energetická náročnost budov
Transkript
energetická náročnost budov
2009 Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR 01/09 stavebnictví časopis MK ČR E 17014 Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs energetická náročnost budov s tudie: Zklidnění Severojižní magistrály interview: Václav Mach www.casopisstavebnictvi.cz Vážení čtenáři, z pražské Severojižní magistrály si už dělá legraci i Divadlo Járy Cimrmana. Pro většinu pražské i mimopražské nejen řidičské populace jde o noční, ale většinou spíše o denní můru. Tu se snaží zahnat různé návrhy na radikální změnu organizace dopravy především v místech historického centra metropole už téměř dvacet let. Společnost SATRA na základě objednávky Magistrátu hlavního města Prahy vypracovala studii Zklidnění Severojižní magistrály a tunel Muzeum, která posílá v nejcitlivějších místech středu města automobilovou dopravu pod zem. Realizace této studie je podle všeho reálná, ovšem nakolik je její termín (2012–2015) realistický, lze jen těžko predikovat, protože kromě financí a politických vlivů do hry vstupuje také návaznost na dokončení dalších staveb městského okruhu. Dny stavitelství a architektury 2008 v polovině listopadu vyčerpaly svůj program Inženýrským dnem, konaným v Rožmberském paláci. Kromě reportáže z této akce se v tomto a následujících číslech časopisu Stavebnictví bude echo DSA 2008 ozývat v podobě tradičních rubrik s DSA spojených. Exkluzivní rozho vor časopisu Stavebnictví poskytl Václav Mach, oceněný jako Osobnost stavitelství roku 2008. Na tomto excelentním projektantovi a zároveň prvním a dlouholetém předsedovi ČKAIT byla znát úleva z faktu, že po několikatýdenní dovolené konečně přesedl ze dvou židlí na inzerce editorial jednu – projektantskou. Tento Pan projektant se určitě podepíše ještě pod řadu zajímavých staveb i názorů. Minulé číslo časopisu Stavebnictví obsahovalo speciál MID-TOP STAV, informující o hospodaření malých a středních stavebních firem v roce 2007. Služebně starší a také rozsáhlejší anketa ekonomiky velkých stavebních firem TOP STAV 100 je přílohou tohoto čísla. Její součástí je velmi zajímavá analýza o dopadech světové hospodářské krize na české stavebnictví, ve které je jasně patrný posun od mírného optimizmu českou vládou dlouho chlácholených stavbařů k hlučnému zvonění na poplach, protože, jak trefně prohlásil generální ředitel jednoho z nejvýznamnějších producentů stavebnin: je naprostý nesmysl neustále hovořit o přípravách na hospodářskou krizi, když ta už tu dávno je. Přes toto skeptické zakončení přeji všem stavbařům dobrý rok! SCHÖCK ISOKORB® Šťastné vykročení do roku 2009 přeje Jan Táborský šéfredaktor [email protected] ISOKORB K30-CV30 Veleslavínova 8, 746 01 Opava stavebnictví 01/09 tel., fax: 553 788 308, mobil: 724 521 213 www.schoeck-wittek.cz 3 obsah 01/09 leden 2009 stavebnictví časopis 9–17 3 editorial 4 obsah 5 aktuality reportáž 9Zklidnění Severojižní magistrály a tunel Muzeum v české metropoli 75P-D Refractories CZ a.s.: od Staré šamotky k vibrolití fotoreportáž 18Tunelový komplex Blanka – 11/2008 Zklidnění Severojižní magistrály a tunel Muzeum Pražská Severojižní magistrála, protínající střed města, je noční můrou nejen řidičů, ale i urbanistů. Studie Zklidnění Severojižní magistrály je zatím posledním návrhem, jak provoz v centru města vyřešit. 26–29 dny stavitelství a architektury 21Inženýrský den 2008 interview 24Každý most s kilometrovým rozpětím je tak trochu technickým zázrakem stavba roku 26Horní Počernice: alternativa moderního bydlení 2009 Příloha časopisu Stavebnictví 01/09 stavebnictví časopis Nejméně očekávaný titul Stavba roku 2008 speciál Nápadná, ale podle četných názorů ne příliš nápaditá výstavba rodinných domů a bytového domu v Horních Počernicích získala nejvyšší ocenění v soutěži Stavba roku 2008. V čem se skrývá její výjimečnost? speciál téma: energetická náročnost budov 30Hodnocení energetické náročnosti budov – otázky a odpovědi 34Hodnocení energetické náročnosti administrativní budovy Nordica Ostrava 40Informační a vzdělávací centrum EVVO – Dům stromů v Průhonicích 50Energetický audit jako součást posuzování energetické náročnosti budovy 52Povinnosti spojené s průkazem energetické náročnosti budov 55Úspory tepla při komplexním zateplení panelových domů v Orlové (1996–2007) 59Vady zateplených fasád a jejich příčiny ve vztahu k životnosti ETICS 62Energetická certifikace budov v ČR 65Hybridní soustava větrné elektrárny a solárních fotovoltaických článků stavební paragrafy 71Zatížení sněhem – stanovení tvarových součinitelů, vliv větru 79 svět stavbařů 81 infoservis 83 firemní blok 86 v příštím čísle TOP STAV 100 – největší hráči českého stavebnictví Po anketě ekonomických výsledků malých a středních stavebních firem uvádíme anketu TOP STAV 100, komplexní přehled hospodaření analýza: globální krize stavebních gigantů v roce 2007. ve stavebnictví 4 stavebnictví 01/09 www.casopisstavebnictvi.cz současná ekonomická situace z pohledu stavebních firem TOP-STAV 100 foto na titulní straně: bytová výstavba v Horních Počernicích, Tomáš Malý MID TOP-STAV aktuality text a foto: redakce Stavebnictví na veletrzích PRESTA JIŽNÍ ČECHY zveme všechny příznivce, bude ve stánku číslo 110. Součástí veletrhu bude rovněž doprovodný program s řadou odborných seminářů a přednášek. Z témat: Střešní krytiny (výběr druhu krytiny, zásady pro výběr povlakové izolace, návrhy plochých střech z hlediska šíření vlhkosti, zásady pro správný návrh střešních plášťů, zatížení sněhem, zatížení větrem), Dřevěné stavební konstrukce (kompletační konstrukce v dřevostavbách, Po listopadové účasti na veletrhu Evropské normy pro dřevěné AQUA-THERM Praha se časopis konstrukce, Dřevo a výrobky ze Stavebnictví zúčastní i meziná- dřeva, Statické působení krovů, rodního veletrhu Střechy Praha výběr a osazení otvorových výplní 2009. Ten se koná od 29. do do moderních novostaveb) a další. 31. ledna 2009 na výstavišti Úplný doprovodný program na v Praze 7 – Holešovicích. Expozi- www.strechy-praha.cz/2008/ ce časopisu Stavebnictví, na niž doprovodny-program.php. ■ Kauza Bad Reichenhall: diskuze německých statiků na 4stav.cz V srpnovém čísle časopisu Stavebnictví jsme uveřejnili velmi zajímavou (a bohužel velmi tragickou) kauzu soudního znalce o zřícení zimního stadionu v německém Bad Reichenhallu. Na základě vyšetřování byli obviněni dva stavební inženýři, jeden kontrolující statik a jeden architekt, přestože uveřejněný znalecký posudek vůbec tak jednoznačný není. Na konto tohoto obvi- nění se na německých webových stránkách www.diestatiker.de rozpoutala i pro české projektanty velmi zajímavá diskuze. Velkou část této neformální odborné diskuze, přeloženou českým statikem Ing. Ladislavem Vaňkátem (který má velké zkušenosti s projektováním v Německu), naleznete na novém zpravodajském stavebním portálu www.4stav.cz. ■ jihočeskou výstavbu z různých úhlů pohledu, na jedné straně komplexní architektonicko-stavební řešení stavby a na druhé straně funkci stavby, kvalitu technického řešení a kvalitu provedení. V rámPátý ročník přehlídky staveb- ci této přehlídky bude rovních realizací dokončených něž udělena inspira – cena v letech 2006–2008 vyhlašuje hejtmana Jihočeského kraje Český svaz stavebních inže- zaměřená na inspirativní řenýrů, oblastní pobočka České šení v oblasti rozvoje a kultury Budějovice spolu s Českou ko- výstavby obcí. morou autorizovaných inženýrů Uzávěrka přihlášek byla staa techniků činných ve výstav- novena na 9. ledna 20 0 9. bě, Svazem podnikatelů ve Vyhlášení výsledků přehlídstavebnictví v ČR, Českou ky se uskuteční ve Velkém komorou architektů a Jihočes- sále Sladovny Písek 2. dubna kým krajem. Cílem přehlídky 20 0 9. Hlavním mediálním je prezentovat současné stav- partnerem přehlídky PRESTA by v jihočeském regionu – JIŽNÍ ČECHY je časopis Stapředstavit charakteristickou vebnictví. ■ Salon architektů a inženýrů 2008 zahájena nesoutěžní přehlídka prací členů, jejich ateliérů a hostů, navazující na deset předchozích ročníků. Spolu s architekty a inženýry se na přehlídkách, které Na základě chtějí obě organizace nadále pos m l o u v y řádat společně, mohou vedle o výstavní architektů a inženýrů představit spolupráci i studenti a výtvarníci různých u z a v ř e n é oborů. Kvalitu vystavených prací mezi Čes- bude hodnotit pouze Cena diváka, kou komorou autorizovaných inže- která bude udělena na základě annýrů a techniků činných ve výstavbě kety při derniéře výstavy 11. ledna a Obcí architektů byla v sálu ar- 2009. Mediálním partnerem akce je chitektů na Staroměstské radnici časopis Stavebnictví. ■ inzerce SMP CZ - kvalita, profesionalita, odpovědnost Skupina SMP CZ patří mezi tradiční stabilní stavební společnosti působící v České a Slovenské republice. Společnost je charakteristická výrazným oborovým vymezením své působnosti. V oborech, které rozvíjí - dopravní stavby, podzemní stavby, vodohospodářské a průmyslové stavby, se řadí mezi nejlepší firmy. SMP CZ, a. s. Evropská 1692/37, 160 41 Praha 6 www.smp.cz stavebnictví 01/09 5 www.casopisstavebnictvi.cz www.casopisstavebnictvi. cz, na nichž, mimo jiné, najdete kompletní a bez registrace dostupný archiv všech čísel obou uplynulých ročníků. V jednoduchém systému vyhledávání naleznete podle klíčového slova všechny články Vážení čtenáři, od začátku týkající se určité stavby, firmy, existence č asopisu fungu - autora, akce atp., které byly j í i j e h o we b ové s t r á n k y v časopise otištěny. ■ Nová generální ředitelka NPÚ Ministr kultury ČR Václav Jehlička n a z a č átku prosince loňského roku jmenoval generální ředitelkou Národního památkového ústavu Ing. arch. Naděždu Goryczkovou, dosavadní ředitelku Územního pracoviště NPÚ Ostrava. Památková péče se, podle jejího vyjádření, nachází ve velmi složité situaci a společenské izolaci, způsobené především malou otevřeností vůči veřejnosti, mnohdy odmítáním konstruktivní diskuze a v neposlední řadě nedostatečnou mediální prezentací dosažených úspěchů. Vážnost organizace, která je někdy v médiích označována jako „moloch“, hodlá obnovit také využitím rezerv v organizaci práce. Cílem evropských projektů je nejen konzervace památek, ale především jejich oživení ve spolupráci s kulturními, vzdělávacími a jinak společensky prospěšnými organizacemi. ■ Best of Realty 2008 Inovace roku stavbařům Na začátku prosince byly v Senátu Parlamentu České republiky vyhlášeny výsledky tradiční soutěže Inovace roku 2008. Jedno ze dvou hlavních ocenění obdrželo České vysoké učení technické v Praze za produkt mostní římsa ze syntetického vláknobetonu. Tato inovace pochází z laboratoří katedry betonových a zděných konstrukcí Stavební fakulty ČVUT. Tým vedla vedoucí této katedry a zároveň prorektorka ČVUT doc. Ing. Alena Kohoutková, CSc. ▲ Betonáž dílce v laboratorních podmínkách bíhala pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí. 10. ročník soutěže Nejlepší z realit – kritérii při posuzování kvality O nominaci na ocenění titulem Best of Realty, která se v tuzem- přihlášených projektů byly výběr Nejlepší z realit 2008 se mohly sku považuje za nejprestižnější lokality, urbanistické a architek- ucházet stavby dokončené v Česve svém oboru, měl celkem tonické řešení, kvalita realizace ké republice po 1. lednu 2007 37 účastníků ve čtyřech základ- a zejména úspěšnost na realitním v kategoriích nová administrativní ních kategoriích. Rozhodujícími trhu. Soutěž jako každoročně pro- centra, rezidenční projekty, obchodní centra a hotely. V nejsilněji zastoupené kategorii rezidenčních projektů (celkem 15 soutěžících projektů) po rotci postavili nejvýše polyfunkč ní d ů m L'Ocelot v Pra▲ Dům L'Ocelot ▲ Hotel Karlov ze 9, u něhož ▼ Avenir Business Park ▼ Centrum Central ocenili originální pojetí a kvalitní stavební realizaci. Z nových administrativ- 6 stavebnictví 01/09 Používání polypropylenových vláken do betonu bylo doposud omezeno na oblast podlahových konstrukcí, tudíž je užití těchto vláken do některých mostních prvků novým, dosud neaplikovaným řešením v oblasti mostního stavitelství. Používání polypropylenových vláken umožňuje výraznou úsporu armovací výztuže, cca 40 % betonu a zejména výrazné zvýšení odolnosti nosných prvků mostní konstrukce vůči korozi. ■ ních center si vítězství odnáší III. etapa komplexu Avenir Business Park v Praze 5. Porota cenu udělila za kvalitu, flexibilitu a funkčnost, kde celková koncepce vytváří příjemné pracovní prostředí a umožňuje expanze v rámci projektu, jenž se zasadil o celkové zvýšení renomé lokality Nových Butovic. Kategorii obchodních center dominovalo mostecké obchodní centrum Central jako příklad, že velké moderní nákupní centrum, pozdvihující střed města, lze vybudovat i mimo regionální metropole. V kategorii hotelů získal titul hotel Karlov v Benešově, a to za harmonické spojení historických budov s vysokými nároky hotelových hostů. Držitelem ceny Award for Excellence se stal Ing. Kamil Kosman, předseda dozorčí rady Asociace a ředitel úseku realitních obchodů České spořitelny. Zvláštní cenu poroty získala administrativní budova CITY Tower v Praze 4. ■ Koncertní sál dánského rozhlasu v Kodani Podle plánů úspěšného francouzského architekta Jeana Nouvela vzniká v Kodani 4. segment projektu DR Byen, nového vysílacího „města“ veřejnoprávního dánského rozhlasu Danmarks Radio. Srdcem tohoto segmentu je velký koncertní sál s 1800 sedadly. Jeho expresivní vnitřní architektura a koncept prostorové akustiky je tvořen pomocí neobvyklé konstrukce ze sádrovláknitých desek FERMACELL. Vedle neobvyklé architektury představovaly velikou v ýzvu zvukově -technické podmínky velkého koncertního sálu. Vnitřní akustika musí zaručit sluchový prožitek na kterémkoliv místě a současně musí být koncertní sál akusticky zcela oddělen od všech ostatních částí budovy tak, aby představení v sále nerušila práci v dalších zvukových studiích. Ačkoliv se v případě 4. segmentu stavebně jedná o jednotnou ocelově-betonovou konstrukci, tvoří vnitřní obložení velkého sálu po jeho dokončení zvukově-technicky zcela samostatný dům v domě. První myšlenkou pro sál byla spodní konstrukce z oceli, na níž by mělo být upevněno obložení stěn a stropu. Z důvodu specifické prostorové geometrie by přitom každá ocelová část byla vyrobena jako jedinečný unikát a ještě navíc by zde zvukově-technicky vždy muselo dojít k potlačení průchodu zvuku. Realizovaný alternativní návrh používá vícevrstvé obložení stěn a stropu ze sádrovláknitých desek. Původně rovné desky byly ohýbány na předem stanovený rádius a poté sešroubovávány a slepovány do vícevrstvých prvků. Počet vrstev přitom plynul z plošných hmotností pro každý úsek stěny, resp. stropu. Nejtěžší pásma s plošnou hmotností 100 kg/m² vyžadovala až pětinásobné obložení. Pro jižní stěnu sálu bylo kromě toho třeba vyrobit prvky s akusticky působícím děrovaným obrazem, u něhož jsou otvory uspořádány vzestupně se čtyřmi různými průměry. Stropu sálu dominuje pojízdná, asi 225 m² velká stropní plachta. Čtrnáct různých a do obou směrů prostoru zakřivených prvků z desek je pro tento účel namontováno na spodní konstrukci z oceli. Podle akustických a technických požadavků může být tato celkem asi 75 t vážící plachta zdvižena nebo spuštěna pomocí provazových kladkostrojů a vratných kladek. Nad to se zdvihá (pevný) hlavní strop, rovněž obložený sádrovláknitými deskami. ■ ▲ Vizualizace koncertního sálu, návrh Jean Nouvel ▼ Montáž stropní konstrukce Nové spojení a rekonstrukce hlavního nádraží V prosinci loňského roku byly slavnostně zprovozněny dvě významné železniční stavby: Nové spojení a 2. etapa modernizace pražského hlavního nádraží. Nové spojení optimalizuje provoz mezi stanicemi Praha hlavní nádraží a Masarykovo nádraží na straně jedné a mezi hlavním nádražím a stanicemi Libeň, Vysočany a Holešovice na straně druhé. Napojení nových tratí od východu, tj. z nových tunelů, a zrušení staré „hrabovské“ spojky a „vítkovské“ trati si vyžádalo kompletně přestavět severní zhlaví hlavního nádraží. K tomu se přidala nutnost od základu změnit technický stav nástupišť a podchodů do podoby odpovídající moderní osobní dopravě 21. století. Nevyhovující byly i koleje mezi nástupišti, systém odvodnění a celé trakční vedení spolu se sdělovacím a zabezpečovacím zařízením. V lednu 2008 byla proto zahájena modernizace západní části hlavního nádraží, jejíž průběh byl rozdělen na dvě etapy. 1. etapa znamenala zprovoznění nových nástupišť III a IV, navazovala 2. etapa, která se týkala I. a II. nástupiště a dokončení středního a jižního nového podchodu. Projekt vypracoval Sudop Praha a.s. Zhotovitelem je Sdružení MSS Praha hl. n., jehož členy jsou Metrostav a.s. (vedoucí sdružení) a členy Skanska DS a.s. a Stavby silnic a železnic, a.s. ■ stavebnictví 01/09 7 Návrh: Rezidence Korunní nahrazovány prvorepublikovou architekturou, která si udržuje podobný výraz v celých Vinohradech i v okolní vilové zástavbě,“ Pražská čtvrť Královské Vinohra- vysvětluje urbanistický kontext dy je někdejší nejmladší a také architekt Oleg Haman, spo nejlidnatější předměstí Prahy lumajitel ateliéru. Právě tento o rozloze přibližně 370 hektarů. výraz Vinohrad se snaží návrh Výraz této poměrně mladé praž- Rezidence Korunní v co největší ské čtvrti se během let příliš míře interpretovat moderními neměnil. Část, na níž kdysi stála prostředky. „Například horizonTovárna orientálních cukrovinek talita, plasticky členěné fasády, na Královských Vinohradech lodžie, zv ýrazněná nároží či manželů Maršnerových, později ustoupená podlaží. Návrh celého známá jako Orionka, posléze obytného souboru sjednocuje Sevapharma, je v současnosti horizontální zvýraznění prvních v přípravě na výstavbu nového tří nadzemních podlaží se zimrezidenčního projektu Korunní. ními zahradami,“ říká jeden Budovy postavené mezi lety z autorů architektonického řeše1900 až 1965, bez historické ní architekt Petr Jambor. ■ hodnoty a podle odborného posudku ve špatném stavu, Základní údaje o návrhu byly postupně demolovány. Název:Obytný soubor Návrh projektu pro develope- Rezidence Korunní, ra Sekyra Group vypracovala Praha 10 Projekční kancelář C ASUA , Charakter: a member of Equator European novostavba bytového Architects, jejíž pracovníci vysouboru s obchodními užili při návrhu software Revit plochami Architecture. Architekt: Při návrhu projektu Rezidence C A SUA , a member Korunní vycházeli autoři zejméof Equator European na z logiky stávající zástavby. Architects „Naším cílem bylo vytvořit mo- Developer: derní součást Vinohrad. Korunní Sekyra Group, a.s. ulice patří ke staré zástavbě Termín: předpokládané dokonVinohrad a její výraz se mění čení – 2010 podle toho, jak se vzdaluje od Celková užitná plocha: centra. Postupně jsou fasády byty – 22 540 m², ve stylu historického eklektizmu obchody – 1000 m² Budova Kolben Cube za rok změní vysočanské brownfields Koncem roku 2009 by měla být dokončena v místech továrních hal kdysi průmyslové pražské čtvrti Vysočany sedmipatrová budova Kolben Cube. Administrativní budova, jejímž investorem je developerská společnost CODECO, a.s., poskytne více než 20 000 m² kancelářských a 2000 m² obchodních ploch. Kromě kanceláří nebude chybět ani recepce se 24hodinovou ostrahou, restaurace pro zaměstnance, nabídka služeb. Generálním dodavatelem stavby byla vybrána společnost ČKD PRAHA DIZ. 8 stavebnictví 01/09 Nespornou výhodou nové kancelářské budovy bude její poloha v bezprostřední blízkosti stanice metra Kolbenova i dostatečná kapacita parkovacích stání v podzemních garážích. Administrativní budova se má stát součástí výstavby nové městské čtvrti Kolbenova City Development. V lokalitě, charakterizované jako brownfields, se počítá se stavbou kvalitních bytů, obchodního centra a hotelu, nebude zde chybět ani rezidenční výstavba orientovaná na jižní stranu s přímou vazbou na rozsáhlou zeleň Parku Rokytka. ■ reportáž text: Ing. Pavel Šourek grafické podklady: SATRA, spol. s r.o. Zklidnění Severojižní magistrály a tunel Muzeum v české metropoli Hlavní město Praha je nezpochybnitelně z architektonického i historického hlediska jednou z nejvýznamnějších světových metropolí. O to závažnější je fakt, že v podstatě každý automobilový návštěvník Prahy, byť jen směřuje na jiný vzdálenější cíl, je přímo vtažen dopravním systémem do nejhodnotnější centrální části. Tato skutečnost je zapříčiněna pozůstatkem dopravní koncepce hlavního města ze 70. let 20. století, kdy byla napříč celou Prahou vybudována komunikace tzv. Severojižní magistrála. ších pražských komunikací, na které denní intenzita provozu přesahuje i 100 000 vozidel. Z hlediska moderního pojetí města je však tento stav naprosto nevyhovující. Zvláště pak úsek magistrály v oblasti Národního muzea v samotném jádru Prahy se stal jedním z dopravně a urbanisticky nejproblematičtějších míst v České republice. Stávající povrchové vedení magistrály, kdy jeden dopravní směr je veden před a druhý za budovou Národního muzea, tvoří bariéru oddělující území Vinohrad od Severojižní magistrála je v součas- (ulice Argentinská) na sever ke kři- Václavského náměstí, resp. od nosti nejdůležitější páteřní komu- žovatce Prosecké radiály (ulice historického centra Prahy. Značnikací centrální oblasti hlavního V Holešovičkách) s právě budova- né dopravní zatížení komunikací města Prahy. Směrem od jihu vy- ným úsekem Městského okruhu magistrály nejen v tomto prochází z křižovatky Městského okru- Malovanka–Pelc-Tyrolka. storu s sebou přináší zvýšené hu (Jižní spojka) s Chodovskou ra- Bez ohledu na zařazení v novodo- emise hluku, zplodin a vibrací diálou (dále dálnice D 1) a vede bých dopravních předpokladech zamořující celé přilehlé území na přes Pankráckou pláň (ulice a v platném územním plánu hlav- Praze 1 a 2. 5. května), Nuselské údolí a Nové ního města Prahy představuje Šance na zlepšení stavu v okolí Město směrem k Těšnovu a dále dnes Severojižní magistrála stále magistrály nastane po dokončení přes ostrov Štvanice a Holešovice jednu z dopravně nejzatíženěj- a zprovoznění západní poloviny Městského okruhu (Pelc-Tyrolka– Malovanka). Tím se pro hlavní dopravní tah městem ve směru sever–jih vytvoří alternativní trasa s nabídkou plynulejšího a rychlejšího průjezdu. Celý dokončený Městský okruh pak zajistí (ochrannou) objízdnou komunikaci širšího centra města, takže bude možné významně omezit průjezdnou dopravu centrem. Historický vývoj území Prostor v horní části Václavského náměstí je od historických d o b místem s v ý znamný m dopravním zatížením, a to nejen díky městské bráně a pozdějšímu napojení na pražské předměstí Královských Vinohrad. Současný stav je důsledkem novodobého historického vývoje prostoru v okolí dnešního Národního muzea, resp. celého ▼ Doprava před budovou Národního muzea (2008) stavebnictví 01/09 9 ▲ Václavské náměstí před výstavbou Severojižní magistrály ▲ Návrh kruhového objezdu budovy Muzea s tramvajovou tratí od Maxe Urbana (1932) ▼ Návrh Severojižní magistrály (1962) 10 stavebnictví 01/09 prostoru tehdejšího jižního hradebního opevnění Královského města pražského. Novodobé uspořádání území je představováno realizací významných staveb, jako je Národní muzeum, budova dnešní Státní opery nebo nádraží Františka Josefa (dnešní hlavní nádraží), které bylo odstartováno zbouráním městského opevnění a Koňské brány v 60. a 70. letech 19. století. V tomto stavu setrvalo okolí Národního muzea v podstatě až do 30. let 20. století, kdy se v Praze začal projevovat rozvoj automobilizmu. Hlavním předmětem zájmu v dalším období bylo proto vytvoření kapacitní automobilové komunikace v prostoru někdejšího hradebního pásma od Muzea směrem k Těšnovu a dále přes Štvanici na sever. Výsledkem byla celá řada variant řešení, jako např. návrh Státní regulační komise s velkým kruhovým objezdem budovy Muzea a tramvajovou tratí po obvodu z roku 1932 od Maxe Urbana nebo návrh kapacitní komunikace vedené mezi budovou Národního muzea a Václavským náměstím z roku 1935. Velkorysé poválečné návrhy počítaly se značnou asanací území ve prosp ě ch automo bilové dopravy, jak ukazují plány např. z roku 1956 a ještě výrazněji pak návrh z roku 1962, které počítaly s asanací území mezi Legerovou a Sokolskou ulicí a s povrchovým vedením magistrály dálničního typu vzniklým prostorem. ▲ Demolice domu ve Vinohradské ulici při výstavbě Severojižní magistrály ▲ Schéma dopravního systému ZÁKOS (1974) Ke skutečným změnám však došlo až v souvislosti s výstavbou trasy C pražského metra v 70. letech minulého století spolu s výstavbou Severojižní magistrály v podobě, jak ji známe dnes. Tento současný stav je pozůstatkem dobového řešení systému nadřazené komunikační sítě v Praze zvaného ZÁKOS. vlastní historické centrum, došlo k realizaci Nuselského mostu a překonání bariéry Masarykova nádraží (byť z dnešního úhlu pohledu se s formou řešení nelze ztotožnit). Magistrála tak sice umožnila plynulé převedení hlavních dopravních tahů městem, zklidnilo se historické jádro Prahy a zajistil se prostor pro vytvoření pěších zón v centru. Toto řešení je v současnosti pociťováno jako výrazně negativní Současný stav území a pro současné potřeby hlavního města je tento stav naprosto Celá Severojižní magistrála se nedostačující. třemi až čtyřmi pruhy v obou Problematika negativního vlivu jízdních směrech je v součas- magistrály se však netýká pounosti nejexponovanější dopravní ze prostoru kolem Národního tepnou hlavního města Prahy se muzea, ale i jejích dalších úsevšemi negativy, které takováto ků. Nadále zcela nepřijatelný je dopravní stavba přináší pro život dopad dopravní zátěže v ulicích města. Situace je o to závažnější, Legerova a Sokolská v Praze 2 že je vedena napříč samotným nebo vedení magistrály na mostcentrem města a zasahuje okraj ní konstrukci přes území PraPražské památkové rezervace hy 1, od Bulhara na Těšnov. chráněné UNESCO. Její úsek Nové ohleduplnější možnosti u Národního muzea se postupem vedení dopravy je třeba hledat let stal jedním z nejproblema- i v Holešovicích v Praze 7 nebo tičtějších dopravních míst v sa- na Pankráci v Praze 4. motném srdci Prahy. Magistrála Všechny tyto důvody vedou již v tomto prostoru výrazně degra- řadu let dopravní odborníky a urduje městské prostředí, zhoršuje banisty k hledání nové koncepce jeho obyvatelnost, rekreační zklidněné Severojižní magistrály potenciál přilehlých parkových v kontextu celopražského řešení ploch a ponižuje městský vý- dopravy. Posledním počinem znam tohoto místa. Nezane- v této problematice je i studie dbatelným důsledkem tohoto Zklidnění Severojižní magistrály stavu je nízká atraktivita okolí vypracovaná pro Útvar rozvoje Národního muzea pro užívání hlavního města Prahy v roce a rozvíjení městotvorných funkcí. 2008. Náplní této práce bylo Život města a městské funkce nalezení nejvýhodnějšího dozde fakticky stagnují. pravně -urbanistického řešení Za jednoznačný přínos Seve- zklidnění magistrály v centrální rojižní magistrály lze naopak oblasti Prahy. Výsledné řešení považovat to, že díky jejímu vybu- zklidnění pak musí být součástí dování nebylo dopravou zničeno celkového komplexního řešení ▲ Schéma radiálně-okružního systému z platného ÚPn (1999) automobilové dopravy v hlavním městě. Studie měla především následující cíle: ■ snížit počty průběžných jízdních pruhů v ulici Legerova a Sokolská/Mezibranská na 2x2 (dva v jednom směru); ■ umožnit propojení tramvajové trati z ulice Vinohradské a Bělehradské na Václavské náměstí; ■ zajistit pěší bezkolizní vazby z prostoru nad a pod Legerovou ulicí v oblasti Muzea, s přímou vazbou z Vinohradské ulice do stanic metra Muzeum A a C; ■ z ajistit přímé pěší propojení od budov Národního muzea na Václavské náměstí; ■ zklidnění dopravy v dané oblasti a snížení atraktivity pro průjezdnou dopravu tak, aby nedošlo k přesunu dopravy do bezprostředně souvisejících souběžných ulic (přesun průjezdné dopravy na nadřazenou síť hlavních komunikací v Praze – Městský okruh a radiály); ■ r espektování komunikačního propojení pro návštěvníky Národního muzea mezi starou a novou budovou; ■ zajištění dostatečné obsluhy území, především v prostoru na západní straně Severojižní magistrály, s vazbou na ostatní uliční síť a připravované podzemní garáže; ■ zvýšení podílu městské zeleně v území; ■ s nížení negativních účinků z dopravy. Popis řešení zklidnění Myšlenka „zklidnění“ Severojižní magistrály není nová, v různých úrovních a výstupech se objevuje od konce 80. let v souvislosti s přehodnocením zásad tzv. ZÁKOSu a obecně s hledáním vztahu dopravy a urbanistické stavebnictví 01/09 11 ▲ Situace Zklidnění Severojižní magistrály v oblasti Národního muzea ▼ Situace Zklidnění Severojižní magistrály, výhledové tunelové řešení pod Prahou 2 12 stavebnictví 01/09 stavebnictví 01/09 13 ▲ Letecký pohled na oblast kolem Národního muzea – stav před zklidněním struktury ve městě. Prakticky ve všech těchto úvahách je jako podmínka pro úpravy stávajícího stavu Severojižní magistrály zmiňována existence náhradní trasy – tj. západního segmentu Městského okruhu mezi Chodovskou radiálou a Proseckou radiálou a následně (nebo současně) dokončení Pražského silničního okruhu, minimálně jako propojení dálnic D 1, D 5 a D 8. Na vlastní způsob zklidnění Severojižní magistrály existuje několik názorů a úhlů pohledu obsažených v řadě studií, které se pokoušely situaci řešit. Prakticky všechny dosavadní práce a úvahy řeší problém jednak přesunutím obou do pravních směrů v oblasti kolem budovy Národního muzea do prostoru při zhlaví železniční stanice za budovy Státní opery a Národního muzea a dále převedením trasy ve směru na Nuselský most do Sokolské buď ještě v prostoru Čelakovského sadů, nebo na náměstí I. P. Pavlova. Přitom byly prověřovány různé možnosti uspořádání komunikace za budovami Mu- 14 stavebnictví 01/09 zea od povrchového řešení obou směrů přes tunelové řešení jednoho ze směrů až po obousměrné tunelové řešení komunikace. Pouhé přeložení magistrály „za Muzeum“ však vede ke zklidnění prakticky pouze v oblasti Wilsonovy ulice od garáží Slovan přes Václavské náměstí do Mezibranské, tedy v úseku bezpochyby pro urbanistické vztahy velmi významném, na druhou stranu v oblasti s minimem bydlení a téměř bez typického živého městského parteru. V neztenčené míře je ovšem zachován problém v následném úseku mezi Čelakovského sady a Rumunskou, kde na sebe navazují dopravně významné trasy magistrály, Ječná–Žitná a Anglická–Rumunská. Poslední projektová příprava proto vyústila v návrh převedení obou dopravních směrů za Národní muzeum při použití tunelového vedení, s návazným zklidněním přilehlého úseku magistrál y v prostoru celé Prahy 2 až k Nuselskému mostu. Zmiňované řešení je sice poměrně technicky a finančně náročné, ale přináší nejvíce pozitiv pro toto citlivé území města. Vzhledem ke stísněným šířkovým poměrům mezi budovami Národního muzea a jižním zhlavím Hlavního nádraží budou oba směry v převážné většině své délky vedeny v patrovém uspořádání. Dopravní směr jih–sever z Nuselského mostu bude od křižovatky s ulicí Žitnou veden ulicí Legerovou na sestupnou rampu horního tunelu umístěnou na začátku Čelakovského sadů. Tunel podchází Vinohradskou ulici a vynoří se v prostoru za objektem Státní opery. Dopravní směr sever–jih se zahlubuje do spodního tunelu již od konce budovy Hlavního nádraží. V prostoru garáží Slovan se k hlavnímu směru ještě napojí rampa z ulice Wilsonovy umožňující připojení od Václavského náměstí a z Vinohrad. Dále je trasa tunelu vedena pod tunelem opačného směru až do Čelakovského sadů, kde se odpojí a vyústí do Mezibranské ulice. Odtud pokračuje ve stávající stopě. Součástí zklidnění magistrály v Praze 1 je zároveň okružní křižovatka mezi garážemi Slovan a Hlavním nádražím zajišťující napojení přilehlé uliční sítě a parkovacích ploch. V Praze 2 dojde v rámci zklidnění ke snížení počtu průběžných jízdních pruhů v Sokolské a Legerově ulici ze stávajících tří až čtyř na dva v každém směru. Současně budou přijata opatření pro další redukci průjezdné dopravy spolu s opatřeními pro preferenci dopravy hromadné a pěší. Tím je míněno zvýšení počtu úrovňových přechodů, vybudování nových parkovacích míst pro rezidenty a zásobování území a nové řešení všech křižovatek s úpravou režimu pro obsluhu území (zameze ní rychlému průjezdu). Cílem je v obou dnes v podstatě „mrtvých“ uličních prostorech obnovit charakter městských bulvárů. Návazně budou přijata i regulační opatření (dávkování dopravy, mýto) pro snížení vstupu dopravy z Nuselského mostu do Prahy 2, resp. již v oblasti Pankráce. ▼L etecký pohled na oblast kolem Národního muzea – stav po zklidnění, vizualizace N avrhované tunelové řeše ní umožní rehabilitovat okolí Národního muzea, tj. zklidnit prostor před a za budovami a zlepšit životní prostředí přilehlého území města. Dále umožní obnovit vedení tramvajové trati z Vinohradské třídy a z náměstí I . P. P av lova n a Vá c l avské náměstí. Nově vzniklý prostor na povrchu bude v yužit pro bezkolizní převedení pěších mezi Vinohrady a Václavským náměstím a pro zvýšení plošného podílu zeleně v centru města. To platí i pro úsek vedený povrchově v Praze 2, kde bude doplněna uliční zeleň a umožněna přímá obsluha území parkovacími pruhy. Dopravně-inženýrské posouzení intenzit dopravy v oblasti prokázalo snížení dopravní zátěže po dokončení navrženého zklidnění o 10–25 % ze současného stavu. Celkově realizace zklidnění umožní urbanisticky dotvořit přilehlou část města, zvýšit podíl zelených ploch a zklidnit komunikace Legerova, Sokolská, Mezibranská a Wilsonova. Součástí této části zklidnění magistrály je i stavební založení návazného úseku pro možnost výhledového pokračování hlavní trasy tunelů z prostoru Čelakovského sadů raženou technologií až k Nuselskému mostu. Tento požadavek městské části Praha 2 se však z hlediska dopravněinženýrského nejeví jako přínos, neboť sice snižuje bezprostředně zátěže v ulicích Legerova a Sokolská, ale nabídkou další atraktivní trasy naopak výrazně zvyšuje dopravní zatížení před vstupy do zklidňovaného území (Praha 1, ▲ Příčný řez tunelem Muzeum (klasická technologie výstavby), se zárodky Praha 4). výhledových tunelů pod Prahou 2 Technický popis řešení tunelu ▼ Příčný řez tunelem Muzeum (čelní odtěžování), s vazbou na vinohradské železniční tunely Stavebně-technické řešení tunelu představuje využití dvou metod výstavby hloubených tunelů. V prostoru za starou budovou Národního muzea je uvažováno s využitím klasické technologie budování do zapažené stavební jámy z povrchu. Naopak ve stísněném prostoru za novou budovou Národního muzea (prostor stavebnictví 01/09 15 Spolu s dokončením významné části nadřazené sítě komunikací v Praze je možné přijmout i další regulační prvky dopravy, Tramvajové propojení jako např. mýto s cílem ještě více omezit dopravu nejen s Vinohrady v centrální oblasti Prahy. Základním předpokladem navr- Projekční příprava a následná ženého řešení Zklidnění Seve- realizace zklidnění Severojižrojižní magistrály je obnovení ní magistrály je koordinována propojení tramvajové trati z Vi- i s dalšími významnými záměry nohradské a Škrétovy ulice na v jejím okolí, jako jsou rekonVáclavské náměstí. Současně strukce obou budov Národního však byly na požadavek ob - muzea včetně vytvoření podjednatele prověřeny i varianty zemní propojovací komunikace, vedení tramvajové trati Wilso- dále úprava Václavského náměsnovou ulicí přes Vrchlického tí s realizací podzemních garáží sady do Opletalovy ulice, s cí- pod náměstím, rekonstrukce lem zlepšit přestupní vazby od a modernizace železniční stanice hlavního nádraží na MHD. Bylo Praha hlavní nádraží a realizace prověřeno několik variant ve- železničního vedení pražského dení