Radniční listy 09/2015

ZPRAVODAJ
MĚSTA PLZNĚ
ROČNÍK XX
Z á ř í 2015
Nový rektor
Muzeum
Divadlo
strana 2
strana 5
strana 7
národopisu slaví
stoleté výročí
nabídneme různé
varianty studia
Josefa Kajetána Tyla
zahajuje sezonu
Město přispívá školám na počítače
Žáci a učitelé mohou k výuce používat také speciální webové stránky
Do moderních školních pomůcek dlouhodobě investuje město Plzeň. Každý
rok putují na jejich nákup miliony korun. Pro příští rok je plánována obnova
670 počítačů za 12,6 milionu korun.
„Snažíme se systematicky pomoci všem
školám v Plzni s ohledem na jejich zaměření. Zatímco vybavování škol počítači je
už mnohaletý proces, interaktivní tabule
a tablety jsme začali pořizovat zhruba
před pěti lety,“ uvádí Luděk Šantora,
ředitel Správy informačních technologií
města Plzně.
V letech 2011 až 2013 město vynaložilo na nákup interaktivních tabulí kolem
tří milionů korun ročně. Loni a letos činil příspěvek zhruba 1,5 milionu korun.
V loňském roce Správa informačních
technologií města Plzně obnovila 572 počítačů za 9,8 milionu, letos počet vzrostl
na 705 kusů. Díky výhodné dotaci firmy
Microsoft základní školy operační systém
získaly za jeden dolar a celková investice
činí 11,5 milionu korun.
Podle Ivety Hrotkové z Domu digitálních dovedností, tedy z městské vzdělávací instituce, jsou počítače a tablety
využívané ke vzdělávání pro děti zábavNa 26 školách mají žáci a učitelé
k dispozici zhruba 200 interaktivních tabulí, 2700 počítačů včetně
notebooků, ve dvanácti se používají
při výuce tablety.
nější a přirozeně je motivují k aktivitě.
„Napomáhají k rychlejšímu a hlubšímu
zapamatování učební látky,“ upozorňuje
Iveta Hrotková. Při práci s nimi jsou žáci
nuceni informace zažívat. Za pomoci pedagogů také vyhledávají a rozpoznávají
kvalitní zdroje. Interaktivní výuka se tak
stává běžnou součástí vzdělávacího procesu na plzeňských školách.
Kromě nákupu techniky vytvořilo
město speciální webové stránky www.
plzenskeskoly.cz, které dětem i učitelům
pomáhají efektivně pracovat s IT technologiemi, radí, jak vytvářet programy pro
digitální výuku, a podobně. K dispozici
jsou tam například aplikace pro začínající počtáře. Dům digitálních dovedností
pořádá pro plzeňské mateřské a základní školy semináře a kurzy zaměřené na
využívání výpočetní techniky, připravuje
ukázkové hodiny a exkurze.
Rozšiřování moderních technologií do
škol pomohlo to, že si Plzeň vybudovala
v letech 1998 až 2014 takzvanou metropolitní síť podzemních optických tras.
Nyní měří přes 130 kilometrů a propojuje 120 lokalit, napojeno je na ni všech
26 plzeňských základních škol.
(red)
Plzeň má povolení k leteckým pracím s drony
Plzeň zatím jako jediné město v České
republice získalo od Úřadu pro civilní letectví povolení k provozování leteckých
prací s drony, tedy bezpilotními letadly,
jež mohou být řízena na dálku nebo létat
samostatně pomocí předprogramovaných
letových plánů či složitějších dynamických autonomních systémů. Využije je
v technických kroužcích pro děti zaměřených na robotiku, k monitorování stavu budov, pro kontrolu úniku tepla z městských objektů, snímkování při povodních
nebo jiných krizových situacích. V takových případech je nabídne bezplatně
k využití složkám integrovaného záchranného systému působícím na území celého
Plzeňského kraje. Povolení město získalo
v červenci. V celé České republice jich do-
sud bylo vydáno jen 21, Plzeň je přitom
zatím jediným městem. První drony zakoupila Správa informačních technologií
města Plzně loni, nyní má šest strojů. „Provádět s nimi budeme takzvané inspekční
lety, kdy je využijeme pro pořízení foto
i video dokumentace při kontrole budov,
mostů, střech a podobně. Dron nahradí
použití zvedací plošiny, rizikový výstup
člověka do výšky a tak dále,“ vysvětluje
ředitel Správy informačních technologií
města Plzně Luděk Šantora.
Pomocí dronů chce radnice také kontrolovat úniky tepla ze svých budov
a z infrastruktury městské společnosti
Plzeňská teplárenská. I v oblasti krizového řízení a integrovaného záchranného
systému jsou drony důležité. „Z letící-
ho dronu umíme přenést klasický nebo
termovizní obraz do štábů povodňových
komisí nebo krizového řízení, jež zasedají
při povodních a jiných situacích. Pro hasičský sbor také můžeme s pomocí termokamery najít ohnisko požáru,“ doplňuje
Luděk Šantora.
Spolu s povolením vykonávat letecké
práce získalo město i povolení provozovat leteckou školu. V Domě digitálních dovedností tak fungují kurzy létání
s drony, kde se s nimi seznámí účastníci
ve věku 14 a více let. „Zjistí, z čeho jsou
složené, jak pracují řídicí systémy, seznámí se s platnou legislativou, vyzkouší si
lety na simulátoru a pak létají pod dohledem našich pilotů v režimu pilot/žák,“
říká Luděk Šantora.
(red)
Drony se na sklonku srpna předvedly v Plzni. Umí je ovládat Ondřej Bouček (na snímku). Budou také jedním z témat kroužků zaměřených obecně na robotiku, které město
nabídne v připravovaném Centru robotiky, jež začne fungovat od ledna 2016. Účastníci
si v půlročním kroužku postaví vlastní dron, tedy vytisknou komponenty na 3D tiskárně,
sestaví je, osadí motory, regulátory, řídicí jednotkou, naprogramují a s výsledným letadlem poté létají.
Foto: Eva Kriegerová
osobnost
Pavel Horváth se po několika týdnech v Domažlicích vrátil do plzeňské Viktorie
Už několik zápasů má za sebou v roli
asistenta trenéra plzeňské Viktorie Pavel
Horváth, nezapomenutelný kapitán Viktorky, který se na jaře rozloučil s hraním
na hřišti a odešel trénovat třetiligovou
Jiskru do Domažlic. Sotva tam však s týmem odehrál dva zápasy, vrátil se na domovskou půdu do Plzně.
Viktorie totiž vypadla z Ligy mistrů
a ani v domácí soutěži se jí nevedlo. Proto
se vedení klubu rozhodlo odvolat trenéra
Miroslava Koubka. Nahradilo ho šestačtyřicetiletým bývalým ligovým hráčem
Karlem Krejčím, který se má pokusit
navázat na práci plzeňské legendy Pavla
Vrby, jemuž dělal dlouhá léta asistenta.
Zároveň povolalo i čtyřicetiletého Pavla
Horvátha.
„Tato doba přichází dřív, než jsme
předpokládali, jsem však přesvědčen, že
Pavel Horváth při tréninku na plzeňské Viktorii.
Foto: FC Viktoria Plzeň
Pavel dokáže týmu okamžitě pomoci,“ řekl novinářům generální ředitel
FC Viktoria Plzeň Adolf Šádek.
Pavel Horváth chce mužstvu přispět svými zkušenostmi, postřehy
a promýšlením standardních situací.
„Asistenta jsem v podstatě dělal už
v době, kdy jsem nehrál. Tak v tom
budu vlastně pokračovat,“ uvedl
Pavel Horváth, který si přeje, aby se
plzeňská Viktorka vrátila na fotbalovou špičku, kde byla ještě na konci
minulé sezony.
„Nebude to jednoduché. Ale s Viktorií nás všechny pojí výjimečný
a dlouhodobý vztah. Tým má obrovský potenciál a do české špičky patří,“
je přesvědčen Pavel Horváth, který
prý vůbec nepřemýšlel, že by mohl
nabídku odmítnout.
Práce v Domažlicích ho přitom
naplňovala. Už tehdy byl rozhodnutý
soustředit se hlavně na trenérskou
práci. „Ohromně mě baví, je to pro
mě v současné době priorita“ uvedl
Pavel Horváth, který se netajil, že se
na svou novou roli asistenta trenéra
těší.
Z Jiskry se mu ale neodcházelo
snadno. V Domažlicích se už pomalu zabydloval. Na tréninky s ním
o prázdninách jezdil i syn Patrik, který
se potatil.
„Myslím, že tréninky v Domažlicích mu daly hodně. Měli jsme čas
si spolu vyrazit do bazénu ve Kdyni
nebo na přírodní koupaliště v Babylonu,“ uvedl Pavel Horváth ještě týden před svým návratem do plzeňské
Viktorie.
(an)
S T R ANA 2 / Z á ř í 2015
Předplatné jízdné na městskou dopravu zlevní
Řada změn čeká od 1. ledna příštího roku
cestující v městské hromadné dopravě
v Plzni. Mají přispět k tomu, aby zejména mladí lidé začali více využívat
k cestám do práce či s dětmi do škol veřejnou dopravu. Rozhodli o tom městští
radní. Město zvýhodňuje přepravu formou
slev především občanům, kteří veřejnou
dopravu užívají pravidelně a pořizují si
dlouhodobé předplatné jízdné. Plzeň poskytuje v městské hromadné dopravě slevu
nařízenou státem v objemu celkem 83 miliony korun a další poskytnutou na základě
dobrovolného rozhodnutí rady města v objemu celkem 111 milionů korun.
Od příštího roku už nebude zapotřebí roční předplatné kupovat výhradně
k 1. lednu, ale kterýkoli den v roce. Totéž
platí pro půlroční, které se dříve mohlo kupovat jen od prvního dne kalendářního měsíce. Prodej nového předplatného jízdného
s platností od 1. ledna 2016 bude zahájen již
tři měsíce před tímto datem, tedy od 28. září 2015. „Zdarma mohou od začátku příštího roku využívat městskou hromadnou
dopravu dlouhodobí dárci krve ocenění
zlatou Janského medailí, kteří si dnes mohou koupit předplatné za poloviční cenu,“
zdůrazňuje Jaroslav Vosátko ze Správy
veřejného statku města Plzně. Dodává, že
se ale musí stát držiteli Plzeňské karty s nahraným bezplatným tarifem Dárce krve.
Smyslem této změny je podpora uvedené
skupiny občanů, kteří mají celospolečenské zásluhy, a rada města je tak ze své
vůle odměňuje.
Tarif nazvaný Důchodce nad 70 let zase musí mít v případě, že chtějí cestovat
zdarma, na Plzeňské kartě nahraný senioři, kteří jsou občany či mají trvalý pobyt
v České republice a je jim nad 70 let. Na
celém území Integrované dopravy Plzeňska
(IDP) je prokazování nároku na zlevněné
či zvýhodněné časové předplatné jízdné,
tedy i nárok na bezplatnou přepravu, vázáno jen na Plzeňskou kartu. Pouze tarifní
zóna IDP 001 Plzeň měla dosud výjimku
a pouze pro bezplatnou přepravu důchodců
nad 70 let. Ve všech ostatních takzvaných
vnějších tarifních zónách IDP jsou již od
1. dubna 2012 všechny slevy na základě
rozhodnutí Rady Plzeňského kraje vázány
na držení Plzeňské karty. „Tato změna, směřující ke sjednocení podmínek v rámci celé
IDP, znamená, že pro bezplatnou přepravu
nebude stačit prokázat se občanským nebo
jiným průkazem. Bude nezbytné vlastnit
Plzeňskou kartu a nechat si na ni v Zákaz-
Západočeská univerzita zve do světa vědy a techniky
Tradiční akce, bez níž si plzeňské září
lze představit jen stěží, to jsou Dny vědy
a techniky, které letos už podesáté pořádá
Západočeská univerzita v Plzni. Jubilejní
ročník se uskuteční od 8. do 12. září. Na
malé i velké návštěvníky opět čeká řada
experimentů a hrátek s vědou.
