Výtažky z knihy NONI – dar z přírody - Mudr. Dana - Zdrave-a

Výtažky z knihy NONI – dar z přírody - Mudr. Dana Chvátalová:
Noni je lidový název pro rostlinu Morinda citrifolia, která roste volně v přírodě v tropických a subtropických
oblastech světa. V mnohých zemích byla vykácena pro nepříjemný zápach jejích plodů, který obtěžoval
turisty. Noni je známa více než 2000 let. Byla hlavní živinou Polynézanů v dobách hladomoru a důležitým
léčivým prostředkem. Civilizovaná část světa se začala zajímat o noni až v posledních desetiletích. Dnes již
existují stovky vědeckých prací a lékařských studií, které potvrzují léčebné účinky noni.
Rostlina noni obsahuje podle některých pramenů až 200 různých látek, které jsou biologicky aktivní, tzn.
mají význam pro naše zdraví. Mezi ně patří vitamíny (A, C, E, celá skupina B včetně vitamínu B12),
minerály (vápník, draslík, hořčík, fosfor, sodík, železo, chróm, selen, zinek), vláknina (zvláště rozpustná
pektinová část), několik desítek různých antioxidantů, všechny nezbytné aminokyseliny, nenasycené mastné
kyseliny (linolenová, palmitová, stearová, olejová), přírodní cukry, některé glykosidy a antrachinony,
terpeny, fytosteroly, scopoletin a jiné. Nejdůležitější složkou noni je látka proxeronin.
Šišticové plody rostliny jsou nejbohatším zdrojem všech těchto součástí a také kořen, kde se nachází
antrachnony damnacanthal a nordamnacanthal.
Některé součásti noni – podrobněji:
Látku damnacanthal objevil v kořeni noni Dr. Hiramatsu. Tato látka účinně tlumí aktivitu nádorových
buněk. Výzkum v Japonsku v roce 1993 uvádí, že tak činí mimo jiné na úrovni tzv. RAS buněk –
předchůdců mnohých nádorových bujení. Bylo zjištěno, že damnacanthal narušuje krevní zásobení
nádorů. To by mohlo vysvětlit, proč dochází ke zmenšení velkosti nádorů u lidí užívajících určitou dávku
tahitské noni po určitý čas. Antrachinony obsažené v noni mají účinky protizánětlivé, působí proti
bakteriím, parazitům a plísním, zlepšují funkci obranyschopnosti a mají účinky protibolestivé. Studie
provedená Younosem a kol. V roce 1990 ukázala, že noni vykazuje 75% protibolestivý účinek jako morfin,
ale bez vzniku návyku a vedlejších účinků.
Antrachinon alizarin má účinky protinádorové, je sledován z hlediska působení u leukémií a AIDS.
Rostlina obsahuje terpeny známé z aromaterapie. Terpen eugenol má účinky protibolestivé, zvláště
protikřečové (uvolňuje hladkou svalovinu) a protinádorové. Mezi terpeny obsažené v noni je nutno
zařadit beta-karoten s jeho četnými významnými účinky na lidský organismus. Terpen limonene je studován
z hlediska léčivého působení u Alzheimerovy choroby. Tahitská noni obsahuje terpenoid urson (někdy
nazýván prunol nebo kyselina ursolová). Má důležité postavení v kožním lékařství a v kosmetice.
Vykazuje účinky protizánětlivé, protinádorové, protibakteriální a hlavně protiplísňové. V Japonsku je
užíván jako prostředek vlasové kosmetiky (proti lupům a proti padání vlasů).
V rostlině noni se nacházejí fytosteroly – sitosterol, stigmasterol a campestero. Výzkum v Kanadě prokázal,
že tyto látky snižují hladinu cholesterolu a LDL („špatný cholesterol“) v krevní plazmě a vykazují
významnou aktivitu v zabránění předčasnému shlukování krevních destiček, což je důležité u lidí s tendencí
k trombotickým stavům (zvýšená krevní srážlivost). Tyto účinky mají význam v přecházení srdečně
cévních nemocí.
