Farní zpravodaj - Farnost Žamberk
Transkript
Farní zpravodaj - Farnost Žamberk
Farní zpravodaj 2011 / 2 červen Římskokatolická farnost Děkanství Žamberk Váţení farníci, vyprošuji Vám do nastávajícího dovolenko-prázdninového období Boţí poţehnání. Máme moţnost v naší diecézi poznávat nového pana biskupa, který svým vzděláním, hlubokou úctou k Panně Marii a nejen "místním" pohledem, se rozhlíţí v našich podmínkách. Nezapomínejme na něj v modlitbách a modlitbami podporujme i naši farnost, která se vyvíjí a roste s přispěním kaţdého z nás. Nejde všechno snadno a jednoduše, ale trpělivostí dosáhneme mnohem více poznání. P. Olda Kučera NOC KOSTELŮ V ŢAMBERKU Farnost Ţamberk se letos také zapojila do akce Noc otevřených kostelů. Začínali jsme v 18.30 hod mší svatou, kdy se v kostele objevilo jen několik „nekostelových“ lidí, následovala májová poboţnost. Kolem půl osmé večer se kostel docela zaplnil návštěvníky i s dětmi, někteří přijeli dokonce i přes deštivé počasí na kolech. P. Oldřich nejprve všechny přivítal a seznámil krátce s historií kostela sv. Václava. Také pro neznalé ukázal a pojmenoval některé části kostela, z kazatelny předvedl, jak se dříve kázalo bez pouţití přenosného mikrofonu. A to jiţ dorazil do kostela varhaník Petr Vlasatý, takţe všichni vystoupali těch několik schodů na kůr, kde je varhaník podrobně seznámil s varhanami, připojil několik ukázek hry na varhany, a dokonce dovolil, aby si to někdo znalý na tomto nástroji zkusil. Poté se opět všichni přesunuli dolů do kostela a následoval „zlatý hřeb programu“ – výstup na věţ aţ ke třem zvonům. Kdo vystoupal všechny ty dřevěné schody aţ ke zvonům, byl přivítán zvoníkem p. Václavem Šreflem a za tuto námahu odměněn – krabičkou zápalek s obrázkem kostela a děti bonbónkem. Z věţe byl otevřeným oknem překrásný výhled na Ţamberk. Cesta z věţe dolů uţ probíhala snáze, i kdyţ se musela dávat na podestách přednost návštěvníkům, kteří teprve dychtivě a trochu i supavě vystupovali vzhůru. Chtěla bych poděkovat O. Oldřichovi za to, ţe obyvatelům Ţamberka tento nevšední záţitek umoţnil, zájem projevilo okolo 200 obyvatel. Zároveň děkuji všem, kteří se spolu s ním na Noci kostelů podíleli. Marta Marešová -1- Farní zpravodaj - Žamberk ZE ŢIVOTA MISIJNÍHO KLUBKA VE SLATINĚ NAD ZDOBNICÍ Ţivot Misijního klubka ze Slatiny n. Zdobnicí byl v posledních měsících velmi pestrý! Uvádíme zde alespoň některé aktivity: V dubnu jsme se zúčastnili víkendového Horského klubání ve Špindlerově Mlýně, na kterém se sešly děti z Misijních klubek z celé republiky. Na děti zde čekaly misijní soutěţe, hry, divadlo, puzzle, misijní kino, misijní muzicírování a jazykoznalectví, výlety do hor, společné chvíle modliteb a bohosluţeb, misijní kříţová cesta a mnoho dalšího. Po návratu jsme uspořádali Misijní jarmark v rámci Velikonoční výstavy, která probíhala v naší obci. Na fotografii si můţete prohlédnout, co všechno jsme farníkům a všem, kdo výstavu navštívili, mohli nabídnout, aby pak jejich dobrovolné příspěvky pomohly dětem v misijních oblastech. Opět se do příprav zapojila řada maminek, tatínků a mládeţe, za coţ všem patří velký dík! Na jarmark přišly i celé třídy dětí ze Základní školy ve Slatině, které si se zájmem vyslechly povídání o misiích, a s jejich pedagogy jsme se domluvili na spolupráci při dalším pořádání podobných akcí. Vzácné chvíle jsme proţili při setkání a besedě s národním ředitelem Papeţských misijních děl v Indii, Mons. Ignaci Siluvaiem. Jeho návštěva se uskutečnila na základě pozvání národního ředitele PMD Česka, P. Jiřího Šlégra. Byla to pro nás krásná příleţitost k osobnímu setkání, neboť dárci z naší vlasti jiţ delší dobu podporují projekty PMD na Farní zpravodaj - Žamberk -2- pomoc chudým a trpícím lidem v Indii. Jeho otevřenost, srdečnost a nadšení pro misie, byly i pro naši práci velkou inspirací i podporou! Konec května patřil přípravám na 9. celostátní Misijní pouť spojenou s 6. Misijním dnem dětí v Táboře a Klokotech, kam jsme se všichni moc těšili. Zajišťovali jsme hudební doprovod při slavení mše svaté a rozesílání misionářů a do našeho Misijního klubka zde byla slavnostně přijata malá Veronika Saligerová. Jsme moc rádi, ţe se naše řady rozrůstají a zveme mezi nás i další děti! Přejeme všem krásné dny prázdnin a naše zprávičky končíme modlitbou Papeţského misijního díla dětí: Jeţíši můj, mám Tě rád, jsi můj věrný kamarád. Má modlitba k Tobě letí, prosím Tě za všechny děti. Potřebným chci pomáhat, lásku, radost rozdávat. Pane Boţe, při mně stůj, chci být misionář Tvůj. Svatá Maria, Královno nebe, o mocnou ochranu prosíme Tebe. Amen. Za misijní klubko Mgr. Bronislava Halbrštátová, Diecézní ředitelka PMD MISIJNÍ KLUBKO V ŢAMBERKU V březnu a v dubnu jsme vyráběli velikonoční kraslice a jiné drobnosti, sešli jsme se v kostele při poboţnosti kříţové cesty pro děti a na faře jsme nabízeli své výrobky za dobrovolný příspěvek na projekty Papeţského misijního díla dětí. V květnu jsme se modlili desátek misijní růţičky na farní zahradě, vyrobili jsme růţe z krepového papíru, kterými jsme pak při májové poboţnosti v kostele ozdobili oltář před sochou Panny Marie Lurdské. Děti i dospělé z Československé církve husitské jsme pozvali k prohlídce chrámu sv. Václava. Zajímavý výklad měl otec Oldřich u varhan a v kapli P. Marie Bolestné. Vystoupali jsme také do věţe ke zvonům, kde jsme si mohli vyzkoušet, jak silný zvuk mají naše tři zvony a vidět Ţamberk trochu z nadhledu. Koncem května jsme uspořádali výlet s poutí do České Třebové. Moc děkujeme všem dárcům a dobrodincům, kteří podporují chudé -3- Farní zpravodaj - Žamberk děti z misijních zemí nejen finančně, ale také modlitbou a oběťmi. Výtěţek z velikonočního jarmarku 1708 Kč jsme odeslali na účet Papeţského misijního díla dětí. Za misijní klubko Marie Souradová VÝLET DO ČESKÉ TŘEBOVÉ Poslední neděli v květnu (29.5.) jsme se ze Ţamberka vydali na pouť k Panně Marii na Horách nad Českou Třebovou. Vyrazili jsme jiţ ráno vlakem. Po celodenním dešti byl nádherný slunný den. Putovalo nás celkem 13, z toho 9 dětí. V České Třebové jsme se vydali parkem Javorka, kde jsme obdivovali úpravu zeleně. Cestou na Kozlov plnily děti různé úkoly a získávaly známky, které si pak lepily na cestovní kartičky. Občerstvili jsme se v Chatě Maxe Švabinského a odváţní z nás vystoupali na vrchol rozhledny. Odtud jsme se vrátili zpět ke kapli Panny Marie na Horách. Ve 14.00 Farní zpravodaj - Žamberk -4- hodin na nás jiţ čekal P. Štefan Brinda z České Třebové, díky kterému jsme proţili mši svatou na místě poţehnaném. Našich 5 chlapců ministrantů zodpovídalo panu faráři otázky během promluvy a opravdu neměli moţnost usínat. Májová slavnost se nesla ve znamení zpívaných litanií. Ke konci našeho putování jsme uhasili ţízeň u Mariánského pramene a ještě si odpočinuli u potůčku v parku Javorka. Bohu