náboženství Číny - P. Robert Bergman, osobní web
Transkript
3.2.3 Čínské náboženství Čínské národní náboženství se vyznačuje uctíváním předků a vírou v duše a duchy. V ní se spojují prvky máhájánového buddhismu (viz výše), lidového taoismu a konfucianismu. V lidové víře existují tato náboženství vedle sebe, bylo běžné i členství ve více náboženských společenstvích najednou. Konfucianismus se staral o morálku, taoismus pomáhal ve všedním životě a buddhismus sliboval spásu duše v ráji. 3.2.3.1 Uctívání předků a víra v duše a duchy Základy civilizace v Číně byly položeny již ve třetím tisíciletí před Kristem. Mezi lety 2000-1500 př. Kr. ovládli většinu této oblasti Siaové. Jejich totemovým zvířetem byl původně had, který se objevuje v některých nejstarších mýtech Číny. Později ho nahradil drak, trvalý symbol čínské mytologie a kultury. Kultické a náboženské myšlení této doby je založeno na silném universismu, který je zaměřen na harmonickou svázanost člověka s kosmem. V době Šang (16.-11. stol. př. Kr.) hrály pravděpodobně hlavní úlohu nábožensko-šamanské praktiky, které se vyznačovaly uctíváním předků a vírou v posmrtný život. Nejvyšším božstvem byl Šang-ti, uctívaný jako předek dynastie. Mezi méně důležité patřili bohové slunce, měsíce, mraků, země, hor, řek a čtyř hlavních světových stran. Kromě toho už asi v této době vyrostly základy učení Jin a Jang dále rozpracované v taoismu (viz níže). Císař jako Syn nebes měl ústřední roli. Jestliže při svém panování rušil harmonii, mohlo mu nebe jeho pravomoci Syna nebes odejmout. Vůle nebe se projevovala v přírodních katastrofách nebo lidových povstáních. Pro čínské náboženství je významnou dobou změn 6.-5. stol. př. Kr. Dvě reformátorské postavy tehdy už natrvalo poznamenaly čínskou kulturu a politiku a také národní náboženství. Vznikl konfucianismus a taoismus. 3.2.3.2 Konfucianismus Zakladatelem konfucianismu byl Kchung-fu-c´ (551-479 př. Kr.), jehož jméno později přepisovali jezuitští misionáři, kteří překládali jeho spisy, jako Konfucius. Byl velmi vzdělaný, ve svém domě vyučoval žáky. Debatoval s nimi o morálních, sociálních a politických problémech své doby. Jeho „učení“ se odvozuje od Lunjü (Hovory - sbírka promluv a dialogů shromážděných jeho žáky). Konfucianismus se zrodil v době, kdy byla Čína zmítána válečnými konflikty, a vyznačoval se hledáním harmonie a míru v mezilidských vztazích. Náboženství a ritus sice mělo pro Konfucia významnou roli, jeho učení je však charakteristické více příklonem k člověku, praktickému životu. Má tedy spíše filozofický než náboženský charakter. „Smysl mé práce je sloužit lidem živým!“ Podle jeho učení může člověku poskytnout radost, mír a vnitřní uspokojení pouze skutečný svět. Tohoto cíle může dosáhnout každý jednotlivec na základě ovládnutí své vlastní vůle. Konfucius zdůrazňoval význam Li (= „správné způsoby“, kodex zdvořilého chování). Postupně se vytvořil konfuciánský ideál „správného člověka“, jehož život je řízen touto disciplínou. Takový člověk je spolehlivý v osobním chování, uctivý k nadřízeným, spravedlivý a vlídný k lidem. Jeho povinností je pečovat o rodiče a uctívat předky. Ačkoliv Konfucius věřil, že by se člověk měl o svůj osud zasloužit sám a nespoléhat na pomoc božstev, přijal mnoho rysů starověkého čínského náboženství. Obhajoval názor, že při obětování božstvům musí člověk věřit v jejich existenci. Modlil se k Nebesům a propagoval starověké rituály. Přijal tradiční čínský řád vesmíru, považoval Nebesa za nejvyšší sílu a podporoval uctívání předků. V konfucianismu nejsou žádní kněží ani sekty. Nekonají se pravidelné veřejné obřady a neexistuje tedy ani osobní vztah k bohu. Během staletí byly vybudovány