5 Úloha telekomunikací v národním hospodářství, segmentace

Ekonomika a řízení telekomunikací – přednášky
Ing. Miroslav Vítek, CSc. – K316
5 Úloha telekomunikací v národním
hospodářství, segmentace telekomunikačního
trhu
Některé formy organizace telekomunikací ve vyspělých zemích. Organizační
struktura spojů v ČR. Jednotná telekomunikační síť (JTS).
5.1 Segmentace telekomunikačního trhu
Světový telekomunikační trh se skládá ze čtyř hlavních segmentů, které se samozřejmě
vyskytují i na národních telekomunikačních trzích:
1) trh přenosové a ústřednové techniky (síťové technologie),
2) trh základních telekomunikačních služeb,
3) trh doplňkových telekomunikačních služeb (služeb s přidanou hodnotou)3
4) trh koncových zařízení.
Každý z výše uvedených segmentů se vyznačuje specifickými podmínkami panujícími na trhu v
daném segmentu týkající se především stupně konkurence a organizace trhu, kterou přehledně
charakterizuje následující tabulka:
Tab. 4
Poř.
Segment trhu
Dodavatelé
Odběratelé
Stupeň konkurence
1
výrobci technologie sítí
několik
světových firem
operátoři sítí
oligopol, vysoká úroveň
výzkumu + vývoje
2
základní telekomunikační
služby
provozovatelé
(operátoři) sítí
firmy a
domácnosti
národní monopoly
(duopoly)
3
doplňkové služby4
poskytovatelé
těchto služeb
firmy a
domácnosti
monopolistická
konkurence
4
koncová zařízení
dealeři světových
výrobců
firmy a
domácnosti
konkurence, masovost
výroby
Výše uvedená tabulka dává přehled o stavu telekomunikačního trhu na počátku devadesátých let. V
době po roce 2000 dochází ke změnám především v základním a obratově největším segmentu základních telekomunikačních služeb, tzn. u operátorů (provozovatelů) sítí směrem ke zvýšení
stupně konkurence na tomto trhu. Národně monopolním provozovatelům sítí (především v Evropě)
skončí státem poskytovaná exkluzivita a na národní trhy jistě vstoupí řada nových firem, jak ze
zahraničí, tak i z domova. Tímto se tento segment otevře konkurenci a bude připraven na postupnou
koncentraci kapitálu v tomto segmentu ve světovém měřítku. Budoucnost patří pravděpodobně
3
V poslední době se pojem "služby s přidanou hodnotou" opouští a používá se pojem "dopl ňkové služby".
4
Mezi doplňkové telekomunikační služby (služby s přidanou hodnotou) řadíme především připojení k Internetu, službu videotext,
informační služby po telefonu apod.
27
5 Úloha telekomunikací v národním hospodá řství, segmentace telekomunikačního trhu
velkým nadnárodním provozovatelům, kteří pravděpodobně budou koncentrovat kapitál i
z ostatních síťových odvětví, hlavně z elektroenergetiky, železnic, plynovodů, apod.
