Základy komunitní péče o osoby s duševním onemocněním
Transkript
VÍTE, ŽE: • téměř třetina dospělých Evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch? • každý rok zemře v Evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách? • deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění? • mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? Mentální postižení znamená snížené intelektové schopnosti. Jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do smrti, je to „celoživotní stav“. Lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou dostatečně komunikovat s druhými lidmi. Jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen. Duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole, úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny. • duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci? I když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší. • řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit? • světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? Takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby. • v Karlovarském kraji je cca 8000 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? Nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných. - Pravdou je, že se lidé se schizofrenií NEpodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek! ZáKLaDy KoMuNITNÍ PéčE o osoby s DušEVNÍM oNEMoCNěNÍM Příručka pro pracovníky sociálních služeb a odborníky - Pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života! Dodavatel projektu Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 222 515 305 e-mail: [email protected] www.rpkk.cz sazba obalka brozura RPODO Zaklady kom_pece.indd 1 Brožura byla vydána v rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 25.11.2011 12:40:48 Cílem příručky, která se vám nyní dostává do rukou, je pokusit se obsáhnout některé aspekty práce s osobami s duševním onemocněním v jejich přirozeném prostředí a přiblížit tak tento přístup odborníkům (psychiatrům, psychologům, praktickým lékařům a dalším) a poskytovatelům sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním, ale i pro jiné, související cílové skupiny. Od poloviny 20. století je dominantním trendem v řadě vyspělých zemí komunitní péče, která je spojena s tzv. deinstitucionalizací. Podpora přesunu péče zejména ze zdravotnických ústavních zařízení do přirozeného prostředí těchto osob (tzv. komunitní péče) a posílení rozvoje potřebných sociálních služeb je také cílem individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, v rámci kterého je tato příručka vydána a jehož realizátorem je Karlovarský kraj. Součástí příručky je také adresář služeb v Karlovarském kraji, zaměřených na pomoc osobám s duševním onemocněním. Tento adresář můžete vyjmout a mít ho po ruce, kdykoli budete někomu potřebovat poradit, kam se má se svým problémem obrátit, či pocítíte nutnost odborné konzultace. Více informací najdete na www.rpkk.cz. Zuzana Barešová Mediálními partnery projektu jsou Zdravotnické noviny a časopis Moje Zdraví (www.zdn.cz). MuDr. Zuzana Foitová má 20 let praxe v oblasti péče o lidi s duševními poruchami. Věnuje se jak ambulantní psychiatrické léčbě, tak psychoterapii a práci v terénu včetně krizové pomoci, vždy s důrazem na komunitní přístup. Působí rovněž jako supervizorka zdravotních a sociálních služeb a jako lektorka vzdělávání pracovníků v této oblasti. MuDr. ondřej Pěč - odborný lékař (atestace z psychiatrie I. a II.stupně), psychoterapeutické vzdělání: skupinová psychoterapie, skupinová analýza, psychoanalytická psychoterapie, kognitivní terapie a terapie sociální kompetence u schizofrenie (IPT). Od roku 1994 pracuje jako ředitel Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET, od roku 1995 jako předseda sdružení ESET-HELP. Mgr. barbora Wenigová - klinický psycholog a rodinný psychoterapeut. V letech 1993 až 2004 pracovala v denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov převážně s lidmi s psychotickými poruchami a jejich rodinami. V roce 2003 založila celonárodní organizaci příbuzných osob s duševním onemocněním Sympathea. Od roku 2005 nastoupila jako ředitelka do Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví a pracuje zejména na projektech transformace a destigmatizace péče o osoby s duševním onemocněním. Částečně se nadále věnuje klinické práci s pacienty v rámci soukromé praxe. sazba obalka brozura RPODO Zaklady kom_pece.indd 2 Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CRPDZ) • Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice. • Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005. • Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče o duševní zdraví. • Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat, zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech. • Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské, místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost. Svoji činnost realizujeme v následujících oblastech: • koncepční a metodická práce • pilotní projekty - vytváření modelů péče • vzdělávací a výzkumné projekty • právo a podpora uživatelských hnutí • boj s předsudky (destigmatizace) www.cmhcd.cz Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou: Ředitelka: Vedoucí expertních týmů: Mgr. Barbora Wenigová MUDr. Zuzana Foitová MUDr. Ondřej Pěč PhDr. Václava Probstová, CSc. MUDr. Jan Stuchlík Manažerka projektu: Mgr. Zuzana Barešová 25.11.2011 12:40:51 Kapitola Základy komunitní péče o osoby s duševním onemocněním Příručka pro pracovníky sociálních služeb a odborníky 1 2 Obsah I. Úvod............................................................................................................................5 II. Definice.......................................................................................................................7 III. Diagnózy.....................................................................................................................9 1.Poruchynálady.......................................................................................................9 2.Úzkostnéporuchy.................................................................................................10 3.Poruchyososbnosti...............................................................................................11 4.Duálnídiagnózy....................................................................................................13 5.Schizofrenie..........................................................................................................15 IV. Psychiatrickárehabilitaceakomunitnípéče(MUDr.OndřejPěč)...........................17 V. Léčbavkomunitníchpodmínkách............................................................................21 1.Farmakoterapie.....................................................................................................21 2.Rehabilitace..........................................................................................................24 3.Zvládáníkrize.......................................................................................................27 4.Psychoterapie........................................................................................................29 5.Jakudržetdobrýstav............................................................................................30 VI. Prácesrodinou(Mgr.BarboraWenigová)................................................................35 VII. Pracovníkvkomunitníchslužbách...........................................................................47 VIII.Závěr..........................................................................................................................49 IX. Použitáliteratura.......................................................................................................51 3 4 I. ÚVOD I. ÚVOD Váženíčtenáři,milíkolegové, dostáváseVámdorukoupříručka,kterásesnažíobsáhnoutněkteréaspektypráceslidmi sduševnímiporuchamivjejichpřirozenémprostředí.Modernísociálnězdravotnípéčese snažíconejvíceobejítbezhospitalizacítěchtoosob,obzvláštědlouhodobých,aspíšenež léčitnemocusilujepodpořitosobysduševnímiporuchamiajejichrodinyvběžnémživotě. Normalizacesociálníhoapraktickéhofungováníjderukuvrucesnormalizacípsychického stavu,někdyjidokoncepodmiňuje. SystémpéčeolidisduševnímonemocněnímvČeskérepublicevycházízatímtěmtosnahámvstřícpouzedeklarativně,nikolivvpraxi.Přestovznikajíslužby,kterésesnažízaplnit díryaposkytovatlidemtrpícímduševnímiproblémypodporuvjejichpřirozenémprostředí. Naněkolikamístechpodobnéslužbyjižřaduletvelmiúspěšněpomáhají,našlysisvoje místoaspolupracovníky(např.Pardubice,MladáBoleslav,Vysočina,Praha),můžemese tedydobroupraxiučitnejenodzahraničních,aleiodsvýchčeskýchkolegů. Conámchybí,jebezesporuodbornáliteraturanatototémavčeskémjazyce.Protojsmesepustili dosestavovánítétobrožury,kterábysemělastátpraktickýmpomocníkemvkaždodennípráci.Příručkaneaspirujenaobsáhlostakompletnostmonografie,aninaspecializovanoupřesnost vědeckéstudiečivýzkumu.Psalijsmejispředstavoukaždodenníchsituací,vnichžseocitají pracovnícisociálníchslužebadalšíodbornícipečujícíolidisvážnýmduševnímonemocněním. Protojsmezařadilistručnépojednáníonejčastějšíchdiagnózáchztétocílovéskupinyahlavněosymptomech,podlenichžsepracovníci-nepsychiatřimohouorientovat.Následujekapitola opodpořealéčběvkomunitních–domácích–podmínkách.Pracovnícislužebsebudousetkávat sotázkamiléčbyfarmaky,spoluprácesošetřujícímipsychiatry,prolínánímedicínskéléčbyapsychosociálnírehabilitaceipsychoterapie.Pozornostvěnujemeisituacím,kteréjsouzátěžovéjak proklienty,takpropracovníky–zvládáníkrize.Vneposlednířadědávámeitipy,jakudržetzlepšenýstav,jakpředcházetopětovnémuzhoršenínemociajakpracovatnadlouhodobémzotavení. Při práci s lidmi v jejich přirozeném prostředí nelze samozřejmě pominout významnou roli,kterousehrávajírodinyklientů.Věnujemejimsamostatnoukapitolu,abysepracovnícinovýchslužebmohliučitsrodinamipočítat,spolupracovatsnimiveprospěchklientů arovněžrodinnépříslušníkypodporovatvjejichvlastníchpotřebách. Všechnykapitolyjsmeproložilikasuistickýmiúryvkyapříklady,vesnazeučinittextco nejčtivější,nejsrozumitelnějšíanejpraktičtější.Věříme,žeVámbudoukužitkuitabulky, kteréukazujípřehledněavsouhrnuněkteréprvkypráce. 5 I. ÚVOD Nazávěrvěnujemepozornostipotřebámsamotnýchpracovníkůveslužbách.Jakosedříve zapomínalonarodinyklientů,taksednesobčaszapomínánatytopraconíky,kteřívykonávají svelkýmzaujetímaosobníangažovanostíobětavouprácivmnohdysložitýchpodmínkách. Rádibychomzdůraznilivýznamdalšíhovzdělávání,zvyšováníprofesionálníkompetence, aleiošetřenímimořádnéemocionálnízátěže,kteroutatoprácepřinášípropracovníky. Doufáme,žesepodařilopřipravitproVásužitečnýmateriál.PřejemeVámpříjemnéčtení adobrouinspiraciproVašipráci! MUDr.ZuzanaFoitová 6 II. DEFINICE II. DEFINICE Vážné duševní onemocnění(anglickySMI,serious/severementalillness)jedefinovánodobou trváníonemocněníamírounarušenífungovánívběžnémživotě.Podleněkterýchautorůjesoučástídefiniceidiagnostickévymezení. •Trvánívícenež2roky •Závažnéfunkčnínarušení(naškáleGAF50bodůaméně) •Případnědiagnóza(psychóza-kapitolaF2dleMezinárodníklasifikacenemocí(dálejenMKN), poruchynálady–kapitolaF3tamtéž,ev.iporuchyosobnosti–kapitolaF6tamtéž) Pozn.1:tentotermínnezahrnujezávislosti,mentálnípostiženíaniorganickémozkovésyndromy (např.demence).Zahrnujevšakduálnídiagnózy. Pozn.2:škálaGAF(GlobalAssessmentofFunctioning,Vyšetřenícelkovéhofungování)jestobodováškálazahrnujícíjaksymptomynemoci,takpraktickéasociálnífungováníklienta.Skóre 50bodůtedypředstavujesouhrnnépostiženínaúrovnizhruba50%. Př. 1: Paní Magda je 41letá žena, která žije již 5 let po rozvodu sama s 16letou dcerou. Dcera občas navštíví otce v jeho nové rodině; má s matkou koflikty běžné pro dospívající dívku, navíc však proto, že si všimla, že paní Magda denně večer vypije půl láhve vína a není s ní rozumná řeč. Přemluvila matku k ambulantní léčbě. Paní Magda si sama uvědomuje, že sestoupila v zaměstnání, má potíže s pamětí, vyhýbá se přátelům kvůli obavě ze ztráty sebekontroly, uvažovala i o sebevraždě. Byla jí sdělena diagnóza rozvíjející se závislost na alkoholu se sekundární depresí. Určete, zda se jedná o SMI. /řešení: NE. Problém sice trvá déle než dva roky, je přítomno funkční narušení, ale nikoli závažné, a neodpovídá ani diagnóza/ Př. 2: Paní Zdena je 49letá, vysokoškolsky vzdělaná žena, která má dvě dospělé děti. Dcera má již vlastní rodinu, syn studuje vysokou