystoupení řekl doslova:
"Ti, kteří s ním souhlasí, zdá se, že ted’ mají většinu a
ti kteří s ním nesouhlasí jsou v menšině." Protože se
ze spolehlivého zdroje - České televize dozvídáme,
že Zeman je špatný prezident, je zřejmě úkolem dobrého prezidenta získat na svou stranu menšinu.
("...Pak jsou tady lidé někteří, kteří vědí, ale nevěří,
věří jen, že jim to projde, na ty ale brzo dojde!" J.R.
Pick, 1968)
Jak nemít předsudky
Ale nezakrývejme si, že jsou mezi námi škarohlídi,
kteří poukazují na problémy, které jsou pro vládu
neexistující, protože je nevidí. Loajální občan je
také nemá vidět. Neloajální občan je vidí a chce
je řešit rychle a líbivě, tedy ke spokojenosti většiny
občanů. A zde se skrývá ono nebezpečí, protože
moudrých a loajálních občanů začíná být nějak málo.
To dokonce přiznal i Českou televizí pozvaný a proto
jistě loajální a moudrý politolog Daniel Kroupa (zde
od 37. minuty). Řekl, že projev na Albertově
byl určený příznivcům prezidenta Zemana. Řekl to
káravě, takže je to špatně. Ještě vloni postupoval
Miloš Zeman podle vědce-politologa správně, protože vystoupil sice na stejném místě, ale tam se tehdy
shromáždili jeho nepříznivci, kteří na něj házeli vejce. Od té doby dělá prezident podle vědce jednu
chybu za druhou, jezdí o republice a řeční tam,
kde se shromažd’ují jeho příznivci. Naproti tomu
nositel správných, tedy nepopulárních názorů Jiří
Prezident Zeman se podle Kroupy snaží být "mluvčí lidí, kteří mají předsudky".
"Předsudek" je
krásné slovo. Britský psychiatr Dr. Dalrymple se
ptal vzdělané ženy každodenně týrané manželem
kriminálním recidivistou, proč se za něj provdala.
Odpověděla, že přece nelze mít proti lidem s kriminální minulostí předsudky.
Tak je to správné.
Vzdělaní lidé přece nemají mít předsudky. Proto
se dnes ze všech stran dozvídáme, že proti muslimským přistěhovalcům nemáme mít předsudky a
proto si nemáme všímat toho, co se děje v muslimských čtvrtích západních velkoměst a už vůbec s tím
nespojovat páteční události v Paříži (o letadle zříceném na Sinaji už vůbec nemluvme, vždyt’ to byli
převážně Rusové).
Naprosto správný a vědecky ověřený je nepopulismus, tedy vyjadřování názorů, s nimiž občané nesouhlasí. Tak lze dosáhnout nezvolení, jak se to podařilo Danielu Kroupovi. Chová-li se takto správně
56
Nesvatá aliance, užiteční idioti a džihád
3X S IVANEM DAVIDEM
podobnému závěru jako neoliberalismus prosazující „štíhlý“ (rozuměj slabý) stát. Někdejší britská
premiérka Margarita Thatcher dokonce tvrdila, že
společnost neexistuje, jen jednotlivci. Neoliberalismus odmítá sociální stát včetně podpory rodin s
dětmi, atd. Marxismus dělil lidi podle jejich vztahu k
výrobním prostředkům a tím podle jejich sociálního
postavení. S odpovědností jednotlive ke společnosti a
naopak rozhodně počítal. "Akademici" se cítí být nad
lidem a sociální postavení je nezajímá, proto mohou
klidně volit Karla.
celá vláda, může to vést k jejímu pádu. Doufejme, že
se vláda od správného kursu neodchýlí. Začne nový
cyklus na jehož konci bude znovu nepopulární vláda
převážně neloajálních občanů.
Nesvatá aliance, užiteční idioti a džihád
Při hledání kořenů problému příchodu muslimských imigrantů nelze přehlédnout slabost evropské
společnosti reprezentované slabými vládami.
Evropští představitelé mluví o evropských hodnotách, z nichž mnohé jsou příčinou evropských nehodnot a rozkladu evropské společnosti. Pachatelem
je nesvatá aliance „kulturního marxismu“, který se
od marxismu liší asi jako kazajka od svěrací kazajky a neoliberalismu, který Evropě prospívá podobně
jako zhoubný nádor oslabenému organismu.
Horečná diskuse o „migrační krizi“ ukázala nesvatou alianci v další oblasti jejího rozkladného působení na společnost. Tak nás nemůže překvapit,
že příchod muslimských imigrantů vítá „proevropská“ TOP09 v čele s Karlem Schwarzenbergem na
jedné straně a kavárenská levice na straně druhé.
Rozdíl je jen v tom, že TOP09 slouží horním deseti
tisícům uvědoměle, zatímco kavárenská levice ovládaná „neomarxistickou“ ideologií slouží téže cílové
skupině v roli užitečných idiotů. Obě uskupení bok
po boku usilují o oslabení národní identity a státu,
přičemž neoliberálové směřují k vítězství majitelů
nadnárodních korporací nad národními státy a jejich
občany, zatímco „kulturní marxisté“ se domnívají, že
uskutečňují vznešené ideály.ČSSD má své "kulturní
marxisty", své snaživé úředníky i odbojné poslance
a rozhodně se neshodne. ODS v čele s politologem
je bezradná, KSČM má pochybnosti a ostatní jsou
špatně viditelní. Vyberte si!
Příchod zanedbatelného počtu muslimských imigrantů do Čech přinesl veliký užitek tím, že pomohl
demaskovat neschopnost vlád a ukázal, že se dosud
nepodařilo vymýtit zbytky zájmu o zebezáchovnou
soudržnost společnosti.
Nesvatá aliance
„Kulturní marxismus“ od padesátých let stále více
ovládal západoevropské „humanitní“ akademické
prostředí. K jeho základním tezím patří svoboda individua, kterou vidí v protikladu k utlačovatelské
společnosti a zejména k jejím organizovaným silám.
Dovozuje se, že jedinec nesmí být usměrňován,
společnost má k němu povinnosti, on ke společnosti
nikoli, atd, atd. Dospívá tak z jiných pozic k
Naopak silný společný zájem o zachování národní
komunity a kultury k sobě přitahuje část „konzervativní“ pravice a levici, která nezapomněla na nutnost zachování společenské soudržnosti včetně autority státu, který nesmí panáčkovat ani před zájmy oli57
Teorie a praxe spiknutí
3X S IVANEM DAVIDEM
garchů, ani před zhoubnými levičáckými extrémně
individualistickými „právy“ bez odpovědnosti.
„národ“ Bosenských muslimů. A ti nepřizpůsobiví
budou vyhubeni - v důsledku boje za lidská práva.
Ne islám, ale džihád a šaria
Heslo „ne islámu!“, nevystihuje podstatu problému.
To, před čím je nutné se důsledně zaštítit není islám, ale džihád, tedy povinnost každého muslima
šířit islám a nutně potlačovat jakoukoli jinou víru,
včetně víry, že bůh není. A za džihádem samozřejmě přijde středověké právo šaría. Bojovníci za práva
muslimských přistěhovalců jsou tak daleko mimo realitu, že odmítají vidět, že jejich oponentům nejde
o potlačení práva na svobodu vyznání, ale naopak
o uchování tohoto práva (včetně třeba nenáboženské víry ve spravedlivou společnost). Tolerance k
netoleranci je sebevražedná. Jistě ne každý muslim je při naplňování povinnosti džihádu připraven
jiným utínat hlavy. Všichni nejsou zlí. Tak jako ne
všichni sudetští Němci chtěli vraždit Čechy, to jen
někteří, ale 90% hlasovalo pro společné ideje. I velmi
umírnění muslimové jsou jistě připraveni přijmout
výhody všeobecného prosazení islámu v Evropě.
V přírodních vědách se traduje spolehlivá poučka:
Polovina teorémů vědy je chybná. Bohužel nevíme
která. . . I společenským vědám by prospělo více
zdravé skepse.
Nejsem zaujatý, ostatně i můj děda byl muslim.
Za Rakouska-Uherska bylo náboženství povinné, ale
současně byla svoboda vyznání. A tak praděda
bezvěrec přihlásil svého syna k muslimskému
náboženství.
Tenkrát na Ústecku žádná mešita
nebyla. Džihád může vést k tomu, že také díky bojovníkům za práva muslimských utečenců už žádná
svoboda vyznání nebude, mešity budou.
Přijetí víry v něco je ve skutečnosti odmítnutím všech
dalších myslitelných vysvětlení jevů. Ve skutečnosti
se „víra“ vysvětlující trochu složitější jevy vždy opírá
o víru ve správnost jiných vysvětlení. Víra tak může
stát na zřetězených omylech.
Miroslav Plzák říkával, že k diskusi je třeba přistupovat nerozhodnutý, jinak nemá smysl. Stejně
nerozhodnutý má k informacím přistupovat každý,
kdo má upřímný úmysl porozumět souvislostem.
Pokud informace chybí, nebo jsou jednostranné,
je možné zůstat nerozhodnut, ale je také možné
porozumět souvislostem špatně, v rozporu s realitou.
Žít s pocitem nejistoty a s rozhodnutím nepřijmout
vysvětlení, které je možná chybné, dokáže málokdo.
Nejistota bývá doprovázena úzkostí.
Přijetí nějakého vysvětlení úzkosti zbavuje. Proto tolik lidí
a s takovou ochotou přijímá prefabrikované víry a
vzdává se kritické reflexe.
K napsání stručné stati mě vyprovokovaly dva články
na Prvních zprávách: Věry Tydlitátové a Michala
Krause.
Někteří lidé jsou velmi přizpůsobiví a tak může
vzniknout národ „Čeští muslimové“ podobně jako
58
Jestliže něčemu nevěřím,
teorie?
3X S IVANEM DAVIDEM
je to konspirační
že jí uniká vítězství v boji o jedinou správnou víru,
ale to je jen moje hypotéza.
Uvádí ironicky, že podle paranoiků: „Zlovolná bratrstva se tajně scházejí a rozhodují o tom, kdy vypukne krize a kdy válka.“ Svým přesvědčením, že to
tak není, se vyhýbá vlastní úzkosti. Jenže, jakkoli
se to paní Tydlitátové zdá směšné, vlivní lidé uplatňují svůj vliv tím, že se „spikávají“. Pokud se jím
to daří, jsou vlivní. Předpoklad, že se mocní nedomluví s jinými mocnými pro posílení své moci a ku
prospěchu na kterém jim záleží, je naivní. Ona totiž
„paranoidita“ je nalézání souvislostí, tam, kde nejsou. Ale jsou i sporné případy, kdy jde o nalézání
souvislostí tam, kde možná nejsou a možná jsou.
Později se může třeba ukázat, že je Země kulatá a
otáčí se kolem Slunce. Taková „paranoidita“ je podstatou tvořivosti. Banální souvislosti objeví i každý
blbec. Víra souvislosti nehledá, už je našla. Jak jsem
uvedl, paní Tydlitátová vypovídá o sobě. Devátý faktor osobnostního testu 16PF popisuje na jedné straně
osy podezřívavost a skepsi a na druhé „nepodezřívavost“ a důvěřivost. Jinak řečeno na jedné straně
„paranoiditu“ a na druhé „naivitu“.
Věra Tydlitátová na úvod svého článku zde uvádí
dlouhou řadu hypotéz o tom, jak se věci děly ve
skutečnosti jinak, než jak se obecně soudí. Autorka
statečně jednoznačně a možná i posměšně všechny
odmítá, protože se jí zřejmě jaksi nezdají. Označuje je
„konspirační teorie“, což je pojem s negativní konotací. Kritériem pravdivosti je zde evidentně pouhý
dojem autorky, které zřejmě nechybí sebevědomí, ale
hlavně pevná víra, že věci se dějí v souladu s jejím
přesvědčením.
Jenže byt’ i v nadsázce platí, že polovina teorémů
je chybná a bohužel nevíme která. Paní Tydlitátová
se jen domnívá, že ví která. Tato její domněnka vypovídá více o ní než o „konspiračních teoriích“. Pro
vysvětlení sebevědomě sahá do oboru psychiatrie a
původce „teorií“ jimž sama nevěří, „diagnostikuje“
jako paranoiky. Zcela nesmyslně dodává: „Paranoik
nachází úlevu v tom, že podrobně vypráví o tom,
jak a kým je pronásledován, sledován, ohrožován a
manipulován.“. Dále uvádí kasuistiku psychotičky,
která jí zřejmě má sloužit k odmítnutí všeho, čemu
paní Tydlitátová nevěří z toho zásadního důvodu,
že se jí to tak nějak nezdá. Neplatnost tvrzení psychotika ovšem nedokazuje neplatnost tvrzení jiných a
rozhodně neumožňuje označit autory „divných“ hypotéz jako duševně nemocné.
Nejen politici se spikávají
Pro ty, kteří se „spikávají“ je důležitá důvěřivá
naivita. Je předpokladem jejich nadvlády, protože oni
vytvářejí výklad skutečnosti, který je dobře přijatelný
nejen pro paní Tydlitátovou. Ani k tomu nepotřebuji
ÚSTR nebo ministerstvo pravdy a ministerstvo lásky
podle George Orwella. Prostě se sejdou na dohodnutém místě a domluví se, jak se budou věci dít a
jak se budou předkládat veřejnosti. Pokud se pak
věci takto nedějí, znamená to, že vlivní už nejsou tak
Paní Tydlitátová dokonce uvádí: „S rozvojem internetu se paranoici dočkali mnohem širšího uznání.“
Možná je jí líto, že lidé, kteří nejsou líní hledat, mají
k dispozici jiná vysvětlení než tvrzení o vítězství
pravdy a lásky nad lží a nenávistí nebo třeba teorii o
všespasitelnosti trhu bez přívlastků. Možná má pocit,
59
CO PŘEDCHÁZELO ÚTOKŮM ISLÁMSKÉHO STÁTU VE FRANCII
Jestliže se společenský vývoj ubírá špatným směrem
a společnost se rozkládá, pak ji svými dohodami
řídí bud’ hlupáci nebo darebáci. V praxi často i
hloupí darebáci. Položme si otázku, jestli jim chceme
nechat volnou ruku nebo chceme zůstat pasivní v
přesvědčení, že vše je v rukou božích, nebo se nás
to netýká, nebo to neovlivníme, protože se na rozdíl
od nich nedovedeme spojit.
vlivní. Víra ve spontánní vývoj v politice je dětinská.
Politici se spikávají. Je to jejich práce. Jinou nemají.
Jestli se spikávají „zlovolně“ nebo „dobrodějně“, to
už závisí na úhlu pohledu. Přesvědčení, že je to jen
„konspirační teorie“ lze prakticky s jistotou odmítnout, nebot’ velmi přesvědčivých důkazů je na tisíce,
stejně jako důkazů o existenci organizací, které se
snaží ovlivňovat společenské dění, aniž by se s tím
veřejně svěřovaly. Je jedno, jestli tomu věří paní Tydlitátová. Pro „věřící“ je internet opravdovou pohromou. Je tam příliš mnoho informací, které možná
jsou a možná nejsou pravdivé. Pro takové jedince je
ideální modlitebna jediné správné víry nebo rozhlas
po drátě.
zdroj:www.prvnizpravy.cz
Co předcházelo útokům Islámského
státu ve Francii
Toto se stalo 13. listopadu v noci: Nejméně 120
mrtvých v pařížských útocích, Hollande vyhlásil
stav nouze.
Vládnou nám darebáci
Úplně jinak to vidí Michal Kraus zde. Nemá pochybnosti, že politici se spikávají. Sám je politik. A nejen politici, ale všichni vlivní chtějí spojením s jinými
vlivnými dosáhnout změn, které pokládají za dobré. A samozřejmě to veřejně nedeklarují, pokud
vědí, že by to veřejnost nepotěšilo. Proto jsou Edward Snowden, Julian Assange, Bradley Manning a
jiní whistbloweři pronásledováni. Na důkaz Michal
Kraus uvádí celou řadů úspěšných spiknutí, které
opravdu rozhodly o dalším (nepříznivém) vývoji
české společnosti, o tom, kdo bude vládnout a kdo
má být mediálně zničen nebo dokonce kriminalizován. Nevíra v existenci dlouhodobě i ad hoc organizovaných skupin a víra v pravdivost mediálních
kampaní a oficiálních prohlášení vlivným manipulátorům velmi pomáhá. Kdo jim věří, na chvíli se zbaví
úzkosti, kdo jim překáží a zkouší, jakou má sílu,
může dopadnout špatně. Dokud mají sílu ti druzí.
