Proměny veřejného prostoru v souvislosti s výstavbou obchodně
Transkript
Od obchodu k shopping mallu a zase zpátky? Proměny veřejného prostoru v souvislosti s výstavbou obchodně-zábavních center Veronika Kommová obor Urbanismus a územní plánování, školitel doc. Ing. arch. Radek Kolařík [email protected] Obchod jako každodenní součást městského života Typologie staveb pro obchod prodělala během 20. století překotný vývoj. Zatímco původní obchod orientovaný do ulice přirozeně zapadá do městské struktury a vytváří živý parter, rozsáhlý komplex obchodního centra je jeho pravým opakem. Typologie původně vytvořená pro příměstské nákupní zóny je díky svým rozměrům a introvertní orientaci jen těžko adaptovatelná pro podmínky městských center. Současný vývoj však naznačuje, že dosavadní typologie přestává vyhovovat a otvírá se tak prostor pro nová řešení. Charakteristika obchodu Obchodování bylo jedním ze základních prvků vytváření a vývoje městské kultury. Victor Gruen se dokonce domnívá, že to byli právě obchodníci, kteří vytvořili město. Wall, 18 Obchodní odvětví zaměstnává poměrně velkou část populace, 17% zaměstnaných v USA resp. 15% v ČR, tedy asi třikrát resp. pětkrát více lidí než státní správa. Zároveň je obchod velice náchylný na změny, ať už na změny trendů, situace na trzích nebo počasí. Díky tomu se také návštěvnost staveb pro obchod může lišit jak během měsíce, tak během jediného dne. Obor mimo zájem architektů „Architecture‘s antagonism toward shopping is due in part to its historical preoccupation with form and composition. By imagining space in terms of bounded, stable, and unchanging entities, architecture has been largely unable to accept the excessive and formless nature of shopping.“ Koolhaas, 201 Terminologie Další důležité termíny: podle NCREIF (National Council of Real Estate Investment Fiduciaries), používaná také ICSC (International Council of Shopping Centers) Dumbbell plan Neighborhood Center Community Center Denise Scott-Brown v rozhovoru s Remem Koolhaasem konstatuje, že architekti jsou trénovaní k tomu aby byli kreativní, aby přemýšleli mimo běžný rámec, ale nejsou naučení používat toto inovativní myšlení pro obchodní stavby, to je považováno za doménu ekonomů. Koolhaas, 599 Navrhování obchodních staveb se tím pádem stává doménou obchodních specialistů, kteří obchod redukují na analýzy nabídky a poptávky, kalkulace a merchandising (tím se rozumí jakékoliv prostředky, které přispívají k prodeji zboží zákazníkovi). Retail consultant Robert Gibbs popisuje hlavní body návrhu přeměny městské ulice ve West Palm Beach na Floridě dle principů nákupního centra takto: Fashion/Specialty Center „(...) eliminating shade trees and planter boxes as they block the shopper‘s view of shop windows and signs; removing visual distractions such as: the elegant Victorian streetlamps, the expensive trash cans, and the distinctive granite paving stones - ‚so beautiful that people will stare at them as they walk by the storefronts‘ and avoiding straight streets, because curved streets keep the shopper‘s eyes on the merchandise at all times.“ Zatímco některé typologické druhy přetrvaly, jiné se přetvořily v nové. Charakteristické půdorysné schéma nákupního centra připomínající činku. Využívá polohy typicky dvou velkých obchodních jednotek (anchor stores) na koncích dispozice mezi nimiž jsou umístěny menší obchodní jednotky. Nabízí sortiment denní potřeby pro své nejbližší okolí. Typická rozloha je 2.800 až 14.000 m2 s jednou velkou obchodní jednotkou (anchor store). Jak podotýká Wall, obchod není např. zmíněn v Corbusierových 4 hlavních funkcích města (bydlení, práce, doprava a rekreace), tudíž je postaven mimo zájem evropských modernistů, včetně těch, kteří uprchli před 2. světovou válkou do USA. Přesto mnoho moderních architektů obchody navrhovalo na začátku své kariéry (30. léta), protože majitelé obchodů byli díky velkému tlaku konkurence otevření inovacím. Wall, 20-22 Obchodní stavby byli poslem evropské moderní architektury. Stern, 374 Současně však mnoho architektů, kteří navrhovali obchody, obchodní domy a později nákupní centra, nezahrnulo tyto návrhy do svých monografií, jako například I. M. Pei. Wall, 19 Předchůdci nákupního centra „Shopping has historically developed alongside, sustained, implified, or aspired to the urban. The greek agora and the medieval town hall provided a space in which the gravity of civic life and the liveliness of the marketplace could coexist in often indistinguishable ways. The Parisian arcades and the early department store intensified urban life by creating a previously unknown experience of the city. And the suburban shopping mall was originaly conceived to function as a surrogate town center.“ menší obchodní jednotky anchor store Kromě sortimentu denní potřeby nabízí také oblečení nebo nábytek. Typická rozloha je 9.300 až 32.500 m2 se dvěma a více velkými obchodními jednotkami (anchor stores). anchor store menší obchodní jednotky Regional Mall Nabízí pestrý sortiment zboží srovnatelný s nabídkou obchodů v centru malého města (nebo jinak řečeno CBD), včetně smíšeného zboží, oblečení, vybavení domácnosti, stejně jako výběr služeb nebo například volnočasových aktivit. Hlavní obchodní jednotky komplexu o rozloze 37.000 až 74.000 m2 tvoří dva nebo více obchodních domů. Koolhaas, 153 CBD (Central Business District) pěší zóny Označení pro obchodní centrum města, v některých případech nahradilo dříve používané označení „downtown“ (tedy městské centrum). The Gruen Transfer Super-Regional Mall Nabízí široký sortiment zboží srovnatelný s nabídkou obchodů v centru metropole (nebo jinak řečeno CBD). Hlavní obchodní jednotky komplexu o rozloze nad 74.000 m2 tvoří tři nebo více obchodních domů. Většinou 7.500 až 23.000 m2 bez větších obchodních jednotek, tvořené především obchodními jednotkami se sortimentem oblečení zaměřenými na náročnější zákazníky. Označení stavu, kdy člověk při návštěvě nákupního centra začne být unášen proudem a stane se poddajným a nekritickým do té míry, že nakupuje náhodné zboží. De Bijenkorf, Marcel Breuer, 1956 BID (Bussiness Improvement District) BIA (Bussiness Improvement Area) Městská čtvrť pod správou místní soukromé organizace, která se stará o její revitalizaci. Většinou se jedná o projekty PPP (public-private partnership). Poprvé zavedeny v Římě, roku 45 př. Kr. vyhlášen zákaz pohybu vozíků a kočárů ve městě od