Nyní si poslechneme Andrease Clausse z Německa. Chtěl

Transkript

Andreas Clauss: Peníze a právo. Přepis přednášky.
http://www.paprsky1.de/hudba__filmy_a_videa/film/finaneni_krize_a_pravo/finaneni_krize_a_pravo.html
Nyní si poslechneme Andrease Clausse
z Německa. Chtěl bych ho krátce představit.
To jsou jeho současné činnosti. Ještě
o něm vím, že je dvacet let ženatý –
srdečně gratuluji - dvě děti, osmnáctiletý
chlapec a patnáctileté děvče, a jeho záliby jsou: povolání, rodina - to se mi líbí přátelé, běh, jízda na kole a - což mě
dnes obzvlášť těší - kabaretista – kabaret. A jak jsem vycítil, je to muž, který
má nadání vyložit nám kabaretistickým
způsobem některé skutečně tragické
omyly, abychom se s nimi dokázali
vyrovnat.
Srdečně vítám. Narodil se 1950, odmaturoval a vystudoval podnikové hospodářství, od roku 1990 je samostatně
činný ve finanční branži a má ve svém
povolání za sebou tolik zkušeností, že tu
ani nemáme čas všechny je uvádět,
každopádně je vedoucím firmy Novertis
Invest GmbH, podporoval zakládání
nebo se podílel na velkém množství
firem a momentálně jsou těžištěm jeho
činnosti přednášky o makroekonomických a fyzioekonomických procesech,
zájem o fyzickou ekonomii a technické
přírodovědné inovace a vývoj vlastních
projektů v této oblasti.
A já vám přeji dobrou zábavu a veselí
při přednášce. Bude hovořit o světové
hospodářské krizi a já myslím, že do
toho vidí. Myslím, že neznám nikoho –
vlastně se ještě vůbec neznáme, ale
slyšel jsem ho mluvit – a myslel jsem si
1
přitom, že něco takového jsem ještě neslyšel: člověk, který jde tak k jádru a tak
vidí do celé té finanční krize. My jako
AZK jsme prostě slyšeli, že to s celou
finanční situací, s finanční krizí vypadá
mnohem hůř, než jsme doposud slyšeli
a zajímá nás prostě, o co hůř to s námi
vypadá.
Kdo však si přál, abys jak stařec třaslavý
jen potají a tiše proklínal bezpráví?
Neboť - mlčíš-li vţdy a všude
vše ještě horší bude.
Nespatříš ani záblesk práva,
o kterém se ti zdává.
A pro toho, kdo jako ty nekoná a mlčí
jen
pro toho můţe svět zůstat nezměněn.
Kdo nepozdvihne hlas,
ten mlčí na souhlas.
A děkujeme, že budete hovořit bez zábran, nepokrytě, necenzurovaně a myslím, že se s tím musíme vyrovnat. Teď
tedy uslyšíme krátký intenzivní kurz
o penězích a právu. Andreas Clauss.
Herman van Veen. Ta báseň je přes
dvacet let stará a já patřím k těm, kteří
jsou uţ přes dvacet let činní v poskytování finančních sluţeb. 11-12 let z toho řekl bych - jako neoliberální systémový
idiot, potom na světě došlo k pár událostem a změnám, i v mém vlastním ţivo-
Děkuji pěkně.
Mluviti stříbro. Mlčeti zlato.
Kdo zlato má, mlčet si můţe.
2
tě, které mě dovedly k hlubšímu zamyšlení. Studoval jsem sice podnikovou
ekonomiku, národohospodářství, abych
pak zjistil, ţe i tam se zavádí na
nesprávnou kolej.
nepotřebuje. To je hloupý poznatek,
kdyţ je člověk sám v tom oboru činný.
Ale pak se mi trochu ulevilo, protoţe
jsem při dalším studiu zjistil, ţe takové
lidi jako daňové poradce, hospodářské
kontrolory a tyhle všechny Mc Kinseyovské týpky zdravá fyzická ekonomika
také nepotřebuje.
Pak jsem se začal zabývat fyzickou
ekonomikou, to je - téměř bych řekl zakázaná věda, nebo to, o čem se
nerado slyší, a to trochu změnilo můj
pohled na svět a o tom bych vám chtěl
dnes něco přednést.
A tak jsem si pomyslel: dobře, alespoň
v tom nejsem sám - a pokud hledíte nevěřícně a ptáte se: co to vykládá? – můţeme hned udělat namátkovou zkoušku:
představte si, ţe okamţitě a najednou
by se všichni hospodářští kontroloři,
poskytovatelé finančních sluţeb a daňoví poradci skáceli mrtví. A teď upřímně -
Jedním z nejdůleţitějších poznatků ze
zabývání se fyzickou ekonomikou byl
fakt, ţe zdravá fyzická ekonomika
takové lidi jako mne – poskytovatele
finančních sluţeb – vlastně vůbec
3
a váţně: postrádali byste je? Postrádali
byste je ve svém ţivotě?
jsme uţ dnes těţkou stravu - podat lehce stravitelným způsobem.
Ale kdyţ svoji práci zastaví zemědělec,
kdyţ vypne vypínač dodavatel energie,
všimneme si toho hned. Pak tady prostě
zhasne světlo.
A kdyţ se člověk zabývá dále ekonomikou, zjistí, ţe příjem jmenovaných profesních skupin se má nepřímo úměrně
k jejich fyzio-ekonomickému významu.
A pak si člověk řekne, ţe něco na tomhle světě funguje nesprávně, a o tom
bych vám chtěI dnes prostě a jasně pár
věcí vyprávět, takţe vstoupíme do tematiky. Nazval jsem to rychlokurs, protoţe
za hodinu nebo něco přes hodinu není
tolik času, ty věci se dají jen načrtnout
a chtěI bych to - je uţ odpoledne a měli
Svoji přednášku nazývám také: Fyzická
ekonomika kontra globalizace a finance.
Nebo: Co jste uţ vţdycky o hospodářství tušili, ale nechtěli tomu věřit!
Většina lidí se totiţ brání tomu, vzít na
vědomí to, co se děje. Nebo vám můţu
vyprávět něco o subprime krizi. Bylo to
náhodné vykolejení kasínového kapitalismu, nebo plánované hromadné zničení fyzických hodnot? Ze subprime krize
se mezitím stala finanční krize.
Řeknu vám, co je to ve skutečnosti –
a ţe to tak je dobře.
4
Jedná se o systémovou krizi, která právě probíhá, a my se nacházíme na jedinečném bodě ve vývoji lidských dějin –
a sice poprvé pravděpodobně za celou
dobu trvání lidstva - globálně.
Koupíme si ten drahý dům, který si
nemůţeme dovolit, a do druhé garáţe si
dáme Landrover, který si taky nemůţeme dovolit, abychom ohromili souseda,
kterého vůbec nemáme rádi.
Ale na druhé straně se zde nabízí - kdyţ
slyšíte spoustu strašných věcí - i mnoho
pozitivního - protoţe zde máme moţnosti něco konečně napravit. Podívejme se
na to:
To všechno pak neprobíhalo dobře a trh
se zhroutil a tady právě vidíte MSCI
World Index, který podchycuje akcie,
vypadá to chmurně, na světle ta křivka
taky nevypadá lépe, pořád jsou to tytéţ
grafy.
Údajně to mělo začít touto takzvanou
subprime krizí a přitom klesly ceny
nemovitostí pod základni sazbu - pod
základní sazbou se v USA poskytovaly
úvěry na nemovitosti lidem, kteří si to
vlastně vůbec nemohli dovolit. Tak asi
podle motta:
Kdyţ se člověk dívá na trhy s akciemi,
na spálené miliardy, kapitalizaci trhu za
poslední měsíce, a to je uděláno do
prosince 2008, k tomu se ještě přidá asi
15%, od začátku roku do dneška, nevy5
padá to dobře, a jako poskytovatel
finančních sluţeb jsem pro jistotu odloţil
kravatu kompetencí, protoţe toto je
model „hospodářská krize", který ti lidé
budou moci někdy pouţít.
Děkuji za potlesk. Vy se smějete, ale jen
proto, ţe to nebyly vaše akcie. Kdyţ se
jedná o vlastní akcie, má člověk jiný
pocit.
To, co tu vidíme, je odpisová listina
Lehman Brothers, pouţíval jsem ji na
prezentacích vloni v dubnu. Sčítali to
a pak zjistili - proboha, máme v nejistých
a mizerných papírech přes 400 miliard.
A tady stojí banky, od kterých následující papíry máme.
To uvádím jen proto, abych ukázal, jak
je mezitím narušeno i naše vnímání,
nebo jak prostě akceptujeme to, čím nás
denně zahlcují média, neboť to, co tu
stálo jako úhrn do dubna minulého roku,
A mám k tomu i vhodnou básničku - rád
recituji básně nebo malá čtyřverší:
Na burzách to krachlo, finance se
rozvrátily,
a tak jsme s dětmi draka z mých akcií
vyrobili.
Vyšli jsme si na luka, kde vlahé vánky
foukají,
a tam jsem přece jen spatřil, jak mé
akcie stoupají.
6
to máme dnes během týdne. A nikoho to
nevzrušuje. Pokračujeme nějak všichni
jako by to vůbec neexistovalo.
Nebo otázka: Proč právě Lehman?
Skutečně zajímavé je, ţe zkracovala
Lehmanova banka, protoţe Lehman
Brothers byla jedna ze systémových
bank, protoţe vlastníci Lehman Brothers
patří k vlastníkům Federal Reserve.
A tím nechali zkrachovat jednu z pěti
důleţitých investičních bank.
Stručně vám ji zodpovím, nemohu to ale
rozvádět - ověřte si sami, co vám tu
vyprávím. Vzali Lehmana, protoţe
Lehman měl nejvíce závazků v Evropě.
To znamená, ţe ten problém neseme
hlavně my zde, co se týče ztrát. A nedivíte se také, ţe spolu se subprime krizí,
která se pak převalila k nám a ke které
ale došlo v USA, se najednou dostaly do
zpráv banky jako zdejší UBS, nebo
v Německu zemské banky zde a zemské banky onde a IKB, především
vţdycky banky s vysokým státním
podílem.
Jak to?
Proč asi?
A Lehmann sám - je minulost. Jak víte, ti
mezitím také zanikli. A tak to pokračuje
sviţně dál a já tvrdím, ţe to není
náhodné vykolejení, nýbrţ ţe to bylo
uděláno úmyslně.
7
dámy a pánové, o peníze... prostřednictvím peněz k něčemu dochází: systematické přerozdělení majetku od chudých k bohatým. A to, jak jsem musel
zjistit, je úloha moderních finančních
sluţeb. Myslete na to, kdyţ vidíte svého
bankéře - aha, jde o systematické přesunutí majetku od chudých k bohatým.
Jestli tím myslí i mě? O tom se dá popřemýšlet.
Protoţe s vysokým státním podílem ručí
daňový poplatník rychleji a lépe neţ
soukromé banky.
