P ¤ E M A L B Y
Transkript
Rudolf Fila 1932 1952 zve Vás a Va‰e pfiátele na zahájení v˘stavy Rudolf Fila P ¤ E M A L B Y ve ãtvrtek 6. záfií 2007 v 17 hodin v Galerii mûsta Plznû, Nám. Republiky 40 V˘stavu uvede fieditel GmP Václav Malina o autorovi a jeho tvorbû promluví Jifií Valoch (NG Praha) V hudebním programu zahraje Markéta Kapustová skladbu pro sólovou flétnu J. S. Bacha Partita a moll V˘stava se koná za finanãní podpory Mûsta Plznû a MK âR V˘stava potrvá do 28. fiíjna 2007 Otevfieno: úter˘ aÏ nedûle 10 – 12, 13 – 18 hodin Galerie mûsta Plznû o. p. s., Dominikánská 2, CZ – 3001 12 PlzeÀ Tel./fax: + 420 378 035 310, e-mail: [email protected], www.galerie-plzen.cz 19. ãervence se narodil v Pfiíbrami na Moravû maturoval na ·kole umûleckého prÛmyslu v Brnû (prof. Bohdan Lacina) 1958 absolvoval Vysokou ‰kolu v˘tvarn˘ch umení v Bratislavû 1959 pracoval v Umûleck˘ch fiemeslech v Bratisklavû 1960 - 1990 vyuãoval na Stfiední ‰kole umûleckého prÛmyslu v Bratislavû, zaãal vystavovat na kolektivních v˘stavách 1990 - 1992 vedl atelier volné malby na Vysoké ‰kole v˘tvarn˘ch umûní v Bratislavû Îije a pracuje v Bratislavû. ZASTOUPENÍ VE SBÍRKÁCH Národní galerie, Praha, Slovenská národná galéria, Bratislava, Galéria mesta Bratislavy, Moravská galerie, Brno, Al‰ova jihoãeská galerie, Hluboká, V˘chodoslovenská galéria, Ko‰ice, Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica, Galerie B. Rejta, Louny, Janus Panonnius museum, Pécs, Museum Nacionale de Bellas Artes, Rio de Janeiro, soukromé sbírky na Slovensku, v âechách, Maìarsku, Belgii, Nûmecku, USA, Itálii, Rakousku, Dánsku, Velké Británii, Francii, ·v˘carsku a Rumunsku SAMOSTATNÉ V¯STAVY (v˘bûr) 1962 Obrazy, Závodní klub LF UJEP, Brno 1963 Obrazy, Divadlo Poézie, Bratislava 1965 Obrazy a kresby, Poetická vinárna Viola, Praha 1966 Retrospektiva, V˘stavná sieÀ ZSVU, Bratislava 1968 Obrazy a kresby, Galerie J. Krále, DÛm umûní, Brno 1969 Obrazy, Dôstojnick˘ pavilón, Komárno 1977 Obrazy, kresby a kniÏné interpretácie, Galéria umenia, Nové Zámky 1978 Kresby a interpretácie (s J. Bergerom), Klub umûní a kultury, Praha 1980 Obrazy a interpretované knihy, DÛm kultury, Orlová 1982 Jubelejná v˘stava na SUP·, Bratislava Retrospektíva, Ústav racionalizácie, Trnava 1985 Obrazy a kva‰e, Stavoprojekt, Brno Kresby, Klub ‰kolství a vûdy B. Václavka, Brno 1988 Retrospektíva, V˘stavná sieÀ ZSVU, Bratislava Retrospektíva, Stredoslovenská galéria, Banská Bystrica 1989 Retrospektíva, V˘chodoslovenská galéria, Ko‰ice Third Eye Center, Glasgow Riverside Gallery, Lond˘n Aspex Gallery, Portsmouth 1990 DÛm pánÛ z Kun‰tátu, Brno DÛm ÏelezniãáfiÛ, Praha Sovinec a Krnov (spolu s J. Meli‰em) 1991 Galéria Nova, Bratislava Galéria Kleibl, Bratislava (spolu s J. Jankoviãem) 1992 Barokov˘ cyklus, PováÏská galéria umenia, Îilina Malovan˘ dÛm, Tfiebíã Galéria Jána Koniarka, Trnava Galerie Aspekt, Brno 1993 Galerie Christine Könik, VídeÀ Retrospektíva, Slovenská národná galéria, Bratislava 1994 Malarswo, Muzeum Bytom, Var‰ava Ulmer Museum, Ulm 1996 1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Retrospektiva, V˘chodoãeská galerie, Pardubice Paintings-Drawings-Booksworks, A. Reynolds Gallery, Lond˘n Galerie Pont Neuf, PafiíÏ Obrazy a práce na papífie, Galerie Aspekt, Brno Galéria umenia, Nové Zámky V˘stavní síÀ Sokolská 26, Ostrava Fila + Rainer: Pocta Messerschmidtovi, Galéria mesta