Obsah
Transkript
MV- EDITELSTVÍ HASI!SKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU !R ODBORNÁ P ÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY KONSPEKT 1-1-01 POŽÁRNÍ TAKTIKA Základy požární taktiky Proces ho ení Zpracoval : Old"ich VOLF HZS okresu Sokolov Doporu#ený po#et hodin: 2 hod 1 Obsah I. P edpoklady pro ho ení ____________________________________ 3 1. Teplota a její podstata ___________________________________________ 3 2. Odpa ování látek _______________________________________________ 4 3. Teplota (bod) vzplanutí __________________________________________ 4 4. Teplota vznícení ________________________________________________ 5 5. Samovznícení __________________________________________________ 5 5.1 5.2 5.3 Fyzikální samovznícení ___________________________________________ 5 Chemické samovznícení___________________________________________ 6 Biologické samovznícení __________________________________________ 6 II. Ho ení ___________________________________________________ 6 1. Dokonalé ho ení ________________________________________________ 7 2. Nedokonalé ho ení ______________________________________________ 7 3. Explozivní ho ení _______________________________________________ 7 4. Meze výbušnosti ________________________________________________ 7 5. Jevy provázející ho ení __________________________________________ 8 1. P enos tepla _________________________________________________________ 8 2. Sv!telné zá ení_______________________________________________________ 9 3. Plamen. ____________________________________________________________ 9 4. Zplodiny ho ení _____________________________________________________ 10 III. Záv!r___________________________________________________ 10 1. Kontrolní otázky ____________________________________________________ 10 2. Doporu"ená literatura ________________________________________________ 11 2 I. P edpoklady pro ho ení 1. Teplota a její podstata Teplota pat í mezi základní fyzikální vlastnosti všech existujících látek. Obecn! lze íci, že teplo je nejstarší známá a tedy lidstvem využívaná energie. Nyní se pokusíme velice stru"n! objasnit princip vzniku tepla. Princip vzniku tepla Je všeobecn! známo, že nejmenší "áste"kou hmoty je atom. Z atomu je složena jak ocel, tak i kapaliny, plyny a páry. Atomy jednotlivých prvk# jsou k sob! p itahovány a tvo í atomové m ížky. Podle síly soudržnosti v této m ížce jsou látky d!leny na pevné kapalné a plynné. Pochopiteln! pevné látky jsou tvo eny z pevné - krystalické m ížky, naproti tomu plyny mají atomovou m ížku velice nestabilní. Žádný atom v našich podmínkách není v klidu, ale je více "i mén! v pohybu nebo-li kmitá. $ím více dodáváme látce energie, tím více se zv!tšuje kmit její "ástic. Tímto kmitem vzniká v látce teplo, ale nejen to, protože dochází k rozkmitu atom# (více se od sebe vzdalují) zv!tší se objem látky. Jako d#kaz tohoto principu m#žeme uvést p íklad rtu%ového teplom!ru. Tepelná energie (tedy kmity "ástic) m! eného prost edí se p enáší na rtu% v teplom!ru. Atomy rtuti za"ínají p ebírat tuto energii (kmity). Rozkmitávají se obdobn!, vzdálenosti jednotlivých atom# od sebe se zv!tšují, rovn!ž se zv!tšuje celkový objem rtuti v zásobníku teplom!ru a ta se tla"í trubicí nahoru po stupnici. Vystoupí tak vysoko, jak mnoho se zv!tší její objem. To znamená, že nám ukazuje ur"itý energetický stav m! eného prost edí. Energetickým tepelným stavem m! eného prost edí je teplota, která nám v podstat! vyjad uje, jak mnoho jsou "ástice m! eného prost edí rozkmitány. Celsiova stupnice Pro b!žnou praxi používáme teplotní stupnici Celsiovu (°C). Tato stupnice vychází z obecn! známých jev#. Jako nulová teplota zde byl zvolen teplotní stav práv! tajícího ledu a teplota 100 °C vyjad uje teplotní stav varu vody. Takto formulovanou teplotu si každý umí snadno p edstavit a ví, kdy je chladno a kdy je teplo. Pro technickou praxi však tyto pojmy nesta"í. Pro energetické výpo"ty byla proto zavedena teplotní stupnice Kelvina (K). Podstata stupnice Kelvina P estože u Celsiovy stupnice rozeznáváme teploty záporné, "ili ,,pod nulou’’, znamená to, že i tam sloupec rtuti p edstavuje ur"itý energetický stav m! eného prost edí, že i tam dochází ke kmitání molekul "i atom#, by% menšímu. 3 Moment, kdy u m! eného prost edí dochází k úplnému zastavení kmit# "ástic, kdy prost edí nemá vnit ní energii je vyjád en pomyslnou hodnotou -273,15 °C. (Tato hodnota byla vypo"tena, nebo% takový stav nejsme schopni navodit.) Práv! tento teplotní stav je výchozím bodem pro stupnici Kelvina a nazývá se ,,absolutní nula’’. 2. Odpa ování látek Pro lepší pochopení následujících kapitol týkajících se bodu vzplanutí a teploty vznícení je t eba p edeslat vysv!tlení k podstat! odpa ování látek. Op!t obecn! lze tvrdit, že každá hmota (látka) se odpa uje. Podmínky za jakých k tomuto jevu dochází se zna"n! r#zní. Již zmi&ovaný kmit "ástic s tímto op!t souvisí. Dodáváme-li látce ur"ité množství energie, zvyšujeme kmitání "ástic v látce. Pokud se tyto "ástice rozkmitají do takové míry, že síla kmitu je v!tší než p itažlivost v atomové m ížce látky, za"ínají tyto "áste"ky voln! odletovat do prostoru neboli dochází k varu a odpa ování látky. N!které látky s nestabilní krystalickou m ížkou, neudrží pohromad! své atomy ani p i teplotách ,,pod nulou’’ a tyto voln! odletují (odpa ují se), takové látky se nazývají t!kavé. 3. Teplota (bod) vzplanutí Každá kapalina se vlivem okolní teploty odpa uje, jinak tomu není ani u kapalin ho lavých. Nad hladinou ho lavé kapaliny se tedy vytvá í ur"ité množství par. Množství vytvá ených par je závislé na velikosti teploty. $ím je teplota vyšší, tím více par se vytvá í a naopak. P íklad: Vezm!me nádobku, do které vlijeme odm! ené množství nap . etanolu (lihu). Nádobku p ikryjeme ví"kem, které je upraveno tak, aby se jím dal nad hladinu zasunout zapalovací plamínek. Nádobku s kapalinou zah íváme a sledujeme teplotu uvnit . Kapalina se zah ívá a molekuly etanolu vyprchávají do prostoru nádobky. P i 5 °C se po p iblížení zkušebního plaménku nad její hladinou nic ned!je. Avšak p i 13 °C páry po p iblížení zkušebního plaménku, nad hladinou krátce vzplanou a op!t uhasnou. Vysv!tlení je následující: V prvním p ípad! byla na danou kapalinu teplota ješt! p íliš malá. Nesta"ilo se vytvo it dostate"né množství par, aby mohlo ke vzplanutí dojít. V dalším p ípad! p i 13 °C již byla koncentrace par dostate"ná. Páry vzplanuly, ale ho ení dále neprobíhalo. To proto, že teplota byla ješt! tak malá, že se nesta"ilo za tak krátkou dobu odpa it další množství par, aby ho ení (reakce) mohlo pokra"ovat - neboli ho ení bylo rychlejší než odpa ování. 4 Z výše uvedeného tedy vyplývá, že 13 °C je pro etanol teplotou vzplanutí. V požárn! technických charakteristikách HK je pak tato hodnota udávána jako teplota nebo bod vzplanutí. Teplota vzplanutí je pro každou HK charakteristická a podle této hodnoty se za azují kapaliny do t íd nebezpe"nosti. 4. Teplota vznícení Teplota vznícení je nejnižší možná teplota, p i které ho lavá látka za"ne ho et i bez iniciace otev eným plamenem. Tento poznatek je d#ležitý pro posuzování HK v p ípadech jejich skladování a manipulace, kde zjiš%ujeme zda topná t!lesa "i "ásti technolog. za ízení nedosahují náhodou teploty vznícení. P íklad: k ho lavé kapalin! nep ikládáme p ímo otev ený ohe&. Pouze se ho lavá kapalina zah ívá jiným t!lesem nebo horkým vzduchem. Budeme -li tedy zah ívat již zmi&ovaný etanol na va i"i, zjistíme, že p i dosažení teploty 425 °C se kapalina sama vznítí a ho í. Tedy kapalina si již vytvá í takové množství par, že reakce ho ení m#že dál pokra"ovat. 5. Samovznícení Samovznícení je vznícení, p i kterém je zdrojem energie samozah ívání ho lavé látky. Podmínkou pro samozah ívání, stejn! jako pro vznícení je, aby množství vzniklého tepla bylo v!tší než teplo odvád!né do okolního prost edí. K samozah ívání látky m#že docházet v d#sledku r#zných proces#. Podle procesu, který se v po"átcích samozah ívání podílí na zvyšování teploty, d!líme samovznícení na: ! fyzikální; ! chemické; ! biologické. Jednotlivé procesy samovznícení mohou probíhat r#zn! rychle, od minuty (organokovové slou"eniny), p es hodiny (ln!ný olej), dny (nitrocelulozové zbytky), týdny (seno) až po m!síce (hn!dé uhlí) a mohou se vzájemn! dopl&ovat. 5.1 Fyzikální samovznícení P íkladem tohoto typu je samovznícení uhlí, kde obsažený uhlík má schopnost svým povrchem pohlcovat plyny a páry, p i"emž vzniká teplo. 5 Samovznícení uhlí napomáhá skladování ve velkých hromadách (je spln!na podmínka malého povrchu k odvodu tepla. K fyzikálnímu samovznícení m#že dojít i oh evem látky, úderem (nap . t askaviny). 5.2 Chemické samovznícení K chemickému samovznícení dochází stykem dvou nebo více látek, p i n!mž probíhá exotermická reakce - neboli vniká velké teplo. Tyto chemické d!je jsou vyvolané bu' stykem látky s kyslíkem (oxidace), ale také s vodou (sodík, draslík a jejich slou"eniny, karbidy vápníku atd.). 5.3 Biologické samovznícení K biologickému samovznícení jsou náchylné rostlinné materiály, jako je seno, luskoviny, obilniny atd. Podmínky pro samovznícení je nerovnom!rné rozložení vlhkosti a tím r#znorodá jakost vrstvené hmoty. Podstatou biologického samovznícení je "innost mikroorganism# (bakterií), která vede k zah ívání. P i teplot! asi 70 °C za"nou bakterie odumírat. Teplota je však již dosta"ující pro rozpad n!kterých jednodušších rostlinných látek z nichž vzniká uhlík. Ten dále funguje jako v p ípad! uhlí, oxiduje a tím zvyšuje teplotu látky, vzniká další uhlík a uvol&ují se i jiné látky, až p i teplot! 250 - 300 °C pak dojde ke vznícení rostlinné hmoty. II. Ho ení Obecná definice ho ení Podstata ho ení, ho lavý soubor Ho ení je fyzikáln! chemická oxida"ní reakce, p i které ho lavá látka reaguje vysokou rychlostí s oxida"ním prost edkem za vzniku tepla a sv!tla. Je to reakce exotermická. K tomu aby došlo k ho ení je zapot ebí p ítomnosti : a) ho lavé látky b) oxida"ního prost edku c) zdroje zapálení s dostate"ným množstvím energie a vysokou teplotou. P itom podmínka nutná je pouze p ítomnost ho lavé látky. Spojení prvních dvou podmínek se také nazývá HO(LAVÝ SOUBOR. 6 1. Dokonalé ho ení Pojem dokonalé ho ení je hlavn! z d#vodu dokonalosti prob!hlé chemické reakce. P i dokonalém spalování nevznikají zplodiny schopné dalšího ho ení, zpravidla jen oxid uhli"itý a vodní páry. P íkladem m#že být požár plynu unikajícího z potrubí na volných prostranstvích, kde se pr#b!h požáru p ibližuje tém! dokonalému ho ení. 2. Nedokonalé ho ení P i nedokonalém ho ení vznikají zplodiny schopné dalšího ho ení. P i požáru musíme vždy po"ítat s tím, že se jedná o nedokonalé ho ení, ale pokaždé s jinou kvalitou ho ení podle druhu ho lavé látky a p ístupu oxida"ního prost edku. P íkladem nedokonalého ho ení m#že být požár ve sklep!, který lze ozna"it za klasický p íklad nedokonalé formy ho ení, kdy zplodiny ho ení dokáží "asto vytvo it výbušné koncentrace. Z hlediska škodlivosti vniklých zplodin nedokonalého ho ení, lze íci, že jsou vážným nebezpe"ím pro zasahující hasi"e. $astým produktem nedokonalého ho ení je u organických hmot oxid uhelnatý (CO), je jedovatý a ve sm!si se vzduchem také výbušný. U nedokonalého ho ení mnoha druh# plast# vznikají produkty jako kyanovodík, r#zné ultrajedy, karcinogenní a mutagenní látky atd. 3. Explozivní ho ení Ho ení m#že také probíhat formou výbuchu. Takový výbuch je rychlá fyzikáln!chemická reakce provázená okamžitým uvol&ováním velkého množství energie. Z hlediska rychlosti oxidace probíhá chemický výbuch bu' formou explozívního ho ení (deflagrací) nebo detonací. Ob! formy se od sebe liší p edevším explozívního ho ení, nep evyšuje rychlost zvuku. rychlostí ší ení. U Detonace se ší í rychlostí v!tší než 1000 m.s-1, p evyšuje tedy rychlost zvuku. Tlak v detona"ní vln! dosahuje až dvojnásobek hodnot tlaku p i deflagraci. 4. Meze výbušnosti Meze výbušnosti jsou stejn! jako teplota vznícení nebo vzplanutí charakteristické pro každé plyny, páry a prachy a udávají se jako základní požárn! technické charakteristiky ho lavých látek. 7 U prach# se v praxi uvádí pouze hodnota dolní (též spodní) meze výbušnosti, protože je prakticky nemožné vytvo it prost edí s nap . 60% prachu rozptýleného v ovzduší. Pro snazší pochopení si p edstavme nádobu tvaru válce o objemu 1dm3, do kterého budeme napoušt!t plyn metan. Válec je opat en papírovým víkem a za ízením pro vytvo ení inicia"ního zdroje. P i vytvo ení koncentrace sm!si metanu se vzduchem do (5% metanu), zjistíme, že a" provedeme iniciaci k žádné reakci nedojde. Pokud je však koncentrace metanu ve válci nad 5% dojde po iniciaci ke slabšímu výbuchu. P i dalším pln!ní dosp!jeme k tomu, že p i 9,5% tohoto plynu dojde k nejsiln!jšímu výbuchu. Po p ekro"ení hranice 15% již sm!s op!t nevybuchuje. V prvém p ípad!, tedy do 5% koncentrace, je ve sm!si tak málo ho lavého plynu, že reakce explozívního ho ení nem#že prob!hnout. P!ti procentní koncentrace je již schopna reakce a práv! tato hranice se nazývá dolní mez výbušnosti. Pokud je naopak metanu v prost edí více než 15% reakce by mohla prob!hnout z hlediska množství ho lavého plynu, avšak není k dispozici nezbytný kyslík a tak op!t k výbuchu nedojde. Tato horní hranice ozna"uje tzv. horní mez výbušnosti. Prostor mezi t!mito mezními hodnotami je pak nazýván výbušnou oblastí. Jsou-li oba plyny ve sm!si v optimálním pom!ru, je p ípadný výbuch nejsiln!jší. Vzájemný optimální pom!r se nazývá stechiometrický pom!r výbušné sm!si. 5. Jevy provázející ho ení 1. P enos tepla Ho ení je fyzikáln!chemická reakce, p i které se vždy uvol&uje teplo. Tímto teplem je charakterizován teplotní režim v oblasti ho ení. Teplo se 8 v oblasti ho ení nehromadí, ale odvádí se do okolí proud!ním, vedením a sáláním. P enos tepla proud!ním probíhá zejména prost ednictvím oh ívání kou e. Vysoce zah átý kou m#že dokonce zakládat nová ohniska požáru, což ovliv&uje ší ení požáru. P enos tepla proud!ním však vlastní ho ení nepodporuje. Sálavé teplo vyza uje z oblasti ho ení z v!tší "ásti do okolí a z menší "ásti zp!t na povrch ho ící látky. Sálavé teplo, které se vyza uje do okolí, st!žuje práci hasi"#, protože se bez dostate"né ochrany nemohou p iblížit k ohnisku ho ení. V p ípad! dopadu tohoto tepla na okolní ho lavé konstrukce, za ízení a materiál p#sobí jako vn!jší teplo, "ímž jsou vytvo eny podmínky pro ší ení požáru. Z hlediska udržování a rozvoje vlastního ho ení je nejd#ležit!jší ta "ást sálavého tepla, která z oblasti ho ení dopadá zp!t na povrch ho ící látky. V d#sledku toho se neustále udržuje vysoká teplota povrchu ho lavé látky a podporuje se rychlé odpa ování ho lavin, "ímž se ho ení samovoln! udržuje. $ím v!tší bude mít ho lavá látka výh evnost, tím více tepla se bude p i ho ení uvol&ovat, tím v!tší bude také "ást sálavého tepla dopadajícího zp!t na povrch látky a tím bude i ho ení intenzivn!jší. Z hlediska možnosti rozvoje požáru je pot eba ješt! upozornit na možnost p enosu tepla vedením. Tento druh p enosu tepla je vázán zejména na pevné látky a souvisí s jejich tepelnou vodivostí. Tepeln! nevodivé látky se používají jako izola"ní materiály. Z látek, které teplo vedou, jsou rozhodující kovy. P i jejich oh átí vlivem požáru zvyšují svou teplotu a mohou p#sobit na ší ení požáru. Nap . ocelové potrubí, procházející st!nou, oh áté na vysokou teplotu, m#že být zdrojem zapálení na druhé stran! st!ny. Rovn!ž oh átá st!na nádrže m#že znovu zapálit již uhašený požár v nádrži apod. Tento jev m#že rovn!ž zt!žovat vlastní práci zasahujících hasi"#. Kovová klika dve í, za kterými ho í se rozpálí a nechrán!nou ruku m#že popálit. Rovn!ž tak m#že dojít k nep íjemným popáleninám nap íklad p i rozpálení st íbrných nebo zlatých náušnic, etízk# atd. 2. Sv!telné zá ení Výskyt sv!telného zá ení je spojen s existencí plamene. Tento jev tedy provází pouze látky schopné plamenného ho ení. U zá ení v oblasti viditelného sv!tla je nutno rozlišovat mezi zá ením celého spektra vlnových délek a vyza ováním sv!tla o ur ité vlnové délce. U plamene se v!tšinou vyskytuje zá ení celého spektra. Je úpln! jedno zda prvek, jímž je vysíláno zá ení, je v plynném nebo kapalném skupenství. 3. Plamen. 9 Vn!jším projevem fyzikáln!chemické reakce je plamen. Tím se projevuje ho ení látek, které se mohou p em!nit v plyny a páry, u pevných látek, které nejsou schopny uvolnit ho lavé plyny a páry probíhá tzv. bezplamenné ho ení (žhnutí, doutnání). V!tšina p ípad# ho ení probíhá v plynné fázi za vzniku plamene. Plamen je možno rozd!lit: a) podle zp#sobu p ípravy plynné sm!si na kinetický (ho lavá látka je p edem smíchána s oxida"ním prost edkem - p . výbuch plynu, svá ecí souprava) a difúzním (k promíchání dochází až v pr#b!hu ho ení - p . ho ení "istého plynu v ho áku, ho ení kapaliny); b) podle tytu ší ení plamene ve sm!si na stacionární (poloha plamene je fixována) a nestacionární (plamen se v prostoru p emis%uje) ; c) podle zp#sobu proud!ní plynné sm!si na laminární (nevznikají znatelné víry, jednotlivé proudnice probíhají zhruba rovnob!žn!) a na turbulentní (dráhy "ástic jsou nepravidelné, rychlosti a sm!r se neustále m!ní, hmota se zna"n! promíchává). Zvýšením rychlosti proud!ní p echází laminární plamen v turbulentní. d) podle oxidace uhlíku na nesvítivý (ho lavá látka obsahuje více než 50 % kyslíku a p ítomný uhlík se za"íná oxidovat tímto kyslíkem už p ed pásmem ho ení), svítivý (látka obsahuje mén! než 50 % kyslíku, volný uhlík se dostává do pásma ho ení, kde se oxiduje a žhne - svítí) a plamen adivý (látka obsahuje více než 60 % uhlíku a málo nebo v#bec žádný kyslík, uhlík se nesta"í oxidovat ani v pásmu ho ení a uniká ve form! sazí). 4. Zplodiny ho ení Zplodiny ho ení je kapitola, která zasluhuje samostatné zpracování. Jde o velice závažnou a podstatnou oblast požární taktiky. Podrobn!ji je zpracována v KONSPEKTU 1.1.05 III. Záv!r 1. Kontrolní otázky 1.) Vysv!tli svými slovy co je dolní a horní mez výbušnosti. 2.) Jaký je rozdíl mezi dokonalým a nedokonalým ho ením ? 3.) Co je teplota (bod) vzplanutí a co je teplota (bod) vznícení ? 10 2. Doporu"ená literatura 1. ADAMEC, V., FOLDINA, V., HANUŠKA, Z. Taktika zdolávání požár!, nehod a havárií. Praha: MV - (editelství HZS $R, 1995. 2. BRUMOVSKÁ, I. Speciální chemie pro požární ochranu - u ební texty. Praha: MV - (editelství HZS $R, 1992. 3. SVOBODA, P. Požární taktika I. Praha: Hlavní správa Sboru PO MV $R, 1987. 4. OLŠÁNSKÝ, J. Požární taktika I. Praha: Svaz požární ochrany, 1981. Knižnice PO. Sv. 62. 5. KUMAGAI, S. Ho"ení. Praha: Svaz požární ochrany, 1984. Knižnice PO. Sv. 69. 6. D)MIDOV, P., G. Ho"ení a vlastnosti ho"lavých látek. Praha: Svaz požární ochrany, 1966. Knižnice PO. Sv. 17. 7. BLAHOŽ, V., KADLEC, Z. Základy sdílení tepla. Ostrava: Sdružení požárního a bezpe"nostního inženýrství, 1996. Edice SPBI spektrum. Sv. 2. 11 MV - EDITELSTVÍ HASI!SKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU !R ODBORNÁ P ÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 1-1-11 KONSPEKT POŽÁRNÍ TAKTIKA Základy požární taktiky Odhad sil a technických prost edk! jednotek PO pro zdolávání požáru Zpracoval: Dr. Ing. Zden"k Hanuška Doporu#ený po#et hodin: 3 hod 1 Obsah Obsah ______________________________________________________ 1 I. Výpo et sil a technických prost!edk" jednotek PO pro zdolávání požár" _ 2 1. Výpo"et parametr! požáru pro nasazení SaP__________________________________ 2 2. Ur"ení pot ebné dodávky hasební látky na hašení a ochranu _________________ 3 3. Stanovení po"tu proud! _____________________________________________ 4 4. Ur"ení pot ebného po"tu sil a požárních automobil! k hašení a ochlazování_____ 4 II. Odhad sil a prost!edk" pro hašení požáru ______________________ 6 1 I. Výpo et sil a technických prost!edk" jednotek PO pro zdolávání požár" Výpo et sil a technických prost!edk" Výpo"et sil a technických prost edk! (dále jen „SaP“) jednotek PO pro zdolávání požáru m!že být provád#n za ú"elem a) stanovení pot ebných SaP pro dokumentaci zdolávání požáru nebo cvi"ení jednotek PO, b) stanovení pot ebných SaP p i konkrétních podmínkách požáru. V obou alternativách p i výpo"tu SaP pro zdolávání požáru se zpravidla po"ítá množství SaP pro hašení, SaP pro dálkovou dopravu vody, pot ebný po"et hasi"! pro práci v dýchací technice. Uvedenými výpo"ty se tedy stanoví jen díl"í pot eba SaP pro provedení specifické "innosti jednotek PO. Celková pot eba SaP bude vycházet p edevším z p ijaté taktiky zásahu jednotek PO a z p edpokládaných dalších "inností nap . záchrana osob, evakuace, rozebírání konstrukcí, obsluha agregát! a prost edk! požární ochrany, atd. První výše uvedený ú"el výpo"tu se od druhého liší p edevším tím, že musí být nejd íve stanoveny tzv. parametry p edpokládaného požáru, což znamená provést výpo"et plochy hašení s ohledem na p edpokládanou dobu lokalizace požáru. Výpo"et SaP se totiž po"ítá na lokalizaci požáru, tzn. požár se vlivem požárního zásahu jednotek PO p estane ší it a množství SaP na míst# posta"uje na úsp#šnou likvidaci požáru. Podrobný popis výpo"tu SaP je uveden v Metodickém návodu k vypracování dokumentace zdolávání požáru, MV – editelství HZS $R, Praha 1996 na str. 29 až 44. Výpo"et SaP pro hašení provádí v následujících postupných krocích: 1. Výpo et parametr" požáru pro nasazení SaP P i výpo"tu parametr! požáru pro nasazení SaP se postupuje následujícím zp!sobem: a) ur"í se doba soust ed#ní jednotek PO podle zvoleného stupn# požárního poplachového plánu a stanoví se doba volného rozvoje požáru a doba lokalizace požáru; b) vypo"ítá se rádius požáru R (s ohledem na požární odolnost konstrukcí) a porovná se s rozm#ry požárního úseku; c) vypo"ítá se plocha požáru Sp; 2 d) ur"í se hlavní sm#r nasazení SaP a stanoví se objem prací jednotek PO. Ur"ením místa nasazení SaP se ur"uje zárove% fronta hašení Oh, dále se stanoví s ohledem na nasazené proudnice hloubka hašení požáru h; e) vypo"ítá se plocha hašení požáru Sh. 2. Ur ení pot!ebné dodávky hasební látky na hašení a ochranu Pro jeho výpo"et je nutná znalost požadované intenzity dodávky hasební látky Ip na p erušení ho ení, pop . ochlazování konstrukcí. Pod pojmem intenzita dodávky hasební látky rozumíme množství hasební látky, která je dodávána na jednotku plochy nebo obvodu požáru za jednotku "asu. Množství hasební látky pot ebné na hašení Qhp ur"íme ze vzorce : Qhp = Sh . Ip /l min -1/ nebo Qhp·= Oh . Ip /l min -1/ kde Sh - plocha hašení /m2/, Oh - fronta hašení požáru /m/, Ip - požadovaná intenzita dodávky hasební látky (tabulkové hodnoty v závislosti na druhu prostoru): - na plochu hašení /l min -1 m-2/, - na frontu hašení požáru /l min -1 m-1/. V mnoha p ípadech nasazení jednotek PO vyžaduje situace dodávku hasební látky (vody, p#ny) na ochranu neho ících objekt! (místností, nádrže apod.), nacházejících se v blízkosti požáru. V takových p ípadech se nej"ast#ji vychází z množství míst ochrany, nap . jeden až dva proudy na poschodí, schodišt#, sklepní a p!dní prostory, st echu apod. V n#kterých p ípadech se dodávka hasební látky na ochranu ur"uje z plochy, na kterou je možné rozší ení požáru z obvodu ochra%ovaného objektu. Intenzita dodávky hasební látky na ochranu objekt! ohrožených požárem je v#tšinou 2 až 4 krát menší ve srovnání s intenzitou dodávky hasební látky na hašení. Dodávka vody nezbytná k ochlazování kapalina, se ur"í ze vzorce : Qop = !D . Iop kde D - pr!m#r nádrže Qop kovové nádrže, v níž ho í /l min -1/ /m/, Iop - požadovaná intenzita dodávky hasební látky na ochlazování /l min -1 m-1/. 3 Pot ebná dodávka vody na ochranu Qop sousedních nádrží, nacházejících se ve vzdálenosti do dvou pr!m#r! ho ící nádrže od ní, se ur"í ze vzorce : Qop·= 0,5 !D. Iop . m /l min -1/ kde D - pr!m#r nádrže /m/, Iop - požadovaná intenzita dodávky hasební látky na ochlazování /l min -1 m-1/, m - po"et nádrží ochlazovaných vodou. Celková pot ebná dodávka vody Qp je sou"tem pot ebné dodávky vody na hašení a ochlazování: Qp ·= Qhp + Qop /l min -1/ 3. Stanovení po tu proud" Po"et proud! pot ebných k hašení požáru Nhpr ur"íme ze vzorce: Nhpr = Qhp / qpr /ks/ kde Qhp - dodávka hasební látky pot ebná na hašení /l min -1/, qpr - pr!tok proudnice /l min -1/, Po"et proud! k hašení Nhpr m!žeme také ur"it ze vzorce: Nhpr = Sp/ Spr /ks/ Sp - plocha požáru, pop . plocha hašení /m2/, Spr - plocha, kterou je možno uhasit jednou proudnicí /m2/. Po"et proud! pot ebných k ochlazování okolí Nopr ur"íme ze vzorce: Nopr = Qop / Qop /ks/ kde Qop - dodávka vody pot ebná na ochlazování /l min -1/, qpr - pr!tok proudnice /l min -1/. kde Celkové množství proudnic pot ebných pro hašení a ochranu sou"tem: Npr ·= Nhpr + Nopr Npr je dáno /ks/ 4. Ur ení pot!ebného po tu sil a požárních automobil" k hašení a ochlazování Po et družstev hasi ", tj. zárove% i množství požárních automobil! se ur"uje podle taktických možností družstva hasi"!. To znamená, že po"et automobil! se ne ídí jen potencionáln# možným výkonem "erpadla požárního 4 automobilu, ale vychází z po"tu hasi"!, kte í musí být na místo požáru dopraveni. Sou"et výkon! "erpadel požárních automobil! bude ve v#tšin# p ípad! p evažovat nad pot ebným pr!to"ným množstvím na hašení a ochlazování. Po"et požárních automobil! NA ur"íme ze vzorce: NA = Qp / q A /ks/ kde Qp - pot ebná dodávka vody /l min -1/, qA - dodávka hasební látky, kterou m!že zabezpe"it družstvo hasi"! /l min -1/. Po"et požárních automobil! NA m!žeme ur"it také ze vzorce: NA = Npr / npr /ks/ kde Npr - celkové množství proudnic pot ebných pro hašení a ochranu /ks/, npr - po"et proudnic, které m!že obsluhovat družstvo hasi"! z jednoho automobilu /ks/. Možnosti družstva hasi"! jsou dány jeho složením a udává je následující tabulka: Velikost družstva 1+2 1+3 1+5 1+8 Po"et vodních proudnic 1C 1C nebo 1B 2C nebo 1C a 1B 3C nebo 2C a 1B Pr!tok vody / l min-1 / 200 až 400 až 600 až 800 Po"et p#nových proudnic 1 1 2 2 Pot!ebný po et hasi " dopln#ný o velitele, strojníky a nutnou zálohu (nap . 100% záloha pro práci s dýchací technikou nebo ochrannými protiplynovými obleky) se porovná s po"ty hasi"! podle jednotlivých stup%! požárního poplachového plánu. P i tom je t eba uvažovat i s využitím jiných složek nebo i zam#stnanc! podniku pro evakuaci materiál! a jiné pomocné práce. P ibližný po"et hasi"! NHa m!žeme také ur"it ze vzorce: Nha = 1,25 " ki . Npri kde Npri - po"et proud! ur"itého typu /ks/, ki - po"et hasi"! obsluhující proudnici ur"itého typu, n - po"et typ! proudnic, 1,25 - koeficient ur"ující 25 % zálohu pro další nutné práce (velitelé, strojníci, rozebrání konstrukcí, záloha hasi"! pro dýchací techniku, apod.). 5 II. Odhad sil a prost!edk" pro hašení požáru Po"et pot ebných SaP pro hašení se dá odhadnout z plochy požáru, pop . "ásti obvodu požáru tzv. fronty požáru, kde bude jednotka nasazena. Základ výpo"tu je v tom,že se zná, kolik vody p ipadá na l m2 plochy požáru, pop . v l m fronty požáru nebo se ví, kolik m2 plochy požáru nebo m fronty požáru, lze uhasit s jednou proudnicí. Bude-li nap . ú"inná plocha hašení proudnice „C“ 20 m2, pak na 40 m2 je pot eba dvou proudnic. Stejná logika odhadu je v p ípad# fronty požáru. P i velkých plochách požáru samoz ejm# nelze po"ítat s tím, že by se proudy vody pokryla pln# celá plocha požáru. Jednak není ú"inný dosah proudnice schopen pokrýt celou plochu místa požáru a jednak by to ani nem#lo význam. Jde p edevším o zastavení požáru tzv. zastavení fronty ší ení požáru. P i odhadu po"tu proudnic na plochu (frontu) požáru pro hašení je t eba po"ítat s tím, že hasi" se s proudnicí m!že pohybovat (i když omezen#), tzn. m#nit své stanovišt#. Odhad komplikuje ta skute"nost, že ú"inná plocha hašení proudnice závisí i na daném druhu ho lavých látek, které ho í. Po"et proudnic na jednotku plochy bude jiný, p i požáru lesa a požáru tovární haly. K odhadu po"tu proudnic C s pr!tokem 200 l/min na plochu nebo frontu požáru pro r!zné prostory slouží následující „Tabulka ú"innosti proudnice C“: Prostor Budovy pr!myslu, zem#d#lství, sklady, obchody, sušárny Doporu"ená intenzita Ú"inná plocha dodávky vody hašení / l/min m2/ /m2/ 20 10 Byty, kina, ubytovny 8 Lesy, meze 4 25 50 Ú"inná fronta hašení /m/ 4 5 10 Pozor! P i hašení plochy se uvažuje s tím, že ru"ní proudnice má ú"innou hloubku hašení 5 m od kraje plochy požáru. 6 Ú"inná plocha hašení proudnic pro hašení t#žkou a st ední p#nou Proudnice Plocha hašení / m2/ benzin, nafta oleje, mazut P3 t#žká p#na 40 50 P6 t#žká p#na 80 100 SP 350 st ední p#na 75 120 Pozor! Platí p i tlaku 0,8 MPa na proudnici a pro 6 % p imísení syntetického p#nidla. Zásoba p#nidla musí vysta"it na 30 min chodu proudnice. 7 MV – ěEDITELSTVÍ HASIýSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ýR ODBORNÁ PěÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 1-1-02 Konspekt POŽÁRNÍ TAKTIKA Základy požární taktiky RozdČlení hoĜlavých látek a jejich požárnČ technické charakteristiky Zpracoval: Ing. Jan Pecl Doporuþený poþet hodin: 2 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 Obsah 1 ROZDċLENÍ HOěLAVÝCH LÁTEK A JEJICH POŽÁRNċ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY ............................................................................................................ 3 1.1 ROZDċLENÍ LÁTEK PODLE HOěLAVOSTI ...................................................................... 3 1.2 ROZDċLENÍ LÁTEK PODLE SKUPENSTVÍ ....................................................................... 6 1.3 POŽÁRNċ TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY HOěLAVÝCH LÁTEK .................................... 6 1.3.1 Teplota vzplanutí ................................................................................................ 6 1.3.2 Teplota hoĜení .................................................................................................... 7 1.3.3 Teplota vznícení.................................................................................................. 7 1.3.4 Oblast výbušnosti ............................................................................................... 8 1.3.5 Teplota samovznícení ......................................................................................... 9 1.3.6 Teplota žhnutí ..................................................................................................... 9 1.3.7 VýhĜevnost .......................................................................................................... 9 1.3.8 Rychlost odhoĜívání.......................................................................................... 10 1.3.9 Teplota tání a varu ........................................................................................... 10 1.4 ROZDċLENÍ HOěLAVÝCH KAPALIN ............................................................................ 11 1.4.1 TĜída nebezpeþnosti.......................................................................................... 11 1.4.2 Teplotní tĜídy .................................................................................................... 11 1.5 ZÁVċR ....................................................................................................................... 12 1.5.1 Kontrolní otázky ............................................................................................... 12 1.5.2 Doporuþená literatura...................................................................................... 12 2 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 1 RozdČlení hoĜlavých látek a jejich požárnČ technické charakteristiky 1.1 RozdČlení látek podle hoĜlavosti (ýSN 730802) hoĜlavé látky (hoĜlavé hmoty, materiálny apod.) - látky tuhého, kapalného nebo plynného skupenství, které jsou schopny (bez ohledu na zpĤsob zapálení) uvolĖovat pĜi požáru teplo POZNÁMKA: HoĜlavé látky (hmoty, materiály apod.) obsahují organické þásti a zpravidla podíl tČchto þástí ovlivĖuje množství uvolnČného tepla pĜi požáru. nehoĜlavé látky (hmoty, materiály) jsou bez organických þástí a pĜi požáru neuvolĖují teplo RozdČlení stavebních výrobkĤ (ýSN 13501-1) Vztah mezi dĜívČjšími požadavky a tĜídami reakce na oheĖ PĜíloha C ýSN 730810 dĜíve nyní podle hoĜlavosti tĜídy reakce na oheĖ A - nehoĜlavé A1 A2 B - nesnadno hoĜlavé B C1 - tČžce hoĜlavé C C2 - stĜednČ hoĜlavé D C3 - lehce hoĜlavé E, F K základnímu oznaþení jsou používány indexy pro - podlahoviny fl - tepelné izolace potrubí L TĜídy reakce na oheĖ elektrických kabelĤ mají oznaþení Aca, B1ca, B2ca, Cca, Dca, Eca, Fca, - vývinu kouĜe s1, s2, s3 - plamennČ hoĜících kapek/þástic d0, d1, d2 DoplĖková klasifikace podle NehoĜlavé stavební výrobky - výrobky tĜídy reakce na oheĖ A1 a A2, které ani pĜi požáru neuvolĖují teplo, popĜ. množství uvolnČného tepla je zanedbatelné HoĜlavé stavební výrobky - výrobky tĜídy reakce na oheĖ B až F, které pĜi požáru mohou uvolĖovat teplo, šíĜit požár apod. 3 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 ZaĜazení nČkterých stavebních výrobkĤ TĜída A1 Výrobky nepĜispívající k požáru v žádném jeho stádiu; automaticky považovány za vyhovující všem požadavkĤm nižších tĜíd. TĜída A2 Výrobky vyhovující kritériím EN 13823 jako pro tĜídu B, ale navíc za podmínek plnČ rozvinutého požáru významnČ nepĜispívají ke kalorickému zatížení. pĜírodní stavební kámen (napĜ. bĜidlice, mramor, pískovec, žula), betony tČžké, lehké pórovité (napĜ. pórobeton, pČnobeton) a s lehkým kamenivem (napĜ. s agloporitem, kĜemelinou, perlitem), stavební hmoty z hlíny (cihly, tvárnice, dlaždice) • • malty a omítkoviny organických látek) • (vápenné, cementové, sádrové, bez pĜímČsí speciální protipožární omítkoviny, nástĜiky apod., kovy pro stavební konstrukce, sklo aj. minerální taveniny (stavební, vyztužené a pČnové sklo, tavený þediþ) • • desky z anorganických hmot bez organických pĜímČsí TĜída B Jako u tĜídy C, ale s pĜísnČjšími požadavky. • desky z anorganických hmot s organickými plnivy nebo pojivy desky z anorganických hmot s povrchovou úpravou (napĜ. sádrokartonové desky) • • dĜevocementové desky (napĜ. Heraklit, Lignos, Rajolit, Velox) polyvinylchlorid nemČkþený (novodur), polyvinylchlorid houževnatý (Duroplast H, Dekorplast) • TĜída C Jako u tĜídy D, ale navíc pĜi tepelném pĤsobení jednotlivého hoĜícího pĜedmČtu vykazují omezené rozšíĜení plamene. • dĜevo rostlé listnaté (napĜ. buk, dub), desky z vrstveného dĜeva (pĜekližka) tvrzený papír (Ecrona, Umakart), desky z organických vláken (plstČné desky chlupové), litá polyesterová laminovaná podlaha • TĜída D Výrobky vyhovující kritériím pro tĜídu E a schopné odolávat pĤsobení malého plamene po delší þasový interval bez jeho významného rozšíĜení. KromČ toho jsou též schopny odolávat pĤsobení tepla od jednotlivého hoĜícího pĜedmČtu za podstatného zpoždČní a omezení uvolĖování tepla. 4 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky • dĜevo rostlé jehliþnaté (napĜ. borovice, modĜín, smrk) • dĜevotĜískové desky pro všeobecné použití (plošné lisované) 1-1-02 dĜevovláknité desky (Duplex), desky z rostlinných hmot (korkové desky typu SP, korkové parkety) • TĜída E Výrobky schopné odolávat pĤsobení malého plamene po krátký þasový interval bez významného rozšíĜení plamene; dĜevotĜískové desky laminované, pilinové desky,Pilolamit, dĜevovláknité desky (Akulit, Bukolamit, Bukolit, Hobra, Sololak, Sololit), • desky z rostlinných hmot (korkové desky typu BA), polyetylén lineární a lehþený standardní, • Polymetylmetakrylát (organické sklo - Akrylon,Umaplex), polystyrén houževnatý, lehþený standardní, lehþený retardovaný, • • Polyuretan - lehþený, mČkþený (Molitan) a lehþený, tuhý, standardní, pryžová izolaþní folie, foliové podlahoviny z plastĤ a pryže (pryžová podlahovina s dezénem, pryžový izolaþní koberec pro elektrotechniku), • podlahové textilie tkané se syntetickým vlasem (Bergamo), podlahové textilie všívané Kovral, Rekos a podlahové textilie vpichované (Syntetik, Jekor standard, Riga extra) • TĜída F Výrobky, které nelze zaĜadit do žádné z pĜedchozích tĜíd. U výrobkĤ uvedených v tabulce A.1 ýSN 73 0810 se mĤže bez dalších prĤkazĤ užít klasifikace do tĜídy reakce na oheĖ A1, resp. A1fl. Pozn.: Pro tĜídy B1ca až Dca se urþují kromČ výše uvedených doplĖkových klasifikací indexy kyselosti a1, a2 nebo a3. Kabely ovládající zaĜízení sloužící k požárnímu zabezpeþení stavby a kabely na vybraných budovách dle pĜílohy þ. 2 vyhlášky þ. 23/2008 Sb., musí mít tĜídu reakce na oheĖ B2ca, popĜ. B2ca s1 d0. 5 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 1.2 RozdČlení látek podle skupenství HoĜlavé látky dČlíme podle skupenství na: • • • tuhé - þisté chemické látky (napĜ. fosfor, síra, hliník, naftalen, antracén), smČsi a vícefázové soustavy (napĜ. uhlí, dĜevo, sláma, pryž), kapalné - þisté chemické látky (napĜ. metanol, etanol, benzen, toluen, etyleter, sirouhlík), smČsi (napĜ. benzín, petrolej, plynový olej, ropa, dehtové oleje), plynné - þisté chemické látky (napĜ. vodík, kysliþník uhelnatý, metan, etan, propan, butan, eten, etin), smČsi (napĜ. svítiplyn, vodní plyn, generátorový plyn, zemní plyn). HoĜení þistých látek je možno sestavit do podoby chemické rovnice. Každá taková rovnice hoĜení ukazuje však pouze jen pĜímou cestu od výchozího produktu ke koneþnému a neĜíká nic o skuteþném prĤbČhu reakce a tvorbČ nestabilních meziproduktĤ hoĜení. Význam rovnic hoĜení spoþívá v tom, že ukazují, jaký je druh a množství vzniklých koneþných produktĤ hoĜení a slouží jako základ pro rĤzné stechiometrické výpoþty. 1.3 PožárnČ technické charakteristiky hoĜlavých látek PĜi praktickém posuzování požárního nebezpeþí hoĜlavých látek pĜihlížíme k vlastnostem, které látky vykazují pĜi nČkterých chemickofyzikálních zkouškách. KromČ bodu varu, mČrné hmotnosti, rozpustnosti ve vodČ, které nám þasto pomáhají urþit vhodný hasební prostĜedek, je tĜeba mít na zĜeteli teplotu vzplanutí, teplotu hoĜení, teplotu vznícení, oblast výbušnosti, teplotu samovznícení, teplotu žhnutí a výhĜevnost. SouþasnČ je tĜeba pĜihlédnout k tomu, zda se nejedná o látku, která je oxidaþním prostĜedkem nebo má sklon k samovznícení. Znalost požárnČ technických charakteristik hoĜlavých látek je dĤležitá zejména pro volbu správného taktického postupu nasazení sil a prostĜedkĤ. DĤležitý význam pak pĜikládáme na znalost požárnČ technických látek, s nimiž je nezbytné pĜi zásahu manipulovat. Zejména se jedná o pĜeþerpávání hoĜlavých kapalin. NevhodnČ zvolený technický prostĜedek mĤže pĜi špatném vyhodnocení vlastností látky iniciovat požár nebo výbuch. 1.3.1 Teplota vzplanutí Teplotou vzplanutí se rozumí nejnižší teplota, pĜi které hoĜlavá látka za normálního tlaku vyvine tolik hoĜlavých par, že tyto ve smČsi se vzduchem pĜi krátkodobém pĜiblížení pĜesnČ definovaného otevĜeného plaménku krátce vzplanou, ale dále nehoĜí. PĜi teplotách pod teplotou vzplanutí není možné zapálení, protože tlak par látky je pĜíliš malý k tomu, aby se vytvoĜily zápalné smČsi par se vzduchem. To však neznamená, že pĜi teplotách pod teplotou vzplanutí 6 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 neexistují nebezpeþí požáru. Zdrojem zapálení mĤže být látka velmi rychle zahĜátá na svou teplotu vzplanutí. Teplota vzplanutí látky se stanoví metodou, „otevĜeného“ nebo „uzavĜeného kelímku". PĜi používání tČchto hodnot je tĜeba vzít v úvahu, že hodnoty teplot vzplanutí stanovené v otevĜeném kelímku bývají o 5 - 20 °C výše než teploty vzplanutí stanovené metodou uzavĜeného kelímku. Z tohoto dĤvodu je nutné hodnoty stanovené metodou otevĜeného kelímku považovat pouze za orientaþní. 1.3.2 Teplota hoĜení Teplota hoĜení je nejnižší teplota hoĜlavé látky, pĜi níž se tvoĜí tolik hoĜlavých par, že se tyto páry pĜi pĜiblížení otevĜeného plaménku vznítí a samy dále hoĜí. PĜi dosažení teploty hoĜení je rychlost odpaĜování nejménČ tak velká, jako rychlost spalování, takže páry se dále tvoĜí v dostateþném množství a samoþinné spalování se dále udržuje. Teplota hoĜení leží tedy výše než teplota vzplanutí. Rozdíl mezi obČmi teplotami je u nízkovroucích kapalin velmi nepatrný, avšak vzrĤstá se snižující se tČkavostí kapaliny. Nízkovroucí kapalina je taková kapalina, která má pĜi atmosférickém tlaku 101 kPa teplotu varu nižší než 50 °C. 1.3.3 Teplota vznícení Teplota vznícení je nejnižší teplota, pĜi které se za definovaných zkušebních podmínek hoĜlavá látka ve smČsi se vzduchem sama bez iniciace vznítí. Jako vznícení se oznaþuje zaþátek chemické reakce smČsi plynu nebo páry se vzduchem za objevení otevĜeného plamene. PĜi stanovení teploty vznícení se vznícení vyvolá pĤsobením tepla, nikoliv otevĜeným plamenem nebo jiskrou. Tab. 1 Název Aceton Benzén benzín DĜevo Petrolej Svítiplyn Obilný prach Asfalt Sirouhlík chlórbenzen cyklohexan etylbenzén Teplota vznícení nČkterých látek o C Název 535 Rašelina 560 HnČdé uhlí 470 ýerné uhlí 270 Sláma 380 Mouka 560 PVC 267 Plexisklo 260 Bílý fosfor 102 Nafta 637 Oxid uhelnatý 259 Uhelný prach 431 Bavlna 7 o C 230 260 350 310 440 370 460 60 250 610 260 450 pouze Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky naftalén koks tabák seno kauþuk 528 400 175 233 od 340 Papír Toluen Trichlórsilan Tkaniny Celofán 1-1-02 nad 185 535 230 nad 290 240 1.3.4 Oblast výbušnosti Oblastí výbušnosti se oznaþuje oblast koncentrací smČsi plynu, páry nebo prachu se vzduchem, ve které smČs pĜi zapálení zdrojem vznícení vybuchuje. PĜitom se hoĜení samo šíĜí s velkou rychlostí, aniž by se po zapálení musely pĜidávat další energie a vzduch. Mezní koncentrace (v objemových procentech nebo v g/m3 vzduchu pĜi normálním tlaku) oblasti výbušnosti se oznaþují jako dolní (nejnižší koncentrace hoĜlavého plynu) a horní (nejvyšší koncentrace hoĜlavého plynu) mez výbušnosti. Všechny hoĜlavé látky jsou ve smČsi se vzduchem zapalitelné jen uvnitĜ oblasti výbušnosti. Pokud je koncentrace pod dolní mezí výbušnosti, není tato smČs ani výbušná, ani hoĜlavá. Pokud je koncentrace smČsi nad horní mezí výbušnosti, je smČs hoĜlavá jen za pĜístupu vzduchu, ale snadno se mĤže stát výbušnou po odpovídajícím zĜedČní se vzduchem. Jako koncentraci, která není nebezpeþná výbuchem, je možné oznaþit koncentraci nČkterého plynu nebo páry uvnitĜ technologického zaĜízení, jestliže nepĜekroþí 50% dolní meze výbušnosti. SmČsi prachu tuhých látek se vzduchem jsou nebezpeþné výbuchem, jestliže jejich dolní mez výbušnosti je menší nebo rovna 65g/m3 a jsou zvlášĢ nebezpeþné výbuchem, jestliže jejich dolní mez výbušnosti je menší nebo rovna 15g/m3. ýím vČtší je oblast výbušnosti, tj. rozmezí mezi dolní a horní mezí výbušnosti, tím je látka nebezpeþnČjší. Tab. 2 NČkteré pĜíklady mezí výbušnosti hoĜlavých plynĤ a par Název % Název % acetylén 1,2 - 80,0 svítiplyn 5,8 - 63,0 amoniak 15,5 - 31,0 zemní plyn 4,3 - 15,0 Oxid uhelnatý 12,5 - 75,0 sirovodík 4,3 - 45,5 Metan 5,0 - 15,0 Vodík 4,0 - 74,2 Benzín 1,1 - 6,0 Aceton; 1,6 - 15,3 Butan 1,6 - 8,5 Sirouhlík 1,3 - 50,0 Propan 1,9 - 9,5 Gener. plyn 21,0 - 74,0 8 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 1.3.5 Teplota samovznícení Teplota samovznícení je nejnižší teplota, pĜi které zaþínají v látce bez vnČjšího pĜívodu tepla exotermické procesy, které vedou k samovznícení. Teplo potĜebné k zapálení látky vzniká z látky samotné jako dĤsledek chemických, fyzikálních nebo biologických pochodĤ. Za bezpeþnou teplotu, na kterou látka mĤže být zahĜátá, se pokládá teplota, jejíž hodnota nepĜekraþuje 90% hodnoty teploty samovznícení. 1.3.6 Teplota žhnutí Teplota žhnutí tuhé látky je nejnižší teplota, pĜi níž bez pĤsobení otevĜeného plamene dochází ke žhnutí. Ke žhnutí mĤže docházet zejména u prachĤ a jemnČ sypkých materiálĤ. PĜi tom se zapalují smČsi plynných zplodin rozkladu látky a vzduchu. Teplota žhnutí je závislá na tloušĢce vrstvy prachu. Zdroji vznícení mohou být volné horké plochy (napĜ. potrubí, otopná tČlesa apod.). 1.3.7 VýhĜevnost VýhĜevnost látky (v MJ⋅kg-1) je množství tepla na jednotku hmotnosti, které vznikne pĜi dokonalém spálení látky a které se pĜi požáru mĤže uvolnit. Na rozdíl od spalného tepla nebere se pĜitom ohled na kondenzaþní teplo vody vytvoĜené pĜi spálení látky. ýím je látka výhĜevnČjší, tím více vody potĜebujeme na její uhašení. Tab. 3 VýhĜevnost nČkterých pevných látek Název MJ⋅kg-1 Brikety hnČdouhelné 23 DĜevo palivové 18 Koks 28 Uhlí þerné tĜídČné 27 Uhlí hnČdé tĜídČné 23 Uhlí dĜevČné 30 Desky dĜevotĜískové 17 DĜevo jehliþnaté (15 % vlhkost) 17 DĜevo listnaté 20 DĜevo syrové 4 Papír 17 KĤže 19 Koženka 20 Textilie bavlnČné 16 Koberec všívaný Kovral 16 Koberec vypichovaný Jekor 35 Sádlo, lĤj 40 9 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky Grafit Síra 1-1-02 33 9 Tab. 4 VýhĜevnost nČkterých kapalin MJ⋅kg-1 40 42 43 29 35 40 5 10 Název Benzin, mazut Nafta motorová Petrolej, ropa Aceton Anilin Benzen Dichlormetan Lihoviny (40% etanol) Tab. 5 VýhĜevnost nČkterých plynĤ MJ⋅kg-1 19 46 47 23 50 10 46 15 18 120 50 Název ýpavek Butan Etan Kyanovodík Metan Oxid uhelnatý Propan Sirovodík Svítiplyn Vodík Zemní plyn 1.3.8 Rychlost odhoĜívání Každá látka má svou specifickou rychlost odhoĜívání. Tato rychlost se uvádí buć hmotnostní (kg/m2/s) nebo lineární (mm/s). Konkrétní hodnoty se stanoví na základČ laboratorní zkoušky, jejíž postup je pevnČ stanoven normou. 1.3.9 Teplota tání a varu Tyto hodnoty (ve °C pĜi tlaku 101,3 kPa = 760 Torr) charakterizují fázovou pĜemČnu z pevného stavu do kapalného, pĜípadnČ ze stavu kapalného do plynného (var). 10 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 1.4 RozdČlení hoĜlavých kapalin (ýSN 65 0201) Za hoĜlavé kapaliny se považují chemické látky nebo jejich smČsi s definovaným bodem vzplanutí, které jsou pĜi teplotách výskytu kapalné, a lze u nich stanovit bod hoĜení, tj. za pĜedvídatelných podmínek jsou schopné hoĜet nebo vytváĜet produkty hoĜení. Bod (teplota) hoĜení je nejnižší teplota hoĜlavé kapaliny, pĜi které vnČjší zápalný zdroj vyvolá hoĜení par nad hladinou kapaliny po dobu nejménČ 5s. Bod (teplota) vzplanutí je nejnižší teplota hoĜlavé kapaliny, pĜi které vnČjší zápalný zdroj vyvolá vzplanutí par nad hladinou kapaliny. 