zde - Industriální stopy
Transkript
22 Industriální stopy 01 01 > V stup do areálu Jatka 78: Holešovická tržnice dnes Industrializace na konci 19. století přinesla obcím v okolí Prahy nebývalý stavební rozmach. Na svou dobu moderní průmyslové objekty vtiskly charakteristický ráz mnohým dnešním pražským čtvrtím – Karlínu, Smíchovu nebo Vysočanům, ale především Holešovicím. Holešovice a Bubny byly jako jedny z prvních připojeny v roce 1884 k hlavnímu městu. Rovinatá poloha při řece Vltavě byla velmi vhodná pro novou 02 průmyslovou výstavbu, navíc s možností rozvoje a napojení na lodní a železniční dopravu. Od poloviny 19. století protínala území trať Státní severní dráhy z Prahy do Drážďan. Jestliže se okolní pražská předměstí rychle plnila převážně průmyslovou výrobou založenou na strojírenství, Holešovice se staly jakýmsi hospodářským zázemím Prahy, a to v prvé řadě vybudováním centrálních jatek, výstavbou mlýnů, elektráren, nádraží, železničních dílen a pro Prahu významného přístaviště. Ve druhé polovině 19. století se výstavba výrobních objektů začala podřizovat nejnovějším poznatkům, nově byly koncipovány také stavební předpisy. Zejména na výstavbu jatek jako výrazného reprezentanta potravinářského průmyslu byly v této době kladeny zvláštní nároky vedené snahou o zlepšení zdravotní situace ve městech. Nevhodné podmínky porážek ve vnitřním městě a postupně zvyšovaný důraz kladený na hygienu vedl k vydání vůbec prvního zákona v českých zemích č. 19 z 9. března 1889 o povinném zřízení jatek v Praze. Výběr parcely a realizace 02 > Prosvětlení původní masné tržnice SRPEN 2015 | STAVITEL 08 Pro novou výstavbu byl vybrán pozemek při řece v sousedství nově vzniklých železničních dílen a nádraží Bubny, který nejlépe splňoval zásady pro výběr staveniště. Staveniště bylo vázáno několika podmínkami, kterými byla vhodná poloha na okraji města, dobré dopravní spojení, možnost rozšíření, situování poblíž dráhy, provětrávaná poloha blízko vodoteče, možnost napojení tržiště tak, aby bylo snadněji umožněno společné odvodnění, možnost dokonalejší prohlídky masa. Industriální stopy Výstavba areálu koncipovaného původně na obdélném půdoryse 450 x 250 m, který byl při regulaci Vltavy v roce 1929 upraven, byla realizována postupně, o čemž svědčí i dvě prodloužení daná zákonem. Slavnostně byla jatka otevřena 1. července 1895. Jejich koncept, založený na pravoúhlé síti s oddělenými objekty ustájení, porážky, tržnic a administrativních a doprovodných budov, odpovídal nejen tehdejším vzorovým tabulkám, ale řadil se vedle berlínských a mnichovských jatek mezi příkladné evropské stavby. Novostavba areálu se tak stala vzorem pro výstavbu jatek u nás. Projekt vypracovala jateční kancelář, kterou vedl Josef Srdínko, budovy realizovala firma Aloise Elhenického. V ústřední ose byla situována masná burza, správní budova s restaurací a drobnější doprovodné stavby konírny, hasičského sboru a kontumační stanice. Západní část tvořily chlévy a tržnice hovězího a vepřového dobytka, východní část pak byla určena k porážkám a prodeji masa. Dominantní postavení zaujímala vodárenská věž. Podél celé západní strany byla zřízena vlečka o třech kolejích s vykládací rampou. U vstupu pak byla umístěna dvojice monumentálních sousoší od B. Schnircha a Č. Vosmíka. Ocel, dřevo, kámen a režné cihly Nejrozlehlejším objektem v areálu byla v té době porážka vepřového dobytka, sestávající ze tří souběžných objektů 23 03 03 > Vodárenská věž s vnitřním propojením krytých dřevěných krovů Polonceuovy soustavy. Po stavební stránce spočíval princip konstrukčního řešení téměř všech objektů v kovových podporách, ocelových překladech a dřevěných krovech. Obvod tvořilo omítané zdivo s kamennými podezdívkami. Otvory byly zaklenuty segmentovými klenbami a lemovány režným cihelným zdivem. V podzemí byly umístěny chladírny, celý areál byl napojen nejprve na vodu říční, posléze připojen na vodárnu v Káraném a měl vlastní kanalizační síť. Dle zastavovacího plánu byly budovy postupně rozšiřovány a doplňovány. Zásadní úpravy, provedené v letech 1929– 1930, spočívaly v prodloužení tržnice vepřového masa a výstavbě nového chladírenského objektu. Dostavba navázala ve hmotové siluetě na původní tržnici, avšak již s moderním řešením ocelového krovu, který dodala firma Českomoravská – Kolben-Daněk. V roce 1930 byl vybudován v sousedství vodárenské věže samostatný chladírenský objekt, v témže roce byl realizován také sklad kůží. Od 30. let 20. století se uvažovalo o ukon- 04 04 > Průčelí chlévu hovězího dobytka