Čechoslovák (historické noviny upravené pro potřebu
Transkript
Čechoslovák (historické noviny upravené pro potřebu
The Czechoslovak Weekly Ročník. IV. č. 12. Londýn, 20. III. 1942 3d. Presidentovo poselství domù Jsme v ohromné válce, která skonèí revolucemi… Drazí obèané èeskoslovenští v zemích èeských, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi! Dnes a zítra je třetí výročí osudného dne vpádu hitlerovských hord do Československa. Říkám „osudného dne" a nemyslím na osudný den pro Československo. Byl to a bude to osudný den pro nacistické Německo, neboť druhá světová válka, která skonči jeho katastrofou, začala dne 15. března 1939 vpádem do Prahy. Události na Dálném východe a úspěchy Japonska, zaražení spojenecké ofensivy v Lybii a některé jiné válečné neúspěchy Spojenců vyvolaly jistě u Vás a v jiných spojeneckých zemích jisté zklamáni a někde snad obavy o konečné vítězství. V táboře Osy to vzbudilo novou zuřivou vlnu chvástavé propagandy, v níž dojem těchto jejich úspěchů byl co nejvíce využit a zveličen, aby tím Vás a jiné obsazené země morálně co nejvíce zdeptali a Vaše naděje ve vítězství rozmetali. Pražská gestapácká služba s tím hned spojila co největší kampaň proti nám zde v Londýně a v Sovětském Svazu: prý jsme Vás ve svých zprávách v londýnském rozhlase už dvě léta přelhávali, vykládáme Vám prý pohádky o nemožném spojeneckém vítězství a Štveme Vás do zbytečného odporu, neboť válka je pro Němce už vyhraná; Vám prý nezbývá nic jiného nežli se s těžkým svým osudem smířit, loyálně s Němci spolupracovat, t.j. jim otročil, a jestliže to neučiníte, bude s Vámi ještě hůř! Vím. že není třeba Vám vykládat, co je náš program a jaký je nás ideál svobody. Učí Vás tomu naše tisícileté dějiny a je to v krvi každého řádného Čechoslováka. Vím také, že není třeba Vás vyzývat, abyste v boji vytrvali - sám každý z Vás dělá vše, co může, bez vyzývání z Londýna. Ale jinou věc Vám chci dnes zdůraznit: byl bych rád. abyste se nedávali vším tím, co se děje na některých bojištích znepokojovat. Je v podstatě každé delší války, že má na obou stranách svá vítězství a své porážky, své triumfy a svá zklamání. Vzpomeňte jen válek minulých! Kolikrát na př. v minulé válce Němci prohlásili, že definitivní zvítězili! Jak to bylo tehdy pro nás strašné, že téměř celá čtyři léta, t.j. až do jara 1918 měli jen oni úspěchy. A na konec — jaký to byl hrozný německý pád! Pokračování na straně 2. Hácha vyhlašuje trest smrti Po neúspěchu sbírky šatstva a prádla pro německé vojáky pět dní poté, kdy dr. Hácha vyzýval českou veřejnost, aby co nejhojněji přispěla k sbírce šatstva a prádla pro německé vojáky na východní frontě, protektorátní vláda vyhlásila trest smrti proti těm, kteří by na sbírku nepřispěli. Nařízení, které má datum 2. ledna bylo uveřejněno až 8. ledna. Praví se v něm, že bude potrestán smrtí nejen ten, kdo se z takových sebraných nebo pro sbírku určených zimních předmětů obohatí, nýbrž i ten, kdo zabrání v jejich užití. Příslušný paragraf nařízení praví doslova: "Kdo se obohatí z předmětů, které byly u českého obyvatelstva protektorátu Čechy a Morava sbírkou zimních předmětů všeho druhu pro německé vojáky na frontě sebrány, nebo jsou osobou oprávněnou jimi nakládat pro tuto sbírku určeny, anebo kdo vůbec takové věci odejme jejich užití bude potrestán pro zločin smrtí." Pražský rozhlas doprovodil tuto vyhlášku obvyklými frázemi o vděčnosti, již jsou povinni čeští lidé německým vojákům na východní frontě. O právní kvalifikaci "zločinu", na který protektorátní vláda stanovila trest smrti, však pomlčel. Řekl jen, že "kdo sáhne ve zlém úmyslu na věci, pro sběr určené, dopouští se zločinu, který v dobách válečných může býti odpykán jen trestem nejostřejším. K tomu patří také zašantročení, vyměňování, ničení anebo poškozovámí předmětů, aby byly odňaty zamýšlenému účelu, po př. svádění osob k činům, které provedení sběru ohrožují." Současně promluvil náměstek předsedy vlády, dr. Jaroslav Krejčí, který se ani slovem nezmínil o nařízení a omezil se jen na sentimentální řeči, obvyklé při takových příležitostech. Je zajímavé, že si v rozhlase pochvalovali krásné výsledky sbírek mezi Němci v protektorátě, ale že dosud nebyla uveřejněna ani jediná číslice o sbírkách provedených mezi českým obyvatelstvem. Další zajímavostí této sbírky je, že od samého začátku, tedy ještě dříve než byl stanoven trest smrti, nešlo o sbírku dobrovolnou. Nájemník a podnájemník každého jednotlivého domu měl svoji listinu, kterou musel vyplnit a odevzdat tak, aby Gestapo mělo přesný přehled o tom, Kdo co dal a nedal. Skutečnost, že přesto bylo nutno vyhlásit trest smrti, je novým dokladem toho, že se Heydrichovi nepodařilo zlomiti bojovného ducha českého lidu. Printed in Great Britain Ztratili jsme kamaráda President republiky vyslovil inspektorátu československého letectva nejhlubší soustrast nad tragickou smrtí kapitána letectva p.p.i. J. Ž., jenž zahynul dne 17. března 1942 při výkonu letecké služby. Není možno nevzpomenout náhlého odchodu milého druha, jenž byl nadšeným letcem od prvního vstupu na letištní plochu. Původně byl příslušníkem pěchoty, absolvoval vojenskou akademii v Hranicích v r. 1934. Brzy poto, co byl jmenován poručíkem, byl povolán do letecké pozorovatelské školy v Prostějově, načež byl přidělen jako letecký pozorovatel k leteckému pluku I. T. G. Masaryka. Byl jedním z nejlepších pozorovatelů u pluku, avšak jeho jedinou touhou bylo stát se pilotem. konečbě byl pak zařazen do pilotního výcviku leteckého pluku I. T. G z Československa. M. v r. 1937. Jako stíhací pilot byl přidělen k let. pluku 4. Odešel z Československa s prvními piloty po záboru našeho území Němci. Ve Francii byl u stíhací eskadry. Za jednoho operačního letu byl sestřelen a zachránil se padákem. Dopadl, bohužel, na území Francie, již obsazeném Němci. Jeho osvědčená iniciativa a obratnost mu pomohla k úěku z obsazeného území; svou dobrodružnou cestu popsal v zajímavém vyprávění v týdeníku Čechoslovák: Mrtví oživují. Při vstupu na anglickou půdu byl opět pln bojového zápalu a přál si ztrestat Němce za barbarské činy, jichž byl svědkem. Po půldruhém roce se znovu ocitl v bojovém výcviku a byl nadšen anglickými stíhacími letouny, jež mu byly vždy vytouženým ideálem. Opustil nás, bohužel, předčasně... Zahynul mlád a dříve, než opět mohl uplatnit svou odvahu a bojovou pohotovost. kpt. let. S. D. Čechoslovák, Londýn, 20.III. 1942 Presidentovo poselství domù (pokraèování) Opakuji to, co Vám stále odtud říkáme: vítězství Německa bylo možné i v tělo válce jen válkou krátkou. A na konečný výsledek nemůže míti vlivu ten či onen i dost důležitý místní nebo časový výsek celé válečné kampaně, ta či ona ať příznivá, ať nepříznivá jednotlivá událost. Držte se až do konce války několika rozhodujících faktů, které válku rozhodnou na konec v nás prospěch, ať se během války samé děje co se děje. Fakta, o něž tu jde, jsou tato: 1.) Jsme v ohromné světové válce, která je zároveň velikou revolucí, která skončí revolucemi na celé evropské pevnině, kterou nemá v moci zastavit na poloviční cestě nebo bez definitivního a jasného rozhodnuti žádná vláda ani na jedné, ani na druhé bojující straně: tato válka bude dobojována až do konce. Víme s naprostou určitosti přímo z Berlína, že němečtí generálové jsou si toho plné vědomi a že ve vítězství Německa už nevěří, a samí říkají, že jen zázrak by mohl Německo zachránit. Chystají si tudíž pro shodnou chvíli nabídky k nerozhodnému míru, aby válku včas pro sebe zastavili. Buďte však klidni a jistí: nepodaří se jim to, jako se jim to nepodařilo ve válce minulé. 2.) Je prostým matematickým faktem, že Spojenci se čtyřmi velmocemi v čele, — s Britskou říši, Sovětským svazem, Spojenými státy a Čínou — mají tak úžasnou převahu ve všech zdrojích válečných, že osa delší válku vydržet nemůže. Dosavadní průběh války bohužel ukázal, že Osa se na svou válku včas připravila. Spojenci však nikoliv. V tom je hlavní jejich slabost. Blížíme se však nyní konci tohoto nepříznivého období války. Dnes už na straně Spojenců nejen že přípravy dostatečně pokročily, ale je tu zejména nezlomná jejich vůle všech zdrojů a prostředků plně a úspěšně použít, a je tu jasné vědomí nutnosti válku neskončit, dokud plného vítězství dosaženo nebude ať to stojí co stojí a ať válka trvá sebe déle. 3.) Je faktem, že se Němci přes všechny své úspěchy dopustili tak neuvěřitelných a přímo fundamentálních chyb, že jejich dalekosáhlé důsledky žádný vojevůdce, žádná vláda a žádný systém přežít vůbec nemůže. Věřili v konec války po pádu Francie v létě r. 1940 a v nemožnost obrany Anglie. — a zmýlili se. Věřili v možnost svého ponorkového ovládnuti Atlantiku a odříznutí Anglie od ostatního světa — a zmýlili se. Vykládali celá dvě léta, že pomoc Ameriky přijde pozdě — a zmýlili se. Byli loni přesvědčeni, že vpádem do Ruska zníčí Sovětský svaz v šesti nedělích, a že pustou agitací v celém světě, jakoby šli chránit civilisaci před bolševismem, docílí obratu v Anglií a ve Spojených státech proti Rusku — a zmýlili se přímo osudně: zažili v Rusku jednu z největších katastrof, jaké kdy světová historie válečná poznala a definitivně sblížili tyto tři světové říše. Věřili, že zvládnou obsazené národy na kontinentě, a vytvoří t. zv. nový řád, vytvořili však jen rozvrat, hlad, bídu, teror, státně organisované zločinectví a smrtelnou nenávist celých set milionů lidí proti sobě. Nyní konečně sází všecko na jednu jedinou kartu: na přístí svou jarní ofensivu proti Rusku. Bude to patrně v konečných důsledcích jejich poslední zklamání. Švejk v protektorátì Scéna: v blázinci. tři němečtí profesoři - psychiatři Švejk: Dobrý den, pánové. Nejuctivější Heil Hitler všem vespolek. Tady mne máte.Mé jméno je Švejk. Josef Švejk. Profesor 1: Povězte nám, Švejku, který rasový typ řadíte výše v německé etnografické stupnici? Typ brachycephalický či typ dolichocephalický? Profesor 2: Co víte, Švejku o mystickém zpříznění půdy a krve? Profesor 3: Švejku, proč jsou židi naší úhlavní metlou? Švejk: Je mi líto, pánové. Nevím. Opravdu nevím. Ale dovolte, abych teď zase já vám položil malou hádanku. Dejme tomu, že by se náš vůdce... Profesor 1: Ein Psychopath. Profesor 2: Ein totaler Psychopath. Profesor 3: Ein totaler, kapitaler Psychopath. Švejk: Já už to o něm tušil dávno, pánové. Ale opatrnost matka moudrosti. Ještě by vám někdo mohl za ten váš odborný a na slovo vzatý názor o našem vůdci zbytečně nabít hubu. Profesoři: To nám stačí. Švejk: Mně taky. Č. 12. Cíle Hitlerovy svìtové kontrarevoluce Tajný spis o úkolech SS Dokument, kterého se britská armáda zmocnila v hlavním stanu 275. německého dělostřeleckého pluku v Libyi, zůstane navždy jedním z nejhroznějších obžalob režimu, který tak rád vystupuje pod honosným jménem "nového řádu". Jde o Hitlerovo prohlášení, jež učinil ve chvíli, kdy se domníval, že německé vítězství je už na obzoru. 