školu. Zdena žije sama, má plný invalidní důchod, neboť před 15. lety onemocněla schizofrenií. Ačkoliv je schopna zcela samostatného života, chodí na jazykové kurzy a stýká se pravidelně s dětmi, její onemocnění se občas zhoršuje, takže nemůže vykonávat svoji profesi. Když Zdena občas s někým naváže osobnější, kamarádský vztah, pravidelně po čase zparanoidní, obviní dotyčného z nekalých úmyslů a je po vztahu. S muži se již znovu sblížit vůbec nedokázala. Určete, zda její onemocnění spadá do okruhu SMI. 7 II. DEFINICE /řešení: ANO, Jedná se o dlouhodobé, závažné funkční narušení spadající do výše jmenovaných diagnostických okruhů/ Trvání: Délkaonemocněnísemnohdyneshodujesdobou,odkdybyloonemocněnídiagnostikováno. Probíhádelšíčikratšíintervalneléčenénemoci(anglickyintervalDUP–DurationofUntreated Psychosis).Intervaljepodleněkterýchvýzkumůvýznamnýtím,žejehodélkasouvisísprognózouonemocnění:čímdelšíjedobaneléčenépsychózy,tímhoršíjeprognóza.Tovycházízpředpokladů,ževakutnípsychotickéatacedocházíikpoškozenínervovýchbuněk. Funkční narušení: Ukazatelefungováníjsounapř.:délkapobytuvnemocnicinebodoba,kdyklientneníhospitalizován,spokojenostseživotnísituací,úroveňbydlení,vzdělání,práce,sociálníhozázemíaj. Diagnóza: VkapitoleF2Mezinárodníklasifikacenemocí(MKN)jsouzařazenaonemocněnízokruhuschizofrenií,vkapitoleF3poruchynáladyvčetněbipolárníporuchy,vkapitoleF6pakporuchyosobnosti.Jednáseodiagnostickyrozmanitéokruhy,kterésivšakmohoubýtpodobnézávažností narušenípacientovaživotaadlouhodobýmavlnovitýmprůběhem(obdobízhoršenísestřídají sobdobímizlepšení).Takovýobrazněkdynabývajíidalšíporuchy–chronickéúzkostnéporuchy (kapitolaF4MKN),hlavněobsedantněkompulsivníporucha. Pročsetétopodskupiněpsychiatrickýchpacientůvěnujezvláštnípozornost? Jsoutolidé,kteří: -jsouzranitelní(psychicky,sociálně,právně),neumějísehlásitosvojenároky,hájitsvápráva -majízároveňvelképotřeby–jsounáročnýmipacienty,klienty,rodinnýmipříslušníky,občany -mnohdynejsouschopnisvépotřebypojmenovat -jsouplašíazahanbení -někdyprojevujípodivínské,nápadné,případněprookolíobtížnéčinepřijatelnéchování -matousvojeokolí,neboťvjednomobdobífungujídobřeasamostatně,vjinémobdobíselhávají -vurčitýchfázíchsinepřipouštějísvojeonemocněníasaminepečujíosvojezdraví,duševníani tělesné -bezpatřičnépodporystrádají,bezléčbysejejichzdravotnístavdlouhodobězhoršuje -zřídkakdyseprojevujínepřátelskyčinásilně,jsouvšakzatakovépovažováni -vpřípaděohroženíokolímčisebeohroženínedostávajípatřinouochranu,zabezpečeníapomoc -jejichpřirozenípečovatelé–příbuzní,nejčastějirodiče–jsoubezradníneborozzlobení,počase vyčerpaní příbuzníjsoustiženistigmatizacíaizolacístejnějakosamipacienti. 8 III. DIaGNÓZY III. DIAGNÓZY S jakými diagnózami se u svých klientů budete setkávat Uvádímejenvýběrajenstručnýpřehledsymptomů(příznaků),kterévámmohoupomoci seorientovatvprojevechonemocněníachováníklientů.Jakoposledníuvádímeschizofreniianajejímpříkladěrozeberemeizákladnípojmyjakofunčnípostižení,šetřenípotřeb aindividuálníplánpéče. 1. Poruchy nálady Deprese–chorobněpokleslánáladaajejíprotipólmánie–chorobněnadnesenánálada. SYMPTOMY DEPRESE AFEKTIVNÍ •neschopnostprožívat radost KOGNITIVNÍ •zpomalenémyšlení SOMATICKÉ •poklesenergie BEHAVIORÁLNÍ •zpomalenáachudářeč •stereotypnímyšlení •zpomalenépohyby, chudámimika •zhoršenápracovnívýkonnost •zvýšenáúnava,vyčerpanost •vyhýbáníselidem •smutnánálada,zoufalství •nesoustředěnost •úzkost,strach •sebeobviňování •podrážděnost •obavyzbudoucnosti, obavyozdraví •apatie,nezájemoaktivi•úvahyosmrti tyilidi •sníženásebeúctaa sebedůvěra •nerozhodnost,nejistota •myšlenkynasebevraždu •zvýšenáspavostči naopaknespavost,zvl. předčasnéprobouzení •zanedbáváníběžných návykůapovinností •plačtivost •nechutenství •nezájemosex •hubnutí •ztrátavůle,leženípřes den •sebevražednéjednání Tip 1 Pozor na tzv. „depresi s úsměvem na rtech“! (pacient navenek nemusí být smutný, může svoje rozpoložení vědomě či nevědomky maskovat). Můžete pacientovi nabídnout např. jednoduchý dotazník - Beckovu stupnici deprese, která je sebeposuzovací a poskytne lepší orientaci. MKNrozlišujestupnězávažnostideprese(depresivnífáze,neboťdepresesepovažujeza fázické=vracejícíseonemocnění),atomírná,střednínebotěžkádeprese.Závažnostsymptomů,potažmodiagnóza,seurčujemj.ipodlefungovánípacientavpraktickýchzáležitostechivjehosociálníchrolích. 9 III. DIaGNÓZY Pokudsestavychorobněpokleslénáladyněkdystřídajísestavyopačnými–snadměrně zvýšenou,nadnesenounáladou,tedyhypománií(mírnějšístupeň)nebomániíčitěžkoumánií,hovořímeodiagnózebipolárníporuchy(dřívemaniodepresivita)–vizdále. SYMPTOMY MÁNIE AFEKTIVNÍ •nadnesenánálada,blaženost,rozjařenost •optimismus,radost •sebejistota •expanzivost,změny nálad •podrážděnost,netýkavost •roztržitost •vztahovačnost KOGNITIVNÍ •zrychlenéažpřekotné myšlení •spoustanápadů •přeskakovánímyšlenek, horšísoustředění •Přesvědčeníovlastních schopnostech,výjmečnosti •sníženásebekritičnost SOMATICKÉ •Zvýšenáenergie •zrychlenépohyby,až tělesnýneklid •sníženápotřebaspánku aodpočinku •sníženápotřebajídla, nebonaopakzvýšená chuť •změnytělesnéhnotmosti BEHAVIORÁLNÍ •hovornost,hlučnost, nepřiměřenýsmích •Stálézměnyaktivit aplánů •Lehkomylsnénebo riskantníchování •ztrátaběžnýchsociálníchzábran •rušivéčiagresivní chování •utrácení •zvýšenásexuálníenergie •alkohol,kouření,někdy drogy Tip 2 Jestliže na depresi si stěžuje pacient, o mánii referuje hlavně jeho okolí. Pro pacienta je mánie obdobím aktivity, plánů, někdy rozjaření a satisfakce za předchozí trápení. Mnohdy je bohužel riziková pro něj samého či pro rodiné majetky a vztahy, při nezvladatenosti situace rodina alarmuje služby. 2. Úzkostné poruchy Diagnózy úzkostných poruch bývají považovány za „lehčí“, ovšem průběh onemocnění můžebýtrovněžnepříznivý,chronickýapacientatěžceomezující.Tosetýkáhlavněobsedantněkompulzivníporuchy(OCD),aleigeneralizovanéúzkostnéporuchy,některýchfobií aj.Stejnějakopacientispsychózami,mohoubýtiúzkostnípacientiohroženikomorbiditou (přidruženýmichorobami-depresíazávislostínaalkoholučilécích)ahlavněsociálními důsledky (nezvládají zaměstnání, ale nedostanou invalidní důchod), stigmatizací a nepochopením. Na druhou stranu, řada pacientů s úzkostnými poruchami žije plnohodnotný, samostatný a výkonný život ve vztazích, studiu, zaměstnání, rodičovství, a to ve větším procentunežlidétrpícípsychózami. 10 III. DIaGNÓZY SYMPTOMY ÚZKOSTNÝCH PORUCH AFEKTIVNÍ •tíseň,úzkost •panika •vnitřnínapětí,úzkostné neboizlostné •skleslost •podrážděnost •nerozhodnost,nejistota •podezřívavost •uspecifickýchfobií -vystupňovanáúzkostna určitýpodnět KOGNITIVNÍ •zaujatéažulpívavé myšlení •sníženáschopnost soustředění •zvýšenésebepozorování •problémyspamětí •obavyzbudoucnosti, obavyozdravívlastníi blízkých •sebeobviňováníivýčitky •sníženásebeúcta •poruchyspánkuve všechfázích(usínání, střediprobouzení) SOMATICKÉ •napětívesvalech •bolestirůznélokalizace •ztíženédýchání,tíseň nahrudi •bušenísrdce •zvýšenáúnava •problémysezažíváním •ažmdloby BEHAVIORÁLNÍ •vyhýbánísesituacím, kterézvyšujíúzkost •někdyzhoršenápracovní výkonnost •fixacenablízkéosoby •sníženízájmuosex •pasivněagresivní chování,výčitky •někdyplačtivost •uOCD-rituály Tip 3 Příznaky úzkostných poruch jsou často nespecifické, je nutno je hodnotit v souhrnu a sledovat jejich průběh v čase a situacích. 3. Poruchy osobnosti Pojemosobnostpředstavujecelekduševníhoživotačlověka.Běhemindividuálníhovývoje (dětstvíamládí)sevrozenédispoziceusměrňujívnějšímivlivyadoplňujízískanýmivlastnostmi;dohromadypakvdospělostitvořístrukturu osobnosti. Osobnostseprojevuje - navenek:jakopoměrněstálýzpůsobprojevůjedincevespolečnosti,jehoemočníhoreagováníavztahůkdruhým - dovnitř:jakoprožívánísamasebe-jaksijedinecsámsebeuvědomujeajakseksobě vztahuje. Osobnostsetradičnědělínatemperament a charakter (povahu).Osobnostpakchápeme jako integraci temperamentu a charakteru. Temperament má výraznější vrozenou složku (zhruba50%),kdežtocharakterjegenetickypodmíněnjenz10-15%,cožznamená,žeje převážnězískaný–vytvořenývinterakcisesvětemivlastnímzaměřením. Podleurčitýchspolečnýchrysůuněkterýchlidívznikalorozělenídotypů osobnosti–např. 11 III. DIaGNÓZY -Sangvinik–cholerik–flegmatik-melancholik(Hippokrates,5.stol.př.n.l.) -Uměleckýtyp-myslitelskýtyp-střednítyp(I.P.Pavlov,počátek20.stol.) -Extrovert-introvert(CarlGustavJung,20.stol.) Komplexnívyšetřováníosobnostipatřídorukoupsychologavycvičenéhoazkušenéhovtestovýchmetodách(např.Rorschachůvtest,MMPI–Minnesotskýdotazník). Vpraxikomunitníhopřístupukosobámsduševnímiporuchamisepracovnícislužebbudou bezpochybysetkávatisdiagnózamiporuchosobnosti,nejčastějishraniční(emočněnestabilní), závislou,čiúzkostnou(vyhýbavou),případnětéžhistrionskou,anankastickou,narcistickou. SYMPTOMY vybraných PORUCH OSOBNOSTI HRANIČNÍ (EMOČNĚ NESTABILNÍ) •Chybívědomíjasné, ohraničenéidentity •Slabéego-funkce ÚZKOSTNÁ (VYHÝBAVÁ) •Stud,nervozita,napětí, úzkostastrach •Úzkostnéočekávání •Sebeobraznestálý,obraz •Vzteknasebeinadrudruhýchlidítaktéž hé,alenepřiznaný •Kolísavénálady,časté •Sebepodceňování,podeprese,úzkosti,labilita chybnosti •velkévnitřnínapětí, úzkostnéčizlostné •Přecitlivělostnakritiku, znevážení •Extrémyvprožívání: pýcha-hanba,láska-nenávistaj. •Nevyjadřujesvépotřeby apřání ZÁVISLÁ HISTRIONSKÁ •narušenapsychologická •pouzepovrchníidenseparace-odděleníod tifikacesevzory(hl. blízkýchosob mužsko-ženskými) •fixacenapečující/podporujícíosoby •teatrálnost,afektovanost (křik,pláč,agování) •nedokáževnímatauspo- •někdykoketnost,zvýkojovatsvojepotřeby razňovánísexuality, rivalita •obtížněsnášísamostatnostainiciativu •touhapoopravdovém vztahuvrozporusne•unikápředzodpovědschopnostíprožitku ností •vyžadovánípéče,pozor•fungovánítěžcenarunosti,„voláníopomoc“ šeno různýmizpúsoby •Vyhýbavéchovánípřed potenciálněkonfliktními situacemi,hodnocením, •někdyroleoběti •sebepoškozováníspíše •Někdyalkohol,drogy, sebeotevřením,intimnídemonstrativní,ale sebepošk.,promiskuita,i mivztahy... •někdytendencesetrvápřestupkyzákona vatveslužbách(včetně isuicidálnípokusy hospitalizace) •Vzbuzujísmíšenépocity vdruhých–péčiiodmítání,soucitinenávist, pochyby •Konfliktnost,impulzivita 12 III. DIaGNÓZY Tip 4 Jednotlivé dg. okruhy poruch osobnosti nejsou ostře ohraničené, mohou se zčásti prolínat. Přístup k lidem s poruchou osobnosti se v praxi musí odlišovat od přístupu k lidem s psychózou, a to hlavně v pevnosti držení hranic – času, úkolů, rozdělení zodpovědnosti, motivace, privátního a pracovního prostoru ap. Př.: 35 letá žena, léčbu vyhledala před 10 lety pro depresivní a úzkosné stavy, poruchy spánku, suicidální myšlenky. Nedokončila vysokou školu kvůli stupňujícím se pocitům neschopnosti, neproduktivitě, závažnému narušení soustředění a děsu ze zkouškových situací. Trpí pocity sžíravého vzteku i strachu, masivní úzkosti, pohrdání druhými i sebeobviňováním. Tyto pocity se mohou vystřídat během krátké chvíle. Občas se znenadání dostane do prudkého konfliktu – v obchodě, na úřadě; pak uteče s pláčem. Nejistá svojí sexuální identitou. Touží po dítěti, ale spíše jako po hračce, což sama zažila se svojí matkou. Mužů se bojí, vyhýbá se jim. Má strach z agresivity druhých lidí, ale i své vlastní. Má fantazie, že bude napadena, třeba i malými dětmi, nebo znásilněna. Není schopna navázat intimní vztah. Dochází na individuální psychoterapii. Ve vztahu k terapeutce se střídá láska a nenávist, obdiv a pohrdání. Velmi těžce se z terapie odpoutává. Odhadněte dg. /řešení: emočně nestabilní porucha osobnosti, hraniční / 4. Duální diagnózy Pod tímto pojmem rozumíme současný výskyt dvou poruch u jednoho člověka, přičemž jednadiagnózajepsychiatrickéonemocněníadruhádiagnózajenávykováporucha(závislost). Používané termíny: duální diagnóza, komorbidita, komorbidní porucha, anglicky Cooccuringdisorders(spolusevyskytujícíporuchy),„doubletrouble“(dvojitýproblém),ev. „tripletrouble“(trojitýproblém–společněsbezdomovectvím). Fakta: • Společněsevyskytujícíporuchyjsouběžné • Majínežádoucídůsledky • Sekvenčníiparalelníléčbafungujehůře • Integrovanáléčbafungujelépe Pozn.: sekvenční = časově následná, po sobě jdoucí; paralelní = časově sousledná, ale probíhající na různých místech, v různých programech; integrovaná = probíhá ve stejném čase a místě/programu VEvropěseodhaduje,že30-50%psychiatrickýchpacientůtrpíduševnímonemocněním aužívánávykovélátky(EMCDDA,2004).Podobnáčíslauvádíiprof.RobertDrakepro 13 III. DIaGNÓZY USA:přinejmenším 50% lidísvážnýmduševnímonemocněnímmázároveňnávykovénemoci.Navícplatí,žečímzávažnějšíduševníonemocnění,tímvyššíprocentozneužívánínávykovýchlátek(uschizofreniečiopakovanýchdepresíjeto50%,uménězávažných–např. úzkostnýchporuch25-30%,vběžnépopulaci15%).Jetedyjasné,žepracovnícislužebse stoutoproblematikoubudouběžněsetkávat. Častým,ikdyžnikolijediným,důvodemužívánínávykovýchlátekpsychiatrickýmipacienty je„sebemedikace“–snižováníúzkosti,afektů,impulzivity,nebonaopakoživováníprožitků,projasňovánínálady,dodáváníenergie,kuráže(jednáseointuitivní,nikoliplánovité konání). Uduálníchpacientůje2-10krátvětšípravděpodobnostpsychosociálních problémů:bydlení,relapsyonemocnění,opakovanéhospitalizace,aleizávažnésomatickékomplikce(infekceviremHIVčiinfekčnímižloutenkamirůznýchtypů),vězeníaj. Titopacienti/klientipatříknejnáročnějším–snejsložitějšíproblematikou,nejmenšímotivací,jsounejméněspolupracujícíseslužbami,apřitomnejpotřebnější.Protoslužbymusí pracovattýmově,asertivně,multiprofesněakomplexně. Faktory zotavení: •Bezpečnébydlení(princip„housingfirst“–napředbydlení) •Aktivity(např.práce) •Bezpečnípřátelé/rodina(neužívajícínávykovélátky) •Terapeutickývztah Stádia léčby: 1)Zapojovánídopéče (pacient/klientodmítáizákladníkontakt) 2)Přesvědčování (pacient /klient již akceptuje kontakt, ale nechce léčbu, jen jídlo, bydleníap.) 