Střelci a bomboví atentátníci zaútočili na restaurace, koncertní sál a sportovní stadion na místech
po celé Paříži, zabili nejméně 120 lidí při smrtícím
řádění, které otřáslo prezidentem Francois Hollandem, který to označil za bezprecedentní teroristický
útok.
Islámský stát převzal za útok zodpovědnost .
Ale kdo vyzbrojil a financoval Islámský stát či předcházející organizace v Sýrii a Iráku, ze kterých
tento teroristický útok vzešel? Je tato karikatura
oprávněná?
Zvažte:
60
Říjen 2012 – Rebel Arms Flow Is Said to Benefit Jihadists in Syria.
Washington – Většina zbraní odeslaných
na příkaz Saúdské Arábie a Kataru, zemí
zásobujících syrské skupiny ozbrojenců bojující s vládou Bashara al-Assada, jde fanatickým islámským džihádistům a nikoliv více sekulárním opozičním skupinám,
které chce Západ posílit, a to podle amerických představitelů a diplomatů Středního
východu.
Prosinec 2012 – France funding Syrian rebels in
new push to oust Assad.
V r. 2012 – Hollande admits arming Syrian rebels
in breach of embargo – kniha.
Francie se vynořila jako nejvýznamnější
podporovatel syrské ozbrojené „opozice“ a
nyní přímo financuje ozbrojenecké skupiny
kolem Aleppa, jako součást nového tlaku ve
snaze sesadit odbojný Assadův režim.
Velké sumy v hotovosti byly minulý
měsíc poslány francouzskou vládou přes
nastrčené figurky přes tureckou hranici
velitelům ozbrojenců, potvrdily diplomatické zdroje. Tyto peníze byly použity na
nákup zbraní v Sýrii a k financování ozbrojených operací proti loajálním silám.
Francouzský prezident připustil, že
dodává zbraně syrským ozbrojencům
během embarga EU, odhaluje ve Francii
chystaná nová kniha.
K dodávkám došlo v r. 2012, předtím,
než bylo embargo v květnu 2013 zrušeno,
podle loňského rozhovoru Francois Hollanda s novinářem a autorem Xavierem
Panonem. „Začali jsme, když jsme si byli
jisti, že skončí ve správných rukou. U smrtících zbraní to byly naše služby, kdo je dodal,“ řekl Hollande autorovi. . .
Srpen 2014 – France delivered arms to Syrian
rebels, Hollande confirms.
Prezident Francois Hollande ve čtvrtek
řekl, že Francie dodala zbraně ozbrojencům
bojujícím se syrským režimem Bashara alAssada „před pár měsíci“.
61
Duben 2015 – France and Qatar seal $7 billion
Rafale fighter jet deal.
Listopad 2015 Murad Gazdiev @MuradoRT
Francouzský raketomet APILAS dodaný
syrským ozbrojencům padl do rukou ISIS.
Obrázky z Deraa, jižní Sýrie.
Katar souhlasil, že koupí 24 letounů
Rafale firmy Dassault Aviation v rámci smlouvy v hodnotě 6,3 miliard euro, uvedla
francouzská vláda ve čtvrtek, nebot’ tento
stát Zálivu se snaží posílit palebnou sílu své
armády ve stále nestabilnějším regionu.
Červen 2014 – Thank God for the Saudis’: ISIS,
Iraq, and the Lessons of Blowback
Dvě nejúspěšnější frakce bojujících s Assadovými jednotkami jsou islamistická extremistická uskupení: Jabhat al-Nusra a Islámský stát Iráku a Sýrie (ISIS), kdy ISIS
se nyní shromažd’uje na území Iráku a
vyhrožuje další destabilizací celého regionu.
A tento úspěch je částečně důsledkem
podpory, kterou dostávali od dvou zemí
Perského zálivu: Kataru a Saúdské Arábie.
Armáda Kataru a ekonomická štědrost si
našly cestu k Jabhat al-Nusra, do té míry,
že mi vysoký katarský představitel řekl, že
může identifikovat velitele al-Nusra podle
bloků, které mají pod kontrolou v různých
syrských městech. Ale ISIS je jinou záležitostí. Jak uvedl jeden vysoký katarský představitel, „ISIS byl saúdským projektem“.
Červen 2015 – Saudi Arabia and France ink
$12bln deal.
Saúdská Arábie a Francie se ve středu
dohodly na podpisu smlouvy v hodnotě
12 miliard dolarů, řekl saúdský ministr
zahraničí Adel Al-Jubair během průlomové
návštěvy korunního prince Mohammeda
bin Salmana v Paříži.
Dokonce i poté, co se stalo všem zjevným, že
projekt změny režimu v Sýrii povede k rozšíření
terorismu, Hollande stále požadoval skoncovat se
syrským státem.
Září 2015 – François Hollande of France Says Assad Must Go.
Francie měla prospěch ze své podpory USAwahabisty organizované změny režimu v Sýrii a
Iráku tím, že dostávala obrovské objednávky na
vojenské vybavení od středověkých wahabistických
režimů:
Francouzský prezident Francois Hollande řekl v pondělí Valnému shromáždění
OSN, že jeho země na „sebe vezme zodpovědnost“ v rámci globální snahy skoncovat s boji v Sýrii, ale že tento konflikt
může být vyřešen, jen pokud bude prezident Bashar al-Assad odstraněn.
62
CHROCHTAJÍCÍ VEPŘI SE ŽENOU K ÚTESU, KÁDROVÁCI ZASE SESTAVUJÍ SEZNAMY.
od listopadu 89. Nejprve Ukrajina, válka v Sýrii a
ted’ migrační krize. Co nám tato poslední léta řekla
o naší demokracii, o tom, kam jsme se od listopadu
89 dostali, o nás samých?
Ta léta mi přivedla na mysl ono biblické vyprávění
o vepřích, kteří se za blaženě vítězného chrochtání
ženou k hraně útesu. Příběh je varovný. To, že je
reflektován, však udržuje naději.
Za minulého režimu byl přibrzděn konzum – jako
by to byla ta největší jeho chyba. Tou však byla
absence systematické společenské rozpravy na nejrůznější témata. Kdyby byla, vysvětlilo by se rychle,
že ty natřískané regály nejsou vlastně ničím jiným,
než „zlatým teletem“, kteroužto story již známe – a
jako inteligentní lidé nemusíme sahat na rozpálená
kamna dvakrát.
Je ještě Hollande schopen změnit svoji písničku?
zdroj:http://www.zvedavec.org/komentare/2015/11/6665-copredchazelo-utokum-islamskeho-statu-ve-francii.htm
Jenomže ten společenský diskurs je stále v plenkách.
Většina obyvatelstva pochopila změnu režimu jako
povel k nezřízenému konzumu. Morální otázky
minulosti se odbyly ideologickými frázemi, pouhým
přepólováním černobílého světa, v čemž se ukázali
být mistry bývalí svazáci, politruci a jim podobní
(v současné době nejslyšitelnější). Obyvatelstvu to
však stačilo. Byla z něho univerzálně sňata vina a
pouze komunisti, estébáci a jejich agenti prý mohou
za všechno, co se stalo, děje a ještě nějaký čas dít
bude.
Chrochtající vepři se ženou k útesu,
kádrováci zase sestavují seznamy.
Od pádu komunismu v Československu uběhlo šestadvacet let. Někdejší zpravodajec BIS, za minulého režimu signatář Charty 77, v současné době
spolupracovník Lidových novin a České pozice Jan
Schneider se pro ParlamentníListy.cz zamýšlí nad
uplynulým čtvrtstoletím. „Je mi na zvracení,“ říká
Schneider k tomu, že mnozí protagonisté minulého
režimu ho dnes kritizují. Samotná debata o minulosti je podle něho vytržena z kontextu a dokonce
omezena zákonem.
Lidé tak přijali ideologicky příjemnou náhražku
místo reality. Spolkli návnadu a manipulátoři pak už
jen zasekli háček, protože přiznat si vinu a prozřít,
to umí v tak prekérní situaci jen málokdo. Nemnoho
bystrých si s hrůzou uvědomilo, že ten „pravdomluvný Západ“ často využívá stejné kolejničky, po nichž
nás převážel starý režim.
Poslední léta byla bohatá na události, které dle
mnohých představují největší výzvu nejen pro ČR
63
chápání, hned nálepkují žvásty o konspiraci, Václav
Cílek uvádí, že tato monografie v roce 2011 získala
ocenění jako nejlepší kniha roku v oboru mezinárodních studií.
Strach a manipulace se strachem, se nyní dostaly na
vyšší „level“. Realita – a skutečné nebezpečí je její
součástí – společnosti uniká.
Nikdy nebude dosti připomínání si Gilberta Keitha
Chestertona. V „Jisté teorii o tyranech“ napsal:
Současně to znamená doma se s předstihem
připravovat na kultivované přijetí migrantů, kteří
přes všechna tato opatření přijdou. Nebezpečí totiž
můžeme způsobit především sami sobě.
Třeba
tím, že dlouho necháme na běh věcí reálně působit
převážně teoretiky všelijakých práv. Teoretici mají
zůstat teoretiky, protože „akademická mysl odráží
nekonečno a jest plna světla z toho prostého důvodu,
že jest mělká a stojatá“. (G.K.Chesterton, Muž, který
byl příliš živý)
„Tyranie vždy vchází nehlídanou branou. Tyran je
vždycky opatrný a ze všech sil se snaží, aby se nikoho
nedotkl. Tyran je vždy zrádný. Vždy přichází pod
záminkou, že chrání něco, co lidé opravdu chtějí mít
chráněno – náboženství, veřejnou spravedlnost nebo
slávu vlasti. Všechny tyranie jsou vždy nové tyranie.
Něco takového jako stará tyranie prostě neexistuje. Z
těchto evidentních historických faktů vyplývá jediné
mravní naučení. Hledáte-li tyrany, nehledejte je mezi
zdánlivě evidentními typy mužů, kteří utiskovali lidi
v minulosti. ...at’ je nový tyran čímkoli, nikdy nebude
nosit stejnou uniformu jako starý.“
Je třeba vyvážit lidská práva a efektivitu vymáhání
práva jako takového. Práva příchozích nemohou být
na úkor práv místních. Celá ta situace stojí tak, že
je podobna zákonu o zachování hmoty a energie.
Tak je to i se sumou uplatněných lidských práv a
množstvím běženců.
Zaznívají alarmující hlasy, že se blíží téměř konec
světa.
Václav Cílek varuje až před miliardou
běženců, prezident Zeman považuje migrační vlnu
za organizovanou. Jak se vám to poslouchá? Jsme
skutečně v takovém nebezpečí?
Je snadné něžně vložit jediného uprchlíka do vaty,
protože na něj lze vynaložit veškerou humanitární
péči, kterou je schopno vyvinout deset milionů lidí.
Prezident ho přijme, kardinál ho pokřtí, Okamura s
ním posnídá, vláda si ho vezme jako maskota do Lán,
až z toho všeho bude mít ujímání.
Václav Cílek zdůrazňuje závažnost tohoto jevu, který
však není důvodem ke zmatkování a hysterii, ani k
zavedení diktatury. Je silným podnětem k usilovným
činnostem, směřujícím k uvolnění napětí a budování
důvěry ve světě. To znamená jít válečným štváčům
po krku, chceme-li efektivně snížit napětí ve zdrojových zemích migrace, utěsnit hranice a přispět ke
stabilitě a „retenční kapacitě“ přechodových států.
Čím více však uprchlíků, tím méně z oné humanitární péče, kterou je schopno vynaložit deset milionů
lidí, připadne na jednoho. A když jich přijde opravdu
hodně, pak už půjde o život. Oboustranně.
Prezident Zeman je samozřejmě na správné stopě,
mluví-li o studii profesorky Kelly M. Greenhillové
„Zbraň masové migrace“. Aby sebral vítr z plachet všem pošukům, kteří věci jdoucí nad jejich
A to právě často nejsou schopni pochopit ti, kteří
mají nároky na druhé, aby cosi podle jejich teoretického receptu dělali, aniž by někdy – v dresu nějaké
64
zraky, jako kdysi vzhlíželi k Velkému Bratrovi na Východě a nyní vzhlížejí k témuž, jen trochu „prekabátěnému“, na Západě. Zeman tak učinil ještě před
doslova pompézním přijetím čínského prezidenta v
Londýně, po němž se zřejmě celosvětově protrhne
pytel s pokusy navázat ty nejpřátelštější vztahy s jednou z nejvýznamnějších kultur.
zákon vymáhající instituce – sami zkusili uplatnit dodržování zákona v reálu.
Na druhou stranu příslušníci těchto zákon vymáhajících útvarů mají někdy problém pochopit, že
všechny nekorektnosti, kterých se v takto vypjatých
situacích lze snadno dopustit, se v posledku obrátí
proti nám. Dobrým příkladem je Guantanámo, odkud Američané nechtějí pustit ani ty, o nichž dobře
vědí, že se tam dostali omylem. Doba tam strávená
z nich pravděpodobně udělala velmi spravedlivě motivované nepřátele. Navíc americké zacházení s nimi
jim vtisklo jakýsi „standard“ chování, kde je mučení
„normální“ věcí.
Takto nějak se kdysi začala drolit babylónská věž.
Ale Zeman má i nejednu slabou stránku. Pro mě je
zcela iracionální jeho odpor k islámu, o němž Zeman
ví snad jen to, že zakazuje vepřové. Možná právě to
je důvodem Zemanových zkratů, protože si při svých
stravovacích zlozvycích uvědomuje, že by v islámském světě bez vepřového bídně zhynul. Škoda, že
není schopen kvůli svému proti-islámskému amoku
rozlišit mezi islámem a islamismem. (Možným
vysvětlením by mohlo být, že si Zeman v tom prudkém hnutí mysli zakázal jakýkoliv kontakt s muslimským světem, a to jak nominálně, tak i reálně, takže
například al-kohol nejen nevysloví, ale ani nepozře...
a toto jsou pak ty konce.) Každopádně jeho hloupé
řeči na toto téma nahrávají nejnižším pudům. To
je škoda. Zapomněl asi na staré římské „divide et
impera“ a nahání všechny muslimy do jednotného,
nepřátelského šiku. Strukturovaně odlišený přístup
k různým proudům islámského světa, po vzoru Jicchaka Rabina, je asi tím nejúčinnějším řešením.
O tom všem je třeba hovořit, tvrdě, na rovinu – ale
bez urážek. A především naslouchat těm druhým,
protože mohou mít víc pravdy, než se zdá. Znovu
jsme u toho, že jsme se za čtvrt století nenaučili základu demokracie, totiž veřejnému diskursu.
Zásadní figurou je již zmíněný prezident Miloš Zeman. Tomáš Klvaňa nedávno uvedl, že loni proti
němu byly nasazeny červené karty a Zeman se od
té doby ještě viditelně zhoršil. Letos by se prý tudíž
mělo přitvrdit. Zasloužil by si to Zeman? Jak hodnotit jeho výkony od loňského listopadu?
Nevím, jestli je Zeman „zásadní figurou“. Neměl by
jí být. Viditelný je dostatečně. Kritiku prezidenta si
rád vyslechnu od toho, kdo mi o něm poví i něco
pozitivního. Vámi zmíněný bývalý tabákový mluvčí
takovou schopnost nemá.
Někdo se bojí Zemana, někdo se bojí Babiše. Je
důvod bát se místopředsedy vlády a ministra financí? Lidé z okolí Pavla Šafra i pravicová opozice
ho považují za nebezpečí pro demokracii. Jeho politické návrhy za buzeraci, jeho styl za autoritativní
a obviňují ho z toho, že chce okrádat stát. Co z toho
je dle vás pravda?
Zeman bude jednou v historii zapsán zlatým písmem, protože se nedal podobnými týpky znechutit a
nastavil dobré vztahy se zeměmi, k nimž budou bývalí svazáci za nějaký čas vzhlížet se stejně vlhkými
65
Babiš asi spoustu lidí štve tím, že jeho podniky platí
daně doma. To je po těch rocích různých politicky
posvěcených daňových úniků velmi osvěžující.
Samotný 17. listopad. . . Jak jsme si zvykli uvažovat o tomto svátku? Jak silné jsou podle vás resentimenty po minulém režimu a jak kvalitní je debata, jak o zločinech komunismu, tak o temnějších
stránkách polistopadového vývoje?