Vývoj se tedy blíží ke stavu, který je charakterizován schématem na obr. 10:
Obr. 10 Organizace telekomunikačního trhu po roce 2000
Tab. 5 Světový trh telekomunikačních zařízení - vedoucí firmy v segmentu v roce 1991
Podíl na trhu
Evropa
ALCATEL
SIEMENS
USA
AT&T
NORTHERN
více než 10 %
5 ÷ 10 %
BOSCH
ERICSSON
GEC
IRI
ASCOM
AT&T
IBM
MATRA
2÷5%
ALCATEL
GTE/AG
IBM
MATSUSHITA
MOTOROLA
NEC
RICOH
SIEMENS
Japonsko
Zbytek světa
FUJITSU
HITACHI
NEC
OKI
ALCATEL
AT&T
MATSUSHITA
RICOH
NEC
NORTHERN
SIEMENS
CANON
IWATSU
MITSUBISHI
MURATA
TOSHIBA
BOSCH
ERICSSON
FUJITSU
GEC
HITACHI
IBM
IRI
RICOH
prvních 5-ti
63 %
77 %
72 %
50 %
prvních 10-ti
80 %
87 %
86 %
64 %
28
Ekonomika a řízení telekomunikací – přednášky
Ing. Miroslav Vítek, CSc. – K316
Dva hlavní uživatelské segmenty, které stojí za to rozlišovat, jsou domácnosti a firmy (nebo lépe
organizace). Určitou otázkou je, zda samostatně podnikající jednotlivec patří do segmentu
domácností nebo organizací. Podle převládajícího účelu užívání (podnikání versus osobní potřeby
členů domácnosti) pak tyto stanice zařazujeme, častěji však spadají do segmentu organizací. Co se
týče příjmů provozovatelů sítí, tak lze zjednodušeně prohlásit, že hlavní telefonní stanice organizací
se podílí cca 20 % na celkovém počtu HTS, ale přináší telekomunikačnímu operátoru 80 % příjmů
za poskytované služby. Podobný poměr platí i pro relaci mezi obratem za telekomunikační služby 80 % a obratem za dodávky telekomunikačních zařízení - 20 % z celkového obratu na světovém
telekomunikačním trhu, jehož objem je odhadován na úrovni 900 mld.USD v roce 1998, a jehož
meziroční tempo růstu se pohybuje v rozmezí 10 až 20 %.
Tab. 6 Přehled základních ukazatelů světového trhu telekomunikačních služeb (podle ITU)
[v mld.USD]
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
Tržby za služby5
377.2
404.6
447.1
470.2
511.5
601.5
670
roční růst [%]
1.6
2.9
5.0
5.0
5.9
7.0
11.3
Tržby za pevné linky
329.3
348.1
367.4
373.3
391.1
441.8
472
- z toho mezinárodní spojení
42.6
46.8
50.8
52.2
54.1
62.8
69
Tržby za mobilní služby
14.1
19.1
26.7
35.9
49.4
82.5
118
Ostatní služby6
33.8
37.4
53.0
61.0
71.0
77.2
80
Investice [mld.USD]
114.6
123.5
131.3
134.9
139.3
151.5
160
Pevné linky [mil.ks]
519.4
545.1
573.6
605.9
647.5
692.9
745.0
Mobilní telefony [mil.ks]
11.2
16.2
23.2
34.2
55.4
88.3
135.0
Mezinár. hovory [mil.min.]
33.3
37.9
43.3
48.9
55.8
61.8
68.6
5.2 Situace v Evropě
Telekomunikační trh v Evropě je silně ovlivněn vývojem legislativy. Hlavní tendencí je
liberalizace, která je nejdále u nejvyspělejších zemí EU. Od roku 1998 je liberalizována i základní
telefonní služba. U zemí střední a východní Evropy je proces zavádění trhu do telekomunikací
poněkud opožděn. Probíhá rychlé budování sítí národních operátorů, aby se staly
konkurenceschopnými po uvolnění trhu. Významným krokem k uvolnění telekomunikačního trhu
bylo podepsání dohody Světové obchodní organizace GATT v únoru 1997.
5
Všechny údaje jsou uváděny v běžných cenách roku konvertované z národních měn pomocí průměrného ročního kurzu k USD.
6
Tržby za pronájem pevných okruhů, datové služby, telegraf, telex, datové služby apod.
29
5 Úloha telekomunikací v národním hospodá řství, segmentace telekomunikačního trhu
S ustanovení vydaných EU7 vyplývá, že ani po úplné liberalizaci se telekomunikace nestanou
volným trhem, ale budou nadále regulovaným sektorem. Stát bude mít povinnost pověřit úřad
dohledem na trh (rozhodování sporů, zavádění pravidel jak ekonomických tak technických a
kontrola jejich dodržování, vydávání licencí) bez přímé regulace cen, kterou by měla zabezpečit
konkurence na trhu.