trasy, ve všech případech diametru, v neposlední řadě však lze návrhy považovat za i s rekonstrukcí Vrchlického technicky (podélné sklony, smě- sadů a s dostavbou v prostoru rové poloměry, křižovatky), ale před portálem Vinohradských i urbanisticky nevhodné. Nadále tunelů. tak zůstává možnost vedení Předpokládané investiční náklatramvají z Václavského náměstí dy dosáhnou cca 2,0–2,5 mld. k hlavnímu nádraží pouze Ople- Kč, délka výstavby by neměla talovou ulicí. přesáhnout dva roky. 1,8 km dlouhých ražených tunelů pod celou Prahou 2. Stav přípravy ▲ Varianty vedení tramvajové trati vedle zhlaví hlavního nádraží) a pod Vinohradskou třídou se pro urychlení povrchového omezení předpokládá využití tzv. modifikované milánské metody, kdy je profil tunelu odtěžován čelně pod ochranou definitivních stěn a stropu tunelu. V obou případech se jedná o rámové železobetonové konstrukce. P atrové usp o ř á d ání tunel ů za muzeem dovoluje navrh nout ší řkové uspořádání tunelů tak, aby splňovalo požadované normové parametr y (ČSN 73 7507/2006 – Projektování tunelů pozemních ko mu nik a c í ). D vo u p r u h ov á jednosměrná komunikace je v každé tunelové troubě navržena ve skladbě 2x3,5 m – jízdní pruhy s vodicími proužky v šířce 0,25 m + připojovací/odpojovací pruhy. Posun nové opěrné zdi 16 stavebnictví 01/09 do nádražních ploch dosahuje v nejširším místě cca 9 m. Délka tunelov ých úseků je 483,5 m spodní tubus a 299,3 m horní tubus. Patrové uspořádání umožňuje rozsáhlejší zakrytí komunikace, v y t vář í menší prostorov ý zásah do území, minimalizuje rozsah křižovatky před garážemi Slovan a přináší obecně vhodnější začlenění trasy do morfologie území. Pro možnost budoucího pokračování navržených tunelů směrem k Nuselskému mostu bude v rámci hloubených tunelů, v prostoru mezi ulicemi Škrétova a Legerova, stavebn ě založeno odpojení/př ipojení (rozplet) jako krátké tunelo vé zárodky. V budoucnu tak bud e mož né p řevést p ov rchovou dopravu z Legerov y a Sokolské ulice pomocí cca V současné době je dokončená studie řešení Zklidnění Severojižní magistrály v připomínkovém řízení na jednotlivých městských částech a dotčených orgánech státní správy. K vlastní realizaci Zklidnění Severojižní magistrály může být přistoupeno až po kompletním zprovoznění západní poloviny Městského okruhu, tedy po dokončení úseku okruhu mezi Malovankou a Pelc -Tyrolkou s právě budovaným tunelovým komplexem Blanka. Z ápad ní č ást M ě st skéh o ok r uhu vytvoří alternativní trasu pro hlavní dopravní tah městem ve směru sever–jih. Celý dokončený Městský okruh vytvoří ochrannou - objízdnou komu nikaci širšího centra města, takže bude možné významně omezit průjezdnou dopravu centrem, tedy i po stávající Severojižní magistrále. Termín realizace zklidnění tak připadá na období roků 2012–2015. Závěr Navržené tunelové řešení Zklidnění Severojižní magistrály v Praze umožňuje v nejširší míře splnit někdy i částečně p rot i c h ů d n é p o ž a d av k y n a zklidnění Severojižní magistrály v centrální oblasti města př i zachování dopravní pro pustnosti a zároveň zlepšení obsluhy území. Řešení umožní rehabilitovat okolí Národního muzea, tj. zklidnit prostor před a za muzeem, zlepšit životní prost ře dí p ř ilehlého území města, zejména navazujícího úseku Wilsonov y ulice, Me zibranské ulice a Čelakovského sadů. Po realizaci tunelu v znikne přímé pě ší spojení mezi Václavsk ým náměstím a Vinohrady a mezi celoměstsk y v ýznamnými budovami, k teré jsou dosud odříznut y magistrálou. Realizace tunelu je i vstupní podmínkou pro zamýšlenou obnovu tramvajového spojení mezi Vinohrady a Novým Městem. Návrh splňuje i požadavky na urbanistické dotvoření území a navýšení ploch zeleně v území. S ohledem na požadavek MČ Praha 2 byla tato varianta navržena v technicko-stavebním řešení respektujícím budoucí možnost úplného oddělení magistrály od uličního prostoru v celé Praze 2. Pro tyto potřeby je navrženo výhledové tunelové prodloužení tunelů za Národním muzeem pod zástavbou až k Nuselskému mostu. Zklidnění Severojižní magistrály je jedním z nejdůležitějších dopravně-politických úkolů v hlavním městě, kde popsané řešení představuje pouze jednu dílčí část v oblasti procházející bezprostředně centrem Prahy. Tato ▲ Pohled od Wilsonovy do Legerovy ulice, vizualizace část zklidnění musí zapadnout do koncepce zklidnění celé Severojižní magistrály, resp. celého prostoru uvnitř Městského okruhu, která bude bezprostředně navazovat. Svým rozsahem, dopady a vazbami na další významné investice se jedná o zásadní počin v modernizaci a humanizaci celé pražské centrální části. I z těchto důvodů bylo proto v roce 2008 uzavřeno Memorandum o vzájemné spolupráci a podpoře zklidnění Severojižní magistrály mezi čelními představiteli vlády České republiky a hlavního města Prahy. ■ Základní údaje Lokalita: Hlavní město Praha, MČ Praha 1, MČ Praha 2 Objednatel: Útvar rozvoje hlavního města Prahy Projektant: SATRA, spol. s r.o. Michal Jaňour, Ing. Lukáš Rákosník, Ing. Pavel Šourek Ing. arch. Klement Valouch, VHE a spol. architektonická kancelář s.r.o. Urbanistická část: Ing. Jitka Brzoňová, Ing. Vlastimil Vaňourek, Metroprojekt Praha a.s. Tramvajové tratě: Ing. arch. Petr Bednář, Artoo s.r.o. – vizualizace ▲ Pohled na oblast za starou budovou Národního muzea, vizualizace ▼ Pohled na oblast Čelakovského sadů, vizualizace stavebnictví 01/09 17 Tunelový komplex Blanka – 11/2008, fotoreportáž ▲ Staveniště Troja, letecký snímek (07/2008) Jakub Karlíček, SATRA, spol. s r.o. ▲ Staveniště Troja, jáma č. 1 s portály ražených tunelů ▼ Staveniště Troja, těžení na úroveň technických kanálů pod vozovkou ▲S taveniště Troja, schéma s vyznačením postupu prací. Bílá – hloubené tunely; červená – dokončené hrubé konstrukce; šedá – konstrukce v současné době realizované. ▼ Staveniště Troja, hotová konstrukce výjezdové rampy v dilatacích 3 a 4 18 stavebnictví 01/09 ▲ Staveniště Letná, výstavba hloubených tunelů v otevřené jámě ▲ Staveniště Letná, výjezdová rampa 2, dilatace R1 ▼ Staveniště Letná, výztuž s bedněním spodní desky dilatace 17 ▲ Staveniště Letná, letecký snímek (07/2008) ▼S taveniště Letná, schéma s vyznačením postupu prací. Bílá červený rám – hloubené tunely v otevřené stavební jámě; šedá žlutý rám – hloubené tunely budované metodou podzemních konstrukčních stěn; červená – dokončené hrubé konstrukce; žlutá – dokončené konstrukce stěn a stropu; šedá – konstrukce v současné době realizované. ▼ Staveniště Letná, betonáž stropní desky dilatace 10 ▼ Staveniště Letná, výztuž spodní desky dilatace 17, v pozadí dilatace 15 stavebnictví 01/09 19 ▲ Staveniště Hradčanská, celkový pohled od Špejcharu ▲ Staveniště Hradčanská, bourání dočasně zrušeného podchodu metra ▲ Staveniště Hradčanská, zemní práce v prostoru jámy pro dilatační díl C ▲ Staveniště Hradčanská, vodicí zídky pro podzemní stěny dilatačního dílu B ▼S taveniště Hradčanská, příprava výztuže lamely podzemní stěny ▼ Staveniště Hradčanská, celkový pohled od Prašného mostu 20 stavebnictví 01/09 dny stavitelství a architektury text: Hana Dušková foto: Petra Bednářová ▲ Inženýrský den se konal v nedávno obnoveném Rožmberském paláci na Pražském hradě. Velmi zajímavá byla i prohlídka kaple Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie (viz fotografie), která byla před zahájením obnovy zcela skryta pod přestavbami z 20. století. Inženýrský den 2008 rou, Rakouskou inženýrskou komorou, za významné je považováno rovněž uzavření smlouvy s VBI Deutschland – Svazem poradních inženýrů Německa. Neméně důležitá je i spolupráce Inženýrský den zahájil Ing. Sva- ní spolupráci s inženýrskými inženýrských organizací zemí topluk Zídek, prezident Českého organizacemi sousedních zemí. Visegrádské čtyřky. „I když se svazu stavebních inženýrů. Pr vní mezinárodní smlouvu jedná v tomto případě o vztah „K naší stavbařské profesi patří o spolupráci uzavřela Česká se zeměmi s podobným hiskromě budování také bourání. komora autorizovaných inženýrů torickým osudem, je i zde co Právě k odstraňování evrop - a techniků činných ve výstavbě bourat,“ konstatoval Svatopluk ských bariér bychom jako sta- ve spolupráci s Českým svazem Zídek. Jako příklad uvedl skuvební inženýři rádi přispěli,“ stavebních inženýrů s Bavorskou tečnost, že uznávání autorizace řekl ve svém úvodním projevu. inženýrskou komorou již v roce mezi Českou komorou autorizoČeské inženýrské organizace 1994. Poté následovalo uzavření vaných inženýrů a techniků činod zahájení své činnosti věnují dalších mezinárodních smluv – ných ve výstavbě a Slovenskou nemalou pozornost mezinárod- se Saskou inženýrskou komo- komorou stavebních inženýrů, V polovině listopadu se v původně renesanční budově Rožmberského paláce na Pražském hradě konal 14. Inženýrský den, tentokrát na téma Evropa bez bariér. které bylo s ohledem na jazykovou příbuznost uplatňováno bez jakýchkoli problémů od roku 1998 a bylo na základě zákonů obou zemí svěřeno výhradně do pravomocí obou komor, bylo jednostranně novelou zákona Slovenské republiky v roce 2007 znemožněno. Závěrem svého projevu prezident ČSSI předal jako vyjádření uznání činnosti inženýrských organizací zemí Visegrádské čtyřky z rozhodnutí prezidia Českého svazu stavebních inženýrů medaile ČSSI, spojené s titulem Čestný člen ČSSI představitelům zahraničních inženýrských organizací. Diplom stavebnictví 01/09 21 a medaili z rukou Svatopluka Zídka postupně převzali Ing. Holló Csaba, viceprezident Maďarské inženýrské komory, prezident Polské inženýrské komory Dr.Ing. Zygmunt Rawicki a Ing. Ján Kyseľ, prezident Asociace civilních inženýrů Slovenska. Zahraniční příspěvky Se zájmem byla očekávána také vystoupení zahraničních hostů – viceprezidenta Spolkové inženýrské komory Německa, prezidenta Bavorské inženýrské komory, viceprezidenta Rakouské spolkové komory inženýrů a architektů i prezidenta Polské inženýrské komory, která se týkala odbourání bariér pro vstup stavebních inženýrů na trh těchto sousedních zemí. „Jsme dnes členy velké evropské rodiny inženýrů, kteří jsou si vědomi svého poslání a sdílejí vizi úspěšné spolupráce mnohých našich členů, autorizovaných inženýrů, na společném evropském trhu inženýrských služeb,“ uvedl svůj projev viceprezident Spolkové inženýrské komory Německo Dipl. Ing. Hans Ullrich Kammeyer. „Stále více inženýrů pracuje v mezinárodním prostředí, a musejí proto být schopni porozumět kultuře, tradicím a jazykům těchto zemí. Tyto úkoly představují nové nároky a požadavky na technické inženýrské vzdělávání a inženýrskou profesi jako takovou.“ Ve svém vystoupení Hans Ullrich Kammeyer seznámil přítomné především s požadavky německých inženýrských komor na kvalifikaci inženýrů. V roce 1989 byla v Německu založena Spolková komora inženýrů se sídlem v Berlíně, jako zastřešující organizace, která zastupuje všechny inženýry s cílem chránit jejich zájmy na národní i mezinárodní úrovni. Spolková komora inženýrů zastřešuje základní společenské, vzdělávací a profesní zájmy svých 16 inženýrských komor spolkových zemí Německa u spolkové vlády, dolní komory i horní komory Parlamentu a zároveň u Evropské komise a Evropského parlamentu, u jiných institucí a vůči veřejnosti. Za účelem zajištění souladu s evropskou směrnicí o odborné k valifikaci zalo - 22 stavebnictví 01/09 ží Komora spolkový rejstřík inženýrů, ve kterém budou uvedeny obory jejich specializace a autorizace. Inženýři ze zemí EU mají možnost poskytovat příležitostně a dočasně přes- hraniční služby za předpokladu splnění následujících kritérií: ■ státní příslušnost země EU; ■ oprávnění k působení v pozici autorizovaného inženýra udělené v členské zemi EU a trvalé působiště v zemi EU; ■ formální odborná kvalifikace. Dr.-Ing. Heinrich Schroeter, prezident Bavorské inženýrské komory, ve své přednášce seznámil přítomné s možnostmi zahraničních inženýrů v Bavorsku. Pro činnosti v oblasti působnosti bavorského stavebního řádu je potřebný zápis do příslušného seznamu, který je vázán pouze na odborné předpoklady. Znalosti zákonů a jazyka se neprověřují. Příčinou této velmi liberální úpravy je zásada bavorské legislativy přenechat co nejvíce odpovědnosti občanovi – pokud předloží z důvodu nedostatečných znalostí zákona chybnou projektovou dokumentaci, ručí svému objednateli za všechny škody, které tím vzniknou. Navíc inženýr, který neovládá německý jazyk, získá zakázku jen ve vzácných případech. V ostatních spolkových zemích jsou v některých podrobnostech stanoveny odlišné podmínky. Do konce roku 2009 se očekává z důvodu evropské harmonizace určité změny. Dipl. Ing. Josef Robl, viceprezident Rakouské spolkové komory inženýrů a architektů, ve svém příspěvku hovořil o přístupu k výkonu povolání „civilní inženýr“ v Rakousku (dělí se na architekty a inženýry-konzultanty a je upraveno spolkovým zákonem o civilních inženýrech, (Ziviltechnikergesetz – ZTG). Pro činnost civilních inženýrů je vyžadována tato kvalifikace: ■u končené univerzitní (magisterské nebo inženýrské) nebo vysokoškolské (magisterské nebo inženýrské) studium se zaměřením na techniku, přírodní vědy, hornictví nebo zemědělství; ■ praxe v oboru minimálně tři roky; ■ profesní zkouška. Přístup k výkonu tohoto po volání je pro státní příslušníky Evropské unie volný. Žádost o předvolání k profesní zkoušce se podává spolu s potřebnými doklady u Komory architektů a inženýrů-konzultantů, v jejíž působnosti má žadatel bydliště. Komora k této žádosti připojí dobrozdání a do osmi týdnů ji předloží spolkovému ministru hospodářství a práce, který o předvolání ke zkoušce rozhodne a nařídí o přidělení k určité zkušební komisi. Pokud kandidát zkoušku nesloží, má možnost druhého a třetího pokusu. Mezi předměty, ze kterých se provádějí zkoušky, patří: ■ rakouské správní právo; ■ nauka o ekonomice podniku (všeobecné zásady, kalkulace, organizace podniku); ■ p rávní a odborné předpisy platné pro daný obor; ■ profesní a stavovské právo. a oprávnění k výkonu svobodného povolání architekta nebo inženýra-konzultanta v oborech rovnocenných s obory uvedenými v § 3 zákona o civilních technicích; ■o dborná způsobilost; ■ v ýkon svobodného povolání architekta nebo inženýra-konzultanta v některém z oborů rovnocenných s obory uvedenými v § 3 zákona o civilních technicích po dobu nejméně dvou let během minulých deseti let, pokud toto povolání není v zemi bydliště či sídla firmy poskytovatele služeb právně upraveno. Registrace u Komory není potřebná, inženýr-konzultant je však povinen před poskytnutím služby informovat svého zákazníka o těchto skutečnostech: ■ r ejstřík, v němž je zapsán, číslo zápisu nebo rovnocenné Pro různé obory existují různá identifikační údaje z rejstoprávnění, která uděluje spolkoříku; vý ministr hospodářství a práce. ■ jméno a adresa příslušného Inženýři-konzultanti mohou mít úřadu pro dohled v zemi, kde oprávnění pro obor techniky, má inženýr-konzultant bydliště přírodních věd, hornictví, ekologii nebo sídlo firmy, profesní konebo zemědělství. mory nebo srovnatelné organiCivilní inženýři jsou oprávněni zace, jichž je inženýr-konzultant provádět v oboru, pro který jim členem; bylo oprávnění vydáno, plánová- ■ sdělit označení profese nebo ní, kontroly, dozor, poradenství, předložit doklad o způsobikoordinaci, funkci zástupců nebo losti; správců, zejména pak provádět ■ daňové identifikační číslo podle měření, vypracovávat posudky, článku 22 odst. 1 ABl. L 145 zastupovat objednatele při jednáze dne 13. 6. 1977 ve znění ní s úřady a veřejnoprávními orgasměrnice 2004/66/ES, ABl. L nizacemi, zajišťovat organizační 168 ze dne 1. 5. 2004; a komerční realizaci projektů, ■ p odrobnosti o své pojistné přebírat úkoly souhrnného pláochraně, pokud jde o pojištění nování, pokud důležité části odpovědnosti za škody. prací náleží k oboru civilního inženýra. Inženýrský den byl po krátké auCivilní inženýři nejsou oprávněni dienci ministra pro místní rozvoj provádět realizaci. Rakouští civilní Jiřího Čunka ukončen projevem inženýři mohou svou činnost předsedy České komory autovykonávat pouze v rámci svo- rizovaných inženýrů a techniků bodného povolání nebo pracovat činných ve výstavbě Ing. Pavlem pro společnost civilních inžený- Křečkem, který závěrem přítomrů, jsou-li jejími partnery nebo né odborníky a hosty pozval na podílníky. prohlídku kaple zasvěcené Panně Inženýři-konzultanti z EU smějí Marii, obnovené do původní poposkytovat přeshraniční služby, doby z roku 1755. ■ pokud splňují tato kritéria: ■ příslušník státu EU; R ožmberský palác byl více než ■ b ydliště, resp. sídlo firmy důstojným prostředím pro konání Inženýrského dne v některém členském státě EU stavebnictví 01/09 23 interview text: Jan Táborský foto: Tomáš Malý, Jan Prouza Každý most s kilometrovým rozpětím je tak trochu technickým zázrakem jenom poděkování vynikajícímu jednotlivci, ale je to zároveň forma propagace celé profese. Proč jsou stavbaři opomíjeni? Stavbaři mají tu smůlu, že často nejsou za svými díly vidět jako jednotlivci. ▲ Ing. Václav Mach při přebírání ceny Osobnost stavitelství Cenu Osobnost stavitelství převzal na slavnostním večeru Dnů stavitelství a architektury Ing. Václav Mach, dlouholetý úspěšný projektant inženýrských staveb a první předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Ve svém proslovu po obdržení ceny Osobnost stavitelství v Betlémské kapli jste si postěžoval, že chybí dostatečné ocenění práce stavbařů na úrovni státních ocenění. Asi dva týdny nato dostali Josef Podzimek a Alena Šrámková medaili Za zásluhy III. stupně. Mění se situace? To nevím, ale od roku 1990 je to teprve podruhé, kdy někdo z oboru státní cenu dostal. Před časem architekt Ivan Ruller, nyní Josef Podzimek a Alena Šrámková. Všichni obdrželi státní cenu naprosto zaslouženě. Ale takový počet oceněných je pořád zoufale 24 stavebnictví 01/09 malý v porovnání s tím, jak moc stavby společnost ovlivňují a jak jsou pro ni prakticky i ekonomicky podstatné. Například vloni dostal cenu Osobnost stavitelství Bořivoj Kačena, dlouholetý skvělý manažer a velká osobnost. Ovšem na státní úrovni byl oceněn jen ve Francii, kde obdržel řád francouzské legie, doma nic. Takže současné ocenění Josefa Podzimka i Aleny Šrámkové je skvělé, po dlouhé době přišla řada na lidi z profese, ale pořád je tu dost vynikajících osobností, které žádné státní ocenění nedostaly a bohužel třeba nikdy nedostanou. Vyznamenání není Jistě, zatímco na knize najdete jméno spisovatele, velké stavby jsou natolik kolektivním dílem, že se dost těžko určuje jeden adept… Ale jde to. Časem se vždy ukáže, že se nějaký člověk podezřele často vyskytuje u realizací špičkových projektů, a to většinou znamená, že to je právě duše týmu – ať už manažerského, nebo projektantského. Nicméně u státních ocenění hrají ještě roli osobní postoje těch, kteří je udělují. Vnímání techniků jako někoho nezajímavého, jako lidí, kteří tak nějak samozřejmě zajišťují technický provoz společnosti, je bohužel velmi rozšířené. Chci věřit, že letošní vyznamenání jsou krokem ke změně. například stanice pražského metra. Pozn. redakce.) a pokračoval v zaměstnaneckém poměru ve VPÚ DECO Praha. I při tomto sezení na dvou židlích se mně a mým kolegům podařilo udělat několik velmi zajímavých staveb. A stejně tak si myslím, že ČKAIT má za sebou úspěšné období a i tam je vidět kus nejen mé práce. Takže to ocenění je v kombinaci mých činností. Také, podle mého názoru, opravdovou osobnost v jakémkoliv oboru tvoří fakt, že učinila nejen něco v rámci dané profese, ale i pro tu profesi samotnou. Co je potřeba udělat pro stavebnictví v současnosti? Problémů je dost. Napadá mě například nízká kvalita práce, která je na úrovni konce osmdesátých let. Mám tomu snad rozumět tak, že kvalita stavebních prací je stále na stejné úrovni jako před dvaceti lety? Přes všechny nové materiály a technologie? Do jaké míry vaše ocenění V devadesátých letech se kvalita Osobnost stavitelství ovliv- stavebních prací dostala na slušnilo dlouholeté předsednictví nou úroveň, ale v posledních pěti ČKAIT? šesti letech došlo ke znatelnému Určitě zásadně. Nebýt předse- poklesu. Samozřejmě, že existují dou Komory, tak jsem to cenění perfektně zpracované špičkové nedostal. Ale určitě jsem nebyl stavby, prošpikované hi-tech oceněn jen za to. V profesi se technologiemi. To je ovšem jen pohybuji hodně dlouho a myslím, velmi malá špička ledovce a jde že pracuji na solidní úrovni. Ko- především o stavby, které ze neckonců než jsem se stal před- své podstaty musí být na vyšší sedou ČKAIT, tak jsem za svou kvalitativní úrovni, protože jsou na projektantskou činnost obdržel ně kladeny daleko větší nároky – v roce 1990 také státní cenu. tedy hlavně stavby inženýrské. Moje práce tedy asi nebyla úplně Nicméně problém vidím u běžmarná a staveb mám za sebou ných pozemních staveb. Pokud opravdu hodně. Předsednictví dříve bytovou výstavbu předv Komoře pro mě ale znamenalo stavovaly paneláky, tak ať proti jisté omezení v profesní činnosti nim sneseme argumentů, kolik a po dobu trvání předsednictví chceme, vydržely už padesát let. jsem si nechal „jen“ mosty U současné bytové výstavby (Václav Mach úspěšně projektoval si tím tak jistý nejsem. I když je otázka, jestli je to nakonec dobře, nebo špatně… Ale ani oceněné stavby, tedy ty nejlepší z nejlepších, nemusí být bez vad. Stavby se totiž oceňují v podstatě ihned po kolaudaci, jenže v tento moment nelze zhodnotit, zda dokážou plnit svoji funkci. Například mosty se hodnotí až po roce provozu a něco to do sebe má. Moc by se mně líbila soutěž ve smyslu „stavba roku po deseti letech“ – zeptat se investorů, jak jsou se svou stavbou spokojeni, a teprve v tu chvíli můžeme zhodnotit podstatné aspekty stavby, jako je kvalita materiálů, provedení stavby nebo možnosti její údržby. Jedním z důvodů snižování kvality staveb je nedostatek odborníků. Chybí nejen technici, ale především řemeslníci. Současná módní vlna, že každý musí být vysokoškolák, je nesmyslná. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že celá řada průmyslováků měla a má vyšší úroveň než někteří tzv. vysokoškoláci v zahraničí. A že řemeslo mělo vždy zlaté dno, bude platit i v budoucnu. Možná, že současná hospodářská krize přivede opět mládež k oborům, kde nehrozí nezaměstnanost. Stavby, na nichž jste se jako projektant podílel, ovšem patří mezi ty špičkové. Máte nějaké své nejoblíbenější dílo? Vždycky máte v paměti poslední stavbu. Nicméně žádnou „nej“ nalézt nedokážu. Každá stavba má své specifikum. Každá stavba má i své technické zajímavosti, ať to byl podchod v Praze Na můstku se zajišťováním sousedních domů nebo stanice pražského metra Leninova, dnes Dejvická, kde se podzemní stěny u nás poprvé použily jako definitivní konstrukce. Konstrukčně velmi náročná byla např. i čistírna vody pro Košice… Vaší doménou jsou ovšem mosty, ani mezi nimi nenajdete nejoblíbenější? To je stejné. U každé stavby si vzpomenete na nějakou zajímavost. Třeba Lahovický most přes Berounku, který se svou velikostí možná nezdá jako zásadní. Kromě svého zajímavého architektonického ztvárnění má i řadu technických detailů, jejichž obtížnost veřejnost nikdy nemůže ocenit. Nikdy jsem nenavrhoval tak velikou předpínací sílu na tak malou plochu, jako to bylo u krajního pole tohoto mostu. A fakt, že investor a dodavatel přijali naše výrazně atypické řešení, je určitým výrazem uznání a důvěry. Na vloni otevřené estakádě v Chomutově dlouhé 500 m byla zase neskutečně proměnlivá geologie. Od uhelné sloje na jednom konci po čedičovou skálu na konci druhém. Co lávka Kočičí oči, k terá obdržela mezinárodní ocenění European Steel Design Awards? To byl, jako většina z námi navrhovaných lávek pro pěší, velmi zajímavý a náročný návrh. A navíc nebylo lehké „protlačit“ jeho realizaci – přesvědčit nejen investora, ale především dodavatele, aby přijali myšlenku této atypické stavby za svou a nepostavili přes dálnici běžnou lávku. Ne vždy je ale vhodné vytvářet dominanty. Hlavně u staveb v přírodě je podstatné, aby zbytečně nenarušovaly harmonické okolí. Architektonicky výrazné konstrukce musí být do krajiny velmi citlivě zakomponovány. Na rozdíl od mostních konstrukcí ve městech. Pokud je to možné, měl by most ve městě být dílem, které se neschovává a naopak vytváří lokální dominantu a je i po technické stránce výjimečné. V Praze se v současnosti řeší budoucnost Trojského mostu, na jednom z vítězných návrhů jste se podílel. To je přesně ten případ. Nechci se vyjadřovat k problémům, které přípravu výstavby provázely a stále provázejí. Ale stojím si za tím, že ať už se tam bude stavět cokoliv, neměl by to být most tuctový, ale most s velkým M – architektonicky zajímavý, konstrukčně a technologicky na úrovni doby. Mosty přes Vltavu v Praze se nestavějí tak často. Je to vždy příležitost. O to více mě mrzí, že náš návrh dovedený až do zadávací dokumentace se zřejmě nebude realizovat. ▲ Mosty s podpisem Václava Macha: most přes údolí Sedlického potoka, polovina 70. let ▲ Mosty s podpisem Václava Macha: Lahovický most, 2004 ▲ Mosty s podpisem Václava Macha: lávka Kočičí oči přes dálnici D 8, 2007 Jaké zahraniční mosty na vás nejvíce zapůsobily? Pokud mě v mé profesi něco ovlivnilo, tak to byly převratné konstrukční inovace, jako například montáž pětikilometrového mostu přes Oostershelde v Holandsku z roku 1968, kde se pro těžkou montáž používaly ohrom- né jeřáby s velkou nosností. Tato stavba ve své době zásadně ovlivnila výstavbu mostů. Stejně tak je pro mě převratný vene- zuelský most Maracaibo. Krásných a technicky zajímavých mostů je mnoho. A každý most s kilometrovým rozpětím je tak trochu technickým zázrakem. ■ stavebnictví 01/09 25 stavba roku text: Ing. arch. Michal Hlaváček foto: Filip Šlapal, autor individuální rodinné domy, severní stranu areálu uzavírá řada dvojdomů. V rámci v ýstav by byly stejným investorem a zhotovitelem v ybudovány tř i skupiny řadov ých domů, jejichž návrh byl zpracován jiným autorským týmem. Architektonické řešení Záměrem bylo vytvořit členitou kompozici, která je nenásilně integrovaná do okolního přírodního prostředí. Umístění jednotlivých domů souboru je řešeno tak, aby byla maximálně v yužita ozeleněná část jed notlivých pozemků a aby byly dopravní komunikace k nim minimalizovány na nezbytnou míru. Architektonické řešení pro všechny budovy vychází ze stejných principů: jednotli vé hrano lov ité t var y jsou zdůrazňovány různými druhy povrchových úprav, jako jsou omítky, kamenné a dřevěné obklady. Charakteristické je použití gabionů jako plnohodnotného fasádního materiálu. Kontakt s okolní zelení je podpořen využitím popínavých rostlin na fasádách, balkonech a lodžiích i v prostorách atrií v interiéru. Propojení interiéru a exteriéru zdůrazňují francouzská okna a prosklené stěny. ▲ Skupina rodinných a bytových domů v Horních Počernicích je moderní zástavbou s řadou společných znaků Horní Počernice: alternativa moderního bydlení Bytová výstavba na okraji hlavního města bývá spíše spojována s budováním panelových sídlišť nebo s nepříliš kvalitní architekturou satelitů. Výjimku naznačující změnu k lepšímu v celkovém pojetí komfortního skupinového bydlení vytvářejícího kultivované prostředí tvoří obytný soubor rodinných domů různého typu na severovýchodním okraji Prahy, oceněný titulem Stavba roku 2008. 26 stavebnictví 01/09 Urbanistické řešení Obytný soubor je situován na území Prahy 20, v Horních Počernicích, mezi ulicemi Jeřická a V Lukách. Soubor se skládá celkem ze tří dvojdomů (tj. šesti rodinných domů), čtyř solitérních rodinných domů a jednoho bytového domu. Na východní hraně území jsou umístěny Dvojdomy Dvojdomy jsou dvoupodlažní, nepodsklepené, koncipované jako pětipokojové byty s obytnou kuchyní a dvojgaráží. Oproti obvyklému řešení nejsou jednotlivé domy zcela symetrické, proporce interiérů se v různých typech fasád projevují různě. V přízemí mají domy dvojgaráž, obývací pokoj a obytnou kuchyň. V patře jsou situovány čtyři pokoje s různými možnostmi vy- užití. Ve standardním řešení bytu je jeden pokoj vybaven vlastní koupelnou, ostatní pokoje mají sp ole č nou koup elnu a W C s přístupy z chodby. V domech je malé atrium, prostupující oběma podlažími. Velká okna, částečně pevně zasklená, jsou v mnoha případech navržena jako francouzská. Některá okna jsou chráněna posuvnými venkovními žaluziemi. spívá i volba přírodních materiálů a zakomponování zeleně přímo do vlastního řešení domů. Architektonický výraz rodinných domů se vyznačuje členitým objemovým řešením. Různorodost hmot, podpořená různými druhy povrchů – omítka, dřevěný a ga- bionový obklad, vytváří charakteObytný dům ristický styl celého areálu. ČleniObytný dům představuje z hle- tost jednotlivých staveb se prodiska kompozice centrum celého jevuje jak v celkových hmotách, areálu. Jedná se o třípodlažní tak v půdorysném řešení přízemí nepodsklepenou stavbu. V bu- i patra. Tento přístup ke kompodově je dvacet jedna bytových zici umožňuje bohaté přirozené jednotek a devatenáct garážo- prosvětlení a otevření interiéru vých stání. Všechna stání jsou do okolního přírodního prostředí. orientována na severní stranu Domy jsou dvoupodlažní, nepodsměrem k příjezdové komunika- sklepené s plochou střechou, ci. V přízemí jsou na jižní stranu koncipovány jako čtyřpokojové orientovány tři byty, k nimž byty s pracovnou v mezipatře přísluší i předzahrádky. Nachází nebo v patře, s obytnou kuchyní se zde rovněž společné prostory a garáží v přízemí. Společenská domu a skladové komory náležící část domu s hlavním obytným k jednotlivým bytům. Přízemí prostorem ve dvou výškových tvoří rozsáhlou podnož částečně úrovních je situována rovněž zapuštěnou do terénu, na níž v přízemí. Ložnice s vlastní šatjsou posazeny tři, téměř shod- nou a koupelnou, dva pokoje né dvoupodlažní bloky, každý a sociální zázemí jsou navrženy s vlastním komunikačním já- v patře. Těžištěm domu je malé drem. Každé patro bloku obsahu- atrium se zelení prostupující obě je tři byty, přičemž dva krajové podlaží. K atriu se z úrovně mezijsou řešeny napříč budovou podesty přimyká pracovna. ve směru sever–jih a jsou koncipovány jako 3+kk. Obývací místnost s kuchyňským koutem Technické řešení směřuje na jih, s výhledem do budov ozeleněného pruhu mezi řadami domů. Ložnice jsou orientovány Všechny stavby obytného arena opačnou stranu. Na každém álu jsou nízkoprovozní. Nospatře je jižně od vertikálního né konstrukce jsou z klasickomunikačního jádra umístěna k ých stavebních materiálů. mezi dva krajové byty garsonié- Při stavbě byly použity děrované cihelné blok y, železo ra, řešená jako 1+kk. Byty v patrech jsou vybaveny bal- betonové stropy nebo stropy kony, lodžiemi, případně velkými z keramick ých panelů. Dře prosklenými stěnami s francouz- věné střešní konstrukce jsou skými okny. Dva byty orientované dvouplášťové provětrávané ze na střechu přízemní podnože mají sbíjených příhradových vazníků. Krytina je tvořena měkčeným navíc střešní terasy. PVC. Budovy jsou zatepleny polystyrenem nebo minerální vlnou v tloušťce 100 mm. TepelRodinné domy ně izolační vrstva je v přízemí Koncepce izolovaných rodin- a někdy i v patrech chráněna ných domů navazuje na snahu gabionovým obkladem. Okna vytvářet jemně členěné budovy jsou dřevohliníková. Vytápění a kompozice a současně i na a ohřev užitkové vody je zazáměr začlenit všechna obydlí jišťován tepelným čerpadlem vhodně do okolního přírodního s vrtem, systému země–voda. prostředí. K příjemnějšímu a „pří- Součástí tohoto systému je verodnějšímu“ dojmu z celku při- stavěný elektrický kotel a boiler o kapacitě 165 l s ekvitermní regulací. Vytápění interiérů je podlahové. V budovách jsou instalovány jednotky pro re kuperaci vzduchu. Schodiště jsou většinou železobetonová, prefabrikovaná, v některých případech skleněná, na ocelových schodnicích, zábradlí jsou řešena v kombinaci skla a kovu. Údržba gabionové fasády je vzhledem ke kompaktnosti a typu použitého materiálu minimální (jde pouze o odstranění prachu a zafoukaného listí). Díky kvalitnímu zateplovacímu systému a aplikaci technologie vytápění domů tepelným čerpadlem bude docíleno velmi nízkých provozních nákladů (cena za vytápění, ohřev TUV, rekuperaci vzduchu, osvětlení, provoz elektrických spotřebičů) se v případě čtyřčlenné rodiny bude pohybovat u rodinného domu v rozmezí 1700 až 2000 Kč za měsíc, u dvojdomu 210 0 Kč za měsíc. Provozní náklady (vytápění a ohřev TUV) u bytů by měly ročně dosahovat částky 54 Kč/m². ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Obytný soubor Horní Počernice Místo stavby: Praha 20 – Horní Počernice Investor: Konhefr HP s.r.o. Generální projektant: Ateliér Hlaváček & partner, s.r.o. Vedoucí projektu: Ing. arch. Michal Hlaváček Dodavatel: Konhefr, stavby a interiéry, s.r.o. Subododavatelé Topení, vzduchotechnika: Veskom, spol. s r.o. Zdivo: TONDACH Česká republika s.r.o. Keramické stropy: CZP STROPY, s.r.o. Výplně vnějších otvorů: AQ OKNA, s.r.o. Prefabrikovaná schodiště: Strakon CZ s.r.o. Dřevěné sbíjené střešní vazníky: GREKO spol. s r.o. Zámečnické výrobky: Hesmar, s.r.o. Celková plocha pro výstavbu: 20 000 m² Náklady na stavbu: cca 230 mil. Kč Termín realizace: 05/2006–04/2008 ▼ Detail fasády bytového domu obytného souboru v Horních Počernicích stavebnictví 01/09 27 ▲ Rodinný dvojdům v Horních Počernicích ▲ Bytový dům v Horních Počernicích ▲S olitérní rodinný dům v Horních Počernicích ▲ G abionová fasáda patří k charakteristikám domů skupinové výstavby v Horních Počernicích ▼ Situace souboru rodinných a bytových domů v Horních Počernicích (značeno žlutě) 28 stavebnictví 01/09 ▲ Rodinný dvojdům v Horních Počernicích – půdorys 1. NP ▼ Bytový dům v Horních Počernicích – půdorys 2. NP stavebnictví 01/09 29 energetická náročnost budov text: Karel Kabele grafické podklady: autor Hodnocení energetické náročnosti budov – otázky a odpovědi Prof. Ing. Karel Kabele, CSc. (1960) Vedoucí katedry technických zařízení budov na FSv ČVUT v Praze. Zabývá se problematikou energetických systémů budov z hlediska jejich navrhování, počítačového modelování a interakcí systémů s budovou. Pod jeho vedením vznikl Národní kalkulační nástroj pro stanovení energetické náročnosti budov. Je autorizovaným inženýrem v oborech Technika prostředí staveb a Energetické auditorství. Je předsedou Společnosti pro techniku prostředí, členem představenstva ČKAIT a viceprezidentem Evropské federace společností pro techniku prostředí REHVA. E-mail: [email protected] Prvním lednem 2009 končí pro Českou republiku výjimky a odklady povinnosti zavést do běžného života opatření cílená ke snížení spotřeby energie v budovách. Zprávy o globálním oteplování spolu s faktem, že více než 40 % energie se spotřebovává v budovách [13], jsou jednou z příčin zvýšeného zájmu politiků a veřejnosti o energetiku budov. Na počátku tohoto tisíciletí tento zájem a tlak na snižování spotřeby energie vyústil v evropském měřítku do vytvoření Směrnice 91/2002/EC o energetické náročnosti budov. Ta ve svých požadavcích specifikuje povinnost členského státu zpracovat nástroje pro snižování energetické náročnosti budov, mezi které patří i energetická certifikace budov, vyjádřená průkazy energetické náročnosti budov. V uplynulých ▼ Obr. 1. Vývoj anomálií teploty přízemní vrstvy vzduchu od roku 1850 [12] šesti letech se Česká republika měla možnost připravit na 1. leden 2009, kdy skončí výjimky a odklady povinnosti zavést do běžného života opatření cílená ke snížení spotřeby energie v budovách. V rámci příprav byl upraven zákon 406/2000 Sb., o hospodaření energií, vydána vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, zahájeno přezkušování osob způsobilých vykonávat činnost energetického experta, vytvořen fungující nástroj pro výpočet energetické náročnosti budov a mnoho dalších kroků, jejichž cílem bylo naplnit podstatu snižování energetické náročnosti budov. Během této přípravy se objevila řada otázek, z nichž některé mají a některé nemají jednoznačnou odpověď. Pokusme se teď najít odpovědi na některé z nich. Co je to energetická náročnost budovy? Původ je v anglickém termínu „energy performance of buildings“, doslovně přeloženo jako energetické chování budovy. Ve smyslu směrnice 2002/91 EC vyjadřuje množství energie skutečně spotřebované nebo odhadované pro splnění potřeb spojených se standardizovaným užíváním budovy, což zahrnuje vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení. Přesná definice energetické náročnosti pro české podmínky je uvedena v zákoně 406/2000 Sb. § 2 písm. f). Jak se stanoví energetická náročnost budovy? Postup stanovení energetické náročnosti budovy je definován ve vyhlášce 148/2007 Sb. Ve smyslu této vyhlášky se jedná o roční potřebu energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody, úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem (vlhčení, sušení vzduchu) a osvětlení dodané na systémové hranici budovy. Do energetické náročnosti budovy tedy nezahrnujeme způsob výroby energie mimo posuzovanou budovu (výroba elektřiny, případně výroba tepla při dálkovém vytápění) a účinnosti systému dodávajícího energii na hranici budovy. Stejně tak do hodnocení budov nezahrnujeme energii dodávanou do technologických zařízení, i když se jejich účinek v podobě tepelných zisků projeví zvýšením potřeby energie na chlazení a snížení potřeby energie na vytápění. Energetickou náročnost pro účely hodnocení budov stanovujeme podle vyhlášky 148/2007 výpočtem, a to jak pro stávající, tak navrhované budovy. Jak se hodnotí energetická náročnost budovy? Hodnocením je myšleno zatřídění budovy do klasifikační stupnice a de facto je to výstup, který je pro koncového uživatele ten nejdůležitější. Hodnocení se provádí na základě vypočtené energetické náročnosti budovy (tj. roční potřeby energie) vztažené na 1 m2 celkové podlahové plochy a porovnání s referenční hodnotou. Pokud je výsledek výpočtu rovný referenční hodnotě, je budova zařazena 30 stavebnictví 01/09 do klasifikační třídy C. Nejlepší budovy jsou zařazeny do klasifikační třídy A, nejhorší budovy pak do třídy F. Jak je to s referenčními hodnotami, podle kterých se budova zatřiďuje? České zákony řeší problematiku referenčních hodnot zveřejněním tabulky absolutních hodnot měrné spotřeby energie v kWh/m2.rok pro jednotlivé třídy energetické náročnosti a druhy budov (vyhláška 148/2007, příloha 1, odst. 2), kde jsou hodnoty pro třídu C považovány za referenční (tab. 1). Tato metoda zatřiďování je jednoduchá a transparentní z hlediska uživatelského a umožňuje velkou variabilitu řešení, vedoucí k dosažení požadované klasifikační třídy – vysoké procento prosklení a členitý tvar budovy je možné eliminovat kvalitním obvodovým pláštěm a energetickým systémem s vysokou účinností a naopak. Pro tento způsob zatřiďování budovy je pro výpočet důležité standardizovat způsob užívání budovy a klimatická data, jež mohou do velké míry ovlivnit výsledek. České zákony v této oblasti neposkytují právní oporu – standardizované profily užívání ani klimatická data používaná pro výpočet nejsou nikde právně zachycena. Nezávazně je možné využít dat používaných ve výpočtu Národním kalkulačním nástrojem (NKN), vyvíjeným na katedře TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze. Proč nemůžeme použít již zavedené způsoby hodnocení budov a jejich částí? Směrnice 2002/91 EC dává vcelku jasný rozsah vlastností budovy, které musí metoda hodnocení zahrnout. Jinými slovy, změna kteréhokoliv parametru v dále uvedeném výčtu by se měla do energetické náročností promítnout. Jedná se především o: a) tepelné vlastnosti budovy (obvodový plášť, vnitřní příčky apod.). Tyto vlastnosti mohou rovněž zahrnovat průvzdušnost; b) zařízení pro vytápění a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností; c) klimatizační zařízení; d) větrání; e) zabudované zařízení pro osvětlení (zejména nebytový sektor); f) umístění a orientace budovy, včetně vnějšího klimatu; g) pasivní solární systémy a protisluneční ochrana; h) přirozené větrání; i) v nitřní mikroklimatické podmínky, včetně návrhových hodnot vnitřního prostředí. Žádná z dosavadních metod hodnocení budov neřeší všechny tyto parametry současně, a i když existují propracované a zavedené metody hodnocení budovy a jejích částí, nelze je pro tento účel využít. Nejblíže současným požadavkům na hodnocení energetické náročnosti budov byly výpočty prováděné v rámci energetických auditů, kde však chyběla možnost porovnání s referenční hodnotou s výjimkou energie na vytápění. Toto samozřejmě nevylučuje existenci dalších hodnotících metod a nástrojů, které jsou zaměřeny na jednotlivé funkce budovy. Hodnocení energetické náročnosti budovy v žádném případě nenahrazuje posouzení stavebních konstrukcí z hlediska povrchových teplot, akustiky, tepelných mostů atd. Jak se v hodnocení ENB promítne produkce CO2 a energie svázaná ve stavebních konstrukcích a další kritéria trvale udržitelného rozvoje? Česká republika se v rámci hodnocení energetické náročnosti budov rozhodla pro hodnocení provozní energie dodané na hranici budovy, tj. energie měřitelné objektovým elektroměrem, plynoměrem, měřičem tepla. Svázané energie ani produkce CO2 nejsou předmětem tohoto hodnocení a průkaz energetické náročnosti budov v ČR toto neobsahuje. Vytváří se zde velký prostor pro další metody hodnocení budov (např. LEED, EnergyStar, Greenway atd.), které mohou dané řešení ohodnotit. Je hodnocení energetické náročnosti použitelné pro nízkoenergetické, pasivní a nulové domy? Pojem nízkoenergetický, pasivní a nulový dům se v současnosti vztahuje k potřebě tepla na vytápění, která může v nejlepších případech dosahovat nulových hodnot. Není žádná překážka, která by bránila stanovení energetické náročnosti i u těchto staveb – pokud bude nulová potřeba tepla na vytápění, energetickou náročnost budou tvořit potřeby energie na přípravu teplé ▲ Tab. 1. Klasifikační třídy EN hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Měrné spotřeby energie v kWh/(m2.rok) ve třídě C jsou pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními. stavebnictví 01/09 31 vody, osvětlení, regulační systém a pohony technických zařízení. Jestliže bude budova vybavena obnovitelnými zdroji energie (fotovoltaika apod.), je možné dosáhnout v hodnocení velmi nízkých hodnot a dosáhnout cíle, kdy budovy budou zdrojem energie a ne spotřebičem. Co je to Národní kalkulační nástroj? Národní kalkulační nástroj je softwarový produkt, který byl vyvinut na katedře technických zařízení budov Fakulty stavební ČVUT v Praze, jehož smyslem bylo vytvoření fungujícího tabulkového výpočtu energetické náročnosti budov podle metodiky definované vyhláškou 148/2008. Vzhledem k tomu, že uvedená vyhláška neobsahuje řadu údajů a vstupů potřebných pro úplný výpočet, byly v NKN tyto údaje a vstupy doplněny podle platných evropských a národních technických norem a předpisů. Jedná se především o vytvoření tzv. standardizovaných profilů užívání a klimatických dat. V případě, že daná oblast není normou popsána, bylo použito hodnot vyjadřujících běžnou praxi. Výpočet v NKN probíhá intervalovou metodou s časovým krokem jedné hodiny na dvanácti reprezentativních dnech pro celý rok, kde každý den reprezentuje jeden kalendářní měsíc. NKN je freeware, volně ke stažení z http://tzb. fsv.cvut.cz/projects/nkn/. Lze ke stanovení energetické náročnosti budovy použít jiný software, než je NKN? Ano, k hodnotě energetické náročnosti je možné se dostat více cestami – od vlastního výpočtu po využití některého z komerčních produktů, které jsou v současnosti na trhu. Podmínkou je soulad postupu s platnými zákony a normami a obhajitelnost výsledku v případě sporu. Jak je to s energetickou náročností stávajících budov, když se výsledek výpočtu liší od skutečně naměřených hodnot? V případě výrazné odchylky skutečně naměřených hodnot spotřeby energie u existujících budov od vypočtených je doporučeno provést detailnější analýzu jak hodnot do výpočtu vstupujících, tak hodnot naměřených. Jak již bylo výše uvedeno, energetická náročnost budovy v pojetí platných zákonů zahrnuje jen některé energetické potřeby budovy, zatímco měření na patě objektu je většinou pro všechny odběry v budově. Typickým příkladem, kde bude vypočtená energetická náročnost výrazně odlišná od skutečných hodnot, jsou administrativní budovy. V tomto druhu budov tvoří výraznou část odběru elektrické energie výpočetní technika, která se ve výpočtu projevuje velkým tepelným ziskem, zatímco elektrická energie použitá pro její napájení se do energetické náročnosti nezapočítává (jedná se o technologii). Dalším vlivem, který výrazně ovlivňuje energetickou náročnost, je obsazení a provozování budovy. U stávajících budov je často obtížně zjistitelné, jak byla v uplynulých obdobích budova vy- užívána, a toto může být příčinou velkého rozdílu. V tomto bodě narážíme na standardizovaný profil užívání – co s hodnocením budov, které nejsou využívány „standardně“? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná, stejně tak, jako význam slov „standardní využívání“, a je zodpovědností energetického experta, jakým 32 stavebnictví 01/09 způsobem se s tímto problémem vyrovná. Základním vodítkem může být posouzení využití budovy z dlouhodobějšího hlediska. Typickým případem může být extrémně velký rodinný dům, který je určen pro jednu rodinu a při „standardním“ obsazení by v něm mohly žít rodiny dvě. V tomto případě za standard vezmeme skutečný stav. Opačným případem bude administrativní budova určená k prodeji, která nebyla v měřeném roce plně obsazena, a tak její skutečná spotřeba energie je velmi nízká. Zde pro stanovení energetické náročnosti vezmeme „standardizovaný“ profil užívání a vypočtená energetická náročnost se bude od skutečné výrazně lišit. V neposlední řadě mohou být příčinou odlišností klimatické podmínky v daném roce, kdy probíhalo měření. Jaké vstupní údaje jsou třeba k zadání budovy do NKN? Výpočet energetické náročnosti budovy v NKN je parametrický výpočet na zjednodušeném zónovém modelu dané budovy a jejích energetických systémů. Popis budovy je založen na principu zónového modelu budovy, energetických zdrojů a jednotlivých distribučních energetických sy- stémů. Budova nebo její část je zónou, pokud je zásobována stejnou skladbou energetických systémů budovy a má stejné požadavky na vnitřní prostředí a shodné užívání. Zóna je vymezena geometricky systémovou hranicí – plochou tvořenou vnějším povrchem konstrukcí ohraničujících zónu s jedním profilem užívání. Stavební konstrukce ohraničující zónu jsou pro výpočet ENB definovány tepelně-technickými parametry, plochou, orientací a sousedícím prostředím. Počet zón se volí s ohledem na složitost budovy. V jednoduchých případech je možné použít jednozónový model, ve složitějších případech je počet zón vyšší. Energetické systémy budovy určené pro vytápění, větrání, chlazení a přípravu teplé vody (např. kotelny, zdroje chladu, solární kolektory, kogenerační jednotky) jsou definovány svými výkonovými parametry, účinnostmi a pomocnými energiemi, jenž zahrnují energie potřebné k pohonu čerpadel, ventilátorů a ovládání zařízení. Popis energetických systémů budov vychází z členění projektové dokumentace jednotlivých profesí. V rámci popisu modelu se provede přiřazení jednotlivých systémů k zónám. Takto popsaná budova a její energetické systémy se „zatíží“ provozem a vnějšími podmínkami. Vnitřní vlivy působící na zónu jsou definovány standardizovaným profilem užívání, který zahrnuje požadovaný stav vnitřního prostředí vyjádřený požadovanou vnitřní výslednou teplotou, množstvím čerstvého vzduchu a větracího vzduchu, požadavky na relativní vlhkost a osvětlení. Základní soubor standardizovaných profilů užívání tvoří 49 typů zón, seskupených do 9 kategorií budov – rodinné domy, bytové domy, administrativní budovy, vzdělávací budovy, zdravotnická zařízení, hotely a restaurace, sportovní zařízení, budovy pro obchodní účely a ostatní budovy. Provoz jednotlivých zón budovy je definován tzv. profilem užívání, který má následující parametry: – obecné údaje (typ zóny, časový provoz zóny…); – v ytápění (vnitřní výpočtová teplota v režimu vytápění, útlumu, provozní doba vytápění…); – chlazení (vnitřní výpočtová teplota v režimu chlazení a mimo provozní dobu, teplota přiváděného vzduchu…); – větrání (doba provozu větrání, množství a teplota vzduchu…); – vnitřní tepelné zisky (počet a přítomnost osob, pomocné energie…); – osvětlení (doba využití denního světla a bez denního světla, měrná roční spotřeba elektřiny na osvětlení…). Vnější vlivy působící na zónu jsou dány syntetickými klimatickými daty, vygenerovanými pro účely tohoto výpočtu. Klimatická data pro Českou republiku používaná pro výpočet energetické náročnosti budov jsou rozdělena do čtyř teplotních oblastí shodně podle ČSN 73 0540 a pro každou teplotní oblast je pro každý měsíc v roce vytvořen reprezentativní den s hodinovým průběhem teplot venkovního vzduchu, dále pak jsou uvažována data o vlhkosti vzduchu a intenzitě a množství dopadajícího slunečního záření. Ve které fázi projektu je vhodné začít s výpočtem energetické náročnosti navrhované budovy? Vzhledem k tomu, že v počátečním období budou výsledky výpočtu energetické náročnosti mnohdy překvapivé, je vhodné provést základní výpočet co nejdříve – nejlépe ve fázi architektonické studie, kdy je známo hmotové řešení budovy, stavební program a vytváří se koncepce energetických systémů. V této fázi je možné vcelku snadno na základě předběžného výpočtu energetické náročnosti vnést do návrhu zpětnou vazbu a návrh budovy a jejího technického zařízení optimalizovat. S postupujícími stupni projektové dokumentace se snižuje možnost účinného zásahu do posuzovaného řešení, vedoucí ke splnění požadavků na energetickou náročnost budovy. Patrně velmi nepříjemné situace mohou nastat, kdy bude energetický expert požádán o zpracování průkazu energetické náročnosti budovy na hotovou projektovou dokumentaci a posuzované řešení nevyhoví, což může vést k výrazným změnám v projektovém řešení. Závěr Česká republika se nachází v období, kdy se do běžného života začíná promítat naplno realita Evropské unie. Doby, kdy otázky členství v EU byly zábavným publicistickým pořadem k nedělnímu obědu, jsou za námi a v těchto chvílích se důsledky rozhodnutí vykonaných před mnoha lety začínají dotýkat přímo odborné i laické veřejnosti. V oblasti hodnocení energetické náročnosti budov je klíčovým okamžikem 1. leden 2009, kdy by se v plném rozsahu měla začít realizovat opatření vedoucí k naplnění požadavků a cílů již citované Směrnice 91/2002/EC o energetické náročnosti budov. To, jakým způsobem využila Česká republika období šesti let k přípravě realizace tohoto ambiciózního evropského projektu – zda se opravdu sníží spotřeba energie v českých budovách, či nikoliv a zda české budovy budou méně znečišťovat ovzduší – ukáže čas, nicméně v tomto okamžiku jsme na startovní čáře „ostrého startu“ vydávání průkazu energetické náročnosti budov, kdy tento dokument bude vyžadován stavebními úřady jako součást dokumentace ke stavebnímu řízení. Tak, jak je před každým startem cítit napětí, tak i v odborné i dotčené laické veřejnosti je možné pozorovat zvýšenou citlivost na otázky spojené s touto problematikou. Otázek je mnoho, odpovědi ne vždy jednoznačné. Pokud tento článek odpověděl alespoň na některé z nich, splnil svůj cíl. ■ Poděkování Tento článek vznikl jako součást výzkumného záměru CEZ MSM 6840770003. Použitá literatura [1]ČSN 73 0540 (2002) Tepelná ochrana budov [2]Zákon 406/2006 Sb., o hospodaření energií [3]Směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (EPBD) [4]ČSN EN ISO 13790 – Tepelné chování budov – Výpočet potřeby energie na vytápění [5]ČSN EN 12831 – Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonu [6]ČSN 73 0540-3 – Výpočtové hodnoty veličin pro navrhování a ověřování [7]ČSN 06 0320 Ohřívání užitkové vody – Navrhování a projektování [8]ČSN EN 832 – Tepelné chování budov – Výpočet potřeby tepla na vytápění – Obytné budovy [9]Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Národní kalkulační nástroj pro hodnocení energetické náročnosti budov – podklad k praktickému workshopu. STP 2008 [10]Energetická náročnost budov – podrobnosti výpočtové metody – metodická příručka MPO ČR 2007 [11]http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn/ [12]The Intergovernmental Panel on Climate Change – PCC Fourth Assessment Report [13]Energetická náročnost budov – podrobnosti výpočtové metody – metodická příručka MPO ČR 2007 [14]ČSN EN 15316 Tepelné soustavy v budovách [15]Vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov english synopsis Evaluation of Energy Demand of Buildings – Questions and Answers Paper is focused on questions related to Czech national methodology and tool for energy performance calculation according to EPBD (Energy performance building directive 91/2002). Energy performance calcula- tion is expressed by total annual energy consumption, including heat- ing, cooling, ventilation, auxiliary and other energy required for building operation. There is a simplified multizone model, loaded by typical day for each month in hourly time step. Climate data are synthetic data for 4 climate zones according to standards, used for building physics calculation. Zone operation profiles include occupation, lighting, indoor environment requirements and auxiliary energy. Zone operation profiles are standardized for typical zones as offices, schools, dwellings etc. Building energy systems including heating, cooling, hot water generation and ventilation are incorporated as zone assigned systems, while energy sources (e.g. boilers, co-generation unit, solar collectors etc.) are in the model assigned to the energy delivery systems. Result of energy performance calculation for assessed building is compared with existing average level of similar buildings and required level to obtain energy performance certificate according to EPBD requirements. klíčová slova: výpočet energetického výkonu budovy, EPBD (Směrnice EU o energetické náročnosti budov), zonální energetický model, tepelná energie, chladicí energie keywords: energy performance calculation, EPBD, zone energy model, heating energy, cooling energy odborné posouzení článku: Ing. Jiří Šála, CSc., spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a dalších norem v oboru stavebnictví 01/09 33 energetická náročnost budov text: Miroslav Urban foto: archiv autora, Skanska Property Czech Republic ▲ Obr. 1. Administrativní budova Nordica Ostrava, vizualizace Hodnocení energetické náročnosti administrativní budovy Nordica Ostrava Ing. Miroslav Urban (*1979) Vystudoval FSv ČVUT v Praze, kde dále působí jako vědecký pracovník a pedagog na katedře technických zařízení budov. Hlavním zaměřením je výzkum a aplikace energetických systémů budov v oblasti úspor energie. Je spoluautorem výpočetního nástroje NKN pro hodnocení energetické náročnosti budov. E-mail: [email protected] Od 1. ledna 2009 vstupuje v platnost povinnost vypracování průkazu energetické náročnosti budov (ENB) na základě zákona 406/2000 Sb. pro všechny nové a rekonstruované budovy nad 1000 m2 podlahové plochy. Specifickým problémem bude energetická certifikace administrativních budov. Článek představuje přístup k výpočtu celkové dodané energie do budovy EP pro potřeby provedení hodnocení ENB podle požadavků právních předpisů. 34 stavebnictví 01/09 Ukázková stavba bude reprezentována právě vznikající administrativní budovou Nordica Ostrava, která jako první v České republice získala ocenění GreenBuilding (viz informace v časopise Stavebnictví č. 11–12/2008). Generálním dodavatelem budovy Nordica Ostrava je Skanska CZ a.s. a investorem je Skanska Property Czech Republic, s.r.o. Označení GreenBuilding je jedním z mnoha v současné době existujících volných způsobů hodnocení budov především z pohledu spotřeby energie. Hodnocení ENB Hodnocení ENB je realizováno na základě prováděcí vyhlášky k § 6a zákona č. 406/2000 Sb., v pozdějším znění – vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Zařazení budovy do třídy energetické náročnosti (dále jen EN) je provedeno na základě bilančního výpočtu ENB, který představuje stanovení roční spotřeby dodané energie do budovy. Pomocí ní bude budova zařazena do třídy EN v rozsahu A–G. Budova by celkově měla dosáhnout minimálně na třídy EN v rozsahu A–C. Třídy EN v rozsahu D–G jsou z pohledu splnění požadavku vyhlášky nevyhovující. Základním hodnoticím ukazatelem podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. je celková měrná spotřeba energie budovy, viz příloha č. 1 vyhlášky 148/2007 Sb. – tab. 1. Druh budovy Administrativní A B C D E F G < 62 62–123 124–179 180–236 237–293 294–345 > 345 ▲ Tab. 1. Referenční hodnoty EPA [kWh/m2.rok] pro třídy energetické náročnosti pro administrativní budovy podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. Dispoziční a provozní řešení budovy Jedná se o šestipodlažní stavbu ryze administrativní budovy s ustupujícím sedmým nadzemním podlažím a dvěma podlažími podzemními. Budova minoritně obsahuje také další provozy, zejména obchodní a stravovací, přesto je celkově hodnocena jako budova administrativní. Stavba je atriem rozdělená do dvou shodných částí, přesahujících střední prosklené atrium. Budova je konstrukčně navržena jako dispoziční trojtrakt. Ve středním traktu jsou situována schodiště, hygienické příslušenství a technické zázemí. Pronajímatelné prostory jsou orientovány na fasády. V návrhu stavby jsou pronajímatelné kancelářské prostory řešené jako halové otevřené prostory. V suterénech je umístěno parkování vozidel. V půdorysu celé budovy jsou dvě podzemní patra. Budova je konstrukčně navržena jako železobetonový skelet se ztužujícími jádry tvořenými schodišťovými bloky. Přízemí je koncipováno jako vstupní podlaží s recepcí, kantýnou, kancelářskou plochou a prostory pro drobné doprovodné služby, ostatní nadzemní podlaží slouží jako kancelářské prostory. V suterénu budou umístěny prostory technického zázemí – strojovna vzduchotechniky, strojovna chlazení, rozvodna NN, místnost pro UPS a sklady, výměníková stanice, strojovna vzduchotechniky, strojovna sprinklerů, nádrž sprinklerů a sklady. Podrobnosti výpočtu ENB – zónování a standardizované užívání budovy Hodnocení energetické náročnosti administrativní budovy Nordica Ostrava zahrnuje stanovení celkové spotřeby dodané energie za rok do budovy pomocí bilančního hodnocení za předpokladu standardizovaného užívání budovy. Účelem je stanovení dílčích hodnot ročních spotřeb energií na vytápění a větrání, na chlazení, na mechanické větrání a úpravu vlhkosti, na přípravu teplé vody, na osvětlení a spotřebu pomocné energie potřebné na provoz energetických systémů budovy. V celkové energetické bilanci nejsou zahrnuty spotřeby elektrické energie vnitřního vybavení kancelářskou technikou, apod. Vnitřní vybavení je z hlediska výpočtu ENB vnímáno v celkové energetické bilanci pouze za účelem stanovení vnitřních tepelných zisků a spotřeba elektrické energie spotřebičů není v této bilanci ve výsledku hodnocena z pohledu spotřebované energie. Bilanční výpočet ENB vychází z okrajových podmínek uvažovaných při návrhu budovy a uvedených v projektové dokumentaci stavby, současně také respektuje podmínku pro tzv. standardizované užívání budovy. Standardizovaným užíváním budovy se rozumí provoz budovy v souladu s předpokládanými navrhovanými a požadovanými podmínkami vnitřního prostředí, venkovního prostředí a provozu budovy. Za podmínky tzv. standardizovaného užívání lze transparentně porovnat budovy pomocí srovnávacího bilančního výpočtu celkové dodané energie do budovy. V tomto případě se výpočtově předpokládá ideální provoz budovy, který závisí na ideální odezvě energetických systémů na změnu stavu budovy a jejich dokonalou interakci. Z hlediska dynamického chování budovy vůči vnějším podmínkám se předpokládá stav, který je primárně definován ve výpočtu souborem klimatických dat. ▲ Obr. 2. Typické podlaží stavby. Dispoziční a provozní řešení. Dále je třeba uvést, že budovu z hlediska výpočtu celkové dodané energie EP nelze považovat za homogenní celek. Celková dodaná energie do budovy je součtem jednotlivých dílčích spotřeb, které se mohou vyskytovat pouze v části objektu a jejich výši určují okrajové podmínky dané části budovy. Z tohoto důvodu je administrativní budova jako celek členěna do jednotlivých částí – zón, ze kterých se následně stanovuje celková dodaná energie na základě specifických spotřeb do jednotlivých níže uvedených zón. Zóny se v tomto případě navzájem odlišují svojí funkcí, provozem a vnitřními podmínkami. Podle způsobu využití vyplývají požadavky, které vytvářejí požadavky definující standardizované užívání budovy pro potřeby stanovení ENB. Administrativní budova Nordica Ostrava byla na základě výše uvedených podmínek rozdělena do pěti různých zón podle způsobu využití a specifických podmínek charakterizujících provoz části budovy, viz obr. 3. Národní kalkulační nástroj Každá zóna byla zadána do národního kalkulačního nástroje (NKN) s ohledem na interakci s okolními zónami s příslušnou zónou sousedící a současně je ve výpočtu pomocí výpočetního nástroje NKN charakterizována prostřednictvím tzv. standardizovaného profilu užívání zóny. Tímto způsobem jsou do výpočtu v nástroji NKN jako okrajové podmínky volány hodnoty z profilu standardizovaného profilu užívání. Přehled volaných referenčních hodnot pro standardizovaný profil je zřetelně uveden ve výpočetním nástroji NKN pomocí přehledné tabulky. V případě takovéto specifické stavby, jako je administrativní budova, je nezbytné provést celkovou kontrolu volaných vstupů do výpočtu s ohledem na koncepci budovy. Především, a u tohoto projektu tomu tak bylo, je nutné provést kontrolu a úpravu vstupů, na základě kterých se stanovuje počet osob v budově, resp. zóně, měrné vnitřní tepelné zisky z vybavení budovy, apod. Standardizované profily definované ve výpočetním nástroji jsou odvozeny ze základních požadavků a představují doporučený průměr. Nicméně nejsou schopny obecně stavebnictví 01/09 35 ▲ Obr. 3. Zónování administrativní budovy Nordica Ostrava postihnout problematiku vnitřních tepelných zisků z vybavení kanceláří a další nadstandardní požadavky vyplývající z PD. Profily standardizovaného užívání budovy pro jednotlivé zóny reprezentují hodnoty dané technickými, právními normami a v neposlední řadě parametry, které jsou předpokládány a jsou uvedené v DPS. Soubor těchto parametrů, které jsou použity pro výpočet, by měl být dokladován rámci přílohy k průkazu ENB, jako doplňující údaje. U takto specifické budovy by okrajové podmínky výpočtu měly být transparentně dokladovány. Stavebně technické řešení obálky budovy Budova Nordica Ostrava je koncipována jako železobetonový skelet, kdy je obvodový plášť řešen pomocí železobetonových zateplených stěn s výrazným omezením průsvitných ploch. Tepelně technické vlastnosti obvodového pláště, a to jak neprůsvitných, tak průsvitných částí, jsou nad úrovní požadovanou současnými technickými normami (ČSN 73 0540-2). Celkový součinitel propustnosti slunečního záření průsvitných prvků byl diferencován v závislosti na orientaci konstrukcí a pohyboval se v rozmezí od 0,25 do 0,55 pro severní fasádu stavby. Pokud není známa hodnota celkové propustnosti solární radiace, pak se pro kolmý dopad solární radiace orientačně stanoví podle parametrů, viz ČSN EN 13790, ČSN EN 13363 nebo DIN 18599-2, případně podle podkladů výrobce zasklení. Výrobce zasklení uvádí v materiálech obyčejně parametr ggl,n, propustnost slunečního záření průsvitného prvku pro kolmý dopad solární radiace, který je ideální pro potřeby výpočtu upravit v závislosti na sklonu zasklení. Na základě zónování budovy byl vytvořen geometrický výpočetní model objektu v nástroji NKN se základním zohledněním vlivu tepelných vazeb. Výchozí podmínky pro výpočet ENB – analýza energetických systémů Energetické systémy pro administrativní budovu představují v rámci hodnocení ENB důležitou část. Skladba energetických systémů a jejich provoz významně ovlivní výsledky spotřeby celkové dodané energie do budovy. Z tohoto důvodu je nezbytná analýza projektu administrativní budovy z pohledu provozu a funkce energetických systémů a získání požadovaných vstupů potřebných pro výpočet. V níže uvedeném souhrnu lze pro tuto budovu uvést zjednodušený přehled principiálního řešení energetických systémů budovy, které – nutno podotknout – nepředstavují v rámci tohoto typu výstavby nadstandardní řešení. Naopak se jedná o konvenční řešení vyskytující se u většiny budov tohoto typu. Zásobování budovy tepelnou energií je prostřednictvím předávací stanice o projektovaném výkonu 1,1 MW napojené na dálkový rozvod odpadní- 36 stavebnictví 01/09 ho tepla. Otopný systém objektu je členěn na jednotlivé otopné větve principiálně rozdělené podle zón budovy. Příprava TV je realizována také prostřednictvím předávací stanice a je prováděna centrálně v zásobníku umístěném v primární části výměníkové stanice. Vytápění jednotlivých částí budovy bude realizováno otopnými tělesy deskovými ve vedlejších místnostech, otopnými tělesy konvektorovými v místech s nízkým parapetem nebo prosklenými stěnami, a pomocí FCU v kancelářích a komerčních plochách. Pro potřeby výpočtu bylo nutné stanovit účinnosti využití tepelné energie ve zdroji přípravy (předávací stanice s celkovou roční průměrnou účinností 95 %), pro distribuci do místa spotřeby (parametr průměrné roční účinnosti distribuce v rozsahu 80–85 %) a v neposlední řadě hodnota parametru účinnosti sdílení (emise) tepelné energie do obsluhovaného prostoru s ohledem na místní regulaci systémů a centrální regulaci (parametr v rozsahu 86 % pro otopná tělesa až 88 % pro FCU podle DIN V 18599-5) . Chlazení budovy budou zajišťovat centrální zdroje chladu umístěné ve strojovně budovy v podobě dvou kompresorových jednotek s vodou chlazenými kondenzátory a šroubovými kompresory. Zpětné chlazení jednotek je realizováno vodou pomocí suchých chladičů umístěných na střeše. Výkon zdroje chladu je 2x478,0 kW s teplotním spádem chlazené vody 6/12 °C a 44/50 °C na zpětném chlazení. Výkon suchých chladičů zpětného chlazení se předpokládá 4x333,2 kW. Systém zpětného chlazení umožňuje také volné chlazení budovy v přechodném a zimním období. Rozvody chladu jsou standardně rozděleny na samostatné větve pro FCU a VZT. Stejně jako pro systém vytápění bylo nutné stanovit výpočtově, nebo podle souvisejících technických norem parametry dílčích účinností systému chlazení administrativní budovy. Pro zdroj chladu byla uvažována hodnota EER (COP) uvedená v příloze vyhlášky o energetické náročnosti budov, účinnost pohonu kompresoru zdroje chladu byla uvažována referenční hodnota 97 %, účinnost distribuce chladicí vody byla stanovena výpočtem v rozmezí 80–86 % v závislosti na obsluhovaném provozu. Účinnost koncových elementů sdílení chladu byla podle DIN V 18599-7 souhrnně stanovena ve výši 85 %. Pro zajištění požadovaných mikroklimatických podmínek uvnitř budovy jsou podle charakteru využití jednotlivých prostor navržena zařízení pro teplovzdušné větrání a chlazení vstupních prostor, kantýny včetně zázemí, kancelářských ploch a pronajímatelných prostor. Podtlakově nuceně větrané jsou rovněž podzemní garáže, strojovny, rozvodny a ostatní technické prostory. Tyto jednotlivé systémy, včetně technického řešení systému, jsou zadány do výpočetního nástroje. Nezbytné je uvést poznámku týkající se hodnoty parametru účinnosti zpětného získávání tepla ηh,hr. V rámci výpočtu musí být uvedena průměrná roční hodnota účinnosti zpětného získávání tepla, v podkladech nebo v PD je vždy uvedena návrhová hodnota odpovídající maximálnímu zatížení energetického systému. Průměrná hodnota tohoto parametru je vzhledem k průměrnému ročnímu provozu pro potřeby tohoto výpočtu o 10–15 % nižší, viz DIN V 18599-5. V rámci toho výpočtu byla uvažována hodnota v rozsahu 60–65 % v závislosti na systému. Příprava TV bude prováděna ohřevem přes deskový výměník v objektové předávací stanici s přiřazenou akumulační nádrží pro vyrovnání odběrových špiček umístěnou ve výměníkové stanici. Rozvod teplé vody se předpokládá s nucenou cirkulací. Klíčovým parametrem pro výpočet ENB je množství roční spotřeby teplé vody pro jednotlivé provozy budovy. V tomto případě nelze, a v mnoha případech tohoto výpočtu se tato chyba vyskytuje, brát referenční hodnoty odvozené od denní spotřeby uvedené v ČSN 06 0320. Hodnoty uvedené v této normě slouží k návrhu výkonových parametrů a představují maximální hodnoty – ty nelze uvažovat po celý rok provozu budovy! Průměrnou roční spotřebu teplé vody lze stanovit několika způsoby. Prvním způsobem je odvození ▲ Obr. 4. Realizace administrativní budovy Nordica Ostrava z množství spotřeby studené vody – viz vyhláška č. 428/2001 Sb. příloha č. 12, nebo podle evropské technické normy EN 15316-3-1, případně podle referenčních hodnot uvedených v DIN V 18599-10 a DIN V 18599-8. Pro potřeby výpočtu byla uvažována vypočtená celková hodnota roční spotřeby teplé vody celého objektu ve výši 7700 m3/rok, podrobněji potom jako 5333 m3/rok na administrativní část, 2260 m3/rok na gastro provoz, 107 m3/rok na obchodní plochy. Osvětlovací soustavy v budově byly předpokládány s ohledem na splnění hygienických podmínek na osvětlenost daných prostor a standardů podle technických norem zejména EN ISO 15390. Pro jednotlivé zóny byly uvažovány průměrné hodnoty roční spotřeby energie na osvětlení pro parking 7 kWh/(m2.rok), kanceláře 23,90 kWh/(m2.rok), komunikační prostory a toalety 10,60 kWh/ (m2.rok), stravovací provoz 16,60 kWh/(m2.rok), pronajímatelné obchodní prostory 82,60 kWh/(m2.rok). Výpočet ▲ Obr. 5. Administrativní budova Nordica Ostrava. Noční pohled, vizualizace. ▼ Obr. 6. Pohled na střechu budovy, vizualizace Na základě velmi stručně popsaného koncepčního řešení budovy, jak z pohledu stavebně-dispozičního, tak z pohledu provozu energetických systémů, byl vytvořen model budovy ve výpočetním nástroji NKN verze 2.042. Výpočetní nástroj musel být vzhledem k některým specifickým systémovým řešením po- užitým v budově upraven (např. volné chlazení v této verzi NKN nebylo možné bez zásahu do výpočetního algoritmu zohlednit, v novějších verzích NKN se předpokládá implementace tohoto systémového řešení a dalších). Vytvoření modelu budovy, analýza budovy a především jejího provozu představuje nejdůležitější část celého procesu výpočtu (cca 60–70 % objemu), v další fázi stavebnictví 01/09 37 je nutné provedení ladění výpočetního modelu a zpětná kontrola mezivýpočty (cca 30 % objemu), viz komentář v úvodu k parametrům standardizovaného užívání budovy. Zbývajících 10 % objemu práce přísluší na zadání parametrů do výpočetního nástroje a export požadovaných výstupů v podobě grafického znázornění průkazu ENB a protokolu průkazu ENB. stejnou váhu. V tomto případě je rozložení spotřeby energií ovlivněno na základě charakteru budovy. Podíl na celkové spotřebě energie připadá téměř stejným dílem na přípravu TV, na vytápění a chlazení při předpokladu dodržení standardů požadavků na standardizované užívání budovy. Na základě dílčích spotřeb energie je budova celkově zařazena do třídy EN, která je vyznačena v grafickém znázornění průkazu energetické náročnosti budov, viz obr. 8. Na základě porovnání hodnoty energetické náročnosti hodnocené