Od úterý do čtvrtka si mohou přímo
v laboratořích univerzity projít například
cestu od virtuální formule k reálné a vidět na vlastní oči, jak postupně vzniká
unikátní závodní stroj. Společně s kostrounem Hubertem zjistí, kolik mají v těle
kostí a proč se některým lidem lámou
snadněji než ostatním.
Nebude chybět ani pozvání do světa
chemických reakcí. Expozice v laboratořích jsou určeny především žákům a studentům základních i středních škol, ale
také ostatním zájemcům a je třeba se do
nich předem zaregistrovat na webových
stránkách www.dnyvedy.zcu.cz.
V pátek a v sobotu se pak vědci i s jejich přístroji a pokusy přesunou do centra města, kde zaplní jako každým rokem
náměstí Republiky a přilehlé ulice. Na
své si zde přijdou zvídavé děti i jejich rodiče, jejichž pozornost zcela jistě upoutá například expozice nazvaná Mozek
v ulicích. Přestože mozek tvoří pouhá
dvě procenta hmotnosti lidského těla,
je mnohem složitější než nejvýkonnější
počítače na světě, dosahuje přes 38 tisíc
trilionů operací za sekundu. Odborníci
předvedou, jak se dá mozková aktivita
měřit, a z mozkových vln se pokusí uhodnout myšlené číslo.
Fyzikální expozice zase představí třeba tepelné zrcadlo tvořené velmi tenkou
a pro lidské oko neviditelnou vrstvou nanesenou plazmovými technologiemi na
sklo. Návštěvníci se přesvědčí i o tom, že
fyzika je doslova všude kolem nás a neobešli bychom se bez ní ani v domácnosti.
Zjistí, jak funguje odpad v umyvadle nebo
na jakém principu pracuje mikrovlnná
trouba, vysavač či otvírák na konzervy.
Zastoupeny budou i další obory. Ti, kteří
upřednostňují klidnější bádání, si mohou
zahrát interaktivní ekonomické hry nebo
se zúčastnit zdravotnického maratonu
a dozvědět se více o prevenci veřejného
zdraví. Pro nejmenší jsou připraveny kreativní dílny.
Vstup do všech vnitřních i venkovních
expozic je zdarma. Dny vědy a techniky se
i letos uskuteční za podpory města Plzně
a Plzeňského kraje.
(red)
nickém centru Plzeňských městských dopravních podniků nahrát takzvaný bezplatný tarif,“ upozorňuje Jaroslav Vosátko.
Skupině cestujících ve věku 70 let a starších, kteří už Plzeňskou kartu vlastní, jsou
původní karty bez uvedení data platnosti vyměňovány za nové zdarma. Ale musí se dostavit v termínu pro výměnu určeném, jinak
zaplatí standardní cenu. Senioři s trvalým
bydlištěm mimo Plzeň, kteří poprvé požádají
o vystavení Plzeňské karty, zaplatí za její vydání 170 korun. Senioři ve věku nad 60 let
s trvalým bydlištěm v Plzni, kteří poprvé požádají o vystavení Plzeňské karty, zaplatí za ni
jen 80 korun. Kromě této výjimky dotované
z rozpočtu města stojí nová karta 170 korun.
Další novinkou, kterou schválili radní,
je výhodnější předplatné jízdné pro děti od
šesti do 15 let. Místo dosavadních 50 procent zaplatí pouze 37,5 procenta ceny základního předplatného jízdného. Studentský tarif se nemění a zůstane ve výši poloviny běžného jízdného. Ceny jednotlivých
jízdenek se také nezmění. Cena ročního předplatného jízdného se mírně zvýší o 1,3 procenta, tedy pouze o inflaci a změnu DPH ze
současných 3 910 na 3 962. Cena pololetního předplatného jízdného z 2 260 na
2 290 korun a měsíčního z 440 na 446 korun.
Podle představitelů města také skončí
skokové navyšování cen jízdného a předplatného, které bylo v Plzni obvyklé jednou
za čtyři roky. Úpravy cen jízdného se budou
projednávat a případné změny schvalovat
jednou ročně podle vývoje inflace. Občané se vždy v červnu dozvědí, jaké ceny budou v městské hromadné přepravě od ledna příštího roku.
„Mezi změny patří i zpoplatnění přepravy větších zvířat, která jsou takzvaně na
volno, tedy například pes na vodítku. Zatím
jezdil zadarmo, nyní podle typu zvolené jízdenky za něho majitel zaplatí poloviční jízdné, což je osm až 30 korun,“ říká Jaroslav
Vosátko ze Správy veřejného statku města
Plzně. Zvíře, které bude po celou dobu
přepravy umístěno v bezpečně uzavřené
a dole nepropustné schránce o rozměrech
maximálně 25x40x60 centimetrů, pojede
i nadále zdarma. Tato změna je nástrojem,
který umožní zmírnit rozsah cestování velkých zvířat, hlavně bojových plemen psů,
jejichž přepravu řada cestujících, zejména
starší osoby a rodiče s dětmi, vnímá jako
obtěžující. Bližší informace poskytnou
Zákaznická centra Plzeňských městských
dopravních podniků nebo infolinka
378 037 485.
(red)
Výměna
Plzeňských karet
Žádost o výměnu Plzeňské karty lze
v současné době podat bez jakéhokoliv čekání. Zájemci si totiž mohou
prostřednictvím Úřadu bez čekání
zarezervovat datum a čas, během
kterého budou přednostně obslouženi v Zákaznickém centru Plzeňských
městských dopravních podniků na
Denisově nábřeží. Od srpna do září
jsou určená k výměně čísla karet
30 000 až 34 999, od září do října
35 000 až 39 999.
(red)
Ve vozech už slouží
Cardmany
Plzeň se stala prvním městem v České
republice, ve kterém si ve všech vozech
městské hromadné dopravy mohou cestující koupit jízdenku pomocí bezkontaktní platební karty. Vozy jsou vybaveny
vždy jedním zařízením, Cardmanem,
které pracuje nejen s bezkontaktní bankovní kartou, ale i se všemi verzemi Plzeňské karty. Nový systém pracuje off-line.
(red)
Do Plzně přijíždí stále větší počet turistů z Evropy i z dalekých zemí
Návštěvnost turistického informačního centra na snímku se zvyšuje.
Rekordní počet návštěvníků zaznamenává západočeská metropole. V centru
je to vidět na každém kroku. Výjimkou
nejsou ani skupinky turistů z asijských
zemí, kteří s fotoaparátem v ruce obdivují Velkou synagogu a další památky.
Zvýšenou návštěvnost potvrzují také
statistiky a průzkumy. Návštěvnost turistického informačního centra se zvýšila
čtyřikrát. Na komentované prohlídky
Foto: archiv
města míří pětkrát více organizovaných
skupin, než tomu bylo vloni.
Podle dat Českého statistického úřadu
od ledna do června přijelo 118 tisíc turistů.
Od dubna do května se tento počet zvýšil
o 18 procent proti stejnému období loni. Přitom již loni se počty turistů v Plzni zvedly
nejméně o deset procent oproti roku 2013.
„Je evidentní, že zvýšená návštěvnost
souvisí přímo s celoročním projektem
Plzeň - Evropské hlavní město kultury
2015. Díky tomuto prestižnímu titulu
nás především v okolních zemích začínají
vnímat jako zajímavou turistickou destinaci. Plzeň začínají nabízet cestovní kanceláře a touroperátoři, kteří sem dříve nejezdili,“ říká Zuzana Koubíková, ředitelka
městské organizace Plzeň-Turismus.
Mezi ubytovanými turisty převládají
Němci. „Pro rakouský trh jsme připravili
zcela novou nabídku. Turisté jsou u nás
zvědavi hlavně na dílo vídeňského architekta Adolfa Loose a oblíbené jsou i specifické prohlídky města Po rakouských stopách v Plzni, “ dodává Zuzana Koubíková.
Kromě německy mluvících cizinců
roste počet Slováků i návštěvníků
z Evropy, o 50 procent více turistů přijíždí z Japonska a Číny.
Nárůst návštěvníků zhruba o 25 procent zaznamenalo i Plzeňské historické
podzemí, do kterého je vstup z Pivovarského muzea z Veleslavínovy ulice. „Zájem by byl ještě vyšší, ale bohužel kapacita podzemí ho nedovoluje uspokojit,“
říká Vendula Hnojská z Pivovarského
muzea.
(red)
ROZHO V OR
Rektor Miroslav Holeček: Pomůžeme nevyhraněným studentům
Miroslav Holeček
Foto: archiv ZČU
Nový rektor Miroslav Holeček stojí v čele
Západočeské univerzity v Plzni právě
půl roku. Za velmi důležitou považuje
spolupráci s firmami a institucemi tak,
aby se studenti uplatnili v praktickém
životě, studovali, co je baví, a zůstali
v Plzni. „Mám osobní zkušenost, že mla-
dí lidé rádi využijí zajímavou příležitost.
Například tady zůstala bývalá studentka
z Francie, která se věnuje biomechanice,
respektive spojení matematických metod
s živými organizmy,“ říká rektor. Dodává, že takoví lidé budují věhlas univerzity
a Plzně v celém světě. Podle něj je nutné
studentům takzvaně „ušít studium na
míru“.
Jak tomu rozumět?
Studenti si často vyberou obor, o kterém po čase zjistí, že jim nevyhovuje.
Za posledních dvacet, třicet let se totiž
obrovsky změnil přístup mladých lidí ke
studiu. Osmnáctiletí či devatenáctiletí
nemají ve většině případů představu, co
chtějí dělat. Až teprve kolem třiceti roků
začnou rozhodovat o své budoucnosti.
Máme tady vlastně děti, které se pořád
ještě hledají. A právě takovým studentům
chceme umožnit, aby se našli.
Co pro ně chystáte?
Chtěli bychom vytvořit systém, který
můžeme přirovnat k nádraží s mnoha
kolejemi a výhybkami. S naší pomocí se
budou moci rozhodnout, kterým směrem
se ubírat. Nechceme, aby na univerzitě
skončili třeba proto, že nemají hlavu na
matematiku a nemohou udělat zkoušku.
Nabídneme jim jinou variantu tak, aby
získali titul bakaláře a uplatnili se ve firmách nebo institucích, se kterými spolupracujeme. Pomohou jim v tom naši
pedagogové a rozvíjející se spolupráce
s průmyslovými firmami.
Je těžké navázat s nimi kontakt?
Není to jednoduché. V České republice panuje nedůvěra podniků k akademické sféře. Je nutné je přesvědčit, že se
jim to vyplatí. Chtěli bychom vytvořit se
zaměstnavateli takové studijní prostředí,
které povede k optimálnímu uplatnění
absolventů. Firmy dají peníze třeba na
technický projekt, zaplatí tak práci pěti
studentů, ale získají více. Už jen tím,
že mladí lidé tady zůstanou a mají zdroj
potencionálních pracovníků. A vyzkoušených.
Spolupracujete i s městem?
Samozřejmě. Je to pro nás velmi důležité. Myslím si však, že je to oboustranné.