A před pár týdny v Německu stát zasáhl
- ach, co to povídám - stát - to je firma,
ale k tomu se ještě dostanu, zasáhl, aby
zachránil Komerční banku. Ten celý
krám byl na burze ohodnocen na necelé
čtyři miliardy pak do té banky vrazí 16
miliard a získá tím podíl 25 %.
Hlavní problém je v tom, ţe většina lidí
v tomto skvělém globalizovaném světě
informací pořád ještě málo nebo vůbec
nechápe tématiku peněz. Pouţíváme je
kaţdý den. Je to téměř nejpouţívanější
produkt, dalo by se říct.
Produkt proto, jelikoţ peníze nejsou
Bohem dané. Peníze nejsou univerzální
Ptám se pak, jestli jsem ve škole
nepochopil počítání s procenty? Co se
to tu vlastně děje?
Nebo proč si necháme líbit určité věci,
které se odehrávají kaţdý den, protoţe... vysokému peněţnictví nejde nikdy,
8
princip. Peníze jsou člověkem
vynalezený princip. Tvrdím, ţe to je
jeden z nejlepších vynálezů, na které
lidstvo kdy přišlo. Jen byl naprosto
zpervertován.
V peněţním systému lze tuto otázku
velmi snadno zodpovědět. Ţijeme v systému dluţených peněz a uţ samo jméno
to říká: dluţené peníze. Nejprve tedy
dluh. A pak přišly peníze. Příčinou jakékoliv bankovky, kterou máte v kapsách,
je úvěr, který si někdo vzal. Jinak by
tento dluh nebo tato bankovka prostě
a jednoduše neexistovaly. Pročeţ je
výše veškerých dluhů vţdy stejně vysoká jako výše jmění na světě.
A moc nad penězi, nad našimi penězi,
bychom si zase měli vzít zpátky a nedovolit soukromému sdruţení aby je ze
zájmu o zisk tisklo.
To je vlastní jádro problému celé věci.
A chtěl bych ukázat, jak k tomu dochází
a co to mělo doposud za důsledky.
Nebo jinak řečeno: kdyby všechny lidi
napadlo nebo měli moţnost - většina
tuto moţnost bohudík nemá - splatit své
dluhy - coţ uţ nemohou - ale kdyby
existovala schopnost splatit všechny
dluhy, zmizely by všechny peníze.
Filosofové kladou s oblibou otázku ostatně zcela zbytečnou - co bylo
nejdřív: vejce, nebo slepice?
O tom se dá dlouho diskutovat.
9
Ţádné peníze by uţ neexistovaly. To si
většina lidí vůbec neuvědomuje. A především ani to, jak se peníze dělají.
A my se na sebe podíváme a řekneme:
ano. 5 % - to se svým ekonomickým
potenciálem zvládnu. Stanovíme splatnost za jeden rok a začneme se honit,
abychom si navzájem vyfoukli ty peníze
na úvěr, protoţe kaţdý musí na konci
roku splatit o 5 % víc. V celkovém
součtu 105 tisíc.
A tento pohyb se vţdycky zakládá na
exponenciálním růstu. Proč? Protoţe při
tvorbě peněz - nebo v tomto případě při
tvorbě dluhu nebyly zároveň vytvořeny
i úroky, které jsou poţadovány.
Problém je - nebo jde o to - a to je
šikovně narafičeno - ţe banka říká, ţe
jako platidlo přijme pouze peníze, které
sama vydala. Ale oni vydali přesně jen
těch 100 tisíc.
To je úplně jednoduché.
Představte si, ţe máme 100 tisíc € a to
jsou veškeré peníze a nás je deset ekonomických účastníků a kaţdý z nás dostane 10 tisíc €. A jako bankéř řeknu, ţe
to musím vytisknout, musím to spravovat, musím se o to starat a to má svoji
cenu a ta je 5%. Souhlasíš s tím?
To znamená, ţe 105 tisíc vůbec nelze
zaplatit, protoţe vůbec neexistují. Kaţdopádně neexistuje těch pět tisíc. Jen si
toho nikdo nevšimne.
10
My se honíme jako křečkové v kolečku,
abychom si navzájem vyfoukli peníze
na úvěr. Sedmi nebo osmi lidem se
povede úvěr splatit a ti ostatní se diví:
zatraceně, kde je mých 5%? Kdo je teď
asi má? A proč nejsou tady?
dělají. Protoţe banka musí jako záruku
za těch 100 tisíc, které vydá - víte, jakou
musí sloţit maximálně částku? Jako záruku? Záruku ve výši 4% - víc ne. No
a to si od vás jistě budou moci přinejmenším vzít, kdyţ to nevyjde. To je zajímavé. Další moţnost, která se s oblibou
uţívá, protoţe v úhrnu a díky různým
dobám splatnosti a zúročení atd. si toho
nikdo nevšimne - a pak si člověk řekne:
osud, náhoda, špatná trţní situace, je to
nevýhodné, nějaké zdůvodnění se pro
všechno vţdycky najde - zkus to ještě
jednou od začátku, dostaneš další úvěr.
Tím chci říct, ţe dluhy nelze v úhrnu
nikdy splatit, nýbrţ jde to jen s dalším
zadluţením. A ať uţ vezmu 5% nebo
10% nebo 20% přijde k tomu pak úrok
a úrok z úroku a proto to musí vést k ta-
A existují teď dvě moţnosti - a to je
smysl tohoto systému: první moţnost je
přihlásit se, ţe uţ nemůţu. Hloupé je, ţe
všechno, co jsem do té doby udělal, je
pryč. To totiţ připadne jako záruka
bance. Protoţe ta nebyla tak hloupá,
aby mi dala peníze jenom tak - ne - ti
chtějí vţdycky záruky. Uţ jste si toho
všimli? Kdyţ jste chtěli u banky úvěr - ti
chtějí vţdycky záruky. Vţdyť o ty jde ne o nějaké pitomé peníze. Ty se dají
kaţdý den vytisknout - a to oni také
11
kové exponenciální křivce. A sice
z matematických a ne z ideologických
důvodů.
toho ještě nikdo nevšimne. A pak to
stále narůstá. A pak mám přesně tentýţ
efekt, jen časově posunutý. A sice
máme pak tyto katastrofy kaţdých 60-80
let, podle toho, jaká byla průměrná výše
úroků v dotyčném společenství.
A teď se podíváme - to je jedna z podstatných fólií - tu musíte - nemusíte
vůbec nic - ale bylo by velmi radno,
abyste tomu porozuměli, abyste mohli
hned od začátku příštího týdne
vyvodit důsledky - co se týče vašich
vlastních peněz. Protoţe - kdyţ vezmu
tenhle úrok z úroků se 100 %, je to velmi
jednoduché a kaţdému to je okamţitě
jasné a kaţdý tomu rozumí. Neboť z 1
při 100 % jsou 2, a zase 100 % 4 - 8 16 - 32 - 64 - 128 atd. atd. A člověk si
řekne - ouvej, tam je ale rychle game
over. U 5 % se ale stane přesně totéţ.
Jen ne v prvních 20-30 letech, tam si
To taky navlékli šikovně - proč tak dlouho - jednou za 60-80 let? A proč potřebuji takové úrokové sazby? Protoţe
všichni lidé, kteří by mohli o katastrofách
zpravovat, ti uţ zemřeli. Uţ nejsou. Ti,
kteří za poslední hospodářské krize v letech 1932-1933 byli v plném rozkvětu ţivota, dvaceti aţ padesátiletí, a účastnili
se ekonomického procesu, ať jako dělník, zemědělec nebo podnikatel, ti uţ
z biologických důvodů zpravidla nejsou.
12
A proto musíme tu zkušenost činit stále
znovu. To je taky docela šikovné, protoţe věříme tomu, co stojí v novinách, a ty
nám o tom vykládají něco jiného.
Tak - a teď se podíváme, jak probíhala
minulá hospodářská krize. Nemůţu to
teď přesně odůvodňovat - věřte mi to,
nebo si to ověřte - akciové trhy stoupají
vţdy tehdy, kdyţ uţ se v reálném hospodářství nedá nic vydělat. Protoţe pak
to jde do spekulace. Tak tomu bylo počátkem 20. let, v náběhu k 1. světové
hospodářské krizi, a nový trh v 20. letech byl automobilový průmysl - Henry
Ford, pásová výroba, nové chemické
výrobky atd. atd. Ty vedly k ohromnému
vzrůstu produkce, naneštěstí špatným
směrem.
Kdyţ se člověk zabývá fyzickou ekonomikou, dospěje jednou k zjištění, ţe - co
se týče tématu mobility a individuální dopravy - to, co řeknu, vás udiví - od vynalezení auta neexistuje ţádný vědeckotechnický pokrok. Proč jsem dospěI k té
výpovědi? Má to pořád ještě čtyři kola
a spalovací motor a hotovo. A v osobní
dopravě tím na světě přepravovat 6,5
miliardy lidí - to nebude fungovat. Tečka.
A jako fyzický ekonom člověk zkoumá
všechny potřebné procesy látkové přeměny ve výměně mezi lidmi a přírodou
k dosaţení nějakého ekonomického
účinku. A ekonomický - ne ekonomický,
ale materiální efekt je dopravit osobu
z místa A na místo B. Jestli tam musí, to
mě teď nezajímá. Ale jde o to, jaké vynaloţení energie v úhrnu vývoje infra13
struktury atd. bylo zapotřebí k přepravě
osoby z A do B. A kdyţ to zkoumáte
a abstrahujete to od peněz, jen z hlediska vynaloţené energie - zjistíte u osobní
přepravy a tématu auto následující: od
vynalezení auta stoupá spotřeba energie k přepravě osoby z A do B permanentně. Takţe ţádná produktivita. My se
tam sice dnes velice pohodlně dostaneme, s elektronickým zavíráním oken
a klimatizací, a zítra mi tam zabudují kávovar ale z energetického hlediska je to
šílenství. Bude to fungovat pro bohatou
část světa, ale ne pro všechny lidi. Představte si - nemusíte si nic představovat tak to prostě je - v Evropě máme na 100
obyvatel 50 aut. A víte, jaký je poměr
v Číně? Na 100 obyvatel 2 auta. Víc nemají. Jen celou spoustu Číňanů. Proto
musel být silniční provoz v Pekingu během olympijských her regulován. Kdyby
to Číňané jen zdvojnásobili, uţ tu nepůjde vůbec nic. Ne abyste si mysleli, ţe
dojde ropa - ne, nejdřív by zmizely
všechny kovy pro všechna auta, která
se musí postavit, aby měl kaţdý Číňan
vlastní auto. Můţeme jim na to upírat
právo a říct, ţe jen v Evropě smíme mít
50 aut na 100 obyvatel? Kdyţ Číňan
řekne: poslyšte, my chceme mít taky
10 %. Jakým právem bychom jim to
chtěli odpírat? Jen to nebude fungovat a sice z fyzické stránky - to nemá nic
společného s penězi - kvůli energii, přesunu energie apod. to nebude fungovat.
