international conference 2005 - Evropský polytechnický institut, sro

Transkript

EUROPEAN POLYTECHNICAL INSTITUTE KUNOVICE
PROCEEDINGS
„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE
SPOLEČNOSTI A REGIONU“
INTERNATIONAL CONFERENCE 2005
January 28, Kunovice, Czech Republic
Prepared to print by:
Bc. Andrea Šimonová, DiS, Bc. Pavel Kubala, DiS
Printed by:
© European Polytechnical Institute Kunovice, 2005
ISBN : 80–7314–052-7
„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A
REGIONU“
INTERNATIONAL CONFERENCE 2005
Organized by
EUROPEAN POLYTECHNICAL INSTITUTE, KUNOVICE, CZECH REPUBLIC
Conference Chairman
Ing. Oldřich Kratochvíl, rector
INTERNATIONAL PROGRAMME COMMITEE
O.
K.
B.
A.
G.
Kratochvíl – Chairman (CZ)
Lacina (Czech Republic)
Blížkovský (Czech Republic)
Malach (Czech Republic)
N. Smirnov (Russia)
A.
J.
B.
Z.
M.
Blažej (Slovak Republic)
Ďaďo (Slovak Republic)
Ošťádal (Czech Republic)
Domesová (Czech Republic)
Jedlička (Slovak Republic)
Session 1: Vysoká škola jako facilitátor rozvoje regionu
Chairman:
Doc. Ing. Antonín Malach, CSc.
Session 2: Vize společnosti moudré
Chairman:
Assoc. Prof.. PhDr. Bohumír Blížkovský, CSc.
Session 3: Systém řízení technologií vysoké školy s podporou e-learningových
technologií
Chairman:
Doc. Ing. Jozef Strišš, CSc.
Session 4: Vývoj globálního podnikatelského prostředí a podnikatelského
prostředí v postkomunistických zemích střední Evropy
Chairman:
Assoc. Prof. PhDr. Karel Lacina, DrSc.
Session 5: Rozhodovací procesy ve společnosti moudré
Chairman:
Doc. RNDr. Josef Zapletal, CSc.
CONTENTS:
A Message from the General Chairman Conference ...............................................................9
VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE REGIONU
VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE REGIONU
Kratochvíl Oldřich (Czech Rep.) ..........................................................................................13
POLISH HIGHER SCHOOL AS A FACILITATOR OF THE SOCIETY AND REGION´S
DEVELOPMENT
Duraj-Nowakowa Krystyna (Poland)....................................................................................19
ŘEŠENÍ MOBILITY STUDENTŮ V PODMÍNKÁCH NAŠÍ ŠKOLY
Koudela Petr (Czech Rep.) ...................................................................................................23
METÓDY ROZHODOVANIA O OBJEKTÍVNEJ ALOKÁCII FINANČNÝCH
PROSTRIEDKOV DO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDELÁVANIA
Hronec Štefan (Czech Rep.) .................................................................................................27
REGIONÁLNE ASPEKTY VZDELANIA
Valach Eugen (Slovak Rep.).................................................................................................33
IMPLEMENTACE DIPLOMA SUPLEMENT V PROSTŘEDÍ EPI KUNOVICE
Kavka Jaroslav (Czech Rep.)................................................................................................39
ÚČETNICTVÍ PRO PLOŠNOU APLIKACI V REGIONU UHERSKÉ HRADIŠTĚ
Kolářová Eva (Czech Rep.) ..................................................................................................43
FINANCOVANIE VEREJNEJ SPRÁVY NA ÚROVNI MIEST A OBCÍ V SLOVENSKEJ
REPUBLIKE
Cisko Štefan (Slovak Rep.)...................................................................................................47
REGIONAL POLICY OF EU AND ITS DEVELOPMENT
Sanamyan Elena Igorevna (Russia) ......................................................................................51
VYSOKÉ ŠKOLY AKO KATALYZÁTOR KOMPLEXNÉHO ROZVOJA REGIÓNOV V
RÁMCI EURÓPSKEJ ÚNIE
Blažej Anton (Slovak Rep.)..................................................................................................53
ÚLOHA EKONOMICKEJ UNIVERZITY V BRATISLAVE V ROZVOJI ĽUDSKÝCH
ZDROJOV PRE HOSPODÁRSKU PRAX
Holubcová Ivana, Tomaško Michal, Toporcerová Jana, Videczký Peter (Slovak Rep.) .........57
AN INSTITUTION OF HIGHER EDUCATION IN SYSTÉM OF ECONOMIC
DEVELOPMENT OF NATIONAL ECONOMY
Genadij Nikolajevič Smirnov (Russia)..................................................................................63
3
VIZE SPOLEČNOSTI MOUDRÉ
QUALITY OF LIFE IN THE COORDINATES AND COLLISSIONS OF THE AGE
Laluha Ivan (Slovak Rep.)....................................................................................................67
VIZE MOUDŘEJŠÍ SPOLEČNOSTI
Blížkovský Bohumír (Czech Rep.) .......................................................................................71
VÝZNAM ETIKY PRO ROZVOJ PODNIKOVÉHO PROSTŘEDÍ
Kučerová Stanislava (Czech Rep.)........................................................................................75
AKTIVNÍ OVLIVŇOVÁNÍ VÝVOJE SPOLEČNOSTI FIRMOU VE SPOLEČNOSTI
ZNALOSTÍ
Tichý Filip (Czech Rep.) ......................................................................................................79
ČESKÁ A SLOVENSKÁ OTÁZKA V 21. STOLETÍ
Blížkovský Bohumír (Czech Rep.) .......................................................................................83
PROBLEMATIKA LIDSKÝCH ZDROJŮ V MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNICÍCH
Panák Petr (Czech Rep.).......................................................................................................89
POŽIADAVKY NA VÝCHOVU MANAŽÉROV V NÁVAZNOSTI NA TRENDY VÝVOJA
POPULÁCIE
Vinklárik Milan (Czech Rep.) ..............................................................................................91
ETIKA A IDEE HUMANIZMU V PRÁCI VYSOKEJ ŠKOLY
Gosiorovský Ivan (Slovak Rep.)...........................................................................................95
STIMULACE SPOLEČENSKO-EKONOMICKÉHO ROZVOJE PODPOROU PODNIKÁNÍ
Malach Antonín (Czech Rep.) ..............................................................................................97
SYSTÉM ŘÍZENÉ TECHNOLOGIÍ ŠKOLY S PODPOROU ELEARNINGOVÝCH TECHNOLOGIÍ
VYUŽITIE E-LEARNINGOVÝCH TECHNOLÓGIÍ PRI VÝUČBE NA VYSOKEJ ŠKOLE
Strišš Jozef (Slova Rep.).....................................................................................................107
SYNCHRONOUS COMMUNICATION IN E-LEARNING
Baranski Wlodzimierz M., Walkoeiak Tomasz (Poland).....................................................111
VÝVOJ INFORMAČNÍHO SYSTÉM EPI A JEHO DALŠÍ INOVACE
Petrucha Jindřich (Czech Rep.)...........................................................................................117
ANALYSIS OF COSTS AND PROFITS OF E-LEARNING
Dubovec Juraj, Hlačina Tibor (Slovak Rep./Czech Rep.)....................................................123
ZKUŠENOSTI S E.LEARNINGEM NA EPI KUNOVICE
Nesvadba Jaroslav, Bartoněk Dalibor (Czech Rep.)............................................................127
E-LEARNING
Ťok Přemysl (Czech Rep.)..................................................................................................131
PŘIHLAŠOVÁNÍ NA ZKOUŠKY PŘES WEBOVÉ ROZHRANÍ
Velecký Zbyněk (Czech Rep.)............................................................................................139
EVIDENCE ZNÁMEK STUDENTŮ NA EVROPSKÉM POLYTECHNICKÉM INSTITUTU
REALIZOVÁNA V PHP
Dostál Ondřej (Czech Rep.)................................................................................................145
ELEKTRONICKÁ AGENDA VE STÁTNÍ SPRÁVĚ
Bartoněk Dalibor, Nesvadba Jaroslav (Czech Rep.)............................................................151
VÝVOJ GLOBÁLNÍHO PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ A
PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ V POSTKOMUNISTICKÝCH
ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY
SOME REMARKS TO MANAGEMENT PRINCIPLES IMPLEMENTATION IN
CONTEMPORARY EUROPEAN PUBLIC ADMINISTRATION
Lacina Karel (Czech Rep.) .................................................................................................159
MARKETINGOVÉ AKTIVITY, VYUŽITEĽNÉ NA GLOBÁLNÝCH TRHOCH
Strišš Jozef, Striššová Margaréta (Slovak Rep.)..................................................................169
SITUACE MSP V OBDOBI VSTUPU ČR DO EU
Pořízková Monika (Czech Rep.).........................................................................................173
HLAVNÍ ZMĚNY V LEGISLATIVĚ PRO PODNIKÁNÍ V ČR
Dosoudil Oldřich (Czech Rep.)...........................................................................................175
THE CHANGES IN SLOVAK BUSINESS ENVIRONMENT
Dubovec Juraj (Slovak Rep.) ..............................................................................................177
POJIŠTĚNÍ RIZIK VÝROBNÍ FIRMY ČR
Hladký Dalibor (Czech Rep.) .............................................................................................183
VLIV ZDANĚNÍ NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V ČR
Váchová Zdenka (Czech Rep.) ...........................................................................................189
INTERCULTURAL DIFFERENCES BETWEEN SLOVAK AND FOREIGN
ENTREPRENEURS
Laššák Vladimír, Ďaďo Jaroslav (Slovak Rep.) ..................................................................193
CONTEMPORARY MARKETING TRENDS IN USING INTEGRATED MARKETING
COMMUNICATION
Jedlička Milan (Slovak Rep.)..............................................................................................201
PODPORA VLÁDY ČR V ČINNOSTI MSP
Kunčický Ondřej (Czech Rep.)...........................................................................................205
AKO VSTÚPIŤ NA ZAHRANIČNÝ TRH
Hlaváčová Jana (Slovak Rep.) ............................................................................................209
PERSPECTIVES OF FINANCING SMALL BUSINESSES
Radová Jarmila, Hlačina Tibor (Czech Rep.)......................................................................213
CORPORATE GOVERNANCE IN THE CONTEXT OF AGENCY THEORY
Marek Petr (Czech Rep.) ....................................................................................................219
VLIV STAVEBNÍHO SPOŘENÍ NA HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTÍ
Radová Jarmila, Hlačina Tibor (Czech Rep.)......................................................................227
ECONOMY OF GERMANY: CURRENT DEVELOPMENT STAGE
Achalova Larisa Vladislavovna (Russia) ............................................................................239
ITALY: INSTITUTIONAL AND HISTORICAL CONTEXT
Oreshkin Alexey Gennadievich (Russia) ............................................................................247
GLOBALIZÁCIA MALÝCH OTVORENÝCH EKONOMÍK: PRÍKLAD ČESKEJ A
SLOVENSKEJ REPUBLIKY
Tomová Anna (Slovak Rep.) ..............................................................................................253
FINANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ V MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNICÍCH
Pospíšil Jan (Czech Rep.) ...................................................................................................259
VLIV NEPŘÍMÝCH DANÍ NA FIRMY V ČR
Černá Martina (Czech Rep.) ...............................................................................................263
BONDS IN CZECH CAPITAL MARKET AND THEIR ROLE FROM FINANCING
VIEWPOINTS
Radová Jarmila (Czech Rep.) .............................................................................................269
SIMPLIFIED TAX SYSTEM OF SMALL-SCALED BUSINESS IN RUSSIA
Ermolaeva Antonina (Russia) .............................................................................................277
SMALL BUSINESS IN THE CZECH REPUBLIC
Krishtal Igor (Russia) .........................................................................................................279
ANALÝZA POTRIEB VNÚTORNEJ A VONKAJŠEJ FLEXIBILITY FIRMY V
SPOLOČNOSTI ZNALOSTÍ
Nunhardt Daniel (Slovak Rep.)...........................................................................................283
ROZHODOVACÍ PROCESY VE SPOLEČNOSTI MOUDRÉ
TRASPORTATION PPROBLEM
Růžičková Irena (Czech Rep.) ............................................................................................289
TEST OF OPTIMUM AND SOLUTION IMPLROVEMENT
Tomšová Marie (Czech rep.) ..............................................................................................295
THE SOLUTION OF THE PROBLEM OF LINEAR PROGRAMMING WITH THE AID
OF DUMMY VARIABLES
Matuštíková Věra (Czech Rep.)..........................................................................................299
STRUCTURAL INTERBRANCH SYSTEM OF STATIC MODEL
Zapletal Josef (Czech Rep.)................................................................................................303
DISPATCHER-AIDED SYSTEM FOR ECONOMIC ANALYSIS OF DISCRETE
TRANSPORT NETWORK
Mazurkiewicz Jacek, Walkowiak Tomasz (Poland) ............................................................309
STRUCTURAL INTERBRANCH SYSTÉM OF DYNAMIC MODEL
Baštinec Jaromír (Czech Rep.) ...........................................................................................317
ON SOME PROBLEMS OF TENDER OFFERS
Novák Michal (Czech Rep.) ...............................................................................................323
SYNERGISTIC EFFECTS AND HIERARCHICAL DEPENDENCIES IN
MULTICRITERIAL PROJECTS SELECTION
Klapka Jindřich (Czech Rep.).............................................................................................327
EXPLOITATION OF FUZZY LOGIC IN CONTROL AND DECISION PROCESSES
Mikula Vladimír (Czech Rep.) ...........................................................................................333
ŘEŠENÍ LOGISTICKÝCH A DOPRAVNÍCH PROBLÉMŮ POMOCÍ GENETICKÝCH
ALGORITMŮ
Dostál Pavel, Rais Karel (Czech Rep.)................................................................................341
THE EVOLUTION OF COMPLEXITY
Ošmera Pavel, Rukovanský Imrich (Czech Rep.)................................................................345
MODEL OF MARKETING INFORMATION SYSTÉM
Hittmár Štefan (Slovak Rep.)..............................................................................................353
A NONLINEAR CONTROL PROBLEM
Šmarda Zdeněk (Czech Rep.) .............................................................................................356
AUTHOR INDEX..............................................................................................................361
Předmluva
Soukromá vysoká škola EPI s.r.o. se rozhodla každoročně pořádat mezinárodní konferenci „Vysoká
škola jako facilitátor regionu“. Boloňská deklarace ukládá rozdělit studium na vysoké škole do tří
stupňů – bakalářského, magisterského a doktorského studia.
Cílem je významně podpořit ekonomiky zemí EU mladé, vysokoškolsky vzdělané specialisty.
Současně profesní orientací bakalářského studia a plným propojením vysoké školy s veřejnou
správou a podnikatelskou komunitou se zcela mění postavení vysoké školy, zvláště v regionu.
Vysoká škola přejímá funkci „motoru“, který do prostředí regionu vnáší moderní technologie,
moderní metody řízení, informace z globálního podnikatelského prostředí. Prosperita regionu závisí
na dobré spolupráci podnikatelů, akademické obce a veřejné správy.
Všichni víme, jak rozdílné cíle mají tyto kategorie v důsledku vývoje posledních 50 let. Hledáme
cestu, jak tyto cíle sjednotit. Právě proto se na této konferenci setkávají podnikatelé, starostové
obcí regionu a akademičtí pracovníci. Účastníci přijeli z České republiky, Slovenské republiky,
Ruska a Polska. Mezinárodní dimense účastníků umožnila využít jejich zkušeností z téměř celého
regionu střední Evropy.
Dalším pozitivním faktorem byla účast studentů vysokých škol, kteří pracovali v komisích a
představovali nejmladší podnikatelskou populaci. I pro ně byla tato zkušenost z mezinárodní
konference inspirující.
Dovolte, abych poděkoval vám, všem účastníkům konference i organizačnímu týmu za odvedenou
práci a písemné příspěvky a věřím, že se vám podaří vzájemně předané zkušenosti aplikovat ve
prospěch občanů v zúčastněných zemích.
Připojuji se k názoru, že je užitečné uspořádat tuto konferenci příští rok.
Kunovice, 28,Leden 2005
Dipl. Ing. Oldřich Kratochvíl
rektor
SEKCE 1
VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR
ROZVOJE REGIONU
„VYSOKÁ ŠKOLA JAKO FACILITÁTOR ROZVOJE SPOLEČNOSTI A REGIONU“ INTERNATIONAL CONFERENCE 2005
EPI Kunovice, Czech Republic, January 28, 2005
11
12
VYSOKÁ Š KOLA JAKO F ACILITÁTOR ROZVOJE R REGIONU
Oldřich Kratochvíl
Evropský polytechnický institut, s.r.o., Osvobození 699, 686 04 Kunovice, Česká republika
tel/fax +420 572 549018, e-mail: [email protected]
Abstrakt: V současné době jsme svědky nástupu Asie do konkurenčního prostředí vyspělého světa.
Po Japonsku a „asijských tygrech“ nastupuje těžká kavalerie – Čína, Indie, Vietnam. Kolem roku
2025 převezme Asie mnohá prvenství. Tomuto vývoji se musí přizpůsobit také naše civilizace.
V době globalizace to znamená, že na tuto situaci musí reagovat každý region světa co
nejúčinnějším způsobem. Autor je přesvědčen o tom, že vysoké školy nesou významnou odpovědnost
za rozvoj západní civilizace a za výsledek nastupující superkonkurence mezi ekonomickými
megabloky a že se těmto cílům musí přizpůsobit také jejich vize a cíle.
Klíčová slova: Globalizace, vysoká škola, synergie, superkonkurence, Asie, Čína, Indie, Asean,
Maslow, HDP, J.A.Komenský, výchova, vzdělávání, politika.
Žijeme v období, v němž se ekonomika
naší západní civilizace opět po mnoha
staletích střetne se silnou ekonomikou
jiné
civilizace
[15].
Propojením
ekonomiky Číny, ostatních zemí Asean,
Indie a Japonska zcela změní toky zboží,
peněz a informací. Lze s velkou jistotou
konstatovat, že kolem roku 2025 bude
ekonomické centrum světa v Asii, Čína
předstihne hospodářsky Japonsko a její
pozici převezme Indie:
Výhledy růstu světové ekonomiky
Hlavní regiony/země
(reálný růst HDP, meziročně v %)
4,3
Svět
Eurozóna
Japonsko
USA
Latinská Amerika
Střední a východní Evropa
Blízký Východ
Afrika
5
1,9
1,8
2,1
4
3,3
4,4
3,7
4,7
4,8
5,5
4,8
5,1
5,4
4,5
6,6
SNS
8
7,5
Čína
9
2004
2005
Největší světové ekonomiky podle hodnoty HDP
Podle parity kupní síly
(v miliardách dolarů)
Rusko
1319
Brazílie
1372
Itálie
1559
Británie
1607
Francie
1632
Německo
Indie
Japonsko
Čína
Svět celkem
51 766
2279
3096
3583
6436
Spojené státy
10871
13
Meziroční změna HDP České republiky (ve stálých cenách roku 1995, v %)
Meziroční změna HDP České republiky (ve
stálých cennách roku 1995, v procentech)
3,6
30.9.2004
3,9
30.6.2004
3,5
31.3.2004
4
31.12.2003
4
30.9.2003
3,7
30.6.2003
3,2
31.3.2003
31.12.2002
1,2
30.9.2002
1,2
1,6
30.6.2002
31.3.2002
1,9
31.12.2001
1,9
2,4
30.9.2001
2,9
30.6.2001
3,4
31.3.2001
Hrubý domácí produkt (reálný, meziroční změny v %)
Hrubý dom ácí produkt
(reálný, meziroční změny v procentech)
7,2
6,7
5,7
5,1
6,4
6,6
4,8
3,9
1998
1999
2000
2001
2002
2003 2004* 2005**
Hospodářský výhled pro postkomunistické země na rok 2005 (údaje v %)
Rúst HDP
(reálné meziroční změny)
6,7
6,5
6
5,5
5
4,5
4,4
3,9
3,6
3,5
3,2
Sl
ov
in
C
ho sko
rv
at
sk
o
Es
to
ns
R
um ko
un
Bu sko
lh
ar
sk
Sl
ov o
en
sk
o
Po
lsk
o
Li
tv
a
1,9
14
Váha zemí v souhrnném HDP*
(HDP celkem: 605,6 mld. EUR**)
35,9
4,5
3,6
3,1
1,9
1,6
tv
a
Es
to
ns
ko
4,6
sk
o
ho
rv
at
sk
o
Sl
ov
in
sk
o
Bu
lh
ar
sk
o
5,9
ve
n
Sl
o
Ru
m
un
Po
ls
ko
sk
o
10,1
Li
13,9
C
14,9
*propočet vychází z předpokládané nominální hodnoty HDP,
**rok 2005 v běžných cenách
Růst čínského HDP v posledních deseti letech
Růst čínského HDP v posledních
deseti letech (v % )
12,7
10,6
9,6
8,8
7,8
1994
1995
1996
1997
1998
7,1
1999
9,1
9,5
2003
2004
8,1
8
7
2000
2001
2002
Podíl na světovém textilním vývozu v roce 2003 (v %)
Textil obecně
Indie
Tchaj-w an
Korea
Spojené státy
Oděvy
3,8
Indie
5,5
Tchaj-wan
6
EU - 15*
2,9
Korea
6,4
Čína
2,5
3,2
Spojené státy
15,9
4,4
Čína
34,8
23
EU - 15*
26,5
*včetně vnitřního obchodu
Levný čínský vývoz připravil v USA o práci 1,5 milionu lidí.
15
Chceme-li v takovém světě uhájit své postavení, potřebujeme významný impuls pro rychlý přechod naší
společnosti z industriální podoby na společnost znalostní. Jinak zůstaneme málo atraktivní zemí manuální
montážní práce [3].
Otázkou je, kdo je ve společnosti tou silou, která je schopná rozhýbat tvůrčí potenciál našich lidí, o nichž svět
vždy tvrdil, že mají vysoce nadstandardní vzdělání.
Často slyšíme tvrzení, že to je vláda. Ti kdo pronáší takové soudy setrvávají svým myšlením na plánovaném
hospodářství, v němž moc centrálního plánu určovala vše, co se v ekonomice dělo. Dnes tomu tak není. Svět se
globalizuje [5] a většina našich firem aniž si to dobře uvědomuje již funguje v tvrdé superkonkurenci globálního
trhu.
O úspěchu naší země rozhodují malé a střední podniky a jejich schopnost začlenit se do globálních struktur. EU
rozdělila Evropu na regiony a je především odpovědností těchto regionů, jak jejich občané budou žít.
Hledáme tedy „motor“, který podpoří cestu regionu za prosperitou. Obecně víme, že k prosperitě regionu je
třeba, aby v něm žili lidé s vysokými znalostmi. Odtud se odvozuje současná masivní podpora školskému
systému.
Vláda vkládá vysoké prostředky do vědy a výzkumu na vysokých školách. Ukládá, aby vysokoškolským
systémem prošla co největší část mladé populace a právě proto se zavázala plnit Boloňskou dohodu a
strukturovat vysokoškolské studium.
Domnívám se, že jde jen o velice úzký pohled na problém, kterému říkáme prosperita. Je nepochybné, že čerství
absolventi středních a vysokých škol tvoří jen malou část lidských zdrojů této země. Můžeme jim dát to nejlepší
vzdělání a pokud pro ně prostředí, v němž mají žít bude nemotivující, budou hledat své šance jinde.
Domnívám se, že tento problém je komplexní, napříč všech věkových generací a napříč všech odvětví našeho
hospodářského i sociálního života. V této době se zpracovávají regionální plány strategického rozvoje.
K dispozici máme různou metodiku. Dovolte, abych upozornil na potřebu aplikovat i na tuto oblast Maslowovu
pyramidu [16].
Maslowowa pyramida
SEBEREALIZACE
USPOKOJENÍ Z PRÁCE
SOCIÁLNÍ POT ŘEBY
EXISTEN ČNÍ JISTOTA A
BEZPE ČNOST
FYZIOLOGICKÉ POT ŘEBY
Maslow v nejnižší příčce své pyramidy požaduje jistotu základních lidských potřeb – zdravé jídlo, zdravý
vzduch, obecně zdravé životní prostředí.
V následující příčce Maslow upozorňuje, že pokud nebude v regionu bezpečno, chování občanů a mezilidské
vztahy klesnou natolik, že se v tomto prostředí nebude dařit inovacím rozvoji a lidé nebudou spokojení se svým
životem. V době, kdy se plošně setkáváme s korupcí mezi příslušníky policie, tj.těch, kteří by o bezpečnost
občanů měli pečovat, v době, kdy se občan jen velice těžko domáhá svých práv, kdy dokonce není schopen
uhájit svůj majetek, bychom si měli odpovědět nejprve na otázku, jak v této oblasti v daném regionu dál a co by
mělo být motorem transformace málo potěšitelného stavu k nové realitě. Jakou prioritu dáme bezpečnosti
obecně.
Podaří li se nám splnit tyto dvě podmínky, ukáže se následně jako limitující potřeba příznivých mezilidských
vztahů. Sociální vztahy se ve společnosti institucionalizují staletí. V posledních 50 létech však sociální vztahy
prošly tak devastujícím obdobím, že se nám zdá nadlidský úkol pokusit se o zlidštění našeho života a nás
samých. Vždyť člověk neexistuje jen pro to, aby vyráběl a spotřebovával. Člověk žije proto, aby poznal sám
16
sebe, aby poznal co je to štěstí a jak jej rozmnožovat. Přes veškerou tvrdost současného životního prostředí jsem
přesvědčen o tom, že tuto oblast musí plán rozvoje zdrojů regionu významně respektovat.
V předposlední příčce Maslow umísťuje spokojenost člověka se svojí prací. Jestliže ty předešlé pozice budujeme
v regionu společně, je tato a následující podmínky hodnotného života člověka jen v jeho rukou. A právě k tomu
potřebuje být vychovávaný a vzděláván tak, aby si uměl najít práci, aby uměl práci přinést a aby byl spokojený
s tím, co dělá. Své příležitosti bude hledat po celém světě a ve spolupráci s celým světem. Svět přechází na
špičkové technologie a začíná boom zábavy a cestovního ruchu. Potřebujeme co nejrychleji do tohoto vlaku
nastoupit, aby nám neujel.
Podaří li se nám uspět, je téměř jisté, že lidé najdou ve své práci možnost seberalizace.
Na mladých lidech vidíme, že oni se snaží dostat se svým životech do špičky této pyramidy. Je třeba však jasně
říci, že není sociálně únosné, aby tuto příležitost měla jen mladá generace. Střední a starší generace regionu bude
i v následujícím období nejpočetnější. Je tedy třeba, aby se projekty rozvoje regionu zaměřily významně na
střední a starší generaci a plně ji zapojili do transformačního procesu.
Vidíme, že rozvoj regionu je potřeba chápat jako systémovou záležitost. Při projektování rozvoje regionu se
snažíme obvykle po SWOT analýze stanovit cíle, strategie a plány dalšího rozvoje. Problém je v tom, že v době
Khunovy [16] transformace společnosti jen těžko predigujeme budoucnost. Řešením je přijetí filosofie, že jsme
to my, kdo budoucnost vytváří.
Nehneme se z místa, pokud nám ze škol nebudou vycházet lidé, kteří budou nejen specialisty ve svém oboru, ale
také tvůrci budoucnosti.
Nehneme se ale z místa, jestliže tito lidé přijdou do prostředí, které nebude schopné rychlý společenský a
technologický vývoj akceptovat. Je tedy třeba, aby výchovně-vzdělávacím procesem prošla téměř celá současná
populace [1].
Region, který najde způsob, jak řešit tyto problémy, získá významnou regionální konkurenční výhodu, kterou
ostatní regiony budou dlouho dohánět.
Zdá se, že sjednocujícím elementem těchto procesů mohou být vysoké školy, jako významní pomocníci politické
reprezentace populace. Ostatně, vždyť v minulosti tomu tak vždy bylo.
Propojením akademické půdy, politické reprezentace, podnikatelského prostředí a lidí, kteří touží po štěstí a
spokojeném a úspěšném životě máme šanci začít budovat nové životní prostředí v komplexním slova smyslu pro
sebe a naše děti.
EPI s.r.o se snaží vyprojektovat výchovně vzdělávací systém, který by prorostl do všech výše uvedených struktur
společnosti, zvýšil plošnou úroveň vzdělanosti populace regionu, přispěl k rozvoji bezpečnosti prostřednictvím
nového pojetí prevence a rozvoje lidského potenciálu v bezpečnostních strukturách regionu. Uvědomme si, že
nemáme jiné, lepší lidi, které bychom uvedli do funkcí v bezpečnostním aparátu, soudnictví, veřejné správě atd.
Máme jen obyčejné lidi a nevyhovující systém práce s nimi.
V regionu Hodonín a Uherské Hradiště máme šanci začít na těchto projektech společně pracovat. Změnit
vysokou školu z ryze akademického pracoviště, jehož obsahu bádání lidé, kteří jej platí nerozumí, na instituci
kde se budou tvořit a koordinovat projekty rozvoje jednotlivých sociálních struktur tak, abychom dosáhli
synegie. Neumím si představit, že bychom zahájili sérii školení realizátorů (učitelů, policistů, sociálních
pracovníků, manažerů atd.) a dosáhli kýžených výsledků. Umím se ale dobře představit vysokou školu, která
vzdělává policisty a „infikuje“ jim nové pojetí jejich postavení a role ve společnosti. Vysokou školu, která
působí na širokou pedagogickou a rodičovskou komunitu prostřednictvím programů pro rozvoj učitelů na vysoké
škole. Umíme vést výuku tak, aby se do práce studentů zapojili také jejich spolupracovníci při řešení úloh pro
zaměstnavatele a při této spolupráci umíme významně působit na spolupracovníky v podnikatelské sféře. Zdá se
nám mimořádně významné najít cestu pro aktivizaci lidí v oblasti zdravotních a sociálních služeb. Dát lidem
potřebné znalosti a umožnit jim, aby si za svůj život a prosperitu nesli sami odpovědnost.
Všichni dnes stojíme na rozcestí. Život před nás staví nové výzvy. Můžeme ponechat vysokou školu a vše
ostatní o čem jsem mluvil v původní podobě a jistě ještě několik let se bude zdát, že je vše v nejlepším pořádku.
Můžeme zavádět tvrdší a tvrdší sankce a paradoxně nutit lidi, aby z nich měli radost a i v tomto případě
nebudeme výjimkou.
17
Určitě se ale dočkáme ztráty zájmu občanů o věci veřejné. Vyčistíme vzduch a vodu, ale zamoříme si sociální
prostor životního prostředí tak, že nám život zhořkne.
Před čtyřmi sty léty žil v našem kraji J. A. Komenský (∗ 28.3.1592, Nivnice). Žil
v období bouřlivých historických událostí v Evropě. V období, které vedlo k dlouhému
a bolestnému přizpůsobování výrobních vztahů novým dozrávajícím výrobním silám.
Komenský pochopil, že zvládnutí této situace vyžaduje nový přístup k výchově a
vzdělávání a věnoval tomuto cíli svůj život. Na konci svého života činí Komenský v
„Panegersii“ pokus překonat veřejné nepravosti rozsáhlejšími opatřeními
společenského charakteru (Krasnovskij, A. A. Jan Amos Komenský. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství, 1955 ).
My jsme dnes ve stejné situaci. Kolem nás probíhá bouřlivý proces přizpůsobování se
nových výrobních vztahů nyní již v rámci globálního prostoru zcela novým
technologiím a výrobním silám. I v tomto případě je úspěch podmíněn plošnou
změnou myšlení lidí a plošnou změnou přístupu k řešení jejich sociální vztahů a
struktur.
J. A. Komenský
Závěr
Pokusme se stejně jako kdysi náš rodák Komenský společně hledat novou cestu. Začínáme stejně jako
Komenský chápat, že i v tomto případě je úspěch podmíněn plošnou změnou myšlení lidí a plošnou změnou
přístupu k řešení jejich sociální vztahů a struktur, dnes již mimo reálný i ve virtuálním internetovém prostoru.
Literatura
[1]
PELIKÁN, J. Zamyšlení nad některými otevřenými otázkami soudobé teorie výchovy. In: Pedagogika
3/2002, str 290 - 308. ISSN 3330-3815.
[2] KRAUS, B. Výchova ve společenských proměnách na počátku nového století. In: Pedagogika 2/2003, s. 253
- 268. ISSN 3330-3815.
[3] CHARLES, H.; STEPHEN, C.; MICHAEL, P.; aj. Nový obraz budoucnosti. Praha : Management Press,
1998. ISBN 80-85943-80-8.
[3] PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. ISBN 80-7178-170-3.
[4] KORTEN, D. Keď korporácie vládnu svetu. Košice: VIENALA, 2001. ISBN 80-986603-0-5.
[5] In: Operační program Rozvoj lidských zdrojů, Dodatek k programu, 20.5.2004.
[6] MALACH, A. Strategie regionů a rozvoj podnikání po vstupu do EU. Brno : Masarykova univerzita, 2004.
[7] JEDLIČKA, M. Marketingový strategický manažement. Trnava : Magna, 2003.
[9] ZAKARIA, F. Budoucnost svobody. Praha : Academia, 2004.
[10] TOMÁNEK, J. Reengineering a management změn. Brno : Computer Press, 2001, ISBN 80-7226-428-1.
[11] Kolektiv autorů: Současné trendy ve vzdělávání. Dobřichovice : KAVA-PECH, 1995. ISBN 80-85853-06-X
[12] ŠTECH, S. Na okraj sporů o pojetí jedince a povahu společnosti. Pedagogika, 2001, roč. LI-2001, č. 2, s.
153-154.
[13] DRUCKER, P. Řízení v turbulentní době. Praha : Management Press, 1994. ISBN 80-85603-67-5.
[14] TAPSCOTT, D. Digitální ekonomika, naděje a hrozby věku informační společnosti. Praha : Computer
Press, 1999. ISBN 80-7226-176-2.
[15] HUNTINGTON, S. Střet civilizací. Praha : Rybka Publishers, 2001.
[16] KRATOCHVÍL, O. Management. Kunovice : EPI s.r.o. 2002.
18
P OLISH HIGHER SCHOOL AS A F ACILITATOR OF THE SOCIETY AND R EGION’S
D EVELOPMENT
Krystyna Duraj-Nowakowa
Abstract: A concise characteristics of world’s mega trends as well as the state of a higher
education in Poland has given grounds for discussing here the question of the influence that the
structural changes in higher education in Poland exert on the social and educational development
of the region. Thus the objectives of the educational progress stay in close synergy with the
objectives of the Świętokrzyska Szkoła Wyższa who acts here as a co-originator of the regional
changes and promotes the achievement of the chosen state objectives (national, Polish) and
trilateral, international objective: Polish-Czech and Polish-Slovak, likewise to the improvement of
the quality and effectiveness of the higher education system.
Key words: Polish higher school, the chosen objectives of the development of the higher education;
the development of community and region; educational, cultural and scientific factors.
INTRODUCTION
The situation of higher schools in Poland against a background of the mega trends of modern world
There are many questions, problems and challenges arising from the fact that Poland has entered the European
Union. They necessitate the introduction of numerous changes in all areas connected with the functioning of our
society. In order to cope with the challenges as well as to compete efficiently on the international market one
ought to search out new methods and tools of administrating the society’s development.
When pondering upon what might be the source of inspiration for these methods one may come to the
conclusion that most frequently the tools of administrating the community first refer to an individual; its
intellect, competence, motivation, ability to co-operate in a team etc. Thus, people come first of the Polish social
reserves and the method of administrating the human’s potential seems to be of great significance in an era of
European integration.
Education has laid the ground work for the development of the modern world and economy based on knowledge
and studying society. We are witnessing the three mega trends within a society: the explosion of information, the
global mobility of culture and the threats to the balanced development of an individual.
Out of these mega trends come certain educational tasks at all levels and of all forms. If the tasks at primary,
grammar and high school level come within the education law and are formulated in the educational strategy,
then the tasks at higher school level are expressed by the strategy of higher education. And though some basic
rules are common, the strategies are distinct although they ought to be in a reciprocal harmony. The educational
system with all its differentiation is comparatively similar all over the world and in its basic scheme it is
relatively little differentiated whereas the educational systems of higher education in the world as well as within
particular countries are greatly diverse and hardly comparative in any areas. Nevertheless, there appear certain
predominant trends which indicate the need for harmony in the educational sphere also at higher education level.
The influence of structural changes in higher education in reference to a social development of the region
Towards the end of the first decade of the twentieth first century there are expected the fundamental changes in
the structure of higher education. They would result in:
• forming large (bigger) local schools of university status out of the schools that educate within certain
specializations,
• rising of different types of unions in the region, that is schools’ consortia,
• converting smaller schools into so-called university colleges,
• liquidating the substandard schools in the region.
19
These operations will happen not only as a result of a necessity to make more effective use of the financial funds
assigned to scientific research, running and modernization of a didactic process and the maintenance of the
material base of a school but they will be also a result of evaluation of the quality of education process carried by
the State Accreditation Committee.
Thus, it is now an urgent need to put an emphasis on starting and running interdisciplinary studies. The unions of
any types between the schools may serve this purpose. Therefore, vision of prospect of evolution of higher
educational system in the region becomes a factor of social development already at present.
The strategy of development as opposed to command cannot be grounded on ordering and planning but it ought
to be based on tactical indication and distinguish of the objectives according to the methodic of proceedings or
means and reserves that are available and the restrictions that really exist. Even though the strategy is based on
the analysis of the existing terms and it does take them into consideration, it should have a vision of what it aims
at, that are objectives. Such a vision gives the strategy cohesion and far-reaching prospects.
The national strategy of the development of higher education need to be based on two factors: program (which
involves mission, definitions and tasks) and resources (personnel, funds). The prospects of further development
of a higher education in Poland are influenced by both the external and internal factors. These are as well
material and economic factors (especially the material situation of families, the terms of employment and job
market) ass demographic elements like number of academic age group. However, there appear new factors, out
of which the most important include: firstly, the consequence of preparations for access and integration with the
European Community and secondly, the development of new technologies that assist the process of education.
Thus, the objectives of a higher education consist in the following components five in number: vision, mission of
Ministry, strategy of the development of higher education, the legislation of the latter and finally the realization
of the strategy. Let me elaborate on the first two components. The vision of higher education is the exposure of
the fact that higher education will occupy more and more important status in the educational system while the
main lines of the operations in this respect are: more students, better studying and highly educated. However, the
role of MENiS1 is to help to achieve four strategic objectives. These include the following:
• Ministry (MENiS) would consolidate the principle of State’s obligation to subsidize higher education,
• It would meet its obligations in relation to the European Union in adjusting the law, issuance of laws,
exchange of information, organizational solutions in compliance with UE standards and so-called
Bolonia process.
• And would intensify the ability of supervising and controlling the educational process.
The Ministry’s policy regarding the development of a higher education includes seven objectives:
1. Maintenance and development of availability of higher education.
2. Improvement of the quality and effectiveness of the higher education system.
3. Education for work, work after graduation.
4. Science, research and development of scientific personnel.
5. Investment in school’s infrastructure and access to Internet.
6. Constant education and E-education
7. Harmonization within the European Higher Education Area.
We have chosen the second objective for discussion as the most significant one.
The improvement of quality and effectiveness of higher education system
The spreading of higher education in Poland was not accompanied by a sufficient concern for ensuring the
proper quality of education until the State Accreditation Committee was established in 2002. The changing
demands of job market were not taken into appropriate consideration. Thus, these deficiencies need to be
removed in the following years.
An important task is to maintain a good and pedagogical status that is the renown of Polish academic colleges as
they provide the basis of possible export and exchange of didactic services as well as qualitative improvement of
higher education system. This task may be greatly supported by our trilateral (Polish-Czech-Slovak) cooperation
of the higher schools.
1
MENiS-abbreviation for Ministry of Sport and Education
20
The eagerness for improvement of quality and effectiveness of higher schools (and of our school too) enforces
carrying into effect a few very significant changes in the education system. These are:
• the need to broaden the system of individual studies,
• introduction of a didactic counseling (tutorial system),
• generalization of syllabuses and didactic offers,
• introduction of a system evaluating the lecturers ,
• standardization of examinations and appointing external examinations (examiners).
Not less important and necessary are two following changes in a relation of teacher-student:
• the need to refer to students as ‘subjects’ with full rights of educational partnership, for instance in a
process of creating educational programs,
• students’ exerting educational initiative in the course of their studies, for instance as co-authors of the
schedule of academic subjects, the organization of the course and its realization.
Generalizations
We have presented the developing trends of higher education in Poland against a background of the world social
mega trends in a direct relation to the works of Swietokrzyska Szkola Wyzsza in Kielce as the twelfth and the
youngest higher school with only two years of experience.
The very idea of creating this school was a result of our regard to the educational needs in the region. Thus, the
framework of a new higher school has been formed by academic teachers who have been working parallel in an
almost forty years old former High School of Pedagogic (presently the Jan Kochanowski Swietokrzyska
Academy) with the Pedagogic Faculty which is authorized to confer Master’s degree. Moreover, the Faculty has
tabled a motion of authority to confer Doctor’s degree to be accepted by a competent central department. Thus,
we are (as school) the facilitator of the society’s development from the aspects of educational prospects for the
increasing numbers of candidates for students. We expand our works as the more and more significant facilitator
of the educational prospects for the growing numbers of students of the pedagogic faculty, specialized as
resocialization pedagogic. What is more, our school inscribes to environmental changes as well as cultural
contexts as we have initiated the works consisting in the culture-formative landscape and participation in the
cultural events of the town and region, for instance the students’ initiative called “Our Kielce”, cooperation of
academic teachers and my engagement as a rector in the participation and co-creation of the cultural property
together with Scientific Society Of Kielce and other institutions.
Our higher school seems to be also a facilitator of the changes of a didactic and scientific environment by means
of reciprocal services that means common personnel, libraries, scientific and methodological assemblies.
Our school has been not only broad-minded but it also has become the initiator of cooperation on a regional scale
and moreover on international level as a result of my long-term cooperation with the scientists from Czech (
Professor B.Blizkovsky, Professor S. Kucerova just to name a few) and Slovakia (Professor E.Petlak and many
others).
I feel obliged to emphasize that our trilateral cooperation do not restrict only to higher education as I have
suggested and organized trilateral cooperation of one of high school, namely Zespol Szkol Pomaturalnych No1
in Jedrzejow.
This fact entitles our school to be labeled as a facilitator of social and educational changes in the province of
Swietokrzyskie not only on the higher school level but also in relation to high schools where incidentally our
candidates for students come from. Thus, we facilitate the process of revival and intensification of proeducational operations in a correlated system.
BIBLIOGRAPHY
[1] DURAJ-NOWAKOWA, K. Modelowanie systemowe w pedagogice. Kraków : 1997.
[2] DURAJ-NOWAKOWA, K. Nauczyciel:kultura-osoba-zawód. Kielce : 2000 i wydanie II tamże, 2002.
[3] DURAJ-NOWAKOWA, K. (red). Modernizowanie pedeutologii akademickiej. Kielce : 2003.
[4] DURAJ-NOWAKOWA, K. (red). Nauczyciele akademiccy w procesie kształcenia pedagogów u progu
reformy systemu edukacji. Kraków-Łowicz : 1999.
[5] LEWICKI, C. (red.). Edukacyjne aspekty współpracy i partnerstwa w środowiskach lokalnych. Rzeszów :
2004.
[6] MALEC, T.C. (red). Rola i wpływ wyższej uczelni na rozwój społeczny regionu. Olsztyn : 2000.
[7] Strategia rozwoju szkolnictwa wyższego w Polsce do roku 2010. W: http://www.menis.gov.pl/szkwyz/strategia.htm
21
22
ŘEŠENÍ MOBILITY STUDENTŮ V P ODMÍNKÁCH N AŠÍ ŠKOLY
Petr Koudela
Abstrakt: Mezinárodní vztahy se stávají stále důležitějšími. Abychom na to připravili naše studenty,
organizuje Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice cesty studentů na zahraniční univerzity.
Účelem těchto cest je, aby studenti naší školy navázali spolupráci se svými kolegy z partnerských
škol a také aby prostřednictvím této spolupráce začali pracovat na projektech a výzkumech
mezinárodního charakteru. Elektronická komunikace dává velké možnosti. Když již jednou studenti
naváží vztahy se studenty partnerských škol, je potom další komunikace prostřednictvím e-mailu,
ICQ a dalších počítačových komunikačních programů a pomocí mobilních sítí, velmi jednoduchá a
mohou tak spolupracovat i velké týmy z nejrůznějších zemí.
Společnost se tímto směrem vyvíjí. Globalizace proniká do všedního života a naši studenti budou
pracovat v tomto prostředí. A právě prostřednictvím mobility je na toto chceme připravit.
Klíčová slova: Mobilita, organizace mobility, doprava, finanční aspekty mobility, výměna studentů,
partnerství, partnerské organizace, sponzorství, financování.
1. Účel mobility
Mobilita studentů je způsob, který studentům v krátké době poznat prostředí jiné univerzity a zúčastnit se jednání
se svými partnery z jiné vysoké školy.
Výměna studentů by měla především umožnit bližší spolupráci všech zúčastněných škol a pomoci budovat
vztahy mezi studenty jednotlivých škol. Když studenti budou mít dobré kontakty na své protějšky z jiných
univerzit, mohou začít pracovat mezinárodních výzkumech a tak zvýšení kvalitu a úroveň projektů na kterých
pracují a zároveň získat zkušenosti v této oblasti. Podobné zkušenosti se budou studentům v dalším životě velmi
hodit, protože v globálním prostředí jejich budoucí práce se s mezinárodními projekty budou setkávat velmi
často.
2. Organizace mobility
Mobilita studentů je velmi náročná na přípravu. Nejen že je třeba velmi pečlivě připravit program cesty samotné,
ale je třeba též zajistit studentům stravu, ubytování (obvykle zajišťuje partnerská škola) a dále je třeba promyslet
a pokusit se předejít nejrůznějším komplikacím, které mohou cestu studentů na partnerskou univerzitu ohrozit.
Pří cestách do zemí vyžadující vstupní víza je navíc třeba cestu plánovat s náležitým předstihem, kvůli dlouhým
časovým prodlevám při vyřizování víz. Navíc vízová povinnost znamená zvýšené náklady mobility a tím další
komplikaci jejich organizace.
3. Finanční aspekty mobility studentů
Finanční aspekty jsou hlavním limitujícím faktorem mobility. Studenti mají obvykle velký zájem cestovat,
poznávat své kolegy na dalších univerzitách a spolu s nimi řešit nejrůznější projekty. Jejich cestování je však
limitováno finančními prostředky, které jsou na mobilitu k dispozici.
První možností je, že mobilitu studentům hradí škola (především v případě, že studenti pracují pro školu,
zpracovávají pro ni výzkum, případně ji zastupují na mezinárodních konferencích). Zde je mobilita limitována
rozpočtem, který na tuto činnost škola uvolní. Zde je možno využívat fondů, které nabízí Evropská Unie. Jedná
se o granty na mobilitu, vycházející z programu Socrates – Erasmus. Ne vždy však škola na tyto peníze dosáhne
a navíc získávání takových příspěvků je velmi zdlouhavé.
23
Druhým případem je mobilita studentů, kterou si hradí sami studenti. Tato se využívá především tam, kde sami
studenti mají velký zájem o studium na partnerské vysoké škole a chtějí tam nějakou dobu studovat. Zde je
možno řešit finanční situaci pomocí stipendia na cílové škole (pokud tato podobné možnosti nabízí), případně
student hradí náklady mobility sám.
V naší škole se snažíme prosazovat kombinaci obou těchto přístupů s tím, že škola hradí studentům polovinu
cestovních nákladů a zajistí ubytování a stravování na partnerské škole (partnerská škola zajistí studentům
ubytování a stravu a naše škola poté totéž zajistí studentům, kteří přijedou k nám). Studenti si pak uhradí
zbývající polovinu cestovních nákladů a náklady na víza.
Do budoucna zvažujeme možnosti vstupu sponzorů do financování mobilit. Chtěli bychom oslovit firmy, které
by na podobnou cestu finančně přispěly a studenti, kteří za jejich peníze vyjedou do zahraničí na partnerskou
vysokou školu, by jim na oplátku na této škole zpracovali výzkum, pokusili se získat informace, které tyto
organizace potřebují.
4. Mobilita na naší škole
Naše škola se snaží studenty vést k tomu, aby se v budoucnu plně zapojily do globalizujícího se prostředí dnešní
společnosti. V budoucnu bude pro naše absolventy běžné účastnit se obchodních jednání na jiných kontinentech
v cizím jazyce. Mnozí z našich absolventů ze všech oborů již v současné době v zahraničí působí.
Škola se snaží studenty vést k tomu, aby si na tento stav zvykli a aby se mu snažili přizpůsobit. Proto studenti
musí během studia (v době letních prázdnin) vycestovat do zahraničí, kde tak získají nejen cennou praxi, ale
především se procvičí v cizích jazycích.
Tento přístup by měla ještě více podpořit a rozvinout mobilita studentů. Pravidelně již od roku 2003
organizujeme cesty studentů na partnerské školy v zahraničí. Studenti tak získají možnost se seznámit
s fungováním partnerské školy, se studenty této školy navázat bližší spolupráci na projektech a výzkumech, které
tak získají mezinárodní charakter.
Především studenti studijního oboru Management a marketing zahraničního obchodu mohou v budoucnu
kontakty, které na podobných cestách získají, ve své praxi v oboru využít.
4.1 Partnerské školy
Naše škola spolupracuje s několika školami v zahraničí. Geograficky nejbližší partnerskou školou je Trenčianská
Univerzita A. Dubčeka v Trenčíně, Slovenská republika. Díky poloze obou škol poblíž česko-slovenské hranice
je možné pro studenty sejít se i mimo naplánované cesty a vyřešit tak otázky, které vyvstanou v jejich práci
operativně a velmi rychle.
Další školou, se kterou Evropský polytechnický institut spolupracuje, je Žilinská univerzita v Žilině. Ani tato
škola není příliš vzdálená a naši studenti tam již několikrát vycestovali. Obě školy mají jistou výhodu v tom, že
studenti tam mohou jednat v češtině, což umožňuje i prvním ročníkům spolupráci na výzkumu.
Nejvzdálenější školou je Ruská Ekonomická Akademie jm. Plechanova, která sídlí v Moskvě, v Ruské Federaci.
I do této školy připravujeme pravidelné výjezdy studentů a REA pravidelně posílá své studenty k nám, aby se
zúčastnili naší mezinárodní konference.
Dále spolupracuje Evropský polytechnický institut, s.r.o. se školami z Polska, připravujeme i spolupráci se
školami z německy mluvících zemí a mým cílem je navázat spolupráci s některou ze škol Velké Británie.
4.2 Organizace mobility
Samotná organizace mobility studentů je náročná. Nejde jen o přípravu cesty, ale také operativní řešení
problémů, které mohou během cesty nastat. Celý proces organizace bych shrnul do následujících několika bodů
(podle časové posloupnosti řešení):
- zajištění vhodných kandidátů z řad studentů
- shromáždění potřebných dokumentů (pasy, formuláře žádostí o víza, atd.)
- zajištění pozvání prostřednictvím partnerské vysoké školy
- zajištění dopravy (objednání, rezervace míst, zajištění přepravy na místo odjezdu a návratu)
24
-
pokud se studenti účastní na partnerské škole konference, musí si připravit příspěvky, se kterými tam
vystoupí a škola musí zkontrolovat jejich úroveň a úroveň překladu do cizího jazyka
zajištění pojištění
zajištění víz na základě pozvání od partnerské vysoké školy
zajištění ubytování a stravování na partnerské vysoké škole
zajištění programu pro studenty
zajištění fotodokumentace cesty studentů
zajištění dozoru (pedagogický dozor, případně systém kontroly průběhu zahraniční cesty)
operativní řešení možných problémů (se studenty jsme v kontaktu prostřednictvím mobilních telefonů)
vyřešení financí s ekonomickým oddělením
Díky dobrým zkušenostem s předchozími cestami našich studentů na partnerské školy a také díky jejich cestám
do zahraničí během prázdnin, jsme se pokusili převést část odpovědnosti na studenty. Poslední cesta do Moskvy
proběhla za jejich aktivní participaci na organizaci výjezdu. Cesta proběhla bez problémů a byla úspěšná.
Dokonce se nám díky pravidelné kontrole prostřednictvím mobilních telefonů podařilo cestu zvládnout bez
účasti pedagogického dozoru, což přineslo nejen významnou úsporu v nákladech na cestu, ale studenti se také
museli vyrovnat s větší zodpovědností za výsledek jejich cesty. To přispělo kladně k jejich vnímání celé cesty a
věnovali tak její přípravě mnohem větší pozornost, než kdyby na ně někdo dohlížel a všechno organizoval místo
nich.
Dle mého názoru byl tento přístup přínosný a odrazil se i ve zvýšeném zájmu dalších studentů o podobné cesty
do zahraničí.
4.3 Doprava
Doprava na partnerské školy na Slovensku probíhá většinou vlastními auty, případně autobusem, či v případě
Žilinské univerzity vlakem. Mnohem složitější je doprava na partnerskou školu do Moskvy.
Pro dopravu do Moskvy zvažujeme obvykle dvě možnosti – dopravu mezinárodním rychlíkem a leteckou
dopravu. Rozdíl je především v ceně. Doprava vlakem má náklady poloviční oproti dopravě letadlem. Proto ji
studenti při rozhodování volí jako první. Ovšem je třeba si uvědomit, že při přepravě vlakem vyvstanou další
náklady, se kterými se na první pohled nepočítá. Je třeba zvážit ještě nutnost pořídit si tranzitní vízum pro cestu
přes Bělorusko a nesmíme opomenout ani časové ztráty způsobené dobou cesty – téměř 30 hodin, únavnost a
nepohodlí cesty a v neposlední řadě nevhodné odjezdy a příjezdy vlaků (odjezd z Olomouce ve 3 hodiny v noci a
příjezd do Moskvy v 7 hodin ráno).
Druhou možností je cesta letadlem. Při posledních dvou cestách jsme zvolili dopravu prostřednictvím
společnosti AeroSvit, s přestupem v Kijevě. Důvodem byla především cena letenky, která je asi o 25% nižší než
u jiných společností.
4.4 Starání se o studenty
I zde se snažíme, aby s organizací pobytu zahraničních studentů na naší škole pomáhali ve velké míře naši
studenti. Dříve jsme vše naplánovali do nejmenších detailů. To mělo za následek mnohé změny v programu,
které se děly dodatečně. Proto jsme vyzkoušeli nový přístup, který se dobře ujal. Studenti pro své kolegy
z partnerské univerzity připraví vlastní program (například po domluvě prostřednictvím elektronické pošty) a
škola tento program dále jen koriguje tak, jak je potřeba (naplánované přednášky, účast na konferenci, společné
akce s vedením školy, setkání s našimi studenty). Hlavní starost o zahraniční studenty mají studenti naši,
většinou ti, kteří na zahraniční škole byli (tam se o ně také starali jejich studenti). Studenti, kteří se zabývají péčí
o zahraniční studenty, jsou v kontaktu s odpovědným pedagogickým pracovníkem, kterému pravidelně podávají
zprávy, zpravidla prostřednictvím mobilního telefonu.
4.5 Mobilita studentů v minulých letech
V týdnu od 10.11.2003 do 14.11.2003 proběhla na naší škole mobilita studentů, kdy 19 našich studentů se
zúčastnilo výuky na Trenčínské univerzitě, 4 studenti na Žilinské univerzitě a pět studentů Žilinské univerzity
navštívilo Kunovice. Studenti se na navštívených univerzitách zúčastnili nejen přednášek, ale také dalších
kulturních akcí. V úterý a ve čtvrtek se například naši studenti zúčastnili sportovního turnaje proti svým kolegům
z Trenčianské vysoké školy. Studenti Žilinské univerzity byli zase přijati starostou města Uherské Hradiště.
V následujícím týdnu navštívili naši školu studenti Trenčianské Univerzity a úspěšně se zapojili do práce naší
školy.
25
Ve dnech 21.-29.11.2003 odletělo pět našich studentů do Moskvy navázat spolupráci se studenty Plechanovovy
akademie, jedné z největších a nejprestižnějších ruských vysokých škol. Také tato návštěva proběhla bez
problémů. Studenti tam vystoupili na Mezinárodní studentské konferenci, kde prezentovali své příspěvky.
Dne 29.1.2004 proběhla na EPI, s.r.o. Mezinárodní studentská konference. Této se zúčastnili nejen studenti
Žilinské a Trenčianské Univerzity, ale také šest studentů z Plechanovovy akademie z Moskvy. Ti přijeli již
27.1.2004 a zůstali do 2.2.2004. Také oni se seznámili s fungováním naší školy a zapojili se do práce naší školy.
2. dubna 2004 odjela část studentského parlamentu EPI, s.r.o. do Moskvy, aby se tam setkali se zástupci
studentského parlamentu Ruské Ekonomické Akademie jm. Plechanova. Během své návštěvy se studenti
seznámili s fungováním studentské samosprávy REA a také se základy fungování jedné z největších škol
v Moskvě. Během tohoto týdne zbyl čas i pro navštívení zajímavých míst v metropoli Ruské Federace. Studenti
jednali též o možnostech společných výzkumů, možnostech společného vstupu do grantů EU a také o možnosti
společné práce na diplomových pracích. Čas tohoto týdne byl bohatě využit a 9.4.2004 se studenti vrátili zpět na
EPI.
V květnu 2004 přijeli zástupci REA do Kunovic, aby se zde seznámili s fungováním místního studentského
parlamentu. Již během této návštěvy jsme vyzkoušeli přístup, kdy se o studenty starali hlavně naši studenti a tato
zkouška proběhla k oboustranné spokojenosti. Studenti REA byli na naší škole velmi spokojeni a po týdnu odjeli
zpět do Moskvy.
Ve dnech 22.11.2004 – 29.11.2004 se opět 5 studentů EPI zúčastnilo mezinárodní konference v Moskvě, kam
odcestovali letecky. Cesta proběhla bez komplikací a účast našich studentů na konferenci byla úspěšná.
Internetové zdroje
[1] http://www.msmt.cz/
[2] http://www.socrates.cz/
[3] http://europa.eu.int/comm/education/programmes/socrates/socrates_en.html
[4] http://www.euroskop.cz/cze/
26
METÓDY ROZHODOVANIA O O BJEKTÍVNEJ A LOKÁCII F INANČNÝCH
P ROSTRIEDKOV DO VYSOKOŠKOLSKÉHO VZDELÁVANIA
Štefan Hronec
Ekonomická fakulta UMB, Tajovského 10, 975 90 B. Bystrica, Slovenská republika,
tel: 00421/048/4462318, [email protected]
Abstrakt: Ekonomický a sociálny rozvoj prinášajú so sebou zvýšené výdavky z verejných rozpočtov.
Z verejných rozpočtov sa financujú výdavky na všetky odvetvia verejného sektoru. Z ekonomického
hľadiska je nutné tieto finančné prostriedky objektívne využívať s cieľom zabezpečiť v potrebnom
množstve a kvalite požadované druhy verejných statkov. Pre štát najefektívnejšou a najrýchlejšou
možnosťou, ako dosiahnuť objektívne vynakladanie prostriedkov, je nechať pôsobiť pri podkytovaní
verejných služieb čisto trhové sily. Objektivizácia výdavkov prostredníctvom čistého trhu je však
kvôli celospoločenskému významu verejných služieb a ich vplyvu na spoločensko-ekonomický rozvoj
krajiny nepriateľná. Nevyhnutná však je aplikácia určitých trhových princípov do samotného
procesu financovania, ktorá by vytvárala tlak na objektívne vynakladanie finančných prostriedkov.
Kľúčové slová: objektívny, rozhodovanie, financovanie, vysokoškolské vzdelávanie.
1. Úvod do problematiky
Moderná trhovo orientovaná ekonomika sa vyznačuje tým, že sa v rozhodovacích procesoch o základných
ekonomických otázkach orientuje primárne podľa požiadaviek trhu. V nevyhnutných prípadoch existencie
trhových nedokonalostí (existencie kolektívnych statkov, externalít, monopolov, nedokonalej informovanosti)
rozhoduje prostredníctvom politických procesov. Politické procesy sú v prevažnej miere založené na
subjektívnych rozhodnutiach a tak neodzrkadľujú reálne potreby objektívnej reality (Uramová, 1999, s.28).
Prostredníctvom politických procesov sú prerozdeľované finančné prostriedky medzi jednotlivé odvetvia
verejného sektora, ako aj v rámci jednotlivých odvetví. To vplýva negatívne nielen na kvalitu poskytovaných
služieb, ale aj na ekonomický rast samotnej krajiny. Výsledkom je dlhodobo poddimenzované financovanie
verejného sektora, ako aj neúčelné vynakladanie finančných prostriedkov. Využívanie trhových princípov
v rozhodovaní môže zabezpečiť vyššiu finančnú stabilitu, konkurencieschopnosť, ako aj kvalitu verejným
sektorom poskytovaných služieb. Jedným z odvetví verejného sektora, kde je možné pri rozhodovaní vo veľkej
miere využiť trhové princípy je vzdelávanie, hlavne vysokoškolské.
Využitie trhových princípov umožní potlačiť subjektívnosť v rozhodovaní a zreálniť finančné (a iné) potreby
odvetvia a tak aj potreby celej spoločnosti. V súčasnosti, keď väčšia časť vysokoškolského vzdelávania spadá do
verejného sektora, je rozhodovanie o alokácií finančných prostriedkov výsledkom prevažne subjektívnych
rozhodnutí. Rozhoduje sa o ňom v politickom procese, čo má za následok nedostatok, alebo prebytok finančných
prostriedkov, ich nevhodnú alokáciu, ktorá sa neviaže na dosahované výkony.
Objektívny, na trhových princípoch založený, systém alokácie verejných finančných prostriedkov do
vysokoškolského vzdelávania je jedným zo základných atribútov jeho úspešného fungovania.
2. Možnosti objektivizácie výdavkov na vzdelávanie
Obmedzený rozsah verejných disponibilných zdrojov, neustále narastajúce finančné požiadavky jednotlivých
odvetví verejného sektora, nedostatočná schopnosť inštitúcií a rezortov formulovať objektívne svoje finančné
potreby, vyžadujú uskutočniť reformu verejných financií. Mnoho krajín stojí pred riešením otázky, čo je možné
a čo nie financovať z verejných rozpočtov a ako efektívne využiť disponibilné verejné zdroje (Ochrana, 1999, s.
139).
Objektivizácia výdavkov na vysokoškolské vzdelávanie zahŕňa niekoľko oblastí. Vo všeobecnosti ich môžeme
rozčleniť do štyroch okruhov, ktoré spolu súvisia a sú východiskom pri riešení tohto problému:
Prvý okruh zahŕňa problematiku tvorby finančných štandardov/normatívov a hľadaním odpovede na otázku, akú
výšku finančných prostriedkov prideliť jednotlivým školám. Druhý okruh zahŕňa problematiku tvorby rozpočtu.
27
Okrem toho, že školy a ostatné organizácie rezortu školstva musia vedieť objektívne definovať svoje finančné
potreby, mali by vedieť získané finančné prostriedky objektívne prerozdeliť. Tento problém môžeme riešiť
výberom a aplikáciou jednej z metód tvorby rozpočtov, založenej na prideľovaní finančných prostriedkov
v závislosti od dosahovania stanovených cieľov. Objektivizácia výdavkov na vzdelávanie zahŕňa aplikáciu
rôznych manažérskych metód, ktoré by mali objektívne vynakladanie prostriedkov podporovať. Schopnosť
cielene a objektívne riadiť všetky zdroje rezortu je kľúčovým problémom, ktorý môže riešiť napr. metóda
riadenia podľa cieľov. Riadiace metódy podporia objektívnu alokáciu finančných prostriedkov v rámci samotnej
školy, ale aj celého rezortu školstva. Objektivizáciu výdavkov na vysokoškolské vzdelávanie možno dosiahnuť
prostredníctvom statických a dynamických metód pri rozhodovaní, ktoré sa v súkromnom sektore využívajú na
hodnotenie finančných a kapitálových investícií. Nakoľko vieme kvantifikovať ekonomické účinky vzdelávania,
pomocou uvedených metód môžeme určiť maximálnu a objektívnu výšku finančných prostriedkov, pri ktorých
je vzdelávanie v jednotlivých odboroch a stupňoch, rentabilné.
2.1 Objektivizácia výdavkov na vysokoškolské vzdelávanie využitím metód hodnotenia investícií
V súčasnosti sú finančné prostriedky prideľované prostredníctvom kapitoly Ministerstva školstva prevažne na
základe extenzívnych kritérií. Systém zohľadňuje počet študentov a absolventov, ekonomickú náročnosť
študijných programov, kvalifikačnú štruktúru, personálne zabezpečenie administratívy, počet a úspešnosť
doktorandov, personálnu náročnosť uskutočňovaných študijných programov, ako aj vedeckú činnosť a grantovú
úspešnosť. Uvedené kritériá nevytvárajú tlak na vysokú školu, ktorá sa síce správa konkurenčne, ale
nerešpektuje požiadavky trhu práce (Kubišová, 2004, s.26).
Prvotným cieľom vysokých škôl tak nie je zvyšovanie objektívnosti, pri vynakladaní prostriedkov a zvyšovanie
kvality poskytovaných služieb, ale zvyšovanie počtu študentov. Nedostatočne sa zohľadňuje kvalita
poskytovaných služieb, pravidelne hodnotená Akreditačnou komisiou. Pri financovaní sa nezohľadňuje ani počet
nezamestnaných absolventov, čím sa škola zbavuje zodpovednosti za ponúkaný vzdelávací program (Meričková,
2004, 120).
Vzdelávanie je investícia, ktorú celá spoločnosť vynakladá v záujme nadobudnutia konkrétnych ekonomických,
ale aj neekonomických hodnôt. Podstata objektivizácie výdavkov na vzdelávanie spočíva v podpore tých
vzdelávacích aktivít, ktoré prinesú potenciálne najväčšie ekonomické hodnoty a v relatívne najkratšom čase
(Šebo, 2002, s.144).
Vzdelávanie na vysokých školách sa poskytuje v rôznych študijných odboroch, ktoré sa vyznačujú rôznou
ekonomickou náročnosťou, rôznou výškou alternatívnych nákladov, ako aj celkových predpokladaných výnosov.
Jednotlivé vysoké školy sa vyznačujú aj rôznou výškou nezamestnanosti absolventov (rizika), ktorá výrazným
spôsobom ovplyvňuje návratnosť vložených zdrojov. Podobne, ako v prípade investovania do finančných aktív,
súkromný podnik ovplyvňuje výšku rizika diverzifikáciou svojho investičného portfólia, má možnosť štát spolu
s vysokými školami riešiť problém nezamestnanosti absolventov zmenou štruktúry študijných odborov (nie
študenti, ktorí sa v dôsledku vysokého dopytu po vysokoškolskom vzdelaní vo vzťahu k budúcemu uplatneniu
na trhu práce, rozhodujú mnohokrát iracionálne). Štát spolu s verejnými vysokými školami tak majú možnosť
využívať účinný, rozhodnutia podporujúci, mechanizmus, ktorý umožní okrem výšky rizika ovplyvňovať aj
výšku predpokladaných príjmov z takejto investície. Uvedená metodika by môže slúžiť ako významný podporný
nástroj na objektívnejšie vynakladanie výdavkov na vzdelávanie na mikro a medzoúrovni.
Aplikácia viackriteriálnej metodiky, založenej na princípoch hodnotenie súkromných investícií, vo finančnom
manažmente vysokých škôl, môže vytvárať tlak na znižovanie počtu nezamestnaných absolventov a teda
rešpektovanie neustále sa meniaceho ekonomického prostredia (tým že zohľadňuje nezamestnanosť absolventov
ako dôležitý prvok pri prideľovaní finančných prostriedkov). Mala by napomôcť zabezpečiť dostatok finančných
prostriedkov kvalitným a perspektívnym a obmedziť prostriedky nekvalitným a neperspektívnym vysokým
školám. Pri jej aplikácii, ale treba zohľadniť skutočnosť, že nerešpektuje určité deformácie na trhu práce
súvisiace s existenciou verejného sektora. Hlavnou prekážkou je neexistencia objektívnej ceny práce
pracovníkov verejného sektora, ktorá nie je stanovená trhovými vzťahmi, ale politickým rozhodnutím. Aj
napriek tomu sa môže stať podporným nástrojom rozhodovania.
Metodika pozostáva z viacerých krokov. Prvým krokom je stanovenie výšky celkových nákladov na dosiahnutie
určitého stupňa a druhu vzdelania jednotlivca. Nasleduje odhadnutie peňažných výnosov a rizika, ktoré je s tým
spojené. Tretím krokom je určenie „nákladov na kapitál“ označovanom pri súkromných investíciách aj ako
podniková diskontná miera. Posledným krokom je výpočet súčasnej hodnoty očakávaných výnosov
(očakávaných cash flow).
28
Pri hodnotení investícií do vzdelania je najobtiažnejšie uskutočnenie prvých dvoch krokov. Na reálnosti odhadu
nákladov a budúcich výnosov jednotlivca závisí úspešnosť celého investičného plánovania štátu v oblasti
vzdelávania. Určenie výdavkov na vzdelávanie je možné pomerne jednoducho a presne stanoviť. Pri
rozhodovaní o efektívnosti investície do vzdelávania musíme vychádzať z jednotlivých výdavkov, ktoré sa
vynakladajú z verejných rozpočtov, na konkrétneho jednotlivca na určitom stupni a druhu vzdelávania, ako aj
z výšky alternatívnych nákladov počas trvania štúdia (ušlé príjmy študenta). Pre statické metódy môžeme výšku
nákladov vyjadriť podľa nasledujúceho matematického vzťahu:
N1,2,3 = r1,2,3 * V J1,2,3 + r1,2,3 * U + ( 12 * (CPR * ISTR – M ) * ( 1 - RSTR ) + ... + ( ( 12 * (CPR * ISTR – M )) * IV r - 1 ) * ( 1
- R STR )
Kde: N1,2,3 - celkové náklady štúdia, U – ušlý zisk v podobe úroku z investovania (diskontná sadzba NBS), CPR priemerná cena práce v národnom hospodárstve, ISTR–M – index rozdielu priemernej ceny práce v hospodárstve
a priemernej ceny práce stredoškolsky vzdelaného pracovníka, RSTR - priemerné riziko pre stredoškolsky
vzdelaných pracovníkov, IV - priemerná ročná valorizácia (priemer za 60 rokov), r1,2,3 – počet rokov štúdia,
Kde pre V J 1,2,3 platí:
V J 1,2,3 = ( ((Vc / ∑ (KEN1,2,3 * w1,2,3) * ( KEN1 * w1 )) / n1 ) * r1,2,3 + T* r1,2,3
Kde: VJ 1 – jednotkové výdavky na jedného študenta napr. bakalárskeho stupňa vzdelávania, KEN1,2,3 – vážené
koeficienty ekonomickej náročnosti jednotlivých stupňov vzdelávania vysokej školy, w1,2,3 – váhy jednotlivých
stupňov vzdelávania podľa počtu vzdelávaných, n – počet študentov na jednotlivých stupňoch vzdelávania na
vysokej škole, r1,2,3 - počet rokov štúdia, T – transfery na jedného študenta za 1 rok,
Pre výpočet dynamických ukazovateľov je výška nákladov stanovená ako:
ND1,2,3 = r1,2,3 * VJ1,2,3 + r1,2,3 * U + ( 12 * (MzSTR * I20ABS-STR ) * ( 1 - RABSSTR ) + ... + ( ( 12 * (MzSTR * ITABS-STR)) *
IV r - 1 ) * ( 1 - R TSTR )
Kde: ČSH – čistá súčasné hodnota, SHCF – súčasná hodnota toku peňazí, VJ - ročné jednotkové výdavky na
študenta vo vybranom študijnom odbore, IV - priemerná ročná valorizácia, I20ABS-STR – index priemernej mzdy
absolventa vo veku T.
Ďalším krokom v metodike je odhad celkových budúcich peňažných výnosov, ktoré po absolvovaní štúdia budú
plynúť. Ich samotný odhad je obtiažny (predovšetkým pri odhade celkových výnosov zo vzdelania), pretože ide
o dlhé časové obdobie, v priebehu ktorého na príjem absolventa pôsobí množstvo vplyvov, ako je čas, inflácia,
nezamestnanosť, ktorá je následkom štrukturálnych zmien v ekonomike, rast alebo pokles výnosov v dôsledku
hospodárskych cyklov atď.. Na kalkuláciu predpokladaných výnosov z takejto investície možno využiť jedine
predpokladané výnosy jednotlivca. Pre statické metódy môžeme výšku výnosov vyjadriť podľa nasledujúceho
matematického vzťahu:
CF1,2,3 = ∑ (CFn1,2,3) kde: CFn1,2,3 = (( 12 * CPR ) * IVn – 1 )* ( 1 – R1,2,3 )
Kde: CFn – priemerný peňažný tok v roku n plynúci z určitého stupňa vzdelávania konkrétnej vysokej školy, CPR
- priemerná cena práce pri určitom stupni vzdelávania,
Pre výpočet dynamických ukazovateľov je výška nákladov stanovená ako:
nn
SHCF1,2,3 = ( ∑ [ CF t1,2,3 / (1 + k)t-1 ] - ∑ [ CF t STR / (1 + k)t-1 ] )
t=1 t =1
Kde: CFt1,2,3 – je cash flow vyprodukovaný jednotlivcom v t – roku zamestnania, k – diskontná sadzba, n –
produktívny vek absolventa.
CF t1,2,3 = CF t-11,2,3 * ( Iv + ITm1,2,3 ) * ( 1- (RABS 1,2,3 * ITR )
Kde:
CF1 = 12 * (MzPR1,2,3 * I20-24ABS 1,2,3 ) * ( 1 - (R ABS 1,2,3 * I 20-24 R ) )
29
Kde: ITm 1,2,3 - index rastu mzdy v T období pracovnej činnosti, RABS 1,2,3 - absolventské riziko na danom stupni
vzdelania a vysokej škole, ITR - index rastu rizika v T období pracovnej činnosti, CPR1,2,3 - priemerná cena práce
v národnom hospodárstve pre daný stupeň vzdelania.
Tretím krokom je stanovenie diskontnej miery. Finančný kapitál, rovnako ako všetky výrobné činitele, má svoje
náklady. V prípade, že sú investície do vzdelávania financované cudzími zdrojmi (štát si na vzdelávanie peňažné
prostriedky požičia), náklad predstavujú úroky z prijatej pôžičky. Ak štát financuje vzdelávanie z vlastných
zdrojov, nákladom je štátom požadovaný výnos z investovaných peňažných prostriedkov, alebo výnos
dosahovaný inými možnými investíciami, ide teda o oportunitné náklady (napr. diskontná sadzba Národnej
banky SR, pri ktorej poskytuje úvery komerčným bankám).
Pri súkromných investičných akciách vo všeobecnosti platí, že investície s vyššou mierou rizika by mali byť
diskontované vyššou mierou a naopak. V prípade investícií do vzdelania nie sú výnosy priamo úmerné riziku –
miere nezamestnanosti, ale nepriamo úmerné, čo vyžaduje naopak stanoviť diskontnú mieru nižšiu.
Posledným krokom v hodnotení investície je výpočet hodnôt statických a dynamických ukazovateľov, ktoré sú
základom pre stanovenie poradia vysokých škôl podľa ich ekonomickej efektívnosti vzdelávania.
V mnohých prípadoch (okrem investícií do vzdelávania) sú peňažné prostriedky vynaložené v pomerne krátkej
dobe – 1 rok. Očakávané výnosy z investícií však plynú niekoľko rokov. Ako sme už uviedli v reálnej
ekonomike pôsobí na všetky peňažné toky faktor času, ktorý spôsobuje, že hodnota peňažnej jednotky
v súčasnosti je vyššia ako hodnota peňažnej jednotky v budúcnosti. Znamená to, že časom sa hodnota peňazí
mení. Nakoľko výnosy vznikajú v dlhšom časovom období, je potrebné ich prepočítať na rovnakú časovú bázu,
ktorou býva rok uskutočnenia investície.
Použitie uvedenej metodiky predpokladá vytvorenie homogénnych skupín vysokých škôl, ktoré zabezpečia
kompatibilitu a objektívnosť výsledkov. V metodike je nutné vysoké školy rozdeliť do skupín podľa príbuzných
študijných odborov. V každej skupine vysokých škôl je potrebné samostatne hodnotiť jednotlivé stupne
vzdelávania podľa dosahovaných hodnôt statických a dynamických ukazovateľov.
Základom pri hodnotení jednotlivých vysokých škôl je rozdelenie statických a dynamických ukazovateľov
hodnotenia investícií do dvoch skupín na „nákladové“ a „výnosové“. Medzi nákladové patria ukazovatele
nákladov so zohľadnením priemerných miezd, ako aj absolventských miezd, doba splatnosti vypočítaná cez
celkové finančné toky vyvolané investíciou, ako aj zisk zo vzdelávania. Posledným nákladovým ukazovateľom
je doba splatnosti, ako aj diskontovaná doba splatnosti. Hodnoty nákladových ukazovateľov by mali byť čo
najnižšie.
Medzi výnosové ukazovatele je možné zaradiť zisk, rentabilitu a výnosnosť jednotlivých stupňov vzdelávania,
ako aj dynamické ukazovatele čistej súčasnej hodnoty, indexu rentability a vnútorného výnosového percenta.
Hodnoty výnosových ukazovateľov by mali byť naopak čo najvyššie.
Ďalším krokom metodiky je určenie priemerných hodnôt jednotlivých ukazovateľov za všetky spoločné skupiny
vysokých škôl. Pri stanovení výhodnosti jednotlivých stupňov vysokoškolského vzdelávania jednotlivých
vysokých škôl možno využiť grafické vyjadrenie.
Nabs
3,0
Z
2,5
1
0,9
0,8
2,0
0,7
0,6
1,5
IR
1,0
DDS
0,5
R
0,4
Npr
0,3
0,2
0,5
bez rizika
0,0
s rizikom
priemer
0,1
0
s rizikom
bez rizika
priemer
VVP
Dpr
V
ČSH
Dabs
Obrázok 1 Nákladový päťuholník a výnosový šesťuholník
Prameň: vlastné spracovanie
30
Šedý päťuholník a šesťuholník v strede grafu predstavuje priemer nákladových a výnosových hodnôt
v jednotlivých skupinách vysokých škôl. Jednotlivé body nepravidelného päť- a šesťuholníka vytvoreného
neprerušovanou čiarou prezentujú % odchýlku jednotlivých ukazovateľov od priemerných hodnôt bez
zohľadnenie rizika. Prerušovaná čiara zobrazuje hodnoty so zohľadnením rizika.
Výsledkom syntézy údajov získaných na základe analýzy je stanovenie poradia vysokých škôl s najvyššími
hodnotami ukazovateľov určujúcich predpokladané výnosy. Jednotlivé nákladové ukazovatele boli zoradené
podľa významu a boli im priradené hodnoty čísel od 1 po 5. Priradenými číslami je potrebné násobiť hodnoty
rozdielu od priemerných hodnôt nákladových ukazovateľov. Sumou uvedených čísel sa získa hodnota
nákladového koeficientu jednotlivých stupňov vzdelávania konkrétnych vysokých škôl. Rovnakým spôsobom sa
určí hodnota výnosového koeficientu. Rozdiel hodnôt obidvoch koeficientov umožní stanoviť celkové poradie
školy v danej homogénnej skupine a tým aj ekonomickú efektívnosť vzdelávania.
Na základe výsledných hodnôt je možné prispieť objektivizácii štruktúru výdavkov do jednotlivých stupňov
vysokoškolského vzdelávania, jednotlivých vysokých škôl a v rámci jednotlivých vysokých škôl.
Okrem prerozdelenia finančných prostriedkov medzi vysoké školy, umožní navrhnutá metodika získať potrebné
informácie pre rozhodovanie o určení výšky podielu úhrady výdavkov spojených so štúdiom zo súkromných
zdrojov. Podľa predstaviteľov neoklasickej ekonómie je verejná podpora produkcie statkov spojená s existenciou
pozitívnej externality. Z verejných zdrojov by teda mala byť podporovaná jedine produkcia pozitívnej
externality, tak ako to prezentuje nasledujúca schéma.
Cena
hr. spol. prospech
ponuka
}
}
Verejná dotácia na študenta
Bod rovnováhy s dotáciou
Platba študenta
dopytová krivka
produkcia
Obrázok 2 Stanovenie podielu verejných a súkromných zdrojov na financovaní vzdelávania
Prameň: J.E.Stiglitz. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada. 1997.
Jednou z možností, ako tento podiel určiť, je využitie výsledných koeficientov jednotlivých vysokých škôl a ich
stupňov vysokoškolského vzdelávania. Ako sme už uviedli, vzdelávanie na vysokých školách sa poskytuje
v rôznych študijných odboroch, ktoré sa vyznačujú rôznou ekonomickou náročnosťou, rôznou výškou
alternatívnych nákladov, ako aj celkových predpokladaných výnosov. Jednotlivé vysoké školy sa vyznačujú aj
rôznou výškou rizika (nezamestnanosti absolventov), ktoré výrazným spôsobom ovplyvňuje návratnosť
vložených zdrojov. Všetky tieto skutočnosti sa odrazia na výslednej hodnote koeficientu analyzovaných
vysokých škôl v jednotlivých stupňoch štúdia. Základom pre určenie podielu bude priemerná hodnota
koeficientu, buď v jednotlivých skupinách vysokých škôl, prípadne za všetky vysoké školy. Určujúcim prvkom
by mal byť rozdiel stanovený priemernou hodnotou výsledného koeficientu vysokých škôl, príp. jednotlivých
skupín a výsledného koeficientu konkrétnej vysokej školy. Pozitívny rozdiel je chápaný ako veľkosť pozitívnej
externality, ktorá by mala byť podporená z verejných rozpočtov.
Viackriteriálna metodika založená na statických a dynamických metódach hodnotenia súkromných investícií
môže slúžiť ako jeden z nástrojov objektivizácie výdavkov na vzdelávanie. Môže slúžiť ako nástroj
objektívnejšieho prerozdelenia finančných prostriedkov medzi vysoké školy a v rámci vysokých škôl, teda na
mikro a mezoúrovni. Pri jej aplikácii, ale treba zohľadniť skutočnosť, že nerešpektuje určité deformácie na trhu
práce súvisiace s existenciou verejného sektora. Hlavnou prekážkou je neexistencia objektívnej ceny práce
pracovníkov verejného sektora, ktorá nie je stanovená trhovými vzťahmi, ale politickým rozhodnutím. Aj
napriek tomu sa môže stať podporným nástrojom rozhodovania.
31
Literatura
[1] KUBIŠOVÁ, M. Vzdelanie ako determinant konkurencieschopnosti na trhu práce. In: Konkurence ve
veřejném sektoru Objektivizace dělby práce mezi státní správou a samosprávou v řízení veřejného sektoru.
Brno : 2004. ISBN 80-210-3359-2.
[2] KUVÍKOVÁ, H., ČERCHLANOVÁ, S. Disproporcie v zdrojoch a nákladoch systému. Zborník z
konferencie Aktuálne otázky verejných financií. Banská Bystrica : Fakulta financií, 2004. ISBN 80-2103359-2.
[3] MERIČKOVÁ, B. Efektívnosť vo verejnom sektore – kontrahovanie pomocných služieb vo verejnom sektore.
In: Acta facultatis aerarii publici. Banská Bystrica : Fakulty financií UMB, roč. 1 (2004), č. 1, s. 117-124.
ISSN 1336-5797.
[4] NEMEC, J. Budgeting and Financial Management: Methods and Techniques in CEE Countries. In: Public
management in the central and eastern european transition. Bratislava : NISPAcee, 2002. ISBN 80 – 89013 –
08 – 2.
[5] ŠEBO, J. Aplikácia moderných spôsobov financovania verejného sektora. In: Teoretické a metodické otázky
analýzy veřejných výdajových programů. Brno : ESF MU Brno. 2002. s. 142 – 147. ISBN 80-210-2816-5.
[6] OCHRANA, F. Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů. Praha : ASPI, 2001. ISBN 80 – 85963 –
96 – 5.
[7] URAMOVÁ, M.; VALACH, E. Význam vzdelania vo vývoji štruktúry hospodárstva. Ekonomika
a spoločnosť, r. 5, č. 1, Banská Bystrica : EF UMB, 2004. ISSN 1335-7069.
[8] URAMOVÁ, M. a kol. Mikroekonómia. Banská Bystrica : EF UMB, 1999. ISBN 80-8055-260-6.
32
REGIONÁLNE ASPEKTY V ZDELANIA
Eugen Valach
Ekonomická fakulta UMB, Tajovského 10, 975 90 Banská Bystrica, Slovenská republika
Tel.: +421 048 446 2613; E-mail: [email protected]
Abstract: Vzdelanie má byť jedným z rozhodujúcich prostriedkov na zvyšovanie konkurencie
schopnosti Európskej únie a jednotlivých jej regiónov. Predpokladá to nové prístupy aj
k vzdelávaciemu procesu. Jednotlivé regióny však majú rôzne východiskové podmienky na
dosahovanie ambicióznych cieľov Európskej únie. Tie sú predovšetkým v rôznej vzdelanostnej
a ekonomickej úrovni regiónov a tiež v rôznych prioritách, ktoré jednotlivé regióny musia riešiť pri
dosahovaní ekonomického rastu. Odlišnosti podmienok ekonomického vývoja jednotlivých regiónov.
Európskej únie by mali byť vnímané aj pri koncipovaní ciest, ktorými sa má zabezpečiť naplňovanie
základného cieľa únie v oblasti vzdelania. Svoju úlohu pritom môže zohrávať aj prístup k chápaniu
tokov úžitkov zo vzdelania, jeho interdisciplinárnych účinkov.
Kľúčové slová: Vzdelanie, úžitky, náklady, adaptabilita, nezamestnanosť, štruktúra, produktivita,
invencie.
To, že vzdelanie ako súčasť ľudského kapitálu môže byť významným prostriedkom na dosahovanie
ekonomických cieľov spoločnosti, sa dnes všeobecne akceptuje. Pri posudzovaní významu vzdelania sa obvykle
zvažujú jeho mikroekonomické dimenzie vo vzťahu k jednotlivcovi, predovšetkým k jeho dôchodku, aj
makroekonomické dimenzie vzdelania ako zdroja ekonomického rastu (Samuelson, P. A. – Nordhaus, W. D.
1992, 2. zv., s. 250, 444). Na vytváranie predpokladov, ktorými sa má dosahovať zvyšovanie vzdelanostnej
úrovne obyvateľstva, už taká zhoda názorov nie je. Jednou z diskutovaných oblastí významu vzdelania je otázka
príjemcov úžitkov zo vzdelania, od ktorej sa odvíjajú aj úvahy o nositeľoch nákladov na vzdelávanie.
Argumenty, zdôrazňujúce toky úžitkov zo vzdelania sú založené na paradigme sledovania vlastných záujmov
jednotlivcom. Pretože nadobúdanie určitého vzdelania je individuálnym rozhodnutím jednotlivca, motivovaným
očakávanými výnosmi zo vzdelania, obvykle sa s jednotlivcom spájajú aj náklady spojené so vzdelávaním.
Rozhodnutie jednotlivca o vzdelaní je v slobodnej spoločnosti bezpochyby východiskovým problémom celého
procesu zvyšovania vzdelanostnej úrovne ľudí. A to napriek tomu, že vzdelanie má preukázateľne
interdisciplinárne účinky.
Táto stať má byť príspevkom do diskusie o možnostiach posudzovania nositeľov úžitkov zo vzdelania v kontexte
s poznatkami teórie ľudského kapitálu. Poukazuje tiež na niektoré špecifické okolnosti, ktoré v podmienkach
Slovenskej republiky determinujú dosahovanie cieľov v oblasti rozvoja vzdelanosti v Európskej únii, s ktorými
cieľmi sa Slovensko stotožnilo. Tie nachádzame najmä v súvislostiach, ktoré tranzitívna ekonomika nevyhnutne
musí riešiť, ale aj v súvislostiach, ktoré sa spájajú s nerovnakou ekonomickou úrovňou krajín. Jej dôsledky
možno vnímať v otázkach migrácie pracovnej sily.
Stav a očakávaný vývoj v oblasti vzdelanosti na Slovensku na prvý pohľad korešponduje s ambicióznymi cieľmi
Európskej únie, ktoré sú vyjadrené v záveroch Lisabonského zasadnutia Európskej rady (23. – 24. marca 2000),
stať sa najviac konkurencieschopnou a dynamickou vzdelanostnou ekonomikou na svete, schopnou udržateľného
ekonomického rastu s väčším počtom lepších pracovných miest a väčšou sociálnou kohéziou. V kontexte
s uvedeným ambicióznym cieľom Komisia európskych spoločenstiev vo svojom memorande (30.10.2000)
zdôrazňuje, že v hospodársky rozvinutých krajinách sa investovanie do ľudských zdrojov na úrovni podnikov
i vo verejnom sektore formou celoživotného vzdelávania stáva nevyhnutnou súčasťou na dosiahnutie vytýčeného
cieľa. Na nadobudnuté vzdelanie teda musí nadväzovať permanentné vzdelávanie ľudí, ktoré sa vníma ako zdroj
ekonomického rozvoja spoločenstva a jednotlivých spoločností.
Zdôrazňovanie významu vzdelania v súčasnosti a jeho dôsledkov pre budúcnosť korešponduje s rôznymi
predstavami o možnostiach dosahovania ďalšieho ekonomického rastu, ako ich vnímajú autori budúcich
spoločenských konceptov (Naisbitt, J. – Aburdenová, D. 1992; Tapscott, D. 1999; Drucker, P. F. 1993). Nech už
autori takýchto názorov akokoľvek charakterizujú budúcu spoločnosť (postindustriálna, informačná,
poznatková), zhodne vyzdvihujú nenahraditeľnú úlohu poznatkov, vedomostí a informácií v budúcom vývoji
ľudského spoločenstva. Z ich názorov možno odvodiť, že predpokladom zvládnutia súčasných, najmä však
33
budúcich podmienok udržateľného ekonomického rastu je primeraná úroveň poznatkov ľudí vrátane ich
vzdelania, ktorí v spojení s intelektuálnymi technológiami sa stávajú tvorcami hodnôt a bohatstva.
V súlade s uvedenými zásadnými cieľmi Európskej únie v smerovaní modernej spoločnosti do popredia záujmu
sa dostávajú otázky podmienok dosahovania vytýčených ambicióznych cieľov a tokov úžitkov z naplňovania
týchto cieľov. Ciele Európskej únie v oblasti vývoja vzdelanosti možno považovať za univerzálne platné pre
všetky členské krajiny. Nemožno sa však zbaviť dojmu, že pri ich koncipovaní sa vychádzalo predovšetkým
z poznatkov tradičných, hospodársky vyspelých trhových ekonomík. Je zrejmé, že východiskové podmienky pri
dosahovaní uvedených cieľov sú v jednotlivých krajinách spoločenstva rôzne. Sú rôzne z hľadiska dosahovanej
úrovne vzdelanosti ľudí vo východiskovom období, aj z hľadiska ekonomických a ďalších podmienok jej
možného zvyšovania. Preto možno predpokladať, že dosahovanie vytýčeného cieľa v oblasti zvyšovania
vzdelanosti bude mať v jednotlivých krajinách rôzny priebeh. Hlbší pohľad na východiskový stav a očakávaný
ekonomický vývoj umožňuje odhaliť niektoré zvláštnosti.
Dosahovanie uvedených cieľov Európskej únie môže mať iný priebeh napríklad v podmienkach tradičných
hospodársky vyspelých trhových ekonomík a iný v tranzitívnych ekonomikách. Príčiny možno nachádzať,
okrem viacmenej rôznych spoločenských, politických, sociálnych a ďalších okolností, v rôznosti úrovne
ekonomickej sily a ekonomickej úrovne medzi nimi. Pre väčšinu tranzitívnych krajín (prinajmenšom však pre
Slovensko) je totiž typická nižšia úroveň ekonomickej sily a ekonomickej úrovne, nižšia dôchodková úroveň
jednotlivcov, domácností i väčšiny podnikov. To môže mať vplyv na rozhodovanie jednotlivca o svojom
vzdelaní, ktoré predpokladá investovanie do vzdelávania v nadväznosti na očakávané výnosy zo vzdelania.
Nemožno nevnímať, že ak je malý rozdiel medzi súčasným dôchodkom jednotlivca a očakávaným výnosom
z vyššieho vzdelania, výnosy z vyššieho vzdelania nebudú na jednotlivca pôsobiť príliš motivačne. Osobitne to
môže platiť v prostredí málo liberalizovaného trhu práce s množstvom bariér, ktoré sú v súčasnosti kladené
voľnému pohybu pracovnej sily nad rámec národnej ekonomiky. Na Slovensku možno v poslednom období
pozorovať enormný rast záujmu o vysokoškolské štúdium (Uramová, M. – Valach, E. 2004), napriek relatívne
nízkej úrovni očakávaných dôchodkov jednotlivcov s vyšším vzdelaním. Od roku 1990 sa takmer päťnásobne
zvýšil počet prihlášok na vysokoškolské štúdium. Nasvedčuje to o postupnom uvedomovaní si významu
vzdelania v meniacich sa podmienkach a možnostiach súčasného sveta a o očakávaniach vyšších výnosov zo
vzdelania po zaradení sa jeho nositeľa do pracovných procesov. Otázne však je, či motivácie k vysokoškolskému
vzdelaniu nie sú u niektorých jednotlivcov spájané skôr s predstavou dosahovania výnosov zo vzdelania za
hranicami národnej ekonomiky.
To je však len jedna zo zvláštností podmienok tranzitívnej ekonomiky pri dosahovaní uvedeného cieľa. Pri
posudzovaní predpokladov na vytváranie možností na dosahovanie cieľov v oblasti vzdelania v podmienkach
Slovenska (a pravdepodobne aj ďalších tranzitívnych ekonomík) je vhodné vnímať aj ďalšie súvislosti. Týkajú sa
predovšetkým nevyhnutnosti reštrukturalizácie hospodárstva. Zo známych dôvodov sa reštrukturalizácia
v podmienkach tranzitívnej ekonomiky týka všetkých sfér života spoločnosti. V hospodárskej oblasti sa to týka
makroekonomiky aj mikroekonomiky. Takéto zásadné zmeny, ktoré menia podmienky vykonávania
ekonomických činností ľuďmi, nie sú charakteristické pre tradičné trhové ekonomiky. Tie sa týkali
predovšetkým zmien v mikrosfére pri riešení dôsledkov zmien relatívnych cien inputov a predpokladov
udržateľného rastu ekonomiky.
Postupnosť krokov, ktoré boli v podmienkach Slovenska zvolené pri reštrukturalizácii slovenskej ekonomiky
dokumentuje, že súvisiace procesy až doteraz boli orientované predovšetkým na veľké štruktúrne reformy
(vlastnícke vzťahy, zdravotníctvo, dôchodky, školstvo, sociálna a daňová oblasť, verejné financie a pod.). Ich
cieľom bola makroekonomická stabilizácia hospodárstva, zvýšenie rastového potenciálu krajiny a formovanie
konkurenčného prostredia, v ktorom ekonomické subjekty mikrosféry realizujú svoje ekonomické činnosti.
Očakáva sa, že po implementovaní uvedených veľkých systémových zmien do ekonomiky až následne bude
reštrukturalizácia intenzívnejšie pokračovať aj v mikroekonomickej oblasti. Možno z toho odvodiť, že
očakávané zmeny v mikroštruktúre slovenskej ekonomiky ešte len budú intenzívne pôsobiť na požiadavky
kladené na pracovnú silu vrátane požiadaviek kladených na ich vzdelanie (štruktúru aj úroveň).
Napriek tomu aj v podmienkach Slovenska počas doterajšej transformácie došlo k veľkým zmenám, ktoré
priamo súvisia so vzdelaním pracovnej sily a jej schopnosti adaptovať sa na meniace podmienky. Medzi tieto
zmeny možno zaradiť pohyb pracovnej sily medzi sektormi a odvetviami hospodárstva, ako to dokumentujú
štatistické údaje. Najväčší pohyb pracovníkov po roku 1990 bol zaznamenaný v poľnohospodárskej prvovýrobe,
ktorý sa týkal takmer 300 tis. osôb. Len medzi rokmi 1997 až 2002 došlo k zníženiu počtu pracujúcich
v primárnom sektore o 78,9 tis. osôb, v sekundárnom sektore k zníženiu o 70,9 tis, osôb a k zvýšeniu počtu
pracujúcich v terciárnom sektore o 41,6 tis, osôb. Dôsledkom týchto zmien, a samozrejme aj ďalších okolností,
bol narastajúci počet nezamestnaných osôb. Približne 100 tis. osôb v sledovanom období nenašlo uplatnenie na
trhu práce a možno ich označiť ako štruktúrne nezamestnaných. Mnohých z nich pri zaraďovaní sa do
pracovného procesu týkali aj otázky vhodného vzdelania, najmä štruktúry odborného vzdelania.
34
V podmienkach Slovenska sa k týmto makroekonomickým vplyvom pripájajú, čiastočne už aj v súčasnosti,
podľa očakávaní však najmä v relatívne krátkej budúcnosti zmeny, ktoré by sa mali postupne uskutočniť
v mikrosfére. Možno súhlasiť s názormi (Baláž, P. a kol. 1997, s. 141), že vzhľadom na otvorenosť slovenskej
ekonomiky bude nevyhnutné transformovať podstatnú časť z minulosti zdedených produkovaných statkov na
štruktúru skutočne požadovanú na svetových trhoch, súčasne s vyššou úrovňou efektívnosti zhodnocovania
inputov. Nevyhnutnosť permanentných inovácií produkovaných statkov a poskytovaných služieb, ako reakcia na
meniace sa preferencie spotrebiteľov a na vytváranie predpokladov na udržanie si pozícií na konkurenčných
trhoch, bude ďalej prehlbovať zmeny v obsahu práce. V najvšeobecnejšej rovine sa zmeny v obsahu práce
v dôsledku inovačných procesov prejavujú v posune od fyzickej k duševnej práci, ktorej obsahom nevyhnutne
musia byť vyššie poznatky vrátane vzdelania. Na súvislosti medzi súčasnými a očakávanými zmenami
v mikroštruktúre a zmenami v obsahu a charaktere práce upozorňuje viac autorov (Gibson, R. 1998; Valach, E.
2002).
Z uvedeného stručného náčrtu okolností, ktoré predovšetkým determinujú podmienky dosahovania cieľa
Európskej únie v oblasti vzdelanosti v podmienkach Slovenska možno odvodiť, že na adaptačnú schopnosť
pracovnej sily na makroekonomické a mikroekonomické štruktúrne zmeny bude pôsobiť okrem iných okolností
aj úroveň jeho poznatkov, a v tom najmä vzdelania, ako pri prechode na iné pracovné miesto, tak aj na danom
pracovnom mieste. Makroekonomické a mikroekonomické zmeny v štruktúre hospodárstva sa nevyhnutne musia
prejaviť v zmenách požiadaviek na pracovnú sily z pohľadu úrovne jej vzdelania aj odbornej štruktúry vzdelania.
Východisková situácia Slovenska pri smerovaní k vzdelanostnej ekonomike je pomerne priaznivá, pokiaľ ide
o súčasnú celkovú vzdelanostnú úroveň obyvateľstva, aj keď sa v nej prejavujú určité zhoršujúce tendencie2.
Menej priaznivá situácia je v oblasti vzdelanostnej štruktúry obyvateľstva, kde sa očakávajú najväčšie zmeny
v orientácii študijných odborov a špecializácií v nadväznosti na očakávané zmeny v mikroštruktúre. Aj v podiele
obyvateľstva s vyšším vzdelaním existujú určité rezervy3. Zvyšujúci sa záujem najmä o vysokoškolské štúdium
však v tomto smere poskytuje určité optimistické výhliadky. Predstavy o ďalšom vývoji a smerovaní
vzdelanostnej úrovne na Slovensku sú zahrnuté vo vládnych dokumentoch4, ktorých závery korešpondujú
s cieľmi Európskej únie. Prostriedkom na dosiahnutie cieľov v oblasti vzdelanostnej úrovne obyvateľstva má byť
podpora rozvoja ľudského potenciálu prostredníctvom rozvoja ľudských zdrojov.
V súvislosti s hodnotením východiskovej situácie a očakávaných (predovšetkým štruktúrnych – Valach, E.
2002)) zmien v podmienkach vykonávania ekonomických činností jednotlivcov sa v Koncepcii výchovy
a vzdelávania v SR v nadväznosti na uskutočnené zmeny vo vlastníckych vzťahoch zdôrazňuje nezastupiteľná
úloha štátu i súkromného sektora v oblasti profesionálneho vzdelávania. Vzdelanie sa v ekonomických
procesoch vníma ako tá rozhodujúca zložka kvalifikácie jednotlivca, ktorá mu umožní v určitom čase a priestore
vykonávať určité povolanie. V tomto zmysle vzdelanie možno vnímať ako predpoklad úspešnosti jednotlivca,
podniku i spoločnosti. Týka sa teda nielen jednotlivca, ale aj súkromného a verejného sektora. S aplikáciou
takého prístupu ku vzdelaniu je spojený rad teoretických i praktických otázok.
V teoretickej oblasti sa vzťah jednotlivca k vzdelaniu najčastejšie vysvetľuje na základe aplikácie teórie
ľudského kapitálu (Becker, G. S. 1964; Becker G. S. 1997). V tejto teórii vzdelanie tvorí súčasť ľudského
kapitálu a je spojený s investíciami do vzdelávania. Jednotlivec pri investovaní do svojho ľudského kapitálu
porovnáva očakávané výnosy a náklady na vzdelávanie. Predpokladá sa pritom, že vzdelanie je predovšetkým
súkromným statkom, z ktorého úžitky plynú predovšetkým jednotlivcovi. Určité aspekty verejného statku je
možné pripísať len základnému a strednému vzdelaniu (Pavlík, J. 1996, s. 57). Vzdelanie sa začalo stále viac
vnímať ako zdroj ekonomického rastu a niektorí ekonómovia dokazujú, že investície do ľudského kapitálu môžu
byť efektívnejšie ako investície do vecného kapitálu.
Napriek určitej paralele medzi vecným a ľudským kapitálom medzi nimi existuje podstatný rozdiel. V súlade
s prevládajúcou neoklasickou ekonomickou teóriou je súkromný kapitál (vecný alebo finančný) spravidla vždy
inputom do výrobného procesu. Vlastník ho môže predať alebo vymeniť za iný úžitok. Predpokladá sa, že vo
všetkých prípadoch použitia kapitálu vlastník dosahuje úžitok (dôchodok). Tieto pravidlá neoklasiky však
2
Nejde síce o zásadné zhoršujúce sa tendencie, nemožno ich však nevnímať. Podľa Správy o pokračovaní
reforiem na trhu produktov a kapitálových trhov (tzv. Cardiffská správa) Ministerstva financií SR z októbra 2004
(s. 32) úroveň vzdelania v SR poklesla medzi rokmi 2001 až 2003 z 94,4% na 94,1%, kým v krajinách Európskej
únie (15) v tom istom období stúpla zo 73,4% na 74,0% a v krajinách EÚ (25) zo 76,2% na 76,8%.
3
Podľa Národného rozvojového programu Ministerstva výstavby a regionálneho rozvoja SR (marec 2003) na
Slovensku len 11% z celkového počtu ekonomicky aktívnej populácie disponovalo s vyšším ako stredoškolským
vzdelaním (ISCED 4 – 6), čo je značne nižší podiel oproti priemeru krajín Európskej únie.
4
Koncepcia rozvoja výchovy a vzdelávania v SR na najbližších 15 – 20 rokov (projekt MILÉNIUM), Národná
správa o celoživotnom vzdelávaní sa za SR, Stratégia informatizácie spoločnosti v podmienkach SR
a nadväzujúce rezortné materiály.
35
nemožno uplatniť na ľudský kapitál. Vzdelanie ako podstatná časť ľudského kapitálu nemôže byť predmetom
výmeny na trhu, nie je oddeliteľné od vlastníka, je obmedzené na osobu, ktorá s ním disponuje. Vzdelanie môže
byť len prostriedkom na dosahovanie očakávaní vyšších výnosov (mzdy) zo vzdelania jednotlivcom.
Očakávania vyšších výnosov zo vzdelania sú v zmysle teórie ľudského kapitálu rozhodujúcim motívom
správania sa jednotlivca vo vzťahu k svojmu vzdelaniu. Ak by racionálne konajúci jednotlivec neočakával vyššie
výnosy z vyššieho vzdelania, pravdepodobne by ho nič nemotivovalo k zvyšovaniu si svojho vzdelania alebo k
permanentnému rozvíjaniu si svojich poznatkov v priebehu vykonávania ekonomických činností. Takéto
chápanie motivácií jednotlivca k vzdelaniu korešponduje so smithovským chápaním prirodzenej povahy človeka,
ktorý sleduje svoje vlastné záujmy, snaží sa zväčšovať svoje individuálne bohatstvo, čím napĺňa aj záujmy
krajiny (Valach, E. 2003). V tejto súvislosti má význam posudzovať, ako vzdelanie jednotlivca môže prispievať
k naplňovaniu záujmov krajiny. Otázkou teda zostáva predovšetkým chápanie úžitkov zo vzdelania, či úžitky zo
vzdelania plynú len jednotlivcovi, ktorý daným vzdelaním disponuje, alebo možno úžitky zo vzdelania chápať aj
ako zdroj úžitkov pre iných jednotlivcov.
Až na výnimky každý jednotlivec disponuje určitou úrovňou vzdelania, ktoré nadobudol v rôznych formách
výchovnovzdelávacej sústavy alebo samovzdelávaním. Z charakteru vzdelania vyplýva, že predmetom výmeny
na trhu môžu byť len úžitky, ktoré sú hmotným alebo duševným produktom vzdelania. V tomto zmysle
vzdelanie, hoci nemá znaky obchodovateľného statku, môže byť zdrojom bohatstva tých jednotlivcov, ktorým
plynú úžitky za vzdelania.
V tejto stati sa pokúsime poukázať na jednu z možností chápania toku ekonomických a
mimoekonomických úžitkov, ktoré plynú zo vzdelania jednotlivca. Predpokladáme pritom, že sú splnené
základné podmienky na to, aby zo vzdelania mohli plynúť úžitky. Tieto podmienky možno zhrnúť do dvoch
základných predpokladov:
- Jednotlivec s určitým vzdelaním nachádza uplatnenie na trhu práce, čo je predpokladom dosahovania
očakávaných výnosov z investovaného kapitálu do vzdelania.
- Jednotlivec je schopný a ochotný zdieľať produkty svojho vzdelania vo vzťahu k danej pracovnej
činnosti a tiež vo vzťahu k iným jednotlivcom. Je teda schopný a ochotný kapitalizovať svoj ľudský
potenciál, v našom prípade poznatky nadobudnuté vzdelaním.
Podrobnejšie skúmanie tokov úžitkov zo vzdelania, ak sú splnené uvedené podmienky, potom umožňuje
nasledovný zostručnený pohľad na nositeľov úžitkov zo vzdelania. Za rozhodujúceho príjemcu úžitkov zo
vzdelania možno označiť jednotlivca, ktorému plynú úžitky zo vzdelania predovšetkým v týchto oblastiach:
- Jednotlivec s vyšším vzdelaním môže dosahovať vyššie výnosy zo vzdelania v dôsledku možnosti
dosahovania vyššej produktivity a kvality práce.
- Vyššie vzdelanie zvyšuje adaptačnú schopnosť jednotlivca na zmeny najmä v obsahu a charaktere práce
a to ako pri prechode na iné pracovné miesto, tak aj v danom pracovnom zaradení.
- Vyššie vzdelanie determinuje možnosti dosahovania vyššieho spoločenského statusu (sebarealizácie),
jednotlivec teda môže dosiahnuť na základe vyššieho vzdelania úžitok aj v mimopracovnej oblasti.
Uvedené možnosti dosahovania úžitkov zo vzdelania jednotlivca možno označiť za jeho primárnu motiváciu ku
vzdelaniu. Sledovanie tokov úžitkov zo vzdelania môže ďalej pokračovať napríklad z pohľadu podniku
(organizácie). Z vyššieho vzdelania úžitky podniku plynú najmä z toho, že:
- Vyššia produktivita práce jednotlivca s vyšším vzdelaním posúva hraničný produkt práce (ceteris
paribus) a tým aj objem produkcie.
- Vyššie vzdelanie jednotlivcov je predpokladom aplikovania výsledkov vedecko-technického pokroku
v podniku (pracovnej adaptability jednotlivca).
- Vzdelanostná úroveň jednotlivcov determinuje sociálnu adaptáciu pracovníkov podniku.
Existujú aj oblasti, v ktorých možno identifikovať príjemcov úžitkov zo vzdelania v rámci celej spoločnosti.
Hoci toky úžitkov tohto druhu sú spravidla nemerateľné a spravidla sa dajú len ťažko exaktne vyjadriť, majú
charakter nepeňažných ziskov jednotlivcov ktoré zvyšujú kvalitu ich života, vplyv vzdelania ani v tejto oblasti
nie je zanedbateľný. Bez nároku na vyčerpávajúcu odpoveď na otázku, aké úžitky plynú spoločnosti zo
vzdelania jednotlivca, ako najčastejšie bývajú uvádzané tieto oblasti:
- Úžitky zo vzdelania jednotlivcov zvyšujú efektivitu fungovania demokracie a demokratických inštitúcií.
- Pozitívne vplývajú na sociálne správanie sa jednotlivca, na znižovanie zjavnej trestnej činnosti, čo má
vplyv na znižovanie nákladov štátu.
- Úžitky zo vzdelania jednotlivca sa stávajú súčasťou zásoby celospoločenského povedomia, ktoré môžu
využívať ďalší jednotlivci a ďalšie generácie.
36
-
Invencie, ktoré vznikajú ako produkt poznatkov zo vzdelania, nemožno izolovať a sú zdrojom ďalších
invencií.
Uvedené a ďalšie oblasti, do ktorých plynú úžitky zo vzdelania, len podčiarkujú význam vzdelania jednotlivca
najmä v súvislosti s predpokladaným moderným vývojom ľudskej spoločnosti. Úvahy potom možno viesť tým
smerom, že produkty vzdelania možno chápať ako určitú spätnú väzbu medzi vzdelaním jednotlivca a medzi
poznatkami ďalších jednotlivcov. Vyplýva to z toho, že pri splnení vyššie uvedených podmienok racionálne
konajúci jednotlivec využíva pri sledovaní svojich vlastných záujmov aj tie príležitosti, ktoré trhom
neprechádzajú, prispievajú však z zvyšovaniu jeho úžitkov (hmotného aj duševného bohatstva).
S premenou ľudského potenciálu, ktorého rozhodujúcu časť tvorí vzdelanie, na konkrétne úžitky súvisí
predovšetkým otázka sledovania vlastných záujmov pri dosahovaní vyšších výnosov za vzdelania. Vnímanie
tokov úžitkov zo vzdelania môže napomôcť k posúdeniu aj tej časti úžitkov zo vzdelania jednotlivca, ktoré
v zmysle uvedeného neprechádzajú trhom. Môže napomôcť aj k vysvetľovaniu vzťahu medzi príjemcami
úžitkov zo vzdelania a nositeľmi nákladov na vzdelávanie. Predovšetkým uvedené súvislosti evokujú otázku, či
možno úžitky zo vzdelania, ktoré sú obmedzené na danú osobu a z ktorých úžitky môžu plynúť aj iným osobám,
považovať za voľný statok a takto k nemu pristupovať v teórii i praxi. V súvislosti s chápaním významu
vzdelania ako prostriedku na dosahovanie ekonomického a intelektuálneho rozvoja spoločnosti si tieto otázky
zasluhujú zvýšenú pozornosť. Najmä v situáciách ktoré signalizujú tendencie v praxi, keď jednotlivec mnohokrát
uvažuje o dosahovaní výnosov zo vzdelania za hranicami národnej ekonomiky, v rámci ktorej vzdelanie
nadobudol.
Literatúra
[1]
[2]
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
[9]
[10]
[11]
[12]
BALÁŽ, P. a kol. Medzinárodné podnikanie. 2. vyd. Bratislava : SPRINT, 1997. ISBN 80-88848-08-3.
BECKER, G. S. Human Capital. Columbia Unoversity Press, 1964.
BECKER, G. S. Teorie preferencí. Praha : Grada Publishing, 1997. ISBN 80-7169-463-0.
DRUCKER, P. F. Cesta k zítřku. Management pro 21. století. Praha : Management Press, 1993. ISBN 8085603-28-4.
GIBSON, R. (ed.) Nový obraz budoucnosti. Praha : Management Press, 1998. ISBN 80-85943-80-8.
NAISBITT, J.; ABURDENOVÁ, D. Megatrendy 2000. Desať smerov na deväťdesiate roky. Bratislava :
Bradlo, 1992. ISBN 80-7127-050-4.
PAVLÍK, J. (ed.) Gary Becker v Praze. Praha : Centrum liberálních studií, 1996. ISBN 80-85341-56-5.
SAMUELSON, P. A.; NORDHAUS, W. D. Ekonómia. Bratislava : Bradlo, 1992. ISBN 80-7127-029-6.
TAPSCOTT, D. Digitální ekonomika. Naděje a hrozby věku informační společnosti. Brno : Computer Press,
1999. ISBN 80-7226-176-2.
URAMOVÁ, M.; VALACH, E. Význam vzdelania vo vývoji štruktúry hospodárstva. In: Ekonomika
a spoločnosť, vedecký časopis Ekonomickej fakulty UMB Banská Bystrica, roč. 5, č. 1, 2004 (s. 11 – 25).
VALACH, E. Determinanty vývoja štruktúry hospodárstva. Banská Bystrica : Ekonomická fakulta UMB,
2002. ISBN 80-8055-658-X.
VALACH, E. Dejiny ekonomických teórií. Banská Bystrica : Ekonomická fakulta UMB, 2003. ISBN 808055-821-3.
37
38
IMPLEMENTACE D IPLOMA SUPLEMENT V PROSTŘEDÍ EPI K UNOVICE
Jaroslav Kavka
Evropský polytechnický institut, Osvobození 699, 686 04 Kunovice, Česká republika
Tel.572 548 035, Fax: 572 549 018, E-mail:[email protected]
Abstrakt.Předložený příspěvek je zaměřen na objasnění principů souvisejících s vzájemným
uznáváním vysokoškolských studií na univerzitách v různých zemích Evropy. Kromě toho stručně
upozorňuje na různé aspekty jednotného hodnocení, připomíná různé situace, které mohou během
studia nastat, ilustruje připravenost převodního kreditního systému k praktickému použití.
Klíčová slova: kredity, kreditní systém, uznání studia, ECTS, mobilita , program Erasmus, program
Socrates
Úvod
Evropská Unie podporuje spolupráci mezi universitami jako prostředek zlepšení kvality vzdělávání studentů a
mobilita studentů je jedním z hlavních prvků této spolupráce. Evropský program Erasmus jasně demonstruje, že
studium v zahraničí může být velmi hodnotným přínosem k tomu jak si rozšířit znalosti o dané zemi, o její
kultuře a jak si zdokonalit jazyk, současně je to důležitý prvek akademického a profesionálního rozvoje studentů.
Uznání studia a diplomů je prvním kriteriem pro otevřenou oblast studia v Evropě, kde se studenti a učitelé
mohou bez překážek pohybovat. Z tohoto důvodu byl vytvořen Evropský převodní kreditní systém v rámci
programu Erasmus jako prostředek zlepšení akademického uznání pro studium v zahraničí. Externí hodnocení
ECTS (European Credit Transfer System) prokázalo možnosti tohoto systému a Evropská komise se rozhodla
zahrnout ECTS do svého návrhu na program Socrates především pro kapitolu I o vyšším vzdělávání/Erasmus/.
ECTS se nyní posunuje ze svého pilotního projektu směrem k širšímu využití jako jeden element evropského
rozměru vyššího vzdělávání.
ECTS poskytuje nástroj pro převoditelnost tak, aby se vytvořilo spojení organizací a pro studenty se rozšířily
možnosti výběru. Použitím tohoto systému je pro vzdělávací organizace jednodušší ohodnotit dosažené výsledky
studenta použitím společně vnímaného měřítka – kredity a známky – a umožňuje taky objasnit národní systém
vyššího vzdělávání. ECTS je založen na třech základních prvcích:
Informace (o studijním programu a dosažených výsledcích studenta)
Společné dohody (mezi partnerskými institucemi a studentem)
Použití kreditů ECTS (pro označení zatížení studenta)
Evropský polytechnický institut,s.r.o. Kunovice přejímá v plné míře výše uvedenou aktivitu a
prakticky již tento systém využívá. Jelikož jde o nový systém, považuji za vhodné, alespoň ve stručnosti se
zmínit o jeho významu a principech.
Jak stanovit ECTS kredity na studijní období?
Kredity ECTS by měly být stanoveny shora dolů. Výchozím bodem by měl být studijní program a normální
průběh studia, který student musí absolvovat v akademickém roce, aby splnil podmínky oficiální délky studia.
Měli bychom se vyhnout desetinnému dělení kreditů. U modulových programů, které stejně váženy, nebo kde je
kreditní systém založen na zatížení studenta je velmi jednoduché převést pomocí koeficientu. Jestliže např. česká
vysoká škola má 20 kreditů za školní rok pak převedení na ECTS je jednouché vynásobení koeficientem 3.
Všechny studijní předměty – povinné i nepovinné – by měly mít přiděleny kredity ECTS. Kredity by měly být
přiděleny taky na projekty, závěrečné práce, praxi pokud jsou součástí studijního programu, včetně
postgraduálního studia, a pokud jsou výsledky hodnoceny.
39
Je vztah mezi kredity ECTS a náročností předmětů?
Tento vztah není. Náročnost předmětu nemůže být specifikována ECTS kredity. Složitost předmětu je popsána
nabízející organizací v informačním balíčku. Zde se dají najít cíle a předmět, požadované předběžné znalosti,
používané učební metody, způsob hodnocení a popis předmětu. Tyto prvky jsou v případě potřeby doplněny na
základě osobních kontaktů zainteresovaných. Tyto informace pomáhají studentovi a koordinátorovi vysílající
organizace zhodnotit vhodnost transferu určitých předmětů a jak budou přijaty přijímající organizací. Je
záležitostí akademických pracovníků posoudit zatížení studentů a tak rozdělit kredity. Pokročilejší úroveň
předmětu nesmí mít více kreditů než méně pokročilá, jen z důvodu pokročilosti.
Je vztah mezi ECTS kredity a počtem hodin přednášek?
V nejjednodušším případě je, ale nezapomeňme, že ECTS kredity nejsou založeny na hodinách přednášek , ale
na celkovém zatížení studenta, které je ovlivněno počtem hodin přednášek a cvičení. Pokud je školní rok tvořen
jen tradičními přednáškami, cvičením a zkouškami je pravděpodobné, že počet těchto kontaktních hodin ovlivní
zatížení studenta a tedy ECTS kredity pro každý předmět. Podstata se může měnit tak jak se mění počty hodin
přednášek v dalších letech studia i když každý rok by měl zahrnovat 60 kreditů ECTS. Dva instituty mohou
vzdělávat studenty různými způsoby např. jedna organizace bude učit 5-ti kreditní kurs jako 24 hod cvičení, 6
hod.přednášek a 60 hod. samostatné práce před zkouškou přičemž druhá organizace může učit stejný 5-ti
kreditový kurs jako 24 hod. cvičení, 36 hod. přednášek a 30 hodin samostudia. V tomto případě obě instituce
mají srovnatelné výstupy se stejným zatížením studenta a přiřadí stejný počet ECTS kreditů i když počet
kontaktních hodin je velmi odlišný.
Co dělat jestliže je délka studia kratší než průměrný čas potřebný pro studenta aby dokončil studium.
U některých škol je průměrná délka studia kratší než doba potřebná pro studenta aby dokončil studium. Kredity
ECTS musí být přiřazeny k oficiální délce studia a ne k času, který student potřebuje k jeho dokončení.
Toto může vyvolávat problémy u hostujících studentů protože jejich 60 kreditové studium můžou pociťovat jako
vyšší zatížení než u průměrného domácího studenta.
V některých školách mají studenti povoleno rozdělit si zkoušky nebo si je posunout na dobu, kdy mají jistotu, že
učivo zvládli. Hostující studenti zpravidla tuto možnost nemají, protože musí začít studium na začátku
akademického roku v domácí škole. Pokud uvedené situace mohou znevýhodnit hostující studenty ve srovnání s
domácími studenty a komplikovat tak získání 60 kreditů, měl by tento stav být podrobné popsán v doplňujících
informacích tak, aby si studenti a koordinátoři mohli připravit reálný plán.
Udělování kreditů ECTS pro studenty.
Jaký je rozdíl mezi kredity přidělenými na studijní obor a udělení kreditů studentovi? ECTS kredity jsou
přiděleny na studijní obor,ale jsou uznány studentovi jen v případě úspěšné zkoušky a potřebných písemných
prací. Jinými slovy student nedostane kredity jen na základě docházky do kursu – musí splnit podmínky uvedené
v hostující škole a musí prokázat, že plně zvládl stanovené cíle předmětů. Splnění požadavků může být formou
písemné nebo ústní zkoušky, semestrální práce, kombinací obojího nebo prezentací na semináři – tyto informace
by měly být uvedené v informačním balíčku.
Co dělat v případě, že se student nemůže účastnit vypsaných termínů zkoušek?
Některé studijní obory sestávají z modulů, které jsou rozděleny do více studijních let a před vykonáním zkoušky
je musí student absolvovat. Takový systém může tvořit problémy pro hostující studenty, kteří jsou na škole po
dobu jednoho semestru nebo roku. V takových případech by mohli absolvovat jen část celého kursu a nemohli
by dostat ECTS kredity.
Řešením může být úprava programu tak, aby umožnila dostupnost pro hostující studenty. Pokud chtějí zachovat
status quo, doporučuje se přidělit ECTS kredity na jednotlivé části kursu a organizovat dělené hodnocení pro
hostující studenty.
Co dělat jestliže domácí zkoušky nemohou být nahrazeny?
Tak jak je uvedeno výše, úplné akademické uznání předpokládá nejenom, že pobyt na zahraniční škole nahrazuje
studium na domácí škole, ale také že zkouška na zahraniční škole nahrazuje zkoušku na domácí škole.
Zkušenosti z realizace programu Erasmus ukazují, že většina škol je schopna zajistit plné akademické uznání.
Někdy je zkouška na domácí škole obsáhlejší a nemůže být nahrazena zkouškou v zahraničí. V takových
40
případech musí domácí škola garantovat, že zahraniční zkouška bude co nejobjektivněji zohledněna např.
částečným snížením rozsahu domácí zkoušky.
Jak se hodnotí projekt, závěrečná práce a praxe?
V informačním balíčku by měly být popsány všechny kursy, výsledky studia a metody zpracování závěrečných
prací. Buďto převládají hodnotící metody hostující organizace nebo společné metody hostující a domácí
organizace.
Kredity nejsou udělovány podle známek, ale podle toho zda splnili požadavky zkoušek. Úspěšnost studentů je
hodnocena známkou.
Jak se převádí kredity ECTS?
Domácí a hostující organizace připraví převod výsledků pro každého studenta, který se účastní ECTS před a po
skončení studia v zahraničí. Kopie těchto výsledků je předána studentovi. Domácí instituce uznává počet kreditů
udělených zahraniční školou, takže kredity ze zahraniční školy nahrazují kredity, které by student získal na
domácí škole. Smlouva garantuje studentovi , že kredity odsouhlaseného studia budou převedeny.
Jsou používány dva modely převodu výsledků.
Některé domácí školy mají systém kursu po semestrech nebo po školním roce. V tomto případě, smlouva mezi
institucemi a studentem uvádí blok předmětů, které nahradí semestr nebo rok na domácí škole. Úspěšný student
dostane blok kreditů, který většinou je uveden v záznamech studenta a ne u jednotlivých předmětů v kursu.
Takto je zajištěno plné akademické uznání.
Jiné domácí organizace definují kvalifikaci podle seznamu předmětů, které se musí absolvovat a ukončit
zkouškou v průběhu určitých let. Dohoda o školení bude obsahovat seznam kursů nebo skupin kursů, které
odpovídají domácím kursům a které budou akademicky uznány. Kursy domácí školy mohou být uvedeny vedle
kursů hostující organizace v rámci smlouvy o vzdělávání. Úspěšný student dostane kredity s ohledem na kursy
domácí školy.Celkový počet takto uznaných kreditů by měl odpovídat celkovému počtu kreditů udělených
hostující organizací.
Tento druhý model je složitější na použití, ale pro některé národní systémy je potřeba převod podle jednotlivých
předmětů u některých profesí. Tam kde domácí škola zahrnuje volitelný materiál jako požadavek osnov, převod
kreditů u těchto předmětů může být velmi jednoduchý. Ve skutečnosti mohou organizace využívat mobilitu
studentů s ECTS pro rozšíření možností studentů.
Dosavadní zkušenosti výše uvedených principů v podmínkách Evropského polytechnického institutu
v Kunovicích
První zkušenosti s obdobným hodnocením naše škola získala již v 90 tých letech ve spolupráci s College ve
Sligo.
Kreditní systém se prakticky aplikuje od založení školy. Celému systému na škole je věnována náležitá
pozornost včetně proškolování pedagogického sboru. Od letošního roku bude vydáván Diploma Suplement všem
absolventům naší školy. V současné době naše škola poskytuje studentům výpis studijní náplně v anglickém
jazyku, což svým způsobem nahrazovalo Diploma suplement.
Dnes již zcela běžně se používá hodnotící stupnice (A,B,C….F) odpovídající bodovému ohodnocení
Literatura
[1] Program Socrates
[2] Euoropean Commission ECTS - users´guide
[3] Seminární práce studentů MZ
41
42
Ú ČETNICTVÍ PRO PLOŠNOU A PLIKACI V R EGIONU UHERSKÉ HRADIŠTĚ
Eva Kolářová
Abstrakt: Harmonizace účetnictví je pro EU nutností. Ve vyspělých zemích je profesi účetního
věnována velká pozornost. E-learningový studijní text vytvořený v naší škole je určen pro účetní
malých a středních firem, protože znalost účetnictví je důležitá pro úspěšné podnikání.
Klíčová slova: Harmonizace účetního výkaznictví, profesní vzdělání účetních, e-learningový studijní
text,
Pro přípravu volného pohybu zboží, osob a kapitálu v zemích Evropské unie je nutné vytvořit jednotné
podnikatelské prostředí, což nelze uskutečnit bez sbližování právních norem a ani bez harmonizace účetního
výkaznictví. Současný svět se mění a s ním se mění i prostředí, v němž účetnictví působí. Tyto změny mají
dynamický charakter a můžeme je najít v oblasti politiky, ekonomiky, technologie, financí, vládní intervence,
konkurenceschopnosti a kapitálových trhů. To vše staví před finanční účetnictví nové úkoly. Mezi ně patří i
požadavek, aby obsah účetních výkazů byl standardizován.
Harmonizace je přibližování účetních pravidel a účetních výkazů různých zemí do té míry, aby byly srovnatelné
a srozumitelné. V roce 1999 byla novela reagující na zavedení eura, v roce 2000 byla novelizace umožňující
oceňovat finanční nástroje velkých kapitálových společností reálnou hodnotou. Od 1.1.2005 všechny
společnosti, s jejichž cennými papíry se obchoduje na regulovaných trzích musí sestavovat konsolidované účetní
výkazy v souladu s IFRS. Pro ostatní podniky v zemích EU se aplikace IFRS nevztahuje, jsou povinny vést
účetnictví podle národních předpisů své země. Shoda ale nastala v tom, že účetní výkazy musí podávat věrný a
poctivý obraz o finanční pozici podniku.
Ve vyspělých zemích je účetnictví jako profesi přikládána velká důležitost. Podnikatelé vyžadují správné
informace, analýzu hospodaření firmy a podklady pro rozhodování managementu firmy. Investoři také požadují
pravdivé a nezkreslené informace o finanční a majetkové situaci firmy. Stát zodpovědný za rozvoj celé
společnosti se snaží zamezit falšování výsledků hospodaření firem.
Novela zákona účetnictví, která by měla sblížit českou legislativu s právem EU, vstoupila v platnost 1.ledna
2004. Tato novela vymezuje účetní jednotku, rozsah vedení účetnictví, účetní doklady, účetní zápisy, účetní
knihy, účetní závěrku, způsoby oceňování, inventarizaci majetku a závazků a úschovu účetních záznamů.
Profese účetních prošla v posledních letech bouřlivým vývojem. Účetní pracovníci byli specializovaní a vznikla
obrovská potřeba účetních pracovníků schopných vést účetnictví za účetní jednotku jako celek, předkládat účetní
výkazy, interpretovat jejich obsah a připravovat podklady pro důležitá finanční rozhodnutí při finančním řízení
podniků. Velká potřeba pracovníků s účetním vzděláním a vědomostmi i dovednostmi vést účetnictví a využívat
jeho informace nemohla být uspokojena původními účetními. Mnoho pracovníků z jiných oborů středoškoláků a
vysokoškoláků se rekvalifikovalo. Využívalo k tomu tradiční vzdělání nebo vzdělávací agentury, které získaly
akreditaci od ministerstva školství a rozvíjely systém mimoškolního specializovaného vzdělání.
Specialisty v oblasti účetního vzdělání pro profese hlavních účetních, finančních specialistů, poradců zajišťují
vysoké školy a profesní organizace účetních a auditorů. Účetní profese může být diferencovaná pro každý účetní
podsystém. Skupinu výkonných účetních pro určité specializace až bilanční účetní malé účetní jednotky
zabezpečují obchodní akademie v systému řádného vzdělání. Také ji zajišťují specializované rekvalifikační
kurzy.
Skupinu hlavních účetních vzdělávají obory vysokých škol nebo některých vyšších odborných škol. Hlavní
účetní je schopna řídit a kontrolovat zpracování účetnictví celé střední a velké účetní jednotky, interpretovat
informace účetní závěrky jako podklady pro finanční rozhodování, řešit daňové problémy a kontrolovat
správnost daní.
43
Další profesní vzdělání zajišťují v rámci postgraduálního studia specializované vysoké školy a profesní
vzdělávací instituce.
Profesní vzdělání dále pokračuje v rámci profesních institucí jako celoživotní vzdělání.
Znalost účetnictví je jednou z důležitých podmínek pro úspěšné podnikání a to nejen na úrovni velkých
podnikatelských korporací, ale i na úrovni středních i malých firem. Nové informace vyvolávají potřebu po
dostupném prostředku, který by umožnil rychlý přístup k těmto informacím, přinášel úsporu a byl z hlediska
pedagogického efektu dobře využitelný. Takový je kurz účetnictví na CD ROM.
Tato učební pomůcka byla zpracována s využitím současných didaktických poznatků a umožňuje studovat
účetnictví přístupnou formou s ohledem na časové možnosti a v prostředí a čase, který nejlépe vyhovuje. Obsah
kurzu zahrnuje celou problematiku podvojného účetnictví od základů účetnictví až po účetní závěrku. Za každou
kapitolou jsou ověřovací testy znalostí po jejichž úspěšném absolvování pokračujete v další látce. Kapitoly jsou
přehledné s názornými příklady, které pomáhají při osvojení učiva.
Každý, kdo tvoří e – learning studijní text musí vědět, komu je určen. Proto jsme se ve výzkumu zaměřili na
malé a střední podniky. Podniky maximálně do 50ti zaměstnanců. Při provádění průzkumu jsme se snažili, aby
respondenti byly adekvátní k otázkám. Jelikož se jednalo o otázky, o kterých nezasvěcený člověk mnoho neví.
Byl tedy kladen důraz na to, aby respondenti byly alespoň účetní podniku, v nejlepším případě daňový poradci
nebo auditoři. Výzkum, který se prováděl, se zabýval současnými otázkami, které souvisí se vstupem České
republiky do Evropské unie a s tím souvisejícími změnami v české legislativě.
Průzkum se snaží o znázornění povědomí českých podnikatelských subjektů o mezinárodních účetních
standardech a o záměrech vlády v oblasti mezinárodních účetních norem. Výzkum se prováděl pomocí
dotazníků. Tohoto výzkumu se účastnilo 74 respondentů ze zlínského a jihomoravského kraje.
Hypotéza 1:
Vláda České republiky chce zavést vykazování podle IAS/IFRS. Předpokládáme, že mnoho českých podnikatelů
neví o tomto záměru vlády.
Názorné zobrazení výsledků výzkumu ukazuje následující graf.
Máte dostatek informací o záměrech vlády v oblasti
IAS/IFRS?
4%
8%
ano
ne
částečně
45%
nevím
43%
Zdroj: vlastní výzkum.
Jen 8% ze 74 dotazovaných může říct, že o záměrech vlády v oblasti IAS/IFRS je dostatečně informovaná.
Částečně o tomto záměru vlády je informováno 45%.
Závěr: Hypotéza 1 nebyla potvrzena.
44
Hypotéza 2
Předpokládáme, že se zavedení IAS/IFRS se dotkne asi 20% dotazovaných.
Dotkne se Vás praxe zavedení IAS/IFRS?
34%
ano
39%
ne
asi ne
nevím
7%
20%
Zdroj: vlastní výzkum.
Zavedení vykazování podle IAS/IFRS do praxe předpokládá 39% podnikatelů a 34% ještě neví zdali se jich
v praxi nějak dotkne zavedení IAS/IFRS.
Závěr: Hypotéza 2 nebyla potvrzena.
Hypotéza 3
Zájem o školení, zabývající se problematikou IAS/IFRS bude velký.
Máte zájem účastnit se školení zabývající
se IAS?
27%
37%
ano
ne
nevím
36%
Zdroj:vlastní výzkum.
Zájem o školení by mělo 37 % respondentů. Tito respondenti tomuto tématu přisuzují jistou důležitost do
budoucna. 36 % těch, kteří odpověděli ne předpokládá, že se jích zavádění IAS/IFRS nedotkne.
Závěr: Hypotéza 3 byla potvrzena.
Na základě tohoto průzkumu byl vytvořen i e – lerningový text, který se zabýval novelou zákona o účetnictví a
je určen pro začínající účetní. Ale tento výzkum ukázal, že je vhodné do těchto učebních textů zahrnovat i
aktuální změny.
45
46
F INANCOVANIE VEREJNEJ SPRÁVY NA ÚROVNI MIEST A O BCÍ
V SLOVENSKEJ R EPUBLIKE
Štefan Cisko
Katedra ekonomiky, F-PEDaS, ŽU v Žiline
e-mail: [email protected]
Abstrakt: Na základe programového vyhlásenia vlády SR bola v roku 1998 vládou prijatá
koncepcia decentralizácie, na základe ktorej prišlo a prichádza k novému rozdeleniu kompetencie
medzi štátom, obcami a vyššími územnými celkami pri dodržaní princípov politickej ekvivalencie,
fiškálnej ekvivalencie, subsidiarity, nedelenia kompetencií a kompenzácii externalít. K 1.1.2004
prišlo k zmene usporiadania miestnej štátnej správy.
Nevyhnutnou súčasťou procesu decentralizácie a modernizácie verejnej správy sú zmeny v jej
financovaní. Decentralizácia kompetencií si vyžaduje aj decentralizáciu verejných financií. Vládou
schválený model verejnej správy a v tejto koncepcii prezentovaná miera decentralizácie si
vyžadovala zásadnú zmenu vzťahov medzi štátnym rozpočtom a rozpočtami územnej samosprávy.
Kľúčové slová: Štátna správa, verejná správa, samospráva, decentralizácia, financovanie obcí,
dane, poplatky, príjmy, výdavky, kompetencie.
Najstaršie samosprávne formy na Slovensku začali vznikať od prvej polovice 13. storočia. Niektoré sídliská,
ktoré sa stali mestami, sa na základe kráľovských privilégií vymaňovali zo závislosti od predstaviteľov územnej
štátnej správy – od hradných pánov (županov). Ich obyvatelia mali právo zriaďovať a a voliť si vlastné výkonné
orgány. Tie potom preberali do svojich rúk celú miestnu správu. Od 11. storočia do roku 1918 prebehlo na území
Slovenska 5 hlavných reforiem, pričom celky na regionálnej úrovni mali väčšinou samosprávny charakter. Ich
počet sa pohyboval medi 17 – 21. Šľachtické stolice postupne nahradili sústavu hradných panstiev, ktorá bola
kráľovskou, čiže v podstate štátnou územnou správnou organizáciou. Po vzniku Česko-Slovenska v roku 1918
bola územná samospráva výrazne obmedzená a od roku 1923 bola regionálna samospráva v zásade zlikvidovaná.
Miestna samospráva bola opäť obnovená v roku 1990.
Ústava Slovenskej republiky zaručovala od začiatku určitú autonómnosť miestnej samosprávy a po jej
novelizácii v roku 2001 sa posilnila aj autonómnosť druhej úrovne územnej samosprávy – vyšší územný celok
(kraj). Medzi oboma úrovňami územnej samosprávy neexistuje vzťah nadriadenosti a podriadenosti.
Od roku 1990 do roku 1991 existovala politická vôľa decentralizovať verejný sektor tak, aby obce a vyššie
územné celky realizovali čo najviac verejných služieb. V roku 1992 sa diskusie zastavili z dôvodu riešenia
vzťahov v bývalej Československej federatívnej republike, ktoré vyústili do vzniku samostatnej Slovenskej
republiky k 1. januáru 1993.
Diskusia o decentralizácii sa objavila po roku 1998. Na základe programového vyhlásenia vlády SR bola vládou
prijatá koncepcia decentralizácie, na základe ktorej prišlo a prichádza k novému rozdeleniu kompetencie medzi
štátom, obcami a vyššími územnými celkami pri dodržaní princípov politickej ekvivalencie, fiškálnej
ekvivalencie, subsidiarity, nedelenia kompetencií a kompenzácii externalít. K 1.1.2004 prišlo k zmene
usporiadania miestnej štátnej správy. Dôvodom bol presun viac ako 400 kompetencií zo štátnej správy na obce
a vyššie územné celky a zámer zvýšiť efektívnosť a kvalitu riadenia v štátnej správe. Boli zrušené integrované
krajské a okresné úrady a rozšírená sieť úradov špecializovanej štátnej správy podriadených priamo
ministerstvám. Model dezintegrovaných úradov špecializovanej miestnej štátnej správy fungoval na Slovensku
už v rokoch 1990 – 1996.
Organizácia a kompetencie miestnej samosprávy.
Okrem miest Bratislava a Košice existuje na Slovensku jednoúrovňová obecná samospráva. Mestá Bratislava
a Košice majú dve úrovne samosprávy: magistrátnu (Mesto) a mestské časti.
47
Obr. 1: Štruktúra organizácie miestnej samosprávy
Občania obce
Starosta (primátor)
poslanci zastupiteľstva
Obecný úrad
Prednosta
zložky úradu
rada
komisie
kontrolór
Obecná polícia
Obce sú právnickými osobami – vlastnia majetok, majú svoj rozpočet, personálnu a finančnú nezávislosť, môžu
podnikať, vyberajú miestne dane a poplatky. Zabezpečujú samosprávnu pôsobnosť (originálne kompetencie –
miestne komunikácie, hromadná doprava, verejné priestranstvá, ochrana prírody, vodné hospodárstvo, územné
plánovanie kultúra, miestna polícia, osvedčovanie listín atď.), ale v oblastiach, kde je to pre štát výhodnejšie
zabezpečujú aj výkon prenesenej pôsobnosti štátnej správy (oblasť matrík, stavebného poriadku a časti
kompetencií v školstve).
Financovanie miest a obcí (municipálu).
Nevyhnutnou súčasťou procesu decentralizácie a modernizácie verejnej správy sú zmeny v jej financovaní.
Decentralizácia kompetencií si vyžaduje aj decentralizáciu verejných financií. Vládou schválený model verejnej
správy a v tejto koncepcii prezentovaná miera decentralizácie si vyžadovala zásadnú zmenu vzťahov medzi
štátnym rozpočtom a rozpočtami územnej samosprávy, pričom úpravy sa dotkli aj iných oblastí: sústavy daní,
daňovej právomoci, zmien v štruktúre rozpočtov, zmien v rozpočtových pravidlách, zmien kritérií pri
prerozdeľovaní podielových daní, zmien princípu dotačného systému a štátnych fondov, ale aj zavedenie nového
systému finančného vyrovnávania (na princípoch solidarity a motivácie) na celoštátnej úrovni a na úrovni
vyšších územných celkov.
Predpokladá sa, že zmeny vo financovaní miest a obcí by mali priniesť tieto efekty:
• zvýšenie efektívnosti fungovania verejného sektora,
• väčšiu spravodlivosť financovania verejných a zmiešaných statkov,
• zvýšenú zodpovednosť miestnej samosprávy a samosprávy vyšších územných celkov pri zabezpečovaní
verejných služieb.
Súčasťou zmien muselo byť aj posilnenie finančnej autonómie územnej samosprávy, ktorá by mala mať
dostatočnú voľnosť pri stanovovaní výšky daní a poplatkov, pri stanovení ceny za miestne a regionálne služby.
Bolo potrebné posilniť aj daňovú právomoc miestnej samosprávy a dať v primeranom rozsahu daňovú právomoc
samospráve vyšších územných celkov. Posilnenie nezávislosti samosprávy si ale vyžaduje aj zvýšenie finančnej
zodpovednosti a zavedenie kontrolných mechanizmov zo strany štátu. Tieto mechanizmy by ale nemali
v žiadnom prípade narušovať autonómnosť rozhodovania územnej samosprávy o využití vlastných finančných
zdrojov a medzi jednotlivými úrovňami verejnej správy v žiadnom prípade nemôže vzniknúť vzťah
nadriadenosti a podriadenosti.
Všetky tri úrovne majú volených predstaviteľov, svoje kompetencie a svoje programy, za ktoré zodpovedajú
svojim voličom. Akýkoľvek vplyv jednej úrovne na druhú deformuje vzťah volič - volený predstaviteľ. Na
druhej strane sú potrebné dostatočné kontrolné mechanizmy pre všetky tri úrovne verejnej správy – zo strany
štátu pri kontrole grantov a transferov, ale aj zo strany nezávislého kontrolného orgánu (Najvyšší kontrolný úrad)
v rámci hospodárneho využívania všetkých verejných financií.
Podľa ústavy SR financujú obce svoje potreby z vlastných príjmov, ako aj zo štátnych dotácií. Zákon pritom
stanoví, ktoré dane a poplatky sú príjmom obce. Obce zostavujú rozpočet na každý rok. Od roku 2006 budú
zostavovať rozpočet na tri roky, pričom sa bude rozpočet každým rokom spresňovať.
V rokoch 1990-2003 boli obce financované najmä transfermi zo štátneho rozpočtu (podiel na štátnych daniach,
účelové dotácie). Proces decentralizácie obsahuje aj zmenu v oblasti financovania obcí. Hlavným zámerom je
posilniť finančnú autonómnosť obcí, zvýšiť stabilitu príjmovej základne, zvýšenie tlaku na efektívnejšie
využívanie vlastných príjmov a prepojenie rozsahu a kvality služieb poskytovaných územnými samosprávami
s daňovým zaťažením obyvateľstva.
48
Od 1. januára 2004 sa zmenil spôsob financovania preneseného výkonu štátnej správy v školstve. Obce, ako
zriaďovatelia základných škôl dostávajú finančné prostriedky podľa stanovených normatívov na jedného žiaka,
na druh, typ, veľkosť školy a podľa teplotných pásiem.
Príjmy obcí v roku 2004
Tab. 1: Plánovaná štruktúra príjmov v roku 2004:
Druh príjmu
Miestne dane a poplatky
z toho: daň z pozemkov
miestne poplatky
Podiel na štátnych daniach
Nedaňové príjmy
Príjmy z finančných transakcií
Transfer z kapitol ŠR (prenesený výkon štátnej správy)
Výsledok hospodárenia
SPOLU
mil. Sk
6 400,0
3 800,0
2 600,0
18 639,0
11 810,0
6 650,0
21 061,2
750,0
65 310,2
mil. Euro
160
% podiel
9,8
459
295
166
527
19
1 626
28,1
18,1
10,2
32,2
1,6
100,0
Z predchádzajúcej tabuľky je zrejmé, že najdôležitejším základom rozpočtov obcí sú daňové príjmy (miestne
dane a poplatky a podiel na štátnych daniach), ktoré tvoria 38% príjmov, nasledujú transfery na prenesený výkon
pôsobnosti štátnej správy (32,2%) a nedaňové príjmy.
Miestnu daň tvorí daň z nehnuteľnosti. Väčšinu daňových príjmov však tvorí v roku 2004 podiel obcí na dani
z príjmu fyzických osôb, dani z príjmu právnických osôb a cestnej dani. Podiel obcí na štátnych daniach sa
prerozdeľuje do jednotlivých rozpočtov podľa počtu obyvateľov (daň z príjmu fyzických osôb a cestná daň).
V prípade podielu na dani z príjmov právnických osôb sa podiel prerozdeľuje pomocou dvoch kritérií: počet
obyvateľov a sídlo právnickej osoby.
Od 1. januára 2005 sa pripravuje zmena financovania obcí financovania obcí, ktorá nadväzuje na komplexnú
daňovú reformu a zavedenie rovnej dane z príjmov a DPH (19 %). Táto zmena pozostáva z:
• posilnenia fiškálnej autonómie obcí v oblasti dane z nehnuteľnosti a miestnych poplatkov (stanovovanie
sadzieb, prechod na trhové ocenenie nehnuteľností a pod.),
• zmeny prerozdeľovania transferov zo štátneho rozpočtu na základe vzorca zohľadňujúceho štruktúru
prenesených kompetencií.
Výdavky obcí v roku 2004
Presunom kompetencií na obce sa objem výdavkov obcí oproti roku 2000 zdvojnásobil A predstavuje 65,3 mld.
Sk, čo predstavuje cca 21 % výdavkov štátneho rozpočtu a 5 % HDP Slovenskej republiky. Asi 40 % výdavkov
obcí je krytých vlastnými príjmami a 60 % transfermi zo štátneho rozpočtu.
Štruktúra výdavkov sa po presune kompetencií zásadne zmenila. Najväčšiu položku tvorí financovanie školstva,
potom nasleduje správa obce, sociálne veci, bývanie, atď.
V roku 2002 tvorili bežné výdavky 64 % celkových výdavkov a kapitálové výdavky cca 30 %.
Záver
V rámci zmeny systému je dôležité zvážiť mechanizmy, ktoré budú zmierňovať dopad prirodzenej súťaživosti
medzi územnou samosprávou. Ak by sa tak nestalo, mohlo by pokračovať rast rozdielov medzi regiónmi, medzi
obcami pri ponuke verejných služieb. Tento jav môže spôsobiť destabilizáciu sídelnej štruktúry, ale môže
pôsobiť negatívne aj v rámci finančného vyrovnávania.
Výdavky na verejné služby (najmä na sociálnu službu, ochranu životného prostredia, spracovanie odpadu, spätnú
logistiku atď.) budú neustále narastať. Nárast verejnej spotreby nebude možné realizovať len reštriktívnymi
opatreniami, je nevyhnutné, aby sa zvyšoval podiel občanov pri ich realizácii, či už vo fáze rozhodovania o ich
zabezpečovaní, alebo vyššou spoluúčasťou na ich úhrade.
V súvislosti s procesom decentralizácie je potrebné si uvedomiť, že miestna samospráva a samospráva vyšších
územných celkov sa budú výrazne podieľať na tvorbe hrubého domáceho produktu a to vytváraním podmienok
49
v rámci regionálneho rozvoja. Mestá a obce sú a budú zamestnávateľom, investorom (najmä do sociálnej
a technickej infraštruktúry), čím budú prispievať k vytváraniu podmienok životnej úrovne v príslušných
regiónoch.
Bez možnosti hospodárenia s majetkom za podmienok definovaných zákonom, by samospráva nemohla
zabezpečovať rast výdavkov na verejné služby inak ako zvyšovaním daní a poplatkov za služby, čo bude
vzhľadom na rozdielnu disponibilitu príjmov (osobných a verejných) v rodinách spôsobovať rast rozdielov, tlak
na objem finančného vyrovnávania a s tým súvisiace zvýšenie výdavkov na prerozdeľovanie.
Mestá a obce budú od Nového roka samy určovať, ktoré dane budú vyberať a v akej výške. Povinný bude iba
poplatok za komunálny odpad a drobné stavebné poplatky. Zmení sa aj prideľovanie peňazí od štátu. Tri štvrtiny
príjmov miest a obcí tvoria vlastné príjmy z miestnych daní a z nového mechanizmu finančného vyrovnávania.
To sú všetko peniaze, ktoré idú mimo štátneho rozpočtu. Zostávajúcich 25 % tvorí financovanie preneseného
výkonu pôsobnosti štátnej správy najmä v školstve. Končí sa tak každoročné dohadovanie, koľko peňazí zo
štátnych daní dostanú jednotlivé obce. Nový systém by mal byť spravodlivejší, prehľadnejší a obciam umožní
plánovať rozvoj na dlhšie obdobie.
Výšku dane, okruh osôb, ktoré ju musia zaplatiť, ale aj poskytovanie úľav, to všetko určia predstavitelia obcí vo
všeobecnozáväzných nariadeniach. Možnosti určiť ľubovoľnú sadzbu daní sa obávajú podnikatelia, pretože
úplné uvoľnenie pravidiel na určovanie sadzieb môže vytvárať priestor na korupciu a ovplyvňovanie
rozhodovania orgánov miestnych samospráv v prospech jednotlivcov alebo záujmových skupín.
Nový systém financovania obcí bude mať najtvrdší dosah na obyvateľov najväčších miest a najmenších obcí.
Krajské mestá síce dostali viac peňazí na výkon originálnych kompetencií v školstve a na opatrovateľskú službu,
ale prišli o dve tretiny dotácií na mestskú hromadnú dopravu, ktoré si majú podľa ministerstva financií nahradiť
najmä zvýšením daní z nehnuteľnosti. Najmenšie obce doplatili na to, že pre nízky počet obyvateľov
neposkytujú na svojom území opatrovateľské služby a nemajú ani školy. Zvyšovať dane však nemôžu, pretože
veľký podiel ich obyvateľstva často tvoria dôchodcovia alebo nezamestnaní. Samospráva na ich území nie je
podľa ministerstva financií efektívna. Riešením je spolupráca medzi susednými obcami. Rozdrobenosť sídiel na
Slovensku si zrejme vynúti pokračovanie komunálnej reformy, ktorá môže priniesť spájanie samosprávnych
funkcií obcí.
Summary
The reform of the local government and the issue of financing of cities and villages in the Slovak Republic have
gone through many stages since 1990 up to the present. The most important is the stage that began in 2004.
There is an expectation from it that changes in this field should reinforce financial independence of local
governments. Within the change of the local government organisation target scheme of the relations between
national and local budgets (apart from cash flows from foreign support programmes) is suggested.
Literatúra
[1] HAMMERNÍKOVÁ, B. Financování ve veřejném a neziskovém nestátním sektoru. Praha: Eurolex Bohemia,
2000. ISBN 80-902752-3-0. str. 214
[2] STIGLITZ, J.E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha : Grada, 1997.
[3] Materiály Ministerstva financií Slovenskej republiky (zverejnené na internetovej stránke)
50
REGIONAL POLICY OF EU AND ITS D EVELOPMENT
Sanamyan Elena Igorevna
Plehanov Russian Academy of Economics: Stremiannii alley 36,
Tel.: (095) 2379552, e-mail: [email protected]
Abstract: The main idea of my presentation is formed to marked degree of the regional problems
facing to many countries of the world, both economically advanced, and developing. In the given
work, by the example of EU, have been considered regional problems in countries-members of EU
on micro- and a macrolevel during the period from the beginning of 90th years on present time.
Keywords: regional policy, Commission, EU – 15, globalization, unemployment , European
Economic Community, European Fund of Regional Development
The topicality of the theme chosen is defined by the necessity of its consideration from a scientific point of you,
on the basis of certain features of a regional policy of EU and its development.
The regional policy of Western Europe is mainly directed towards bench marking of backward regions, up to the
average level, with accent on poorly economically and socially developed territories. The main means of such
alignment is redistribution of means comparatively the rich countries for the benefit of rather poor ones.
Mechanisms can have essential distinctions from country to country. Some of them are more effective, others less. This fact makes it necessary to carry out the analysis of not only the structural maintenance of the most
successful regional policy of the European Union, but also to look into a complex system estimation of the basic
results of its practical embodiment in European Union and in separate countries-participants of EU.
These given circumstances have formed the basis for a choice of the theme of research. The purpose of research
consists in estimating efficiency of a regional policy of the European Union. The main problems that are being
considered are the following:
• to study the essence of the regional policy of an economic integration grouping;
• to analyze features of a modern regional policy of the European Union;
• to reveal principles of a choice of priorities of a regional policy of EU;
• to characterize regional structure of the modern European Union and transformation of its regional
policy;
• to formulate possible positive and negative consequences of expansion of EU - 15 for the decision of
regional problems in the Union;
Results of the conducted research allow making some generalizations and conclusions:
1. The process of regionalizing is very important component of modern economic development, which is
increasing within the conditions of globalization
2. As criteria for process of regionalizing of economic can act as macro parameters, which are describing a
standard of living of the population in region. This parameters are take in general GDP and rate of
unemployment.
3. There are 4 basic directions of a regional policy:
•
To develop backward agrarian areas;
•
To develop depressive regions
•
To restrain growth of city agglomerations;
•
To restrain growth of regions with not standard environment
Each of directions always acts in the form of the state intervention in the regulation and development of
regions, through regional forecasting and programs.
4. The Commission of EU and others authorities are at the head of regional policy and they control at national,
regional and local levels, and also at all stages of programming.
5. In the legal basis of a modern regional policy of EU is the contract "about establishment of European
Economic Community", the Uniform European Certificate, the Maastricht contract, the Uniform program
document, documents "about creation of the European Fund of Regional Development" and other structural
51
funds.
6. The regional policy of EU helps to decrease the regional problems between different countries, but it cannot
cancel it because the problems are appeared due to world, national, regional tendencies.
7. The development of EU usually comes to sharpening of regional problems not only in micro levels but also
in macro levels .It explains policy of EU and its largest members concerning financing regional development
of new members.
8. In a regional policy of EU five basic purposes are allocated: In booklets on your tables it is possible to see as
money resources on the countries are distributed according to the purposes.
• Assistance to structural reorganization and development of backward regions. Regions where manufacture of
a total internal product counting upon one person makes 75 % of an average level in EU concern to their
number.
• Assistance to reorganization and development of depressive areas, parts of areas, including areas of labour
markets and cities with high unemployment and a decreasing level of industrial development.
• Struggle against long-term unemployment. On a share of persons looking for work and taking place without
work more than 12 months here serve is indicative is more senior.
• The help on inclusion of youth during a labour life. The basic parameter - youth looking for work (till 25
years).
• Assistance to carrying out of reform of the general agrarian policy with allocation of two independent
purposes (5а and 5b):
5a - modernization and development of manufactures serving an agriculture (preparations, processing and
selling of production rural and a forestry);
5b - assistance to development of rural areas.
The list of regions is reconsidered, each five years.
The EU pays the big attention to development of regions and a regional policy.
Due to that allows concluding that the main goal of the strategy of regional development is to make stronger
economical, political conditions and develop all regions on the basis of their specialization and the international
division of labor and on the basis of their resource potential and competitive advantages.
The information is based on the statistical data EVROSTAT, the economic organizations of the United Nations,
statistical annual report, UNKTAD and also on the finding of research of Russian and foreign experts on the
given problem.
The analysis of the statistical information was carried out by economic-statistical and graphic methods, and also
methods of comparisons and contrasting.
The work consists of introduction, three chapters, conclusion, and the list of the literature from 48 sources.
52
VYSOKÉ ŠKOLY AKO K ATALYZÁTOR K OMPLEXNÉHO ROZVOJA REGIÓNOV
V RÁMCI EURÓPSKEJ ÚNIE
Anton Blažej
Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíne, Študentská 1, 911 50 Trenčín, Slovenská republika
tel.: 00421 32 7400225, fax.: 00421 32 7400403, e-mail: [email protected]
Abstrakt: V prednáške sa zdôrazňuje, že postupná integrácia európskych štátov je súčasťou
celosvetových integračných procesov. Vedľa integrácie zahrňuje EÚ i oblasť budovania novej
ekonomiky založenej na nových poznatkoch. Tretí faktor, ktorý ovplyvní zjednocovanie Európy je
objektívna potreba budovania udržateľnej spoločnosti. Všetky tieto tri vývojové progresívne