díky za všechny, kteří nám pomáhali svou modlitbou! Za maminky Míša Pachelová a Marie Souradová BISKUPSKÉ SVĚCENÍ MONS. JANA VOKÁLA V sobotu 7.5.2011 se uskutečnilo v bazilice sv. Petra v Římě biskupské svěcení nového biskupa naší královéhradecké diecéze Mons. Jana Vokála. Naše diecéze vypravila pro cestu do Říma na tuto slavnost zvláštní letadlo, a tak jsem se mohl díky P. Oldřichovi i já této události společně s P. Oldřichem, p. baronem Parishem a T. Jeţdíkem za naši farnost zúčastnit. Odlétali jsme v 10 hod. dopoledne z Pardubic a letadlem s námi cestoval i pan arcibiskup Dominik Duka, českobudějovický biskup Jiří Paďour a náš pan světící biskup Josef Kajnek. V Římě jsme přistáli krátce před polednem. Po odbavení na letišti jsme se přesunuli připravenými autobusy do centra Říma, nedaleko Vatikánu. Protoţe jsme do začátku slavnosti v 16,30 hod. měli ještě několik hodin času, prohlédli jsme si Svatopetrské náměstí vyzdobené portréty bl. Jana Pavla II., jehoţ blahořečení se tam konalo jen pár dnů -5- Farní zpravodaj - Žamberk předtím, 1.5.2011. S Tomášem jsme si ještě stihli prohlédnout baziliku sv. Petra avystoupat po více neţ 500 schodech do kupole baziliky, odkud i přes mnoţství lidí byl neopakovatelný pohled z výšky na Vatikánské město – Svatopetrské náměstí, zahrady, muzea – a historické centrum města Říma. Kdyţ jsme si obešli kupoli o 360 stupňů, byl právě čas sejít dolů, protoţe jsme měli informaci, ţe v 15 hod. bude z Vatikánu odjíţdět sv. otec Benedikt XVI. do Benátek. Jeho odjezd jsme skutečně stihli a přes tmavé sklo auta zahlédli, jak mává shromáţděným lidem. A pak uţ byl čas, abychom se přesunuli bočním vchodem z Vatikánských zahrad do baziliky, kde se samotná slavnost odehrávala u oltáře Katedry, úplně v přední části baziliky, kde je pro tyto účely vyhrazený prostor, kam není běţným návštěvníkům baziliky a turistům umoţněn přístup. Biskupskému svěcení Mons. Jana Vokála bylo přítomno několik desítek biskupů a kněţí. Kromě maminky pana biskupa a jeho nejbliţších příbuzných, věřících z naší diecéze, jeho italských přátel a spolupracovníků, přijela i skupina poutníků z USA, kde po svém vysvěcení na kněze krátký čas působil. Bohosluţbu vedl hlavní světitel kard. Tarcisio Bertone, státní sekretář Svatého stolce. Hlavními spolusvětiteli byli arcibiskup praţský Dominik Duka a Mons. Erwin J. Ender, apoštolský nuncius v ČR. Liturgie probíhala v italštině a na závěr pozdravil nový pan biskup shromáţdění italsky, anglicky a česky. Po skončení liturgie jsme byli pozváni do Vatikánských zahrad na setkání s naším novým biskupem, ale protoţe se slavnost asi o hodinu protáhla (závěr byl asi v 19 hod.) nemohli jsme uţ tohoto pozvání vyuţít. Plánovaný odjezd autobusů na letiště se blíţil, a tak nám nezbývalo, neţ odejít na místo, odkud jsme se přepravili na letiště, kde na nás čekalo „naše“ letadlo a po necelém dvouhodinovém letu jsme krátce před půlnocí přistáli zase „doma“ v Pardubicích. Celá slavnost byla neopakovatelným duchovním záţitkem, o to příjemnějším, ţe bylo krásné slunečné počasí s krásným pohledem z oken letadla na zasněţené vrcholky Alp i Jaderské moře pod námi a také proto, ţe jsme ji stihli tzv. na otočku, během jediného dne. Snad budeme mít moţnost se s naším novým panem biskupem setkat osobně, třeba při jeho pastorační návštěvě v naší farnosti. Podporujme ho v jeho nelehké sluţbě svými modlitbami. Marek Faltus PAPEŢ JAN PAVEL II. BLAHOŘEČEN Pro věřící, kteří dětství proţívali ještě v předválečných a válečných letech, býval papeţ vzdáleným představitelem církve, kterého na vlastní oči málo kdo v ţivotě spatřil. Ţil ve Vatikánu jakoby izolován, mluvil pro většinu lidí mimo Itálii nesrozumitelným jazykem a protoţe to ani vývoj komunikačních prostředků neumoţňoval, docházela k nám jeho slova prostřednictvím církevní hierarchie. Papeţ zkrátka býval nástupcem apoštolů téměř tak nedosaţitelným, jako jejich dávní nástupci na Petrově stolci. Po válce se však svět bouřlivě měnil a na změny reagovala i církev. Během pontifikátu papeţe Jana XXIII. se sešel II. vatikánský koncil (1962 – 1965), který pro další ţivot církve přijal zásadní rozhodnutí. Jejich přípravy se jiţ zúčastnil mladý polský Farní zpravodaj - Žamberk -6- kardinál Karol Wojtyla, který po smrti papeţe Jana Pavla I. překvapivě stanul na apoštolském stolci. V neděli 1. května 2011 prohlásil papeţ Benedikt XVI . svého předchůdce na stolci sv. Petra za blahoslaveného. Kdo tedy byl papeţ Jan Pavel II.? JAN PAVEL II., vlastním jménem Karol Wojtyla, se narodil 18.5.1920 ve Wadowicích u Krakova. Otec Karol byl důstojníkem, matka Emilie se starala o domácnost, avšak zemřela, kdyţ bylo druhorozenému synu Karolovi devět roků. Ve dvanácti pak ztratil i staršího bratra Edmunda. Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu. Byl výborným a všestranným studentem, při studiu hrál divadlo a sportoval (v horách pak trávil dovolenou i během pontifikátu). Po maturitě r. 1938 se zapsal na Jagellonskou univerzitu v Krakově, kde se při studiu polské filologie zabýval i vlastní literární tvorbou (m.j. skládal básně). 1. září 1939 vtrhla do Polska nacistická vojska a z východu ještě Rudá armáda. To byl konec studií - všichni lidé mezi osmnácti aţ šedesáti lety podléhali pracovní povinnosti. Karol nastoupil do kamenolomu a později vystřídal několik zaměstnání v chemické továrně firmy Solvay u Krakova. Jeho otec v té době umírá…. Začíná se rýsovat Wojtylova církevní kariéra - Karol se přihlásil do řádu a rozhodl se stát knězem. Ale do kláštera z chemičky odejít nesměl a ilegální bohoslovecký seminář tedy navštěvoval tajně a současně začal studovat filozofii na ilegální teologické fakultě Jagellonské university. Byl činný i v polském protinacistickém odboji. Po skončení II.světové války byl 1. listopadu 1946 vysvěcen na kněze a odešel na další studia do Říma. Po dvou létech pak, jmenován profesorem, přednášel etiku a morální teologii na krakovských a lublinských vysokých školách. Wojtylova církevní kariéra začala r. 1958, kdy byl ve věku 38 let vysvěcen na biskupa a jmenován titulárním biskupem krakovské arcidiecéze. V roce 1960 se stal vikářem a 1962 kapitulním vikářem krakovského arcibiskupství. V letech 1964 - 1978 byl pak metropolitou a arcibiskupem krakovským. Mezitím se v roce 1967 stal kardinálem. Dne 16. října 1978 byl Karol Wojtyla zvolen papeţem a přijal jméno Jan Pavel II., pod kterým se nesmazatelně zapsal do dějin katolické církve i světa. Byl prvním papeţem slovanského původu a zároveň prvním neitalským papeţem od roku 1522 i nejmladším papeţem od poloviny 19. století. Setrval v čele katolické církve dlouhých 28 roků. Přeţil i atentát, spáchaný na něho v roce 1981 Turkem Mehmetem Ali Agcou. Ke sklonku ţivota trpěl Parkinsonovou nemocí, přesto však aţ do poslední chvíle setrval v úřadě. Zemřel ve Vatikánu 2. dubna 2005. „Člověk neexistuje pro smrt. Kaţdý z nás je osobně povolán. Tajemství utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Jeţíše Krista se týká celých lidských dějin, působí změnu lidské bytosti a má moc přinést nový ţivot, po kterém všichni touţíme, kdyţ se chceme realizovat a být šťastni“. (Jan Pavel II. „Překročit práh naděje“) Jaký tedy byl papeţ Jan Pavel II.? Jan Pavel II. byl neuvěřitelně ochotný vést dialog a to nejen napříč náboţenskými směry. Jeho osobnost provázelo uznání a modlitby většiny světových náboţenství a církví. Jako první papeţ poklekl v synagoze i v mešitě. -7- Farní zpravodaj - Žamberk Měl pozitivní vztah k mládeţi. Hlásal: “Ten, kdo nevidí v mladých lidech budoucnost, nepřekročí stín vlastního ţivota.