budovy EPA s energetickou náročností danou rozsahem jednotlivých energetických tříd budovou RrqMIN a RrgMAX je určena výsledná třída ENB. V případě hodnocení budovy Nordica Ostrava je objekt zařazen do třídy EN B – ÚSPORNÁ podle měrné spotřeby dodané energie ve výši 85,8 kWh/m2. Výsledky hodnocení budovy V celkové bilanci představuje celková roční spotřeba dodané energie do objektu 5818,1 GJ. Výše dodané energie pro jednotlivé energetické systémy kryjící potřebu energie je uvedena v tab. 2 a podrobně pak v grafickém přehledu výsledků z výpočetního nástroje NKN, viz obr. 7. V pohledu měrné roční spotřeby dodané energie EPA pro potřeby zařazení do třídy EN je výsledná hodnota 85,8 kWh/(m2.rok). Vliv jednotlivých subsystémů (energetických systémů budovy) na celkové zařazení objektu do třídy EN přímo závisí na výši spotřeby jednotlivých druhů energie, viz tab. 2. Nelze tedy jednotlivým systémům přikládat Činnost Vytápění Příprava TV Závěr Prezentované výsledky ukazují roční spotřebu celkové dodané energie do budovy. Jakkoliv může působit celková spotřeba dodané energie do budovy jako malá, je třeba zdůraznit skutečnost, že v celkové spotřebě energie dodané do budovy není zahrnuta spotřeba elektrické energie pro spotřebiče – počítače, kopírky, apod. V tomto případě a obecně u všech administrativních budov je tato spotřeba nezanedbatelná a v celkové bilanci by měla být uváděna. Přinejmenším z toho důvodu, že na celkové bilanci se tyto spotřebiče podílí pouze jako tepelný zdroj (tzn. budova nadstandardně vybavená spotřebiči může vlivem vnitřních tepelných zisků v extrému vykazovat nulovou spotřebu energie na vytápění, zatímco budova spotřebuje většinu elektrické energie na provoz vnitřního vybavení). Tento poznatek je třeba chápat jako poznámku a vysvětlení k vnímání výsledků některých budov. V dalších verzích NKN bude spotřeba elektrické energie spotřebiči minimálně vyjádřena orientačně v kontrolních mezivýsledcích, jelikož v průkazu ENB tento typ spotřeby není vykazován ani hodnocen. Podíl na Hodnota Jednotky celkové spotřebě 25,9 % 1 507 800,35 MJ 34,7 % 2 021 250,00 MJ Chlazení 20,2 % 1 173 921,58 MJ Vlhčení 0,2 % 10 620,77 MJ Osvětlení 8,6 % 500 859,66 MJ Pomocné energie 10,4 % 603 651,85 MJ 5 818 104,22 MJ CELKEM ▲ Tab. 2. Roční spotřeba dodané energie stanovená bilančním výpočtem za předpokladu standardizovaného užívání budovy Energetická náročnost budovy EP (GJ/rok) 5 818,1 2 Maximální energetická náročnost referenční budovy RrqMAX (kWh/m ) 179,00 Minimální energetická náročnost referenční budovy RrqMIN (kWh/m2) 124,00 Třída energetické náročnosti hodnocené budovy B Slovní vyjádření třídy energetické náročnosti hodnocené budovy Úsporná Měrná spotřeba energie na celkovou podlahovou plochu EPA (kWh/m ) 2 ▲ Tab. 3. Ukazatel celkové energetické náročnosti budovy na základě protokolu průkazu ENB ▼ Obr. 7. Roční spotřeba dodané energie do budovy 38 stavebnictví 01/09 85,8 V případě hodnocení administrativní budovy Nordica Ostrava je objekt zařazen do třídy ENB B – ÚSPORN Á podle poža davků vyhlášky č. 148/2007 Sb. a podle měrné spotře by dodané energie ve v ýši 85,8 kWh/m2. Budova Nordica Ostrava splňuje na základě projektových předpokladů minimální požadavky na hodnocení budovy podle energetické náročnosti, což reprezentuje také obdržený certifikát GreenBuilding vydaný také na základě uvedeného hodnocení ENB v tomto článku. Dalším přirozeně zajímavým srovnáním budou první provozní výsledky budovy z pohledu spotřeby energie. Je třeba podotknout, že prezentovaný výpočet předpokládá skutečnosti, které jsou zmíněny v úvodu – zejména předpoklad standardizovaného užívání budovy. Tyto skutečnosti jsou často ideálnímu reálnému provozu budovy vzdáleny a budova se jim celý svůj provozní cyklus snaží přiblížit. V prvé řadě je tomu tak v prvním roce provozu, kdy se budova tzv. provozně ladí a často se hledá ideální provozní režim budovy, který bude respektovat požadované vnitřní parametry. V každém případě je třeba uvést ▲ Obr. 8. Grafické znázornění průkazu ENB a vyjádření třídy EN na závěr, že prezentované výsledky např. z výpočetního nástroje NKN nejsou obecně vzdáleny realitě, jak by mohlo z výše uvedeného vyplývat. Věrohodnost výsledků záleží nikoliv na výpočetním nástroji, který je v tomto smyslu pouze vyjadřovací prostředek pro vytvořený model budovy, ale na zadávaných vstupech a kvalitě tohoto výpoEnergy Performance Certification for the Office četního modelu. V případě modelu budovy pak rozhoduje především Building Nordica Ostrava odborná způsobilost, zkušenosti a také zodpovědnost zadávající From 1th January 2009 will be valid the obligation entailed by the Czech osoby, která může výsledek negativně ovlivnit. ■ energy act 406/2000 Coll. to work out the energy certificate for all new english synopsis Poděkování Tento příspěvek vznikl jako součást výzkumného záměru CEZ MSM 6840770003. Použitá literatura: [1]Směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (EPBD) [2]Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov [3]Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů [4]Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Energetická náročnost budov v souvislostech s platnou legislativou ČR. 1. vyd., Praha, ABF – nakladatelství ARCH, 2008, 144 s., ISBN 978-80-86905-45-7 [5]Kabele, K., Urban, M., Adamovský, D., Kabrhel, M.: Národní kalkulační nástroj NKN [počítačová aplikace]. Ver. 2.05 Praha, 2008. Dostupné z <http://tzb.fsv.cvut.cz/projects/nkn>. Výpočetní nástroj pro stanovení energetické náročnosti budov, 61 MB buildings and for reconstructed buildings over 1,000 m2 floor area. The specific issue will be the energy certification of big offices buildings and commercial offices. The general aim of the article is focused on the description of the office building energy performance calculation, using the national calculation tool – NKN. NKN is used for energy performance calculation according to the EPBD directive and Czech national law standards. klíčová slova: energetický výkon, EPBD, energetické osvědčení, administrativní budova keywords: energy performance, EPBD, energy certification, office building odborné posouzení článku: prof. Ing. Karel Kabele, CSc. profesor na Fakultě stavební ČVUT v Praze, je vedoucím katedry technických zařízení budov, kde se pod jeho vedením zpracovával Národní kalkulační nástroj (NKN) pro hodnocení energetické náročnosti budov stavebnictví 01/09 39 energetická náročnost budov text: Josef Smola grafické podklady: autor, akad. arch. Aleš Brotánek Informační a vzdělávací centrum EVVO – Dům stromů v Průhonicích Ing. arch. Josef Smola (*1958) Autorizovaný architekt, absolvent FA ČVUT. Dlouhodobě se věnuje problematice bydlení, individuálním návrhům domů včetně tvorby interiérů a designu. Je místopředsedou občanského sdružení Centrum pasivního domu, členem Asociace interiérových architektů a předsedou Stavovského soudu ČKA. E-mail: [email protected] Víceúčelový dům s nízkou energetickou náročností je koncepčně řešen jako úsporná moderní dřevostavba s využitím obnovitelných zdrojů energie, s cílem zajistit relativní energetickou soběstačnost nemovitosti. Víceúčelová budova s celoročním provozem je navržena jako vzdělávací, poradenské a informační centrum v oblasti ochrany životního prostředí, udržitelného rozvoje a poznávání přírody regionu, s administrativně technickým a sociálním zázemím. Stavba je koncepčně řešena jako úsporná moderní dřevostavba s nízkou energetickou náročností. Cílem bylo zajistit relativní energetickou soběstačnost nemovitosti s využitím obnovitelných zdrojů energie. Konstrukce budovy, její technologické vybavení i programová náplň bude bezvýhradně přátelská k životnímu prostředí, se záměrem minimalizovat ekologickou stopu. Jednotlivé konstrukční komponenty stavby se zároveň programově a demonstračně stávají výstavními exponáty, součástí výstavy ▼ Pohled jihozápadní, vizualizace trvale udržitelného stavění jako příkladu pro výuku i k následování ve stavební praxi. Urbanistické řešení Kompaktní stavba je situována do areálu stávající dendrologické zahrady mimo obec, do prostředí vzrostlé zeleně. Je navržena ve středu mýtiny tak, aby byly minimalizovány nároky na přemístění vzrostlých stromů – cypřišků. Svým pojetím vegetačních fasád a extenzivní zelené střechy se dobře začlení do kontextu místa a okolní vzrostlé zeleně. Dům stromů je svojí hlavní osou orientován ideálně z hlediska solárních zisků ve směru sever/jih, tak aby byla maximální osluněná plocha zahrady v návaznosti na předloženou dřevěnou terasu využita pro účely relaxace návštěvníků a potřebám výuky. Zároveň je tak vyhověno podmínce dosažení maximálních solárních zisků v prostorách přednáškových místností a pobytových prostorách personálu z jihu a západu. Maximálně uzavřená severní fasáda domu bude plnit roli hlavního nástupního průčelí. Prohlídkový okruh dendrologické zahrady předpokládá vstup návštěvníků stávající hlavní branou na východě a příchod k centru od severovýchodu. Architektonické a výtvarné řešení Návrh Informačního a vzdělávacího centra EVVO (Enviromentálního vzdělávání, výroby a osvěty) v řezu symbolizuje strukturou tvar vzrostlého stromu. Citlivý a progresivní způsob založení stavby na demontovatelných pilotách je odkazem na sepětí s kořeny zakotvenými v půdě. Dům stromů vyrůstá z dřevěné platformy terasy a je doplněn přírodní vodní plochou ve dvou hladinách, tak jak reaguje osazení domu na morfologii terénu. Kmenem stromu je krytá pasáž jako víceúčelový vnější prostor se sloupořadím z kmenů rozličných dřevin, nepravidelně rozmístěnými ukázkami různých druhů stromů většinou nesoucími ozeleněnou terasu a vrchní stavbu domu, zahrnující rovněž vstupní partie. Nosné kmeny kromě statické funkce doplňují paletu typů dřevin. Pomyslnou korunou stromu jsou proloženy platformy podlaží z masivních hladkých desek z vrstveného dřeva, vynesené nepravidelně rozmístěnými sloupy skeletu, které tvoří nahrubo opracované „mrtvé” stromy s větvemi pokrytými kůrou. Opláštění koruny představují transparentní pásová okna s parapety a římsami pokrytými vegetačními pásy extenzivně pěstované živé zeleně. Střecha – vrchol koruny – je pokryta vegetačním souvrstvím s intenzivně pěstovanou zelenou výsadbou keřovitých rostlin a menších stromků. Plazivé a popínavé části vegetace postupně přerostou římsu střechy a budou padat dolů po fasádách. Objemové a dispoziční řešení Hlavní princip objemového a dispozičního řešení stavby sestává z vyvážené výtvarné a zároveň provozně racionální kompozice dvou 40 stavebnictví 01/09 ▲ Budova Informačního a vzdělávacího centra EVVO – Dům stromů v Průhonicích. Pohled severovýchodní, vizualizace. základních hmot – tuhého jádra převýšeného třípodlažního kvádru, zahrnujícího komunikační a servisní prostory orientované převážně k severu, a půdorysně elipsovité hmoty sálového prostoru orientované na osluněné strany. Výsledný tvar je přitažlivým znakem a nezaměnitelným symbolem centra, a rovněž vyniká dobrým poměrem plochy ochlazovaného pláště vůči obestavěnému prostoru – parametr A/V. Dominantu kompozice tvoří převýšená část 3. NP s úzkými točitými schody, která je nosnou konstrukcí pro nerezový komín a anténní stožár. Vřetenové schody jsou zároveň symbolem šroubovice DNA. Hlavní osa domu je navržena ve směru sever/jih, a umožňuje tak orientaci hlavního průčelí domu na – z hlediska oslunění a možnosti solárních zisků ideální jih. ▼ Celková situace Kompozice hmot Kompozice hmot a situování domu na pozemku v souladu s klasickými principy nízkoenergetických a pasivních domů vytváří konstrukční předpoklad energeticky pasivního domu, optimálně orientovaného ke světovým stranám, využívajícího ideálně kvality, které pozemek nabízí. Hlavním principem, určujícím povrchy Domu stromů, je idea funkčně zapojit všechny plochy ke spolupráci se slunečním tokem energií. Buď energii slunce propustí v přiměřené míře (plochy oken zajišťující osvětlení vnitřních prostorů), přetransformují (plochy fotovoltaických a termických slunečních kolektorů aktivně využívající sluneční energii pro provoz domu), nebo pohltí (plochy kryté extenzivní i intenzivní vegetací, která odparem vyvažuje mikroklima v okolí stavby a tím neutralizuje stavebnictví 01/09 41 ▲ Informační a vzdělávací centrum EVVO – Dům stromů v Průhonicích. Pohled severozápadní, vizualizace. ▼ Pohled severní, vizualizace 42 stavebnictví 01/09 ▼ Pohled východní, vizualizace ▲ Letecký pohled na budovu, vizualizace ▲ Pohled jihovýchodní, vizualizace ▼P ohled západní, vizualizace ▼ Pohled jižní, vizualizace stavebnictví 01/09 43 B B C C 4.02 4.01 A A C B ▲ Půdorys 1. PP B C ▲ Půdorys 4. NP: 4.01 – vnější demonstrační prostor a pozorovatelna zeleně; 4.02 – solární kolektory B C detail A 4 detail A 1 1.10 1.01 1.02 1.12 A 1.09 A 1.11 C B ▲ Půdorys 1. NP: 1.01 – hala, šatna, poradna; 1.02 – technická místnost; 1.09 – zádveří; 1.10 – sklad dílny; 1.11 – vstupní prostor; 1.12 – prostor pro pracovní aktivity dětí B ▲ Řez A–A C detail A 3 2.04 2.03 2.02 2.01 2.14 2.07 2.05 2.15 2.06 detail A 2 A A B C ▲ Půdorys 2. NP: 2.01 – hala; 2.02 – šatna; 2.03 – výceúčelový herní, demonstrační a výukový prostor; 2.04 – sklad pomůcek; 2.05 – čajová kuchyň; 2.06 – multimediální koutek; 2.07 – technická místnost; 2.14 – kabinet, sklad pomůcek; 2.15 – demonstrační prostor a vstup do koruny stromu ▲ Řez B–B ▼ Půdorys 3. NP: 3.01 – hala; 3.02 – chodba; 3.03 – technická místnost; 3.04 – reprotechnika; 3.05 – kancelář infocentra; 3.06 – denní místnost; 3.07 – vyhlídkový chodník/pozorovatelna; 3.08 – střešní zahrada ▼ Řez C–C 3.05 3.06 3.08 A 44 C B 3.07 3.04 3.02 3.03 A 3.01 stavebnictví 01/09 B C 2009 Příloha časopisu Stavebnictví 01/09 stavebnictví časopis l á i c e sp h ospodářské výsledky největších firem v anketě TOP STAV 100 a nalýza: globální krize ve stavebnictví TOP-STAV 100 www.casopisstavebnictvi.cz s oučasná ekonomická situace z pohledu stavebních firem TOP-STAV 100 Finanční krize. Hospodářská krize. Ekonomická krize. Katastrofické předpovědi v podobě zpřetrhaných řetězců finančními institucemi, investory a dodavateli… kdo se ještě při nezávazné konverzaci baví o počasí, že. A je bohužel jedno, jestli skutečná krize živí média nebo média živí virtuální krizi, důsledky jsou tak jako tak nepříjemné pro každého. Rozsáhlá analýza současné ekonomické situace v českém stavebnictví určitě není optimistická a vyplývá z ní jeden rezultát – budoucnost v tuto chvíli nelze predikovat. Tento vzkaz už daleko dříve intuitivně pochopila celá euroamerická populace a zaujala taktiku mrtvého brouka s tím, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. To je ovšem cesta do pekel. Vzpomeňte na výzvu George W. Bushe směrovanou Američanům po útoku na budovy World Trade Center; americký prezident tehdy požádal „svůj“ národ: Běžte do obchodů a utrácejte peníze, pomozte Americe! Ano, trochu patetické, ale… …ale pokud mají podnikatelé v České republice současnou ekonomickou situaci přežít, pak musí být vysloven stejný imperativ, ovšem opačně – zdola nahoru. Zkrátka apel na utrácení musí mířit od podnikatelů a občanů ke státu a Evropské unii. Pro stavbaře to znamená vypsání veřejných zakázek, a to zdaleka ne jen v prioritní oblasti české vlády – v dopravní infrastruktuře, ale i v pozemním stavitelství, protože jen opravdu málo i z těch největších českých firem má ve svém portfoliu všechny obory stavebního průmyslu. Je sice pravda, že mandatorní výdaje státního rozpočtu určitě neklesnou, stejně inzerce jako příjmy státu určitě nestoupnou, a logicky by měla tedy šetřit i vláda, jenže v tom případě by se mohla dočkat situace, že pokles příjmů plynoucích do státního rozpočtu ochromí českou pokladničku natolik, že nezbude ani na ty mandatorní výdaje. Koneckonců stavba Hladové zdi je v současnosti také považována za majstrštyk sociální politiky Karla IV. Nicméně lednová příloha časopisu Stavebnictví TOP STAV 100 s jedenáctým ročníkem tradiční stejnojmenné ankety, pořádané společností ÚRS PRAHA, a.s., ukazuje ekonomické výsledky největších českých stavebních firem a výrobců stavebnin ze „silného“ roku 2007, který (prozatím) završil období české stavební konjunktury. V roce 2007 se objem investiční výstavby vyšplhal na i pro odborníky překvapivých 510 miliard Kč a podle toho také vypadají ekonomické ukazatele firem, které se zúčastnily ankety TOP STAV 100. Jednotlivé žebříčky jsou tvořeny podle mnoha různých ukazatelů a na rozdíl od některých prvoplánových anket dokážou zprostředkovat ucelený přehled o ekonomické zdatnosti jednotlivých firem. I když budou v následujících letech ekonomické ukazatele poněkud horší, rád bych poprosil firmy, aby zůstaly této komplexní a pečlivé anketě věrné, protože právě komparace výsledků jednotlivých ročníků ankety bude velmi zajímavým nástrojem k rozklíčování skutečných dopadů současné ekonomické situace. Jan Táborský šéfredaktor časopisu Stavebnictví MID TOP-STAV Globální krize v českém stavebnictví „Dámy a pánové, vítejte ve špatných časech.“ To byla úvodní slova moderátora na konferenci III. mezinárodního finančního fóra. Už je opravdu zle? Bude hůř? Jak dlouho krize potrvá a jaké bude mít důsledky? Jak zasáhne stavebnictví? To jsou jistě otázky, které jsou na místě, ale uspokojivě na ně odpovědět určitě neumí dnes nikdo. I když česká vláda dost dlouho ujišťovala o prozatím nepříliš silném d o p adu glo b ální fi nanční krize, patrné snížení růstu tempa české ekonomik y je přesto jeho odrazem. Tvorba hrubého kapitálu zaostává za úrovní roku 2007, což má záporný vliv na růst H DP. Dochází ke zp ř ísnění přístupu k bankovním úvěrům, jejich d ostupnost není t ak snadná, ať jde o dlouhodobé financování, ale i o provozní ú vě r y. N est a b ilní p o litická situace, zejména po nedávných volbách, kdy došlo k celé řadě změn, a to nejen v personální oblasti, má svůj dopad i na podnikatelskou sféru. Již nyní se to promítá do opatrnější politiky bank vůči regionům, do slábnoucího zájmu zahraničních investorů a především v nedostatečném vyřizování a čerpání evropských fondů. Situaci komplikuje posí lení koruny, což je hlavním problémem exportérů. To, že není známý ani p ř ibližný termín našeho vstupu do eurozóny, jim nepřidává na klidu. Rozkolísaný kurz koruny vůči euru přináší velké problémy v jejich obchodní bilanci. U slovenské měny je od vyhlášení vstupu kurz prakticky stabilní. Finanční krize se velmi rychle proměňuje na krizi hospodářskou a ta by mohla postupně přerůst na sociální. Dochází ke stagnaci reálných mezd, k postupnému, prozatím pomalému vzrůstu nezaměstnanosti a nespoko- jenosti odborů. Obyvatelstvo sni ž uje o c hotu n aku p ovat , investoři, prozatím privátní, omezují záměr y investovat a se snížením poptávky dochází ke snížení výroby. Strategie do roku 2015, kterou v roce 2007 vytvořil Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR spolu s dalšími spolupracujícími experty, vycházela dotazován, kupodivu více novináři než podnikateli, jak se finanční krize dotýká českého stavebnictví. V současnosti není možné zůstat planými optimisty, ale ještě není ani příliš důvodů k pesimizmu. Významnými indikátory trendů poptávky po stavební produkci jsou makroekonomický vývoj, investiční aktivita v ekonomice, zakázky stavebních firem a vydaná stavební povolení. V ý v o j t ě c hto f a k to r ů n e n í prozatím kritický. Při udržení dosavadního tempa je v České republice zásoba práce zcela bezpečně na příštích deset let. Vyplývá to ze značné nedostatečnosti našeho stavebního fondu v infrastruktuře, v občanské vybavenosti, by- Často jsme v poslední době dotazováni, kupodivu více novináři nežli podnikateli, jak se finanční krize dotýká našeho stavebnictví. z toho, že česká ekonomika se bude vyvíjet v rámci celku Evropské unie a že jako její integrální součást bude kopírovat možné cyklické poklesy v n ě k terém úseku d aného období. Rozhodně nebylo ve Strategii možné predikovat tak silný finanční a ekonomický celosvětov ý otřes, kter ý se roz vinul do netu š ených rozměrů. Současná situace českého stavebnictví Dlouhodobé tendence vývoje stavební výroby dokazují, že každá ekonomická krize se začíná projevovat především ve stavebnictví, samozřejmě to platí i teď, i když otázkou z ů st ává , j ak intenzi v n ě se bude krize vyvíjet. SPS v ČR je v poslední dob ě č asto tové výstavbě, ekologických stavbách i ve stavbách, které mají v budoucnosti zajistit zachování energetické sobě stačnosti. Velmi nízké je tempo oprav a údržby stavebního fondu, a to nejen by tového nebo dopravní infrastruktury, stavební fond je značně zanedbaný v celé své struktuře. Cílem je vyrovnat vybavenost stavebními fondy v České republice na úroveň vyspělých evropských zemí. Pro stavebnictví je důležité, jak se bude ekonomická situace v y víjet. Pokud inves toři nemají dostatek financí, pak kromě omezování výroby a propouštění zaměstnanců přestávají v první řadě investovat. Finanční nestabilita ovlivní všechny investice, nejen ty hmotné. Ve struktuře stavebních prací již několik let tvoří polovinu veřejné zakázky. Pokles příjmů státního rozpočtu p ř i p r ak ti c k y ko ns t antníc h mandatorních výdajích znamená nastartování recese, která by měla za následek především snížení veřejných investic, jež by mohlo dramatické zhoršení ekonomiky postihnout nejvíce. Svaz soustavně prosazuje při jednáních na příslušných ministerstvech, v parlamentu i na Státním fondu dopravní infrastruktury a Státním fondu rozvoje bydlení trvalé zajištění finančních prostředků. Ve spolupráci s expertními skupinami a specialisty předkládá analýzy potřeb a lobbuje za jejich zohlednění. Ekonomičtí experti zemí, které již k rize siln ě ji z as áhla, se zasazují za to, aby se její nejmenší dopad projevil právě v investicích. Jejich zbrzdění p ř in á š í o k a m ž i t ý o d r az d o e ko n o m i k y ze m ě , p r o to ž e stavebnictví má vysoký multiplikační efekt, na něj je navázáno velké množství výrobců a dodavatelů z jiných odvětví a dobudované objekty přinášejí další zaměstnanost a slouží k uspokojování základních potřeb obyvatel. Ve stejném duchu vyzněla i výzva předsedy Evropské komise Josého M anuela Barrosa k vládám členských zemí i prezidenta Evropské federace stavebního průmyslu FIEC v Bruselu. Trh stavebních materiálů vždy kopíruje situaci vývoje stavebnictví. I výrobci jsou součástí globálního trhu, a proto pokles na tuzemském trhu stavebních prací a stagnace, která se již projevila v některých zemích, má a bude mít podstatný v li v n a v ý ro b ní a ex p o r t ní možnosti výrobců stavebnin. Díky zmenšenému podílu vývozu dochází na domácím trhu k poklesu cen staveb ních materiálů, a to mnohdy podstatnému. Tuzemští v ýrobci v současnosti zažívají stavebnictví speciál 3 propad poptávky. Klesá zájem například o cihly, keramické obklady, nová okna, ve druhém pololetí zpomalil také růst poptávky po cementu. Nepříznivý, nikoli však kritický v ý voj ve stavebnictví doka zují údaje o stavební výrobě v tomto roce. Meziroční nárůst stavební produkce podle statistiky ČSÚ činí za deset měsíců roku 2008 1,8 % ve stálých cenách (tj. v cenové úrovni roku 2000). Stavební v ý ro b a v zrostla meziro č n ě o 6,7 %. Pozemní stavitelství bylo do konce října meziročně nižší o 5,3 %. Relativně dobrou situaci vytváří nárůst s t ave b ní p ro d ukc e v i n že nýrském stavitelst ví, k terá j e o p ro t i ro k u 2 0 0 7 v y š š í o 12, 8 %. Nejr ychleji rostl objem nových zakázek u inženýrských staveb (dálnice, železnice, inženýrské sítě), jejichž výstavba je podporována z evropských fondů a zpravidla jde o veřejné zakázky, a u nebytových nevýrobních budov (občanská v ybavenost, kan celářské, obchodní a skladové plochy). Pokles byl především u nebytových výrobních budov ( pr ů myslov ých a zem ě d ě l ských staveb) a podle očekávání u bytové výstavby, což signalizuje zhoršení sociální situace oby vatelstva. Právě pozemní stavitelství pokračuje v dlouhodobém propadu, přitom v této oblasti působí až 9 0 % firem. Celkov ý v ýsle dek roku 20 08 nelze proza tím zodpovědně odhadnout. V poč átku roku 20 0 8 byl odhad meziročního nárůstu ve stálých cenách v rozmezí 3 – 5 %. Dosavadní známé v ýsledk y předpoklad v této výši zdaleka nenaplňují, bezpochyby nepřekročí 1,5 %. Celkový vývoj naznačuje, že v nejbližším období bude tendence poklesu pokrač ovat. Nepříznivému vývoji napomáhá i fakt, že se v roce 2008 poptávka po nemovitostech oproti roku 2007 snížila, podle 4 stavebnictví speciál odborníků zhruba o třetinu až polovinu. V roce 20 0 8 se podle údajů ČSÚ zač alo stavět méně bytů než v roce 20 07. To se naplno projeví v po č tu dokonč ených by tů v roce 2009 a dalších letech. Počet zaměstnanců ve stavebních firmách, které měly 20 a více zaměstnanců, klesl podle ČSÚ do konce října 2008 meziročně o 0,5 %. Developeři a realitní makléři se setkávají s novým fenoménem, kterým je prodej developersk ých projek tů. P řevážně jsou to projekty bytových domů nebo celých komplexů, které byly vytvořeny v minulých letech, v období silné poptávky. Firmy postupně nakoupily pozemky a nechaly vypracovat projektové studie na nové městské části. Vlnu prodejů developerských projektů, vesměs před realizací, způsobila finanční časně ale vzrostla míra jejich neobs azenosti. D evelop e ř i neočekávali příchod globál ní finanční krize a postavili více, nežli požadují nájemci. F in a n č ní k r ize s e n ej d ř í ve projevila na trhu logistických nemovitostí. M íra neo bs a zenosti je v ysoká, přesáhla 17 %. Během třetího čtvrtletí 2 0 0 8 v zro s tl a i ne o b s aze nost moderních kanceláří ze 7 % na 10 %. V nastávajícím období lze očekávat zvýšený zájem spíše o menší kanceláře. Víme, co nás čeká? S jistotou lze říci – nevíme. Nejfrekventovanějším slovem na trhu je nyní nejistota. Daleko od pravdy nebude odhad stagnace, tedy nulov ý růst. Není to sice povzbudivá vy- Zbrzdění investic znamená okamžitý odraz do ekonomiky země, protože stavebnictví má vysoký multiplikační efekt. k rize. B ank y p ř i ú vě rování v y ž adují v y š ší sp oluú č ast , u menších developerů až 40 %. Chtějí mít jistotu, že peníze dostanou zpátky, proto požadují předběžné smlouvy i na více než třetinu by tů. Pominuly doby, kdy se prodalo všechno, co se postavilo, mnohdy ještě před dostavě ním. Pokud developer nemůže své byty prodat, chybí mu prostředky na další projekty. Developeři měli v průběhu roku 2008 ztížený přístup k bankovním úvěrům, což se projevilo ve zpoždění či dočasném odložení něk ter ých projektů. Řada jich do jara 20 0 9 své projekt y zmrazila a če kají na další vývoj na finančním trhu. Podobná situace jako s byty je i na trhu s neby tov ý mi prostor y. V ro c e 2008 přibylo velké množství kanceláří a průmyslov ých a l o g is tic k ýc h p ar k ů , s o u - hlídka, v poslední době jsou stavbaři zvyklí na každoroční r ůst, k ter ý se mnohd y blí žil dvoucifernému číslu, ale západní země EU se s touto situací vypořádávají řadu let. Nepříjemné je to, že české stavebnictví bylo od roku 2000 trvale v progresivním vzestupu a několik roků v intenzitě stavění (euro/obyvatele) druhé za Irskem. Pokud by došlo k masivnějším projevům omezování stavebních investic, pak by se tento propad projevil u v š ech velikostních kate g o r i í f i r e m . Ty v e l ké j s o u d o d av a te l i p ř e d ev š í m roz sáhlých veřejných zakázek, střední a menší bývají jejich subdodavateli, ale také do d avateli m e n š íc h z ak ázek , a to jak pro veřejné, tak i pro privátní, vesměs lokální investory. Stejné je to i z pohledu specializací jednotlivých firem, a to až po živnostní - k y pracující v jednotliv ých řemeslech. Př i v ýraznějším zhoršení podmínek v české ekonomice je těžké určit, kter ý sektor stavebnictví bude více preferován. Vláda bude pravděpodobně chtít udržet prioritu, k terou si v y t yčila, a tou je ur ychlené dobudo vání dopravní infrastruktury. Pokud se podaří tento trend udržet a dostat do infrastruktury i ve slabých letech do statečné množst ví peněz z domácích i evropských fond ů, pak mů že stavebnict ví p řež ít i n a d c h ázejíc í sl a b é období se solidními v ýsled k y, i kdy ž pouze v jednom omezeném sektoru. Nejvíce dopady krize ohrožují společnosti zabývajících se pozemním stavitelstvím a výrobce stavebnin, kde lze očekávat problémy i v roce 2009. Zda dojde jen ke zpomalení, nebo recesi, to je závislé na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika v rámci globálního evropského a světového prostředí a také na síle vnitrostátního hospodářského a politického pro st ředí. Že Č eská republika zůstane vysněným ostrůvkem relativního klidu v bouři svě tové finanční krize, jak byli delší dobu domácí stavbař i uklidňováni, je v globálním světě nemožná fikce a krize zasáhne v tomto roce bolestivěji i Česko, i když v současné době má spolu se Slovenskem nejmírnější průběh negativních změn. Rozho dn ě lze v roce 20 0 9 očekávat podstatné sní žení tempa r ůstu H DP. Dnes je jasné, že to nebude 4,6 %, na kter ých byl postaven státní rozpočet, ani 3,8 %, na které byl později korigován odhad, ale ani 2,9 %, které vyslovila Česká národní banka. Na otázku, kdy se nepříznivý trend se svými důsledky zastaví nebo dokonce otočí, dá odpověď asi málokdo. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR vyvíjí aktivity, které by měly zmírňovat dopad poklesu české ekonomiky na členské firmy. Je to především aktivita a lobbing k zachování příjmové stránky státního rozpočtu a udržení výdajů na investice. Něk teří oficiální analy tici i politici se snaží v ý voj si tuace hodnotit mnohdy v ytr ženě, upnou se pouze na takov ý ukazatel, k ter ý nej l é p e o d p o v í d á j a ko d ů k a z úspěšnosti. Je to zpravidla ten, co roste. Český statistický úřad publikoval informaci o vývoji stavebních zakázek ve 3. čtvrtletí roku 2008. Hodnota nově uzavřených zakázek z a u ve d ené č t v r tletí č inila 78,1 miliardy Kč a meziročně vzrostla dokonce o 15,8 %. Navenek jistě potěšitelné a snad i uklidňující zjištění. Naznačují výše uvedená čísla skutečně t akov ý optimistick ý závě r? R e áln o s t z a h á je ní p r a c í je závislá na dostatečných fi nančních zdrojích, což bývalo i v minulosti mnohdy problematické. V současné finanční situaci je od získání zakázky k její re aliz a c i c est a je š tě podstatně složitější a mnohem nejistější. Na finanční situaci na bankovním trhu zareago valy banky logicky zpřísněním podmínek při poskytování hypotečních úvěrů, což znamená zhoršení jejich dostupnosti a zcela jistě se to projeví na propadu v bytové výstavbě, i když ne dramaticky na přelomu roku, určitě pak v následujících letech. Snižování úrokových sazeb ČNB nebude mít vliv na pokles úrokových sazeb u hypoték, ty nejsou přímo ovlivněny sazbami ČNB. Současná situace nenahrává snižování úrokových sazeb. Ty budou pro klienty klesat pomaleji, než by odpovídalo normálnímu stavu. Proto se očekává snížení poptávky po úvěrech, a to jak u obyvatel, tak i u podnikatelských subjektů. Investoři a developeři začali omezovat neb o p ozast a - vili n ěk teré akce, dokonce i řadu velkých projektů prakt i c k y ve v š e c h re g i o n e c h . Developeři budou v roce 2009 stavět pouze pro konkrétní k l i e nt y, n i ko l i u ž s p e k u l a tivně. To samozřejmě bude mí t d o p a d n a f ir my, k te ré působí převážně v tomto segmentu. Stavební firmy se v roce 20 09 kvůli dopadům finanční krize nev yhnou p ro p o u š t ě n í . V ý p o v ě d i s e ale budou t ýkat především agenturních zaměstnanců a pracovníků s nízkou kvalifikací. Tlak podniků na urychlený ve snižování objemu veřejných zakázek, ale připustit možnost překro č ení hranice rozpo č to v é h o d e f i c i t u . R a d i k á l n í omezení veřejných investic vede druhotně k oslabování ekonomiky. Neřešit schodek v některých položkách státního rozpočtu cestou krácení státních fondů (Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení). V oblasti budování infrastruktury neopustit proklamovanou prioritu vládní politiky, a to jak z důvodů dosažení evropského standardu ve vnitřní struktuře, tak Někteří oficiální analytici i politici se snaží vývoj situace hodnotit mnohdy vytrženě, upnou se pouze na takový ukazatel, který nejlépe odpovídá jako důkaz úspěšnosti. dovoz zahraničních dělníků praktick y ustal. V šeobecně v š ak ve st avebnic t v í st ále p řetr vává ne d ost atek k va l i f i ko v a n ý c h z a m ě s t n a n c ů a řemeslníků. SPS v ČR vyzývá k přijetí opatření Představenstvo Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR na svém prosincovém zasedání projednalo současnou situaci ve s t ave b n i c t v í a p ř e d p o klad jeho budoucího v ý voje s ohledem na ekonomickou krizi, která zasáhla i Českou republiku. Konstatovalo, že je potřeba r ychle a adekvátně reagovat ze strany vlády na zp om alování č eské ekono miky. Po diskuzi přijalo stanovisko ke zmírnění dopadu ekonomické krize na stavebnictví, na udržení investiční v ý s t av b y a z a m ě s t n a n o s t i v tomto odvětví. Ve státní rozpočtové politice je nezbytné zachovat proinvestiční přístup vlády. V případě snížení příjmů státního rozpočtu nehledat východisko i z hlediska mezinárodního propojení. Modernizovat dopravní infrastrukturu, posílit investice i do oprav silniční a železniční sítě. Zajistit aby finance vyčleněné pro dopravní infrastrukturu zůstaly k použití pro tento účel a nestaly se nástrojem k řešení jiných souč asných finančních potíží. Finanční politiku směrem k podnikatelské sféře směrovat ke zlepšení ekonomické stability podniků, a to snížením daně z příjmu právnických osob a snížením dávky sociálního pojištění. Obnovit sní žení sazby DPH u stavebních prací a pro oživení klesající bytové výstavby zrušit DPH u výstavby sociálních bytů a u oprav bytového a domovního fondu. To by vedlo k zachování zaměstnanosti především v kategorii malých a středních firem. V y t voř it p r áv n í z á r u k y, a b y ú h r a d y fak tur ze strany ve řejných investor ů nebyly del ší než jeden měsíc, a tím odstra nit finanční potí že podniků v oblasti cash-flow. Posílilo by to finanční stabilitu všech podniků zapojených v návaz- ném řetězci, a to zejména v situ ac i, kd y p osk y tování úvěrů je ztí ženo. Zajistit, aby obchodní podmínk y př i zadávání veřejných zakázek vycházely přednostně ze všeobecných obchodních podmínek zpracovaných odbornými profesními organizacemi. Z l e p š i t ú v ě rové p o d m í nk y pro zdravé firmy, které jsou schopné a ochotné investovat a mohou předložit reálné investiční záměry. Zvýšit dotace na opravy bytového fondu (vč etn ě p anelov ých domů) a zajistit zr ychlené čerpání zdrojů z fondů EU. Pro zajištění podpory malým a středním firmám odstraňo vat nadby tečné administra tivní překážk y, zjednodušit administrativu, redukovat čas nezbytný pro získání všech povolení a certifikátů podmiňujících zahájení činnosti. Zajistit snazší dostupnost financo vání pro malé a střední firmy př i dostatečném průkazu bonity firmy. Umožnit malým a středním firmám lepší přístup k informacím a v ý sledkům v podmiňujících oblastech (technické, legislativní, sociální, administra tivní, aj.). V oblasti udržitelného stavění a energetiky reagovat na mě nící se vnější faktory, ovlivňující vývoj stavebnictví, kde rozhodujícím se stávají potřeby vyplývající nejenom z ekonomických či technických vlivů, ale i ekologických. Investovat do čistých technologií, podp o rov at eko l o g i c k y š et r n é technologie. Zaměřit se systematicky na úspory energií a z v ý š it v ý zn am sni žování energetické náročnosti budov, podpo ř it zateplování fasád d om ů. M oti vovat finan č n ě v l a s t ní k y b u d ov v h o d ný mi daňovými opatřeními k investování do opatření na úspory energií. Zaměřit se na trvalou flexibilitu a nezávislost státu v oblasti energetiky, při vypracování energetické politiky stavebnictví speciál 5 v yužít majoritu státu v ČEZ a rozhodnout co nejdříve o návratu k programu jaderné energetiky. Vědě, inovacím a výzkumu věnovat trvalou podporu výkonnosti a konkurenceschopnosti zvýšením finančního přídělu ze státního rozpočtu. Zajistit větší investice do v ýzkumu a vzdělávání a podpořit činnost v aplikovaném výzkumu, který je typický pro stavební průmysl. Nepodlehnout panice Bylo by příjemné, kdyby závěr p o hle du n a sou č asný st av a odhad výhledu vyzněl optimisticky. Bylo by to však velmi falešné a klamné sdělení. Českou ekonomiku čeká nelehký rok, kde nelze dopředu odhadnout rozsah dopadu vlivů, které budou působit na jednotlivá odvětví, a tedy i na stavebnictví. Žádný důvod k optimizmu není ani v tomto odvětví českého národního hospodářství. Si- čas k obratu není možno odhadovat v měsících. Optimistický předpoklad k oživení je jeden až dva roky. Firmy by si měly uvědomit, že právě krize je obdobím, kdy mají příležitost řešit záležitosti a problémy, ke Že Česko zůstane vysněným ostrůvkem relativního klidu v bouři světové finanční krize, jak jsme byli delší dobu uklidňováni, je v globálním světě nemožná fikce. tuace rozhodně nebude snadná pro řadu stavebních podniků, ani celkový vývoj objemu zakázek není pro budoucnost příznivý. Odhady ekonomů se rozcházejí jak v prognóze intenzity dopadu, tak i v délce trvání krizového vývoje. Lépe určitě nebude, jde o to, aby důsledky nebyly příliš kruté. Rozhodně kterým dříve nebyla odvaha. Je čas provést redukci zbytných nákladů, provést změnu strategie, přehodnotit priority. Nejdůležitější je likvidita a solventnost, zisk není prioritou tohoto období. Bylo by prospěšné, kdyby vláda uměla o dopadech krize a obraně před nimi průběžně komunikovat se zaměstnavateli a odbory, činila moudrá a uvážená rozhodnutí a dovedla o nich včas informovat. Neudržitelná a nekompetentní opatření vlády mohou situaci zhoršit. Oživení stavební výroby bývá typickým znakem dokončení krizového cyklu a oživení růstu. Tyto tendence je však třeba sledovat dlouhodoběji a analyzovat konkrétní obsah jednotlivých statistických ukazatelů vývoje stavební výroby. Naopak nejhorší reakcí na nastalou situaci by bylo podlehnout panice. Je nutné citlivě vnímat ekonomický vývoj v české republice, který není nezávislý na světovém a evropském finančním trhu, a včas na něj umět zareagovat. ■ Ing. Václav Matyáš prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Hospodářská krize a stavebnictví v médiích „Pořád se mluví o přípravě na hospodářskou krizi, ale krize už tady dávno je a jen slepý to nevidí! Nejpotřebnější je politická stabilita, žádné uvažování o předčasných volbách či úřednické vládě. To by jen pozastavilo rozhodovací procesy, čímž by ustal příliv peněz z Evropské unie a v důsledku by to zbrzdilo ekonomiku na mnoho let. Nejúčelnější je podpora veřejných investic, nikoliv sanace soukromých podniků v masivním měřítku. Kdyby stát garantoval úvěry, za které se něco postaví, bylo by to smysluplnější, než jen sypat peníze do bank.