východu do západu slunce. Koolhaas, 40, 477 Jejich rozvoj nastává po 2. světové válce v evropských a amerických městech. Vytváření pěších zón je považováno za model, který zachrání město od další zkázy (v roce 1955 má už 21 německých měst své pěší zóny). Vyloučení dopravy z center měst je dosaženo především díky rozsáhlé modernizaci sítě veřejné dopravy. Robertson, 362 Lijnbaan, Rotterdam, Van den Broek a Bakema, 1953 chodníky Zavedeny v rámci rekonstrukce Londýna po požáru Power Center Komplex o rozloze 23.000 až 56.000 m2 se třemi a více velkými obchodními jednotkami (anchor stores), které tvoří 75-90% celkové rozlohy. Velké obchodní jednotky jsou především zastoupeny diskonty, obchody pro kutily, prodejními sklady nebo outlety. v roce 1666. V letech 1853-1870 Haussmann zavádí chodníky po celé Paříži, což podporuje využití parteru pro obchody. Koolhaas, 40, 477 Theme/Festival Center Hlavní obchodní jednotky (anchor stores) tvoří restaurace nebo jiná zábavní zařízení, komplex je zaměřen na volnočasové a turistické zboží a služby.Typická rozloha je 7.400 až 23.000 m2. Wall, 154 pasáže Prosklené střešní světlíky umožňují vytvoření pasáží a zpřístupnění vnitrobloků. Pasáže tak propojují předtím oddělené části města, lákají obyvatele žijící na předměstí k nakupování v centru města. Koolhaas, 202 De Bijenkorf, Marcel Breuer, 1956 Oude Binnenwegpěší zóna v Rotterdamu Mezi další předchůdce patří tržiště, kupecké domy, tržnice, kiosky, obchodní domy... Lijnbaan - prodloužení, Rotterdam, Van den Broek a Bakema, 1966 Jak vznikl shopping mall? Vývoj typologie v USA Housing, Veterans a Highway Act Přehled typologického vývoje Koolhaas, 35 1923 první sjednocený shopping mall Country Club Plaza, Kansas City USA 1930 první supermarket King Kullen, NY, USA 1950 první open-air mall Northgate, Seattle, USA, Victor Gruen foto: Wall, 35 Jak popisuje Wall, přijetí těchto zákonů předurčilo nejen to, kde se bude soustředit výstavba a jakým způsobem bude probíhat, ale také to, které sociální skupiny z ní budou profitovat. Tyto zákony umožnili další rozvoj automobilismu a poskytly finanční jistoty, které nastartovaly soukromou výstavby a stavební průmysl na příští desetiletí. Wall, 61 Zejména Highway a Housing Act se staly vládními strategiemi, které „úmyslně nebo neúmyslně podporovaly suburbanizaci a sídelní kaši“. Fishman, 201 Příznačné je také to, že vznikly z větší části jako výsledek spolupráce soukromých subjektů a státní správy Wall, 61 Housing Act National Housing Act 1934 poskytl státem garantovanou hypotéku občanům, kteří si chtěli pořídit první dům. Zároveň pro tyto účely zřídil Federal Housing Authority (FHA), která však odmítala poskytovat hypotéky na starší domy v existující zástavbě. Wall, 61 Housing Act byl revidován v roce 1949 (známý pod názvem Urban Renewal Act) a byl zaměřen především na podporu nájemního bydlení ve vybraných částech měst. Následně byl novelizován v letech 1954 a 1961 tak, že zahrnoval i rehabilitaci těchto městských částí and snažil se přilákat soukromé investice k obnově industriálních, obchodních a kulturních oblastí, včetně bydlení pro střední třídu, investic do veřejné dopravy a veřejných prostranství měst, tak aby opět mohly plnit roli center pro rozšiřující se metropolitní aglomerace. Wall, 160 Stále však měl negativní dopady na fungování měst. 1951 první dumbbell plan Framingham, Massachussets, USA 1956 první zastřešené nákupní centrum Southdale, Minneapolis, USA, Victor Gruen „The most damning problem of the urban renewal program was that there no adequate financial or organizational measures existed to support the relocation of residents and businesses from areas slated for renewal. (...) The importance of preserving neighborhoods and rebuilding communities was often entirely ignored.“ Wall, 165 foto: Wall, 100 1957 první duty-free shop Shannon Airport, Ireland Předpoklady vzniku - technické inovace Využití klimatizace a ekalátoru umožňilo realizaci staveb s větší hloubkou bez potřeby přirozeného větrání, tudíž bez potřeby umístění oken a s vnitřním prostředím, které je lépe kontrolovatelné. Aplikace této technologie na nákupní centra umožnila prodloužení doby nakupování a tím pádem i vyšší zisky, protože vnitřní prostory center mohly být zastřešené a vytápěné a tudíž nezávislé na počasí. První klimatizované nákupní centrum Southdale Mall (Edina, Minnesota) bylo otevřeno v roce 1956. Victor Gruen a nákupní centrum jako centrum suburbie Victor Gruen je považován za otce shopping mallu, kromě 40 obchodů a 15 obchodních domů, navrhl především 44 nákupních center. Věřil, že rozmanitý architektonický a urbanistický návrh staveb pro obchod by mohl navrátit atraktivitu městských centrům a vytvořit nové veřejné prostory a novou tvář města. Wall, 18-19 Gruen hledá novou typologii, která by vyřešila současnou situaci - obchody uvnitř města jsou daleko od sebe, často dostupné jen autem, což dále zvyšuje automobilový provoz ve městě. Současně zaparkovaná auta na ulicích komplikují přístup k obchodům jak pro pěší, tak pro zásobování. Wall, 68 1947 Obchodní dům pro suburbii Jednou z prvních Gruenových realizací je obchodní dům Milliron‘s, Westchester, LA, nový typ obchodního domu přizpůsobený pro suburbii, který vzniká jako součást obchodního centra suburbánní obytné výstavby pro 50.000 obyvatel. Zásadní změnou při přechodu z typologie obchodního domu na nákupní centrum je snížení podlažnosti ze 3 pater na přízemní budovu, což znamenalo úporu nákladů na výtahy a úniková schodiště, zároveň umožnilo umístění parkování na střechu. Wall, 42-47 Stavba byla inovativní i v mnoha dalších ohledech, např.obchodní plochu tvořil jeden velký otevřený prostor barevně rozdělěný na čtyři sektory. Interiér byl vybaven nejen flexibilními podhledy, ale také flexibilním osvětlením, vybavením a reprodukovanou hudbou. Na střeše byla kromě parkování umístěna vyhlídková restaurace a věžovitá struktura s logem firmy už z dálky poutala motoristy. 1954 Northgate a recept na shopping mall „Take 100 acres of ideally shaped flat land. Surround same by 500.000 consumers who have no access whatever to any other shopping facilities. Prepare the land and cover the central portion with 1.000.000 square feet of buildings. Fill with firstrate merchandisers who will sell superior wares at alluringly low prices. Trim the whole on the outside with 10.000 parking spaces and be sure to make same accessible over first-rate under-used highways from all directions. Finish up by decorating with some potted plants, miscellaneous flower beds, a little sculpture, and serve sizzling hot to the customer.