Číňané ovšem také zapomněli Konfucia
a Lao-Tse - vydávají se právě evrop-
14
skou a americkou cestou. Dobrou noc,
dámy a pánové.
A tenhle krach na burze byl vyvolán
úmyslně. Zajímavé je, co se dělo:
zadluţení dále stoupalo.
Za světové hospodářské krize to bylo
tak - abych se vrátil k tématu - akciové
trhy stoupaly - zadluţení stoupá. To je
taky docela šikovně uděláno, protoţe lidi
zjistí: člověče, na burzách vyděláme za
rok 10 - 20 - 30 - 40 % a úvěry jsou na
5-6 %. Tak si vezmu úvěr a investuju do
akcií. A pak je peněz víc a víc a víc...
A tak se přijde na nápad investovat do
akcií na úvěr. Úvěry jsou vystavovány
denně. A jednou - to byl tzv. černý pátek, který byl sice v úterý, ale to je jedno
- se přišlo na nápad, vypovědět hranice
úvěrů a někteří museli své akcie prodat.
Kdyţ hodně lidí prodá akcie, má to zase
co dělat s cenou - nabídka a poptávka.
Musím ještě vyloţit, co znázorňuje tento
graf: nahoře stojí: celková úvěrová expanze v poměru k hrubému národnímu
produktu. Takţe: udělá se graf z poměru
hodnot - v čitateli stojí úhrn veškerých
dluhů, které nějaké společenství - v tomto případě americké - udělalo. A ve jmenovateli stojí - vyjádřena v penězích –
celková hodnota statků a sluţeb, kterou
toto společenství vytvořilo a vyrobilo.
A z toho se vypočítá podíl a z toho se
udělá graf a na tom je pak vidět, jak vysoký byl stupeň zadluţení k nahospodaření určitého hrubého národního produktu. To je tu znázorněno.
15
splatily ještě rychleji neţ klesal hrubý
národní produkt.
A 1929 jsme měli na trhu vyvolání této
krize a zajímavé bylo, ţe zadluţení dále
stoupalo - na 270 % hrubého sociálního
produktu. A teď přišlo něco zajímavého.
Velká světová hospodářská krize začala
aţ 1932-1933 - milióny nezaměstnaných
všude v Evropě, v Americe, znáte to
moţná z dějepisných knih, to znamená
nekonečné zavírání podniků, to na druhé straně znamená, ţe hrubý národní
produkt, totiţ úhrn hodnoty vyrobených
statků a sluţeb musí zákonitě klesat.
Souhlasíte? Jmenovatel se zmenší.
Kdyţ se uţ nikdo nezadluţí ani markou
nebo frankem nebo eurem, musel by ten
poměr vystřelit ještě víc vzhůru. A jak
vidíte - přesně to ale nečiní. Dluhy se
A teď přijde důleţitá otázka: jak je to
moţné? Vyjádřím to velice vybraně:
umoření dluhů zřeknutím se věřitele.
V USA zkrachovalo během dvou let 16
tisíc bank. A - dámy a pánové - co tento
graf jednoznačně ukazuje, je následující
fakt: peníze se neztrácejí tam, kde si
myslíte - na nespolehlivých trzích
s akciemi. Ty také klesly o 80-90 %,
ale kdyţ investuji do nějaké firmy,
která produkuje něco smysluplného pro
vývoj lidstva a naši existenci, ta firma
moţná zanikne, ale schopnost a činnost
lidí dělat něco, aby zde na zemi mohli
ţít, to se neztratí a bude to tu stále - ať
uţ s akciovým trhem, ať s peněţním
16
systémem nebo bez peněţního systému, na tom se prostě a jednoduše nic
nezmění - změní se jen ocenění podniků, které jste bohuţel moc draze koupili
- ale ty nezmizely a schopnost se také
neztratila. Ale dá-li se hovořit o trvalosti vaše peníze na vašem účtu, vaše peníze ve smlouvách o stavebním spoření,
ţivotních pojištěních, ty zmizely. A ty
zmizely vţdycky natrvalo. Tam se ztrácejí peníze. Peníze se ztrácejí vţdycky
v hotovosti. A na sporoţiru. To, co vám
říkám, berte váţně, protoţe další vývoj
ukazuje dodnes, ţe kdyţ dnes vytvoříme
poměr mezi celkovým zadluţením
a BSP, dostali jsme se na 550 %, a to je
tak vysoké jako ještě nikdy v dějinách.
A kdyţ mi hodně lidí říká: vţdyť to ale
jde, pane Clauss, tak říkám: jasně, ţe to
jde, oni optimalizují výšku pádu. To je
všechno, co se dělá. A přesně na to,
aby mohli optimalizovat výši pádu, vynalezly se všechny ty zvláštní finanční produkty - total return fonds - a v oblasti našeho jazyka existuje spousta anglických
pojmů, které vám přívětivý bankéř také
nedokáţe vysvětlit - proto první tip pro
vás - kupujte jen takové produkty,
o kterých víte, co za tím vězí a co je tím
skutečně míněno - to totiţ většinou neumějí vůbec vysvětlit. A to všechno se
zatím nezhroutilo jenom proto, protoţe
zatím mohli v principu nechat peníze
v kasinu. Ale běda, vlije-li se tato
spousta peněz do reálného hospodářství. Pak - dobrou noc.
17
A tyto peníze - tuto spoustu peněz – je
třeba odbourat. A hádejte, kde je jedno
z největších volných jmění? U Němců.
A kam to uloţili? Cílevědomě a důsledně přesně tam, kde se to má ztratit.
Totiţ přesně do těch produktů, které
jsem právě jmenoval. Tam to uloţili.
Kdyţ víte, co se s penězi v budoucnu
stane, zvykněte uţ si na ten pohled,
ten uţ není tak veselý - uţ nejsme
u akcií, ale u tématu peněz. A proč to
musí pryč? Musí to pryč z následujícího
důvodu - i ve smyslu vysokého peněţnictví: v posledních 30 letech se objem
produkce zboţí průmyslových zemí
zčtyřnásobil, ale ve stejné době se
objem peněz a úvěrů zčtyřicetinásobil.
A teď k té hlavní zvrácenosti: peníze
byly - dámy a pánové – vynalezeny
proto, to byl hlavní důvod pro peníze,
a bylo to revoluční a senzační - aby
existoval jednotný směnný prostředek
pro účastníky trhu. Jestli vezmu jako na
některých tichomořských ostrovech pár
vzácných mušlí nebo jestli vezmu zlato
nebo stříbro, tam spočívá hodnota
alespoň v platidle samém. Nebo vezmu
nějaký papír, na kterém se všichni shodneme, to jsme tu právě udělali a říkáme,
ţe to je náš výměnný prostředek. Proč
se neudrţuje stabilní hodnota? Vţdyť to
je vlastně nejdůleţitější měřítko hodnoty...
Ale nejdůleţitější je toto: v globalizovaném světě mění kaţdý den svého majítele zboţí v hodnotě 26 miliard. Hřebíky,
šrouby, nemovitosti, ropa, zlato, všech18
no, co je. Všechno zboţí, s kterým se dá
obchodovat. Denně za 26 miliard.
Hedge Fund kapitál má momentálně
celosvětově objem 1,1 biliónu. Měnový
obchod za den - musím tu fólii obnovit ten mezitím vystřelil na 2,2-2,5 biliónu
za den. Kaţdý den mění vlastníka více
neţ dva bilióny - bilión je číslo s dvanácti
nulami - před desetinnou čárkou – dvojka, dvanáct nul - tolik biliónů dolarů mění denně majitele. A obchod s deriváty
to všechno trumfne - se skoro 4 bilióny
denně. Finanční nástroje odvozené od
reálného zboţí, které se denně virtuálně
přesunují sem a tam. To znamená, ţe
jen 0,5 % veškerých peněz, které na
světě denně kolují, se pohybuje z důvodu, pro který byly původně vynalezeny.
99,5 % všech existujících kolujících
peněz kaţdý den na světě je z ekonomického hlediska k ničemu. Nejsou zapotřebí. Je jich přespříliš, musí se odstranit. Ostatně i ve smyslu vysokých
financí. Musí to zmizet. Ničí to svět. Je
to zvrácenost. Momentálně se tyto peníze pohybují v mezinárodním globálním
kasinu a kaţdý den se tam ničí o trochu
víc.
V USA to teď vypadá následovně - jen
pár čísel - dotknu se toho úmyslně jen
letmo a nechci to dále prohlubovat
a jen to rychle projdu. Celkové dluhy
USA obnášejí momentálně 53 biliónů.
A to je vyšší neţ celosvětový národní
produkt ve výši 40 biliónů. Jen dluhy
Američanů.
19
Ta čísla s bilióny vám nic neříkají, proto
něco jiného: americký státní dluh narůstá denně o 2 milardy. Deficit zahraničního trhu vzrůstá denně o 2,2 miliardy.
To znamená, ţe americký stát a jeho
občané vydávají za vteřinu o 45 tisíc
dolarů víc, neţ vydělají. Neţ sami vyhospodaří. A to i o vánocích, na Silvestra...
je to uţ jen „fiat money“, „buďteţ peníze“, jak se říká, oni je prostě tisknou
a kaţdý den nanovo. Samozřejmě produkujeme také odpovídající větší mnoţství zboţí, ţe?
Jako miliardy a bilióny, vkládané denně
nebo týdně do hospodářského koloběhu
na záchranu systému, ne lidí. To je na
tom to zločinné. Snaţí se tím zachránit
svůj zničený systém a ne lidi. Jde ale
o nás. Nejde o peníze. Jde o naši ţivotaschopnost a schopnost přeţít jako lidská společnost. O to se jedná.
Proč to mohou dělat? Protoţe mají v rukou monopol na peníze. Oni tisknou
světové peníze a existuje jen dolar.
Protoţe všechny ostatní měny jsou
zpravidla pojištěny dolarem jako rezervou, jako zárukou. Euro ostatně z 80 %.
Vy zde ve Švýcarsku jste si nechali vzít
krytí vaší měny zlatem v roce 1992. Na
světě uţ nejsou peníze kryté hodnotami,
Kdosi jednou řekl, ţe s ekonomikou je to
úplně jednoduché. Dobře si ţiju tehdy,
kdyţ dlouhodobě víc přijímám neţ vydávám. Tak jednoduchý je svět. A tady se
20
podívejte, jak si počíná americká vláda
ohledně výdajů: příjmy odpadají a výdaje závratně stoupají. To, co se děje, vypadá nějak nezdravě. K tomu se ještě
přidají záchranné balíky jakéhosi pana
Obamy, jehoţ volební boj byl financován
právě pěti bankami z Wall Street. Ti ho
udělali. Přes miliardu dolarů. Člověk by
se mohl domnívat, jaké zájmy bude
případně zastupovat. Lehce o tom
zafilozofovat...
dářská světová velmoc dělá ročně deficit
zahraničního obchodu ve výši 50 miliard. To je katastrofa - říkala spousta
ekonomů. Dnes uţ to nikoho nevzrušuje, dnes to dělají kaţdých čtrnáct dní.