6. srpna 1940 promluvil Hitler při reorganisaci své osobní stráže a jeho projev byl pak jako tajný dokument poslán jednotlivým generálům a velitelům armádních sborů. V březnu 1941 bylo Hitlerovo prohlášení rozšířeno mezi důstojníky Wehrmachtu. V podstatě se v něm praví: Velkoněmecká říše nebude ve své konečné formě zahrnovat jenom národní celky, nakloněné příznivě Třetí říši. Proto je třeba udržovat útvary státní policie také uvnitř dnešních říšských hranic, aby byla zajištěna vnitřní autorita režimu. Tento úkol může splnit jenom státní policie, utvořená z mužů nejlepší německé krve, kteří se bezpodmínečně ztotožňují s onou životní filosofií, která je základem velkoněmecké říše. Takový sbor bude pyšný na svou nezávislost a nebude se nikdy sbratřovat s proletariátem a s podsvětím, jež podlamuje základní ideu státu. Poněvadž jde o zcela zvláštní druh bezpečnostní služby, je nutné, aby se Hitlerova státní policie osvědčila v útvarech SS na frontě a prolévala krev na bojišti jako kterýkoli jiný útvar branných sil. Až se jednotky SS vrátí domů, budou mít dost autority, aby plnily své úkoly státně policejní. Výlučným úkolem branných sil bude prý v budoucnosti jenom boj proti vnějším nepřátelům říše. Aby byl lidský materiál pro jednotky SS zajištěn, musí být jejich početní stav omezen. Hitler jej odhadl na 5 - 10 % mírového stavu armády. Tak tedy má vypadat Hitlerův nový pořádek: v čele evropských národů vládnoucí rasa německého Herrenvolku bude dohlížet na poslušnost vykořisťovaných méněcenných národů; v čele Herrenvolku samotného vládnoucí kasta úzké bezohledné oligarchie, neznající zákona mimo vlastní prospěch a vlastní bezpečnost, opřená o dědičné úderné oddíly mravních janičářů, specielně vycvičených, aby drželi na uzdě proletariát, sestávající ze všech lidí, kterým se nedostane cti, aby byli zahrnuti do vládnoucí kasty: proletariátu složeného z dělníků, intelektuálů a všech slušných lidí, živících se prací, nikoli loupeží. V jednom jen směru má být úděl neněmeckých národů Evropy horší údělu proletariátu německého: zbaveni svých národních práv politických i kulturních, mají tyto národy tvořit armády bezzemků a lidí bez domova, stěhovaných kamkoli se vládnoucí oligarchii zachce nebo kamkoli je uzná za potřebno poslat vládnoucí kasta. Potřeboval-li někdo důkazy o pravé tváři Hitlerovy světové kontrarevoluce, dostává se mu ho zde naplno. Ale dostává se mu i důkazu krátkozrakosti vůdce, který se domnívá, že hrubou mocí a násilím může uspěti tam, kde před ním se stejnými nástroji ztroskotaly desítky diktátorů: že může násilím na trvalo spoutati sílu lidského ducha a touhy po svobodě nejen v národě, ale i v národech odlišného duchovního rodu a odlišného založení. „Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281. Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného. Printed by Unwin Brothers Ltd., London. The Czechoslovak Weekly Ročník. IV. č. 17. Londýn, 24. IV. 1942 3d. Vláda „nového øádu“ v Praze Nìmec v èele ministerstva hospodáøství – Zrádce Moravec má vychovávat èeské dìti – Další krok k zaèlenìní èeských zemí do velkonìmeckého prostoru – Heydrich zrušil stanné právo V pondělí dne 19. ledna bvlo v Praze úředně oznámeno. že protektorátní vláda podala demisi a že dr. Hácha pověřil zastupujícího předsedu vlády, aby sestavil vládu novou. Dr. Krejčí předložil pak Háchovi listinui navržených osobností, jež Hácha pověřil správou jednotlivých ministerstev. Sestaveni nové vlády je toto: Předsedou vlády a ministrem spravedlnosti stal se dosa vadní náměstek předsedy vlády dr. Krejčí, ministrem vnitra bývalý pražský policejní ředitel dr. Bienert, ministrem hospodářství a práce říšský Němec dr. Walter Bertsch, ministrem školství a lidové výchovy Emanuel Moravec, ministrem zemědělství a lesnictví rolník M. Hrubý, bývalý předseda Národního souručenství, ministrem dopravy bývalý sekční šef dr. Kamenický a ministrem financí dr. Kalfus, který již dříve zastával tento úřad. Členové vlády složili odpoledne slib do rukou dr. Háchy. Při tom učinil Hácha projev, v němž m.j. pravil, že ,.v okamžiku, kdy téměř všechny suverenní evropské stály vyhlásily svůj přistup k novému evropskému řádu v souhlase s vůlí Adolfu Hitlera," pokládá za nutné, aby v protektorátě nastalo úplně nové zaměření vlády, v níž by se soustředily všechny positivní a aktivistické sily. Proto se rozhodl se souhlasem říšského protektora Heydricha jmenovati novou vládu, která by nekompromisně zavedla nový rád v českých zemích a připravila tam půdu pro vítězství třetí říše. Pokračování na straně 2. Švejk v protektorátì Scéna: v pražské ulici. Na nárožích jsou umístěny tlampače pro přenos vůdcova projevu. Úderník vede Švejka zpátky do Petschkova paláce. Švejk: Já mu nerozumím jediný slovo. To zas mluví vůdce německy. Úderník: Maul halten. Poslouchat! Je válka. Válka s Ruskem. Švejk: Nepovídejte... Válka s Ruskem... A to hurá na Beresinu! Hurá, ať žije druhé napoleonské tažení. Vzhůru na Sibiř! Vzhůru na Omsk a Tomsk! Pryč s pluto, zedno, demo židokraty ve Vladivostoku. Ať žije náš milovaný vůdce! Hurá na Beresinu! Občan 1: Kdo je to? Zbláznil se? Co to vykřikuje? Občan 2: Podívejte se. Vede jej úderník. Švejk: Vpřed na Beresinu! Vpřed na Beresinu! Ať žije Gestapo; kam tento pan úderník mne znova zavádí. Ať žije blázinec, ze kterého mne právě vyhodili bez oběda. Občan 1: Je to blázen. Vedou jej z cvokárny. Žena: Můj ty bože. Vždyť je to Švejk. Občan 2: Náš starý, dobrý voják Švejk. Švejk: Ať žije náš milovaný vůdce! Občan 1: Ať žije cvok! Švejk: Ať žije veliké Německo! Občan 1: Ať žije cvokárna! První bomby na Tokyo 20. dubna t. r. Spojené státy oznámily, že o dva dny dříve jejich letectvo shodilo první pumy na japonské Tokyo. Podle sdělení provedlo úspěšný nálet 16 bombardétů B-25 Mitchell, které vzhledem ke svému doletu startovaly zřejmě z letadlové lodi. Jde o překvapivou zprávu, která - pokud se potvrdí - znamená, že americké námořnictvo je po těžkých ztrátách v Pearl Harbouru již opět připraveno operovat v celém Pacifiku. Printed in Great Britain Ministr generál Sergej Ingr u ès. jednotky na Støedním východì Dne 18. t. m. přibyl generál Ingr na své inspekční cestě Středním východem do Jerusaléma. Cestou z Egypta do Palestiny navštívil dne 15. t. m. posádku čs. jednotky, kde byl uvítán britskými a čs. vojenskými poctami. při této příležitosti odevzdal 50ti čs. důstojníkům a vojínům válečné kříže a medaile za chrabrost, projevenou při hájení Tobruku a při akcích na jiných úsecích východní fronty. někteří z vyznamenaných byli již dekorováni polskými válečnými kříži. Slavnost na počest vyznamenaných byla zakončena přehlídkou. Příštího dne ministr gen. Ingr ve společnosti velitele čs. jednotek na Středním východě gen. Gaka odevzdal čs. jednotce prapor s nápisem: Za svobodu vlasti a lidského práva vpřed! Prapor věnoval naší jednotce Čs. červený kříž v Palestině. Po zahájení slavnosti přrčetl ministr gen Ingr poseltví presidenta republiky a čs. vlády, děkující vojákům za dosavadní výkony a nabádající k vytrvalosti až do vítězného konce války. Nový prapor odevzdaly ministru Ingrovi předsedkyně Červeného kříže na Středním východě Lady MacMichael, manželka britského vysokého komisaře, a Mrs. MacPherson, manželka britského Hlavního sekretáře. "Víme," řekla Lady Macmichael, "jakými zkouškami prochází statečný československý národ, ale víme také, s jakou statečností všechna protivenství překonává. Pevně věřím, že tento prapor zavlaje již brzo v Československu znovu svobodném." Ve své odpovědi poděkoval ministr gen. Ingr dárkyni i dárcům, načež odevzdal zástavu do rukou plukovníka K., jenž byl velitelem čs. jednotky hájící Tobruk. V projevu k čs. vojákům gen. Ingr mj. řekl: "Jméno Tobruk a Sýrie se bude řaditi ve vlasti k jménům Arras, Zborov, Terron, Vousiers, Bachmač a Doss Alto.„ Plukovník K. slíbil pak jménem čs. jednotky věrnost praporu a odkazu Masarykovu. Přísaha na prapor byla vyvrcholením a zakončením obřadu. Závěrečnému defilé byli přítomni kromě jmenovaných účastníků britský velitel oblasti, vrchní velitel polských jednotek, generál vojsk svobodných Francouzů a četní jiní representanti britští a spojenečtí. Čechoslovák, Londýn, 24. IV. 1942 Č. 17. Vláda „nového øádu“ v Praze (pokraèování) Nový kabinet se pak sešel k slavnostní schůzi, na níž bylo přečteno prohlášení, ve kterém se praví, že „rekonstrukce vlády je rozhodujícím krokem k úplnému začlenění naší vlasti do německé říše. Protektorátní vláda jest rozhodnuta splnili až do konce svůj úkol: učiniti vše pro konečné vítězství Německa a Evropy." Pak byla vláda přijala Heydrichem, který „vytýčil směrnice jejich prací." Zřejmě v souvislosti s touto rekonstrukcí zrušil Heydrich stanné právo, jež dosud platilo v okresech pražském a brněnském. Autonomie, jak ji chtìjí Nìmci Změny, k nimž v posledních dnech došlo v protektorátě, jasně ukazují další velmi značnou trhlinu v samosprávě porobených českých zemí. Ve skutečnosti, jak jsme častěji dokazovali, zůstala tato samospráva od samých začátků protektorátu na papíře, který nese podpis Hitlerův a datum 16. března 1939. Od tohoto dne totiž, kdy Hitler zaručil českým zemím autonomii, byla česká samospráva odstraňována kus po kuse, až konečně došla tam kde je dnes: že totiž ministrem české protektorátní vlády se stává Němec. Tato skutečnost je jedním z nejzajímavějších rysů vládní rekonstrukce, neboť portefeuille svěřený dr. Walteru Bertschovi, německému odborníku z říše, je nejdůležitějším oborem protektorátní správy. Úřad ministra hospodářství a práce je dvojnásobně významný v této