Našich dvanáct až třináct tisíc studentů
přináší do města mnoho aktivit, přijíždí
Miroslav Holeček vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy
v Praze. Doktorát získal na Západočeské univerzitě v Plzni v oboru mechanika a ve
stejném oboru se také habilitoval. Začínal jako pracovník ve Výzkumném ústavu
Škoda Plzeň, v roce 1996 přešel na Západočeskou univerzitu v Plzni, kde vyučuje
předměty zaměřené na termomechaniku na Fakultě strojní a Fakultě aplikovaných
věd. Od roku 2007 stál v čele vysokoškolského ústavu Nové technologie – výzkumné centrum, kde usiloval především o rozvoj spolupráce s průmyslem, koordinoval
zakázky pro komerční subjekty a vedl řadu vědeckých projektů.
za nimi rodiny, řada známých. Zahraniční studenti mají zase velký marketingový
význam. Konkrétně máme pro letošní rok
schváleno čtyřiadvacet projektů, na které město přispěje zhruba dvěma miliony
korun. Z těchto prostředků financujeme
činnosti, které odrážejí naše společné
zájmy. Tedy slouží zejména pro podporu
technických oborů. Jen namátkou například na Dny vědy a techniky město přispělo čtvrt milionem korun. Podporuje
také náš Festival absolventů, mezinárodní konference, odborné semináře, letní
školy. A dala by se jmenovat řada dalších
věcí.
A konkrétní výstupy?
Pro město udělala katedra sociologie
filozofické fakulty dvě výzkumné studie
k problematice bezdomovectví. Naši pracovníci jsou součástí odborných komisí
města, kde se podílejí na přípravě důležitých dokumentů. Naše fakulta designu
a umění intenzivně spolupracuje na projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury
2015.
(an)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 3
Strážníci mohou zjistit přestupky na místě
Strážník se musí k občanovi chovat jako
k partnerovi, aby měl jeho důvěru. A tak
přistupovat i k řešení přestupků. Takovou
má představu velitel plzeňské městské
policie Karel Mach. „Když občan spáchá
přestupek, strážník by měl zohlednit, zda
je první nebo opakovaný. Musí zvážit
všechna pro a proti a vzít v potaz i to, že
trest má mít výchovný charakter,“ říká
Karel Mach.
Dodává, že nyní mají strážníci možnost díky programu MP manager zjistit
v tabletu přímo v terénu všechny přestupky, které lidé v Plzni udělali. „Uvidí přímo
na ulici, po kolikáté se pachatel dopustil
přestupku, a jak a kolikrát byl v minulosti
potrestán,“ vysvětluje. Zmíněný projekt
už funguje více než rok, ale dosud se hlav-
ně sbíraly informace o přestupcích na
území Plzně. Nyní už je jich podle velitele
v systému dost, aby s ním mohli strážníci pracovat. Tablety sice nemají všichni,
protože pro pěší hlídky by bylo obtížné
je nosit. Ale městští policisté mají možnost si informace zjistit na dispečinku,
kde je stálá služba. „Funguje čtyřiadvacet
hodin denně včetně víkendů a svátků,“
zdůrazňuje Karel Mach, který se chce
více zaměřovat na dodržování veřejného
pořádku, například na rušení nočního
klidu nebo znečišťování veřejného prostranství.
Pohled na strážníky by se podle něho
měl změnit. „Mnoho lidí nás posuzuje jen
podle nasazování botiček. Ale ty nasazuje
pouze dvanáct strážníků ze zhruba dvou
set padesáti. Z toho vyplývá, že pohled
na naši činnost je zkreslený,“ uvádí Karel
Mach s tím, že botiček se už tolik nenasazuje, protože řidiči v centru města se více
snaží parkovat podle předpisů.
Svými záměry velitel navazuje na už
dřívější projekt nazvaný Bezpečné město, v jehož rámci by měli vzniknout
okrskoví strážníci. „Měli by to být takoví ,kamarádi‘ občanů, kteří by je osobně
znali a pomáhali jim řešit problémy,“
popisuje. Úkolů přibývá. Patří mezi ně
například odchyt psů či převoz opilců
na záchytku. „V bývalém projektu byla
Plzeň rozdělena asi na 60 okrsků. Předběžně jsme jejich počet snížili o 30, a tolik strážníků tedy bude třeba. Měli by
to být zkušení lidé, které už máme ve
výkonu služby. Potřebujeme nabrat
30 nováčků a najít cestu, jak zvýšený
počet lidí financovat,“ říká. Problém je
nováčky získat, protože je málo těch,
kteří splní psychické a fyzické testy.
„Myslím, že je to dáno fyzickým stavem
dnešních mladých lidí. S uběhnutím kilometru nebo uděláním 40 kliků naše
generace ve 20, 21 letech problém neměla,“ tvrdí.
Určitou cestu už má připravenou. „Ponížíme nároky na fyzické testy. Pokud
adept splní psychologický test a pohovor,
dostal by rok, aby si fyzičku doplnil. Pomohou mu s tím výcvikáři, zpracují mu
individuální plán fyzické přípravy. To by
mohlo problém alespoň částečně vyřešit,“ doufá Karel Mach.
(an)
Wifi zdarma je na dvou
místech v centru
ITEP zve do oblasti filmu
Plzeňská padesátka
je zaměřena na rodiny
Závod horských kol Plzeňská padesátka
se koná 19. září v rámci seriálu Kola pro
život. Závody jsou určeny pro všechny
výkonnostní i věkové kategorie cyklistů
a cyklistek. Hlavní závod má délku 54 kilometrů, lze vyjet i na kratší tratě.
Organizátoři připravili i závod pro
děti. Start je na náměstí Republiky a cíl
v parku za obchodním centrem Plaza. Více
informací na www.plzenska50.cz nebo
www.kolopro.cz.
(red)
Dětský tábor je jednou z forem, kterými město podporuje sociálně slabé rodiny. Stejně jako v předchozích letech jej i letos uspořádala Městská policie Plzeň ve spolupráci s Odborem bezpečnosti a prevence kriminality Magistrátu města Plzně. V polovině června se
15 dětí s instruktory z řad strážníků vydalo na týdenní pobyt v areálu střediska Poustky.
Foto: archiv MP Plzeň
Do přípravy nové strategie se mohou zapojit občané
Na podzim zahájí Útvar koncepce a rozvoje města Plzně přípravu nového strategického plánu rozvoje města, který bude
základním dokumentem vyjadřujícím,
kam by měla Plzeň směřovat. Nyní se
mohou do jeho přípravy zapojit občané.
Stačí, když do 18. září vyplní na webu
www.plzen.eu dotazník, případně papírovou verzi, kterou získají a odevzdají v podatelně na radnici nebo na úřadech městských obvodů. „Výstupy z průzkumu se
stanou podkladem pro návrhovou část
dokumentu, do jehož finálního zpracování bude veřejnost také zapojena. V budoucnu nahradí Program rozvoje města
Plzně, který je jedním ze základních podkladů pro rozhodování o rozvoji města
a pro sestavování městského rozpočtu,“
vysvětluje ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká. Dotazníkové šetření je anonymní a vyplnění 16 otázek zabere maximálně deset minut. (red)
Portál podpoří sportování
Plzeňská radnice spustila nový sportovní portál. Nabízí přehled o sportovištích
v Plzni, seznam pořádaných sportovních
akcí i databázi lidí, kteří hledají „parťáka“ na trénování. Na speciální portál
se zájemce dostane z webu města www.
plzen.eu nebo přímo zadáním adresy
www.sport.plzen.eu. Cílem novinky je
podpořit aktivní sportování Plzeňanů.
Z výzkumu zpracovaného loni tvůrci portálu totiž mimo jiné vyplývá, že 22 procent lidí se nehýbe tak často, jak by mohlo,
neboť nemají s kým sportovat.
(red)
Minimální dávka pitné vody pro jednotlivce činí pět litrů na den
S informacemi o nejrůznějších neštěstích, haváriích a rizicích se setkáváme
často. Potkají-li nás takové situace, je
výhodné vědět dopředu, jak se zachovat
a připravit se na ně. V několika článcích
bych chtěl přiblížit, jak s hrozbami pracujeme na úrovni města i co pro svoji
bezpečnost můžeme udělat sami.
Tentokrát o vodě. Je to životodárná tekutina a na zajištění její dostupnosti jsme
závislí více, než si uvědomujeme. Nejde
jenom o vodu k pití a vaření, ale i o vodu
pro osobní hygienu, praní, bez které by kanalizační síť po delší dobu nefungovala.
Velkoobjemové vodojemy pokryjí případné
i mnohahodinové výpadky v její výrobě.
Lokální výpadky je reálné řešit i přistavenými cisternami nebo balenou vodou. Bude
to tak, pokud by výpadek postihl i sousední
regiony nebo byl dlouhodobý? Mohou
k řešení situace přispět i sami odběratelé?
Hlavním dodavatelem pitné vody pro
Plzeň a široké okolí je vodárna na Homol-
Magistrát má Malíček
Plzeňský magistrát je prvním úřadem v rámci České republiky, který
vytvořil pro děti svých zaměstnanců
dětskou skupinu. Pod označením
Malíček zahájila provoz 1. září v rekonstruovaných prostorách přízemí
budovy v Martinské 2. „Malíček funguje na principu firemních jeslí, je
určen pro maximálně 12 dětí ve věku
od 18 měsíců do tří let a služeb může
využít rodič, který je zaměstnancem
magistrátu, úřadu městského obvodu
nebo příspěvkové organizace města.
Magistrát tímto počinem umožňuje
matkám, ale i otcům bezproblémový
návrat do zaměstnání. Provozní doba
Malíčku vychází vstříc jejich potřebám,“ upřesňuje Alena Hynková, vedoucí odboru sociálních služeb, pod
který dětská skupina spadá.
(red)
Kolem vody, do pohody!
Město spustilo bezplatné připojení k internetu v Mlýnské strouze a ve Smetanových sadech. Službu nazvanou Plzeň free
wifi bude rozšiřovat i mimo historický
střed. Cílem je umožnit lidem v odpočinkových zónách přístup k informacím
zdarma. Zavedení služby je možné díky
tomu, že Plzeň má síť podzemních optických tras.
(red)
Rodina Klusálkových zve opět po roce na
11. ročník veletrhu cestovního ruchu Plzeňského kraje ITEP, který se koná 24. až
26. září 2015 v nové hale TJ Lokomotiva,
Úslavská 75, Plzeň. Návštěvníky zavede
do prostředí filmu. Mezi 120 vystavovateli z tuzemska i zahraničí budou po celé
tři dny hosty herci z oblíbeného seriálu
Policie Modrava. Na veletrhu je možné
načerpat kompletní turistické informace,
kam cestovat za krásami celé České republiky i zahraničí.
(red)
OKÉNKO
SOCIÁLNÍCH SLUŽEB
ce, která čerpá surovou vodu z Úhlavy
a umí jí denně vyrobit asi 130 tisíc metrů krychlových. Roudenské studny poskytují denně necelých pět tisíc metrů
krychlových vody, které v běžném provozu slouží Plzeňskému Prazdroji. Méně
známým producentem kvalitní pitné vody je Plzeňská teplárenská, která jí vyrábí podobné množství z vody v řece Mži
a vedle vlastní technologické spotřeby ji
dodává pivovaru.
Vodárna na Homolce prochází rozsáhlou rekonstrukcí k zajištění vyšší kvality
vody. Oprava ale zatím neřeší problém
její závislosti na Úhlavě jako jediném
zdroji surové vody. Již řadu let platné
územní rozhodnutí pro vybudování přivaděče z přehrady České údolí se stále
nedaří posunout do realizační podoby.
Městu se naopak podařilo vytvořit ve
spolupráci s Plzeňským Prazdrojem technologické podmínky pro čerpání roudenské a teplárenské pitné vody v pří-
padě výpadku vody z Homolky zpět do
vodovodní sítě města. Nebylo by to jistě bez problémů, ale voda by alespoň
někde tekla. Vloni město zprovoznilo
i vrtaný havarijní zdroj užitkové vody
u rybníku Košinář.
Opatření k zajištění bezpečné dodávky
kvalitní vody nejsou levná. Obecně vodu
nesmíme ničit přehnojováním polí a jiným
znečišťováním. Musíme se naučit ji zadržovat v krajině přírodě blízkými způsoby,
jako jsou retence nebo šetrná těžba dřeva
v lesích. Nutné je pečovat také o každý
vodní zdroj. Významné je zmíněné zálohování zdrojů.