tendencie nebude možné úspešne realizovať bez aktívnej a angažovanej účasti vysokých škôl.
Kľúčové slová: Integrácia, regióny, lokálna politika, nová ekonomika, poznatková spoločnosť,
udržateľný rozvoj, katalyzátor.
I. Postavenie a funkcia Európskej únie
Európska únie je politickým ako i ekonomickým spoločenstvom, ktoré zabezpečuje jednotný trh, má rozvinutú
legislatívu, zabezpečuje štyri základné slobody:
• slobodný pohyb kapitálu
• slobodný pohyb tovarov
• slobodný pohyb služieb
• slobodný pohyb osôb.
Občanom Európskej únie (EÚ) je každá osoba, ktorá má štátnu príslušnosť členského štátu.
EÚ rešpektuje národnú identitu členských štátov. Európa reprezentuje spoločenstvo hodnôt, ktoré členské štáty
záväzne rešpektuje ako sú základné ľudské práva a slobody dané Chartou základných ľudských práv.
Umožňuje postupný prechod na spoločnú menu Euro. Zdôrazňuje princíp solidarity, podporuje kultúrnu
rôznorodosť a vzdelávanie.
Pre Českú republiku (ČR) i Slovenskú republiku (SR) nebolo inej vhodnejšej alternatívy ako členstvo
v spoločnej integrovanej Európe.
Na obr. č. 1 sa charakterizuje, že EÚ bude mať charakter integračného zoskupenia na federálnych princípoch.
Vertikálne rozdelenie moci – subsidiarity objektívne musí obmedzovať štátnu suverenitu. Federálne princípy
integračného zoskupenia EÚ budú, pravdepodobne, najvhodnejšou formou pre zjednocujúcu sa Európu. Vedľa
výrazného usmerňovania fungovania európskych spoločných orgánov bude zabezpečovať i spoločné
komunitárne princípy z hľadiska regionálnej politiky.
53
Vertikálne rozdelenie moci - subsidiarita
EÚ – orgány EÚ
Obmedzenie štátnej
suverenity
Členské štáty EÚ
Regióny
Euroregióny
Mestá
Obce
•
•
•
MODEL EÚ
supranacionálna entita
integrácia regiónov
federálny princíp integrovanej Európy
Pre rozvoj Európskej únie je významné, ako sa bude ďalej budovať postavenie kompetencií orgánov EÚ
k rozvoju regiónov národných štátov, aby sa dosiahlo postupné ekonomické i sociálne vyrovnanie jednotlivých
regiónov. Zvláštnu pozornosť majú Euroregióny. Priama komunikácia európskych orgánov, ako i financovanie
vybraných regiónov rozvojových programov svedčí o tom, že idea „Európy regiónov“ pri rešpektovaní národnej
identity členských štátov získava na popularite, hlavne v regiónoch.
Pri zainteresovaní vysokých škôl na rozvoji regiónov bude nutné brať do úvahy, že priorita EÚ bude v rokoch
2005-2010 orientovaná na plnenie Lisabonskej stratégie. Táto sa rozpracovala pre roky 2001-2010.
Rozhodujúcich je 6 kľúčových smerov:
• vybudovať najkonkurencieschopnejšiu ekonomiku
• dosiahnuť najväčšiu dynamiku ekonomického rastu
• budovať sociálne orientovanú ekonomiku
• vybudovať novú ekonomiku založenú na poznatkoch
• budovať poznatkovú spoločnosť (knowledge society)
• zabezpečiť udržateľný rozvoj spoločnosti v rámci EÚ.
Bohužiaľ, Európa v rokoch 2001-2005 prehĺbila zaostávanie v niektorých oblastiach za USA a Japonskom.
Dokonca Čína nastúpila prudký ekonomický rozvoj. Očakáva sa kritická analýza plnenia Lisabonskej stratégie
v r. 2006, v rámci EÚ jej prehodnotenie a zreálnenie na druhú polovicu dekády (2006-2010).
Rozvoj v 21. storočí sa nesie v znamení niekoľkých významných tendencií, ktoré prinášajú kvalitatívne nové
pohľady na rozvoj ľudskej civilizácie.
Hlavné tendencie možno zhrnúť do týchto smerov:
• globalizácia svetovej ekonomiky
• informatizácia spoločnosti
• budovanie novej ekonomiky založenej na poznatkoch
• budovanie poznatkovej spoločnosti
• prechod na udržateľný rozvoj.
Mení sa postavenie a funkcia kapitálových zdrojov pre rozvoj. Ukazuje sa jednoznačne, že nie fixný kapitál, nie
finančný kapitál, ale ľudský kapitál bude rozhodujúci pre rozvoj ľudskej civilizácie. Tento trend zvýrazňuje
význam vzdelávania, význam vedy a tým význam a spoločenskú funkciu vysokých škôl. Od úrovne a kvality
vzdelania a kvalifikácie absolventov vysokých škôl závisí úroveň vedy a technológie a tým i úroveň a kvalita
výroby a služieb. Udržateľná spoločnosť bude budovať na múdrosti, kreativite a tvorivých schopnostiach. Tieto
54
vzťahy sú znázornené na obr. č. 2.
Veda
Priemysel
Poľnohospodárstvo
Služby
Vzdelanie
Udržateľný
rozvoj
Technológia
Strategické plánovanie, rozvojové projekty a fondy EÚ budú v rokoch 2006-2010 orientované prednostne na
podporu Lisabonskej stratégie. Vysoké školy by sa mali orientovať na identifikáciu kritických problémov
v oblastiach ekonomického rozvoja, sociálneho rozvoja a životného prostredia, ktoré sú nosnými piliermi
udržateľného rozvoja (obr. č. 3) a z nich vychádzať pri tvorbe strategických plánov, programov a projektov (obr.
č. 4) pre rozvoj regiónov.
Obr. č. 3.
environmentálny
UR
ekonomický
sociálny
UDRŽATEĽNÝ ROZVOJ
Obr. č. 4. Stratégické plánovanie EÚ na roky 2005 – 2010, Fondy EÚ na podporu Lisabonskej stratégie
Národné vlády
Rady vlád pre UR
Identifikácia kritických problémov
• Životného prostredia
• Sociálneho rozvoja
• Ekonomického rozvoja
Ciele riešenia
Metódy
Prostriedky
Výber z množiny
problémov
Strategické plány
Akčný plán ŽP
Akčný plán soc. rozvoja
Akčný plán ekon. rozvoja
Vedomostná
základňa
(vysoké školy)
Programy
Priemysel + služby
Ľudské zdroje
Poľnohosp. + vidiek
Základná infraštruktúra
Projekty
A
B
C
D
Rozpracovanie
Riešenie
Schválenie
Realizácia
UR
Práve vysoké školy sú centrami vedy a vedecko-technického rozvoja v regióne, sú centrami informácií, sú
centrami vzdelávania a garantmi celoživotného vzdelávania a preto majú všetky predpoklady preberať
zodpovednosť za komplexný rozvoj regiónov.
Závery
Tematika konferencie je veľmi aktuálna a objektívna funkcia vysokých škôl v oblasti rozvoja regiónov,
v ktorých pôsobia, je mimoriadne významná. Vysoké školy musia preberať spoločenskú zodpovednosť v prvom
rade za regióny, v ktorých pôsobia.
Región je pre nich zdroj študentov, absolventi nachádzajú v ňom uplatnenie. Prechádza sa na celoživotné formy
vzdelávania, takže kontakty s absolventmi sa budú prehlbovať a rozširovať.
55
Vysoké školy sa musia snažiť dosiahnuť súlad medzi ekonomickou, sociálnou, environmentálnou a kultúrnou
dimenziou rozvoja regiónu.
Vysoké školy majú možnosť zahrať integračnú úlohu medzi uvedenými rozvojovými dimenziami, majú
predpoklady lepšie zhodnotiť, porovnať a cieľavedome usmerňovať stratégiu EÚ v rozvoji regiónu, ako
rešpektovať globálne dimenzie na regionálnej i lokálnej úrovni. Rovnako v centre pozornosti vysokej školy
regiónu by mali byť základné princípy udržateľného rozvoja regiónu, efektívne spravovanie regiónu.
Závery konferencie by mali byť predmetom rokovania vedenia vysokej školy daného regiónu.
56
Ú LOHA EKONOMICKEJ UNIVERZITY V BRATISLAVE V ROZVOJI
ĽUDSKÝCH ZDROJOV PRE HOSPODÁRSKU P RAX
Ivana Holubcová, Michal Tomaško, Jana Toporcerová, Peter Videczký
Vysokoškolské vzdelávanie má zásadný význam pre ďalší spoločenský, ekonomický a vedecko-technický rozvoj
spoločnosti. S ekonomickou vyspelosťou rastie jeho význam. Táto skutočnosť nachádza odraz v počte
vysokoškolsky vzdelaných obyvateľov na celkovej populácii a na absolútnom zvyšovaní počtu vysokoškolských
študentov. Popri zvyšovaní významu vysokoškolského vzdelania v spoločnosti súčasne narastá význam
celoživotného vzdelávania, ktoré sa realizuje prostredníctvom rôznych foriem rekvalifikačných a
postgraduálnych kurzov.
Cieľom vzdelávania sú dva aspekty života ľudskej spoločnosti, a to
• individuálny, zameraný na rozvoj osobnosti jednotlivca a jeho schopnosť adaptovať sa na meniace životné
podmienky,
• spoločenský, ktorý je zameraný na rozvoj ľudských zdrojov.
EKONOMICKÁ UNIVERZITA
Ekonomická univerzita v Bratislave bola založená v roku 1940 ako prvá vysoká škola ekonomického zamerania
na Slovensku. Predstavuje jednu z najvýznamnejších vzdelávacích a vedecko-výskumných inštitúcií v
Slovenskej republike. Počas svojej existencie vychovala vyše 58 000 absolventov. V súčasnosti tu študuje viac
ako 14 000 študentov.
Hlavnou činnosťou Ekonomickej univerzity v Bratislave (ďalej EU) je výchovno-vzdelávacia činnosť. EU v
Bratislave poskytuje vzdelávanie v oblasti ekonomických vied a organizuje vysokoškolské štúdium bakalárske,
inžinierske, doktorandské a celoživotné vzdelávanie občanov. Ekonomická univerzita v Bratislave organizuje
štúdium v dvoch základných formách: denné štúdium a diaľkové štúdium. EU v Bratislave ponúka pre svojich
študentov aj formy výuky v cudzích jazykoch, a to frankofónne štúdium a nemeckofónne štúdium.
Bakalárske štúdium je trojročné, fakulty ho realizujú podľa študijných odborov a organizujú ho v konzultačných
strediskách v rôznych regiónoch Slovenska. Absolventi bakalárskeho štúdia po splnení predpísaných
požiadaviek získavajú titul bakalár (Bc.). V druhom stupni štúdia poskytujú fakulty vzdelávanie v predmetoch
študijnej špecializácie. Absolventi inžinierskeho štúdia po splnení predpísaných požiadaviek získavajú titul
inžinier (Ing.). Doktorandské štúdium je súčasne najvyšším druhom vysokoškolského štúdia i formou vedeckej
výchovy absolventov. Dennou formou trvá tri roky a externou formou päť rokov. Absolventi doktorandského
štúdia po splnení predpísaných požiadaviek získavajú titul philosophiae doctor (PhD.).
EU organizuje aj celý rad postgraduálnych kurzov v rámci celoživotného vzdelávania občanov. Kurzy ďalšieho
vzdelávania občanov organizuje konkrétna fakulta podľa osobitných projektov, ktoré vypracúvajú pracoviská
fakulty z vlastnej iniciatívy ako ponuku pre záujemcov alebo na základe požiadaviek hospodárskej praxe a
orgánov štátnej správy. Ďalšie vzdelávanie sa podľa ust. § 2 ods. 2 zákona o ďalšom vzdelávaní uskutočňuje
rozličnými krátkodobými a dlhodobými vzdelávacími aktivitami rôznych foriem (napr. seminár, školenie, kurz)
v rozličných organizačných formách štúdia (štúdium popri zamestnaní, doplňujúce štúdium, špecializačné
štúdium, rozširujúce štúdium, rekvalifikačné štúdium).
Ekonomická univerzita v Bratislave má 6 fakúlt: Národohospodárska fakulta, Fakulta hospodárskej informatiky,
Fakulta podnikového manažmentu, Fakulta medzinárodných vzťahov, Obchodná fakulta, Podnikovohospodárska
fakulta so sídlom v Košiciach
Národohospodárska fakulta
Národohospodárska fakulta pripravuje ekonómov pre oblasť ekonomickej teórie, hospodárskej politiky, financií,
bankovníctva, poisťovníctva, regionálneho rozvoja a územnej samosprávy, pre oblasť sociálneho rozvoja a práce
a pre učiteľstvo ekonomických predmetov.
NHF EU sa člení na 9 katedier. Sú to: Katedra ekonomickej teórie, Katedra hospodárskej politiky, Katedra
financií, Katedra bankovníctva a medzinárodných financií, Katedra poisťovníctva, Katedra verejnej správy a
57
regionálneho rozvoja, Katedra sociálneho rozvoja a práce, Katedra pedagogiky, Katedra aplikovanej informatiky
a výpočtovej techniky
Profil absolventa
Národohospodárskej fakulty umožňuje jeho úspešné pôsobenie v náročných riadiacich funkciách na všetkých
úrovniach národného hospodárstva. Fakulta sa zameriava na prípravu ekonómov pre oblasť ekonomickej teórie,
hospodárskej politiky, financií, bankovníctva, poisťovníctva, verejnej správy a regionálneho rozvoja, sociálneho
rozvoja a práce, učiteľstva ekonomických predmetov. Absolvent bakalárskeho štúdia je pripravený pre praktické
pôsobenie na nižších úrovniach riadenia ekonomiky.
Fakulta hospodárskej informatiky
Fakulta od svojho vzniku orientovala štúdium na oblasť riadenia, racionalizácie, kvantitatívnych metód a
informatiky v ekonómii. Tejto jej orientácii zodpovedali aj študijné odbory, v rámci ktorých vychovávala a
vychováva vysokoškolsky vzdelaných odborníkov.
V súčasnosti študuje na fakulte takmer 2 500 študentov, z nich prevažná časť (okolo 1 700) v dennom štúdiu a
ostatní v štúdiu popri zamestnaní.
Fakulta organizuje vysokoškolské štúdium v študijných odboroch:Účtovníctvo, Hospodárska informatika,
Kvantitatívne metódy v ekonómii a podnikaní,v rámci ktorých pripravuje ekonómov
• orientovaných na prácu so všetkými druhmi sociálnych a ekonomických informácií (ako sú účtovné,
štatistické informácie, atď.), spojenú s ich získavaním, spracúvaním, kontrolou a vytváraním informačných
systémov,
• schopných využívať tieto informácie pre analýzu dosiahnutých výsledkov v sociálnej a ekonomickej sfére,
ale hlavne pri príprave sociálnych a ekonomických stratégií, rozhodovaní o variantoch možných riešení a pri
vypracúvaní prognóz,
• ktorí majú poznatky potrebné pre riadenie a rozhodovanie o zverených úsekoch, sú teda manažérmi pre
ekonomickú sféru a štátnu a komunálnu správu, ovládajúci princípy práce s ľuďmi a organizácie činnosti
pracovných kolektívov, ako aj efektívne využívanie výpočtovej techniky.
Fakulta podnikového manažmentu
Pôvodná orientácia fakulty na riadenie priemyslu a poľnohospodárstva sa postupne rozšírila a v súčasnosti je
výchovno-vzdelávacia a vedecko-výskumná činnosť Fakulty podnikového manažmentu orientovaná na
manažment všetkých typov a veľkostí podnikov.
V rámci inžinierskeho štúdia fakulta zabezpečuje výučbu v týchto študijných odboroch:
• Ekonomika a manažment podniku
• Finančný manažment podniku
Záujem o štúdium na Fakulte podnikového manažmentu sa z roka na rok zvyšuje a čo je osobitne potešiteľné,
absolventi fakulty nemajú žiadne problémy pri svojom uplatnení v podnikovej a podnikateľskej praxi.
Nachádzajú uplatnenie predovšetkým jako:
• manažéri a ekonómovia podnikov rôznej veľkosti a rôzneho typu, organizácií podnikateľského charakteru
• manažéri a ekonómovia neziskových organizácií v sektore štátnej a verejnej správy /napr. v zdravotníctve, v
školstve a pod./
• finanční manažéri v podnikoch, finanční odborníci v bankách, poisťovniach, na burzách a v ďalších
inštitúciách
• účtovníci, kontrolóri, audítori
• odborníci v poradenských firmách a vzdelávacích inštitúciách
• pracovníci vládnych orgánov a inštitúcií
• úspešní podnikatelia v rôznych oblastiach hospodárskej sféry
ako aj v celom rade ďalších funkcií a pracovných zaradení, pričom dosahujú vynikajúce výsledky v napĺňaní
pracovnej kariéry.
Fakulta medzinárodných vzťahov
Fakulta medzinárodných vzťahov Ekonomickej univerzity v Bratislave je súčasťou systému vzdelávacích
inštitúcií v rámci Slovenskej republiky, ktoré pripravujú odborníkov pre oblasť medzinárodných vzťahov. Vznik
58
fakulty vzišiel z novo vzniknutých potrieb, ktoré vyvolalo nové štátoprávne usporiadanie a vznik samostatnej
Slovenskej republiky.
Fakulta medzinárodných vzťahov sa člení na 5 katedier: Katedra politológie, Katedra humanitných vied, Katedra
svetovej ekonomiky, Katedra diplomacie a medzinárodných vzťahov, Katedra medzinárodného práva
FMV sa zameriava na prípravu odborníkov v oblasti medzinárodných vzťahov so zameraním na medzinárodné
ekonomické vzťahy.
Študijný odbor „medzinárodné vzťahy“ vychováva univerzitne vzdelaných odborníkov pre oblasť diplomacie
a diplomatických služieb v študijnej špecializácii hospodárska diplomacia. Poskytuje absolventom integrované
vedomosti zo všeobecných i aplikovaných ekonomických, právnych, politologických disciplín, z oblasti
diplomacie a iných všeobecných disciplín, ktoré prispievajú k profilácii profesného diplomata a k získaniu
širokého intelektuálneho rozhľadu pre úspešné pôsobenie v komplexe medzinárodných vzťahov. Tento odbor
tiež prispieva k rozvoju vhodných osobnostných predpokladov, profesných návykov, komunikatívnosti
a kreatívnosti, potrebných pre odborníkov pohybujúcich sa v medzinárodných spoločenských a diplomatických
kruhoch.
Absolventi nájdu uplatnenie v diplomacii a v diplomatických službách (najmä v hospodárskej diplomacii),
v ústredných orgánoch štátnej správy Slovenskej republiky, v medzinárodných organizáciách, v podnikoch so
zahraničnou majetkovou účasťou, v domácich spoločnostiach, v médiách, kde sa zameriavajú na problematiku
medzinárodných vzťahov, resp. medzinárodných ekonomických vzťahov, ale aj vo výskume medzinárodných
vzťahoch.
Obchodná fakulta
Obchodná fakulta vychádza z tradície Vysokej školy obchodnej, svojou vnútornou štruktúrou i postavením vo
vzdelávacom systéme profiluje vysokoškolsky kvalifikovaného ekonóma komerčného zamerania.
Hlavnou úlohou fakulty je poskytovanie vysokoškolského vzdelávania a tvorivé vedecké bádanie pri plnom
zabezpečení akademických slobôd a akademických práv v duchu národných a všeľudských humanitných a
demokratických tradícií.
Obchodná fakulta Ekonomickej univerzity v Bratislave predstavuje vzdelávaciu a výskumnú inštitúciu, ktorá v
oblasti obchodno-vedných disciplín zabezpečuje vzdelávanie v študijných odboroch jedinečných z hľadiska
vzdelávacieho profilu ekonomických fakúlt v Slovenskej republike. Ako dlhoročne etablovaná fakulta má svoje
pevné miesto medzi ostatnými vysokoškolskými ustanovizňami na Slovensku, ktoré poskytujú ekonomické
vzdelávanie. Voči vonkajšiemu prostrediu vystupuje Obchodná fakulta svojím vnútorným charakterom ako
pružne prepojená, komplexne dobudovaná inštitúcia, ktorá jednak svojimi študijnými programami
vychádzajúcimi z medzinárodných komparácií, kvalitným odborným a personálnym zázemím, vypracovanou
vlastnou literatúrou, odbornými prekladmi a praktickými prípadovými štúdiami, materiálno-technickým
zabezpečením a v neposlednej miere aj svojou prestížou v hospodárskej praxi a v medzinárodných vzťahoch
vychádza z kritérií, ktorú pre túto oblasť stanovuje Akreditačná komisia pri Vláde SR.
Tak, ako ostatné fakulty a vysoké školy na Slovensku, aj Obchodná fakulta musí čeliť rastúcej konkurencii,
pomerne neistému vývoju, zvyšujúcim sa nárokom a požiadavkám na kvalitu vysokoškolského vzdelávania,
flexibilitu výučby a pod.
V záujme naplnenia poslania Obchodnej fakulty je jej strategickým zámerom vybudovať excelentnú výchovnovzdelávaciu a vedecko-výskumnú inštitúciu s európskou dimenziou. Takto koncipovaný zámer vychádza zo
zásad a východísk dlhodobého zámeru Ekonomickej univerzity v Bratislave so zreteľom na poslanie, ciele a
špecifiká Obchodnej fakulty. Jeho dosiahnutie si vyžaduje pozitívne výsledky vo všetkých oblastiach a
činnostiach fakulty tak, aby bolo možné splniť nasledujúce strategické ciele:
1. Pripraviť fakultu na očakávané a avizované zmeny v jej prostredí.
2. Posilniť pozíciu fakulty a jej statusu v rámci Ekonomickej univerzity ako výskumnej univerzity, ako aj v
systéme vysokých škôl na Slovensku a zvýšiť tak jej konkurencieschopnosť.
3. Vytvoriť fakultu, ktorá bude flexibilne reagovať na potreby a požiadavky trhu práce.
4. Vybudovať fakultu, ktorá bude kvalitou, štruktúrou, obsahom, organizačnou kultúrou, ľudskými zdrojmi a
materiálno - technickým vybavením fakultou európskeho typu s reputáciou excelentnosti v regióne.
5. Zvýšiť povedomie o fakulte, vybudovať, posilňovať a udržiavať jej pozitívny imidž na verejnosti.
59
Proaktívny, systematický a cielený prístup vedenia, učiteľov a ostatných zamestnancov a študentov k
naznačeným cieľom je základným predpokladom pre úspech, kvalitu a excelentnosť, konkurencieschopnosť,
pozitívny imidž Obchodnej fakulty a jej európskej dimenzie.
Hlavným poslaním fakulty je poskytovaním vysokoškolského vzdelávania rozvíjať harmonickú osobnosť,
vedomosti, múdrosť, dobro a tvorivosť v človeku, rozvíjať poznanie na základe tvorivého vedeckého bádania v
oblasti ekonómie, ekonomiky, humanitných a nadväzujúcich spoločenských vied a prispievať k rozvoju
vzdelanosti, vedy a kultúry pre blaho celej spoločnosti.
V tomto zmysle fakulta, okrem iného, predovšetkým:
• poskytuje vysokoškolské vzdelávanie v akreditovaných študijných programoch v rámci prvého a druhého
stupňa štúdia,
• v treťom stupni štúdia uskutočňuje vedeckú výchovu formou doktorandského štúdia v akreditovaných
študijných programoch,
• poskytuje celoživotné vzdelávanie,
• vytvára podmienky pre slobodné a tvorivé vedecké bádanie a výskum,
• rozvíja a sprostredkúva poznatky ekonomickej teórie podľa svojho zamerania,
• spolupracuje na vytváraní teoretických modelov rozvoja spoločnosti a jej hospodárstva ako na
celospoločenskej úrovni, tak aj pre potreby samosprávnych orgánov miest a vyšších územných celkov,
• spolupracuje s orgánmi štátnej správy, so vzdelávacími, vedecko-výskumnými a inými ustanovizňami z
oblasti hospodárskeho a spoločenského života,
• rozvíja medzinárodnú, najmä európsku spoluprácu podporou spoločných projektov s vysokými školami a
fakultami v zahraničí a inými zahraničnými inštitúciami, mobilitou študentov a zamestnancov. 5
Obchodná fakulta Ekonomickej univerzity v Bratislave pripravuje odborníkov pre prax v domácich i
medzinárodných obchodných a výrobných organizáciách, poradenských firmách a inštitúciách štátnej a verejnej
správy a tretieho sektora. Poslaním Obchodnej fakulty je poskytovať kvalitné ekonomické vzdelávanie a
vychovávať tak vysokokvalifikovaných odborníkov v oblasti marketingu, obchodu, medzinárodných
podnikateľských aktivít, cestovného ruchu, hotelierstva, služieb, komerčného práva, obchodného podnikania,
ako aj manažmentu kvality tovaru, schopných presadiť sa a uspieť na trhu práce nielen v regióne, ale aj v
európskom a širšom medzinárodnom priestore.
Poslaním Obchodnej fakulty je v súlade s jej štatútom poskytovať kvalitné ekonomické vzdelávanie a
vychovávať tak vysokokvalifikovaných odborníkov v oblasti marketingu, obchodu, obchodného podnikania,
medzinárodných podnikateľských aktivít, cestovného ruchu, hotelierstva, služieb, komerčného práva,
manažmentu kvality tovaru, schopných presadiť sa a uspieť na trhu práce nielen v regióne, ale aj v európskom a
širšom medzinárodnom priestore, a tiež produkovať vedeckých odborníkov ekonomicko-obchodných vied pre
potreby vysokého školstva a praxe v podmienkach vysokokonkurenčného prostredia a so zreteľom na
spoločenský záujem.
Obchodná fakulta Ekonomickej univerzity v Bratislave pripravuje odborníkov pre prax v domácich i
medzinárodne činných obchodných a výrobných organizáciách, poradenských firmách, v podnikoch služieb a
cestovného ruchu, ako aj inštitúciách štátnej správy zameraných na všetky odvetvia národného hospodárstva,
teda nielen pre podnikovo-hospodársku, ale i pre makroekonomickú sféru. Jej hlavným poslaním je s potrebným
odborným predstihom vychovávať absolventov s komplexnými vedomosťami a odbornými návykmi, schopných
porozumieť ekonomickým problémom a procesom v podmienkach trhového hospodárstva, bez ohľadu na
predmet, ktorý budú čo najoptimálnejšie odborne zabezpečovať a rozhodovať na základe získaných poznatkov.
Transformačný proces si vyžiadal množstvo koordinovaných, systémových ale i vecných zmien. Prestavba
štúdia, zavedenie kreditového sytému, odbornej praxe, nového systému hodnotenia práce študentov i pedagógov
Obchodnej fakulty, i skutočnosť, že prevažná časť pedagogického procesu je pokrytá kvalitnou študijnou
literatúrou, sú len hlavnými prvkami tohto dlhodobého procesu. Uvedenému cieľovému zameraniu budúceho
postavenia fakulty boli podriadené aj jej novo formované zahraničné vzťahy, edičná stratégia, vedeckovýskumné smerovanie a tiež jej vnútorná štruktúra. Štruktúra jej učebných osnov a obsah štúdia sú neustále
dopĺňané a precizované. Katalóg predmetov je v závislosti od permanentného trhu práce, perspektívnych
požiadaviek hospodárskej praxe, ako aj zmeny záujmu študentov neustále dopĺňaný a upravovaný. Časť
predmetov je komplexne vyučovaná v cudzom jazyku (francúzskom, nemeckom, anglickom), vrátane skúšky a
doporučenej literatúry.
5
Štatút Obchodnej fakulty Ekonomickej Univerzity v Bratislave
60
Organizácia štúdia
Na fakulte sú zriadené tieto katedry: katedra marketingu (Department of Marketing), katedra medzinárodného
obchodu (Department of International Business), katedra služieb a cestovného ruchu (Department of Tourism),
katedra tovaroznalectva a kvality tovaru (Department of Commodity Science and Quality of Goods), katedra
obchodného práva (Department of Commercial Law), katedra informatiky obchodných firiem (Department of
Commercial Firms´ Business Computing).
Fakulta v súčasnosti poskytuje vysokoškolské vzdelávanie v týchto akreditovaných študijných odboroch a
študijných programoch v rámci prvého, druhého a tretieho stupňa štúdia:
• v študijnom odbore bakalárskeho štúdia - obchodné podnikanie,
• v študijných odboroch inžinierskeho štúdia - obchod a marketing, medzinárodné podnikanie, cestovný ruch,
• v študijných odboroch doktorandského štúdia - odvetvové a prierezové ekonomiky, špecializácia
Ekonomika obchodu a priemyslu; svetová ekonomika; medzinárodné ekonomické vzťahy.
V rámci prvého stupňa štúdia dostanú študenti okrem základných poznatkov z národohospodárskych a
podnikovo-hospodárskych náuk, práva, manažmentu a marketingu, informačných technológií aj špeciálne
znalosti z oblasti práva, distribúcie, služieb a cestovného ruchu, medzinárodného obchodu a medzinárodného
marketingu, tovaroznalectva, organizácie a foriem obchodného podnikania a hlbšie komerčne orientované
znalosti minimálne z dvoch svetových jazykov. Profil absolventa si študent dotvára v druhom - špecializačnom stupni štúdia, ktorý trvá dva roky a je orientovaný na získanie vedomostí z jednotlivých sfér hospodárskeho
života podľa študijných odborov. Na fakulte sa vyžaduje veľmi dobrá znalosť dvoch svetových jazykov.
Od školského roka 1995/1996 organizuje Ekonomická univerzita v Bratislave štúdium kreditným spôsobom,
počnúc prvými ročníkmi denného a diaľkového štúdia. Základné princípy kreditného systému štúdia spočívajú v
ohodnotení jednotlivých častí štúdia kreditmi a vychádzajú z kumulácie povinného a voliteľného rozsahu a
transferu vzdelávania. Cieľom takéhoto spôsobu vysokoškolského štúdia je vytvárať podmienky na neustále
skvalitňovanie štúdia, rovnomernejšie získavanie poznatkov a vedomostí a umožnenie spolurozhodovania sa
študentov pri svojej ďalšej profilácii a tým aj internacionalizovanie štúdia, a zároveň zosúladenie potrieb obsahu
štúdia s potrebami spoločenskej praxe a trhu práce s existujúcimi kapacitami. Kreditný systém zároveň umožňuje
študentom vyššiu mobilitu v rámci EU, SR a zahraničia.
Uplatnenie absolventov
EU v Bratislave koncepčne orientuje ekonomické vzdelávanie predovšetkým na inžinierske štúdium na základe
rozvoja vedeckých poznatkov a tvorivého vedeckého bádania, a to prispôsobením učebných plánov štúdia
medzinárodným požiadavkách, flexibilite trhu práce a rozvoju ekonomických vied na jej fakultách.
Absolventi inžinierskeho štúdia nachádzajú svoje uplatnenie v celej sfére obchodných činností, predovšetkým v
zahraničnom obchode, joint ventures a zahraničných firmách, marketingových, poradenských a reklamných
agentúrach, cestovných kanceláriách a hotelovom manažmente. Pôsobia aj v marketingových a obchodných
oddeleniach bankovej a finančnej sféry, v riadení devízových obchodov, v medzinárodných organizáciách, ale i
v štátnej sfére, najmä v oblasti medzinárodných ekonomických vzťahov.
Medzinárodné podnikanie - absolventi sa pripravujú na získanie kvalifikácie v oblasti techník a operácií
zahraničného obchodu, na zvládnutie problematiky medzinárodnej ekonomickej integrácie, finančných a
devízových vzťahov, medzinárodnej logistiky vrátane logistických informačných systémov v medzinárodnom
podnikaní. Po absolvovaní tohto študijného odboru budú absolventi schopní vykonávať bežné
zahraničnoobchodné činnosti, ako aj medzinárodno-podnikateľské aktivity v celej hospodárskej praxi.
Obchod a marketing - absolvent je vysokokvalifikovaný komerčný inžinier, schopný zvládnuť manažérske
riadiace funkcie na podnikovej úrovni, ale i na úrovni centrálneho riadenia a orgánov štátnej správy. Je
pripravovaný na riešenie problematiky obchodných činností a v nich na uplatňovanie komplexného
marketingového prístupu s výstupmi do spotrebiteľskej politiky. Môže pôsobiť v obchodných činnostiach
samostatných obchodných firiem, ale i vo výrobných, nevýrobných a spoločenských inštitúciách.
Cestovný ruch - absolvent je špecializovaný na pôsobenie vo sfére služieb komerčných i netrhových, na
cestovný ruch, hotelierstvo, ale i pre pestrú paletu podnikov a organizácií spoločného stravovania. Obsahovo je
študijný odbor koncipovaný tak, aby vytváral priestor na všestrannú a komplexnú odbornú profiláciu
absolventov pre riadiace funkcie v celej sfére služieb.
Obchodné podnikanie - absolvent je pripravený na praktické pôsobenie v oblasti obchodu a marketingu, služieb
a cestovného ruchu, najmä pre potreby malého a stredného podnikania a nižších článkov riadenia v terciálnej
sfére.
61
Podnikovohospodárska fakulta EU so sídlom v Košiciach
Podnikovohospodárska fakulta EU so sídlom v Košiciach je vedecko-pedagogickým pracoviskom pripravujúcim
budúcich ekonómov pre podniky, firmy a inštitúcie ako i štátnu správu. Osobitnú pozornosť venuje fakulta
profilácii zameranej na marketing a manažment v podnikovej i mimopodnikovej sfére.
Päťročné inžinierske štúdium na fakulte je orientované na odbor "Ekonomika a manažment podniku" so
zameraním na marketing a manažment.
Profil absolventa PHF
Podnikovohospodárska fakulta EU pripravuje absolventov v študijnom odbore Ekonomika a manažment
podniku so špecializáciou na marketing a manažment.
Absolventi tohto štúdia sú schopní koncepčne a komplexne riešiť širokú škálu podnikovohospodárskych
problémov zahrňujúcich predovšetkým plánovanie, riadenie a usmerňovanie výrobnoobchodných operácií.
Štúdium v uvedenom odbore a špecializácii tak vedie k príprave vysokokvalifikovaných ekonómov, schopných
organizovať a viesť rozmanité výrobné a obchodné organizácie na všetkých stupňoch riadenia.
Záver
V tejto práci sme sa snažili priblížiť Ekonomickú univerzitu v Bratislave. V úvode sme stručne opísali históriu
našej univerzity. Jadrom práce bolo predstaviť jednotlivé fakulty a profiláciu ich študentov rovnako ako
možností uplatnenia absolventov v hospodárskej praxi. Ekonomická univerzita v Bratislave, svojou schopnosťou
vychovávať vysokokvalifikovaných odborníkov pre hospodársku prax, mala a v súčasnosti stále má v tejto
oblasti nezastupiteľnú pozíciu. Vzdelávaním a podporou osobnostného rastu študentov vo veľkej miere prispieva
k rozvoju ľudských zdrojov a následne spoločnosti. Pripojením Slovenska do zjednotenej Európy sa táto pozícia
len posilní.
Literatúra
[1] KIŠŠOVÁ, L. Trh vzdelávania a jeho profesionalizácia z pohľadu vzdelávacej inštitúcie. Diplomová práca,
Bratislava : 2004.
[2] Štatút Obchodnej fakulty EU
[3] www. euba.sk
62
AN INSTITUTION OF HIGHER EDUCATION IN THE SYSTEM OF ECONOMIC
D EVELOPMENT OF NATIONAL ECONOMY
Genadij Nikolajevič Smirnov
Plehanov Russian Academy of Economics: Stremiannii alley 36,
Tel.: (095) 2379552,
The higher education nowadays faces the problems caused by the processes of globalization and
internationalization, the problems of the preparation of the professional staff capable to work effectively in the
changing world market environment.
In XIX - XX centuries higher educational institutions carried out the traditional functions to educate the
professional staff, to develop science and techniques in the national environment. From the beginning of XXI
century the higher education has acquired mass dissemination and is considered to be a guarantee of
competitiveness of the sate in a new global economy.
The internationalization of higher education pursues various purposes which are:
• the diversification and growth of financial receipts by attracting foreign students on paid basis;
• the preparation of national students in foreign higher educational establishments;
• the expansion of a regional network of higher educational establishments for an effective use of the
resources;
• the improvement of the quality of education scientific research and the account of participation of students
and teachers in the international exchange process, etc.
The development of the international co-operation between higher educational establishments allows to organize
joint research projects, programs of an exchange of students and teachers, special programs for foreign students.
Internationalization of higher education at the present stage of development should be considered not as a
simple international exchange of students and teachers, but as a process of the constant integration of the
international component into the education, research and public work of the higher educational establishments.
The constantly growing stream of the information and its prompt rates has led to the fact that the existing
methods and the system of education cannot cope with it any more. The simple increase in volume of studied
disciplines leads to the excessive increase in an academic load, adversely affects the health of students and
thus does not give desirable results. Updating of knowledge occurs so quickly, that after the graduation from
the university the knowledge received by students becomes outdated. Changes in the economy of some
countries, regions and the world as a whole demand updating of knowledge, professional reorientation of experts
at different stages of their career, development of new spheres of activity, changes of an occupation, etc., that
creates necessity for constant training. When recruiting graduates employers of many countries pay more and
more attention to the experience, life and work abroad as it testifies to their opportunities to adapt, breadth of
their outlook, skill of a dialogue with representatives of different nationalities, creeds, cultures, etc. The
graduates from the Russian higher educational establishments meet similar requirements as they have the
opportunities to work for foreign firms both inside the country and abroad.
It is necessary to say that higher educational institutions work under conditions of competitive struggle for
applicants not only with national, but also with the foreign higher educational establishments offering their
educational services. With such a state of affairs it is necessary to be considered and everyone should be ready
to participate in this competitive struggle.
The position of higher educational establishments in the market of educational services in many respects is
defined by such factors as a recognition of their diplomas in the world community, specialization, conformity
of quality of students' preparation to forms and conditions of the international accreditation. The national
isolation of higher educational establishments has conflicted with consequences and prospects of
measurements of labour input of training and finally affects the satisfaction of the needs of graduates to get the
work adequate to their educational level.
63
Competitiveness of a higher educational institution in a view of developed economic conditions can be
achieved by the international integration of national systems of the higher education, allowing to provide
competitiveness of the graduates in the markets with the national and international work. Besides, the realization
of the educational programs providing competitiveness to higher educational establishments and his graduates
enables receiving of the income in the budget of higher educational establishments.
Competitive higher educational establishments have more opportunities for realisation of the educational
programs in the perspective markets, creating for these purposes foreign branches and subsidiaries, concluding
cooperation agreements with other higher educational establishments, forming consortia and higher educational
establishments networks. The deeper interaction between educational institutions is supposed after the conclusion
of various agreements on introduction of the coordinated educational programs between them. For example, the
International Association " the Global Alliance of Transnational Education " (GATE), including business
organisations, higher educational institutions and the governmental structures, offers educational programs of
higher educational establishments - members of an alliance and prosecutes subjects of maintenance of
their quality, accreditation and certification.
The higher educational establishments are one of strategic resources of any country. It defines the key
influence of educational system on safety of the country which it is necessary to provide first of all. The
successful development of the country and well-being of its people, formation of a civilized, advanced
inhabitancy for everyone, and also a social and political stability of a society depend on the educational level
of the population and the quality of educational services received by them. The equal availability of the
qualitative higher education to all layers of the population has a basic value as it defines a spiritual, intellectual
and cultural potential of the nation.
For Russia integration of the national higher educational system into the all-European system is a burning
problem. Signing Bologna declaration and the loading of Russia in Bologna club as an equal member infringe on
interests of higher education. Bologna process forms environment and defines rules of interaction of its subjects
at a regional level and to it deeper degree of integration and more specific environment of application education and the intellectual ("human") capital. The inevitability of integration of the Russian higher
educational system in the all-European educational system is complicated by chronic underfinancing of
the state educational establishments of the country. Higher educational establishments are compelled to earn
independently missing means in real conditions of the market The discussion proceeds how integration of higher
education will affect the conditions of domestic economy and the society in the future.
However, world practice shows that internationalization of higher education is one of the major tendencies of
the present. Thus it is necessary to be account for it as it compels higher educational establishments to
provide increase of efficiency of education in a view of general globalization in the sphere of a manpower, to
carry out a preparation of the experts capable to work effectively in the conditions of globalization and
internationalization of economy and business, to take into account and assert the interests in the world market of
educational services, to provide stability of an economic situation of higher educational establishments.
64
SEKCE 2
VIZE SPOLEČNOSTI MOUDRÉ
65
66
QUALITY OF LIFE IN THE COORDINATES AND COLLISSIONS
OF THE AGE
Ivan Laluha
Nábr. gen. Svobodu 20, 811 02 Bratislava, Slovenská republika
tel.: 02/54412106, e-mail: [email protected]
Abstract: Phenomenon of the quality of life is becoming counterweight of one-sided orientation at
mass consumption in the second half of 20 th century. Its wider transfer to the empiric life of
population was decelerated by social tensions, particularly in the context of globalisation
processes. Converting to the knowledge oriented to the post-industrial communities creates the
possibilities in order to the quality of life would become sense of individual efforts but also the
criterion of successful economic and social systems. In the Slovak Republic the transformational
processes have not created the sufficient conditions, in order to education and quality of life have
the expected role in building of the knowledge-oriented society.
Key Words: Quality of Life, Industrial Society, Post-Industrial Society, Knowledge Society, Mass
Consumption, Education.
In the world economic and sociologic thinking enlarged and enriched about the dimension of quality of life in
the 60 th years.
The category “quality of life” was a consequence of searching the option of mass consumption, which started to
influence the purpose and goals not only of economic thinking and development, but also the living style, values
of society and human, cultural development and relations among the people, even sense of their life in the
unacceptable measure.
J. K. Galbraith, American economist and sociologist, used the category “quality of life” as a counterweight of
one-sided orientation at mass consumption already in turn of 50 – 60 years of 20 th century.
Earlier considerations, orientation at the quality of life should be predominant, showed up as un-realistic. They
were only motivated by the situation in well-developed states of the world (particularly in the USA) and also
there they did not meet with anticipated reflection particularly because social reality of the considerable part of
inhabitants was contradictory.
In the years of 60, there enters a new aspect “in the play” - phenomenon of continual sustainable development on
the Earth - the protection of environment before the expansion of the industrial giants.
Autotelic consumption, its continual quantitative increasing, begins to threat the equilibrium of human existence
resources. Today already historical challenge of Roman Club from the year 1968 reacts to this situation by
proclaiming theory of the “zero increasing” for the branches, threating this balance.
The sense of economic development and its criterions begins to influence the category “quality of life”
(including environment) definitely. However practical application of described requests is more-less still request.
Social contradiction of the world, differential of the society and egoistic interests of economic groupings (see
problems of Kjot Protocol) still dominate.
In the year 1971 W. W. Rostow comes with the interesting idea, that after the 5. Stadium of “High Mass
Consumption” will follow the “Stadium of New Quality of Life”. R. Inglehart even comes with the thesis about
transition from materialistic to the post-materialistic values (quiet revolution). However the searching for the
sense of life with the priority of self-expressive reflexion should support the transfer to the new quality of life
and should be permanently confronted with social dimension. There is no aim to claim that for the part of
population it was not or it is not topical (on the one hand the material ample up to over the standard as platitude
and on the other hand the searching for sense of life as the expression and also interdependence of philosophic
rather religious orientation). 1
1
See: Laluha, I.: Kvalita života a transformačné premeny. In: Ekonomické rozhľady č. 4. Ekonóm, ISSN 0323262X. Bratislava, 2004.
67
The bigger part of the world equalizes by the industrialised phase and mass consumption. The style of life
(known and lived) is the product of machine industrial mass production and the city. The internal content of the
day, its structure, was divided into working time, needful of out-of-work time (biological and social
reproduction) and special leisure time by unclenching from the close dependence on the nature and agricultural
production. And also the unclenching subordinated its rhythm of industrial stereotype. The science and the
education begin to play the great role even in this phase of change in the style of living, but not profilingly yet.
On the other hand the quality of life have not became the antipole of consumption, still in the same content
according to the authors in the second half of 20 th century. The question is, if this identification of the quality of
life is functional and realistic, in case the consumption is not real element, component (one of the segment) of
the quality of life. The quality of life is under the dominant tension of consumption and there exists the real risk,
that economy and consumption will create (or creates) the virtual quality of life that will be pressed as expected
model of consumption to consumer, manipulated citizen. It is necessary to try to reach the relative restraint of the
quality of life, it means paying attention to the authentic and social responsible citizen as individual, human
being, who can select from the possible alternatives and individual options of own solutions (selection of
preferences).
In the end of the last century and presently, the social situation has been determined and influenced by
globalisation and anti-globalisation processes and by latent conflict between rich North and poor South (as
compensation for conflict East – West).
In many countries the globalisation, relating with the flow of financial capital, marked increasing of international
business, international cooperation and with improving of the communication options, is in attendance of social
instability, criminality and others. The differences in social status of people are strengthened markedly. “The
World Globalisation should be the way how to acquire the opportunities and integration to the world’s
development, not how to reach the
fear and uncertainty. The fact the richest 20 % of world’s population obtain one half of world’s incomes is
inadmissible. The fact, that 10 % of population obtains one half of national income is inadmissible as well.....”2
According to the Index of Human Development (United Nations) combining the economic and social factors,
Sierra Leone (177. place) demonstrates 250 dollars in GDP per head of inhabitant and Norway (1.place) 36 600
dollars. Newborn in Zambia has the chance to live 32,7 years (164. place) and in Japan adequately 81,5 years (9.
place). According to such big differences that quality of life demonstrates ”quality of life versus inequality of
life”. The Slovak Republic is located at 42. place according to the initiated Index UN. This place is still on the
high level relatively.” 3
The high-industrialised countries begin the phase, which was characterized by D. Bell as “Post-Industrial” before
the marked globalisation processes. A. Toffler talks about this phase as “the Third Wave” in the year 1980. PostIndustrial phase is characterized as economic system based on production of information predominantly. The
science should be dominated, that is knowledge-oriented society. The quality of life has a new chance how to fill
the original vision of society that creates the possibility of the structured life based on the principle of humanism
and solidarity - the full-blooded (full valuable) living style and also the quality. And maybe, this society should
be “the sapient or knowledge society”.
This view to reality shows, the concrete quality of life can be found in all living processes and living style of
every human community and on all its levels.
The brake of more effective understanding of the quality of life phenomenon is the complicated identification
and voluminous. Some authors prefer perception, subjective opinions, evaluation, perceptiveness (sociological
partial researchers), the others show the need to measure and to map the expected individual spheres of the
human life. The subject (human) should have the possibility to use it for the improving of the living style in
concrete living process. Using the both approaches is meaningful. The need of differences between the quality of
life on the macro and micro levels must be respected.
2
Wolfensohn, J. (president of World Bank: MMF a SB v Prahe bez návrhov na reformy. In: Hospodársky denník
27.9.2000
3
Správa o ľudskom rozvoji 2004. In: Národná obroda, 16.7.2004
68
The suitable definition with the most general view to the quality of life from the aspect of economic and also
social process: “Quality of life is historical determined level of living processes in which the human and society
reproduce and develop its existence.
There are three key moments of clear definition understanding:
1. Historical dependence of the quality of life. The quality of life relates to the concrete stage of society
development. This phenomenon calls for the concrete historical assess in its evaluation.
2. The quality of life is connected with the complex of living processes. In the sphere of economy and also of the
social life of society, whole scale of living activities must achieve the concrete standard, it means must be on
level of quality.
3. Developing dimension of the quality of life. The quality of life presupposes the status quo, not only
reproduction but also the developed dimension of living processes and the human good being. This situation
is connected with innovation and modernisation of the need structure and options (conditions) of their
saturation.
Taking into consideration the structuring of present world and its global and social and economic problems, we
can classify the quality of life as:
• the quality of life in well-developed countries leading to the post-industrial phase, possibly being
already in the post-industrial phase,
• the quality of life in transitive post-soviet countries, coming back to the market economy and plural
society,
• the quality of life of underdeveloped countries.
The Slovak society entered to the transformed change as average developing industrial country after the year
1989. Industrialisation of the country materialized in 50 – 80 years in the last century in the conditions of
directive system managing with the exclude of market. The living style could have been characterized by the
high measure of homogenisation of living conditions, social securities and etatisation of living forms. The
system was less functional and dynamic, it affected destimulative in spite of some civilisation changes and
monitored the increasing the living standard.
The transformation changes did not achieve all expectations of population, particularly in social area. There are
sensitive perceptions of the big irrationalize differentiation, particularly including the regional one, that are the
brakes of created potential of human resource development in the country. We feel there absents the quality of
new creation; the attention is paying to the property’s and power’s changes particularly.
On the other hand the structural changes and creation of new institutional base should build the acceptable
starting points of further positive development, particularly if they are compatible with prospering countries of
the European Union.
The entrance of the country into the European Union opened the new agenda also in the category “quality of
life”: its European dimension and original own identity. The problem, which a part of authors (J. Naisbith and
others), postulate as the relation between the global living style and the cultural nationalisms (according to the
author’s view it would be more specific to talk about the national identity).
Existing longer-term trends of the countries – member states of European Union - show that we are coming and
will come to the certain standardisation. But it does not mean homogenisation in the sense of uniformity.
Geographical differences of the countries, their traditions, cultural and authentic living forms, talk sooner about
two-sided process: about integrating forms and also about multicultural coexistence. Also after half century the
Frenchmen are Frenchmen with the new features, that are and were brought by civilisation development also in
the past. Empiric experience in the sphere of living form is non-substitutable and will bring the theme, which
will be identical with the needs of citizens. We cannot stay away from the Europe, but we cannot remove our
own face. We must express quality of life on the European level in our individual unrepeatable version with
universal context.
The Slovak Republic is prepared for knowledge society only on average, in fact below average. According to the
results of Census of Inhabitants, houses and flats from the 2001 year, dwelling population had following highest
stage of education: 4
4
SODB (Sčítanie obyvateľstva, domov a vytov) 2001, ŠU SR, Bratislava 2003.
69
- Primary education (incl. non completed)
- Secondary (without maturity)
25,9 % inhabitants,
29,0 % inhabitants,
- Secondary (with maturity)
- University level education
- Without education
31,0 % inhabitants,
9,7 % inhabitants,
0,4 % inhabitants.
About function of education in placement at labour market and also for achieving the better quality of life there
manifests the fact, that in 1.half of the year 2004 among the unemployed in the Slovak Republic there were 24,8
% with primary education, 38,9 % with apprentice education and 22,0 % with secondary education with maturity
(together 85,7 %), but with university level education only 3,7 %. 5
In the Slovak Republic there is just little investment to education, private and public investments in % GDP are
only 0,8 % and Slovakia as middle European country is placed with Poland at last place (The Czech Republic –
0,9 %, Hungary 1,1 %). 6 Also the expenditures for the education are the lowest in all types of households. They
represented 0,57 % of all household expenditures in average in 2003. The employed households (0,78 %) had the
highest expenditures relatively; the expenditures of independences for education are surprising – in 0,57 %
figure.7
Decreasing prestige of education on macro and also micro level is evoked by predominated orientation at the
prompt profit. In the sphere of value orientation there is possible to register some destructions caused by the
mass consumption and by its idols and articles.
In the Slovak Republic in the sphere of the employment sector structure there were achieved important changes.
It came to the loss of domination of secondary sector (38,4 % from the number of working people) and to
creating favourable position of tertiary sector (55,4 % adequately).
The world is on the crossroad again. There springs up the question, where we can find the sense of human efforts
but also the development of economy. One of the option is to develop the quality of life. But this phenomenon
does not exist as the isolated prosperity and also poperty. At present time, the common interest has been creating
for solving of this problem. This purpose will be achieved only in the knowledge society. But not by formal
criteria, but only by values, which it will try to realise. The human quality of life is humanistic and solidaristic
prognosis.
Bibliography
[1] LALUHA, I. Kvalita života a transformačné premeny. In: Ekonomické rozhľady č. 4. Bratislava : Ekonóm,
2004. ISSN 0323-262X.
[2] WOLFENSOHN, J. (president of World Bank: MMF a SB v Prahe bez návrhov na reformy. In: Hospodársky
denník 27.9.2000.
[3] Správa o ľudskom rozvoji 2004. In: Národná obroda, 16.7.2004.
[4] SODB (Sčítanie obyvateľstva, domov a vytov) 2001, ŠU SR, Bratislava 2003.
[5] Štatistický úrad SR, Bratislava 2004 a vlastné prepočty.
[6] TA SR, Národná obroda 27.7.2004.
[7] ŠU SR, Bratislava 2004 a vlastné prepočty.
5
Štatistický úrad SR, Bratislava 2004 a vlastné prepočty.
TA SR, Národná obroda 27.7.2004
7
ŠU SR, Bratislava 2004 a vlastné prepočty
6
70
VIZE MOUDŘEJŠÍ SPOLEČNOSTI
Bohumír Blížkovský
Abstrakt: Podstata filozofie. Překonávání lidské omezenosti, je stále naléhavější i obtížnější
poněvadž přibývá funkční negramotnosti (univerzální diletanti, profesionální idioti, univerzální
konformisté...). Učme se proto od moudrejších i z mudrosloví. Moudré řízení je permanentní
optimalizací příslušných systemů. Procesy které se dobře učí I řídí samy, lze vykřesat jen náročnou
kultivací lidí.
„Hubme nevědomost, aby nevědomost nezhubila nás.“
J.A.Komenský
„Jsou tři cesty k získání moudrosti:
prvá je cesta zkušeností, ta je nejtěžší.
Druhá cesta je napodobení, ta je nejlehčí.
Třetí cesta je přemýšlení, ta je nejušlechtilejší.“
Konfucius
1. Proč je naše téma tak naléhavé?
Lidstvo má zřejmě poslední šanci zmoudřet. Nedokáže-li účinně řešit narůstající existenční, sociální a
ekologické problémy, bude-li pokračovat jen neodpovědná kumulace mamonu a moci , hrozí zánik naší
civilizace. Mimořádný sebeutvářecí i sebezáchovný význam má proto strategie lépe se učící, moudřejší
společnosti i pro nás. Časy, kdy prezidentem ČSR byl jeden z největších demokratických myslitelů
T.G.Masaryk, a zdejší region pozvedal ke světovým špičkám T.Baťa a později i vedoucí tým Slušovic, jsou
bohužel ty tam. Krédo T.Bati jen to nejlepší „je pro nás dost dobré“ již zní jak z jiného světa.
Šťastně zvolené téma našeho setkání je proto svrchovaně aktuální, perspektivní i existenčně významné. Máme
co napravovat. Úvodem připomenu jen některá podceňovaná tvrdá fakta. Množství soudů, které u nás více méně
neodpovídají skutečnosti je u nás nebezpečně vysoké a dále vzrůstá.
Nedávná odborná zpráva o stavu ČR /M.Potůček a spol. 2004/ i nový rozbor naší pozice a role v EU, shrnující
závěry 5 mezinárodních odborných konferencí /Česká … 2004/, varují : Nedojde-li k brzké, moudřejší správě
našich záležitostí, hrozí nám prohlubování morální i sociální krize. Nedaří se nám zkrátka tak , jak se někteří
domnívají, jak by se dařit mohlo a mělo.
Kritické bilance 15 polistopadových let potvrzují, že naše startovní pozice byla ze srovnatelných zemí objektivně
nejlepší, naše subjektivní předpoklady k potřebným reformám byly však po duchamorné abnormální
„normalizaci“ /zejména v ČR/ nejslabší. Autodestrukce Československa jeho druhým dělením ve sjednocující se
Evropě proti vůli více než 80% jeho občanů lidi rozladila a oba nástupní státy strategicky oslabila. Dokládá to i
gradace nestoudné ofenzivy revanšistů vůči nejlabilnější ČR, proti našemu poslednímu velkému
demokratickému státníkovi, presidentu E.Benešovi, kterému navrhoval Nobelovu cenu i W.Churchil.
Naše hospodářské zaostávání za vyspělými zeměmi Evropy v posledních 15 letech neklesá, ale vzrůstá. Ze
středu prvé „dvacítky“ v letech meziválečných jsme se propadli ke konci druhé „dvacítky“ zemí světa. V tempu
dohánění nás všechny srovnatelné země – od Baltu až po Slovensko a Maďarsko předhánějí. Naprostou většinu
rozhodujících národohospodářských produktivních hodnot, vytvořených v posledních 2 stoletích, jsme ztratili,
vydělává pro zahraniční kapitál a ze zbytku nemálo zaniklo nebo živoří. Mnohé zahraniční investice fungují
vinou zcela nedostatečných reinvestic jako „vysavače“. Donedávna druhořadá vídeňská banka, většinový
vlastník ČS, oznámila např. r. 2004 zisk 15mld.Kč. Více než půl milionu nezaměstnaných připomíná světovou
krizi po r. 1929.
V zemědělství hospodaří na půdě jen 1/10 jejích vlastníků. O to, kolik z této půdy nám bude patřit za 10 – 15 let,
se účinně stará málokdo. Co jsme slýchávali o neuvěřitelném ničení úrody v zámoří, se již děje u nás. Pole plná
zelí, květáku a další úrody se zaorávají, a Billa prodává zelí rakouské. Můj strýc srostlý s jižní Moravou nedávno
si před svým odchodem jako 80letý povzdechl : „Široko daleko nevidím hospodáře.“ Nejsmutnější je, že ČR
71
propadla v posledních 10 letech mezi pět posledních států světa, které nejvíce vymírají.
Účinná náprava těchto krizových trendů předpokládá mobilizaci našeho duchovního potenciálu. Právě zde však
narážíme na naše největší ohrožení, na naše největší slabiny. Duchovní bídy u nás zřejmě více přibývá, než
ubývá. Kýženou „revoluci hlav a srdcí“ přečasto nahrazuje jen „exploze bludů a pudů.“ Rozhodující měrou
k tomu přispívá pokleslost a téměř úplné odcizení našeho tisku a dalších médií. Je zarážející a neodpovědné, že
to naší decizní sféře nevadí. Jsou snad již cizí zájmy přednější ? Narůstá bohužel i odtrženost našeho školství od
potřeb praxe ČR. Téměř úplnou absenci řádné osvěty i výchovy již dokládají i celoevropské srovnávací
výzkumy. Odcizování naší dorůstající generace nemá v současné Evropě obdobu. Výsledky nedávného široce
zaměřeného mezinárodního výzkumu historického vědomí adolescentů 29 evropských zemí, koordinovaného
z Hamburku a Bergenu, potvrdily všeobecné přirozené propojování národní svébytnosti s mezinárodní
vzájemností. Jedinou výjimkou „s výraznou absencí národního cítění“ v celé Evropě jsou dospívající Češi.
/Klíma,J., 2001, str. 158/ Ustavičné vymycování vlastenectví z našich hlav i sebezáhubné odnárodňování varuje.
Mizí tak hlavní zdroj možné autentické obnovy. Vzrůstající nespokojenost, apatii i dezorientaci převážné části
našich občanů prokazuje zvláště otřesný fakt : 2 třetiny až 9 desetin voličů nechodí v posledních letech ani volit.
Mohlo by se zdát, že překonávání navrstvené a vydatně pěstované duchovní bídy je v čase internetu a počítačů
snadné. Paradoxně platí opak. Soudobá informační exploze rozmnožuje dosud hlavně poznání povrchní. To je
v naší permanentně složité situaci zpravidla k ničemu. Dostatečné odpovědnější propojení tvůrčí teorie s tvůrčí
praxí většinou chybí. Mohu to doložit vlastní zkušeností. Prožil jsem ve školství téměř tři čtvrtiny století, a
nejvíce mně mrzí, že po 60 letech vysokoškolského vzdělávání učitelů nemá většina jeho absolventů zhusta ani
takovou učitelskou způsobilost, jakou běžně získávali absolventi učitelských ústavů. Podobných vážných
deficitů přibývá i v dalších oborech. Tzv. funkční gramotnost, tj. umění tvořivě řešit podstatné problémy
soudobého komplikovanějšího světa, je zřejmě stále vzácnější. Známý americký kritický analytik a futurolog A.
Toffler dokonce uvádí, že hrozí pandemie funkční negramotnosti (tj. neschopnosti řešit složitější problémy), že
funkční negramotnost již postihuje i mnohé absolventy prestižních vysokých škol světa. K nejčastějším
nositelům funkční negramotnosti náleží: Universální diletanti, kteří vědí o všem něco, ale nic neznají pořádně.
Profesionální idioti, kteří jsou tak úzce specializovaní, že vědí téměř vše téměř o ničem. Universální
konformisté, kteří jsou nejnebezpečnější. Jsou již tak flexibilní, zkorumpovaní, bezzásadoví, že dokáží
„zdůvodnit“ kdykoli cokoli, jen když vědí za kolik.
Smyslem našeho regionálního i mezinárodního setkání není ovšem hořekování ani samoúčelné mudrování,
platné utopické teoretizování, ale konkrétní, koordinované, svrchovaně potřebné moudřejší směřování k lepšímu
životu nás všech. Je to cíl nejvýš náročný a bytostně potřebný. Pokusme se společně s našimi zahraničními
přáteli v rodném kraji našich nejmoudřejších předků J.A. Komenského a T.G. Masaryka o prvé společné krůčky
k obecné poradě o nápravě našich současných „věcí lidských“. Aspoň trochu opravdové filozofie – lásky
k moudrosti – je na celém světě třeba jako soli.
Sám vyjdu z moudrosti lidové, připomenu pár inspirací předních myslitelů a pokusím se vymezit podstatu umění
moudře řídit na prahu 21. století.
2. Vycházejme z osvědčené moudrosti lidové
Zkusme chvíli, aspoň v duchu, srovnat uspěchaný a chaotický dnešek s prostým selským rozumem, s lidovou
moudrostí, lapidárně uchovanou v příslovích našeho i světového mudrosloví.
Komu se nelení, tomu se zelení. Bez práce nejsou koláče. Práce kvapná málo platná. Dvakrát měř, jednou řež.
Pozdě bycha honit. Mysli na zadní kolečka. Co není v hlavě, musí být v nohách. Lenoch se nejdřív strhá. Pýcha
předchází pád.
Moudrost nejsou žádné čáry. Žádný učený z nebe nespadl. Komu není zhůry dáno, v apatice nekoupí. Uč se
moudrým býti. Ráno je moudřejší večera. Mezi slepými je jednooký králem. Více hlav více ví. Dejme hlavy
dohromady. Ve dvou se to lépe táhne. Nezapomínejme na Svatoplukovi pruty. Opatrnost matka moudrosti.
Važ si rodné hroudy, zdravých kořenů, pevné půdy pod nohama a vlastní střechy nad hlavou. Nezbavuj se těchto
základů za mísu čočovice. Vytrvalost přináší růže. V zdravém těle zdraví duch. Těžko na cvičišti, lehko v boji.
Chudoba cti netratí, ani nepřidá. A z dálného orientu : Chceš-li pomoci druhému na den, dej mu rybu. Chceš-li
mu pomoci na týden, dej mu košík ryb. Chceš-li mu pomoci na celý život, nauč ho ryby chytat.
Naši předci též ostře odsuzují falešnost, „dvojí metr“, zbrklé přebíhání od meze k mezi i planá slova
nespolehlivých lidí, kteří nedrží slovo, jejichž „skutek utek“. Žijeme v době nejisté, v explozi překotných
nepředvídatelných změn. Žádný stav nemá s nevypočitatelnou budoucností tolik zkušeností jako zemědělci.
Nejlepší z nich čelili rozmarům počasí např. tím, že nespoléhali na jediný záměr, ale ustavičně udržovali aspoň 7
karet ve hře. Tradiční lidová moudrost pamatovala i na inovace. Nabádala k ustavičnému učení, k osvojování
nejlepších zkušeností světa vandrováním. Ve středověku nestačilo, že se tovaryš vyučil u jednoho mistra. Chtělli být sám mistrem, musel nejprve do světa na zkušenou. Těžce sbíral dobrozdání a teprve po tvrdé prubířské
zkoušce „školou života“ mohl doma ve svém cechu předvést svůj „mistrovský kus“ a ucházet se o vlastní
živnost.
72
Nevím, jak dopadlo naznačené porovnávání u vás, mně připadá, že využíváme tohoto bohatství zkušeností jako
šafránu. Též proto trpíme tak nedostatečnou kontinuitou dobrého, začínáme stále jakoby znovu. Hlavní příčinou
naší lability jsou ovšem přečasté zlomy naší historie po smrti TGM v posledních 2 třetinách století (1938, 1948,
1968, 1992). Žádoucí obnova kontinuity dobrého u nás a nejúčinnější náprava nespočívá proto v odmítání našich
tradic, ale v důslednějším navazování na ně, v tvořivějším rozvíjení všech nejlepších osvědčených spolehlivých
zkušeností. Tedy pravý opak toho, co nám zhusta doporučují naše odcizená média.
3. Učme se od moudřejších na celém světě, ale zůstávejme sami sebou.
Obraťme pozornost k dalšímu nevyčerpatelnému zdroji, k moudrým osobnostem. Dejme slovo aspoň některým:
„Nebudou-li vládnout nejlepší, nebude konec běd“, Platón. (Sami vidíme, jak je zlé, když vedou zavádějící,
vzdělávající, nedovzdělaní, vychovávají nevychovaní a o pořádek se starají nepořádní).
„Nebude konce zmatků tohoto světa, dokud lidé nebudou rozlišovat věci nezbytné a zbytné, cenné a bezcenné a
dokud se nepřestanou hnát jako stádo ne tam, kam se má jít, ale tam kam se jde“. „Kdo prospívá ve vědění a
ztrácí v mravech, více ztrácí než získává“, J.A. Komenský .Připomeňme též jeho „věječku moudrosti“ k výběru
zrn z plevi jeho projekt panasofie,obecné moudré vzdělanosti, který chce učit všechny všemu podstatnému,
celoživotně, včetně umění dobře se učit samostatně.
„Kdykoli jsme v minulosti vítězili, bylo to spíše silou ducha než zbraní,“ F.Palacký.“Jen pak jsi hoden svobody a
žití, když rveš se o ně den co den“; J.W.Gethe „Problém dneška není jen hospodářský a politický, nýbrž též a
především mravní…Státy se udržují těmi ideály, z nichž se zrodily…tolik svobody, kolik je možno, tolik řádu,
kolik je nutno…chaos v hlavách způsobuje křeče ve svalech“,T.G.Masaryk.
„Moc kazí lidi, absolutní moc kazí absolutně“, L.Mňačko.
„Mysli globálně, jednej lokálně“, J.Vavroušek.
Tento pohled uzavřu myšlenkou, která vládla rozmachu starověké Číny i rozkvětu starověké demokracie
v antické Řecku. Jde o ideu harmonického člověka a celého lidského světa. Euroamerická civilizace je poslední
dobou stále více konfrontační. Tím více je třeba připomínat vrcholný cíl všeho snažení: trvale udržitelné
harmonické rozvíjení každého člověka, celé společnosti i přírody. Jakékoli jednostranné přístupy k složitostem
lidského života a světa jsou scestné a zhoubné. Malý příklad z nedaleka: Budou-li pokračovat spory
fundamentálních technokratů a ekokratů, před kterými varoval J.Vavroušek, zůstane zřejmě Baťův kanál torzem.
Jedni podceňují zřetele přírodní, druzí zase vidí jen mokřady a spojení středu Evropy se světem, ani
nezaměstnanost lidí je nezajímá. Světově uznávaný ekolog J.Vavroušek při tom prohlásil:“Dovedu si představit
lodní dopravu od Přerova do Lanžhota“ k Dunaji propojenému dnes již s Rýnem a Ronou.“¨
4. Existuje definice moudrosti?
Přiznám se že jsem se s ní dosud nepoznal. Moudrost je umění tak náročné a zvláštní, že jeho obecně přijatelnou
a vyčerpávající definici postrádáme. Pokusím se aspoň o její charakteristiku. Moudrost předně nelze spojovat
s množství informací, nestačí k ní ani sbírka akademických titulů na - tož a bohatství a moc. Prostý sedlák může
být moudřejší než jeho páter, ministr nebo údajný expert. Moudrost je v podstatě mimořádná schopnost tvořivě a
spolehlivě řešit složité problémy lidského života a světa s přihlédnutím ke všem podstatným
faktorům,souvislostem a okolnostem. Moudrá řešení charakterizuje komplexnost, celistvost, otevřenost,
prozíravost, obezřetnost, střízlivost a odpovědnost i laskavost. Moudřejší mívají hlavu v oblacích /vidí více
možností/ a nohy pevně na zemi. Nepodceňují rizika, jsou na ně připraveni. Moudří jsou „lodivody“ hledači
správných hodnotových orientací, kurzů a smyslu. Moudrý je ten, kdo se dobře orientuje,kdo není jednostranný,
kdo dokáže spolehlivě rozlišit hlavní a vedlejší, dobré i špatné, perspektivní a dočasné, potřebné a nepotřebné, co
je opravdovou hodnotou a co pahodnotou.Moudří se neřídí většinovým mínění, většina totiž nemusí mít pravdu,
zejména jde-li o většinu nevyspělou nebo zaostalou. Chtějí znát všechna pro a proti;jde o vrcholové umění, ke
kterému se více méně propracují jen někteří.
Moudřejší to nikdy neměli, nemají a nebudou mít lehké. Čím omezenější jsou poměry, tím jsou potřebnější, tím
hůře se mívají.Tím více bývají umlčováni,ostouzeni a odsuzováni. Běda však těm, kteří moudřejšími pohrdají.
Čím omezenější a virtuálnější je naše prostředí, tím naléhavější jsou reálné, korigující osobní i společenské
zkušenosti z blízkého i vzdálenějšího světa;tím nezbytnější a vzácnější jsou lidé zkušenější, tvořivější,
moudřejší, nepodléhající předsudkům, uvažující v daném prostoru a čase s důkladnou znalostí věcí, souvztažně,
spolehlivě a odpovědně.
Opakem moudrosti je omezenost. Vize moudřejší společnosti je reálná jen tam, kde se lidé učí a naučí se dobře
se učit, kde dokáží oddělovat zrna od plev, kde si nepletou kvalitu s kvantitou, kde jsou tvořiví,vytrvalí,
odpovědní a laskaví, kde překonávají vlastní omezenost: ta může být
• prostorová - má příliš úzký obzor, postrádá rozhled. Moudřejší lidi vidí dál než „za humna“. Berou
v úvahu nezbytné širší okolnosti a souvislosti, opírají se o ověřené zkušenosti světové. Znají přednosti a
73
•
•
slabiny našich konkurentů, mapují naše rizika široko daleko: regionálně, celostátně, středo- a
celoevropsky i globálně. Umějí nacházet partnery a spojence.
časová - postrádá náležité propojení historických tradic , minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Chybí jí
vývojové pojetí, kritickí bilance, nadhled, reálný koncepční výhled, spolehlivý program. Moudřejší jsou
předvídaví a prozíraví, nežijí jen ze dne na den, od voleb k volbám, ale usilují o harmonické skloubení
perspektiv blízkých, středních i vzdálených. Každodenní operativu a taktiku spojují s dlouhodobější
strategií. Umí objevovat a uskutečňovat reálné možnosti i tam, kde je většina ani nevidí
hodnotová - hodnotová omezenost je projevem nesčetných jednostranností, zmatených střídání extrémů,
nelze např. zdůrazňovat svobodu bez odpovědnosti a vzdělanost bez morálky. Moudrá řešení nemohou
být jen racionální, musí být i spravedlivá. V tom je asi největší problém a riziko 21.století. Pravdu a
dobro, natož lásku, nelze šířit z pozice síly. Moudřejší jsou kritičtější, neuvažují stylem primitivů „buď
a nebo“, jednají věcně, funkčně, se znalostí problematiky a alternativních řešení, nerozhodují ukvapeně,
neusuzují z části na celek, nedělají z komára velblouda, nepodléhají dobovým předsudkům, nemyslí jen
na sebe, usilují o soulad zájmů osobních, skupinových i obecnějších, národních, mezinárodních,
universálních. Jednají důstojně a obezřetně v duchu masarykovské zásady „Já pán, ty pán“, neponižují
se, ani se nevytahují. Nepodbízejí se mocnějším jako jejich lokajové ani nepodléhají korupci. Moudrý
se snaží konfliktům předcházet, omezenec je vyvolává, bezhlavě se do nich vrhá, vyžívá se v nich.
Moudrý preferuje styl kooperativní, participační, orientuje se na zájmy společné, omezenec upadá do
konfliktů, prosazuje zájmy úzce sobecké, partikulární.
5. Umění moudrého řízení
Moudré řízení náleží k mimořádně vzácným vrcholům lidského umění. Podstatou umění moudrého řízení je
permanentní optimalizace příslušných systémů. Od výkladu a pochopení uvedené definice vede ještě k úspěšným
tvůrčím pokusům moudřejšího řízení nejsložitějších systémů lidského života a světa dlouhá, nejnáročnější i
nejodpovědnější cesta.Je tomu tak především proto, že hlavními aktéry této sféry jsou často nerozvinutí i
nevypočitatelní lidé, tvořiví a ničiví, kooperační i konfrontační, cílevědomí i náladoví, pracovití i líní, dobří i zlí.
Utvářet z nich dělené týmy předpokládá společné cíle, součinnost i společné orgány a samosprávu realizátorů.
Mezi lidmi nic podstatného neprobíhá automaticky. Výkonnost mnohých automatů lidské možnosti i přesahuje.
Náročnou kultivací lze však u lidí vykřesat procesy, které se dobře řídí samy. (Jde o procesy sebeřídící,
samosprávné). Tyto procesy jakoukoli automatizaci kvalitativně vysoce překračují a překonávají.
Automatizované procesy dokáží reagovat jen na technicky programovatelné změny. Lidské systémy jsou
mnohem citlivější, adaptabilnější, otevřenější, mohou být autopoietické, eufunkčně sebeutvářecí, dokáží se lépe a
moudřeji vyrovnávat s mimořádnou proměnlivostí antroposféry i biosféry.
Tohoto mimořádného tvůrčího potenciálu využívají však lidé zatím zcela nedostatečně. Mimořádná učenlivost
lidí, jejich autopoietický potenciál pro moudřejší sebeřízení a řízení leží většinou ladem.Jeho výraznější
uplatnění předpokládá totiž mimořádně náročnou celoživotní kultivaci v podmínkách dobře se učící společnosti a
ta je dosud přes všechny proklamace u nás spíše výjimečná. Začínat je třeba náročně, od piky, od běžných
zkušeností. Každý více či méně zná, že nejúčinnější učení je dobré sebeučení, nejúčinnější trénink je autotrénink,
nejúčinnější vzdělávání je sebevzdělávání, nejúčinnější výchova je dobrá sebevýchova nejúčinnější řízení je
dobré sebeřízení. Širší uplatnění těchto zkušeností je nejnaléhavějším úkolem generací 21.století. Dosud jsme
plně nevzkřísili ani odkazy J.A. Komenského a T.G. Masaryka. Někteří postmoderní pomatenci nevzali dosud na
vědomí, ani to že řízení je proces cílevědomý. Naše ministerstvo školství nedokázalo např. náležitě vymezit
základní maturitní požadavky ani za 15 let. Stejně tak chybí celostátní pedagogické standardy státních
závěrečných zkoušek u většiny ze 400 oborů studovaných na vysokých školách.
Moudřejší řízení nás zkrátka (snad) teprve čeká.Jeho výraznější uplatňování záleží i na nás.
Literatura
[1] KUČEROVÁ, S. Česká a slovenská otázka v EU. Brno : Konvoj, 2004. 445 s.
[2] POTŮČEK, M. a kol. Zpráva o stavu země: 5 hlavních rizik. MFD 26.10.2004.
[3] KUČEROVÁ,S. Člověk – hodnoty-výchova. Prešov : ManaCon, 1996. 232 s.
[4] BLÍŽKOVSKÝ, B.; KUČEROVÁ, S.; KURELOVÁ, M. Středoevropský učitel na prahu učící se společnosti
21.stol. Brno : Konvoj, 2000. 251 s.
[5] ČELAKOVSKÝ, B. Konec českého tisku. Ostrava : Tilia Šenov, 2001. 320 s.
[6] BLÍŽKOVSKÝ, B. Česká a slovenská otázka v 21.stol. 2005. 6s. Zpráva o sedmé knize „Česká a slovenská
otázka v EU“ shrnující hlavní závěry 5.mezinár. odborných konferencí konaných v posledních 12 letech,
navazující na Českou otázku TGM (viz. příslušnou stať této publikace).
74
VÝZNAM ETIKY PRO ROZVOJ PODNIKOVÉHO PROSTŘEDÍ
Stanislava Kučerová
Abstrakt: Nástup neoliberalismu a nova faze globalizácie (posledních 20-30 let) zpochybňují dosud
platný morální consensus. Morálka je nutný subsystém samoregulace chování jedince i společnosti.
Absolutizace honby za ziskem a samoúčelným konzumem ohrožuje další trvání euroamerické
civilizace ve vztahu k přírodě i kultuře. Segmentace etiky (potlačení egoismu v osobních vztazích a
bezohlednost ve sféře podnikání) je trvale neudržitelná. Obnova principů humanitní morálky je
podmínkou trvání a pozitivního urváření života lidí a možná i života na planetě Země vůbec.
Klíčová slova: Samoregulace systému, etická hodnota, etická norma, heteronomie, autonomie,
egocentrismus, sociocentrismus, normocentrismus, morální consensus v postmoderně, svoboda v
paradigmatu evropské kultury, etika jako princip trvale udržitelného života.
Není žádné dobro a zlo – jsou
jen dobré a špatné obchody
Anonym
O etice budu hovořit v obecném smyslu jako o oblasti morálky, morálního chování , morálních hodnot, norem a
ideálů. Toto pojetí přímo navazuje na řecký význam slova : ethos = zvyk, mrav, éthos = mrav, charakter. Ta
éthika =jevy, týkající se zvyku, mravu, charakteru.
Z hlediska systémové teorie jsou etické hodnoty důležitou součástí samoregulujícího subsystému jak v lidském
organismu, tak v lidském společenství. Aktivní subjekt (ať již jedinec nebo skupina) se ve svém chování řídí
hodnotícím výběrem podnětů a reakcí. Hodnotou a hlavním stimulem je to, co uspokojuje potřeby subjektu.
Mezi lidskými kulturními potřebami zaujímají důležité místo potřeby etické, které směřují k samoregulujícímu
zabezpečení lidského bytí po stránce biologické, společenské a kulturní. Etické potřebě odpovídá hodnota jako
to, co má být chtěno, jako to, co stojí za to aby se stalo předmětem našeho chtění /F. Krejčí/. Etickou hodnotou
se stává normou. Společenský vývoj od nejstarších dob je poznamenán hledáním pravidel, příkazů, zákazů,
vzorů a ideálů. V ontogenezi jedince i v historii lidských společenství lze vysledovat vzestupnou linii chování od
heteronomii k autonomii. Eticky žádoucí chování může mít tyto motivace:
I. strach z potrestání a naděje na odměnu /egocentrismus/,
II. potřeba souhlasu a uznání autority, nejčastěji směrodatné /referenční/ skupiny; potřeba vyhnout se odsouzení,
odmítnutí, zahanbení /sociocentrismus/,
III. potřeba shody vlastního svědomí s universalistickými principy lidskosti /nomocentrismus/.
Během staletí se v našem kulturním okruhu utvářela obecně sdílená představa o tom, co se smí
a co se nesmí. Základem tohoto konsensu byla antická moudrost, strožidovské Desatero, křesťanské morální
učení a posléze sekulární humanismus. V posledních 20-30 letech dochází k povážlivému zlomu. Někteří
myslitelé označují naši společnost přímo jako postmoralistní, jako společnost, v níž je etika přežitkem a etické
hodnoty jsou vnímány jako luxus, případně jako nepotřebná starožitnost.
Unesco uspořádalo r. 2001 setkání významných osobností /ze známých filozofů byli přítomni např.
postmodernisté. Baudrillard a Ricoer/ na téma „Kam se poděly hodnoty?“ Odpověď vyzněla ve prospěch mínění,
že se poztrácely během uplynulých dvou století moderny vlivem válek, převratů a revolucí.
Nemyslím, že problém byl uchopen správně. Krvavé konflikty provázely lidstvo od nepaměti, nejen
v uplynulých stoletích a přece neznamenaly zpochybnění hodnot. Duchovní hodnoty, mravní normy a ideály
přece trvají, i když třeba dočasně vítězí zlo nad dobrem. Naopak, v takových dobách jsou duchovní hodnoty pro
člověka ještě důležitější, protože z nich čerpá posilu k přemáhání těžkostí. V zlých dobách přece neselhávají
hodnoty, ale lidé, kteří je opouštějí, přestávají je vyznávat, chránit a tvořit.
Pokusme se hledat skutečné příčiny ztráty hodnot, kterou nezavinila dvě uplynulá století, ale přítomnost.
Pokusme se postihnout duchovní klima naší současné společnosti, v níž vyšší hodnoty mizí, protože sobecký
materiální prospěch a samoúčelný konzum se stávají hlavní náplní života.
75
Několik hlasů pro dokreslení:
• Ústup vzájemnosti a ohleduplnosti, sebevražedná touha po sebeprosazení a sebeuspokojení hrozí zničit
etos, které dosud drželo společnost pohromadě /Wolf, Brezinka/.
• Došlo ke zhroucení téměř všech tradičních hodnot. Etos konzumu se vydává za náhradu etických
norem. Dezintegrující síly vytvářejí životní styl individuálního sebeuspokojení bez morálních zábran
/Zb. Brezinski/.
• Ultraliberální konzumní systém, zbavený všech hodnot a podporovaný propagandou, je falešný fetiš.
Komunismus měl úspěch právě jako reakce na bezuzdný kapitalismus /papež Jan Pavel II/.
• Veřejný prostor je kolonizován agresivním molochem komunikačního průmyslu, který z něj vytlačuje
relevantní otázky a tím je paralyzuje. Krize relevance v kultuře přestoupila práh únosnosti – všechna
stará a vznešená slova, v nichž je zobecněna tisíciletá zkušenost lidstva našeho kulturního okruhu – o
jehož zachování a smysl pečujeme – znějí v naší počítačové džungli nepřesvědčivě, falešně, kýčovitě.
Všechno se zdá na pozadí nedohledných změn „ globalizace“ málo relevantní /V. Bělohradský/.
Duchovní klima v našem současném životě
Klima naší společnosti je hodnotově rozkolísané, pro etickou výchovu nepříznivě. Vichr globalizace a spodní
vody neoliberalismu vyvracejí a podemílají tradiční představy o dobru a o zlu. Na přelomu 20. a 21. století došlo
k povážlivému posunu v hodnotovém vědomí společnosti od sociocentrické orientace chování k orientaci
egocentrické. Od dřívější převážné zakotvenosti v normách lidské vzájemnosti nastal obrat k individualismu, do
sebe zahleděného a sebe prosazujícího. V západní Evropě tuto změnu zaznamenali již v 70. letech, u nás o 20let
později.
Jednostranná absolutizace práv a svobod jedince vedla k nadřazení soukromých přání nad sociální povinnosti,
ztratil se smysl pro odpovědnost, rozšířil se hedonistický kult požitku a s ním odmítání kázně, autority,
vzdělanosti, tradice, ochoty k službě a práci. T. z. hodnoty seberozvoje byly pojaty jako požadavky na druhé
s tím, že vlastní ego s právem na svobodu nepodléhá žádným omezením. Přímá souvislost této změny
s nástupem ekonomického neoliberalismu do Evropy je patrná. Maximalizace zisku v tvrdém konkurenčním
prostředí nemá zapotřebí skupinové solidarity, ale bezohlednosti soutěživých jedinců. Ve společnosti moci a
peněz přežívá jen silný a nejlépe si žije nejsilnější L. Karlík, Nejen o monetarismu. Praha 1999. Negativní vliv
zrušení Roseveltových zákonů r.1980 nadvláda spekulativního kapitálu, ospravedlnění lichvy ohrožení
demokracie.
U nás podobně jako v jiných postsocialistických zemích – má etapa neoliberalismu svá specifika. Privatizátoři a
tuneláři obrovského národního majetku dostali odpustky předem – konali hlavně rychle! – mimo zákony právní a
tím spíše bez ohledu na principy mravní. Dnes se jim dostává společenské vážnosti jako vlivné záštitě
soukromého vlastnictví a případného mecenášství / dnešním slovem sponzorování/. Vládne korupce a
kriminalita, arogantní politikové se navzájem osočují, za které vlády se krade více. Mediální zpravodajství chrlí
denně zvěsti o senzacích a zločinech doma i za hranicemi. Bombarduje se, vraždí, unáší, znásilňuje. Ohniska
mafií a narkomafií na světě se přemísťují. A prostituce by prý měla být práce jako každá jiná, stejně jako
pornoherectví. A než stačíme pochopit televizní zprávu, že denně umírá na světě hladem 19 000 dětí, jedním
dechem nás hlasatelka zpravuje, o tom „jak pěkně“ vedeme vlastní děti k plýtvání a nevážnosti k pokrmům, jež
naši předci označovali s úctou jako dar boží: “Na Kladně se konala největší dortová válka českých dětí“.
Mylné pojetí svobody
Sjednocení Evropy, které někteří pokládají za ústřední hodnotu samu o sobě, je poznamenáno současnou krizí
morálních hodnot. Paradigma evropské kultury obsahuje svobodu člověka, svobodu a důstojnost lidské
osobnosti. Ale je to jen relativní individualismus, protože jedinec byl chápán jako modus,projev rodového. Je
jedinečný, ale je odpovědný rodu. Má nejen právo,ale i povinnost vůči rodu zdokonalovat se, poznávat,
vzdělávat, mravně, intelektuálně, všestranně se rozvíjet. Touha po svobodném rozvoji všech motivovala i úvahy
o dokonalém uspořádání společnosti. Člověk deklarace lidských práv/1789/ je míněn universálně, týká se všech
lidí kdykoliv a kdekoliv. Tato universalita dává heslu lidských práv a svobod pečeť nadosobního významu a
vznešenosti. Odráží patos boje s feudalismem, kastovnictvím, hegemonismem všeho druhu ve vztazích mezi
lidmi i národy.
Přelom 20. a 21. století přinesl novou vlnu liberalismu v nové podobě. Nevede se již zápas o svobodu a práva
potlačených společenských skupin, ale o expanzi silných jedinců. Hájení lidské důstojnosti ztratilo vznešenost.
Rozmáhá se malicherné handrkování za práva ad hoc vznikajících menšin a ukřivděných zájmových skupin.
Pojetí lidských práv a svobod degeneruje a posiluje nebezpečné tendence k společenské anomii.
76
Kult ničím neomezené svobody, ničím, tedy ani morálkou, vkusem nebo taktem, šíří především média.
Denodenně našeptávají široké veřejnosti: Neber svět vážně, bav se, dopřej si, užij si, nestarej se o nikoho, každý
jsem tu sám za sebe. Nevaž se, odvaž se. Budete jako bohové! Teprve, když člověk překračuje zákazy, je někdo.
Jinak je nula! Média rozvracejí kulturní archetypy trvalé soustavy hodnot, vlastní mnoha kulturám a působící
v průběhu dějin jako stabilizátory soužití lidí ve společenstvích. Někteří analytikové hovoří přímo o zločinném
působení médií při podvracení kultury, podvracení morálky, podvracení nepsaného konsensu o tom, co je dobré
a co je zlé, o tom, čeho se máme vystříhat a naopak co máme dodržovat, ctít a zachovávat.
Podstata ethosu spočívá v omezení egoismu jedince a jeho pudu po uspokojení v zájmu péče o rodinu, rod, obec,
klan, kmen, vlast, národ, lidstvo. Etická problematika se vždy točila kolem otázky, jak překonat individuální
sobectví zřetelem na „toho druhého“. „Co nemáš ty rád, nečiň druhému“, je zlaté pravidlo chování již
v nejstarších civilizacích, vždy znovu a stále platné a vždy znovu a stále vytlačované primitivně utilitaristickým
egoismem. Jestliže naivní divoch z nepoučenosti soudil, že „špatný skutek je, když někdo Kalimu ukradne krávu
a dobrý skutek, když Kali někomu krávu ukradne,“, dnešní představitel globální finanční moci říká s nadhledem
„ Není dobro a zlo, jsou jen dobré a špatné obchody“.
Ekonomická profese a etika
Všichni studenti v našem kontinentu jsou podrobeni vlivům europeizace, globalizace, informatizace a
medializace. Tyto procesy vytvářejí novou společenskou skutečnost, na kterou se lidé adaptují. Ale adaptace je
výběrová, selektivní, zakládá možnost homogenizace i diverzifikace. Osobnost ani jako nositel a šiřitel změn
nemusí být trpným objektem dějin. Studenti ekonomických oborů jsou připravováni k úsilí o úspěch v oblasti
trhu, soutěže, konkurence. Nevytváří se u nich jakási svébytná profesní morálka?
Pokusila jsem se hledat odpověď na tuto otázku v souvislosti s výukou etiky. Uvědomila jsem si, že mí
posluchači skupina 20-letých studentů ekonomických oborů nevstoupí na pole etiky tak, že vezme v potaz
historii představ o dobru a zlu ani reflexi významných kodexů etických norem, nýbrž tak, že začne přemýšlet o
sobě samé a o své budoucnosti. Několik výsledků pro zajímavost: Silná vazba na rodinu a pozitivní přijímaní
osvědčených etických vlastností, vztahů a kvalit. Ovšem toto zjištění platilo pouze v oblasti rodinných,
partnerských a přátelských vztahů. Ve sféře podnikových vtahů se výrazně projevilo individualistické,
egocentrické, utilitaristické hledisko. Ze 2/3 studenti neuznávali jiné kritérium, než je ekonomický zisk.
Obhajovali lichvu, honbu za maximalizací zisku („Když budou bohatí ještě bohatší, i chudí budou méně chudí“
nebo „Lepší je být dravec než kořist“), neomezené zvyšování konkurenceschopnosti, manipulativní reklamu,
všeobecnou prodejnost a koupitelnost. Odmítali jakákoliv omezení /např.principy trvale udržitelného života/;
kritiku centralizace ekonomické i politické moci na úkor demokracie pokládali za nepochopení nového
společenského řádu, který je „produktem nových technologií, a tedy přirozený a nutný“.
Potvrdila se tak platnost hypotézy o existenci nižší a vyšší morálky u téhož jedince v různých segmentech:
vyšších v obecném životě a nižších v profesních činnostech, tedy segmentování etiky.
Toto segmentování etiky je trvale neudržitelné. Ohrožuje homogenitu úsudku a tím i osobní identitu jedince a
jeho charakter. V soudobém podnikatelském prostředí působí požadavek homogenity etického úsudku problémy.
Prioritní orientace společnosti na ekonomickou prosperitu bez uplatnění aspektů etických a sociálních vede
k tomu, že se cení jen to, co přináší zisky. Schopný a uznávaný je ten, kdo se dovede prosadit v soutěži, vyhrát
nad konkurencí, i když jeho prostředky musí zůstat v skrytu. Tiše se akceptuje daňový poradce, který napomáhá
daňovým únikům, soudce či policista, kteří svou diskrétností chrání své kamarády z podsvětí. Ruka ruku myje a
všichni z toho mohou mít prospěch. Jen se nedat nachytat! Ale ani v případě nehody není všechno ztraceno –
peníze a dobrý právník všechno zase napraví! Každodenně nás média zpravují o selhání managementů firem,
bank, pojišťoven, cestovních kanceláří, sportovních klubů, nadací stp. Známou se stává i šikana na pracovišti –
mobing. Morální deficit je v naší společnosti víc než zřejmý. Svedeme to prostě na „dobu“ , s kterou nemůžeme
nic dělat?
Z hlediska nesprávně pochopené svobody jedince byla zpochybněna i výchovná funkce učitele. Smíme
ovlivňovat etické názory svých žáků nebo je to zavrženíhodná manipulace?
Nejenže smíme, ale musíme v interakci s nimi zastávat žádoucí etické principy a normy, bez jejichž dodržování
hrozí naší civilizaci zánik. Dnes jde nejen o principy trvale udržitelného života v přírodě, ale i v lidské
společnosti. Ztráta jistého nepsaného konsensu o pravidlech vzájemného soužití je stejnou hrozbou
společenského rozvratu, úpadku a zániku jako pokračující devastace přírody. Jestliže většina občanů přestane
etický konsensus sdílet, je marno vyhlašovat deklarace, kodexy,charty, zákony a novely zákonů. Nejsou-li
hodnotou, normou či ideálem pro občany, zůstanou zcela neúčinné.
77
„Naléhavost volání po návratu morálky do globalizované společnosti a globalizované ekonomiky svědčí o
porušení rovnováhy mezi egoismem a altruismem v planetárním rozměru a o nezkroceném egoismu, který až
dosud bez ostychu předstíral, že přináší nejvyšší dobro.“/ Klvačová, 2002/.
Je nepochybné, že osud člověka, jedince, národa, Evropy i světa závisí na uznání a respektu všeobecné platnosti
a závaznosti etických norem a ideálů, prověřených a prověřovaných i dnes strastiplným vývoje lidstva.
Literatura
[1] BLÁHA, T.A. Ethika jako věda. Brno : Atlantis, 1991.
[2] BLÍŽKOVSKÝ, B.; KUČEROVÁ, S.; KURELOVÁ, M. Středoevropský učitel. Brno : 1999.
[3] BREZINKA, V. Filozofické základy výchovy. Praha :Zvon, 1996.
[4] DOŘÁČEK, J. Význam etických hledisek v procesu vyučování ekonomických předmětů. In: Pedagogická
orientace, 2, 2000.
[5] FUNDA, O. A. Znavená Evropa umírá. Praha : Komenium, 2000.
[6] KARLÍK, I. Nejen o monetarismu. Praha : 1999.
[7] KLVAČOVÁ, E. Morální problém globalizované ekonomiky. In: Acta Oeconomica, Praha : VŠE, 2002.
[8] KUČEROVÁ, S. Člověk - hodnoty - výchova. Prešov : ManaCon, 1996.
[9] VALIŠOVÁ, A. Autorita ve výchově. Praha : Karolinum, 1999.
78
AKTIVNÍ O VLIVŇOVÁNÍ VÝVOJE SPOLEČNOSTI FIRMOU VE SPOLEČNOSTI
ZNALOSTÍ
Filip Tichý
Polní 786, 691 23 Pohořelice, Česká republika
E-mail: [email protected], Tel.: +420 608 400 722
Abstrakt: Systém celoživotního vzdělávání v České republice patří k horšímu průměru v rámci
nových členských zemí Evropské unie. Výsledky výzkumů potvrzují jen mírný růst rozsahu dalšího
vzdělávání nebo jen pomalý růst výdajů podniků na další vzdělávání. Je proto třeba zlepšit právní
rámec pro další vzděláván a zavést pobídky pro zaměstnavatele, zaměstnance nebo uchazeče o
zaměstnání.
Klíčová slova: Celoživotní vzdělávání, společnost znalostí, rekvalifikace, nezaměstnanost
1. ÚVOD
Celoživotní vzdělávání je označením pro celý soubor probíhajících vzdělávacích procesů, které se uskutečňují ve
vzdělávacích institucích i mimo ně a jehož účastníci rozvíjejí své schopnosti, rozšiřují si své znalosti a zlepšují
své profesní zaměření tak, aby uspokojili své vlastní potřeby a potřeby společnosti, do které patří.
Přechod od deklarování informační společnosti ke společnosti znalostí je ovlivněn mimo jiné právě i rozvojem
koncepce celoživotního učení. Jednoznačně se ukazuje, že právě znalosti jsou velmi důležité pro rozvoj jak
ekonomický, tak i společnosti jako celku.
Problém spočívá v tom, že se zůstává většinou u deklarací a konkrétních akcí, které by opravdu vedly k rozvoji
celoživotního učení nebo dalšího vzdělávání, je poměrně velmi málo.
2. SOUČASNÝ STAV CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
Nejen špatný přístup na vysokou školu patří k slabinám českého vzdělávacího systému. Stejně nedostatečná je v
evropském měřítku poptávka po celoživotním vzdělávání. Dokazují to data z podrobného šetření Českého
statistického úřadu zveřejněného v srpnu minulého roku. Z Čechů, kteří přestali chodit do školy, se nějakým
způsobem loni vzdělával pouze každý dvacátý. Ve vyspělých ekonomikách se přitom předpokládá, že učit se
může každý v jakémkoli věku.
Česko patří k horšímu průměru dokonce i v nových členských zemích Evropské unie. Nejlepší systém dalšího
vzdělávání mají skandinávské země, Velká Británie, Nizozemsko a Slovinsko. V těchto zemích se pravidelně
vzdělává nejméně každý sedmý z dotázaných zaměstnanců.
Otázkou, že nemáme systém celoživotního vzdělávání, se od roku 1989 nikdo nezabýval.
Po vstupu do Evropské unie k tomu ale je vláda nucena, protože bruselská komise označila celoživotní
vzdělávání za jednu ze čtyř hlavních priorit v rámci Lisabonského procesu.
Loni se vzdělávalo méně než deset procent Evropanů v produktivním věku, což je nedostatečné, pokud nechtějí
Evropané ztratit kontakt se zeměmi, které svou prosperitu postavily na znalostech. Nastává čas něco dělat a
nejen o tom přemýšlet. Proto také Evropská unie ve svém rámcovém programu na léta 2007 - 2013 vyčlenila na
podporu vzdělání téměř čtrnáct miliard eur, o deset miliard víc než v programu na léta 2002 - 2006.
Ministerští úředníci by chtěli, aby také Češi mohli regulérně studovat doma či v libovolných kursech. Po složení
zkoušky dostanou potvrzení o svých schopnostech. K tomu bude nutné založit nový úřad - Národní kvalifikační
centrum, které bude kvalifikace uznávat. Systém dalšího vzdělávání by měly financovat především podniky,
které by výdaje mohly odepsat z daní. Podle šetření statistického úřadu bude o celoživotní vzdělání zájem. Mladí
Češi se totiž neliší od vrstevníků ve vyspělejších zemích a chápou význam vzdělání. Zájem o studium ztrácejí až
lidé nad čtyřicet.
79
Portugalsko
4
Polsko
5
Česko
5
Německo
6
Maďarsko
6
Rakousko
8
Průměr EU
9
Slovinsko
15
Nizozemsko
16
Velká Británie
21
Švédsko
34
0
5
10
15
20
25
30
35
40
Graf 1. Počet zaměstnaných lidí současně studujících v roce 2003 (%)
Mnoho zahraničních odborníků předvídá, že vzdělávání se stane nejrychleji rozvíjejícím odvětvím hospodářství.
Trh v České republice je v tomto směru nasycený na straně nabídky zejména ze strany neškolských vzdělávacích
organizací. Jak již bylo řečeno poměrně malá je však zatím poptávka.
Je důležité, aby došlo ke změnám v přístupu škol. Je třeba nabízet kratší vzdělávací programy, stavebnicově
uspořádané, kde by případný zájemce mohl absolvovat nějaký kurs, pak zase nějakou dobu pracovat a následně
se zase vrátit ke vzdělávání.
3. FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ČR
Celoživotní odborný rozvoj je nezbytnou součástí profesního života téměř každého zaměstnance. Pomineme-li
zřejmé důvody, jako je technický rozvoj, zavádění nových technologií či legislativní změny, které k odbornému
vzdělávání vedou každou profesi, je hlavním důvodem, který vytváří tlak na trvalý rozvoj zaměstnanců
především změna.
Nejčastější formou dalšího vzdělávání jsou kursy. České podniky většinou využívají služeb externích
poskytovatelů vzdělávání než vlastní služby. To ovšem závisí i na velikosti podniků, protože malý podnik
samozřejmě nemůže mít svoje vzdělávací zařízení. Ale kromě vzdělávacích kursů se tam vyskytují i další formy,
jako je už zmíněné vzdělávání při práci, které může mít zase různou podobu, třeba individuálního přeškolování.
Patří sem i účast na seminářích, odborných konferencích, koučování, využívání mentorů, atd.
Ovšem další vzdělávání není jen otázkou firem. Máme na Evropu poměrně vysokou nezaměstnanost. A i v
Česku platí, že čím vzdělanější nebo lépe připravený člověk je, tím je i vyšší míra jeho zaměstnatelnosti. Rozdíl
mezi nezaměstnaností lidí se základním vzděláním a vysokoškolským je desetinásobný. V současné době existují
dvě velmi důležité dovednosti pro uplatnění člověka napříč celým spektrem trhu práce. Je to znalost cizích
jazyků a znalost využívání počítačů.
Důležité jsou samozřejmě i rekvalifikace. V ČR se rekvalifikuje poměrně menší procento uchazečů o
zaměstnání. To souvisí také s motivací. Finanční rozdíl podpory uchazečům, kteří se vzdělávají a kteří se
nevzdělávají, je natolik malý, že neznamená dostačující motivaci k účasti na rekvalifikacích. Otázka motivace je
širší. Týká se i lidí, kteří se chtějí vzdělávat v zaměstnání nebo i v něčem jiném. Návrhy na řešení existují,
inspiraci máme v zahraničí, protože existují různé formy motivace, ať už jsou to takzvané vzdělávací účty nebo
využívání povinných odvodů podniků na vzdělávání, daňové úlevy a podobně. Chce to jenom mít odvahu a
zkusit tyto nástroje v Česku uplatnit.
80
Začalo se mluvit o tom, že by měl vzniknout zákon o dalším vzdělávání. Je třeba, aby jedna z hlavních úloh
tohoto zákona byla v zavedení nových nástrojů s finanční motivací. Samozřejmě mohou být i nástroje nefinanční
To souvisí také s tím, že v zahraničí je vzdělávání obecně považováno za dobrou hodnotu.
V roce 2002 uskutečnila agentura pro výzkum trhu, médií a veřejného mínění Median pro Národní observatoř
zaměstnanosti a vzdělávání Národního vzdělávacího fondu šetření pracovních sil, jehož součástí byly i otázky
týkající se dalšího vzdělávání.
Šetřením byly zjištěny odpovědi 901 respondentů - osob odpovědných za vzdělávání a nábor pracovníků v
podnicích. Jeho výsledky například potvrdily jen mírný růst rozsahu dalšího vzdělávání nebo jen pomalý růst
výdajů podniků na další vzdělávání.
Ukázalo se, že v dalším vzdělávání zaměstnanců vysoce převažují krátké vzdělávací kursy (v délce do pěti dnů),
jejichž podíl kolísá u jednotlivých kategorií zaměstnanců od 42 procent do 88 procent a že podniky tyto kursy
zajišťují prostřednictvím externích poskytovatelů vzdělávání. Šetřením se dále zjistilo, že asi desetinu nákladů na
další vzdělávání si hradí sami účastníci kursů, přičemž tento podíl je nejvyšší v nejmenších podnicích.
Informace o nabídce vzdělávacích kursů podniky získávají nejčastěji z nabídek poskytovatelů vzdělávání.
Z odpovědí na otázky týkající se budoucího období je patrné, že podniky by uvítaly, kdyby stát zlepšil
financování dalšího vzdělávání. To je v souladu s existujícími návrhy na zavedení finančních pobídek pro rozvoj
dalšího vzdělávání. V souvislosti s členstvím České republiky v Evropské unii jsou si podniky vědomy, že budou
muset mimo jiné zlepšit kvalifikaci svých pracovníků, a to zejména pokud jde o cizojazyčné dovednosti nebo
dovednosti z oboru výpočetní techniky.
4. Závěr
Jaké hlavní bariéry je tedy třeba překonat, aby se i Česká republika rychleji začala přetvářet ve znalostní
společnost? Jedná se v podstatě o následující body:
Zaprvé zlepšit právní rámec pro další vzdělávání. Zadruhé - a v tom je jádro věci - je potřeba zavést pobídky pro
různé skupiny, ať už pro zaměstnavatele, zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání.
S tím souvisí i poradenská a informační činnost, aby lidé blízko svého bydliště měli možnost zjistit, jakou mají
nabídku ve svém okolí, kam se mohou přihlásit.
Rozvíjení programu celoživotního vzdělávání vyžaduje uzavření partnerství mezi vládními institucemi,
mezivládními a nevládními organizacemi, zaměstnavateli a odborovými organizacemi, univerzitami a
výzkumnými středisky, hromadnými sdělovacími prostředky, občanskými sdruženími a sdruženími na
komunální úrovni, institucemi uskutečňujícími vzdělávání dospělých a samotnými dospělými osobami v roli
studentů.
Použité zdroje
[1] Národní vzdělávací fond: Lidské zdroje v ČR 2003, Praha 2004
[2] www.vzdelavani.ihned.cz
[3] www.hn.ihned.cz
81
82
ČESKÁ A SLOVENSKÁ OTÁZKA V 21. STOLETÍ
Bohumír Blížkovský
Po společném vstupu ČR a SR do EU jsou naše národy jen 1-2% menšinou superintegrovaného i vysoce
konkurenčního společenství. Akutní potřeba tvůrčího rozvíjení i osvětového šíření československého a
středoevropského programu pro začínající století v EU tím nejen že nemizí, ale enormě vzrůstá. Zasvěcení vědí,
že kdykoliv jsme v minulosti vítězili, bylo to spíše silou ducha, než silou zbraní či peněz. Je nejvyšší čas znovu
si tuto moudrost F. Palackého obecněji osvojovat.
První čtenáři nového vydání „České a slovenské otázky v EU“ z října roku 2004 jsou až překvapení její
masarykovskou kritičností a koncepčností. Celé století titul s uvedenou tématikou nevyšel. Náročný a jedinečný
byl způsob jeho přípravy. 1
Uvědomovali jsme si, že masarykovské řešení charakterizuje pozoruhodná komplexnost. Vynikají náročnými
ušlechtilými cíli, mimořádnou hloubkou a šíří záběru i příkladným úsilím o nápravu. Masaryka zajímá podstata,
chce přijít „věcem na kloub“, kriticky analyzuje to, co je i to, co býti má. Masaryk proto řešil nejnaléhavější
sociální, politické a duchovní problémy člověka, národa, Evropy i světa na prahu 20.století tvůrčím využíváním
všech dostupných poznatků. Funkčně propojuje potřebné vědní obory, etiku filozofii, uměleckou literaturu i další
nemalou životní společenskou zkušenost. Díky tomu snadněji i spolehlivěji poznává dlouhodobější trendy a
priority, hledá a nachází tak mnohá konkrétní a obecná východiska i z mimořádných světových krizových
situacích. Dokázal pro nás využít historických šancí, o kterých neměli mnozí zprvu ani tušení. Tato souvstažnost,
kterou mu někteří omezenější specialisté nepochopitelně vytýkají, je jeho největší předností. Masaryk vlastně
předjímá soudobá, celistvá, otevřená, systémová řešení složitých lokálních i globálních problémů. Jeho kritici
mívají někdy pravdu v jednotlivostech, Masaryk již však má v celku. Zůstává příkladným kritikem nepravostí,
hledačem a objevitelem strategického smyslu našeho dění i majákem žádoucích, perspektivních hodnotových
orientací kritického realizmu a humanitního demokratismu pro nás i pro celý svět.
Na našich setkáních jsem si dovolil vyslovit tezi, že dobrá systémová řešení složitých problémů soudobého
lidského světa by měla být kategorickým imperativem. Tváří v tvář lidským systémům cítím potřebu neméně
kategoricky plaidovat pro důkladné poznávání kvalitativních zvláštností a podstatných rozdílů jejich emergence
pro plný respekt jejich specifické sebeutvářecí autopoietické povahy. Tuto specifičnost nelze ovšem idealizovat,
jde o věčné dilema lidského směřování k dobrému i ke zlému. Uplatňování systémové metodologie pro
optimalizaci i udržení lidského života a světa je dnes nejnáročnější, nejnaléhavější i existenčně významné.
Potýkal jsem se s těmito problémy ve 2. polovině 20.století při modelování výchovy, kterou již I. Kant označil za
„největší a nejtěžší problém, který je možné člověku uložit“. Z odhalování tajů pedagogického umění, lidského
učení, výchovně vzdělávacích procesů a celé výchovně vzdělávací soustavy v dimenzi celoživotní i
celospolečenské jsem se posléze pokusil modifikovat následující 3 hlavní principy systémového pojetí sociální
reality:
1. Lidské systémy třeba zkoumat v jejich členité celistvosti a v jednotě s jejich prostředím. Vyvážený
zřetel vyžaduje např. jejich rozměr mezilidský , národní a mezinárodní, jejich singularita , pluralita a
univerzalita, jejich konkrétní lokalita i obecná globalita.
1
Mezinárodní interdisciplinární prezidium uspořádalo v posledních 12ti letech (1993-2005) pět dvoudenních
konferencí z níchž vyšlo 7 publikací:
- Idea Československa a střední Evropa. Doplněk, Brno, 1994. 312 s. s přílohou „Třičtvrti století
Československa“, Konvoj, Brno 1994, 68 s.
- Českoslovenství – součást evropanství. Konvoj, Brno 1996. 432 s.
- Českoslovenství – středoevropanství – evropanství. Konvoj, Brno 1998. 536 s.
- Bilance a výhledy střední Evropy na prahu 21. století. Konvoj, Brno 2000. 375 s.
- Česká a slovenská otázka v soudobém světě. Konvoj, Brno 2002. 391 s.
- Česká a slovenská otázka v soudobém světě. 2. upravené vydání, Konvoj, Brno, leden 2004. 443 s.
- Česká a slovenská otázka v Evropské unii. Nové shrňující vydání. Konvoj, Brno, říjen 2004. 445 s.
Zájemce o poslední shrňující publikaci á 150Kč eviduje předseda mezinárodního odborného prezídia prof. Dr. B.
Blížkovský, Milenova 12, CZ 638 00 Brno. Tel. 00420-548-528-295.
83
2.
3.
Co nejspolehlivěji třeba odhalovat základní, tzv. systémotvorné faktory a vnitřní i vnější vztahy
zkoumaných sociálních soustav.
Především nutno pronikat k procesům, k dynamice, k hybným silám a trendům sociálních změn i
vývojových historických procesů . Nestačí ovšem zkoumat jen to,co bylo a je, nýbrž i to, co může a má
či nemá být, aby nedocházelo k funkčním existenčním poruchám. Jen tak mohou systémová pojetí
přispívat ke kultivaci vnějšího i vnitřního světa lidí. Blížkovský, B., Systémová pedagogika. 2.upravené
vydání. Amosium Ostrava 1997. 315s.
Model jakékoliv lidské soustavy se podstatně liší od obrazů mimolidské reality především lidskými aktéry, je
proto mimořádně otevřený od možností eufunkčních, zlepšujících, potřebných, pozitivních až po rizika
disfunkční, zhoršující, krizová, autodestruktivní. Spektrum (variace) lidských pokusů a omylů je opravdu
nekonečné i nevypočitatelné. Permanentní zdokonalování adekvátních hodnotových orientací cílů a nezbytných
pravidel probíhajících sociálních procesů, rovněž jako kritické a sebekritické hodnocení dosahovaných výsledků
jsou tu zpětnou vazbou nepostradatelnou, sebezáchovnou.
Lidské systémy netvoří přirozeně jen lidé, ale i jejich okolnosti. Člověk je organickou součástí biosféry i
abiosféry, zároveň je ale jediným tvorem, který si utváří i svůj svět v podobě planetární antroposféry. Právě to
zvyšuje jeho šance a rizika.
Lidé zkrátka vynikají mimořádnou učenlivostí a tvořivostí. Bez náležité kultivace nemůže ovšem tento potenciál
dobře fungovat. Neméně mimořádná může být i lidská zaostalost, funkční negramotnost, ničivost a zvrhlost.
Právě tu vystupuje do popředí klíčový systémotvorný faktor patřičných hodnot, společných cílů, programů,
koncepcí a strategických priorit. Lidské učení není na rozdíl od živočichů omezeno jen na výbavu vrozenou a
tzv.individuální zkušenost, získávanou během života jedince. Člověk je schopen – především díky řeči a
sociabilitě – osvojovat si i zkušenosti ostatních lidí tzv. společenskou zkušenost. Ta je nevyčerpatelná. Od
pradávna k tomu slouží zvláštní kulty, zasvědcovací obřady, praktické prověrky i speciální výcvikové vzdělávací
a výchovné instituce.Když osvojování eufunkčních hodnot vázne, když se lidé nedokáží dobře učit, když o
závažných věcech rozhodují lidé nekompetentní a neodpovědní, šíří se sociální nemoci a se společností i se
školou to jde z kopce. S hrubými násilnostmi se dnes bohužel setkáváme i v místech předurčených pro „dílny
lidskosti“. Zlé je, když vedou zavádějící, vzdělávají nedovzdělání, vychovávají nedovychovaní. „Dokud
nebudou vládnout nejlepší, nebude konec běd“, varoval již Platón.
Modelování výchovy a lidského učení nám umožnilo rozvíjet obecnou teorii systémů L. Bertalanffyho i pro
nejkomplikovanější sféry lidského života.Poskytlo dobrou přípravu a spolehllivý základ pro širší polistopadový
pokus o celistvé, otevřené, kritické i koncepční a programové – zkrátka systémové – pojetí naší společné pozice
a role v soudobém světě.
Od druhého dělení Československa v roce 1992 jsme si byli vědomi, že naše deficity v této strategické oblasti i
třeskuté proměny světa, v němž žijeme, jsou tak značné i těžko zvládnutelné, že nemůže jít o úkol jen pro
jednotlivce, ani o záležitost jednorázovou či krátkodobou. Problematika byla proto soustavně zkoumána a
ověřována z více hledisek déle než 10 roků na pěti dvoudenních mezinárodních interdisciplinárních konferencích
konaných v ČR i SR v letech 1993-2002. Zúčastnilo se jich více než 300 našich i zahraničních odborníků.
Většinu z nich uvádí autorský rejstřík. Více než stovku reprezentují zkušení profesoři vysokých škol, vedoucí
vědecko výzkumní pracovníci Akademií i přední mezinárodní experti. Téma každé konference prosvěcovalo a
korigovalo zkoumané problémové pole z jiného zorného úhlu, zevnitř i zvenčí, historicky i futurologicky. Důraz
jsme kladli na souvislosti a smysl dění. Časová dimenze sahala od Velké Moravy až po prognózy, prostorový
záběr byl globální s koncentrací na střední Evropu. Hlavní výsledky každé konference vyšly v samostatné knize.
Celkový rozsah sedmi publikací vydaných v letech 1994 – 2004 přesahuje 3000 stran. Postupné edice přispěly
zpřesňování závěrů.
Poslední „Česká a slovenská otázka v EU“ z října roku 2004 je vlastně již její 3. vydání. Její úpravy, doplňky a
aktualizace ke vstupu do EU jsou však tak rozsáhlé, že jde vlastně o novou sedmou knihu. Její celkové závěry
shrnují všechny hlavní výsledky dosažené v uplynulé prodloužené dekádě (1992 – 2004). Kritický výběr
směrodatných poznatků průběžně posuzoval sbor erudovaných gestorů, odborných garantů (viz. s. 13). V oblasti
politologie např. prof. Dr. A. Ort, DrSc., G. Mesežnikov předseda exilové Rady svobodného Československa
prof. Dr. Povolný, prezidenti A. Kwásniewski, A. Klaus, expremiér M. Zeman, expředseda VPN, doc. Dr. F.
Gaál, J. E. velvyslanci L. Ballek, R. Chmel, Č. Císař, prof. Dr. E. Goldstücker a ostatní ze všech vysegrádských
zemí. Za historiky profesoři R. Kvaček, V. Olivová, J. Valenta, D. Kováč, dr. M. Neudorflová. Za sociology P.
Machonin. Za ekonomy prof. Dr. L. Karlík, emeritní člen generálního sekretariátu OSN. Za právo prof. JUDr. V.
Pavlíček, prof. Dr. F. Šamalík, DrSc. A JUDr. K. Zavacká ze SAV. Vědu a kulturu reprezentovali též dr. Z.
Mahler a prof. Dr. R. Zahradník, DrSc., exprezident a čestný předseda AV ČR.
84
Všechny autorské a redakční práce byly vykonány v duchu akademické svobody a odpovědnosti, bez honorářů,
dobrovolně, z přesvědčení, ze zájmu o věc. Svépomocně řešíme i kolportáž. Tisk knih usnadnila 10 – 20 %
podpora uvedených čsl. Exulantů. O celkovou koordinaci pečuje mezinárodní odborné předsednictvo. Těžiště
práce spočívá na redakci. Přes nemalá omezení nemá zřejmě tak důkladná příprava prvého pokusu o
československý program pro 21. století v našem polistopadovém dění obdobu. Dílo je k dispozici.
Nejpotřebnější jsou nyní pozorní čtenáři, šiřitelé a tvůrčí pokračovatelé.
Bohatý konkrétní obsah knihy přesahuje rámec mého sdělení. Odkazuji na text. Uvedu jen pár glos ilustrujících
uplynulé století, bilance naší současnosti a výhledy do budoucna.
Nepřekonanou inspirací nám přirozeně byla „Česká otázka“ T.G. Masaryka, vydaná roku 1895. Zdůraznila
prvořadý význam naší všestranné emancipace. Shrnula vlastně náš novodobý národní, realistický, politický
program pro 20. století. Jeho jedinečná meziválečná realizace v demokratickém Československu předčila
všechna očekávání. Neuznávanější evropský filozof 20. století K. R. Popper před svým skonem roku 1994
uznale prohlásil : „Masarykovo Československo bylo – podle mne nad vší pochybnost – nejotevřenější ze všech
společností, které kdy v Evropě spatřily světlo světa“.
Kýžených padesáti let klidu a kontinuity dobrého k dosažení spolehlivějších základů naší novodobé existence
v mimořádně výhodném i riskantním středu Evropy jsme se ale ve 20. století nedočkali. Naopak! Pouhý rok po
smrti T. G. Masaryka začaly 2/3 století extrémní historické diskontinuity zločinnou nacistickou okupací a
dekapitací našeho národa, kterou měla dovršit jeho úplná genocida. Navíc jsme absolvovali ještě další totalitní
duchamornou okupaci. Otřesné zlomy lemují roky 1939, 1948, 1968, 1992. Na slova Jana Masaryka „Pravda
vítězí, ale dá to fušku“ mnozí již zapomněli.
I po 2. světové válce se samozřejmě vykonalo hodně dobrého, mnohé ale svědčí o tom, že jsme se z utrpěných
pohrom dosud plně nevzpamatovali. Startovní polistopadová pozice Československa byla sice ze všech
srovnatelných zemí objektivně nejlepší, ale subjektivně nejhorší. V tempu dohánění vyspělých zemí EU nás
všechny srovnatelné země stále předbíhají. Rozhodující část polistopadových představitelů navazuje dosud - až
na čestné výjimky – více na vše jiné, než na osvědčený odkaz T. G. Masaryka. Místo reforem odpovídajících
našim naléhavým perspektivním potřebám a tradicím humanitního demokratismu i kritickému realismu
Masarykova Československa dochází dokonce k odmítání osvícenství i našeho národního obrození, k restauraci
nekritického obdivu cizích velkých vrchnostenských říší dovolujících nespravedlivou nadvládu vyvolených a
nejmocnějších v duchu teokracie monarchismu, neonacistického revanšismu, oligarchie, krajního neoliberalismu
i neoabsolutismu. Deficitů systémových řešení našich rozvojových i existenčních problémů proto spíše přibývá,
než ubývá. Energicky se o nápravu ani neusiluje.
Provedené diagnózy předně potvrdili to, co se zhusta nepřiznává, zakrývá i dobře utajuje: mnohostranná
krize naší společnosti trvá, Je dokonce vážnější než ta, kterou pomáhal překonávat T.G. Masaryk; nejde totiž
jen o krizi naši, jde o specifické zauzlení úpadkových trendů globálních.Prakticky všechny principy
systémového pojetí lidského světa se v našem polistopadovém vývoji většinou porušují a ignorují. Náš program
pro 21. století, naše strategické priority i existenční národní potřeby, a reálné koncepty obecného blaha nejsou za
15 let náležitě ani definované, natož uskutečňované. Naši polistopadovou společnost charakterizuje velká
polarizace i roztříštěnost, malá soudržnost, nízký konsensus, krajní kyvadlový efekt, nízká odbornost decizní
sféry, nedostatečná odpovědnost za naši budoucnost. Narostl egoismus, skomírá solidarita.
Čím hlubší a všestrannější byly naše kritické rozbory, tím více prokazovaly jak povrchní, účelové, jepičí,
odcizené i falešné výklady v našem současném veřejném prostoru převládají. Více dezorientují, než orientují
především méně zkušenější mládež. Duchovní bídy zřejmě více přibývá, než ubývá. Nemalý konformismus jíž
proniká i do akademické obce. Nejpostiženější jsou- jako vždy- vědy o společnosti a člověku.Největší hanopis
našeho národa, „Podivenův“ pamflet „Češi v dějinách nové doby„, který je ideovým základem zpochybňování
naší svébytné existence, vydalo např. nedávno znovu dokonce nakladatelství Academia. Absence osvětové role
naší polistopadové demokracie začíná být hrozivá. Žádoucí „revoluce hlav a srdcí„ jsme se dosud nedočkali,
všemi kanály se zato valí „exploze bludů a pudů„. Gradace duchamorné psychologické války pokračuje v našem
prostředí s takovou intenzitou, že má jen málo obdob. Pro příklady není třeba chodit daleko. I tak evidentní
historický fakt, že se prezident E. Beneš zasloužil o náš stát, dokázalo např. 25.3.2004 podpořit jen 6 ze 65
přítomných senátorů! Těžko nalézt průkaznější doklad přežívající i masivně mediálně pěstované a farizejsky
zdůvodňované duchovní bídy u nás, v situaci stupňují se ofenzívy revanšistů proti stabilitě i demokracii středu
Evropy.
Rovněž odcizování naší dospívající generace nemá v současné Evropě obdobu. Výsledky nedávno široce
založeného mezinárodního výzkumu historického vědomí adolescentů 29 evropských zemí, koordinovaného
z Hamburgu a Bergenu, potvrdily všeobecné přirozené propojování národní svébytnosti s mezinárodní
vzájemností. Jedinou výjimkou s „výraznou absencí národního cítění“ (viz. Klíma 2001 s.158) v celé Evropě
85
jsou dospívající Češi. Ustavičné vymycování vlastenectví z naších hlav i sebezáhubné odnárodňování téměř
úplně odcizenými médii má zřejmě ČR proměnit v nejslabší článek přístupových zemí, který uspokojí i zbývající
ambice staronových hegemonů.
Postmoderní matení pojmů začíná být tak pronikavé, že mnozí pseudovzdělanci již kvalitativní rozdíl mezi
klasickým liberalismem, který vyrůstal v opozici proti absolutním monarchiím a soudobým neoliberalismem,
který vlastně bezbřehou deregulací spravedlivého řádu pomáhá neoabsolutismus znovu leckdy nastolovat,
nevidí.
Připomenu i další důležitá tvrdá fakta. Nic nesvědčí o naší krizi více než skutečnost, že se ČR propadá již
desátý rok mezi posledních 5 zemí celého světa, které nejvíce vymírají.
Mnohé polistopadové změny byly tak neuvážené, jednostranné, extenzivní i kontraproduktivní, že naši krizi více
prohlubovaly, než řešily. Nejotřesnějším dokladem je autodestrukce vlastního státu, společného
Československa po 3/4 století jeho existence v situaci, kdy jsme tuto nejspolehlivější synergickou základnu naší
novodobé existence nejvíce potřebovali. Mezinárodní postavení obou nástupních států tím bylo tak degradováno,
že i druhořadá rakouská banka dokázala např.získat mnohonásobně silnější Českou a Slovenskou spořitelnu.
K destrukci Československa došlo navíc bez referenda pochybnou většinou jediného hlasu proti vůli
přinejmenším 80% Čechů a Slováků.
Rozčarování z výkonu zvolených zastupitelů je již v ČR tak značné, že 2/3 – 9/10 občanů k volbám ani
nechodí.
Obnova malých, anachronických, v podstatě poúnorových, krajů není státnická ani evropská, je pouze
nákladnější a neúnosně riskantnější, usnadňuje např. kříšení tzv.“Sudet“ z dob III. Velkoněmecké říše.
Hospodářské terapie byly tak šokové, že ČR dosáhla krizové úrovně roku 1990 až po 10 letech.
K hospodářské výkonnosti vyspělých zemí se dosud nepřibližujeme, ale vzdalujeme se od ní. Naše
polistopadová otevřenost – největší ze všech přístupových zemí, větší než německá – byla uplatňována tak
disfunkčně, že jsme ztratili vlastnictví téměř všech rozhodujících klíčových hodnot vytvořených v naší zemi za
poslední dvě století (viz index míry globalizace agentury A.T Kerney, 2004)
Ani opravdová vnitřní kvalitativní demokratická reforma našeho školství, odpovídající potřebám vzdělanosti
společnosti 21.století, dosud řádně nezačala, třebaže expertní podklady k ní byly předány již počátkem roku
1990. Za 15 let nemáme náležitě vymezené ani maturitní požadavky. Po listopadu jsme propadli na poslední
místo zemí OBCD v počtu (nejdůležitějších) maturantů s úplným středním všeobecným vzděláním.
V centru pozornosti početného týmu byly přirozeně naše perspektivy v EU, východiska z naší krize,
problémy s hledáním našeho udržitelného rozvoje. Soudobá globalizace a EU nepřinášejí samozřejmě jen možné
hrozby, jsou i velkou příležitostí pro systémová řešení našich i všelidských problémů. Tyto šance přejí ovšem
jen dobře připraveným.
I v tomto směru máme co dohánět. Vnější kritéria ukládaná v Bruselu jakž takž plníme, ale rozvíjení našich
vlastních strategií je nedostatečné. Důkladnou konkrétní přípravu na kvalitativně nové šance i na nemalá četná
rizika měnící se Evropy u nás zhusta nahrazuje jen její paušální nekritické velebení nebo zatracování. Naše
nepřipravenost ohrožuje i efektivní čerpání prostředků z evropských fondů. V prvém roce můžeme dokonce
vlastní vinnou více přispívat, než dostávat. Nemáme totiž dostatek dobře zdůvodněných konkrétních projektů
odpovídajících našim i evropským prioritám, neumíme pro ně získávat spojence, nedovedeme je ani včas a řádně
podávat. Utápíme se v naivním velikášství a provincialismu. Čekáme hlavně na pokyny „shora“ , i ty byly
k dispozici na poslední chvíli až po oficiálním vstupu do EU, v květnu 2004. Někdejší „plánománií“ u nás tak
často střídají neméně disfunkční živelné improvizace bezkonkurenční „trhománie“ i bezradné pasivity.
K hlavním přednostem programovosti „České a slovenské otázky“ náleží její zdůvodněné výhledy, mapování
našich šancí i rizik, vize žádoucí budoucnosti, především rozpracování autentické společné středoevropské
strategie. Svébytný přirozený subsystém střední Evropy by měl funkčně propojovat Evropu západní a východní.
Pro všechny země střední Evropy mezi Německem a Ruskem od Skandinávie až po Jadran a Černé moře, i pro
celou Evropu se tak nabízí spolehlivý geopolitický program odpovídající potřebám všech. V podstatě jde o
tvůrčí rozvíjení Masarykova projektu. „ Demokratické unie československé, středo- i celoevropské. Střed
Evropy nemůže totiž dobře fungovat s politikou jednostrannou, provinciální, partikulární, separační, natož
konfrontační a hegemonistickou. Střední i celé Evropě a světové demokracii nejvíce vyhovuje politika
komplexních kooperací. Střed Evropy nemá Evropu dělit, ale spojovat. Jakékoliv disfunkční dělení Evropy
86
škodí všem, nejvíce na ně ale vždy doplácí právě střední Evropa, poněvadž jí to degraduje na okrajovou periférii.
Proti největším rizikům soudobého světa spojeným s nebývalou koncentrací a gradací globální megamoci
směrem k neoabsolutismu je jediná možná obrana a tou je prohlubování a rozšiřování skutečné demokracie
podložené fundovanou odborností. Jde o kolektivní bezpečnost, dodržování mezinárodního práva,
zdokonalování OSN a hledání udržitelného rozvoje pro celý lidský svět. Má-li být tato naděje reálná,
předpokládá účinné demokratické sdružování občanské, národní i mezinárodní. Za krátko, již roku 2018 uplyne
100 let od zrodu Masarykova projektu Demokratické unie střední Evropy.( Mid European Demokratic
Union). Vyhlášen byl s vědomím prezidenta W. Wilsona 26. října 1918 ve Filadelfii, v památné Síni nezávislosti
USA. Dva dni na to vznikl její základ v podobě demokratické Československé republiky. Je na čase obnovit a
dovršit systémotvorné subsystémy demokratické Evropy dříve, než bude pozdě. Je to v zájmu středo- a
celoevropském i našem. Podaří se v 21.století dokončit to, co se nepodařilo ve století dvacátém? Záleží i na nás.“
87
88
PROBLEMATIKA LIDSKÝCH ZDROJŮ V MALÝCH A STŘEDNÍCH P ODNICÍCH
Petr Panák
Uherské Hradiště, Štěpnická 1166, tel.: +420605288613, e-mail: [email protected]
Abstrakt: Referát vychází z výsledků výzkumu Národní observatoře zaměstnanosti a pojednává o
problematice přístupu českých podniků k lidským zdrojům, které z důvodu nedostatku finančních
zdrojů (jak z výzkumu vyplývá) nemají možnost rozvíjet znalosti svých zaměstnanců
Klíčová slova: lidské zdroje, rozvoj lidských zdrojů, vzdělávání pracovníků
Firmy v České republice mají rozdílný přístup k lidským zdrojům. Národní observatoř zaměstnanosti (instituce,
která zpracovává expertízy vývojových trendů na národních trzích práce a v oblasti systémů odborného
vzdělávání) prováděla výzkum, ve kterém analyzovala podmínky a důvody rozdílných přístupů malých a
středních podniků k rozvoji lidských zdrojů.
Z výsledků komplexního šetření přístupů podniků k rozvoji lidských zdrojů, které bylo provedeno mezi 900
podniky a organizacemi z celé České republiky, vyplývá jednoznačně horší pozice malých a středních podniků
ve srovnání s ostatními podniky ve všech základních aspektech, zejména v systémovosti a propracovanosti
realizovaných přístupů, rozsahu zdrojů vynakládaných na vzdělávání a dostupnosti kvalifikovaných pracovníků.
Průzkum dále ukázal, že závažnost rozdílů v neprospěch malých a středních podniků se zvyšuje s klesající
velikostí podniků. Naopak lepší výsledky v přístupu k lidským zdrojům vykazují v průměru podniky s
příznivými výkonnostními a kvalitativními charakteristikami - podniky s rostoucí produktivitou provádějící
výzkum a vývoj, a vývozci. Výrazněji příznivější je přístup k lidským zdrojům rovněž v podnicích se zahraniční
účastí oproti podnikům domácím.
Lidské zdroje - klíč k výkonnosti a konkurenceschopnosti
Výsledky výzkumu potvrzují, že jen malá část malých a středních podniků si uvědomuje význam kvality
lidských zdrojů jako jednoho z klíčových faktorů své ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti. Např.
pouze 9% organizací řadí kvalitu pracovníků k hlavním zdrojům konkurenční výhody a pouze 12% organizací
považuje úroveň kvalifikace pracovníků za problém nedostatečné konkurenceschopnosti na evropském trhu.
Malé a střední podniky si rovněž mnohem méně uvědomují své kvalitativní nedostatky ve srovnání s domácí a
zahraniční konkurencí.
Z podceňování významu kvality lidských zdrojů pak vyplývá nesystémový a spíše krátkodobě orientovaný
přístup malých a středních podniků k jejich rozvoji. Plán vzdělávání pro celou organizaci či alespoň pro některé
skupiny pracovníků v písemné podobě vypracovává podle zmíněného šetření pouze 36% organizací.
Podle průzkumu realizují malé a střední podniky vzdělávací a rozvojové aktivity v menším rozsahu a také v
menší míře předpokládají jejich zvýšení v budoucnu. Např. vzdělávání a rozvoj pracovníků nezajišťuje 42%
organizací, 27% považuje vzdělávání za příliš nákladnou činnost bez odpovídajících přínosů a 48% za
soukromou záležitost zaměstnance.
89
Podíly organizací, které provádějí vzdělávací aktivity pro
své pracovníky (v %)
přes 500
Pracovníci
250 - 499
Ano, provádíme vzdělávací
aktivity
Ne, žádné vzdělávací aktivity
neprovádíme
50 - 249
10 - 49
6-9
0
20
40
60
80
100
%
Zdroj: Národní observatoř zaměstnanosti
Rozsah vzdělávání se v posledních třech letech zvýšil v méně než polovině podniků (42%) a zvýšení podílu
výdajů na vzdělávání na celkových nákladech práce po vstupu do EU očekává pouze 31% organizací.
Realizované vzdělávací aktivity mají v malých a středních podnicích spíše jednodušší formu, převažují krátká
interní školení v podobě zaučení na pracovišti. Velmi omezeně jsou v malých a středních podnicích realizovány
vzdělávací aktivity zaměřené na zvýšení flexibility pracovníků. Pouze 35% organizací školí své pracovníky pro
výkon dvou a více profesí a 14% organizuje rekvalifikační kurzy.
Co s fluktuací?
Další společnou charakteristikou malých a středních podniků je výrazně méně aktivní přístup k řešení
pociťovaných problémů. Např. malé a střední podniky se častěji potýkají s problémy při získávání pracovníků s
požadovanou kvalifikací a rovněž s jejich fluktuací. Nedostatek pracovníků však řeší pouze 8,5% organizací
větším rozsahem vzdělávacích aktivit, 9% budováním vazeb na školy a 6% vyhledáváním a výchovou budoucích
pracovníků. Malé a střední podniky také častěji uvádějí jako problém rozvoje nedostatek finančních zdrojů, podíl
organizací, které využívají vnější finanční pomoc z programů EU či českých ministerstev je však opět velmi
nízký (3 - 6%). Malé a střední podniky jsou rovněž méně aktivní ve spolupráci s vnějšími subjekty. Jen v
omezené míře spolupracují se vzdělávacími institucemi, poradenskými firmami a informačními centry (v
průměru 21% organizací). Přitom podniky, které takovou spolupráci realizují, ji považují v převažující míře za
přínosnou (v průměru 80% organizací).
Závěr
Hlavním problémem vzdělávání je nedostatek finančních prostředků na rozvoj lidských zdrojů, který patří ke
kritickým omezením České republiky. I když se podaří prosadit důslednou prioritu vzdělávání a dalších aktivit
vedoucích ke zvyšování úrovně lidských zdrojů, přesto bude velmi obtížné se vyrovnávat s náskokem bohatších
zemí. I když je vzdělávání jednou z priorit veřejných financí, není do budoucna udržitelné, aby výzvy, úkoly
a zvyšující se nároky kladené na oblast rozvoje lidských zdrojů byly financovány převážně z veřejných zdrojů.
Výdaje českých podniků na další vzdělávání zaměstnanců jsou ve srovnání s výdaji podniků ve vyspělých
zemích nízké, přestože podniky jeví zájem o zvyšování kvalifikace svých zaměstnanců. Navíc v současnosti, kdy
se příliš mnoho firem všech velikostí potácí na hranici své existence, jakýkoliv tlak na jejich další výdaje může
být osudným nejen pro ně, ale i pro jejich zaměstnance a v konečných důsledcích může mít negativní dopady jak
na veřejné rozpočty, tak na celkovou sociální a politickou situaci v zemi.
Firmy v České republice by si ale měly uvědomit, že lidské zdroje mají velký význam pro jejich budoucnost.
Hlavně v době, kdy jsme součástí Evropské unie a hrozí tak konkurence z okolních států. V současné době by
mělo být prioritou to, aby každý pracovník ovládal anglický jazyk, uměl pracovat s ICT a současně to, aby se
v případě potřeby uměl více přizpůsobit několika druhům práce.
LITERATURA
[1] internetové stránky Národní observatoře zaměstnanosti
90
P OŽIADAVKY NA V ÝCHOVU MANAŽÉROV V N ÁVAZNOSTI
NA TRENDY VÝVOJA P OPULÁCIE
Milan Vinklárik
Abstract: Príspevok charakterizuje dynamický spoločenský vývoj a z toho vyplývajúce požiadavky
na výchovu manažérov. Pozornosť venuje ponímaniu sociálnych dimenzií osobnosti jako i ostatným
predpokladom k určitému typu sociálneho správania. V súvislosti s tým charakterizuje sociálne
kompetencie manažéra, jako i požiadavky, ktoré budú kladené v blízkej budúcnosti na jeho
osobnostný i odborný profil.
Kľúčové slová: inteligencia abstraktná, konkrétna inteligencia, sociálna inteligencia, sociálne
dimenzie osobnosti, sociálna kvalifikácia, osobnosť manažéra, sociálno-psychologický výcvik.
Požiadavky na výchovu manažérov v súvislosti s trendami vývoja
Dynamický spoločenský vývoj v poslednom desaťročí vyvoláva obrovský tlak na všetky oblasti cieľavedomej
ľudskej činnosti. Aj v práci manažérov všetkých stupňov vstupuje do popredia základná požiadavka – nedostať
sa do vleku udalostí, ale aktívne sa s nimi vyrovnávať a snažiť sa predvídať nastupujúce trendy a z nich
vyplývajúce úlohy.
V poslednom čase sa medzi laickou aj odbornou verejnosťou hovorí nie len u profesií, ktoré sú založené na
rozličných formách sociálneho styku, ale aj u ľudí v bežnom živote o potrebe rozvíjať sociálne sposobilosti ľudí
vo vedúcich funkciách – manažérov. Práve v tejto oblasti je však veľká nejednoznačnosť.
Klasické ponímanie tejto problematiky vyjadruje už Thorndike, ktorý rozčlenil inteligenciu na tri trsy
spoločných elementov – na abstraktnú, konkrétnu (praktickú) a sociálnu inteligenciu. Tá podľa neho vyjadruje
schopnosť porozumieť ľuďom a manipulovať s nimi. Kelly hovorí o sociálnej kognitívnosti a za prvotné pre
ovplyvňovanie vz´tahov medzi ľuďmi považuje sposob nazerania (kognitívne systémy) na druhých. Silný vplyv
na posudzovanie týchto problémov malo (a do značnej miery ešte aj má) ponímanie, vychádzajúce z klasického
chápania osobnosti a analýzy sociálneho správania. Výsledkom je hľadanie tzv. sociálnych dimenzií osobnosti,
ktoré možno chápať jako to, čo ovplyvňuje vzťahy človeka k človeku a správanie k druhým. K typickým
predstaviteľom patrili Allport, Argyle, Leary. Už v roku 1953 však Frensch zostavil prehľad prác, v ktorých boli
faktorovou analýzou dedukované rozličné rysy osobnosti a zistil, že ich bolo viac jako 950, prevažne sa
viažucich priamo k sociálnemu správaniu. Povodné ponímanie sociálnych dimenzií osobnosti vlastne
vyjadrovalo priamu závislosť sociálneho správania na osobnosti. Najma zásluhou Lewina však do tohoto vzťahu
bola zavedená ďalšia premenná, a to okolnosti – sociálna situácia. Nasledujúce výskumy sa pokúšali vyjadriť nie
len vzťah medzi nimi, ale aj podiel jednotlivých faktorov. Je zaujímavé a aj pre prax podnetné, že ich vplyv bol
vyjadrený takto :
sociálne dimenzie osobnosti – 16,2 % variácie
situačné faktory - 43,6 % variácie
interakcia sociálnej dimenzie osobnosti a situačné faktory – 40,2 % variácie prejaveného sociálneho správania.
V ostatných rokoch sa stále viac hovorí o sociálnej kompetencií (Cantor, Kihlsrom, Perlaki, Kollárik, Bratská a
ďalší). Vyjadruje zvyčajne nie len osobnostné predpoklady k určitému typu sociálneho správania s ohľadom na
situačné vplyvy, ale aj potrebné sposobilosti a zručnosti svoje sociálne správanie realizovať. Keďžeč tento
prístup považujeme pre našu potrebu za najprínosnejší, chceme sa k nemu ešte v ďalšej časti vrátiť.
Najskor však třeba povedať, že existujú aj ďalšie prístupy. Akousi módnou záležitosťou sa stalo hovoriť o
emocionálnej inteligencii (Goleman, Brochert, Gardner), ktorej doležitou súčasťou sú aj otázky spojené so
91
vzťahmi, interakciou s druhými ľuďmi, sociálne správanie – „inteligencia ulice“, jako sami autori uvádzajú.
Ďalším pojmom, s ktorým sa možeme stretnúť je sociálna kvalifikácia (Emerker), ktorý chápeme jako pojem
sociologický. Pre stanovenie charakteristiky profesie manažéra ho pova6ujeme za doležitý preto, že je súčasťou
kvalifikačného profilu, je spájaný s vedením ľudí a celkovým sociálnym správaním. Má však aj výrazný
psychologický obsah, vyjadrený sociálnou kompetenciou v zmysle pripravenosti optimálne sa orientovať a
správať v sociálnych situáciách.
Može vzniknuť otázka, prečo sa tak podrobne týmito špecifickými problémami zaoberáme. Sme však toho
názoru, že je potrebné při stanovení požiadaviek na výchovu manažéra čo najpresnejšie vymedziť jeho jednotlivé
stránky. A práve sociálna kompetencia, podľa nášho názoru vyjadruje jednu z najdoležitejších stránok. Naviac je
zrejme základom aj ďalších kompetencií, napríklad pedagogickej kompetencie (výchovná funkcia manažéra).
Analýza pracovnej činnosti manažéra zvýrazňuje jej ľudský a sociálny rozmer. Do popredia v nej vystupuje
predovšetkým schopnosť efektívne riešiť rozne riadiace činnosti a životné situácie.
Sociálnu kompetenciu manažéra chápeme jako pripravenosť na základe osobnostných predpokladov, sociálnych
sposobilostí a zručností rýchlo hľadať a využívať optimálne varianty rozličných sposobov správania a činnosti,
ktoré vedú k efektívnemu výsledku sociálneho styku v roznorodých pracovných situáciách aj v bežnom živote.
Manažér by mal byť :
dominantný,
•
priateľský (nie hostinný),
•
sociálne vrelý,
•
dobroprajný a srdečný,
•
akceptujúci druhých,
•
afiliatívny (túžba po sociálnom prijatí),
•
•
doverčivý a tolerantný,
•
reálne hodnotiaci,
•
pripúšťa si chyby,
•
nerobí impulzívne závery,
•
…atď.
Mal by mať tieto schopnosti, sposobilosti a zručnosti :
• dobre sa začleňovať do nového sociálneho prostredia,
• správne sa orientovať aj v zložitých situáciách, predvídať ich vývoj a adekvátne reagovať,
• byť schopný vytvárať varianty riešenia roznych situácií, optimalizovať ich a realizovať,
• chápať vlastnú motiváciu sociálneho správania a motívy správania druhých,
• správne odhadovať osobitosti a emocionálne stavy ľudí, byť empatický, dokázať sa vcítiť do situácie iného,
• mať komunikačné sposobilosti a zručnosti, komunikáciu nechápať iba ako výmenu informácií, ale aj jako
výmenu predstáv, ideí, postojov, pocitov cestou verbálnej a neverbálnej komunikácie, činmi,
• vedieť dobře konverzovať, pozorne a trpezlivo počúvať, „čítať“ aj sprievodné signály, efektívne vyjednávať.
Vo vzťahoch by mal :
• prejavovať otvorený záujem o ľudí, akceptovať spoločenské normy, mať spoločenské svedomie,
• byť taktný a chápavý, správne a citlivo jednať s ľuďmi, byť úprimným k sebe aj druhým,
• na druhých reagovať prevažne emocionálne kladne, byť citlivý a tolerantný,
• mať schopnosť rozpoznať riziká vo vzájomných vzťahoch ľudí a primerane na ne reagovať,
• vo vzťahoch prejavovať zodpovedné partnerstvo, byť otvorený, mať k ľuďom adekvátnu doveru,
rešpektovať slobodu a autentičnosť druhých,
• vedieť sa aktívne podieľať na budovaní a rozvíjaní zdravých interpersonálnych vzťahov.
Z hľadiska tímovej činnosti by mal :
vedieť sa rýchlo a nenásilne zapájať do rozličných interakcií a spoločnej činnosti,
v činnosti byť aktívny, angažovaný, ochotný a zodpovedný,
uprednostňovať spoluprácu před súťaživosťou, být oporou pracovných tímov, podporovať integrujúce tendencie,
cítiť spoluzodpovednosť za seba, ostatných, aj celý pracovný tím,
prejavovať vysoký stupeň kreativity při riešení vecných, ale aj sociálnych problémov.
Sme si vedomí, že ani takýto prehľad požiadaviek na manažéra nemože byť úplný. Naviac sa opiera iba o
štúdium literatúry, rozhovory a skúsenosti, nie o výskum. Dáva však lepšiu predstavu o tom, čo by mal poznať,
čo by mal vedieť robiť. Z toho je možné aj odvodzovať ČO a AKO učiť, jako pripravovať manažérov. ČO učiť
92
najma po vyriešení problémov uvedených vo vstupnom referáte. Aj to si však vyžaduje z nášho pohľadu
ucelenejšía systémový prístup z hľadiska previazanosti jednotlivých predmetov, respektíve jednotlivých skupín
predmetov s dorazom na pedagogiku, psychologiu, sociologiu, filozofiu, etiku a axiológiu, manažment, právo,
prípadne i ďalšie predmety zo strany škol pripravujúcich budúcich manažérov.
Keďže sociálna kompetencia nie je založená iba na vedomostiach, ale predovšetkým na sociálnych
sposobilostiach a zručnostiach, mala by byť aj adekvátne riešená v procese prípravy. Samotné sociálne
sposobilosti majú sice základ vo vlastnej sociálnej skúsenosti v ontogenetickom vývoji jedinca, ale možno ich
ďalej rozvíjať a formovať. Preto považuje za vhodné zaradenie do systému prípravy viac aktivizujúcich metód
výučby spájaných s modelovaním rozličných situácií ako aj uceleného programu sociálno-psychologického
výcviku. Ten by mal nájsť uplatnenie už počas štúdia, ale najma vo všetkých typoch kurzov pre manažérov.
Literatúra
[1] ALTHOFFOVÁ, A. Šéfom vo vlastnej firme.Bratislava : SLOVO, s.r.o. 1995. ISBN 80-85711-02-8.
[2] CRAINER, S. Moderní management. Praha : Management Press, 2000. ISBN 80-7261-019-8.
[3] DONNELLY, J. H. a kol. Management. Praha : Grada Publishing,s.r.o. 1997. ISBN 80-7169-422-3.
[4] ŠLIWERSKI, B. Postmodernistická perspektíva vzdelávania dospelých. Pedagogická revue. Roč. XLVIII,
č.3-4,1996, s. 114.
[5] TYRALA, P. Wychovanie i ksztalcenie dla zmianyspolecznej – stav i perspektivy. Rzeszóv : FOSZE, 1998.
93
94
ETIKA A IDEE HUMANIZMU V P RÁCI VYSOKEJ Š KOLY
Ivan Gosiorovský
Abstract: Charakteristika etiky a humanizácie z pohľaduje práce a činnosti vysokej školy.
V príspevku sa poukazuje na spoločenské procesy sprevádzajúce demokratizáciu a humanizáciu
spoločnosti a ich odraz v príprave vysokoškolsky vzdelaných odborníkov. Je zvýraznený význam
spoločenskovedného vzdelania pre prax a konkrétnu činnosť vedúcich pracovníkov.
Kľúčové slová: etika, humanizácia, plnohodnotná osobnosť, adaptabilita spoločenských vied,
hodnotová dimenzia, humanizačná a kulturotvorná funkcia.
Základné aspekty posilovania etiky a ideí humanizmu v práci vysokej školy
K hlavným aspektom etiky v práci vysokej školy predovšetkým patrí rešpektovanie základných ľudských práv,
rešpektovanie všeobecných etických princípov spoločenského spolunažívania, rešpektovanie špecifických
princípov správania sa všetkých pracovníkov školy a študentov. Za významnú problematiku v tomto smere je
možné považovať riešenie rozporov medzi etickými princípmi na strane jednej a požiadavkami a nárokmi na
študentov, ale i pracovníkov školy na strane druhej. Etika školy tak predstavuje prevzatie zodpovednosti za
vytváranie podmienok pre slobodný rozvoj každého jej príslušníka.
Posilnenie etiky a ideí humanizácie v práci vysokej školy je súčasne aj odrazom vplyvu svetových
spoločenskovedných tendencií, medzi ktorými je jedna z najsilnejších humanistická, tj. osobnostne orientovaná
koncepcia výchovy a vzdelávania. Súčasná humanistická orientácia výchovy a vzdelávania znamená orientáciu
na individuálnu osobnosť ako na ústredný princíp, stredobod výstavby pedagogickej teórie a praxe.
Uprednostňuje potreby a záujmy sebarealizujúceho sa jedinca, ktorý si postupne uvedomuje a rozvíja sám seba a
svoje možnosti, aby bol stále viac a viac sám sebou (Kosová,1998). Z tohoto hľadiska považujeme
vysokoškolsky vzdelaného človeka za hodnotnú osobnosť, za autonomneho, slobodného a nezávislého aktéra
príslušných pracovných a štúdijných činností a zároveň za spoluautora sebarozvoja.
Vo filozofii výchovy je charakterizovaná plnohodnotná osobnosť šiestimi charakteristikami jako osobnosť
autentická, tvorivá, slobodná, zodpovedná, totálna- všestranná a celistvá-harmonická, integrovaná
(Kučerová,1990).
Vo vysokoškolskej príprave nám teda ide o plnohodnotnú osobnosť, ktorá musí byť predovšetkým autentická,
teda pravá, skutočná, ktorá je sama sebou. V procese personalizácie, v procese smerovania k autenticite si
osobnosť uvedomuje seba samého, spoznáva sa po všetkých stránkach, reálne posudzuje vlastné možnosti a
schopnosti, snaží sa pretvárať seba samého, zdokonaľovať sa.
Ako východisko mojich úvah o posilnení etiky a ideí humanizmu v práci vysokej školy využijem skutočnosť, že
vo vzťahu najma k čerstvých absolventov škol sa im vytýka nedostatočná pripravenosť viesť ľudí, čo často
vyplýva najma z nedostatočnej modernej spoločenskovednej prípravy (z filozofie, politológie, sociológie,
pedagogiky, psychologie), z právnej vedy, z moderného riadenia, v príprave absentuje tiež všeobecný kultúrny
rozhľad, znalosť histórie, stále je nízka úroveň znalosti cudzích jazykov, citeľne u mnohých chýbajú návyky
spoločenského chovania a kultúrnosti jednania s ľuďmu.
Uvedené nedostatky možno s určitou dávkou zjednodušenia zhrnuť do problému úrovne sociálnej kvalifikácie
vysokoškolsky vzdelaných odborníkov, Vstupujú sem vlastnosti a schopnosti optimálne sa orientovať a
sebapresadzovať v sociálnych situáciách, prijímať adekvátne sociálne rozhodnutia a efektívne ich realizovať
v procese vedenia ľudí. Neoddeliteľnou súčasťou takejto kvalifikácie sú aj komunikačné schopnosti a znalosti
medziľudských vzťahov.
95
Prečo zdorazňujeme práve tieto stránky sociálneho potenciálu osobnosti vysokoškolsky vzdelaného odborníka ?
a)
Príprava vysokoškolského odborníka musí rešpektovať všetky spoločenské procesy sprevádzajúce
demokratizáciu a humanizáciu spoločnosti ako i jej prerod v spoločnosť znalostnú. Teda spoločnosť,
ktorá akceptuje nie kvantitu, ale činné sebauplatnenie, tvorivú duchovnú činnosť, kvalitu profesionálneho
potenciálu formovaného ako dborne, tak aj sociálne.
b)
Všetky oblasti spoločenského i hospodárskeho života prechádzajú v súčasnosti dynamickými zmenami.
Tieto zmeny zároveň zvýrazňujú skutočnosť a to je nutné si uvedomiť, že vstup spoločenských vied do systému
vysokoškolskej prípravy a tým i posilnenie etiky v práci školy je mnohoodborový, široko dimenzionálny a
interdisciplinárny. Prakticky každá spoločenská veda, niektorá viac iná menej vstupuje do uvedeného systému.
Ten však nemôže predstavovať nemenný statický model, ale musí byť schopný adekvátne reagovať na relatívne
rýchle zmeny vonkajšieho prostredia. Úplne novú podobu preto dostáva požiadavka adaptability spoločenských
vied na zmeny ku ktorým v súčasnosti dochádza. Nemalo by to byť iba prispôsobenie sa, ale aktívna účasť na
profilácii modelu budúcich absolventov a systéme ich prípravy. Celý tento problém možno skrátene nazvať
nutnosťou kompatibility spoločenskovedného poznania s realnymi potrebami systému prípravy na vysokej škole.
Aké vstupy spoločenských vied môžeme teda v tomto smere identifikovať ?
a)
Obrazne povedané mali by učiť vysokoškolky vzdelaných odborníkov schpnostiam personalizácie a
socializácie. Učiť ich vypracovávať a realizovať vedecky zdovodnené návrhy smerujúce k rozumnej
sociálnej regulácii jednania ľudí a taktiež k usmerńovaniu vzťahov v príslušnej sociálnej štruktúre. To
predpokladá dať im do rúk nielen poznávacie nástroje pre sociálnu analýzu, ale taktiež metodické postupy
na riešenie problémov. Spoločenské vedy mali by poskytovať hlboký teoretický základ formujúci jednotu
teoretickej a praktickej pripravenosti na vedenie ľudí a účinne s nimi komunikovať. Sociálna kvalifikácia
sa prejavuje predovšetkým vo vedení ľudí a spoločenským vedám tak môžeme pripísať i úlohu formovať
umenie žiť, myslieť a pociťovať – dosahovať harmóniu troch zložiek – poznatkov, činností a citov.
Vysokoškolsky vzdelaný odborník musí byť preto všestranne vzdelaný a jeho osobnosť formovaná
trojakým vplyvom – posobením informácií, činností a premýšľaním.
b)
Nové vstupy spoločenských vied do kvalifikačného profilu vysokoškolsky vzdelaných odborníkov majú
predovšetkým výraznú hodnotovú dimenziu.
c)
Spoločenské vedy plnia vo vzťahu k príprave vysokoškolských študentov významnú funkciu
humanizačnú a kultúrotvornú. Veď procesy posilňovania etiky a humanizácie v práci vysokej školy musia
stále vstrebávať základné kultúrne hodnoty, všeľudské normy ľudského spolužitia a vzájomného
ovplyvňovania.
Záverom: Aj keď spoločenské vedy môžu hodne, nie sú všemocné, potrebujú neustále určitú inováciu,
serioznosť pri tvorbe učebných programov, kvalitných pedagógov, ale to je už reč o niečom inom, čo si
zasluhuje samostatnú širokú diskusiu a potom i vlastné konkrétne opatrenia.
Literatúra
[1] KOSOVÁ, B. Vybrané kapitoly z teórie personálnej a sociálnej výchovy. Banská Bystrica : PF UMB, 1998.
[2] KUČEROVÁ, S. Úvod do pedagogické antropológie a axiológie. Brno : 1990.
[3] ŠVEC, Š. Základné pojmy v pedagogike a andragogike. Bratislava : 1995.
[4] PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 2002.
[5] PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000.