Co se týče Babišova střetu zájmů, neslyšel jsem nic
průkazného. Mnoho vysál ze státu za Kalouska,
nejlepšího ze všech myslitelných ministrů financí.
Nevím, proč Kalousek místo kritiky Babiše nechodí
kanály. Ostatně, národ chtěl demokracii a v ní je
tento střet běžnou záležitostí. Tedy u těch, kteří něco
dělají. Není to problém profesionálních politiků, jejichž hymnou je „ručičky nebojte se, vy makat nebudete“. A ted’ mi řekněte, co je horší?
Je mi na zvracení, když slyším protagonisty a protekční dítka minulého režimu dštít oheň a síru na
tentýž minulý režim. Z vrozené vzpurnosti a snad
i citu pro jistou vyrovnanost se v takových situacích
ze mě stává d’áblův advokát.
Debata o minulosti je vytržena z kontextu, omezená
zákonem – a některá hodnocení jsou dokonce
uzákoněná! Je šílené, že to málokomu připadá šílené.
Řídit stát jako firmu je samozřejmě existenční hrozba
pro mnoho „chovných“ státních úředníků. Ti se ale
spojili kruhovou obranou po vzoru seriálu „Ano,
pane ministře“, a dávají Babišovi na frak. V žádné
normální firmě by tito lehkoživkové nevydrželi do
oběda – ale tady se jich budeme zastávat? Nnikdo
z kritiků tohoto Babišova motta asi žádnou firmu
neměl, z privátu asi žádnou zkušenost nemá, prostě
neví, co je to péče řádného hospodáře o vlastní majetek. A to přitom mělo být podle mnoha „pravicových myslitelů“ právě lékem na nevýkonnost socialistické ekonomiky. Nějak se jim to všechno popletlo.
I když možná platí, že kde nejsou myšlenky, nehrozí
ani jejich střet – a toto jsou jen politruci, kteří budou
za úplatu říkat cokoliv proti komukoliv.
Vy máte nejen tzv. sametovou revoluci v živé
paměti, u řady věcí jste i před tím byl. Jakým způsobem máme dnes, více než čtvrtstoletí poté oddělit
skutečnou tehdejší realitu od nánosu tu ideologie,
tu od zkreslujícího a zmanipulovaného výkladu?
Vyčítám všemu „bádání“ o minulosti snad nejvíce to,
že se pohybuje metr nad zemí. To zemité bádání, bez
ideologie, orientující se na materiálních ztrátách a ziscích, jakoby bylo zakázáno. Samozřejmě! Je strašně
nebezpečné, protože svléká ty ideologické žvásty do
naha a jde k meritu věci.
Je to mantra dobrých zpravodajců, jít po stopě peněz.
Soustředit se na materiální stopy, eliminovat ideologii.
Nemohu si pomoci, ale k tomu fenoménu užívání
moci v demokracii ocituji opět mého politicky totálně
nekorektního oblíbence: „Má-li muž moc tureckého
sultána a užívá-li ji jako stará panna v Tootingu,
často se divím, že někdo naň nevytáhne nůž. Přál
bych si, kdyby bylo jaksi více sympatie pro vrahy.“
(G.K.Chesterton, Stromy pýchy)
Podobně tomu radní ÚSTRu Michal Uhl kdysi
navrhoval studovat „každodenní život“ za „totality“. Jednak by se zjistilo, že ta totalita nebyla celou
dobu až tak utažená a že ono zákonné vymezení
(od 25.února 1948 do 29.prosince 1989 /!/) je zcela
mimo mísu, dané pouze ideologií. A za druhé, nedal
66
skému cítění, kterému se začalo dařit za první republiky (samozřejmě, nechci tu dobu idealizovat,
ale stejně!). Hudební festival „9 bran“ již 16 let
připomíná svým názvem kulturní soužití českoněmecko-židovské. Co se týče sociální sféry, při
různých živelních událostech vidíme, jak silný je v
lidech potenciál solidarity. A solidarita, to je nejlepší
protitotalitní lék. Ostatně Poláci to předvedli nezapomenutelně.
by se z takto strukturovaně studované historie tak
snadno uplétat ideologický bič. A za třetí, spousta
prevítů, hrajících si na „oběti totality“, by konečně
byla postavena zpět na své místo. Mnoho lidí by pak
mělo dost dobrých důvodů být zticha. Dýchalo by se
pak všeobecně lépe.
Zkoušel jsem jednou jednoho zastánce „totalitní kontinuity“ testovat, zda třeba „Obchod na korze“ nebo
„Ostře sledované vlaky“ (oceněné filmovými Oscary
za nejlepší cizojazyčný film) jsou filmy „totalitními“?
Onen natvrdlý ideolog se ještě více zatvrdil, nenechal
se ideologicky zviklat a prohlásil je za totalitní filmy.
Na mou poznámku, že tedy zřejmě i ty Oscary byly
totalitní, už vytvrdnul úplně.
Na druhou stranu, být solidární neznamená nechat
si věšet bulíky na nos, nebo zvát bezdomovce do
cukrárny. Nebo posílat do rozvojových zemí peníze.
Ale je třeba udělat mnoho nejrůznějších zkušeností,
aby se systém trochu vyladil. Není žádná hanba
naletět podvodníkům, ale není třeba to příliš často
opakovat. A není dobře být příliš důvěřivý – to platí
zejména o různých humanitárních organizacích po
celém světě. Studoval jsem ten problém od útoku
na WTC (New York, 2001). Reálnou a velmi záslužnou a nezpochybnitelnou humanitární činností
byly kryty různé podvratné aktivity, o nichž ti humanitární pracovníci neměli ani tušení. Potom jsem
zjistil, že se toto podezření netýkalo jen islámských
nadací. Zbytek, kam tuto úvahu dotáhne, ponechám
na laskavém čtenáři.
Jak se vlastně v naší zemi žije? Patříme k bohatší části planety, nicméně máme mezi sebou
samoživitelky, bezdomovce atd. Jaké jsou u nás
„nedodělky“, které společnost má vůči nejslabším?
Snad je to jen trochu mechanický překyv k atomizaci společnosti, jemuž pomohla i nezkušenost a
řádná porce ideologie. Velmi jsem vyčítal minulému
režimu, že nebylo možno jezdit na zkušenou do
kapitalistických států. Ušetřili bychom si mnoho
pozdějších zklamání! Vždyt’ cestování bylo podle
J.A.Komenského nedílnou součástí vzdělání!
Pojd’me, prosím, zavzpomínat, které politické garnitury, které vlády, kteří prezidenti za dobu od
listopadu 89 naší zemi spíše prospěli a kteří ji spíše
poškodili a čím?
Nicméně si myslím, že současná situace není pro
většinu národa komfortní. Jako v kocovině mnozí
poznávají, jak drásavě pravdivě píše George Friedman („Příštích sto let“), že Američané se barbarsky
domnívají, že „zvyky z jejich vesnic jsou zákony
přírody a že každý, kdo žije jinak než oni, je
opovrženíhodný a zasluhuje si spasit nebo zničit“.
U většiny z nich lze najít to i ono, anebo alespoň
pro to pochopení či vysvětlení. Po té mnoho desítek
let trvající absenci společenského diskurzu o problémech společenského a politického života je potřeba
udělat mnoho nejrůznějších zkušeností. I těch špat-
Soudím, rozhodně bych si to alespoň přál, že se
společnost vrátí k tomu zvláštně pospolitému, občan67
Na otázku, zda propaganda funguje i obráceně, tedy
ze strany USA, se prý „odborníci“ shodli na tom, že
Západ mediální propagandy ve svůj prospěch využívat neumí, spíše naopak. „Západní svět neumí dělat
propagandu, a když jí dělá, tak to většinou nefunguje,“ zaperlil Petr Kolář.
ných je třeba. Není nutno se většiny z nich hrozit,
špatnosti se dějí všude na světě. Je však naprosto
nezbytné nazývat věci pravými jmény, abychom tu
výzvu prospěšně využili.
Jsou však i věci neomluvitelné – a to jsou politické
podpory oněch šílených vojenských dobrodružství
Západu. Naopak jsem velmi spokojený s tím, co v
těch krizových oblastech vykonali naši vojenští lékaři
a ženisté.
Ignorance? Drzost? Nevzdělanost? Ideologická kovanost? Všeho trochu, ale ve svém případě má Kovář
pravdu. Takto se, Západe, propaganda opravdu
nedělá – a když, jak vidno, tak nefunguje.
V posledních letech se rozvíjí debata o správnosti
našeho geopolitického směřování a stejně tak o
ruské propagandě a agentech ruských zájmů. Čím
přispějete vy do této diskuse?
EU se snaží vytvořit cosi jako europropagkom, neboli
útvar protiruské propagandy. Normálně by stačilo,
kdyby na ty údajné ruské žvásty řekli pravdu, a bylo
by. Jenomže po Iráku 2003 jim už neuvěří nikdo nic.
Otřesně na mě působí vyhřeznutá bolševická střeva.
Jsou to projevy většiny těch protagonistů propagandistického tažení proti Rusku. Něco hrozného! Někteří kádrováci opět sestavují seznamy. Jiní klidně
mluví o „blacklistech“ ve veřejnoprávních médiích!
A když kvůli tomu začnu řvát, někteří byvší disidenti
se mi diví, proč se zastávám „nesympatických“ lidí.
Strašná degradace společenské atmosféry! Zapomněli, jak se k nim chovali bolševici? Zapomněli na
Voltaira?
Proto se vnucují propagandisté už i do škol! Portál
„Jeden svět“ tak chce dětem demaskovat ruskou propagandu.
Nicméně, ze všeho zlého by mohlo být něco dobrého. Školy by měly vyslyšet námitky proti jednostrannému zaměření takové výuky o propagandě, už
jenom proto, aby se vyhnuly budoucím problémům,
protože jednostranná výuka by byla nutně a právem
napadena soudně. V historii, kterou bývalý velvyslanec Kovář nezná, nebo si jen po švejkovsku hraje
na t’ululum, je totiž mnoho příkladů o využití propagandy, psychologických operací, ale i o významu
masivního reklamního působení.
Jiný bývalý disident se chlámal, jak zamezil přístupu
do médií komusi, kdo měl za to, že bychom měli vystoupit z NATO. Až když byl seřván, zdálo se prý, že
mu cosi došlo...
Bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář
nedávno na univerzitní půdě v debatě o „ruské propagandě“ prohlásil, že „větší problém vidí v tom,
jakým lidem se v médiích dostává prostor.“ Skutečně
rodilý demokrat! Nikdo neprotestoval! Samí bolševici! Argumenty nemají, tak chtějí „protivné“ osoby
po bolševicku „střihnout“.
A v tom posledním by mohly být ony lekce užitečné.
Zatímco rezistence vůči propagandě se musí cvičit
celoživotně, poznání škodlivého vlivu reklamy by
mohlo příznivě ovlivnit chování žáků a studentů
bezprostředně. Bylo by to vítané obzvlášt’ nyní, kdy
se podle pedagogů projevuje sociální stratifikace na
68
ZAHRANIČNÍ POLITIKA SPOJENÝCH STÁTŮ PŘIPOMÍNÁ KRYSU ZAHNANOU DO KOUTA; EVROPA
BUDE OBĚTÍ KOLONIZACE A ISLAMIZACE V IZOLACI OD SVĚTA
školách v závislosti na značkách oblečení a elektroniky...
Co přát české demokracii do dalšího 17. listopadu,
a co jí naopak nepřát?
Mám radost z jevu, který bychom mohli nazvat
opatrnou demýtizací.
Zdejší lidé coby „smějící
se bestie“ jsou nadáni zdravým skepticismem vůči
velkým pravdám, heroickým obrazům, dokonalým
příběhům. Je k tomu potřeba odvahy, sebedůvěry, osobnostní integrity. Tyto vlastnosti však nelze „mít“,
takovým se člověk musí stát.
Proto přeji české demokracii velké srdce a otevřenou
mysl.
zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Chartistaa-analytik-Jan-Schneider-k-vyroci-Listopadu-89-Je-mi-nazvraceni-Chrochtajici-vepri-se-zenou-k-utesu-Kadrovaci-zasesestavuji-seznamy-A-Babis-se-Zemanem-407761
Zahraniční politika Spojených států
připomíná krysu zahnanou do kouta;
Evropa bude obětí kolonizace a islamizace v izolaci od světa
Sovětského impéria se Spojené státy zavázaly, že
po sjednocení Německa nebude jejich vliv prostřednictvím Severoatlantické aliance (SA) zasahovat do
zemí bývalého Varšavského paktu z výjimkou bývalého východního Německa. Dnes je SA na samotných ruských hranicích, což je evidentní porušení dohod. Což jen dokazuje zločinnost SS.
Ovšem drastická okupace Evropy jako takové již
nastala v minulosti a připravované TTIP, což je jinými
slovy dohoda o kolonizaci Evropy Spojenými státy,
má vše jen završit. Praktická okupace Evropy Spojenými státy započala pomalu a to v době, kdy si
klíčoví představitelé Evropské unie, prezident Francie Jacques Chirac a spolkový kancléř Gerhard Gerhard Schröder, našli cestu k Vladimiru Vladimiroviči
Putinovi.
Globálně se Spojené státy (SS) chovají jako agresivní
impérium, které považuje za své území celou planetu. At’ je to pacifická oblast, Afrika, atlantická
oblast, či Arktida. Své právo nadsazují nad právo
mezinárodní, či formou loutkových vlád a „spojenců“, či spíše vazalů, své právo prosazují po celé
Zemi. Ilustrační snímek
Vrcholní představitelé Francie, Německa a Ruské
federace tehdy otevřeli otázku spolupráce Evropské unie a Ruské federace na zákaldech Euroasijské spolupráce. Hovořilo se dokonce o Evropě od
Evropa byla od konce druhé světové války rozdělena
na západní a východní, podle sféry „osvoboditelských,“ ale spíše okupačních mocností. Po rozpadu
69
NEVINNÁ ZEDNÁŘSKÁ SYMBOLIKA NEBO ŠELMA Z APOKALYPSY? PROČ JE HLAVNÍ MĚSTO
SPOJENÝCH STÁTŮ PLNÉ LUCIFERIÁNSKÝCH SYMBOLŮ.
Lisabonu po Vladivostok. Z uvedeného trojlístku
politiků zůstal aktivní už jen Vladimir Vladimirovič,
kterému nové vedení EU ukázalo záda. Proč? Je to
spekulace, ale Spojené státy jako krysa zahnána do
kouta si agresivně ohlídala, kdo bude EU vládnout.
Rusko se tedy obrátilo ve spolupráci na země BRICS
a šlo si svou cestou. Navíc Kazašský prezident Nursultan Abišuly Nazarbajev se uchopil myšlenky Euroasijské unie a přemluvil svého přítele Vladimira
Vladimiroviče, aby se tato myšlenka oživila. Zde je
nutné podotknout, že oživení této myšlenky není z
ruské strany, ale je dílem Nursultana Abišuly.
Nevinná zednářská symbolika nebo
šelma z Apokalypsy? Proč je hlavní
město Spojených států plné luciferiánských symbolů.
Propojením Šangajské organizace spolupráce (ŠOS),
Euroasijské unie a BRICS, tak světlo světa spatřila
ohromná obchodní, ale i vojenská síla, která si hájí i
ve spolupráci Argentiny a jiných latinskoamerických
zemní své multipolární zájmy. Proti diktatuře unipolarity, kterou nastolují Spojené státy. Uvedené spojení
proti SS představuje hospodářsky, vojensky a počtem
obyvatel více jak polovinu Světa, kdy Čína je v rámci
HDP nejsilnější ekonomikou na planetě.
Pavel Kopecký připomíná výročí odhalení Sochy Svobody, které jsme si nedávno připomněli, a klade v
této souvislosti znepokojivé otázky
O roli svobodných zednářů v moderních dějinách
světa již bylo sepsáno mnoho. Spousta informací
je podložených, spousta nepodložených, avšak logicky zapadajících do poslání a cílů této temné organizace. Mnohdy se pochopitelně jedná též o informace
zcela smyšlené. Jisté je, jakkoli to samotní zednáři
popírají, či se tomuto tvrzení ostentativně vysmívají
(zatímco ti "níže zasvěcení" to třeba ani netuší, či si
nepřipouštějí), že se jedná o hierarchii, na jejímž vrcholu nestojí nikdo menší než d’ábel.