5.3 Vývoj organizační struktury čs resp. českých telekomunikací
Telekomunikace patří do odvětví spojů, které obsahuje kromě telekomunikací, jenž
samozřejmě zahrnují i radiokomunikace ještě poštu a zasilatelství. Proto resort spojů byl dříve a
opět nyní zahrnut do resortu dopravy, neboť doprava a spoje spolu značně souvisí předmětem
činnosti, kterým je obecně služba přemístěním, ať už se jedná o přemisťování informací, jako je
tomu v případě spojů, či jednotlivých předmětů v případě zasilatelství, nebo osob a nákladů
v případě osobní a nákladní dopravy.
Do roku 1984 byly československé spoje ve společném resortu s dopravou, ale v tomto roce bylo
zřízeno samostatné Federální ministerstvo spojů Praha jako vrcholový článek řízení za
socialismu. Tehdy byly veškeré podniky ve "společenském" vlastnictví, tedy buď státní nebo
družstevní a byly řízeny buď z centra pomocí závazných úkolů státního plánu vrcholovým orgánem
řízení (ministerstvem) nebo národními výbory příslušného stupně (podniky v komunálním
vlastnictví).
Organizace spojů v posledních letech "totality", tzn. před rokem 1989 vypadala následovně:
1) Federální ministerstvo spojů řídilo:
a)
Ústřední ředitelství spojů Praha,
Ústredné riaditelstvo spojov Bratislava jako dva střední územní články.
b)
přímo řízené organizace po oborové linii řízení:
- Správa dálkových kabelů Praha,
- Spojprojekt Praha,
- Správa radiokomunikací Praha,
- Ředitelství mezinárodní poštovní přepravy Praha,
- Výzkumný ústav spojů Praha,
- Mezinárodní odúčtovna spojů Praha,
- Správa dálkových kabelů Bratislava,
- Správa radiokomunikací Bratislava,
- Ústav racionalizace spojů Bratislava,
- Ústřední institut spojů Bratislava,
- Spojprojekt Bratislava.
2) Ústřední ředitelství spojů Praha (Správa pošt a telekomunikací Praha - budoucí SPT Telecom
s.p.), jakožto střední článek řízení řídilo:
a)
organizace po územní linii řízení (krajská ředitelství):
- Středočeské ředitelství spojů Praha,
- Jihočeské ředitelství spojů České Budějovice,
- Západočeské ředitelství spojů Plzeň,
7
Telekomunikační komise EU zahájila proces liberalizace vydáním Zelené knihy v roce 1987. Po té následovaly další "Zelené
knihy":
- o družicových komunikacích 1990,
- mobilních a personálních komunikacích 1995,
- liberalizaci telekomunikační infrastruktury a kabelových televizních sítí, část 1 1994 a část 2 v roce 1995.
30
Ekonomika a řízení telekomunikací – přednášky
Ing. Miroslav Vítek, CSc. – K316
- Severočeské ředitelství spojů Ústí nad Labem,
- Východočeské ředitelství spojů Pardubice,
- Jihomoravské ředitelství spojů Brno,
- Severomoravské ředitelství spojů Ostrava.
b)
organizace po oborové linii řízení:
- Ředitelství pošt Praha,
- Ředitelství telekomunikací Praha,
- Poštovní novinová služba, městská správa Praha,
- PNS, ústřední expedice a dovoz tisku Praha,
- Ředitelství poštovní přepravy Praha,
- Montážní podnik spojů Praha,
- Ředitelství výstavby spojů Praha,
- Výpočetní a kontrolní ústředna spojů Praha
- Poštovní filatelistická služba Praha (POFIS),
- Mezinárodní a meziměstská telefonní a telegrafní ústředna spojů (MTTÚ Praha),
- Technická ústředna spojů Praha (ústřední sklady spojového materiálu TUS).
3) Krajská ředitelství spojů jakožto téměř univerzální spojové organizace řídily jednak podřízené
okresní správy a jednak specializované závody:
a)
Okresní správy spojů podle územního uspořádání.
b)
specializované závody:
- Městskou telekomunikační správu
- Městskou poštovní správu včetně PNS
- Dopravní závod spojů
- Montážní závod spojů
4) Okresní správy spojů řídily jednotlivé pošty, okresní administrace PNS, telekomunikační
ústředny, dopravní střediska, stavebně montážní čety na území svého okresu, pomocné provozy
a udržovací složky závodu.
