Kapitola 6. Radiální kategorie

Kapitola 6. Radiální kategorie
5
10
15
Kategorie matky je, jak jsme viděli výše, strukturována radiálně vzhledem k mnoha svým
subkategoriím: existuje centrální subkategorie, definovaná svazkem konvergentních kognitivních
modelů (model porodu, model starostlivosti atd.); zároveň zde jsou necentrální rozšíření, která nejsou
specifickými příklady centrální subkategorie, ale spíše jejími variantami (adoptivní matka, rodná
matka, matka-pečovatelka, náhradní matka atd.). Tyto varianty nejsou generovány obecnými pravidly
z centrálního modelu; místo toho jsou rozšířeny konvencí a lidé se je musí naučit každou zvlášť. Tato
rozšíření ale nejsou v žádném případě náhodná. Centrální model určuje možnosti rozšíření spolu
s možnými vztahy mezi centrálním a rozšířeným modelem. O rozšířeních centrálního modelu budeme
hovořit, jako o rozšířeních motivovaných centrálním modelem v závislosti na všeobecných principech
rozšíření. Velká část zbytku této knihy se bude zabývat pojmem motivovanosti a typy obecných
principů rozšíření, které ovládají strukturu radiálních kategorií.
Jak jsme viděli v případě matky, radiální struktura uvnitř kategorie je dalším zdrojem prototypových
jevů. Uvnitř radiálních kategorií obecně jsou méně centrální subkategorie chápány jako varianty více
centrálních kategorií. Tudíž rodná matka a matka-pečovatelka nejsou chápány samy o sobě, ale
prostřednictvím svého vztahu k centrálnímu modelu matky.
Gramatikalizované kategorie
20
25
Je běžné, že gramatika jazyka označuje určité pojmové kategorie. Vzhledem k tomu, že jazyk je
součástí našeho kognitivního aparátu obecně – a to součástí významnou – jsou pojmové kategorie
označované gramatikou jazyka důležité pro obecné porozumění povaze kognitivních kategorií. Jazyky
klasifikátorového1 typu – jazyky, kde substantiva jsou formálně rozdělena do jistých kategorií patří
mezi nejbohatší zdroje informací, které máme o struktuře pojmových kategorií tak, jak se jeví
z pohledu jazyka, k dispozici. Podívejme se na dva příklady pojmových kategorií, které jsou
strukturovány radiálně a jsou označeny klasifikátory.
Ženy, oheň a nebezpečné věci
Borges připisuje následující taxonomii zvířecí říše staré čínské encyklopedii nazvané Nebeská říše
laskavých informací.
Najít citát již přeložený:
30
35
40
Borges se samozřejmě zabývá fantastičnem. Nejenže toto nejsou přirozené lidské kategorie, ani by
jimi být nemohly . Ovšem, co z této pasáže činí umělecké dílo a ne pouhou absurditu, je to, jak věrně
popisuje dojem, který má západní čtenář při četbě popisů nezápadních jazyků a kultur. Je
nepopiratelné, že lidé po celém světě kategorizují věci způsobem, který zaráží západní rozum a vyvádí
z konceptu západní lingvisty a antropology. Většinou prostě lingvista nebo antropolog pokrčí rameny
a omezí se na sepsání seznamu–takové, jaký by nás nepřekvapil v Borgesově díle.
Vynikajícím příkladem je klasifikace věcí na světě, která se vyskytuje v tradičním australském
aboriginálním jazyce Dyirbal. Tato klasifikace je zabudována do jazyka, jak je to v jazycích běžné.
Kdykoli mluvčí jazyka Dyirbal použije ve větě substantivum, musí ho předeslat variantou jednoho ze
čtyř slov: bayi, balan, balam, bala. Tato slova klasifikují všechny předměty v univerzu jazyka Dyirbal
a, chceme-li hovořit správně, musíme pro každé substantivum použít správný klasifikátor. Následuje
krátký popis klasifikace předmětů ve vesmíru jazyka Dyirbal, jak ji popsal R. M. W. Dixon (1982):
I. Bayi: muži, klokani, vačice, netopýři, většina hadů, většina ryb, někteří ptáci, většina hmyzu,
měsíc, bouře, duhy, bumerangy, některá kopí, atd.
1
V české tradici není ekvivalent termínu ‚classifier languages‘ zavedený. Používám zde proto neologismu
‚klasifikátorové jazyky‘.
Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci
strana 1 z 15
II. Balan: ženy, vakojezevci, psi, ptakopysci, ježury, někteří hadi, některé ryby, většina ptáků,
světlušky, škorpióni, cikády, the hairy mary grub – housenka?, cokoli spojené s vodou nebo
ohněm, slunce a hvězdy, štíty, některá kopí, některé stromy atd.2
III. Balam: veškeré jedlé ovoce a rostliny, na kterých toto ovoce roste, hlízy, kapradiny, med,
cigarety, víno, koláče
5
IV. Bala: části těla, maso, včely, podpory na pnoucí se natě sladkých brambor, některá kopí,
většina stromů, tráva, bahno, kameny, zvuky a jazyk atd.
Tento seznam by potěšil nejednoho Borgesova příznivce.
10
15
Ale Dixon neskončil u pouhého seznamu. Byl rozhodnut zjistit, proč jsou tyto kategorie kategoriemi
lidského myšlení. Co umožňovalo, aby tyto kategorie dávaly smysl mluvčím jazyka Diyrbal – tj. aby
se je mohli všichni stejně naučit a používat je podvědomě a automaticky. V průběhu terénní práce si
Dixon všiml, že se mluvčí neučí všechny členy kategorie zvlášť, ale používají jisté obecné principy.
Podle Dixonova rozboru existuje základní, produktivní a poměrně jednoduché základní schéma, které
je aplikováno, pokud před ním nedostane přednost nějaký konkrétní princip. Dixonovo základní
schéma je následující:
I. Bayi: muži; zvířata
II. Balan: ženy; voda; oheň; bojování
III. Balam: nemasité jídlo
IV. Bala: všechno nepřináležející do ostatních tříd
20
25
Některé příklady do tohoto schématu zapadají: Muži patří do třídy I. Klokani a vačice jsou zvířata,
patří tedy do třídy I. Ženy jsou v třídě II. Řeky a bažiny jsou vodní tělesa, proto patří do třídy II. Oheň
je ve třídě II. Divoké fíky jsou ve třídě III. Hlízy jsou ve třídě III. Stromy, které nenesou plody jsou ve
třídě IV. Kameny jsou ve třídě IV. Jazyk je ve třídě IV.
Nejzajímavější příklady jsou ty, o nichž Dixon zjistil, že se řídí jistými obecnými principy
přesahujícími základní případy popsané výše. Možná nejobecnější princip je ten, který Dixon považuje
za tak základní, že se o něm ani explicitně nezmiňuje. Budu jej nazývat princip domény zkušenosti:
Existuje-li základní doména zkušenosti, která je asociována s A, pak je přirozené, aby entity
v této doméně náležely do stejné kategorie jako A.
30
35
Například ryby jsou ve třídě I, protože jsou živé. Nástroje rybaření (rybářské oštěpy, vlasce atd.) jsou
také ve třídě I, přestože by bylo lze očekávat, že budou náležet do třídy IV, protože nejsou ani živé,
ani jedlé. Podobně rostliny, které dávají jedlé plody, jsou ve třídě III spolu s plody, které na nich
rostou. Jinak bychom očekávali, že se objeví ve třídě IV spolu s dalšími stromy. Podle tohoto principu,
pokud mluvíme o dřevě stromu nesoucího jedlé plody, například mluvíme-li o dřevu na oheň nebo
jako materiálu pro výrobu nástrojů, bude použit klasifikátor bala třídy IV. Světlo a hvězdy, které jsou
ve stejné doméně zkušenosti jako oheň, jsou spolu s ohněm ve třídě II. Bojové nástroje (jako oštěpy) a
místo, kde se boje vedou, jsou ve stejné doméně zkušenosti jako boj, a proto jsou ve třídě II.
Možná nejvíce zarážející z toho, co Dixon objevil a co vysvětluje většinu zdánlivě nesourodých
případů, je to, co zde budu nazývat principem mýtu a víry:
Pokud má nějaké substantivum vlastnost X (na jejímž základě můžeme očekávat, že se rozhodne
o jejím přináležení k nějaké třídě), ale je, prostřednictvím víry nebo mýtu, propojena s vlastností
Y, pak bude obecně náležet do třídy odpovídající Y, a ne X.
