Obecnický ZPRAVODAJ - Bohouš Svoboda z Podbrdska

Obecnický
ZPRAVODAJ
ÚNOR 2009
Vydává Obecní úřad Obecnice (☎ 318 614 056) • Redakce Bohouš Svoboda (☎ 318 614 079) • www.obecnice.eu
Roztodivné obličeje mraků se na obloze nad brdskými
kopci chvíli smějí, za chviličku se mračí, a vzápětí mizí
někde nad Příbramí. Po další chvilce obloha nad plochou
ztmavne do šedomodrých odstínů a z neviditelných
mračných obličejů se snáší lehounké krajkové slzičky.
Brdská krajina dostává pravý zimní háv. Obyvatelstvo
s romantickou duší vnímá poezii zasněžené brdské krajiny. Pouze však do té doby, než musí vzít do ruky lopatu
nebo hrablo a makat, aby se přes ty mizerné pochcípané
bílé mouchy dostalo třeba do práce. Pokud mají potěšení
z odklízení čerstvě napadaného sněhu, romantika je určitě přejde v kopci Na Panence. Předkové věděli, kde
vztyčit sloup s Panenkou , aby nad nimi držela ochrannou ruku a modlila se za ně. Vyjedou-li přes kopec a podívají se doleva, v dáli vykoukne sloup telefonního převaděče. Za čas by zde mohly zírat dva stometrové sloupy
větrných elektráren. A brdská romantika je ta tam.
Možná projekt výstavby probere laxní obyvatelstvo
a začnou se zajímat, co se u nás v okolí děje, co se plánuje, co je pro obec i pro ně výhodné, co není výhodné, co
je vhodné či co je nevhodné. Nechci nikoho ovlivňovat,
K VĚTRNÝM ELEKTRÁRNÁM
Pokusím se odpovědět na některé dotazy či podněty, které vyplynuly z diskuse na webu obce. Zastupitelstvo obce
si je vědomo závažnosti rozhodnutí, zda umožnit výstavbu
VE či nikoliv. Stojí před rozhodnutím, zda upřednostnit
ráz krajiny před odpovědností za životní prostředí. Na jedné straně stojí, pro obec nemalá částka 300-400 tis. Kč
(což je asi 4% obecního rozpočtu) a odpovědnost za životní
prostředí, na straně druhé jde o zachování rázu místní
krajiny a do jisté míry obava z toho, co se stane (pokud
budou el. postaveny) po uplynutí jejich životnosti (z hlediska stavebního se jedná o dočasnou stavbu s určitou
dobou životnosti). Podle smlouvy by měla firma stožáry
zlikvidovat a místo uvést do původního stavu, a nebo provést rekonstrukci zařízení a znovu dát do provozu. Ale
smlouva je jedna věc a skutečnost mnohdy jiná. S ohledem
na tyto a další skutečnosti, rozhodlo zastupitelstvo o vypsání ankety, která je na obecním úřadu, kde by se občané
mohli vyjádřit, zda s výstavbou souhlasí či nikoliv, popřípadě vznést dotazy či připomínky. Anketa byla zveřejněna
v Obecnickém zpravodaji spolu s odkazem na www stránky
obce, kde je též možno se vyjádřit, pokud někdo preferuje
tuto formu. Zde je nutno dodat, že výsledky ankety na internetu, budou zkreslené, nebo zde mohou svůj názor vyjádřit i občané mimo Obecnici a tato anketa je určena především pro občany Obecnice, protože ti zde žijí a jich se to
proto se nebudu jednoznačně vyjadřovat. Měl bych jeden
zlepšovací návrh. Aby větrné elektrárny přinesly zlepšení životního prostředí nejenom v „globálu“, bylo by dobré je postavit uprostřed obce. Ohromné lopatky by rozháněly v zimním období všechny ty smrady a čoudy
z komínů. A hned by se lépe dýchalo. Dýchat se bude
v obci volněji při maškarním průvodu. Vaše nosánky
budou nasávat úplně jiné vůně. Prý zabijačkové. Ale
maškary hned nezabíjejte, když vám něco provedou.
Bume rádi, že v Obecnici se tradice nejen obnovují, ale
také udržují. Když už jsem se zmínil o udržování, vzpomněl jsem si, že v nové sbírčičce Vjerš-uky pro kluky
jsem napsal tento vjerš: „Učte se pořádně držet chlapi,
život vás tolik nenatrápí. Udržet nad hlavou činku, udržet manželku či milenku. Udržet svou myšlenku, udržet
mezi stehny plenku.“ Hlavně si chlapi i dívky držte dobrou náladu i v té době, kdy se moc nevede. Já se to učím
celý život, udržet to jmenované, udržet jazyk za zuby,
držet se dobrých lidí…Prostě být taková dobrá držka,
pardon držák, no…No, hlavně udržet tu myšlenku.
bs
především dotýká. Občané okolních vesnic
se již vyjádřili a prostřednictvím svých zastupitelů vyjádřili nesouhlas s výstavbou
elektráren na svých katastrech. Jeden z příspěvků se týká setkání občanů obce s firmou KEŠAM, která výstavbu plánuje. Jedno takové setkání již proběhlo v rámci zasedání obecního zastupitelstva. Pokud bude
ale zájem, věřím, že zástupci firmy přijmou
naše pozvání ještě na jedno setkání. V loňské roce jsme též navštívili vesnici Nová Ves v Horách, abychom tyto elektrárny viděli v provozu. Bohužel v době naší
návštěvy bylo bezvětří a byla taková mlha, že jsme téměř
nic neviděli. Hovořili jsme s pracovníkem, který se stará
o obsluhu. Dále jsme navštívili místního starostu, který
uvedl, že tak jak jsou umístěny el. v jejich lokalitě, nepřináší obci žádné problémy. Zde je nutno podotknout, že stožáry VE jsou v této vesnici podstatně menší nežli by měly
být u nás. V jejich katastru stojí tři a plánují výstavbu
dalších. V příspěvcích se objevila i možnost vyhlášení místního referenda. To by určitě vyjádřilo více názor místních
občanů. Vezmeme-li ale v úvahu účast občanů při volbách
(cca 40%), mám určité obavy o účelnosti vynaložených
finančních prostředků. Nebo aby bylo referendum platné,
je nutná účast min. 50% oprávněných voličů. Nicméně pokud bude zájem a zastupitelstvo tak rozhodne, je možno
přistoupit i k tomuto řešení.
Josef Karas
2
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Únor 2009
VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY U OBECNICE ANO ČI NE?
V minulém zpravodaji obecní úřad uveřejnil informaci o žádosti firmy KEŠAM, která se zabývá výstavbou větrných elektráren. Žádost se týká výstavby dvou kusů VE na katastru obce
Obecnice. Výška každého stožáru má být 100 m a délka listu
vrtule je 48 metrů. Mělo by se realizovat východně od Obecnice
na rozhraní katastrů obcí Obecnice, Drahlín a Lhota v místě
bývalého polního letiště. Zastupitelstvo obce se rozhodlo o vyhlášení ankety, aby získalo přehled o názoru, zda obyvatelé obce
s výstavbou souhlasí nebo naopak. Každý občan se může vyjádřit
v úřední dny na obecním úřadu v Obecnici. Na webových stránkách obce probíhá také informativní anketa (www.obecnice.eu).
(Pozn.redakt.- na webu mohou být výsledky zkresleny tím, že zde
se mohou vyjadřovat všichni, kteří mají přístup na internet
a nejsou občany obce viz. na webu hlasovalo 190 občanů, na obci
necelých deset.)