Telekomunikace včetně pošty byly tedy státní organizací s tuhým úřednickým centrálně
administrativním způsobem řízení podobným vojenské mašinérii bez nejmenších prvků tržního
mechanismu. Výsledkem byla nevýkonná, po technické stránce zastaralá telekomunikační síť o
nedostatečné kapacitě, která se stala silným omezujícím faktorem rozvoje soukromého podnikání po
listopadu 1989. Kromě nevyhovující technické stránky, se projevily i problémy spojené s lidským
přístupem pracovníků SPT Telecomu k uživatelům sítě, ve kterých byl viděn pouhý "účastník"
místo zákazníka. Převaha poptávky po zřízení nových stanic pevné sítě stále rostla a počty
nevyřízených žádostí se zvyšovaly. Situaci bylo nutno radikálně řešit. Jednou z možností bylo
povolit vyšší stupeň konkurence v telekomunikacích přidělením licence na poskytování telefonní
služby dalším podnikatelským subjektům. Tato možnost nebyla využita především pro
nevyjasněnost koncepce československých telekomunikací zvláště, když vznikly problémy s
dělením státu. V roce 1992 byl alespoň novelizován zastaralý telekomunikační zákon z roku 1964.
Přesto ihned po roce 1989 pronikly do odvětví spojů, alespoň některé tržní prvky otevřením trhu
koncových zařízení, včetně jejich montáží a údržby. Byla zavedena homologace koncových
zařízení, které se po odzkoušení ve Výzkumném ústavu spojů v Praze či v Banské Bystrici mohly
připojovat k jednotné telekomunikační síti - JTS, na jejíž provoz a údržbu bylo vydáno po rozdělení
státu jediné pověření SPT Telecomu Praha. V roce 1994 byly schváleny "Hlavní zásady
telekomunikační politiky". V nich bylo stanoveno, že všechny telekomunikační služby, kromě
služby telefonní, mohou být poskytovány v tržní soutěži. SPT Telecomu byla přiznána exkluzivita
na telefonní službu do roku 2000. Zároveň bylo vybráno 16 oblastí, ve kterých mohly začít
31
5 Úloha telekomunikací v národním hospodá řství, segmentace telekomunikačního trhu
konkurovat SPT Telecomu další podnikatelské subjekty. Bohužel byly stanoveny takové vstupní
podmínky (především vysoká finanční jistina), že téměř žádný z vybraných subjektů nezačal svou
činnost, zvláště když po značných problémech s uzavřením připojovací smlouvy s SPT Telecomem,
tento soustředil investiční úsilí právě do těchto vybraných oblastí, aby nedal konkurenci šanci. I
přes relativní neúspěch projektu, bylo zřejmé, že již malá hrozba konkurence dokáže vyburcovat
jinak poklidného monopolního molocha k vysoké aktivitě a k uspokojení zákazníků ve vybraných
oblastech, jejichž telefonní infrastruktura byla na nejnižší úrovni v republice. S úspěchem se setkaly
pouze dva pilotní projekty firem Dattel v Praze a Kabel plus v Liberci, které na základě vybudované
vysokorychlostní kabelové sítě pro přenos signálu kabelové televize, mohly využít tuto síť
i pro poskytování telefonní služby. Je velice pravděpodobné, že tzv. multifunkční vysokorychlostní
přístupové sítě v ČR zaznamenají po liberalizaci velký rozvoj, na rozdíl od ostatních rozvinutých
zemí, kde existuje již velmi hustá klasická metalická, původně úzkopásmová přístupová telefonní
síť, takže relativní potřeba budování nové přístupové sítě je u nich malá.
Také z tohoto důvodu byl zaznamenán velký rozvoj mobilní telefonní služby GSM po roce 1996,
kdy byly uděleny dvě licence, a tím zavedena konkurence dřívějšímu monopolu společnosti
EUROTEL jako společnému podniku SPT Telecomu (51 %) a americkým společnostem Bell
Atlantic Corporation a US West Inc. sdružených do konsorcia s názvem Atlantic West BV (49 %).