“ Veteran‘s Act Podobně zaměřen byl i Serviceman‘s Readjustment Act 1944, který poskytl hypotéky a vysokoškolské vzdělání vojákům vracejícím z 2. světové války. Highway Act Další ze zákonů, Federal-Aid Highway Act 1956 jen dále podporoval developery a stavební firmy v hledání pozemků ještě více vzdálených od centra. Rozvoj automobilismu Sears, Roebuck and Co. si ve 20. letech všimli, že počet registrovaných aut v USA přesáhl počet parkovacích míst v centru města a přišli s agresivní strategií umísťovat nové obchody na okraji města, kde bylo spoustu volných parkovacích míst. Wall,18 „Only air conditioning can make windowless, sealed, interiorized, artificial environments so natural and so comfortable. Along with the escalator, mechanically engineered climates enabled an explosion of the depth of the interior, creating spaces increasingly divorced from the outside, increasingly inescapable, and increasingly able to accomodate virtually any type and scale of human activity, in almost any combination.“ Koolhaas, 93 1956 Southdale, nakupování a zábava Victor Gruen James Rouse a Festival Marketplace První uzavřené nákupní centrum navrhl Gruen pro majitele obchodního domu Dayton (Edina, Minnesota). Zastřešení centra souviselo s místními klimatickými podmínkami, protože v Minnesotě bylo pouze 126 vhodných dních v roce pro nakupování venku. Uzavření centra zároveň umožnilo použít levnější materiály pro vnitřní fasády (dřevo a omítka místo cihly a kamene) a také ušetřilo náklady na tabulové sklo. Tyto úspory se vyrovnaly nákladům na klimatizaci. Wall, 93 Klimatizace zároveň umožnila využívat vnitřní prostor nezávisle na počasí jako fórum pro nesčetné kulturní události a tím pádem spojila nakupování s kulturou a zábavou. Centrální prostor nákupního centra zde nebyl veřejným prostorem ale podiem. Wall, 93 Centrum obsahovalo 65.000 m2 obchodních ploch, uspořádaných jako tzv. dumbbell plan. Osvětlení vnitřního prostoru mělo připomínat denní a roční dobu, neboť jak Gruen zdůrazňoval, zákazníci musí být pocit, že jsou venku, protože jednou ze základních funkcí centrálního prostoru je vytvářet psychologický a vizuální kontrast a oddech od vnitřního prostředí obchodů. Wall, 99 Gruen se zabýval otázkou, jak udržet město při životě v době univerzálního vlastnictví automobilu a poptávce po pohodlné dopravě a dostupnosti. Základní otázka tedy zněla, kolik prostoru má mít auto ve městě? Wall, 116 Po úspěchu Milliron‘s, je Gruen v roce 1953 přesvědčen, že zkušenosti získané při výstavbě příměstských nákupních center se dají využít pro nákupní centra v centrech měst. Ačkoliv se obecně má za to, že příměstská nákupní centra umrtvila centra měst, byla to právě tato nákupní centra, která Gruenovi posloužila jako zdroj efektivních řešení využitelných pro projekty uvnitř města. Wall 116, 117 Gruen identifikoval problémy města následovně: Rouse pokračoval tam, kde Gruen přestal a přetvořil městské nákupní centrum na tzv. festival marketplace. Hybridní typologii která spočívá v kombinaci turismu, malých stánků, zábavy a food courts. Obchodní strategie, která stane novým impulsem pro revitalizaci center měst. Inovací, kterou přinesla typologie festival marketplace, bylo propojení obchodu, historické struktury a turismu. V roce 1960 Gruen publikuje knihu Shopping Towns U.S.A. společně s ekonomem Larry Smithem, považovanou za bibli developerů, kteří staví nákupní centra. Wall, 110 Současně s tím začala komunita developerů (zejména Urban Land Institute) kodifikovat komplexní proces a vztahy nutné k vytvoření úspěšného projektu nákupního centra. Wall,104 Nákupní centrum se stává „strojem na peníze“, ne architektonickým problémem. Taubman, 85 Budování nákupních center je považováno za nejjednoduší způsob jak operovat jako developer. Koolhaas, 538 Úspěch Southdale tak nastartoval expanzi nákupních center v suburbiích, která znamenala umrtvení městských center. Gruen na konci 60. let popírá, že by byl otcem nákupního centra a vrací se do Vídně se záměrem předejít spoušti, kterou by nákupní centra mohla způsobit v Evropě. Wall, 111 Nákupní centrum jako prostředek k oživení center měst (Gruen, Rouse, Jerde) Victor Gruen „Each became known by his shopping centers, but then went on to design urban districts and new towns. And each described himself as a community builder, set for himself (...) the highest social goals, and believed in the possibility of a new humanistic city.“ Ve spolupráci s ekonomem Larry Smithem přichází Gruen se strategií vytvoření nákupního centra jako centra rozrůstající se sídelní kaše. První realizací tohoto typu je Northland Center, Detroit, MI, nákupní centrum umístěné uprostřed 136 ha pozemku, jinak využitého pro parkování. Prostorové uspořádání využívá tzv. pinwheel plan - umístění pěti nájemních obchodních jednotek okolo obchodního domu, který funguje jako magnet. Wall, 83 Stěžejními body návrhu bylo oddělení jednotlivých druhů dopravy, propojení programu nákupního centra s občanskými a sociálními funkcemi a návrh veřejných prostor pro pěší, využívající soch, zahradních úprav a mobiliáře. Centrum obsahovalo dvě auditoria, klubové místnosti, restaurace, ošetřovnu a jesle. Wall, 85-86 Nákupní centrum mělo po otevření mělo velký úspěch, Jane Jacobs označila Northgate za první moderní obchodní centrum vhodné k pěším nákupům. Pozitivní ohlasy v tisku, vyzdvihovaly návrh veřejných prostor a doporučovaly jeho návštěvu, zároveň se však ptaly, proč není možné navrhnout něco podobného v centrech měst. Wall, 237 V době překotné výstavby suburbánních nákupních center se americká města ocitla v situaci, kdy se centra měst se musela vyrovnat s tím, že lidé požadují dobře fungující obchody, které odpovídají současným trendům, jsou prostorné, bezpečné, dostupné autem nebo veřejnou dopravou a jsou blízko jiné oblíbené atrakce. Wall, 113 Jane Jacobs popsala ve své knize The Death and Life of Great American Cities, že vitalita města závisí na kombinaci funkcí, která zajišťuje provoz a využivání prostor v kteroukoliv denní dobu. Dále na hustotě uliční sítě, směsi budov různého stáří a stavu a na dostatečně husté koncentraci lidí. Jak zmiňuje Koolhaas, aplikace právě těchto principů na nákupní centra měla za