válečné době. Neboť jedná věc, na níž Němcům nejvíce záleží v českých zemích, je usměrnit českou práci a výrobu pro německou válku. Jinak je nová Háchova vláda ještě více vládou loutek než byla jakákoliv vláda předešlá. Její ministerský předseda je pouhým zřízencem Heydrichovým, ministr vnitra nulou vedle všemocného Gestapa, ministr zemědělství jen správcem německého řízeného hospodářství, ministr dopravy nemá pravomoci, neboť dopravu spravuje, podle článku VIII. dekretu O zřízení protektorátu, říše sama, ministr financí je jen úředníkem říšské banky a ministr školství a národní osvěty je pouhým hrobařem skutečně českého školství a skutečně české národní osvěty. Bývalý ministr Školství prof. Kapras nezamezil ani v nejmenším německým nájezdům na české školství. Za jeho úřadováni byly zavřeny nesčetné školy střední, obecné a měšťanské a bylo omezeno přijímání nových žáků na nižší střední školy. Co tedy můžeme očekávati od tak oddaného spřežence nacistů jakým je Emanuel Moravec? Stane se pravděpodobně to, co před několika týdny navrhoval pražský „Venkov": školy budou germanisovány jak ve svém duchu tak i jazykově a budeti Moravcovi poskytnut čas, učiní z českého školství takovou spoušť, že bude potřeba dlouhé doby, aby byla napravena. Naše stanovisko k protektorátní vládě i jejímu presidentu nedoznává žádné změny tím, co se v Praze stalo. Pokládáme pražské událostí jen za smutné dostiučinění a potvrzení názoru, že není možno se zastavit na šikmé ploše spolupráce s nacisty a že cesta tato vede do propasti ty, kteří s Němci takovým způsobem spolupracují. President Beneš řekl při zahájení zasedání statní rady loni v listopadu: „Tak zvaná protektorátní vláda a její president už dávno vládou nejsou. A dnes po heydrichovských popravách není už opravdu ani vláda, ani presidenta v tak zvaném protektoráte... Postupem doby stali se všichni jen prostými nástroji bez moci, bez kompetence, bez politiky a také bez odpovědnosti: žádnou vládou a žádným státním presidentem nejsou. Proto pro nás dnes a pro nikoho v zahraničí prostě neexistují." V Praze bylo pravé provedeno střídání loutek bez moci, bez kompetence, bez politiky a bez odpovědnosti. Telegraficky z fronty Japonské námořnictvo napadlo 5. dubna přístav Colombo na Ceylonu. Královské námořnictvo ztratilo křižníky HMS Cornwall a HMS Dorsetshire. Generál Edward King, velitel amerických jednotek na Filipínách, složil kapitulaci do rukou generála K. Nagana. Do zajetí padlo 15.000 amerických vojáků a několikanásobný počet vojáků filipínských poté, co se na poloostrově Bataan dostali do bezvýchodné situace čelíce mnhonásobné japonské přesile. Opevněný ostrov Malta, strategický bod k ovládnutí Středozemního moře, již takřka 4 měsíce vzdoruje každodennímu bombardování německým letectvem. 15. dubna byla Malta oceněna králem Jiřím VI, který ostrovu udělil Kříž krále Jiřího. Nacisté kupují duše Když Hitler zavřel na tři léta všechny české vysoké školy v Čechách i na Moravě a začalo se jejich soustavné rabováni, uvědomili jsme si sice ihned ohromné škody, které tím utrpí naše školství, a hmotné ztráty vzniklé nesmyslným, barbarským ničením a rozkrádáním knihoven a vědeckých sbírek, ale v první chvíli hrůzný obraz drancováni škol, jejich znesvěcování surovou německou soldateskou a odvážení všeho cenného do Říše zatlačil jaksi do pozadí představu nenahraditelné škody duchovní, kterou utrpí všechen národ tím, že celá generace studentstva se tím na léta zbavuje možnosti studia, že na 20,000 mladých lidí se zavřením vysokých skol odvádí od vědecké práce. Brzy však další plánovitá persekuce všeho středního i národního školství dala nám pochopiti, že- jde o soustředěný útok nacistických násilníku směřující k vlastní podstatě všeho národního života, že český národ, v jehož středu byla založena první universita na evropském kontinentu severně od Alp, má býti ponížen na národ bez vysokého vzdělání, že národ Husův. Komenského, a Masarykův má býti stlačen na polovzdělanou vrstvu na věky služebnou německému Herrenvolku. S hrůzou vzpomínáme ohavnosti opuštění, jehož dějištěm se staly naše školy, se spravedlivým hněvem pomýšlíme na to, jak naše vysoké, střední a národní školství, jemuž jsme po léta přinášeli ochotné nezměrné oběti, bylo zničeno, rozkradeno, vyloupeno a znesvěceno Němci. Nepochybujeme, že Hitler padne a s ním nacismus, že zajde Mussolini i se svým fašismem, že zase budeme moci budovati své školství v svobodném československu. Ale jsme si vědomi i toho, že nové Československo budeme muset vybudovat ze sutin, v nichž je Hitler ponechá. A víme též, že celá generace studentstva se zatím odcizí vědecké práci, že náš duchovní vývoj byl narušen násilným zasáhnutím nacistického Německa. Přesto věříme, že jádro naší mládeže zůstane neporušeno, ba naopak strašnou zkušeností zpevní poznaným zlem nacistické nekulturnosti. „Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281. Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného. Printed by Unwin Brothers Ltd., London. The Czechoslovak Weekly Ročník.IV. č. 19. Londýn, 8. V. 1942 Tìāké rozsudky za sabotáā v Èechách a na Slovensku Ačkoli nacisté vášnivě popírají, že by český lid prováděl sabotáž, usvědčují je přece jenom zprávy, které musí občas sami vydat, když oznamují těžké rozsudky za sabotáž. Podle zprávy pražského nacistického listu „Der Neue Tag" bylo v blízkosti vsetínské stanice poškozeno telefonní a telegrafní vedení. Že „poškození" bylo vážné, naznačuje odměna, kterou nacisté na dopadení pachalele vypsali. Slibují 10,000 korun každému, kdo by je uvedl na stopu této ,.velezrady". Za dopadeni pachatele, který přestřihl telefonní a telegrafní vedení u Lipníku, slibují dokonce 30.000 korun. Současně uveřejnil nacistický tisk zprávu, že v Praze byl popraven Čech, obviněný ze stejného zločinu velezrady. Jeho spolupachatel byl odsouzen na 12 let káznice. Oba rozsudky vynesl soud říšské branné moci, aniž by se veřejnost dozvěděla jména českých hrdinů a mučedníků. Stejné zprávy přicházejí také ze Slovenska. Krajský soud v Nitře odsoudil za předsednictví pres. Rybárika, který je současně předsedou Hlinkovy strany v Nitře, 23 osob pro velezrádné činy. Štefan Vaculík byl odsouzen nu 2 roky a 5 měsíců žaláře, zedník František Vindiš na 2 roky, Turinovič na dva roky, Verdunič, Messinger, Schulz a Dubay na l rok žaláře. Ostatní obžalovaní byli odsouzeni k několika měsícům vězení. A „Gardista" je při tom ještě s těmito rozsudky nespokojen. Žádá trest smrti, poněvadž — jak tento quislingovský list zdůrazňuje — velezrádných činů je na Slovensku příliš mnoho. Hitlerova válečná rada po demisi generála Brauchitsche Draze zaplacený úspìch operace Chariot Britský ministerský předseda W. Churchill potvrdil, že z šesti set příslušníků specielně cvičených oddílů "Commandos", kteří 28. března v rámci operace Chariot provedli smělý útok na přístav St. Nazaire, se podařilo uniknout pouze několika desítkám mužů. Nezbývá než vzdáti hold odvaze těchto britských jednotek a vyzdvihnouti význam operace. Hlavním cílem útoku se staly suché doky francouzského přístavu, které se podařilo těžce poškodit. Připomínáme, že šlo o jediné přístavní zařízení na atlantickém pobřeží, které bylo schopno pojmouti bitevní loď Tirpitz, poslední to chloubu německé Kriegsmarine. Podle vyjádření admirality je nyní nepravděpodobné, že by se Němci odvážili vyslat Tirpitz do Atlantiku. Statečným útočníkům se podařilo rovněž poškoditi přístaviště německých ponorek, což by mohlo oslabit sílu Kriegsmarine v atlantických vodách. Podle posledních statistik potopily německé ponorky v měsíci březnu jenom v Atlantiku 74 spojeneckých lodí. Při vědomí těchto těžkých ztrát musíme znovu vyzdvihnout neocenitelný přínos operace Chariot. Printed in Great Britain 3d. Armádní rozkaz èíslo 9 Českoslovenští vojáci ve Velké Británii: Po návratu z cesty vyřizuji Vám všem srdečné pozdravy od jednotek československého vojska na Středním východě a v Sovětském svazu, které tam bojují a žijí za daleko tvrdších a obtížnějších podmínek, avšak s nadšením a vzorně konají své povinnosti. S jejich pozdravy zároveň potvrzuji jejich živý zájem, projevovaný o Vás všechny. Pozorně sledují zprávy z Velké Británie o Vaší činnosti a zvláště o bojích našich letců. Výkony letců jsou předmětem jejich obdivu a nadšení. S radostí mohu Vám oznámit, že naši vojáci si získali všude velmi dobré jméno. Jednotka na Středním východě obdržela mnoho pochval a uznání za svou činnost v poli i v zápolí, a to od velitelů všech stupňů. Sám generál Auchinleck ji označil jako velmi zdatnou bojovou jednotku svých armád. Počtem slabší než jednotka ve Velké Británii dovedla si získat čestné místo ve svém prostředí svou kázní a svými bojovými činy. Stejně dobře zastupuje čs. armádu naše jednotka v SSSR. Od čelných sovětských představitelů vojenských a civilních jsem slyšel o ní slova chvály a uznání. Sblížili se se svým okolím, které na ně pohlíží s důvěrou, jako na ukázněnou a zdatnou spojeneckou jednotku. Osobně jsem se též přesvědčil na obou místech, že slova uznání nebyla pouze ze zdvořilosti. Vzpomínaje ve Vašem středu na naše vzdálené kamarády, opětuji odtud své uznání všem příslušníkům našich jednotek na Středním východě a v SSSR s přáním, abychom brzy mohli společně pracovat na osvobozeném území naší vlasti. Na své cestě jsem přišel do styku se spojeneckými jednotkami na Středním východě a při každé příležitosti jsem viděl neklamné známky odhodlání a pevné vůle nepovolit a zvítězit. Zvláště pak vzpomínám na dojmy ze Sovětského svazu, jehož obyvatelstvo s obdivuhodnou houževnatostí věnuje všechny svoje síly brzké porážce nenáviděného nepřítele. Odrazit a zvítězit jsou vůdčím heslem všech. Sovětský voják sebevědomý, ukázněný a v plnění povinností přísný, uplatňuje v plné míře všechny kladné národní vojenské hodnoty. Za ním pak stojí celý národ, prodchnut vlastenectvím a plní s opravdovostí každý úkol, který byl komu přidělen.