1.4.1 TĜída nebezpeþnosti HoĜlavé kapaliny se podle teploty vzplanutí dČlí do þtyĜ tĜíd nebezpeþnosti: TĜída nebezpeþnosti I. II. III. IV. bod vzplanutí ve °C do 21 °C od 21 °C do 55 °C vþetnČ od 55 °C do 100 °C vþetnČ nad 100 °C Stanovení teploty vzplanutí a zatĜídČní hoĜlavé kapaliny do pĜíslušné tĜídy nebezpeþnosti zajišĢuje obvykle výrobce. U dovážených hoĜlavých kapalin zajišĢuje zatĜídČní do pĜíslušné tĜídy nebezpeþnosti obvykle dovozce. Teplotu vzplanutí stanovují akreditované zkušebny. HoĜlavé kapaliny, u kterých nebyl prokazatelnČ stanoven bod vzplanutí, se ve smyslu normy ýSN 65 0201 považují za hoĜlavé kapaliny I. tĜídy nebezpeþnosti. 1.4.2 Teplotní tĜídy (ýSN 33 0371) HoĜlavé kapaliny se dále dČlí podle teploty vznícení do následujících teplotních tĜíd: T1 - teplota vznícení nad 450 °C, T2 - teplota vznícení 300 až 450 °C, T3 - teplota vznícení 200 až 300 °C, T4 - teplota vznícení 135 až 200 °C, T5 - teplota vznícení 100 až 135 °C, T6 - teplota vznícení 85 až 100 °C. Teplotní tĜídy a tĜídy nebezpeþnosti hoĜlavých kapalin je nutné odlišovat a vždy vyhodnocovat obČ charakteristiky. Zejména pĜi þerpání hoĜlavých kapalin mĤže dojít k nepĜíjemnostem. Jsou hoĜlavé kapaliny, které náleží do stejné tĜídy nebezpeþnosti (napĜ. I. tĜídy), ale jsou v rĤzných teplotních tĜídách. To znamená, že jedna látka se vznítí pĜi zahĜátí na teplotu 250 °C (T5), ale druhá již pĜi zahĜátí na 80 °C (T6). 11 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 1.5 ZávČr 1.5.1 Kontrolní otázky 1. Jaké je rozdČlení látek podle tĜíd reakce na oheĖ? 2. Vyjmenuj jednotlivé PTCH hoĜlavých látek a struþnČ vysvČtli jejich význam. 3. Definuj hoĜlavou kapalinu a pohovoĜ o tĜídách nebezpeþnosti. 1.5.2 Doporuþená literatura 1) BRUMOVSKÁ, I. Speciální chemie pro požární ochranu - uþební texty. Praha: MV - ěeditelství HZS ýR, 1992. 2) KOL. Tabulky hoĜlavých a nebezpeþných látek. Praha: Svaz PO ýSSR, 1980 3) KOL. Reakce stavebních výrobkĤ na oheĖ. Edice SPBI spektrum 72. 12 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-02 RozdČlení hoĜlavých látek a jejich požárnČ technické charakteristiky František RĤžiþka Konspekty odborné pĜípravy jednotek požární ochrany Vydalo Sdružení požárního a bezpeþnostního inženýrství v OstravČ, roku 1999, s pĜispČním státní dotace Ministerstva vnitra – ěeditelství hasiþského záchranného sboru ýR. Vytiskl Tiskárna Kleinwächter Frýdek - Místek 1. vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN: 80-86111-46-6 13 MV-GENERÁLNÍ EDITELSTVÍ HASI!SKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU !R ODBORNÁ P ÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRVÍ OCHRANY 1-3-01 Konspekt ____________________________________________________________________________________________________ POŽÁRNÍ TAKTIKA Hasební prost"edky Hašení vodou, vodní proudy, proudnice Zpracoval: Karel MACHT Doporu#ený po#et hodil: 4 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 Obsah 1 Teorie hašení 1.1. 2. Zp$soby hašení založené na ochlazování Hašení vodou 2.1. 2.3. …………………… 3 ………………………………………………………….. Voda jako hasební látka 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.1.5. 2.1.6. 2.2. …………………………………………………………… 3 3 …………………………………………... 3 Výskyt a úprava vody ………………………………….. Fyzikální vlastnosti vody d ležité v hasební technice … Chemické vlastnosti vody d ležité v hasební technice .. P!ísady pro zvýšení hasebního ú"inku vody …………… Hasební efekt vody ………………………………….. Zákaz hašení vodou …………………………………. 4 4 4 4 5 6 Vodní proud …………………………………………………………. 7 2.2.1. Druhy vodních proud 2.2.2. Užití vodních proud 7 9 Proudnice 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.3.4. 2.3.5. 2.3.6. 2.3.7. 2.3.8. ………………………………….. ………………………………….. ………………………………………………………… 10 Plnoproudá - B,C …………………………………… 10 Mlhová ………………………………………………….. 11 Clonová ………………………………………………….. 11 Kombinovaná, Turbo, Rambojet ………………………….. 12 Lafetová …………………………………………………. 13 Vysokotlaká …………………………………………………. 14 IFEX …………………………………………………………. 14 Deflektor …………………………………………………. 15 3. Záv r 3.1. Použitá literatura …………………………………………………………. 16 ……………………………………………….… 16 2 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1. 1-3-01 Teorie hašení Znalost fyzikáln!-chemických jev" a podmínek ho ení je základním p edpokladem pro usm!rn!ní všech pochod" ho ení. P erušení procesu ho ení m"žeme docílit nejr"zn!jšími zp"soby. M"že to být použitím látek, které proces ho ení ovliv#ují, tj. hasiv, ale také mechanickým p"sobením (tlumnice, vytvá ení proluk, atd.). Vždy ale musíme mít na z eteli, že žádné hasivo, ani žádná mechanická metoda není univerzální. V praxi to znamená, že ne na každou ho lavou látku m"žeme použít každé hasivo. P i nesprávném výb!ru, anebo p i jeho nesprávném podání, m"žeme zp"sobit, že hašení bude málo ú$inné a neefektivní, bude trvat p íliš dlouho a požár se bude p es veškerou snahu hasi$" dále ší it, $ímž se samoz ejm! budou i zvyšovat škody zp"sobené požárem. V n!kterých p ípadech se m"že stát, že požár neuhasíme v"bec. Nesprávný výb!r hasiva anebo jeho nesprávné podávání m"že být p í$inou zbyte$ného poškození za ízení, p ístroj" nebo materiál" nevhodným hasivem. Proces ho ení je charakterizován zejména tím, že mimo oblast ho ení se uvol#uje velké množství tepla. Opakem procesu ho ení je proces hašení. Z toho tedy vyplývá, že chceme-li uhasit ho ící látku, musíme n!jakým zp"sobem zmenšit rychlost uvol#ování tepla v procesu ho ení nebo zv!tšit rychlost odvád!ní tepla z pásma ho ení do okolního prost edí. Toho lze dosáhnout: ! z ed!ním reagujících látek, které vstupují do pásma ho ení látkami neho lavými, ! izolací pásma ho ení od pásma p ípravy, ! chemickým zpomalováním procesu ho ení, ! ochlazováním pásma ho ení. 1.1. Zp soby hašení založené na ochlazování Podstata spo$ívá v ochlazování ho ící látky pod teplotu ho ení. Ochlazují se bu% ho lavé látky v pásmu ho ení nebo se provádí promíchávání ho lavé látky. Hasební látky musí mít velké m!rné teplo a skupenské teplo výparné, schopnost rychle a rovnom!rn! se rozši ovat po povrchu ho ících látek, dob e se v nich pohlcovat a rychle pronikat do hloubky. Z hasebních látek tohoto typu se nejvíce používá voda. P i ochlazování vodou se snažíme ho ící látku ochladit pod teplotu vznícení. Ochlazování ho lavých látek promícháváním se provádí prakticky jen u ho lavých kapalin v nádržích p i velkých vrstvách kapalin. Zejména se to provádí u takových kapalin, které mají bod vzplanutí vyšší než je teplota prost edí, ve kterém se nacházejí. Promíchání spodních a horních vrstev kapaliny se provádí bu% proudem kapaliny nebo plynu. 2. Hašení vodou 2.1. Voda jako hasební látka Voda pro sv"j široký výskyt a r"znorodost hasebních efekt" je dosud nejpoužívan!jší hasební látkou. Pro požární ú$ely se používá bu% jako: ! chemický jedinec, t.j. bez jakýchkoliv p ísad nebo, 3 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 ! ve sm!si s r"znými chemikáliemi, které její hasební vlastnosti zlepšují. 2.1.1. Výskyt a úprava vody Voda tvo í v podob! oceán" hlavní $ást zemského povrchu, ú$astní se i výstavby t!l živo$ich" a rostlin. V atmosfé e je voda obsažena ve form! páry a p i ochlazení se z ní sráží v podob! mlhy, mrak", dešt! jinovatky, sn!hu a krup. Ke všem uvedeným formám výskytu vody je pot eba ješt! p ipo$ítat eky a potoky na naší planet!, p ehrady, jezera, rybníky a rovn!ž vodu podpovrchovou. P írodní voda není nikdy chemicky $istá. Podle svého p"vodu jsou v ní rozpušt!né r"zné minerální látky. Mnoho rozpušt!ných látek obsahuje nap . mo ská voda. Tvrzení, že relativn! nej$istší povrchovou vodou je voda deš&ová dnes již neplatí. Kyselé dešt!, zejména v pr"myslových oblastech, obsahují všechny ve vod! rozpustné odpadní látky technologických proces". 2.1.2. Fyzikální vlastnosti vody, d ležité v hasební technice 'istá voda je bezbarvá kapalina bez chuti a zápachu, v silné vrstv! namodralá. V život! lidí sehrává d"ležitou roli, a proto ada fyzikálních konstant látek je odvozena práv! od vlastností vody. Nap . základní body Celsiovy teplotní stupnice jsou odvozeny od skupenských zm!n vody. Teplota, p i níž existuje voda a led za normálního tlaku vedle sebe, byla vzata za nulový bod Celsiovy stupnice. P i tuhnutí vody se zv!tšuje její objem o 1/10. To je p í$inou roztržení st!n nádob, potrubí a hadic, jestliže nejsou dostate$n! elastické. Teplota 100°C je definována bodem, p i n!mž voda v e za normálního tlaku. P echodem kapalné vody na vodní páru se rovn!ž m!ní její objem, a to 1700 krát. M!rná hmotnost vody se m!ní s m!nící se teplotou, maximální hodnoty m!rné hmotnosti dosahuje voda p i teplot! 4°C a tato m!rná hmotnost se rovná jedné. Nad teplotou 4°C a pod ní m!rná hmotnost vody je menší. Tomuto chování vody íkáme anomálie vody. Má sv"j velký význam pro život v p írod!, ale i pro požární techniku. Voda o teplot! 4°C klesá ke dnu a leh$í led plave na povrchu a vytvá í ochrannou vrstvu proti dalšímu zamrzání. Z hlediska požární techniky musíme uvažovat i s takovými vlastnostmi vody, jako jsou termický rozklad a elektrická vodivost vody. Termický rozklad vody na kyslík a vodík podle rovnice: 2 H2O + teplo ---------› 2 H2 + O2 P i teplotách b!žného požáru neprobíhá. S uvedeným pochodem se setkáváme až p i teplotách vyšších, pro b!žný požár netypických. Vznik výbušných plynných látek p i hasebním zásahu je nebezpe$ný a nežádoucí! Elektrická vodivost vody závisí na množství látek, schopných disociace, které jsou ve vod! rozpušt!ny. 'ím je ve vod! více rozpušt!ných r"zných p ísad, tím je vodiv!jší. 2.1.3. Chemické vlastnosti vody, d ležité v hasební technice Molekuly vody - H2O vznikají slu$ováním atom" kyslíku s atomy vodíku. Vzhledem k rozdílné elektronegativit! uvedených prvk" má molekula vody na stran! kyslíku záporný náboj (p ebytek elektron") a na stran! vodíku náboj kladný (nedostatek elektron"). (íkáme, že molekuly vody mají polární charakter a nebo že voda je nejznám!jším a nejpoužívan!jším polárním rozpoušt!dlem anorganických a mnohdy i organických slou$enin. 2.1.4. P!ísady pro zvýšení hasebního ú"inku vody 4 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 Hasební ú$inek vody lze zvyšovat p ídavkem r"zných chemikálií do vody, nap . r"zné typy smá$edel od „klasických“ anionaktivních až po Pyrocool, nebo r"zné, $asto velice dokonalé typy p!notvorných p ísad. Smá$edla jsou povrchové aktivní organické slou$eniny, které výrazn! snižují povrchové nap!tí vody. Této jejich vlastnosti se využívá v hasební technice a v ješt! širším m! ítku také v jiných oblastech. N!které tuhé látky, nap .gumu, rašelinu, d evitou mou$ku, uhelný prach, tkaniny, p ípadn! materiály speciáln! zabalené, v p ípad! požáru hasit vodou bu% v"bec nelze, nebo jen velmi obtížn! a s velikým p ebytkem vody. Pro hašení t!chto látek se doporu$uje použít roztok" klasických smá$edel. V hasební technice se smá$edla uplat#ují pouze ve spojení s vodou. První dávka vody se smá$edlem zasahující ohnisko požár pouze tlumí a omezuje vývoj plamen" a plyn", další roztok smá$edla ve vod!, díky svému smá$ecímu ú$inku snáze zatéká do popraskaného materiálu a hasí velmi intenzivn!. S úsp!chem lze použít roztoky smá$edel p i hašení lesních požár". P i použití 0,3% roztoku (tj. 3 litry na 1000 litr" ) anionaktivního smá$edla se snižuje spot eba vody o 30 až 50% a zkracuje se doba pot ebná k uhašení požáru. Roztoky smá$edel lze použít p i hašení tam, kde je možno použít vodu jako hasební látku. Omezení platná pro vodu, platí v plném rozsahu i pro vodu se smá$edly. Jako smá$edel se krom! r"zných pr"myslových smá$edel používá s úsp!chem syntetických p!nidel, nap . Pyr, Finiflam. Pyrocool pat í z chemického hlediska do skupiny neionogenních smá$edel. Používá se ve form! 0,4% vodného roztoku ve vod! k hašení požár" t íd A, B i C. Je hasební látkou s vysokým ochlazujícím ú$inkem a umož#uje razantní zásah p i sou$asné zvýšené ochran! zasahujících hasi$". Podstatou ojedin!lého hasebního ú$inku je prudké ochlazení požá išt! vlivem fyzikálních d!j" uvnit plamene. Sou$asné rozptýlení aktivní látky v okolí plamene vytvá í vrstvu s vysokou tepelnou vodivostí, která zajistí odvod tepla a jeho vyzá ení do okolního prostoru. Pyrocool s vodou vytvá í homogenní roztok, je netoxický, manipulace s ním nevyžaduje žádná zvláštní opat ení. Vodní roztok p i doporu$eném zp"sobu použití neohrožuje zdraví $lov!ka, zví at ani rostlin. Je biologicky odbouratelný a není závadný pro životní prost edí. 2.1.5. Hasební efekty vody Nejvýznamn!jším hasebním efektem vody je efekt chladicí. Voda má neoby$ejn! vysokou hodnotu tepla výparného (teplo pot ebné k p evedení 1 kg kapaliny p i bodu varu do skupenství plynného) a proto m"že z požá išt! pohltit veliké množství tepla. Ho ící látka se ochladí pod teplotu vzplanutí a ho ení je p erušeno. Krom! chladicího efektu p"sobí voda jako hasební látka i svým dusivým efektem. Odpa ením vody se zv!tší její objem a vzniklá pára vyt!s#uje z požá išt! vzdušný kyslík. U žhnoucích látek (d evo, textilie a další) však není dusivý efekt vody významný. Molekuly žhnoucích látek totiž zpravidla obsahují dostatek kyslíku pot ebného pro ho ení, $ímž m"že být žhnutí udržováno. Tab. 1 Zv!tšení p"vodního objemu vody odpa ením p i r"zné teplot! v míst! požáru Teplota [°C] 100 250 650 Zv!tšení objemu 1 700x 2 400x 4 200x 5 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 Voda jako výborné rozpoušt!dlo se mísí i s adou ho lavých kapalin (nap . líh, glykol, aceton, kyselina octová a další). P i hašení požáru ho lavých ve vod! rozpustných kapalin, p"sobí voda i svým z e%ovacím ú$inkem. Mechanickým ú$inkem vodní clony lze odd!lit ho lavé látky od zdroje požáru. Voda zde p"sobí svým d!licím efektem. Hasební ú$inek vody je ovlivn!n: ! vlastnostmi ho lavých látek, ! velikostí kapi$ek vody, optimální ú$innosti dosahují kapi$ky o pr"m!ru 0,1 až 1 mm, této velikosti je dosaženo u proudnic p i tlaku kolem 0,4 MPa, ! intenzitou dodávky, ! p ísadami chemikálií. Hasební ú$inek vody je rovn!ž závislý na zp"sobu, jakým je hasební látka k ohnisku požáru p ivedena. Voda jako hasební látka se p evážn! používá p i požárech: ! žhnoucích látek v podob! sprchového nebo plného proudu, ! kapalných uhlovodík" s teplotou varu vyšší než 80°C, a to v podob! sprchového proudu, ! v uzav ených místnostech v podob! mlhového proudu, $i vodní páry. Použití vody v hasební technice má své p ednosti i nedostatky. K p ednostem náleží zejména: ! vysoký chladicí efekt-používá se proto nejen k hašení požáru, ale i k chlazení objekt" v blízkosti požáru, ! dostupná cena a výskyt tém! všude, ! relativn! jednoduchá dopravitelnost ! chemická neutralita a nejedovatost, ! možnost využití její mechanické energie ke stržení požárních most", uvoln!ní otvor", k rozbití st ech, komín" apod. K nedostatk"m vody jako hasiva pat í: ! p i nízkých teplotách tuhne a m!ní sv"j objem, ! vodou nelze hasit ho lavé kapaliny s teplotou varu pod 80°C, protože chladicí efekt je neú$inný, problematické hašení ho lavých kapalin obecn!, ! škody zp"sobené vodou na budovách, za ízeních a skladovaných materiálech, zejména v prostorách požárem ješt! nezachvácených, mohou být neúm!rn! vysoké, ! u požár" prašných produkt" je voda bez smá$edla velmi málo ú$inná, ! požáry za ízení pod elektrickým nap!tím – nutnost zvláštních opat ení z d"vodu nebezpe$í úrazu elektrickým proudem. Klady a nedostatky je vždy nutno pe$liv! zvážit a vodu jako hasební látku nasadit p edevším tam, kde díky jejím dobrým vlastnostem m"žeme o$ekávat zaru$ené výsledky. 2.1.6 Zákaz hašení vodou: ! plné proudy se nesmí používat p i požárech objekt", kde se nacházejí usazené ho lavé prachy – nebezpe$í zví ení prachu a výbuchu, 6 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 ! požáry ho lavých kov" a jejich slitin – ho $ík, hliník, dural, sodík, draslík. lithium atd.) – nebezpe$í výbuchu (lze pouze v p ípad! velkého p ebytku vody), ! požáry objekt", kde se nachází karbid vápníku – nebezpe$í výbuchu, ! ho ící saze, rozžhavené železo a uhlí – nebezpe$í výbuchu. 2.2. Vodní proud Proud je definován jako tok hasiva vycházející z proudnice do doby než dosáhne svého cíle. Kvalitu proudu a množství dopravované vody ovliv#uje tlak. Tlak ud!lený vod! na po$átku vedení se ztrácí, krom! vlivu terénu i t ením – ztráta tlaku t ením vody v hadicích, spojkách a armaturách. P i vytvá ení tlaku vody v hadicích, je t eba vzít v úvahu rychlost proudící vody, pokud by byla vyšší než rychlost kritická, docházelo by k ví ivému proud!ní a velkým ztrátám. V takových p ípadech je t eba hadicové vedení zdvojit (nebo zvícenásobit), aby se zmenšil pr"tok a t ení. Pro zmenšení ztrát tlaku t ením je možno provád!t tato opat ení : užíváme co nejmén! drsné hadice, vym!#ujeme poškozené spojky, zamezíme ostrým lom"m hadicového vedení (nap . hadicový oblouk), armatury do vedení zapojujeme co nejmén!, užíváme co nejkratší vedení. Pro ochranu hadicového vedení a armatur se snažíme zamezit vzniku vodního rázu, který vzniká náhlým zastavením proud!ní vody. Náhlé zastavení zp"sobí zm!nu pohybu energie, která se mnohonásobn! zv!tší. Vodnímu rázu zamezíme opatrným ovládáním ventil", rozd!lova$", proudnic a zapojováním p etlakových ventil", osazováním hadicových m"stk". 2.2.1. Druhy vodních proud Podle tvaru vodní proudy d!líme : plný proud, mlhový proud, sprchový (d íve t íšt!ný) proud. Plný proud (kompaktní) je proud s tém! rovnob!žnými okraji, užívaný pro dosažení co nejv!tšího dost iku nebo síly a minimalizuje nebezpe$í opa ení párou. Je to proud vody, který z"stává kompaktní po dlouhou dráhu letu. Má dv! $ásti dráhy letu. Kompaktní- p i výst iku hubice až do 1/2 až 2/3 dráhy a t íšt!nou. P esnou hranici mezi ob!ma $ástmi nelze stanovit, závisí na kmitání proudu, vlivu v!tru apod. Plný proud má velký dost ik, velkou pr"nikovou sílu, tém! nenaruší teplotní rozvrstvení u vnit ních požár", absorbuje mén! teplo. 7 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 Mlhový proud je mechanické rozptýlení tekutin na malé kapi$ky. Kvalita rozprášení vody se posuzuje podle velikosti vodních kapek (obvykle 0,1 až 0,8 mm). 'ím menší je pr"m!r kapek, tím v!tší je povrchová plocha, která pohlcuje teplo, tj. zv!tšuje se chladicí ú$inek vody. Sou$asn! tím, že se kapky dlouho vznášejí ve vzduchu, chrání i okolní p edm!ty a zabra#ují tak ší ení tepla sáláním. Existuje n!kolik zp"sob" rozprášení vody (nap .vysokým tlakem, rotací, nárazem na pevnou p ekážku, vzájemným t íšt!ním vodních paprsk" atd.). U nás nej$ast!ji používaná mlhová proudnice využívá k vytvo ení rozprášeného proudu princip vzájemného t íšt!ní vodních paprsk". Sprchový proud (d íve t íšt!ný), zahrnuje všechny formy t íšt!ní proudu mezi plným proudem a mlhovým proudem. U sprchového proudu voda vychází z hubice v rozptýleném stavu, aby se dosáhlo co nejv!tšího rozptýlení hasiva, kapky vody jsou v!tší než u mlhového proudu a mají v!tší pronikavost. Sprchový proud m"že vzniknout pr"tokem vody p es perforovaný plech, nárazem vody na pevnou, vhodn! tvarovanou p ekážku a následném rozt íšt!ním. Dále ud!lením rotace vod!, která pak krom! postupného podélného pohybu ve sm!ru osy proudu vykonává ješt! pohyb rota$ní. Po výst iku z proudnice se voda rozptýlí do kužele. Rotaci vod! je možno ud!lit vhodn! tvarovanými lopatkami nebo št!rbinami, mezi kterými musí voda protékat. U sprchových hlavic stabilního hasicího za ízení se dociluje rozt íšt!ní vody nárazem proudu na tzv. deflektor (r"žici) Clonový proud je charakterizován jako celistvý nebo rozprášený proud hasiva, chránící hasi$e nebo za ízení proti požáru. 8 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 Pr"tok, je objem nebo hmotnost tekutiny, protékající daným pr"to$ným pr" ezem za $asovou jednotku. Udává se v m³.s¯¹ resp. v kg.s¯¹. V požární ochran! se obvykle užívají jednotky l.min¯¹. Délka dost iku je vodorovný dosah proudu hasební látky, stanovuje se v metrech, a to pro kompaktní proud. Délka dost iku závisí na tlaku a výst iku z hubice, jejím pr"m!ru a úhlu sklonu proudnic, nejv!tší je p i úhlu cca 32° s vodorovnou rovinou. 2.2.2 Užití vodních proud Je-li hašení vnit ních požár" spojeno s ventilací, m"že být použito mlhových proud", protože ventila$ní otvory umožní kou i, teplu a pá e unikat, aniž by se vracely zp!t a ohrožovaly hasi$e. V p ípad! žádné nebo nedostate$né ventilace je nutné použít plný proud namí ený na spodní $ást plamen", protože se nevytvá í tolik páry ani není nasáváno velké množství vzduchu a tudíž není tolik narušeno teplotní rozvrstvení v uzav eném prostoru. Podle rozsahu požáru, typu proudnic, vým!ny plyn" na požá išti a jiných faktor" je možno provád!t p ímý, nep ímý nebo kombinovaný útok. P ímý útok – nejv!tší ú$inek vody z malé vzdálenosti plným proudem, voda je st íkána v krátkých intervalech p ímo do pásma ho ení. Pokud by bylo dodáváno velké množství vody, vznikající pára za$ne houstnout a snižuje se neutrální tlaková rovina (zvyšuje se zakou ení). Nep ímý útok – proud m"že být plný, mlhový nebo sprchový namí ený na strop, proudnicí se pohybuje sem a tam. Proud namí ený do horkých plyn" u stropu má za následek vznik velkého množství páry a voda padá na ho ící materiál. Zase platí, že by proud m!l být p erušován, aby nedošlo k narušení teplotního rozvrstvení. Nevhodné je použití tohoto zp"sobu zejména v p ípad! osob uvnit prostoru. Kombinovaný útok – zde se využívá kombinace p edchozích typ", proudnicí se pohybuje do tvaru „T“, „Z“ nebo „O“ za$ínající proudem namí eným na horké plyny u stropu. P i hašení ho lavých kapalin vodou je t eba vzít v úvahu kapaliny mísící se a nemísící se s vodou. Použití vody jako ochlazujícího prost edku – voda se aplikuje v kapi$kové podob!, aby absorbovala teplo a následn! uhasila požár, dále se používá ve form! plných proud" k ochlazování nádrží, cisteren a stavebních konstrukcí apod., toto se provádí dodávkou vody na horní $ást chlazených ploch, p i$emž stékající voda ochlazuje zbývající plochu. Použití vody jako mechanického nástroje – vodní proud m"že být použit k p emíst!ní ho lavé kapaliny (ho ící nebo neho ící) do bezpe$ných míst. Používá se dostate$né silný mlhový proud, jednak k ochran! hasi$" a jednak k p emíst!ní kapaliny tak, aby okraj mlhového proudu byl pouze ve styku s povrchem kapaliny. Použití vody jako nahrazujícího prost edku – voda m"že být použita k nahrazení kapaliny vytékající z trubek tak, že se voda tla$í zp!t do trubek apod, ho lavá kapalina se edí vtékající vodou a p etékající kapalina se musí jímat. Použití vody jako ochranného štítu – voda se využívá k ochran! osob proti sálavému teplu bu% kombinovanou proudnicí nebo mlhovým, rozt íšt!ným proudem v kombinaci s proudem plným. Dalším využitím je vytvo ení souvislé vodní ochranné clony nebo vodní ulice. 9 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 P i požárech plynových potrubí – plyn se nechá ho et a mlhovými nebo sprchovými proudy se okolní prostory a konstrukce ochlazují. Rovn!ž po uzav ení potrubí je možno nevyho elý plyn vytla$it mlhovým proudem. P i požárech ho lavých kov" (pokud se neužije jiná metoda) – vodní proudy jsou ú$inné pouze v p ípad!, že je aplikováno velké množství vody tak, aby byl kov schlazen pod teplotu vzplanutí a nemohl vlivem vysoké teploty vznikat vodík. 2.3. Proudnice Požární proudnice je za ízení užívané pro tvarování a usm!r#ování proudu hasiva, která je zakon$ená hubicí, jež zmenšuje její pr"m!r a tím zvyšuje rychlost hasiva. Požární proudnice mohou být ru$ní, tzn. že se p i použití drží v rukou a mají pom!rn! malé rozm!ry, nízkou hmotnost a p i p edepsaném pracovním tlaku jejich reak$ní síla nep evyšuje možnosti bezpe$ného zvládnutí. Nebo proudnice upevn!né, které jsou umíst!ny na r"zných podvozcích, stabiliza$ních podp!rách, na nástavb! vozidel apod. Ru$ní proudnice se obvykle používají pro menší pr"to$ná množství hasiva. Požární proudnice mohou být provedeny jako uzavírací proudnice, tzn. s možností uzav ení a regulace pr"toku hasiva, pop . mohou být bez uzáv!ru. Proudnice by m!la být ešena tak, aby v ní nedocházelo k nadm!rným energetickým ztrátám, p i zachování požadovaných vlastností (nap . dost ik, celistvost proudu, zachování pr"to$ného množství atd.). Vhodný tvar p edevším u ru$ních proudnic by m!l umožnit dokonalé držení p i práci. 2.3.1. Plnoproudá proudnice Plnoproudá proudnice B 75 – slouží k dosažení co možno nejv!tšího dost iku p i uchování uceleného proudu vody. Skládá se z pevné spojky 75mm, trubky, která se konusovit! zužuje do výtokové hubice o pr"m!ru 25mm, v níž je našroubovaná hubice o pr"m!ru 18mm. Proudnici ovládají zpravidla 3 hasi$i, min. 2 hasi$i. Tyto proudnice se používají tam, kde je vyžadovaná velká intenzita dodávky vody, kde není možno se p iblížit k pásmu ho ení a je-li požadován zvýšený dynamický ú$inek plného proudu. Plnoproudá proudnice C 52 – se velmi $asto používají v úto$ném vedení tam, kde požadujeme plný vodní proud, kde však sou$asn! jde o to, aby proudnice byly snadno ovladatelné a m!ly možnost regulace pr"toku. Vzhledem k menším pr"m!r"m výtokových hubic je reak$ní síla t!chto proudnic podstatn! menší než nap . u proudnic 75. Skládá se z pevné spojky 52mm, jež je našroubovaná z jedné strany na t!leso kohoutu, který se ovládá rukojetí. Z druhé strany kohoutu je našroubovaná trubka, která je opat ená pevnou 10 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 hubicí o pr"m!ru 16mm a v ní je našroubovaná hubice o pr"m!ru 12,5mm. Užívá se též proudnice, která není opat ena uzavíracím kohoutem. Proudnici ovládají zpravidla 2 hasi$i, min. 1 hasi$. U plnoproudých proudnic m"že být zvláš& nebezpe$né nep im! ené zvyšování tlaku. P i zvýšení tlaku se zv!tšuje reak$ní síla na proudnici a m"že dojít i k ohrožení hasi$" a okolí. Tab. 2 Druh proudnice – pr"m!r hubice "mm# B75 – 25 B75 – 18 C52 – 16 C52 – 12,5 Tlak [MPa] 0,4 0,4 0,4 0,4 Pr"tok [l/min] 820 400 337 200 Dost ik [m] 36 29 28 25 2.3.2 Mlhová proudnice Mlhová proudnice C 52 – používá se k hašení vodní mlhou v podob! kruhového v!jí e nebo plným proudem. Skládá se z pevné spojky 52mm, t!lesa s trojcestným ventilem s rukojetí z n!hož jsou vyvedeny dva výtoky. Jednu v!tev tvo í plnoproudá hubice s pr"m!rem 10mm, druhý výtok je opat en kaskádovitou tryskou se sítem, zabra#ujícím vstupu ne$istot do trysky. Sou$ástí proudnice je nástavec k prodloužení hrdla mezi t!lem proudnice a kaskádovitou tryskou (slouží pro v!tší p iblížení k ohnisku požáru). Mlhový proud vznikne vzájemným narážením kolmých vodních paprsk" vystupujících z kaskádovité trysky. Proudnice je uzavírací. Tab. 3 Druh proudu-pr"m!r hubice [mm] Plný proud - 10 kaskádovitá tryska Tlak [MPa] 0,4 0,6 Pr"tok [l/min] 132 60 Dost ik [m] 20 4 2.3.3. Clonová proudnice Clonová proudnice C 52 – je ur$ena k vytvá ení vodní clony (na ochranu hasi$" proti sálavému teplu), plného proudu nebo kombinaci obou vodních proud". Skládá se z pevné spojky 52mm a trubky, která je pevn! spojena s uzavíracím kuželem. Po trubce se šroubovým pohybem posouvá t!leso s hubicí a clonovou maticí. Clonová matice, kterou lze pr"tok clonou úpln! uzav ít, se šroubovým pohybem posunuje po t!lese a upravuje 11 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 clonový kužel vody, který lze m!nit od 0° do 140°. Hubice je plynule nastavitelná od pr"m!ru 6 mm až 16 mm a lze ji též úpln! uzav ít. Pr"tok proudnicí lze r"zn! kombinovat tak, že voda st íká pouze z jednoho výtoku nebo obou sou$asn!, pop ípad! je možno proudnici úpln! uzav ít. Tab. 4 Druh proudu - pr"m!r hubice "mm# C52 - 6 až 16 vodní clona Tlak [MPa] 0,4 0,4 Pr"tok [l/min] až 337 200 Dost ik [m] 28 3–5 2.3.4 Kombinovaná proudnice a) Kombinovaná proudnice C 52 – je ur$ena pro st íkání vodou plným nebo sprchovým proudem s možností použití clonového proudu na ochranu hasi$" proti sálavému teplu. Skládá se z pevné spojky 52 mm, t!lesa, ventilu, ví ivé vložky, trubky, t!lesa a matice clonového nástavce, hubice s pr"m!rem 16 mm, na níž je našroubovaná hubice o pr"m!ru 12,5 mm. Uzavírání, plný nebo sprchový proud se ovládá ventilem. Ovládání clonového proudu se provádí otá$ením matice clonového nástavce. Clonový proud se používá pouze v kombinaci s plným nebo sprchovým proudem, proudnice je uzavírací. Tab. 5 Druh proudu – pr"m!r hubice [mm] Plný proud - 12,5 Plný proud – 16 Sprchový proud - 12,5 Sprchový proud - 16 Plný proud - 12,5 + clona Plný proud - 16 + clona Sprchový proud - 1,5 + clona Sprchový proud - 16 + clona Tlak [MPa] Pr"tok [l/min] 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 190 296 177 248 319 398 265 315 b) Dost ik [m] 24 29 12 16 18 15 9 12 Kombinovaná proudnice 52, 75 typu TURBO – je ur$ena ke st íkání vodou plným nebo sprchovým proudem s možností zm!ny úhlu výst iku kužele sprchového proudu od 0°do 120°, kapky jsou velikosti st ední až jemné. Skládá se z pevné nebo oto$né spojky 52 nebo 75, t!lesa, t menové ovládací páky, kterou lze uzav ít nebo otev ít proudnici, kulového kohoutu a oto$né hlavy a pryžové pistolové rukojeti. Oto$nou hlavou lze plynule 12 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 m!nit tvar proudu. Typ" proudnic je velké množství, liší se hlavn! nastavováním r"zných pr"tok". Tab. 6 – p íklad jednoho typu Druh proudnice Tajfun profi C – plný proud Tajfun profi C – sprchový proud 33° Tlak [MPa] 0,4 0,4 Pr"tok [l/min] 200 230 Dost ik [m] 24 10 c) Kombinovaná proudnice Rambojet. Kombinovaná požární proudnice s t ístup#ovou ru$ní regulací pr"toku je ur$ena p edevším k vedení hasebního zásahu s rozpušt!ným hasivem vyplaveným z pevné nápln! (kartuše) uložené v tubusu proudnice. Proudnice umož#uje rovn!ž hašení $istou vodou kompaktním a sprchovým proudem. St ední $ást proudnice tvo í tubus, na vstupu je proudnice opat ena pevnou tlakovou spojkou C52, která je závitem p ipojena k pr"to$né pistolové kovové rukojeti. Odpružený uzáv!r pr"toku vody ovládá hasi$ prsty ruky pomocí kovové pá$ky v polohách STOP, 1.stupe#, 2.stupe# a MAXI. Jednotlivé stupn! hasi$ sleduje v kontrolním okénku v horní $ásti rukojeti. St ední $ást proudnice (tubus) je závitem p ipevn!na k t!lesu ovládací kovové pistolové rukojeti. Na druhý konec tubusu, který slouží k uložení válcovité kartuše pevného hasiva, je závitem napojena op!rná pryžová pistolová rukoje& s hlavou proudnice s ovládacím prstencem. Kartuš je v tubusu uložena do hust! d!rovaného plechového pouzdra, které p ispívá k snadné vým!n! kartuší a k vyššímu nap!n!ní hasební sm!si. Oto$ná hlava umož#uje plynulé nastavení plného nebo sprchového proudu, nebo mlhové clony. Hlava proudnice je opat ena ochrannou pryžovou vrstvou zabra#ující namrzání nebo poškození úderem a umož#ující pohodlné nastavení tvaru proudu. Proudnice je opat ena odnímatelným a stavitelným textilním popruhem, který odleh$uje hašení. Tab. 7 Druh a tvar proudu plný proud sprchový proud – úhel výst iku 40°-110° Tlak [MPa] 0,7 0,7 Pr"tok [l/min] 150 150 Dost ik [m] 26 11 2.3.5 Vysokotlaká proudnice Vysokotlaká proudnice ke st íkání vodou plným, sprchovým a mlhovým proudem. Je pistolového tvaru se spouští, kterou se dá m!nit pr"tok i tvar proudu. Jednotlivé polohy spoušt!cího mechanismu se dají pooto$ením zajiš&ovací rukojetí zajistit. Používá se 13 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 u požárních automobil" opat ených vysokotlakým $erpadlem s možností rychlého zásahu. Vtokové hrdlo je opat eno závitem pro p ipojení vysokotlaké hadice se šroubením, na výst ikovou hubici je možno nasadit a zajistit nástavec pro výrobu t!žké p!ny. Tab. 8 Druh a tvar proudu Plný Sprchový – kužel 11° Mlhový – kužel 33° Tlak [MPa] 2,5 2,5 2,5 Pr"tok [l/min] 150 110 75 Dost ik [m] 22 16 11 2.3.6. Lafetová proudnice Lafetová proudnice je speciální druh proudnice, bu% p enosný nebo stabilní, s pohybem ve vodorovné a svislé rovin!, používaný pro dodávku velkého množství vody nebo p!ny. Jak plyne z definice, mohou být tyto proudnice stabilní i mobilní, nap . p enosné, pojízdné nebo p ív!sné. Lafetové proudnice slouží pro podstatn! v!tší pr"to$ná množství hasiva než proudnice ru$ní a také používané tlaky jsou vyšší, což znamená, že reak$ní síly u lafetových proudnic jsou zna$n! v!tší než u proudnic ru$ních. Vzhledem k tomu bývají umís&ovány na za ízeních, která jsou schopna zachytit reak$ní sílu. Jejich natá$ení ve vertikální i horizontální rovin! m"že být provád!no p ímo, pomocí ovládacích rukojetí nebo pomocí p evod" (ozubená kola, šnekové p evody), pop . pomocí hydraulického nebo pneumatického ovládání. Zvolenou polohu st íkání je možno zajistit. Stabilní lafetová proudnice – je lafetová proudnice trvale p ipevn!ná na mobilní požární technice nebo na stavebních konstrukcích. P enosná lafetová proudnice – je lafetová proudnice ur$ená pro postavení na zem nebo na malý p ív!s, která m"že být na míst! požáru umíst!na kdekoliv. Tab. 9 – p íklad jednoho typu Pr"m!r hubice [mm] 21 Stabilní lafetová proudnice LPS 16 E 26 30 Druh proudnice Tlak [MPa] 0,8 0,8 0,8 Pr"tok [l/min] 800 1200 1600 Dost ik [m] 50 55 60 2.3.7 IFEX 3000 Impulsní technologie hašení požáru, p i níž se hasí malým množstvím hasícího prost edku. To je zp"sobeno vysokou rychlostí a náhlým uvoln!ním kinetické energie. Požár je hašen v minimálním $ase. Za ízení vyst elí hasící 14 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 1-3-01 prost edek v milisekundách - což je opak dosud obvyklých systém", které za dlouhou dobu spot ebují mnoho hasící látky, m"že dob e využít všechny druhy hasebních prost edk", jako je nap . sladká i slaná voda, všechny druhy suchých chemikálií, p!ny i biop ísady. P i požárech kov" m"že být jako hasivo použit i suchý písek nebo cement. P i impulsním výst elu vznikne veliké množství mikrokapi$ek velikosti od 2 do 200 mikron". To poskytuje velký chladicí povrch s vysokou tepelnou absorbcí. Hasící látka je vyst elovaná rychlostí mezi 120 až 200 metr" za sekundu = 432 až 720 km/h. Skládá se z impulsní pistole, dvanácti litrovélo zádového zásobníku hasiva, 2 litrové kompozitní tlakové lahve pln!né stla$eným vzduchem na 30 MPa a propojovacího potrubí s regulátorem tlaku Je možno sestavit jiné sestavy s v!tšími zásobníky a pistolemi. 2.3.8 Deflektor Za ízení pro vytvá ení vodní clony, vznikající nárazem proudu vody na kolmý kovový štít. Slouží k snižování tepelného zá ení pocházejícího z požáru, umož#ují zkráp!ní plyn", kou e a rozví eného prachu a požárn! odd!luje objekty ohrožené požárem. Tab. 10 Typ – pevná spojka [mm] 52 75 Ší ka proudu [m] 18 23 Výška proudu [m] 8 9 Max. pr"tok [l/min] p i tlaku 0,8 Mpa 720 1800 Zapojením více deflektor" do ad dojde k vytvo ení širokých vodních st!n, které zastaví prostorové ší ení požáru. 15 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 3. Záv r 3.1. Použitá literatura 1-3-01 1. Taktika zdolávání požár", nehod a havárií, Praha 1995 -Ing.V. Adamec, Ing. V. Foldyna, Dr. Ing. Z. Hanuška. 2. Hasební látky 1995 - Doc. Ing. K. Orlíková, Csc. 3. Technické prost edky požární ochrany I.,1998 - Ing. J. Dohnal, Doc. Ing. J. Lošák, Csc. 4. IFEX – Ing. M. Hrad. 5. Essentials of Fire Fighting. IFSTA, Oklahoma State University 3rd. ______________________________________________________________________ Název Hašení vodou, vodní proudy, proudnice Konspekty odborné p ípravy jednotek požární ochrany Autor Karel Macht Fotografie Lektor Komise odborné p ípravy MV-generálního editelství HZS 'R Odpov!dný redaktor PhDr. Alena Snášelová Vydal MV- generální !editelství Hasi"ského záchranného sboru #R Kloknerova 26, 148 01 PRAHA 414 Tisk Vydání první Náklad 1800 výtisk" Publikace neprošla jazykovou úpravou Vydáno pro služební pot!ebu Hasi"ského záchranného sboru #R ISBN 16 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO - požární taktika – hasební prost edky 17 1-3-01 MV-GENERÁLNÍ EDITELSTVÍ HZS !R ODBORNÁ P ÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY Konspekt 1-2-06 POŽÁRNÍ TAKTIKA Záchranné práce Záchrana osob p i požárech Zpracoval: Old"ich Volf Doporu#ený po#et hodin: 4 hod Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Obsah 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Anotace.............................................................................................................................. 3 Úvod................................................................................................................................... 3 Zásady ustrojení ............................................................................................................... 4 3.1 Ochranný oblek vícevrstvý......................................................................................... 4 3.2 Ochranná maska, dýchací p ístroj, p ilba a ochranné rukavice.................................. 5 Zásady pohybu v neznámém prost edí .......................................................................... 5 4.1 Zásady pronikání do neznámých prostor ................................................................... 6 4.2 Zásady pohybu v neznámém prost edí..................................................................... 10 4.3 Zásady orientace v prostoru i situaci jako celku ...................................................... 12 Pátrání a vyhledávání ohrožených osob....................................................................... 14 5.1 Pr!zkum – zajišt"ní informací.................................................................................. 14 5.2 Taktika vyhledávání osob - pátrání .......................................................................... 15 5.3 Primární pátrání........................................................................................................ 16 5.4 Sekundární pátrání.................................................................................................... 16 5.5 Zp!soby vyhledávání osob - pátrání ........................................................................ 17 5.5.1 Ur#ení priorit pátrání........................................................................................ 18 5.6 Systematika pátrání .................................................................................................. 19 5.6.1 Sm"r pátrání ..................................................................................................... 20 5.6.2 Zp!soby vyhledávání osob............................................................................... 21 5.7 Systémy zna#ení prohledaných prostor.................................................................... 23 5.8 Souhrn bezpe#nostních zásad................................................................................... 26 Transport osob na krátké vzdálenosti.......................................................................... 27 6.1 Manipulace s ohroženými osobami.......................................................................... 28 6.1.1 Bezpe#nostní zásady p i p enášení osob .......................................................... 28 6.1.2 Transport - Singl............................................................................................... 29 6.1.3 Transport – duble ............................................................................................. 36 Možnosti záchrany osob................................................................................................. 40 7.1 Záchrana osob po únikových cestách....................................................................... 41 7.1.1 Používání chodeb ............................................................................................. 41 7.1.2 Používání únikových schodiš$ ......................................................................... 41 7.2 Použití evakua#ních a požárních výtah! .................................................................. 44 7.2.1 Druhy výtah!.................................................................................................... 45 7.2.2 Postup #innosti ................................................................................................. 45 7.3 Záchrana pomocí žeb ík! ......................................................................................... 46 7.3.1 Využití p enosných žeb ík! ............................................................................. 47 7.3.2 Nasazení p enosných žeb ík!........................................................................... 48 7.4 Záchrana pomocí tunel! a rukáv! ............................................................................ 53 7.5 Záchrana pomocí seskokových za ízení................................................................... 55 Záv!rem........................................................................................................................... 56 Seznam literatury ........................................................................................................... 57 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 1 Anotace Cílem tohoto konspektu je seznámit zejména nové hasi#e s problematikou záchrany osob p i požárech. První kapitola se v"nuje problematice vybavení a ustrojení nezbytného pro zásah p i záchran" osob u požár!. Nastín"na je problematika s orientací p i zásahu v zakou eném prost edí s možnostmi ešení. Dále je uvedeno n"kolik zásad k pronikání do uzav ených objekt! s poukázáním na potenciální i reálná rizika a zp!soby ochrany zasahujících hasi#! p ed t"mito faktory. Následující sta$ se již v"nuje problematice pátrání po osobách v požárem zasažených objektech. Zcela nov" (v %R) je zde popsán systém zna#ení prohledaných prostor. Podstatnou #ást konspektu pak tvo í popis metod transportu ohrožených osob do bezpe#í. Poslední #ást je v"nována nej#ast"ji využívaným metodám záchrany p i požárech s uvedením praktických poznatk! ze skute#ných záchranných akcí. 2 Úvod Metodika je svým obsahem koncipována spíše pro hasi#e. P esto zde také velitelé mohou #erpat informace d!ležité zejména pro rozhodování o zp!sobu provedení záchrany #i stanovení priorit. Hlavním cílem tohoto konspektu je ovšem seznámit zejména nové hasi#e s problematikou záchrany osob p i požárech. P edpokladem k úsp"šnému zvládnutí záchrany osob není pouze nastudování jedné nebo n"kolika p íru#ek. D!ležitá je p edevším systematická pr!prava v ovládání v"cných prost edk! ve vybavení jednotky v#etn" technického výcviku. Tato metodika nepostihuje celou oblast problematiky záchrany osob p i požárech. Úkolem konspektu je poskytnout souhrn základních informací. Odbornou p ípravu je nutné dále doplnit praktickým výcvikem v podmínkách blízkým zásahu. Informace získané v této p íru#ce je nezbytné dále doplnit také o zkušenosti a poznatky z praktické #innosti. POZNÁMKA: Každý hasi p!ed i v pr"b#hu záchranných akcí musí vždy myslet na to, že nešt#stí, jehož je ú astníkem (ran#né nebo usmrcené osoby atd.), nebylo možné z jeho strany zabránit a tudíž za utrpení v míst# události nenese jakoukoliv odpov#dnost! Jen tak se lze odosobnit a pracovat na záchran# skute n# racionáln# a efektivn#! 3 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 3 Zásady ustrojení P i zásahu uvnit objekt! je nutné ze strany hasi#! dodržovat celou adu nezbytných zásad, které mohou mít #asto zásadní vliv zejména na bezpe#nost zasahujících hasi#!, kvalitu a efektivnost provád"ného hasebního zásahu, efektivní záchrany ohrožených osob atd. Jde o soubor návyk!, které je nutné teoreticky znát a hlavn" prakticky ovládat a bezchybn" využívat. V prostorech požáru m!že mít i zdánlivá mali#kost rozhodující vliv na výsledek zásahu jednotky nebo dokonce tragické následky. Práv" pro tyto d!vody je nutné p i záchran" osob za#ít od samého za#átku. 3.1 Ochranný oblek vícevrstvý Prvním p edpokladem k úsp"šnému zdolání zásahu je správné používání osobních ochranných prost edk! (Obrázek 1.). Zásahový od"v musí být „#istý“ což znamená, že by nem"l obsahovat žádné zbytky ho lavých matriál!, které #asto ulpívají p i požárech na vn"jší vrstv" od"vu (plasty). Od"v by pochopiteln" nem"l být nasáklý jakoukoliv ho lavou kapalinou (zpravidla to bývá olej #i nafta). Od"v musí padnout. Nevhodné jsou krátké kalhoty, které p i pod epu obnažují lýtka, a mohou zp!sobit opa ení nebo popálení. P íliš velký od"v zase m!že p!sobit potíže tím, že se zachytává za okolní p edm"ty apod. Obrázek #. 1 Hasi# ustrojený k pohybu v prost edí požáru P i oblékání je nutné dbát na správné ustrojení a postup. Kalhoty musí být p evle#eny p es zásahovou obuv, aby nedošlo k zapadnutí žhavých jisker, tavícího se plastu apod. do bot. D!ležitou sou#ástí je používání 4 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 neho lavé kukly, která chrání obli#ejovou #ást. Kuklu je nutno nasazovat p ed oble#ením kabátu. D!ležité je správné p ekrytí krku. Celý límec je nutné vzty#it a p epásat chráni#em krku. N"které od"vy p i nedbalém zapnutí kr#ního chráni#e vytvo í nechrán"né místo v oblasti hlasivek. Správné ustrojení není dobré podce&ovat. Vhodné je vytvo it podv"domé návyky p i oblékání, kdy provádí hasi#i vzájemnou kontrolu (sehranost dvojic). Tohoto lze docílit p i každém výcviku. 3.2 Ochranná maska, dýchací p ístroj, p ilba a ochranné rukavice Zvláštní pozornost je nutné v"novat správnému usazení ochranné masky. Mimo t"snosti je d!ležité upnutí, které nesmí p!sobit bolestivé podn"ty (bolest hlavy, svírání k!