Tento deficit. A víte, pro koho je to problém? - Pro nás. Hlavně pro Německo
jakoţto mistra světa v exportu.
Co znamená „mistr světa v exportu?“
„Mistr světa v exportu“ znamená, ţe
jsme do světa vyvezli více fyzického
zboţí, neţ jsme od nich dostali. A jak se
to saldo vyrovnává? Uţ to tušíte – malými zelenými cedulkami, zvanými dolary.
To je ale hloupé. A oni to jednoduše
tisknou. A tento dolar se případně měnovými spekulacemi sníţí nebo vyzdvihne - v posledních 2-3 letech ztratil dolar
A pak si člověk řekne: aha, Američané
mají problém. Mají deficit zahraničního
obchodu. Dostanou tedy více dodávek
fyzického zboţí, neţ sami do světa dávají. A ten deficit vzrůstá také exponentciálně. Ti tedy mají problém, řekneme si.
V roce 1992 se říkalo: vedoucí hospo21
nejméně 20 % své hodnoty, vidíte, ţe
jen přebytek zahraničního obchodu
Němců činí 150-200 miliard, vezměme
200 miliard, minus 20 % měnové spekulace, a nazdar 40 miliard. Je ještě ně\kdo, kdo má ještě větší problémy neţ
my, a to jsou Číňani. Ti mají měnové
rezervy dva bilióny.
nách a div jsem si nerozlil kafe, kdyţ
jsem to viděl - to jsem si musel schovat.
Zeptali se ho: Číňané to mají v rukou,
kdyby teď ty svoje dolary - mají skoro
dva bilióny dolarů měnové rezervy, proto
hrají na stejné straně. Ti nepotřebují slabý dolar, přišli by o dva bilióny. Číňané
mají velký zájem - jsou také orientováni
na export. Víte, jaký byl pokles minulý
měsíc? 18 % u Číňanů. Importy poklesly
o 43 %.
12. 6. 2007 byl ohledně toho osloven bývalý šéf emisní banky Greenspan člověče, Číňané to mají s dolarem v rukou, bylo to na konferenci o nemovitostech v New Yorku, poté, co uţ nebyl
šéfem emisní banky, ti jsou pak nějak
upřímní, někdy říkají pravdu. Oni vlastně
říkají vţdycky pravdu, musí se jen přesně naslouchat. Četl jsem to ráno v novi-
Vidíte, ţe se právě děje něco významného, ale v zákulisí. Tyhle zlomy - ty
chtějí - donutili nás zúčastnit se všude
hry. Protoţe najednou má kaţdý své
zájmy. Oni své bilióny taky nechtějí ztratit tím, ţe by se dolar vypařil do vzduchu
22
nebo případně do nirvány. Takţe všichni
se účastní hry. Němci nakonec také.
Ti také nemají zájem o to, aby se dolar
vypařil. Protoţe to je naše pokrytí exportních přebytků, které jsme dodali.
A podle hlášení agentury Reuters se
ptali 12. 6. Greenspana, Číňané to přece mají v ruce, ti mohou manipulovat s
dolarem, a Greenspan povídá: ne, to mi
nedělá ţádné starosti. A oni, ohromení,
říkají: Ale vţdyť to mají v rukou. Kdyţ
Číňané vrhnou prostě svoje dolary na
trh, co potom? A Greenspan na to podal
skvělou odpověď, kterou vám nechci
upřít:
protoţe nenajdou nikoho, kdo by jim je
odkoupil.“
Novináři jsou z toho hotoví, co se to
děje, Greenspan odchází, ještě jednou
se otočí a řekne ještě jednu zajímavou
větu: „Lidi, uţívejte si ţivota, dokud ještě
můţete.“
Berte to váţně.
A tady vidíme dolar v střemhlavém
pádu. Kupní síla 1 dolar r. 1970- dnes
uţ je to jen 13 centů. Nejstabilnější
měna na světě - německá marka, byla
jen o 15 % lepší. A to byla nejstabilnější
měna na světě.
„Je velmi nepravděpodobné, ţe by
Číňané odprodali své dolarové rezervy,
23
A nabízí se tedy otázka - nevím, jak je to
tady u vás ve Švýcarsku, ale v průměru
má kaţdý Němec dvě ţivotní pojištění.
Na co to mají? Kdo jim to prodal?
A proč?
mněně z toho udělali polovinu. 1 € byly
2 marky. A dnes dostanete za € tolik co
za marku. Nazdar. Pryč. A pizza, která
stála dříve 8 marek, stojí dnes 8 €.
V čem je rozdíl? Můj majetek se přitom
o polovinu zmenšil. A tak jak dnes rozšiřují mnoţství peněz, za 120 tisíc výplatného ţivotní pojistky - kdyţ budeme mít
štěstí, dostanete za to jízdenku k nádraţí. A mezi tím mohou leţet dva týdny.
Tak rychle to můţe jít. Hyperinflace
v Německu v roce 1923 proběhla během
9 měsíců. A tam jsme byli u biliónů za
1 US-dolar. A nemyslete si, ţe se to
nemůţe znovu stát.
A konkurence se snaţí o to, ţe jedni vyplatí za 100 € na 30 let 100 tisíc a ti druzí říkají - my vyplatíme 120 tisíc. A kolem toho se odehrává konkurence. Protoţe duch si představuje - aha - 120 tisíc
- a uvaţují vţdycky v dnešní kupní síle,
to jim ale slibují za třicet let. Největší
riziko, které si nakoupíte, není to, jestli
vyplatí 100 nebo 120 tisíc, to nedělají
a nedělali. Před 30 lety slibovali ostatně
Němcům 120 tisíc marek - a dostanete
je? Jsou to eura. Leţ. Pryč to bylo. Ţádné marky. Ty mezitím zrušili. Ale při
A to vám ukáţu zde - toto byly hyperinflace v minulém a tomto století: těch
dat si jen tak povšimněte, protoţe v mé24
diích to nepodávají nijak zřetelně, to není dobré, abyste se to případně dozvěděli, a jsou tu jen hyperinflace, kde ztráta měny obnášela minimálně 80 % za
rok. Ty ostatní tu vůbec nejsou zaznamenány. 80 %. Těch zbylých 20 %, to
uţ je taky jedno, tvrdím.
peněz. To tomu předcházelo. A kdyţ je
vyšší mnoţství nekrytých peněz, které
hledá kupní sílu, musejí se tomu ceny
samozřejmě přizpůsobit. - To je inflace.
Ta hrstka, která systém chápe, bude mít
natolik zájem o jeho prospěch nebo budou natolik závislí na jeho milosti, ţe
z jejich řad nikdy nevzejde opozice.
Velká masa lidí, mentálně neschopná
pochopit, ponese však jeho břímě bez
reptání, moţná dokonce netušíce, ţe
systém je jejich zájmům nepřátelský.
A tady vidíte explo – expanzi – přeřeknutím jsem řekl téměř správné slovo explozi mnoţství peněz. Nemusím to
dále komentovat, jak mnoţství peněz
přibylo, vidíte tu poslední čtvrtletí roku
2008 - přírůstek mnoţství peněz ve
Spojených státech. Co k tomu ještě říct?
Dejte si to sami dohromady. Inflace neznamená, ţe podraţily ceny, jak si někdo můţe mylně myslet. Tomu něco
předcházelo. Totiţ rozšíření mnoţství
To řekl jistý Rothschild. 1863.
Bohuţel má pravdu. Nebo - udělali to
tak, aby to tak bylo. Ostatně - kdyţ otevřete noviny a čtete, co všechno se ve
světě divného děje a řeknete si: ach, ti
25
politici... Člověk je obklopen samými
idioty. Ti jsou ale hloupí, ţe to udělali. Ti
musejí být blbí. To uţ jsem si odvykl. Ti
nejsou blbí. Máme ty nejlepší politiky,
které si lze představit. Jen - pro koho?
To je otázka.
peníze? To nejsou peníze. To je
bankovka. Pravé peníze jsou v USA
definovány dokonce v ústavě, stal se
z toho článek ústavy. Tam stojí, co je to
dolar. A kdyţ si to přečtete, určitě se
podivíte. Dolar je kousek stříbra o váze
412,5 gránů, to je přibliţně 26 gramů. To
je americký dolar. Tečka a hotovo.
A pokud vám ještě připadá něco divné,
ţe byste řekli: proboha, ti jsou hloupí,
pokuste se najít toho, kdo má z té situace prospěch. A zjistíte, ţe nejsou takoví
hlupáci, za které jste je povaţovali. Jen
zastupují určité zájmy. Otázkou je: jaké
zájmy - nebo čí zájmy? A my, kteří tu
sedíme, k tomu nepatříme a proto bychom si naši moc měli vzít zase zpátky.
K porozumění penězům zábavným
způsobem si vezměme tuto hlavní
měnu. A první otázka zní: jsou toto
Tohle jsou soukromé peníze, vydané
soukromou institucí - ne soukromé peníze - promiňte - ale bankovka. Bylo to taky docela praktické. Cválali po divokém
Západě se svým stříbrem a zlatem a to
nebylo dobré. Takţe vydávali mezi jednotlivými bankami skladovací lístky
a cestovali s cedulkami a kdyţ někdy
potřebovali skutečné peníze, totiţ zlato
nebo stříbro, šli do pobočky banky a řek26
li: tady je můj skladovací lístek. Dej mi
to. A pak to dostali. Co stojí na bankovkách dnes? To je vţdycky zajímavé vezměte si bankovky a pořádně si je
prohlédněte. A pak zjistíte, ţe nám ani
nelţou. Stojí tam přesně, co to je.
lou šachovou hru. A plánují na generace. Jsou opravdu dobří.
Tam ještě stálo: doručiteli vyplatit na ţádost ve zlatě - od 10 dolarů, a od 5 dolarů tam stálo: doručiteli vyplatit na ţádost
ve stříbře. Jak to bylo u nás? Mám tady
bankovku, tu můţete koupit u eBay za
50 centů - 1000 říšských marek. To si
člověk myslí, ţe to jsou peníze. Kdyţ si
ale tu bankovku přesně pročte, co tam
stojí? - Stojí tam toto: 1000 marek vyplatí hlavní pokladna říšské banky v Berlíně
bez ověřování legitimace - ti ještě neznali Osamu - doručiteli této bankovky.
A to si člověk řekne: hele, já myslel, ţe
to jsou peníze. Ne ne, to byl úloţní lístek
pro peníze. Peníze byly ušlechtilé kovy:
zlato a stříbro. A víte, kolik jste dostali
Tato bankovka je legálním platidlem pro
všechny soukromé a veřejné dluhy. Stojí
tam něco o penězích? Ne. Tak to ani
nezamýšleli. Dříve byla tato měna krytá
zlatem. Co tam stálo? Dříve tam stálo –
poté co se vynalezla emisní banka –
nejprve nás museli odvykat po celé generace - abychom jim to všechno spolkli.