www.stavitel.cz SRPEN 2015 | STAVITEL 08 24 Industriální stopy 05 06 05 > Původní chlévy 06 > Chladírna 07 čení provozu jatek a jejich přemístění. Proto byla v jejich těsném sousedství povolena bytová výstavba. Hledání nového využití Jatka však svému účelu sloužila až do roku 1983, kdy byl provoz přemístěn do Čakovic a Písnice. Pro budovy se hledalo a dosud hledá nové smysluplné využití. Dnes je areál využíván především jako tržnice se sklady a obchody, část budov je opuštěná. Přestože byl areál v roce 1993 prohlášen kulturní památkou, myšlenky Holešovická jatka zbourat se čas od času objevují. Proto je velkým počinem adaptace porážkových hal, dnes označených čísly 7 a 8, pro kulturní účely. S pořádáním divadelních představení se tu začalo v loňském roce. Pro stálou scénu bylo třeba stavebně prostory upravit a na úpravu získat finanční prostředky. Proto byla vyhlášena internetová sbírka s názvem „Nakopni jatka“. Stalo se neu- 08 07 > Divadlo Jatka 78 SRPEN 2015 | STAVITEL 08 08 > Interiéry divadla Industriální stopy věřitelné, peníze se podařilo shromáždit v termínu. Divadlo v industriálu Pod vedením architektonické kanceláře Mjölk architekti a za přispění scénografa Hynka Dřízhala vznikl unikátní divadelní prostor Jatka 78 založený na industriálním výrazu dochovaného prostoru. S minimálními stavebními úpravami se podařilo vytvořit neuvěřitelnou atmosféru a syrovost prostředí oživit uměleckými artefakty. Metodě šetrné konverze při zachování původního vzhledu, kterého je dosaženo minimálními zásahy do interiérů, napomáhá zejména fakt, že původní dispoziční řešení halových prostorů odpovídá téměř z 95% novému provozu. Zachování stavebních prvků v podobě původních podlah, drobného mobiliáře druhotných vedení podtrhuje zvláštnost průmyslové architektury. Princip docho- 09 25 Ústřední jatka, Holešovická tržnice – a co dál? Ústřední jatka hlavního města Prahy sloužila až do roku 1983, kdy byla přebudována na tržnici. Ta měla být původně zaměřena hlavně na velkoobchod, ale brzy si našla oblibu i u drobných nakupujících. Holešovická tržnice je od roku 1993 památkově chráněný areál. O tom, že ani taková ochrana může být pro zachování celého areálu, dokumentujícího v ojedinělém souboru technologický proces přípravy masa a to od dopravy živých zvířat až po expedici masa, nedostatečná, svědčí právě příběh pražských jatek – pražské tržnice. Můžeme, myslím, odpovědně konstatovat, že bez zásahu občanských aktivit by developerské snahy na tomto území v boji s technickou památkou asi zvítězily. I když boj ještě není dle mého názoru dobojován. vání autentického prostoru, doplněného uměleckými artefakty a nezbytným zázemím, vytváří v návštěvníkovi zvláštní pocitové napětí. Dnes patří Holešovice mezi výrazné městské čtvrti. Mnohé průmyslové stavby ožívají, mnohé nenávratně mizí, mnohé prošly konverzí. Za velkou ztrátu lze považovat bourání železničních dílen v Bubnech, za přínos nové využití Jsme rádi, že při těchto občanských aktivitách byla nápomocna i platforma „Industriální stopy“. Ing. Svatopluk Zídek Kolegium pro technické památky ČKAIT & ČSSI parních mlýnů nebo továrny na vodoměry. Holešovice se mění, přejme si, aby charakteristická průmyslová čtvrť, byť změny potřebuje, si do budoucna zachovala svého specifického ducha i možná trochu nostalgickou atmosféru, třeba již v pochopení kultivovaných konverzí, k čemuž kulturní využití alespoň části jatek zcela jistě přispěje. 5 Eva Dvořáková 10 09, 10 > Vizualizace divadla Jatka 78 z architektonického ateliéru Mjolk – prostor by měl sloužit jako víceúčelový, včetně výuky dětí a akrobatů www.stavitel.cz SRPEN 2015 | STAVITEL 08
Podobné dokumenty
zde
probouzí zájem o přírodu a trvá až do zprůmyslnění Prahy a jejího
okolí ve druhé polovině 19. století. Smíchov měl — bohužel — příhodné
podmínky pro industrializaci. Textilní továrny tu vznikaly ji...
Stáhnout - Ex-centric
kopírovalo architektonický rozvoj za posledních 25 let v okolním Švýcarsku či
Rakousku. Vlastně to bylo velmi jednoduché šíření kvality v rámci rozvoje daného
regionu. Můžeme samozřejmě hovořit
o g...
Únorová 2011 - HellsTour club
před jihozápadním rohem cihlových hradeb - tento úsek opevnění tvořily zdi
dominikánského kláštera.
Pokojný průběh druhé poloviny 16. stol. přinesl zástavbu až přímo k
hradební zdi, důležité komuni...
2015 / 01 - Vyžlovka
4 km). Na místě už na nás čekal pan kostelník ROSŤA PAČES - Salátník. Mile nás přivítal a měl připraveny zajímavosti o tomto
místě. Zároveň byl velmi překvapen, co již
naši Správňáci znají. Ukázal ...