talent management
Transkript
č. 9 2011 VYDAVATEL ČASOPISU: Pavel Kysilka: „Personalistiku nepovažuji čistě za práci HR útvaru, ale za každodenní činnost všech manažerů.“ 16 EMOČNÍ INTELIGENCE: VĚDOMOSTI PRO ŽIVOT NESTAČÍ 30 MYSLÍTE NA ZDRAVÍ SVÝCH ZAMĚSTNANCŮ? 31 PARTNER ČASOPISU TALENT MANAGEMENT: Jo, Kusejr, to byl talent! Ale kdo ho dneska zná? 5 Inspiration for future INSPIRACE aneb strategickým rozvojem zaměstnanců ke zvýšení konkurenceschopnosti 4. října 2011 zámek Křtiny, Křtiny u Brna SOUČASNÉ TRENDY V INTERNÍM ROZVOJI A SEBEROZVOJI ZAMĚSTNANCŮ Kam se ubírá interní rozvoj zaměstnanců a jakým způsobem využívají společnosti v tomto smyslu vlastních kapacit? Co přináší interní rozvoj firmě, co zaměstnancům a v čem tkví jeho rezervy? Jakým způsobem motivují společnosti zaměstnance k seberozvoji? PROGRAM 3. ŘÍJNA 2011: 17:30–21:00 Večerní networking Společná večeře a diskuse HR manažerů se uskuteční v prostorách zámku Křtiny. Pro zájemce bude uspořádána prohlídka barokního kostela Jména Panny Marie, který je spjat s českým stavitelem a architektem italského původu Janem Blažejem Santinim – Aichlem. PROGRAM 4. ŘÍJNA 2011: 11:00–11:30 E-development, zkušenosti a perspektivy 8:30–9:00 Registrace účastníků 9:00–9:45 Úvodní slovo následované Roadshow People Management Forum 11:30–12:00 Příběh ČSOB – vyplatí se budovat systém interního koučinku? František Hroník, jednatel a ředitel, agentura MotivP, s.r.o. Jaroslav Durda, člen představenstva PMF, personální ředitel a jednatel, Tieto Czech, s.r.o.; Zdeněk Šimek, viceprezident, PMF, personální náměstek, VZP ČR; Hana Pitnerová, členka představenstva, PMF, personální ředitelka, Hella Corporate Center Central & Eastern Europe, s.r.o. Jan Pešek, seniorní kouč HRM, Československá obchodní banka, a.s. 9:45–10:40 12:30–13:00 Alternativní metody ve vzdělávání Panelová diskuse s příspěvky generálních ředitelů a senior manažerů k tématu Současné trendy v interním rozvoji a seberozvoji zaměstnanců Vystoupí zástupci společností: Jiří Kaláb, jednatel a majitel, KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.; Eva Vacíková, HR manažerka, FEI Company Czech Republic; Marek Ryšavý, ředitel a jednatel, Hella Autotechnik, s.r.o.; Hana Pitnerová, personální ředitelka, Hella Autotechnik, s.r.o.; Josef Šindelka, personální manažer, CEE, Red Hat Czech s.r.o.; Radovan Musil, ředitel vývojového centra, Red Hat Czech s.r.o. 10:40–11:00 Přestávka na kávu a malé občerstvení, příležitost pro neformální networking 12:00–12:30 Když není čas... Aleš Demjan, Training and development manager, Moravia IT, a.s. Michal Kankrlík, majitel a marketingový ředitel, IVITERA a.s. 13:00–14:00 Přestávka na oběd 14:00–14:30 Jak rozvíjíme zaměstnance ve FEI Eva Vacíková, HR manažerka, FEI Company Czech Republic 14:30–15:00 Rozvoj zaměstnanců společnosti Baťa Vojtěch Kořen, personální ředitel, Baťa, a.s. 15:00–15:15 Závěr konference Moderace konference: Jaroslav Durda, viceprezident, PMF, personální ředitel a jednatel, Tieto Czech s.r.o.; Zdeněk Šimek, viceprezident, PMF, personální náměstek, VZP ČR V nabídce letošní Inspirace aneb strategickým rozvojem zaměstnanců ke zvýšení konkurenceschopnosti naleznete: 10. listopadu 2011 Praha – hotel Jalta, Posilování schopností a dovedností klíčových lidí Poplatek za účast: Pro bezplatný vstup mohou členové PMF (ČSRLZ) využít svých voucherů na vstupy (nevztahuje se na večerní program 3. října 2011). Cena pro členy PMF: 1890 Kč /osoba + DPH Cena pro ostatní zájemce: 2390 Kč /osoba + DPH People Management Forum (dříve Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů), Lublaňská 57/5, 120 00 Praha 2 tel.: +420 222 560 073, +420 775 730 033, e-mail:[email protected], [email protected] www.peoplemanagementforum.cz Na Z á st up c e v y d a va te le : Ing. František Mika Re d a kc e : Mgr. Alena Králíková Lublaňská 57/5, 120 04 Praha 2 telefon: 222 560 073, 774 188 343 email: [email protected], www.hrforum.cz G ra f i c k á ú p ra va , s a z ba: Nina Holubovská telefon: 776 571 705 Ti sk: T. A. PRINT telefon: 224 933 822-4 www.realtisk.cz Pé č e o k li e n t y : Bc. Pavel Kunert telefon: 774 188 345 email: [email protected] [email protected] Pří je m p ře d p la t n é h o : Objednávky předplatného i všechny dotaze a urgence týkající se předplatného směřujte prosím na: SEND Předplatné P.O.Box 141, 140 21 Praha 4 telefon: 225 985 225, 777 333 370 příjem SMS 605 202 115 email: [email protected] www.send.cz Info rma c e o p ře d p la tn ém: Dita Stodolová telefon: 224 235 750, 608 071 381 fax: 224 232 353 email: [email protected] Pře d p la t n é : Plná cena předplatného je 1400 Kč (bez DPH) ročně, pro předplatitele ze Slovenska 98 EUR (bez DPH) ročně. Pro členy PMF je zasílání výtisků (2 ks) zdarma, pro další výtisky je zvýhodněná cena 700 Kč (bez DPH) ročně. Časopis HR forum vychází ve dvou částech – tištěné a online, jíž lze najít na www.hrforum.cz. Pro heslo kontaktujte [email protected]. Reklamní a PR články jsou zřetelně označeny. HR forum neodpovídá za jejich obsah, ani jazykovou úroveň. Vydávání povoleno MK ČR pod číslem 8257. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Nepovoleno přetiskování a reprodukování bez souhlasu redakce. Toto číslo vychází 10. 9. 2011. ISSN 1212-690X VŠICHNI V GOOGLU PRACOVAT NEMŮŽEME P racovní prostory vybavené nestandardním pestrobarevným nábytkem, kuchyňky nadité veškerými myslitelnými nápoji a pokrmy, vše pochopitelně zdarma, ale hlavně naprostá volnost pracovního režimu a postupů. To je fenomén dnešní doby zvaný Google. Nikdy jsem tam nebyl, ale článkům s fotografiemi a autentickým vyprávěním pracovníků a očitých svědků není důvod nevěřit. Není to poprvé, co se podobné zprávy jako z ráje dostávají na veřejnost, jen v dnešní době odborářských bitev o zachování stravenek působí možná trochu provokativně. Před lety mi vyprávěl jeden z pracovníků nadnárodní farmaceutické firmy o podobném zážitku na vlastní kůži. V rámci kolečka k zapracování v manažerské funkci navštívil firemní výzkumné a vývojové centrum v USA, kde se setkal s obdobným přístupem – neomezené zdroje, královské platy a ničím nesvazované pracovní podmínky vytvářely jakýsi ostrov snů, který zbavoval výzkumníky veškerých pozemských starostí. Nejednalo se o maličkost, tento očitý svědek mluvil o deseti tisících obyvatelích této pro mnohé neobvyklé enklávy. Poslední příběh, který mi utkvěl v paměti, je příběh zrodu PC neboli osobního počítače. Společnost IBM, která zaspala celou jednu generaci vývoje počítačů, si řekla, že tentokrát převezme prvenství. Jak? Zjednodušeně řečeno dala dohromady partu 12 nejlepších lidí a na 12 měsíců jim otevřela všechny kohoutky. Vše, co dělali, záleželo jen na nich. Vše, co chtěli, dostali. Výsledek zná každý na zeměkouli. Když se nad těmi příběhy zamyslíme, možná by se nám chtělo zvolat – ano, tak to je správné! Dejme lidskému umu svobodu, uvolněme talent a hned budou snadněji vznikat nové googly, nové léky a nové cokoliv! Možná nás hned pak trochu zamrzí, že talentů je tak málo, že se o ně musí vést bitvy na trhu práce. Jak by mohlo být vše krásné a snadné, kdyby talentů bylo na světě dost pro všechny organizace, které po nich touží. Prostě by se pak jen otevřela stavidla a vše už by šlo jak na drátku. Šlo by? Opravdu? Jeden z Murphyho zákonů říká, že „jde-li všechno dobře, asi jsme něco důležitého přehlédli“. Ano, neměli bychom přehlédnout, že Google je po všech směrech výjimečná firma, že farmaceutická firma musí pro dosažení účinku vyčlenit své talenty do jakéhosi „ghetta“ a konečně, že IBM rozpoznala, že zrod skutečně progresivního výrobku se podaří, jen když bude vyčleněn mimo běžné struktury a pravidla. S počtem talentů po světě těžko co naděláme. Všechny firmy je hledají a nahánějí. Mnohdy však v boji o talenty vítězí velké nadnárodní společnosti, které mají co nabídnout – nadstandardní kompenzaci. Co ale kompenzují? Rigidita a zaběhlé pořádky, nezbytné pro vyrovnaný chod těchto velkých organizací, není nic, co by se dalo snadno změnit. A tak mnohdy i ti největší talenti brzy tráví 12–16hodinovou pracovní dobu pobytem na nekončící šňůře meetingů a vyplňováním forecastů a reportů do excelových tabulek. Ne každý z talentů má to štěstí, aby se dostal mimo struktury do městeček snů nebo do týmů dvanácti vyvolených; v Googlu prostě všichni pracovat nemůžeme. Spousta nedostatkových talentů nám tak zase mizí před očima. Ví snad někdo dnes, jaký byl Kusejr talent? EDITORIAL V y da va te l: People Management Forum (dříve Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů) Lublaňská 57/5, 120 04 Praha 2 telefon: 222 560 073, 608 071 381 fax: 224 232 353 email: [email protected] www.lidske-zdroje.org začátek František Mika PMF, president Váš názor uvítám: [email protected] HR forum|září 20113 Obsah FORUM KNOW HOW Talent management je aktuálně prioritou firem po celém světě – tedy těch, které hledí dopředu a mají zájem o to, aby pracovaly s těmi nejlepšími, udržely své místo na trhu a rostly z pohledu konkurenceschopnosti. Po krizi se znovu nadechují, nabírají zaměstnance – ideálně ty nejlepší – a rozšiřují dočasně osekané portfolio aktivit. Ne všem se ale daří, zdaleka ne všechny – a nezáleží na oboru, tradici, velikosti nebo regionu působení – mají úspěch a už vůbec ne všechny vlastně ví, jak s talenty nakládat. Co radí odborníci? Jak k talent managementu přistupují některé firmy na českém trhu? Jak vypadá úspěšná koncepce talent managementu? Trvalé zvyšování kvality služeb: musí mít svůj důvod, motor a emoce.............................20 PAVEL PROKOP „Když jednou vyzkoušíte koučink, zjistíte, že už je kolem vás na celý život,“ říká Barbora Stejskalová..........................................22 ALENA KRÁLÍKOVÁ Performance pay: Leadership prescription or class A narcotic?..........................................25 STEVE WATSON Pracujete s talenty? TEREZA KOŽUSKÁ...........................................5 Přínos nástupnictví pro dosažení úspěchu firmy .........................................................10 MARCELA VACKOVÁ Zamyšlení nad vývojem talent managementu..........................................................11 IVO PŮDA Rozvoj talentů ve veřejné správě...............13 MARTINA DVOŘÁKOVÁ PRAVIDELNĚ People Management Forum informuje...................................................................28 ZITA LARA Emoční inteligence: vědomosti vás nespasí.................................................................30 MARTINA HONSOVÁ Myslíte na zdraví svých zaměstnanců?..........................................................31 ALENA KRÁLÍKOVÁ PROFESIONÁL Skvělé procesy a systémy jsou jistě důležité, klíčem jsou však lidé........................16 Rozhovor s Pavlem Kysilkou ALENA KRÁLÍKOVÁ HR forum čtěte též online viz obsah na straně 34 www.hr forum.cz Od 1. ledna 2011 je předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelny. V bance však Pavel Kysilka působí už od roku 2000: kontinuitu směřování banky hodlá zachovat, stejně jako dále rozvíjet firemní kulturu, kterou vybudovala. Změny ale banku neminou. Proč? „Lidé daleko méně utrácejí a jsou ostražitější: když už utrácejí, zvažují, jestli se kvůli tomu zadluží. Mnohem více řeší svou budoucnost a stáří; uvědomují si, že po dobrých časech mohou přijít časy špatné. Neuvěřitelně také vzrostla náročnost veřejnosti na služby, které dostávají,“ vysvětluje. 4HR forum|People Management Forum Forum JAK TO VIDÍM JÁ TÉMA T ereza K ožuská | M arcela V acková | I vo P ůda | M artina D vořáková PRACUJETE S TALENTY? UDRŽENÍ TALENTŮ A PLÁNOVÁNÍ NÁSTUPNICTVÍ PATŘÍ PODLE HR MANAŽERŮ MEZI TOP TŘI PRIORITY 1. JAK SI TO VYSVĚTLIT? JDE O DŮSLEDEK KRIZE? JE TU SOUVISLOST S JINÝM CELOSVĚTOVÝM PROBLÉMEM? PROČ JE VLASTNĚ NUTNÉ SE TÍM ZABÝVAT? A CO SE STANE, POKUD TAK FIRMA NEČINÍ? V praxi jsem se setkala s různě velkými i různě úspěšnými společnostmi z různých oborů, společnostmi ryze českými i mezinárodními. Mohu zodpovědně říci, že úspěšnost práce s talenty nezaručuje žádný z těchto faktorů. A co je vlastně onou „úspěšnou prací s talenty“? Některé společnosti s talenty nijak specificky nepracují. Důvody jsou různé. Menší nebo rodinné podniky mohou sázet na to, že talentované lidi u nich udrží loajalita nebo atmosféra. Často tyto firmy nemají ani potřebu nabírat hodně schopné nebo dravější lidi a potom pro ně hledat uplatnění. Taková politika může ale vytvářet příliš komfortní prostředí, které talentované lidi nenutí se zlepšovat a zvyšovat svůj výkon. Firma tak může přijít o určitý potenciál. Když už se firmy rozhodnou, že by bylo dobré pro talentované lidi něco udělat, obvykle je to z důvodu jejich odchodů. Nejčastějším scénářem řešení je, že HR dostane od vedení úkol jejich úbytek zastavit a k tomu různě velký rozpočet. HR tedy vymyslí mnohdy sofistikovaný proces výběru a identifikace talentů, zjistí, co by chtěli, a naplánuje intenzivní rozvoj. Někdy i upraví jejich platy. Z talentů se stane výběrová skupinka, kterou ne vždy všichni znají a která je obvykle zahlcena plošným rozvojovým programem. Zpočátku to funguje jistě perfektně. Vybraní se cítí polichoceni, užívají si pozornosti a možnosti vzdělávat se, často i formou výběrových tréninků, které by jinak nezískali. Kvalita takových programů se ale dost liší a jejich dopad na praxi talentů rovněž. Někde se dokonce talenti mohou setkávat s top managementem a podílet se na důležitých projektech. Jejich manažeři jsou zahrnuti do procesu identifikace, jsou informováni o programu jejich rozvoje a úspěších. Více se od manažerů obvykle nečeká; oni sami navíc práci s talenty nemívají jako svou prioritu. Po jednom až dvou letech nastává různý scénář. Někde musí talenti do roka či do dvou povýšit a z programu odejít. Jak to 1 Dle studie HR Barometr společnosti Aon Hewitt z roku 2011. ale udělat, když si je nikdo nevybere, na novou roli nejsou odborně připraveni nebo když prostě žádná vhodná role není? V jiných společnostech sice nemají konkrétní omezení, ale ani žádnou další nabídku nebo představu o budoucnosti. V programu pak talenti zůstávají až několik let. Ten je už nakonec nebaví ani nerozvíjí, nebo z firmy odejdou. HR se často snaží talenty propagovat napříč firmou a hledat pro ně uplatnění, což se jim daří s různým výsledkem. Na místě je otázka, jestli je takový program úspěšný. Co se vlastně stane, když talenta z výběrové skupinky vyřadíte? A kolik jich vlastně může nebo musí být? Firmy si obvykle až posléze začnou klást otázky ohledně cíle programu, způsobu vyřazení nebo revidují způsob identifikace talentů apod. Kromě procenta talentů, kteří odešli, se nastaví také další kritéria – např. procento těch, kteří byli povýšeni, nebo kvóty, kolik talentů z každého oddělení musí být. Často však kvóty sleduje a snaží se naplnit opět pouze HR. To může v důsledku vést až ke snaze označit a umístit talenty za každou cenu. Téměř jisté je, že takový scénář prostě dlouhodobě nefunguje. Proč? Odpověď souvisí s otázkou, proč vlastně talenty chceme ve společnosti udržet? Nejlogičtější odpovědí je, že bychom měli vychovávat vlastní nástupce za top management. Další možností je, že nás čekají velké výzvy, expanze, firma podniká ve specifickém oboru, případně vše dohromady. Jen málo firem si ale uvědomuje, že nemohou řešit jen důsledek, tedy odchodovost talentovaných lidí. V první řadě je třeba řešit příčinu. Dejme tomu, že chceme talent managementem zabezpečit nástupce. Celý proces bych začala několika zásadními otázkami: Kolik jich vlastně potřebujeme a jaké mají mít profily? Kteří manažeři je na novou roli připraví? A jak zajistíme, že půjde o manažery kvalitní a schopné s talenty pracovat? Teprve, až otázky zodpovíme, je na místě vytvořit podmínky pro to, aby se talenti mohli rozvíjet a měli všechny potřebné nástroje. V praxi jsem se setkala také s tím, že velká mezinárodní společnost, která prošla několika fúzemi, s talenty nijak specificky nepracovala. Když jsem zjišťovala důvody, bylo mi řečeno, že s takovou úrovní manažerů, kterou nyní mají, to nemá smysl. Takový názor může být překvapivý, ale já ho považuji za velmi zodpovědný vůči firmě. Co považuji za problém? Talentovaní lidé, jejich identifikace, rozvoj, hodnocení i další kariéra musí být nedílnou součástí práce každého manažera. Je to vlastně program pro firmu a ne pro uspokojení jednotlivců. Díky kvalitní práci s talenty může firma čelit skutečným výzvám a může značně zvýšit stabilitu a konzistenci svého vede- HR forum|září 20115 Téma ní. HR může připravit nástroje a vymyslet procesy, ale manažeři musejí být na takové úrovni, aby je dokázali správně použít. Zásady úspěšného talent managementu lze shrnout takto: 1. Každý člověk může být talentovaný, je jen důležité objevit, na co má talent, a plně ho využít. 