Naplánovali to ale uţ dávno. Víte, kdyţ
si myslíme - za 3 týdny, to jsem předvídal - tak si poklepáváme na rameno, to
je pro ně jeden tah, oni naplánovali ce27
za tuto bankovku? Bylo to opravdu
hodně - uvedu vám příklad.
za sběratelskou hodnotu 50 centů, ten
druhý najde 55 uncí zlata a jedna unce
zlata stojí dnes 992. Násobení přenechám vám, to by byla vaše cena. Porozuměli jste rozdílu mezi papírem a penězi?
Oba dva jsme měli dědečka. A oba
dědečkové chtěli něco udělat pro své
děti a jejich děti a oba měli tuto bankovku - opravdu hodně - a tak si řeknou: zakopeme to na zahradě a neřekneme to
ani vládě atd. atd. - daně a tak - pryč
s těmi penězi. Jeden si řekne, zahrabu,
našel si na to pěknou krabičku, ten druhý ne, taška z umělé hmoty ještě nebyla
vynalezena a tak si řekne: Tak si za to
vezmu zlato, to v zemi tak nehnije. –
A nic si u toho nemyslí. Jde tam a dostane za to kolik? 55 uncí zlata. 1913.
U amerického dolaru je ještě zajímavé
prohlédnout si zadní stranu. Američané
říkají vţdycky pravdu. Říkají za co dolar
stojí. Přečtěte si to. „Důvěřujeme
v Boha.“ No tak pěknou zábavu - v peněţních záleţitostech.
Berte to váţně. Nemusíme se tak smát.
Dostanu se k tomu. Dolar skonává a někteří se radují, ale všechno ostatní nakonec zaniká společně s dolarem, protoţe
to je rezervní měna pro všechny ostatní,
Dnes hrabeme v zahradě, jeden najde
bankovku, jde k eBay a řekne, dám to
28
je jedno, jestli to jsou švýcarské franky
nebo eura, to dělají jen proto, aby nás
drţeli v šachu. Protoţe kdyţ chcete péct
housky, na to uţ úvěr nedostanete.
Chcete si otevřít pekárnu, 50 % vlastního kapitálu - to je nám příliš riskantní.
Ale kdyţ chcete hazardovat s měnovými
opcemi, dostanete úvěr 100 %. Vím,
o čem mluvím, protoţe jsem to dělal,
dával jsem také dohromady takové produkty.
hra s nulovým součtem, ale chybí to
přesně tam, kde by to bylo zapotřebí
k fyzické reprodukci lidského
společenství. A do toho uţ se momentálně neinvestuje. A to je to drama.
Peněz je nekonečně. Jen jsou špatně
umístěné.
Na euru uţ nestojí napsáno vůbec nic.
Kdyţ se podíváte na kritéria občanské
politické ekonomiky, nesplňuje tento
papír uţ ani kritéria bankovky, to jsou
oficiální falešné peníze. A nestojí tam
ani nic, kdo za to ručí.
Dnes to nedělám, protoţe si nemyslím:
Tady bych mohl udělat pár marek...
Američané říkají: „make money“. Sledujte řeč, o vydělání se nemluví: udělat.
Make money. Je to neetické. Protoţe si
u mezinárodního ruletového stolu zkoušíme navzájem vyfouknout peníze. Je to
Aţ se to jednou rozsype - sorry, to jsme
měli takový nápad, a nějak to nevyšlo,
s tím eurem.
29
to řekl před pěti lety:
Na zadní straně totéţ, všude podivné
mostové konstrukce, a já vám řeknu,
o co vlastně jde, a k tomu bych chtěl ještě jednou citovat bývalého šéfa emisní
banky Alana Greenspana, který před pěti lety řekl - to je ostatně můj nejmilejší
citát od něj:
„Kdyţ nějaký národ zabředl hluboko do
baţin zadluţení a nevidí uţ východisko,
kdyţ díky stále vzrůstajícím výdajům
zabředá stále hlouběji a uţ s tím nemůţe přestat, musí být úřad příslušný pro
peněţnictví jednak nahlíţen jako vševědoucí a věří se mu na základě přesvědčivé vůdčí osobnosti. Neexistuje jiná
cesta, jak v tomto stádiu vývoje zamezit
panice a krizi. Tato osoba nebo skupina
osob, která ve skutečnosti kontroluje
tok úvěrů, je pak tvůj pán a vládce, pán
tvého veškerého hmotného majetku,
pán tvojí duše.“ - Chcete to? - „Pán tvojí
duše.“
„Pokud jste mi rozuměli, nevyjádřil jsem
se dostatečně nesrozumitelně.“
Mluvíval vţdycky záhadně o penězí a
o burzách, aby nás nějak drţel v šachu,
a všichni si mysleli: ó, ten se ale vyzná.
Ano, vyzná - otázkou je - pro koho.
A v návalu upřímnosti někdy řeknou
věci, ţe se člověk z toho posadí. Cituji
ještě jednou krátce Alana Greenspana,
30
Ti nechtějí naše peníze - chtějí naše
duše. Berte to váţně.
ši důvěru. Jen tam můţe tento systém
narazit. Nevypadá to tak. Lidé ve spotřebních chrámech pořád ještě pouţívají
eura, švýcarské franky a dolary, jako by
se nic nedělo. Momentálně to tak nevypadá. Kdyţ ale kaţdodenně stojí v novinách: finanční krize, finanční krize, hospodářská krize, krize krize krize...
Ke krizi, dámy a pánové, dojde pro toho,
kdo ji chce proţít. A k tomu směřují. Je
na nás, abychom této krizi zabránili.
Neboť oni ji chtějí. Aby z chaosu, který
tím natropí, mohli zbudovat svůj nový
světový řád. O to jde. Jistě potřebujeme
nový světový řád. Ale takový? Takový
nepotřebujeme.
Nynější předseda emisní banky řekl
krátce před nastoupením úřadu toto:
„Nevím, zda změna přijde s třeskem
nebo skučením, zda dříve nebo později.
Ale jak to vypadá, je pravděpodobnější,
ţe to, co změnu navodí, bude finanční
krize coby politická prozíravost.“ V této
větě je jedna nepřesnost - necheme-li to
nazvat lţí: „Nevím.“ - Ten to ví moc
dobře. Tady stojí plán. Tohle udělají.
Dámy a pánové, systém peněz na dluh,
zaloţený na ničem, který nemá ţádný
protějšek, jako dříve kupříkladu zlato,
nemůţe vůbec narazit. Na co? Nemá
ţádný protějšek. Kromě jednoho. Na na31
Snesete ještě jeden problém? Ano? Protoţe tohle byla předehra a teď se
dostaneme k vlastnímu problému.
se to děje, to je dnes pro kaţdého normálního občana srozumitelné.
To, čemu se nerozumí, je bohuţel následující fakt, ţe totiţ hospodářská výroba na světě, vztaţena na světové obyvatelstvo 6,5 miliard, exponenciálně
ubývá. To je náš problém. To je hlavní
problém. Toho si tady v bohaté části
světa ani nevšimneme. Ale na světě
máme 6,5 miliard. A proto fyzická
ekonomie.
Abych vám přiblíţil pohled na fyzickou
ekonomiku zábavným způsobem, o co
vlastně jde a co to znamená, uvádím
vţdycky takový investiční příklad. Vţdyť
z toho oboru jsem.
Kdyţ se peněţní systém zhroutí, je to
jedno z nejmenších zel. Proč? - Uţ jsem
to řekl: je to vytvořeno lidmi. Je to na
domluvě: máme červené cedulky,
zelené cedulky, zítra uděláme modré.
No a? Ty se dají rychle vytisknout.
Jeden z toho má prospěch, druhý ne,
ale platbyschopnost společenství - dnes
máme stejně jen čísla na obrazovce –
můţeme nastolit zákonem. Nezávisle na
ideologii. To dnes ani nestojí peníze,
dělat peníze. A jak vidíte na této fólii,
měnových a finančních agregátů přibývá, to uţ stojí dokonce v Bild-Zeitung.
Jen co to znamená tam nestojí. Ale ţe
32
Představte si, ţe jste věřili, ţe akcie jsou
v trendu a všichni udělali stovky procent
a já chci tedy taky do toho a v únoru
2000 jste se této moţnosti chopili. A řekli jste si: teď budu investovat. Na to dělali přece tu reklamu s takovým T - do toho musím rychle investovat - německá
TELEKOM - jeden z nejlépe situovaných
telekomunikačních podniků na světě.
Systematicky ruinován panem Ronem
Sommerem - to jen zcela mimochodem to není naše téma. Ale v únoru 2000 si
koupíte za 5000 € 72 akcií Telekomu
a dnes se podíváte do svého depozitu a to skutečně na euro přesně souhlasí co odhadujete, kolik ţe máte na účtu?
(681 €) Srdečné blahopřání. Skvělá
investice.
Váš soused si řekne: Musím se taky
zbavit peněz, protoţe mi nějak 5000
přebývá, budu investovat do piva. Ale
není tak hloupý, ţe by kupoval akcie
podniků, které tu jsou vidět - já jsem
z Německa, moţná, ţe to znáte - Radeberger, Warsteiner, Becks - to tu máte
asi taky - ale on vyrazí a nakoupí si za
5000 € pivo. Tím myslím basy. - U Realu a v Kauflandu, co-op, podle toho, za
5000 eur dostanete asi 370 bas piva.
A pak s tím jde domů a pije kaţdý den
dvě piva.
Je konec února, uběhlo 9 let, tak jde do
sklepa kouknout, co ještě má. A zjistí,
boţíčku, mám ještě 41 plných bas, to
stačí aţ do dubna 2010. Kdyţ piju kaţdý
den dvě piva, tak to nevypadá dobře,
33
Ale jak vypadá moje majetková situace?
Musím říct, ţe to ujde - protoţe mám ve
sklepě vratné obaly za 1147 €. To je
fyzická ekonomie snadně a lehce.
které ve svém ţivotě potřebujete a které
děláte rádi a kdyţ to přesně prozkoumáte, peníze se tam vůbec nevyskytnou.
Ale my jsme peníze zboţštili a myslíme,
ţe si za ně můţeme všechno koupit,
a to je ten omyl.
