handout

8. Australské jazyky
1. Lingvistická demografie
ii.
Jazyky Austrálie
 19.9M obyvatel
 a) australské (aboriginské) jazyky – tradiční jazyky Aboriginů*,
přišli před 50k lety z jv. Asie
 b) úřední jazyk: ANGLIČTINA – od 18. st.
 c) jazyky imigrantů: ITALŠTINA (500k), ARABŠTINA (250k), ČÍNŠTINA (190k), NĚMČINA (135k), ŘEČTINA (107k) aj.
 d) AUSTRALSKÝ ZNAKOVÝ JAZYK (14k)
 e) kreoly: KRIOL (10k; s mnoha dialekty, NT, WA, QL), BROKAN
(24k; Torres Strait, Cape York) – oba s anglickým lexikem, šíří
se mezi Aboriginy
 f) pidžiny: BROOME PEARLING LUGGER PIDGIN (40) – založen na
malajštině
*Vlastní Aboriginové se odlišují od ostrovanů z Torres Strait, kteří jsou kulturně a fenotypicky bližší
papuánským a pacifickým populacím.




počet jazyků
před kolonizací: 200-600, nejčastěji cca. 250 (+ dialekty)
Dixon 1980: 25% zaniklých, 50% ohrožených
Wurm & Hattori 1981 (E15): 263, z toho 39 nedávno zaniklých, 170 téměř zaniklých, tj. jen 54 ostatních
Schmidt 1990: 64% zaniklých nebo téměř zaniklých (jen
s několika staršími mluvčími), 28% ohrožených, 8% (= 20)
vitálních, tj. předávány dětem
Jazyky světa (Elšík)
iii.






počet Aboriginů
před kolonizací: 300k – 1M, nejčastěji 750k
1986: 196k census
1991: 226k census
1996: 303k census
2001: 410k census – 458k odhad (2%)
počet mluvčích
prekoloniální stav: v průměru 3-4k na jazyk
2005: jen 2-3 takové jazyky, cca. 11 jazyků s více než 1k
mluvčích
zánik mnoha jazyků v posl. desetiletích, např. DYIRBAL: 100
(1963), 6 (1993)
míra znalosti vs. bazilektální užívání vs. „majetek“ jazyka
(kulturní koncept)
1996: 43k, tj. 14% Aboriginů
detaily http://www.deh.gov.au/soe/techpapers/languages/index.html
Největší jazyky (1k+ mluvčích, ET15)
a) Australské (aboriginské) jazyky
i.