40
45
Přestože ptáci jsou živí, nenáleží do třídy I s dalšími živými bytostmi. O ptácích lidé kmene Dyirbal
věří, že jsou duchem mrtvých žen, a proto jsou ve třídě II. V takzvaném jazyce tchýní, který je
součástí jazyka Dyirbal a používá se při komunikaci s tabuizovanými příbuznými opačného pohlaví,
existuje pouze jedno slovo balan muguyngan jak pro ducha žen, tak pro ptáky. Někteří ptáci jsou
výjimkou. Tři druhy konipasů jsou považovány za mytické muže, a jsou proto spolu s muži ve třídě I.
drongo vlakový je podle mýtu dárcem ohně (který vyrval ze spárů duhového hada [rainbow
2
Pro mnoho australské flóry a fauny používá Lakoff ekvivalenty srozumitelné severoamerickému čtenáři. Přesná
biologická klasifikace je proto v českém překladu obtížná, ale není ani nutná.
strana 2 z 15
Kapitola 6. Radiální kategorie
5
snake=užovka purpurová]); tudíž drongo vlakový je ve třídě II stejně jako oheň (Dixon tvrdí, že je
ještě mnoho dalších případů tohoto typu). Podle mýtu jsou cvrčci‚staré ženy‘, a proto jsou ve třídě II.
Podle mýtu jsou měsíc a slunce manžel a manželka, proto je měsíc ve třídě I a slunce ve třídě II. Hairy
mary grub, jejíž žihadlo prý pálí jako kůže spálená sluncem je v třídě II stejně jako slunce. Vítr je ve
třídě IV, ale bouřky a duha jsou považovány za mytické muže, a proto jsou ve třídě I.
Dixon navrhl ještě jeden princip, princip důležité vlastnosti:
Jestliže má podmnožina substantiv nějakou konkrétní důležitou vlastnost, kterou zbytek
množiny nemá, pak mohou být členové této podmnožiny přiřazeni do jiné třídy než zbytek
množiny, aby se tím „označila“ tato vlastnost; tato důležitá vlastnost je nejčastěji ‚škodlivost‘.
10
15
Ryby jsou většinou ve třídě I s dalšími živými bytostmi, ale ryba ropušnicea jehlice rohozubá3 jsou
nebezpečné, a proto jsou v třídě II. Tyto dvě ryby nejsou zahrnuty do generického uskupení ryb; tudíž
generický termín bayi jabu ‚ryba‘ nelze použít pro tyto dva druhy ryb. Stromy, keře, liány a trávy bez
jedlých částí jsou ve třídě IV. Ale dva stinging trees a popínavé kopřivy jsou ve třídě II spolu
s nebezpečnými věcmi. Jestřábi by měli podle očekávání náležet do třídy II s dalšími ptáky, ale
protože jsou škodliví, jejich škodlivost je označena jejich zařazením do jiné kategorie – do třídy I.
Tyto principy vysvětlují většinu přejatých slov. Ovoce, mouka, koláče (vyráběné z mouky) a víno
(vyráběné z ovoce) jsou ve třídě III. Bílý muž je ve třídě I a bílá žena je ve třídě II. Sirky a dýmky
(spojované s ohněm) jsou ve třídě II jako oheň, ale cigarety (listy, které jsou konzumovány) jsou ve
třídě III.
20
Dixon ale netvrdí, že celá klasifikace v jazyce Diyrbal funguje podle jeho principů. Udává malou
skupinu výjimek, pro které nemohl najít vysvětlení a pro které možná ani vysvětlení neexistuje, nebo
třeba v minulosti existovalo, ale ztratilo se. Například není jasné, proč pes, vakojezevec, ptakopysk a
ježura jsou ve třídě II místo třídy I. Mezi cizími slovy jsou peníze překvapivě ve třídě I. Ale takových
výjimek je málo.
25
Dixonovy výsledky jsou pozoruhodné. Ukázal, že to, co se může západním očím na povrchu zdát jako
fantastická klasifikace z Borgese, je z pohledu lidí, kteří klasifikaci provádějí, překvapivě pravidelný
přístup k vytváření tříd věcí.
30
Zároveň nám Dixon poskytl skvělý příklad toho, jak fungují lidské kognitivní procesy. Přestože
detaily této kategorizace jsou výlučné pro jazyk Dyirbal, obecné principy, které v tomto jazyce
fungují, se opakovaně objevují v systémech lidské kategorizace. Jsou to:
Centralita: To, co jsme nazvali základními členy kategorie, jsou členové centrální. Konipasy
jsou méně centrálními členy kategorie I než muži. Stinging vines, jehlice rohozubá a hairy mary
grub jsou méně centrálními členy kategorie II než ženy.
Řetězení: Složité kategorie jsou strukturovány pomocí řetězení; centrální členy jsou propojeni
s dalšími členy, které jsou spojeny s dalšími atd. Například ženy jsou spojeny se sluncem, které
je spojeno se spálením, které je propojeno s hairy mary grub. Hairy mary grub je ve stejné
kategorii jako ženy právě díky tomuto řetězení.
35
Domény zkušenosti: Existují základní domény zkušenosti, které mohou být specifické pro
určitou kulturu. Tyto domény mohou charakterizovat propojení v řetězcích uvnitř kategorií.
40
Idealizované modely: Existují idealizované modely světa (včetně mýtů a víry), které
charakterizují propojení v řetězcích kategorií.
Konkrétní vědomosti: Konkrétní vědomosti (např. vědomosti o mytologii) mají přednost před
obecnými vědomostmi.
Zbytkovost: Borges měl v jednom pravdu. Pojmové systémy mohou mít kategorii „všechno
ostatní“. Tato kategorie samozřejmě nemá centrální členy, řetězení atd.
45
Žádné společné vlastnosti: Kategorie obecně nemusí být definovány společnými vlastnostmi.
Nemáme důvod si myslet, že lidé kmene Dyirbal vidí nějaké podobnosti mezi ženami, ohněm,
nebezpečnými věcmi atd. Také si nemyslí, pokud je nám známo, že oheň nebo nebezpečí jsou
3
Lakoff zde evidentně používá severoamerické ekvivalenty pro australské živočichy.
Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci
strana 3 z 15
nějak femininní, nebo že ženy jsou nějak ohnivé a nebezpečné. Na druhou stranu se zdá, že
společné vlastnosti hrají jistou úlohu při charakterizování základních schémat uvnitř dané
kategorie (jedlá rostlina, muž, žena).
Motivovanost: Popsané obecné principy vysvětlují klasifikaci v jazyce Dyirbal, ale
nepředpovídají přesně, jaké budou jeho kategorie.
5
10
15
Z těchto principů je motivovanost snad nejméně zřejmá, a stojí proto za podrobnější pojednání. Je
velký rozdíl mezi popisováním principů, které motivují nebo vysvětlují systém a popisováním principů,
které generují nebo předvídají tento systém. Dixonova analýza vysvětluje, proč je systém jazyka
Dyirbal takový, že v něm mohou lidé fungovat. Nepředvídá přesně, jak tento systém bude vypadat.
Například je nutné zjistit, které domény zkušenosti jsou důležité pro kategorizaci a které nejsou.
Tudíž, ryby žijí ve vodě a zároveň jsou ve třídě I, ale to neřadí vodu do třídy I jako ryby, ani ryby do
třídy II jako voda. Doména habitace není prostě pro systém klasifikace v jazyce Dyirbal důležitá.
Mluvčí jazyka Dyirbal se musí naučit, které domény zkušenosti, mýty a víry, jsou relevantní pro
klasifikaci a které nejsou.
Co je předpovídáno, je to, že systémy klasifikace mají tendenci být strukturovány tímto způsobem, tj.
že jejich součástí je centralita, řetězení atd. Teorie kategorizace předpovídá, jak mohou a nemohou
vypadat systémy lidských kategorií. Neříká přesně, co v dané kategorii v daném jazyce nebo kultuře
bude.
Doklady ze smrti jazyků
20
25
30
35
40
45
Dixonova analýza v podstatě vysvětluje systém jazyka Dyirbal. Ale jak víme, že je to analýza
správná? Nemohlo by se jednat o nějakou arbitrární analýzu zavedenou analytikem zvenku? Nemohlo
by to být něco podobného analýze zavedené literárním kritikem? Jak víme, že Dixonova analýza
popisuje něco psychologicky reálného?
Dixonova analýza především nebyla jen jeho vlastním výmyslem. O vysvětleních, která podává, mu
řekli samotní rodilí mluvčí. Jsou to vysvětlení, která podávají sami lidé kmene Dyirbal, aby mohli
vysvětlit ty části svého systému, pro něž mají vědomé vysvětlení.