paradoxně za následek vlnu masivní přestavby center měst, které se Jane Jacobs snažila zabránit. Koolhaas, 372 1) ulice jsou přetíženy programem (jsou současně veřejným prostorem města a hlavními tepnami dopravy) 2) automobil je zneužíván pro hromadnou dopravu, což je výsledkem reakce obyvatel na snižující se kvalitu veřejné dopravy Wall, 121 Na základě této analýzy navrhl řešení problémů: 1) vytvořit jednosměrnou obslužnou komunikaci okolo obchodního centra (business and retail district) pokud možno za využití existujících ulic 2) v této oblasti odstranit zastaralé a nevyhovující budovy 3) vzniklé volné plochy ve vedlejších ulicích využít jako parkovací místa pro zakázníky, vytvořit kapacitní parkovací plochy poblíž okružní komunikace 4) vytvořit sérii super bloků uzavřením dvou nebo tří místních ulic 5) vytvořit pěší nákupní centrum s příjemnou a bezpečnou atmosférou pro zákazníky 6) rezervovat v rámci oblasti místo pro rozšíření centra Wall, 237 Projekty jako Quincey Market, Boston 1967 nebo Harborplace, Baltimore 1980 jsou podle Walla ukázkami příkladné spolupráce veřejného a soukromého sektoru, na které se podílely jak inovativních představitelé města, tak developeři a jejich architekti. Wall, 237 Na druhou stranu, kritika je vidí jako projekty, které selhaly díky tomu, že běžné městské dění (kavárny, trhy) v nich pouze přetéká produkty a mění se v cosi bezvýrazného. Goldberger Jon Jerde a masová podívaná Fulton Street Pedestrian Mall, Fresno, CA, Victor Gruen Associates, 1964 foto: Wall, 156 Kromě jiného, autor návrhu City Walk, Universal City, Los Angeles, obchodně zábavního komplexu, který podle Koolhaase oslavuje chaos města a snaží se vstříknout nový život do žil města díky své poloze v jeho centru. Jerde se nezajímá o nakupování, ale o divadlo. „He throws large amounts of architectural matter at the shopper; countless turns and counterturns, unlike ramps stuck to soffits, thresholds over thresholds that dislodge the visitor of certainty, sending the ‚keyed-up‘ over the top and into a drone state of consumption. (...) But this is not urbanism, this is mass spectacle.“ Koolhaas, 403-7 Wall, 123 1956 A Greater Forth Worth Tomorrow (nerealizováno) Gruen přišel s radikálním návrhem přeměnit celé centrum na pěší zónu a vytvořit okolo něj okružní komunikaci. Zapojení veřejnosti do projektu a zachování původních budov mělo podporu Jane Jacobs. Ta ale také varovala, že projekt nebude mít šanci, dokud nevznikne fungující plánovací komise zahrnující jak městskou tak krajskou samosprávu. Wall, 129 1959 The Burdick Street Pedestrian Mall, Kalamazoo, MI Ačkoliv projekt navržený Gruenem zahrnoval obnovu celého centra, realizováno bylo pouze nákupní centrum, které problém podle Gruena nevyřešilo, jen vytvořilo dopravní zácpy jinde ve městě. Wall, 138 1962 Midtown Plaza Project, Rochester Jeden z prvních projektů realizovaných soukromým investorem v rámci plánu renovace centra schváleného městem a podporovaného veřejností, který se následně stal hlavním veřejným prostorem města. Ačkoliv nákupní centrum bylo zastřešené, patřily centrální prostory včetně pasáží městu a byly dostupné všem. Po 40 letech je centrum stále otevřené, ale drží se jen stěží - oba hlavní obchodní doby odešly, a střední třída nakupuje v nové generaci nákupních center za městem. Wall, 148, 166 1964 Fulton Street Pedestrian Mall, Fresno, California Projekt operující na 3 úrovních najednou, na úrovni regionu (vybudování rychlostních silnic spojujících město s regionem), města (vytvoření funkčních zón ve městě, CBD) a městského centra (pěší nákupní centrum zahrnující kromě hlavní ulice i vedlejší ulice na ní kolmé, vytvoření sítě veřejných prostor v centru města o velikosti 9 původních městských bloků). Do projektu bylo zapojeno mnoha konzultantů, ale ne všechny zúčastněné strany. Gruen následně konstatoval, že pokud by se byli zástupci města, obchodníci a Redevelopment Agency zodpovědná za revitalizaci městského centra nejdříve dohodli na finanční podpoře studie obnovy centra, šance na její realizaci by razantně vzrostly. Wall, 154 USA - centra měst jako nákupní centra Během posledních 20 let narostl v USA počet poloveřejných organizací (public–private partnerships) fungujících v rámci specifických částí města, tzv. business improvement districts (BID) nebo business improvement areas (BIAs). Příjmy těchto organizací pochází z povinných daní od obchodníků působících v rámci dané části města a získané prostředky jsou využity pro management tamních veřejných prostor, včetně ulic, prostranství a parků (např. Bryant Park v New Yorku nebo Downtown Seattle Association zřízená pro centrum města). Kern, 110 Obavy, které fungování těchto institucí vyvolává, spočívají v tom, že struktura těchto organizací není demokratická a to, že spravují veřejný prostor v centrech měst, ještě dále ohrožuje ulici jako demokratický prostor. Kohn in #Kern p112 Beurstraverse, The Jerde Partnership , 1996 „To ease their own metamorphoses into retail centers, New York, San Francisco, and several other cities have established business improvement districts that ‚have the responsibility for maintaining clean streets, providing some public amenities, organizing marketing and tenant recruitement programs and various other functions that would be provided by management in a shopping center.“ McCloud, 120 Beurstraverse, The Jerde Partnership , 1996 Transformace typologie, Evropa a Japonsko Francie - hledání evropské formy Orrilard, 120-134 V roce 1965 byl publikován územní plán pro pařížský region (SDAURP) vytvořený tamním institutem pro územní plánování (IAURP), který navrhoval vytvoření Nových Měst v okolí Paříže (např. Marne-la-Vallé). Zároveň s tím, se však v okolí metropole začala objevovat nová nákupní centra, která představovala konkurenci pro obchodní centra nově vznikajících měst. Bylo proto rozhodnuto, že bude zpracován zvláštní územní plán zaměřený na obchodní aktivity, ke kterému byl přizván Gruenův spolupracovník Larry Smith. Pro vytvoření urbánní atmosféry v nových městských centrech měly posloužit pařížské obchodní domy. Bylo však nutné vytvořit pro tento účel odpovídající typologii. Urbanisté se proto obrátili na Victora Gruena, který měl zkušenosti jak s projekty městských center, tak s typologií obchodních staveb. Gruenův koncept, tedy přeměna ulice na nákupní centrum, se ale nesetkal s kladnou odezvou. V roce 1969 tak francouzští