Untitled
Transkript
AF ICON Checo.indd 1 30/01/14 17:40 Mezinárodní konsenzus o dětském astmatu Allergy 2012;67(8):976–997 N. G. Papadopoulos, H. Arakawa, K.-H. Carlsen, A. Custovic, J. Gern, R. Lemanske, P. Le Souef, M. Mäkelä, G. Roberts, G. Wong, H. Zar. C. A. Akdis, L. B. Bacharier, E. Baraldi, H. P. van Bever, J. de Blic, A. Boner, W. Burks, T. B. Casale, J. A. Castro-Rodriguez, Y. Z. Chen, Y. M. El-Gamal, M. L. Everard, T. Frischer, M. Geller, J. Gereda, D. Y. Goh, T. W. Guilbert, G. Hedlin, P. W. Heymann, S. J. Hong, E. M. Hossny, J. L. Huang, D. J. Jackson, J. C. de Jongste, O. Kalayci, N. Ait-Khaled, S. Kling, P. Kuna, S. Lau, D. K. Ledford, S. I. Lee, A. H. Liu, R. F. Lockey, K. Lødrup-Carlsen, J. Lötvall, A. Morikawa, A. Nieto, H. Paramesh, R. Pawankar, P. Pohunek, J. Pongracic, D. Price, C. Robertson, N. Rosario, L. J. Rossenwasser, P. D. Sly, R. Stein, S. Stick, S. Szefler, L. M. Taussig, E. Valovirta, P. Vichyanond, D. Wallace, E. Weinberg, G. Wennergren, J. Wildhaber, R. S. Zeiger. Translation: Prof. Petr Pohunek MD PhD - Chair, Czech Society of Paediatric Pulmonology. Katarína Beránková MD. Lenka Hoňková MD. Validation: Tamara Svobodová MD PhD – Consultant in Paediatric Pulmonology. All: Department of Paediatrics, 2nd Faculty of Medicine, Charles University in Prague and Motol University Hospital, Prague, Czech Republic. AF ICON Checo.indd 2 30/01/14 17:40 Obsah 4 ÚVOD 4 DEFINICE ASTMATU 5 KLASIFIKACE 6 PATOFYZIOLOGIE 6 PŘIROZENÝ VÝVOJ 7 DIAGNÓZA 10 PRINCIPY PÉČE 10 KONTROLA 11 EDUKACE 11 ODSTRANĚNÍ SPOUŠTĚCÍCH FAKTORŮ 12 FARMAKOTERAPIE 13 ZPŮSOBY APLIKACE 14 SPECIFICKÁ ALERGENOVÁ IMUNOTERAPIE (AIT) 14 MONITOROVÁNÍ 15 AKUTNÍ EXACERBACE AF ICON Checo.indd 3 30/01/14 17:40 ÚVOD Astma je celosvětově nejčastějším chronickým onemocněním dolních cest dýchacích v pediatrii. U dětí astma často přináší řešení specifických problémů a situací, daných zejména postupným vyzráváním respiračního traktu a imunitního systému, přirozeným vývojem onemocnění, obtížným stanovením diagnózy při nedostatku pádných objektivních důkazů, obtížným podáváním léků a rozdílnou a často nepředvídatelnou reakcí na léčbu. Doporučené postupy a konsenzuální dokumenty podporující rozhodovací procesy lékařů u astmatu v dětském věku jsou k dispozici. Velkým problémem však nadále zůstává rozšíření těchto doporučení a jejich implementace do praxe. Pracovní skupina iCAALL (The International Collaboration in Asthma Allergy and Imunology) ustanovená v roce 2012 společně organizacemi EAACI, AAAAI, ACAAI a WAO se zaměřila na tyto nevyřešené potřeby v mezinárodním konsenzu o pediatrickém astmatu (International Consensus ON (ICON) pediatric asthma). Cílem tohoto dokumentu je: • Zdůraznit klíčové informace společné mnoha doposud publikovaným doporučeným postupům. • Kriticky zhodnotit a komentovat rozdíly v publikovaných doporučeních a poskytnout tak stručný návod. DEFINICE ASTMATU Astma je chronické zánětlivé onemocnění spojené s variabilní obstrukcí dýchacích cest a bronchiální hyperreaktivitou. Projevuje se opakovanými epizodami pískotů, kašle, dušnosti a tlaku na hrudi. 