Navíc máme i nepřímé doklady, že Dixonův rozbor byl v podstatě správný. Pocházejí z nešťastného
zdroje. Dixon prováděl svůj původní terénní výzkum v roce 1963. V té době neměla anglicky mluvící
australský kultura ještě na společnost kmene Dyirbal velký vliv. Ovšem v letech od roku 1963 se tento
vliv postupně zvětšoval se zavedením povinného vzdělávání v angličtině a vystavení rozhlasu a
televizi. A tak pouze o dvacet let později, v roce 1983, jazyk a kultura Dyirbal vymírají. Mladí lidé
z kmene Dyirbal vyrůstají s angličtinou jako svým prvním jazykem a naučí se jen velice
zjednodušenou verzi jazyka Dyirbal. Jejich zkušenosti jsou velice odlišné od zkušeností jejich rodičů,
a oni se buď tradiční mytologii nenaučí, nebo zjišťují, že v jejich životě nemá velký význam.
Jak by se dalo očekávat, toto mělo za následek drastickou změnu v systému kategorizace.
Zdokumentovala to Annette Schmidt v pozoruhodné studii Mladí lidé kmene Dyirbal: Australský
příklad jazykové smrti (Schmidt 1985). Lidé kmene Dyirbal, kterým je více než asi 45 let, mluví
tradiční formou jazyka Dyirbal. Mluvčí, jimž je méně než 35, mluví zjednodušenou verzí tohoto
jazyka. Schmidt ve své studii popsala dvě zdegenerovaná stádia systému kategorizace: mezistádium
(od pěti mluvčích střední generace) a velmi jednoduchý systém (od mnohem mladších mluvčích). Tato
dvě zdegenerovaná stádia ukazují, že výše popsaná analýza tradiční formy jazyka Dyirbal je správná
(nebo má alespoň ke správnosti velice blízko).
Mezistádium je fáze ukazující radiální strukturu v procesu rozpadu. Každý z pěti zkoumaných
mluvčích vykázal ztrátu poněkud jiného aspektu radiální struktury. Ale systém těchto jednotlivých
mluvčí lze vysvětlit pouze z hlediska odlamování některých radiálních vazeb v systému tradiční formy
jazyka Dyirbal. Jinak řečeno, každý mezisystém postrádá některé z výše předpokládaných vazeb, které
umožňují, aby věci, které nejsou muži a ženami, byly zařazeny do třídy I a II.
Všichni z těchto mluvčích v mezistádiu sdíleli následující charakteristiky:
•
50
Mytické vazby jsou zachovány: měsíc, bouře a duhy jsou stále ve třídě I s muži a zvířaty. Slunce a
ptáci jsou stále ve třídě II stejně jako ženy.
strana 4 z 15
Kapitola 6. Radiální kategorie
•
Oheň je stále v třídě II stejně jako ženy, pouze jeden mluvčí řadí světlušky do třídy I spolu
s dalšími zvířaty.
•
Rybaření se ztratilo jako doména relevantní pro kategorizaci. Přestože ryby zůstaly ve třídě I spolu
s dalšími zvířaty, rybářské oštěpy a vlasce se přesunuly do třídy IV k ostatním neživým
předmětům.
•
Voda je stále ve třídě II stejně jako ženy.
•
Ptakopysci a ježury jsou stále ve třídě II jako výjimky.
5
Přesto se mezi mluvčími objevovaly variace, které je možné očekávat v rychle se měnícím systému.
•
Jeden mluvčí zcela ztratil vazbu nebezpečí, zatímco u druhého se zachovala. Všichni mluvčí
zachovali vazbu mezi nebezpečnými věcmi a bojem, např. bojová kopí a štíty. Jeden mluvčí ztratil
vazbu na přirozené nebezpečí ze třídy II, a tak se ryba ropušnice a jelice rohozubápřesunuly do
třídy I spolu s dalšími zvířaty a kopřivy se přesunuly do třídy IV (třída zbytkových věcí, kde jsou
např. stromy, keře apod.). Další dva mluvčí ztratili každý jedno z přirozených nebezpečí–rybu
ropušnici a jehlici rohozubou.
•
Dva mluvčí ztratili psa a vakojezevce jako výjimky ve třídě II. Oba se přesunuli do třídy I
k ostatním zvířatům. Jeden mluvčí ztratil psa ze třídy II.
10
15
Obecně lze říci, že struktura toho, co se ztratilo a co zůstalo, podporuje radiální analýzu tradičního
systému, podobnou té, kterou navrhl Dixon.
20
V jednoduchém stádiu, v němž se nacházeli nejmladší mluvčí, se systém rozpadl téměř úplně a pouze
centrální příklady tříd I a II se zachovaly, zatímco třída III se zcela ztratila. Zde je jejich jednoduchý
systém:
I. Bayi: muži a zvířata
II. Balan: ženy
III. Bala: všechno ostatní
25
Pro tento výsledný systém jsou dvě možná vysvětlení. První pochází z teorie jazykové interference.
Tito mluvčí vyrostli s angličtinou a výsledný systém je podobný anglickému pronominálnímu
systému. Je také možné, že tento systém zachovává pouze nejcentrálnější členy tříd I a II a že muži a
ženy jsou nejcentrálnějšími členy ve všech stádiích jazyka Dyirbal. Bohužel nemáme v tomto
okamžiku dostatek dat z dalších mezistádií, která by to mohla potvrdit.
30
Několik spekulací
35
Výše popsaná analýza byla založena na tom, co Dixonovi řekli jeho respondenti o svém systému
kategorizace. Neřekli mu nic o tom, proč byla zvířata kategorizována spolu s muži, ani proč oheň,
voda a bojování byly zařazeny do třídy II spolu se ženami. Rád bych teď předložil několik spekulací o
tom, proč je systém takto strukturován. Ale než k tomu přistoupím, rád bych se ještě jednou zamyslel
nad Dixonovými principy.
40
45
Zdá se mi, že princip mýtu a víry a princip důležité vlastnosti jsou v podstatě stejné jako princip
domény zkušenosti. Tento princip říká, že existují jisté domény zkušenosti, které jsou důležité pro
kategorizaci v jazyce Dyirbal. Musíme si nejdříve udělat jejich seznam: rybaření, oheň atd. Položky na
tomto seznamu utvářejí vazby v řetězci kategorií. Pokud jsou tedy ryby ve třídě I, jsou rybářské
potřeby také ve třídě I. Jeden z možných pohledů na princip mýtu a víry je, považovat ho za speciální
případ principu domény zkušenosti. To znamená, že mýty a víry jsou doménami zkušenosti, které jsou
relevantní pro kategorizaci. Stejně je možné vysvětlit i Dixonův princip důležité vlastnosti. Tento
princip byl zaveden hlavně proto, aby bylo možné se vypořádat s nebezpečnými a škodlivými věcmi.
To je jediná důležitá vlastnost, na kterou je tento princip možné aplikovat. Stejně by totiž bylo možné
říci, že nebezpečí je důležitou doménou zkušenosti pro kategorizaci v jazyce Dyirbal, která patří
k dalším relevantním doménám jako jsou rybaření, oheň a mýty. Proto potřebujeme vědět pouze to,
které domény zkušenosti jsou relevantní pro kategorizaci, a mít o nich specifické informace.
Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci
strana 5 z 15
V rámci těchto spekulací bychom mohli popsat kategorizaci v jazyce Dyirbal následovně:
I. Bayi: muži
II. Balan: ženy
III. Balam: jedlé rostliny
5
IV: Bala: všechno ostatní
Třídy I a II jsou v minimální opozici – muž versus žena – standardním protikladem v kategorizačních
systémech po celém světě. Podle Dixonovy analýzy nejsou třídy I a II v minimální opozici o nic víc
než I a II nebo II a III. Proč je toto důležité, se dozvíme záhy.
10
15
20
25
30
35
Princip domény zkušenosti nám potom poskytne soupis těch domén zkušenosti, které jsou relevantní
pro kategorizaci: rybaření, oheň, mýty, víry, nebezpečí. To by mělo tyto důsledky:
•
Protože ryby jsou ve třídě I, rybářské potřeby jsou ve třídě I.
•
Protože bouře a duha jsou považovány za mytické muže, jsou ve třídě I.
•
Protože ptáci jsou považováni za duchy žen, jsou ve třídě II, kromě oněch tří druhů konipasů, kteří
jsou považováni za mytické muže, a jsou tedy ve třídě I.