Evropa proto má jedinou šanci. Bud’ se přidá k
většině, nebo bude izolována jako zapadlý zastrčený
poloostrov Asie, pod kolonizací Spojených států a
etniky likvidována islamizací za petrodolary Satanské arabské koalice (Spojené arabské emiráty, Katar a
Saúdská Arábie).
zdroj:http://radek-velicka.cz/?p=22330
Zednářství má své vlastní náboženské doktríny, své
vlastní rituály, své vlastní jedinečné modlitby, svá
vlastní jména pro boha, své vlastní symboly boha,
své vlastní symboly nebes, svou vlastní teologii, své
vlastní pohřební rituály, své vlastní smlouvy. Má ka70
plana, má své oblečení, má místa schůzek nazývaná
chrámy, má dosti zvrácené zasvěcovací rituály pro
lóže, má svou hudbu, má své svátky, které jsou výsměchem křest’anství. Má svůj vlastní kalendář: zednáři nepoužívají výraz anno domini (Léta Páně), ale
anno lucis, (rok světla = lucifera, satana). Přidávají
4000 let k našemu letopočtu, takže v zednářství je
nyní rok 6015.
...zachytil vizi „nádherné bohyně“ zastiňující věž kostela Nejsvětější Trojice, v té době
dominující pohledu na New York.
odhalení 28. října 1886 byl přítomen i tehdejší americký prezident Grover Cleveland.
Jedním z mnoha dokladů přítomnosti zednářského
kultu a jeho zásadního vlivu na kulturu a mentalitu Spojených států amerických je Socha svobody,
plným názvem Liberty Enlightening the World (z
francouzského La Liberté éclairant le monde čili
"Svoboda přinášející světlo světu"). Tento kolos v
newyorském přístavu byl projektován svobodnými
zednáři, financován svobodnými zednáři, postavený
svobodnými zednáři a instalován svobodnými zednáři. Od roku 1984 je tento zednářský "artefakt" zapsán na seznam Světového dědictví UNESCO.
Socha svobody měla tedy nedávno "narozeniny" ve
stejný den jako naše republika - je jen o nějakých
třicet roků starší. Ve smyslu "ideovém" to není zase
taková náhoda. Ale o svobodu a samostatnost národních států v tomto příběhu vůbec nejde.
Dar francouzských zednářů
Praktickým provedením plánu na zcela nezastřený
symbol Ameriky coby zednářské velmoci byl lóží
Grand Orient pověřen jeden ze zasvěcenců, Édouard
de Laboulaye, právník a profesor College de France,
v roce 1865. Projekt v roce 1871 svěřil sochaři
Frédériku Augustu Bartholdimu, jenž o osm let
později požádal o pomoc při konstrukci vnitřní
struktury sochy stavitele Eiffelovy věže Gustava Eiffela. Slavný inženýr vytvořil kovovou konstrukci,
která podpírá měděné desky.
Narozeniny matky všeho smilstva
Od 19. století je Socha Svobody jedním z hlavních
symbolů Spojených států amerických. Ne náhodou
někdejší imigranti, připlouvající do New Yorku lodí,
uviděli jako první právě ji. Dílo vážící přes 200 tun
věnovala Spojeným státům Francie k oslavě stého
výročí Deklarace nezávislosti na Velké Británii a
zároveň jako důkaz přátelství obou národů. Jejímu
Bartholdi vytvořil první náčrt na lodi Pereire, kdy
zachytil vizi "nádherné bohyně" zastiňující věž
71
Šelma z Apokalypsy
kostela Nejsvětější Trojice, v té době dominující
pohledu na New York z palub připlouvajících lodí.
Sochu Svobody, zná dnes v podstatě každý. Jen na její
původ a ideový obsah se má zapomenout. Koruna
na její hlavě má sedm hrotů, které symbolizují sedm
kontinentů. Jejich počet ale odpovídá také sedmi světovým oceánům. Diadém odkazuje na ozdobu hlavy
řeckého boha slunce Hélia. U nohou jí leží přetržený
řetěz. V levé ruce drží desku se zákony tabula ansata
opřenou o hrud’, pravou ruku s hořící pochodní má
zdviženou. Potud symbolika, jež se běžně uvádí.
Jenže celé dílo má ve skutečnosti mnoho jiných významů, které Grand Orient, nejmocnější lóže světa,
nechala do sochy vepsat - jako "vzkaz zasvěceným".
Socha byla dokončena v roce 1884 v Paříži. Mezitím se ve Spojených státech připravovala stavba
podstavce, na kterém měla socha stát. Tento projekt trpěl nedostatkem financí, na poslední chvíli
však přispěchal se svojí kampaní na pomoc Joseph
Pulitzer, vlastník deníku New York World a pomohl sto tisíci dolary (v přepočtu na dnešní hodnotu dolaru by to bylo pěkných pár desítek miliónů).
I stavbu podstavce provázely zednářské rituály, jak
bylo v Americe v té době u veřejných budov ostatně obvyklé. Musíme si totiž uvědomit, že v té
době, narozdíl od dneška, se svobodní zednáři svým
vlivem na věci veřejné nikterak netajili.
Znalci zednářské symboliky připomínají, že socha
zobrazuje královnu Semiramis nebo babylónskou bohyni Ištar, jeden ze zednářských a luciferiánských
symbolů. Připodobňována bývá také římské bohyni
Libertas, později brané jako "matky všeho smilstva a
všech ohavností na zemi".
Po celé řadě přehlídek, akcí a zednářských obřadů
byla v Paříži socha demontována, rozdělena na 214
částí a přepravena 70 železničními vozy do přístavu. V červnu 1885 doplula do Ameriky, 15 měsíců
trvalo její opětovné sestavení.
Okamžik pečlivě
připraveného obřadu byl v New Yorku vyhlášen
dnem pracovního klidu. Ulicemi města šly průvody
zednářských lóží. Hlavním řečníkem při odhalení byl
svobodný zednář, senátor Ch. M. Depew.
Třístupňový podstavec znázorňuje tři stupně zednářského členství - učedník, tovaryš a mistr. A zatímco na tabulce, kterou drží socha na newyorském
Liberty Island, je napsáno římskými číslicemi datum
vyhlášení nezávislosti Spojených států, na její menší
pařížské kopii bylo přidáno ještě datum francouzské
revoluce 14. července 1789 - aby byla data dvou největších zednářských počinů moderní historie pěkně
pospolu.
„Svobodní zednáři by měli být hrdí na
klíčovou roli, kterou sehráli při vybudování tohoto monumentu. Každý z nás by měl obnovit
své sliby a závazky a dále šířit světlo svobody,
pravdy, tolerance a spravedlnosti, které Socha
svobody tak velkolepě symbolizuje.“
Podle některých znalců problematiky je Socha Svobody ve skutečnosti symbolem Šelmy z Janovy
Apokalypsy. Je prý symbolem jedné z mocností,
která přeroste v celosvětovou vládu Nového světového řádu, na který zednáři devatenáctého sto72
letí mysleli stejně intenzivně jako jejich dnešní následovníci.
"Pak jsem spařil jinou šelmu: vystupovala
ze země. Měla rohy jako beránek, ale mluvila
jako drak. Ve službách té první šelmy vykonává
všechnu její moc za ni, nutí zem i její obyvatele,
aby se klaněli oné první šelmě, jejíž smrtelná
rána se zase zahojila."
"A bylo jí dovoleno onu sochu šelmy oživit,
takže ta socha šelmy promluvila, a způsobit, aby
byli pobiti všichni, kdo se té soše neklanějí. Nutí
také všechny, malé, velké i bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby si nechali udělat na pravou
ruku nebo na čelo znamení, takže nikdo nic
nemůže koupit a nebo prodat, kdo nemá znamení
jména šelmy nebo číslo, které v součtu dává její
jméno." (Zjevení 13,11-17)
architektura v hlavním městě. Washington byl od
začátku jako zednářské město projektován. George
Washington, první americký prezident a svobodný
zednář 33. stupně, vybral dalšího zednáře Pierra
Charlese L’Enfanta z Francie, aby navrhl plán
hlavního města tak, aby obsahovalo skryté okultní
symboly v ulicích, parcích i v rozmístění budov.
Bílý Dům, hlavní symbol americké moci, stojí přímo
na vrcholu obráceného pentagramu, který vytváří
mnoho diagonálních městských ulic. Kompas a úhelník, dlouhou dobu symboly svobodného zednářství,
se rozprostírají od Bílého Domu až ke Capitolu. Pentagon, který byl postaven v pozdější době, jako sídlo
vojenské síly USA, má tvar pětiúhelníku, který je středem satanského pentagramu.
Hlavní město zednářské velmoci
V Písmu jsou “šelmy” symboly pro světové velmoci.
Podle tohoto výkladu popis šelmy ve Zjevení 13 je
proroctvím o Spojených státech amerických. Socha
svobody (šelma) povstává ze “země”. "Moře" a
“vody” představují “lidi, davy, národy a jazyky”.
(viz Zjevení 17,15) Šelma vystupující ze země tedy
symbolizuje mocnost, která povstala z dříve většinou
neobydlené země. Je jen jedna “supervelmoc", která
na rozdíl od dalších vůdčích národů na současné světové scéně, povstala z málo obydleného kontinentu.
Blouznění a paranoia?
Protizednářské literatury jsou dnes stohy. Z velké
části vycházejí z bujné fantazie svých autorů a dělají
kritickým hlasům medvědí službu. Proto jsou články
podobné tomuto vždy šmahem odsunuty do škatulky takzvaných spikleneckých teorií. Již dávno se
totiž ukázalo jako účinnější informaci nikoli zata-
Socha svobody ovšem zdaleka není jediným symbolem připomínajícím zednářský původ a charakter Spojených států. Přesvědčivě o tom vypovídá i
73
KŘESŤANÉ OPOUŠTĚJÍ BLÍZKÝ VÝCHOD. VZTAHY S VĚTŠINOVÝMI MUSLIMY SE ZHORŠUJÍ
bolizuje. Současně však na jejím území vždy také
žila spousta odhodlaných lidí, kteří tomuto pojetí
úspěšně vzdorovali.
Také v nich spočívá naděje, že skryté symboly Sochy
Svobody se nakonec stanou připomínkou "plánu,
který nevyšel".
zdroj:http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/2039socha-svobody-roku-6015-nevinna-zednarska-symbolika-neboselma-z-apokalypsy-proc-je-hlavni-mesto-spojenych-statuplne-luciferianskych-symbolu-tma-pod-svicnem-neni-svetlemsveta.htm
Křest’ané opouštějí Blízký východ.
Vztahy s většinovými muslimy se
zhoršují
jit, nýbrž dehonestovat a zesměšnit. Jestliže je dnes
téměř veškerá diskuse o roli zednářstva na dějiny
naší civilizace postavena do světla blouznění a paranoie, je protihlas odzbrojen lépe, než kdyby byl uzamčen v trezoru.
• Blízký východ, místo, kde vzniklo křest’anství,
následovníci Krista nyní opouštějí.
• Vztahy s většinovými muslimy se zhoršují a
pronásledování kvůli víře tam dosáhlo v moderní době nevídaných rozměrů.
Nevyhnutelně jisté však je, že svobodní zednáři
stáli za většinou společenskopolitických katastrof v
posledních třech staletích. Můžeme jen spekulovat
o míře jejich přičinění k hrozivé situaci současného
světa. Pochopitelně se nejedná o členy provinčních
lóží, kteří si v okresním městě ve jménu moudrosti a
humanity hrají na Rychlé šípy, nýbrž o hru v úplně
jiných patrech zednářského chrámu.
• Například v Iráku, kde žilo před rokem 2003 až
1,5 milionu křest’anů různých vyznání, jich dnes
zůstalo méně než půl milionu.
Křest’ané vidí dnes svoji další existenci v zemích, jako
je Irák či Sýrie, černě. Značná část z nich chce emigrovat. Křest’ané vidí dnes svoji další existenci v
zemích, jako je Irák či Sýrie, černě. Značná část z
nich chce emigrovat.
Svobodné zednářství není ničím menším, než válkou
proti řádu, destrukcí přirozených hodnot, odmítnutím skutečného Stvořitele a Spasitele. Na těchto
principech byla vybudována mocnost, na jejímž
území se také nachází socha, která toto vše sym-
Mám toho dost, tady už pro nás křest’any není
budoucnost, říká asi padesátiletý uprchlík z iráckého Karakoše, který nyní žije v malém uprchlickém
74
RUSKO JE NA ROZDÍL OD ZÁPADU ODHODLÁNO BOJOVAT
zdroj:http://ihned.cz/c1-64792770-krestane-opousteji-blizkyvychod-vztahy-s-vetsinovymi-muslimy-se-zhorsuji
Rusko je na rozdíl
odhodláno bojovat
od
Západu
Rozhovor s Petrem Robejškem, českým politologem, ekonomem a sociologem žijícím v Německu, o
kremelské politice, o vztahu Evropské unie a Ruska
či o praktické neexistenci ruské střední vrstvy.
Nedávno jste řekl: „Představa o tom, že po celé
Zemi bude vládnout demokratický systém a tržní
ekonomika, byla iluzorní od samého začátku. Ti,
kteří ji zkoušeli na Ukrajině zrealizovat, narazili
– to je negativní vysvědčení pro Evropskou unii a
její chování jako aktéra světové politiky." Proč si to,
jako sociolog, myslíte? Nebyla snaha EU logická
nalézt společný jazyk s Ruskem a navázat skutečné
partnerství? Nebylo by to výhodné pro obě strany?
táboře Nistiham v Arbílu, centru kurdské autonomní
oblasti v Iráku. "Měl jsem dva domy a přišel jsem
o všechno, prchali jsme, spali jsme na ulici. Říkají
nám, že jsme kafírové, nevěřící. Za jediný den prchly
desítky tisíc lidí," líčí mi na malém dvorku svůj útěk
před bojovníky Islámského státu, teroristické organizace, která kontroluje rozsáhlá území v Sýrii a v
Iráku. "Ani tady se ale necítíme dobře, je to tu tamhle
mešita, tuhle mešita, nejsme tu vítáni. I když právě
my jsme tu původní obyvatelé. Na Blízkém východě
křest’ané skončili," dodává.
EU nehledala společný jazyk. Mluvila pouze svým
jazykem a říkala: „To vám přece nemůže vadit, že
chceme Ukrajinu integrovat do evropských struktur. Vždyt’ jsme demokraté, nic vám neuděláme." Ti,
kteří to mysleli vážně, byli naivní, protože EU pro
Rusko představuje ohrožení a Rusko pro EU taky.
Oba aktéři samozřejmě nemají společný jazyk, ve
smyslu sugesce dojmu, že mají společné zájmy. Něco
takového neexistuje ani v EU samotné. Její členské
země mají jenom některé společné zájmy, ale nikoliv
společný jazyk. Vždy existují rozdílné národní zájmy
jednotlivých států, a ty je třeba vnímat a přesto hledat
možnou shodu v jednotlivostech. To EU neudělala a
Spojené státy to nikdy udělat nechtěly. Ukrajinské
Na Blízkém východě nyní čelí náboženskému
pronásledování více křest’anů, než tomu bylo kdykoli
v nedávné historii, vyplývá z dat shromážděných
americkým think-tankem Pew Research Center.
Křest’ané jsou vyháněni ze svých domovů, kde žijí
dva tisíce let, a často vražděni. Papež František
dokonce letos toto pronásledování kvůli víře nazval
určitou formou genocidy. Mezi léty 1910 a 2010 se
počet křest’anů na Blízkém východě snížil z původních 14 procent tamní populace na pouhá čtyři procenta. Později klesl ke třem procentům a kvůli emigraci klesá dále.
75
obrození je z větší části americký projekt k oslabení
Ruska a Evropy. Západ je oslabený
Někdy se mi zdá, že Vladimír Putin je v zajetí
19. století, jak dokazuje třeba poslední vznesený
nárok na část území v Arktidě. Chce 1,2 milionu kilometrů čtverečních, protože se domnívá, že
tam jsou velké zásoby plynu a posiluje tam svou
vojenskou přítomnost. A naposled ruský velvyslanec ve Švédsku Viktor Tatarincev Švédsku a Finsku vyhrožoval stejným způsobem jako Gruzii a
Ukrajině. Putinův poradce Sergej Markov dokonce
tvrdil, že by Finsko mohlo „začít 3. světovou válku".