Fytosteroly jsou účinné v prevenci a léčbě rakoviny prostaty, ale i nenádorovém zbytnění prostaty u
mužů. Beta-sitosterol v noni vyrovnává funkci imunitního systému - zlepšuje aktivitu NK buněk (přirození
zabíječi), upravuje tvorbu a funkci T lymfocytů. Při pravidelném užívání noni byly pozorovány významné
léčivé účinky u zvířat a lidí s alergií, vleklými virovými infekcemi a tzv. autoimunitními chorobami.
Z glykosidů obsažených v noni možno jmenovat asperulosid, který má účinky protizánětlivé (zvláště u
zánětů žil dolních končetin) a diuretické (zabraňují ukládání tekutiny v těla a tvorbě otoků).
Noni obsahuje velké množství polysacharidů, které mají účinky protinádorové, upravují funkci imunitního
systému a slouží jako adaptogeny tz. chrání organismus před působením negativních vlivů jako je zevní
prostředí, stres, záření, léky a mnohé jiné, a to na buněčné úrovni.
1
Poslední zmínka patří látce scopoletin, kterou izolovala z noni Dr. Abottová v roce 1992. Je schopen
vyrovnat do normy vysoký krevní tlak a má hepatoprotektivní aktivitu, tzn. že pečuje o jaterní buňky.
Dr. Levand se spolupracovníky na univerzitě na Havaji prokázali protibakteriální účinnost scopoletinu v
noni na bakterie způsobující onemocnění dýchacích a močových cest a střevní průjmové infekce. Dr.
Melanie Alfred popisuje ve své knize „Why noni works!“, že scopoletin má účinky protizánětlivé uplatňující
se v léčbě onemocnění průdušek včetně průduškového astmatu. Píše, že scopoletin je 5x účinnější než
aspirin v působení protizánětlivém, protibolestivém a antipyretickém (snižujícím zvýšenou teplotu).
..................
Nejdůležitější složkou rostliny NONI je proxeronin, který je součástí xeroninového systému. Xeroninový
systém je skládá s proxeroninu, enzymu proxeroninázy a výsledné látky xeroninu.
Xeroninový systém objevil a poprvé popsal americký vědec a biochemik Dr. Ralph Heinicke ve druhé
polovině 20.století. Od roku 1950 se zabýval výzkumem ananasu na Havaji. Izoloval z něj bromelain a
zkoumal jeho využití v potravinářství, průmyslu a farmakologii. Při svém výzkumu spolupracoval s
farmaceutickými firmami, lékaři a různými odborníky a došel k názoru, že bromelain je významný pro
medicínu. Nejúčinnější látkou v něm však není enzym protenáza, ale látka, kterou nazval proxeronin.
Jedním z lékařů, se kterými spolupracoval, byl MUDr. Klein – odborník na léčbu popálenin. Dr. Klein
používal na těžké popáleniny s úspěchem bromelainovou pastu, v níž prokázal přítomnost neznámé složky,
která nemá aktivitu proteázy, ale dokáže aktivovat v popálené kůži neaktivní enzym kolagenázu. Byl to
xeronin, jež se vytvořil v poškozených kožních buňkách z proxeroninu, nacházejícího se v bromelainové
pastě.
V průběhu zkoumání různých rostlin na obsah proxeroninu se Dr. Heinicke seznámil s rostlinou Morinda
citrifolia (noni). Zjistil, že obsahuje 40x více proxeroninu než ananas. Morinda citrifolia dodá tělu
proxeronin, ten se v buňkách za přítomnosti enzymu proxeroninázy, živin, fytochemikálií a stavebních bloků
přemění na malý a prchavý alkaloid xeronin. V USA patentovém formuláři O xeroninu Dr. Heinickeho je
uvedeno, že xeronin je životně důležitá součást buněk lidí i zvířat. Bez něho nemohou buňky vykonávat
řadu funkcí. Je nezbytná pro strukturu a funkci tělesných bílkovin - enzymů, hormonů, neurotransmiterů
(přenašečů informací v mozku), protilátek a pojivové tkáně. Je schopen aktivovat neaktivní enzymy.