[6] TYRALA, P. Wychovanie i ksztalcenie dla zmiany spolecznej – stav i perspektivy. Rzeszóv : FOSZE, 1998.
[7] WERTHER, W. B.; DAVIS, K. Lidský faktor a personální management. Praha : Victoria Publishing, 1992.
96
STIMULACE SPOLEČENSKO-EKONOMICKÉHO R OZVOJE P ODPOROU P ODNIKÁNÍ
Antonín Malach
Abstrakt: Podnikání je v současné době i v budoucích letech bude významným fenoménem. Aby
mohlo plnit svou funkci být zdrojem společenského a ekonomického rozvoje, potřebuje jisté impulsy
ze strany společnosti, reprezentované veřejnou správou a také např. vysokou školou v regionu. Tyto
impulsy jsou potřebné v určitých etapách, zejména v začátcích podnikání a také při zavádění
inovací nebo režimu kvality, investování a exportování. Také určité disproporce jsou řešeny
podporami. Jsou to např. programy pro slabé regiony, pro oblasti s kulturními památkami nebo pro
vesnice. Po vstupu do EU jsou podpory směrovány také ke zlepšení podnikatelského prostředí a
k posílení konkurenceschopnosti podniků1.
Motto
Čest je nad peníze.
Honoré de Balzac
1. Interakce veřejné a podnikatelské sféry
Odhodlanost podnikat nese s sebou vedle možnosti dosáhnout zisk i dovednost vystihnout potřeby trhu, hledat
zdokonalení výrobků nebo služeb a překonávat bariéry podnikatelského prostředí. A zde pokračuje cyklus
vytvářením podmínek k podnikání veřejnou správou – představitelkou společnosti v obcích, regionech i v centru.
Podnikání jako zdroj ekonomického a nepřímo i společenského růstu je objevováno na celém světě.
Podnikatelský duch umocňuje síly lidí a národů. Konference na téma „Vysoká škola jako facilitátor rozvoje
společnosti a regionu (Kunovice, 28.1.2005) se zabývá také podnikatelským prostředím, podnikatelskou etikou
a podporou podnikání.
Význam podnikání pro rozvoj ekonomiky a společnosti spočívá v několika aspektech: podniky představují
důležitý zdroj finančních prostředků do veřejných rozpočtů. Vzniká tak vzájemný vztah mezi podnikatelskými
subjekty a veřejnými rozpočty. Na jedné straně existují finanční toky od podniků do přerozdělovacích procesů a
na straně druhé dochází prostřednictvím nejrůznějších forem financování z veřejných prostředků k podporování
podnikatelských aktivit. Objem finančních prostředků plynoucích ze strany podniků odpovídá výtěžkům z daní a
odvodů sociálního a zdravotního pojištění. Další aspekt společensko-ekonomického rozvoje spočívá v tom, že
podnikatelské subjekty produkují nové pracovní příležitosti, čímž vytvářejí tlak na růst produktu (HDP).
2. Systém podpor v ČR
Otázkám podpory podnikání je věnována pozornost ve všech vyspělých zemích světa. Podnikatelé jsou hybnou
sílou ekonomiky a to, jaké se těmto subjektům poskytne prostředí a podmínky pro jejich působení a rozvoj, se
pak promítne do celkové situace země. Je důležité podporovat především malé a střední podnikatele, kteří jsou
flexibilní v přizpůsobování se novým technologiím, trendům a změnám na trhu a jsou schopni vytvářet nová
pracovní místa.
Podpora podnikání zahrnuje celý soubor nástrojů, který pro podnikatele představuje možnost zlepšit či usnadnit
podnikání. Je zabezpečována pomocí různých institucí, agentur, odborných organizací či organizací
podnikatelské sféry, které za zvýhodněných podmínek nabízejí své služby malým a středním podnikatelům2.
Aby podpory nenarušovaly tržní mechanizmus, musí být promyšlená politika jejich udělování na jisté regiony,
fáze podnikání a na vybrané rozvojové prvky.
Způsob podpor může být přímý (např.formou dotací) nebo nepřímý (např. výstavbou infrastruktury).
Z prostorového hlediska mohou být podpory poskytovány územními celky různé velikosti od obcí a krajů přes
zemi a Evropskou unii.
1
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu Grantové magentury Akademie věd ČR
„Teoretické a metodologické aspekty institucionální podpory podnikání“
2
Blíže viz Malach, A. a kol.: Jak podnikat po vstupu do EU. Grada publishing, 2005.
97
Podpory podnikání
dle prostoru (územního celku)
dle formy poskytování
Přímé (např. dotace, půjčky)
Unijní
Národní
Nepřímé (např. průmyslové
zóny, infrastruktura)
Krajské a regionální (NUTS
III a NUTS II)
Obecní
Obr. 1 Druhy podpor podnikání podle formy a podle územní hierarchie jejich poskytování
3. Regionální a strukturální politika evropské unie
V České republice, obdobně jako v EU a jejích členských státech, je regionální politika zaměřena na podporu
problémových oblastí, kterými jsou strukturálně postižené regiony, hospodářsky slabé regiony, venkovské
regiony a ostatní regiony, jejichž podpora je žádoucí z jiných důvodů – např. pohraniční regiony, bývalé
vojenské prostory, regiony postižené živelnými pohromami, regiony s narušeným životním prostředím, regiony
s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby, regiony s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti.
Evropská unie usiluje o snižování rozdílů mezi regiony a postupné vyrovnávání odlišné sociálně ekonomické
úrovně zemí při současném zachování jejich historických a kulturních hodnot. Děje se tak prostřednictvím
rozvojových programů a projektů. Strukturální politika EU je výrazem solidarity zemí s vysokým ekonomickým
potenciálem vůči těm, které za nimi ekonomicky zaostávají. Je zaměřena na vytváření srovnatelných podmínek
pro hospodářskou soutěž mezi členskými státy. Základním cílem strukturálních fondů je tedy především
napomáhat vytvoření ekonomické a sociální rovnováhy v rámci EU a postupně snižovat rozdíly mezi
jednotlivými regiony.
Regionální a strukturální politika EU se snaží zefektivnit využívání finančních prostředků. Koncentruje se do tří
cílů3.
Cíl 1 – je určen regionům, jejichž HDP na obyvatele je méně než 75% průměru Evropské unie. Intenzivnější
pomoc vychází z velikosti populace, rozdílů mezi regionálním bohatstvím a průměrem Evropské unie a z
národního bohatství. Dodatečná podpora je poskytnuta regionům s velmi vysokou nezaměstnaností. Jelikož HDP
na obyvatele v České republice
představuje v současnosti zhruba
55% průměru Evropské unie, tak
celé území České republiky je
kvalifikováno jako region Cíle 1.
Regiony, které spadají do této
skupiny,
nemohou uplatňovat
nárok na ostatní cíle.
Obr. 2: Výdaje na regionální a
strukturální politiku4
3
IREAS – Institut pro strukturální politiku: <http://www.ireas.cz/>
Pramen: Česká republika v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. MMR. 2003, Dostupné na
<http://www.mmr.cz/php/sf/brozura_hss_eu.pdf>
4
98
Cíl 2 – je určen pro ekonomickou a sociální restrukturalizaci regionů nespadajících do Cíle 1, ve kterých je
vysoká nezaměstnanost a hlavní průmyslová odvětví jsou v útlumu. Tento cíl zahrnuje oblasti postižené
změnami v průmyslu, službách nebo v rybářství, venkovské oblasti v hlubokém úpadku a městské oblasti v
potížích. Pro tento Cíl Komise navrhla koncentraci v nejvíce postižených oblastech shodných s oblastmi, kterým
pomáhají členské státy. Podobně jako u Cíle 1. intervence Unie pro oblasti spadající pod Cíl 2 je kombinována
se všemi formami strukturální podpory, včetně opatření směřujících k lidským zdrojům.
Cíl 3 – podporuje rozvoj lidských zdrojů v Evropské unii k vytváření vyšší zaměstnanosti. Regionům
nezahrnutým do Cíle 1 a 2 pomáhá adaptovat a modernizovat jejich systém vzdělávání, vzdělávacích programů a
zaměstnanosti. Prostředky na Cíl 3 pomáhají modernizovat pracovní trhy v souladu s mnohaletými plány
zaměstnanosti a s novou kapitolou o zaměstnanosti uvedenou v Amsterdamské smlouvě. Cíl 3 má podporovat
aktivity ve 4 oblastech: uskutečňování hospodářských a sociálních změn, dlouhodobé vzdělání a vzdělávací
systémy, aktivní politika v oblasti trhu práce, jako je boj proti nezaměstnanosti a boj se sociální diskriminací.
4. Principy využívání strukturálních fondů
Využívání prostředků strukturálních fondů i Kohezního fondu se řídí pěti klíčovými principy. Podle nich jsou
posuzovány návrhy veškerých programů a projektů, stejně jako jejich realizace..
Princip koncentrace úsilí směřuje k zajištění toho, aby pomoc poskytovaná ze zdrojů strukturálních fondů
sledovala stejné cíle a pro jejich naplnění byly vyčleněné prostředky užívány co nejúčelněji. To znamená
maximální podporu takových akcí a programů, které budou směřovat do nejpotřebnějších oblastí a budou řešit
palčivé strukturální problémy. Mělo by se zabránit tomu, aby zdroje fondů plynuly na řadu drobnějších a méně
významných projektů, které v celku malou měrou přispívají k vyřešení zacílených problémů.
Princip partnerství zahrnuje snahu o dosažení úzké kooperace mezi EU reprezentovanou Komisí a všemi
odpovědnými úrovněmi členského státu - národní, regionální a místní. Záměrem je, aby při konkrétním
rozdělování a následném využíváním příspěvků bylo jednáno přímo s příjemci pomoci – regiony, městy, obcemi
a soukromými subjekty, pro něž jsou prostředky určeny.
Princip plánování a programování – Podstatou tohoto principu je komplexnost v přístupu k řešení
problémových regionů z hlediska časového i prostorového. Prostředky fondů jsou alokovány na základě
víceletých a víceoborových programů, nikoli na základě jednotlivých projektů.
Princip průběžného monitorování a vyhodnocování – Uvedený princip má vést k průběžnému sledování a
vyhodnocování jednotlivých opatření z hlediska celkové efektivnosti vynakládaných finančních prostředků.
Hodnocení předpokládaných dopadů je požadováno již před zahájením realizační etapy. Průběh je sledován
monitorovacími výbory, které vytváří regionální a vládní úředníci a reprezentanti Komise EU. Po řádné
implementaci se zhodnotí reálné výsledky a přínosy projektu k rozvoji regionu či oblasti v porovnání se
zamýšlenými cíli.
Princip adicionality, neboli doplňkovosti jednoznačně stanoví, že prostředky strukturálních fondů nesmí být
užívány jako náhrada vlastních rozpočtových výdajů, nýbrž mají tyto veřejné výdaje pouze doplňovat.
V poslední době se začínají významně uplatňovat další dva principy, a to princip subsidiarity a solidarity.
5. Rozdělení podílů ze strukturálních fondů
Při sledování proporcionálního rozdělení prostředků ze strukturálních fondů zjistíme, že převažují programy
iniciované na národní úrovni, na něž připadá zhruba 90 % prostředků strukturálních fondů. Zhruba 9 %
prostředků připadá na Iniciativy Společenství; zbylé l % výdajů je využíváno na řadu inovačních opatření.
Pro představu uvedeme, kolik může ČR očekávat z EU v absolutních číslech.
V letech 2004 - 2006 bude mít ČR na základě Národního rozvojového plánu možnost získat ze strukturálních
fondů EU 1 684 866 178 € (včetně iniciativ Společenství INTERREG a EQUAL) a z Fondu soudržnosti 945
295 600 €. Celkem tedy může Česká republika získat na strukturální operace cca 2,63 mld. € (to je asi 81,5 mld.
Kč). To je výrazný nárůst oproti pomoci EU plynoucí z předvstupních fondů.
Předpokladem pro využití těchto prostředků jsou kvalitně připravené projekty a zajištění prostředků
na spolufinancování. U projektů na využití strukturálních fondů je totiž možné z EU získat až 75 % celkových
nákladů, u projektů na využití Fondu soudržnosti až 85 %. U většiny projektů, kde je konečným příjemcem
podnikatelský subjekt a předmětem žádosti projekt přinášející zisk, lze předpokládat max. míru financování ve
výši okolo 50% .
99
U Operačního programu Průmysl a podnikání je předpoklad pokrytí prostředků ze strukturálních fondů do
produkčního sektoru maximálně 35 % celkových nákladů na projekt. Intenzita veřejné podpory v ČR, daná
regionální mapou, činí 46 až 50 % a u příjemců podpory z řad malých a středních podniků ji lze navýšit o 15%5.
6. Nástroje Strukturální politiky EU
V současné době jsou k financování projektů sledující dané tři cíle využívány následující čtyři strukturální
fondy 6
Evropský fond regionálního rozvoje (European Regional Development Fund - ERDF) je základní vnitřní
institucí pro spravování regionální politiky. Co do objemu finančních prostředků zaujímá dominantní postavení
mezi strukturálními fondy, v letech 1994 – 1999 bylo jeho prostřednictvím čerpáno 49,5% finančních
prostředků, absolutní částkou 76,5 miliardy €. V současnosti jsou finanční prostředky rozdělovány především na
plnění Cílů 1 a 2 regionální a strukturální politiky, dále na Iniciativy společenství INTERREG a URBAN, a též
na inovační opatření. Cílem ERDF je podpora hospodářské a sociální soudržnosti snižováním regionálních
nerovností a posilováním rozvoje a konverze regionů. Podporuje také stabilní a trvale udržitelný rozvoj a
vytváření trvale perspektivních pracovních míst. Z prostředků ERDF je spolufinancována pomoc problémovým
regionům, zaměřená především na produktivní investice pro vytváření a zachování trvale udržitelných
pracovních příležitostí; investice do infrastruktury; investice do vzdělání pro regiony zařazené do Cíle 1; rozvoj
místního potenciálu: místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech; výzkum a
rozvoj; investice zaměřené na životní prostředí.
Evropský sociální fond (European Social Fund -ESF) Byl ustaven již v roce 1960 s cílem přispívat
k rekvalifikaci pracovní síly v postižených oblastech a čelit nezaměstnanosti. Z prostředků ESF je podporována
integrace nezaměstnaných, zejména osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností; integrace mladých lidí do
pracovního procesu; integrace osob vyloučených z trhu práce; podpora stejných příležitostí na trhu práce;
adaptace pracovníků na průmyslové změny; stabilizace a růst zaměstnanosti; posílení lidského potenciálu ve
výzkumu, vědě a technologii; posílení systému vzdělávání a získávání další kvalifikace.
Strukturální fondy
Kohesní fond
Iniciativy společenství
Evropský fond regionálního rozvoje
EQUAL
Evropský sociální fond
INTERREG
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond
Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu
Obr. 3: Nástroje regionální strukturální politiky EU
Pramen: autor
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (European Agricultural Guidance and Guarantee Fund - EAGGF)
je zaměřen na podporu přeměny agrárních struktur a rozvoje venkovských území.
5
OPPP, str.124
Institut pro evropskou politiku. Okno do světa strukturálních fondů. [on line]. c2003, [cit 16.10.2003].
Dostupný na WWW: <http://www.integrace.cz/europeum.org/sf/SF.asp>
6
100
Alokaci finančních prostředků mezi jednotlivé operační programy sumarizuje následující tabulka s vynecháním
prostředků určených na technickou pomoc, které jsou pro podniky v podstatě nedostupné. Důležitým faktem je
skutečnost, že dotace ze strukturálních fondů EU budou v naprosté většině případů vypláceny až po realizaci
projektu, respektive po ukončení dílčí etapy projektu7.
Veřejné zdroje celkem
2004-2006 v €
Operační program
%
OP Průmysl a podnikání
1. Rozvoj podnikání a zvyšování konkurenceschopnosti
produkčního sektoru
2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků
173 901 426
9,18%
159 989 314
8,45%
CELKEM
333 890 740
17,63%
136 802 455
54 338 159
143 642 580
67 357 821
402 141 015
7,23%
2,87%
7,59%
3,56%
21,24%
114 295 392
6,04%
19 780 606
1,04%
193 483 171
327 559 169
10,22%
17,30%
OP Rozvoj lidských zdrojů
1. Aktivní politika zaměstnanosti
2. Sociální integrace a rovnost příležitostí
3. Rozvoj celoživotního učení
4. Adaptabilita a podnikání
CELKEM
OP Infrastruktura
1. Modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury
celostátního významu
2. Snížení negativních důsledků dopravy na životní
prostředí
3. Zlepšování environmentální infrastruktury
CELKEM
OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
1 Podpora zemědělství, zpracování zemědělských
produktů a lesnímu hospodářství
2 Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání
CELKEM
Společný regionální operační program
1. Regionální podpora podnikání
2. Regionální rozvoj infrastruktury
3. Rozvoj lidských zdrojů v regionech
4. Rozvoj cestovního ruchu
CELKEM
Celkem za OP bez technické pomoci
Tab1: Finanční alokace prostředků mezi operační programy8
151 141 395
95 438 065
246 579 460
7,98%
5,04%
13,02%
60 184 474
262 664 805
116 223 137
144 114 289
583 186 705
1 893 357 089
3,18%
13,87%
6,14%
7,61%
30,80%
100%
Kromě národních programů v Rámci podpory Společenství (operačních programů) a v rámci Jednotných
programových dokumentů financují strukturální fondy také tzv. iniciativy Společenství, inovační akce
(technickou pomoc) a investice do rybolovu v oblastech nevyhovujících zařazení pod Cíl 1. Česká republika se v
současné době účastní dvou iniciativ EQUAL a INTERREG III. Budou to pouze tyto dvě iniciativy, kterých se
bude ČR účastní i po svém vstupu do EU do konce současného programovacího období (do roku 2006
7. Kohezní fond - Fond soudržnosti
Vedle Strukturálních fondů existuje Kohezní fond (Fond soudržnosti). Byl ustaven v roce 1993 v rámci
Hospodářské a měnové unie. Maastrichtská smlouva zahrnuje samostatný protokol „o ekonomické a sociální
soudržnosti“. Postup získání prostředků z tohoto fondu je zcela odlišný od strukturálních fondů, je vázán na
splnění určitých podmínek. Dotýká se států s nejméně rozvinutou ekonomikou (HDP/ob. nižší než 90% průměru
EU). V současné době je pomoc z Kohezního fondu poskytována Řecku, Portugalsku, Španělsku a Irsku.
7
8
Existují možnosti zálohových plateb, ale pouze v omezené míře.
Pramen: www.strukturalni-fondy.cz
101
Kohezní fond se zaměřuje environmentální projekty, přispívající k politice ochrany životního prostředí; projekty
v oblasti dopravní infrastruktury (TEN – transevropské sítě).
8 Očekávaný přínos strukturálních fondů
Dá se očekávat, že strukturální fondy budou mít pozitivní a velmi významný dopad na tempa růstu národních
hospodářství. Urychlí proces zmenšování rozdílu v rozvoji mezi novými a stávajícími členskými státy. Tento
rozdíl však zůstane přinejmenším ještě několik desítek let. Kromě toho bude středně a dlouhodobý vliv
strukturálních fondů na výkonnost národních ekonomik záviset na jejich dopadu na strukturální faktory působící
na konkurenceschopnost, jako například know-how, kvalifikace pracovníků, inovační aktivita a podobně.
Strukturální fondy by měly významně přispět ke zmenšování regionálních disparit mezi novými členskými státy.
Může však existovat volba mezi dosahováním vyššího růstu národního hospodářství a tímto zmenšováním
disparit. Regionální disparity v rámci Evropské unie se zmenšují jen velmi pomalu. Nejvýznamnější přínos mají
strukturální fondy pro strukturální změny na národních a regionálních úrovních. Pochopení otázek spojených
s podporami podnikání vyžaduje sledovat aktuální informace i vyměňovat získané zkušenosti. Tento účel plní i
konference- viz obr. 4
Obr. 4. Konference
Podpora
podnikání
v regionech ČR a EU na
zámku ve Slavkově u
Brna ( listopad 2003)
Dlouhodobým záměrem České republiky je dosažení stabilního růstu, který bude umožňovat postupné
vyrovnávání ekonomické úrovně s průměrem zemí EU. Globální cíl Národního rozvojového plánu 2004 – 2006
je definován jako: Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti. Takto definovaný globální cíl v sobě
zahrnuje dosažení ekonomického růstu rychlejšího než je průměr zemí EU, zlepšením konkurenčního postavení
ČR v EU a urychlením kvalitativních změn v ekonomice.
Globální cíl Národního rozvojového plánu a k němu vedoucí strategie se bude soustřeďovat na dosažení
následujících specifických cílů: vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů; zvýšení
kvalifikační úrovně, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly při současném vyrovnávání dopadů růstu
ekonomiky na znevýhodněné skupiny; přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí a vyvážený
rozvoj regionů.
102
Provázanost cílů a priorit Národního rozvojového plánu naznačuje obr.5
GLOBÁLNÍ CÍL
Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti
SPECIFICKÉ
CÍLE
PRIORITNÍ
OSY
Posílení
Vytvoření
podmínek pro růst
ekonomiky
posilováním
vnitřních faktorů
kokurenceschopnosti průmyslu a
podnikatelských
služeb
Rozvoj
dopravní
infrastruktury
Zvýšení
kvalifikační
úrovně, pracovní
mobility a
konkurenceschopnosti pracovních
sil
Rozvoj lidských
zdrojů
Ochrana
životního
prostředí
Přiblížení se
standardům EU
v oblasti živ.
prostředí
Rozvoj venkova
a zemědělství
Rozvoj
cestovního
ruchu
Vyvážený rozvoj
regionů
OPERAČNÍ
PROGRAMY
Průmysl a
podnikání
Rozvoj lidských
zdrojů
Společný
regionální
operační
program
Infrastruktura
Rozvoj venkova
a zemědělství
Fond soudržnosti
Obr.5: Návaznost a provázanost globálního cíle, specifických cílů, prioritních os a operačních programů
v Národním rozvojovém plánu9
Literatura
[1] Příspěvek byl zpracován v rámci řešení výzkumného projektu Grantové magentury Akademie věd ČR
„Teoretické a metodologické aspekty institucionální podpory podnikání“
[2] MALACH, A. a kol. Jak podnikat po vstupu do EU. Praha : Grada publishing, 2005.
[3] IREAS – Institut pro strukturální politiku: <http://www.ireas.cz/>
[4] Česká republika v rámci politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU. MMR. 2003, Dostupné na
<http://www.mmr.cz/php/sf/brozura_hss_eu.pdf>
[5] OPPP, str.124
[6] Institut pro evropskou politiku. Okno do světa strukturálních fondů. [on line]. c2003, [cit 16.10.2003].
Dostupný na WWW: <http://www.integrace.cz/europeum.org/sf/SF.asp>
[7] www.strukturalni-fondy.cz
[8] Národní rozvojový plán 2004-2006. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj, 2003. 290 s: s.170.
9
Pramen: Národní rozvojový plán 2004-2006. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2003. 290 s: s.170
103
104
SEKCE 3
SYSTÉM ŘÍZENÍ TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ
ŠKOLY S PODPOROU E-LEARNINGOVÝCH
TECHNOLOGIÍ
105
106
V YUŽITIE E-LEARNINGOVÝCH TECHNOLÓGIÍ
PRI V ÝUČBE NA VYSOKEJ ŠKOLE
Jozef Strišš
Europský polytechnický institut, Osvobození 699, 686 04 Kunovice, Česká republika
tel.: +420 572 549018, e-mail: [email protected]
Abstract : Predmety manažérskej orientácie (napr. manažment a marketing) majú osobitný
charakter, vyznačujúci sa kreativitou, orientáciou na praktické príklady a riešenie prípadových
štúdií. Prístup k vyučovaniu týchto predmetov formou e-learningu musí zohľadňovať tieto špecifiká
a obsahová náplň i forma učebných textov musí byť s nimi v súlade. Príspevok je zameraný na
charakteristiku manažérskych predmetov z pohľadu zabezpečenia ich výučby formou e-learningu.
Kľúčové slová: e-learning, manažment, marketing, formy výučby, účinnosť výučby
Úvod
"Pre manažment a marketing bolo vyvinutých veľa matematických metód a pracovných postupov. Patria medzi
ne operačná analýza, analýza nákladov a tvorby zisku, lineárne programovanie. Mnohí odborníci tvrdia, že
všetky manažérske a marketingové problémy je možné dnes riešiť matematicky. Súčasní marketingoví manažéri
musia hovoriť rečou čísel a stále počítať náklady a zisky.Tieto tvrdenia sa však ukázali ako prehnané. Problémy
manažmentu a marketingu nie je možné riešiť týmto mechanickým spôsobom. Sú oveľa komplexnejšie.
Zahŕňajú mnoho takých aspektov, ako sú názory, hodnoty a kvalita, ktoré sa nedajú merať. Dokonca ani náklady
nemôžu byť vypočítané presne - amortizácia je napríklad vecou úsudku o životnosti stroja. Preto, napriek úctu
vzbudzujúcej podstate týchto postupov nie je ich vplyv na súčasný manažment a marketing významný".
Citátom z publikácie Umenie manažmentu od M. K. Rustomjiho a S. A. Sapreho (4) chcem naznačiť, že tak ako
podstata uvedených disciplín, tak aj ich prezentácia v pedagogickom procese a osobitne v e-learningu je odlišná
od klasických exatných disciplín. Pedagóg sa nemôže spoliehať na časom a skúsenosťami overené vzorce,
poučky, závislosti a algoritmy, ale musí neustále flexibilne reagovať na neustále sa meniacu situáciu interného a
externého prostredia. Zmena prostredia totiž determinuje nové podmienky, v ktorých musí organizácia pôsobiť.
Prečo e-learning?
Klasické vzdelávanie, pod vedením učiteľa, existuje už od počiatku histórie. Vzdelávanie pod vedením lektora je
najčastejšou a najrozšírenejšou formou vzdelávania vo svete aj u nás. Učiteľ dokáže študentovi poradiť, správne
ho nasmerovať a v neposlednom rade ohodnotiť jeho úspechy. V každom z nás sa celý život ukrývajú spomienky
na učiteľa, ktorý v nás niečo zanechal. Sú to učitelia, ktorí formujú naše životy a práve školstvo výraznou mierou
určuje spoločnosť.
Klasické a osvedčené postupy vzdelávania sa využívajú aj dnes. Žijeme však v dobe zmien, dobe nových
myšlienok, nápadov, ale aj úloh. Jednou z nových a moderných foriem vzdelávania, ktoré sa už dlhšie presadzuje
vo vyspelých krajinách, ale aj u nás, je e-learning. E-learning prináša do škôl nový impulz a nové možnosti.
Kombináciou klasického vzdelávania a e-learningu je možné dosiahnuť formu, v ktorej sa spájajú skúsenosti
učiteľa – lektora a výhody výpočtovej techniky a multimédií. Vzdelávanie sa tak stáva pútavejším, adresnejším a
efektívnejším.
E-learning – predstavuje širokú oblasť získavania vedomostí vo vyučovacom procese prostredníctvom
moderných informačných a telekomunikačných technológií. Je jedným z prúdov tzv. e-odvetví, ktoré sa čoraz
častejšie skloňujú s transformáciou spoločnosti na tzv. “informačnú spoločnosť“. Oblasť elektronického
vzdelávania je pomerne rozsiahla, pričom pokrýva tvorbu a distribúciu interaktívnych elektronických kurzov (elearningové kurzy), riadenie vyučovania a s ňou súvisiacu spätnú väzbu - to všetko za využitia moderných
technológií. E-learningové kurzy môžu pozostávať z multimediálnych prezentácií, simulácií, kombinácie
animácií, videa, zvuku a textového výkladu a v neposlednom rade z testov pre overovanie znalostí študujúceho.
Aby však bola zabezpečená spätná väzba medzi študujúcim a lektorom, aby bolo vzdelávanie riadené a
usmerňované a bolo ho možné presne vyhodnocovať, existujú systémy pre riadenie vyučovania, tzv. Learning
107
Management Systems (LMS). Okrem týchto základných vlastností zabezpečujú LMS systémy aj mnohé funkcie
on-line štúdia (chat, videokonferencie, zdieľanie aplikácií, virtuálne učebne a pod.).
Vďaka e-learningu je možné riešiť niektoré špecifické problémy, ktoré úzko súvisia so vzdelávaním dospelých.
V dnešnej uponáhľanej dobe plnej neustálych zmien v živote každého z nás hrá obrovskú úlohu čas. Čas je
fenomén, ktorého má bohužiaľ takmer každý z nás čoraz menej, o čase na naše vzdelávanie ani nehovoriac. A
práve množstvo problémov vo vzdelávaní dospelých s ním súvisí. E-learning sa tu môže uplatniť ako veľmi
užitočný a výkonný nástroj na zvyšovanie znalostí, schopností a kvalifikácie ako jednotlivcov, tak aj personálu
moderných spoločností.
Pravdepodobne e-learning nikdy úplne nenahradí klasické formy vzdelávania – predovšetkým v určitých
špecifických oblastiach, kde je nevyhnutne potrebný osobný kontakt študenta a pedagóga. Ide však o veľmi
progresívny doplnok možností vzdelávania, ktorý vďaka IT určitým spôsobom vzdelávanie zrýchľuje, zlepšuje
alebo dokonca znižuje náklady naň.
Dôvody na implementáciu elektronického vzdelávania:
• potreba rozsiahlejšieho vzdelávania, aké je možné získať v školských laviciach,
• nárast množstva informácií, v ktorých je potrebné sa zorientovať,
• aktívna úloha študenta vo vzdelávacom procese,
• rýchlejšie a kvalitnejšie získavanie informácií,
• individuálny časový harmonogram výučby,
• neobmedzené opakovanie už prebranej látky študentom,
• možnosť zvýšenia počtu študentov bez nárokov na rozširovanie vyučovacích kapacít,
• zníženie potreby zabezpečovania ubytovania, zníženie cestovných nákladov,
• už existujúce školenia je možné jednoducho aktualizovať a začleniť do nich nové znalosti získané pri
výučbe,
• efektívne využívanie lektorov pri tvorbe obsahu a riadení vyučovania,
• nové formy komunikácie ako medzi študujúcimi navzájom, tak aj medzi študujúcimi a lektormi,
• kvalitnejšie, presnejšie a adresnejšie vyhodnocovanie vzdelávacieho procesu .
Ciele e-learningového vzdelávania:
• zníženie celkových investícií do vzdelávania pri zvýšení kvality vzdelávacieho procesu a sprehľadnenie
týchto investícií,
• integrovanie vzdelávania do každodennej praxe pracovníkov vašej spoločnosti,
• udržanie istej úrovne pracovnej produktivity aj v období absolvovania kurzov,
• zvýšenie záujmu o vzdelávanie u vašich zamestnancov využitím hlavných predností elektronických
interaktívnych kurzov,
• sprehľadnenie a jednoduchšie vyhodnocovanie študijných výsledkov a úrovni znalostí, presné
informácie o absolvovaných kurzoch a výsledkoch štúdia jednotlivých pracovníkov,
• eliminácia potreby cestovania do miesta konania „klasického školenia“ a s tým súvisiacich ďalších
nákladov,
• výmena nadobudnutých skúseností medzi študujúcimi navzájom,
• sprístupnenie rovnakých kurzov študujúcim s rozličnými úvodnými úrovňami znalostí a rozličnou
rýchlosťou štúdia.
Cena na zavedenie a prevádzku e-learningovej výučby.
Počiatočné náklady na zavedenie e-learningu:
• náklady na vývoj kurzov,
• nákup softvérových licencií pre systém riadenia vyučovania – Learning Management System,
• nákup softvérových licencií pre podporný softvér, ako databázový server, operačný systém a pod.,
• nákup výpočtovej techniky a vybudovanie informačnej infraštruktúry v prípade, že tá ešte neexistuje,
• udržiavacie náklady e-learningu sú potom už minimálne.
Na rozdiel od e-learningu majú klasické formy vzdelávania takmer konštantné náklady po celú dobu jeho
trvania. Tie predstavujú predovšetkým:
• prenájom školiacich priestorov,
• prenájom alebo zakúpenie didaktických pomôcok,
• náklady za dopravu, stravu, ubytovanie,
108
•
•
taktiež nepriame náklady, ktoré predstavujú fakt, že zamestnanec nie je počas školenia na svojom
pracovisku a teda nemôže plniť pracovné úlohy,
mzdové náklady na lektorov.
Ak ste vzdelávacia inštitúcia, ktorá prevádzkuje vzdelávanie a máte správne spočítané priame a nepriame
vzdelávacie náklady, potom si ich môžete jednoducho porovnať s analýzou potrieb vašej školy pre prechod na
vzdelávanie formou e-learningu. Vo väčšine prípadov sa pri takomto porovnaní vždy dospeje k záveru, že už v
prvom či druhom roku po zavedení e-learningu sa náklady na vzdelávanie výrazne znížia.
Tvorivý prístup k e-learningovej výučbe manažmentu a marketingu
Ako teda pristupovať k výučbe manažmentu a marketingu, aby bol splnený základný pedagogický cieľ elearningovej výučby - rozvinúť schopnosti a zručnosti študentov, ich hodnotový systém a postoje a poskytnúť im
také vedomosti, ktoré im umožnia viesť zmysluplný, plnohodnotný život v zložitej a neustále sa meniacej
spoločnosti. Východiskom môže byť názor Fredmana (1), že priemerný človek si zapamätá približne:
10% z toho, čo číta,
20% z toho, čo počuje,
30% z toho, čo vidí v podobe obrazu,
50% z toho, čo vidí a súčasne aj počuje,
70% z toho, čo súčasne vidí, počuje a aj aktívne vykonáva,
90% z toho, k čomu dospel sám, na základe vlastnej skúsenosti, vykonávaním nejakej činnosti.
Hoci psychológovia diskutujú o správnosti týchto údajov, lebo zapamätanie závisí aj od druhu pamäti a od
charakteru zapamätávaného materiálu - učebného textu, záver je jednoznačný: čím rozmanitejšími spôsobmi sa
človek učí, tým je účinnosť zapamätávania vyššia.
Manažment a marketing sú disciplíny, kde sú vytvorené vhodné podmienky na využívanie širokej škály rôznych
spôsobov výučby. Počínajúc klasickou prednáškou a končiac samostatnou tvorbou prípadových štúdií.
Možno povedať, že účinnosť e-learningovej výučby manažmentu a marketingu závisí od dvoch činiteľov:
• od tvorivého prístupu pedagóga při vypracovávaní študijných materiálov,
• vytvorenia tvorivej atmosféry pri výučbe.
Pre rozvoj tvorivosti pedagógov, ktorí zabezpečujú e-learningovú výučbu, či už ako tvorcovia učebných
materiálov, alebo ako konzultanti, resp. tútori, sú dôležité najmä tieto faktory:
• Úroveň odborných vedomostí pedagóga - učiteľ, vyučujúci manažment a marketing, musí byť odborne
pripravený tak, aby ovládal na primeranej úrovni aj príbuzné a nadväzujúce oblasti, napr. podnikovú
ekonomiku, manažment ľudských zdrojov, podnikovú kultúru. Vysokoškolský pedagóg sa musí zapájať
aj do vedecko-výskumnej činnosti. Výsledky výskumov sú významným zdrojom informácií,
využiteľných aj vo výučbe. Odborná schopnosť pedagóga sa prejavuje v tom, že dokáže študentom
podať poznatky (v učebných textoch, ale aj při osobnýh konzultáciach) v širších súvislostiach, s
využitím výsledkov svojej výskumnej činnosti.
• Úroveň vedomostí pedagóga o tvorivej činnosti - ide najmä o poznanie psychologických zákonitostí
tvorivého procesu a im zodpovedajúcich postupov. Práve v e-learningovej výučbe je tento faktor
mimoriadne dôležitý, pretože študenti musia pristupovať k celému procesu výučby aktívne a kreatívne.
• Skúsenosti pedagógov - sú efektívnym zdrojom rozvoja tvorivosti pedagóga. Vysokoškolský učiteľ by
mal spolupracovať s výrobnou a nevýrobnou sférou, podieľať sa na riešení problémov praxe a využívať
tieto poznatky v pedagogickom procese. Osobitne v predmete marketing je nevyhnutné, aby pedagóg
poznal konkrétne marketingové prístupy (pozitívne i negatívne) v jednotlivých podnikoch a využíval
ich aj v e-lerningovej výučbe buď ako príklady v učebných textoch, alebo vo forme prípadových štúdií
pre samostatné riešenie študentov.
• Prístup k informáciám a materiálnu základňu - pedagógovia by mali mať širšie možnosti zúčastňovať sa
na odborných a vedeckých podujatiach (konferencie, sympózia, semináre). Jednotlivé univerzity, ak
chcú vychovávať absolventov (aj nových foriem štúdia) na úrovni doby, musia mať dobre vybavené
knižnice včítane odborných časopisov, výpočtovú techniku, videotechniku, rozmnožovacie a
kopírovacie stroje atď.
Manažment a marketing sú disciplíny, v ktorých vývoj v ostatných rokoch prudko akceleruje. Ak chceme
zachytiť svetové trendy, musia všetci pedagógovia k výučbe týchto predmetov pristupovať zodpovedne a tvorivo
a samozrejme, musia mať vytvorené primerané materiálne a sociálne podmienky. V e-learningu je situácia
náročnejšia. Učebné texty by mali byť relatívne stručné, pritom však obsahovo bohaté, pre študenta pútavé a
109
rozvíjajúce kreativitu. Aby mohol splniťučebný text tieto podmienky, musia aj pedagógovia - tvorcovia textov a
konzultanti akceptovať tvorivý štýl práce.
Tvorivý štýl práce pedagóga vystihujú nasledovné prístupy:
• Sústrediť sa na učenie, učiť ako sa učiť.
• Viesť študentov k samostatnosti, učiť ich hľadať a využívať informácie.
• Podporovať aktivitu študentov, naučiť ich experimentovať, riešiť problémy.
• Sústreďovať sa na tvorivý proces riešenia problémov.
• Vystupovať ako poradca pri riešení úloh.
• Preferovať otvorenú komunikáciu.
• Podporovať tvorivosť, kreativitu, myslenie.
• Vytvárať atmosféru dôvery, spravodlivosti pri hodnotení, otvorenosti, sústredenia sa na prácu.
Literatúra
[1] FREDMAN, P. Ehfahrungen von Morgen. Wien : 1981.
[2] KRATOCHVÍL, O. Manažment. Učebné texty EPI Kunovice v elektronickej forme. Kunovice : EPI, 2003.
[3] KRATOCHVÍL, O. Marketing. Učebné texty EPI Kunovice v elektronickej forme. Kunovice : EPI, 2003.
[4] RUSTOMJI, M.K.; SAPRE, S.A. Umění managementu. Praha : Svoboda, 1996.
[5] TUREK, I. Zvyšovanie efektívnosti vyučovania. Bratislava : MC, 1997.
[6] ZELINA, M.; ZELINOVÁ, M. Osobnosť tvorivého pedagóga v systéme humanistickej výchovy. Pedagogické
rozhľady 5/1997.
[7] Zborník referátov zo seminára "Teória a prax manažmentu vo výučbe ´03". Fakulta riadenia a informatiky
Žilinskej univerzity. EDIS Žilina 2003.
[8] Zborník referátov zo seminára "Teória a prax manažmentu vo výučbe ´04". Fakulta riadenia a informatiky
Žilinskej univerzity. EDIS Žilina 2004.
[9] www.e-learnmedia.sk
110
SYNCHRONOUS C OMMUNICATION IN E-LEARNING
Wlodzimierz M. Baranski, Tomasz Walkowiak
Institute of Engineering Cybernetics, Wroclaw University of Technology
ul. Janiszewskiego 11/17, 50-372 Wroclaw, POLAND,
Phone: +48-71-3202969, +48-71-3203996 Fax: +48-71-3212677,
E-mail: {mwbar, twalkow}@ict.pwr.wroc.pl
Abstract: The paper presents methods and tools of communication in Internet based distance
learning. A short review of e-learning platform system are presented, focusing on most popular
WebCT platform. Next, authors presents their practical experience in communication with students
using e-learning systems and using popular in Poland Gadu-Gadu communicator. Moreover, a new
instant message communicator based on Jabber protocol, which allows a communication using
mathematical formulas, what is problem in most instant messengers, is presented.
Keywords: distance learning, instant messengers, Internet
1. Introduction
E-learning is a process of teaching, which takes place between teacher and students usually separated in time and
space using Internet as a communication medium. This kind of teaching became very poplar nowadays. Growing
need of gaining larger and larger knowledge and reduction of time required for stationary methods, especially for
the beginners, caused development and improvement in e-learning routines. This kind of learning is often only
one alternative form for people who are handicapped who for health reasons cannot afford for studies far away
from home. It is also alternate proposition in case of the unemployed training. On the other hand development of
this form of education gives universities opportunity to reach potential wider audience. [1]
Essentially, there exist two categories of e-learning: synchronous, asynchronous [5]. Synchronous one requires
simultaneous participation both students and tutors (educators). Main advantage of such kind of education is
mutual interaction that takes place in real time. Exemplar forms of synchronous teaching are teleconference,
different kind of internet chat-rooms etc. Asynchronous teaching does not require students and instructor's
simultaneous participation. It isn't required from students, to come together in specific place and time. The
students have plenty of possibilities: choice of place, range of time, what they intend to learn and what materials
are going to use according to the tasks that they ware entrusted to. Asynchronous education is more elastic than
synchronous one. The asynchronous forms of teaching appear as electronic letters, audio-video broadcast
transmissions, all sort of correspondence or Web pages. Also blending learning has to be mentioned here. It is a
learning process that mixes various learning approaches, including e-learning, classroom, and self-paced
learning. We think that this kind of learning is the most interested for traditional universities.
Internet becomes the most universal tool in human communication. Its widespread accessibility gives us a great
number of potential recipients of information. As to the contents - this depends completely on its creator, like in
every other media. In the internet one can put both professional and useful material, provide entertainment and
present completely useless information. We can safely say that Internet is at present the most interesting and
dynamically expanding medium for providing educational contents distantly. Continuous communication
between the listener and his teacher gives a feedback possibility which is very important in the process of
learning. Especially important is a synchronous communication, since it allows to answer questions on-line.
There exist four main ways of synchronous communication in Internet: chat systems (i.e. Yahoo messenger),
whiteboards (allowing plotting on same virtual board), voice and video conferences. First two: chat and
whiteboards are extensively used in e-learning due to the fact that two others requires higher bandwidth of
internet connection. Moreover, voice and video conferences requires additional hardware (microphone,
headphones and camera) and from point of view of teacher they require more engagement that text or graphic
based communication. It is possible to work with two groups of student using text based chat rooms but it’s
almost impossible to be involved in two parallel video conferences.
111
2. Communication in e-learning platforms
2.1. E-learning platforms
A process of fast development of new technologies could be also noticed in the filed of software development.
An ongoing change of packages for software development gives more and more capabilities for a development
new software. This is especially true in e-learning area. The most essential software tool in e-learning are elearning platforms. They are software tools that are the virtual equivalent of universities (understood as
institution, facility) that have to meet four essential functions as: student’s management, dissemination of
knowledge, testing progress of its absorption and, the subject of this paper, communication between e-learning
process actors (students and teachers). There exist a large number (almost 200) of e-learning platforms, to
mention only: Learning Environment Online (LEOTM), IBM Lotus Learning Management System, Blackboard
Learning System, TopCalss e-Learning Suite, WebCT Campus Edition,
R5, Lotus LearningSpace, Oracle
i-Learning, Manhattan Virtual Classroom, Moodle. Most of e-learning platforms offer similar capabilities. One
of the most popular is WebCT. It has almost 38% of the e-learning platform market.
2.2. WebCT
WebCT is a widely used course management system in higher education, enabling the delivery of online
education around the world. The WebCT solution integrates the richest and most flexible pedagogical tools with
existing campus infrastructure. Secure "virtual classroom" environment can be deployed enterprise-wide to
supplement the traditional classroom or for pure distance programs. Use of the WebCT course management
system allows institutions to efficiently leverage campus resources to both extend their offerings and enhance the
teaching and learning experience. For example, one of the many benefits of using WebCT includes the ability to
offer an "always on" environment, providing more time for the student to interact with professors and classmates
as well as with the course material in an efficient, engaging and effective manner.
WebCT provides rich capabilities for tracking student learning data within a course. Among the numerous pieces
of student performance data that instructors can analyze are:
• portions of the online course that students are focusing their time on;
frequency that students participate in online learning activities;
•
• student performance assessments.
This data provides:
• a rich source of information for improving the learning experience;
• for individual students as well as for continually improving the;
• course experience for all students, current and future.
Other useful features of the WebCT system are the questionnaire and quiz facilities.
However, after using WebCT system the opinions on it are very divided. The system is very stable but have a
low ergonomics and is hard to configure. The WebCT doesn’t have administrators dedicated tools, which could
make his work faster and easier.
2.3. Synchronous communication tools
The most common used tool for communication in most e-platforms are text based chat systems (Fig 1). They
are usually realized as Java applets (Fig 1,2,3), allowing a simple exchange of text information among users
logged in a given chat rooms. Authors extensively used three e-learning platforms, namely WebCT, R5
Generation and Moodle, in formal and informal e-learning groups. From point of a view of teachers, we have
found that chat modules in these systems (Fig. 1, Fig 3.) have several drawbacks. First of all, they are poorly
scalable, when a large group (say 20) of users enter the same chat room the performance of message exchange is
very poor. It is mainly noticeable in R5 Generation, but also in other mentioned e-platforms. Moreover, there is
no way to see a history of previous chats, except to make a copy of a discussion using system based copy &
paste technology and save it on a local hard drive. Additionally, what is connected with all text based
communication, it is hard to use mathematical equations in these chat systems. A solution to these problem could
be a whiteboard tool available in most e-learning platforms (Fig.2, Fig. 3). But these tools in tested platforms are
very simple and it is not easy to plot more complicated picture. Moreover, it is hard to see anything when larger
number of users starts to do anything within a one whiteboard.
112
Fig. 1.WebCT chat module
Fig. 2.WebCT whiteboard module
Fig. 3. R5 Generation chat and whiteboard module
113
3. JavCom messenger
Most of mentioned tools for on-line communication are based on text communication. This way of
communication is very flexible and doesn’t require big network bandwidth. However, teaching mathematics and
over technical subjects requires a usage of mathematical equations. Equations could be represented in text
format, i.e. in Latex form, but these formats are unknown for students and are hard to be learned in an easy an
fast way. Therefore, usually in the e-learning process equations are send to students by attachments to e-mails.
This method is not very convenient. Other way of communication using mathematical equations could be
mentioned whiteboards. However, painting an equation using a mouse is not very easy. Therefore, an instant
messenger client (called JavCom) with ability of math equation edditing and sending was developed [3]. The
idea behind the development of JavCom messenger was to use a standard protocol and a protocol which allows
an easy extension to send mathematical equations. Due to a fact that the Internet Engineering Task Force (IETF)
formalize XMPP [2] as a standard streaming protocol, Jabber messenger, on which XMPP is based, was
selected. Moreover, Jabber and therefore XMPP, is based on XML. It allows an easy way to include MathML
information. MathML is a XML dialect used for description of mathematical equations. The only left problem to
be solved was to use a simple but efficient equation editor. The Java based Jex editor, a plug-in to OpenOffice
was used. It is available on Open Source GNU Public Licence. Therefore, the whole JavCom was developed in
Java and is available as an Java applet. JavCom could be easily included in any existing e-learning platform.
Fig. 4.JavCom messenger with Jex editor
4. Summary
We have presented synchronous communication tools available in e-learning platforms. Practical usage of three
exemplar platforms showed some drawbacks of available text based communication tools. A way of solving a
problem of sending and editing mathematical equation was a development of a new instant messenger client
based on Java technology and Jabber protocol.
We think, that more convenient way of communication for teachers and students is a usage of one of existing
internet instant messengers. They are very popular among Internet community and most of Internet users are
familiar with them. For two years, we have been using one of the most popular in Poland instant messenger
protocol Gadu-Gadu with Mirand IM client and found much more stable and functional solution than built-in elearning platforms chat systems.[4]
We hope, that next versions of e-learning platforms will have much more improved chat modules, since the
communication is one of the most important aspect of e-learning.
114
References
[1] BARANSKI W.; WALKOWIAK T. Multimedia approach to distance learning, First International
Conference on Soft Computing Applied in Computer and Economic Environments. ICSC 2003, January
30- 31, 2003 Kunovice, Czech Repubic, pp. 150-158.
[2] SAINT-ANDRE P. Extensible Messaging and Presence Protocol (XMPP): Core, RFC 3920,
http://www.xmpp.org/specs/rfc3920.html, October 2004 .
[3] SUPINSKI K. Komunikator Internetowy. Institute of Cybernetic Engineering, Wroclaw University of
Technology, MSc dissertation, 2004. (in Polish)
[4] WALKOWIAK T.; WODA M. Komunikacja w systemach e-learningowych. VI Polish Conference –
Internet 2004, December 2-3, 2004, Wroclaw, Poland. (in Polish)
[5] WODA M.; WALKOWIAK T. Internet — a modern e-learning medium. Second International Conference
on Soft Computing Applied in Computer and Economic Environments. ICSC ‘2003, Kunovice, Czech
Republic, January 2004, 205-214.
115
116
V ÝVOJ INFORMAČNÍHO SYSTÉM EPI A JEHO DALŠÍ INOVACE
Jindřich Petrucha
Abstrakt: Článek se zabývá popisem informačního systému EPI z hlediska vzniku dat a stárnutí
těchto dat. Popisuje obecně tuto problematiku, která je svázána s dynamikou informačního systému,
vznikem adresářové struktury a přístupem k potřebným datům. Samostatná pozornost je věnována
moderním technologiím, které umožňují agregovat data do nových informačních struktur
umožňující globální pohled na tyto data ve formě informační vícedimensionální krychle za využití
OLAP technologií. Tyto technologie umožňují využít nejen archivní data ale také realizovat určité
predikce do budoucna s možností ovlivnit některé rozhodovací procesy v rámci řídících struktur
EPI.
Klíčová slova: Informační systém, stárnutí dat, archivace, vícedimensionální krychle, OLAP
technologie
1. Stárnutí dat v informačním systému
Aplikace informačního systému EPI je svázána s obecnou problematikou stárnutí informačního systému jako
celku a hlavně s oblastí stárnutí informací, které neustále vznikají při zpracování jednotlivých procesů. Tyto
procesy jsou podporovány samostatnými distribuovanými aplikacemi, které jsou uživatelsky zaměřeny a
zpracovávají se na jednotlivých pracovištích EPI. Tyto aplikace generují velké množství dat, která jsou
archivována na určených médiích a představují základní datový potenciál pro další zpracování společně
s potřebnou analýzou. Tato transakční vrstva je neustále aktualizována vylepšováním uživatelského rozhranní
pro jednotlivé aplikace tak aby koncový uživatel měl maximální komfort při zadání jednotlivých údajů.
Lze konstatovat, že postupně s rostoucím časem je opakovaný přístup k těmto informacím stále menší a menší a
význam těchto informací na dynamické chování organizace se také stále snižuje. Jejich význam se projevuje
spíše ve statistickém zpracování a souhrnných výstupech za určitá období, které dovolují EPI sledovat minulá
období z dlouhodobých hledisek.
Obr.1 Stárnutí informace a vliv na rozhodovací procesy
přístupy k IS
Pravděpodobnost přístupu
k datům klesá v počátečním
období
100
80
procento
60
množství dat
40
počet přístupů
20
0
1 2 3
4 5
měsíce
6
7
8
9 10 11
12
množství dat
117
Jednotlivé oblasti pro archivaci dat jsou přesto dostatečně zabezpečeny pomocí archivačních prostředků, které
zajišťují správci počítačové sítě v pravidelných intervalech. Jedná se v současné době o archivování na
magnetické pásky. Cena archivních prostředků se nestále snižuje, proto se postupně přechází na media CD a
DVD, která pojmů mnohem větší kapacitu a náklady na megabyte dat klesá. Proto také se přistoupilo k této
moderní metodě při vypalování studijních textů na DVD disky, které dovolí vytvářet rozsáhlé multimediální
systémy při nižších nákladech.
Je otázkou jakou cenu za archivaci dat bude organizace ochotna platit v budoucnu, tak aby poměr mezi
přístupem k datům vytvářející potřebnou informaci a náklady na její archivací byly vyvážené. Co se týče
citlivých dat jako jsou účetní data nebo osobní personální informace, ty budou mít vždy přednost a otázce jejich
zabezpečení bude vždy věnována patřičná pozornost. V budoucnu je potřeba se připravit nejen na obecný
archivační systém textových dat ale také na archivaci vizuální a zvukové složky dat a tím celkové množství dat
ještě stoupne. V současné době jsou na trhu softwarové nástroje typu SRM (Storage Resource Management),
které celou tuto problematiku systémově řeší.
Tab1. množství dat v adresářové struktuře a vývojovém cyklu IS
Výukový proces
Průměrné množství dat v MB
Adresářová struktura
Průměrná kapacita pro jednoho studenta
E-maily týdně
20 000
30
150
Jak je vidět z tabulky 1 je množství zpracovávaných informací poměrně značné a některé komunikační kanály
začínají mít důležitý význam v celém výukovém procesu. Možnost komunikace je klíčovou otázkou pro
dynamicky se rozvíjející organizaci, která dovoluje realizovat výukový proces s větším počtem studentů při
zajištěné kvalitě výuky. Současný systém dovoluje aby student pracoval se svou adresářovou strukturou, která
mu umožňuje jednotlivé studijní aktivity a poskytuje dostatečný přístup informací pro studium daného oboru.
Z tohoto důvodu je adresářová struktura neustálým dynamickým prostředím, které je dostatečně jednoduché aby
s ním studenti byly schopni pracovat a přesto dovolující aktivní interakci studenta a vyučujícího. V současné
době mají adresáře pro jednotlivé vyučující jednotný charakter, tak aby student byl schopen v množství, které jde
v současné době do tisíců složek, se dostatečně orientovat.
Tab. 2 přístupy do IS z vnějšího prostředí
Proces
Počet
Přístup pomocí FTP
1500 za den
FTP přístup zajišťuje pro většinu studentu neustálý přísun informací z hlediska komunikace s učitelem i
z hlediska tvorby vlastních dat. Pro přesun dat jsou používány standardní programy, které umožňují tento přístup
realizovat. Problém může nastat pouze v případě, že některý správce sítě zakáže tento přístup z hlediska
bezpečnosti určité firmy.
118
Obr. Schema adresářové struktury zajišťující informační zdroje
Celé prostředí intranetu se postupně přizpůsobuje potřebám učící se organizace tak aby efektivnost výukového
procesy a všech dalších výzkumných aktivit byla co nejvyšší. Potřeby pro rychlejší přenos dat a pro větší
objemy, které představují některé multimediální soubory se odráží ve změnách kapacity serverů a optimalizace
některých prvků celé síťové architektury. Zde jsou vyměňovány některé síťové prvky a také hledány cesty pro
lepší přenos dat. Tomu je věnována jedna oblast výzkumného úkolu, kterým je optimalizace architektury
počítačové sítě. Monitorování jednotlivých procesů v rámci síťové architektury dovoluje tuto činnost reálně
provádět a k tomu směřují i některé diplomové práce zabývající se touto problematikou v praxi.
2. Budoucí inovace informačního systému
Velmi významnou oblastí zůstává samotný procesní model který je vytvořen sérií různých samostatných
procesů, které jsou propojeny jednotlivými rozhraními. Jedna z klíčových otázek před kterou nyní informační
systém EPI stojí je jeho rozsáhlá inovace do podoby, kdy je možné získávat více relevantních informací
z aktuálních i archivních dat. Pro tuto činnost jsou vyčleněny výzkumné kapacity tak aby bylo schopné zpracovat
veškeré množství dat , která jsou v různých distribuovaných systémech s odlišnou datovou strukturou. Pro tyto
datové struktury je nutné připravit programový interface, který převede tato data do datového skladu ve kterém
budou data transformována do podoby zpracovatelné pomocí SQL dotazů nebo OLAP technologií. Právě OALP
technologie by měla dovolit ucelenější pohled na aktuální i archivní data.
119
Obr.1 Obecný popis datových toků pro OLAP technologii
Při OLAP technologii jsou data uložena ve více rozměrné struktuře, hovoříme o vícerozměrné krychli s různými
dimenzemi, která dovoluje různé pohledy na uvnitř uložená data. Velmi často jednou z dimenzí je časová
dimense, která může mít různě detailně připraveny hodnoty(roky, měsíce, dny a pod.). Tuto krychli můžeme
rozdělovat podle různých kriterií na menší části. Dále je možné sledované hodnoty agregovat a snižovat tak
rozměry krychle. Další možností je data tvořící dimense hierarchicky rozkládat a tvořit tak hierarchický rozpad
na podrobnější dimenze tzv. drill down. Tento obecný pohled na data dovoluje chápat tyto data v souvislostech a
vytvářet z nich informace, které mají významnou hodnotu při rozhodovacích systémech.
Obr.2 - pohled na dimense ze kterých budeme vytvářet hiearchie
Tato technologie ve spojení s predikcí pomocí umělých neuronových sítí dává do rukou řídícím pracovníkům
moderní nástroj pomocí kterého mohou provádět rozhodovací procesy a modelovat situaci s využitím dat
informačního systému. Důležité je aby aspoň jedna dimenze měla svou časovou složku tak aby bylo možné
využít prediktivní model. Pro zpracování prediktivního modelu se vybere časová dimenze v závislosti na jiné
dimenzi krychle. Provede se převod dat do formátu vhodného pro zpracování neuronovou sítí a výsledky
predikce na určitý časový úsek se znovu připojí k datům pro vytvoření krychle. Tak lze získat nová data, která
budou společně s aktuálními hodnotami zabudována ve vícedimenzionální krychli.
120
Vytvoření modelu zabírá určitý čas, ale vzhledem k rozhodovacímu procesu nebývá tak významný. Celý model
je možné vytvořit v závislosti na dostupnosti dat řádově v hodinách a umístit jej do prostředí kde lze provádět
on-line analýzu dat.
V praxi to znamená, že tvorba modelu se provádí of line pomocí nástrojů pro vytvoření vícerozměrné krychle,
kde jsou agregovány určité vybrané dimenze. Tyto dimenze určí analytik ve spolupráci s uživateli informačního
procesu. Samotný vizualizační proces pak probíhá on line v prostředí internetu nebo informačního systému
podniku. Nejtěžší je v praxi samozřejmě analýza dat ze která určuje charakteristiku multidimenzionálního
modelu.
Je samozřejmě možné aby uživatelé pracovaly s daty informačního systému pomocí SQL dotazů, ale složitost
tabulek a nutnost znalosti jednotlivých datových struktur nutí uživatele hledat jiné možnosti získávání informací
pro rozhodovací procesy
Procesy jako jsou sledování výkonnosti jednotlivých studentů v časové ose jejich studia je vhodnou aplikací pro
tento systém. Taká různé vyhodnocení on-line testů pro různé třídy v různém časovém období představuje
možnost aktuálního vyhodnocení dat do podoby vypovídající informace.
Obr.2 Ukázka vícerozměrné kostky obecného charakteru
3. Závěr
Budoucnost informačního systému je závislá nejen na finančních prostředcích, které dovolují dostatečně rychle
inovovat hardwarovou část IS, ale také na použití nových moderních prostředků softwarového charakteru
dovolující integrovaný přístup k datům s automatizací vybraných procesů pro výuku, hodnocení i správu
informačního systému EPI.
Reference
[1] GRIMES, S. http://altaplana.com/olap, 1999.
[2] PENDSE, N What is OLAP? - www.olapreport.com-fasmi.htm, 1999.
[3] VACEK, R. Information lifecycle management, IT Systems 10, 2004.
121
122
A NALYSIS OF COSTS AND PROFITS OF E-LEARNING
Juraj Dubovec1), Tibor Hlačina2)
1)
2)
Fakulta riadenia a informatiky, Žilinská Univerzita Žilina, Slovenská republika
Moyzesova 20, 010 26 Žilina, e-mail: [email protected]
Abstract: This article describes the basic starting-points for cost-benefit analysis of the e-learning,
and the cost, value and benefits of e-learning.
Key words: e-learning, efficiency, flexibility, investment into education
INTRODUCTION
Today universities share a constructive competitive environment that is important for the whole “academic
village. The university management have to concentrate on results and efficiency . The primary task of the
management is to define what the results and efficiency mean in the given institution. Basically it means to
manage the organisation resources towards the goals achievement in the global competitive environment. E –
learning is one of the supportive tools in education and it is a competitive advantage of a university.
The activity of an organisation is controlled by a theory which is a set of premises for the activity, gains, results
and values for customers (i.e. the gains they will achieve for their investment) A strategy transforms this theory
into efficiency. The decision about what the opportunity is can only be made when there is the appropriate
strategy.
The strategic assumptions for the university :
• decreasing birth rate
• disposable funds are differently distributed( the structure of customers income is the base for the
economic information)
• definition of efficiency
• ability to compete in the global environment
Elements underlining the university success in the competitive market. :
• flexibility,
• innovation,
• creativity
Flexibility is ability (attribute) which enables the maximal possible change in the production volume. The
economical analysis of the flexibility was the concern of many economists. We can examine the flexibility as
a subject’s reaction to uncertainty not only from the demand point of view but also from the imperfection of the
market point of view.
A few of advantages result from the flexibility concerning:
• scale of possible choices (initial more flexible activity enables larger choice of possible activities in the
course of the future )
• frontier cost (more flexible subject spends less additional cost to the change in future state.)
• expected frontier profit (a more flexible subject achieves more profit or lower loss when moving into
a new state)
Innovation is a specific tool which use the changes as an opportunity for business or services.
Innovation is an aimed searching for changes and a systematic analysis of opportunities which can be created by
these changes.
In the free market economy there is not any other source more important than the „purchase force“. The purchase
123
force creates innovative subjects at the same time. In reality even a tiny innovation can substantially influence
and increase the effectiveness. ( e-learning).
Creativity is the ability to recognise the subjects in new relations and use them in a non traditional way, see new
problems (sensitivity), divert from the learnt patterns of thinking and build up new ideas.
Fig. No.1.: Differences among universities
attributes
University of industrial area
Organisation
Hierarchic
Product
Place in the market
The interest core
Institution
style
structuralized
The source of force
Stability
Culture
tradition
leadership
Dogmatic
quality
According the standards
Statues
rank
Source
Finance
Motivation
achievement
University of information area
Web
Market creation
Individual
Flexible
Change
Genetic code
Inspiration
TQM
Difference
Information
Creation
The chart defines the basic differences between the concept of universities in the industrial area and those in
information area.
The Model of Investment Into Education.
Even the consideration about education (x), is connected to the economic thinking comparing the benefit (B) and
cost (C) for getting the formal education. (1).
When B(x) > C(x), then do x.
This problem can be written as :
max B(x) - C(x),
where x is education, B(x) is profit from education and C(x) is expected cost which must be considered by a
student.
This model assumption is that an individual makes a decision about the education, professional training and
other activities based on the comparison of cost and profit. People invest into their development and into
improvement of their abilities in the way that they spend money and time on their education to increase their
earning potential that is the sum of inherited and gained abilities and skills.
The profit results from the increase of individual’s ability which appears in the growth of their earning
possibilities and other non financial profits. The cost depends on the value of time which we have to sacrifice to
gain these abilities.
Economists use the term investment in connection with the knowledge creation in order to stress that the
expenses given to the knowledge creation bring the asset in the future in contrast to consumption which gives the
immediate satisfaction In economics the asset which bring the profit in the future are called capital.. The most
important conclusion is that the knowledge brings to its owner the profit comparable with any other investment.
The profit from the knowledge can decrease during time due to the psychological and physiological
„deterioration“.
It is reasonable for the individual who will profit from the gained knowledge to bear the most of the cost for the
creation of his/her knowledge . On the base of this assumption there is a need to pay for the education.
On the other hand there is an argument that the imperfection of the market and externalities which the creation of
knowledge brings to others in the society give the reason for the state intervention in this area.
The theory supposes that people realise the impact of their current choices and experiences on their future.
Knowledge becomes the key for understanding of complicated situations during the decision process.
2. E-learning contribution
for teachers and students are known (2), while the following areas are stressed.
Usage of tools and methods of e-learning enable for teachers:
• integration of lectures, seminars (partly the laboratory exercises), preparation of study literature and
partly examination into one interconnected whole.
124
•
•
•
•
possibilities to exercise immediate innovation and changes
substantional efficiency of teacher’s time consumption when the preparation for lectures, lectures,
evaluation of students etc. Will not be tied to the specific time frame.
the teacher can create the material for e-learning and check the process and results of students in any
time.
the change in the teacher’s role which will approach the consultant contributor role for students who
he/she lead and orientate in getting and sorting accessible information
Using tolls and methods of e-learning enables for students:
• basically choose time and the load of learning individually
• access to wide area of information sources (e-learning programme references), a student can choose the
source which is good for him/her concerning the method, form, language, level etc.
• understanding the study material in the wider context, connection to related areas, practical application,
etc.
• wide possibilities for consultancy and experience exchange in students and teachers groups
• „virtual“ students mobility among universities - mutual agreement about usage and offering of elearning programmes,
3. Cost For e-learning
are created by PC integration into the teaching in the first step. Transformation to the e-learning requires to build
suitable infrastructure (3) where each student will have his/her own notebook (after discussion with experts the
notebook at the price of 45 000SC will be suitable for Bc studies). Each teacher has to have a notebook for
communication. The rooms should have the connection for the date projector. This requires the united concept
for IT/IS development (HW, SW, PW).
At the second stage the PC are used to improve the teaching:
• replacement of text books and study texts
• individual students work
• application for examination
• consultancy and communication through the computers
• testing of knowledge
At the final stage the PC are used to change the existing models of teaching while it is needed:
• to find out the subjects (problem topics) where e-learning bring the expected results
• to define the requirements for the basic configuration of PC
• developing the interactive CD for teaching
The additional cost for e-learning paid by student would be about 50 000 SC at the first stage. The same sum will
be needed for the teachers to be properly equipped. The further cost would be for building the infrastructure
(connection, data projectors, server etc.), which can be estimated at the amount of 20 000 SC for each student.
The parts of the programme must be prepared with a high professional approach. Besides a teacher the specialist
from the area of e-learning will participate on this process. The garant of the subject and the garant of the study
branch will supervise the process. According to the possibility to approach the e-learning programme it is
displayed to specialists and users which will require additional cost. Copy rights of such exposed texts have not
been solved.
Altogether it represents additional cost of 150 000 SC for a student at a university. The above mentioned sum
changes the students decision described in the model.
4. Risks of e-learning.
•
•
not equal approach to the IT and the technical problems. The possibility to approach is not common and
not everybody has the access to it due to the cost of the operators supply. The technology and people
(intention of some to spread virus in PC) can influence the quality of teaching process.
lack of willingness for individual studying. E-learning is a very powerful tool for disciplined students.
For those who are not self motivated and have not enough self discipline and their ability to self
organising and responsibility are low then e-learning is not suitable.
125
Literature
[1] BECKER, G. Teorie preferencí. Praha : Grada Publishing, 1997.
[2] E–vzdelávanie na Žilinskej univerzite -materiál na rokovanie kolégia rektora Žilinskej univerzity dňa
16.5.2003 v súvislosti s prípravou postupu rozširovania metód e-vzdelávania na Žilinskej univerzite.
[3] GATES, B. Byznys rychlostí myšlenky. Praha : Management Press, 1999.
126
ZKUŠENOSTI S E- LEARNINGEM NA EPI K UNOVICE
Dalibor Bartoněk, Jaroslav Nesvadba
tel/fax +420 572 549018, e-mail: [email protected], [email protected]
Proč e-Learning?
V současném světě, kdy informace je hybnou silou obchodu, již asi nikdo nepochybuje o nutnosti stálého
vzdělávání. Dle posledního výzkumu ASTD, firmy, které investují do vzdělávání zaměstnanců vyšší částky než
je průměrná výše investic do vzdělávání, vykazují o 86% vyšší zhodnocení svých akcií než firmy, které investují
do vzdělávání méně než průměr, a o 45% vyšší zhodnocení než firmy, investující do vzdělávání částky na úrovni
průměrných investic do vzdělávání na daném trhu.
Soustavné školení zaměstnanců i sebevzdělávání formou školení, seminářů či samostudia je běžnou součástí
života každé progresivní firmy i jednotlivce. Efektivní využívání intelektuálního kapitálu firmy má přímý vliv na
výsledky firmy.
Zkuste si však v této souvislosti položit několik otázek spjatých se vzděláváním vedeným lektory a s klasickými
učebními pomůckami :
• Nerostou Vaše náklady na vzdělávání nad rámec vašich představ či možností?
• Je vzdělávání integrováno do každodenního života všech Vašich pracovníků?
• Vykonávají Vaši zaměstnanci i v době školení plně své pracovní povinnosti?
• Je Vaše vzdělávání dostatečně individuelní a poutavý proces?
• Dokážete efektivně zaznamenávat, uchovávat a předávat všem všechny znalosti a informace, tvořící
intelektuální kapitál Vaší firmy?
• Jsou všichni Vaši zaměstnanci vždy na místě, kde se konají kurzy?
• Mohou si Vaši zaměstnanci dostatečně vyměňovat vzájemné zkušenosti?
• Přichází všichni studenti do kurzu se stejnou úrovní znalostí?
• Studují všichni studenti v kurzu stejně rychle a všem vyhovuje nejvíce poslech výkladu?
• Jsou kurzy pro studenty k dispozici ve chvíli, kdy je potřebují?
• Mohou si studenti kurz kdykoliv zopakovat?
• Máte přehled, jaké znalosti kurz ve studentech zanechal a jak se mění časem úroveň těchto znalostí?
• Odhalujete včas slabé kurzy či kurzy, které jsou o něčem jiném, než jste čekali?
• Máte přesný přehled, kdo kterými kurzy prošel, které má v budoucnu absolvovat a jak si v kterém kurzu
vedl?
• Máte objektivní přehled, jak se Vám navrací investice do vzdělávání?
Pokud jste odpověděli na všechny otázky kladně, Vaše vzdělávání je skutečně na ideální úrovni a nepotřebujete
ani měnit jeho stávající způsob, ani asi pokračovat v prohlížení těchto stránek. V opačném případě patříte mezi
početnou skupinu těch, kteří přemýšlí, jak zlepšit vzdělávání sebe sama i ve své firmě. A právě od toho je zde eLearning, řešení, které přináší rychlejší, lepší a levnější vzdělávání. Podívejte se na několik ukázek, jak problém
zefektivnění výuky řešily s naší pomocí některé společnosti, které lze jistě považovat za špičku ve svém oboru:
Co je to e-learning?
Řečeno stručně a velmi jednoduše, e-learning není nic jiného než efektivní využívání Informačních Technologií
v procesu vzdělávání. Díváme-li se na e-learning touto optikou, asi málokdo bude tvrdit, že nechce IT ve
vzdělávání efektivně využívat. Zůstává tedy pouze otázka efektivní míry využití IT ve vzdělávání u konkrétní
společnosti či jednotlivce, jinými slovy co ještě efektivní je a co již ne. Tím není vyloučeno, že pro konkrétní
situaci může být nejefektivnější IT ve vzdělávání nevyužívat vůbec. V dnešní technologické situaci dojdeme
však k tomuto závěru velmi zřídka. Zejména s nástupem technologií Internetu/intranetu, rozvojem
telekomunikačního trhu a za současných možností a cen pracovních stanic nalezneme téměř vždy řešení, kdy
nám IT nějakým způsobem vzdělávání zlevní, zrychlí nebo zlepší. O tom, že lze e-learning velice efektivně
využít jak u společností s dobrou technologickou základnou, tak u společností s horším IT vybavením a s lidmi
127
bez počátečních zkušeností s počítači, svědčí následující vybrané případové studie: Mnoho lidí si pod Elearningem představuje multimediální výukové kurzy. To je samozřejmě jedna ze složek, spadající pod tzv.
asynchronní formu studia. e-learning však zahrnuje řadu dalších složek jak assynchronního studia (komunikace
pomocí mailu, diskusních skupin, nástěnek..) tak synchronního studia (chat, sdílení aplikací, video konference,
virtuální třídy..), sdílení a využívání firemního intelektuálního kapitálu, a v neposlední řadě celý proces řízení
vzdělávání.
I u již zmíněného multimediálního výukového kurzu nalezneme hned tři fáze v průběhu jeho života:
• Výroba
Multimediální kurz je program, který kombinuje textový výklad s animacemi, videem, audiem, grafikou,
schématy a testovacími objekty. Forma kurzu se volí na základě řady kriterií, jako jsou profily potenciálních
studentů (vzdělání, vztah k počítačům, prostředí kde studují), typu vyučované látky (teorie, praktická
činnost, pracovní postupy) či technologické možnosti (počítače, sítě, připojení na Internet). Existuje řada
forem od lineárních prezentací látky, přes interaktivní tutorialy, až po komplexní simulace reálných situací.
Vyrobené kurzy vždy kromě předávání vyučované látky v atraktivní formě studentům zajišťují zpětnou
vazbu od studentů pomocí testovacích otázek, voleb z možností či návrhů řešení. Studenti jsou tak aktivně
vtahováni do výuky. Prohlédněte si řadu ukázek takovýchto kurzů.
•
Distribuce
Po vyrobení kurzu je třeba tento kurz distribuovat na počítače ke studentům či do počítačových učeben.
Mezi základní způsoby distribuce kurzů patří CD ROM, lokální PC disky, místní počítačová síť, intranet,
Internet či hybridní metody. CD ROM a lokální disky pojmou značné množství dat, k nevýhodám naopak
patří obtížnější aktualizace vyučované látky. Trendem je proto distribuce kurzů na intranet či Internet. Tyto
prostředky přinášejí jednotné standardy, prostředí a zabezpečení, možnost regionální rozšiřitelnosti a téměř
okamžitou distribuci hotového kurzu ke studentovi. Hybridní metody spojují výhody (ale i nevýhody)
uložení dat na CD ROM či disku uživatele s výhodami intranetu/Internetu.
•
Řízení
Proces řízení výuky nastává po distribuci vzdělávacích kurzů ke studentům. Tento proces zabezpečuje
zpřístupnění správných kurzů ve správná čas studentům, informování studentů, jak si v kterém kurzu vedou
a kde mají pokračovat. Ve vztahu k managementu jsou v řídícím procesu sledovány informace, jak si
jednotliví studenti vedou v kurzech a testech (počty dosažených bodů, doba strávená na jednotlivých
objektech, odpovědi na jednotlivé otázky) a statisticky jsou vyhodnocovány jednotlivé kurzy (průměrná
úspěšnost, doba průchodu, počet absolventů). Rovněž je řešena správa kvalifikací s možností definic
organizací, pracovních postů, dovedností, kurzů, které je splňují....Nové technologie podporují i nástroje pro
adaptivní učení, spolupráci, knowledge management, týmový vývoj, 360° zpětnou vazbu.
Co nám e-learning přináší?
e-Learning přináší vzdělávání levněji, rychleji a lépe.
•
Levněji
Klasické vzdělávání sebou nese řadu nákladů nesnižujících se po celý vzdělávací proces. Jedná se například
o cenu za lektory, pronájem školících prostor a prostředků, výrobu školících materiálů, dopravu na školení,
stravné a řadu dalších. Mezi významné skryté náklady pak patří skutečnost, že zaměstnanci bývají po dobu
školení i delší dobu mimo pracovní proces a neplní své pracovní úkoly. E-learning přináší počáteční náklady
například na výrobu kurzů, implementaci řídícího systému či investici do výpočetní techniky. Poté jsou však
již náklady na provoz minimální. Lektoři jsou využíváni efektivně pro aktivní tvorbu obsahu a řízení výuky
a ne pro neustálé opakování výkladu na učebnách, pronájem školicích prostor a prostředků většinou odpadá,
vyrobená školení se velmi jednoduše aktualizují, rozšiřují a integrují se do nich nové poznatky získané při
výuce. Doprava zaměstnanců odpadá či se eliminuje na individuální dopravu do počítačových učeben.
Zaměstnanci mohou absolvovat školení ve vhodných okamžicích v průběhu pracovního procesu, takže z něj
nejsou vyřazeni. U většiny společností, které již vzdělávají klasickými metodami a mají správně kalkulované
celkové vzdělávací náklady přímé i nepřímé, lze spočítat, že zavedením e-learningu i se započtěním
počátečních nákladů se významně sníží již v prvním či druhém roku celkové náklady na vzdělávání.
•
Rychleji
Při klasickém vzdělávání nedostávají většinou studenti školení ve chvíli potřeby, ale v době, kdy se jich
sejde dostatečné množství, je k dispozici lektor, školicí prostory a další prostředky. Nově nastupující
zaměstnanci často čekají na proškolení dlouho. Pokud se změní školený předmět, trvá opět dlouhou dobu,
než jsou všichni zaměstnanci přeškoleni. Studenti si rovněž nemohou jednoduše školení zopakovat či se
128
vrátit k části školené látky. e-learning umožňuje studentům dostat školení skutečně ve chvíli, kdy potřebují.
Stačí spustit počítač a začít. Noví zaměstnanci jsou proškoleni v okamžiku příchodu, každý zaměstnanec se
může kdykoliv k jakémukoliv školení či jeho části vrátit. Při změně pravidel, předpisů apod. se tato změna
dostává ke všem zaměstnancům ihned po zapracování do školícího programu, což bývají řádově hodiny až
dny. Pokud je výukový kurz správně koncipován z jednotlivých elementů (učební objekty), mohou
zaměstnanci tyto elementy dále využívat v každodenním pracovním procesu v nástrojích pro knowledge
management. Vzdělávání je tak integrováno do každodenního života studenta.
•
Lépe
Klasické vzdělávání předpokládá, že všichni studenti v učebně vnímají stejně rychle, všem vyhovuje
mluvený výklad lektora a všichni chtějí v dané chvíli látku studovat. Praxe je však poněkud odlišná.
e-Learning všechny tyto nedostatky odstraňuje. Student prochází výukovým kurzem svým tempem, sám si
určuje způsob průchodu, vracení se k tématům, vybírá si z více variant výkladu. Rovněž si kurz spouští ve
chvíli, kdy potřebuje, to znamená že chce studovat a bude se výkladu věnovat. Prostřednictvím řady otázek,
simulací a testů je vtahován aktivně do výuky, což významně zvyšuje zapamatování výuky. U klasického
vzdělávání se velmi obtížně měří, jaké informace si student uchoval z kurzu a jak se měnily (většinou
mizely) s odstupem času. Kvalita kurzu je vysoce závislá na kvalitě lektora a bývá v čase proměnlivá. Často
rovněž nelze kurz zhodnotit až do chvíle, než ho studenti absolvují, takže se zjistí až poté, že tento kurz
nechtěli či byl o něčem jiném. E-learning pomocí testovacích objektů a řídících systémů efektivně měří
každý kurz. Umožňuje objektivně nastavit požadované cíle (např. student musí po absolvování kurzu
správně zodpovědět 95 ze 100 dotazů o látce) a ty pak jednoduše změřit. e-learning dodává okamžitě k
dispozici informace o jednotlivých studentech, kolik kde dosáhli bodů, jak dlouho trávili čas v kterých
částech kurzu, jak odpovídali na dotazy. e-Learning rovněž jednoduše statisticky hodnotí úspěšnost
jednotlivých kurzů a tím identifikuje kurzy, které je třeba přepracovat. e-learning rovněž přináší nové formy
komunikace a spolupráce jak mezi studenty, tak mezi studenty a lektory, které by bez využití IT nebyly
myslitelné. e-learning dělá z učení adresný, individuelní, interaktivní a poutavý proces, který je integrován
do každodenního života studenta.
Praktické odzkoušení
Pro praktické odzkoušení jsme využili již vyřešeného systému na Střední průmyslové škole v Praze – Smíchově
(www.ssps.cz). Jejich projekt vznikl za podpory ministerstva školství a nabízí se v něm různým školám vstup
do tohoto systému. Čili je jmenován administrátor školy, který může jmenovat subadministrátory, kteří mohou
zakládat třídy žáků,vyplňovat otázky , povolovat testy atd. V zimním semestru roku 2004/2005 jsme tento
projekt vyzkoušeli se studenty třetího ročníku EPI a prokázali tak i jeho použitelnost pro naše potřeby. Celkově
lze říci, že elektronické testování studentů dává stejné výsledky jako testování písemné, jako při písemném
testování je i při elektronickém testování nutno hlídat studenty, aby neopisovali a nevyhledávali odpovědi na
položené otázky.
Vzhledem k tomu, že se nám tento systém plně osvědčil, je možno se do tohoto systému začlenit a jak otázky,
tak i odpovědi do tohoto systému začlenit. Osobně doporučujeme, aby v rámci projektů 3 2 1 byly naplněny
soubory testovacích otázek tak, aby bylo možno e-learningové testy ve výuce a při zkoušení použít. Dopředu
upozorňujeme na fakt, že se jedná o množství mravenčí práce, je jasné, že pro předmět,který se vyučuje např.
v rozsahu cca 4 hodiny týdně, což je asi 16 týdnů, je vhodné vytvořit cca 10 testů, každý s cca 30 otázkami. Dále
je nutné tyto testy alespoň občas jazykově obměnit – myslím pořadí slov ve větě atd. aby si studenti danou
otázku nedali do schránky a nezačali ji vyhledávat na síti.
Literatura
[1] http://www.csvs.cz/
[2] http://www.uiv.cz/
[3] http://www.msmt.cz/
[4] http://www.micr.cz/
[5] http://www.ssps.cz
[6] http://interval.cz
[7] http://www.ssps.cz/e_skola/index.php
[8] http://www.byst.cz/skola/zprava2001.htm
[9] http://www.dkozak.cz/texty/2001/11-22-01.html
[10] http://www.e-gram.cz/userfiles/141913171417/files/Koncepce%20financov%e1n%ed%20po%20roce%
202005.htm
[11] http://archiv.isdn.cz/b04/b0525001.php3
[12] http://www.windenergy.cz/index.php?select=registrace&hash
129
[13] http://www.vzdelavani.cz/skoly/e-l/pilotni_projekty.asp
[14] http://www.phil.muni.cz/~klimsova/skola/E-learning_soubory/frame.htm
[15] http://www.e-stav.cz/nomen/cinnost.asp?id=310
130
E-LEARNING
Přemysl Ťok
Evropský Polytechnický Institut s. r. o., Osvobození 699, 686 04 Kunovice, Czech Republic
Abstract: Tento materiál nás má seznámit se současným stavem e-learningových produktů v
České republice, s e-learningovými standrdy a technologiemi.
Keywords: e-learning,e-learnigové technologie,e-learningové standarty, certifikáty
1. Úvod
E-learning je vlastně efektivní využívání informačních technologií ve vzdělávání, jedná se pak o nové možnosti,
které můžeme ve vzdělávání využít. Klasické vzdělávání pod vedením lektorů existuje již do počátku historie a
pro určité oblasti bude nezastupitelné patrně i v budoucnosti. Vzdělávání pouze pomocí lektorů má však i řadu
nedostatků. E-learning se snaží eliminovat tyto nedostatky a je tak optimálním řešením pro komplexní
vzdělávání. Jen vhodným sloučením klasických přístupů a e-learning lze ze vzdělávání udělat poutavý, adresný,
individuelní a interaktivní proces integrovaný do každodenního života. I pro oblasti, kde je osobní kontakt s
lektorem považován za nezastupitelný, lze například „předškolit“ elektronicky studenty. Ti pak na školení s
lektorem přicházejí již s řadou informací a dotazů, lektor se může věnovat pouze zajímavým či obtížným částem
látky a lze tak významně zkrátit dobu školení. Podíl jednotlivých druhů vzdělávání na vzdělávacím procesu v
USA dokumentuje graf dle zdroje Omnitech:
Lektor navíc není vůbec vyloučen z procesu e-learning, jak by se někomu mohlo zdát. e-learning přináší řadu
komunikačních nástrojů počínaje e-mailem a konče videokonferencemi, které umožňují lektorům individuálně se
věnovat jednotlivým studentům. Na základě zpětných informací z kurzů má lektor přesné informace, jak si
student vedl v které lekci, kolik kde dosáhl bodů a kolik času strávil v jednotlivých oblastech výuky. Díky řadě
komunikačních kanálů může pak se studentem komunikovat intenzivněji, než jak je tomu ve vyhrazených
hodinách klasické výuky. Namísto neustálého opakování té samé látky na učebnách se může lektor intenzivně
věnovat přípravě nové látky či zdokonalování a aktualizaci stávající. e-learning dodává lektorům výkonné
nástroje pro snadný a rychlý převod vlastních znalostí, zkušeností a dovedností do formy, která tato aktiva udělá
okamžitě dostupná všem, kteří je potřebují. E-learning se nezaměřuje pouze na výuku studentů, ale i na způsob
předávání informací. Na rozdíl od klasických informačních systémů, které umožňují sdílet a rychle vyhledávat
informace e-learningové systémy se zaměřují nejen na sdílení informací, ale také na jejich správné pochopení.
131
2. Technologie a standardy
Druhy technologií pro e-learning. Technologie, užívané pro distribuci vzdělávacího obsahu v e-learningu , lze
rozdělit do čtyř základních kategorií podle druhu média, které informace přenáší:
• tisk
• audiotechnologie
• videotechnologie
• počítačové technologie.
Každá z těchto kategorií se dále dělí, avšak některé technologie uvedené kategorie přesahují. Například audio a
videokonference se mohou uskutečnit za použití počítače a Internetu
Výhody
Nevýhody
Levný materiál
Neinteraktivní
Přenositelnost
Omezené zapojení smyslů
Pohodlné studium
Vyžaduje čtenářské schopnosti
Tisk
Široce dostupné
Těžko se aktualizuje
Snadné užití
Omezená délka záznamu
Hlasová pošta
Možná interaktivita
Bez vizuálních prvků
Levná a dostupná
Neinteraktivní
Audio kazeta
Snadno se kopíruje
Levná
Neinteraktivní
Snadno se realizuje
Audio konference
Vyžaduje hardware
Levná
Složité nahrávání
Snadno dostupná
Neinteraktivní
Snadno se kopíruje
Vyžaduje hardware
Videokazeta
Audio a vizuální prvky
Těžko se aktualizuje
Realistická
Drahý hardware
Může být interaktivní
Vyžaduje časový rozvrh
Obvykle jen jednosměrné
Satelitní videokonference
vysílání
Realistická
Videokonference přenášená
Může být interaktivní
Limitovaný dosah
mikrovlnami
Relativně levná
Přenos jen v přímé viditelnosti
Snadno použitelná
Vysoké produkční náklady
Snadno dostupná
Vyžaduje hardware
Program lze nahrát
Neinteraktivní
Televize
Audio a vizuální prvky
Flexibilní
Vyžaduje hardware
E-mail
Interaktivní
Software se liší
Současná interaktivita
Vyžaduje podobný software
Přímá zpětná vazba
Online Chat
Vyžaduje hardware
Může zahrnout multimedia
Vyžaduje počítač
Celosvětový přístup
Software může být drahý
Interaktivní
Vyžaduje přístup k Internetu
Webové vzdělávání
Snadno se aktualizuje
Občas technické problémy
Tab.1 Přehled technologií a jejich výhody a nevýhody
Základní standardy a standardizační organizace pro e-learning:
AICC
Aviation Industry Computer-Based Training Committee, mezinárodní asociace profesionálních technologickyzaložených školení, vyvíjejících tréninkové směrnice pro letecký průmysl. AICC vyvíjí standardy pro
Interoperabilitu školení počítačem a počítačem řízené školení, produktů průmyslových odvětví.
132
SCORM
The Sharable Courseware Object Reference Model (SCORM) je množina specifikací, které při aplikaci na obsah
kurzu vytvoří malé a znovupoužitelné výukové objekty (learning objects). Je to výsladek iniciativy Advanced
Distributed Learning (ADL), SCORM-pružné moduly se mohou jednoduše spojit s jinými k vytvoření velmi
modulárního úložiště výcvikových materiálů.
IMS
The Instructional Management Systems (IMS) je technická specifikace výměny dat mezi studentem, jeho
kurzem a systémem pro řízení výuky. Iniciováno skupinou společností s cílem definování specifikací a přijetí
otevřeného standardu pro výuku realizovanou Internetem.
IEEE
Institute of Electrical and Electronics Engineers. Největší profesní a standardizační organizace na světě, založená
roku 1884, jejíž aktivity mimo pořádání konferencí a vydávání odborných časopisů zahrnují přípravu a vydávání
komunikačních a síťových standardů. Pro počítačové sítě má největší význam standardizační orgán založený v
rámci IEEE v únoru roku 1980 (a proto označovaný jako IEEE 802), který je specificky zaměřen na
problematiku standardu lokalních sítí. Pro jednotlivé oblasti jsou pak vytvořeny pracovní skupiny.
ADL (Advanced Distributed Learning)
Iniciativa amerického Ministerstva obrany k dosažení interoperability mezi počítačem a Internetově založeným
výukovým softwarem, a to vývojem společné technické struktury, která by umožňovala jeho opětovné použití.
3. ČASTEČNÝ Přehled e-learnningových systémů
ITutor
Hlavním produktem elektronického vzdělávání je produkt od firmy Kontis iTutor. Autoři uvádějí, že jde o
nejrozšířenější e-learningovou platformu v České republice (zaujímá přibližně 70 % trhu). Umožňuje
organizovat a řídit proces efektivního vzdělávání a zvyšování kvalifikace prostřednictvím centrální databáze a
jednotné bezpečnostní infrastruktury. Obsahuje nástroje nejen pro klasickou výuku v tradičních učebnách, ale
také produkty pro uplatňování samostudia elektronických kurzů a synchronní vzdělávání ve virtuálních třídách.
Řešení iTutor podporuje e-learningové normy AICC a SCORM 1.2, výměnu dat na bázi XML a dokáže také
spolupracovat s ERP systémy (například SAP R/3, MMI, Odysea). Tento produkt zprostředkovává funkce LMS
(Learning Management System) a LCMS (Learning Content Management System) v jedné architektuře, což je v
porovnání s konkurenčními nabídkami výjimečné. K nesporné výhodě patří i to, že všechna uživatelská rozhraní
systému iTutor si vystačí s MSIE 4.1 SP1 a vyšším. (Kurzy, které jsem prohlížel, mi fungovaly také v Mozille a
Opeře.) Samozřejmá je i vícejazyčná podpora. Tedy koncový uživatel nemusí na svém počítači instalovat žádný
dodatečný program. Data systému jsou uložena a spravována v relační SQL databázi.Například modul iTutor
Student je určen pro přístup studentů ke vzdělávacím aktivitám a nástrojům pro komunikaci, spolupráci a sdílení
vědomostí. Modul iTutor Administrator je určen pro centrální správu, plánování, definování, řízení a
vyhodnocování vzdělávacího procesu a všech jeho účastníků.Produktu iTutor Lector slouží pro přístup lektorů
ke studentům, vzdělávacím akcím a nástrojům pro řízení výuky a komunikace.
ToolBook II Instructor
Dalším produktem od firmy Kontis je určený pro ty kteří se zabývají tvorbou e-learningových kurzů a prezentací
(jednodušší modul se jmenuje Assistant). Produkt ToolBook II Instructor sdružuje programovací jazyk
133
OpenScript, editor (alternativa k psaní kódu v JavaScriptu), debugger skriptu a objektového prohlížeče. Uživatel
může pomocí vizuálního programování psát kód a ihned jej automaticky exportovat do DHTML. K dispozici je
podpora OLE Automation a ADO technologie pro přístup k datům.Vytvářet synchronní výuku (kurzy) umožňují
v Instructoru stovky předpřipravených šablon pro výuku a obchodování. Jsou to objekty produktových katalogů,
zaměstnanecké příručky a spousta výukových lekcí, které má Instructor ve svém archivu. Objekty lze přenášet
velmi snadno metodou drag&drop z katalogu na stránku. Poté lze nastavit volbou properties vlastnosti, kterými
se určí chování a zobrazování objektů. Uživatel může přidávat do jednotlivých kurzů dotazy, hodnocení
studentů, přehrávání videa či audia a také objekty pro vkládání MS Word či Powerpoint. Jednoduše vyberete
některou z předefinovaných šablon a vložíte do ní obsah, vše jde opravdu snadno a rychle. Instruktor se kromě
toho umí postarat také o správu objektů až po spojování funkcí do knihoven (DLL). Uvedené kroky dokáže
mnohem rychleji než kdybychom pracovali pomocí programovacích jazyků C, C++, nebo Visual Basic.
Instructor podporuje standardy AVI, WAV, MIDI, MPEG, QuickTime, SMIL, MP3, RealPlayer G2, Windows
Media Player, Flash Player, OLE i ADO. Má zabudovanou funkci pro export kurzů do DHTML (tedy uplatnění
kaskádových stylů, JavaScriptu a technologií ActiveX), umí rovněž streamování videa a audia, animaci i
simulaci. Ze zhotoveného kurzu si může uživatel pomocí utility AutoPackager (součást Instructoru) vytvořit
instalační sady a svůj kurz zapsat na disketu, cédéčko, umístit na intranet, nebo publikovat na www
stránkách.Kurzy vytvořené programy iTutor a ToolBook II Instructor podporují standardy AICC, SCORM, IMS,
ADL a IEEE, takže je lze použít i v dalších řídících systémech vyhovujících normám pro LMS.
Moodle
Stručně řečeno je to Modular Object-Oriented Dynamic Learning Environment, neboli modulové objektově
orientované dynamické vzdělávací prostředí, které jako softwarový balík slouží pro správu webových stránek a
podporu výuky prostřednictvím online kurzů. Jde o aplikace na bázi PHP a MySQL, podobně jako ve světě
oblíbené OpenCourse, CampusGPL, Claroline classroom online, ClassWeb, nebo PHPHomework. Stejně jako
tyto produkty, je i Moodle volně šiřitelný software.
Základem jsou kurzy, jejichž strukturu a obsah může ovlivňovat každý učitel (lektor). Kurzy mohou být
rozděleny do menších celků (témat). Učitel má k tomu přizpůsobeny nezávislé moduly, z nichž může skládat
svůj kurz. Pomoci nástroje Učitel lze připravit pro žáky úkoly a testy, hodnotit a vytvářet diskusní fóra.
Prostřednictvím dalšího modulu Choice (Hlasování) mohou žáci vybírat odpověď na učitelem položené otázky.
Odpovědi mohou být anonymní či veřejné. Modul Quiz (Test) využije učitel k úpravě databáze otázek testu,
které může třídit do kategorií, z nichž pak sestaví online test. Součástí otázek mohou být i obrázky. Všechny
aktivity, jako například odevzdávání úkolů nebo přispívání do diskusních fór, jsou zaznamenávány do protokolů,
z nichž lze zjistit mimo jiné třeba četnost návštěv konkrétního kurzu.
Aplikace Moodle má velmi příjemné uživatelské prostředí a přehledné rozhraní včetně vizuálního editoru. K
ovládání tohoto programu tak stačí základní dovednosti s PC. Orientaci v jednotlivých kurzech podporují
dokonalé informace o krocích uživatele, a to od posledního přihlášení. Profil uživatele obsahuje například
kontaktní údaje, čas posledního přístupu, popis uživatele, seznam diskusních příspěvků uživatele a další
informace.
Moodle nevyžaduje specializovaný prohlížeč webových stránek, můžete použít IE, stejně jako Mozillu.
Podporuje Unix, Linux, Windows, Mac OS X, Netware a další systémy, které pracují s programovacím jazykem
PHP. Data jsou ukládána v databázi, rozhraní podporuje kromě MySQL a PostgreSQL také Oracle, Access,
134
Interbase a ODBC. Práce v něm je svižná a rychlá.
Webový server je postaven na kaskádovém stylu CSS, používá přední programovací jazyky, nevyhýbá se přitom
ani klasickému tabulkovému formátování.
Learning Management System (LMS) eDoceo
Je určen pro provozování elektronických vzdělávacích programů v rámci intranetové sítě nebo internetu, a to
včetně testování, vyhodnocování, sledování výsledků studia a certifikováni absolventů. LMS eDoceo lze propojit
přímo na personální databáze nebo jiné již provozované systémy ERP (HR moduly). Tento projekt představuje
špičku v oblasti řízení systému elektronického vzdělávání (e-learningu). Zásluhou vysoké technologické
kompetence specialistů se stal Trask preferovaným partnerem Microsoftu, IBM a HP pro oblast e-learningu.
Systém podporuje IMS a AICC standard pro komunikaci s provozovanými kurzy v rámci e-learningu. Je
kompatibilní s Microsoftem i platformou Unix (Linux). Známkou vysoké kvality je, že všechny výstupní
projekty obsahují testovací moduly a certifikaci absolventů, čímž je zajištěna permanentní zpětná vazba.
Uživateli přitom stačí k provozování systému eDoceo internetový prohlížeč - pro Windows je doporučován
IE 5.0 a vyšší, pro Linux pak Netscape 6.2 a vyšší.I nejnovější projekt LMS eDoceo 3.6 je vytvořen jako Java
aplikace, která využívá pro svůj provoz čtyři základní funkce IT systému (web-serveru). Jsou to operační systém
(např. MS Windows NT/2000 server, Linux a klony, HP Unix, AIX, Sun Solaris), aplikační server (např. MS IIS
+ Java - Tomcat, IBM, WAS, iPlanet), databázové prostředí (např. MS SQL server, Oracle, DB2, Informix,
MySQ) a SMTP server (MS Exchange, Lotus Notes). Není bez zajímavosti, že eDoceo je multiplatformní, tudíž
jej lze provozovat na všech dostupných platformách. LMS eDoceo, jako J2EE kompatibilní aplikace, nemá
žádná omezení pro provozované platformy!
K hlavním funkcím tohoto systému patří:
• testovací a certifikační server
• řídící systém vzdělávání
• tvorba vlastních kurzů
• znalostní databáze
• evidence poplatků
K těmto základním funkcím ještě přistupuje správa jazykových verzí (cz, en, sk a další), podpora a
synchronizace offline studia (CD-ROM kurzy), týmová práce, projekty, seminární práce, on-line autorské
nástroje a řada dalších. Celé eDoceo pak tvoří šest hlavních interních modulů, které jsou založeny na typu a roli
uživatele v systému.
1. Administrátor (zařazování nových uživatelů, správa FAQ, servis diskusního fóra).
2. Manažer (schvalování a nominace školení, vytváření kompletního reportu činnosti).
3. Pedagog (definování forem, harmonogramu studia a seminárních prací).
4. Student (registrace samostudia, sledování stavu svého studia, zúčastňování se diskuse).
5. Tutor (pomoc studentům prostřednictvím diskusního fóra).
6. Autor (externí aplikace pro přípravu kurzů z již existujících materiálů pořízených v elektronické formě
- aplikace poskytována zdarma.)
LCMS HP OpenMind- HP
Řídící systém pro E-learning. Lze jej implementovat a provozovat v rámci firemního Intranetu nebo na Internetu,
na prakticky libovolné platformě (MS Windows, HP-UX, LINUX). HP OpenMind je postaven na otevřených
internetových technologiích Java, XML a dodržuje standardy pro vývoj kurzů IMS, SCORM a AICC. Vzhled
HP OpenMind lze uzpůsobit požadavkům firemních standardů zákazníka. HP OpenMind je navržený přímo pro
české prostředí, existuje v české i anglické jazykové verzi, je jednoduše pochopitelný a ovladatelný. Uživatelé
pracují pouze s běžným internetovým prohlížečem, není tedy nutná instalace speciálních SW a zaškolování
135
obsluhy. Jedinečnou vlastností systému je snadné vytváření vlastních kurzů. K tomu slouží aplikace Autor,
rovněž v češtině. Pro tvorbu obsahu kurzů lze využít běžné kancelářské aplikace, vložit animace, obrázky,
videosekvence, zvuky apod. Autor snadno vytvoří celý kurz včetně testů, vyhodnocení a podmínek studia.
Cisco Networking Academy
V České republice je prostřednictvím 6 regionálních a 34 lokálních akademií v současné době nabízeno
čtyřsemestrální studium Cisco Networking Academy, zaměřené na síťové technologie. Akademie je zcela v
duchu distančního vzdělávání postavena především na samostatném studiu. Svoji akademii student navštěvuje
pouze v případě konzultací či praktických cvičení (např. konfigurace routerů či základy práce se strukturovanou
kabeláží). Výukové materiály jsou k dispozici na internetu. Veškeré materiály jsou v angličtině a proto je nutná
alespoň elementární znalost tohoto jazyka. Po úspěšném absolvování průběžných testů a závěrečné zkoušky
student získává certifikát "Cisco Certified Networking Associate". Vedle tohoto kursu společnosti Cisco
připravuje i kursy základů operačního systému Unix, programování v jazyce Java či projektování a budování
strukturovaných kabeláží, počítačová bezpečnost, mobilní systémy nebo základy informačních technologií I. a II.
(odpovídá certifikaci A+).
Technologie
Cisco Networking Academy není zajímavá jen svým obsahem, ale i technologiemi, které stojí v pozadí projektu.
Celý systém distančního vzdělávání společnosti Cisco je označován jako GLN (Global Learning Network). Pod
tímto pojmem je shrnuto veškeré softwarové a hardwarové vybavení, které síť obsahuje. Jedná se o následující
komponenty:
• Content Distribution Manager
• Content Engine
• Content Server
• CLI Virtuoso
• Nástroje pro správu
Content Distribution Manager, neboli systém pro distribuci obsahu (CDM), řídí distribuci materiálů k
jednotlivým správcům obsahu. Systém byl při návrhu optimalizován pro přenos rozsáhlých multimediálních dat,
součástí výukových materiálů tak mohou být videosekvence, mluvené slovo či rozsáhlé grafické objekty. Při
tvorbě této komponenty byla také navíc brána v potaz optimalizace síťového provozu, CDM proto neustále
monitoruje aktivitu jednotlivých lokáních akademií a vyhrazuje jim pásmo právě tehdy, když jej opravdu
potřebují.
Systém pro správu obsahu (CE, Content Engine) má na starosti vlastní distribuci kursů k jednotlivým studentům.
Lokální akademie mohou mít k dispozici jeho "lokální" verzi, s jejíž pomocí se lze přihlásit k CDM a tím tak
"objednat pásmo" pro stažení, respektive aktualizaci vybraných lekcí. Z hlediska funkčnosti by se dal CE
přirovnat ke klasickému souborovému serveru, jedná se o hardwarovou komponentu o rozměrech standardního
switche instalovaného do racku. S jedním CE může najednou pracovat až třicet studentů, při vyšším počtu je
nutné instalovat další jednotku.
Práce s jednotlivými druhy médií je pod patronací komponenty CLI Virtuoso. CLI je zkratkou ze slov Cisco
Learning Institute a vedle kontextového vyhledání ukrývá Virtuoso také nástroje pro tvorbu (authoring)
jednotlivých kursů. V případě, že student požaduje k vybranému tématu další informace, tato komponenta zajistí
jejich vyhledání a nabídne jejich zobrazení. Systém pro distribuci obsahu (již zmiňované CDM) poté podrobí
požadavek studenta analýze a dle jeho lokace zajistí co nejefektivnější způsob distribuce požadovaných dat.
Přehled nabízených kurzů
Na trhu působí několik e-learningových škol (např. Gopas,Ella, ŠkolaOnline). Tyto školy nabízí kurzy z oblastí
informačních technologií, jazyků a managementu. Kurzy si nemusí vytvářet jenom lektoři, společnost Kontis
nabízí ke svým produktů také 50 000 hodin kvalitní výuky, a to 2 900 titulů z oblasti IT a více než 1 600 titulů z
oblasti obchodních dovedností, včetně 2 500 digitalizovaných referenceware.
Certifikáty
E-learningovým studiuem u nás zatím není možné získat žádný vysokoškolský titul, ale je možné získat řadu
mezinárodně uznávaných certifikátů. Zde je krátký přehled:
136
European Computer Driving Licence (ECDL)
Je mezinárodně uznávaná, objektivní, standardizovaná metoda pro ověření počítačové gramotnosti. Zjišťuje
pomocí praktických testů, zda je uchazeč schopen efektivně využívat základní informační technologie.
Certifikační testy THOMSON PROMETRIC a VUE
Certifikační testy Thomson Prometric a VUE jsou určeny pro počítačové odborníky, kterým slouží k
mezinárodně uznávanému prokázání jejich odborné kvalifikace a k získání výhod od výrobce produktu, jehož
testy úspěšně absolvují.
Microsoft Office Specialist
Tato certifikace je náročnější než ECDL a prokazuje především schopnost efektivně využívat konkrétních
aplikací z balíku MS Office (Microsoft Word, Microsoft Excel, Microsoft PowerPoint, Microsoft Access a
Microsoft Outlook).
Certifikát MCDST (Microsoft Certified Desktop Support Technician)
MCDST je zcela nový certifikát společnosti Microsoft, který je k dispozici od konce roku 2003. Je určen pro
všechny zájemce o pracovní pozice v oblasti technické podpory. Díky tomuto certifikátu budou moci prokázat,
že umí úspěšně pomáhat koncovým uživatelům při řešení problémů s počítačovým prostředím, ve kterém je
spuštěný operační systém Microsoft Windows XP.
4. ZÁVĚR
E-learnig nabízí spoustu možností jak rychle a levně vzdělávat studenty nebo zaměstnance a nabídka produktů a
kurzů je velmi bohatá a je škoda, že společnosti tuto technologie příliš nevyužívají .
References
[1] NOVÁK, V. Fuzzy množiny a jejich aplikace. Praha : SNTL, 1990.
[2] DUBOIS, D. and PRADE, M. Fuzzy Sets and Fuzzy Logic. New York : Prentice Hall, 1980.
[3] KLIR, G and YUAN B. Fuzzy Set and Fuzzy Logic: Theory and Applications. New Jersey : Prentice Hall
PRT, 1995.
[4] BEDNÁŘ, J. The Theoretical Properties of Fuzzy Searching. In: Mendel´99. 5th International Conference on
Brno : Soft Computing. 1999, pp. 199-204.
[5] ROGER JANG, J. S. and GULLEY, N. Fuzzy Logic Toolbox User´s Guide. Matlab Works, Inc.,
Natick 1995.
[6] KACPRZYK, J. Fuzzinessin Database Management Systems. Physica-Verlag Heidelberg 1995.
ZDROJE
[1] www.cisco.cz
[2] www.moodle.com
[3] www.e-academy.cz
[4] www.konis.cz
[5] www.edoceo.cz/elearning
[6] www.ella.cz
[7] www.osu.cz
[8] www.interval.cz
[9] www.virtuniv.cz
137
138
P ŘIHLAŠOVÁNÍ NA ZKOUŠKY PŘES WEBOVÉ ROZHRANÍ
Zbyněk Velecký
Abstract: Tento materiál nás má seznámit s postupem jak aplikovat modul pro přihlašování na
zkoušky přes webové rozhraní.
Keywords: webové aplikace , php , MySQL , modul na zkoušky , www
1. Úvod
Mým úkolem je vytvořit přihlašování na zkoušky přes webové rozhraní na Evropském Polytechnickém Institutu,
s.r.o.
Přihlašování na zkoušky (dále již jen modul) má být aplikován na stávající systém pod kterým již pracuje rozvrh
pro střední i vysokou školu. Aplikace modulu pro zkoušky tak musí být uživatelsky přívětivé a také značně
jednoduché, aby se jeho obsluha stala co nejjednodušší jak pro administrátory tak i pro širokou veřejnost.
Modul bude zpracován na technologii PHP1 s propojením databáze MySQL2.
2. Příprava před vypracováním úkolu
Po důkladném promyšlení s kolektivem pracovníků EPI, jsme se rozhodli modul zpracovat následovně:
Modul se bude skládat ze dvou různých MySQL tabulek.
1. tabulka “zapsani_studenti“ bez uvozovek
2. tabulka “zkoušky“ bez uvozovek
Tabulka 1. bude obsahovat následující položky:
Id – identifikační číslo pro záznam (jedinečné číslo)
Rok – rok ve kterém zkouška probíhá
Měsíc – měsíc ve kterém zkouška probíhá
Den – den ve kterém zkouška probíhá
Předmět – předmět ze kterého je zkouška vykonávána
Třída – třída pro kterou je zkouška vyhlášena
Semestr – semestr ve kterém se zkouška koná (zimní / letní)
Jméno – jméno přihlášeného studenta
Příjmení – příjmení přihlášeného studenta
Známka – známka, kterou student za zkoušku obdržel (písmeno A - F)
Status – status, údaj o stavu jestli je na zkoušku student přihlášen či se odhlásil
Loginid – ověřovací část, kde se při problému zjistí, zda se student přihlásil/odhlásil sám, či ho někdo jiný
přihlásil/odhlásil
Tabulka číslo 2. bude obsahovat následující položky
Id – identifikační číslo pro záznam (jedinečné číslo)
Rok – rok ve kterém zkouška probíhá
Měsíc – měsíc ve kterém zkouška probíhá
Den – den ve kterém zkouška probíhá
1
2
Personal Home Page, více v kapitole historie PHP
Jednoduchý databázový SQL server, více v kapitole MySQL
139
Předmět – předmět ze kterého je zkouška vykonávána
Třída – třída pro kterou je zkouška vyhlášena
Semestr – semestr ve kterém se zkouška koná (zimní / letní)
Také se počítá z využíváním nynějších databázových tabulek, které již stávající rozvrh využívá. Především
tabulky obsahující databázi předmětů, vyučujících a také databázi místností/tříd ve kterých probíhá výuka.
2.1 Tak postupovat při samostatné tvorbě
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Důkladně se seznámit se stávajícím systémem, zvláště se soubory rozvrh.php a navrh.php3
Přidat možnost dozoru ke zkoušce v administraci stávajícího systému pro rozvrh.
Přepracovat vypisování stávajícího rozvrhu tak, že se zjistí zda je zadaný předmět označen jako zkouška a
pokud tak skutečně je, tak udělat možnost aby se po kliknutí na tohle pole automaticky zaktivoval modul
pro přihlašování na zkoušky.
Přidělat do rozvrhové části pro administrátory / vyučující možnost, která vypíše všechny dané zkouška pro
daný rok, semestr či třídu
Vytvořit tiskové sestavy jak pro tisk každé samostatné zkoušky, tak i pro tisk pro všechny zkoušky daného
oboru či třídy včetně všech přihlášených studentů na dané zkoušky a taktéž exporty dat do souboru CSV
(Microsoft Excel)
Začlenit modul pro zkoušky do „ostrého“ provozu a tím otestovat, zda je všechno funkční a následně do
přihlašování začlenit bezpečné přihlášení/odhlášení studenta aby se mohl přihlásit na zkoušku odkudkoliv.
Než začneme modul pro zkoušky tvořit, tak si řekneme něco krátce o tom co je to vlastně PHP a jeho historii.
Taká si něco povíme o databázi SQL.
3. Historie PHP
PHP urazilo v posledních několika málo letech dlouhou cestu. Růst v jeden z nejprominentnějších jazyků
ovládajících Web nebyl snadný. Ti z vás, kdo máte zájem dozvědět se ve zkratce, jak PHP vyrostlo do dnešní
podoby, čtěte dále.
3.1 PHP/FI
PHP je nástupcem staršího produktu, nazvaného PHP/FI. PHP/FI vytvořil ho Rasmus Lerdorf v roce 1995, na
4
počátku jako jednoduchou sadu skriptů v jazyce Perl pro zpracování záznamů o přístupech k jeho webu. Tuto
sadu nazval 'Personal Home Page Tools'. Protože byla třeba větší funkčnost, napsal Rasmus mnohem rozsáhlejší
implementaci v C, která byla schopna komunikovat s databázemi a umožňovala uživatelům vyvíjet jednoduché
dynamické aplikace pro Web. Rasmus se rozhodl uvolnit zdrojový kód PHP/FI pro všechny, takže kdokoli ho
může používat, stejně jako opravovat chyby a vylepšovat kód.
PHP/FI, což znamená Personal Home Page / Forms Interpreter, obsahovalo něco ze základní funkcionality PHP,
jak ho známe dnes. Mělo proměnné perlovského typu, automatickou interpretaci formulářových proměnných a
syntaxi vloženou do HTML. Syntaxe samotná byla podobná jazyku Perl, přestože mnohem omezenější,
jednodušší a v něčem nekonzistentní.
V roce 1997 se PHP/FI 2.0, druhá implementace psaná v C, stala kultovní záležitostí pro (odhadem) tisíce
uživatelů po celém světě, a s přibližně 50.000 doménami oznamujícími nainstalované PHP/FI, což čítalo zhruba
1 % všech domén na Internetu. I když do projektu začalo svými kusy kódu přispívat více lidí, stále to byl velký
projekt jednoho muže.
PHP/FI 2.0 bylo oficiálně uvolněno až v listopadu 1997, poté co strávilo většinu svého života v betaverzích.
Krátce nato bylo následováno první alfaverzí PHP 3.0.
3.2 PHP 3
PHP 3.0 byla první verze, která se velmi blížila takovému PHP, jak ho známe dnes. Vytvořili ho Andi Gutmans
a Zeev Suraski v roce 1997 jako kompletně přepsaný celek, poté co shledali PHP/FI 2.0 výrazně
3
4
Názvy souborů, které využívá stávající rozvrh
Univerzální skriptovací jazyk, který slučuje vlastnosti jazyka C a dalších nástrojů
140
"poddimenzované" pro vývoj svých aplikací pro e-komerci. Ve snaze spolupracovat a zahájit budování nad
existující uživatelskou základnou PHP/FI, rozhodli se Andi, Rasmus a Zeev pracovat společně a prohlásit PHP
3.0 za oficiálního nástupce PHP/FI 2.0, a vývoj PHP/FI 2.0 byl v podstatě zastaven.
Jednou z nejsilnějších zbraní PHP 3.0 byly jeho obrovské možnosti rozšíření. K poskytnutí pevné infrastruktury
pro mnoho různých databází a protokolů koncovým uživatelům, přilákaly možnosti rozšíření PHP 3.0 také tucty
vývojářů, kteří se připojili a vytvořili nové rozšiřující moduly. Toto byl nesporně klíč k obrovskému úspěchu
PHP 3.0. Jiným klíčovým prvkem v PHP 3.0 byla podpora objektově orientované syntaxe a mnohem silnější a
konzistentnější syntaxe jazyka.
Nový jazyk byl uvolněn pod novým názvem, který odstranil implikaci omezeného osobního použití, kterou neslo
označení PHP/FI 2.0. Byl nazván pouze 'PHP', což je rekurzívní akronym - PHP: Hypertext Preprocessor.
Na konci roku 1998 vyrostlo PHP do rozsahu instalací v řádu (odhadem) desítek tisíc uživatelů a stovek tisíc
Webů. V době svého vrcholu bylo PHP 3.0 instalováno na přibližně 10 % všech WWW serverů na Internetu.
PHP 3.0 bylo oficiálně uvolněno v červnu 1998, poté co strávilo cca 9 měsíců ve veřejném testování.
3.3 PHP 4
V zimě 1998, krátce po oficiálním uvolnění PHP 3.0, začali Andi Gutmans a Zeev Suraski pracovat na přespání
jádra PHP. Cílem návrhu bylo zvýšit výkon pro složité aplikace a zlepšit modularitu kódové báze PHP. Takové
aplikace byly schopny pracovat s PHP 3.0 (díky novým možnostem a podpoře široké škály databází a API od
jiných tvůrců), ale PHP 3.0 nebylo navrženo pro efektivní práci tak náročných aplikací.
Nový engine, nazvaný 'Zend Engine' (sestaven z jejich křestních jmen, Zeev a Andi), úspěšně splnil cíle návrhu a
byl uveden v polovině roku 1999. PHP 4.0, založené na tomto enginu a doplněné širokou škálou nových prvků,
bylo oficiálně uvolněno v květnu 2000, necelé dva roky po svém předchůdci, PHP 3.0. K podstatně zvýšenému
výkonu této verze, přidává PHP 4.0 další klíčové prvky, jako je podpora pro mnoho WWW serverů, HTTP
sessions, buffering výstupu, bezpečnější způsoby zpracování vstupů uživatele a mnoho nových jazykových
konstruktů.
PHP 4 je momentálně poslední uvolněnou verzí PHP. Již byla započata práce na modifikaci a vylepšení jádra
Zend Engine k integraci prvků, které byly navrženy pro PHP 5.0 a to je teď vypuštěno jako testovací beta verze.
Dnes používají PHP (odhadem) stovky tisíc vývojářů a nainstalované PHP hlásí několik milionů serverů - tj.
přes 40 % domén na Internetu.
4. Databázový server MySQL
Jazyk SQL (Structured Query Language) byl vyvinut zaměstnanci společnosti IBM někdy v polovině 70. let s
úmyslem poskytnout účinný nástroj pro manipulaci s daty uloženými v relačních databázích. Práce s daty v
databázích do té doby nebyla snadná. Prvořadým cílem nového jazyka bylo jeho snadné použití a syntaxe blízká
anglickému jazyku. Vývojáři v laboratořích IBM vycházeli z předpokladu, že obchodníci, podnikatelé a
zaměstnanci budou s databází "hovořit" srozumitelným jazykem a jen tak, jakoby mezi řečí, ji požádají o
příslušné informace. V začátcích neměl jazyk SQL na růžích ustláno. Vše se ovšem rázem změnilo, když byl
poprvé použit jako jazyk pro přístup k datům v databázích Oracle. Prakticky od té doby je standardem pro
přístup k datům uloženým v relačních databázích.
Jazyk SQL se více blíží ke komunikačnímu než k programovacímu jazyku. Kód většiny programovacích jazyků
musí být nejprve přeložen příslušným překladačem a teprve pak může být spouštěn. Kód jazyka SQL však
zpravidla překládán není. V některých svých podobách, například T-SQL, je překládán i kód jazyka SQL, ale to
už je jiná databáze a jiný jazyk. SQL je jazykem databází stejně tak, jako je čeština jazykem lidí. Lidé si při
vzájemné komunikaci kladou otázky a, pokud znají odpovědi, odpovídají na ně. SQL funguje naprosto stejně.
Abyste mohli s databází komunikovat, musíte nejprve otevřít komunikační kanál. Systém MySQL k tomu
poskytuje program MySQL Monitor.
Jazyk SQL lze rozdělit na dílčí složky. Rozlišujeme dvě základní skupiny příkazů. Jedna definuje syntaxi tvorby
databázových objektů a druhá obsahuje příkazy pro manipulaci s daty. První části se říká jazyk DCL (Data
Creation Language) neboli syntaxe tvorby dat. Je to stále jazyk SQL, ale příkazy této skupiny se vztahují pouze
141
ke tvorbě objektů. Druhá skupina obsahuje příkazy, které jsou naopak určeny pouze pro manipulaci s daty. Tato
skupina se označuje jako jazyk DML (Data Manipulation Language) neboli syntaxe manipulace s daty.
Vzhledem k tomu, že SQL je jazyk, má také určitá pravopisná pravidla. Existuje také slovní zásoba slov
používaných v jazyce SQL. Tato slova se označují jako vyhrazená slova (reserved words), neboť mají speciální
význam. Prvním slovem v každém příkazu jazyka SQL musí být vyhrazené slovo. Obvykle jde o sloveso, které
sděluje databázi, co po ní chceme. Významu jednotlivých sloves se budeme věnovat později. Slova, která
následují za vyhrazeným slovesem, jsou seznamem argumentů nebo instrukcí, upřesňujících informace, které
chcete zobrazit nebo změnit atd. V seznamu argumentů příkazu SQL jsou názvy tabulek, polí (sloupců) atd.
SQL je velmi výkonný a užitečný nástroj pro vyhledávání a získávání dat. Napadne-li vás otázka : "Jak jej ale
mohu využít v praxi?", je odpověď snadná. Vložte příkazy SQL do kódu své aplikace. Jejich spouštění z
prostředí koncové aplikace se ničím neliší od spouštění na příkazovém řádku.
Navíc je přímo podporován systémem PHP, což se nám bude hodit.
5. Samotná tvorba modulu pro zkoušky
Zabývat se tvorbou modulu krok po kroku by bylo velmi zdlouhavé a také pro člověka který nikdy nepřišel do
styku s PHP nebo MySQL by to bylo nepřínosné.
A tak Samotnou tvorbu popíši jen bodově a velmi krátce.
1. Po úvodním seznámením se souborem navrh.php byl upraven vkládací formulář pro zadávání předmětů a
bylo přidáno nové pole “Suplující vyučující pro zkoušku“ a také byli upraveny patřičné dotazy do SQL a to
dotazy starající se o
uložení
nového
záznamu “insert“ a také
pro upravování záznamu
“update“. Aby bylo
možná
přiřadit
v administračním
rozhraní rozvrhu ke
zkoušce
suplující
vyučující.
2.
Dále
byl
upraven
samotný
soubor
rozvrh.php, který se
stará o výpis a to tak, že
všechny
záznamy
označeny jakou zkouška
se promění automaticky
jako aktivní pole a dá se na ně po najetí kurzorem myši kliknout.
1.
Po kliknutí na pole zkoušky se otevře nové
okno ve kterém se nachází rychlý výpis
všech přihlášených studentů a také je zde
možnost se přihlásit na danou zkoušku.
2.
Po kliknutí v pravé horní části na přihlášení
se otevře přihlašovací formulářové okno,
kam zadá student své údaje přidělené od
správce sítě (v tomhle případě se jedná o
přihlašovací jméno a heslo do školní sítě,
které obdrží každý student při nástupu do
studia)
3.
Student po úspěšném přihlášení zapíše své
jméno a příjmení. Po odeslání mu bude
oznámeno že byl úspěšně přihlášen.
Popřípadě odhlášen ze zkoušky.
142
6. Závěr
Po úspěšném aplikování modulu do rozvrhu se náš školní systém rozšíří o další vylepšení, které pomůže zlepšit a
zpřehlednit práci ve školním informačním systému. Tohle zpřehlednění a vylepšení využijí všichni studenti tak i
pracovníci školy.
Literatura
[1] Stig Sather Baken, Alexander Aulbach, Egon Schmid, Jim Winstead, Lars Torben Wilson, Rasmus Lerdorf,
a Zeev Suraski, PHP Manual, 1997, 1998, 1999.
[2] Sestavil Bert Bos, Hakon Wium lie, Chris Lilley, a Ian Jacobs, Cascading Style Sheets, level 2 CSS2
Specification, W3C, 1998.
[3] Sestavil Wendy Chisholm, Greg Wenderheiden, a Ian Jacobs, Techniques for Web Content Accessibility
Guidelines 1.0, W3C, 1999.
[4] ECMA, ECMAScript Language Specification.
[5] Danny Goodman, Dynamic HTML -- The Definitive Guide, O'Reilly & Associates, Inc., 1998, 1073 stran,
1-56592-494-0.
[6] Milan Kerslagr, Příklady k PHP 3.x .
[7] Jiri Kosek, Aplikace na Webu.
[8] Jiri Kosek, Dynamické HTML.
[9] Jiri Kosek, HTML – tvorba dokonalých WWW stránek, Grada Publishing, 1998, 296 stran, 80-7169-608-0.
[10] Jiri Kosek, Knihovna PHPLIB.
[11] Jiri Kosek, PHP – tvorba interaktivních internetových aplikaci, Grada Publishing, 1999, 492 stran, 80-7169373-1.
[12] Jiri Kosek, Tipy a triky pro webové vývojáře.
[13] Sestavil Dave Ragget, Arnaud Le Hors, a Ian Jacobs, HTML 4.01 Specification, W3C, 1999.
[14] Milan Simunek, SQL – kompletní kapesní průvodce, Grada Publishing, 1999, 248 stran, 80-7169-692-7.
[15] Internetový server Interval.cz, 2.1 2005, http://www.interval.cz
[16] Internetový server PcSvet.cz, 2.1 2005, http://www.pcsvet.cz
143
144
EVIDENCE ZNÁMEK STUDENTŮ NA EVROPSKÉM P OLYTECHNICKÉM INSTITUTU
REALIZOVÁNA V PHP
Ondřej Dostál
Evropský polytechnický institut, Kunovice,Osvobození 699,Česká republika
Abstrakt: Tento článek popisuje projekt s názvem Evidence známek studentů na Evropském
polytechnickém institutu PHP. Hlavním jádrem programu je databáze SQL ke které se vztahuje
skript vytvořen v PHP. Program bude vytvořen z důvodů aktualizace informačního systému školy.
Program je koncipován tak aby každý student si mohl ověřit své studijní výsledky z kteréhokoliv
počítače připojeného přes internet. V dnešní době informačních technologií program ušetří čas a
komplikované zapisování do studijních indexů.
Klíčová slova: databazový model, relace, SQL , SQL servery PHP, html,web, engine, zend, layout,
SQL query, Apache, knihovny funkcí,
1. Popis
Projekt je realizován ve třech fázích.
V prví fázi jde o vytvoření ideálního databázového modelu v některém z možných databázových
designerů.Tento model musí být schopen propojit tři tabulky relací aby bylo možno spojení dat z jednotlivých
databázových tabulek
Do první fáze je začleněno také vložení datové struktury studentů na EPI do databázového modelu
programu.Nynější datové struktury jsou tvořeny v programu Microsoft Excel. Z důvodu zaběhnutí a snadnější
obsluhy tohoto programu je potřeba pomocí dotazů invertovat tuto strukturu do databáze známek.
Druhé fáze projektu je přímo zaměřená na odladění skriptu ve vývojovém prostředí PHP a odzkoušení
v poloprovozu. Odstranění chyb z programu upravení dle požadavků uživatele korekce detailů.
Ve třetí závěrečné fázi jde o začlenění programu do informačního systému EPI.
2. Historie jazyka SQL
S jazykem SQL (Structured Query Language) se můžeme setkat již v roce 1974. V té době se však jmenoval
Sequel. Jako první byl použit v Systému R vyvynutého v kalifornské laboratoři IBM. Od té doby se jazyk
rozšířil a byl používán v ostatních systémech. Postupem času však vznikaly další „verze“ jazyka a bylo potřeba,
aby byl standardizován. K tomu došlo v roce 1986, kdy jej přijala standardizační skupina ANSI (a v roce 1987
ISO). Standardem byl uznán „dialekt“ firmy IBM. V literatuře se můžeme setkat také s označením SQL86.
Později bylo potřeba rozšířit definičního jazyka pro možnost integritního omezení. Výsledná zpráva byla
zveřejněna v roce 1989 organisací ISO. Tomuto rozšíření se říká SQL89. Poslední přijatý standard byl v roce
1992 (ANSI) a je označován jako SQL92.
První významější produkty, kde byl jazyk SQL zabudován, byly od IBM: DB2, SQL/DS (oba vycházejí ze
Systému R) a QMF. S nástupem počítačů třídy PC začaly i ostatní výrobci více uvažovat o SQL. Asi
nejznámější je firma Ashton-Tate se svou dBASE IV (i když implementace SQL nebyla úplná). Jako další
jmenujme INFORMIX-SQL, INGRES pro PC, ORACLE, SQLBase, XDB II, XQL. Postupem času ze začal
jazyk SQL přenášet i na systém UNIX a od jednouživatelských úloh se přecházelo k serverům založených na
SQL. Jmenujme aspoň SŘBD ORACLE, INFORMIX, PROGRESS a INGRES. Dále např. SQL Server od firmy
Sybase či Microsoft.
Mezi standardy patří i X/OPEN SQL vycházející z ANSI, ale je přihlédnuto k některým rysům systému UNIX.
Ačkoliv jako standard byl uznán dialekt firmy IBM, ustanovila si svůj vlastni standard pod názvem SAA-SQL.
SQL je také částí federálního standardu pro zpracování informací (FIPS).
145
3. SQL a web
Zřejmě nejdůležitější a nejčastější aplikací PHP je vytváření webových interface k SQL databázím; z druhé
strany se SQL databáze stávají nepostradatelnou součástí mnoha před časem "normálních" webů. Typickou
databázovou aplikací je internetový obchod - zde je PHP ideální platformou. Databáze však nabízí bezpočet
jiných aplikací. Například zpravodajské servery mívají články uložené v databázi, což umožňuje jednoduchou
implementaci vyhledávání a zejména zjednodušuje správu takového serveru (zkuste si představit denně
aktualizovat server vytvořený pomocí statických html stránek).
Podobnou techniku lze využít i u rozsáhlých firemních informačních webů, kde sice aktualizace neprobíhají tak
často, ale pokud váš site obsahuje mnoho podobných stránek, lišících se pouze obsahem, ušetří vám PHP mnoho
práce. Umístíte texty, odkazy a obrázky do databáze a napíšete jeden nebo několik málo skriptů, které vytvoří
stránku z databáze s jednotným layoutem. Nakonec stvoříte pro autory obsahu nějaký publikační systém,
umožňující doplňování a opravu databáze, opět nejlépe s webovým interface, a můžete svěřit správu obsahu
webu i počítačovým neodborníkům.
Jiným zajímavým využitím databází je sledování a vyhodnocování "sessions" - technika, umožňující rozlišit
jednotlivé uživatele a přenášet informace o "stavu" uživatele mezi různými stránkami. Můžete autorizovat
jednotlivé uživatele, sledovat jejich pohyb po stránkách, umožnit nastavení individuálních preferencí webu
(jazyk, oblasti zájmu nebo třeba barvy atd.) - takový systém může poskytnout cenné marketingové informace
provozovateli stejně jako pohodlí a výkon návštěvníkům webu
3.1 SQL servery
PHP umí komunikovat s mnoha různými SQL servery - pro každý podporovaný typ existuje sada podobných
funkcí, umožňujících minimálně připojení k serveru, odeslání SQL query, přístup k výsledné tabulce a
případnému chybovému hlášení serveru.
3.2 Má SQL budoucnost?
Na tuto otázku se ptá asi každý začínající programátor , který přijde s SQL do styku.
Odpověď na tuto otázku je poměrně jednoznačná – ano, má to smysl. Pochopitelně v případě, že se chcete
věnovat databázovým technologiím. V současné době jen málokterá databázová platforma v nějaké míře
nepodporuje jazyk SQL, který je i přes své mnohé nevýhody standardem – zejména pak v oblasti relačních
platforem.
Neplatí ani to, že jazykem SQL by se měli zabývat jen vývojáři nebo jen databázoví administrátoři. Tento jazyk
je důležitý pro všechny, kteří přichází s databází do kontaktu v rámci vývoje a ladění. Z toho plyne, že jazyk
SQL by měl být zbytečnou znalostí pro koncového uživatele databázové aplikace. Ale i tehdy je možné za
určitých situací hovořit o přínosu (například si mohou uživatelé vytvářet své sestavy apod.)
Srovnání s assemblerem je do jisté míry nemožné, protože assembler představuje nízkoúrovňový procedurální
jazyk. Pomocí assembleru byly a jsou programovány především aplikace a úlohy, které nebylo možné či
efektivní vytvářet ve vyšších programovacích jazycích. V případě jazyka SQL je ale situace odlišná. Jednak jde
o neprocedurální jazyk s mnoha variantama, jednak při správně navržené databázi je jeho použití efektivní
(případně ve spojení s procedurálními rozšířeními).
4. Analýza databázového modelu.
Pro navržení databázového modulu jsem použil DBF Designer.V tomto programu jsem navrhl tři tabulky.
První tabulka id_studenta ve které jsou obsaženy údaje o jménu, příjmení studenta,bydlišti, rodné číslo,datum
narození třída atd. V této tabulce jsou samozřejmě nastaveny proměnné různých typů (vchar,numeric,date).
Druhá tabulka id_predmetu obsahuje podrobné údaje o jednotlivých předmětech(zkratka předmětu,název
předmětu vyučující, zápočet, zkouška ).
U obou těchto tabulek po zadání proměnných je potřeba zadat u obou tabulek primární klíče podle kterých se
spojí obě tabulky relací do tabulky třetí.
Tato tabulka se nazývá id_studenta id_predmetu obsahuje id_studenta a id_predmetu spojeny relací mezi
sebou. Slouží tedy ke spojení jednotlivých údajů o předmětu z údaji o studentu.
146
Po vytvoření databáze tabulek nastává chvíle zkonvertování tabulek designerem. Exportem tabulek na školní
server a vygenerovaní My-Sql skriptu všech tabulek.Tabulky se musejí vytvářet samostatně jinak nebudou
pracovat správně.
obr.1 Dbf designer s návrhem databázového modelu
obr.2 zadání jednotlivých položek a nastavení proměnných do databázového modelu
147
obr.3 Vygenerování skriptu tabulek
5. Export datové struktury
Po vytvoření nové databázové struktury je potřeba propojení z nynější
datovou strukturou která je tvořena v programu Microsoft Excel. Z důvodu celosvětové rozšířenosti produktu
MS Office, jeho zaběhnutí a snadnější obsluhy tohoto programu je potřeba pomocí CSV invertovat tuto strukturu
do nově vytvořené.
6. Vývojové prostředí PHP
PHP je programovací jazyk, jehož základním posláním je dynamické generování html stránek na webovém
serveru. K tomuto účelu je vybaven rozsáhlou sadou funkcí, které jako webový programátor potřebujete.
Obr. 4. Počet instalací po vydání programovacího jazyka PHP 3
PHP s webovým serverem komunikuje PHP pomocí CGI rozhraní nebo v případě Apache i jako modul,
zkompilovaný společně s httpd serverem (což je řešení bezpečnější a rychlejší, odpadá zde režie spouštění
externího procesu). Vlastní kód programu umisťujete přímo do .html souboru do tagu <script> (toto je pouze
jedna z metod vkládání povelů PHP do stránky - poznámka redakce). PHP funguje jako parser .html stránek,
které předává beze změn dál, pokud nenarazí na kousek svého kódu. Ten je interpretován (nemusíte se příliš
obávat nízké rychlosti provádění kódu - většinou nepotřebujete žádné složité výpočty) a výstup je poslán http
148
serveru. Syntaxe jazyka je podobná C, s perlovskými $var proměnnými. Části kódu můžete sdílet mezi více
stránkami pomocí funkcí include() a require (). Umí pracovat s čísly, texty, asociativními poli i objekty s
dědičností. Pomocí rozsáhlé knihovny zabudovaných funkcí můžete přistupovat k datům na SQL serverech,
používat regulární výrazy, zpracovávat obrázky, posílat poštu, číst i zapisovat .dbf soubory.
PHP vkládáme přímo do html stránek do tagu <script language="php">...</script>, případně <? ... >, &lt?php ...
> nebo <% ... %> (tyto další způsoby nemusí vždy fungovat, záleží na verzi PHP a konfiguraci).
6.1 Knihovny funkcí
Stejně jako ostatní programovací jazyky, i PHP obsahuje bohatou knihovnu funkcí, která by se dala s trochou
zjednodušení rozdělit na dvě části - funkce "výpočetní" a "výkonné". Mezi ty první patří veškeré matematické,
konverzní, řetězcové aj. funkce, bez kterých se prostě neobejdete a které s menšími obměnami (a bohužel často
pod různými názvy) znáte z ostatních jazyků. Do druhé skupiny patří kromě už zmíněných databázových funkcí
také mnoho dalších interface k různým knihovnám nebo prostředkům OS, prostě funkce, které používáte
zejména kvůli jejich "vedlejším efektům". Každá další verze PHP obvykle přinese mnoho nových takových
funkcí.
6.2 Sdílení kódu mezi stránkami
Definice tříd nebo funkcí, které použijete na několika různých stránkách, můžete uložit zvlášť do souborů (třeba
do nějakého podadresáře jako include/) a pomocí volání Include('include/soubor.i') nebo
Require('include/soubor.i') jej vložit všude tam, kde je třeba. Obsahem vkládaného souboru může být třeba i kus
často používaného html kódu. Require() zajistí, že je obsah souboru vložen právě jednou, kdežto pomocí
Include() můžete v cyklu vložit obsah souboru opakovaně. Pozor na vkládané soubory s kódem php, ty musí být
vždy "obklíčeny" tagem <script>, jinak nejsou považovány za php kód, ale html. Kromě explicitního vkládání
souborů umožňuje PHP automaticky vkládat do všech php stránek na začátek a konec obsah nějakých souborů,
určených v konfiguraci.
6.3 Budoucnost PHP
PHP 4 obsahuje úplně nový engine jazyka, Zend.
Interpret PHP můžeme chápat jako 2 relativně samostatné části - samotné jádro jazyka, zodpovědné za načtení a
vykonání kódu programu, a vestavěné knihovny funkcí. A právě Zend nahrazuje ve čtyřkové verzi staré jádro
interpretu. Proč vlastně ? Pravdou je, že staré jádro jazyka nebylo zrovna optimální co do rychlosti běhu kódu a
spotřeby paměti. Pokud píšete pouze malé skripty, které neprovádí příliš mnoho výpočtů a cyklů (často prostě
jen zavoláte nějakou SQL query a vytisknete výsledek), tak to ani nepoznáte - váš kód stráví pravděpodobně
většinu času vykonáváním některých vestavěných funkcí, které jsou psány v C a proto dostatečně rychlé. Pokud
ale píšete v PHP složitější věci, pak zjistíte, že kód je vykonáván opravdu pomalu, v některých případech i
pomaleji než v ASP. Také práce s pamětí byla neefektivní - ve skutečnosti docházelo k uvolňování prostředků,
které použil váš PHP kód, až při ukončení běhu interpretu. To se může nepříjemně projevit nejenom v případě
komplexních skriptů, ale i u intenzivně navštěvovaných webů.
Proto pánové Zeev Suraski a Andi Gutmans napsali nový interpret skriptů, který dali k dispozici OpenSource
komunitě a který se kromě "motoru" pro PHP má stát i skriptovacím modulem pro psaní uložených procedur v
MySQL (celkem pěkná myšlenka psát skripty pro web i pro databázi ve stejném jazyku).
Kromě zvýšení rychlosti a zdokonalení správy paměti (Zend dělá klasické počítání referencí na alokovanou
paměť) doznalo jádro jazyka některých drobných změn, zejména při práci s objekty a s poli - nová syntaxe vám
umožní přístup k objektu v objektu a k poli v poli. Také můžete odkazovat na jednu proměnnou více
identifikátory přiřazením reference $var1 = &$var2, volat funkci před její definicí, "bufferování" výstupu (po
volání ob_start() se začne veškerý výstup ukládat do bufferu, a vy se rozhodnete, zda jej nakonec pustíte ven
ob_end_flush() nebo zrušíte ob_end_clean(). Veškeré HEADER informace se nebufferují, tzn. pomocí této
techniky můžete posílat cookies a ostatní headery kdekoliv uvnitř kódu.) a v neposlední řadě má Zend
integrovaný debugger s klasickými možnostmi break-pointů a prohlížení proměnných za běhu. Toto vše a
několik dalších zde nezmíněných novinek dělá z PHP opět trochu dospělejší systém, se kterým se můžete pustit i
do opravdu rozsáhlých projektů.
Jedna podstatná vlastnost Zendu - v brzké době by měl být k dispozici kompilátor PHP skriptů do bytového kódu
(podobný princip jako v javě), který by se měl vykonávat podstatně rychleji (ubude úvodní parsing kódu při
každém spuštění interpretu), zabere méně místa a samozřejmě nebude čitelný a upravitelný v běžném editoru. To
nám umožní distribuci PHP aplikací bez rizika zneužití kódu zákazníkem a u opravdu rozsáhlých projektů by to
mělo být znát i na celkovém zabraném místě, což není k zahození, pokud máte providerem omezený rozsah pro
hosting.
149
7. Závěr
Tento projekt je vytvořen pro efektivnější a rychlejší práci s iniciálami studentů a jejich studijními výsledky.
Také bude pro studenty jednodušší ověření svých výsledků, které budou moci provádět kterýmkoliv počítačem
připojeným k internetu. Při přihlášení zadají uživatelské jméno a heslo. Výsledky zkoušek a zápočtů budou tudíž
dostupné téměř okamžitě po dokončení opravy od vyučujícího. Tento program je mou bakalářskou prací a je ve
fázi vývoje. Nyní jsem ve fázi propojování původní struktury známek v MS Excell do SQL pomocí CSV.
Literatura
[1] POKORNÝ, J. Dotazovací jazyky. Praha : Science, 1994.
[2] BRÁZDA, J. PHP4. Praha : 2004.
150
ELEKTRONICKÁ A GENDA VE STÁTNÍ SPRÁVĚ
Dalibor Bartoněk, Jaroslav Nesvadba
tel/fax +420 572 549018, e-mail: [email protected], @[email protected]
Abstract: Tento materiál nás má seznámit se současným stavem elektronické agendy ve státní
správě.
Keywords: e-learning,databáze, státní informační a komunikační politika, elektronické podání,
elektronický podpis
1. Úvod
Elektronická agenda slouží ke komunikaci mezi jednotlivými subjekty ( občan, stát, organizace atd.) a nahrazuje
papírovou podobu dokumentů elektronickými. Jsou to například různé registry, elektronické podatelny,
informační systémy, elektronické obchody, elektronické bankovnictví apod.
2. Databáze
Databázi si můžeme představit jako prostor, do kterého se ukládají všechny potřebné údaje. Zpracováním a
přístupem údajů v databázi bývá pověřen program, kterému se říká DBMS (DataBase Management System),
nebo česky SŘBD (Systém Řízení Báze Dat). Celé je to tedy zařízeno tak, že veškeré zpracování, ukládání a
získávání dat je prováděno DBMS programem. Jakákoli aplikace, která databázi používá vždy přistupuje přes
tento DBMS program.
Mezi DBMS patří řada programů v nejrůznějších cenových kategoriích. Většina profesionálních a komerčních
DBMS nejsou programy nikterak levné a jejich cena se pohybuje ve velmi vysokých částkách. Naštěstí existují v
kategorii DBMS i programy, které jsou v nízké cenové relaci, nebo zcela zdarma. Představitelem těchto DBMS
systémů jsou například MySQL, PostgreSQL, nebo Firebird.
Naprostá většina dnešních DBMS staví na tzv. relačním modelu dat. V tomto modelu jsou veškerá data
uspořádána do databázových tabulek. Každá tabulka zpravidla uspořádává údaje o určitém objektu. Databázová
tabulka je uspořádána do řádků a sloupců. Například budeme-li mít tabulku se seznamem osob, bude každý
řádek odpovídat jedné osobě. Sloupce pak obsahují konkrétní údaje o osobách, v našem případě by to třeba
mohlo být: Jméno, Rodné číslo, Adresa, Telefon.
3. Porovnání el. agendy a databáze
Databáze:
• slouží k ukládání dat - můžou v ní být uloženy i soubory
• je pouze úložiště dat
Elektronická agenda:
• slouží např. k elektronickému oběhu dokumentu - místo papíru soubory
• může využívat databázi k ukládání + dodatečných informacích o dokumentech, dokladech (stav,
umístění, ...)
4. Státní informační a komunikační politika
Jedná se o strategický dokument vlády v oblasti rozvoje informační společnosti do roku 2006, který reflektuje
úzkou provázanost informační společnosti a telekomunikací a vytváří tak společný rámec. Hlavním východiskem
při tvorbě dokumentu byl Akční plán EU eEurope 2005, který je součástí tzv. Lisabonské strategie v oblasti
informační společnosti.
151
Státní informační a komunikační politika stanovuje 4 prioritní oblasti:
• Dostupné a bezpečné komunikační služby
• Informační vzdělanost
• Moderní veřejné služby on-line
• Dynamické prostředí pro elektronické podnikání
Aktuální úkoly vlády v této oblasti se soustředí na budování elektronických služeb veřejné správy, pokračování
liberalizace sektoru elektronických komunikací, podporu vysokorychlostního přístupu k internetu, pokračování
legislativního zakotvení informační společnosti, zvyšování informační gramotnosti občanů a podporu rozvoje
elektronického podnikání.
5. Elektronické bankovnictví
Elektronické bankovnictví prožívá boom. Nutno poznamenat, že e-bankovnictví jako takové není žádná novinku.
Již v osmdesátých letech evropské banky nabízely jako „luxusní“ přívažek tuto formu komunikace určitým
skupinám svých klientů. V České republice patří mezi první banky Komerční banka nebo třeba Expandia.
Důvodů pro rozvoj e-bankingu je ze strany bank více.
Jednak vzniklo několik čistě internetových bank, např. Egg, jednak kamenné banky hledají další prostor pro
snižování nákladů na obsluhu svých zákazníků a zvýšení prodeje dalších služeb těmto zákazníkům.
E-banking je efektivní a úsporný nástroj na obsluhu existujících klientů finančních institucí. E-banking je možno
dělat mnoha způsoby, přičemž všechny spojuje jejich elektronická podstata. V současnosti se pro taková
elektronická jednání mezi finanční institucí a klientem používají především tato technologická rozhraní:
internetové bankovnictví a bankovnictví přes osobní počítač, GSM banking a WAP banking. V budoucnosti
přibudou mobilní rozhraní třetí generace a interaktivní televize, aniž by to však změnilo základní cíl e-bankingu.
Tím je zajištění flexibilního, otevřeného a samoobslužného kanálu, kterým klient může naplňovat své
každodenní potřeby, ať už se jedná o bankovní služby či informace.
Internet banking: je rozhraní, které klientovi umožňuje jednat s finanční institucí prostřednictvím jakéhokoli
počítače, který je napojen na Internet. Klient používá uživatelské jméno a heslo. Toto rozhraní je velice běžné a
je pro klienta pohodlné, neboť může komunikovat a obchodovat odkudkoli.
- Home/PC banking: je rozhraní, které se velmi podobá internetovému. Vyžaduje však instalaci speciálního
software na uživatelově počítači. Spojení probíhá přes Internet či modem. Toto rozhraní bývá považováno za
bezpečnější než internetové, neboť umožňuje snadné prokázání identity klienta. Ale vyvstávají i nevýhody
tohoto způsobu komunikace s bankou, jimiž jsou nutnost jednat pouze prostřednictvím jednoho vybraného
počítače, kde je nainstalován příslušný software.
6. Elektronická agenda a její realizace ve státní správě
Realizace agend ve veřejné správě a samosprávě pomocí informačních technologií, nazývaná eGovernment,
přináší ve svém důsledku jednodušší komunikaci občanů a podnikatelů se státem. Investice do řešení
eGovernment tak optimalizují využití daní, které stát od občanů a podnikatelů vybírá.
Siemens Business Services je vedoucím poskytovatelem eGovernment řešení v Evropě. Také proto jsme přijali
nabídku hlavního partnerství pro konferenci zaměřenou na sdílení zkušeností z této oblasti.
V České republice je Siemens Business Services společností, která realizovala celou řadu projektů ve veřejné
správě. Jedním z těchto projektů je implementace transakční části Portálu veřejné správy s názvem Elektronická
podání, která byla vybudována ve spolupráci s firmou Microsoft. Na konferenci eGovernment se zaměříme na
představení možností, která tento robustní nástroj poskytuje pro další orgány veřejné správy a samosprávy.
7. Elektronická podání - transakční část Portálu veřejné správy (PVS)
Transakční část PVS umožní realizovat formou elektronických podání jakoukoli agendu, kterou musí provádět
občan případně právní subjekt ve vztahu k orgánům veřejné správy nebo samosprávy.
V současné době je zprovozněna jedna agenda elektronického podání pro Českou správu sociálního zabezpečení.
Naše přednáška se zaměřuje na představení možností využití transakční části Portálu veřejné správy pro další
instituce bez nutnosti investovat do takto rozsáhlého systému. Obsah přednášky lze vystihnout v následujících
bodech:
• Předpoklady a požadavky na zpracování transakcí z pohledu občana a z pohledu orgánu veřejné správy.
• Koncepce aplikace Elektronická podání.
152
•
•
•
Oblasti efektivního využití.
Zkušenosti s provozem aplikace Elektronická podání pro Českou správu sociálního zabezpečení.
Příležitosti pro dodavatele aplikací a poskytovatele služeb.
8. Elektronický podpis
Formulář vypsaný v elektronické podatelně je chráněn a zabezpečen elektronickým podpisem. Elektronickým
podpisem (tzv. General Electronic Signature) rozumíme údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k
datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které umožňují ověření totožnosti podepsané osoby ve vztahu k
datové zprávě.
Nutnou podmínkou pro komunikaci občanů se státní správou s použitím elektronického podpisu jsou tzv.
kvalifikované certifikáty občanů. Kvalifikovaným certifikátem se zpravidla rozumí certifikát, který má
náležitosti stanovené příslušným zákonem a byl vydán poskytovatelem certifikačních služeb, splňujícím
podmínky, stanovené tímto zákonem pro poskytovatele certifikačních služeb vydávající kvalifikované
certifikáty.
V souladu se zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o
elektronickém podpisu) ministerstvo informatiky zveřejňuje podle § 9 odst. 2, pís. d) přehled poskytovatelů
certifikačních služeb vydávávajících kvalifikované certifikáty. Tento zákon také zařadil elektronický podpis
mezi možné varianty podpisů veškerých dokumentů.
9. Využití elektronického podpisu
Certifikáty je možné jednoduše rozdělit na dvě základní skupiny, osobní a serverové. Osobní certifikáty jsou
určeny k ověření totožnosti jednotlivých osob. Serverové certifikáty jsou určeny pouze pro servery a ty vždy
zastupuje vlastník serveru.
Využití osobních certifikátů je v praxi velmi obsáhlé. V současné době se stále více uzavírají smlouvy jen
pomocí elektronického styku. Pomocí elektronického podpisu s certifikátem je možné také podávat např. daňové
přiznání, žádosti atd.. Velké využití budou mít certifikáty i v e-komerci. Zejména v internetových obchodech
bude vyžadováno podepisování objednávek elektronický podpisem, aby nemohla být objednávka zpochybněna.
Největší a plně funkční využití digitálního podpisu je v bankovní sféře. Certifikát je zejména využíván přístup
klientů do bank k službě internet nankiny. V rámci této služby certifikát slouží obvykle k potvrzování operací
prováděných klientem.
Odesílatelův certifikát může také využít adresát. Použitím veřejného klíče odesílatele zašifruje zprávu či
dokument, který bude moci být rozšifrován pouze za pomoci soukromého klíče původního odesílatele. Je tak
zajištěno, že zaslaná zpráva bude k přečtení pouze určené osobě.
Osobní certifikát může také sloužit pro přístup k serverům. Na server tak může přistoupit pouze osoba s
ověřeným certifikátem, jehož identifikační číslo je uvedeno v databázi serveru. Dokonce i firma IBM začala
využívat tuhle funkci u svých produktů. Kde přístup k datům na pevném disku, má pouze uživatel s oprávněný
veřejným podpisem. Pokud se zmocní takového pevného disku někdo cizí, nepověřená osoba, budou mu data
znepřístupněna, budou pro něj nečitelná.
Digitální podpis je vytvořen pomocí:
• kryptografické transformace z elektronické zprávy nebo datového souboru
• soukromého klíče podepisujícího subjektu
Digitální podpis má tyto vlastnosti:
1. Identifikuje průvodce podpisu – příjemce bezpečně ví, kdo je autorem či odesílatelem zprávy.
