AsociAce českých filmových klubů uvádí Projekt 100 2014

Asociace českýc h
filmových klubů u vá d í
Proj ekt 100 2 014
P r ojek t1 0 0.cz
„Netočím filmy, které lidí spojují.
Točím filmy, které lidi rozdělují.“
QUENTIN TARANTINO
Technické údaje
Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction) / USA 1994 / 153 minut
Produkce
Lawrence Bender
Režie
Quentin Tarantino
Scénář
Quentin Tarantino
Kamera
Andrzej Sekula
Střih
Sally Menekeová
Hrají
Tim Roth,
Amanda Plummerová,
John Travolta,
Samuel L. Jackson,
Bruce Willis,
Ving Rhames,
Uma Thurmanová,
Christopher Walken,
Maria de Medeirosová,
Harvey Keitel
Ceny
Oscar 1995
– nejlepší pův. scénář
Zlaté globy 1995
– nejlepší scénář
MFF Cannes 1994
– Zlatá palma za
nejlepší film
BAFTA 1995
– nejlepší pův. scénář
– nejlepší mužský herec
ve vedlejší roli
Monopol
od 7. 5. 2014
do 31. 12. 2014
Žánr
krimi, drama, thriller
Originální verze
anglicky
Dop. přístupnost
od 15 let
Kopie
Dcp, Blu-ray, Dvd
Formát
1 : 2,39
Titulky
české
Programování
David Huspenina
[email protected]
tel. +420 724 339 341
Další informace
http://www.projekt100.cz
Materiály ke stažení
http://www.acfk.capsa.cz
( jméno a heslo: guest)
krátká Synopse
Nejkultovnější z kultovních filmů 90. let
je autorskou Biblí Quentina Tarantina,
který v tomto opusu definoval základní
prvky své režisérské poetiky a vytvořil
dílo rozněcující náročné kritiky na festivalu v Cannes, levicové a pravicové intelektuály i zedníky dopřávající si po těžké
šichtě trochu oddychu. Pulp Fiction je
multižánrovým opusem, který přetéká
fetišistickými detaily a popkulturními odkazy a zároveň dokonale funguje jako
svrchovaně napínavý film rozvržený do
inovativní příběhové struktury. Chcete
vidět homosexuální znásilnění sbližující
dva nepřátele na život a na smrt?
Chcete vidět zlaté hodinky,
jež prošly světovými válkami
a několika konečníky?
Chcete slyšet disputaci
na téma hamburgery
u McDonalds, Burger King,
Big Kahuna Burger a Jack
in the Box?
Chcete poznat, že heroin se
dá vyšňupat i nosem?
Chcete znovu zažít tanec
Johna Travolty?
Mnohovrstevnatý vesmír Pulp Fiction
vám otevírá svou náruč a vy se můžete
stát dalším z miliónů diváků, pro něž se
jedná o jeden z filmů jejich života.
Synopse
Jedním z klíčových rysů Tarantinova filmu je jeho nelineární narativní struktura z příběhů prolínajících se v prostoru
i času, v nichž se objevuje celá galerie
různých postav. Za hlavní hrdiny můžeme ovšem označit především tři mužské
postavy, které jsou určitým způsobem
klíčové pro jednotlivé třetiny filmy: gangster Vincent Vega (první třetina), boxer
Butch Coolidge (druhá třetina) a další
gangster Jules Winnfield (poslední třetina). Snímek je zarámován scénami ze
snack baru (akce Pumpkina a Honey
Bunny a závěrečné prozření Julese),
což je příklad jedné scény vyprávěné
z několika úhlů pohledu, dále obsahuje flashbacky (vyprávění o zlatých hodinkách) a prvky kruhově se vracejících
postav a motivů ozřejmujících předchozí
i následující děj (sportovní trička Julese
a Vincenta apod.). V komplikovaném vy-
právěcím modelu Pulp Fiction však lze
rozeznat sedm základních epizod a dějových linií.
legy vyhozeného z okna, vniknou do
bytu neplatičů, seberou tajemný kufřík
a provedou popravu viníků okořeněnou
citacemi Starého zákona.