Dámy a pánové, nejde o peníze. Víte,
co skutečně potřebujete? A uvedu to
podle pořadí naléhavosti kritérií. Za prvé
potřebujete vzduch k dýchání. Ten kdyţ
nedostanete, tak je to za minutu či dvě
váţné. Potřebujete vodu k pití. Kdyţ ji
nemáte, je to také váţné za pár dní. Bez
jídla vydrţíte pár týdnů, ale pak uţ
nastanou taky problémy. Potřebujete
střechu nad hlavou, jako lidé
potřebujeme lásku, rádi bychom měli
sex - a mohl bych vyjmenovat tisíc věcí,
A tyto zdroje si musíme zajistit, o to se
jedná. Tak, a kdyţ se podíváme na světovou spotřebu zdrojů, zjistíme následující: zelený sloupek dole je světový průměr. Energie, palivo, proud, ryby, maso,
papír, voda - to spotřebuje svět v průměru. A v poměru k tomu jsou světle zelené sloupky Němci, v poměru ke světové
spotřebě, a ty červené je spotřeba Američanů. A Američané si osobují u paliv
promrhat zhruba desetinásobek toho, co
spotřebuje celý zbytek světa. Všude.
34
Jediné, kde se nechytají, jsou ryby. To
nemají u McDonalda. Hloupé.
chom pouze z rybolovu, pak se pro nás
středoevropany nabízí takový obraz:
jdeme do supermarketů nebo na trhy
a zjistíme, ţe všude je plno ryb: kaviár,
krevety, losos, sleď, všechno k dispozici.
Kdyţ si někdo můţe dovolit jen sledě
a kaviár se ho netýká, myslí si pak, ţe
máme jen problém rozdělení peněz.
Vţdyť jinak je všechno. Jen já si to zrovna nemůţu koupit. Musím jíst toho hloupého sledě, a vysoká společnost má
zase kaviár. Ano, máme problémy v rozdělení. Ale to je to nejmenší zlo. To druhé zlo je to, ţe díky tomu nevnímáme,
i kdyţ ceny zůstávají stálé nebo v té
oblasti dokonce klesají, ţe je jezero,
z něhoţ tyto zdroje čerpáme, z 80 %
prázdné. Přesto kaţdý rok zvyšujeme
výlov, protoţe s GPS a obřími sítěmi vy-
To je náš problém. Další problém je,
kdyţ se podívám na tyto poměry spotřeby a poměry obyvatelstva, zase: to načervenalé a to hnědé, to je severní Amerika a Evropa. Severní Amerika a Evropa představují 11 % světového obyvatelstva a konzumují přes 60 % světové
spotřeby. Je to spravedlivé? Je to zdravé? A jak to půjde dál, kdyţ to budou
chtít i ti ostatní? A stačí na to zdroje
Země?
A náš problém, dámy a pánové, je následující: kdyby naše hospodářství bylo
souhrnně viděno rybník nebo jezero a to
by bylo všechno, co máme, a ţili by35
slídíme i tu poslední štiku, ta proti nám
uţ nemá šanci. Hotovo. Tak dobrá je
naše technologie. A ačkoliv je jezero uţ
prázdné, dokáţeme produktivně - v penězích - ještě sniţovat náklady a vylovit
i ostatní ryby, které tam ještě jsou.
A proto si toho nevšimneme - regály se
prohýbají, ceny jsou v pořádku, a my si
myslíme, ţe svět je v pořádku. To jde aţ
do toho okamţiku, kdy zmizí poslední
ryba. A pak zjistíme: ó, peníze se dají
tisknout, ryby ne.
jde o patenty a jde o tyto zdroje, o potraviny, proto tyto - uţ jsme zase u toho - je
to pořád totéţ - je to zvláštní dávání
a braní na tomto světě, ţe? Jako s farmaceutickým průmyslem. Lidé vydávají
peníze, aby mohli brát farmaceutické
produkty. A co dělá farmaceutický průmysl? Vydává farmaceutické produkty
a bere peníze. Hovořil jsem uţ mnoho
o penězích a přesto bych chtěl ještě
konstatovat: v tomto zmíněném případě
se ukázalo, ţe braní peněz je zdravější.
Pochopili? - Proto, dámy a pánové,
boj se ve světě vede o světové zdroje.
Nejde o peníze. Jde o zdroje, jde
o čtvereční metry, jde o krychlové metry,
o nemovitosti, jde o lidskou dovednost,
Problém je ale v tom, ţe ceny surovin
nekonečně vzrůstají. pšenice, sojové
boby, topný olej, vidíme ty změny cen od r. 1970 dodnes se zhruba zpětinásobily. Zvýšilo se stejnou měrou i vaše ţivotní pojištění k zabezpečení ve stáří?
36
Mysleli jste, ţe můţete řešit problematikku starobního zabezpečení dávkami
financovaným programem nebo kapitálem krytým postupem, ţe můţete ten
problém řešit penězi? To bych vám rád
vymluvil. To nebude fungovat. Obojí nebude fungovat.
ve Švýcarsku, v Rakousku a v Německu. DACH. (střecha) Na to bychom se
měli upomenout a uvědomit si naši
zodpovědnost.
Tady jsou znázorněny další burzovní
kurzy - něco jsme ostatně ještě neměli a to bych vám chtěl ozřejmit na jedné
věci - to je vývoj ceny rýţe v minulém
roce. Vidíte to?
Dávám přednost africkému modelu: to je
rodina. A proto se na ni útočí. To je ten
důvod. Tu chtějí zničit. Rodiny chtějí
zničit. Sociální společenství.
Otázka: kde ţije většina lidí? V Asii. Co
je jejich základní potravina? Rýţe. 80 %
lidí, kteří tam ţijí, nemá vůbec ţádný
majetek. Mají jen příjem. A ten je tak
nepatrný, ţe musejí vydat 80 % svého
příjmu, aby si zajistili potravu a čistou
vodu, pokud ji vůbec dostanou. A kdyţ
člověk musí 80 % příjmu - o majetku
nemluvím - vynaloţit na koupi základ-
Sociální společenství. Jde to v tomto
pořadí: rodina, přátelé, etnická skupina.
Ne obyvatelstvo - národ. Říká se tomu
národ. A ne společnost. Jsme národ.
A patříme tu ostatně ke stejnému kmeni,
37
ních potravin, a tady stoupne cena
během krátké doby o 100 %, pak u mě
v počítačí stojí: game over. Mnoho lidí
u nás má strach o peníze. Finanční krize. Jde o peníze. Ne. - Ti uţ jsou o kus
dál. Mají strach o ţivot. Kdyţ se nic nezmění, nedostanou ti lidé uţ ţádné jídlo.
Rýţe a pšenice se ve vývojových zemích stále zdraţují, přečtěte si ty citáty.
My jsme se na té prezentaci nedomluvili
- ale překrývá se to - jde vţdycky o totéţ
- jde o naši kontrolu. A s tématem „peníze“ k tomu dochází. Protoţe tím nás
mají v hrsti. Protoţe díky tomu nejsme
soběstační.
Tolik času uţ vlastně skoro nemám,
abych se zabýval národoprávní situací
v Německu, proto to projdu jen úplně
rychle - zajímá vás to ještě? Můţu
ještě...?
Mám tady supertýpka, Henry Kissingera:
„Kdo kontroluje ropu, kontroluje národ.
Kdo kontroluje potraviny, kontroluje
národy.“
Myslím, že to je důležité.
Je to důleţité?
Co člověk všechno neudělá pro
Nobelovu cenu míru...
Ano, velmi důležité. -
38
Z toho jsem si udělal ţivotní motto: to,
co kaţdý povaţuje za jasnou věc, zasluhuje si nejvíc prozkoumání. Dám vám
výborný tip: dělejte to taky. Prostě věci
zpochybňujte a zjistíte toto: odpověď je
ve vás. Ani toho není moc zapotřebí.
Rodíme se s universální moudrostí, kterou nám během let a ve škole odnaučili.
Naslouchejte více svému nitru, pak nemusíte vůbec tolik číst a o tom, jaké informace k sobě pustíte, pak rozhodujete
sami a neproklikáváte se televizními
programy, ale raději internetem. Na
správných stránkách. A zpravidla zjistíte, ţe odpověď je ve vás. To, co zabránilo tomu, aby vyšla na povrch, je to,
ţe jste nebyli schopni poloţit správnou
otázku. To úplně stačí. A většina lidí nechce tu správnou otázku vůbec slyšet,
protoţe uţ tuší, jak zní odpověď. To má
pak ale co dělat s tím, ţe by člověk
musel svůj ţivot a svůj ţivotní způsob
úplně přeměnit. To je hloupé.
Co se týče této problematiky, narazil
jsem na ni teprve před několika lety,
a nechci tu ţádnou právní přednášku
a právní problematiku, ačkoliv to je
velice důleţité, a tady se dostáváme –
z mého pohledu - k řešení problémů,
to je moc napínavé. Protoţe to, co se
stalo s Německem, to je docela důleţité.
A tady je výrok Napoleonův, který před
200 lety řekl: „Neexistuje dobromyslnější, ale ani důvěřivější národ neţ německý. Ţádnou leţ nelze vymyslit dosti nehorázně, Němci jí uvěří. A pro heslo,
39
které jim bylo dáno, pronásledují své
krajany s větší zatrpklostí neţ své skutečné nepřátele.“
fu. O tom se dá taky přemýšlet, proč to
tak je a co dovolíme.
„Díky své nevěrohodnosti uniká pravda
poznání.“
I v tom měl ten chlapík bohuţel pravdu.
Takový je stav. Momentálně především
v mojí zemi, v Německu. Bohuţel.
Hérakleitos z Efesu.
Důleţité je, abyste - i Švýcaři a Rakušáci - pochopili následující fakt - já to teď
můţu pouze tvrdit - prošetřete si to sami
- odpovídající knihy mám taky s sebou i v mojí knize jsme toho k tomu hodně
napsali - a především i k řešení. Jde
o právo - protoţe právo je zajímavé tady vidíte, co je právo - na počítači
myslím klávesa 3 - jsou to nastojato postavená ţelízka na ruce. Znak paragra-
To, co teď přijde, je trochu silný tabák,
ale vy jste zrovna říkali, ţe do toho
jdete. Není to moje vina.
Co se tedy po válce stalo? Byla Německá říše, a ta měla majetek a národ a národ měl práva. Opatření vítězných západních mocností - nechci teď mluvit
o vině a nevině a takových věcech, to
všechno zůstane stranou, chci jenom
uvést fakta, udělejte si sami o tom úsu-
40
dek, především co se pak z toho dá
udělat.
Práva byla odstraněna, a správní práva
- neboť ta mají jen správní funkci - Spolková republika Německo - to stojí v základním zákoně čl. 138 - je hospodářská
a správní jednotka. Existují pouze správní orgány. Neexistuje uţ státní právo.
A státní právo se ruší všude v Evropě.
To je smysl Lisabonské smlouvy, dámy
a pánové. A proto bude vláda spolkového Německa, kterou nerad označuji za
německou, protoţe jí není - je všechno
moţné, jen ne německá vláda - ta bude
hrát průkopnickou roli, protoţe v zavádění soukromého práva mají nejvíc zkušeností, jak se to dělá, jak se to
národům nejlépe prodá. Zároveň se tím
vykroutí z toho, ţe nejsou legitimní.
Proto jsou to největší zastánci Lisabon-
Majetek byl povětšinou zabaven, pouţit
pro reparace a vyvlastněn. Zbylý majetek přešel do kmenového kapitálu tzv.