chrámy zasvěcené Konfuciovi, v nichž se přinášely oběti sochám mudrce nebo tabulkám s jeho jménem. Šlo spíše o projev úcty než zbožnosti. Konfucius nebyl uctíván jako svatý nebo jako bůh, nýbrž byl ctěn jako otec konfuciánského učení (kult předků) Za základní text konfucianismu je považováno pět Klasických knih. Jsou velmi ceněny, protože patří k nejstarším čínským literárním památkám a protože je podle tradice sestavil Konfucius: Š-ťing (Kniha písní) - sbírka nejstarší čínské poezie. Obsahuje více než 300 básní (písní). Básně popisují běžné události - lásku, práci a válku, je zde ale také dvorská poezie, včetně ód na zakladatele čouské dynastie (11.-3. stol. př. Kr.) a rituálních zpěvů. Tvůrcem sbírky byl Konfucius. Li-ťing (Kniha obřadů) - tato kniha se skládá ze tří rituálních textů. Čou-li (Obřady státu Čou) popisují správní systém za panování čouské dynastie. I-li (Obřady a rituály) vysvětlují etiketu, nabádají, jak se má jednotlivec chovat na svatbách, banketech, při vykonávání obětí, na pohřbech atd. Li-ťi (Kniha obřadů) obsahuje vládní nařízení, návody na vedení domácnosti, recepty na vaření, rady, jak se chovat ve společnosti, jak ovládat vůz, jak dát nejvhodnější jméno dítěti atd. Tato kniha obsahuje i díla z doby 2. stol. př. Kr. (počátek dynastie Chan). Šu-ting (Kniha dokumentů) - je zdrojem čínských dějin. Je to obsáhlý soubor dokumentů z dvou tisíc let čínských dějin až do Konfucia (zákony a výnosy vládců s komentáři, proslovy, rady kancléřů atd.). Čchun-čchiou (Letopisy jara a podzimu) - jedná se o krátkou kroniku událostí státu Lu v letech 722481 př. Kr. Tvrdí se, že Konfucius je jejich skutečným autorem a použil pro svou práci záznamy ze státních archivů. I-ťing (Kniha proměn) - je to věštecká kniha, která pomáhá čtenářům předpovídat události a pochopit lidské bytí a přírodní jevy. Objevuje se zde např. i poučení o systému polarit Jin a Jang. V harmonii s těmito polaritami spočívá správná cesta (Tao) člověka. Ta dotvrzuje Spravedlivý Řád (viz výše). Skládá se ze šedesáti osmi „hexagramů“ (každý je kombinací plných a lomených čar) a jejich komentářů. Šedesát čtyři hexagramů je tvořeno kombinací jakýchkoliv dvou z osmi „trigramů“ (ty jsou tvořeny třemi čarami plnými nebo přerušenými), které jsou klíčem k výkladu čtení budoucnosti např. z želvích krunýřů či obrazců rozhozených hůlek. Každý trigram znázorňuje určitou přírodní sílu a zároveň symbolizuje nějaký element lidského života. Počátky tohoto spisu jsou kladeny až do 12. stol. př. Kr. Diagram osmi trigramů _________ _________ _________ Li Slunce vysušuje (sláva) _________ _________ ____ ____ Sun Vítr roznáší (pronikání) ____ ____ ____ ____ ____ ____ ____ ____ ____ ____ Kchun Země skrývá (poddajnost) ____ ____ _________ _________ _________ Tuej Vody dávají plynout (rozkoš) Čen Hrom hýbe věcmi (energie) _________ ____ ____ ____ ____ Ken Hory zadržují (ustání) _________ _________ _________ Čchien Nebe panuje (síla) ____ ____ _________ ____ ____ Kchan Déšť zavlažuje (nebezpečí) 3.2.3.3 Taoismus Taoismus byl zpočátku filozofickou školou, jež vznikala v letech 770-476 př. Kr. Za jeho zakladatele bývá považován Lao-c´ (česky Starý mistr), jehož působení většina odborníků klade do 6. stol. př. Kr. (tzn. Konfuciův vrstevník). Původní učení taoismu se nachází v nejvýznamnější čínské filozofické knize Tao-Te-Ťing (česky Kniha o Tao (řádu, cestě, smyslu) a Te (ctnosti, síle, moci)). Má dvě části rozdělené na 81 kapitol. První část (1-38) se týká samotného Tao, jeho popisu a působení ve světě. Druhá část (39-81) popisuje, jak si v životě vede světec znalý Tao. Slovo tao znamená knižně stezka nebo cesta. Tao je nepopsatelný zdroj všeho bytí, prvotní