Jenže přece dnes už síla státu se neodvíjí hlavně
od velikosti území a velikosti armády, ale od informací, špičkových technologií a velikosti trhu, který
je stát schopen saturovat. . . Není i v tomto problém?
Ano, síla státu se dnes mnohdy odvozuje od
špičkových technologii a informací, ale i dnes pořád
ještě více platí klasická měřítka, jako je třeba velikost
území (i kvůli potenciálním nalezištím surovin) a
síla armády. Ne náhodou investují USA a Čína do
obrany obrovské sumy. A ještě jeden mocenský faktor je velmi důležitý. Totiž odhodlání sílu i použít,
tedy opravdu důrazně a důsledně bojovat. V tomto
ohledu Rusko Západ jednoznačně převyšuje.
Vy jste před koncem roku 2014 prohlásil, že za
současnou krizí vztahů mezi EU a Ruskem je z
části nepochopení Ruska a vlastní sebepřecenění
Západu. Myslíte si stejně jako němečtí Zelení, že
Západ měl či mohl reagovat citlivěji na oslabené
Rusko? Co mohl, podle vás, udělat jinak?
A v „zajetí 19. století"?
Impozantnější by bylo, kdybyste řekl, že si to myslím stejně jako Die Linke, protože s bývalými komunisty mám ještě méně společného než se Zelenými. Ale ani to by mi nevadilo, protože mě nejde o stranickou příslušnost, ale o inteligentní vhledy a analýzy. Zmíněný názor mimochodem zastává i zdrcující většina západních podnikatelských
elit. A jen na okraj. Oslabený je spíše Západ.
Podstata politiky je pořád ještě taková, jak ji v 15.
století popsal Niccollo Machiavelli. Politika je i dnes
dosahování cílů pomocí derivátů moci. A západní
Evropa by si měla co nejrychleji uvědomit, že čím
více bude hrát americkou hru a zatlačovat Rusko do
defenzivy, tím pravděpodobnější je, že Moskva bude
doopravdy reagovat tak, jak citujete.
76
Jsem dokonce přesvědčený o tom, že jeden z motivů, proč se v rusko-ukrajinském sporu Evropané
angažovali, bylo to, že chtěli svoje oslabení zakrýt
zahraničním dobrodružstvím a pomocí kontrolované
eskalace posílit rozpadající se evropskou jednotu
tváří v tvář ruskému nebezpečí. Moc se jim to, zdá
se, nepovedlo.
opozici a používal nedovolené bojové prostředky
proti vlastnímu obyvatelstvu. Taková vláda přece
nemůže být legitimní. . .
Víte, to všechno je spíše rétorika. Asadova vláda
má formální insignie zvolení ve volbách, o kterých
si právem myslíme své, ale moc nám to nepomůže.
Rusko si totiž myslí něco jiného. Ostatně i Západ si
svého času myslel své třeba i o NDR a přesto s ní
spolupracoval.
Co mohl Západ udělat jinak?
Vyjednávat a ne hrozit. Hrozit mohu jenom tehdy,
když jsem schopen svou hrozbu také uskutečnit. To
Západ nedokáže. Dnes již vidíme, že se jednotná
pozice ohledně sankcí rozpadla dříve, než mohla
Rusko opravdu citelně postihnout.
Rusko masivními a plošnými nálety asi skutečně
bude mít zřejmě větší úspěch, ale povede to nejspíš
k rozpadu Sýrie. Rozhodně to nepovede ke stabilizaci poměrů, spíše ještě k většímu exodu, který
částečně zase půjde do Evropy, a tím ji oslabí. . .
Rusko má v Sýrii úspěch
To se teprve uvidí.
Jak vnímáte konflikt s Ruskem v porovnání s konfliktem naší civilizace s tzv. Islámským státem?
Jestli tomu správně rozumím, Moskva chce zničit
anebo vytlačit všechny nepřátele Asada. Je dobře
možné, že bude tolerovat kurdský stát. A pak si
lidé budou moci vybrat mezi dvěma entitami.
Rusko-Západ je konfliktní linie, která přetrvá podstatně déle než konfliktní linie Západ a IS. Ale na
druhé straně se Rusko tradičně považuje za obránce
křest’anství proti islámu a je i ve svých národních
zájmech přirozeným spojencem Západu v konfliktu
s IS. Z důvodů, které jsou zřejmé a pro USA dosti
nelichotivé, však byla ruská spolupráce v boji proti
IS dosud odmítána. No, a ted’ bojuje Rusko samo
a zdá se, že za pár týdnů dosáhlo podstatně větších
úspěchů než USA a západní spojenci za rok. To je
pouze další lekce v realistické politice.
Myslím si, že lidé ze Sýrie utíkají spíše před bojem než před Asadem. Mnozí ho ani v minulosti
rádi neměli a přesto v zemi zůstali. Ted’ utíkají jak
před jeho armádou, tak před IS a zrovna tak i před
opozičními milicemi. Prostí lidé se podle mého názoru spokojí s plánovatelným a stabilním prostředím.
Nemyslím, že je pro ně vítězství, jakkoli definované spravedlnosti nezřeknutelná podmínka proto,
aby zůstali v zemi.
Nedávno jste prohlásil, že Evropská unie by
měla uzavřít hranice, protože brzy příliv migrantů
přesáhne zatížitelnost společnosti. Jak si to představujete prakticky?
Jenže Rusko tvrdí, že podporuje legitimní vládu v
Sýrii, a to přece není pravda: Ta vláda je tam tyranská, již Asadův otec Háfiz potlačil velmi krvavě na
počátku osmdesátých let povstání vedené muslimskými bratry a stejně jeho syn Bašár bombardoval
77
motivující. Mnohým na Západě se dokonce nelíbí
právě proto, že vidí, jak živoucí a motivující jsou.
Mé přesvědčení, že západní elity jsou z velké části
dekadentní, se opírá právě o to, že neuznávají hodnoty jako národ a specifický způsob života a nejsou
ochotny obojí bránit. Ti západní pozorovatelé, kteří
při pohledu na Rusko nechtějí vzít na vědomí existenci a motivační potenciál těchto hodnot, podléhají
klasickému zkreslenému vidění západního intelektuála, který extrapoluje svoje hodnoty na celý svět
a ten mu říká: Nech si to.
Kdybych chtěl byl unfair, řekl bych: Zeptejte se
saudsko-arabských nebo tureckých odborníků. Jedni
si do země nepustí nikoho, koho nechtějí, a druzí
hranice otevírají a zavírají podle toho, co je politicky
účelné. Ale odpověd’ vám dají i nám podstatně bližší
západoevropští bezpečnostní specialisté. Samozřejmě, že jde technicko-vojensky hranice uzavřít, jenom
se k tomu musíte politicky rozhodnout. A dříve nebo
později to Evropané budou muset udělat.
Evropské elity nepreferují zájmy většiny
Jak byste definoval současný způsob vládnutí v
Rusku či tzv. Putinův režim?
Vy tvrdíte, že Rusko a i jiné země nemusí přistoupit na naše hodnoty, protože nemají univerzální
platnost, a proto třeba potlačuje svobodu slova.
Jenže, podíváme-li se důkladněji na Rusko, těžko
můžeme kromě, jak vy říkáte „názorových pozic",
najít nějaké skutečné hodnoty, na kterých stojí.
Nebo vy je znáte? Přece slova jako stát a národ
jsou tam už dávno jako prázdné nálepky: stačí se
podívat na Sibiř, jestli Evenkové či Jakuti cítí nějakou loajalitu k ruskému státu. Není právě problém Ruska v tom, že tam neexistuje idea státnosti,
tedy raisin d’etre, čili důvod bytí?
Použil bych pojem autoritární, a tím bych charakterizoval jako politický systém, který reflektuje zájmy
celku i jeho členů, ale zároveň klade velký důraz
na akcechopnost, jasné zaměření a koncentraci sil s
ultimativním cílem zachování existence země. Zachování existence země je společný jmenovatel, ke
kterému se musí vztahovat a podle kterého se měří
účelnost a účinnost každého i poměrně krátkodobě
vlivného politického rozhodnutí. Mám silný dojem, že v mnoha demokratických státech politické a
mediální elity význam tohoto faktu nevidí nebo ve
prospěch jiných aspektů vytěsňují.
Co si myslím Evenkové a Jakuti nevíte ani vy, ani
já. Ale za to oba dva víme, že národně zakotvená
politika Vladimira Putina má drtivou podporu obyvatelstva. To znamená, že se ani zdaleka nejedná
o prázdné nálepky. Pro Rusa se otázka po raison
d´etre vůbec neklade. Již to ji položit je typický západoevropský omyl o ruské společnosti. Ten souvisí hodně s tím, že zaměňují ruskou společnost za
svoje známé intelektuály ve velkých městech. To, že
se větší části evropských elit ruské hodnoty a postoje nelíbí, neznamená, že neexistují a nejsou silně
A jak máme myslet Evropu v roce 2015 ve stínu
autokrata Vladimíra Putina, který by rád obnovil
sféru vlivu bývalého Sovětského svazu?
Evropa si svůj hrozivý stín vytváří sama, protože
se nechá svými velmocenskými sny vtahovat do
neuskutečnitelných projektů, jako jsou Spojené státy
evropské. Protože její elity nedokážou rozeznat a
preferovat zájmy většinové společnosti a obsluhují
místo toho zájmy vlivných (finanční průmysl) nebo
78
YOKO ONO CLAIMS “I HAD AFFAIR WITH HILLARY CLINTON IN THE 70’S”
hlasitých (exponentni politické korektnosti) menšin.
Protože vládne účelově a ne účelně. Účelové vládnutí charakterizuji jako obsluhování zájmů silných
nátlakových skupin na úkor prospěchu většinové
společnosti. Tento způsob vládnutí se na operativní
úrovni projevuje tím, že zahlcuje společenský systém
normami ve jménu ekonomizace (podřízení organizace a fungování společnosti potřebám trhu) a politické korektnosti (zásahy do společnosti s cílem zajistit práva všech na všechno). Obojí je škodlivé a má v
sobě potenciál ke vzniku totalitární společnosti.
Bojíte se Putinových výhrůžek, že v krajním případě by mohl použít i jaderné zbraně?
Vždy máme spoustu důvodů se bát. Abychom
si v nich udělali pořádek, je radno posuzovat
pravděpodobnost hrozby, a máme-li odpovídající
vliv, tak tuto pravděpodobnost snižovat. Ano, použití
jaderných zbraní je představitelné, a to nejenom ze
strany Ruska. Aby Evropané tuto hrozbu ze strany
Ruska snížili, měli s ním zacházet alespoň z poloviny
tak vstřícně, jak zacházejí se Spojenými státy.
protests against the Vietnam War in New York in the
70’s, and “knew her intimately”.
The celebrity admitted laughingly to having “a fling”
with her at the time and acknowledged her election “would be a great advancement for LGBT and
Women rights in America” she added.
Yoko Ono when asked about her thoughts about
Hillary’s run for the presidency completely took reporters by surprise.
zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/petr-robejsek-rusko-jena-rozdil-od-zapadu-odhodlano-bojovat-20151127.html
“We met many times during the New York Vietnam
War protests in the 1970s, and became very intimate.
We shared many of the same values about sexual
equality, fighting against the authoritarian, patriarchal, male-dominated society we were raised in” she
explained.
Yoko Ono Claims “I Had Affair With
Hillary Clinton In The 70’s”
Yoko Ono allegedly revealed earlier this year
that she had an affair with Presidential candidate
Hillary Clinton in the early 1970’s.
“We had a brief romantic fling when I lived with John
in Manhattan and Hillary was studying at Yale, but
eventually we lost touch. I am amazed how things
are going well for her and wish her the best for her
She told reporters in Los Angeles that she had met
Hillary on numerous occasions during a series of
79
JAK SE TOMÁŠ HALÍK CVIČIL V USA NA PREZIDENTA
campaign” she told reporters during the press conference.
Experts believe the statement could affect the presidential candidates bid for the presidency but previous allegations of Hillary Clinton’s lesbian past have
not seemed to play against the front runner for the
2016 Democratic presidential race yet.
zdroj:http://yournewswire.com/yoko-ono-claims-i-had-affairwith-hillary-clinton-in-the-70s/
Jak se Tomáš Halík cvičil v USA na
prezidenta
Břetislav Olšer
Prof. Tomáš Halík od září do prosince 2015 působí
na Institute for Advanced Study na University Notre
Dame ve státě Indiana. Působení monsignora preláta
v USA je jeho zásadní americká příprava na souboj o
křeslo prezidenta Česka.
Obama do Česka svého spolužáka, co se jeho židovská matka narodila v ČSR, že snad Čechy zlomí
a přivede je zpět do náruče pravdoláskové. Bílý
dům je podle něj ve zmatku; Češi kopou za Putina.
Tvrdí však, že chce Česko odnaučit korupci. A zpoza
oceánu se nechal slyšet i americký senátor John McCain; byl velmi znepokojen postojem českého prezidenta Miloše Zemana vůči Rusku a jeho prezidentovi
Vladimíru Putinovi. A Maruška Albrightová ze Smíchova, která byla u bombardování Bělehradu, mu jen
přikyvovala. Co by ale dělal svět, kdyby zjistil, že
má Rusko stejně jako USA na dvacet tajných věznic
v Afghánistánu, v iráckém Abú Ghrajb, na Guantánamu, v Polsku, Pákistánu, Jordánsku a nejnověji i
na Ukrajině, tedy všude tam mimo americkou jurisdikci, kde neplatí pokrytectví USA, že mučení je proti
lidským právům. . .
Když selhaly v minulých letech pokusy Spojených
států mít svého člověka hlavou českého státu; viz.
Švejnar, Albrightová či Schwarzenberg, byl vyměněn
velvyslanec USA v Praze. Tím novým se stal Andrew
Schapiro, jenž se ihned pustil do díla. Velvyslanec
odevzdal své pověřovací listiny prezidentu Miloši
Zemanovi koncem září 2014 a hned prý; navyšujte
rozpočet na obranu. O týden později odjel do Brna
na schůzku s Vrchním státním zástupcem Pavlem Zemanem. O čem spolu v brněnské restauraci Rialto
jednali, není určeno ke zveřejnění; ambasáda USA
schůzku nekomentovala vůbec.
Můžeme jen spekulovat, že ve fázi, kdy teče Spojeným státům nejen ve střední Evropě do bot, poslal
80
NHL? Prof. Tomáš Halík, nositel Templetonovy ceny,
tak od září do prosince 2015 působí na Institute
for Advanced Study na University Notre Dame ve
státě Indiana. V říjnu přednášel ve Washingtonu na
Georgetown University, na Woodrow Wilson International Center for Scholars (v rámci Annual Freedom Lectures) a na Velvyslanectví ČR. V listopadu
navštívil New York, účastnil se diskuse s prezidentkou Union Theological Seminary prof. Serene Jones,
přednášel a předčítal ze své nové knihy v rámci Festivalu evropské literatury a na Carnegie Council for
International Etics debatoval s publicistou Ianem Burumou o uprchlické krizi a identitě Evropy (beseda
byla natáčena 30 televizními stanicemi). A cestou
zpět neopomene poděkovat za podporu Vatikánu,
kde bude dva dny na mezinárodní konferenci na Papežské univerzitě Urbaniana a na konferenci na Papežské univerzitě Gregoriana.
A politické školení americké demokracie ihned začalo; po Andrewu Schapirovi vystoupil v Černínském paláci prezident americké Národní nadace pro
demokracii (NED) Carl Gershman (71), aby nasměroval českou diplomacii na Západ. Vyprávěl, jak
byl roztrpčen Zemanovými výroky v Číně. A stejně, jako nás před desítkami let poučovali Sověti, co
je to plíživá kontrarevoluce, a jak a za co můžeme či
nemůžeme, cepoval dnes naše Zaorálky. Doslova pan
Gershman řekl, že “Zemanovy výroky jsou strašná
věc” a že si to při návštěvě USA pěkně odskáče za
své názory na lidská práva v Číně a Tibetu, k Rusku,
Ukrajině a sankcím. Svoboda slova, názorů a projevu poamericku. . . Resumé; proč nelze učinit státní
převrat ve Spojených státech? Jelikož tam nemají
velvyslanectví USA. . .