Prolog – restaurace
Zlodějíčkové Pumpkin a Honey Bunny se
během snídaně v restauraci rozhodnou,
že začnou přepadávat právě snack-bary a jídelní zařízení. Po krátkém vyznání
vzájemných citů se vrhají do akce…
Předehra ke kapitole
„Vincent Vega a žena
Marselluse Wallace“
Představují se nájemní zabijáci Vincent
Vega a Jules Winnfield, které sledujeme
během rutinní akce. Oba si nejdříve rozprávějí o odlišnostech fast-foodu v USA
a Evropě, následně analyzují příběh ko-
Vincent Vega a žena
Marselluse Wallace
V zaplivaném baru se mafián Marsellus
Wallace domlouvá s boxerem Butchem,
který má podle plánu schválně vypustit
svůj zápas. Do baru přichází i Vincent
a Jules, kteří jsou ovšem oblečení do
podivných sportovních triček a kraťasů.
Následující den si Vincent Vega kupuje
vysoce kvalitní heroin a vydává se vyzvednout ženu svého šéfa Marselluse
Miu. Na přání svého bosse s ní má strávit večer a pobavit ji, oba tedy vyráží do
vintage restaurace U Mazaného králíčka.
Po jídle se oba zúčastní soutěže v twistu,
po návratu domů s vítěznou trofejí Mia
náhodou najde Vincentův heroin, jímž
se předávkuje (mylně se domnívá, že se
jedná o kokain a šňupne si jej nosem).
Následuje zběsilá záchranná akce, během níž se Vincent s polomrtvou Miou
vydává k dealerovi Lanceovi a injekcí
adrenalinu píchnutou přímo do srdce
ženu zachrání. Na konci epizody se Mia
a Vincent vzájemně ujistí o naprosté mlčenlivosti.
Předehra ke kapitole
„Zlaté hodiny“
Malý chlapec Butch je při sledování
televize vyrušen vietnamským veteránem Koonsem, který mu začne vyprávět příběh o zlatých hodinkách děděných v Butchove rodině z generace na
generaci (hodinky prošly s Butchovými
předky první i druhou světovou válkou
a během zajetí ve Vietnamu je několik
let nosil v konečníku Butchův otec a následně i Koons).
Zlaté hodinky
Butch chvatně opouští boxerskou arénu,
nasedá do taxíku a následně se dovídá,
že druhý boxer po zápase zemřel. Butch
tedy naprosto porušil předchozí dohodu
s Marsellusem, nyní se stal „mrtvým mužem“ a vydává se na útěk. Po disputaci
s taxikářkou nad smyslem amerických
a kolumbijských příjmení se dostává do
motelu, kde jej očekává přítelkyně Fabienne. Ráno Butch zjišťuje, že Fabienne
v jeho starém bytě zapomněla drahocenné zlaté hodinky, a proto se vydává
na nebezpečnou cestu do svého bydliště. V bytě si vezme hodinky a setkává se překvapeným Vincentem Vegou,
kterého sedícího na záchodě zabije
jeho vlastní zbraní.
Mrzáka a utíká z obchodu pryč – ve dveřích se ale zastavuje a vrací se pomoci
Marsellusovi. Před očima se mu otvírá
pohled na Marsellusovo homosexuální
znásilnění na gymnastické koze – okamžitě zabíjí Maynarda samurajským mečem a podává Marsellusovi brokovnici.
Ten ustřeluje Zedovi přirození a volá „pár
zfetovaných negrů s letlampou a kleštěma“, aby umučili Zeda k smrti. Po této
šílené epizodě jsou si Marsellus a Butch
kvit, Butch mizí na Zedově chopperu,
„mizí a bude zmizelej“.
Boxer rychle odjíždí z bytu, a když se
zastaví na semaforu, překvapeně před
sebou na přechodu pro chodce spatřuje
Marselluse, kterého duchapřítomně přejede autem, načež se oba po přestřelce
a rvačce dostávají do malé zastavárny.
Její majitel Maynard oba hrdiny omráčí
a volá svého kamaráda, policistu Zeda.
Marsellus a Butch se ocitají svázaní ve
sklepě, Zed s Maynardem odvazují podivnou existenci jménem Mrzák a rozpočítáváním vybírají Marselluse, kterého
odvádějí do druhé místnosti. Butchovi
se podaří zbavit se provazů, pěstí omráčí
Příběh se vrací k Vincentovi a Julesovi
do okamžiku těsně po popravě Marsellova dlužníka. Z koupelny se nečekaně vynořuje kamarád dlužníků a na zkoprnělé
gangstery z pistole vyprázdní celý zásobník. Zázrakem je však netrefí a právě za
zázrak a přelom ve svém životě označí
následně celou situaci Jules. Gangsteři
opouští s jedním rukojmím byt a ve vzrušené diskuzi o zázraku pokračují i v autě.