2. Zaručuje integritu zprávy – příjemce má jistotu, že zpráva nebyla změněna v průběhu transportu, což
ruční dopis mže zaručit jen stěží.
3. Zaručuje nepopiratelnost – odesílatel nemůže popřít, že danou zprávu s daným obsahem opravdu
odeslal.
4. Prostředky k podpisování může mít daná osoba pod svou výhradní kontrolou =>podpis nelze napodobit.
Digitální podpis tedy slouží zejména:
• k ověření identity podepisujícího
• k ověření integrity zprávy ( že zpráva nebyla zaměněna )
153
10. Elektronická agenda (e-government)
Realizace agend ve veřejné správě a samosprávě pomocí informačních technologií, nazývaná eGovernment,
přináší ve svém důsledku jednodušší komunikaci občanů a podnikatelů se státem. Investice do řešení
eGovernment tak optimalizují využití daní, které stát od občanů a podnikatelů vybírá.
Rozvoj e-governmentu
Rozvoj e-governmentu probíhá ve čtyřech základních evolučních etapách. Tyto etapy postupně sebou přinášejí
nové požadavky kladené na veřejnou zprávu.
Evoluční fáze e-govermnentu
•
•
•
Fáze 1
počátek
Informace na
web
Jednoduché
transakce
Omezená
komplexnost
technických
řešení
•
•
•
•
Fáze 2
rozvoj
Rozvinuté
webové aplikace
Portálová řešení
Počátek orientace
na spolupráci a
komunikaci
Rostoucí
komplexnost
technických
řešení
Fáze 3
Orientace na občana
• Reinženýring a
transformace
procesů
• Integrované
systémy
• Rozvinuté formy
el. Spolupráce a
komunikace
• Komplexní
technická řešení a
architektura
Fáze 4
Transformace
• Adaptivní správa
věcí veřejných
• Sdílení a
poskytování
znalostí
• Komplexní
interakce
s občany a
komerčními
subjekty
• Vysoce
komplexní
systémy
E-government také lze rozdělit do 3 základních kategorií:
• elektronická státní správa zajišťující informace a služby pro styk s občany a s komerčními subjekty
pomocí internetu
• elektronické dodavatelské řetězce (e-procurement)
• interní komunikace ve státní sféře
Přínos pro občana
• snadnější jednání s úřady – 1 bod pro vyřizování všech záležitostí
• přístup k informacím přes web
• možnost vyřizovat úřední záležitosti z domova pomocí internetu, mobilních telefonů
• větší průhlednost operací
Přínos pro státní správu
• zlepšení účinnosti a zvýšení výkonnosti státní správy
• zlepšení komunikace, větší schopnost vzájemné spolupráce mezi jednotlivými částmi státní správy
• lepší využití lidských, finančních a ostatních zdrojů
E-government funguje pod záštitou Ministerstva informatiky. Ve své podstatě jde o projekt, ve kterém veřejná
správa za využití informačních a komunikačních technologií transformuje fungování vztahů uvnitř sebe sama i
vztahů vnějších. Co v praxi znamená tato definice? Okem laika převážně to, že místo toho, aby si občan pro
vyřízení jakéhokoli dokladu musel vzít v zaměstnání dovolenou a na odpoledne se udobřit s tchýní za účelem
hlídání vlastního potomstva, nyní stačí sednout k počítači a na úřad zaslat potřebný dokument. Pro občana to
skýtá i tu výhodu, že zatímco dříve mohl úředníkovi nadávat s rizikem podobné odvety, nyní si spokojeně
nadává doma u stolu a úředník zůstává fyzicky neinzultován. Ve skutečnosti však e-Government obsahuje široké
spektrum aktivit.
11. Poplatky
Elektronická agenda by měla být osvobozena od správních poplatků. navrhuje to ministerstvo informatiky
v novém zákoně o správních poplatcích. Od všech poplatků do výše 2000 kč by měly být osvobozeny správní
úkony, které uživatel provede přes internet s využitím zaručeného elektronického podpisu – viz. Elektronický
154
podpis. Za jeho zřízení se však v současnosti platí kolem 700 kč. po vstupu zákony v platnost bude od poplatků
osvobozeno například odhlášení změny místa trvalého pobytu, žádost o vydání výpisu z rejstříku trestů nebo
žádost o vydání výpisu z katastru nemovitostí. Ministerstvo informatiky slibuje, že počet elektronických agend
postupně poroste. Tyto úkony lze již nyní kompletně elektronicky vyřídit. A ptáte se kde? Nejvíce informací a
elektronických podatelen najdete na Portálu veřejné zprávy a to přímo na stránce http://portal.gov.cz/wps/portal .
12. Portál veřejné zprávy
Jde o jakousi vstupenku do sféry úřadů České republiky. Portál byl spuštěn 6. října roku 2003. Správcem
Portálu veřejné správy je Ministerstvo informatiky. Proč, že vlastně ke vzniku portálu došlo? Jeho
smyslem je poskytnout občanům přehled o změti úřadů státu a nabídnout jim pomocnou ruku v
jednání s úřady veřejné správy. Dlužno podotknout, že by tato nabídnutá ruka měla být pravděpodobně
občany přijata, vezmeme-li v úvahu, že při vyslovení fráze „návštěva úřadu“ polovina lidí padá do
mdlob. Využitím Portálu a hlavně jeho uvažovanou schopností zprostředkovat co nejvíce činností
elektronicky tedy dojde k vyloučení tolik neoblíbených fyzických kontaktů „těch líných mizerných a
arogantních úředníků“ s „těmi blbými lidmi, co chodí jen otravovat“.
Portál veřejné správy (obr.1) dosahuje naprosté špičky v návštěvnosti mezi webovými stránkami státní správy.
Podle TOPlistu zaujímá v denní návštěvnosti druhé místo za Ministerstvem financí. Podle výzkumu
marketingových agentur zná portál 27% občanů ČR (starší 15 let) a přibližně ví, k čemu ho využít. Zájem o
portál je tedy slušný.
Literatura
[1] www.isvs.cz
[2] www.mujweb.cz/www/polavolt/popis.htm
[3] http://www.d2m.cz/software.htm
[4] http://www.micr.cz/
155
156
SEKCE 4
VÝVOJ GLOBÁLNÍHO PODNIKATELSKÉHO
PROSTŘEDÍ A PODNIKATELSKÉHO
PROSTŘEDÍ V POSTKOMUNISTICKÝCH
ZEMÍCH STŘEDNÍ EVROPY
157
158
SOME REMARKS TO MANAGEMENT P RINCIPLES IMPLEMENTATION IN
CONTEMPORARY EUROPEAN PUBLIC ADMINISTRATION
Karel Lacina
Introduction
Central European countries become the European Union members in May 1,2004. The materialization of their
long- term common aim was connected with the implementation of several important and interconnected
tasks.The part of them was and is
• among others – represented by the New Public Management principles practical utilization.
Since the beginning of the 21st century the Central European countries had to continue especially the striving for
the full harmonisation of their legal systems with EU primary and secondary law – what was , of course , one of
the principle preconditions for their membership in the European Union.
The another stream of their activities was represented by the efforts for the implementation of the up-to-date
managerial approaches in the local government and partly also in the state administration .
The inspiration for the current public administration reforms made in the Central European countries is found
first of all in the experience of European Union member states from the public administration reforms execution.
1.
Main Tasks of Public Administration Reforms in Central European Countries
The first significant feature of reforms implemented in the European countries is the fact that the central
administration in almost every European state has become the object of different reforms. Of course, the
scope,the intensity and the objectives of the reforms programmes have differed widely.That is why the
experience from reforms implementation in individual EU member states is necessary to study – but with a great
intensity - in Central European countries.
The opinion that the orientation towards the efficient and effective state administration has been developed
especially in the United Kingdom,Germany,France,Italy,Greece,Spain and the Netherlands is shared generally in
Central European countries.
As especially important are considered , first of all, the following factors :
In Germany, the PA reform has taken place predominantly at Lände and at the local levels. In Italy and Spain
there were and are made significant attempts for continuous modernisation of the the administration - which
was considered to be not very much efficient as the whole till the end of the 1970s.
In France and the Netherlands several middle- range reforms have been implemented during the last two
decades.
Programmes of state administration reforms materialized in mentioned countries during the 1980s and
1990s have been including a wide variety of policies.
Those range from the restructuring of ministries and the creation of new administration bodies.
Reforms were oriented in such a way to render public administration more users (citizens )- friendly style as well
as to the increrase of the economy, efficiency and effectivenes of its execution.
The following most important major streams - as the sources of inspiration - may be disconcerned in the reform
programmes of mentioned European Union countries :
Attempts have been made to reduce the size, resources and scope of the central administration in the relationship
towards its economy, efficiency and effectiveness as well as the quality of all provided services .
The number of civil servants has either been reduced (especially in the United Kingdom ). Such an general
approach is often called the "cutback“ policies .In many cases its principal result has been a relatively dramatic
slowdown in the rate of increase in the number of public administration staff.
159
2.A growing number of governments have attempted to enact the so-called “de-bureaucratisation“
programmes. In general, they are designed to cancel regulations that are either obsolete or which hinder
efficiency.
2.
Principle Streams of New Public Management Principles Implementation in Central European States
The second major strand of the administrative reform programmes is represented by the attempt to improve the
monitoring and evaluation capacities by modifying budgetary, planning and evaluation procedures.
Auditing and evaluation according to the criteria of the “three Es“ (economy, efficiency and effectiveness )
have penetrated practically all levels of the public service.
The source of inspiration for Central European local government become predominantly contractual
agreements as a relatively new instrument.
The third set of policies is connected with the direct implementation of other management approaches in the
public administration reform programmes .This trend is often described as a New Public Management (NPM )
principles implenmentation. It could be characterized like the combined approach having a major impact on the
functioning of the core execution of the public administration.
The mentioned orientation started to be implemented at first in the United Kingdom even since the end of the
1970s .Principally it is possible to stress that NPM relates to the global operation of public administrations and it
is linked to the notion of the so called “hollowing out the state“.
The New Public Management generally involves fragmenting decision-making with the separation of policy
decisions from the policy execution.
Its essence is represented by the fact that a relatively small group of central-state officials defines the main
policy guidelines in the central state administration authorities.
A greater number of officials are working - in the United Kingdom - in the autonomous managerial agencies not having the civil servants status.
A very important programme of management approaches implementation called "Schlanker Staat“ has been
worked out in the Federal Republic of Germany since the beginning of the 1990s.
The main pillars of the "Schlanker Staat " programme are :
• the reduction of a number of various directions and other legal standards
• the reduction of central state administration authorities staff number,
• privatization of state enterprices ( first of all railways,post office services,control of aviation, cosmic
research,etc.) ,
• rationalization of statistics services,
• improvement of human resource management,
• utilization of information systems for public administration and their further improvement,
• continuation of steps leading to the privatization of services both in the state administration and in the
local government.
3.
Strengthening Competencies of Regional and Local Public Administration Bodies
Another a very important source of inspiration for the Central European public administration - comming
from the experience of several European |Union member states - is the transfer of competencies to subnational
governments as well as to semi-autonomous regulatory bodies, and to the third sector organisations voluntary non-profit, or charity organisations- which have become “the private agents of public policy“.
This process is called, for example, “agencification“ in the United Kingdom .It has been begun on the basis of
the “Next Steps Initiative"programme launced in l988.
Three priorities of changes were underlined in the mentioned document :
• orientation of all activities in the state administration {and similarly also in the local government}
predominantly to the implementation of the most important goals determined on the basis of principles
of strategic planning practical utilization,
• permanent improvement of the professional qualification of the staff as the prerequisity for it to be able
to fulfil tasks that are of the greatest importance from the point of view of effective administration
execution,
• permanent orientation to the Total Quality Management principle implementation in all activities of
state administration as well as local government authorities.
160
The „ Next Steps Initiative“ programme was followed by another important document approved by the British
Parliament ( in 1991 ). It is named "The Citizen´s Charter".The orientation towards raising all public
services standards (with the aim to answer better to their clients wishes and requirements ) represents the main
stream of this Charter implementation.
The key principles of The Citizen ´s Charter are :
• standards of services determination,
• maximum information provided to citizens
• as services clients,
• frankness of authorities in their relationship
• to citizens,
• readiness to make consultations for citizens,
• polite behavior of civil servants, and clerks
• in their contects with citizens,
• readiness of authorities to give the assistance
• to citizens.
" The Citizen´s Charter " was accompanied by another document called
" Competing for Quality " oriented mainly to the market - testing .Moreover,
"The Citizen´s Charter " was supplemented ( in 1999 ) by another significant document called "White Paper on
Modernising Government".
The orientation towards clients (citizen) in services providing,the achievement of the highest possible quality of
all services and the maximum utilization of information technologies in public administration were underlined
here as the most important tasks of the British public administration in the 21st century.
As the general expression of indicated changes made in the framework of public administration reforms the term
„ purchaser - provider divide“could be used. The mentioned orientation renders the state more sensitive to
the market - place and to its clients, more dedicated to tapping the individual creativity an initiative of
civil servants, less respectful of formal rules and the legal bureaucratic order.
New Challeges for Central European Public Administration
In the Central European countries - similarly as in other EU member states - one of the most topical discussed
aspects of the contemporary public administration execution is the general fact that public administration
everywhere faced and it is facing a great pressures.The most important of them are:
•
budgetary squeeze
and simultaneously
•
the need for the new transnational or cross-border administrative cooperation.
Other challenges were and are represented by the changing policy agenda which now embraces some issues:
• environmental,
• drug-trafficking,
• law and order,
• the so called feminism ( the struggle for equal opportunities for women and men in the working
process as well as the public life ).
The solution of all mentioned problems require a broad international co/operation.
The contemporary Central European public administration is also influenced - last but not least - by the "
technological change".This factor is contributing to the transformation of organisational structures, working
practices and skills. Challenges are also reflected in the personal management and services delivery.
Taking those facts into account the contemporary public administration has to react much more than any time
before to various democratic pressures, which encompass demands for :
• more and better ( yet cheaper ) service,
• the greater effectiveness,
• the increasing transparency,
• the participation and consultation,
• greater representativeness (in favour of women, ethnic minorities, underprivileged social classes as well
as the handicapped people).
161
Moreover, the public administration has also been affected now by the so called „post-modernist
managerial revolution“ which advocates smaller, more flexible, more specialised and more autonomous
units run by enterprising managers ( and not by typical officials ) aided by flattened hierarchies and a
more participate workforce.
4.
Topical Tasks of Central European Public Administration
A very important feature of the contemporary public administration in the Central Europe is represented by the
fact that much greater attention is now paid to the citizen participation that is one eof subsidiarity principle of
implementation in practice.
Citizens - who are among others also considenred to be clients of services provided by the public administration
to them - may influence the level of economy , efficiency and effectiveness of mentioned services providing
more then before.Simultaneously they are influencing the decisions made by the whole political system by the
direct participation i.e. especially through the referendum institution.
Another topical problem solved in the public administration of the European Union countries significant for
Central Europe is its decentralization.
As the important expression of the mentioned stream it is possible to characterize
the support for regional self-government that is connected with the solution of problems comming / among
others / from regional economic disparities.
In some countries this support is made by :
a)
or
b)
or
c)
the appointment of a special government minister responsible for the regional development
local government reorganisation and assuming measures aimed at the assignment of a certain amount of the
autonomy the regional public administration authorities
only by the association of local government authorities with special regional planning bodies.
The role played by the regional and local self-government was strengthened in the EU member states as well as
in Central European countries especially during the last two decades.
That orientation enabled - among others - the strenghtening of transborder co-operation representing new
challenge for the modern public administration development.
5.
O.E.C.D .role played in Central European Public Administration Reforms
An important role in the process of the democratization and decentralization of the public administration is
played –in the international framework - by the Organization for Economic Cooperation and Development (
OECD ) formed in 1961. That organization created the Public Management Service and the PUMA committee in
1990 - institutions composed of the representatives of all member states. O.E.C.D. is initiating reforms of public
administration in general and simultaneously it is estimating the effectiveness and efficiency of this process..
They were were established in 1990.
The Support for Improvement in Governance and Management in Central and Eastern European Countries
(SIGMA) formed also by O.E.C.D is providing the assistance to countries of our part of the continent- including
the training of civil servants.
PUMA/ OECD is stressing predominantly the necessity to make the institutional change oriented first of all to
the assessment of public costs and regulatory activities efficiency.
It is possible to mention that a new paradigma of the public administration is underlined by PUMA / OECD de
facto in all its documents and other materials.It is characterized by :
• a clearer orientation to results from the point of the efficiency, effectiveness and the quality of
services providing,
• the decentralization of systems of public administration authorities management enabling the more
162
•
•
•
•
•
qualified decision making in the relationship to resources allocation and services providing ,
flexible assessment of alternatives to services providing by the public sector and the flexible
regulations,
- a more intensive orientation towards the achievement of efficiency of all services on the basis of
standards of quality determination
and
the creation of competition environment inside the public sector (among its individual organizations),
the utilization of strategic planning principles enabling the more flexible and less expensive reactions
of services providers.
The - market- testing,
• the contracting out,
• benchmarking,
• performance management
• performance measurement
on the basis of performance indicators as well as user charging are generally recommended to the OECD public
administration authorities.
6. Decentralisation orientation and New Public Management principles implementation in selected European
countries
France
The demand for the strengthening of powers of regions representing a very important feature of the
democratisation and decentralisation processes was proved strong enough for the administrative reform in
France to be effected between 1981 and 1983. That time the office of the prefect was transformed, though the
prefectoral corps were retained.
A new system of departmental and communal autonomy was introduced in France. Each department is
governed by a directly elected “conseil génnéral“ headed by a chairman who is elected by the council. The
centre -or the ministries -in Paris are present at the level of the department through a prefect who remains the
main co-ordinator of the centre´s activities at the local level. In such a way the French prefects appointed by the
government remain in place but they have lost their typical instrument of power - the so called “la tutelle“. The
regions and the departments are run by executives elected by the local and regional community.
Nevertheless, prefects , who lost their former role as executives of departments, and their power “la tutelle“ in
1982, still direct services of all central ministries (except justice, defence and education). Moreover, they
monitor Acts of local government for their legality and can bring them to the courts if necessary. They advice
small municipalities, who do not provide their own services, and they are involved in the economic development
and the national urban policy initiatives. Finally, the regional prefects control the European Union regional
1
funds, which they have used to reinforce their position.
Due to the creation of 22 regions, France now has four levels of government: state, region, department and
“commune“. Although the state still maintains a strong grip on the public sector, the complex interaction of
2
various bodies with different functions and powers has enhanced the discretion of local authorities.
What concerns the New Public Management principles implementation,this orientation has been begun in the
end of the 1980 (with smaller rapidity than in the United Kingdom).In 1989 the prime-minister recommended
the members of the government ot form so called "Centres de responsabilité" giving public administration
managers more competencies in the sphere of financial planning.This decision was folloved by the " Charter de
services publique“ in 199l implemented especially in the local government but also partly in the state
administration during the 1990s.It is the document containing some New Public Management principles
implementated predominantly in large towns and other larger municipalities during the 1990s and in the
beginning of a new milenium
1
Keating, M: “State and Regional Nationalism, Territorial Restructuring and Political Change“ , Hemel
Hempstead Harwester (U.K.), 1988
2
Page, E.C. Goldsmith, M.J.(eds): “Central and Local Government Relations“, London, Sage Publications Ltd.,
1987, p 105
163
Nordic Countries
Sweden
The articles 5 and 6 in the contemporary Swedish constitution state that the national government rules the
country.However,the local government plays the extraordinary role because it decides about two thirds of the
global public consumption.Its decision making is exercised by elected assemblies which have the right to levy
taxes to handle their functions.Full 25 percents of empleyees work in the local government while only 5 per cent
of employes are working in the state administration.
During the 1970s the Swedish local government system expanded at a rapid rate as both the municipalities and
the county councils became more and more responsible for the provision of public services.Simultaneously the
powers of regions were enlarged. With the aim to strengthen the capacity of municipalities to engage in the
services provision their relatively great amalgamation was resorted to first in 1952 and then in 1969 and 1975.
The reduction in the number of municipalities was quite substantial, from approximately 2,000 to 1 037 in 1952
and to 278 municipal councils in 1974 Nowadays there are 289 municipalities in Sweden..At the approximately
same time the 23 county councils providing especially health care services have been reduced to 20 county
councils. These reforms and the expansion of activities of various local governments resulted in the
transformation of local government units into large-scale formal organisations with big budgets and a large
number of employees that is necessary to manage as effectively as possible.
The Swedish local governments possess now a general competence of handling their own affairs which
represents a very important pressure to the NPM implementation.The Total Quality Management, the
Management by Objectives ,the Management by Results and the Performance Management principles are
utilized both in the local government and in the state administration.Nowadays the so called Commitment
Quality Management oriented to the maximum satisfaction of citizens - the services clients -and to the
achievement of real outcomes by every authority and office is implemented and assess very carefully especially
in the local government .
The national government is not involved in local government operations. It de facto only specifies what
functions are provided with the autonomy as a matter of principle. The discretion of these bodies is, however,
restricted only by national government directives, financial initiatives as well as by legal ruling restricting
3
degrees of freedom in local government autonomy.
Norway
The political system in Norway is represented by the central government as well as by the system of local
governments, called “fylketing“, at the regional level and “kommuner“ at the local level. The number of
municipalites has been reduced - similarly like in Sweden - from about 750 (in 1950) to approximately 435 (in
4
1995).
Before the 1970s the typical feature of the Norwegian political system was the close state supervision of regional
and local governments, carried out by the governor, who held a strong position as a state official. This fylkeman“
was directly involved in the administration of the “fylketing“. He also had a right to approve or to disapprove
municipal decisions.
Such a system was relatively expensive and not effective.That is why significant steps were taken to introduce a
more decentralised and economically more effective system of public administration during the 1970s. For that
reason two Norwegian authors T. Fevolden and R. Sörensen could claim that local government in Norway has
developed from a relatively subordinate institution, with direct responsibilities for few tasks, to the one with
5
substantial discretion in providing many of the basic public services .
The orientation towards the New Public Management principles implementation was begun only in the end of
the 1990s. The Norway government proclaimed a new programme called "Simplification of Norway"
involving three principal initiatives in 1999. The programme implemented now stresses :
• the simplification of the government regulation in business sector,
• the higher orientation to clients in services providing,
• the simplification of act and other legal standards concerning the local government execution.
The main aim of the mentioned programme is the reduction of costs - not the radical reduction of the public
sector as the whole.
3
Page, E.C. , Goldsmith, M.J.(eds): “Central and Local Government Relations“, London, Sage Publications Ltd.,
1987, p. 12-28
4
Hansen T.: “Transforming Needs into Expenditures“,in: Newton K. (ed.) “Urban Political Economy, “London,
Pinter 1981, pp. 27-47
5
Fevolden T. , Söresen R.: “Norway“, in :Page, E.C. and Goldsmith, M.J.(eds: “Central and Local Government
Relations“, London, Sage Publications Ltd., 1987, p.29-45
164
Finland
In the contrary with Norway some New Public Management principles are implemented in the Finish public
administration permanently since the half of the 1980s. One of principal aims of the whole administration is the
quality results in services providing achievement and the strengthening of public policy and its programmes
economic efficiency predominantly as the instruments of costs reduction. Benchmarking oriented towards the
experience of OECD countries implementation is broadely utilized. A great attention is concentrated towards the
information technologies in public administration utilization.
Southern Europe
Local government in Southern Europe is characterised by much less discretion than in the Nordic countries,
reflecting – among others -the Napoleon Bonaparte´s heritage of a centralised state tradition (Italy and Spain
were in contact with the Napoleon Bonaparte empire and its tradition). Local governments in Italy and Spain
have been changed but the degree of local government discretion remains low. The local government autonomy
is low in Portugal and Greece too.
Italy
The centralised Italian political system took real steps to implement strong regional elements inherent in the
6
1948 constitution only during the 1970s. The Italian state is decentralised and unitary in the constitutional
theory but the reality has not been in accordance with the paragraphs of the constitution in the 1950s and the
1960s.
The power is divided between the national government and regions since the 1970s. The interaction between
them is to be supervised by the Constitutional Court. Five regions are singled out for special conditions of
territorial autonomy stated in constitutional acts: Sicily (1946), Sardinia (1948), Valle d Aosta (1948), Trentino Alto Adige (1948) and Fricili- Venetia Julia (1963).
The Italian region has its own regional council, a “giunta“ and a president, that engage in the legislation and the
administration in a large number of functions. Following the introduction of a regional government in 1970 the
regions have begun to legislate on a number of important matters: town boundaries and town planning, city
and rural police forces management, health and hospital assistance, education and culture, communications,
environmental policies and craft industry. These are activities for which the knowledge of management is
extremely important.
The regions are political bodies legitimised by direct popular elections .That is why they have been confined by
“the law of the state“ which so far has implied that the Italian state has been more unitary than federal. The
regions are bond to certain “fundamental principles“ as well as constrained in their financial autonomy by “the
laws of the Republic“.
The Italian constitution provides various mechanisms of control for the national government including the right
to scrutinise the legitimacy of administrative decisions, to dissolve the regional council, if it seriously violates
the law and to approve or disapprove laws enacted by the regional council. In the last resort conflicts between
the regional council and the central government are to be tried by the Constitutional Court, as a section of the
constitution outlines.
The Italian regions now have wide legislative and administrative powers which utilisation is placed under two
forms of constraints; framework legislation and financial limits, approved to a certain extent by the
Constitutional Court. Five of the regions may also call for a referendum if they feel that the state legislation
infringes upon the given competencies of the region.
Some principles of the New Public Management started to be applied in Italien municipalities and regions during
the 1990s. Unfortunately, the rapidity of their implementation cannot be compared with the same process made
in the United Kingdom and in Nordic countries till now.
6
Putman, R.D.:“ Making Democracy Work: Civic Traditiions in Modern Italy“, Princeton, Princeton University
Press, 1993
165
Spain
Striking orientation towards the so called“regionalization“ has taken place also in Spain although the
contemporary Spanish political system is -on paper- a unitary state. However, it is characterised by the demand
for the regionalization, the decentralisation and the territorial autonomy. The contemporary Spanish
Constitution adopted after the general Franco´s era devotes several articles to the territorial organization of the
Spanish state. In the article 143 of this constitution is stressed: “In the exercise of the right of autonomy
recognised in Article 2 of the Constitution, bordering provinces with common historical, cultural and
economic characteristics, the island territories and the provinces with a historical regional entity may accede
to self-government and constitute themselves into autonomous communities in accordance with provisions of
7
that Title and respective Statutes". Nowadays each autonomous community has a special statute that must be
accepted by the “Cortes Generale“ i.e. by the Parliament.
In the 1980s the mainland map of regionally autonomous communities was drawn up after separate negotiations
8
of their powers with each regional government held in the period between 1979 and 1982. According to the
principles of the Spanish political system autonomous communities now are to be true institutions of the selfgovernment, legislating and administrating in a number of areas . They are exercising some degree of
financial autonomy.Simultaneously they are also to be controlled by national bodies: the Constitutional Court,
the central government and the Court of Account.
On the other hand, “the concept of an autonomous community brought out strong tensions in the Spanish
state as the autonomous communities could theoretically imply a federalist demand or a separatist
9
development for Spain“. For that reason attempts were made to slow down the process of piecemeal
decentralisation in the following period. Nevertheless, four regions have acquired regional statutes with a
constitutional status: Catalonia, the Basque County, Galicia and Andalusia. Therefore, the Spanish public
administration structure now involves 17 autonomous regions as well as local government system of 50
provinces and some 8,500 municipalities.
What concerns the implementation of NPM principles the situation in Spain is similar like in Italy.
Portugal
The Portuguese Republic is an example of a combination of a unitary state and the so called “home rule“.
Articles 227-30 of the Portuguese constitution define the so called autonomous regions of Portugal: the Azores
and Madeira. Regional assemblies within these autonomous regions have a stronger position than other regional
bodies. The regions are especially planning areas with assemblies, executive committees and advisory
councils.Thre regions have duties rather than powers, and Article 262 of the Portuguese constitution specifies
that in each region there shall be a representative of the government.
Some questions of New Public Management are discussed now in Portugal but there are not more significant
evidences of its principles implementation in the everyday public administration activities.
II. POSSIBILITIES OF NEW PUBLIC MANAGEMENT PRINCIPLES IMPLEMENTATION IN
COURSE OF PUBLIC ADMINISTRATION REFORMS IN CENTRAL EUROPE
Public administration in the Central European countries - like in other European democratic countries - is
understood as the set of important processes managed, regulated and implemented by specific institutions aimed
at the management and administration of public affairs. Everything concerning every individual citizens and
their role in the society is considered to be the public affair solved and administer by the democratically elected
bodies as well as by the central and local state administration authorities.
The European democratic traditions of the execution of public administration started to be developed - once
again - since the beginning of the 1990s.The main stress has been lain down on the step-by-step democratisation
of the decision-making processes and competencies and their decentralisation from the level of the central state
7
according to :Lane E.-J., Ersson,S: “Politics and Society in Western Europe,“ Fourth edition, London, Sage
Publications Ltd., 1999, pg. 176
8
Clegg T. “Spain“ - in :Page,E.C.,Goldsmith,J.M. (eds), “Central and Local Government Relations,“ London,
Sage Publications Ltd. 1987, pp. 130-155
9
Lane,E.J., Ersson,S.: “Politics and Society in Western Europe“, Fourth edition London, Sage Publications Ltd.,
1999, pg. 176
166
administration to the local government bodies. The another emphasis is on the clarification of the regional public
administration authorities role and their creation.Last but not least the orientation for the management
approaches implementation is the significant aspect of Central European countries public administration reforms
implementation.Those orientations have a long-term dimension.
Simultaneously other important priorities of the contemporary public administration were underlined in Central
European countries. They are:
• the implementation of the subsidiarity principle in whole structure of the public administration,
• its development in the concordance with democratic mechanisms of the rule especially,
• effectiveness and efficiency of the public administration everyday functioning,
• professional knowledge and skills of the elected representatives of municipalities and of the civil
servants, administrative culture everyday performance,
• *creation of conditions for various social groups and individual citizens wants and needs satisfaction,
• the effective contribution to the global economic development of the state through the assistance in the
increasing and the improvement of the level of public services providing as well as through the
assistance to the development of entrepreneurial activities in territories of municipalities and regions,
• the role of the public administration in the creation of conditions for the legal protection of citizens
including the security of municipalities.
As it was stressed the main attention is now attached to the decentralisation of the public administration
functions from the level of the central state administration to the local government.As I it has been
underlined,the examples of the decentralisation processes development in the European Union countries are
considered to be significant sources of the inspiration for the administration reforms implementation in Central
Europe.
The principal importance has - as underlined - the broad utilisation of the subsidiarity principle in the whole
public administration system. Such an approach presupposes the implementation of the decentralisation process
on the economic, political and legal levels practically at the same time - which represents in itself a complex
process possible to be implemented only in the longer period. The first step of this effort was the creation of
municipalities as the principal public administration entities which was materialised in the beginning of the
1990s. The second one was the creation of regional public administration.
However,it is quite clear that in the whole Central Europe neither the local government nor the regional public
administration could not be able to play their expected roles if the material and financial means as well as the
qualification of civil servants would not be determined and improved.
For that reason questions of financial possibilities of the state in the relationship towards the local and regional
local government are assessed carefully during the contemporary stage of the implementation of the public
administration reform. Simultaneously, an education of modern civil servants started as one of key points of the
transformation of the whole system including the New Public Management principles step-by-step
implementation.The modern civil servants training became one of the most important phenomena of the public
administration reform.
Permanent striving for the improvement of the level of management in the public administration The another
very important feature of this reform is represented by the. mentioned orientation is caused by the fact that
modern methods of management, especially the “management by objectives“, " management by exceptions ", the
“project“ and “programmes management“, had not been implemented till the beginning of the local public
administration reform-till the beginning of the 1990s in Central European countries. Last but not least, the
possibilities of the standardisation of activities of offices functioning on different levels of the public
administration were not practically used at all.
All tasks and approaches mentioned are included in the concept of the public administration reforms
implemented in Central Europe. The important inspiration for the throughout subsidiarity principle in the
whole spectrum of the public administration realisation became the experience accumulated during the
development of similar processes in the EU countries in the last third of the 20th century. The examples of EU
member states administrative reforms show that such reforms represent complex processes which could be
successful only if the idea of the necessary reform is supported by the broad general public and if there is
consensus in positions of the governing political parties or a coalition, the parliamentary opposition and the
majority of none-governmental organisations. That is why a relatively great attention is paid- in the process of
the study of administration systems in democratic states - to lessons from the public administration reforms
implementation in the Western, Nordic and Southern European countries.
The another experience of EU countries valuable from the point of view of the public administration reform in
Central Europe is the fact that the development of the public administration is understood as the orientation
167
towards the implementation of such a group of tasks and goals that are extremely important for the whole
society. The effectiveness, efficiency, the orientation to the efficient achievement of concrete results and striving
for the utilisation of experience and methods worked out in the business sector as well as the effective
controlling system creation are other features typical for contemporary public administration in the European
Union which are important for the reforms realized in Central Europe.
The full implementation of the subsidiary principle in local public administration leads to the strengthening of
powers, duties and responsibilities of the local governments and the local state administration. During the l990s
continued, unfortunately, the practice since the beginning of this decade. It was characterized by the fact that the
central administration pays a greater attention to the operative management of subjected so called
“deconcentrated authorities“ executing the state administration in the regional level than to the increasing of the
effectiveness of the administration of public affairs as the whole. The low level of the horizontal co-ordination of
its subjects resulted in a great weakness of the central administration pracically in the whole Central Europe in
the first half of the 1990s.The problem was solved by the creation of the regional level of local government (
„kraje „ in the Czech Republic , „ wojvodstva“ in Poland in the end of the 20th and the beginning of the 21st
centuries). Another weakness was represented by the process of the principle of subsidiarity everyday
implementation.
The further significant problem is represented in Central Europe by the relative low level of the public
administrative management in general.However, this situation is solved more successfully in the beginning of
this decade.
Literatura
[1] KEATING, M. State and Regional Nationalism, Territorial Restructuring and Political Change, Hemel
Hempstead Harwester (U.K.), 1988.
[2] PAGE, E. C. GOLDSMITH, M. J. (eds) Central and Local Government Relations. London : Sage
Publications Ltd., 1987.
[3] HANSEN, T. Transforming Needs into Expenditures. Newton K. (ed.) “Urban Political Economy, “London :
Pinter 1981.
[4] FEVOLDEN, T.; SÖRESEN, R. Norway. Page, E.C. and Goldsmith, M.J.(eds: “Central and Local
Government Relations“, London : Sage Publications Ltd., 1987.
[5] PUTMAN, R. D. Making Democracy Work: Civic Traditiions in Modern Italy. Princeton : Princeton
University Press, 1993.
[6] LANE, E. J.; ERSSON, S. Politics and Society in Western Europe. Fourth edition, London : Sage
Publications Ltd., 1999.
[7] CLEGG, T. Spain. Page, E. C., Goldsmith, J. M. (eds), “Central and Local Government Relations,“ London,
Sage Publications Ltd. 1987.
168
MARKETINGOVÉ AKTIVITY, V YUŽITEĽNÉ NA GLOBÁLNÝCH TRHOCH
Jozef Strišš1), Margaréta Striššová2)
1)
2)
Europský polytechnický institut, Osvobození 699, 686 04 Kunovice, Česká republika
tel.: +420 572 549018, e-mail: [email protected]
Žilinská univerzita, Fakulta prevádzky a ekonomiky dopravy a spojov, katedra ekonomiky,
Univerzitná 1, 010 26 Žilina, Slovenská republika
tel.: +421 41 513 , e-mail: [email protected]
Abstrac: Paper deals with sequential development of marketing activities, that are recalled by the
globalisation process. Marketing has to adapt to changing economical conditions and word-wide
markets. Most significant changes are seen in the relation to customers, in new forms of marketing
communication, product adaptation, price and distribution of customer requirements and
consequently in ambition to retain regular customers.
Kľúčové slová: marketing, globalizácia, marketingová stratégia, globálne trhy, inovácia produktov,
liberalizácia trhu
Úvod
Globálny marketing je jedným z najnejasnejších a najviac diskutovaných pojmov v súčasnom svete marketingu.
Podľa niektorých autorov zahŕňa všetko, čo je spojené s medzinárodnými aktivitami spoločnosti, od
jednoduchého obchodovania so zahraničím cez zakladanie zahraničných pobočiek až po vytváranie jednotnej
celosvetovej marketingovej stratégie.
Bez ohľadu na jednotné vymedzenie globálneho marketingu je jasné, že globalizácia prebieha na celom svete a
postupne ovplyvňuje všetky oblasti nášho života.
Čo je to teda globálny marketing alebo inak povedané globálna marketingová stratégia? Pre najpresnejšiu
charakteristiku je potrebné vziať do úvahy nielen produkt a ďalšie časti marketingového mixu, ale i ďalšie
marketingové zložky - dodávateľov, dcérske spoločnosti, jednotlivé trhy a konkurenciu. Globálny marketing
nezahrňuje len jednotný vstup na nové trhy, propagáciu a predaj relatívne jednotného produktu, ale i jeho
modifikáciu v globálnom merítku, t.j. úpravu produktu, jeho dizajn a prevedenie v určitých smeroch jednotne na
všetkých trhoch tak, aby boli súčasne rešpektované národné a kultúrne špecifiká a normy. Produkt by mal
dosahovať požadované štandardy ako na zahraničných, tak predovšetkým na domácich trhoch. Globálny
marketing zahrňuje i schopnosť podniku porozumieť a odlíšiť jednotlivé trhy z hľadiska kultúrnych a národných
odlišností.
Sformulovať marketingovú stratégiu pre 21. storočie a presadiť jej realizáciu je základnou podmienku úspešnosti
a efektívnosti podniku na trhu budúcnosti. Ak sa to podniku podarí, má reálne šance presadiť sa v konkurenčnom
prostredí, v opačnom prípade bude možnosť úspešne obstáť minimálna.
Marketingové aktivity v podmienkach európskeho trhu
Charakteristické tendencie moderného marketingu sú zamerané na :
• orientáciu na dopyt - snahu orientovať ponuku na riešenie problémov zákazníka, vytvoriť lepšie vzťahy
k zákazníkovi, aktívne sa podieľať na vytváraní trhu;
• orientáciu na konkurenciu – analyzovať konkurenčné výhody, zistiť, čo je u konkurenčných produktov
pre zákazníka príťažlivé (cena, kvalita);
• celospoločenskú orientáciu – zamerať podnikovú stratégiu na zmeny v hodnotových preferenciách,
riadenie podniku orientovať na trh.
169
Obr. 1 Zmena marketingových aktivít v transformujúcich sa podnikoch
Doteraz
Vyrábať a zabezpečovať všetko v rámci podniku
Zdokonaľovať sa vlastnými silami
Jednať na vlastnú päsť
Pracovať s funkčnými oddeleniami
Zamerať sa na domáci trh
Sústrediť sa na produkty
Vyrábať štandardné produkty
Zamerať sa na produkt
Praktizovať hromadný marketing
Nájsť udržateľnú konkurenčnú výhodu
Nové produkty vyvíjať pomaly a opatrne
Používať mnohých dodávateľov
Riadiť zhora
Angažovať sa na trhu
Dnes
Kupovať viac výrobkov a služieb mimo podnik od
externých dodávateľov
Zdokonaľovať sa na základe benchmarkingu,
využívať skúsenosti iných
Jednať v sieti s inými podnikmi, spolupracovať
Riadiť podnikové procesy prostredníctvom
multidisciplinárnych týmov
Zamerať sa globálne a lokálne
Sústrediť sa na trh a zákazníkov
Vyrábať upravené alebo individuálne
prispôsobené produkty
Zamerať sa na hodnotový reťazec
Praktizovať cielený marketing
Nachádzať stále nové výhody
Urýchliť cyklus procesu vývoja nových
produktov
Používať menej dodávateľov
Riadiť zdola, zhora i naprieč
Angažovať sa tiež v okolitom prostredí
Na dosiahnutie uvedených zmien musí podnik uplatňovať nové trendy marketingu, typické pre súčasnú dobu:
Prispôsobenie sa globálnym trhom
Rozvoj dopravných a komunikačných systémov, informačných technológií, rozvoj medzinárodného obchodu
vedie podniky k orientácii na oblasti, ktoré boli doteraz mimo ich pôsobnosti. Globálny marketing však nie je iba
vstup na nové trhy a predaj jednotného výrobku, ale patrí sem i schopnosť podniku pochopiť jednotlivé trhy,
rozlíšiť ich z hľadiska sociálnych, ekonomických, kultúrnych a národných špecifík. V praxi to znamená
ponúknuť produkt s osobitnou úpravou, designom, kvalitou, ktorý bude brať do úvahy požiadavky konkrétneho
trhu. Podnik sa musí naučiť nielen globálne predávať, ale hlavne globálne marketingovo uvažovať.
Presné určenie cieľových segmentov trhu
Základnou marketingovou činnosťou je výber cieľových trhov – cieľových zákazníkov. Každý podnik môže
ponúknuť svojim zákazníkom niečo mimoriadne a tým sa odlíšiť od svojich konkurentov. Len si musí dať tú
námahu a snažiť sa identifikovať a pochopiť svojich zákazníkov. Pri výbere cieľového trhu nestačí len nájsť
cieľovú skupinu, ale je potrebné vcítiť sa do myslenia zákazníka, stratégiu zamerať na získanie zákazníka,
vytvoriť obchodnú atmosféru (schopnosť predaja produktov), reklamu orientovať na cieľovú skupinu zákazníkov
a na oblasť, kde sa predaj uskutočňuje, neustále oceňovať (skúmať) zákazníka, vychovávať zákazníka
k používaniu nových výrobkov.
Prispôsobenie sa požiadavkám zákazníka a vytváranie trvalých vzťahov
Činnosť všetkých útvarov podniku, každý proces, musí byť zameraný na zákazníka. Týka sa to nielen
marketingových, obchodných útvarov, ale komplexne celého podniku od manažmentu až po pracovníkov na
najnižších úrovniach. Svoju činnosť musí podnik posudzovať a hodnotiť očami zákazníkov a výsledky podniku
musia byť smerované k uspokojeniu zákazníkov. Cieľom podniku by mal byť trvalý vzťah so zákazníkmi,
pripútanie k podniku. Dôležité je odhadnúť hodnotu zákazníka pre podnik, t.j. obrat, alebo zisk, ktorý dosiahne
dlhodobým (5, 10-ročným) kontaktom. Podľa toho podnik stanoví výhodnosť kontaktu a prostriedky, ktoré do
zákazníka investuje (napr. vývoj nových produktov, odbytových kanálov). Existenčným základom každého
podnikania je zákazníkova potreba. Tu si treba uvedomiť, že zákazník nehľadá výrobky ako také, ale hľadá
riešenie problému a úžitok. Výrobok je iba prostriedkom na jeho uspokojenie.
170
Neustála inovácia produktov s dôrazom na kvalitu
Jednoznačnou podmienku úspechu na trhu je neustála inovácia a prispôsobovanie produktov, t.j. vzhľadom na
dynamiku dopytu zabezpečovať okrem tzv. veľkých inovácií aj menšie inovácie, pri ktorých sa dajú využívať
skúsenosti konkurenčných produktov, pričom výrobky a služby je možné ešte zdokonaliť; pri inovácii však
nemožno zabúdať na želania zákazníkov a je nutné priamo vyvíjať a vyrábať produkty podľa individuálnych
potrieb zákazníkov; vysoká kvalita produktu, t.j. úplná funkčná dokonalosť, založená na najnovších poznatkoch
vedy, prispôsobená požiadavkám zákazníka. Podnik môže dosiahnuť mimoriadne výsledky, ak jeho produkty
predčia očakávanie zákazníka, ak majú také vlastnosti, ktoré ho prekvapia a upútajú tým, čo neočakával.
Rozvoj trhu služieb a zvyšovanie ich kvality a komplexnosti
V posledných rokoch prudko rastie dynamika trhu služieb. Vzrastá nielen podiel služieb ako samostatných
produktov, ale zvyšujú sa aj služby, ktoré sú súčasťou hlavného produktu. Podobne ako pri produkte základné
princípy, ktoré musí marketing služieb rešpektovať sú inovácia a kvalita. Inovácia môže spočívať v lepšej
organizácii služieb, prípadne v poskytovaní doplnkových služieb, ktoré konkurencia neponúka. Pri poskytovaní
nových služieb je vhodné využívať firemné tradície. Marketing služieb musí klásť dôraz aj na kvalitu
ponúkaných služieb. Samozrejmosťou musia byť vysoké štandardy, kontrola kvality a silná motivácia
zamestnancov, orientovaná na kvalitatívne ciele.
Využívanie nových distribučných sietí
Medzi požiadavky, kladené na moderný marketing patria i dokonale fungujúce distribučné siete. Klasické
odbytové kanály nepostačujú súčasným potrebám zákazníkov, začíná sa stále viac presadzovať priamy
marketing a priamy predaj v podnikoch. V oblasti služieb rastie význam franchisingu. Vo svete získava veľmi
dobré postavenie aj sieťový marketing, pri ktorom hlavným článkom komunikácie a sprostredkovania predaja sú
predajcovia, ktorí využívajú osobný kontakt so zákazníkmi. Rozvojom informačných technológií badáme
výrazný nástup elektronického obchodu prostredníctvom Internetu (e-business).
Marketingové využívanie nových informačných technológií
Rýchla reakcia na všetky impulzy v okolí podniku i v jeho vnútri je životnou nutnosťou a základným činiteľom
úspechu podnikania. Základným faktorom úspechu sa stáva čas. Podnik musí okamžite reagovať na všetky
zmeny, týkajúce sa zmeny dopytu, tržieb, kolízne situácie na trhu a ďalšie problémy. Vybudovanie kvalitného
marketingového informačného systému musí byť zamerané v prvom rade na informácie o okolí podniku. Nové
informačné technológie umožňujú vytváranie informačných a logistických sietí, tvorbu takých
medzipodnikových vzťahov, ktoré smerujú k optimalizácii výrobných, distribučných, komunikačných a
predajných činností a v konečnom dôsledku k zníženiu nákladov.
Nové formy marketingovej komunikácie
Výrazné zmeny sa očakávajú v oblasti marketingovej komunikácie. V posledných rokoch sú signály z trhu jasné
– zákazníkovi už nepostačujú klasické formy marketingového komunikovania, zamerané predovšetkým na
jednosmerný tok informácií. Trh sa stáva náročnejším a vyžaduje dialóg. Nemusí pritom ísť o osobné stretnutie,
ale o moderné formy dialógu prostredníctvom interaktívnych možností Internetu, elektronickej pošty, inzerátov
s dotazníkom a pod. Tieto moderné formy umožňujú veľmi rýchle objednávanie produktov systémom on-line,
optimálne udržiavanie stavu zásob a permanentné informovanie zákazníka. Stále väčší význam nadobúda
budovanie podnikovej identity - Corporate identity.
Starostlivosť o zákazníka po predaji - postpredajný marketing
Charakteristiku postpredajného marketingu najlepšie vystihuje známy slogan „Predajom výrobku či služby vzťah
k zákazníkom nekončí, ale začína“. Proces postpredajného marketingu zahŕňa široký komplex činností, ktoré
možno zhrnúť do oblastí:
• spracovania informačných súborov o zákazníkoch,
• vypracovania metódy a formy nadväzovania a udržovania dialógu so zákazníkmi,
• vypracovanie opatrení na udržanie a zvýšenie spokojnosti zákazníkov,
• vypracovanie opatrení k znovuzískaniu stratených zákazníkov.
171
Aplikácia zásad sociálneho marketingu
Snaha zosúladiť potreby a záujmy zákazníkov s dlhodobými sociálnymi a etickými záujmami spoločnosti je
koncepciou, ktorá sa v poslednom období v marketingu výrazne presadzuje. Sociálny marketing predpokladá, že
podniky budú vo svojich marketingových aktivitách presadzovať vo vzájomnom súlade tri dôležité činitele –
zisk podniku, uspokojenie želaní zákazníkov a verejný záujem. V prípade, že podnik nebude brať do úvahy
sociálne, humánne, prípadne ekologické záujmy spoločnosti, môže mať problémy s ďalšou existenciou na trhu.
Vytváranie pružných marketingových organizačných štruktúr
Marketingová organizačná štruktúra je odrazom podnikovej stratégie a pri jej koncipovaní treba brať do úvahy:
• dlhodobé ciele podniku,
• ekonomické a právne prostredie podniku,
• štruktúru a organizáciu konkurenčných podnikov,
• pružnosť prenosu informácií,
• možnosť kontroly a koordinácie činnosti každého organizačného útvaru.
Nedá sa hovoriť o ideálnej marketingovej organizačnej štruktúre. Každý podnik má svoje špecifické problémy a
organizačnú štruktúru musí upraviť podľa konkrétnych podmienok. Zásadou je, aby štruktúra bola pružná,
flexibilná, aby sa dala prispôsobiť aktuálnym podmienkam a aby zabezpečovala efektívnu činnosť podniku
v danom čase.
Záver
Marketing, tak ako každá činnosť, sa postupne vyvíja a predvídať jeho vývoj v najbližších rokoch, keď sa
výrazne menia nielen ekonomické podmienky, ale aj politická situácia, je mimoriadne ťažké. Napriek tomu
možno z doterajšieho vývoja odhadnúť aspoň základné smerovanie marketingu. Pre naše podniky, pôsobiace na
globálnych trhoch to znamená neustále prispôsobovanie sa zmeneným požiadavkám trhu a aplikáciu nových
marketingových prístupov k zákazníkom. Iba takýto prístup im zabezpečí úspešnosť a presadenie sa v nových
podmienkach.
Literatúra
[1] HITTMÁR, Š.; STRIŠŠ, J. Manažment a marketing v železničnej doprave. Žilina : EDIS, 1997.
[2] HITTMÁR, Š.; STRIŠŠ, J.; MELICHAR, V.; MATIAŠKO, K. Manažment v doprave. Žilina : EDIS, 2001.
[3] JEDLIČKA, M. Propagačná komunikácia podniku. Trnava : MAGMA, 2002.
[4] JEDLIČKA, M. Marketingový strategický manažment. Trnava : MAGMA, 2003.
[5] KOTLER, P. Marketing podle Kotlera. Praha : MP, 2000.
[6] MATEIDES, A.; ĎAĎO, J. Služby. Ružomberok : EPOS, 2002.
[7] SMITH, P. Moderní marketing. Praha : Computer Press. 2000.
[8] VODÁK, J. New Forms of Marketing Communication Focused on Globalisation, zborník medzinárodnej
konferencie Marketing and Globalisation, Cracow University of Economics a Matej Bell University Banská
Bystrica 2000.
172
SITUACE MSP V OBDOBÍ VSTUPU ČR DO EU
Monika Pořízková
Kroužky 1561768 61 Bystřice pod Hostýnem
tel: 777 704 485, e-mail: [email protected]
Situace MSP v období vstupu ČR do EU
Malí a střední podnikatelé (MSP) jsou významnou součástí ekonomiky České republiky. Příznivě ovlivňují
rozvoj oblastí procházejících strukturálními změnami a sociální a ekonomický rozvoj společnosti.
Definice MSP
V praxi se definování malých a středních podniků (MSP) často zjednodušuje a vyjadřuje pouze počtem
zaměstnanců. Definice MSP podle EU je komplexnější. MSP má méně než 250 zaměstnanců s vlastním ročním
obratem do 40 milionů eur nebo konečnou roční rozvahu do 27 milionů euro. Musí splňovat kritérium
nezávislosti, tj., že není vlastněn z 25% a více subjektem, který definici MSP nesplňuje, nebo je vlastněn více
subjekty, které toto kritérium nesplňují a společně mají nad 25% hlasovacích práv. Tato hranice může být
překročena v případě, že vlastníkem z více než 25% je instituce, která nekontroluje podnikání MSP (např.
veřejná investiční společnost).
Malý podnik má méně než 50 zaměstnanců, roční obrat do 7 milionů euro nebo konečná rozvaha nepřekročí 5
milionů euro. Musí rovněž splňovat kritéria nezávislosti. Za mikropodnik je považován podnik s méně než 10
zaměstnanci.
MSP mají mimořádný význam pro rozvoj národního hospodářství, pro vytváření nových pracovních míst a pro
rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Spoluvytvářejí zdravé podnikatelské prostředí a zvyšují dynamiku trhu.
Rozvoj MSP je všeobecně považován za hlavní faktor ekonomického rozvoje, a to bez ohledu na hospodářskou
vyspělost země.
Silné a slabé stránky MSP
Dlouhodobou strategii rozvoje ekonomiky ČR, a tedy i sektoru MSP, nelze nadále stavět na komparativní
výhodě levné pracovní síly a je třeba se výrazně orientovat na využití relativně kvalifikované pracovní síly.
Konkrétně půjde o postupné posilování zaměření na výrobu sofistikovanějších výrobků s vyšší přidanou
hodnotou, napojení na odbytové a dodavatelské sítě nadnárodních společností, zvýšení kvality produkce a s tím
spojené zvýšení odbytových cen.
Z dlouhodobého hlediska jsou pro růst ekonomiky MSP rozhodující investice do lidského kapitálu a
technologického pokroku. Zvyšování konkurenceschopnosti souvisí s intenzitou realizace výsledků výzkumu a
vývoje ve formě konkrétních inovací, na úrovni vzdělanosti a kvalifikace pracovní síly a užití nových
technologií k modernizaci a restrukturalizaci výroby.
Závažným problémem je neodpovídající kvalifikační struktura pracovních sil. Mezi další problémy patří nízká
mobilita pracovních sil a struktura nezaměstnanosti. Velmi problematickou oblastí je i bezpečnost a ochrana
zdraví při práci, protože dodržování některých nařízení je spojeno s vysokými náklady. Rovněž dodržování řady
ekologických závazků je problematické, neboť v řadě případů z časového i limitního hlediska jdou nad rámec
příslušných směrnic ES. Vyvolává to vysoké ekonomické náklady například na změny technologií a novou
výstavbu zařízení. Podniky tím mají sníženou konkurenceschopnost oproti některým státům EU.
Vliv vstupu ČR do EU na MSP
Přestože řada MSP je již nyní konkurenceschopná na trzích zemí Evropské unie, představuje vstup České
republiky do Evropské unie pro většinu MSP zásadní změnu. Vstupem České republiky do Evropské unie se
MSP dostanou na Jednotný vnitřní trh Evropské unie, což jim přinese jak nesporné výhody, tak i některé
problémy.
173
Hlavní výhody jsou spojovány především s harmonizací tuzemské legislativy s legislativou Evropské unie a k
nim patří i stabilizace podnikatelského prostředí, zvýšení právní ochrany podnikání, rozsáhlý přístup na trh zboží
bez vnitřních hranic, zlepšení možností investování v zemích Evropské unie, jasná pravidla hospodářské soutěže,
snazší přístup k veřejným zakázkám, vyšší mobilita pracovníků, jednotné celní předpisy, zjednodušení
certifikace výrobků a účast na společných programech Evropské unie.
Vstup České republiky do Evropské unie, doprovázený pozitivním vlivem evropského práva v oblasti podnikání
a přebírání nejlepších zkušeností z podnikání v zemích Evropské unie, nepochybně přispěje k postupnému
zlepšování podnikatelského prostředí pro MSP v České republice. Zároveň přinese MSP i nutnost vyrovnat se s
vysokými nároky Evropské unie v oblasti dodržování ekologických požadavků, s přísnějšími předpisy na
ochranu spotřebitele, pracovně právními předpisy a předpisy na ochranu bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.
Vstupem do EU se ČR zapojila do systému mimosoudní spolupráce při odstraňování překážek na vnitřním trhu
ES.
V období před vstupem byly hlavními důvody pro investování ze zahraničí do ČR tyto:
• získávání nových odbytišť,
• přístup k levným surovinám a pracovní síle.
Po vstupu došlo ke změně chování přímých zahraničních investorů, kteří vnímají Českou republiku jako součást
celého evropského ekonomického prostoru. Investiční motivace se změnila směrem k:
• zvyšování celkové efektivnosti,
• osvojování a vytváření zdrojů strategického charakteru, zejména inovace, znalosti, řízení a organizace,
• vyššímu využívání českých subdodavatelů při realizaci projektů zahraničních investorů v ČR.
Pro úspěšné fungování i v rámci Evropské unie budou muset MSP velmi často projít restrukturalizací zaměřenou
na racionalizaci činnosti, budou muset najít cesty k motivaci řídících pracovníků a zaměstnanců k produkční,
výrobkové a tržní inovativnosti, dosahování technologické a znalostní vyspělosti nezbytné pro dosažení potřebné
velikosti přidané hodnoty a produktivity práce.
Mezi další náročné úkoly, které budou nuceni MSP urychleně realizovat, patří následující změny:
• důsledná orientace na zákazníka,
• osvojení spolupráce s výzkumnou a vývojovou sférou,
• orientace na světové trhy,
- přechod na strategii vytváření sítí,
- rozvoj informační společnosti,
•
osvojování a využívání nejnovějších poznatků,
•
zdokonalení podnikového řízení.
Národní a regionální ekonomiky budou stále více napojovány na nadnárodní instituce, trhy a Evropskou unii.
Tomu se bude muset přizpůsobit i chování MSP, jejichž významnou ochranou proti zesílené konkurenci bude
regionální spolupráce v sítích a návazně i spolupráce se sítěmi MSP v zahraničí. Jen tak pro ně bude možné
získat dostatečné zdroje, znalosti, kapitál, nové technologie a odbytiště.
Malé a střední podnikání je důležitou částí ekonomiky České republiky. České MSP jsou připraveny konkurovat
v Evropské unii a mohou být úspěšní na tomto velkém trhu.
Literatura
[1] Internetové stránky Ministerstva obchodu a průmyslu
174
H LAVNÍ ZMĚNY V LEGISLATIVĚ PRO P ODNIKÁNÍ V ČR
Oldřich Dosoudil
Abstrakt : Podnikatelé vyvíjejí neustálý tlak na vládu ČR, která podle představitelů podnikatelské
samosprávy likviduje svými kroky především malé a střední podnikatele. Podmínky pro podnikání se
podle názoru Hospodářské komory ČR dostaly za „hranice snesitelnosti“. Jsou obavy podnikatelů
opodstatněné nebo jen vytváří svými neustálými stížnostmi určitou fikci, jíž zakrývají své neúspěchy
v podnikání v podmínkách tvrdé konkurence v globální soutěži po vstupu ČR do EU. Na tyto
skutečnosti se pokouší dát částečnou odpověď tento příspěvek s tím, že hlavní skutečné změny
v legislativě pro podnikání v ČR teprve nastanou.
Klíčová slova : Legislativa, právo, právní řád , harmonizace českého práva, právo evropského
společenství, zákonodárce
Pojem legislativa označuje určitý tvůrčí proces, činnost – imanentní vlastností každé tvorby je její dynamičnost,
to že je v pohybu na rozdíl od výsledku, ke kterému směřuje /v případě legislativy jím je platný právní řád/, který
je /měl by být/ statický. Podle programového prohlášení vlády ČR vláda přijala odpovědnost, že po vstupu České
republiky do Evropské unie nově připraví nebo novelizuje přibližně 50 zákonů s tím, že vytvoří předpoklady pro
jejich včasné předložení a hladké projednání a přijetí v Parlamentu ČR. Obdobně přijala záruku za podzákonné
normy, jejichž počet není uveden. Dále se zavázala k harmonizaci národního práva s právem Evropských
společenství, což např. znamená, že nedílnou povinností vlády je také zabezpečit informovanost všech orgánů,
institucí, podnikatelské sféry a občanů o všech relevantních předpisech vydaných v Evropské unii platných pro
nový členský stát. Pro informaci se uvádí, že počet stran těchto předpisů je cca 80 000. Vedle tohoto
gigantického úkolu se vláda ČR zavázala, že za pomoci legislativy uskuteční reformní kroky ve zvýšení rychlosti
a účinnosti soudních řízení, reformu činnosti obchodních rejstříků, dokončení transformace právního řádu,
spočívajícího zejména v předložení nových kodexů úpadkového práva, občanského zákoníku, obchodního
zákoníku a trestního zákoníku jakož i v celkové inventarizaci právního řádu směřující ke zvýšení jeho
přehlednosti. Dále je odpovědná za vypracování a předložení nové právní úpravy konfliktních vztahů mezi
zaměstnavateli a zaměstnanci, mezi výrobci a spotřebiteli, mezi majiteli domů a nájemníky atd., zabezpečující
demokratické, právně regulované řešení konfliktů, včetně jejich krajních projevů.
S ohledem na výše uvedený výčet základních úkolů, ke kterým se vláda ČR zavázala, který je dle názoru autora
naprosto nezvládnutelný co do časového období a náležité kvality, začala naše legislativa postupovat tzv.
rumunskou cestou, spočívající v tom, že se doslova překládají a opisují texty směrnic EU. Tak se nám dostávají
do právního řádu instituty, které jsou mu dokonale cizí a aplikační praxe si láme hlavu co s tím.
Skutečností je také nářek laiků a odborné veřejnosti nad nepřehledností našeho právního řádu, způsobenou
permanentními novelizacemi. Ty mnohdy připadají na vrub až neskutečné detailizaci právních předpisů. Máme
např. nejen trestný čin podvodu, ale také asi půl tuctu specializovaných podstat stíhající podvodné jednání a lze
očekávat, že jich četnost bude narůstat tak, jak si pachatelé budou vymýšlet další jednání.
Zmatení přinášejí také formulace typu : „pro účel tohoto zákona se rozumí……“, které definují určitý pojem jen
pro opravdu jediný segment. Nebo to sice nestanoví, ale dojdou k tomu dík jejich obsahu. Tím se stává, že
jednotlivé zákony jsou nekompatibilní, jaksi si navzájem nerozumějí.
V příliš mnoha případech se z tvorby práva vytrácí úvaha o smyslu tvořených právních norem, míře potřebnosti
uvažované legislativní úpravy a také možných důsledcích v jiných oblastech vztahů. Pojem právo či zákon je
zhusta vnímán jen jako označení komunikace shora dolů. Čím dál víc nejde o práva, ale zejména o povinnosti.
Velmi komplikovanou otázkou je proces aplikace práva. Je tomu tak nejen proto, že složitosti života si zřejmě
vynucují neustálé změny zákonů a ostatních právních předpisů, nýbrž i to, že existuje množství rozdílných
zdrojů či pramenů /různých úrovní/ výkladu platné právní úpravy. Zatímco ještě nedávno se třeba právník činný
175
v oblasti obchodního práva mohl spokojit jen s jednim komentářem k obchodnímu zákoníku a případně
s judikátem vrchního soudu, je dnešek pro takového právníka podstatně komplikovanější. Významné místo pro
aplikaci práva mají i nálezy Ústavního soudu a v úvahu je třeba brát i rozsudky Evropského soudu pro lidská
práva. V tomto nesourodém výčtu /který si ani zdaleka nečiní nárok na úplnost / nelze pominout ani kategorii
nepřesně nazývanou jako „veškeré interní předpisy“.Tam by šlo totiž zařadit všechny normativní interní
instrukce ministerstev a ostatních orgánů státní správy bez nichž se podnikatel neobejde.
Přemíra právních informací, ve kterých je obtížné se náležitě orientovat, přináší podnikatelské sféře značné
potíže. S ohledem na výše uvedené je naprosto zřejmé, že díky právnímu prostředí v České republice se
podmínky pro podnikání dostaly za hranici snesitelnosti, která nejen , že nepřispívá ke stabilitě podnikatelského
prostředí, ale i znevýhodňuje českého podnikatele v konkurenčním prostředí EU. Typickým příkladem je
nedávno propagovaná v tisku a televizi směrnice EU, která měla stanovit, že hotová jídla se musí prodat do tří
hodin. Existuje jediná směrnice, která říká, že se musí zabránit šíření mikroorganismů. Českým výkladem se
dospělo k tomu, že podnikatelé jsou povinni hotová jídla po třech hodinách od jejich vyhotovení zmrazit
Nejvíce připomínek mají podnikatelé k tvorbě nejrůznějších zákonů. Ty jsou často přijímány chaoticky a
odborníci z praxe mají málo možností se k nim vyjadřovat. Hned po přijetí zákona je pak nutné zahájit procedury
s jeho novelizací. Vznikají novely novel a výsledkem je právní houština umocněná špatnými překlady právních
předpisů EU.
Konkrétní aktuální řešení vidí autor příspěvku vedle různých legislativních a jiných zásahů zejména v samotné
legislativní činnosti vlády ČR a jejího orgánu Legislativní radě vlády ČR jejíž činnost je málo efektivní a účinná.
Jde zejména o to, že vláda ČR by měla stahovat z programu jednání Poslanecké sněmovny ČR takové návrhy, ke
kterým je uplatňováno množství připomínek, aby nedocházelo k tomu, že budeme mít nepředvídatelné zákony,
přijaté na poslední chvíli, bez možnosti vyjádření se a připomínkování odborníků z kterékoli politické strany a ze
strany odborné veřejnosti. Dále by měly být přijímány legislativní změny s předstihem, aby se s nimi stihla
seznámit příslušná odborná veřejnost a aby tato veřejnost měla možnost uplatnit k různým legislativním
návrhům své připomínky. Analýza podmínek pro přechod České republiky k informační společnosti to již
umožňuje.
Dalším řešením, kterým lze současný neuspokojivý stav v legislativě překlenout je v oblasti podnikání vytváření
přímých kontaktů se zahraničními firmami, vytváření nejrůznějších korporací, což podporují nejrůznější
iniciativy EU ve zřízených hospodářských portálech, aby naši podnikatelé uspěli v globální soutěži a měli
dostatek strukturovaných informací týkajících se nejen legislativy, ale i nových technologií, veřejné správy, EU,
výzkumu, lidských zdrojů, rozvojových zón, kooperačních možností na trhu, včetně expertního poradenství.
I když jsme tedy ohroženi přemírou právních informací a je obtížné se ve všech informačních zdrojích náležitě
orientovat, je to stav, který pro rozvoj práva představuje „conditio sine gua non“- jinak to nepůjde.
Podle názoru autora hlavní změny v legislativě pro podnikání teprve nastanou. Ukazuje se, že je třeba vyřešit a
stanovit jasnou koncepci úpravy soukromého práva založenou na vytvoření jednotného občanského zákoníku a
jeho vztahu ke speciálním normám obchodního a pracovního práva. Tím přestane převládat totalitní představa o
samostatných právních odvětví odrážející se v samostatných kodexech. Tím by se v samotné legislativě začal
uplatňovat princip systémovosti, srozumitelnosti a vnitřní provázanosti jednotlivých právních aktů.
Literatura
[1] KNAPP, V. a kol. Tvorba práva a její současné problémy. Praha : Linde, 1998, s.19 až 20.
[2] BOGUZSAK, J.; ČAPEK, J. Teorie práva. Praha : CODEX, 1997.
[3] KANDA, A. Naše současná legislativa a výročí Code civil. Právní rádce 12/2004.
[4] Programové prohlášení vlády ČR, informační portál morfeo – 2004.
[5] Pravomoci Evropského společenství : mýty a realita , www.integrace.cz - 2004.
176
THE C HANGES IN SLOVAK B USINESS ENVIRONMENT
Juraj Dubovec
Fakulta riadenia a informatiky, Žilinská Univerzita Žilina,
Univerzitná 8215/1, 010 26 Žilina, Slovenská republika
Abstract: In the article are described principal changes in business environment of Slovak Republic
(SR) since the end of 90's. After 1998 the realization a new strategy of economic politic ion has
increased the interest of big companies to invest in SR.
Key words: environment, macroeconomic disproportions, changes, strategy, restructuring,
I. SLOVAK REPUBLIC´S INDUSTRIAL POLICY IN THE 1990´s: EXPERIENCE AND PROBLEMS
Environment destabilisation
Based on the results recorded in 1998 Slovakia’s economic developments are characterised by a slowdown in
economic growth and a further deepening of macroeconomic disproportions. Total gross debt increased,
approaching the critical value of 60 % toward the end of 1998. A whopping adverse balance with a high of 80.8
billion Sk in 1998 persists in foreign trade. Similarly, the 1998 state budget ended up with a balance of –19.2
mld. Sk (2.7 % off GDP). High interest rates and a severe tax burden do not allow for development of serious
business. Tensions are mounting in a host of companies that are not able to place their production on the
domestic and foreign markets and default on their obligations, which risks massive shutdowns and climbing
unemployment. The above developments are the result of a combined effect of objective and subjective factors
alike.
Among objective factors is an inadequate structure of the economy with a dominant position of heavy industry,
which came into being over a historically relatively brief period of several decades and which had been
influenced by ideological and geopolitical rather than primarily economical factors. The world’s economy
developments, and in particular developments of Slovakia’s major trading partners, are also an important
objective parameter for Slovak industry developments.
Subjective factors encompass first of all industrial policy mistakes that have led to a destabilisation of the
business environment, including, but without limitation to:
• expansionary fiscal policy,
• nontransparent privatisation.
A direct consequence of the expansionary budgetary policy for industrial companies is a very high price for
borrowing, which at first made financial expenses of companies to rise and thereafter led to a non-availabiliy of
domestic borrowing and search for financial resources abroad.
Slovakia´s business sphere thus broke into two groups. The first, larger, has had no access to foreign borrowing
and accordingly has exclusively relied on costly domestic borrowing. The second, smaller, which has had access
to international financial markets (mostly owing to state guarantees granted) and which has handled the lack of
domestic borrowing through credit expansion abroad inevitably accompanied by an increased exchange risk.
Following floating the Slovak crown, the risk has been fully borne by companies, an overwhelming majority of
which have failed to take advantage of the so-called exchange rate hedging.
Thus the expansionary budget policy from the previous period is responsible for a tremendous increase in
financial expenses of the business sphere in the form of both high interests on domestic loans and realized
exchange rate losses on foreign currency loans.
Isolationism
A so-called Slovak path of transformation has had a negative impact on Slovak industry. A part of it was the
transformation of property relations by the indicated favouring domestic applicants in selling industrial
companies owned by the state.
Favouring domestic buyers in the privatisation process implied at the same time discrimination against potential
177
foreign investors. This fact manifested itself in a gradually propounding mistrust and growing prudence on the
part of foreign partners [1].
Conservation of the existing industrial structure
Restructuring of production, other activities and the overall orientation of a company are always a finance
intensive process. The inadequate progress in restructuring Slovak industry, which resulted in some cases in a
conservation of the existing, thus inconvenient, industrial structure, is a consequence to a large extent of the
overall environment destabilisation. An imbalance in the financial market invoked by the state caused a rise in
interest rates and subsequent non-availability of borrowing as well as a decrease in profit due to increased
financial expenses. The policy discouraging foreign investors prevented companies from access to capital as a
potential source of funding restructuring.
The state budget resources did not become it either, so the overall effect of the short-termly expansionary policy
was an acute lack of own or credit and capital resources for restructuring. Under these conditions restructuring
was impossible even provided that company owners and management would have been eminently interested in
it.
Incapacity to deal with the problems of industry
Among the problems which a range of companies from a number of industries have to wrestle with are for
example: producers low financial liquidity, financial provision for contracted production, technological
obsoleteness, costly borrowing, the lack of own investment resources, the absence of strategic partners to restore
technical and technological level of low quality level of the whole production process, inadequate company
management level, etc.
Indeed, the given approach to dealing with the problems of Slovak industry solved nothing, yet on the contrary it
contributed to deepening them by sending a very bad signal toward the corporate sphere in the shape of
willingness to support those who had been long termly demonstrating their inability to start functioning
effectively.
Low effectiveness (counterproductivity) of funds spent
Within the foregoing efforts also a concept of bailing out the corporate sphere had been developed, with
emphasis on the companies with a marked export potential, dominant defence production and engineering
companies with special stress on restructuring the existing credit portfolio of the engineering companies which
were to get involved in the implementation of selected programs of production. To this end, a sum of 2 billion Sk
was earmarked from the 1997 state budget, which was however – today it can be said fortunately – never used
for this purpose. The above non-concept at the same time makes it much more difficult to estimate the total
volume of funds directed toward Slovak industry development or restructuring. In other words, it is very difficult
to quantify costs related to the implementation of Slovak industrial policy [2].
II. A NEW STRATEGY- DEFINITION OF A NEW VISION
As suggested by the preceding analysis, the problems of Slovak industry are long-term and deeply rooted in both
historical developments of the industrial structure and wrong industrial policy. Half a million army of the jobless
is proving that the state expansionary policy is not capable of dealing with the unemployment problem from the
long-term perspective. It is high time to realize that a high price in the form of a severe tax burden financing the
repayment of interests must be paid for credit funding of a short-termly high rate of economic growth.
It follows from today´s economy status that following the 10 years of transformation Slovak industry and the
whole economy face the need for a sweeping and deep-seated restructuring. Consequently, this fact warrants to
note that the hitherto industrial policy has failed.
The aforementioned ambitious objectives can be accomplished provided that a new industrial policy is grounded
on completely different principles than those of the industrial policy now in place. This principal shift can be
outlined through a shift in approach in the following areas:
1. from isolationism to openness
From the long term perspective, the efforts to pursue economic and industrial policy in disregard of the global
context, into which the Slovak economy is put, turn out today to be counterproductive and have had an adverse
impact on the current status of most industries.
178
2. from selective direct interventions to system environment creation
In the previous periods, wrong prioritizing was the underlying cause for failure of the state policy. The state with
its erroneous policy (expansionary budget policy, nontransparent privatisation) destabilised the environment and
then attempted to deal with unfavourable results through inadequate interventions in the microsphere
(Revitalisation Act).
The basic prerequisite for success of a new industrial policy is to reverse the order of the two approaches. The
primary attention needs to be focused on systematic creation of a favourable business environment, which
however cannot be provided with just a narrowly perceived, traditional industrial policy, but all of the other
relevant state policies and industries responsible for their implementation must get involved in its creation.
Without their close co-operation any – however well formulated – policy is bound to fail. Widely pursued will be
horizontal support policies targeted toward support for foreign direct investment, science and research, SMEs,
and proexport orientation.
3. from declarations to real measures
As already mentioned, despite the objectives in the industrial policy from early 1995 more remarkable results
have not been virtually achieved in this branch. Non-cohesion with the Cabinet´s financial policy was probably
the biggest shortcoming of government materials on industrial policy, which basically put industrial policy just
on the level of declarations with no real economic basis, and support for industry only remained in a fictitious
position.
4. from support for the unable and punishing the effective toward creating the conditions in support of
effectiveness and pushing long-termly ineffective companies out of the market
The success of each economy, the rate of economic growth it achieves depend on its productivity, effectiveness
of allocation and use of limited production factors available to it.
Economic and industrial policies in the past always devoted more attention to those industrial companies which
found themselves amidst economic difficulties than those companies which achieved good economic results.
Harmonisation of laws within the accession process to the EU
Part of the overall trend toward removing barriers and obstacles to the free movement of production factors,
posed by individual states frontiers, is also the establishment of a single market within the European Union, thus
the creation of conditions for the free movement of goods, services, persons and capital. In implementing
industrial policy, the internal market has a significant role to play. Providing the domestic market with the
necessary range of products and quality may be thought to be an important part of industrial policy. It is not true
at all that if the competition is taking on the form of a global competition, the importance of the internal market
is lessening. All competitors require a domestic basis and thereafter expand their foreign operations from it.
Positions on the domestic market stem from comparative advantages, price competition and quality. To enable
an expansion even into international markets, the rules for the following areas should be accepted:
a) product standards and quality
b) technical standardisation
c) testing line, accreditations and certifications
d) industrial and intellectual property
e) quality policy
The National Quality Programme until the Year 2003 is closely interlinked with the European Quality
Programme, taking into consideration its primary activities targeted toward raising motivation, human potential
development and providing cohesion between all entities engaged with the creation of quality and position of the
Slovak Republic in the world.
Slovak industry restructuring
The Slovak economy had been built in the past such that it could produce the widest possible range of products
and services. As a result, it produced – and to a considerable extent it still does – almost everything, literally
from ”locomotives through to needles”. Obviously, this state is not sustainable in the long term for a small
economy. It has to shift the limited resources available to it toward a reduced number of areas. The Slovak
economy must change its way of involvement in the international division of labour and specialize more
remarkably. As regards the identification of the industries and fields in which the Slovak economy has an
competitive advantage, this process cannot be dogmatically reduced only to those hi-tech industries, science and
179
technology intensive industries, only to the production of sophisticated products. A comparative advantage can
be also achieved by introducing more sophisticated procedures in the production of relatively low sophisticated
products. Identification of the basic barriers preventing the restructuring process from stepping up as well as
proposals for the introduction necessary legislative and institutional changes are addressed by a special material
(”Analysis of Insolvency in the Business Sphere and a Proposal for Corporate Financial Restructuring”, Slovak
Finance Ministry). The primary priorities of industrial policy include – besides the creation of a favourable
business environment and launching restructuring – providing for smooth transfer of redundant production
capacities and labour being released to new areas. The state may largely contribute to this by bringing to bear
horizontal programmes to encourage foreign direct investment inflows as well as support SMEs.
Support for SMEs
Besides support for FDI (Foreign Direct Investment) with the help of which a segment of the restructured
industrial capacity can be utilised, support for SMEs is yet another strategic area that constitutes a major
opportunity to shift existing capacities toward new areas. Emphasis will be placed on the areas with high added
value and the areas with high export share.
On the legislative front, an amendment to Act of the NC SR No. 100/1995 Coll. on state support for SME is
needed. The amendment thereto must comply with the European Union´s definition and ensure the required
quality growth of institutional provision for SME development. Moreover, the State Aid Act (currently a draft)
will be taken into consideration when amending the cited act. This act has been developed in accordance with
EU legal requirements and by taking it into consideration when amending Act of the NC SR No. 100/1995 Coll.,
EU legal requirements will have been reflected therein.
SME medium-term objectives include:
• creation of or making legal, regulatory, administrative and institutional framework more effective to
encourage SME investment development and innovation activities,
• support for SME through lowering administrative intensity for businessmen and tradesmen (e.g. by
introducing licences or a flat tax for small tradesmen),
• creation of favourable conditions for the entry of domestic and foreign investment into SME (SEED
Capital, Joint-Venture, and the like)
• development of and making international co-operation more effective.
In order to accomplish the above objectives, it will be necessary in the area of SME in particular to:
• reassess the system of granting credit, guarantee and subsidy support programmes with emphasis on
enhancing its effectiveness and transparency (fewer programmes with higher concentration of funds and
coverage),
• encourage preferably transparency and unambiguity of SLE legislation preventing circumvention,
• set up an intermediary institution between the government and businessmen – A Government Council
on SME.
III. INSTITUTIONAL FRAMEWORK
The key role of the Economy Ministry is: 1. formulate industrial policy, 2. monitor both the internal and external
environment in which Slovak industry functions as well as 3. regular industrial policy updating based on new
knowledge received through permanent monitoring activity and based on such updating 4. cooperation with
relevant branches on necessary changes in legislation.
To this end, it would be appropriate to restore the activity of the the Industrial Committee to serve as an advisory
body to the Economy Minister in the process of industrial policy preparation process.
Experts representing all relevant institutions, including the Slovak Chamber of Commerce and Industry, the
Association of Employer´s Unions and Associations, Trade Unions, the Academy of Sciences and universities,
will be invited to actively work on industrial policy.
Systematic comparison of Slovak industry competitiveness (benchmarking)
A permanent growth in competitiveness of Slovak industry is a necessary and all-important prerequisite for
integration of the Slovak economy into the economic zone of EU countries as well as copying with the
globalisation effects on our economy.
180
As already stated above, such a state cannot be achieved through partial arrangements and legal regulations (e.g.
by favouring "high-tech" imports, FDI inflows, etc.) and also by implementing industrial policies developed with
no relation to economic policy and other partial policies and a required wide professional and information
provision.
The EU strategy for benchmarking is of importance to the Slovak Republic not only because this is one of major
strategies to apply in EU countries on industrial policy, but especially because it constitutes for such economy in
transit as Slovakia a ”strategy for faster progress” – not through imitation or emulation but rather as an
inspiration to mobilize internal reserves with the use of international cooperation too.
The Slovak Economy Ministry will therefore initiate – again in close cooperation with other economic branches,
the Agency for Support of SME, the Association of Employer´s Unions and Associations (AZZZ), the Chamber
of Commerce and Industry, the School of Economics and the Slovak Academy of Sciences – foundation of the
”Slovak Benchmarking Information Centre” (SBIC) whose activity should become a significant part of the state
industrial policy.
CONCLUSION
Over the previous period, the basic reason for the failure of the state policy was wrong prioritizing. The state
with its policy (expansionary budget policy, no transparent privatisation) destabilised the environment and then
attempted to deal with unfavourable results through inadequate interventions in the micro sphere (Revitalisation
Act).
Based on the needs of Slovak industry and the whole Slovak economy, industrial policy faces a task of adopting
a range of measures through the implementation of which the following is to be accomplished:
• reduction in redundant capacities of Slovak industry in those areas which are not competitiveness and
which long termly tie down substantial production capacities and labour, thereby conserving the
existing – thus inconvenient – industrial structure. The release of such capacities – while considering
the impacts of requisite restructuring on unemployment and regions – that are currently concentrated in
traditional industries, is a step necessary to shift economic activities toward more modern industries.
• parallely shifting production factors (capital, labour, technologies) toward new areas which should take
account of the global context, trends in crucial factors influencing future developments of the
competition environment within which Slovak industry will be operating in the decades to come.
• enhancing competitiveness of Slovak industry, which can only occur provided that the two
aforementioned processes have been successfully implemented and which is a sine qua non for success
of Slovak industry in the world’s markets.
Expectations of the public, which it formulates in relation to the whole Slovak economy and which most often
include the following, cannot be deemed to be realistic until the above objectives for Slovak industry have been
accomplished.:
• a marked reduction in unemployment,
• improving living standards,
• improving the quality of life.
The basic prerequisite for success of the new industrial policy is the focus of primary attention on systematic
creation of a favourable environment for business, which however cannot be provided with just a narrowly
perceived, traditional industrial policy, but all of the other relevant state policies and industries responsible for
their implementation must get involved in its creation.
The establishment of an effective institutional framework for implementing industrial policy will require to: 1.
formulate an industrial policy, 2. monitor both the internal and external environment in which Slovak industry
functions as well as 3. regular industrial policy updating based on new knowledge obtained through permanent
monitoring activity.
Source
[1] Foreign Direct Investment in Central and East European Countries, WIIW, Vienna July 1999
[2] ”A report on granted state aid in the Slovak Republic for 1997” approved by THE Slovak Government´s
Decree No. 583/99
[3] www. Slovak Statistical Office.sk
[4] www. Ministry of economy.sk
[5] www. AIDR. sk (Agency for Industrial Development and Revitalisation)
181
182
POJIŠTĚNÍ RIZIK V ÝROBNÍ F IRMY ČR
Dalibor Hladký
European polytechnical institute, Osvobození 699, 686 04 Kunovice
Phone/fax: +420572549018, +420572548035, e-mail: [email protected]
Abstarkt: V podmínkách tržního mechanismu plní pojišťovnictví svojí pojišťovací činností roli
stabilizátora ekonomické úrovně podniků a životní úrovně obyvatelstva v případě neočekávané
(náhodné) události. Pojišťováním se posiluje odpovědnost fyzických i právnických osob za jejich
ekonomickou a sociální úroveň. Stát podporuje pojišťovnictví i cestou daní a uplatňováním
zákonných a smluvních povinných forem pojištění.
Pojištění umožňuje rozložit náklady podnikatelů i podniků a tím udržovat jejich pravidelnost, míru
zisku i zisk samotný.
Pojištění a pojišťovnictví přímo nebo nepřímo zasahuje do všech činností, týká se každého podniku,
firmy, občana a společnosti.
Klíčová slova: Pojistka, pojistná částka, pojistná doba, pojistná smlouva, pojistná událost, pojistné,
pojistník, pojištěný, škodná událost
1. Úvod
Celkový vývoj na pojistném trhu v České republice v posledních letech svědčí o zvýšeném zájmu veřejnosti a
zejména malých a středních podnikatelů o pojištění. Jde především o snahu zabezpečit majetek podnikatelů a
výsledky jejich činnosti pojistnou ochranou v případě neočekávaných událostí. Tato snaha je výrazně podpořená
poměrně vysokou škodovostí, kterou vyvolávají nové, výrazněji se projevující rizika, vyšší frekvence škod a
rovněž růst kriminality a vandalství.
Pečlivým odhadem pojišťovacích rizik, výběrem pojištění a pojistného produktu, jakož i získáním dalších
vhodných doplňkových pojišťovacích služeb, si majitelé a řídící pracovníci zejména malých a středních podniků
zabezpečují dlouhodobou prosperitu. Vývoj v ekonomice nutí všechny účastníky výměnných vztahů
k důslednému seznamování se s riziky, a tak k vytváření určitých možností předejít jejich realizaci nebo alespoň
omezit jejich odpad.
2. Klasifikace rizik
Riziko je nebezpečí, že výsledek nějakého podnikání nebo činnosti nebude ve skutečnosti takový, jak se
předpokládalo, možnost vzniku události s výsledkem odchýleným od cíle, a to s určitou objektivní
pravděpodobností. Je to možnost vzniku a ne sama odchylka. Riziko znamená pravděpodobnost, že nám vznikne
škoda v důsledku negativní odchylky.
V ekonomice se vyskytuje více druhů rizik, které dělíme do následujících skupin:
• obchodně-finanční či komerční
• sociálně-politická
• živelní
• ostatní
V oblasti pojištění dělíme rizika na pojistitelná a nepojistitelná.
183
Řízení rizika
Řízení rizika
Obeznámení se s rizikem
Analýza rizika
Určení rizikových faktorů
Zhodnocení rizika
Rozdělení rizika
Analýza vlivu
snižování rizika
Vlastní zdroje
(rizikový fond)
Formy a způsoby
snižování rizika
Úvěr
Pojištění
3. Pojistný vztah a subjekty
Pojištění se uskutečňuje prostřednictvím pojistné smlouvy nebo na základě právního předpisu – tak vznikne
pojistný vztah. Vzniká mezi pojistiteli a pojistníky, resp. pojištěnými.
Pojistný vztah je určitá forma společenského spojení osob, podnikatelů nebo jiných subjektů a pojistitelů a má
ekonomický charakter. Pojistný vztah vede k právnímu zabezpečení pojistného plnění. Jde o vztah, který je
věcný, dá se přesně definovat a v rámci něhož existují obchodní partnerské vztahy.
Pojistné vztahy
Komerční pojišťovna
Pojistné (technické)
rezervy
Finanční podnikání
Klienti
(obyvatelstvo,
podnikatelé)
Pojistné náhrady
Finanční trh
4. Pojištění podnikatelů
Pojišťovny nabízejí a realizují množství pojištění, které je třeba třídit, rozdělovat a klasifikovat podle různých
kritérií. Klasifikace a třídění umožňují lepší orientaci v pojistných produktech, v jednotlivých typech, názory
ekonomů v teorii i hospodářské praxi na klasifikace a třídění pojištění nejsou dosud jednotné.
Současná praxe se oproti právní úpravě v občanském zákoníku spíše přiklání k dělení pojištění, které vychází
z tzv. klientského přístupu na občanská pojištění a pojištění průmyslu a podnikatelů. K tomu je také struktura
v komerčních pojišťovnách vytvářena odpovídající organizační struktura i jednotlivé obchodní sítě
zprostředkovatelů pojištění.
Teorie o klasifikaci pojištění nerozlišuje samostatně pojištění podnikatelů. Pojištění podnikatelů lze
charakterizovat jako pojištění podnikajících právnických nebo fyzických osob, kdy pojistné krytí zabezpečené
komerčními pojišťovnami je zaměřeno na všechny podnikatelské aktivity podnikatele.
Pro vymezení podnikatelských subjektů na pojistném trhu ČR zatím není jednotný názor. Některé pojišťovny
dělí podnikatele podle velikosti vlastněného majetku nebo podle velikosti obratu.
5. Charakteristika pojistných produktů pro podnikatele
Pojištění majetku a odpovědnosti za škodu podnikatele
Změnou vlastnických vztahů si noví vlastníci, zejména velké akciové společnosti, uvědomovali, že vlastnictví
184
není jen právo vlastnit, ale také povinnost řádně o majetek pečovat, a to tak, aby se zbytečně případnou škodní
událostí nezmenšoval. Ekonomická transformace proběhla také formou zmenšování, respektive dělení velkých
podniků. A právě nové, menší firmy nemajíce tak velkou ekonomickou sílu nést následky nahodilých událostí,
zvýšily svůj zájem o pojištění. Od roku 1995 však dochází k postupné stabilizaci trhu a projevuje se nyní, méně
uspokojivý aspekt, kde část firem se stává insolventních zejména z důvodu platební neschopnosti a přestává
platit pojištění a to nejen smluvní, ale i zákonné.
Z důvodu převahy nabídky nad poptávkou a větší konkurence, klesá cena pojištění. To je jistě jev příznivý pro
klienta, avšak skýtá v sobě riziko neadekvátní pojistné ochrany. Nižší pojistné také zpravidla přináší nižší
pojistné plnění.
Charakteristika pojištění podnikatelů a pojištění průmyslu
S přechodem k tržnímu hospodářství dochází souběžně k rozvoji pojistného trhu. Nejmarkantnější rozdíly vůči
ostatním druhům pojištění dosahuje a nejdynamičtěji se rozvíjí trh neživotního pojištění v oblasti průmyslových
a podnikatelských rizik. Rozlišení na pojištění podnikatelů a pojištění průmyslu se provádí většinou podle
velikosti, a to buď podle pojistné částky od 35 mil. do 50 mil. Kč se hovoří o pojištění podnikatelů. Je-li částka
vyšší (tj. nad 50 mil. Kč), mluvíme o pojištění průmyslu, nebo podle počtu zaměstnanců (více než 50).
Pojištění podnikatelů
V průběhu ekonomického vývoje v ČR v oblasti soukromého hospodaření vzniklo v posledních letech mnoho
podnikatelských subjektů. Nemálo se již brzy dostalo d finančních potíží a stalo se insolventními. Mnoho
podnikatelů se nechává pojistit na přerušení provozu, což je nový druh pojištění. Předpokladem pojištění tohoto
rizika je solidní základna údajů, která umožňuje přesný odhad rozsahu případného výpadku provozu. Právě
mladé podniky nebo podniky, které dostaly pro privatizaci novou strukturu, takovéto údaje nemají.
Pojištění průmyslu
V pojištění průmyslu platí jiná pravidla než v oblasti podnikatelů. Zde je konkurence ještě silnější, komerční
pojišťovny fungují s mezinárodní finanční účastí i zkušenostmi a tlak na ceny v důsledku různých vlivů
západních pojistných trhů je enormní.
6. Pojištění majetku
Pojištění majetku se specializuje pojišťování rizik a škod, které mohou vzniknout na majetku fyzických nebo
právnických osob. Toto pojištění se dělí na pojištění věcí (movitých a nemovitých) a na pojištění zájmů
(pohledávky, úvěry, vklady, zisky apod.)
Pojištění:
•
pro případ poškození věci živelnou událostí
•
pojištění budov
•
pojištění domácností
•
pojištění strojů a zařízení
•
pojištění pro případ poškození vodou z vodovodního zařízení
•
pojištění věci proti škodám způsobených atmosférickými srážkami
•
dopravní pojištění
•
pojištění pro případ poškozen, zničení nebo odcizení motorového vozidla
pojištění pro případ odcizení věci
•
pro případ uhynutí, nutného poražení nebo utracení hospodářského zvířete nebo pro případ trvalé ztráty
•
plemenitby (pojištění zemědělských rizik)
pojištění ztrát způsobených přerušením provozu
•
pojištění úvěrů a jiné pojistné druhy.
•
7. Pojištění odpovědnosti
Pojištění majetku za škody se vztahuje na škody způsobené pojištěným na majetku a zdraví nebo zájmech jiných
osob a organizací (třetí osoba) potřeba odpovědnostního pojištění je daná kulturním a technickým rozvojem
lidstva a jeho ekonomiky a také jeho sociálních potřeb. Pojištění zákonné zodpovědnosti odráží moderní vývoj
práva v myšlence, že každý, kdo vykonává činnost, kterou může ohrozit osobu nebo majetek třetího,
bezpodmínečně ručí za škody vzniklé touto činností.
185
Pojištění na sebe přebírá tíhu všech druhů zákonných náhrad a zbavuje pojištěného povinnosti zaplatit škody
v případě, že by pro ně v oblasti pojistné ochrany vyplynuly povinnosti náhrady škody.
Základní úlohou pojištění odpovědnosti je zabezpečit majetkové újmy poškozených občanů a organizací, kterým
byla způsobena škoda. To je hlavní důvod, proč má toto pojištění odpovědnosti za škodu velký význam
ekonomický a zvláště sociální význam.
Pojištění:
• pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem organizace
• pojištění odpovědnosti za výrobek
• pojištění odpovědnosti za škodu ze znečištění životního prostředí
• pojištění odpovědnosti za škodu na věcech převzatých, vnesených nebo odložených
• pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání
• pojištění právní pomoci (ochrany)
8. Kolektivní pojištění
Kolektivní pojištění nejčastěji sjednává zaměstnavatel (podnikatel) pro své zaměstnance jako součást sociálního
programu. Charakteristickým rysem je sjednání na základě uzavření jedné rámcové smlouvy mezi pojistníkem
(podnikatelem) a pojišťovnou. Pojišťovny obvykle nabízejí kolektivní pojištění podle požadavků klientů tzv. na
míru a jsou schopny vytvořit nejrůznější kombinace všech pojištění. Například může být jen sjednáno pojištění
smrti z jakýchkoliv příčin doplněné o pojištění trvalých následků úrazu apod.
Výhodou kolektivních pojištění je také nižší pojistné než v případě individuálních pojištění. Je to dáno zejména
úsporou nákladů vzniklých při sjednání a spravování jedné rámcové pojistné smlouvy oproti desítkám nebo
stovkám individuálních pojistných smluv.
Zaměstnavatel může při pojištění zaměstnanců zvolit diferencovaný přístup a podle důležitosti svých
zaměstnanců volit výši pojistných částek (klíčové soby podniku jsou oproti řádovým zaměstnancům pojištěny ne
velmi vysoké částky).
V zahraničí je, na rozdíl od České republiky, kolektivní pojištění velmi rozšířené. je to dáno tím, že kolektivní
pojištění nejsou dosud v ČR daňově zvýhodněna, pojistné je nutno platit z čistého zisku.
Z hlediska pojištěného zaměstnance je takové pojištění považováno za funkční požitek, který zvyšuje náklad pro
výpočet daně z příjmu.
9. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
Každý podnikatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je povinen platit pojistné za zákonné
pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Pojistné se vypočítává
ze základu pro určení výše pojistného na sociální pojištění a sazby jsou diferencovány podle vykonávané
činnosti. Výši pojistného si každá organizace (firma, podnik) vypočítává sama.
Pracovníku, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání přísluší náhrada za ztrátu na
výdělku, za ztrátu na důchodu, za bolestné a ztížené společenské uplatnění, za účelně vynaložené náklady
spojené s léčením, za věcnou škodu. V případě úmrtí vzniká právo na náklady na výživu pozůstalým a na
náklady spojené s pohřbem.
Co je předmětem pojištění?
pokud zaměstnavatel zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, je ze zákona pojištěn pro případ své
odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Zákonné pojištění
se tedy vztahuje na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet zaměstnanců, netýká se pouze
organizačních složek státu.
Jaké jsou hlavní znaky produktu?
Zákonné pojištění vzniká dnem vzniku prvního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele. Tuto skutečnost je
zaměstnavatel povinen písemně a bez zbytečného odkladu oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž
obvodu má své sídlo (trvalé bydliště), současně uvede své identifikační číslo nebo jiné označení, které je
nahrazuje (např. rodné číslo v případě, že zaměstnavatelem je soukromá, nepodnikající osoba, např. majitel vily
zaměstnává zahradníka nebo služebnou). Pojistné trvá po celou dobu existence zaměstnavatele. Pojistné si
vypočítává zaměstnavatel vynásobením příslušné sazby podle rizikové skupiny (příloha vyhlášky MF č.
125/1993 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků) a základu, který je shodný s vyměřovacím základem
pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Základem pro výpočet
pojistného je potom souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které
zaměstnavatel v tomto období zaměstnával. Nezaplatí-li zaměstnavatel pojistné řádně a včas, zvyšuje se dlužné
pojistné o 10 procent dlužné částky za každý započatý měsíc. zaplacení pojistného za celou dobu trvání pojištění
186
a správnost jeho výpočtu je zaměstnavatel povinen prokázat, jinak se má za to, že pojistné nebylo uhrazeno.
Co povinné pojištění zaměstnavateli přináší?
Zaměstnavatel má právo na to, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při
pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, a to v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle Zákoníku
práce. Může to být nejen ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, případně i po jejím skončení, ale také
náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, eventuálně i
věcná škoda, která zaměstnanci v této souvislosti vznikla. Jestliže zaměstnanec následkem pracovního úrazu
nebo nemoci z povolání zemřel, vyplácí se i náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhrada
nákladů na výživu pozůstalých a jednorázové odškodnění pozůstalých.
10. Jak na pojištění
Vedle zákonných pojištění, která vyplývají přímo ze zákona, může podnikatel uzavřít dobrovolně řadu
smluvních pojištění u komerčních pojišťoven.
Při uskutečnění nabídky pojistných produktů vybrané komerční pojišťovny konkrétnímu podnikateli zpravidla
v první fázi obchodního jednání dochází k diskusi o pojistné hodnotě pojišťované věci. Správné stanovení její
výše má za následek dostatečné plnění danému podnikateli, v případě nenadálého vzniku pojistné události. Od
výše této hodnoty se také odvíjí cena pojištění – pojistné.
V obchodním jednání subjektů pojištění existují dvě protichůdné tendence. Většina pojišťoven vedena snahou
kvalitně a dostatečně zajistit pojistné krytí klienta navrhuje zpravidla vyšší pojistné (aby bylo v případě většího
množství pojistných událostí nebo velkých škod možnost splnit své závazky vůči klientům a vyplatit
odpovídající pojistné plnění).
Naproti tomu klient, veden snahou ušetřit na pojistném usiluje o co nejnižší pojistné, ale zároveň vyžaduje
vysoké pojistné plnění.
Vzhledem k tomu, že neexistují dlouhodobější statistiky o pojistných náhradách a výšce škod v nových tržních
podmínkách na pojistném trhu České republiky, je poměrně těžké objektivně stanovit skutečné minimální
náklady na pojistná plnění v závislosti na velikosti pojistného kmene a z toho odvodit dostačující pojistné na
pokrytí určité skupiny rizik.
Proto se některé pojišťovny dopouštějí určitého jednání, které může mít v blízké budoucnosti negativní dopady
na hospodaření pojišťoven. Ve snaze získat maximálně možný podíl na pojistném trhu České republiky nabízejí
dumpingové ceny pojistného.
Komerční pojišťovny spravují většinově majetek klientů, a proto dojde-li k nedostatkům v hospodaření dané
pojišťovny, doplatí na tuto skutečnost především klient. Paradoxní se může stát situace, kdy klient v okamžiku
uzavření pojistné smlouvy „ušetřil“ řádově desítky či stovky korun, aby v případě insolventnosti komerční
pojišťovny evidentně ztratil řádově statisíce či miliony korun.
V obchodním jednání mezi komerční pojišťovnou a klientem- podnikatelem není vítězů ani poražených. Klient
by měl být spokojen s odpovídající pojistnou ochranou za přiměřenou cenu, a pojišťovna by měla být spokojena
s tím, že poskytuje kvalitní službu pojistné ochrany za odpovídající cenu pojištění.
11. Závěr
Pojišťovny nabízejí a realizují množství pojištění, které je třeba třídit, rozdělovat a klasifikovat podle různých
kritérií. Klasifikace a třídění umožňují lepší orientaci v pojistných produktech, v jednotlivých typech, názory
ekonomů v teorii i hospodářské praxi na klasifikaci a třídění pojištění nejsou dosud jednotné.
Současná praxe se oproti právní úpravy v občanském zákoníku spíše přiklání k dělení pojištění, které vychází
z tzv. klientského přístupu na občanská pojištění a pojištění průmyslu a podnikatelů. K tom je také struktura
v komerčních pojišťovnách vytvářena odpovídající organizační struktura i jednotlivé obchodní sítě
zprostředkovatelů pojištění.
Teorie o klasifikaci pojištění nerozlišuje samostatně pojištění podnikatelů. Pojištění podnikatelů lze
charakterizovat jako pojištění podnikajících právnických nebo fyzických osob, kdy pojistné krytí zabezpečené
komerčními pojišťovnami je zaměřeno na všechny podnikatelské aktivity podnikatele.
Reference
[1] ČEJKOVÁ, V. Pojištění pro podnikatele. Břeclav : 1998.
[2] ČEJKOVÁ, V. Pojistný trh. Brno : MU, 2000.
[3] DUCHÁČKOVÁ, E. Pojišťovnictví. Praha : VŠE, 1997.
187
188
VLIV ZDANĚNÍ NA P ODNIKATELSKÉ P ROSTŘEDÍ V ČR
Zdenka Váchová
Abstrakt: Práce pojednává o tom, jaký vliv mají daně a naše daňová soustava na rozhodování
podnikatelů. Soustředí se především na malé a střední podniky, které hrají pro ekonomický růst
státu důležitou roli. Pojednává o nedostatcích našeho daňového systému a o způsobech, jak mohou
dosáhnout podnikatelé co nejnižších daní (daňová optimalizace). V závěru práce jsou nastíněny
možnosti, které by mohly podnikatelskému prostředí pomoci.
Klíčová slova: zdanění, daňový výnos, daňová sazba, ekonomika, tržní ekonomika, fyzické osoby,
právnické osoby, podnikatel, daň z příjmů, daňové zatížení, daň, malé a střední podniky, daňový
systém
Daně tvoří důležitou oblast tzv. veřejných financí. S trochou nadsázky můžeme říci, že daně patří mezi dvě
základní životní jistoty. Daně a smrt – to jsou jistoty, které se dotknou každého jedince.
Ekonomická hranice zdanění je hranicí, do které může být aplikováno zdanění, aniž by došlo k újmě výkonnosti
ekonomiky.
Teoreticky je maximální hranice zdanění dána objemem hrubého domácího produktu, tedy vše, co se za dané
období vyprodukuje, je daněmi odčerpáno zpět. Tohoto stavu by mohlo být dosaženo nejenom aplikací
stoprocentních daňových sazeb, ale i zavedením pevných sazeb daní nebo dominantním postavením daní
nerespektujících příjmové poměry poplatníka. Prakticky však musí být ekonomická hranice nižší než je hrubý
domácí produkt. Důvodem je jasná existence soukromých potřeb, které musí být financovány ze soukromých
zdrojů. Mají-li se tyto soukromé požadavky profinancovat a má-li se zároveň vytvořit zájem na tvorbě důchodu,
nemůže se poplatníkům všechno jejich bohatství odčerpat. Tato zásada tedy stlačuje hranici zdanění směrem
dolů. Na druhé straně však existuje faktor, který tuto hranici tlačí směrem nahoru. Tím je existence veřejného
sektoru uspokojujícího veřejné potřeby. Problém však spočívá v tom, že veřejný sektor si na sebe sám nevydělá,
a proto se veřejnými zdroji musí stát část soukromých zdrojů násilně odňatá jejich majitelům v procesu zdanění.
Tato teorie je vyjádřena tzv. Lafferovou křivkou, která znázorňuje závislost daňového výnosu na daňové sazbě.
Při nízkých daňových sazbách daňový výnos státu roste s růstem sazby, ale od určitého bodu (tzv. Lafferův bod)
se rostoucí funkce mění v klesající. Při příliš vysokých sazbách jsou lidé odrazováni od práce, podnikatelé od
podnikání a dávají přednost spíše spotřebě a především, což je samozřejmé, zdokonalení techniky daňových
úniků. Z tohoto vyplývá pozdější pokles důchodů (příjmů) a nižší příjem z objemu vybraných daní do státní
pokladny.
Lafferova křivka
Lafferův bod
Daň
(výnos státu)
daňové sazby v %
Stát tedy může stejného daňového výnosu dosáhnout jak při vyšší daňové kvótě, tak při nižší daňové kvótě.
189
Z toho vyplývá, že primárně je ekonomická hranice zdanění předurčena poměrem soukromé a státní aktivity.
Zde tedy vzniká základní rozdíl mezi plánovitými tržními ekonomikami. V centrálně řízené ekonomice stát
rozhoduje o širokém okruhu otázek, musí proto mnoho přerozdělovat a jsou zde velké výdaje na veřejný sektor.
V tržní ekonomice je poměr soukromých aktivit výrazně vyšší, je zde tedy i výrazně nižší hranice zdanění.
Psychologická hranice zdanění
Psychologická hranice zdanění představuje jednotlivcem subjektivně určenou hranici, do které zdanění nevnímá,
popř. vnímá, aniž by došlo k negativní reakci. Je-li však tato hranice překročena, vyvolává zdanění u poplatníka
psychologicky podmíněnou reakci – daňový odpor vedoucí v konečné fázi k daňovému úniku.
Důležitý je rozdíl mezi ekonomickou a psychologickou hranicí zdanění. Zatímco ekonomická hranice je v daném
okamžiku v konkrétní zemi jen jedna, psychologických hranic zdanění je více (v podstatě co poplatník, to jiná
hranice).
Z předchozího vyplývá, že pro rozvoj a financování firem je jedním z nejpodstatnějších faktorů skutečně míra
zdanění příjmů právnických osob. V naší republice je daňová sazba pro právnické osoby 28 % .
Každý poplatník daně z příjmů se snaží minimalizovat svou daňovou povinnost, aby placená daň byla co nejnižší
a aby z účetního výsledku hospodaření zůstalo co nejvíce daňovému subjektu pro jeho další rozvoj, respektive
dividendovou politiku a výplatu podílů na zisku. Čím méně odvede soukromý podnikatel na dani z příjmů, tím
více mu z dosažených příjmů po odpočtu výdajů zůstane pro jeho osobní spotřebu a na rozvoj jeho firmy.
Hovoříme o optimalizaci daňové povinnosti, jejímž výsledkem je dosažení minimální výše placené daně
z příjmů právnických i fyzických osob.
Základní metodou daňové optimalizace je využívání možností, které ke snížení základu daně a vlastní daně dává
znění jednotlivých ustanovení zákona o daních z příjmů. Za tím účelem musí daňový subjekt důkladně znát
jednotlivá ustanovení zákona a sledovat pečlivě a soustavně jeho neustálé legislativní změny. Je logické, že tím
nejvhodnějším způsobem, jak této metody daňové optimalizace plně využít ve prospěch daňového subjektu, je
jeho soustavná a průběžná spolupráce s daňovým poradcem.
Daňových úspor lze dosáhnout:
• využíváním institutu rezerv na opravy hmotného majetku
• správným zvolením metody rovnoměrného nebo zrychleného odpisování
• správným rozvržením technického zhodnocení
• správným uplatněním finančního leasingu
• důslednou aplikací § 24 (výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů) a § 25 (výdaje,
které nelze uznat) zákona o daních z příjmů
• tvorbou opravných položek k pohledávkám
• uplatněním veškerých slev na dani z příjmů dle § 35 zákona o daních z příjmů
• využitím daňových výhod penzijního připojištění a životního pojištění na straně fyzické osoby i
zaměstnavatele, který přispívá na oba dva druhy pojištění svým zaměstnancům
• využitím institutu spolupracujících osob u fyzických osob s příjmy z podnikání a z jiné samostatné
výdělečné činnosti
• uplatněním paušálu daňových výdajů procentem z příjmů u fyzických osob s příjmy z podnikání a z jiné
samostatné výdělečné činnosti a s příjmy z pronájmu
• využitím možnosti osvobození od daně z příjmů dle § 4 zákona při dodržení časových testů
Je samozřejmé, jestliže firmy zaplatí co nejnižší daně, zůstanou jim prostředky na jejich rozvoj, tedy na rozšíření
výrobních programů, nákup nových investic, dividendovou politiku atd. Vysoké daňové zatížení funguje jako
brzda v rozvoji ekonomiky.
V České republice je daňové zatížení malých a středních firem je příliš vysoké a není snadné v této situaci
zakládání nových firem. České firmy mají jedny z nejvyšších daní ve střední a východní Evropě, platí velmi
vysoké sociální a zdravotní pojištění. Kvůli vysokým daním mohou mít firmy potíže s konkurencí.
190
Kromě vysokého daňového zatížení působí negativně na podnikatelské prostředí nedostatky daňového
systému, ke kterým patří mimo jiné:
• sazba daně u právnických osob je ve srovnání se sazbami daní v ostatních státech stále ještě velmi
vysoká, a to hlavně když připočteme sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance
• daňové zákony dostatečně nestimulují. Chyba je v tom, že pokud chceme začít podnikat, daňové zákony
nám to mnoho neulehčí. Zejména když pořizujeme nové investice. Nákupy nemůžeme uskutečnit bez
dostatečného množství finančních prostředků, bez toho, aniž by nám byly poskytnuty výhody, nebo
možnost úlevy zdanění
• zdaňování úroků z úspor
• negativní způsob aplikace DPH
• nekomerčnost, nesystémovost při zdaňování státní dotace, existují zde odlišnosti při zdaňování státní
dotace mezi fyzickými a právnickými osobami
• v zákonech se používají pojmy, které nejsou dostatečně definovány.
Daňové zákony ovšem umožňují velké množství úlev a je tedy jen na firmách, aby si zvolily vhodnou daňovou
optimalizaci a tím snížily svou daňovou povinnost. Proto je nutné, aby firmy důkladně znaly jednotlivá
ustanovení zákonů a sledovaly pečlivě a soustavně neustálé legislativní změny. Nejvhodnějším způsobem, jak
této metody daňové optimalizace plně využít ve svůj prospěch, je soustavná a průběžná spolupráce s daňovými
poradci.
Se vstupem ČR do EU probíhá reforma veřejných financí. Vláda bude v budoucnu snižovat sazby daně z příjmů
právnických osob. V platnost vešel nový zákon o DPH, který snížil základní sazbu DPH z 22 % na 19 %, čímž
se přibližuje sazbám DPH v ostatních členských státech EU. Rovněž v ostatních oblastech daní probíhá
harmonizace s právem EU.
Malé a střední podniky hrají důležitou roli i pro ekonomický růst státu. Tyto podniky zvyšují dynamiku trhu,
vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí. Mimo jiné působí jako subdodavatelé velkých firem, vytvářejí
podmínky pro vývoj a zavádění nových technologií. Tyto firmy dokáží vytvářet pracovní příležitosti za nízkých
kapitálových nákladů, rychleji se adaptují na požadavky a výkyvy trhu.
Současně se tyto podniky potýkají s celou řadou problémů. Patří k nim v první řadě vysoká míra zdanění a
problematická dostupnost úvěrů, ale také nezkušenost nebo neznalost managementu správně koncipovat byznys
plán.
Zástupci malých a středních podniků by uvítali sjednocení daně fyzických a právnických osob na 15 %. Pokud
chtějí platit daně, dostávají se do problémů. Jednotná daň by rušila umělé a zbytečné rozdíly mezi různými druhy
příjmů, které jsou zdrojem manipulací a daňových úniků. Právní řád ČR je nepřehledný, s jeho výkladem mají
problémy i mnozí právníci, natož podnikatelé. Každý student ekonomie ví, že vyspělé země zbohatly v době,
kdy měly daně poloviční oproti těm, které platíme my dnes. Mohli bychom se poučit z irského hospodářského
zázraku. Díky nízkému zdanění se Irsko stalo z relativně chudého státu konkurentem ostatních zemí v oblasti
nových pracovních příležitostí.
Také způsob financování malých a středních podniků byl dlouho omezen především na bankovní úvěry.
V poslední době se nabídka produktů rozšiřuje a firmy se teprve učí využívat nové možnosti financování svého
růstu, případně různé zdroje kombinovat. Ve využívání jim ale brání nedostatek informací. Podnikatelé namítají,
že stát preferuje a podporuje velké podniky. Podpora malých a středních podniků je minimální.
Závěr
Poučit bychom se mohli z Velké Británie, kde za posledních šest let začalo nově podnikat 1,7 milionu lidí. Právě
vznik těchto malých a středních firem je důvodem, že ekonomika v Británii pokračuje v ekonomickém růstu.
Díky těmto firmám má nyní čtvrtou nejsilnější ekonomiku na světě. Vedle jednoduchého systému vzniku
podniku celému sektoru nahrává i jednoduchý systém zdanění. Ten například podnikům umožňuje, aby svůj
hrubý zisk plně reinvestovaly a neplatily z něj daně.
Některé statistické údaje ČR a Velké Británie jsou si velmi podobné. V obou zemích pracuje v malých a
středních podnicích zhruba 60 % lidí. I systém podpor by mohl být stejný.
Abychom ale byli takto úspěšní, je nutné nadále prosazovat velkou změnu pravidel, která regulují podnikání.
Změny musí začít již od vydávání živnostenského oprávnění a registraci společností. O kvalitě rejstříkových
soudů svědčí, že jsme byli zařazeni ze 137 zkoumaných zemí na 107. místo, i za Etiopii a Mongolsko. Možností,
191
jak urychlit registraci společností, je buď stanovení jasných lhůt pro zápis a úkony, nebo připravit privatizaci
agendy rejstříkových soudů tak, aby podnikatelé nemuseli uplácet za úkon, který by měl být splněn v rozumné
lhůtě ze zákona.
I přes částečné snížení daňových sazeb se malé a střední podniky neobejdou bez dalšího snižování, přičemž toto
zatížení není reprezentováno pouze daní z příjmu, ale především odvody na zdravotním a sociálním pojištění a
různými poplatky. Daňový systém musí dlouhodobě směřovat od daní přímých k nepřímým a k celkovému
snížení daňové kvóty. Zdaňovat by se měla spotřeba, nikoliv výkon.
Po úvodní fázi reformy veřejných financí musí následovat zjednodušení a zpřehlednění daňového systému.
Běžný podnikatel nemá šanci se v něm bez pomoci odborníků vyznat. Stává se potom snadným soustem pro
finanční úřad – ten si snadněji vyřídí účty s malým podnikatelem, který se nedokáže kvalifikovaně bránit. Spleť
nepřehledných odpočitatelných položek, výjimek a kliček poškozuje podnikatele i stát. A tam, kde není vše
přehledné, nastává chaos.
Úpravy sazby daně je nutné vždy považovat za radikální zásah do struktury daňového systému. Sazba daně je
totiž nejviditelnější a ve většině případech i nejkritizovanější součástí daňového systému. Ve skutečnosti je ale
více faktorů, které ovlivňují odvedenou daň. Je otázkou, zda změna sazby daně opravdu povede k úlevě na straně
poplatníka např. tehdy, když ruku v ruce s tímto snížením dojde k rozšíření základu daně omezením daňově
uznatelných nákladů. Úspora z plánovaného poklesu daňové sazby by měla být natolik výrazná, aby poskytla
poplatníkovi dostatečné prostředky pro rozvoj podnikání.
V souvislosti se vstupem do EU podnikatele čeká nová konkurence, jazykové nároky, uplatňování evropského
práva. Na straně druhé tu však budou i nové příležitosti, přístup na nové trhy, odpadnou fyzické i byrokratické
překážky. Stát musí být nápomocen především formou poradenství a konzultací. Zejména by se měl zaměřit na
pomoc malých a středních firem při získávání finančních zdrojů z fondů EU.
Avšak největší podporou pro podnikatele by bylo vytvoření spravedlivého a rovnoprávného právního, daňového
a účetního systému, který nebude příliš zasahovat do soukromých aktivit a vytvoří prostor pro maximální
aktivitu občanů. Stát by měl podporovat zejména kultivaci podnikatelského prostředí a svobodu podnikání, která
je podmínkou prosperity demokratické společnosti.
Literatura
[1] VANČUROVÁ, A. a kol. Daňový systém 2001 ČR aneb učebnice daňového práva. Praha : VOX, 2001.
[2] DVOŘÁKOVÁ, L. a kol. Daně I, Edice "Vzdělávání účetních v ČR", Bilance, spol. s r. o., 2000.
[3] ŠAFARČÍK, J. Vliv vysokých a nízkých daní v ekonomice státu na rozvoj a financování firem. Bakalářské
práce, Kunovice : EPI, s. r. o., 2002.
[4] ZLÁMAL, O. Výzkum vlivu zdanění v ČR na ekonomiku malých a středních firem. Bakalářské práce,
Kunovice : EPI, s. r. o., 2003.
[5] HANZLÍKOVÁ, G. Vliv zdanění na ekonomiku malých a středních firem. Bakalářské práce, Kunovice : EPI,
s. r. o., 2004.
192
INTERCULTURAL DIFFERENCES B ETWEEN SLOVAK AND F OREIGN
ENTREPRENEURS
Vladimír Laššák, Jaroslav Ďaďo
Department of Management and Marketing, Faculty of Economics, University of Matej Bel, 974 00 Banská
Bystrica, Slovakia, tel. 0042148 446 2813-19 [email protected], [email protected].
Abstract:Intercultural management as one of the youngest disciplines of management starts its
development after falling down trade barriers in international trade in the last century. The
globally operating businesses are based on free goods, people, and the know-how and capital
movements where the operations of companies are developed without respecting countries or
continents borders. Studies of different culture interactions and relationship of people in
international management became highly important. This article describes cultural differences
between Slovak and mainly EU entrepreneurs in selected areas of business life as we recognise it in
our research.
Key words: Management, Intercultural management, Cultural differences,
Introduction
It is well known that ability to adapt in foreign country is in direct relations to degree of cultural knowledge of
foreigners. People feel cultural differences strongly when having a very short visit in foreign country, e.g. on
holiday or business trip, but everybody is able overcome its because both visitor and also host people tolerate
many partner’s habits and behaviour. To know smallest and the most specific differences in other country culture
is sort of spice belonging to passion of travellers. In situation of long-term working relations between employees
from different cultures ability to tolerate many habits and behaviour should not be so evident. Everyday
interaction of people, which has been breeding from its pupil age in different cultures and different value
systems, can change the workplace on fireplace with day-to-day latent conflicts.
Doing job in different cultural management is much more demanding and challenging because relations and
procedures running in “my home country” without any problems are going here by totally different way. Simply
say, my action (behaviour or requirements) is perceives and evaluates differently by my foreign partners and I
face usually unexpected response and reaction than that I had usually got in my home country business
environment. Working in multicultural environment requires integration of many elements and requirements
from foreign culture into my culture. Doing this does not mean adaptation to every rule and requirements of
other culture – because one can lose his or her identity and spontaneous in his or her behaviour. A very frequent
mistake the cultural unskilled managers have done is judging and qualifying behaviour of domestic staff or
employee according criteria which are typical for manager’s culture environment. This means that everything
what employee has done was evaluated and judged in relation to cultural criteria of manager’s country. For
example, behaviour which France people see as “no problem” (to come a little bit later, just twenty minutes, on
meeting) is for them common and “o.k.”, but for my own (e.g. Slovak) culture is hardly acceptable.
Subject and goal of research
Subject of study in this research were the most significant intercultural differences between Slovak and their
foreign colleagues in management positions operating in Slovakia. Main goal of research was to confirm cultural
differences from empirical studies in selected areas.
Objects of research were foreign managers working in Slovak companies with foreign capital and Slovak
managers working in Slovak companies with foreign capital being in working contact with foreign managers.
Average praxis of respondents was 9 years, average praxis in Slovakia 3 years. Working positions of respondents
were as follows: CEOs, Head buyer a inventory manager, IT department leader, Technician/project leader,
Project managers, Managing directors, Owners, Coach consultant, Directors of manufacturing, English teachers,
Sales managers. Sample was given by 81% men and 19% women. Respondents were from these countries:
Austria, Belgium, France, Italy, Germany, USA, Holland, New Zeeland, Hungary and Bulgaria.
193
Areas of research were as follows:
• Area A – Identification of respondent, sex, country of origin, country of headquarters, duration of
carrier in Slovakia, present working position, number of directly leading employees.
• Area B – Way of preparations before entering to Slovakia and quality of information sources about
Slovakia.
• Area C – Adaptation after arrival in Slovakia, problems, most significant cultural differences, hardly
acceptable cultural differences.
• Area D – Perception of Slovak colleagues in working relations (agreements, meetings, terms, decision
making, structure, people orientation vs. task orientation, personal vs. company goals, loyalty to boss,
etc.
• Area E – Perception of time and planning process, late coming, long term orientation, sense and
keeping of planning in company, multitasking, etc.
• Area F – Perception of thinking and creativity, type of preferred thinking, creativity, creativity and
problem solving.
• Area G – Perception of communication and relation, precision of speech, orientation on facts,
openness, way of solving conflict, priority and ability to separate private and working life.
1. Foreign manager comes to Slovakia
If somebody from abroad comes to visit Slovakia he or her probably hear that Slovakia is a country in Central
Europe and Slovak people are in principle same as EU people without any serious differences. “Well, then I
shouldn’t be afraid of being there and my adaptation will be without problem”, thing people. This truth is only
relative, until we compare mentality and behaviour of Slovak people to the other West Europe nations. So, this
good advice can be also wrongful and having it results that foreigner will not be sensitive enough to situation in
new environment. He or her probably forgets that “don’t be different” cannot mean to have similar attitudes and
to be sovereign in every situation. Foreign entrepreneurs having analysed current daily situations from Slovak
environment according their cultural criteria are not able interpreted it correctly because naturally using of
different decoding system of this event. Typical difficulties after arrival in Slovakia mentioned by respondents
were:
• Language barrier in communication with Slovak people (inability of Slovak to communicate in English)
• Difficulties with administration at local Police department and obtaining working permission
• Different working culture and temperament of Slovak people
• Inadequate services for everyday life
• Problem to find exact expectation of employees
• Problem to start communication and build relation with Slovak people
2. Adaptation after arrival in Slovakia and differences in everyday life
There are many cultural differences concerning everyday life situation of average EU citizen and Slovak. We
concern in our research only to some of them. Table below shows some examples of cultural differences in
everyday life between French and Slovak.
194
Table 1 - Some examples of cultural differences in everyday life between French and Slovak
in France
Greetings
Greeting in France “Hello, how are you?” has a
function to get first contact with others. French people
don’t expect real answer. The obvious answer to this
greeting is “Hello, I´ m well thank you.”
Perception of time and meeting time
To be late for fifteen or twenty minutes is very
common. Everybody tolerate this. When being inviting
to family lunch or dinner it is even expected to be a
little bit late. Meetings are often set to late evening
hours e.g. 19:00 but not in the lunch time 12:00- 14:00
Meal
The meal consists from starters, main meal, cake or
cheese. The bottle with water is always on the table.
Frenchmen are happy in situation spending with others
sitting around the table. Conversation topic concern
usually gastronomy (food, vine).
Working hours
Employee works for that he wants to live. France as the
only the one country in EU has 35 hours-working time.
In other countries it is 40 or 48 hours.
Acceptance of foreigners in family
It differ according time of arrive. The meal is offered
only when coming in time of lunch or dinner.
Otherwise are offered some soft drinks or coffee.
Body contact
When meeting friends they often symbolically touch
each other on face.
in Slovakia
Greetings
Greeting in Slovakia has different meaning. First contact should
be an opportunity to say something about myself and share real
personal information. The answer is very often like “My children
are ill again” or “My car battery is go wrong this morning
because tough winter, etc.”
Perception of time and meeting time
The agreed meeting time is expected to keep and this is also
expected in private and business situations. Meetings are arranged
usually before or after lunchtime, e.g. 13:00 or early in morning
(7:30) exceptional in the late evening. Meetings in the evening
could be seen as intervention into private live.
Meal
The lunch starts with soup in every season of year. Drinks are
offered after the meal. Time spend by eating is much shorter. The
food is very often much important then conversation. Discussion
became much more intensive after having lunch or dinner.
Working hours
For middle or lower social classes – to have a job is necessary for
survival. To have two or more jobs is quite common (in spite of
18% of average unemployment rate).
Acceptance of foreigners in family
It does not matter on the time when visitor comes. Always are
offered meals and drinks (including spirits). Welcoming a visitor
starts with meal offer. The offered meal is a symbol of hospitality.
Body contact
Slovaks touch others when shaking hands, touching arm or
shoulder of visitor as a symbol of friendship but can be seen as too
tight.
3. Working environment differences
To be able understand different business culture situations it is necessary to study misunderstandings and
conflicts because through them we can easily understand to motives which lead to this accidents. The conflict,
open or close, extrinsic or intrinsic is a part of everyday working live. People do not feel good in conflict
situations and for that they try to keep out of them. By doing this they try to create friendly working
environment. But essential part when managing personal conflict is respect to other side or partner. Generally
say, we cannot be successful in global business without respect differences in multicultural environment. This
means to respect different style of life, thinking and different habits, behaviour, procedures and decisions made
in business situations.
In trade the better understanding of partner and colleagues enable create positive and effective working
environment. For being successful in negotiations it isn’t just enough to present professional competence and
sense for negotiations. The co-operation, listening, understanding and knowing habits of others is essential.
How Slovak say their opinion
4
3,5
3
2,5
Frequency 2
1,5
1
0,5
0
1
2
1=Directly, clear, short
3
4
5
6
7
7=In pictures, multiplay-valued, in allusion
Graph 1 - Way how Slovak employees say their opinion in discussion
195
As it is shown in graph above we asked foreign managers on way how Slovak employees say their opinion in
discussion. Result from this question is that Slovak employees are unwilling to say directly what they really
think. Typical is to give answer very widely, use pictures and metaphors and give multiply-valued answer. This
type of cultural difference seems to be a problem for foreign mangers because of their expectation to obtain
direct, clean and short answer.
Authority of employees in Slovak companies is given
5
4,5
4
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
1
2
3
4
5
1=Higher position in organisation hierarchy
6
7
7=Potential, skills, results
Graph 2 - Authority of employees in Slovak companies
We believe in very tight relations between ability of Slovak to say directly and clearly their opinion and
mechanism of power in organisation. As it is shown in graph number 2 authorities in Slovak companies are
mostly based on higher position of men in organisational hierarchy. Loyalty to boss is very high and people have
tendency to respect authority and in lower level colleagues with high potential, skills and result makers.
How Slovak keep verbally given promises
7
6
5
4
Frequency
3
2
1
0
1
2
3
1=Strongly agree
4
5
5=Strongly disagree
Graph 3 – How Slovak keep verbally given promises
As a huge problem for many foreigners in our research were keeping and fulfilling verbal agreements given by
Slovak. Agreement is perceive as guideline but not exact setting. Also terms are most often only symbolic part of
any plan. Be able to handle this problem it is necessary to practise written agreement also in small cases or to
manage people very carefully and lead them very tight with high level of control and checking.
196
Avoidance of uncertain and unpredictable situations
12
10
8
Frequency 6
4
2
0
1
2
3
1=Strongly agree
4
5
5=Strongly disagree
Graph 4 – Avoidance of uncertain and unpredictable situations
As a result of research is finding that Slovak employees have a tendency to avoid uncertain and unpredictable
situation (see Graph 4). Many interviewed foreign managers reflected that Slovaks were unwilling to take risk to
their decision. Certain tendency to avoidance of risk is normal and necessary, but Austrian and German
managers reflected that this tendency of Slovak is very strong. We think that reason for that could be that in
previous times and also in school system people was not learned to take decision quickly and under pressure of
missing information.
We asked foreign managers for three the most important cultural differences. The list below shows the most
frequently obtained answers to this topic:
• Unwillingness to take responsibility, initiative and risk by Slovak employees
• Slovak people do not say directly what they really think and are not open in communication
• Sense for family is very important for Slovak people especially in situation of overtime
• Slovak people trust to foreigner if he or she is a part of team without any other questioning and
investigation
• Slovak people speak a lot, but never directly answer the question what was given
• Slovak people have very low self-confidence
Typical and the most frequent answers for very hard acceptable cultural differences were as follows:
• Using prevarication and deceitfulness in direct communication
• Slovak managers are not trained to make decisions and have tendency to postpone decision
• Passive resistance – Slovak people do not agree, but they appear that agree with opinion of foreign
manager
• Unreliability of promises what were given only verbally
• Inability to give simple answer to simple question
Next tables give brief overview of typical cultural differences found in business life of Slovak and foreign
managers.
197
Table 2 Cultural differences in trade situations and business life
Typical in West EU countries
Typical in Slovakia
Agreement
After signing agreement obligatory fulfilment is
expected. Each side is obliged to fulfil what was
promised.
Terms
Terms are firm and obligatory set and are very important.
Planning
Planning is done systematic step by step in each level of
management.
Organisation of meetings
Seeming meeting a little bit jamming maybe chaotic
doesn’t affect opinion about partner. In spite of the fact
that program of meeting is structured it is let free for
everybody to keep it.
Legislation and relations
To fulfil goals and done results have higher importance
than good relations between partners. Laws win and are
above personal interest of people.
Negotiation process
Partners may be seen as jumping from one topic to