urbanisté navštěvují nizozemského architekta Franka van Klingeren, který se specializoval na vytváření komunitních center v rámci nové výstavby nizozemských měst (poldermodel) se zastřešeným veřejným prostorem obklopené kulturními a společenskými stavbami. Jedním z jeho návrhů pro Flevoland polder nazývaných Agora je např. komunitní centrum pro hlavní město Flevolandu, Lelystad. Právě Lelystad byl blízko měřítku francouzských Nových Měst. Agora v Lelystadu byla propojená s okolím, obklopená rozličným i funcemi a obchody, takže připomínala kryté náměstí. Rozdíl mezi americkým a evropským přístupem popsal Orillard takto: „This model included a spatial figure similar to that of the mall, but at the same time offered a distinctive European point of view by holding on to a set of European architectural types. The mall is linear; the agora is central. The mall is disconnected from the open spaces surrounding it: the agora has to be open to them. But, more importantly, the mall is primarily for private businesses. The agora is first and foremost for the public good.“ Orillard, 124 Výsledkem hledání nové typologie je v roce 1971 návrh pro Cergy-Pontoise spojující Gruenův (nákupní centrum) a van Klingerenův (kulturní a společenské zařízení) přístup, nebyl ale realizován podle plánu. Koncept propojení obou přístupů se uplatnil až v projektu pro Evry, kde se agora stala třetím magnetem nákupního centra (anchor store) a byla rozdělena na veřejnou a soukromou část. Projektem pro Evry byl dále inspirován návrh pro Noisyle-Grand (součást Marne-la-Vallée), tam se ale zastřešení agory nakonec nerealizovalo. Současně s vývojem typologie pro nová města se vyvíjí i výstavba v centrech stávajících měst, jako např. projekt Les Halles v Paříži. Kompromisním řešením integrace tohoto rozsáhlého komplexu do městské struktury je nakonec jeho umístění pod zem. Výsledkem je ale roztříštěnost realizovaných prostor, které město nakonec řeší tím, že si ponechává ve vlastnictví nejen celý systém pěších cest ale i vlastní nákupní centrum. Pěší cesty dostávají status pařížských městských ulic, které pokračují pod zem. Ukázalo se však, že město se nemůže o tyto prostory starat a přenechalo je na starosti vedení nákupního centra, ponechalo si však jejich vlastnictví. ‚Ulice‘ tak byly ‚privatizovány‘ a spravovány jako nákupní centrum. Rakousko - Shopping City Süd, Vídeň Při plánování výstavby rozsáhlého nákupního centra na okraji Vídně byl k projektu jako odborník přizván Viktor Gruen. Ten ale projekt odmítl s tím, že by takovéto centrum mělo škodlivý dopad nejen na historické centrum Vídně, ale také na 23 zbývajících městských částí. Přesto byl ale projekt roku 1969 realizován. Wall, 111 Japonsko a typologie ‚depato‘ Depato je označení pro japonské obchodní domy převážně budované společností provozující železnice, která díky jejich výstavbě nejen rozšířila dopravní systém Tokya, ale zároveň ho díky jejich provozu udržuje a vytváří tím hustou městskou zástavbu. Koolhaas, 243 Konec shopping mallu? Podle některých specialistů se dokonce zdá, že recept na vytvoření shopping mallu už nezaručuje úspěch. Už v roce 1978 prohlásil Gruen na konferenci ICSC s názvem „The Future of Shopping Centers“ konané v Londýně, že nákupní centra v jejich konvenčním pojetí nemají budoucnost. Wall, 111 Jak poznamenává Koolhaas, samotná výstavba nákupních center od 90. let v USA klesá. Doba, kterou nakupující strávili v nákupních centrech v roce 1990, klesla v porovnání s rokem 1980 o polovinu. Koolhaas, 74, 86 „(...) the major period for shopping centers began in the late 1950s as the economy and suburbanization process boomed. Since 1961, more than 2.000 neighborhood and community centers were built every five years. (...) If we assume that a center becomes a potentional candidate for some form of remaking seven years after it opens (a debatable assumption), then 70% are old enough for renovation.“ „The problem is that formula approaches no longer guarantee success (...). Traditional approaches are eroding shopper loyalty because ‚cookie-cutter‘ centers with identical tenant mixes offer no real incentive, other than location, for shoppers to choose one mall over another. (...) Consequently, a shake out of marginally performing malls - centers with nothing to differentiate them from the competition - is already underway.“ ULI, 1-5 Přehlíženým faktorem, který často pohání trend renovace nákupních center, je nutnost zlepšit prostředí v příměstských komerčních zónách. ULI , 11 ULI doporučuju následující strategie pro prodloužení životnosti nákupních center: 1) zmenšit parkovací plochy na využít plochu pozemku pro novou výstavbu kancelářských ploch, hotelů a dalších obchodních ploch 2) více se zaměřit na atraktivnější vnější vzhled budovy, jasnější interiéry, jednotný orientační systém a loga, jednotná pravidla pro design výloh 3) posílit zastoupení kultury, zábavy a služeb a vytvořit tak „a sort of town center“ „The Next Big Thing is the recurring promise of a new typology that will deliver greater profits and higher consumer satisfaction. (...) Yet the tacit understanding of the Next Big Thing is that a typology‘s potential is always short-lived, directly discrediting architecture‘s conviction that type and permanence go hand in hand.“ Koolhaas, 527 Cooley, 26-27 V roce 1995 vydává Bank of America dokonce prohlášení, které upozorňuje na neúměrné náklady, které jsou se suburbánní výstavbou spojeny. „This acceleration of sprawl has surfaced enormous social, environmental and economic costs, which until now have been hidden, ignored or quietly borne by society. (...) We can no longer afford the luxury of sprawl.“ ULI, 2 Urban Land Institute (ULI) konstatuje v roce 1994, že americká nákupní centra bude potřeba buď renovovat, rozšířit, změnit skladbu obchodů nebo přemístit jednotlivé obchody, aby byla schopná přežít. Nákupní centra rychle zastarávají, je jich příliš mnoho a požadavky na obchodní plochy se rychle mění (obchodní domy a drobní obchodníci zavírají, off-price retailers a category killers se množí). Čím větší je nákupní centrum, tím je náchylnější k úpadku. Následovníci? Wall, 240 Wall Street Journal v roce 2009 udává, že výstavba zastřešených nákupních center se v USA zastavila, od roku 2006 byl postaveno jediné zastřešené nákupní centrum. Developeři dávají přednost buď tzv. big-box centers s velkými obchodními jednotkami jako je např. Wal-Mart nebo nezastřešeným nákupním centrům s drobnými parky a venkovními kavárnami. WSJ Jak podotýká Koolhaas, náchylnost obchodu na vnější změny je právě tím kamenem úrazu, který předznamenává krátkou životnost jednotlivých typologických druhů: „Shopping buildings don‘t age, they die young. (...) Those that endure must be constantly updated through renovation and expansion. They must, in other words, always appear to be new.