¨ Máme zdatné spojence, to nás zavazuje, abychom se jim vyrovnali ve všem. Zdar našim spojencům! Zdar Československé armádě! Ministr národní obrany div. gen. S. Ingr v. r. Čechoslovák, Londýn, 8. V. 1942 Č. 19. Švejk v protektorátì Scéna: kancelář v Petschkově paláci. Úředník Gestapa, Švejk. Úředník: ...naposledy Švejku. Řekněte nám, kdo vás to navádí, abyste prováděl takové bláznovské kousky. Švejk: Poslušně hlásím, vašnosti, že nevím o žádných bláznovských kouscích. Úředník: Švejku, máte mne skutečně za takového vola, abych uvěřil, že jste to myslel vážně, když jste provolával slávu vůdcovi? Švejk: Poslušně hlásím, že vás za takového vola nemám a že jsem to vážně nemyslel, když jsem provolával slávu vůdcovi. Úředník: Aha, konečně, přiznáváte se tedy? Švejk: Přiznávám vašnosti. Co bych se nepřiznal. To máte tak. Tady náš milovaný vůdce vypovídá válku pro svůj lid a lid stojí a poslouchá a neříká tak ani onak jako by se jej to vůbec netýkalo. Copak si, vašnosti, vůdce o nás Češích pomyslí? Řekne si: "Copak čeští dělníci. To jsou staří oligarchové a plutokrati. Ale, že mi moje milované střední vrstvy neskočily na špek a neprovolávaly slávu když se táhna na Rusko! To mi nejde na rozum. Z toho jsem, pánové, Janek." Tak jsem si tedy myslel, Švejku... Úředník: Hinaus. Schweinkerl. Telegrafi cky z fronty Britské námořnictvo zahájilo 5. května operaci Ironclad, jejímž cílem je obsazení Madagaskaru. Ostrov je v současnosti v držení Hitlerových vichystických přisluhovačů hrozí nebezpečí, že by zde vznikla německá ponorková základna umožňující Kriegsmarine ovládnutí Indického oceánu. T.G.M. 7.3.1850 – 14.9.1937 MASARYK ZŮSTÁVAJE I PŘI SVÉM ODCHODU STÁLE MEZI NÁMI, JE NÁM VŠEM PŘÍKLADEM VELIKÉ VÍRY V ČLOVĚKA, JÍŽ JE DNES EVROPĚ A SVĚTU TOLIK POTŘEBÍ. VÝZVOU, ABYCHOM V HARMONII MEZI SEBOU, V DOBRÉ VŮLI A PŘÁTELSTVÍ BUDOVALI SVŮJ STÁTNÍ AORGANISMUS A SVOU POLITICKOU, SOCIÁLNÍ A NÁRODNOSTNÍ SPOLUPRÁCI TEK, ŽE BYCHOM VYTVOŘILI Z TOHOTO SVÉHO MÍSTA V EVROPĚ DOKONALÝ, HARMONICKÝ, SOCIÁLNĚ, NÁRODNOSTNĚ A POLITICKY SPRAVEDLIVÝ STÁT, JEŽ BUDE HODEN TOHO, KTERÝ NÁM PRÁVĚ ODCHÁZÍ, JEŽ BUDE MEZI STÁTY TÍM, ČÍM BYL MASARYK MEZI NÁMI A TÍM ČÍM BÝL MASARYK OSTATNÍMU SVĚTU. VÝZVA TATO ZNAMENÁ, ŽE MÁME ZŮSTAT MASARYKOVI VĚRNI. LOUČE SE S NÍM JMÉNEM NÁS VŠECH SLIBUJI, ŽE TÉTO VÝZVY UPOSLECHNEME. PRESIDENTE OSVOBODITELI, ODKAZU, KTERÝ JSTE VLOŽIL DO NAŠICH RUKOU VĚRNI ZŮSTANEME. Dr. Eduard Beneš nad rakví T.G.M. Bovril je výtažek z hovězího masa – je to síla, která Vás rychle a trvale vzpruží. I když vypijete jen šálek Bovrilu pro chuť, dá Vám to novou sílu a energii. Sandersenova přepychová skotská whisky Destilována a plněna do lahví Leith, Skotsko. „Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281. Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného. Printed by Unwin Brothers Ltd., London. The Czechoslovak Ročník. IV. č. 22. Weekly Londýn, 29. V. 1942 3d. ATENTÁT NA HEYDRICHA Dva nezmámí pachatelé tìāce zranili zástupce øíšského protektora. Deset miliónù korun za dopadení pachatele. Stanné právo v protektorátì. Českoslovenští vlastenci spáchali atentát na hromadného vraha a zástupce říšského protektora v Praze Reinharda Heydricha právě v den, kdy Heydrich před sedmi měsíci přišel do protektorátu, aby zahájil krvavou ofensivu proti českému lidu, který odmítal spolupracovat s Němci. Rány, vypálené na zástupce říšského protektora, dramatickým způsobem dementují všechny německé bajky o tom, že se český lid smířil se svým osudem a že se po krvavé lekci již mu Heydrich uštědřil, rozhodl k dobrovolné spolupráci. Je konec všem německým tvrzením o tom, že český lid se dobrovolně včlenil do říše, v níž vidí svou jedinou budoucnost - jak to při nesčetných příležitostech říkali nacisté a ti zrádci z českých řad, kteří se jim upsali. Rány vypálené proti Heydrichovi mluví nejjasnější řečí. Atentát na Heydricha, který je prvním svého druhu v obsazené Evropě, způsobil mimořádný ohlas nejen ve svobodném světě, nýbrž všude na evropské pevnině. Národy úpící pod nacistickým jařmem si uvědomují, že čin československých vlastenců byl spáchán jménem celé Evropy. A celá Evropa i celý Rommelova ofensiva svět hledí s obdivem na národ, jejž tři léta nejstrašnějšího teroru a náporu nesrazila na kolena, na národ, v Africe který povstává, aby výstřely proti jednomu ze symbolů nacistické hrůzovlády v Evropě jasně dokázal, že Německá Tanková skupina se nevzdá boje a že v něm bude pokračovat tak dlouho, dokud nacismus nezmizí ze světa. Afrika generála Rommela zahájila dne 26. května útok na britskou Dvacátý sedmý kvìten deset hodin tøicet minut linii u libyjské Gazaly. Po Podle zpráv,jež nás až do uzávěrky listu došly, můžeme zrekonstruovat průběh atentátu na Heydricha několikaměsíční přestávce, kdy obě takto: Zástupce říšského protektora Reinhard Heydrich jel automobilem Puchmaierovou třídou v Libni. strany posilovaly své zdecimované Právě chtěl zabočit do vedlejší ulice. Tu se postavil do cesty muž, jenž vystřelil z pistole na osoby ve jednotky, tak zřejmě končí klidnější voze. Současně druhý muž vrhl třaskavinu, která při nárazu vybuchla. Po atentátu dal se jeden z období na africké frontě. Podle pachatelů na útěk Puchmaierovou třídou a druhý sedl na kolo a odjel směrem k Staré Libni. Tento prvních zpráv způsobily britské pachatel byl střední postavy, měl na sobě tmavé šaty, druhý pachatel byl silnější postavy asi 160 - 162 cm tankové jednotky, v nedávné době vysoký, opáleného obličeje, širokých úst, v ramenou rozložitý, tmavovlasý, stár asi 31 - 35 let. Měl na posílené o americké tanky Grant, sobě tmavohnědé šaty s proužkem. německým divizím těžké ztráty. Jeden z pachatelů zanechal na místě nepromokavý plášť, druhý pak dámské kolo, na němž byla Podle všeho je však bitva pouze v zavěšena hnědá aktovka a v ní světlá čepice se značkou obchodního domu Bílá Labuť. Oba předměty počátcích a na významnější jsou nyní v Praze vystaveny ve výkladní skříni obchodního domu na Václavském náměstí. výsledky si budeme muset několik Podle zprávy pražského rozhlasu pachatelé prý na Heydricha čekali delší dobu. Potud zpráva o dní počkat. atentátu. Je přirozeně dosud velmi nejasná, avšak lze bezpečně usoudit, že nešlo o čin jednotlivců, nýbrž o čin organisovaný. Pachatelé především muselli vědět, kdy Heydrich se svým autem odjede a kterou cestou se auto bude ubírat. Pro neobyčejnou odvahu pachatelů mluví skutečnost, že útok byl spáchán na živé pražské třídě. Drakonická opatøení Zajímavé je, že první zpráva o atentátu byla sdělena české veřejnosti teprve v 17.32 hod., tedy 7 hodin po atentátu, a to tímto způsobem: dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektorátu, SS Obergruppenfuhrera Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna deset miliónů korun. Kdo pachatele přechovává nebo jim poskytuje pomoc anebo má vědomost o jejich osobě anebo o jejich pobytu a neoznámí to BUDE ZASTŘELEN S CELOU SVOU RODINOU. Ve vyhlášce se dále sděluje, že nad okresem oberlandrátu v Praze se vyhlašuje civilní výjimečný stav; ten nabývá platnosti oznámením v rozhlase. Nařizují se tato opatření: 1. Zákaz vycházení z domu pro veškeré civilní obyvatelstvo od 27. května 20. hodiny až do 28. května 6. hodiny. 2. Na tutéž dobu se uzavírají veškeré hostince, biografy, divadla, veřejné zábavné podniky a zastavuje se veškerá veřejná doprava. 3. Kdo se přes tento zákaz v uvedené době objeví na ulici, bude zastřelen, nezůstane-li stát na první výzvu. 4. Další opatření jsou vyhražena a v případě potřeby budou oznámena rozhlasem. Výnos je podepsán K. H. Frankem v zastoupení Heydrichově. později byla oznámení doplněna vyhláškou o tom, že výjimečný stav se vztahuje nacelý protektorát čechy a Morava. Printed in Great Britain Čechoslovák, Londýn, 29. V. 1942 Č. 22. Atentát (pokraèování ze str. 1) Německé úřady oznamují veřejnosti, že odměna 10 milionů korun bude vyplacena těm, kteří podají údaje o pachatelích. Vyzývají se také osoby, které pachatele pozorovaly a majitelé věcí na místě nalezených, aby bezodkladně informovali policejní úřady. Proè byl vydán zákaz opouštìt pøíbytky? Výjimečná německá opatření mají dva příznačné body: Za prvé ustanovení, že každý, kdo o pachatelých věděl nebo je přechovával, bude zastřelen s celou rodinou; opatření to jistě jedinečné v dějinách kulturního lidstva. Druhým příznačným opatřením je zákaz opouštět po celou noc ze 27. na 28. května byty a zastavení veškeré veřejné dopravy. To znamená, že Němci nejenom po celou noc pátrali po pachatelích, ale i s největší pravděpodobností zatýkali rukojmí pro případ, že by obrovská částka deseti milionů korun nevedla k vypátrání přímých pachatelů. Lze očekávat, že atentát na Heydricha bude mít v protektorátě důsledky, jejichž důsledky můžeme v tomto okamžiku pouze tušit. V každém případě způsobí tento čin, že klid a pořádek v protektorátě, na němž nacistům tolik záleželo, je vážně porušen a že výroba v této "druhé největší zbrojovce Říše" dále povážlivě klesne. Ohlas v zahranièí Ohlas pražského atentátu v zahraničí byl sensační. Britský tisk uveřejňuje zprávy o atentátu na prvních stránkách, britský rozhlas věnoval zprávám čelné místo ve všech anglických i cizojazyčných vysíláních. Moskevský rozhlas prohlásil, že celá Evropa s obdivem vzhlíží k československým vlastencům, kteří dokázali, že československý lid se s nacistickým režimem nesmířil a nikdy nesmíří. Královna v ozdravovně československých vojáků Reorganizace èeskoslovenských jednotek na Støedním východì 11. československý pěší prapor, který se na podzim minulého roku tak vyznamenal při obraně Tobruku, byl rozkazem generála Mézla z 21. května t. m. zrušen a reorganisován na 200. československý protiletadlový pluk. Nový pluk se člení na tři prapory (500., 501. a 502.), každý o čtyřech rotách. Velitelem útvaru je opět plukovník Karel Klapálek. Jednotka se přesunula do Palestiny, kde nyní probíhá intensivní výcvik s novou technikou. Pevně věříme, že jednotka bude i nadále skvěle plniti svěřené úkoly a šířiti tak dobrou pověst československých vojáků. Telegraficky z fronty Sandersenova přepychová skotská whisky Destilována a plněna do lahví Leith, Skotsko. Sovětská vojska, která v první polovině měsíce úspěšně rozvinula svoji ofensivu v oblasti Donbasu, se dostala do kritické situace. Maršálu Timošenkovi se podařilo osvobodit město Charkov, po 17. květnu však německé jednotky přešly do protiútoku a více než 200 tisíc sovětských vojáků se v Charkově ocitlo v obklíčení. Podle nejnovějších zpráv německého rozhlasu byly veškeré pokusy Rudé armády o prolomení obklíčení odraženy a sovětský perimetr se naopak stále zmenšuje. Ani z nejjižnějšího úseku východní fronty nepřicházejí dobré zprávy. Po týdenní ofensivě přinutily jednotky generála Mansteina 15. května ke kapitulaci sovětské divize u Kerče. Zajato bylo zřejmě více než 150 tisíc vojáků. Mansteinova vojska se nyní obrací k Sevastopolu, hlavní opěrné baště Rudé armády na Krymu. Protinacistická koalice se rozrůstá o Mexiko, které 21. května vyhlásilo hitlerovskému Německu válku. Stalo se tak poté, co německá ponorka potopila u pobřeží Floridy mexický tanker Faja de Oro. „Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281. Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného. Printed by Unwin Brothers Ltd., London. The Czechoslovak Weekly Ročník. IV. č. 23. Londýn, 5. VI. 1942 3d. Heydrich mrtev Tvrdé údery Nìmecku Právě před uzávěrkou listu se dovídáme, že vrah Reinhard Heydrich podlehl dne 3. června svým zraněním. Jeho umírání bylo těžké a velmi bolestné - při transfuzi krve a několika operacích. Mstitelé mířili dobře. Nacističtí vůdcové i sám Adolf Hitler konečně začínají poznávat zrůdnost války, kterou zahájili. Po řadě úspěšných letů bombardovacích svazů Royal Air Force nad území Německa přišlo Bomber Command v posledních dnech s novou taktikou. V noci z 30. na 31. května vystartovalo z mnoha letišť v celé Anglii celkem 1.047 letadel, aby se setkala nad pyšným městem Kolín nad Rýnem. V průběhu náletu, který trval déle než dvě hodiny, bylo na město svrženo 1.500 tun bomb. Žádné město dosud nepoznalo takovouto ničivou sílu spojeneckého letectva a žádné neutrpělo takové škody. Bomber Command potvrdilo ztrátu čtyřiceti letadel a tedy naprosté fiasko německé protiletadlové obrany. O tom, že tato akce nezůstane pouze ojedinělou demonstrací síly RAF, ale že jde o první z dlouhé řady direktů Třetí říši svědčí události hned druhé následující noci. Opět více než 1.000 letounů svrhlo svůj náklad bomb na další německé průmyslové centrum - Essen. Budou-li se obdobně silné nálety opakovat i nadále, nabízí se otázka, jak dlouho Německo vydrží vzdorovat. Jak dlouho vydrží pracovat nacistický válečný průmysl a jak dlouho vydrží německému národu trpělivost s jejich "Vůdcem", který je vede do takovéto války? Ani popravy ani teror nevedly ke zjištìní útoèníkù na Heydricha Řady popravených českých lidí rostou každým dnem. Jsou mezi nimi ženy, nejstarší z nich bylo 74 let, jsou mezi nimi mladí chlapci, nejmladšímu nebylo ještě 17, jsou mezi nimi spisovatelé jako Vladimír Vančura, universitní proferoři, vysocí státní úředníci, bývalí důstojníci československé armády a čs. četnictva, lékaři a advokáti. A přece se dosud nenašel nikdo, kdo by prozradil pobyt útočníků na Heydricha. Od vykonání útoku uplynulo již osm dní, ale v okamžiku, kdy píšeme tyto řádky se Němcům stále ještě nepodařilo dopadnout útočníky. Muži, kteří vystřelili jménem československého lidu a jménem celé Evropy, jsou dosud na svobodě. Pražský rozhlas prozradil něco o tom, jak spolupracuje české obyvatelstvo s německou policií, když žádal veřejnost, aby se zdržela udání a údajů, které nikam nevedou, protože jsou nesprávné. Česká veřejnost spolupracuje tedy s Gestapem po svém způsobu a tím, že záplavou nesprávných údajů velmi ztěžuje práci německé policii. Nepomáhají ani výzvy Současně s německým terorem snaží se tzv. protektorátní vláda apelovat na "zdravý rozum" obyvatelstva. Slyšeli jsme v rozhlase apel tzv. státního presidenta, tzv. protektorátní vlády a zrádce Moravce. Ve Škodových závodech v Plzni shromáždili dělníky, aby jim domlouvali a ve středu se dokonce uchýlili k něčemu, co se nestalo od 15. března 1939. Svolali totiž hromadnou manifestaci lidí na Staroměstské náměstí v Praze, kde k nim promluvili Krejčí, Moravec, zástupci mládeže a jiní řečníci. Ačkoliv podle stanného práva všecka česká veřejná shromáždění jsou zakázána, přece Němci povolili manifestaci na Staroměstském náměstí, aby dali protektorátní vládě příležitost útočit na presidenta Beneše, Londýn a Československou vládu. Večer po manifestaci pražský rozhlas nehlásil rozsudky smrti, pravděpodobně proto, aby nepokazil "manifestační náladu". To však neznamenalo, že nacistická bestie byla nasycena v den, kdy se na Staroměstském náměstí konala manifestace namířená proti zájmům českého lidu, byla popravena dvacet jedna osoba. Do konce tohoto roku? Konec května zastal spojené národy v novém rozmachu a opět v ostřejším tempu na všech frontách domácích i válečných. Ve všech čtyřech velmocích, v Britské říši, ve Spojených státech, v SSSR i v Číně jsou připravována rozhodující opatření, či očekávány neméně rozhodně míněné rány německých, japonských i italských armád. Propaganda pro brzké utvoření druhé fronty na západě Evropy rovněž dosahuje nebývalé síly a průbojnosti, třebaže se právě ve své síle za daných okolností dosud přímo dotýká vnitřní jednoty a soudržnosti v některých státech. Ani diplomacie nezahálí v tomto osudovém okamžiku, a dává si vydatně pomáhat v přemlouvání ostatních států k válce proti ose německými a japonskými ponorkami v Mexickém zálivu i jinde. Vývoj války dospívá, jak se zdá, k rozhodujícímu létu, jež se již nemusí opakovat, a někteří političtí pozorovatelé již přirovnávají - majíce na mysli situaci na frontě právě tak, jako značnou vnitřní krisi v Německu - rok 1942 k roku 1918 a jsou nakloněni k optimismu. Přesto máme střídmě za to, že jest na místě nepřehánět význam předpokladů, zatím daných, a nedat se opět strhnout k předčasným závěrům o rychlém konci této války. Neboť při poněkud pečlivějším prozkoumání všech válečných i politických dějů na různých pevninách a v různých spojeneckých i nepřátelských státech shledáme, že naše cesta je ještě dost daleká a hlavně trnitá a neschůdná. Printed in Great Britain Čechoslovák, Londýn, 5. VI. 1942 Dnes otiskujeme posledních čtrnáct slok Nezvalova Historického obrazu. Celá báseň právě vyšla v Nezvalově sbírce z r. 1940, kterou ve své literární edici vydal Obzor. Vítìzslav Nezval: Historický obraz Režné plachty těžkých koreb vracejí se s polí Vracejí se v nepořádku bez lamp mezi koly Muži klejí lomcujíce politými stoly Pod plachtami ukrývá se zahanbená četa Mezitím co kdosi jiný o ni los svůj metá Mlčte mladí nomádové není konec světa Rachot kol se šíří městem které skřípá zuby V hospodách jest rozsvíceno scházejí se kluby Je to den kdy zdá se vám i ptačí hlásek hrubý Bláto rozježděných ulic lepí se a stříká Jako krev tam na jatkách kde porážejí býka Dnes i žebrák pozřel slzu s tabákem jejž žvýká Č. 23. Telegraficky z fronty Bitva o Charkov skončila v posledních květnových dnech po neúspěšných pokusech o průlom kapitulací 200 tisíc sovětských vojáků. Přes ztráty, které generál Rommel utrpěl v prvních dnech útoku, pokračuje německá ofensiva v Libyi. Německé tankové jednotky se pokouší obejít britskou obranou linii z jihu. Nejjižnějším bodem této linie j Bir Hakeim, který s neobvyklou zarputilostí brání několik tisíc Svobodných Francouzů. Marně davy srocují se k hlasu jenž je těší Srocují se rozcházejí znovu hlavy věší Utíkají před hlasem jenž volá Češi češi! Marně davy zdvíhají své opálené pěsti Marně davy srocují se v houfech na náměstí Konec konec naděje je konec konec štěstí Mezitím co chmurný večer na krajinu padá Skryté hlasy vykřikují nad zamžená lada Zrada zrada zrada zrada zrada zrada zrada! Na ulicích stojí houfy koní bez pánů Koní kteří odcházejí sami za bránu Vstříc svým polím kde je vítá skřehot havranů Jiné koně vzpínají se za žlaby svých stájí Když jim chvějící se ruce postroj připínají Naposledy rozhlédnou se po svém rodném kraji Vesnice jsou proměněny v dlouhá tržiště Utečencům kane slza do tmy ohniště Než si vyjdou hledat s dětmi nové bydliště Čechoslovačka v anglickém válečném průmyslu Už je konec nejsmutnější lidské epopeje Chladný vítr nad krajinou bez praporů věje Do slz lidí kteří vědí co je beznaděje Už se vrací bez praporu odzbrojený pluk Podél ochořelých stromů zářijových luk Už je konec naděje a už je konec muk Už se vrací stará sláva na vražedném štítě Pyšné zuby zaťaly se do rtů křečovitě Dnes je den kdy otec sevře chladně svoje dítě Umíráček zastírá svůj ochraptělý hlas Pod ním ptá se národ mužů co teď bude z nás? Ozvěna mu odpovídá čas čas čas čas čas! Hurricanes československých stíhacích letek „Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281. Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného. Printed by Unwin Brothers Ltd., London. The Czechoslovak Weekly Ročník. IV. č. 26. Londýn, 26. VI. 1942 „Útoèníci zastøeleni“ – marný nìmecký úskok Historická blamáā Gestapa – Nápadný zmatek v nìmeckém zpravodajství, Generál Eliáš zastøelen – Další popravy v èeských zemích? – Háchovo poraāenecké poselství. Lež musí býti hodně veliká, aby jí bylo uvěřeno. Adolf Hitler, „Mein Kampf“. Deset dní Němci a jejich čeští spoluviníci vyhrožovali českému lidu. Prohlašovali, že pokud nebudou vypátráni viníci nepomohou českému lidu důkazy věrnosti říši. Temně hrozili, že se stanou strašné věci, nebudou-li do čtvrtka, dne 18.června osmé hodiny večerní vypátráni pachatelé. Frank sliboval beztrestnost i těm, kteří by se snad byli účastnili „činů nepřátelských říši“, jen když pachatele vyzradí nebo německou policii přivedou na jejich stopu. Na několik dní přestaly popravy, aby se Frankově slibu dostalo plného zdání ultimata. A dvě hodiny potom, co ultimatum vypršelo, ohlásili Němci podivnou věc. Že prý pachatele vypátrali a zastřelili. Úøední zpráva Ve čtvrtek dne 18. června o desáté hodině večerní sdělil pražský rozhlas tuto krátkou úřední zprávu: „Úředně se oznamuje: Vrahové zast. ř. protektora SSObergruppenfuehrera gen. Heydricha byli v ranních hodinách dne 18. června na základě rozsáhlých zjištění německé státní policejní ústředny pražské zadrženi v jednom pražském kostele, ve kterém se delší čas skrývali, a při dopadení zastřeleni. Zároveň se přitom podařilo zneškodnit i blízký kruh jejich pomahačů. Všichni zločinci jsou příslušníci české národnosti, kteří byli spuštěni k provedení atentátu v protektorátě s britských letounů.