Vodu a nejen pitnou se musíme naučit vnímat jako strategickou surovinu,
a tak se k ní i každý chovat. Čím dříve to
akceptujeme, tím snáze se s nebezpečími
vyrovnáme. Pro každého z nás by mělo
platit, že se vodou hlavně nesmí plýtvat.
Havarijní normy stanovují minimální
dávku pitné vody pro jednotlivce pět lit-
rů na den pro prvé tři dny výpadku a dále
15 litrů pro osobu a den. V běžném životě je ale spotřeba odhadována přibližně jako desetinásobná, kolem 100 až
140 litrů. Dokázali bychom se v případě
potřeby takto radikálně uskrovnit? A na
jak dlouho?
Pomoc je lepší aktivně poskytovat, než
odevzdaně očekávat. Bydlím v domku
a na zahradě máme studnu. V ní je pitná
voda a pořád dotéká. Je tam také čerpadlo. V garáži mám i elektrocentrálu a trochu benzínu, kdyby nešel proud.
V naší ulici je ale patrná studna před
každým druhým domem, jenom mnohé
z nich, už od pohledu, asi dlouho nikdo
nepoužíval. I tudy by mohla vést jedna
z cest k nezávislým a zdaleka nezanedbatelným zdrojům pitné vody.
Petr Liška
vedoucí Odboru krizového řízení
Magistrátu města Plzně
Užít si koncert kapely Pískomil se
vrací, která v Plzni vystoupí poprvé,
zhlédnout pohádku O kohoutkovi
a slepičce nebo si zaskákat na nafukovacím popelářském voze. To
nabídne všem 6. ročník akce „Hodíme se do pohody, špacírujem kolem vody“. Na neděli 13. září 2015
od 10 do 18 hodin Odbor sociálních služeb Magistrátu města Plzně
s Městským obvodem Plzeň 1 připravil tradiční pochod kolem rybníků Šídlovák a Kameňák. „Ne zrovna lehké,
ale o to veselejší úkoly nachystaly pro
malé i větší turisty pohádkové bytosti.
Těšit se můžete třeba na dílnu Pata
a Mata. Rodiče se mohou seznámit
s nabídkami služeb organizací, které
pohádková stanoviště zajišťují. Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat
pomoc,“ říká Karolína Vodičková,
projektová manažerka pořádajícího
odboru. Poslední novinkou letošní
akce je její zařazení do projektu Turistický deník. Každé dítě získá v cíli,
společně s drobnou odměnou, i Absolventskou vizitku. Více informací je na
http://socialnisluzby.plzen.eu/. (red)
Právník radí už dva roky
Přesně dva roky uplynou v říjnu ode
dne, kdy poprvé mohli zájemci využít
pomoci bezplatné právní poradny pro
seniory a invalidní důchodce s trvalým pobytem na území města Plzně.
Službu inicioval a provozuje Odbor
sociálních služeb Magistrátu města
Plzně, právní poradenství zajišťuje od
počátku a podle informací z odboru
k velké spokojenosti klientů Michal
Červenka.
Poradna je v provozu v úterý od 14 do
16 hodin s výjimkou letních prázdnin. Čekací doba je mnohdy až šest
týdnů. Mezi nejčastější dotazy patří
dědictví, rodinné neshody, odstoupení od smluv či sousedské spory. „Poradna poskytla odborné služby už více
než 350 klientům. Většina z nich odcházela s dobrou radou či vyřešením
problému. Důkazem kvality je fakt, že
řada klientů se do naší poradny vrací
nebo její služby doporučí známým,“
doplňuje Lucie Hovorková, projektová manažerka magistrátního odboru
sociálních služeb.
Pro návštěvu poradny je nezbytné se telefonicky objednat na čísle
378 033 355.
(red)
S T R ANA 4 / Z á ř í 2015
PLZEŇ 2015
Anděl Fest podpoří dobročinnost
Dobrovolníci vypomáhají na akcích, natírají lavičky a vyrábějí plošiny
Druhý ročník unikátního festivalu dobrovolnických aktivit Anděl Fest připravuje
ve spolupráci s místními partnery společnost Plzeň 2015. Uskuteční se od 18. do
26. září a jeho cílem je zviditelnit dobrovolnictví, podpořit místní neziskové organizace a pečovat o veřejný prostor mimo
jiné úpravami lávek, podchodů či sběrem
odpadu.
Loni účastníci vyrobili například šest
nájezdových plošin pro vozíčkáře, natřeli
lavičky v parku a zahradní altán, udělali
nábytek, skluzavku a houpačky na plovárnu nebo obnovili památník obětem
holocaustu. „Pod heslem Město vytváříme společně! se do prvního ročníku
zapojilo více než tři sta dobrovolníků, letos mezi nimi můžete být i vy! Hlásit se
můžete na webu www.andeleplzen.cz,“
upozorňují organizátoři. Součástí Anděl
Festu bude mezinárodní konference
Dobrovolnictví v kultuře, kterou pořádá
Plzeň 2015 společně s Národním dobrovolnickým centrem Hestia 18. a 19. září
v prostorách DEPO2015. Konference se
zaměří na sdílení zkušeností neziskových
organizací z České republiky i zahraničí a na možnosti rozvoje dobrovolnictví
v oblasti kultury.
Uskuteční se také dobročinná dražba
obrazů výstavy Tvář Plzně a ocenění nejaktivnějších dobrovolníků Plzeňského kraje
cenami Křesadlo, jejichž veřejné vyhlášení
bude 25. září v areálu DEPO2015. Na závěr akce se odehraje trh neziskových organizací, kde budou mít prostor pro propagaci a oslovení nových dobrovolníků.
Anděl Fest je součástí dobrovolnického programu projektu Plzeň – Evropské
hlavní město kultury 2015, na jehož tvorbě pracuje tým Plzeň 2015 již od svého
založení, a snaží se tak přispět k rozvoji
dobrovolnictví v kultuře v Plzni a Plzeňském kraji. „Během přípravných let i v roce letošním se do projektu zapojilo již téměř pět set lidí, kteří se stali dobrovolníky
na pár dní nebo měsíců, ale někteří i na
několik let. Během lednového slavnostního zahájení jich pomáhalo kolem dvou
Anděl Fest 2015 letos uvede:
• 18. 9.
Mezinárodní den firemního dobrovolnictví
• 18. - 19. 9.
Mezinárodní konference Dobrovolnictví v kultuře, pořádá Plzeň 2015 a Hestia (DEPO2015)
• 18. 9., 19 h.
Dobročinná dražba portrétů projektu Tvář Plzně (DEPO2015)
• 18. - 26. 9.
Dobrovolnické aktivity po celé Plzni
• 19. 9.
Sousedské procházky
• 19. 9., 19 h.
Akustické mosty, koncert Ostbayerisches Jugendorchester (KD Peklo)
• 25. 9., 17 h.
Předávání dobrovolnických cen Křesadlo, pořádá DoRA (DEPO2015)
• 26. 9., 15 - 18 h. Trh neziskových organizací - prezentace neziskových organizací
a jejich celoroční nabídka pro dobrovolníky (DEPO2015)
• 26. 9. Slavnostní zakončení festivalu - koncert, DJ (DEPO2015)
Fenomenální Japonka vystavuje kaligrafie v Plzni
Kaligrafie fenomenální japonské umělkyně Shōko Kanazawa v kontextu jejího
silného životního příběhu budou k vidění v Západočeském muzeu v Plzni od
11. září do 11. října 2015. Výstava je součástí celoročního Japan Festu 2015 a koná
se v rámci projektu Evropské hlavní město
kultury 2015.
Shōko Kanazawa se začala kaligrafii
věnovat v pěti letech pod vedením matky,
která je sama vynikající kaligrafkou. Od
narození je postižena Downovým syndromem. Na rozdíl od „zdravých“ umělců se
pro ni svět kaligrafie stal výhradním životním prostorem, ve kterém dosáhla nenapodobitelné svobody. Matka v kaligrafii
původně viděla pouze prostředek k socializaci své postižené dcery. V té se však záhy
rozvinul mimořádný talent, který společně s výjimečnou schopností koncentrace
stovek a jen za první polovinu roku 2015
je na dobrovolnickém kontě více než tři
tisíce hodin. Hlavním těžištěm činnosti
našich Andělů je výpomoc s přípravou
a realizací akcí projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, péče
o hosty a umělce, distribuce tiskovin,
psaní reportáží či focení. Škála aktivit
je pestrá od drobné manuální práce po
technickou přípravu nebo informování
a komunikaci,“ vysvětluje Eva Kraftová, koordinátorka Klubu strážných andělů Plzně 2015. Veškeré informace o festivalu, ale i o tom, jak se v rámci aktivit
Plzně 2015 zapojit jako dobrovolník, jsou
na www.andeleplzen.cz.
(mr)
a silnou vůlí stál u zrodu fenoménu, který zaskočil etablované japonské výtvarné
kruhy a okouzlil kruhy duchovní. Stala
se nejvystavovanějším žijícím kaligrafickým tvůrcem v Japonsku. V symbióze
s kaligrafiemi bude v prvním patře Západočeského muzea vystavena také unikátní
kolekce litých keramických a skleněných
plastik kimon přední newyorské sochařky
a výtvarnice Karen LaMonte. Skrze oblečení zkoumá umělkyně podstatu lidské
identity. V rámci Japan Festu 2015 mohou zájemci až do 26. září nahlédnout do
životního stylu Japonska prostřednictvím
černobílých fotografií českého humanistického fotografa Daniela Šperla. Výstavu v Galerii Jiřího Trnky sestavil výběrem
z několika tisíců snímků, které vznikly
během jeho studijních cest a pobytů
v Japonsku.
(mr)
Proč mluvíme
se zvířaty
Nová archa Noemova, tentokrát s mimořádnými lidsko-zvířecími páry, se
předvede v Plzni. Při veřejném focení se
představí prase svislobřiché vietnamské,
včely medonosné, krokodýl čelnatý, výr
velký a další živočichové společně se svými lidskými druhy, cvičiteli, léčiteli, chovateli, spolubydlícími a mecenáši.
To vše podle organizátorů za doprovodu programu sestaveného z filmových
klipů o zvířatech a s komentářem českých a německých vědců, kteří se vyznají
ve zvířatech a tak trochu i v lidech. Akce
se koná 24. září 2015 od 12 hodin až do
pozdního večera v areálu DEPO2015,
vstup je volný. Projekt společnosti Mobile Akademie Berlin přiváží do Plzně
Goethe Institut.
(mr)
Soubor nového cirkusu Cirque Aïtal tvoří francouzsko-finská dvojice Victor Cathala
a Kati Pikkarainen. Mladý pár předvádí představení plné propracovaných akrobatických čísel okořeněných slušnou dávkou humoru. Vidět je můžete v šapitó v Borském parku od 24. září do 1. října.
Foto: C. Raynaud DeLage
Výběr z podzimního programu 2015
13. 8. - 9. 10. Výstava Historie Evropy - Stroj času, DEPO2015
25. 8. - 28. 9. Socha Zen Plzeň - ACUO, prostranství U Zvonu
9. 9. - 17. 9. 23. Mezinárodní festival Divadlo, DJKT, Nové divadlo, Divadlo
Alfa, DEPO2015, Papírna a další místa
10. 9. - 12. 9. Mons 2015 se otevírá Plzni, DEPO2015
Ladislav Sutnar: Build the town, pěší zóna v Riegrově ulici
14. 9.
Projekce krátkých filmů: Kino Kabaret, DEPO2015
20. 9.
ACUO - Tichý koncert Lenky Dusilové, Dana Bárty, beatboxera
23. 9.