že, tahání za vlasy apod.). Tyto pocity pak negativn" ovliv&ují koncentraci hasi#e p i zásahu v extrémním prost edí. Pokud je použita již zmín"ná ochranná kukla, je nutné ji správn" navléci p es okraj ochranné masky, aby byla kryta pokožka. Záv"sný popruh ochranné masky musí být navle#en p es hlavu i vzty#ený límec. Ochranná p ilba musí být upnuta pevn", ale tak, aby neškrtila. Dobré je také zkontrolovat zátylník. Ten bývá n"kdy oto#en vzh!ru nebo bývá nadzvednut límcem. Dýchací p ístroj musí být upevn"n dostate#n" pevn", ale tak, aby neškrtil a nebránil v pohybech rukou. %astá chyba p i užívání dýchacího p ístroje je, že není zapínán b išní pás, který brání p ístroji v pohybu v p ípadech, kdy se hasi# pohybuje na boku nebo v jiné netypické poloze. V p ípad" nedopnutí bederního pásu pak m!že dojít ke smeknutí p ístroje a jeho zachycení za okolní p edm"ty nebo ke ztrát" rovnováhy hasi#e. Rovn"ž volné konce ramenních popruh! je nutné po dotažení podvléci pod b išní popruh, #ímž se také sníží možnost zachycení. Ochranná maska se musí udržovat #istá a zorníky nesmí být poškrábané (zhoršuje se odhad vzdálenosti p ípadn" ostrost vid"ní). Poslední sou#ástí správného ustrojení jsou rukavice. Ty by m"ly být ekvivalentní k typu ochranného obleku, nebo$ ruce jsou v"tšinou nejblíže k ohnisku požáru a #asto se p ímo dotýkají horkých p edm"t!. Pokud má hasi# odpovídající ochranný oblek, v#etn" kukly, a je vybaven oby#ejnými rukavicemi, je #asto nucen k ústupu práv" proto, že jsou ruce vystaveny nejintenzivn"jšímu sálání tepla. 4 Zásady pohybu v neznámém prost edí Pohyb v neznámém prost edí není snadnou záležitostí. Vyžaduje maximální soust ed"ní na orientaci v prostoru a to v"tšinou pouze hmatovým vjemem a soustavným uv"domováním si své polohy. Pohyb je ovliv&ován extrémními podmínkami v prost edí, kde je zásah provád"n. Vysoké teploty, nulová viditelnost, hluk a spousta jiných negativních faktor! narušují naší koncentraci. Zásady pohybu p i zásahu uvnit ho ících nebo zakou ených objekt! se dají rozd"lit do t ech základních oblastí: 5 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 ! Zásady pronikání do neznámých prostor. ! Zásady pohybu v neznámém prost edí. ! Zásady orientace v prostoru i situaci jako celku. 4.1 Zásady pronikání do neznámých prostor Teprve d!sledn" ustrojený hasi# je p ipraven proniknout do místa požáru k provád"ní zadaných úkol!. Podle toho se také vybavuje pot ebnými prost edky. V zásad" jsou dv" možnosti, bu' je sou#asn" s proniknutím nasazován vodní proud, nebo jde pr!zkumná skupina bez n"j. V p ípad", že je provád"n pr!zkum bez vody, je nutné tomu p izp!sobit postup. V každém p ípad" by postupující skupina m"la být vybavena alespo& jednou bourací sekerou nebo jiným prost edkem umož&ujícím násilné vnikání do uzav ených prostor. Jedním z hlavních nebezpe#í p i pronikání do uzav ených místností jsou žíhavé plameny (rollover), které se po otev ení nap . dve í, ší í do okolního prost edí a to v horní polovin" otvoru. Princip tohoto jevu a jeho dalších fází je p ehledn" popsán v literatu e [1]. Hasi i p!ed otev!ením dve!í musí získat n"které nezbytné informace. Tyto informace vyplývají z charakteristických jev!, které na p ítomnost žíhavých plamen! upozor&ují. Nej#ast"jším p íznakem jsou horké dve e, které je nutné osahat holou rukou od shora dol! a to h betem ruky, který je na teplo citliv"jší (Obrázek .2). V této souvislosti je nutno upozornit, že n"které jednotky nedoporu#ují v podmínkách požáru za žádných okolností snímat jakékoliv sou#ásti ochranného od"vu, tyto aspekty je nutné zvážit na míst" podle konkrétní situace [2]. V#asným indikátorem teploty za dve mi je kovová klika, která lépe vodí teplo. Dalším znakem m!že být roztavená plastová klika nebo celý štítek zámku. Pokud jsou dve e rozpálené, je pravd"podobnost vzniku žíhavých plamen! vysoká. Obrázek #. 2 Zkoušení teploty uvnit místnosti. H betem dlan" shora dol! zjistíme teplotu dve í. Klika je rovn"ž vhodný indikátor teploty. 6 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Dve e je nutno otev ít v pokleku, p i zvýšené teplot" a možnosti žíhavých plamen! vždy z pozarohu. Všichni p ítomní hasi#i využívají možnosti krytu. V p ípad", že jsou dve e uzam#ené, je nutno zjistit zp!sob uzam#ení, typ zámku a zvážit postup jejich otev ení. Pokud dve e nejdou otev ít b"žnými prost edky, je vhodné použít v"tší pá#idla, pop ípad" bourací sekeru (jako beranidlo), jejíž hlavou ude íme do prostoru zámku. Vždy musí být z ejmé, ve kterém sm"ru se dve e otevírají. Ihned po otev ení dve í se hasi# musí ukrýt za st"nu nebo pokleknout! P i otevírání dve í se musí brát v úvahu #asový faktor a míra ohrožení osob uvnit objektu. Pokud není jednozna#n" z ejmé, že se v místnosti nachází ohrožené osoby, volí se p im" ený zp!sob otev ení dve í. Pokud hrozí bezprost ední nebezpe#í, je možné pokusit se dve e "vykopnout". Úder nohou je veden op"t do prostoru zámku. Ihned po vyražení dve í se hasi# p ikr#í. V n"kterých p ípadech není v silách jednoho hasi# dve e „vykopnout“. Ú#inné je v takovém p ípad" postupovat ve dvojici. Hasi#i se postaví vedle sebe a v jeden okamžik ude í oba do stejného místa. Jeden pravou, druhý levou nohou (Obrázek .3). POZNÁMKA: P!i otevírání horkých dve!í vždy ekáme na vytvo!ení úto ných proud". V#tšinou nejde o velkou prodlevu a p!ípadné ší!ení požáru je možné ihned dostat pod kontrolu. Obrázek #. 3 V nezbytných p ípa-dech je nutné dve e násilím otev ít. Jedna z možností je dve e vyrazit ve dvojici. Hasi#i ude í sou#asn" do stejného místa. Backdraft Vra$me se ješt" jednou k p íznak!m ukazujícím p ítomnost vzniku žíhavých plamen!. P ed otev ením je nutné se p esv"d#it, zda nem!že dojít k explozivnímu ho ení – backdraftu [1]. V takovém p ípad" plameny vyšlehnou v celé ploše dve í a ší ící se ohe& na n"kolik sekund vyplní celý 7 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 objem uzav eného prostoru. Jediná možná ochrana v takovém p ípad" je lehnout si na zem tvá í k zemi a rukama chránit obli#ej (Obrázek .4). Obrázek #. 4 V p ípad" nebezpe#í backdraftu se hasi# chrání ulehnutím k zemi a zakrytím ochranné masky rukama. Ideální poloha je hlavou proti sm"ru výbuchu, kdy horké plyny nevnikají pod ochranný oblek. P esto, že tento jev není p íliš #astý, nelze jej v n"kterých p ípadech vylou#it. Je t eba si uv"domit, že backdraft m!že vzniknout všude tam, kde požár probíhá v místnosti bez možnosti dalšího p ísunu vzduchu b"hem požáru (sklepy, byty s uzav enými okny atd.). P i jakémkoliv porušení t"snosti takové místnosti (Obrázek .5) m!že dojít k výbuchu (Obrázek .6). Obrázek #. 5 Porušení t"snosti místnosti. 8 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek #. 6 1-2-06 Exploze po vniknutí kyslíku do místnosti Varovnými signály upozor&ujícími na nebezpe#í backdraftu jsou: malé nebo žádné plameny, žlutošedý až #erný kou , malými net"snostmi unikají oblá#ky kou e (jako zpod pokli#ky hrnce), extrémní sálavé teplo, drn#ení okenních tabulí, pískání vzduchu proudícího malými net"snostmi (nap . okenními nebo dve ními spárami) do ho ící místnosti, výrazný proud vzduchu proudícího do místnosti po otev ení oken nebo dve í. Vzhledem k vysokým teplotám prost edí (kolem 500°C) v"tšinou dojde k popraskání okenních tabulí a k p irozenému odv"trání výbušných plyn!. Toto teplo mohou ovšem vydržet nap . požární skla nebo skla vakuová! Hasi# si tedy musí všímat i takových zdánlivých mali#kostí. Pokud je za neporušeným oknem ob#as vid"t temný #ervený plamen, je nebezpe#í backdraftu reálné. Jestliže jsou pr!zkumem zjišt"ny p íznaky tohoto jevu, nedoporu#uje se dve e otevírat. Existuje n"kolik metod, jak v takovém p ípad" postupovat. Je-li nezbytné do místnosti vniknout, vytvo í se ve dve ích malý otvor na zapichovací proudnici, která se vsune do místnosti a pomocí vodní mlhy se ochladí vnit ní prostor. Ochlazování provádíme velice citliv" krátkými st iky a vždy se vyvarujeme možnosti zasáhnout proudem vody okna. Teprve poté je možné dve e otev ít. Druhý zp!sob je do místnosti v!bec nepronikat, není-li to nezbytné. Omezit se na ochranu okolí nebezpe#ného prost edí, tzn. všechny konstruk#n" sousedící místnosti. Podobným zp"sobem se postupuje p!i vnikání okny. P edpoklad vzniku žíhavých plamen! i backdraftu je zachován. V p ípad" nutnosti rozbití okna se musí brát v úvahu nebezpe#í poran"ní ostatních hasi#! nebo i jiných osob. Zp!sob proniknutí se musí volit podle naléhavosti situace. Pokud to situace umož&uje, volí se co možná nejšetrn"jší postup. Mnohdy posta#í vyhledat otev ené okno nebo v"tra#ku. Tam, kde je nutné okno rozbít, vybírá se nejmenší tabulka nebo nejbližší ke kli#ce okna. Pozor na padající st epy, zejména p i rozbíjení okna z výškové techniky. Pod místem pr!niku je #asto spousta zv"davých soused!, kte í se vyklání z okna aby dob e vid"li. Tyto lidi je dobré informovat, nap . rozhlasem, aby svá okna zav eli. P ed rozbitím nebo otev ením okna je nutné se p esv"d#it, zda podmínky uvnit nevykazují p íznaky backdraftu. V t"chto p ípadech se do místnosti proniká, až po p ipravení vodního proudu. 9 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Do neznámého prostoru se vstupuje s pat i#nou obez etností. Pokud je v cest" úzký pr!lez (malé ventila#ní okno, apod.) nikdy se neprolézá hlavou nap ed. Tato #astá chyba vystavuje hlavu potencionálnímu nebezpe#í uvnit objektu. P i postupu nohama nap ed je možné jednak vytvo it pevnou oporu, a hlavn" v p ípad" nebezpe#í nebo zm"ny situace (vyšší teplota vnit ního prost edí než jaký byl p!vodní p edpoklad), je umožn"n okamžitý ústup. 4.2 Zásady pohybu v neznámém prost edí V prost edí požáru, kde je v"tšinou nulová viditelnost, #íhá mnoho nástrah. Správným zp!sobem pohybu se p edchází mnoha negativním událostem, mezi n"ž m!že pat it propadnutí, p eh átí organismu, pád ze schod! atd. Optimální pohyb je p i podlaze. Tento zp!sob má hned n"kolik p edností. V zásad" se dá íci, že okolnosti pr!b"hu požáru hasi#e tém" automaticky donutí k tomuto zp!sobu pohybu. Vstup do horkého prost edí s minimální viditelností, ale také o#ekávání nebezpe#í (hlavn" výbuch) doslova tla#í do kolen. P i zemi by se ovšem m"li pohybovat také hasi#i pohybující se p ed vstupními prostory do ho ícího objektu (dve e, okna, výlohy, vrata atd.). Poloha p i zemi umož&uje lepší viditelnost. I v siln" zakou ených prostorech (v závislosti na výšce místnosti) je t"sn" nad podlahou pom"rn" dobrá viditelnost. Podle typu ochranné helmy je tak umožn"n výhled n"kolik centimetr! nad podlahou na vzdálenost 1 až 2 metry. V kou i je nevhodné používat svítilny. Sv"tlo rozptýlené v #áste#kách dýmu vytvo í nep íjemnou clonu, která je spíše na škodu. Jde o stejný jev jako p i svícení dálkovými sv"tly v husté mlze. Obrázek #. 7 Bourací sekeru lze využít mj. také k lepšímu rozložení hmotnosti. Další výhodou tohoto zp!sobu pohybu (v kle#e, n"kdy plazení) je lepší rozložení hmotnosti. Tato vlastnost je d!ležitá zejména p i pohybu na neznámém povrchu, kde hrozí nebezpe#í propadnutí (p!dy, st ešní konstrukce atd.). P i pohybu v kle#e na #ty ech je možné k lepšímu 10 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 rozložení hmotnosti využít bourací sekeru, o níž se hasi# opírá (Obrázek .7). Jak již bylo výše uvedeno také teplota prost edí hraje svou úlohu na zp!sobu pohybu. Na obrázku 8 je patrné rozložení teplot v uzav eném objektu p i požáru. (Obrázek .8) Je z ejmé, že v blízkosti ohniska požáru je vzp ímený pohyb nemožný. Obrázek #. 8 Schéma rozložení teplot v objektu p i požáru Nejd!ležit"jší funkce zp!sobu pohybu p i podlaze je ochranná. V p ípad" jakékoliv exploze je hasi# vystaven minimální plochou t"la p!sobení zra&ujícím ú#ink!m výbuchu. Také p i z ícení stropní nebo st ešní konstrukce je menší pravd"podobnost zran"ní, nebo$ su$ #asto nedopadne na podlahu, nýbrž se zachytí za b"žná za ízení a vybavení v zasahujícím prostoru, #ímž dojde k vytvo ení tzv. „hluchých míst“ (Obrázek .9). Obrázek #. 9 Schématické znázorn"ní tzv. "hluchých míst" po z ícení stropních konstrukcí. Pohyb hasi#e p i zemi eliminuje vznik zran"ní. Ú#inný postup je také p i lezení „po #ty ech“. Tento zp!sob nám dovoluje mapovat okolí (viz dále). Jedna ruka se opírá o zem, druhá je 11 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 vedena po st"n". Tímto zp!sobem není možné p ejít nap íklad dve e #i odbo#ku do jiné chodby atp. (Obrázek .10). Kontakt se st"nou dále eliminuje nap . pád ze schodišt" atd. Obrázek #. 10 P ímý kontakt se st"nou je p i zásahu v zakou eném prost edí životn" d!ležitý. P i opušt"ní st"ny m!že vzniknout pocit "otev eného mo e". Vzp ímenou ch!zi lze využít spíše v pásmech zakou ení, kde není teplota prost edí tak intenzivní jako v místnostech s ohnisky. Snížit riziko pádu je možné ch!zí s „šoupáním“ nohou po podlaze (judistická ch!ze). Takto se eliminuje nebezpe#í nežádoucího našlápnutí, které m!že mít nep íjemné následky v podob" ztráty rovnováhy, vymknutí kotníku atd. Pochopiteln" tento zp!sob pohybu nelze uplatnit nap íklad v suti nebo jinak #lenitém terénu. Nohy musí p i pohybu v dýmu a #lenitém terénu fungovat jako slepecká h!l. P ed došlápnutím se hasi# musí p esv"d#it, zda je místo došlapu dostate#n" odolné. Zejména v suti se nohou p ed došlápnutím musí vytvo it stabilní prostor. P i ch!zi po schodišti ve vyšších stavbách je rozumné, spo#ítat schody na jednom rameni. Tím se urychlí další postup, zejména p i ch!zi dol! a sníží se nebezpe#í „ne#ekaného došlápnutí“. 4.3 Zásady orientace v prostoru i situaci jako celku Velice podstatnou oblastí optimálního pohybu v neznámém prost edí je um"ní orientace. Pojem orientace se p itom nesmí chápat pouze jako orientaci prostorovou. Hasi# se musí um"t orientovat také v #ase, v situaci jako celku, ale také sám v sob". Orientace m!že mít a také má podstatný vliv na ú#innost zásahu jednotek PO. N"které faktory související s touto zajímavou schopností je nutné zmínit pro snazší pochopení. Podrobn"jší informace pak lze získat z literatury "3#. P edevším je nutné uvést, že schopnost orientace se nedá p íliš ovlivnit. %lov"k bu' smysl pro orientaci má, #i nikoliv. Je možné ur#itým výcvikem a sbíráním zkušeností n"které vjemy podílející se na orienta#ním smyslu vypracovat. Rozhodn" se tomuto souboru smysl! nedá nau#it. %lov"k, který nemá vyvinut smysl pro orientaci, by se nem"l stát hasi#em. 12 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Prostorová orientace vyžaduje ur#itou míru znalostí okolí. Informace pot ebné k orientaci #lov"k získává p edevším zrakem. V podmínkách vnit ních požár! je tento nejsiln"jší vjem potla#en na nulu. Veškerá orientace je odkázána pouze na hmat, což vede k nedostatku pot ebných informací. Tento nedostatek pak zp!sobuje, že #lov"k si chyb"jící informace doplní svou fantazií. Tím však dochází ke komplikacím, nebo$ vedlejším produktem nedostatku informací o prost edí, v n"mž se pohybujeme, je strach. V tomto emo#ním stavu pak #lov"k chyb"jící informace p estane dopl&ovat rozumem, nýbrž iracionáln". Každý zná pocit, kdy po odv"trání objektu je všechno úpln" jinak a jinde, než jsme si p edstavovali. Také vzdálenosti jsou ve skute#nosti jiné. V"tšinou má hasi# pocit, že urazil desítky metr!, p i#emž ve skute#nosti postoupil jen o n"kolik desítek centimetr!. Orientovat se v prostoru s nulovou viditelností není jednoduché. Jsou lidi, kte í si neustále uv"domují polohu svého t"la v!#i okolí. Ten, kdo tuto schopnost nemá, si musí pomáhat um"le. Ú#inné je pamatovat si po jakých vzdálenostech se odbo#uje atd. Nap íklad pomocí po#ítání krok! si lze pamatovat délku zpáte#ní cesty a obrácením postupu také správný sm"r. To znamená, že jestliže po deseti krocích odbo#íme doprava a postoupíme dalších 15 krok!, pak zp"t postupujeme 15 krok! a vlevo atd. Tuto metodu lze použít jen na pom"rn" krátké vzdálenosti. Pokud je sou#asn" s pr!nikem do objektu tvo eno hadicové vedení, je pochopiteln" orientace, alespo& pro zpáte#ní cestu, jednoduší. M!že se ovšem stát, že hadice vytvo í kruhovou smy#ku a ustupující hasi#i chodí v kruhu. V nulové viditelnosti je tento jev nepost ehnutelný. Pokud se taková situace stane, je nutné uchopit hadici do obou rukou a vydat se jedním sm"rem. Jestliže je v objektu utvo eno n"kolik proud!, je nutné postupovat s pat i#nou rozvahou a obez etností, nebo$ m!že dojít k zám"n" hadice. Pokud se toto stane, doporu#uje se uchopit natlakovanou hadici (v"tší pravd"podobnost, že je proud ješt" v #innosti), v takovém p ípad" se dojde bu' k hasi#!m u proudnice nebo k rozd"lova#i. Pozor! Stává se, že nenatlakovaná hadice je již zrušený nebo nap . p eho elý proud! N"které státy (zejména v USA) používají speciální p!lspojky, podle nichž lze hmatem zjistit, zda postupujeme dovnit #i ven. Angli#ané také využívají tzv. uzlíkový systém. Jde o vodicí lano, na kterém jsou uvázány uzle, podle nichž lze op"t zjistit sm"r pohybu. Žádný ze zmín"ných zp!sob! ovšem není dokonalý. Lano se m!že zacuchat nebo zaseknout a sytém postrádá ú#el. Orientace v ase je rovn"ž d!ležitou okolností v orientaci celkové. Pro hasi#e má nejpodstatn"jší význam odhad #asu nasazení v zakou eném prost edí. Jsou situace, kdy nelze ode#íst z manometru dýchacího p ístroje hodnotu zásoby vzduchu (silné zakou ení). P esto, že p edpis stanovuje povinnost veliteli sledovat a vést evidenci doby pobytu v dýchacím p ístroji, není to vždy prakticky proveditelné "4#. Hasi# by tedy m"l mít schopnost orientovat se v #ase. Mnoho lidí totiž nemá pon"tí o tom, zda uplynulo 5, 10 nebo 20 minut. P i použití dýchacího p ístroje v náro#ném prost edí to m!že být podstatný problém. Orientace v #ase je komplikována soust ed"ním na mnoho jiných úkol! a úkon!, které hasi# p i zásahu provádí. Této schopnosti orientace se dá nau#it s pom"rn" slušnou p esností. P i odhadu 13 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 #asu jsou podstatné dva emo#ní faktory. Pokud totiž má #lov"k pocit nep íjemný až strach (p ípad zásahu) jeho subjektivní pocit vnímání #asu je zna#n" p ehodnocen, což znamená, že 1 minuta je vnímána nap . jako 10 minut. Naopak p i vnit ní pohod" je #as podce&ován, kde naopak 10 minut m!že #lov"k vnímat jako minutu. Tento p ípad je pochopiteln" nebezpe#n"jší, a#koliv je málo pravd"podobné, že by hasi# v extrémním prost edí zásahu nebyl vnit n" rozlad"n, i když ani to nelze vždy vylou#it. Návyky správného pronikání do neznámého prost edí, optimálního pohybu i orientace v situaci je nezbytné procvi#ovat a rozvíjet p i odborné p íprav", která by svým pojetím m"la co nejblíže navodit podmínky skute#ného zásahu "4#. 5 Pátrání a vyhledávání ohrožených osob Vyhledávání osob a jejich následná záchrana pat í p i požáru k nejd!ležit"jším úkol!m, které jednotky PO provádí. Bezesporu tato oblast zásahu pat í mezi nejnáro#n"jší #innosti. Pátrání a záchrana klade vysoké nároky na odborné znalosti zasahujících hasi#!, jejich vycvi#enost, a v nemalé mí e na osobní state#nost a odhodlanost. Úsp"ch pátrání a záchrany je závislý na mnoha faktorech, které se vzájemn" ovliv&ují a pouze jejich správná koordinace m!že vést ke skute#n" efektivnímu výsledku. Mezi hlavní faktory ovliv&ující pátrání a záchranu p i požáru pat í zejména rozsah požáru, po#et ohrožených osob, složitost objektu, síly a prost edky na míst" zásahu, jejich takticko technické možnosti a celá ada dalších okolností. Souhrnn" lze konstatovat, že k úsp"šnému provedení záchranné akce je zapot ebí: ! ! ! ! ! dostate#né množství vycvi#ených jednotek, odpovídající vybavení technickými prost edky, informace o situaci, v"cný plán pátrací a záchranné akce, odvaha a odhodlání záchranný plán realizovat. 5.1 Pr zkum – zajišt!ní informací Množství a kvalita informací, které je jednotka jako celek schopna dát dohromady bude st žejním bodem kvality a efektivnosti provád ného pátrání a následné záchrany. První informace se dají získat už p!i p!íjezdu. Velitel i ostatní hasi"i sledují ho!ící budovu i objekty v bezprost!ední blízkosti. Pe"livé pozorování m#že poskytnout p!edb žné informace o rozsahu požáru, o tom, zda je "i není budova obydlená, získá se základní p!ehled o zevní struktu!e budovy a pozorování bude nám tem pro první nápady zp#sobu provedení záchranných akcí. Prvotní pr#zkum vn jšku budovy m#že napomoci p!i pozd jší orientaci v objektu. Podle závažnosti situace je vhodné zjistit p!ípadné náhradní cesty úniku (okna, dve!e, schodišt atd.) a to ješt p!ed vstupem do budovy. Pozor! Všímat si také, zda okna nejsou opat!ena m!íží nebo bezpe"nostními roletami. Nejd#ležit jší informací pro provedení záchrany je zjišt ní, zda se v objektu nachází ohrožené osoby (dále jen „osoby“). V n kterých 14 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 p!ípadech je tato skute"nost z!ejmá okamžit po dojezdu tím, že osoby mávají z oken, stojí na !ímsách nebo na sebe jinak upozor$ují. V mén z!ejmých situacích je nutné vyslechnout p!ítomné sv dky. Jejich informace m#že zna"n urychlit pátrání, nebo% tito lidé bývají "asto poslední, kdo poh!ešované osoby vid ly a mohou tedy up!esnit místnost nebo alespo$ patro, kde se osoby mohou nacházet. &asto pom#že alespo$ informace, kde byla osoba naposledy spat!ena (nap!. v kterém okn ). Tyto informace ovšem nelze brát vždy za sm rodatné a je nutné s nimi po"ítat pouze jako s informací orienta"ní. Osoby mohou v panice zm nit p#vodní místo a ve snaze zachránit si život zabloudí. N které zajímavé p!ípady jsou popsány v literatu!e 5!. Tak jako je mnohdy problematické zjistit místo, kde se ob ti nachází, není také jednoduché zjistit jejich skute"ný po"et. Snad jen s výjimkou p!ípad#, kdy je po"et ob tí zcela p!esný (rodinný domek, byt apod.). D#ležitou sou"ástí pr#zkumu je také zjišt ní, zda nejsou v oknech, balkónech nebo na plášti budovy osoby. Jde o pom rn závažnou situaci, nebo% "lov k, vystavený nesnesitelné teplot dýmu a plamen#m, volí skok jako jedinou možnost zoufalého pokusu o záchranu. Velitel musí pamatovat na skute"nost, že osoby ohrožené skokem se mohou nacházet také na jiné stran objektu. D#m je tedy nutné obejít a zjistit situaci. Pokud je n kdo tomuto nebezpe"í vystaven, je v daný okamžik jedinou možností pokusit se o oddálení zoufalého rozhodnutí, totiž zajistit p!ísun informací. To znamená informovat ohrožené osoby o blížící se záchran nap!. pomocí megafonu nebo výstupem hasi"e do poschodí pod ohroženou osobou. &astokrát "lov k, který má pocit, že se na jeho záchran pracuje, vydrží mnohem v tší utrpení než v p!ípad , kdy nemá žádnou nad ji na zlepšení zdánliv bezvýchodné situace. 5.2 Taktika vyhledávání osob - pátrání Existují dva objektivní d#vody, pro" je v ho!ící budov provád no pátrání. P!edevším jde o nalezení ohrožených osob a samoz!ejm též o vyhledání ohniska požáru a zjišt ní sm ru jeho ší!ení. V mnoha p!ípadech je vyhledávání provád no ve dvou etapách, které m#žeme ozna"it jako primární pátrání a sekundární pátrání. Každá pátrací skupina musí být vždy vybavena nástrojem, s nímž je možné proniknout do jednotlivých prostor budovy a který je dále možné variabiln využít v pr#b hu celého pátrání. Pokud se hasi"i budou pozd ji muset pro nástroj vracet, ztratí drahocenný "as. Tento nástroj musí být zárove$ zdrojem síly v p!ípad , že pátrací skupina uvízne uvnit! objektu a bude pot!eba upravit nebo vytvo!it nouzovou zpáte"ní cestu. Podle pokyn# velitele se pátrací skupina vybavuje také prost!edky pro evakuaci (vyvád cí masky, záchranné lano apod.). Záchrana osob p!i požáru prochází p ti fázemi: "# "# "# "# zajišt ní základní záchytné (orienta"ní) informace, pátrání, ozna"ení prohledaných prostor, vynesení ob ti (transport), 15 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 "# poskytnutí první p!edléka!ské pomoci. 5.3 Primární pátrání Za primární pátrání považujeme vyhledávání osob, které jsou bezprost!edn ohroženy na život . Tato skute"nost je bu' známa ze získaných informací (je p!ímo sv dky ur"eno místo) nebo se osoby vyhledávají na základ stanovení nejpravd podobn jších míst. Za taková místa lze ozna"it prostory pod okny, balkóny, schodišt , postele nebo jejich bezprost!ední okolí atp. Nap!íklad ho!í-li v pokoji, kde se mají vyskytovat osoby, provedou hasi"i primární pátrání nap!íklad trhacím hákem v bezprost!ední blízkosti okna, kde lze p!edpokládat polohu p!ípadné ob ti (Obrázek .11). Pokud je nahmatán objekt, který lze považovat za "lov ka, vždy stojí za to se pokusit s maximálním úsilím provést jeho záchranu, za použití dostate"ného vodního proudu. Primární pátrání je tedy provád no rychle, bu' jako samostatná "innost nebo za sou"asného tvo!ení úto"ného proudu. Obrázek ". 11 Jedna z možných variant tzv. primárního pátrání v míst , kde je p!edpoklad nalezení osob. P!i prohledávání požárem zasaženého poschodí se primárn za"íná pátrat od místa s nejintenzivn jším ho!ením a postupuje se sm rem ke vstupním dve!ím. Tento postup umož$uje pátracímu týmu dosáhnout nejd!íve místa s nejv tším ohrožením pro p!ípadné ob ti. Osoby ve v tší vzdálenosti od místa požáru mají relativn v tší nad ji na p!ežití a mohou tedy vy"kat návratu pátrací skupiny z místa maximálního ohrožení. V ideálním p!ípad je dobré nasadit dv pátrací skupiny, p!i"emž jedna postupuje k ohnisku a druhá za"íná prohledávat ostatní prostory. 5.4 Sekundární pátrání Sekundární pátrání zpravidla provádí další jednotky, které se dostaví k zásahu. Ú"elem této taktiky je provést precizní a systematické prohledání celé budovy s cílem najít všechny ostatní osoby, které se mohou v budov 16 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 nacházet. P!i sekundárním pátrání musí být prohledány koupelny, sprchové kouty, toalety, postele, prostory pod nábytkem, podkroví, výtahy atd. (Obrázek 12a, b). Malé d ti jsou ve snaze ukrýt se p!ed požárem velice vynalézavé. Hasi"i tento fakt nesmí podcenit. &asto zalézají pod pe!iny, postele (pozor na úložný prostor), do „pe!i$ák#“, sk!íní a za záv sy. Jsou známy p!ípady, kdy se d ti schovaly za kryt vany v bytovém jád!e nebo také do šuplík#. Obrázek ".12a K pátrání pod nábytkem je možné použít nap!íklad bourací sekeru. Tento zp#sob urychluje postup týmu. Obrázek ". 12b Další možností jak prohledat prostor pod nábytkem je pátrání nohou. Tento zp#sob je mnohem efektivn jší než pátrání rukou, kde p!ekáží dýchací p!ístroj 5.5 Zp soby vyhledávání osob - pátrání Vyhledávání ohrožených osob je systematická práce, která musí být vedena s velkou zodpov dností a d#sledností. Zp#sob vyhledávání osob je v podstat vždy stejný. Jediný rozdíl je v technice provedení, která závisí na podmínkách viditelnosti a teploty. V nulové viditelnosti a p!i vysoké teplot se hasi"i pohybují po "ty!ech, což je postup pomalejší. P!i nižší teplot a 17 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 lepší viditelnosti je možné pátrání provád t ve vzp!ímené poloze a tedy rychleji. 5.5.1 Ur ení priorit pátrání P!i dojezdu první jednotky se "asto situace jeví „zoufale“ zvlášt v p!ípad , jedná-li se o požár v tšího rozsahu. Velitel zásahu je pod tlakem u"init prvotní rozhodnutí k zahájení pátrání a záchrany. Mužstvo je pod tlakem dojmu nezvládnutelnosti úkolu. Velitel musí rozhodnout, co bude prioritou v p!íštích n kolika minutách pro prvosledové jednotky. Jako jednozna"n pozitivní se v praxi ukazuje nasazovat ke spln ní úkolu vždy jednotku jako celek. V p!ípad pátrání po ohrožených osobách ve vícepodlažním objektu je možné stanovit následující priority. Nejprve zajistit primární pátrání na místech popsaných v p!edchozí kapitole podle výsledku pr#zkumu. Další p!ijížd jící jednotky by m ly být nasazovány podle míry ohrožení osob v objektu. Obecn lze priority ur"it vycházíme-li z praktických poznatk# vývoje nep!íznivosti podmínek v ho!ící budov . K úsp šnému zvládnutí záchrany osob z ho!ící budovy musíme vždy sou"asn s pr#zkumem nebo hledáním osob tvo!it dopravní a úto"né vedení. Tento zp#sob taktiky je velice fyzicky i psychicky náro"ný pro jednotku, která toto provádí. Tvo!ení dopravního a úto"ného vedení je nutné, jelikož zachra$ované osoby se mohou nacházet za frontou požáru v ur"ité "ásti budovy. P!i této "innosti se soust!e'ujeme pouze na záchranu osob a provádíme pouze nejnutn jší hasební práce. Nejvíce ohrožené jsou osoby v podlaží, kde je ohnisko požáru. Místo nasazení prvního pátracího družstva (jednotky). Další nejvíce ohrožený prostor je v poschodí nad místem požáru. Úsek nasazení druhého družstva (jednotky). T!etím místem nejv tšího ohrožení je nejvyšší poschodí v budov (zde se kumuluje teplota a zplodiny ho!ení). Tedy v po!adí t!etí priorita nasazení samostatné jednotky (Obrázek . 13). Ostatní jednotky je možné nasazovat v podlažích mezi patrem nad místem ho!ení a nejvyšším poschodím. Pro stanovení priorit záchrany platí: "# Nejd!íve se zachra$ují osoby bezprost!edn ohrožené (osoby stojící na okenních !ímsách, nikách apod.). "# Dále se zachra$ují osoby, které byly vid ny v oknech nebo balkónech bezprost!edn p!ed dojezdem jednotky. "# Pokud nenastala žádná z výše popsaných situací je priorita záchrany znázorn na na obrázku. 18 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 3. jednotka 2. jednotka 1. jednotka Obrázek ". 13 Stanovení priorit záchrany 5.6 Systematika pátrání Jak již bylo d!íve uvedeno, systematika pátrání po ohrožených osobách je využitelná p!i všech požárech v obytných budovách. Není tedy rozdíl v technice pátrání po osobách v rodinném domku nebo ve výškové budov . V dalším odstavci popíšeme metodu vyhledávání osob v budov , a to onu horší variantu, tedy p!i nulové viditelnosti. Efektivita pátrání je závislá na n kolika obecných, avšak nosných pilí!ích, kterými jsou: "# p!id lení pátracích sektor# (bojových úsek#) jednotlivým skupinám, družstv#m nebo jednotkám, "# v t chto sektorech stanovit sm r pátrání, "# dop!edu ur"it systém zna"ení prohledaných prostor, "# ur"it místo soust!ed ní nalezených osob. Toto jsou základní informace, které musí znát každý hasi" podílející se na vyhledávání osob p!i požáru. Jestliže se hasi" vychýlí od stanovených postup#, dojde v lepším p!ípad k potla"ení ú"innosti zásahu, v horším p!ípad se hasi"i vystaví nebezpe"í. 19 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 5.6.1 Sm!r pátrání Sm ry pátrání mohou být pouze dva. Bu' tým za"ne pátrat zleva doprava nebo naopak. Pouze v p!ípad , že jsou týmy dva, postupují proti sob . Tento postup zajiš%uje, že bude prohledán skute"n celý prostor objektu. Není-li velitelem ur"eno jinak, pak po vstupu do budovy postupuje pátrací tým podél zdi ve sm ru hodinových ru"i"ek s jednou rukou na podlaze a druhou na st n . Jakmile jsou nahmatány dve!e, provede se jejich ozna"ení (viz. níže) a teprve potom tým pronikne dovnit! a pokra"uje stále podél levé st ny. Po prohledání místnosti (nezapomenout na místa pod nábytkem) se tým op t vrátí do výchozí pozice u vstupních dve!í (Obrázek . 14). Stejným zp#sobem pokra"uje i v dalším pátrání (Obrázek . 15). Postupují-li dva týmy (na každé stran jeden) st!etnou se po prohledání spole"ného sektoru. Obrázek ".14 P!i prohledávání místností je nutné postupovat systematicky. Prohledat se musí také místa pod a za nábytkem. 20 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek ".15 1-2-06 Systematika pátrání se nem ní od vstupu do objektu až po dokon"ení pátrání ve stanoveném sektoru. 5.6.2 Zp"soby vyhledávání osob P!i pátrání po obvodu místnosti vzniká tzv. "hluchý prostor". Jde o plochu mimo dosah hasi"e. Toto m#že být místo, kde se nachází osoba (Obrázek . 16). Hluchý prostor hasi"i sníží nap!íklad použitím bourací sekery (Obrázek . 17). Ur"ité problémy mohou nastat v závislosti na rozloze prohledávané plochy. Obrázek ".16 Hasi" postupující podél st ny nemusí osobu v#bec objevit. Vždy záleží na velikosti prohledávaného prostoru. 21 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek ".17 1-2-06 Ke snížení tzv. "hluchého prostoru" lze využít také bourací sekeru. Ve v tšin b žných pokoj# tato metoda posta"uje. Pokud není možné pokrýt celou plochu místnosti, volí se n která z dalších metod (Obrázek . 18). Jeden hasi" z#stává u st ny a natáhne se sm rem do st!edu místnosti, "ímž vytvo!í vodící prvek pro druhého kolegu, který se jej p!idržuje a prozkoumává st!ed místnosti. V p!ípad že i tato metoda je nedosta"ující, použije se vodící lano. Hasi" nesmí podcenit význam vodicích prvk#. V nulové viditelnosti se po vzdálení od st ny hasi" ocitá na „širém mo!i“ a snadno zabloudí i v malém prostoru! P!i prohledávání menších místností z#stává jeden hasi" u vstupních dve!í a druhý prohledává místnost. Hasi" u dve!í udržuje verbální kontakt s hasi"em uvnit!, který se tímto zp#sobem snadn ji orientuje. Po pr#zkumu dokon"í zna"ení, zav!ou dve!e a pokra"ují v pátrání v další místnosti, kde si své úlohy vym ní. Tento postup je pom rn rychlý. Hasi"i si v malé místnosti vzájemn nep!ekáží a mají zajišt ný kontakt s výchozím bodem. V pr#b hu pátrání hasi"i musí naslouchat všem zvuk#m, v nichž mohou identifikovat nap!íklad hlas ohrožené osoby nebo zvuky, které m#že "lov k vydávat p!i dušení nebo kterými na sebe upozor$uje (bouchání do stoupa"ek apod.). 22 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek ". 18 1-2-06 Jedna z mnoha možností kontroly "hluchých" míst. 5.7 Systémy zna"ení prohledaných prostor P!i pátrání po osobách v objektech "asto vzniká problém s tím, že hasi"i opakovan prohledávají místa, která jsou již prozkoumána jiným týmem, "ímž rapidn klesá efektivita provád né záchrany. Z tohoto d#vodu je vyvinuto n kolik systém# zna"ení prohledaných prostor, které nejen upozorní hasi"e na skute"nost, že místnost je již prohledána, ale plní také funkci zvýšení bezpe"nosti zasahujících hasi"# v p!ípad ztráty orientace v objektu. Systém# je n kolik a podle zp#sobu použití je lze rozd lit na dv skupiny: 1. Systémy pro zrakovou orientaci (v místech, kde je relativn dobrá viditelnost). 2. Systémy pro hmatovou orientaci (v místech nulové viditelnosti). Princip obou metod zna"ení je založen na rozd lení zna"ky na dv "ásti. První "ást zna"ky (nedokon"ená zna"ka) !íká: „prostor je prohledáván, tým je uvnit “, druhá "ást pak: „prostor je prohledán, nikdo se uvnit nenachází“. První "ást zna"ky pro zrakovou orientaci tvo!í úhlop!í"ná "ára, která se vytvo!í sprejem, k!ídou, izola"ní páskou nebo jiným vhodným zp#sobem a to p!ed vstupem do místnosti (Obrázek . 19a). Po dokon"ení pátrání se p!es tuto "áru vytvo!í druhá tak, aby vytvo!ila k!íž (Obrázek . 19b). 23 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Obrázek 19a Zna"ka upozor$uje na situaci, kdy uvnit! prostoru probíhá pátrání. Obrázek 19b V prostoru se nikdo nenachází - pátrání kompletní. V prost!edí s omezenou nebo žádnou viditelností se využívá zna"ek hmatových. Tento zp#sob zna"ení je z hlediska praktického použití vhodn jší. V USA se zpravidla používají pryžové štítky [2]. Pátrací skupina jej navlékne na kliku dve!í p!ed vstupem do prohledávaného prostoru (Obrázek . 20a). Každá další pátrací skupina hmatem zjistí, že m#že pokra"ovat k dalšímu prostoru. 24 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek ". 20a 1-2-06 Systém zna"ení pomocí pryžových štítk#. Jednoduché p!evle"ení p!es kliku - tým je uvnit!. Po prohledání se také spodní "ást štítku p!evlékne p!es kliku (Obrázek . 20b). Pátrání kompletní. První "ást zna"ení pomocí štítk# je také možné provád t tak, že se štítek navlékne na kliku z vn jší i vnit!ní strany dve!í (Obrázek . 21). Tím se zabrání samovolnému zaklapnutí dve!í (pr#van, vým na plyn# apod.) a následným problém#m s orientací pátrací skupiny. Obrázek ". 20b Po p!evle"ení spodní "ásti pryžového štítku je dalším hasi"#m z!ejmé, že pátrání uvnit! je kompletní. Stejným zp#sobem je možné použít také lanové smy"ky nebo hadicové vazáky. Zav šená smy"ka – vstup, smy"ka s uzlem – pátrání kompletní. Zp#sob zna"ení má také význam bezpe"nostní. V p!ípad komplikací, do nichž se m#že dostat pátrací skupina (nap!. ztráta orientace apod.), je nekompletní zna"ka na vstupních dve!ích vodítkem p!i p!ípadné záchranné akci. 25 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek ". 21 1-2-06 Pokud je pryžový štítek p!etažen p!es kliku z obou stran má stejný význam jako v p!ípad zav šení. Plní však ješt funkci bezpe"nostní. Po dobu pátrání se dve!e nemohou samovoln zaklapnout. D#ležité je, aby systém zna"ení znaly všechny jednotky, které se podílejí na pátrací akci. Aby nedocházelo k „p!ehlédnutí“ zna"ení je d#ležité, aby velitel zásahu p!ed vstupem do prohledávaných prostor ur"il jednotný systém zna"ení a všichni hasi"i byli o této skute"nosti informováni. Pokud jde o systém „k!ížku“, který je používaný mezinárodn , je možné jej využít také p!i jiných pátracích akcích nejen p!i požáru (prohledávání sutin z!ícených dom# atd.). Pro tyto ú"ely je systém zna"ení rozší!en o podrobn jší informace 14!. 5.8 Souhrn bezpe"nostních zásad Na záv r této kapitoly ješt n kolik informací pro p!ípad vzniku nebezpe"í. Toto nebezpe"í nej"ast ji pramení ze ztráty orientace v prostoru. V takovém p!ípad je nutné zachovat klid, najít nejbližší st nu a postupovat podél ní. Po chvíli se dojde bu' ke dve!ím nebo k oknu. Na dve!ích m#že být zna"ka, podle níž m#žeme zjistit polohu nebo najít jiný pátrací tým. Pokud dochází zásoba vzduchu, musí se hasi" snažit proniknout dve!mi a hledat relativní bezpe"í. Dve!e mohou vést do míst menšího nebezpe"í nebo dokonce mimo zasažený objekt. Pokud je nalezeno okno, musí hasi" na svou situaci upozornit obvyklým zp#sobem (spušt ním signálu za!ízení PASS – systém „mrtvého muže“, voláním, házením p!edm t# apod.). V n kterých p!ípadech se hasi"i vybavují záchranným lanem a opaskem, což mohou využít k úniku z nebezpe"í. Souhrn následujících pokyn# by m l být respektován p!i každém zásahu uvnit! ho!ící budovy: "# Nevstupovat do míst budovy, kde je taková intenzita ho!ení, že není možné p!edpokládat p!eživší osoby. "# U objektu, kde p!edpokládáme podmínky vzniku backdraftu, vstupovat až po d#kladném odv trání nebo ochlazení prost!edí. 26 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 "# Pracovat podle jednotného plánu taktiky. &innost jednotlivých družstev se nesmí rozcházet (nesmí pracovat na vlastní p st). "# Udržovat spojení s velitelem, který má pátrání a záchranu na starost. "# Nep!etržit sledovat podmínky v míst požáru a v"as posoudit jejich vliv na pátrání i na individualitu hasi"# v týmu. "# Mít neustále k dispozici družstvo, které m#že okamžit zasáhnout, dostanou-li se hasi"i uvnit! budovy do nesnází. "# K zásahu používat stálé, vycvi"ené, spolehlivé jednotky. "# Znát sekundární variantu úniku hasi"# podílejících se na pátrání. "# Používat nejvyšší stupe$ osobních ochranných pom#cek, v"etn systém# PASS (systém „mrtvého muže“). "# Pracovat ve skupinách dvou a více"lenných. Udržovat neustálý vzájemný (osobní) kontakt s ostatními "leny v týmu. Hasi"i odpovídají jeden za druhého vzájemn . "# Pátrat systematicky a efektivn a redukovat možnost dezorientace. "# V pr#b hu pátrání se pohybovat p!i zemi. "# Zachovat si ostražitost a používat všechny smysly. "# Neustále sledovat chování a celistvost konstrukcí. "# Ohmatat dve!e p!ed jejich otev!ením. "# Ozna"it vstupní dve!e do místnosti a pamatovat si sm r odbo"ení p!ed vstupem dovnit!. P!i východu z místnosti odbo"it opa"ným sm rem (pokud nepokra"uje pátrání). "# P!i špatné viditelnosti udržovat stálý kontakt se zdí. V týmu pracovat spole"n , využívat vodících lan. "# Pokud možno mít k dispozici vodní proud v poschodí zasaženém požárem (nebo i nad a pod tímto podlažím), který lze použít jak k boji s ohn m, tak jako vodicí linie. "# Zkoordinovat postup p!i odv trání k snížení tepelné zát že a k zlepšení viditelnosti v pr#b hu pátrání. "# Uzavírat dve!e a hlásit zm ny v podmínkách chování požáru odpov dnému veliteli v pr#b hu celého pátrání. "# Ihned oznámit p!íslušnému veliteli všechny místnosti, které nemohly být z jakéhokoliv d#vodu prozkoumány. "# Oznámit neprodlen odpov dnému veliteli ukon"ení pátrání. 6 Transport osob na krátké vzdálenosti Pokud jsou v pr#b hu pátrání nalezeny osoby, je nutné zajistit jejich transport do bezpe"í. P!i záchran rozlišujeme dva aspekty. Osoby schopné samostatného pohybu a osoby imobilní. Ob ma skupinám lidí je nutné v novat pot!ebnou pozornost. Um ní záchrany osob vyžaduje sílu, znalosti p!enášení osob na krátké vzdálenosti, psychickou odolnost a nezbytnou technickou vybavenost. 27 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Hasi" nejprve musí posoudit, podle podmínek v míst nalezení osoby a podle jejího zdravotního stavu, zda bude poskytnuta první p!edléka!ská pomoc namíst nebo až po transportu do bezpe"í. Ošet!ení se neprovádí zejména v p!ípadech, kdy jsou záchraná!i v: "# "# "# "# "# prost!edí s extrémn vysokou teplotou, prost!edí s nebezpe"ím výbuchu, nedýchatelném prost!edí, dosahu p#sobení nebezpe"né látky, nebezpe"í z!ícení konstrukcí nebo jiného reálného ohrožení. 6.1 Manipulace s ohroženými osobami Samotná záchrana spo"ívá p!edevším na znalosti zp#sob# p!enášení zran ných osob na krátké vzdálenosti. Nutno konstatovat, že tato oblast je v !adách hasi"# stále pon kud zanedbávána. Správný zp#sob nošení nebo vle"ení zran ných osob má dv zásadní výhody: 1. Metody jsou šetrné v#"i p!enášeným osobám a nezhoršují jejich zdravotní stav. 2. Metody zvyšují efektivitu využití sil záchraná!e a minimalizují jeho sebepoškození. Metod p!enášení osob existuje pom rn mnoho. Ovšem žádná z metod není universáln použitelná. Zp#soby transportu jsou koncipovány pro mnoho nejr#zn jších situací. Záchraná! se rozhoduje pro tu metodu, jejíž použití je pro momentální situaci nejvhodn jší. P!i volb nejvhodn jší metody se klade d#raz p!edevším na: "# "# "# "# "# "# "# druh poran ní (zlomeniny kon"etin, páte!e apod.), zdravotní stav (stav v domí, imobilní osoby, kardiaci atd.), po"et záchraná!#, kte!í jsou k dispozici, fyzické dispozice záchraná!e i zachra$ovaného, podmínky v míst zásahu (viditelnost, "lenitost prost!edí atd.), p!ítomnost pom#cek k improvizaci, akutnost hrozícího nebezpe"í. 6.1.1 Bezpe nostní zásady p#i p#enášení osob Jak p!edejít zran ní (zhoršení situace) u p!enášených - zran ných osob: "# p!ed transportem zjistit, je-li osoba zran na a kde, "# stanovit zp#sob transportu, "# p!i špatné viditelnosti p!enášet nebo tahat osobu pouze tak, aby se vertikální osa t la (páte!) p!ekrývala s osou (sm rem) p!enášení nebo vle"ení (Obrázek .22 ). 28 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek ". 22 1-2-06 Pokud se transport uskute"$uje v prost!edí se špatnou viditelností, volíme takový zp#sob, kterým snížíme nebezpe"í poran ní zachra$ované osoby o okolní p!edm ty. Na obrázku je schématicky znázorn n nevhodný (1) a vhodný (2) zp#sob transportu. Jak p!edejít zran ní záchraná!e: hmotnost transportované osoby p!enášet na dolní kon"etiny, p!i zdvihání udržovat rovná záda, pohybovat se rozvážn , aby nedošlo ke ztrát rovnováhy, p!i práci ve dvojici správn koordinovat pohyby v pr#b hu celého transportu. D#ležitá je také secvi"enost dvojic. Hasi"i by m li být do dvojic stav ni tak, aby si byli schopni pomoc také vzájemn v p!ípad kritické situace. Tím je myšlena zejména fyzická dispozice partner# v týmu. "# "# "# "# 6.1.2 Transport - Singl Jestliže je záchraná! sám, má n kolik možností jak transportovat osobu do bezpe"í. P!enášení dosp lých osob je pom rn náro"ná "innost, obzvláš%, jedná-li se o osobu v bezv domí. Nesprávná manipulace m#že vést ke zran ní jak ohrožené osoby tak záchraná!e. Výjimku tvo!í pouze d ti, n které ženy a drobní muži, které je možné p!enést v náru"í. Jestliže je osoba p!i v domí a je schopna samostatného pohybu, záchraná! ji pouze vede a jistí (Obrázek . 23). Pokud osoba není schopna samostatného pohybu, je nutné ji bu' nést nebo vléci. Zp#sob je volen podle podmínek. Nesení je použito v p!ípad dobré viditelnosti nebo k transportu na delší vzdálenost. Vle"ení se použije analogicky tam, kde je nulová viditelnost nebo vysoká teplota prost!edí. 29 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek ". 23 1-2-06 Osoby schopné samostatného pohybu je vhodné podpírat (zejména starší lidi, ženy v posledních m sících t hotenství apod.). 6.1.2.1 P enášení na ramenech Tímto zp#sobem lze p!enést "lov ka, který je p!i v domí a jeho imobilita má jiný p#vod (zlomená dolní kon"etina apod.). Nepoužívá se v p!ípad podez!ení na poran ní páte!e! Následující popis je uvád n pro „praváka“. Pochopiteln je možné jej použít i obráceným zp#sobem. Postup: 1. Záchraná! se postaví "elem ke ran nému a levou rukou uchopí ran ného za pravou ruku v záp stí a dá si ji kolem krku. 2. Záchraná! jde do pod!epu, aby byl pravým bokem k ran nému. Pravou rukou obejme nohy ran ného. Pravou ruku ran ného p!evezme pravá ruka záchraná!e (levá z#stává volná) (Obrázek . 24a). 3. Záchraná! si položí ran ného na bedra a vzp!ímí se (Obrázek . 24b). 30 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Obrázek ".24a Obrázek ". 24b Zp#sob, kterým je možné p!enášet nap!. svého ran ného kolegu. P!i transportu nep!ekáží ani dýchací p!ístroj. Hmotnost p!enášené osoby musí zdvihat nohy nikoliv záda! Jedna ruka záchraná!e z#stává volná. 6.1.2.2 Tažení ve vzp ímené poloze Tato technika je využitelná pro p!ípad, že je transportována osoba v bezv domí. Nevýhodou tohoto zp#sobu je, že záchraná! postupuje pozadu, což p!edstavuje zvýšené nebezpe"í. Jde o tzv. „Rautek#v vle"ný manévr“, který existuje a je používán v n kolika modifikacích. Postup: 1. Záchraná! zaklekne k hlav ran ného a položí si jeho hlavu na stehna (Obrázek . 25a). 2. Záchraná! vsune ruce pod bedra ran ného a plynulým tlakem jej posadí (Obrázek . 25b). 3. Záchraná! uchopí ran ného za paže bu' k!ížovým zp#sobem (Obrázek . 25c) nebo pouze za jednu paži (Obrázek . 25d). 4. Záchraná! je v d!epu, což je optimální poloha pro zvedání. 5. Záchraná! vle"e ran ného. 31 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Obrázek ". 25a Transport osoby v bezv domí bez spolupráce dalšího hasi"e. V této fázi je ran ný p!ipravován ke zdvižení do sedu. Obrázek ". 25b Zvednutý trup zran né osoby záchraná! zafixuje nohou. Obrázek ". 25c Uchopení ran ného tzv. „K!ížovým zp#sobem“. 