Spolkové republiky. Z národa se stal
personál. Berte to prosím doslovně,
a kdo z vás je Němec, vytáhne si průkaz
a přečte si: personální průkaz. Tím jste
příslušníci této firmy. To není ţádný vtip,
to je smrtelně váţné. My totiţ nemáme
osobní průkazy, které prokazují naši
totoţnost, máme firemní průkazy.
Patříme k firmě Spolková republika
Německo - protoţe my idioti jsme to ze
sebe nechali udělat.
41
ské smlouvy, která, vstoupí-li v platnost a to bude nejpozději koncem roku 2009,
nebo začátkem 2010 - všechny právní
texty nasvědčují tomu, ţe do té doby
bude tento proces všude v Evropě
dokončen - kdyţ to připustíme, znamená
to zotročení a porobu celé Evropy.
Základní zákon, tam to stojí. - Protoţe
spolkový kancléř v čl. 65 Základního
zákona neurčuje směrnice politiky,
nýbrţ směrnice obchodní politiky
a určuje také obchodní oblasti - atd.
atd. To je to, co tam stojí. Důkladně si to
přečtěte. Vlastníci jsou Spojené státy
a Velká Británie. Máme tedy vlastníky,
jsme nadále obsazenou zemí, máme
vedení podniku a to je Spojenecká
kontrolní rada. Na východě se lišily jen
pojmy, před sjednocením, tam byl kombinát Německá demokratická republika,
dozorčí radou byl Sovětský svaz, předsedou generální tajemník a majitelem
byl Sovětský svaz. Od r. 1949 do r. 1990
přivedena na mizinu, vydrancována,
stejně jako Spolková republika - celé se
to muselo sloučit a přednost dostal hos-
Z práv tedy udělali domovní řád, tento
domovní řád je základní zákon, ta firma
má taky trochu peněz, z toho se stal
kmenový kapitál firmy, a není uţ ţádný
národ, je jen personál.
Dozorčí rada je Spojenecká kontrolní
komise, spojenecký úřad, správní rada
neboli vedení podniku, jak je libo, je
spolková vláda - všechno, co vykládám,
se můţete ostatně dočíst, přečtěte si
42
podářsky silnější systém. Ostatně - při
studiu dějin jsem si všiml toho, ţe
socialismus a kapitalismus jsou dvě
strany téţe mince. A oba systémy znovu: oba systémy byly financovány
stejnými lidmi. A ti dělají vţdycky toto:
tézi a antitézi, z toho se udělá syntéza,
a tu historku nám prodávají jakoţto
historii.
Potřeboval jsem ještě 15 let, abych
přišel na to, k čemu vlastně došlo.
Spolková republika Německo sama je
s. r. o., finanční agentura SRN je zanesena v obchodním rejstříku ve
Frankfurtu. Tady jsou výňatky z obchodního rejstříku, nemohu to procházet,
můţete se tím ale zabývat sami. Vzala
se stará s. r. o. z NDR, a tato s. r. o. se
zanešeným kmenovým kapitálem 25000
€ dluţí dnes 1,5 biliónu státního zadluţení. Tomu se pak říká triple-e papíry.
Ručící kapitál 25 tisíc €. Přeji hodně
radosti se státními půjčkami.
Tak to funguje dodnes, a tak jsme taky
poskakovali po ulici a otevírali jsme
šampaňské, protoţe jsme si mysleli:
sjednocení Německa - a teď to začíná,
a mezi lidmi byla opravdu veliká solidarita, 1990, ještě si to pamatuji, zřídkakdy
jsem se cítil tak svobodně. Ale bohuţel
jen cítil - skutečnost vypadala jinak.
Mysleli jsme, ţe 1990 došlo ke znovusjednocení, ve skutečnosti došlo ke koupi s navýšením personálu - to není vtip –
myslím to přesně jak to říkám, a nemlu43
vím v synonymech, mluvím ve faktech kromě kupní ceny za NDR ve výši 200
miliard byla dojednána i likvidace
Německé spolkové republiky. A to byla
Evropa. A to má být Evropa.
také trochu zašpinili prsty, kaţdý z nich
dostal za tento deal 200 miliard, a co
ještě zbývá udělat, je přesun personálu,
insolvence a likvidace akciové společnosti SRN, zaloţení správních společností
- německý jazyk je velmi přesný - dříve
jsme měli pracovní úřady, dnes jsou to
soukromé agentury práce, všechno přechází na správní orgány, vše se přizipůsobuje soukromému právu, to se ostatně děje i zde ve Švýcarsku. Všude je to
táţ hra. Vezmou nám jakoţto národu
kontrolu nad státem a snaţí se nás přes
obchodní zákoník soukromoprávně
stíhat za věci nebo se za ně nechat zodpovídat, které dříve byly úlohami státu,
a ty jsou cíleně odstraňovány ve prospěch malé klientely, která pak chce mít
kontrolu nad světem. Tak se to právně
Výchozí situace - to přeskočíme, jinak to
bude trvat moc dlouho...
Od roku 1990 opatřila Spolková republika Německo kupní částku, ta ostatně
činila 30 miliard, ne více, ze sjednocení
vyplývající důsledky byly 500 miliard to je téma samo pro sebe, jak nechali
vzniknout dluhy z ničeho, dnes mohu
nezvratně dokázat, ţe z 1,5 biliónu státního zadluţení je 500 miliard fiktivních ty vůbec neexistovaly. Společníkům se
zaplatilo v hotovosti, tzn. ţe spojenci si
44
zabezpečuje. Tak se to dělá všude
v Evropě a ve světě. Vítejte v klubu.
To je EU. Jak to vypadá? To je zajímavé: cituji tu teď „Die Welt“ - to není ode
mne. „Die Welt“ dostali dotaz, co je těch
12 hvězd. A „Die Welt“, konzervativní
noviny, píšou, ţe těch 12 hvězd symbolizuje 12 kmenů izraelských. Zaloţení EU
mělo 6 členských států, ale odjakţiva to
bylo 12 hvězd. Dnes máme 27 členských států, je to pořád ještě 12 hvězd.
Dobře. - Co se s nimi děje - tady uţ je
trochu ohlodává sup bankrotu. (…)
vám tu ukázal, byla Monopoly - to tu
celou dobu hrajeme. My jsme ti hloupí,
stojíme právě na startovním políčku, ale
máme problém: nemáme ani jednu ulici
a nádraţí nám taky nepatří. A elektrárnu
mají taky ti druzí. A teď tu stojíme
s kostkami a říkáme si: do toho, do toho,
nějak to kolo uţ zvládneme. A ti druzí
stavěli hotely jak diví a těm se musí pořádně platit. Víte, kam se musíte dostat,
abyste se bez úhony dostali dál? Ponejprv na šanci a na otazník a k tomu
potřebujete ve hře vţdycky sedmičku.
Je to velmi pravděpodobné? A pak musíte u šance vţdycky táhnout karty
a tam pak stojí: postup aţ do Schloßallee - to je ale hloupé, ta vám totiţ
nepatří. To znamená, ţe nejjistější místo
v této hře je pro nás ve vězení. Je to
To s námi udělali, a otázkou je - a tím
bych rád pomalu uzavřel - jaké jsou
alternativy, co můţeme dělat - a rád
bych promlouval opět v obrazech a dostávám se ke hře Monopoly - to, co jsem
45
naše určení? Tam nás ale chtějí dostat.
A ten z vás, kdo ještě vlastní ulici, ten
podle pravidel nemá v době, kdy sedí
v šatlavě, moţnost vybírat nájem,
kdyţ někdo na políčko vstoupí. A naučí
se váţit si toho, protoţe ztráty, dokud se
pohybuje na herním poli, jsou mnohem
větší. A já se ptám, proč pořád existují
lidé, kteří ještě házejí ve hře kostkami.
Pomalu bychom to měli pochopit. Je to
skvělá hra, ale uţ ne pro nás. A Monopoly se jmenuje proto, ţe zbyde jeden,
kdo vyhraje. Je to skvělá hra pro toho,
kdo má všechny ulice, hlavně ty vzadu,
ţluté a zelené. Ten uţ nemůţe prohrát.
Ne z ideologických, ale z matematických
důvodů.
A - dámy a pánové, kdo tomu nevěří,
proveďte prosím experiment, vţdycky
ţivé experimenty k tomu, co vám tu vykládám. Jděte po této přednášce domů,
pozvěte nejlepší přátele a příbuzné
a zahrajte si Monopoly. A řekněte jim:
dnes budeme hrát s opravdovými
penězi. A já vám předpovídám, ţe do 2
hodin se změní mezilidské vztahy.
Chceme to? To není naše hra. A to
bychom měli chápat.
Stojíme před následující výzvou, dámy
a pánové, kterou je třeba vyřešit, a to
musíme udělat my. Za prvé potřebujeme
definici a pouţití vlastních peněz. Měli
bychom vytvořit vlastní výměnné systémy. Měli bychom mezi sebou - pro lidi,
kteří to pochopili - ve výměně pouţívat
46
jiné věci neţ eura, dolary a švýcarské
franky.
a proud přichází ze zásuvky. A kdyţ uţ
to tak není, tak tam stojí se svým logaritmem, protoţe víc se toho nenaučili. To
je ale hloupé. A tím nás mají v rukou.
Proto: vynalézt vlastní výměnné systémy, protoţe si představte, ţe byste
všichni svůj ţivot uspořádali - ne finančně, ale uspořádali byste si ţivot
prostřednictvím sousedské výpomoci.
A nepotřebovali byste euro a švýcarské
franky. A neměli byste ani problémy
s daněmi, protoţe byste neměli ţádné
příjmy.
Přemýšlel jsem velmi dlouho o řešení
a dnes vám můţu předloţit řešení, které
je tak prosté, ţe mi to ani nebudete věřit:
Nepouţívejte jejich peníze a jste
svobodní.
A teď přijde to špatné: zkuste to opravdu
udělat. Tím nás mají v rukou. Jako lidé,
jako jedinec, jako malé společenství,
v rodině, v přátelství i ve společnosti
jsme prostě ztratili soběstačnost.
A většina ani neví, co to je.
Tak jednoduché to můţe být. Ale nakonec velmi obtíţné to provést.
Problém je, ţe ve školách se učí logaritmy a mnoţiny, to časem perfektně
zvládnou, ale jinak je kráva fialová
Proto: kde jsme nejnapaditelnější? Jako
individuum a jako společenství? Potře47
bujeme soběstačné a decentralizované
energetické systémy. Potřebujeme soběstačné zásobování potravinami. Nejen z finančního hlediska, nýbrţ především ze zdravotního hlediska, jak jsme
předtím slyšeli. A proto je zajímavé se
dozvědět, jak to funguje, ţe si lze na pár
čtverečních metrech ve vlastním bytě
nebo zahrádce vybudovat zásobení potravinami, to je pro nás důleţité, protoţe
kdyţ to dokáţeme, tak si mohou ty svoje
věci jíst sami.
nemůţu říct, který vypustí ducha dřív,
jestli finanční systém nebo tento nemocní systém, právě spolu závodí, kdo dřív.