•
Protože cikády jsou považovány za ‚staré ženy‘, jsou ve třídě II.
•
Protože měsíc je považován za manžela slunce, je ve třídě I a slunce je ve třídě II.
•
Protože oheň je ve stejné doméně zkušenosti jako slunce, je oheň ve třídě II stejně jako slunce.
•
Věci, které jsou považovány za příklady ohně, jsou ve stejné doméně jako oheň: hvězdy, žhavé
uhlíky, zápalky atd.
Navrhli jsme zde tedy, že princip domény zkušenosti je zodpovědný za to, že oheň je ve stejné
kategorii jako ženy. Vazby, které zde hrají roli, jsou následující: ženy mají vztah (prostřednictvím
mýtu) k slunci, které má vztah (prostřednictvím relevantní domény zkušenosti) k ohni. Stejně můžeme
dát do souvislosti nebezpečí a vodu. Oheň je nebezpečný, a tudíž nebezpečné věci jsou ve stejné
kategorii jako oheň. Voda, která hasí oheň, je ve stejné doméně zkušenosti jako oheň, a tudíž je i ve
stejné kategorii.
Měli bychom ovšem mít na paměti, že toto jsou spekulace externího analytika. Mluvčí jazyka Dyirbal
neřekli Dixonovi nic podobného, tj. ani něco, co by jeho analýzu potvrdilo, ani něco, co by ji
vyvrátilo. Rodilí mluvčí jsou si ale jen někdy vědomi struktury svého jazyka. Buď se analytik mýlí,
nebo si mluvčí těchto strukturujících principů nejsou vědomi. Je také možné, že jim Dixon nepoložil
správné otázky. Je to alespoň teoreticky empirický problém, protože tato analýza činí poněkud jiné
závěry než rozbor Dixonův. Tato analýza tvrdí, že bojová kopí, kopřivy, jehlice rohozubá a zápalky
jsou méně centrálními členy kategorie II než dívky. Rosch (1977) a další vyvinuli testy, které mohou
být použity k měření poměrné centrality členství. Není ovšem jisté, jestli by bylo možné použít takové
testy na starší členy aboriginálního kmene. Přesto to není prázdná spekulace. Je to otázka empirická,
která může být vyjádřena takto:
Jsou ženy, oheň a nebezpečné věci všichni stejně centrálními členy třídy II, bez jakýchkoli
vazeb motivovanosti?
Nebo jsou ženy centrálními členy této kategories vazbami na oheň a nebezpečí, které jsou více
na periferii?
40
Data A. Schmidt o rozpadu systému dávají přednost druhé hypotéze. Schmidtová navíc našla i jeden
přímý doklad, mluvčího, který vědomě popsal vazbu mezi ohněm, nebezpečím a ženami:
buni [oheň] je žena. ban buni [oheň z třídy II]. Nikdy nemůžete říct bayi buni [oheň ze třídy II]. Je to žena.
Žena je ničitel. Všechno zničí. Žena je oheň. [BM, 33 let, muž, Jambun]
45
Ohledně tohoto výroku je třeba mít na paměti několik věcí. Nejednalo se o mluvčího tradiční formy
jazyka Dyirbal; je to mladší člen komunity, který sice hovoří plynně starým jazykem, ale vyrostl
strana 6 z 15
Kapitola 6. Radiální kategorie
s angličtinou jako primárním jazykem. Nemáme žádné doklady, ani pro, ani proti, jestli si starší
mluvčí tradiční formy jazyka mysleli něco podobného. Ukazuje to jen a pouze, že pro tohoto mluvčího
existuje pojmová vazba mezi přítomností žen v jedné kategorii a přítomností ohně a nebezpečí v jedné
kategorii.
5
10
15
20
25
30
35
40
Naše analýza předpovídá ještě jednu věc. V procesu rozpadu systému je možné předpokládat, že se
vzdálenější články řetězu odlomí jako první. Schmidtová udává jeden příklad, kde se odlomí celý
článek rybaření, a další, kde se odlomí celý článek nebezpečí pro jednoho mluvčího, zatímco pro
ostatní mluvčí se odlomuje pouze článek přirozeného nebezpečí. Podle Dixonovy analýzy, v níž jsou
ženy a bojování (nebo nebezpečí a škodlivost) stejně centrální, by bylo možné očekávat, že ženy také
budou přeřazeny do jiné kategorie. Důsledek mé analýzy je ten, že centrální subkategorie, ženy, se
odlomí jako poslední. I toto je empirická otázka. Je možné, že existují mluvčí mezistádií systému,
kteří si zanechaly v kategorii balan všechno kromě žen. Ale vzhledem k tomu, že konečná změna byla
taková, že kategorie balan obsahovala pouze ženy, to není velmi pravděpodobné.
Podle mé analýzy by muži a ženy byli centrálními členy kategorií I a II, což by tyto kategorie
postavilo do minimální opozice. To by vysvětlilo i některé zajímavé nepravidelnosti. Podle této
analýzy by bylo možné očekávat, že výjimky ze třídy I se přesunou do třídy II–tj. do kategorie
v minimální opozici. A naopak, je možné očekávat, že výjimky ze třídy II se přesunou do třídy I. Není
pravděpodobné, že by se výjimky z těchto kategorií přesunuly do tříd III nebo IV. A podle těchto
očekávání systém skutečně funguje. Zvířata jsou ve třídě I, ale výjimečná zvířata (psi, ptakopysci,
vakovci, ježury) jsou ve třídě II. Hadi jsou ve třídě I, ale užovky čtyřpruhé a krajty vodní jsou ve třídě
II. Ptáci jsou ve třídě II, stejně jako nebezpečné věci. Vzhledem k tomu, že nebezpečné věci musí být
označeny zvláštní kategorizací, nebezpeční ptáci (jestřábi) jsou označeni jako nebezpeční tím, že se
řadí do třídy I. Pomocí této analýzy je možné najít pravidelnosti i ve výjimkách.
Ještě jsme se nezabývali tím, proč jsou zvířata z valné části ve třídě I spolu s muži. Dixon si všiml, že
u zvířat neexistují zvláštní slova pro samce a samice; to znamená, že jazyk Dyirbal má slovo pro
klokana, ale ne pro klokanici. Klokan (bayi yuri) je ve třídě I, kde je i většina dalších zvířat. Pokud
chce mluvčí zdůraznit, že se jedná o samici, musí použít klasifikátor třídy II (balan yuri). Naopak je
tomu u výjimečných zvířat. Pes je ve třídě II (balan guda). Pokud chce někdo zdůraznit, že se jedná o
samce psa, musí použít klasifikátor třídy I (bayi guda). To znamená, že slova označující zvířata jsou
nepříznaková, co se týče pohlaví. Systém katagorizace tedy pravděpodobně staví proti sobě lidi (ženy
a muže), jedlé rostliny a neživotné předměty. Je rozumné předpokládat, že pokud bude nutné
v takovém systému zařadit zvířata, dostanou se spíše do kategorie s lidmi než s rostlinami. Rovněž by
pak dávalo smysl, pokud jsou zvířata pohlavně nepříznaková, zařadit je do nepříznakové kategorie pro
lidi, pokud nějaká existuje. Ve většině jazyků, které mají rodové kategorie, je nepříznaková ta mužská.
Na základě takovýchto univerzálních tendencí nás tedy nepřekvapí, že jsou zvířata řazena do stejné
kategorie jako muži. Toto vše je však pouhá spekulace. Dixonovi se nepodařilo najít žádný důkaz, že
kategorie I je nepříznaková ve srovnání s kategorií II. Je to možné, ale nemáme pro to žádné doklady.
Dixon se nechtěl pouštět do spekulací přesahujících sebraný materiál, a proto popsal muže a zvířata
jako stejně základní členy třídy I. Podle této analýzy nejsou netopýři o nic méně centrálními členy této
kategorie, než jsou třeba chlapci. Toto je v podstatě možné empiricky vyzkoušet. Kdybych si měl
vsadit (ale ne moc peněz), dal bych peníze na výsledek, kde chlapci jsou centrálnější než netopýři.
Tyto spekulace jsem předložil, abych ukázal, že podobné pravidelnosti, jako ty, které objevil Dixon,
mohou být principiálně rozšířeny dále a že se jedná o otázku empirického výzkumu. Takové otázky si
musí klást všichni, kdo se zabývají klasifikátorovými jazyky.