Vrat’me se však k dnešku, před několika dny ve
čtenářském průzkumu MF Dnes, kdo by měl být
příštím prezidentem ČR, vyhrál Miloš Zeman; jak
mezi lidmi se základním vzděláním, mezi středoškoláky i vysokoškoláky. Ti ho volili 9120 hlasy,
zatímco generála Pavla 7892 a pátera Halíka 6866; Zeman dostal 22,6 % procenta hlasů. Vyhrál ve všech
krajích, pouze v Praze o pouhou desetinu procentního bohu prohrál s generálem Petrem Pavlem. Na
dalších místech celkově za Zemanem (22,6 %) skončil
právě Petr Pavel (14,4 %), třetí byl kněz Tomáš Halík
(9,5 %), čtvrtý ekonom Jan Švejnar (7,9 %) a první
pětici uzavírá exprezident Václav Klaus (6,5 %). Žádného ze 13 nabízených kandidátů si nedokázalo vybrat 11,7 procenta hlasujících. Do hlasování se zapojilo celkem 110 574 čtenářů.
To koukáte, to koukáte, co jsme to měli k večeři?
Kdo vlastně je Tomáš Halík, nositel Templetonovy
ceny pro žijící osoby, které se zasloužily o přínos
na poli „pokroku ve výzkumu a objevech týkajících
se duchovních skutečností“? Vystudoval sociologii a
filosofii na FF UK v Praze, do roku 1968 byl členem
výboru ČSM, později členem komise ZV ROH pro socialistickou soutěž, ale to byl skoro každý, ovšem ne
každý zcela vážně prahne po prezidentském postu.
V letech 1972–1975 působil jako podnikový psycholog a sociolog v podniku Chemoprojekt; soutěžil
o titul Brigády socialistické práce československosovětského přátelství, dnes dle něj brigády práce asi
imperialistické.
Připomeňme si jeho curriculum vitae této interesantní figurky a pochopíme vše; podle kádrových
materiálů projevoval v pracovní a odborné oblasti an-
Situace je vážná, nikoli však tragická. Je nutné odletět
na konečnou kandidátskou přípravu za oceán. Proč
by měli mít své tréninkové tábory pouze hokejisté
81
vlády Mariána Čalfy. . . ? Nicméně jako důkaz onoho
vstřícného kroku mezi státem a církví bylo prohlášení
tehdejšího kardinála Františka Tomáška, že to je
poslední nárok, který církev vznáší! Poděkoval
a sdělil, že další majetky už katolická církev žádat nebude. Nejen on, ale i další opoziční představitelé se vyslovili pro restituční tečku. Ozývají
se však hlasy, že kardinálova slova nejsou prokazatelná, že tady byl rovněž přece tzv. blokační paragraf, který měl otevřít další restituce. . . Nicméně v
letech 1990 a 1991 bylo do vlastnictví katolické církve
zákonem převedeno asi 170 komplexů. Kardinál,
arcibiskup pražský, hlava katolické církve v Čechách
a na Moravě Tomášek upozornil také na to, že nejde o žádný majetek zabavený komunisty. Úplné
vypořádání poměrů s římskokatolickou církví tedy
proběhlo 1. 8. 1991. . .
gažovanost za realizaci politiky KSČ a byl ochotný
a svědomitý, měl velmi dobrý vztah k lidem a v
kolektivu byl oblíben. Patřil k zakládajícím členům
Ekumenického hnutí inteligence a studentů a Díla
koncilové obnovy. V roce 1978 měl být tajně vysvěcen biskupem Aufderbeckem v Erfurtu na katolického kněze. V letech 1980–1982 absolvoval dvouleté
studium stranického vzdělávání k otázkám světonázorové výchovy a v roce 1981 absolvoval v NDR,
(možná se tam setkal se svazačkou, později kancléřkou Merkelovou) nástavbový kurs pro instruktory sociálně psychologického výcviku.
Odmítl též podepsat Chartu 77. Státní bezpečnost
jej vedla jako kandidáta tajné spolupráce (KTS) pod
krycím jménem Kazatel. Dne 17. června 1982 odmítl
nabídku StB ke spolupráci. Halíkův svazek byl 6.
prosince 1989 zásluhou Václava Havla zničen a zbylo
z něj jen torzo. V roce 1984 získal atestaci z psychologie a působil jako psycholog na Institutu Ministerstva
průmyslu, byl rovněž psychoterapeut pro drogově
závislé na Protialkoholním oddělení Psychiatrické
kliniky Fakultní nemocnice UK. České křest’anské
akademie (ČKA) ho nedávno zvolila na další 6leté
funkční období prezidentem ČKA; tuto funkci zastává již od roku 1990. Holt, prezidentování je
jeho hobby, má je zkrátka ve svých genech; patřil
v těžkých dobách k nejbližším spolupracovníkům
kardinála Tomáška. Po roce 1989 se stal prezidentem
České křest’anské akademie, farářem pražské Akademické farnosti a profesorem Univerzity Karlovy.
Když byl poslanec JUDr. Stanislav Polčák z TOP 09
tázán, proč nejsou zveřejněny seznamy církevního
majetku, určené k navrácení, odpověděl ve smyslu,
že by tímto seznamem prozradili církvím i majetky, o
nichž ony samy nevěděly a nemínily by je ani žádat
k navrácení. Co je to za pokryteckou taktiku a strategii? Chce TOP 09 pomáhat církvím s restitučním
vyrovnáním nebo si hraje na dvojitého agenta, co
od každé z jednajících stran něco dostane. . . ? Každopádně je takové lavírování na obě strany směšné.
Zvláště, když se policie zajímala, jak pan poslanec
přišel před časem k 7,5 milionům Kč a do čeho je
investoval. . . ?
V nedávných televizních OVM pateticky mluvil i
prelát Jeho Svatosti – Monsignor 2. stupně. Moudrý,
klidným hlasem hovořící sečtělý muž, jenž když ale
přijde řeč na Rusko a Ukrajinu, nalije se mu krev do
hlavy, jeho fádní pohyb pravé ruky strne a vymezí
Zde je třeba na moment zpomalit; Federální
shromáždění ČSFR 1. srpna 1991 schválilo “výčtový zákon, kterým se restituovaly majetky církví (zejména církevních řádů) a náboženských společností.”
Že by vliv exkomunisty na postu předsedy Havlovy
82
dala útulky pro umírající, sirotky a opuštěné děti. Budovala nemocnice a školy. Navštívila ve světě mnoho
míst lidského utrpení: osadu s přesídlenci po černobylské havárii, v obleženém Bejrútu vyhledávala
děti ohrožené válkou – v rozvalinách města jich našla
na šedesát zmrzačených a nemocných a všechny se jí
podařilo evakuovat do bezpečí. Založila Misionářky
lásky, kongregace Milosrdenství. . . Získala rovněž
Nobelovu cenu míru, o níž bylo řečeno, že je asi málo
duchovní. Může se s Matkou Terezou rychlokvašný
katolický kněz Tomáš Halík rovnat. . . ?
se rázně vůči pokusům o Euroasii, touze Ruska po
bývalém SSSR. Pak se prelát nadechne, vzdechne a
řekne, že jsou u nás nejrůznější nepřátelské servery,
které jsou proruské.. . .
Už jakoby chtěl říct, že by měly být zakázány a přidat
své obligátní slovní spojení „ruský imperialismus“,
ale polknul to, jelikož mu možná došlo, že stejně tak
by mohly ty zlé servery zaútočit na jeho milované
Spojené státy, co mučí své vězně ve více než dvaceti
zemích světa. Vlastně ani neporušují americkou jurisdikci, jelikož neprovádějí sofistikované mučení ve
Státech svých, ale v cizině, takže jsou z hlediska
porušování lidských práv z obliga, byt’ za svoji existenci provedly stovky válek, agresí, převratů a anexí,
ovšem samozřejmě v mírumilovném hávu „přinášení
svobody a demokracie iráckému lidu. . . “
Obě zmíněné ceny získal též Dalajláma, jehož prelát
Halík litoval, že ho odmítl papež František přijmout,
jelikož by tím pokazil renomé čínským křest’anům.
Je zvláštní, že Tomáš Halík bouří proti riziku bolševismu, přičemž právě tibetský duchovní vůdce se
nedávno přiznal k víře v učení německého myslitele
Karla Marxe, jehož teorie daly základ socialismu a
komunismu. Dalajláma na placené přednášce v New
Yorku, kde taktéž přednáší Monsignor Halík, řekl:
“Jsem stále marxista. Nejsem pouze socialista, jsem
poněkud levičák a komunista. V terminologii sociálně ekonomické teorie jsem marxistou. Myslím,
že jsem daleko dál vlevo, než čínští vůdcové. Ti jsou
kapitalisty. . . Marxismus má morální etiku, zatímco
kapitalismus je pouze honba za ziskem,“ vysvětlil
duchovní, jenž žije od svého útěku z Číny po nezdařeném proti čínském povstání v Tibetu v roce 1959
v indickém exilu. Marxismus se podle něj zabývá
údělem pracující třídy, tedy většinou společnosti, osudem těch, kdo nejsou privilegováni a jsou v nouzi.
Jak již bylo zmíněno, prelát Halík získal Templetonovu cenu; výše finanční odměny je uzpůsobena tak, aby v daném roce převyšovala částku pro
jednotlivé kategorie Nobelovy ceny, když Templeton
kritizoval „duchovní nevšímavost“ Nobelových cen
a chtěl tak ilustrovat přesvědčení, že nejdůležitějšího
pokroku se nedosahuje čistou vědou, ale harmonií
vědy a náboženství. Templetonova cena je druhou
nejvyšší finanční částku pro jednotlivce udělovanou
filantropickou organizací. V roce 2014 výše prémie
činila 1 100 000 liber šterlinků – 1 libra cca 35,2 Kč.
Kdoví, co by pan Templeton řekl na mazané sestry
Voršilky a jejich chucpe byznys s Národním divadlem
v Praze, kdy podvodně provozní budovu ND restituovaly, poté prodaly a ted’ ji chtějí zase zpátky, což
je v podstatě princip mnohých církevních restitucí. . .
Monsignore Halík však jen vypadá jako svatořečený,
ve skutečnosti nemá pro hříšné projevy zloby a
nenávisti daleko. Když uslyší jméno Miloš Zeman,
vyplaví se z něho přímo d’ábelský adrenalin; o Miloši
Cena je pro monsignora Halíka velmi prestižní
ocenění, které získala také Matka Tereza, jež zaklá83
ského a mezikulturního dialogu. Jako prvnímu byla
tato cena udělena Tomáši Halíkovi. Ano, kdo jiný se
zasloužil o to, aby katolická církev vzkvétala za podpory běženců a islámu, byt’ pro spoustu nacistických
válečných zločinců byla záchranou i se svými majetky, mocí a penězi.
Zemanovi tvrdí: “Spíš je mi ho dnes líto, vidím, že
je to nemocný člověk. Léta alkoholu a barbarské
životosprávy se podepsaly na jeho zjevu, na jeho
chování i na jeho myšlení. Vždyt’ on byl původně
intelektuál, Klause převyšoval inteligencí a hlavně
smyslem pro humor. Pak si přisvojil masku jakéhosi
bodrého, přihlouplého strýce. Ale ta mu přirostla k
obličeji tak, že už ji nemůže sundat. Přitom styl jeho
rozhodování, koho jmenuje ministrem, komu udělí
nebo odepře profesorský titul, nese znaky orientálního despoty, který odměňuje své milce a mstí se
svým nepřátelům. . . ”
Můžeme jmenovat jen namátkou:
Eduard
Roschmann, známý jako „Řezník z Rigy“, Franz
Stangl – velitel vyhlazovacího tábora Treblinka,
osvětimský „Anděl smrti“ Josef Mengele, velitel
tábora Sobibor Gustav Wagner, organizátor deportací Židů z Francie a Slovenska Alois Brunner,
Hauptsturmführer Erich Priebke, zodpovědný za
masakr italských partizánů v Římě roku 1944, a
v neposlední řadě také Adolf Eichmann. . .
Pro
všechny tyto počestné křest’any organizoval biskup
Alois Hudal tzv. „krysí stezky“ (ratlines) umožňující
prominentním nacistům uniknout velmi tajně z
poválečné Evropy. Což třeba dopis, v němž biskup
Hudal roku 1948 požádal argentinského diktátora
Juana Peróna o vydání 5000 argentinských víz pro
bývalé „vojáky“ nacistické Třetí říše.
Mám říct nahlas, co mi připomíná on? Jak může “světová” osobnost a nositel prestižní Templetonovy ceny
tak hulvátsky urážet hlavu státu? A což tak, pane
Halíku, vámi milovaný abstinent Václav Havel. . . ?
Nechci malovat čerta na zed’, ale vzhledem k rozložení momentálních českých nálad by se prelát
Halík stal prezidentem jedině v případě, že proti
němu v druhém kole kandidovala lázeňská pacientka v hidžábu.
Monsignor Halík je zkrátka eurohujer, proto také
tvrdí dle evropské bible zvané EUROMED, že lidé
mají morální povinnost přijmout utečence; jsem zvědavý, kolika z nich nabídne nositel Templetonovy
ceny místo pod svou střechou, aby šel příkladem
Česku a zachoval se poprvé jako Matka Tereza. . . ?
Je však asi určený jako ústřední mediátor;
Po boku Hudala stál při organizování některých
krysích stezek vedle jiných lidí také Monsignor Karlo
Petranović, ustašovský válečný zločinec, který uprchl
z Chorvatska přes Rakousko do Itálie. Další povedený církevní ptáček, páter Krunoslav Draganović,
chorvatský profesor teologie a pašerák válečných
zločinců z Chorvatska, se v 50.letech a 60. letech objevoval na výplatní pásce amerického Pentagonu. Se
zmíněnými požehnanými jedinci spolupracoval také
Monsignor Karl Bayer, římský ředitel katolické organizace Caritas International. Nyní čistě hypoteticky; na jaké výplatní listině asi figuruje Jeho Svatost
- Monsignor 2. stupně Tomáš Halík...?
Společnost Mozaika – Platforma dialogu, která se v
duchu soudobého tureckého islámského myslitele a
hlasatele tolerance Fethullaha Güllena snaží o pěstování dobrých vztahů mezi muslimy, křest’any a
Židy, se rozhodla udělovat v Čechách každoročně
jednomu českému intelektuálovi Cenu mezinábožen84
na toto téma se vrátíme později za příznivějších okolností,“ doplnil Halík ve svém prohlášení.
Za co? Jelikož dle americké školícího submisivního
vzorce řekl, že považuje Putinovo Rusko za nesmírné nebezpečí. Putin se prý "snaží vybudit ruský
nacionalismus vidinou obnoveného SSSR, formuje
globální protidemokratickou koalici těch nejhorších
sil- fašizujících a kryptokomunistických, v demokratických státech vytváří páté kolony, obnovuje špionážní sítě a loví prý v nejkalnějších vodách české
společnosti a někteří tu šíří Putinovskou propagandu
goebbelsovského rázu..." Rusko dnes ovládají oligarchové, kteří si prezidenta Vladimira Putina pronajali
jako mesiáše. Jeho hlavním úkolem je podle Tomáše
Halíka Rusku a Rusům vrátit pocit velmoci, které se
všichni báli. Svá tvrzení teolog opírá o zprávy české
BIS a další veřejné zdroje....
Druhá: Kvůli knize „Základy tauhídu“ provedla
policie zásah na dvou místech v Praze, kde se scházejí
muslimové. "Necitlivý zásah české policie proti
našim bratřím a sestrám muslimům v čase modlitby byl nepochybně hřích - jako každý čin, který
zraňuje, rozněcuje nenávist a provokuje ducha pomsty," uvedl Tomáš Halík. Inkriminovaná pasáž knihy
pojednává o tom, že "značná část víry spočívající v
uctívání jedinečnosti Alláha si žádá i zavedení islámského práva šaríi zvláště v zemích, kde muslimové
tvoří většinu populace. . . “
Zvláštní je též text, podle něhož se člověk narodí
přirozeně jako muslim, a když z něj rodiče udělají
křest’ana, rovná se to jeho zmrzačení. "Je nutné
své neislámské vlády upřímně nenávidět," píše se v
ní též. Podle zadrženého ředitele Islámského centra v Praze Vladimíra Sáňky, odpovědného redaktora českého vydání knihy, je dle islámu správné,
že vláda Saúdské Arábie zakazuje na svém území
výstavbu kostelů, praktikováni křest’anství včetně
hlásáni evangelia. A to Sáňka neřekl nikde tajně, ale
ve vysílání Českého rozhlasu.
