Diagnostický proces

Název studijního předmětu
Ošetřovatelství
Téma
Ošetřovatelský proces jako metoda ošetřovatelské péče
Název kapitoly
Diagnostický proces v ošetřovatelské péči
Autor
Mgr. Lenka Mazalová, Ph.D.
Vlastní opora:
1. Motivační úvod ke kapitole
Diagnostika stavu potřeb pacienta navazuje na jejich kvalitní posouzení. Vytváří diagnostický
závěr, který je vstupem pro efektivní plánování kvalitní ošetřovatelské péče. Všeobecná sestra
využívá při diagnostikování myšlenkové procesy kritického myšlení pro vytvoření klinického
závěru, který by měl odpovídat stavu pacienta. Za tento proces nese sestra plnou odpovědnost,
a je jediným ošetřovatelským profesionálem, který tuto kompetenci má vymezenou zákonem.
2. Studijní cíle, vztahující se k obsahu kapitoly

definovat termín ošetřovatelská diagnóza

porovnat lékařskou a ošetřovatelskou diagnózu

určit základní kroky diagnostického procesu

charakterizovat ošetřovatelskou diagnózu

seznámit s výhodami terminologie ošetřovatelských diagnóz
3. Vlastní text
DIAGNOSTICKÝ PROCES
Definice ošetřovatelské diagnózy
Ošetřovatelská diagnóza je klinický závěr o odpovědích jednotlivce, rodiny nebo komunity na
skutečné nebo potencionální zdravotní problémy nebo životní proces. Ošetřovatelské
diagnózy poskytují základ pro výběr ošetřovatelských zásahů k dosáhnutí výsledků, za které
je sestra zodpovědná.
(IX. Národní konference o klasifikaci sesterských dg., 1990, Orlando, Florida)
Charakteristiky ošetřovatelské diagnózy
1. za vypracování ošetřovatelské diagnózy jsou zodpovědné všeobecné sestry
2. zdravotní problém = jakýkoliv stav nebo situace, ve které pacient vyžaduje pomoc
při upevňování, udržování nebo znovuzískávání zdraví nebo při zabezpečení klidné
smrti
3. ošetřovatelské diagnózy udávají:
a) skutečné zdravotní problémy-odklon od zdraví
b) potenciální zdravotní problémy - rizikové faktory, které
predisponují osoby nebo rodiny ke zdravotním problémům
c) oblasti obohacení osobního růstu
4. oblast ošetřovatelské diagnózy zahrnuje jen takové stavy, které jsou sestry schopné a
oprávněné zvládnout
Př. DM-sestry nejsou školené pro diagnostiku a léčbu onemocnění, ale mohou
diagnostikovat nedostatek vědomostí, poruchy výživy, riziko poranění a mohou je také
léčit
5. ošetřovatelská diagnóza je závěr, který je možné utvořit jen po pečlivém a
systematickém sběru dat
Porovnání ošetřovatelské a lékařské dg.
-
ošetřovatelské diagnózy vyplývají z nezávislých úkolů setry, odlišných od lékařské
péče, i když je sestra povinná vykonávat lékařské příkazy (ordinace) – závislé úkoly,
stejně tak je povinná diagnostikovat a předepisovat praktické výkony v mezích praxe
sestry
Výhody ošetřovatelské diagnózy
 usnadňují komunikaci mezi sestrami a ostatními členy zdravotnického týmu
 posilují ošetřovatelský proces a ukazují směr plánování nezávislých sesterských
zásahů
 pomáhají v posuzování a kontrole kvality (= vyhodnocení služeb poskytovaných
sestrou a dosažených výsledků porovnáním s přijatými normami)
 zajišťují kontinuitu ošetřovatelských aktivit, pokud je pacient přeložen na jinou
ošetřovatelskou jednotku, oddělení nebo do jiného zdravotnického zařízení, umožňují
návaznost i na péči po propuštění
 pomáhají vykonávat komplexní péči zjištěním, potvrzením a reakcemi na specifické
zdravotní problémy příjemců ošetřovatelské péče
Diagnostický proces
je to proces analýzy a syntézy získaných poznatků, při tom se uplatňuje řada
myšlenkových procesů - objektivita, kritické myšlení, rozhodování, induktivní a deduktivní
usuzování. Zkušené setry jsou schopné tyto procesy vykonávat automaticky, začátečník ale
potřebuje vedení, aby pochopil a zformuloval diagnózy.
Dg. proces má tři fáze:
1. Zpracování údajů - interpretování získaných dat (interpretace-výklad, objasnění)
2. Zjištění pacientových zdravotních problémů, zdravotních rizik a pozitivních
stránek
3. Formulování /potvrzování ošetřovatelských diagnóz
ad 1. Zpracování údajů - interpretování získaných dat má tyto fáze
a) utřídění údajů-podle rámců, které jsou použitelné i pro ostatní sestry a členy
zdravotnického týmu (mohou to být koncepční modely, Gordonové FHP viz
NANDA taxonomie II-domény)
b) porovnání údajů se standardními normami - modely zdraví, normy pro FF,
laboratorní hodnoty, normy pro růst a vývoj, ale i klientovy specifické normy,
které jsou závislé na jeho představách, kultuře, duchovních hodnotách,