“ Koolhaas, 561 lifestyle centers Někdy také nazýváno „mall without walls“ (Graham and Marvin, 2003), je jedním z trendů jak přiblížit introvertně orientovaný shopping mall městskému prostředí ulice a je jednou z variací na theme park. Obsahuje chodníky, mobiliář, parkování na ulici a přechody. Mají svým zámožným zákazníkům dopřát městský zážitek, ale v hermeticky uzavřeném „veřejném prostoru“, oproštěném od obtíží běžného světa, jako jsou žebráci, bezdomovci nebo děti ulice. Tím však připomíná spíše Disneyland než opravdové městské prostředí. Kern, 105 Prvním takovým centrem bylo v roce 1987 „the Shops of Saddle Creek“, Memphis, ale hlavní vlna rozšíření přišla v roce 1996, což jak uvádí Bhatnagar v roce 2005, z nich dělá nejrychleji se šířící obchodní typ současnosti.“ Kern, 106 „This urban ‘design ambience’ can amount to additional construction costs of $200 per square foot – apparently double the cost of a typical neighbourhood big-box shopping centre (Gose 2004). But this investment pays off; apparently the average lifestyle centre makes about $500 sales per square foot annually, compared to the $211 for the average retail mall (Yue 2001). Interestingly, lifestyle centres are cheaper to maintain than traditional indoor malls: there is no expensive heating or air conditioning for expansive arcades. The shared maintenance costs of the common areas of lifestyle centres are about one third of similar costs in a traditional mall (Bhatnagar 2005).“ Srovnání s ČR obchodní plocha (m2) vztažená na osobu světový průměr 0.3 USA 2.9 (z toho 2.2 shopping malls) EU0.4 Velká Británie 0.9 Rakousko 0.6 Nizozemsko 0.5 Německo 0.2 býv. SSSR 0.1 Koolhaas, 51 HDP 100 nejbohatších zemí světa versus roční zisky největších obchodních řetězců (v millionech dolarů) 1. USA8.708,9 15. Nizozemsko 384,8 24.Wal-Mart 165,0 47.ČR 56,4 49.Carrefour Group 52,2 pěší zóna Binnenwegplein, Rotterdam, 2010 Koolhaas, 68 Kern, 107 big box warehouse stores category killers obchod jako součást jiné typologie internetové obchody ULI, 5-7 Van Oldenbarneveltstraat, Rotterdam Vliv obchodnězábavních center na centra měst POUŽITÁ LITERATURA: Po otevření nákupního centra Zkušenosti z Německa zhoršení kvality veřejného prostoru Studie z roku 2003 zpracovaná pro bavorské ministerstvo vnitra (Oberste Baubehörde im Bayerischen Staatsministerium des Innern) a zkoumající vnitroměstská nákupních centra v šesti bavorských městech. Heinritz „A shopping street has a delicate web of intersecting relationships. Sever the web in one or two places, and the whole commercial district may die. This is the reason why suburban shopping centers are always planned with the small stores situated on the routes that link the major stores. Centers which break this rule have usually failed; in fact the arrangement of leases in a shopping center can mean the difference between success and failure.“ Barnett, 52 vymírání obchodů, ztráta pracovních míst Studie publikovaná v roce 2008 v Journal of Urban Economics zkoumala na 3,000 obchodů Walmart otevřených v USA a zjistila, že každý z těchto obchodů způsobilztrátu 150 pracovních míst (vzhledem k tomu že jiní obchodníci museli zavřít) a snížil celkové mzdy vyplácené zaměstnancům v obchodech. Čím blíže byl obchod ke sledovanému obchodu Walmart, tím větší byla pravděpodobnost, že bude nucen zavřít. Persky a jeho kolegové zjistili, že s každou mílí (1,6km) blíže Walmartu zavřelo o 6 % více obchodů. V bezprostřední blízkosti Walmartu zavřelo 35 až 60 % obchodů. Dopady se liší také v závislosti na typu obchodu. Například pro lékárny nebo drogerie (drugstore) se hodnota zvýšila na 20 %, pro vybavení domácnosti přibližně na 15 %, pro železářství 18% a pro hračky více než 25 % s každou mílí blíže k Walmartu.“ Po uzavření nákupního centra „For towns and cities that are home to dying malls, the fallout can be devastating. Malls hire hundreds of workers and are significant contributors to the local tax base. In suburbs and small towns, malls often are the only major public spaces and the safest venues for teenagers to shop, hang out and seek part-time work.“ WSJ Abensberg 12.000 obyv. nákupní centrum z roku 1990 Ansbach 40.000 obyv. nákupní centrum z roku 1997 Bamberg 69.000 obyv. nákupní centrum z roku 1990 Bayreuth 74.000 obyv. nákupní centrum z roku 1998 Fürth 110.000 obyv. nákupní centrum z roku 1985 Marktredwitz 20.000 obyv. nákupní centrum z roku 1999 Studie popisuje situaci ve vybraných městech a zmiňuje problémy, které provázely výstavbu nákupních center a hodnotí její výsledky. Zároveň shrnuje doporučení, která z těchto případových studií plynou. Problémy Hlavním problémem pří výstavbě nákupních center ve městech je už samotný koncept nákupního centra, který je ve své podstatě introvertní, a tedy neměstský. Typologie nákupních center je daná (zastřešení, velikost, mix obchodních jednotek, podlažnost, pozice achor stores, parkování, další funkce) a prostor pro změnu stavby je omezený. Překážkou pro víceúčelové využití je většinou strach developerů z rizika, které výstavba kanceláří nebo bydlení přináší. Častým důvodem pro realizaci nákupních center v centrech měst je zvýšení atraktivity dané lokality, ze které budou profitovat i ostatní obchodníci. Vzdálenost mezi novým centrem a stávajícími obchody však musí být co nejkratší, jinak je efekt přesně opačný. Problémem také většinou je to, že v ideálním lokalitě nejsou k dispozici volné pozemky a tak dochází k výstavbě dále od centra než by bylo vhodné. Už vzdálenost 1 km vytváří ve městě vedlejší centrum. Problém spočívá v současném rozložení obchodních ploch ve zkoumaných městech - většinou převažují obchody s obchodní plochou do 50m2, které neodpovídají požadavkům zákazníků na moderní prezentaci zboží a často jsou zastaralé. Nákupní centra navíc nabízejí i těmto obchodníkům velkorysejší plochy, čímž nejenže konkurují původním obchodům co se týče sortimentu ale i co se týče uspořádání a vzhledu prodejny. Porovnání