Zatímco před zahájením provozu GSM se EUROTELu v jeho analogové buňkové sítí NMT
podařilo získat okolo 50 tis. zákazníků od roku 1991 do konce roku 1995, za necelý rok 1996, kdy
zahájily provoz dvě sítě GSM (Eurotel a Radiomobil) v konkurenci, začalo telefonovat po sítích
GSM asi 170 tis. zákazníků (110 tis. Eurotel a 60tis. Paegas = Radiomobil). Tím byla výhodnost
konkurence v telekomunikacích pro zákazníky evidentně prokázána.
V roce 1997 byla uvolněna služba poskytování pronájmu pevných okruhů pro přenos dat proti
dosavadnímu duopolu SPT Telecomu a Českých radiokomunikací a.s.
V současné době (1999) probíhá schvalování nového telekomunikačního zákona, který by měl
sloužit v liberalizovaném telekomunikačním prostředí jako kompatibilní norma s obdobnými
zákony států Evropské Unie.
Současná struktura českých telekomunikací (nikoliv už spojů, protože pošta byla oddělena) vypadá
následovně:
1) Segment výrobců síťové technologie:
Na českém trhu kromě zastoupení všech věhlasných zahraničních výrobců operují některé tradiční
(existovaly již před rokem 1989, některé dokonce i před 1948) a jiné nově založené firmy vyrábějící
přenosovou a ústřednovou techniku:
Kabelovna Děčín Podmokly a.s.
Tesla TTC a.s.
Tesla Pardubice a.s.
2 N spol. s r.o.
STELCO a.s.
LEVEL Náchod.
Alphatel spol. s r.o.
RACOM Blansko
Dále je nutno upozornit na distributory telekomunikační techniky, kteří kromě koncových zařízení
dodávají i síťové komponenty, a to jak pro telekomunikační, tak i pro počítačové sítě:
GITY a.s.
ISC Communication s.r.o.
Elix s.r.o
Mikos s.r.o.
Oasa Computers.
Intelek s.r.o.
INEC s.r.o.
Alias
Důležitým segmentem jsou i montážní firmy, které budují dálková pevná nebo radioreléová spojení
a sítě. Zatím hlavně pro SPT Telecom a České Radiokomunikace v budoucnu i pro další
provozovatele sítí (některé i pro sebe pokud mají ambice na poskytování služeb pomocí sítě):
32
Ekonomika a řízení telekomunikací – přednášky
Telekomunikační montáže a.s. (TMP)
Telecom 21
První telefonní a.s.
Softlink s.r.o.
Ing. Miroslav Vítek, CSc. – K316
NHK s.r.o.
STROM Telecom Ltd.
RACOM
Techniserv spol. s r.o.
SITEL spol. s r.o. TELMONT s.r.o.
DATALINK s.r.o.,
2) Provozovatelé sítí:
a) pevných
- telefonní (JTS)
- datových
- pronájem okruhů
SPT Telecom a.s., Dattel, Kabel Plus, Telecom 21
Nextel (závod Telecomu)
GITY a.s.
Aliatel a.s.
GTS CzechNet s.r.o.
SPT Telecom, České radiokomunikace a.s., Aliatel a.s.
b) mobilních - AMRO
SPT Telecom a.s.
- NMT
Eurotel s.r.o.
- GSM
Radiomobil a.s., Eurotel s.r.o.
- paging
Radiokontakt OPERATOR a.s.
- trunkové sítě
MobilKom a.s. (SmartNet)
- satelitní
Telenor ČR s.r.o. (INMARSAT8)
- stacionárních radiových na přenos dat
RACOM,
3) Poskytovatelé doplňkových služeb (s přidanou hodnotou)
a) připojení na Internet
- základní CESNET, Internet CZ, Video on Line, LUKO, PVT, SPT
Telecom, LUKO-Czech Net, Global One, INEC Net, OASA Net,
Telenor, NetForce, IBM,
- subproviders Bohemia Net, Mirronet, Esnet, Kopretina, cca dalších
60 připojovatelů,
b) kabelová televize
Dattel a.s., Kabel Plus, Codis a.s. atd.
c) informační služby po telefonu,
d) informace telefaxem,
e) BBS.