2. Talent management a plánování nástupnictví nebo naplňování strategie společnosti pomocí schopných lidí musí být především prioritou top managementu, nikoli pouze HR. 3. „Talent“ by neměla být nálepka, jíž má někdo navždy a jistou. To ho příliš neposouvá a po čase ani nemotivuje. Pokud jeho výkon nebo motivace klesne, je nutné reagovat. 4. S talentovaným člověkem je potřeba pečlivě vybrat směr, kterým se chce ubírat. Pokud má být něčím nástupcem, měl by o tom vědět. 5. Jeho rozvoj by neměl být plošný, ale zacílený a konkrétní. Mnohokrát jsem se také setkala s názorem, že na rozvoj talentů nejsou peníze. Dovolila bych si oponovat: nejvíce ceněné a nejúčinnější totiž bývají rozvojové aktivity, které jsou takzvaně zadarmo. Je to náročná a zajímavá práce a hodnotná zpětná vazba, která talentovanému člověku umožní se zlepšovat, učit a posouvat. 6. To vše ale bez kvalitního manažera prostě není možné. Má-li talentovaný člověk kvalitního manažera, zajímavou a náročnou práci, jasnou budoucnost, přiměřený plat a benefity… proč by odcházel? Tereza Kožuská Aon Hewitt TEREZA KOŽUSKÁ vystudovala statistiku na VŠE. Pracovala pro Kraft Jacobs Suchard v Praze jako HR Specialista, poté strávila přes deset let v GE Money v ČR na pozicích senior manažer lidských zdrojů, projektový manažer, trenér a kouč. V roce 2010 podnikala jako projektová manažerka a koučka. Od prosince 2010 pracuje pro Aon Hewitt jako Senior Consultant se zaměřením na motivovanost zaměstnanců, rozvoj manažerů a práci s talenty. Je členkou prezidia České asociace koučů. Absolvovala 4letý psychoterapeutický výcvik a 1,5letý výcvik v koučování, získala certifikáty Six Sigma. V letošním roce byla projektovou manažerkou studie Best Employers. 6HR forum|People Management Forum anketa talent management v praxi ZDEŇKA STUDENÁ, PERSONÁLNÍ ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI PIVOVARY STAROPRAMEN A.S. Jak definujete talent a klíčové pracovníky a jak k nim přistupujete v rámci talent managementu? Talent vnímáme jako správnou kombinaci technických, osobních a manažerských dovedností. Máme jasně definovánu kompetenční matici, která odráží naše priority a firemní kulturu, a existuje pravidelný proces, kdy tyto kompetence u našich zaměstnanců hodnotíme. Pokud bych měla vyzdvihnout některé, pro naši společnost specifické, kompetence nad rámec standardních manažerských, projektových, technických a komunikačních dovedností, jsou to například pozitivní přístup k práci, schopnost se rychle rozhodovat, vyjádřit svůj názor, přesvědčit ostatní a v neposlední řadě také podnikatelský a týmový duch. Náš talent je sebevědomý, má cit pro business, přináší nové nápady, nebojí se riskovat, tvrdě pracovat a umí si práci užívat. Takoví lidé u nás jsou a takové lidi také hledáme. Změnil se v poslední době nějak koncept talent managementu vaší společnosti? Naše společnost je proslulá šíří a množstvím kariérních příležitostí, které zaměstnancům nabízíme. Jednou z charakteristik naší personální strategie je interní nábor. Změnu tohoto stylu neplánujeme, jelikož nám skvěle funguje. Nicméně samozřejmě, jak se mění trh a celková situace, musíme uzpůsobovat požadavky na zaměstnance a s tím i kompetence, které jsou pro nás v danou chvíli prioritou. Koncept identifikace talentu a motivace tím správným způsobem, aby rostl, práce ho bavila a byl přínosem pro firmu, se nemění. Jako speciální kapitolu talent managementu bych vyzdvihla práci s mladými lidmi. Máme koncepci, na jejímž základě každoročně nabí- tržiště VRCHOLOVÝM MANAŽERŮM VÍCE Odměny vrcholových manažerů stouply za rok o 41 %, třinácté platy o 13 %. Růst odměn ale neplatí pro všechny skupiny pracujících. Odměny vyplacené v průběhu roku lidem na pozicích s nižší kvalifikací ve druhém čtvrtletí 2011 meziročně poklesly. Třinácté platy rostly na všech úrovních kromě nižšího a středního managementu. Vyplývá to z průzkumu Platy.cz společnosti Profesia. Nejnižší finanční odměny k platu dostávají pomocní zaměstnanci, nejvyšší top manažeři. Průměrná odměna pomocných zaměstnanců byla ke 2. čtvrtletí 5670 korun. Top manažeři dostali vyplacené roční odměny v průměru 152 537 Kč. Jsou zároveň skupinou, jejíž odměny oproti předchozímu roku nejvíce stouply. Celoroční odměny uváděné top manažery byly v průměru o 44 171 Kč vyšší než ve stejném období loni. ráme trainees na roční trainee program, jako budoucí základnu talentů. Spolupracujeme také s vysokoškolskými studenty formou stáží. Jsme hrdí na to, že zpětná vazba od všech těchto mladých lidí na naši společnost je příznivá. PAVLA TEPLÁ, ŘEDITELKA ODDĚLENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ, VODAFONE Jak rozvíjíte koncept talent managementu a na jaké skupiny se zaměřujete? Rozpoznání a rozvoj talentů je pro nás klíčové a věnujeme se mu jak lokálně, tak i v rámci skupiny Vodafone. Na globální úrovni existuje talentový program určený nejlepším seniorním manažerům. Jeho cílem je rozvoj zaměstnanců s vysokým potenciálem, kteří mohou být dlouhodobým přínosem pro skupinu Vodafone. V České republice máme navíc vlastní úspěšný program pro rozvoj talentů. Talentované kandidáty do něj vybíráme pomocí jasně daných kritérií, mezi něž patří kromě vysokého výkonu například schopnost uvažovat v širších souvislostech, schopnost inspirovat a vést ostatní, nebát se změn a mít zájem o vlastní rozvoj. TEREZA MATĚJKOVÁ, VÝKONNÁ MANAŽERKA, ČSOB Jak přistupujete k talentům a klíčovým pracovníkům? Při identifikaci talentů a klíčových zaměstnanců a jejich zařazení do talentových skupin se zaměřujeme na několik oblastí. První z nich je potenciál k dalšímu rozvoji a růstu, který ověřujeme prostřednictvím assessment centra. Další podmínkou jsou dlouhodobě výborné pracovní výsledky, tj. opakované zařazení zaměstnance mezi TOP 20 % během ročního hodnocení. Minimální doba odpracovaná léta ve skupině jsou dva roky. U pracovníků, kteří tyto podmínky splňují, je pak klíčová jejich motivace, snaha na sobě pracovat a dále se rozvíjet. Motivaci ověřujeme pomocí behaviorálního interview. Protože jsme mezinárodní finanční skupina a máme zahraničního vlastníka, důležitá je i znalost anglického jazyka. Talent management je pro každého příležitostí, ale nikoliv zárukou pro získání vyšších pracovních pozic v budoucnu. Pro společnost je přínos, že každoročně mapuje své talenty a udržuje si o nich přehled. Pro zaměstnance zase to, že talentová skupina je v ohnisku pozornosti nadřízených a při obsazování klíčových pozic stojí talent „první v řadě“. Rozvoj je pak realizován prostřednictvím různých aktivit, které vycházejí z individuálního rozvojového plánu každého talenta (s využitím forem jako jsou tréninky, koučování, rotace, stáže, skupinové lokální a mezinárodní rozvojové programy). Došlo v koncepci talent managementu v posledních letech ke změnám? Jedna ze změn spočívá v tom, že jsme se zaměřili na zaměstnance, jejichž talent je v expertíze a odbornosti. Tomuto programu říkáme Experti a jeho cílem je rozvíjení a předávání špičkového know-how. Další změna je v přístupu k rozvoji talentů. Účastníci programů jsou konfrontováni s náročnějšími rozvojovými a kariérními cíli. Pokud je nesplní, obvykle se jim nedaří se v talentové skupině dále udržet. V případě, že je splní, jsou odměněni konkrétním postupem, tj. získáním atraktivní pracovní příležitosti. Tyto cíle jsou definovány na základě písemného konktraktu, s nímž musí souhlasit talent, nadřízený a HR. INZERCE HR forum|září 20117 Pelmel Kam pro energii na podzim? Slyšeli jste o H.E.A.T. programu? Za zkratkou se skrývají anglická slova High Energy Aerobic Training, která lze přeložit jako „aerobní cvičení s vysokým energetickým výdejem“. Jde o nový systém cvičení s výrazným efektem pro lidský organismus. Inovační je jak z hlediska způsobu cvičení, tak prostředků k jeho realizaci. Cvičení vychází z přirozeného pohybu – chůze. Filozofie je jednoduchá: H.E.A.T. program představuje cvičení, které je určené všem věkovým kategoriím a vychází z energie skupinového cvičení. Každý tak v průběhu lekce zdolává své cíle v rámci skupinky za doprovodu motivující hudby. Prostřednictvím H.E.A.T. programu lze efektivně dosáhnout požadovaného efektu – redukce hmotnosti, zlepšení tělesné kondice, aerobního vytrvalostního tréninku, tréninku a přípravy profesionálních sportovců. V porovnání s jinými aerobními aktivitami reprezentuje H.E.A.T. program bezpečné cvičení s výraznějším fyziologickým efektem. Je skvělou přípravou činností pro všechna ostatní kardiovaskulární cvičení a je vyvinut tak, aby odpovídal individuálním požadavkům každého jedince a maximalizoval efektivitu cvičení. Umožňuje spálit v průměru 500–700 kilokalorií za 45minutovou lekci. Více informací hledejte na www.heatprogram.cz, rozvrh pak třeba na www.heat4body.cz. Pelmel D alší ročník Roku jinak je tu! Pod heslem Otevřete si cestu do jiného života vyhlašuje Nadace Vodafone 4. ročník grantového programu Rok jinak, v jehož rámci mohou lidé jeden rok nebo jeden až tři měsíce pracovat v neziskové organizaci podle své volby, přičemž mzdu hradí nadace. „Myšlenkou Roku jinak je dlouhodobý přenos know-how a zkušeností mezi neziskovou sférou a světem byznysu, a tím rozvoj občanské společnosti v České republice,“ vysvětluje Ondřej Zapletal, ředitel Nadace Vodafone. Grantisté se v NNO mohou zabývat širokou škálou činností od fundraisingu, přes PR a komunikaci, až po vytváření dlouhodobých strategií HR a rozvoje. Program je otevřen uchazečům napříč obory bez ohledu na kvalifikaci, příjmovou skupinu či region. Podmínkou účasti v grantovém řízení je předložení projektu, který definuje náplň práce ve vybrané organizaci. Hlásit se lze do konce září, přibližně desítku finalistů vyhlásí Nadace Vodafone v polovině října. Formuláře, informace i kontakty najdete na www.rokjinak.cz. 8HR forum|People Management Forum Inovujete? Dejte o sobě vědět! V polovině září – přesněji 14. 9. – vyhlašuje Česká inovace, o.p.s soutěž „Česká inovace 2011“. „Chceme objevit a ocenit nejperspektivnější inovace v České republice. Naší snahou je oslovit podnikatelské subjekty, firmy a korporace, ale také širokou veřejnost, tedy fyzické osoby, studenty nebo univerzitní týmy. Vítěze jednotlivých kategorií oceníme a poskytneme podporu při prosazení se na trhu a zavádění inovace do praxe. Vítězstvím v naší soutěži spolupráce nekončí, ale začíná!,“ vyjádřila se výkonná ředitelka společnosti Martina Leškovská. Soutěž se koná pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a za podpory generálního sponzora společnosti 3M. Více informací na www.ceskainovace.cz. Pojďte na výstavu …tentokrát do Náprstkova muzea v Praze. Proč? Nejen kvůli stálým expozicím tohoto muzea asijských, afrických a amerických kultur, ale i té, které potrvá do 30. září a má výmluvný název: Egyptské mumie. Poodhaluje záhady starověkých mumií, popisuje postup mumifikace i obsah pohřební výbavy a představuje průběžné výsledky aktuálního výzkumu mumií ze sbírek tohoto muzea pomocí výpočetní tomografie. Výstavu doprovází i katalog. Ověřujete reference kandidátů? „Nechte to na nás!,“ říká Martin Rebstöck, zakladatel headhuntigové společnosti. Nad rámec standardních profesionálních executive search služeb zajišťuje Rebstöck Consulting i ověřování kredibility finalistů ve výběrovém řízení. Činí tak diskrétně, a to jak v návaznosti na headhunting pro klienta, tak formou outsourcingu výhradně této služby – tedy bez předchozího podílu na vyhledávání vhodných kandidátů. Usnadňuje tak práci HR oddělením firem, která nechtějí trávit čas a energii ověřováním referencí těch nejlepších uchazečů, ale přesto mají zájem o názor a zkušenosti jejich dřívějších šéfů, kolegů nebo klientů. Profesionální ověřování referencí kandidátů se stává standardním procesem, který vylučuje prvky náhody či dokonce favorizování jednotlivých kandidátů. Martin Rebstöck a jeho tým staví na více než desetiletých zkušenostech v recruitmentu na mezinárodní, regionální i lokální úrovni. V executive search a v recruitmentu se zaměřuje na obtížně obsaditelné pozice specialistů a managementu především v technologických a IT firmách v regionu střední a východní Evropy. Více se dozvíte na www.rebstock.cz. Svoboda Poznejte nový přístup ke svobodné organizaci a řízení firmy, ve které je část rozhodování převáděna na zaměstnance. Jejím výsledkem je zpravidla zásadní růst produktivity a zisku, je však také příčinou toho, že se lidé do práce začnou skutečně těšit. Seznamte se s motivací a zkušenostmi bezmála dvou desítek firem z celého světa, které svobodu do práce zaváděly. Pouze houby po dešti rostou rychleji než svobodné firmy. Vždyť svobodu v práci dnes praktikují výrobní firmy (např. francouzská FAVI, americký Harley-Davidson), úklidové (finská SOL), stejně jako zástupci jakékoli jiné branže. Knihu vydalo nakladatelství Peoplecomm a nelze ji získat v běžné distribuci, najdete ji zde: http://www.peoplecomm.cz/knihy#buy. INZERCE v práci Téma PŘÍNOS NÁSTUPNICTVÍ PRO DOSAŽENÍ ÚSPĚCHU FIRMY NEJEN ODEZNÍVAJÍCÍ KRIZE VNESLA ZMĚNY DO FUNGOVÁNÍ FIREM. EXISTUJÍ DALŠÍ SILNÉ VLIVY, KTERÉ ZASAHUJÍ DO VÝVOJE PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ, AŤ UŽ JDE O NEDOSTATEK TALENTŮ, NÁSTUP NOVÉ GENERACE Y ČI OZNAČENÍ CELÉ NADCHÁZEJÍCÍ ETAPY OBDOBÍM „HUMAN AGE – VĚKU ČLOVĚKA“, KTERÝ PŘESOUVÁ POZORNOST NA JEDNOTLIVCE. FIRMY POSILUJÍ EFEKTIVITU A KONKURENCESCHOPNOST, SNAŽÍ SE NACHÁZET NOVÉ POSTUPY A IDENTIFIKOVAT NOVÁ KRITÉRIA, JIMIŽ SE BUDOU ŘÍDIT. ČÍM DÁL DŮLEŽITĚJŠÍM SE STÁVÁ I NÁSTUPNICTVÍ, HLAVNĚ NA MANAŽERSKÝCH POZICÍCH VŠECH ÚROVNÍ. D á se předpokládat, že nástupnictví bude jedním z klíčových aspektů následujících let, které povedou k úspěchu firem. Potvrzuje to i stu die Right Management vycházející z průzkumu, který ukazuje, že firmy se potřebují v kontextu globálních změn zaměřit na posílení konkurenceschopnosti a vývoj produktivity do budoucna. Uvědomují se, že musí „být vždy o krok napřed“. To je cesta, která povede k úspěchu, protože změny jsou natolik velké, že nestačí reagovat aktuálně. Nástupnictví však musí být živým dynamickým procesem, který proniká do celé firemní strategie. Průzkum proběhl napříč deseti odvětvími a zahrnul 43 společností: zaměřil se na nástupnictví v manažerských pozicích. Dotazovanými byli top management a HR senior manažeři. Portfolio zúčastněných firem bylo široké z pohledu jejich velikosti, regionálního působení i odvětví. Výsledky uvádějí, že 91 % firem implementuje alespoň některé části systému nástupnictví, a 46 % nastavilo a řídí tento proces interně. Pouhých 9 % firem s ním nemá žádnou číslo měsíce 9,9% Míra nezaměstnanosti v eurozóně v červnu zůstala na květnové hladině 9,9 %. Meziměsíčně se nezměnila ani nezaměstnanost v celé Evropské unii, která v červnu stejně jako v květnu činila 9,4 % (po revizi z odhadovaných 9,3 %). Informoval Evropský statistický úřad (Eurostat). Loni v červnu v unijních státech platících eurem nezaměstnanost byla 10,2 % a v celé „sedmadvacítce“ 9,7 %. Evropští statistici odhadují, že v EU je bez práce zhruba 22,5 milionu mužů a žen, z toho asi 15,6 milionu v eurozóně. Proti květnu jejich množství v celé EU v červnu pokleslo o 38 000, zatímco v eurozóně se navýšilo o 18 000. Ve srovnání s loňským červnem ale v tom letošním nezaměstnanost poklesla v EU o 706 000 lidí a v eurozóně o 346 000 osob. 10HR forum|People Management Forum zkušenost. Používané systémy nástupnictví jsou nicméně nedostatečné a hodně firem stále musí hledat lidské zdroje na externím trhu práce. Z jakých důvodů se firmy, které mají s nástupnictvím zkušenosti, pro tuto strategie rozhodují? • Chtějí přilákat a udržet kvalitní zaměstnance (60 %); • Usilují o zachování kontinuitu úspěšného vývoje firmy (33 %); • Mají zájem alokovat lidi na správné pozice a zajistit jejich připravenost (21 %); • Jejich prioritou je rozvíjet talenty a pečovat o ně (21 %); • Cítí nutnost zmapovat lidský potenciál ve firmě (16 %); • Uvědomují si, že interní nábor je efektivnější a levnější (14 %); • Reagují na interní / externí tlaky (12 %); • Reflektují nezbytnost zajistit, aby na manažerských pozicích byli ti správní lidé, kteří firmu povedou k úspěchu (7 %). Jaké požadavky jsou z perspektivy firem, které proces nástupnictví implementují, nezbytné pro úspěšnost? • potřeba efektivního systému hodnocení talentů (86 %) • zapojení top managementu firmy (37 %) • propojení nástupnictví s rozvojovými a vzdělávacími aktivitami (30 %) • jasné provázaní na firemní strategii (25 %) Jako prospěšné firmy uváděly rovněž použití technologií a procesů (30 %). Studie dále uvádí několik měřitelných ukazatelů nástupnictví jako je obrat firmy/ retence zaměstnanců, interní vs. externí nábory, počet nástupců z pohledu jejich připravenosti „teď“ anebo „2 roky +“. Nástupnictví se ukazuje být velkou mezerou ve fungování úspěšných společností, avšak exis- tuje řada příležitostí, jak situaci zlepšit. Patří mezi ně vedle zapojení top managementu také důslednost v realizaci, sledování výsledků, provázanost s rozvojem a v neposlední řadě rovněž technologické možnosti. Pro zaměstnavatele, kteří o procesu nástupnictví teprve uvažují, může být inspirací 30letá praxe společnosti Right Mana gement, která akcentuje: 1. propojení firemní strategie s potřebami k úspěšnému vedení firmy 2. stanovení klíčových pozic/ rolí pro dosažení obchodních cílů 3. systematické vedení a rozvoj talentů 4. důslednou realizaci rozvojových plánů 5. sledování kritérií úspěšnosti a případnou revizi systému nástupnictví Pro úplnost ještě nutno dodat, že existují tři základní kritéria pro identifikaci high potentials: (1) kvalitní dovednosti a znalosti, (2) chuť/ motivace k práci a (3) touha po úspěchu. Nástupnictví představuje jednu ze základních strategií, které v budoucnu budou klíčové pro konkurenceschopnost a úspěch firem. Provázanost talentů s firemní strategií přinese krátkodobé i dlouhodobé úspěchy. Nástupnictví se integruje do základů běžného fungování firem, které chtějí zůstat silnými hráči na trhu. Marcela Vacková Right Management (ManpowerGroup) MARCELA VACKOVÁ zastává pozici Market Vice President ve společnosti Right Management. V oboru lidských zdrojů působí řadu let: pracovala na HR pozicích nadnárodních firem jako T-Mobile a Vodafone, rovněž jako nezávislá HR konzultantka, trenérka a kouč. Je absolventkou Právnické fakulty MU v Brně. Absolvovala workshopy a semináře k rozvoji lidí, výcvik v koučování a psychoterapeutický výcvik. ZAMYŠLENÍ NAD VÝVOJEM TALENT MANAGEMENTU ASI SE SHODNEME NA TOM, ŽE ABY ORGANIZACE DOKÁZALY PLNIT SVÉ BUSINESS CÍLE, POTŘEBUJÍ MÍT SOUBOR DŮLEŽITÝCH SCHOPNOSTÍ A DOVEDNOSTÍ. PÉČI O TYTO SCHOPNOSTI A DOVEDNOSTI, RESPEKTIVE O LIDI, KTEŘÍ JSOU JEJICH NOSITELI, MŮŽEME POVAŽOVAT ZA ZNAK ZRALOSTI ORGANIZACE. PODPORA A ROZVOJ DOVEDNOSTÍ TAKOVÝM ZPŮSOBEM, KTERÝ PŘINÁŠÍ ORGANIZACI UŽITEK A ZAMĚSTNANCE POSOUVÁ V JEHO OSOBNÍ I PROFESNÍ ROVINĚ, PŘEDSTAVUJE TAKÉ ZÁKLAD ŘÍZENÍ TALENTU. KONCEPT JE TAK ZALOŽEN NA “WIN WIN“ STRATEGII, KTERÁ JE NEZBYTNÁ PRO DLOUHODOBOU UDRŽITELNOST CELÉHO ŘEŠENÍ. V ětšina společností využívá některé prvky talent managementu v podobě řízení výkonnosti, kariérního plánování, strategie náboru a podobně, ale jen málo z nich přistupuje k řízení talentů koncepčním a komplexním způsobem. Reagují na generaci Y, ale nemají nástroje, jak v maximální míře využít jejich potenciálu. Registrují stárnutí populace, ale nemají plně propracovaný systém nástupnictví. Pociťují ekonomické výkyvy globálních trhů, ale selhávají ve způsobech, jak motivovat zaměstnance, aby byli ochotni udělat více za méně. Syndrom recese Ekonomická recese větší část firem ukolébala v otázce odchodu jejich zaměstnanců. V minulých letech skutečně mnoho zaměstnanců upřednostňovalo stabilitu před rizikem změny místa, ale jak naznačuje studie Talent Edge 2020: Building the recovery together, 2011 1 i dění okolo nás, nejen schopnější a dravější se začínají rozhlížet po lepších příležitostech pro svoji kariéru a firmy to ve větší či menší míře pociťují. Společnosti, které o zaměstnance přicházejí, si jsou dobře vědomy nákladů na nábor a trénink nových lidí. Ve skutečnosti je k těmto číslům ještě třeba přičíst náklady za ztrátu intelektuálního bohatství, klientských vztahů, produktivity a specifických dovedností, což může u klíčového zaměstnance znamenat rozsah nákladů dvou jeho ročních platů. Zároveň je na místě zmínit iluzi, jíž může podlehnout řada manažerů, a to, že dobrovolná fluktuace zvyšuje profitabilitu. V případě klíčových či talentovaných zaměstnanců je tento efekt krátkodobý až krátkozraký. Co vstupuje do hry Zmíněná studie rovněž poukazuje na skutečnost, že ti zaměstnanci, kteří považují talent programy svého zaměstnavatele za „výborné“ či „velmi dobré“, jsou spokojenější se svojí prací, kariérou a setrváním ve firmě, než ti, kteří pracují ve společnostech, kde jsou takové programy vyhodnocovány jako „ucházející“ či „slabé“. Programy řízení talentů mají za cíl zvýšit schopnost organizace přilákat, rozvíjet a udržet schopné jedince. Jako nejpodstatnější pro výše definovanou spokojenost, která souvisí s tendencí setrvat ve společnosti a podat patřičný výkon, hodnotí zaměstnanci (vedle přímých finančních incentiv, jejichž stabilizační efekt je však jen krátkodobý) nefinanční incentivy, důvěru v lídry organizaTalent Edge 2020 je sérií studií společnosti Deloitte, které mapují změny v oblasti strategií a priorit řízení talentů. Studie zahrnují pravidelný vzorek 334 respondentů v seniorních pozicích velkých korporací napříč kontinenty a průřezové vzorky zaměstnanců. Studie jsou volně dostupné na www.deloitte.com. 1 HR forum|září 201111 Téma ce, efektivní komunikaci, jasnou kariérní dráhu a oceňování „top performers“. Tyto informace jsou cenným vstupem pro tvorbu vlastního programu řízení talentů. V konečném důsledku tato opatření nemusejí pro firmu představovat ani významné náklady. Další přizpůsobení nefinančních incentiv jednotlivým generacím (X, Y, Baby boomers, Veterans) efektivitu celého programu dále zvýší. Jak to vidí management? Na druhou stranu, když byl v rámci studie Talent Edge 2020: Blueprints for the new normal, 2010 1, osloven management velkých organizací napříč zeměmi s otázkou, která tři témata v okruhu řízení talentů jsou pro ně těmi nejnaléhavějšími, výsledky dopadly následovně: více než třetina odpovědí připadla získávání talentů na globálním trhu, rozvoji leadershipu a plánování nástupnictví, omezení fluktuace na všech úrovních, dodávání tréninků, kariérní dráze a posilování angažovanosti. KTERÁ TŘI TÉMATA V ŘÍZENÍ TALENTŮ JSOU PRO NÁS NEJVÍCE NALÉHAVÁ? 41% získávání talentů na globálním trhu 38% rozvoj leadershipu a plánování nástupnictví 37% omezení fluktuace na všech úrovních 35% dodávání tréninků 34% tvorba kariérních drah 34% posilování angažovanosti 29% zavedení kompetitivního odměňování a benefitů 28% nábor těžko obsaditelných pozic 28% zvládání globální diverzity 21% snižování nákladů a počtu zaměstnanců ní talentů odpovídají této prioritě a jsou „výborné“, odpovídá kladně jen malá část. Klíč k úspěchu: inovace, spolupráce, zapojení Efektivní programy řízení talentů zahrnují především inovaci, spolupráci a zapojení. Iniciativy podporující spolupráci vedou k pocitu sounáležitosti. A lidé více podporují cíle těch skupin, se kterými cítí spřízněnost. Tyto iniciativy propojují účastníky programu mezi sebou a rovněž s těmi, kteří jim pomohou dosáhnout stanovených cílů a akcelerují jejich růst. Vzájemné propojení účastníků napomáhá neformální komunikaci i mimo samotný program a zkracuje dobu řešení úkolů. Provázání účastníků talent programu s lídry organizace pokrývá potřeby obou stran: učit druhé a učit se. Takto vytvořený vztah má poté v mnoha ohledech silně retenční charakter. Zapojením je pak míněna jednak jednoznačná podpora vedení organizace a účast jejich členů v programu a zároveň prokazatelná snaha jednotlivých účastníků realizovat cíle programu. Důraz na inovaci je zase nezbytný pro růst společnosti. Podmínky trhu jsou přísné a zákazník je opatrný na přidanou hodnotu poskytnutých služeb či výrobků. Právě inovace jsou cestou k jejich zlepšování, zkvalitňování a celkovému zvyšování výkonnosti organizací. Řízení talentů nástrojem zvyšování výkonnosti V současném bouřlivém ekonomickém období, kdy společnosti balancují mezi snižováním nákladů, včetně počtu zaměstnanců, a zachováním a rozvojem potřebných schopností a dovedností, by měla být strategie řízení talentů ovlivňována krátkodobým a dlouhodobým záměrem. Měla by však mít stálé místo mezi ostatními nástroji zvyšování výkonosti a konkurenceschopnosti organizace. Ekonomické výkyvy dlouhodobě neodradí zaměstnance od zvažování konkurenčních nabídek a program nemá jen funkci retenční. Trh talentů se mění a přístupy, které platily po krizi v letech 2001, nemusí fungovat dnes. Invence, jíž je potřeba v průběhu programu podporovat, musí být využita i pro jeho přípravu či modifikaci. Relativně vysoká nezaměstnanost ještě neznamená, že ti nejschopnější budou k dispozici, když je budete potřebovat. A spoléhat na ekonomickou recesi jako na jedinou retenční strategii se může ukázat jako značně rizikové, ne-li zcela liché. Schopnost porozumět svým zaměstnancům se tak stává stejně kritickou, jako schopnost porozumět svým zákazníkům. Ivo Půda Deloitte Advisory s.r.o. 17% rozmístění kritických talentů 17% poskytování flexibilních pracovních podmínek 12% zavedení IT systému na podporu řízení talentů 3% sjednocení talent strategie s bussines prioritami ZDROJ: Talent Edge 2020: Blueprints for the new normal, 12/2010 Zajímavé je v této souvislosti téma rozvoje leadershipu a nástupnictví. Jeho specifičnost spočívá v tom, že devět z deseti exekutivních vedoucích považuje tuto oblast za prioritní, ale na otázku, zda jejich programy říze- 12HR forum|People Management Forum IVO PŮDA je konzultant v oblasti Human Capital Advisory Services (HCAS) v divizi Consulting společnosti Deloitte. Vystudoval psychologii na Univerzitě Karlově v Praze, kde nyní působí jako externí doktorand psychologie práce a organizace. Absolvoval systematický výcvik v Gestalt terapii. Ve společnosti Deloitte se věnuje projektům v oblasti řízení výkonu, řízení talentů, vzdělávání, rozvojie strategického náboru a řízení změn. tržiště VZDĚLÁVÁNÍ PŘEDSTIHLO STRAVENKY Stravenky poskytuje svým zaměstnancům 68 % společností. To je méně než v loňském roce, kdy je dostávali zaměst nanci v 75 % podniků. Zvýšil se ale počet společností, které přispívají svým pracovníkům na vzdělávání a na penzijní připojištění. Vyplynulo to z průzkumu, který představily ING Pojišťovna a Svaz průmyslu a dopravy. Pokles v poskytování stravenek se přisuzuje plánům, které avizovalo ministerstvo financí. To chce zrušit daňové zvýhodnění benefitů a nahradit je zaměstnaneckým paušálem ve výši 3000 korun na osobu ročně, o který si bude moci zaměstnanec snížit daňový základ. Nejposkytovanějším daňově zvýhodněným benefitem je podle průzkumu vzdělávání. Na to svým zaměstnancům přispívá 78 % firem (zatímco loni to bylo 70 %). Nárůst počtu firem investujících do vzdělávání posunul tento benefit na první místo právě na úkor stravenek. Ty se propadly na třetí příčku. Nárůst obliby zaznamenal také příspěvek na penzijní připojištění, které zaměstnancům nabízí 71 % firem. Mnohé společnosti poskytují i životní pojištění. MF ZLEPŠUJE ODHADY RŮSTU Ministerstvo financí zlepšilo pro letošní i příští rok odhad růstu české ekonomiky. Letos i v roce 2012 by hrubý domácí produkt (HDP) měl stoupnout o 2,5 %. Vyplývá to z nové makroekonomické predikce ministerstva. V dubnu úřad odhadoval letošní růst ekonomiky na 1,9 % a růst v roce 2012 na 2,3 %. Zlepšení odhadu vývoje pro letošní rok odráží podle ministerstva financí lepší než očekávaný vývoj v prvním čtvrtletí. „V letech 2011 a 2012 by měl být ekonomický růst tažen zahraničním obchodem,“ uvádí predikce. Ve srovnání se zahraničím očekává ministerstvo financí, že letos i příští rok by se neměla výrazně změnit úroveň HDP na obyvatele v přepočtu běžné parity kupní síly. ČR by měla tak zůstat na 74–75 % 12 původních členských zemí eurozóny. To je více, než počítají odhady v případě Slovenska, Polska, Portugalska nebo Maďarska. ROZVOJ TALENTŮ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ LIDSKÉ ZDROJE JSOU V DNEŠNÍ DOBĚ KLÍČOVÝM KAPITÁLEM NEJEN SOUKROMÝCH FIREM, ALE TAKÉ INSTITUCÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ. PŘESTOŽE JSOU VZHLEDEM K EKONOMICKÉ SITUACI TYTO SUBJEKTY NUCENY ŠETŘIT, NEVYHNOU SE INVESTICÍM DO ROZVOJE SVÝCH KLÍČOVÝCH ZAMĚSTNANCŮ, ZVYŠOVÁNÍ JEJICH MOTIVACE A HLEDÁNÍ DALŠÍCH TALENTŮ. K TOMU JIM MIMO JINÉ DOTACEMI POMÁHÁ EVROPSKÁ UNIE. E konomové během prázdnin začali varovat svět před nástupem druhé vlny ekonomické krize. Investoři na Wall Street zahájili největší výprodeje od roku 2008 a trhy se bojí příchodu další recese. Ta dopadá nevyhnutelně i na firmy a úřady. Zatímco firmy se potýkají s nedostatkem zakázek, tlakem na pokles cen či rostoucími náklady na suroviny, státní instituce se musejí vypořádat s tlakem na úspory, který se jistě projeví v propuštění části zaměstnanců. Takový přístup však musí být opatrný. Krátkozraké by bylo propustit kohokoli bez ohledu na jeho zkušenosti, znalosti a především budoucí potenciál. Jestliže firmám kvůli krizi zakázky ubývají, úřadům agenda zůstává. Nižší počet zaměstnanců není doprovázen menším objemem práce. Občan i nadále očekává profesionální a kvalitní služby. K tomu, aby byl s prací úřadu spokojen, je proto zapotřebí kvalifikovaných, vzdělaných a motivovaných pracovníků. Na koho to slovo padne Práce s klíčovými zaměstnanci je jednou z nejstrategičtějších oblastí personální politiky. Bez těchto pracovníků se žádná instituce neobejde a jejich ztráta může zásadně ohrozit její další existenci. S každým odchodem klíčového člověka ze společnosti mizí jeho znalosti, dovednosti, know-how, nezřídka i dlouhodobě budované vazby a kontakty. Často dochází k destabilizaci „opuštěného“ týmu a snížení jeho výkonnosti. Nutno zmínit i ztrátu investic, které organizace do klíčového za- HR forum|září 201113 městnance vložila, a zároveň další vysoké náklady na hledání a zaučení adekvátní náhrady. Přesto však čas od času nastane situace, kdy důležití zaměstnanci odejdou. Není lehké je nahradit. Talent management je tedy nástrojem, jehož pomocí organizace průběžně nachází, řídí a rozvíjí své lidi pro budoucnost. Jeho součástí je také strategické stanovení potřeb organizace z hlediska lidských zdrojů nebo nastolení způsobů získávání a udržení těch, kteří jsou pro dosažení úspěchu rozhodující. Zároveň je potřeba dopředu určit kritéria, která budou poměřovat, do jaké míry jsou nastavená očekávání naplňována. Talent management se zabývá rozvojem strategie ke stanovení potřeb organizace, naplnění současných i budoucích požadavků akcionářů, stanovení způsobů získávání a udržení těch, kteří jsou pro dosažení úspěchu rozhodující. Základní myšlenkou talent managementu je předpoklad, že v každém člověku je určitý potenciál. Tyto schopnosti je třeba najít, udržet a dotvářet. Aktivity spojené s talent managementem začínají mít smysl teprve tehdy, když jsou jasně a zřetelně navázány na celopodnikovou strategii. Pouze z podnikatelské strategie mohou vycházet klíčová rozhodnutí, zda a které aktivity talent managementu realizovat. INZERCE Výchova úředníků v Čechách Dříve se pojmy jako talent management, následnictví či rozvoj klíčových zaměstnanců skloňovaly především v soukromých společnostech, často navíc pouze tam, kde byl zastoupen zahraniční kapitál. Dnes již však nemusí být rozdíl mezi úředníkem ve veřejné správě a manažerem v soukromé firmě. Rozvoj zaměstnanců úřadů státní správy i samosprávy je základním předpokladem pro zvýšení kvality i objemu služeb poskytovaných veřejnosti. Moderní a vyspělá společnost se totiž vyznačuje mimo jiné i tím, že služby úřadů se v kvalitě a individuálním přístupu vyrovnají službám poskytovaným soukromým sektorem. Rozvíjet své klíčové zaměstnance mohou úřady a státní instituce prostřednictvím různých odborných školení a vzdělávacích kurzů. Téměř rok již na Krajském úřadu Zlínského kraje například probíhá projekt Zefektivnění řízení lidských zdrojů na KÚZK. „Naším cílem je modernizace a zefektivnění řízení lidských zdrojů na úřadu. Chceme vybudovat kvalitní, komplexní a fungující systém srovnatelný se systémy personálního řízení v podnikatelském