rozlohy obchodních ploch ve městě před a po výstavbě nákupního centra, ukazuje mnohdy až několikanásobný nárůst. Např. nákupní centrum v Abensbergu má 4krát větší rozlohu než všechny obchody v centru města dohromady. Jedná se o centrum vybudované na kraji města, které není integrované do městské struktury. Realizovaná nákupní centra se vyznačují nízkou architektonickou kvalitou, i když je známo, jak by bylo možné jí dosáhnout (rozdělení na menší objemy, půdorysné uspořádání podobné pasáži, fasáda s větším množstvím vstupů a výkladních ploch). Ačkoliv města mají k dispozici dobré nástroje pro plánování, nepoužívají je. Regulace, které by přicházely v úvahu, zahrnují způsob a míru využití, stavební čáry, podlažnost, výšku hlavní římsy, zajištění průchodů skrz pozemek, regulaci obchodních ploch a omezení sortimentu, požadavky na návrh zeleně a veřejného prostoru, požadavky na materiály, barvy, reklamní zařízení nebo tvar střechy. Doporučení Výhodou pro město je: 1. když si může vybírat z více konceptů od více investorů (některá města vybírala návrhy v soutěži) 2. pokud bylo umístění projektu ve městě předtím ověřeno studií Osvědčilo se, pokud na projekt dohlíží během celé doby jedna komise, ustavená na základě smlouvy (obdobně jako je tomu už delší dobu v Nizozemsku) - tím je možné zaručit dodržení požadovaných kvalit (např. nezastřešené prostory). Pro rozvoj a ochranu městských center je zásadní celkový koncept, který řeší možné rozvojové plochy pro maloobchod, který je následován konceptem rozvoje městské části nebo rámcovým urbanistickým plánem (to umožňuje rychlou odpověď na dotazy investorů ohledně umístění nových obchodních ploch). Pokud plány chybí, účinkuje nová výstavba na městské centrum destruktivně. Pozitivní dopady nákupního centra na veřejný prostor se dají očekávat pouze pokud se městu podaří spolupracovat s investorem a hlavními nájemci na takové typologii, která bude mít městský charakter a bude pozitivně ovlivňovat své okolí. Mezi jinými studie zdůrazňuje fakt, že stejně jako pro nákupní centra je i pro centra měst důležité zastoupení obchodů s různorodým sortimentem. Zkoumaná města až na jednu výjimku vykazují přítomnost téměř úplného sortimentu zboží. Zatímco nákupní centra přitahují obchody s širokým sortiment, speciální obchody (jako např. klouboučnictví nebo modelářské obchody) pro ně nejsou atraktivní. Tím pádem jsou tyto speciální obchody ideální pro umístění v centrech měst, i vzhledem ke skromným požadavkům na velikost obchodních ploch. Problém revitalizace centra města vs. příměstská nákupní centra Problém dostupnosti obchodů, parkování Byla to právě špatná dopravní dostupnost a dopravní zácpy, které byly ve 40. letech identifikovány jako hlavní příčiny odlivu zákazníků a následně obchodníků ze zavedených obchodních čtvrtí. Následně se předmětem městského plánování stalo právě řešení automobilové dopravy a přizpůsobení měst pro pěší. „[At first] romance between the merchant and the automobile developed (...) [but then] the retailer realized his affections had been misdirected (...) the retailer‘s true love belongs not really to the automobile but to the female customer sitting in it. No car - not even the most elegant Cadillac - has ever bought a dollar‘s worth of merchandise.“ Gruen, 120 Nedostatečná regulace Potřeba regulace výstavby nákupních center byla identifikována už v 60. letech v USA. Nastalé situaci se v roce 1963 věnovala konference na Harvard Graduate School of Design s názvem „The Future of the Out-of-Town Shopping Center“, které se zúčastnili jak developeři, tak politici, ekonomové a architekti. Všichni se shodli na tom, že místní samospráva by měla převzít větší kontrolu nad umístěním nákupních center. Jak prohlásil Roger Montgomery, vedoucí architekt Urban Renewal Administration, obchodníky zajímá jejich obchod, ne plánování měst. Předmětem územního plánování by mělo být vytváření městských center, ne hraní rulety s trhem. Nákupní centra stimulují vznik sídelní kaše a dění uvnitř těchto center (módní přehlídky, prezentace výrobků a služeb atd.) by neměly být zaměňovány za městskou kulturu. Město jako developer „The effects of the magnetic draw of shopping, and the boon it provides the city, are rarely assessed in economic terms. Nor are they instigated for purely monetary considerations. Manifest in the culture of city planning is an implicit and unwavering faith in the power of shopping to generate the city‘s identity as a mass of activity, in essence, to establish urbanity.“ Koolhaas, 430 V roce 1966 starosta New Yorku John Lindsay iniciuje Mayors‘s Task Force on Urban Design, která má připravit strategii na revitalizaci centra města. Komise vytváří The Urban Design Group (UDG), která brzy upozorňuje, že obchodní domy a obchody na Fifth Avenue potřebují podporu. V roce 1971 je vytvořen Special Zoning District, podporující víceúčelové budovy kombinující bydlení, kanceláře a obchody (regulace se týkala nejen hlavní ulice ale sahala až do vzdálenosti 60 m na obě strany ulice). UDG současně podporuje návrh Madison Mall, který by znamenal vytvoření pěší zóny a vyloučení dopravy z části Madison Avenue. Návrh nebyl přijat, ale tím, že ho podporovalo město, občanská sdružení a tisk, spíše než obchodníci, přestal být spojován s komečními cíly a stal se nástrojem pro vytvoření městského charakteru. Později se tento návrh stal podkladem pro přestavbu Times Square, která byla financována díky zavedení speciální daně na oblast 25 bloků (poté co město zakoupilo 2/3 tamních pozemků a nastartovalo projekt obnovy jednoho z nich). Koolhaas, 428-430 V roce 1996 další starosta New Yorku Rudolph Giuliani zdůvodňuje návrh odstranění funkčních regulací na Manhattanu tím, že město ztrácí 3.5 miliardy dolarů ročně na obchodních tržbách, dále stovky miliónů na daních a tisíce pracovních míst. Jediným řešením je podle něj umožnit těmto nákupním centrům vstup do města. Návrh byl odmítnut, ale několik takovýchto obchodů se přesto otevřelo díky mezerám v regulaci. Koolhaas, 154 Situace v ČR výběr lokalit pro případové studie Ostrava - Nová Karolina nákupní a zábavní centrum s rozlohou přes 58.000 m2 podzemní garáže s 1.500 parkovacími místy Vyhlášena mezinárodní soutěž, vítěz zpracoval studii, která byla zapracována do územního plánu. Město se rozhoduje, že nebude postupovat podle územního plánu a ruší příslušné regulativy. Je vyhlášena developerská