45
50
Předběžné závěry
Přiložený obrázek dále ilustruje rozbor klasifikátorů v jazyce Diyrbal. V této ilustraci je svět rozdělen
do čtyř jasně definovaných vzájemně se neprotínajících domén, které jsou zobrazeny pomocí
obdélníků. Tyto domény vytváří to, co budu nazývat bázový model. Bázový model nám neříká nic
jiného, než že v něm existují čtyři distinktivní domény. Tři z nich mají vnitřní strukturu s centrálními
elementy. Centrální elementy jsou v diagramu označeny malými čtverci. Čtvrtá doména nemá žádnou
vnitřní strukturu, vzhledem k tomu, že se sestává z elementů, které zbyly z ostatních tří. Centra domén
v bázovém modelu jsou strukturována tím, co budeme nazývat základní protikladový model:
muži vs. ženy neboli centrum třídy I oproti centru třídy II
Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci
strana 7 z 15
lidi vs. jedlé rostliny neboli centra tříd I a II oproti centru třídy III
Bayi
5
Balan
Balam
Bala
Nakonec přicházíme k tomu možná nejdůležitějšímu: k řetězové struktuře uvnitř bázového modelu.
Schéma skládající se z jasně definovaných vzájemně se neprotínajících domén je konzistentní
s klasickou teorií kategorií. Ale to neznamená, že se jedná o klasický systém. Tento systém se liší od
klasické teorie tím, že neexistují žádné charakteristiky, které by byly sdíleny členy těchto domén.
Abychom mohli popsat tento systém, potřebujeme
10
15
20
•
bázový model, který je v tomto případě velmi jednoduchý. Pouze specifikuje čtyři vzájemně se
nepřekrývající kategorie a to, že čtvrtá z nich zahrnuje všechno, co není v prvních třech.
•
specifikaci toho, které subkategorie z prvních tří kategorií jsou centrální nebo nejtypičtější.
•
základní protikladový model, který vzájemně strukturuje centra jednotlivých kategorií, např. muži
jsou v opozici k ženám.
•
specifikaci principů řetězení, v tomto případě se jedná o princip domény zkušenosti spolu se
seznamem domén relevantních pro kategorizaci; mezi nimi jsou mýtus, rybaření, nebezpečí atd.
•
krátký seznam výjimek, které jsou distribuovány podle základního protikladového modelu;
například výjimky, které by jinak patřily do kategorie v jejímž centru jsou muži, jsou řazeny do
kategorie postavené okolo žen a naopak.
Systém klasifikátorů jazyka Dirbal vykazuje některé ze základních mechanismů používaných lidmi
při kategorizaci. Rád bych teď obrátil pozornost k dalšímu příkladu, který vykazuje další
fundamentální mechanismy používané při kategorizaci. Tento příklad je postaven na terénním
výzkumu Pamely Downing (1984) a na rozhovorech s mým kolegou profesorem H. Aoki.
strana 8 z 15
Kapitola 6. Radiální kategorie
Japonské Hon
5
10
15
20
Japonský klasifikátor hon se nejčastěji používá pro označení dlouhých tenkých předmětů: tyčí, holí,
tužek, svíček, stromů, provazů, vlasů apod. Z nich jsou nejlepšími příklady pevné, dlouhé a tenké
předměty. Nepřekvapí, že je možné použít hon pro mrtvé hady a sušené ryby, které jsou dlouhé i
pevné. Ale hon může být rozšířeno i na mnohem méně reprezentativní příklady:
•
souboje v bojových uměních s tyčemi nebo meči (které jsou dlouhé, tenké a pevné)
•
údery4 (a někdy vrhy) v baseballu (rovné trajektorie, vytvořené silným pohybem pevného
předmětu, spojené s baseballovou pálkou,která je dlouhá, tenká a pevná)
•
vrhy míče v košíkové, podání ve volejbalu a výměny v ping-pongu
•
zápasy v judo (bojové umění, ale bez tyčí nebo mečů)
•
souboj mezi zenovým učitelem a studentem, kdy se oba snaží jeden druhé udeřit zenovým koanem
•
role s lepicí páskou (která je dlouhá a tenká, když je rozvinutá)
•
telefonáty (které jsou přenášeny po drátech; jsou příkladem metafory VEDENÍ, popsané Reddym
1979 a Lakoffem a Johnsonem 1980)
•
rozhlasové a televizní pořady (jako telefonáty, ale bez drátů)
•
dopisy (další příklad komunikace; navíc historicky byly dopisy v Japonsku svitky podobné rolím,
a tedy podobné i holím)
•
filmy (stejné jako v případě rozhlasu a televize; navíc jsou distribuovány v rolích)
•
injekce (prováděné jehlou, která je tenká a dlouhá)
Abychom tomuto jevu lépe porozuměli, podívejme se na několik necentrálních příkladů použití hon
(ppon je variantou hon).
Telefonáty:
denwa-no
i-ppon-gurai
kakete
ii no ni
telefon-GEN
i-hon-PŘIBL
připojit-přijít-dokonce
dobré ačkoli
‚Ačkoli by (tě) nezabilo (mi) zavolat.‘
Baseball:
saisyo-ni
utta
zyuu-yon-hon-no
hoomuran-wa
první
odpálkování
14-hon-GEN
oběh-TOPIC
‚Prvních 14 odpálkovaných oběhů.‘
Ping pong
rarii-ga
zyu-ppon
izyoo
tuzuku mono
výměna-NOM
10-hon
nahoře
poračovat lidi
‚Lidi, kteří dokážou udržet 10 výměn.‘
25
Tyto příklady sice nemohou být předpovězeny z centrálních použití hon, ale přesto nejsou libovolné.
Všechny sice nemají něco společného s dlouhými tenkými předměty, ale jejich klasifikace do stejné
kategorie dává smysl. Podívejme se tedy, jaký smysl to dává.
4
V dalším textu bude nutné si uvědomit, že úder sám funguje jako metonymie (tj. zastupuje výslednou dráhu
míčku). Je to důležité proto, že v češtině, která baseball nezná, nemusí být tento vztah vždy jasný.
Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci
strana 9 z 15
Začneme u soubojů východních bojových umění, kde se používají tyče a meče. Tyče a meče jsou
dlouhé, tenké a pevné předměty, které jsou popsány klasifikátorem hon. Jsou to také základní funkční
předměty v těchto soubojích. Výhra v takovém utkání může být také klasifikována pomocí hon. Tj.
základní cíl v této doméně zkušenosti je ve stejné kategorii jako základní funkční předmět.
5
Baseballové pálky jsou centrálními členy kategorie hon. Jsou jedním ze dvou nejviditelnějších
předmětů v baseballu (druhý je míček). Baseball je postaven na souboji házeče míčku a pálkaře.
Základním cílem pálkaře je udeřit do míčku. Pokud do míčku udeří pevně, míček vytvoří trajektorii–tj.
opíše dlouhou, tenkou křivku, podél níž se pevný předmět pohybuje rychle a s velkou silou. Obraz
vykreslený dráhou míčku je obraz popisovaný hon – dlouhý a tenký.
10
Rozšíření kategorie hon z pálky na úder je dalším příkladem rozšíření ze základního funkčního
předmětu na základní funkční cíl. Je to také rozšíření jednoho základního funkčního předmětu ve tvaru
hon na dráhu tvarovanou do hon vytvořenou druhým základním funkčním předmětem. Je zajímavé, že
podle těch několika málo studií o hon se zdá, že pouze dobré údery jsou kategorizovány jako hon,
zatímco špatné údery, kde je trajektorie míčku nejasná, nejsou kategorizovány jako hon. To není příliš
překvapivé, protože takové míčky nejsou základním cílem úderu a jejich trajektorie nemají tvar
popsatelný hon.
15
Vztah mezi tvarem pálky a trajektorií odpálkovaného míčku – mezi dlouhou tenkou věcí a trajektorií –
je běžný vztah mezi obrazovými schématy, která stojí u základu rozšíření kategorie z centrální do
necentrální oblasti. Podívejme se na několik příkladů z angličtiny.
20
– The man ran into the woods. (Muž běžel do lesa.)
– The road ran into the woods. (Cesta vedla [běžela] do lesa.)5
V první větě je sloveso run (běžet) použito pro (dlouhou, tenkou) trajektorii. V druhé větě je sloveso
run použito pro dlouhý, tenký objekt, tedy pro cestu.
– The bird flew over the yard. (Pták přeletěl přes dvůr.)
– The telephone line stretched over the yard. (Telefonní dráty se táhly přes dvůr.)