sektoru. V současné době již využíváme moderní nástroje v různých oblastech řízení a rozvoje lidských zdrojů: máme vytvořeny kompetenční profily, realizujeme Development centra, pravidelně vyhodnocujeme data personálního controllingu, připravujeme se nastavit i talent management apod. S tím samozřejmě souvisí i rozvoj personalistů v těchto oblastech, aby bylo možné tyto nové postupy správně využívat a implementovat,“ uvádí Aranka Medková Pekárková, vedoucí Odboru řízení lidských zdrojů Krajského úřadu Zlínského kraje. V současné době je trendem přibližovat úřady občanům a usnadňovat jim orientaci ve veřejné správě. Zaměstnanec úřa- PR du se při každodenním styku s lidmi setkává s dotazy a tématy, které mnohdy nemusejí souviset přímo s jeho prací, a proto je třeba, aby měl rozhled i mimo vlastní obor. Musí registrovat legislativní změny týkající se veřejné správy, zvládat nové nároky, třeba v oblasti informačních technologií. „Jde o dynamické prostředí, které vyžaduje větší flexibilitu než v minulosti. Neustálý rozvoj je jedním z prostředků, který může pomoci tyto problémy vyřešit,“ dodává Aranka Medková Pekárková. Klíčová role nadřízených Stále více subjektů si uvědomuje, že hlavními aktéry, ovlivňujícími motivaci a spokojenost zaměstnanců, jsou jejich přímí nadřízení. Ti však často nejsou dobře připraveni pro úspěšné vedení týmu a je ho jednotlivých členů, a to zejména v měkkých dovednostech. Moderní instituce proto poskytují manažerům vzdělávací programy a školení pro ještě lepší plnění jejich poslání v oblasti rozvoje svých podřízených. Na Krajském úřadu Středočeského kraje se proto rozhodli investovat právě do těchto aktivit. „Vedoucí zaměstnanci by si ve vzdělávacích programech měli osvojit principy mentoringu a koučinku, proškolit se v systematizaci hodnocení zaměstnanců či nastavení firemní kultury jako nástroje motivace,“ popisuje Vítězslav Kaliba, vedoucí oddělení řízení projektů EU. Řízení výkonnosti zaměstnanců pomocí jejich rozvoje je však během na dlouhou trať. Plány nástupnictví, kariérní rozvoj a talent management evidentně přesahují horizont jednoho roku. Rozvoj klíčových zaměstnanců proto logicky dostává strategičtější rozměr. Aby fungoval, musí být součástí strategie organizace. Vzdělávací programy institucí veřejné správy jsou zpravidla dvouleté s tím, že i po oficiálním ukončení musí být zajištěna jejich další udržitelnost. S rozvojem zaměstnanců a s projekty, které vedou k zefektivnění řízení lidských zdrojů, může pomoci financování z Evropské unie. Zájemci ze státní správy a samosprávy mohou požádat o dotace z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost v rámci výzev, které má v gesci Ministerstvo vnitra ČR. Do konce roku 2013 je pro ně připraveno téměř pět miliard korun. Pojďte se s námi seznamovat s novými nástroji moderního personalisty K líčovou konkurenční výhodou České republiky byla kvalifikační struktura populace – podíl technicky vzdělaných obyvatel při relativně nižší ceně práce zajistil přísun investic. Tato konkurenční výhoda se ovšem ztrácí. Zvyšuje se cena práce a počet dětí vstupujících na střední školy se z důvodu demografického vývoje dramaticky snížil. Zdálo by se tedy, že situace není příliš optimistická. Tedy bude-li vzděláváním opravdu chápáno jen školství. Vůbec se ale nemusíme stát pesimisty, pokud začne být vzdělávání všemi vnímáno a systémově podporováno jako skutečně celoživotní učení, jehož účastníky jsou jak děti, tak dospělí všech věkových kategorií a v němž klíčovou úlohu sehrávají zaměstnavatelé. Ti nyní přebírají otěže. A tady už určité důvody k optimismu jsou. Ovoce se sice ještě moc nesklízí, ale kořeny jsou pevně zapuštěny. A právě s jednotlivými plody těchto změn bychom vás rádi na tomto místě postupně seznamovali. A kdo jsme to my? Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR a TREXIMA, spol. s r.o. tvoří sdružení organizací, které společně s řadou zaměstnavatelů pro vás tyto nové nástroje připravují. V příštím čísle vám začneme představovat Národní soustavu kvalifikací (NSK) a už teď se těšíme na setkání na konferenci k tomuto tématu, která proběhne 5. října 2011 na brněnském Výstavišti. Jolana Blažíčková Typologie projektů podpořených z OP Lidské zdroje a zaměstnanost • Ministerstvo vnitra ČR dosud schválilo více než 200 milionů korun na podporu 87 vzdělávacích eGON center. • Ministerstvo kultury ČR vyhodnotí díky projektu za 4,5 milionu korun vzdělávací potřeby úředníků, zkvalitní nabídku kurzů, zajistí e-learningové programy, znalostní databáze a PC učebnu. • Úřad na ochranu hospodářské soutěže díky částce přesahující 5 milionů korun zavede efektivní systém řízení a rozvoje svých pracovníků. • Dalších více než 9 milionů z dotací pomůže nastavení systému řízení a rozvoje lidských zdrojů ve Státním fondu životního prostředí. • Zlínský kraj získá 5,9 milionu korun na projekt odborné přípravy a vzdělávání personalistů na Krajském úřadě Zlínského kraje, vedoucích zaměstnanců i politiků v klíčových oblastech personálního řízení. • Projekt městského úřadu v Milevsku za 6,6 milionu korun přispěje k vylepšení organizačních procesů a metod řízení kvality úřadu. Proběhne také školení zaměstnanců a zastupitelů Milevska ve využívání moderních informačních a komunikačních technologií. • Městský úřad v Chebu požádal o dotaci na procesně-personální audit a vyškolení více než dvou stovek zaměstnanců v problematice procesního řízení a strategického plánování. Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na více než sedm milionů korun. • Městský úřad v Jilemnici získá přes 5 milionů korun na zkvalitnění řízení a managementu městského úřadu a největší příspěvkové organizace města – Masarykovy nemocnice. Ing. Martina Dvořáková HR forum|září 201115 PAVEL KYSILKA je absolventem Fakulty národohospodářské VŠE v Praze, kde v roce 1986 absolvoval interní vědeckou aspiraturu. Do roku 1990 pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV a publikoval studie k strukturálním změnám a transformaci. V 90. letech zastával různé posty až po post výkonného guvernéra v České národní bance. Na přelomu let 1992 a 1993 řídil rozdělení československé měny a zavedení české koruny. Do roku 1997 působil jako expert Mezinárodního měnového fondu a podílel se na zavedení národních měn v řadě východoevropských zemí. Před příchodem do České spořitelny byl výkonným ředitelem pro IT, organizaci, lidské zdroje a služby v Erste Bank Sparkassen (CR) v Praze. Pro Českou spořitelnu začal pracovat v roce 2000 jako hlavní ekonom a člen Senior Management Teamu. 5. října 2004 jej dozorčí rada České spořitelny jmenovala členem představenstva, postupně se zodpovědností za strategii a rozvoj kvality služeb, platební styk, strategické a ekonomické analýzy, provoz, bezpečnost, EU Office, IT a projektové řízení. Měl klíčovou roli při integraci Erste Bank a České spořitelny. Od 1. ledna 2011 je Pavel Kysilka předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelny. 16HR forum|People Management Forum Profesionál SKVĚLÉ PROCESY A SYSTÉMY JSOU JISTĚ DŮLEŽITÉ, KLÍČEM JSOU VŠAK LIDÉ OD LEDNA 2011 STOJÍ PAVEL KYSILKA V ČELE ČESKÉ SPOŘITELNY, KDE VŠAK PŮSOBÍ UŽ OD ROKU 2000. ZNAMENÁ TO MIMO JINÉ, ŽE HODLÁ ZACHOVAT KONTINUITU SMĚŘOVÁNÍ BANKY A NAVÁZAT NA SVÉ PŘEDCHŮDCE. NOVINKY – AŤ VĚTŠÍ ČI MENŠÍ – ALE BANKU NEMINOU. SHRNUJE JE JASNĚ: „RÁDI BYCHOM DOSÁHLI TOHO, ABY NAŠE KLIENTELA MOHLA ŘÍCI, ŽE STYK S NÁMI JAKO BANKOU JE SROZUMITELNÝ A SNADNÝ – TEDY, ŽE JSME OTEVŘENÍ A UMÍME S LIDMI MLUVIT JEJICH JAZYKEM.“ ON SÁM POTVRZUJE, ŽE JSOU NA DOBRÉ CESTĚ, DÁ-LI SE USUZOVAT PO HODINOVÉM ROZHOVORU UMOŽŇUJÍCÍM ALESPOŇ TROCHU NAHLÉDNOUT DO PROCESŮ, KTERÉ MU BĚŽÍ HLAVOU… HR forum|září 201117 Profesionál Co čeká době? Českou spořitelnu pod vaším vedením v nejbližší Čekají nás velké změny. Nejsou diktovány změnou ve vedení České spořitelny, ale souvisejí s tím, jak se po krizi změnila mentalita klientů. Každá organizace, která se pohybuje v klientských službách, musí průběžně sledovat preference klientů. Vzhledem k tomu, že došlo k výraznému posunu v mentalitě klientů, změny, které připravujeme, budou podobně zásadní. Za prvé narostla obezřetnost české veřejnosti vůči hospodaření a správě domácnosti. Lidé daleko méně utrácejí a jsou ostražitější: když už utrácejí, zvažují, jestli se kvůli tomu zadluží. Mnohem více řeší svou budoucnost a stáří; uvědomují si, že po dobrých časech mohou přijít časy špatné. Neuvěřitelně také vzrostla náročnost veřejnosti na služby, které dostávají. Více se soustřeďují na poradenství a na to, aby ten, kdo jim služby poskytuje, rozuměl jejich každodenním i dlouhodobým potřebám souvisejícím s životním cyklem člověka. Potřebují jasně vědět, k čemu jim to, co jim banka nabídne, bude. Tím pádem se zvedají nároky na všechny organizace působící ve službách a specificky na finanční služby, protože ty – spolu s bankovnictvím – byly těmi, kdo na druhé straně oceánu krizi rozpoutaly. Pozorně sledujeme, kam se ubírají preference našich klientů, a odtud odvozujeme strategické směry působení banky. Chceme formovat každodenní zážitek klienta v bance. A ten se odvíjí od poradenství a perfektního porozumění tomu, co z našich služeb a produktů lidem usnadní život a pomůže jim naplňovat jejich sny. Naše změna stojí také na pečlivém budování důvěry a do třetice na tom, aby se bankovnictví přestalo podobat zážitku návštěvy zubaře a bylo příjemným setkáním. Ve vztahu české veřejnosti k financím byl často zmiňován jeden problém, a to nedostatečná finanční gramotnost. Máte pocit, že se zvyšuje? Asi ano, ale nijak dramaticky. Mrzí nás to a v rámci naší společenské odpovědnosti jsme si proto zvýšení finanční gramotnosti vytyčili jako jeden z cílů. Předpokládáme dva směry. První cestou ke zvyšování finanční gramotnosti v kontextu CSR je účast našich odborníků ve výuce na školách, a to na nezištné bázi. Zároveň se v každodenním styku s klientem vždy snažíme dát mu minimální finanční poradenství. Chceme totiž – ať už nakoupí u nás nebo jinde –, aby odcházel s pocitem, že se dozvěděl něco přínosného. Samozřejmě spoléháme na to, že když mu poradíme, danou službu spíše koupí u nás. V první řadě to ale bereme jako otázku společenské odpovědnosti. Je to podobné jako u lékaře – nestačí předepsat vhodný lék. Pacient by se od lékaře měl dozvědět, o jakou nemoc jde, jaké následky mohou přijít apod. Rozhodně to není ztráta času. Vraťme se ještě k prioritám banky – jak se projeví v detailnějších krocích? V HR třeba proběhla komplexní transformace… Jaké další oblasti projdou v souvislosti se strategickými změnami modifikacemi? 18HR forum|People Management Forum Strategii samozřejmě musíte naplnit a klíčem k tomu jsou správní lidé. Právě v jejich růstu a spatřuji hlavní cestu, jak strategii dát konkrétní rozměry a obsah. Můžeme mít skvělé IT systémy a výborně nastavené procesy, ale v důsledku vše stojí na tom, jaké máme lidi. Právě oni za nás sedí u stolu s klientem a rozhodnou, jestli k nám klient bude mít důvěru, dostane dobré poradenství a bude se k nám vracet. Máte pravdu, že HR České spořitelny prošlo a ještě prochází zásadní transformací. Já ale personalistiku nepovažuji čistě za práci HR útvaru, ale za každodenní činnost všech manažerů. HR tým jim musí dávat podporu – v tom, co jako manažeři děláme v každodenní práci se zaměstnanci a tím pádem i směrem ke klientům. Mimochodem právě silná orientace na klienta, o níž jsem mluvil, se odráží i v HR transformaci v bance. Smyslem transformace totiž bylo změnit HR tým tak, aby poskytoval služby manažerům a týmům v České spořitelně. Předpokladem takové role je, aby dané manažery a týmy HR útvar dobře znal. Zavedli jsme proto pozice HR business partnerů, na něž se tým může neustále obracet. Tento člověk musí tým znát, rozumět jeho potřebám v byznysu a podle nich správně nastavit své služby, které pomohou týmu a jejich manažerovi nebo manažerce jít dopředu, rozvíjet se a zvyšovat svoji klientskou orientaci. V souladu s tím, jak chceme působit vůči klientům, jsme upravili i HR ve vztahu k jeho vnitřním klientům. Perfektní HR služby jsou klíčové, ať už jde o nábor, trénink nebo rozvoj diverzity. Tato změna klade na jednotlivce v rolích business partnerů obrovské nároky: týmům, které má na starost, musí perfektně rozumět – a to i po stránce služeb, které nabízejí a realizují. Podobně musí zaměstnanec rozumět vám jako klientce – co jste za člověka, jakou vedete domácnost, jaké je vaše zaměstnání, jak myslíte na budoucnost. Musí umět mluvit vaší řečí a paralelně s tím přemýšlet, která z naších služeb je tím správným řešením vaší situace nebo cestou k naplnění snu. I to, co potřebujeme od HR a manažerů, je komplexní. Na jedné straně se musejí věnovat klientům a straně na druhé musejí perfektně rozumět byznysu. Propojují dva světy, které si mnohdy nejsou moc blízké. Uskuteční se nějaká další transformace v jiné oblasti, kde se inspirujete úspěchem a procesy té, která proběhla v HR? Záhy po HR transformaci byla provedena velká IT transformace, která mj. ušetřila peníze v objemu miliardy korun ročně. Hlavní cíl byl ale jinde. Přesně jako v HR šlo o přenastavení IT na klientskou orientaci. I zde jsme zavedli role IT business partnerů, za nimiž je naskládán celý řetězec IT služeb. Byl to obrovský proces, který se týkal tisícovky lidí ve Finanční skupině České spořitelny. Aktuálně jsme ve fázi, kdy je z 99 % úspěšně za námi. Třetí z transformací, která sleduje opět klientský model, se dotýká týmu správy majetku. Podle mého názoru jsou právě tyto tři oblasti – HR, IT a správa majetku – klíčovými vnitřními službami banky. Dávám tak za pravdu tvrzení, že moderní banka dnes stojí na lidech a výpočetní technice. Z aktivit České spořitelny v oblasti diverzity lze usuzovat, že tomuto tématu připisujete prioritu – proč? Diverzita je pro nás jedním ze skutečně klíčových témat. Vycházíme z dlouhodobé zkušenosti, která potvrzuje, že úspěšné týmy jsou zároveň diverzitní. Umí dobře namíchat junioritu se senioritou, lidi staršího věku s mladými, zohlednit národnostní i genderové aspekty. Jen takové týmy mají dobrou vnitřní dynamiku a atmosféru a umějí naplnit zadané pracovní a byznysové cíle. Není to jen formální úkol, ale naprostá nutnost k tomu, abychom dokázali budovat na klienta zaměřenou instituci. Argument je jasný: jedině organizace, která umí vytvořit rovné příležitosti všem, nebude aplikovat nějakou dělící čáru mezi klienty. Rovné příležitosti jsou už řadu let součástí naší vize, kterou postupně naplňujeme. V mnoha věcech se nám podařilo pohnout se dopředu. Nejdříve jsme se zaměřili na podporu návratu rodičů, zejména matek, po mateřské a rodičovské dovolené. Šlo o to najít formy a umožnit, aby šlo kloubit péči o dítě s návratem do zaměstnání, ať na částečný nebo celý úvazek, pokud to rodič chce. Museli jsme pro to udělat řadu věcí a oboustranně jistě zajímavou myšlenku tvrdě odpracovat. Zavedli jsme částečný pracovní úvazek nebo práci z domova včetně vzdáleného přístupu, což vyžadovalo kroky na straně HR i IT. Děláme maximum pro to, aby rodič na rodičovské dovolené neztratil kontakt se svým týmem. Jsme v tomto ohledu spokojení, ale jistě máme ještě spoustu příležitostí, jak jít i zde dopředu. Víme, že v ženách, kterých je v České spořitelně převaha, máme obrovský potenciál. Vzhledem k posunu věku mateřství jde o kolegyně s velkými zkušenostmi, často v manažerských pozicích, které ale zároveň chtějí založit rodinu. Je potom obrovská ztráta, když nás, třeba i na krátkou dobu, opustí. Má-li tedy zaměstnanec i organizace chuť zůstat v kontaktu a spolupracovat, je škoda nevyjít tomu vstříc a potenciál využít. V letních měsících médii prošla zpráva, že vláda chce do- sáhnout toho, aby se Česká republika dostala výhledově mezi dvacítku nejvíce konkurenceschopných zemí na světě. Lze toho podle vás dosáhnout? A za jakých podmínek? Na to, aby se zařadila mezi dvacet nejkonkurenceschopnějších zemí světa, Česká republika objektivně má. Dělí nás od toho ale hodně velký kus práce. Tím „nás“ myslím 10 milionů obyvatel a tisíce firem a institucí. Pochopitelně to nemůže nastat bez některých zásadních kroků vlády. Nezbytností jsou ona často zmiňovaná 3 I: instituce, infrastruktura a inovace. Ačkoli vždy spoléhám na iniciativu lidí, bez legislativních kroků vlády to nepůjde, protože v legislativě a institucích najdeme spoustu bariér. Je hezké, že vláda vyhlásila