Na stránkách se rozběhla k výstavbě větrných elektráren diskuse, ze které vám část, zde budeme publikovat.
Webmaster Jirka Oktábec publikoval informace na obecních
stránkách, které se budu snažit přiblížit.
Princip a teorie o větrných elektrárnách
Působením aerodynamických sil na listy rotoru převádí větrná turbína umístěná na stožáru energii větru na rotační energii mechanickou. Ta je poté prostřednictvím generátoru zdrojem elektrické energie (na podobném principu turbogenerátoru pracuje jak klasická, vodní či jaderná elektrárna). Podél rotorových listů vznikají aerodynamické síly; listy proto musejí
mít speciálně tvarovaný profil, velmi podobný profilu křídel
letadla. Se vzrůstající rychlostí vzdušného proudu rostou vztlakové síly s druhou mocninou rychlosti větru a energie vyprodukovaná generátorem s třetí mocninou. Je proto třeba zajistit
efektivní a rychle pracující regulaci výkonu rotoru tak, aby se
zabránilo mechanickému a elektrickému přetížení věrné elektrárny. Obsluha větrné elektrárny je automatická. Životnost
nové větrné elektrárny se udává 20 let od uvedení do provozu.
(citace z www.alternativni-zdroje.cz)
Argumenty zastánců větrných elektráren
* Při využití energie větru se do atmosféry neuvolňují žádné
skleníkové plyny, takže v průběhu svého provozu (nepočítaje
v to produkci skleníkových plynů při výrobě/instalaci/údržbě/
demontáži VE) nepřispívají ke globálním změnám klimatu.
* Vítr je na rozdíl od fosilních paliv zdarma. Jeho přeměna na
energii elektrickou je sice momentálně dražší, nicméně to je
způsobeno uměle tím, že u energie z fosilních paliv cena nezahrnuje všechny vznikající negativní externality (není zohledněno zejména poškození životního prostředí a vyčerpávání klíčového průmyslového zdroje), navíc je podle zastánců VE historickým vývojem prokázáno, že to technologický pokrok změní.
Podle zdroje však v poklesu cen VE nastala stagnace.
* Provoz větrných elektráren je bezpečný v tom smyslu, že
nehrozí riziko zamoření jako v případě havárie jaderné elektrárny.
* Výstavba větrných elektráren představuje dekoncentraci velkých zdrojů elektřiny na více malých - tím se snižuje riziko
velkoplošných výpadků v případě havárií rozvodné sítě nebo
teroristických útoků.
* Diverzifikací zdrojů se snižují nároky na potřebný přenášený
výkon z jednotlivých VE a klesá nutnost přepravy energie na
velké vzdálenosti
* Výkon VE lze v krátkodobém horizontu dobře předpovědět.
Nepravidelnosti ve výkonu nenastávají u všech VE najednou.
Výkon těchto zdrojů v součtu tolik nekolísá, proto není nutno zřizovat záložní zdroje schopné okamžitého náběhu
* Dle studie Royal Society for the Protection of Bird dojde ročně
k jedné až dvěma kolizím ptáka s větrnou turbínou (přepočteno na jeden stroj). Oproti tomu je prý „10 000 000 ptáků
ročně zabito auty ve Velké Británii“.
* Moderní větrné elektrárny nové koncepce jsou schopny fungovat bez mechanické převodovky, která byla ve starších strojích zdrojem hluku. Obejdou se také bez dalšího zdroje hluku, kterým bylo nucené chlazení přídavnými ventilátory.
Vystačí totiž s pasivním systémem vzduchového chlazení.
Základním zdrojem hluku tak zůstávají neodstranitelné
aerodynamické hluky, způsobené obtékáním dříku konstrukce
a gondoly v kombinaci se svistem rotorových listů.
* Výkon moderních větrných elektráren je regulovatelný na
základě vnějšího signálu a umožňuje tak spolupráci i se slabými sítěmi (na úkor toho, že se část disponibilní větrné
energie nepřemění na elektrickou).
* Větrné elektrárny nahrazují (v poměru svých středních výkonů tedy pouze asi 0,03%) část kapacity tepelných elektráren,
jejichž povrchové doly hyzdí a narušují krajinu.
* Větrné elektrárny v krajině zviditelňují místa, kde si lidé
uvědomují důležitost využívání obnovitelných zdrojů energie.
Toto může mít svůj objektivně vyčíslitelný dopad ve formě
zvýšení příjmů z turistiky. Jen do Jindřichovic pod Smrkem
se na dvě 600 kW větrné elektrárny během prvního roku
provozu přijelo podívat přes 12 tisíc lidí.
* Vyvíjejí se nové technologie umožňující dostatečně efektivní
ukládání elektrické energie z větrných elektráren, což by
mělo snížit jejich nejzásadnější nevýhodu - nepravidelnost
chodu (např. viz pokusná větrná farma na King Islandu).
* Účinnost VE (40-45%) je podobná jako u těch moderních parních elektráren, kde není využito odpadní teplo (43%)
* Výhodnost větrných elektráren roste při současné stále horší
dostupnosti a zvyšující se ceně neobnovitelných zdrojů tak
rychle jako cena neobnovitelných zdrojů.
* Problémy kolísání dodávky i kolísání kmitočtu byly vyřešeny
i v zemích, kde větrná energie kryje 11% výroby elektrické energie.
* Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii (ČSVE)
Michala Janečeka předhání ČR i světového lídra v této oblasti
Německo ve využitelnosti větrných elektráren, blížící se
úrovni téměř 26%. Nejnovější větrné stroje podle něj dosahují
v podmínkách ČR až 36procentní využitelnosti.
* Podle Břetislava Koče se průměrné využití instalované kapacity větrných elektráren v ČR pohybuje kolem 26 %, moderní stroje na výjimečně větrných lokalitách pak vykazují až
36% využití instalované kapacity
Odkazy PRO:
http://csve.cz/index.php?pid=999&lang=1
http://www.calla.cz/data/energetika/vitr/
http://cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/energie-z-obnovitelnych -zdroju/vitr.html
http://www.ewea.org/index.php?id=206
Argumenty odpůrců větrných elektráren
* Nízký koeficient ročního využití větrných elektráren.
V ČR je celkový roční koeficient využití větrných pouze 12,71
% (data za rok 2007 podle ČSÚ)
(pokračování na str. 3)
3
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Únor 2009
(dokončení ze str. 2)
* Větrné elektrárny lze stavět pouze v místech, kde má větrné
proudění potřebné parametry. Tato místa se obvykle nacházejí daleko od místa spotřeby a proto je třeba postavit nové vedení k těmto elektrárnám.
* VE sice neprodukují skleníkové plyny, produkce CO2 za celý
životní cyklus VE (počítaje v to jejich výrobu, instalaci, demontáž) je ale v přepočtu na jednotku vyrobené energie téměř stejná, jako např. u elektráren jaderných. Dle názoru příznivců VE při zanedbání externalit ( což je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, resp. činnosti)
a produkce skleníkových plynů při dobývání a přepravě paliva a likvidaci produktů tepelných elektráren. Oproti tomu
vodní a jaderné elektrárny jsou, co se týče externalit, s větrnými nejméně srovnatelné.