4 AF ICON Checo.indd 4 30/01/14 17:40 KLASIFIKACE Klasifikace astmatu je pro řízení péče přínosem. Věk: Jsou patrné rozdíly v patofyziologii a klinických projevech v průběhu kojeneckého, batolecího, předškolního a školního věku a dospívání, které se odráží i v řízení péče o astma. Fenotypy: Rozdíly v základních patofyziologických procesech (endotypech) mohou zodpovídat za různé fenotypy. Jsou nicméně patrné významné překryvy i možné změny v průběhu času. Fenotypy by v rámci řízení péče o astma měly být brány v úvahu, neboť nemocní s různými fenotypy mohou rozdílně odpovídat na různé léčebné modality. Tíže onemocnění: Pohybuje se v rozsahu od intermitentního po těžké astma; stupňovitý (krokový) přístup k léčbě pomáhá vést péči především na počátku po základním zhodnocení tíže astmatu. Akutní exacerbace mohou ohrozit život. Kontrola nad onemocněním a jeho budoucím rizikem jsou klinickými cíli optimálně vedené péče. 5 AF ICON Checo.indd 5 30/01/14 17:40 PATOFYZIOLOGIE Astma je chronický zánětlivý syndrom. Podobně jako u dospělých pacientů jsou i u dětí v průduškách přítomny patologické změny (“remodelace průdušek”). Alergeny, virové infekce a dráždivé látky mohou u citlivých osob vyvolat zúžení dýchacích cest, jehož podkladem jsou otok a buněčná infiltrace sliznice, hypersekrece hlenu, kontrakce hladké svaloviny a odlučování epiteliálních buněk z povrchu. Tyto změny jsou do značné míry reverzibilní, ale s postupným vývojem onemocnění může zúžení průdušek progredovat a stát se nevratným. PŘIROZENÝ VÝVOJ Mnohé z dětí, u kterých se manifestují pískoty v časném dětství, z těchto obtíží tzv. vyrostou. U kojenců a batolat, u nichž se obtíže objevují opakovaně, je vyšší riziko rozvoje perzistujícího astmatu. Vyšší pravděpodobnost pokračujících pískotů a rozvoje perzistujícího astmatu mají děti atopické. Rovněž je patrné snížení funkce plic u dětí ve věku šesti let, zejména u těch, u kterých se první projevy astmatu objevily před třetím rokem věku. Tíže a četnost obtíží v prvních letech života a přítomnost atopie jsou úzce spjaty s 6 AF ICON Checo.indd 6 30/01/14 17:40 prognózou onemocnění. Index rizika astmatu (Asthma predictive index) je užitečným nástrojem při hodnocení prognózy. DIAGNÓZA Pro diagnózu astmatu je třeba potvrdit přítomnost opakovaných příznaků reverzibilní obstrukce dýchacích cest a vyloučit jiné příčiny. I. Anamnéza Příznaky: Kašel, pískoty při dýchání, dušnost, tlak na hrudi. Průběh: Opakované epizody (≥3) nebo perzistující příznaky spouštěné dráždivými podněty (studený vzduch, tabákový kouř), alergeny (domácí zvířata, pyly apod.), respiračními infekcemi, tělesnou zátěží a pláčem nebo smíchem. Příznaky se často objevují v noci nebo časně zrána. Další otázky: Osobní anamnéza atopie, např. ekzému, alergické rýmy, potravinové alergie, rodinná anamnéza astmatu. II. Fyzikální vyšetření Pomůže v době aktivních příznaků k potvrzení pískotů. Ostatní příznaky atopických onemocnění diagnózu podporují. III. Vyšetření funkce plic Důležité jak pro diagnózu, tak pro monitorování. Normální výsledek funkčního vyšetření plic nicméně diagnózu astmatu u dětí nevylučuje. • S pirometrie: Doporučená pro děti, které jsou schopny ji spolehlivě provést (od věku 5-7 let a starší). Používané mezní hodnoty jsou odvozeny od hodnot zavedených u dospělých (FEV1: 80 % náležité hodnoty, reverzibilní po bronchodilataci o 12 %, 200 ml nebo 10 % náležité hodnoty). • Vrcholová výdechová rychlost (PEF – peak expiratory flow): Normální rozmezí pro PEF je široké, což vede k jejímu lepšímu využití pro monitorování než pro diagnostiku. Užitečnější může být hodnocení reverzibility nebo variability. • Měření funkce plic vyžadující menší spolupráci, jako je oscilometrie nebo specifická rezistence dýchacích cest, může být použito u dětí mladších 5 let; tyto metody ovšem nebývají běžně k dispozici. IV. Hodnocení atopie Určení specifické alergické senzibilizace může podpořit diagnózu astmatu, pomoci identifikovat spouštěče a má prognostický význam pro perzistenci onemocnění. Je možné použít jak testování in vivo (kožní prick testy), tak in vitro (specifické IgE protilátky). 