Hodnocení přínosů outdoorových tréninků ve firmě Huhtamaki
Transkript
Hodnocení přínosů outdoorových tréninků ve firmě Huhtamaki Česká republika, a.s. 1 Cíle outdoorových kursů v HČR Outdoorové tréninky jsou ve firmě Huhtamaki Česká republika, a.s. součástí vzdělávacího a školicího systému, který má obecně za cíl zlepšit dispozice každého zaměstnance k jím vykonávané profesi. Vzdělávací systém se skládá ze dvou hlavních oblastí: rozvoj profesionálních znalostí a dovedností a rozvoj osobnostních dispozic. Outdoorové tréninky jsou součástí druhé ze jmenovaných oblastí. Firma dosud realizovala tři outdoorové tréninky, všechny v centrální části Žďárských vrchů: - - - v roce 2002 se ho zúčastnilo 18 zaměstnanců pracujících na pozicích středního a vyššího managementu a na pozicích specialistů. Jednalo se o účastníky ze středoškolským a vysokoškolským vzděláním s průměrným věkem 38 let. Kurs realizovala firma Altego Brno. v roce 2003 se ho zúčastnilo 22 zaměstnanců pracujících na pozicích specialistů a vedoucích menších pracovních skupin. Jednalo se o účastníky se středoškolským vzděláním nebo s výučním listem a s průměrným věkem 35 let. Kurs realizovala firma Outward Boud – Česká cesta Praha. v roce 2005 se kursu zúčastnilo 21 zaměstnanců z výroby a údržby, jednalo se o předáky pracovních skupin a dílen, velkou většinou šlo o zaměstnance s výučním listem, průměrný věk byl 36 let. Kurs provedla firma Outward Boud – Česká cesta Praha. Ve všech třech případech bylo hlavním cílem kursu rozvoj týmové spolupráce, bourání bariér mezi jednotlivými organizačními celky firmy a zdokonalení schopnosti týmově řešit problémy. Ve druhé úrovni pak šlo o rozvoj racionální komunikace, prohloubení osobních vztahů a upevnění vzájemné důvěry. Ve všech třech případech se účastníci setkali s formou outdoorového tréninku poprvé ve svém životě. Před začátkem každého kursu proběhla přípravná a motivační schůzka, při níž se účastníci dozvěděli veškeré podrobnosti o kursu, o jeho průběhu i metodách. Schůzka vždy začala dvěma jednoduchými aktivitami typu ice-breakers jednak pro skutečné prolomení ledů, jednak jako ukázka a motivace, co se na kursu asi tak bude dít. Ve velmi otevřené diskusi pak byli účastníci motivováni k tomu nejdůležitějšímu – aby se aktivitám na kursu nebránili, neboť čím víc člověk investuje tím víc získá. V přípravné fázi kursu byl kladen velký důraz na to, aby dodavatel kursu byl obeznámen se situací ve firmě a z toho plynoucími cíli kursu a se stručnou charakteristiku účastníků a jejich vztahů. Rovněž bylo důležité, že hlavní instruktor kursu firmu navštívil, prohlédl si výrobní i nevýrobní prostory, mluvil s některými budoucími účastníky a měl tak možnost udělat si obrázek o firemní kultuře i o tom, jací účastníci na kurs přijedou. 2 Hodnocení kursů Zhruba dva týdny po každém kursu se s každou skupinou účastníků uskutečnila ve firmě ještě jedna závěrečná a hodnotící schůzka. Na ní se připomnělo dění na kursu (projekce fotografií, videa) a proběhlo hodnocení kursu – verbální a písemné. Verbální formou diskuse a písemné formou dotazníku. V dotazníku šlo hlavně o to zjistit, zda kurs měl pro účastníky nějaký přínos v těch oblastech, na které se svým zadáním zaměřoval. Šlo o oblasti: - Pozitivní myšlení, tj. víra v možnost řešit i na první pohled obtížné situace. - Efektivní řešení problémů, tj. schopnost racionálně a účinně řešit problémy. - Sebevědomí, tj. víra ve vlastní síly a schopnosti. - Komunikace, tj. schopnost komunikovat otevřeně, racionálně a se zvládnutím emocí. - Důvěra v kolegy, tj. důvěra v jejich schopnosti a jejich kolegialitu. - Důvěra v týmovou práci, tj. důvěra v to, že tým je schopen zvládnout větší problém než jednotlivec. - Zreálnění pohledu na kolegy, tj. vytvoření si představy o skutečných schopnostech, vlastnostech a postojích svých kolegů. Nebylo v našich silách zkoumat, zda kurs měl nebo neměl vliv na účastníky, některou z objektivnějších metod, např. metodou 360° před kursem a s odstupem i po kursu. Zjišťování tedy bylo postaveno na tezi, že každý rozumný dospělý člověk je schopen vliv podobných akcí na sebe sama posoudit sám. Pouze je třeba: 1) zjistit, zda jsou účastníci dostatečně jasně schopni rozlišovat prvoplánový efekt (programy se mi líbily) od účinku kursu, tj. zda má pro mě nějaký přínos; 2) zajistit, aby byli účastníci dostatečně otevření a nebáli se svoje názory prezentovat. 