tento cíl, už méně hezké je, že výsledky jejího snažení se blíží nule, protože prozatím vláda vyplýtvala nejvíce energie na vnitrovládní spory. Nepohnula se dopředu v přípravě kroků, natož v reálných výsledcích. Je samozřejmě výborné, že ustavila NERV jako tým odborníků, kteří přinášejí návrhy, které mají hlavu a patu, je ale otázka, do jaké míry bude mít vláda vnitřní a politickou sílu využít toho, co jí NERV předal a předává, a přeměnit to do konkrétních politik a legislativních a institucionálních kroků. Jsem trochu skeptik, protože spousta věcí, které jsou navrženy, nemusí být populární. Mohou být politicky bolestivé a musí se tvrdě odpracovat. Ale k vaší otázce týkající se podmínek konkurenceschopnosti státu. Asi před pěti lety jsem byl požádán o vystoupení na konferenci na téma konkurenceschopnosti české ekonomiky. Připravil jsem si tehdy seznam deseti významných faktorů: na prvním místě byla vzdělanost. Tu totiž považuji za široko daleko nejzásadnější aspekt konkurenceschopnosti země, a do důsledku jediný, který má význam v dlouhodobém horizontu. Podíváte-li se na úspěšné země, jsou mezi nimi ty se základní surovinou i bez ní, přímořské i ty bez moře, s dlouhou tradicí i bez ní, s takovou nebo onakou finanční nebo daňovou soustavu. Uvidíte velkou různorodost, ale vždy najdete jeden společný rys: flexibilní a vzdělanou kvalifikovanou populaci. Ta dokonce přilákává další mozky ze světa, studenty a vědce a má nepopiratelný vliv na kulturu té které země. Ostatní faktory jsou možná nezbytné, ale vzdělanost je klíčová a s ní učitel a obsah. Správná koncepce vzdělávacího systému vyžaduje pohled daleko do budoucnosti, vyhodnocování současných trendů a neustálou redefinici toho, co znamená být úspěšný. Protože ale nikdy nedohlédnete, jak bude svět vypadat za 40 let, nezbývá, než vychovávat lidi, kteří jsou flexibilní a mají schopnost vstřebávat nové poznatky, schopnosti a informace. V principu nezbývá, než je učit určitému přístupu k životu a hodnotově je vést. Když tuto vizi vzdělanosti srovnáme se současnou situací u nás, rozhodně vidím velkou mezeru a obrovskou příležitost. Co čekáte od své, pořád ještě spíše nové, pozice? Podobně jako mí předchůdci chci budovat kulturu, která se odvíjí od vztahu s klientem. Posláním člověka, který stojí v čele takové organizace, je pomoci jí co nejlépe pochopit, co klienti chtějí, a v souhlasu s tím nastavovat rozvoj lidí, týmů a procesů. Právě tak vnímám své poslání. Chci, aby se jednou o době, kdy jsem tu byl, říkalo, že to byla doba, kdy jsme všichni tvrdě pracovali, ale bavilo nás to, protože jsme viděli užitek, který to přináší – klientům i společnosti v širším slova smyslu. Zároveň bych rád, abych se mohl ohlédnout a vidět dobu, kdy jsme dávali zaměstnancům vyrůst a pomohli jim najít určitý smysl života a práce – pro klienty a společnost. To je moje ambice. Alena Králíková foto: archiv České spořitelny, a.s. HR forum|září 201119 Know how VEDENÍ A TÝM| ROZVOJ| PROFESE P avel P rokop | A lena K rálíková | S teve W atson TRVALÉ ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SLUŽEB: MUSÍ MÍT SVŮJ DŮVOD, MOTOR A EMOCE CO JE DŮVODEM PRO TRVALÉ ZVYŠOVÁNÍ KVALITY SLUŽEB? NAHLÍŽÍME-LI NA VĚC RYZE PODNIKATELSKY, JE DŮVODEM PRO TRVALÉ ZVYŠOVÁNÍ KVALITY DLOUHODOBÁ PROSPERITA FIRMY, A TO NEJEN PRO VLASTNÍKY, ALE I ZÁKAZNÍKY, ZAMĚSTNANCE A KOMUNITU, KDE FIRMA PŮSOBÍ. PAVEL PROKOP je Business Unit Director společnosti M.C.TRITON, spol. s r.o. pro oblast Business Consulting. Vystudoval MFF UK, titul MBA získal na Rochester Institute of Technology. Prošel pozicemi IT manažera, finančního manažera a generálního ředitele v soukromé firmě zaměřené na obchod a servis kancelářské techniky. Poté působil ve finančním sektoru jako projektový manažer pro retailové produkty a pro rozvoj spolupráce v rámci finanční skupiny. V M.C.TRITON pracoval jako senior konzultant pro finanční sektor a sektor energetiky a výroby. Jeho specializací je řízení lidských zdrojů, zvyšování výkonu obchodu, snižování nákladů. V současné době řídí aktivity společností M.C.TRITON v oblasti manažerského poradenství na území České a Slovenské republiky. 20HR forum|People Management Forum P roč by měl nějaký tým trvale zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb? Takové zadání dostává obvykle vedoucí týmu jako součást svých dlouhodobých cílů. Pokud tomu tak není, může zvyšování kvality provádět ze své iniciativy, ale bude to mít těžší a výsledky nebudou tak zajímavé. Nejčastěji bude slyšet argumenty typu: „Proč se máme zlepšovat, když to vedení po nás nechce?“ nebo „My se zlepšujeme, ale druhé oddělení všechno promrhá a výsledek není vidět.“ Pokud se chce zlepšovat firma, musí se zlepšovat každý její tým; nebo alespoň si navzájem „neškodit“. V jedné zakázce chtěl klient zvýšit výkon obchodu. Vybrali jsme tým s nejnižšími výsledky a s ním začali zvyšovat kvalitu služeb dodávaných s produktem. Ostatní týmy svoje čísla měly a jejich obchodní postupy byly v souladu se změnami v našem týmu. Kvalita jimi doručovaných služeb byla v pořádku. Smysluplnými důvody pro zvyšování kvality jsou konkurenční boj nebo požadavek klienta. Na první pohled stejná věc, ovšem podstatně se liší ve způsobu financování. Pokud chce zvýšení kvality zákazník, lze to pro- mítnout do ceny. Vyžaduje-li zvýšení kvality konkurenční boj, financuje to poskytovatel služeb. Obě situace známe z běžného života: cena pokoje v hotelu se zvyšuje s rostoucí kvalitou vybavení pokoje a služeb, zároveň se ale cena stejného typu pokoje v různých hotelích ve stejném městě příliš neliší. Z dlouhodobého pohledu však platí, že každé zvyšování kvality ponese zákazník tím, že zaplatí cenu za poskytované služby. Na firmě pak je, aby část získaných prostředků investovala do zvyšování kvality. Pokud to nedělá, vytváří příležitost pro ostatní konkurenty. Motorem zvyšování kvality služeb jsou lidé. Lidé potřebují zdroje a systém, s jehož využitím na zvyšování kvality pracují. Úkolem vedoucího týmu je najít správné lidi, zajistit jim zdroje a systém, v němž pracují, vytvořit. Pojďme si na příkladech ukázat, co to vlastně je. Najít správné lidi znamená najít ty, kteří umějí změny vymýšlet a realizovat. Ne vždy k tomu má člověk dovednosti (jedno jestli získané nebo vrozené). Je tedy dobré rozlišovat lidi na ty, kteří umí služby poskytovat, a ty, kdo dokáží služby zlepšovat. Důležité je, aby také znali a akceptovali svoje role v týmu (např. vizionář, pracant, kritik). To, k čemu máme sklony, nám řekne buď zkušený manažer, nebo lze využít specializované diagnostické testy. Zdroje pro zvyšování kvality jsou čas a materiální a finanční prostředky. Nelze stanovit univerzální množství toho či onoho. Lze ale vyvážit množství vložených prostředků versus tržiště NELEGÁLNÍ PRÁCE: POKUTY I DALŠÍ SANKCE Firmy, které nelegálně zaměstnávají cizince, mohou v budoucnu přijít o veřejné zakázky či státní dotace. Vznáší se nad nimi i vysoká pokuta. Tyto postihy vyplývají z novelizace zákonů, které schválila vláda. Firmy budou muset nahlásit úřadům zaměstnání cizince ze země mimo EU a ucho vávat na jeho pracovišti kopie dokladů vylučujících nelegální práci. Pokud firmy budou zaměstnávají cizince, který nemá v České republice povolení k pobytu, a vědí o tom, bude jim hrozit ztráta veřejných zakázek či příspěvků na zaměstnávání zdravotně postižených. Přistižené firmy navíc nebudou mít po dobu tří let nárok na státní podporu a budou muset vrátit i dřívější dotace. Budou mít ovšem možnost prokázat, že dostaly od zaměstnance zfalšované dokumenty. Navrhované změny zákonů stanoví i povinnost zaměstnavatele vyplatit nelegálně zaměstnávanému cizinci dlužný plat, a to za celou dobu jeho práce. volů ho tam nedostane.“. Stejně tomu je i se zlepšováním. Motivovat podřízené ke zlepšování znamená sám zlepšovat a věřit tomu, že to své ovoce přinese. Pokud se někdo nechce zlepšovat nebo odmítá vnímat nutnost zlepšování, bude to těžké. Pozitivní i negativní emoce rovněž vznikají v celém průběhu zvyšování kvality a musíme je mít na uzdě. Objeví se, pokud vám zákazník řekne, že jste ve srovnání s konkurencí nekvalitní, nebo máte-li dát kolegovi zpětnou vazbu, že nedostatečně plní svoje úkoly. S emocemi pracujete při překonávání úskalí developmentu, zažíváte je při neúspěších prototypů, dostaví se při konečném úspěchu. Emoce používejte jako katalyzátor zlepšování: pozitivní emoce znásobují pravděpodobnost úspěchu! Pokud chcete, aby váš tým trvale zvyšoval kvalitu poskytovaných služeb, je nutné: 1. Hledat a komunikovat správné důvody pro zvyšování kvality. 2. Zvyšování kvality provádět systematicky s lidmi, kteří zvyšovat kvalitu chtějí a umí. Pro hledání námětů na zvyšování kvality motivovat všechny členy týmu. 3. Umět vyvolávat a udržovat správné emoce pomocí správné komunikace (individuální i skupinové). Pavel Prokop M.C.TRITON INZERCE suma získaných přínosů ze zvýšené kvality služby, tedy provést studii návratnosti, která vyrovná vztah mezi aktuální výší investovaných prostředků a získanými benefity v čase budoucím. S časem to je složitější, nikde si ho nekoupíte. Čas máme všichni stejný a je jen otázka, jak ho kdo využije. Byl jsem několikrát svědkem toho, že na zlepšení nebyl čas. Tým již pracoval v takovém nasazení, že nic dalšího nestíhal. Objevily se ale i takové situace, kdy „dřevorubec s tupou sekerou kácí, seč mu síly stačí, na nabroušení sekery nemá čas, protože už teď nestíhá“. Pes je zakopaný v práci s prioritami, resp. v pořadí plnění úkolů. Zvyšování kvality je důležité, nikoli urgentní. Podstatné věci je nutné systematicky plánovat, jinak je ty urgentní vytěsní z denního plánu. Systém, v němž se zvyšování kvality odehrává, je způsob, jak jsou shromažďovány náměty na zlepšování, jak jsou vyhodnocovány a jak realizovány. Zajímavým indikátorem je, kolik členů týmu reálně a dlouhodobě poskytuje náměty na zlepšení, jak rychle se rozhoduje o jejich realizaci a jak dlouho trvá zavedení změny do života. Správná kombinace tedy je: v týmu jsou lidé, kteří se cítí zodpovědní za zvyšování kvality, reálně a systematicky pracují na zvyšování kvality a ke zvyšování kvality mají dostatečné prostředky. Kořením a zároveň bariérou procesu jsou emoce. Určitě znáte rčení: „Zapálí ten, kdo hoří!“ nebo „Pokud nechce, ani pár Rozvoj KOUČINK PŘEDSTAVUJE JEDNU Z FOREM ROZVOJE, JÍŽ VĚNUJE POZORNOST CELÁ ŘADA FIREM. MNOHÉ SPOLUPRACUJÍ S EXTERNÍMI KOUČI, KTEŘÍ SE ZAMĚŘUJÍ NA RŮZNÉ ASPEKTY ROZVOJE JEDNOTLIVCŮ I TÝMŮ A VYUŽÍVAJÍ RŮZNÝCH KOUČOVACÍCH PŘÍSTUPŮ. SPOLEČNOSTÍ, KTERÉ BY SE KONCEPČNĚ VĚNOVALY PŘÍPRAVĚ A VYUŽITÍ INTERNÍCH KOUČŮ, JE OVŠEM VÝRAZNĚ MÉNĚ. JEDNOU Z TĚCH, KTERÁ OSTATNÍM PROŠLAPÁVÁ CESTU, JE T-MOBILE. S KOLIKA INTERNÍMI KOUČI A NA JAKÝCH TÉMATECH PRACUJE? JAK V JEJÍM POJETÍ VYPADÁ KOUČOVACÍ KULTURA? A JAKÉ NÁKLADY I PŘÍNOSY INTERNÍ KOUČINK ZNAMENÁ? NA TYTO A DALŠÍ OTÁZKY ODPOVÍDÁ BARBORA STEJSKALOVÁ, VÝKONNÁ ŘEDITELKA LIDSKÝCH ZDROJŮ. „Když jednou vyzkoušíte koučink, zjistíte, že už je kolem vás na celý život,“ říká BARBORA STEJSKALOVÁ Co vedlo T-Mobile k podpoře interního koučinku? Na jakých principech funguje a v čem je pro firmu, kouče i koučované přínosnější než spolupráce s externími kouči? Roli sehrálo vícero věcí. Začnu těmi pragmatickými, které vycházejí z financování rozvoje zaměstnanců. Vedle zahraničních rotací byl externí koučink jednou z těch nejexkluzivnějších rozvojových aktivit pro zaměstnance. Proto se nabízel – i v souladu s tím, jak penetroval na český trh – spíše jako rozvojová aktivita pro top manažery. To je jeden 22HR forum|People Management Forum úhel pohledu. Když jsme zvažovali, jak dál uchopit rozvoj, odchýlit se od klasického tréninkového katalogu ve smyslu „vyber si, co bys potřeboval a kde jsi ještě nebyl“, a jít trochu jinou cestou, začal se rýsovat koncept 70–20–10. Tedy poměr toho, jaké nástroje nabízíme v rozvoji lidí a jak jsou efektivní. Do kategorie 10 % spadá efektivita klasických tréninků – lidé si z nich odnesou nejméně, pokud tedy nejde o hard knowledge, kterou pak používají opakovaně. V rozvoji bychom chtěli klasickou formu tréninků používat pouze z 10 %, v minulosti to bylo skoro 100 %. 20% složku konceptu tvoří mentoring, koučování, rotace atd. A do sekce 70 % patří on the job training apod. Tato struktura se nám jeví výrazněji efektivnější – jak z pohledu rozvoje, tak nákladů. Lidem se to však hůř vysvětluje: byli zvyklí mít „odfajfknutá“ tři školení a napsat si je do životopisu; co si ze školení pro dlouhodobou praxi odnesli a jaký přínos to mělo pro firmu, se moc neřešilo. Když jsme začali daný koncept naplňovat, ptali jsme se, jak daleko jsme s koučinkem. Probíhal u nás externě a byl určen jen malé skupině osob – ředitelům a výkonným ředitelům. Koncem roku 2006 jsme proto začali uvažovat o interním koučinku a hned pozvali přímo Johna Whitmora. První vlna koučů, kteří se rekrutovali z řad výkonných ředitelů a ředitelů, byla tedy vyškolena přímo jím. Vzhledem k tomu, že jsme koučink chtěli uchopit šířeji a projektově, začali jsme plánovat: kritéria, kdo se stane koučem, a fungování, a proběhlo několik dalších vln zaškolení. Rozhodli jsme se totiž, že tento nástroj začneme využívat intenzivněji, aby byl dosažitelný i pro ostatní, zpočátku zejména manažery, nyní již jeho nabídka platí pro všechny zaměstnance. Na jakých principech interní koučink ve firmě stavíte? Někteří z těch, kdo absolvovali trénink s Johnem Whitmorem, měli s koučinkem externí zkušenost. Jedním z pravidel, které u interních koučů platí, je, že každý z nich musí mít čas od času kouče – ať v minulosti, teď, nebo to plánuje, a to mnohdy externího. Trváme na tom, aby případný externí kouč našich interních koučů koučoval v duchu stylu, který se snažíme zavést. Směrů a odnoží koučinku je vícero a my vycházíme z tzv. solution-focused coaching. Koučové musejí mít svého kouče proto, aby si koučink osahali z druhé strany. Dalším z pravidel je, aby sami odkoučovali určitý počet hodin v daném roce: jinak nemohou jako interní koučové pokračovat. Musejí také absolvovat několik hodin s mentorem, a to nad nahrávkami koučovacích sezení. V této souvislosti je nutno zmínit, že spolupracujeme s certifikovanými mentory na trhu, kteří mají licenci udělovat certifikace i v koučinku. Nechceme totiž, aby se koučink stal něčím jiným než koučinkem: nikoli tedy manipulací, poradenstvím nebo mentoringem. Naším dlouhodobým cílem je vybudovat koučovací kulturu, naučit manažery využívat koučink jako součást manažerského stylu. Někdy je vhodné být direktivnější, jindy je vhodné použít právě koučink. V momentech, kdy to půjde, by měli používat právě koučovací styl, aby lidem dávali prostor k růstu, rozvoji a kreativitě, a nediktovali jim, co mají dělat. Koučovacími otázkami by je měli dovést k tomu, že na řešení přijdou sami. Domnívám se – a nejde jistě čistě o můj soukromý dojem –, že lidé občas ještě mají pocit, že mít kouče znamená, že je s nimi něco v nepořádku, skoro ve smyslu „chodit k psychologovi“. Když si koučink osahají, zjistí, že tomu tak není. Mnohé v sobě objeví a přijdou na to, že toho mohou využít – v soukromí i práci. Pokud se nám povede tuto představu zlomit, bude to úspěch. Tak trochu nám jde o demýtizaci koučinku. Na konferenci, kterou jsem zmínila, jsme proto zařadili vedle individuálního a týmového koučinku i témata, která primárně nejsou pracovní, například sportovní či rodinný koučink. O druhý jmenovaný byl nakonec největší zájem. Interní kouče teď čeká zaškolení k týmovému koučinku; uvědomujeme si totiž, že bychom sami sebe mohli zefektivnit. Efektivita je v současnosti tématem na všech stranách, nejen u nás. V HR jsme již týmový koučink zkoušeli a došli k závěru, že díky němu dokážeme mnohem konstruktivněji a rychleji dospět k výsledku. Pár z nás se proškolí i na rodinný koučink, abychom i tuto oblast měli v nabídce. Chtěli bychom to naučit i manažery. Ne každý si totiž uvědomuje, že by své lidi měl znát trochu i po soukromé stránce; pochopí tak snáze některé souvislosti. Jaká kritéria musí zájemce splnit, aby se stal interním koučem? Primárně to je zájem o koučink a samozřejmě nominace odsouhlasená nadřízeným, případně dalšími kolegy. Tím se chceme vyhnout situaci, kdy nadřízený „tlačí“ nevhodného kandidáta a ostatní s tím nesouhlasí. Určitou roli hraje i úroveň ve firmě, výkonnost, historie kandidáta ve firmě, tedy i tzv. měkké aspekty. Zájemci nominovaní na