3)Aktivníléčení (pacient/klientpřistoupilnaléčbuapokoušíseoni) 4)Prevencerelapsu (pacient/klientabsolvovalléčbu,pokoušíseabstinovat,léčitpsychózu,zlepšitkvalituživota,soc.zapojení,hledatnovýsmysl,pracovatnazotavení) 14 III. DIaGNÓZY SYMPTOMY DUÁLNÍCH DIAGNÓZ Psychiatrická porucha (např.) SCHIZOFRENIE (+ marihuana) Návyková nemoc (např.) BIPOLÁRNÍ POR. ANXIOLYTIKA (+ automaty) (+ úzkostná por.) ALKOHOL (+ vyhýbavá por.os.) •Původněléčivo,přidalo •Alkoholkrátcesníží úzkostatedyumožní dalšíproblém–obavu vstoupitdoobávané zvysazení •Meziatakami sit.-např.hodnocení •Chronickéužívání vyprázdněnost,pasivita, •Vmanickýchfázích pracovníhovýkonu utrácenípenězkvůli lékůzpůsobiloporuchy nezájem nadřízeným zhoršenésebekontrole soustředěníapaměti •Sociálníizolace •Vsituacihodnocení •Pokusyosnížení •Následněpokusy •Marihuanajako všakalkoholsnižuje doplnitfinancehrouna –způsobízhoršení prostředeksocializace- sebekontrolu,propuká spánku,zvýšené automatech kontaktsvrstevníky zadržovanývztekapac. sebepozorování–odtud •Prohryvedouk jepohádcepropuštěn •Krátkodobéoživení dalšíprovokaceúzkosti půjčkámakrádežím prožitků,zjasnění •Utvrzujesevdojmu, •Začarovanýkruhvede atéžkpodrážděnosti, vnímání žesvětjezlýaonsám kudržovánísymptomůi impulsivitě nepochopenýanesmíse •Dlouhodobědalší medikace •Hospitalizacepro projevit–budesedále otupení,zhoršení konflikt,následněvýčitky vyhýbat pozornosti,ev.provokace ahlubšídprese paranoidityaataky •Vatakáchneklid, halucinace,bludy •Střídánímanických fázísklidnějšími- subdepresivními Tip 5 Duální diagnóza potřebuje duální zotavení: Problém je vícerozměrný – zotavení je vícerozměrné – léčba musí být vícerozměrná 5. Schizofrenie jako představitel závažných duševních poruch Rozmanitéklinickéobrazy(symptomy),průběhyivýsledkyléčby,způsobujíutohotoonemocněnípochybnosti,zdasevůbecjednáojednunozologickoujednotku.Torovněžzpůsobuje,žeurčenísprávnédiagnózymůželékařůmtrvatnějakoudobu,diagnózasevprůběhu dobymůžeiměnitneboupřesňovat. Podlejakýchhlavníchsymptomůsetedyutohotoonemocněnílékařiorientují? 15 III. DIaGNÓZY SYMPTOMY SCHIZOFRENIE (zdroj: EUFAMI - upraveno) POZITIVNÍ NEGATIVNÍ KOGNITIVNÍ AFEKTIVNÍ •Halucinace •Málomluvnost •Zhoršenésoustředění •Deprese •Bludy •Neschopnostradovatse, •Problémyspamětí býtspokojen •Obtížnémyšlení •Nedostatekenergie •Obtížesplánováním •Nedostatekiniciativy •Zmatenémyšlenky •Oslabenávůle •Neklid,hyperaktivita •Vztahovačnost •Podezřívavost •Demoralizace •Úzkost •Podrážděnost Tip 6 Příklad použití: nechte pacienta zaškrtnout, které příznaky někdy prožil Jeovšemznámo,že: •mírasymptomatologiemálokorelujeseschopnostípacientazvládatnárokyběžnéhoživota •farmakologickáléčbamájendílčívlivnasociálnífungovánílidíspsychózami (Frangou & Murray, 2000). 16 IV. PsYChIaTRICKÁ REhabILITaCE a KOMUNITNÍ PÉČE IV. PSYCHIATRICKÁ REHABILITACE A KOMUNITNÍ PÉČE (MUDr. Ondřej Pěč) Model komunitní péče v psychiatrii, který se uplatňuje v posledních 20 letech v ekonomickyvyspělýchstátechakterýznamenápřesuntěžištěpéčezvelkýchlůžkovýchzařízení dointermediárních,sociálněrehabilitačníchaambulantníchslužebaléčbuschizofrenních pacientůconejblížejejichpřirozenýmpodmínkám,vsoběobsahujeirozvojnovýchforem psychosociálních intervencí, ať již jde o psychiatrickou rehabilitaci v různých oblastech životaneboospecializovanépostupy(případovévedení,sebeřízenívnemoci,integrovaná léčbaduálníchdiagnózadalší)(Mueserakol.2001). Psychiatrickárehabilitaceznamenápřístupzahrnujícívsoběrůznépostupyatypyintervencí,kterémajíspolečnécharakteristiky.Rozsahpůsobnostipsychiatrickérehabilitaceje definovánjejímposláním,kteréW.Anthonyajehospolupracovnícipopsalijižvosmdesátýchletechminuléhostoletí:„psychiatrickárehabilitacemápomocilidemspsychiatrickým postiženímktomu,abymohlizvýšitsvojíschopnostfungovattak,abybyliúspěšníaspokojenivprostředí,kterésivybralikživotu,sconejmenšímíroutrvaléprofesionálnípodpory“ (Anthonyakol.,2002,str.101). Rehabilitacenapomáháčlověkuspsychiatrickýmpostiženímvjehoprocesuzotavení.Zotavení(recovery)jepopisovánojakohluboceosobní,unikátníproceszměnypřístupu,hodnot, pocitů,cílů,schopnostía/neborolíčlověka.Jetoožitíspokojeného,nadějnéhoapřínosného života navzdory omezením způsobeným nemocí. Zotavení zahrnuje vývoj nového smysluaúčeluživotačlověka(Anthony,1993).Zotavenítedyneznamenádosaženíúplného vymizenísymptomů,aleúspěšnouživotníadaptaciipřespřetrvávajícísymptomy,analogickyjakovsomatickémedicínězhojenísjizvou(persecundam)čiadaptaceuparaplegika. Procesrehabilitacejecyklickýamátytozákladnífáze: Diagnostickáfáze. Diagnostická fáze začíná vyhodnocením připravenosti k rehabilitaci, event. při nedostatečné připravenosti naplánováním intervencí a podpor, které k větší připravenosti vedou. Připravenostmůžebýtnutnoumíroumotivaceklientasplnitúkolajehozpůsobilostpřevzít odpovědnostzajehorozhodnutí(Farkasováakol.2000).Dalšímúkolemrehabilitačního pracovníka je navázat s pacientem pracovní alianci a vztah, který je nutnou podmínkou kurčeníobecnéhorehabilitačníhocílepacienta(např.nástupdozaměstnání,volbasamostatnějšíhobydleníad.).Vycházísezhodnotazkušenostípacienta,výhodčinevýhodprostředí, které může pojmout jako alternativu k současnému stavu. Je-li již cíl rehabilitace zvolen,následujefunkčnívyšetřenívzhledemkezvolenémucíli.Jezapotřebívypracovat seznamkritickýchdovedností,kterépacientmusízvládnout,abymohlsvéhocíledosáhnout azjistit,kterézdovednostíjetřebaještětrénovatarozvíjet.Kromědovednostívyšetřujeme rovněžkritickézdrojepodporyokolí,kterésloužíkdosaženícíle.Narozdílodpsychiat17 IV. PsYChIaTRICKÁ REhabILITaCE a KOMUNITNÍ PÉČE rickédiagnózy,kterápopisujesymptomatologii,rehabilitačnídiagnózatedyzahrnujepopis stávajícíchdovednostíklientaaúroveňsoučasnépodporyokolívurčitéživotníoblastibydlení,vzděláváníse,práceanebovolnýčas. Plánování. Na základě výsledku předchozího vyšetření rehabilitační pracovník vytvoří s pacientem plánrozvojedovedností,kterýzahrnujeikonkrétnívýběrpotřebnýchintervencí.Součástí plánujevšakiplánrozvojezdrojůokolí(zapojenírodiny,spolupracovníkůad.). Intervence. Intervence psychiatrické rehabilitace znamenají jak rozvoj dovedností klienta, tak rozvojzdrojůpodporyklienta.Rozvojdovednostísemůžedítjejichnácvikemvchráněném prostředíaprogramováním–toznamenájejichpoužívánívpřirozenémprostředí,anebo přímonácvikemvprostředí,kdeklientdovednostipotřebuje.Důležitýaspektrehabilitačníhoprocesujeasistencevrozvojipodporyazdrojůvokolí.Znamenátokroměvyužívánísystémupsychiatrickýchaostatníchslužebtakérozvojformálníaneformálnísociální podpory. Vyhodnocování. Vyhodnocování cílů daných plánem je další součástí rehabilitačního procesu. Výsledky vyhodnocení často přivádí znovu k diagnostické fázi a plánování dalších rehabilitačních intervencí.Tímnabývárehabilitačníprocessvéhocyklickéhocharakteru. Psychiatrickárehabilitacesesoustřeďujenaspecifickýkontext,vekterémosobažije,vzděláváse,socializujese,čipracuje.Tentokontextzachycujítzv.životnídomény(bydlení,práce,učeníse,volnýčas–rekreace)atzv.osobnídomény(osobnípéče,zdraví,účelasmysl, sociální vztahy).V rámci některých životních domén v minulosti vznikaly některé komplexnějšíaformovanějšírehabilitačníintervence,kteréiunásposkytujíorganizacezabývajícísepsychiatrickourehabilitací: Životní doména Komplexní intervence či programy Chráněnébydlení.Domyabytynapůlcesty. Bydlení Komunitní(skupinové)bydlení.Podporované bydlení Dobrovolnápráce.Chráněnépracovnídílny. Přechodnézaměstnávání.PodporovanézaPráce městnání.Edukativníprogramy–jobclub. Centradenníchaktivit. Učeníse Podporovanévzdělávání Volnýčas–rekreace–sociálníkontakty Svépomocnéuživatelskékluby 18 IV. PsYChIaTRICKÁ REhabILITaCE a KOMUNITNÍ PÉČE Některézintervencíužívanýchvpsychiatrickérehabilitacinebokomunitnípsychiatriibyly vnedávnédoběvíceověřoványempirickýmvýzkumem:případovévedení,asertivníkomunitníléčbaapodporovanézaměstnání. Případové vedení(casemanagement)jepřístup,kterýmánapomocilepšíkoordinacipři poskytování služeb ve fragmentovaném systému péče.V tradičním tzv. „zprostředkovatelském“ typu případový vedoucí (case manager) pouze koordinoval a distribuoval péči opacientameziněkolikapotřebnýmiposkytovateli,přičemžsestaralo30avícepacientů. Z důvodu nízké účinnosti tohoto postupu se později vyvinuly intenzivnější formy, např. klinicképřípadovévedení:pověřenýprofesionálkroměkoordinacepéčepřiněmprovádí ipřímouterapiispacientem,zajišťujemupéčivjehovlastnímprostředíamánastarosti méněpacientů. Nejvíceověřovanýmtypemjetzv. asertivní komunitní léčba(assertivecommunitytreatment-ACT).Bylavyhodnocovánavícenež20randomizovanýmistudiemi,zjejichžvýsledkůjemožnoučinitzávěr,žeACTsnižujecelkovoudélkuhospitalizace,frekvencipřijetí khospitalizaciavedekestabilizacipacientůvoblastibydlení(Mueserakol,Bustilo2001, Lehman 2004, Marshall a kol. 2000). Na druhé straně prosté případové vedení zlepšuje spoluprácipřiléčbě(Marshallakol.2000),nicménězvyšujeifrekvencipřijetíkhospitalizaci(Zigurasakol2000,Marshallakol.2000).Vlivnazkrácenídélkyhospitalizace,větší spokojenostpacientů,menšízátěžjejichrodinasníženínákladůnapéčineníjednoznačný (Marshallakol.2000,Zigurasakol.2000,Zigurasakol.2002). Programpodporovaného zaměstnánívpodobědobřezdokumentovanéhoprogramuindividuálníhoumístěníapodpory(individualplacementandsupport–IPS)(Bond,1998)byl vyhodnocovánrandomizovanýmistudiemi:IPSvedekvětšímupodíluzaměstnanýchpacientůnaotevřenémtrhuprácenežjinépracovnírehabilitace.Nicméněskutečnost,žetéměř polovinapacientůvpodporovanémzaměstnáníneuspěje,ospravedlňujeidalšídruhypsychiatrickérehabilitace(Twamleyakol.2003,Drakeakol.2003,Crowtherakol.2001). Literatura: AnthonyW.,CohenM.,FarkasM.,CagneC.:PsychiatricRehabilitation.SecondEdition. Boston:CenterforPsychiatricRehabilitation,TrusteesofBostonUniversity,2002. AnthonyW.A.:Recoveryfrommentalillness:Theguidingvisionofthementalhealthservicesystéminthe1990s.PsychosocialRehabilitationJournal,1993,16(4),11–23. BondG.R.:PrinciplesoftheIndividualPlacementandSupportModel:EmpiricalSupport. PsychiatricRehabilitationJournal1998;22(1):11-23. BustilloJ.,LaurielloJ.,HoranW.,KeithS.:Thepsychosocialtreatmentofschizophrenia: anupdate.AmJPsychiatry2001Feb;158(2):163-75. Crowther R., Marshall M., Bond G., Huxley P.: Vocational rehabilitation for pople with 19 IV. PsYChIaTRICKÁ REhabILITaCE a KOMUNITNÍ PÉČE severementalillness.TheCochraneDatabaseofSystematicReviews2001,Issue2,Art. No.:CD003080.DOI:10.1002/14651858-CD003080. DrakeR.E.,BeckerD.R.,BondG.R.:Recentresearchonvocationalrehabilitationfor personswithseverementalillness.CurrOpinPsychiatry2003;16:451-455. FarkasM.,SoydanA.S.,CagneC.:IntroductiontoRehabilitationReadiness.Centerfor PsychiatricReha-bilitation,TrusteesofBostonUniversity,Boston2000. LehmanA.F.,KreyenbuhlJ.,BuchananR.W.,DickersonF.B.,DixonL.B.,GoldbergR., Green-PadenL.D.,TenhulaW.N.,BoerescuD.,TekC.,SandsonN.,SteinwachsD.M.The SchizophreniaPatientOutcomesResearchTeam(PORT):Updatedtreatmentrecommendations2003.SchizophrBull2004;30(2):193-217. MarshallM.,GrayA.,LockwoodA.,GreenR.:Casemanagementforpeoplewithsevere mentaldisorders.CochraneDatabaseSystRev2000;(2):CD000050. MueserK.T.,BondG.R.,DrakeR.E.:Communitybasedtreatmentofschizophreniaand other severe mental disorders: treatment outcomes. Medscape General Medicine 3(1). 