4) Distributoři koncových zařízení - několik stovek firem zabývajících se prodejem, montáží a
servisem pobočkových ústředen, faxů, záznamníků, telefonních přístrojů, modemů,
bezdrátových telefonů, mobilních telefonů od obou provozovatelů celulárních sítí atd.
Např. SETOS s.r.o.
Pyramida s.r.o.
Praha Dino a.s.
Realis s.r.o.
ISC s.r.o.
EuroComp s.r.o.
Computer Engineeering
Státním regulačním orgánem je Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pod ministerstvem
hospodářství do roku 1996 a od roku 1997 pod ministerstvem dopravy a spojů. Jsou podnikány
kroky, aby tento orgán byl nezávislým na politické situaci, čili jeho obsazení nepodléhalo
povolebním dohodám koaličních stran.
8
Inmarsat - P je jedním ze systémů MSC - Mobile Satellite Communication, které si kladou za cíl zvýšit telekomunikační
dostupnost s jedním přístrojem (jedním číslem) po celém světě. Přístroje pracují v duálním režimu, pokud jsou v dosahu cellulární
sítě GSM nebo PCS telefonuje účastník levněji, pokud se dostane z dosahu pozemních sítí je automaticky přepnut na nejbližší
družici. Další konkurenční systémy jsou:
- Globalstar,
- Iridium,
- Odyssey.
33
5 Úloha telekomunikací v národním hospodá řství, segmentace telekomunikačního trhu
Z Výzkumného ústavu spojů Praha se stal po privatizaci TESTCOM, jako jedno z nejdůležitějších
pracovišť, kde se testují telekomunikační zařízení a jenž je akreditováno v rámci EU jako pracoviště
s právem vydávat certifikáty platné v zemích EU.
Český Telecom je nový název po roce 2000 pro SPT Telecom, který vznikl ze Správy pošt a
telekomunikací Praha. K 1. 1. 1993, kdy došlo k rozdělení státu, došlo i k oddělení České pošty s.p.
SPT Telecom byl k 1. 1. 1994 přeměněn v akciovou společnost a 26 % akcií rozděleno ve druhé
vlně kupónové privatizace. V roce 1995 byl ve výběrovém řízení určen strategický zahraniční
partner, který navýšil základní jmění podniku. Stalo se jím konsorcium TelSource (PTT Telecom
Netherlands a Swiss Telecom s podporou AT&T) s držením 27 % akcií. Tedy jestliže na konci roku
1994 bylo celkem 23 510 tis. ks akcí s nominální hodnotou 1000 Kč, na konci roku 1995 po vstupu
strategického partnera to bylo již 32 210 tis. Individuálním akcionářům se snížil navýšením jmění
jejich podíl z 26 % na 22 %, ale tržní hodnota akcie jim vzrostla z přibližně 2500 tis. za akcii v roce
1995 na asi 3000 Kč za akcii v roce 1996.
SPT Telecom je výhradním provozovatelem hlasových služeb v mezinárodním i meziměstském
provozu a také ve valné většině místních sítí. Je jediným podnikatelským subjektem, který obdržel
pověření ke zřizování, provozování a údržbě veřejné telekomunikační sítě. Tato práva mají platnost
do 31. 12. 2000.
Výhody stanovené v pověření jsou podmíněny úkoly, k jejichž splnění se SPT Telecom musel
zavázat. Nejvýznamnějšími závazky jsou počet HTS, počet veřejných telefonních automatů (VTA),
doba dosažení příjmu oznamovacího tónu, doba odstranění poruchy HTS nebo VTA.
Tab. 7 Vývoj počtu HTS, nevyřízených žádostí, obratu, zisku a čistého obchodního jmění SPT Telecom v
letech 1990 - 2000
Nevyřízené
žádosti [tis.]
Obrat
[mil.Kč]
Čistý zisk
[mil Kč]
Č.o.jmění
[mld.Kč]
Roky
Počet HTS
[tis.]