* VE mají poměrně malý výkon (oproti jaderným, tepelným, či
vodním) a proto by jich bylo třeba postavit velký počet, aby
dodávaly potřebné množství energie pro pokrytí celé spotřeby
ČR, jež činí cca 57,7 TWh/rok[25] . Nejen z důvodu nedostatku vhodných lokalit nikdy nemohou být a nebudou jediným,
ani hlavním zdrojem elektrické energie pro celou ČR.
* Vítr fouká dle Weibullova rozdělení, nominální parametry
elektrárny je tedy nutno přizpůsobit průměrné rychlosti větru pro danou instalaci, aby bylo dosaženo maximálního zisku
energie. Současné náklady na výrobu 1 kWh klesly z 30 centů
na 7-9 centů (23 - 30 %), některé údaje uvádějí cenu 4,7 až
7,2 centu, což je méně než u konvenčních tepelných elektráren. V této ceně však nejsou zohledněny náklady na zálohy.
* Měrné investiční náklady, vztažené na odvedenou práci, jsou pro
VE přiměřeně vysoké. Takže cena, za níž dnes vyrábíme elektřinu z větru, už je na úrovni některých uhelných elektráren.
* Výstavba větrných elektráren vede ke zvýšení nákladů na rozvod elektrické energie a zálohování jejích výpadků. Dochází
ke zvýšení energetických ztrát. V důsledku většího zatížení
sítí a současně nastává nutnost jejich posilování. To vše má za
následek dodatečné náklady, které opět zaplatí zákazník.
V důsledku stavby VE dochází k decentralizaci zdrojů a vyrobenou energii tak (v době, kdy VE dodává dostatečný výkon)
není nutno přepravovat na velké vzdálenosti. V lokalitách,
kde byly vybudovány VE odvádějí provozovatelé VE finanční
kompenzace místním samosprávám z čehož opět profitují
místní obyvatelé, ovšem jen díky zaručené výkupní ceně na
úkor ostatních spotřebitelů nebo daňových poplatníků.
* Při masivním rozšíření větrných elektráren vede každá změna rychlosti proudění v místě jedné konkrétní VE k změnám
dodávaného výkonu, zhoršujícím stabilitu energosoustavy.
Vzhledem k tomu, že změny rychlosti proudění nenastávají
u všech VE současně, nejedná se o prudké změny. Jako příklad
lze uvést soustavu Německa, která je prostředky německých
zdrojů neregulovatelná a na jejíž stabilizaci se významným
způsobem podílí české zdroje. Dochází také ke zvýšení rizika
havárií v elektrizační soustavě. (V Česku však není tolik vhodných lokalit, takže nemohou hrát tak významnou roli jako
v Německu). Co se JETE (Jaderná el.Temelín) či JEDU (Dukovany) týká, nevypadávají a nenabíhají několikrát za hodinu
z nuly do maxima, výpadek bloku se vykrývá HDO a aktivací
náhradního zdroje z horké rezervy.
* VE nevypadnou sice prakticky nikdy všechny najednou, ale
výkon větší než 20% nominálního výkonu dodávají v podmínkách ČR jen přibližně po 20% doby jejich připojení do energetické soustavy. Jejich výpadek nemá takový dopad jako výpadek jediného bloku JETE, ale zálohovací kapacity jsou jejich
výpadky blokovány po 80% doby jejich provozu (oproti cca
20% doby provozu JE).
* Větrné elektrárny narušují životní prostředí ve svém okolí.
Rotující vrtule zabíjejí ptáky a netopýry. Hluk (a v případě
ptáků i samotná existence) větrných elektráren ruší živočichy,
a tak zmenšuje jejich životní prostor a schopnost reprodukce.
Rozsáhlé budování přístupových cest, elektrických kabelů
a dalších souvisejících zařízení může vést ke zvýšení eroze a
k ohrožení biotopů, otřesy z provozu se dříkem a základovou
deskou roznášejí do okolí.
* Větrné elektrárny jsou srovnatelně hlučné jako ostatní typy
elektráren, ale při stejném výkonu zabírají mnohonásobně
větší plochu.
* Větrné elektrárny, spatřováno ze subjektivního úhlu pohledu,
hyzdí krajinu. Jsou však také vyhledávaným turistickým cílem.
* V procházejícím slunečním světle produkují otáčející se lopatky v krajině rušivé přebíhající stíny. V odraženém světle vzniká rušivý „diskotékový“ efekt, potlačovaný u moderních strojů matovými nátěry. Odstranění tohoto jevu je sice možné realizovat vhodným tvarem rotoru, ale za cenu výrazného nárůstu ceny za instalovaný výkon (například přes 100 000 Kč
na instalovaný kW u rotorů Taawin).
* Námraza odletující z větrných elektráren může ohrožovat život či majetek.
* Při velkém větru může dojít k celkové destrukci rotoru a následně celé větrné elektrárny.
* Doba návratnosti investic stoupá. Dotované projekty často paradoxně fungují s parametry, za nichž by bez dotací byly výrazně ztrátové a fakticky nerealizovatelné.
(Uvedené argumenty platí všeobecně, jejich váha se však
v různých podmínkách liší. Nezpochybňují tedy, že stavba větrných elektráren může být v některých případech – zejména
v přímořských oblastech a horských průsmycích – ekonomicky
efektivní.)
Odkazy PROTI:
http://www.stop-vetrnikum.webz.cz
http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_spolecnost.asp?r=p_spolecnost
&c=A060314_183723_p_spolecnost_wag
http://babakov.cz/vetrniky
http://www.biskupice.info/vetrne_elektrarny.php
Z diskuse na internetu – příspěvky a názory
některých občanů obce
Větrné elektrány – dobro nebo zlo pro přírodu
a naše občany. Po přečtení posledního Obecnického zpravodaje
jsem se dočetl o záměru zřízení větrných elektráren poblíž naší
vesnice. Dovolte mi, vážení spoluobčané, reagovat a vyjádřit názor na tuto akci. Podle článku zmíněná firma Kešam, která by
měla stavět větrné elektrárny, poskytne obci ze svého zisku až
300 000,- Kč ročně do obecního rozpočtu. Dejme si tedy otázku,
co nám občanům větrná elektrárna přinese. Ve světě i u nás větrné elektrárny zlepšují životní prostředí výrobou ekologické
energie. Obecnici nejvíce sužují v zimních měsících zplodiny
vzniklé spalováním pevných paliv při vytápění rodinných domků. Kolik by asi firma musela postavit stožárů, aby se za získané peníze mohla řešit otázka životního prostředí nebo z těchto
peněz dát nezodpovědným občanům dotaci na zakoupení kvalitního uhlí či dříví, aby nemuseli pálit v kotlích a kamnech všelijaký, s prominutím „bordel“. Nebo by mohla obec přispívat těm,
kteří budou topit ekologicky a dále bychom mohli pokračovat.