7 AF ICON Checo.indd 7 30/01/14 17:40 V. Hodnocení bronchiální hyperreaktivity (BHR) Hodnocení BHR má v diagnostice astmatu podpůrnou úlohu. • Provokační testy s metacholinem, histaminem, mannitolem, hypertonickým solným roztokem a studeným vzduchem jsou používány v diagnostice astmatu u dospělých jako pomocné testy k potvrzení diagnózy. U dětí jsou tyto testy obecně užívány s jistou rezervovaností vzhledem k problémům s technickým provedením a standardizací, včetně potíží s prováděním funkčního vyšetření plic. BHR je možné využít i pro určení prognózy. • Zátěžový test volným během lze také použít k hodnocení BHR, ale standardizace tohoto vyšetření je pro rozdílné věkové skupiny obtížná. VΙ. Hodnocení zánětu dýchacích cest • Vydechovaný oxid dusnatý (FeNO) je užitečný při hodnocení eozinofilního zánětu dýchacích cest, neboť může potvrdit diagnózu astmatu, určit pravděpodobnost odpovědi na léčbu kortikosteroidy, monitorovat a odhalit špatnou adherenci k léčbě. Tento test ovšem není všeobecně dostupný a jeho výsledky nejsou vždy snadno a správně hodnotitelné. • Počítání eozinofilů ve sputu není v současné době doporučenou metodou v diagnostice ani monitorování astmatu u dětí. VII. Diferenciální diagnóza Příznaky podobné astmatu se mohou objevovat u mnoha různých, spíše vzácných stavů. Diferenciální diagnózu je nutné vždy podrobně zhodnotit, především u atypických stavů nebo stavů neodpovídajících na léčbu. 8 AF ICON Checo.indd 8 30/01/14 17:40 Infekční a imunologické poruchy Mechanická obstrukce Alergická bronchopulmonální aspergilóza Vrozené malformace Anafylaxe Zvětšené lymfatické uzliny nebo tumory Bronchiolitída Aspirace cizího tělesa Imunodeficience Laryngomalácie/ tracheomalácie Opakované respirační infekce Cévní prstence nebo laryngeální web Rinitída Dysfunkce hlasových vazů Sinusitída Jiné systémy Sarkoidóza Vrozené srdeční vady Tuberkulóza Nemoc z gastroezofageálního refluxu Bronchiální patologie Neuromuskulární poruchy (vedoucí k aspiracím) Bronchiektázie Psychogenní kašel Bronchopulmonální dysplázie Cystická fibróza Primární ciliární dyskineze VIII. Zvláštní situace • Diagnóza astmatu u kojenců a batolat: Diagnostikovat astma u dětí mladších než 2-3 roky není snadné vzhledem k nedostatku objektivních parametrů, suboptimální odpovědi na podané léky a různorodému přirozenému vývoji nemoci. To je důvodem, proč je diagnóza astmatu v této věkové skupině přinejlepším provizorní. • Terapeutický pokus: V případech diagnostické nejistoty, především u dětí předškolního věku, je možný krátký terapeutický test inhalačními kortikosteroidy (např. 1-3 měsíce). Zřetelné zlepšení v průběhu testu a zhoršení po jeho ukončení podporuje diagnózu astmatu, ačkoliv negativní výsledek testu diagnózu zcela nevylučuje. • I když je obecně uznávána různorodost projevů astmatu u dětí, stále není dostatek detailních informací ani diagnostických kritérií k hodnocení specifických fenotypů s výjimkou astmatu nebo bronchokonstrikce indukovaných tělesnou zátěží. 