2001. TwamleyE.W.,JesteD.V., LehmanA.F.:Vocationalrehabilitationinschizophreniaand otherpsychoticdisorders.Aliteraturereviewandmeta-analysisofrandomizedcontrolled trials.TheJournalofNervousandMentalDisease2003;191(8)515-523. ZigurasS.J.,StuartG.W.,JacksonA.C.:Assessingtheevidenceoncasemanagement: BritishJournalofPsychiatry2002;181:17-21. ZigurasS.J.,StuartG.W.:Ameta-analysisoftheeffectivenessofmentalhealthcasemanagementover20years.PsychiatricServices2000;51:1410-1421. 20 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh V. LÉČBA V KOMUNITNÍCH PODMÍNKÁCH Vširšímsmysluléčbourozumímecelkovýpřístup,veškeréintervenceasystémpéče,který máprospívatpacientovi/klientovisměremkezlepšovánízdravíazmenšovánínegativních dopadůonemocnění. Vužšímsmyslumámepodpojmemléčbanamyslizdravotnické,předevšímpsychiatrické apsychoterapeuticképostupy,nástrojeaprogramy. Našímcílemvezdravotníchasociálníchslužbáchjezlepšit(neboalespoňudržet)kvalitu životapacienta/klienta: -redukovatpříznaky -zlepšitfungování -předcházetrelapsu -pracovatnazotavení Tohodosahujemenatřechosách,kterétvoří“souřadnice”intervencí: • Léčba – orientujesenapatologii(odstraňovánínebomírněnísymptomů,hlavnězvládání akutníepizody) • Rehabilitace–orientujesenafunkčnípoškozeníazneschopnění(zvyšovánífungování, posilovánízdraví) • Zotavení(recovery)-orientujesenaživotponemoci,nadlouhodobývýsledek;hledání novýchcílů,identityasmyslu JohnHoultjižvroce1986prokázal,ževelkýefektvykazujíkomplexníprogramy.Čímje programkomplexnější,tímjeefektivnější;čímjedelší,tímlepšímávýsledky. 1. Farmakoterapie (léčba farmaky – léky; medikace) Medikace,čililéčbapomocímedikamentů(farmak,léků)sezaměřujenatřicíle: -Dostatčlověkadodobréhostavu -Udržetčlověkavdobrémstavu -Minimalizovatvedlejšíúčinky Lékymůžepředepisovatpouzelékař(psychiatr,některéipraktickýlékař),nikolipsycholog či psychoterapeut, ani zdravotní sestra nebo sociální pracovník. Je však velmi užitečné, pokud tito spolupracovníci-nelékaři mají rovněž základní povědomí o psychofarmakách, mohouonichuvažovatjakoointegrálnísoučástipéčeosvéklientyatakéonichsklienty zasvěceněhovořit. 21 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh Formypodáníléků: • Perorální:znamenápodáváníústy,tedytablety,rychlerozpustnétablety,dražé,kapsle, kapky,sirupy • Injekční:dosvalu,podkůžinebodožíly.Vambulantníchpodmínkáchsepsychofarmakaaplikujídosvalu,atopředevšímtzv.depotníinjekce(pomaluseuvolňujípo2až4 týdny) PSYCHOFARMAKA SKUPINA HLAVNÍ ÚČINKY PŘÍKLADY Antipsychotika zmenšujíneboodstraňujípříznaky Zyprexa,Abilify,Rispen,Invega, psychózy(bludy,halucinace,des- Seroquel,Zeldox,Dogmatil, organizovanémyšlení,neklid) Leponex Starší:Haloperidol,Plegomazin, Tisercin,Chlorprothixen Depotníinjekce:Fluanxol, Cisordinol,Haloperidol,Risperdal Consta Antidepresiva zmírňujíčiostraňujídepresia úzkost(dlouhodobě) Citalec,Cipralex,Deprex, Prozac,Zoloft,Mirzaten,Velaxin, Wellbutrin,Coaxil,Tritticoaj. Starší:Prothiaden,Anafranil, Amitriptylin Antimanika snižujímanickounáladu,snižují psychomotorickétempo,zklidňují Lithium,Zyprexa,další stabilizátorynálady,další antipsychotika Anxiolytika rozpouštějíúzkost(krátkodobě) Neurol,Xanax,Lexaurin,Atarax, Diazepam,Rivotril.Lyrica. Stabilizátory nálady (thymoprofylaktika) omezujívýkyvynáladydománie adeprese Lithium,DepakineChrono, Valproat,Tegretol,Lamotrigin Hypnotika Lékynaspaní–usnadňujíusnutí, trváníspánkua/nebojehokvalitu Hypnogen,Zopiclon,Dormicum Nové:Circadin,Valdoxan Tip 7 Stejný lék (se stejnou účinnou látkou) vyrábějí různé firmy pod různými názvy. Lékárník může nabídnout stejný lék pod jiným názvem např. kvůli nižšímu doplatku pro pacienta. Tyto produkty by měly být stejně účinné, ale někteří pacienti vnímají drobné rozdíly. 22 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh Otázky a odpovědi Klientněkdyzrůznýchdůvodůneníschopeninformacezachytit,nebosejehostavaúčinek léku mění. Úkolem terénních pracovníků je podat co nejvíce informací, které sami znají,anapomáhatzískanídalšíchinformacíodkompetentníchosob–lékařů,zdravotních sester,lékárníkůapod.Důležitéinformace,jakojenázev léku, způsob podávání, dávka, častost, žádoucí a nežádoucí účinkyapod.,bymělpodatpacientovi/klientovipředevším jehoošetřujícípsychiatr.Otomtéžbyměllékařinformovatiklientovurodinu,pokudtoho neníschopensámnemocný.Povzbuzujtepacienta/klienta,aťseptávásisvéhopsychiatra, kdykoliaznovu.Informacesdělujte, pište,hledejtevdůvěryhodnýchzdrojích(příbalové informaceléků,učebnice,internetap.),tiskněte, napište přehled, kreslete tabulky, vytvořte rozpispodleklientovýchmožnostíapreferencí.Buďtekreativní! KDY OTÁZKA Jakselékjmenuje?Jakájejeho účinnálátka? Jaksilný? Koliktablet?Jakčasto? Kdolékpředepsal? Kdohomáužívat? Kdomůžeužívánípřipomenout? Vkolikhodinránoavkolikvečer? JAK Předjídlem,pojídle?Tekutiny? CO KDO PROČ Copromělékmůžeznamenat dobrého?Sčímmimůžepomoci? Další Jeléknávykový?Nezměnímoji osobnost? Mohupítalkohol?Kolik? Narušílékmojipozornost, koncentraci?Mohuříditauto? OTÁZKY ODPOVĚď (příklad) Seroquel(účinnálátkaquetiapin)vlékárnáchipodjinými názvyKventiax,Ketilept,Equeta... 200mgsíla(ukažtezřetelněnakrabičce) 1-0-2(znamená1tableturánoa2tabl.večer) Ambulantnípsychiatr Vy(pacient),nikolivášznámýznemocnice Sociálnípracovníkano,matkane Poprobuzenív9hod.,nejpozdějiv10h.Večerhodinupřed spaním,nejpozdějive23h Zapijtesklenicítekutiny,bezohledunajídlo.Nepijtegrepový džusanialkohol. Můžezmírnitčiodstranitbludyahalucinace.Pomůžezlepšit náladuauspořádatmyšlení.Pomůžezlepšitsoustředění, atedyirozhodování.Snížínedůvěruklidemazlepšítedy kontaktsnimi.Poakutnífázipomáhápředcházetnovému objevenísymptomů(relapsu). LéknenínávykovýaneměníVašiosobnost. Pitíalkoholusenedoporučuje,aleskleničkapivakjídluje přijatelná. Lékmůžezpočátkuzpůsobitmírnýútlum;autobyste prozatímříditnemělvzhledemktomutoútlumuivzhledem ktomu,žeještěnezmizelypříznakynemoci. 23 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh Tip 8 Pomozte pacientovi/klientovi, aby na léky nezapomínal a pravidelně je užíval: rozdělujte léky do dávkovače, odškrtávejte v tabulkách, nastavujte budíky, pište na barevné samolepky, lepte připomínky na zrcadlo, zadávejte do mobilu atd.atd. Co dělat, když se objeví problémy s medikací Hlavnímproblémemjsounežádoucívedlejšíúčinky.Kdykoliseobjeví,jedůležitéonich informovatlékaře,kterýmůžezměnitdávkování,časováníneboisamotnoumedikaci(preparát). NĚKTERÉ NEŽÁDOUCÍ VEDLEJŠÍ ÚČINKY ANTIPSYCHOTIK N.Ú. Pohybové Hormonální Trávicítrakt Metabolické Oběhovýsystém,srdce Nervové PROJEVY Svalováztuhlost,extrapyramidový syndrom Zvýšenáhladinaprolaktinu DůSLEDKY Pohybovéproblémy,třeshorních končetin,přešlapování,nápadnost Narušenímenstruačníhocyklu, sexuálníaktivity,schopnosti reprodukce Suchostústazácpa;ev.nevolnost, Dyskomfort,nápadnost,užívání průjem.Ustaršíchlékůslinění projímadel změnychutikjídlu,přibývánína obezita,cukrovka váze Nízkýtlak,zrychlenýtep Motáníhlavy,ažmdloby,pády, úzkost útlum,spavost Apatie,pasivita Tip 9 Volba medikace: zjednodušeně lze říci, že hlavní (žádoucí) účinky moderních psychofarmak jsou srovnatelné; v čem se liší, jsou jejich nežádoucí účinky. Proto lékař spolu s pacientem volí určité preparáty také s ohledem na to, kterým nežádoucím vedlejším účinkům je třeba se vyhnout. 2. Rehabilitace aneb Jak zjistit celkový stav klienta a co dál Psychiatřipřikomplexnímpsychiatrickémvyšetřeníčinízávěryohlednědiagnózyaléčby. PodleMezinárodníklasifikacenemocíbytentozávěrnemělsestávatpouzeznázvunozologickéjednotky(choroby),aleizrámcovéhozhodnocenífunkčníhopostižení,amázachytit itzv.souvisejícífaktory.Tentozpůsobsenazývá„VíceosýsystémdiagnostikypodleMKN 10“avypadátakto: 24 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh Víceosý systém diagnostiky podle MKN 10 OsaI-diagnózy Psychiatrické,somatické a) Péčeovlastníososbu Stupeň0až5 b) Práce Stupeň0až5 OsaII-postižení c) Rodinaadomácnost Stupeň0až5 d) Fungovánívširším Stupeň0až5 sociálnímkontextu Např.životníudálostivdětství,vzdělání,rodinnépoměry, OsaIII–souvisejícífaktory etnickéokolnosti(kulturníodlišnosti,migrace),sociální (bydlení,práce,finance),životnístylap. Hodnotísenastupnici0-5,kde5znamenátěžképostižení.Celkovépostiženíjepakdáno součtem uvedených čtyř hodnot vycházejících zWHO/DAS (World Health Organisation DisabilityAssessmentScale) Ješkoda,želékařiunásdruhouatřetíosumnohdyopomíjejí,neboťtymohoubýtbohatým zdrojeminformacíiusnadněnímkomunikaceaspoluprácezdravotníkůasociálníchslužeb vpéčiovážnějipostiženépacienty.Vyjakopracovnícivsociálníchslužbáchmůžetetoto polékaříchžádat! Mámenicméněkdispozicidalšíužitečnénástroje,kterépomáhajídetailnězmapovatfunkčnístavpacienta,tj.nejenjehopostižení,aleijehopotenciál–jehotřebaskrytémožnosti, kapacitu. • CAN (CamberwellAssessment of Needs - Camberwellské šetření potřeb) obsahuje 22 položekapředstavujekomlexnímetodušetřenípotřebvážněduševněnemocnýchosob. Jehopomocíjemožnoměřitpostuprehabilitaceajehoužíváníveslužbáchzaměřených natutoskupinuklientůjejižpoměrněrozšířeno. • HoNOS(HealthofNationOutcomeScales–Hodnocenízdravotníhostavuobyvatelstva) obsahuje12položek,kteréjemožnosloučitdo4sekcí(1.chování,2.postiženíkognitivní atělesné,3.symptomya4.sociálnípotíže).Umožňujehodnocenípříznakůduševnínemoci,úrovněsociálníchfunkcíazabezpečeníslužbamivoblastibydleníačinností,ato ulidísezávažnouduševníporuchou.Tentonástrojseunásprozatímtolikneujal,cožje škoda,neboťmůžepomocisledovatefektivitunovýchsociálníchslužeb,přičemžefektivitoujemíněnvývojvčase,vjednotlivýchpoložkáchHoNOSběhemrehabilitace. Pozn.: oba dostazníky byly převedeny z angličtiny do české verze a standardizovány na naše prostředí. Lze je zakoupit v Centru pro rozvoj péče o duševní zdraví Praha a zde též případně objednat školicí seminář k používání těchto nástrojů. 25 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh Přisetkánísklientemkaždopádněvždyvycházejtezjehomomentálního stavuazodhadu,zdajeschopenjenrozhovoru,neboiprojítdotazník.Zvažte,cojecílemvašehosetkání, zda vám jde spíše o navázání kontaktu a budování důvěry s dlouhodobým výhledem, či ofaktickéinformace(kterésemnohdydajízjistitodjinud).Nezapomínejtevyužítvšechny možnosti,alemožnánevšechnynaráz: • Rozhovor • Pozorování • Dotazníky,škály • Staršídokumentace • Informaceodjinud(rodina,jinéslužby) Vlivemmedicínskéhopohledunapacienta/klientasevpraxistálevýraznězaměřujemenajeho postižení,nedostatky,problémy;přitomneméněvýznamnéjsoufunkcezachované–klientovy schopnosti,dovednostiapraktickémožnosti,jehopsychickáafaktickávybavenostaodolnost. Prostěnejen„cochybí“,aleitopozitivní,cojepřítomnoajemožnosúspěchemvyužít. Př.: zlomenou nohu je třeba nejdříve fixovat v sádře, aby mohla kost srůst, poté je však nutno využít svalů, pomalu je rozcvičit, posílit a jejich pomocí nohu opět začít zatěžovat – ani ne příliš brzo, ale ani ne příliš pozdě, jinak svalstvo ochabne a šlachy zatuhnou přespříliš. To stvrzují slova paní Marty, 51 let, která trpí rekurentní depresí: Stačí maličkost a začnu myslet na nemocnici, táhne mne to tam; nemocnice je jako droga – najednou máš pocit, že jen TAM se můžeš cítit dobře... a dokonce že jenom TAM budou léky účinkovat. V nemocnici je umělá atmosféra; pak když se vrátíš, máš dojem, že je venku těžko – a to tedy znamená, že jsi ještě špatná psychicky. V nemocnici nebyly žádné starosti a to pak venku chybí – v práci a doma to vypadá tak těžké... (osobní sdělení) Funkční kapacitaklientajedánasouhroujeho dovedností,potřebazdrojů. • Dovednosti -schopnostklientauspokojitvlastnípotřeby,nebosizajistitjejichnaplněnípomocídalších zdrojů(lidívokolí,institucí,služeb)(př.: klient si neumí dobře nakoupit a uvařit teplé jídlo, ale ví o pečovatelské službě a zajistil si donášku obědů 3x týdně domů) • Potřeby -naplněné(př.: klient má potíže myslet na pravidelné užívání léků, proto mu je chodí denně podávat zdravotní sestra) -nenaplněné(př.: klient nemá vlastní byt ani peníze na něj, přitom si přeje samostatně bydlet a je to i žádoucí z hlediska rehabilitace) -nepřítomné (v určité oblasti nemusí klient vykazovat žádnou potřebu) (př.: klientka si přeje mít partnerský vztah, a skutečně má přítele) 26 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh • Zdroje -klient sám (př.: jeho vzdělání; zájmy a nadání; jeho byt, finanční toky; jeho motivace ap.) -vokolíklienta (př.: rodina, přátelé, sousedé; úřady a instituce – např. OÚ, ÚP, ČSSZ; zdravotnictví – hlavně praktický lékař a psychiatr; neziskový sektor – denní stacionář, denní centrum, chráněné bydlení, case management ap.; ale i obchod, pošta, knihovna, kostel ap.) Cílemšetřeníjeposouditindividuálnízranitelnostafunkčnípostižení pacienta/klienta,ana základětohotošetřenívytvořitindividuální komlexní plán péče. Snížení zranitelnosti(citlivostina stres) Posílení odolnosti Snížení negativního vlivu okolí Posílení ochranných faktorů v okolí • léky,životospráva,edukace,psychoterapie,rehabilitace,resocializace,empowerment(„zmocňování“) • rodinnáterapie,chráněnéprostředí(práce,bydlení),eliminacedrog,alkoholu,samoty V australském šetření zjišťovali výzkumníci, co chtějí pacienti od služeb (O´Halloran, 2001): • informace(onemoci,odruzích/možnostechléčení,omístníchslužbách),dodanévpříhodnémčase,citlivěasrozumitelně • praktickou pomoc(sbydlením,peněziaprací) • bezpečnouaefektivníléčbu a zvládání krize • pomocvezvládání stigmatu(sociálnízotavení) 3. Zvládání krize Krizepatříkživotu,jsoujehosoučástíapotkajíčasodčasukaždého.Krizemůžemítpodobuztrátyzaměstnání,propadnutíuzkoušky,nedostatkupeněz,rozvodu,čiúmrtíblízkého člověka.Pročlověkaprožívajícíhokrizinenísnadnéuvažovatracionálněa/nebopožádat o pomoc - lidem s duševními problémy pomůže promyslet si možnosti dopředu.Vaším úkolemjestímtopřemýšlenímřízeněpomoci. Co je krize? Krizejeobdobívelkýchtěžkostíneboohrožení,kterýmisečlověkcítízahlcenaneschopen jezvládnout.Pročlověkasduševníporuchou(třebaschizofrenií)můžebýttakovoukrizí např.akutníepizodaonemocnění.Jinoukrizimohouznamenatvedlejšíúčinkymedikace, ztrátazaměstnáníneboodebráníinvalidníhodůchodu. 