Myslím, že by před anketou měla být veřejnost informována
o kladech i záporech větrných elektráren. Vzhled a hlučnost jsou
největšími negativy, a jak víme z územního plánu plánuje se
v budoucnosti v této oblasti obce směrem k zamýšlené VE rodinná zástavba. V loňském roce byla plánována cesta zastupitelů do
oblasti, kde již elektrárny stojí. Jak tato cesta dopadla? Zajímalo
by mne jak daleko jsou postaveny od zastavěných oblastí a jaký
je názor tamních obyvatel na projekt, kolik dostávají jiné obce za
„povolení“ projektu? Také bych rád věděl, jaký mají názor občané okolních vesnic, Lhoty, Drahlína či Sádku. Přivítal bych informace o firmě Kešam, kolik už postavila VE v podobné oblasti
jako je ta naše? Jak se bude rozhodovat o výstavbě, bude se brát
ohled na výsledky ankety? Je známo, že zájem občanů o dění
v naší vesnice je spíše malý. Nemělo by se snad uvažovat o rozhodování referendem? Kde v našem okrese nebo kraji jsou takovéto projekty realizovány, sám o žádných elektrárnách v blízkém
okolí nevím. Poslední zprávy v mediích byly z Kladenska , kde
se lidé snažili podobným projektům zamezit různými podpiso(pokračování na str. 4)
4
Z diskuse na internetu – příspěvky a názory
některých občanů obce
(dokončení ze str. 3)
vými akcemi, ovšem marně. Odmítnutím tohoto projektu nechci
brzdit pokrok a v ekologii zvláš, ale mám obavy, že firmě jde
hlavně o své zisky a na občanech jim moc nezáleží (můžeme se
podívat třeba na ČEZ a jeho zisky i neustálé zdražování). Proto
žádám zastupitele naší obce, aby zodpovědně uvážili takové důležité rozhodování o daném projektu. Uvědomme si, že jsme
okrajovou oblastí Středních Brd a naší doménou je zachovalý ráz
krajiny. Za nesprávné rozhodnutí se budeme zodpovídat dalším
následujícím generacím. Závěrem děkuji čtenářům, kteří budou
reagovat na zmíněnou anketu, těm kterým není osud naší rodné
vesnice lhostejný.
Jan Zelenka
Větrné elektrárny – Vážení diskutující, dovoluji si upozornit, že bohužel každý přístup na web nemá a myslím, že by bylo
výrazně transparentnější se zeptat lidí (objektivně písemným,
nikoliv anonymním dotazníkem), kterých se to bezprostředně
týká, tj. těch, kteří budou nejblíže k daným elektrárnám. Myslím, že pak by ten poměr hlasování byl výrazně jiný. Myslím, že
zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů, a to i chatařů
a víkendových obyvatel je jednou z hlavních a aktuálních záležitostí nejen na úrovni ČR, ale i EU. Tím pádem si dovolím oponovat, že 70 % lidí s danou výstavbou souhlasí (viz web anketa)
i s ohledem na to, že na web stránkách v diskusním fóru se
k dané problematice vyjadřují pouze lidi napojení na obecní
úřad. Dovolím si reagovat na diskusní příspěvky: Zajímalo by
mě, za co obec dané finanční prostředky (cca 300 tis. Kč) obdrží,
jde o obnos, který obec bude dostávat každoročně a po jakou
dobu a i za předpokladu špatných povětrnostních podmínek –
z údajů dostupných není zřejmé? Není uvedeno, jaké výkony
dané elektrárny budou mít – z údajů dostupných není zřejmé?
Je již vypracován záměr a posouzen v rámci zákona o posuzovaní vlivů na životní prostředí? Byl posuzován počet větrných dnů,
kdy rychlost větru nepoklesla pod 5m/sec? Je posouzena roční
průměrná rychlost větru v dané lokalitě? Bohužel musím konstatovat, že po prostudování větrné mapy‚ ČR s vhodnými lokalitami pro větrné elektrárny, navrhovaná lokalita je pro ně nevhodná. Dle vyjádření mě známých expertů se nedá předpokládat dostatečné kapacita větrných podmínek? Jak může být tím
pádem větrná elektrárna rentabilní a z čeho bude její provozovatel přispívat obci finančními prostředky cca 300 tis. Kč? Závěrem musím konstatovat, že existují studie, které jednoznačně
prokazují negativní vliv větrných elektráren a doporučují jejích
výstavbu 2 km od prvního obydlí. Více informací na http://www.
stop-vetrnikum.webz.cz/index.php. Bohužel jeden z nejmenovaných diskutujících i přesto, že v životě žádnou takovou studii
nečetl se cítí odborníkem přes krajinný ráz a zdraví obyvatel.
V § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny se dokonce jednoznačně mluví o posuzování krajinného rázu, což není nic neaktuálního, ale naopak – není prioritou vytvářet si pomníky na úkor přírody a prostředí pro lidi. Jsem proti výstavbě větrných elektráren.
Paní Svitáková
K větrným elektrárnám – Veřejná jednání zastupitelstva
naší obce navštěvujeme zcela výjimečně, i když je to asi nejrychlejší a nejpřesnější zdroj informací o tom, co se v obci podařilo
nebo co se do budoucna plánuje. A tak jsme se asi téměř všichni
dozvěděli o záměru firmy Kešam až z Obecnického zpravodaje.
Článek byl opravdu jen informativní, ale zdá se, že konečně něco
vyburcovalo řadu občanů k reakci. Někoho možná nadchla částka 300 000,- Kč ročně. Víme ale, jaké je to procento z roční rozpočtu obce? Byla by to fixní částka, nebo by byla závislá na zisku? Je to procento zisku? A jaké procento? Mohla by se částka
při malém zisku snižovat až třeba k nule nebo je nějaké nepodkročitelné minimum a nebo naopak při prosperitě firmy zvyšo-
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Únor 2009
vat? Na výstavbu dostane firma dotace z EU? Byla by z toho
hrazena i výstavba komunikací a inženýrských sítí? I ty jsou přeci potřeba pro provoz. Musela by se obec nějak podílet? Výroba
elektrické energie ekologickou cestou je jistě důvod, proč výstavbu podporovat. Má firma nějakou studii, jak je v plánované oblasti „větrno“? Je možné do ní nahlédnout? Jak je to naopak při
nadměrné výrobě elektřiny, protože vítr nezastavíš. Taková situace může vzniknout a energii není možné posílat do sítě bez
omezení. Byl by vedle elektrárny budován další objekt na případné spalování nadměrné energie? Vyplatí se vůbec taková ekologická energie? Měla by obec z této konkrétní elektřiny ještě
nějaký jiný profit nežli peníze do rozpočtu? A takových otázek
by se dalo položit ještě mnoho. O případné hlučnosti ani nemluvím, protože pokud budeme mluvit o vlastním nepohodlí, nepostavíme nikde nic. V každém případě se moc a moc přimlouvám
za společné setkání občanů, zástupců firmy, zastupitelů, příznivců i odpůrců větrných elektráren. Nemyslím si, že by takové setkání věc vyřešilo. Ale slyšet názory ostatních považuji za přínosné a řada lidí nemá možnost diskutovat jen na stránkách internetu. Rozhodování v takové věci systémem „jedna bába povídala“ nepovažuji za správné.
Eva Svobodová
Odpovědi firmy KEŠAM, s. r. o. Sadská,
Pražská 413, okres Nymburk, PSČ 289 12, IČO:275 63 545,
jednatel Martin Mašek,
Praha 10, Michle, Na Křivce 1318/92, PSČ 101 00.
Předmět podnikání: zprostředkování obchodu a služeb, inženýrská činnost v investiční výstavbě
Odpovědi na otázky, které vyplynuly z diskuse na internetových
stránkách pokládal J. Oktábec
1. Můžete nám představit Vaši firmu? Společnost Kešam s.r.o.
byla založena 29. 5. 2006. Alternativními zdroji se zabýváme
osobně velmi dlouho. Oficiálně vystupujeme veřejně od roku
2002. Zkušenosti jsme čerpali v zahraničí například Německu
a Španělsku... Tyto zkušenosti jsou pro nás klíčové. Od května
2006 vystupujeme jako Kešam s.r.o. Naším dlouholetým partnerem je společnost EWCZ s. r. o. (www.ewcz.cz) Tato společnost je
dodavatelem technologie pro Českou republiku. Oborem se zabývá od roku 1992. Odborné zázemí je předpokladem pro realizaci takového projektu. Dbáme i o osobní růst našich spolupracovníků. Otázky životního prostředí nejsou bez odbornosti řešitelné. Máme zájem projekt zrealizovat - tj. od jednání s Vámi až
po stavbu a dále provoz elektrárny.