Udržuje správnou funkci zdravých a obnovuje poškozené buňky, tkáně a orgány. Dr. Heinicke píše ve
své knize „The xeronine system“, že nedostatek xeroninu může vést k celé řadě vleklých nemocí člověka
i zvířete a dodává, že nebohatším dostupným zdrojem xeroninu je dnes Morinda citrifolia, která dodá
jeho stavební kámen proxeronim.
Určité množství proxeroninu má naše tělo uloženo v játrech a v kůži. Pokud nedochází ke zvýšenému
poškozování buněk v těle, stačí toto množství pro tvorbu xeroninu a k udržení správné funkce buněk a jejich
dostatečné obnově.
Zvýšená potřeba xeroninu nastává při stresu, pobytu v nepříznivém životním prostředí, při stárnutí,
nedobrém životním stylu, při infekci, tvorbě nádorových buněk, kouření, alkoholismu, návyku na
drogy a při všech stavech doprovázených zvýšeným poškozením buněk. V takovém případě se zásoba
proxeroninu vyčerpá, tvorba xeroninu je nedostatečná a nastávají poruchy v organismu mající za následek
vznik různých zdravotních problémů a nemocí. Noni je bohatá na obsah proxeroninu a jeho dodáním do
těla se obnoví tvorba xeroniánu v buňkách, což může vést k opravení poškozených buněk a ke zlepšení
jejich funkcí. Výsledkem toho je zlepšená činnost nemocné tkáně nebo orgánu, vymizení zánětu nebo
bolesti, odstranění vyrážky, otoků atd.
Noni obsahuje velké množství živin, stavebních bloků a fytochemikálií důležitých pro lidské
zdraví. Tyto látky jsou přírodní, vytvořené pohromadě v jedné rostlině, vzájemně se podporují ve své
práci. Jejich správné zařazení do tělesných buněk řídí proxeronin, který se podílí na tom, aby se dostaly do
buněk zdravých, ale i poškozených v různých částech těla. Pomocí xeroninu, jenž se v buňkách z
proxeroninu vytvoří, se udržuje správná funkce buněk zdravých a dochází k opravě a ke zlepšení činnosti
buněk poškozených.
2
Prof. MUDr. Solomon shromáždil údaje z výzkumu o schopnosti noni vyrovnat v organismu tvorbu látky
oxidu dusnatého. Tuto schopnost noni potvrdil i výzkum Dr.Anne Hirazumi z univerzity na Havaji, který
prokázal, že noni významně zvyšuje tvorbu oxidu dusnatého v makrofázích při nádorových a
infekčních onemocněních. Příznivé účinky oxidu dusnatého byly popsány již v roce 1980 a v roce 1998
získali tři vědci Nobelovu cenu za medicínu ve výzkumu této látky v těle člověka. Kromě výše uvedených
účinků, se oxid dusnatý vytváří i v těle tepen, uvolňuje jejich průsvit, snižuje krevní tlak a zabraňuje
tvorbě krevních sraženin v krevním proudu. Zvyšuje prokrvení důležitých orgánů, snižuje hladinu
celkového cholesterolu a LDL v krvi, odklízí volné kyslíkové radikály, vyrovnává tvorbu inzulínu,
příznivě působí na svaly a kosti. Oxid dusnatý posiluje imunitní systém a zlepšuje tvorbu a funkci jeho
buněk. Je schopný zabíjet některé bakterie (Salmonely, Helicobacter pylori, chlamydie), viry a
nádorové buňky.
Dr. Heinicke se spolupracovníky prokázal, že noni má příznivý vliv na tvorbu a zužitkování látky serotoninu
v lidském mozku. To je významné pro úpravu spánku, odstranění deprese či úzkosti a bolestí včetně
bolestí hlavy a migrény. Na mezinárodní konferenci o tahitském noni džusu s Salt Lake City v dubnu 2001
přednesl referát neurolog prof. MUDr. Jenkyn, pojednávající o zkušenostech s užíváním noni džusu u
pacientů s bolestmi hlavy a migrénou s velmi dobrými výsledky.