Bratislavy, Bratislava, ·tátna galéria, Banská Bystrica Najhlb‰ia je koÏa, PovaÏská galéria, Îilina ·iesty zmysel, Oravská galéria, Doln˘ Kubín V˘bûr z tvorby Rudolfa Fily, Galerie Caesar, Olomouc Galerie J. a B. Koláfiov˘ch, Praha Galerie ARS, Brno Galéria Z, Bratislava Galerie Václava ·pály, Praha Galéria Nova, Bratislava Obraz a slovo, Slovensk˘ in‰titút, Praha SKUPINOVÉ V¯STAVY (v˘bûr) 1960 V˘stava mlad˘ch, Bratislava 1964 Slovenské maliarstvo, Krakov 1965 Sei pittori slovacchi, ¤ím, Neapol Bienále San Marino Bienále mlad˘ch, PafiíÏ 1966 Souãasné ãeskoslovenské umûní mlad˘ch, Mexiko 1969 âeskoslovenské umûní, Budape‰È, Teherán, Káhira, Alexandria 1970 KniÏní veletrh, Bologna 1981 Fila, Filko, Sikora, Essen 1984 âeská kresba XX. století, AJG, Hluboká 1985 Slovenská kresba, Îilina 1989 Frith Gallery, Lond˘n 1990 40 artistes Tchéque et Slovaques 1960-1990, PafiíÏ 1991 âesk˘ a slovensk˘ informel, Praha Súãasné slovenské umenie, New York 1992 V˘zva, Expo Sevilla 92 1993 Slovenská kresba, NG, Praha 1994 Zeit Gleich, Kunsthaus, Hamburg 1995 60. roky, SNG, Bratislava 1998 Medzisvet, SNG, Bratislava 1999 Nov˘ zlínsk˘ salon, Zlín 2000 Slovenské v˘tvarné umenie 20. storoãia, SNG, Bratislava 2001 Objekt, DÛm U ãerné matky BoÏí, Praha Slovensk˘ sen, Pasov 2002 Galéria Eisenstadt 2004 TvÛrãí skupiny 60. let, DU, Brno PlzeÀskému publiku se poprvé pfiedstavují soubûÏn˘mi, reprezentativními v˘stavami dva umûlci, jejichÏ dílo patfií od poãátku ‰edesát˘ch let k urãujícím kvalitám na‰í v˘tvarné kultury – je to svého druhu „splátka na dluh“ plzeÀské vefiejnosti, protoÏe ta dosud pfiíleÏitost poznat obsáhleji jejich tvorbu nemûla ... Rudolfa Filu a Jozefa Jankoviãe samozfiejmû také ledacos spojuje – pfiedev‰ím si musíme pfiipomenout, Ïe patfiili k nemnoha osobnostem tehdy nejmlad‰í generace, jenÏ si uvûdomovali, jak bylo v padesát˘ch letech „díky“ politick˘m poÏadavkÛm znemoÏnûno pfiirozené navazování na problémy, které se objevily v na‰em moderním umûní v pfiedcházejících desetiletích, a Ïe stejnû necitlivû byly pfieru‰eny kontakty s aktuální mezinárodní v˘tvarnou scénou ... Patfiili k tûm, kdo jako první vystavovali tehdy je‰tû zakazované abstraktní umûní na neoficiálních ateliérov˘ch v˘stavách, naz˘van˘ch Konfrontácie (poprvé roku 1961). Ty byly v Bratislavû prvním generaãním vystoupením autorÛ, ktefií usilovali o skuteãnû aktuální tvorbu, korespondující s tím, co se objevovalo v Evropû, Americe i v Japonsku, to jest rÛzné podoby nezobrazujícího umûní, které bychom mohli zahrnout pod egidu informelu v nej‰ir‰ím slova smyslu. Vût‰ina z nich je‰tû studovala na bratislavské Vysoké ‰kole v˘tvarn˘ch umûní, také udrÏovali kontakty s podobnû dÛsledn˘mi kolegy z Prahy, vãetnû úãastníkÛ Konfrontací praÏsk˘ch. MÛÏeme i pfiipomenout, Ïe v bratislavském prostfiedí vzhledem k celkovû men‰ímu mnoÏství vyhranûn˘ch „moderních“ umûlcÛ sahala ‰kála tvorby vystavujících aÏ k abstrakci geometrické. Fila a Jankoviã cel˘m dílem, které se stále rozvíjí, stvrzují, Ïe jsou klíãov˘mi osobnostmi tohoto generaãního nástupu ... Snad je na místû pfiipomenout, Ïe Rudolf Fila pochází z Pfiíbrami u Brna a Ïe pfii svém brnûnském studiu mûl pfiíleÏitost b˘t okouzlen lyrick˘m traktováním motivu i schopností pfiekraãovat hranice zobrazování u Bohdana Laciny, pfiíslu‰níka druhé surrealistické generace u nás - tudy vedla na konci padesát˘ch let jedna z