32 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek ". 25d 1-2-06 „Rautek#v úchop“. Tento zp#sob je velice efektivní. Pravá ruka záchraná!e m#že být vedena podhmatem. 6.1.2.3 Tažení p i zemi Následující zp#sob vle"ení se využívá v p!ípadech, kdy je nutné vyprostit ohroženou (ran nou) osobu z místa bezprost!edního ohrožení. Nap!íklad je-li nutné ran ného odtáhnout z dosahu p#sobení vysoké teploty nebo vyprostit zpod trosek apod. S tímto zp#sobem se tedy po"ítá p!edevším pro transport na velmi krátkou vzdálenost. Postup: 1. Záchraná! si nejprve ran ného p!ipraví k tažení a to tak, že jej oto"í hlavou k sob . 2. Uchopí ran ného za od v v oblasti bederní nebo na rameni. Úchop se vytvo!í zakroucením látky. Poté je ran ný vle"en (Obrázek 26). Obrázek ". 26 Zp#sob vyprošt ní ran né osoby z dosahu bezprost!edního ohrožení (vysoká teplota, ohrožení sutí apod.). 33 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Pokud bude pot!eba vléci ran nou osobu na v tší vzdálenost nebo jde-li o osobu bez svršk#, je možné využít zp#sobu tažení v dece. Tento transport jednak zvyšuje ochranu t la zran ného a zárove$ m#že p#sobit protišokov . 6.1.2.4 Tažení ze stísn!ných prostor Jde o tzv. „Rautek#v vle"ný manévr“. Používá se p!i transportu "lov ka ze stísn ných prostor (kolektory, sutiny, štoly, potrubí, atd.). Záchraná! má v takovém prost!edí omezené možnosti pohybu a je tedy nutné efektivn využít sílu k plynulému odsunu ran ného. Postup: 1. Záchraná! nato"í ran ného hlavou ve sm ru tažení. 2. Záchraná! se p!iblíží k ran nému od hlavy s roztaženými nohami. 3. Záchraná! ran nému nazdvihne hlavu a položí si jí na b!icho. Ran ný je posunut tak, aby se podpažím opíral o stehna záchraná!e (Obrázek . 27). 4. Záchraná! se pohybuje tla"ením nohou, "ímž také plynule vle"e ran ného. Obrázek ". 27 6.1.2.5 Ve stísn ných podmínkách kolektor#, potrubí apod. je „Rautek#v vle"ný manévr" jediný zp#sob transportu. Záchraná! využívá p!edevším síly nohou, "ímž je schopen transportovat zran ného i na v tší vzdálenost. P enášení d!tí D ti se zpravidla nosí v náru"í v tzv. „kolébce“. Stejným zp#sobem lze p!enášet také dosp lé osoby cca do hmotnosti 50 kg. Pochopiteln s hmotností se zkracuje vzdálenost, na kterou záchraná! osobu p!enáší. 34 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Postup: 1. Záchraná! si klekne k dít ti. Jednou rukou uchopí dít pod bedry (zárove$ podepírá hlavu), druhou ruku vsune pod kolena. 2. Tahem rovných zad posune dít po zakleknuté noze nad podložku (Obrázek . 28a). Vlastní zvednutí je provedeno nohama s rovnými zády. 3. P!i nesení záchraná! udržuje dít v úrovni pasu - úspora síly (Obrázek . 28b). Obrázek ". 28a Tímto zp#sobem lze transportovat d ti nebo leh"í ženy a muže. Osoby o hmotnosti nad 50 kg je lépe p!enášet jiným zp#sobem. Obrázek ". 28b P!i transportu v náru"í se osoba udržuje v úrovni pasu, "ímž se zna"n spo!í síla záchraná!e. 35 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 6.1.2.6 P enášení batolat Batolata je vhodn jší p!enášet ve vzp!ímené poloze, protože velmi malé d ti mohou vdechnout zvratky nebo krev, která se uvol$uje p!i intoxikaci dýmem. Postup: 1. Záchraná! posadí batole obkro"mo do p!edloktí a rukou p!idržuje a zárove$ chrání hlavi"ku. 2. Druhou rukou batole obejme a brání jeho vysmeknutí (Obrázek 29). Obrázek ". 29 P!i p!enášení malých d tí je nutné dbát zvýšené opatrnosti. P!íliš silné sev!ení nebo krytí m#že zp#sobit poran ní dít te. 6.1.3 Transport – duble Ve v tšin p!ípadech pracují hasi"i ve dvojicích. Transport ran né osoby ve dvojici je mnohem rychlejší a pochopiteln šet!í síly záchraná!#, kte!í musí p!enášet i desítky osob. Také p!i práci ve dvojici je nutná volba optimálního zp#sobu transportu. 6.1.3.1 P enášení vytvo ením seda"ky Velice známá a ú"inná technika p!enášení ran ných. Je vhodná p!edevším pro osoby, které jsou p!i plném v domí, avšak jejich pohyblivost je omezena zdravotním stavem nebo poran ním. P!i procházení dve!mi nebo p!i pohybu na úzkých schodištích, je nutné dbát zvýšené opatrnosti. 36 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Postup: 1. Záchraná!i se postaví proti sob . Oba uchopí levou rukou pravé p!edloktí. Poté se vzájemn záchraná!i uchopí za p!edloktí levých rukou (Obrázek . 30a). 2. Ran ný si sedne na vytvo!enou seda"ku ve sm ru ch#ze. Držením rukou kolem krku záchraná!# se p!idržuje (Obrázek . 30b). Obrázek ".30a Detailní pohled na paže tvo!ící sedadlo pro ran nou osobu. Obrázek ". 30b Transport osoby v "seda"ce" je rychlý, málo namáhavý a pro ran ného pom rn komfortní. 6.1.3.2 P enášení bezvládné osoby V p!ípad , že je zachra$ovaná osoba v bezv domí, není výše uvedený zp#sob transportu p!íliš vhodný. Tato situace se m#že !ešit následujícím zp#sobem. 37 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Postup: 1. Záchraná!i p!istoupí k ran nému každý z jedné strany. Záchraná! u levé ruky ran ného kleká na pravou nohu, druhý obrácen (pro zajišt ní vzájemné stability p!i zdvihání) a tahem za ruce ran ného posadí. Musí dbát, aby se bezvládný trup nep!evracel. 2. Záchraná!i uchopí ran ného pod koleny ("elem k sob ). Za zády ran ného spojí ruce do nichž se zran ný op!e. 3. Záchraná!i se koordinovan zvednou. Ran ného drží v úrovni pasu (Obrázek .31). Obrázek ". 31 Zobrazený zp#sob transportu je obdobou výše popsané "seda"ky". Tento mechanismus je ovšem používán u osob bezvládných, které nemohou se záchraná!i spolupracovat. 6.1.3.3 P enášení „za sebou“ Jestliže není možné p!enášení osob organizovat výše uvedeným zp#sobem zejména pro nedostatek prostoru, pak je vhodn jší využít n který z následujících postup#. Záchraná!i vynáší ran ného jako v p!ípad použití nosítek, "ímž je uspo!en prostor nap!íklad na úzkých chodbách, p!i procházení dve!mi atd. Postup: 1. Jeden záchraná! zaklekne k hlav ran ného, druhý se postaví mezi nohy ležící osoby. Kle"ící záchraná! nadzvedne ran nému hlavu a vsune ruce pod bedra. Stojící záchraná! uchopí ran ného za ruce v záp stí. Oba sou"asn zvedají ran ného do sedu (Obrázek . 32a). 38 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 2. Záchraná! stojící u nohou ran ného se oto"í do sm ru ch#ze a uchopí ran ného pod koleny. Druhý záchraná! p!idržuje tlakem hrudníku ran ného v sedu a p!ipraví si k!ížový nebo Rautek#v úchop. 3. Oba sou"asn zvednou ran ného (Obrázek . 32b). Obrázek ". 32a Zvedání ran ného do sedu ve dvojici. &innost záchraná!# musí být sehraná. Obrázek ". 32b P!i p!enášení ran ného je d#ležitá správná koordinace ch#ze. 6.1.3.4 P enášení pomocí židle Je-li záchraná!#m k dispozici jakákoliv oby"ejná židle, mohou ji využít k p!enesení ran ného. Tento zp#sob je obdobou p!edchozí metody. P!eprava za pomoci židle je mnohem ú"eln jší. 39 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Postup: 1. Jeden záchraná! zvedne ran nému nohy. Druhý nasune op rátko židle pod hýžd . 2. Záchraná! u hlavy ran ného uchopí židli za op radlo. Hlavu a bedra ran ného podpírá hrudí. Ruce ran nému vloží do klína. Druhý záchraná! se oto"í ve sm ru ch#ze a drží židli za horní nohy. 3. Oba záchraná!i se sou"asn koordinovan zvednou (Obrázek .33). Obrázek ". 33 K transportu lze využít nejr#zn jších prost!edk#, které jsou vždy p!i ruce, židle, dve!e, deka atd. 7 Možnosti záchrany osob Jestliže okolnosti v míst požáru vyvolávají rizika ohrožení život# p!ítomných osob, musí jednotky PO p!istoupit k bezpodmíne"né záchran . V závislosti na vybavení a vycvi"ení jednotky existuje 7 standardních metod provedení záchranných prací. Nadstandardní !ešení jsou volena podle místních podmínek v míst zásahu a možností zasahujících jednotek. Takových !ešení m#že být celá !ada. Nejd!íve základní informace o hlavních metodách záchrany: "# Využití únikových cest "# Evakua"ní nebo požární výtahy "# Použití žeb!ík# - p!enosné - automobilové - požární 40 Konspekty odborné p!ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 "# Záchranné tunely a rukávy "# Záchranné seskokové matrace "# Lezecká technika – využití vrtulník# "# Použití vodních clon Mezi nestandardní metody záchrany m#žeme !adit nap!íklad vybourávání konstrukcí, p!emost ní budov nebo balkón# pomocí p!enosných žeb!ík# atd. 7.1 Záchrana osob po únikových cestách Pod pojmem únikové cesty chápeme chodby a vnit!ní i vn jší schodišt . Tento zp#sob záchrany má n kolik p!edností. Jde o relativn nejbezpe"n jší a pro v tšinu ohrožených osob také nejp!ijateln jší a zárove$ nejrychlejší možnost. Záchranu po únikových cestách považujeme za rozhodující zejména tam, kde je nutné evakuovat velké množství osob. Ostatní zp#soby jsou z kapacitních d#vod# jen díl"ími možnostmi. Únikové cesty se podle p!íslušných norem d lí do n kolik konstruk"ních typ# 6, 7!. Z praktického pohledu je nejd!íve nutné rozd lit únikové cesty na vyhovující a nevyhovující. 1. Jako vyhovující únikové cesty m#žeme považovat takové cesty, které odpovídají p!íslušným normativním požadavk#m na jejich délku, kapacitu, osv tlení, odv trání atd. (zejména v nových nebo rekonstruovaných objektech). 2. Za nevyhovující považujeme únikové cesty, které neodpovídají požadavk#m norem, jsou nap!. p!íliš dlouhé, úzké, složitého nebo jinak nep!ehledného tvaru, ho!lavé konstrukce atd. (zejména starší objekty a budovy). Únikové cesty musí umožnit bezpe"nou a v"asnou evakuaci všech osob z požárem ohroženého objektu nebo jeho "ásti a p!ístup jednotek PO do zasažených prostor#. Konstruk"n se únikové cesty d lí na: "# Nechrán né (nemusí být od ostatních prostor požárn odd leny). "# Chrán né (tvo!í samostatný požární úsek), které se dále d lí na typ A, B a C. 7.1.1 Používání chodeb Ú elem využití chodeb k záchran! je dopravit ohrožené osoby do jiných chodeb, na schodišt! nebo k jinému místu, z n!hož budou dále evakuovány (výtahy, balkóny, ploché st"echy atd.). Plynulost evakuace osob po chodbách mohou, mimo vlastní podmínky v míst! požáru (dým, teplota, panika), komplikovat také nevhodn! rozmíst!né vybavení (nábytek, zrcadla atd.). Postup p"i záchran! osob je totožný s postupem užívaným p"i záchran! po schodištích, který je podrobn!ji zmín!n v dalším odstavci. 7.1.2 Používání únikových schodiš Ve v!tšin! p"ípad# jsou v našich podmínkách úniková schodišt! zárove$ zásahovou cestou. Tento fakt m#že zp#sobit n!které komplikace. 41 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Pokud jednotka provádí pouze záchranné práce, je vždy nutné po ítat s tím, že v dob! p"íjezdu jednotky se budou po schodišti pohybovat obyvatelé objektu. Hasi i musí postupovat obez"etn!, aby nedošlo ke srážce s prchajícími. Takové srážky mohou kon it nep"íjemným poran!ním! Je vhodné pohybovat se p"i st!n!. Pokud jde o hromadný únik, nesmí být prchajícím nikterak brán!no v úniku. Hasi i se nesmí stát zdrojem kolapsu (zácpy). V t!chto p"ípadech je výhodn!jší tvo"it úto ná vedení po vn!jší stran! objektu. Jde-li o sporadické úniky jednotlivc#, pak se hasi i snaží dosáhnout místa ur ení (podle rozhodnutí VZ). Osobám, které se pohybují samostatn!, se nesnažíme pomáhat, jestliže by tím bylo ohroženo spln!ní p#vodního úkolu. Naopak pomoc musí být poskytnuta t!m, kte"í se dostali do nesnází nebo nemohou sami pokra ovat v úniku (Obrázek .34). Obrázek . 34 P"i evakuaci po schodištích je nutné pomáhat osobám, které nemohou unikat samostatn!. T!m, kte"í jsou schopni samostatného pohybu, se nesnažíme pomáhat, naopak takové osoby lze využít pro pomoc ostatním. V p"ípad!, kdy hasi i sou asn! s pronikáním po schodišti tvo"í úto né vedení, dbají rovn!ž maximální opatrnosti. Vedení musí být kladeno podél st!ny, aby co nejmén! bránilo bezpe nému pohybu osob po schodišti. Jestliže hadicové vedení prochází ze schodišt! do požárn! odd!lených prostor, m#že dojít vlivem nedov"ení požárních dve"í k zakou"ení schodišt!. Tato skute nost musí být zhodnocena, aby nedošlo ke komplikaci situace. Tam, kde je to technicky možné, je nejlépe tvo"it úto ná vedení po nezávislém schodišti. Z mnoha zkušeností je z"ejmé, že obyvatelé dom# k úniku v p"ípad! požáru nejochotn!ji využijí t!ch schodiš%, která jsou zvyklí denn! b!žn! používat. Ur ité komplikace mohou nastat s využitím venkovních požárních schodiš%. Vlivem pov!trnostních podmínek (v zimním období) m#že dojít k námrazám, které by mohly záchranu komplikovat. Osoby obávající se výšky pak nejsou ochotni takové schodišt! použít. Pov!trnostní podmínky mohou také p"i nedostate né údržb! schodišt! u init zcela nepoužitelným nebo jen se zna ným rizikem. 42 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Zp#sob#, jak osoby vyvád!t po schodištích, je n!kolik. Hasi i musí volit zp#sob podle konkrétních podmínek. P"i pokusu zobecnit tento zp#sob záchrany se situace rozd!lí do dvou základních situací: 1. Osoby jsou vyvád!ny v extrémn! zakou"eném prost"edí (není možné je vyvést bez dýchacího p"ístroje). 2. Osoby jsou vyvád!ny v zakou"eném prost"edí, kde je možný omezený pohyb bez dýchacího p"ístroje. Je z"ejmé, že rozdíl mezi t!mito situacemi není možné exaktn! ur it i zm!"it. Hranice, kdy je a kdy není možné použít dýchací p"ístroj, je nutné stanovit na základ! ur itých praktických zkušeností. Výše uvedené situace m#žeme dále rozd!lit na situace, kdy jsou vyvád!ni jednotlivci a kdy skupiny osob. Poslední d!lení ukazuje na možnosti, které hasi i k vyvedení osob mají k dispozici: 1. intenzivním odv!tráním únikových cest, 2. pomocí dýchacího p"ístroje s p"ípojkou pro druhého muže, 3. poskytnutím celého dýchacího p"ístroje, 4. pomocí evakua ní (vyvád!cí) masky. Poslední možností, kterou lze využít jen s velkou rozvahou a dostate nými zkušenostmi, je st"ídání se o ochrannou masku dýchacího p"ístroje s vyvád!nou osobou. Vždy se zvažuje rizikovost tohoto postupu. Osoby po únikových cestách vyvádíme (zejména p"i nedostatku hasi #) ve skupinkách tak, aby vždy šel první a poslední hasi . Vždy se postupuje podél st!n, aby nedocházelo ke kolizím. Skupina nesmí být p"íliš po etná, aby nad ní neztratili hasi i kontrolu. Velikost zachra$ované skupiny závisí na konkrétní situaci. Ideální stav je jeden hasi – jedna zachra$ovaná osoba. Hasi vyvád!nou osobu podepírá – vytvá"í oporu (Obrázek . 23). V nulové viditelnosti je nutný fyzický kontakt (držení za ruce, šaty...). P"ed vyvedením se osobám srozumiteln! a rychle vysv!tlí, jakým zp#sobem jim bude pomoženo. Dobré je upozornit na nebezpe í, nap". zakopnutí o hadicové vedení apod. Dosp!lí jdou samostatn!, malé d!ti se nesou. Pokud je to možné, necháme malé d!ti nést n!kým z rodi # (Malé d!ti se asto hasi # v ochranných maskách panicky bojí!) nebo se jim hasi musí ukázat bez masky. Osoby není nutné vyvád!t ven z objektu, mnohdy posta í vyvedení pouze pod místo zakou"ení nebo na volné prostranství (terasu, st"echu nižšího objektu apod.). Na t!chto místech mohou bu& vy kat odvrácení nebezpe í nebo se p"edají nap". personálu, který vyvedení již bez ochranných prost"edk# dokon í. Problematická je záchrana osob se sníženou pohyblivostí. Takové osoby je nutné vynést. K tomu je pochopiteln! zapot"ebí v!tší po et hasi #. Osoby je nutné vynášet zp#sobem popsaným v kapitole 4.1 „MANIPULACE S OHROŽENÝMI OSOBAMI“. Mnohem v!tší problémy bývají se záchranou kojenc# p"ípadn! batolat. Ne mnoho jednotek je totiž vybaveno evakua ními vaky pro kojence. Klasická ochranná maska tak malým d!tem neposkytne odpovídající ochranu a znemožní jejich pronesení siln! zakou"eným prostorem. V t!chto p"ípadech je nutné hledat pro záchranu dít!te alternativní "ešení (využití žeb"íku, lezecké techniky i evakua ního rukávu atd.). 43 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Pokud je ohroženo p"íliš mnoho osob, které nelze v krátké dob! efektivn! zachránit, u iní se opat"ení na jejich ochranu. 7.1.2.1 Nej ast!jší problémy p"i vyvád!ní osob za použití dýchacího p"ístroje: 1. N!kte"í lidé se dožadují poskytnutí masky hasi e, a to i za vývinu fyzického násilí. 2. Naopak mnoho lidí odmítá použít ochrannou masku (klaustrofobie i jiné podobné panické d#vody). 3. D!ti mají asto z hasi # v ochranných maskách panický strach. V p"ípadech uvedených v bodech 1 a 2 je nutné ze strany hasi # vyvinout pat"i ný nátlak, který musí p#sobit dostate n! autoritativn!, aby se osoba podrobila pokyn#m. Mnohdy je nutné k tomuto prosazení využít po etní p"evahy. V p"ípad! uvedeném v bod! 3 v!tšinou posta í sejmout na moment masku a ukázat se dít!ti. Pochopiteln! v p"ípadech, kdy to není možné, musí být preferována rychlost záchrany p"ed snížením traumatického prožitku dít!te. Zachra$ované osoby lze podle schopnosti spolupráce s hasi i rozd!lit do t"í základních skupin: 1. Nejmén! po etnou skupinou jsou osoby, které d#sledn! dbají pokyn# zasahujících hasi #. 2. Do druhé skupiny pat"í lidé, kte"í snadno propadají panice a zp#sobují zmatek. Jejich neukázn!nost se projevuje nekoordinovanými pokusy o záchranu, ímž se v!tšinou vystavují mnoha nebezpe ím, 3. Poslední skupina je pravým opakem té p"edchozí. Jde o lidi s pocitem neohroženosti. Zpravidla nedokáží odhadnout závažnost situace a podce$ují vzniklé ohrožení. D#vody, pro tomu tak je, jsou rozmanité (zast"ené v!domí – drogy, alkohol, strach; mentální retardace atd.). Hasi i jsou asto nuceni provád!t záchranu i bez souhlasu ohrožených osob a to mnohdy za použití, "ekn!me „množstevní p"evahy“ i „kvalitn!jších fyzických schopností“ zasahujících. 7.2 Použití evakua ních a požárních výtah! Klasické výtahy nelze používat p"i požárech k jakýmkoliv ú el#m a to z n!kolika d#vod#. Výtahová šachta netvo"í samostatný požární úsek. Výtah je napojen na b!žnou elektroinstalaci objektu. Takové výtahy v mnoha p"ípadech dopravily osoby na podlaží zasažené požárem bez ohledu na zamyšlený cíl cesty a tam otev"ely dve"e a vystavily tak p"ítomné ú ink#m požáru. Fotobu$ka ovládající dve"e výtahu v zakou"eném prostoru nereaguje. V jiných p"ípadech dochází, po zkratu v elektroinstalaci, k zastavení výtahu v toxickém dýmu. B!žné výtahy by nem!ly být využívány ani u jiných typ# zásahu. 44 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 7.2.1 Druhy výtah! Výtahy, které je možné p"i požáru bezpe n! použít, musí spl$ovat náro né technické podmínky. Musí mít: ! kabinu z neho"lavého nebo nesnadno ho"lavého materiálu, ! zajišt!nou dodávku elektrické energie z nezávislého zdroje nejmén! po dobu 45 minut, ! rychlost, aby doba jízdy do nejvyššího podlaží nep"esáhla 2,5 min. V p"ípad! ohrožení objektu požárem výtahy musí umožnit sjetí kabiny do ur ité stanice bu& impulsem automatického požárního hlási e nebo p"ivoláním pomocí klí ového spína e. Výtah musí být vy"azen z normálního provozu a být p"ipraven pro evakuaci pomocí zvláštního ovládání kabiny. Požární výtah zajiš%uje rychlou dopravu jednotek PO a požární techniky do všech podlaží objektu, jehož provoz musí být po stanovenou dobu v pr#b!hu požáru bezpe ný. Evakua ní výtah slouží k evakuaci osob. Jeho provoz musí být po stanovenou dobu v pr#b!hu požáru bezpe ný. Jeho kabina musí umož$ovat dopravu osob ležících na nosítkách. S evakua ním výtahem se m#žeme setkat zejména v objektech majících více než t"i podlaží, v nichž se trvale (nebo pravideln!) vyskytuje více než 10 osob s omezenou schopností pohybu a kde evakuaci t!chto osob nelze zajistit jiným zp#sobem atd. POZNÁMKA: Podle sou asných platných norem nemusí být požární ani evakua ní výtahy ozna eny tak, aby tato skute nost byla z!ejmá jak osobám v objektu, tak zasahujícím hasi "m. Výtah m#že být zablokován. V p"ípad! panického úniku se m#že do výtahu dostat více osob než je povolená nosnost a výtah z#stane zablokován. Pokud jsou osoby uv!zn!ny ve výtahu, musí se jim poskytnout pomoc [12]. 7.2.2 Postup "innosti P"ed použitím je nutné zjistit, zda je výtah požární, evakua ní i oby ejný. Tyto informace lze získat pouze z DZP nebo od proškolených zam!stnanc# (personálu). V operativní kart! by byl výtah ozna en p"íslušnou grafickou zna kou (Obrázek . 35). Nepožární výtahy je nutné (pokud ješt! fungují) p"ivolat do p"ízemí a odstavit. Pokud již nejsou funk ní, zajistit kontrolu kabiny s cílem zjistit, zda se v ní nenachází osoby, p"ípadn! jak akutn! jsou ohroženy. N!které ovládací obvody výtah# jsou spojeny nap". s EPS, které p"evezmou kontrolu nad ru ním ovládáním a vrací výtah automaticky do p"ízemí. Zde výtah z#stane nad nebo pod úrovní podlahy tak, aby nemohl být používán. Výtah, o jehož konstrukci nemáme spolehlivé informace, pro zásah rad!ji nepoužijeme. 45 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek . 35 1-2-06 Zna ka používaná v dokumentaci zdolávání požáru k ozna ení evakua ního výtahu. Stejná zna ka je také pro výtah požární, kde je ovšem uvnit" zna ky písmeno „P“. Stejn! jako p"i záchran! po únikových cestách i zde zvážíme, kam budou ohrožené osoby transportovány. Mnohdy posta í svést je o n!kolik pater níž pod místo ohrožení. Výtah necháme obsluhovat bu& proškoleného zam!stnance nebo hasi e. Vždy však s dýchacím p"ístrojem a radiostanicí, aby v p"ípad! nep"edpokládané poruchy výtahu p"ivolal a vy kal pomoci. Zvážit, zda dát do výtahu také p"ístroje pro povolený po et obsazených míst. U osob ekajících na záchranu ponecháme hasi e, který bude udržovat spojení s velitelem zásahu a bude koordinovat záchranu a dohlížet na situaci v p"id!leném podlaží. Velitel zásahu musí stanovit v jakém po"adí budou jednotlivá podlaží evakuována, podle míry nebezpe í i jiných konkrétních kritérií (p"ednostn! ve výtahu evakuovat imobilní osoby apod.) [13]. 7.3 Záchrana pomocí žeb"ík! Záchrana pomocí žeb"ík# pat"í mezi zp#soby "nebezpe né" a p"istupujeme k ní zejména v p"ípadech, kdy není jiná vhodn!jší možnost záchrany. Z hlediska technického provedení se záchrana d!lí na používání žeb"ík# p"enosných a automobilových. Zp#sob# záchrany je pom!rn! mnoho a jejich technické zvládnutí vyžaduje dlouhodobý a systematický výcvik. Jak již bylo uvedeno, každá záchrana po žeb"íku je riskantní. Hasi i mají n!kolik možností, jak tato rizika snížit na minimum: ! volbou vhodného žeb"íku, ! jeho optimálním ustavením a zajišt!ním proti posunu, ! optimálním zp#sobem záchrany osoby, podle její hmotnosti a jiných nutných kritérií (stav v!domí, dispozice hasi e atd.), ! volbou jišt!ní. Ne vždy lze v praxi všechny tyto body odpovídajícím zp#sobem zajistit. Pak je nutné po ítat se snižováním efektivity zásahu (nebezpe í pádu, zran!ní, pomalý postup atd.). V p"ípad! nutnosti vytvo"ení zajišt!ní sestupující osoby (zpravidla sestupuje-li bez doprovodu hasi e), se využívá záchranného lana a opasku. Lano je protaženo pod spodní p"í lí. Hasi vystupující po žeb"íku spodem vytáhne lano pod parapet, kde jej provlékne sm!rem k sob!. Sestupující osobu jistí hasi u paty žeb"íku (Obrázek . 36). 46 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce Obrázek . 36 1-2-06 Jišt!ní samostatn! sestupující osoby je výhodné tam, kde je nutné zachra$ovat více osob. Po uvoln!ní zachrán!né osoby od lana je možné úvaz op!t vytáhnout k dalšímu použití. 7.3.1 Využití p#enosných žeb#ík! Využívání p"enosných žeb"ík# pro záchranné práce je u nás pom!rn! dost podce$ováno. Základními p"edpoklady pro ovládání technik záchrany a jeho co nejbezpe n!jšího využití je: ! perfektní manuální ovládání žeb"íku - základní manipula ní úkony popsané ve cvi ebním "ádu jednotek PO "10#, ! používání pouze schválených p"enosných žeb"ík#, udržovaných v bezvadném stavu. Využití žeb"ík# po stránce bezpe nostních p"edpis# je nutné vid!t ze dvou pohled#. Existují normativní ustanovení, která "íkají, že: 1. p"i pracovní poloze všech žeb"ík# je povolení maximálního skute ného zatížení 150 kg; 2. žeb"íky sm!jí být používány jen jednou osobou na výstupné ásti žeb"íku "8#. Vzhledem k tomu, že se p"i záchran! po žeb"íku pohybují osoby dv!, ímž se pochopiteln! m#že p"ekro it normou povolené zatížení 150 kg, dochází k porušení obou výše citovaných ustanovení normy. Práv! zde je na míst! aplikace ustanovení právního p"edpisu, kde je na tyto situace 47 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 pamatováno "9#. Velitel zásahu je oprávn!n rozhodnout o nedodržení technických parametr# požární techniky a v!cných prost"edk# PO p"i záchran! fyzických osob1. Vzhledem k p"ísným požadavk#m normy na nosnost p"enosných žeb"ík# není pot"ebné se obávat toho, že dojde po zatížení žeb"íku k jeho zhroucení "11#. Schválené žeb"íky jsou nap"íklad zkoušeny na zatížení p"í lí tlakem 2600 N (cca 260 kg), emuž musí bez problému odolávat. 7.3.2 Nasazení p#enosných žeb#ík! P"enosné žeb"íky se nasazují pro záchranu osob z nižších podlaží (podle dostupné výšky žeb"íku). V anglo-amerických zemích jednotky PO p"i požárech p"istavují žeb"íky i k okn#m, kde se nikdo nenachází. Smyslem této taktiky je p"edpoklad, že kdykoliv bude muset zasahující jednotka nouzov! ustoupit, vyhledá okno, u n!hož p"edpokládá p"istavený žeb"ík. Všechny p"enosné žeb"íky se musí umístit tak, aby byly stabilní. Opora žeb"íku o budovu se volí podle provád!ného zp#sobu záchrany. Metod transportu osob po žeb"ících existuje n!kolik. Volba metody závisí na okolnostech v míst! zásahu. Žeb"ík musí být vždy dostate n! zajišt!n proti nežádoucímu pohybu (Obrázek . 37). Obrázek . 37 1 Na obrázku jsou dva z mnoha zp#sob# zajiš%ování žeb"íku. Mimo tyto zp#soby je možné žeb"ík zajiš%ovat také shora p"idržením p"í lí t!sn! pod okenním parapetem. Další zp#sob je vid!t na Obrázku . 36 a 39b. § 26 odst. 9 Vyhlášky MV 'R . 247/2001 Sb. 48 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 7.3.2.1 Transport osob p"i v!domí Osoby, které mohou samostatn! sestupovat, je možné zajiš%ovat lanem. (Obrázek . 36). Jišt!ní m#že provád!t také hasi doprovázející zachra$ovanou osobu. Hasi sestupuje první, p"i emž z#stává v t!sném kontaktu se zachra$ovaným (Obrázek . 38). V p"ípad! zakolísání zachra$ovaného jej hasi tahem paží p"imá kne k št!"inám žeb"íku. Tato metoda "p"ímého kontaktu" p#sobí na zachra$ovaného jako uklid$ující prvek. Po celou dobu sestupu by hasi m!l k zachra$ovanému hovo"it. Zvláštní pozornost je t"eba v!novat osobám zachra$ovaným v no ních hodinách. Zvýšenou pozornost vyžadují lidé vytržení ze spánku. P"estože jsou schopni samostatného pohybu, nemusí být p"i plném v!domí a mohou snáze zp#sobit kolizi! Obrázek . 38 Hasi jistí sestupující osobu. V p"ípad! kolize pouze p"itla í zachra$ovaného k žeb"íku. Tento zp#sob je obzvláš% vhodný u osob majících strach. T!sný fyzický kontakt, ale také verbální projev p#sobí uklid$ujícím dojmem. 7.3.2.2 Transport osob v bezv!domí Transport imobilních osob po žeb"íku vyžaduje vyšší fyzické úsilí než v p"edchozích p"ípadech. Namáhavé je p"edevším umíst!ní nespolupracující osoby na žeb"ík. Samotné snesení je pouze záležitostí správné techniky transportu. Tak jako v p"ípadech transportu osob po únikových cestách také zde hraje významnou úlohu správná volba metody 49 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 snesení ohrožené osoby. Podstatný je také rozdíl v umís%ování žeb"íku. V p"ípad! záchrany osob mobilních se žeb"ík opírá o parapet okna tak, aby jej p"esahoval. Nastupující osoby se mohou p"idržet. V p"ípadech transportu imobilních osob se žeb"ík musí umístit pod parapet okna2, aby na n!j bylo možné transportovanou osobu umístit. Systém "sedlo" Transportovaná osoba je rozkro mo posazena na nakro enou nohu hasi e a to bu& zády k žeb"íku nebo naopak. D#ležité je správné usazení. Rozkrok transportovaného musí být v t"íslech hasi e nikoliv na koleni. V opa ném p"ípad! je noha neúm!rn! zatížena a transportovaný má tendenci "sklouznout". Hasi se drží št!"in žeb"íku, ímž zárove$ udržuje vodorovnou stabilitu transportovaného (Obrázek . 39 a,b). 2 Obrázek . 39a Obrázek . 39b Spoušt!ní bezvládné osoby po žeb"íku. Výhodou tohoto postupu je snadná kontrola hlavy zachra$ovaného. Nevýhodou je umís%ování ran!ného na žeb"ík. K této innosti je pot"eba dvou hasi # uvnit" objektu. Druhá verze spoušt!ní. Nevýhodou je horší kontrola hlavy zachra$ovaného. Výhoda spo ívá ve snadném umíst!ní na žeb"ík. Nebo pod plochu, z níž je provád!na záchrana (balkón, terasa, zábradlí apod.). 50 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Podle zp#sobu oto ení transportovaného musí být jeho hlava bu& uložena na rameno hasi e nebo mimo p"í le žeb"íku (možnost zran!ní). Ob! varianty mají své klady i zápory. Pokud je transportovaný zády k žeb"íku, je snadné udržet jeho hlavu mimo žeb"ík. Problematické je nasunutí na žeb"ík v okn!. U druhého zp#sobu je naopak pom!rn! snadné umíst!ní na žeb"ík (Obrázek . 40). Hlava je ohrožena více. Tato metoda je vhodná zejména pro transport osob leh ích záchraná"e. Obrázek .40 Obrázek . 41 Umís%ování bezvládné osoby na žeb"ík. D#ležité je správné usazení konce žeb"íku, který musí být pod okenním parapetem. Spoušt!ní bezvládné osoby tzv. "k"ížovou metodou". Systém "k!ížový" Také tento zp#sob je vhodný pro mén! hmotné zachra$ované osoby. Hasi udržuje stabilitu transportovaného, držením v podpaží a rozkroku (Obrázek . 41). Tímto zp#sobem je umožn!n rychlejší sestup po žeb"íku. Systém "kolébka" Transportovaná osoba má nohy op"ené o ramena hasi e. Vodorovná stabilita je zajišt!na držením št!"in (Obrázek . 42). Metoda obzvláš% vhodná pro transport t!žkých osob. Umíst!ní osoby na žeb"ík je pom!rn! nenáro né. Transport je rychlý s minimální fyzickou námahou. Extrémn! t!žké osoby je možné transportovat paralelním umíst!ním žeb"ík# (Obrázek . 43). Transportovaný je položen na paže hasi #. Jeden nese tíhu trupu, druhý tíhu nohou. Ruce se drží nadhmatem p"í lí. 51 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Obrázek .42 Obrázek . 43 Metoda obzvláš% výhodná pro transport t!žkých osob. Optimální rozložení hmotnosti do nohou hasi e zajiš%uje dobrou stabilitu. V n!kterých p"ípadech je možné pro spoušt!ní zna né hmotných osob využít dvou vedle sebe umíst!ných žeb"ík#. P"enosný žeb"ík m#že být také využit ke spušt!ní ohrožené osoby (Obrázek . 44). V takovém p"ípad! funguje jako kotevní bod a sla$ovací za"ízení sou asn!. Žeb"ík je nutné umístit nad oknem z n!hož bude provedeno spušt!ní. Záchranné lano se u paty žeb"íku provlékne poslední p"í lí tak, aby vedlo po p"í lích nad zachra$ovaného. Tam je op!t provle eno a spušt!no k transportované osob!, která je vhodným zp#sobem k lanu upevn!na a spušt!na. Spoušt"ní d"tí D!ti je možné po žeb"íku snášet v náru í. Ob! paže se zárove$ drží št!"in, což vytvá"í pevnou oporu p"enášeného (Obrázek . 45). Podobn! jako u transportu lehkých osob p"enášením v náru í i zde je možné použít tohoto zp#sobu pro dosp!lé. 52 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Obrázek . 44 Obrázek . 45 Využití nastavovacího žeb"íku ke spušt!ní ran!ného za pomoci záchranného lana. Žeb"ík slouží jako sla$ovací za"ízení a kotevní bod sou asn!. Žeb"ík musí být op"ený nad místem záchrany. Sestup po žeb"íku s dít!tem. Podobn! je možné postupovat s leh ím dosp!lým. Pozor na p"ecen!ní svých schopností! 7.4 Záchrana pomocí tunel! a rukáv! Samotná záchrana musí být p"esn! "ízená a organizovaná. Všichni, kte"í se podílí na p"íprav! a záchran!, musí vystupovat dostate n! energicky, aby svým chováním vyvolávali u ohrožených osob pocit, že se blíží profesionální a bezpe ný zp#sob záchrany. K provedení záchrany je pot"eba dostate ný po et hasi #. 7.4.1.1 Hasi v míst! nástupu do rukávu: ! Nedopustí, aby se zachra$ované osoby samostatn! pokoušely o sestup rukávem. ! Zjistí po et osob a závažnost jejich ohrožení. O p"ípadných problémech neprodlen! informuje p"íslušného velitele (nap". m#že vzniknout pot"eba dodání dýchací techniky pro ekající atd.). ! Zajistí koordinaci záchrany tím, že stanoví po"adí zachra$ovaných. Bere se v úvahu, které osoby pot"ebují p"ednostní ošet"ení atd. 53 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce ! ! ! ! ! 1-2-06 D!tem, které nemohou být zachrán!ny samostatn! (p"íliš malé, vystrašené apod.), zajistí doprovod dosp!lých, p"ípadn! z "ad hasi #. Uklid$uje ekající osoby a zárove$ je pou í jakým zp#sobem se mají v rukávu a p"i nastupování do n!j chovat. Zkontroluje, zda nenasedají do rukávu osoby v botách s podpatky, s brýlemi nebo jinými ostrými p"edm!ty, kterými by se mohly poranit nebo poškodit rukáv. Zabrání osobám v pokusu brát s sebou do rukávu jakákoliv zavazadla nebo jiné p"edm!ty. Umož$uje spoušt!ní osob až na pokyn p"íslušného velitele. Neodkladn! informuje p"íslušného velitele o neo ekávaných okolnostech a v rámci svých možností je okamžit! "eší. 7.4.1.2 Hasi u paty rukávu Obrázek . 46 V p"ípadech kdy je konec rukávu více než 1,5 m nad zemí je nutné u init p"íslušná opat"ení. Jedním z nich m#že být využití žeb"íku, p"istavením vozidla atd. 54 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 ! Dává pokyn k záchran! až po p"íprav! rukávu ke spušt!ní. ! V p"ípadech, kdy je konec rukávu p"íliš vysoko nad zemí, u iní p"íslušná opat"ení (Obrázek . 46). ! Sleduje pr#b!h záchrany a podle pot"eb odtahuje rukáv od objektu, mn aby nedošlo ke zran!ní (parapety, st"íšky apod.). ! Blíží-li se osoba v rukávu, poplácáním ruky i hlasem uklid$uje a informuje o tom, že je mimo nebezpe í. Pom#že evakuované osob! z rukávu a odešle ji na ur ené místo. 7.5 Záchrana pomocí seskokových za"ízení Posledním prost"edkem pro záchranu osob z výšky je použití matrací, podušek nebo plachet pro skok (dále jen ,,seskokové za"ízení“). Zcela zám!rn! tuto variantu záchrany uvádíme až na konci probíraného tématu a to z toho d#vodu, že jde o metodu p"edstavující velké reálné nebezpe í pro zachra$ované, ale hlavn! pro záchraná"e. Záchranu seskokem je pot"ebné chápat jako skute n! poslední reálnou šanci na zvýšení šance k p ežití v kritických p ípadech. K tomuto zp#sobu záchrany dochází po vy erpání všech ostatních možností. Je nutné kalkulovat s tím, že ohroženým osobám skokem do seskokového za"ízení pouze zvýšíme šanci na p ežití. Jen v málo p"ípadech budeme totiž schopni ovlivnit organizaci seskok#, minimální výšku seskoku pro stanovený typ seskokového prost"edku, optimální polohu padajícího atd. Všechny dosud užívané systémy jsou dimenzovány na absorpci kinetické energie vzniklé dopadem max. 80 kg z výšky 16 m. V praxi dochází k tomu, že ská í pochopiteln! také osoby zna n! t!žší a také z v!tších výšek. Kinetická energie u seskokových za"ízení držených hasi i je p"enášena dílem na pružnost materiálu a dílem na organismus držících. U podušek se pak tato energie p"em!ní na pr#tokovou energii zásoby vzduchu vytla ovaného z komor. P"i zásahu je nutné po ítat s: 1. p"ed asnými skoky, 2. pádem na hasi e, 3. se zran!ním hasi # po zachycení skoku, 4. se skokem n!kolika osob sou asn! nebo t!sn! za sebou, 5. se zran!ním osob po dopadu. Jestliže došlo ke zvážení všech okolností, je nutné pro minimalizaci vzniku zran!ní dodržovat následující zásady: ! Jestliže je to jen trochu možné, pokusíme se dopravit hasi e do místa, z n!hož se bude skákat, aby koordinoval innost a poušt!l skákající osoby až na pokyn zdola (všichni musí být na náraz p"ipraveni). Vhodné je seznámit skákající se zp#sobem skoku (Poloha seskakující osoby p"i seskoku m#že být v katastrofických p"ípadech libovolná. Optimální je, aby osoba dopadla s napnutými pažemi a nohama v poloze na zádech na cílovou zna ku); 55 Konspekty odborné p"ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 ! Pokud není jiná možnost, snažíme se lidi navád!t alespo$ ze spodu (megafony apod.); ! Za ízení pro seskok p ipravujeme dál od objektu; ! Všichni hasi!i sledují d"ní nad sebou nebo je stanoven jeden hasi!, který v p ípad" nebezpe!í bude ostatní varovat; ! Po seskoku se musí co nejrychleji osoba ukrýt (odvádíme ji podél objektu, z n"hož se ská!e); ! Relativn" bezpe!né místo je t"sn" p i st"n" objektu; ! V p ípad" pot eby je možné zvýšit výšku seskoku tím, že se na sebe položí dva pneumatické polštá e (Taková možnost p"edstavuje výjimku, která poskytuje zvýšenou nad"ji na p ežití, aniž by se tím vylu!ovalo nebezpe!í poran"ní). ! Vždy zajistíme na místo zásahu odbornou léka skou pomoc. POZNÁMKA: Vzhledem k tomu, že p"i výcviku nelze provád#t cvi né skoky do matrací a plachet pro skok3, není ani valná možnost, jak tuto innost prakticky secvi it. 8 Záv rem Možnosti záchrany p i požáru nebyly zdaleka vy!erpány. K záchran" je možné využít vrtulník# nebo lezeckých technik atd. Tyto záchranné !innosti jsou tak specifické, že jsou provád"ny pouze specialisty. Smyslem této kapitoly bylo vysv"tlit základní pojmy a standardn" užívané metody p i zásahové !innosti jednotek PO. Pod"kování: Na p"íprav# tohoto výukového materiálu se podíleli hasi i HZS okresu Sokolov (sm#ny „B“ a „C“), a jejich rodinní p"íslušníci. Rád bych jim touto formou vyjád"il dík. Zvláštní pod#kování pat"í Zde$kovi Žemli kovi a Honz!m Kaliankovi a Oravovi za technické zpracování fotomateriálu. Autor 3 Sbírka pokyn# ná!elníka HS Sboru PO MV $R !. 5 ze dne 15 !ervence 1991 56 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 9 Seznam literatury [1] Lukeš, M.: Produkty ho ení (Konspekt odborné p ípravy). MV%editelství HZS $R, Praha 1998. 16 s. "http:\www.spbi.cz#. [2] Fire Service Rescue, 6th Edition, Fire Protection Publications, Oklahoma State University. [3] Dvo ák, J.: $lov"k mezi životem a smrtí. Avicenum, Praha 1985. 249 s. [4] %ád chemickotechnické služby v požární ochran". MV-%editelství HZS $R, Praha 1996. 20 s. [5] Jemeljanov, A., S.: Požární taktika v p íkladech. Knižnice PO, Praha 1966. 269 s. [6] $SN 78 0802 Požární bezpe!nost staveb – nevýrobní objekty. [7] $SN 78 0804 Požární bezpe!nost staveb – výrobní objekty. [8] $SN EN 131-1 Žeb íky - Termíny, druhy, funk!ní rozm"ry. [9] Vyhláška Ministerstva vnitra !. 247/2001 Sb., o organizaci a !innosti jednotek požární ochrany. [10] Cvi!ební ád jednotek požární ochrany - Technický výcvik. Sbírka pokyn# vrchního požárního rady $R !. 20/1996. [11] $SN EN 131-2 Žeb íky - Požadavky, zkoušení, zna!ení. [12] Lukeš, M.: Vyproš&ování z výtah# (Konspekt odborné p ípravy). MV-%editelství HZS $R, Praha 1998. 14 s. "http:\www.spbi.cz#. [13] Volf, O.: Záchrana osob - práce záchraná e z fyziologickopsychologického pohledu. P íloha 150 Ho í, 9/98. 11 s. [14] Volf, O., Francl, R.: Systémy zna!ení prohledávaných prostor. 150 Ho í, 1/2001. Str.9. 57 Konspekty odborné p ípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-06 Záchrana osob p i požárech Old ich Volf Konspekty odborné p ípravy jednotek požární ochrany II Vydalo Sdružení požárního a bezpe!nostního inženýrství v Ostrav", roku 2001, s p isp"ním státní dotace Ministerstva vnitra – Generální editelství hasi!ského záchranného sboru $R. Vytiskl Cicero 1. vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN: 80-86111-89-X 58 MV - EDITELSTVÍ HASI!SKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU !R ODBORNÁ P ÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 1-1-11 KONSPEKT POŽÁRNÍ TAKTIKA Základy požární taktiky Odhad sil a technických prost edk! jednotek PO pro zdolávání požáru Zpracoval: Dr. Ing. Zden"k Hanuška Doporu#ený po#et hodin: 3 hod 1 Obsah Obsah ______________________________________________________ 1 I. Výpo et sil a technických prost!edk" jednotek PO pro zdolávání požár" _ 2 1. Výpo"et parametr! požáru pro nasazení SaP__________________________________ 2 2. Ur"ení pot ebné dodávky hasební látky na hašení a ochranu _________________ 3 3. Stanovení po"tu proud! _____________________________________________ 4 4. Ur"ení pot ebného po"tu sil a požárních automobil! k hašení a ochlazování_____ 4 II. Odhad sil a prost!edk" pro hašení požáru ______________________ 6 1 I. Výpo et sil a technických prost!edk" jednotek PO pro zdolávání požár" Výpo et sil a technických prost!edk" Výpo"et sil a technických prost edk! (dále jen „SaP“) jednotek PO pro zdolávání požáru m!že být provád#n za ú"elem a) stanovení pot ebných SaP pro dokumentaci zdolávání požáru nebo cvi"ení jednotek PO, b) stanovení pot ebných SaP p i konkrétních podmínkách požáru. V obou alternativách p i výpo"tu SaP pro zdolávání požáru se zpravidla po"ítá množství SaP pro hašení, SaP pro dálkovou dopravu vody, pot ebný po"et hasi"! pro práci v dýchací technice. Uvedenými výpo"ty se tedy stanoví jen díl"í pot eba SaP pro provedení specifické "innosti jednotek PO. Celková pot eba SaP bude vycházet p edevším z p ijaté taktiky zásahu jednotek PO a z p edpokládaných dalších "inností nap . záchrana osob, evakuace, rozebírání konstrukcí, obsluha agregát! a prost edk! požární ochrany, atd. První výše uvedený ú"el výpo"tu se od druhého liší p edevším tím, že musí být nejd íve stanoveny tzv. parametry p edpokládaného požáru, což znamená provést výpo"et plochy hašení s ohledem na p edpokládanou dobu lokalizace požáru. Výpo"et SaP se totiž po"ítá na lokalizaci požáru, tzn. požár se vlivem požárního zásahu jednotek PO p estane ší it a množství SaP na míst# posta"uje na úsp#šnou likvidaci požáru. Podrobný popis výpo"tu SaP je uveden v Metodickém návodu k vypracování dokumentace zdolávání požáru, MV – editelství HZS $R, Praha 1996 na str. 29 až 44. Výpo"et SaP pro hašení provádí v následujících postupných krocích: 1. Výpo et parametr" požáru pro nasazení SaP P i výpo"tu parametr! požáru pro nasazení SaP se postupuje následujícím zp!sobem: a) ur"í se doba soust ed#ní jednotek PO podle zvoleného stupn# požárního poplachového plánu a stanoví se doba volného rozvoje požáru a doba lokalizace požáru; b) vypo"ítá se rádius požáru R (s ohledem na požární odolnost konstrukcí) a porovná se s rozm#ry požárního úseku; c) vypo"ítá se plocha požáru Sp; 2 d) ur"í se hlavní sm#r nasazení SaP a stanoví se objem prací jednotek PO. Ur"ením místa nasazení SaP se ur"uje zárove% fronta hašení Oh, dále se stanoví s ohledem na nasazené proudnice hloubka hašení požáru h; e) vypo"ítá se plocha hašení požáru Sh. 2. Ur ení pot!ebné dodávky hasební látky na hašení a ochranu Pro jeho výpo"et je nutná znalost požadované intenzity dodávky hasební látky Ip na p erušení ho ení, pop . ochlazování konstrukcí. Pod pojmem intenzita dodávky hasební látky rozumíme množství hasební látky, která je dodávána na jednotku plochy nebo obvodu požáru za jednotku "asu. Množství hasební látky pot ebné na hašení Qhp ur"íme ze vzorce : Qhp = Sh . Ip /l min -1/ nebo Qhp·= Oh . Ip /l min -1/ kde Sh - plocha hašení /m2/, Oh - fronta hašení požáru /m/, Ip - požadovaná intenzita dodávky hasební látky (tabulkové hodnoty v závislosti na druhu prostoru): - na plochu hašení /l min -1 m-2/, - na frontu hašení požáru /l min -1 m-1/. V mnoha p ípadech nasazení jednotek PO vyžaduje situace dodávku hasební látky (vody, p#ny) na ochranu neho ících objekt! (místností, nádrže apod.), nacházejících se v blízkosti požáru. V takových p ípadech se nej"ast#ji vychází z množství míst ochrany, nap . jeden až dva proudy na poschodí, schodišt#, sklepní a p!dní prostory, st echu apod. V n#kterých p ípadech se dodávka hasební látky na ochranu ur"uje z plochy, na kterou je možné rozší ení požáru z obvodu ochra%ovaného objektu. Intenzita dodávky hasební látky na ochranu objekt! ohrožených požárem je v#tšinou 2 až 4 krát menší ve srovnání s intenzitou dodávky hasební látky na hašení. Dodávka vody nezbytná k ochlazování kapalina, se ur"í ze vzorce : Qop = !D . Iop kde D - pr!m#r nádrže Qop kovové nádrže, v níž ho í /l min -1/ /m/, Iop - požadovaná intenzita dodávky hasební látky na ochlazování /l min -1 m-1/. 3 Pot ebná dodávka vody na ochranu Qop sousedních nádrží, nacházejících se ve vzdálenosti do dvou pr!m#r! ho ící nádrže od ní, se ur"í ze vzorce : Qop·= 0,5 !D. Iop . m /l min -1/ kde D - pr!m#r nádrže /m/, Iop - požadovaná intenzita dodávky hasební látky na ochlazování /l min -1 m-1/, m - po"et nádrží ochlazovaných vodou. Celková pot ebná dodávka vody Qp je sou"tem pot ebné dodávky vody na hašení a ochlazování: Qp ·= Qhp + Qop /l min -1/ 3. Stanovení po tu proud" Po"et proud! pot ebných k hašení požáru Nhpr ur"íme ze vzorce: Nhpr = Qhp / qpr /ks/ kde Qhp - dodávka hasební látky pot ebná na hašení /l min -1/, qpr - pr!tok proudnice /l min -1/, Po"et proud! k hašení Nhpr m!žeme také ur"it ze vzorce: Nhpr = Sp/ Spr /ks/ Sp - plocha požáru, pop . plocha hašení /m2/, Spr - plocha, kterou je možno uhasit jednou proudnicí /m2/. Po"et proud! pot ebných k ochlazování okolí Nopr ur"íme ze vzorce: Nopr = Qop / Qop /ks/ kde Qop - dodávka vody pot ebná na ochlazování /l min -1/, qpr - pr!tok proudnice /l min -1/. kde Celkové množství proudnic pot ebných pro hašení a ochranu sou"tem: Npr ·= Nhpr + Nopr Npr je dáno /ks/ 4. Ur ení pot!ebného po tu sil a požárních automobil" k hašení a ochlazování Po et družstev hasi ", tj. zárove% i množství požárních automobil! se ur"uje podle taktických možností družstva hasi"!. To znamená, že po"et automobil! se ne ídí jen potencionáln# možným výkonem "erpadla požárního 4 automobilu, ale vychází z po"tu hasi"!, kte í musí být na místo požáru dopraveni. Sou"et výkon! "erpadel požárních automobil! bude ve v#tšin# p ípad! p evažovat nad pot ebným pr!to"ným množstvím na hašení a ochlazování. Po"et požárních automobil! NA ur"íme ze vzorce: NA = Qp / q A /ks/ kde Qp - pot ebná dodávka vody /l min -1/, qA - dodávka hasební látky, kterou m!že zabezpe"it družstvo hasi"! /l min -1/. Po"et požárních automobil! NA m!žeme ur"it také ze vzorce: NA = Npr / npr /ks/ kde Npr - celkové množství proudnic pot ebných pro hašení a ochranu /ks/, npr - po"et proudnic, které m!že obsluhovat družstvo hasi"! z jednoho automobilu /ks/. Možnosti družstva hasi"! jsou dány jeho složením a udává je následující tabulka: Velikost družstva 1+2 1+3 1+5 1+8 Po"et vodních proudnic 1C 1C nebo 1B 2C nebo 1C a 1B 3C nebo 2C a 1B Pr!tok vody / l min-1 / 200 až 400 až 600 až 800 Po"et p#nových proudnic 1 1 2 2 Pot!ebný po et hasi " dopln#ný o velitele, strojníky a nutnou zálohu (nap . 100% záloha pro práci s dýchací technikou nebo ochrannými protiplynovými obleky) se porovná s po"ty hasi"! podle jednotlivých stup%! požárního poplachového plánu. P i tom je t eba uvažovat i s využitím jiných složek nebo i zam#stnanc! podniku pro evakuaci materiál! a jiné pomocné práce. P ibližný po"et hasi"! NHa m!