“ Jan Pavel II. proto organizoval i pověstná světová setkání mládeţe, kterých se osobně účastnil. Dosah jejich vlivu je nedocenitelný. Byl úplně jiný. Přestoţe jako představitel církve a státu byl svázaný mnohými předpisy a protokoly, dokázal dělat více. On, nemocný papeţ, neodmítl cestovat. Do poslední chvíle chtěl létat a posilovat ty, o nichţ se domníval, ţe jeho podporu potřebují. Mnohokrát se omluvil za křivdy a chyby církve a prosil za odpuštění ty, jimţ církev v minulosti ublíţila. Touţil po míru. Byl zastáncem lidské důstojnosti a svobody. V tomto směru byl neústupný a před jeho nekompromisní kritikou si nikdo nemohl být jistý. Tvrdil „Válkou míru nikdy nedosáhneme.“ Byl hluboce ovlivněn II. vatikánským koncilem (1962 – 1965), k jehoţ jednání významně přispěl. Říkal, ţe mu celý ţivot zůstal „dluţen“ – dluţen udrţovat tradici a zároveň naplňovat obrat církve k modernímu světu. Zásadně však nepřistoupil na otevření církve „moderním hnutím“, které podle něho nejsou slučitelné se základními články víry. Byl jedním ze strůjců pádu komunismu. Jeho slova „Nebojte se!“ měla přímo hmatatelný ohlas na sebevědomí Poláků a vznik Solidarity. Pocit vlastní důstojnosti a sebeúcty spolu s odhodláním nedat se více zastrašit zasáhl i ateisty. Revoluce, inspirovaná Janem Pavlem II., změnila krvavý model revolucí, který byl od roku 1789 součástí evropské politiky. Jan Pavel II. významně demokratizoval církev. Rozšířil sbor kardinálů a dal mu skutečný poradní hlas (dříve kardinálové volili jen papeţe). V církevním zákoníku z roku 1983 se poprvé v dějinách katolického zákonodárství výslovně uvádějí základní práva laických křesťanů. Papeţ ve svých encyklikách nikdy nepřestal hájit práva prostých lidí a důstojnost pracujících. Sociální nauka církve by mohla být modelem pro sociální učení většiny politických stran. Papeţ Jan Pavel II. byl jednou z největších postav dvacátého století. Za jeho humanistické působení mu nikdy nebyla udělena Nobelova cena, ale historie ho jistě zařadí mezi osobnosti, které ovlivnily lidské dějiny. A my jsme po dlouhá staletí byli jediní, ke kterým u nás papeţ mluvil česky. Z různých mediálních zdrojů a článku Petrušky Šusterové sestavil J. Schröffel ROZHOVOR 2.7.2011 bude slavit v Ţamberku děkovnou mši sv. za 25 let kněţství P. Josef Mazura. Vyrůstal v Ţamberku, mladí ho většinou neznají, ale ti starší určitě rádi zavzpomínají ... Mohl byste nám přiblíţit, kde jste v Ţamberku vyrůstal, chodil do školy a jaké jste měl zájmy jako kluk? Naši rodinu uţ asi nikdo v Ţamberku nepamatuje. Bydleli jsme nejprve v továrním domku u nádraţí. Školní léta jsme se sestrou proţívali u Mosilany, ale na ZDŠ jsme Farní zpravodaj - Žamberk -8- chodili dále do školy k nádraţí. Asi od 6. třídy jsem ve městě chodil na náboţenství. Učilo se však jen do sedmičky. Rád vzpomínám na pana děkana Jana Šimka (zemřel r.1985 - půl roku před mou primicí), P. Oldřicha Šmerala, P. Jaroslava Zárubu, ale i další kněze z okolí (P. Josefa Dostála, P. Karla Výprachtického …). Rodiče s námi jezdili na poutě (Králíky, Homole, Horní Čermná a někdy i dost daleko …). Asi to bylo první nasměrování ke kněţství. To jsem ještě nic netušil … V té době byl ještě totalitní reţim. Čím jste vyučen nebo jakou školu jste vystudoval? Jaká byla Vaše cesta ke kněţství? Vyučil jsem se elektromechanikem s dost mizerným prospěchem. Nevím přesně, ve kterém roce to bylo, viděl jsem tablo novokněţí Čech a Moravy. Bylo jich tam asi 7 – 10. Kněţský seminář byl tehdy jen jeden, v Litoměřicích. Dost se mě to dotklo: "Kdo bude další? Kde se vůbec berou kněţí? Někdo musí jít? Musíš jít ty." Vzal jsem to jako slib Pánu Bohu. Půjdu! Ale k tomu byla potřeba maturita. Na střední škole jsem se "naštěstí" zamiloval do učitelky matematiky, (ona to samozřejmě nevěděla). Jednou mě za něco pochválila a já se začal učit. Najednou to šlo. Maturita dopadla výborně. Maturoval jsem na Střední škole elektrotechnické v Dobrušce. Kaţdý se hlásil na vysokou. Dal jsem se také zlákat. Myšlenku: "Pán mě volá" jsem se snaţil zahnat. Ještě teď pamatuji, jak v hlubokém sněhu a za silného větru zdolávám Horu Matky Boţí u Králík. Uţ se stmívalo. Svědomí mě ţralo, ţe jsem nedodrţel slib. Toto poutní místo mě zpovědí slibu zbavilo. Jak jsem byl šťastný, ţe na kněze nemusím. Vysoká škola dopravní v Ţilině měla studentské koleje jen pro 1. a 5. ročník. Ostatní si museli hledat privát. Hledal jsem také. Město bylo plné studentů a tak jsem se vydal mimo Ţilinu do Stráţova. Na zahrádce tam pracoval starší pán: "Hledáš privát? A co jsi zač? Můţeš zůstat u mě!" Z pána se vyklubal kněz, lazarista, bez státního souhlasu, zaměstnanec ţilinských cukráren - kněz předělaný na vodoinstalatéra. Aţ to se mnou trhlo: "dostals mě, Boţe!" Po různých tajemných zkouškách spolehlivosti jsem se ocitl v tzv. podzemní církvi. Ráno dvě mše svaté, večer dvě mše svaté, k tomu různé modlitby, svěcení, obřady a návštěvy … U něho jsem se poprvé setkal s ţivými bohoslovci! Pak vojna a další dva roky čekání na přijetí na CMBF -9- Farní zpravodaj - Žamberk (Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta). Co pro Vás bylo ze začátku nejtěţší? Teprve aţ v pátém ročníku kněţské-ho semináře jsem si uvědomil, ţe kněz musí také kázat. V kolika farnostech a kde jste jiţ působil? Jak vnímáte změnu? Po kněţském svěcení 28.6.1986 v Praze (kardinál František Tomášek), jsem začal jako kaplan v Humpolci. Pak jsem byl 14 let v západních Krkonoších (Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou) a s kaplany jsme měli několik dalších farností litoměřické diecéze. V roce 2001 jsem nastoupil do Proseče u Skutče. K farnosti patřily další dvě farnosti: Nové Hrady a Řepníky. 