kouče z posledních vln museli navíc projít speciálním hodnocením před tím, než byli pro zaškolení odsouhlaseni. Někteří neprošli: dostali zpětnou vazbu, proč se zatím, nebo vůbec, kouči nestanou, případně i sami došli k tomu, že nejsou těmi pravými pro to stát se koučem. Jak velká je dnes komunita koučovaných, včetně těch nových, které zlákala konference? Reakcí na konferenci bylo 50 nových zájemců; po pololetním hodnocení zaměstnanců čekáme další: je zde totiž prostor pro diskuzi nad rozvojovými potřebami. Zájemcům se chystáme kouče individuálně doporučit, protože přiřazení kouče není mechanistickou záležitostí. Je důležité, aby se podívali na profily koučů a spolu s kolegyní z HR zvážili ,kdo by pro ně mohl být vhodný. Čeká nás tedy sladění skupiny koučů a koučovaných. Každý kouč má určitou kapacitu, která je novým zájemcům k dispozici. Kolik máte interních koučů a s jak velkou cílovou skupinou pracují? Jak dlouho koučink pro zaměstnance standardně trvá? V současnosti jich je 27. Komunita koučů se celkem pravidelně setkává. Lidí, kteří měli interně o koučink zájem, zpočátku nebylo tolik, kolik bylo připravených koučů. Ti byli hladoví po koučovacích hodinách: aby si koučink osahali, cítili se komfortně a měli jistotu. Také proto jsme spolupracovali mj. s neziskovými organizacemi a jejich představiteli, případně se naši koučové koučovali mezi sebou. Následně jsme přišli na myšlenku uspořádat historicky první interní koučinkovou konferenci, která proběhla letos v květnu přímo v našich prostorách a přinesla vlnu zájemců. Aktivně ze zúčastnily desítky zaměstnanců, a zároveň ji mohli další zaměstnanci sledovat on-line. Je to individuální, ale aby to mělo smysl, mluvíme minimálně tak o půlroku. Sezení trvají od hodiny do dvou, opět dle dohody mezi koučem a koučovaným. Mezi sezeními by neměly být velké proluky, aby to bylo intenzivnější. Existují rámcová pravidla, ale konkrétní postup je na jejich dohodě. Může se potenciálně z aktuálně koučované osoby stát interní kouč? Myslím si, že ano. Už jsem „nakazila“ – jen u nás v HR – pár lidí, které koučink začal zajímat a stali se interními kouči. Skutečně rádi bychom dosáhli toho – a komunikujeme to i zaměstnancům – aby HR forum|září 201123 Rozvoj se koučovací kultura stala součástí firemní kultury. Myslím si, že pro řadu lidí jde o poněkud virtuální koncept a cesta k jeho prosazení bude jistě delší. Ale mám za to, že konference významně přispěla k pochopení toho, co koučovací kultura představuje. Do jaké míry tvoří koučink náplň práce zaměstnanců, kteří jsou zároveň interními kouči? Koučinku se věnují v rámci své práce. Chtějí-li navíc koučovat externě, mohou. Bereme v potaz to, že pokud se k internímu koučinku zavázali, měli by mít prostor odkoučovat interně alespoň stanovené minimum 40 hodin ročně, aby si udržovali praxi. Uvědomujeme si jistou investici firmy v podobě jejich mzdy, ale na druhou stranu i fakt, že jde o investici do ostatních. Součástí jejich pracovního hodnocení koučink není, jsou však hodnoceni na základě hodnotících pravidel prostřednictvím externích mentorů. Hodně jsme diskutovali o tom, zda by koučovaní měli za koučink nějak zaplatit. Kdybychom jim do rozvoje zařadili trénink nebo externího kouče, znamenalo by to určitou sumu. I v tomto případě jde o dodávku služby, byť interní. Zvažujeme tedy nastavení ceny za interní hodinu, aby zaměstnanec věděl, že dostává nějakou hodnotu. Naceňování je zatím věcí diskuse s tím, že peníze nejsou virtuální, ale skutečné. Člověku, který je má alokované na svůj rozvoj, je opravdu vezmeme, on koučink opravdu zaplatí: tyto prostředky se přesunou do rozpočtu na rozvoj interních koučů, kde plánujeme zaškolení do témat jako týmový koučink, diverzita apod. ské funkce. Výsledné číslo je tedy hodně virtuální, ovšem o úspoře hovoříme jistě. Za jakých okolností jste se vy osobně setkala s koučinkem? Je to pátek nazpět. Koncem roku 2003, kdy jsem pracovala na Slovensku v T-Mobilu (tehdy se firma ještě jmenovala Eurotel a čekal ji rebranding), jsem se s koučinkem seznámila v souvislosti s transformací firemní kultury. Evžen Cekota, s nímž jsme na transformaci pracovali, se záhy stal mým koučem. Tehdy jsme tomu ještě neříkali ve firmě koučink, ale jeho školení obsahovala spoustu oblastí, které s koučinkem souvisejí: třeba osobní sílu a sílu rituálu, které se hodně blížily neurolingvistickému programování. Nadchlo mě to. Následně jsem absolvovala tréninky v oblasti „solution-focused coaching“, NLP, týmový koučink a nyní se už těším na podzimní školení rodinného koučinku. Co vám koučink dal? Do života mi zasáhl výrazně. Pomohl mi lépe pochopit řadu věcí v práci nebo změnit přístup k určitým pracovním situacím, a velmi mi prospěl i v soukromí. Teď se k němu vracím – vím, na koho se obrátit a kam sáhnout, i sama v sobě. Když už jednou máte kouče, je to na celý život, byť s přestávkami. Alena Králíková Spolupracujete s některými z organizací koučů v České republice? Spolupracujeme s Koučink centrem, ale i jednotlivými kouči. Máme přehled o tom, kdo se na trhu koučinku pohybuje – víme, kdo je dobrý na týmový koučink, třeba Alena a Stanislav Stejskalovi. Sledujeme koučinkovou komunitu v Čechách, spolupracovali jsme i s Martou Petrášovou, která je ředitelkou ICF v ČR. Nemůže se stát, že se koučovací kultura stane výmluvou pro manažera, aby namísto rozhodnutí kladl otázky a odpovědnost nechával na podřízených? Všeho s mírou. Manažer nemůže být jen koučem. Je manažer a má nějakou odpovědnost. Proto je důležité naučit se rozlišovat manažerské styly. V plánu korporátního rozvoje pro manažery máme aktuálně zpětnou vazbu k tomu, jaký je jejich manažerský styl, a jak rozlišovat, kdy je vhodné použít koučovacích prvků, kdy být direktivní, kdy poskytovat poradenství. Nesmí se stát, aby byl podřízený zoufalý z toho, že kdykoli si přijde pro radu, dostane otázku. Jedna otázka nemusí v ten moment nic vyřešit. Jindy ano, ale někdy rozhodnutí či instrukce padnout musí. Dají se už teď vyčíslit přínosy interního koučinku pro T-Mobile? Nedokážu přesně uvést sumu, jíž bych vyčíslila efektivitu. Rámcově lze k úspoře dospět znásobením počtu hodin, které máme v interních koučích k dispozici, sumou 5000 Kč na hodinu za externí koučink. Musíme to ale očistit od toho, co jsme do interních koučů investovali a ještě investujeme. Pořád se to vyplatí: je tu totiž rozvoj zaměstnanců prostřednictvím koučinku a především postupně se měnící manažer- 24HR forum|People Management Forum tržiště JEDNOU ZA PĚT LET Změnit zaměstnání je podle většiny návštěvníků pracovního portálu OnlinePráce nejvhodnější jednou za pět a více let. Shodlo se na tom 61 % z téměř 1400 účastníků ankety, kterou portál provedl. Dalších 28 % respondentů uvedlo, že je vhodné práci měnit jednou za dva až tři roky. Jen 11 % lidí si myslí, že práci lze měnit každý rok. „Při pohledu na výsledky ankety lze říci, že hlasující návštěvníci portálu jsou v názoru na střídání zaměstnání relativně konzervativní,“ uvedla Lea Kozáková z OnlinePráce. Obecně je podle ní vhodné práci neměnit příliš často, optimální je rozmezí tří až pěti let, někdy i více. Časté změny zaměstnání mohou prý uchazeče o novou práci silně limitovat, protože to pro po tenciálního zaměstnavatele není dobrý signál. Může si oprávněně myslet, že ani u něj kandidát nezůstane dlouho. Nápadně časté střídání místa, třeba po roce, také může personalistům signalizovat, že dotyčný kandidát není buď dostatečně zralý, nebo že jde například o konfliktního člověka. PERFORMANCE PAY: LEADERSHIP PRESCRIPTION OR CLASS A NARCOTIC? MORE PAY EQUALS HIGHER PERFORMANCE: THIS EQUATION IS UNDER CONSIDERABLE SCRUTINY IN MANY BUSINESS SITUATIONS. STEVE WATSON PRESENTS THE OPPOSING ARGUMENTS AND PROVIDES RECOMMENDATIONS FOR THOSE SETTING PAY AWARDS. O ver the last few years, the issue of pay has rarely been out of the news. Fairly or unfairly, the bonuses paid to bankers have become the most contentious example. This is to some degree due to the allegations that broad economic structural damage resulted from their pay schemes, further fuelled by the fact that taxpayers in a number of countries were called on to bail out leading financial institutions. However, other groups, while less frequently cited, are attracting their share of criticism, or at least challenge: CEOs and their pay multiples; the packages of senior public sector managers; and the extent to which French and English national footballers deserved their pay in the face of indifferent pitch performances was called into question during the 2010 World Cup. The topic is formidably broad and complex as it combines the effects of many factors: the role and effectiveness of incentives; motivation and leadership; performance management; base pay versus bonus/variable element; risk-taking; individual versus organisation trade-offs; pay multiples etc. In the eyes of the public it is often about fairness. Anne Sheehan, director of corporate governance for CalSTRS, the Californian state teachers’ retirement system, is quoted in Harvard Business Review: „I think the matter of pay has moral connotations when you consider that regular working people have lost half of their retirement savings and many have lost their jobs, only to see over the top bonuses paid out to those responsible for the mess.“ 1 While perceptions of fairness and morality may affect organisational engagement and effectiveness, the question we focus on in this article, is: Does pay for performance work? We shall consider the evidence from laboratory and field studies, business journals, books and other writing. ARGUMENTS FOR: Outside sections of the popular business press and handbooks of celebrity CEOs, relatively few studies give unequivocal support for pay-for-performance. „Anyone reading the literature on this subject published 20 years ago would find that the articles look almost identical to those published today.“ Herbert Meyer, professor emeritus in the psychology department of the University of Florida, wrote in 19752 about the doubts expressed regarding merit pay’s efficacy. The same theme was echoed by Alfie Kohn almost 20 years later 3 and others since (we will come to some of them in the second part of the article). Alignment to performance There are some writers, however, who do argue for pay-for-performance. Professor Steve Kaplan, University of Chicago, states: „…there is no doubt that strong company performance is linked to realized pay – the sum of salary, bonus, restricted stock and exercise options. Because most of CEO pay is equity-based… a CEO whose stock price increases substantially will take home a lot, while a CEO whose stock price declines will not.“ 4 The focus here is on senior management pay and the notion of aligning pay directly to a clear measure of performance. Others extend the argument to all managers. Professor Michael Jensen takes the view that because budgets and targets encourage managers to cheat and ‘game’ their systems, „the only way to solve the problem is to remove all kinks from the pay-for-performance line – to adopt a purely linear bonus schedule… all rewards must be based purely on actual performance“ 5. Gaming and cheating are arguments that are raised by exponents of both sides of the argument as we will see. Both Kaplan and Jensen build their arguments on the assumption that performance is clearly and accurately measured – in the case of the CEO, by using stock price as the indicator of performance. Measurable performance This critical assumption (the measurability of performance) needs further refining, as argued by Tim Harford in his book The Logic of Life 6. „When I wrote ‘performance pay encourages performance’, I was right, but with a crucial hidden premise that performance can be measured.“ This theme is developed further by Pfeffer and Sutton 7 where they identify conditions for financial incentives. They argue that they can drive performance when the task is: • Independent • Individual • Measurable • Straightforward. In another study, a meta-analysis, in the public sector 8 the authors concluded that pay for performance had a strong positive effect on non-interesting tasks, but a negative effect on performance in the case of interesting tasks. The talent argument and the market Nuno Fernandes of Swiss business school, IMD, takes a different tack. His case includes what is classified as the „talent argument.“ HR forum|září 201125 Profese tržiště POSLANCI SKLÁDALI TELC Katedra jazyků Univerzity Jana Amose Komenského kromě povinné i nepovinné výuky nabízí studentům řadu nadstandardních možností. Jednou z nich je složení zkoušky a získání prestižního certifikátu TELC. Evropské jazykové certifikáty TELC (The European Language Certificates) tvoří systém jazykových zkoušek odpovídajících Společnému evropskému referenčnímu rámci, který byl uveden do života Oddělením moderních jazyků Rady Evropy. Zkoušky z cizích jazyků jsou prováděny, organi zovány a hodnoceny v celé Evropě na základě stanovených a veřejně přístupných kritérií, podle jednotných pravidel a identických směrnic. Centrálně organizované školení zkušebních komisařů závazné pro všechny partnery zaručuje maximální objektivitu hodnocení. Zkouší se jazyková kompetence účastníků ve čtyřech mezinárodně uznávaných úrovních. Platnost certifikátů je přitom smluvně uznána ve více jak dvaceti státech Evropy a též v Číně. Důležité je, že zkoušky TELC jsou součástí standardizovaného seznamu MŠMT, a tím pádem jsou uznávány i v ČR. Univerzita přitom pořádání zkoušek nezajišťuje pouze pro své studenty, ale tuto možnost poskytuje i mimoškolním subjektům, například Parlamentu ČR. 26HR forum|People Management Forum He writes: „As the saying goes, if you pay peanuts you get monkeys… we must focus on people’s aspirations. We cannot prevent rewarding the best.“ 9 The talent argument is reiterated by Jeff Immelt, CEO of GE. Referring to the threat of „say on pay“ legislation requiring shareholders to sanction pay schemes, he says: „No matter what is decided, I’ll work just as hard tomorrow as I work today, but what I have to fight for is the ability to determine how the other 300 000 people in GE are paid“ 10. This is a sentiment which is commonly expressed by top leaders: they claim that they personally do not need the level of pay nor incentives to accomplish their job; they are simply part of a larger market system to attract and retain talent. Cynics may argue that this is easy to say when you’ve already reached a top position and enjoy a full package of rewards (financial and non-financial)! Joining or staying A Towers Perrin Global Workforce Study conducted in 2007 amongst 90,000 employees in 18 countries 11, found that competitive base pay (note: not variable pay specifically) was a key reason people joined firms. However it did not feature in the top ten reasons why they left, nor was it in the top ten reasons for engagement, motivation or performing the job. A 2009 McKinsey Quarterly survey 12 amongst 1,047 executives, managers and employees found that performance based cash bonuses ranked fourth in their list of effective motivators (fifth and sixth were base pay and stock/stock options respectively). The top three were all non-cash incentives: praise from immediate managers; leadership attention and chance to lead projects etc. This positioning of financial rewards on the list, but not at the top, echoes the findings from a 2004 Watson Wyatt survey 13, where high performing employees ranked maintaining a positive reputation as their primary motivation. Expecting a significant financial reward came in at ninth. Trust Another factor relevant to the effectiveness of performance pay is the nature of the relationships within the organisation or team, particularly the degree of trust between people. Where there is a lack of trust it would seem people tend to prefer individual performance rewards. Kimberley Merriman, assistant professor of management and organisation at Penn State University studied 49 project teams and the study concluded that where the team had less trust in their colleagues’ ability, honesty and dependability, they preferred individualised pay. In summary, the key issues supporting performance pay appear to be: identifying the conditions best suited to its application (such as straightforward nature of the task; recruitment pressures; independence, measurability etc of the job; low level of trust within the team) and noting that even when it is on the list of expressed motivators, it is often not in the top grouping. Steve Watson Připraveno ve spolupráci s časopisem 360º, the Ashridge Journal. www.ashridge.org.uk What are the arguments against performance pay according to Steve Watson? And what conclusions does he outline? Please continue reading in the online section of HR forum at www.hrforum.cz. It’s more than worth it. STEVE WATSON is the Programme Director of the Finance for Managers programme. He is a qualified management accountant and presents and consults in the areas of finance, value creation, general management and strategy. A Visiting Professor at Mount Eliza Business School in Melbourne, Australia, Steve’s recent writing has been on value creation, pricing, financial cultures and the behavioural aspects of financial decision making. PR Jak se připravit na změny v zákoníku práce účinné od 1. ledna 2012? 