another and talking around using nice words. Negotiation
is opportunity to exchange opinions and there is no
problem to change topic of conversation, to interrupt of
partner - “France negotiations”.
Decision making
The decision making is made after analysis and checking
all information and knowing all possible circumstances.
Agreement
After signing agreement obligatory fulfilment is expected but
not always entirely. Agreement is perceive as guideline but not
exact setting.
Terms
Terms are symbolic part of any plan.
Planning
Planning is also done, but people do not take real care when
plan. Planning is very often just symbolic part of management.
Organisation of meetings
The way the meeting is organised can reflect how the company
done its job in organisation of things. It is expected to strictly
respect agreed program of meeting.
Way of thinking
Strong sense for synthesis. Short and long term
anticipation makes no problem.
Creativity
Creativity is developed from pupil age at basic schools
and has its own tradition. Schools are oriented to
delivering know-how (knowledge, skills and attitude).
Respecting rules
French people are rebels. They struggle for changing
laws (strikes, manifestations, etc.) Customers of services
are very often hostages.
Relations to boss
Employees use to say very open what they think about
their boss.
Legislation and relations
Very good relationships between partners are much more
important than premeditate strategy of negotiation. Personal
relations are much more important that legislation or rules.
Negotiation process
Negotiation process should be different. Partners can jump
from one topic to another without sense. Skilled businessman is
usually very structured and goal oriented in the negotiation.
Decision making
The decision making is intuitive in many cases. It is quite
common don’t have analysis and precise information especially
about markets.
Way of thinking
People think more analytically than synthetically. Difficulties
are in general imagination (concept view) and short or long
term anticipations.
Creativity
People are very creative what can be seen in many private
situations, not in jobs, or in parallel economy. Schools are
oriented to delivering of accumulated knowledge. Expected is
exact reproduction of teacher words or book text.
Respecting rules
Slovak people don’t try change bad laws, they try go out of
them. In evading the law and agreed rules creativity of Slovak
people is without borders.
Relations to boss
Before velvet revolution 1989 employees was afraid to say own
opinion. They obey bosses. After 1989 there is still distress.
Managers are not able accept employees opinions and they are
not able utilise employees skills and competencies.
Conclusion
The goal of the topic was description of selected cultural differences between Slovak and mainly west EU
business partners in common business and working situations. We have studied main historical, political, social,
cultural, economical, etc. reasons to understand factors and forces, which formed certain typical business culture.
We provided comparison of behaviour, habits and attitudes of managers in both countries. The most significant
conclusions of cultural differences between Slovak and other countries managers were as follows:
• Inability to speak by foreign languages, e.g. English, is the most frequently named problem by foreign
managers after their arrival in Slovakia.
• Slovak people are not able to be open in communication with people from different culture in working
relations.
• Slovak people do not say what they really think – falseness and have two faces are visible. Average
Slovak manager do not expect “to have opinion” from his/her subordinate.
• Decision making is slow and Slovak people are unwilling to take decision and take risk – this fact is
given by upbringing and also supported by education system and business culture in previous
communist regime.
198
We believe that studying and thinking about this problems can lead to better knowing and understanding of
cultural differences and improving relations in live and business of both countries. These types of researches
have huge potential for next investigation because of many new entering of foreign companies in Slovakia in
present time. A lot of foreign respondents show their interest for results from this research and we think they
really go through problems described above. From the methodology point of view it is necessary to realise
qualitative and quantitative research together to be able correct finding from interviews and questioners. General
recommendation from this research can be describe as follows:
• For being successful in multicultural business it is necessary to be open, perceive and tolerant to the
other country culture.
• When need to acquire and involve foreign partners to successful co-operation it is necessary to
understand which differences are significant in each culture and how can be interpreted by both.
• Features significantly different from cultural the point of view (strategic or managerial issues) can be on
the other side surprisingly reasons for co-operation in business situations (business issues) because
looking for new stimulus.
Bibliography
[1] NOVÝ, I.; SCHROLL-MACHL, S. Interkulturní komunikace v řízení a podnikání. Praha : Management
Press. 2. vydání, 2001. ISBN: 80-7261-042-2.
[2] NOVÝ, I. a kol. Interkulturální management. Lidé, kultura a management. Praha : Grada, 1996. ISBN: 807169-260-3.
[3] SVÉTLÍK, J. Marketing pro evropský trh. Praha : Grada Publishing, ISBN: 80-247-0422-6.
[4] CHORVÁT, J.; TEREMOVÁ, M. English-Slovak Dictionary of Tourism. Banská Bystrica : Ekonomická
fakulta, UMB. ISBN: 80-8083-008-8
[5] MIKOVÁ, K. Interkulturelle Kommunikation Update. In: The Future of Higher Education in the Enlarged
Europe. Budapest : Maďarsko: Faculty of Commerce, Catering and Tourism, 3. 11. 2004.
[6] MEŠKOVÁ, Ľ. Different Approaches of Slovak and French Managers in Cross-cultural Communication in
Tourism. In: The Future of Higher Education in the Enlarged Europe. Budapest : Maďarsko: Faculty of
Commerce, Catering and Tourism, 3. 11. 2004.
[7] OLEJÁROVÁ, M. Interkultúrna komunikácia v príprave manažérov cestovného ruchu v nemeckom jazyku.
Acta oeconomica N°17: Ekonomická fakulta UMB Banská Bystrica : 2004. s. 169 – 171. ISBN 80-8055989-1.
199
200
C ONTEMPORARY MARKETING TRENDS IN USING INTEGRATED MARKETING
COMMUNICATION
Milan Jedlička
Univerzita Sv. Cyrila a Metoda, Herdovo námestie č. 2, 917 00 Trnava
Abstract: Marketing and its position in contemporary market economics – theoretical starting
points for marketing application – contemporary tendencies in market management – main failures
in marketing application – six decisive steps to increase the efficiency of marketing application –
building of integrated marketing communication – ultimate levels of integrated marketing
communication – design of the integrated marketing communication system
Introduction
Nowadays marketing plays more important role in management mainly in market developed economics. Also
those countries, which build market economics, have to respect this fact. Every company has to have functional
marketing system which is capable to respond to very flexible and dynamic market development.
Typical Characteristics of Marketing Managed Market
The exploitation of marketing in industrial practice has to have the systemic fundamentals in theoretical aspect.
The expression of systemic fundamentals particularly depends on these decisive premises:
• mutual synergy of analytic and synthetic actions,
• continual and consecutive execution of marketing actions,
• mutual synergy among several managing elements as a part of marketing management,
• creating various decisive variants which will dynamically respond to changing market situation,
• providing feedback among plans and final evaluations of marketing activities to possible exploitation of
experience and knowledge at further strategic decision making.
The contemporary tendencies in marketing particularly bound up with these facts in worldwide development
aspect:
•
the increase of competition at adult industrial markets,
•
the increase of requirements in all areas of production and trade,
•
the increase of technological level and thereby the product manufacturing in single commodities,
•
branching out the supply not only by new material products but especially by services,
•
gradual territorial development and branching out the world-wide market,
•
forming the new types of managers, which have more complex training and approaches to customer,
•
using the new theoretical and practical knowledge and skills,
•
huge development of informatics and following increasing of communication quantity and quality,
•
growth of purchasing power almost all around the world etc.
•
Among the ultimate failures in concrete conditions of the company praxis particularly belong these:
•
the necessity of special training of managers is understood almost by everyone, but it is necessary to
train another ones and not yourself,
•
new organizational and decision approaches are accepted by everyone, but almost nobody uses them
•
in many companies the board "commercial or sale department" was repainted on marketing department
and that was the end,
•
intro-preparation of training course the most frequents requirement was following: "teach us do
marketing in one day", so as soon and cheap as possible.
•
minimal will to change the well-running procedures, to think strategic and long-time, to awake the need
of all company departments co-operation etc.
201
Designed Solutions
The new trends, which would have come on after overcoming the present failures, can be summarised into five
following suppositions:
• mutual synergy of analytic and synthetic actions,
• mutual synergy among several managing elements as a part of marketing management,
• continuity, flexibility and dynamics of the marketing actions execution ,
• creating various decisive variants which will dynamically react on changing market situation,
• providing feedback among plans and final evaluations of marketing activities to possible exploitation of
experience and knowledge at further strategic decision making.
1. Supposition, which is associated with the synergy of analytic and synthetic activities, aims the consistent
systemic connection of market research, its segmentation on decisive parts, and creating the marketing
strategies following the specific requirements of its participants.
2. In advanced companies marketing isn't already only an individual activity, but it is collective concept of
marketing management. The harmony among several managing elements, that means methods, instruments,
facilities and forms, which are used for reaching the market effects, is inevitable. This supposition is
straight linked up to the previous one and it elaborates and deepens this one moreover.
3. Continuity, flexibility and dynamics of the marketing actions execution also belongs to systemic
suppositions. Market, its elements and relations among them are still complicated and they have mainly
subjective and stochastic character. Therefore, if we want to reach large a telling ability of the information
about market, we must recognise the market longer, watch its development and we must consequently
recognise the mutual relations among various market subjects and objects. To eternally changing conditions
it is necessary to respond flexible following the supply-demand motion and dynamically use various
marketing instruments.
4. There must be the ambition to enforce strategic decision-making, but it is necessary to reflect, that in this
case it is typical to decide with risk and in vagueness. Such reality requires the creating of several decisionmaking variants for different situations of the market surround.
5. The feedback as a systemic condition results in comparison of plans and results and it gives manager the
real vision about the true state of the enterprise activities. It is mutually necessary to connect and
synchronise rather regulation arrangements at the operative level and rather inspection mechanisms at the
strategic level.
6. The base of every entrepreneur activity, as every social activity, is communication. Also in the marketing
management the base is marketing communication and its penetration into all company communication
activities with the aim to reach the synergy of this communication.
Integrated Marketing Communication
The important activity of significant companies is especially marketing communication which is now designed
as the integrated marketing communication system. As this fact and this trend are very important, they will be
focused in the next lines.
Practical application of the integrated marketing communication in the marketing management has to become
the priority for every progressive expanding company. This statement is supported by these facts:
Every company, which tries to do business, should take into account the fact that “domestic market” has
significantly expanded to the whole Europe space;
In most cases, it is even the world market in spite of some difficulties what increases the competition and
requires the new management approaches;
The information society is real, therefore the quality marketing information are necessary;
The customer becomes more considerable and more demanding partner and the company should be able to know
not only his thinking and visions but also to respect them, etc.
The integrated marketing communication (IMC) represents the optimal and systemic management of particular
communication links between the internal and external company environment, where the aim is to achieve the
expected synergic market effect.
The company synergic market effect, using and applying the IMC, should consist at least from two important
supporting goals:
The first one concerns the communication efficiency of the complete communication system in the company on
strategic, tactical and operative level;
The second one concerns the economic efficiency of the company as the result of IMC application.
202
Figure 1: The eight levels IMC model
The presented model of particular IMC system consists of eight levels:
1. Utility level;
2. Product level;
3. Serduct level;
4. Goods level;
5. Supply level;
6. Company level;
7. Market level;
8. Social level;
The typical tendency, in present marketing practice, is the transition from too narrow and production understood
product quality to the complex quality of the goods or supply of the particular company. Sophisticated goods,
mainly with the higher fraction of services, becomes the basic business unit of the market transaction.
This trend is also evident from the practice with the marketing mix application as very important and the most
used tool of marketing management. Product is considered as “the basic market stabilizer”, besides the customer
and entrepreneur, because the market cannot exist without them. In the hierarchy of the particular IMC levels
development, “the product soul” is hidden, which continually transforms from the basic benefit (Bb) to complex
company supply, etc.
That is the reason why the product is not a part of the company supporting activities within marketing mix
(Mm). These activities (tools) are only its supporting supplements. This fact represents the Figure 2.
203
Figure 2: Market stabilizers and supporting activities
The core deals with market stabilizers that means customer (C), entrepreneur (E) and goods (G), and the
necessary communication among them. The development from product to serduct (product plus services) is
provided by “firm fix” (Ff) as the tools combination on the second and third level in IMC model (see Figure 1).
The development towards the goods is provided by supporting activities – promotion, price, distribution, place,
etc.
Conclusion
Marketing and its orientation and application must become not only the immanent part of company management,
but particularly leading process function.
We can not only discuss the problem of marketing, accept it on a formal way and reduce it for example to the
problem of advertising or creating of image.
At pragmatic economic level marketing has to direct from creating outlays to creating market effects connected
with the adequate profit.
Literature
[1] JEDLIČKA, M. Marketingový systém riadenia. Trnava : MEDA, 1996.
[2] JEDLIČKA, M. Marketingová stratégia podniku. Trnava : MAGNA, 1998.
[3] JEDLIČKA, M. Propagačná komunikácia podniku. Trnava : MAGNA, 2000.
204
PODPORA VLÁDY ČR V ČINNOSTI MSP
Ondřej Kunčický
Závodní 2427, 735 06 Karviná – Nové Město, mob.tel.: +420 604 539 400
Abstrakt: Tato práce je zaměřena na problematiku podpory vlády ČR v činnosti malých a středních
podniků. Jaké využívá prostředky jak ze státních zdrojů tak z fondů EU.
Klíčová slova: malé a střední podniky,přímé formy podpory, nepřímé formy podpory,
Úvod
Malé a střední podniky (MSP – podnikající právnické a fyzické osoby) jsou významnou součástí ekonomiky
České republiky. Podněcují konkurenční dynamiku ekonomiky a přímo či nepřímo působí na velké podniky,
zejména v oblasti zvyšování efektivnosti a inovací. Evropská unie považuje tento sektor za páteř evropské
ekonomiky a hybnou sílu inovací, zaměstnanosti a sociální integrace.
Podpora malých a středních podnikatelů je upravena zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního
podnikání. Tento zákon zabezpečuje zejména sjednocení definice MSP s definicí Evropské unie pro tento sektor
a harmonizaci s dalšími platnými právními předpisy.
MSP jsou na změny v podnikatelském prostředí ze všech podnikatelských subjektů nejcitlivější. Jako první se
jich dotkne zatížení nadměrnou byrokracií, jako prvním se jim bude lépe dařit, pokud dojde k omezení
administrativní zátěže a překážek v podnikání.
MSP hrají rozhodující úlohu při vytváření nových pracovních příležitostí a všeobecně působí jako faktor sociální
stability a ekonomického rozvoje. Jejich rozvoj však může být limitován objektivně existujícími tendencemi v
působení trhu. Častěji než velké podniky se setkávají s potížemi při financování své běžné činnosti, zejména
rozvojových záměrů, vzhledem k obavám ze zvýšeného rizika investování do těchto podniků a k omezeným
možnostem zajištění úvěrů. Rovněž přístup MSP k informacím, zejména informacím o nových
technologiích, potenciálních trzích a změnách v legislativě je obtížnější.
Na zvyšování rozvoje sektoru MSP a konkurenceschopnosti se budou podílet přímé a nepřímé formy podpory.
Přímé formy podpory
K zajištění přímých podpor budou preferovány nástroje zabezpečující přístup ke kapitálu, využívající zejména
principu plné nebo částečné návratnosti a principu rozložení rizika, před nástroji snižujícími pouze finanční
zatížení. Finanční prostředky státního rozpočtu na podporu podnikání budou vycházet ze střednědobého
rozpočtového výhledu a ze strukturálních fondů EU.
Hlavními nástroji podpory MSP budou cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěry, úvěry se sníženou
úrokovou sazbou, dotace a finanční příspěvky.
Zvláštní důraz bude kladen na podpory vstupu do podnikání, na podpory posilující kapitál MSP a kombinaci
prostředků veřejných rozpočtů a prostředků finančního trhu při poskytování podpor.
Rozvíjena bude programová podpora pro projekty realizované podnikatelskými sdruženími přispívajícími k
vytváření a rozvoji sítí MSP.
Specifickou formou usnadňování přístupu ke kapitálu zůstane podpora zakládání a rozvoje průmyslových zón,
kde bude důraz přenesen na aktivity krajů a regionů v návaznosti na lokální potřeby.
Významným zdrojem podpory MSP budou prostředky plynoucí ze strukturálních fondů EU. Dotační prostředky
budou čerpány buď v zálohových platbách v průběhu řešení projektu, nebo najednou až po dokončení řešení
projektu. Počítá se s jistou časovou prodlevou v toku finančních prostředků, ve které bude muset podnikatel
vydat na realizaci projektu svoje vlastní zdroje. A právě tehdy budou využity potřebné zdroje komerčních bank.
205
Systém přímých finančních podpor využívaných malými a středními podnikateli bude od roku 2005 tvořen :
Programy podpory s využitím prostředků strukturálních fondů EU
Podpora bude poskytována v rámci operačních programů, především z Operačního programu průmysl a
podnikání 2004-2006, ze Společného regionálního operačního programu, dále z Operačního programu
Infrastruktura, Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a operačního programu Rozvoj venkova a
multifunkčního zemědělství. Na úrovni regionů NUTS III bude podpora poskytována v rámci Jednotného
programového dokumentu hl. m. Prahy.
Finance plynoucí ze strukturálních fondů Evropské unie budou iniciovat další finanční zdroje z veřejného a
soukromého sektoru (tzv. multiplikační efekt). Toto hledisko bude použito jako jedno z hodnotících kritérií při
posuzování efektivity čerpaných zdrojů.
Programy podpory z prostředků státního rozpočtu
Programy podpory z prostředků státního rozpočtu realizované v souladu se střednědobým rozpočtovým
výhledem. Tato podpora bude řešena návrhem programů MSP ZÁRUKA, TRH, DESIGN, PORADENSTVÍ a
MARKETING na období 2005 – 2010. Tyto programy zlepšující přístup k finančním zdrojům a odborným
službám, budou předloženy vládě ČR, podle zákona č. 47/2002 Sb., ke schválení IV. čtvrtletí 2004. Dále budou
dále podporovány projekty MSP v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje. v rámci programů zaměřených do
této oblasti a financovaných ze státního rozpočtu.
Pro zlepšení informovanosti podnikatelských subjektů je zřizována síť informačních míst pro podnikatele s cílem
vytvořit centrálně řízenou, jasně definovanou síť informačních míst v rámci regionální a oborové struktury
Hospodářské komory ČR, která bude schopna poskytovat aktuální a žádané informace pro MSP přímo nebo po
definování problému odkazem na specializovanou firmu či příslušnou instituci. Výsledkem bude zintenzivnění
a zkvalitnění každodenní obousměrné komunikace mezi veřejnou správou a podnikateli a současně i zajištění co
nejvyšší informovanosti podnikatelů o systémech a nástrojích podpor podnikání jak v ČR, tak i EU včetně
možných problémů spojených se vstupem ČR do EU v oblasti podnikání.
Programy podpory České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti
Specifickými službami a produkty pro MSP nabízenými Českou exportní bankou (ČEB) a Exportní garanční a
pojišťovací společností (EGAP), které doplňují vhodně paletu středně a dlouhodobého financování o služby
poskytované vývozcům. ČEB a EGAP jsou součástí systému státní proexportní politiky. Specifickým
produktem, připravovaným pro MSP ČEB ve spolupráci s EGAP aägenturou CzechTrade, je projekt Prospekce
trhu. Jeho cílem bude poskytnout dodatečné úvěrové prostředky na průzkum trhu spojený s¨marketingovou
strategií pro získání nových trhů nebo rozšíření odbytu na trzích stávajících.
Programy komerčních bank
Většina komerčních bank připravuje a již nyní částečně nabízí možnost výhodného financování MSP. Mezi
existující produkty komerčních bank patří výhodně úročené úvěry a úvěry s garancí nízkého úroku. Do budoucna
bude nutné sledovat vývoj v této oblasti a flexibilně reagovat na změny, které nastanou. Podmínkou pro zajištění
flexibility v této oblasti je informovanost komerčních bank o probíhajících a připravovaných programech
podpory. Jedině tak budou banky připraveny nabídnout vhodný způsob překlenovacího financování v mezidobí
od zahájení projektu do poskytnutí finanční pomoci.
Nabídky investičního a provozního kapitálu pro financování MSP ze strany bank i dalších poskytovatelů budou
dále podporovány formou záruk a refinančních úvěrů s cílem zvýšit jejich intenzitu, a to zejména v případech
umožňujících využívat prostředky strukturálních fondů, zvyšujících zaměstnanost, zvyšujících exportní
schopnost ekonomiky a její zapojení do mezinárodní výrobní a obchodní spolupráce a posilujících realizaci
inovací výrobků, technologií a služeb.
Financováním projektů s dynamickým růstem, které bude řešeno i investicemi do vlastního jmění podniků
formou rizikového kapitálu.
206
Nepřímé formy podpory
V systému nepřímých podpor zaměřených na MSP se navrhuje:
1. Pokračovat v postupném snižování daní z příjmů právnických osob v souladu se zákony č. 438/2003 Sb.,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů, a některé další
zákony,kterým bylo schváleno postupné snížení daně z příjmů právnických osos až na 24 % v roce 2006 s
cílem zvýšit ekonomický růst a počet pracovních míst.
2. Postupné sbližování snížené a základní sazby daně z přidané hodnoty v souladu s reformou veřejných
financí.
3. Opatření pro zlepšení procesního postavení daňového subjektu zajistit podrobným propracováním
procesního předpisu a zejména rozvíjet editační povinnost správců daně ve vybraných oblastech.
Minimalizovat přijímání podzákonných norem, které se často uplatňuje formou vydávání vyhlášek a
metodických pokynů k výkladu a provádění zákonů, a důsledně tak respektovat zásadu právního státu, že
povinnosti lze ukládat pouze zákonem.
4. Zjednodušit administrativu spojenou s účetnictvím, výkaznictvím, daňovou agendou a statistiku pro MSP,
zjednodušit zápis do obchodního rejstříku, zlepšit situaci v zápisech změn, přijmout jediný kodex
soukromého práva se zvláštní úpravou pro obchodně – právní vztahy pouze v oblastech, kde je to
bezpodmínečně nutné, v rámci práva respektovat specifické znaky družstva, přípravou nového návrhu
zákoníku práce odstranit mezery, které vznikly v důsledku četných novelizací současné úpravy, odstranit
roztříštěnost a nepropojenost jednotlivých kontrolních úřadů.
5. Posílení programů na podporu nových exportérů a vstupu těchto podniků na nové trhy, poskytování
asistenčních služeb v zahraničních kancelářích, aktivní vyhledávání a předávání obchodních příležitostí.
Posílení ochrany domácího trhu před nekalými dovozy a mimocelními dovozy.
6. Rozvoj kvalifikací na trhu práce s důrazem na programy celoživotního vzdělávání.
7. Rozvoj trhu nemovitostí pro podnikání.
8. Rozvoj kvalitních expertních poradenských služeb pro podnikatele.
9. Z výdajů státního rozpočtu postupně posilovat zdroj financování záruk a„měkkých“ úvěrů poskytovaných
Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.
10. Realizovat projekt společné datové základny o sektoru MSP využívaný státní správou a bankami,
usnadňující cílené zaměření podpory MSP a vyhodnocování její účinnosti a poskytující informace o trhu
MSP pro účely jejich úvěrování.
11. Zapojení sektoru MSP do systému partnerství veřejného a soukromého sektoru – tzv. Public Private
Partnership.
Literatura
[1] použito z materiálů ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz
207
208
AKO V STÚPIŤ NA ZAHRANIČNÝ TRH
Jana Hlaváčová
Žilinská univerzita, Fakulta riadenia a informatiky, katedra manažérskych teórií
Univerzitná 1, 010 26 Žilina, Tel.: +421 41 513 44 52
Abstract: Each culture is different. If a trader or a company wants to export, it has to understand
people’s mentality to whom it wants to sell. Paper also contains some examples of cultural
differences.
Kľúčové slová: Medzinárodný marketing, kultúra, odlišnosti, zahraničný trh
Úvod
Jemný hodváb poznala Európa oddávna. Vedela, že pochádza z Ďalekého východu, ale nikto ho nevidel a
nevedel opísať. Európania vedeli, že vzácna látka sa dopravuje Hodvábnou cestou, ale ich vedomosti o Východe
sa tým končili. Prvý Európan, ktorý cestu prešiel a pobudol v ďalekej exotickej krajine 17 rokov, bol Benátčan
Marco Polo. V svojej knihe ukázal Európe, že aj iné krajiny majú vysokú kultúru, dejiny a tradície, čo pyšní
Európania neradi prijímali a dokonca veľká časť, aj z vysokej cirkevnej hierarchie, odmietala. Vďaka nemu sme
sa dozvedeli, že nie všetci na svete žijú a myslia rovnako ako my tu v Európe. Bol obchodník a pomaly sa učil,
ako obchodovať s ľuďmi z rôznych kultúr. Vedel, že ak chce predať, musí sa im prispôsobiť.
Trochu z teórie
Medzinárodný marketing je súbor aktivít riadených organizáciou s cieľom preniknúť, rozvíjať a spraviť
ziskovými svoje zahraničné obchody. Tieto aktivity jej musia umožniť optimalizáciu využívania svojich zdrojov
a zaistiť jej dlhodobú konkurenčnú výhodu na zahraničných trhoch.
Medzinárodný marketing je totožný s domácim marketingom vo svojich princípoch rovnako ako vo väčšine
otázok a rozhodnutí, ktoré podnecuje. Napriek tomu je zavedenie marketingových princípov a rozhodnutí do
praxe v medzinárodnom ponímaní oveľa zložitejšie, najmä kvôli narastajúcej rôznorodosti medzinárodného
prostredia.
Organizácia sa na medzinárodných trhoch musí podriadiť o mnoho viac nátlakom ako na svojom domácom trhu
napriek tomu, že tieto sú úzko previazané. Musí riadiť a integrovať do svojho marketingového plánovania
špecifiká zahraničných trhov na kultúrnej (jazyk, životný štýl, spotrebné návyky...), politickej a právnej,
ekonomickej (príjmy, výmenný kurz, inflácia...) úrovni, v oblasti distribučnej a komunikačnej infraštruktúry,
nákupných zvyklostí. Rôznorodosť medzinárodného prostredia núti organizáciu, aby sa zaujímala o každý jeden
trh zvlášť. Z tohto dôvodu je neprípustné myslieť si, že nový zahraničný trh je podobný domácemu trhu a že
stačí identifikovať rozdiely medzi týmito trhmi, aby sa mu mohla organizácia následne prispôsobiť. Postup
spočíva skôr v predložení ako základnej požiadavky, že všetko medzi trhmi je rôzne a následne postupne
identifikovať spoločné prvky na oboch trhoch.
Medzinárodný marketing musí byť vedený manažérmi citlivejšími na sociokultúrne odlišnosti a schopných
vybrať rôzne techniky a nástroje, vhodné vzhľadom zvláštnostiam zahraničných trhov.
Pre uvedenie marketingovej politiky do praxe musí organizácia zabezpečiť naplnenie niekoľkých následne
opísaných úloh :
• Analýza vývozného potenciálu. Organizácia musí identifikovať svoje silné a slabé stránky pre
zhodnotenie vlastného stupňa pripravenosti vstupu na zahraničné trhy.
• Výber a štúdium trhov. Organizácia si musí z množstva zahraničných trhov vybrať jeden alebo
niekoľko, ktoré poskytujú najvyšší potenciál pre jej produkty a zároveň aj pre jej exportné know-how a
jej zdroje. Najsľubnejšie trhy sa podrobia hlbšej analýze, ktorá ich popíše z viacerých uhlov pohľadu,
medzi ktorými budú ekonomické, sociálne, politické, kultúrne a konkurenčné aspekty. Táto analýza tiež
209
•
•
•
•
umožní potvrdiť výber vybraných trhov ale aj zacieliť zvolenú marketingovú stratégiu na týchto trhoch.
Po výbere cieľového zahraničného trhu a realizácii trhového výskumu musí organizácia ešte vypracovať
marketingovú stratégiu, teda musí rozvinúť svoje akčné plány vzhľadom na 4P marketingového mixu
pridržiavajúc sa obchodných zámerov (trhový podiel, obrat...), ktoré si predom stanovila a vzhľadom na
pozíciu, ktorú chce na danom trhu dosiahnuť:
Produkt (výrobok). Organizácia musí rozviť hmatateľné a nehmatateľné charakteristiky produktu tak,
aby uspokojil potreby spotrebiteľov na vybranom zahraničnom trhu.
Price (cena). Organizácia musí stanoviť ceny a všeobecné podmienky predaja, ktorými sa výrobok stane
zahraničným spotrebiteľom finančne dostupným a ktoré jej vygenerujú dostatočne veľký zisk.
Place (distribúcia). Organizácia musí prostredníctvom svojej politiky prenikania na trh a výberu
distribučných sietí učiniť produkt dostupným spotrebiteľom na vybranom trhu.
Promotion (komunikácia). Organizácia musí vypracovať takú marketingovú komunikáciu, ktorá zvýši
povedomie o výrobku medzi potenciálnymi spotrebiteľmi na zahraničnom trhu a zároveň ho učiní
žiaducim.
Na všetkých úrovniach marketingového mixu musí organizácia čeliť rozhodnutiu medzi špecializáciou alebo
štandardizáciou svojej marketingovej stratégie na zahraničných trhoch. Každá z týchto stratégií má svoje výhody
aj nevýhody, vychádzajúce z ukladania nákladov a výnosov, súvisiacich s určitou stratégiou, na misky váh. V
praxi nie je žiaden z týchto extrémov uskutočniteľný ani želateľný. Zodpovedný marketingový pracovník si musí
skôr klásť otázku, ktoré prvky marketingového mixu majú byť štandardizované a do akej miery.
Vo všeobecnosti majú MSP, začínajúce svoje medzinárodné pôsobenie, tendenciu aplikovať rovnakú
marketingovú politiku na domácich aj na zahraničných trhoch. Táto stratégia umožňuje vytvárať nezanedbateľné
úspory a uľahčuje riadenie. Zároveň, v protiklade s politikou špecifikácie, neuvažuje nad potrebami
zahraničných spotrebiteľov, čo môže vyústiť do straty z predaja a zvýšených nákladov. Nech je rozhodnutie
prijaté organizáciou akékoľvek, musí vždy udržiavať určitú ucelenosť na medzinárodnej úrovni.
Marketingový plán musí byť neprestajne preskúšavaný, kontrolovaný a upravovaný vzhľadom na vývoj vašej
organizácie a prostredia.
Príklady a porovnania kultúrnych odlišností
Osobné vzťahy v obchode Ak ste uprostred jednania a je čas obeda, Škandinávci a Američania si pokojne
objednajú sendviče a kávu a všetci pritom pokračujú v rokovaní. Je to znakom toho, že to, čo práve robia, berú
vážne. Prestávka na obed v reštaurácii môže byť chápaná ako zbytočné prerušovanie. V prípade Juhoeurópanov
to je naopak. Jedlo a pitie sa nachádza na vyššom
stupienku v ich hodnotovom rebríčku. Ísť do
reštaurácie je tak znakom vážnosti ako aj znakom
možnosti diskusiu prehĺbiť.
Čím viac sa budeme blížiť k juhu Európy, tým viac
nadobúda stolovanie na dôležitosti. Nie je to preto,
že by južania boli viac pôžitkárski, ale preto, že
u nich zastáva osobný vzťah v rámci obchodných
vzťahov iné postavenie. V severnej Európe a ešte
viac v Severnej Amerike je možné vojsť do
pracovne úplne cudzieho človeka a okamžite začať
jednať. Obchodné vzťahy sú nezávislé od
osobných. Nie je to tak, že by sa osobné vzťahy
nerozvíjali, oni sú od obchodných vzťahov
nezávislé. Čím viac pôjdete v Európe na juh a vo
svete na východ, tým dôležitejšie je upevniť
osobné a sociálne vzťahy pred začatím obchodnej
spolupráce. Potenciálni partneri, aby sa uistili, že
sú dobrí ľudia vhodní na vzájomné obchodovanie,
najprv sa spolu dlho rozprávajú o sebe. Je potrebné
predstavenie, referencie a čas na rozvoj osobného
Osobný vzťah
vzťahu predtým než sa začne obchodný vzťah.
v obchode
Pohostinnosť a darčeky sú súčasťou obdobia
„nahovárania“. V prípade vianočných darčekov
u severanov je to ocenenie a poďakovanie za
doterajšiu spoluprácu alebo očakávanie od budúceho roku.
nepodstatný
dôležitý
nutný
210
Severania považujú za zložité pochopiť nielen dôležitosť osobných vzťahov ale aj ich povahu. Neznamená to
dobre s druhými vychádzať alebo ich mať dokonca rád. Dôvera je dôležitý faktor, ktorý platí aj pre severanov.
Podstatným prvkom osobných vzťahov v tomto kontexte je vzájomný osobný záväzok.
Izrael, Kazachstan, Mongolsko, Kórea sú príkladom krajín, kde spoločenská konverzácia musí predchádzať
obchodnému jednaniu.
Geografia zmýšľania Európa je rozdelená na empirické (skúsenostné), pragmatické (praktické), indukčné
zmýšľanie Anglosasi a Severomorských kultúr a racionálne deduktívne zmýšľanie zvyšku kontinentu. Anglosasi
sa nemajú radi teórie a zovšeobecňovania. Radšej sa zaoberajú údajmi.
Spoločný majú priamočiary spôsob myslenia. Všetci sú založení na logickom zdôvodňovaní, na kategorizácii
a viere v dôvod a následok. Iné spôsoby zmýšľania – intuícia, emotívna inteligencia, voľné asociácie a vnuknutia
odnikiaľ – sú nedôveryhodné pokiaľ ich nemožno logicky odôvodniť.
V rámci týchto širokých kategórií zmýšľania, rôzne kultúry môžu používať rôzne intelektuálne nástroje
na dosiahnutie výsledku. Tie môžu ostať nepochopené alebo nesprávne vysvetlené ako spoločensky nevhodné.
Sokratovská irónia často sa vyskytujúca v hispánskej kultúre, v ktorej pokora alebo predstieraná ignorancia je
nástrojom k vypytovaniu sa, sa môže javiť ako hlúposť iným kultúram. Germánsky skepticizmus, kde sú
argumenty zvyčajne spochybňované, sa môže niekomu javiť ako agresívny a drzý voči ľuďom, ktorí názor
predkladajú. Dialektika, ktorú učia Francúzov od malička ich vedie automaticky si téze vytvoriť antitézu a ktorá
môže po čase viesť k syntéze, sa môže javiť ako zámerné komplikovanie vecí. Zdĺhavosť na Strednom Východe,
ktorá skúma každý aspekt návrhu zo všetkých možných uhlov pohľadu, sa môže zdať ako skrývanie zahaľovanie
skutočnosti.
Najviac do očí bijúcu rozličnosť badať medzi západným a ázijským spôsobom zmýšľania. Zatiaľ čo západné
zmýšľanie sa usiluje o poriadok, ázijské zmýšľanie túži po harmónii. Vzťahové myslenie vytvára skôr súvislosti
ako voľby a je odolnejšia voči nejasnostiam a protikladom, na ktoré sú západniari zvyknutí. Pekným príkladom
je rozdiel medzi Čínskou medicínou – holistická a založená na príznakoch a západnou medicínou – redukčná
a analytická.
Kedykoľvek spolupracujú ľudia z rôznych kultúr, vždy existuje možnosť, že rozličné spôsoby zmýšľania
vytvoria bariéry v porozumení a komunikácii.
Potenciálnych nedorozumení pribúda, ak po anglicky (príp. iným jazykom) hovoria ľudia, pre ktorých je druhým
jazykom. Angličtina, ktorú sa naučili v škole, nie je tá istá, ktorú používajú originál anglicky hovoriaci ľudia.
Medzinárodná angličtina má jednoduchý slovník a štandardnú výslovnosť. Rodení anglicky hovoriaci ľudia
majú množstvo prízvukov a hovorových výrazov, ktoré nie je vždy ľahké pochopiť. Na medzinárodných
konferenciách a mítingoch s rokovacím jazykom anglickým sú rodení anglicky hovoriaci ľudia najviac
kritizovaní za nezrozumiteľnosť a nepochopiteľnosť.
V nasledujúcich obrázkoch je začlenené aj Slovensko. V prvom z hľadiska dochvíľnosti, v druhom z hľadiska
výsledku a priebehu rokovania. Prezentované sú originálnej podobe v anglickom jazyku.
211
Záver
Medzinárodný marketing je v súčasnom období, kedy dochádza otváraniu trhov veľmi dôležitý. Aby zabezpečil
požadovaný efekt, musí sa k nemu pristupovať s vážnosťou. V opačnom prípade môže len poškodiť či už
obchodníka alebo podnik. Stalo sa tak aj vtedy, keď jedna farmaceutická firma chcela vstúpiť na arabský trh
s novým liekom. Vytvorila reklamu – billboard, kde v prvej tretine zľava bol utrápený človek, v strede ten istý
človek užíval tabletku a potom sa už usmieval. Reklama spôsobila katastrofu, lebo Arabi čítajú sprava doľava.
Literatúra
[1] www.johnmole.com
[2] www.eur-export.com/francais/apptheo/marketing
[3] ĎAĎO, J. Medzinárodný marketing. Esox Consulting, 1997.
212
P ERSPECTIVES OF F INANCING SMALL B USINESSES
Jarmila Radová1), Tibor Hlačina2)
1)
2)
Vysoká škola ekonomická, W.Churchilla 4, 130 00 Praha 3
[email protected]
Abstract: Paper contributes to the discussion on possibilities of financing small businesses which
have some differences from large corporations. This paper is elaborated according to contribution
held by Allen Berger on the 17.th Australasian conference in Sydney 2004. We monitor methods of
financing of such bodies and funding technologies and we formulate major trends that may affect
the future.
We can see that there are two major funding technologies include equity and debt. It means here
venture capital or angel finance and financial statement lending, relationship lending, asset-based
lending, small business credit scoring, and factoring, leasing, trade credit. These technologies
incorporate different combinations of screening mechanisms, contract structures, and monitoring
strategies. JEL Classification Numbers: G21, G32
Key words: small business, financing, funding technologies
1. Information and financing
We can see many differences between small business and large corporations.
Small businesses are typically much more information ally opaque and may have few external financing
alternatives other than relationship loans from commercial banks. They often do not have certified audited
financial statements. They are usually not publicly traded, so don’t much public scrutiny, no market prices or
public ratings of stocks and bonds to reveal information. Therefore we will look for some trends in financing
such bodies.
It may cause significant funding gaps or credit rationing in which worthwhile, positive net present value projects
go unfunded and accordingly are costly for outsiders to evaluate them.
The firm might switch into a riskier project after getting a loan; it means we can trace moral hazard. Firms that
intend to cheat offer to pay the highest interest rates (adverse selection).
Small firms have heavy reliance on internal finance from owners or managers, family, friends, etc. For U.S.
nonfinancial small businesses as of 1998, the principal owner put up 43.9% of all the funding, 27.5% as owner
equity and 16.4% as owner debt (SSBF 1998). Family and friends likely provided another 10% to 15%. Owners
and families also put more funds at risk through personal guarantees and collateral (e.g., pledging their homes as
collateral for business loans). These internal funds help reduce funding gaps in two ways. Firstly they provide
more than half of all the funding themselves and secondly the use of internal funds directly plus the personal
guarantees and collateral help bring in more external funds by reassuring outsiders that the owner is committed
to the project.
2. Private financial market and funding technologies
External funds for small businesses generally come from private equity and debt markets, rather than the public
stock and bond markets that large businesses use. We can see two key distinguishing characteristics of private
markets. Intermediaries (e.g., banks) actively acquire information about the firm in contrast to the mostly passive
direct investors that simply buy stocks or bonds. Firms use highly structured and complex contracts (e.g.,
restrictive covenants). It helps them deter moral hazard and adverse selection behaviour, and may also help
reveal some private information.
213
The intermediaries provide equity and debt use a number of different funding technologies.
Major funding technologies include:
• Equity:
It means here venture capital, angel finance (although only a small percentage of firms receive either or of
these).
• Debt:
It means financial statement lending, relationship lending, asset-based lending, small business credit scoring, and
factoring, leasing, trade credit. These technologies incorporate different combinations of screening mechanisms,
contract structures, and monitoring strategies.
The appropriate mix of funding technologies for a firm depends on:
• The nature of the information problem,
• Available collateral,
• Available internal funds,
• Personal credit of the owner,
• Relationship with the intermediary,
• Financial infrastructure of the nation (e.g., creditor protection rules).
We divide the technologies according to whether the primary information used is “hard” or “soft” (Stein 2002).
We will argue later that technological progress is likely to improve hard-information-based technologies more.
Hard information is quantitative, and may be relatively easily observed, verified, and transmitted. It means for
example audited financial statement information that can be put into a spreadsheet and emailed, or collateral that
can be easily valued and sold.
Soft information is qualitative and essentially remains proprietary to the contact person collecting the
information.
E.g., Knowledge of the character and reliability of the small business owner.
• Hard-information-based technologies include: Financial statement lending, asset-based lending, small
business credit scoring, factoring, leasing, trade credit.
Based on quantitative information that can be computerized or tangible assets that can be taken and sold.
• Soft-information technologies include: venture capital, angel finance, and relationship lending.
Require close personal contact to gather qualitative information about the firm and its management that cannot
be easily put in a computer and emailed, or taken and sold.
• Three key trends.
Technological progress.
Regulatory change.
Consolidation of the financial services industry.
• Consolidation derives primarily from technological progress and regulatory change.
• Two important types of basic technologies underlie the funding technologies used by intermediaries.
• Information Technologies (IT) -- Information processing, telecommunications, and related technologies.
Financial Institutions is the most IT-intensive U.S. industry as measured by the ratio of computer equipment and
software to value added (Triplett and Bosworth 2002)
• Financial technologies that employ economic and statistical models to create and value securities, estimate
return distributions, and make portfolio decisions.
These often depend heavily on the use of IT to collect, process, and disseminate the data, as well as on the
economic and statistical models to evaluate the data.
• Impact of technological progress through these basic technologies on small business finance.
Possible shift in how some small businesses are financed or become financed.
More small businesses may use public markets either directly or indirectly through securitization as information
becomes less opaque.
• Small businesses that were previously “unbankable” because of information problems become “bankable”
and can receive funding in private markets from intermediaries.
214
•
•
Shifts of firms from soft-information-based funding technologies (e.g., relationship lending) to hardinformation-based funding technologies (e.g., small business credit scoring).
Evidence of these shifts.
The data support the movement from private to public markets.
•
Over 1984-2001, U.S. bank assets grew by 3.0% annually, but all major public debt markets grew at double-digit
rates (Berger 2003).
•
The data also support shifts within private markets from soft- to hard-information-based technologies.
Lending distances for small business loans have increased over time, consistent with shifts to technologies that
do not require close personal contact (e.g., Degryse and Ongena 2002, Petersen and Rajan 2002, Hannan 2003).
•
Illustration -- Small business credit scoring.
Virtually did not exist a decade ago, and now used by most, if not all, large banking organizations in the U.S.
Based on multivariate statistical models that combine personal credit history of small business owner from
consumer credit bureaus with a limited amount of data on the business.
•
•
Perfect example of the marriage of using advances in IT to collect, process, and disseminate data, and using
new economic and statistical models to evaluate the data.
Illustration -- Small business credit scoring, continued.
Small business credit scoring is associated with a greater supply of small business credit by the institutions that
use the technology (e.g., Frame, Srinivasan, and Woolsey 2001).
Small business loans issued by scoring banks have higher interest rates and worse credit ratings than those issued
by non-scoring banks.
Suggests a net increase in lending to previously “unbankable” borrowers (Berger, Frame, and Miller,
•
forthcoming).
There is now a push to use this funding technology more in developing nations to address their severe
information problems (Miller 2004).
•
Some impact on the other hard-information-based technologies as well.
Financial statement lending, asset-based lending, factoring, leasing, and trade credit have their data processed
more quickly and cheaply.
Internet exchange of data is also faster and cheaper.
Likely less impact on the soft-information-based technologies, such as venture capital, angel finance, and
•
relationship lending.
Personal contact with and personal judgment about small businesses by venture capital managers, angel
financiers, and bank loan officers using these funding technologies may not be affected much by IT or financial
technological progress.
There may be less use of these soft-information-based funding technologies over time as hard-information-based
technologies become more efficient and substitute for them.
Technological progress may aid in the development of secondary markets for pools of small business debt
•
through expanded use of small business credit scoring.
Similar to the way consumer credit scoring helped develop secondary markets for consumer debt.
•
Widespread securitization of small business loans has long been predicted, but has not occurred, perhaps
because of asymmetric information problems between buyers and sellers of loans.
One study cites 1) abundant liquidity for banks in the 1990s, and 2) lack of standardized underwriting practices
(Temkin and Kormendi 2003).
•
The lack of standardization is being reduced due to small business credit scoring and financial services
industry consolidation.
215
•
Small business credit scoring is improving and has now been actively used through a complete business
cycle, and so maybe its time is coming?
•
Most likely to be used by non-banks (e.g., commercial finance companies) selling to banks, as banks
typically have the lowest fund-raising costs.
We discuss three regulatory changes that may have important effects in the future.
•
Basel II Capital Accord.
Altering the financial infrastructure.
Government intervention in the small business lending market.
• Basel II will give lower capital requirements for some small business loans by some banks.
In the U.S., the largest U.S. banks will adopt the Advanced Internal Ratings-Based (A-IRB) approach, which
lowers the requirements on many small business loans, while other banks will stay on Basel I requirements.
In other nations, the largest banks will likely adopt one of the IRB approaches and small banks will likely adopt
the Standardized approach, which gives a 25% reduction in required capital on some small business loans
(perhaps half of them, Saurina and Trucharte 2004).
• Basel II, continued.
The lower capital requirements reduces the marginal costs for small business lending and may encourage the
banks to compete harder for these credits.
It is not possible to accurately estimate the marginal cost effects, but one study obtains a rough estimate of an
upper bound for the average large bank in the U.S. of about 16 basis points (Berger 2004).
•
•
The reductions in cost for large banks that use an IRB approach would generally be greater for safer credits,
and lesser (or even reversed) for riskier credits.
Basel II, continued, Three potential future consequences.
1. An increase in small business lending.
• Any direct effect seems unlikely to be substantial because the change in marginal cost is not great.
• We do not expect very large banks to start engaging in relationship lending, just to get a few basis
points.
• However, may be a large indirect effect if a secondary market develops in which these banks could buy
up many credits originated by other banks.
• Basel II, continued, Three potential future consequences.
2. Competitive effects on other banks
• Unlikely to be much effect on community banks that specialize in relationship lending, but could be
significant effects on other large banks that make similar loans as IRB banks but are under a different
regulatory regime (Berger 2004).
3. May help encourage creation of a vibrant secondary market for securitized, credit-scored loans.
• This could be a substantial incentive to create a secondary market because the capital benefits are
concentrated in a few banks that could buy the credits from others.
• Governments may alter the financial infrastructure to promote small business financing.
Governments in most nations own banks in order to lend to the “underserved,” but the evidence suggests that
they generally do it poorly (e.g., La Porta, et al. 2002).
Governments sometimes guarantee some of the small business loans (e.g., the U.S. SBA 7(a) loan guarantees).
Research suggests that setting the rules and conditions that affect private-sector intermediaries is likely a better
strategy (e.g., Berger and Udell 2004).
• Protect creditor rights through commercial laws, judicial system, bankruptcy system.
• Remove barriers to entry for foreign intermediaries.
• In the future, government participation may help develop secondary markets for small business credits.
The U.S. government already plays a role.
• About half of the guaranteed portion of SBA 7(a) loans are currently securitized (Temkin and Kormendi
2003).
216
In 2003, a provision in a Senate bill would give the SBA permission to create a pilot program in which it would
guarantee a portion of the return on securitized pools of non-SBA-guaranteed small business loans (Reosti 2003).
• If such a provision were to pass, it might help jump-start a secondary market for small business credits.
• It might also be a social negative by encouraging negative net present value lending.
The Bank of Japan has a program to purchase SME-related asset-backed securities, and their secondary market is
growing rapidly (Hirata and Shimizu 2004).
• Continuing consolidation of the financial services industry is reducing the number of small, community
banks in many nations.
Even Australia has a few small banks!
•
Raises questions about availability of small business credit, since large banks allocate lower shares of
their portfolios to small business loans, and appear to have difficulty making relationship loans
(DeYoung, Hunter, and Udell 2004).
International evidence suggests that a healthy community banking sector (high market share, efficient
institutions) may be important to GDP growth (Berger, Hasan and Klapper 2004).
Recent research literature suggests that there may be less to worry about than the numbers may suggest.
1. Large banks involved in mergers may reduce small business lending, but reactions of other banks to pick up
their small business lending appears to offset this (e.g., Berger, Saunders, Scalise, and Udell 1998, Avery and
Samolyk 2004).
2. In response to mergers, there is also entry of new banks that tend to specialize in small business lending
(Berger, Bonime, Goldberg, and White 2004).
3. Technological change is helping the large banks compete more effectively with small banks in small business
lending because large banks tend to specialize in the hard-information-based technologies that are improving the
most (Berger and Udell 2004).
• In the future, technological progress, regulatory change, and financial services consolidation may have
significant effects on both:
• How small businesses are financed, and
• Small business credit availability or funding gaps.
•
•
•
The evidence suggests that both have already started to happen.
• Shifts from private to public markets.
• Credit becoming available for previously “unbankable.”
• Shifts from soft- to hard-information-based funding technologies.
• Credit issued from greater distances.
Technological progress, regulatory change, and financial services consolidation may also affect small
business funding in new ways.
For example, a significant secondary market for small business debt may be created by:
• Improvements in small business credit scoring and financial services industry consolidation that may
help with standardization.
• Basel II may help encourage securitization of relatively safe small business credits by concentrating
the benefits of holding them.
• Government direct involvement in secondary markets through guarantees or purchases.
References
[1] BERGER, A. Potential competitive effects of Basel II on banks in SME credit markets. Finance and
Economics Discussion Series Paper 2004-12, FRS.
[2] BERGER, A.; HANNAN, T.H. Using measures of firm efficiency to explanations of structure-performance
relationship, Managerial Finance 23/2004, p. 6-31.
[3] CARTER, D.A.; VERBRUGGE, J.A. Do small firms have an advantage in lending? Journal of Financial
Services Research 25/2004, p. 233-252.
[4] HARHOFF, D. Bank commercial loan markets and the role of market structure. Journal of Banking and
Finance 15/2004, p. 133-149.
217
218
C ORPORATE GOVERNANCE IN THE CONTEXT OF A GENCY THEORY#
Petr Marek
Faculty of Finance and Accounting, University of Economics, Prague, nam. W. Churchilla 4,
130 67 Prague 3, Czech Republic, tel.: 224 095 179, fax: 224 095 165, e-mail: [email protected]
Abstrakt: Agency theory is one of the theories that attempt to explain corporate governance.
Corporate governance can be understood as a system of mutual relationships among shareholders,
management and other stakeholders. In the narrower concept, agency costs represent losses
incurred by divergence of the agent’s interests from the principal’s interests, in wider concept, they
shall be understood as any costs induced as a result agency relationship existence.
Key words: Corporate governance, Agency theory, Agent, Principal
There exists a great deal of theoretical approaches that attempts to explain, analyse and design models of
corporate governance1. Each of the approaches is derived from somewhat different positions and puts emphasis
on different aspects of the issue.
In this article the relationship between corporate governance and agency theory shall be focused on. Firstly, there
shall be presented the theory of the firm and the agency theory. Plus definitions of agency costs in both the
narrower and wider concepts shall be defined. Secondly, using a simplified microeconomic model the effects of
agency costs on fair value of a firm shall be analysed. Application of the model shall contribute to achievement
of the main objective of the article, which is explanation of the difference between market value of a share in
possession of a minority shareholder and market value of a share in possession of a majority shareholder. In
conclusion, a brief sketch of possibilities of how to measure and reduce agency costs under conditions of the
Czech Republic shall be provided.
Firm and its nature
For many years in academic literature the firm has been viewed as a kind of black box, as a closely unknown
object travelling in the market that uses up inputs, produces outputs and based on certain conditions generates
profits. In other words, firm was viewed as an important market player rather than a complex cluster of mutual
relationships between owners themselves, managers and other stakeholders (persons or groups that follow their
own interests in the firm).
Answer to the complex question of what a firm is, where it comes from and where it goes was firstly provided in
work of R. H. Coase (1937). According to his famous theory a firm is formed if co-ordination of individual
activities is done within the firm with lower costs than the co-ordination could be done in the market. The
existence of transaction costs that originate in concluding of virtually any contracts with supplier of inputs,
regardless of whether they are goods, capital or labour and effort exercised for their reduction are the reason for
forming of a firm. The principle of this approach was expressed in a proposition, which says that one can view a
business (a firm) as „an island of conscious power power in this ocean of unconscious co-operation“.2 The
conscious power shall be here understood as organising and planning of individual production and business
activities, the unconscious co-operation is herein represented by the market. Once the business ceases to exercise
organising and planning of its activities, it fuses with the market and comes to an end.
Even though Coase theory explains why in the firm there are various relationships between individual
stakeholders, a more insightful analysis of the relationships was provided some tens years later by agency theory.
#
This article has been elaborated as one of the outcomes of research project registered with the Grant Agency of
the Czech Republic under reg. no. 402/04/1313. Originally, this topic was published by author in Marek (2004).
1
E.g. Hirata (2001) provides a list of ten fundamental theoretical approaches to the issue of corporate overnance.
2
Quotation from Coase (1937) who quoted Robertson, D. H. (1923): Control of Industry. London / Cambridge,
Nisbet / Cambridge University Press, p. 85.
219
Agency relationship
Agency theory emerged in the 1970s, firstly in works of M. Spence and R. Zeckhauser (1971) and S. A. Ross
(1973). At the present, as the cardinal work of the theory is deemed to be work of M. C. Jensen and W. H.
Meckling (1976), who defined „agency relationship as a contract under which one or more persons (the principal
(s) engage another person (the agent) to perform some service on their behalf which involves delegating some
decision making authority to the agent”.
The definition shows that agency theory has a broader impact and does not have to regard corporate governance
only. Nevertheless, one of the classic examples of relationships between stakeholders is a relationship between
shareholders (principals) on one hand, and managers (agents) on the other hand, since shareholders engage
through elected members of Supervisory Board and Board of Directors in a general meeting other persons
(managers) to administrate their common property, and for this reason they delegate to them some decision
making authority in order to enable them to operate the property. However, not all shareholders have the power
to influence election of relevant corporate bodies. If a minority shareholder holds one share in a company that is
owned by a majority shareholder, then in fact the minority shareholders consign their property into the hands of
the majority shareholder in belief that the majority shareholder will exercise its power to enforce decisions that
will benefit all shareholders. Other stakeholders enter into similar agency relationships:
• creditors (principals) put their capital in hands of debtors (agents) and authorise them to invest or even
consume the funds under condition they will return the borrowed money on a given time together with a
remuneration (usually interest);
• employers (principals) order their employees (agents) to perform certain work (machine material in a
lathe, sell goods, …), whereas they provide them with certain assets for this purpose (material, machine,
goods, ...); etc.
From this viewpoint corporate governance can be thus defined as a system of agency relationships between
shareholders, managers and other stakeholders. The system can grow more complex since individual
stakeholders may simultaneously take up more than one role, e.g. shareholders can be simultaneously managers,
minority shareholders can be employees, etc.
Agency Costs
Agency costs,3 in the narrower concept, are losses caused by divergence of the agent’s interests from the
principal’s interests. The dissonances originate principally from four reasons:
1. fraudulent behaviour of an agent, better known under term tunnelling,
2. excessive consumption (of benefits) of an agent,
3. incompetence of an agent, and
4. indifference of an agent.
Fraudulent behaviour can take on many different forms, from the most transparent to the most sophisticates.
To give an example of a simple type of fraud consider company managers who apart from getting their
managerial remuneration charge the company with their consultancy services. Of course this is not done on their
account, but on an account of their wives, sisters, brothers and other family members, or other friendly person.
Another example is a construction company that placed a winning tender for major construction work in the
company and simultaneously build a new detached house for the company’s general director. Somewhat more
complex behaviour is, for example, a complete sell-out of company car fleet (except from company cars for
management) to the existing car fleet manager. The company then hires the cars as they are needed from the car
fleet manager’s business – of course at prices very similar to market car-rent rates. A certain company
experienced a flat-out tunnelling by the fact the company founded a subsidiary and transferred all its assets into
it. The company’s share in the subsidiary was 49 %, the remaining 51 % of capital was contributed by existing
company’s management in form of valued know-how. At the first sight the tunnelling seems so obvious that
even the most dewy-eyed shareholder could identify it. But then, let’s be careful at this point. From the point of
view of the agent (tunnel builder) it is a rather sophisticated action. Suppose the company operates ten plants
whereas nine of them are not very prosperous, but the last of them is on the contrary highly lucrative. What the
agent must do is to prove the shareholders right the opposite. For this purpose she or he is armed with a very
powerful weapon – intra-company prices. And so during three consecutive years the lucrative business seems
like going belly-up any moment whereas other plants are doing quite well. No wonder shareholders will then
assent to the management proposal on getting rid of such a burden, and will approve its sale or separation in
another subsidiary.
3
Definition of agency costs in this part of the article is based on Jensen and Meckling (1976), and from other
related works mainly of Jensen and Smith (1983) and McColgan (2000).
220
Among examples of excessive consumption of agents there are e.g. use of luxury limousines instead of ordinary
management cars, or organising of corporate training not in the nearest location (say Prague in our case), but in
Canary Islands. To put it more precisely any extraordinary benefits that are consumed by the managers, but that
are not directly related to execution of their duties are considered to be excessive consumption. Therefore,
managerial remunerations linked to managers' performance shall not be considered as excessive consumption.
Difference between market value of a company that is generated by a competent agent and the value achieved by
incompetent one also represents agency costs incurred due to hiring of an incompetent agent. Here it is worth
emphasising that incompetence and indifference of an agent are not the same things. There can be, on one hand,
a very competent agent who is unfortunately absolutely indifferent to the bottom line of the business, or, on the
other hand, there can be an incompetent agent who is very pro-active. The question is who of the two agents is in
the more disastrous for the company as a whole.
Existence of agency costs no matter by what reasons they have come on is not of course in the interest of the
principals. They therefore strive to influence agents in such a way so the costs are minimised. For these purposes
there are available in fact two sets of instruments: monitoring and bonding. Monitoring instruments introduce
into the relationship between the agent and principal control mechanisms that include e.g. audit or regular
publishing of information on agents' activities benefiting the firm. Bonding instruments (incl. penalty
instruments) are to secure the agents are motivated to refrain from any action unfavourable for unaware
principals, and in case they do so the instruments include penalties imposed on the agents, so the principals can
partially compensate their losses. However, both instruments – monitoring and bonding – do not come free of
charge. Introduction of them often involves considerable costs.
One can therefore encounter in professional literature also a wider definition of agency costs. According to this
concept the agency costs are any costs that are induced as a consequence of agency relationship. Widely defined
agency costs are composed of three components: costs of monitoring, bonding and residual, where the later
correspond to the above mentioned narrower concept of agency costs, i.e. losses caused by divergence of the
agent’s interests from the principal’s interests. However, in further text only the narrower definition of agency
costs shall be worked with.
Agency Costs and its Impact on Market Value of Firm
In the following figures the impact of agency costs of market value of a firm shall be shown. For this purpose a
simplified microeconomic model based on consumer selection theory shall be used. The consumer shall be in
this case replaced by an agent consuming two goods: market value of a firm she or he manages as expression of
society-wide appreciation of her or his work, and agency costs. Given the assumption of rational behaviour of
the agent there is no reason why not to consider monotony in her / his preferences, and thus decreasing
indifference curves.
Let us have a look on Figure 1. The vertical axis shall represent market value of a firm computed using
discounted cash flow method, 4 the horizontal axis shall show the value of agency costs. Point VM represents
maximal achievable market value of the firm, point ACM, on the other hand, maximal possible level of agency
costs. Since in any firm it is not possible to dissipate more than the firm's market value, the following must hold:
V M = AC M ,
<1>
Simultaneously, abscissa VMACM shall represent a budget constraint of the business, i.e. maximal possible
consumption of any combination (bundle) of the two goods. Optimal bundle consumed shall be in point A, i.e. in
the point where the budgetary line is tangent to the highest indifference curve. In our case only somewhat
minimal level of agency costs ACA is shown, and the costs shall cause the market value to decrease to V A.
4
Economic theory distinguishes various types of value whereas the market value of a firm can be derived at
using a number of various methods. However, it is not the aim of this article to either discuss value definitions or
debate over the most suitable methods of market value measurement. Discounted cash flow method of market
value determination shall be merely understood as an assumption in this model. Herein it is not argued that
discounted cash flow method is the only suitable method of market value measurement of a firm.
221
Figure 1
VM
VA
A
ACM
ACA
On the other hand, what happens is the agent is characterised by differently sloped set of indifference curves? As
shown in Figure 2, the optimal bundle (optimal selection) shifts southeast on the budgetary line from point A to
point B. Market value of the firm decreases from VA to V B and agency costs go up from ACA to ACB level.
Figure 2
VM
A
VA
B
VB
ACA
ACB
ACM
Particularly the difference between VA and V B is what interests the most all the sharks in the sea of international
finance. Why should anybody acquire a business for its maximal value of V M, or for price given by the lowest
possible agency costs, i.e. V A? What sense would it have for such investor? After all she or he would only change
own assets for other assets of the same value, but with lower liquidity and higher risk. Such investment will
justify itself only in case the acquisition would bring synergies (e.g. reduction of overheads per unit of
production). But in case there is an opportunity to purchase (acquire) the firm for price VB, it is an excellent
bargain that virtually no shark can afford not to take advantage of it. After such acquisition there are in fact two
options. Firstly, existing agents are made redundant and replaced with more modest ones, i.e. agents that would
consume agency costs of level C (see Figure 3), and the investor cash in the consequent value increase from VB
to V C. Secondly, the investor – actually its managers – continues in spending of the same level of agency costs
instead of the existing managers (which are sacked, too).
Figure 3
VM
VA
VC
A
C
B
VB
ACA ACC
ACB
ACM
222
Finally, as a classic example of business acquisitions motivated by high agency costs we can mention so-called
third wave of privatisation. Bank investment funds, which became a target of financial sharks attacks, reported
high discounts that also signalised existence of high agency costs. Subsequently, a group of investors managed to
obtain in majority of attacked funds considerable or even controlling capital interests. In the next step the
acquirers either resold such seized funds back to their original founders or started to consume the agency costs
instead of them.
Share market value in possession of a minority and majority shareholders
Now I shall use the agency costs for explanation of the difference between market (fair) value of an identical
share (the same type and face value) for a minority shareholder on one side, and majority shareholder, on the
other. The explanation shall be provided on the example as depicted in Figure 3.
For the minority shareholder the market (fair) value of a share VAMIN is determined by VB per one share:
VAMIN =
where
VAMIN
VB
NS
VB
NS
,
<2>
= market value of a minority shareholder's share,
= market capitalisation,
= share market price × number of shares
= number of shares issued
A minority shareholder has no other way of benefiting from his share than selling it on a public market.
Therefore, given the assumption that VB represents market capitalisation VAMIN shall equal the current market
price of a share on the market.
For the majority shareholder the fair value amounts to the sum of VB per share and agency costs that are
consumed by the shareholder himself, and that can be turned into money, again per share. Cashable agency costs
are formed mainly by costs induced by fraudulent behaviour or excessive consumption – a new owner can
benefit from them, i.e. can consume them himself. Whereas costs induced by incompetence and indifference of
the agents cannot be considered as cashable, i.e. converting them into cash seems rather impossible. In addition,
one has to take into account that the majority shareholder is not the only agent in the firm that consumes the
entire agency costs. Agency costs pie is consumed mainly by managers, but also by employees if they thieve
company material, do not use working hours for actual work (shirking and dosing), or are indifferent to whether
they produce a quality product or a reject. From this point of view the total agency costs in a firm can be
expressed as follows:
AC = ACC + AC NC + ACMAN + AC EMP + ACOTH ,
<3>
where
AC
ACC
ACNC
ACMAN
ACEMP
ACOTH
= total agency costs in a firm
= cashable agency costs consumed by the majority holder,
= non-cashable agency costs consumed by the majority holder,
= agency costs consumed by management,
= agency costs consumed by employees,
= agency costs consumed by other subjects.
The formula for calculation of market value of a share possessed by the majority shareholder shall then be:5
VAMAJ =
where
VAMAJ
NSMAJ
VB
ACC
+
,
NS NS MAJ
<4>
= market value of a share owned by majority holder,
= number of shares owned by the majority holder.
The ratio ACC to NSMAJ then represents the difference between the market value of a share for a majority
shareholder and the market value for a minority shareholder. The question arises, then, for the minority
shareholder of how to measure the costs and what are the possible ways of cutting them down, in order to make
the difference between these two market values minimal possible.
5
For simplicity it has been assumed the firm issued only one type of shares with equal face value.
223
Measuring Agency Costs
A glance at market prices of shares in the share price list of a stock exchange will reveal that the market price of
some shares is below its book value, and sometimes even below its face (nominal) value. How is this possible?
Is the book value of company's assets so overvalued against the market price? No. Rather, right the contrary
seems to be the case. Owing to historical costs accounting principle, the reproduction value of firm's assets is by
far higher than accounting residual value. The reason behind such low levels of share prices is agency costs.
Therefore, the most frequent measure of agency costs is market to book value ratio, or ratio between market
capitalisation and book value of firm's assets, which in fact shows the ratio of market price to book value of a
share:
MBV =
where
MBV
MK
Eq
SMP
SBP
=
=
=
=
=
MK SMP × NS SMP
=
=
Eq
SBP × NS
SBP
,
<5>
market to book value ratio,
market capitalisation,
equity,
share market price,
share book price.
On the other hand, it is necessary to emphasis that such ratios are to a certain extent limited in their information
ability. This limitation is based on the following three areas:
1. Reproduction ability of assets, though their book value is equal, is not usually the same. For example,
an aged and depreciated building located in the Wenceslas Square generates much higher income than
modern recreational premises of the same book value located in a region with minimum tourism.
2. Market value of businesses is subject to many factors, incl. speculative ones, which do not have to be
related to behaviour of the company agents.
3. Overall lower confidence overruling the stock market can bring down share prices of even very good
companies. Since shares of companies are more or less sensitive to movements of market indices, the
change in market return (index) shall affect not only value of market-to-book-value ratio, but also the
order of companies composed according to the ratio. This can be to a certain extent answer to the
question on why some investment funds that are considered successful by the investors have higher
discounts than other funds.
Remedy for Agency Costs
One of the fundamental cures to agency costs is high liquidity in the market (market for corporate control).
Should the agents feel concern from possible takeover attack on their company they will reduce agency costs
themselves to bring down the difference between V A and V B. Why? Because this reduces the return on hostile
takeover, increases its risk and constraints leeway for financial raiders. Unfortunately, sometimes the right
opposite procedure is applied. In the sense of at the first sigh reasonable philosophy, that the most important in
an acquisition is to make sure the acquirer bears all costs related to it, constraints to free functioning of the
market are imposed. Such effects are generated by some provisions of Commercial Code “for protection of
minority shareholder”, e.g. on possibility to restrict voting rights by setting a maximum possible number of votes
per shareholder.
Other remedies for agency costs lie in adequate protection of minority shareholders. However, also in this
field much has to be done. Should the intention be real protection of minority shareholders this can be done in
two ways: either to remove all barriers restricting the market for corporate control (see the above remedy), or
secure payout of adequate share on earnings for each shareholder. 6
References
[1] COASE, R. H. The Nature of the Firm. In: Readings in Price Theory. Homewood, Irwin, New Series, pp.
331-351. 1937.
[2] HIRATA, M. Four Rising Corporate Governance Problems before Us at the Beginning of the Twenty-first
Century: How Can We Formulate a Theory of Corporate Governance? Keieironshû, Tokyo University, No.
53, pp. 23-40. 2001.
6
For more on measures for agency costs reduction see e.g. McColgan (2001) or Marek (2000).
224
[3] JENSEN, M. C.; MECKLING, W. H. Theory of the Firm: Managerial Behavior, Agency Costs and
Ownership Structure. Journal of Financial Economics, October, Vol. 3, No. 4, pp. 305-360. 1976
[4] JENSEN, M. C.; SMITH, C. W. Stockholders, Manager, and Creditor Interests? Application of Agency
Theory. Rochester, Managerial Economics Research Center, pp. 93-131. 1983.
[5] MAREK, P. Rozdělování hospodářského výsledku a dividendová politika (Income Distribution and Dividend
Policy). Prague, Ekopress. 2000.
[6] MAREK, P. Corporate Governance and Agency Theory. Acta Oeconomica Pragensia, Vol. 12, No. 5, pp. 918. 2004.
[7] McCOLGAN, P. Agency Theory and Corporate Governance. A Review of the Literature from a UK
perspective. Glasgow, University of Strathclyde. 2001.
[8] ROSS, A. The Economic Theory of Agency: The Principal’s Problems. American Economic Review, Vol.
63, No. 5, pp. 134-139. 1973.
[9] SOLOMON, J.; SOLOMON, A. Corporate Governance and Accountability. Chichester, John Wiley & Sons.
2004. [10] SPENCE, M.; ZECKHAUSER, R. Insurance, Information, and Individual Costs. American
Economic Review, Vol. 61, No. 5, pp. 119-132. 1971.
225
226
V LIV STAVEBNÍHO SPOŘENÍ NA HOSPODAŘENÍ DOMÁCNOSTÍ#
Jarmila Radová1), Tibor Hlačina2)
1)
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví,
Katedra bankovnictví a pojišťovnictví, Nám. W.Churchilla 4, 130 00 Praha 3
Tel.: 224 095 161, fax: 224 095 135, e-mail: [email protected]
2)
Abstrakt: Stavební spoření jako produkt, který na našem kapitálovém trhu působí již od roku 1993,
doznal na základě novely zákona platící od 1.1.2004 významné změny, která by mohla působit na
nabídku produktu i na poptávku ze strany obyvatelstva. Proto je vhodné se tímto bankovním
produktem i nadále zabývat. V prezentovaném příspěvku jsou naznačeny trendy vývoje vyplácené
státní podpory a jejich vliv na státní rozpočet, dále vliv poplatků, které si účtují stavební spořitelny
na výnosnost produktu pro investory – tedy české domácnosti. Produkt však již může využít i občan
jiného státu Evropské unie a srovnání s alternativními investicemi dostupnými právě pro
domácnosti.
Klíčová slova: stavební spoření, státní podpora, překlenovací úvěr, cílová částka
1. Úvod
Vzhledem k tomu, že po roce 1989 nastoupila Česká republika cestu k tržní ekonomice a je patrný ústup od
dřívější paternalistické role státu, přesunulo se i bydlení do soukromého zájmu jednotlivých občanů. Bydlení
patří mezi základní lidské potřeby, a proto má význam při hodnocení celkové životní úrovně.
Existuje určitý společenský závazek příslušných institucí a orgánů dané společnosti, vytvořit takové právní,
sociální a ekonomické podmínky, za nichž by bylo odpovídající bydlení přístupné co možná nejširšímu okruhu
osob. To znamená vytvoření takového bytového fondu, který odpovídá rozsahem, rozmístěním a kvalitou
potřebám a finančním možnostem obyvatelstva.
Stát má v oblasti bydlení zásadní roli při vymezení legislativního rámce a v zajišťování bytů pro sociálně
potřebné občany. Dřívější přístup přidělování bytů postupně zaniká, stát dává větší část bytového fondu do
privatizace a nechává si pouze byty pro sociální účely. Z tohoto důvodu čeká většinu občanů rozhodování jakou
formu bydlení zvolit. V dnešní době se stále více lidí přiklání k možnosti pořízení bydlení v osobním vlastnictví,
což sebou přináší další rozhodování o financování celého záměru. Koupě nebo výstavba bytu nese vysoké
investiční náklady, a proto většina zájemců využívá různé druhy úvěrů. Ve velké oblibě jsou v poslední době
především hypoteční úvěry a úvěry ze stavebního spoření, k čemuž přispívají velkou měrou i různé daňové úlevy
a další podpory ze strany státu.
Za základní dva pilíře používané k financování bydlení, které současně pomáhají řešit složitou situaci v oblasti
bydlení, lze pokládat dva bankovní produkty podporované státem – stavební spoření a hypoteční úvěry.
Zde se zaměříme na oblast stavebního spoření. Přestože tento finanční produkt na našem území nemá takovou
tradici jako například v sousedním Rakousku či Spolkové republice Německo, stal se, zejména v posledních
několika letech, velice populárním.
2. Historie a vývoj stavebního spoření
Ačkoliv zmínky o principech podobných stavebnímu spoření se objevují v historii již delší dobu, jako původ
moderního stavebního spoření je označováno Německo. Přestože různé prameny se zmiňují o různých místech,
většina se shoduje na jediném jméně. Tím jménem je německá vesnice Wüstenrot, kde bylo stavební spoření
#
Tento příspěvek byl vypracován jako jeden z výstupů vědeckého úkolu registrovaného Grantovou agenturou
České Republiky pod číslem 402/03/1307.
227
zavedeno na lokální úrovni. Velice často je v této souvislosti zmiňován příběh pěti sedláků, z nichž každý spořil
na stavbu domu. Každý sedlák byl schopen našetřit potřebnou sumu za pět let. Dohodli se, že své úspory spojí a
losem zvolí jednoho ze svého středu, který za získané peníze postaví na konci prvního roku dům. Všichni budou
dále spořit a na konci druhého roku vylosují druhého, který si postaví dům. Takto budou pokračovat tak dlouho,
až na konci pátého roku budou mít všichni postavený dům. Pokud se nad postupem zamyslíme, dojdeme
k závěru, že žádný z účastníků dohody neprodělal a jen jeden (poslední, na kterého přišla řada) postavil svůj dům
v době, kdy by jej postavil, pokud by na něj spořil sám.
Není jisté, zda se příhoda, o níž se prameny zmiňují, skutečně stala, ale je pravdou, že v meziválečném období
zažilo stavební spoření velký rozmach. Za autora myšlenky moderního stavebního spoření je považován George
Kropp, který hledal způsob, jak vyřešit katastrofální stav bydlení po první světové válce. Napadlo ho, že kdyby
se dost lidí složilo, mohl by si jeden vylosovaný ihned začít stavět dům. S touto myšlenkou založil v roce 1921
"Společenství přátel". V roce 1924 byly přiděleny první peníze na stavby. Princip solidarity zabral tak široce, že
začátkem třicátých let už mohlo být losování z ročních skupin nahrazeno klasickým bankovním systémem. Počet
spořitelů stoupal a z jejich vkladů vznikly prostředky pro úvěr na stavbu každému, kdo naspořil na polovinu
potřebné částky.
Tolik ke kořenům stavebního spoření. Nyní se budu věnovat současné podobě, ve které se se stavebním
spořením můžeme setkat.
3. Obecně o stavebním spoření
Co je stavební spoření? V nejjednodušší možné definici by bylo možné říci, že jde o moderní spořící produkt,
který má přispívat k rozvoji bydlení v České republice. Protože bytová politika je jednou z klíčových oblastí
politického zájmu a nejedna vláda se ve svém programu zavázala věnovat se právě tomuto problému, je stavební
spoření nejen v popředí zájmu, ale také je státem podporováno.
Jiná definice stavebního spoření může vypadat tak, že jde o účet, na který si klient spoří, a k jehož úsporám
dostává příspěvek od státu a úrok od stavební spořitelny. Až splní dobu danou zákonem, může naspořené
prostředky použít na libovolný účel. Ze stavebního spoření je možné také získat úvěr, ten však musí být použit
na bytové a stavební účely, to znamená na zlepšení své bytové situace.
Je zde třeba rozlišit první a druhou část definice. Klient, který žádá v průběhu stavebního spoření banku
(stavební spořitelnu) o úvěr, má povinnost ze zákona použít takto získané prostředky jen na účely zákonem
stanovené, které nazveme bytovými účely. Zákon o stavebním spoření však nedefinuje, na co mají být použity
naspořené prostředky. To znamená, že klient, který řádně stavební spoření ukončí má nejen nárok na státní
příspěvek, ale zákon mu nepředepisuje, jak se získanými prostředky nakládat.
Produkt, který je nabízen výhradně stavebními spořitelnami se skládá tedy ze dvou hlavních fází:
• Spořící
• úvěrová
Stavební spořitelny jsou bankami podle zákona o bankách a vztahuje se na ně stejný režim jako na univerzální
banky. Navíc podléhají speciálnímu zákonu o stavebním spoření, podle kterého může být povolení působit jako
banka – stavební spořitelna vydáno až po souhlasu Ministerstva financí.
Stavební spoření je tedy účelovým spořením, které je řízeno Zákonem č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a
státní podpoře stavebního spoření, který byl s účinností 1. 1. 2004 novelizován.
Stavební spoření je účelové spoření spočívající1:
• v přijímání vkladů2 od účastníků stavebního spoření,
• v poskytování úvěrů3 účastníkům stavebního spoření,
• v poskytování příspěvku fyzickým osobám4 (dále jen „státní podpora”) účastníkům stavebního spoření.
Účastníkem stavebního spoření (dále jen „účastník”) může být fyzická nebo právnická osoba.
viz Zákon č. 96/1993 Sb. o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších novel
§ 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
3
§ 1 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.
4
§ 5 odst. 3 písm. d) zákona ČNR č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České
republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů
1
2
228
Jak jsme uvedli výše, úvěr ze stavebního spoření je možné použít jen na bytové potřeby. Zákon o stavebním
spoření bytovými potřebami rozumí (citace ze zákona):
• získání bytu
• výstavba nebo koupě stavby pro bydlení
• získání stavebního pozemku za účelem výstavby stavby pro bydlení nebo stavebního pozemku, na
kterém se nachází stavba pro bydlení
• změna, modernizace a údržba bytu, stavby pro bydlení nebo její části včetně úhrady případného podílu
na úpravách společných částí
• stavební úprava nebytového prostoru na byt
• úhrada závazků souvisejících s výše uvedenými účely s výjimkou pokut a dalších sankcí uložených
účastníkovi za porušení jeho povinností při řešení jeho bytových potřeb
Součástí definice bytových potřeb je i podmínka, že bytová potřeba, na kterou je poskytnut úvěr, musí být na
území České republiky.
Ihned od roku 1993 začaly v ČR vznikat stavební spořitelny a od roku 1994 na našem trhu působí všech šest
stavebních spořitelen, z nichž můžeme vybírat i dnes.
Již od první chvíle si stavební spoření získalo mnoho příznivců. Stalo se tak především díky výrazné finanční
podpoře ze stany státu, jejíž výhody nemohla snížit ani relativní dlouhodobost spořícího cyklu.
Státní podpora však byla vždy předmětem diskusí v odborných i laických kruzích. Její odpůrci stát od začátku
kritizovali za to, že nepodporuje cíleně bydlení, ale že jen zvýhodňuje dlouhodobé zhodnocování peněz, které se
nakonec do bydlení nedostanou. Zároveň se vždy upozorňovalo na rychle rostoucí zátěž, kterou vyplácení státní
podpory znamená pro státní rozpočet.
Tato situace nakonec vyústila v uvedenou novelizaci zákona, která platí od 1.1.2004 a v horizontu deseti let by
měl státní pokladně ušetřit přibližně 50 mld. Kč. Vzhledem k tomu, že se v něm omezuje výše státní podpory a
poněkud zpřísňují další podmínky spoření, měl by se objem prostředků vydávaných z rozpočtu v následujících
letech omezit na 30 či 40 % současného stavu.
Po celou dobu existence stavebního spoření počet jeho klientů neustále narůstá. V polovině roku 2003 mělo
stavební spoření více než 50 % obyvatel naší republiky včetně nemluvňat a tento podíl se nadále zvyšuje.
Skokový nárůst počtu smluv nastal koncem roku 2003, kdy končila platnost dosavadního, pro klienty
výhodnějšího zákona. Poté přišel mírný propad, celkový počet smluv by se však podle odhadů měl v budoucnu
ustálit přibližně na hranici 6 milionů.
Vývoj stavebního spoření
1996 1997 1998 1999 2000
1,56 1,97 2,37 2,8
3,42
0,62 0,53 0,64 0,91 1,12
34,5 59,6 81,7 93,6 110,4
2001
Počet smluv (mil. ks)
4,2
Nové smlouvy (mil. ks)
1,37
Výše vkladů celkem (mil.Kč)
133,3
Počet úvěrů a překl. úvěrů
17,9 65,3 191,1 306,1 408,8 520,6
(tis. Ks)*
Celkově vyplacená státní podpora
2,3
3,8 5,1
6,4
7,7
9,3
(mld. Kč)
Průměrná st.podpora na smlouvu
2090 2450 2580 2695 2755 2719
(Kč)
*včetně již splacených úvěrů
Zdroj: MMR ČR
4. Novela zákona o stavebním spoření- zákona číslo 65/ 2004
2002
4,87
1,29
180,2
k 30.6.2003
5,25
0,66
205,7
650,8 724 ,0
11,1
13,3
2635
2723
Výdaje státu na podporu stavebního spoření rostou každoročně o miliardy a v roce 2003 dosáhly výše 13 mld.
korun. V roce 2004 vyplatí stát na podporách 15 miliard, což je neúnosné. Do roku 2009 usiluje MFČR o snížení
výdajů na stavební spoření na tři miliardy ročně.
Parametry stavebního spoření byly nastaveny v době, kdy inflace a úrokové sazby byly na zcela jiné úrovni než
nyní, takže stavební spoření nebylo tak extrémně výhodné
Na konci roku 2002 bylo uzavřeno již 4,5 milionu smluv, což svědčilo o tom, že stavební spoření je
nejpopulárnější způsob zhodnocování peněz. Není se co divit, v porovnání s výnosy z pětiletých bankovních
vkladů, totiž stavební spoření přinášelo daleko příznivější zhodnocení vkladů.
229
Hlavní změny ve stavebním spoření od 1.1. 2004
Stav do 31.12. 2003
Státní podpora
Max. 4 500
Výše vkladu pro získání 100% st. podpory
18 000 Kč za rok
Věkové omezení pro státní podporu
Ne
Doba spoření
5 let
Státní podpora na více smlouvách
Ne
Možnost snížení úroků ze strany spořitelny
Ne
Osvobození vkladů od daně z příjmů
Ano
Bonifikace klientů, kteří investují účelově
Ne
Účastníci spoření
ČR
*)Účastníci spoření z EU od 1.5.2004 (po vstupu ČR do EU)
Stav od 1.1.2004
Max. 3 000 Kč
20 000 Kč za rok
Ne
6 let
Ano
Ano
Ne
Ne
ČR a EU *)
Novelizovaný zákon si klade v dlouhodobém horizontu přinést významné úspory ve státním rozpočtu. V
následujících letech by se výše poskytované státní podpory měla snížit na 30% - 40% současného stavu, do roku
2013 by se tak mělo uspořit asi 50 mld. Kč. Problém ale pro státní rozpočet nastal koncem roku 2003, kdy pod
vlivem očekávané a nakonec i schválené novely zákona o stavebním spoření uzavřelo smlouvu o stavebním
spoření nebývalé velké množství klientů. Pokud budou tito noví klienti pilně střádat, dojde k významnému
zvýšení nároků na státní podporu a státní rozpočet naopak bude muset vynakládat větší prostředky, což je v
přímém rozporu s původním smyslem novelizace zákona o stavebním spoření. Jak to celé nakonec dopadne
ukáže čas.
5. Reakce stavebních spořitelen
Miliony lidí v loňském roce uzavřely nové stavební spoření, aby narychlo využily výhodných podmínek. O
znevýhodněném spoření od ledna 2004 věděl téměř každý. Ten, kdo stihl uzavřít stavební spoření před koncem
roku 2003, má zajištěno, že bude moci využívat štědřejší státní podpory po celou dobu spoření. Už v polovině
roku 2003 mělo smlouvu 5,5 milionu Čechů, tedy polovina republiky včetně batolat a důchodců5. Roční
zhodnocení peněz u stavebního spoření značně převyšuje to, co nabízejí tradiční formy spoření s nízkou mírou
rizika, jako je například termínovaný vklad.
Od počátku roku 2004, tedy po úpravě zákona o stavebním spoření se míra zhodnocení snížila.
Vývoj stavebního spoření v letech 2001 - 2004
Sledovaný rok/ čtvrtletí
2001
2002
2003
2004
(k 31.3.)
Stav počtu uzavřených smluv 1 373 258
1 293 890
2 097 338
54 180
Stav počtu platných smluv
4 196 408
4 870 620
6 300 831
6 210 948
Cílová částka
613 816
741 355
1 103 412
1 103 944
Výše státní podpory vyplácená 9. 313
11. 059
13. 261
14. 781
ve sledovaném roce v mld.Kč
Stav výše vkladů –v mld.Kč
133. 309
180. 190
236. 815
244. 375
Zdroj: Ministerstvo financí, Asociace českých stavebních spořitelen, propočty MMR, květen 2004
Z této tabulky je jasně zřetelný vývoj stavebního spoření v roce 2003. Ve srovnání s rokem 2002 došlo
k razantnímu nárůstu počtu uzavřených smluv a tím i nárůstu celkového stavu uzavřených platných smluv.
Zatímco za rok 2002 bylo uzavřeno 1 293 890 platných smluv, za rok 2003 se toto číslo vyšplhalo na 2 097 338.
Celkový počet uzavřených platných smluv tak za rok 2003 vzrost o téměř 30 procent, na celkových 6 300 831
platných uzavřených smluv. To má samozřejmě také dopad na výši státní podpory vyplácenou na platné
smlouvy. Zatímco za rok 2002 bylo vyplaceno ze státního rozpočtu na podporu smluv stavebního spoření 13.
261 mld. Kč a za rok 2003 14. 781 mld Kč, za rok 2004 se předpokládaná suma pohybuje přes 16 mld. Silná
mediální podpora ze strany stavebních spořitelen i samotných mediálních kanálů zavinila, že nárůst počtu nově
uzavřených smluv do konce roku 2003 byl daleko vyšší, než stát odhadoval a tak ke snížení zátěže státního
rozpočtu v dohledné době nedojde.
Stavební spořitelny se v minulých letech zavázaly k vyplácení úroků na základě relativně vysokých úrokových
sazeb 4% - 5% a úrokových bonusů, které jsou v dnešní době rekordně nízkých úrokových sazeb velmi výhodné
pro majitele starších smluv o stavebním spoření a spořitelny je snížit nemohou. Proto využívají jiný způsob
kompenzace této nevýhody - poplatky.
5
zdroj MMR ČR
230
Tabulka 1: výše ročních úhrad podle sazebníků platných k 1.2.2004
Stavební spořitelna
Vedení účtu
Roční výpis (v
Správa
(sazebník od)
(v Kč za rok)
Kč za rok)
úrokového
zvýhodnění
(v Kč za rok)
Součet nutných ročních úhrad
(v Kč)
Klienti se
Klienti
staršími tarify
s aktuálními
tarify
390
290
360
240
390
300
480/560
245
510
330
250
250
ČMSS (1.12.03)
290
Zdarma
100
HYPO( 1.1.03)
240/360*
Zdarma
Raiffeisen (1.10.03) 280
20
90
SS ČS (1.1.03)
235/470/550** 10 ***
VSS KB (1.1.2004) 300
30
180
Wustenrot (1.1.04)
250
Zdarma
Poznámky k tabulce:
• nižší poplatek je u smluv uzavřených po 1.11.2002
• ** smlouvy založené po 1. 12. 2002/ od 1. 7. 2000 do 30. 11. 2002/ od 1. 7. 1994 do 1. 7.2000
• *** SS ČS zasílá klientům dva výpisy za rok, pokud klient souhlasí
• **** úhrada za správu úrokového zvýhodnění se vztahuje pouze ke starším smlouvám, kde je k
základním vkladům připisováno i úrokové zvýhodnění při nečerpání úvěru
Zdroj: stavební spořitelny
Poplatky mohou při nižším (2%) úročení vkladů tvořit značnou část z objemu připsaných úroků.
V níže uvedeném příkladu ukážeme, kolik by získal klient spořící od 1.1.2004 za rok 2004, za předpokladu
neměnnosti sazebníků stavebních spořitelen platných k 1.2.2004. V mnohých případech dojdeme do záporných
čísel.
roční úroky minus roční poplatky-jednoráz.vklad 18 000 Kč
500
Wuestenrot
450
roční výnos/kladný či záporný
400
HYPO
350
ČMSS
Raiffeisenbank
300
250
VSS KB
200
SS ČS
150
100
50
0
ČMSS
HYPO
Raiffeisenbank
SS ČS
VSS KB
Wuestenrot
stavební spořitelny
231
roční úroky minus roční poplatky- měsíční úložka 1 500 Kč
200
Wuestenrot
roční výnos/kladný či záporný
150
100
50
HYPO
ČMSS
Raiffeisenbank
0
ČMSS
HYPO
SS ČS
Raiffeisenbank
VSS KB
Wuestenrot
-50
-100
VSS KB
-150
SS ČS
-200
stavební spořitelny
6. Nabídka nových produktů
Stavební spořitelny získaly zejména v posledním roce díky zmíněné novele zákona velké množství přátelských
klientů, kteří nečerpají úvěry a přitom vložili i jednorázově poměrně vysoké vklady. Z toho důvodu, aby
spořitelny maximalizovaly zisk, poskytují překlenovací úvěry s nulovým počátečním vkladem
Stavební spořitelna
Překlenovací úvěr
ČMSS
Raiffeisen
TOPKREDIT
HORIZONT
PREMIUM *
SS ČS
ŠAMPION
MAXI TREND
IMPULS
IMPULS +
DOMINANTA
VSS KB
Wustenrot
Zdroj: stavební spořitelny
Výše překlen.úvěru (v
tis.Kč)
Min. 300
Min. 100
Max. 80% z uspořené
částky*
Min. 300
Min. 300
300 – 500
500 – 1500
Max. 500
Úroková sazba
( v % p.a.)
4,8 %
5,4 %
5,8 %
5,2 %
6 % nebo 6,8 %
5,4 %
5,1 %
7,9 %
O tyto překlenovací úvěry může požádat i ten, kdo si právě uzavřel novou smlouvu o stavebním spoření. Na
vkladovém účtu nemusí mít žádné úspory.
* Poněkud specifický je překlenovací úvěr PREMIUM. Je určen pro klienty, kteří již v Raiffeisen spořitelně
smlouvu mají a potřebují získat finanční prostředky v co nejkratší době. Zároveň pro ně není z nějakého důvodu
vhodné stávající smlouvu rušit, nebo z ní čerpat úvěr. Tito klienti si tedy mohou uzavřít smlouvu novou a
požádat o překlenovací úvěr PREMIUM, aniž by museli na účet něco vložit. Může být poskytnut až do výše 80
% naspořené částky na stávající smlouvě, tento vklad slouží jako zajištění překlenovacího úvěru (zástavní právo
k pohledávce).
7. Porovnání stavebního spoření s alternativními investicemi
Ukažme si na modelových příkladech srovnání stavebního spoření se spořícími produkty. Budou to vkladní
knížka, tedy spořící účet a termínovaný účet.
232
Stavební spoření a vkladní knížka
Jak již bylo řečeno, vkladní knížka (dále VK) se svou podstatou velmi blíží principům stavebního spoření.
Hlavní rozdíl, který je odlišuje, je existence státní podpory. Pokusme se na příkladu srovnat, jaký výnos přinesou
oba produkty klientovi.
V příkladu budeme vycházet z následujících podmínek:
• spořena je konstantní měsíční částka, a to vždy k 1. dni v měsíci po dobu 5 let
• stavební spoření je úročeno 3% p.a.
• částka státní podpory stavebního spoření je připočtena 30. dubna následujícího roku (mimo poslední,
která je pro jednoduchost srovnání s VK připočtena 31.12. v 5. roce spoření)
• úrok z vkladů na VK podléhá srážkové dani 15%
• úroková ani daňová sazba se po celou dobu nemění
• stavební spoření i VK jsou po pěti letech ukončeny a vybrány
• abstrahujeme od veškerých administrativních poplatků
Protože v současné době se úrokové sazby u vkladních knížek pohybují velice nízko, budu uvažovat příklad se
dvěma vkladními knížkami. U první budu uvažovat úrokovou sazbu dnes obvyklou, tedy na úrovni 1% p.a., u
druhé volím záměrně úrokovou sazbu velice nadhodnocenou, ve výši 10% p.a.
V následující tabulce jsou uvedeny dosažené hodnoty jednotlivých složek úspor. Je zřejmé, že zásadní podíl na
jasné převaze stavebního spoření nad vkladními knížkami má státní podpora. V našem případě by dosáhl klient
vyššího zhodnocení u stavebního spoření i v případě, že by jeho úspory ani státní podpora nebyly úročeny.
Částka získaná státní podporou je dokonce vyšší než úrok, který po zdanění přinese spoření na vkladní knížku
při úrokové sazbě 10%, o které víme, že je velice nadhodnocená a za současných mezibankovních podmínek
nedosažitelná.
Stavební spoření
Měsíční vklad
Úroková sazba
Vklady celkem
Státní podpora
Konečný stav účtu
VVP
Vkladní knížka
Vkladní knížka
1 500 Kč
1 500 Kč
1 500 Kč
3%
1%
10%
90 000,00 Kč
90 000,00 Kč
90 000,00 Kč
22 500,00 Kč
x
x
120 816,49 Kč
91 979,67 Kč
111 770,05 Kč
11,68%
0,86%
8,57%
Spoření pomocí vkladní knížky a stavebního spoření
Graf ukazuje, jakým způsobem se bude vyvíjet spoření při různých úrokových mírách.
125 000 Kč
115 000 Kč
105 000 Kč
95 000 Kč
85 000 Kč
75 000 Kč
65 000 Kč
55 000 Kč
45 000 Kč
II.Q
2005
III.Q
2005
IV.Q
2005
I.Q
2006
II.Q
2006
III.Q
2006
Stavební spoření (3%)
Vkladní knížka (11,68%)
IV.Q
2006
I.Q
2007
II.Q
2007
III.Q
2007
IV.Q
2007
Vkladní knížka (5%)
Vkladní knížka (17%)
Obr. Porovnání vývoje úspor v případě stavebního spoření a vkladních knížek při různých úrokových mírách
233
Stavební spoření a termínovaný účet
Nyní přejdeme ke zhodnocení termínovaného účtu a porovnáme jej se stavebním spořením. Princip
termínovaných účtů je poněkud odlišný. Je sice možné zvolit takový postup, při kterém nastavíme automatickou
obnovu po ukončení cyklu a postupné spoření měsíční částky ve stejné výši jako u stavebního spoření, tento
přístup by však vedl pouze k opakování stejných závěrů, které byly vyvozeny u vkladní knížky. Proto
v uváděném příkladu vyjdeme z toho, že částka je poukázána na účet v celé výši najednou.
Nejprve, stejně jako v předchozím příkladu stanovíme výchozí podmínky:
• u stavebního spoření je spořena konstantní měsíční částka 1.500 Kč
• měsíční úložka je připisována vždy k 1. dni v měsíci po dobu 5 let
• částka státní podpory je připočtena 30. dubna následujícího roku (mimo poslední, která je pro
jednoduchost srovnání s TÚ připočtena 31.12. v 5. roce spoření)
• u TÚ je vložena celá částka najednou první den období, je ponechána po celou dobu vkladu
• úroky z TÚ jsou připisovány k jistině a dále úročeny
• úrok z vkladů na TÚ podléhá srážkové dani 15%
• úroková ani daňová sazba se po celou dobu nemění
• stavební spoření i TÚ jsou po pěti letech ukončeny a vybrány
• abstrahujeme od veškerých administrativních poplatků
Vezmeme v úvahu tři termínové účty. První z nich (TÚ A), je založen jako revolvingový s jednoměsíčním
opakováním a úrokovou sazbou 0,74%. Druhý porovnávaný účet (TÚ B) má periodu roční a úroková sazba je
0,63%. Třetí účet (TÚ C) je uzavřen na dobu pět let s úrokovou sazbou 1,52%. U všech uvedených úrokových
sazeb jde o roční sazbu (p.a.).
Rovněž v tomto případě je zřejmé, že bankami nabízené úrokové míry (zde převzaty úrokové sazby KB a.s.
z dubna 2004) nepřinášejí v porovnání se stavebním spořením srovnatelný výnos. Nejvyšší výnos mezi
termínovanými vklady přinese uložení jistiny na dobu pěti let, ovšem bez možnosti úpravy úrokové sazby, neboť
ta je vyhlašována jako fixní.
V následující tabulce zhodnotíme jednotlivé varianty podle výnosností dosažených a výnosností přepočtených na
období jednoho roku
Stavební spoření
TÚ A
TÚ B
TÚ C
Měsíční vklad
Celkový vklad
1 500 Kč
90 000,00 Kč
x
90 000,00 Kč
x
90 000,00 Kč
x
90 000,00 Kč
Úroková sazba
3%
Perioda
Státní podpora
Celkové úspory
x
22 500,00 Kč
120 816,49 Kč
0,74%
0,63%
1,52%
1M
x
92 874,71 Kč
1R
x
92 435,70 Kč
5R
x
95 966,19 Kč
VVP
11,68%
0,63%
0,53%
Zhodnocování prostředků pomocí termínovaného účtu a stavebního spoření
1,29%
V grafu je znázorněn vývoj vkladu na termínovaném účtu (v několika variantách úrokových měr) a účtu
stavebního spoření.
234
140 000,00 Kč
130 000,00 Kč
120 000,00 Kč
110 000,00 Kč
100 000,00 Kč
90 000,00 Kč
80 000,00 Kč
70 000,00 Kč
60 000,00 Kč
50 000,00 Kč
II.Q
2005
III.Q
2005
IV.Q
2005
Stavební spoření
I.Q
2006
II.Q
2006
III.Q
2006
TÚ (1%)
IV.Q
2006
I.Q
2007
TÚ (6,95%)
II.Q
2007
III.Q
2007
IV.Q
2007
TÚ (10%)
Porovnání vývoje úspor v případě stavebního spoření a termínovaných účtů při různých úrokových mírách
Vkladové účty - shrnutí
Po provedení rozboru výnosnosti vkladní knížky a termínovaného účtu v porovnání se stavebním spořením je
zřejmé, že za současného stavu, kdy úroková míra běžná na trhu se pohybuje u těchto produktů kolem 1% p.a., je
stavební spoření jasně nejvýhodnější formou zhodnocování finančních prostředků. Ačkoliv po započtení částky
státní podpory se výnosy stavebního spoření ještě zvýší, spoří-li klient a nevyužívá podpory státu, je jeho výnos
stále na relativně vysoké úrovni, tj. 3% p.a. U stavebního spoření jsou navíc výnosy osvobozeny od daně
z příjmů, což ještě zvyšuje odstup stavebního spoření od vkladových účtů z hlediska výnosů.
Výhodou, kterou klient získá volbou vkladových účtů, je vyšší likvidita, protože nemusí čekat pět let jako u
stavebního spoření a může zhodnocené prostředky získat i dříve. Platnost tohoto obecného tvrzení však závisí na
podmínkách, které banka pro daný produkt nabízí.
8. Budoucnost stavebního spoření v České republice
Stavební spoření jako produkt vzniklo za dříve popsaných podmínek. Je jasné, že vše se vyvíjí v čase, a proto
také současná situace je odlišná od situace, do které se stavební spoření rodilo. Trh akceptoval nový produkt,
reagoval a došlo ke změnám, které jsou pro tržní hospodářství typické. Subjekty se přizpůsobily a naučily se
nově vzniklý produkt využívat tak, aby maximalizovali své užitky. Nejlépe je to zřejmé z velice výrazného
přechodu k využívání stavebního spoření pro zhodnocování finančních prostředků. Tak ovšem tento produkt
původně nebyl konstruován a ekonomické subjekty, které se samozřejmě chovaly naprosto racionálně, sice
vytěžily maximum, avšak na úkor státu. Ten, samozřejmě nejen kvůli stavebnímu spoření, se dostal do situace
velice nezáviděníhodné – na jedné straně vládní program, slibující posílení sociální oblasti a výhod z toho
plynoucích, na straně druhé rostoucí schodky státního rozpočtu jakož i rozpočtů municipálních. To vše přivedlo
veřejné finance do nepříjemné situace. Proto začala vláda hovořit o reformě veřejných financí. Její součástí je i
provedená reforma stavebního spoření, zejména pak systému přidělování a výše státní podpory samotné.
Změny a jejich možný dopad
V návaznosti na stav veřejných financí v roce 2002, zejména pak vývoj státního rozpočtu a veřejného dluhu
v České republice po dobu vlády levicově orientovaná sociální demokracie, dochází k přehodnocení politiky
státních podpor stavebního spoření a vláda připravuje určité změny pro rok 2004.
Jak již bylo řečeno, záměrem zavedení stavebního spoření bylo podpořit bytovou výstavbu v České republice.
Samotný produkt stavebního spoření by však nevyvolal tak veliký zájem veřejnosti, kdyby se stát nerozhodl
produkt zatraktivnit státní podporou. S růstem klientů stavebních spořitelen a smluv, které uzavřeli, rostl rovněž
tlak na státní rozpočet. Z porovnání vývoje tempa růstu smluv a tempa růstu státní podpory je zřejmý tlak na
státní rozpočet, což ilustruje níže uvedený graf.
235
16
13,512
14
11,059
12
9,313
10
7,719
8
6,393
5,068
6
3,817
4
2
2,309
0,000 0,284
1,112
0
1993 1994
1995 1996
1997
1998 1999
Vyplacená státní podpora (mld. Kč)
2000 2001
2002 2003
Celkový počet smluv (mil.)
Vývoj počtu uzavřených smluv o stavením spoření a celkově vyplacené státní podpory v ČR
(zdroj Asociace stavebních spořitelen)
Vraťme se nyní ke státnímu rozpočtu a bytové politice vlády. Je jasné, že za stavu využívání stavebního spoření
pro účely zhodnocování finančních prostředků přátelskými klienty, v době deficitních rozpočtů (státního i
veřejných) se vláda omezila státní podporu stavebního spoření a tím chtěla omezit výdaje státního rozpočtu
v této oblasti.
Počítalo se rovněž se zavedením minimální věkové hranice pro získávání státní podpory. To se však nepodařilo
prosadit. Podle některých zdrojů se stále hovoří také o zrušení anebo omezení daňových výhod pro klienty
stavebního spoření (nedanění výnosů, nižší daňový odpočet splátek úvěru).
Z jiného úhlu pohledu můžeme říci, že stavební spořitelny za dobu své existence shromáždily velké množství
kapitálu (Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí údaj 100 mld. Kč), jsou však silně omezeny v jeho umisťování na
finančních trzích, což je sice výhodné pro klienta (vysoká bezpečnost stavebního spoření), ale zároveň brzdí
možnosti stavebních spořitelen investovat a zhodnocovat akumulovaný kapitál. Za současné situace je systém
stavebního spoření v určité pasti. Mnoho peněz proudí do stavebního spoření, avšak málo ven. To je způsobeno
relativně vysokou výnosností stavebního spoření při nízkém riziku, které s tímto produktem souvisí a to i novele
zákona. To ovšem neznamená, že stavební spoření je bezrizikovou investicí. Za všechny uveďme např. kreditní
riziko (riziko nesplacení úvěrů, které stavební spořitelna poskytla, a tím teoreticky možná platební neschopnost a
neschopnost splnění závazků spořitelny vůči spořícím klientům) nebo riziko bankrotu (které zahrnuje i uváděné
kreditní riziko).
Položme si nyní otázku, jaký vliv mělo zavedení změn na český systém stavebního spoření. Prodloužení délky
spořící fáze spolu s růstem absolutní výše státní podpory bude zřejmě mít za následek další odklon stavebního
spoření od původního záměru, tj. určité sociální pomoci v oblasti bytové politiky. Je však také možné, že úpravy
by mohly mít za následek odklon od stavebního spoření ve prospěch jiných finančních produktů, což se zatím
nepotvrdilo a to i při mírném nárůstu úrokových sazeb díky zvýšení diskontní sazby centrální banky.
Samotné prodloužení spořící fáze je do určité míry přínosem, mělo a mohlo by motivovat klienty, aby využívali
stavební spoření pouze k účelům souvisejícím s financováním bytových potřeb. Bude-li potenciální investor
zvažovat investici do stavebního spoření, bude dlouhá vázací doba prostředků na účtu hodnocena jako výrazná
nevýhoda a může jej od myšlenky uzavření stavebního spoření odklonit. Bude-li se stejnou úvahou zabývat
potenciální klient, který tento produkt hodlá využít při financování svých bytových potřeb, samotná délka
stavebního spoření již nebude vnímána jako nevýhoda, ale bude posuzována jen jako podmínka založení
produktu. Případný klient může rovněž uzavírat stavební spoření se záměrem získání úvěru. V tomto případě mu
zapojení do stavebního spoření pomůže získat potřebné finanční prostředky v kratší době (než kdyby sám spořil
např. na vkladovém účtu) a získaný úvěr bude splácet po dobu zpravidla delší (případně výrazně delší) než je
spořící fáze stavebního spoření. Proto pro něj nebude tolik významné, zda délka spoření bude pět nebo šest let.
236
S růstem doby spořící fáze, tím i prodloužením vázací doby finančních prostředků, klesá likvidita v případě
přátelských klientů, což může vést k odlivu kapitálu ze stavebních spořitelen v případě, že jejich vklady budou
tvořit významnou část celkových vkladů. To je pro stavební spořitelny velice nežádoucí a mohlo by zapříčinit
insolventnost stavebních spořitelen a vést k zakolísání celého systému. V České republice je však velký podíl
konzervativně založených subjektů (viz níže uvedený graf), pokud by v budoucnu došlo k odlivu kapitálu ze
stavebních spořitelen, dá se očekávat nejspíše přesun ve prospěch vkladových účtů.
6%
30%
64%
Dluhopisy, akcie, podílové fondy
Vklady v bankách a hotovost
Ostatní (penzijní připojištění, životní pojištění, stavební spoření)
Obr. Zastoupení jednotlivých druhů investic v ČR (zdroj HN)
I přes realizované změny je však stavební spoření i nadále velmi atraktivní.
Literatura
[1] HARDT, J.; MANNING, D. Europian Mortgage Federation: Structure, Funding and Future Developement,
Paper prepared for OECD Workshop on Housing Finance on Transition Economies, Paris, France, June
2000.
[2] WHITEHEAD; CH. Are Housing Finance System Converging The Europian Union? In: M. Kleinman, W.
Matznetter, M. Stephens: Europian Integration and Housing Policy, Routeadge, London, 1998.
[3] Housing Finance Key Concept and Terms, UN/ ECE, New York and Geneva, 2000.
[4] HAFFNER, M. E. A.; OXLEY; M. J. Housing Subsidies: Definition and Comparisons. In: Housing Studies,
Vol. 14, No.2, 2001.
[5] GODMAN, J.; ADVISOR, H. Studie Homeownership and Investment in Real Estate Stock, 2003.
[6] RADOVÁ, R.; DVOŘÁK; P. Finanční matematika pro každého,Grada Publishing, vydání 4.,2003.
[7] Zákon o stavebním spořní a státní podpoř stavebního spoření- zákon číslo 96/ 1993, 83/ 1995 a 65/ 2004.
[8] Zákon o dluhopisech- zákon číslo 84/ 1995 a 190/ 2004.
237
238
ECONOMY OF GERMANY: C URRENT D EVELOPMENT STAGE
Achalova Larisa Vladislavovna
Russian Academy of Economics, department of World Economy, 113054, Moscow,
Stremiannii st., 36, tel. (095) 236-40-94, (095) 237-95-52
Abstract: The article will present the topic concerning current development stage of German
economy. The name “Germany” has long been synonymous with "stability". Moreover, the German
economy is full of contradictions. It is modern but old-fashioned.
Keywords: economy, the structure of economy, economic policy, the stage of economic
development, macroeconomic situation, competitiveness, dynamics of foreign trade, commodity
composition of export and import, main trade partners.
The German economy as it is known today is an outgrowth of the 1990 merger between the dominant economy
of the Federal Republic of Germany (FRG, or West Germany) and that of the German Democratic Republic
(GDR, or East Germany). This merger will one day produce a massive economic entity that will constitute the
fulcrum of Europe as a production centre, as well as a transportation and communications centre. But each
partner brings different elements to the mix, and the merger has proved difficult and costly. The main aim of this
article is to describe and analyse current stage of economic development of Germany; changes in volume of
production, trade and consumption. The next purpose is to describe international economic relations of Germany,
its foreign trade, the place and the role in the European Union. Finally, it outlines the importance of GermanRussian economic relations for both parties, highlights the main principals of relationship and cooperation, and
attempts to forecast the new possible ways of collaboration. So, the topicality of the subject is conditioned by the
necessity of knowledge about economy, foreign trade tendencies and policy of Germany. This necessity is
caused by extending partnership among countries, increasing influences of European member-countries, and
growing process of globalization. Macroeconomic situation. Germany is high-developed industrial country with
the harmonious structure of productive industry, developed non-manufacturing business (services), modern
agriculture. According to the appreciation of the leading international organizations, the unified German
economy is now the third most productive in the world (after USA and Japan, see Table 1). Germany is currently
the world's second largest exporter and importer (after the USA, see Table 2).
Table 1.
GDP in prices of 1995
2001
GDP (billions of euro)
2002
2003
2004 forecast
2001
прирост ВВП (%)
2002
2003
2004 forecast
EU (15)
7634,51
7714,5
7805,93
7987,33
1,6
1,1
1,2
2,3
Belgium
244,03
245,69
248,55
254,22
0,8
0,7
1,2
2,3
Denmark
159,65
162,21
164,6
168,22
1,4
1,6
1,5
2,2
FRG
2067,57
2071,22
2080,16
2122,77
0,6
0,2
0,4
2,1
Spain
110,74
115,11
119,27
123,84
4,1
4
3,6
3,8
Greece
533,84
564,97
576,01
593,53
2,7
2
2
2
2,3
France
1384,35
1401,06
1416,85
1449,47
2,1
1,2
1,1
Ireland
85,67
90,85
93,88
98,1
5,7
6
3,3
4,5
Italy
940,39
943,89
953,25
973
1,8
0,4
1
2,1
Luxemburg
19,82
20,05
20,26
20,81
1,2
2,1
1,1
2,7
Netherlands
385,46
386,41
388,22
394,82
1,3
0,3
0,5
1,7
Austria
207,38
209,54
212
216,18
0,7
1
1,2
2
Portugal
101,76
102,2
102,72
104,81
1,6
0,4
0,5
2
Finland
126,46
129,24
132,13
135,91
1,2
2,2
2,2
2,9
Sweden
225,38
229,64
232,79
238,99
1,1
1,9
1,4
2,7
Great Britain
1022
1041,67
1064,49
1091,88
2,1
1,9
2,2
2,6
USA
6910,92
7079,91
7251,35
7430,96
0,3
2,5
2,4
2,5
Japan
4362,26
4367,58
4434,96
4494,65
0,4
0,1
1,5
1,4
Source: composed by the author on the base of Board economic policy, guidelines for the period 2003-2005, European economy, 2003.
- №4. – 304-305; Bulletin Quotidien Europe, 18 October 2003, №1305, - 3.
239
Moreover, FRG holds the leading positions in rating of international competitiveness of national economies. The
bulk of this achievement was in the West. The Western economy is essentially industrial, with large chemical
and car manufacturing plants, mechanical, electrical and electronic engineering, and rapidly growing advanced
technology and service sectors in computing, biotechnology, information processing and media. The Eastern
economy is far behind the West. It became especially visible after the reunification.
At the beginning of new millennium, the economy of Germany, like economies of other leading empires, was in
low spirits. In 2001 the growth of GDP was in four times less then world average, and, regardless of forecasts,
considerably lower then in USA. However, the positive tendencies occurred in 2003 [14]. So, the analysis of date
in Table 1 allows me to make the following deduction that FRG is the first-rate economy in the Western Europe.
During the first half of 2003, the German economy could not overcome the three-year stagnation, which started
in the middle of 2000. Exports, traditionally an important source of the growth in Germany, declined during the
first half of the year. Germany’s exports reached $613,1 billion (9,5% of the total amount of the world exports)
in the year 2003. Import, by contrast, held up fairly well. Germany’s imports accounted for $493,7 billion (7,4%
of the total amount of the world imports) in the year 2003 [8]. As a consequence, the external contribution to
growth turned strongly negative.
In the second half of 2003, domestic demand is set to continue growing at a slow pace, as recently rising order
and output volumes suggest. Together with brightening export prospects, GDP growth should therefore become
slightly positive. For the year as a whole, growth is expected to be zero.
Export function as the locomotive of German economy, and its wide commodity diversification encourages the
stability [26], which illustrate the date of table 2. Besides, the forward development of import with respect to
GDP is a real evidence of German proactive participation in international differentiation of labour.
Table 2.
The main indicators of economic development
19641990
19911995
19962000
1999
2000
2001
2002
2003
2004
прогноз
2005
прогноз
GDP at constant prices (annual %
change)
3,2
2
1,8
2
1,9
0,8
0,2
0
1,6
1,8
Investment (contribution to
changes in GDP, %)
0,6
0,4
0,42
0,9
0,6
-1,2
-1,4
0
0,6
0,5
Inflation (annual % change)
3,4
3,3
1,1
0,6
1,4
1,9
1,3
1,1
1,6
1,3
Budget deficit (as a % of GDP)
-1,9
-3,1
-1,7
-1,5
1,3
-2,8
-3,5
-4,2
-3,9
-3,4
Total public debt (as a % of
GDP)
31,2
40,7
42,3
61,2
60,2
59,4
60,8
63,8
65
65,8
Export (contribution to changes
in GDP, %)
1,3
1,1
2,7
1,6
4,2
1,7
0,9
1,2
2,4
3,2
Import (contribution to changes
in GDP, %)
-1,2
-1,1
-2,1
-2,4
-3,1
-0,3
0,7
-1,2
-2,2
-1,1
Source: composed by the author on the base of Bulletin Quotidien Europe, 5 November 2003, №1307, 1-3 и Board economic policy,
guidelines for the period 2003-2005, European economy, 2003. - №4. – 304-305.
Prospects
On the back of industrial and consumer confidence heading up, a gradual recovery should take hold over the next
two years, with growth edging up from a quarterly rate of some 0,25% in the beginning of 2004 to around 0,5%
in 2005. A stronger acceleration is held back by a number of dampening factors. First, unemployment is high
and will continue to rise until early 2005, holding back private consumption. Second, efforts at all levels of
government to contain budget will keep any growth impulse from the public sector small. Third, potential output
is held back by the low level of investment over the last few years.
Growth in 2004 is therefore projected at a modest 1.6%, about one third of which is simply the result of an
unusually large calendar effect; the year has a leap day (29 February) and several holidays falling on a weekend.
By contrast, a reversal of the calendar effect will reduce growth for 2005 by 1,75%. These growth figures imply
a significant narrowing of the output gap, since potential growth is estimated at only 1.3% annually.
240
The general government deficit is expected to rise to 4,2% of GDP in 2003. In the light of the high uncertainty,
the 2004 budget forecast of 3.9% of GDP is therefore based on the no-policy change assumption. Similar, the
projection of a 3,4% of GDP deficit for 2005. A full implementation of the announced proposals would reduce
the projected deficit by a further 10 billion euro. In this case, the deficit would fall below 3% of GDP (see Table
3).
Based on the projected deficit, the debt level, which stood at 60,8% of GDP in 2002 is expected to rise to over
63% by the end of 2003 and reach close to 66% by the end of 2005 [8].
Table 3.
MAIN FEATURES OF COUNTRY FORECAST - GERMANY
2002
curr. prices
GDP at constant prices
Private consumption
public consumption
ANNUAL PERCENTAGE CHANGE
% GDP 1981-99
2110,4
1236,5
404,4
100
58,6
19,2
2,1
2
1,6
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2,9
2
1
0,8
1,4
1
0,2
-1
1,7
0
0,7
1,1
1,6
1,1
0,5
1,8
1,4
0,5
change in stocks as % of GDP
-13,2
-0,6
0
-0,4
-1,2
-1,1
-0,8
-0,8
-0,6
Export (goods and services)
757,6
35,9
5,3
13,7
5,6
3,4
0,9
6,2
7,5
final demand
2777,4
131,6
2,6
4,6
0,8
-0,3
0,7
2,7
3,3
Import (goods and services)
GNI at constant prices (GDP deflator)
667
2108,8
31,6
99,9
4,7
2
10,5
3,1
0,9
0,9
-1,7
0,5
2,8
0
5,9
1,6
7,6
1,8
contribution to GDP growth
domestic demand
1,8
1,9
0,1
-1,7
0,3
1,3
1,3
Stock building
foreign balance
0
0,3
0,6
6,9
-2,4
46,3
-0,1
1,1
1,8
7,8
1,3
60,2
-0,8
1,6
0,4
7,8
-2,8
59,4
0,1
1,7
-0,6
8,6
-3,5
60,8
0,3
-0,5
-1,5
9,4
-4,2
63,8
0
0,4
-0,3
9,6
-3,9
65
0,2
0,3
0,7
9,5
-3,4
65,8
employment
Unemployment (a)
General government balance (c,d)
General government gross debt (c)
a. as % of civil labour forces
b. gross savings divided by gross disposable income
c. as a % of GDP
d. including proceeds relative to UMTS licences in 2000. The UMTS amount as a % of GDP
SOURCE: Economic forecasts, autumn 2003. – European economy, 2003. - №5. – p. 48.
Factors caused the relative competitiveness fall-off of German economy
So, during the 2001-2003 FRG slightly shorten its positions on the world markets. Among the factors, which
caused the relative competitiveness fall-off can be emphasized the followings:
1. Depression of the socially oriented economy, because of extending partnership among countries,
increasing influences of European member-countries, and growing process of globalization;
2. Unfavorable betweenness relation wages costs per unit of output in comparison with other countries –
the main rivals on the world market;
3. Attraction of bankroll for the modernization of eastern economy, which doesn’t yield fruit;
4. Not always effective economic policy, including insufficient readiness and certain haste in decisionmaking, particularly, concerning the terms of introduction of euro
5. The difficulties in the process of economic integration within European Union
The general structure and features of German economy
The structure of German economy is:
1,1% of GDP created in agriculture,
34,5% of GDP – in industry,
64,4% - in non-manufacturing business [25].
So, the economy of Germany can be characterized as “ultra-industrial”, it means that share of industry in GDP
production is considerably higher in comparison with other developed countries.
241
German industries guarantee the leading position of the country on many world markets of finished
commodities. The most competitiveness branches of German industry are as follows:
1. Motor-car construction;
2. Transport mechanical engineering (car-building industry, aircraft construction);
3. General engineering (machine-tool and instrument industry)
4. Electrical industry;
5. High-precision mechanics, optical instruments and devices;
6. Chemical, pharmaceutical and fragrance industries;
7. Ferrous metallurgy [19].
External economic links of FRG
Germany does not act alone in international economic matters. Instead, it usually acts through Europe. Germany
increasingly makes its international policies in conjunction and consultation with other EU members. More than
half of its trade is with other EU states. Germany’s main trading partners are countries in Europe, such as France,
the United Kingdom, the Netherlands, Belgium and Italy. Than we can highlight USA, China, Japan, Latin
America, Russian Federation.
The dynamic of foreign trade is shown in the Figure 1. Especially foreign trade turnover increased at the end of
XX. As it shown the FRG has a very strong positive balance of trade. It means that German industrial companies
reserve its positions on the world market.
In spite of the export growth in comparison with import, foreign trade experiences hard times, because of the
high euro rate with respect to dollar.
Figure 1
The dynamic of German foreign trade, 1991-2002 (billions of dollars).
1200
1000
800
600
400
200
0
1991
1992
1993
1994
1995
1996
turnover
export
1997
import
1998
1999
2000
2001
2002
balance
Source: composed by the author on the base of Direction of trade statistics. Yearbook 2003. – Washington, International Monetary Fund,
2003. – 221p.
The main export articles are finished commodities. As it shown in the Figure 2, it is more than 85% of
commodity export. It is rather high than world average rate (77%). Raw materials traditionally doesn’t play
crucial role.
242
Figure 2.
Commodity composition of export, 2002 (%)
22
2,2
11,8
1,4
0,8
85,8
4,2
foodstuffs
agricultural products
energy resources
ores and metals
manufactured goods: chemicals
manufactured goods: other manufactured goods
manufactured goods: machinery and equipment
52
Source: composed by the author on the base of UNCTAD handbook of statistics. – New York and Geneva: United Nations, 2003. –
135 p.
The main import articles are also finished commodities, it has a rising tendency (see Figure 3). The next
important article is semi-manufactured goods (9%), especially natural gas and oil products.
Figure 3
Commodity composition of import, 2002 (%)
23,2
3,2
71,2
8,1
1,6
10,3
37,7
7,2
foodstuffs
energy resources
manufactured goods: chemicals
manufactured goods: machinery and equipment
agricultural products
ores and metals
manufactured goods: other manufactured goods
Source: composed by the author on the base of UNCTAD handbook of statistics. – New York and Geneva: United Nations, 2003. –
147 p.
Moreover, it is notable that the role of non-manufacturing business increases (see figure 4). The main articles
are: banking, managerial, information services, travel. But the share of non-manufacturing business in the total
turnover is not so high (FRG- 17,3%) in comparison with other countries such as USA (20,3%), Japan (18,8%),
UK (25,7%), France (19,7%). The reasons of this are high level of manufacturing products export and
243
uninteresting participation of German non-manufacturing business in the process of globalization.
Figure 4
Export and import of services, 1990-2002 (billions of euro)
160
140
120
100
80
60
40
20
0
1990
1995
1997
1998
1999
2000
2001
2002
export
63,654
82,254
83,809
85,336
86,292
86,331
91,301
105,999
import
86,123
134,551
131,203
136,524
144,42
141,237
145,72
150,491
Source: composed by the author on the base of UNCTAD handbook of statistics. – New York and Geneva: United Nations, 2003. – 208-209
p.
The main aspects of economic policy within the European Union
Modern economic policy of FRG aims at priority solving of the following objectives: speeding up of European
economic integration, further transformation of Eastern economy, gradual elimination of economic and technical
lag from USA. These objectives should be solved in the way of:
1. Hard financial policy;
2. Acceleration of structural changes and modernization of economy, growth of labour productivity,
primarily, owing to inculcation of information and telecommunication technologies;
3. Consecutive realization of privatization strategy;
4. Acceleration of innovation implementation and practical realization of research results
5. Realization of taxation reform.
6. Ecological modernization of the country in order to support employment and protect environment;
7. Modernization of social security, education and research activities systems [23].
Bilateral collaboration of the Federal Republic of Germany and Russian Federation
The analysis of German-Russian collaboration is of special interest of both parties. Throughout many years,
Germany has remained the biggest trade partner of Russia. Germany accounts for 17.5% of Russia's total foreign
trade turnover with the West, 13% of the total trade turnover. [19]
Russia exported in Germany in the year 2003 mainly the following groups of products: raw materials (79,4% of
the total exports), metals and different goods made of them (10,0%), agricultural products (1,5%), equipment,
cars and machines (1,1%) and others. In recent years, approximately 25% of Russia's natural gas export and
rolled ferrous stock, as well as 20% of its oil, processed timber and cardboard, are sold on the German market.
Imports to Russia from Germany consisted of equipment, cars, machines (50%), chemical products (30%) and
food (about 15%). Deliveries from Germany cover approximately 40% of Russia's imports of machinery and
equipment, 33% of leather footwear, 18% of medications, and 12% of meat and meat products.
It is necessary to note, however, that bilateral economic cooperation between Russia and Germany is mostly
commercial by its nature with raw materials being a clear dominant.
Relations between Russia and Germany is like the Russian matryoshka, the relations between our two countries
are "inserted' into the relations between Russia and Europe, Russia and the world. However, there are some
obstacles. Both Russian and German governments have been making efforts to eliminate them.
Conclusion
The name "Germany" has long been synonymous with "stability". This is one of the factors drawing potential
investors and customers to Germany. Moreover, the German economy is full of contradictions. It is modern but
old-fashioned. It is immensely powerful but suffers from serious structural weaknesses. It is subject to national
laws and rules but is so closely tied into the European Union that it is no longer truly independent. It has a
central bank that controls European monetary policy and has a deepening impact on the global economy but that
244
also insists on making its decisions mainly on the basis of domestic considerations. Finally, although Germany
must compete against highly efficient economies outside its own continent, it continues to carry the expense and
burden of traditional industries that drain resources that could be better used elsewhere.
Consequently, the main features of current stage of economic development of FRG are following:
1. The economy of Germany can be characterized as “ultra-industrial”, and it become apparent in reducing
the number of traditional branches of industries and increasing science intensive branches, such as hitech and electrical.
2. The share of industry in economic structure is considerably higher in comparison with other developed
countries (USA, Japan).
3. Absolutely dominating position in the EU.
REFERENCES
[1] Board economic policy, guidelines for the period 2002. – Luxembourg, 2002. - 45-48p. (Council of EU);
[2] Board economic policy, guidelines for the period 2002. - European economy, 2002. - №4. – 31-33;
[3] Board economic policy, guidelines for the period 2003-2005, European economy, 2003. - №4. - 304-305;
[4] Bulletin Quotidien Europe, 18 October 2003, №1305, 1-3;
[5] Bulletin Quotidien Europe, 31 May 2003, №1290, 1-3;
[6] Bulletin Quotidien Europe, 5 November 2003, №1307, 1-3;
[7] Direction of Trade Statistics, Yearbook 2003, IMF, Washington 2003, 221-224;
[8] Economic forecast, Autumn 2003. - European Economy. – 2003. - №5. – 146p.
[9] Fischer Joschka (2000) Berlin’s Foreign Policy, Internationale Politik, № 1, 15-20.
[10] International Financial Statistics, IMF, Washington 2003, p. 434-439.
[11] Kohler Horst and Samuel Fankhauser (2000) Germany and the Transformation in Central and Eastern
Europe, Internationale Politik, № 1, p. 3-10.
[12] Main Economic Indicators, OECD, France, Volume 2002/12, p. 40-45.
[13] OECD Economic Outlook, Volume 2003/2, №74 December, p. 51-54.
[14] The economic situation of the European Union and the outlook for 2001 –2002. - Luxemburg, 2001. – 128p.
[15] Statistisches Jahrbuch 2003 fur die Bundesrepublik Deutschland, Statistisches Bundesamt, 2003. – 514S.
[16] UNCTAD handbook of statistics. – New York and Geneva: United Nations, 2003. – 419 p.
[17] Wirtschaft und Statistik, Statistische Bundesamt, Wiesbaden,12/2003, s. 52-53.
[18] Европейский союз: справочник-путеводитель.// Под.ред. О.В. Буториной, Ю.А. Борко, И.Д. Иванова,
2-е изд., доп. и перераб. – М.: издательский дом «Деловая литература», 2003. – 288 с.
[19] Российско-германские экономические отношения: движение к стратегическому партнерству.//
«БИКИ». – 2003. - №59. – С. 2-3.
[20] Холодов Л.Г. Германия как импортер и экспортер частного капитала. // «Современная Европа». –
2000. - №4. – С.100-105.
[21] Холодов Л.Г. Что ждет германскую экономику в ближайшие 20 лет? // «Современная Европа». –
2001. - №2. – С.92-95.
[22] www.bmwi.de.
[23] www.bundesfinanzministerium.de.
[24] www.bundesbank.de.
[25] www.destatis.de.
[26] www.handelsblatt.com.
245
246
ITALY: INSTITUTIONAL AND HISTORICAL C ONTEXT
Oreshkin Alexey Gennadievich
Plehanov Russian Academy of Economics: Stremiannii alley, 36, 8 (095) 2379552, [email protected]
Abstract: The estimation of gross domestic product (GDP) is especially difficult in the case of Italy
because of the significant quantity of products and services traded within the 'black economy’
which escape measurement by Istituto Cent rate di Slcilistica (ISTAT). Examples include people
having several jobs but officially registered only in one, people who are not legally employed, and
people working at home so to avoid paying taxes. However, more recent ISTAT's estimates of
national income, with black market activity taken into consideration, can be considered fairly
reliable.
Keywords: Institutional framework, Social Policy, Market regulations, Main economic
characteristics, Gross domestic product, Employment and unemployment, Investment.
Institutional framework
Italy is a parliamentary democracy, with the government chosen not directly by the electorate, but requiring the
support of Parliament (the Chamber of Deputies and the Senate). With the exception of the 1948-53 period
immediately following the approval of the Constitution and during which the Christian Democratic Party has had
an absolute majority in Parliament, Italy had a succession of coalition governments for the entire post-war
period. These governments have been very unstable mainly because of the proportional electoral rule which, in
its previous pure form (before the recent introduction of a mixed electoral system), allowed the continual
presence of many political parties in Parliament.
The first important changes in the political structure occurred in the early 1960s and the second half of the
1970s. In the first period, the Socialist Party participated for the first time in a coalition government in which its
majority partner was the Christian Democratic Party. In the second half of the 1970s, a national unity
government was formed with the support of the Communist Party.
The instability of the political system has had several economic consequences. It has resulted in a preference for
monetary policy, carried out by the more stable financial institutions. Fiscal policy has been used as a short-term
expedient but rarely practiced in a 'radical way' (as it was used by other countries after the oil crisis). It is only
since 1992 that fiscal policy has been systematically used as tool of macroeconomic policy.
The need to reconcile differing, and often contradictory, political interests has been a major determinant of
policy choice in post-war Italy. Thus, in the early 1950s, whereas economic policy was clearly oriented towards
market deregulation and refusal of Keynesian policies, large-scale state enterprises were developed in several
essential sectors of the economy. Nor is it fortuitous that in recent years, despite the official support to the free
market economic policy, the size of the state enterprise sector has only been slightly reduced. These
contradictions emerge out of political compromise.
In addition, the Italian administrative structure is a fragmented system of self-governing local units (regions,
provinces and boroughs) whose finance is controlled by the central government. This power structure makes
both the day-to-day running of the local authorities and the implementation of new government policy measures
particularly complex. In order to increase the efficiency of local government administration, a proposal of
institutional reform provides for the introduction of an administrative federalism', implying a simplification of
the tax system and a transfer of powers and responsibility to different levels of local government (municipal,
provincial and regional).The proportional electoral system, and the consequent coalition governments, have been
major contributory factors to the serious state of public debt in recent decades. For example, though a strict
control of public expenditure would have been an obvious policy choice in the face of economic difficulties
following the oil shocks of 1973-74 and 1979-80, it would have destroyed coalition governments in which
component parties represented different social interests and different regions of the country.
247
In spite of the instability of coalition governments Italy has, until recently, experienced a relatively stable
political majority supporting the government. Electoral results after the Second World War and the emergence of
the 'Cold War' were influenced by the so-called 'factor K' – a conventio ad exludentum from government of the
Communist Party, which was the most representative of the Italian working class. The 'factor K' disappeared
with the end of the 'Cold War' and the disintegration of the Soviet Union. The 1992 parliamentary elections and
the following local elections overturned the traditional majority. In the last election in 1996 the centre-left
parties' coalition ('The Olive') prevailed and led for the first time to a left-oriented government. Political
scientists defined the Italian democratic system before 1992 as a 'locked' democracy, because of the lack of
alternating governments. However, this opinion must be reviewed in the light of the latest 'left turn' of the Italian
government.
In recent years a structural revolution occurred in the political composition as a consequence of two main events.
First, the division of the Communist Party has led to two separate left parties, one more moderate and the other
going back to the old Communist Party. Second, the judicial operation 'clean hands', aimed to investigate on the
transparency and fairness of the conduction of public affairs, has led to the disappearance of the Socialist and
Christian Democratic Parties, both turned upside down by the inquiries which laid their last decade's illegal
activities bare. The inquiries of 'clean hands' against political corruption, which has been unfortunately one of the
most typical features of Italian governments (particularly in the 1980s), have been quite numerous and effective.
Apart from some skeptic views, the general feeling is that the 'clean hands' operation could lead to the legal
prosecution of corrupt politicians and to a 'cleaner' public administration in the future.
The most significant change in the Italian political structure, however, was the abolition in 1993, by means of a
public referendum, of the proportional electoral system in its pure form, and the parliamentary passage of a new
electoral law. The introduction of this new mixed electoral structure - a plurality system with some seats
awarded according to proportional rule - gave origin to the current political bipolarism characterized by two
large groups, one of centre-right and the other of centre-left. This change could imply a poorer representation of
different views and a weaker impact of voter behavior on the electoral outcome. However, it made possible a
reduction of party fragmentation which has been leading to collusive behaviour between electorate and
representatives, political corruption inside and among parties, and high 'positional rents' reaped by politicians
(Mudambi et al. 1996; Nicosia 1996).
It is too early to draw definitive conclusions and judgments about both the political result of the new electoral
law and the last government's conduct. The expectation, however, is that different political forces alternating in
the government of the country, under the new electoral system, could reduce political 'corruption'. The process of
institutional change has been also determined by the pressure of an enormous public debt. The hope, well
supported by international economic research in the field (Alesina and Tabellini, 1987), is that Italy will be
successful in reducing public debt in a context of more stable and authoritative governments. This thesis would
seem to be supported by the actual government's conduct, strictly oriented towards restrictive economic policies
in order to keep inflation low and to reduce public debt. However, as we have already pointed out, any definitive
judgment at this point in time would be premature. Political structure and the trade unions. The nature of the
political structure of Italian democracy has also had repercussions on relationships among workers' organizations
and the relationship between workers' organizations and the government. The organizations representing workers
and employers' interests certainly have a strong influence on the economy, as is often the ease in countries with
liberal-democratic political structures.
Organised labour in Italy is represented by three main trade unions (Confederazione Generate Italiana dci
Lavoratori, CGIL, Confederazione Italiana Sindacale dei Lavoratori, CISL\ and IJnione Italiana dei Lavoratori,
UIL) organised according to productive sector, rather than by occupation. However, in recent years, a number of
small unions have emerged which are occupationally based and independent of the- three major unions.
The origin of the main trade unions can be traced back to the various political parties to which they were linked.