En.m.Drua a hudebníka Stanislava Abraháma, prostranství U Zvonu
Architektonický večer OSY MĚSTA: Klatovská třída jako páteř
23. 9.
prosperující Plzně, DEPO2015
24. 9. - 1. 10. Nový cirkus Cirque Aïtal: Pour le meilleur et pour le pire, Borský
park
Proč mluvit se zvířaty / Foto-Shooting, DEPO2015
24. 9.
30. 9. - 27. 11. Prostorová instalace Zen Plzeň - Nádražní nebe, budova Hl. nádraží v Plzni
ROZHO V OR
Kristýna Jirátová: Na komunitní casting přišlo čtyřicet uchazečů
Kristýna Jirátová je rodilá Pražačka, vystudovala v hlavním městě na filozofické
fakultě dějiny umění a pak tam několik
let pracovala. V červnu roku 2014 se stala členkou týmu, který připravuje projekt
Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015.
Je manažerkou komunitního umění ve
společnosti Plzeň 2015 a mimo jiné má na
starosti výstavu nazvanou Tvář Plzně. Západočeskou metropoli si postupem času
zamilovala a na dobu trvání projektu se
sem přestěhovala.
Dojíždění z Prahy bylo vyčerpávající?
Práce mě obrovsky baví a naplňuje. Získávám velké zkušenosti, potkávám zajímavé lidi, rozhodně nekoukám na hodiny.
Akce se konají i o víkendech. Takže stěhování bylo vlastně nevyhnutelné. Navíc
jsem zjistila, že Plzeň je příjemné, kulturní
město, které žije a neusíná. Všude si také
dojedu na kole, a to bych se v Praze bála.
A nezanedbatelný není ani fakt, že mám
ráda pivo.
Na kterých projektech pracujete?
Podílím se například na projektu nazvaném Skryté město, který ukazuje návštěvníkům i místním krajskou metropoli ze
Kristýna Jirátová
Foto: archiv
zatím nepříliš známých pohledů a lidských
příběhů. A právě teď mne pohlcuje výstava Tvář Plzně, která nastiňuje současnou
Plzeň přes portréty lidí, jež žijí ve městě.
K nim se váže vždy určitý příběh, který je
součástí výstavy.
Slyšela jsem, že je inspirovaná unikátní
expozicí obrazů Gottfrieda Lindauera,
která je k vidění v Západočeské galerii.
Nápad ukázat Plzeň prostřednictvím
lidí a jejich příběhů, podobně jako Got-
tfried Lindauer představil Nový Zéland
portréty maorských náčelníků, dostal programový ředitel projektu Plzeň - Evropské
hlavní město kultury 2015 Jiří Sulženko.
Osm českých malířů, mimo jiné z ateliéru
Zdeňka Berana nebo Michaela Rittsteina
i Akademie výtvarných umění v Praze,
vytvořilo realistické portréty jedenácti lidí vybraných na základě komunitního
castingu. Jsou mezi nimi například bývalí škodováci, studentka s vietnamskými
kořeny, skaut, mažoretka nebo odborník
na plzeňské pivo.
Na výstavě je k vidění i portrét Václava
Lindaura. Je to shoda jmen nebo potomek slavného malíře?
Když jsme vyhlásili, že se bude konat
komunitní casting, ozvala se nám kronikářka obce Útušice, že Lindauerův rod má
v Útušicích kořeny a že tam žije pan Václav
Lindaur, jeden z posledních členů tohoto
významného rodu v obci. Přišlo nám to
velmi zajímavé a prvotní záměr se propojil
i přes potomka malíře maorských náčelníků. Portrétoval ho Václav Sika.
Co vlastně obnáší komunitní casting?
Nehledali jsme jen tváře, ale i například
představitele zájmových skupin, které
k městu už neodmyslitelně patří. Proto jsme do výběru zapojili i antropology
v čele s Tomášem Hirtem z katedry antropologie Filozofické fakulty Západočeské
univerzity v Plzni. Studenti a stážisté vytipovávali v terénu zajímavé tváře, povídali
si s mnoha lidmi třeba v místních indických restauracích. Na castingu a později
i mezi vybranými uchazeči se například
ocitla Anastasia Shestakovová, Ruska, jež
v Plzni žije a pomáhá studentům, kteří
sem chtějí přijet studovat.
Kolik lidí se nakonec castingu zúčastnilo?
Přihlásilo se čtyřicet lidí. Povídali jsme
si s nimi, říkali nám věci o sobě. Slovo měli
umělci i antropologové tak, aby vznikl co
nejpestřejší a nejucelenější obrázek lidí,
kteří v Plzni žijí a mají k ní vztah.
Co následovalo pak?
Umělci se s vybranými lidmi sešli, hovořili s nimi. Poté si je vyfotografovali
a podle snímku je namalovali. Prostředí
a atributy, které na obrazech doplňují jednotlivé postavy, jsou více či méně skrytými odkazy na symboly města, na místa,
kde se portrétovaní každodenně pohybují,
nebo náznaky, jakým způsobem tráví svůj
volný čas. Ne vždy ale přímo souvisejí
s konkrétní osobou na obraze, mohou se
prolínat s jiným portrétovaným. V každém doprovodném příběhu je skrytý určitý
pohled na město, který odkrývá identitu
Plzně skrze obvyklé i neobvyklé životní
osudy. Portréty vznikly během dvou měsíců a lidé je mohou vidět do 18. září na
výstavě v DEPO2015.
Budou obrazy ke koupi?
Chystáme na 18. září jejich dražbu,
protože od začátku jsme akci koncipovali
jako charitativní. Sami portrétovaní určili,
komu by chtěli výtěžek věnovat. Například sdružení Ledovec, dětskému domovu DOMINO, kavárně Kačaba, spolku
Pěstuj prostor, psímu útulku v Plzni nebo
jeden z portrétovaných by chtěl do plzeňských ulic umístit piano, aby v nich zněla
hudba. Dražba se uskuteční v rámci festivalu dobrovolnických a dobročinných
aktivit Anděl Fest v DEPO2015. Bude
volně přístupná všem.
A už se objevil nějaký zájemce?
Máme už kupce, který se dražby rozhodně zúčastní. Je to sběratel děl malíře
Zdeňka Berana a jeho žáků. Projevil zájem
o portrét Evy Dang od Zdeňka Trse. (an)
R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 5
Národopisné muzeum Plzeňska slaví stoleté výročí
V muzejních sbírkách je také perpetum mobile s technickou dokumentací nebo ojedinělý soubor skleněných negativů
Na historických snímcích jsou Chotěšovský dům vlevo a Gerlachovský dům vpravo.
Pohřební výbava Bohunky Lobkovické ze
Šternberka včetně pohřebního účesu je
jedním z unikátů, které má ve svých sbírkách Národopisné muzeum Plzeňska.
Právě to v září oslaví sto let od prvního
provizorního zpřístupnění stálé expozice.
„Máme tady skvostů podstatně víc. Například se můžeme pyšnit největší sbírkou
skleněných negativů dokumentujících nejen život v Plzni, ale i v celých západních
Čechách. Máme snímky téměř všech ulic
historického centra Plzně. V našich sbírkách je dokonce perpetum mobile i s technickou dokumentací,“ usmívá se Michal
Chmelenský z národopisného oddělení.
Mezi další zajímavosti patří třeba hlásná
trouba z kostela svatého Bartoloměje, která
sloužila k oznamování požárů, posmrtná
maska významného plzeňského purkmistra Václava Petáka nebo jedna z největších
etnografických sbírek v Čechách. Předměty z ní tvoří součást stálé expozice či byly
vystaveny na celé řadě krátkodobých výstav.
Řemesla zase v muzeu připomíná unikátní
soubor zvonařských forem z Pernerovských
dílen. „Muzeu je věnovala Luisa Zykmundová, která je posledním potomkem slavné zvonařské rodiny,“ vysvětluje Michal
Chmelenský.
Národopisné muzeum vlastní také soukromou sbírku Ladislava Lábka, který se
před více než sto lety o jeho vznik zasloužil.
I sbírky jeho sester, jako je například roz-
sáhlý soubor západočeských krojů a výšivek Marie Lábkové. „Evidujeme téměř
sedmdesát sedm tisíc inventárních čísel,
což je zhruba tři sta tisíc předmětů,“ vyčísluje Michal Chmelenský.
Současnost
Národopisné muzeum Plzeňska, které
patří pod Západočeské muzeum v Plzni,
sídlí ve dvou historických měšťanských
domech v centru města - Chotěšovském
a Gerlachovském domě, který v podstatě
splynul s dřívějším Bartlovským domem.
Stálá expozice, jejíž historie je spojena
s osobností zakladatele muzea Ladislava
Lábka, je rozdělena do dvou tematických
celků.
První část prezentuje interiéry měšťanských domácností od gotiky do počátku
20. století. Druhá část dokumentuje každodenní život a obyčeje obyvatel plzeňského venkova. Zajímavými prvky jsou dvě
původní černé kuchyně a interiér historické lékárny. Návštěvníci také mohou do
bezbariérového sálu, kde se konají krátkodobé výstavy, a na dvorek, na kterém
se v letních měsících prezentují díla současných výtvarníků.
Mezi hojně navštěvované kulturní akce
patří každoroční Adventní a Velikonoční jarmark či akce konané při Muzejní
noci. „V rámci jarmarků pořádáme pro
školy řadu doprovodných pořadů. Děti si
Foto: archiv muzea
tu vyzkoušejí řemesla. Vystřídá se jich tu
vždycky pět až šest stovek,“ říká Michal
Chmelenský. Dodává, že také zaznamenávají zvýšený zájem cizinců. Do muzea
docházejí i zahraniční studenti českého
jazyka a zajímají se o české zvyky. „Rozvíjíme princip odborných stáží. Chodí
k nám studenti a sbírají materiály pro bakalářské nebo diplomové práce,“ popisuje
Michal Chmelenský.
Muzeum disponuje různými písemnostmi či fotografiemi, o které mají zájem studenti, historici, kronikáři a další.
Pokud se s nimi chtějí seznámit, mohou
to udělat po dohodě každý týden ve středu. Lze se na ně přihlásit prostřednictvím webových stránek muzea. Většinou
o ně mají zájem kronikáři z okolních obcí.
„Popularizujeme zajímavosti i prostřednictvím rozhlasu, třeba ve Špalíčku lidových
písní, ve kterém se v současné době věnujeme stolním společnostem z konce 19. století. Víte, že v Plzni působil spolek Šlechta
nebo Mňau,“ směje se Michal Chmelenský.
Historie
Vznik Národopisného muzea Plzeňska
úzce souvisí s aktivitami členů plzeňského Kroužku přátel starožitností, kteří se
v letech 1910 a 1912 výraznou měrou
zasloužili o zachránění Gerlachovského
domu v Dřevěné ulici před plánovanou demolicí. Vznikla Společnost pro národopis
a ochranu památek v Plzni. Na jaře roku
1914 začala adaptace Gerlachovského
domu a hlavní fáze rekonstrukce. Tehdy
získala Společnost pro národopis prozatímní povolení k vytvoření muzejní expozice a na svátek sv. Václava roku 1915 bylo
muzeum provizorně otevřeno. Definitivní
předání Gerlachovského domu muzejním
účelům nastalo až 4. dubna 1919. Do čela
muzea byl jmenován přední člen Kroužku přátel starožitností a Společnosti pro
národopis, plzeňský obchodník Ladislav
Lábek. Základním cílem nově zřizovaného národopisného muzea byla snaha
o zachování co nejširší palety aspektů každodenního života v Plzni a na Plzeňsku.
Náklady na údržbu Gerlachovského
domu, mzdy pro dva pracovníky a běžný
provoz se zavázalo hradit město, Společnost pro národopis a ochranu památek financovala rozvoj sbírkového fondu
a běžnou činnost muzea.
Do konce 20. let se Ladislavu Lábkovi
podařilo vytvořit rozsáhlý sbírkový fond.