12. července 2011 Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení balík reformních zákonů týkajících se pracovního práva. Cílem změn je zvětšit pružnost pracovního trhu a motivovat zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst. K nejdůležitějším změnám patří nové podmínky pro dohody o provedení práce (DPP) a jejich zpojistnění, nové možnosti pro skončení pracovního poměru a změny ve vyplácení odstupného, sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou, nové, flexibilní možnosti zaměstnávání, změny postavení zaměstnanců managementu a jejich odměňování, nové zásady pracovního práva a další důležité aspekty novely. Novela obsahuje 315 bodů, změny se dotýkají 11 zákonů. Zajímá-li vás více a chcete-li získat kvalifikované informace, jak se na změny připravit, přihlaste se na konferenci Jak se připravit na změny v zákoníku práce účinné od 1. 1. 2012, která se uskuteční 4. října 2011 v hotelu Clarion Congress Hotel Prague ****. Na akci vystoupí JUDr. Petr Šimerka, náměstek ministra práce a sociálních věcí, JUDr. Nataša Randlová, advokátka, a doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D., předseda komise pro pracovní právo Legislativní rady vlády. Akce je orientována především na personální manažery, kterým poskytuje návod k tomu, jak se na nastávající změny připravit. Účastnický poplatek činí 2 490 Kč bez DPH (při objednání 2 vstupenek je na druhou automaticky poskytována 40% sleva), obsahující veškeré materiály v tištěné i elektronické podobě, občerstvení a prezentace účastníků. V případě zájmu o účast, objednávejte vstupenky na www.incmedia.cz. INZERCE P r av i d e l n ě PMF|MŮJ ROZVOJ|PŘÍPADOVÁ STUDIE Z ita L ara | M artina H onsová | A lena K rálíková VÝBĚR Z NEJZAJÍMAVĚJŠÍCH AKCÍ PEOPLE MANAGEMENT FORA V 2. POLOVINĚ ROKU 2011 J ednou z nejzajímavějších akcí PMF v druhé polovině roku 2011 je odborné setkání zaměřené na Leadership žen. Tato akce se uskuteční 6. října 2011 v sídle společnosti Microsoft v Praze. Hovořit budeme o ženách v byznysu, v oboru IT, nebo zkušenostech významných manažerek. Své vystoupení potvrdily Jana Máchová z Microsoftu, Jitka Schmiedová z České spořitelny, Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka společnosti Manpower ČR a SK, a Jitka Adámková z RWE Transgas. Moderátorem odpoledního setkání bude Petr Jonák, ředitel korporátní komunikace, AWT Group. Novinkou letošního roku je dvoudenní zahraniční Exchange Meeting v Ashridge Business School ve Velké Británii (7.–8. 12. 2011) se zaměřením na zvýšení podnikové výkonnosti prostřednictvím lidí. Ashridge Business School je renomovanou institucí poskytující kvalitní vzdělávání špičkovým manažerům celého světa v managementu, HR a marketingu. Odborný program je přednostně určen zástupcům Zlatých členů PMF. Pokud chcete získat přehled o osvědčených praktikách v oblasti HR a setkat se s významnými osobnostmi z oboru, nenechte si ujít mini-konference Inspirace v Brně a Praze. Těšíme se na vás. kalendárium akcí PMF Kulaté stoly Inovace a kreativita v HR 13. září 2011, Praha; 15. září 2011, Ostrava; 20. října 2011 Brno Mini-konference Inspirace Současné trendy v interním rozvoji a seberozvoji zaměstnanců 4. října 2011, Brno Diskusní setkání Leadership v rukou žen 6. října 2011, Praha Exchange Meeting Stabilizace zaměstnanců jako podmínka úspěšnosti firmy 3. listopadu 2011, Hella Corporate Center Central & Eastern Europe, Mohelnice Odborná akce Diagnostická pouť 19.–20. října 2011, Praha Diagnostice a ochutnávkám různých metod věnujeme program samostatné přednáškové místnosti na veletrhu Profesia Days. Mini-konference Inspirace Posilování schopností a dovedností klíčových lidí 10. listopadu 2011, Praha a kc e p a r t n e r ů P M F Chcete se stát koučem? Odyssey Vám nabízí ideální způsob, jak začít. V právě zahajovaném 80hodinovém výcviku naleznete vše potřebné pro úspěšný start. Přihlaste se co nejdříve, úvodní výcvikové setkání se koná již 17.–18.10. 2011! Absolvováním výcviku získáte základní rozsah specifického vzdělání v koučování požadovaný pro akreditaci kouče prvního stupně. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat! Bc. Anežka Havránková [email protected] www.odyssey.cz/coaching-training 224 310 629 Zita Lara, výkonná ředitelka, PMF Sledujte novinky na stránkách www.peoplemanagementforum.cz a www.hrforum.cz. Zúčastněte se online diskusí odborníků prostřednictvím skupin HR forum CEE a HR forum CZ na LinkedInu. 28HR forum|People Management Forum p ře d s ta v uj e m e . . . HANA PITNEROVÁ členka představenstva PMF, Partner regionu Severní Morava, personální ředitelka Hella Corporate Center Central & Eastern Europe, s.r.o. Od roku 1997 působí jako personální ředitelka v automobilovém průmyslu. První čtyři roky pracovala ve velké české firmě a nyní již desátý rok v zahraniční společnosti. Zodpovídá za řízení lidských zdrojů ve společnostech Hella v České a Slovenské republice. Vystudovala FF MU v Brně, zaměření na klinickou psychologii; oboru se věnovala jako psycholožka a psychoterapeutka téměř 12 let. Od roku 1990 spolupracuje s různými vzdělávacími a konzultačními firmami, kde působí jako lektorka. Je členkou představenstva People Management Fora (dříve České společnosti pro rozvoj lidských zdrojů) a v rámci Sdružení Automobilového průmyslu pracuje v pracovní skupině pro oblast vzdělávání. „People Management Forum pro mě představuje organizaci, která může top manažerům nabídnout rozsáhlé informace z řízení lidských zdrojů a pomoci při implementaci moderních způsobů řízení. Aby se zvýšila povědomost firem, škol, profesních sdružení a dalších institucí o nabídce aktivit PMF, považuji za nutné rozšířit působnost zejména do regionů. A zde spatřuji svou roli. Chci pomoci při organizaci setkání s výměnou zkušeností, přednášek či konzultací odborníků s představiteli firem, které budou zaměřeny na aktuální problémy a budou ve vyšší míře reflektovat právě regionální kontext. Jde např. o motivaci zaměstnanců, vyhledávání a práci s talenty, spolupráci se školami a jejich podporu, rozvoj zaměstnanců a zvyšování jejich adaptability, budování firemní kultury či zvyšování výkonnosti organizace. Sama se ráda podělím o zkušenosti, které jsem během své dlouholeté praxe získala.“ INSPIRATIVNÍ TIPY PROFESIONÁLŮ V OSTRAVĚ Hlavním tématem mini-konferenčního setkání 28. června v Ostravě byl Strategický rozvoj zaměstnanců a jejich motivace. Odborníci se snažili ve svých příspěvcích odhalit, jak společnosti motivují zaměstnance ke strategickému rozvoji, jak reagují na aktuální změny, na co se prioritně zaměřují a jaké jsou aktuální trendy v oblasti rozvoje zaměstnanců. Shodli se, že strategický rozvoj musí reagovat na aktuální potřeby společnosti a nutná je také plná podpora managementu, včetně jeho participace. V úvodní panelové diskusi generálních ředitelů a manažerů se hovořilo o tom, jak je strategické řízení společnosti propojeno s řízením lidí. Pavel Juříček, generální ředitel a majitel Brano Group a.s., Jaroslav Drahoš, majitel společnosti Finidr, s.r.o., a Vladimír Nekuda, generální ředitel ARMATURY Group a.s. HR forum|září 201129 Můj rozvoj EMOČNÍ INTELIGENCE: VĚDOMOSTI VÁS NESPASÍ EMOCE. NĚKTEŘÍ JE RÁDI STAVÍ NA ODIV. CITY. NĚKTEŘÍ JE ÚZKOSTLIVĚ SKRÝVAJÍ, ČI NIJAK NEPROJEVUJÍ. PRO KAŽDÉHO Z NÁS JE OBZVLÁŠŤ DŮLEŽITÉ NAUČIT SE VLASTNÍ EMOCE ZVLÁDAT, CHÁPAT JE A SPRÁVNĚ VYUŽÍVAT. PRÁVĚ TYTO SCHOPNOSTI ZA SEBOU SKRÝVÁ POJEM EMOČNÍ INTELIGENCE. AČKOLIV VÁS JI VE ŠKOLE NIKDO NENAUČÍ, PŘI ZVLÁDÁNÍ MNOHA ŽIVOTNÍCH SITUACÍ VÍTĚZÍ NAD TEORETICKÝMI ZNALOSTMI A DOVEDNOSTMI. ZVLÁŠŤ V ZAMĚSTNÁNÍ ČI U PŘIJÍMACÍCH POHOVORŮ JE SCHOPNOST OVLÁDAT SVÉ EMOCE VÝHODOU, NA NÍŽ TI, JEŽ JI POSTRÁDAJÍ, NENAJDOU RECEPT V ŽÁDNÉ Z ODBORNÝCH KNIH. Inteligence jinak Není pochyb o tom, že každý z nás byl ve svém životě minimálně jednou podroben klasickému IQ testu, jehož výsledkem je hodnota inteligenčního kvocientu. S emoční inteligencí je to jinak. Nejenže je to jev, kolem kterého stále existuje velká spousta otázek, ale výsledek testu emoční inteligence není jednoznačným ukazatelem, hodnotou, pomocí níž jste zařazeni do škatulky na předem dané stupnici. Test emoční inteligence totiž nastaví zrcadlo vašemu vnitřnímu světu. Jaký máte potenciál cítit emoce? Správně je využívat? Komunikovat o nich? Rozeznat je a popsat? Učit se z nich? Ale hlavně: Jak emoce chápete a vysvětlujete? Hledání odpovědí na všechny tyto otázky ukazuje, jak široké je pole emoční inteligence a jak dobrodružnou cestou (oproti klasickým IQ testům) je výprava do vlastního vnitřního světa. Po jejím absolvování jsme schopni lépe pochopit druhé, vycházet s partnerem, kolegy a známými. Jsme zkrátka svobodní a spokojení sami se sebou, což zásadně zvyšuje kvalitu našeho života. EQ zblízka Podrobíme-li fenomén emoční inteligence hlubšímu zkoumání, zjistíme, že se skládá ze čtyř oblastí. První z nich, vnímání emocí, je úvodním krokem k jejich správnému pochopení. Součástí tohoto procesu je i registrace nonverbální komunikace. Představte si, jak rozmanitá škála gest se váže třeba k emoci strachu či hněvu. Pokud se naučíte základům řeči těla, odhalíte spoustu pocitů, které druzí prožívají, a které, ačkoliv se je mohou snažit skrýt, nevědomky prozrazují. Dalším okruhem emoční inteligence je rozumné využívání emocí – mohou nám pomoci určit naše priority, to, čemu budeme věnovat pozornost. Každý z nás totiž emocionálně reaguje na ty podněty, které v nás vzbuzují pozornost. Další složkou emoční inteligence je správné chápání emocí. Za pocity, které vnímáme a prožíváme, se totiž může skrývat mnohé. „Představte si, že dveře do kanceláře doslova rozrazí rozlícený šéf. Může to znamenat, že je nespokojený s prací zaměstnanců, že mu ráno někdo na parkovišti odřel vůz, anebo třeba to, že kvůli dokončení projektu na dnešek téměř nespal. Pro správné pochopení emocí druhých je klíčové odhalit jejich skutečnou příčinu. Jen tak můžeme vhodně reagovat 30HR forum|People Management Forum a vyhnout se nepříjemnostem,“ komentuje význam emoční inteligence Tomáš Zdechovský, jednatel komunikační agentury Commservis.com. Posledním článkem emoční inteligence je efektivní řízení emocí. Vlastní pocity musíme často potlačovat, nebo regulovat tak, aby naše vztahy s druhými zůstaly nepoškozeny. Pokud si osvojíme schopnost emoce správně ovládat a využívat, získáme kýženou svobodu a sebejistotu v jednání s druhými, ať už se jedná o kolegy v zaměstnání či partnery a přátele. Zatímco zkratku inteligenčního kvocientu, IQ, všichni známe, s označením emoční inteligence je to poněkud složitější. Je totiž nutné rozlišovat mezi pojmy EI (vrozená výše emoční inteligence) a EQ (aktuální, testy měřitelná hodnota). Toto dělení naznačuje, že schopnost emoční inteligence lze jistými způsoby posilovat. IQ vs. EQ Zastavme se nejprve u rozdílu mezi klasickou inteligencí IQ a inteligencí emoční. Osobnost každého z nás lze popsat pomocí tzv. velké pětky: extroverze, emocionální stability, přívětivosti, svědomitosti a intelektu. Každá osobnost také může být testována, ovšem typy testů a další metody se vždy odvíjejí od záměru testování. Lidskou inteligenci obecně lze definovat jako rozumovou schopnost řešit vzniklé nebo obtížné situace. Stejně jako charakterové rysy je i základní míra inteligence vrozená, jde ji však posilovat v různých modelových situacích, stejně jako můžeme pracovat na svém charakteru. Základní rysy obojího ale zůstávají neměnné. V IQ testech, sloužících pro měření klasické inteligence, zůstává naše osobnost víceméně skryta. Logické odvozování geometrických obrazců o našem temperamentu či schopnosti zvládat stres příliš nevypoví. Proto v 60. a 70. letech sledujeme vzrůstající touhu po komplexnějším testování. Už se neptáme jen na schopnosti manažera či zaměstnance, ale na to, jak je dokáže využít v reálném životě. Zatímco IQ test měří schopnosti přijímat, ukládat a vybavovat si informace, popřípadě je logicky kombinovat, koncept EQ testů je postaven na praktickém využití těchto schopností. Vedle logické inteligence se tedy rozvíjí koncept inteligence emoční, který dodnes není plně vymezen a je stále opředen otazníky. Jisté je, že emoční inteligence vychází z předpokladu, že se lidé ve svých emočních dovednostech liší, a to se zásadně odráží v jejich životech. Mimo IQ a EQ se hovoří i o inteligenci sociální a praktické. Posouzení toho, jak dokážeme jednat v běžných situacích (praktická inteligence) a jak vycházíme s lidmi (sociální inteligence) by pro personálního manažera měly být dalšími klíčovými údaji o zaměstnanci. Emoční inteligence je průsečíkem všech těchto dovedností: snoubí se v ní srdce s rozumem. Martina Honsová Jak pocity změřit? Jak vypadá testování emoční inteligence? A co testy ne/dokáží odhalit? Čtěte pokračování článku v online části HR fora na www.hrforum.cz! Myslíte na zdraví svých zaměstnanců? ZDRAVÍ A ZAMĚSTNANCŮ A JEJICH ŽIVOTNÍ STYL PŘEDSTAVUJÍ PRO MNOHO SPOLEČNOSTÍ JEDNU Z PRIORIT. UVĚDOMUJÍ SI TOTIŽ, ŽE POUZE ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCI, KTEŘÍ SE DOKÁŽÍ VYPOŘÁDAT SE STRESEM A UDĚLAJÍ SI ČAS NA ODPOČINEK – AŤ UŽ JEJ POJÍMAJÍ JAKKOLI –, JSOU PRO NĚ AKTIVEM, KTERÉ JE NEZBYTNOU PODMÍNKOU ÚSPĚŠNOSTI A KONKURENCESCHOPNOSTI. Ř ada z nich proto nad rámec svých povinností podporuje různě komplexní iniciativy. Příkladem je program GE Money Bank s názvem GE Pro zdraví, který má širší podporu globální strategie společnosti General Electric. Ta před časem definovala dva pilíře, a sice ecomagination a healthymagination. První z nich je v českém prostředí překládán jako čisté technologie, druhý jako dostupná zdravotní péče. K tomu, aby oba pilíře byly zaměstnancům známy a získaly jejich důvěru, vznikají specifické programy. V případě healthy imagination jde o program HealthAhead, který je v České republice znám jako GE Pro zdraví. Důraz na zdraví jako podstata kulturní změny JAN DLABOLA v současnosti pracuje jako Senior Collections Manager v GE Money Bank, kromě toho je zodpovědný za vedení projektu GE Pro zdraví na pražském pracovišti BB Centrum. Ve společ nosti GE pracuje již od roku 1999, přičemž v předchozí pozici pracoval jako provozní ředitel pobočky GE Money v Rumunsku. Podle Jana Dlaboly, manažera projektu, je v souvislosti s tím, že program je významnou součástí globální strategie společnosti směřující k masivní kulturní změně, logické, že program je v rámci korporace povinný pro všechna pracoviště, která mají přes 150 zaměstnanců. Týká se tak více než 500 pracovišť ve 20 zemích světa. „Nedovedu si představit, jak by se dal projekt efektivně řídit, kdyby se do něj na jedné straně masivně investovalo – čímž nemyslím jen finanční prostředky, ale také obsah, odbornost a znalosti odborníků, či čas projektového týmu – ale bylo by na jednotlivých pracovištích, zda něčeho z široké iniciativy využijí,“ dodává Jan Dlabola. Program HealthAhead/ GE Pro zdraví je proto pojat komplexně a pracoviště absolvují v souvislosti s ním také certifikaci. Program tvoří osm elementů: 1. vedení programu na pracovišti 2. vzdělání a prevence 3. zdravá strava 4. odvykání kouření 5. fyzická aktivita 6. zvládání stresu 7. pomoc při dlouhodobé pracovní neschopnosti 8. první pomoc Každý z nich má svou agendu, která je jasně definovaná na úrovni korporace a je pro všech 500 relevantních pracovišť GE stejná. Specifikuje minimální