“ Rudolf Borýsek, generální ředitel Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. (Hospodářské noviny 11. 12. 2008) „Poptávka po cihlách meziročně znatelně poklesla. Příčinou je kromě útlumu tuzemského pozemního stavitelství také propad vývozu do Polska. V roce 2007 tam poptávka rostla skokově až 6 stavebnictví speciál o desítky procent, letos se však opět vrátila na běžnou úroveň. V Česku se to následně odrazilo na poklesu poptávky po cihlách přibližně o 20 procent.“ Obchodní ředitel společnosti Heluz cihlářský průmysl v.o.s. Jan Krampl (ČTK 17. 12. 2008) „Přes zpomalení růstu poptávky očekávám, že celková loňská spotřeba cementu překročí úroveň z roku 2007. Dopad finanční krize bude mít vliv na celkový pokles spotřeby cementu, zvláště v oblasti bytové výstavby a budování nových administrativních celků. Hlavním zdrojem spotřeby tak bude i nadále budování dopravní infrastruktury.“ Předseda představenstva firmy Českomoravský cement, a.s., Jan Hrozek (ČTK 17. 12. 2008) „Když jste ještě tak před půl rokem přišli do banky a zeptali se na konkrétní úvěr, tak vám dali konkrétní odpověď: dáme nebo nedáme hypotéku. Teď takovou jednoznačnou odpověď banky nejsou schopny dát. Dnes tuzemské banky samy někdy nevědí, komu mají dát úvěr a komu ne, a metodiku, respektive podmínky poskytování úvěrů mění nárazově a za běhu.“ Hypoteční specialista Jiří Paták (peníze.cz 15. 12. 2008) Maďarská vláda vložila zhruba 100 miliard forintů (přibližně deset miliard korun) do stavebního sektoru, aby mu pomohla vyrovnat se s důsledky světové finanční krize. Produkce maďarského stavebního sektoru za první tři čtvrtletí roku 2008 klesla o osm procent. Očekává se navíc její další pokles, protože maďarská ekonomika míří do recese. Maďarsko je v rámci východní Evropy považováno za zemi nejvíce ohroženou světovou finanční krizí, a to kvůli vysoké závislosti na půjčkách ze zahraničí. Mezinárodní měnový fond, Světová banka a EU se koncem října dohodly, že poskytnou Maďarsku na boj s krizí půjčku 25,1 miliardy dolarů. hn.ihned.cz 11. 12. 2008 Posílit investice do životního prostředí: v ČR je dlouhodobě dluh např. v čištění odpadních vod, zejména v menších obcích. Posílení zdrojů na zelenou infrastrukturu by částečně stabilizovalo stavebnictví a návazné obory. Oživit programy zateplování panelových domů a úspor energií. Reformulovat systém investičních pobídek: potřebujeme systém, který by skutečně stimuloval investice a reinvestování zisků. Systém by měl být selektivní s ohledem na podporu koheze jednotlivých regionů a dále na podporu žádoucích směrů inovace, tj. směrem k „chytrému a zelenému růstu”. Bod 3 4 a 3 6 ze seznamu 52 receptů ČSSD proti krizi aneb Koncepce záchrany ekonomického růstu Anketa: Jak vnímají stavební firmy současnou ekonomickou situaci Naopak se zaměřujeme na kapacitní pokrytí nárůstu zakázky v nejbližších dvou letech. Dálniční stavby Praha, a.s. Ing. Tomáš Hajič, člen představenstva HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. Ing. Jan Krampl, obchodní ředitel Jak byste zhodnotil rok 2008 z pohledu ekonomických ukazatelů? DSP, a.s., v roce 2008 zopakovaly a mírně vylepšily ekonomické výsledky roku 2006 a z tohoto pohledu je rok jistě velmi úspěšný. Jak byste zhodnotil rok 2008 z pohledu ekonomických ukazatelů? Ekonomické ukazatele reflektují ekonomickou krizi, ale ještě před jejím nástupem situaci ovlivnil prudký pokles poptávky v Polsku. Polsko vzhledem k velikosti svého trhu a počtu obyvatel způsobuje svými výkyvy na trhu České republiky značné vlnobití, takže již v dubnu roku 2008 byl výrazný pokles polské poptávky důvodem pro výrazný pokles cen. Přesto se firmě HELUZ podařilo prodat svou kompletní produkci bez omezování výrobních kapacit, propouštění zaměstnanců či prodeje majetku. Obrat společnosti, který zůstal ve fyzických jednotkách na obdobné úrovni jako v roce 2007, snížily nižší prodejní ceny. V závislosti na výši realizovaných cen klesl i zisk. Jaká je pozice realizačních firem a výrobců stavebnin v současné finanční a hospodářské krizi? Stavební firmy v oblasti dopravních staveb financovaných ze SFDI a ostatních evropských zdrojů mají zajištěnu zakázku na několik let dopředu a tím je naše pozice velmi stabilní. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací nějaká konkrétní opatření? Jaká je pozice realizačních firem a výrobců stavebnin v současné finanční a hospodářské krizi? Stavebnictví je jeden z oborů, kde se krize projevila nejdříve. Připomeňme si, že zpočátku se mluvilo o hypoteční krizi a hypotéky přímo se stavebnictvím souvisí. Největší pokles zaznamenaly plánované developerské projekty. Rozjeté projekty byly většinou regulovány a plánovaný zisk z těchto projektů bude podstatně nižší. Převaha nabídky nad poptávkou mění nejen prodejní ceny dodavatelů, jimiž jsou pro developery stavební firmy a pro ně pak stavebniny a výrobci stavebních materiálů, ale i prodejní ceny developerů pro své zákazníky. Je pouze otázkou, jak dlouho budou developeři, kteří se neradi vzdávají plánovaných zisků, ochotni vyčkávat se snížením ceny. Stavební firmy při nižší poptávce sníží cenu pravděpodobně mnohem rychleji. Následné snížení ceny bytů by mohlo podnítit váhající zákazníky, umožnit nákup nemovitosti širšímu okruhu zákazníků a tak znovu oživit vývoj ve stavebnictví. Současné trumfy má tedy v rukou zákazník. Je na něm, pro jakou nemovitost se rozhodne, zda vyčká na snížení ceny bytů, či využije nízké ceny stavebních materiálů a realizačních firem pro stavbu vlastního bydlení. Vzrůstá tlak na kvalitu, služby a cenu od zákazníka směrem k počátku dodavatelského řetězce. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací nějaká konkrétní opatření? Nižší poptávka a vysoká konkurence stlačila prodejní ceny cihel dolů. Bylo tak nutné dohodnout se subdodavateli nižší vstupní ceny a omezit nebo zrušit některé externě prováděné dodávky oprav a využít vlastních zdrojů. Také drobné investice byly značně redukovány. Krize se tak přelévá do dalších oborů, které nebyly v první vlně postiženy. HSF System a. s. Ing. Jan Hasík, ředitel společnosti a předseda představenstva inzerce Skupina SAM v čele SaM silnice a mosty a.s. ti ocenění je držitelem šesti „Mostní dílo roku“ SaM – silnice a mosty na Vašich cestách Most přes D 807 MUK Úžín • 1997 most přes Ohři v Postoloprtech • 1998 most přes Labe v Nymburku • 2000 most přes Ploučnici v Děčíně • 2002 železniční most přes dálnici D8 u Knínic • 2003 most přes Ohři v Terezíně • 2006 most přes Mandavu v Rumburku SaM silnice a mosty a.s. tel.: t 487 834 467 • fax: 487 834 466 e-mail: e-ma ail: [email protected] • www.sam-cl.cz stavebnictví speciál 7 Jak byste zhodnotil rok 2008 z pohledu ekonomických ukazatelů? Výsledky za rok 2008 jsou pro naši společnost podle předběžných účetních údajů pozitivní. V tomto roce jsme zvýšili obrat společnosti a ziskovost se procentuálně udržuje na stejné úrovni jako v roce předešlém. dařit již v posledním kvartálu roku 2008. Jaká je pozice realizačních firem a výrobců stavebnin v současné finanční a hospodářské krizi? Na přelomu listopadu a prosince jsme pocítili určitý vliv současné globální situace především na postoji našich klientů, a to na jejich rozhodování, zda pokračovat v započatých investičních akcích, nebo zda raději vyčkat a přesunout rozhodování na rok 2009. V konečném důsledku se pak jedná i o úplné zastavení již rozjetých investic nebo jejich omezení, tj. zmenšování projektů, snižování standardů apod. Na financování lépe dosáhnou menší projekty s jistějším zázemím. Pro nás to znamená v podstatě stejný počet uchazečů o realizaci z řad stavebních společností na menším počtu (finančním objemu) realizovaných investic. U dodavatelů materiálu se pak tato dnešní situace promítá snižováním cen některých komodit. Jak byste zhodnotil rok 2008 z pohledu ekonomických ukazatelů? V roce 2007 se společnosti podařilo udržet pozitivní trend nárůstu obratu současně s udržením marže, a to i přes tvorbu opravných položek k pochybným aktivům. První polovina roku 2008 znamenala opravdový vrchol ve využití výrobních kapacit, který částečně vyrovná druhá polovina roku 2008. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací nějaká konkrétní opatření? Zatím nehodláme sáhnout k razantním řešením typu snižování stavu zaměstnanců. Hodláme se více zaměřit na poskytování servisu potenciálnímu klientovi od jeho prvních úvah o investici až po společnou realizaci. Úsporná opatření v oblasti snižování režijních nákladů budou ale určitě nutná. Hodláme více proniknout do segmentu generálních dodávek staveb, kde jsme jistě konkurenceschopní i vůči velkým stavebním společnostem. Rovněž se budeme zaměřovat na export některých segmentů naší činnosti, což se nám začalo 8 stavebnictví speciál IMOS Brno, a.s. Ing. Petr Švejnoha, finanční ředitel Jaká je pozice realizačních firem a výrobců stavebnin v současné finanční a hospodářské krizi? Stavebnictví, jako jakýkoliv jiný obor, je citlivé na pokles poptávky, avšak na rozdíl například od automobilového průmyslu se zde projevuje vliv státních investic a také dlouhodobost výrobního cyklu, který zmírňuje dopad současné situace. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací nějaká konkrétní opatření? Ano, vzhledem k poklesu poptávky v oblasti soukromých investic připravujeme přesun zdrojů do oblasti vodohospodářských a dopravních staveb. Nijak zásadně to ale organizační strukturu společnosti neovlivní. Analýza controllingových dat ukazuje také na jistý potenciál úspor v rámci stavebních i vnitropodnikových procesů. OHL ŽS, a.s. Ing. Jaroslav Šandr, vedoucí ekonom společnosti OHL ŽS, a.s. Jak byste zhodnotil rok 2008 z pohledu ekonomických ukazatelů? Akciová společnost OHL ŽS pokračovala po úspěšném roce 2007 v růstu i v roce 2008. Z předběžných výsledků vyplývá, že se nám dařilo zejména v segmentu dopravních staveb. Velké zakázky v oboru pozemních staveb, a to zejména vodohospodářské, byly naopak negativně ovlivněny kurzem koruny k euru, protože investoři při jejich realizaci ve značné míře využívají dotace z evropských fondů. Pokud je ale smlouva s příslušným fondem podepsána v eurech v kurzu například 30 Kč a reálná hodnota eura při realizaci je jen 25 Kč, může to výsledek takové zakázky silně ovlivnit. Jaká je pozice realizačních firem a výrobců stavebnin v současné finanční a hospodářské krizi? Naše společnost nepodniká jen v České republice, ale stavíme i v dalších zemích. Už teď je zřejmé, že hospodářská krize se více či méně projeví úplně všude. Stavebnictví se také nevyhne zpomalení. Po několika letech plynulého růstu přichází zřejmě stagnace nebo dokonce propad. Za výhodu naší společnosti považuji fakt, že jsme multioborovou stavební firmou, tzn., že dokážeme postavit v podstatě cokoli a nejsme odkázáni na jeden segment trhu. Podstatně horší pozici budou mít podle mého firmy specializované na bytovou výstavbu nebo administrativně-obchodní komplexy, kde je již nyní zřejmé, že řada plánovaných projektů vůbec nebude realizována, případně se začne stavět až za několik let, protože trh je do značné míry nasycen a developeři mají problém získat na nové projekty dostatek financí. Celkově ale zůstávám optimistou – rekonstruovat a stavět se nepřestane. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací nějaká konkrétní opatření? Žádná zásadní opatření nechystáme. Samozřejmě, každá firma se dnes snaží hledat úspory zejména v optimalizaci nákladů na svůj vlastní provoz a my nejsme výjimkou, ale žádné razantní propouštění či jiné bolestivé operace neplánujeme. Naopak, jednou ze strategických priorit naší společnosti zůstávají i nadále investice do vzdělávání a motivačních programů pro naše zaměstnance. PSJ, a.s. Ing. František Vaculík, generální ředitel a předseda představenstva Jak byste zhodnotil rok 2008 z pohledu ekonomických ukazatelů? Rok 2007 byl pro společnost PSJ přelomový, a to nejen díky silným finančním výsledkům. V segmentu pozemního stavebnictví – vlajkové lodi portfolia PSJ – jsme se zařadili mezi první tři hráče českého trhu, posílili jsme svou strategickou pozici dodavatele předních investorů a výrazně překročili hranice České republiky. Výnosy celé skupiny, včetně dceřiných společností, dosáhly 4,74 miliardy korun, což je o 28 procent více než v roce 2006. V roce 2008 předpokládáme kontrolovaný nárůst výnosů celé skupiny PSJ v objemu přesahujícím 5 miliard korun. Jaká je pozice realizačních firem a výrobců stavebnin v současné finanční a hospodářské krizi? Světová ekonomická krize, která způsobila recesi v celé eurozóně, se začíná projevovat s mírným zpožděním i v České republice. Současná situace a prognózy na stavebním trhu pro rok 2009 nejsou určitě růžové. Stavebnictví je totiž indikátorem ekonomiky. Lze očekávat, že bude pokračovat další zpomalování celého realitního odvětví. Developeři brzdí nebo odkládají projekty, banky škrtí úvěrové linky a klienti vyčkávají. Krize se pravděpodobně dotkne i státního rozpočtu prostřednictvím snížení příjmů do státní pokladny. To bude mít za následek snížení veřejných investic a přiškrcení veřejných zakázek, což v konečném důsledku může pro stavebnictví znamenat nastartování recese. Na druhou stranu je však nutné zmínit, že stávající situace paradoxně může mít i své kladné efekty. Finanční a realitní krize může přispět k zreálnění ceny produktů a k očištění trhu od developerů a stavebních firem, které nemají dostatek odbornosti, zkušeností a vlastní finanční stability. V konečném důsledku z toho může mít prospěch především zákazník. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací nějaká konkrétní opatření? Současná krize bude mít určitě ekonomický dopad i na naši společnost. Řadu kroků jsme dělali a činíme průběžně a určitě i tato situace vyvolá další opatření směrem k úsporám a změnám v organizační struktuře skupiny a v personální oblasti. To, jak hluboký dopad bude krize mít, se ukáže během následujících šesti měsíců až jednoho roku. Naší prioritou je v současné chvíli doplnit zakázkovou naplněnost na rok 2009. Zůstáváme věrni svým dosavadním aktivitám, tedy pozemnímu stavitelství, exportním aktivitám, vlastním developerským projektům, stavebně řemeslným specializacím a produktovodům. Negativní tendence v oblasti čes- kého stavebního trhu jsme připraveni kompenzovat zakázkami v zahraniční. Stavby silnic a železnic, a.s. Ing. Zdeněk Synáček, obchodní ředitel Jak byste zhodnotil rok 2008 z pohledu ekonomických ukazatelů? Dosavadní vývoj ukazatelů vnímáme jako příznivý. V uplynulém období se nám podařilo dokončit množství zajímavých zakázek a řadu významných staveb jsme zahájili. Dokončili jsme práce například v Pobřežní ulici v Praze, modernizovali jsme železniční uzel v Ústí nad Labem, vybudovali jsme tramvajovou smyčku v Praze v Radlické ulici, skončily také práce na Novém spojení v Praze a mnoho dalšího. Za zahájené stavby bych rád jmenoval například dálnici D 3 a rychlostní silnici R 6, jejichž další úseky budujeme. Jaká je pozice realizačních firem a výrobců stavebnin v současné finanční a hospodářské krizi? Dopady současného vývoje na světových finančních trzích prozatím nevnímáme v nějaké závažnější rovině. Společnost Stavby silnic a železnic se zaměřuje na užší segment stavebnictví, a to na obor výstavby dopravní infrastruktury, kde značná část zakázek je rozvržena do několi- ka let. Je nutné věnovat zvýšenou pozornost informacím, které z trhu přicházejí, a snažit se odhadovat jejich dopady do budoucnosti. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací nějaká konkrétní opatření? V naší společnosti jsme vsadili na určitou střízlivou opatrnost. Pro rok 2009 nemáme v tuto chvíli informace o tom, že by mělo dojít k nějakému zásadnímu obratu či změnám uvnitř firmy. Vstupujeme do něj s mírným optimizmem. V SSŽ jsme si již před několika lety uvědomili, jak je důležité hledat nové zdroje zakázek a komunikovat s novými potenciálními zákazníky. Proto třeba v mnohem větší míře vycházíme vstříc např. obcím a městům a jejich záměrům výstavby či rekonstrukcí. Ze střednědobého hlediska vnímáme jako mnohem větší problém generační obměnu našich zaměstnanců a způsob, jakým nahradit kvalifikované dělníky odcházející do důchodu. STOMIX, spol. s r. o. Ing. Bořivoj Minář, generální ředitel Jak byste zhodnotil rok 2008 z pohledu ekonomických ukazatelů? Je zjevné, že v roce 2008 nastal mírný útlum. Jedním z důvodů, které ovlivnily také naši společnost, je nečerpání financí z dotačního programu Panel. Do tohoto programu se v roce 2008 dostalo mnohem méně peněz ze státního rozpočtu než v minulosti, což ovlivnilo především výkon realizačních i stavebních firem. My jsme však expandovali, takže nemůžu říci, že by nás to postihlo nějak zásadně. Jaká je pozice realizačních firem a výrobců stavebnin v současné finanční a hospodářské krizi? Z různých stran můžete slyšet, že došlo k meziročnímu úbytku zakázek, osmnáct procent firem se potýká se zásadními problémy. Část výrobců zase tvrdí, že nepocítila žádnou změnu. Domnívám se, že pozice stavebních firem vybízí k tomu, aby se na možné zhoršení začaly připravovat dřív, než je k tomu doženou okolnosti. Plán ekonomické stabilizace ještě nemá pevné obrysy. Chystáte v souvislosti se současnou ekonomickou situací nějaká konkrétní opatření? Opatření už proběhla. Upravili jsme organizační strukturu společnosti, aby došlo k posílení kompetencí na klíčo vých pozicích, a vytvořili některé nové, například pozici technického ředitele. Šlo nám o optimalizaci nákladů a zlepšení kontroly nad výstupy, abychom byli efektivnější. Pokud máte na mysli úspory ve smyslu personálních zásahů, tak o těch neuvažujeme. inzerce stavebnictví speciál 9 TOP STAV 100 – 2007 Stavebnictví v České republice v roce 2007 patřilo mezi významná prorůstová národohospodářská odvětví a bylo možné ho považovat za jeden z dynamických faktorů národní ekonomiky s výrazným multiplikačním efektem pro celou ekonomiku. V současné době se ovšem začíná potýkat s důsledky celosvětové hospodářské krize. Stavebnictví v roce 2007 aktivně podporovalo svými aktivitami stabilizaci zaměstnanosti v ekonomice. Otevřenost stavebního trhu i přes jeho výrazně národní charakter však vyvolávalo i tlak na zvyšování konkurenceschopnosti tuzemských stavebních firem. Vývoj poptávky po stavební produkci reagoval v roce 2007 na zvýšení výkonnosti ekonomiky a navázal tak na konjunkturu uplynulých let. Produkce stavebnictví, která je citlivá na ekonomický cyklus, rostla vyšším tempem oproti růstu celé ekonomiky. Růst výkonnosti české ekonomiky byl v roce 2007 doprovázen růstem investiční aktivity zejména v oblasti stavební části hmotných investic. Významnými indikátory trendů poptávky po stavební produkci v rámci ekonomiky je makroekonomický vývoj a investiční aktivita v ekonomice. Stavební práce v roce 2007 Ke zvýšení celkového ekonomického výkonu měřeného HDP přispěly v roce 2007 na straně poptávky jak výdaje na konečnou spotřebu, tak tvorba kapitálu i výsledek zahraničního obchodu. Tvorba fixního kapitálu vzrostla o 9,2 % a v běžných cenách dosáhla úrovně 856,7 mld. Kč. Z toho pak stavební investice dosáhly za rok 2007 hodnoty 468,1 mld. Kč. Podíl stavebních investic na celkových investicích 10 stavebnictví speciál dosáhl cca 54 %, což představuje mírné zvýšení tohoto podílu ve srovnání s rokem 2006. To platí i o celkové hodnotě stavebních investic. Růst stavebnict ví se opíral o poptávku, na které se podílí významně jak podnikatelská, tak veřejná sféra (zhruba 50 %). K pozitivům roku 2007 patří i stabilita a mírný růst kapitálových výdajů státu. V privátní sféře byla poptávka podnikatelské sféry iniciována zahraničním kapitálem (investiční pobídky) a v posledním období (tj. před nástupem hospodářské krize) i rostoucí investiční aktivitou domácích investorů, včetně obyvatelstva. Účast obyvatelstva na bytové výstavbě je ale vždy podmíněna dostupností hypotečních úvěrů a „přitažlivostí“ stavebního spoření. Nabídka stavebních prací byla vytvářena cca 280 tis. podnikatelskými subjekty, z nichž cca 19 tis. připadlo na obchodní společnosti. Významnou roli na trhu měly podnikatelské subjekty pod zahraniční kontrolou. Stavební konjunktura posledních let, rázně ukončená hospodářskou krizí, se opírala o masivní poptávku soukromého a veřejného sektoru spolu se zahraničními investicemi. Dominantním poptávkovým okruhem v posledních několika letech jsou stavby inženýrského stavitelství, které budou i v současné situaci hlavními investičními příležitostmi. Výroba stavebních hmot v roce 2007 Průmyslová výroba stavebních hmot jako celek zaznamenala v roce 2007 výrazný nárůst hospodářského výsledku téměř ve všech oborech. Celkový objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách průmyslu stavebních hmot v České republice vzrostl v roce 2007 v porovnání s rokem 2006 o více než 20 % a dosáhl objemu přes 98 miliard Kč. Největší relativní nárůst tržeb zaznamenala kromě zpracování přírodního kamene (nárůst o více než 70 %) zejména výroba pálených zdicích materiálů, výroba betonových, sádrových, vápenných a cementových výrobků a výroba jiných minerálních výrobků nekovových (u všech tří oborů nárůst o více než 30 %). TOP STAV 100 Organizátor jedenáctého ročníku TOP STAV 100 – ÚRS PRAHA, a.s., ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR a hlavním mediálním partnerem časopisem Stavebnictví, si je vědom rostoucí váhy informací o významných stavebních firmách, které rozhodujícím způsobem ovlivňují produkční schopnost stavebního odvětví, tzn. vlastní stavební výroby a výroby stavebních hmot. Tyto firmy profilují technickou, technologickou i kvalitativní stránku výstavby. Nejen pro domácí i zahraniční investory, ale i pro další účastníky stavebního procesu je TOP STAV 100 cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu a zaujme i čtenáře obdobně jako předchozí ročníky. Zveřejněné údaje o jednotlivých firmách uvedené v TOP STAV 100 pro rok 2007 byly získány přímo od podniků, které byly osloveny formou rozsáhlé ankety. Nemusí se tím pádem jednat o úplný výčet největších podniků. Významným kritériem výběru totiž byla transparentnost ekonomiky firem vyjádřená publikováním jejich ekonomických výsledků a ochotou poskytnout informace. Alespoň touto cestou je třeba poděkovat těm podnikům a jejich managementu, kteří spolupracovali při jedenáctém ročníku. Údaje jsou v tomto ročníku poprvé převzaty jak z nekonsolidovaných účetních závěrek jednotlivých podniků, tak z konsolidovaných závěrek. Možnosti publikovat i konsolidované údaje, které komplexněji zobrazují ekonomický potenciál kapitálově provázaných skupin firem, byl dán prostor na základě iniciativy některých firem, které se pravidelně účastní ankety. Tržby podniků uvedené v jednotlivých tabulkách jsou tržby za prodej vlastního zboží, výrobků a služeb a spolu s tržbami za stavební činnost vyjadřují uplatnění podniku na stavebním trhu. Zisk je uváděn jako čistý zisk po zdanění. Aktiva představují hodnotu celkových aktiv. Pro širší odbornou veřejnost jsou doplněny ekonomické parametry podniků (rentabilita tržeb, rentabilita aktiv, tržby/aktiva), což umožňuje komplexnější hodnocení pozice podniků na stavebním trhu i porovnání ekonomické výkonnosti podniků. V letošním ročníku je nově publikován žebříček TOP 10 podniků podle rentability aktiv (10 stavebních podniků a 10 výrobců stavebních hmot a materiálů). Dále je publikován i žebříček TOP 10 podniků podle velikosti tržeb za stavební činnost. Kromě vlastních TOP žebříčků jsou zveřejněny základní údaje o vývoji stavebnictví do roku 2007 (produkci, organizační struktura, ekonomické charakteristiky), které umožňují širší pohled na české stavebnictví z pohledu podnikatelské sféry. ■ Ing. Zdeněk Kunc, CSc. ÚRS PRAHA, a.s. Celkem budovy/stavby stroje/zařízení ostatní Celkem budovy/stavby stroje/zařízení ostatní 2003 2004 687,5 338,2 313,0 36,3 727,2 358,3 328,1 40,8 100,0 49,2 45,5 5,3 100,0 49,3 45,1 5,6 Běžné ceny 2005 mld. Kč – běžné ceny 746,1 387,6 320,4 38,1 Podíl na tvorbě HFK v % 100,0 51,9 42,9 5,1 2006 2007 794,8 427,9 326,3 40,6 856,7 468,2 347,6 41,0 100,0 53,8 41,1 5,1 100,0 54,6 40,6 4,8 ▲ Tvorba hrubého fixního kapitálu (HFK) ve věcném členění Počet 2 481 863 Subjekty v Registru ČSÚ celkem 287 607 Subjekty s převažující stavební činností (OKEČ 45) z toho soukromí podnikatelé – fyzické osoby zapsaní v Obchodním rejstříku obchodní společnosti akciové společnosti společnosti s ručením omezeným družstevní organizace státní podniky 242 300 2 796 21 007 883 19 004 746 47 Procento 100,00 11,59 100,00 84,25 0,97 7,03 0,31 6,61 0,26 0,02 ▲ Počet a skladba stavebních podniků podle vybraných právních forem k 31. 12. 2007 inzerce Pozemní stavby I průmyslové haly I obchodní centra I stavby občanské vybavenosti Vodohospodářské stavby I kanalizace, čistírny odpadních vod I kompletní sítě technické infrastruktury Dopravní stavby I rychlostní komunikace, silnice, mosty Projektová činnost Silniční vývoj I akreditovaná zkušební laboratoř Stavby IMOS pro Vás přínos IMOS Brno, a.s. Olomoucká 174, Brno 627 00 tel.: 548 129 111 fax: 548 129 390 [email protected] www.imosbrno.eu stavebnictví speciál 11 Stav k 31. 12. Tuzemsko 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 64,6 69,9 72,5 71,2 77,1 69,1 68,1 65,4 Nová výstavba Budovy bytové 48,9 42,9 47,4 35,1 37,9 20,6 16,2 12,9 64,8 70,2 72,3 71,1 77,1 68,5 68,0 65,0 Budovy neby- Budovy nebytové nevýrobní tové výrobní Procento 20,9 59,8 27,8 61,9 37,3 58,8 41,6 58,2 21,4 61,4 13,9 56,9 18,2 59,4 14,1 44,6 Inženýrské stavby Vodohosp. stavby 84,5 85,8 88,0 90,8 93,6 92,1 92,2 93,5 81,1 86,1 76,0 90,4 90,3 89,2 88,9 83,0 ▲ Podíl veřejného sektoru podle objemu zakázek tisíce meziroční změna v % 2000 169,6 +1,2 2001 149,2 –12,0 2002 140,8 –5,6 2003 149,3 +6,0 2004 153,6 +2,9 2005 142,9 –7,0 2006 135,4 –5,3 2007 117,4 –13,3 ▲ Počet vydaných stavebních povolení inzerce HELUZ – nejlepší výrobce stavebnin roku 2008 Broušené cihly, které již nemusíte zateplovat… SUPERTHERM STI SB – nejlepší tepelněizolační vlastnosti v ČR – nejnovější technologie zdění na tenkou spáru – vysoká pevnost zdiva HELUZ cihlářský průmysl v. o. s., 373 65 Dolní Bukovsko 295, tel.: 385 793 030, e-mail: [email protected], zákaznická linka: 800 212 213 inzerce www.ssz.cz Na společné cestě 100 Stavebnictví Zemědělství, myslivost, lesní hospodářství Chov ryb, rybolov Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží Ubytování a stravování Doprava, skladování a spoje Finanční zprostředkování Nemovitosti a pronájmy, podnikatelské činnosti Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení Vzdělávání Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Celkem Roční růst % 8,4 Relace 75 % 101,2 16 357 17 370 25 917 20 424 10,2 3,2 7,1 7,4 75,4 25 80,1 119,5 5 94,2 28 156 6,9 129,8 21 875 15 529 23 174 41 541 9,2 10,5 6,2 4,6 100,8 71,6 106,8 191,5 24 013 6,9 110,7 24 636 19 429 7,6 5,8 113,6 89,6 19 915 4,7 91,8 17 857 21 692 7,8 7,3 82,3 100,0 0 ▲ Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví v roce 2007 OKEČ 141 141 141 142 142 142 142 142 263 263 263 264 265 265 265 265 265 266 266 266 266 266 268 Výrobky PSH za rok 2007 a 2006 Výrobek M. j. Rok 2007 Rok 2006 Žula surová t 227 634 203 293 Pískovec surový t 15 366 29 698 Těžba vápenců t 6 229 755 5 756 718 Křemičité a křemenné t 2 652 362 2 973 011 písky Těžba štěrkopísků t 16 036 363 16 931 536 Drcené kamenivo t 34 254 056 34 810 450 Mramorové granuly, t 357 979 316 665 drť a prach Kaolin plavený t 1 102 642 1 033 257 Obkladové m2 7 460 436 7 966 983 materiály neglazované Obkladové m2 23 814 757 23 085 379 materiály glazované Obkladové m2 31 275 193 31 052 362 materiály celkem Střešní krytina pálená t 240 564 238 723 Cement t 4 898 530 4 236 788 Vápno pálené t 1 073 795 1 016 373 Vápenný hydrát t 146 125 169 694 Sádra pálená t 112 151 162 893 Suché omítkové a malt 1 258 849 1 776 693 tové směsi Výroba t 14 499 306 14 325 231 betonových směsí Betonová střešní t 2 480 749 1 769 706 krytina Prefabrikované 880 026 737 647 m3 stavební dílce 2 Sádrokarton m 40 659 709 41 792 854 Vláknocementová 2 m 22 747 714 25 933 999 krytina Minerální tepelné t 200 362 135 573 izolace ▲ Výroba vybraných stavebních hmot a materiálů. Pramen ČSÚ. % 112,0 51,7 108,2 89,2 94,7 98,4 113,0 106,7 93,6 103,2 100,7 100,8 115,6 105,6 86,1 68,8 70,9 101,2 140,2100 119,3 95 97,375 87,7 147,825 5 0 inzerce 95 Mzda Kč 21 956 Anketa TOP STAV 100: výsledky Poř. č. 1 2 Podnik Tržby Rentabi- za stav. lita činnost z tržeb % tržeb v% 35 905 000 3,3 83 28 480 900 2,5 94 Tržby (v tis. Kč) Poř. č. Podnik Tržby (v tis. Kč) 44 45 46 47 ZIPP Brno s.r.o. STEP, spol. s r.o. KOMFORT, a.s. OKD, Rekultivace, a.s. Pozemní stavitelství Zlín a.s. POZEMSTAV Prostějov, a.s. STREICHER, spol. s r.o. Plzeň VAMOZ - servis, a.s. HSF System a.s. SaM silnice a mosty a.s. REKO PRAHA, a.s. TOMI - REMONT a.s. BAU - STAV a.s. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. Regionální stavební s.r.o. S.O.K. stavební, s.r.o. PS - MSI, a.s. Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s. VHS Břeclav s.r.o. DITHERM a.s.*** CL-EVANS s.r.o. KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. ZVÁNOVEC a.s. STAKO s.r.o. SMO a.s. STAVBA PRAHA družstvo MANAG, a.s. AGSTAV TŘEBÍČ a.s. BLÁHA s.r.o. STASPO, spol. s r.o. POZIMOS, a.s. PRIMA, akciová společnost PSK - Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. VHH THERMONT s.r.o. Ekostavby Brno, a.s. KOČÍ a.s. Stavební společnost Jaroslav Oršuliak, a.s. TIMA, spol. s r.o. obchodně výrobní služby SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s.r.o. STAVOPLAST KL spol. s r.o. GEOINDUSTRIE s.r.o. Stavitelství Kladno spol. s r.o. FIRECLAY, spol. s r.o. 681 880 644 896 641 247 641 023 3 Skanska CS a.s.* Metrostav a.s.* Stavby silnic a železnic, 22 277 959 a.s.* 4,5 77 4 STRABAG a.s. 19 523 959 0,8 5 6 7 OHL ŽS, a.s. TCHAS, spol. s r. o. IMOS Brno, a.s. PSJ holding, a.s. (od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)* PSG-International a.s.* SYNER, s.r.o.** Subterra a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. UNISTAV a.s. VCES a.s. Dálniční stavby Praha, a.s. SMP CZ, a.s.* Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s. Vodohospodářské stavby, a.s.* BAK a.s. Elektrizace železnic Praha a. s. M - SILNICE a.s. Porr (Česko) a.s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. BETONSTAV TEPLICE a.s. Energie - stavební a báňská a.s. NAVATYP a.s. ALGON PLUS, a.s. MORAVOSTAV Brno, a.s., stavební společnost PKS HOLDING, a.s.* REKO a.s.**** KLEMENT a.s. Outulný, a.s. PS BRNO, s.r.o. Podzimek a synové s.r.o. TENZA, a.s. Elektromont Brno, akciová společnost Speciální stavby Most spol. s r.o. Čermák a Hrachovec a.s. FORTEX - AGS, a.s. EKOSPOL a.s. PREZIPP, s.r.o. INSTALACE Praha, spol. s r.o. 10 225 652 6 972 406 6 762 307 2,5 1,3 3,5 neuvedeno 98 100 97 4 661 517 5,1 83 4 528 390 4 424 085 4 124 205 2,5 3,7 1,9 78 99 96 3 778 280 0,1 100 3 480 323 15,2 98 3 274 203 3 223 922 2 796 783 2 792 752 1,1 –2,6 6,0 2,4 100 99 89 100 58 59 60 2 730 655 2,2 90 61 2 481 192 1,0 97 2 218 093 1,9 99 1 956 162 7,9 96 62 63 64 1 920 699 1 798 568 4,1 1,2 84 100 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 1 680 423 5,3 96 1 569 802 2,8 98 1 495 204 1,8 100 1 416 706 1 342 743 3,7 1,9 83 59 1 184 822 3,4 96 1 144 190 1 098 950 1 096 501 1 025 742 952 381 937 622 901 402 1,7 4,3 1,4 2,4 7,0 2,7 2,6 65 98 51 94 100 99 75 843 939 2,2 99 828 068 7,7 97 809 094 807 807 771 230 744 161 5,7 1,4 24,4 8,7 99 49 100 99 701 270 2,5 100 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 Tržby Rentabi- za stav. lita činnost z tržeb % tržeb v% 3,3 91 0,5 100 0,9 97 5,4 98 625 897 4,3 94 623 184 7,6 99 615 427 8,6 45 602 805 591 714 570 690 543 118 517 479 516 101 5,5 2,9 8,7 8,3 9,3 2,7 73 100 100 100 100 98 494 717 4,9 99 484 416 452 357 441 076 0,3 3,4 0,9 99 99 100 439 350 5,0 100 419 989 417 480 416 322 4,1 4,0 3,1 100 98 100 375 281 2,2 100 367 016 366 292 365 101 361 937 357 538 351 308 344 153 333 637 324 213 1,3 12,5 6,6 2,6 2,8 0,5 3,4 11,4 0,6 100 100 88 91 102 90 100 91 99 297 646 3,6 100 296 501 0,2 100 286 257 280 779 278 374 2,7 5,0 0,5 100 93 95 269 871 4,0 100 255 523 3,7 96 247 720 6,6 99 246 005 3,1 63 241 708 1,3 100 219 190 0,5 93 204 652 4,5 100 ▲ Podniky stavební výroby podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007– 03/2008; ***údaje za období 05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s. 14 stavebnictví speciál Poř. č. Podnik Aktiva Rentabili(v tis. Kč) ta aktiv % Tržby/ aktiva Poř. č. Podnik Aktiva Rentabili(v tis. Kč) ta aktiv % Tržby/ aktiva 1 Skanska CS a.s.