Ani v letech 1938 až 1941 se provoz muzea
nezastavil. Expozice se rozšířily a přibylo
mnoho historicky cenných předmětů. Vše
se však změnilo počátkem roku 1943, kdy
byl do muzea dosazen německý správce
Ulrich Nicolai z Eisenachu v Bavorsku.
Některé, zejména umělecky hodnotné předměty, se staly originálními dary pro významné členy německé okupační správy.
Po změně politické situace v roce 1948
se Národopisné muzeum Plzeňska, Historické muzeum a Uměleckoprůmyslové
muzeum sloučily do jednoho organizačního a správního celku s názvem Západočeské muzeum v Plzni.
V 50. letech se expozice tehdy již národopisného oddělení ocitly v ohrožení.
Uvažovalo se dokonce o přesunutí mimo
Výstava upozorní
na historické souvislosti
Okolnosti záchrany a rekonstrukce
Gerlachovského domu, vznik muzea
a roli, kterou při tom sehráli členové
Kroužku přátel starožitností v Plzni,
Společnosti pro národopis a ochranu
památek v Plzni přiblíží návštěvníkům
výstava na počest stoletého výročí prvního provizorního zpřístupnění stálé
expozice Národopisného muzea Plzeňska. Její autoři představí historické
souvislosti vzniku muzea, v samostatné části výstavy pak co nejširší škálu sbírkových předmětů, kterými do
současné doby národopisné oddělení
dokumentuje každodenní život obyvatel Plzně a Plzeňska. Výstava nazvaná
100 let Národopisného muzea Plzeňska se bude konat od 25. září 2015 do
3. ledna 2016 ve výstavním sále a průjezdu zmíněného muzea.
(red)
Plzeň a zřízení muzea feudalismu v Gerlachovském a Chotěšovském domě. V prosinci roku 1959 byla rozpuštěna Společnost pro národopis a ochranu památek
v Plzni. Ladislav Lábek byl propuštěn v roce 1963. „Jeho nucený odchod dovršil konec ‚zakladatelské‘ epochy Národopisného
muzea Plzeňska i přes to, že Lábkova osobitá a dodnes aktuální koncepce národopisných sbírek určuje a bude určovat směr
a charakter práce všech jeho nástupců. V roce 1992 získalo národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni oficiálně svůj
původní název, pod kterým nadále prezentuje své expozice a ojedinělou muzejní
sbírku,“ uzavírá Michal Chmelenský. (an)
Současná expozice Národopisného muzea Plzeňska.
Foto: archiv muzea
V Černicích přibývá mladých rodin s dětmi, slouží jim už dvě školky a nové hřiště
Radniční listy
na návštěvě
Více než o sto procent vzrostl za posledních 17 let počet obyvatel Černic
a zájem o ně je stále obrovský. „V roce
1998 tu žilo zhruba sedm stovek lidí,
v současnosti je jich přes patnáct set.
Z devadesáti procent počet zvýšily mladé
rodiny s malými dětmi. Jsme velmi lukrativní lokalita, ve které se lidem líbí,“
říká tajemnice Úřadu městského obvodu
Plzeň 8 - Černice Helena Šperlová.
Obvod musel vybudovat mateřskou
školu se dvěma třídami, která patří pod
místní základní školu. V té je jedna třída. Obyvatelům tak slouží celkem tři
třídy, do kterých chodí zhruba pětaosmdesát dětí.
„Nepodařilo se v nich letos umístit
jen čtyři až pět dětí. Doufáme, že tři
třídy budou stačit. Žádná větší nová výstavba se u nás totiž už neplánuje,“ uvá-
Nové dětské hřiště před základní školou.
dí tajemnice. Dodává, že záměr postavit
novou budovu se obvodu podařilo prosadit v roce 2013 a nová školka funguje
od loňského října. Stavba si vyžádala
Foto: ZŠ a MŠ Tyršova
celkem 22 milionů korun. „Městský obvod Černice dal 7,3 milionu korun, zbytek poskytla ze svého rozpočtu Plzeň,“
vyčísluje tajemnice. Obvod ale ještě při-
spěl dalším milionem na vybavení tříd
nábytkem.
Pro nejmladší obyvatele také vybudoval nové dětské hřiště před místní základní školou. „Myslíme i na starší obyvatele Černic. Dlohodobě plánujeme
výstavbu domu s pečovatelskou službou.
Je vyhotovena stavební dokumentace
a vyřízené stavební povolení,“ upozorňuje Helena Šperlová.
Nedaleko obvodního úřadu by tak
v budoucnosti mohl stát objekt s dvaceti bytovými jednotkami, z nichž dvě
budou určeny pro manžele. Ostatní pro
jednotlivce. Představitelé Černic zatím
na stavbu shánějí peníze. „Potřebujeme pomoc a finanční podporu. Snad se
podaří dát potřebné finance dohromady
a bude se stavět,“ doufá tajemnice.
Nyní obvod dokončuje přípravy pro
výstavbu vodovodu v ulici k Losiné
a všichni místní by tak měli mít možnost
připojit se na městský vodovod. Zmíněná ulice je totiž jedna z posledních, kde
• Městský obvod Plzeň 8 – Černice se
rozkládá na více než pěti kilometrech čtverečních v jižní části Plzně.
• Historické centrum bylo postaveno
v 1. polovině 15. století, kdy již pa třilo k městu Plzni.
• Je tam památková rezervace ,Selská náves‘.
• V současné době má obvod zhruba
1500 obyvatel.
zatím městský vodovod není. Obvod
také počítá s rekonstrukcí Selské návsi,
snaží se o ni už deset let. „Jednání jsou
složitá. Je to historické místo, musí se
například vyhovět požadavkům památkářů. Takže kaplička a lípy tam rozhodně zůstanou zachovány. V současnosti
je celá akce před územním řízením,“
říká tajemnice Černic. Velmi aktivní
jsou v Černicích dobrovolní hasiči a členové místního Sokola.
(an)
S T R ANA 6 / Z á ř í 2015 F OT OS T R A N A
Zábavnou interaktivní výstavu Stroj času na motivy knihy Historie Evropy je možné navštívit až do 9. října v DEPO2015. Ilustrace
Renáty Fučíkové se staly základem pro hravou expozici, v níž se nastupuje do stroje času, který zájemce teleportuje do historie dávné
i nedávné. Kostýmy, prostředí a aktivity navozují pocit historické doby. Stroj času je naprogramován například na epochy pravěku, Keltů či antického Říma. Létat časem lze libovolně, tam a zpátky. Kapitánem se může stát každý, kdo dosáhne na ovládací panel. Expozici
si nejvíce užijí návštěvníci od šesti do 14 let, i menší děti ale najdou zábavu a ti starší nový náhled na historii. Výstava je otevřená denně
od 11 do 19 hodin.
Foto: Miroslav Vodička, Plzeň 2015
Obří loutky pochodovaly v závěru srpna Plzní. Přivezla je na počest tradici plzeňského
loutkářství španělská divadelní skupina Carros De Foc. Otevřela tak letošní, speciální
festival Skupova Plzeň, který se koná v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město
kultury 2015. Dvanáctimetrové marionety, dvacetimetrový drak nebo létající pták společně s desítkami akrobatů, tanečníků a muzikantů okouzlily malé i velké návštěvníky
i obyvatele západočeské metropole. Společně s loutkovými obry se v ulicích Plzně představili také nizozemské zvířecí loutky divadla La Pavana, loutkářský stan Theatre Risorius
z Francie, domácí mistři z Divadla V boudě a řada dalších loutkářských souborů.
Foto: Miroslav Chaloupka, Plzeň 2015
Na plovárně na levém břehu řeky Radbuzy mezi Papírenskou a Doudleveckou lávkou se letos konala řada koncertů, přednášky i plovárenské odpoledne s říčními atrakcemi. Akce jsou plánovány i na podzim. Například se tam v září představí skupina Neřvi mi do ucha či
rakovničtí Manon meurt. Organizátoři připravují Nábytkový workshop, Anděl Fest na Městské plovárně, který naváže na již více než
roční tradici postupného komunitního zvelebování tohoto místa. Chystá se i koncert po Velké podzimní plzeňské cyklojízdě nebo akce
nazvaná Naučte se plést houpací sítě.
Foto: Pěstuj prostor
Nejnovější výstava Petra Nikla je k vidění v Galerii města Plzně od 20. srpna do 8. října.
„Čas je pro mne neuchopitelným tokem dění. Rád v něm bloudím pozpátku a zkoumám
svou paměť. Z minulého se snažím odvodit přítomné. Vedu s uplynulým časem osobní
dialog,“ říká Petr Nikl, který je jedním z nejvýraznějších českých výtvarných umělců. Expozice zahrnuje nejen malované obrazy a mechanicky vzniklé kresebné kompozice, ale
i videoprojekce, nafukovací objekty a interaktivní instalaci. Zahrnuje práce od 90. let minulého století do současnosti. Foto: Galerie města Plzně
První inscenací nové sezony Divadla Alfa
bude jevištní adaptace výjimečného filmu Jiřího Barty „Na půdě aneb Kdo má
dneska narozeniny?“. Půvabný příběh
o hračkách na půdě na sebe sice bere divadelní podobu, práce na představení ale
začala příznačně k předloze filmovým natáčením. Štáb a herci pod vedením Jiřího
Barty, který se jako host ujal režie divadelní verze svého filmu, točili na plzeňských
půdách. Premiéru chystá Alfa na konec
října.
Foto: Divadlo Alfa
Velký koncert významných interpretů s názvem Bigbít – Plzeň sobě sledovaly tisíce diváků. Na dvou scénách v centru zahrály kapely Burma Jones, Katapult, Odyssea, Extra
Band Revival, Semtex a další, které ještě nikdy pohromadě nevystupovaly. Hudební dramaturgii koncertu sestavili Jiří Sláma, Míša Leicht a Jan Košťál.
Foto: Milan Svoboda
kulturní dění R A DN I Č N Í L I S T Y / S T R A N A 7
Nová divadelní sezona přinese i Romea a Julii
Diváky pobaví muzikál o vzestupu fotbalového mužstva Viktorka Plzeň! aneb Jinak to nevidim!
Pro sezonu 2015/2016 připravují čtyři
umělecké soubory Divadla Josefa Kajetána Tyla celkem 23 nových inscenací rovnoměrně rozdělených mezi Velké divadlo
a dvě scény Nového divadla. Bohatě žánrově rozvrstvená nabídka zahrnuje tituly
klasické i soudobé, dramata i komedie,
s rozšířeným spektrem inscenací pro děti
a mladé publikum. K inscenaci Škoda!
o největší osobnosti Plzeňského kraje,
která měla premiéru na konci minulé sezony, přibudou další hry s regionálními
náměty čerpající z historie našeho města
i z jeho současnosti.
„První sezona stálého českého divadla v
Plzni začala 1. listopadu 1865 představením Romea a Julie. Shakespearův nesmrtelný příběh předloží divadlo i na prahu
sezony stopadesáté první. Tentokrát jako
balet na strhující hudbu Sergeje Prokofjeva. Tanečního provedení se na jaře dočká
také Carmen,“ říká mluvčí divadla Eva
Ichová.
Činohra sáhla do pokladnice světové
klasiky pro drama Friedricha Schillera Úklady a láska, možnost inscenovat
Büchnerova Vojcka přivede do Plzně
poprvé proslulý režijní tandem SKUTR
(Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský).
Jako první v Čechách zhlédnou plzeňští
diváci humorný i dojemný hold Christopha Klimkeho vysloužilým hereckým
hvězdám nazvaný Villa Verdi.
Opera uvede vedle Verdiho Macbetha
a Čarostřelce Carla Marii von Webera
v režii vynikajícího německého režiséra
Dominika Neunera i málo známou Pucciniho romantizující operu Edgar. Společným projektem operního a baletního
souboru bude scénické provedení oratoria
Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici.