For example, the CGII, was linked to the Communist and Socialist parties and the C1SL to the Christian
Democratic Party. The link between unions and political parties, made more complex by inter-party
relationships, and the exclusion of the Communist Party from government, though its supporters and members
formed a majority in the largest union CGIL, explain the reluctance of the unions to assume a unified position
with regard to government policy. This was especially true when large-scale social agreements were proposed by
the government. Because of the influence of the latest political upheaval government-unions relationships have
changed and trade unions' independence from political parties seems to have increased significantly. The
agreement of July 1993 between industry and unions about the cost of labour has provided for a limitation of
nominal wages growth to the level of inflation. This is important because of the obvious positive effects in
controlling price inflation. Finally, as in all industrialised countries, the strength of the unions and their ability to
248
represent Italian workers depends to a large extent on the stage of economic development, the level of
unemployment, the political climate, firm size and ownership, whether private or state.
Social policy
The influence of the European Union social policy on the evaluation of national objectives and the discussion
about the social dimension of state intervention have led to the need to redefine the limits of the Italian Welfare
State. It is not only a political problem but also involves ethical and moral aspects. The question concerns all the
areas of public intervention in relation to social policy: health care, workers' pension schemes and workers'
insurance against accidents.
The national health system provides free assistance for both Italian citizens and foreign residents who demand its
services. Established during the 1970s, it operates through a system of local health centers and it is financed by
transfers from the State to the Regions, and then from the Regions to each centre. This structure of the health
system, ancl the increasing costs of health assistance, have led to a significant rise of public expenditure on
health services from the mid-1970s, creating serious financial difficulties. In the 1980s, the increasing demand
for health services (associated with higher national income) and technological development in the medical field
led to a rationing of health care publicly provided and to the development of competition between the public and
private system. The reorganization of the health system must be viewed in the wider context of the policies to
balance public accounts. With the legal revision of the health service system, the previous principle of
universality has been redefined. Whereas the dimension of universal and unconditional access to the health
service has not been modified, the aspect of financial contribution has been modulated according to the user's
income.
Istitulo Nazionate per I'Assicurazione controgit Infortuni sul Lavoro (INAIL), is the public institution financed
by workers and employers, providing for employees in case of accident at work. In this regard, a recent
regulation (1995) about workers' safety obliges staff training against the risk of accidents at work.
In the Italian pension scheme, pensions arcpaid through Istituto Nazionale per la Previdenza Sociale (INPS), an
institute also financed by the compulsory contributions of workers and employers. In the context of the abovementioned reorganisation of the Welfare State, the pension system has been recently modified by a law of social
security reform which will become effective as from 2001 after a long period of provisional regulation. The new
regulations abolish retirement pensions (obtainable after 35 years of duty and contribution, without age limits),
and provide for a single form of 'old age pension' (obtainable only at retirement age and with a minimum period
of contribution fixed by law), and for pensions' harmonisation in the public and private sectors.
The previous pay-based system of pensions' calculation (on the basis of a salary assessment over recent working
years) has been replaced with a new contribution-based system, on the basis of contributions proportional to the
salary paid during the workers' active life. The new form of social security guarantees a balance between revenue
and expenditure, thus limiting the effect of revenue expansion associated with the previous system
The state system for the unemployed operates differently from those in the countries of northern and central
Europe. There are varying levels of assistance for workers. Because of the social and political importance of
mass dismissals, workers in large firms are specifically protected by the cassa integrazione guadagnt scheme,
that is a wage-related unemployment benefit scheme which applies both in ordinary cases of temporary lay-off,
and in case of much longer periods of unemployment. Workers dismissed by small firms and people looking for
their first jobs are given much less protection. If they are registered as unemployed, they are eligible for only a
small benefit for a comparatively short period.
Market regulations
European Union competition law does not replace national anti-trust legislation which can co-exist as parallel
law at the internal level in so far as it does not hinder the uniform application throughout the European rules on
cartels. In the case of Italy, the first organic body of domestic rules on competition came into force only in 1990.
As a consequence, anti-trust rules are less developed in Italy in comparison with other member countries (such
as the UK and Germany) with older traditions in this field.
Three different institutions supervise market competition in the Italian economy: the Autorita' garante della
concorrenza e del теrcatо has general responsibility for ensuring markets are competitive; the Autorita' garante
per I'editoria supervises market competition in the specific field of the media; the Bank of Italy is responsible
for overseeing competition in the banking and insurance sector.
249
The country's anti-trust law is not based on the old (neo-) classical model of perfect competition; in accordance
with EU anti-trust rules applying to anti-competitive behaviour and governing the control of concentrations
within the European market (articles 85, 86 and 90 of the Treaty of Rome, see Chapter 1 about competition
policy), the assessment as to whether competition rules are infringed is dictated not simply by company size but
rather on the basis of the actual market power that a company (or group of companies) possesses. For example,
though FIAT produces almost all Italian cars, it is not considered to abuse a dominant market position, affecting
the market's outcome by exercising monopoly power, unless it does so by colluding with foreign companies.
The level of competition in the manufacturing sector is quite satisfactory when compared to that prevailing in
other European countries, largely clue to the liberalisation of foreign trade. Nevertheless, protected sectors
continue to exist, especially in the service sector, and this is one of the major causes of the higher level of
inflation frequently experienced by the Italian economy.
The law limiting firms in the field of the media regulates the television market, divided between the State (Radio
Televisionc Italiana, RAf) and the private corporation Fininuest, and the press (mostly daily papers), controlled
by a handful of large publishing groups, often owned by the important industrial groups. The main function of
this law is to consider simultaneously the two kinds of information and to limit the market power of the
companies in the whole market, in order to guarantee pluralism, an important judgement of the Constitutional
Court (December 1994) established that any private subject is not allowed to control more than 20% of the
national networks. The new anti-trust law in the field of the media, likely to be passed by 1997, and the Stet
(public telecommunications) privatisation should promote the development of the telecommunications’ sector.
The extent of market competition in the banking sector is limited. Nevertheless, the objective of achieving more
competition needs to be reconciled with the fact that banks have to be large in order to compete in the European
market. A boost to the expansion of italian credit institutions is also coming from the recent process of radical
reorganisation which is occurring in the Italian banking system after the introduction of the 'universal bank'
model in 1993.
Gross domestic product
The estimation of gross domestic product (GDP) is especially difficult in the case of Italy because of the
significant quantity of products and services traded within the 'black economy’ which escape measurement
by Istituto Cent rate di Slcilistica (ISTAT). Examples include people having several jobs but officially
registered only in one, people who are not legally employed, and people working at home so to avoid paying
taxes. However, more recent ISTAT's estimates of national income, with black market activity taken into
consideration, can be considered fairly reliable.
From 1983 to 1988 Italy experienced a phase of relatively high growth. It is interesting to note the time lag by
which the Italian economy experienced the effects of the second oil shock which was responsible for the delay
in recovery in the early 1980s. Thus, the average rate of growth of 2.2% in the period 1981-90 is a relatively
favourable result when we consider the extremely poor performance of the economy in the 1981-82 period.
The trend moved clearly downwards at the end of the 1980s to reach the worst performance in 1993, in line with
other European countries like France and the United Kingdom. The years 1994 and 1995 have been characterized by
fast productive growth, one of the highest in the most industrialised countries (see figure 1), and mainly due to the
components of exports and domestic investments. If we consider the value in 1995 of per capita GDP measured in
PPS, the Italian level of 104.7 should be interpreted as a very good performance by central and northern Italy,
given the marked difference in per capita income existing between the south and the centre-north. Italian
industry (mainly chemical, iron and steel) has benefited by favourable economic trends, such as the lira's
devaluation, increase in exports and lower labour cost. However, this did not contribute to an increase in
employment. From the end of 1995, a decline in economic activity occurred once more. The 1.8% percentage
increase in GDP in 1995 (at 1990 market prices) is a significant slow-down in comparison with the two previous
years. The restrictive policies of the last four years, coupled with a general lack of confidence, have led to a
decline in consumption demand. Overall investments have decreased by 1.7%, and mainly in the public sector.
The margins of productive capacity, although subject to a relative reduction in all the sectors, have shown different
trends in different areas of the country. Whereas in the centre-north regions there has been a relative expansion
due to the strong presence of export firms, the recovery has been very weak in the south regions.
250
Figure 1 GDP at 1990 market prices (annual percentage change)
Source: Statistical Annexe of European Economy, Eurostat, Table G23.
Investment
In order to evaluate the Italian investment trends in the 1980s it is necessary to consider the various investment
items and leave aside investment in real estate, as trends in the latter depend on very specific factors which are
usually dissimilar to the motivations for other types of investment. Investment in plant and machinery is particularly
significant in terms of industrial performance. This item has been consistently positive in the period since
1982, particularly in the second half of the 1980s, owing to the growing proportions of investment expenditure
devoted to expanding productive capacity.The company investment trend in the 1980s (plant and machinery)
has been especially impressive. If total investment as a proportion of GDP for the 1980s is less than that of the
1950s or the early 1960s, this is largely due to the fact that there has been less investment in the housing
sector and by the State. The total investment trend, excluding investment in real estate, is more in line with
other industrialised countries. Moreover, breaking down the figures for investment in the construction sector,
we see that investment by industry in new factories has returned to a high level in the late 1980s and the
modest overall figure is due to public investment spending (roads, ports, drains etc.) restricted by financial
constraints. After decreasing at the end of 1980s and the early 1990s, as is clearly shown in Figure 2,
investment has been the most dynamic component of internal demand in 1994 and 1995, favoured by
external demand and fiscal incentives. The gross fixed capital investment (mainly plant and machinery) has
grown by 5.9% at constant 1990 prices, one of the highest rates among the major European countries. In a
context of high long-term interest rates, the financing of this intense investment activity has been easily
satisfied by having recourse to self-financing, made possible by a very good profitability. From the end of
1995, a decline of confidence regarding the future internal and international economy has caused (not only
in Italy but in some of the major European economies) a slowdown in investment activity.
Figure 2. Investment: annual change (% of civilian labour force)
Source: Statistical Annexe of European Economy, Eurostat, Table G30.
251
References
[1] ALESINA A.; INGRAM T.N.; LAFORGE R.W. European Union Economies. Chicago : IRWIN, 2002. 631
p.
[2] CATCORA, P. R. International marketing. – 9th ed. Chicago : IRWIN, 2000. 770 p.
[3] LAMBIN J. J. Strategic Marketing management. Berkshire : The McGraw – Hill Companies, 1997. 692 p.
[4] FINESHBI, A.; NICOSIA, C. Current economic situation and prospects. Italy : Prentice-Hall, International,
Inc., 2004. 692 p.
[5] KOTLER, P. Marketing management analysis, planning, implementation, and control. eighth edition,
Northwestern University, 1994. 801 p.
[6] RANGAN, V.K.; SHAPIRO, B.P.; MORIARTY, R. Business Marketing Strategy: Cases, concepts, and
applications. Chicago : IRWIN, 1995. 328 p.
252
GLOBALIZÁCIA MALÝCH OTVORENÝCH EKONOMÍK: P RÍKLAD Č ESKEJ
A SLOVENSKEJ R EPUBLIKY
Anna Tomová
Katedra zahraničního obchodu, EPI, s.r.o. Kunovice a Katedra ekonomiky,
Fakulta PEDAS, Žilinská univerzita v Žiline
Abstrakt: The paper discusses some aspects of globalization regarding particularly small open
economies. It describes globalization index as a quantitative approach towards analyzing
globalization processes. Special attention is devoted to the Czech and Slovak Republics position in
globalization according to the globalization index. Some topics „hidden“ in globalization index
score are also discussed .
Globalizácia je vrcholnou a komplexnou formou internacionalizácie spoločensko-ekonomických procesov. Je
javom, ktorého výraznosť pre formovanie rozhodnutí ľudí, podnikov, inštitúcií a vlád zosilnelo v poslednej
tretine uplynulého storočia natoľko, že teoretici sa ním začali zaoberať pod názvom globalizácia. Problémy
globalizácie sa stali štandardnou súčasťou učebníc svetovej ekonomiky, hojne pertraktovaným problémom
renomovaných odborných časopisov, a realitou každodenného života nás všetkých. Žijeme vo svete, ktorý je
zmedzinárodnený natoľko, že „nikto nie je ostrovom samým pre seba“. Ako sme globalizovaní – je otázka, na
ktorú nie je jednoduché dať odpoveď. Index globalizácie, ktorý sa začal kalkulovať vstupom do tretieho
tisícročia, je jednou z možných odpovedí.
Meranie globalizácie
Index globalizácie predstavuje kvantitatívny prístup na mapovanie intenzity väzieb, ktorými sa krajina zapája do
globálneho prostredia. Index globalizácie zahŕňa 62 krajín, reprezentujúcich 85 % svetovej populácie a 95 %
svetového hrubého domáceho produktu. Index sa počíta zo 14 premenných, zoskupených do 4 základných
oblastí: ekonomika, politika, technológia a personálne kontakty. Ekonomickú integráciu v globálnom rozsahu
index kvantifikuje kombinovaním údajov o zahraničnom obchode, priamych zahraničných investíciách, tokoch
portfóliového kapitálu a dôchodkových tokov. Intenzitu personálnych kontaktov index mapuje prostredníctvom
úrovne medzinárodného turizmu a cestovania, hustotou medzinárodných telefonických hovorov a cezhraničnými
transfermi, zahŕňajúcimi remitencie. Index globalizácie zahŕňa aj technologickú previazanosť krajín počtom
užívateľov internetu a počtom internetových hostiteľov, ako aj počtom zabezpečených serverov, prostredníctvom
ktorých sa vedú a realizujú obchodné transakcie. Politický rozmer je do indexu globalizácie implementovaný
prostredníctvom členstva krajiny v medzinárodných organizáciách a misiách Bezpečnostnej rady OSN, ako aj
počtom zahraničných zastupiteľstiev v príslušnej krajine. Niektoré premenné sa delia nominálnym ekonomickým
outputom, v niektorých prípadoch počtom obyvateľov. Údaje vyjadrujúce rozmer globálnej politickej integrity
sú spracovávané odlišným spôsobom, napríklad účasť v bezpečnostných misách OSN sa delí celkovým počtom
aktívnych bezpečnostných misií OSN, členstvo medzinárodných organizáciách v indexe zostáva ako absolútna
hodnota. V konečnom dôsledku výpočet indexu globalizácie produkuje panel údajov, ktoré umožňujú
medzinárodné porovnanie krajín, a to bez ohľadu na ich veľkosť. Výsledná hodnota danej premennej sa potom
porovnáva a „normalizuje“ tak, že najnižšia hodnota údaja sa rovná nule a najvyššia jednej, zatiaľ čo všetkým
ostatným hodnotám sa pridelí zodpovedajúci koeficient v rozpätí hodnôt nula až jedna. Z takto vypočítaných
hodnôt sa vyčísľuje výsledné skóre – pozícia krajiny. Vzhľadom na významnosť priamych zahraničných
investícií a portfóliových kapitálových tokov sa ich váha v príslušnom skóre zdvojnásobuje. Rovnako sú
dvojnásobne vážené vo finálnej kalkulácii premenné vyjadrujúce internetové premenné.
Spomínané kľúčové indikátory globalizácie v istom slova zmysle predstavujú iba povrchovú stránku – vrchol
ľadovca. Veľa významných aspektov globálnej integrácie – najmä formovanie globálnej kultúrnej a ideovej
integrity - meranie opomína, aj keď práve tento aspekt integrácie zohráva v jej ďalšom smerovaní kľúčovú
úlohu. Globálna integrácia hodnotových postojov – globalizácia v ľudských hlavách – je skutočnou podstatou
globalizačného procesu. Tieto aspekty globalizácie sú ťažko merateľné, respektíve nedajú sa vôbec zmerať.
Napríklad štatistiky medzinárodného obchodu poskytujú údaje o obchodných tokoch hudobných nosičov, kníh.
Avšak takéto dáta reflektujú komparatívnu výhodu krajiny pri ich produkcii a výmene v medzinárodnom
rozsahu. Neposkytujú však relevantné informácie o tom, do akej miery takéto komodity obsahujú idey a kultúru
exportujúcej krajiny a ako ovplyvňujú medzikultúrnu výmenu.
253
Tabuľka 1
Aktuálne poradie krajiny v indexe globalizácie
Poradie
krajina
poradie
Krajina
1.
Írsko
32.
Južná Kórea
2
Singapur
33.
Filipíny
3.
Švajčiarsko
34.
Argentína
4.
Holandsko
35.
Tunisko
5.
Fínsko
36.
Taiwan
6.
Kanada
37.
Chile
7.
USA
38.
Uganda
8.
Nový Zéland
39.
Rumunsko
9.
Rakúsko
40.
Senegal
10.
Dánsko
41.
Saudská Arábia
11.
Švédsko
42.
Nigéria
12.
Veľká Británia
43.
Ukrajina
13.
Austrália
44.
Ruská federácia
14.
Česká republika
45.
Mexiko
15.
Francúzsko
46.
Pakistan
16.
Portugalsko
47.
Maroko
17.
Nórsko
48.
Thajsko
18.
Nemecko
49.
Južná Afrika
19.
Slovinsko
50.
Kolumbia
20.
Malajzia
51.
Srí Lanka
21.
Slovenská republika
52.
Peru
22.
Izrael
53.
Brazília
23.
Chorvátsko
54.
Keňa
24.
Španielsko
55.
Turecko
25.
Taliansko
56.
Bangladéž
26.
Maďarsko
57.
Čína
27.
Panama
58.
Venezuela
28.
Grécko
59.
Indonézia
29.
Japonsko
60.
Egypt
30.
Botswana
61.
India
31.
Poľsko
62.
Irán
Prameň: Globalization Index 2004, http://globalization.about.com/cs/greatarticles/a/index
Globalizácia malých a veľkých
Prvý pohľad na uvedené poradie krajín v globalizácii by mohol viesť k záveru, že malé otvorené ekonomiky
majú tendenciu viesť rebríček najglobalizovanejších krajín sveta. Do akej miery je veľkosť krajiny významným
determinantom jej účasti v globalizačnom procese? Štatistické sledovanie korelácie medzi veľkosťou krajiny
a jej globalizovanosťou nepotvrdzuje tento záver. Na prvých miestach v rebríčku globalizácie sa nachádzajú aj
malé aj veľké ekonomiky (napríklad Írsko, aj USA). Veľkosť samotná je teda irelevantným faktorom miery,
akou sa krajina zúčastňuje v globalizačných procesoch. Iba v kombinácii s úrovňou ekonomického rozvoja
(napríklad úrovňou príjmu na obyvateľa) je možné uvažovať s veľkosťou krajiny ako faktorom globalizácie.
Malé otvorené ekonomiky majú tendenciu predstihnúť veľké ekonomiky v miere globálneho prepojenia iba za
predpokladu, ak dosahujú úroveň príjmov na obyvateľa v porovnateľnom pásme.
Globalizácia Českej republiky a Slovenskej republiky
V sledovanom období Česká republika zaznamenala skok o 1 miesto hore v rebríčku indexu globalizácie a je na
14. mieste spomínaného rebríčka. Je pozoruhodné, že je prvou tranzitívnou ekonomikou s hľadiska jej miery
účasti v procese globalizácie. Podrobnejšie o sledovaných aspektoch globalizácie Českej republiky informuje
nasledujúca tabuľka:
( kvantitatívny údaj informuje o poradí Českej republiky):
254
Tabuľka 2
Ekonomický
aspekt globalizácie
Aktuálna pozícia Českej republiky v globalizácii
Politický
Technologický
Interpersonálny
6
4
24
29
Obchod
Telefonické spojenia
Užívatelia internetu
Medzinárodné organizácie
5
Protfóliové investície
25
Cestovanie
25
Internetoví hostitelia
26
Účasť v misiách OSN
22
Priame zahraničné
investície
1
Remitencie
a personálne transfery
20
Internetové servere
40
Diplomatické zastúpenie
4
Výnosy z investícií
17
25
9
Vládne transfery
27
25
Údaje uvedené v tabuľke dokumentujú ekonomické vzťahy a interpersonálne vzťahy ako „ťahúne“ zapojenia
Českej republiky do globalizácie. Zaujímavosťou je vedúca pozícia Českej republiky v tej časti indexu
globalizácie, ktorý meria intenzitu turistiky. V ostatných dvoch oblastiach merania globalizácie – politiky
a technológie – je Česká republika v prvej polovici sledovaných krajín.
Slovenská republika v analyzovanom období zaznamenala posun o 6 miest hore v rebríčku globalizácie krajín,
čo svedčí o rastúcej globalizácii krajiny. Podrobnejšie o pozícii Slovenskej republiky v globalizácii informuje
nasledujúca tabuľka:
Tabuľka 3
Ekonomický
Aktuálna pozícia Slovenskej republiky v globalizácii
Interpersonálny aspekt
Technologický
globalizácie
Politický
5
38
31
18
Obchod
4
30
Cestovanie
30
Medzinárodné
organizácie
37
36
Priame zahraničné
investície
32
Remitencie a personálne
transfery
25
8
2
47
26
34
1
Vládne transfery
54
Obe uvedené tabuľky poskytujú možnosť vzájomného porovnania účasti Českej a Slovenskej republiky
v globalizačnom procese. Nasledujúca tabuľka porovnáva pozíciu Českej republiky v porovnaní so Slovenskou
republikou. Znamienkom plus označíme predstih Českej republiky v príslušnom aspekte globalizácie oproti
Slovenskej republike, mínus zaostávanie. Kvantitatívna hodnota je rozdielom pozície v rebríčku.
255
Tabuľka 3
Ekonomický
Porovnanie pozície Českej a Slovenskej republiky v globalizácii
Politický
Technologický
Interpersonálny aspekt
globalizácie
-1
+ 34
+7
- 11
Obchod
Medzinárodné organizácie
-1
+5
+5
- 11
Cestovanie
+ 14
+ 29
+5
- 32
Priame zahraničné
investície
-2
Remitencie a personálne
transfery
+9
-8
+9
Vládne transfery
+ 25
+ 17
Prameň: vlastný prepočet autorky na základe aktuálneho indexu globalizácie Českej republiky a Slovenskej
republiky
Porovnanie pozície Českej republiky a Slovenskej republiky v globalizácii prináša niekoľko zaujímavých
záverov:
• Pozícia krajín v globalizácii z hľadiska intenzity ekonomických väzieb na medzinárodné okolie je
porovnateľná. Zatiaľ čo Česká republika je vo všetkých aspektoch globalizácie v prvej polovici rebríčka
62 krajín, pozícia Slovenskej republiky je horšia v technologických aspektoch a interpersonálnych
aspektoch globalizácie z hľadiska celkového postavenia v rebríčku, ako aj v porovnaní s Českou
republikou.
• Pozoruhodný je ekonomický skok Slovenskej republiky v globalizácii, zabezpečovaný vývojom
ekonomiky, a to najmä v oblasti priamych zahraničných investícií. Slovenská republika je v porovnaní
s Českou republikou v miernom závese v oblasti dôchodkových tokov a portfóliových investícií.
• Z hľadiska interpersonálnych aspektov globalizácie Slovenská republika výrazne zaostáva za Českou
republikou, a to vo všetkých sledovaných oblastiach. Intenzita interpersonálnych kontaktov zaraďuje
Slovenskú republiku do druhej polovice rebríčka sledovaných krajín.
• Porovnanie technologických aspektov globalizácie je v neprospech Slovenskej republiky, a to vo
všetkých sledovaných parametroch. Pozícia Slovenskej republiky je na konci prvej polovice
analyzovaných krajín.
• Oblasť politického rozmeru globalizácie je v prospech Slovenskej republiky z hľadiska účasti
v medzinárodných organizáciách, účasti v misiách OSN, diplomatických zastúpeniach. Slovenská
republika však výrazne zaostáva za Českou republikou vo vládnych transferoch.
Uvedené konštatovania sú len „prvoplánovou“ interpretáciou, ktorá vyvoláva viacero ďalších otázok na diskusiu:
• Do akej miery ovplyvňuje pozíciu krajiny v globalizácii spôsob konštrukcie štatistickej veličiny
a štatistického postupu, ktorými sa globalizácia krajín meria?
• Samotný rebríček globalizácie neinformuje o skutočnej vzdialenosti jednotlivých krajín v rozličných
oblastiach globalizácie.
• Pozícia krajiny podľa indexu globalizácie nevypovedá o „tvare“ globalizácie z hľadiska prospešnosti
pre krajinu v dlhodobom zámere, ako aj z hľadiska zásadných geopolitických zmien, ktoré sa môžu
očakávať, resp. nastať.
• Globalizácia má svoje svetlé, ale aj menej svetlé stránky. Rastúca globalizácia krajiny popri „braní“
výhod z globalizácie môže znamenať aj rastúce riziko hrozieb globalizácie.
• Intenzita napojenia sa na globálne okolie nevypovedá o „mase“ vplyvu. Rozlične zvolené kritériá na
určenie kľúčových hráčov globalizujúceho sa sveta sú v mnohých ohľadoch jednoznačne v neprospech
malých oproti veľkým.
256
•
Rastúca zapojenosť krajiny voči medzinárodnému okoliu vykazuje štatistickú koreláciu s rastom
štatisticky posudzovanej kvality života, štatisticky lepším postavením žien, štatisticky vyššou
spokojnosťou so životom. Je však spokojnosť so životom štatisticky merateľná, ak globalizujúci sa svet
je fragmentovaný z hľadiska hodnotového, kultúrneho a religiózneho ? (A takým, zdá sa, aj bude ?)
Akokoľvek je teda index globalizácie a samotná idea merania globalizácie pozoruhodná a užitočná, potvrdzuje
sa stará pravda o štatistike: Je ako dámske bikiny. Odhalí veľa zaujímavého, podstatné však neodhalí. Z hľadiska
časových parametrov života súčasníkov je však nezvratným trendom, ktorý treba poznávať, aby existovali pre
jednotlivcov, národy a krajiny sveta možnosti dobrej orientácie a výberu. Index globalizácie je kvantitatívnym
prístupom v poznávaní globalizácie, ktorá pre autorku tohto príspevku znamená predovšetkým kvalitatívny
proces zásadnej transformácie ľudského konania a myslenia smerom od lokálneho k medzinárodnému.
Literatúra
[1] Prameň: Globalization Index 2004, http://globalization.about.com/cs/greatarticles/a/index
[2] Measuring Globalization: Who´s Up, Who´Down ?. In: Foreign Policy, January/February 2003, A.T.
Kearney, Inc.
[3] Globalization´s Last Hurrah ?In: Foreign Policy, January/February 2002, A.T. Kearney, Inc.
[4] ChEMOMAS, R.; SEPEHRI, A. Is Globalization a Reality, a Tendency or a Rationale for Neoliberal
Economic Policies, University of Manitoba?
[5] ŠÍBL, D.; ŠAKOVÁ, B. Svetová ekonomika. Bratislava : Sprint, 2002.
257
258
F INANCOVÁNÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ V MALÝCH A STŘEDNÍCH P ODNICÍCH
Jan Pospíšil
Telefon: 777 700 541, E-mail: [email protected]
Abstrakt: Referát částečně naznačí problémy, které budu řešit v bakalářské práci. Jeden
z nejdůležitějších problémů je fakt, že vedení malých a střeních podniků neví jak správně a efektivně
financovat investiční projekty své firmy. Dále neumí využívat státní podporu v této oblasti.
Klíčová slova: malé podniky, stření podniky, investiční projekty, financování
Úvod
V dnešním ekonomické prostředí se věnuje malá pozornost malým a středním podniků a především způsobu
jejich financování. Především začínající podniky nemají mnoho možností, jak investovat své dobré nápady a
vize, proto často krachují před začátkem své produkce. Stát by měl věnovat větší pozornost těmto podniků a
poskytovat jim větší podporu, protože tvoří nedílnou součást české ekonomiky.
Malé a střední podniky zaměstnávají 60 % všech ekonomicky aktivních a podílí se 52 % na výkonech české
ekonomiky a 37 % na exportu ČR. Jsou tedy klíčové pro hospodářskou úroveň státu a životní úroveň
obyvatelstva.
Investiční pobídky v ČR
Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu přistoupila vláda ČR v roce 1998 k zavedení systému
investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory. Realizační organizací pro zavádění systému investičních
pobídek je Ministerstvem průmyslu a obchodu založená agentura CzechInvest.
Poskytování investičních pobídek investorům bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298 ze dne 29. dubna
1998, a to cestou pilotních projektů do zpracovatelského průmyslu. Tento systém byl v následujících dvou letech
na základě získaných zkušeností rozvinut a zdokonalen ve vládních usneseních č. 844 ze dne 16.12.1998 a č. 544
ze dne 31.5.1999. Vyvrcholením celé snahy o ucelený systém investičních pobídek bylo schválení zákona č.
72/2000 Sb., o investičních pobídkách, který nabyl účinnosti dne 1. května 2000 a jeho následné aktualizace ve
znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb. a zákona
č. 280/2004 Sb. Právní úprava investičních pobídek je obsažena v dalších zákonech, zejména zákoně č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti
orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory a jako takové podléhají rovněž režimu nařízení vlády č.
310/2004 Sb. dle kterého Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Úřadem pro ochranu hospodářské
soutěže stanoví připustnou míru a hodnotu veřejné podpory. Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovuje mj. i
přípustnou míru veřejné podpory a vztahujících se k investičnímu projektu zadavatele. Veřejná podpora
udělována formou investičních pobídek je tak plně kompatibilní s příslušnými předpisy Evropské unie.
Bez udělení výjimky ze zákazu veřejné podpory nelze investiční pobídky v režimu zákona o investičních
podíbkách udělit.
Zákon byl akceptován Evropskou komisí, čímž došlo k vytvoření transparentního a plně důvěryhodného
prostředí pro zahraniční investory. Přijetím této právní normy byl vytvořen důvěryhodný právní rámec
poskytování investičních pobídek v ČR přehledný jak pro investory, tak i pro zainteresované ústřední orgány
státní správy, které se podílejí na správním rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o udělení investičních
pobídek.
V rámci systému investičních pobídek byly přijaty dva doprovodné programy:
• program podpory subdodavatelů – přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti českých dodavatelů
zprostředkováním informací mezi nimi a investory.
• program podpory rozvoje průmyslových zón – je každoročně schvalován vládou a jeho cílem je
259
prostřednictvím podpory obcím přispět k zajištění investiční přípravy území pro konkrétního investora,
který uplatnil nárok na investiční pobídky. V tomto případě se jedná o tzv. pobídkové projekty.
Program současně umožňuje za předem stanovených kritérií, podpořit investiční přípravu území
průmyslové zóny již v předstihu – zde se jedná o tzv. rozvojové projekty.
Za předpokladu splnění stanovených zákonných podmínek je možno poskytnout tyto investiční pobídky:
• úplnou slevu na dani z příjmů, a to na dobu 10 let v případě výstavby novéhozávodu, nebo částečnou
slevu na dani na dobu 10 let v případě rozšíření či modernizace stávajících výrobních kapacit
• hmotonou podporu vytváření nových pracovních míst a to ve výši:
a) 200 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50% vyšší
než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR,
b) 120 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 25% vyšší
než je průměrná míra nezaměstnanosti v ČR,
c) 80 000 Kč na jedno nové pracovní místo v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši
průměrné míry nezaměstnanosti v ČR.
•
hmotnou podporu rekvalifikace a školení zaměstnanců – je příjemci investičních pobídek
poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí na základě zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a
působnosti orgánů ČR na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů a to ve výši:
a) v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50% vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti
v ČR, 35% ze souhrných nákladů na tuto rekvalifikaci,
b) v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméne o 25% vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti
v ČR, 30% ze souhrných nákladů na tuto rekvalifikaci,
c) v okrese s mírou nezaměstnanosti nejméně ve výši průměrné míry nezaměstnanosti v ČR, 25% ze
souhrných nákladů na tuto rekvalifikaci
•
převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu
•
převod pozemků dle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a
jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., evidovaných v katastru nemovistostí
jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle § 11 zákona č.
151/1997 Sb., o oceňování majetku, účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu.
Podle zákona o investičních podívkách jsou investiční pobídky přislíbeny investorům na základě Rozhodnutí o
příslibu investičních pobídek. Proces poskytování investičních pobídek dle zákona o investičních pobídkách se
sestává ze dvou fází – jedná se o dvě samostatná správní řízení upravená v zákoně o investičních pobídkách,
z nichž každé je ukončeno vydáním příslušného správního aktu, a to „Nabídky na poskytnutí investičních
pobídek dle § 4 odst. 3 zákona o investičních pobídkách“ (správní řízení je zahájeno po dni předložení návrhu
na poskytnutí investičních pobídek žadatelem dle § 3 odst. 1 určenou organizací) a
„Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek dle § 5 odst. 3 zákona o investičních pobídkách“ (správní řízení
počíná po předložení žádosti o příslib investičních pobídek podle § 5 odst. 1 zájemcem).
Poskytnutí investičních pobídek na základě Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek předchází posouzení
investičního záměru žadatele dotčenými ministerstvy, a to ve fázi před vydáním Nabídky na poskytnutí
investičních pobídek. Před vydáním konečného Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek se k poskytnutí
příslušných investičních pobídek vyjadřuje pouze Ministerstvo financí a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ministerstvu financí (resp. místně příslušným Finančním úřadům) dále přísluší ze zákona:
• kontrola údajů daňového přiznání a ověření výpočtu slevy na dani s ohledem na ostatní poskytnuté
druhy veřejné podpory,
• kontrola všeobecných podmínek:
a) pořízení strojního zařízení v hodnotě nejméně 40% celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého
hmotného a nehmotného majetku, a to nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu investičních
pobídek
b) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 200 mil. Kč (v okresech
s mírou nezaměstnanosti přesahující průměrnou míru nezaměstnanosti podle statistiky MPSV o
nejméně 25% pouze 150 mil. Kč a v okresech s mírou nezaměstnanosti podle statistiky MPSV o
nejméně 50% pouze 100 mil. Kč), přičemž polovina těchto částek musí být kryta vlastním
kapitálem, nebo vlastními prostředky u fyzické osoby, a to nejdéle do 3 let od vydání rozhodnutí o
příslibu investičních pobídek
c) pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku v rámci investiční akce nejdříve ode dne
předložení záměru získat investční pobídky
260
Zákon č. 72/2000 Sb., ve znění zákona č. 453/2001 S. přispívá ke zlepšení právní jistoty účastníků a zajistí
důslednější kontrolu hospodaření s prostředky vynaloženými ze státního rozpočtu. Touto novelou bylo rovněž
dosaženo lepšího souladu s ostatními právními předpisy, zejména zákonem o veřejné podpoře.
Systém investičních pobídek podle zákona č. 72/2000 Sb. je dosud určen pouze pro obory zpracovatelského
průmyslu. V současné době se ale ve světě stále více prosazuje trend výrazného posilování a investování do
oblasti informačních technologií a strategických služeb.
Strategickými službami jsou vybrané typy služeb především centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb,
centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra a servisní centra. Rychlý rozvoj v oblasti informačních
technologií, telekomunikací, internetu, center sdružených služeb, softwaru i výzkumu a vývoje přispívá u
vyspělých států světa k mnohem dynamičtějšímu rozvoji těchto služeb než samotného tradičního
zpracovatelského průmyslu.
Při rozšiřování systému investičních pobídek je nutno zohlednit odlišnosti v charakteru projektů
zpracovatelského průmyslu od investic do strategických služeb. Projekty z oblasti strategických služeb jsouv
zásadě méně náročné na počáteční investice do hmotného investičního majetku a naopak vysoké nároky kladené
na kvalifikaci pracovní síly jsou spojené s velkými výdaji v této oblasti.
Důležitým jádrem těchto projektů je také proces koncentrace aktivit z různých zemí do jednoho centra, které
následně obsluhuje širší mezinárodní trh. V souvislosti s tím dochází k odlivu pracovních míst ze zemí
obsluhovaných tímto vzdáleným centrem ve prospěch teritoria, kde je toho centrum fakticky umístěno.
Financování MSP
Významným faktorem rozvoje malých a středních podniků v České republice, a tím i faktorem, který zajistí:
• růst zaměstnanosti resp. pokles nezaměstnanosti ,
• růst objemu výroby zboží a nabídky služeb, tj. růst HDP,
• růst příjmů a pokles výdajů státního rozpočtu,
jsou finanční zdroje v podobě bankovních úvěrů pro tyto podniky.
K uskutečnění kvalitativní a kvantitativní změny v úvěrování malých a středních podniků doporučujeme
realizovat těchto pět principálních opatření:
1) Změnou struktury výdajů státního rozpočtu vytvořit z uvolněných prostředků postupně v průběhu 3- 4 let
stabilní zdroj financování záruk a „měkkých“ úvěrů poskytovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou
bankou v rámci bilance této banky v rozsahu 10 mld. Kč. Tento finanční zdroj použít:
• ke zvýšení rozsahu a účinnosti poskytování záruk za úvěry, které podnikatelům budou poskytovat
komerční banky,
• ke zvýšení objemu tzv. “měkkých úvěrů“ pro začínající a méně bonitní podniky.
2) Udržovat úrokové sazby ČNB na takové úrovni, aby reálné sazby z úvěrů se pohybovaly kolem 2 %.
3) Doplnit rozsah výkaznictví bank stanovovaný Českou národní bankou o údaje o rozsahu a struktuře
úvěrování pro segment malých a středních podnikatelů.
4) Zavést sledování a vyhodnocování objemu a kvality služeb jednotlivých bankovních ústavů vůči malým a
středním podnikům.
5) Hledat způsoby, jak středním podnikům umožnit přístup k finančním zdrojům prostřednictvím kapitálového
trhu (emise akcií a obligací).
261
Statistiky čerpání dotací z programů OPPP (operační program průmysl a podnikání)
Počet podaných žádostí podle krajů a programů (aktualizace k 10.1.2005)
kraj / program Prosperita Reality Školicí Klastry Rozvoj Marketing Inovace Úspory Obnovi- Celkem
střediska
energie telné
zdroje
energie
Jihočeský
Jihomoravský
1
3
2
7
39
1
9
78
11
14
38
5
15
64
19
4
2
29
47
8
10
83
1
5
Liberecký
3
1
Moravskoslezský
12
2
8
1
42
11
8
70
2
1
42
4
10
60
25
3
4
63
51
10
9
72
Pardubický
1
Plzeňský
31
Středočeský
1
Ústecký
1
4
1
1
Vysočina
Zlínský
Celkem
5
8
1
80
8
6
1
115
Královéhradecký
1
1
2
Karlovarský
Olomoucký
13
52
16
26
5
3
37
6
7
1
1
37
47
12
9
1
1
79
504
80
101
3
4
791
51
Závěr
Díky ucelenému systému investičních pobídek, programu podpory subdodavatelů a programu na podporu
průmyslových zón došlo k výraznému zlepšení investičního prostředí České republiky a k následnému přílivu
zahraničních investic. Zvýšila se rovněž konkurenceschopnost ČR v oblasti přílivu zahraničních investic vůči
ekonomikám dalších středoevropských států. Celý systém investičních pobídek má výrazný vliv na hospodářství
ČR, podporuje hospodářské oživení a napomáhá státní aktivní politice zaměstnanosti.
LITERATURA
[1] DOSTÁL, P.; RAIS, K. Genetické algoritmy a jejich využití v modelování investic. Brno : 2002.
[2] Dokumenty vydávané Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR
262
V LIV NEPŘÍMÝCH D ANÍ NA F IRMY V ČR
Martina Černá
6. května 248, 783 14 Bohuňovice, Česká Republika
Email: [email protected], [email protected],
Tel: ++420 5 389 358, Fax: ++420 5 389 358
Abstrakt: Tento příspěvek se zabývá úlohou nepřímých daní v daňovém systému České republiky a
Evropské unie. Hlavní pozornost je zde věnována analýze podnikatelského prostředí v ČR,
především problematice malých a středních podniků (MSP).
Klíčová slova: Daně, DPH, spotřební daň, malé a střední podniky(MSP), Evropská unie,
podnikatelské prostředí
1. ÚVOD
Daňová politika jako součást hospodářské politiky je jedním z důležitých faktorů, které mají významný dopad
nejen na současný stav ekonomiky naší země, ale i na její budoucí hospodářský rozvoj.
Nepřímými daněmi jsou označovány daně, jejichž objektem je spotřeba. V České republice je spotřeba třetím
významným objektem zdanění. V našem daňovém systému se v této oblasti setkáváme s daní z přidané hodnoty,
která je univerzální daní ze spotřeby, a se selektivními daněmi ze spotřeby kam zahrnujeme jednak spotřební
daně tak cla.
S ohledem na dané téma věnuji pozornost především problematice daně z přidané hodnoty. Ta totiž svým
charakterem univerzální daně ze spotřeby a její odpovídající konstrukcí zásadně ovlivňuje, dle mého názoru,
ekonomickou a sociální situací situaci v zemi. Logicky tedy musí mít značný vliv na podnikatelské prostředí.
2. NEPŘÍMÉ DANĚ V ČR A EU
Daňová politika je oblastí, která zůstává v rozhodovací pravomoci členských států, přesto i v rámci EU dochází
ke koordinaci přístupů k daňové politice. Rámcově jsou upraveny jen nepřímé daně, tedy DPH a spotřební daně.
Daně z příjmů právnických a fyzických osob jsou a zřejmě dlouho zůstanou mimo proces harmonizace. Jejich
podíl na celkovém zdanění však v zemích EU klesá a ani u nás tomu v dlouhodobé perspektivě nebude jinak. U
zdanění zboží různá výše zdanění narušuje rovný přístup na společný trh, proto je úroveň zdanění třeba sladit.
Mezi cíle proto patří snaha o daňovou harmonizaci, tzn. vzájemné slaďování daňových sazeb u zboží. Minimální
základní sazba DPH je 15 %, zpravidla je však vyšší – naše 19 % sazba není žádnou výjimkou. Vedle toho
mohou existovat jedna či dvě nižší sazby DPH – minimálně na úrovni 5 %. Tyto nižší sazby mohou být použity
jen pro určité druhy zboží nebo služeb, kde jsou pro to vážné důvody – např. tam, kde by vyšší sazba měla
nepříznivé sociální dopady. Významný přínos pro zjednodušení vnitřního trhu mělo opatření v oblasti DPH,
z něhož rovněž státy odvádějí dávky do společného rozpočtu . Výrobky jsou nyní zdaňovány podle sazeb v zemi,
kde byly zakoupeny, díky čemuž odpadly kontroly na hranicích. U spotřebních daní došlo k dohodě o minimální
spotřební dani pro alkohol, tabákové výrobky a minerální oleje (pohonné hmoty). Z příslušných směrnic EU
vyjednala ČR pět přechodných období a trvalých výjimek, převážně v oblastech s největšími sociálními dopady:
• 5 % sazba DPH u tepla do domácností,
• 5 % sazba DPH u stavebních prací za účelem bydlení do roku 2007 (pak bude muset sazba překračovat
15 %).
• tři roky po vstupu do EU bude přechodné období na výši spotřební daně z cigaret (požadavkem EU je
57% ceny nejběžnějšího druhu cigaret).
• trvalé osvobození od nutnosti registrovat se jako plátci DPH budou mít samostatní podnikatelé, kteří
ročně vydělávají méně než 35.000 eur (asi 1,15 mil. korun).
3. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ V ČR PŘED VSTUPEM DO EU
Novelizace občanského zákoníku ČR s účinností od 1.1.1992 zavádí opět do občanského práva pojem dobrých
mravů. Za jednání proti dobrým mravům je považováno takové jednání, které neodporuje zákonu ani ustanovení,
263
ale je v rozporu s tím, co se při uskutečňování právních úkonů považuje z morálního hlediska za přípustné.
Etika u nás většinou podléhá honbě za zisky. Proto jak české podniky, tak i zahraniční firmy jako největší
problémy z pohledu podnikatelské etiky pociťují nedodržování plateb, neserióznost v nabídkovém řízení a
nedodržování slibů a závazků. Mezi další problémy můžeme uvést uzavírání smluv, dodržování termínů,
dodržování kvality spolupráce, respektování zájmů partnerů, zachování důvěrnosti informací a dodržování
sjednaných cen. Velmi vážným problémem je diskriminace drobných podnikatelů např. formou nerovného
postavení mezi velkými obchodními řetězci a drobnými dodavateli (poplatky za vstup do evidence u obchodního
řetězce, zařazení zboží do prodeje, požadavky na trvalou finanční zálohu na účet obchodníka před první
dodávkou atd.).
Avšak nejen vztahy mezi jednotlivými podniky mohou být neetické. Jako příklad můžeme uvést diskriminaci
malých a středních firem státem (např. dodržování pravidelností a termínů splátek sociálního a zdravotního
pojištění). Bohužel je u nás standardní neplatit závazky jak na úrovni podniků, tak i sám stát a jeho instituce jsou
jedním z hlavních zdrojů neplacení v české ekonomice. Z počátku transformace bylo zdůrazňováno právo na
ochranu vlastnictví, ale podceněno právo na vrácení peněz. S tím souvisí problém vysoké závislosti českých
firem na bankovních úvěrech a např. selektivní přistup bank při poskytování těchto úvěrů.
Nemůžeme pominout problematiku dodržování etického klimatu ve veřejné správě a státním aparátu. Mnohdy
úředníci sledují vlastní cíle či prospěch, jsou zde zřetelné politické vlivy, podléhání lobbistickým tendencím.
Příznačná je i nevypočitatelnost a nenárokovost státních podpor. Výrazem snahy o kultivaci této oblastí je např.
zákon o střetu zájmů.
Už při samém formulování zákonů by měly být respektovány etické zásady podnikání. Základním principem
naší současné ekonomiky je hospodářská soutěž a poctivá soutěž potřebuje kvalitní pravidla a kvalitní a
nestranné soudce. Nekvalitní právní normy snižují schopnost státu právo vymáhat.
Ohlédneme-li se na nedávná léta hospodářského poklesu, nemůžeme pominout hrubá a častá porušování
hospodářského práva a etiky. Rozkrádání společenského majetku nás připravilo o stovky miliard. Je třeba
obnovit především váhu zákona. Mezi právními normami existuje mezistupeň etického chování, dobrých mravů,
jako jsou vzájemná úcta, vážnost slibu a držení daného slova. Role státu při rozvíjení etických principů v
podnikání spočívá především v oblasti kvalitní legislativy.
V lednu 2001 se konala I. celostátní konference o etice v podnikání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
Cílem konference bylo odhalit spojení konkrétní podnikatelské činnosti s teoretickou soustavou názorů na
mravnost. Určit hranice podnikatelské činnosti, jaké formy, nástroje a postupy lze v podnikání využívat, co vše
je dovoleno k dosažení stanoveného cíle podnikání - dosažení zisku. V praxi to znamená respektování platných
zákonů, aniž by docházelo k porušováni dobrých mravů, jak bylo uvedeno dříve. Kde však hledat kritérium pro
dobré mravy při podnikání?
Nejprve uvedeme příklady porušováni základního práva svobodně rozvíjet hospodářskou činnost a soutěž v
zájmu dosažení hospodářského prospěchu a dále praktiky nekalé soutěže, jako klamavou reklamu, klamavé
označování zboží a vyvolání nebezpečí záměny (užitím obchodního jména, symbolu, napodobením cizích
výrobků, parazitováním na pověstí jiného), podplácení, rozšiřování nepravdivých údajů o konkurenci a
ohrožování zdraví a životního prostředí při podnikatelské činnosti. Zde jde o neetické a zákonem zakázané a
postižitelné praktiky, které jsou u nás častým jevem.
Avšak existují i další pravidla chování, která nejsou vynucována zákonem a jsou přesto většinou podnikatelů
respektována. Příkladem mezinárodně uznávaných pravidel podnikatelského chováni je právě např. Směrnice
OECD pro nadnárodní společnosti z června 2000.
Mezi obecné zásady podnikatelského chování patří:
• přispívat k ekonomickému a sociálnímu pokroku a k ochraně životního prostředí,
• respektovat lidská práva všech, jichž se dotýkají podnikatelské aktivity, podporovat rozvoj lidského
kapitálu vytvářením pracovních příležitostí a poskytováním odborného výcviku,
• rozvíjet a posilovat vztahy a vzájemnou důvěru mezi podniky a společnostmi, neusilovat o přijímání
výjimek, které nejsou součástí regulačního rámce příslušné země, které se týkají především životního
prostředí, zdraví, bezpečnosti práce, pracovních sil, zdanění, finančních a dalších podmínek atd.
Obtížná měřitelnost etického jednání v každodenní praxi svádí k tomu, že opodstatněnosti etiky v podnikatelské
činnosti se snadno přikyvuje, nebo se z ní dokonce v podobě přijímaných kodexů stává až módní vlna.
Je však zřejmé, že stále více firem si uvědomuje jak ekonomické, tak i morální limity svých podnikatelských
264
záměrů. Etika je důležitým výchozím předpokladem dlouhodobě úspěšného podnikání. Přináší prospěch jak
podniku samému, tak i celé společnosti. Snižuje náklady, zefektivňuje komunikaci a z dlouhodobého hlediska
přináší trvalá nehmotná aktiva s konkrétními ekonomickými efekty. Etické chování podniku se stává
komparativní výhodou na trhu a pro trvalou úspěšnost v konkurenci ostatních, je nezbytné systematicky
integrovat etické principy do jejich strategických plánů.
4. KORUPCE
V rámci hodnocení etického klimatu tvoří korupce velmi výrazný fenomén. Korupce poškozuje volný obchod,
vede k plýtvání se zdroji, podlamuje životní prostředí a zvyšuje strádání obyvatelstva nejchudších zemí. Přestože
je na celém světě zákonem zakázána, je nebezpečně rozšířena. Vede k propojování moci politické a ekonomické
a k podkopávání základů demokracie. Vyskytuje se ve veřejném i soukromém sektoru, ale i v sektoru
neziskovém. Je definována jako zneužití moci pro získání osobní, případně skupinové výhody. Korupce je
komplexní problém, který je možné analyzovat z hlediska práva, ekonomie, sociologie či politologie.
5. HODNOCENÍ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ
Pozitivní a negativní stránky malých a středních podniků (MSP)
Malé a střední podniky (MSP) vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují dynamiku trhu, mají schopnost
absorbovat podstatnou část pracovních sil, uvolňovaných z velkých podniků a jsou stabilizujícím prvkem
ekonomického systému. Pro jejich činnost jsou rozhodující podmínky, za kterých mohou rozvíjet svou
hospodářskou aktivitu. Ekonomické prostředí do značné míry určuje a ovlivňuje poptávku po jejich produktech
a službách a může tak usnadňovat nebo naopak omezovat jejich přístup na trhy, které jsou důležité pro jejich
vznik a další růst.
Pozitivní charakteristika malých a středních podniků:
• zmírňovat negativní důsledky strukturálních změn,
• působit jako subdodavatelé velkých podniků,
• vytvářet podmínky pro vývoj a zavádění nových technologií,
• vytvářet pracovní příležitosti za nízkých kapitálových nákladů,
• rychleji se adaptovat na požadavky a výkyvy trhu,
• vyplňovat okrajové oblasti trhu, které nejsou pro větší podniky zajímavé,
• decentralizovat podnikatelské aktivity a napomáhat rychlejšímu rozvoji regionů, menších měst a obcí.
Jak už jsem se zmínila, možnost využití potenciálu malých a středních podniků v ekonomice je do značné míry
závislá na prostředí, kterým jsou obklopeny. Na malé a střední podniky negativně působí především:
• malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky,
• obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit,
• horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb,
• nekalá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů,
• omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu,
• konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami,
• slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky,
• platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost,
• vysoké administrativní zatížení.
Cesty vývoje MSP
Nově vznikající MSP ve snaze získat podíl na trhu mohou buď efektivněji využívat disponibilní zdroje a nebo
zavádět nové podnikatelské nápady a nové postupy. Z trhu se tak vytlačují ty méně úspěšné.
V nově vznikajících firmách je lepší vybavení pracovníků technologií, nové firmy se v průměru odlišují
strukturou kapitálu, čímž se výrazně urychluje přeměna těch odvětví, ve kterých probíhají významné
technologické změny.
MSP jsou inovátorem, nových nápadů a námětů. Právě tyto podniky experimentují s novými nápady a postupy a
tak se stávají významným inovačním kanálem, který předává inovace formou služeb či expertizou i velkým
firmám a přispívá tak k jejich inovačnímu potenciálu.
Podle studií z posledních let se ukazuje, že velké firmy přestávají být v inovacích aktivnější než malé. Naopak
mezi firmami s 10 až 50 zaměstnanci je údajně téměř polovina z nich inovátory, generátory nových idejí či
technologií v oblasti produktů, služeb či procesů.
Za jednu z příčin je považován již výše zmíněný fakt: organizační struktura ve velkých firmách vytváří bariéru
265
pro rychlou a efektivní implementaci inovací. Významným přínosem MSP k produktivitě práce a růstu je jejich
příznivý vliv na posilování konkurence. Je známým faktem, že ve vysoce koncentrovaných odvětvích bývá nižší
úroveň produktivity práce než v oborech či odvětvích méně koncentrovaných. Vazba mezi úrovní konkurence na
daném trhu a produktivitou je pozitivní a silná. Naopak, nízká konkurence má negativní vazbu s mírou inovací a
se stupněm technického vybavení. Proto je například dnes tak důležitou rolí státu dohlížet i nad celkovým
prostředím, nad zachováním vysoké resp. dostatečné úrovně konkurence.
Překážky rozvoje MSP
V ČR většina MSP se nezaměřuje na inovace. MSP si obecně stěžují na nedostatek a obtížnou dostupnost
rozvojových fondů, omezený přístup k úvěrům, na špatnou platební morálku svých zákazníků (a s ní související
málo podpůrné právní prostředí) a omezený přístup ke kvalifikovaným pracovníkům.
Administrativní bariéry
Administrativní břemeno pro MSP nespočívá primárně v náročnosti vyplňování formulářů, jejich doručování
úřadům a kontaktech s úřady, tedy v počtu a povaze povinných administrativních procedur. Primárně jsou pro
MSP zátěží především časté změny, složitost a často i nejasnost či vágnost předpisů. MSP vynaloží relativně
více zdrojů a úsilí na porozumění předpisům a následné shromáždění údajů a jejich přípravu do vyžadované
podoby. Nejčastěji se poukazuje na časovou i zdrojovou náročnost procedur vyžadovaných v souvislosti se
zahájením nového podniku. Podle odhadů založení podniku v USA trvá v průměru 1-2 týdny, u nás měsíce.
Stav malého a středního podnikání v České republice za rok 2004
Hospodářská situace jednotlivých regionů je určena jejich geografickou polohou a historickým vývojem, ale
významnou úlohu hraje také rozvoj podnikání v průmyslu i v zemědělství. Transformace české ekonomiky na
tržní hospodářství prohloubila historickou a geografickou diferenciaci regionů.
Negativním faktorem byl pokles výroby v průmyslových oblastech severozápadních Čech a Ostravska a útlum
zemědělské výroby v horských a podhorských oblastech. Pozitivní úloha rozvoje terciálního sektoru a služeb se
projevila především ve velkých městech a aglomeracích.
Z celkového počtu necelých 2000 tis. podnikatelských subjektů vlastnících živnostenská oprávnění bylo 82
procent fyzických osob a 18 procent právnických osob. Soustavnou činnost provozovanou za účelem dosažení
zisku vykazuje cca 40% těchto podnikatelských subjektů. Malé a střední podniky s počtem méně než 250
zaměstnanců ve všech odvětvích národního hospodářství ČR zaměstnávaly asi 60% z celkového počtu
zaměstnanců. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR vypracovala Program rozvoje malých a
středních podniků České republiky po vstupu do Evropské unie.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky je toho názoru, že hlavním cílem daňové
politiky musí být maximalizace ekonomického růstu, nikoliv maximalizace daňových příjmů státu.
Dlouhodobé brždění podnikatelského prostředí příliš vysokými daněmi vede k zastavení růstu mezd a
zaměstnanosti. Státní rozpočet je z tohoto důvodu zatížený vysokými podporami (v poměru k HDP) v
nezaměstnanosti a sociálními dávkami pro statisíce lidí. Ministerstvo financí nemá jinou možnost než přitvrdit
při vybírání daní. Navíc byly zvýšeny sociální i zdravotní odvody, takže mnoho OSVČ bude vytlačeno z
podnikání, nebo bude muset zvýšit ceny. Vezmeme-li daň z příjmů právnických osob, bylo nepřiměřené
odevzdávat dříve 31, nyní 28 a v následujících letech 26 a 24 % zisku státu. Nelogické je, že tato procenta musí
OSVČ dát, i když žádný zisk nemají. Konstrukce daní je tak nešťastná, že si podnik nemůže dát žádnou
modernizaci nad 40 000,- Kč do nákladů (modernizace strojů a zařízení patří do nákladů). Odpisy, které mají
daňový nesoulad odstranit, v čase nejsou účinné, protože nové technologie jsou vždy dražší než staré. V případě
inflace jsou odpisy neúčinné. Jinými slovy, aby podnik přežil, nesmí mít vysoký zisk, ale protože nemá zisk,
nemá na modernizaci, kupuje na dluh a ztrácí na úrocích – zpomaluje svůj růst. Relativní daně nevedou fyzické
ani právnické osoby ke tvorbě zisku, který je nutností při vytváření národního bohatství.
Daňová politika státu musí tedy vést k:
• administrativnímu zjednodušení;
• zprůhlednění daňového systému a omezení daňových úniků;
• odbourání výjimek;
• stanovení základní, jednotné, rovné daně (tak, jak je navrhovala AMSP ČR již v březnu 2003).
Odhad dopadu navrhovaných změn musí být dynamický, nikoliv statický. Mezi důležité faktory, které statický
odhad není sto zahrnout, patří i dramaticky nižší náklady na vybírání daní, které jsou přímým důsledkem
266
zavedení jednoduché, jednotné daně z příjmů fyzických a právnických osob. Z tohoto důvodu daň z příjmů
právnických a fyzických osob je nutné snížit rychle a jednorázově. Výrazně snížená základní daň z příjmu
přitáhne zisky ze zahraničí. Na druhé straně s předkládanými kroky by bylo vhodné upravit příslušnou
legislativu v části sankce za daňové úniky.
AMSP ČR navrhuje:
1. Snížení a sjednocení daně z příjmů fyzických a právnických osob na 15 % při nezdanitelném minimu
6 000,- Kč na vyživovanou osobu. Jednotná daň ruší umělé a zcela zbytečné rozdíly mezi různými druhy
příjmů (zisky, přijaté úroky, dividendy, mzdy atd.), které jsou zdrojem potenciálních i skutečných manipulací
a daňových úniků. Snížení daní z příjmů podnikatelů přináší ekonomický růst a zároveň snižuje daňové
úniky a přitahuje zisk ke zdanění.
2. Postupné sjednocení sazby daně z přidané hodnoty (DPH) na takovou sazbu, která by vyrovnala výpadek
daňových příjmů způsobený snížením a sjednocením sazby daně z příjmů fyzických a právnických osob na
15 %. Sjednocení nebo sblížení sazeb DPH by situaci daňových příjmů státu výrazně zlepšilo, neboť
současná nízká sazba DPH na zboží s relativně nízkou cenovou elasticitou poptávky by se zvýšila, takže
spotřeba tohoto zboží a tím i příslušné daňové výnosy by se snížily nevýrazně, zatímco základní sazba DPH
uvalovaná na zboží s vysokou cenovou elasticitou poptávky by se snížila a stimulovala tak jejich vyšší
spotřebu a tím i růst daňových příjmů státu.
3. AMSP ČR navrhuje ponechat beze změny stávající vysoké platby pojistného na sociální a zdravotní
zabezpečení a jejich rozložení mezi zaměstnavatele a zaměstnance, a to do doby zavedení nové důchodové
reformy. Ty jsou vůbec největším zdrojem příjmů státu (272,4 mld. Kč v roce 2003). AMSP ČR navrhovaná
daňová reforma změní strukturu daní žádoucím směrem, tj. oslabí výběr přímých daní a posílí výběr
nepřímých daní, což odpovídá trendu ve vyspělých zemích. Dramatické zjednodušení daňových předpisů
spojené se zavedením jednotné daně z příjmů fyzických a právnických osob jde tak zcela zřejmě ve prospěch
občanů ČR. Zároveň tuto základní sazbu a její výši si určuje každá země EU sama, dle svého rozhodnutí.
Jednotná daň znamená zároveň nedeformované podmínky pro spotřebitele, protože ovlivňuje ceny všeho
zboží a služeb stejně.
6. DOTAZNÍKOVÝ VÝZKUM
Byl proveden dotazníkový výzkum v rámci výzkumu 3-2-1 na Evropském polytechnickém institutu na téma:
„Vliv zdanění na ekonomiku malých a středních firem.“ V rámci tohoto výzkumu byl vyselektován vzorek
respondentů, kteří splňovali podmínku malých a středních podniků.
Podle definice Evropské komise se do MSP zahrnují podnikatelské subjekty:
a) malé podniky, které mají méně jak 50 zaměstnaných osob, dále pak roční obrat nepřesahuje 9 milionů euro,
nebo celková bilanční hodnota majetku nepřesahuje 10 milionů euro
b) střední podniky jsou v rozmezí 50 až 250 zaměstnaných osob, dále pak roční obrat nepřesahuje 50 milionu
euro, nebo celková bilanční hodnota majetku není vyšší jak 43 milionů euro
Z 500 obeslaných respondentů (firem) se vrátilo 348 vyplněných dotazníků. Závěry jsou zakresleny do
následující tabulky:
O v liv n ila fin a n č n í u k a z a te le V a š í fir m y z m ě n a D P H k
1 .k v ě tn u 2 0 0 4 ?
60
57
50
40
%
30
%
20
ano
k le p š ím u
23
%
20
ano k
h o r š š ím u
ne
10
0%
267
7. ZÁVĚR
Celý náš současný daňový systém je značně neprůhledný a nepřehledný dokonce i pro odborníky. Výjimky
stimulují daňové úniky a korupci. Vysoké zdanění a nepřehlednost omezuje ekonomický rozvoj a snižuje
konkurenceschopnost v evropském měřítku. Nízké, ale tvrdě vybírané daně s patřičnými sankcemi v případě
neplnění, spolu s jednoduchým daňovým přiznáním a stejnými podmínkami pro všechny typy podnikatelů jsou
nejlepší cestou pro rozvoj české ekonomiky. MSP by konečně měly kumulovat zisk pro rozvoj a modernizaci z
vlastních zdrojů a současně by zlepšily svou pozici vůči bankám – to z důvodu disponibility vlastním kapitálem.
Tato skutečnost je důležitá i pro případné projekty z EU, kdy se vyžaduje část vlastního kapitálu, aby mohly být
poskytnuty dotace z centrálních rozvojových fondů EU. Program rozvoje a stabilizace segmentu MSP má velký
význam pro podnikatele a jejich zaměstnance i pro důstojné místo České republiky v nově se tvořící Evropské
unii.
LITERATURA
[1] VANČUROVÁ, A. a kol. Daňový systém ČR 2004. Praha : Vox 2004, 2004. s. 366. ISBN 80-86324-42-7.
[2] BLECHOVÁ, B. Nepřímé daně v procesu přípravy ČR na členství v EU. Karviná : 2000. s. 115, ISBN 807248-089-8.
[3] Sborník dokumentů I. Celostátní konference o etice v podnikání.
[4] PUTNOVÁ, A. Etika podnikání v průmyslové oblasti v ČR v transformačním období, disertační práce. Brno :
VUT, 2000. str. 5.
[5] názor bývalého náměstka a ministra financí Jana Mládka. Viz: Hospodářské noviny, 14. 2. 2001, str. 10.
[6] Viz. Ivan Langer, místopředseda PS Parlamentu ČR, Sborník dokumentů I. Celostátní konference o etice
v podnikání.
[7] ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. Praha : Linde a. s., 2002. s. 887. ISBN 80-7201-381-5.
268
BONDS IN CZECH CAPITAL MARKET AND THEIR ROLE FROM F INANCING
#
VIEWPOINTS
Jarmila Radová
University of Economics Prague, Faculty of finance and Accounting
W.Churchill sq. 4, 130 00 Prague 3, Czech Republic,
Tel.: 00420224095161, fax: 00420224095135, e-mail: [email protected]
Abstract: This article deals with valuation especially state coupon bond issued on Czech bond
market. There are three main possibilities to valuate this type of securities. It means valuation
based on present value of future cash flow, valuation based on yield to maturity and valuation
based on risk measure thru duration. Then is some remarks about new law concerning this type of
security. Bonds issuers are to be particularly concerned with new bond legislation.
JEL Classification Numbers: C41, G21
Key words: bond, duration, valuation, yield
1. Financial characteristics of bonds
The long history of capital markets has proven the bonds to be ones of the most extensively traded securities in
public markets. At the present, debt capital rising in form of bonds issues gains in terms of popularity, investors’
interest in bonds is gathering intensity and can grow even further with approaching EU enlargement.
Market prices of fixed income securities sensitively respond to interest rate fluctuations, thus in periods of highly
volatile interest rates the demand for bonds is rather depressed. During such periods investors shall rather be
attracted with floating-bonds.
In periods of high interest rates the prices of fixed income bonds are low and thus fairly attractive for investors.
Precisely in such periods, companies strive to raise debt capital in form of fixed coupon rate bonds issues.
As mentioned previously, bond prices sensitively respond to market interest rate moves. As a result, we can class
bonds among securities bearing interest rate risk. As such, our discussion on bond securities shall deal with
interest risk related terms of duration, convexity and yield curves issues.
Calculations of above variables are usually included in software packages used by securities brokerage agencies.
Analyses performed on the basis of those variables overwhelmingly calculate with parallel shifts of horizontal
yield curve on yield-to-maturity level.
Yield curve is usually constructed for government bonds. However, this poses a problem in case of Czech capital
market as there is a lack issued bonds at each maturity term. The yield curve is thus incomplete for maturity
terms of 10 to 15 years. Bonds with longer maturity have not been issued in Czech Republic yet. Owing to these
facts bonds are also valued using swap yield curve that is available for each maturity term. But swap yield curve
goes “above” government bonds yield curve and moreover, it is constructed under different day count
convention (ACT/360, bonds - 30/360).
2. Characteristics of valuation methods
Decisions to buy or sell a bond require both objective and systematic valuation. Choice of valuation criteria is
regarded as ground of valuation. The following variables can be used as valuation criteria: bond price, yield,
term to maturity, holding period, bond interest risk and risk of other investment opportunities available in given
economic system. Should there be expected the investor holds the bond till maturity there are two bond valuation
approaches available, which are broadly used by practitioners.
#
This article has been elaborated as one of the outcomes of research project registered with Grant Agency of the
Czech Republic under reg. no.402/04/1313.
269
One of the approaches lies in calculation of bond present value that is compared against current bond market
price. In case the bond price falls below computed present value, the bond is cheap and its purchase is
recommended.
The second approach is based on comparison of yield-to-maturity with reasonable required yield determined
under conditions of extensive familiarity with existing market circumstances. Should yield-to-maturity exceed
required yield we can conclude the bond shall be regarded as attractive investment.
2.1 Present value of fixed income bond with coupon sheet
Bonds are valued using income capitalisation method. Under this method the value of a bond is determined by a
series of future cash flows gained by the bondholder. The future cash flows are discounted to their present values
with interest rate, or so-called required yield that shall reflect both the time value of money and uncertainty of
actual future cash flows.
Using plain algebra, present value (PV) can be expressed as a sum of present values of each future cash flow
gained by bondholder. The general formula of present value is
PV =
C1
C2
C3
Cn
M
+
,
2 +
3 +...+
n +
1 + i (1 + i )
(1 + i )
(1 + i )
(1 + i ) n
(1)
where
Cj
M
n
PV
i
annual coupon interest payment,
par (or maturity) value of a bond,
years to maturity,
bond present value,
average required yield (annual) in decimal.
Coupon interest payment Cj is determined on the basis of bond par value M and annual coupon rate kj (j=1,2, …,
n).
In case there is a fixed coupon interest bond concerned, the coupon rate k is identical in each year. The following
must hold, then: k = kj (j=1,2,....,n), coupon interest payments are identical in each year, too. Annual coupon
payments C equals k*M.
Fixed coupon bond present value can be computed using the formula:
PV =
C
C
C
C
M
+
,
2 +
3 +...+
n +
1 + i (1 + i )
(1 + i )
(1 + i )
(1 + i ) n
(2)
Bond present value depends on four variables; according to equation (2) they are as follows:
• Par (or maturity) value M,
• Required yield i,
• Years to maturity n,
• Coupon payment C.
It follows from the equation the relation between bond maturity and present value both is proportional and linear.
2.1.1 Accrued interest
The above mentioned approach to computation of bond present value is based on assumption the calculations are
performed at the time immediately after the payout of coupon interest payment, thus an investor has to wait
precisely another year to receive next coupon payment. Note the period between individual coupons payments
can be shorter, too, e.g. bond can provide semi-annual cash flows (coupon payments).
However, we often need to compute bond present value, which can be understood as the maximum bond price
for a given required yield, at the time between two coupon payments.
270
In such cases, the bond present value shall reflect the increasing share of successive coupon payment with
respect to the period of time lapsed after the past coupon payout till the date of PV computation.
Such part of coupon payments is called accrued interest (AI)
Mathematically, aliquot interest yield can be expressed as follows:
AI = k ⋅
t
*M
360
where
k
t
annual coupon rate,
period of time lapsed after the past coupon payout till the valuation date (or the date of
bond purchase) in days computed along with given bond day count convention.
Period t is expressed as difference between two dates, the date of bond purchase settlement and the date of past
coupon payment. Thus
t = Ts − Tc
where
Ts
Tc
date of bond purchase settlement (not included),
date of past coupon payment (included).
The following is commonly assumed:
I.
there are 360 days in a year,
II.
coupon interests are paid out once a year
Accrued interest can be graphically depicted as follows
CP
AI
Coupon
payout
date
Valuation
date
Coupon
payout
date
Graph 1: Accrued interest
Bond present value including AI can be also computed using compounding according to the following formula:
PV + AI =
CP
(1 + i )
t
360
+
CP
(1 + i )
t
1+
360
+ ... +
CP + M
(1 + i )
t
n −1+
360
+k*
t
*M
360
Graphically, the mentioned procedures of bond present value determination including AI can be plotted as
shown in Graph 2.
271
PV
CP
CP
Interpolated
present value
CP
Time
Graph 2: Computation of bond present value incl. AI
The graph clearly reveals that the bond present value, or maximum bond price with respect to a given required
yield, always drops with each coupon payment settlement.
Special case of accrued interest determination can occur when estimating bond price (by computing of its present
value with respect to given required yield) in a period between ex-coupon and coupon payment settlement dates.
In such case the former bondholder receives the coupon payment. Thus, the critical fact about origination of title
to next forthcoming coupon payment is the actual ownership of bond at the date prior to ex-coupon date. Should
the bond price be estimated within such period, i.e. between ex-coupon and coupon payment settlement dates,
the aliquot interest yield is negative, which can be graphically depicted as follows:
AI
Coupon
payment
settlement
Ex-coupon
Present
Value
computation
date
CP
Coupon
payment
settlement
Graf 3: Figure of negative AI
2.2 Yield-to-Maturity
Now, we shall look at the issues of yield-to-maturity computation for fixed coupon rate bond, which regularly
pays coupon payments.
Yield-to-Maturity is average annual yield attained by an investor if bond is held from purchase date to maturity.
Yield-to-Maturity is the interest rate that will make the bond price and present value of future cash flows equal.
272
Yield-to-Maturity can be solved from the following equation:
P=
where
C
M
n
P
i
C
C
C
C
M
+
2 +
3 +...+
n +
1 + i (1 + i )
(1 + i )
(1 + i )
(1 + i ) n
(3)
annual coupon payment,
bond maturity value,
years to maturity,
bond price,
yield-to-maturity.
It follows from equation (3) there is an obvious and straightforward analogy between the bond price and its
present value, and required yield and yield-to-maturity. On determining of required yield, the bond present value
can be computed, which is compared against actual market price afterwards.
On the other hand, should we know the actual market price we are capable of solving equation (3) for yield-tomaturity using trial-and-error procedure, which afterwards is compared to market interest rate.
The following fundamental relations can be traced between the bond price and yield-to-maturity:
I) when the price equals the par value, then the yield-to-maturity equals the coupon rate,
II) bond price changes in the direction opposite to the change in yield-to-maturity: if price increases the yield-tomaturity decreases and vice versa,
III) when the bond price is less then the par value, then the yield-to-maturity is higher then the coupon rate,
which follows from the above relations,
IV) when the price is less then the par value, then the yield-to-maturity rises along with decreasing term to
maturity and likewise, when the bond price is higher then the par value, then the yield-to-maturity rises along
with increasing term to maturity.
2.3 Duration as a measure of risk and bond price volatility
The measure of bond price responsiveness to moves in interest rates is called duration, or mean term-to-maturity.
Duration is defined as a weighted average term-to-maturity of the bond’s cash flows, with weights in this
weighted average being determined with their “importance” to total bond value. To put it in a more exact way,
duration is the weighted average term-to-maturity of individual cash flows produced by the given bond, with
weights being defined as proportional contribution of individual discounted cash flows to total bond price.
Each cash flow present value can be computed as follows:
Ct
(1 + i ) t
wt =
P
where
Ct
I
P
for t=1,2,...n-1 coupon payments and for t=n coupon payment plus par (or maturity) value,
yield-to-maturity,
bond price.
The weighted average term-to-maturity is thus computed by multiplying of mentioned weights by figure t, which
represents the number of years (periods, in general) to maturity of each cash flow characterised by each
individual weight.
n
D = ∑ t * wt
t =1
273
Duration is the most frequently used measure in any bond research, for several reasons:
I.
it is a measure of average bond maturity,
II.
it is one of the main tools for bond portfolio management,
III.
it is a bond price volatility measure (a measure of bond price responsiveness to moves in interest rate).
2.3.1 Relationship among duration, term-to-maturity and coupon rate
Duration of zero-coupon bonds always equals term to maturity.
Duration of coupon bonds is always less than term to maturity. This fact corresponds with the concept of
reinvestment of received coupon payments in capital market. Additionally, the relationship is demonstrated in
Table 1, where there are durations computed for bonds with various term to maturity and coupon rate with
common yield of 8%, with coupon payments being paid out semi-annually.
Term to maturity
Coupon rate
2%
4%
6%
8%
1
5
10
20
50
0.995
0.990
0.985
0.981
4.742
4.533
4.361
4.218
8.762
7.986
7.454
7.067
14.026
11.966
10.922
10.292
14.832
13.446
12.987
12.743
Table 1
The following conclusions can be derived at from Table 1:
I)
bond duration is less than or equals bond term to maturity, whereas equality holds for zero-coupon bond
solely,
II) with rising term to maturity, duration increases too, however, marginal increases in average term of income
are decreasing for the repayment of the par value has a minor influence of total present value of long-term
bonds.
3. Legal characteristics of bonds
Bonds issuers are to be particularly concerned with new bond legislation. Seriously amended Act on Bonds came
into effect on 1.1.2004.
Under Czech Republic jurisdiction, bonds are regulated by Act no. 47/2004 Coll., issued to provide a full version
of severally amended Act on Bonds no. 530/1990 Coll. as amended. Definitions of securities, or bonds, were
considerably modified within amendments of many laws related to capital markets regulations. Besides bonds
and securities legislation, the Parliament of Czech Republic passed also significant amendments of Commercial
Code.
The first section of Act on Bonds defines bond as follows: „Bond is a replaceable security bearing a right, on one
hand, to claim repayment of due amount of bond par value and to claim repayment of bond yields as of a given
date or dates, and an obligation of issuer, on the other hand, to satisfy these claims“.
Since 2004, only legal entities are allowed to issue bonds. Law amendment has considerably modified the
regulations of bond issues. Previously, the issuer had to apply for approval of bond issue with Securities and
Exchange Commission (SEC). At the present, SEC shall approve bond issue terms only. The issue terms shall
contain detailed conditions of bond issue and all other required bond properties. Only legal entities having been
granted the SEC approval of bonds issue terms and bond prospectus are allowed to issue bonds. In addition,
bond issues are subject to receiving ISIN1 from SEC. Issuer’s obligation to request approval of issue terms does
not apply in case the government of Czech Republic and Czech National Bank issues the bonds.
Issue terms must contain all bond information and prerequisites. In accordance with law amendments, bond
name must contain word “bond”; previously this was not expressly provisioned. The required prerequisites of
1
Under Sec. 2, paragraph 2-letter b) of Act no.47/2001 Coll., on Bonds ISIN is defined as follows: "…
identification along with international system of securities identification".
274
certificated bonds slightly vary from registered bonds. Issuer’s name, identification and bond par value belong to
the most essential bond’s prerequisites. Additionally, all bonds must contain the procedure for yield
determination, date of issue, date of coupon payment and date of bond maturity.
Bond issue terms must additionally contain an unconditional issuer’s commitment to repay bond par value
within given period or periods and pay out given yield at pre-set terms.
Issuer is obliged to provide information of bond yields taxation. In addition, the issuer must commit to treat all
bondholders equally. The last amendment regulates the rights and duties of issuer and holder of convertible,
preference or subordinate bonds.
Should the issuer, on receiving of SEC approval of bond prospectus, intend to offer bonds to the public, all
information required by the particular public market must be revealed. Every public securities market has its own
additional information requirements, apart from standard ones, that must be complied with. Therefore, sole
approval of issue terms is not sufficient to establish a right to trade with issued bonds on e.g. Prague Stock
Exchange, or a right of official registration of bond price in stock exchange market. If the issuer intends to offer
bonds to the public via official stock exchange, information requirements regulated by Stock Exchange Rules
must be complied with.
Total issue volume shall not be lower than EUR 200,000, or the same amount translated into Czech currency
units.
Additional amendment (Sec. 11) states provisions on possibility to detach the title to yield from the bond. Title
to coupon payments can be detached and treated as individual security. Then, the holder of coupon is entitled to
claim coupon payments, bondholder is entitled to claim bond par value at maturity. SEC shall assign individual
ISIN to coupons, coupon-free bond and coupon-bearing bond in accordance with issue terms.
Issue of bonds can be arranged by the issuer or contracted stockbroker. Bond issuer may reserve a right of
premature repayment (callable bonds) of bond par value. In case the bonds are called prior to maturity,
bondholders are obliged to return bonds including all outstanding coupons. The value of not returned coupons is
deducted.
Additionally, there are special types of bonds defined in the law: government bonds, municipal bonds, mortgagebacked securities (MBS); law amendment provides definitions of convertible and preference bonds, including
subordinate debentures.
MBS are bonds with par value and interest fully secured with receivables from mortgage loans, or alternative
way. Mortgage-backed securities belong to a group of relatively low-risk instruments owing to the existence of
real property collateral. MBS can be, however, issued solely by entitled banks appropriately authorised under
provisions of a special law (i.e. mortgage banks). MBS’ yields are tax-exempt.
Government bonds issues are performed under provisions of special law on State Bond Programme determining
purpose extend and maturity terms for issued bonds. Simultaneously, government must present to the Houses of
commons opinion of Czech National Bank on proposed State Bond Programme. Various types of bond with
various issue terms can be issued within the state bonds programme. Government bonds are ranked as the lowest
risk securities.
The law amendment has introduced a term of Treasury bill, defined as a government bond with maturity up to
one year.
3.1 Determination of bond interest yield
As previously mentioned, the amendment of bond act no. 47/2001 Coll. extended the methods used for
determination of bond interest yield.
Bond interest yield is one of the important factors influencing investment decisions on individual bonds. The
yield computation procedure must be specified in issue terms and is regarded as bond prerequisite.
Under bond act, the interest yield can be in particular determined in the following ways:
I.
fixed interest rate;
II.
fixed interest rate with participation in profits;
275
III.
IV.
V.
VI.
difference between the bond par value and its lower issue price;
redeemable premium or premium based on bond maturity term;
floating interest rate, or development of exchange rates in dependence on development of interest
rates or exchange rates on financial markets;
by combination of all mentioned ways except of letter c).
The amendment did not restrict the interest yield determination methods to those specified in the Act. It has been
expected, the specified ways shall be used in most of the cases, however, issuer has the right to adopt own
method of yield computation. The legality of such own method of yield calculation is subject to its description in
both bond and issue terms. The method of yield computation is of considerable importance for the issuer, since it
has the ability to significantly influence company cash flow and financial performance.
Bonds issued in Czech Republic used the following methods of interest yield computation most frequently:
I.
fixed interest rate;
II.
floating interest rate – pegged to a certain index (PriBid, GPRI, CPI, etc.);
III.
discount at bond issue – e.g. state treasury bills.
Fixed interest rate bonds pays coupon payments usually annually, floating rate bonds produce semi-annual cash
flows.
References
[1] DABOS, M.; BUGALLO, F. Term Structure of Interest Rates, Universidad de San Andres, 2002.
[2] FABOZZI, F.J.; FABOZZI, T.D. Bond Markets, Analysis and Strategies, Prentice Hall, 1989.
[3] Ho T.S.Y. Strategic Fixed Income Investment. Richard D. Irwin, Illinois 1999.
[4] ChATTERJEE, S.; LUBATKIN, M.H.; SCHULZE, W.S. Toward a Strategic Theory of Risk Premium:
Moving beyond CAPM. Academy of Management Review, 24, č. 3, s. 556, 2001.
[5] ROSE, P.S. Money and Capital Markets. Wesley Boston, 1999.
[6] SAMUELSON, P.A.; NORDHAUS, W.D. Ekonomie. Příklad z angličtiny. Nakl. Svoboda, Praha 1999.
[7] SCHOBEL, R. A Note on the Valuation of Risky Corporate Bonds. OR Spectrum, 21, č. 1-2, p. 35, 2003.
[8] SOLNIK, B. International Investments. Third Edition. Addison â€“ Wesley Publishing, 2002.
276
SIMPLIFIED TAX SYSTEM OF SMALL-SCALED B USINESS IN RUSSIA.
Antonina Ermolaeva
It is generally recognized, that small-scale business is the basis of economics. In many countries some measures
are taken to render the assistance to the small-scaled firms, including indulgences in the tax field, in the form of
direct decreasing of the tax rate, or tax accounting facilitation and simplification of avowal proceeding. In the
Russian Federation a range of measures are taken to facilitate the tax burden.
Today the tax payer in Russia is given an opportunity to choose the tax paying scheme according to his situation.
There exist four types of taxation of small-scaled business: the general one, simplified, unified tax on imputed
earning, and unified agricultural tax.
It seems rational to set unequal tax treatment to small-scaled and extremely small-scaled firms. The fact is that
there exist small organizations, which can take tax stock according to the simplified system and at the same time
these, which can’t afford such costs. For the first group it is optimal to select the simplified system, for the
second – the imputed methods.
However it is quite difficult to elaborate the criteria to recognize the tax payer belonging to small-scale business
or extremely small-scaled. Nowadays, the Russian legislative system provides two variants. According to the
first one, the criteria are the turnover rate, differentiated within the kind of activity of this enterprise. In this case
two limits are legislatively fixed: the lowest limits the extremely small-scaled business and the highest - smallscaled one. The second variant assumes that the enterprise can be called small-scaled if it is the Value Added
Tax payer, as distinct from extremely small-scaled.
Today the Tax Code of Russia gives such a distinction between small-scaled and middle business. First of all to
small-scaled belong the enterprises and individual entrepreneurs with the workforce less than 100 people. The
second limit is the size of intangible assets: less than 100 million rubles. Such activities as banking, insurance
business, pawn-shopping, notarying and some others mentioned in the Tax Code, don’t fall under the simplified
system as during first month of the existence of such enterprises they can satisfy the above-mentioned criteria,
but less then in a year, they grow into middle business.
The organizations and individual entrepreneurs who have applied the Simplified system on the one or several
kinds of their business have a right to apply it to the whole business if it meets the aforesaid limits.
The main point of this system is the replacement of the package of different taxes (income tax, property tax,
unified social tax and VAT) by the unified one. At the same time individual entrepreneurs are liberated from
social payments. All other kinds of taxes stay the same.
Each enterprise has the right to choose the object of taxing according to its favor. They are given two variants –
Income or Income without Costs, in which connection the object can’t be changed during the whole period of the
simplified tax paying. In the first case the tax rate is 6 per cent, in the second – 15. When the basis is chosen to
be Income without Costs the simplified tax is alike the general income tax, what makes the calculation system
clearer. Moreover the calculation of the basis can be carried out within the simplified methods, without using
dual recordings, relying only on the recordings in the calculation journal. The additional advantage is that all the
primary documents, which are needed to use the general calculating system, are kept be the enterprise, so if it
changes the tax paying methods, the problem of the lack of documents won’t arise.
In case when the object is Income without Costs, the basis represents the disparity between the earnings from
sale and the cost of resources used. So, to calculate the basis net profit is decreased by the sums, which are taxfree (for example the sums of gained credits) and increased by the sums, which paid not for resources (for
example credit repayments). Different abuses are regulated be the Tax Code.
The taxpayer, who chose the Income without Costs as the basis, has to pay the minimized tax if the sum of the
general tax is less than the sum of the minimized one, which amounts 1 per cent of the Income basis. The tax
payer in this case can reduce the present basis by the losses of the previous periods, but not more than by 30 per
277
cent. Part of the losses can be transferred to the next period to decrease the basis.
For the extremely small-scaled enterprises, which don’t have to pay VAT, the basis is considered to be imputed
earnings, evaluated by the indirect indication. It is a fixed sum, which depends of the size of the enterprise, its
kind of activity and other factors.
The transition from one kind of tax paying to the other is accomplished according to the desire of the enterprise,
except the case, when it ceases to fulfill the criteria of small-scaled business. Then the organization is considered
to change the tax paying scheme to the general one since the quarter, when the limits were disrupted. Since then
it has to pay the generally arranged taxes without paying any extra money or penalty fee, and doesn’t have a
right to change the tax paying scheme sooner than in a year.
Taxpayers calculate the sum to be paid themselves. Those who chose the Income as the basis can decrease it by
the sums of disability aid or pensionary insurance, but not more than by 50 per cent.
One of the advantages of the simplified system is the possibility to carry out calculations without using
complicated methods of dual recordings. This method can be taken up as an intermediate stage between the
imputed methods (based, for example, on the fixed payments or turnover) and methods, based on dual recording
calculation, which are applied at middle and big enterprises, who can afford such additional costs.
Thus we can see that the Tax Code of Russian Federation reflects the needs and interests of the small-scaled
enterprises, though numerous corrections complicate tax calculation and very often demand extra inputs. Instead
of some weaknesses of the simplified scheme, it gives an opportunity to avoid paying numerous hardly
calculated taxes, what noticeably decreases the vulnerability of the tax payers.
278
SMALL BISINESS IN THE C ZECH R EPUBLIC
Igor Krishtal
While heated arguments about the role of the state in market construction proceed in Russia, in The Czech
Republic the state policy on support of small business is consistently carried out.
Small and average business is certainly a basis of market economy. The postsocialist countries of Central and
Eastern Europe, as well as Russia, have begun difficult transition from an administrative - planned economy to
market at the beginning of the 90th. And these countries considered development of the small business as the key
factor for development of the private sector.
As we can see now, the most dynamic growth of the small business is in those postsocialist countries which have
wide state support programs. And in those countries, where it all has been given to an "invisible" hand of the
market, the sector of small enterprises experiences significant difficulties of growth.
At the beginning of transformation all countries of Central and Eastern Europe have passed laws which
encouraged the private initiative by removing restrictions on business activities of an individual, their rights in
the external economic sphere have been expanded. However until recently there has been lack of laws which
could contribute to the development of small business in the majority of the postsocialist countries. Businessmen
worked in conditions of weak financial base, rather heavy tax burden and strong competition of imported
production that has predetermined the structure of small business. It had to limit itself to trading-intermediary
activity and the sphere of services. And in most countries with transitional economy and low standard of living,
small business existed more for the purposes of self-survival, rather than creation of bases of market economy.
Convincing acknowledgement of necessity of the state support of small business is the example of The Czech
Republic where small business plays more and more appreciable role in the national economy. It is enough to
tell, that in 2000 76 % of GDP was created by private sector, including 53 % by the small and average
enterprises. Small and average business in The Czech Republic provides almost 45 % of export, including small
enterprises - about 15 %.
Small and average business provides 34,74 % of joint manufacture in industry, 68,57 % - in construction, 90,69
% - in trade, 85,62 % - in a hotel business, 44,41 % - in transport sphere, 26,54 % - in the sphere of financial
services, 82,72 % - in agriculture.
Small enterprises bring significant contribution to creation of new workplaces. 56 % of labour is engaged in
small and average business.
The solution of this "ordinary miracle" is simple. The reason of so prompt rise of small business in The Czech
Republic is wide state support of small business. Only in 2000 1,95 billion crowns has been allocated from the
state budget on support of small and average business against 1,5 billion crowns in 1999. In The Czech Republic
solid and transparent legal and institutional bases for development of small and average business were created on
early stages.
The basic problem of small enterprises - lack of the capital. Commercial banks, not wishing to risk, gave credits
to small businessmen reluctantly. In The Czech Republic this problem was solved by creating in 1992 the
specialized half-state bank, which basic activity was financial assistance in realization of investment projects of
the small and average enterprises - Czech and Moravian Guarantee and Development Bank, 59,7% of it’s shares
belong to the state.
Similar experience exists in economically advanced countries where the state supports small business greatly, by
providing financial benefits through specialized banks of development. It is done, for example, by USA,
Germany, Austria and other countries.
279
The basic form of assistance to development of small and average business in The Czech Republic is granting
financial help within the framework of target state programs of support of the small and average business,
annually accepted by the Ministry of industry and trade and the Ministry of local self-management, these is done
through Czech and Moravian Guarantee and Development Bank.
Competitors for inclusion in the state programs can be the small enterprises (up to 10 person) and average
enterprises (up to 250 person), carrying out activity in industrial, building or craft manufacture, in sphere of
services, including medical, trading and transport, except for service of taxis.
A great number of forms of support of investment projects of the small and average enterprises is applied:
guarantees for credits and leasing, their level can reach 50-70 % of the credit; soft loans with low interest rate;
subsidizing payments of the interest rate for commercial bank credits; grants for creation of new workplaces;
grants for projects on introduction of the advanced scientific and technical facilities.
To prevent lobbying, a special multistage mechanism of allocating of soft loans to small enterprises was
established.
In turn small enterprises undertake to improve ecology, to raise export, to create new workplaces, including
individuals with limited work capacity.
Even simple enumeration of some of the18 state programs applied in the country gives representation of the
width of support programs for small and average business in The Czech Republic, they are: CREDIT,
MARKET, CAPITAL, SHOP on WHEELS, COOPERATION, EXPORT SUPPORT, CONSULTATION,
SMALL CREDITS, DESIGN, REGION, VILLAGE, OPERATION, BORDER, START, TEChNOS. Thus the
basic accent is done on the regional investment programs working in economically backward depressive areas
with high level of unemployment.
One of the main purpose-oriented support programs done by Czech and Moravian Guarantee and Development
Bank is the program "Credit". It is designed for small enterprises employing less than 50 person, realizing
investment projects, directed on support of export and job creation.
Since 1993 the state program "Region" has been working, it’s purpose is to attract small business in
economically weak regions of the country and thus solve the problem of employment in these areas. The main
condition of participation in the program is creation of new permanent work places in the course of the year:
from the moment of reception of support in the size up to 10 million crowns - 2 workplaces, from above 10
million crowns - 5 workplaces. Maximum loan value - 20 million crowns for 4 years.
The program "Capital" has been working since 2000, it is based on support of realization of investment projects
aimed to increase competitiveness of domestic production, growth in exports, increase in labour productivity
and employment, and also introduction of ecologically safe high technologies.
The same year the new "Small credits" program was introduced. It’s aim is to create alternative sources of
financing of enterprise projects of small business, based on development of manufacturing and new
technologies.
Credits are given for investment financing in new technologies (minimally 70 % of the credit), a know-how (30
% of the credit max), solving a problem of liquidity (30 % of the credit max).
An important form of indirect financial support of business is decrease in tax loading on the subject of small
business. The tax rate on profit of legal person during transformation has decreased from 45 % in 1993 to 31 %
in 2001 that complies with the level of taxation in the countries with market economy.
And the main thing. With all the problems concerning Czech economy, The Czech Republic has created
favorable investment climate for small business. The problem of stimulation of private business is solved by
complex activities aimed to stabilize the economy. The Czech Republic, unlike Russia, has refused "shock
therapy" and from the very beginning carried out a flexible policy of the prices with wide use of the state levers
of adjustment (18,5 % of the prices of the consumer's basket are regulated, mainly prices in branches of natural
monopolies and municipal services). It has allowed it to avoid hyperinflation and dollarisation of the economy.
There was a rise of inflation in 1991 - by 56,6 % as consequence of canceling limits of the prices, but during
next years prices were stabilized on the level of 8-10 %. In 1999 inflation has made 2,1%, in 2000 has grown up
to 4,0 %, mainly because of the increase of the world prices for energy carriers.
280
During 7,5 years from the beginning of reform in 1990 there has been stable fixed rate of exchange which was
some kind of an anchor for the economic system.
Experience of The Czech Republic proves us that in transitive economy at a stage of formation of market
relations in conditions of an opaque financial market and instable bank sector, the state policy should be not in
words, but should give real economic support to small business.
Sources
[1] http://www.technolog.cz
[2] http://www.sloven.cz
[3] http://www.nisse.ru
[4] http://vneshmarket.ru
281
282
ANALÝZA P OTRIEB V NÚTORNEJ A VONKAJŠEJ F LEXIBILITY F IRMY V
SPOLOČNOSTI ZNALOSTÍ
Daniel Nunhardt
tel/fax +420 572 549018
Abstrakt: Skúsenosti, a znalosti sa stávajú novou zložkou zdrojov spoločnosti. Flexibilita subjektuschopnosti na základe vlastných zdrojov. Na základe výsledkov výskumu som upravil niektoré
štandardne používané pravidlá: K pôvodným zdrojom som si teda pridal ďalší:
• Pôda
• Práca
• Kapitál
• Ľudské zdroje
Trhové možnosti subjektov sa pohybujú v rozmedzí týchto faktorov:
1. Kapitálová sila /finančné zdroje/
2. Operačný rozsah na trhu
3. Produkcia,
4. Flexibilita
V praxi sa následne uplatňujú týmto spôsobom:
Kapitálová sila /1./ daného podniku pôsobí na produkciu /2/. V rámci služby/produktu použijeme
svoj operačný rozsah na trhu tak aby sme čo najefektívnejšie využívali trhové okná.
Do popredia v rámci flexibility potom vystupujú tieto tri faktory:
Predvídanie trendov na trhu
Prispôsobenie sa novým podmienkam, a to nielen spôsobom výroby ale aj tzv. ADJUSTÁŽE- správaní sa tak
aby to malo afekt na zákazníkovho zákazníka.
Reaguje na trhové okná/ ník/
Postup k dosiahnutiu týchto zámerov:
–––––IT–––––––skúsenosti––––––-znalosti––––––Využitím ICT aplikujeme skúsenosti v danej oblasti za použitia nových neustále sa meniacich znalostí. Prakticky
sa znalosti jedného oboru použijú na niečo nové, iné s zaujímavým dosahom.
Do popredia vystupujú v novej ekonomike pojmy dynamika, pružnosť, zmena. Znalostná ekonomika používa
podnikové entity, ku ktorým sa tieto atribúty viažu - dynamika, zmena, pružnosť. S týmito aspektmi sa veľké
firmy často – hlavne v hierarchickej štruktúre a obmedzení petrifikovaných riadiacich štruktúr – obtiažnejšie
vysporiadavajú a strácajú svoju pozíciu ako aj motor ekonomiky.
Analýza podnikateľského prostredia
Sociálne prostredie
Spotrebitelia v regióne strednej a východnej Európy sú pomerne konzervatívni, ich preferencie sú menia pomaly.
Značná časť spotrebiteľov je však cenovo citlivá a imidž výrobku a značka je u tejto skupiny málo dôležitá.
V budúcnosti je možné aj v regióne strednej a východnej Európy očakávať zmenu spotrebiteľských preferencií
v prospech environmentálne nezávadných výrobkov. To môže spôsobiť väčší záujem spotrebiteľov o papierové
obaly na vajcia.
283
Technologické prostredie
V oblasti obalov na vajcia sa neočakávajú prevratné zmeny v technologickej oblasti. Aj v nasledujúcich
dekádach budú dominovať plastové a papierové obaly na vajcia. Technologické zmeny budú najmä pôsobiť
v oblasti zefektívnenia výroby a zníženia nákladov. V oblasti platových obalov budú dôležité najmä technológie,
ktoré dokážu využiť recyklované plasty.
Ekonomické prostredie
Ekonomické prostredie je v regióne SVE v súčasnosti priaznivé, veľká väčšina štátov vykazuje zdravý
hospodársky rast. V budúcnosti je možné očakávať, že hospodársky rast bude pokračovať v regióne aj
v nasledujúcej dekáde. To povedie k rastu kúpyschopnosti obyvateľov a k rastu životnej úrovne, čo bude
výhodné pre výrobcov plastové obaly na vajcia vďaka rastu záujmu spotrebiteľov o imidž a značku.
Politické prostredie
Politické prostredie je v štátoch strednej a východnej Európy je v súčasnosti stabilné. Osem štátov je už členom
EÚ a ďalšie štáty do nej v súčasnosti smerujú. Určité politické riziko je možné nájsť v štátoch Spoločenstva
nezávislých štátov, kde nie sú stále dokončené všetky demokratické reformy. V oblasti legislatívy predstavujú
riziko najmä zákony namierené proti znečisťovaniu životného prostredia, ktoré sú často namierené proti
plastovým obalom, a ktoré môžu spôsobiť ich výrobcom dodatočné náklady.
Záver:
V dnešnej dobe už o razantnej zmene v ekonomike a spoločnosti pochybuje málokto. Rôznorodé, doteraz
neustálené odborné termíny označujú tieto nové javy ako prejav nastupujúcej informačnej spoločnosti, nové
ekonomiky, znalostné ekonomiky, znalostné spoločnosti.
Za základní aspekty informačnej spoločnosti či novej ekonomiky sa obvykle považuje rozšírenie a efektívne
využívanie ICT, s tím súvisiace inovácie všetkých odvetví, oborov a aktivít hospodárskeho i spoločenského
života a dominantný význam znalostí pre rozvoj ekonomiky a spoločnosti (prejavujúci sa aj vo významu
nehmotných aktív a v rastúcom podiele investícií do nehmotných aktív).
Príloha: Výskum
Príklad dotazníka a odpoveď na dotazník:
Dear Mr. Daniel Nunhard
Please find attached the answers to your questions.
1. Did any of your clients them stop business with you because of price increasing 2005?
Unfortunatelly yes, changed plastic to paper.
2. If yes, are they willing to negotiate?
Yes , if the price is lower.
3. Under what circumstances would these business partners keep buying?
Competitive price.
4. Do you expect new business partners this year?
Of course.
5. What are your clients priorities: /always on time, full service, labeled/not labeled products/.
Competitive price, buying from stock.No delays.
6. Is their decision based around this scheme?
30% price
30% quality
30% service
10% individual needs?
The most important is the price.
7. How much more would be possible to sell if we shorten the delivery form 3 weeks to 2 weeks?
8. How much more would be possible to sell if we low down minimum ordered quantities from 100,000 to
30,000?
If it is the labeled version, of course much more!
9. What would be the best way to approach supermarkets in Hungary?
284
Lower price.
10. What is your vision of our cooperation in 3 years?
Long business relationship based on correct delivery and correct payment.
11. What are weaknesses of our services?
Long delivery terms to our warehouse, missing goods like 10N,labeling from 100.000pcs.
12. What are the threats on Hungarian market.
Long tradition and low price of the paperboxes,
Environmental taxes.
High quality of the paper boxes.
Labeling of the paper boxes from 10.000 without extra fees.
Traditional low eggprices.
13. Do you consider our clear solutions should be the main competition advantage or is it price?
14. Do you sell more than 50 % of our product to discount chain supermarkets?
No
15. Which product would be more popular in 2005 and why?
10N
285
286
SEKCE 5
ROZHODOVACÍ PROCESY VE SPOLEČNOSTI
MOUDRÉ
287
288
TRASPORTATION P PROBLEM
Irena Růžičková
Department of Mathematics, Faculty of Electrical Engineering and Communication, University of Technology
Brno, Technická 8, 616 00 Brno, Czech Republic, [email protected]
Abstract: A special class of linear programming problems is the so called transportation problem.
The use of the Simplex method is not very convenient for solving this problem because of a very
high number of zeros in the system constraining conditions. Instead of it, various special methods
are used. In this paper the description of three of these methods, namely NW-corner method, the
Index method and VAM-method, is given.
Key words: Linear programming, transportation problem, supplier, customer, stone, occupied cell,
waters, row and column numbers, differences among costs.
The formulation of the problem
A special class of linear programming problems are the so called distributive problems. A distributive problem
can be formulated in full generality as follows : Minimize the objective function
m
n
z = ∑
∑ ci j xij
i=1 j=1
under the conditions
n
m
∑ xi j = a i
∑ k i j xi j = b j
i =1
j= 1
and non-negativity of xi j for i = 1, 2, . . . , m and for j = 1, 2, . . . , n .
These problems can be solved with help of the Simplex method. But such a manner of solving is usually very
lengthy and laborious. The special properties of the distributive problems make it possible to use special
methods. These methods will be the subject of the next comment. The most known of the distributive problems
is the transportation problem.
The transportation problem
Suppose there are m suppliers Si ( i = 1, 2, . . . , m) with inventories si of units of an identical commodity and n
customers Kj ( j = 1, 2, . . . , n ) with requirements of kj units of the same commodity. If the equality
m
∑ si =
i=1
n
∑ kj
j=1
holds, we say that a balanced transport problem is given. Further there are known the expenses for transporting
one unit from the supplier Si to the customer Kj. We denote them cij.. The number of the transported units of the
commodity from the i-th supplier to the j-th customer will be denoted by xij. The problem is to find a m.n–
dimensional vector
[ x11, x12, . . . , x1n, x21, x22, . . . , x2n, . . . , xm1, xm2, . . . , xmn ]
289
satisfying the following restrictions:
x11+ x12+ . . . + x1n
= s1
= s2
x21 + x22 + . . . + x2n
…………………………………………………………………………………
xm1 + xm2 + . . . + xmn
= sm
x11
+ x21
+ xm1
= k1
x12
+ x22
+ xm2
= k2
………………………………………………………………………………..
x1n
+ x2n
+ xmn
= kn
which minimizes the objective function
z = c11x11 + c12x12 + ... + c1nx1n + c21x21 + c22x22 + ... + c2nx2n + ... + cm1xm1 + cm2xm2+ ... + cmn xmn
As it has been said, this problem can be solved by Simplex method. Let us take notice on some specialities.
The coefficients standing at the variables are equal to one or zero. The number of zero coefficients is n . m . (m +
n - 2 ), the number of unity coefficients is just 2. m . n . The system of equations is dependent. We see that after
summing the first m equations we obtain the same result as after summing the last n equations. Therefore the
solution has at most m + n - 1 non-zero components. If the number of non-zero components is just (m + n - 1),
then the solution is said to be non-degenerated, in case of a smaller number of solutions we say that the solution
is degenerated. That all is the reason why we do not solve the transport problem by Simplex method and we use
simpler methods. However it is necessary to remind the reader that the rules of linear programming are
respected.
1. We find a fundamental feasible solution.
2. We verify its optimality.
3. In the case of a non-optimal solution, we find a new fundamental feasible solution with a better
(smaller) value of the objective function.
4. We know that there exists only a finite number of fundamental solutions and therefore we must obtain
the optimal solution after a finite number of steps.
Solving of the transportation problem
Hereafter we will study at full length the partial steps of the optimising process on a concrete example.
Suppliers
K1
20
Customers
K2
K3
14
11
Capacity
K4
12
S1
310
6
15
18
15
S2
200
17
12
19
23
S3
Demands
190
250
100
150
200
700
Table 1
Example. Let us suppose that we have three suppliers S1, S2 and S3 with inventories 310, 200 a 190 units of a
commodity and four customers K1 , K2 K3 , K4 with demands for 250, 100, 150 and 200 of units. The transport
costs cij from the i-th supplier to the j-th customer are given by Table 1.
For the problem identification many methods were constructed. We give account of the North - West corner
method, then the index method and at last the Vogel method of approach (VAM method).
290
North West corner method
The North West corner method is a cleanly technical or better geographical method of the occupation of fields
(cells) in the table which has nothing in common with the economical point of view. The name arose from the
geographical point of view. We are beginning from the cell P11 determined by the row D1 and column S1 (From
North and West on a map), the value c11 having no meaning for this construction. This cell will be occupied by
the maximal possible part of the required commodity from S1, i.e. in our case by 250. The supplier S1 still has
310 - 250 = 60 units. We continue with occupations of cells in the east course till the inventories of the first
supplier are spent. So the cell P12 determined by both S1 and K2 obtains 60 units. Inventories of the first supplier
are equal to zero, but the second customer is not satisfied. We pass on to the second supplier S2 who sends the
remaining 40 units, hence the cell P21 will be occupied by 40 units. At the supplier S2 there are still 160 units of
the commodity. It is possible to satisfy the whole requirement of the customer K3, and we write it into the cell
P23. The last 10 units from S2 will be given to the forth customer which is written into the cell P24. The customer
K4 claims 200 units of the commodity and for the present he has just 10 units. The rest - 190 units - will be
transported from the third supplier. Six cells are occupied from the total number 12 of cells. In this example
(m+n-1) is just equal to 6 and hence the problem is not degenerated. We have obtained the first solution. It need
not be the best solution of transportation by far. The value of the objective function is z = 13660 financial units.
Table 2 contains the first solution obtained by the NW method. The occupied sells are called stones and the
empty cells are called waters.
Suppliers
Customers
K2
K3
K1
20
S1
250
14
6
12
310
15
40
17
18
150
12
100
15
10
19
S3
250
K4
11
60
S2
Demands
Capacity
150
200
23
190
190
200
700
Table 2
The Index method
It is obvious that the economical point of view plays an important role. The index method is working with costs
cij and begins with the occupation of the cell with the smallest costs and continues over greater and greater costs
of cells to the maximal cost. Simultaneously the sum of values in stones in every row is identical with the initial
inventory of the relevant supplier. Similarly, the sums of values in stones in columns are the same as the
requirements of the relevant customers.
We explain this method on our example.
We begin with the cell P21, which has the smallest cost c21 = 6. We occupy it with the maximal requirement
which can be delivered from the supplier S2, it is by 200 units of the commodity. This does not satisfy the
demand of K2. As the next smallest cost is c13, we occupy the cell P13 again with the maximal amount, which is
given by the demand of S3. The next smallest cost equal to 12 occurs in two cells, namely in P14 and in P32. We
see that they are in different rows and in different columns, too. Therefore it is not necessary to choose the order
of occupation of these cells. We put into the first cell 160 units, there is not more left at S1. The amount needed
by the customer K2 is transported from K3 into the cell P32. The cells with next higher costs c12=14, c22 =c24=15,
are not occupied because the inventories of the second supplier S2 are exhausted. We come to the cost c31= 17.
The customer K1 asks for the total amount 250 units and he has 200 units distributed in the stone P21 thus he
receives the amount of 50 units of the commodity in the cell P31. For analogous reasons (the inventories of the
supplier are exhausted or the demands of the customer are satisfied) we omit the costs 18, 19 and 20. We finish
291
the allocation in the cell P34 which is the surplus 40 units. The general visualisation can be found in Table 3.
Suppliers
K1
20
S1
Customers
K2
K3
14
11
150
15
6
S2
200
S3
50
100
Demands
250
100
Capacity
K4
12
160
18
310
15
200
17
12
23
19
150
40
190
200
700
Table 3
The value of the objective function for the solution obtained by the index method is equal to:
z = 200.6 + 150.11 + (100 + 160).12 + 50.17 + 40.23 = 7740 .
As one could anticipate, we can see that the index method brings better result than the North West corner
method. The index method uses the economical specifications and it requires speculation during all of the
allocation process. On the other hand, the North – West corner method can be called mechanical: we use a given
algorithm without any extra cogitation. However, not even the solution obtained by the index method has to be
optimal. Especially for larger problems we come to results that are very far from the optimal solution. Better
results can be received using a method of approach called the Vogel method (VAM method). We illustrate this
method on the same example and thus we will be able to compare all these methods. Using the Vogel method we
even receive the optimal solution for our example. But it is just a coincidence.
Vogel approach method (VAM method)
Using the index method, we first occupy the cell with the smallest cost. It can happen that because of the
exhaustion of supplies in a row or because of the need to complete the demands of a customer in a column we
have to occupy a cell with a very high cost in the end. For this reason costs for the whole solution are growing
abnormal. The VAM method uses a process which excludes these situations, unfortunately not absolutely.
The basic idea of VAM method is to avoid the situation when in the end of the dispatching of supplies to
customers the differences among costs are growing inappropriately. This unwelcome situation is indicated by the
fact that in a row or column there are great differences between the minimal cost and the next higher one. To
keep away from such situations we prefer those rows and columns where there is maximal difference between
the least value of cost and the next greater one. After finding such an array (row or column) we implement the
maximal possible inventory into the cell with minimal cost.
Suppliers
K1
20
Customers
K2
K3
14
11
6
15
18
15
17
12
19
23
S2
250
11
100
2
150
7
Differences
310
1
200
9
190
5
12
S1
S3
Demands
Differences
Capacity
K4
200
3
700
Table 4
292
We apply this method on our example again. We calculate differences in all the rows and columns. The results
are written in the last row and last column of table 4. The greatest difference is in the first column. We find the
cell with the minimal cost in that column. It is the cell P21 . We occupy it by the maximal possible amount, i.e.
by 200. The inventories of the supplier S2 are exhausted. This fact will be denoted by writing a lying cross to the
differences in the second row where characteristics of the second supplier are described. We do an analogous
conclusion if the demands of a customer are satisfied. We write the lying cross into the cell for differences in the
column of the corresponding customer. After every operation by which either the supplier is empty or the
customer is satisfied we omit this row or column. Hence it is necessary to re-count all the remaining differences.
The situation as it is after the first assignment into the cell P21 is given in Table 5. (The differences are recounted with respect to the new situation.)
Suppliers
K1
20
Customers
K2
K3
14
11
15
6
18
12
19
250
11,3
100
2,2
150
7,8
1,1
200
9,x
190
5,5
23
S3
Demands
Differences
310
15
200
17
Differences
12
S1
S2
Capacity
K4
200
3,11
700
Table 5
The highest difference is now in the fourth column. The bottom cost is in the cell P14 . This cell will be occupied
by the demand of customer K4, i.e. by two hundred units. The amount of the fourth customer is satisfied. We
write the lying cross to the differences in the fourth column. After the next recounting of the differences the
maximal difference (8) is in the third column – the capacities of the second supplier S2 are run out, therefore the
costs c2j , j = 1,2,3,4 are not used for the computational procedure of new differences. The lowermost cost is in
the cell P13. We occupy this cell by the remaining maximal amount from the first supplier S1, i.e. 110 units.
Now both the suppliers S1 and S2 are exhausted and simultaneously the costs from the first two rows are not
considered for the next calculation of the differences. We complete the desired amounts of commodity of
customers in the third row: K2 receives 100 units of commodity, K1 receives 50 units of commodity, and K3
receives the remaining 100 units of the same commodity.
The whole process of the dispatching of a commodity and the sequences of the differences for the adequate rows
and columns are given in table 6.
Suppliers
K1
20
S1
Customers
K2
K3
14
11
110
6
S2
200
S3
50
Demands
Differences
250
11,3,3,
17,17,x
15
17
18
12
100
19
Differences
310
1,1,3,x
200
9,x
190
5,5,5,5
12
200
15
23
40
100
150
2,2,2,12,x 7,8,8,19,1
9,19,x
Capacity
K4
200
3,11,x
700
Table 6
293
The value of the objective function obtained by the Vogel method described in the table 6 is equal to
z = 200.6 + 110.11 + (200 + 100).12 + 50.17 + 40.19 = 7620 .
It is the minimal possible value. Every other solution produces a higher value of the objective function and hence
higher costs for transportation. In the end we can say that the Vogel method brings usually the best results from
all this three given methods.
The Vogel method gives very often directly the optimal solution, especially for not very extensive problems,
such as it was in our case. For more complicated problems the solution received by Vogel method is near to
optimum.
REFERENCES
[1] BAŠTINEC, J. Structural Inter-branch System of Dynamic Model. International conference of EPI Kunovice,
in print 2005.
[2] BECKMAN, M.; McGUIRE, C. B. and WINSTEN, C. B. : Studies in the Economics of Transportation. New
Haven, Connecticut : The Yale University Press, 1956.
[3] ChURCHMAN, CH. W.; ACKOFF, R. L. and ARNOFF, L. Introduction to Operations Research. New York
: John Wiley & Sons, Inc. 1957.
[4] HABR, J.; VEPŘEK, J. Systémová analýza a syntéza. Praha : SNTL, 1972.
[5] BECK, J.; LAGOVÁ, M.; ZELINKA, J. Lineární modely v ekonomii. Praha : SNTL, 1982.
[6] RAIS, K. Vybrané kapitoly z operační analýzy. Brno : PGS, 1985.
[7] ROCCAFERRERA, G. M. F.Operation Research Models for Business and Indusry. Chicago, New York :
S.W. publishing company, 1964.
[8] TER-MANUELIANC, A. Modelování problémů řízení. Praha : Institut řízení, 1977.
[9] VACULÍK, J.; ZAPLETAL, J. Podpůrné metody rozhodovacích procesů. Brno : Masarykova univerzita,
1998.
[10] WALTER, J. a kol. Operační výzkum. Praha : SNTL, 1973.
[11] WALTER, J. Stochastické modely v ekonomii. Praha : SNTL, 1970.
[12] ZAPLETA, J. Operační analýza. Kunovice : Skriptorium VOŠ, 1995.
294
TEST OF O PTIMUM AND SOLUTION IMPLROVEMENT
Marie Tomšová
Department of Mathematics, Faculty of Electrical Engineering and Communication University of Technology
Brno, Technická 8, 616 00 Brno, Czech Republic. [email protected]
Abstract. The transportation problem is one of problems of linear programming but very often it
solved by other special methods as for example by NW-corner method or VAM-method. The reasons
for this consist in a very big number of zeros in the system constraining conditions. After the first
step of these and also others methods we do not receive the optimal value of the objective function.
It is necessary to do a betterment of solution. Such a method is given in this paper.
Key words. Supplier, customer, stone, occupied cell, waters, row and column numbers, differences
among costs, polygon, vertices of polygon, the signs of differences for optimal solution.
In the second phase of solving of transportation problem, we ask how to recognise that our solution is optimal
i.e. minimal optionally that the solution can be improved and how to receive the better solution (its objective
function is smaller than the previous one). We give an algorithm for the conciliation of a better solution.
Row and column numbers and the test of optimum
We suppose non-degenerated transportation problem. At the solution of non- degenerated transportation problem
with m suppliers and n customers, (m+n-1) cells are occupied. Simultaneously at least one stone (occupied cell)
is lying in every row and every column.
We introduce row numbers ui , i = 1, 2, ... , m and column numbers vj , j = 1, 2, ... , n satisfying the following
equations for every stone (occupied cell):
ui + vj = cij ,
(1)
where cij are the original costs of a given transportation problem. Let us solve this system (1). We stand ahead of
a problem. The number of unknowns i.e. the number of row and column numbers is m + n and we have only m +
n –1 equations. We see that there exists one degree of freedom and that is not a problem but on contrary a
preference. We can choose an arbitrary row and column numbers and assign to it an arbitrary value, preferably
zero. We do this choice in that row or column which contains maximal number of stones. After the calculus of
all the row and column numbers with the aid of (1) we work with waters (non occupied cells). We count new
'
parameters ij for waters using the following system of equations:
c
ui + v j = cij
'
(2)
We take down these parameters into waters as that we write them into the left bottom corner. The system of
'
identities ij
ij holds for stones. Therefore we do not write the new parameters into the cells which are
stones. We exemplify computational procedure and assigning of values of row and column numbers of our
example. We come out from the Table 2, which was obtained using the North – West corner method. We enlarge
the table by addition of one row and one column. Into the column and row headings there we write variables vj
and ui and into cells of columns and rows, concrete values of these numbers. We eke out the waters with
differences cíj – cij. We write these differences into the left upper corner of waters. When all these differences
are negative or equal to zero then we have the optimal solution. When at least one of these differences is positive
there exists a water Pij for which cíj - cij > 0 we have not optimal solution yet. In the case of a greater number of
positive differences we choose the water (cell) with maximal value of difference. We see that in our example the
water with this property is P21. Now the process of optimising (minimising) is starting. We explain the method of
optimising in the next section.
c =c
295
Suppliers
Customers
Capacity
ui
Kj
14 6
20
S1
250
17
15
S2
S3
Demands
vj
11 2
6
17 11
29
-1
200
0
190
190
8
200
15
700
18
150
12 7
23
250
21
310
14
15
40
21
12
12
60
15
10
19
23
26
100
15
150
18
Table 1
Patterns of change method
The process of optimising starts as that we mark the cell with the greatest difference cíj – cij by the sign + and
we do the following table search: We look for a polygon created by apexes which are represented by stones and
the apex assigned by the sign +. Simultaneously its sides are required to be horizontal or vertical only. Anyway
we start in the cell with sign + and continue downstream the row or the column so on down to stone which will
be the new apex of our polygon. This stone must satisfy the following condition. When we start from it, now in
the vertical direction (because we came to it in the
horizontal way) we must find an other stone from
which there exists a path to the next stone now in
- 20
+ 14
horizontal sense and so on till we come back into
250
60
our starting point with the sign +. Simultaneously
the starting cell is assigned by + , the next cell
(stone) which is simultaneously the apex of the
polygon will get the sign -. The next stone (apex)
gets the sign + and so one. When we are going
-= 15
+ 6
through the polygon we are coming to apex which
40
changes its signs. We construct the polygon for
our example.
Figure 1
In the figure the polygon for the situation on table 1. The picture idealises the concrete situation in the fact that
the sides are of the zero length in our polygon. The apexes of our polygon are neighbouring stones in the table in
the concrete.
We return to the sequence of signs which is constructed as follows: As we know first apex which has sometimes
the notation H has the sign +. The second one
has the sign -. The third one has the sign + and
so on. After some steps we come back to the
apex H.
Very important part is played by the subset of
that apex which are denoted by sign -. We
study this subset, more better said the subset of
date content of this stones. The set of values in
negative apexes is:
{ 40, 250}
The minimal value in this set is 40. We chose
this smallest value and we add it to the content
of apexes (stones) which were denoted by sign
+ and we subtract this smallest value from the
content in apexes (stones) with sign -. The
result of optimising rearrangements is given at the figure 2.
Figure 2
296
We obtain after the first optimising the following table 2
Suppliers
K1
20
S1
210
S2
40
Customers
K2
K3
11
14
100
6
15
12
250
100
310
15
10
19
S3
Demands
12
18
150
17
Capacity
K4
150
200
23
190
190
200
700
Table 2
We must enumerate if it is the optimal solution. For this reason we extend the table rather one number row and
one number column.
Suppliers
Customers
Capacity
K2
K3
K4
20
14 21
11 17
210
100
12
310
32
29
6 -15
15
18
15
40
150
10
200
0
12 7
19
23
-3
17 -4
190
190
14
8
26
250
100
150
200
6
0
18
15
Table 3
ui
K1
S1
S2
S3
Demands
vj
14
0
8
We see that the process of optimising is not finished and that the water cell with maximal difference is the cell
P13. Now the apexes of the according polygon are the cells: P11, P21, P23. The set of values in negative apexes is:
{ 210, 150 }.
The minimal value in this optimising step is 150. Hence we add the value 150 into apexes
subtract this value in apexes with the sign -. We obtain:
Suppliers
Customers
Capacity
K1
K2
K3
K4
20
14
11 17
12
S1
60
100
150
310
29
6 -15
15
18
15
S2
190
10
200
0
-3
17 -4
12 -14
19
23
S3
190
190
14
8
5
Demands
250
100
150
200
vj
20
14
11
29
Table 4
with sign + and we
ui
0
-14
-6
297
We see that we did not obtain the optimal (minimal) solution. We calculated new row and column numbers and
also the new differences and we see that maximal value of the differences is in the water cell P14 is 17 and the
polygon contains apexes (stones) P11 , P21 , P24 or of apexes P13 , P23, P24 and the initial water cell. For both the
polygons the value which will be recounting is equal to 10.
After a finite number of optimising steps we receive the stage described in the following table 5.
Suppliers
Customers
Capacity
ui
20 -10
-11
S1
Kj
14
12
11
110
200
310
-8
200
-11
190
0
9
6 -14 15
S2
200
S3
50
Demands
vj
250
17
1
17
-10
18 -6
8
9
19 -3
12
100
15
23
40
20
100
12
150
19
200
20
700
Table 5
We see that all the differences cíj – cij calculated for water cells with the aid of the last row and column
numbers are negative. It would be sufficient for optimality to receive non positive differences (we admit also
differences equal to zero).
REFERENCES
[1] ACKOFF, R. L. Progress in Operation Research. New York : John Wiley & Sons, Inc. 1961.
[2] CHURCHMAN, Ch. W.; ACKOFF, R. L. and ARNOFF, L. Introduction to Operations Research. New
York : John Wiley & Sons, Inc. 1957.
[4] BAŠTINEC, J. Structural Interbranch Systém of Dynamic Model. International conference of EPI Kunovice
: in print, 2005.
[7] ROCCARERRERA, G. M. F. Operation Research Models for Business and Indusry. Chicago, New York :
S.W publishing company, 1964.
[8] TAHA, H. A. Operations Research: An Introduction. New York : Macmillan,5th ed. 1992
[9] TER-MANUALIANC, A. Modelování problémů řízení. Praha : Institut řízení, 1977.
[10] VACULÍK, J.; ZAPLETAL, J. Podpůrné metody rozhodovacích procesů. Brno : Masarykova univerzita
1998.
[13] ZAPLETAL, J.; ZÁSTĚRA, B. Vybrané kapitoly z operačního výzkumu. Zlín : VUTFT, 1983.
[14] ZAPLETAL, J. Operační analýza. Kunovice : Skriptorium VOŠ, 1995.
298
THE SOLUTION OF THE P ROBLEM OF LINEAR P ROGRAMMING WITH THE AID
OF D UMMY VARIABLES
Věra Matuštíková
Abstract. The article deals with the problems of optimising using the linear programming. In the
introductory part the theory of linear programming is given. It shows that the concrete form of
restrictions is not the system of equations but the system of inequalities. The restrictions are of the
r
r
r
r
following forms: A x ≤ b and A x ≥ b usually. The solution of the first one is nearly simple in
the second one there rise difficulties with the introductory solution. These difficulties are cleared
away by dummy variables which are defined and used for a special example.
T
T
T
T
Key words. Linear programming, n-dimensional vector, restrictions, the objective function,
admissible solution, fundamental solution, adding variables, dummy variables, Simplex table, key
column, key row, key element.
The fundamental (primary) problem of linear programming is to find an n-dimensional vector
r
x = { x1 , x2 , . . . , xn } ,
which is non - negative, that is xi ≥ 0 , for i = 1, 2, . . . ,
satisfies the following linear independent conditions :
a11 x1
+
a12 x2
+
a21 x2
+
a22 x2
+
.
am1 x1
.
+
am 2 x2
+
(1)
n
(2)
. . .
a1n xn
=
b1
=
b2
. . .
a2 n xn
. . .
.
. . .
amn xn
.
=
(3)
bm
and optimises, it is maximises or minimises the objective function :
z = C1 x1 + C2 x2 + . . . , Cn xn . .
A solution of (3) satisfying (2) is called admissible solution. We know that the system of equations have the
infinite number of solutions. This fact follows from the independence of the system (3) and the Frobenius
theorem.
An admissible solution which vector of solution has just m non - zero components is called fundamental
solution. When we take the example 1, we see that the number of fundamental solutions is just three. In the
r
concrete : x = { x1 , x2 , 0 } ,
r
x = { x1 , 0, x3 } ,
r
. x = { 0, x2 , x2 } .
n
In full generality, for n unknowns (variables) and m conditions we obtain exactly   fundamental solutions
m
(vectors). Hence we obtain always only finite number of fundamental solutions.
It is necessary to say that we want to find such a solution of the system ( 3 ), which maximises or minimises the
objective function and as we have just seen the number of solutions is infinite. But following theorem, the most
important theorem of linear algebra, gives us the answer for our problem.
If there exists a generally admissible solution of linear conditions which optimises (maximises or minimises) the
objective function then there exists the fundamental admissible solution which gives the same optimal value of
the objective function as that general one.
299
The problems solved by linear programming are given in the form of inequalities usually. The more simple
calculus follows for the following system of conditions.
uur
uur
T
T
Ax ≤ b
(4)
We put example1of the type (4):
We chose the system
x1 + 2 x2 + x3 ≤ 45
2 x1 + 5 x2 + 4 x3 ≤ 100
and we eke it out with the objective function of the form
z = 3.x1 + 4.x2 + 3.x3
We want to find the maximal value of this objective function. We solve this system such that we extend it for
adding variables x4 and x5 . We receive system of equations
x1 + 2 x2 + x3 + x 4 = 45
2 x1 + 5 x2 + 4 x3 + x5 = 100
and we have the entrance fundamental solution is
x = {0, 0, 0, 45, 100}
It is obvious that this solution does not maximises the objective function. We do the maximisation with the aid of
simplex table:
Nonzero var.
x4
x5
x1
1
x2
2
x3
1
x4
1
x5
0
Capacity
2
5
4
0
1
100
-3
-4
-3
0
0
0
45
Where the last row contains negative coefficients of the objective function. Simultaneously the smallest number
(-4) defines the key column and the smallest quotient of capacity by positive number in key column defines the
key row. There intersection defines the key element which will be transformed onto unite and other coefficients
of the key-column onto zeros. We obtain
Nonzero var.
x4
x2
x1
1/5
x2
0
x3
-3/5
x4
1
x5
-2/5
Capacity
2/5
1
4/5
0
1/5
20
-7/5
0
1/5
0
4/5
80
5
Hence the new fundamental solution is x = {0, 20, 0, 5, 0}and the value of the objective function z = 80. We
continue till the last row includes only nonnegative numbers. Such the following steps give the following tables:
Nonzero var.
x1
x2
Nonzero var.
x1
x3
x1
1
x2
0
x3
-3
x4
5
0
0
x5
-2
Capacity
1
2
-2
1
10
0
-4
7
-2
115
x1
1
x2
1,5
x3
0
x4
2
x5
-0,5
Capacity
0
0,5
1
-1
0,5
5
0
2
0
3
0
135
25
40
Hence the optimal solution is the vector x = {40, 0, 5, 0, 0} and the maximal value of the objective function is z
= 135.
300
The second practical form of problems which can be solved using linear programming are problems of
minimising of objective function by vector
x whichuursatisfies
following conditions:
uur
Ax
T
≥ b
T
.(5)
This problem is similar to the problem described in (4) only the inequality is opposite. The solution of this
family of problems is more complicated then the problem (4). We demonstrate one concrete example 2.
Find the vector minimising the objective function
z = 2 x1 + 3 x2 + 4 x3 ,
satisfying following conditions
x1 + 2 x2 + x3
4 x1 + x2 + 2 x3
≥ 120
≥ 160 .
We use the additional variables again. To transform the system of conditions on a system of equations we must
subtract the variables. We obtain:
x1 + 2 x2 + x3 - x4 = 120
4 x1 + x2 + 2 x3 - x5 = 160 .
In the next step we enlarge the system such that we write as the last row of it the objective function. We obtain:
x1 + 2 x2 + x3 - x4 = 120
4 x1 + x2 + 2 x3 - x5 = 160
-2 x1 - 3 x2 - 4 x3 = 0 .
When we return to our first problem (4) we see that we obtained after the adding of new variables starting
solution which was admissible solution. After the subtraction of new variables is the situation other,
unfortunately for the solving of problem worse. Here the initial solution is not admissible. This fact leads to the
other methods of solution and we show one of them. We extend the system of equations such that we put into it
new variables which are called dummy variables. We denote them by letter u and corresponding indices.
Simultaneously with these dummy variables we will implement into the row with the objective function new
negative values which are called prohibitive rates. After this the system of equations will have the following
form
x1 + 2 x2 + x3 - x4 + u1 = 120
4 x1 + x2 + 2 x3 - x5 + u2 = 160
-2 x1 - 3 x2 - 4 x3 -40 u1 - 40 u2 = 0 .
The prohibitive rates are negative products of a constant and a dummy variable with the same index as has the
dummy variable appropriate for given column. A very important question is : How to obtain the constant? We do
it by taking the greatest coefficient of the objective function in absolute value (it is in our case equal to 4 ) and
we multiply it by 10. Hence the constant is equal to 40. We have seen that the forth and fifth columns are not
applicable for the acquisition of an admissible solution therefore we prepare conditions for an admissible
solution obtained from the sixth and seventh column. For this reason we need unit vectors in this both columns
with the units at dummy variables. We get these unit vectors so that we multiply all of the first equation by forty
and we add this product to the equation in the last row. Similarly we multiply the second equation by forty and
we add this product to the last equation (to the last row). After this operations the system has following form :
x1 + 2 x2 + x3 - x 4 + u1 = 120
4 x1 + x2 + 2 x3 - x5 + u2 = 160
198 x1 + 117 x2 + 116 x3 - 40 x4 - 40 x5 = 3280 .
The vector of the admissible introductory solution is :
x 0 = { 0, 0, 0, 0, 0,. 120, 160 } .
The optimising, in this case the minimising, will go in a very similarly way as in the case of maximising only
301
with that difference, that we look the maximal coefficient in the last row. This one determines the key column.
The key row is determined in the same way as in the problem of maximising. we see that it is the second row.
The fraction
160
120
is less than
. The process of minimising will be brought when all the coefficients in the
4
1
last row will be negative or equal to zero. We rewrite the problem into Simplex table.
Nonzero var.
x1
x3
x1
0
x2
7/4
x3
1/2
x4
1
x5
1/4
u1
u2
Capacity
1
-1/4
80
1
1/4
1/2
0
-1/4
0
1/4
40
0
135/2
17
-40
38/4
0
-198/4
3280
We see that the table contains in the last row the positive numbers yet. Therefore we choose the maximal of
them, in our case 135/2 = 67,5 which assigns the new key column. The key row is given by the smallest fraction
of the right side of table (Capacity) and according lying positive coefficient from key column. In our case both
the coefficients from key column are positive again and
80
40
= 45.7142 and
= 160. Hence the first row is the key
7
1
4
4
row and 7/4 is the key element.
Nonzero var.
x1
x3
x1
0
x2
1
1
0
0
0
x3
2/7
x4
-4/7
x5
1/7
3/7
-1/7
-2/7
-16/7
-10/7
-1/7
u1
4/7
u2
-1/7
-1/7
2/7
-270/7 -274/7
Capacity
320/7
200/7
1360/7
The optimal solution for which the objective function is minimal is
x = { 200/7, 320/7, 0, 0, 0, 0, 0 } and z = 1360/7.
REFERENCES
[2] CHURCHMAN, Ch. W.; ACKOFF, R. L. and ARNOFF, L. Introduction to Operations Research. New York
: John Wiley & Sons, Inc. 1957.
1998.
302
STRUCTURAL INTERBRANCH SYSTEM OF STATIC MODEL
Josef Zapletal
tel/fax +420 572 549018, e-mail: [email protected].
Abstract. The whole rang of problems by mutual deliveries among various manufacturing branches
of industry and a lot of sizes on market place is given by crude productions of individual branches.
In this paper, it will be shown that this problem can be solved with elementary mathematical
appliance. The problem will be solved from two points of views .First , from the received values of
crude productions of the individual branches and from their supplies to the others branches .Thus
we obtain conditions for the prognosis of the situation on market after changes in crude
productions or the prognosis for crude production after changes of requirements of marked.
Key words. Branches of industry, crude production, prognosis, technical coefficient, matrix of
technical coefficients, vector of crude production, vector of final usage, matrix of the full expenses.
Let us suppose that the economical system is divided into n manufacturing branches. We denote xi the whole
amount produced by i − th branch of industry. Further we denote X ij the amount of production of i − th branch
supplied to the j − th branch. At the end we denote yi the amount of products of the i − th branch for final
usage (ii. market, export). The whole relations among producers and their customers can be given as follows:
x1 = X 11 + X 12 + . . . + X 1n + y1
x2 = X 21 + X 22 + . . . + X 2 n + y2
(1)
. . . . . . .
xn = X n1 + X n 2 + . . . + X nn + yn
The common cognitions allow us to do the following assumption: The supply X ij of the i − th branch to the
j − th one is direct proportional to the crude production of the j − th branch
x j . Then we have:
X i j = ai j x j
(2)
where the coefficient of the direct proportion is called the technical coefficient.
If we know the supplies among all branches of industry and the amount for the final usage from the previous
seasons then we can calculate the technical coefficient such as we calculate all xi i = 1, 2, . . . , n from the
system (1) and hence the technical coefficient can be obtained from the equation
ai j =
Xi j
(3)
xj
Calculating X ij from (3) for i = 1, 2, . . . , n , and j = 1, 2, . . . , n and putting them into ( 1 ) the following
system of linear equations is received:
x1 = a11 x1 + a12 x2 + . . . + a1n xn + y1
x2 = a21 x1 + a22 x2 + . . . + a2 n xn + y2
(4)
. . . . . . . . . . . .
xn = an1 x1 + an 2 x2 + . . . + ann xn + yn
The system (4) can be rewritten into the matrix form :
X = A. X + Y
(5)
303
where
 x1 
 y1 
 a11
x 
y 
a
 2
 2
 21
X = .  Y = .  A= .
 