“ Nìmci sdìlují podrobnosti Uplynuly dva dni, než Němci vyrukovali s podrobnostmi. Ale zprávy, které pouští do světa jsou – pravděpodobně úmyslně – ne zcela jasné a v několika podrobnostech si dokonce odporují. Ústřední nacistická agentura pro zahraničí „Transocean“ hlásila dne 20. června tuto zprávu: „Až na první oficiální zprávu o zastřelení vrahů zast. ř. protektora Heydricha nabyly dosud sděleny podrobnosti. Je to pravděpodobně proto, že úřední pátráni nebylo dosud skončeno, a že by předčasné zprávy mohly uškoditi dalšímu pátrání. Pražský tisk uveřejňuje v pátek fotografii kostela v němž pachatelé byli vypátráni a zastřeleni. Je to boromejský kostel (!) ve vnitřním pražském městě na živé ulici. Kostel sám, barokní stavba, je poněkud méně frekventován. Pátrání bylo provedeno oddíly německé policie a Waffen SS. Mezi zastřelenými bylo možno poznati osoby, které spáchaly útok na Heydricha. Bylo také zjištěno, že tito teroristé, jak už bylo oficiálně hlášeno ve čtvrtek, byli spuštěni nad protektorátem s britských letounů a že po měsíce skrývali v kostele. Listy současně uveřejňují fotografii kaplana, který teroristy ukrýval. Fotografie ukazuje hubeného muže asketického vzhledu. V komentářích o této události Pražské niviny znovu zdůrazňují vinu Benešovu a britských státníků, hlavně Edena. Současně se připomíná, že proti „falešným londýnským zprávám“ pachatelé byli dopadeni a zastřeleni sedm hodin před tím, než vypršela lhůta stanovená K.H.Frankem.“ Radio Vichy hlásilo – citujíc budapešťské informace – že kostel, v němž byli pachatelé dopadeni, byl kostel sv. Karla Boromejského, jehož vikář útočníky skrýval. Útočníci byli prý zastřeleni před kostelem a ne v kostele. Reuter cituje německý rozhlas a tvrdí, že prý jde o kostel sv. Bartoloměje, který je nedaleko pražského policejního ředitelství. Podle tohoto pramene to nebyl ani kaplan, ani vikář, nýbrž kostelník, který útočníky skrýval. Tento kostelník byl prý též zastřelen. Printed in Great Britain 3d. Pád Tobruku Egypt v ohroāení - Nìmecké tanky se valí k Nilu - Panika v Alexandrii Poté, co Němci 11. června dobyli Bir Hakeim, nedokázaly neuspořádaně ustupující britské jednotky znovu zaujmout obranné pozice. Část z nich se stáhla do Tobruku. V pokračujících bojích ztratil sice generál Rommel další tanky, přesto zbytek svých sil vrhnul do útoku na opevněný Tobruk. 21. června tobrucká posádka generála Kloppera o síle 30 tisíc mužů kapitulovala a město, které v minulém roce odolalo tolika útokům, se ocitlo v německých rukách. Podle německého rozhlasu byl Rommel den poté povýšen Hitlerem na polního maršála. Spojenecké síly na Středním východě se ocitly v dosud nejtíživější situaci. Jak známo, případný pád britského Egypta by Němcům otevřel cestu k iráckým ropným polím a k dalším průlomům na východ. Britská vláda ujišťuje spojence, že k tomu nedojde. Vítìzství Spojených státù u atolu Midway Zprávy, které v druhém červnovém týdnu přišly z pacifického bojiště, naznačují, že očekávaný obrat ve válce s Japonskem je snad konečně zde. Ve dnech 4. - 6. června americké námořnictvo přelstilo flotilu admirála Yamamota a způsobilo jí ztráty, které bude japonské námořnictvo jen těžko nahrazovat. Japonská flotila ztratila čtyři ze sedmi letadlových lodí (jmenovitě Akagi, Kaga, Sórjú a Hirjú), admirál Nimitz přišel pouze o letadlovou loď Yorktown. Japonské velení doplatilo na svůj omyl, když spoléhalo nato, že lodě Yorktown a Lexington již byly zničeny. Tak se ovšem nestalo a američtí dělníci dokonce stihli poškozená plavidla opravit dostatečně rychle, aby se opět mohla zapojit do bojů. Poté již američtí piloté zasypali japonské lodě pumami a poslali ke dnu i Yamamotovu vlajkovou loď Akagi. Celá spojenecká koalice nyní s nadějí vzhlíží k dalšímu vývoji a očekává převzetí iniciativy Spojenými státy. Nové a nové bitevní lodě vyplouvající z amerických loděnic v rekordních časech nasvědčují tomu, že Japonsko nemůže americkému zbrojnímu průmyslu dlouho vzdorovat. Čechoslovák, Londýn, 26. VI. 1942 Č. 26. Pohøeb hyeny v Berlínì Nìmci hrozí pomstou Mnohonásobný vrah Heydrich: "Muž nejčistšího charakteru... měl mimořádný smysl pro spravedlnost... jeden z největších nepřátel těch, kdož jsou proti nacistům." Hitlerův a Himmlerův projev na pohřbu. Hácha přítomen. Ceremonie plná lži, pokrytectví a strachu před novým atentátem se konala dne 9. června ve tři hodiny odpoledne. Nacističtí hodnostáři, obklopeni nejvěrnějšími důstojníky SS, se oficiálně a s obvyklou nacistickou pompou, ale nápadně rychle, loučili v Berlíně s bezvládným tělem R. Heydricha. První z nepřehledné řady pohřbů velkých nacistických vůdců dal dosud živým příležitost přemýšlet o tom, co je čeká. Z rozhlasového záznamuo Heydrichově pohřbu je jasné, že nálada byla více než ponurá. Atentát na Heydricha způsobil, že nacističtí vůdci se nadále pohybují velmi obezřele a dávají se ještě více hlídat, než dosud. O tom, že kromě Goringa, Himmlera a ostatních vůdců strany se Heydrichova pohřbu zúčastní i Hitler, nikdo v Německu nevěděl, pokud hlasatel německého rozhlasu neoznámil, že právě byla zahájena pohřební ceremonie za přítomnosti říšského kancléře. Hitler se zřejmě bojí atentátu, právě tak, jako britských letounů. Proto také byla ceremonie podstatně zkrácena. Hácha, snad aby završil nedůstojné chování zlomeného starce, od kterého již nelze nic očekávat, zaujal své místo mezi nacistickými pohlaváry a byl přítomen novým výhružkám vrchního gestapáka Himmlera. Himmler bez uzardění prohlásil, že "Heydrich byl mužem nejčistšího charakteru. Jeho smrtí nacionálně socialistické hnutí přineslo německému lidu novou oběť. Mnozí z těch, kdož se mohou pohybovat ulicemi našich měst, vděčí Heydrichovi, neboť mu náleží zásluha o pokles zločinosti v Německu." Himmlerova slova zněla jako nejapná parodie. Předně přiznal, že kdyby nebylo vraha Heydricha, nebylo by nacistickým náčelníkům volně v ulicích německých měst. Pak tvrdil o jednom z největších vrahů, že způsobil pokles zločinoasti. Tím trapněji pak vyzněla Himmlerova slova: "Heydrich byl nadán příkladnou skromností. Dal vždy své práci mluvit za sebe..." Tisíce mrtvých, pobitých v různých evropských protektorátech na rozkaz tohoto nenormálního mladíka zřejmě mluví za Heydricha. Himmler tomu říká: "Letam jež Heydrich strávil jako šéf gestapa, byla pro něho dobou tvrdé a bolestné povinnosti..." Právě ve chvíli, kdy Himmler pokrytecky lhal o kamarádu spoluvrahu, Němci v Čechách vraždili dalších 21 namátkou vybraných českých obětí. "Heydrich má značnou zásluhu," pravil dále Himmler, "o nekrvavý vpád do Rakouska a Československa. Znal pdvratné živly v těchto zemích a věděl, jak s nimi naložit." "Nyní byl zabit emigranty (?). Měl velký smysl pro spravedlnost. Lidé vždy mohli u něho doufat v milosrdenství, jestliže je zasluhovali. pokusil se udělat z německé policie nejlépe organisovanou skupinu v Německu. Když byl ustanoven protektorem Čech a Moravy minulého září, někteří Němci se domnívali, že nastane teror a krveprolití. Byl tvrdý, avšak poskytl všem, kdo s ním chtěli spolupracovat, možnost tak učinit." Himmler odhalil některé nové podrobnosti týkající se pražského atentátu. Podle něho Heydrich, ač zraněn, střelil po vykonavatelích této popravy. Byl prý zasažen anglickou bombou (?). Muèedníci z Lidic – Teror pokraèuje a s ním i otevøené vyhrùāky èeského lidu – Max Karg: „Bude mluveno tvrdou øeèí èinu“, K.H.Frank: „Druhá fronta v Èechách a na Moravì“, Moravec: „Pøísahy vìrnosti nepomohou“. – Hácha u Hitlera. Situace v českých zemích je napjatá k nesnesitelnosti. Popravy pokračovaly až do soboty, kdy byla vydána vyhláška, která slibuje udavačům beztrestnost, přihlásí-li se do čtvrtka, osmé hodiny večerní. Až do soboty byly popraveny 382 osoby, nepočítajíc v to muže popravené v Lidicích. V neděli a v pondělí nepřišly zprávy o dalších popravách. Němci i t. zv. čeští protektorátní činitelé vyhrožují však tím otevřeněji, čím se přibližuje osudný čtvrtek. Zvláštní zpravodaj listu „Daily Express" hlásí z Basileje, že Daluege prý v Praze prohlásil, že za každého Němce, zabitého v Protektorátě, bude popraveno 1.000 Čechů. Současné prý řekl, že česká veřejnost má poslední příležitost vydati německým úřadům útočníky na Heydricha. Nestane-li se to do čtvrtka, hrozí Němci dalšími represáliemi. Heydrichův odkaz: Nejdříve zajištění pak konstruktivní budování. Nachrichtenbureau Deutscher Zeitungsverleger Nacisté zajišťují české země od 15. března 1939. Zajišťuji je tak, že až dosud-podle oficiálních údajů popravili na 1.100 osob, že umučili nespočetné tisíce v koncentračních táborech, že uzavřeli česká vysoká učení a mnoho středních škol, že vybíjejí českou inteligenci, zotročují české dělnictvo a kradou český majetek. Snažili se o zajištění českých zemí s důkladností vlastní Němcům a s barbarskou brutalitou vlastní nacistickým gangsterům. Až na přímý zásah vojenský s letouny a tanky, otevřeli všechna stavidla novodobě hrůzy. Havlíček jednou řekl: Přislibujte si mně, vyhrožujte si mně, přece zrádcem nebudu. V českém lidu žije duch tohoto neohroženého bojovníka za svobodu, neboť český lid nezradil. Ani popravy, ani persekuce, ani přemlouváni Němců nebo vlastních quislingů jím nepohnulo. Ani střelba z děl. Dìlová palba proti èeské obci Jsme protektoři protektorů, kteří ochraňují nového protektora protektorátu. Začátkem minulého týdne zahřměla německá děla na pláních severozápadně od Prahy. Neby1 to rovnocenný boj, neboť obyvatelé místa proti němuž palba z německých děl směřovala se nemohli bránit. Netrvalo to dlouho a dobře mířené střely německého lehkého polního dělostřelectva srovnaly se zemí šedesát sedm domů obce Lidice u Kladna, včetně sv. Jakuba a cihelny. Obec Lidice přestala tedy existovat, její jméno bylo vymazáno, mužští obyvatelé, přibližně 180, osob byli popraveni, ženy byly dopraveny do koncentračního tábora a děti dány „na vychování“. „Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281. Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného. Printed by Unwin Brothers Ltd., London. The Czechoslovak Weekly Ročník. IV. č. 28. Londýn, 10. VII. 1942 Lidice svìtovým symbolem 60,000 lidí na projevu, jímā byly ve Spojených státech vzkøíšeny Lidice – Ohlas v americkém tisku „Na paměť Lidic a jejich obyvatel, zahubených barbary, žijících však na věky v srdcích všech, kdož milují svobodu, byl postaven tento pomník svobodným lidem Ameriky v Lidicích ve státě Illinois.