Muzikálový soubor vyváží dramatický
příběh lupičské dvojice Bonnie a Clyde oblíbenými Zvonokosy a úsměvným americkým muzikálem z 30. let minulého století
s hudbou Cola Portera Děj se co děj (Anything Goes), jejž uvede v české premiéře.
Na linii divadla vyrůstajícího z regionálního kontextu naváže hned v září muzikál
plzeňského rodáka Tomáše Svobody o zázračném vzestupu plzeňského fotbalového mužstva Viktorka Plzeň! aneb Jinak to
nevidim! Pokračovat bude na Malé scéně
komorní dokumentární hrou Jána Šimka
Plzeň 1953, zachycující události kolem
měnové reformy a až hrdinské reakce části
občanů na ni.
Malá scéna uvede ještě dalších sedm
novinek. Činohra pozve diváky na provokativní Cabaret Burka či na divokou jízdu
temnými zákoutími Dublinu ve hře irského dramatika Marka O´Rowea Howie
a Rookie Lee. Tři tituly jsou určeny dětem, mimo jiné Klára Špičková a Natália
Deáková s herci činohry přizvou rodiny
k dobrodružnému pátrání inspirovanému
plzeňskými pověstmi pod názvem Chrtí
packa zasahuje. Korunou sezony se pak
stane vystoupení plzeňské opery na scéně Lochotínského amfiteátru. „Po mimo-
řádném úspěchu letošní Noci s operou
si v létě 2016 chce troufnout na uvedení
Verdiho Aidy pod širým nebem,“ říká
Eva Ichová.
(red)
KRÁTCE
Výstava se koná
ve svatém Bartoloměji
Umělecká díla se sakrální tematikou
různých výtvarných technik lze vidět
v katedrále svatého Bartoloměje v Plzni od 1. do 29. září 2015. Podívat se na
ně návštěvníci mohou vždy od středy
do soboty od 10 do 16 hodin.
Výstava 7. Salonu Svazu výtvarníků
České republiky se koná v rámci projektu Plzeň - Evropské hlavní město
kultury 2015.
(red)
Na Pilsner Festu
vystoupí i Xindl X
Tradiční Pilsner Fest se uskuteční
první říjnový víkend v areálu pivovaru Plzeňský Prazdroj a v centru města. Oslava 173. výročí uvaření první
várky Pilsner Urquell nabídne kromě
zábavního programu inspirovaného
historií a výrobou plzeňského ležáku
také originální gastronomický koncept a doprovodný hudební zážitek,
o který by se měli postarat například
Xindl X, Michal Hrůza, Monkey Business nebo UDG. Akce je součástí projektu Plzeň - Evropské hlavní město
kultury 2015.
(red)
Jan Maléř jako Emil rytíř Škoda ve hře Tomáše Vůjtka Škoda!
Foto: archiv DJKT
Festival Divadlo přiveze inscenace světových režisérů V mázhauzu vzniklo nové Plzeň a japonské Takasaki slaví už 25 let partnerství
Mezinárodnímu festivalu Divadlo, kte- Jiří Sulženko. Poprvé v České republice
Mistři čajového obřadu, kaligrafie, ike- tilu „Dyeing Art“ autorek Hisako Ymai
informační místo
rý je letos součástí projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, se
podařilo pro letošní 23. ročník získat ze
zahraničí inscenace předních evropských
režisérských hvězd, Thomase Ostermeiera, Krzysztofa Warlikowského a Kornéla
Mundruczóa, a další mimořádná díla
z Islandu a Slovenska. „Klasika i experiment, slavní tvůrci i nadějné mládí, velké
gesto i roztomilé miniatury,“ charakterizuje program, který bude v Plzni od
9. do 17. září, ředitel festivalu Jan Burian.
„Ve většině případů jde o velké příběhy, často historické, zarámované velkou podívanou,“ dodává vedoucí dramaturgické rady Dora Viceníková. „Mezinárodní festival je součástí jednoho
z osmi vlajkových projektů města kultury
s názvem Kulturní bohatství Plzně. Proto
jej letos výrazně podporujeme finančně
i poskytnutím prostor v DEPO2015,“
doplňuje programový ředitel Plzně 2015
uvidí diváci práci jednoho z nejrespektovanějších režisérů dneška Krzysztofa
Warlikowského s jeho opusem (A)pollonia, který vznikl ve varšavském divadle
Nowy Teatr. Čtyřhodinová inscenace se
zabývá tématem polského vlastenectví za
2. světové války, otázkou židovství i pojmu viny, oběti a hrdinství. Bude uvedena
v prostoru DEPO2015, které jediné
v Plzni svými rozměry vyhovuje.
Berlínská Schaubühne přiveze klasiku Henrika Ibsena Nepřítel lidu v režii
Thomase Ostermeiera. V režii jednoho
z největších evropských tvůrců Kornéla
Mundruczóa se představí opereta Netopýr Johana Strausse mladšího z Vídeňské
státní opery. Z domácích divadel uvidí
plzeňští návštěvníci jako tradičně výběr toho nejzajímavějšího, co vzniklo za
uplynulou sezonu. „Letos půjde o režijní
tvůrce všech generací,“ doplňuje Jan Kerbr, člen dramaturgické rady.
(red)
Informační místo pro prezentaci městského projektu Vědeckotechnický park Plzeň
vzniklo v zadní části mázhauzu historické
budovy radnice na náměstí Republiky.
Na třech nových dotykových LCD panelech si tam mohou návštěvníci interaktivním způsobem zjistit informace o projektu a jeho zřizovateli. Práce na úpravě
místnosti začaly na konci května. Jejich
součástí byla výměna inženýrských sítí,
výmalba a odstranění původních skleněných panelů na stěnách. LCD panely
město pořídilo za 740 tisíc korun bez
DPH. „Pokud se forma prezentace prostřednictvím interaktivních LCD panelů
u veřejnosti osvědčí, počítáme na příští
rok s nákupem čtvrtého dotykového dílu,
který bude tematicky celý věnován městu,“ říká ředitel úřadu správních agend
magistrátu Petr Triner.
(red)
bany a umění bonsai přijedou do Plzně,
aby v ní od 1. do 8. října vedli tvůrčí dílny.
Uskuteční se v rámci oslav 25 let partnerství Plzně a japonského Takasaki.
Podle organizátorů jsou lektoři mistry
ve svých oborech a mnozí z nich jsou držiteli významných japonských kulturních
ocenění. K účasti v těchto dílnách stačí
pouze zájem o nové znalosti a dovednosti
ze světa japonské kultury.
Mezi hlavní oblasti spolupráce obou
měst patří od počátku partnerství ekologie a kultura. Takasaki založilo v roce
1995 se svými partnerskými městy společný ekologický projekt s názvem Pentalaterální program zaměřený na výměnu
zkušeností při řešení různých ekologických problémů v daném městě či zemi.
Obě města spolupracují i v kulturní oblasti. Obyvatelé Plzně tak měli možnost
zhlédnout například vystoupení skupiny
bubeníků Yorimasa Daiko, výstavu tex-
a Reiko Seki.
V Takasaki se zase představilo Divadlo
Alfa, vystoupil tam několikrát Velký dechový orchestr Konzervatoře Plzeň nebo
folklorní soubor Mladina. Velký úspěch
zaznamenala v Takasaki plzeňská dětská
kresba, zejména žáci Základní umělecké školy Plzeň, Jagellonská. Například
návrh plakátu plzeňské žákyně k mezinárodní konferenci o ochraně životního
prostředí byl v minulosti oceněn cenou
primátora města Takasaki.
Města si také pomáhají v případě živelných katastrof. V roce 2002 Takasaki
vyhlásilo dobrovolnou sbírku občanů na
odstranění škod, které Plzni vznikly při
rozsáhlých povodních. Po ničivém zemětřesení v Japonsku v roce 2011, které zasáhlo i Takasaki, uvolnila Plzeň ze svého
rozpočtu finanční částku věnovanou partnerskému městu na pomoc při vypořádání se s následky této katastrofy.
(red)
ROZHO V OR
Jindřich Rosendorf: Hraní na klavír mě baví, ale chtěl bych být chirurg
Mladý nadějný klavírista vyrůstá v Plzni.
Jindřichu Rosendorfovi je 13 let a letos
uspěl v jedné z nejprestižnějších mezinárodních klavírních soutěží Concorso
Pianistico Internazionale „Mozart“. Pod
vedením profesorky Aleny Tiché nastudoval Vídeňskou sonatinu C dur od Wolfganga Amadea Mozarta a jako volnou
skladbu předvedl Madrid od Joaqina Turiny. V konkurenci 40 mladých klavíristů
z Itálie, Španělska, Číny a dalších zemí
mezinárodní porota jeho výkon ohodnotila 3. místem. „Hraní na klavír mě baví
strašně moc, ale chtěl bych studovat medicínu,“ říká Jindra.
Jak dlouho hraješ na klavír?
Naši říkají, že od pěti let, ale už si to
moc nepamatuji, tak mám pocit, že asi
odjakživa. Vybavuje se mi jen, jak jsme
poprvé přišli do hudebky k paní učitelce
Dvořákové, která si mě vybrala ve školce
a zeptala se mě, na co chci hrát. Já jsem
hrdě odpověděl, že na saxofon, a ona
nám to začala vymlouvat. Máma byla
překvapená, že znám saxofon, ale v tu
Jindřich Rosendorf ukazuje diplomy ze
soutěže.
Foto: archiv rodiny
dobu běžel v televizi kreslený seriál Symfolies a mně se tam líbil právě saxofon.
Teď zrovna zvažuji, že si ho vezmu jako
druhý nástroj.
Nakonec ale vyhrál klavír. Hraje u vás
doma ještě někdo?
No, rodiče sice hrají na klavír, ale
máma se mnou hrála čtyřručně naposledy v prvním ročníku a táta vždycky, když
nejvíc spěcháme, sedne za piáno a začne
hrát anglickou hymnu. Tím současně brnká
mámě na nervy. Ta pak hodí hlas o oktávu
výš, takže máme doma koncert okamžitě.
Teď trochu vážněji. Už máš za sebou
řadu úspěchů. Který byl největší?
Určitě 3. místo v už zmíněné soutěži.
Do Říma jsem jel s tím, že nechci být poslední a nakonec mi chyběl jeden bod do
druhého místa. Ale i tak z toho mám obrovskou radost. Zejména slavnostní ceremoniál v historické budově ve Frascati
byl pro mě ohromný zážitek. Líbilo se mi,
jak soutěží žilo celé letovisko.
Kromě sólové hry na klavír hraješ
i v komorním souboru. Baví tě to?
Ohromně. Jsem moc rád, že se nám
podařilo vytvořit úspěšný soubor, který
vystupuje pod názvem Pětka z hudebky
a kde jsou kromě kamarádů z umělecké
školy Tomáše Veselého a Dana Vodičky
i moji bývalí spolužáci Tonda a Matěj Borovských z Tyršovky. Letos jsme na celostátní soutěži Teplické flautohry získali
1. místo a ještě zvláštní ocenění poroty
za originální provedení skladby.
Máš už své oblíbené autory?
Jednoznačně Mozarta. Přečetl jsem
o něm několik knížek a loni jsem byl
i v jeho rodném domě v Salzburgu. Koupil jsem si jeho album s cédéčkem a pořád
si ho pouštím. Pro mě je to nejlepší hudební skladatel všech dob. Původně jsem
chtěl hrát na soutěži Turecký pochod, ale
paní učitelka mi vybrala Vídeňskou sonatinu C dur, kterou Mozart složil ve Vídni
v roce 1787, tedy v době, kdy skládal
Dona Giovanniho. A udělala dobře, protože právě Turecký pochod hrálo několik
soutěžících, ale sonatinu jen já.
A nějaké české?