5/12/05
KALA LAGAW YA
WARLPIRI
PITJANTJATJARA
VÝCH. ARRARNTA
TIWI
GUNWINGGU
ALYAWARR
NGAANYATJARRA
WALMAJARRI
ZÁP. ARRARNTA
ANINDILYAKWA
8. Australské jazyky
4.000
3.000
2.500
2.175
1.500
1.500
1.500
1.200
1.000
1.000
1.000
Torres Strait Is (QL)
jz. vnitrozemí NT
sz. vnitrozemí SA
j. vnitrozemí NT
Melville Is. (NT)
s. NT
v. vnitrozemí NT
Warburton Ra. (v. WA)
na j. od Kimberley (WA)
j. vnitrozemí NT
Groote Eylandt (sv. NT)
izolát
jihozápadní
jihozápadní
arandský
izolát
gunwinggský
arandský
jihozápadní
jihozápadní
arandský
gunwinggský?
1z3
5/12/05
2. Lingvistická demografie II (státy)
Tab. 1: Australské aboriginské jazyky (1981)
#S
#L
#L150 #nPN-F
NT
20.870
87
29
11
W/SA
8.430
61
10
4
QL
6.200
67
4
0
NSW
55
9
0
0
V
0
0
0
0
T
0
0
0
–
35.555
215
43
15
#PN-F
7
2
13
6
0
–
21
#Fa
12
5
1
1
0
0
16
#Fb
18
6
13
6
0
0
36
NT = Northern Territory, WA = Western Australia, SA = South Australia, QL = Queensland, NSW =
New South Wales, V = Victoria, T = Tasmania
#S = počet mluvčích
#L = počet jazyků
#L150 = počet jazyků se 150 a více mluvčími
#nPN-F = počet „non-pama-nyungských“ (nPN) jazykových rodin
#PN-F = počet „pama-nyungských“ (PN) jazykových rodin
#Fa = počet jazykových rodin: #nPN-F + 1[PN] (E15)
#Fb = počet jazykových rodin: #nPN-F + #PN-F (konzervativní přístup)
Procento mluvčích australských jazyků a kreolů mezi Aboriginy (ABS 1998)
Jazyky světa (Elšík)
8. Australské jazyky
2z3
5/12/05
Tab. 2: Northern Territory
SKUPINA
ÚZEMÍ
arandské
jiho-západní (někt.)
gunwinggu-ské
yuulngu-ské
j. vnitrozemí
z. vnitrozemí
Arnhem Land
sv. Arnhem Land
Melville Is.
sz. (j. od Darwinu)
Cobourg Pen.
j. Carpenteria
stř. vnitrozemí
z. Carpenteria
sz. (j. od Darwinu)
stř. vnitrozemí
stř. hranice s QL
sz. Arnhem Land
sz. (j. od Darwinu)
sz. (v. od Darwinu)
sz. Arnhem Land
jv. vnitrozemí
TIWI
daly-ské
iwaidjské
GARAWA
WARUMUNGU
YANYUWA
djamindjungské
záp. barklyjské
wagaya-warluwarské
giimbiyu-ské
LARAGIYA
limilnganské
umbugarlské
karnické (palku-ské)
18 rodin (11 nPN)
Tab. 4: Queensland
#L
6
(6)
20
10
1
18
5
1
1
1
2
3
3
3
1
2
2
(2)
87
#S
5.685
4.520
3.890
2.900
1.500
1.440
360
200
200
70
32
25
14
12
6
4
4
9
20.870
150+S
5
4
5
8
1
2
2
1
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
29
SKUPINA
Torres Strait Is.
pamské
Cape York Pen.
yalandji-ské
sv. pobřeží
marské
vnitrozemí
djirbalské
sv. pobřeží
GUUGU YIMIDHIR
sv. pobřeží
yidinské
sv. pobřeží
tanžské
j. Carpenteria
waka-kabské
jv. pobřeží
LARDIL
j. Carpenteria
karnské (PITTA PITTA)
z. vnitrozemí
MURUWARI
stř. hranice s NSW
BARROW POINT
sv. pobřeží
13 rodin + 3 zaniklé (0 nPN)
SKUPINA
ÚZEMÍ
jiho-západní (někt.)
wororské
bunabské
djeragské
nyunyulské
karnické (karnské aj.)
6 rodin (4 nPN)
již. WA + celá SA
z. Kimberley
j. Kimberley
v. Kimberley
jz. Kimberley, Dampier
sv. SA
Jazyky světa (Elšík)
#L
(35)
7
2
3
9
(5)
61
#S
7.850
184
150
120
112
14
8.430
150+S
10
0
0
0
0
0
10
#L
1
39
3
10
3
1
2
3
1
1
(1)
1
1
67
#S
4.000
1.350
700
43
40
30
15
12
3
2
2
1
1
6.200
150+S
1
2
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
4
#L
3
1
1
2
(1)
1
9
#S
18
10
10
6
6
5
55
150+S
0
0
0
0
0
0
0
Tab. 5: New South Wales
SKUPINA
ÚZEMÍ
wiradhuri-ské
vnitrozemí
sv. pobřeží
sv. pobřeží
z. vnitrozemí
sz. vnitrozemí
sv. pobřeží
BANDJALANG
GUMBAINGGIR
Tab. 3: Western Australia + South Australia
ÚZEMÍ
KALA YAGAW LA
baagandji-ské
karnické (NGURA)
dyangadi-ské
6 rodin (0 nPN)
Poznámka: Data podle ET15, který nejčastěji vychází z Wurm & Hattori 1981. Rodiny v červené
kurzívě jsou „non-pama-nyungské“, ostatní „pama-nyungské“.
8. Australské jazyky
3z3