Vlastní právo, orientované podle přírodního práva, podle vesmírných zákonů
a vyšší spravedlnosti. K tomu je důleţité
a nezbytné vrátit se zase ke státnímu
právu a státním základům. K tomu jsem
např. s partnery zaloţil nadaci. A tady vidíte něco zvláštního: Scottish Foundation Centre - skotská nadace. Vypadá
to tak, ţe jsme establishmentem sponzorováni, dostaneme nadaci podle
Charity Act z r. 1993. To je jediná
moţnost v Evropě, jak ještě dostat státní
nadaci. (…)
Výstavba vlastních sociálních sítí, vlastního zdravotního zabezpečení podle
alternativních lékařských metod, to je taky důleţité, protoţe tenhle zdravotní
systém, coţ je vlastně jen nemocní systém nebo choroboplodný systém, ani
48
Slovo stiften znamenalo dříve něco pozitivního. Dnes se to také snaţí podloţit
negativně. Jako by se jednalo jen o daňové úniky a takové věci. Ale ne – nadace slouţí k tomu, majetek zabezpečit
a chránit. A kdyţ se navíc zaloţí veřejně
prospěšná nadace, pak slouţí obecnému blahu. Na systému se nemusí ani tolik měnit. Jen intence, s nimiţ se to provozuje.
Já bych dnes emisní banku neprovozoval o moc jinak neţ Federal Reserve,
jenţe: zisky by nepatřily soukromým
osobám nebo mně nebo někomu, kdo to
provozuje - nýbrţ kdyţ přicházejí z veřejně prospěšné nadace, pak patří zisky,
která banka vyhospodaří moţná podle
stejných principů jako Federal Reserve
– ty pak patří obecnému blahu, patří li-
du, a pokud je to moţné a vezmete-li
tyto zisky, kteří tito bratři dnes dělají
soukromě a shrábnou je, tak vám povídám - klidně si to přezkoumejte - nikdo
by nemusel platit ani jedinou marku
nebo euro nebo frank daní, veškeré
obecní výdaje by se financovaly z těchto
zisků. To by bylo něco! To bychom měli
udělat a měli bychom to vzít sami do
rukou, protoţe právní moţnosti udělat to
máme, teď to musíme jen udělat. Závisí
to jen na nás. Tento finanční systém
existuje jen proto, ţe ho tolerujeme. My
pouţíváme jejich peníze.
A kdyby se Rothschild nebo Rockefeller
postavil zítra na ulici a řekl by: Pánové,
my jsme vás 2-3 tisíce let podváděli, my
jsme to tak nemysleli, tento finanční sys49
tém je mrtvý. Víte, co by se stalo? Většina by tomu vůbec nevěřila. Pokračovali
by dál, úplně stejně, jako by nic. Kdyţ
řeknu, ţe zítra bude crash, tak tisíc lidí
z vás řekne: To se mi ale vůbec nelíbí.
Mám na účtu ještě 15 tisíc €. Dneska se
to nehodí. Udávají se tisíce důvodů,
proč něco nefunguje. Ale my potřebujeme tento střih. Je lepší, abychom ho
udělali sami a vzali věci do rukou, abychom je mohli řídit, neţ aby oni natropili
velký chaos, aby pak zase nastolili svůj
systém. A to dokáţou tehdy, pokud my
nedokáţeme být kaţdý soběstačný ve
věcech potřebných k ţivotu, především
v zásobování energií a zásobování potravinami. To je zcela důleţité. To musíme teď z mého pohledu zvládnout a to
všechno nemá nic společného s penězi,
nebo jen málo. To se dá zvládnout. A tato skotská nadace, kterou se snaţíme
nechat v Německu vzniknout jako bílá
místa na mapě, nám dává moţnost operovat na základě státního práva.
A Spolková republika zná např. jen soukromé právo. S tím nejsme kompatibilní.
A Britové řekli, ţe kdyţ doloţíme, ţe je
porušováno německé právo, pak dostaneme podporu a pomoc, k tomu se zavázali potsdamskou smlouvou, a to, co
teď znělo tak podivně, ţe Spolková
republika je jen firma atd., to zní docela
hrozně, ale z mého pohledu je to největší klika, která nás mohla potkat, protoţe tím dostáváme moţnost to zvrátit,
udělat z této Evropy zase správnou
Evropu, a to rozhodnou Němci. Irové do50
kázali oddálit Lisabon. Zabránit mu mohou jen Němci. Jediný, kdo to neví, jsou
Němci.
Na to musíme znovu navázat. Na toto
státní právo. To jde tím, ţe si vynalezneme sami nová herní pole. Dělám to
s Osadníky z Katanu, chci jen oslovit
obraz.
To je ten problém. Proto chodím a dělám tyto přednášky, aby se to ujalo. Můţeme zde operovat na základě státního
práva. Pomysleli jsme si - člověče, podívejme se na internet, kolik nadací mají
Skotové. Téměř všechny veřejně prospěšné. Ve Skotsku je 23 tisíc nadací.
Všechny univerzity, všechny školy,
vzdělávací instituce, všechno jde přes
veřejně prospěšné nadace.Takţe jsme
uvaţovali, ţe budeme importovat toto
skotské právo, a co jsme zjistili? Ţe to je
reimport. Je to německá idea. Svatá říše
římská německého národa byla nadace.
A pak jde o to, abychom byli soběstační.
Soběstační neznamená bojovat proti
nim. Já bych kupříkladu nevyvolával
ţádnou revoluci. To znamená, ţe je akceptuji jako mocenský faktor. My můţeme ty věci, které chceme, uvést do ţivota jen sami, proto musíme být autentičtí,
souhlasím přesně s tím, co jsi říkal, to je
i moje mínění, to musíme dělat, musíme
to ţít sami, tak je to, tak to děláme. A být
soběstačný znamená dosáhnout natolik
nezávislosti, ţe člověk můţe ignorovat
jakýkoliv mocenský nárok, který je vůči
51
němu vznášen, ţe můţe říct: Codex
alimentarius, to je drsný, do toho mi nic
není. Dělejte si, co chcete, mě to nezajímá. A mám moc to říct a skutečně mi to
je jedno. A bylo by hezké, kdyby člověk
dokázal s sebou táhnout milióny, a těm
by do toho taky nic nebylo. Nemají s tím
uţ nic společného. To by bylo něco.
uskutečnit. To potřebujeme: lidi, kteří
činorodě postupují. Kdyţ to tak
uděláme, máme otevřeny veškeré
moţnosti. Přesně to je popsáno v 1. dílu
knihy Das Deutschland Protokoll - ten
není ode mne, napsal ho Ralf U. Hill,
tam je popsána celá tato národoprávní
situace. V 2. dílu, ten je ode mne, je trochu obšírněji to, co jsem vám tu dnes
vykládal zábavnou formou, můţete tu
knihu přijmout různě, píšu tak, jak
mluvím, můţete se nad tím zlobit nebo
se můţete srdečně smát, jak nás vodili
za nos a ţe jsme to konečně poznali,
navrhuji, abyste se smáli, je to zdravější,
je to moţná osvobozující smích, a z toho by měly vzrůst nápady, jak vzít věci
do rukou zase tak, aby člověk určoval
osud vlastního ţivota a nebyl určován
Postupovat přitom láskyplně. Pokusit se
pomoci lidem vymanit se z tohoto systému, jednat podle universálních principů,
postupovat moudře, a postupovat moudře znamená stále méně operovat analytickým rozumem, ale poslouchat útroby,
nechat rozhodovat srdce, nechat rozhodovat břicho o tom, co je správné.
A kdyţ to pak člověk ví, postupovat
rozhodně. Prostě a rozhodně to
52
zvenčí. To všechno, i moje přednášky
včetně této, je k dostání na CD tady na
straně u stánku, a uzavřít bych chtěI
výrokem Aristofana:
mu vystavěl pomník Friedrich Schiller,
a proto jsem si vybral Friedricha Schillera. Je to přes 200 let staré a zní to takto:
Velikost Němce není v mečem klání.
Do říše ducha pronikání a muţný
s klamem boj toť hodno jeho usilování.
Okovy tíţí na zemi národy všechny.
Kdyţ se z nich Němec vymanil
a Vatikánem otřásl,
potíral blud, jenţ celý svět si podmanil.
Vítězství dobyl ten, kdo bleskem pravdy
vládl,
dal duchu svobody. Svobodu dáti
rozumu
znamená přít se za všechny národy.
Jsou věčně platné tyto důvody.
Vzdělávat lidi neznamená naplnit nádobu, nýbrţ zaţehnout oheň.
Doufám - a to je moje funkce - tak to dělám rád, chtěI bych zaţehnout oheň pro
tento nový vývoj, učit se musíte sami,
ale jít domů s motivací skutečně se těmi
věcmi zabývat, a nejdůleţitější rada je:
nekoukejte tolik na televizi a víc toho
prokouknete.
Dámy a pánové, začal jsem básní od
Hermanna van Veena a ukončím také
básní. Jsem v zemi Viléma Tella, které53
mohl odnést svůj příspěvek domů jako
hotově sestříhané DVD, to je pokus
našeho filmového týmu o nový rekord.
To byl váš budíček. Děkuji pěkně.
Síla. Skvělé.
Děkuji. To tedy šimralo v břiše, když
nasloucháme nitru, tam se u mně už
dnes hodně pohnulo, a pořád se mi
vybavovalo rčení: laik žasne, odborník
se diví.
Přepis českých podtitulků k filmovému
záznamu přednášky Andrease Clausse
v rámci 3. Anticenzurní konference
http://www.anti-zensur.info
Neuvěřitelné, ta hloubka, děkuji ti za tuto
přednášku - už říkám „ty“ - cítím se
s ním tak důvěrně - máme skutečně co
trávit.
od nakladatelství PAPRSKY
www.paprsky1.de
Toto DVD se dnes zaznamenávalo živě
přednášku můžete jistě od zítřka najít
v internetu. Vyrobíme určitě něco, aby to
pak šlo dál, naši kameramani pilně pracovali, cílem je, aby si každý referent
film a další informace najdete zde:
http://www.paprsky1.de/hudba__filmy_a
_videa/film/finaneni_krize_a_pravo/finan
eni_krize_a_pravo.html
54

Nyní si poslechneme Andrease Clausse z Německa. Chtěl

Transkript

Podobné dokumenty

Zpráva o činnosti úřadu za rok 2014

Ochrana sluchu

HANDOUT č. 1: Terminologie, Historie

zemědělské krize v Severní Koreji a na Kubě

PDF ke stažení

Výroční zpráva CHSD 2010 - Charitní sdružení Děčín

(GER) September 1st N 9th 2007

1955 - Auta5p.eu