žeme také ur"it ze vzorce: Nha = 1,25 " ki . Npri kde Npri - po"et proud! ur"itého typu /ks/, ki - po"et hasi"! obsluhující proudnici ur"itého typu, n - po"et typ! proudnic, 1,25 - koeficient ur"ující 25 % zálohu pro další nutné práce (velitelé, strojníci, rozebrání konstrukcí, záloha hasi"! pro dýchací techniku, apod.). 5 II. Odhad sil a prost!edk" pro hašení požáru Po"et pot ebných SaP pro hašení se dá odhadnout z plochy požáru, pop . "ásti obvodu požáru tzv. fronty požáru, kde bude jednotka nasazena. Základ výpo"tu je v tom,že se zná, kolik vody p ipadá na l m2 plochy požáru, pop . v l m fronty požáru nebo se ví, kolik m2 plochy požáru nebo m fronty požáru, lze uhasit s jednou proudnicí. Bude-li nap . ú"inná plocha hašení proudnice „C“ 20 m2, pak na 40 m2 je pot eba dvou proudnic. Stejná logika odhadu je v p ípad# fronty požáru. P i velkých plochách požáru samoz ejm# nelze po"ítat s tím, že by se proudy vody pokryla pln# celá plocha požáru. Jednak není ú"inný dosah proudnice schopen pokrýt celou plochu místa požáru a jednak by to ani nem#lo význam. Jde p edevším o zastavení požáru tzv. zastavení fronty ší ení požáru. P i odhadu po"tu proudnic na plochu (frontu) požáru pro hašení je t eba po"ítat s tím, že hasi" se s proudnicí m!že pohybovat (i když omezen#), tzn. m#nit své stanovišt#. Odhad komplikuje ta skute"nost, že ú"inná plocha hašení proudnice závisí i na daném druhu ho lavých látek, které ho í. Po"et proudnic na jednotku plochy bude jiný, p i požáru lesa a požáru tovární haly. K odhadu po"tu proudnic C s pr!tokem 200 l/min na plochu nebo frontu požáru pro r!zné prostory slouží následující „Tabulka ú"innosti proudnice C“: Prostor Budovy pr!myslu, zem#d#lství, sklady, obchody, sušárny Doporu"ená intenzita Ú"inná plocha dodávky vody hašení / l/min m2/ /m2/ 20 10 Byty, kina, ubytovny 8 Lesy, meze 4 25 50 Ú"inná fronta hašení /m/ 4 5 10 Pozor! P i hašení plochy se uvažuje s tím, že ru"ní proudnice má ú"innou hloubku hašení 5 m od kraje plochy požáru. 6 Ú"inná plocha hašení proudnic pro hašení t#žkou a st ední p#nou Proudnice Plocha hašení / m2/ benzin, nafta oleje, mazut P3 t#žká p#na 40 50 P6 t#žká p#na 80 100 SP 350 st ední p#na 75 120 Pozor! Platí p i tlaku 0,8 MPa na proudnici a pro 6 % p imísení syntetického p#nidla. Zásoba p#nidla musí vysta"it na 30 min chodu proudnice. 7 MV- EDITELSTVÍ HASI!SKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU !R ODBORNÁ P ÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 1-1-05 KONSPEKT POŽÁRNÍ TAKTIKA Základy požární taktiky Produkty ho ení Zpracoval : ing. Miroslav LUKEŠ HZS m"sta Ostravy Doporu#ený po#et hodin: 2 hod 1 Obsah Obsah ______________________________________________________ 2 I. Produkty ho ení ________________________________________________ 3 1. Nebezpe!í vyplývající ze zplodin ho ení ___________________________________ 3 1.1 Snížený obsah kyslíku v ovzduší ______________________________________ 3 1.2 Zvýšená teplota prost edí ____________________________________________ 4 1.3 Kou ____________________________________________________________ 4 1.4 Toxicita vznikajících plyn" a par ______________________________________ 5 2. Ú!inky vybraných slou!enin na lidský organismus___________________________ 5 2.1 Oxid uhelnatý – CO ________________________________________________ 5 2.2 Oxid uhli!itý – CO2 ________________________________________________ 7 2.3 Chlorovodík – HCl _________________________________________________ 7 2.4 Nitrozní plyny – NOx _______________________________________________ 7 2.5 Kyanovodík – HCN ________________________________________________ 8 2.6 Fosgen – COCl2 ___________________________________________________ 8 2.7 Ultrajedy _________________________________________________________ 9 3. Nebezpe!í vyplývající z ho lavosti zplodin ho ení_________________________ 9 3.1 Žíhavé plameny (rollover) ___________________________________________ 9 3.2 Náhlé vzplanutí v celém prostoru (flashover)____________________________ 11 3.3 Explozivní ho ení (backdraft)________________________________________ 12 4. Tepelný spád zplodin ho ení u požáru v uzav eném prostoru __________________ 14 Záv#re!né shrnutí: ___________________________________________________ 15 II. Záv!r _______________________________________________________ 15 Doporu!ená literatura _________________________________________________ 15 2 I. Produkty ho ení Každý materiál prochází p i ho ení chemickými zm#nami. Znamená to, že žádná z !ástic, ze kterých je látka složena, není zni!ena. Dochází pouze k p em#n# jedné látky v látku jinou. Tak nap íklad – když ho í kousek papíru, uvol$ují se plyny a páry, které v sob# obsahuje a z papíru zbude jen malý zbytek ve form# lehkých zuhelnat#lých vlo!ek. Ovšem sou!et hmotností všech produkt" by se vždy rovnal hmotnosti onoho kousku papíru na za!átku. P i požáru vznikají tyto základní produkty: teplo, sv#tlo, kou , ho lavé nespálené plyny a nespálený tuhý zbytek (popel). Teplo je produktem ho ení a intenzita jeho vývinu závisí na velikosti plamen". Je !asto hlavní p í!inou dalšího vznícení látek, popálení osob, dehydratace zasahujících hasi!" a poran#ní dýchacích cest. Plamen jsou vlastn# ho ící plyny a páry. P i správné koncentraci kyslíku jsou plameny velmi horké a mén# svítivé. Snížení svítivosti plamene je zap í!in#no v#tším uvol$ováním uhlíku. Plamen se objevuje p i každém typu ho ení, s vyjímkou žhnutí. Podle barvy plamene lze v n#kterých p ípadech ur!it ho ící látku. S kou em se setkáme u všech požár". M"že obsahovat stovky r"zných chemických látek v závislosti na typu ho ícího materiálu. N#které materiály vyvíjejí p i svém ho ení v#tší množství kou e, než jiné (nap . hustý !erný kou p i ho ení minerálních olej", nafty, gumy a plast"). 1. Nebezpe!í vyplývající ze zplodin ho ení P i požáru !íhají na zasahující hasi!e a postižené ob!any tato !ty i nebezpe!í, spojená vícemén# s ovzduším v míst# požáru: snížený obsah kyslíku, zvýšená teplota prost edí, kou , toxicita vznikajících plyn" a par. 1.1 Snížený obsah kyslíku v ovzduší B#hem ho ení dochází jednak ke spalování kyslíku, jednak k vytla!ování vzduchu (bohatého na kyslík) zplodinami ho ení. Musíme si uv#domit, že normální obsah kyslíku v ovzduší je 21 %, ale již p i koncentraci pod 18 % poci%uje lidský organismus nedostatek kyslíku. Ú!inky sníženého procenta kyslíku v okolní atmosfé e na lidský organismus jsou shrnuty v tabulce !. 1.1. 3 Tab. . 1.1 Množství O2 ve vzduchu (%) 21 17 P íznaky Žádné – normální podmínky. Zhoršená koordinace svalové !innosti, zrychlené dýchání kv"li kompenzaci sníženého množství O2. 12 Bolesti hlavy, závrat#, rychlá únava (malátnost). 9 Bezv#domí. 6 Smrt po n#kolika minutách následkem udušení a selhání srdce. Poznámka: Jednotlivé symptomy se mohou u r"zných lidí objevovat p i vyšších i nižších koncentracích kyslíku v ovzduší. Konkrétní hodnoty závisí na délce pobytu v takovém prost edí. Rovn#ž se nebere v úvahu p ítomnost dalších zplodin ho ení. Se sníženou koncentrací kyslíku se m"žeme setkat nejen p i požárech v uzav ených místnostech byt" a sklep", ale i v podzemních prostorách nezasažených požárem nebo tam, kde se k uhašení požáru používal dusík, CO2 pop ípad# halon. První pomoc: postižené osoby vyvést na !erstvý vzduch a p ivolat léka e. Zasahující hasi!i musí používat izola!ní dýchací p ístroje pop . pr"b#žn# m# it koncentraci kyslíku v ovzduší. 1.2 Zvýšená teplota prost edí Vdechnutí horkých zplodin ho ení m"že poškodit dýchací cesty, p i!emž jeli horký vzduch navíc nasycen vodní parou, poškození dýchacích cest je ješt# výrazn#jší. D"sledkem vdechnutí vzduchu o teplot# kolem 50 °C m"že být vážné snížení krevního tlaku a selhání ob#hového systému, edém plic (nahromad#ní vody v plicích a následný otok plic), který v nejhorším p ípad# kon!í smrtí následkem udušení. Je t eba si uv#domit, že poškození organismu vdechnutím horkých plyn" není okamžit# vratný jev ani po p enesení poškozeného na !erstvý, studený vzduch. První pomoc: postižené osoby vyvést na !erstvý vzduch a p ivolat léka e. Zasahující hasi!i musí používat izola!ní dýchací p ístroje a striktn# dodržovat základní zásady taktiky zásahu. 1.3 Kou Kou u požáru je sm#s !ástic uhlíku, dehtu, prachu a ho lavých plyn" a par. Na t#chto !ásticích pak kondenzují n#které plynné produkty ho ení, zvlášt# aldehydy a organické kyseliny. N#které !áste!ky kou e p i vdechování dráždí dýchací cesty, n#které mohou mít i smrtelné ú!inky. To, jak hluboko se taková !áste!ka dostane do nechrán#ných plic a jaké bude mít na lidský organismus ú!inky, závisí na velikosti dané !ástice. 4 Byly popsány i !ástice vyskytující se b#žn# v kou i, které podporují vznik rakoviny. Tyto ú!inky má na lidský organismus nejen vdechování takových !ástic, ale i jejich dlouhodobý styk s pokožkou !lov#ka. V neposlední ad# je t eba si uv#domit, že úm#rn# s množstvím uvol$ovaného kou e se snižuje viditelnost v míst# zásahu a je velmi ztížena i orientace v neznámém prost edí (sklepní kóje, kabelové kanály atd.). První pomoc: postižené osoby vyvést na !erstvý vzduch a p ivolat léka e. Zasahující hasi!i musí používat izola!ní dýchací p ístroje a vícevrstvé zásahové od#vy. 1.4 Toxicita vznikajících plyn" a par Každý zasahující hasi! si musí uv#domit, že b#hem hašení jakéhokoliv požáru je jeho organismus vystaven ú!ink"m r"zných dráždivých až toxických látek. P i!emž spole!ný ú!inek t#chto látek je synergický, což znamená, že celková toxicita celého souboru látek je v#tší, než pouhé se!tení vliv" jednotlivých látek na lidský organismus. Toxické plyny mají n#kolik škodlivých ú!ink". N#které z nich p"sobí p ímo na plíce a zp"sobují jejich otok (HCl, SO2, HCN apod.), jiné se spojují s !ervenými krvinkami a snižují schopnost krve p enášet kyslík (CO), výsledkem ovšem vždy m"že být udušení postiženého !lov#ka. Mezi nej!ast#jší toxické plyny, se kterými se potkáváme u požár", pat í zejména oxid uhelnatý (CO), oxid uhli!itý (CO2), nitrozní plyny (NOx), chlorovodík (HCl), kyanovodík (HCN) a fosgen (COCl2). 2. Ú!inky vybraných slou!enin na lidský organismus 2.1 Oxid uhelnatý – CO Oxid uhelnatý má na sv#domí více úmrtí p i požárech, než všechny ostatní zplodiny ho ení dohromady. Tento bezbarvý plyn bez zápachu je leh!í než vzduch a vzniká p i každém požáru. P i nedokonalém ho ení, kdy z místa požáru stoupá hustý tmavý kou , látky vyvíjejí velké množství CO. Hlavní nebezpe!í CO spo!ívá v jeho schopnosti vázat se na !ervené krvinky (hemoglobin). Za normálních okolností se na hemoglobin váží molekuly vzdušného kyslíku, které jsou pak krví p enášeny do celého t#la. Jestliže se ovšem v ovzduší nachází zvýšené procento CO (který se na hemoglobin váže 200x snadn#ji než kyslík), dochází k tvorb# karboxyhemoglobinu (COHb). Tím je kyslíku znemožn#no se vázat na !ervené krvinky (na nich už je CO) a dochází k bezv#domí postiženého následkem nedostate!ného zásobování mozku kyslíkem. Jestliže není postižená osoba v!as vynesena na !erstvý vzduch, m"že dojít po krátké dob# k jejímu úmrtí. 5 Je prokázáno, že p i koncentraci CO ve vzduchu nad 0,05 % m"že již být nebezpe!ná, a jestliže tato koncentrace vystoupí nad 1 %, m"že dojít k bezv#domí nebo smrti postižených bez jakýchkoliv p edchozích p íznak" nevolnosti. Tyto p íznaky se projevují p i nižších koncentracích CO ve vzduchu (viz tab. 1.2). Tab. . 1.2 CO (ppm) 100 200 400 800 CO ve vzduchu (obj %) 0,01 0,02 0,04 0,08 1.000 0,10 1.600 0,16 3.200 0,32 6.400 0,64 12.800 1,28 P íznaky Žádné p íznaky – bez nebezpe!í Mírné bolesti hlavy Silné bolesti hlavy po 1 až 2 hodinách Silné bolesti hlavy po 45 minutách; nevolnost, mdloby až bezv#domí po 2 hodinách Nebezpe!ná koncentrace – bezv#domí po 1 hodin# Nevolnost, silné bolesti hlavy a závrat# po 20 minutách Nevolnost, silné bolesti hlavy a závrat# po 5 až 10 minutách; bezv#domí po 30 minutách Silné bolesti hlavy a závrat# po 1 až 2 minutách; bezv#domí po 10 až 15 minutách Okamžité bezv#domí, nebezpe!í smrti po 1 až 3 minutách Ppm – !ást z milionu V praxi se ovšem p i ur!ování kvality ovzduší nem"žeme v žádném p ípad# spoléhat pouze na osobní p íznaky p"sobení CO na organismus, nebo% každý !lov#k reaguje na zvýšené procento CO v vzduchu jiným zp"sobem v závislosti na momentální fyzické a psychické kondici, dob# p"sobení CO na organismus, v#ku, vykonávané práci b#hem p"sobení CO. Velkým nebezpe!ím pro postižené je také již zmi$ovaný synergický efekt p"sobení r"zných zplodin ho ení na jednom míst# a v jeden okamžik. P i poskytování první pomoci postiženému je t eba si uv#domit, že CO p"sobí na organismus !lov#ka s jistou setrva!ností. Tak nap íklad p i koncentraci 1 % CO ve vzduchu se v krvi vytvo í 50% COHb po 2,5 až 7 minutách. P i koncentraci 5 % CO ve vzduchu je to 30 až 90 vte in. Protože nov# vytvo ený karboxyhemoglobin poté teprve putuje t#lem, m"že organismus na p ítomnost CO reagovat pozd#ji, když už je postižený na !erstvém vzduchu a tedy zdánliv# mimo nebezpe!í. Také postižení nervové soustavy postiženého se m"že projevit až po 3 týdnech. Postiženého vždy vyneseme na !erstvý vzduch a necháme ho inhalovat kyslík. Pokaždé musí následovat prohlídka u léka e. 6 2.2 Oxid uhli!itý – CO 2 CO2 je neho lavý plyn bez barvy a zápachu, je t#žší než vzduch. A!koliv se CO2 používá jako hasební látka (stabilní hasicí za ízení používá k hašení koncentraci nad 27% CO2 ve vzduchu), je i jedním z produkt" ho ení. Je kone!ným produktem ho ení látek bohatých na uhlík, p i!emž ho vzniká více p i dokonalém ho ení než p i žhnutí. Vzduch normáln# obsahuje kolem 0,03 % CO2. P i této koncentraci je CO2 jako produkt látkové vým#ny odstra$ován z plic !lov#ka dýcháním. P i asi 5 % koncentraci CO2 ve vzduchu dochází ke zrychlenému dýchání doprovázenému bolestmi hlavy, závrat#mi, pocením a rozrušením. Mezi 10 až 12 % CO2 ve vzduchu m"že dojít b#hem n#kolika minut ke smrti postiženého následkem ochrnutí dýchacího centra mozku. Nebezpe!í CO2 spo!ívá i v tom, že na jeho zvýšenou koncentraci t#lo reaguje zrychlením dýchání, !ímž se ovšem do organismu dostává i v#tší množství ostatních produkt" ho ení. Postiženého vyneseme na !erstvý vzduch, necháme inhalovat kyslík a dopravíme ho k léka i. 2.3 Chlorovodík – HCl Chlorovodík je bezbarvý plyn se siln# dráždivými ú!inky pro dýchací cesty a o!i, je t#žší než vzduch. HCl vyvolává otok horních cest dýchacích, který m"že p ejít v zástavu dýchání a smrt udušením. Nebezpe!ná je i schopnost chlorovodíku rozpoušt#t se ve vod# za vzniku kyseliny chlorovodíkové (z 1 kg PVC se uvolní až 400 l HCl). P i hašení vodou !i vodní mlhou tak m"že vzniknout p ekvapiv# silná kyselina chlorovodíková se silnými korozívními ú!inky na veškerý používaný materiál a samoz ejm# i na organismus zasahujících hasi!". S chlorovodíkem se m"žeme u požáru potkat pom#rn# !asto, nebo% je produktem ho ení všech látek, které ve své molekule obsahují chlór – nap íklad PVC (obaly, podlahové krytiny, koženky, izolace kabel", hra!ky atd.). Plynný chlorovodík vzniká i tepelným rozkladem izolací elektrických kabel" v požárem rozžhavených betonových st#nách. Velmi nebezpe!né jsou však i dokon!ovací práce po požárech ve skladech, drogeriích, obchodech i v domácnostech. I po likvidaci samotného požáru je totiž ve vzduchu velké množství plynného HCl, který napadá organismus hasi!", jež si v této fázi likvidace už nechrání organismus dýchacím p ístrojem. Postiženého vyneseme na !erstvý vzduch, zajistíme pro n#j okamžitou léka skou pomoc a inhalaci kyslíku nebo roztoku hydrogenuhli!itanu sodného. 2.4 Nitrozní plyny – NO x Mezi nejnebezpe!n#jší nitrozní plyny pat í oxid dusnatý (NO) a oxid dusi!itý (NO2), p i!emž oxid dusnatý se p i styku s kyslíkem a vzdušnou vlhkostí m#ní 7 na oxid dusi!itý. NO2 je žluto- až !ervenohn#dý plyn s dráždivými ú!inky pro dýchací cesty, je t#žší než vzduch. Oxid dusi!itý vzniká v senážních v#žích p i skladování zem#d#lských produkt", p i ho ení um#lých hnojiv a nap . i p i požárech v kancelá ích (pravítka, filmy…). Organismus reaguje na p ítomnost NO2 dráždivým kašlem, edémem plic s následnou smrtí udušením. Nebezpe!ná je doba latence, bezprost edn# po nadýchání se projeví pouze mírné p íznaky a teprve po n#kolika hodinách se projeví vlastní otrava. Všechny oxidy dusíku se rozpoušt#jí ve vod# za vzniku dusi!natých kyselin. Tyto kyseliny reagují v lidském t#le s alkalickými slou!eninami a vznikají nitráty a nitridy. Ty potom napadají krevní !ástice, což vede ke kolapsu organismu a celkovému komatu. P íznakem je rozší ení cév, kolísání krevního tlaku, bolest hlavy a mdloby. Postiženého vyneseme na !erstvý vzduch a provádíme inhalaci kyslíku. 2.5 Kyanovodík – HCN Kyanovodík je bezbarvý plyn s ho komandlovým zápachem a chutí, je leh!í než vzduch. Na lidský organismus p"sobí na úrovni bun#k a tkání, nebo% blokuje vým#nu kyslíku a oxidu uhli!itého p i jejich „dýchání“. HCN se vst ebává plícemi i k"ží, p i!emž toto vst ebávání je tím rychlejší, !ím je k"že teplejší a vlh!í. Organismus reaguje na p ítomnost HCN zvýšením srde!ní frekvence až na 100 tep" za minutu. Koncentrace 135 ppm vyvolává smrt postiženého do 30 minut, p i koncentraci 270 ppm nastává smrt okamžit#. Kyanovodík vzniká p i ho ení polyamidu (silon, nylon…), polyuretanu (molitan), mo!ovinoformaldehydové prysky ice (umakart, lepidla, laky…), ABS (palubní desky automobil"), PAN, vlny, pe í, p írodního hedvábí atd. Obecn# se s vysokými koncentracemi HCN m"žeme setkat p i požárech obchod" s od#vy a kobercemi, p i požárech interiér" automobil" a letadel i p i každém bytovém požáru. Postiženého vždy vyneseme na !erstvý vzduch a zahájíme um#lé dýchání, pop ípad# provádíme inhalaci kyslíku. 2.6 Fosgen – COCl 2 Fosgen je bezbarvý plyn bez chuti, ale s nep íjemným zápachem po shnilém sen#. Vzniká nap . p i ho ení chladicích kapalin obsahujících freon. Má silné dráždivé ú!inky, p i!emž jeho jedovatost se naplno projeví až n#kolik hodin po expozici. Jeho zápach je znatelný p i koncentraci 6 ppm, 8 p i!emž ješt# p edtím dráždí o!ní sliznice a nutí ke kašli. Smrtelná koncentrace je 25 ppm. Fosgen snadno reaguje s vodou, p i!emž vzniká i kyselina chlorovodíková. Protože plíce jsou vždy vlhké, vytvá í se i v plicních sklípcích siln# žíravá kyselina chlorovodíková. 2.7 Ultrajedy Ultrajedy jsou chemické slou!eniny, které již v mikrogramových množstvích mohou v organismu vyvolat vážné zm#ny vedoucí k nelé!itelným nemocem a v miligramových množstvích usmrcují. B#hem ho ení zejména slou!enin s obsahem chlóru vznikají v malém, p esto však nebezpe!ném, množství ultrajedy jako PCDBF (polychlordibenzfuran) a TCDBO (polychlordibenzparadiooxin). Tyto slou!eniny se váží na saze a s nimi mohou vniknout do organismu zasahujících hasi!". Nebezpe!né mohou být zejména požáry sklad" PVC, kdy emitované množství ultrajed" se m"že pohybovat od 100 mg do 1 g. Ovšem i p i bytovém požáru mohou vznikat významná množství ultrajed". Zasahující hasi!i musí používat izola!ní dýchací p ístroje a vícevrstvé zásahové od#vy nejen b#hem samotného hašení požáru, ale i b#hem likvida!ních prací až do té doby, dokud si nejsme jisti, že v ovzduší na požá išti již nejsou žádné saze a zví ený prach. 3. Nebezpe!í vyplývající z ho lavosti zplodin ho ení Krom# nebezpe!í vyplývající z toxicity zplodin ho ení musíme po!ítat i se schopností t#chto zplodin se vznítit !i dokonce explodovat. Toto nebezpe!í hrozí hlavn# p i požárech v uzav ených prostorách (byty, sklady, obchody, sklepy atd.). Mezi hlavní nebezpe!í v r"zných !ástech rozvoje požáru pat í rollover (žíhavé plameny), flashover (náhlé vzplanutí plyn" v celém prostoru) a hlavn# backdraft (explozivní ho ení). Jedná se o jevy popsané hlavn# v angloamerické literatu e, odtud jejich t#žko p eložitelné názvy. Všechny t i jevy se od sebe liší silou svého ú!inku a fází požáru, ve které mohou vzniknout. V následujícím textu si je jednotliv# popíšeme v!etn# možnosti prevence p ed jejich vznikem !i p"sobením 3.1 Žíhavé plameny (rollover) V po!áte!ní fázi požáru je oby!ejn# k dispozici dostate!né množství kyslíku ve vzduchu. P i ho ení dochází k vývinu zejména vodní páry a oxidu uhli!itého, v menším množství vznikají oxid uhelnatý a oxid si i!itý. V místnosti zasažené požárem mírn# vzr"stá teplota (asi 40 oC), teplota plamene je cca 500 oC. 9 Rollover, n#kdy se nazývá flameover, vzniká tehdy, shromáždí-li se v#tší množství ho lavých plyn" v po!áte!ní fázi požáru u stropu ho ící místnosti. Tyto velmi zah áté ho lavé plyny jsou vytla!ovány zplodinami ho ení z ho ící místnosti do okolí, kde se mísí se vzdušným kyslíkem. Jestliže koncentrace ho lavých plyn" dosáhne mezí ho lavosti, dojde k jejich vznícení a rychlému rozší ení požáru. Plameny se ší í velkou rychlostí v úrovni stropu na velké vzdálenosti (viz obr. 1.1 až 1.3) do té doby, dokud nevyho í všechny vzniklé ho lavé plyny. Proto se zasahující hasi!i musí pohybovat v ohrožených prostorách p i zemi a s nejvyšší opatrností. P i hasebních pracích je d"ležité se soust edit na uhašení ohniska požáru, nebo% rollover vzniká pouze p i intenzivním vývinu ho lavých plyn" a par. Obr. 1.1 Vznik ho!ení 10 Obr. 1.2 P!íprava na rollover Obr. 1.3 Rollover 3.2 Náhlé vzplanutí v celém prostoru (flashover) V další fázi požáru dochází ke vznícení dalšího a dalšího materiálu v místnosti. Protože je stále k dispozici dostate!né množství kyslíku, vznikají vysoké plameny, které p em#ní laminární proud#ní spalin (obsahujících horké ho lavé plyny a páry) v turbulentní. Dochází tak k celkovému zah ívání ho lavých materiál" v místnosti, intenzivn#jšímu vývinu ho lavých par a stla!ování studeného vzduchu do nižších úrovní. V místnosti vzr"stá teplota vzduchu na asi 700 oC. Jestliže požár takto probíhá v uzav eném prostoru, dochází brzo vlivem intenzivního ho ení k úbytku kyslíku. Flashover se nazývá situace, kdy dojde k náhlému vzplanutí všech ho lavých materiál" v celém prostoru ho ící místnosti najednou. Hlavní p í!inou tohoto jevu je sou!asné zah átí všech ho lavých hmot v místnosti zplodinami ho ení na 11 takovou teplotu, p i níž uvol$ují ze svého objemu ho lavé plyny a páry. V moment#, kdy se koncentrace t#chto plyn" a par dostane nad spodní mez výbušnosti (teplota v místnosti je v tu dobu více než 800 oC), dojde k jejich okamžitému vznícení (obr. 2). Obr. 2 Flashover Hlavní nebezpe!í flashoveru je v tom, že úpln# ruší zásadu „p i zemi je menší teplo“ a zasahující hasi!i se mohou b#hem zlomku sekundy ocitnout doslova v mo i plamen". Prevencí p ed flashoverem je dostate!né chlazení ho ící místnosti a všech p edm#t" v ní rozt íšt#ným proudem vody. D"ležité je neustále p emis%ovat sm#r proudu od stropu na ho ící p edm#ty a zp#t. 3.3 Explozivní ho ení (backdraft) Po fázi volného rozvoje m"že p i požáru v uzav ené místnosti dojít k takovému poklesu koncentrace kyslíku ve vzduchu, že není možné další plamenné ho ení. Ho ící místnost je zcela zapln#na hustým kou em. Teplota v místnosti m"že dosahovat až 500 oC, tlak vzduchu rychle roste. Vlivem intenzivního sálavého tepla dochází k uvol$ování výbušných plyn" (nap . metanu) z p edm#t" v zasažené místnosti (obr. 3.1). Tyto plyny zvyšují spolu s horkými zplodinami ho ení riziko vzniku backdraftu. Ten vzniká tehdy, vnikne-li do místnosti !erstvý vzduch s normální koncentrací kyslíku. Vniklý vzduch na edí sm#s horkých plyn" pod jejich horní mez výbušnosti. Nic pak nebrání výbuchu sm#si ho lavých plyn" a par v zasažené místnosti. Obr. 3.1 Žhnutí ho!lavých materiál" 12 Je t eba si uv#domit, že backdraft m"že vzniknout všude tam, kde požár probíhá v místnosti bez možnosti dalšího p ísunu vzduchu b#hem požáru (sklepy, byty s uzav enými okny atd.). P i jakémkoliv porušení t#snosti takové místnosti (obr. 3.2) m"že dojít k výbuchu (obr. 3.3). Varovnými signály upozor$ujícími na nebezpe!í backdraftu jsou: malé nebo žádné plameny, žlutošedý až !erný kou , malými net#snostmi unikají oblá!ky kou e (jako zpod pokli!ky hrnce), extrémní sálavé teplo, drn!ení okenních tabulí, pískání vzduchu proudícího malými net#snostmi (nap . okenními nebo dve ními spárami) do ho ící místnosti, výrazný proud vzduchu proudícího do místnosti po otev ení oken nebo dve í. &áste!nou ochranou nebo zmenšením síly backdraftu je vytvo ení v#tracích otvor" na nejvyšším míst# nebezpe!né budovy. Nebezpe!né zah áté plyny tak uniknou do okolního prost edí a sníží nebezpe!í exploze v místnosti. Obr. 3.2 Narušení t#snosti místnosti 13 Obr. 3.3 Explozivní vznícení 4. Tepelný spád zplodin ho ení u požáru v uzav eném prostoru Mezi zplodiny ho ení pat í samoz ejm# i teplo vznikající p i požáru. Teplé zplodiny ho ení mají snahu vytvá et jakési horizontální roviny se stejnou teplotou, p i!emž nejteplejší je v#tšinou vrstva pod stropem. Tento jev se nazývá tepelná rovnováha. Protože i kou je sm#s zah átých spalin, rozkládá se v místnosti do stejných vrstev. Jestliže tedy nap íklad vytvo íte ve stropu otvor, kou unikne z místnosti nebo budovy sm#rem vzh"ru do okolního prost edí. Pro vlastní zásah je velmi d"ležité v#d#t, jak dlouho probíhal volný rozvoj požáru p ed p íjezdem jednotky a jak je ho ící místnost vysoká. &ím delší byla totiž tato doba, tím nižší prostor s p im# enou teplotou budou mít zasahující hasi!i k dispozici (obr. 4.1). Obr. 4.1 Tepelná rovnováha p!i požáru v uzav!ené místnosti 14 P i hašení požáru v místnosti bez p irozeného v#trání (nap . otev ené okno) je t eba si uv#domit, že nasazením vodních proud" dochází k porušení tepelné rovnováhy a vzniklá vodní pára uvede horké zplodiny ho ení do víru (obr. 4.2). Výsledkem jsou v lepším p ípad# popáleniny hasi!" na místech nechrán#ných p ed ú!inky tepla. Ochranou p ed opa ením zasahujících hasi!" je nasazení p etlakové ventilace od za!átku hasebních prací. Obr. 4.2 Narušení teplotní rovnováhy p!i hašení Záv#re!né shrnutí: Z uvedených údaj" vyplývá, že zplodiny ho ení jsou: a) toxické zasahující hasi!i musí používat izola!ní dýchací p ístroje po celou dobu likvidace požáru, b) ho lavé velitel zasahující jednotky i hasi!i si musí být v#domi nebezpe!í vzniku popsaných jev" p i ur!itých typech požár" a musí tomu p izp"sobit taktiku svého zásahu, c) horké zasahující hasi!i se musí pohybovat p i zemi, zásah musí být podpo en aktivní odv#trání zasažených objekt". II. Záv#r Doporu!ená literatura 1. Kolektiv: Essentials of Firefighting, 3rd edition, IFSTA, Oklahoma 1993 2. Grimwood, P. T.: Fog Attack, FMJ International Publications Ltd., London 1992 3. Orlíková, K.: Chemie ho lavin a hasebních látek, VŠB, Ostrava 1991 4. Brumovská, I.: Speciální chemie pro požární ochranu – u!ební texty, MV &R, Praha 1992 5. Kolektiv: P íru!ka první pomoci – u!ební texty pro odbornou p ípravu jednotek požární 6. ochrany, P íroda a.s., Praha 1996 15 16 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO OBSAH  SADY VELENI ....................................................................................................................... 3 1 ZA 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 PrÏevzetõ tõÂsnÏove zpraÂvy ........................................................................................................................ Osobnost a chovaÂnõ hasicÏe .................................................................................................................. Rozhodovacõ proces velitele zaÂsahu ................................................................................................... SlozÏky IZS ............................................................................................................................................. Organizace zaÂsahu a koordinace zaÂchrannyÂch pracõ prÏi hromadne dopravnõ nehodeÏ ............... 3 3 3 4 4 Ï IÂSTUP A TAKTICKY POSTUP VYPROSÏTEÏNI OSOB ................................................ 5 2 PR 2.1 PrÏõÂjezd k mõÂstu nehody ± rÏesÏõÂme prÏed vznikem nehody ................................................................ 5 2.2 PrÏõÂstup na mõÂsteÏ udaÂlosti ..................................................................................................................... 5 2.3 PruÊzkum na mõÂsteÏ udaÂlosti .................................................................................................................. 5 2.4 Takticky postup vyprosÏteÏnõ ................................................................................................................. 11 2.4.1 JisÏteÏnõ ............................................................................................................................................... 11 2.4.2 PrÏõÂstup .............................................................................................................................................. 11 2.4.3 Stabilizace zdravotnõÂho stavu zraneÏneÂho ................................................................................... 11 2.4.4 VyprosteÏnõ ....................................................................................................................................... 12 2.4.5 Transport ......................................................................................................................................... 12 2.5 Organizace mõÂsta zaÂsahu ...................................................................................................................... 12  CE NA MIÂSTEÏ DOPRAVNI NEHODY .................................................... 13 3 BEZPECÏNOST PRA 3.1 Obsluha vyprosÏt'ovacõÂho zarÏõÂzenõ a osobnõ ochranne pracovnõ pomuÊcky pro hasicÏe (OOPP) . 13 3.2 ZvedaÂnõ brÏemen (vozidla) ................................................................................................................... 13 3.3 Stabilizace vozidla ................................................................................................................................. 14 3.4 Ochrana prÏed biologickyÂmi riziky ....................................................................................................... 14 3.5 PraÂce s naÂstrojem ................................................................................................................................. 14 3.6 Obecna pravidla .................................................................................................................................... 14 3.7 Revize a potrÏebna osveÏdcÏenõ .............................................................................................................. 16 Literatura .................................................................................................................................................. 16 1 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO 2 Konspekty odborne prÏÂõpravy jednotek PO 1 ZaÂsady velenõ 1.1 PrÏevzetõ tõÂsnÏove zpraÂvy OhlaÂsÏenõ mimorÏaÂdne udaÂlosti je zpravidla prÏijõÂmaÂno operacÏnõÂm a informacÏnõÂm strÏediskem HZS kraje. Mimo adresy je zÏaÂdoucõ z volajõÂcõÂho vyteÏzÏit i naÂsledujõÂcõ informace: l orientacÏnõ body, mõÂstnõ zvla ÂsÏtnosti v prÏõÂjezdu, osoba cÏekajõÂcõ na prÏõÂjezd jednotek PO, Ï zneÏnyÂch osob ve vozidlech, celkovy pocÏet zraneÏnyÂch, l pocÏet uve Ê (motocykl, OA, NA, BUS, cisterny, ...), l pocÏet a druh dopravnõÂch prostrÏedku l poloha vozidel (na boku, na strÏesÏe, vza Âjemne zaklõÂneÏnõÂ, ... a jejich umõÂsteÏnõ na komunikaci, ve stoce, na mosteÏ, na zÏeleznicÏnõ trati, ve svahu, ...), Ï nyÂch laÂtek (ADR a RID), l oznacÏenõ vozidel z hlediska nebezpec l druh na Âkladu (sypkyÂ, v kusech, tekutyÂ, zvõÂrÏata ...). VesÏkere zõÂskane informace je nutno neprodleneÏ prÏedaÂvat veliteli vyjõÂzÏdeÏjõÂcõ jednotky PO. 1.2 Osobnost a chovaÂnõ hasicÏe ZasahujõÂcõ se chova sebeveÏdomeÏ, postupuje energicky a s rozvahou. Jistota musõ pramenit ze znalosti konstrukce vozidel, doporucÏenyÂch postupuÊ a obsluhy technickyÂch prostrÏedkuÊ. NedaÂva najevo pochyby a nerozhodne chovaÂnõÂ. PrÏed zachranÏovanyÂmi (i prÏihlõÂzÏejõÂcõÂmi) se zdrzÏuje nevhodnyÂch komentaÂrÏuÊ i posunkuÊ. ZachranÏovane osoby dostatecÏneÏ informuje o provaÂdeÏnyÂch cÏinnostech, slovneÏ je pozitivneÏ motivuje a komunikuje s nimi tak, aby nedochaÂzelo k dalsÏõÂmu narusÏenõ psychiky. Poskytuje jim prÏedleÂkarÏskou pomoc a zachaÂzõ s nimi sÏetrneÏ s ohledem na naÂsledne poraneÏnõ (o ostre prÏedmeÏty, hrany, uÂlomky, prach apod.). KazÏdy hasicÏ se snazÏõ vytvaÂrÏet veÏdomõ soudrzÏnosti a spolehnutõ se jeden na druheÂho, vzaÂjemneÏ se informujõ o provaÂdeÏnyÂch cÏinnostech. Ve stresovyÂch situacõÂch je mozÏno se vzaÂjemneÏ povzbuzovat (gestem, slovem), zejmeÂna meÂneÏ zkusÏene kolegy. 1.3 Rozhodovacõ proces velitele zaÂsahu Velitel zaÂsahu (VZ) musõ vychaÂzet z informacõ o situaci na mõÂsteÏ zaÂsahu, praÂveÏ provaÂdeÏne cÏinnosti a nesmõ byÂt pohlcen deÏjem. Z prÏehledneÂho bodu sleduje jednotlive cÏinnosti a vydaÂva rozkazy (viz obr. 1). SnazÏõ se, aby jednotlive skupiny provaÂdeÏly soucÏasneÏ ruÊzne cÏinnosti a nedosÏlo k tomu, zÏe jedna skupina pracuje a ostatnõ cÏekajõÂ. Velitel zaÂsahu: 1. Velitelem zaÂsahu je velitel jednotky PO. 2. Rozhoduje o tom, zda se bude zasahovat - musõ byÂt splneÏna podmõÂnka praÂvnõÂch prÏedpisuÊ ± viz. ML 4 D BojoveÂho rÏaÂdu. 3. Rozhoduje o konkreÂtnõÂm postupu cÏinnosti, vytvaÂrÏõ plaÂn naÂvaznosti jednotlivyÂch uÂkonuÊ. Rozhoduje o povolaÂnõ dalsÏõÂch jednotek PO a o povolaÂnõ dalsÏõÂch sil a prostrÏedkuÊ slozÏek IZS. 4. Sleduje a pruÊbeÏzÏneÏ vyhodnocuje opodstatneÏnost provaÂdeÏnyÂch postupuÊ a vsÏe si zduÊvodnÏuje (sÏkody na vozidle, mozÏne naÂsledne vymaÂhaÂnõ sÏkod soudnõ cestou). 5. Rozhoduje o nasazenõ dalsÏõÂch ochrannyÂch prostrÏedkuÊ. 6. VyÂznamnou pomocõ prÏi rÏesÏenõ nehody muÊzÏe byÂt i konzultace s leÂkarÏem. ZaÂkladnõ takticky postup se sklaÂda z peÏti faÂzõÂ, tzv. JPSVT. 1. faÂze - J = JisÏteÏnõ 2. faÂze - P = PrÏõÂstup 3. faÂze - S = Stabilizace zdravotnõÂho stavu zraneÏnyÂch 4. faÂze - V = VyprosÏteÏnõ 5. faÂze - T = Transport. Velitel zaÂsahu take rozhoduje o opatrÏenõÂch ve vztahu k zÏivotnõÂmu prostrÏedõ a odstranÏovaÂnõ naÂsledkuÊ nehody ± viz. ML 4 D BojoveÂho rÏaÂdu. 3 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO 1.4 SlozÏky IZS SlozÏky IZS postupujõ koordinovaneÏ, v souladu s pozÏadavky VZ a plnõ uÂkoly vyplyÂvajõÂcõ z jednotlivyÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ. odstranÏovaÂnõ a omezovaÂnõ rizik, poskytovaÂnõ prÏedleÂkarÏske prvnõ pomoci, poskytovaÂnõ psychologicke a posttraumaticke intervencÏnõ peÂcÏe, pomoc ZZS dle jejich pozÏadavkuÊ, vcÏetneÏ koordinovaneÂho vyprosÏteÏnõ osob, tyÂlove zabezpecÏenõ mõÂsta zaÂsahu, (osveÏtlenõÂ, heliport-vymezit prÏistaÂvacõ plochu pro vrtulnõÂk cca 50x100m, tyÂlovy kontejner) ± rÏõÂzenõ dopravy po dobu neprÏõÂtomnosti Policie CÏR. PrÏi vesÏkere cÏinnosti se snazÏõ zachovat maximum duÊkaznõÂch stop pro sÏetrÏenõ Policiõ CÏR. JPO ± ± ± ± ± ZZS ± udrzÏovat kontakt vedoucõÂho leÂkarÏe s VZ, ± trÏõÂdit postizÏene a poskytnout odbornou prÏednemocnicÏnõ neodkladnou peÂcÏi, monitorovat stav zachranÏovanyÂch osob, proveÂst potrÏebne zaleÂcÏenõÂ, ± koordinovat postup vyprosÏteÏnõ dle druhu a charakteru zraneÏnõÂ, ± transportovat zraneÏneÂho do zdravotnickeÂho zarÏõÂzenõÂ. Policie ± vysÏetrÏovaÂnõ nehody a shromazÏd'ovaÂnõ duÊkaznõÂch stop (Policie CÏR), ± usmeÏrnÏovaÂnõÂ, odklon a rÏõÂzenõ dopravy, prÏõÂpadneÏ vyÂluka s ohledem na potrÏeby zaÂsahu, ± zabezpecÏenõ mõÂsta nehody prÏed vstupem nepovolanyÂch osob a zcizenõ majetku, ± opatrÏenõ ve veÏci verÏejneÂho porÏaÂdku a fyzicka ochrana slozÏek IZS, ± kontaktuje spraÂvce komunikace - zajistõ dopravnõ znacÏenõ Je-li potrÏeba, jsou povolaÂny i ostatnõ slozÏky IZS (plaÂnovana pomoc na vyzÏaÂdaÂnõÂ). 1.5 Organizace zaÂsahu a koordinace zaÂchrannyÂch pracõ prÏi hromadne dopravnõ nehodeÏ PrÏi hromadne dopravnõ nehodeÏ (viz ML 3D BojoveÂho rÏaÂdu) s ohledem na jejõ rozsah zajistõ VZ povolaÂnõ dostatecÏneÂho pocÏtu sil a prostrÏedkuÊ, vcÏetneÏ teÏzÏke a speciaÂlnõ techniky. ZvaÂzÏõ zrÏõÂzenõ sÏtaÂbu VZ nebo ustanovenõ pomocnõÂkuÊ VZ. UrcÏõ a oznacÏõ stanovisÏteÏ VZ prÏõÂpadneÏ sÏtaÂbu. DoporucÏuje se rozdeÏlit mõÂsto zaÂsahu na uÂseky, poprÏõÂpadeÏ i sektory. Kriteriem pro stanovenõ uÂsekuÊ a sektoruÊ muÊzÏe byÂt rozsah mimorÏaÂdne udaÂlosti, druh charakteristickyÂch cÏinnostõÂ, naprÏ. likvidace NL, zajisÏteÏnõ vozidel proti vzniku pozÏaÂru, hasÏenõ pozÏaÂruÊ, vyprosÏt'ovaÂnõ osob, prohledaÂvaÂnõ okolõÂ, rÏõÂzenõ dopravy apod. Veliteli jednotlivyÂch uÂsekuÊ nebo sektoruÊ mohou byÂt i prÏõÂslusÏnõÂci Policie CÏR nebo leÂkarÏi ZZS dle druhu prÏevazÏujõÂcõ cÏinnosti. V dostatecÏneÂm cÏasoveÂm prÏedstihu musõ VZ rÏesÏit i potrÏebu posttraumaticke intervencÏnõ peÂcÏe a prvotnõ humanitaÂrnõ pomoci pro osoby postizÏene i cÏekajõÂcõ v zaÂcpaÂch, ohrozÏene naprÏ. neprÏõÂznõ pocÏasõÂ. 4 Konspekty odborne prÏÂõpravy jednotek PO 2 PrÏõÂstup a takticky postup vyprosÏteÏnõ osob 2.1 PrÏõÂjezd k mõÂstu nehody ± rÏesÏõÂme prÏed vznikem nehody V raÂmci seznamovaÂnõ se s hasebnõÂm obvodem (v raÂmci pravidelne odborne prÏõÂpravy nebo prÏi kondicÏnõÂch jõÂzdaÂch) a z toho vyplyÂvajõÂcõ znalosti hasebnõÂho obvodu, se jedna o vyhledaÂvaÂnõ mozÏnyÂch naÂhradnõÂch prÏõÂjezduÊ a prÏõÂstupuÊ k mõÂstuÊm nehody, zejmeÂna na silnicõÂch I. trÏõÂdy, daÂlnicõÂch a zÏeleznicÏnõÂch tratõÂch. Tyto informace je trÏeba zapracovat do dokumentace jednotky pro vyÂjezd a udrzÏovat je v aktuaÂlnõÂm stavu. DalsÏõÂmi duÊlezÏityÂmi informacemi pro jednotku jsou meteosituace, zejmeÂna s ohledem na specifickou situaci v ruÊznyÂch rocÏnõÂch obdobõÂch, umõÂsteÏnõ a stav vodotecÏõ a stojatyÂch vod, profil a uÂnosnost tereÂnu, zejmeÂna s ohledem na mozÏne prÏistaÂnõ vrtulnõÂku, umõÂsteÏnõ zdrojuÊ pitne vody (s ohledem na hasÏenõ nebo uÂnik NL), elektrifikace tratõ tramvajovyÂch, trolejbusovyÂch a zÏeleznicÏnõÂch poprÏ. i jine dle druhu a rozsahu prÏedpoklaÂdanyÂch nehod. 2.2 PrÏõÂstup k mõÂstu nehody a ustavenõ vozidel PrÏed prÏõÂjezdem na mõÂsto zprovoznit detekcÏnõ prÏõÂstroje - dle vybavenosti vozidla (dozimetry, explozimetry a dalsÏõ meÏrÏõÂcõ prÏõÂstroje). K mõÂstu nehody prÏijõÂzÏdeÏt obezrÏetneÏ s ohledem na poveÏtrnostnõ podmõÂnky, naprÏ. mlha, naÂledõ apod., na nebezpecÏõ uÂniku PHM, LPG, oleje a nezastavovat v teÏsne blõÂzkosti havarovanyÂch vozidel. Ihned zprovoznit dostupne sveÏtelne vyÂstrazÏne systeÂmy na vozidlech. Vozidla ustavit do naÂraznõÂkoveÂho postavenõ (viz obr. Postavenõ zaÂsahovyÂch vozidel slozÏek IZS prÏi rÏesÏenõ dopravnõÂch nehod) a umõÂstit sveÏtelne vyÂstrazÏne kuzÏely minimaÂlneÏ ve vzdaÂlenosti 100 m na daÂlnici a 50 m na ostatnõÂch komunikacõÂch. V obci muÊzÏe dle situace byÂt tato vzdaÂlenost snõÂzÏena. Na rychlostnõÂch komunikacõÂch muÊzÏe dojõÂt k situaci, kdy musõÂme uvazÏovat s alternativou vyÂjezdu a prÏõÂjezdu jednotek z opacÏnyÂch smeÏruÊ nebo o prÏõÂjezdu po soubeÏzÏne komunikaci. V nouzi, po dohodeÏ a zabezpecÏenõ Policiõ CÏR, lze take uvazÏovat o prÏõÂjezdu v protismeÏru (dle domluvy a doporucÏenõ daÂlnicÏnõ Policie CÏR prÏi jõÂzdeÏ v protismeÏru vyuzÏõÂvat odstavny pruh, prÏõÂpadneÏ levy pruh). 2.3 PruÊzkum na mõÂsteÏ udaÂlosti PruÊzkum provaÂdõÂme jizÏ prÏi prÏõÂjezdu formou frontaÂlnõÂho pohledu. TõÂm sledujeme zejmeÂna situaci na mõÂsteÏ nehody, zejmeÂna provoz na komunikaci, druh a postavenõ vozidel, polohu, stav a pohyb osob, tereÂn, charakter posÏkozenõ vozidel a konstrukcõ a pruÊvodnõ jevy nehody, naprÏ. uÂnik laÂtek, kourÏ apod. DalsÏõ faÂzõ je vnitrÏnõ a vneÏjsÏõ pruÊzkum. VnitrÏnõÂm pruÊzkumem zajisÏt'ujeme kontakt se zachranÏovanyÂmi osobami a zjisÏt'ujeme jejich zdravotnõ stav ve vozidle, stav vozidla a mozÏnosti prÏõÂstupu k zachranÏovanyÂm (naprÏ. nenaÂsilne otevrÏenõ dverÏõÂ), vcÏetneÏ druhu pohonu (LPG, elektropohon, palivove cÏlaÂnky). VneÏjsÏõÂm pruÊzkumem sledujeme zejmeÂna vyhledaÂvaÂnõ osob mimo vozidlo a tereÂn z hlediska mozÏnosti sÏõÂrÏenõ unikajõÂcõÂch laÂtek. DaÂle sledujeme jine mozÏne zdroje, ktere mohou zpuÊsobit naÂsledne ohrozÏenõ (elektricka vedenõÂ, plynovody, parovody...). 5 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO Obr. 1 Prvotnõ pruÊzkum mõÂsta nehody Obr. 2 Varianta 1, prÏi vyuzÏitõ vsÏech dostupnyÂch prostrÏedkuÊ (mobilnõ technika slozÏek IZS, vyÂstrazÏne kuzÏele a smeÏrove desky), koÂty zobrazujõ min. bezpecÏnostnõ vzdaÂlenosti 6 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO Obr. 3 Varianta RZA a CAS Obr. 4 Varianta dveÏ CAS Obr. 5 Varianta jedna CAS 7 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO Obr. 6 Varianta 2, prÏi vyuzÏitõ dostupnyÂch prostrÏedkuÊ (mobilnõ technika slozÏek IZS, vyÂstrazÏne kuzÏele a smeÏrove desky) Obr. 7 Varianta jedna RZA a CAS 8 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO Obr. 8 Varianta dveÏ CAS Obr. 9 Varianta jedna CAS Je-li nehoda ve strÏedovyÂch pruzõÂch, je nutne zastavit provoz alesponÏ z jedne strany, aby nevznikl tzv. ¹zaÂchranaÂrÏsky ostrovª. UmozÏnit zprovozneÏnõ silnicÏnõ komunikace vzÏdy jen v jednom jõÂzdnõÂm pruhu (odstavny nebo levy jõÂzdnõ pruh), aby nedosÏlo k uveÏzneÏnõ zasahujõÂcõÂch viz. obr. 10. 9 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO Obr. 10 varianta 3, prÏi vyuzÏitõ vsÏech dostupnyÂch prostrÏedkuÊ (mobilnõ technika slozÏek IZS, vyÂstrazÏne kuzÏele a smeÏrove desky) Obr. 11 Varianta RZA a CAS Obr. 12 Varianta dveÏ CAS 10 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO POZOR ± zaÂchranaÂrÏi zaÂsadneÏ neprÏebõÂhajõ rychlostnõ komunikace! 2.4 Takticky postup vyprosÏteÏnõ Na uÂkoly uvedene v bodeÏ 2.2 navazujõ dalsÏõ cÏinnosti souvisejõÂcõ s JPSVT. 2.4.1 JisÏteÏnõ ± prÏõÂprava hasÏenõ (trojnaÂsobna pozÏaÂrnõ ochrana), ± odpojenõ akumulaÂtoruÊ (muÊzÏe jich byÂt i neÏkolik) a vyzkratovaÂnõ odpojenyÂch kabeluÊ od akumulaÂtoru, ± zastavenõ uÂniku provoznõÂch kapalin, ± stabilizace vozidla (je-li nutno v krajnõÂm prÏõÂpadeÏ posunout vozidlo, vyznacÏõÂme na komunikaci jeho puÊvodnõ postavenõÂ), ± alternativneÏ pro snõÂzÏenõ nebezpecÏõ vyÂbuchu a pozÏaÂru par pouzÏijeme prÏetlakovy ventilaÂtor. OsaÂdka prÏipravõ potrÏebne veÏcne prostrÏedky. 2.4.2 PrÏõÂstup Znamena vytvorÏit otvor, ktery naÂm umozÏnõ (zaÂchranaÂrÏem nebo leÂkarÏem) poskytnutõ prvnõ pomoci a uprÏesneÏnõ zdravotnõÂho stavu zachranÏovane osoby. PrÏõÂstup vytvaÂrÏõÂme dle pokynuÊ velitele zaÂsahu a to: ± standardnõÂmi vstupy to je otevrÏenõ dverÏõÂ, võÂka zavazadloveÂho prostoru, ± prosklenyÂmi cÏaÂstmi karoserie /stazÏenõÂ, vyndaÂnõÂ, destrukce ± to je okny, ktera musõÂme zabezpecÏit (prÏelepenõÂ, vhodny zpuÊsob vyndaÂnõ nebo rozbitõÂ)/, ± nestandardnõÂmi vstupy pomocõ vyprosÏt'ovacõÂch naÂstrojuÊ (paÂcÏenõ dverÏõÂ, vystrÏõÂhaÂvaÂnõ otvoruÊ, odstranÏovaÂnõ strÏechy). Se zachranÏovanyÂm, je-li prÏi veÏdomõÂ, trvale komunikujeme (viz. bod 1.2) a zabezpecÏujeme jeho krytõ v pruÊbeÏhu vyprosÏt'ovacõÂch pracõÂ. UprÏesnõÂme porÏadõ vyprosÏteÏnõÂ. Eliminujeme prvky pasivnõ ochrany ve vozidle. Na airbagy nasadõÂme zachycovacÏe, daÂle vyhledaÂme generaÂtory plynuÊ pro airbagy, (pozor ± prÏõÂpadne strÏihy provaÂdõÂme mimo tyto generaÂtory). BezpecÏnostnõ paÂsy prÏerÏõÂzneme, s vyÂjimkou situace, kdy je vozidlo na strÏesÏe a v paÂsech visõ zraneÏnyÂ. Po zajisÏteÏnõ a stabilizaci zraneÏneÂho v poloze vozidla na strÏesÏe, muÊzÏeme proveÂst prÏerÏõÂznutõ bezpecÏnostnõÂch paÂsuÊ. ZabezpecÏõÂme vznikle ostre hrany. 2.4.3 Stabilizace zdravotnõÂho stavu zraneÏneÂho Jedna se o zajisÏteÏnõ zaÂkladnõÂch zÏivotnõÂch funkcõÂ, zklidneÏnõÂ, je-li leÂkarÏ i zaleÂcÏenõ a snõÂzÏenõ bolestivosti. 11 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO 2.4.4 VyprosÏteÏnõ Postup a razanci urcÏõ velitel zaÂsahu podle situace a konzultace s leÂkarÏem (nutno speÏchat, exitus apod.). Ale i zde se vesÏkera cÏinnost jednotky podrÏizuje sÏetrnosti vuÊcÏi zraneÏneÂmu. Pokud to situace dovoluje, muÊzÏeme pro vyprosÏteÏnõ zraneÏneÂho pouzÏõÂt naprÏõÂklad transportnõ desku, nosõÂtek-scoop, paÂterÏnõ dlahu atp. 2.4.5 Transport Transport zraneÏneÂho zabezpecÏuje zpravidla ZZS pozemnõÂ, prÏõÂpadneÏ leteckou cestou v doprovodu zdravotnickeÂho personaÂlu. 2.5 Organizace mõÂsta zaÂsahu ZajisÏt'uje prÏehled o situaci a bezpecÏny pohyb zasahujõÂcõÂch. DaÂle ma zabraÂnit vstupu nepovolanyÂch osob, zcizenõ majetku a udrzÏenõ verÏejneÂho porÏaÂdku. Je vhodne urcÏit vnitrÏnõ a vneÏjsÏõ okruh. VnitrÏnõ okruh je kolem havarovaneÂho vozidla a slouzÏõ vyÂhradneÏ pro pohyb zaÂchranaÂrÏuÊ. Na neÏj navazuje mõÂsto pro odklaÂdaÂnõ naÂstrojuÊ a mõÂsto pro odklaÂdaÂnõ odstraneÏnyÂch cÏaÂstõ vozidla. VneÏjsÏÂõ okruh obepõÂna vsÏechna havarovana vozidla a to ve vzdaÂlenosti cca 3m. Je vhodne jej vyznacÏit paÂskou. Dozor nad tõÂmto okruhem zajisÏt'uje policie. (viz. obr. 14). Obr. 14 Okruhy ± (vneÏjsÏõ a vnitrÏnõ okruh, odklaÂdaÂnõ naÂrÏadõÂ) Obr. 15 Okruhy ± (vneÏjsÏõ a vnitrÏnõ okruh, odklaÂdaÂnõ naÂrÏadõÂ) 12 Obr. 16 Okruhy ± (vneÏjsÏõ a vnitrÏnõ okruh, odklaÂdaÂnõ naÂrÏadõÂ) Konspekty odborne prÏÂõpravy jednotek PO 3 BezpecÏnost praÂce na mõÂsteÏ dopravnõ nehody 3.1 Obsluha vyprosÏt'ovacõÂho zarÏõÂzenõ a osobnõ ochranne pracovnõ pomuÊcky pro hasicÏe (OOPP) VyprosÏt'ovacõ hydraulicke a pneumaticke zarÏõÂzenõ smõ obsluhovat osoba prokazatelneÏ prosÏkolena a seznaÂmena s obsluhou, uÂdrzÏbou a bezpecÏnostõ praÂce. Velmi duÊlezÏite je znaÂt mozÏnosti a varianty vyuzÏitõ pouzÏõÂvanyÂch technickyÂch prostrÏedkuÊ. Rozsah OOPP prÏi zaÂsahu dle vyhodnocenõ mõÂry rizika stanovõ velitel zaÂsahu, doporucÏuje se minimaÂlnõ rozsah: zaÂsahovy odeÏv, zaÂsahova obuv, zaÂsahove rukavice, hasicÏska prÏilba se stazÏenyÂm sÏtõÂtem nebo bryÂlemi pro ochranu zraku, latexove rukavice a respiraÂtor (prÏi rÏezaÂnõ skla, betonu atd.), vyÂstrazÏna vesta. 