Filov˘ch cest k abstrakci. Nesmíme pfiitom opomenout, Ïe jsou u nûj skuteãnû jedineãnû propojeny ryze v˘tvarná, malífiská a kreslífiská senzibilita se schopností analytické, racionální reflexe a s ‰irok˘m kulturním zázemím (díky tomu se stalo legendou jeho pÛsobení na bratislavské ·UP, jeÏ bylo v minulém reÏimu pro mnoho ÏákÛ dÛleÏitûj‰í, neÏ následující studium vysoko‰kolské). Jeho tvorba v ‰edesát˘ch letech mûla nejprve povahu jakéhosi lyrického informelu, ãasto se nevzdával tradiãní olejové malby, rovinu obrazu nûkdy pfiekroãil reliéfním asambláÏovan˘m objektem, kter˘ ov‰em byl integrálnû zapojen do malífiského procesu ... Skoro od poãátku si uvûdomoval moÏnost integrace vlastního záznamu s cizím – jako nov˘ komunikaãní vztah uplatnil zapojení kreslení sv˘ch synÛ do celku kresby, jiÏ na zaãátku ‰edesát˘ch let si uvûdomoval, Ïe v˘chodiskem jeho záznamÛ mohou b˘t nalezené ti‰tûné materiály, coÏ se potom o deset let pozdûji stalo jednou z klíãov˘ch podob jeho usilování. V ‰edesát˘ch letech se jeho malba postupnû promûÀovala – z více ãi ménû expresívních struktur se stávala demonstrace izolovaného malífiského ãi kreslífiského záznamu, jenÏ se stával jedin˘m tématem, nûkdy ve velice lapidární, nûkdy v mnohem komplexnûj‰í, moÏná i hravûj‰í podobû. PfiipomeÀme si: byl konec ‰edesát˘ch let, tím nejradikálnûj‰ím, co se na svûtové scénû objevilo, bylo konceptuální umûní. Jeho nejradikálnûj‰í pfiedstavitelé dílo zcela dematerializovali, nahradili je verbální formulací. Byla ov‰em fiada tûch, kdoÏ se nechtûli vzdát obrazu jako média, ale chtûli mu dát novou funkci i podobu, uãinit jej konceptuální sebereflexí. Vystupovali pod egidou analytická ãi fundamentální malba atd., byla to transpozice konceptuálního my‰lení na malbu ... A co dûlal ve stejné dobû Fila: vzdal se v‰í exprese a soustfiedil se pouze na tahy ‰tûtce ... Vznikaly i skoro ãisté monochromy, tvofiené tfieba pouh˘m fiazením vertikál, v kresbách se objevilo fiazení tu‰ov˘ch paralel i jejich vzájemné komentování atd. Samozfiejmû, pro Filu nebyla taková redukce trval˘m programem, ale myslím, Ïe jako první u nás o malbû skuteãnû konceptuálnû uvaÏoval ... KoneckoncÛ v první polovinû sedmdesát˘ch let se zab˘val i vztahy mezi rÛzn˘mi malífisk˘mi interpretacemi stejné fotografie, to je také konceptuální pfiístup ... Maximální redukce a my‰lenkové uchopení malby byly pfiedev‰ím nov˘m pfiístupem k obrazu, a tak mohl Fila ze své redukce vyvodit nov˘ koncept – ãi novou sféru, sféru zásahÛ, interpretací, parafrází ãi perzifláÏí ... Od té doby kaÏd˘ obraz, namalovan˘ nebo vyti‰tûn˘, je pfiedev‰ím v˘chodiskem dal‰ích komentáfiÛ, komentáfiÛ ryze vizuálních, odehrávajících se v jeho plo‰e. V sedmdesát˘ch letech fungovaly optimálnû zásahy do vlastní pfiipravené malby, ale také do studentsk˘ch kopií slavn˘ch dûl ... A tu‰ím od roku 1972 postupnû zaãíná nûco, co je z praktick˘ch dÛvodÛ nejménû prezentováno, ale co pfiiná‰í zásadní kvality – nejprve umûlec objevuje obrazové reprodukce v knihách a fiadu let se soustavností skuteãnû obdivuhodnou interpretuje kresebn˘mi ãi malífisk˘mi zásahy jednotlivé obrázky. Jsou to v˘tvarné komentáfie v tom nejlep‰ím smyslu slova – reagují na urãité aspekty pfiedlohy, nûkdy je v nich hodnû humoru, jindy dfiív zamy‰lení nad zvolen˘m materiálem ... Od Arnulfa Rainera, s nímÏ ho mÛÏeme právem srovnávat, se li‰í mnohem men‰í expresí