2. Máte již nějaké reference podobné výstavby, kterou
nám nabízíte? Případně, prosím, o zaslaní informací kde
a s jakými parametry VE stojí? Tato problematika je velice
široká a v České Republice dosti nepružná. Odvíjí se od zákona
a některých státem garantovaných kroků. Zákon platí velmi
krátkou dobu, abych si troufl na konkrétní odpově. Naše společnost realizuje v současnosti dva projekty. Na nich právě probíhá územním řízení s přípravnou fází ke stavebnímu povolení.
Další projekty jsou ve fázi přípravné.
3. Je vypracována studie o vhodnosti použití v naší lokalitě? Lokalita byla vybrána na základě kompromisního řešení,
kde základem je ochrana přírody a respekt k platným předpisům. Před každým projektem se provádí studie proveditelnosti.
Studie ukázala vhodnost vaší lokality. (více v bodu 4).
4. Na základě čeho jste si naši lokalitu vybrali? Vaše lokalita je vhodná pro svůj větrný potenciál, nadmořskou výšku, připojení do sítě, dostatečné vzdálenosti od obydlí a splňuje nejvíce
debatovanou otázku krajinného rázu. V pozadí jsou dva komíny,
které krajinný ráz již narušují.
5. Jak zni vaše konkrétní nabídka? Konkrétní nabídka bude
rozpracována dle dohody s Vámi. V našem materiálu uvádíme
varianty tři:
(pokračování na str. 5)
5
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Únor 2009
Odpovědi firmy KEŠAM, s. r. o. Sadská
(dokončení ze str. 4)
Varianta 1 – Fixní roční odměna za věž 200.000,- Kč, celkově
400.000,-Kč. Odměnu lze vyplácet v různém rozložení, např. zálohu
0,5-2mil Kč při uvedení do provozu, zbytek v ročních splátkách po
dobu provozování apod. Odměnu lze navýšit po splacení úvěru.
Hodnocení: Obec nenese žádné riziko, výše roční odměny je konstantní.
Varianta 2 – Fixní roční odměna za věž 100.000,- Kč + podíl
na výnosu, např. 1%. Průměrná suma za věž 220.000,- Kč, celková roční odměna 440.000,-Kč. Fixní odměnu lze vyplácet v různém rozložení, např. zálohu 0,5-2 mil Kč při uvedení do provozu, zbytek v ročních splátkách apod. Odměnu lze navýšit po
splacení úvěru.
Hodnocení: Obec nenese žádné riziko, celková výše roční vyplacené odměny proměnlivá podle produkce, proměnlivá složka je
vyplácena zpětně za uplynulý rok.
Varianta 3 – Dva společníci 50/50% - Fixní odměna je nulová,
obec je společníkem. Výnos se mění podle roční produkce a podle průběhu umořování finančních nákladů po odečtení provozních nákladů, zdanění. Celkový průměrný roční výnos je odvislý
od počtu větrných elektráren (provoz 15 let). Kolísání ± 25 %,
úhrada kvartální zpětně.
Hodnocení: Obec se plně podílí na riziku, nákladech a výnosu
celého projektu, tedy 50% podílem.
Vzhledem k debatě na vašem webu bychom mohli doplnit Variantu 4 – Fixní roční odměna za věž 200.000,- Kč, celkově
400.000,-Kč. Celkovou částku můžeme rozdělit všem domům v
Obecnici. Na číslo popisné příspěvek na elektřinu.
Hodnocení: Obec nenese žádné riziko, výše roční odměny je konstantní. Do smlouvy o spolupráci je možné zakomponovat navýšení odměny po splacení úvěru atd.
6. Jaké jsou parametry větrníku, které by v katastru naší
obce staly? Použitá technologie bude dodána firmou REpower.
Tato společnost se řadí k předním výrobcům větrných elektráren v Německu. Uvažovaný typ je MM92. Technické parametry:
výkon 2000 kW, napětí 690 V, výška tubusu 100 m, průměr rotoru 92 m, plocha rotoru 6720 m2, počet otáček 7,6 až 15 min,
rozběh 3 m/s, odpojení 24 m/s, průměr základu 16 m x 3,35 m.
Více na webu obce příloha Technické parametry
7. Částka, která je z Vaši strany nabízena je fixní? Je závislá na zisku? Připadně co konkrétně může její výši ovlivnit?
Odpově vyplývá z bodu 5.
8. Musí se obec nějak finančně podílet na výstavbě větrných elektráren? (např. inženýrské sítě apod.) Investice se od
obce neočekávají. Jen kdyby obec byla společníkem - varianta III.
9. Jak je to s případným nadbytkem vetru? Je zde nějaká
nadvýroba? Nebo má VE nějakou pojistku, která v horní
hranici VE vypne? Je to bezpečné? Při rychlosti nad 24 m/s
se elektrárna sama zastaví a zaaretuje v pohybu. Lopatky se natočí do pozice nejmenšího odporu větru. Připojení do sítě je koncipováno na jmenovitý výkon stroje. Tj. 2 MW. Takže je vše důmyslně zabezpečené. Viz.Technické parametry
10. Bude výstavba spolufinancována z dotaci EU? Ne. Projekt bude financován částečně z vlastních zdrojů a úvěru. Takže
se vše plánuje jako samostatně financovaný projekt. Proto zde
obava o postavení a útěku od projektu není na místě.
11. Měla by obec ještě jiné výhody kromě roční fixní finanční částky? Stavbou větrné elektrárny spolupráce obce
Obecnice s firmou Kešam s.r.o. nekončí. S Vaším souhlasem se
budeme podílet na sportovním, zájmovém a kulturním životě.
Rádi Vám pomůžeme s ekologií, energetických úsporám, alternativním vytápěním. Zkrátka se vším, co s ekologií souvisí.
12. Jak dlouhou životnost mají větrné elektrárny a jakým
způsobem se firma zaručí v případě ukončeni životnosti
na uvedeni pozemku do původního stavu? Větrné elektrárny mají životnost 20 let. Ze zákona jsme povinni tvořit fond na
následné odstranění elektrárny. Stroj je veden jako dočasná stavba. Není z naší strany problém, aby tento fond kontrolovala
Obecnice. Pokud se provoz větrné elektrárny ukončí, tubus rozebereme a zrecyklujeme. Základ se rozbije. Pozemek je poté uveden do původního stavu.
Názory starostů z míst, kde VE stojí
nebo měla stát
Zastupitel a správce webových stránek obce Jiří Oktábec oslovil
několik starostů, aby odpověděli na několik otázek, a jaké mají
zkušenosti s a reakcí obyvatel na výstavbu a provoz větrných elektráren v jejich katastru obce.
Pan Petr Pávek, starosta obce Jindřichovice pod Smrkem píše:
U nás proběhla výstavba VE na jaře 2003, tedy v době, kdy ještě
nebyla zorganizována a mediálně posilována tzv. opozice výstavby VE s řadou pokřivených nebo dokonce i vylhaných argumentů. Naši občané se na VE těšili a jejich realizace (nikoliv nerealizace) se stala dokonce jedním z předvolebních témat.
