Print Layout 1 - Archaia Praha ops

servis archeologie
Stfiepy jako rozcestníky v ãase
Vût‰ina z nás si pfiedstavuje archeology jako hledaãe pokladÛ, senzací a neoãekávan˘ch
objevÛ. Pravda je v‰ak zcela jiná. Nejãetnûj‰ím archeologick˘m nálezem, kter˘ pomáhá
v orientaci v ãase, jsou obyãejné zlomky keramick˘ch nádob. Jejich v˘skyt na místû
probíhající stavební ãinnosti proto nelze podceÀovat.
Pfiipravil: Vojtûch Ka‰par, ilustrace: Isabela Skfiivanová, Veronika Wünschová
Z
ákladním úkolem jakékoli historické vûdy o dávno
minul˘ch událostech je pfiedev‰ím urãení následnosti,
tedy co bylo dfiíve, co následovalo. V minulém ãísle
Projektu jsme vûnovali pozornost vertikální
a horizontální stratigrafii jako základní pomÛcce
pro stanovení následnosti usazování antropogenních vrstev. Tato
terénní pozorování stála u zrodu vzniku periodizaãních systémÛ.
Jejich postupné propracovávání vedlo k nesmírnû podrobnému
a detailnímu ãlenûní historie lidstva.
PfiestoÏe nejstar‰í pokusy o materiálnû-technologické ãlenûní
lidského v˘voje pocházejí jiÏ z antiky (napfi. Publius Ovidius Naso,
Hésiodos), otcem základní archeologické periodizace pravûk˘ch
dûjin lidstva je Dán Christian Thomsen (v roce 1836). I on vyuÏil
pfii tvorbû své tfiídobé periodizace (doba kamenná, bronzová
a Ïelezná) základní kritérium surovinové základny.
Relativní chronologie
Pro na‰e dal‰í snahy o vysvûtlení principÛ datování konkrétních
nalezen˘ch archeologick˘ch památek je nutno vysvûtlit pojmy
„relativní“ a „absolutní“ chronologie. Zatímco relativní chronologie
stanoví vzájemn˘ ãasov˘ pomûr dvou ãi více památek (urãí pouze
relativní stáfií pfiedmûtÛ), absolutní chronologie stanoví pokud
moÏno pfiesné ãíselné ãasové urãení (pomocí pfiírodovûdn˘ch
metod; nálezové situace spojitelné s konkrétní historickou
skuteãností datovanou písemn˘mi prameny – poÏár mûsta,
hradu apod.). Pfii stanovení relativní chronologie pouÏíváme
vedle pfiírodovûdn˘ch a technick˘ch metod pfiedev‰ím klasické
metody – stratigrafie, typologie a analogie.
Jednu z nejstar‰ích vûdeck˘ch archeologick˘ch metod
pfiedstavuje typologie. Je zaloÏená na studiu promûn
rÛzn˘ch typÛ památek (keramické nádoby a stfiepy jsou jako
nejbûÏnûj‰í archeologick˘ nález nejãastûj‰ím pfiedmûtem tohoto
studia), a to po stránce morfologické (tvarové), technologické
(zpÛsob v˘roby) ãi estetické (v˘zdoba). Poãátky této vûdecké
metody je moÏno spatfiovat okolo poloviny 19. století, pfiiãemÏ
za otce zakladatele je povaÏován ‰védsk˘ archeolog Oscar
Montelius (1843–1921).
Typologie vychází z pfiedpokladu kontinuálního zákonitého v˘voje
urãitého v˘robku, smûfiujícího zpravidla od nejjednodu‰‰ího ke
sloÏitûj‰ímu, od úãelného k úãelnûj‰ímu. Metoda sleduje v˘voj
jednotliv˘ch pfiedmûtÛ v ãase a fiadí je do typologick˘ch fiad.
NejdÛleÏitûj‰ím kritériem tvorby typologické fiady jsou uzavfiené
PfiestoÏe doba stfiedovûk˘ch králÛ jiÏ není zcela anonymní, vût‰ina tehdej‰í populace zÛstává bezejmenná. Je proto zajímavé sledovat v˘voj základních
tvarÛ keramick˘ch nádob v závislosti na stfiídání se na‰ich nejv˘znamnûj‰ích panovníkÛ v jednotliv˘ch pÛlstoletích. Uvádíme také známé praÏské
stavby, které vznikly v ekvivalentních, tedy padesátilet˘ch obdobích, pro nûÏ jsou typické zobrazené keramické nádoby.
1100–1150 Pfied rokem 1150 byl vystavûn na petfiínském úboãí monumentální komplex Strahovského klá‰tera.
1150–1200 V 2. polovinû 12. a v 1. tfietinû 13. století vzniká v Praze ohromné mnoÏství (dodnes je známo pfies ‰edesát) kamenn˘ch románsk˘ch
patricijsk˘ch domÛ, z nichÏ nejznámûj‰í je dÛm pánÛ z Kun‰tátu a Podûbrad v €etûzové ulici na Starém Mûstû.
