Představení příběhu o Bulúkijovi - Společnost pro kreativitu ve

Představení příběhu o Bulúkijovi - Společnost pro kreativitu ve

Společnost pro kreativitu ve vzdělávání, o.p.s.
www.crea-edu.cz
Svět knihy Praha, 12. května 2011
VYPRAVOVÁNÍ KRÁLOVNY HADŮ O PŘÍBĚZÍCH BULÚKIJOVÝCH
synopse, scénosled
(zdroj:Tisíc a jedna noc, svazek třetí)
Scéna 1: Začátek cesty
V hlavním městě Egypta žil moudrý král, který měl syna Bulúkijá. Když král zemřel, prohledával Bulúkija
poklady svého otce a našel místnost s truhlicí ze zlata. V ní ležela kniha, která popisovala boha, do kterého se
zamiloval a rozhodl se ho hledat.
Scéna 2: Ostrov hadů a ostrov Královny hadů
Bulúkija dopluje na ostrov, kde vidí “hady jako velbloudy a jako datlovníky”.Jsou stvořeni jako trest na nevěřící.
Potom, co se s nimi promluví, se vydá na další ostrov. Na tomto ostrově spatří Bulúkija hady všech velikostí.
Jeden z nich byl křišťálově bílý a seděl na podnose ze zlata. To byla Královna hadů, která vypráví celý příběh
Bulúkiji. Představili se sobě a pak se Bulúkija vydal do Jeruzaléma.
Scéna 3: Jeruzalém a návrat ke Královně hadů
Tady Bulúkija potká Affána, který mu řekne o kouzelné bylině. Když si šťávou z ní potře nohy, získá schopnost
chodit po moři - tu potřebuje, aby mohl přejít sedm moří a sundat z prstu pohřbeného Sulajmána pečetní
prsten, jež otevírá cestu k Vodě života a tím i k bohu. Jenomže bylinu lze nalézt bez pomoci Královny hadů,
kterou musí obelstít a odnést ji do lesa kouzelných bylin. Byliny v její přítomnosti budou mluvit o svých schopnostech a Královna hadů jim tak pomůže najít potřebnou bylinu.Vezmou klec a dvě číše - v jedné víno, v druhé
mléko, vrátí se na Královnin ostrov, tam nastraží past. Královna hadů vleze do klece, napije se vína a usne.
Scéna 4: Cesta lesem kouzelných bylin
Královna hadů se vzbudí v kleci, kterou nesou Affán s Bulúkijou a stěžuje si: „Takto se odplácí těm, kteří
neubližují lidem?“ Affán a Bulúkija jí řeknou, že jen potřebují pomoc, pak ji odnesou zpět na její ostrov.
V lese k nim hovoří různé rostliny, až narazí na tu, kterou hledají. Vymačkají z ní šťávu do lahviček a zbytkem
si potřou nohy. Pak odnesou královnu zpět.
Scéna 5: Prsten a smrt
Affán a Bulúkija přešli sedm moří, došli k hoře ze zeleného smaragdu, na ní byl tekoucí pramen, na jejím vrcholu zářící kopule, pod ní jeskyně a v ní mrtvý Sulejmán. Affán se k němu přiblížil, ale objevil se obrovský
had, který mu pohrozil, že když neodejde, zemře. Affán neposlechl, dotkl se prstenu a had ho sežehl na prach.
Bulúkija utekl z jeskyně a omdlel. Probudil ho až anděl. Bulúkija se pak vydá na cestu.
Scéna 6: Chůze po prvním moři, Ostrov ráj a Setkání zvířat
Bulúkija kráčí po PRVNÍM moři a dojde k ostrovu, který vypadá jako ráj. Vylezl si na strom přespat. Vzbudilo ho řvaní - z moře vylézala zvířata, každé mělo v tlapě drahokam a ty osvětlovaly ostrov jako za dne.
K mořským tvorům přišla z vnitrozemí suchozemská zvířata a celou noc spolu rozprávěla. Ráno Bulúkija opět
po moři pokračoval v cestě.
Scéna 7: Další putování přes moře 2-6:
Přes DRUHÉ moře na Ostrov s vysokým pohořím, kde ho napadl velký leopard. Přes TŘETÍ moře prchá před
leopardem, dojde k strovu, kde pojí ovoce; pak přes ČTVRTÉ dojde na Ostrov s jemným bílým pískem bez
stromů a rostlin. Žili tam jen sokoli, kteří hnízdili v písku. Přes PÁTÉ moře na ostrov, jehož půda i hory byly jako
křišťál. Byly tam květy, které vypadaly jako ze zlata a v noci svítily. Když uschnou, odvanou je větry, shromáždí
se pod kamením, stanou se elixírem a vzniká z nich zlato. Přes ŠESTÉ moře se dostal na Ostrov stromů.
Scéna 8: Ostrov stromů a mořské víly
Na tomto ostrově viděl mnoho stromů, plody některých byly jako lidské hlavy zavěšené za vlasy; jiné plody
- zelení ptáci pověšení za nohy; stromy hořící jako oheň s ovocem jako aloe - vše, na co padla kapka z ovoce,
shořelo; stromy s ovocem, které plakalo, i s ovocem, které se smálo. Navečer si vylezl na obrovský strom na
pobřeží, odkud viděl z moře vycházet mořské víly a každá měla drahokam, “který svítil jako jitro”. Pod jeho
stromem si hrály a tančily a ráno se vrátily do moře.
Scéna 9: Jezdci a král
Bulúkija došel na ostrov, kde uviděl jezdce, kteří spolu bojovali a teklo tolik krve, že se z ní stala řeka. Zpozorovali ho, ptali se, jak došel do jejich země. Řekli mu, že patří k džinnům a bojují s nevěřícími džinny. Pak ho
vzali ke svému králi, který Bulúkija pohostil a osvětlil mu vznik světa z ohně. Král mu půjčil klisnu, která ho
dovezla do další země.
Scéna 10: Setkání s Andělem dne a noci
Na vysoké hoře se setkal s Andělem, který měl jedno křídlo natočeno k Západu a druhé k Východu. Před
sebou měl černobíle popsanou desku. Anděl si vyslechl celý jeho příběh a pak mu řekl, že on je pověřen
přeměňováním dne a noci až do dne zmrtvýchstání.
Scéna 11: Setkání s Andělem země
Bulúkija dospěl k horstvu Káfu, kde se setkal s obrovským Andělem, jehož ruce “svírají žíly země”. Může na
příkaz boha seslat zemětřesení, hladomor, válku nebo mír. Řekl mu také o moři, pod nímž je širé ovzduší
a pod tím ovzduším oheň a pod ohněm obrovský had Falak, který kdyby se nebál boha, pozřel by všechno, co
má nad sebou. Had v sobě také střeží peklo.
Scéna 12: Brána
Bulúkija přišel ke dvěma tvorům, kteří seděli u velké uzamčené brány. Jeden měl podobu lva, druhý býka.
Brána byla otevřena seslaným Andělem a za ní bylo moře, jehož jedna polovina byla slaná a druhá sladká.
Bulúkija šel po hladině sladko-slaného moře, až dorazil na další ostrov k chlapci, který plakal u dvou vykopaných hrobů. Tady jeho příběh končí, vypravování přebírá chlapec.