Inu, dle esoteriky Tomáše Halíka, co nechce být oleandrem moci, je mír vlastně válečný zločin; společně
s Danielem Hermanem, dnešním ministrem kultury a ministrem zahraničí Schwarzenbergem, přece
nadšeně vítali v roce 1999 agresi NATO proti Jugoslávii, známou též pod pracovními názvy „humanitární bombardování“ nebo „lidská práva s plochou
dráhou letu“...
PS: Na závěr dvě pozoruhodnosti kolem preláta
Halíka: První: V rámci pražského festivalu Prague
Pride se v prostorách Akademické farnosti při kostele
Nejsvětějšího Salvátora, jehož duchovním správcem
je Tomáš Halík. měl promítat film o homosexuálním knězi. Pražský arcibiskup kardinál Duka využil
svého práva vydat zákaz akce s odůvodněním, že
sice neodmítá dialog v církvi na toto téma, ale považuje časovou souvislost s Prague Pride za nevhodnou. „Respektujeme jeho rozhodnutí s tím, že k
potřebné akademické diskusi a otevřenému dialogu
Třeba nedopadnu jako parta z pařížského časopisu
Charlie Hebdo, a pro ty, kteří by mně chtěli vyčítat neobjektivnost, mám následující: Dopisování po
prelátsku. . .
zdroj:http://www.czechfreepress.cz/dalsi-blogy/jak-se-tomashalik-prelat-jeho-svatosti-monsignor-2-stupne-cvicil-v-usa-naprezidenta.html
85
ŠPINAVÁ VÁLKA V JEMENU A ÚČELOVÉ POKRYTECTVÍ ZÁPADU
Špinavá válka v Jemenu a účelové
pokrytectví Západu
Jemen zůstal stranou zájmu korporátních médií. A
o čem se v nich nemluví, to je doopravdy důležité.
Svět užvaněných simuláker, který nabízí, naopak zajímavý není.
Citujme závěry článku z roku 2013 jako východisko
nové analýzy. Jakých výsledků dosáhli Američané
svou útočnou válkou?
• Destabilizovali vládu premiéra Ali Abdallah
Saleha, který systematicky lhal o útocích USA a
tvrdil, že je provádí jeho armáda.
Oko za oko, válka za teror
Předešlé analýzy jasně ukázaly, že špinavá válka eskalovaná Saúdy a USA na jedné straně, a odpor
proti ní podporovaný šíity a Íránem na straně druhé,
bude nevyhnutelná. V červnu 2015 se sešli vůdcové
kmenů v Najranu a vyhlásili odtržení svého území od
Saúdské Arábie. Kolem města Jizane začal první boj
povstalců a saúdských jednotek podporovaných USA
a Izraelem. Jako v Sýrii a v Iráku se zdálo, že boje
budou procházka růžovým sadem. Korporátní tisk
mlčel k zabíjení civilistů v bombardovaných městech
a povinně oslavoval úspěchy "boje proti terorismu".
Po půl roce je jasné, že z růžového sadu se stalo krvavé drama. Mapu sil z března 2015 ukazuje tato
mapa.
• Místní obyvatelstvo nenávidí USA stejně jako alKájdu, protože jsou pro ně stejně nebezpeční.
• Přemýšliví novináři si dobře všimli, že Pentagon
po útoku oficiálně uvede pouze počet zabitých
teroristů, ale nikdy nezmíní počet civilních obětí.
• Američanům se asi podařilo spojit síly předtím
roztříštěné vojenské a teroristické opozice. Jejich
společné jednotky v posledních letech podnikly
přímý útok na vojenské středisko CIA v Jemenu
(tábor v Kchostu 2009) a nyní začínají s útoky
na plynovody dopravující kapalný zemní plyn k
pobřeží (2012).
• Jako oficiální důvod pro odvetný teror a útoky
na americké základny v zemi jsou uváděny
útoky drony, které zabíjejí civilní obyvatelstvo,
ženy a děti.
Húthové popravili agenty Izraele a začali boj na
území Saúdské Arábie, kde brání historicky daná
kmenová území. Nejsme v Evropě, kde mají hranice
význam, zde je nakreslily vítězné mocnosti po První
i po Druhé světové válce. Již v červnu 2015 dobyly
86
ŠPINAVÁ VÁLKA V JEMENU A ÚČELOVÉ POKRYTECTVÍ ZÁPADU
Izrael na straně wahabistů a teroristů
Nezávislé agentury od zářijové bombardovací kampaně začaly systematicky přinášet zprávy, že se ho
zúčastní i vojáci z Izraele. To se potvrdilo útokem
na základnu Khamis Mushait, kde zahynulo podle
nepotvrzených údajů asi 40 izraelských důstojníků a
vojáků. Viz toto mapa a šipky ukazující směr útoku
z Jemenu, odkud přišla raketa Scud.
kmenové svazy v Najranu celou vojenskou základnu
i letištěm. Podle webu Stratfor vypadala situace v
srpnu následovně.
Bombardování zabíjelo civilisty, ale válku nevyhrálo.
Za Saúdy začala proxy-válku al-Kájda, čistokrevný
wahabitský produkt. Teroristé ovládli hlavní město
Aden, odkud za pomoci saúdského pilného bombardování civilistů vytlačili hútské povstalce. Přitom
údajně zahynulo mimo dospělé asi 900 dětí, ale boj
proti terorismu něco stojí. Bombardovací masakr
proběhl zejména na svatbě ve městě Mokha v
provincii Taez, kde Saúdové zabili na konci září 2015
při svatební hostině 131 lidí na místě.
Následovalo rozstřílení a potopení celkem devíti
hlídkových lodí a Saúdové za pomoci USA a Izraele
začali skutečně špinavou válku, které si nakonec
musela všimnout i jinak hluchá a slepá Amnesty
International . Podle odhadů OSN od března do
října 2015 bylo zabito při bombardování a leteckých
útocích na civilní města celkem 5.000 osob a kolem
25.000 bylo zraněno. Pokračovalo i zabíjení na svatbách.
Hútská vojska věrná svrženému prezidentovi Ansarulláhovi kontrolovala kolem 70 km
pohraničního území Saúdské Arábie. Wahábitské
režimy musely poslat do Adenu celkem 6.000 vojáků
87
NENÍ TŘEBA LITOVAT EVROPU, ALE SEBE. . .
a zaplatit žoldnéře amerického polovládního Blackwateru (dnes firma Academi), aby město udržely
pod kontrolou al-Kájdy. Výsledek bojů? Asi 2
milióny uprchlíků a půl miliónu dětí trpí podle OSN
podvýživou. Ale boj proti teroru něco stojí, že ano.
Húthové jich prý mají asi 20, zatím vystřelili pouze
několik, se známým výsledkem. Saúdové ale k jednacímu stolu sednout nechtějí. A Západ k této
špinavé válce o ničem mlčí, jak jinak.
zdroj:http://news.e-republika.cz/article3438-%C5%A0pinavavalka-v-Jemenu-a-u%C4%8Delove-pokrytectvi-Zapadu
Vývoz teroristů ze Sýrie do Jemenu
Není třeba litovat Evropu, ale sebe. . .
O další kolo bojů se postaralo Turecko, které z Rusy
bombardované Sýrie urychleně přesunulo kolem 600
teroristů vrcholné kvality. Ty je totiž třeba uchovat na
živu, aby mohli dále šířit "demokracii a lidská práva".
Byli převezeni vojenskými tureckými letadly, takže o
tom NATO muselo vědět.
Jevgenij Kopyt’ko
Takže, od začátku roku 2015 do Evropy přišlo více
než 740 tisíc běženců ze zemí Blízkého východu a
Afriky. Migrační krize zahnala Evropu do slepé
uličky. Očekává se, že do konce roku počet žadatelů o azyl v Evropě přesáhne milion. Nejvyšší
představitel Evropské unie pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová vyjádřila obecnou náladu Evropanů, když se
vyjádřila, že Evropská unie nemůže najít řešení
problému migrantů. Chce se položit otázku: možná
ale nehledáte správné řešení na správném místě,
vážené dámy a pánové?
Za zvláště nechutné lze považovat systematické bombardování nemocnic, kterých koalice vedená Saúdy
zasáhla celkem asi sto, viz zprávu zde . V listopadu
stoupl počet zabitých na 7 tisíc, ale západní média
mlčí dál. Al-Kájda podporovaná Saúdy a USA mezitím začala dobývat i jemenská území pod kontrolou
Saúdské Arábie. Začátkem prosince se zmocnila
města Moukalla, které je hlavním městem provincie
Hadramout. Čiň čertu dobře, a odmění se ti terorismem.
Vždyt’ východisko už ukazuje rusko-syrská
zkušenost.
Po prohlášeních o získání kontroly
nad osídlenými oblastmi na severu země ze strany
syrské armády za podpory ruských Vzdušných a
kosmických sil se Syřané začali vracet do svých
domovů. Představitel Sýrie v OSN Bašár Džafarí
uvedl na zasedání Rady bezpečnosti, že se vrátil
už milion syrských běženců. Zdůraznil, že právě
spolupráce s Ruskem vedla k tak povzbudivým
výsledkům.
Poslední zprávy se týkají dne 14. 12. 2015, který se
jistě zapíše do dějin boje proti terorismu. Kombinované útoky gradů a jedné rakety Scud jediným rázem
zrušily asi polovinu žoldnéřů Blackwateru v Jemenu.
Při útoku na základnu Bab al-Mandeb zahynulo 80
vojáků, byly zničeny 2 helikoptéry Apache, dva baterie střel Patriot (k čemu tedy jsou?) a v dalších
akcích byly poškozeny dvě válečné lodě. Ukazuje
se, že ruské střely Scud staré 30 let mají něco do
sebe, zvlášt’ když jsou opatřeny íránskou navigací.
88
Na Západě ho nechtěli slyšet. Proč? Poté, co ruské
vojenské letectvo zahájilo nálety na základny bojovníků Islámského státu v Sýrii, v EU a USA hned
tvrdili a pokračují v takových tvrzeních, že Rusko
pouze zvětšilo proud běženců. Dnes se sice protiruské nálady mění, i když pomalu, ale stěží se
někdy změní zcela.
Nedávno si v Evropě náhle vzpomněli na slova
Kaddáfího, který varoval několik hodin před svou
smrtí: „Nebombardujete Libyi, ale zed’, která nepropouští Afričany a teroristy do Evropy!“ Vzpomněli si a kdosi to zhodnotil tak, že to byli právě Američané, kdo rozvrátil Magreb, aby zbavili Evropu identity a rozpustili její starobylou kulturu. Ale vždyt’
proti Libyi nešli jen Američané, ale také Francouzi
a Italové toužící po levné libyjské ropě a plynu.
Obecně je možné říci, že nyní jedí kaši, kterou si
také sami navařili. Ale nespěchají s přiznáním svých
chyb, proto závěry, přesněji jimi přijatá opatření, jsou
neúčinná. Tak si to, jak se říká, pojd’me osvěžit.
do Evropy přes Norsko, kam se dostávají přes Murmanskou oblast v Rusku.
To znamená, že rozšířená verze o vlně migrace
jako následku válek rozpoutaných NATO na Blízkém
východě je, řekl bych, jakýmsi informačním krytím. Jistě, svůj podíl na probíhajících událostech
války mají. Přinejmenším v Afghanistánu, Libyii,
Sýrii a Iráku. Ale v Mali, Mauretánii, Čadu nebo
Kamerunu nálety NATO neprobíhali a přesto v
celkovém proudu migrantů utečenci z rovníkové
Afriky tvoří téměř čtvrtinu.
Začněme asi tím, že geografie zdrojů migrace značně
přesahuje hranice Sýrie, Libye, Iráku, Afghanistánu.
Zahrnuje Mauretánii, Maroko, Tunis, Alžír, Mali,
Nigérii, Kamerun, Gabun, to znamená hlavně Afriku
severně od rovníku. Senegal, Mauretánie, Západní
Sahara a Maroko jsou zdrojem migrace přes Španělsko. Za svůj konečný cíl uprchlíci z bývalých francouzských kolonií považují přirozeně Francii. Tam
směřují také občané Alžíru, Tunisu a Libye, kteří
připlouvají přes Středozemní moře ke břehům Itálie
a Řecka. Nicméně nejméně jedna třetina migrantů
přichází přes Sýrii a Turecko a dále pokračují přes
Balkán. Existuje také jedna exotická trasa. Jak píše
deník The Wall Street Journal, část nelegálů směřuje
To, co probíhá, zvláště když se podíváme dynamiku za poslední čtyři roky, je podobné spíš
uměle vytvořenému a řízenému procesu. Z nějakého
důvodu v období od podzimu 2013 do jara 2014 se
množství těch, kteří si přáli dostat se do Evropy,
prudce zvýšilo. Jestliže do roku 2011 migrační úřady
EU mluvili asi o 20-25 tisících nelegálů za rok ze
89
Specialistka na kybernetické války 21. století Jelena
Larinová si je také jistá, že „dnešní exodus do Evropy
je velkým obchodem. Bez obrovského profitu by se
důležité struktury nepustily do realizace tak rozsáhlého propagandistického, organizačního a logistického zadání. Je jasné, že se to nemůže dít spontánně
nebo na nějakých dobrovolnických základech. Za
celou operací stojí nejmocnější profesionální struktury. Přeprava milionů lidí po připravených trasách
za podpory světových médií – něco takového jsme
ještě neviděli.“
všech oblastí původu včetně Ukrajiny, pak začátkem
roku 2014 bylo registrováno jenom z Afriky více
než 90-100 tisíc migrantů. Pokud dříve velká část
z nich směřovala především do Francie, tak nyní je
konečným cílem jejich proudu Rakousko, Německo a
Velká Británie. Například Němci očekávají do konce
tohoto roku do své země příliv asi 1 milionu migrantů. Do Řecka a Itálie již dorazilo přibližně 300
tisíc nelegálů.
Podle vydavatele „MK – Aténského kurýru“ Fedora
Ignatiadise se jedná „o celý byznys. Vyrábějí se
falešné pasy - celé podzemní (tajné) továrny pracují
pro tento obchod. . . Turecko a jeho vláda jsou v
těchto nekonečných potocích běženců zainteresováni.
To neskončí do té doby, dokud nebude radikálně
vyřešena otázka občanské války v Sýrii.“
Hlavní západní média skutečně v pravou chvíli
soustředila pozornost celého světa na tento problém.
Ruská média nechápající globální cíl této mediální
kampaně se rovněž aktivně zapojila do ospravedlnění
tohoto procesu. A média, jak známo, jsou důležitým
nástrojem manipulace obyvatelstva. Konkrétní fakt:
V minulých dnech některé deníky uvedly, že fotografie utonulého syrského chlapce, která oblétla
celý svět a získala si Rusko, byla naaranžovaná.
Chlapec bohužel zahynul. Ale pak jej účelově přenesli na jiné místo, aby byla fotografie efektnější,
srdcervoucí pro sentimentální evropské „publikum.“
Cíle bylo dosaženo: Před migranty se otevřely evropské dveře.
Pokud vezmeme v úvahu, že známá cena za „lístek
do Evropy“ v průměru stojí 10 tisíc dolarů, dá se
snadno spočítat, že proud nelegálů přináší nelegálnímu byznysu minimálně 10 miliard dolarů ročně,
možná i 15 miliard. Náklady „turecké trasy“ jenom
ze Sýrie dosahují 20-23 tisíc dolarů. Tyto částky jsou
srovnatelné s objemem obchodu s drogami. Organizace masové migrace se účastní mnohé podzemní
organizace včetně etnických. Například na Balkáně
je tento obchod z významné části kontrolován albánskými a cikánskými skupinami. Jak uvádějí experti, zkušenost posledních 25 let ukazuje, že ty
samé zločinecké syndikáty, skupiny a je chránící bývalí nebo současní příslušníci silových orgánů, zabývající se pašováním drog a nezákonným obchodem
se zbraněmi, jsou aktivně zapojeni do zhotovování
falešných dokladů.
Jelena Larinová se domnívá :„Ale aby bylo možné
si alespoň přibližně představit rozsah zdrojů stínové
ekonomiky, odkazuji na hodnocení autora světového
bestselleru tohoto roku „Zločiny budoucnosti“ (Future Crimes, pozn. překl.) M. Goodmana: Jen oblast
kybernetické kriminality a pašování drog disponují
prostředky ve výši asi 3 biliony dolarů, což jsou 3
procenta světového HDP. Je názor, že celkově světový
zločin kontroluje minimálně 10-15 procent celého
světového HDP.“ Zveřejněné údaje jsou plně srov90
V létě tohoto roku australský Institut pro ekonomiku
a svět zveřejnil další zprávu, ve které připomněl, že
ozbrojené konflikty na Zemi v roce 2014 stály asi 14
bilionů dolarů. Tato částka odpovídá 13,4 procentům
světového HDP. Ve srovnání s rokem 2008 se výdaje
na války zvýšily o 15,3 procenta.