U nás je veškeré rozhodování hodně veřejné, ale referendum nebylo k výše uvedené situaci třeba. VE jsou vzdáleny vzdušnou čarou 300 metrů od nejbližších stavení (včetně mého). Naše VE
jsou vysoké 65 metrů ke středu vrtule + 22 metrů ke špičce listu. Občané i obec fungují zcela normálně, s žádným hlukem konfrontováni nejsme, nesbíráme ani mrtvé ptáky či netopýry, naše
krávy, ovce i kozy se pod VE vesele pasou, divoká zvěř si našla
hned po dokončení vlastní výstavby cestu na své původní stezky
a pastviny a v turistické sezóně se pod nimi scházíme na pivo,
kávu a palačinky. Stejně se chová i přibližně 10.000 turistů, kteří se na VE přijedou do Jindřichovic podívat. VE patří obci, tzn.
že se na nich obec podílela finančně. Investici jsme pokryli
z vlastních zdrojů, úvěru a dotace. Veškeré výnosy za vyrobenou
a prodanou elektřinu jsou příjmem obecní pokladny.
Pan Miloš Kudera – starosta obce Dukovany sdělil na otázky:
Mohu odpovědět jen na dotazy týkající se záměru výstavby.
Doposud v našem okolí žádné VE nestojí. Se záměrem výstavby
VE přišel ČEZ. Jeho záměr spočíval v tom, že u nás a na okolních
katastrech hodlal postavit asi 40 větrníků. Obec Dukovany spravuje tři k.ú. O dvou zastupitelstvo rozhodlo samo, že nesouhlasí s výstavbou a o třetím rozhodovali občané v anketě. Abychom si nekomplikovali život referendem, udělali jsme referendum, které
jsme nazvali anketou. Před konáním ankety se zastupitelstvo
usneslo, že výsledek ankety bude pro zastupitelstvo závazný. Jelikož občané s výstavbou nesouhlasili, nebudou na našem území žádné VE. Problém je ale v tom, že některé sousední obce souhlas daly,
takže v blízkém sousedství našich obydlí nějaké VE pravděpodobně budou. V průběhu řízení jsme vznesli požadavek, aby tyto elektrárny nebyly stavěny blíž, než 1,5 km od nejbližšího obydlí v obci
Dukovany. Dle záměru to mělo být 700 m. Pokud se týče konstrukce, budou tu stát VE s osou vrtule ve výšce 100m a průměrem 90m. Výkon 2MW. Bylo nám nabízeno 210 tisíc za každou vrtuli ročně se zvýšením o 20 tisíc po 5ti letech až na 270 tisíc po
15ti letech. Je mi líto, že na vaše další otázky nemohu odpovědět.
Pan M. Marek – starosta obce Drahany píše:
Projednávání bylo na veřejném zasedání zastupitelstva a na
setkání zástupců firmy a občanů, referendum jsme neměli.
VE stojí asi 700 m od nejbližší zastavěné budovy, věž je vysoká
105 m a lopatka měří 45 m. Lidé si na VE za dobu 2 let co je
v provozu většinou zyvkli. Samozřejmě, že jsou lidé kterým to
vadí více či méně. Co se týká hlučnosti, tak se provádělo měření
hluku a to vyšlo dobře. Za určitých okolností (mlha) je VE slyšet
i v obci. Doporučoval bych umístění VE aspoň 1 km od nejbližší
zástavby. Obec má s firmou podepsánu smlouvu o spolupráci
a každoročně dostává určitou částku.
6
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Únor 2009
Lékař a my • ADAPTACE NA STÁŘÍ
Známkou stárnutí není jen změna fyzická, kterou vidíme na první pohled, ale se stářím souvisí i ubývání psychických a fyzických sil. Je to zcela individuální proces, na
němž se podílí řada faktorů. A právě tak je zcela individuální adaptace na tuto novou fázi našeho života. Na stárnutí se podílejí genetické faktory, prodělané choroby, životní
prostředí, fyzická aktivita, životospráva… Na kvalitě života ve stáří má velký vliv aktivní trávení volného čas, pěstování koníčků, společenský život. Aktivní život a pozitivní přístup k němu adaptaci na stáří usnadňuje. Stáří je
často spojováno s odchodem do důchodu. Je to významná
změna v oblasti sociálních kontaktů, čím silnější byla vazba na pracovní kolektiv a sociální klima v zaměstnání, tím
j adaptace na tuto změnu horší. Obecně snášejí přechod do
důchodu hůře muži. Nejde jen o ztrátu sociálního kontaktu, ale i o pocit ztráty sociální prestiže, pocit zbytečnosti
a může vést ke ztrátě zájmu o ostatní aktivity. Do kvality
stáří se promítají i všechny důležité pozitivní i negativní
prožitky a individuální typ člověka. Zabývá se tím řada
teorií, podle jedné z nich je možné najít pět typů adaptace
na stáří. Konstruktivní typ má pozitivním vztah k okolí,
je bez problémů při navazování nových kontaktů, je přizpůsobivý, tolerantní, se smyslem pro humor, má sám
mnoho zálib a s rodinou a příbuznými udržuje dobré vztahy. Závislý typ spoléhá na ostatní. Potřebuje a vyhledává
citovou oporu s zajištění existence. Oba tyto typy jsou pro
rodinu a nejbližší okolí přínosem. Mají pochopení pro mladé, rádi jim naslouchají, rádi předávají své zkušenosti, ale
nementorují ani své názory nevnucují ostatním. Typ
obranného postoje hledí na stáří pesimisticky, ale smíří se
s ním. Na finanční problémy tohoto období je připraven,
počítá s nimi a odmítá pomoc druhých. Zachování soběstačnosti je pro něj důležité, někdy to není nejšastnější
způsob adaptace na stáří. Nepřátelský typ se projevuje agresivitou při styku s ostatními lidmi. Charakteristickým rysem je hašteřivost, vyhledávání konfliktů, podezřívavost,
nespokojenost. Ke stáří má odpor a špatně se s ním smiřuje. Typ, který se nemá rád, se vyznačuje depresním laděním, odmítá společenské kontakty a stáří nebo smrt neřeší. Je jasné, že pro okolí i rodinu představují další tři typy
větší či menší problém, někdy problém neřešitelný, kdy se
stáří stává trápením pro obě strany. Pro příjemné prožívání stáří se dá něco udělat už dlouho dopředu. Je potřeba si
uchovávat a pečovat o své zdraví. O zdravé životosprávě se
toho napsalo už tolik, že netřeba psát podrobnosti. Ruku
na srdce, chodíme pravidelně na preventivní prohlídky?