vědomostech atd. Vždy je důležité shromáždit a zaznamenat potřebné a
specifické informace (např. pacient sdělí: „ Jím normálně“, sestra pak musí
dále objektivizovat význam tohoto sdělení). Sestra porovnává pacientovy údaje
s normami a zjišťuje významné náznaky.
Náznak je část informace nebo údaje, která ovlivňuje rozhodnutí. Náznaky
můžeme získat pomocí pěti smyslů. Gordonová uvádí tyto pokyny jako pomoc
při určování významných náznaků:
I. náznaky, které ukazují na změnu pacientova stavu, mohou být pozitivní i
negativní, např. „zhubnul jsem za poslední dva měsíce o 20 kg“, „začala
jsem pravidelně cvičit“
II. náznaky, které se liší od norem pacientovy populace
III. náznaky vývojového zaostávání - retardace
c) seskupení údajů (vytvoření pracovních hypotéz) = syntéza (sloučení) údajů je
proces, který určuje vzájemné souvislosti mezi fakty a jejich zařazení do
určitých kategorií (např. domén), proces seskupování údajů je ovlivněn
odbornými vědomostmi sestry, jejím sociálním pozadím, jejími zkušenostmi a
ošetřovatelskou koncepcí – toto vše tvoří „mentální a etickou kartotéku“
sestry, podle které pak sestra testuje významnost údajů.
Sestra může seskupovat údaje - induktivně: kombinováním údajů z různých
posuzovaných oblastí tak, aby vytvářely model
- deduktivně: využije od začátku určitý rámec
např. NANDA domény, Gordonová FHP
Sestra musí při seskupování dat respektovat oblasti svých pravomocí! V tomto
procesu si sestra vysvětluje pravděpodobný význam náznaků, třídí je a
označuje pracovními diagnostickými hypotézami.
d) zjištění mezer a rozporů = mezery jsou chybějící informace, potřebné pro
určení modelu dat, např. by sestra měla vědět, jak
pacient vnímá obecně zdraví, aby byla schopna
porozumět tomu, že pacient uvádí „Cítím se velmi
špatně“
= rozpory jsou protikladné údaje (protiřečí si) a je
třeba je objasnit
ad 2. Zjištění pacientových zdravotních problémů, zdravotních rizik a pozitivních stránek
– sestra a pacient společně zhodnotí silné a slabé stránky, zdravotní pozitiva a negativa.
Zdravotní problémy a rizika - nezbytnou podmínkou toho, aby se zdravotní problémy
mohly začít řešit, je přijetí jejich existence pacientem. Teprve poté mohou sestra i pacient
dospět k následujícím závěrům:
 žádný problém neexistuje a pacientův zdravotní stav se potvrdí (pacient prožívá stav
pohody a ani do budoucna se vzhledem k jeho stavu výskyt problémů nepředpokládá)
 nyní žádný problém není, ale může nastat v budoucnosti
 problém existuje, ale pacient se s ním účinně vyrovnává
 problém existuje a pacient potřebuje k jeho vyřešení pomoc
 problém existuje a pacient si s ním neumí aktuálně poradit
 problém vyžaduje další zkoumání a diagnostikování
 problém nyní nezpůsobuje pacientovu neschopnost, ale později bude
 problém klade velké nároky na schopnost pacienta vyrovnat se s ním
 problém je pro pacienta kritický
 problém je dlouhodobý a stálý
Pozitivní stránky - v této fázi je důležité vyhodnotit silné stránky pacienta, jeho prostředky a
schopnosti vyrovnat se se situací. Obecně mají lidé přesnější představu o svých nedostatcích
než o svých pozitivech. Při této rekapitulaci se může podpořit sebekoncepce, sebepoznání i
sebehodnocení pacienta a tím posílit síly pro upevnění zdraví. Pacientovým zdrojem síly
může být i rodina, pokud ho podporuje. Vždy je nezbytně nutné zaznamenávat pacientovy
silné, pozitivní stránky do ošetřovatelské dokumentace, mohou jimi být např. zdraví, rodinný
život, vzdělání, zájmy, cvičení, práce, přátelé, náboženství, smysl pro humor atd.
ad. 3. Vlastní diagnostický proces - formulování diagnostického závěru
- v tomto stadiu sestra formuluje příčinné vztahy mezi zdravotními problémy a faktory, které
je ovlivňují (faktory prostředí, sociologické, psychologické, fyziologické, duchovní).
- s jedním problémem může souviset více faktorů
- je důležité určit, zda může být problém vyřešen samostatnými ošetřovatelskými
intervencemi (pokud ne, je sestra povinna předat pacienta do péče patřičnému odborníkovi)
Definování ošetřovatelské diagnózy – oš.dg. je jasným vyjádřením pacientova existujícího
nebo hrozícího zdravotního problému, který je v pravomoci sestry i v její pracovní náplni.
Typy ošetřovatelské diagnózy:
a) aktuální
b) potencionální = používají se tehdy, kdy můžeme předvídat/předpovídat
pacientovy odpovědi
c) diagnózy pro podporu zdraví
Charakteristiky ošetřovatelské diagnózy:

musí být jasná a stručná

je specifická a zaměřená na pacienta

je přesná

vztahuje se jen k jednomu problému pacienta

vychází ze spolehlivých a podstatných údajů
4. Shrnutí kapitoly
Ošetřovatelská diagnóza je klinický závěr o odpovědích pacienta na jeho zdravotní stav, je
výsledkem diagnostického procesu realizovaného všeobecnou sestrou za aktivní účasti
pacienta. Tento proces zahrnuje zpracování údajů, zjištění pacientových zdravotních
problémů, zdravotních rizik a pozitivních stránek a konečně formulování /potvrzování
ošetřovatelských diagnóz. Každá diagnóza musí splňovat charakteristické znaky a lze ji
kategorizovat jako aktuální, potenciální nebo na podporu zdraví.
5. Úkol:
1. Zjistěte a prostudujte, co znamená výraz diagnostický algoritmus.
2. Které typy ošetřovatelských diagnóz jsou nejčastěji dokumentovány v ošetřovatelské praxi?
3. Jakých oblastí se nejčastěji týkají ošetřovatelské diagnózy, které jsou dokumentovány v
ošetřovatelské praxi?
4. Z jakých složek se skládají jednotlivé typy ošetřovatelských diagnóz v terminologii
NANDA International.
6. Pojmy k zapamatování
Ošetřovatelská diagnóza, aktuální, potenciální diagnóza, diagnóza pro podporu zdraví,
náznak, zdravotní problém, riziko.
7. Literatura
ACKLEY, Betty J. - LADWIG, Gail B. Nursing diagnosis handbook : an evidence-based
guide to planning care. 9th ed. St. Louis, Mo. : Mosby-Elsevier, c2011. xx, 931 s. ISBN 9780-323-07150-5.
BERMAN, A., SNYDER, S., KOZIER, B., ERB, G. Fundamentals of Nursing. Concepts,
Process, and Practice.8th ed. Upper Saddle River, N. J. :Pearson Prentice Hall, 2008, 1631
pg. ISBN 978-0-13-206674-7.
CARPENITO-MOYET, Lynda Juall. Handbook of nursing diagnosis. 13th ed. Philadelphia,
Pa. : Wolters Kluwer ; Lippincott Williams & Wilkins, c2010. xxii, 786 s. ISBN
9780781777933.
ELKIN, M., PERRY, A., POTTER, P. Nursing Interventions and Clinical Skills. 3rd ed. St.
Louis: Mosby, Inc. 2004, 1021 p. ISBN 0-323-02201-4.
GURKOVÁ, E., ŽIAKOVÁ, K., ČÁP, J. Vybrané ošetrovateľské diagnózy v klinickej praxi.
Martin: Vydavateĺstvo Osveta 2009. ISBN 978-80-8063-308-0.
JOHNSON, M., MOORHEAD, S., BULECHEK, G., BUTCHER, H., MAAS, M.,
SWANSON, E. NOC and NIC Linkageas to NANDA-I and Clinical Conditions: Supporting
Critical Reasoning and Quality Care. Third edition. St. Louis: Mosby, 2012. ISBN 978-0323-07703-3.
NANDA International.
Ošetřovatelské diagnózy: Definice a klasifikace 2012-14. Praha:
Grada, 2013. 584 s. ISBN 978-80-247-4328-8.
NANDA – I. Nursing Diagnoses: Definitions & Classification 2012—2014. Oxford: WileyBlackwell, 2012. 533 p. ISBN 978-0-4706-5482-8.
TOMAGOVÁ, M. BÓRIKOVÁ, I. Potreby v ošetrovatelstve. Martin: Osveta, 2008. 196 s.
ISBN 80-8063-270-0.
VÖRÖSOVÁ, G. et al. Klasifikačné systémy a štandardizácia terminológie v ošetrovateľstve.
Martin: Osveta, 2007, s. 112. ISBN978-80-8063-242-7
Výkladový ošetřovatelský slovník. 1. české vyd. Praha: Grada, 2007. 568 s. Sestra. ISBN 97880-247-2240-5.