Desítky miliard dolarů vydaných na války by stačily
na to, aby se Blízký východ a Afrika změnili v „ráj na
zemi.“ Ale byly vynaloženy na zabíjení lidí, rozvrácení mnoha zemí a ekonomik. Ale ne v blahobytné
Evropě, ani syté Severní Americe. A tady nesmíme
zapomenout, že západní civilizace je založena v historické perspektivě na bezprecedentním teroru, protože celá západní historie jsou neustálé války všech
proti všem.
natelné s čísly, která odpovídají sféře mezinárodní
migrace. „Je to strašná, soběstačná a nadnárodní síla,
která může existovat pouze v spekulativně finanční
ekonomice, kde se peníze vytvářejí v pravém slova
smyslu ze vzduchu. Rozhodně nepotřebuje vědu,
techniku a reálný inženýrsko-výrobní rozvoj. Zdrojem jejích peněz je chaos. Proto tato síla nejen proniká
do legální politiky, ekonomiky, společenského života,
ale také rozrušuje a chaotizuje celý svět, jednotlivé regiony i státy. Zvláštní operace „Běženci“ je dílo jejích
rukou,“ je přesvědčená Larinová.
Afrika byla zpustošena evropskými podnikateli a obchodníky s otroky, kteří po staletí drancovali bohatství kontinentu. Drancovali také Indii, Čínu, Malajsii. Evropští příchozí s jejich zbraněmi a novými
nemocemi prakticky zničili americké původní obyvatelstvo. Dvě třetiny obyvatelstva planety žily v
koloniální závislosti na Západu.
Dnes se migranti tlačí do Evropy aby si také vzali
zpět to, co v jejich zemích vydrancovali předkové
dnešních Evropanů. Věří, že po letech totálního
drancování jim Západ hodně dluží a je povinen je
vydržovat.
V řadách velké části expertů převažuje názor, že
se ve světě za poslední desetiletí vytvořila mohutná aliance kriminálních a plně legálních skupin,
struktur a organizací spojených se zpravodajskými
komunitami, finančníky a nejvýznamnějšími médii.
Mají přístup do nejvyšších politických kruhů na Západě včetně vládních. Uskupení této aliance jsou
klíčovými pilíři globální kriminální ekonomiky, která
skrze bankovní a finanční sféru přímo spolupracuje s
legální ekonomikou.
Samozřejmě to není hlavní příčina přílivu migrantů
do Evropy. Všechno, co je spojené s migračními procesy, probíhá uprostřed jednání mezi USA a EU ve
věci vytvoření zóny volného obchodu. Toto Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) je
oblíbený mezinárodní projekt Baracka Obamy, zvaný
dokonce „Obamova doktrína.“ Podívejme se do min91
Nicméně jsou si dobře vědomi, že v současném stavu
NATO není schopné bojovat s Ruskem a v „modré“
a tolerantní Evropě není dost hořlavého materiálu
pro válku. A tímto hořlavým materiálem se Evropa
naplňuje. Počítat se proto bude s miliony migrantů
a v důsledku toho s milionovou armádou. A tahle
armáda bude za nějaký čas u hranic s Ruskem – v
Pobaltí, Polsku, na Ukrajině, v Rumunsku a zřejmě ve
Finsku. Pro vytvoření mocné armády v Evropě proti
Rusku také USA organizovaly rozvrat Blízkého východu a severu Afriky. Takže se nemusíte o Evropu
obávat. . .
ulosti. Po vytvoření světového koloniálního systému
byla Evropa vyživována energií podrobených zemí.
Po vytvoření Evropské unie se EU živila zdroji a
postsovětským potenciálem zemí východní Evropy.
Dnes přišel čas, aby USA žily z potenciálu EU.
Musíme poznamenat, že Amerika chce vytvořit v nejbližší době dvě ekonomické zóny se zeměmi EU a
ATS. Dva regionální „ringy“ v čele s Washingtonem:
Transatlantické partnerství a Transpacifické partnerství. Důvodem je vytvoření obrovských nových trhů
bez účasti Číny, Ruska a dalších zemí BRICS. Sjednocení trhů USA a EU už v blízké perspektivě povede
k zrušení jejich měn, dolaru a eura, s přechodem na
novou transatlantickou měnu. To umožní zbavit se
všech dluhů denominovaných v dolarech a eurech a
začít novou ekonomickou expanzi.
Není důvod se divit, že během několika hodin po
úderu tureckých vzdušných sil na ruský Su-24 v
Sýrii Evropská komise schválila přidělení 3 miliard
euro z rozpočtu EU. Minulou neděli EU toto rozhodnutí schválila. Prostředky mají jít na boj s migrační krizí – vytvoření koordinačních mechanismů a
„zlepšení každodenního života běženců“ v Turecku.
Jak se říká, vhodili do temné migrantské řeky
tureckou štiku. Rusko-syrskou zkušenost s navracením běženců domů, o které se mluvilo na zasedání
Rady bezpečnosti OSN, v Evropě ignorovali. A příliv
migrantů do Evropy bude pokračovat do té doby,
dokud se situace v Libyi a Sýrii neuklidní, uvedl
šéfredaktor deníku Politics First Marcus Papadopulos. Má samozřejmě pravdu stejně jako mnohé jiné
veřejné a politické osobnosti na Západě i v Rusku,
ale situaci to nezmění, protože v sázce jsou takové
ohromné peníze, že je těžké si to představit. Zbývá
doufat v příznivý výsledek operace Ruska v Sýrii.
Pouze ten může obrátit situaci ve prospěch zdravých
sil. Je možné říci, že se dnes v Sýrii rozhoduje o budoucnosti celého světa.
Ale hlavní je to, že to pomůže udržet, ale i
posílit rozkolísaný jednopolární svět. Pro takovou
grandiozní ideu stojí za to zaplatit chaotizací Evropské unie. Podle mínění některých expertů, nyní
přichází čas na „zmáčknutí“ EU a její vtažení do
TTIP, dokud se ke vládě v klíčových státech nedostali
národně orientovaní politici. Znamená to, že za vším
tím Velkým exodem je třeba konkrétně hledat čí vůle,
čí finance a čí geopolitický cíl za ním stojí. Jen tak se
civilizační pozdvižení neorganizuje.
A není opravdovým cílem masové migrace do Evropy
Rusko, nestane se většina mladých mužů – migrantů
budoucími vojáky celoevropské armády, která bude
vytvořena pod vedením a za peníze USA?
Američané si dali za cíl válku Evropy s Ruskem a od
tohoto cíle neustupují. Tím spíš, že Ukrajina jejich
naděje nenaplňuje.
92
URANUS PLUTO SYNODIC CYCLES AND VIOLENT CHANGE
philosopher had this in common—they sought to increase human creativity and freedom by destroying
outmoded, corrupt ideas and practices. The emperor
attempted to destroy a political elite, the philosopher
attempted to destroy an entrenched intellectualism.
zdroj:http://zvedavec.org/komentare/2015/12/6701-nenitreba-litovat-evropu-ale-sebe.htm
Uranus Pluto Synodic Cycles and Violent Change
Uranus/Pluto in the Sixties in the USA
The Uranus/Pluto synodic cycle acts on our plane
of existence often in a more violent manner than the
other synods. Its actions are sudden and abrupt. For
those who have held on to power too long, their fall
can be swift and total.
It is fortunate that the violence and intensity of this
synod does not last as long as other synods. Most
recently this synod occurred during the mid 1960´s.
It resulted in the USA in social, political, cultural upheaval. Had it lasted another ten years the whole fabric of American society might have been torn apart.
A Uranus/Pluto synod, which was exact in 1710 at
28° Leo, took place during the Wars of Spanish Succession. These wars were fought primarily over increasing the power of the French King Louis XIV, the
greatest military power in Europe at this time. This
synod was conjunct Louis XIV mid heaven and exactly sextile his natal Eris located at 28°II. He ended
up loosing these wars. Possibly Plutonian karma.
This synod also helped usher in the Age of Enlightenment.
The placement of the poles of Uranus also has importance in determining the nature of the influence
of the synod. When Uranus/Pluto occurred in the
1960´s, the north and south poles of Uranus equally
faced Earth, creating an energy perhaps more destabilizing, but more conducive to the birth of the new.
In the 1850´s conjunction, Uranus was moving from
its Equinox point, where its north and south poles
equally faced Earth, to a station where the north pole
faces Earth. This position culminated in 1862.
Found natally in the birth chart, as it was in the
charts of the Emperor Julian and also in the chart
of the philosopher Jean Jacques Rousseau, this synod
can signify a willingness to fight for more individual
creative human expression. Julian sought to revive
the ancient virtues of the Roman Empire and merge
them with a new spiritual awareness then coming
into being. Jean Jacques Rousseau, authoring The
Social Contract, injected a new ideal into the political consciousness of his time, one that led eventually
to greater freedom for by eroding the class distinctions of ancient Europe. Both the emperor and the
When one pole of the planet Uranus faces the Earth,
the focus, for good or for ill, is one pointed, more
intense. In 1861, during the American Civil War, the
north pole of Uranus faced Earth, and Uranus in the
sky was conjunct the natal U.S. Uranus (1776) and
inconjunct Eris. Americans needed to solve that onepointed issue of slavery.
In charts of historical personages and nations, the factors of its polarity, longitude and declination must be
93
minated in an astronaut walking on the Moon. It
also saw civil rights riots in many major metropolitan
areas. Conjunct the U.S. Neptune (1776 chart), this
synod motivated Congress to pass many new laws
seeking to balance social injustices.
weighed. Pluto, because of its highly eccentric orbit, while located at the same general longitude (or
right ascension) in the sky as Uranus, may be much
above it or much below it by declination, so much
so that the nature of the entire synodic influence can
be strengthened or weakened. If these two planets
are conjunct by both longitude and declination, their
influence is most powerful.
The war in Vietnam grew highly unpopular. It
sparked mass marches in Washington and other
cities, which led to new legislation in Congress. The
politics of America was transformed.
If a synod is placed in a certain part of the sky, and if
in addition a strong influence coming from that sector, the synod will take on the qualities of that region.
For example, take the 1990’s Uranus, Neptune, Saturn triple synod. It stood very close to the center of
our Milky Way Galaxy; it acted as a lens to focus the
energy for whatever influence was coming out from
that sector. It will take decades to determine the full
influence of that configuration.
On a more mystic level, spiritual counselors, coming from many disciplines and traditions around the
world, came to America and began openly teaching
their disciplines. Major spiritual truths were born
into the mass mind of Americans at this time. America’s Neptune (1776), on every level, was being activated.
Uranus/Pluto activated those mass experiences of
the awakening of love, often induced by sizeable
doses of designer drugs like LSD-25 or natural substances like mescaline. Uranus/Pluto is a scientific
synod. The “summer of love” that occurred in San
Francisco in 1966 (San Francisco also has a Neptune
at the same position as the Declaration Neptune), was
a manifestation of the energy of this synod. In these
years, the mental state of bliss, called samadhi, was
shared among tens of thousands of people, in numerous different ways (drugs, meditation, etc.), almost
always freely and spontaneously, often as a surprise,
but very naturally.
The Uranus/Pluto synodic cycle lasts for approximately 127.30 years. If one gives the conjunction an
orb of ten degrees on either side of partile, one could
say that it lasts for about 125 years. If this synod
occurs on a nation’s planet, as for example when
Uranus/Pluto conjoined the U.S. Neptune (1776) at
22°Virgo in the 1960´s, it activated all of the issues
ruled by that planet.
Let’s examine the two previous UR/PL synods and
how they functioned in American history.
Uranus Pluto Synod Ruling 1962-1969
The introduction of new spiritual disciplines occurred. Some of them had a shattering, then reforming effect on the whole culture. For example, a professor of clinical psychology teaching at Columbia
University “channeled” a series of lessons and spir-
In 1962-69, giving this synod a ten degree orb in each
direction, one could say that Uranus/Pluto ruled the
decade of the 1960´s. The 1960´s in America ushered in a high tech industrial revolution, which cul94
95
itual teachings entitled A Course in Miracles. This
book purported to be a correction of the original
Christian teachings. It became extremely popular. It
still is. Spiritually, this period has been called the
Fourth Great Awakening in America. That was the
Neptune conjunction.
was the new cultural and spiritual elite. Its beliefs were embodied in the writings of Emerson and
Thoreau and Melville, and in the songs of Whitman,
in a previous Great Awakening and one they were in
the middle of at this time. The Second Great Awakening led to the American Civil War.
1847-54. This Uranus/Pluto was exact in 1851 at
28°and 29°Aries and at 0° Taurus. The first aspect this
synod made was the square to the U.S. Pluto (1776
chart). At the same time, the U.S. experienced its
first quarter square of Pluto to natal Pluto. The northeastern states like Massachusetts, Pennsylvania, New
Jersey, New York and Vermont were experiencing an
economic boom. It made the whole nation prosperous along with many other parts of the world. Factories in these states produced enormous amounts of
steel and iron and copper, as well as finished products like textiles, and weapons, steam engines and
advanced farming implements.
1850 saw the enactment of a bill called the Compromise Bill of 1850, an attempt to solve some of the
problems of slavery by allowing it to continue in the
Southern states and restricting its spread to the new
States entering the Union. It really didn’t work very
well. Some issues do not suffer compromise. Slavery was evil; it had to be eliminated entirely from the
body politic. To abolish slavery required a civil war.
The process of ridding itself of slavery began in
earnest when America’s Pluto (1776 chart) was
squared by Uranus/Pluto (in 1851 & 1852 at 27°
Aries). An unjust karmic condition coming under the
influence of Pluto, seeks to find a new balance. The
addition of Uranus to Pluto adds an aggressive drive
for freedom. (The Uranus/Pluto influence occurring
in the 1960´s assisted in wiping away what was called
Jim Crow, the segregation customs and laws that prohibited blacks in many parts of the nation from finding employment.) US Declaration Pluto
With this economic power came political power, if
only the power to buy votes in Congress. Political
power had for many years rested with the Southern
States. The State of Virginia alone gave the USA a
number of its first presidents. Due to the flexibility
of representation set up and embodied in our Constitution by the Founding Fathers, new States were
yearly being admitted to the Union. The Southern
elite were losing their power.
Pluto is an economic planet. Its location in an
earth sign (27° Capricorn in the 1776 chart) indicates
what kind of property the American people would
hold. Pluto is also the archetypal energy that rules
bondage, and thus in America’s chart, along with
the conjunction to the south node, the synod indicates the karma that this people must work out. The
American people must come to terms with the idea of
holding human beings in bondage and calling them
The Southern planter aristocracy, with its gentility,
refinement and culture, nevertheless was based on a
dark legacy—slavery. The eventual and certain but
delayed loss of its power was extremely threatening.
A new upper class had been born—the Northern industrialists with their amazing economic power. This
96
a property that can be bought and sold: This practice
is an abuse of the human spirit.
The crescent phase asks one to make real the vision
of what was begun at the new. Often in this phase a
conflict, a strain, a trial must be endured. This testing
is necessary in order to make permanent what was
begun at the New phase. civil war image
The Uranus/Pluto synod of 1850/51 moved into the
first thirty degrees, and Uranus by transit was conjunct America’s natal Uranus (UR:9° GE 21´; PL 8°
TA 36´), on April 12,1861, the day the American Civil
War began.
When the angle between Uranus and Pluto moved
into the 45° aspect, which began in 1863 and was in
orb all of 1864, the conflict between the past and the
future of America reached its apex. With great pains,
the North began winning all its battles in both theaters of the war, and slavery and the whole ethos the
planter aristocracy represented in America was eliminated forever.
zdroj:http://www.historicalastrology.com/planetary-synodiccycles/uranus-pluto-synodic-cycl/
97

Orl-2015-12

Transkript

Podobné dokumenty

Orl-2015-11

pdf-ocr - Teologické texty

ke stazeni: Orl-2015-8

Czechs, Slovaks and the Jews, 1938–48

Prezentace aplikace PowerPoint - Alternative Investment Advisory

místopředseda Senátu PČR, Praha

situace24_3_02

zde - apkurs

Katalog ke stažení