1. listopadu jsem opustil královéhra-deckou diecézi a nastoupil do litoměřické. Nyní jsem tři roky v Ústí nad Labem - Střekově. Pokud vás nepřeloţí pan biskup, lidé vám sami naznačí, kdy je čas na změnu. Buď vás namočí do nějakého šikovného průšvihu, nebo přijdou anonymní dopisy typu: "mějte odvahu odejít". Kostel se vám začne vyprazdňovat ... Změny jsou potřebné a často i moudré. S lidmi z farností se vydáváte na tzv. "puťáky", coţ je jistě skvělá cesta pro pastoraci, ale je to náročné, jak fyzicky, tak na čas i organizaci. Co se Vám líbí na těchto akcích? Mnoho let jsem pořádal poutě. Nejprve pro dospělé. Byly to nezapomenutelné cesty. A protoţe v mých farnostech bylo vţdy dost dětí a mládeţe, rozhodl jsem se dopřát i jim záţitky z cestování a především poznat sílu křesťanského společenství. Nejprve to byla malá skupinka dětí a jezdilo se po Čechách. Zájem byl velký. Jeden autobus nestačil. To uţ nás bylo ke stovce a během patnácti let jsme objeli skoro celou Evropu. Neuvěřitelně jsme zvládli i Svatou zemi - Izrael. Na kaţdý puťák musela být celoroční příprava. Důraz byl na poutní místa, kaţdodenní mši svatou, osobní modlitbu, adoraci ... Jsem vděčný Pánu za bohatství, které jsem s mladými poznal. Farní zpravodaj - Žamberk - 10 - Kdyţ někde uslyšíte: "Ţamberk ....", dotkne se to ještě Vašeho srdce nebo se jiţ cítíte doma jinde? Jezdíte sem někdy? Ţamberk je moje zamilované město. Všeobecně u mne platí: Místa, která navštívím, tam se rád a mnohokrát vracím - tam jsem doma. Ţamberk, to je můj ţivotní začátek. Ten mě táhne nejvíc. Co byste si přál do dalších let? Zdraví. Pak vylepšit své kněţské povolání, více trpělivosti ... A po smrti království nebeské. Otče Josefe, děkuji za milé popovídání i za upřímnost. Do dalších let bych Vám chtěla popřát nejen za sebe, ale i za celou naši farnost hodně zdraví, Boţí poţehnání, hojnost darů Ducha Svatého, stálou ochranu Panny Marie, srdce plné lásky a stále radost z kněţského povolání. Eva Šípková LOUČILI JSME SE S PANEM ARCIBISKUPEM V pondělí 23. května 2011 byl Pánem z tohoto světa povolán jeho věrný sluţebník Mons. Karel Otčenášek, arcibiskup a emeritní biskup královéhradecký. Zemřel tiše zaopatřen svátostmi ve 21.45 hodin v biskupské rezidenci v Hradci Králové, kde v posledním čase statečně nesl kříţ stáří. Ze vzpomínek farníků … Pan arcibiskup Karel Otčenášek slouţil v naší farnosti jako kaplan od 1.4. – 1.11.1949. Během té doby připravil a zorganizoval dvoudenní poutní zájezd ţamberské farnosti v září 1949 do jiţních Čech. Program sestavil tak, aby účastníci měli moţnost duchovního proţitku a zároveň načerpat duchovní posilu na významných poutních místech jihočeských, shlédnout i další památná místa s bohatou historií a jedinečnými kulturními památkami. A tak během dvou dnů s přenocováním, které bylo zajištěno v Českém - 11 - Farní zpravodaj - Žamberk Krumlově, bylo navštíveno celkem 10 míst, z nichţ jsme si odnesli nezapomenutelné záţitky. V sobotu 17. září 1949, po krátké poboţnosti v kostele sv. Václava, jsme odjeli ve dvou autobusech do jiţních Čech: Svatá Hora u Příbrami: po slavnostním uvítání jsme procházeli s posvátnou úctou ambity s kaplemi a v poutním kostele P. Marie byla slouţena mše sv. Orlík: původně hrad, nyní zámek s bohatými sbírkami nábytku, obrazů a zbraní. Tehdy ještě neexistovala přehradní nádrţ a tak z oken zámku byl překrásný výhled do vltavského údolí. Klokoty u Tábora: významné poutní mariánské místo - kostel s ambity a kaplemi – zde byla mariánská poboţnost. Sezimovo Ústí: krátká pietní zastávka u hrobu 2. prezidenta E. Beneše. Hluboká nad Vltavou: zámek proslulý jedinečnými sbírkami nástěnných koberců, obrazů, porcelánu a zejména uměleckými dřevořezbami. České Budějovice: jihočeská metropole s velkým čtvercovým náměstím s radnicí a kostelem sv. Mikuláše. Návštěvu místního otce biskupa nebylo moţné uskutečnit, nebyl přítomen. Zlatá Koruna: původní název Svatá Trnová Koruna - bývalý klášter cisterciácký – významné poutní místo z doby Přemysla Otakara II. s pestrou historií a uměleckou výzdobou. Český Krumlov: nejvýznamnější jihočeská městská památková rezervace na obou březích Vltavy, s rozsáhlým zámkem nad městem, s dochovaným původním zámeckým divadlem a bohatými sbírkami. Konopiště: původní hrad byl přestavěn na zámek, další přestavba následovala za majitele následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a zámek byl vybaven zařízením a sbírkami uměleckých předmětů a zbraní. Kutná Hora: bývalé královské horní město s chrámem patronky horníků sv. Barbory a s kostelem sv. Jakuba, Vlašským dvorem a řadou dalších významných památek. Další vzpomínka na toto období je ze slavnosti Boţího Těla, kdy průvod nově obcházel 4 oltáře postavené na náměstí, výzdoba i liturgie měly jednodušší a modernější styl. Další roky uţ nebylo moţné slavnost uskutečnit na náměstí. Na den 2. listopadu – vzpomínka na zemřelé – P. Otčenášek plánoval vzpomínkovou slavnost na hřbitově – melodram s hudebním doprovodem, která se však pro déšť neuskutečnila. Foto: Hana Sklenková, 12. července 1998 Farní zpravodaj - Žamberk - 12 - A ţe P. Otčenáškovi nescházel ani humor, o tom svědčí rozhovor farní hospodyně Jakubcové s P. Otčenáškem, které byla přítomna paní H.C.: Pane kaplane, měl byste zajít na jatka pro kosti pro psa. Ale slečno, to se nehodí, abych tam chodil. Ale, pan děkan (Jakubec) tam taky chodil! No jó, to byl pan děkan! Já jsem jenom kaplan. Ze svých vzpomínek a poznámek vybrali manţelé Cimprikovi P. arcibiskup Karel Otčenášek se narodil 13.4.1920 v Českém Meziříčí. Vysvěcen na kněze byl 17.3.1945. V Ţamberku působil od 1.4.1949 do 1.11.1949. Na biskupa byl tajně vysvěcen 30.4.1950. 11.7.1950 byl internován v ţelivském klášteře. V prosinci 1954 byl odsouzen na 13 let do vězení za velezradu a špionáţ pro Vatikán. V květnu 1962 byl propuštěn na amnestii, nastupuje do opočenské mlékárny. 1965 rok, kdy se vrací do duchovní sféry jako farář v Trmicích. 21.prosince 1989 potvrzen papeţem Janem Pavlem II. jako diecézní biskup. 27.ledna 1990 byl konsekrován na biskupa královéhradecké diecéze. 6.června 1998 odešel z postu sídelního biskupa. 24.září 1998 ho papeţ jmenoval osobním arcibiskupem. 23.května 2011 zemřel v 91 letech. Město Ţamberk mu udělilo dne 10.5.1997 čestné občanství města STŘÍPKY Z ČASU, KTERÝ UPLYNUL … V dnešním příspěvku bychom se chtěli věnovat oltáři, přestoţe je v současné době částečně zakryt lešením. Je často nazýván oltářem sv. Terezie Jeţíškovy. Jeho obraz představuje tzv. Malou sv. Terezii z Lisieux: 1873 – 1897 z Francie. (Pozn. - jiná, často zvaná Velká Terezie z Avily, ţila 1515 – 1582 ve Španělsku.) Náš oltář byl postaven počátkem minulého století a o jeho vzniku byl v Pamětní knize farnosti ţamberské na straně 15 pořízen zápis: Pseudobarokní oltář sv. Terezičky pochází od ţamberského řezbáře Josefa Rouse (truhlářské práce Fr.Bureš). R. 1929 dal jej svým nákladem 220.000 Kč postavit tehdejší patron kostela baron Charles Parish. Dílem Josefa Rouse je i pseudogotické ostění oratoře z r. 1898. Dodatek k oltářnímu obrazu sv. Terezie od Dítěte Jeţíše, čili jak se dříve říkalo sv. Terezie Jeţíškovy. Obraz koupil baron Karel Parish v Římě z kostela St. Maria della Victoria. Byl tam původně součástí oltáře sv. Terezie, ale Kongregacio del rite ţádala, aby byl vyměněn, neboť ukazuje sv. Terezii s malým Jeţíškem v náručí, coţ by mohlo vzbudit mylný dojem, ţe jde o Pannu Marii. Autor obrazu, umělec Kovadič, obraz okopíroval s tím, ţe na kopii má sv. Terezie kříţ, coţ je vlastně jejím správným atributem. Ţamberský obraz je tedy originál a římský kopie. (Tuto zprávu podal baron Karel /Charles/ Parish v dopise - 13 - Farní zpravodaj - Žamberk z 18.