“ V málem městečku, Které se dříve jmenovalo Stern Park Gardens a bylo postaveno podle plánů Rooseveltova Nového údělu, byl s tímto nápisem postaven pomník na paměť našich českých Lidic. Bude pod ním planout v pochodni svobody věčné světlo. V neděli 8. července 1942 shromáždilo se v amerických Lidicích 60.000 lidi — Američanů i Čechoslováků. Opat řádu benediktinů, Prokop Neužil, sloužil polní mši. Po té promluvil Československý vyslanec V. Hurban, který pravil: „Znal jsem Lidice. Před pěti lety viděl jsem naposledy věž jejich kostela, jejich prosté, mírumilovné a šťastné lidi. Byli to většinou domkáři a horníci. To vše je pryč, ale můj národ nezahynul. Hitler nemůže vyvraždit můj lid; když se dívám na Vás, Američany, vím, že je Hitler nemůže vyhubit. Lid této nové obce v Illinois patřil k těžce pracujícímu lidu právě tak, jako obyvatelé Lidic v Československu. V amerických Lidicích bude zachováno nejen jméno, nýbrž také tradice a charakter Lidic československých. Snad k Vám zavitá vdova nebo sirotek, z československých Lidic a poděkují Vám z hloubí srdce za to. že zachováváte nejen jméno jejich vísky, nýbrž i jejího ducha.“ Výzva Wendella Willkieho Wendell Willkie měl hlavní projev, v němž mimo jiné pravil: „Zkáza Lidic a vyhubení lidických překonává hrůzou vše, co se stalo od temného středověku: není to projev zlých vášní, nýbrž chladně předem rozvážená systematická vražda. Proč nacisté provedli tento zločin? Jistě proto, že se bojí. Mají strach, poněvadž svobodný duch v člověku vzepřel se tomu, aby byl podmaněn. Tento čin je výrazem jejich systému násilí a teroru a Lidice jsou strašným symbolem celého jejich pádu. Ale nejsou jen jedny Lidice! Z 500,000 žen a dětí, které byly v Evropě nacisty postříleny, zahynulo jich nejméně 25.000 v hromadných popravách. Polsko, Norsko, Belgie, Jugoslávie — všichni mají své Lidice. Ať jsou tyto Lidice symbolem všech ostatních. Přísahali jsme, že je uchováme v mysli, byť i jen proto, že nacisté chtěli abychom na ně nezapomněli, a v tom opět mylně odhadli lidskou duši. Poněvadž byl zabit kat. Lidice žijí; poněvadž byl zabit kat. Wilsonova ulice opět bude částí malého českého města, poněvadž byl uhašen v Lidicích, byl zapálen dnes plamen, který nikdy neuhasne. Slibme si, že památka této malé vísky v Čechách, nyní vzkříšené lidem malé vísky v Illinois, zapálí naše srdce nezlomným rozhodnutím až do konce bitvy. aby bylo smeteno šílenství tyranů a země se navrátila lidu, kterému patří." Také president a místopresident Spojených státu, Henry Wallace, zaslali shromáždění poselství. V přípisu Rooseveltově se praví: „Nacistická vláda oznámila 10. Června vyhlazení jednoho slova — Lidice. Tato víska měla být vyhlazena s povrchu zemského na věky. Měla být vyškrtnuta z historie a upadnout v zapomenutí. V zeleném údolí v jezernaté krajině u Mississipi přípomíná nám na věky jméno a město Lidice, že nacistické sily nemohly zničit ani lásku ke svobodě, ani statečnou snahu, aby byla zachována.“ Printed in Great Britain 3d. Po "dopadení útoèníkù" další popravy Nové Lidice - obec Ležáky srovnána se zemí - již přes 800 popravených - hromadné rozsudky smrti německých Landgerichtů - odměna 20 milionů K vyplacena - propagační tažení pokračuje Ještě nikdy nebyl český národ tak jednotný jako je dnes v odporu proti Benešovi i proti vnitřním nepřátelům naší velkoněmecké říše. Emanuel Moravec Dvoje duše českého vědomí není ani dnes usmířena, tomu nasvědčuje okolnost antithese: president Hácha - emigrant Beneš. Max Karg Další česká obec stala se obětí německého řádění v českých zemích. Po Lidicích Ležáky, Budapešťský rozhlas oznámil ve své odpolední relaci dne 25. června toto: "Dnešní ranní německé a české noviny uveřejňují úřední zprávu, dle které obec Ležáky, okres Chrudim, byla srovnána se zemí. Obyvatelstvo obce ukrývalo parašutistické agenty, kteří hráli vedoucí úlohu při přípravě atentátu na Heydricha. Obyvatelstvo se pokusilo tyto agenty zachránit před policejním zákrokem." Pražský rozhlas tuto zprávu nevysílal; už od 13. června nevysílá ostatně ani jména popravených. Budapešťská zpráva nepraví, jak bylo naloženo s obyvatelstvem. T, co se stalo v lidicích, bylo však zřejmě zopakováno v Ležácích; mužské obyvatelstvo bylo postříleno, ženy odvezeny do koncentračních táborů a děti "dány na vychování". Ležáky jsou - pokud jsme mohli zjistit - malá obec v chrudimském okresu. Jsou částí obce Habroveč v soudním okrese Louka, v roce 1935 měla obec 52 obyvatel. Strašlivý účet Němců je zatížen dalším zločinem. I ten bude nemilosrdně potrestán. Teror pokraèuje Jak už jsme řekli, přestal pražský rozhlas od 13. června hlásit popravy. Brzo však začaly docházet z jiných pramenů zprávy o tom, že krvavý teror pokračuje. Nyní jsme si mohli zprávy ověřit se a přesvědčit se, že tomu tak skutečně je. Dlouhá řada jmen to potvrzuje, počet obětí lze odhadnout na více než 800, ale bez obětí, které byly odsouzeny k smrti Landgerichty. Poukázali jsme již dříve na to, že tyto soudy pokračují ve své činnosti vedle soudů stanných. Nyní se nám o tom dostalo nezvratného důkazu v podobě dlouhé listiny sedmdesáti osmi osob, které byly Landgerichty odsouzeny k smrti v době od 15. května do 12. června, tedy za 4 týdny. Telegraficky z fronty Japonské jednotky dne 3. července obsadily tichomořský ostrov Guadalcanal. Německá 11. armáda generála Erich Mansteina 4. července zlomila poslední odpor sovětských obránců Sevastopolu. Mnohaměsíční obléhání strategického přístavu tak skončilo další - doufejma však pouze prozatimní - porážkou Spojenců. Ze statečných obránců, kteří dlouho vzdorovali těžkému bombardování, padlo do nacistického zajetí 90 tisíc mužů. Čechoslovák, Londýn, 10. VII. 1942 Č. 28. Pozor pøi bombardovacích náletech nepøátel Zasáhne mě bomba, kterou slyším svištět? Od frontových vojáků pochází poznatek, že kulka, kterou je slyšet, jak sviští, nezasáhne, protože již prolétla kolem. Namnoze to bývá vztahováno i na letecké bomby, jejichž svištění a hučení se údajně není třeba obávat. Do jaké míry je správné staré pravidlo vojáků o neškodnosti svištících kulek, do té míry je chybný názor, že totéž bezpodmínečně platí pro letecké bomby. Kulka vystřelená z pušky a také granáty z děl s prodlouženou dráhou letu (např. protitankových) létají rychlostí vyšší, než je rychlost zvuku. Tyto střely proto uniknou zvuku, který se ozve při výstřelu, a svištění se během jejich letu do určité míry táhne za nimi a neexistuje tedy žádná rána ani svištění, kterými by byly střely předem ohlašovány. Zvuky za sebou následují v opačném sledu, než při obvyklé a pomalu letící střele při strmé palbě dělostřelectva - pokud je někdo sám ostřelován, tak je nejprve slyšet dopad granátu, potom následuje vytí střely a až nakonec rána z děla. Letecká bomba není srovnatelná s razantní střelou. Bomba padá nejprve velmi pomalu. K dopadu z výšky 500 m potřebuje více než 10 vteři, rychlosti zvuku (334m/s) dosáhne bomba po průletu asi 6.000m. Když se dosáhne určité pádové rychlosti, začne bomba svištět - tyto zvuky vznikají v důsledku nedokonalého aerodynamického tvaru. Pokud bomba padá pomaleji, než se šíří zvuk, postupuje svištění před ní a lze jej proto v cíli slyšet dříve, než dojde k vlastnímu dopadu. Je tedy zcela chybné se domnívat, že je slyšet svištění bomby v místě dopadu stejně dlouho, jako padá vlastní bomba, neboť ta sice do určité míry spěchá za zvukovou vlnou, avšak stále rychleji. Oproti výstřelu letícímu nadzvukovou rychlostí není za bombou slyšet žádný zvuk. Při bedlivějším zkoumání poměrů šíření zvuku na příkladu svržení bomby z výšky 3.000 m se zjistí toto - za předpokladu, že bomba začne svištět po průletu počáteční výškou 1.000 m, dosáhnou zemi první zvukové vlny na konci pádové křivky, když vlastní bomba mezitím spadne až na 850 m. Odtud až k místu dopadu potřebuje bomba ale již jen 4 vteřiny a pouze po dobu těchto 4 vteřin je v místě dopadu slyšet. (Ve větší vzdálenosti od cíle je svištění slyšet o něco déle.) Ten, kdo stojí v místě, kam má bomba dopadnout, má po zaslechnutí svištění - včetně vteřiny úleku - pouze čtyři vteřiny na to, aby se ukryl do bezpečí Rommel zastaven u El Alameinu Britským jednotkám v Egyptě se podařilo zastavit zběsilý postup Rommelových divizí u železniční zastávky El Alamein, asi 80 kilometrů západně od Alexandrie. Po dobytí Tobruku německé tanky téměř ihned pokračovaly v postupu. 25. června byl odvolán generál Ritchie a velení 8. armády převzal generál Auchinleck, vrchní velitel všech britských jednotek na Středním východě. V týdnu po 22. červnu utrpěly ustupující britské kolony další porážky, ale samy způsobily Němcům značné ztráty. Podle posledních odhadů zbývá Rommelovy jen několik desítek tanků. Po dosažení El Alameinu zřejmě došly Němcům síly a jejich další útoky již nebyly úspěšné. Naopak novozélandská divize generála Freyberga 3. července zdecimovala italskou tankovou divizi Ariete. V posledních dnech se pohyb vyčerpaných jednotek obou stran v prostoru El Alameinu zastavil a vše nasvědčuje tomu, že zde vzniknou nová obranná postavení. Československý stíhač Goebbels: Adolfe, vzpamatuj se a potěš, spojenci ti jdou blahopřát! „Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281. Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného. Printed by Unwin Brothers Ltd., London. The Czechoslovak Weekly Ročník. IV. č. 33. Londýn, 14. VIII. 1942 3d. Mnichov je mrtev Telegraficky z fronty Ve výměně nót britského a československého zahraničního ministra z 5. srpna se konstatuje, že Mnichov je definitivně likvidován. Britská vláda slavnostně potvrzuje, že se necítí vázána závazky a důsledky, které vyplývaly z mnichovské dohody a že při konečném stanovení československých hranic na konci této války nebude v ničem ovlivňována změnami, které se staly v roce 1938 a po něm. V tomto slavnostním ujištění britské vlády spatřujeme právem významný politický a diplomatický mezník na trnité cestě našeho druhého odboje. V červenci roku 1940 vláda Jeho Veličenstva uznala československou vládu, ale tehdy jen jako vládu zatímní. Po roce dosáhli jsme definitivního mezinárodního uznání své státní a vládní representace: stalo se tak v červenci 1941 ze strany sovětské a britské vlády. Od té doby byli jsme i v ohledu formálně-právním uznávané za plně rovnoprávné s ostatními spojeneckými vládami. Na těchto základech vybudovali jsme postupně solidní politické a diplomatické posice ve spojeneckých a spřátelených zemích. Po dosáhnutí těchto mezinárodně politických a formálněprávních opěrných předpokladů, přišli jsme k další etapě: dosáhnout na mezinárodním foru potřebných politických a právních předpokladů pro obnovení republiky v takových hranicích a v takové mezinárodní posici, aby v budoucnosti Československo bylo aspoň tak silné a mnohem zajištěnější, než bylo v prvních dvaceti letech své svobodné existence. Guadalcanal, ostrov a letiště strategického významu, bude již brzy zpět v moci spojenců. V pátek 7. srpna se na ostrově vylodilo 11.000 mužů americké námořní pěchoty. Japonské jednotky zatím Hendersenovo letiště úporně brání. Německé tankové divize postupují dále na výchd, směrem na města Stalingrad a Majkop. 9. srpna utrpěli Němci nečekanou porážku v Kijevě. Elitní fotbalový tým Luftwaffe, za nějž nastoupilo mnoho bývalých fotbalistů, oproti očekávání podlehl v poměru 3:5 kijevskému mužstvu start. V dresu Startu se představilo několik předválečných opor Dynama Kijev včetně gólmana Nikolaje Truševiče. Skutečnost, že tento tým porazil skvěle fyzicky připravené hráče Luftwaffe, je tvrdou ranou německé "nadřazené rase". Dr. prokop Drtina: Vítìzství èeské jednoty "Létající pevnosti" pøicházejí RAF na pomoc Podvodným, a lehce průhledným, pro nacisty tak typickým úskokem o dopadení hrdinů, kteří ztrestali SS-mana Heydricha, skončila bitva, kterou svedl český lid s německými vetřelci. V minulých třech týdnech světový tisk a rozhlas přinášel na předních stranách svého zpravodajství pravidelně nejen zprávy z bojišť Sovětského svazu a z Libye, na moři a ve vzduchu, ale ve stejné řadě také zprávy z této bitvy v Československu. Vedle sovětské a africké stála v těchto týdnech fronta československá v popředí boje Spojených národů. V této bitvě, která se rozpoutala 27. května, obstál český národ heroickým způsobem. zanechal na bojišti více než půl tisíce padlých hrdinů, ale jeho veliké mlčení dokazovalo, že za těmito mrtvými jsou seřazeny a semknuty ve velkolepé jednotnosti všechny vrstvy i generace národa. V mnohém to předčí ten důkaz vůle po svobodě, který byl připraven světu podat na podzim roku 1938, když stál se zbraní v ruce ve svých pevnostech a zákopech na hranicích své tisícileté země. Boj se zbraní v ruce je vždy snazší než boj bez zbraně. Válka moderních válečných strojů je strašná, ale není tak hrozná, jako válka nervů. Náš lid ji vede již pátý rok. Zničené tanky nebo letadla lze nahradit, ale nervy jsou jen jedny a s těmi nutno válku vydržet až do konce. Poslední nervová bitva, kterou dnes tak úspěšně doma vede každý jednotlivec, každý muž, každá žena, ba i každé dítě, dokazuje, že český národ má dobré nervy. Lepší, než si Němci myslili, když začali lákat miliony a zastrašovat stavěním ke zdi. Bojovat bez zbraní proti po zuby ozbrojeným, to klade větší požadavky na mravní kvality každého jednotlivého bojovníka, než rovný boj ozbrojeného se stejně ozbrojeným protivníkem. My zde venku si nejen dovedeme představit, ale máme i zkušenost, co je to ta strašlivá válka nervů, kterou doma národ vede. Horší napětí si lze těžko představit, než jaké prožívá národ sice utlačený a odzbrojený, ale nezlomený a stále o svou svobodu bojující. V průběhu měsíce července opět posílily spojenecké bombardovací svazy v Británii, když ze Spojených států přiletělo několik desítek bombardérů nového typu B-17E. Předcházející verze se při letech nad Německo mimořádně osvědčily a především zásluhou silné protistíhací obrany získaly označení "Létající pevnost". Verze B-17E je vyzbrojena deseti kulomety, což činí letoun takřka nesestřelitelný stíhači Luftwaffe. Hlavním úkolem těchto kolosů však bude rozsévat zkázu na zemi. Pro tento účel bombardér unese až 5.800 kg pum. Každý týden přelétají Atlantik nové a nové B-17 8. americké letecké armády. žádný cíl v Německu před nimi nebude v bezpečí. Německo, třes se! Printed in Great Britain Čechoslovák, Londýn, 14. VIII. 1942 Ès. "Camp-band" v severozápadní Anglii Uprostřed všeobecného stěhování čs. voj. jednotek odejel brigádní Camp.band na čtyřdenní zájezd do míst Witchurch, Liverpool a Manchester, kde zahrál řadu koncertů. Ve Witchurchi koncert pořádal spolek "Přátel Československa", jehož předsedou jest rev. T. Thompson. Dvě hodiny trvající program byl zpestřen vystoupením pí. F. a sl. K., jež zazpívaly Dvořákovu "Zajatou" a národní písně. čistý výtěžek koncertu připadl Čs. červenému kříži. V Liverpoolu, kde koncert organisoval krajan Knap, se první koncert konal ve velké továrně, ve které jest zaměstnáno na 10.000 dělníků. Naši hráli v kantině, vyzdobené velkým armádním znakem a třemi čs. vlajkami. Koncert vyslechlo 4.000 zaměstnanců továrny; loudspeaker kromě toho přenášel čs. koncert do jiné kantiny a do všech továrních objektů. Příští den Camp-band zahájil svou účastí výstavu "Czechoslovakia calls", uspořádanou v obchodním domě Bon Marché. Hned na to v neděli již působil v Manchesteru opět ve velké továrně. Celkem za 4 dny Camp-band absolvoval s nebývalým úspěchem 9 koncertů, jež vyslechlo přes 17.000 posluchačů. Č. 33. President Beneš èeskoslovenskému národu Vytrvejte, odplata bude strašná Jménem presidenta republiky přednesl ministr Jan Masaryk v československém rozhlase v Londýně dne 8. srpna presidentovo poselství, v němž se praví: Jsem s Vámi a my všichni zde jsme s Vámi v této chvíli utrpení, útlaku, teroru a vraždění našich hodných vlasteneckých, národní věci oddaných, trpitelů. Podobné chvíle zažili naši exulanti za třicetileté války s Komenským v čele, když doma němečtí žoldnéři vraždili a popravovali naše lidi. Podobné chvíle zažili jsme s Masarykem ve válce poslední, když nám zavírali naše nejdražší a popravovali naše legionáře. A přece jsme svůj svatý boj vyhráli a přece ti, kdož byli tehdy v roli vrahů a lupičů bídně zhynuli, odnesli odplatu tělesnou i morální, stojí dnes na pranýři potupy a budou na něm stát do konce světa. A ti, jichž jménem nás ničili, došli hrozného a zaslouženého trestu. Za to však národ náš po válce poslední a před válkou touto stál na vrcholu své moci a svého vývoje a měl uznání a úctu celého světa. Tato válka je, drazí přátelé, z největších a nejhroznějších válek celé historie lidské. Nacism ji připravoval vědomě jako válku totální. To znamená, že se připravoval totálně loupit, totálně ničit, totálně vraždit, pustě, ničemně, zvířecky. Dělá to dnes ve Francii jako v Norsku, v Belgii jako v Holandsku, v Polsku a Jugoslávii jako v Československu. Stal se vyvrhelem lidstva; opakuji - doslova vyvrhelem lidstva. Celý svět je si toho dnes vědom. Byl jsem si toho vědom již před třemi lety, kdy tak mnozí v ostatní Evropě sotva věci ty tušili a kdy tak osudně Evropa a svět připustili Mnichov. Proto jsem se tehdy rozhodl uchránit národ od marných obětí, nejít hned do války a vyčkat správně chvíle, až celý svět správně věc uvidí a do boje se proti berlínským netvorům pustí. Tento čas přišel rok po Mnichovu. Později si to u nás ten padlý pochop Himmlerův chtěl nahradit. Zpečetil tím však jen osud svůj, svých pánů a pomocníků a celého německého národa: odplata, která přijde, bude strašná. Celý svět již poznal, co je dnešní Německo, a to co se dnes děje, má všude neuvěřitelný ohlas. Urychluje to pád našich odpůrců, konec války, i příchod vítězství. A hodina spojeneckého vítězství bude neslýchaně přísná pro všechny Hitlery, Himmlery, Neurathy a Daluegy. Vy, političtí přátelé doma, vy příbuzní a přátelé všech popravených a nově uvězněných, buďte si vědomi, že ve svém těžkém smutku máte všechny dobré lidi celého světa na své straně a že my všichni zde, i všichni spojenci chápou, že každý zločin, každé násilí, každá vražda nacistických pochopů v Československu i v ostatních obsazených zemích musí být a bude tisíckráte pomstěna a odčiněna. Vám všem ostatním v Republice dávám pak tento vzkaz: Víme všichni, že máme před sebou cynické vrahy, kteří se nezastavují před ničím. Buďte opatrni, zachovejte klid, nedejte se k ničemu vyprorokovat. Všem nám jde o to, aby zbytečných obětí nebylo. Ale při tom vám slibujeme, že uděláme zde se všemi svými spojenci všechno, aby den pádu vašich katů se co nejvíc přiblížil a aby odplata naše byla co nejúplnější. Oèekává se druhá bitva u El Alameinu Po zastavení Rommelových vojsk a následných bojích u El Alameinu před měsícem, blíží se pravděpodobně vyvrcholení tamějšího dramatu. Britské sbory byly reorganisovány a jejich velení se ujal generál Bernard L. Montgomery, který na sebe jako jeden z mála britských velitelů upozornil již při bojích ve Francii. Ihned po příchodu k 8. armádě před novináři prohlásil: "Opuštění fronty Alamein je vyloučené" a jasně tak vyvrátil pochybnosti posledních týdnů. Britské velení ujišťuje veřejnost, že současná pasivita je pouze předzvěstí budoucího vítězství. Generál Montgomery tvrdí, že s novými posilami početně slabší německé jednotky rozdrtí. Doufejme, že bude ve svých prognosách úspěšnější, než generál Ritchie minulý rok. President Dr. E. Beneš v rozmluvě s králem Petrem „Čechoslovák“, týdeník, vychází v Londýně. Redakce a administrace: „Fursecroft“ Brown and George Street, London, AMBassador 2281. Předplácí se na čtvrt roku 4/6, (pro vojáky a poddůstojníky 3/6), na půl roku 9/- (7/-), na celý rok 18/- (14/-), včetně poštovného. Printed by Unwin Brothers Ltd., London.
Podobné dokumenty
Počty traťových kolejí, systémy trakčních proudových soustav a čísla
ho
ad
rš
o
v
519A
5B
sp
od vic
ol 52
j.n e
.n
525G
2. světová válka 1939
věrný spojenec, Rakousko, bylo lákavým cílem. V Rakousku existovala silná nacistická
strana, kterou Hitler z Německa podporoval jak finančními prostředky, tak i lidmi a
materiálem. Vzájemná dohoda ...
- World of World Music
Baulové sice tradičně patří k nejnižším kastám a často
jsou negramotní – ale v paměti mají obrovskou zásobu
příběhů ústně předávaných z generace na generaci.
Někteří z nich se prosadili jako profes...