Vincent se ptá na názor také rukojmího
Marvina, ale když se na něj otočí dozadu do auta, zničehonic vystřelí a ustřelí
nebohému Marvinovi hlavu. Oba hrdino-
Situace kolem Bonnie
vé se tak ve vteřině ocitají s autem kompletně pokrytým krví na hlavní silnici za
bílého dne.
V zoufalství se uchylují do domu kamaráda Julese jménem Jim a rychle telefonují
Marsellusovi. Ten okamžitě kontaktuje
specialistu na krizové situace, „čističe“
Winstona Wolfa, který je na místě přesně
za 9 minut a 37 vteřin a hned se dává
do práce – je nutné vyčistit auto, umýt
oba gangstery, uklidit byt a vypít šálek
„moc dobrýho kafe“. Celá uklízecí akce
nakonec za pevného vedení Wolfa skončí úspěchem a Vincent s Julesem se vydávají na zaslouženou snídani.
Epilog – restaurace
Vincent a Jules během snídaně dále
pokračují v analyzování zázraku, který
se jim stal, Jules se definitivně rozhoduje pověsit kariéru gangstera na hřebík
a rozhodne stát se poutníkem. Po střihu
na Pumpkina a Honey Bunny zjišťujeme,
že si Vincent a Jules vybrali restauraci,
jenž figuruje již v prologu. Pumpkin s Honey Bunny přepadnou restauraci, když
ale narazí na ozbrojený odpor Julese,
dostávají se do patové situace, která se
ještě zintenzivňuje po příchodu Vincenta z WC (Vincent míří pistolí na Honey
Bunny, ta míří na Julese a Jules míří na
Pumpkina). Jules nakonec naposledy
odříká pasáž ze Starého zákona (Ezechiel 25, 17) a svoji proměnu ilustruje
tím, že nechá Pumpkina a Honey Bunny
odejít. Nechá si pouze svojí peněženku
a tajemný kufřík, který „mu neříká pane“.
Po odchodu Pumpkina a Honey Bunny
odchází i Jules a Vincent aby mohli svému šéfovi odevzdat kufřík a dokončit tak
tuto (pro Julese poslední) misi.
o filmu
„PULP“ (slovník American Heritage
Dictionary, New College Edition)
1. měkký, vlhký kus beztvaré hmoty,
2. časopis nebo kniha ponurého
obsahu, příznačně vytištěná na
surovém a hrubém papíru
„Pulp Fiction není obyčejný film, je to fenomén. Získal významná ocenění, vyvolal vášnivé reakce fanoušků, inspiroval
nespočet napodobitelů a nesmazatelně
se zapsal do své doby jako její nezpochybnitelný symbol. Svým režisérem byl
prezentován jako výrazně autorské dílo.
Význam Pulp Fiction netkví v jeho struktuře, ale ve schopnosti vyvolat reakci –
jak u svých obdivovatelů, tak u kritiků.
Diváci obvykle nespatřují význam a hod-
notu tohoto filmu v nějakém sdělení, které v sobě skrývá, ani v nějakém politickém postoji, k němuž se otevřeně hlásí,
ale v tom, že se povznáší nad význam
a moralizování a nabízí ryzí filmovou podívanou a panoptikální vytržení ze vzrušujících obrazů a zvuků. Jedněm se líbí
proto, že nechce nic sdělovat a bere filmovou tvorbu jako čirou hru. Druhým se
právě z tohoto důvodu nelíbí – promyšlená, chladná povrchnost Pulp Fiction je
pro ně příznakem prázdné postmodernosti naší doby. Anebo mají za to, že se
pod lákavým povrchem zábavné podívané, v níž údajně nejde o politiku, skrývají
nějaké skutečné politické problémy, například maskulinita nebo rasová otázka.“
Dana Polan
– monografie s názvem Pulp Fiction
Po úspěchu filmu Gauneři se režisér Tarantino vydal v roce 1992 do Amsterdamu, kde sbíral nové podněty a inspirace
a začal pracovat na scénáři k novému
projektu (ve světě fetišistického univerza
Pulp Fiction proto není náhoda, že v Amsterdamu tvrdě pracoval i jeden z hrdinů
Vincent Vega, aby se pak nedávno před
začátkem děje filmu vrátil zpět do Los
Angeles). Pulp Fiction měl být původně
provázaný s předchozím snímkem Gauneři (prolínat se měly některé dějové linie či postavy – ostatně postava z Gaunerů ztvárněná Michaelem Madsenem
se jmenuje Vic Vega a někteří fanoušci
obou filmů razí teorii, že Vic Vega a Vincent Vega jsou bratři), ale Tarantino nakonec vytvořil poměrně samostatné filmové univerzum zaplněné úplně novými
postavami a jejich vztahy.