října 1967 z Beamsville, Kanada). Text zapsala kunvaldská učitelka Marie Pálková, která na faře za působení děkana P. Šimka pomáhala vést domácnost. V pamětní knize na straně 42 je však ještě další zápis, který se oltáře týká. Pravděpodobně pochází od P. Ignáce Dovrtěla, který jako kaplan v Ţamberku působil od 1. 5. 1911 do 1. 7. 1921, potom přešel do Klášterce nad Orlicí. Na odpočinku ţil opět v Ţamberku. Zde zemřel roku 1956 a je pochován na místním hřbitově. Tento text doplňuje předchozí zápis datem vysvěcení oltáře, liší se však údajem o pořizovací ceně (rozdíl 30.000 Kč nelze dnes doloţit). Dne 21. září 1930 posvětil nejdůst. p. biskup Dr. Karel Kašpar nový oltář sv. Terezičky od Jeţíše. Celý tento nový oltář dal svým nákladem postaviti p. patron Karel Parish. Obraz sv. Terezičky zakoupen v Římě za 40.000 Kč, ostatní oltář stál 150.000 Kč. Oltář stavěl zdejší řezbář Josef Rous. Výpisy z Pamětní knihy - Marta Motlová, poznámky redakce. Kaţdý oltář zpravidla sestává ze tří částí – vlastního ozdobného uměleckého bloku (bývá často doplňován sochami), dále z ústředního obrazu a nosné konstrukce. Při stavbě lešení v loňském roce nalezl pan Zdeněk Bureš (syn Františka Bureše) uvnitř této konstrukce stručný text o jejím zhotovení. Zdeněk Bureš o oltáři vypráví: Do interiéru ţamberského kostela sv.Václava dal postavit jeho patron Charles Parish oltář sv. Terezie od Jeţíše. Dílo zadal sochařské a řezbářské dílně Josefa Rouse před r. 1928. Vysvěcení se konalo zřejmě r. 1930. Umělci Rousové vlastnili dům s přilehlou dílnou vpravo u silnice směrem na Kunvald za ţamberskou sokolovnou. Na roubence je dnes umístěna jejich pamětní deska. Oltář byl tvořen v levé části dílny, kde k tomu účelu nebyly instalovány stropy, aby celý objekt mohl zde být celý sestaven "nanečisto". Truhlářské práce zhotovila umělecká dílna Fr. Bureš a synové. Nosná konstrukce oltáře musela být provedena tak, aby unesla váhu celého díla vysoké výtvarné a umělecké hodnoty. Rousové si ke spolupráci vybírali řemeslníky několika oborů s nejvyšším kreditem a ty, kteří měli svoje dílny co nejblíţe. V tehdejších dobách byli lidé velmi zruční, ovládali rukodělné práce se zanedbatelnou pomocí strojů. Téměř v kaţdé chalupě, domku, domě, v selském stavení, měli obţivu. Ţili převáţně skromně (ekologicky zdravě), chovali se hospodárně, k sobě navzájem ohleduplně a vyuţívali to, co jim nejbliţší okolí a příroda nabízely. V dnešní době toto sdělení zní jako pohádka. Proto se zamysleme nad dědictvím všech i dávno zapomínaných, zapomenutých lidí, kteří vytvořili překrásná díla před půlstoletím, staletími. Dnes s úctou a úţasem vnímáme tuto skutečnost. K vlastnostem našich předků, které jsme znali osobně, patřila především poctivost a čest, zákon i pravda. Např. podání ruky, či slovní sdělení, bylo jistotou. Vraťme se však k tématu a dílu oltáře Terezičky, který je v současné době téměř ukryt v lešení restaurátorských oprav. Neţ se se stavbou lešení v loňském roce započalo, muselo se na místě prověřit, zda konstrukce oltáře jeho značnou váhu unese, protoţe ţádné plány a výkresy tvůrců se nezachovaly. Podíváme-li se pozorně na umístěné trubky lešení, spatříme, jak spolehlivě spočívají na pevné základně oltáře. Obraťme oči ke klenbě chrámu a představme si, jaké zatíţení na konstrukci oltáře spočívá! Obdivujeme tedy to, Farní zpravodaj - Žamberk - 14 - co před více neţ 80 roky bylo zhotoveno a jakoby nadčasově připraveno pro současné dění. A pamětníci si při tom jistě připomenou májové poboţnosti v padesátých létech minulého století, za působení pana děkana P. Šimka, konané právě před oltářem sv. Terezičky. MLÁDEŢ S DIECÉZÍ A VIKARIÁTEM V sobotu 16. 4. a v pátek 27. 5. 2011 jsme opět navštívili akce křesťanské mládeţe z našeho okolí. V dubnu jsme zavítali do Hradce Králové na Diecézní setkání mládeţe a na konci května si uţili VeMlad (Večer Mladých) v Jablonném nad Orlicí. Diecézko se uskutečnilo jako jiţ tradičně v sobotu před Velikonocemi, tedy před samým začátkem Svatého týdne. My jsme se vydali směr Hradec s velkou skupinou z celého našeho Ţamberského vikariátu. Měli jsme to hodně natěsno a do hradecké filharmonie, kde se začátek programu konal, jsme přijeli snad úplně poslední a jen s obtíţemi jsme se vměstnávali do sálu, který samou mládeţí praskal ve švech. Nakonec jsme si však vydobyli pěkný výhled a mohli naplno sledovat program, kterému nechyběli super hosté, zamyšlení, písničky od VeKy (Vesmírná Kapela), ani vtip. Kdyţ se chýlilo k poledni, všichni se vyvalili ven a dle instrukcí si po cestě vzali bagetu, pitíčko a vylosovali si číslo své skupiny pro další část programu. Ta se skládala z velké hry, při níţ se pochodovalo po městě, a po splnění všech potřebných úkolů všemi skupinkami byla vystavěna věţ. Po této aktivitě následovalo vyvrcholení v podobě mše v katedrále sv. Ducha. Bohuţel zde ještě nebyl přítomen náš nový biskup, ale i tak měla mše zvláště v některých chvílích úţasnou atmosféru a byla důstojným a nezapomenutelným zakončením našeho výletu. Ač se konec května jevil jako teplý a prosluněný, v pátek, na nějţ byl naplánován večer mladých v Jablonném, se zatáhlo a ne a ne přestat pršet. A tak se název akce – Garden party (zahradní slavnost) přeměnil na velmi trefné „fara party“. Jabloňáci nás přivítali mší svatou ve zdejším kostele, po níţ jsme se přesunuli na faru. I kdyţ zahrada je zahrada, místní fara je také velmi pěkná a jak jsme zjistili, plně nám dokáţe vynahradit i zahradu. Povečeřeli jsme a hned po výborném jídle jsme se vrhli na seznamovačku, kdy kaţdý zjistil o kaţdém, co potřeboval. Následovala velmi vtipná hra, u které se kaţdý alespoň jednou praštil do kolen, ale i přesto se všem, myslím, líbila (tady nám ta zahrada asi přece jenom trochu scházela). Další část programu byla spíše zamýšlecí, připravil si ji P. Josef z Čermné a zaměřovala se na nejznámější modlitbu – Otče náš. Bylo velmi zajímavé se zamyslet nad věcmi, které vyslovujeme tak často, ale občas tak nějak bezmyšlenkovitě. Jako zakončení celé akce jsme skládali obraz. Abyste správně rozuměli, obraz byl jiţ hotový, ale byl rozstříhaný. Kaţdý z nás si kousek vzal, napsal na něj poděkování či prosbu Bohu a obraz jsme opět sloţili a nalepili na papír. Obě tyto akce se velmi vydařily, velké díky patří hlavně