intervencí, nechutí nûco „jenom pfiemalovat“, Fila je hravûj‰í i artificiálnûj‰í. (Také odmítá pfiemalovat obrazové originály, pokud mají nûjakou estetickou kvalitu, ov‰em o to vynalézavûji reaguje na malby ãi grafiky pokleslé kvality.) Postupem ãasu se repertoár jeho zásahÛ do knih stále obohacuje, jejich ‰kála sahá od komentáfiÛ k reprodukovanému obrazu napfi. pfies parafráze jak˘chsi imaginárních land artov˘ch zásahÛ do fotografií krajin aÏ po stále komplexnûj‰í vizuální pfiehodnocení celé knihy jako artefaktu. Fila je stále nበnejv˘znamnûj‰í tvÛrce autorsk˘ch knih, v nichÏ objevuje vÏdy nové podoby zásahÛ, vãetnû pronikání barvy, vstfiíknuté stfiíkaãkou, aÏ po filovskou variaci klasického dekalku, spojujícího urãité sekvence. Malba se v prÛbûhu ãasu také promûÀuje, v osmdesát˘ch letech se objeví ãisté „tûlovky“ – malífiské parafráze struktury lidské kÛÏe. V˘chodiskem jsou zase ti‰tûné obrázky, z nichÏ si umûlec pro své malby vybírá více ãi ménû identifikovatelné sekvence. A konceptuální zku‰enost se postupnû také zde modifikuje v celou ‰kálu zásahÛ a komentáfiÛ, vznikajících dodnes ... Od tûch minimálních, tfieba geometrick˘ch, aÏ po expresívní barevné struktury, které nám pfiipomenou informel ‰edesát˘ch let, tentokrát ov‰em jsou tato malífiská gesta konfrontována se subtilní malífiskou parafrází lidské kÛÏe a tak nám de facto sdûlují, Ïe v‰e je to jenom malba, její rÛzné jazyky. MÛÏeme diskutovat, je-li to nesmírnû ãlenité rozvinutí konceptuálního základu nebo dfiív postmoderní propojování v‰ech jazykÛ v˘tvarného umûní. TotéÏ samozfiejmû dokládá i fiada interpretovan˘ch kalendáfiÛ a sérií faksimilovan˘ch grafik, vÏdy Rudolf Fila rozehrává skuteãnû „velkou hru“ mezi v˘chozím materiálem a moÏnou ‰kálou zásahÛ, od tûch lapidárních, intelektuálních, pfies hravé aÏ po absurdní perzifláÏe – ale v‰echno je to hra s jazyky v˘tvarného umûní. Jiří Valoch Rudolf Fila: Groteska, 2002, olej, plátno, 50x50 cm
Podobné dokumenty
Mens Sports Rožnov pozvánka Galaxy série 2010
Sympatická rumunská tenistka Simona Halepová je sice aÏ na 317 místû
svûtového Ïebfiíãku, ale o pfiíznivce nouzi nemá. Pfii pohledu na ni je zfiejmé, Ïe za její popularitu mÛÏou pfiedev‰ím Àadra oficiál...
Kreativita Originalita Nové prístupy Garancia kvality
dopravn˘ch systémov. Cieºom nového – integrovaného systému je zjednotenie dopravného a tarifného systému, prehºadné financovanie a identifikácia zdrojov. DôleÏitú úlohu zohrávajú nové moderné dopra...
stáhnout článek - Dějiny - Teorie
Nebyl jsem jedin˘, kdo spojení tohoto pojmu se specifickou institucí archivního
charakteru povaÏoval nejen za nemístné, ale i za znepokojující. Na základû kritic-
Slovákov a Čechov, ktorí chcú o sebe vedieť
a Slovenskej republike neukonãila svoju ãinnosÈ. SpolupracovaÈ som zaãal taktieÏ s t˘Ïdenníkom Kultúrny Ïivot, ãasopismi
Fragment a Profil. Po ãase Ïiaº skoro v‰etky tieto médiá zanikli. Spolupráca...
Print Layout 1 - Archaia Praha ops
1150–1200 V 2. polovinû 12. a v 1. tfietinû 13. století vzniká v Praze ohromné mnoÏství (dodnes je známo pfies ‰edesát) kamenn˘ch románsk˘ch
patricijsk˘ch domÛ, z nichÏ nejznámûj‰í je dÛm pánÛ z Kun‰...
Evropské poháry 1956/57–2004/05
bez na‰í úãasti), poãínaje roãníkem 1966/67 zmûnil název na VeletrÏní pohár a od sezony 1971/72 se jmenuje Pohár UEFA. Pohár vítûzÛ pohárÛ
(PVP) se hrál v letech 1960/61–1989/99. Po jeho zru‰ení má...