Nasávaná vláknina z Huhtamaki

VOŠ obalové techniky a SŠ, Kostelní 134, 411 08 Štětí
Huhtamaki – ekologicky šetrné obaly z nasávané vlákniny
Závod v Přibislavicích má za sebou dlouhou historii – i když z počátku ne s dnešním
výrobním programem. Závod byl založen již na konci 17. století na místě bývalého mlýnu
s hamrem. Tehdy se však zde vyráběl ruční papír jako v ostatních podobných papírnách té
doby. Speciální technologie zpracování sběrového papíru byla zavedena až po 2. světové
válce, v r. 1948. O deset let později se závod stal součástí Jihočeských papíren Větřní. V 90.
letech se stal vlastníkem Van Leer. Tato holandská firma později vytvořila fůzi s finskou
společností Huhtamaki. Od roku 2000 je tedy i přibyslavický závod členem této skupiny.
V současnosti Huhtamaki v Přibyslavicích vyrábí a dodává obaly z nasávané vlákniny cca ve
třech kategoriích
krabičky a proložky na vejce ( asi nejznámější sortiment i pro laika )
misky na ovoce a zeleninu
držáky na nápoje
Firma Huhtamaki Česká republika, a.s. však má sortiment ještě bohatší - nabízí opravdu
bohatý sortiment kelímků na teplé i studené nápoje, nádobí pro jednorázové použití ( z plastu
i kartonu ) pro fast food řetězce i plastové a papírové obaly na čerstvé potraviny. Cíl naší
exkurze však byl seznámit studenty s unikátní technologií nasávané kartonáže, se kterou se
v tomto rozsahu jinde než v Přibyslavicích v naší republice nemají možnost setkat.
Tak jaký je tedy princip této výroby zpracování sběrového papíru, která vznikla
v Americe až na počátku 20.století , v r. 1903 ( do Evropy se dostala do konce až v roce
1935)?
Základní surovinou je sběrový papír. Ten se zpracovává s vodou na vysoce homogenní
papírovou hmotu. Principem technologického postupu je vakuové tvarování nasáté suspenze
sítovými formami. Vlastní výrobní zařízení se tedy sestává z rotačního nasávacího bubnu
s formami.
Formy mají kovový charakter – obvykle jsou hliníkové, ale mohou být např. i z bronzu nebo
odlity z epoxidových pryskyřic a hliníkem jen oplášťovány. Jsou potaženy velmi jemnou
síťovinou ( hladkost povrchu záleží na jemnosti „textury „ síťoviny“). Jejich výroba klade
značné nároky na konstrukci . Formy pro obaly jsou vyvíjené za pomoci nejmodernějších
CAD SW. Konstrukce je samozřejmě odvislá od druhu používání obalu. Na základě těchto
požadavků jsou ve 3D vymodelovány veškeré deformační zóny, které pak chrání balené zboží
Autor: Ing. Jana Žižková
1
Upravený článek byl publikován v časopise Svět balení
[email protected]
VOŠ obalové techniky a SŠ, Kostelní 134, 411 08 Štětí
před možnostmi vnějšího i vnitřního poškození, zvláště před rázy a vibracemi. Finální
produkty z nasávané vlákniny mají obvykle dvojí funkci – funkci obalu i fixace zároveň.
Formy ( obvykle v počtu 8, existují však i výrobní zařízení na 6 forem ) jsou osazeny
po obvodu bubnu . Jsou obvykle vyměnitelné.
Buben může být osazen i rozdílnými sadami forem ( až 4 ), čímž je možné dosáhnou
zefektivnění kapacity stroje u některých zakázek. Buben je ponořen do nádrže s
rozvlákněnou papírovinou ( může být zaklížená nebo i obarvená ). Konzistence této vláknité
suspenze je necelé 1%. Suspenze je vakuově nasávaná postupně do jednotlivých forem. Pevná
podložka formy obsahuje odtahové kanálky, kterými se odvádí voda během jednotlivých fází
pohybu při vynoření formy z nádrže. Při cca 25% sušině je mokrý obal snímám snímacím
zařízením, což je v podstatě negativní protiforma obalu. Dopravníkem je obal dále veden do
sušící sekce. Sušárny mohou být parní nebo kombinované ( plyn – elektrika ). Po dosušení
v těchto sušících tunelech výrobek by měl obsahovat cca 92 – 95 % sušiny. Následuje
povrchová úprava, potisk a balení a expedice. Povrchová úprava se týká hlavně barvení a
přelisování. Při vícenásobném přelisu je povrch mnohem hladší. Takto balené výrobky jsou
lépe presentovány v prodejních regálech.
Než se zmíním o potiskování této unikátní technologie, připomeneme si v rychlosti
ještě další způsoby výroby obalů z nasávané vlákniny. Vedle již zmiňovaných rotačních
strojů, které jsou pochopitelně nejvýkonnější se používají i horizontální a vertikální stroje. U
horizontálních strojů je papírovina nasávána ze spodu nebo shora, u vertikálních z boku.