Kolik z nás ani neví, kdo je jeho praktický lékař. O kouření snad ani nemá cenu
psát. A co nadváha? Jíme proto, abychom žili, nebo žijeme proto, abychom
jedli? Obesita s sebou dříve nebo později přinese řadu dalších zdravotních potíží. Nadváha nás omezuje v pohybu,
zatěžuje celý kosterní aparát a právě ve stáří vedou problémy s pohybem k omezování kontaktů, a již jde o návštěvy
divadel (než se do něčeho nacpu, tepláky mě neškrtí, a než
si zavážu boty, takhle pantofle nebo sešlapané bačkory,
to je něco), cestování nebo vycházky do přírody (dejte mi
pokoj, zadýchám se už před chalupou, a v televizi jsou taky
sporty) atd, atd. Alkoholem si do budoucna taky moc nepomáháme. Naopak bychom si měli udržovat fyzickou aktivitu, optimální váhu a pěstovat koníčky, které ve stáří pomohou naplnit přehršel volného času. A nakonec ještě část
modlitby ve stáří Františka Salesiánského z roku 1567:
„Pane, ty víš lépe než já, že den ode dne stárnu a jednoho
dne budu starý. Chraň mě před domněnkou, že musím při
každé příležitosti a ke každému tématu něco říci. Zbav mě
náruživosti chtít dávat do pořádku věci druhých. Nauč mě,
abych byl uvážlivý a ochotný pomáhat, ale abych při tom
nevrtal a neporučníkovat. Nauč mě, abych dovedl mlčky
snášet své nemoci a obtíže. Přibývá jich a chu hovořit
o nich roste rok od roku. Netroufám si prosit, abys mi dal
dar radosti poslouchat druhé, když léčí své nemoci, ale
nauč mě je trpělivě snášet. Neodvažuji se prosit o lepší pamě, ale jen o trochu větší skromnost a menší jistotu, když
se má pamě neshoduje s jinými. Nauč m té obdivuhodné
moudrosti umět se mýlit. Drž mě, abych byl, jak jen možno, laskavý. Starý morous je korunní dílo áblovo. Nauč
mě odhalovat u jiných nečekané schopnosti a dej mi krásná dar, abych se o nich také dovedl zmínit. Mám vrásky
a šedivé vlasy. Nechci si stěžovat, ale tobě Pane říkám, bojím se stáří. Je mi, jako bych se musel rozloučit, nemohu
zastavit čas. Pociuji, jak den ze dne ztrácím sílu. Byl jsem
pyšný na to, že se stále ještě mohu měřit s mladými. Te
cítím a uznávám, že již toho nejsem schopen. Byl bych
směšný, kdybych se o to pokoušel. Dej mému srdci sílu,
abych život přijal tak, jak jej řídíš. Ne mrzoutsky, ne lítostivě se skleslou náladou, ne jako odcházející, ale jako vděčný a připravený ke všemu, k čemu mě ještě povoláš.“ Text
je přepsán z internetu, nemusí se zcela shodovat s originálem. Krása jeho myšlenek mě zaujala již před lety a věřím,
že nemusí být určen jen starým nebo věřícím. Dobrou pohodu nejen v době, kdy stáří klepe na dveře, přeje Drsvo.
ČESKÝ ČERVENÝ KŘÍŽ Obecnice
OÚ v Obecnici a Divadelní soubor Skalka pořádá
Zveme dobrovolné dárce na
v pátek 27. února 2009 5. ročník
odběr krve
ve čtvrtek 12. března 2009 v Příbrami
Daruj krev – zachráníš život
PYŽAMOVÝ PLES
Staročeská hospoda v Obecnici
Začátek ve 20 hodin
Doprovázet po celý večer bude skupina A JE TO!
Český červený kříž Obecnice p o ř á d á 28. 3. 2009
Proběhne vyhodnocení MISS PYŽAMO 2009 žena a muž!
zájezd do POLSKA
Oblečte si pyžamo a přijte se s námi pobavit.
Přihlásit se ještě můžete u paní A. Šeflové..
Těšíme se na Vás!
7
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Únor 2009
MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA v Obecnici
AFRIČANÉ VE ŠKOLE
Dne 28. 1. 2009 naši školu
navštívili dva afričtí muži, kteří měli reálné zkušenosti z rodných míst, kde vyrůstali a seznámili se s životem v přírodě.
Tito lidé jsou velmi přívětiví a
mají odlišný postoj k životu než
my. Od pohledu jsem osobně viděla, že jejich tváře vyzařují
optimistickou náladu a opravdový nefalšovaný úsměv od
srdce. Pan KEITA MAMADOUBA, který pochází z Guiney, a Angolan ANTONIO
FLÁVIO si uměli získat posluchače. Oba muži uměli česky, ale nějaká drobná přeřeknutí
a jiný přízvuk jsme v našich uších zachytili. Provedli nás
průběhem a způsobem života na černém kontinentu, hovořili o tamních zvířatech i rostlinách. Na kulturu ani tradice také nezapomněli. Doslechli jsme se i o jejich specialitách, které rádi ochutí pálivými omáčkami. Zahráli nám
africké melodie na různé bubny a společně jsme si zazpívali. Poté nastala malá soutěž. Za správnou odpově žáci
dostali malý upomínkový předmět z Afriky. Prostor dali
také našim dotazům. Tento program byl pěkně zpracován.
Oba moderátoři, kteří zastupovali společnost SAGA AFRIKA,
nám zkrátka pomohli poopravit naši představu o životě
v Africe.
Michaela Biskupová
LYŽOVÁNÍ NA MONINCI
29. ledna 2009 se žáci naší školy, kteří měli zájem, zúčastnili lyžařského výcviku v zimním areálu Moninec. Sjezdovka byla dobře upravená a téměř prázdná. Nehrozily fronty
u vleku a lyžaři si tak mohli užít pohybu na sněhu podle
svých představ. Malé děti trénovaly pod vedením učitelů
základy lyžování, starší žáci pilovali svoji techniku. Počasí zpočátku nevypadalo nejlépe, bylo trochu zataženo, ale
později se ukázalo slunce a vše bylo dokonalé. Během
přestávky v lyžování jsme si zašli na oběd do místní restaurace, odpočinuli jsme si a nabrali jsme nové síly na další
jízdy. Zpáteční cestu většina lyžařů prospala, únava se
zkrátka projevila. Na tenhle pěkně prožitý den účastníci
lyžařského výcviku jen tak nezapomenou.
Tereza Bredlová
TURNAJ VE FLORBALE
Dne 14. ledna se odehrál v tělocvičně Masarykovy základní školy Obecnice turnaj ve florbale. Byl určen žákům
druhého stupně. Do soutěže se zapojilo celkem pět tříčlenných týmů. Osmá třída postavila dvě družstva, ostatní třídy spoléhaly na jednoho zástupce.
Devátá třída obhajovala prvenství z minulého roku.
I tento rok ukázala své kvality a bez problémů celý turnaj
vyhrála. Tým ve složení Jiří Dobák,Tomáš Uzel a Jan Herink
obsadil tedy první místo. Na druhém místě skončili zástupci
osmé třídy – Filip Čelůstka, Michal Hnízdil, Michal Dohnal,
třetí příčka byla určena sedmákům, které reprezentovali Josef Neliba, Jan Kotápiš, Jakub Kuchař a Ondřej Michal.
Účastníci turnaje byli spokojeni s průběhem soutěže, s hrou
i atmosférou. Už te se těší na další ročník. Jan Herink
VYBÍJENÁ
Začátkem února se žáci 4. a 5. tříd zúčastnili celostátní
soutěže ve vybíjené nazvané PREVENTAN CUP. Okresní
kolo se konalo v Příbrami na ZŠ Školní (dříve 7. ZŠ).
V turnaji hráli společně chlapci i děvčata a nevedli si vůbec
špatně. Naše družstvo bylo nalosováno do skupiny „A“,
ve které byly ještě týmy Rožmitálu, Bohutína a 5. ZŠ Příbram. Březové Hory se z účasti omluvily – zřejmě po zjištění, že budou hrát ve skupině s Obecnicí. Nakonec po výhrách nad školami z Bohutína, Rožmitálu a prohře s 5. ZŠ
Příbram skončila naše škola na pěkném druhém místě.