27 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh Př.: vyzvěte vašeho klienta, aby v několika větách sepsal nebo vyprávěl svůj příběh. Pak ho nechte pojmenovat, co pro něj osobně znamená krize. Koho se krize týká? Krize člověka s duševním onemocněním se může dotýkat mnoha dalších lidí, aniž by si toklientuvědomil.Krizemůžedopadatnapečovatele,rodinuapřátele,aleinasousedy, lékaře,psychiatry,sociálnípracovníky,lékárníky,policiiatd. Jak předcházet krizi Pokustesevevhodnouchvíliprojítsesvýmklientemnásledujícíbody–otázky,kterémapujíjehorizikovémomenty.Pokudsevámpodaříspolečněrozpoznatapochopitpodstatu jehokrizí,můžetedoufat,žedopadbudoucíchkrizíbudemenší.Můžebýtrovněžužitečné projíttotoschémasněkýmzrodinyčipečovatelů.Je-linemocnýklientemvíceslužeb,je důležitéseznámitiostatníkolegystímtokrizovýmplánem. PŘEDKRIZOVÝ PLÁN OTÁZKA Jakákrizeseuvásobjevuje nejčastěji? KLIENT OSOBNĚ ........ Cosedějepředkrizí? ........ Kdovšechnojedotčenkrizí? Jakjsoudotčeni? ........jméno ........jméno 28 NÁPOVĚDA, PŘÍKLAD Relaps(návratsymptomů), nedostatekpeněz,ztráta zaměstnání,vedlejšíúčinky medikace,začátektělesného onemocnění,policejní/právní záležitost Předzvěstikrize,varovnépříznaky –např.nespavostukazujena relaps;nezaplacenínájmuvede kvystěhování;opomenutínávštěvy udoktoravedekchyběníléků; psanídopisůpředcházíprávním opatřením Opomenutíkontrolyulékaře -pečovatelmusízměnitplány, abyvástamodvezl,doktormusí přeobjednatpacienty;relapsnaruší vašestudiumčipráci–sdopadem naspolužákyakolegy V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh OTÁZKA Copodlevásbytomohlozlepšit? Aproč? KLIENT OSOBNĚ NÁPOVĚDA, PŘÍKLAD Vysám–tím,ževíte,kohopožádat Lékařupravímedikacipřizhoršení opomoc: symptomůčinežád.v.ú.Advokát pomůžesprávní/policejnívěcí. Rodinapomůžesnedostatkem penězčiztrátouzaměst. Jaklzekrizipředcházet? ........ Změnitmedikacičidávku.Proti zapomínánípoříditzápisníkči elektronickoupřipomínku.Soc. prac.pomůžesprávnívěcí.Stresse redukujerelaxačnímetodou. Jaklzekriziřešit? ......... Promluvitsdoktorem,krizovou linkou,rodinoučipřítelem, soc.pracovníkem.Získatinfoo medikaci,fin.podpoře.Praktická asistencecasemanagera–nouzové ubytování,medikace,jídlo,peníze. Obnovenímedikace,úpravadávky. Komumámzavolatprvnímu,když ........ Např.rodiče,sourozenec,kamarád, potřebujipomoc? doktor Důležitékontaktyvdoběkrize Jméno,telefon Pečovatel,rodinnýpříslušník, Jméno,telefon lékař,psychiatr,casemanager, nemocnice,policie,advokát,další Tip 10 Pozor: plán se musí aktualizovat!!! Pokudvytvořítepředkrizovýplan,jedobrésepsathonajednustránkuaoznačitjménem, datem,současnoumedikacíanouzovýmitelefonnímičísly.Rovněžjevhodnépoznamenat, kdejeuložen,kdomájehokopie.Jedobré,pokudsenaněmshodnouidalšízúčastnění, hlavněrodinaalékaři. 4. Psychoterapie Většinaosobsvážnýmduševnímonemocněnímmůžemítprospěchzpsychoterapie(“povídacíterapie”,“talkingtreatment”). Psychoterapiemůžeprobíhatjako -Individuální 29 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh -Rodinná -Skupinová Cílemjemimojiné -Zvýšitporozuměnínemociasmyslusymptomů -Sdílenízkušeností -Posilováníapodporazdravýchčástíosobmosti -Zvyšováníkvalityživota -Posílenísebedůvěryasebevyjádření -Předcházenírelapsu -Sníženírizikavysazenímedikace -Pomocsezvládánímobtěžujícíchsymptomůpsychózy -Zlepšovánívztahůsrodinouapřáteli -Zvyšovánídůvěrysrodinou,přátelialékaři Využitelnostpsychoterapiejevýraznězávislánalokálníchmožnostech–existujícíchslužbách,jejichdopravnídostupnostiakapacitě. 5. Jak udržet dobrý stav Ulidíseschizofreniíjezmírněnísymptomůvýznamnýmcílem,alejetoteprvepolovina bitvy.Druhápolovinajezvládánínemociaudrženízlepšení.Udrženízlepšenípředstavuje lepšíkvalituživotaaproduktivníživot.Podívejmese,jakktomumůžetenapomoci. I. Ve vědění je síla Klientivelmiúzkostněprožívajípocitmalékontrolynadvlastnímživotem.Informaceonemociamožnostechléčbyjimpomáhajívezvládánínemoci(self-management)aobnovováníkontroly. II. Dobrý vztah s lékařem Zdobréhovztahumáprospěchjakpacient,taklékař.Pomáhákomunikaciadůvěřenaobou stranách.Kdyžlékařipacientmohouobaotevřeněklástotázkyapodělitseoproblémy, budouléperozumětnemociapotížím. III. Dodržování léčebného plánu Prokohokolimůžebýtnáročnépamatovatnamedikaci(pravidelnébraníléků)anakontroly ulékaře.Můžektomunapomociněkolikchytrých“triků”;některéztěchtometodzahrnují pomocdruhýchlidí,nicméněkonečnázodpovědnostpatříklientovisamotnému. 30 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh TIPY A TRIKY pro klienty, JAK PAMATOVAT NA BRANÍ LÉKů CO Lékovýkalendář Dávkovač „Párování“ Elektronickýbudík Deník Rodina Dalšíosoby(soc.pracovník) Domácípéče(homecare) Další? JAK Rozepsanélékyodškrtáváte,kdyžjstejevzali Nadávkujetenatýdendopředudokrabičkysoznačenýmidnyvtýdnu. Vidíte,kdyžzapomenete–lékyzůstaly. Spojtebranílékůspravidelnýmikaždodennímičinnostmi(jídlo,čištění zubů,uléháníkespánkuap.) Pípnutípřipomene,kdyječasvzítléky(např.mobil) Zapisujetesiléky,kteréjstevzaliakdy Zapojteněkohozrodiny,abyvámbranílékůpřipomínal Vášpřípadovýpracovníkvámmůžebranípřipomínat(většinoudočasně)apomocisrozpisem,dávkovačemap. Zdravotnísestradomácípéčemůžechoditpodávatlékyklientovidomů (indikujepraktickýlékař) Mátenějakévlastnístrategie,jaknezapomínatnaléky? Tip 11 Nebojte se s klientem hovořit o medikaci, i když jí tolik nerozumíte. (Klient sám možná leccos zná a vysvětlí.) Věnujte čas hovoru o problémech s medikací. Pomozte klientovi zvážit klady a zápory medikace, pro a proti, přínos a rizika. IV. Ve zdravém těle zdravý duch Udržovánídobréhofyzickéhostavujedůležitéprokaždého.Ulidíseschizofreniíalebývá někdypřehlíženo,pozornostsezaměřujenaduševníonemocnění.Zanedbávánítělesného zdravívedekdalšímzdravotnímproblémům,jakojevysokýkrevnítlak,nadváhaažobezita,cukrovka(diabetesmellitus),kožnívyrážky,zubníkazazánětydásní,kašelainfekce dýchacíchcest,užennavícgynekologicképotíže. Otázkytělesnéhozdravíaosobníhygienyjsouznačněintimní,mohoubýtspojenysestudemapocitemzahanbení;jetřebajeotevíratscitemarespektemksoukromí,zvyklostem klienta,jehomožnostem(vč.finančních),jehozkušenostem,bývalévýchověapod.(např. kdovyrůstalvnouzi,nenízvyklýsečastokoupat). Můžetezkusitdoporučitpříjemnéaktivity:holičakadeřník,pedikůra,sprcha,čistéoblečení ap.Potélzenavázatdoporučenímnávštěvyulékaře–praktického,pozdějizubníhoaev.gynekologa.Návštěvupokudmožnodopředudomluvte,sjednejtetermínaklientadoprovoďte. Mysletetéžnamožnostipřiměřenéfyzické aktivity:výlety,cvičenídlepreferencíklientů, pohybovéatanečníkurzy,míčovéhry,cyklistika,nordicwalking.Řadupodobnýchaktivit organizujíneziskovéorganizace,charityapod.;pokudnejdeokurzpřímoprolidisdušev31 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh nímonemocněním,tímlépe–přispívápakkzačleněníadestigmatizaci.Speciálněprolidi spsychózamibylvytvořenProgram pro dobré zdraví,kterýspojujeinformaceozdravém životnímstylu,cvičení,zdravévařeníaprvkypodpůrnéskupiny. V. Medikace – brát, či nebrat léky? Dlouhodobébranílékůjezatěžujícíprokohokoli.Protolidéschronickýminemocemimají tendencilékyvynechávatanedodržovatdoporučenouléčbu.Častýmomylemjedomněnka, žetentopřístupsetýkápouzepsychiatrickýchpacientů,opakjevšakpravdou:podlevýzkumůjenzhruba1/3všechchronickynemocnýchdodržujeléčbupodledoporučenílékařů, druhátřetinaseřídídoporučenímčástečněanepřesněalékyzapomínáavynechává,atřetí třetinaléčbunedodržujevůbec,předčasnějiukončujenebovysloveněporušuje. Ulidíseschizofreniínenívzácné,žesichtějíudělatvmedikacipřestávkučiúplněpřestat. Někdysetodějepo2-3letechsouvisléhobraníléků.Ačkolivpřerušenímedikacevětšinou nedoporučujeme,jedůležitézjistitdůvodyklientaktakovémukroku.Můžeteslyšetnapř. tytoodpovědi: •Potížeužjsoupryč,užsenecítímnemocen,zotaviljsemse •Nikdyjsemnebylnemocen,ataknepotřebujižádnouléčbu •Mojelékymajínežádoucíúčinky •Můjlékařmánamě10minut,jenmidápředpis,nestihnusnímmluvit •Nemohusilékyfinančnědovolit •Můjdoktorjenopakuje,žejemusímbrát,nechcesemnouvůbecdiskutovat •Nevím,jakmámsprávnělékyužívat,jetomocsložité •Každýmiříkáněcojiného–užívat,neužívat,bratráno,brátvečer–nejsemsijist,čímseřídit •Polécíchnemůžumítsex •Nepotřebujiléky,potřebujipsychoterapii •Mojerodinaměnutílékybrát,alejánejsemmalédítě •Vždyckypropásnukontroluudoktoraanovýpředpis •Můjrehabilitačníplánjesložitýamatoucí •Mémupsychiatrovijejedno,jestlilékyberunebone •Chcichoditdopráce/doškoly/staratseodítě,protonemůžubrátléky,kterémětlumí •Jinédůvody VI. Předcházení relapsu Relaps–znovuobjevenísymptomů,nováatakačifázenemoci-semůžerozvíjetpozvolna. Symptomymohoubýtzpočátkuslabéaklientjenemusípovažovatzaznámkurelapsu. Známérizikovéfaktoryrelapsujsou: •Stres •Alkohola/nebodrogy •Tělesnéonemocnění 32 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh Jevelmižádoucímítzmapoványtzv.časné varovné příznaky-signály,kterémohoupředznamenávat zhoršení stavu. Některé se mohou při nových fázích nemoci opakovat, jiné mohoubýtvelmiodlišné. Zaměřtesenapř.natytopříznakyasklientemjesepište: ČASNÉ VAROVNÉ PŘÍZNAKY OBLAST SPÁNEK SOUSTŘEDĚNÍ NEKLID KONTAKTSLIDMI HLASY NÁLADA ENERGIE BĚŽNÉFUNGOVÁNÍ NEOBVYKLÉPROŽITKY JINÉ PROJEVY Problémysespánkem:spívíceneboméně,spívednemístovnociap. Ztrátakoncentrace,roztěkanost.Nerozhodnost. Vnitřnínapětí,nuceníkpohybu,podrážděnost Vyhýbáníselidem,řidčejivyhledávánílidí Slyšenínovýchčiodlišnýchhlasů(halucinací) Změnysměremnahoručidolů:úzkost,skleslost.Rozjařenost.Zlost,hněvivost. Ztrátazájmůaenergie,únava,apatie.Neboopak-zrychlení,odbržděnost. Zhoršenézvládáníběžnýchkaždodenníchaktivitaúkolů:domácnost,péče osebe,nákupy,úklid,studium,zaměstnáníaj. pocit,žeovlivňuje/jeovlivňovánokolím,jinýsmysldění,vztahovačnost, podezřívavostap. Individuálnětypickýpříznak Tip 12 Má klient vyzkoušené přístupy, které zabírají? Např. metody zvládání stresu, úpravu medikace, pracovní neschopnost? Dočasný pobyt mimo prostředí, kde má konflikty? Pokuste se zbrzdit zhoršení stavu a předejít relapsu. Program ITAREPS Jedná se o sledování časných varovných příznaků pomocí moderních technologií. ProgrambylvyvinutMUDr.FilipemŠpanielemzPsychiatrickéhocentraPrahaapodledosavadníhošetřenímávelkýefektvpředcházenírelapsuahospitalizaci.Jevhodnýspíšepro mladšíklienty,kteříjsouzběhlívpoužívánímobilníhotelefonu.Principjejednoduchý: jednoutýdněklientpošlepomocísmsněkolikčísel,kteráznamenajíodpověďna10bodovýdotazníčekmapujícíčasnévarovnépříznaky.Otázkyjsoustálestejné,klientseje rychlenaučíasnadnooškáluje.Stejnýmpostupemnapíšedruhousmsnezávisleiněkdo zrodinnýchpříslušníků,kdohodnotívarovnépříznakypohledemzvenčí.Tytodvěsms jsouodeslánydocentrályprogramu,vněmžpočítačporovnáčíselnéhodnotyzpředchozíhotýdnesesoučasnými;pokudzjistízhoršení,odešlee-mailemautomatickéupozorněníošetřujícímupsychiatrovi.Lékařpacientoviconejdřívezavolá,abyzjistilpodrobnosti aev.upravilmedikaci. 33 V. LÉČba V KOMUNITNÍCh PODMÍNKÁCh Můžeteklientyinformovatotétomožnostiapomocijimpřípadněspsychiatremvyjednat zařazenídoprogramuITAREPS.Pokudtoneníznějakéhodůvodumožné,improvizujte: klientsinapř.můžezaznaménavathodnotydokalendářeavymůžetevývojspolečněsledovat. 