* 26 156 000 4,5 1,4 44 Podzimek a synové s.r.o. 378 173 6,6 2,5 2 18 495 538 3,8 1,5 45 SMO a.s. 366 434 6,6 1,0 13 668 666 7,3 1,6 46 TOMI - REMONT a.s. 365 760 13,1 1,4 4 Metrostav a.s.* Stavby silnic a železnic, a.s.* STRABAG a.s. REKO PRAHA, a.s. 361 226 12,5 1,5 5 OHL ŽS, a.s. 3 13 037 306 1,3 1,5 47 6 748 858 3,8 1,5 48 HSF System a.s. 347 688 4,9 1,7 49 PREZIPP, s.r.o. 337 133 19,2 2,2 50 BAU - STAV a.s. 324 375 4,3 1,6 51 STAKO s.r.o. 312 061 14,6 1,2 52 VAMOZ - servis, a.s. 311 035 10,7 1,9 6 IMOS Brno, a.s. 4 252 863 5,5 1,6 7 3 382 848 2,7 2,1 3 003 428 8,0 1,6 9 TCHAS, spol. s r. o. PSJ holding, a.s. (od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)* SYNER, s.r.o.** 2 742 025 6,0 1,6 10 Subterra a.s. 2 560 221 3,0 1,6 11 PSG-International a.s.* 2 345 652 4,9 1,9 12 2 286 901 –3,6 1,4 2 275 602 23,2 1,5 2 165 904 1,7 1,5 1 991 768 7,7 1,0 1 726 708 3,5 1,6 17 VCES a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. UNISTAV a.s. Elektrizace železnic Praha a. s. Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s. SMP CZ, a.s.* 1 688 161 3,9 1,7 18 Dálniční stavby Praha, a.s. 1 568 171 10,7 1,8 61 19 1 415 724 5,6 1,4 62 1 299 407 1,9 1,9 63 1 293 202 4,0 1,1 64 1 281 158 0,4 2,9 1 192 580 3,5 1,9 1 106 195 2,5 27 M - SILNICE a.s. Vodohospodářské stavby, a.s.* NAVATYP a.s. SWIETELSKY stavební s.r.o. BAK a.s. Energie - stavební a báňská a.s. EKOSPOL a.s. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. OKD, Rekultivace, a.s. 28 8 13 14 15 16 20 21 22 23 24 25 53 MANAG, a.s. 308 741 3,3 1,2 54 SaM silnice a mosty a.s. 297 486 16,7 1,9 55 TENZA, a.s. 287 916 8,2 3,1 56 277 696 5,5 1,6 253 434 6,9 2,8 251 162 8,8 1,7 248 406 25,6 3,3 248 377 9,8 2,0 65 S.O.K. stavební, s.r.o. INSTALACE Praha, spol. s r.o. Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s. Speciální stavby Most spol. s r.o. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. VHS Břeclav s.r.o. STAVOPLAST KL spol. s r.o. Regionální stavební s.r.o. POZEMSTAV Prostějov, a.s. ZIPP Brno s.r.o. 66 DITHERM a.s.*** 1,4 67 Ekostavby Brno, a.s. 191 257 7,4 1,5 68 STASPO, spol. s r.o. 189 296 20,2 1,8 69 PS - MSI, a.s. 186 783 2,2 2,4 70 POZIMOS, a.s. PSK - Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. CL-EVANS s.r.o. 173 241 1,2 1,9 156 435 0,4 1,9 155 305 8,3 2,7 154 791 2,2 4,2 151 186 6,3 1,7 148 998 7,2 2,0 147 611 5,6 2,5 145 165 11,2 1,7 138 070 1,2 2,5 125 376 0,8 1,7 123 260 8,8 2,2 119 053 3,9 3,1 57 58 59 60 883 981 21,3 0,9 864 574 10,3 1,9 862 594 4,0 0,7 Porr (Česko) a.s. 768 415 2,8 2,3 29 BETONSTAV TEPLICE a.s. 759 978 5,7 2,1 72 30 Outulný, a.s. STREICHER, spol. s r.o., Plzeň KLEMENT a.s. 723 864 3,4 1,4 73 676 729 7,9 0,9 74 653 345 2,4 1,7 75 26 31 32 71 81 STEP, spol. s r.o. TIMA, spol. s r.o. obchodně výrobní služby PRIMA, akciová společnost KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s.r.o. AGSTAV TŘEBÍČ a.s. Stavitelství Kladno spol. s r.o. Stavební společnost Jaroslav Oršuliak, a.s. ZVÁNOVEC a.s. 33 BLÁHA s.r.o. 620 911 1,9 0,6 76 34 587 463 8,1 1,9 77 587 036 6,9 2,0 78 36 REKO a.s.**** MORAVOSTAV Brno, a.s., stavební společnost Čermák a Hrachovec a.s. 546 343 8,5 1,5 79 37 KOMFORT, a.s. 496 377 1,2 1,3 38 ALGON PLUS, a.s. 482 868 5,1 2,8 39 PS BRNO, s.r.o. 465 370 14,4 2,0 40 PKS HOLDING, a.s.* 442 507 4,5 2,6 41 FORTEX - AGS, a.s. Elektromont Brno, akciová společnost Pozemní stavitelství Zlín a.s. 399 085 2,8 2,0 392 674 4,6 2,1 381 493 7,0 1,6 35 42 43 80 242 989 7,1 1,7 227 364 3,4 1,1 220 972 0,7 2,2 212 286 22,2 2,9 206 011 10,8 3,3 193 280 8,7 2,2 82 FIRECLAY, spol. s r.o. 117 853 7,8 1,7 83 KOČÍ a.s. 113 426 1,3 2,5 84 VHH THERMONT s.r.o. 95 603 8,1 3,0 85 GEOINDUSTRIE s.r.o. 93 039 3,4 2,6 86 STAVBA PRAHA družstvo 79 289 11,8 4,6 ▲ Podniky stavební výroby podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007– 03/2008; ***údaje za období 05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s. stavebnictví speciál 15 Poř. č. Podnik 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Skanska CS a.s.* Metrostav a.s.* Stavby silnic a železnic, a.s.* STRABAG a.s. OHL ŽS, a.s. TCHAS, spol. s r. o. SWIETELSKY stavební s.r.o. VCES a.s. Subterra a.s. SMP CZ, a.s.* IMOS Brno, a.s. Pražské silniční a vodohospodářské stavby, a.s. PSJ holding, a.s. (od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)* Energie - stavební a báňská a.s. Elektrizace železnic Praha a. s. PSG-International a.s.* BAK a.s. PKS HOLDING, a.s.* M - SILNICE a.s. Vodohospodářské stavby, a.s.* UNISTAV a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s. NAVATYP a.s. OKD, Rekultivace, a.s. FORTEX - AGS, a.s. BETONSTAV TEPLICE a.s. Čermák a Hrachovec a.s. SYNER, s.r.o.** Dálniční stavby Praha, a.s. Pozemní stavitelství Zlín a.s. SaM silnice a mosty a.s. VAMOZ - servis, a.s. VHS Břeclav s.r.o. PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. SMO a.s. KLEMENT a.s. MORAVOSTAV Brno, a.s., stavební společnost INSTALACE Praha, spol. s r.o. STREICHER, spol. s r.o. Plzeň Speciální stavby Most spol. s r.o. Outulný, a.s. AGSTAV TŘEBÍČ a.s. 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 Počet zaměstnanců 7 110 4 981 4 284 2 261 1 794 1 345 1 122 1 002 935 871 793 771 Tržby/ zaměstnanci (v tis. Kč) 5 050 5 718 5 200 8 635 5 700 5 184 3 367 3 217 4 411 3 206 8 527 3 542 755 6 174 733 2 040 689 650 648 622 571 531 496 448 2 839 6 967 3 423 1 840 3 364 4 673 6 601 7 769 435 3 863 431 426 378 311 311 305 272 269 248 244 240 3 287 1 505 2 137 5 048 2 602 14 505 10 282 2 327 2 301 2 471 1 750 224 2 209 213 205 1 714 5 349 193 6 139 192 191 3 652 3 222 189 4 381 187 184 5 485 1 909 Poř. č. 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 180 Tržby/ zaměstnanci (v tis. Kč) 1 654 174 4 850 173 171 170 169 156 140 136 134 3 707 4 352 7 898 2 677 5 778 6 803 3 805 2 077 Počet zaměstnanců Podnik PRIMA, akciová společnost Elektromont Brno, akciová společnost KOMFORT, a.s. PREZIPP, s.r.o. ALGON PLUS, a.s. S.O.K. stavební, s.r.o. TENZA, a.s. PS BRNO, s.r.o. TOMI - REMONT a.s. KOČÍ a.s. TIMA, spol. s r.o. obchodně výrobní služby Stavitelství Kladno spol. s r.o. FIRECLAY, spol. s r.o. Podzimek a synové s.r.o. BAU - STAV a.s. Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s. PS - MSI, a.s. REKO a.s.**** HSF System a.s. STASPO, spol. s r.o. Porr (Česko) a.s. POZEMSTAV Prostějov, a.s. REKO PRAHA, a.s. ZVÁNOVEC a.s. GEOINDUSTRIE s.r.o. Regionální stavební s.r.o. ZIPP Brno s.r.o. STEP, spol. s r.o. STAVOPLAST KL spol. s r.o. DITHERM a.s.*** BLÁHA s.r.o. Ekostavby Brno, a.s. STAVBA PRAHA družstvo MANAG, a.s. SLEZSKÉ STAVBY OPAVA s.r.o. KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. Stavební společnost Jaroslav Oršuliak, a.s. STAKO s.r.o. CL-EVANS s.r.o. VHH THERMONT s.r.o. EKOSPOL a.s. PSK - Průmyslové stavby a konstrukce, a.s. POZIMOS, a.s. 131 1 951 131 131 129 125 1 673 1 562 7 268 4 129 124 3 543 120 117 113 112 107 107 106 105 105 102 102 99 96 94 89 89 87 83 3 676 9 393 5 236 2 979 16 809 5 824 5 124 3 495 2 302 4 749 6 685 6 514 2 563 4 441 3 867 3 155 4 160 4 308 80 3 097 77 4 874 72 3 748 69 64 64 56 5 309 6 505 4 473 13 772 50 5 930 46 7 048 ▲ Podniky stavební výroby podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008; ***údaje za období 05/2007–04/2008; ****HV po zdanění, aktiva za skupinu REKO a.s. a REKO IP a.s. Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 25137026 25186183 46346741 46680004 48038296 25201859 40743187 46901078 46882324 48400874 45192308 42396158 27777286 63145898 62363778 45317259 Podnik Zapa beton a.s. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. Žpsv a.s. Heluz cihlářský průmysl v.o.s. Baumit, spol. s r.o. Best, a.s. Ilbau spol. s r.o.* Prefa Brno a.s.* Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s. STOMIX, spol. s r.o. Beta Olomouc a.s.** Kámen a písek, spol. s r.o. Topos Prefa Tovačov a.s. Prefa Žatec s.r.o. Velox - Werk s.r.o. Silike keramika, spol. s r.o. Tržby (v tis. Kč) 3 232 040 1 504 103 1 399 389 1 347 722 1 245 404 1 046 527 809 782 782 951 576 509 522 468 507 927 363 334 320 180 171 749 164 049 132 412 ▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle objemu tržeb. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008. 16 stavebnictví speciál Rentabilita tržeb % 12,7 7,4 10,8 25,9 13,8 17,9 5,8 4,3 10,6 7,6 2,7 16,1 3,6 8,8 10,3 3,5 Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 25137026 46346741 25201859 46680004 48038296 25186183 46901078 46882324 40743187 48400874 42396158 45192308 27777286 63145898 62363778 45317259 Aktiva (v tis. Kč) 1 795 190 1 675 233 1 272 565 836 115 804 785 618 511 616 330 469 339 450 942 397 371 349 551 301 315 145 589 141 922 93 051 66 541 Podnik Zapa beton a.s. Žpsv a.s. Best, a.s. Heluz cihlářský průmysl v.o.s. Baumit, spol. s r.o. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. Prefa Brno a.s.* Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Ilbau spol. s r.o.* STOMIX, spol. s r.o. Kámen a písek, spol. s r.o. Beta Olomouc a.s.** Topos Prefa Tovačov a.s. Prefa Žatec s.r.o. Velox - Werk s.r.o. Silike keramika, spol. s r.o. Rentabilita aktiv % 22,9 9,0 14,7 41,8 21,4 18,0 5,5 13,1 10,4 10,0 16,7 4,5 7,8 10,7 18,2 7,0 ▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle velikosti aktiv. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008. Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 46346741 46901078 25201859 46680004 25137026 45192308 46882324 27777286 48038296 40743187 42396158 25186183 45317259 63145898 48400874 62363778 Počet zaměstnanců 622 440 379 273 205 199 188 182 164 131 127 122 112 111 96 69 Podnik Žpsv a.s. Prefa Brno a.s.* Best, a.s. Heluz cihlářský průmysl v.o.s. Zapa beton a.s. Beta Olomouc a.s.** Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Topos Prefa Tovačov a.s. Baumit, spol. s r.o. Ilbau spol. s r.o.* Kámen a písek, spol. s r.o. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. Silike keramika, spol. s r.o. Prefa Žatec s.r.o. STOMIX, spol. s r.o. Velox - Werk s.r.o. Tržby/zaměstnanci (v tis. Kč) 2 249,8 1 779,4 2 761,3 4 936,7 15 766,0 2 552,4 3 066,5 1 759,2 7 593,9 6 181,5 2 860,9 12 328,7 1 182,3 1 547,3 5 442,4 2 377,5 ▲ Výrobci stavebních materiálů a výrobků podle počtu zaměstnanců. *údaje z konsolidované úč. závěrky; **údaje za období 04/2007–03/2008. Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 27958132 45274924 00014915 13642464 46342796 25337220 25322257 63999854 40614948 60838744 Podnik Skanska CS a.s.* Stavby silnic a železnic, a.s.* Metrostav a.s.* GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. OHL ŽS, a.s. PSJ holding, a.s. (od 30. 1. 2008 PSJ, a.s.)* IMOS Brno, a.s. EKOSPOL a.s. Dálniční stavby Praha, a.s. STRABAG a.s. HV (v tis. Kč) Rentabilita tržeb % 1 176 000 996 905 701 478 527 720 256 872 239 531 235 281 187 930 168 011 165 590 3,3 4,5 2,5 15,2 2,5 5,1 3,5 24,4 6,0 0,8 Rentabilita aktiv % 4,5 7,3 3,8 23,2 3,8 8,0 5,5 21,3 10,7 1,3 HV/počet zaměstnanců (v tis. Kč) 165,4 232,7 140,8 1 177,9 143,2 317,3 296,7 3 355,9 617,7 73,2 ▲ TOP 10 stavební podniky podle hospodářského výsledku. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 25137026 46680004 25201859 48038296 46346741 25186183 46882324 42396158 40743187 48400874 Podnik Zapa beton a.s. Heluz cihlářský průmysl v.o.s. Best, a.s. Baumit, spol. s r.o. Žpsv a.s. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Kámen a písek, spol. s r.o. Ilbau spol. s r.o.* STOMIX, spol. s r.o. HV (v tis. Kč) 411 641 349 732 187 110 171 977 150 839 111 234 61 304 58 520 46 932 39 546 Rentabilita tržeb % Rentabilita aktiv % 12,7 25,9 17,9 13,8 10,8 7,4 10,6 16,1 5,8 7,6 22,9 41,8 14,7 21,4 9,0 18,0 13,1 16,7 10,4 10,0 HV/počet zaměstnanců (v tis. Kč) 2 008,0 1 281,1 493,7 1 048,6 242,5 911,8 326,1 460,8 358,3 411,9 ▲ TOP 10 výrobci stavebních materiálů a výrobků podle hospodářského výsledku. *údaje z konsolidované úč. závěrky. stavebnictví speciál 17 Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 27195147 25506820 45804371 25903101 25018094 61860271 25508571 64507939 60932171 42324149 Tržby za stavební činnost (v tis. Kč) 2 792 752 952 381 701 270 591 714 570 690 543 118 517 479 441 076 439 350 419 989 Podnik SMP CZ, a.s.* PS BRNO, s.r.o. INSTALACE Praha, spol. s r.o. HSF System a.s. SaM silnice a mosty a.s. REKO PRAHA, a.s. TOMI - REMONT a.s. PS - MSI, a.s. Chládek a Tintěra Havlíčkův Brod, a.s. VHS Břeclav s.r.o. ▲ TOP 10 podniků se 100% podílem tržeb za stavební činnost na tržbách celkem. *údaje z konsolidované úč. závěrky. Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 63999854 13642464 42228468 41035704 25508571 25018094 25263579 14706768 61860271 47115921 Podnik EKOSPOL a.s. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. STAKO s.r.o. STASPO, spol. s r.o. TOMI - REMONT a.s. SaM silnice a mosty a.s. PREZIPP, s.r.o. STREICHER, spol. s r.o., Plzeň REKO PRAHA, a.s. Elektrizace železnic Praha a. s. HV/počet zaměstnanců (v tis. Kč) 3 356 1 178 661 341 352 200 378 279 425 224 Rentabilita tržeb % Tržby (v tis. Kč) Rentabilita aktiv % 24,4 15,2 12,5 11,4 9,3 8,7 8,7 8,6 8,3 7,9 771 230 3 480 323 366 292 333 637 517 479 570 690 744 161 615 427 543 118 1 956 162 21,3 23,2 14,6 20,2 13,1 16,7 19,2 7,9 12,5 7,7 Rentabilita tržeb % Tržby (v tis. Kč) Rentabilita aktiv % 25,9 17,9 16,1 13,8 12,7 10,8 10,6 10,3 8,8 7,6 1 347 722 1 046 527 363 334 1 245 404 3 232 040 1 399 389 576 509 164 049 171 749 522 468 41,8 14,7 16,7 21,4 22,9 9,0 13,1 18,2 10,7 10,0 HV/počet zaměstnanců (v tis. Kč) 1 281 494 461 1 049 2 008 243 326 245 136 412 Rentabilita aktiv % 25,6 23,2 22,2 21,3 20,2 19,2 16,7 14,6 14,4 13,1 Aktiva (v tis. Kč) 248 406 2 275 602 212 286 883 981 189 296 337 133 297 486 312 061 465 370 365 760 Rentabilita tržeb % 7,7 15,2 7,6 24,4 11,4 8,7 8,7 12,5 7,0 9,3 Tržby/ aktiva % 333,4 152,9 293,6 87,2 176,3 220,7 191,8 117,4 204,7 141,5 Rentabilita aktiv % 41,8 22,9 21,4 18,2 18,0 16,7 14,7 13,1 10,7 10,4 Aktiva (v tis. Kč) 836 115 1 795 190 804 785 93 051 618 511 349 551 1 272 565 469 339 141 922 450 942 Rentabilita tržeb % 25,9 12,7 13,8 10,3 7,4 16,1 17,9 10,6 8,8 5,8 Tržby/ aktiva % 161,2 180,0 154,7 176,3 243,2 103,9 82,2 122,8 121,0 179,6 ▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Stavební podniky. Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 46680004 25201859 42396158 48038296 25137026 46346741 46882324 62363778 63145898 48400874 Podnik Heluz cihlářský průmysl v.o.s. Best, a.s. Kámen a písek, spol. s r.o. Baumit, spol. s r.o. Zapa beton a.s. Žpsv a.s. Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Velox - Werk s.r.o. Prefa Žatec s.r.o. STOMIX, spol. s r.o. ▲ TOP 10 podniků podle rentability tržeb. Výrobci stavebních materiálů a výrobků. Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 41327225 13642464 25527380 63999854 41035704 25263579 25018094 42228468 25506820 25508571 Podnik Speciální stavby Most spol. s r.o. GEMO OLOMOUC, spol. s r.o. POZEMSTAV Prostějov, a.s. EKOSPOL a.s. STASPO, spol. s r.o. PREZIPP, s.r.o. SaM silnice a mosty a.s. STAKO s.r.o. PS BRNO, s.r.o. TOMI - REMONT a.s. ▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. Stavební podniky. Poř. č. IČO 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 46680004 25137026 48038296 62363778 25186183 42396158 25201859 46882324 63145898 40743187 Podnik Heluz cihlářský průmysl v.o.s. Zapa beton a.s. Baumit, spol. s r.o. Velox - Werk s.r.o. BOHEMIA ASFALT, s.r.o. Kámen a písek, spol. s r.o. Best, a.s. Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Prefa Žatec s.r.o. Ilbau spol. s r.o.* ▲ TOP 10 podniků podle rentability aktiv. Výrobci stavebních materiálů a výrobků. *údaje z konsolidované úč. závěrky. 18 stavebnictví speciál Dálniční stavby Praha Stavíme pro budoucnost Společnost Dálniční stavby Praha, a.s. společně se svou dceřinou společností Viamont DSP a.s. se významně podílí na výstavbě a rekonstrukci: •silnic a dálnic •obchvatů měst •letištních ploch •železničních a tramvajových tratí •ploch pro průmyslová a obchodní centra Ve stanoveném termínu a vysoké kvalitě provádíme povrchy komunikací a ploch pomocí cementobetonové nebo asfaltové technologie. Držitel certifikátů pro systém: •managementu jakosti ČSN EN ISO 9001:2001 •environmentálního managementu ČSN EN ISO 14001:2005 •managementu BOZP OHSAS 18001:1999 inzerce Dálniční stavby Praha, a.s. Na Bělidle 198/21 150 00 Praha 5 tel.: (+420) 224 266 939 fax: (+420) 224 266 946 e-mail: [email protected] www.dsp.cz nadměrný letní sluneční svit). Fasády jsou řešeny s ohledem na orientaci ke světovým stranám rozdílně v rámci obou hlavních hmotových celků, z nichž se stavba sestává. Zatímco servisní kvádr je opatřen obdélníkovými převýšenými otvory, francouzskými okny, okny s běžnou výškou parapetu nebo nízkými pásovými okny podle účelu, funkce a orientace ke světovým stranám, elipsovitá část stavby je vybavena jednotně průběžnými pásovými okny převážně pevného zasklení s malými ventilačními, nepravidelně rozmístěnými, úzkými otvíravými křídly. Masivní prvky markýzy a parapetu s ozeleněným povrchem účelně stíní prostory proti letnímu přehřívání a zároveň integrují zavlažovací systém, vnější žaluzie a prvky nočního osvětlení fasád. Při návrhu stavby byly důsledně aplikovány klasické zásady nízko- energetického stavění (například optimalizace ploch okenních otvorů, zónování dispozice vzhledem ke světovým stranám, kompaktní objem stavby, redukce otevíravých částí oken). Velikost oken je přísně podřízena potřebám osvětlení. Spolu se stínicími prvky tak zajišťují stavbu tak, aby ani v letních tropických dnech nepotřebovala systém aktivního chlazení/klimatizace. Materiálové řešení Konstrukce domu je důsledně navržena z materiálů, které mají v celém životním cyklu (tj. od těžby suroviny, výroby, dopravy na stavbu, zabudování na stavbě, až po recyklaci po ukončení životnosti stavby) minimální ekologickou stopu. Principiálně jsou vyloučeny výrobky na bázi plastů, tepelné izolace jiného než přírodního původu, obvyklé fóliové parozábrany, plastové difúzní bariéry apod. Ocelové konstrukce jsou využity pouze tam, kde jsou pro svoje vlastnosti vzhledem k investičním nákladům, mechanickým vlastnostem, požadované životnosti prvků a nárokům na údržbu obtížně nahraditelné konstrukcemi dřevěnými (například konstrukce schodů). Nenasákavé tepelné izolace na bázi polystyrenu XPS a EPS – T ve spodní stavbě a případně podlahách jsou navrženy výhradně v nezbytně nutných případech, kdy dosud není znám rozumný a ekonomický přírodní ekvivalent z obnovitelných zdrojů. Navrhované materiály a konstrukční prvky: ■ železobetonové prvky – pouze u bodového založení základů (velkoprofilové piloty); ■ dřevěné masivní nosné a obkladové prvky; ■ dřevěné výrobky na bázi aglomerovaného dřeva, například: OSB desky (alternativně je možné na parobrzdné funkce použít desky Tetra K z recyklovaných tetrapakových obalů) a nosníky I-OSB; ■ t epelné izolace z balíků lisované slámy, dřevovláknitých desek a foukané mineralizované celulózy; ■ v yzdívky z tvárnic a prvků z nepálené hlíny; ■p rvky z dusané probarvené hlíny a hliněné omítky; ■ z ábradlí výhradně ze skleněných desek; ■ v egetační pokryv fasád a střechy. Dispoziční a provozní řešení Dispoziční řešení zohledňuje klasické požadavky na navrhování dispozic energeticky úsporných a pasivních domů. Důraz je kladen na účelné a funkční využití doslova každého metru čtverečního plochy a jeho zapojení do systému výuky a expozic. Plocha chodeb a komunikací je účelově minimalizovaná, mokré provozy jsou účelně sdruženy nad sebou, dispozice je tepelně zónována. Všechny provozy domu jsou řešeny bezbariérově, součástí prostoru schodiště je hydraulický výtah v transparentním tubusu. Hlavní přednáškové místnosti jsou soustředěny do elipsovitého modulu orientovaného na osluněnou stranu ve vazbě na předloženou vnější dřevěnou terasu – pozorovatelnu stromů. Navazující komunikační prostory, sociální zařízení, šatny jsou dispozičně situovány do servisního modulu na neosluněné strany. Konstrukční řešení Konstrukčně je Dům stromů navržen jako moderní dřevostavba v kombinaci dvou základních konstrukčních systémů. Třípodlažní servisní a komunikační blok o půdorysu 8,80x14,80 m (ustoupené 3. NP 7,00x14,80 m) je řešen na principu lehkého dřevěného skeletu doplněného ve vnitřní části hrázděným zdivem. Halový víceúčelový výukový prostor vepsaný půdorysně do elipsy 19,50x16,00 m je na principu těžkého dřevěného skeletu s nepravidelně rozmístěnými sloupy/stromy. Stropy jsou řešeny dřevěnými deskami z vrstveného dřeva, které propojují a ztužují oba systémy. Střecha je plochá, odvětrávaná, s intenzivním vegetačním souvrstvím. Římsa střechy 3. NP je v souladu s požadavky závazných regulativů územního plánu v úrovni +9,000 od nejvyššího bodu okolního upraveného terénu. Spodní stavba Založení se předpokládá progresivní metodou, s cílem maximální ochrany životního prostředí a lokality se vzrostlou zelení. Po skrývce ornice bude v šesti modulových osách o pravidelných vzdálenostech a vzájemných roztečích vyvrtáno 36 kusů velkoprofilových pilířů Ø 760 mm o předpokládané délce 3500 mm s výplní železobetonu. Koruny pilířů budou ukončeny v rovině upraveného terénu a spojeny ve směru hlavní osy stavby sever/jih železobetonovými prefa průvlaky vynesenými monolitickými nástavci profilu 250 mm odlévanými do papírového ztraceného bednění. Průvlaky tvoří montážní rovinu pro vrchní dřevostavbu v rozsahu tuhého obdélníkového jádra. Jímka kompostovatelného WC bude provedena jako neizolovaná prefa železobetonová vana uložená do předem připraveného výkopu. Součástí konstrukce budou rovněž prefa přímočaré schody. Ve svém půdorysném rozsahu nahrazuje vana jímky založení na pilotách. Součástí spodní stavby jsou výkopové práce pro ČOV, jezírko, zahradní jímku, realizace přípojek inženýrských sítí a zemního kolektoru. Vrchní stavba servisního a komunikačního bloku ■ Skladba konstrukce podlahy nad terénem (tl. 850 mm): – podlahová krytina tl. 20 mm; – separační podložka; – dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm; – záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm; – nosný rošt, nosníky I-OSB 350 mm, výplň mineralizovaná celulóza; – dřevovláknitá bitumenová deska 30 mm. ■ Skladba obvodového pláště (tl. 630 mm): – modřínové palubky, vodorovně tl. 30 mm; – odvětrávaná mezera mezi svislými latěmi 40 mm; – dřevovláknitá difuzně otevřená deska mezi montážní profily 45°, 100 mm; – nosníky I-OSB 350 à 600 mm, mezera vyplněná balíky slámy tl. 350 mm; – konstrukční OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm; – instalační předstěna na montážních latích 80 mm, výplň mineralizovanou celulózou; stavebnictví 01/09 45 ▲ Detail A 1, viz schéma str. 44 ▼ Detail A 2, viz schéma str. 44 46 stavebnictví 01/09 ▲ Detail A 3, viz schéma str. 44 ▼ Detail A 4, viz schéma str. 44 stavebnictví 01/09 47 – sádrokarton, malba 12,5 mm (alternativa na vhodných místech – hliněná omítka na roštu). – parotěsná zábrana; – nosná stropní deska z vrstveného dřeva 200 mm. Vrchní stavba halového prostoru ■ Skladba konstrukce podlahy nad exteriérem (tl. 920 mm): – podlahová krytina tl. 20 mm; – separační podložka; – dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm; – nosná deska z vrstveného dřeva 200 mm; – prostor vyplněný mineralizovanou celulózou 520 mm; – nosný dřevěný rošt 40/80 mm na kovových závěsech; – dřevovláknitá tužená deska 80 mm; – omítka difuzně propustná vhodná na DVD 10–20 mm. Výplně otvorů Okna, francouzská okna a výkladce obvodového pláště zádveří budou ze dřeva, standard lepeného profilu určeného pro pasivní domy, se součinitelem prostupu tepla Uokna (w) = 0,71 W/m2·K. ■ Skladba konstrukce podlahy nad interiérem (tl. 300 mm): – podlahová krytina tl. 20 mm; – separační podložka; – dřevovláknité tužené desky 2x40 mm, 80 mm; – nosná deska z vrstveného dřeva 200 mm. ■ Skladba obvodového pláště, v místě parapetů (tl. 1500 mm): – panely s vegetačním souvrstvím, tl. 150 mm; – titanzinkové oplechování s kotevními prvky vegetačních panelů; – pobití, OSB 18 mm P+D; – pomocná nosná konstrukce kotvená na ocelový svislý L profil; – odvětrávaná mezera 40 mm; – d řevovláknitá difuzně otevřená deska mezi montážní profily, 100 mm; – nosníky I-OSB 350 à 600 mm, mezera vyplněná balíky slámy tl. 350 mm; – konstrukční OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené, 18 mm; – instalační předstěna na montážních latích 80 mm, výplň mineralizovanou celulózou; – sádrokarton, malba 12,5 mm. Konstrukce střechy ■ Skladba ploché střechy 4. NP (tl. 1100 mm): – konstrukce dřevěné terasy 100 mm; – separační podložka; – hydroizolace, kaučuková fólie 7 mm; – záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm; – odvětrávaná mezera, křížem dělený dřevěný rošt, 95 mm; – pojistná hydroizolace; – dřevovláknité tužené desky 2x40 mm s děleným laťovým roštem, 80 mm; – nosníky I-OSB 350 mm, výplň balíky lisované slámy 350 mm; – nosníky I-OSB 350 mm křížem, výplň balíky lisované slámy 350 mm; – parotěsná zábrana; – nosná stropní deska z vrstveného dřeva 200 mm. ■S kladba ploché intenzivní vegetační střechy (tl. 1350–1650 mm): – vegetační souvrství 150–500 mm; – separační podložka; – hydroizolace, kaučuková fólie 7 mm; – záklop, OSB deska, P+D, spoje tmelené a lepené 18 mm; – odvětrávaná mezera, křížem dělený dřevěný rošt, 150 mm; – pojistná hydroizolace; – dřevovláknité tužené desky 2x40 mm s děleným laťovým roštem, 80 mm; – nosníky I-OSB 350 mm, výplň balíky lisované slámy 350 mm; – nosníky I-OSB 350 mm křížem, výplň balíky lisované slámy 350 mm; 48 stavebnictví 01/09 Stavebně energetický koncept Stavebně energetický koncept respektuje zásady a pravidla pro dosažení úrovně pasivního domu podle čl. A.5.10 a A.2.5 v ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, a dává předpoklad dosažení velmi nízkých tepelných ztrát a následně i spotřeby energie na vytápění: ■ budova je optimálně orientována ke světovým stranám; ■ tvarové řešení je kompaktní s poměrně příznivým faktorem tvaru (geometrickou charakteristikou) pro rodinné domy A/V ≈ 0,60; ■ vnitřní provoz je sdružován podle tepelných zón, vytápěcích režimů a orientace prostorů ke světovým stranám; ■ vnitřní dispozice je plně provozně maximálně využita, nevytápí se hluché prostory; ■ konstrukční koncepce je řešena se snahou o maximální potlačení až vyloučení vlivu tepelných mostů v konstrukcích a tepelných vazeb mezi konstrukcemi; ■ navržené masivní tepelné izolace mohou při dodržení předchozí podmínky zajistit součinitele prostupu tepla obvodových stěn cca 0,11 W/m2·K, střech a podlah nad exteriérem cca 0,09 W/m2·K, výplní otvorů s trojnásobným zasklením cca 0,7 W/m 2·K, tedy hodnoty příznivější, než pro pasivní domy doporučuje ČSN 73 0540-2:2002; ■ v konstrukcích jsou navrženy vzduchotěsnicí vrstvy, které navzájem navazují; je předepsáno jejich vzduchotěsné napojení jištěné přítlakem; ■ teplovzdušné vytápění a větrání s rekuperací má účinnost zpětného získávání tepla z větracího vzduchu vyšší než 75 %, má pružnou regulaci teplot a intenzity výměny vzduchu podle proměnných provozních podmínek, umožňuje plné využití pasivních solárních zisků a tepelných zisků provozních; ■ příprava teplé vody je navržena s vysokou účinností užití energie a s minimálními ztrátami v rozvodech; ■ energetické spotřebiče jsou navrhovány v energetických třídách A. Technologické řešení Novostavba je navržena v pasivním standardu. Tomu odpovídá i soubor opatření, ze kterých sestávají principy návrhu technologie stavby. Potřeba energie na vytápění by neměla přesáhnout 15 kWh/ m2rok. Této hodnoty je dosaženo několika opatřeními: ■ zateplením obvodových konstrukcí s hodnotou: U cca 0,11–0,09 W/m2·K; ■ použitím kvalitních oken se zateplenými rámy: U cca 0,71 W/m2·K; ■ řízenou výměnou vzduchu s rekuperací tepla a ohřevem přímo větraného vzduchu, bez další otopné soustavy pro každý provozní úsek budovy. Pasivní standard staveb umožňuje díky výraznému snížení potřeb energie na vytápění přejít od konvenčních teplovodních systémů k teplovzdušnému vytápění. Toto řešení sdružuje výhody dostatečného hygienického větrání budov, rozvádění ohřátého média a tím vytápění a případně také rozvod ochlazeného vzduchu. Je-li potřeba vzduch přihřívat nebo chladit, pak prochází před vstupem do rekuperační a teplovzdušné jednotky vzduchovými cirkulačními zemními registry, případně solankovým ochlazovačem/ohřívačem, kde přijímá teplotu země v hloubce cca 2 m pod povrchem, tj. asi 7–12 °C. V rekuperační jednotce je čerstvý chladný vzduch předehříván odcházejícím odpadním vzduchem. Součástí systému zásobování elektrickou energií budou doplňkové fotovoltaické panely umístěné jako šikmá stříška střešní nástavby v úrovni 3. NP. Celková bilance nároků všech druhů energií, tepla a teplé užitkové vody Při započítání solárních zisků je možné předpokládat vyrovnanou roční bilanci potřeby tepla a tepelných zisků. Tím by se stavba řadila mezi tzv. nulové domy, které v celoroční bilanci pokryjí potřebu tepla z vlastních zdrojů a nenárokují energii z veřejných zdrojů. Většina energetických potřeb na ▲ Průkaz energetické náročnosti budovy Informačního a vzdělávacího centra EVVO Dům stromů v Průhonicích ohřev teplé užitkové vody bude kryta z teplovodních solárních kolektorů. Zbytek bude pokryt ohřevem z elektrických integrovaných zásobníkových ohřívačů. Teplovodní solární kolektory budou v sestavě na úrovni 4. NP doplněny fotovoltaickými články, které budou přednostně zásobovat objekt elektrickou energií. Ekonomický poměr jednotlivých Information and Educational Centre EVVO “House of Trees“ komponentů sestavy je ověřen energetickým auditem. english synopsis Bilance nároků na příkon el. energie Předpokládaná roční spotřeba el. energie: 15 MWh bez vytápění, VZT a ohřevu TV Bilance nároků na příkon tepelné energie Příkon tepelné energie na vytápění: Qut = 15 kW Příkon tepelné energie na větrání: Qvzt = 14,5 kW Příkon tepelné energie na ohřev TV: Qtuv = 12 kW ■ Základní údaje o stavbě Název stavby:Informační a vzdělávací centrum EVVO – Dům stromů Místo stavby: Areál dendrologické zahrady Průhonice Objednatel: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i Architektonický návrh: akad. arch. Aleš Brotánek, Ing. arch. Josef Smola Odpovědný projektant: Ing. arch. Josef Smola, Projektový a inženýrský ateliér The subject of the task was to prepare a design for a client involving a multipurpose house with low energy demand based on the concept of cost-saving modern timber construction using renewable energy sources with the aim to provide for relative energy self-sufficiency of the property. The client and the contractor preparing the documentation agreed that the design, implementation, operation and use of the building would strive to implement the standard of an energy passive house (regarding the nature of the task specification and its implementation with the architectural design, the subject of the study, the authors hold the professional belief that it would be even possible to target the nature of a “zero” house, that is a house absolutely self-sufficient with regard to the result of all-year-round energy balance). klíčová slova: energeticky pasivní dům, ekologické stopy, obnovitelné zdroje energie, trvale udržitelné stavění keywords: energy passive house, environmental traces, renewable energy sources, sustainable building odborné posouzení článku: Ing. Jiří Šála, CSc., spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a dalších norem v oboru stavebnictví 01/09 49 energetická náročnost budov Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Energetický audit jako součást posuzování energetické náročnosti budovy Stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, odbor 05200, publikováno 25. 3. 2008 Pojmem energetický audit (EA) se rozumí odborné zhodnocení toků energie a nakládání s energiemi v celém areálu subjektu (soubor budov, budova, technologie). Cílem tohoto odborného posouzení je zhodnotit současný stav užití energií v subjektu a identifikovat – z technického, ekonomického a ekologického hlediska – optimální způsob dosažení úspor energií. Energetické audity mají v ČR své počátky již v pol. 90. let, povinnost jejich zpracování však byla zavedena do národní legislativy až v roce 2001, a sice do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Zpracování energetických auditů je povinné v následujících případech (tab. 1): Subjekt fyzické a právnické osoby, které žádají o státní dotaci v rámci Státního programu úspor energií organizační složky států, krajů, obcí nebo příspěvkových organizací ministerstva, správní úřady, Ústavní soud, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Akademie věd České republiky, budovy pro účely školství, zdravotnictví, občanské vybavenosti… právnické a fyzické osoby bytová družstva, sdružení vlastníků, soukromí vlastníci, soubor bytových domů Hodnocení energetické náročnosti budovy – vyhláška č. 148/2007 Sb. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí při uzavření smluvního vztahu po 1. 7. 2007 na zpracování projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro stavební řízení doložit, že jsou splněny požadavky na energetickou náročnost budovy stanovené ve vyhlášce č. 148/2007 Sb. Od 1. 1. 2009 bude muset být uvedené energetické hodnocení v projektové dokumentaci zpracováno ve formě průkazu specifikované v příloze č. 4 vyhlášky a podepsáno oprávněnou osobou, která byla přezkoušena na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR z podrobností zpracování průkazu energetické náročnosti budovy. Podmínky pro zpracování energetického auditu Termín, do kterého musí být EA zpracován instalovaný výkon energetického zdroje > 200 kW spotřeba energie všech odběrných míst > 1 500 GJ/rok, analyzovány jen budovy se spotřebou energie > 700 GJ/rok 1. 1. 2005 spotřeba energie všech odběrných míst > 15 000 GJ/rok, analyzovány jen budovy se spotřebou energie > 700 GJ/rok 1. 1. 2006 (zahájení prací na auditu do 1. 1. 2003) spotřeba energie všech odběrných míst provozovaných pod jedním IČO > 35 000 GJ/rok analyzovány jen budovy se spotřebou energie > 700 GJ/rok spotřeba energie všech odběrných míst provozovaných pod jedním IČO > 350 000 GJ/rok analyzovány jen budovy se spotřebou energie > 700 GJ/rok 1. 1. 2005 1. 1. 2006 (zahájení prací do 1. 1. 2003) ▲ Tab. 1. Povinnost zpracovat energetický audit. Pozn. Z povinnosti zpracování energetického auditu jsou vyjmuty budovy, pro které bylo provedeno hodnocení energetické náročnosti a vystaven Průkaz energetické náročnosti budovy. Pro hodnocení energetické náročnosti při větší změně stávající budovy s podlahovou plochou nad 1000 m2 lze převzít hodnoty z již zpracovaného energetického auditu. Je však nutné zdůraznit, že v rámci energetického auditu podle stávajících českých právních předpisů, vyhl. č. 213/2001 Sb., ve znění vyhl. č. 425/2004 Sb., energetické hodnocení vychází ze: ■ s oučasného stavu hospodaření s energiemi, z podkladů zobrazujících stav za 3 roky předcházející zpracování auditu, tj. ze skutečné spotřeby energie, nikoli z potřeb energií vypočtených pro normové podmínky vnitřního prostředí (např. 21 °C, relativní vlhkost, atd.); ■n avržených opatření, která byla v auditech zpracovaných před 1. 7. 