příčina, omezená skutečnost. Je to princip, který řídí a ovládá vesmír, cesta, která vede člověka k životu v harmonii s tímto vesmírem. Pro konfuciány má každý jev či lidské zřízení své vlastní, individuální tao. Avšak pro taoisty je pouze jedno Tao pro všechno. Moudrost a osvícení přijdou, pokud jednotlivec pochopí Tao a žije v souladu s ním. Symbolem tohoto nejvyššího bytí je znak těsně do sebe zapadajících principů, mužského Jang a ženského Jin, jejichž spojení je podmínkou vzniku všech jevů. Kolem nich je rozloženo osm trigramů (viz výše). Jang, původně znamenalo svit či světlo, a Jin, což znamenalo stín nebo temnotu, začaly být považovány za dvě kosmické energie, jejichž vzájemným působením vznikají vesmírné jevy. Jang představuje mužský princip, aktivitu, žár, suchost, tvrdost atd., zatímco Jin představuje takové vlastnosti jako ženský princip: pasivitu, chlad, vlhkost a vláčnost. Rysy Jin a Jang se často vykládají jako dvojice tvořící protiklady, jako je smrt a život, žena a muž a také zlo a dobro. Podle filozofičtějšího výkladu se Jin a Jang vzájemně doplňují a jsou oboustranně závislé. Ve 2. stol. př. Kr. vzniká taoismus jako náboženský směr. Přispívá k tomu i rostoucí popularita buddhismu. Taoistická praxe se značně vzdálila ideálům knihy Tao-te-ťing. Jako náboženský směr vstřebává taoismus mnoho lidových mystických kultů. Od buddhismu přejal chrámy, mnichy, obrazy, kadidlo a vytvořil panteon animistických božstev, hrdinských postav minulosti a různých dalších postav. Taoistická božstva zahrnovala polidštěné planety a hvězdy, starověké hrdiny, všechny lidské činnosti (včetně vzdělání, lupičství, nemanželského pohlavního styku a opilství) a zvířata. Taoisté měli i velkou zálibu v alchymii a magických zaříkáváních. ____________________________________________________________________________________________ Balta, P. a kol.: Kniha o náboženstvích, Albatros, Praha 1993. Elser, M. a kol.: Encyklopedie náboženství, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 1997. Fojtíček, M.: Světová náboženství a sekty, Plzeň 1997. Hooblerovi, D. a T.: Světová náboženství - Konfucianismus, NLN, Praha 1997. Langleyová, M.; Butterwoth, J.; Allan, J.: Víry a vyznání, Slovart, Bratislava 1993. Štampach, O. I., OP: Malý přehled náboženství, SPN, Praha 1992. Willis, R.: Mytologie světa, Slovart, Praha 1997.
Podobné dokumenty
Indie Árjové
pořizovány na méně odolný materiál, který v průběhu tisíciletí podlehl zkáze. V polovině 2.
tisíciletí př.n.l. tato kultura za blíže nevysvětlených okolností zanikla.
Buddhismus - P. Robert Bergman, osobní web
bývalého Sovětského svazu. Jedním z nejcharakterističtějších rysů současného buddhismu je jeho stále
větší účast v politických hnutích, poţadujících svobodu a rovnoprávnost.
V některých zemích se h...
DOPORUČENÁ LITERATURA
apod., jež je vhodné studovat. Charakter tohoto seznamu je spíše namátkový a rozhodně si nečiní nárok na
úplnost či vyváženost, pokud jde o jednotlivé náboženské oblasti. Nejde tedy o nějaký závazn...
naše družina - 7. roj Sasanky
organizace má svůj název a jemu
odpovídající vlajku a znak.
Totemové zvíře ve znaku družiny
znamená více než pouhý název.
Dobré vlastnosti totemového
zvířete se prolínají s dobrými
vlastnostmi skau...
Ukázková kapitola
Dorty, koláčky a další tvoří skvělé hrami inspirované pochoutky, které si užijete! Spousta
lidí se kreativně pustila do hry s přísadami, barvivy a vzory, aby jejich dorty, koláčky, či
sušenky pro k...
PDF ke stažení
kterým dojde v průběhu těhotenství a porodu dítěte, neboť otevírají udržitelné adaptivní
nervové programy, jež podporují přežití druhu (Mandel 2003), a to včetně nervových
mechanismů, jež jsou např...