 

.
.
 .
 xn 
 yn 
 an1
a1n 
a12
. .
a22
. .
a2 n 
.
. .
. 
.
. .
an 2
. .
. 
ann 


Vector X is called vector of crude production of branches, vector Y is called vector of final usage and the matrix
A is called the matrix of technical coefficients. The system of equations can be rewritten into the form
(6)
( E − A) .X = Y
where E is a unit matrix of the type n
n
it is n rows and n columns
The matrix E − A can be supposed as an operator of transformation which for the input vector X (vector of
crude production of branches) Y assigns the vector of output (vector of final usage). This result is not eminent for
economy. More interesting and more important for economy is to search out the operator which for given Y
assigns the vector X. This operator can be received by multiplication of the equation (6) by the inverse matrix
( E − A)
−1
and we receive
X = ( E − A ) .Y
−1
(7)
The matrix ( E − A ) is denoted by B and it is called the matrix of the full material burden. Matrix equations
are called fundamental form of open static model of inter branches relations. The elements of the matrix
−1
B = bi j 
(8)
are called coefficients of the full material costs. The coefficient bi j indicates inverse consumption of the
production of the i − th branch which is necessary for the delivery of the production of the j − th branch
for the final usage. Among ai j and bi j holds the following relation:
ai j ≤ bi j for i, j = 1, 2, . . . , n .
For the expression of economical interpretation of the coefficients bi j it is useful to restore the model (7) as the
system of the equations again:
xi = bi1 y1 + bi 2 y2 + . . . + bin yn
i = 1, 2, . . ., n
(9)
For the new vector of usage Y ' = y , y , . . ., y the system (9) is of the form:
'
1
xi' = bi1 y1' + bi 2 y2' + ... + bin yn'
'
2
'
n
i = 1, 2,..., n
(10)
Let us denote
! xi = xi' − xi
! yi = yi' − yi
i = 1, 2,..., n
and we do a subtraction of the left and right sides of suitable equations of the systems (9) and (10). We receive
the system
! xi = bi1 ! y1 + bi 2 ! y3 + ... + bin ! yn i = 1, 2,..., n
(11)
The magnitude ! xi tells the difference of the change of the whole crude production of the i − th branch if the
change of the components of the final usage is ! y1 ,! y2 ,...,! yn . It is possible to prove that the coefficients bi j
are non negative numbers and hence ! xi ≥ 0 . We put ! y j = 1 and ! y k = 0 for all k ≠ j . Then from (11)
! xi = bi j .1 i = 1, 2,..., n
(12)
The coefficient bi j of the full material costs sets the value for which must be the production increased in the
i − th branch that the j − th branch increases supply for final usage upon the unit.
The coefficient bi j of the full material costs includes in itself at first the value of the direct supply from the
i − th branch into the j − th branch which is necessary to the production of a unit in the j − th branch, secondly
the values of supplies of the i − th branch which contracts the j − th branch mediate by instrumentality of the
others branches.
304
Let us look at the concrete values of the coefficients ai j and bi j . Let be a37 = 0.17 and b37 = 0.22 . The first
relation says that the third branch ekes directly the production in the price 170000 financial units to the seventh
branch for their production in the price one million. The second relation says the following: In order that the
seventh branch could improve its supply for the final usage for 1000000 financial units the production of the
third branch must growth for 220000 financial units.
We supposed at the model (6) that we know the vector of the crude production X and we gain the vector of final
usage Y . Contrary at the model (7) we know the vector of final usage Y and with the aid of it we look for the
vector of the crude production X . As the third type of problems we solve the following situation. We have
given for some branches the crude production and for the other the amount of the vector of final usage. At this
treatment of the model the required vector contains k elements formed by crude production and n − k elements
formed by final trade outlets from the system ( n > k ). The branches of the model can be transformed so that we
obtain two families:
The first family contains branches for which the capacities of crude production are given.
The second family of branches for which we know the amount of the full final usage.
We compose our model such that we calculate from the first family the full final usage and from the second one
the crude production for complementary branches. The first family will be denoted by the index 1, the second by
the index 2. We look for such matrix R for which the following equality relation holds.
 X 1   Y1 
= 
 Y2   X 2 
R. 
(13)
It is obvious that we must construct four sub-matrixes with the following property:
 R11