1200–1250 Pfied rokem 1234 byla zahájena stavba AneÏského klá‰tera dokonãená aÏ v 2. polovinû 13. století.
1250–1300 Okolo roku 1270 byla postavena Staronová synagoga, jedna z nejv˘znamnûj‰ích star˘ch evropsk˘ch synagog.
64 PROJEKT 12/05
servis archeologie
nálezové celky, tedy soubory pfiedmûtÛ, které byly souãasnû
uloÏeny do zemû a také zhruba souãasnû vyrobeny ãi pouÏívány.
Vedle typologie pouÏívá archeologie srovnávací metodu (metodu
analogie), jeÏ vychází z pfiedpokladu, Ïe artefakty podobné ãi stejné
morfologické hodnoty jsou si ãasovû blízké.
Keramika jako datovací materiál
Základní otázku „Jak je co staré?“ si poloÏí kaÏd˘ archeolog
v momentû, kdy se ze zkoumané archeologické situace objeví první
stfiípky rozbit˘ch keramick˘ch nádob. Je‰tû od hlíny je zanícen˘
badatel narychlo oãi‰Èuje v‰ím, co má po ruce, a snaÏí se zjistit
elementární informaci o stáfií objevované archeologické památky.
PfiestoÏe neodborník povaÏuje stfiepy z rÛzn˘ch historick˘ch období
za podobné, ne-li stejné, pouãen˘ archeolog si v‰ímá jednotliv˘ch
rozdílÛ. Keramické zlomky jsou totiÏ nejen nejãastûj‰ím, ale
i chronologicky citliv˘m archeologick˘m nálezem.
V kaÏdé dobû byly v oblibû rÛzné tvary nádob, technologická
úroveÀ a kvalita v˘roby se vyvíjela a promûÀovala zavádûním
technologick˘ch zdokonalení. Pfiedev‰ím v‰ak keramická produkce
podléhala módním vlivÛm. V jednotliv˘ch obdobích byl oblíben˘
jin˘ druh v˘zdobn˘ch prvkÛ a motivÛ na stûnách nádob. Mûnil se
v˘voj tvarÛ okrajov˘ch profilací nádob a pfiedev‰ím se vyskytovaly
rÛzné tvary a velikosti uÏitkov˘ch nádob.
Kvalitní uÏitková sídli‰tní keramika se napfiíklad v˘raznû li‰ila,
pfiedev‰ím svou technologickou kvalitou, od tzv. funerální keramiky.
Tato pohfiební keramika, v níÏ byly do hrobu mrtvého ukládány
milodary (potrava, jídlo, pití), byla v˘raznû nekvalitnûj‰í
a vyrábûná za tímto jedin˘m úãelem. Sv˘m charakterem nám
tak dnes mÛÏe pfiipomínat charakteristické „boty do rakve“,
urãené pouze na jedno specifické uÏití.
Vyhodnocení ohromného kvanta keramick˘ch nálezÛ ze
záchrann˘ch archeologick˘ch v˘zkumÛ se dnes jiÏ neobejde
bez v˘poãetní techniky, která umoÏÀuje provádûní základních
matematick˘ch operací s ohromn˘m mnoÏstvím získan˘ch dat.
Detailní anal˘za nálezov˘ch souborÛ nám poté poskytuje velké
mnoÏství informací nejen o chronologickém vztahu objevovan˘ch
památek, ale i o hospodáfisk˘ch, ekonomick˘ch a sociálních
podmínkách Ïivota na‰ich pfiedkÛ ãi procesech spojen˘ch s jejich
zrodem, následn˘m v˘vojem i pfiípadn˘m zánikem, nebo o jejich
etnické pfiíslu‰nosti. Proto je rozbor keramick˘ch nálezÛ vedle
pfiírodovûdn˘ch a technick˘ch metod (spoleãnû s moÏnostmi
absolutní chronologie nalezen˘ch památek se jim budeme vûnovat
v nûkterém z dal‰ích ãísel) základní historicko-archeologickou
datovací metodou. 1300–1350 V roce 1344 byla Matyá‰em z Arrasu zahájena na popud Karla IV. v˘stavba svatovítské katedrály na PraÏském hradû.
1350–1400 V roce 1357 nahradil zfiícen˘ Juditin most nov˘ most kamenn˘ – KarlÛv.
1400–1450 V Betlémské kapli byl od roku 1402 kazatelem M. Jan Hus, kaple v‰ak byla zaloÏena praÏsk˘mi patriciji – kramáfiem KfiíÏem
a Hanu‰em z Mühlheimu jiÏ v roce 1391.
1450–1500 Vladislav Jagellonsk˘ dal stavitelem a kameníkem Matûjem Rejskem postavit v roce 1475 Pra‰nou bránu jako novou souãást
staromûstského opevnûní.
12/05 PROJEKT 65