Heckscher-Ohlin a Stolper-Samuelson Řešení

PODKLADY K SEMINÁŘŮM - ŘEŠENÍ
Mezinárodní obchod I.
Heckscher-Ohlin a Stolper-Samuelson
Řešení
Příklad 1.1.
V HO teorému je důležitý poměr K/L, nikoliv absolutní počet jednotek práce. I když je
v první zemi práce absolutně více (jednotkou může být zaměstnanec, či hodina práce), přesto
je – podíváme-li se na poměr práce a kapitálu – zemí, která spíše je bohatá na kapitál. Zboží
náročné na práce by proto měla vyvážet druhá země.
Příklad 1.2.
Vzácnost či naopak snadná dostupnost výrobních faktorů se projeví i v jejich ceně. Země
oplývající kapitálem bude mít vysoké mzdy (práce bude vzácný výrobní faktor), země, kde je
relativně více pracovní síly, bude mít v poměru k odměnám kapitálu mzdy nižší. Po otevření
tak podle HO teorému země A bude vyvážet pracovně náročný výrobek (textil), země B
výrobek, jehož výroba je náročná na kapitál (ocel).
Výrobní náklady zjistíme z faktorové náročnosti výroby (známe počet jednotek kapitálu a
práce potřebných na výrobu zboží) a z cen výrobních faktorů. V zemi A tak jsou náklady na
výrobu oceli 125 dolarů a náklady na textil 100 dolarů, v zemi B stojí výroba oceli 100 dolarů
a náklady na výrobu textilu jsou 125 dolarů. Je zřejmé, že závěr, že země lépe vybavená prací
(A) by měla vyvážet pracovně náročnou komoditu (textil) má racionální základ.
Příklad 1.3.
1) Země jsou vybaveny výrobními faktory různě. Vybavenost jednotlivými výrobními
činiteli tedy ovlivňuje jejich cenu, takže cena toho výrobního faktoru, kterého má
země dostatek je nízká a naopak cena nedostatkového faktoru vysoká. Pokud je
ekonomika uzavřená platí tedy, že v kapitálem lépe vybavené zemi je zboží náročné
na kapitál levnější, v zemi lépe vybavené prací naopak dražší. V zemi A bude tedy
levnější práce, v zemi B bude levnější kapitál. Pracovně náročné zboží bude tedy
levnější v zemi A a dražší v zemi B.
2) Pokud je pak umožněn obchod, je situace podobná jako u Ricarda, země vyrábí více
toho zboží , které je schopna nabídnout efektivněji, a bude jej i vyvážet., druhé
komodity bude vyrábět méně a bude ji dovážet. Výsledkem bude specializace
založená na rozdílné vybavenosti výrobními faktory. Země A je spíše bohatá na práci,
a bude tedy spíše vyvážet zboží náročné na práci, které je v ní levnější, země B je
spíše bohatá na kapitál a bude tedy vyvážet zboží náročné na kapitál.
3) Země A, která má dostatek práce, pokud je uzavřená, má nízké mzdy a zboží náročné
na práci je levnější. Po otevření pak země B, která je lépe vybavená kapitálem bude
poptávat ze země A, která je lépe vybavena prací, pracovně náročné zboží. Tím se
zvýší poptávka po tomto zboží, vytlačí jeho cenu nahoru a výrobci je budou chtít více
nabízet. Předpokladem pro zvýšení nabídky zboží náročného na práci je získání
výrobních faktoru za tímto účelem (dodatečné práce), nezbývá nic jiného, než snížit
výrobu kapitálově náročného zboží. Výroba pracovně náročného zboží však má vstupy
v jiné proporci, než výroba kapitálově náročného zboží. Na trhu výrobních faktorů tak
vznikne převis poptávky po práci a převis nabídky kapitálu. V zemi A tedy mzdy
SEMINÁŘ III.
©Mudrová R. 2011
PODKLADY K SEMINÁŘŮM - ŘEŠENÍ
Mezinárodní obchod I.
porostou, odměny kapitálu budou klesat. V zemi B, která je lépe vybavena kapitálem
bude docházet ke stejnému procesu, resp. k opačné situaci, cena původně
nedostatkového faktoru (práce) bude klesat a cena původně hojného faktoru (kapitálu)
bude růst.
4) V zemi A mzdy porostou, vlastníci práce rozhodně nebudou tedy proti.
Příklad 1.4.
Dovozní clo zdraží nádobí na domácím trhu, zvýší se cena kapitálově náročného zboží.
Výrobci budou toužit po rozšíření výroby nádobí, která je nyní pro ně atraktivnější., pokud
byla ekonomika na PPF, je nutno současně omezovat výrobu textilu. Problém bude ve
struktuře poptávky a nabídky na trhu výrobních faktorů – z výroby textilu se bude uvolňovat
relativně hodně práce a málo kapitálu, výroba nádobí bude poptávat relativně hodně kapitálu a
málo práce. Výsledkem bude tlak na snížení mezd a nárůst odměn kapitálu
SEMINÁŘ III.
©Mudrová R. 2011