3.2 ZvedaÂnõ brÏemen (vozidla) PrÏi zvedaÂnõ brÏemene vyprosÏt'ovacõÂm zarÏõÂzenõÂm nevstupujeme pod brÏemeno (vozidlo), zvlaÂsÏteÏ si daÂvaÂme pozor na koncÏetiny. PruÊbeÏzÏneÏ zajisÏt'ujeme stabilitu brÏemene tj. soucÏasneÏ se zvedaÂnõÂm podklaÂdaÂme. PrÏi zvedaÂnõ jerÏaÂbem, kromeÏ respektovaÂnõ obecneÏ platnyÂch bezpecÏnostnõÂch pozÏadavkuÊ (vazacÏsky pruÊkaz, pruÊkaz jerÏaÂbnõÂka), se veÏnujeme volbeÏ mõÂsta k uchycenõ vaÂzacõÂch prvkuÊ a provaÂdõÂme opatrÏenõ v zaÂvislosti na prÏedpoklaÂdaneÂm pohybu brÏemene po jeho uvolneÏnõÂ. ZejmeÂna vyloucÏõÂme pohyb osob v mõÂsteÏ mozÏneÂho pohybu brÏemene a lana v souvislosti s prÏõÂpadnyÂm kyvem, prÏetrzÏenõÂm lana nebo uvolneÏnõÂm nebo vyvleÂknutõÂm vaÂzacõÂho prvku. SnazÏõÂme se take v nejvysÏsÏõ mozÏne mõÂrÏe omezit naÂsledne posÏkozenõ vozidla. PrÏi vlecÏenõ brÏemene pomocõ navijaÂku platõ podobne bezpecÏnostnõ zaÂsady jako prÏi zvedaÂnõ jerÏaÂbem, nikdy se nedotyÂkaÂme lana, nebo haÂku, pokud jsou pod zatõÂzÏenõÂm. Nikdy nenechaÂvaÂme ovlaÂdaÂnõ navijaÂku zapojene pokud rucÏneÏ odvõÂjõÂme lano, nebo upevnÏujeme lano na kotevnõ bod. DbaÂme na dodrzÏenõ dostatecÏneÂho odstupu od lana, prÏi zatõÂzÏenõ lana existuje riziko vytrzÏenõ nebo prÏetrzÏenõ lana, prÏicÏemzÏ dochaÂzõ ke sÏvihnutõ lana smeÏrem vprÏed a/nebo vzad, prÏõÂpadneÏ k vrzÏenõ cÏaÂsti vytrzÏene konstrukce. Proto v prostoru mozÏne draÂhy prÏetrzÏeneÂho lana nebo letu cÏaÂsti konstrukce nesmõ staÂt zÏaÂdne osoby. Nikdy se nedotyÂkaÂme lana, vedenõ lana nebo navõÂjecõÂho bubnu, pokud ovlaÂdaÂnõ navijaÂku drzÏõ v rukou jina osoba! U navijaÂkuÊ, ktere se ovlaÂdajõ elektricky prÏed pouzÏitõÂm zkontrolujeme ovlaÂdacõ kabel, nenõÂ-li posÏkozena izolace vodicÏuÊ. NavijaÂk nikdy nezateÏzÏujeme nad jeho max. tazÏnou sõÂlu a max. dobu neprÏetrzÏiteÂho navõÂjanõ pod zaÂteÏzÏõÂ, pomocõ kladek muÊzÏeme tazÏnou sõÂlu navijaÂku zdvojnaÂsobit. PrÏi prÏõÂpraveÏ a volbeÏ kotevnõÂho mõÂsta si musõÂme byÂt stoprocentneÏ jisti, zÏe je schopne vydrzÏet prÏõÂslusÏne zatõÂzÏenõÂ. PrÏi navõÂjenõ pod zatõÂzÏenõÂm udrzÏujeme pokud mozÏno lano kolmo k podeÂlne ose bubnu. PrÏi pouzÏitõ pneumatickyÂch vakuÊ nesmõÂme pracovat pod zvedanyÂm naÂkladem, ktery je trÏeba neustaÂle podklaÂdat (platõ zaÂsada 1cm zdvihu, 1 cm podlozÏenõÂ), daÂle zabezpecÏujeme proti posunutõÂ. Pneumaticke vaky je trÏeba, pokud mozÏno, zcela zasunout pod zvedany prÏedmeÏt (min. 75% plochy pneumatickeÂho vaku). NesmõÂme staÂt prÏed zasunutyÂmi a nafukujõÂcõÂmi se pneumatickyÂmi vaky, protozÏe v extreÂmnõÂch prÏõÂpadech musõÂme vzõÂt v uÂvahu vyklouznutõ (vystrÏelenõÂ) vaku. Je zakaÂzaÂno pouzÏitõ trÏõ a võÂce pneumatickyÂch vakuÊ na sobeÏ (kromeÏ vakuÊ Zumro, ktere jsou vzaÂjemneÏ spojeny). PrÏi pouzÏitõ võÂce pneumatickyÂch vakuÊ na sobeÏ, nesmõ byÂt spodnõ pneumaticky vak mensÏõ nezÏ vrchnõÂ. Jako podkladovy materiaÂl nepouzÏõÂvaÂme kov na kov. PrÏi pouzÏitõ vakuÊ na ledeÏ, sneÏhu, blaÂteÏ, mokru apod. podklaÂdaÂme pneumaticke vaky veÏtvemi, põÂskem, podlozÏkami nebo podobnyÂm materiaÂlem ke zlepsÏenõ prÏilnavosti. Pneumaticke vaky nepoklaÂdaÂme na horke a saÂlajõÂcõ prÏedmeÏty, v prÏõÂpadeÏ nutnosti pouzÏijeme ochranne desky proti zÏaÂru, vaky chraÂnõÂme prÏed ostryÂmi hranami, sÏpicÏatyÂmi prÏedmeÏty, pomocõ nekluznyÂch drÏeveÏnyÂch nebo gumovyÂch desek. Mezi pneumatickyÂm vakem a uzavõÂracõÂm ventilem musõ byÂt umõÂsteÏn vzÏdy pojistny ventil. 13 Konspekty odborne prÏõÂpravy jednotek PO 3.3 Stabilizace vozidla PrÏed zahaÂjenõÂm praÂce musõ byÂt kazÏde havarovane vozidlo stabilizovaÂno. UÂkolem stabilizace je zabraÂnit otrÏesuÊm, posunuÊm, eliminovat funkci odpruzÏenõ vozidla, zabraÂnit nezÏaÂdoucõÂm deformacõÂm naprÏ. v duÊsledku provedenõ pomocneÂho strÏihu. Stabilizace musõ byÂt ve vztahu k zachranÏovanyÂm provaÂdeÏna sÏetrneÏ, bez trhavyÂch pohybuÊ s vozidlem. KromeÏ stabilizace vozidla provedeme i stabilizaci ostatnõÂch prÏedmeÏtuÊ (vozidlo, strom, sloup, naÂklad) ohrozÏujõÂcõÂch hasicÏe. Stabilizaci kontrolujeme po celou dobu zaÂsahu. 3.4 Ochrana prÏed biologickyÂmi riziky PrÏed mozÏnou naÂkazou infekcÏnõÂmi nemocemi se prÏi styku a manipulaci s osobami chraÂnõÂme latexovyÂmi rukavicemi a respiraÂtorem, dle situace i spusÏteÏnyÂm ochrannyÂm sÏtõÂtem na prÏilbeÏ. Je-li zjisÏteÏno infekcÏnõ onemocneÏnõ nebo materiaÂl (krev, tkaÂneÏ), provedeme dezinfekci mõÂsta zaÂsahu a pouzÏityÂch veÏcnyÂch prostrÏedkuÊ. Tato skutecÏnost musõ byÂt uvedena ve zpraÂveÏ o zaÂsahu. 3.5 PraÂce s naÂstrojem S ohledem na zachranÏovane se vyvarujeme uÂderuÊ naÂstrojem do vozidla. VsÏichni, kterÏõ jsou v blõÂzkosti zaÂchrannyÂch pracõ musõ byÂt informovaÂni o praÂveÏ provaÂdeÏneÂm uÂkonu s naÂstrojem. DbaÂme, aby spojky vysokotlakyÂch hadic byly rÏaÂdneÏ spojeny a zajisÏteÏny. Sledujeme, zda vysokotlake propojovacõ hadice netvorÏõ smycÏky nebo nejsou polozÏeny prÏes ostre hrany- hydraulicke hadice jsou citlive na posÏkozenõ (rÏezy, zauzlovaÂnõÂ, popaÂlenõ zÏhavyÂmi soucÏaÂstmi, chemicke potrÏõÂsneÏnõÂ, nepouzÏõÂvat hydraulicke hadice pro tazÏenõ prÏi prÏemist'ovaÂnõ naÂrÏadõ nebo agregaÂtu). NestoupaÂme na vysokotlake hadice a spojky. HasicÏ, pracujõÂcõ s hydraulickyÂm naÂrÏadõÂm, musõ staÂt na pevne plosÏe, naÂstroj drzÏõ obeÏma rukama v mõÂstech tomu urcÏenyÂch a musõ mõÂt naÂstroj plneÏ pod kontrolou. SvõÂraÂ-li naÂstroj s vozidlem ostry uÂhel, nestojõÂme mezi vozidlem a naÂstrojem, ale z vneÏjsÏõ strany naÂstroje (otevrÏeny uÂhel viz. obr. 18). PrÏi prÏechaÂzenõ s naÂstrojem a jeho odklaÂdaÂnõ je naÂstroj prÏivrÏen a smeÏrovaÂn sÏpicÏkou doluÊ a doprÏedu. HasicÏ prÏidrzÏujõÂcõ oddeÏlovane cÏaÂsti konstrukce stojõ u plochy a ne proti ostre hraneÏ. PrÏidrzÏenõÂm zabranÏuje nezÏaÂdoucõÂmu odpadnutõÂ, vystrÏelenõ a sevrÏenõ oddeÏlovanyÂch konstrukcõÂ. Pracujeme-li s naÂstrojem v blõÂzkosti osoby, tuto chraÂnõÂme deskou, zaÂsteÏnou apod. Mezi cÏelisti naÂstroje nikdy nevklaÂdaÂme ruce. StrÏõÂhaÂnõ peÂrovyÂch, tvrdyÂch a kalenyÂch materiaÂluÊ je zakaÂzaÂno. CÏelisti nasazujeme kolmo a co nejhloubeÏji k ose cÏepu nuÊzÏek. Jakmile se cÏelisti nuÊzÏek zacÏõÂnajõ rozevõÂrat do boku nebo se nadmeÏrneÏ kroutõÂ, prÏerusÏõÂme strÏih a zvolõÂme jiny postup. NaÂstrojem nesmõÂme naÂsilneÏ paÂcÏit proti smeÏru kroucenõÂ. PrÏi praÂci s hydraulickyÂm rozpõÂnaÂkem vyuzÏõÂvaÂme celou plochu sÏpicÏek cÏelistõ (mohou byÂt rozpõÂnacõÂ, strÏihacõ nebo soucÏaÂstõ celyÂch cÏelistõ - kombinovany naÂstroj). Hydraulicky rozpeÏrny vaÂlec nasazujeme kolmo na plochu krÏõÂzÏovyÂch hlavic v podeÂlne ose vaÂlce. Hlavice musõ byÂt stejnomeÏrneÏ zatõÂzÏeny a nesmõ se opõÂrat o sÏikme plochy. Ani o teÏlo rozpeÏrneÂho vaÂlce se nesmõ nic opõÂrat. SÏpatne ustavenõ rozpeÏrneÂho vaÂlce muÊzÏe veÂst k vystrÏelenõ a jeho znicÏenõ (ohnutõÂ). RozpeÏrny vaÂlec nepouzÏõÂvaÂme ke zvedaÂnõ brÏemen. PrÏi strÏõÂhaÂnõ nebo rozpõÂnaÂnõ silnyÂch nebo houzÏevnatyÂch materiaÂluÊ dochaÂzõ k cÏasove prodleveÏ, zpuÊsobene naÂruÊstem tlaku v pracovnõÂm naÂstroji a naÂsledneÂmu ustrÏizÏenõ nebo odtazÏenõ (prodleva trva rÏaÂdoveÏ neÏkolik vterÏin). 3.6 Obecna pravidla UdrzÏovaÂnõ prÏihlõÂzÏejõÂcõÂch osob v dostatecÏne vzdaÂlenosti od mõÂsta nehody. UklaÂdaÂnõ odstraneÏnyÂch cÏaÂstõ vozidla a pracovnõÂch naÂstrojuÊ mimo vnitrÏnõ okruh.Vozidla vybavena airbagem musõÂme zajistit proti mozÏneÂmu vystrÏelenõ pomocõ zachycovacÏe volantoveÂho nebo bocÏnõÂho airbagu. Nasazenõ zachycovacÏe provaÂdõÂme tak, abychom do prostoru vlozÏili pouze ruce, nikoliv cÏaÂst trupu s hlavou. DodrzÏujeme dostatecÏnou vzdaÂlenost od neaktivovanyÂch airbaguÊ cca 30 - 90 cm.DeaktivacÏnõ doba airbaguÊ po odpojenõ akumulaÂtoruÊ je ruÊznaÂ. 14 Obr. 17 NespraÂvna praÂce s hydraulickyÂm naÂstrojem Obr. 18 SpraÂvna praÂce s hydraulickyÂm naÂstrojem 15 Evropske automobily cca 1 ± 10 minut. l Automobily z Asie cca 10 minut. l Automobily z USA cca 15 minut. Uvedene doby jsou pouze orientacÏnõ a zaÂvisõ na kapaciteÏ kondenzaÂtoru, ktery zajisÏt'uje aktivacÏnõ energii rÏõÂdõÂcõ jednotce i po odpojenõ akumulaÂtoru. PrÏi vyprosÏt'ovaÂnõ musõÂme daÂt pozor na umõÂsteÏnõ generaÂtoruÊ, ktere slouzÏõ k aktivaci airbaguÊ. PrÏi strÏizÏenõ do generaÂtoru muÊzÏe dojõÂt k vyÂbuchu a vystrÏelenõ cÏaÂsti obalu. U vozidel typu Cabrio si musõÂme daÂt pozor na mozÏnou aktivaci vyÂsuvnyÂch raÂmuÊ poprÏ. opeÏrek umõÂsteÏnyÂch za sedadly nebo prÏõÂmo ze sedadel. l 3.7 Revize a potrÏebna osveÏdcÏenõ Interval pravidelne kontroly u pneumatickyÂch zarÏõÂzenõÂ, pokud vyÂrobce nestanovil lhuÊtu kratsÏõÂ, je 1 x za rok1). Interval pravidelne kontroly u hydraulickyÂch zarÏõÂzenõÂ, pokud vyÂrobce nestanovil lhuÊtu kratsÏõÂ, je 1 x za dva roky. Pravidelna kontrola u zvedacõÂch a vaÂzacõÂch prostrÏedkuÊ, pokud vyÂrobce nestanovil lhuÊtu kratsÏõÂ, je 1 x za rok. Platnost jerÏaÂbnickeÂho a vazacÏskeÂho pruÊkazu je jeden rok. Literatura Moris, B.: Technologie vyprosÏt'ovaÂnõ osob z havarovanyÂch vozidel: Holmatro, 2004. KnizÏnice CÏAHD svazek cÏ. 8, rocÏnõÂk 1999. WEBER ± HYDRAULIK: Mit Erfahrungen in die Zukunft: prezentace firmy. VyhlaÂsÏka cÏ. 247/2001 Sb., o organizaci a cÏinnosti jednotek pozÏaÂrnõ ochrany, ve zneÏnõ vyhl. cÏ. 226/ 2005 Sb. 5) ZaÂkon cÏ. 133/1985 Sb., o pozÏaÂrnõ ochraneÏ, ve zneÏnõ pozdeÏjsÏõÂch prÏepisuÊ. 1) 2) 3) 4) 1 ) vyhl. cÏ. 247/2001 Sb., o organizaci a cÏinnosti jednotek pozÏaÂrnõ ochrany, ve zneÏnõ vyhl. cÏ. 226/2005 Sb. 16 Ï EDITELSTVI HZS CÏR  LNI R MV ± GENERA Ï Â Â Â RNI OCHRANY ODBORNA PRIPRAVA JEDNOTEK POZÏA Konspekt 4-2-04 DOPRAVNI NEHODY Taktika zaÂsahu prÏi dopravnõÂch nehodaÂch Zpracoval: ZbysÏek Zuber Miroslav Hrubec Ing. JirÏõ Schrenk ZdeneÏk ZmatlõÂk DoporucÏeny pocÏet hodin: 2 hodiny Ó MV ± generaÂlnõ rÏeditelstvõ HasicÏskeÂho zaÂchranneÂho sboru CÏR NaÂzev Dopravnõ nehody Taktika zaÂsahu prÏi dopravnõÂch nehodaÂch AutorÏi ZbysÏek Zuber Miroslav Hrubec Ing. JirÏõ Schrenk ZdeneÏk ZmatlõÂk OdpoveÏdny redaktor Mgr. Karel SÏvanda Vydal MV-generaÂlnõ rÏeditelstvõ HasicÏskeÂho zaÂchranneÂho sboru CÏR Kloknerova 26, 148 01 Praha 4 Tisk TiskaÂrna MV, p. o. BartuÊnÏkova 4/1159, 149 01 Praha 4 VydaÂnõ prvnõ NaÂklad 1800 vyÂtiskuÊ Publikace neprosÏla jazykovou uÂpravou. VydaÂno pro sluzÏebnõ potrÏebu HasicÏskeÂho zaÂchranneÂho sboru CÏR. ISBN 80-86640-77-9 MV – GENERÁLNÍ ěEDITELSTVÍ HASIýSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ýR ODBORNÁ PěÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 1-1-08 Konspekt POŽÁRNÍ TAKTIKA Základy požární taktiky Organizace a Ĝízení zásahu Zpracoval: Dr. Ing. ZdenČk Hanuška Doporuþený poþet hodin: 4 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-08 Obsah 1 ORGANIZACE A ěÍZENÍ ZÁSAHU............................................................................ 3 1.1 ZÁKLADNÍ ZÁSADY ..................................................................................................... 3 1.1.1 Urþení velitele zásahu ........................................................................................ 3 1.1.2 Právo pĜednostního velení ................................................................................. 5 1.1.3 OprávnČní a úkoly velitele zásahu ..................................................................... 6 1.2 ÚKOLY HASIýģ A OSTATNÍCH VELITELģ NA MÍSTċ ZÁSAHU ................. 9 1.2.1 ýinnost hasiþĤ na místČ zásahu ....................................................................... 10 1.2.2 Velitel jednotky PO........................................................................................... 10 1.2.3 Velitel úseku, velitel sektoru............................................................................. 12 1.2.4 Spojení u zásahu............................................................................................... 13 1.3 ZÁVċR..................................................................................................................... 14 1.3.1 Doporuþená literatura...................................................................................... 14 2 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-08 1 ORGANIZACE A ěÍZENÍ ZÁSAHU 1.1 Základní zásady 1.1.1 Urþení velitele zásahu Velitel zásahu Velitel jednotky požární ochrany, která jako první dorazila na místo zásahu, se automaticky stává velitelem zásahu a v této funkci Ĝídí þinnost všech jednotek na místČ zásahu, pokud funkci nepĜevzal velitel jednotky s právem pĜednostního velení. Právní pĜedpis1 podrobnČ stanoví zásady velení pĜi zásahu a dává pravomoc Ĝediteli hasiþského záchranného sboru kraje (dále jen „HZS kraje“) nebo generálnímu Ĝediteli HZS ýR nebo jejich zástupcĤm urþit velitele zásahu odlišnČ od práva pĜednostního velení. Ke zmČnČ velitele zásahu mĤže dojít i pĜi pĜedání zásahu v dobČ lokalizace veliteli jiné jednotky, který bude zabezpeþovat napĜíklad dohašování, úklidové práce, dozor na místČ zásahu apod. Každá zmČna ve funkci velitele zásahu musí být ohlášena pĜíslušnému operaþnímu a informaþnímu stĜedisku. Veliteli zásahu jsou pĜímo podĜízeni: • • • jeho vlastní jednotka, pokud nepĜedal u složitČjšího zásahu její Ĝízení jinému veliteli, náþelníka štábu, velitele prĤzkumné skupiny, velitele úseku, velitele sektoru a dalších hasiþĤ, které urþil jako svĤj výkonný orgán, pokud jim neurþil jiného pĜímého nadĜízeného 2; hasiþi uvedení ve zde vyjmenovaných funkcích jsou rovnČž veliteli zásahu odpovČdni za plnČní rozkazĤ a pokynĤ, které jim uložil, velitelĤ jednotek, kromČ tČch, kteĜí byli zaĜazeni do podĜízenosti velitele sektoru nebo velitele úseku 3. Hasiþi na místČ zásahu jsou pĜímo podĜízeni svým velitelĤm jednotek a jejich prostĜednictvím veliteli zásahu. S požadavky, informacemi a námČty se obrací na svého velitele jednotky. Velitel zásahu je oprávnČn vydat pĜímé rozkazy kterýmkoliv hasiþĤm u zásahu, pokud hrozí nebezpeþí z prodlení! Velitel zásahu se oznaþuje vestou s nápisem “Velitel zásahu“ nebo þervenou páskou s nápisem "VZ" na levé paži. U zásahĤ s úþastí více jednotek zĜizuje velitelské stanovištČ. 1 Vyhláška Ministerstva vnitra þ. 247/2001 Sb., kterou se upravují podrobnosti organizaci a þinnosti jednotek požární ochranČ ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ 2 § 26 odst. 6 písm. a) vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 3 § 26 odst. 6 písm. b) vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 3 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky Štáb velitele zásahu 1-1-08 PĜi soustĜedČní velkého poþtu sil a prostĜedkĤ nebo pĜi složitých þi rozsáhlých zásazích vyžadujících nasazení i jiných záchranných a složek IZS a spolupráci orgánĤ, institucí nebo odborníkĤ je velitel zásahu oprávnČn zĜídit ŠTÁB VELITELE ZÁSAHU. Štáb nepĜebírá povinnosti velitele zásahu, ale je výkonným orgánem v tČch þinnostech, kterými jej velitel zásahu povČĜil. StanovištČ štábu urþí velitel zásahu, a to obvykle v místČ velitelského stanovištČ. StanovištČ štábu musí být viditelnČ oznaþeno nápisem „ŠTÁB“ a zabezpeþeno proti neoprávnČnému vstupu nepovolaných osob a pĜed vlivem nepĜíznivých klimatických podmínek. SouþasnČ musí být zajištČn náhradní mobilní zdroj elektrické energie a prostĜedky k odstranČní technických závad na zaĜízeních používaných pro þinnost štábu. Štáb v souladu s rozhodnutími velitele zásahu organizuje þinnost jednotek na místČ zásahu, je využíván pĜi koordinaci složek IZS a pĜipravuje rozhodnutí velitele zásahu. Štáb tvoĜí a) b) c) d) e) f) g) náþelník štábu, þlen štábu pro spojení, þlen štábu pro týl, þlen štábu pro analýzu situace na místČ zásahu, þlen štábu pro nasazení sil a prostĜedkĤ, zástupci složek IZS, v pĜípadČ zásahu v rámci IZS, pomocníci þlenĤ štábu 4. Náþelník štábu a þlenové štábu jsou urþeni k výkonu funkce ve štábu velitelem zásahu, který vedle náþelníka štábu do štábu vždy urþí alespoĖ þlena štábu pro týl a þlena štábu pro spojení. Náþelníkovi a každému þlenu štábu mĤže velitel zásahu urþit pomocníky nebo jim pĜidČlit síly a prostĜedky, pokud to vyžaduje plnČní jim uložených úkolĤ. Pomocníkem þlena štábu mohou být vedle hasiþĤ i fyzické osoby a zástupci právnických osob, které pĜi zásahu poskytují osobní nebo vČcnou pomoc nebo se kterými jednotky nebo složky IZS na místČ zásahu spolupracují 5. Náþelník štábu odpovídá za þinnost štábu. Navrhuje veliteli zásahu složení štábu, zastupuje velitele zásahu po dobu jeho nepĜítomnosti a zajišĢuje styk s veĜejností na místČ zásahu6. Zpravidla Ĝídí úsek analýzy situace pro pĜípravu rozhodnutí velitele zásahu a úsek nasazení sil a prostĜedkĤ, u rozsáhlých zásahĤ jmenuje velitel zásahu pro uvedené úseky þleny štábu. Náþelník štábu je oznaþen zvláštní vestou s nápisem „Náþelník štábu“. nebo þervenou páskou s nápisem „NŠ“ na levé paži. Pomocníkem náþelníka štábu mĤže být dokumentarista, analytik apod. ýlen štábu pro spojení zabezpeþuje koordinaci spojení na místČ zásahu mezi jednotkami a složkami IZS a spojení jednotek s pĜíslušným operaþním stĜediskem 7. Je oznaþen zvláštní vestou s nápisem „Spojení“ nebo þervenou páskou s nápisem „S“ na levé paži. 4 § 23 odst. 1 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. § 23 odst. 7 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 6 § 23 odst. 2 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 7 § 23 odst. 3 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 5 4 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-08 ýlen štábu pro týl organizuje materiální zabezpeþení jednotek, vþetnČ podmínek péþe o hasiþe a osoby vyzvané k poskytnutí osobní pomoci podle § 18 zákona o požární ochranČ, evidenci výdajĤ a nákladĤ na zásah a poskytování neodkladné péþe osobám postiženým mimoĜádnou událostí 8. Je oznaþen zvláštní vestou s nápisem „Týl“ nebo þervenou páskou s nápisem „T“ na levé paži. Pomocníci þlena štábu pro týl mohou být hasiþi zabezpeþující speciální službu, evidenci výdajĤ a nákladĤ na zásah, ubytování, stravování, apod. ýlen štábu pro analýzu situace na místČ zásahu provádí analýzu situace na místČ zásahu za úþelem pĜípravy rozhodnutí velitele zásahu 9. Je oznaþen zvláštní vestou s nápisem „Analýza“ nebo þervenou páskou s nápisem „A“ na levé paži. ýlen štábu pro nasazení sil a prostĜedkĤ organizuje souþinnost jednotek a složek IZS na místČ zásahu a jejich evidenci 10. Je oznaþen zvláštní vestou s nápisem „Nasazení“nebo þervenou páskou s nápisem „N“ na levé paži. Do štábu mohou být dále zaĜazeny fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými jednotky spolupracují na místČ zásahu. Vyžaduje-li analýza situace a postupu jednotek spolupráci odborníkĤ, místní znalost technologie, místa zásahu apod., jmenuje velitel zásahu do štábu i uvedené odborníky jako pomocníky štábu. O oznaþení zástupcĤ složek IZS a pomocníkĤ zaĜazených do štábu rozhoduje velitel zásahu. Sektory a úseky PĜi velkém soustĜedČní sil a prostĜedkĤ, složitČjším nebo rozsáhlém zásahu zĜizuje velitel zásahu sektory s úseky nebo jen úseky urþuje jejich velitele a úkoly, které mají být v daném sektoru nebo úseku plnČny. SouþasnČ pĜidČluje síly a prostĜedky pro urþený sektor nebo úsek, pĜiþemž je oprávnČn i rozdČlit jednotku, urþit vedoucí skupin nebo hasiþe podĜídit jiným velitelĤm. 1.1.2 Právo pĜednostního velení Právo pĜednostního velení u zásahu umožĖuje velitelĤm urþitého druhu jednotky PO pĜevzít Ĝízení zásahu, avšak neukládá jim pĜevzetí zásahu za povinnost. Výjimkou je pĜípad, kdy stávající velitel zásahu nemĤže ze závažných dĤvodĤ plnit své povinnosti a okolnosti znemožĖují pĜedání zásahu (napĜ. pro zranČní stávajícího velitele zásahu). V tomto pĜípadČ nový velitel zásahu oznámí Ĝízeným jednotkám pĜevzetí funkce. NepĜevzetí Ĝízení zásahu velitelem s právem pĜednostního velení, který se dostavil na místo zásahu, jej však nezbavuje spoluzodpovČdnosti za správné vedení zásahu. SlužebnČ nadĜízený velitel, pokud velení u zásahu nepĜevzal, není oprávnČn zasahovat do þinností a oprávnČní velitele zásahu, byĢ služebnČ podĜízeného. 8 9 10 § 23 odst. 4 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. § 23 odst. 5 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. § 23 odst. 6 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 5 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-08 Pokud velitel disponující právem pĜednostního velení toto právo uplatní a pĜevezme zásah, musí se odstupující velitel pĜevzetí podrobit a po pĜevzetí nesmí zasahovat novému veliteli do Ĝízení jednotek. Právo pĜednostního velení u zásahu se Ĝídí tČmito pravidly: a) Velitel jednotky HZS okresu má pĜednost pĜed všemi veliteli jednotek s výjimkou velitele jednotky HZS podniku v pĜípadČ, že se jedná o požár v podniku, pro který byla zĜízena jednotka HZS podniku. V takovém pĜípadČ má právo pĜednostního velení velitel jednotky HZS podniku. b) Velitel jednotky SDH obce má pĜednost pĜed velitelem jednotky SDH podniku s výjimkou pĜípadu, že se jedná o požár v podniku, pro který byla zĜízena jednotka SDH podniku. V takovém pĜípadČ má právo pĜednostního velení velitel jednotky SDH podniku. c) PĜi zásahu dvou a více jednotek téhož druhu pĜebírá velení velitel místnČ pĜíslušné jednotky; to neplatí, jestliže tato jednotka neprovádí þinnost na místČ zásahu nebo pokud se velitelé dohodnou jinak. Velitel pĜedávající Ĝízení zásahu je povinen sdČlit pĜebírajícímu veliteli informace o plnČném úkolu a cíli þinnosti jednotek. ěízeným jednotkám oznamuje pĜedání funkce. PĜebírající velitel oznamuje pĜedávajícímu, zda funkci pĜevzal, jinak není oprávnČn funkci vykonávat. 1.1.3 OprávnČní a úkoly velitele zásahu Velitel zásahu pĜi Ĝízení jednotky pĜi požárním zásahu, záchranných pracích pĜi živelních pohromách, záchranných pracích pĜi mimoĜádných událostech, pokud jsou bezprostĜednČ ohroženy lidské životy nebo hrozí znaþná škoda a pĜi plnČní úkolĤ civilní ochrany a ochrany obyvatel má právo 11: • • • • • požádat o osobní pomoc fyzickou osobu 12, požádat o vČcnou pomoc fyzické nebo právnické osoby; zejména o dopravní prostĜedky, zdroje vody, spojová zaĜízení a jiné vČci ke zdolání požáru nebo provedení záchranných prací 13, vstoupit na nemovitosti k provedení opatĜení nutných ke zdolání požáru nebo k zamezení jeho šíĜení, provedení záchranných prací a v pĜípadČ potĜeby naĜídit v pĜíslušném rozsahu vlastníkovi (správci, uživateli) zejména vyklizení pozemku, odstranČní staveb, jejich þásti nebo porost 14, naĜídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo pĜi cviþení jednotky, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž pĜítomnost není potĜebná, nebo aby se podĜídily jiným omezením nutným k úspČšnému provedení zásahu 15, naĜídit provedení nutných opatĜení smČĜujících k odstranČní nebezpeþí opČtovného vzniku požáru. O naĜízených opatĜeních neodkladnČ 11 § 70 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 5 a § 92 zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. § 18 zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní zákona þ. 203/1994 Sb. 13 § 19 zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní zákona þ. 203/1994 Sb. 14 § 22 zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. 15 § 88 odst. 1 písm. a) zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní zákona þ. 237/2000 Sb. 12 6 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky • • • • • Zásah složek IZS a úseky 1-1-08 informuje orgán vykonávající státní požární dozor 16. Velitel zásahu naĜizuje nutná opatĜení pĜi pĜedání místa zásahu, odvolat o velitele jednotky nebo hasiþe, které urþil jako svĤj výkonný orgán (napĜ. náþelníka štábu, velitele úseku, velitele prĤzkumné skupiny), pokud nemohou plnit nebo neplní své úkoly a souþasnČ urþit jejich nástupce, o z místa zásahu jednotku, která neplní svoje úkoly nebo jestliže její síly a prostĜedky nejsou potĜebné 17; totéž se pĜimČĜenČ týká hasiþĤ, kteĜí splnili úkol, rozdČlit jednotku, urþit vedoucí skupin a zaþlenit osoby poskytující osobní a vČcnou pomoc do jednotky. Nad þinností tČchto osob musí být zajištČn odborný dohled a musí být vybaveny osobními ochrannými prostĜedky 18, rozhodnout o nedodržení technických parametrĤ požární techniky a vČcných prostĜedkĤ, jestliže hrozí nebezpeþí z prodlení pĜi záchranČ života osob 19, na nezbytnou dobu záchranu osob, zvíĜat nebo majetku pĜerušit v pĜípadČ, kdy již nelze, ani pĜes vynaložení všech dostupných sil a prostĜedkĤ, osoby, zvíĜata nebo majetek zachránit anebo pokraþování v zásahu by bezprostĜednČ ohrožovalo život zasahujících hasiþĤ 20, ukonþit nasazení jednotek v pĜípadČ, že by zdolávání požáru osamocenČ stojícího objektu (napĜ. stohu nebo skladu píce) bylo s ohledem na charakter požáru nehospodárné a prĤzkumem bylo potvrzeno, že nejsou ohroženy životy osob nebo zvíĜat, pĜípadnČ by zásahem mohlo dojít k neúmČrným ekonomickým škodám a škodám na životním prostĜedí; pĜi tom musí velitel zásahu zajistit ochranu okolí hoĜícího objektu pĜed rozšíĜením požáru 21. Velitel zásahu je dále pĜi provádČní záchranných a likvidaþních prací pĜi zásahu nČkolika složek IZS oprávnČn: • • • • zakázat nebo omezit vstup osob na místo zásahu a naĜídit, aby místo zásahu opustila osoba, jejíž pĜítomnost není potĜebná, naĜídit evakuaci osob, popĜípadČ stanovit i jiná doþasná omezení k ochranČ života, zdraví, majetku a životního prostĜedí a vyzvat osobu, která se nepodĜídí stanoveným omezením, aby prokázala svoji totožnost; tato osoba je povinna výzvČ vyhovČt, naĜídit bezodkladné provádČní nebo odstraĖování staveb, terénních úprav za úþelem zmírnČní nebo odvrácení rizik vzniklých mimoĜádnou událostí, vyzvat právnické osoby nebo fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo vČcné pomoci, zĜídit štáb jako svĤj výkonný orgán a urþit náþelníka a þleny štábu. ýleny štábu jsou zejména velitelé a vedoucí složek IZS. ýleny tohoto 16 § 88 odst. 1 písm. b) zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní zákona þ. 237/2000 Sb. § 26 odst. 7 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 18 § 26 odst. 8 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 19 § 26 odst. 9 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 20 § 14 odst. 2 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 21 § 15 odst. 3 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 17 7 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky • 1-1-08 štábu mohou být dále fyzické osoby a zástupci právnických osob, se kterými složky IZS spolupracují nebo které poskytují osobní nebo vČcnou pomoc, rozdČlit místo zásahu na sektory, popĜípadČ úseky a stanovit jejich velitele, kterým je oprávnČn ukládat úkoly; rozhodovat o pĜidČlování sil a prostĜedkĤ do podĜízenosti velitelĤ sektorĤ a úsekĤ 22. Velitel zásahu prokazuje svá oprávnČní vĤþi fyzickým nebo právnickým osobám a hasiþĤm svým oznaþením. Úkoly velitele zásahu Velitel zásahu plní pĜi Ĝízení požárního zásahu a záchranných pracích následující úkoly: • • • • • • • • • • • • 22 23 Ĝídí prĤzkum, vyhodnocuje situaci a s ohledem na získané poznatky organizuje soustĜećování a nasazování jednotek, kontroluje a vyhodnocuje úþinnost zásahu a plnČní svých rozkazĤ a pokynĤ, rozhoduje o zahájení a ukonþení þinnosti k záchranČ osob, zvíĜat a majetku a urþí, které osoby, která zvíĜata nebo který majetek budou zachránČny pĜednostnČ, organizuje souþinnost zasahujících jednotek a jejich spolupráci s tČmi, kteĜí poskytují osobní a vČcnou pomoc, organizuje spojení v místČ zásahu a spojení s pĜíslušným operaþním stĜediskem a odpovídá za úplnost a správnost pĜedávaných informací, v pĜípadČ potĜeby zĜídí štáb, oznaþí velitelské stanovištČ a pĜidČluje do úsekĤ, popĜípadČ sektorĤ síly a prostĜedky jednotek nebo složek IZS, zajišĢuje týlové zabezpeþení jednotek, zajišĢuje podávání informací o zásahu sdČlovacím prostĜedkĤm a veĜejnosti, organizuje poskytování informací pĜíbuzným osob, které byly postiženy následky požáru nebo mimoĜádné události, organizuje opatĜení k zamezení vstupu nepovolaných osob na místo zásahu, vyhodnocuje zásah a zpracovává zprávu o zásahu 23, v místČ zásahu, kde se pĜedpokládají úþinky požáru nebo mimoĜádné události, zabezpeþuje ve spolupráci s pĜíslušným operaþním stĜediskem, správními úĜady a obcemi: o provedení prĤzkumu šíĜení úþinkĤ požáru nebo mimoĜádné události, o informování obyvatelstva na území ve smČru šíĜení požáru nebo mimoĜádné události, která by je mohla ohrozit svými úþinky, o evakuaci obyvatelstva nebo jeho ochranu pĜed nebezpeþím, nelze-li evakuaci uskuteþnit, o vyhledání bezprostĜednČ ohrožených osob, o ošetĜení zranČných osob, o regulaci volného pohybu osob a dopravních prostĜedkĤ v místČ zásahu, § 19 odst. 3 zákona þ. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmČnČ nČkterých zákonĤ. § 26 odst. 1 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 8 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-08 stĜežení evakuovaného území a majetku, odstranČní staveb a porostĤ, provedení terénních úprav za úþelem zmírnČní nebo odvrácení rizik vzniklých požárem nebo mimoĜádnou událostí 24. mĤže prostĜednictvím pĜíslušného operaþního stĜediska žádat o o regulaci dopravy na trasách odsunu zranČných do zdravotnických zaĜízení nebo na trasách, po kterých jsou pĜepravovány síly a prostĜedky jednotek, o zabezpeþení náhradního ubytování pro postižené, o zabezpeþení zdravotní péþe, hygienické a protiepidemické péþe a sociální a duchovní péþe pro postižené, nemocné a zranČné, o provedení sanace a dekontaminace zasaženého území, o stanovení hygienických a veterinárních opatĜení 25, za úþelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasiþĤ o analyzuje informace o nebezpeþí na místČ zásahu, o rozdČluje místo zásahu na zóny s charakteristickým nebezpeþím a stanoví odpovídající režim práce a zpĤsob ochrany, o dbá, aby požadavky kladené na jednotky odpovídaly jejich vybavení požární technikou a vČcnými prostĜedky a cíl jejich þinnosti pĜi zásahu byl stanoven s pĜihlédnutím ke konstrukci zachraĖovaných objektĤ, charakteru technologických procesĤ probíhajících v tČchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek, pokud jsou známy, o vytváĜí podmínky pro obnovu fyzických sil hasiþĤ na místČ zásahu, zajištČní minimálních podmínek péþe o zasahující hasiþe a osoby poskytující osobní a vČcnou pomoc 26: 1. ochranné nápoje, vyžaduje-li zásah použití speciálních ochranných prostĜedkĤ v nepĜetržité délce 30 minut nebo provádí-li se zásah za extrémních povČtrnostních podmínek nejménČ 2 hodiny, 2. stravování, jde-li o práci pĜi zásahu trvající nepĜetržitČ nejménČ 5 hodin, 3. vhodné místo pro odpoþinek, pĜípadnČ ubytování, trvá-li práce pĜi zásahu déle než 12 hodin. o o • • 1.2 ÚKOLY HASIýģ A OSTATNÍCH VELITELģ NA MÍSTċ ZÁSAHU Základní úkoly hasiþĤ, velitele sektoru, velitele úseku, velitele jednotky i každého hasiþe na místČ zásahu jsou stanoveny vyhláškou þ.247/2001 Sb. 24 § 26 odst. 3 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. § 26 odst. 4 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 26 § 26 odst. 5 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 25 9 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-08 1.2.1 ýinnost hasiþĤ na místČ zásahu Hasiþi na místČ zásahu: • • • • • • plní rozkazy a pokyny pĜíslušných velitelĤ. Na místČ zásahu jsou hasiþi podĜízeni svým velitelĤm jednotek a jejich prostĜednictvím veliteli bojového úseku a veliteli zásahu. PĜi nebezpeþí z prodlení mĤže hasiþĤm vydat velitel úseku nebo velitel zásahu rozkaz pĜímo. dodržují pravidla spojení. V jednotce musí být zabezpeþeno dodržování podmínek radioprovozu v souladu s ěádem spojové služby v PO i dalších dohodnutých zpĤsobĤ spojení a signálĤ. provádČjí prĤzkum v místČ svého nasazení a zjištČné poznatky hlásí pĜíslušnému veliteli. Tím je zajištČna zásada nepĜetržitého prĤzkumu i pĜenos informací o dĤležitých skuteþnostech k veliteli. dbají na svoji bezpeþnost a bezpeþnost ostatních hasiþĤ, používají pĜidČlené osobní ochranné pracovní prostĜedky. Je zcela samozĜejmé, že v prostĜedí požáĜištČ dbají hasiþi maximální opatrnosti a neprodlenČ varují své kolegy pĜed hrozícím nebezpeþím. Hasiþ je povinen používat osobní ochranné prostĜedky v souladu s vnitĜními pĜedpisy nebo naĜízeními. PĜíslušný velitel je oprávnČn podle situace naĜídit i použití spoleþných ochranných prostĜedkĤ, tj. prostĜedkĤ, které nejsou pĜidČleny trvale jedné osobČ, ale mĤže je použít kdokoliv z jednotky (napĜ. lékaĜské rukavice proti infekci, dýchací pĜístroj, oblek proti žáru apod.). Dále je tento velitel oprávnČn povolit s ohledem na specifiku zásahu odložení urþitých osobních ochranných prostĜedkĤ, které nejsou u zásahu nezbytnČ nutné. využívají všech svých znalostí, zkušeností a technických možností požární techniky, vČcných prostĜedkĤ a zaĜízení požární ochrany, nepoužívají osobní doplĖky, které mohou pĜi náhlých a extrémních vlivech prostĜedí ohrozit jejich zdraví (napĜ. náramky, ĜetČzy, náušnice). 1.2.2 Velitel jednotky PO Velitel jednotky PO je na místČ zásahu podĜízen veliteli úseku. Pokud úsek není zĜízen, je podĜízen veliteli zásahu. Veliteli jednotky jsou pĜímo podĜízeni hasiþi v jednotce, pokud velitel zásahu neurþil jinak. OprávnČní velitele jednotky • • • 27 28 1) Velitel jednotky má právo: požádat o osobní pomoc fyzickou osobu 27, požádat o vČcnou pomoc fyzickou nebo právnickou osobu; zejména o dopravní prostĜedky, zdroje vody, spojová zaĜízení a jiné vČci ke zdolání požáru nebo provedení záchranných prací 28, naĜídit v souvislosti se zdoláváním požáru nebo pĜi cviþení jednotky, aby se z místa zásahu vzdálily osoby, jejichž pĜítomnost není § 18 zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní zákona þ. 203/1994 Sb. § 19 zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní zákona þ. 203/1994 Sb. 10 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky • • • Úkoly velitele jednotky • • • • 29 30 31 32 33 1-1-08 potĜebná nebo aby se podĜídily jiným omezením nutným k úspČšnému provedení zásahu 29, naĜídit provedení nutných opatĜení smČĜujících k odstranČní nebezpeþí opČtovného vzniku požáru. O naĜízených opatĜeních neodkladnČ informuje orgán vykonávající státní požární dozor 30, velitel jednotky mĤže odvolat z místa zásahu hasiþe, který nemĤže plnit nebo neplní svoje úkoly nebo jestliže mu neoþekávané závažné okolnosti jejich plnČní znemožní. O odvolání hasiþe je povinen informovat velitele úseku þi sektoru nebo, není-li sektor zĜízen, tak velitele zásahu 31, pĜevzít Ĝízení zásahu, pokud se jedná o velitele jednotky s právem pĜednostního velení 32. Velitel jednotky ohlásí ihned veliteli zásahu pĜíjezd jednotky a množství sil a prostĜedkĤ jednotky, podává veliteli úseku þi sektoru nebo, není-li úsek þi sektor zĜízen, tak veliteli zásahu prĤbČžnČ informace o plnČní úkolĤ a o situaci na místČ zásahu; v pĜípadČ bezprostĜedního ohrožení života osob je oprávnČn zmČnit rozhodnutí nadĜízeného, zpracovává dílþí zprávu o zásahu 33. za úþelem snížení rizika ohrožení života a zdraví hasiþĤ jednotky o shromažćuje informace o nebezpeþí a provádí jejich ovČĜování na místČ zásahu jednotky, o rozdČluje místo zásahu jednotky na zóny s charakteristickým nebezpeþím a stanovuje odpovídající režim práce a zpĤsob ochrany hasiþĤ, o upozorní velitele úseku þi sektoru nebo, není-li velitel úseku þi sektoru urþen, tak velitele zásahu, pokud požadavky kladené na jednotku neodpovídají jejímu vybavení požární technikou a vČcnými prostĜedky požární techniky a pokud pĜi stanovení cíle þinnosti jednotky pĜi zásahu nebylo pĜihlédnuto ke konstrukci zachraĖovaných objektĤ, charakteru technologických procesĤ probíhajících v tČchto objektech a chemickým vlastnostem vznikajících nebo skladovaných látek, o dbá, pokud to situace na místČ zásahu umožĖuje, aby pĜi nebezpeþných þinnostech, jakými jsou napĜíklad prĤzkum, práce v prostĜedí nebezpeþných látek, práce ve výškách a hloubkách, byli hasiþi jištČni navzájem nebo jiným hasiþem, o dbá u zasahujících hasiþĤ na používání pĜedepsaného standardního vybavení osobními ochrannými pracovními prostĜedky a vČcnými prostĜedky požární ochrany proti § 88 odst. 1 písm. a) zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní zákona þ. 237/2000 Sb. § 88 odst. 1 písm. b) zákona þ. 133/1985 Sb., ve znČní zákona þ. 237/2000 Sb. § 28 odst. 3 vyhlášky þ. 247/2001 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 226/2005 Sb. § 22 odst. 1 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. § 28 odst. 1 vyhlášky þ. 247/2001 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 226/2005 Sb. 11 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky • • 1-1-08 pĤsobení nebezpeþných látek, zejména chemických, radioaktivních a infekþních 34. nemĤže-li velitel jednotky vykonávat oprávnČní a plnit své úkoly a povinnosti musí bezodkladnČ urþit svého zástupce, kterému Ĝízení jednotky pĜedá, pĜed odjezdem z místa zásahu 35: o osobnČ pĜedá nadĜízenému veliteli úseku nebo veliteli zásahu dílþí zprávu o zásahu nebo dohodne jiný zpĤsob pĜedání této zprávy, o ohlásí veliteli zásahu odjezd z místa zásahu, následnČ odjezd oznámí i urþenému operaþnímu a informaþnímu stĜedisku, o urþí trasu jízdy z místa zásahu, pokud není jednotce tato trasa stanovená operaþníma informaþním stĜediskem. 1.2.3 Velitel úseku, velitel sektoru PĜi soustĜedČní vČtšího množství sil a prostĜedkĤ a pĜi organizaþnČ složitém nebo rozsáhlém zásahu anebo pĜi zásahu v rámci integrovaného záchranného systému mĤže velitel zásahu zĜídit jednotlivé úseky a urþit velitele úsekĤ. ZĜídí-li velitel zásahu úseky, stanoví úkoly, které budou úseky plnit a vyþlení pro plnČní tČchto úkolĤ potĜebné síly a prostĜedky. Pro nČkolik úsekĤ mĤže velitel zásahu zĜídit spoleþný sektor a urþit jeho velitele. Velitele úseku, sektoru urþí velitel zásahu zpravidla z nČkterého velitele jednotky nebo vedoucího další složky IZS. Pokud nestanoví velitel zásahu jinak, jsou hasiþi pĜímo podĜízeni svým velitelĤm jednotek. Velitelé jednotek jsou podĜízeni veliteli úseku, veliteli sektoru a veliteli zásahu. PĜi nebezpeþí z prodlení mĤže velitel úseku, velitel sektoru nebo velitel zásahu vydat hasiþĤm rozkaz nebo pokyn pĜímo 36. ZĜízení úseku, pĜípadnČ sektoru, usnadĖuje veliteli zásahu Ĝízení zásahu, zaruþuje bezprostĜednČjší reakci nasazených sil a prostĜedkĤ na vzniklou situaci vþetnČ soustĜedČnČjší práce nČkolika jednotek pro splnČní spoleþného specifického úkolu. Úseky se zĜizují zejména když: • jejich zĜízení vyžaduje z hlediska Ĝízení zásahu þlenitost nebo rozsáhlost objektu, • je provádČna urþitá charakteristická þinnost v urþitém místČ zásahu vyžadující specifické Ĝízení nebo stejný postup nČkolika jednotek nebo dalších složek IZS. Velitel úseku je na místČ zásahu podĜízen veliteli zásahu nebo veliteli sektoru, pokud byl sektor zĜízen 37. Úkoly velitele sektoru ve svČĜeném sektoru jsou obdobné jako úkoly velitele úseku 38. Velitel úseku je oznaþen zvláštní vestou s nápisem „Velitel úseku“ nebo þervenou páskou s nápisem „VU“. Velitel sektoru je oznaþen vestou s 34 § 28 odst. 2 písm. e) vyhlášky þ. 247/2001 Sb., ve znČní vyhlášky þ. 226/2005. ML þ. 11/O. 36 § 21 odst. 3 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 37 § 27 odst. 1 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 38 § 27 odst. 4 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 35 12 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-08 nápisem „Velitel sektoru“ nebo þervenou páskou s nápisem „VS“. Oznaþení páskou se nosí na levé paži. Úkoly a postup þinnosti • • • • • • • Velitel úseku 39: prostĜednictvím velitelĤ jednotek Ĝídí jednotky zaĜazené do úseku, organizuje podle rozhodnutí velitele zásahu prĤzkum a vyhodnocuje situaci v úseku; v pĜípadČ bezprostĜedního ohrožení života osob je oprávnČn zmČnit rozhodnutí velitele zásahu, podává veliteli zásahu informace o plnČní úkolĤ a o situaci v úseku, Ĝídí zásah sil a prostĜedkĤ v úseku a spolupráci pĜi poskytování osobní a vČcné pomoci, kontroluje þinnost jednotek pĜi zásahu a plnČní svých rozkazĤ a pokynĤ, udržuje spojení s velitelem zásahu a s podĜízenými jednotkami. Velitel úseku za úþelem snížení rizika ohrožení života a zdraví zasahujících hasiþĤ 40: o analyzuje informace o nebezpeþí v úseku a provádí jejich ovČĜování, o urþí jednotkám úkoly tak, aby odpovídaly vybavení hasiþĤ v úseku, respektuje zvláštnosti místa zásahu, zejména technologii, konstrukþní a dispoziþní Ĝešení objektĤ a vlastnosti pĜítomných nebo vznikajících látek, o oznamuje veliteli zásahu poznatky o situaci v úseku. Pokud nastane situace, která vyžaduje odvolání jednotky nebo naopak zvýšení poþtu jednotek v úseku apod., Ĝeší velitel úseku uvedenou potĜebu s velitelem zásahu, resp. velitelem sektoru, je-li sektor zĜízen. Velitel úseku po zrušení úseku pĜedá veliteli zásahu nebo náþelníkovi štábu dílþí zprávy o zásahu jednotek zaĜazených v úseku, pĜípadnČ dohodne jiný zpĤsob pĜedání. 1.2.4 Spojení u zásahu PĜi Ĝízení zásahu velitel zásahu a jemu podĜízení velitelé sektorĤ, úsekĤ a velitelé jednotek organizují spojení. Na veliteli zásahu je, jaké všechny možnosti spojení pro daný pĜípad zásahu použije. Ve vČtšinČ pĜípadĤ pĤjde o radiové spojení, kde je nutné dodržovat ěád spojové služby v PO, lze však využít celou škálu poþínaje spojkou a konþe použitím mobilních telefonĤ. Pokud to technické prostĜedky umožní, oznámí velitel jednotky, která se dostavila na místo zásahu jako první, operaþnímu a informaþnímu stĜedisku nebo pĜíslušnému místu, které ji vyslalo, pĜíjezd na místo zásahu a potvrdí nebo upĜesní místo zásahu. S obsahem informací odesílaných na operaþní a informaþní stĜedisko nebo pĜíslušné místo, které jednotku vyslalo, vyslovuje souhlas velitel zásahu. 39 40 § 27 odst. 2 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. § 27 odst. 3 vyhlášky þ. 247/2001 Sb. 13 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-08 Velitel zásahu zabezpeþuje prĤbČžné informování pĜíslušného operaþního a informaþního stĜediska o: • • • • • • • • situaci na místČ zásahu, potĜebČ sil a prostĜedkĤ, popĜípadČ jiné pomoci, zmČnČ v osobČ velitele zásahu, pĜíjezdu jednotek požární ochrany a složek IZS na místo zásahu, þinnosti jednotek a složek integrovaného záchranného systému, zásadní zmČnČ situace na místČ zásahu vþetnČ zranČní nebo usmrcení hasiþĤ nebo postižených osob, dobČ lokalizace a likvidace požáru nebo ukonþení záchranných a likvidaþních prací pĜi mimoĜádných událostech, pĜedání místa zásahu, odjezdu jednotek z místa zásahu. Pro potĜeby zpracování dokumentace o zásahu, je pro zjednodušení þinnosti velitele zásahu pĜi zpracovávání Zprávy o zásahu výhodné pĜedávat i celou Ĝadu dalších informací (napĜ. pĜíjezd ZPP, pĜítomnost majitele apod.). V pĜípadČ tísĖové zprávy (napĜ. v objektu došlo k výbuchu v dobČ, kdy se tam pohyboval velitel zásahu) a hrozí-li nebezpeþí z prodlení pĜi pĜivolání pomoci, podává informaci spojenou se žádostí o pomoc hasiþ udržující spojení se základnou jednotky i bez souhlasu velitele zásahu. 1.3 ZÁVċR 1.3.1 Doporuþená literatura 1. Zákon þ.133/85 Sb. o požární ochranČ ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ 2. Vyhláška þ.247/2001 Sb., organizaci a þinnosti jednotek požární ochrany 3. Bojový Ĝád jednotek požární ochrany Organizace a Ĝízení zásahu Dr. Ing. ZdenČk Hanuška Konspekty odborné pĜípravy jednotek požární ochrany Vydalo Sdružení požárního a bezpeþnostního inženýrství v OstravČ, roku 2008, s pĜispČním státní dotace Ministerstva vnitra – Generálního Ĝeditelství Hasiþského záchranného sboru ýR. Vytiskl Tiskárna Kleinwächter Frýdek - Místek 2. aktualizované vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN: 80-86111-46-6 14 MV – GENERÁLNÍ ěEDITELSTVÍ HASIýSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ýR ODBORNÁ PěÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 1-1-09 Konspekt POŽÁRNÍ TAKTIKA Základy požární taktiky Požární útok, požární obrana Zpracoval: Dr. Ing. ZdenČk HANUŠKA Doporuþený poþet hodin: 3 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 Obsah 1 ÚVOD ................................................................................................................................ 3 1.1 2 DRUHY ZÁSAHOVÉ ýINNOSTI JEDNOTEK PO ................................................... 3 2.1 2.2 3 ýINNOST JEDNOTEK PO OBECNċ ................................................................................. 3 HLAVNÍ ýINNOST JEDNOTEK PO.................................................................................. 3 ZÁKLADNÍ ÚKOLY JEDNOTKY PO ................................................................................ 4 POŽÁRNÍ ÚTOK............................................................................................................. 7 3.1 3.2 3.3 POŽÁRNÍ ÚTOK - OBECNċ............................................................................................. 7 ZÁKLADNÍ DRUHY POŽÁRNÍCH ÚTOKģ ........................................................................ 8 ROZMÍSTċNÍ SIL A PROSTěEDKģ PěI POŽÁRNÍM ÚTOKU ............................................... 9 4 POŽÁRNÍ OBRANA ..................................................................................................... 10 5 ZÁVċR ............................................................................................................................ 12 5.1 DOPORUýENÁ LITERATURA : ..................................................................................... 12 2 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 1 Úvod 1.1 ýinnost jednotek PO obecnČ Veškerou þinnost jednotek PO, poþínaje vyhlášením poplachu až po návrat na stanici jednotky nazýváme zásahem. Úþinnost zásahu jednotek PO závisí na správném Ĝízení, na dokonalém prĤzkumu a pĜijetí rozhodnutí ke stanovení potĜebných sil a prostĜedkĤ stanovením hlavního smČru požárního útoku, na vþasném soustĜedČní potĜebných sil a prostĜedkĤ v tomto smČru a provádČní nepĜetržitého a rozhodného nasazení. Závažnou mČrou závisí na ukáznČnosti, stupni technické prĤpravy, schopnosti rychle a správnČ se orientovat v každé byĢ i novČ vzniklé situaci a v dĤsledném plnČní úkolĤ každého hasiþe. Základní taktickou jednotkou PO je družstvo v poþtu 1+5, popĜípadČ družstvo o zmenšeném poþetním stavu 1+3. Velitel zásahu je oprávnČn rozdČlit jednotku, urþit vedoucí skupin a zaþlenit fyzické osoby poskytující osobní pomoc. Veškerá zásahová technika, která se neustále zdokonaluje, nám slouží k úþinnČjším a rychlejším zásahĤm. Ochranné prostĜedky prostĜedky požární ochrany, které jsou ve vybavení jednotky PO, pĜímo ovlivĖují její taktickou hodnotu. PĜitom je však nutno mít na pamČti že samotná technika, a to i ta nejdokonalejší, nemĤže splnit svĤj úþel, nebudou-li ji hasiþi umČt bezvadnČ ovládat ve všech i tČch nejsložitČjších situacích. 