9 AF ICON Checo.indd 9 30/01/14 17:40 PRINCIPY PÉČE Řízení péče o astma zahrnuje všechny prostředky nezbytné k dosažení kontroly: 1. edukaci pacienta a rodičů, 2. identifikaci a eliminaci spouštěčů, 3. užívání adekvátní léčby s jasně definovaným léčebným plánem (včetně alergenové imunoterapie tehdy, kdy je to indikováno) a 4. pravidelné monitorování. Také by mělo být přihlíženo k léčebným nákladům. KONTROLA Cílem léčby astmatu je dosažení kontroly nad nemocí při užívání minimálního počtu léků. Je to dlouhodobý proces. Riziko Postižení Oblast Úroveň kontroly Složka Úplná Denní příznaky Nejsou Noční příznaky Nejsou Potřeba úlevové terapie Není Limitace aktivit Není Dobrá ≤2x týdně ≤1x měsíčně ≤2x týdně Není Částečná >2x týdně >1x měsíčně >2x týdně Střední Nedostatečná Funkce plic – FEV1, PEF >80% ≥80% 60-80% <60% Exacerbace (za rok) 0 1 2 >2 Vedlejší účinky léčby Žádné Trvalé Týdenní Denní Výrazná Variabilní 10 AF ICON Checo.indd 10 30/01/14 17:40 EDUKACE • • • Edukace je klíčovým prvkem v péči o astma. Je to nepřetržitý progresivní proces, který je nutno opakovat při každé návštěvě. Zahrnuje základní informace o chronické povaze onemocnění, potřebě dlouhodobé léčby, typech léků a způsobu jejich podávání. Doporučeno je vytvoření a používání osobního plánu péče o astma, zahrnujícího každodenní léčebný režim a zvláštní instrukce pro časnou identifikaci a řešení exacerbací nebo ztráty kontroly nad onemocněním. Programy zaměřené na školy mohou zvýšit informovanost u velkého počtu dětských astmatiků. Pacienti a jejich rodiny se mohou také během hospitalizací účastnit edukačních kurzů cílených na tuto problematiku. Užitečné jsou i audiovizuální edukační metody a edukace pomocí počítačů nebo internetu, zejména pro adolescenty. ODSTRANĚNÍ SPOUŠTĚCÍCH FAKTORŮ Prospět může identifikace a omezení expozice spouštěčům nespecifickým (např. tabákový kouř) a specifickým (např. alergeny). • • • • Před každým specifickým zásahem do prostředí astmatika je nutné alergologické vyšetření. Jednotlivé intervence mají omezenou účinnost. Intenzivní mnohostranný přístup může být účinný pro alergeny vnitřního prostředí, jako jsou roztoči. V rozvojových zemích jsou hlavními spouštěči inhalační dráždivé látky. ▷▷ Měla by být přijata rázná opatření k omezení expozice tabákovému kouři. ▷▷ Doporučuje se snaha o omezení dalších škodlivin vnitřního a zevního prostředí. 11 AF ICON Checo.indd 11 30/01/14 17:40 FARMAKOTERAPIE Farmakoterapie je základním kamenem léčby. Je dlouhodobá a měla by být jasně odlišena od léčby akutních astmatických záchvatů. Rozhodování o léčbě je založeno na úrovni kontroly nad onemocněním. Při iniciaci léčby může být použito i hodnocení tíže onemocnění. Navržen je stupňovitý (krokový) přístup: ▷▷ Pokud není dosaženo kontroly po 1-3 měsících, mělo by být zváženo postupné navýšení terapie po zkontrolování správnosti užívání inhalačních léků, spolupráce pacienta, eliminace spouštěčů, léčby alergické rýmy a případně správnosti diagnózy. ▷▷ Postupné snižování léčby může být zváženo, pokud bylo dosaženo kontroly po dobu nejméně tří měsíců. • Věk je důležitým faktorem. U kojenců a batolat je podkladů pro léčbu málo a odpověď je nekonstantní a často suboptimální. U adolescentů jsou faktory ovlivňující péči o astma často vázány na nedostatečnou compliance. • • • Číslo každého kroku představuje počet léků nebo dávku inhalačního kortikosteroidu, která má být použita, proto se toto postupné krokování snadno pamatuje. 