25
V první větě je předložka over (přes) použita pro (dlouhou, tenkou) trajektorii. V druhé větě je
předložka over použita pro dlouhý, tenký objekt, tedy pro telefonní dráty.
– The rocket shot up. (Raketa vyletěla [vzhůru].)
– The lamp was standing up. (Lampa stála [vzhůru].)
30
V první větě je příslovce up (vzhůru) použito pro (dlouhou, tenkou) trajektorii. V druhé větě je
příslovce up použito pro dlouhý, tenký objekt, tedy pro lampu.
Takové vztahy jsou běžné a je z nich možné vyvodit, že existuje něco, co bychom mohli nazvat
transformací obrazového schématu tohoto typu:
SCHÉMA TRAJEKTORIE ↔ SCHÉMA DLOUHÉHO TENKÉHO PŘEDMĚTU
35
40
45
Tato transformace obrazového schématu je jedním z mnoha kognitivních vztahů, na nichž může být
založeno rozšíření kategorie.
Někteří mluvčí japonštiny používají kategorii hon v baseballu i na vrhy míčku, nejen na údery. Toto se
opět děje na základě obrazově schématického vztahu v jedné doméně zkušenosti. Někteří mluvčí
používají kategorii hon na vrhy jak z pohledu trajektorie, tak i souboje. Házeč a pálkař se podle nich
účastní souboje. Tito mluvčí používají hon pro vrhy pouze z pohledu pálkaře. Jsou také mluvčí, kteří
kategorizují vrhy jako hon, pouze pokud dosáhnou základního cíle vrhu, tedy vyřazení pálkaře ze hry.
Tito mluvčí mohou kategorizovat odvolání pálkaře ze hry jako hon a mohou tak zařadit i míčky.
Nebyli nalezeni žádní mluvčí, kteří by kategorizovali jako hon míčky, ale odvolání ne. Zrovna tak
nebyli nalezeni žádní mluvčí, kteří by klasifikovali jako hon pokažené míčky, ale ne míčky, které
končí oběhem nebo během na metu.
Podobně motivovaná jsou rozšíření kategorie hon na další pojmy ve sportu. Proto můžeme popsat
pomocí hon v košíkové střely na koš nebo volné vrhy, ale ne přihrávky. Zrovna tak podání ve
5
Je vidět, že přestože angličtina i čeština používají poněkud jiný idiom pro trajektorii cesty, tj. běžet a vést, oba
jazyky zde sáhly k metafoře pohybu. Čeština jde v personifikaci dokonce ještě dále než angličtina.
strana 10 z 15
Kapitola 6. Radiální kategorie
volejbalu a výměny v ping pongu. V některých případech se jedná nejen o trajektorii, ale i o možnost
získání bodu (tj. dosažení základního cíle).
Z těchto příkladů si můžeme vzít několik ponaučení:
5
Za prvé se zdá, že centrálními příklady použití hon jsou konkrétní předměty na bázové úrovni: hole,
tužky, bambusové tyče, baseballové pálky atd. Směr rozšíření jde s největší pravděpodobností směrem
od konkrétních předmětů na bázové úrovni k jevům, jako jsou údery a vrhy.
Za druhé je nezbytná teorie motivace pro rozšiřování kategorií. Mimo jiné potřebujeme od této teorie
vysvětlení transformací obrazových schémat a pojmových metonymií, tj. případy, kde základní
předměty jako hůl nebo pálka mohou zastupovat základní cíl jako výhru nebo úder.
10
15
20
25
30
35
40
45
50
Za třetí je třeba si uvědomit, že údery v baseballu a dlouhé tenké předměty nemají nic společného.
Vztah mezi pálkou a úderem je určen transformací obrazových schémat a metonymií. Tudíž klasická
teorie, která vyžaduje, aby kategorizace byla založena na společných vlastnostech, tady nestačí.
Za čtvrté použití hon na údery v baseballu může sice dávat smysl, ale není jej možné předpovědět. Je
to otázka konvence, která ovšem není libovolná či náhodná, ale motivovaná. Proto tradiční generativní
předpoklad, že všechno musí být buď předpověditelné (odvoditelné), nebo arbitrární (libovolné), není
dostačující. Existuje ještě třetí možnost, a to je motivace. V tomto případě motivaci poskytují
transformace obrazového schématu a metonymie popisující zastoupení cíle předmětem.
V ideálním případě by všechna použití klasifikační částice měla mít nějakou motivaci. Tato motivace
nesmí být ad hoc, tj. nemůžeme si vymyslet metonymii a obrazové schéma, jen abychom vysvětlili
jeden případ. Musí být podpořena dalšími příklady. Tento požadavek uvaluje na analýzu
klasifikátorových jazyků kritérium adekvátnosti.
Někteří badatelé namítají, že takové kritérium adekvátnosti je příliš silné; tvrdí, že některé klasifikace
jsou prostě arbitrární a nelze pro ně najít nějakou ad hoc motivaci. To je samozřejmě empirická
otázka, pro jejíž zodpovězení nemáme ještě ani zdaleka dostatek faktů. Ale arbitrárnost je opravdu
poslední východisko z nouze. I kdyby existovaly nějaké zcela nemotivované případy, stále by na ně
bylo možné uplatnit poněkud oslabené kritérium adekvátnosti. Je třeba zjistit, která rozšíření „dávají
smysl“ mluvčím jazyka a která jsou „nesmyslná“, a potom podle toho vysvětli ta, která dávají smysl.
Každé smysluplné rozšíření kategorie musí být motivováno nezávisle. Je také důležité při popisu
jazyka odlišit příklady, kdy se jedná o homonyma bez vzájemného vztahu, a která mají náhodou bez
nějakého dobrého důvodu stejné jazykové vyjádření, od případů, které mají stejné jazykové vyjádření
z nějakého konkrétního důvodu. Žádný rozbor klasifikátorového jazyka nebude bez takového rozlišení
úplný.
Zatím jsme viděli, že metonymie a transformace obrazových schémat mohou motivovat rozšíření
kategorie. Další důležitý druh motivace nalezneme v konvenčních mentálních obrazech. Podívejme se
na příklad role lepicí pásky, která může být klasifikována pomocí hon. Víme, jak vypadají role lepicí
pásky, když jsou srolované a když je rozvineme. To znamená, že máme konvenční mentální obraz
lepicí pásky, když je zabalená a i když ji používáme. Víme, že lepicí pásku rozvineme, když ji chceme
použít, a že rozvinutá páska je připravena k použití. Konvenční obraz rozvinutí lepicí pásky má dvě
části: srolovanou část a rozvinutou, funkční část. Obraz rozvinuté lepicí pásky připravené k použití je
přesně v souladu s centrálním obrazovým schématem kategorie hon, tedy dlouhého tenkého předmětu.
Obraz srolované, nefunkční lepicí pásky tomuto obrazu neodpovídá. Zde nastupuje metonymie:
funkční část konvenčního obrazu zastupuje za účelem kategorizace celý mentální obraz. Funkční část
odpovídá schématu popsaném pomocí hon. V tom pravděpodobně spočívá motivace použití částice
hon pro klasifikaci role lepicí pásky. Abychom to zopakovali: nemůžeme sice předpovědět použití hon
pro lepicí pásku, ale můžeme udělat něco velice důležitého – můžeme ukázat, proč toto použití dává
smysl. Vysvětlení toho, proč kategorizace dává smysl, není zanedbatelné. A ještě méně zanedbatelné
je při tom ukázat, jak fungují detailně základní kognitivní mechanismy. Pokud chceme porozumět
kognitivnímu aspektu kategorizace, musíme se zabývat detaily právě na této úrovni. Například hon
klasifikuje injekce. Proč to dává smysl?
Injekce jsou dalším příkladem toho, kdy základní funkční předmět (jehla) je dlouhý a tenký; jehly
mohou být klasifikovány pomocí hon a metonymickým rozšířením lze stejnou klasifikaci uplatnit i na
injekce.
Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci
strana 11 z 15
5
10
15
20
25
30
35
40
Zatím jsme viděli, jak transformace obrazového schématu i konvenční mentální obrazy a metonymie
ovlivňují kategorizaci pomocí klasifikátoru. Podívejme se teď na příklad, který zahrnuje všechny tyto
jevy, a navíc ještě metaforu. Vzpomeňte si, že hon lze použít i pro telefonáty. Konvenční obraz
telefonátu zahrnuje použití nejvíce funkční části telefonního aparátu, tedy sluchátka, které je dlouhým,
tenkým a pevným předmětem, vyhovujícím centrálnímu obrazovému schématu pro hon. Další
základní konvenční obraz telefonátu zahrnuje telefonní dráty. Ty jsou chápány jako základní funkční
prostředek umožňující komunikaci prostřednictvím telefonu. Dráty nejenže odpovídají schématu
dlouhého tenkého předmětu, ale odpovídají taky VEDENÍ v metafoře VEDENÍ. Tato metafora je
základní metaforou pro komunikaci. Zkrátka, máme tu dvě podobné, ale různé motivace pro použití
hon v klasifikaci telefonátů. To znamená, že použití hon odpovídá pojmovému systému hned dvěma
způsoby, a u motivované kategorizace platí, že čím více typů motivace, tím lépe. Nejde tedy o to, která
je správná, protože obě mohou být správné zároveň.
Doposud jsme viděli, že rozšířené významy hon mohou být založeny na centrálním významu této
částice. Ale rozšířené významy mohou samy sloužit jako základ dalších rozšíření pomocí
kategoriálního řetězení. Vzpomeňme si například, že i dopisy jsou klasifikovány pomocí hon. Pro
podobnou kategorizace existuje velké množství motivujících faktorů. Za prvé dopisy existovaly
původně ve tvaru svitků, často namotaných na dlouhých tenkých dřevěných cylindrech. Od té doby
byly kategorizovány pomocí hon. Tento obraz je navíc v japonské kultuře stále živý prostřednictvím
maleb a tradice kaligrafie. Za druhé konvenční obraz psaní dopisu zahrnuje pero, které má úlohu
centrálního funkčního předmětu a je také tenké a dlouhé. Za třetí dopisy jsou formou komunikace, a
tudíž případem metafory VEDENÍ. Všechny tyto rozmanité motivace umožňují, aby hon se všemi
svými významy zapadal do ekologie japonského systému klasifikátorů.
Dopisy a telefonáty6 jsou prostředními články v řetězu. Rozhlasové a televizní vysílání je také
klasifikováno jako hon. Jsou to případy komunikace na dálku stejně jako dopisy a telefonáty a jsou
také motivovány metaforou VEDENÍ. Vzhledem k tomu, že dopisy a telefonáty jsou klasifikovány
pomocí hon, rozhlasové a televizní vysílání je pochopitelně motivovaným rozšířením. Filmy jsou také
klasifikovány pomocí hon. Jsou to příklady komunikace na dálku, a navíc konvenčním obrazem
spojeným s filmy je filmová kazeta, která vypadá jako role lepicí pásky, která je klasifikována pomocí
hon.
Jev kategoriálního řetězení ukazuje jasně, že klasický popis kategorizace nepostačuje. Součástí
kategorie hon jsou klacky i televizní vysílání, ale tyto nesdílejí žádné společné vlastnosti. Jsou
kategorizovány stejně pouze díky řetězové struktuře kategorie hon.
Nakonec se podívejme na souboje v judu a souboje mezi zenovým učitelem a žákem. Zápasy judo jsou
ve stejné doméně zkušenosti jako další bojová umění, kde se používají tyče a meče. Výhra v judu
může být proto také klasifikována jako hon. Totéž v japonské kultuře platí o zenových soubojích, a
proto je i výhra v takovém souboji klasifikována jako hon.
Je zajímavé, že necentrální příklady kategorie hon se v některých případech liší mluvčí od mluvčího.
Proto někteří mluvčí neklasifikují jako hon vrhy v baseballu a jiní výhry v zenových soubojích. Ale
pokud vím, všichni mluvčí zahrnují do této kategorie centrální příklady jako svíčky, tyče, baseballové
pálky atd. Mnoho rozšíření se také stalo konvencí pro mluvčí obecně: dopisy, telefonáty, oběhy
v baseballu a špulky s nití. Zmíněné variace zahrnují řetězení, které se ještě nestabilizovalo, ale které
vykazuje fungování stejných principů, jaké vidíme ve stabilních konvencionalizovaných rozšířeních.
Kategorie mysli, nebo pouhá slova
45
50
Jedna z možných námitek, které je možné vznést proti výše popsaným analýzám, je, že klasifikátory
jsou pouhými jazykovými prostředky, které neodrážejí pojmovou strukturu. To znamená, že například
věci kategorizované pomocí hon v japonštině nevytváří jednotnou pojmovou kategorii. Tudíž je
možné tvrdit, že výše popsaný rozbor hon vypovídá něco o principech jazykové kategorizace, ale
neříká nic o našem pojmovém systému.
Podívejme se na toto tvrzení podrobněji. Ať už je jejich přesný kognitivní statut jakýkoli, principy
uspořádání jazyka jsou tou či onou součástí našeho kognitivního aparátu. Co by takové ‚principy
6
Otázka je, jestli jsou stejně klasifikovány i telefonáty prostřednictvím mobilních telefonů a internetu.
strana 12 z 15
Kapitola 6. Radiální kategorie
uspořádání jazyka‘ obsahovaly? Konkrétně by obsahovaly všechno to, o čem jsme hovořili výše na
případě částice hon:
5
10
15
•
•
•
•
•
•
•
•
centrální a periferní členy
předměty bázové úrovně v centru
konvenční mentální obrazy
vědomí konvenčních mentálních obrazů
transformace obrazových schémat
použití metonymie na mentální obrazy
použití metonymie na domény zkušenosti
metafory (které promítají domény na další domény)
Tyto mechanismy jsou zapotřebí, ať už je považujeme za pouhé jazykové prostředky, nebo ne. Navíc
se zdá, že to jsou věci, které by spíše byly nazývány pojmovými – mentální obrazy a jejich
transformace pravděpodobně nejsou čistě jazykové prostředky. Navíc, jak ukázali Kay a Kempton
(1984), mohou být jazykové kategorie použity i pro čistě nejazykové účely (více v kapitole 18). Ale ať
jsou či nejsou používány pro jazykové účely, jazykové kategorie jsou kategoriemi – a ty jsou součástí
našeho kognitivního aparátu. Nezáleží na tom, jestli je posvětíme termínem „pojmový“ či nikoli,
jazykové kategorie jsou kategoriemi uvnitř našeho kognitivního systému a zkoumání všech kategorií
našeho kognitivního systému se jimi bude muset také zabývat.
Kognitivní kategorie, nebo pouhé historické pozůstatky
20
25
30
35
40
Další námitka často vznášená proti podobným rozborům je, že necentrální příklady jsou „pouhé
historické pozůstatky“ a nejsou součástí živého kognitivního systému. Dixon tento argument
přesvědčivě popřel pro příklady z jazyka Diyrbal, když zaznamenal, že si mluvčí systém neosvojují
příklad od příkladu, ale používají obecné principy. Navíc studie Schmidt zabývající se rozpadem
systému jazyka Dyirbal jen dále dokazuje, že Dixonova analýza byla v podstatě správná a
psychologicky realistická. Schmidt ukázala, že se ztrácejí celé části systému, a ne pouze jednotlivé
případy. Toto nelze vysvětlit tím, že klasifikátory jsou pouhými historickými přežitky, které se mluvčí
učí případ od případu bez pomoci nějakého kognitivního systému.
Navíc argument postavený na pojmu „pouhých historických pozůstatků“ není možné použít proti
existenci kognitivních mechanismů, jako jsou ty, které jsme popsali výše. Ani historické přežitky totiž
nelze odmítnou jako „pouhé“. Když dochází v průběhu dějin k rozšiřování kategorií, musí i pro tato
rozšíření existovat nějaký kognitivní podklad. A aby mohly být zařazeny do jazykového systému, tj.
„konvencionalizovány“, musí dávat smysl mluvčím, kteří tyto inovace zařazují do svého jazykového
systému, který je nakonec také kognitivním systémem. Je pravděpodobné, že to jsou víceméně ty
kognitivní operace, o nichž jsme hovořili, co umožňuje rozšíření kategorií. V okamžiku, kdy
k takovému rozšíření dochází, tak (?)tyto mechanismy opravdu existují. Jakákoli teorie historické
sémantiky musí zahrnovat tyto mechanismy. V době, kdy k rozšíření dochází, se nejedná o pozůstatek
(čeho?). Vzhledem k tomu, že hon je právě teď v období rozšiřování, jsou jeho mechanismy aktivní a
rozšířené významy hon nelze považovat za pozůstatky (čeho?).