2 Druhy zásahové þinnosti jednotek PO 2.1 Hlavní þinnost jednotek PO Jednotka plní následující úkoly • požární zásah podle pĜíslušné dokumentace požární ochrany nebo pĜi soustĜedČní a nasazování sil a prostĜedkĤ; požární zásah je þinnost, která smČĜuje nejprve k lokalizaci a pak k likvidaci požáru, kdy je ukonþeno nežádoucí hoĜení, • záchranné práce pĜi živelních pohromách a jiných mimoĜádných událostech (dále jen „mimoĜádné události“); obsahem záchranných prací jednotek pĜi mimoĜádných událostech je odvrácení nebo omezení bezprostĜedního pĤsobení rizik vzniklých mimoĜádnou událostí a vedoucí k pĜerušení jejich pĜíþin, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostĜedí, • na úseku ochrany obyvatelstva; zejména se podílí na o evakuaci obyvatel, o oznaþování oblastí s výskytem nebezpeþných látek, o varování obyvatel, 3 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 o dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku, o humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištČní podmínek pro jeho nouzové pĜežití, • podává neprodlenČ zprávy o svém výjezdu a zásahu územnČ pĜíslušnému operaþnímu a informaþnímu stĜedisku HZS kraje1. 2.2 Základní úkoly jednotky PO Úkolem jednotek PO pĜi zdolávání požáru je: a) lokalizace požáru, kdy se požár v prĤbČhu zásahu pĜestal šíĜit a síly a prostĜedky jednotek PO na místČ zásahu postaþují zabránit jeho dalšímu šíĜení, b) likvidace požáru, kdy je zásahem ukonþeno nežádoucí hoĜení. Úkolem jednotek PO pĜi živelních pohromách nebo jiných mimoĜádných událostech jsou þinnosti provádČné k omezení jimi vyvolaných rizik a pĜerušení jejich pĜíþin. PĜi zdolávání požáru, záchranných a likvidaþních pracích pĜi živelních pohromách nebo jiných mimoĜádných událostech využívají jednotky informací o požárnČ technických charakteristikách látek a materiálĤ provozovaných nebo nacházejících se na místČ zásahu. Jednotky PO dále využívají dokumentace zdolávání požárĤ nebo havarijních plánĤ a volí postup, který odpovídá druhu požáru, živelní pohromy nebo jiné mimoĜádné události a charakteru okolností, které jejich vznik, rozsah a prĤbČh ovlivĖují. Hašení požáru je soubor þinností jednotek PO, jejichž koneþným cílem je ukonþení nežádoucího hoĜení. Základními formami této þinnosti je požární útok a požární obrana ve smČrech nasazení jednotek PO. ObČ tyto þinnosti se pĜi požáru mohou v rĤzných smČrech nasazení vzájemnČ prolínat (napĜ. požární obrana postupnČ v návaznosti na to, jak se jednotky PO dostavují na místo požáru, pĜechází v požární útok nebo zajištČní ochrany sousedního objektu pĜi souþasnČ probíhajícím hašení požárem zasaženého objektu apod.). Hašení požáru je složitý proces, který obsahuje nČkolik druhĤ þinností: a) dodávku hasebních prostĜedkĤ na pĜerušení hoĜení a zabránČní rozšíĜení požáru (ochlazování), b) odkrývání a rozebírání konstrukcí, odstranČní kouĜe, c) zajištČní konstrukcí a zaĜízení proti zĜícení a výbuchu, d) odstranČní hoĜlavých látek z pásma hoĜení. NČkteré þinnosti se opakují pĜi každém výjezdu jednotky napĜ. vyhlášení poplachu, jízda k zásahu a zpČt, prĤzkum požáru, bojové 1 § 70 odst. 1 písm. c) zákona þ. 133/1985 Sb. 4 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 rozvinutí, pĜerušení hoĜení (tzv. þinnosti obecné). Jiné druhy þinnosti, napĜ. záchrana osob, odstranČní kouĜe, rozebírání konstrukcí, zajištČní konstrukcí proti zĜícení, nejsou stálé a provádí se pouze u nČkterých požárĤ (tzv. þinnosti zvláštní). Zásahová þinnost patĜí k posloupnČ paralelním procesĤm a lze ji graficky znázornit následujícím zpĤsobem: + Výjezd jednotky k požáru ++ +++ PrĤzkum pĜípadnČ záchrana osob ++ Hasební zásah (útok, obrana) ++++ Uložení tech. prostĜ., zajištČní pĜípadnČ pĜedání místa zásahu +++ PrĤzkum a bojové rozvinutí PĜípadná evakuace materiálu (pomocí techniky, ruþnČ, zajištČní mat. pĜed odcizením a povČtrnostními vlivy atd.) +++ Jiné þinnosti (rozebírání konstrukcí, odvČtrávání, vytváĜení proluk, detekce atd.) PĜi nasazování sil a prostĜedkĤ jednotek velitel zásahu dbá, aby bylo dosaženo co nejúþelnČji lokalizace a likvidace požáru; u živelních pohrom a jiných mimoĜádných událostí dbá velitel zásahu, aby bylo dosaženo pĜerušení jejich pĜíþin, pĜípadnČ omezeno riziko, které vyvolávají. PĜi hasebním zásahu provádČném více jednotkami je možné, že ve stejnou dobu jedna jednotka provádí bojové rozvinutí, druhá jednotka pĜijíždí k požáru nebo provádí záchranu osob. MĤže nastat i souþasné plnČní jedné zásahové þinnosti více jednotkami. Z tohoto dĤvodu se pĜi hašení více jednotkami objevila nutnost posuzovat souhrn zásahových þinností všech jednotek a ne každou jednotlivČ. NapĜ. v praxi souhrn takových zásahových þinností jako výjezd, jízda k požáru, které se zúþastĖují hašení požáru, posuzujeme jako jeden složitý proces, který se nazývá soustĜedČní sil a prostĜedkĤ. Souhrn procesĤ zásahové þinnosti poþínaje nasazením prvních sil a prostĜedkĤ k pĜerušení šíĜení požáru a zajištČní likvidace se nazývá zdolávání požáru. V pĜípadČ, že by náklady na zdolání požáru osamocenČ stojícího objektu, jako je napĜíklad stoh nebo sklad píce, mohly být s ohledem na hodnotu takového objektu považovány za náklady vynaložené nehospodárnČ a prĤzkumem bylo potvrzeno, že nejsou ohroženy životy osob nebo zvíĜat anebo životní prostĜedí, je velitel zásahu povinen zvážit 5 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 úþelnost zásahu a pĜípadnČ jej ukonþit, aniž by bylo dosaženo cíle þinnosti jednotek pĜi zdolávání požáru PĜi zdolávání požáru se urþuje hlavní smČr nasazení sil a prostĜedkĤ jednotek PO, který se stanoví podle tČchto zásad • ohrožuje-li požár bezprostĜednČ osoby, popĜípadČ zvíĜata, nasadí se síly a prostĜedky do takového smČru, který zajistí jejich záchranu nebo omezí nebezpeþí ohrožující jejich život, • je-li požárem o zasažena þást objektu nebo požární úsek a požár se dále rozšiĜuje, nasadí se síly a prostĜedky na hašení v cestách šíĜení požáru, o zasažen celý osamocenČ stojící objekt nebo celý požární úsek a rozšíĜení požáru dále nehrozí, nasadí se síly a prostĜedky ve smČru nejintenzivnČjšího hoĜení v objektu, o zasažen celý objekt a požár bezprostĜednČ ohrožuje vedlejší objekt, nasadí se síly a prostĜedky na ochranu ohroženého objektu a dále se provádí hašení ve smČru nejintenzivnČjšího hoĜení, o zasažena nádrž hoĜlavých kapalin, nasadí se síly a prostĜedky na ochlazování nádrže a ochranu okolních objektĤ a po soustĜedČní nezbytného množství síly a prostĜedky se provede hašení požáru nádrže, • jsou-li v pĜedpokládaném smČru šíĜení požáru nebezpeþné látky, nebo zaĜízení, která vlivem zvýšené teploty mohou být uvedena do havarijního stavu (výbuch, únik nebezpeþné látky), soustĜedí se hlavní síly a prostĜedky tak, aby se zabránilo jejich havárii. Zjistí-li velitel zásahu, že síly a prostĜedky na místČ zásahu nestaþí k lokalizaci požáru, požádá územnČ pĜíslušné operaþní stĜedisko o vyslání dalších. Do doby jejich pĜíjezdu organizuje velitel zásahu požární obranu. S ohledem na efektivnost hašení a omezení škod zpĤsobených zásahem je nutné • použít vhodné hasební látky pĜípadnČ pĜísady ke zvýšení hasebního úþinku vody, • sledovat a usmČrĖovat množství dodávaného hasiva a zvolit vhodný zpĤsob dodávky hasiva, aby nedocházelo ke zbyteþným ztrátám hasiva nebo ke nezdĤvodnitelným škodám vzniklých hasivem • chránit dle možnosti ohrožený majetek þinnostmi pĜi zásahu nebo použitými hasivy a prostĜedky požární ochrany (pĜikrýt nepromokavými plachtami, evakuovat, podepĜít konstrukce apod.), • pĜi rozebírání konstrukcí postupovat dle možnosti tak, aby jejich poškození bylo co nejmenší a úmČrné potĜebám zásahu. 6 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 Pro vytvoĜení lepších podmínek na místČ zásahu se mohou souþasnČ s hašením požáru odvČtrávat zakouĜené prostory a to pĜirozenou nebo nucenou ventilací. Konstrukce budov nebo technologických zaĜízení se rozebírají za úþelem • zjištČní skrytých míst hoĜení a zajištČní pĜístupu k nim, pĜi þemž se rozebírání konstrukce ke zjištČní skrytých ohnisek hoĜení a odvČtrání se provádí teprve potom, kdy hasební prostĜedky jsou pĜipraveny k nasazení, • omezení šíĜení požáru vytvoĜením proluky v hoĜlavém materiálu nebo zmČnou podmínek v šíĜení tepla; proluky, které mají zabránit šíĜení požáru, se provádí v dostateþném þasovém pĜedstihu v celé šíĜi konstrukce a materiálu. • odvČtrání prostorĤ od zplodin požáru, • vytvoĜení cesty k záchranČ osob, zvíĜat a cenného, nebo nebezpeþného materiálu, • odstranČní þástí konstrukcí, které ohrožují bezpeþnost na místČ zásahu. Konstrukce budovy se rozebírají tak, aby nedošlo k porušení jejich stability a k poškození technických rozvodĤ (nebezpeþí zĜícení konstrukcí). PĜi rozebírání konstrukcí je tĜeba dále dbát, aby nedošlo zejména k • ohrožení osob a majetku, • zahrazení komunikací (zejména zásahových a evakuaþních cest, nástupních ploch apod.), • padání materiálu na hadicové vedení, požární techniku a vČcné prostĜedky, • padání materiálu na balkony, stĜechy a jiné vyþnívající konstrukce budovy, • stržení venkovního produktovodĤ, • rozšíĜení požáru, • pĜetČžování konstrukcí rozebíraným materiálem. vzdušného vedení elektrického proudu a 3 Požární útok 3.1 Požární útok - obecnČ Požární útok je jednou ze dvou základních forem zásahové þinnosti jednotek PO. Provádí se na základČ skuteþností zjištČných pĜi prĤzkumu. ProstĜednictvím bojových rozvinutí (viz cviþební Ĝád). Požární útok se provádí pĜi dostateþném množství sil a prostĜedkĤ na místČ zásahu a je zamČĜen na zastavení šíĜení požáru, na postupné zmenšení jeho plochy a intenzity hoĜení smČĜující k likvidaci požáru 7 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 Požární útok je jednou z nejdĤležitČjších fází požárního zásahu. Je pĜímo závislý na organizovaném nasazení potĜebných sil a prostĜedkĤ v urþitém smČru podle situace na místČ požáru. Po pĜíjezdu jednotky PO na místo požáru se ve všech pĜípadech souþasnČ s prĤzkumem provádí pĜíprava k bojovému rozvinutí a požárnímu útoku, která se skládá z: a) zajištČní dodávky hasební látky, b) provedení jiných pĜípravných opatĜení podle místních podmínek (napĜ. pĜíprava pĜejezdových mĤstkĤ, potĜebného náĜadí a výzbroje, napojení vedení na požární potrubí atd.). c) vytvoĜení þásti bojového rozvinutí, tzn.: - napojení CAS na požární hydranty, pĜipojení hadic a kontroly stavu vody, - pokládání dopravního hadicového vedení až k rozdČlovaþi, - pĜipojení rozdČlovaþe, - dopravy útoþných hadic a prostĜedkĤ k rozdČlovaþĤm. Požární útok spoþívá v rozhodném, aktivním a organizovaném nasazení potĜebných sil a prostĜedkĤ v urþitém smČru (smČrech) podle situace u požáru. Bojová rozvinutí k požárním útokĤm lze provést jednak po pĜíjezdu jednotky PO na místo, jednak po provedení pĜípravy nebo po pĜedbČžném bojovém rozvinutí. Bojové rozvinutí k požárnímu útoku se provádí ihned po pĜíjezdu jednotky PO na místo, je-li situace pĜehledná, nebo jestliže dostala jednotka PO jmenovitČ pĜedem urþený úkol. PĜi požárním útoku hasiþi s útoþnými proudy zaujmou útoþné postavení nejkratší nejbezpeþnČjší cestou. Je-li tato cesta znemožnČna, nechá velitel odstranit pĜekážky nebo rozebrat konstrukce pĜípadnČ zabezpeþí vedení proudĤ jinými cestami (okny, stĜechou nebo za použití žebĜíkĤ, výškové techniky apod.). 3.2 Základní druhy požárních útokĤ A. Základní druhy požárních útokĤ: a) útok þelní, b) útok boþní, c) útok obchvatný, d) frontální. ýelní útok je veden ve smČru proti postupujícímu požáru, soustĜedČním všech útoþných sil v ĜadČ nebo v klínu. Zda je úþelné proniknout do místa požáru klínem nebo postupovat v ĜadČ, to je závislé na povaze požáru. ýelem klínu se snažíme proniknout až k ohniskĤm požáru a jednotlivČ je zdolávat, zatímco boky klínu zatlaþují požár zpČt. ěadou postupujeme tehdy, když nelze pro velký žár proniknout dovnitĜ. Boþní útok se vede tehdy, znemožĖuje-li vítr a sražený kouĜ þelní útok a pak zejména tam, kde na nČkteré ze stran hrozí nebezpeþí rozšíĜení 8 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 požáru. Útok se vede v ĜadČ s vČtším dĤrazem na kĜídle, ve smČru vČtru. Boþní útok lze podniknout ze dvoustran souþasnČ. Obchvatný útok je nejúþinnČjší, vyžaduje však více sil a prostĜedkĤ. Tímto útokem se obkliþuje požár nejménČ ze tĜí stran a pokud možno najednou. Síly nemusí být rozloženy symetricky; nejsilnČji se obsadí fronta, v jejímž smČru hrozí rozšíĜení požáru, nejslabČji strana, z níž vane vítr nebo v jejímž smČru nehrozí nebezpeþí rozšíĜení požáru. Frontální útok; je veden naráz všemi silami a prostĜedky na celé frontČ požáru nebo jeho ploše. Tento požární útok se používá tam, kde by postupné nasazování proudĤ nevedlo k likvidaci požáru vzhledem k potĜebné intenzitČ dodávky hasebních látek, napĜ. u požárĤ nádrží hoĜlavých kapalin by postupné nasazování proudĤ zapĜíþinilo rozlití, vzkypČní nebo vyvržení kapaliny z nádrže a tím k rozšíĜení požáru. B. Druhy útokĤ lze dále rozdČlit na: • vnitĜní (provádí se uvnitĜ budov), • vnČjší (provádí se vnČ budovy v pĜírodním prostĜedí). Všechny druhy útokĤ lze kombinovat podle situace, která vznikne na místČ zásahu. Požární útok se provádí podle situace na místČ zásahu • soubČžnČ s prĤzkumem, • po provedeném prĤzkumu, pĜiþemž se soubČžnČ s prĤzkumem mĤže provádČt pĜíprava k požárnímu útoku, • neprodlenČ po pĜíjezdu jednotky na místo zásahu, pokud je situace pĜehledná nebo je jednotce vydán rozkaz velitelem zásahu ihned po pĜíjezdu. 3.3 RozmístČní sil a prostĜedkĤ pĜi požárním útoku RozmístČní sil a prostĜedkĤ pĜi požárním útoku mĤže být rĤzné v závislosti na druhu požáru, ploše požáru a na smČru jeho šíĜení. PĜi požárech staveb má dále na rozmístČní sil a prostĜedkĤ vliv stavební provedení objektu, zejména množství, velikost a rozmístČní otvorĤ (dveĜí, oken apod.) a rozmístČní zásahových cest, kudy lze síly nasadit. V nČkterých pĜípadech mĤže nasazení sil a prostĜedkĤ nepĜíznivČ ovlivnit okolní zástavba, obsazené nástupní plochy (parkující automobily), intenzita sálavého tepla apod. Síly a prostĜedky lze nasadit: a) po obvodu požáru (obchvatný útok) - na místČ požáru je dostatek sil a prostĜedkĤ, které jsou nasazeny po obvodu požáru a postupují smČrem ke stĜedu zasažené plochy, tento zpĤsob nasazení je nejúþinnČjší, vyžaduje však nejvíce sil a prostĜedkĤ, 9 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 b) proti frontČ šíĜení požáru - využívá se napĜíklad pĜi šíĜení požáru jedním smČrem (v místnosti) nebo na rozhodující smČr šíĜení, c) do míst nejintenzivnČjšího hoĜení (ohniska požáru) - tento zpĤsob se využívá tehdy, pokud je objekt zcela zasažen požárem, síly a prostĜedky je vhodné nejprve nasazovat do míst nejintenzivnČjšího hoĜení, d) z boku - toto nasazení sil a prostĜedkĤ se využívá napĜíklad tehdy, šíĜí-li se požár vlivem silného vČtru a tím je znemožnČno provedení útoku proti smČru šíĜení požáru, síly a prostĜedky je nutné nasadit z obou strana postupovat proti sobČ, e) z týlu - využití je obdobné jako u útoku provádČného z boku, síly a prostĜedky se postupnČ pĜesunují k þelu požáru, f) do míst, kde hrozí nejvČtší nebezpeþí - napĜ. pĜi záchranČ osob na ochranu únikových cest, nebezpeþná zaĜízení apod. PĜi provádČní požárního útoku ve stavebních objektech využívají jednotky PO pĜedevším vnitĜních komunikací a technického vybavení budov, které byly k tomuto úþelu zĜízeny. Jedná se zejména o využití únikových cest (požární schodištČ), které zároveĖ slouží pro jednotky PO jako cesty zásahové, dále požární výtahy, stabilní požární žebĜíky instalované na budovách nebo požární lávky. PĜi požárech vícepodlažních stavebních objektĤ je dále možné využít jako jednu z možností pro provedení požárního útoku i výškovou techniku. PĜi požárním útoku zaujmou hasiþi s útoþnými proudy urþená stanovištČ nejkratší a nejbezpeþnČjší cestou. PĜi tom využívají zásahových cest, jsou-li tyto cesty neprĤchodné, posoudí se nutnost odstranČní pĜekážek, rozebrání konstrukcí nebo je veden jinými cestami použitím výškové techniky napĜ. okny. Mobilní výšková technika a vČcné prostĜedky požární ochrany pro postup jednotky do výšek (žebĜíky) musí být ustaveny tak, aby • nedošlo k odĜíznutí nebo jinému ohrožení požárem (tepelným záĜením žíhavými plameny apod.), • nedošlo z dĤvodu nebezpeþí popálení, výbuchu a zĜícení konstrukcí, k ohrožení, nebo zranČní hasiþĤ (ochrana vodní clonou, dostateþný odstup). Výškovou techniku a technické prostĜedky pro výstup do výšek, lze pĜemístit na nové stanovištČ teprve po sestoupení hasiþĤ, kteĜí po této technice vystoupili nebo byli informováni o jejím pĜemístČní a souþasnČ jim byly urþeny jiné cesty k návratu. 4 Požární obrana Tam, kde není možno provést požární útok, zejména pĜi nedostatku sil a prostĜedkĤ a pĜi rozsáhlých požárech, se provádí požární obrana. 10 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 Princip požární obrany spoþívá v zastavení šíĜení požáru na pĜedem urþeném místČ. Obranné postavení se zaujímá tam, kde je možnost zabránit šíĜení požáru, zpravidla na hranici požárních úsekĤ nebo v místech pĜírodních nebo umČlých pĜekážek. PĜi urþení místa obranného postavení je tĜeba vzít v úvahu ohrožení osob, zvíĜat, a cenného nebo nebezpeþného materiálu, hlavní smČr šíĜení požáru a skuteþnosti, které jej ovlivĖují • smČr vČtru, • úþinky tepla, • spojené konstrukce, souvislý porost a skladovaný hoĜlavý materiál, umožĖující šíĜení požáru (dále jen „požární mosty“), • terén a jeho vhodnost pro šíĜení požáru v pĜírodním prostĜedí, • létající jiskry a hoĜící materiál, které ve smČru vČtru ohrožují prostor ve tvaru kruhové výseþe, jejíž stĜedem je místo nejintenzivnČjšího hoĜení. HoĜí-li celá budova, je ohrožen prostor ve smČru vČtru v šíĜce budovy rozšiĜující se do obou stran v úhlu zhruba 20 stupĖĤ. Pro místo obranného postaveni je možno využít polní a lesní cesty, vodní toky, stavebnČ dČlící konstrukce (stČny, pĜíþky), proluky mezi budovami apod. V obranném postavení se na základČ zjištČní situace urþí • stČžejní místo obranného postavení, kde se nasadí jednotky a urþí se jim postupné úkoly, napĜ. odstranČní požárních mostĤ, hašení nČkteré strany požárního úseku, odstraĖování hoĜlavých pĜedmČtĤ, hašení požáru na urþitém smČru šíĜení, zvlhþení povrchu hoĜlavých konstrukcí nebo porostu, položení souvislé vrstvy pČny, • obranná opatĜení, která mají za úkol zmenšit možnost šíĜení požáru. K tČmto opatĜením mohou být vyzvány i osoby na základČ zákonného ustanovení o osobní pomoci. Obranná opatĜení spoþívají v uzavĜení stĜešních otvorĤ, oken, stĜežení požárnČ dČlicích konstrukcí z odvrácené strany požáru, vytvoĜení dČlícího pásu v porostu zaoráním apod. Nutným pĜedpokladem pro úspČšnou obranu je odstraĖování požárních mostĤ. Požární mosty mohou být zejména stĜecha a rĤzné stĜíšky pĜístavkĤ, podbití Ĝíms pĜes požárnČ dČlicí pĜíþky, skladovaný hoĜlavý materiál apod. Za požární most v pĜírodním prostĜedí je nutno považovat souvislý hoĜlavý porost. Jeho souvislost se musí pĜerušit dostateþnČ širokým pásem, ve kterém se odstraní veškerý porost. Pro zajištČní obranných opatĜení je vhodné využít všech na místČ zásahu dosažitelných prostĜedkĤ a osobní a vČcné pomoci právnických osob a fyzických osob2. Nastanou-li pĜedpoklady pro provedení požárního útoku (tzn. možnost provedení lokalizace a likvidace požáru hašením požáru za 2 § 18 a § 19 zákona þ.133/1985 Sb. 11 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-09 dostateþného množství sil a prostĜedkĤ) zmČní se obrané postavení ve výchozí postavení pro požární útok. 5 ZávČr 5.1 Doporuþená literatura: 1. ADAMEC, V., FOLDYNA, V., HANUŠKA, Z.: Taktika zdolávání požárĤ, nehod a havárií, MV - Ĝeditelství HZS ýR, Praha 1997. 2. Bojový Ĝád jednotek požární ochrany Požární útok, požární obrana Dr. Ing. ZdenČk Hanuška Konspekty odborné pĜípravy jednotek požární ochrany Vydalo Sdružení požárního a bezpeþnostního inženýrství v OstravČ, roku 2008, s pĜispČním státní dotace Ministerstva vnitra – Generálnho Ĝeditelství Hasiþského záchranného sboru ýR. Vytiskl Tiskárna Kleinwächter Frýdek - Místek 2. aktualizované vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN: 80-86111-46-6 12 MV – GENERÁLNÍ ěEDITELSTVÍ HASIýSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ýR ODBORNÁ PěÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 1-1-03 Konspekt POŽÁRNÍ TAKTIKA Základy požární taktiky Nežádoucí hoĜení - požár Zpracoval: Miroslav VILÍMEK Doporuþený poþet hodin: 2 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 Obsah 1 NEŽÁDOUCÍ HOěENÍ – POŽÁR ................................................................................ 3 1.1 DEFINICE POŽÁRU ....................................................................................................... 3 1.1.1 Požár je definován takto: ................................................................................... 3 1.2 ROZDċLENÍ POŽÁRģ .................................................................................................... 3 1.2.1 Podle hoĜících látek ........................................................................................... 3 1.2.2 Podle možnosti šíĜení ......................................................................................... 3 1.2.3 Podle rozsahu ..................................................................................................... 4 1.2.4 Podle doby trvání ............................................................................................... 4 1.2.5 Podle zjistitelnosti .............................................................................................. 4 1.2.6 Podle polohy....................................................................................................... 4 1.3 PÁSMA POŽÁRU ........................................................................................................... 5 1.3.1 Pásmo hoĜení...................................................................................................... 5 1.3.2 Pásmo pĜípravy .................................................................................................. 6 1.3.3 Pásmo zakouĜení ................................................................................................ 6 1.4 FÁZE POŽÁRU .............................................................................................................. 6 1.4.1 I. fáze požáru ...................................................................................................... 7 1.4.2 II. fáze požáru..................................................................................................... 7 1.4.3 III. fáze požáru ................................................................................................... 7 1.4.4 IV. fáze požáru.................................................................................................... 8 1.5 ŠÍěENÍ POŽÁRU ............................................................................................................ 8 1.5.1 ŠíĜení požáru ...................................................................................................... 8 1.5.2 Podmínky pro šíĜení požáru ............................................................................... 8 1.5.2.1 Charakteristika hoĜlavých látek...................................................................... 8 1.5.2.2 Podmínky výmČny plynĤ na místČ požáru ..................................................... 9 1.5.2.3 Podmínky sdílení tepla ................................................................................... 9 1.5.2.4 Výbuchy a exploze ....................................................................................... 10 1.5.2.5 Cesty šíĜení požáru ....................................................................................... 10 1.5.2.6 Odolnost stavebních konstrukcí ................................................................... 10 1.5.2.7 Meteorologická situace ................................................................................ 11 1.6 ZÁVċR ....................................................................................................................... 11 1.6.1 Kontrolní otázky ............................................................................................... 11 1.6.2 Doporuþená literatura...................................................................................... 11 2 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 1 Nežádoucí hoĜení – požár 1.1 Definice požáru 1.1.1 Požár je definován takto: „Pro úþely požární ochrany se za požár považuje každé nežádoucí hoĜení, pĜi kterém došlo k usmrcení þi zranČní osob nebo zvíĜat, anebo ke škodám na materiálních hodnotách. Za požár se považuje i nežádoucí hoĜení, pĜi kterém byly osoby, zvíĜata nebo materiální hodnoty nebo životní prostĜedí bezprostĜednČ ohroženy.“ Metodické pokyny Pro úþely statistického sledování mimoĜádných událostí, že za požár se také považují výbuchy hoĜlavých par, plynĤ a prachĤ bez následného plamenného hoĜení. Za požár se ve smyslu statistického sledování mimoĜádných událostí nepovažují: a) výbuchy výbušnin, pokud nedojde k hoĜení materiálu a konstrukcí po výbuchu, b) hoĜení vinutí elektrických toþivých strojĤ z titulu zkratu, pokud nedojde k rozšíĜení hoĜení mimo prostor vinutí, c) žhnoucí elektrické instalace, pokud nedojde k jeho rozšíĜení mimo instalaci, d) vznícení, ke kterým dochází pĜi výrobČ, pokud v technologickém postupu nelze vnik tČchto pĜípadĤ vylouþit a jejich likvidace je technicky zajištČna za pĜedpokladu, že nedojde k rozšíĜení hoĜení mimo pĜedpokládanou þást technologie, nebo pokud jsou specifikována výhradnČ jako provozní nehody, za pĜedpokladu, že nesplĖují nČkterý ze znakĤ definice požáru. 1.2 RozdČlení požárĤ Je celá Ĝada kritérií, podle kterých rozdČlujeme požáry a každé kriterium má urþitý vliv na prĤbČh požáru, záchranu životĤ i na zpĤsob hašení požáru: 1.2.1 Podle hoĜících látek a) Požáry pevných látek - znaþené na hasicích pĜístrojích jako požáry typu A, nebo u lehkých kovĤ požáry typu D, b) Požáry hoĜlavých kapalin - znaþené na hasicích pĜístrojích jako požáry typu B, c) Požáry plynĤ - znaþené na hasicích pĜístrojích jako požáry typu C, d) Požáry kombinované - složené z pĜedchozích možností. 1.2.2 Podle možnosti šíĜení a) RozšiĜující se požáry b) NerozšiĜující se požáry - šíĜení brání ohraniþení hoĜlavé látky a mĤže být þasovČ omezeno napĜíklad požární odolností stavebních 3 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 konstrukcí, množstvím hoĜlavých látek v ohraniþeném prostoru, nebo podmínkami, které brání šíĜení požáru. 1.2.3 Podle rozsahu a) Malé požáry - jsou ohroženy jednotlivé osoby, plochy o rozloze ĜádovČ m2, þásti budov, b) StĜední požáry - jsou ohroženy desítky osob, plochy o rozloze stovek m2, celé domy, c) Velké požáry - jsou ohroženy stovky osob, plochy v hektarech þi desítkách hektarĤ, bloky domĤ, d) Katastrofické požáry - jsou ohroženy tisíce lidí, plochy ve stovkách hektarĤ, celé þtvrti obcí. 1.2.4 Podle doby trvání a) Krátkodobé - ĜádovČ v hodinách, b) StĜednČdobé - ĜádovČ v desítkách hodin, c) Dlouhodobé - nad þtyĜi dny. 1.2.5 Podle zjistitelnosti a) OtevĜené - viditelné plameny, kouĜ apod., b) Skryté - požáry, které nejsou snadno zjistitelné (napĜ. žhnoucí materiály, požáry v mezistropí, ve stČnách, v podzemí a podobnČ). 1.2.6 Podle polohy a) Podzemní - požáry pod úrovní místního terénu, b) PĜízemní - požáry na úrovni místního terénu nebo snadno dostupné. Nadzemní: a) stĜednČ vysoké - požáry nad úrovní zemČ, které jsou dostupné standardní výškovou technikou a nepĜesahují výšku 27 m, b) výškové - požáry ve výšce nad 27 m. Z hlediska vedení požárního zásahu jednotkami POa podmínek, které ovlivĖují vývoj požáru, je požáry nutné tĜídit podle výmČny plynĤ v místČ hoĜení. Z uvedeného dĤvodu dČlíme požáry • OtevĜené - probíhající v pĜírodním prostĜedí, kde nemĤžeme výmČnu plynĤ v místČ hoĜení ovlivnit, požáry vČtšinou ovlivĖuje množství hoĜlavých látek. • Ohraniþené - probíhající v objektech rĤzného charakteru, kde mĤže rozvoj požáru ovlivnit kromČ hoĜlavé látky rozhodujícím zpĤsobem výmČna plynĤ, kterou mĤžeme v nČkterých pĜípadech ovlivnit využitím pĜirozeného proudČní plynĤ dále umČlým odvČtráním nebo ventilací. Z hlediska pĜedpokládaného rozvoje požáru mĤžeme ohraniþené požáry v objektech hodnotit na: 4 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky • 1-1-03 Ohraniþené otevĜené v • budovách s výškou podlaží nad 12 m • budovách s výškou podlaží do 12 m s: okny v jedné úrovni • okny v rĤzných úrovních Ohraniþené uzavĜené • v objektech bez oken • v objektech s malými okny • v objektech bez oken a dveĜí Výše uvedené dČlení svým zpĤsobem pĜedurþuje prĤbČh volného rozvoje požáru i zpĤsob hašení. 1.3 Pásma požáru Prostor, který požár ovlivĖuje, dČlíme na tĜi pásma: * pásmo hoĜení * pásmo pĜípravy * pásmo zakouĜení Tato pásma charakterizují rozvoj požáru a podle jeho rozvoje se v probíhajícím þase mČní. V nČkterých pĜípadech mohou být pásma prostorovČ shodná, napĜíklad pásmo zakouĜení mĤže zcela pĜekrývat pásmo pĜípravy i požáru. NČkdy mĤže urþité pásmo v urþitém þasovém úseku chybČt (napĜ. pĜi požáru stohu uprostĜed zoraného pole, kdy je stoh celý zachvácen požárem již nelze hovoĜit o pásmu pĜípravy, nebo pĜi hoĜení žhnutím bez vývinu kouĜe lze tČžko stanovit pásmo zakouĜení). PrvoĜadým úkolem jednotek PO ve všech tĜech pásmech je záchrana ohrožených osob, zvíĜat a cenných materiálĤ. 1.3.1 Pásmo hoĜení Pásmo hoĜení je prostor, ve kterém probíhá vlastní hoĜení. Zahrnuje v sobČ objem par a plynĤ, ohraniþených povrchem plamene a povrchem hoĜící látky, ze kterého páry a plyny vystupují. Pásmo hoĜení mĤže být ohraniþeno stavebními konstrukcemi, stČnami nádrže apod. 5 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 Pásmo hoĜení je charakterizováno plochou požáru, což je prĤmČt povrchu hoĜících tuhých nebo kapalných látek do pĤdorysu. Teplota v pásmu hoĜení dosahuje nejvyšších hodnot, napĜíklad u dĜeva až 1000 °C, u hoĜlavých kapalin 1200 – 1500 °C, u sazí a termitu až 3000 °C. ýinnost jednotek ýinnost jednotek PO v tomto pásmu je zamČĜena na vlastní hašení požáru. 1.3.2 Pásmo pĜípravy Navazuje bezprostĜednČ na pásmo hoĜení a nejsou-li zde provádČna opatĜení, tak postupnČ pĜechází v pásmo hoĜení, což vlastnČ není nic jiného než šíĜení požáru. VnČjší hranice pásma pĜípravy je obvykle vymezena pĤsobností sálavého tepla - radiací. PĜi rozdílu teplot pevného tČlesa, nebo pĜi pĜímém dotyku pevných látek s dobrou tepelnou vodivostí mĤže být pásmo pĜípravy rozšíĜeno ve smČru této látky, napĜíklad po ocelových konstrukcích. HovoĜíme pak o sdílení tepla vedením - kondukcí. Pokud se tepelná energie pĜedává mechanickým pohybem þástic kapalin nebo plynĤ pĜi jejich styku s hoĜlavou látkou, má to opČt vliv na hranice pásma pĜípravy a jedná se o sdílení tepla proudČním - konvekcí. Jako vzor mĤže sloužit pĜedávání tepelné energie zplodinami hoĜení - kouĜem. ýinnost jednotek Hlavní þinností jednotek v tomto pásmu je þinnost zamezující šíĜení požáru, napĜíklad ochlazování materiálĤ a konstrukcí, odstraĖování hoĜlavých látek, tlakových lahví apod. 1.3.3 Pásmo zakouĜení Pásmo zakouĜení je þást prostoru v blízkosti pásma hoĜení, ve kterém dochází k pohybu kouĜových plynĤ v koncentracích životu nebo zdraví nebezpeþných, nebo bránících þinnosti hasiþĤ sníženou viditelností þi teplotou nad 60 °C. Nebezpeþnost pásma zakouĜení je také v rychlosti jeho pohybu, který je ovlivnČn zpĤsobem výmČny plynĤ na místČ požáru. Pásmo zakouĜení je závislé na mnoha faktorech, pĜedevším na podmínkách výmČny plynĤ na požáĜišti. MĤže být velmi rozsáhlé, zasahovat i za hranice pásma pĜípravy a toxicitou zplodin hoĜení bezprostĜednČ ohrožovat životy a zdraví osob ve vČtší vzdálenosti od pásma hoĜení. Svou vysokou teplotou mĤže urychlovat šíĜení požáru a v neposlední ĜadČ vážnČ poškozuje stavební konstrukce. ýinnost jednotek PO V tomto pásmu je þinnost jednotek PO zamČĜena kromČ záchrany osob, zvíĜat a cenností pĜedevším na boj s kouĜem - jeho odstraĖování nebo usmČrnČní žádoucím smČrem. 1.4 Fáze požáru Intenzita požáru se v prĤbČhu požáru mČní. U požáru, který není hašen, je doba rozvoje požáru obvykle charakterizována þtyĜmi fázemi požáru. 6 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 Délka jednotlivých fází mĤže být velmi rozdílná a závisí pĜedevším na množství hoĜlavých látek, jejich požárnČ technických charakteristikách a podmínkách ovlivĖujících šíĜení požáru. 1.4.1 I. fáze požáru Je þasový úsek od vzniku požáru až do poþátku intenzivního hoĜení. Podle statistických údajĤ trvá obvykle 3 až 10 minut a je závislý na druhu hoĜlavých látek i podmínkách rozvoje požáru. Vzhledem k tomu, že intenzita hoĜení je ještČ pomČrnČ malá, protože požárem je zasažena pouze þást hoĜlavých materiálĤ, je tato fáze nejvýhodnČjší pro zahájení hasebních prací. Likvidace bývá jednoduchou záležitostí a škody zpĤsobené požárem jsou minimální. 1.4.2 II. fáze požáru Je þasový úsek od poþátku intenzivního hoĜení až do doby, kdy jsou požárem zasaženy všechny hoĜlavé materiály a konstrukce hoĜícího objektu. Situace na místČ požáru v této fázi již bývá velmi složitá a vyžaduje vysoké nároky na organizaci hasebních prací, zvláštČ blíží-li se požár k závČru této fáze. Kovové konstrukce ztrácejí pevnost a hrozí akutní nebezpeþí jejich zĜícení 1.4.3 III. fáze požáru Je þasový úsek od konce II.fáze, tj. v daném objektu hoĜí všechny hoĜlavé látky a intenzita hoĜení dosahuje maxima, až do zaþátku poklesu intenzity hoĜení. V této fázi bývají narušeny i ostatní nosné prvky a dochází ke zĜícení stropĤ, krovĤ apod. Zásah jednotek se zamČĜuje na ochlazování a ochranu okolních objektĤ a je na rozhodnutí velitele zásahu, zda bude na hoĜící objekt provádČn zásah, nebo bude-li vhodnČjší zasažený objekt nechat zcela vyhoĜet. To závisí na míĜe ohrožení okolí, životního prostĜedí apod. Vlastní zásah na takto zasažený objekt je velmi nároþný a obvykle nákladný. 7 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 1.4.4 IV. fáze požáru Je þasový úsek od poþátku snižování intenzity hoĜení až do úplného vyhoĜení hoĜlavých látek. V této fázi již hrozí zĜíceni vnitĜního i obvodového zdiva, komínĤ, schodišĢ apod. ýinnost jednotek PO se zamČĜuje na odkrývání a dohašování ohnisek požáru, pokud velitel zásahu nerozhodl, že na objektu bude provádČna pouze kontrolní dohlídka až do úplného vyhoĜení. 1.5 ŠíĜení požáru 1.5.1 ŠíĜení požáru VČtšinu požárĤ mĤžeme charakterizovat jako požáry, které se rozšiĜují. To znamená, že s nárĤstem þasu se zvČtšuje plocha (nebo objem) zasažená požárem. Požár se mĤže šíĜit jak v dobČ volného rozvoje tj v dobČ, kdy nejsou provádČny hasební práce, tak i po zahájení hasebních prací. Rychlost a smČr šíĜení požáru ovlivĖuje celá Ĝada faktorĤ vytváĜejících pĜíhodné podmínky pro jeho šíĜení. 1.5.2 Podmínky pro šíĜení požáru K nejdĤležitČjším podmínkám ovlivĖujícím šíĜení požáru patĜí: 1.5.2.1 Charakteristika hoĜlavých látek ŠíĜení požáru je ovlivnČno množstvím, chemickými a fyzikálními vlastnostmi hoĜlavých látek jejich požárnČ technických charakteristik. Množství hoĜlavé látky a její rozmístČní urþuje intenzitu hoĜení a možné rozmČry požáru, rozmístČní rovnČž urþuje smČry šíĜení požáru. Z chemických vlastností ovlivĖuje rychlost šíĜení požáru pĜedevším chemická stabilita hoĜlavé látky a obsah kyslíku v molekulárním složení hoĜlavé látky, které mají vliv na teplotu vznícení a hoĜení. PĜi pĜítomnosti látek obsahujících kyslík nebo látek chemicky nestabilních je rychlost šíĜení požáru vyšší. NapĜíklad rychlost šíĜení požáru pĜi hoĜení celuloidu je vyšší než pĜi hoĜení dĜeva. Z fyzikálních vlastností mají nejvČtší vliv na rychlost šíĜení požáru skupenství hoĜlavé látky, stupeĖ dČlitelnosti a smČsný pomČr. ObecnČ lze Ĝíci, že nejvyšší rychlost šíĜení požáru je pĜi hoĜení plynných látek, menší pĜi hoĜení kapalin a nejmenší pĜi hoĜení pevných hoĜlavých látek, je to tím, že hoĜení probíhá pĜedevším v plynné fázi. Tuhé látky se musí do tohoto stavu teprve pĜipravit. StupeĖ dČlitelnosti nám urþuje rozmČr látky a rozhodnČ jinou rychlostí odhoĜívá dĜevČný trám než dĜevČné hobliny. SmČsný pomČr udává stupeĖ promísení hoĜlavé látky s oxidaþním þinidlem a þím vČtší je povrch látky pĜístupný hoĜení, tím je hoĜení rychlejší. Jinak hoĜí usazený prach a jinak prach rozvíĜený. 8 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 1.5.2.2 Podmínky výmČny plynĤ na místČ požáru PĜi otevĜených požárech mĤže proudČní zplodin hoĜení pĜenášet pevné hoĜící þásteþky i na znaþné vzdálenosti a rozšíĜit tak požár ve smČru proudČní zplodin hoĜení. PĜi požárech uzavĜených v prostorách ovlivĖuje výmČnu plynĤ þlenitost objektu, pĜítomnost a rozmístČní otvorĤ a požární odolnost uzávČrĤ tČchto prostupĤ (okna, dveĜe, technologické prostupy apod.). Není neobvyklým jevem, že pĜi požáru ve zcela uzavĜeném prostoru došlo k samouhašení požáru po nahrazení vzduchu s kyslíkem zplodinami hoĜení. PĜítok vzduchu do pásma hoĜení a odvod zplodin hoĜení z tohoto prostoru se nazývá výmČna plynĤ. Protože vzduch je pro samotnou podstatu hoĜení nezbytný (vedle hoĜlavé látky a tepla), je výmČna plynĤ na místČ požáru pro rozvoj požáru nezbytná. Pokud by množství kyslíku ve vzduchu kleslo pod urþitou hranici napĜ. 8 - 11 % objemových, mohlo by hoĜení nČkterých materiálĤ ustat, u ostatních by docházelo k nedokonalému spalování za vzniku toxických, hoĜlavých a výbušných produktĤ (napĜ. CO). Je-li výmČna plynĤ dobrá, hoĜení je dokonalé provázené vysokými teplotami spalování. 1.5.2.3 Podmínky sdílení tepla Jak již bylo uvedeno v þásti pojednávající o pásmu pĜípravy, v kapitole 1.3.2, má velký vliv na šíĜení požáru sdílení þili pĜedávání tepelné energie, zjednodušenČ tepla. Teplo se mĤže pĜedávat tĜemi zpĤsoby: a) Vedením (kondukcí) - toto vedení nastává pokud vznikne v pevném tČlese rozdíl teplot nebo pĜi styku pevných tČles o rozdílných teplotách. DĤležitá je tepelná vodivost materiálu. Jsou materiály s dobrou tepelnou vodivostí, které napomáhají šíĜení požáru napĜ. kovy a naopak materiálĤ se špatnou tepelnou vodivostí využíváme k protipožárním opatĜením (protipožární pĜíþky, ucpávky apod.) b) Sáláním (radiací) - tepelná energie se ve formČ elektromagnetických vln šíĜí prostorem na všechny smČry a pĜi dopadu na tČleso jej zahĜívá. Ochranou proti sálavému teplu je buć dostateþná odstupová vzdálenost, nebo nehoĜlavá pevná pĜekážka zabraĖující dopadu sálavého tepla na hoĜlavé látky. Obdobným zpĤsobem se chrání zasahující jednotky pomocí vodní clony. c) ProudČním (konvekcí) - tepelná energie se pĜedává mechanickým pohybem þástic kapalin nebo plynĤ pĜi jejich styku s hoĜlavou látkou. PĜi požáru mají kouĜové plyny znaþnou teplotu a zahĜívají materiály v pásmu pĜípravy nebo i zakouĜení. Jednotlivé zpĤsoby sdílení tepla se u požáru obvykle vyskytují souþasnČ. 9 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 1.5.2.4 Výbuchy a exploze PĜi požáru mĤže dojít k výbuchu kotlĤ, lahví se stlaþenými plyny a dalších tlakových nádob, hoĜlavých plynĤ a par, organických prachĤ apod., které mají vliv na rozvoj požáru, þinnost jednotek PO a bezpeþnost hasiþĤ. Výbuchy dČlíme na: a) chemické - jsou to výbuchy hoĜlavých plynĤ a par, organických prachĤ, pokud bylo dosaženo výbušné koncentrace a došlo k iniciaci. Do této skupiny patĜí i výbuchy výbušnin. b) fyzikální - do této skupiny patĜí hlavnČ výbuchy zpĤsobené pĜetlakem, kdy pĜetlak pĜesáhne hranice pevnosti tlakové nádoby. Jsou to napĜíklad výbuchy pĜetopených kotlĤ, výbuchy tlakových lahví vystavených nadmČrnému ohĜevu a zvyšování tlaku rozpínáním plynĤ þi par. Pokud jsou páry nebo plyny v tlakových láhvích hoĜlavé, následuje po fyzikálním výbuchu obvykle prudké hoĜení a tím jsou tyto výbuchy nebezpeþnČjší. PĜi každém výbuchu vzniká tlaková vlna, která mĤže poškodit stavební konstrukce a technologická zaĜízení, rozmetává do okolí hoĜící pĜedmČty a mĤže znaþným zpĤsobem pĜispČt k rozšíĜení požáru, mĤže i zvíĜit prach s nebezpeþím tzv. sekundárních výbuchĤ. Tlaková vlna mĤže také srazit plameny a pĜispČt tak k uhašení požáru. Tohoto efektu bylo využíváno pĜi hašení ropných vrtĤ a výronĤ plynu. 1.5.2.5 Cesty šíĜení požáru Pokud jsou v místČ požáru vhodné cesty pro jeho šíĜení, je samozĜejmČ možnost jeho rozšíĜení znaþná. V prĤmyslu jsou to napĜíklad požární mosty tvoĜené pásovými pĜepravníky, kabelové mosty a kanály bez protipožárních pĜepážek nebo jiná propojení objektĤ. Tam, kde je na tČchto cestách provedeno Ĝádné oddČlení požárnČ dČlícími konstrukcemi, je možnost šíĜení požáru omezena (požární uzávČry, ucpávky, zdi apod.). 1.5.2.6 Odolnost stavebních konstrukcí Každá stavební konstrukce má urþitou odolnost proti pĤsobení vysokých teplot daných požárem. Platí, že þím vyšší je požární odolnost daných konstrukcí, tím ménČ se požár mĤže šíĜit a tím snazší je pak zásah požárních jednotek. Posouzení požární odolnosti objektĤ je nedílnou souþásti projekce a kontrola zpracovávaných projektĤ vþetnČ protipožárních opatĜení je nedílnou souþástí þinnosti oddČlení prevence každého HZS. Požární odolnost je doba, po kterou je urþitá stavební konstrukce schopna odolávat požáru, aniž by došlo k porušení její funkce. Požární odolnost se udává v minutách. Konstrukce, která je odolná proti šíĜení požáru, se nazývá požárnČ dČlící (má svoji požární odolnost). Jsou to napĜ. požární stČny a stropy. 10 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky 1-1-03 Otvory v tČchto požárnČ dČlících konstrukcích musí být rovnČž požárnČ odolné a Ĝíká se jim požární uzávČry otvorĤ. Jsou to požární dveĜe, vrata, poklopy atd. Požární odolnost stavebních konstrukcí se stanovuje zkouškou nebo výpoþtem. PožárnČ dČlící konstrukce ohraniþují v budovČ prostor, kterému se Ĝíká požární úsek. Objekty jsou tedy rozdČleny na požární úseky, které z hlediska stavebního brání rozvoji požáru a zabezpeþují stabilitu objektu po stanovenou dobu. Ve stejném objektu mohou být rĤzné požární úseky s rĤznou dobou odolnosti stavebních konstrukcí vĤþi požáru. Jakou mají mít stavební konstrukce odolnost, závisí na požárním nebezpeþí (hoĜlavé látky, podmínky pro rozvoj požáru atd.). Jednotka PO pĜi své þinnosti mĤže rozdČlení objektu do požárních úsekĤ využít pro stanovení místa nasazení sil a prostĜedkĤ. S ohledem na svoji bezpeþnost mĤže odhadnout i dobu nasazení uvnitĜ objektu vzhledem k pĜedpokládané dobČ do ztráty stability (požární odolnosti) stavebních konstrukcí. 1.5.2.7 Meteorologická situace Na šíĜení požáru obzvláštČ na otevĜeném prostranství mají znaþný vliv srážky ve formČ deštČ nebo snČhu, vítr i teplota vzduchu. PĜi velkém suchu se požár samozĜejmČ šíĜí rychleji, totéž platí pro jeho šíĜení podporované vČtrem. Naopak v deštivém období je toto šíĜení podstatnČ omezeno, nČkdy mĤže dojít i k vlastnímu uhašení požáru vlivem srážek. Za mrazivého poþasí vzniká vysoký rozdíl teplot mezi pásmem hoĜení a pásmem pĜípravy, dochází k rychlejší výmČnČ plynĤ a tím ke zvýšení intenzity hoĜení. Pro likvidaci rozsáhlých lesních požárĤ je napĜ. nejvhodnČjší období k uhašení kolem pĤlnoci - nejvyšší vzdušná vlhkost, nejnižší teplota, zpravidla ustává vítr. 1.6 ZávČr 1.6.1 Kontrolní otázky 1) Co považujeme za velký požár? 2) ýím je charakteristické pásmo pĜípravy a jakou þinnost zde jednotky PO provádí? 3) Jaké znáte zpĤsoby sdílení tepla a jak je pĜi nich teplo pĜedáváno? 1.6.2 Doporuþená literatura 1. SVOBODA, P. Požární taktika I. Praha: Hlavní správa Sboru PO MV ýR, 1987. 11 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Základy požární taktiky Nežádoucí hoĜení - požár Miroslav Vilímek Konspekty odborné pĜípravy jednotek požární ochrany Vydalo Sdružení požárního a bezpeþnostního inženýrství v OstravČ, roku 2008, s pĜispČním státní dotace Ministerstva vnitra – Generálního Ĝeditelství Hasiþského záchranného sboru ýR. Vytiskl Tiskárna Kleinwächter Frýdek - Místek 2. aktualizované vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN: 80-86111-46-6 12 1-1-03 MV – GENERÁLNÍ ěEDITELSTVÍ HASIýSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ýR ODBORNÁ PěÍPRAVA JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY 1-2-01 Konspekt POŽÁRNÍ TAKTIKA Záchranné práce Záchrana osob obecnČ aspekty provázející záchranu Zpracoval: Ing. OldĜich VOLF Doporuþený poþet hodin: 3 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 Obsah ÚVOD ........................................................................................................................................ 3 1 PODSTATA ZÁCHRANY .............................................................................................. 3 1.1 PRÁVNÍ ASPEKTY ......................................................................................................... 3 1.2 CÍL ZÁCHRANY ............................................................................................................ 4 1.2.1 pojem ,,EVAKUACE“ ........................................................................................ 4 1.2.2 pojem ,,ZÁCHRANA “........................................................................................ 4 1.2.3 MOŽNOSTI JEDNOTKY PO ............................................................................. 5 2 OBECNÉ FAKTORY OVLIVĕUJÍCÍ ZÁCHRANU .................................................. 