organizátorům, ale i účastníkům, protoţe bez nich by to nebyla ta správná atmosféra. Za mládeţ Šárka Kladivová - 15 - Farní zpravodaj - Žamberk MODLITBA DŮLEŢITÁ ALESPOŇ JAKO SPRCHA ... Jak se modlit, kdyţ máme ţivoty zavalené prací a starostmi? Jak najít cestu k modlitbě? Několik opěrných bodů: - Všechno začíná tím, ţe se pro modlitbu rozhodneme. Kdyţ budeme čekat, aţ nám na ni vybude čas, je jisté, ţe se nikdy modlit nezačneme. Správná otázka nezní: Mám na modlitbu čas? Zní: Jaké místo modlitba v mém ţivotě zaujímá? Jestliţe jsem pochopil, ţe je důleţitá, ba dokonce prvořadá, čas si pro ni udělám. Ukaţme si to na jednom konkrétním přirovnání. Jestliţe mi záleţí na osobní hygieně, čas na osprchování a vyčištění zubů si najdu vţdycky, i kdybych musel vstávat o trochu dřív. Má modlitba v mém ţivotě alespoň tak důleţité místo jako sprcha? - Začít s modlitbou a na nic nečekat. Modlit se naučíme tak, ţe se budeme modlit. Kdo se chce naučit plavat, nemůţe se spokojit s tím, ţe zná plavecké pohyby teoreticky. Dokud se neodhodlá a do vody neskočí, plavat nebude. Kdyţ se chceme modlit, musíme skočit do vody – nebo spíš do Boţí lásky. Jde o prostý úkon naší vůle: „Pane, jsem tady pro tebe. Nevidím tě ani neslyším, ale vím, ţe tu jsi. Tento čas modlitby věnuji tobě. Dělej si s ním, co sám chceš.“ Toto rozhodnutí závisí jen na nás; Bůh je tu přítomen stále, neklade si ţádné podmínky a stále touţí po tom, aby nás přijal. - V modlitbě vytrvat. Kdyţ jsem se rozhodl věnovat čtvrthodinu tiché modlitbě, zůstanu čtvrt hodiny v tichu před Bohem. Na tom, ţe nevím, co mám během těch pár minut, které mi připadají hrozně dlouhé, dělat, nezáleţí. Nezáleţí ani na tom, ţe pociťuji jen neurčitou nudu a z modlitby mě vytrhuje spousta neodbytných myšlenek. Důleţité není to, co dělám já, ale to, co Bůh působí ve mně, a to v danou chvíli nevidím. - Přestat modlitbu hodnotit. „Dobře jsem se pomodlil,“ nebo naopak: „Modlím se špatně.“ Ale co o tom já můţu vědět? Hodnota modlitby na tom, co pociťuji, nikdy nezávisí. Opravdu nikdy. Pán po mně ostatně ani nechce, abych svou modlitbu hodnotil. Ţádá mě jen, abych se modlil, abych prostě a jednoduše obětoval svůj čas jenom jemu. Ještě jedno přirovnání. Všichni dobře víme, ţe spálit se člověk můţe, i kdyţ je zataţeno. Stejně tak, tápeme-li v duchovní mlze, neznamená to, ţe naše srdce neozařuje Boţí světlo; kdyţ nás modlitba nudí, neznamená to, ţe je neplodná. - Zvolit konkrétní okolnosti, abychom vytrvali. Pro kaţdodenní modlitbu jsou blahodárná určitá praktická opatření: stanovit si pevnou hodinu (pokud moţno kaţdý den stejnou); zvolit si místo a polohu, která podporuje usebranost: vţdyť se modlíme i svým tělem. Nesnaţme se najít pro modlitbu ideální podmínky. Takové samozřejmě neexistují, protoţe Bůh se s námi nesetkává v ideálním světě, ale v konkrétních situacích našeho kaţdodenního ţivota. I kdyţ v našem domě není nikdy úplné ticho, neznamená to, ţe Pán naší modlitbě nepoţehná! - Vytrvat. Máme velmi zdatného a houţevnatého nepřítele, který vyzkouší všechno moţné, aby nás od modlitby odvrátil. Můţeme si být jisti, ţe nás bude chtít všemi Farní zpravodaj - Žamberk - 16 - prostředky přelstít, abychom od času vyhrazeného kaţdý den pro Pána upustili. Kdyţ přijde doba, kterou jsme si pro modlitbu vyhradili, nevyhnutelně nám začne připomínat spoustu věcí, které musíme teď hned udělat, a lţivě nás bude přesvědčovat: „Pomodlíš se někdy jindy.“ Je však velmi pravděpodobné, ţe k tomuto „někdy jindy“ uţ nedojde a my den uzavřeme bez modlitby. - Důvěřovat všemu navzdory. „Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Kdyţ ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? Ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval“ (Řím 8, 31. 37). Nemějme ze zápasu o modlitbu strach. Ten, kdo nás k ní volá, je zároveň tím, díky němuţ jsme si jisti vítězstvím. Prostě se pro modlitbu rozhodněme a ostatní nám bude přidáno. Z knihy Christine Ponsardové: Víra v rodině vybraly Lída a Šárka Kladivovy Z KNIHY PAPRSEK SLUNCE PRO DUŠI, BRUNO FERRERO: Návštěva Kaţdý den přesně v poledne, přicházel ke dveřím kostela mladík. Chvilku postál a zase odešel. Nosil kostkovanou košili a odřené dţíny, jako všichni chlapci v jeho věku. V ruce míval papírový sáček se svačinou. Faráři to začalo připadat podezřelé, a proto se ho jednoho dne zeptal, co u těch dveří dělá. V dnešní době se přece najdou lidé, co kradou i v kostele. „Chodím se sem pomodlit“ odpověděl mladík. „Pomodlit se? To se modlíš tak rychle?“ „No, kaţdý den přijdu ke dveřím kostela a řeknu prostě: Jeţíši, tady je Tom. A pak jdu zase dál. Je to krátká modlitba, ale vím jistě, ţe on ji slyší.“ O několik dní později se mladíkovi přihodila v práci nehoda a byl odvezen do nemocnice s několika velmi bolestivými zlomeninami. Leţel na pokoji společně s dalšími pacienty. Jeho příchod změnil celé oddělení. Během pár dní se na jeho pokoji začali scházet pacienti z okolí. U jeho lůţka se setkávali staří i mladí a on měl pro kaţdého úsměv a povzbudivé slovo. Přišel za ním i farář doprovázený ošetřovatelkou. „Říkali mi, ţe na tom nejsi zrovna nejlépe, ale přesto dokáţeš utěšit všechny ostatní. Jak to děláš?“ „Víte, kaţdý den v poledne sem za mnou chodí návštěva.“ Ošetřovatelka ho přeruší: „Ale vţdyť sem nikdo v poledne nechodí!“ „Ale ano! Je tu kaţdý den. Přijde ke dveřím pokoje, řekne: Tome, tady je Jeţíš. A zase jde dál.“ Jestliţe na své modlitby neslyšíme odpověď, je to tím, ţe ji v podstatě ani nečekáme. O manţelství s úsměvem Manţelka mi dala krásný dárek k narozeninám. Kdyţ jsme se hádali, nechala mě vyhrát. - 17 - Farní zpravodaj - Žamberk Před svatbou muţ přísahá, ţe vám sloţí k nohám celý ţivot, jen aby vám směl slouţit. Po svatbě ani neodloţí noviny, aby s vámi promluvil. Po svatbě se vám sníţí účet za telefon – neţ ovšem vaše děti dospějí do věku takových třinácti let. Adamovi a Evě to spolu moc dobře klapalo, dokud si nezačali dělat starosti s tím, co si vzít na sebe. Manţelství je jako obleţené město. Ti co jsou venku, chtějí dovnitř, ti co jsou uvnitř, chtějí ven. Nebýt manţelství, muţi a ţeny by se museli hádat s úplně cizími lidmi. Tajemství šťastného manţelství zůstane tajemstvím. Vybraly Lída a Šárka Kladivovy BIŘMOVÁNÍ 2012 Rádi bychom uspořádali biřmování v Ţamberku koncem příštího školního roku, vy kdo máte zájem, se proto hlaste u P. Oldřicha Kučery. Příprava začne na podzim letošního roku. Podmínkou je věk minimálně 18 let. Přivítáme zájemce z okolních vesnic. SETKÁNÍ BIŘMOVANCŮ PO PĚTI LETECH 22. září uplyne jiţ 5 let od chvíle, kdy 12 z nás přijalo dary Ducha svatého ve svátosti biřmování. Pojďme se společně zastavit, zavzpomínat a poděkovat za vše dobré, co nás potkalo. Příleţitost k setkání bude v sobotu 17. září 2011 ve večerních hodinách na faře v Ţamberku. Všechny, kdo tehdy proţívali tuto