34 VI. PRÁCE s RODINOU VI. PRÁCE S RODINOU (Mgr. Barbora Wenigová) Vtétokapitolebychrádapoděkovalapříbuznýmduševněnemocnýchzajejichvstřícnost, sekterousnámiprofesionálysdílejísvojezkušenosti,apomáhajínámtaklépepochopit břímě,kterénesou. Dopad nemoci na rodiny Rodina psychiatrického pacienta má důležitou roli v procesu jeho uzdravování. Nemoc, zvláštědlouhotrvající,znamenáprocelourodinuzátěžpsychickou,sociálníifinanční.Běhemhistorieserolerodinyměnila.Jejípůvodněcentrálnípozicevpéčionemocnéhočlena sevminulémstoletídostaladopozadíazodpovědnostpostupněpřebralazdravotnickáasociálnízařízení.Vposledníchdesetiletíchdocházíkrenesancirodin.Důvodemjenesplněnéočekáváníavdůsledkutohozklamánízinstitucíapotvrzenínepostradatelnostirodiny v procesu léčby. Je prokázáno, že se ani přes změny sociální struktury nesnižuje ochota pomocinemocnémučlenurodiny,jenseměnímožnostivposkytovánípéče.Faktory,které ovlivňujízvládánínemoci,jsou: -velikostrodiny -rolenemocnéhočlena -závažnostonemocnění -prognóza -délkaatrvánínemoci -náhlostobjevenísenemoci -výskytkomplikací -komunikacevrodině -způsobyzvládáníobtížívrodině Reakcenavyskytnutísenemocivrodiněprobíhávefázích.Prvníjefázepopření,tedyodmítánífaktunemoci.Pakpřicházídruháfázehněvuaagrese,kdyjesnahazmociazměnit věcisilouavůlí.Tojepřechodkposlední,třetífázi,atoujesmíření,kdysečlenovérodiny postupněadaptujínanemocajejídůsledky.Psychiatrickánemocmáoprotifyzickénemoci dvěvelkénevýhody.Zaprvévětšinounenílehkéjivčasdiagnostikovataléčitaanipotom předvídatjejíprůběhazadruhéjeopředenamnohamýtyanegativnímipředsudkylidí,jinakřečenostigmatem,kterývznikápředevšímvdůsledkuneporozuměníduševnínemoci. Zdeuvádímepříkladymožnýchreakcípříbuznýchnaduševnínemoc: Ztráta:Náš syn se dobře učil, představovali jsme si, že půjde na vysokou školu… Zármutek: Máme pocit, jako by nám syna někdo vyměnil, jako bychom ho ztratili… Zlost: Nedá se s ním mluvit. Zavírá se před námi a my nevíme, co se děje… 35 VI. PRÁCE s RODINOU Smutek:Někdy si sednu doma sama, když jsou všichni pryč. A jen pláču… Izolace:Už skoro s nikým nemluvím. Bojím se, že přátelé ani kolegové by to nepochopili… Zmatek: Nerozumíme, co se děje. Každý nám říká něco jiného… Zahlceníproblémem: Už v podstatě na nic jiného nemyslím. O ničem jiném už doma nemluvíme… Nespavost: Od určité doby, co má dcera potíže, nemohu spát. Spím jen několik hodin denně… Rozpory s partnerem: Můj manžel je stále v práci. Nechce o problémech slyšet. Nechápe to… Popírání: Dcera přišla z nemocnice, a teď chci, aby nastoupila do školy. Byla to jen přechodná obtíž, vše bude zase dobré… Obviňování:Kdyby se manželka nechtěla rozvést, a nebyly doma hádky, syn by neměl tyto potíže… Finanční zátěž: Syn nedostudoval. Teď se stydí jít si říct o podporu. Živím ho a podporuji. Jak dlou ho?… Pocityviny:Vím, říkali mi, že to není má vina. Ale stejně to budu vždy cítit. Jsou ve mně pochyby, co jsem jako matka udělala špatně… Změna:Celý život jsme žili navyklým způsobem. Nyní je všechno naruby. Nevíme, co bude dál… Z výše uvedeného vyplývá, že psychiatrické onemocnění dopadá na celou rodinu, nejen napostiženéhojedince.Tojedůvod,pročjepotřebazahrnovatpříbuznédoterapie.Jedna zahraničnístudienapříkladuvádí,žepopětiletémsoužití(každýdenkontaktvícenežpět hodin)stěžčepsychickynemocnýmmajíčlenovérodinypříznakyklinickédeprese.Problémjevtom,žemálokterýrodičrozpoznásvůjstavapřijdesiříciopomocsamasobě (nikolivnemocnémudítětičirodiči). Vliv rodin na nemoc Rodinnáterapievznikalavpadesátýchletechvdůsledkusnahyvysvětlitvznikschizofrenie. Studieztohotoobdobíjsouinterpretoványtak,žeobviňujírodičeazejménamatkyztoho, žesvýmchovánímpřispívajíkevznikunemoci.Tytoteoriejsouuždávnopřežité.Nicméně autořizoněchdobpřispělikezkoumáníkomunikacevrodináchajejímuvlivunaprůběh psychiatrickýchnemocí.Všedesátýchletechbyloumnohaschizofrenníchpacientůvysledováno,žesezhoršujejejichpsychickýstavpopropuštěníznemocnicdodomácíhoprostředí.Zjistilose,žesetakdějevdůsledkunedobréatmosféryvrodině.Vkomunikacirodičůsnemocnýmsynemnebodcerouseobjevovalydvajevy:nadměrnéopečováváníakritika.Nadměrnéopečováváníjeprvníreakcínachovánínemocnéhočlenaamůževypadat napříkladtakto:„Sámsičajneudělá,takmuhovždypokrátkémváháníudělámsama…“, „Neumísisamaporadit,takřeknu,comádělat…“.Snahapomocijesprávná,alemusíse zachovatprostorprorekonvalescencisvýchschopnostíanacházenívlastníchzdrojů. 36 VI. PRÁCE s RODINOU Nadměrnápéčejevystřídánaneadekvátněvysokoumíroukritičnosti,vztahujícísezejména kpaci-entověneschopnostizapojitsezpětdoaktivníhoživota.„Musímhodovšehostrkat. Štvemě…“nebo„Mámvztek,kdyžhovidímzaseležet…“.Hněv(ikdyžtotaknevypadá)jeznamenímtoho,žeserodičezačínajíadaptovatnafaktnemoci.Ikritikajeužitečná amůžepomoci„postrčit“nemocnéhokčinnosti,alepokudjejípříliš,můžepůsobitopačně azpůsobovatstrachanechuť.Přemírapodobnýchvýrokůstupňujestresvrodiněavede kznovuobjevenípříznakůnemocinebolirelapsu.Vrodinách,kdejevysokáhladinatěchto vyjadřovanýchemocí,jeaždvakrátvyššípočetrelapsůduševníchoroby(!).Obecnělzeříci, žejevelmitěžkéodhadnoutkdypomáhatakdyužnepomáhatanechatřešenínanemocném členurodiny.Tojetakéjedenznejfrekventovanějšíchdotazůnaskupináchprorodiče. Co rodiny chtějí slyšet? Zmnohaletézkušenostimůžemeříci,žepříbuznípsychiatrickýchpacientůchtějíinformace onemoci(příčinyvzniku,léčba,prognózaatd.),chtějívědět,kamsemohouobrátitvpřípadechkrizeaoceňujívýměnuzkušenostíslidmipodobnéhoosudu. Z psychoedukativních skupin pro příbuzné vybíráme z nejčastějších otázek a problémů adávámestručnouodpověď. •Nemocnebopovahovýrys? Negativnísymptomy NE: kritikaahněv NE: přílišnáochrana ANO: pravidlaadomluva Samotnýnemocnýijehopříbuznívědí,žeproblémemnejsoujenpozitivnípříznaky,ale takéménězjevnépříznakynegativní.Ztrátazájmuachutědočinnosti,poruchykoncentrace pozornosti,ztrátavůlesepodelšídoběprojevínakvalitěživota–člověkjebezkontaktů sostatnímilidmi,ležívposteli,nechodídoškolyanidopráce,máproblémsezvládáním základníchnároků,včetněhygieny.Propříbuznéjetatosituacetěžcepochopitelnáaakceptovatelná.Jetostáleještěnemoc,nebojenlenost?Nemůžetopřekonat,nebonámtodělá schválně?Efektivníreakcínebývápřílišnákritikaakonfliktyanipřílišnáochranaapřebíránízodpovědnostizanemocného.Jedinémožnéjezhodnotitmožnostinemocného,naplánovatčinnostastanovitpravidladodržováníučiněnýchdomluv.Obecněplatí,žeargumentace přinášísvéplody,zejménaje-livedenavklidnéatmosféře.Vezhodnocovánínárokůidomluváchmůžepomocineutrálníaodbornézázemíulékařeneborodinnéhoterapeuta. •Jakreagovatnanezvykléprojevy? NE: logickáargumentace NE: souhlas ANO: emočníúčast 37 VI. PRÁCE s RODINOU Tentodotazsetýkábludnéhopřesvědčeníaznějvyplývajícíchvýroků.Pokudnemocný mluvíotom,žedíkyněmubylozemětřesenínebomůžezpůsobitkatastrofujinémučlověku,nenídobrépřisvědčovatanibludyvyvracetlogickýmiargumenty.Obojebymohlo zvýšitúzkostapřivoditzhoršenípsychickéhostavu.Copotřebuječlověkvtétosituacije předevšímuklidněníapochopení.Ikdyžnemůžemepochopitobsahprojeveného,můžeme sdíletjehopocity.Můžemevtomtopřípaděříci,žechápeme,jakmusíbýttěžkécítitzodpovědnostzacelýsvětapod. •Jakzacházetsléky? Vedlejšíúčinky(nástup,projevy).Mechanismusúčinku. Odmítáníléků. Psychiatrickélékymajímimohlavníúčinektakévedlejší,nežádoucíúčinky.Patřímezině svalováztuhlostakřeče,přešlapovánívdůsledkuvnitřníhonapětí,samovolnépohyby,poruchymenstruaceatakéapatie,ospalost.Poněkterýchlécíchmůžebýtváhovýpřírůstek. Jedobrévědět,jakýdopadfarmakoterapienachováníaprožíváníočekávat.Žádoucíúčinek přicházíukaždéholékuzajinakdlouhoudobuatakédobaodeznívánípovysazenímůže býtrozličná.Zdůvoduvýskytuzmiňovanýchvedlejšíchúčinkůsečastostává(zvláštěna začátkuléčby),žepacientilékvysadíbezkonzultaceslékařem.Protentopřípadjenutné informovatošetřujícíhopsychiatra. •Kdyjenutnáhospitalizace? NěkdyANO.Nedobrovolnývstup. Průběhhospitalizace(návštěvy). Vpřípadechvýraznéhozhoršenístavuneboohrožovánísebečisvéhookolíjenutnáhospitalizacenapsychiatrickémoddělenínemocnicenebo(je-linutno)psychiatrickéléčebně. Délkahospitalizacebymělabýtadekvátnístavupacienta,pokudmožnoconejkratší.Na nibymělanavazovatambulantnípéčevespoluprácis„komunitními“službami(dennístacionáře, chráněné dílny, krizová centra atd.) plánovaná podle potřeb pacienta. Pokud se člověknechcepodrobitléčbě,jepotřebahohospitalizovatnedobrovolně,cožjenutnoučinit sohledemnaveškerálidskápráva. •Jaksezachovatpřisebevražednémjednání? Nepodceňovat. Rychlápomoc(lékař,telefonickálinka,pohotovost).(Viz kapitola Zvládání krize) •Jakzabránitrelapsu? Umětrozpoznatvarovnépříznakyrelapsu(obecnéiindividuální) Včasnáodbornápomoc Varovnépříznakymohoubýtobecnéneboindividuální.Meziobecnépatřínapříklad: -Nespavost. 38 VI. PRÁCE s RODINOU -Neklid. -Podrážděnost. -Izolováníse. -Změnanálady. -Nesoustředěnost. -Zhoršenípamětiapozornosti. -Ztrátazájmuookolí. -Nechutenstvíatd. -Individuálnívarovnýpříznakjetakový,kterýjetypickýspíšejenprojednohočlověka. •Jakoupéčiposkytovatnemocnému? Zodpovědnostapéče. Předávánízodpovědnosti.Samostatnost,separace. NE: obětováníse NE: nepřiměřenénároky V době objevení psychických potíží, nástupu nemoci, akutní fáze a v prvních měsících léčbyjepotřebazvýšenépéčezestranyrodinyapřevzetíněkterýchúkolůzanemocného. Postupně(podleprůběhunemoci)jedobrépostupnězvyšovatnároky.Cílemkaždéhokompletníhozotaveníjeconejvětšíschopnostpostaratsesamaosebeažítkvalitnímživotem, třebaisnemocí. •Kdenajítporozumění? Existujírůznédruhyprácesrodinamiduševněnemocných.Jednouznichjsoupsychoedukativnísku-pinyproskupinucca10–15rodinnýchpříslušníkůapacientů(neboproobě skupiny zvlášť). Skupiny jsou zaměřeny především na poskytování užitečných informací onemociadiskuzi.Témataskupinjsouvybránavždynajednuskupinuamohoubýt: -Definiceduševníchporuch(diagnostika,výskyt). -Průběhduševníporuchy. -Příznakyduševníchporuch. -LéčbaI.–Farmakoterapie. -LéčbaII.–Psychosociálníléčba. -Prevencerelapsu. -Nemoc,nebopovahovýrys–jaktomohurozpoznat?. -Zvládáníkrizovýchstavů. -Komunikacevrodině(jaksprávněkomunikovatsnemocným). Skupinyvětšinouprobíhajítak,ženazačátkujepřednáškanadanétéma.Uvedemepříklad, kdyjetématemskupiny„Příznakyduševníchporuch“–odbornícimajípřednáškuopozitivních,negativníchakognitivníchpříznacích. Popřednášcetirodiče,kteříchtějí,popisujívlastnízkušenostnadanétéma–matkasotcem sinapříkladstěžujínato,žejejich23letýsyn,kterýsepředměsícemvrátilzhospitalizace 39 VI. PRÁCE s RODINOU (poprvníatacepsychózy),jestáleunavenýaskorocelýdenproležívposteli.Oninepozorujíužžádnépříznakyakutnínemociachtějí,abysevrátildoškoly,nebohrozí,žezmešká zkouškovéobdobí. Nařadupřicházíreakceostatníchrodičůveskupině–posvýchzkušenostechvědí,ženepomohlakritikaanilogickáargumentace,kterébylyspíšezdrojemhádekaodporunemocného.Jedobrémírnitvlastníočekávání,ževšesesynempůjdestejnějakodříve.Nemoc neskončilavymizenímpozitivníchpříznaků.Diskuzipomohouuzavřítodborníci–nezájem amaláaktivitamohoubýtnegativnípříznaky,kteréjepotřebavnímatjakosoučástnemoci. Potakkrátkédobě(jedenměsíc)jedobrésnížitočekáváníanezhoršovatstres.Jepotřeba myslettakénanežádoucíúčinkyléků,kterémohoutlumitaktivitu. Nazávěrjsouzopakoványnejdůležitějšíinformacezpřednášky. Svépomocné skupiny rodičů Dalšívýraznoupomocísezvládánímduševnínemocijsousvépomocnéskupinyrodičů,kterésezačalyvČeskérepublicezakládatpřed10–15letyajsouzejménavedenysamotnými rodičijakoklubovéskupinypříbuzných. Hlavnívýznampříbuzenskýchaktivitspočíváv: -Výměnainformací,zkušeností. -Podpora. -Řešeníkonkrétníchproblémovýchsituací. Skupinyvzápadníchzemíchmajízaseboui30letéfungováníadíkyvětšívyspělostiavlivu jsouzaměřenyještěnatytodůležitéaktivity: -Obhajobaprávpacientůapříbuzných. -Destigmatizačníčinnost. Dlužnoříci,žeinašecelonárodníorganizacepříbuznýchduševněnemocnýchSympathea o.p.s.jižpůsobívtomtoduchuvčeskémimezinárodnímprostředí.Zdeuvádímeněkteré druhyproblémů,sekterýmiserodičeduševněnemocnýchobracelivrámcijejíporadny. Příklad 1: Otec a matka mají 30letou dceru Janu, která je již od svých 16 let léčena na psychiatrii. Její diagnóza je schizofrenie. Dcera žije s rodiči v jednom bytě a podle nich není soběstačná a nemůže žít sama. Má invalidní důchod, občas dochází na terapii a do chráněné dílny. Rodiče jsou ochotni jí intenzivně pomáhat, ale v poslední době je dcera trápí tím, že už dál odmítá chodit na terapii i do chráněné práce. Nechce nic dělat ani doma, stěžuje si, že jí není dobře, ale zároveň nechce nikam jít pro pomoc. Jana říká, že rodiče ji musí živit a starat se o ni. Oni jsou staří, bojí se, co s ní bude v budoucnu, když nemá reálnou představu o své nemoci a sama se neuživí. Doma jsou čím dál intenzivnější 40 VI. PRÁCE s RODINOU konflikty, kdy rodiče většinou ustoupí. V poslední době musí ustupovat i před některými bizarními požadavky své dcery (opakování několikrát jednoho slova, hromadění nepotřebných věcí v bytě atd.). Nevědí