2007 (podle data uzavření smluvního vztahu) vypočtena na základě již neplatné vyhlášky č. 291/2001 Sb. Přezkušování Zpracovávat průkazy energetické náročnosti budovy, provádět kontroly kotlů a klimatizací mohou pouze osoby přezkoušené Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR z podrobností provádění těchto činností. Ze znalostí v oblasti zpracování průkazů energetické náročnosti budovy, provádění kontrol kotlů a klimatizací může být přezkoušen podle Zkušebního řádu MPO: 1. energetický auditor 2. inženýr autorizovaný Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě pro obor: ■ pozemní stavby; ■ technologická zařízení staveb; ■ technika prostředí staveb. Z tohoto důvodu lze z již zpracovaných energetických auditů převzít pouze hodnoty, které jsou v souladu s tzv. standardizovanými podmínkami užívání budovy (normovaná spotřeba teplé vody, vnitřní teplota, výměna vzduchu definovaná v hygienických předpisech, atd.). Při úspěšném složení zkoušky(ek) obdrží uchazeč osvědčení k oprávnění vykonávat příslušné(ou) činnost(i). ■ 50 stavebnictví 01/09 Převzato z časopisu TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 4/2008, strana 44. ▲ Kopie dokumentu Společného stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Státní energetické inspekce k povinnosti zpracování energetických průkazů u veřejných budov. Převzato z časopisu TEPELNÁ OCHRANA BUDOV 4/2008, strana 45. stavebnictví 01/09 51 energetická náročnost budov text: Jiří Šála Povinnosti spojené s průkazem energetické náročnosti budov Ing. Jiří Šála, CSc. (*1952) Spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a dalších norem v oboru, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby a energetické auditorství. Energetický auditor podle zákona č. 406/2000 Sb. v seznamu MPO, člen rady Cechu pro zateplování budov, předseda redakční rady časopisu Tepelná ochrana budov. E-mail: [email protected] Povinnosti zpracovat a vyvěšovat průkazy energetické náročnosti budov (dále jen „průkazy“ nebo „průkazy ENB“) byly poprvé uvedeny v zákoně č. 177/2006 Sb., změna zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb. Tato změna zapracovala Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov (dále jen EPBD). Zákon č. 406/2006 Sb. uvedl tuto změnu v úplném znění zákona. Další změna byla vyhlášena zákonem č. 393/2007 Sb., následovalo nové úplné znění v zákoně č. 61/2008 Sb. Na nejasnosti a různé výklady povinnosti zpracovat a vyvěšovat průkazy energetické náročnosti budov reaguje společné stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Státní energetické inspekce (přetištěné v plném znění před tímto článkem), které bylo zveřejněno 1. července 2008 na webových stránkách MPO a SEI. Formálním nedostatkem tohoto stanoviska je chybné užívání termínu „energetický průkaz“, které je zavádějící, neboť neodpovídá platnému znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ale neplatné vyhlášce č. 291/2001 Sb. Věcným nedostatkem stanoviska jsou nepřesnosti a tím i zavádějící výklad ve vztahu k platným formulacím v českém zákoně č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Odvozování povinnosti z neúplných citací evropského a českého předpisu není korektní. Proto se povinnosti zpracovat a vyvěšovat průkazy ENB dále podrobně rozebírají odděleně ze dvou hledisek – v tab. 1 ve vztahu k formulacím v českém zákoně o hospodaření energií, v tab. 2 ve vztahu k naplnění EPBD při její transpozici tímto českým zákonem. ■ ▼ Tab. 1. Rozbor povinností zpracovat a vyvěšovat průkaz ENB v zákoně č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 6a, odst. 2 (s vazbou na odst. 1) Předmět 52 § 6a, odst. 6 Komentář Odlišné povinné osoby. Podle EPBD je povinnou osobou členský stát, který povinnost zajistí … a nepíše se, kdo průkaz předkládá nebo vyvěšuje. Je tak vytvořen problém se zajištěním průkazu pro vyvěšení podle odst. 6 v případě, že provozovatel není vlastníkem, k němuž je vázán jen nájemní smlouvou. Logickou povinnost vlastníka či provozovatele zpracovat průkaz lze řešit dodatkem nájemní smlouvy, popř. jinou smlouvou. Odlišný obsah povinnosti. Podle odst. 2 se jedná o povinnost realizovat stavby, popř. jejich změny, s požadovaně nízkou energetickou náročností. Podle odst. 6 není vyvěšení vázáno k realizaci, ani k docílení požadované úrovně ENB. Obdobná odlišnost je i v EPBD – viz samostatné čl. 5, 6 a 7 tohoto výchozího dokumentu. Povinná osoba Stavebník (nové budovy) Vlastník, společenství vlastníků (dokončené budovy) Provozovatel budovy Obsah povinnosti Doložit splnění požadavku podle odst. 1 (tj. splnění požadavků na energetickou náročnost a splnění porovnávacích ukazatelů) průkazem ENB Umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově (implicitně nutnost jej zpracovat). (V EPBD přesněji formulováno „umístit na nápadném místě dobře viditelném veřejnosti“, nepřesná formulace v implementaci českým zákonem umožní průkaz schovávat do zákoutí a snižuje tak v EPBD předpokládaný cíl povinnosti.) stavebnictví 01/09 Povinné budovy Termíny povinného plnění Pokuty Závěry a) Výstavba nových budov; b) Větší změny dokončených budov (viz § 2, písm. q zákona) s celkovou podlahovou plochou (viz § 2, písm. p zákona) nad 1000 m2, které ovlivňují energetickou náročnost; c) Prodej nebo nájem budov nebo jejich částí, jen pro budovy podle a), b). Odlišné povinné budovy. Poslední bod Budovy s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2 využívané pro c) v odst. 2 je v zákoně v rozporu s čl. 7 v EPBD zúžen na rozsah budov podle účely: předchozích bodů (chyba implemen– školství, tace čl. 5, 6 a 7 v EPBD českým záko– zdravotnictví, nem). Odst. 6 se na rozdíl od odst. 2 – kultury, nevztahuje na výstavbu nových budov, – obchodu, ani není zúžen na větší změny dokon– sportu, – ubytovacích a stravovacích služeb, čených budov – jde jen o výčet druhů povinných budov, omezený pouze – zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, jejich velikostí. Povinnost podle odst. 6 je také v EPBD v čl. 7 definována jako dopravy a telekomunikací, nezávislá na čl. 5 a 6. – veřejné správy. Povinně od 1. 1. 2009 – uvedeno – Do 31. 12. 2007 stanovoval pro práv- Odlišné termíny povinného plnění. Pro povinnost podle odst. 6 neplatí nické osoby nebo fyzické podnikající jako výjimka z obecné platnosti osoby povinné plnění v § 12a odst. 2 termín 1. 1. 2009, neboť odst. 6 není zákona podle jeho uveden ve výjimkách v § 15 zákona. písm. d) pod pokutou 4 roky od plat§ 15 (v zákoně č. 177/2006 Sb.). Odlišné termíny pro druhou povinnost. nosti zákona č. 177/2006 Sb., tj. od 1. 7. 2010. – Změnou zákona č. 393/2007 Sb. byla tato časová lhůta zrušena, povinnost a pokuta zůstaly, avšak nově s termínem účinnosti zákona č. 393/2007 Sb., tj. od 1. 1. 2008 Odlišné pokuty za odlišné přestupky V § 12 pro fyzické osoby je v odst. 1 V § 12 pro fyzické osoby není nesplči správní delikty. písm. f) nesplnění požadavku podle nění požadavku podle § 6a odst. 6 § 6a odst. 1 a jeho nedoložení prů- uvedeno ani jako přestupek, ani není Překvapivě zde nejsou uvedeny pokuty pro základní povinnost podle § 6a odst. stanovena pokuta. kazem podle § 6a odst. 2 považo1 a 2. Přitom podle § 12b odst. 4 V § 12a pro právnické osoby nebo váno za přestupek, nicméně v § 12 fyzické podnikající osoby je v odst. 2 správní delikty podle zákona projednáv odst. 2 není pro tento přestupek písm. d) nesplnění požadavku podle vá Státní energetická inspekce, která stanovena pokuta. Stanovení výše pokuty se tedy řídí obecným právním § 6a odst. 6 považováno za správní de- také podle odst. 6 vybírá a vymáhá pokuty a pro kterou pro jiné případy likt a v § 12a v odst. 6 písm. d) je pro předpisem. platí výše pokut podle § 12 odst. 2 V § 12a pro právnické osoby nebo tento správní delikt stanovena pokuta a podle § 12a odst. 6. Neuvedení výše do 1 000 000 Kč. fyzické podnikající osoby je v odst. 1 pokut jen pro případy podle § 6a odst. písm. f) nesplnění požadavku podle 1 a 2 je nesystémové. § 6a odst. 1 a jeho nedoložení průkazem podle § 6a odst. 2 považováno za správní delikt, nicméně v § 12a v odst. 6 není pro tento správní delikt stanovena pokuta. Stanovení výše pokuty se tedy řídí obecným právním předpisem. 1. Povinnost zpracovat průkaz podle § 6a odst. 2 (návazně na odst. 1) je ve všech souvislostech odlišná od povinnosti vyvěsit průkaz (a tudíž i zajistit jeho zpracování) podle § 6a odst. 6. Toto samostatné působení obou povinností je plně v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov – EPBD, na kterou se předmět zákona v § 1 odkazuje, je tedy korektní implementací tohoto předpisu Evropského společenství českým zákonem. 2. Výklad, že obě povinnosti jsou navzájem svázány, a že tudíž pro obě platí stejný rozsah povinných budov a stejný termín jako pro odst. 2, nemá oporu ve znění zákona, tudíž je nesprávný. Nesprávnost tohoto výkladu potvrzuje i fakt, že nesprávný výklad neodpovídá znění, obsahu a zdůvodnění zákonem zaváděné Směrnice EPBD. 3. Společný výklad MPO a SEI, že zákonem předepsaná povinnost „vyvěsit“ průkaz ENB na předepsaném místě neznamená povinnost si jej zajistit, zcela jistě přivítají řidiči jako návod pro zdůvodnění, že povinnost „vylepit“ dálniční známku na předepsaném místě neznamená si ji zakoupit, neboť povinnost „vylepení“ vzniká podle úředního výkladu teprve až po případném zakoupení dálniční známky. stavebnictví 01/09 53 ▼ Tab. 2. Transpozice EPBD v povinnostech zpracovat a vyvěšovat průkaz ENB Předmět Směrnice 2002/91/ES (EPBD) Čl. 4, odst. 1, 2 – Požadavky na ENB Povinnost plnit požadovanou Členské státy přijmou nezbytná opatření ke stanovení minimálních požadavků energetickou na energetickou náročnost budov zalonáročnost žených na metodě uvedené v článku 3 budovy (metoda výpočtu ENB vycházející z obecného rámce stanoveného v příloze EPBD). Požadavky mohou být odlišné pro nové budovy a stávající budovy a uplatňují se v souladu s články 5 a 6. Čl. 5 – Nové budovy Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby nové budovy splňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost uvedené v článku 4. Čl. 6 – Stávající budovy Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby se u budov s celkovou užitnou podlahovou plochou větší než 1000 m2, u kterých probíhá větší renovace, snížila energetická náročnost s cílem splnit minimální požadavky, pokud je to technicky a ekonomicky proveditelné. Povinnost Čl. 7, odst. 1 – Průkazy ENB průkazu Členské státy zajistí, aby při výstavbě, prodeji nebo pronájmu budov byl vlastníkovi nebo vlastníkem potenciálnímu kupujícímu nebo nájemci předložen certifikát energetické náročnosti. Implementace zákonem č. 406/2000 Sb. § 6a odst. 2 a b (s vazbou na odst. 1) Stavebník (nové budovy), vlastník nebo společenství vlastníků (dokončené budovy) doloží splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů (podle odst. 1) průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen průkazu) podle prováděcího předpisu při: a) Výstavbě nových budov; b) Větší změně dokončených budov (viz § 2 písm. q zákona) s celkovou podlahovou plochou (viz § 2 písm. p zákona) nad 1000 m2, které ovlivňují energetickou náročnost. Komentář Korektní naplnění povinností z EPBD. Nad rámec povinnosti z EPBD je zákonem předepsána i pro plnění článků 4, 5 a 6 EPBD forma dokladování požadované energetické náročnosti budov formou průkazu („certifikátu“ podle překladu EPBD). V zákoně je neplnění této povinnosti svázáno v § 12 se samostatně uvedenou sankcí, bez upřesnění její výše. Prováděcím předpisem, který stanoví metodu výpočtu ENB, výčet porovnávacích ukazatelů a požadavky na ENB, je vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. Chybná implementace EPBD. § 6a odst. 2 c (s vazbou na odst. 1) Návazně na odst. a), b) se vlastníkům V zákoně je v rozporu s čl. 7 v EPBD povinnebo společenstvím vlastníků předepi- nost průkazu („certifikátu“) zúžena na rozsah budov podle předchozích bodů a), b). suje doložení požadované energetické Chybným propojením povinnosti z čl. 7 s čl. náročnosti budov průkazem při: c) Prodeji nebo nájmu budov nebo 4, 5 a 6 musí být i při prodeji a nájmu dosažejejich částí, jen pro budovy podle a), b) na požadovaná ENB (tj. nad rámec EPBD). Členské státy přijmou opatření k tomu, § 6a odst. 6 (bez vazby na odst. 1 a 2) Veřejné Korektní naplnění povinností z EPBD. aby v budovách s celkovou užitnou podvyvěšení Provozovatel budovy je povinen Upřesnění opatření z EPBD předepsáním lahovou plochou větší než 1 000 m2, jež umístit průkaz na veřejně přístupném formou povinnosti, určením povinné osoby průkazu místě v budově s celkovou podlahovou a povinných druhů budov. Nad rámec jsou užívány orgány veřejné moci plochou nad 1000 m2 využívané pro EPBD je zde předepsán termín plnění (půa institucemi, které poskytují veřejné vodně od 1. 7. 2010, zákonem č. 393/2007 služby velkému počtu osob, a tudíž je tyto účely: Sb. změněno na termín jeho účinnosti, tj. osoby často navštěvují, byl energetický – školství, od 1. 1. 2008. certifikát, ne starší než 10 let, umístěn – zdravotnictví, Mírná nepřesnost v definici místa na nápadném místě dobře viditelném – kultury, vyvěšení – „nápadné místo dobře viditelné veřejnosti. – obchodu, veřejností“ v EPBD je jednoznačnějším – sportu, Poznámka – Ve zdůvodnění v úvodu EPBD – ubytovacích a stravovacích služeb, určením s větším důrazem na nepřehlédnu– zákaznických středisek odvětví vodní- telnost. V zákoně je neplnění této povinnosse v bodě (16) k tomu konstatuje: „Budovy orgánů veřejné moci a budovy ho hospodářství, energetiky, dopravy ti svázáno v § 12 se samostatně uvedenou sankcí do 1 mil. Kč. a telekomunikací, často navštěvované veřejností by měly být Za povšimnutí stojí, že ani v EPBD, ani v zá– veřejné správy. příkladem zohlednění environmentálních koně není povinnost vyvěšování průkazů a energetických hledisek, a proto by měly spojována s prováděním větších změn být předmětem pravidelné energetické budov, jak se o to snaží některé účelové certifikace. Ke zvyšování informovanosti výklady zákona. veřejnosti o energetické náročnosti by Používaná výmluva, že povinnost vyvěšení mělo přispět vystavení těchto energeticprůkazu nedefinuje povinnost zpracovákých certifikátů na viditelném místě.“ ní průkazu, je srovnatelná s výmluvou řidiče na dálnici bez dálniční známky, který neplnění své povinnosti jejího vylepení na předepsaném místě omlouvá tím, že mu nebyla předepsána povinnost zakoupení této známky. Liabilities Related to Certificate of Energy Demand of Buildings Vyhlášení SEI, že sankce za neplnění této The liability to prepare and display the certificates of energy demand of buildings (hereinafter povinnosti nebude vymáhat, pak odpovídá just the “Certificates” or “EDB Certificates“) was first stipulated in Act no 177/2006 Coll. (amending the Energy Management Act no 406/2000 Coll.), incorporating Directive of European Parliavyhlášení policie, že zákonem definovaný ment and Council no 2002/91/EC, on Energy Performance of Building (hereinafter just EPBD). přestupek nebude pokutovat. V obou případech se jedná o neplnění zákonné klíčová slova: povinnosti odpovědným orgánem státní energetická náročnost budov, průkaz energetické náročnosti budov správy. A v tomto případě snaha o faktické nenaplkeywords: nění obsahu EPBD. english synopsis energy demand of buildings, Certificate of energy demand of building odborné posouzení článku: Ing. Miroslav Škarpa, SKAREA s.r.o., Ostrava 54 stavebnictví 01/09 energetická náročnost budov text: Jan Katauer foto: Bytové družstvo Orlová ▲ Celkový pohled na dům typu BP 70 o 72 bytech, s 45 kusy solárních panelů a rozšířenými lodžiemi Úspory tepla při komplexním zateplení panelových domů v Orlové (1996–2007) Ing. Jan Katauer (*1940) Strojní inženýr. Bytové družstvo v Orlové vede od roku 1995. V roce 2008 byla pod jeho vedením dokončena celková revitalizace panelových domů ve vlastnictví BD v Orlové. E-mail: [email protected] Bytové družstvo (BD) v Orlové od roku 1996 systematicky realizuje u domů postavených panelovou technologií stavebně technická opatření ke snižování spotřeby tepla pro vytápění i ohřev TV pro 3300 bytů. Postupně realizuje solární předohřev studené vody určené k výrobě TV, v provozu už je 9 solárních soustav s 477 m2 kolektorové plochy. Cílem je postupně realizovat 1,5 m2 solární plochy pro každý byt ve vlastnictví BD. V roce 1995–1996 bylo provedeno jako první energetické opatření v domech BD osazení termostatických ventilů a tlakové vyvážení otopných soustav všech 3300 bytů. V letech 1996–1999 pak bylo v rámci sanace panelových vad zatepleno bez úvěrů prvních 18 vchodů. Byla ponechána původní okna. Postupně došlo u všech domů k výměně všech kovových oken chodeb a sklepů s jednoduchým zasklením za okna plastová s dvojskly. Byla zmenšena zasklená plocha oken chodeb a některá sklepní okna byla zrušena. V roce 1998 byly u prvního domu typu OP 1.11 bez zateplení obvodového pláště zaskleny lodžie. Došlo k poklesu roční spotřeby tepla o 161 GJ (21,4 %) a měrná spotřeba klesla na hodnotu 0,31 GJ/ m2/rok. To odstartovalo zájem o hromadné zasklívání lodžií a v současné době ▼ Orlová, letecký pohled stavebnictví 01/09 55 Rok 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem Roční spotřeba v GJ 141 314 116 221 100 216 86 464 71 054 83 399 74 416 72 086 64 167 62 418 54 273 50 567 Úspora tepla v GJ – 25 093 41 098 54 850 70 260 57 915 66 898 70 228 77 147 78 896 87 041 90 747 Úspora tepla v % – 17,80 29,10 38,80 49,70 41,00 47,30 49,70 54,60 55,83 61,59 64,22 Cena v Kč/GJ na patě domu 178,59 218,17 288,74 320,00 350,32 340,43 310,02 309,67 324,93 331,19 340,56 354,49 Roční úspora v Kč – 5 474 540 11 866 636 17 552 320 24 591 000 19 691 000 20 738 380 21 747 504 25 067 374 26 129 566 29 642 682 32 168 904 234 669 906 ▲ Tab. 1. Vývoj spotřeby tepla od roku 1996–2007 Rok *Cena Kč/GJ Spotřeba GJ/m2 /rok Náklady na vytápění Kč/m2 /rok 1996 178,59 0,68 1997 218,17 0,56 1998 288,74 0,48 1999 320,0 0,42 2000 2001 2002 2003 2004 350,32 340,43 310,02 309,67 324,93 0,345 0,405 0,362 0,350 0,310 121,44 122,17 138,59 134,40 120,86 137,87 112,22 2005 331,19 0,303 2006 2007 340,56 354,49 0,264 0,245 108,38 100,73 100,35 89,90 88,69 ▲T ab. 2. Měrné spotřeby a náklady na vytápění za předchozích deset let – při otápěné podlahové ploše všech 3300 bytů, která je 205 676 m2; *cena s DPH na patě domu je zaskleno celkem 1850 lodžií. Některé lodžie se pomocí ocelové konstrukce rozšířily na 1,6 m, což energetický efekt úspor v důsledku větší vzduchové mezery ještě zlepší (solární efekt hlavně v zimě). Od roku 2001 jsou zde pro komplexní opravy domů intenzivně vy- užívány úvěry z programu Panel. Kromě zateplení obvodových plášťů a výměny oken se důsledně zateplují střešní konstrukce domů a strojovny výtahů. Mění se vstupní dveře domů, budují zádveří a zateplují podhledy ve vstupech. Provádějí se rekonstrukce bytových jader a izolace potrubí cirkulace TV. V každém domě je v rámci revitalizace provedena úplná modernizace výtahu s cílem snížit potřebný příkon pohonu stroje. Na chodbách jsou úspory proudu na osvětlení řešeny pohybovými čidly bez nutnosti svítit ve čtyřech až osmi patrech současně. Koncem roku 2007 zde bylo celkovými náklady 873 milionů korun revitalizováno 93,7 % bytového fondu. Cena tepla na patě domu byla v roce 2007 o 175,90 Kč/GJ vyšší než v roce 1996 (nárůst +98,5 %). V důsledku realizovaných opatření klesla roční spotřeba tepla na vytápění tak, že náklady na vytápění klesly o 32,75 Kč/m2 /rok. Při průměrné spotřebě tepla 3300 bytů v roce 2007 – 0,245/GJ/m2 / rok měl nejhorší dům č. p. 783 (typ G 57) měrnou spotřebu tepla 0,42 GJ/m2 /rok a náklady 153 Kč/m2 /rok. Nejlepší výsledek byl u domu č. p. 1276 (typ OP 1.11) s měrnou spotřebou 0,16 GJ/m2 /rok a náklady 60 Kč/m2 /rok. V roce 2007 stála celoroční dodávka tepla pro vytápění 3300 bytů 17 839 934 Kč a náklady na dodávku TV celkem 20 332 394 Kč. Při očekávaném růstu cen tepla i studené vody se ukazuje, že snižování nákladů na ohřev TV vyžaduje stejně aktuální řešení, jako se věnovalo zateplování domů. Využití finančních úspor z tepla na splácení úvěrů použitých na revitalizaci panelových domů Bytové družstvo Orlová dosud investovalo 873 miliony na revitalizaci 3300 bytů. Z této částky tvoří úvěry 613 milionů Kč. Úspory 56 stavebnictví 01/09 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Kč/m2 1863 2105 2486 3015 3300 4357 5347 Kč/byt 136 111 129 252 157 481 192 307 212 572 290 147 338 154 % 100 113 133 162 177 234 248 ▲ Tab. 3. Růst průměrného úvěru na 1m2 obytné plochy z tepla, které byly postupně převáděny do fondu oprav, představují za deset let 234 miliony korun. Výhodnost úvěrů se projevila v postupném růstu rozsahu provedené revitalizace domů, a tím i růstu průměrného úvěru na 1 m2 obytné plochy (tab. 3). Program Panel dával do konce roku 2006 při úrokových sazbách bank pod 5 % neopakovatelnou možnost výhodné půjčky peněz na patnáct let. Čistý úrok (po odečtení 4% státní dotace) činil u programu Panel 0,5–0,9 %. Znamenalo to z 1 milionu korun 5000–9000 Kč ročně a k tomu státní záruku za 75 % tohoto úvěru. Po využití příležitosti půjčit si také na opravy vnitřních prostor svých domů přesáhly úvěry na komplexní revitalizaci domů 4500 Kč/m2 obytné plochy. Při maximálním úvěru 4500 Kč/m2 se splátkou patnáct let a 500 Kč/m2 vlastních prostředků lze na opravu bytu o ploše 60 m 2 použít až 300 000 Kč. Roční splátka patnáctiletého úvěru 4500 Kč/m 2 obytné plochy je 300 Kč/m 2 /rok. Úroky a poplatky bankám za vedení účtu činí z této sumy 24 Kč/m 2 /rok. Pro financování běžného provozu domu má družstvo předepsánu tvorbu 48 Kč/m 2 / rok. Celková potřebná roční tvorba fondu oprav na patnáctileté splácení úvěru a provoz domu potom vychází 372 Kč/m 2 /rok, tj. 31 Kč/m 2 /měsíc. Pro byt o velikosti 60 m 2 je potřebná měsíční tvorba fondu oprav 1860 Kč. Aby tato výše tvorby fondu oprav byla sociálně únosná, převádí BD postupně od roku 1997 veškeré úspory z tepla do fondu oprav formou snižování záloh na topení. ▲ Dům typu BP 70 po komplexní revitalizaci (nová bytová jádra, průchozí výtah o nosnosti 525 kg pro 6 osob, nová elektroinstalace, rozšířené lodžie, digitální zvonky) ▼ Detail rozšířené lodžie u domu typu BP 70 O tyto prostředky narostla postupně tvorba fondu oprav. Její celková výše činila v roce 2007 přes 74 miliony korun pro 3300 bytů. Minimální výši tvorby fondu oprav pro celé BD stanovuje jeho představenstvo a pro rok 2007 byla 27 Kč/m2 /měsíc. Vlastní úspory z tepla ve fondu oprav jsou 13 Kč/m2 /měsíc, což je 41,9 % z celkové výše měsíční tvorby FO (31 Kč/m2 /měsíc). Skutečná čistá platba do fondu oprav, která zatěžuje rozpočet nájemníků, je potom 18,00 Kč/m2 /měsíc. Z příkladu Bytového družstva v Orlové je patrné, že program Panel lze používat i na revitalizaci vnitřních částí domu, využívání energie obnovitelných zdrojů, a zajistit tak v panelových domech moderní bydlení na dalších čtyřicet let, při sociálně únosném finančním zatížení družstevníků. Výsledky solárního systému o ploše 113 m2 pro předohřev teplé vody pro 72 bytů za rok 2007 Solární systém se skládá ze 45 kolektorů o ploše 113 m2 a byl uveden do provozu v prosinci 2006. Součástí systému je akumulační zásobník 5,5 m3 na akumulaci získané solární tepelné energie a výměník o objemu 2 m3 na přípravu TV. Teplá voda z tohoto výměníku je v případě potřeby ohřívána v deskovém výměníku objektové předávací stanice teplem z ČEZ-EDĚ. stavebnictví 01/09 57 Měsíc Energetický zisk GJ leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem 1,6 11 36,2 53,5 44,1 42 50,9 49,3 35,1 15,8 8,7 6,2 354 Množství ohřáté vody m3 91 252 303 275 232 213 239 221 262 241 267 302 2 898 Spotřeba oběhových čerpadel v kWh 25,0 66,2 155,8 217,6 200,8 197,1 239,6 220,0 161,9 92,6 67,0 58,1 1 702 Solární zisk GJ/m3 Dodávka tepla Ohřev OPSS + Ener. podíl soOPSS GJ solár GJ láru TUV v % 0,02 0,04 0,12 0,19 0,19 0,20 0,21 0,22 0,13 0,07 0,03 0,03 0,12 70 57 59 48 41 34 27 28 43 54 63 63 587 71,6 68,0 95,2 101,5 85,1 76,0 77,9 77,3 78,1 69,8 71,7 69,2 941,4 2,2 16,2 38,0 52,7 51,8 55,3 65,3 63,8 44,9 22,6 13,0 8,9 37,6 ▲ Tab. 4. Výsledky solárního systému za rok 2007 Cena 1 GJ tepla v Kč Vlastní Celkové náklaRoční úspora náklady BD dy s dotací v Kč 2 100 000 Kč 3 100 000 Kč 350 17,1 roku 25,0 roku 123 900 450 13,2 roku 19,5 roku 159 300 550 10,8 roku 16,0 roku 194 700 700 8,5 roku 12,5 roku 247 800 ▲ Tab. 5. Ekonomická návratnost investic do soláru při ročním zisku 354 GJ Tento solární systém vykázal za rok 2007 zisk 354 GJ, což je 3,13 GJ na m2/rok nebo 870 kWh/rok. V současné době není v České republice vyhlášen dotační program pro využití solárního tepla. Fotovoltaika se zisky do 180 kWh/m2 /rok má vysokou pořizovací cenu a střechy panelových domů jsou pro docílení energetických zisků srovnatelných s tepelnými zisky solárních systémů příliš malé. ■ english synopsis Heat Saving by Complex Thermal Insulation of Prefabricated Concrete Houses in Orlová (1996–2007) The Housing Cooperative (HC) in Orlová has systematically applied construction technology measures for reduction of heat consumption for heating and hot water production for 3,300 residential apartments in houses built of prefabricated concrete panels. klíčová slova: solární soustavy, komplexní regenerace, panelové domy, program PANEL keywords: solar systems, complex regeneration, prefabricated concrete houses, PANEL programme odborné posouzení článku: Ing. Milan Machatka, CSc., předseda představenstva Cechu pro zateplování budov České republiky inzerce PRESTA JIŽNÍ ČECHY V. ROČNÍK SOUTĚŽNÍ PŘEHLÍDKA STAVEBNÍCH REALIZACÍ JIŽNÍCH ČECH DOKONČENÝCH V LETECH 2006–2008 Pod patronací hejtmana Jihočeského kraje Vyhlašovatel Český svaz stavebních inženýrů oblastní pobočka České Budějovice (ČSSI-OP CB) Spoluvyhlašovatelé Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT-OK CB) Svaz podnikatelů ve stavebnictví ČR (SPS ČR) Česká komora architektů (ČKA ČR) Jihočeský kraj Odborný mediální partner Časopis STAVEBNICTVÍ Termín přihlášek do 9. 1. 2009 Soutěžní podmínky a Přihlášku najdete na www.cssi-cr.cz a www.casopisstavebnictvi.cz 58 stavebnictví 01/09 energetická náročnost budov text a foto: Lubomír Nytra Vady zateplených fasád a jejich příčiny ve vztahu k životnosti ETICS Lubomír Nytra (*1950) Od roku 1994 působí ve společnosti STOMIX. Zabývá se problematikou zateplovacích systémů, zejména v poradenské a servisní službě realizačním firmám a investorům v oblasti odstraňování nedostatků při aplikaci ETICS. V současnosti vede činnost oblastních servisních techniků a provádí školení odborných pracovníků. Věnuje se přednáškové činnosti o problematice ETICS. E-mail: [email protected] Současné nemalé investice do zateplení budov neřeší jen úspory na vytápění, ale jedná se i o prodloužení životnosti, zlepšení tepelné pohody, omezení možnosti rosení, sanace konstrukčních nedostatků, zlepšení estetického vzhledu a v neposlední řadě i cenové zhodnocení domu či bytu. Rozdíl mezi nutnou dobou návratnosti investovaných nákladů a životnosti předmětu investice představuje dobu, kdy tato investice přináší zisk. Je ale otázkou, s jakou dobou životnosti se dá počítat u zateplovacích systémů ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems – vnější tepelněizolační kompozitní systém, který je složený z průmyslově zhotovených výrobků a výrobce ho dodává jako konkrétní pevnou certifikovanou skladbu). U systémů ETICS schvalovaných podle evropských harmonizovaných technických specifikací musí být pozitivně ověřen, mimo jiné, předpoklad životnosti minimálně 25 let. Tento předpoklad nebývá v praxi vždy splněn. Pokud má být systém ETICS výhodnou investicí, tak je potřeba použít nejen systém, který vyhověl všem souvisejícím požadavkům, ale i jeho správný výběr, jeho odborné zabudování do stavby a také odpovídající údržba a užívání. Vlastní výběr spočívá ve vhodném sladění charakteristik podkladu charakteristikami ETICS. ▼ Vstupní podmínky pro dosažení předpokládané životnosti systému ETICS Kvalitní výrobek ETICS Kvalitně provedená montáž ETICS Výběr – návrh ETICS Životnost systému min. 25 let Údržba Výběr systému ETICS Charakteristiky podkladu pro výběr Uplatnění systémů ETICS vyžaduje vhodný podklad. U běžných systémů s omítkou spojovaných s podkladem pomocí lepicí hmoty nebo lepicí hmoty a hmoždinek musí být dodrženy dané požadavky u těchto charakteristik podkladu: soudržnost, reakce na oheň, vlhkost, přítomnost prachu, přítomnost mastnot, přítomnost zbytků odbedňovacích a odformovacích prostředků, přítomnost výkvětů, puchýřů a odlupujících se míst, biotické napadení, přítomnost aktivních trhlin, přítomnost průvzdušných neaktivních trhlin a spár, savost. Charakteristiky ETICS pro výběr Každý výrobce ETICS musí deklarovat jeho základní charakteristiky: možné délkové rozměry ETICS, způsob upevnění, přídržnost lepicí hmoty k podkladu, odolnost na hmoždinku, odolnost osazené hmoždinky proti vytržení, činitel prostupu tepla pro hmoždinku, reakce na oheň, odolnost proti mechanickému poškození ETICS, světelnou odrazivost omítky. Samotný výběr systému ETICS ovlivňují přímo tyto charakteristiky podkladu: ■ odchylka rovinnosti; ■ přítomnost povrchové úpravy; ■ délkové rozměry zateplovaného podkladu (stěny). Z uvedených charakteristik vyplývá, že musí být kladen důraz na stav podkladu – zajištění soudržnosti s aplikovaným systémem ETICS. Stejně tak musí být věnována maximální pozornost prvkům ETICS zajišťujícím jeho stabilitu na podkladu. Součásti systému ETICS Jedním z hlavních důvodů, proč je nutné chápat ETICS jako ekvivalent stavebního výrobku, je nutnost, aby jeho jednotlivé součásti vzájemně nenarušovaly výslednou funkci systému. Z těchto důvodů musí být sestava součástí nejen navržena, ale i ověřena, zda je po zabudování do stavby schopna, na základě součinnosti jednotlivých součástí, plnit dané požadavky. Vzhledem ke skutečnosti, že za ETICS je odpovědný jeho výrobce, sestavuje ho a ověřuje vždy on. ETICS musí mít jednoznačně určeny nejméně tyto součásti: ■ lepicí hmotu; ■ m echanicky připevňovací prostředky, pokud jsou součástí ETICS; ■ tepelněizolační materiál; ■ základní vrstvu z jedné nebo více vrstev; ■ v ýztuž – skleněná síťovina; ■ konečnou povrchovou úpravu, která může zahrnovat dekorativní nátěr. stavebnictví 01/09 59 Soupis jednotlivých komponentů pro užití v daném systému musí výrobce deklarovat. Montáž systému ETICS Základem kvalitní montáže ETICS je bezpodmínečné dodržení technologických postupů daných výrobcem dokumentací ETICS v jednotlivých technologických operacích: ■ příprava podkladu; ■ lepení desek tepelné izolace; ■ kotvení hmoždinkami; ■ provádění základní vrstvy; ■ provádění konečné povrchové úpravy. V České republice platí ČSN 73 2901 – Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů ETICS. Problémy vyplývající z nedodržování technologické kázně se projevují ve všech základních technologických operacích. Nedodržování technologických postupů stejně jako nedodržení skladby ETICS je často tolerováno na základě dohody o nižší ceně montáže. Tato krátkozraká úvaha však vede jednoznačně k zodpovědnosti za případnou destrukci systému, při které může dojít k ohrožení života, zdraví a majetku třetích osob. Většina vad padá jednoznačně na vrub chybám při aplikaci ETICS z hlediska nedodržení předepsané technologie montáže. Pokusy o zjednodušování při ignoraci technických principů má za následek nedostatečnou stabilitu ETICS na podkladu, praskliny v základní vrstvě nebo povrchové úpravě apod. V konečném důsledku však vede k enormnímu snížení životnosti ETICS. Vady se objevují prakticky ve všech základních technologických operacích a nelze určit bez návazných souvislostí jejich jednotlivou míru závažnosti. Vady a poruchy v jednotlivých fázích montáže ETICS Vady v přípravě a posouzení podkladu Tato etapa se ve většině případů pomíjí, provádí se pouze ojediněle, a to v rovině penetrace. Podklady před aplikací ETICS jsou často zvětralé a nesoudržné. Při spolupůsobení dalších nedostatků v následujících operacích se jednoznačně podílí na destrukci zateplení. V ČSN 73 2901 je uvedena řada diagnostických zkoušek podkladu, které mohou pomoci při stanovení vhodných opatření pro zajištění stability systému na podkladu. Většinu z nich lze nahradit zkouškou přídržnosti lepicí hmoty k podkladu. Kromě zjištění jedné z charakteristik ETICS tato zkouška může zjistit, zda je nutné podklad očistit, odmastit, odstranit původní povrchovou úpravu, upravit jeho savost apod. Toto zjištění nejen pomůže při zajištění stability ETICS na podkladu, ale ▲ Přídržnost lepicí hmoty k podmůže snížit náklady na vlastní kladu zateplení. 60 stavebnictví 01/09 ▲ Postup provádění zkoušky přídržnosti lepicí hmoty k podkladu. Minimální hodnota přídržnosti lepicí hmoty k podkladu musí být nejméně 0,08 MPa. Lepení desek tepelné izolace V této technologické operaci dochází nejčastěji k následujícím závadám. ■ Nesprávný způsob nanášení lepicí hmoty na desky tepelné izolace z pěnového polystyrénu (EPS) a z minerální vlny (MW) z hlediska správného umístění hmoty na desce a z hlediska velikosti lepené plochy, obr. 1, 2. ■ Nelepení desek tepelné izolace na sraz a následný nesprávný způsob vyplnění jejich spár, obr. 3. ■ Nedodržování správného způsobu osazení a lepení desek tepelné izolace u výplní otvorů, obr. 4. ■ Nedodržování přesahů (tj. vazby) desek při lepení a požadavku na nejmenší přípustnou velikost desek. ■ Nezateplování ostění otvorových výplní a neřešení dalších opatření tepelně technického charakteru, pokud zateplení – hlavně z důvodu nedostatku místa – nelze reálně provést. ▼ Obr. 1.