slavnost, zve Marie Aneţka SVATODUŠNÍ VAJEČINA 2011 Letos jiţ po třetí se uskutečnila na slavnost Seslání Ducha svatého vaječina. Konala se jako před rokem v Písečné. Ti, kteří se odhodlali této akce zúčastnit, si mohli vybrat z několika moţností, jak se na vaječinu dopraví. První skupinu tvořilo šest poutníků, kteří pěšky vyrazili z Dlouhoňovic, aby po ţluté turistické značce zdárně doputovali na faru v Písečné. Vydařilo se jim nejen počasí, ale i cesta jim uběhla v druţném hovoru a veselé náladě. Další skupina zvolila k dopravě kolo a tvořila nejpočetnější část. Nejzaneprázdněnější z nás přijeli na místo autem. Nakonec se nás sešlo přes dvacet. Program byl bohatý. Nejprve jsme při hře na kytaru přezpívali několik bohulibých písní a poté se pustili do sportování. Dětská a muţská část si i přes lehký deštík, který se spustil na naše hlavy, s nadšením zahrála fotbálek. Maminky zatím připravovaly nad ohněm míchaná vajíčka. Posílit těmito dary jsme se rozhodli uvnitř fary, neboť déšť zhoustl. Ale nikterak nám to po celoodpoledním výkonu nevzalo chuť k jídlu a snědli jsme padesát míchaných vajíček jako nic. Při jídle a příjemném hovoru se venku vyčasilo a děti se opět rozběhly ke svým hrám ven. Při loučení po 18. hodině jsme se shodli, ţe to byl pěkně Farní zpravodaj - Žamberk - 18 - proţitý svátek, jenţ stojí zato za rok zopakovat a dohodli jsme se, ţe to bude na faře ve Slatině. Doufáme, ţe mezi nás příště dorazíte i vy, kteří jste to ještě nezkusili. Těšíme se na vás. Jitka Moskvová HOSPODAŘENÍ FARNOSTÍ V ROCE 2010 FARNOST Z TOHO FARNOST ŽAMBERK ŽAMBERK PÍSEČNÁ LÍŠNICE SLATINA Příjmy v Kč Příjmy v Kč Příjmy v Kč Příjmy v Kč Příjmy v Kč Kostelní sbírky Sbírky k odeslání (farn. Žam.+Slat.) Dary Pronájem Úroky Prodej Ostatní Dotace Celkem Bohoslužebné (farn. Žam.+Slat.) Spotřeba materiálu Energie Opravy a údržba (dle majetku) Ostatní služby Fond solidarity (za farn. Žamberk) Odeslané sbírky (farn. Žam.+Slat.) Ostatní Celkem Rozdíl (PŘÍJMY - VÝDAJE) 251 448 112 408 369 808 166 538 3 15 600 55 784 1 067 000 175 986 112 408 297 409 128 538 3 15 600 36 068 1 067 000 34 669 0 0 24 000 0 0 19 716 0 40 793 0 72 399 14 000 0 0 0 0 25 053 0 116 375 0 0 0 4 127 000 2 038 589 1 832 832 78 385 127 372 268 432 Výdaje v Kč Výdaje v Kč Výdaje v Kč Výdaje v Kč Výdaje v Kč 25 380 275 723 156 408 1 318 161 50 767 48 603 112 408 15 635 25 380 270 408 89 141 1 318 161 50 767 41 103 112 408 15 444 0 0 57 728 0 0 3 500 0 96 0 5 315 9 539 0 0 4 000 0 95 0 80 540 22 689 207 000 6 242 2 088 0 1 882 2 003 085 35 504 1 922 721 -89 889 61 324 17 061 18 854 108 518 320 441 -52 009 ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PASTORAČNÍ RADY KONANÉ DNE 8.4.2011 Přítomni: Otec O. Kučera, T. Jeţdík, J. Kladivo. L. Jedlinský, P. Tůma, M. Faltus, M. Jägerová Omluveni: M. Halbrštátová, A. Dostálková, A. Bříza, P. Zářecký, V. Matyáš O. Oldřich zahájil toto jednání společnou modlitbou a poděkováním za aktivní chod farnosti, za všechny práce a sluţby, které probíhají k uţitku a ve prospěch nás všech. S blíţícími se Velikonocemi přibývá přípravných prací především pro kostelníky, chrámový sbor, úklidy atd., O. Oldřich vyjádřil podporu a poděkování i za tyto činnosti. Další poděkování O. Oldřicha se týkalo týmu lidí, kteří spolupracují na vzniku Farního zpravodaje, zároveň vyjádřil podporu a přání, aby nadšení vydrţelo a dílo se dařilo. Rovněţ poděkoval za uskutečnění Misijního jarmarku a sbírku. Ve Zpravodaji byly zveřejněny bohosluţby o Velikonocích a upřesněna data svátostí smíření. Z důvodu velké vytíţenosti okolních kněţí není moţné zajistit pro tuto sluţbu ještě dalšího kněze. - 19 - Farní zpravodaj - Žamberk Jmenování nového královéhradeckého biskupa je radostnou záleţitostí celé diecéze. Bliţší info v dalším Zpravodaji. Svěcení p. biskupa Jana Vokála dne 7.5.2011 v Římě se za naši farnost zúčastní O. Oldřich, p. Parish, Jeţdík a Faltus. Intronizace p. biskupa v Hradci Králové se uskuteční 14.5.2011, zájemci se mohou soukromě zúčastnit. Další mimořádnou církevní záleţitostí v Římě je blahořečení papeţe Jana Pavla II., které proběhne dne 1.5.2011. Pan Jeţdík informoval o probíhajících přípravách farního tábora, který bude od 9. – 16.7. 2011 opět na faře ve Slatině nad Zdobnicí. Tamní školní zařízení nabízí stravování i příp. organizování jednodenního výletu. Do této doby nejsou zajištěni v dostatečném počtu vedoucí. Přihlášky budou k dispozici v kostele. Informace o hospodaření farnosti – na dokončení opravy kříţové cesty je dosud vybráno 25 tis., z celk. 50 tis. Deseti procenty ze sbírek přispívá kaţdá farnost do fondu solidarity, z tohoto fondu pak biskupství, podle omezených moţností, můţe farnostem přispět na opravy. Další zdroje finančních prostředků pro farnosti mohou být účasti v grantových řízeních. Předpokládaná dotace pro farnost Ţamberk je v současné době z ministerstva kultury z programu restaurování a z programu regenerace od MěÚ Ţamberk na opravu oltáře 14 pomocníků. Při zisku dotace se farnost podílí 10 %. V naší farnosti jedinými pravidelnými příjmy /kromě stále klesajících sbírek/ jsou nájmy z farních prostor. Čeká nás – oprava soch před kostelem, oprava fasády kostela, pokračování v opravě interiéru kostela, lavic, varhan zasaţených červotočem, oprava fary podle fin. moţností. Farnost Písečná předpokládá příspěvek z Pardubického kraje na náhrobky a z ministerstva kultury na opravu věţičky, podílet se bude i farnost a obec. Farnost Slatina nad Zdobnicí pokračuje v opravě oltáře, v presbytáři bude nová dlaţba, úprava fary dle moţností. Pan Jedlinský se zúčastnil v Ostravě setkání KaNoe /kamarádi TV Noe/, navštívili i redakci, kde ve skromných podmínkách zajišťují vysílání TV NOE. V současné době má redakce k dispozici nový přenosový vůz, který přispívá ke kvalitnímu vysílání. Od neděle se v kostele budeme modlit modlitbu za kněze podle verze z kancionálu. Příští pastorační rada 3.6. 