Horizontální stroje jsou v současnosti běžnější. Kovové formy jsou na stroji obvykle
upevněny v počtu 2 + 2 ( proti sobě na protilehlých stranách zařízení ) . Zařízení tedy v nádrži
při nasávání učiní vratný pohyb. Po překlopení formy do původní polohy ( v horizontální ose
) následuje opět snímání negativní protiformou a doprava do sušící komory, boxu nebo
tunelu.
Autor: Ing. Jana Žižková
2
Upravený článek byl publikován v časopise Svět balení
[email protected]
VOŠ obalové techniky a SŠ, Kostelní 134, 411 08 Štětí
Vzhledem k tomu, že dnešní obaly jdou ruku v ruce s tiskovými technikami, snad je
tedy i na místě zmínit se o potisku. Potiskovat lze obdobně samozřejmě jakýkoli sortiment
z nasávané vlákniny, v tomto článku se chci však věnovat nejznámější produkci ze součásti
komplexního programu balení čerstvých potravin FRESH FOODS – tzn. obalům na
vejce.Ano, na místě je vskutku množné číslo – neboť obaly se neliší jen počtem balených
vajec, ale rozměr obalu ovlivňuje i hmotnost vajec. Hmotnostní kategorie jsou specifikovány
podle velikosti vajec, od hmotnosti menší než 53 g až po více než 73 g ( velikosti S,M,L,XL ).
Balení může být po 6, 10 či 15 ( samozřejmě i po 30, ale vzhledem k tomu, že plata na rozdíl
od obalů nejsou potištěná, ponechme je tedy stranou ). Obaly podle konstrukce se rozlišují
typu VISI ( mají průhledy ve víku, čímž je umožněna snadná kontrola zboží ) . Potiskovat lze
vrchní víko i boční stěny. TOP – ploché víko bez průhledu, výhodou tohoto uspořádání je, že
lze potiskovat i vnitřní stranu víka nebo na tuto plochu podle přání zákazníka je možné
aplikovat např. plnobarevné etikety. A konečně konstrukční kombinace obou předešlých
VISI-TOP pro 15 vajec( 3 x 5 ), kdy mezi druhou a třetí řadou je průhled typu VISI, nad 1. a
2. řadou zůstává velká plocha pro tisk či etikety typu TOP.
Vnitřní potisk obalů TOP, event.,VISI-TOP je realizován metodou přímého knihtisku,
a to maximálně na 2 barvy ( vzhledem ke specifičnosti materiálu a tiskové techniky nelze zde
zajistit přesnost soutisku). To ovšem neplatí u potisku vrchních a bočních stěn, neboť ten je
realizován metodou nepřímého tisku z výšky ( nepřímý knihtisk ). Hlavní rozdíl spočívá
v tom, že zatímco u přímého knihtisku je forma v přímém kontaktu s materiálem, tudíž při
přetiskování jednotlivými barvami vzhledem k hrubosti materiálu, přesný soutisk skutečně
nemůže být garantován, u nepřímého knihtisku jsou barvy z jednotlivých forem přenášeny na
měkký povrch přenosového válce ( ofsetová guma ) postupně za sebou, tzn. k zajištění
soutisku dojde na válci. A teprve z válce je již celý plnobarevný motiv přenesen na materiál.
Vlastní tisková forma pro nepřímý tisk z výšky je tedy kombinací ofsetového
magnetického plechu s vrstvou fotopolymeru. Kopírovací podklad ( negativ) je vysvícen do
fotopolymeru , nevytvrzený fotopolymer je vymyt a vysušen, tzn. zůstává jen zrcadlově
správný vyvýšený vytvrzený fotopolymerní reliéf na plechu, který se upíná do kolíků na
formovém válci. Fotopolymery ve firmě Huhtamaki se používají od firmy BASF v různých
tloušťkách, obvykle 0,94 mm. Pro zákazníky se před tiskem vytvoří v dnešení době již
nezbytný nátisk ( věrnost barev zajištěna pomocí ICC profilů ) . Nátisk lze nasimulovat na
přání zákazníka i na nejrůznější typy podkladu krabičky, vedle tradičních bílých a šedých
obalů je možné objednat si krabičky v barvě žluté, růžové, oranžové, hnědé, zelené či modré.
Autor: Ing. Jana Žižková
3
Upravený článek byl publikován v časopise Svět balení
[email protected]
VOŠ obalové techniky a SŠ, Kostelní 134, 411 08 Štětí
Vlastní výrobou a potiskem samozřejmě téma vyčerpané není, protože výroba
nasávané vlákniny není jen o vlastních výrobních zařízeních, důležité jsou i další návazné
papírenské operace bez kterých by se výroba nedala realizovat – laboratoř, přípravnu látky či
čistírnu odpadních vod. Ale není možné samozřejmě toto, byť i zajímavé téma zpracovávat
tak zeširoka.
Autor: Ing. Jana Žižková
4
Upravený článek byl publikován v časopise Svět balení
[email protected]