3 Validita hodnocení Ad 1): Použili jsme referenční hodnocení, tj. účastníci hodnotili každý uvedený program ve dvou rovinách: jak se mi líbil a jaký měl pro mě přínos. Výsledky ukazují následující grafy: Z grafů je patrné, že i když je korelace mezi oběma kategoriemi vysoká, přesto není stoprocentní. Navíc je vidět, že ty stěžejní programy, které nebyly postaveny jen na efekt, ale směřovaly k rozvoji některých výše zmíněných schopností a dovedností, byly hodnoceny lépe jak v rovině „líbilo“, tak v rovině „mělo přínos“. Z výsledků lze dle mého názoru potvrdit tezi, že účastníci si dobře uvědomovali rozdíl mezi „program se líbil“ a „program měl pro mě přínos“. Ad 2): Značná otevřenost je celkovým znakem firemní kultury v Huhtamaki ČR, zejména co se týče hodnocení firemních akcí. Firemní vzdělávací a školicí akce se hodnotí pravidelně už od roku 2001 a nikdo nebyl za své kritické názory nijak postižen, ani mu to nebylo nijak připomínáno. Účastníci neměli důvod nebýt otevření. 4 Výsledky hodnocení Účastníci hodnotili přínosy kursu v uvedených oblastech dvakrát: jednou zhruba po 14 dnech na závěrečné schůzce po kursu (bezprostřední) a podruhé zhruba po 6 měsících korespondenčně. V hodnotící škále 0 až 5 (5 je maximum) jsou průměrné výsledky ze všech tří kursů zobrazeny v grafu: Z grafu je vidět očekávatelný jev, že vliv kursu se s časem vytrácí a že dojmy z kursu se do bezprostředního hodnocení bezpochyby promítly. Nicméně i hodnocení po 6 měsících ukazuje, že účastníci pociťují vliv kursu na sebe sama i na ostatní účastníky (u všech položek je průměrné hodnocení vyšší než 2,5, tj. víc než 50%). Největší vliv se projevuje ve zlepšení komunikace, zvýšení důvěry v kolegy, v týmovou práci a zreálnění pohledu na své kolegy (hodnocení vyšší než 60%). Zajímavé je srovnání dvou odlišných skupin účastníků. V roce 2002 se kursu zúčastnili vedoucí zaměstnanci a specialisté se SŠ nebo VŠ vzděláním a výsledky dopadly takto: V roce 2005 se kursu zúčastnili zaměstnanci v dělnických profesích, většinou s výučním listem, a výsledky jsou tyto: Skupina vedoucích zaměstnanců je poněkud kritičtější v hodnocení přínosu pro ně samotné, přičemž hodnocení přínosů v oblastech spojených s týmovou prací je jasně vyšší. U zaměstnanců dělnických profesí je hodnocení vyrovnanější, tj. hodnotí pozitivně i přínos pro ně samotné, i pro rozvoj schopnosti týmově pracovat (i když nižší než skupina první). Oba výsledky lez vysvětlit jak dosavadními možnostmi účastníků z obou skupin v celoživotním vzdělávání (u první skupiny vyšší), tak postavením účastníků obou skupin v pracovním procesu (zaměstnanci z první skupiny jsou v práci více odkázáni sami na sebe, zatímco ti z druhé skupiny pracují neustále v rámci pracovních skupin). 5 Závěr Výsledky hodnocení lze považovat za potvrzení toho, že outdoorové kursy, které dosud v Huhtamaki ČR proběhly, měly pozitivní dopad na jejich účastníky a že pro ně měly nezanedbatelný přínos. Důležité také je, že si to účastníci uvědomují a možnost účasti na kursu si váží. Červen 2007 Martin Klusáček, personální ředitel Huhtamaki Česká republika, a.s.
Podobné dokumenty
Krkonoše Crossing 2011
v Harrachově a končí ve Velké Úpě. Je dlouhá +/- 50km a my ji zvládneme za 2 dny.
Nocleh
Vzhledem k tomu, že se budeme po celou dobu nacházet v KRNAPu, je vyloučena možnost spaní pod širákem a nezb...
Nasávaná vláknina z Huhtamaki
s hamrem. Tehdy se však zde vyráběl ruční papír jako v ostatních podobných papírnách té
doby. Speciální technologie zpracování sběrového papíru byla zavedena až po 2. světové
válce, v r. 1948. O de...
Reflexe v procesu učení
funkčnosti jednoznačných a univerzálních návodů, jak něco dobře dělat, o realizaci kurikula formou nejkratší možné cesty k vytyčenému cíli či v souvislosti se známým Lewinovým
výrokem např. o výraz...
Zkušenostně reflektivní učení v přípravě sociálních pedagogů
této situace?), výsledný závěr (Co dalšího by se mohlo udělat?) a nakonec ještě akční plán (Pokud se
dostane člověk do této situace znovu, tak co udělá jinak?).
Tendence k vyzdvižení významu reflex...
Reflexe v procesu učení
Jaké jsou cílové skupiny, se kterými pracujete za využití reflektivních
technik?
Ve své práci využívající reflexi praxe jsem se zaměřoval zejména na studenty doktorského studia, jejich disertační v...
Srovnání průměrných ročních nákladů na vedení
The company is registered in the commercial register with the Municipal Court in Prague, section C, insert 74524