V obou případech, které jsme rozebrali, existuje dobrý důvod pro to, abychom předpokládali, že naše
radiální analýza představuje v myslích mluvčích něco živého. Abychom si to dále objasnili, podívejme
se na protiargument, který je proti radiální analýze možné vznést:
•
45
50
To, že ukážeme, že existují skutečné principy rozšiřování kategorií, které se uplatnily během dějin
vývoje jazyka, nedokazuje, že existují radiální kategorie. Všechno, co jsme popsali, je v souladu
s následujícím přístupem: Radiální kategorie neexistují. Všechny podobné případy odrážejí tento
historický vývoj: Ve stádiu 1 existuje klasická kategorie A. Ve stádiu 2 se objevuje nová klasická
kategorie B, která je založená na staré kategorii A. Principy změny mohou být přesně ony vámi
popsané principy rozšíření. Ale v obou stádiích se jedná pouze o klasické kategorie, a ne o radiální
kategorie, přítomné v myslích mluvčích. Ale nová klasická kategorie B se bude náhodou při
lingvistickém rozboru jevit jako radiální kategorie.
Tato pozice má důležitý důsledek:
Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci
strana 13 z 15
•
5
10
15
Ve stádiu 2 by neexistovala žádná radiální struktura, tj. žádné rozlišení mezi centrálními a
periferními členy. Budoucí změny tedy nebudou moci být založeny na rozlišení mezi centrem a
periferií. Mechanismy rozšíření bude možné použít stejně dobře na to, co jsme nazvali
„centrálními“ a „periferními“ členy.
A je to právě tento důsledek, který prokazatelně neplatí v případě japonštiny a jazyka Dyirbal.
Doklady z jazyka Diyrbal se týkají osvojování si jazyka a jazykové smrti. Dixon si již na začátku své
terénní práce povšiml, že se děti učily systém kategorií podle principů, které popsal a které odpovídají
radiální struktuře. Schmidt ukázala, že rozpad systému odráží stejnou radiální strukturu. Příklady
z japonštiny zase ukazují postupující současnou změnu. Použití hon se liší v periferních případech, ale
ne v centrálních. V tomto případě doklady změny systému podporují radiální rozbor synchronního
popisu.
Takové doklady však nejsou vždy k dispozici. Další případy, které je možné popsat radiálně, mohou
odrážet přítomnost současného živého systému nebo systému, který byl živý v minulosti. Zda jsou
takové systémy v současnosti obsaženy v myslích mluvčích nebo zda tam obsaženy bývaly a už
nejsou, je otázkou empirického výzkumu. Samozřejmě, že je také možné, že systém, který je přítomný
v současnosti, neodráží přímo historický vývoj, ale je výsledkem restrukturování. Další případy, které
odrážejí živý systém, jsou probírány v případové studii 2, kde se zabýváme i statutem lidových
etymologií.
Zkušenostní, obrazové a ekologické aspekty mysli
20
V tomto okamžiku jsme schopni podívat se na to, jak systémy klasifikátorů odrážejí zkušenostní,
obrazové a ekologické aspekty mysli. Začněme u zkušenostních aspektů.
30
Jak si všiml Denny (1976): „sémantickou funkcí jmenných klasifikátorů je umístit předměty do
množiny tříd, které jsou odlišné od těch popsaných jmény samotnými, a rozšiřují je. Tyto třídy
popisují předměty v okamžiku, kdy tyto vstupují do interakcí mezi lidmi.“ Denny také poznamenává,
že podle typologie jazyků lze roztřídit klasifikátory do tří základních sémantických typů, které
všechny mají co dělat s interakcí mezi lidmi: „fyzická interakce jako zacházení s předmětem, funkční
interakce jako používání předmětu jako nástroje nebo prostředku, společenská interakce jako
odpovídající komunikace s člověkem v kontrastu ke zvířeti, nebo formální či neformální interakce.“
Denny také tvrdí, že škála klasifikátorů fyzických interakcí odpovídá typům důležitých fyzických
aktivit vykonávaných v dané kultuře.
35
Dennyho pozorování jsou v souladu s podobnými pozorováními Berlina, Rosch a jejich
spolupracovníků pracujících na bázové kategorizaci. Ti zjistili, že bázová kategorizace záleží na
povaze každodenních interakcí jak s fyzickým, tak i s kulturním prostředím (viz Berlin, Breedlove a
Raven 1974 a Rosch 1977). Faktory podílející se na bázové kategorizaci zahrnují gestaltové vnímání,
motorickou interakci, mentální obrazy a kulturní důležitost.
25
Dohromady tato pozorování podporují tvrzení, že náš pojmový systém je závislý a dopodrobna
propojený s naší fyzickou a kulturní zkušeností. Naopak tato pozorování popírají klasický pohled, že
pojmy jsou abstraktní a oddělené od lidské zkušenosti.
40
45
Použití hon v japonštině a systém klasifikátorů v jazyce Dyirbal vykazují mnoho obrazových aspektů
mysli, obzvláště použití mentálních obrazů, transformací obrazových schémat, pojmové metonymie a
pojmové metafory.
A nakonec skutečnost, že rozšíření centra kategorie nejsou ani předpověditelná, ani arbitrární, ale jsou
motivovaná, ukazuje na ekologickou povahu lidské mysli. Termín „ekologický“ používám ve smyslu
systému s celkovou strukturou, kde vlivy nemohou být lokalizovány – tj. něco v jedné části systému
ovlivňuje jiné součásti v systému. Motivovanost záleží na celkové povaze pojmového systému, ne jen
na místní povaze dané kategorie. Navíc jak jsme viděli na příkladu kategorie pro zbytek v jazyce
Dyirbal, kategorizace není lokální, ale přinejmenším závisí na protikladných alternativách.
Shrnutí
50
Jazyk patří mezi nejtypičtější lidské kognitivní činnosti. Abychom pochopili, jak lidé kategorizují
obecně, musíme alespoň pochopit lidskou kategorizaci na speciálním příkladu přirozeného jazyka.
Oba případy, kterými jsme se zabývali, jsou typické pro to, jak kategorizace funguje v přirozeném
jazyce. Co na lidské mysli umožňuje, aby kategorizace probíhala tak, jak probíhá? Existuje snad
strana 14 z 15
Kapitola 6. Radiální kategorie
nějaký kognitivní aparát používaný myslí, který iniciuje kategorizace tohoto typu? Teorie kognitivních
modelů je pokusem o odpověď právě na tyto otázky.
Výše popsané rozbory naznačují, že takové kategorie mohou být charakterizovány pomocí
kognitivních modelů čtyř typů:
5
10
Propoziční modely specifikují elementy, jejich vlastnosti a vztahy mezi nimi. Velká část naší
vědomostní struktury existuje právě ve formě propozičních modelů. Tudíž model domény (jako
boj v jazyce Dyirbal) by zahrnoval elementy, které se vyskytují v oné doméně (jako oštěpy).
Propoziční model definující naše vědomosti o ohni by zahrnoval fakt, že oheň je nebezpečný.
Taxonomický model, podobný modelu popsanému pro jazyk Diyrbal, by zahrnoval čtyři
elementy, odpovídající každé ze čtyřech kategorií, a podmínku, že cokoli není v prvních třech
kategoriích, je ve čtvrté.
Obrazově schématické modely specifikují schématické obrazy jako trajektorie, dlouhé tenké
tvary nebo nádoby. Naše vědomosti o vrzích míčku v baseballu obsahují schéma trajektorie.
Naše vědomosti o svíčkách obsahují schéma dlouhého tenkého předmětu.
15
20
25
Metaforické modely jsou promítnutím z jednoho propozičního nebo obrazově schématického
modelu v jedné doméně na podobnou strukturu v jiné doméně. Metafora VEDENÍ pro
komunikaci promítá naše vědomosti o přenášení předmětů v nádobách na naše porozumění
komunikace jako přenášení myšlenek ve slovech.
Metonymické modely jsou modelem jednoho nebo více z výše uvedených typů, spolu s funkcí
převádějící porozumění z jednoho elementu modelu na druhý. Tudíž v modelu, který zastupuje
strukturu celku a části, může existovat funkce převádějící porozumění z části na celek tak, že
část může zastupovat celek. V jazyce Dyirbal mohou vědomosti o hairy mary grub, tj.
vědomosti o jejím bodnutí připomínajícím spálení sluncem zastupovat celou housenku
v okamžiku, kdy se určuje, že bude ve stejné kategorii jako slunce.
Takové modely mohou charakterizovat celkovou strukturu kategorie, určit, kdo nebo co je jejími
centrálními členy a také mohou charakterizovat články v interních řetězcích.
Lakoff: Ženy, oheň a nebezpečné věci
strana 15 z 15