Všichni žáci, kteří naši školu reprezentovali, si zaslouží
za předvedenou hru i dobré vystupování pochvalu. Opět
dokázali, že v Obecnici a okolí byly vždy děti, které mají
nejen sportovního ducha, ale i talent.
Jiří Matějka
DEN TOLERANCE
14. ledna 2009
se na škole uskutečnil projektový
den s názvem Den
tolerance. Jeho cílem bylo seznámit
se v rámci multikulturní výchovy
se způsobem života
v jiných zemích,
s jinou kulturou
atd. Probíhal ve
všech třídách na prvním i druhém stupni. Zatímco v 1. až
5. ročníku zůstávaly děti ve svých třídách, na druhém
stupni se vytvořily 4 skupiny. V každé z nich byli zástupci
všech tříd. Učitelé si připravili pracovní dílny s různou tématikou, která se vztahovala k toleranci. Skupiny prošly
téměř všemi dílnami. Žáci se seznámili s pojmy xenofobie,
rasismus, tolerance a podobně. Vyhledávali informace na
počítači i v knihách, diskutovali, vytvářeli výukové plakáty,
hráli hry, snažili se pochopit kulturu jiných národů. Všichni by si měli odnést z tohoto dne poznatky, které se jim hodí
pro další život.
Kateřina Kryllová
Kdo je cizí, nemusí být špatný
X v rovnici neznáme
a bojíš se ho? To snad ne.
Emoce své kontroluj,
na city druhých pamatuj.
Nesu podle vzhledu lidi,
účes a vzhled jen oči vidí.
Objevuj a poznávej,
máš předsudek? Zbav se jej.
Fér se chovej, vyhni se krizi,
i ty můžeš být někde cizí.
Od nesnášenlivosti se drž stranou,
potíže pak nenastanou.
Bu obhájcem tolerance,
všichni máme stejné šance.
I jiným svobodný život přej,
egoismus překonej.
Existovat mohou všichni vedle sebe,
to se týká všech, tedy i tebe.
(společná práce žáků během
Dne tolerance)
SNAŽ SE…
„Snaž se, protože na konci téhle dlouhé cesty bude zahrada,
kde budou všichni lidé ochutnávat stejně sladké plody.“
Phan Thi Thuy
(pokračování na str. 8)
8
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ / Únor 2009
(dokončení ze str. 7)
Chtěl bych najít odpově na otázku, proč by všichni lidé
nemohli být v jedné zahradě, stejně se snažit, společně se
vzdělávat, neválčit a ochutnávat stejně sladké plody na
znamení toho, že jsme všichni rovnocenní partneři.
Bohužel je tato zahrada jen taková idylka, protože existuje dost lidí, kteří by takovou zahradu nesnesli, vadila by
jim. Tím pádem je naše zahrada v plamenech. Abych všem
lidem nekřivdil - někteří jedinci se snaží plameny hasit.
Takovým pomyslným hasičem by podle mého názoru
mohla být i vietnamská dívka, která navštívila loni naši
školu. Vyprávěla nám, jak pro ni byly těžké začátky v naší
zemi. Když v šesti letech člověk potká někoho, kdo se mu
na ulici posmívá, nadává mu, dokonce i vyhrožuje, asi
tomu moc nerozumí. Ale každý začátek bývá těžký. Tahle
dívka se naučila bránit. Svou houževnatostí, pracovitostí
a vynikajícími výsledky ve škole bojovala proti hlouposti.
Těmi slovy o zahradě, kde se lidé sejdou, jí pomáhala maminka překonávat překážky. Maminka je zřejmě velmi moudrá,
protože vybavila svoji dceru na cestu dobrou radou. Zuzka
(jak jí říkají kamarádi), má dnes své přátele, na které se
může spolehnout, ale také své nepřátele (někteří lidé se
zkrátka nezmění). Vidí dobré i špatné stránky života cizince
v naší republice. Je velmi vděčná naší zemi, že tu může žít
i studovat a snaží se patřit k nejlepším. Chtěla by být doktor-
kou práv. Poznala pocit křivdy a nespravedlnosti, proto by
chtěla stát na straně zákona a pomáhat těm, kteří pomoc potřebují. Myslím, že se jí to podaří, protože ví, co chce.
Ta dívka je na dobré cestě do zahrady se sladkými plody.
Konec konců, já si myslím, že v té zahradě by chtěla být
většina lidí. Nezáleželo by jim na rase, národnosti, náboženství, ale hlavně na tom, aby lidé v zahradě byli dobří.
A že jsou dobří, se určitě nepozná podle vzhledu. Vstupenkou do zahrady jsou naše skutky. Zahrada by měla být přístupná všem, ale ne každý stojí o to, aby se o sladké plody
podělil. Někteří lidé je chtějí jen pro sebe, myslí si, že na ně
mají větší právo, z různých důvodů. Kde berou tu jistotu, že
zrovna oni mají rozhodovat? Budeme opravdu někdy všichni rovnocenní partneři? Snažme se o to.
Jan Danda
V pátek 16. ledna 2009 se konal Zápis do 1. tříd.
Obecní úřad Obecnice a školní družina MZŠ p o ř á d á
OÚ Obecnice a ČZS pořádá
DĚTSKÝ
PYŽAMOVÝ PLES
DĚTSKÉ
MAŠK
ARNÍ ODPOLEDNE
MAŠKARNÍ
v
v pátek 27. února 2009
neděli 22. února 2009 od 14 hodin
od 13 hodin
ve Staročeské hospodě v Obecnici
ve Staročeské hospodě v Obecnici
Pro děti jsou připravené soutěze a na závěr proběhne vyhodnocení
„Nejlepší maska
“. Srdečně Vás zvou
maska“.
¡ pořadatelé!
E
Jubilea v únoru
Děti, vezměte si pyžamo a přijte si zatancovat
a zasoutěžit!!! Těšíme se na Vás!
D Zprávičky ze školky
slavili a slaví
Marie Němčáková 60 let
Jiřina Havelková 85 let
Marie Ježková 60 let
Miroslava Valtová 60 let
Jaroslav Krejčí 55 let
Josef Zelenka 70 let
20. ledna proběhl ve školce výukový program Ochrany fauny ČR ve Voticích. Děti viděly
odchyt ptáků do sítí, kroužkování, učily se poznávat ptáky na krmítku, vyzkoušely si
vypuštění ptáků po okroužkování atd. / 25. února proběhne pod záštitou ZUŠ Rožmitál
v MŠ karneval. / 27. února se zúčastníme pyžamového bálu.
Jubilea v březnu
budou slavit
Božena Vyšínová 65 let
Jaroslava Vorlová 65 let
Miroslava Řehulková 60 let
Miluše Roušalová 55 let
Blanka Krumphanzlová 65 let
Miroslava Vohradská 55 let
Magdalena Horáčková 50 let
Vladimír Neliba 70 let
Pavel Vohradský 60 let
Josef Polák 60 let
Anton Rusinko 55 let
Václav Oktábec 80 let
Srdečně Vás zve OÚ Obecnice, Divadelní soubor Skalka,
ČČK a Sbor dobrovolných hasičů Obecnice
E
Přejeme hodně zdraví a pohody
do dalších let
Průvod masek po obci, pivo, muzika
a na závěr vepřové hody.
D
OBECNICKÝ ZPRAVODAJ • Vydává OÚ Obecnice • Uzávěrka vždy 13. v měsíci • Grafická úprava Katka Stejskalová • Tisk Příbramská tiskárna