R
 21
R12 
 X   Y 
. 1  =  1 
  Y2   X 2 
R2 2 
where R11 is the matrix of the type n − k
(14)
n−k
, R12 is of the type n − k , R21 is of the type k
k
n−k
and R2 2 is of the
type k .
k
From (14) there follows:
R11 X 1 + R12Y2 = Y1
(15)
R21 X 1 + R2 2Y2 = X 2
We infer the matrixes R11 , R12 , R21 , R2 2 as follows: We divide the matrix A of technical coefficients with the
agreement of the allocation of branches of industry into two families:
 A11



A
 21
A12 
  X  Y  X
. 1  +  1  = 1
  X 2   Y2  X 2
A2 2 
(16)
We extend the equation (16) into two equations with respect to the rules for multiplication of matrixes and we
have:
A11 X 1 + A12 X 2 + Y1 = X 1
(17)
A21 X 1 + A2 2 X 2 + Y2 = X 2
After the rearrangement of the equations (17) we obtain
(
)
Y1 = E − A11 X 1 − A12 X 2
(
(18)
)
Y2 = − A21 X 1 + E − A2 2 X 2
305
When we put X 2 from the second equation of (18) we get
(
X 2 = E − A2 2
)
−1
(
)
Y2 + E − A2 2 A21 X 1
and hence
(
)
) 2 ( 2 2 ) 21
(
After comparing with the first equation from (15) we get
Y1 = E − A11 X 1 − A12  E − A2 2
(
)
(
R11 = E − A11 − A12 E − A2 2
(
R12 = − A12 E − A2 2
)
)
−1
−1
Y + E−A
−1
A X1 
(19)

A21
(20)
−1
Similarly as (20) we get from the second equation of (15)
(
)
= (E − A )
R21 = E − A2 2
R2 2
−1
A21
(21)
−1
22
While the interpretation of the elements of matrixes ( E − A ) and ( E − A ) in models (6) and (7) is simple, the
interpretation of the elements in the matrixes Ri j ; i , j = 1, 2 is more complicated task. For the understanding of
−1
the content of the elements of sub-matrixes Ri j ; i , j = 1, 2 we study fractional products.
As the first we study the product
(
)
(
R11 X 1 = E − A11 X 1 − A12 E − A2 2
)
−1
A21 X 1 .
This one represents the whole volume of the production of branches of the first family ( EX 1 ) , reduced by the
consumption of this production in branches of the first family ( − A11 X 1 ) and further reduced by the consumption
of branches of the first family for the branches of the second family (characterized by sub-matrix A12 ) which is
induced by direct and also indirect consumption of the second family on the branches of the first family (this
relationship is characterized by the expression ( E − A2 2 ) A21 ).
−1
The elements of the matrix R11 which will be denoted ri (j11) are coefficients characterizing the consumption of the
production of the i − th branch for the unit of the production of the j − th branch increased for the consumption
of the i − th branch for all the branches for the second family, exhausted direct and also indirect for the
production of the j − th branch. We have for ri (j11) the following relations:
α)
(11)
≤0
i≠ j
( 11)
≤1
i= j
− 1 ≤ ri j
β)
0 ≤ ri j
The product


R .Y = − A  E − A  Y
12 2
 12 
2 2  2
represents the consumption of the branches of the first family for the distribution of the branches of the second
family ( A12Y2 ) inclusive of indirect consumption flowing from inner-system reductions amid the branches of the
(
second family mutually facilitated by the matrix E − A2 2
)
−1
. We denote the elements of the matrix
R12 by ri (j12 ) .
They characterize the consumption of the production of the i − th branch of the first family for the unit of the
distribution of the j − th branch of the second family including of indirect consumptions invoked by couplings
amid branches of the second family one another. We receive for the elements the following relation:


12 
0 ≤ rij  ≤ 1
Let us study the product
(
. R21 X 1 = E − A2 2
)
−1
A21 X 1 .
It poses the consumption of the second family with respect on the complete volume of the production of the first
family
(A
21
)
X 1 including the roundabout consumption of the branches of the second family for the branches of
306
(
the first family caused by inner relationships among branches of the second family E − A2 2
( 21)
ij
the matrix R21 are denoted by r
)
−1
The elements of
. They characterize the consumption of the i − th branch of the second
family on the unit of the complete production of j − th branch of the first family including the roundabout
consumption of the i − th branch for all branches of the second family which is necessary for the complete
consumption of branches of the second family for the j − th branch of the second family. For the coefficients of
the matrix
R21 the following inequality holds:
0 ≤ r1(j21) < 1
Finally the product R22Y2 = (E − A22 ) Y2 represents the complete consumption of the second family for the
complete volume of the production of the branches of the second family sequent upon the required distribution
−1
these branches from the system. The elements of the matrix
22
R22 lettered ri (j ) are coefficients of the complete
consumption inside the second family. (The second family can be supposed for the independent model of the
second type. We obtain for the coefficients
ri (j22 ) the following relation:
0 ≤ ri (j22 ) ≤ 1
i≠ j.
REFERENCES
[4] BAŠTINEC, J. Structural Interbranch Systém of Dynamic Model. International conference of EPI Kunovice
: in print, 2005.
[6] KLAPKA, J.; DVOŘÁK, J.; POPELA, P. Metody operačního výzkumu. Brno : VUTIUM, 2001.
1998.
307
308
DISPATCHER-AIDED SYSTEM FOR ECONOMIC ANALYSIS
OF D ISCRETE TRANSPORT NETWORK
Jacek Mazurkiewicz, Tomasz Walkowiak
Institute of Engineering Cybernetics, Wrocław University of Technology
ul. Janiszewskiego 11/17, 50-372 Wrocław, POLAND,
Phone: +48-71-3203996, +48-71-3202681, Fax: +48-71-3212677,
E-mail: {jmazur, twalkow}@ict.pwr.wroc.pl
Abstract: The paper describes an idea of dispatcher-aided system for speeding up economic analysis
of discrete transport network which can be used for solving of different problems related to transport
logistics. The analysis is realised based on a set of input data: reliability and functional parameters
of the system created as results of simulation process or loaded as constants, or send from vehicles
by wireless technologies. We propose a hybrid approach - simulation and neural nets – as an engine
of the system. No restriction on the system structure and on a kind of distribution is the main
advantage of the proposed approach. Additionally the economic aspects can be discussed not only as
point wise variables but it is possible to use cost as a random variable and to estimate the
distribution. Neural networks are used to interpolate data allowing a continuous plotting of required
economic curves: the overall gain in a function of maintain costs and its quantiles.
Keywords: neural networks, reliability, transport systems, wireless data exchange
1. Introduction
Modern transportation systems often have a complex network of connections. From the reliability point of view
[2] the systems are characterized by a very complex structure. The performance of the network can be impaired
by various types of faults related to the transport vehicles, communication infrastructure or even by traffic
congestion. The main issue of reliability considerations is to model the influence of these faults at a satisfactory
level of detail.
This analysis can only be done if there is a formal model of the transport logistics, i.e. there are deterministic or
probabilistic rules on how the transport is redirected in every possible combination of connection faults and
congestion. The classic models used for reliability analysis are mainly based on Markov or Semi-Markov
processes [2] which are idealized and it is hard to reconcile them with practice. The typical structures with
reliability focused analysis are not complicated and use very strict assumptions related to the life or repair time
and random variables distributions of the analysed system elements. Such model is presented in section 3.
The proposed solution is to use a time event simulation with Monte Carlo analysis [1], [4]. First of all, there is a
chance to calculate any point wise parameters. On the other hand, we can estimate different distributions of time
being in a state or in a set of states. Additionally the economic aspects can be discussed not only as point wise
variables but it is possible to use cost as a random variable and to estimate the distribution.
We assume that necessary data for discrete transport system description are placed in proper input files. The files
are created based on reliability parameters of the components of the system and data sent from vehicles which
are involved in transportation process. The data sent from vehicles describe time-periods related to loading,
unloading, maintenance procedures, etc.
This way the proposed system can be used as a device supporting dispatcher decision or system for dispatcher
training.
309
2. System structure
The structure of simulation analysis of discrete transport system (DTS) [5] is presented on Fig. 2 (without neural
networks block). The system is described in a text file by its reliability and functional parameters values
(described in next section). The simulation programme generates a description of all changes in the system
during simulation (with all events). The changes can also be described by real data sent from vehicles. It is a
base for calculation of any functional and reliability measures. The most valuable results of statistical analysis
are: time percentage when the vehicle is present in each state, time percentage when the store-house of addressee
is present in each state, mean time when the store-house of addressee is empty - this way we can say if “no
commodity state” is prolonged or only momentary. We also propose a quantile calculation at the level of 5% and
95% of time when the store-house of addressee is empty. This is the answer if “no commodity state” situation
sometimes lasts significantly longer and significantly shorter than the mean time of empty store-house.
Moreover, it is possible to observe the influence of changes related to single parameter or a set of parameters –
vehicle repair time for example – for other system characteristics – as vehicle utilisation level, or commodity
accessible in store-houses. The calculated reliability and functional measures could be a base of developing an
economical measures (described in section 4). Such layered approach allows a high level, economical analysis of
the system. For example, the analyses of a reliability level of the system if the minimal cost of repair is fixed. It
is necessary to check different variants of maintenance organisation and to choose the less expensive among
them if the reliability criteria are satisfied. It could be done by subsequent Monte-Carlo analysis and calculation
of the required economical measures for a set of analysed parameters.
3. Discrete transport system model
Basic elements of system are as follow: store-houses of tradesman, roads, vehicles, trans-shipping points and
store-houses of addressee, transported media are so-called commodities. Briefly capturing, working of system is
following. The commodities are taken from store-houses of tradesman and transported by vehicles to transshipping points. Other vehicles transport commodities from trans-shipping points to next trans-shipping points or
to final store-houses of addressees. Moreover in time of transportation vehicles dedicated to commodities could
failed and then they are repaired. In general, system does not need to be equipped by any trans-shipping points.
However, necessary components are at least: one store-house of tradesman, one road, single vehicle and one
store-house of addressee [5].
3.1. Commodities
Media transported in the system are called commodities. Different commodities are characterized by common
attribute which can be used for their mutual comparison. The presented analysis uses the capacity of
commodities as such attribute. The following assumptions related to the commodities are taken: it is possible to
transport more than single kind of commodity, every kind of commodity is indexed and marked by Pi, each kind
of commodity is measured by capacity.
3.2. Roads
Road is an ordered double of system elements. The first element must be a store-house of tradesman or transshipping point, the second element must be a trans-shipping point or store-house of addressee. Moreover, the
road is described by following parameters: length, number of maintain crews (at a given time only one vehicle
could be maintained by a single crew), number of vehicles moving on the road. The number of maintain crews
ought to be understand as the number of vehicles which can be on a single road maintained simultaneously.
3.3. Vehicles
A single vehicle transports commodities from start to end point of single road, return journey realises in an
empty status and the whole cycle is repeated. The assumptions are as follow: a single kind of commodity is
transported at the moment, vehicles are universal – are able to transport different kinds of commodity, vehicle
can be dedicated to one kind of commodity – marked as Pi. Moreover, the vehicle is described by following
parameters: capacity, kind of transported commodity – universal or marked by Pi, mean speed of journey
realised with commodity and in empty status, journey time distribution is described by distributions of proper
random variables, time to vehicle failure described by distribution of random variable, time of vehicle
maintenance described by distribution of random variable. The distributions of mentioned random variables can
be unrestricted, but ought to be described in enough detailed way to construct proper random-number generator.
310
Each vehicle is equipped by device for wireless connection with dispatcher centre. The device – as the simplest
solution – can be realized by GSM mobile phone. The vehicle driver ought to send by unified SMS messages all
important information about failures, maintenance procedures, loading, unloading states, etc. The data send by
SMS will be transferred into input file for proposed dispatcher-aided system. Of course there is no technical
problem to send the reports from vehicles in completely automatic way. In this case the vehicle ought to be
equipped by GSM mobile phone combined with GPS receiver and microcontroller to operate the whole data
transfer system. This more sophisticated solution can also be used for vehicle monitoring.
3.4. Store-houses of tradesman
The store-house of tradesman is the source of commodities. It can be only a start point of the road. Each storehouse of tradesman is an infinity source of P i kind of commodity. This assumption is well-founded if we try to
discuss flow capacity of the system without the influence of external environment for example.
3.5. Trans-shipping points
The trans-shipping point can be used as a start or end point of a single road. This is a transition part of the system
which is able to store the commodity. If the shipping point is the end of the road – this road is an input wini, if the
shipping point is the start of the road – this road is an output wouti. The trans-shipping point is described by
following parameters: global capacity P, initial state described by capacity vector of commodities stored when
the system observation begins, delivery matrix T – which describes which road is chosen when each kind of
commodity leaves the shipping point. The dimensions of the delivery matrix are: number of commodities x
number of output roads. The matrix is constructed as follow:
1
t ij = 
0
if Pi is delivered to woutj
if Pi is not delivered to woutj
(1)
Input algorithm:
only one vehicle can be unloaded at the moment, if the vehicle can be unloaded the commodity is stored in transshipping point, if not – the vehicle is waiting in the input queue, there is only one input queue serviced by FIFO
algorithm.
Output algorithm:
only one vehicle can be loaded at the moment, if the vehicle can be loaded the proper commodity is present in
trans-shipping point, the state of trans-shipping is reduced, if not – the vehicle is waiting in the output queue,
there is only one output queue serviced by FIFO algorithm.
The vehicle ought to report by wireless connection the begin and the end of time-period related to the vehicle
presence in the queue.
3.6. Store-house of addressee
The store-house of addressee can be used only as the end point of a single road. The main task of this component
of the system is to store the commodity as long as the medium is spent by recipient. The store-house of
addressee is described by following parameters: global capacity P, initial state described as for the trans-shipping
point, function or rule which describes how each kind of commodity is spent by recipients. Input algorithm is
exactly the same as for trans-shipping point. Output algorithm can be discussed as: stochastic process,
continuous deterministic description or discrete deterministic description. Moreover, the following assumptions
are taken: the capacity of the commodity can’t be less than zero, “no commodity state” – is generated when there
is a lack of required kind of commodity.
The empty state of the store-house of addressee ought to be reported to dispatcher centre. We propose – as for
vehicles – devices based on GSM SMS technology to send such protocols. Of course there is a chance to use
ordinary telephone line for such communication, but in this case SMS format is – in general – unavailable.
3.7. Programming simulation
The system model described in previous sections is a subject of computer simulation. A special software package
for simulation of the discrete transport system has been developed. The transport system is described in specially
designed script language (with syntax similar to XML). It is an input for simulator programme (written in C++)
performing Monte-Carlo simulation [6].
311
Monte Carlo simulation seems to be very useful engine, but it requires proper data pre-processing, enough time
to realise the calculations and efficient calculation engine. Finally no restriction on the system structure and on a
kind of distribution is the main advantage of methods based on the Monte Carlo simulation.
The simulation algorithm (one run of simulation) could be summarised in following points [6]:
• fill the event table (initial vehicle failures, time when a vehicle enters the system);
• repeat till time is less then simulation:
•
set time equal to the nearest event,
•
perform the event,
•
calculate new events resulting from current event.
4. Economic analysis
The economic analysis is realised from vehicle owner’s view-point. Such discussion is the most justifiable
because in real world the owner of vehicles is responsible for different agreements related to transportation tasks
and he has to dispose his means in most sensible way. Following costs are taken into account: penalty costs – a
fee is paid by a transportation firm when there is a lack of commodity in the store-house of addressee, repair
costs –the repair is proportional to a repair cost for a unit of time, vehicle usage costs – costs in a function of
time (i.e. salary of drivers) and costs in a function of distance (i.e. costs of petrol used by each vehicle), also
these costs are described by coefficients: costs for a unit of time and costs for a unit of distance. The economical
quality of discrete transport system is described by “profit function” P(T) estimated in given time-period T as
follow:
P(T) = f(parameters of transport system, T) = R(T) – C(T) – L(T)
where:
R(T) - revenue in time-period T,
C(T) - vehicles operating cost in time-period T,
L(T) - loss in time-period T.
The revenue is calculated as follow:
(2)
N
R (T ) = ∑ d i (T ) pi
i =1
(3)
where:
N - number of store-houses of addressee,
di - number of deliveries to single store-house of addressee,
pi - profit for single delivery to single store-house of addressee.
Loss if there is no commodity in a store-house of addressee is estimated according to the following equation:
N X i (T )
L (T ) = ∑
∑ (cpi + f (τ ix ))
(4)
i =1 x = 0
where:
cpi
- constant penalty for each “no commodity state” in single store-house of addressee,
f(τix)
- penalty which depends on “no commodity state” time-period in single store-house of addressee.
Variables used for loss L(T) and revenue R(T) function calculation are placed on it.
Vehicles operating cost in time-period T equals:
C (T ) =
Nv
∑ Cuj (T ) + C r (T )
(5)
j =1
where:
Cuj(T) - usage cost of single vehicle in time-period T,
Cj(T) - repair cost of vehicles in time-period T,
Nv - number of vehicles
312
Repair cost of vehicles can be estimated as follow:
C r (T ) = T
N mc
∑ c mci
(6)
i =1
where:
Nmc - number of maintain crews,
cmci - upkeep cost of single maintain crew in time unit.
Usage cost of single vehicle can be calculated according to the following equation:
Cuj(T) = CukjT + (Taj + Tcj)Cjj + (Tbj + Tdj)Cwj + (Nrj(T)Crj)
where:
Cukj - upkeep cost of single vehicle in time unit,
Cwj - waiting status cost of single vehicle (loading, unloading),
Cjj - journey cost of single vehicle in empty status as well as with commodity,
Crj
- repair cost of single vehicle,
Nrj(T) - number of repairs of single vehicle in time-period T.
The proper time-periods are explained at the Fig. 1. but:
T = Taj + Tcj + Tbj + Tdj + Tej + Tfj
(7)
(8)
Ta = (ta1 + t a2 + ... + t ak) in time-period T
a - empty status
b - loading
c - with commodity
d - unloading
e - failure
f - repair
Fig. 1. Single vehicle states in time-period T
5. Neural networks
5.1. Application of neural networks in reliability system analysis
In many tasks, i.e. in decision systems, there is a need to give an answer in a short time. However MC simulation
requires enough time to realize calculation for given set of system parameters. To solve this problem we have
proposed a use of artificial neural networks [7][8]. The use of neural network is motivated by its universal
approximation capability [9]. Knowing that most of output system parameters are continues we can expect that
neural network can approximate any unknown function based on set of examples. The time needed to get an
output from learnt neural network is very fast. Solution generated by net seems to be satisfactory [7][8], because
we don’t need very precise results - time is the most important attribute of the solution. The neural network
ought to substitute the simulation process. Of course the main disadvantage of such solution is that the particular
net is correctly fixed only to single structure of the system - so the model’s changes generate the net’s changes.
We here propose to use two kinds of neural networks, described in next sections:
• the multilayer percpetron – for data interpolation and extrapolation;
• the RBF neural net – for data interpolation.
5.2. Multilayer perceptron
From an optimisation point of view learning in the multilayer perceptron neural network is equivalent to
minimising a global error function, which is a multivariate function that depends on the weights in the network.
Therefore, conventional numerical analysis methods could be applied to a learning process. Methods, applicable
to large-scale problems are for example quasi-Newton ones such as the Levenberg-Marquardt [3],[9] algorithm.
Like all quasi-Newton methods, the Levenberg-Marquardt algorithm was designed to approach second-order
training speed without having to compute the Hessian matrix. When the performance function has the form of a
313
sum of squares (as is typical in training multiplayer pecreptron), then the Hessian matrix can be approximated as:
H = JT J ,
(9)
and the gradient can be computed as
g = JT e
(10)
where J is the Jacobian matrix, which contains first derivatives of the network errors with respect to the weights
and biases, and e is a vector of network errors. The Jacobian matrix can be computed through a standard backpropagation technique (see e.g. [3]) that is much less complex than computing the Hessian matrix. The
Levenberg-Marquardt algorithm uses this approximation to the Hessian matrix in the following Newton-like
update of NN weights:
w new = w old − (J T J + λI) −1 J T e
where λ is a scalar, called the step size [3], and I is the unit matrix.
(11)
5.3. RBF neural network
The multilayer perception requires a large number of training data for achieving good performance. However,
when a small number of data is presented a more simple neural network could be used for data interpolation (but
not extrapolation), i.e. Radial Basis Function Network (RBF) [3].
The problem of data interpolation could be understand as the estimation of an unknown regression function y(x).
The well known method for estimating the regression is the nonparametric kernel regression [10]:
n
 x − xi  n  x − xi 
y ( x) = ∑ y i F 
(12)
 ∑ F 

 h  i =1  h 
i =1
where (xi, yi ) are data points (for i=1...n), h - some scale parameter and K(t) is some kernel function. The
denominator of above expression could be interpreted as a probability density function. The most typical kernel
function is Gaussian one. Based on equations (12) a feed-forward neural network could be defined [11]. The
number of neurons in input layer is set equal to a dimension of example vector (denote here as d). Each neuron
from input layer is connected with each of N neurons in hidden layer. With each hidden neuron a centre vector xi
is associated. The activation of the each hidden neuron is given by Gaussian function. Next layer, called
regression layer, consist of two neurons: one approximating density function (density neuron), second, the
numerator of expression (12), called regression neuron. All hidden neurons activation are summed giving an
output of density neuron, and similarly all hidden neurons activation are multiplied by weights yi giving the
output of second neuron in the regression layer. The output of the network is calculated by dividing the output of
density by regression neuron. The network almost doesn’t need any learning since most of required parameters
are given as a set of data points (xi, yi). However, the scale parameter h must be somehow set. We propose to use
a boot-strap method used in statistical methods of probability density function estimation [10]. The presented
here RBF network could be very easily extended to a multi output one in a similar way like all RBF one by
adding additional outputs and interconnections form hidden neurons.
6. Hybrid system
The problem of speeding up economical analysis of discrete transport system we proposed to solve by hybrid
system using simulation and neural nets. As it is presented in Fig. 2 the neural net module is added to developed
simulation software. The aim of this module is to interpolate data allowing a continuous plotting of required
economical curves, i.e. the overall profit (2) in a function of maintain costs (different average time of truck
repairs), and its qunatiles. The process of data analysis will be as follows:
•
set the input parameters for DTS model (chapter 3);
•
give a range of analysed free parameter (parameters);
•
perform initial MC analysis for a few parameters from a given range - calculate all required functional and
reliability parameters;
•
build a neural network interpolator:
• for a small set of data use RBF neural network;
• for a large data ser use multilayer perceptron;
• the input to the network are analysed free parameters;
• the outputs are functional and reliability measures;
•
set the required economical data;
calculate economic measures (chapter 4) based on NN interpolated functional and reliability ones
•
communicate with a user
•
314
Input file
Functional
Free
and
parameters
reliability
range
parameters
System functional
simulation
(Monte-Carlo)
Neural network
interpolation
Functional
Functional
and reliability
andforreliabilityFunctional
measures
and reliability
measures for
a given free parameter setmeasures for
a given free parameter set
a given free parameter set
Free
parameter
values
Data for
learning
interpolated
data
Economic measure
calculation
Economical
parameters
User Interface
plotting, data manipulation
Fig. 2. Hybrid system
• plots etc.;
• play with economic data, goto v
• if more accurate analysis of economic parameter in a function of free parameter is required goto (iii) –
perform more MC analysis
Summarising, we proposed a new method of reliability influence on economic analysis. The proposed method is
based on a usage of the neural network and simulation software. The presented approach could be used as a
foundation for a new methodology of the reliability and economic analysis, which is much closer to the practice
experience. It allows a creation of fast software packages for economic analysis of transport systems. Moreover,
the proposed approach allows an almost invisible for a final user usage of neural networks.
The proposed system operates on real data sent from different parts of transport network. The reports are
transmitted by wireless technology. The reliability ad functional parameters create the second source of input
data/ All other values are the results of simulation process.
Summarizing, the proposed system can be used as a device supporting dispatcher decision or system for
dispatcher training.
References
[1] BANKS J.; CARSON J. S.; NELSON B. N. Discrete-Event System Simulation. 2nd Edition, Prentice Hall,
Upper Saddle River, NJ, 1996.
[2] BARLOW R.; PROSCHAN F. Mathematical Theory of Reliability. Philadelphia : Society for Industrial and
Applied Mathematics, 1996.
[3] BISCHOP Ch. Neural Networks for Pattern Recognition. Clarendon Press Oxford 1996.
[4] FISHMAN, Monte Carlo: Concepts. Algorithms, and Applications, New York, Springer-Verlag, 1996.
[5] JARNICKI, J.; MAZURKIEWICZ, J.; ZAMOJSKI, W. Model systemu transportu dyskretnego (in Polish),
XXX Zimowa Szkoła Niezawodności. Szczyrk, pp. 149-157, Poland, 2002.
[6] CABAN, D.; WALKOWIAK, T. Komputerowa symulacja systemu transportu dyskretnego (in Polish),
XXX Zimowa Szkoła Niezawodności. Szczyrk, pp. 93-103, Poland, 2002.
[7] MAZURKIEWICZ, J.; WALKOWIAK, T. Neural network for Reliability Parameters Analysis – Case
Study, V Conference Neural Networks and Soft Computing, Zakopane, pp. 687 - 692, Częstochowa, Poland,
2000.
[8] MAZURKIEWICZ, J.; WALKOWIAK, T. Neural Network as a Device for Time-Depend Analysis of
Reliability Parameters, KONBiN 2001, Szczyrk, vol. 2, pp. 283-290, Poland, 2001.
[9] OSOWSKI, S. Sieci neuronowe w ujęciu algorytmicznym (in Polish), WNT, Warszawa, Poland, 1996.
315
[10] SCOTT, D. W. Multivariate Density Estimation, John Wiley & Sons INC. 1992.
[11] WALKOWIAK, T.; JARNICKI, T.; MAZURKIEWICZ, J. Probabilistic Neural Network for Direction
Estimation. Proceedings of the Third Conference Neural Networks and Their Applications and Summer
School on Neural Networks Applications to Signal Processing, Kule, pp.173-178, Poland, 1997.
316
STRUCTURAL INTERBRANCH SYSTÉM OF DYNAMIC MODEL
Jaromír Baštinec
Department of Mathematics, Faculty of Electrical Engineering and Communication, Brno University of
Technology, Technická 8, 616 00 Brno, [email protected]
Abstract. The whole rang of problems by mutual deliveries among various manufacturing branches
of industry and a lot of sizes on market place is given by crude productions of individual branches.
In this paper, it will be shown that this dynamic problem can be solved with elementary
mathematical methods.
Key words. Branches of industry, crude production, technical coefficient,dynamic model.
Let us suppose that the economical system is divided into n manufacturing branches. We denote xi the whole
amount produced by i − th branch of industry. Further we denote X ij the amount of production of i − th branch
supplied to the j − th branch. At the end we denote yi the amount of products of the i − th branch for final
usage (ii. market, export). The whole relations among producers and their customers can be given as follows:
x1 = X 11 + X 12 + . . . + X 1n + y1
x2 = X 21 + X 22 + . . . + X 2 n + y2
(1)
. . . . . . .
xn = X n1 + X n 2 + . . . + X nn + yn
The common cognitions allow us to do the following assumption: The supply X ij of the i − th branch to the
j − th one is direct proportional to the crude production of the j − th branch
X i j = ai j x j
x j . Then we have:
(2)
where the coefficient of the direct proportion is called the technical coefficient.
If we know the supplies among all branches of industry and the amount for the final usage from the previous
seasons then we can calculate the technical coefficient such as we calculate all xi i = 1, 2, . . . , n from the
system (1) and hence the technical coefficient can be obtained from the equation
ai j =
Xi j
(3)
xj
Calculating X ij from (3) for i = 1, 2, . . . , n , and j = 1, 2, . . . , n and putting them into ( 1 ) the following
system of linear equations is received:
x1 = a11 x1 + a12 x2 + . . . + a1n xn + y1
x2 = a21 x1 + a22 x2 + . . . + a2 n xn + y2
(4)
. . . . . . . . . . . .
xn = an1 x1 + an 2 x2 + . . . + ann xn + yn
The system (4) can be rewritten into the matrix form :
X = A. X + Y .
(5)
Vector X is called vector of crude production of branches, vector Y is called vector of final usage and the matrix
317
A is called the matrix of technical coefficients. The system of equations can be rewritten into the form
(6)
( E − A) .X = Y
where E is a unit matrix.
The matrix E − A can be supposed as an operator of transformation which for the input vector X (vector of
crude production of branches) Y assigns the vector of output (vector of final usage). This result is not eminent for
economy. More interesting and more important for economy is to search out the operator which for given Y
assigns the vector X. This operator can be received by multiplication of the equation (6) by the inverse matrix
( E − A)
−1
and we receive
X = ( E − A ) .Y
−1
(7)
The matrix ( E − A ) is denoted by B and it is called the matrix of the full material burden. Matrix equations
are called fundamental form of open static model of inter branches relations. The elements of the matrix
−1
B = bi j 
(8)
are called coefficients of the full material costs. The coefficient bi j indicates inverse consumption of the
production of the i − th branch which is necessary for the delivery of the production of the j − th branch
for the final usage. Among ai j and bi j holds the following relation: ai j ≤ bi j for i, j = 1, 2, . . . , n .
For the expression of economical interpretation of the coefficients bi j it is useful to restore the model (7) as the
system of the equations again:
xi = bi1 y1 + bi 2 y2 + . . . + bin yn
i = 1, 2, . . ., n
(9)
For the new vector of usage Y ' = y1 , y2 , . . ., yn the system (9) is of the form:
'
xi' = bi1 y1' + bi 2 y2' + ... + bin yn'
'
'
i = 1, 2,..., n
(10)
Let us denote ∆xi = xi − xi , ∆yi = yi − yi , i = 1, 2,L, ni ,
and we do a subtraction of the left and right sides of suitable equations of the systems (9) and (10). We receive
the system
∆xi = bi1∆y1 + bi 2 ∆y2 + L + bin∆yn , i = 1,2,L, n.
(11)
,
,
∆xi tells the difference of the change of the whole crude production of the i − th branch if the
change of the components of the final usage is ∆y1 , ∆y2 ,L, ∆yn . It is possible to prove that the coefficients bi j
The magnitude
are non negative numbers and hence
∆xi ≥ 0. We put ∆y j = 1 and ∆yk = 0 ! yk
= 0 for all k ≠ j . Then from
(11)
∆xi = bij ⋅ 1, i = 1,2,L, n.
(12)
The coefficient bi j of the full material costs sets the value for which must be the production increased in the
i − th branch that the j − th branch increases supply for final usage upon the unit.
The coefficient bi j of the full material costs includes in itself at first the value of the direct supply from the
i − th branch into the j − th branch which is necessary to the production of a unit in the j − th branch, secondly
the values of supplies of the i − th branch which contracts the j − th branch mediate by instrumentality of the
others branches. (See [16])
Remark on dynamic systems
Production in a certain interval depends on the accumulation in the previous interval. The statistic models do not
express this dependence.
Accumulation is a component of final product. In the balance of the relations between the branches, we denoted
the final products of the individual
318
branches as follows: y1, y2, ... , yn, - This final product basically consists of two parts:
yi(1) ... the consumed part, and
yi(2) ... the accumulated part, i.e. yi = yi(1) + yi(2)
For distinguishing the individual periods of time, we shall denote gross production of the i-th branch in year t by
the symbol xi(t) and the final
product in year t by the symbol yi(t).
Accumulated product of i-th branch becomes a part of the means of other branches. We denote the part of
accumulated product of t i-th branch in year
t which is invested into the j-th branch as Δyij(t). Then
n
yi( 2 ) = ∑ ∆yij (t ).
j =1
If the accumulated product itself consists only of floating means that are consumed in the following year (t+1),
the following relation obviously holds
between the increment of production in the j-th branch [xj(t+1)-xj(t)] and the investment into the products of the
i-the branch Δyij(t):
∆yij (t ) = aij [ x j (t + 1) − x j (t )] = X ij (t + 1) − X ij (t ) .
However, part of the accumulated product is of the form of basic funds that are not consumed within a single
year. Suppose the consumption of
investments Δyij(t) is divided into Tij years. This means that only Tij -part of the investment Δyij(t) is consumed
within the following year. The reality is
thus better characterised by the relation
∆yij (t )
Tij
= aij ( x j (t + 1) − x j (t )) ,
which after multiplication gives
∆yij (t ) = aijTij ( x j (t + 1) − x j (t )).
The relation between the increment in the year (t+1) and the accumulation in the preceding year is therefore
given by a system of technical coefficients
aij and by the system of average periods of usability of Tij, that are also of technical nature. Therefore we
substitute them with the so-called
"investment coefficient", denoted by cij:
cij = aijTij
The system of investment coefficients, and similarly the system of technical coefficients, forms square matrix C.
Using the investment coefficients, the relation between the increment of production in the j-th branch and and
the extent of investments into the
production of the j-th branch may be written in the form
∆yij (t ) = cij ( x j (t + 1) − x j (t ))
The whole of the accumulated production is thus equal to
n
n
j =1
j =1
yi( 2 ) (t ) = ∑ ∆yij (t ) = ∑ cij ( x j (t + 1) − x j (t )).
This equation connects the accumulation of the i-th branch with the increment of the production in the individual
branches. Similar equations may be
obtained for all the branches
319
c11 ( x1 (t + 1) − x1 (t )) + c12 ( x2 (t + 1) − x2 (t )) + L + c1n ( xn (t + 1) − xn (t )) = y1( 2 ) (t )
c21 ( x1 (t + 1) − x1 (t )) + c22 ( x2 (t + 1) − x2 (t )) + L + c2 n ( xn (t + 1) − xn (t )) = y2( 2 ) (t )
O
cn1 ( x1 (t + 1) − x1 (t )) + cn 2 ( x2 (t + 1) − x2 (t )) + L + cnn ( xn (t + 1) − xn (t )) = yn( 2 ) (t )
From this system of equations, we may directly determine how much we need to accumulate from the production
of the individual branches in the
given year to reach the planned increment of the production in the individual branches. When we write the
system of equations in the matrix form
C∆X = Y ( 2) ,
and after adaptation
∆X = C −1Y ( 2)
we may determine the increment of the individual branches in the following year, when the level and structure of
accumulation is given.
Now we take into account the period t = 1, 2, ..., T and adopt the following notation:
n
xi (t ) = ∑ ( X ij (t ) + zij (t )) + yi (t ), i = 1,2,L.n,
(13)
j =1
where Xij(t) is the supply of the i-th branch to the j-th branch for consumption in the t-th period of time, zij(t) is
the supply of the i-th branch to the jth branch for investment during the t-th period of time, yi(t) is the final product of the i-th branch in the t-th
period of time. Suppose, similarly as
with the static model, that the
X ij (t ) = aij x j (t ),
where aij is the technical coefficient that does not change in time.
Further, suppose that the supply of the i-th branch to the j-th branch for investment during the period of time t is
proportional to the increment of the
production of the j-th branch in one period of time:
zij (t ) = cij ( x j (t + 1) − x j (t )) = cij ∆x j (t ),
where Δxj(t) is the increment of the total production of the j-th branch within one period, cij is the investment
coefficient , again independent of time.
By substituting into the balance equation (13), we obtain, in the matrix form,
CX (t + 1) + ( A − C − E ) X (t ) = −Y (t ),
We obtained a system of difference equations
CX (t + 1) = ( E − A + C ) X (t ) + Y (t ),
X (t + 1) = C −1 ( E − A + C ) X (t ) + C −1Y (t ).
From this system, we may determine how the inter-branch relationships should look in order to obtain the
required growth.
Denote
C −1 ( E − A + C ) := M , C −1 := N , and we receive
X (t + 1) = MX (t ) + NY (t )
(14)
We obtained a system of difference equation defined for all t. If |M| is not equal to 0, then a unique solution of
320
the system exists.
By subsequent substitution, we transform the system (14) into a single difference equation of the n-th order,
which may be solved e.g. by
eigenvalues of the characteristic equation.
Example:
Let us we have the system
x(t + 1) = 4 x(t ) − y (t ) + 3t ,
(15)
y(t + 1) = 2 x(t ) + y (t ) − 1.
Solution:
We rewrite the first equation for
we substitute on
t := t + 1 , then we have
x(t + 2) = 4 x(t + 1) − y (t + 1) + 3(t + 1)
x(t + 1) a y(t + 1) for (15), then
x(t + 2) = 4(4 x(t ) − y (t ) + 3t ) − (2 x (t ) + y (t ) − 1) + 3(t + 1) .
x(t + 2) = 14 x(t ) − 5 y (t ) + (15t + 4) .
(16)
The firs equation from (15) and the equation (16) is a system
4 x(t ) − y(t ) = x(t + 1) − 3t ,
14 x(t ) − 5 y (t ) = x(t + 2) − (15t + 4)
It is the system of two equations ot two unknown
second equation, then
x (t ), y (t ) . The firs equation we multiply to 5 and count up to
x(t + 2) − x(t + 1) + 6 x(t ) = 4.
We have the nonhomogenous difference equations of second order. Its characteristic equation has the form
λ2 − 5λ + 6 = 0
with roots
λ1 = 2, λ2 = 3.
General solution of homogeneous equations has a form
x(t ) = A ⋅ 2t + B ⋅ 3t.
The right-hand side of nonhomogeneous equations is a constant, so we suppose that a particular solution is a
konstant too.
x(t ) = k ⇒ k − 5k + 6 k = 4 ⇒ k = 2.
So the function
x(t ) is
x(t ) = A ⋅ 2t + B ⋅ 3t + 2.
The second unknown function we haven’t calculate from difference equations of second order, but substitution
function x(t ) in the equation
x(t + 1) = 4 x(t ) − y (t ) + 3t ,
then
y(t ) = 4 x(t ) − x(t + 1) + 3t.
And after a substitution we have
y(t ) = 4( A ⋅ 2t + B ⋅ 3t + 3t ) − ( A ⋅ 2t +1 + B ⋅ 3t +1 + 3(t + 1)) + 3t
y(t ) = 2 A ⋅ 2t + B ⋅ 3t + 6.
321
So we have the general solution of system (15)
x(t ) = A ⋅ 2t + B ⋅ 3t + 2
y(t ) = 2 A ⋅ 2t + B ⋅ 3t + 6.
This solution is based on the elementary methods of difference equations, see [7]. For more complex problem
see [3].
REFERENCES
[3] ELAYDI, S.N. An introduction to dufference equations. New York : Sekond Edition, Springer, 1999.
[6] KLAPKA, J.; DVOŘÁK, J.; POPELA, P. Metody operačního výzkumu. Brno : VUTIUM, 2001.
[7] PRÁGEROVÁ, A. Diferenční rovnice. Praha : SNTL, 1971.
1998.
[16] ZAPLETAL, J. Structural Interbranch System of Static Model. International conference of EPI Kunovice :
in print 2005.
322
ON SOME P ROBLEMS OF TENDER OFFERS
Michal Novák
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Ústav matematiky, Technická 8, 616 00 Brno
+420-541143135, [email protected]
Abstrakt: Decision making processes are an important and integral part of company policies. One
of the tasks which companies are often faced with is finding of the optimal sum offered in a tender.
This contribution looks at some aspects of the problem from mathematical point of view.
Keys word: tender, offers, mathematical economics, supply, profit
1. Definition of the problem
Let us consider a situation in which an institution announces a selective procedure with the lowest price as a
decisive criterion. Let us suppose that the competing company wants to maximise its profit. We want to suggest
such tender offer with which the company wins and maximises its profit.
2. General solution of the problem
We will be able to find the solution when we construct a curve of expected profit depending on the amount of
tender offer. The point in which the curve will have its maximum will indicate the optimal offer.
Let us therefore denote E(x) expected profit, C estimated costs of accomplishment of the contract and S the ratio
of actual costs to estimated costs. It is evident that this ratio is unknown and its estimates difficult to predict. The
issue of its acquisition is not to be discussed here. Let us suppose that the company can analyse its former
tenders and all the necessary related facts. It is therefore able to construct a distribution of probability of this
ratio. Let us now denote h(S)dS probability that the ratio of actual to estimated costs lies between values S and S
+ dS. Let x be the value of the offer. Then – if this is the winning offer – the profit from it will be x – SC.
If P(x) is probability that x is the winning offer then the expected profit E(x) is
∞
∫
E ( x) = P ( x )( x − SC )h( S )dS
0
Since P(x) does not depend on S and
∞
∫ h(S )dS = 1
0
we get
∞


E ( x) = P ( x)  x − CSh(S )dS 


0


where the last integral describes the adjusted estimated costs.
∫
Thus we get the curve of expected profit and could therefore be able to spot its maximum.
3. The issue of P(x)
The above considerations regard P(x), which is a probability that x is the winning, i.e. – given the conditions of
the selective procedure – the lowest offer. Obviously, P(x) is difficult to determine.
The number of participants in the tender may be known or unknown. The actual competitors may also be known.
If yes, their behaviour may be to some extent predictable. In this case counting the probability that the company
323
gives a winning offer is relatively easy. Data regarding the previous behaviour of competitors may enable us to
construct models of their behaviour. Thus we may get – for three competitors – a following graph:
If C still denotes our estimated costs and x the amount of the offer and if the competitors’ offers follow the
models of their previous behaviour, then the probability that their offer is lower than x is the area under the
respective graph for
x 
 C , ∞  . The overall probability (regarding more competitors) is simply a product of the
respective numbers.
If the number of competitors is unknown, we are forced to use the concept of an “average” competitor taking
into account all previous ratios of the offer to our estimated costs. This will result in a single graph of density in
which we can again see that the probability that x is lower than average is
∞
∫ f ( r ) dr
x
C
where
f (r ) is the given density. If we suppose k average competitors, we obviously get
∞



 ∫ f (r ) dr 
 Cx

k
Suppose that we can find the probability for k competitors. If we denote it with g(k) then probability P(x) that x
is lowest is
∞



P( x) = ∑ g (k )  ∫ f (r ) dr 
k =0
 Cx

k
∞
Obviously the problem of P(x) has been transformed into a problem of f(r) and g(k). In many cases, though,
gamma distribution can be used for the former and Poisson distribution for the latter (naturally, verification is
necessary). Thus – if a and b are constants of the gamma distribution and λ the estimated number of
competitors, we have
f (r ) =
a b+1 b −ar
re
b!
324
g (k ) =
λk e − λ
k!
If our estimate of the number of competitors is good, we get
 ∞

1  a b+1 b −ar 
−λ
P( x) = e ∑  λ ∫
r e dr 
k =0 k ! 
x b!

 C

k
∞
which can be simplified to
P( x) = e
ax
i
b

1  ax  − C
−λ  1−
 e

i
!
C


 i =0
∑




and this expression of Poisson distribution can be found in tables.
4. The expected profit and optimal offer
As a conclusion we obtain the expected profit as
E ( x) = ( x − C ' ) e
 b 1  ax i − ax 
−λ  1−
  e C 

i! C
 i =0  

∑
∞
where
C ' = ∫ CSh(S ) dS are adjusted estimated costs.
0
And this information can be then processed. Yet it is to be noted that even though we could count the analytic
solution for the maximum, it would not be valid for a closed selective procedure. It would be valid for an open –
auction like – procedure.
Bibliography
[1] ALLEN, R.D.G. Matematická ekonomie. Praha : Academia, 1971.
[2] CHURCHMANN, C.W.; ACKOFF, R.L.; ARNOFF, E.L. Úvod do operačného výskumu. Bratislava :
PRAVDA, 1968.
325
326
SYNERGISTIC EFFECTS AND H IERARCHICAL D EPENDENCIES IN
MULTICRITERIAL P ROJECTS SELECTION
Jindřich Klapka
Brno University of Technology, Faculty of Mechanical Engineering
Institute of Automation and Computer Science, Technická 2, 616 69 Brno, Czech Republic
Phone: +420 541 143 331 Fax: +420 541 142 330, E-mail: [email protected]
Abstract: In this paper a system is described for multicriterial selection of large number of projects
into portfolio respecting synergistic effects in benefit and cost criterion functions and in resources
requirements, involving resource sharing and hierarchical interdependencies between the
candidate projects.
Keywords: Synergistic effects, R&D Projects selection, information systems project selection,
hierarchical interdependencies.
1. Introduction
A multicriterial selection of the projects into the portfolio in the case of limited resources has been solved by
many various methods: For example, in (Mukherjee, 1994) the integer linear programming with interactive
method is used, in (Santhanam & Kyparisis, 1995) the problem is solved by means of the nonlinear goal
programming. In (Lee, 1995) the Lagrange multipliers are utilised, (Santhanam & Kyparisis, 1996) solve the
nonlinear problem using the linearization technique. In (Kyparisis et al., 1996) a case with a single criterion
function is solved. In case of a small number of resource constraints, the dynamic programming was efficiently
used while in case of a great number of resource constraints, the heuristic methods were used.
However, the above-mentioned systems do not make it possible to effectively solve large-extent problems. The
system (White, 1995) makes it possible only on the condition that the statistical data about the input data will
enter, which in the practice cannot often be fulfilled. The expert systems which make the selection of projects
possible (Mac Allister, 1996) are inaccessible in this country, and besides this, they are rather demanding as far
as the preparation of the input knowledge is concerned.
In (Klapka, Piňos 1997) we have designed and tested a decision support system which is available for
multicriterial selection of large number of projects.
In (Klapka, Piňos 2002), this approach has been enlarged by the possibility of utilising criterion functions and
constraints respecting synergistic effects of the second and third orders and hierarchical interdependencies
between the projects.
The application of the presented decision support system proceeds under the co-operation with the Czech
industrial enterprises and with other firms. The system is also applied for the teaching process in the Technical
University of Brno.
2. Problem formulation
The following problem is solved: To choose some of the s projects into the portfolio. Let i be a number of the
project (i = 1, 2, K , s) . The project belong to different categories (e.g. from the project type and the client type
point of view). The categories need not be mutually exclusive. Let S (k ) be a set of the projects falling into
category k (k = 1, 2, K, q ) . The goal of the solution is to find for all i the values of bivalent variables δ i for
which δ i = 1 if the project i is selected for the portfolio, and δ i = 0 in the opposite case. The selection should
be made so that all requirements of the solution can be fulfilled, which includes the following:
327
a)
to satisfy the resource constraints
s
∑
aij δ i −
i =1
s −1
s
∑∑
aijk δ iδ k +
i =1 k =i +1
s− 2
s −1
s
∑ ∑ ∑a
ijkl
δ iδ k δ l ≤ b j
(1)
i =1 k =i +1l =k +1
where b j > 0 is the total availability of resource j ( j = 1, 2, K , m) , aij ≥ 0 is the amount of resource j required
by project i , aijk ≥ 0 is the amount of resource j shared by projects i and k , aijkl is the amount of resource j
shared by projects i , k and l . In general it holds that, aij ≥ aijk , a kj ≥ aijk , aijk ≥ aijkl , aijl ≥ aijkl , a kjl ≥ aijkl for
all i , k , l . In case of the absence of synergistic effect in resource sharing it holds aijk = 0 , aijkl = 0 .
b)
to satisfy contingency constraints
∑δ
m∈Ai
m
≥ Ai δ i
for all i ∈ H ,
(2)
where H (H ⊂ {1, 2, K , s}) is a set of all projects which are contingent upon the implementation of other
projects, A j A j ⊂ {1, 2, K , s} is a set of all projects upon the implementation of which the project i is
(
)
contingent. Ai is the number of elements in the set Ai .
c)
to satisfy the directive constraints
δi = 1
for i ∈ B ( B ⊂ {1, 2, K , s})
(3)
δ i = 0 for i ∈ D (D ⊂ {1, 2, K , s})
where sets B, D are mandated due to internal and external restrictions,
d)
to satisfy restrictions for mutually exclusive projects: for some i, j (i, j ∈ {1, 2, K , s}) , can be required: if
δ i = 1 , then δ j = 0 , and if δ j = 1 , then δ i = 0 (e.g. in case when two projects represent alternative levels
of activity on the same essential problem)
e)
to obtain the highest possible values of criterion functions of gain (benefit)
s
s −1
s
s − 2 s −1
z j = ∑ cijδ i + ∑ ∑ cijk δ iδ k + ∑ ∑
j =1
i =1 k =i +1
s
∑c
i =1 k =i +1 l =k +1
ijkl
δ iδ k δ l
( j = 1, 2,K, p ) (4)
where cij ≥ 0 is jth benefit derived fom implementing project i alone, cijk ≥ 0 is the additional jth benefit derived
from implementing projects i and k together, and cijkl ≥ 0 is the additional jth benefit derived from
implementing projects i , k and l together.
Comments:
• In similar way it is possible to formulate a cost/related objective, a negative value of which is
maximised by approaching to zero.
• The special case when c ijk = 0 , cijkl = 0 corresponds to the absence of synergistic effect of benefit.
Under the simplifying assumtions concerning the additivity of risk (Jain et al., 1991), the risk of set of
projects selected may be expressed by the first term in (4) where cij is now the risk of implementing
project i . In this case, we minimise the total risk of portfolio of selected projects by maximizing
 s

− ∑ cijδ i  .
 j =1

328
f)
to obtain the smallest possible deviation of Stewart function
Φk =
∑µ δ
i∈S ( k )
s
i
∑µ δ
i =1
i
i
(k = 1, 2,K, q )
(5)
i
from its ideal value π k (see the above definition of projects categories) where µi is the cost related to the
project i (or e.g. total manpower used by project i ). It appears that Φ k ∈ [0; 1] , π k ∈ [0; 1] . Let us assume that
for at least one i it holds that δ i = 1 .
3. Arrangement of the Formulation
Let us choose ”asymmetric distance” Φ k − π k
in such a way that its value belongs to interval [0;1] and that
for Φ k = 1 ∧ π k ≠ 1 ∨ Φ k = 0 ∧ π k ≠ 0 it holds that
Φ k − π k = 1 and that for Φ k = π k it holds that
Φ k − π k = 0 . For this purpose we define
0

Φk − π k
Φk − π k = 
 l (Φ k − π k ) − π k
(Φ k = π k )
(otherwise ),
where unit-step function l ( x ) = 0 for x ≤ 0, l ( x ) = 1 for x > 0 . This means that maximal possible deviations of
Φ k on either side of π k are equally important.
Then, it is possible to reformulate the problem in the following way:
" max" z j
( j = 1, 2, K , p + q) .
We solve this problem under m resource constraints (1), where the criterion functions z j (k = 1, 2, K , p) are
given in (4) with signs of individual terms possibly changed with respect to Comment (i) and Comment (ii). The
criterion functions z p + k (k = 1, 2, K , q ) are now defined by
0

z p+k = − Φ k − π k =  π k − Φ k
 l (Φ k − π k ) − π k
(Φ k = π k ) ,
(otherwise ),
k = 1, 2, K , q (6)
4. Optimisation and Dialogue
In (Santhanam & Kyparisis, 1995) a projects selection problem is solved with criterion functions of type (4),
resource constraints (1) and contingency constraints (2) for 14 projects (s = 14) with accounting for
interdependences (type of benefit, cost, resources sharing, and contingency) of up to the third order by means of
the method based on the goal programming.
Decision Support System presented by us enlarges the capabilities of Santhanam’s system by the possibilities of
utilising also the balance ratio functions of (5) type, then by the dialogue that makes it possible to solve also the
ill-defined problems and by the utilisation of the preliminary realistically assessed desired levels of individual
criterion functions. With respect to this dialogue, it is not necessary to use accurate methods for optimisation, but
it is possible to use the heuristic method which makes it possible to enlarge the extent of input data of the solved
problem.
For each criterion function z j we determine the upper bound I j (in the way of solving an appropriate
monocriterial maximisation problem with the criterion function z j ), and analogically the lower bound N j of its
329
optimum value through monocriterial minimization problem. At the same time, the user determines a
realistically assessed desired level (reference level) R j of z j . We require
N j ≤ R j ≤ I j . (7)
In case when the user is not able to order R j , we can set the initial reference level as follows:
Nj =
Ij +Nj
2
The problem is now transformed to minimizing the scalarizing function
 Ij − zj

∑

j =1  I j − R j
p+ q




h
For some h > 0 under conditions (1), (2), (3), (4), (6). In the system presented here, a method of effective
gradient (Stewart, 1991) generalized by Klapka for the case of the synergistic effects and hierarchical
interdependencies of projects, is used for the solution of this minimization problem. The selection h = 4 as a
compromise between the sensitivity of the mehod and time and rounding off numerical difficulties proved to be
equally right for us and the above-mentioned author. By means of this solution optimal values δ i for all
i = 1, 2, K , s are determined, which define a portfolio of projects selected.
Our dialogue between the user of the system and the person solving the problem accomplished after the
introductory optimisation, influences also the value of reference levels R j in an adaptive way, and thus also the
weights of components of the scalarizing function for the purposes of potential future reoptimization of portfolio.
The algorithms of optimization and dialogue, as well as a testing of the method, are described in (Klapka, Piňos
2002).
5. Numerical Example
This example is based upon the data of a firm engaged in supplying services and that utilises information
technology in business operations. During the fiscal year, its marketing department devised nine projects focused
on the development of information systems for the elaboration of customers’ orders, for the installation of
communication systems and the installation of terminals provided with simple data processing functions. These
projects should help to improve the monitoring of sales and the increase of future profits of the firm. It is
necessary to choose a set of the projects that would satisfy the yearly budget constraints. The firm is capable of
preparing the input data for the work of our decision support system described in the foregoing paragraphs. For
this purpose, it is equipped with relevant commercial software.
If we use our general model and the mentioned input data, we receive the following model of the multicriteria
optimization:
For variables δ i ∈ {0;1}, i = 1, 2, K , 9 , to find
" max" z j ( j = 1, 2, 3, 4)
where the benefit-related objective is of the type (4) and has the form
z1 = 1200δ 1 + 250δ 2 + 360δ 3 + 200δ 4 + 1100δ 5 + 127δ 6 + 90δ 7 + 70δ 8 + 8000δ 9 + 21δ 3δ 4 + 2200δ 7δ 8δ 9
(all the benefits and costs in this example are in thousands of dollars), the risk-related objective multiplied by
minus one has the form
z 2 = −3δ 1 − 2δ 2 − 3δ 3 − 1δ 4 − 5δ 5 − 3δ 6 − 1δ 7 − 4δ 8 − 3δ 9
(risk scores for each project were subjectively scored on a scale of 0–10, with 0 representing no risk, and 10
representing the maximum possible risk for a project), the cost-related objective (supplies, consultancy fees,
computer time, etc.) multiplied by minus one, has the form
z3 = −220δ 4 − 710δ 5 − 62δ 6 − 400δ 7 − 800δ 8 − 2000δ 9 .
The firm management wants to utilise such a portion of the total manpower of the whole portfolio of the projects
330
for the total manpower used by projects 1–4 that is nearest possible to one-third.
Then according to (5)
µiδ i
250δ 1 + 600δ 2 + 80δ 3 + 500δ 4
i∈{1, 2 , 3, 4}
Φ1 =
=
9
250δ 1 + 600δ 2 + 80δ 3 + 500δ 4 + 80δ 5 + 150δ 6 + 110δ 7 + 270δ 8 + 130δ 9
µiδ i
∑
∑
i =1
1
π1 = ,
3
where µ i is the total manpower used by the ith project, and it holds according to (6)
1
.
3
This four-criteria optimization problem is solved under the following conditions:
a) The
hardware
budget
constraint
is
of
the
type
(1)
and
has
the
form
450δ 1 + 360δ 2 + 12500δ 3 + 200δ 4 + 3000δ 5 + 900δ 6 − 100δ 2 δ 3 − 240δ 2 δ 4 − 90δ 3δ 4 + 300δ 2δ 3δ 4 ≤ 17360 .
z 4 = − Φ1 −
b)
c)
The
software
budget
constraint
is
of
the
type
2270δ 1 + 3000δ 2 + 370δ 3 + 500δ 4 + 25δ 5 + 29δ 6 + 7δ 7 + 12δ 8 + 45δ 9 −
(1)
and
− 200δ 4δ 5 − 180δ 4δ 6 − 170δ 5δ 6 + 125δ 4δ 5δ 6 ≤ 4500 .
The
contingency
constraints
are
of
the
type
(2)
and
δ1 ≥ δ 2 , δ 2 ≤ δ 3 , δ 2 ≥ δ 4 .
(
has
the
form
have
the
form
)
The initial reference level is taken in the form R j = I j + N j 2 ( j = 1, 2, K , 9) .
Solution:
δ 1 = 1, δ 2 = 0, δ 3 = 1, δ 4 = 0, δ 5 = 0, δ 6 = 0, δ 7 = 0, δ 8 = 0, δ 9 = 0,
Benefit-related objective z1 = 1560
Risk-related objective −z2 = 6
Cost-related objective −z3 = 0
Quotient of total manpower Φ1 = 1
Having evaluated this solution, the firm management, based on additional information, concluded that it would
be purposeful for them to increase the benefit even more. Therefore a dialogue was made according to [4] for
ε 1 = +α1 , ε 2 = 0 , ε 3 = −α 3 , ε 4 = +α 4 , through which reference level R1 of z1 approached the upper bound by
a half of its distance. With the weight changed in this way, a new optimization of the projects portfolio was
carried out, and a new solution was obtained:
δ 1 = 1, δ 2 = 0, δ 3 = 0, δ 4 = 0, δ 5 = 1, δ 6 = 1, δ 7 = 1, δ 8 = 1, δ 9 = 1,
Benefit-related objective z1 = 12787 ,
Risk-related objective −z 2 = 19 ,
Cost-related objective −z3 = 3972 ,
Quotient of total manpower Φ1 = 0.252 .
Further steps of the dialogue proceed in an anologous way, which results in the cration of different variant
allowable solutions for the firm, corresponding to its requirements for various real situations.
6. Conclusion
One of the most important problems of project management is the selection of projects by the limitations of the
resources. Decision Support System described here improves the current situation in Czech enterprises and
institutions to make the solution of large problems of R&D and information systems projects selection possible.
The system also enables the effective use of dialogues to support both the improvements of the solution of illdefined selection problems and the flexible changes of solution in the case of change of the problem parameters.
Stewart’s idea of the special scalarizing function for cost and balance criteria functions and its optimisation by
effective gradient method is used here in the situation described by Santhanam and Kyparisis, involving
synergistic effects of second and third order in benefit and cost criterion functions, and in resources requirements
respecting resource sharing, and hierarchical contingency relationships among candidate projects, enriched by a
possibility of the use of balance criterion functions.
331
References
[1] JAIN, H. K.; TANNIRU, M. R.; FAZLOLLAHI, B. MCDM approach for generating and evaluating
alternatives in requirements analysis. Information System Res. Vol. 2, pp. 223–239, 1991.
[2] KLAPKA, J. Contemporary state of mathematical modelling in project management. Modelling,
Measurement & Control D, Vol. 9, No. 3, pp. 43–63, 1994.
[3] KLAPKA, J; PIŇOS, P. Decision Support System for Multicriterial Projects Selection. Mendel‘97, pp.
201–206, 1997.
[4] KLAPKA, P; PIŇOS, P. Decision Support System for Multicriterial R&D and Information Systems
Project Selection. European Journal of Operational Research, Vol. 140, No. 2, pp. 434–446, 2002.
[5] KYPARISIS, G. J.; GUPTA, S. K.; SUSHIL, K.; IP CHI-MING. Project selection with discounted
returns and multiple constraints. European Journal of Operational Research, Vol. 94, No. 1, pp. 87–96.
[6] LEE, H.; GUIGNARD, M. Project selection and project scheduling. Journal of the Operational Research
Society, Vol. 46, No. 12, pp. 1418–1432, 1995.
[7] MAC ALLISTER, D. J.; DAY, R.; MCCARMACK, M. D. Expert systems in engineering applications.
SPE Reprint Series, No. 41, pp. 22–30, SPE 26247, 1996.
[8] MARTELLO, S.; PISINGER, D.; TOTH, P. Dynamic Programming and Strong Bounds for the 0 – 1
Knapsack Problem. Management Science, Vol. 45, No. 3, pp 414–424, 1999.
[9] MUKHERJEE, K. Application of an interactive method for MOILP in project selection. International
Journal of Production Economics, Vol. 36, No. 3, pp. 203–211, 1994.
[10] SANTHANAM, R.; KYPARISIS, J. Multiple Criteria Decision Model for Information System Project
Selection. Computers & Operations research, Vol. 22, No. 8, pp. 807–818, 1995.
[11] SANTHANAM, R.; KYPARISIS, G. J. Decision Model for Independent Information System Project
Selection. European Journal of Operational Research, Vol. 89, No. 2, pp. 380–399, 1996.
[12] STEWART, T. J. A Multi-criteria Decision Support System for Research and Development Project
Selection. Journal of the Operational Research Society, Vol. 42, No. 1, pp. 17–26, 1991.
[13] WHITE, CH. Preferences in teams and hierarchies. Production Planning and Control, Vol. 6, No. 6, pp.
500–507, 1995.
332
EXPLOITATION OF F UZZY LOGIC IN CONTROL AND DECISION P ROCESSES
Vladimir Mikula
tel/fax +420 572 549018, e-mail: mikula @vos.cz
Abstract: This tutorial article deals with the fundamentals of the the fuzzy logic and its application
in control and decision processes. The author has the experience from his educational activity in
some nontechnical specializations, that it is useful to have some short texts giving the most
important knowledge of this part of artificial intelligence (together with the fundamentals of neural
networks) for to bring for students (and not only for students, but also for other poeple interrested
in this modern problematics) some brief and illustrative review about it.
Keywords: fuzzy sets, fuzzy logic, universe of fuzzy sets, degree of membership, carrier of fuzzy set,
support, alpha-cut, alpha-level, kernel, unity, intersection, complement (negation), fuzzy logic rules,
commutativity, associativity, distributivity, complementarity, fuzzy numbers, convex fuzzy set,
interval arithmetics, fuzzyIF-THEN rules, fuzzification, defuzzification, fuzzy associative memory
(bank of rules), fuzzy inferences, centroid, distance of fuzzy sets, fuzzitivity.
Introduction
Fuzzy systems are based on the evaluation of situations and actions with the exploitation of fuzzy logic. Fuzzy
logic is a part of more general system of fuzzy sets and of operations with them. Boolean (so called sharp) logic
is a special case of more general fuzzy logic. It is meaningful to use the fuzzy logic in such cases when the
complicated systems or activities need a row of simplifications and the use of vague concepts, with what the
natural language is operating and when does not exist the exact mathematical model of such a system or it exists,
but its use is very difficult and eventually clumsy or meaningless. The exploitation of the methods based on
fuzzy logic is useful and advantageous especially in the cases if there exist the expert knowledge of given
problematics.
Fuzzy systems belong to the branch of so called artificial intelligence, together with next branches, simulating
the reasoning , such as artificial neural networks, expert systems, robotics and others. Even when the use of
vague concepts and certain approaches, typical for fuzzy systems have started for a very long time period,
namely from the time,when the people have started to use the natural language for communication, the scientific
concept of fuzzy logic, based on the concept of fuzzy set has been formulated as late as in the twentieth century.
It is interesting, that the laws of binary (sharp) logic have been presented by G. Boole and other authors already
in the middle of 19th century, the concept of multivalue logic occurs as late as in 20th up to 30th years of the
20th century (Lukasievicz and others). In 1937 Max Black introduced the concept of the degree of membership
of some element to the fuzzy set. In 1965 Lofti A. Zadeh ( University of California, Berkeley, USA) published
the fundamental work named Fuzzy Sets [1], meaning the actual start of the era of fuzzy sets and the fuzzy logic,
based on them. In 1979 M.M.Gupta et al. in their book Advances in Fuzzy Sets Theory and Applications [2]
introduce approx. 1800 literary sources dealing with the problematics of fuzzy sets and fuzzy logic. In 1992 B.
Kosko in his book Neural Networks and Fuzzy Sets [3] made the experiment with the aim to unify the approach
to the problematics of neural networks and fuzzy systems. The nineteens years of the previous century mean the
mighty boom of the theory of fuzzy logic, as well as of its application in technical practice. That were especially
the Japan enterprises, which have started the exploitation of this approaches to the design and production of
devices for automation techniques and for the products of applied electronics. Numerous theoretical works and
publications have been originated and special magazins dealing with this problematics have started (e.g. IEEE
Transactions on Fuzzy Systems). Numerous conferences have been organized and very large number of
materials has been published on the pages of Inter-net. This boom remains up to present days.
333
Theoretical fundamentals of fuzzy systems
The concept of the fuzzy set and its expression
Fuzzy set is a class of elements characterized by the degree of membership
μ ∈< 0,1 >
If μ = 0 the element does not belong to the mentioned fuzzy set , if 0 < μ < 1 the element partially belongs
(according to the value of μ) to the set, if μ = 1 the element totally belongs to the mentioned fuzzy set . The value
μ = 0,5 is characteristic for maximum uncertainty of the membership.
Let us denote by symbol x the value of the independent variable, e.g. the temperarure, pressure, humidity or the
time of duration of some action, etc. Then we can define the space, so called universe, delimited on the
horizontal axis by the values xmin and xmax and on the vertical axix by μ = 0 and 1 (Fig. 1a).
In this universe we shall depict the fuzzy sets as the functions μ = f (x). Suitable very often used appro-ximations
of such functions are the trapezoidal, triangular and singleton shapes (Fig.1b). The bell-shape function fulfils the
probability character of some phenomena (actions), but for the fuzzy operations it has some serious
disadvantages due to its definition in the range of x from -∞ to + ∞ and thus it is dislocated through all the
universe. The singleton approximation is often used for the expression of output variable. We divide the universe
into several ranges, so called subsets, denoted by suitable linguistic expression characterizing the mentioned part
of universe, as it will be shown later.
1
0
trapezoidal
μ
universe
μ
triangular
singleton
1
xmax
xmin
0
x
x
Fig. 1a. The demonstration of universe Fig. 1b. Examples of typical functions μ ( x ).
Very often used form of the expression of the function μ = f ( x ) is the tabelar form, e.g.
μ (x ) 0 0,25 0,50 0,75 1,00 1,00 0,75 0,50 0,25 0
x
10 11
12
13
14
15
16
17
18 19
Such an expression can be understood as the sampled function μ (x ).
Some important concepts of the fuzzy sets theory:
Carrier of fuzzy set is the classical set of elements x, for which it is valid: μ ( x ) ≠ 0
Supp A = { x ; μ (x ) ≠ 0 }
Alpha - cut of fuzzy set is the classical set of elements x , for which it is valid μ ≥ α
Aα = { x ; μ (x ) ≥ α }.
Alpha - level of fuzzy set is the classical set of the elements x, for which it is valid μ = α,
Aα = { x ; μ ( x ) = α }.
Kernel of fuzzy set is the classical set of elements x, for which it is valid μ ( x ) = 1,
Ker A = { x ; μ ( x ) = 1 }.
Fuzzy set A is normal, if its Ker A is a non-empty set, otherwise it is subnormal.
Fundamental operations with fuzzy sets
Union of fuzzy sets C = A U B, for which it is valid: μAUB = max ( μA , μB ).
Here the symbol U means the union of sets
Crossection of fuzzy sets D = A ∩ B , for which it is valid: μA∩B = min (μA , μB ),
Complement ( negation) of fuzzy set E = Ā , for which it is valid: μĀ = 1 - μA .
334
Graphical representation of these operations is shown in Fig. 2.
μ
Union
B
A
1
1
0
Crossection
μ
x
A
μ
B
1
x
0
Complement
A
Ā
0
x
Fig. 2 . Graphical representation of fundamental operations with fuzzy sets
Properties of operations with fuzzy sets ( rules of fuzzy logic )
There are valid analogous rules as in the boolean logic with except of the complementarity rule.
Commutativity rule : A U B = B U A
A∩B=B∩A
Associativity rule : A U ( B U C ) = ( A U B ) U C
A∩(B∩C)=(A∩B)∩C
Idempotency rule A U A = A
A∩A=A
Distributivity rule A U ( B ∩ C ) = ( A U B ) ∩ ( A U C )
A∩(BUC)=(A∩B)U(A∩C)
Absorption rule A U ( A ∩ B ) = A
A∩(AUB)=A
_____ _ _ _____ _ _
De Morgan´s rules A U B = A ∩ B , A ∩ B = A U B
‗
__
Involution rule Ā = A
Complementarity rule A U Ā ≠ U ( is not full universe )
A ∩ Ā ≠ Ø ( is not empty set )
It is different from the complementarity rule in boolean logic, where A U Ā = 1 and A∩ Ā = 0.
Representation of fuzzy sets by their alpha - cuts
With the use of alpha cuts we can write for the fuzzy set the relation
n
A = ( α1 Aα1 ) U ( α2 Aα2 ) U ... U ( αn Aαn ) = U( αi A αi ),
i= 1
where αi are individual levels α in the interval < 0, 1 >
and Aαi are the individual alpha - cuts .
i = 1 .... n .
It means, that the fuzzy set can be expressed by the union of all its alpha cuts, as it is shown in Fig. 3.
It yields the possibility of synthesis of fuzzy sets by classical sets and it can be useful for investigation of various
kinds of fuzzy sets and for the realization of arithmetic operations with the use of so called interval arithmetics.
We can also define the fuzzy number as convex fuzzy set, its all alpha cuts are the continuous intervals. (Fig.
3). Another property of fuzzy number is that it must be a normal fuzzy set, it means that for so called crisp value
its μ (xcr) = 1. For the representation of fuzzy numbers we prefer the triangular shape of fuzzy sets..It is possible
to do the arithmetic operations on individual levels α , respecting the limits of individual alpha - cuts .For the
summation of two fuzzy numbers N1 and N2 it is valid :
Nα =[ N1 (+ ) N2 ]α = [ al , au ]α (+) [ bl , bu ]α = [ al + bl , au + bu ]α
here al , au are the lover and upper limits of the interval of fuzzy number N1 and bl , bu are the adequate limits for
fuzzy number N2 , the sign (+) means the interval summation Similarly we can find the rules of interval
arithmetics for subtraction (-) , multiplication (*) and division ( ⁄ ) of fuzzy numbers [12].
335
1
μ fuzzy number
μ
nonconvex fuzzy set
convex fuzzy set
1
αi
xα
0
μ
1
xα
0
x
A
B
x1A xαA xuA
xlB xαB xuB
x
C = A (+) B
x αC = x αA + x αB
x1C = x1 A + x1B
x uC = x uA + x uB
αi
0
xlC
xαC
xuC
x
Fig. 3 . Representation of fuzzy numbers and the example of summation of fuzzy numbers with the use of rules
of interval arithmetics.
Distance and fuzzitivity of fuzzy sets
An important question in fuzzy sets theory is to determine what does differ two fuzzy sets, having the same
support. It gives us the possibility to classify, to recognize, to select, to compare, etc., the subsets with the same
support. For this purpose we can introduce the concept of "distance", which is some kind of diversivity. It is
known in the theory of binary codes, that so called Hamming distance of two code marks, is equal to the number
of bits, in what both the marks differ. In the theory of fuzzy sets we also use the concept of Hamming distance
of two fuzzy sets:
n
DH ( A1 , A2 ) = ∑ │μA1 ( xi ) - μA2 ( xi )│.
i= 1
Relative Hamming distance DH r = DH / n
Relative Euclidean distance
DEr (A1 , A2 ) =
(1 / n )i ∑=n1(µ A1 (x i ) − µ A2 (x i ))2
It is valid: a) The distance is always a positive value,
b) The distance from A1 to A2 is equal to distance from A2 to A1 ,
c) The distance D ( A1 , A3 ) through A2 is ≤ D ( A1 , A2 ) * D ( A2 , A3 ),
* means certain operation, e.g. summation at Hamming distance .
The fuzzitivity of fuzzy set can be determined by the evaluation of relative Hamming distance between the
mentioned fuzzy set A and the set Ã which we obtain from the set A, when for each value μ ≤ 0,5 we take the
value 0 and for each value μ > 0,5 we take 1, then we calculate the relative Hamming distance D (A, Ã) and its
value we can consider as a measure of fuzzitivity of the fuzzy set A. Some authors take the double multiple of
this value. Let us assume the fuzzy set B, such that it has the value μ = 0,5 for each value of x. Then the fuzzy set
B´, put together by the same procedure like A´, will have the value μ = 0 for all the values x . Double multiple of
relative Hamming distance 2DH r ( B, B´) = 1 is the maximal fuzzitivity.
Let us compare from the point of view of fuzzitivity three sets with the same support: set A, having the μ (x) in
the form of equilateral triangle, the set B, having the form of symmetrical trapezoid and the set C in the form of
rectangular oblong . By the evaluation using the above procedure we find that the measure of fuzzitivity for A
equals to 0,428, for B it is 0,286 and for C we obtain 0, it means: C (totally sharp set) is sharper the B, which is
sharper then A.
336
Modelling of semantics and linguistic variables
The contents of vague concepts can be modeled by fuzzy sets. The main ideas of this approach have been
formulated by Lofti A. Zadeh in his works Quantitative Fuzzy Semantics (1973) and next works from 1975 and
1981. The main character of natural language is its vagueness, that can be also modeled (quantified) by suitable
chosen fuzzy sets.
Semantics of object words: the object words ar the elements of certain classes, in the languages of the lowest
type that are obviously substantives, which are mostly vague concepts (e.g. high tree, low temperature, long
time, etc.). In the languages of higher type occure so called logic words, having the character of conjunctions
(e.g. non, and, or, etc. ad they are interpreted as the operations with the fuzzy sets. Syntagms are the connections
of several words, e.g. adjectives + substantives + comparatives for better expression of the properties of some
thinks, people or some actions (e.g. very low temperature, very old and ill person, etc.). These expresions,
containing sometimes the process of intensification, can be graded from lower to higher values and such fuzzy
degrees of values can be denoted by suitable linguistic means as the degrees of linguistic variable,denoted by
names (labels) , used in process of fuzzification. The example is shown in Fig 4..
μ
1
very low low medium high
H
VL
M
L
very high
VH
x
0
Fig.4. Example of universe with introduced degrees of linguistic variable
Exploitation of fuzzy logic for control and decision processes
The use of fuzzy logic in control and decision processes is suitable for following reasons:
• controlling or decising objects are the human beings formulating the problems by linguistic and
• thus vague concepts.
• very often reason for the use of the fuzzy logic is the very complicated character of the controlled
• object or the system for the decision, or the trouble with the creation of exact (mathematical )model,
• or such model is too complicated and clumsy so that its application is at present not realizable in real
• time, or
• instead of exact model it is possible to exploit the expert knowledge of given problem formulated
• by the bank of rules ( FAM- fuzzy associative memory ) of the type
IF < antecedent 1 AND antecedent 2 AND .... > THEN < consequent >
OR next rule,
OR etc.
These rules can be modeled very good by fuzzy sets . At the decision process there is given a set of alternative
solutions, there are the specified targets, which must be achieved and also the set of limitations (restrictions,
constrains) which must be kept out. The task of deciding process is the finding out of such a solution which is
fulfilling as best all the requirements of targets and at the same time all the restrictions. It is possible to model
the targets as well as the restrictions by fuzzy sets. It is then chosen the variant belonging into the crossection of
the sets of targets and of the set of restrinctions.
Arrangement of fuzzy system and its design
Let us assume a typical arrangement of system exploiting for control and for decision processing the fuzzy logic
(Fig. 5). Let we take the informations (e.g. by measurement) about the state of assumed object and denote them
by symbols x1 , x2 , .... xn . We can consider them as the independent variables, which could be fuzzified in
corresponding universes. It is suitable if at least one (better more then one) of these variables is changeable
continuously. After the processing in the block of inferences we reach the output quantities y1 , y2 , ...ym,
actuating on the mentioned system.
337
crisp.
values
Block of
defuzzification.
arranged crisp values of y1, ... ym
Block of output
variables arrang
centroid of output values
Block of fuzzy
Bank of fuzzy
inferences
IF –THEN rules
Output variables
Controlled
(or deciding)
object
Input variables
Block of
fuzzification
y1 , ... ym
Block of
arrangement of
variables
x1, ...xn
Fig. 5. Arrangement (block scheme) of system operating on the base of fuzzy logic
Algorithm of function of the fuzzy system
1. Obtaining of values of input variables
2. Arrangement of that values (norming, expression as dimension-less numbers, scaling., etc.)
3. Fuzzification of input and output variables (it means their division into several subsets in appropriate
universes and allocation of suitable denominations (names, labels) to that subsets. Number of these subsets is
obviously from 3 to 9. The neighbour fuzzy sets overlap one other in the hight of μo = (0,3 to 0,7)
4. Creation of the bank of rules (FAM – fuzzy associative memory) on the base of expert knowledge of solved
problem. The rules have the form IF < antecedent > THEN < consequent >. The size of FAM equals to the
number of input variables n . The number of rules P eqals to the product of subsets pi onto which the
individual input variables have been divided, it means P = p1 . p2 . ... pn . Let us assume the system with two
input variables, x1 and x2 and one output variable y. Let the universe of x1 is divided into 5 subsets named:
very low (VL), low (L) medium (M), high (H) and very high (VH) and let the variable x2 is divided into 3
subsets named low (L), medium (M) and high (H), and the output variable y is divided into 3 subsets named :
short (S), medium (M), long (L).Then the FAM will be two-dimensional oblong. The number of rules P = p1 .
p2 = 5 . 3 = 15 . Let the rules, stated by the expert, represent the recommended occupation of individual field
elements of FAM according to Fig. 6a. The shape of FAM for the system with three input variables (the 3dimensional prism) is shown in Fig. 6b. It is necessary to say, that for each individual output variable we
must create an individual FAM.
x1
y
VL
L
M
H
VH
L
L
L
L
L
L
x2 M
S
M
M
M
M
H
S
S
S
S
S
a)
x3
x1
x3
b)
Fig.6. Example of the bank of rules ( FAM ) a) at two input variables and 3) at three input variables.
5. Fuzzy inferences
Fuzzified input and output variables we apply to the block of fuzzy inferences, where they become the subjects
of operations, called inferences, at which, according to the rules given in the bank of rules we obtain the centroid
of the output variable, what will be obviously the subnormal fuzzy set. The inferences are of the type MAXMIN
(Mamdani´s method), or MAXPROD (Larsen´s method). For the explanation of these algorithms see Fig.7. At
the inferences of the type MAXMIN the algorithm is as follows: For the efined values of input variables, e.g. x1A
and at the same time x2A we determine into what fuzzy subsets they belong and with what degree of membership
μ(x1A) and μ(x2A). So for example x1A lies in fuzzy subset H (hig) , achieving the value μ (x1A) =0,7 and also in
the neighbour subset M (medium) with μ = 0,35.
338
The variable x2A lies at the same time in subset L (low) with μ =0,45 and also in the subset M (medium) with μ =
0,15. According to the bank of rules ( we use the same FAM as shown above) we write following rules for this
situation:
R1 : IF < x1 = x1A → H (0,7) AND x2 = x2A → L (0,45) > THEN < y → L ( 0,45) >
OR R2 : IF < x1 = x1A → M ( 0,35) AND x2 = x2A → M (0,15) > THEN < y → M (0,15) >
OR next rule ....
Evaluation of the rule R1: due to conjunction operator AND is used (meaning the crossection of fuzzy sets), we
use in the sense of the rule valid for crossection of fuzzy sets: μL = min ( μH , μL ) = min (0,7, 0,45) =0,45
At this level we cut the fuzzy subset L (long) of the output variable y and we obtain a partial centroid C1 of the
output variable. Using the same procedure we evaluate the operations according to the rule R2, so we obtain the
partial centroid C2 by cutting the subset M of the output variable in the hight (level) μM = min (0,35, 0,15) = 0,15.
Both the rules R1 and R2 are valid at the same time, so we connect them by the operation of union (OR),
therefore the resulting centroid C is given by the union of partial centroids C1 and C2 : μC = max (μC1 , μC2) , as it
is shown in Fig. 7. According to the MAXPROD (Larsen´s ) method we reach the partial centroids not by the
cutting the corresponding subsets , but by the multiplying (product – therefrom PROD) them by the value which
we obtain at the application of rules as in the MAXMIN method, see Fig.7.
μ
1
0,7
VL
L
H
M
μ
1
VH
S
M
L
MAXMIN
method
0,45
0,35
0
μ
1
x1
x1A
M
L
0
μ
1
H
0,45
S
0,45
0,15
0,15
0
y
x2
x2A
0
M
L
MAXPROD
method
y
Fig. 7. Distribution of fuzzified quantities of assumed fuzzy system and the demonstration of MAXMIN and
MAXPROD inferences
6. Defuzzification of centroid of the output variable
Defuzzification of centroid is the operation at which we try, by the evaluation of centroid, to reach the crisp
value of the output variable y. There are several defuzzification methods, the most often used is the method of
finding up of the y-coordinate of the center of gravity COG according to the relation
∞
∞
n
n
-∞
-∞
i= 1
i= 1
yCOG = ( ∫μ(y) y dy ) / ( ∫μ (y) dy ) ≈ ( ∑ μ (yi ) yi ) / ( ∑ μ (yi )).
Second part of this relation uses, instead of integration , the sumation of the expressions reached by the sampling
of centroid (Fig.8 a). If we determine all the values of yCOG for all the values of input variables and we represent
them in the coordinate system yCOG = f (x1, x2, ... x n), we obtain the multidimensional surface, so called control
(or decision) surface.
7. Arranging of output values
The values reached at the output of the defuzzifier are obviously in numerical form, it means without dimension.
But for real system it is, of course, necessary to add to them the corresponding dimensions on which the system
has been designed (e.g. real control quantities are the electrical voltages, set in appropriate ranges, or in decision
processes it could be the length of time period, etc.). For this purpose serves the block of the arrangement of
output values.
339
μ
1
0
μ(yi)
y1 y2 ...
yCOG
COG
yi
yn
y
Fig. 8. Representation of centroid by its sampling and the determination of crisp value of y.
Conclusions
The aim of this tutorial was to give the reader a short review of the method using for control and decision
processes the fuzzy logic, which can yield the suitable results in cases when the exact mathematical model of the
system is not to disposition, or it is very complicated and not suitable for the solution of the problem in real time,
but we can exploit the expert knowledge of given problematics. The necessary theoretical fundamentals are
given in the reviewal form, which can serve to quick orientation in this methodics. Next, more deeper knowledge
of the theory and application of systems using fuzzy sets and fuzzy logic can be found in references at the end of
this article and, of course, in the rich world-wide literature and on Internet pages.
References
[1] ZADEH, L.A. Fuzzy Sets. Inf. and Control, 8, 1965, pp.338 -353
[2] GUPTA, M.M.; RAGADE, R.K.; YAGER, R.R. Advances in Fuzzy Sets Theory and Applications. North
Holland Publ. Co., Amsterodam 1979.
[3] KOSKO, B. Neural Networks and Fuzzy Systems. Prentice Hall Int.Inc., 1992.
[4] PEDRZYCZ, W. Fuzzy Control and Fuzzy Systems. New York : John Wiley and Sons, Inc., 1993.
[5] NOVÁK, V. Fuzzy množiny a jejich aplikace. Praha : Matematický seminář SNTL, 1990.
[6] NOVÁK, V. Základy fuzzy modelování. Praha : BEN –technická literatura, 2000.
[7] COX, E. Fuzzy Fundamentals. IEEE Spectrum, 1992, No. 10, pp. 58 –61.
[8] POKORNÝ, M. Umělá inteligence v modelování a řízení. Praha : BEN – technická literatura, 1996.
[9] VYSOKÝ, P. Fuzzy řízení. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1996.
[10] PIVOŇKA, P. Fuzzy PI, PD a PID regulátory. Automatizace 37 (1994), č. 12, s. 355.
[11] ZADEH, L.A.; LANGARI, R.; YEN, R.; COX, E. Fuzzy Logic Education Program. Motorola Co., 1992.
[12] KAUFMANN, A. Initiation Elementaire aux Sous – ensambles Flous a lÚsage des Debutants. École
Polytechnique Féderal de Luusanne, 1992.
340
ŘEŠENÍ LOGISTICKÝCH A D OPRAVNÍCH P ROBLÉMŮ P OMOCÍ GENETICKÝCH
A LGORITMŮ
Pavel Dostál1), Karel Rais2)
1)
Strakatého 15, 636 00 Brno, Czech Republic, e-mail: [email protected], http://www.iqnet.cz/dostal/
Phone: ++420 5 44211639, Fax: ++420 5 44234750
2)
Technical University of Brno, Faculty of Business and Management, Technická 2, 616 69 Brno,
Czech Republic, e-mail: [email protected], Tel: ++420-54114 2233, Fax: ++420-54114 2527
Abstrakt: Článek presentuje možný způsob využití genetických algoritmů pro řešení logistických a
dopravních problémů. Jako příklad je uvedeno řešení logistického problému, kdy na základě
souřadnicemi definovaných míst odvozu (sběrny odpadů, sběrny filmů ke zpracování, apod.) a volby
počtu sběrných míst (likvidační centra, zpracovatelské firmy) lze určit souřadnice umístění těchto
míst sběru a k nim příslušejících míst odvozu. Optimalizace za pomoci genetických algoritmů zajistí
co nejefektivnější umístění místa sběru a k nim příslušejících míst odvozu. Pokud máme definovanou
křížovou tabulku vzdáleností mezi jednotlivými místy, lze určit pro každé místo sběru a k nim
přiřazená místa odvozu dopravní trasu. V tomto případě optimalizace za pomocí genetických
algoritmů je navržena co nejkratší možná cesta. Optimalizace umožní minimalizovat náklady a
maximalizuje zisk.
Klíčová slova: Logistické problémy, dopravní problémy, optimalizace, genetické algoritmy
1. Úvod
K úkolům, které je potřeba v praxi řešit patří logistické problémy, kdy na základě souřadnicemi definovaných
míst odvozu, např. sběrny odpadů, sběrny filmů ke zpracování, apod. a volby počtu sběrných míst, např.
likvidační centra, zpracovatelské firmy, apod., lze určit souřadnice umístění těchto míst sběru a k nim
příslušejících míst odvozu. Pro tento úkol lze využít genetických algoritmů řešící úlohy tzv. shlukování. Jedná se
o postup, kdy data jsou rozdělena do shluků a jsou nalezeny jejich středy. Vstupem může být libovolný počet řad
o libovolném počtu hodnot a lze zvolit libovolný počet shluků.
Pokud provedeme výpočet a zjistíme souřadnice sběru a k ním přiřazení míst odvozu, můžeme provést další
optimalizaci pomocí genetických algoritmů, kdy pro každý vytvořený shluk navrhneme co nejkratší trasu za
podmínky navštívení každého místa odvozu jednou. Tato úloha se nazývá řešení úlohy obchodního cestujícího.
Máme-li velký počet míst odvozu, je počet variant tras značný a narůstá s funkcí faktoriál, proto je pro
optimalizaci výhodné použít genetických algoritmů.
2. Optimalizace dopravy
Část tab.1. představuje číslo místa odvozu a jeho souřadnice. Vlastní výpočet genetickými algoritmy provádí
shlukování
341
Číslo místa
odvozu
…..
22
23
24
25
26
27
28
29
…..
Souřadnice místa
odvozu
X
Y
…..
…..
25.00
4.19
16.00
2.62
111.00
16.79
66.80
10.10
20.40
4.10
120.00
17.01
56.80
5.69
59.90
10.80
…..
…..
Přiřazení
místa sběru
Souřadnice místa
sběru
X
Y
18.4
3.1
59.8
9.0
106.8
15.9
…...
A
A
C
B
A
C
B
B
…...
Místo sběru
A
B
C
Tab.2.Vypočtené souřadnice místa sběru
Tab.1. Část tabulky souřadnic míst odvozu
s vypočteným přiřazením místa sběru
míst odvozu do zvoleného počtu shluků, v našem případě jde o 3 shluky A,B,C a počítá souřadnice středů (místo sběru)
těchto shluků. Výpočtem obdržíme údaje o přiřazení místa odvozu k místům sběru, viz. tab.1. a souřadnice těchto míst
sběru, viz tab.2.
Optimalizací tedy určujeme místo sběru a přiřazení míst odvozu tak, aby umístění místa sběru minimalizovalo náklady
na svoz materiálu. Obr.1. znázorňuje místa odvozu a nalezená místa svozu, splňující podmínku minimalizace nákladů a
tím maximalizaci zisku.
20
15
10
5
0
0
20
40
60
80
100
120
Obr.1. Graf zobrazující souřadnice míst odvozu a sběru
3. Optimalizace dopravní cesty
Část křížové tab.3. představuje dopravní vzdálenosti mezi jednotlivými místy odvozu obsažené ve shluku A (MOA)
společně s místem svozu A (MSA). Tyto údaje jsou postačující pro řešení optimalizace genetickými algoritmy. Cílem je
nalezení takové trasy, aby byly navštíveny všechny místa a ujetá vzdálenost byla co nejmenší. Tato skutečnost je
uvedena v tab.4., kdy náhodně zvolená trasa měřila 441 km a po optimalizaci činila 327 km. Obr.2. a 3. znázorňuje tuto
skutečnost graficky. Došlo tedy ke zkrácení cesty, což znamená minimalizaci nákladů a tím maximalizaci zisku.
342
MSA
MOA5
…..
…..
…..
…..
MOA2 MOA3 MOA4
…..
…..
…..
…..
…..
…..
MOA2
…..
0
14
30
30
30
…..
MOA3
…..
14
0
18
24
17
…..
MOA4
…..
30
18
0
36
15
…..
MSA
…..
30
24
36
0
24
…..
MOA5
…..
30
17
15
24
0
…..
…..
…..
…..
…..
…..
…..
…..
…..
Tab.3. Část křížové tabulky vzdáleností mezi jednotlivými místy odběru oblasti A a sběru A
Souřadnice
Trasa cesty sběru místa A
X
Y
Před optimalizací
Po optimalizaci
2.0
1.4
MOA1
MOA13
8.0
2.2
MOA2
MOA14
10.5
2.4
MOA3
MOA10
12.0
3
MOA4
MOA8
13.5
1.7
MOA5
MSA
14.0
2.5
MOA6
MOA7
16.0
2.6
MOA7
MOA6
18.0
3.5
MOA8
Moa4
18.4
3.1
MSA
MOA3
19.8
2.3
MOA9
MOA2
22.0
3.6
MOA10
MOA1
23.0
2.9
MOA11
MOA5
24.0
2.6
MOA12
MOA9
25.0
3
MOA13
MOA12
25.0
4.2
MOA14
MOA1
Celková trasa
441 km
327 km
Tab.4. Dopravní trasa před a po optimalizaci
4 .5
4.5
4 .0
4.0
3 .5
3.5
3 .0
3.0
2 .5
2.5
2 .0
2.0
1.5
1 .5
1.0
1 .0
0
5
10
15
20
25
0
30
5
10
15
20
25
30
Obr.3. Trasa cesty před optimalizací Obr.3. Trasa cesty po optimalizaci
4. Závěr
Genetické algoritmy se jeví velmi vhodným prostředkem pro optimalizaci u složitých úloh, jakými jsou výše
uvedené případy. Správný výpočet a jejich realizace v praxi umožní minimalizovat náklady a tím maximalizovat
zisky. Nezanedbatelný význam má i ekologický dopad tohoto řešení, které je šetrné k životnímu prostředí.
343
Literatura
[1] DOSTÁL P.; RAIS, K. Methods of Large Investment Unit Modelling. Trento 2001, Italy : Transformation of
CEEC Economies to EU Standards, Konference, s.53-57, ISBN 80-86510-27-1.
[2] DOSTÁL P.; RAIS, K. Genetické algoritmy a jejich využití v modelování investic. Brno : Manažerské mosty
2002, Konference, s.41-44, ISBN 80-7314-004-7.
[3] DOSTÁL, P. Moderní metody ekonomických analýz – Finanční kybernetika. Zlín : UTB – FAME, 2002,
Skripta 110s., ISBN 80-7318-075-8.
[4] DOSTÁL P.; RAIS, K. Production Schedule by Means of Genetic Algorithms. Kunovice : 2003. International
Conference on Soft Computing, s.32-34, ISBN 80-7314-017-9.
344
THE EVOLUTION OF COMPLEXITY
Pavel Ošmera1), Imrich Rukovanský2)
1)
2)
Brno University of Technology, Technická 2, 616 69 Brno, Czech Republic
e-mail: osmera @uai.fme.vutbr.cz
Abstract: The strength of physical science lies in its ability to explain phenomena as well as make
prediction based on observable, repeatable phenomena according to known laws. Science is
particularly weak in examining unique, nonrepeatable events. We are trying to piece together the
knowledge of evolution with the help of biology, informatics and physics to describe a complex
evolutionary structure with unpredictable behavior. Evolution is a place where matter, energy,
information come together. Our research can be regarded as a natural extension of Darwin’s
evolutionary view of the last century. We would like to find plausible uniformitarian mechanisms for
evolution of complex systems. Workers with specialized training in overlapping disciplines can
bring new insights to an area of study, enabling them to make original contributions. This paper
describes basic principles of evolutionary computation.
Key words: optimization, model, efficiency, evolutionary algorithms, complex systems.
1 Introduction
Optimization is an important aspect of many scientific and engineering problems. Recent optimization
techniques model aspects of natural evolution. Evolutionary algorithms apply selection and mutation operators to
a population of states to guide the population to an optimal solution of the objective function.
Classic optimization methods often lead to unacceptably poor performance when applied to real-world
circumstances. A more robust optimization technique is required. Applying the logical aspects of the
evolutionary process to optimization offers several distinct advantages. There exists a large body of knowledge
about the process of natural evolution that can be used to guide simulations. This process is well-suited for
solving problems with unusual constrains where heuristic solutions are not available or generally lead to
unsatisfactory results. Often revolution has an interdisciplinary character. Its central discoveries often come from
people straying outside the normal bounds of their specialties.
Naturalistic explanations of life’s origin are speculative. But does this mean such inquiries are impotent or
without value? The same criticism can be made of any attempt to reconstruct unique events in the past. We
cannot complete our knowledge without answering some of the fundamental question about nature. How does
life begin? What is turbulence? Above all, in a universe ruled by entropy, drawing inexorably toward greater and
greater disorder, how does order arise? Although the various speculative origin scenarios may be tested against
data collected in laboratory experiments, these models cannot be tested against the actual events in question, i.e.,
the origin. Such scenarios, then, must ever remain speculation, not knowledge. There is no way to know whether
the results from these experiments tell anything about the way life itself originated. In a strict sense, these
speculative reconstructions are not falsifiable; the may only be judged plausible or implausible. In the familiar
Popper sense of what science is, a theory is deemed scientific if it can be checked or tested by experiment against
observable, repeatable phenomena. Behavior of complex nonlinear systems with unpredictable behavior can be
explained by a relatively simple and transparent system – a magnetic pendulum (see Fig.1). The idea is to set the
pendulum swinging and guess which attractor will win. Even with just three magnets placed in a triangle, the
pendulum’s motion cannot be predicted. The unexpected behavior can be extended to physiological and
psychiatric medicine, economic forecasting, and perhaps the evolution of society. A physicist could not truly
understand turbulence or complexity unless he understood pendulums. The chaos began to unite the study of
different systems. A simulation brings its own problem: the tiny imprecision build into each calculation rapidly
takes over, because this is a system with sensitive dependence on initial conditions. But people have to know
about disorder if they are going to deals with it. Classical scientists want to discover regularities. It is not easy to
345
find the grail of science, the Grand Unified Theory or “theory of everything”. On the other hand there is a trend
in science toward reductionism, the analysis of system only in terms of their constituent parts: quarks,
chromosomes, or neuron. Some scientists believe that they are3 looking for the whole.
In the pendulum energy is transformed between the potential energy and kinetic energy. Assuming that we have
removed all magnets from the platform, the pendulum will eventually stop swinging and come to rest in
perfectly vertical plane. When we pull the pendulum up off that vertical axis, we create potential energy. When
we release the pendulum from our grip (from an initial state), this potential energy converts into kinetic energy.
The first law of thermodynamics is the conservation of energy that state that energy may neither be created
camera
l
l
initial
state
initial
state
a)
b)
final
state
attractor
final
state
magnet
Fig.1: Magnetic pendulum
nor destroyed – it is simply transformed from one state to another. In the magnetic pendulum, the forces of
gravity and magnetism act on pendulum to convert back and forth between potential and kinetic energy in wild
form. The second law of thermodynamics states that the entropy (disorder) of closed system must always
increase. There is friction on the pendulum caused when it pushes through the air (air resistance). This friction
prevents anything from having perpetual motion. The potential and kinetic energies of the pendulum will
transform into heat until the pendulum stops swinging. By placing varying numbers of magnets in varying
positions on the base plate, we can create different movements and patterns in the swing of the pendulum. By
flipping the magnets so that the north or south poles face up further creates different movements and patterns in
the swing of the pendulum. By using the combination of varying position of the magnets on the plate, varying
the number of magnets on the plate, and varying the up-facing poles, we can create virtually an endless pattern of
crazy and unpredictable swings of pendulum.
Magnetic fields are most easily understood in terms of magnetic field lines. These field lines define the direction
and strength of the magnetic field at any location in 3D nonlinear space. These magnetic lines have both
direction and strength – the closer we are to a magnetic source, then stronger the field lines. The magnetic field
lines always begin on the north poles of a magnet, and end on the south poles. The magnetic field of a magnetic
dipole is approximately proportional to the inverse cube of the distance from the dipole. Therefore, if we double
the distance from the magnet, then the magnetic field strength will be reduced by a factor of 8. This magnetic
system is very complex. If we know the initial state we cannot predict the final state. On the other hand, if we
know the final state we cannot derive history to the initial state. The same problem is with life’s origin. There
was nobody with a camera to record life’s history. We may wish that a crack team of scientific observers had
been present to record and detail the origin of life when it occurred. But since there were no observers, and since
we can’t go back to investigate the primitive earth, we must do what we can to gain after-the-fact evidence of
what may have occurred. Mimicking the early earth is tricky business. Our conclusion about life’s origin can be
only speculative a hypothesis that cannot be confirm because life is a nonrepeatable event. We should not expect
any meaningful results within laboratory time. Millions of years of simulation might be required for any
detectable progress. This method would obscure the complex chemical interactions sought for observation by
allowing literally thousands of different reactions to go on simultaneously.
346
The term “entropy” was deliberately chosen for the name of the measure of average information, because of its
similarity to entropy in thermodynamics. In thermodynamics, entropy is a measure of the degree of disorder of a
system, and disorder is clearly related to information. We can consider the interpretation of entropy as the
amount of information, or equivalently the “degree of surprise”, which is obtained when a particular event has
occurred. We expect that the information will depend on probability of event. If the event is certain to occur, and
there is no surprise when the event is found to occur then no information is received. We see that the amount of
information is proportional to the logarithm of the probability. This arises essentially because, for independent
events, probabilities are multiplicative, while information is additive. Information has both qualitative and
quantitative aspects. We implicitly assume that the probabilities being considered remained unchanged with the
passage of time. In many applications this assumption is justified but this stationary approach cannot be accepted
to living systems (organisms).
An autonomous agent is a self-reproducing system able to perform at least one thermodynamic work cycle.
Communities of agents will coevolve to an edge of chaos between overrigid and overfluid behavior. An evolving
biosphere is all about the coming into existence in the universe of complex, diversifying ever-changing initial
and boundary conditions that constitute coevolving autonomous agent. An autonomous agent is necessarily a
nonequilibrium device, that it stores energy. Work is the constrained release of energy. Molecular autonomous
agents are parallel-processing molecular dynamical systems. Species evolve in a chaotic regime, each species
changing the adaptive peaks on its landscape that retreat – due to adaptive moves of other species – faster than
each species can attain the peaks on its own landscape. There are, in short, dimly understood laws that allow the
coevolutionary construction of accumulating complexity (see Fig. 2).
order
new state of
evolution
(ordered structure)
negative m utation
negative selection
edge of chaos
phase transition
(com plex structure)
negative cross-over
neutral m utation
positive m utation
positive selection
positive crossover
old state of
evolution
sexual selection
chaos
(chaotic structure)
Fig.2: Evolution on the edge of chaos
Shannon’s information theory was developed initially to quantify telephonic traffic and had been greatly
extended since then. We know the human genome harbors some 30 000 structural genes, each encoding to the
genetic code to linear sequence of amino acids, thereby constructing a protein. Humans have about 260 different
cell types: liver, nerve, muscle etc. Life cannot be longtime predicted and leads in unexpected directions [4].
Autonomous agent is a physical system, such as a bacterium, that can act on its own behalf in an environment.
All free-living cells and organisms are clearly autonomous agents. Autonomous agent must be displaced from
thermodynamic equilibrium. Work cycles cannot occur at equilibrium. In complex chemical reaction systems,
self-reproducing molecular systems form with high probability. Life is an emergent collective behavior of
complex chemical networks [1-4]. Enzymes catalyze, or speed up, chemical reactions. As the molecular diversity
of a reaction system increases, a critical threshold is reached at which collectively autocatalytic, self-reproducing
chemical reaction networks emerge spontaneously.
Darwin theory starts with life already here. Darwin assumed gradualism. Most variation would be minor. The
no-free-lunch theorem says that, averaged over all possible fitness landscape, no search procedure outperforms
347
any other search procedure. In the absence of any knowledge, or constraint, on the fitness landscape, on average,
any search procedure is as good as any other. But life uses mutation, recombination, and selection. These search
procedures seem to be working quite well. Our universe is vastly nonrepeating (nonergodic).
Another example of complex system is a sand pile. If we drop the sand slowly on the table the sand will
gradually pile up. We will obtain many small avalanches and progressively fewer large avalanches. These huge
avalanches are exactly the signature of the famous “butterfly effect” seen in the weather, where a small initial
change can have large-scale consequences. The spreading purple avalanches constitute sensitivity to initial
conditions. The same body of theory predicts that most species go extinct soon after their formation, while some
live a long time. The predicted species life-time distribution is a power low.
The sequence of DNA bases can be arbitrary and can encode “information”. The symmetry allows the
arbitrariness of bases to be consistent with the template replication mechanism.
Natural life (n-life) is chemical and is written in the language of chemistry. Two chemicals can be separated by a
potential barrier. The transition state occurs at the top of energy barrier between the two energy wells. Chemical
reactions always tend, spontaneously, to proceed toward chemical equilibrium. Human emotions are conscious
manifestations of the brain’ s chemistry.
Some processes occur spontaneously, some conceivable do not. Heat spontaneously diffuses from the hot to the
cold object, cooling the former, worming the later. The classical thermodynamic concepts temperature, pressure,
and entropy were reduced to statistical features of idealized sets of gas particles:
co n ten t of m em ory
in fo rm a tio n
m a tter
life ’s e xpe rienc e
(an im m ate rial so ul)
en ergy
m em o ry (sta tes)
(an o rd er o f m atter ,
a d istrib ution of e ner gy )
br ain
Fig. 3: Information as a feature of matter and energy
temperature becoming the average kinetic energy of the particles, pressure the momentum transferred to the
walls of the vessel, and entropy a measure of the number of microstates per macrostate. The compact description
of the equilibrium is about as compact as you can get. A few macroscopic variables (temperature, pressure, and
volume) suffice. One modern sense of a compact description of something is a computer program. Then the
concept of a compact description becomes the concept of shortness of the program. In order to maximize
compression, we must get all redundancy out of both the input symbol string and the symbol string representing
the program. But as the length of the most compact description increases, bit by actual bit, its information
content increases, bit by bit. This is a quite different approach to compare with Shannon’s information theory.
Thus, for each bit in reduction of the entropy of the system by our measurement, the information content of the
most description increases, on average, exactly as rapidly. The sum of the entropy of the system plus the
observer’s knowledge about that system is a constant for an equilibrium system. We have to record the
information about system somewhere, say, in the memory. To erase a memory-stored bit has a minimal energy
cost that exactly balances the work we could get from the system by using the stored information about system.
The complexity of the record is related to the reduction in entropy of the measured system. So evolution is a
place where matter, energy, information, and indeed, work, come together. We suspect that the triad of matter,
energy, and information is insufficient. But we lack a coherent concept of organization, its emergence, and selfconstructing propagation and self-elaboration.
348
2 Self-organization and adaptation of complex systems
In dynamical systems, transition can be found: order, complexity, and chaos. Analogously, water can exist in
solid, transitional, and fluid phases [4, 9)]. In nonlinear systems, a chaos theory tells us that the slightest
uncertainty in our knowledge of initial conditions will often grow inexorably, and our predictions are nonsense.
Complex adaptive systems share certain crucial properties (non - linearity, complex mixture of positive and
negative feedback, nonlinear dynamics, emergence, collective behavior, spontaneous organization, etc.). In the
natural world, such systems include brains, immune systems, ecology, cells, developing embryos, and ant
colonies. In the human world, they include cultural and social systems. Each of these systems is a network of a
number of “agents” acting in parallel. In a brain, the agents are nerve cells; in ecology, the agents are species; in
a cell, the agents are organelles such as the nucleus and the mitochondria; in an embryo, the agents are cells, and
so on. Each agent finds itself in the environment produced by its interactions with the other agents in the system.
It is constantly acting and reacting to what the other agents are doing. There are emergent properties, the
interaction of a lot of parts, the kinds of things that the group of agents can do collectively; something that the
individual cannot. There is no master agent - for example - a master neuron in the brain. Complex adaptive
systems have a lot of levels of organization (hierarchical structures), with agents at any level serving as building
blocks for agents at a higher level. The immune system is governed by local interaction between cells and
antibodies, there is no central controller in distributed control. Similar behavior can found in the development of
the Internet.
We can use biological laws to describe the development of the Internet. It is no wonder that complex adaptive
systems (with multiple agents, building blocks, internal models, and perpetual novelty) are so hard to analyze
using standard mathematics. We need mathematics and computer simulation techniques (a whole new
mathematical art: programming) that emphasize internal models, emergence of new building blocks, and a rich
web of interactions between multiple agents. Parallel evolution of agents can explain the origin of eye. The
Darwinian theory with its selection process is not wrong, but it is incomplete to explain all complex structures.
Evolution is working in a parallel way. Every part has Darwinian development, but due to positive feedback the
complex structure can be changed by an avalanche jump. This can explain why the paleontologists not have
found the missing links of species. The development of mobile phone proceeded in the same way. In the
beginning, it was parallel independent development of the phone and the radio. Relatively late they ware jointed
together by avalanche jump to create mobile phone.
We now have a good understanding of chaos and fractals showing how simple systems with simple parts can
generate very complex behaviors. The edge of chaos is a special region onto itself, the place where you can find
systems with lifelike, complex behavior (see Fig. 2 and Fig. 4). Living systems are actually very close to this
edge-of-chaos phase transition, where things are much looser and more fluid. A natural selection is not an
antagonist of self-organization. It is a force that constantly pushes emergent, self-organizing systems towards the
edge of chaos from a chaos area. A mutation and a crossover are opposite forces pushing the systems from an
order to chaos-areas. Evolution always seemed to lead to the edge of chaos. The complex evolutionary structure
was described in [6 - 8]. A random genetic crossover or mutation may give a species the ability to run much
faster than before. The agent starts changing, then it induces changes in one of its neighbors, and finally you get
evolution
extreme #1
order
optimal setting
of system
parameters
opposite
extreme #2
chaos
balance
low information
the highest information content
low information
low free energy
the highest degree of co mplexity,
very high configurational
entropy work
very high heat energy
Fig.4: Optimal setting of system parameters by evolution
349
an avalanche of changes until everything again stops changing. Systems get to the edge of chaos through
adaptation: each individual (agent) tries to adapt to all the others. Co - evolution can also get them there; the
whole system co-evolves to the edge of chaos. In ecosystems or ecosystem models, three regimes can be found:
ordered regime, chaotic regime, and edge-of chaos like a phase transition. When the system is at the phase
transition, then - of course - order and chaos are in balance. There is an evolutionary metadynamics, a process
that would tune the internal organization of each agent so that they all reside at the edge of chaos. The maximum
fitness occurs right at the phase transition.
The original DNA would have been coding for a living creature; but if errors then accumulate in it, it will soon
be coding for a non-living creature. Errors (mistakes) can be divided into three classes: advantageous mistakes,
which make things better; neutral mistakes, which make no difference; and harmful mistakes, which make things
worse. The first two kinds of mistake underlie all evolutionary changes in the world. If selection removes more
errors than mutation introduces, the quality of life improves. Life has many methods of dealing with error. Errors
can be prevented from happening to begin with; they can be corrected; they can be disguised; they can be purged
by natural selection.
3 Overview of evolutionary algorithms
Evolutionary computation is generally considered as a consortium of genetic algorithms (GA), genetic
programming (GP), evolutionary strategies (ES). There are new GPs: grammatical evolution [10], grammatical
swarm [11] and chemical genetic programming [12].
One model of social learning that has attracted interest in recent years is drawn from a swarm metaphor. Two
popular variants of swarm models exist, those inspired by studies of social insects such as ant colonies, and those
inspired by studies of the flocking behavior of birds and fish. The essence of these systems is that they exhibit
flexibility, robustness and self-organization [11]. Although the systems can exhibit remarkable coordination of
activities between individuals, this coordination does not stem from a “center of control” or a “directed”
intelligence, rather it is self-organizing and emergent. Social “swarm” researchers have emphasized the role of
social learning processes in these models. In the context of Particle Swarm Optimization (PSO) [11], [15], a
swarm can be defined as a population of interacting elements that is able to optimize some global objective
through collaborative search of a space. These elements (particles) move (fly) in an n-dimensional search space,
in attempt to uncover ever-better solutions to the problem of interest. In essence, social behavior helps
individuals to adapt to their environment, as it ensures that they obtain access to more information than that
captured by their own senses. It is interesting to note that this approach of PSO is completely devoid of any
crossover operator characteristic of genetic algorithms. Each particle has a memory of the best location in the
search space that it has found so far (pbest), and knows the location of the best found to date by all the particles
in the population (or in an alternative version of the algorithm, a neighborhood around each particle) (gbest). At
each step of the algorithm, particles are displaced from their current position by applying a velocity vector to
them. The velocity size and direction is influenced by the velocity in the previous iteration of algorithm
(simulates “momentum”), and the location of a particle relative to its pbest and gbest [11]. Therefore, at each
step, the size and direction of each particle’s move is a function of its own history (experience). And the social
influence of its peer group.
Differential evolution (DE) [13] is a rather unknown approach to numerical optimization, which is very simple to
implement and requires little or no parameter tuning. After generating and evaluating an initial population the
solution are refined by a DE operator as follows: for each individual genome j, choose three individuals k, l, and
m randomly from the population, calculate the difference of the chromosomes in k and l, scale it by
multiplication with a parameter f and create an offspring by adding the results to the chromosome of m. The only
additional twist in this process is that not the entire chromosome of offspring is created in this way, but that
genes are partly inherited from individual j.
Grammatical Evolution (GE) can be considered a form of grammar-based genetic programming (GP). In
particular, Koza’s genetic programming has enjoyed considerable popularity and widespread use. Unlike a Kozastyle approach, there is no distinction made at this stage between what he describes as function (operator in this
case) and terminals (variables). Koza originally employed Lisp as his target language. This distinction is more of
an implementation detail than a design issue. Grammatical evolution can be used to generate programs in any
language, using Backus Naur Form (BNF). BNF grammars consist of terminals, which are items that can appear
in the language, i.e. +, -, sin, log etc. and non-terminal, which can be expanded into one or more terminals and
non-terminals. A non-terminal symbol is any symbol that can be rewritten to another string, and conversely a
terminal symbol is one that cannot be rewritten. The major strength of GE with respect to GP is its ability to
generate multi-line functions in any language. Rather than representing the programs as parse tree, as in GP, a
350
linear genome representing is used. A genotype-phenotype mapping is employed such that each individual’s
variable length byte strings, contains the information to select production rules from a BNF grammar. The
grammar allows the generation of programs, in an arbitrary language that are guaranteed to be syntactically
correct. The user can tailor the grammar to produce solutions that are purely syntactically constrained, or they
may incorporate domain knowledge by biasing the grammar to produce very specific form of sentences [10].
GE system in [11] codes a set of pseudo random numbers, which are used to decide which choice to take when a
non-terminal has one or more outcomes. Because GE mapping technique employs a BNF definition, the system
is language independent, and, theoretically can generate arbitrarily complex functions. There is quite an unusual
approach in GEs, as it is possible for certain genes to be used two or more times if the wrapping operator is used.
BNF is a notation that represents a language in the form of production rules. It is possible to generate programs
using the Grammatical Swarm Optimization (GSO) technique [11] with a performance similar to the GE. Given
the relative simplicity of GSO, the small population sizes involved, and the complete absence of a crossover
operator synonymous with program evolution in GP or GE. Grammatical evolution was one of the first
approaches to distinguish between the genotype and phenotype. GE evolves a sequence of rule numbers that are
translated, using a predetermined grammar set into a phenotypic tree.
There are another Soft Computing methods [7]:
Multi-Agent Evolutionary Algorithms [16],
Agent-based Multi-objective Optimization,
Ant Colony Optimization, Team Optimization, Culture Algorithms,
Fuzzy logic, Neural Networks, Fuzzy-rough Sets, Fuzzy-Neural Modeling,
Hybrid Learning, Intelligent Control, Cooperative Co-evolutionary Algorithms,
Parasitic Optimization, Bacterial Evolutionary Algorithms (BEA),
Artificial Immune Algorithms [6], Artificial Life Systems,
Parallel Hierarchical Evolutionary Algorithms [6],
Meta-Heuristics, Evolutionary Multi-objective Optimization [14], [15],
Evolvable control [6], Embryonic Hardware,
Human-Computer Interaction, Molecular-Quantum Computing,
Data Mining, Chaotic Systems, Scheduling, etc.
4 Conclusions
Regardless of whether the particular theory of evolution is Darwinian, neo-Darwinian, or something else, an
evolutionary preamble to the biological phase of evolution is clearly required. May be a new information theory
of evolution can help us. Chemical evolution, then, is the pre-biological phase of evolution in which the very
earliest things came into being. Over the past several decades, our growing understanding of the early earth has
added crucial insight to theories of chemical evolution. Workers with specialized training in overlapping
disciplines can bring new insights to an area of study, enabling them to make original contributions. Chemical
evolution is a speculative reconstruction of a unique past event, and cannot therefore be tested against recurring
nature. It can present the ways life’s origin could have arisen. An open question remains; what is a relation
between Shannon’s description of information and a procedure description by the shortest algorithm.
The computer simulation helps identify the conditions under which the evolution of living world is running
forever. Parallel genetic algorithms (GAs) can increase the efficiency and robustness of systems, and thus they
can track better optimal parameters in a changing environment. It is not easy to say which individual
modifications in parallel and hierarchical structure are the best. If we join them together by the parallel GA, then
- in the higher level - it is not important which method will contribute more to the final solution.
The increased awareness from other scientific communities, such as biology and mathematics, promises new
insights and new opportunities. There is much to accomplish and there are many open questions. Interest from
diverse disciplines continues to increase and simulated evolution is becoming more generally accepted as a
paradigm for optimization in practical engineering problems.
351
References
[1] THAXTON, Ch.B.; BRADLEY, W.L.; OLSEN, R.L. The Mystery of Life’s Origin: Reassessing Current
Theories. New York : Philosophical Libery, 1984.
[2] DAWKINS, R. The Selfish Gene. Oxford : Oxford Univrsity Press, 1976.
[3] KAUFFMAN, S.A. Investigations. New York : Oxford University Press, 2000.
[4] PRIGOGINE, I.; STENGERS, I. Order out of Chaos, Flamingo 1985.
[5] OŠMERA, P. Complex Evolutionary Structures. Brno : Proceedings of MENDEL’2002, Czech Republic
(2002) 109 – 116.
[6] OŠMERA, P. Evolvable Controllers using Paralel Evolutionary Algorithms. Proceedings of
MENDEL’2003, Brno : Czech Republic (2003) 126 - 132.
[7] OŠMERA, P. Evolution of System with Unpredictable Behavior. Proceedings of MENDEL’2004, Brno :
Czech Republic (2004) 1 - 6.
[8] OŠMERA, P.; ChAKRABORTY, U.K.; RUKOVANSKÝ, I. Evolving Controllers. Proceedings of the 2nd
International Conference on Soft Computing ICSC2004, pp.137- 144, January 29-30, Kunovice, Czech
Republic
[9] WALDROP, M. M. Complexity – The Emerging Science at Edge of Order and Chaos. Viking : 1993.
[10] O’NEILL, M.; RYAN, C. Grammatical Evolution: Evolutionary Automatic Programming in an Arbitrary
Language. Kluwer Academic Publishers, 2003.
[11] O’NEILL, M.; BRABAZON, A.; ADLEY, C. The Automatic Generation of Programs for Classification
Problems with Grammatical Swarm. Proceedings of CEC 2004, Portland, Oregon (2004) 104 – 110.
[12] PIASECZNY, W.; SUZUKI, H.; SAWAI, H. Chemical Genetic Programming – Evolution of Amino Acid
Rewriting Rules Used for Genotype-Phenotype Translation. Proceedings of CEC 2004, Portland, Oregon
(2004) 1639 - 1646.
[13] PATARLINI, S.; KRINK, T. High Performance Clustering with Differential Evolution. Proceedings of
CEC 2004, Portland, Oregon (2004) 2004 - 2005.
[14] SMITH, K. I.; EVERSON, R.M.; FIELSEND, J. E. Dominance Measures for Multi-Objective Simulated
Annealing. Proceedings of CEC 2004, Portland, Oregon (2004) 23 - 30.
[15] HU, X.; SHI, Y.; EBERHART, R. Recent Advances in Particle Swarm. Proceedings of CEC 2004, Portland,
Oregon (2004) 90 - 95.
[16] OŠMERA, P.; KRATOCHVÍL, O. Evolutionary Algorithms for Marketing and Managment. Proceedings of
the 2nd International Conference on Soft Computing ICSC2004, pp.15- 20, January 29-30, Kunovice, Czech
Republic.
352
MODEL OF MARKETING INFORMATION SYSTEM
Štefan Hittmár
Faculty of Management Science and Informatics, University of Žilina,
Univerzitná 8215/1 010 26 Žilina, Slovakia, tel.: ++421 41 5652 775 [email protected]
Abstract: The paper deals with a model of information usage in marketing activities of business
firm. Information is one of the main types of resources that are available to the managers. The
management information system – MIS is a computer-based system that makes information
available to users with similar needs.
Marketing is one of the functional areas to exhibit in MIS. Than, the marketing infor

international conference 2005 - Evropský polytechnický institut, sro

Transkript

Podobné dokumenty

Text práce ve formátu PDF

Příloha 4. Paleta komponent

PDF (PC, iPad) - E-knihy.knihovna.cz

Průmyslové a autorské právo - Personalizace výuky prostřednictvím

management výzkumné činnosti i: současnost a teorie

Autotesty jako příprava na písemku a zkoušení

Elektronická žákovská knížka Electronic student`s booklet

vysoká škola jako facilitátor rozvoje společnosti a regionu