12 AF ICON Checo.indd 12 30/01/14 17:41 Krok 0: Není potřeba preventivní medikace Krok 1: Užívání jednoho preventivního léku • Preferovány jsou IKS v nízké dávce, nebo lze použít antagonisty leukotrienových receptorů (LTRA). Ve starších textech jsou uváděny kromony a teofylin, ty dnes již nemají podporu u odborníků ani v literatuře. Krok 2: Užívání dvou léků, nebo zdvojnásobení dávky IKS (střední dávkování) Krok 3-4: Maximální konvenční terapie (vysoká dávka IKS nebo IKS v kombinaci s dalšími léky) • Tento krok může zahrnovat dva oddělené kroky: V prvním jsou ke střední dávce IKS přidány dlouhodobě působící beta agonisté (LABA) nebo LTRA a ve druhém je navýšena dávka IKS. Zváženo může být užití omalizumabu. Krok 5: Posledním krokem je přidání orálních glukokortikosteroidů Léky v jednotlivých krocích nejsou identické v účinnosti ani bezpečnosti. Mohou být popsány preferované volby, zejména pro různé věkové skupiny a/nebo fenotypy. Existují nezanedbatelné variace v individuální odpovědi na každý lék, které zdůrazňují potřebu flexibility výběru a možnost vyzkoušet jinou strategii, pokud první není úspěšná. ZPŮSOBY APLIKACE 0 až ≈5 roků: Tlakový aerosolový dávkovač (pressurized metered-dose inhaler - pMDI) s antistatickým nástavcem s maskou (nebo s náustkem ihned, jakmile jej dítě dokáže používat). >≈5 roků: Na výběr jsou tlakové aerosolové dávkovače jak uvedeno výše, práškový dávkovač (dry powder inhaler – DPI, po inhalaci IKS nutno vypláchnout ústní dutinu), dechem aktivovaný aerosolový dávkovač (v závislosti na schopnosti užívání a preferencích). Nebulizátor: Může být použit jako druhá volba v každém věku. 13 AF ICON Checo.indd 13 30/01/14 17:41 SPECIFICKÁ ALERGENOVÁ IMUNOTERAPIE (AIT) Tato léčba by měla být zvážena u dětí, jejichž příznaky jsou jasně spojeny s konkrétním alergenem. • Subkutánní imunoterapie (SCIT) je účinná u alergického astmatu. Podávají se standardizované extrakty alergenů roztočů domácího prachu, zvířecí srsti, pylů trav, bylin nebo stromů. V klinické praxi se SCIT zpravidla aplikuje po dobu 3-5 let. ▷▷ SCIT by měla být podávána pouze odborníky zkušenými s jejím používáním, vyškolenými v diagnostice a léčbě potenciální anafylaktické reakce. ▷▷ SCIT není doporučena při těžkém astmatu vzhledem k možnému riziku závažných reakcí. • Sublingvální imunoterapie (SLIT) je bezbolestná, dětmi dobře snášená léčba s výborným bezpečnostním profilem. Většina doporučení navrhuje doplnění dalších důkazů o účinnosti před jejím doporučením, nicméně účinnost byla potvrzená nedávnými meta-analýzami. MONITOROVÁNÍ • • Po stanovení diagnózy a zahájení léčby je nezbytné další monitorování. Navržen je tříměsíční interval v závislosti na tíži a aktivitě onemocnění; kratší časové odstupy jsou indikovány po exacerbacích a v případě snižování nebo přerušení preventivní léčby. • Monitorované parametry zahrnují: úroveň kontroly nad nemocí, funkci plic (spirometrii, PEF), dodržování léčby, techniku inhalace ▷▷ Další výstupy mohou zahrnovat kvalitu života a riziko nežádoucích účinků, zejména zpomalení růstové rychlosti. ▷▷ Monitorování zánětu použitím FeNO může být rovněž užitečné. • Kontrola nad astmatem je definována nejzávažnějším stupněm postižení nebo rizika. Dostupné jsou standardizované dotazníky k hodnocení kontroly nad astmatem u dětí (jako ACT, TRACK a další). 