Některé prvky scénáře Pulp Fiction pocházejí od Tarantinova kolegy, parťáka
z videopůjčovny Video Archives a následně také režiséra a scenáristy Rogera
Avaryho, jehož rukopis nese především
sekvence o zlatých hodinkách a boxerovi Butchovi. Později se objevily i lehké spory a nejasnosti ohledně autorství
scénáře (někde je uváděn pouze Tarantino, někde figuruje i Roger Avary). Hotový scénář odnesl Tarantino do spřátelené produkční společnosti Jersey Films
( jenž patřila Stacey Sherové, Michaelu
Shambergovi a herci Danny DeVitovi),
která z něj byla okamžitě nadšena a nabídla Tarantinovi balík peněz a příslib
realizace projektu. Jersey Films oslovili
jako první studio TriStar, které ale projekt
odmítlo – pro její producenty se jednalo
o příliš malý a experimentální projekt, trnem v oku pak byla také scéna, v níž si
hollywoodský idol John Travolta zkušeně píchá heroin.
Natáčení trvalo celkem 8 týdnů (začátek
natáčení – 20. 9. 1993) a rozpočet filmu
byl 8 500 000 dolarů, nejdražší dekorací bylo vybudování baru U Mazaného
králíčka, naopak úsporným a demokratickým opatřením bylo vyplacení stejné
výše honoráře pro všechny herce v důležitých rolích, ať už se jednalo o hvězdy typu Bruce Willise nebo méně známé
herce. Hned u několika postav se původně uvažovalo o jiných hercích – Vincenta
Vegu měl hrát Michael Madsen nebo Daniel Day-Lewis, postavu Julese Laurence
Fishburne, postavu Mii pak Meg Ryanová, Holly Hunterová či Brigitte Nielsenová. Film byl v premiéře uveden na MFF
v Cannes, kde získal Zlatou palmu (udělenou porotou v čele s Clintem Eastwoodem za nesouhlasného křiku některých intelektuálů v publiku), na podzim
byl uveden do amerických kin a opatřen
masivní mediální kampaní. Následně byl
snímek nominován celkem na 7 Oscarů
(nejlepší film, režie, scénář, střih, John
Travolta ze nejlepšího herce v hlavní roli,
Samuel L. Jackson za nejlepšího herce
ve vedlejší roli, Uma Thurmanová ze nejlepší herečku ve vedlejší roli), přičemž
nakonec proměnil pouze nominaci za
scénář. Tarantinovi tato skutečnost však
nemusela nijak vadit, protože film jen
v kinech vydělal 200 000 000 dolarů
a skvěle si vedly nejen videokazety, ale
i CD s kultovním soundtrackem.
Quentin Tarantino
* 26. 3. 1963, Knoxville, Tennessee, USA
Diváckou masou i filmovými odborníky milovaný „šílený maniak z videopůjčovny“ ve svých filmech rád odkazuje
a analýze různorodých narážek se dá
podrobit i jeho reálný životopis. Narodil se v Knoxvillu v Tennessee (o kterém
se baví postavy Pulp Fiction), jeho otec
byl muzikant (role hudby je v Pulp Fiction i dalších snímcích nezastupitelná)
a matka zdravotní sestra (vzpomeňme
postavu zdravotní sestry Bonnie z Pulp
Fiction nebo gangsterku Elle Drive převlečenou za zdravotní sestru v prvním
díle Kill Billa), přičemž po rodičích a dalších předcích mu v žilách koluje italská,
irská a dokonce i čerokíjská krev. Jeho
rodiče se stihli rozvést, ještě než se chlapec stačil narodit a Tarantino pak vyrůstal s matkou, se kterou se přestěhoval
do Kalifornie a blízkosti filmové Mekky,
Los Angeles.