2011 O. Oldřich Kučera Marie Jägerová předseda pastorační rady sekretářka pastorační rady ZÁPIS Z JEDNÁNÍ PASTORAČNÍ RADY KONANÉ DNE 3.6.2011 Přítomni: Otec O. Kučera, A. Dostálová, M. Halbrštátová, T. Jeţdík, M. Faltus, P. Zářecký, A. Bříza, V. Matyáš, L. Jedlinský, M. Jägerová Omluveni: P. Tůma, J. Kladivo O. Oldřich poděkoval za všechny aktivity, které proběhly v uplynulých týdnech a všem, kteří se jakkoliv zapojili do bezproblémového chodu celé farnosti, příprav na mše sv. atd. Aktuální informace byla z pohřbu arcibiskupa Karla Otčenáška, který proběhl tento den v Hradci Králové a O. Oldřich se jej zúčastnil. Farní zpravodaj - Žamberk - 20 - Další mimořádné události naší diecéze byly svěcení a intronizace p. biskupa Jana Vokála. Svěcení v Římě dne 7.5.2011 se z naší farnosti zúčastnili 4 zástupci. T. Jeţdík informoval v krátkosti o této události. Bliţší informace budou ve Zpravodaji. Otec Oldřich zdůraznil potřebu modlitby za nového biskupa a ochotné spolupráce a pomoci v jeho nové sluţbě. O týden později 14.5.2011 proběhla v katedrále Sv. Ducha v Hradci Králové intronizace nového biskupa za přítomnosti duchovenstva, představitelů veřejného ţivota a věřících. O. Oldřich upozornil na skutečnost, ţe se v dnešní době velmi vyuţívá moţnost cestování, coţ ale negativně ovlivňuje vytváření společenství ve farnostech, lidé nemají potřebu se ve své farnosti sdruţovat, nabízet svou pomoc a finančně se podílet na jejím provozu. Tento obecný jev se do určité míry týká i naší farnosti. Nemilou záleţitostí byl nedávno v naší farnosti fakt, který by se mohl nazývat kyberšikanou. O. Oldřichovi někdo telefonoval v jakoukoliv denní i noční hodinu, pravděpodobně bezdůvodně, a telefon pak pokládal. Tato situace skončila po zjištění telefonujícího. V současné době jsou po jeho známých rozesílány lţivé a pomlouvačné emaily týkající se O. Oldřicha. O. Oldřich vyzývá k modlitbě, velkorysosti a uvědomění si vlastních hříchů před kritikou druhého. Vyzývá kaţdého, kdo má k jeho jednání, práci nebo jiným aktivitám nějakou připomínku, aby s ním jednal osobně a nevolil jinou poniţující cestu. I v Písmu čteme: Kdyţ tvůj bratr zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima; dá-li si říci, získal jsi svého bratra. Nedá-li si říci, přiber k sobě ještě jednoho nebo dva, aby ústy dvou nebo tří svědků byla potvrzena kaţdá výpověď´. Jestliţe ani potom neuposlechne, oznam to církvi; jestliţe však neuposlechne ani církev, ať je ti jako pohan nebo celník. Amen, pravím vám, cokoli odmítnete na zemi, bude odmítnuto v nebi, a cokoli přijmete na zemi, bude přijato v nebi.“ (Mt 18,16-18) Ani v dnešní době úloha církve a úcta ke kněţství není, bohuţel, většinovou společností akceptována. O to víc je bolestivé, pokud se s podobným přístupem setkáváme i mezi věřícími. Členové pastorační rady podporují O. Oldřicha, vyjádřili znepokojení nad touto skutečností s tím, ţe si váţí jeho pracovního nasazení pro sluţbu ve farnosti a takovéto nevhodné chování odsuzují. Apelují na všechny, aby se podobného jednání vyvarovali. T.Jeţdík informoval o dětském táboře – přihlášeno je dosud 35 dětí, vedoucí jsou zajištěni. Stravování letos zajistí v celém rozsahu za přijatelnou cenu školní kuchyně. V sobotu 2.7.2011 v 11 hod. bude v kostele sv. Václava slavnostní mše sv. při výročí 25 let kněţského svěcení P. Josefa Mazury, který pochází ze Ţamberka a v současné době působí ve farnosti Ústí nad Labem. Při této příleţitosti O. Oldřich prosí farníky, aby nabídli svou pomoc při úklidu kostela, při přípravě pohoštění (cukroví, koláče atd.) a podle svých moţností přispěli za tímto účelem i finančně. Pečivo je třeba donést během pátku na faru. Pohoštění bude probíhat v prostorách zámku. Další informace v kostele. Oldřich reagoval na výzvu biskupů a zapojil do akce Noc kostelů i naši farnost. Provázel návštěvníky v chrámu sv. Václava a seznamoval je s historií objektu. Zájemci si prohlédli i kůr, P. Vlasatý předvedl hru na varhany. Nevšedním záţitkem mohl být pro zúčastněné výstup ke zvonům a pohled na město. Zájem o tuto akci projevilo asi 200 občanů, O. Oldřich poděkoval všem, kteří mu se zajištěním pomohli. - 21 - Farní zpravodaj - Žamberk Byla diskutována přítomnost malých dětí na bohosluţbách. O.Oldřich vítá, ţe v naší farnosti rodiče vodí i tyto děti na bohosluţby. S ohledem na všechny přítomné je však vhodné, pokud dítě nejde opakovaně utišit, aby se s ním na chvíli vzdálili. Umístění kaţdé nové informace, aktivity atd. na webové stránky farnosti je třeba nejdřív oznámit O. Oldřichovi. Farnost Písečná - trvají plánované akce, zmíněné na minulé pastorační radě, z důvodu sníţení dotace a zvýšení nákladů na opravu věţičky lze postavit lešení svépomocí, v sakristii se bude instalovat umyvadlo, úprava elektřiny, oprava kříţové cesty. Líšnice – zůstává oprava varhan, ale z důvodu moţnosti získání dotace z EU se odkládá oprava aţ na dobu, kdy bude finanční zajištění Slatina nad Zdobnicí – ţádná změna Ţamberk – oprava kříţové cesty zaplacena, v současné době se platí další skupina restaurovaných lavic, pokračuje se na opravě oltáře 14 pomocníků, měla by být dokončena v příštím roce. Restaurování malby, jsou odvezeny k opravě 2 sochy umístěné před kostelem, předpokládá se oprava nátěru fasády a zvelebení prostoru kolem kostela. Vybudování WC se z důvodu finančních prostředků odkládá. Příští pastorační rada se sejde po prázdninách. O. Oldřich Kučera Marie Jägerová předseda pastorační rady sekretářka pastorační rady KALENDÁŘ AKCÍ: Plánované akce Název Termín Místo Díky za 25 let kněžství sobota 2.7. v 11:00 chrám sv. Václava v Žamberku Farní tábor sobota 9.7. - 16.7. fara Slatina nad Zdobnicí Setkání biřmovanců (5 let) sobota 17.9. večer fara Žamberk Biřmování červen 2012 chrám sv. Václava v Žamberku VÝZVA Kdo by se chtěl a mohl podílet na průběhu slavnosti P. Josefa Mazury (viz „Rozhovor“ a „Zápis z pastor. rady z 3.6.2011“), prosíme, aby cukrovinky, koláče a jiné mlsky předal během pátku 1.7. v papírnictví vedle fary do 17 hod. nebo v sobotu od 9 – 11 hod. do kuchyně na zámku, kde bude pohoštění probíhat. Přispět můţete i finančně. Pastorační rada Farní zpravodaj - Žamberk - 22 - Děkujeme všem, kdo napsali své příspěvky do tohoto čísla Farního zpravodaje. Těší nás, ţe máte zájem o zkvalitnění našeho občasníku. Další písemné příspěvky můţete vhazovat do schránky umístěné v kostele nebo posílat e-mailem na níţe uvedenou adresu. Třetí letošní číslo bude mít uzávěrku v září a vyjde v druhé polovině září. Vzhledem k niţší kvalitě tisku ţádáme Vás – přispěvatele, abyste fotografie k textům vybírali co nejkvalitnější. Zejména fotografie skupinek (a z větší dálky) naše technika vytiskne tak, ţe moţná ani autor nepozná, kdo nebo co na fotografii je. Technické náklady na výtisk Farního zpravodaje činí 5 Kč. Dobrovolné příspěvky na jejich úhradu můţete vhazovat do kasiček k tomu určených přímo v kostele. Členové redakční rady Farního zpravodaje jsou: Ondřej Jäger, P. Oldřich Kučera, Roman Moskva, Jaroslav Schröffel a Marie Souradová. Zpravodaj byl vydán díky dobrovolným příspěvkům aktivních farníků. Svoje připomínky a příspěvky můţete zasílat na email: [email protected]; www.farnostzamberk.cz - 23 - Farní zpravodaj - Žamberk
Podobné dokumenty
Červenec 2015 - Římskokatolická farnost Olešnice na Moravě
Znělo to jako pod Babylonskou věží. Z každé strany bylo slyšet jiný jazyk, jiný
přízvuk, jiná citoslovce a jiné pozdravy… Ve srovnání se starozákonním
zmatením jazyků v Babylonu byla ale v Praze na...
Březový sirup
můžeme vyzkoušet sami, máme-li někde k dizpozici či doma na zahradě alespoň dva,
tři větší javory. Ujistil nás totiž, že sirup se dá vařit z mízy jakéhokoliv javoru, jen bude
třeba nasbírat mízy o ...