si rady, nakolik jí ustoupit, protože jim je jí líto, a nakolik nepodléhat tlaku z její strany. Rodiče potřebují vědět, jak mohou pomoci své dceři a jak na ni reagovat. Příklad 2: Přicházejí dvě dcery Eva a Petra (22 a 26 let), jejichž matka se rok léčí pro bipolární poruchu. V sou- časné době dochází jedenkrát měsíčně k ambulantnímu psychiatrovi. Přestala pracovat a čím dál víc se uzavírá před okolním světem. Do práce matka nechodí, po třech neúspěšných pokusech to vzdala, i když v práci jí dávají možnost se vrátit. Pracovala jako účetní ve firmě 15 let a byla velmi oceňována za svou pracovitost. Dcerám si často stěžuje, že ji nebaví život, že vše ztratila, nemá, co by ji těšilo, a je bez přátel. Obě se snaží matce vyhovět a nabízejí různé aktivity, kde trávit čas, i se samy nabízejí, že s ní někam půjdou. Vždy když se na něčem domluví, tak to matka na poslední chvíli zruší nebo se pak zapírá. Tlak ze strany dcer se zvyšuje, přestává mít trpělivost. Snažily se oslovit psychiatra, ale tomu matka říká, že je vše v pořádku, a tak on problém nevnímá. Dnešní situace je taková, že matka se s dcerami skoro přestala kontaktovat. Její izolace je čím dál větší. Zdá se, že dcery se naplno psychicky věnují své matce a tomu, jak jí pomoci. Chtějí vědět, zda mají dál nabízet pomoc. Příklad 3: Telefonicky se kontaktuje a posléze osobně přichází matka, která má syna hospitalizovaného na psychiatrickém oddělení nemocnice. Synovi je 23 let a hospitalizován je poprvé. Diagnózou si matka není jistá, ale zřejmě se jedná psychotický stav. Syn začal slyšet hlasy, stáhl se do svého pokoje a z něj nevycházel. Nakonec mu bylo psychicky tak špatně, že si sám došel na krizové centrum. Odsud utekl po třech dnech, a po týdnu doma se nechal bez velkých protestů rodiči odvézt na kliniku. Když ho navštěvují, tak se chová klidně, úzkosti i hlasy ustoupily, ale cítí se stále „divně“ a jeví se odevzdaně. Chce domů, matce volá každý den. Ona potřebuje orientaci v systému psychiatrické péče. Chce vědět, co ji může čekat po propuštění. Je léčba na konci, nebo na začátku? Co je čeká? Rodinná terapie Zvláštnímdruhemprácesrodinoujerodinnáterapie.Dnessesnísetkámespíševsoukromýchpraxích,alejsempřesvědčena,žemápatřitkběžnénabídcekaždévětšípsychiatrickéslužby.Rodinnáterapiesedoporučujezejménatam,kdejepotřebaintenzivnějšípráce apodporyrodinnéhosystémuvdůsledkuhoršíhoprůběhunemoci,důležitýchzměnunemocného (například nástup do práce), náročné rodinné situace (separace, rozvod rodičů, rodičsamoživitelatd.).Faktoryovlivňujícíprůběhnemocijsmepopsalivýše. 41 VI. PRÁCE s RODINOU Obecnělzevyjmenovattytokroky,jakpomocirodinámduševněnemocných: •Informaceonemocialéčbě. •Zapojenídoléčby. •Sejmutípocitůviny. •Pomocvkonkrétníchsituacích. Časné psychiatrické stavy a proč se rodiny bojí si říci o pomoc Odbornícisičastokladouotázku,pročrodičepřicházejísprosbouopomocteprveporoce neboroceapůl,kdyseobjevilyprvnípříznaky.Seznalostíprevencerelapsuavztahučasné terapieapozdějšílepšíprognózysetatootázkamůžezměnitažvobviňovánírodičů,že nepřišlivčas. Důležitéjevědět: 1)systémpéčevČeskérepublicenenabízíoptimálníslužbykčasnýmzáchytůmjakovzemíchsvyspěloupsychiatrickoupéčí(nenídostatekkrizovýchcenter,neexistujímobilní týmy,praktičtílékařinejsouzapojovánidoprevencerelapsuatd.),takžeohroženýjedinecmůženavštívit5až10institucí,nežsemudostaneadekvátnípéčeuspecialisty. 2)jepotřebarespektovatjiné,předevšímemočnídůvody,kterézpůsobují,žerodinyodmítajípomoc.Připomeňmesiněkteréznich: 1.Víra,žejdeopřechodnoufázi. „Vědělijsme,žedlouhoudobuneníněcovpořádku.Říkalijsmesi,žetopomine, kdyžpočkámeaževšechnobudezasedobré“. 2.Neschopnostrozlišitmezipsychickyneadekvátnímchovánímanormálnímadolescentnímchováním. „Nášsynzačalříkatadělatpodivnévěci,alekdyžjsmetoříkalijinýmrodinám,tak jsmezjistili,žejejichsynovéadceryvtomhlevěkusechovajístejněnezvyklým způsobem“. 3.Strach,cosemohoudozvědět. „Jeto,jakokdyžmáteproblémysezdravím,avíte,žebystesemělinechatvyšetřit. Mysealebojíme,ženámmohouříciněcošpatného.“ 4.Stigmapsychiatrickýchpacientů. „Kdybysejednalooněcofyzického,takbychomvyhledalipomocdříve,aletakhle nechcemepřipustit,žebymohlněkdovnašírodiněonemocnětduševníchorobou“. Mýty a fakta o schizofrenii Mezilidmiexistujemnohomýtůapředsudkůoschizofrenii.Totoslovoječastospojeno sestrachemizvědavostí.Jeopředenofantaziemijižzdobminulých.Dřívesenapříklad věřilo,žeduševněnemocníjsouposedlíďáblemazloumagií.Dnessemůžemetétopověře pousmát,aleiv21.stoletíexistujípředstavy,kteréstejnějakovminulostistavílidíspsychiatrickoudiagnózoumimospolečnost. 42 VI. PRÁCE s RODINOU Vybralijsmejenněkteréznich: •Schizofrenieznamenározpolcenoučimnohočetnouosobnost. •Zatutonemocjsouvinnirodiče. •Schizofrennípacientijsouagresivní. •Seschizofrennímilidmisenedámluvitrozumně. •Schizofrennílidébysemělizavíratdonemocnic,léčeben. •Zaschizofrennílidimusívždynéstzodpovědnostněkdojiný. •Schizofreniejenevyléčitelná. •Schizofrennílidéjsouhloupíčiretardovaní. Fakta: -Schizofrenieznamenározpolcenoučimnohočetnouosobnost. Pojemschizofreniepocházízřeckéhojazykaavpřekladutojsouskutečnědvěslova:„rozdělení“a„duše“.Tovšakznamenádezintegracimyšleníaemocí,NIKOLIrozděleníčlověkadodvoučivíceosobností. -Zatutonemocjsouvinnirodiče. Pravdouje,ževrodináchsduševněnemocnýmčlověkemjemožnovysledovatněkterépotíževkomunikaci.NENÍtoalepříčinounemoci.Ojejímvznikuexistujemnohohypotéz, naprostávětšinaznichvšakpředpokládánutnostspolupůsobeníbiologických,psychologickýchasociálníchfaktorů. -Schizofrennípacientijsouagresivní. Schizofrennípacientijsouspojovánivícenežčastosagresivnímchovánímanásilnýmičiny. Toto se děje hlavně vinou médií, které obvykle ukazují lidi trpící schizofrenií jen ve velmi negativnímsvětle–informujíospáchanýchbizarníchnásilnostechaneopomenouzdůraznitdiagnózu.Pravdouje,žesetakovéčinyvyskytlyavyskytují,želidéseschizofreniíjsouschopni agresivníhojednání–ALENEvícenežostatní.Jeprokázáno,žesenacelkovémvýskytunásilí vespolečnostischizofrennípacientipodílípouze1až2procenty.Zazmínkustojí,ževklinické praxiseupacientůčastějinežsnásilímvůčidruhým,setkávámesnásilímvůčisoběsamým. -Seschizofrennímilidmisenedámluvitrozumně. Psychotičtípacientijsounevypočitatelní,nesrozumitelní,divníaříkajíveskrzenesmysly. Taktoseuvažujeoschizofrenníchpacientech.ANO,existujefázeonemocnění,kdyjsou přítomnyporuchymyšleníavnímání.Lidéjsoupodvlivembludůamohoumluvitajednat nesrozumitelně.Kontaktsnimijevtutodobuobtížný,protožezároveňnemajívelkýnáhled nasvéobtíže-ALEtatoepizodanetrvápřílišdlouho(průměrněněkoliktýdnů)amimotyto tzv.akutnífázeječlověkschopennormálníhorozumnéhokontaktu.Můžeachcevětšinou rozhodovat o svém životě i o léčbě. Podpora pocitu zodpovědnosti za svůj osud naopak zvyšujepravděpodobnostdobréhovýsledkuléčby. 43 VI. PRÁCE s RODINOU -Schizofrennílidéjsouhloupíčiretardovaní. Vzhledemkněkterýmpříznakůmnemociajejichprojevůmvchovánísemůženěkdyzdát, žezatěmitoprojevynemocnéhojesníženáinteligence.Médianezřídkazaměňujílidispsychózou s lidmi mentálně retardovanými - NENÍ to však totéž. Mentální retardace postihujelidinavšechmožnýchúrovníchinteligence.Psychózysicezpůsobujírůznězávažné problémyapoškozeníkognitivníchfunkcí(pozornost,paměť),aletyneovlivňujíhodnotu celkovéinteligence. -Schizofrennílidébymělibýtzavřenivnemocnicích,léčebnách. Vakutnífázinemocijevelmidůležitépodánílékůaněkdytakéhospitalizace.Poodeznění akutníchpříznakůjevšakžádoucí,abysetitolidévracelidosvéhoprostředí.Vtétofázi mají potíže v kontaktu s ostatními lidmi (strachy, pocity méněcennosti atd.), ty se však dlouhodobýmpobytemvléčebnáchmimospolečnostnezlepší,banaopak. Mnohoznichmůžežítvnormálnímprostředí,staratseosebeafungovatvespolečnosti. Navícsestálečastějiukazuje,žeseléčbaiakutníchpsychózmůžeobejítbezhospitalizace, pouzevambulantníchpodmínkách.Efektivníjsoutakyrůznákomunitní(mimoléčebenská) zařízeníaslužbyjakochráněnébydleníčizaměstnání,kteráknávratudonormálníhoživota pomáhají. -Schizofreniejenevyléčitelná. Schizofreniejedlouhodobéonemocněníprojevujícíseivopakovanýchepizodách,jehož léčbamůžetrvatodměsícůporoky.Pravdouje,ženěkteřílidéprožijítolikepizodběhem svéhoživota,žejenemoctrvalepoškodí.NENÍvšakpravda,žeKAŽDÝ,kdoonemocní psychózou, je nevyléčitelný. Odborná literatura uvádí, že 20 – 25 procent lidí potká jen jednaepizodapsychózybezdalšíchnásledků,32procentprožijevíceepizodsežádným nebominimálnímpoškozenímsociálníhofungování.Nadruhoustranuu40procentdocházískaždoudalšíepizodoukvětšímupoškozenívsociálnímapsychologickémfungování. -Zaschizofrennílidimusívždynéstzodpovědnostněkdojiný. Jepravdou,žemnohoztěchtolidímápotíženavrátitsedoškolčizaměstnáníapřevzítzodpovědnostzasvéaktivity.NENÍtoalejevobecnýanineměnný.Potížemohoubýtvýraznějšínapříkladpoakutnífázi,přivýraznýchsymptomechnemoci,vevypjatýchstresových situacích.Problémysezodpovědností,pracíčistudiemvšakmajíilidébezpsychotických obtíží.Ve fázi remise je mnoho pacientů schopno postupně vykonávat pracovní činnost a přebírat zodpovědnost. Podaří-li se to, pak tato sociální integrace výrazně napomáhá kcelkovémuuzdravení. Jak vzniká stigma? Stigmajemožnátonejtěžší,conemocpřináší.Jevšudypřítomné,dlouhodobé.Etymologickysevýraz„stigma“odvíjízřečtinyavystihujevýraz„vypálenéznamení“. 44 VI. PRÁCE s RODINOU Duševnínemocjevespolečnostioznačení,jakásinálepka,kteroupostižený„nosí“často celoživotně.Jetopoškozenípověsti,jménačlověka.Tocojeprokaždéhoznásdůležité, to,costavímecelýživot,jenáhlepřetrženodiagnózouduševnínemoci.Sestigmatemje spojenpocithanbyastrachzposměchu.Tomůžezpůsobitifakt,žeselidébojívyhledávat odbornoupsychologickoupomoc,kdyžcítíznovuproblémy.Stigmajemnohdypříčinou neschopnostinajítsiprácičinastoupitdoškoly,příčinouužívánídrog,bezdomovectví,sociálníseparaceadlouhodobýchpobytůvléčebnách.Negativnívlivjetakvelký,žeseněkdy mluvío„druhémonemocnění“,kterésemůženásledkemstigmatizacevyvinout. Cojepříčinouvznikustigmatu? Mýty,nepochopeníaignoracefaktůsesnoubísminimálnímskutečnýmkontaktemslidmi seschizofrenií,všenásobenopřirozenýmstrachemzneznáméhoaznemocí.Tojezákladnímvzorcemprojevnazývanýstigma. Jakbojovatsestigmatem?Nejefektivnějšípomocíjsou -informace&edukace -kontaktsčlověkemspsychózou. Kontaktnawebovéstránky,bojujícísestigmatem: www.stopstigma.cz KontaktynasvépomocnéskupinypříbuznýchduševněnemocnýchvKarlovarskémkraji: •ObčanskésdruženíZápadočeskýPaprsek-hnutírodičůapříbuzných Mikulášská6,Aš,35201 MarcelaHlisníková www.paprsek-zpc.eu e-mail:[email protected] KontaktynasvépomocnéskupinypříbuznýchduševněnemocnýchvPraze: •SYMPATHEA,o.p.s.–celonárodníorganizacepříbuznýchduševněnemocných Bulharská26 10100Praha10 tel.:+420776061541www.sympathea.cz e-mail:[email protected] •Ondřej,sdruženínapomocduševněnemocným NadOndřejovem890/36 14000Praha–Podolí Tel.:+420241444198 Mobil:+420775707002 E-mail:[email protected]:http://www.ondrejov.cz 45 VI. PRÁCE s RODINOU •Svépomocnárodičovskáskupina ESET–FAMILYHekrova805 14900Praha11tel.:[email protected] •ObčanskésdruženíOzvěna, sdruženírodinnýchpříslušníkůapřátelspsychosociálnímhandicapem Dolákova24 18000Praha8 •Edukačníprogrampropříbuzné(nenísvépomocný–vedenodborníky) FokusPraha Meziškolská2 16900Praha6 Tel.233354547,777800387 Kdepříbuzní(ipacienti)mohounajítdalšíinformace? 1. KamilKalina:„Jakžítspsychózou“.VydalPortáls.r.o.,Praha,2001. 2. JánPraško,MartinBareš,JiříHoráček,PavelMohr,LucieMotlová,DagmarSeifertová, Filip Španiel: „Léčíme se s psychózou – Co byste měli vědět o schizofrenii a jiných psychózách“.VydalMedicalTribuneCZ,Praha,2005. 3. MUDr. Lucie Motlová, MUDr. Filip Španiel, PhD., MUDr. Eva Kitzlerová, PhD., MUDr.PeterKorcsog,MUDr.JanaVránová:„Preduka-Preventivněedukačníprogram protirelapsupsychózy“.VydalEvyanspol.s.r.o.,2007. 4. Webovéstránky:www.stopstigma.cz 46 VII. PRaCOVNÍK V KOMUNITNÍCh sLUŽbÁCh VII. PRACOVNÍK V KOMUNITNÍCH SLUŽBÁCH Prácevpřirozenýchpodmínkáchklientůsduševnímonemocněnímkladenaprofesionály novénároky,odlišnéodnárokůprácevnemocnicičijinéinstituci.Lidskývztahjezdesoučástítzv.pomáhajícíprofeseamysemusímevážnězabývatotázkami,jako: -Jaknanáspůsobísymptomynašichklientů? -Cosnámimohouklienti„dělat“–tím,jakseknámintenzivněvztahují? -Jaktytopocitynašepsychikazpracovává? -Jsmevelmizapálení,angažovaní,třebainadběžnýrámec,nebojsmespíšeodtažití?Proč? -Kdejsouhranicenašehovztahusklientem,našíodpovědnosti,našehočasu? -Jaksnášímefrustracizpomaléhopokrokusvýchklientů?Jaksnípracujeme? -Tlačímesvojeklientydosnahy,aktivit,úsilí,nebojespíšebrzdíme,chránímepředstresem? -Jaksepohybujemevpolimeziklientemajehorodinou?Jaksnášímenaléhánírodin,co snímděláme? -Kdycítímevztek,zklamání,pocityselhání,strach?Nakoho?Jaktomurozumíme? Nebraňte se pocitům– reflektujte je:pocitysamyosoběneškodí,neplechumohoudělat spíšepocitypotlačované,zapírané.Vnímámenejenviditelnéchováníklientů(spolupracovníků,nadřízenýchatd.),aleijejichsubtilnějšíprojevy–mimiku,pohledy,tónhasu,postoje, pohyby,celkovévzezřenívč.