Určitě Bedřich Smetana, jeho hudba
je úžasná.
Jak dlouho jsi se na soutěž připravoval?
Asi od loňského podzimu. Profesorka Tichá mi vybrala několik skladeb,
z nichž se mi nejvíc líbil Madrid. Sice
ten název mě moc nepotěšil, protože
jsem skalní fanoušek Barcelony, tedy kromě plzeňské Viktorky, ale skladba je
kouzelná.
Co si myslíš, že bylo nejdůležitější pro
to, abys uspěl?
Mám obrovské štěstí na učitele v hudebce i ve škole, na gymnáziu na Mikulášském náměstí. Všichni mě úžasně
podporují. Také jsem hodně cvičil. Každý
den chvíli ráno, pak když jsem přišel ze
školy a večer. Před soutěží jsem měl několik koncertů, přehrávek ve škole i třeba
na konzervatoři, kde se účastním Klavírní soboty. Na hodiny jsem chodil několikrát týdně včetně víkendů. Paní učitelka
říkala, že musím mít na zadní části těla
mozoly, jinak nemám šanci vyhrát. Mozoly jsem neměl, proto jsem asi byl třetí.
Co tě kromě hraní na klavír ještě hodně baví?
Tenis, který hraji od šesti let. Také FIFA
a NHL na Xboxu. S kamarádem Matějem
natáčíme videa na youtube. Teď o prázdninách jsem se na táboře Letní hudební mládeže nadchl pro step a od září začnu chodit
do plzeňského Step-by step studia. A těším
se na záchranářský kroužek při Lékařské
fakultě v Plzni. Chtěl bych studovat medicínu a pracovat jako chirurg.
(an)
S T R ANA 8 / z á ř í 2015
psalo se
před 26 lety
Tichý protest
proti okupaci
Zatímco během srpna v oficiálních
sdělovacích prostředcích nadále pokračovala kampaň proti manifestu
Několik vět a nezávislým iniciativám
v čele s Chartou 77, připravovali aktivisté veřejná vystoupení k 21. výročí
okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Demonstrace nakonec
proběhly na různých místech po celé
ČSSR. Nejpočetnější z nich se v Praze
na Václavském náměstí zúčastnilo kolem 1500 lidí. Na plzeňském náměstí
Republiky se v 17 hodin sešlo k tichému
protestu kolem dvaceti občanů.
Mocenské orgány se na výročí důkladně připravily – celé náměstí bylo
v odpoledních hodinách neustále čištěno kropicími vozy, což prakticky
znemožňovalo na něj vstoupit. Během
dne byli také preventivně zadrženi
a předvedeni k výslechu někteří plzeňští aktivisté. Dva z nich byli dokonce
po výslechu vyvezeni mimo město. Na
rozdíl od pražské demonstrace, jež byla
ve sdělovacích prostředcích včetně plzeňské Pravdy odsouzena, však plzeňský protest provázelo hluboké mlčení.
Adam Skála
Archiv města Plzně
Podzim v alpinu 2015
ukáže vřesy a hořce
Vřesy, japonské javory, které mají na
podzim nejhezčí barvy, bramboříky či
podzimní hořce uvidí návštěvníci výstavy nazvané Podzim v alpinu. Koná se
od 15. do 19. září od 9 do 18 hodin ve výstavním areálu zahrady gymnázia na Mikulášském náměstí. Pořádají ji členové
Alpinum klubu Plzeň. Bude spojena s prodejem výpěstků členů klubu a několika zahradnických firem. Prodávat se bude ještě
20. září do 12 hodin. Tento den bude vstup
do prodejního areálu zdarma.
(red)
P R O V OL N Ý Č A S
Známí i zapomenutí lidé plzeňské opery
Emanuel Bastl patřil mezi propagátory české opery, zejména děl Smetany
Emanuel Bastl se narodil 19. května 1874
v Praze na Smíchově. Jeho rodiče pocházeli z Mníšku pod Brdy a jeho otec Václav
Bastl byl sám dobrým amatérským houslistou a violistou. Emanuel Bastl se učil
hře na housle od pěti let a již v jedenácti
letech byl přijat ke studiu na pražskou
konzervatoř do houslové třídy profesora Antonína Bennewitze, kde byli jeho
spolužáky například Karel Hoffmann,
Josef Suk a Oskar Nedbal. Emanuel
Bastl vynikal bravurní paganiniovskou
technikou a již od podzimu roku 1892
se stal koncertním mistrem plzeňského
operního orchestru. V tomto období vystupoval také jako koncertní sólista. A tak
v době divadelních prázdnin v letech 1897
až 1902 působil v lázeňském orchestru
Karla Komzáka v Badenu, kde mimo jiné
v případě potřeby zaskakoval s úspěchem
i u dirigentského pultu.
Podobně suploval také v plzeňské opeře
dirigenta Antonína Kotta. Když v roce 1904
Antonín Kott náhle umírá, přebírá Emanuel Bastl funkci prvního kapelníka opery v Plzni. Svoje zdejší angažmá po dvacetileté činnosti ukončil s radikální změnou
ve vedení divadla, kdy dosavadní Družstvo českého divadla a ředitele Vendelína
Budila v létě roku 1912 nahradila Společnost českého divadla a ředitel Karel Veverka.
Díky Emanuelu Bastlovi se Plzeň stala
místem, kde se 8. prosince 1907 konala
Emanuel Bastl Foto: Archiv města Plzně
česká premiéra opery Giacoma Pucciniho Madame Butterfly. Emanuel Bastl byl
velkým propagátorem české opery, zvláště děl Bedřicha Smetany. V roce 1908 pod
jeho taktovkou v Plzni poprvé zazněla
Čertova stěna a v roce 1911 na plzeňském
jevišti provedl cyklus všech Smetanových
oper. Působil jako dirigent opery i operety, s operním orchestrem ale prováděl
také díla symfonická (cyklus Má vlast).
Dalším jeho působištěm se stala
Ostrava, kde byl od roku 1916 vedoucím
kapelníkem a od roku 1918 šéfem opery.
I zde prosazoval českou operu, kromě
Smetanových děl tady nastudoval tvorbu
Dvořákovu, Fibichovu i Foersterovu. Na
podzim roku 1928 přijal funkci šéfa opery v Olomouci a setrval tam do roku 1932.
Již za svého plzeňského pobytu se seznámil s mladou pěvkyní Lindou Šmídovou, která byla v plzeňském angažmá
v letech 1908 až 1913. Odtud odešla do
brněnského divadla, aby se v roce 1919
po sňatku s Emanuelem Bastlem objevila
v ostravské opeře, kde působila do roku
1927.
Po ukončení Bastlovy činnosti v Olomouci se manželé přestěhovali nejprve
do Prahy a následně se v roce 1933 vrátili do Plzně, kde bydleli v Bendově ulici
26 až do roku 1950.
Ani po ukončení své aktivní činnosti
Emanuel Bastl nezůstal nečinný. V letech
1934 až 1937 řídil jako penzista amatérské těleso Plzeňská filharmonie. Dne
27. září 1942 přijal nabídku, aby dirigoval
slavnostní představení Prodané nevěsty
v plzeňském divadle ke 40. výročí jeho
otevření. Tímto představením se padesát
let po svém nástupu do tohoto divadla
s hudební scénou nadobro rozloučil.
Na Nový rok 1950 Emanuel Bastl umírá a jeho choť se krátce poté přestěhovala do Prahy. Emanuel Bastl je pohřben
v Praze na Smíchově.
Štěpánka Pflegerová,
Archiv města Plzně
HRA J E M E SI S PLZ NÍ ( 7. )
V minulých Radničních listech hledali
naši nejmenší čtenáři pět rozdílů mezi
obrázky Černé věže od kreslíře a ilustrátora Vhrsti. Lišily se v zamřížování
okna v přízemí domu vlevo, u stejného
domu pak chybí popelnice, také dopravní značka, balony mají rozdílné zdobení
a na Černé věži chybí okno nad vchodem.
Při losování měly nejvíce štěstí Amálka
a Andulka Lukešovy, které získávají po
čtyřech vstupenkách do zoologické a botanické zahrady a další zajímavé ceny.
Výhra je připravena v informační kanceláři radnice.
Pro děti jsou tentokrát určeny obrázky
Nového divadla. Poslouží jako omalovánky, ale opět je mezi nimi pět rozdílů.
Pokud je malí čtenáři najdou, mohou
jejich seznam poslat s pomocí dospělých
do 22. září na adresu redakce. K dispozici
je také e-mail [email protected].
Nezapomeňte připsat heslo Hrajeme si
s Plzní, jméno, věk dítěte a adresu.
Vylosovaný výherce získá čtyři vstupenky do Zoologické a botanické zahrady
města Plzně a další odměny.
Pokud se dětem podaří vybarvit všech
deset obrázků, budou automaticky zařa-
zeny do speciálního slosování o zajímavou
cenu. Posílat je mohou do redakce postupně nebo najednou s poslední kresbou na
konci letošního roku.
Budova Nového divadla v Plzni v Jízdecké ulici byla slavnostně otevřena loni operou Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta.
Má dva sály, hlavní s kapacitou 460 diváků a studiovou scénu s hledištěm pro
150 diváků. Oba dva v sobě skrývají špičkovou divadelní a scénickou techniku,
která plní přísné bezpečnostní parametry.
Nové divadlo láká k návštěvě i svojí netypickou podobou.
(red)
vím e , k ud y
c h o dím e ? ( 7 . )
Soutěž inspirovaná názvy plzeňských
ulic dnes pokračuje další pěticí. První
je zároveň odpovědí na soutěžní otázku z minulého čísla.
• Strnadova – Josef Strnad byl plzeňský historik a archivář. Narodil se
8. března 1852 a zemřel 12. května
1930. Byl členem komise pro pojmenování ulic.
• Sudova – Stanislav Suda, hudební skladatel, se narodil 6. září 1865
a zemřel 1. září 1931. Nevidomý autor
skládal zejména symfonickou hudbu
a opery, z nichž lze jmenovat operu
U božích muk či Lešetínský kovář.
• Rubešova – František Jaromír Rubeš, český básník a prozaik, se narodil 16. ledna 1814 a zemřel 10. srpna 1853. Je autorem deklamovánek
a prózy ze života drobných lidí, zaznamenaných například v knize Pan
amenuensis na venku aneb Putování
za novelou.
• Nohova – František Noha, dělník,
se narodil 3. prosince 1892, byl popraven 25. května 1918. Škodovácký
soustružník skončil na popravišti jako
jeden z hlavních organizátorů rumburské vzpoury.
• Lindauerova – Josef Lindauer, katolický duchovní, se narodil 29. listopadu 1784 a zemřel 5. června 1850.
Byl plzeňským děkanem, později vykonával v Českých Budějovicích úřad
biskupa.
SOUTĚŽ: Výhercem šesté části naší
soutěže se stal Václav Rojík. Získává
fotografickou publikaci Libora Sváčka Plzeň. Stejnou knihu obdrží i jeden
z vylosovaných, který zašle správnou
odpověď na sedmou soutěžní otázku,
jež je spojena s Břeňkovou ulicí. Víte,
po kom byla pojmenována? Odpovědi
lze posílat do 22. září na adresu redakce. K dispozici je také e-mail [email protected]. Nezapomeňte připsat heslo Víme, kudy chodíme?, své
jméno a adresu.
Zdroj: Encyklopedie ulic západních
Čech „Víte, kde bydlíte?“ od Markéty
Čekanové.
RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 20 • Vychází desetkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, Tiskové oddělení KP, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 017, e-mail: [email protected] • Náklad 80 000 výtisků • Bez jazykové úpravy
Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: NAVA TISK, s. r. o. • Sazba písmen Lido STF od Františka Štorma • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 203 441 •
Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v informační kanceláři radnice • Archiv Radničních listů je k dispozici na www.plzen.eu • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 9. září 2015