14 AF ICON Checo.indd 14 30/01/14 17:41 EXACERBACE ASTMATU Exacerbace astmatu je akutní nebo subakutní epizoda progredujících příznaků astmatu spojená s obstrukcí dýchacích cest. Léčba exacerbací astmatu zůstává v posledních letech nezměněna. Sestává z bronchodilatace, podávání zvlhčeného kyslíku a systémového podání kortikosteroidů. Bronchodilatace: Inhalace salbutamolu, 2-10 dávek nebo 2,5-5 mg v nebulizaci každých 20 minut po dobu první hodiny a dále podle odpovědi na tuto léčbu. Může být přidáno ipratropium, 2-8 dávek nebo 0,25-0,5 mg v nebulizaci. Pokud nedojde ke zlepšení stavu, dítě by mělo být odesláno k hospitalizaci. • Oxygenoterapie: Cílem je udržení saturace hemoglobinu O2 nad 95 %. • Systémové kortikosteroidy: Orální prednisolon 1-2 mg/kg/24 hod (až do 20 mg u dětí do dvou let a až do 60 mg u starších dětí), zpravidla po dobu 3-5 dnů. ▷▷ Velmi vysoké dávky IKS mohou být také účinné buď po dobu exacerbace a nebo jako prevence jejího rozvoje během nachlazení; nicméně nejsou obecně doporučovány jako náhrada systémových kortikosteroidů. Existují také zprávy o mírném preventivním účinku montelukastu, avšak jeho podání není momentálně pro léčbu akutní exacerbace doporučeno. • Při hospitalizaci nebo na jednotce intenzivní péče zvážit, pokud je to nezbytné: i.v. aplikaci beta-2 agonistů, podání i.v. aminofylinu, i.v. MgSO4 nebo inhalaci směsi kyslíku a helia. • 15 AF ICON Checo.indd 15 30/01/14 17:41 AF ICON Checo.indd 16 30/01/14 17:41 Mezinárodní konsenzus o dětském astmatu SUMMARY AF ICON Checo.indd 17 30/01/14 17:41 AF ICON Checo.indd 18 30/01/14 17:41
Podobné dokumenty
Dokumenty z 13. Setkání lékařů ČR a SR 2014
V posledních 10 letech sledujeme snahu klasifikovat astma, které je heterogenní onemocnění
– syndrom- na základě řady kriterií. Tyto klasifikace mají pomoci pochopit patofyziologické, imunologické ...
ultra-LABA
pokles výskytu exacerbací, klinicky významné zpomalení
zhoršování funkce plic, zlepšení kvality života i snížení mortality.8 Z výsledků dlouhodobých studií UPLIFT a TORCH je
však patrné, že žádná s...
Zde - Oddělení gramatiky - Akademie věd České republiky
odpověď kladná (a je-li proprium víceslovné), pak i tzv. otázku strukturní (jaká část propria je
tzv. druhová a jaká tzv. propriální, tj. v jakých jeho částech psát VP?).
Z těchto otázek, jež repre...
Pokrok v imunoterapii jedy blanokřídlého hmyzu
z pozitivity testu s hmyzím jedem [kožního či radioalergo‑
sorpčního testu (radioallergosorbent test, RAST)], ze znalos‑
ti přirozeného průběhu a z potvrzených rizikových faktorů
pro nepříznivý výs...
Players in Player Number Sequence
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
BUL
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CRO
CYP
CYP
CYP
CZE
CZE
CZE
CZE
CZE
CZE
CZE
CZE
Ke stažení ve formatu PDF - Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
signál působí. Získané informace tedy nemohou vést obec-
Doporučený postup diagnostiky a léčby bronchiálního astmatu
● Nedílnou součástí diagnostického procesu je nejen určení přítomnosti nemoci, ale
i snaha o zjištění příčinných a komplikujících faktorů a komorbidit.
● Alergoimunologické vyšetření by mělo být pr...
první linie_2_2012
kolem 500 000 astmatiků. Menší zastoupení – ale o to závažnější – mají
těžké anafylaktické reakce (po aplikaci léků, po bodnutí hmyzem, reakce
na některé potraviny apod).
Léčba alergických onemo...