požadavky, na něž se má v dané oblasti zaměřit, jak má pracovat se zaměstnanci, jaké programy má vyvinout, to vše s přihlédnutím k případným místním specifikům. Samozřejmě lze každou z agend rozšířit o cokoli dalšího, co může v souladu s konkrétním elementem programu podpořit jeho úspěšnost. Program byl vyvíjen v roce 2009 a o rok později se začal uvádět do firmy s tím, že každé pracoviště se musí tzv. certifikovat, resp. projít auditem, do konce roku 2011. Vzhledem k tomu, že napříč GE má program pevnou strukturu a je chtěný, probíhá všude stejně. K polovině června 2011 bylo certifikováno zhruba 200 pracovišť GE ve světě. Jsou mezi nimi i dvě česká: budova v Praze a provozně-zákaznické centrum v Ostravě. Audit provádí lékař Auditor, který má medicínské vzdělání, osobně navštíví každé z pracovišť, kde prostuduje agendu každého elementu. Projektový tým mu předkládá materiály dokumentující průběh všech aktivit programu. Součástí elementu vzdělání a prevence je např. zvolit alespoň dvě oblasti, které ohrožují lidské zdraví s přihlédnutím k tomu, co tamní pracoviště GE dělá, a k případným potížím, které se v dané lokalitě vyskytují, a na tato témata připravit přednášky. Ty pak musí místní projektový tým zprostředkovat zaměstnancům alespoň dvěma komunikačními kanály. „Jedním z těch, které jsme zvolili, je téma rakoviny tlustého střeva, protože v Česku je více než aktuální. Auditora proto zajímalo, jak jsme informaci zprostředkovali kolegům. Předložili jsme mu interní časopis, kde je pravidelná sekce k GE Pro zdraví. Byl v ní publikován článek k prevenci rakoviny tlustého střeva, na němž se výrazně podílel odborník. Dále jsme auditorovi představili obsah přednášek a besed s odborníky ze spolupracujícího zdravotnického zařízení. Součástí našich aktivit bylo rovněž zprostředkování vyšetření těm zaměstnancům, kteří patřili do rizikové skupiny, ale ještě nespadali do věkové kategorie, jíž vyšetření hradí pojišťovna. GE Money Bank se tak zavázala uhradit po- HR forum|září 201131 P ř í pa d ová studie platek všem, kdo se vzhledem ke svému věku na pojišťovnou placené vyšetření nekvalifikovali,“ představuje jednu z aktivit Jan Dlabola. Auditora zajímala také doprovodná opatření GE Pro zdraví, a to v souladu s myšlenkou, že má-li dojít ke kulturní změně, měla by být čitelná v prostředí firmy. „Viděl plakáty, jejichž prostřednictvím sdílíme jednotlivá témata programu – např. k elementu zdravé výživy jsme vydali pět plakátů představujících pět největších mýtů o redukci tělesné hmotnosti. To auditora upoutalo. Přesvědčil nás, abychom jejich myšlenku sdíleli s ostatními pracovišti napříč GE. Plakáty jsme proto nechali přeložit do angličtiny a rozesílali je všem, jichž se certifikace týká. Záleží samozřejmě na nich, zda se inspi- rují nebo ne. Opačným směrem se ukázky naplňování programu HealthAhead z jiných zemí dostávaly zase k nám,“ vysvětluje Jan Dlabola. Program GE Pro zdraví není je dlouhodobou iniciativou. Zmíněných osm elementů platí pro každý rok s tím, že jejich agenda se každý rok obnovuje a zohledňuje případné mírné úpravy, příklady dobré praxe či odezvu zaměstnanců. Také audit probíhá v pravidelných intervalech – po prvním následuje do 24 měsíců elektronická re-certifikace a za dalších 12 měsíců znovu prezenční. Tento postup zajistí průběžné ověřování skutečné efektivity programu a úspěchů na cestě ke kulturní změně. Pro úspěch programu je nesmírně důležité aktivní zapojení nejvyššího vedení společnos- ti. V případě HealthAhead jde nejvyšší vedení příkladem a indikuje tak, že program je pro korporaci skutečně důležitý. Jeffrey R. Immelt, CEO společnosti GE, trvá na tom, aby ředitelé jednotlivých byznysů kaskádovitě program podporovali a komunikovali. Vedle taktického vedení iniciativy projektovým týmem je tu tedy jasná podpora nejvyššího managementu firmy. Ani Česká republika není výjimkou: generální ředitel GE Money Bank a s ním senior management pravidelně sledují, co je v projektu nového a jak mohou přispět. Jak program vnímají zaměstnanci? „Nejbezprostřednějším způsobem, jak získat anketa Jaké aktivity aktuálně realizujete nebo připravujete na podporu zdraví a zdravého životního stylu zaměstnanců? JAN RAFAJ, ŘEDITEL PRO PERSONALISTIKU A VNĚJŠÍ VZTAHY, ARCELORMITTAL OSTRAVA Zdraví a bezpečnost jsou prioritou firmy, a tak i vzhledem k tomu, že mnoho zaměstnanců pracuje v těžkém provozu, věnujeme ochraně jejich zdraví velkou pozornost. Ve skupině ArcelorMittal již čtvrtý rok probíhá program Cesta k nulové úrazovosti. Cílem je, aby se naši zaměstnanci vraceli ke svým rodinám vždy živí a zdraví. Proto jsou u nás bezpečnostní standardy nastaveny přísněji než v české legislativě. Pozornost věnujeme i pracovním oděvům, obuvi a bezpečnostním pomůckám. Aby se co nejvíce zabránilo úrazům, byly oděvy opatřeny reflexními plochami, pro některé profese se dodává speciální obuv či brýle apod. Projektů na podporu zdraví probíhá v naší firmě hodně. Mezi ty nejdůležitější patří rekondičně-ozdravné pobyty v délce jednoho až dvou týdnů, přičemž přednost mají osoby pracující na pozicích se zvýšenými pracovními riziky. Mohou využít čtyři lázeňská střediska: Luhačovice, Bardějov, Nový Smokovec a Rajecké Teplice. Jen v roce 2010 je navštívilo 794 zaměstnanců včetně kolegů z dceřiných společností. Pro všechny organizujeme programy na podporu péče o pohybové a dýchací ústrojí a provozujeme saunu. Těchto programů využilo 468 zaměstnanců. Od letošního roku mohou využít i kurzů jógy. Některé profese jsou u nás náročné, proto jsme loni zahájili speciální program rehabilitací, jejichž cílem je předcházet nemocem z povolání. Patří masáže, parafínové obklady a další péče dle rozhodnutí odborného rehabilitačního pracovníka. 32HR forum|People Management Forum Projektu se účastní 152 zaměstnanců a shodují se, že jim znatelně pomáhá. Zaměstnanci závodu Koksovna, kteří jsou vystaveni rizikům karcinogenů, dostávají zase ochranné nápoje doplněné vitamínem C a mají přednost při umisťování na rekondiční pobyty. Manažerům nabízíme týdenní ozdravné pobyty zaměřené na redukci stresu a relaxaci. V rámci boje proti stresu a na podporu work-life balance nabízíme kurzy zaměřené na stress a time management. Kromě top a vyššího managementu je speciální pozornost věnována i liniovému managementu, zejména mistrům, u nichž se program setkal s opravdu velkou odezvou. Každý rok na jaře pořádáme Den zdraví a bezpečnosti, na podzim potom Týden zdraví. Součástí jsou konzultace s lékaři, dietology, ukázky cvičení a přednášky, ale také ochutnávka zdravé studené kuchyně. Pravidelně se těchto akcí účastní až 70 % zaměstnanců. Na přání zaměstnanců jsme již dvakrát realizovali program Zelená linie, jehož hlavním posláním bylo nabídnout zaměstnancům vyváženou stravu a naučit je jíst zdravěji. Probíhá 6 týdnů až 2 měsíce a kromě zdravé stravy zahrnuje přednášky ke zdravé výživě. Zmínil bych i projekt boje proti kouření. Snažíme se zamezit poškozování zdraví ostatních zaměstnanců, a proto jsme striktně vymezili plochy v areálu firmy, na nichž je kouření povoleno. Všem zaměstnancům-kuřákům jsme nabídli příspěvek na komplexní program odvykání kouření, který běží pod záštitou naší firmy. Momentálně se ho účastní 15 osob, vloni to bylo 16 účastníků. Pravdou je, že všechny tyto programy znamenají náklady navíc. Mohu ale říci, že investovat do zdraví a bezpečnosti zaměstnanců se opravdu vyplatí. reakce zaměstnanců, jsou hodnotící dotazníky k akcím. Zpětnou vazbu ale sledujeme i díky stránce komunity GE Pro zdraví na intranetu: každý nám může sdělit svůj názor nebo poslat námět. Jednou za půl roku vyhodnocujeme zpětnou vazbu ode všech zaměstnanců: výsledkem je, že 95 % zaměstnanců o programu ví, a to díky různým informačním kanálů, a zhruba 2/3 zaměstnanců se aktivně nějaké příležitosti, kterou GE Pro zdraví nabídl, účastní,“ shrnuje odezvu Jan Dlabola. Výsledky podle něj demonstrují, že pokud se společnosti změnu už nepodařilo udělat, je na dobré cestě. Vyplatí se to? „Nevím o explicitní metrice, která by – třeba jako cost-benefit analýza – dokázala porovnat investice s tím, co program přinesl. Nicméně jsme přesvědčení, že za zhruba 8 milionů korun ročně dostávají zaměstnanci něco, co ve většině ostatních firem dostat nemohou,“ odpovídá Jan Dlabola. Na mysli má nejen vzdělávací příležitosti, ale i možnost zdravě se stravovat a poučit se v oblastech, které zaměstnanci využijí mimo pracovní život. Firma navíc přispívá na pravidelné sportování – ročně na tento program dává 2,5 milionu korun. V rámci elementu zdravá strava firma v jídelně označuje jídla podle toho, zda jsou doporučená, neutrální nebo nedoporučená. Ta doporučená pak výběrově dotuje, aby je cenově dostala na úroveň ostatních jídel, na něž mohou být nižší náklady a zaměstnanci IVA HEINL BAROŇOVÁ, HR MANAGER CZ/SK, PROCTER & GAMBLE Na zdraví zaměstnanců a podporu jejich zdravého životního stylu se zaměřujeme výrazně nad rámec povinných zákonných aktivit. Nabízíme jim rozšířené zdravotní služby v soukromém zdravotnickém zařízení, pravidelné očkování proti chřipce a také možnost konzultace s odborníky z jedné z nejlepších nemocnic v ČR v případě vážného onemocnění jejich nebo rodinného příslušníka. Samozřejmostí jsou ergonomické kontroly a poskytování pracovních pomůcek, které jsou v souladu s pravidly pracovní ergonomie. Zdravý životní styl je oblastí, která je podporována nejen lokálními aktivitami (možnost využít fitness a wellness centrum, tenisové a badmintonové kurty, pořádání sportovních turnajů), ale také projekty v rámci korporace Procter&Gamble. Jde například o: 1. “Vibrant Living” – cílem je „vytvořit prostředí, které podporuje zaměstnance v tom, aby činili zdravá rozhodnutí“. Stojí na třech pilířích: zdravotní péči, vzdělávání a flexibilitě. Ve vzdělávání se zaměřuje na osvětu ve stravování, prevenci nemocí, zvládání stresu apod. V oblasti flexibility pořádáme tématické měsíční aktivity: masáže v kanceláři, přísun ovoce, aktivity pro rodiny apod. 2. Employee Assistance Program, který umožňuje zaměstnancům v případě těžkých životních situací vyhledat odbornou pomoc, která je hrazena zaměstnavatelem. Patří sem konzultace psychologické, finanční nebo právní. 3. Global Corporate Challenge – už podruhé mají zaměstnanci letos možnost zapojit se do globálního projektu, jehož cílem je podpora zdravého životního stylu, zejména pohybu. Vytvoří sedmičlenné týmy, které dostanou krokoměry a v průběhu tří měsíců soutěží, který tým nachodí nejvíc. Projekt motivuje zaměstnance nejen k pohybu, ale působí pozitivně i na vztahy na pracovišti. jim tím pádem dávají přednost. Ročně do tohoto programu investuje 250 tisíc korun. Další investicí je Rodinný sportovní den, který poprvé proběhl loni a letos se uskuteční v září. „Organizovali jsme dva – v Praze a Ostravě, a celkem jsme do nich investovali asi 4 miliony korun. Unikátní bylo to, že vedle sportovních aktivit pro všechny věkové kategorie jej tvořily i drobnější vzdělávací akce,“ objasňuje Jan Dlabola. Právě tímto směrem se GE Money Bank chce orientovat i do budoucna. Zároveň by se program měl stát dostupnějším i pro ty, kteří pracují v pobočkách, jichž teď banka má přes dvě stovky. Alena Králíková JANA HAVLÍČKOVÁ, PERSONÁLNÍ ŘEDITELKA, PRECIOSA, A.S. Podpoře zdraví zaměstnanců věnujeme velkou pozornost. Jde nejen o komplexní systém závodní preventivní péče, ale provozujeme i nestátní zdravotnické zařízení, které je zaměřeno na zdravotní rehabilitaci. Té využívá většina zaměstnanců. Staráme se i o jejich duševní zdraví: kromě praktických lékařů máme k dispozici i podnikového psychologa, který pomáhá v tzv. krizových situacích, spojených s pracovními, ale i osobními problémy zaměstnanců. Na příští rok chystáme spuštění projektu „Dny zdraví v Preciose“. Ten si klade za cíl přispět ke zlepšení zdraví zaměstnanců, zlepšit jejich informovanost o některých zdravotnických tématech a přispět ke zvýšení povědomí o možnostech preventivní medicíny a prevence především civilizačních onemocnění, nádorových onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z témat bude i zbavování se závislosti na užívání některých návykových látek (např. kouření). Ve spolupráci s externím zdravotním zařízením si klademe za cíl poskytovat informace srozumitelným způsobem během „Dnů zdraví“, např. formou individuálních konzultací pro zaměstnance, odběru biologického materiálu s následným individuálním vysvětlením naměřených hodnot, prezentace vybraných zdravotnických témat na portálu společnosti, linky důvěry, finanční podpory např. při odvykání kouření apod. Celý projekt podpoří i Nadace Preciosa, která již dnes velkou měrou pomáhá řešit sociální i zdravotní problémy zaměstnanců. Projekt spustíme nejprve pilotně. Měl by měl být zaměřen především na prevenci, ne řešit pouze nastalé problémy. Po vyhodnocení přínosů projektu bychom jej rádi spustili napříč celou společností. HR forum|září 201133 si online HR forumčtěte online Přečtěte TÉMA MĚSÍCE — Ako si vybrať spomedzi absolventov tých najlepších ĽUBICA ŠEBESTOVÁ Zdá sa, že krízové roky pomaly ustupujú a prejavuje sa to aj na pracovnom trhu. Opäť sa vytvárajú nové pozície, no je oveľa väčší tlak na to, aby boli prijímaní tí najlepší. Teda tí, ktorí najviac vyhovujú požiadavkám pozície, manažéra, tímu aj organizácie. Dôvod je prozaický – náklady na zaškolenie nového pracovníka nie sú zanedbateľné a firma chce „do autobusu“ dostať tých, ktorí v ňom zostanú. Připraveno ve spolupráci se slovenským časopisem Zisk: www.zisk.cz. — Víte, kdo jsou High Potentials? …aneb jak identifikovat a rozvíjet talentované zaměstnance PETRA LEDVINKOVÁ MANAGEMENT — Ekonomika nebo charita? Právní úprava zaměstnávání osob se zdravotním postižením JAN HUTAŘ V roce 2010 připadalo v průměru na jedno volné místo pro osoby se zdravotním postižením 32,33 uchazeče. Tento počet je nejméně o 100 % vyšší než celkový počet uchazečů připadajících na jedno místo u ostatní populace. Více než 50 uchazečů se zdravotním postižením na jedno pracovní místo bylo v 31 okresech. Pro srovnání: přes 50 uchazečů, kteří nejsou osobami se zdravotním postižením, na 1 volné místo přitom připadalo pouze ve 3 okresech. — Řízení firem po ekonomické krizi VEDENÍ A TÝM — Mentoring – cesta k úspěchu a rovnováze Společnosti, v nichž jsou ženy zastoupeny ve vedoucích pozicích, mají vyšší výkonnost a vykazují lepší ekonomické výsledky, upozorňuje studie společnost Deloitte. Catalyst, americká organizace, která se mj. zabývá analýzami v oblasti diverzity, zjistila, že čím více žen bude v představenstvech firem, tím více jich bude i na seniorních pozicích. Firmy se třemi a více žen v představenstvech měly v průměru o 73 % lepší výsledky v návratnosti prodeje než společnosti s nižším podílem žen ve vedení, a o 112 % vyšší návratnost investovaného kapitálu. K podobným výsledkům došla také organizace McKinsey společně s Amazone Euro Fund. — Inovátoři nevidí jiné věci – vidí prostě věci jinak ROZVOJ — Emoční inteligence: vědomosti vás nespasí MARTINA HONSOVÁ — Toužíte být šťastní? JIŘINA HLOUŠKOVÁ — Vytvořme kulturu koučování TIPY A TRIKY — Kam za nákupy na síti ROMAN KVASŇA — 12 pravidel pro dosažení úspěchu v byznysu — Top 10 HR News KATEŘINA KOSNAROVÁ www.hr forum.cz 34HR forum|People Management Forum
Podobné dokumenty
2011/2 Zpravodaj
současná PR manažerka Simona Votyová, která na jeho vydání spolupracovala. Bylo tak více energie a času na
více článků. Důvodem je ale také několik změn, které jsme pro nové číslo vymysleli. Rádi b...
Výroční zpráva SČLP za rok 2014
Konference Boom leteckého průmyslu v ČR
Svaz českého leteckého průmyslu s podporu agentury Czechinvest pořádal dne 12. 11. 2014 celodenní
konferenci Boom leteckého průmyslu v ČR. Její účastníci z ř...
Profiliga
I to je důvod, proč jsme se rozhodli zaměřit se v roce 2013 na mladou generaci. Naše asociace zahájí od ledna „kobercový nálet“ na generaci dvacátníků
ve snaze přesvědčit je, že má význam
začít pod...
2010_03_Zpravodaj s kalendarem
standardy každé smlouvy. K minimálním parametrům smluv jsou řazeny: délka smluvního vztahu, objem dodaného mléka a jasně
definovaná konstrukce ceny mléka před
započetím dodávek. Tedy ne zpětn...
zpětný odběr
výstavba přístřešků na kola,« říká Radek
Patrný z Nadace Partnerství. Více informací
včetně celé grantové výzvy, průvodce žádostí o grant a databáze hotových školních
projektů naleznou zájemci na w...