5 2.1 KRIZOVÁ SITUACE A LIDSKÉ CHOVÁNÍ ........................................................................ 5 2.2 STRACH A JEHO PģSOBENÍ NA ýLOVċKA ...................................................................... 6 2.3 PANIKA A JEJÍ VZNIK.................................................................................................... 8 2.4 FYZICKÁ A PSYCHICKÁ ZÁTċŽ, VYýERPÁNÍ SIL ............................................................ 8 2.4.1 Termická zátČž organismu.................................................................................. 9 2.4.2 Fyzická zátČž, vyþerpání sil .............................................................................. 11 3 POSTOJ A CHOVÁNÍ ZÁCHRANÁěE .................................................................... 13 3.1 PěI ZÁCHRANċ OSOB DBÁME: .................................................................................... 13 3.1.1 SebevČdomí....................................................................................................... 13 3.1.2 Informace ......................................................................................................... 13 3.1.3 OšetĜení ............................................................................................................ 14 3.1.4 Opatrnost.......................................................................................................... 14 3.1.5 Razance ............................................................................................................ 14 3.1.6 Pátrání.............................................................................................................. 14 3.1.7 PoĜadí záchrany ............................................................................................... 15 3.2 K CHOVÁNÍ ZÁCHRANÁěE ......................................................................................... 15 3.2.1 VĤþi zachraĖovaným ........................................................................................ 15 3.2.2 VĤþi kolegĤm .................................................................................................... 16 3.2.3 VĤþi sobČ .......................................................................................................... 17 3.3 ZÁVċREM ,,ŠTċSTÍ PěEJE PěIPRAVENÝM“.................................................................. 17 4 ZÁVċR ............................................................................................................................ 18 4.1 DOPORUýENÁ LITERATURA ....................................................................................... 18 2 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 ÚVOD Záchrana osob patĜí k nejnároþnČjším þinnostem, kterou hasiþi pĜi zásahu provádí. Tato nároþnost pramení z mnoha objektivních i subjektivních skuteþností, o nichž bude pojednáno v následujících kapitolách. Úkolem tohoto textu je v ucelené formČ poukázat na nejzávažnČjší vlivy, které je nezbytné brát pĜi zásahu v úvahu. 1 Podstata záchrany 1.1 Právní aspekty Nejprve si vysvČtleme základní pojmy, s nimiž se budeme v taktice neustále setkávat. Podívejme se proto na záchranu osob z právních pĜedpisĤ. Zákon þ. 133/1985 Sb., o požární ochranČ ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen ,,zákon“) v § 70 Základní úkoly jednotek požární ochrany v odstavci 1. Ĝíká - Jednotka požární ochrany plní tyto základní úkoly: a) provádí požární zásah podle pĜíslušné dokumentace PO nebo pĜi soustĜedČní a nasazování sil a prostĜedkĤ, b) provádí záchranné práce mimoĜádných událostech, pĜi živelních pohromách, jiných c) podává neprodlenČ zprávy o svém výjezdu a zásahu územnČ pĜíslušnému hasiþskému záchrannému sboru kraje. V operaþním Ĝízení1 (dále jen ,,zásah“) provádí jednotky PO mnoho þinností, které mĤžeme rozdČlit na þinnosti obecné a þinnosti zvláštní. To znamená, že nČkteré þinnosti se provádí pĜi každém zásahu (vyhlášení poplachu jednotce, výjezd, jízda k zásahu a prĤzkum) a jde tedy o þinnosti stálé. Naproti tomu jsou þinnosti, mezi nČž patĜí také záchrana osob, které se provádí jen v nČkterých pĜípadech, neboli jsou-li nutné. K tČmto þinnostem patĜí také napĜ. hašení požáru, pĜedání místa zásahu, záchrana zvíĜat, evakuace majetku atd. Teprve tehdy, když pĜi zásahu vyvstane potĜeba provést záchranu osob, uplatĖujeme § 14 - Záchrana osob, zvíĜat a majetku, vyhlášky MV þ. 247/2001 Sb., který v odstavci 1 stanovuje, že ,,PĜi zásahu má záchrana osob pĜednost pĜed záchranou zvíĜat a majetku. Cílem þinnosti jednotky pĜi záchranČ osob a zvíĜat je odstranČní bezprostĜedního ohrožení jejich života“. Citované ustanovení § 14 (dále jen „§ 14“) bylo dále rozvinuto v Bojovém Ĝádu jednotek PO2, mimo jiné takto: ,,Velitel zásahu posoudí, zda je potĜebné provést evakuaci osob, které nejsou bezprostĜednČ ohroženy na životech, ale vlivem události mĤže k takovému ohrožení dojít“. PotĜeba rozvinout formulaci § 14 ,,odstranČní bezprostĜedního ohrožení jejich 1 § 70 odst. 3 zákona þ. 133/1985 Sb. Bojový Ĝád jednotek požární ochrany - taktické postupy zásahu, metodický list 7/O, kapitola II. Úkoly a postup þinnosti, odst. 13). 2 3 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 života“, vyvstalo ze dvou hlavních dĤvodĤ. Jedním je fakt, že ne vždy mĤže velitel zásahu (dále jen „VZ“) s dostateþným pĜedstihem odhadnout, zda se v místech, kde bezprostĜední ohrožení životĤ nehrozí, nezmČní v prĤbČhu zásahu situace v kritický moment. Tím druhým dĤvodem je skuteþnost, mnohdy ponČkud pozapomenuta : Slib3: „Slibuji na svou þest a svČdomí, že pĜi výkonu služby budu nestranný a budu dĤslednČ dodržovat právní a služební pĜedpisy, plnit rozkazy svých nadĜízených a nikdy nezneužiji svého služebního postavení. Budu se vždy a všude chovat tak, abych svým jednáním neohrozil dobrou povČst bezpeþnostního sboru. Služební povinnosti budu plnit ĜádnČ a svČdomitČ a nebudu váhat pĜi ochranČ zájmĤ ýeské republiky nasadit i vlastní život." Tento slib, který složil každý pĜíslušník HZS ýR, nás nesmírnČ zavazuje k perfektní, precizní a nároþné práci, ke které záchrana osob neodmyslitelnČ náleží. 1.2 Cíl záchrany Cílem záchrany osob je odstranČní bezprostĜedního nebezpeþí, které mĤže ohrozit život nebo zdraví osob. PĜitom odstranČní nebezpeþí musíme chápat jako velice rĤznorodou þinnost závislou na mnoha okolnostech. Podle charakteru ohrožení volí VZ potĜebné taktické kroky, které mohou znamenat jak napĜ. vynesení nebo vyproštČní osob, tak tĜeba rychlou likvidaci vznikajícího požáru. Záleží na úþelnosti zvoleného opatĜení a vždy primárním prvkem bude takový krok, kterým bude zabezpeþena nejvČtší možná ochrana životĤ a zdraví hasiþĤ pĜi zásahu i osob zachraĖovaných. Taková rozhodnutí uþiní VZ nebo v pĜípadČ nebezpeþí z prodlení i ostatní hasiþi na základČ provedeného prĤzkumu nebo jinak zjištČných okolností. 1.2.1 pojem ,,EVAKUACE“ V praxi se þasto zamČĖují pojmy evakuace a záchrana osob. Evakuace je tedy þinnost smČĜující k rychlému opuštČní nebo vyklizení objektĤ þi území pĜi hrozícím nebezpeþí. Jde o þinnost, kterou jsou schopny provádČt ohrožené osoby bez vnČjší pomoci ještČ pĜed vlastním pĤsobením havarijního nebo jiného dČje. Klasickým hasiþĤm nejznámČjším pĜíkladem evakuace je opuštČní objektu, v nČmž byl vyhlášen požární poplach, a to podle dopĜedu zpracovaného evakuaþního plánu po stanovených únikových cestách. 1.2.2 pojem ,,ZÁCHRANA“ Teprve tam, kde byla z nejrĤznČjších pĜíþin znemožnČna evakuace osob a vyvstane potĜeba pomoci zvenþí, hovoĜíme o záchranČ osob. Pak již nerozlišujeme druh pĜicházející pomoci. Jestliže tedy je nutné ohrožené osoby vyvádČt po schodištích za pomoci dýchací techniky, jedná se již o záchranu a nikoliv o evakuaci. 3 § 17 zákona þ. 361/2003 Sb. 4 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 1.2.3 MOŽNOSTI JEDNOTKY PO Tak jako napĜíklad pĜi hašení požáru má i pĜi záchranČ osob každá jednotka PO své taktické možnosti: - jde o objem taktických þinností, které mĤže jednotka provádČt pĜi nasazení na záchranu osob, zde záleží také na technickém vybavení jednotky, které mĤže pro záchranné práce použít. Je zĜejmé, že jiné možnosti pĜedstavuje jednotka napĜ. o síle 1 družstva a jiné o síle þety nebo jednotky SDH obcí. Tyto možnosti musí brát v úvahu jak VZ, tak hasiþ, který mĤže být za urþitých okolností nucen rozhodnout o záchranČ osob. 2 Obecné faktory ovlivující záchranu 2.1 Krizová situace a lidské chování Lidské chování je velice složité. Každý jedinec je individuální. Není snadné se v takovém množství orientovat. Lidská psychika se skládá z nČkolika oblastí jako je charakter, intelekt, atd. Tyto oblasti se dČlí podle toho, zda jsou þlovČku dány, tedy vrozené vlastnosti a na ty, které þlovČk získává v prĤbČhu života, tj. vlastnosti získané. Není úþelem této práce popisovat povahové rysy lidí. DĤležité je vČdČt, že þlovČk se v situaci ohrožení svého života nebo života svých blízkých chová þasto velice iracionálnČ. Tak napĜíklad þlovČk, který v bČžném životním shonu vystupuje velice sebevČdomČ a pĤsobí dojmem silné osobnosti, se mĤže projevit v kritické situaci jako slaboch atd. Emoþní útlum PĜi dopravních nehodách nebo požárech se þasto setkáváme s lidmi, kteĜí jsou ve znaþném emoþním útlumu, mají strach nebo naopak jsou zlostní, propadají panice, jsou apatiþtí. Každý þlovČk reaguje na vzniklou kritickou událost odlišným zpĤsobem. Každý záchranáĜ by o tČchto stavech mČl mít základní pĜedstavu, aby byl schopen opravdu úþinnČ pomoci. 5 - 20 % lidí........zĤstávají relativnČ klidní a použitelní, 10 - 25 % lidí..…stávají se naprosto nepoužitelní, zpanikaĜí, 50 - 75 % lidí.…..budou šokovaní a zmatení, ale ve stavu, kdy je v podstatČ lze ovládat. Dopravní nehoda, požár nebo jiná podobná nehoda þasto zásadním zpĤsobem zmČní lidem život. Nemusí to být jen smrt zpĤsobená blízkým nebo i cizím osobám, dopravní nehoda zmČní život i tím, že zpĤsobí materiální škody, zmaĜí lidem kariéru atd. Taková zmČna pĜichází ve zlomku vteĜiny. ýlovČk nemá dostatek þasu, aby se na ni pĜipravil, a tak nČjaký þas, minuty, hodiny i dny po probČhlé události, není schopen zcela reálnČ vnímat všechny skuteþnosti a celou vČc odmítá. Jen málo jedincĤ je skuteþnČ tak silné osobnosti, že jsou schopni po vzniku krizové situace racionálnČ uvažovat a jednat. VČtšina lidí upadá do emoþního šoku a nejedná úmČrnČ situaci. Snad typickým pĜíkladem je chování lidí po nehodČ, 5 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 kteĜí zĤstanou sedČt ve vozidle a nesnaží se dostat mimo nČj, a to ani v pĜípadČ již zaþínajícího požáru. Lidé v tČchto silnČ emoþních stavech odmítají ošetĜení, mnohdy ani necítí bolest, aþkoliv jsou tČžce zranČni, pĜesvČdþují záchranáĜe, že je vše v poĜádku. Strach jako projev emoce Dalším projevem mĤže být a bývá strach. Tento pud þlovČka silnČ ovládá a vČtšinou se nedá rozumovČ ovlivnit. ýlovČk si mĤže rozumovČ tisíckrát zdĤrazĖovat, že není v nebezpeþí, a pĜesto se u nČj projevují fyziologické znaky strachu (tĜes, bledost, zažívací problémy až mdloby atd.). Vystrašený þlovČk þekající na svou záchranu mĤže propadnout až do stavu totální beznadČje. Takový þlovČk je apatický, nereaguje na vnČjší podnČty je odevzdaný ,,osudu“, typický je výraz obliþeje - pokleslé svalové napČtí lícních svalĤ, zakalený zrak apod. Agrese jako emoþní projev Posledním závažnČjším projevem je agrese. I tĜeba u dopravních nehod nastane situace, kdy je potĜeba þelit agresi poškozeného, namíĜenou vĤþi zachráncĤm. MĤže to být jak agrese slovní tak fyzická. Jde vČtšinou o lidi se sníženou mírou tolerance. Jsou výbušní, explozívní. Snížená míra tolerance zatížení je koneþnČ u osob s menší inteligencí, u infantilních, sociálnČ se tČžko pĜizpĤsobivých až na hranici patologie. U všech tČchto skupin je potĜeba vystupovat s jistou opatrností a obratností. ŠpatnČ zvolené slovo mĤže vést ke vzniku paniky nebo vyvolá hysterický záchvat þi zavdá pĜíþinu k slovnímu nebo fyzickému napadení. Je potĜebné si uvČdomit, že þlovČk po zdrcujícím zážitku není schopen vnímat vše racionálnČ. Jsou zvláštní stavy tzv. fascinace (ale i jiné), které svČdþí o tom, že tito postižení nejsou zcela pĜi vČdomí. Mnozí z nich neví, co se vlastnČ stalo, co bude následovat atd. 2.2 Strach a jeho pĤsobení na þlovČka Strach je jednou z nejpĜirozenČjších vlastností þlovČka. ýlovČk se od pradávna bojí. Ukazuje se, že není rozhodující, co v lidech strach vyvolává. To mohou být témČĜ extrémnČ rozdílné podnČty. Vždy záleží na okolnostech, které na þlovČka pĤsobí. V práci záchranáĜe existuje mnoho takových faktorĤ, které mohou vyvolat strach. Jak již bylo uvedeno, strachu se neubráníme, je však dĤležité udržet si schopnost racionálního jednání. Strach nesmí þlovČka ovládnout. Dr. DvoĜák uvádí, že ochromení strachem je pĤl cesty k záhubČ. ýlovČk, který má jít pomáhat lidem, kteĜí již strachu propadli, musí mít dostatek psychických sil, aby byl s to pomoci efektivnČ. Proto je dĤležité umČt strach objektivnČ rozpoznat a pĜipustit si jeho pĜítomnost. Velké problémy mohou nastat zejména u nováþkĤ, kteĜí ještČ samostatnČ neþelili nebezpeþí. V ohrožení pak mohou panikaĜit a pĜivodit si tak i smrtelná zranČní. PĤsobení strachu na organismus Ve strachu nejdĜíve pozorujeme maximální podráždČní. Vše v organismu je pĜipraveno k obrovské výkonnosti. Zvýšené napČtí svalĤ zpĤsobuje typické chvČní. Zvyšuje se krevní tlak, zrychluje se puls - stresor pĤsobí. Je patrné, že co se týká fyzické pĜipravenosti pro podání výkonu, je strach urþitým pozitivním stimulem. Až do tohoto bodu formy strachu je vše 6 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 v poĜádku. Avšak pozor! Strach je ve své podstatČ jednou z nejtlumivČjších reakcí. PĜes pohotovost k fyzické aktivitČ se narušují duševní schopnosti, zhoršuje se zejména orientace v prostoru i v situaci jako celku. To mohou být vážné komplikace napĜíklad v Ĝízení zásahu nebo záchrany, ale také pĜi hledání možných cest pro únik apod. Strach jako urþitý stimul ano. Má však nČkolik dalších stádií, které již pro racionální práci u zásahu nejsou vhodné. Dr. Šulc uvádí následující stádia strachu: Stadia strachu dle dr. Šulce 1. Žádné vnČjší projevy zmČny v chování, racionální pĜekonávání emoþních stavĤ, rychlý návrat schopnosti k práci. 2. Mírný stupeĖ podráždČní, bledost líce, tĜes prstĤ, konþetin až celého tČla, vĤlí nezvládnutelný; rĤst krevního tlaku i tepové frekvence; pocení velkými kapkami na þele a dlaních, pot je lepkavý i páchne. Zde je již vhodné dodat sebedĤvČru (povzbudivým slovem, gestem nebo jinou obvyklou formou). Schopnost k práci bývá zachována, nČkdy je i zvýšená. 3. Reaktivní deprese, útlum, pokles schopnosti k práci; tČžko ovládnutelný stav. Hrozí vznik neurózy, akutního vyþerpání. Prognóza takového stavu není pĜíliš pĜíznivá. 4. Emoþní šok s panickou reakcí; vČdomí bývá zastĜené. Panické reakce se mohou vyskytnout ve dvou hlavních formách: a) emoþní paralýza - ochromení (strnutí) strachem; b) raptus - panické bČsnČní, zuĜivost zamČĜená na sebe þi na okolí. ýlovČk, který podlehl emocím, se zpravidla ,,prozradí“ zpĤsobem svého chování. Tak je tomu i v pĜípadČ strachu. Úkolem hasiþe je umČt se strachem bojovat a nauþit se jej ovládat. Jen lidé mentálnČ narušení neznají strach, a tudíž nemají zábrany, které by usmČrnily patĜiþným smČrem jejich jednání a chování. Je zcela pĜirozené, že i hasiþi si dČlají starosti: Jak nebezpeþné je to, co dČlám? Jak je kouĜ toxický, ve kterém stojím? Objeví se pozdČji následky, o kterých dnes ještČ mnoho nevíme? Takových otázek si každý v tísĖové situaci klade spoustu. Jako projev strachu lze brát i vČtší rozvahu starších hasiþĤ s rodinami, kteĜí nehodlají pĜíliš riskovat a myslí na své blízké apod. ýlovČk, který o sobČ tvrdí, že nemá strach, buć lže, což je relativnČ menší problém nebo nelže, a pak víme, že se jedná o osobu, která je nebezpeþná nejen sobČ, ale i svému okolí. Takový þlovČk mezi záchranáĜe nepatĜí. Strach jako fobický projev NČkdy mĤže strach pĜerĤst až do fobických stavĤ. Ani hasiþĤm se proto tento stav nevyhýbá. Projevují se zejména fobické neurózy, které si hasiþi v sobČ pČstují po Ĝadu let þinnosti. Mezi klasické fobické stavy u hasiþĤ patĜí obavy z výšek nebo uzavĜených prostorĤ, které se vČtšinou vypČstují postupem þasu. Není tedy vždy pravdou, že si þlovČk na nepĜíjemné situace postupnČ zvykne. Do jisté míry tomu tak je, ovšem nejde to do nekoneþna. 7 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 2.3 Panika a její vznik PĜi záchranných pracích snadno vznikne situace, kdy jednotlivci pĜestanou jednat jako lidé. Doslova se rozpadne dosavadní systém spoleþenských vztahĤ, racionálních hodnot, pĜevládnou pudy, instinkty, iracionalita. Jednotlivci se zmČní v dav. Dav je doþasné existující uskupení lidí, u kterých dojde ke zcela urþitým psychickým zmČnám tím, že se seskupili, obvykle neorganizovanČ a spontánnČ. Mechanizmus tohoto jevu není známý. Každý kolektiv lidí je psychicky ovlivnitelný. Je známé, že mnoho psychických stavĤ je nakažlivých, aĢ už se jedná o úzkost, strach nebo i radost a jásání. Propadnou-li lidé emocím jakými jsou dČs, hrĤza a strach, mohou reagovat tČmi nejnižšími pudy. Dav lidí pĜekvapený vzniklou katastrofou nedokáže najít racionální východisko ze vzniklé situace. Jestliže se nenajde nikdo, kdo by byl již v zaþátku schopen jednat, pak v davu vzniká panika, která dČlá z lidí bČsnící dav. StupeĖ emoþního jednání je totiž pĜímo úmČrný nikoliv velikosti nebezpeþí, nýbrž nedostatku informací. Stará zkušenost ukazuje, že lidé se dokáží postavit ohrožení, které chápou, jehož dĤsledky mohou zvážit, i když mĤže jít o ohrožení života. Emoce davu mĤže pĜerĤst do nepĜíþetného stavu, kde se jednotlivci snaží zachránit za každou cenu, mnohdy neváhají obČtovat své blízké. Stává se, že reakce davu není úmČrná závažnosti situace. PĜi evakuacích velkého poþtu osob z ohrožených prostor došlo mnohokrát k ušlapání nebo zadušení spousty lidí, kteĜí zdaleka nebyli v pĜímém ohrožení života. Formy projevu paniky Také panika mĤže probíhat dvČma odlišnými zpĤsoby. Bućto se projeví ve formČ jakési kolektivní apatie, beznadČje, kdy nikdo není schopen jakékoliv þinnosti. Nebo se projevuje panickým, slepým a nekoordinovaným útČkem nebo bezúþelnou bouĜí pohybĤ, provázených sníženým vČdomím a dezorientací. Je to reakce, která mĤže pĜetrvat i po vymizení nebezpeþí. Záchrana osob je složitá problematika. Pokud došlo k bezprostĜednímu ohrožení osob na životech, vždy je potĜebné poþítat s panikou, která je vyvolávána. Panika je zdrojem mnoha nebezpeþí a mĤže být pĤvodcem naprosto neoþekávané situace. Tomuto nepĜíznivému kolektivnímu chování lze do jisté míry a za urþitých podmínek pĜedcházet. Vzniklé panice pak již nejde zabránit. Ze strany VZ musí být uþinČna taková opatĜení, aby se panika nešíĜila jak na ostatní ohrožené osoby, tak do samotných jednotek požární ochrany, k þemuž mĤže být za urþitých okolností sklon. 2.4 Fyzická a psychická zátČž, vyþerpání sil Dalším prĤvodním jevem záchrany osob je znaþné fyzické, ale také psychické vypČtí sil samotných záchranáĜĤ. DĤvodĤ, proþ tomu tak je, je nČkolik. Fyzické vypČtí je spojeno se snahou provést úkony spojené se záchranou v co možná nejkratším þasovém úseku, pĜitom se þasto opakovanČ pĜekonává znaþný výškový rozdíl, dopravují se technické prostĜedky velké hmotnosti, zásah je provádČn za použití dýchací techniky, 8 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 ve výškách nebo naopak v prostorách stísnČných, za pĜítomnosti toxických látek nebo vysokých teplot atd. To jsou všechno faktory kladoucí nemalé nároky na trénovanost hasiþĤ-záchranáĜĤ. Mezi fyzickou a psychickou zátČží existuje pĜímá spojitost. Nelze je proto posuzovat oddČlenČ. I fyzicky velice zdatný þlovČk nebude moci podat plný výkon, jestliže jeho psychika bude narušena napĜíklad úzkostí, strachem z vykonávané þinnosti nebo z jejich možných dĤsledkĤ. StejnČ jako þlovČk prožívající momentálnČ problémy ryze soukromého rázu (nemoc v rodinČ, úmrtí, partnerské vztahy apod.). Opakem je þlovČk naprosto psychicky vyrovnaný, který bez dostateþného tréninku nezvládne fyzicky nároþné úkoly. 2.4.1 Termická zátČž organismu Problematika termické odolnosti si zaslouží samostatnou kapitolu. Každý hasiþ je mnohdy vystavován znaþným teplotám, aĢ už jde o zásahy pĜi požárech nebo zásahy v protichemických odČvech. Všechny tyto aspekty nesou svá rizika, která je dobré zmínit. ýlovČk se vyvinul ve tvora s nejdokonalejším termoregulaþním systémem. Sebemenší výkyv v teplotČ organismu zpĤsobí smrt. Bílkoviny v organismu se srážejí pĜi teplotČ kolem 50 °C atd. Složitost soustavy Ĝízení termoregulace v našem tČle si ovšem nese svou nevýhodu. Tou je znaþná labilita a minimální pĜizpĤsobivost extrémnímu prostĜedí. Teplota tČla vzniká Ĝadou chemických procesĤ pĜi spalování živin ve svalech a dalších tkáních. Pouze ve dvou pĜípadech se v organismu zvyšuje tČlesná teplota, zámČrnČ z vnitĜních pĜíþin: a) PĜi fyzické námaze, brzy po zapoþetí þinnosti, stoupá teplota v tČle až na 39 °C; není to horeþka, nýbrž dochází k vytváĜení optimálních podmínek pro svalovou þinnost. VlastnČ se jedná o zahĜívání ,,motoru“. b) PĜi horeþce. PotĜebné teplo se produkuje svalovým tĜesem. Stav organismu v horku závisí do znaþné míry na jeho fyzikálních vlastnostech, pĜedevším na tepelné kapacitČ a vlastnostech povrchu. Výsledek termoregulaþních reakcí je urþován i stavem okolí: teplota okolní atmosféry, její vlhkost a pohyb. StruþnČ Ĝeþeno teplota 50 °C se jinak snáší pĜi relativní vlhkosti 17 % a jinak pĜi 97 % vlhkosti. Dehydratace, ztráta tekutin 4 Teplu se náš organismus jen tČžko brání. Hlavním zpĤsobem jak ochladit vnitĜní prostĜedí je pocení. Pot odvádí teplo na povrch tČla, kde dojde k jeho odpaĜení. Znaþné množství vody odchází také pĜi dýchání. Pokud jsme vystaveni dlouhodobému pobytu ve vysokých teplotách, je nezbytné zajistit dostateþný pĜísun tekutin (tuto ztrátu však nenahradí þistá voda!)4. V prĤbČhu nČkolika desítek minut v teplotách kolem 80 °C a pĜi fyzické práci, lze ztratit až 5 litrĤ vody. Jestliže tak neuþiníme, dochází brzy k dehydrataci organismu. Praktickými pokusy se zjistilo, že hasiþ ztrácí 1 Viz. odstavec PĜedcházení stavĤm vyþerpání 9 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 litr tekutiny bČhem 20 minut zásahu! PĜi fyzickém nasazení pak nastává rozpor, kdy nedostatkem tekutin houstne krev, pĜiþemž srdce pracuje na plný výkon. K zajištČní obČhu houstnoucí krve vynakládá srdce velkou práci. Srdce proto mĤže pĜi déletrvající expozici v horku selhávat. Termický šok PĜíznaky termického šoku Reakce na horko jsou þistČ individuální. Pokud však dojde k pĜehĜátí organismu, hrozí vznik tzv. termického šoku. Spolu s výše citovanými problémy spojenými se ztrátou tekutin pĜedstavuje termický šok velké nebezpeþí. K termickému šoku dochází v dĤsledku pĜehĜátí termoregulaþního centra v mozku. Tento život ohrožující stav má nČkolik pĜíznakĤ, které lze mnohdy (hlavnČ pĜi požárech) zamČnit s pĜíznaky intoxikace nČkterými zplodinami hoĜení. Reakce na horko má nČkolik etap, pĜiþemž první fázi nemĤže hasiþ zpozorovat sám na sobČ. Nejprve se zvyšuje prokrvení kĤže, zrychluje se krevní obČh, zvyšuje se krevní tlak a pocení. Tedy doposud bČžný prĤbČh zásahové þinnosti. PĜi dalším pĤsobení tepla a fyzické námahy dochází k pocitĤm únavy. TČžknou konþetiny a postižený má pocit, že se nemĤže vydýchat. Takový stav by již mČl každý záchranáĜ na sobČ rozpoznat a uþinit opatĜení k okamžitému ochlazení organismu. Jestliže i dále bude vystaven teplu, hrozí malátné stavy, dezorientace v prostoru, ztráta vČdomí, koma a srdeþní zástava. První pomoc pĜi termickém šoku Graf vlivu horka na lidský organismus Poskytnutí první pomoci v pĜípadech vzniku termického šoku je nezbytné. NejúþinnČjší je ochladit krev. Toho dosáhneme intenzivním chlazením takových míst na tČle, kde prochází v podkoží velké cévy (zápČstí, krk, chodidla atd.), doporuþuje se také chladit bĜicho pod jaterní krajinou. Ochlazením postižený pociĢuje rychlou úlevu. Vždy je však nezbytná kontrola lékaĜe. Vliv horka na lidský organismus pĤsobí negativnČ také pĜi provádČní vlastních prací, a to jak po stránce fyzické, tak po stránce naší psychiky. Výsledky pokusu ukázaly, že þlovČk v prostĜedí s teplotou cca 100 °C pĜi délce pobytu 36 minut není schopen racionální práce. Horko z poþátku nenarušuje psychické reakce. Po deseti minutách pokusu se stabilizuje ukazatel chyb v provádČném testu. BČhem testu se zvýší tepová frekvence z 80 na 140 tepĤ za minutu. 10 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 Skóre chyb Tepová frekvence -1 min Rozdíl °C TČlesná teplota Osa a) ukazatel chyb b) tepová frekvence c) kožní teplota d) rektální teplota. þas (min) Tepová frekvence a kožní teplota se mČní soubČžnČ, rektální teplota zaþne stoupat pozdČji; je to projev nedostateþné termoregulace. Na závČr znovu pĜipomeĖme, jak se bránit teplu. Zásada þíslo jedna je dostateþné doplĖování tekutin pĜi déletrvajícím zásahu, byĢ nepociĢujeme žízeĖ. DĤležité je také þasté stĜídání tak, aby pobyt v extrémní teplotČ nebyl delší než 25 minut. 2.4.2 Fyzická zátČž, vyþerpání sil Záchrana osob a þinnost hasiþĤ u nejrĤznČjších typĤ zásahĤ je mnohdy znaþnČ fyzicky nároþná. U trénovaných jedincĤ, zvyklých na pravidelné zatČžování organismu nejrĤznČjšími druhy sportu, nevzniká až takové riziko vyþerpání. Bohužel ne všichni se mohou pochlubit dostateþnou kondicí, která je pro þinnost hasiþe základním stupnČm. PrávČ u tČchto skupin netrénovaných osob mĤže dojít pĜi extrémním jednorázovém výkonu nebo pĜi déletrvající nároþné práci k vyþerpání sil. Tento faktor nepodceĖujme. PĜi zásahové þinnosti se mnohem rychleji odþerpají síly, než napĜíklad pĜi bČhu parkem. Okolnosti, které stČžují þlovČku jeho þinnost, je mnoho. Teplo, dýchací pĜístroje, strach, úzkost atd. PĜibližme si nyní fyziologické hledisko vyþerpání organismu. 11 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 Základními živinami organismu þlovČka jsou cukry, bílkoviny, tuky. Každý z nich se podílí na výkonnosti rozdílnou mČrou. Tuky, které se podílí na práci, nejsou v podkoží. Jde o tuky uložené uvnitĜ svalových bunČk. Tyto tuky jsou spalovány jen za dokonalého pĜívodu kyslíku v tzv. aerobním pásmu. U trénovaných lidí je hranice intenzity spotĜeby kyslíku kolem 60 %, pĜípadnČ 70 % maximální individuální tepové frekvence. Je tedy patrné, že pĜemČna svalových tukĤ na energii je nároþná pro organismus z dĤvodu znaþné potĜeby kyslíku. Jinak Ĝeþeno, kdo nemá dostateþnou schopnost využití kyslíku, nedokáže realizovat dlouhodobý nebo krátkodobý extrémní výkon. Cukry jako energie ObecnČ platí, že tuky ,,hoĜí jen v plameni cukrĤ“! Jinými slovy, ani þistČ aerobní výkon nemĤže být realizován bez urþitého pĜíspČvku cukrĤ. Cukry mohou být (jako jediná živina) využity na tvorbu energie jak aerobní cestou (za pĜístupu kyslíku), tak cestou anaerobní (bez dostatku kyslíku). Stanou se jediným zdrojem energie v pĜípadČ, kdy je nutné podat nárazovČ maximální výkon na tzv. kyslíkový dluh. Zdroje cukrĤ uložené v organismu jsou v porovnání s tuky malé. Existují dvČ cukerné zásobárny, které se diametrálnČ liší. Prvním uložištČm cukrĤ jsou játra. Zde uložený glykogen (polysacharid složený z velkého množství jednotlivých molekul základního jednoduchého cukru - glukózy) je zásobárnou glukózy pro všechny vnitĜní orgány, pĜedevším však pro mozek! Druhým uložištČm glykogenu je svalstvo. Zásoby tohoto cukru máme v organismu jen na nČkolik hodin. PĜi námaze se rychle odþerpává. Vyþerpání sil mĤže nastat z nČkolika pĜíþin. PĜi vysokém nasazení mĤže dojít k rychlému vyþerpání glykogenu ve svalech. Pak organismus zaþne þerpat glykogen uložený v játrech. Jestliže je tento cukr odþerpáván pro práci svalstva, brzy zaþne mozek trpČt nedostatkem energie, a to mĤže mít nepĜíjemné dĤsledky. VnitĜním projevem snížené zásoby glykogenu v játrech je pokles hladiny krevního cukru (glykémie). Stadium vyþerpání hypoglykemie a první pomoc Tvorba laktátu opatĜení Akutní nedostatek krevního cukru (hypoglykémie) vede k závažným poruchám mozkové þinnosti, který je na pĜívodu cukru krví závislý. K pĜíznakĤm patĜí zpoþátku slabost, hlad, tĜes, studený pot, po chvíli zmatenost, ztráta koordinace pohybĤ, bolesti hlavy, ztuhnutí lícních svalĤ a tím i porucha artikulace a dále pak hrozí bezvČdomí, mnohdy s kĜeþemi. Takové vyþerpání je závažným zdravotním stavem a vyžaduje si lékaĜskou pomoc. Jako první pomoc lze poskytnout cukr ve formČ, kterou bude moci vyþerpaný jedinec, vhledem ke svému stavu, pĜijmout. MĤže to být þokoláda, cukr, sladký þaj apod. Výše uvedenému vyþerpání energetických zásob mĤže pĜedcházet ménČ závažný stav, nic ménČ také snižující naší výkonnost. Jde o stav, kdy þlovČk koná velice nároþnou fyzickou práci na tzv. kyslíkový dluh. To znamená, že organismus nestaþí dodávat potĜebné množství kyslíku pro proces pĜemČny tukĤ a cukrĤ na energii. Zde je na místČ tvrzení, že þlovČk ,,jede na doraz“. V takovém pĜípadČ dochází ve svalech k nedokonalému spalování energetických složek, a tím dochází k tvorbČ znaþného množství nežádoucích ,,zplodin hoĜení“, zejména známého laktátu (kyseliny mléþné). Svaly následkem zahlcení tČmito látkami nemohou plnit svou funkci ztuhnou. Také þinnost mozku se zhoršuje. Organismus je pĜekyselen (acidóza). Tato forma vyþerpání sil je mnohem þastČjší. Pomoc pĜi 12 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 pĜekyselení svalĤ nemá rychlou odezvu. Nutné je pĜedevším ,,spálit“ ve svalech vzniklý laktát. Toho docílíme nenároþným pohybem, sportovci tento jev znají jako ,,vyklusání nebo vyjetí“. Také vhodná masáž svalových partií pomĤže odbourat zbytky kyseliny mléþné. VČtšinou však námaha na kyslíkový dluh dává o sobČ vČdČt ještČ dlouho po podání výkonu, zejména bolestmi svalĤ pĜi chĤzi i spánku. PĜedcházení stavĤm vyþerpání TČmto stavĤm nelze bez kvalitního tréninku pĜedcházet. Významnou roli také hraje výživa. Pozor! Svalové tuky nelze doplnit jejich konzumací. To se projeví pouze opČt v uložení tukĤ do podkoží. Nezbývá než zlepšit kyslíkovou kapacitu tréninkem. V pĜípadČ prevence proti nedostatku cukru je jednoduché Ĝešení v obþerstvování bČhem déletrvajícího nároþného zásahu. Optimální je podávat iontové nápoje nebo minerální vody. V chladném poþasí pak v kombinaci s teplým slazeným þajem. V souþasné dobČ na tyto faktory pamatuje i právní pĜedpis5. Z hlediska fyziologického však považujeme za vytrvalostní výkon takovou námahu, která trvá 1 hodinu. Tehdy je již pro udržení všech mechanizmĤ potĜebných pro výkon nutné zajistit obnovení energetických zásob. 3 POSTOJ A CHOVÁNÍ ZÁCHRANÁěE 3.1 PĜi záchranČ osob dbáme: 3.1.1 SebevČdomí PĜi provádČní záchrany osob je tĜeba postupovat rychle, energicky, ale zároveĖ s rozvahou. Není horší situace, než když se ze zachráncĤ stanou zachraĖovaní. SebevČdomé vystupování pĜi záchranČ spolu s perfektní znalostí ovládaných technických prostĜedkĤ urþených k záchranČ, vþetnČ taktiky záchrany, to vše pĤsobí na zachraĖované osoby velice pĜíznivČ a hlavnČ uklidĖujícím dojmem. Pokud ohrožené osoby vycítí z nerozhodného chování záchranáĜĤ pochybnosti, vznikne problém spojený s nedĤvČrou u zachraĖovaných osob ke zvolenému zpĤsobu jejich záchrany. 3.1.2 Informace Dalším dĤležitým faktorem je ohrožené osoby dostateþnČ informovat. Nedostatek informací je zdrojem fám a dezinformací, které opČt v koneþném dĤsledku budou mít nepĜíznivý vliv na uskuteþnČní záchrany zejména možností vzniku paniky. Velitel zásahu by mČl stanovit zpĤsob jak ohrožené osoby informovat o blížící se pomoci. To mĤže být podstatné zejména v dobČ pĜíjezdu k zásahu, kde mohou požárem ohrožené osoby napĜíklad vyskakovat z oken apod. RovnČž hasiþi urþení k provedení záchrany musí zachraĖované dostateþnou srozumitelností informovat o stanoveném zpĤsobu záchrany, o jeho bezpeþnosti a pĜípadných dalších skuteþnostech v daný okamžik vhodných sdČlit. 5 Vyhláška MV þ.247/2001 § 26 odst. 5 písm. d) 13 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 3.1.3 OšetĜení PĜíslušníci provádČjící záchranu musí poskytnout tČm, jejichž zdravotní stav to vyžaduje, první pĜedlékaĜskou pomoc. Na místČ mohou rozhodnut, vzhledem k pĜedpokládané dobČ, po kterou bude záchrana provádČna, o tom jestli je vhodné nejprve provést záchranu a poté ošetĜovat. Vždy pochopitelnČ záleží na rozsahu a druhu poranČní, množství zranČných osob, ale také na celkovém poþtu osob urþených k záchranČ a na þase, který bude potĜeba k jejich transportu do bezpeþí. Na místČ zásahu je vždy nutné zajistit pĜítomnost odborného zdravotnického personálu. 3.1.4 Opatrnost PĜi veškerých provádČných manipulacích s lidmi ve stresujících situacích, za jaké lze záchranu považovat, je nutné postupovat velice opatrnČ, a to jak z hlediska fyzické manipulace, tak pĜi komunikaci. NeopatrnČ zvolené slovo mĤže vyvolat nepĜíznivé reakce zachraĖovaných. PĜi provádČní záchrany dbát na bezpeþnost všech zúþastnČných osob. Záchrana nesmí zpĤsobit zachraĖovaným osobám zranČní. To by opČt mohlo mít negativní dĤsledek u ostatních þekajících na svou záchranu. PĜi záchranČ používat urþené ochranné pomĤcky a prostĜedky. Zachránci musí dbát také na to, aby nemohlo dojít k sebepoškození zachraĖovaných (ostré pĜedmČty, brýle atd.). 3.1.5 Razance Jsou pĜi záchranČ osob situace, kdy nelze z rĤzných dĤvodĤ racionálnČ vysvČtlit ohroženým osobám nutnost jejich záchrany (osoby s duševními poruchami, se sníženou schopností vnímání, opojené narkotiky, alkoholem þi léky atd.). Takové osoby mohou odmítat svou záchranu, a to i kladením fyzického odporu. V tČchto pĜípadech je nezbytné zasáhnout s patĜiþnou razancí úþelovČ namíĜenou k provedení záchrany života ohroženého. 3.1.6 Pátrání V pĜípadČ, že byla podána zpráva (nebo tak lze pĜedpokládat), že v urþitém místČ þi prostoru jsou ohroženy osoby, které však prĤzkumná skupina nenašla, je potĜebné peþlivČ prohledat i takové prostory, kde bychom za normálních okolností nepĜedpokládali možnost úkrytu. Lidé a zejména dČti se ve strachu dokáží dostat i do skrýší nepatrných rozmČrĤ (šachta technologických rozvodĤ v bytových jádrech, prostor pod vanou, koše na prádlo, atd.). Jestliže je známa konkrétní osoba, po níž se pátrá, je vhodné znát její jméno. 14 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 3.1.7 PoĜadí záchrany PĜi záchranČ vČtšího množství osob lze stanovit zachraĖovaných osob6. O pĜednosti v záchranČ rozhodne buć velitel nebo jím povČĜený velitel jednotky þi skupiny. Pokud tak nelze stanoví poĜadí hasiþ Ĝídící nebo koordinující záchranu, který zachraĖovanými v bezprostĜedním kontaktu. poĜadí zásahu uþinit, je se Urþit poĜadí není jednoduché. Systém dČti - ženy - starci - muži není dokonalý. Do úvahy pĜipadá mnoho kombinací, které lze stanovit až pĜi konkrétní situaci. V úvahu musíme brát zranČné osoby, psychicky labilní jedince i sociální skupiny (rodina, manželé atd.). NČkdy je vhodnČjší upĜednostnit záchranu hysterického muže, pĜed racionálnČ a klidnČ se chovajícími ženami. Jindy bude nutné pĜednostnČ transportovat osobu postiženou šokem nebo se silným krvácením apod. Následky reakcí na nadmČrné emoþní situace mohou trvat hodiny i dny, ba mohou pĜejít v akutní neurózu a dokonce i v neurózu chronickou, která poznamená postiženého na celý život. DČti snášejí takové situace velmi dobĜe, pokud jsou se svými rodiþi nebo blízkými. Pokládá se tedy za samozĜejmou zásadu, že s dítČtem se v pĜípadČ nebezpeþí evakuuje nebo zachraĖuje i jeho matka (pokud je to technicky proveditelné). Jestliže matka není, využije se otec, byĢ je nezranČn a psychicky odolný. DítČ, které prošlo otĜesnou situací samo, bývá poznamenáno citovČ na celý život. 3.2 K chování záchranáĜe 3.2.1 VĤþi zachraovaným Nejen perfektní znalost používaných prostĜedkĤ a taktiky vedení záchranných prací, ale také postoj k lidem, kteĜí trpí a mnohdy zpĤsobem nám nepĜíjemným nebo i ohrožujícím naše zdraví, je velice dĤležitý. ýlovČk v tísni potĜebuje pozitivnČ motivovat, neboĢ pouze takto orientovaní lidé mohou pĜežít nejrĤznČjší útrapy. Naše pĤsobení na psychiku zachraĖovaného nemá pouze vliv na jeho duši, nýbrž i na jeho fyziologický stav. Víme, že tišení bolesti snižuje nebezpeþí vzniku smrtelnČ nebezpeþného stavu jakým je šok. Mnohdy není jiný zpĤsob jak tišit bolest než slovním kontaktem a tedy spíše psychickým pĤsobením. ZranČný musí mít pocit (pokud je pĜi vČdomí), že se blíží pomoc. Tento pocit navodíme nejen svou pĜítomností v místČ zásahu, ale i pĜímým slovním zklidnČním, postiženého (ohroženého). ZachraĖovaná osoba vnímá celou záchrannou akci jako celek. Je tedy nutné i ovládat své vystupování, aby bylo dostateþnČ sebevČdomé a rasantní. Jakékoliv navenek prosáknuvší pohyby nejistoty a váhání, vyvolávají u zachraĖovaných pocit nezvládnutelnosti situace. Nerozhodný záchranáĜ tak snadno svým zmateþním chováním vyvolá obavy a nedĤvČru ze strany zachraĖovaných. 6 Podle Bojového Ĝádu jednotek PO - Metodický list þ. 7/O, odst. 12. 15 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 Pokud jsou pochybnosti nebo jakékoliv komplikace v možnostech provedení záchrany, není vhodné toto Ĝešit v blízkosti postižené osoby. Vždy to samozĜejmČ není možné, a tak by profesionální úroveĖ záchranáĜĤ mČla být taková, aby své pĜípadné rozpaky þi pochybnosti nedávali na ,,obdiv“ svému okolí, které je velice pozornČ vnímá. NČkolik rad jak se chovat k zachraĖovaným osobám popsal J. ASCHENBRENNER následovnČ: ZprostĜedkuj postiženým pocit bezpeþí! Informuj o snížení nebezpeþí! ZabraĖ aktivitám ,,vyrábČþĤ zvČstí“! ZabraĖ osobám, aby se vraceli zpČt do nebezpeþí! Chování záchranáĜe tedy není jistČ jednoduché, o tom není pochyb. Ne vždy jsme schopni správnČ odhadnout momentální stav poškozené osoby. Abychom vystupovali podle výše zmínČných pravidel, musíme splĖovat jistá kritéria. Jedním z nich je dokonalá znalost své práce. PĜi zásahu pak odpadá zátČž naší mysli zamČĜená na ovládání toho, þi onoho prostĜedku. Není nic horšího, než když se zaþne s výukou základních návykĤ teprve na místČ nehody. Abychom mohli poskytnout psychickou podporu þlovČku v nouzi, musíme mít ,,z þeho brát“. Ovšem, aĢ jsme pĜipraveni na zásah u nehod, jak po stránce teorie, tak praxe sebelépe, neubráníme se jisté pĜetváĜce, která velmi vyþerpává naše síly. 3.2.2 Vi kolegm Tak jako správné chování k postiženým nehodou je nezbytné pamatovat na kolektiv záchranného týmu. Zasahující družstvo nebo þeta je spoleþnost lidí, kde je nutné dodržet nČkolik základních pravidel chování, aby se zajistil bezkonfliktní prĤbČh záchrany. Jednotka PO jako sociální skupina Jednotku PO je nutné brát jako sociální skupinu, v níž interakcí vzniká vzájemné pĤsobení, ovlivĖování a souþinnost na základČ psychologických vztahĤ mezi þleny skupiny. Dalším základním znakem takové skupiny je existence spoleþných cílĤ dosahovaných vzájemnou souþinností, což do jisté míry þiní þleny skupiny závislými jeden na druhém. DĤležité je také vČdomí soudržnosti a sounáležitosti ke skupinČ. PrvkĤ, které z rĤzných pohledĤ charakterizují vlastnosti skupiny, je celá Ĝada, dĤležité je vČdČt, jak se chovat v takovém sociálním uskupení pĜi prožívání stresových situací. Dominanta velitele DĤležité pro zvládnutí záchranné akce je vystupování velitele. Ten musí jasnČ dominovat. NezĜídka se ale stává, že velitel plní pouze formálnČ své postavení v hierarchii skupiny. Mnohdy nČkterý z þlenĤ skupiny (zejména právČ v Ĝešení krizových situací) plní funkci vĤdce na základČ své pĜirozené autority a schopností jednat a hlavnČ vést lidi a organizovat práci. Nebezpeþí pak nastane, jestliže dojde ke stĜetu tČchto osob. Pak nastává, Ĝešení, kdo bude nadále Ĝídit akci, na úkor pĤvodní stČžejní þinnosti. To by se stávat nemČlo. Proto je v pĜedpisech jasnČ definováno postavení každého þlena skupiny. 16 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce DĤvČra v kolegy Vzájemný kontakt 1-2-01 Aby byla skupina úspČšná, musí fungovat vzájemná dĤvČra ve kvality a schopnosti þlenĤ skupiny. Tam, kde je nedĤvČra, byĢ jen v jednoho þlena skupiny, pramení celá Ĝada dalších problémĤ. Podstatná je dĤvČra právČ v osobu, která skupinu vede. Tyto vzájemné vazby musí fungovat. Každý þlen musí vČdČt, jaký má úkol. Dále pak musí Ĝešit situace samostatnČ, þímž nezatČžuje ani velitele ani své kolegy. Jestliže je ve skupinČ osoba, která nemá dĤvČru ostatních, vznikají problémy právČ v Ĝešení situací v ohrožení. Je narušována soustĜedČnost u ostatních þlenĤ skupiny, což vede ke snížení pracovní výkonnosti a mĤže dojít ke komplikacím v zásahové þinnosti. V krizové situaci je dĤležitý vzájemný kontakt mezi þleny skupiny (záchranáĜi). NepodceĖujte napĜíklad prosté poplácání po zádech. Ve stresové situaci takové gesto povzbudí, stejnČ jako slovo uznání. DĤležité je udržet optimismus a kolegialitu ve skupinČ. Jestliže jsme hovoĜili o nutnosti spolehnutí se jeden na druhého, pak není v žádném pĜípadČ myšleno ,,poþkám, kolega to za mČ udČlá“. Nezapomínejte ani na fakt, že panika, strach a negativní motivace a postoje vĤbec, jsou velice nakažlivé a snadno se pĜenese od zachraĖovaných k záchranáĜĤm. Už z toho dĤvodu musí být záchranáĜ silná osobnost, což s patĜiþným tréninkem vede k dobré pĜipravenosti Ĝešit složité situace v podmínkách þasové tísnČ a jiných stresujících faktorĤ. 3.2.3 Vi sob DĤležité je také vČdČt, jak se chovat pĜi záchranČ, ale i pĜi plnČní jiných nároþných úkolĤ plnČných v jednotce PO, sám k sobČ. DĤležité je dobré fyzické i duševní zdraví. Je dĤležité mít v naprostém poĜádku všechny své osobní souþásti výzbroje a výstroje. Je známo, že když napĜíklad hasiþe škrtí maska, myslí více na ni, než na provedení svého úkolu. Každý by mČl vþas nahlásit svému nadĜízenému indispozice (nachlazení, bolest zubu nebo i rodinný problém), aby nebyl v pĜípadČ nároþného zásahu zatČžován prací, která vyžaduje maximální možné nasazení a soustĜedČní. Tím lze pĜedejít spoustČ dalších problémĤ spojených napĜ. se vznikem úrazu, psychického traumatu apod. 3.3 ZávČrem ,,štČstí pĜeje pĜipraveným“ Poslední staĢ je pojmenována oblíbeným heslem mnoha autorĤ zabývajících se problematikou chování v krizových situacích. Je faktem praxí již mnohokrát prokázaný, že pokud má þlovČk zvládnout fyzicky a psychicky nároþnou þinnost, pak musí být dostateþnČ pĜipraven. Zde hraje svou rozhodující úlohu kvalita provádČného výcviku. Veškeré dovednosti je potĜebné nauþit se zvládat mechanicky bez pĜemýšlení. V krizové situaci pak tento fakt každý ocení. Schopnost vnímat, logicky uvažovat a þinit rozhodnutí v tísĖové situaci se rapidnČ snižuje. Úloha výcviku Výcvik hraje dĤležitou úlohu také pro zvládání stresových situací. Opakovaným pravidelným pĜivykáním na výšky se dojde ke zmírnČní obav, þlovČk je uvolnČnČjší, lépe se soustĜedí na vykonávanou þinnost. Své opodstatnČní má také využívání pĜi výcviku hasiþĤ tzv. polygony. Simulací 17 Konspekty odborné pĜípravy jednotek PO – Požární taktika – Záchranné práce 1-2-01 skuteþných podmínek zásahu mĤžeme pĜedejít mnoha tragédiím. Vysoká teplota, nulová viditelnost, ohlušující rámus, to vše vytváĜí stresující prostĜedí skuteþné akce. Staré pĜísloví ,,tČžko na cviþišti lehko v boji“, je zcela na místČ. Mnoho hasiþĤ, zejména nováþkĤ zaplatilo životem za banální chybu, kterou zpĤsobili panickým strachem z neznámé situace nebo ze situace, o níž mČli zcela klamnou pĜedstavu. DĤležité je také vypČstovat v sobČ dĤvČru jak v technické prostĜedky, které pĜi krizových situacích používáme, tak dĤvČru v jejich taktické nasazení. OpČt se uzavírá kruh. Jestliže musíme dĤvČĜovat v prostĜedky, musíme se zároveĖ spoléhat na ostatní, kteĜí je udržují, ošetĜují, nebo nás uþí s nimi zacházet. ýím rychleji vybudujeme takovéto vazby, tím rychleji budeme kvalitnČ pĜipraveni k zásahové þinnosti v nebezpeþí. 4 Závr 4.1 Doporuþená literatura 1. Drašar, P.: SURVIVAL, SPBI Spektrum, Ostrava 1997. 2. DvoĜák, J.: ýLOVċK MEZI ŽIVOTEM A SMRTÍ, Avicenum, Praha 1986 3. DvoĜák, J.: ZEMċ, LIDÉ A KATASTROFY, NV Praha, 1987 4. Šulc, DvoĜák, Morávek.: ýLOVċK NA POKRAJI SVÝCH SIL, Avicenum, Praha 1971 5. Aschenbrenner, J.: KRIZOVÝ MANAGEMENT PěI POŽÁRECH, Sborník pĜednášek konference Pyromeeting 96, BRNO 1996 6. Walker, D. J.: SYSTÉM VELENÍ PěI MIMOěÁDNÝCH UDÁLOSTECH, Sborník pĜednášek konference Pyromeeting 96, BRNO 1996 7. Carlson, G. P.: EVAKUACE PěI KATASTROFÁCH, Sborník pĜednášek konference Pyromeeting 96, BRNO 1996 8. Švandová, M.: POŽÁRNÍCI A STRES, pĜíloha 150 HOěÍ 1/94 9. Adamec, V.: ěÍZENÍ A ROZHODOVÁNÍ PěI ZÁSAHU, skripta MV Praha 1996 Záchrana osob obecnČ – aspekty provázející záchranu OldĜich Volf Konspekty odborné pĜípravy jednotek požární ochrany Vydalo Sdružení požárního a bezpeþnostního inženýrství v OstravČ, roku 2008, s pĜispČním státní dotace Ministerstva vnitra – Generálního Ĝeditelství hasiþského záchranného sboru ýR. Vytiskl Tiskárna Kleinwächter Frýdek - Místek 2. aktualizované vydání Publikace neprošla jazykovou úpravou ISBN: 80-86111-46-6 18
Podobné dokumenty
SBI¬RKA ZA¬KONU
II. ZaÂkladnõ a speciaÂlnõ zaÂsahove pozÏaÂrnõ automobily
9. Objem palivove naÂdrzÏe cÏi palivovyÂch naÂdrzÏõ zaÂsahovyÂch pozÏaÂrnõÂch automobiluÊ umozÏnÏuje dojezd na vzdaÂlenost nejmeÂneÏ ...
Postup plnění úkolů k 31. srpnu 2008
Pro rychlé stanovení nitrilas a nitrilhydratas byly vyvinuty metody založené na rozdílných
absorpčních spektrech aromatických substrátů a produktů v UV oblasti (pro celkem 16 látek
(benzonitril, 3-...
Hasičské noviny č. 14, 16. července 2010
děravých míst a hasiči fungují dobře
i s tím, co teď mají.
O. Přibyl
ministerstvo zemdlstv㝠esk㉠republiky
dopad celá Ĝada dalších okolností. ýeská republika
je stát uprostĜed Evropy, obklopený zemČmi EU,
které mají vzájemnČ zvýhodnČné obchodní
podmínky. ýR se tak se svou rozvinutou dopravní
sítí Ĝadí m...