Školní kariéru ukončil Tarantino v pouhých 15 letech, pak se naplno věnoval
studiu filmového herectví a následně nastoupil do zaměstnání ve videopůjčovně
Video Archives na losangeleském předměstí Manhattan Beach. Tato práce se
pro něj stala zásadní životní zkušeností
a inspirací, neboť v půjčovně si postupně osvojil historii áčkové i béčkové kinematografie a během diskuzí s podobnými
cinefily (například spoluscenárista Pulp
Fiction Roger Avary) si tříbil svůj filmový
vkus a světonázor („Nechodil jsem do
školy, chodil jsem na filmy.“). Prvním Tarantinovým filmovým počinem byla černobílá amatérská juvenilie Narozeniny
mého nejlepšího kamaráda, z jejíž 70minutové stopáže se dochovalo jen 36 minut (zbytek shořel).
Prvním „opravdovým“ filmem se tak stali
až Gauneři – snímek s výborným obsazením (Harvey Keitel, Michael Madsen,
Steve Buscemi, Tim Roth), který byl premiérován na festivalu v Sundance a stal
se hitem mezi kritiky i širokým diváctvem.
Gauneři zároveň definovali typické prvky
Tarantinovy autorské poetiky – mísení
žánrů, estetizace násilí, ironické využívání brutality, totálně necenzurovaný jazyk, důraz na detail, neustále shazování
vážných filmových situací i hrdinů či využívání obrovského množství popkulturních odkazů a citací jiných uměleckých
děl. Mnoho kritiků označuje Gaunery za
„nejlepší debut všech dob či za „největší nezávislý film historie“ a celá řada diváků dává kompaktnímu světu Gaunerů
přednost před komplikovaným univerzem Pulp Fiction.
Po úspěchu Gaunerů uplatnil Tarantino
v Hollywoodu dva svoje starší, přepracované scénáře – nejprve k filmu Pravdivá romance režiséra Tonyho Scotta
a následně také k filmu Takoví normální
zabijáci Olivera Stonea. Poté odjel do
Amsterdamu, vrátil se zpět do USA, natočil Pulp Fiction a dostal se na pomyslný vrchol kritického i diváckého uznání. Následně natočil jeden segment pro
povídkový snímek Čtyři pokoje a začal
dlouhodobou intenzivní spolupráci se
svým duchovním bratrem Robertem Rodriguezem (scénář k horroru Od soumraku do úsvitu).
Dalším projektem byla adaptace románu
Rum Punch amerického spisovatele Elmora Leonarda s názvem Jackie Brown.
Samotný Leonard označil Tarantinův film
za nejlepší z četných adaptací jeho románů a celá řada kritiků konstatovala
„Tarantinovo zklidnění“ či fakt, že „kluk
z videopůjčovny dospěl“. Jackie Brown
je poměrně nenápadnou, ale o to sofistikovanější poctou typickému žánru
počátku 70. let, blaxploitation filmům.
V hlavní roli se objevuje ikona blaxploitation žánru Pam Grierová, snímek obsahuje řadu prvků různorodých žánrů (film
noir, krimifilm, melodrama) a samozřejmě nezbytnou porci kulturních odkazů,
v tomto případě však velmi umírněnou.
Všechny další Tarantinovy projekty jsou
naopak vrcholně stylizované a doslova
přeplněné odkazy a narážkami, přesto
však tvoří dokonale propracovaná mistrovská díla inteligentního autora, který
přesně ví, jak film vystavět a jaký účinek
mají jeho díla vyvolat. Režisérovy filmy
stále obsahují nezbytnou porci násilí,
fetišismu a obsese popkulturou a historií filmu jako takového, i přesto se však
„spratek“ Tarantino postupně (a poměrně nenápadně) vypracoval v jednoho
z největších (ne-li největšího) filmového
autora současné kinematografie. Jeho
pozici postupně vybudoval monumentální dvoudílný revenge-film Kill Bill,
naprosto nedoceněný brakový experiment Grindhouse: Auto zabiják, vrcholně sofistikovaný válečný epos Hanební
pancharti a strhující pocta westernu Nespoutaný Django.
Režijní filmografie:
1987: Narozeniny mého nejlepšího
kamaráda
(My Best Friend´s Birthday )
1992: Gauneři
(Reservoir Dogs)
1994: Pulp Fiction: Historky z podsvětí
(Pulp Fiction)
1997: Jackie Brown
2003:Kill Bill
2014: Kill Bill 2
2007:Grindhouse: Auto zabiják
(Grindhouse: Death Proof)
2009:Hanebný pancharti
(Inglorious Basterds)
2012: Nespoutaný Django
(Django Unchained)