1987
1437
10,875
1,656
1988
1557
11,296
1,741
1989
1624
12,697
2,477
1990
1623
310
14,108
2,339
1991
1707
381
16,141
1,561
25,510
1992
1819
490
18,286
1,925
25,271
1993
1961
573
18,101
3,638
28,122
1994
2150
635
22,55
3,897
31,610
1995
2398
657
24,577
4,217
75,428
1996
2815
577
30,869
3,456
79,241
1997
3274
406
39,992
6,035
85,158
1998
3734
141
45,893
6,060
91,285
1999
3839
74
51,902
6,171
97,478
2000
3854
?
57,224
6,356
103,807
34
Ekonomika a řízení telekomunikací – přednášky
Ing. Miroslav Vítek, CSc. – K316
Průměrná čekací doba na vyřízení žádosti byla 2 roky. SPT prohlašoval, že do roku 2000 chce
zkrátit čekací dobu na půl roku a provozovat 4,5 mil HTS, což odpovídá hustotě 44 HTS na 100
obyvatel. Čekací doba byla opravdu zkrácena, ale záměr 4,5 mil. stanic se splnit nepodařilo, ne z
důvodu nedostatečné rozvinutosti sítě, ale především z důvodu prudkého poklesu poptávky díky
konkurenci ze strany mobilní komunikace.
Další významnou činností SPT je přeměna původní analogové sítě na síť digitální. V roce 1994 byl
již vybudován základ překryvné digitální sítě, čímž se znatelně odlehčilo přetížené analogové části
sítě9. V polovině roku 1997 bylo na digitální síť připojeno 40 % HTS, po roce 2000 již 86 %.
Společnost vybudovala také plně digitální síť propůjčených okruhů LL NET a k 1. 7. 1997 zahájila
provoz ISDN.
Služby poskytované SPT Telecom:
·
·
·
·
·
·
·
·
·
telefon,
dálnopis,
telefax,
přenos dat po telefonní nebo dálnopisné síti,
pronájem okruhů analogových či digitálních,
videotex,
ISDN (digitální síť poskytující integrovaně (univerzálně) telekomunikační služby),
služby prostřednictvím VSAT (využívá družice EUTELSAT) (spojení přes telekomunikační
družice),
připojení k internetu.
Je spoluvlastníkem EUROTELu s.r.o.
Obr. 11 Vlastnická struktura SPT Telecom
9
O prudkém růstu zatížení české telekomunikační sítě svědčí následující fakta:
zatímco v roce 1987 bylo v ČR zaznamenáno celkem 4,462 mld. hovorových impulsů, v roce 1994 to bylo již 9,07 mld. Průměrné
meziroční tempo je tedy 10,7 %, přičemž růst se zrychluje, protože mezi roky 1987/88 byl nárůst 8,8 %, kdežto mezi roky 93/94 se
jednalo o 29 % !
35
5 Úloha telekomunikací v národním hospodá řství, segmentace telekomunikačního trhu
Telekomunikační firmy působící na českém trhu považují SPT Telecom za monopolní podnik, který
se nechová dostatečně efektivně a u zákazníků je to firma se špatnou pověstí. Jedna z
marketingových změn, která by měla pomoci se zlepšením image firmy je proto i změna názvu. Po
roce 2000, kdy na trh služeb vstoupí další operátoři, je pravděpodobné očekávat určitý pokles cen.
České Radiokomunikace a.s. vznikly 1. 1. 1994 z předchozí Správy radiokomunikací Praha jenž
byla založena reorganizací Správy dálkových spojů v roce 1963.
Majoritním akcionářem je fond národního majetku, který vlastní 70,4 % akcií. Zbytek jsou různé
fondy, zahraniční investoři a drobní akcionáři.
ČeRa jsou zaměřeny na bezdrátovou komunikaci. Poskytují služby spojené s rozhlasovým a
televizním vysíláním a služby rrl přenosu telefonních, datových a jiných signálů.