úpravy(neupravenosti)zevnějšku,vlasů,zubů,tělesnévůně/ zápachuapod.Asamozřejměobsahřeči. Reagujemevědoměinevědomě,bezděčně.Nemůžemeneprožívat,anivroliprofesionálů; anenítoanižádoucí.Řadusignálůvnímámepodprahově,ažnatělesnéúrovni.Tělotaké reagujenatytovlivy,atomůževéstikpsychosomatickým poruchám.Vjinémpřípadě můžemezareagovatsyndromem vyhoření,cožječastýproblémvpomáhajícíchprofesích, atohlavněuvysoceangažovanýchpracovníků. Těmtorizikůmjetřebapředcházetnaúrovni - zaměstnavatele: dobré pracovní prostředí, zaškolení, jasná pracovní náplň, pracovní doba,jasnáhierarchieazodpovědnost,přiměřenéfinančníohodnocení,podporarozvoje pracovníkůaprostorprokariérnírůst,dohlednaetickéchováníap., - pracovníka samého:sebevzdělávání,supervize,dodržovánípracovnínáplněačasu,včasnéřešenípracovníchiosobníchproblémů,řešeníetickýchotázek,zdravýrodinnýasexuálníživot,zájmyarekreačníaktivity,spánekapéčeotělesnézdraví. Vzdělávací potřeby pracovníků Možná pociťujete potřebu dalšího profesionálního rozvoje. Je vhodné si rozmyslet, jaké jsouVašesoučasnéabudoucívzdělávacípotřebyakamchcetenasměrovatsvůjodborný zájem. 47 VII. PRaCOVNÍK V KOMUNITNÍCh sLUŽbÁCh VZDĚLÁVACÍ POTŘEBY OBLAST Vědomostizoboru Dobrápraxe-fakta Dobrápraxe-příklady Aktualityzoboru ZDROJ Odbornáliteratura– monografie,periodika,články, internet. Kurzy „Evidence-based“praxe, výzkumy,studie,statistika Stáževprověřenýchslužbách vČRivzahraničí Odbornékonference–domácí azahraniční Sebepoznání,léčbaosobních Vlastnípsychoterapie problémů Sebepoznání+komplexní Psychoterapeutickývýcvik odbornýtrénink Nácvikdílčíchdovedností Praktickékurzy,tréninky Pocityvážícísekpráci, vztahsklientem,etické otázkyaj. supervize 48 PŘÍKLAD Pěč,Probstová:Psychózy,Triton2009 Drake:Integrovanáléčbaduálníchporuch. CRPDZ,2011 Psychiatrickéminimum,CRPDZPraha www.cochrane.org,http://www.ncbi.nlm.nih. gov/pubmed,aj. PDZPardubice,FokusVysočinaaj. MentrumAmsterdam,Holandskoaj. Konferencesociálnípsychiatrie2012, Chrudim KonferenceFACTtýmů2013,Španělsko Psychoanalytická,gestalt,rogeriánskáaj. (podledostupnosti) Např.skupinový-SUR,gestaltaj.Obsahují sebezkušenostníčást,teoriiasupervizi KBT(neobsahujesebezkušenostníčást) KurzRehab,CRPDZPraha Prácesrodinou,CRPDZPraha PoužívánínástrojůCANaHoNOS,CRPDZ Praha RůznékurzyznabídkyTVSFokusPraha Českýinstitutprosupervizi (www.supervize.eu) VIII. ZÁVĚR VIII. ZÁVĚR Zkaždodennípraxesociálnězdravotníchslužebznámenapř.tytoproblémovésituace,které řešípracovníci: •Rozlišenísymptomůchorobyavedlejšíchúčinkůléků •Příčinyopakovanýchrehospitalizacíapředcházenírelapsům •Zacházeníklientasmedikací(podužívání,nadužívání) •Cílepráce(zlepšovánístavuvs.zabráněnízhoršení) •Prácesnemotivovanýmiklienty •Spoluprácesrodinou Doufám, žeVám tato příručka dala alespoň dílčí odpovědi na otázky, které přináší péče oklientysduševnímiproblémyvjejichprostředí.Jejasné,žeurčitéspecificképroblémy krátkýtextnemůžedetailněpojmout,namnohosituacímusítehledatřešenívjinýchpramenech, v dalším vzdělávání a stážích. Nelze ani dost zdůraznit význam supervize jako nástrojepodpory,tvořivosti,seberozvoje,aleietickéhovodítkapracovníkůařízeníkvality služeb. JstenynívybavenitěmitoodkazyanezbývánežVámpopřáthodněúspěchůvevašípráci! MUDr. Zuzana Foitová, Praha 2011 49 50 XI. POUŽITÁ LITERaTURa: XI. POUŽITÁ LITERATURA: DušekK.,Večeřová-ProcházkováA.:Diagnostikaaterapieduševníchporuch.Grada,Praha 2010 Drake R.E.: Integrated Dual Disorders Treatment Manual. Hazelden Pub., Center City, Minnesota,USA.Dartmouth,2010 FaldynaZ.:Psychologickéaspektyvývojeososbnosti–pohledprostřednictvímteorieobjektníchvztahů.Pediatriepropraxi,4,2004 Mezinárodníklasifikacenemocí,10.revize,WHO2008,českyÚZISPraha2008 PEPS:PatientEmpowermentProgrammeforSchizophrenia.Eufami,Leuven2002,Belgie PraškoJ.akol.:Poruchyososbnosti.Portál,Praha2003 ŠpanielF.:ITAREPS,programproprevencirelapsupsychotickéhoonemocnění.PsychiatrickécentrumPraha,2007 51 52 Cílem příručky, která se vám nyní dostává do rukou, je pokusit se obsáhnout některé aspekty práce s osobami s duševním onemocněním v jejich přirozeném prostředí a přiblížit tak tento přístup odborníkům (psychiatrům, psychologům, praktickým lékařům a dalším) a poskytovatelům sociálních služeb pro osoby s duševním onemocněním, ale i pro jiné, související cílové skupiny. Od poloviny 20. století je dominantním trendem v řadě vyspělých zemí komunitní péče, která je spojena s tzv. deinstitucionalizací. Podpora přesunu péče zejména ze zdravotnických ústavních zařízení do přirozeného prostředí těchto osob (tzv. komunitní péče) a posílení rozvoje potřebných sociálních služeb je také cílem individuálního projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, v rámci kterého je tato příručka vydána a jehož realizátorem je Karlovarský kraj. Součástí příručky je také adresář služeb v Karlovarském kraji, zaměřených na pomoc osobám s duševním onemocněním. Tento adresář můžete vyjmout a mít ho po ruce, kdykoli budete někomu potřebovat poradit, kam se má se svým problémem obrátit, či pocítíte nutnost odborné konzultace. Více informací najdete na www.rpkk.cz. Zuzana Barešová Mediálními partnery projektu jsou Zdravotnické noviny a časopis Moje Zdraví (www.zdn.cz). MuDr. Zuzana Foitová má 20 let praxe v oblasti péče o lidi s duševními poruchami. Věnuje se jak ambulantní psychiatrické léčbě, tak psychoterapii a práci v terénu včetně krizové pomoci, vždy s důrazem na komunitní přístup. Působí rovněž jako supervizorka zdravotních a sociálních služeb a jako lektorka vzdělávání pracovníků v této oblasti. MuDr. ondřej Pěč - odborný lékař (atestace z psychiatrie I. a II.stupně), psychoterapeutické vzdělání: skupinová psychoterapie, skupinová analýza, psychoanalytická psychoterapie, kognitivní terapie a terapie sociální kompetence u schizofrenie (IPT). Od roku 1994 pracuje jako ředitel Psychoterapeutické a psychosomatické kliniky ESET, od roku 1995 jako předseda sdružení ESET-HELP. Mgr. barbora Wenigová - klinický psycholog a rodinný psychoterapeut. V letech 1993 až 2004 pracovala v denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov převážně s lidmi s psychotickými poruchami a jejich rodinami. V roce 2003 založila celonárodní organizaci příbuzných osob s duševním onemocněním Sympathea. Od roku 2005 nastoupila jako ředitelka do Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví a pracuje zejména na projektech transformace a destigmatizace péče o osoby s duševním onemocněním. Částečně se nadále věnuje klinické práci s pacienty v rámci soukromé praxe. sazba obalka brozura RPODO Zaklady kom_pece.indd 2 Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví (CRPDZ) • Jsme nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1995 s cílem zlepšovat péči o osoby s duševním onemocněním v České republice. • Naše základní ideje jsou zcela v souladu s principy ochrany osob s duševními potížemi, které byly přijaty Valným shromážděním OSN z roku 1992, a strategickými dokumenty Světové zdravotnické organizace z roku 2005. • Úkolem naší práce je poskytovat informace a prostor pro správné pojmenování a zejména řešení aktuálních problémů v rámci péče o duševní zdraví. • Za dobu své existence nasbírala naše organizace velké množství dat, zkušeností, vědomostí z celé České republiky, a proto je často zvána ke spolupráci na koncepčních a vzdělávacích projektech. • Všechny aktivity se obracejí jak na poskytovatele a uživatele péče, tak na pracovníky veřejné správy na všech úrovních (ministerské, krajské, místní), zdravotní pojišťovny a veřejnost. Svoji činnost realizujeme v následujících oblastech: • koncepční a metodická práce • pilotní projekty - vytváření modelů péče • vzdělávací a výzkumné projekty • právo a podpora uživatelských hnutí • boj s předsudky (destigmatizace) www.cmhcd.cz Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví je hlavním dodavatelem projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Řešiteli projektu jsou: Ředitelka: Vedoucí expertních týmů: Mgr. Barbora Wenigová MUDr. Zuzana Foitová MUDr. Ondřej Pěč PhDr. Václava Probstová, CSc. MUDr. Jan Stuchlík Manažerka projektu: Mgr. Zuzana Barešová 25.11.2011 12:40:51 VÍTE, ŽE: • téměř třetina dospělých Evropanů trpí alespoň jednou v průběhu svého života některou z duševních poruch? • každý rok zemře v Evropě více lidí v důsledku sebevraždy než při dopravních nehodách? • deprese je jednou z nejčastějších a pro společnost nejdražších onemocnění? • mentální postižení není totéž co duševní onemocnění? Mentální postižení znamená snížené intelektové schopnosti. Jestliže mají lidé mentální postižení, pak je mají od narození až do smrti, je to „celoživotní stav“. Lidé s duševní poruchou trpí úzkostí, nespavostí, nebo nemohou dostatečně komunikovat s druhými lidmi. Jejich intelekt přitom většinou není vůbec postižen. Duševní poruchy propukají až v průběhu života, například v důsledku velkých nároků ve škole, úmrtí blízkého člověka nebo ztráty zaměstnání, ale i bez takové příčiny. • duševní poruchy jsou obvykle léčeny kombinací medikace, psychoterapie a sociální pomoci? I když je někdy vhodná hospitalizace, je třeba, aby doba léčby v nemocnici byla co nejkratší. • řadě duševních poruch se dá předcházet a většinu lze účinně a úspěšně léčit? • světovým trendem v péči o osoby s duševním onemocněním ve vyspělých zemích je komunitní péče, tedy kvalitní služby v přirozeném prostředí klienta? Takové služby jsou například podporované či chráněné bydlení, podporované zaměstnávání nebo terénní služby. • v Karlovarském kraji je cca 8000 lidí, kteří jsou v odborné péči psychiatrů? • duševní nemoci jsou opředeny mnoha předsudky? Nejvíce stigmatizováni jsou lidé se schizofrenií, o kterých se mylně mluví jako o nebezpečných, nepředvídatelných nebo nevyléčitelných. - Pravdou je, že se lidé se schizofrenií NEpodílejí na počtu násilných činů větší měrou než populace jako celek! ZáKLaDy KoMuNITNÍ PéčE o osoby s DušEVNÍM oNEMoCNěNÍM Příručka pro pracovníky sociálních služeb a odborníky - Pravdou je, že mají-li lidé se schizofrenií příhodné podmínky, zhruba dvě třetiny z nich se v průběhu života zotaví a zapojí se do normálního života! Dodavatel projektu Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Řehořova 992/10, 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 222 515 305 e-mail: [email protected] www.rpkk.cz sazba obalka brozura RPODO Zaklady kom_pece.indd 1 Brožura byla vydána v rámci projektu Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 25.11.2011 12:40:48
Podobné dokumenty
Komunikace a vztah s duševně nemocným pacientem 2
- Komunikace v rodině (jak správně komunikovat s nemocným)
Skupiny většinou probíhají tak, že na začátku je přednáška na dané téma. Uvedeme příklad, kdy je
tématem skupiny „Příznaky duševních poruc...
zdarma - Vozíčkář
tak honosný jako u sportu zdravých, jsou ceny
rozhodně zasloužené. V bilančním rozhovoru se
vám představí atlet Martin Němec.
Aby se co nejvíc lidí seznámilo se světem
hendikepu tak jako já před lé...
výroční zpráva 2014
Podařil se nám také prvoodchov tří čápů bílých,
když v minulých letech to z různých příčin nevyšlo.
Byl to pěkný pohled, když po zoo poletovali mladí
čápi a učili se samostatnosti. Během měsíce zář...
05_Sympozium rodinné resilience. Sborník příspěvků. ISBN 978
komplexnější pohled na člověka v systému jeho rodiny, vztahů
a širších sociálních vazeb. Resilience není pouhým stavem či
rysem jednotlivce, ale je komplexním procesem. Máme-li tento proces udržova...
Červen - Fokus Mladá Boleslav
změnami nálad, vitality, psychických funkcí a někdy i omezuje
schopnost celkového „přirozeného“ fungování. Nemoc se projevuje
buďto alespoň jednou manickou epizodou (manická psychóza), spíše
však s...
Září - Fokus Mladá Boleslav
společenské i osobní frustraci, která vyúsťuje v mrazivou jednoduchost až
prázdnotu současné produktivní generace, která není schopna lásky, citu a
padá do patologické závislosti na sexu. Nejedná s...
Kongresové noviny č.0 - 52. diabetologické dny Luhačovice
publikoval v odborných časopisech několik původních sdělení na
téma autoimunita, mikrocirkulace, endotelová dysfunkce a oxidační stres u pacientů s diabetem a dalšími endokrinními chorobami. Docent...