Prof. MUDr. Solomon zpracoval v USA rozsáhlou studii o účinnosti tahitského noni džusu. Shromáždil
klinická data asi 150 lékařů a zdravotníků týkající se 15.000 nemocných trpících různými chorobami,
kterým bylo doporučeno užívat tahitský noni džus. Opíral se o nezávislé studie lékařů. Studie MUDr. MianYing Wang z University College of Medicine Illonois zahrnovala 84 pacientů s různými obtížemi a byla
zaměřena na účinnost a vedlejší účinky tahitského noni džusu. Účinnost byla 86%, vedlejší účinky byly
přechodné a minimální. Pro děti a těhotné ženy byl tahitský noni džus bezpečný.
MUDr. Steven Hall, americký rodinný lékař, popisuje své zkušenosti s podáváním tahitského noni džusu u
asi 600 pacientů ve své praxi. Udává, že u některých chorob jako alergie, autoimunitní nemoci, vleklé
degenerativní nemoci kloubů a kostí, vleklé záněty a jiné, měl léčebný úspěch s klasickými léky v 6080%. Pokud k léčebnému režimu přidal tahitský noni džus, léčebný úspěch byl mnohdy 100%. Při této
kombinaci pozoroval zlepšení účinnosti klasické farmakologické léčby a zmírnění jejich vedlejších účinků.
Na mezinárodní konferenci věnované tahitskému noni džusu konané v dubnu 2001 v Salt Lake City v
USA přednesl hlavní referát prof. MUDr. Solomon a shrnul v něm základní údaje z dosavadního výzkumu
tahitského noni džusu. Zdůraznil, že tahitský noni džus není toxický, nemá žádné kontraindikace,
nevykazuje nežádoucí interakce s klasickými farmakologickými léky.
Objasnil intenzivní výzkum zaměřený na kombinaci noni džusu a cytostatik užívaných k chemoterapii
nádorových onemocnění lidí, který prokázal významné zlepšení účinnosti takové léčby a
výrazné omezení vedlejších účinků (výzkum z roku 1999 na univerzitě na Havaji, Hirazumi a Furusawa).
Z vedlejších účinků byla zaznamenána asi u 1% pacientů mírná alergická reakce. Asi u 2–5 % pacientů se
objevila v průběhu užívání nevolnost, říhání, nadýmání, průjem a drobná vyrážka. V tomto případě
doporučuje MUDr. Solomon snížit dávku tahitského noni džusu na polovinu nebo ho na několik dní zcela
vynechat. Potom zkusit začít dávkovat postupně po 3 až 5 dnech od minimální dávky několik kapek ráno do
vody, přes moka lžičku, čajovou lžičku, polévkovou lžíci až do dosažení dávky doporučené.
Některé vědecky dokumentované stavy (onemocnění), u kterých byla úspěšně NONI podávána:
abscesy alergie
bakteriální onemocnění bolesti břicha bolesti v krku, kašel bolesti zad bolesti zubů brániční kýly
cukrovka degenerativní onemocnění páteře degenerativní nemoci kloubů deprese
chronický únavový syndrom infekce dutiny ústní a nemoci dásní mozková mrtvice
nádorová onemocnění nemoci ledvin a močových cest obezita a nadváha
obnova svalového napětí po porodu odvykání kouření, alkoholu a drogám olupující se popraskaná kůže
onemocnění plic onemocnění oční onemocnění srdce, vysoký krevní tlak onemocnění virového původu
paradentóza parazitární onemocnění popáleniny porucha obranyschopnosti průjmová onemocnění
roztroušená skleróza sexuální aktivita sjögrenův syndrom snížení hladiny cholesterolu
tmavé skvrny na kůži, kožní záněty tuberkulóza úprava výživové rovnováhy úprava funkce brzlíku
úprava spánkového režimu úprava funkce zažívacího systému, jater, žlučníku a slinivky břišní
záněty kloubů a šlach zlepšení kvality vlasů a nehtů zlomeniny, poranění zmatené myšlení
3