soutěž, ČKA ji označuje za neregulérní a nedoporučuje architektům účast, ti se ale účastní jako zaměstnanci developerů. Všechny zúčastněné návrhy mají problematický dopravní systém a ztěžují napojení Ostravy na Vítrovice. Komentáře ČKA a dalších město nezapracovalo do smluvních závazků, takže developer není povinen své sliby splnit. Nákupní centrum otevřeno v roce 2012. Strakoš Liberec - Pražská Děčín Podmokly Koolhaas: CHUNG, Chuihua Judy, INABA, Jeffrey, KOOLHAAS, Rem, LEONG, Sze Tsung, CHA, Tae-wook: Harvard Design School Guide to Shopping. Taschen, Köln 2001 Wall: WALL, Alex. Victor Gruen: From Urban Shop to New City. Actar, Barcelona 2005 Heinritz: HEINRITZ, Günter, LANG, Hansjörg, PESCH, Franz. Forschungsbericht Innerstädtische Einkaufszentren. Oberste Baubehörde im Bayerischen Staatsministerium des Innern, München 2003 Kern: KERN, Kathleen. Heterotopia of the theme park street in DEHAENE, Michiel, DE CAUTER, Lieven. Heterotopia and the City: Public Space in a Postcivil Society. Routledge, London 2008 Orillard: ORILLARD, Clément. Between shopping malls and agoras: a French history of ‘protected public space’ in DEHAENE, Michiel, DE CAUTER, Lieven. Heterotopia and the City: Public Space in a Postcivil Society. Routledge, London 2008 Gruen: GRUEN, Victor. Retailing and Automobile. Architectural Record Sorkin: CRAWFORD, Margareth. The World in a Shopping Mall. in SORKIN, Michael (ed.). Variations on a Theme Park. Hill and Wang, New York 1992 Barnett: BARNETT, Jonathan. Urban Design as Public Policy. Architecture Record Books, New York 1974, 52 Bailly: BAILLY, Richard. Mall Over. Urban Land, July 1998 ULI: BEYARD, Michael, LASSAR, Terry Jill, SCHWANKE, Dean. Remaking the Shopping Center. The Urban Land Institute, Washington, D.C. 1994 WSJ: HUDSON, Kris, O’CONNELL, Vanessa. Recession Turns Malls Into Ghost Towns. Wall Street Journal, May 22, 2009 Cooley: COOLEY, Kenneth. Breathing New Life into the American Mall. Shopping Center World, September 1992 McCloud: McCLOUD, John. Building Up Downtown. Shopping Centre World, May 1996 Fishman: FISHMAN, Robert. The American Metropolis at Century’s End, Housing Policy Debate, Volume 11, Issue 1, 2000 p. 201 Goldberger: GOLDBERGER, Paul. Baltimore Marketplace: An Urban Success. New York Times, 18 February 1981 Taubman: TAUBMAN, A. Downtown Has Fled to the Suburbs, Fortune 86, October 1976 Stern: Kde hledat řešení současného problému? STERN et al. New York 1960. Robertson: ROBERTSON, Kent A. Pedestrianization Strategies for Downtown Planners: Skywalks versus Pedestrian Malls. APA Journal, Summer 1993 Adaptace shopping mallu pro centra měst? „In Chattanooga, Tennessee, the region‘s oldest suburban shopping center, the 1963 Eastgate Mall, will be converted over a period of fifty years into a traditional downtown. ‚A square will be built in fornt of the mall. The mall will be refaced and new buildings added to create a main street; a residential square shaped by new townhouses will be constructed to the right of the mall, and a new street will be cut through the mall linking the residential square with the main street.“ Bailly, 47 Změna funkce stávajících center? Přestavba stávajících center? víceúčelové využití - byty, kanceláře, parky, prostory pro výuku, technický park odstranění dvou velkých krajních obchodních jednotek (anchor stores) a přeměna na open-air mall „During past economic cycles, dead malls were frequently redeveloped into mixed-use space that includes apartments, offices or parks. Repurposing mall space today will be more difficult. Lenders and investors are moving away from commercial real estate as property values decline and delinquencies rise on debt used to acquire or develop properties. Retail real estate has been hit especially hard, as declining retail sales and store closures hammer mall landlords.“ WSJ dumbbell plan - odstranění krajních dvou velkých obchodních jednotek (anchor stores) na koncích dispozice a přeměna na open-air mall Podpora drobných obchodníků? menší obchodní jednotky anchor store anchor store menší obchodní jednotky „Nothing is more fundamental to the survival of shopping than a steady flow of customers and goods. (...) Not only has shopping become the basic building block of the city, it has, moreover, become one of the best tools for providing urban connectivity, accessibility and cohesion.“ Koolhaas, 477 „Reilly‘s Law of Retail Gravitation (...) posits that, all other factors being equal, shoppers will patronize the largest shopping center they can get to easily.“ Sorkin, 20 menší obchodní jednotky menší obchodní jednotky Jacobs: JACOBS, Jane. The Death and Life of Great American Cities. Random House, New York 2011 Strakoš: STRAKOŠ, Martin. Problémy s ostravskou Karolinou. A2 8/2006 dostupné také na http://www.advojka.cz/archiv/2006/8/ problemy-s-ostravskou-karolinou STRAKOŠ, Martin. Hlavně že se bude stavět. A2 29/2006 dostupné také na http://www.advojka.cz/archiv/2006/29/ hlavne-ze-se-bude-stavet
Podobné dokumenty
zde - LIKO
pak měl přinést průzkum, který asociace právě provádí
mezi svými členy a který by měl být hotový během několika týdnů.
Bez ohledu na přesná čísla jde nicméně o část ekonomiky, jíž je v posledních l...
Nákupní centra
roky podíl pultových prodejen jako hlavního nákupního místa potravin o více než 50 %). Vedoucím nákupním formátem v celé střední
a východní Evropě jsou pak hypermarkety, které 25 % spotřebitelů
uvá...
Stažení souboru - Open edu - Univerzita Hradec Králové
nosič nějakého sdělení. Pod médiem si člověk nejčastěji představí DVD, papír, knihu
nebo např. leták. V této kapitole vysvětlím, proč by měl být komiks za médium
považován také, ačkoli se objevuje ...
KDY? JAK? Integrace shopping mallů do centra města
Z těchto projektů lze jmenovat např. The Burdick Street
Pedestrian Mall v Kalamazoo (1959), Midtown Plaza Project
v Rochesteru (1962) nebo Fulton Street Pedestrian Mall ve
Fresnu (1964).2 Typologii...
Röschti Woche - Gemeinde Dietlikon
Evtl. Bademantel
Der Anlass wird nur für Frauen (ab 16 Jahren) durchgeführt. Teilnehmerzahl beschränkt – Anmeldung am Empfang des aqua-life erforderlich.
Der Anlass findet textilfrei statt. Es könn...
Blahopřejeme! Jsi génius Oceli
testování založeno na práci švýcarského psychologa Carla Junga o psychologických
typech, vydané v roce 1921. Pokud jste ještě neslyšeli o konceptech archetypů, kolektivního nevědomí a synchronicity...