Počátkem roku 1995 začaly ČeRa ve spolupráci se společností SOFTLINK s.r.o. budovat radiovou
síť RadioNET. Jedná se o paketovou síť o přenosových rychlostech 300 až 2,048 Mb/s. Tato síť
poskytuje služby formou uživatelské skupiny s centrálním dohledem nebo formou virtuální
neveřejné (privátní) podsítě s vlastním dohledem. ČR zajišťují přenos signálu družicovými spoji v
systémech INTELSAT, EUTELSAT a INTERSPUTNIK.
Dalšími aktivitami jsou majetkové účasti ve dvou významných firmách - Radiomobil (podíl 51 %)
provozující síť GSM Paegas a RadioKontakt OPERATOR (podíl 37,75 %) provozující paging na
území ČR.
Aliatel a.s. byla založena 1. 5. 1996. Akcionářů je osm regionálních energetických společností
(REAS), které navršily základní jmění na 89 mil. Kč. V roce 1998 bylo navýšeno základní jmění v
souvislosti s přistoupením zahraničního partnera RWE Telliance s účastní 40 % na celkem
800 mil.Kč, která je dceřinou společností RWE - významné německé holdingové společnosti.
Aliatel se chce ujmout do roku 2000 role druhého největšího telekomunikačního operátora v ČR.
Vzhledem k tomu, že organizace energetiky mají výjimku z telekomunikačního zákona, mají právo
budovat svou telekomunikační infrastrukturu. Od roku 1994 jsou v distribučních energetických
společnostech na vedeních vvn vyměňována zemnící lana s optickými vlákny. Svou kapacitou
dalece přesahují vlastní potřeby a zbytek může být dát ke komerčnímu využití. Výhodou této
technologie jsou mnohonásobně nižší náklady ve srovnání s pokládkou zemních kabelů. Pro
vysokokapacitní páteřní síť se používá přenosových prostředků SDH (Synchronous Digital
Hierarchy).
Aliatel plánuje investice do přenosových a přístupových sítí ve výši 4,2 mld. Kč a dostupnosti u
60 % firem a 50 % domácností v ČR do roku 2000.
EuroTel Praha spol. s r.o. byla založena v listopadu 1990 jako první provozovatel sítě mobilních
telefonů v ČR. Vlastníky jsou SPT Telecom joint venture Atlantic West B.V. V září 1991 začal
Eurotel provozovat celulární analogovou síť mobilních telefonů NMT a červenci 1996 zahájil
provoz sítě GSM.
V dubnu 1997 byl počet uživatelů v síti Eurotel 204 tis. (140 GSM + 64 NMT). V říjnu 1998 to již
bylo 525 tis.
Tab. 8
Rok
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
Počet zákazníků [tis.]
0,34
4,6
11,1
27,4
47
173
348
600
36
1999
Ekonomika a řízení telekomunikací – přednášky
Ing. Miroslav Vítek, CSc. – K316
Radiomobil a.s. zahájil svoji činnost v září 1996 a ukončil tak monopolní postavení Eurotelu Praha
ČR. Akcionáři Radiomobilu jsou České Radiokomunikace 51 % a mezinárodní konsorcium
T-Mobil, kde jsou následující podíly DeTeMobil 84,55 %, STET Int. 12 %, Spořitelní investiční
společnost 1,75 %, TMP 1% a PVT 0,7 %.
Radiomobil provozuje GSM síť Paegas a jeho vstup způsobil prudké snížení cen a nárůst zákazníků
(400 % roční růst). Celou technologii pro síť Paegas měla dodat firma Motorola, která však špatně
odhadla situaci a došlo k ohrožení termínů splnění povinného pokrytí. Proto Radiomobil podepsal v
lednu 1997 smlouvu s firmou Siemens, která dodala třetinu z celkového počtu vysílačů. V říjnu
1997 pokrýval Paegas 84 % populace ČR.
Cenová srovnání hovoří zatím stále ve prospěch Radiomobilu se kterým telefonovalo na konci roku
1997 více než 70 tis. zákazníků, koncem roku 1998 již 373 tisíc, tzn. že Paegas patřil mezi relativně
nejrychleji se rozvíjející síť mobilních telefonů.
37