–4. Příklady některých nesprávných postupů lepení (obr. 1: důsledek lepení „na terče”; obr. 2: poduškový efekt) 1 2 3 4 Kotvení hmoždinkami Druh, počet, délku kotvení a rozmístnění hmoždinek v ploše desek tepelné izolace a v místě jejich styků a v ploše vrstvy tepelněizolačního materiálu určuje projektová dokumentace v souladu se specifikací ETICS. U ETICS musí být prováděny výtažné zkoušky pro určení charakteristické únosnosti plastových kotev ve všech případech, kdy základní materiál (podklad pro kotvení) na stavbě je vzhledem k typu materiálu nebo minimální pevnosti nebo uspořádání otvorů jiný než základní materiál použitý při laboratorních nebo posuzovacích zkouškách (obr. 5, 6). Lze předpokládat, že únosnost zkušebního betonu bude jiná než únosnost 30 let starého panelu. ▲ Obr. 9. a 10. Příklady závad při provádění základní vrstvy. Důležitý prvek základní vrstvy – diagonální zesilující vyztužení (vlevo). Důsledek neprovedení diagonálního zesilujícího vyztužení (vpravo). Provádění konečné povrchové úpravy Závady při povrchové úpravě vrstvy při dodržení základních předpokladů – předchozí určená penetrace a použití systémové omítkoviny, lze chápat jako závady spíše estetické. Nutná údržba ▲ Obr. 5. a 6. Přístroj pro tahovou zkoušku a tahová hlava umístěná na hmoždinku ETAG č. 014 stanoví minimální tloušťku podkladu pro kotvení – 100 mm. U sendvičových panelů není tato podmínka dodržena. V tomto případě je nutno provádět tahovou zkoušku vždy. Nejčastější závadou při osazování hmoždinek je používání nesy- stémových typů, které nejsou do skladeb ETICS ověřeny (obr. 7. a 8.). Závažnou závadou je nedostatečné stanovení délky hmoždinek, kdy kotevní část hmoždinky není zcela v nosné části podkladu. Nepevně nebo nesprávně osazené hmoždinky lze považovat za nefunkční. Působením klimatických podmínek dochází k namáhání vnějšího souvrství ETICS. Účinné preventivní opatření pro zvýšení odolnosti vnějšího souvrství proti povětrnosti je nanesení ochranného nátěru po 15 až 20 letech od realizace systému. Nátěr významně prodlužuje životnost ETICS a odstraňuje drobné nedostatky vzniklé při původní realizaci. Další údržbová opatření jsou neprodlené opravy případného mechanického poškození a popřípadě čištění povrchové úpravy. Závěr Při dodržení zmíněných pravidel, zejména uvedené ČSN 73 2901, a vyvarování se zbytečných chyb lze u ETICS očekávat životnost až dvojnásobně vyšší, než bylo uvedeno, jak uvádí poznatky ze zahraničí, kde začali se zateplováním dříve. ■ english synopsis Defects of Thermally Insulated Facades and their Causes in Relation to ETICS Life ▲ Obr. 7. a 8. Důsledek použití nesystémových hmoždinek, neověřená odolnost na hmoždinku – hmoždinka neposouzena podle ETAG 004, 014 Provádění základní vrstvy Hlavními závadami v této technologické operaci je neprovádění vzájemných přesahů pásů skleněné síťoviny při jejím ukládání do stěrkové hmoty, stejně tak jako vadné nebo nedostatečné uložení skleněné síťoviny ve stěrkové hmotě základní vrstvy. Naprosto nepřípustné je nanášení stěrkové hmoty přes už předem provizorně mechanicky připevněnou síťovinu na deskách tepelné izolace. Nutné je provádění zesilujících vyztužení jednak v oblasti rohů otvorů výplní (jedná se obvykle o diagonální zesilující vyztužení pruhem síťoviny), obr. 9 a 10. Return of costs invested into thermal insulation of buildings depends on the life of the thermal insulation systems called ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems). In the case of these systems approved on the basis of harmonised European technical specifications the assumed life of at least 25 years must be tested with a positive result, among other things. This assumption is not always true in practice. If an ETICS system is to become a beneficial investment, then the following assumptions must be fulfilled: the system should comply with all related requirements, should be correctly selected, professionally incorporated in the building and adequately maintained and used. klíčová slova: ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems), investice, životnost produktu, vady a poruchy, údržba keywords: ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems), investment, product life, defects and failures, maintenance odborné posouzení článku: Ing. Milan Machatka, CSc., předseda představenstva Cechu pro zateplování budov České republiky stavebnictví 01/09 61 energetická náročnost budov text: Hana Dušková Energetická certifikace budov v ČR V listopadu uspořádala redakce časopisu Stavebnictví další odbornou debatu, tentokrát zaměřenou na zavádění povinnosti certifikace budov podle jejich energetické náročnosti. Debaty se zúčastnili níže uvedení odborníci. Ing. Jiří Šála, CSc. Spoluautor a zpracovatel platné ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov a dalších norem v oboru, autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby a energetické auditorství. Energetický auditor podle zákona č. 406/2000 Sb. v seznamu MPO, soudní znalec z oboru stavebnictví – tepelná ochrana budov – stavební tepelná technika, člen rady Cechu pro zateplování budov, předseda redakční rady časopisu Tepelná ochrana budov. Výkonný ředitel vlastní firmy Ing. Jiří Šála, CSc. – MODI, Praha. Ing. Karel Mrázek Zabývá se energetickou certifikací budov. Po spojení STÚ-E, a.s., se společností ARCADIS Project Management akcentuje energetiku budov v její činnosti a prohlubuje energetickou certifikaci v duchu evropských směrnic. V současné době vede technickou normalizační komisi pro ústřední vytápění a přípravu TV a soustřeďuje se na zavedení ČSN EN pro podporu energetické certifikace. Autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí staveb a energetické auditorství. Prof. Ing. Karel Kabele, CSc. Profesor na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Je vedoucím katedry technických zařízení budov, kde se pod jeho vedením zpracovával Národní kalkulační nástroj (NKN) pro hodnocení energetické náročnosti budov. Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Vedoucí laboratoře stavebně tepelné techniky akciové společnosti Centrum stavebního inženýrství, která poskytuje služby v oblasti zkušebnictví a certifikace pro většinu výrobků a technologií používaných ve stavebnictví. Je autorizovaným inženýrem, soudním znalcem. Je členem Asociace energetických auditorů, kde zpracovává připomínky ke znění vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, a ke znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění. Ing. Zdeněk Ryšavý Působí ve firmě PROTECH s.r.o., Nový Bor jako specialista na vývoj výpočtového softwaru v oblasti vytápění a větrání. Na základě analýzy matematických modelů výpočtů připravuje podklady pro programátory. Současný stav v oblasti zavedení certifikace energetické náročnosti budov (ENB) z hlediska právních předpisů Komentář ■ Certifikace energetické náročnosti budov byla ustanovena Směrnicí 2002/91/EP a Rady. Do právních předpisů ČR byla im- 62 stavebnictví 01/09 plantována v zákoně č. 61/2008 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Z § 6a zákona vyplývá, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy, které stanoví prováděcí právní předpis, a dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými technickými normami. Splnění těchto požadavků se dokládá průkazem ENB. Kromě toho jsou provozovatelé budov veřejného charakteru o celkové podlahové ploše nad 1000 m2 povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově. Prokazování splnění požadavků ENB je stanoveno od 1. 1. 2009, umístění průkazu ENB na veřejně přístupném místě budov veřejného charakteru od 1. 1. 2008 (kdy vstoupila v platnost novela zákona č. 393/2007). Nesplnění povinnosti pak bude podle novely zákona č. 406/2000 Sb. pokutováno jako správní delikt. Průkaz energetické náročnosti nesmí být starší než 10 let a podle prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 148/2007 Sb.) je součástí projektové dokumentace při: a) výstavbě nových budov; b) větších změnách dokončených budov; c) prodeji nebo nájmu budov. ■ Hodnocení budov v ČR podle vyhlášky č. 148/2007 Sb. je prováděno pomocí tzv. bilančního hodnocení budovy, které představuje hodnocení budovy při standardizovaném užívání. Vypočtená celková dodaná energie EP pro potřeby bilančního hodnocení budov je závislá na okrajových podmínkách, které upravují možnost srovnání různých budov stejného typu za stejných výchozích podmínek, za předpokladu správného provozu objektu a správné funkce všech subsystémů objektu. Hodnocení probíhá na principu porovnání dosaženého srovnávacího údaje s hodnotou referenční. Referenční hodnotou je pak měrná potřeba tepla na vytápění (v kWh/m2.a). Názory následující diskuze se týkají: zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění, postupu metodiky hodnocení energetické náročnosti budovy podle vyhlášky 148/2007 Sb., praktické souvislosti energetického auditu (EA) a průkazu energetické náročnosti budov (průkaz ENB) Šafránek: Hlavní nedostatek vidím v určitém nesouladu prováděcí vyhlášky č. 148/2007 Sb., která nereflektuje na některé postupy v zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, v platném znění. Například operativní hodnocení, stanovení referenční budovy nebo hodnocení podle referenční budovy (pokud budovu nadimenzuji na základě tepelně technické normy, nesplňuje nejvyšší přípustnou klasifikačních třídu ENB – C). To považuji za chybu. Norma je závazný dokument, na který se odvolává řada vyhlášek, a jestliže projektant budovu podle této normy navrhne, měla by vyhovovat. Mrázek: Vyhláška č. 148/2007 Sb. je formálně i věcně nedokonalá. Upozorním jen na zásadní nesrovnalosti: 1. Zůstává v protikladu požadavek referenční budovy jako hodnotícího modelu a C úrovně jako referenční (kdy jsou měrné spotřeby energie v kWh/(m 2.rok) v klasifikační třídě C stupnice ENB pro vyjmenované druhy budov hodnotami referenčními). 2. Nereálné hodnoty v Tabulce 1 v Příloze č. 2. 3. Chybí standardizované hodnoty přípravy TV podle druhů budov. Šála: Část textová vyhlášky č. 148/2007 Sb. je podle mého názoru v souladu s Evropskou směrnicí 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov, část přílohová má určité nesrovnalosti: Tabulka 1 v Příloze č. 2 svými hodnotami nekoresponduje s textovým zněním vyhlášky, kde se hovoří o referenčních budovách a o bilančním (výpočtovém) hodnocení ENB. Tabulka uvádí hodnoty z operativního (měřeného) hodnocení – tedy hodnoty nezávislé na jakýchkoli dalších parametrech. To je v rozporu s postupy stanovení požadavků na hodnocení úrovní jednotlivých tepelných toků, takže nemůže být odrazem požadované kvality, dané českými právními předpisy. Zmiňovaná tabulka je vhodná nikoliv pro bilanční (výpočtové) hodnocení, ale pro hodnocení operativní (měřené). Převzatá platná evropská norma ČSN EN 15603, která zavádí energetickou náročnost budov do českých právních předpisů a zabývá se metodikou výpočtu ENB, jednoznačně konstatuje, že operativní (měřené) hodnocení a bilanční (výpočtové) hodnocení se nemají křížit – porovnávat výsledky jednoho s druhým. Tuto vážnou metodickou chybu je třeba napravit. Kabele: U vlastního výpočtu jsou některá problematická místa. Povědomí veřejnosti je takové, že se snaží porovnávat výsledky výpočtu, který je určen pro hodnocení ENB, s realitou – hodnotami, které jsou v daném objektu naměřeny. Uživatelé jsou pak mnohdy zklamáni, že si tyto výsledky neodpovídají. Pokud daný objekt nepoužíváme standardně, nelze očekávat – zvláště u energií na osvětlení nebo chlazení – stejné výsledky jako ve výpočtu, kdy se předpokládá, že budova standardně funguje. Jakousi paralelu nacházím například u provozu automobilu: pokud bude pouze stát v garáži, bude jeho spotřeba nulová, a nebude tedy totožná s údajem v technickém průkazu, kde je uvedeno 6,6 l/ 100 km. Pokud se tedy budova nebude užívat, bude se hodnota spotřeby energie lišit od hodnoty uvedené v průkazu ENB. Národní kalkulační nástroj (NKN), který vznikal v loňském a předloňském roce, byl vlastně prvním mostem mezi výpočtovým modelem v příloze vyhlášky č. 148/2007 Sb. a výpočtovou realitou. Pro seriózní výpočet energetické náročnosti budov je třeba vidět všechny její části v souvislostech, ve vazbě – hodnotit v celkovém pohledu. Je třeba na budovu nahlížet jako na jeden celek tvořený vzájemně se doplňujícími a respektujícími systémy. Je důležité mít neustále na paměti, že cílem tohoto hodnocení je tlačit na uživatele budov, projektanty, realizátory i investory, aby se v budovách snížila spotřeba energie. A podle mého názoru, který možná není úplně konformní, a tím, co tu bylo dosud řečeno, není postup výpočtu prioritní. Důležité je, aby výpočet postihoval účel. Aby se rozumně kombinovaly stavební materiály a kvalitní systémy TZB a například pro malý objekt se nepoužívaly nadstandardní nákladné technologie. Na dotaz, jak navrhnout vzduchotechniku do dané budovy, doporučí každý specialista v podstatě jiné řešení. Stejně tak se budou u provádění průkazů energetické náročnosti budov lišit hodnocení od jejich jednotlivých autorů. Mrázek: Obdivuji skupinu autorů a zpracovatelů Národního kalkulačního nástroje, v jak krátké době tento produkt za daných finančních podmínek dokázala zpracovat. V současné době je těchto programů více a je to dobře. Byly však pod tlakem situace uspěchány a nebyly dostatečně odladěny v ověřovacím provozu. Ing. Ryšavý: Na základě požadavku našich uživatelů, kteří užívají program Tepelné ztráty a program Stavební fyzika jsme začali zpracovávat výpočty podle vyhlášky 148/2007 Sb. nebo přesněji řečeno podle NKN. Šála: Jde o to, aby hodnocení ENB bylo alespoň odrazem dané skutečnosti – nemusí odpovídat přesně naměřené realitě, protože výpočtové hodnocení, jak tady už bylo řečeno, není totožné s hodnotami naměřenými, ale mělo by být co nejvěrnějším odrazem. A to se uvedeným prokřížením výpočtového stanovení ENB a požadavků vhodných pro operativní hodnocení nepodařilo. Šafránek: Asociace energetických auditorů se snaží apelovat na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, aby se touto problematikou začalo zabývat a byla vytvořena komise, která by pracovala na revizi vyhlášky č. 148/2007 Sb. Kabele: Všechny tyto problémy jsou naprosto reálné a pravdivé. Situace je ale vážnější. Můžeme tady o dané problematice dlouze diskutovat, ale realita je taková, že musí být ke každému projektu průkaz ENB zpracován. To znamená, že je nutné spíše hledat cestu, jak pokračovat dál, dojít k určitému konsenzu. V Rumunsku se nedávno konala na toto téma konference, které se zúčastnili zástupci téměř všech evropských zemí, a v podstatě všude se řeší podobné problémy. V každé zemi vznikl víceméně originální postup, který není konformní pro všechny zúčastněné. V Německu se z hlediska uživatelských profilů používá obdobného přístupu. V Holandsku používají na výpočet komerční software. Jistě, citovaná tabulka z Přílohy 2 vyhlášky č. 148/2007 Sb. opravdu nefunguje v některých případech tak, jak by měla. Představa nechat cvičně zpracovat tisíce objektů je z mého pohledu nereálná, především z hlediska získání podkladů a týmu zkušených zpracovatelů. Proto v současné době na fakultě pracujeme na vývoji podprogramu, který bude v rámci Národního kalkulačního nástroje umožňovat uživatelům odeslat data o zpracovaném průkazu do centrální databáze, kterou připravujeme. Bude se jednat o anonymní údaje o stávajících budovách, přičemž takto získaný vzorek dat nám umožní připravit seriózní podklad pro úpravu tabulky referenčních hodnot. Mrázek: Já si s tímto přístupem dovolím nesouhlasit, i když většinou bude prosazen. Zapomíná se, že jednak oproti výše uvedeným státům jsme ve zcela jiné situaci vzhledem k povinnosti energetických auditů a jejich provedení pro převážnou většinu budov, jednak pro výstupy průkazů ENB, které jsou zajímavé pro státní správu a málo informují vlastníka o reálném provozu a jeho nápravě. Takže za co tedy vlastník budovy v tomto případě platí? Šála: Toto je velmi závažná a citlivá otázka. Od roku 1990 se snažíme o zadání zpracování klimatických dat v pokrytí celé ČR. Hodnoty z různých zdrojů jsou zatím nesrovnatelné. Je to otázka přiblížení výpočtu skutečnosti. Nejcitlivěji se to projeví při dimenzování, kdy pokud dosadíme nevhodná data, je využitelnost hodnocení energetické náročnosti pouze jednorázová. Kabele: Klimatická data, obsahující především údaje o venkovní teplotě a intenzitě slunečního záření, jsou okrajovou podmínkou pro energetické výpočty. Pro různé typy výpočtů používáme samozřejmě různých dat – pokud chceme nadimenzovat jednotlivé prvky systému, použijeme extrémní výpočtové hodnoty, pro stanovení roční potřeby energie pak typické údaje pro danou oblast. V Národním kalkulačním nástroji jsou použita syntetická klimatická data, která vycházejí z referenčního roku používaného pro simulační výpočty. Národní kalkulační nástroj je otevřený a umožňuje uživateli stavebnictví 01/09 63 nahlédnout do všech jeho částí. Zkušenější uživatel si může z vypočtených mezivýsledků vytvořit jakýkoliv výstup a výpočtového postupu obsaženého v NKN využít k dalším analýzám a optimalizaci návrhu budovy a jejích energetických systémů. Šála: Ještě dvě důležité poznámky k metodice výpočtu: 1. Od průkazů ENB většiny evropských zemí se ČR liší v tom, že zde nejsou zavedeny podružné štítky. To je podle mě z hlediska uživatele dosti velká chyba. Neprezentujeme mezivýsledky, dílčí tepelné toky, porovnání z hlediska požadavků. Je třeba vysvětlit, že podružné štítky jsou ukazateli toho, kde jsou v konečném výsledku rezervy. 2. V rámci použitých metodik nezáleží na jejich výběru, ale nelze různé metodiky mísit. V tom případě jsou dané výsledky nesrovnatelné a budou vznikat naprosto nesouvztažná hodnocení. Šafránek: Povinnost vypracovat EA byla zakotvena již v prvním znění zák. č. 406/2000 Sb. Organizační složky státu, krajů či obcí měly mít zpracován EA do konce roku 2005. Rozdíl mezi EA a průkazem ENB je dán právními předpisy. Zatímco cílem EA je na základě komplexního zhodnocení současné úrovně energetického hospodářství budovy navrhnout optimální řešení, které vede k úspoře energií, průkaz ENB je podle novely energetického zákona (177/2006 Sb.) od 1. 1. 2009 povinnou součástí projektové dokumentace při výstavbě nových budov, dále při energeticky významných změnách stávajících budov (např. výměna oken, zateplení či rekonstrukce budovy) s podlahovou plochou nad 1000 m 2 a také při prodeji nebo nájmu těchto budov nebo jejich částí. Vyhláška č. 148/2007 Sb. uvádí požadavky, které jsou obsahem EA. Z nich vyplývá, že u řady budov musí EA průkazu ENB předcházet. To povede k vysoké pracnosti a k vysokým cenám za jeho vypracování. Mrázek: Evropská unie zavedla povinnost průkazu ENB z důvodu potřeby certifikace v této oblasti. Při tvorbě vyhlášky č. 148/2007 Sb. se nevzalo v úvahu to, že ČR měla jako jeden z mála států v Evropě zavedenu povinnost energetických auditů. U koncepce průkazu ENB se tato skutečnost nezohlednila. Současná forma průkazu ENB vlastníku budovy ve stanoveném pojetí nic nepřináší. 1. Průkaz ENB je účinným nástrojem, pokud je proveden na podkladě kvalitního energetického auditu. 2. Neměl by suplovat tepelně technické, případně další posouzení. Šála: Povinnost zní – provádět stavby s nízkou energetickou náročností a doložit tuto skutečnost průkazem ENB. A poněvadž předpisy, jak průkaz stanovit, jsou zatím velmi rozkolísané, bude obtížné tuto povinnost splnit. Dovolím si předjímat, že se začne dít spousta podvodů, aby se tato povinnost zajistila, a ztratí se tím částečně výsledný efekt. A tady cítím hlavní nedostatek současného dění, které nesměřuje k reálnému hmatatelnému výsledku. Kabele: Hodnocení energetické náročnosti je tlakem zejména na architekty a projektanty, a to v koncepční fázi projektu. Pro uživatele je to informace o řešení z hlediska energie, které samozřejmě není jediným kritériem kvality budovy, a proto nesmí být povyšováno nad všechna ostatní. Úkolem architekta a jeho týmu je nalézt kompromis při plnění všech požadavků – od momentálně aktuální energetické náročnosti, přes kvalitu vnitřního prostředí, 64 stavebnictví 01/09 po estetiku. Mám trošku obavu, aby v rámci energetických úspor „za každou cenu“ nezačala vznikat řešení, která přinesou více škody než užitku. Odstrašujícím příkladem nedávné minulosti jsou stovky plesnivých bytů po jejich utěsnění a výměně oken. Proto se domnívám, že jakékoliv úpravy koncepce budovy, jejího tvaru, technických řešení musí být navrženy zodpovědnou kvalifikovanou osobou. Šála: Optimální energetické hodnocení získá vlastník v rámci energetického auditu, který, pokud je dobře zpracován, je skutečně nezbytným podkladem pro průkazy ENB. Nesouhlasím s tím, že laik do návrhu budovy nemá zasahovat. Bydlení je specifická záležitost. V podstatě každý, kdo si kupuje auto, má na výběr mezi množstvím produktů na trhu. U budovy příležitost výběru nastává v průběhu jejího návrhu a uživatel by měl mít právo tento výběr ovlivnit podobně jako výběr automobilu. I zde existuje rámec omezení, podobně jako povolení emisí a technických parametrů u aut. Ale problematika novostaveb je segmentem, který vytváří pro úspory energie minimální části trhu. Směrnice byla zaměřena především na snížení spotřeby energie stávajícího bytového fondu. A tam mají EA velký smysl. Šafránek: Při certifikaci budov se spotřebami energie nad 700 GJ by měly mít všechny budovy vypracován EA. U stávajících budov to bude efektivní tehdy, pokud vláda vytvoří podmínky, aby se navržené úspory mohly realizovat. Šála: Všichni jsme se zaměřili na to, jak tuto problematiku zvládnout, ale nevidím především snahu jak soukromé, tak i státní investory v tomto směru motivovat. ■ english synopsis Energy Demand of Buildings This professional debate focuses on energetic effectiveness of buildings and the issues of its assessment. Special legislation on design, erection and operation of buildings with special demand concerning interior environment is represented by Act no 406/2000 Coll., as amended, and its executive decrees, especially to Section 6 of the Act, “Effectiveness of Energy Use”, Section 6a, “Energy Demand of Buildings”, and Section 9, “Energy Audit”. Like in the other countries of the European Communities the legislation of the Czech Republic is also compatible with the directive on energy demand of buildings for residential and tertiary sectors. Details of the unified procedure of assessment are included in Decree no 148/2007 Coll., on Energy Demand of Buildings. This decree, in compliance with the directive on energy demand of buildings, stipulates requirements for the unified framework of the methodology of calculation of overall energy demand of buildings, application of minimum requirements for energy demand of new buildings and large existing buildings undergoing extensive reconstruction or modernisation, energetic certification of buildings and regular inspections of boilers and air conditioning systems in buildings and assessment of heating systems with boilers older than 15 years. klíčová slova: energetická náročnost budov, energetický audit, průkaz energetické náročnosti budov, Národní kalkulační nástroj keywords: energy demand of buildings, Energy audit, Certificate of energy demand of buildings, National calculation instrument energetická náročnost budov text: Josef Luťcha foto: archiv autora Hybridní soustava větrné elektrárny a solárních fotovoltaických článků Ing. Josef Luťcha, CSc. (*1930) Absolvoval VTA – Leteckou fakultu. Působil na katedře aerodynamiky a dynamiky letu. Pracoval v oboru letectví, později se věnoval vývoji a výstavbě energetických zařízení s parními a spalovacími turbínami v rámci organizace DUKE ENERGY. Věnuje se větrným elektrárnám a možnostem skladování energie větru do podzemních zásobníků ve formě stlačeného vzduchu. E-mail: [email protected] Vývoj v oblasti solárních fotovoltaických článků a větrných elektráren pro malé rychlosti větru umožňuje v dané lokalitě přímou a nepřímou přeměnu slunečního záření na energii elektrickou. Vítr/fotovoltaika – samostatný zdroj elektrické energie Solární energie záření je zdrojem veškeré energie země a je přijímána v každém zákoutí světa. Pro různé tvary povrchu a topologie (například písek, stromoví a voda) je faktor absorpce tepla jiný, což zapříčiňuje teplotní diference na povrchu země a způsobuje konvekční proudění vzduchu – vítr. Solární energie záření a energie větru jsou tudíž komplementární z hlediska času a oblastí. Ve dne, kdy je sluneční záření silné, je vítr slabý. Při západu slunce je sluneční záření slabé, ale vítr zesílí vlivem větších teplotních rozdílů na povrchu země. V létě je sluneční záření silné a vítr slabý, v zimě je pak sluneční záření slabé a vítr silnější. Komplementárnost mezi solární energií záření a energií větru vytváří z hlediska časové sekvence nejlepší podmínky pro kombinaci – hybrid vítr/fotovoltaika k využití solární energie jako energetického zdroje v dané lokalitě. ■F otovoltaický systém Fotovoltaický systém přímo přeměňuje solární záření na energii elektrickou pomocí solárních panelů, které nabíjejí baterie. Stejnosměrný proud z baterií prochází střídačem a dále je již do spotřebičů dodáván proud střídavý. Výhodou tohoto systému je velká spolehlivost a malé náklady na údržbu, nevýhodou je vysoká cena. ■ Větrný systém Větrný systém přeměňuje energii větru na elektrickou prostřednictvím generátoru a vzniklý proud nabíjí baterie. Spotřebiče dále odebírají střídavý proud přes střídač. Výhodou tohoto systému je možnost vyšší produkce elektrického výkonu, nižší cena a nižší náklady na údržbu. Nevýhodou je nižší spolehlivost zařízení této výkonové třídy. Společnou nevýhodou jak větrného, tak i fotovoltaického systému je časová neurčitost elektrického výkonu zdroje, která vede k nerovnováze mezi výrobou elektrické energie a požadavky spotřebičů v daném časovém okamžiku. Vzájemně komplementární hybridní větrný/fotovoltaický systém tuto časovou neurčitost do jisté míry kompenzuje. Přesto je nutné do celé soustavy zařadit zásobník elektrické energie, obvykle bloky baterií. Jejich kapacita musí zabezpečit po určitou dobu i provoz autonomní, tj. v době, kdy hybridní systém žádnou elektrickou energii nedodává. Významnou charakteristikou hybridních systémů využívajících energii slunečního záření v podstatě bez energetických převodních mezičlánků je skutečnost, že emise škodlivých plynů, a zvláště potom skleníkových, jsou nulové. Typická sestava INCLIN 6000 Solární panely Větrná elektrárna Spotřeba 220 V Regulátor větrné elektrárny Měnič Regulátor solárního panelu Souprava baterií 48 V ▲ Obr. 1. Prvky a jejich vzájemné vazby v hybridním systému. Zdroj: prezentace společnosti J. Bornay [1]. Hybridní elektrický zdroj pro rodinný dům Významnou aplikací hybridního zdroje je dodávka elektrické energie pro rodinný dům [1], viz obr. 2. Níže uvedené údaje takovouto soustavu ilustrují. Roční průměrná spotřeba a dodávka elektrické energie je obvykle vyjadřována ve Wh/den. Naznačené spotřebiče odebírají: 6238 Wh/den Dodávka větrného systému Inclin 1500: 2695 Wh/den Dodávka solárních fotovoltaických panelů: 4600 Wh/den Dodávka hybridního systému celkem: 7295 Wh/den Kapacita baterií pro třídenní autonomní provoz:897 Ah Stavba s nulovým příjmem energie z vnějších zdrojů Rodinný dům vybavený tepelným čerpadlem, kde je jedinou formou energie odběr z rozvodné elektrické sítě, je vhodným uspořádáním pro konverzi na objekt s nulovým příjmem energie z vnějších zdrojů – stavebnictví 01/09 65 A Ps br. 2. O A – větrná elektrárna generuje elektrickou energii z energie větru. Výběr výkonů se mění podle potřeb pro danou instalaci. B – baterie skladují energii vyprodukovanou větrnou elektrárnou a solárními fotovoltaickými panely, která je potom k dispozici podle okamžitých potřeb. Doporučuje se, aby kapacita baterií byla dostatečná pro autonomní provoz po dobu nejméně tří dnů. R – regulátor řídí produkci elektrické energie větrným a fotovoltaickým systémem. Dále řídí stav nabití baterií, chrání baterie před přebíjením a nepřípustným odběrem. I – střídač mění skladovanou stejnosměrnou elektrickou energii na standardní střídavý proud 220 V. Může být integrován s řízením nabíjení baterií i z externího střídavého zdroje, např. dieselagregátu. Ps – solární panely generují elektrickou energii ze slunečního záření, a tudíž jejich využití je omezeno na dobu denního světla. V kombinaci s větrnou elektrárnou umožňují téměř stabilní produkci elektrické energie v průběhu roku. Počet solárních panelů a jejich výkon závisí na celkové potřebné energii pro danou instalaci. B I R ▼ Obr. 3. Spotřeby a zdroje elektrické energie rodinného domu s tepelným čerpadlem Rok 2004 2005 2006 2007 kWh/rok 24 136 22 251 16 026 22 441 kWh/měs. 1 980 1 830 1 320 1 860 kWh/den 66 61 44 62 ▲ Tab. 1. Průměrná roční, měsíční a denní spotřeba elektrické energie Pro krytí objektem požadovaného elektrického příkonu je vybrána malá větrná elektrárna s nominálním elektrickým výkonem 12 kW [2], v kombinaci se solárními fotovoltaickými články s nominálním výkonem 6 kW. ■ Větrná elektrárna Elektrický výkon větrné elektrárny se v podstatě mění se třetí mocninou rychlosti větru. Tato závislost je přesněji charakterizována výkonovou křivkou. Pro vybranou větrnou elektrárnu [2] tvar výkonové křivky naznačuje (viz obr. 4), že i při malých rychlostech větru kolem 5–6 ms -1 lze očekávat elektrický výkon vyšší než 2 kW. Větrná elektrárna je umístěna na pozemku rodinného domu. Stožár je samonosný a je tvořen silnostěnnou trubkou, která je zakotvena v betonových základech. Klíčovou veličinou pro danou lokalitu je rychlost větru. Publikace [3] uvádí rozbor větrných podmínek v ČR. Jsou zde prezentovány roční průměry rychlosti větru v různých lokalitách, obvyklé je uvádět rychlosti větru měřené ve výšce 10 m nad povrchem. ▼ Obr. 4. Graf závislosti výkonu (W) větrné elektrárny na rychlosti větru (ms-1) Výkonová křivka použité větrné elektrárny Zero Energy House. Místo rozvodné sítě je dům vybaven lokálním hybridním vítr/fotovoltaickým elektrickým zdrojem. Jako příklad pro takovýto konverzní postup může sloužit rodinný dům s tepelným čerpadlem. Průměrná roční, měsíční a denní spotřeba elektrické energie je podle zaznamenaných dat uvedena v tab. 1. Výkon (W) 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 66 stavebnictví 01/09 0 3 5 7 9 11 Rychlost větru ms -1 13 15 17 V tomto rozboru jsou hodnoty jak referenční, tak i pro oblasti, kde je větrno. Lze zjistit, že při proudění větru podél horizontálního povrchu se rychlost větru zvětšuje s výškou od povrchu vlivem vytvořené mezní vrstvy. Je proto výhodné umístit osu rotoru co nejvýše. Pro malé větrné elektrárny je obvykle doporučován limit 35 m. Podle údajů publikace [3] a s uvažováním turbulence způsobené okolními překážkami proudění lze očekávat rychlosti větru podle tab. 2. Oblast Reference Větrno Výška osy rotoru 10 m 35 m 4,66 m/s 5,63 m/s 5,21 m/s 6,63 m/s Parametry Weibull Měřítko Tvar 6,1 m/s 2,0 7,3 m/s 1,8 ▲ Tab. 2. Očekávaná rychlost větru Roční průměrný elektrický výkon větrné elektrárny je úměrný součinu druhé mocniny průměru rotoru a třetí mocniny rychlosti větru v ose rotoru. Průměr rotoru vybrané větrné elektrárny je 7 m. Lze očekávat, že roční průměrný výkon a denní produkce elektrické energie budou následující [2]: Referenční hodnoty: Větrno: 1,63 kW 39 kWh/den 2,67 kW 64 kWh/den Vlivem změn rozložení teplot povrchu země, které jsou hnacím faktorem větru, se v zimním a letním období rychlosti větru v dané lokalitě mění. V zimě vane vítr silněji, v létě slaběji. Těmto podmínkám odpovídá i výkon větrné elektrárny. Pro kvantifikaci trendů tohoto jevu je využit záznam výroby elektrické energie v jednotlivých měsících roku větrných elektráren ENERCON E-40, které jsou instalovány v Jindřichovicích pod Smrkem [4] – viz graf na obr. 6. Použitím poměru ročního průměru k měsíční výrobě elektrické energie lze odhadnout rozložení kWh/den pro vybranou větrnou elektrárnu a uvažované větrné podmínky podle tab. 3. přechodem. Přitom jsou generovány elektricky nabité částice (pár elektron–díra). Elektrony (–) a díry (+) jsou separovány vnitřním elektrickým polem PN přechodu, a tak vzniká napěťový rozdíl mezi předním (–) a zadním (+) kontaktem článku. Vnějším zátěžovým obvodem zapojeným mezi kontakty protéká stejnosměrný elektrický proud, který je úměrný intenzitě slunečního záření. Tímto mechanizmem dochází k přímé přeměně slunečního záření na elektrický proud. Na povrch České republiky dopadá sluneční záření s průměrnou intenzitou 800 Wm -2 v závislosti na lokalitě a klimatických podmínkách [3]. Pro uvažovanou aplikaci je účelné využít nejvíce propracovanou technologii výroby článků, tj. na bázi krystalického křemíku. Energetická účinnost přeměny slunečního záření na energii elektrickou je u těchto článků 14 až 17 %. Při patnáctiprocentní energetické účinnosti tudíž lze pro odhad potřebných ploch panelů uvažovat s měrným výkonem 120 Wm -2. Napěťový rozdíl článku má hodnotu přibližně 0,5 V. Sériovým propojením více článků lze získat napětí, které je již použitelné v různých typech fotovoltaických systémů (obvykle jde o napětí 12, 24 a 48 V). Paralelním propojením skupin se zvyšuje proud. Obvyklé uspořádání vychází z článku (cell), přes moduly (modules) na panely (array). Dále uvedený náčrt ilustruje řazení a rozměry Introduction to Photovoltaic Systems, viz obr. 5 [5]. Modul Prvek ■ Solární fotovoltaické články Druhým zdrojem elektrické energie jsou solární fotovoltaické články. Sluneční záření – tok fotonů – dopadá na velkoplošnou diodu s PN Panel ▲ Obr. 5. Solární fotovoltaické články Pro požadovaný průměrný výkon solárních panelů 6 kW lze stanovit jejich potřebnou ozařovanou plochu podle doporučení Wind/Photovoltaic Hybrid Power Systems, [6]. Tedy: 6000/(0,85x120) = 60 m2 Vzhledem k tomu, že efektivní ozařovaná plocha panelu o rozměrech 1,5x2 m je asi 1 m2 bude potřebné instalovat 60 panelů. Vhodnou konfigurací je vybudování samostatného přístřešku, kde je střecha tvořena pěti řadami panelů – v každé řadě po dvanácti kusech – takže rozměry přístřešku jsou následující: ▲ Obr. 6. Větrné elektrárny Enercone E-40/6.44/63 (600 kW). Ekonomická bilance 2004, Jindřichovice pod Smrkem. Měsíc Větrné podmínky Reference Větrno 12x1,5 = 18 m a 5x2,0 = 10 m 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 60,0 98,3 52,4 86,0 41,9 68,4 24,8 40,7 31,0 50,7 28,5 46,8 21,1 34,6 27,6 45,3 34,1 56,0 38,4 63,0 53,0 86,8 54,8 90,0 ▲ Tab. 3. Elektrická energie (kWh/den) vyrobená v jednotlivých měsících stavebnictví 01/09 67 3,36 kW Albq. NM, 7/9/03 4000 Maximální výkon, Pmp (W) 50C Model, 25C 3500 3000 2500 75C 2000 1500 1000 Hodnoty přepočtené na 50C Nadměrná hodnota Výkonové hodnoty 500 0 0.0 0.2 0.46 0.6 0.8 1.0 1.2 ▲ Obr. 9. Uspořádání solárních fotovoltaických panelů stavby Efektivní solární radiace ▲ Obr. 7. Graf relativní efektivní solární radiace pro různé teploty PN přechodu ▼ Obr. 8. Měsíční objemy el. energie vyrobené systémy elektrovoltaických panelů o celkovém možném výkonu 20 MW Elektrická energie za měsíc (GWh) 1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 měsíc Výhodou této konfigurace je možnost příznivého nasměrování, vzhledem k dopadajícím paprskům v dané lokalitě a sklonu ozařované plochy. Poznámka: V přístřešku se vytvoří dostatečný prostor pro umístění baterií určených pro skladování elektrické energie. Pro stanovení generované elektrické energie solárními fotovoltaickými panely lze uvažovat s roční dobou trvání osvitu 2000–2200 hodin [6]. Při nominálním výkonu 6 kW bude tudíž průměrná denní produkce elektrické energie: 6,0x24x0,22 = 31,68 kWh/den Při změně intenzity ozáření se mění elektrický výkon solárního panelu téměř lineárně. To ilustruje analýza prezentovaná v [7]. Pro referenční hodnotu solární radiace 1000 W/m2 ukazuje níže uvedený graf závislost výkonu panelu – nominální výkon 3,36 kW – na relativní efektivní solární radiaci pro různé teploty PN přechodu viz graf na obr. 7. Publikace [3] uvádí potenciál možností instalace solárních fotovoltaických panelů v České republice. Zde se zjišťuje, že největší oblast pro využití těchto systémů je v obytných budovách. V případě rodinných domů bylo počítáno s tím, že na každém ze 70 % všech objektů bude nainstalován výkon 5 kW. Měsíční objemy elektrické energie vyrobené těmito systémy o celkovém možném výkonu 20 MW jsou naznačeny viz graf na obr. 8. Údaje uvedené v grafu lze též využít po normalizaci pro odhad distribuce výroby elektrické energie v průběhu roku. Tudíž pro roční průměrnou produkci 31,68 kWh/den budou hodnoty v jednotlivých měsících podle tab. 3. ■E lektrická energie produkovaná hybridním systémem Hodnoty umožňují zpracovat měsíční průměry denní produkce elektrické energie hybridním systémem větru a fotovoltai- 68 stavebnictví 01/09 ▲ Obr. 10. Měsíční spotřeby a produkce el. energie ky. Větrné podmínky okolí jsou uvažovány jak referenční, tak i větrno [3] viz graf na obr. 10. Graf též uvádí průměrné roční hodnoty spotřeby elektrické energie posuzovaného rodinného domu vyjádřené v jednotkách kWh/den. Graf zdánlivě naznačuje, že dodávka elektrické energie hybridním systémem má dostatečnou rezervu oproti požadovaným hodnotám. Zde je nutné uvážit, že elektrický příkon tepelného čerpadla se v průběhu roku podstatně mění. Průměrný příkon pro daný typ instalovaného tepelného čerpadla je v tabulce spotřebičů v průběhu dne ohodnocen šesti provozními hodinami. K vyhodnocení skutečné spotřeby pro konkrétní rodinný dům v průběhu celého roku je potřebné podrobnější posouzení časových záznamů. V uvažované instalaci jedna provozní hodina představuje 5,4 kWh. ■ Zásobník elektrické energie Vzhledem k již zmíněnému časovému nesouladu mezi výrobou a potřebou elektrické energie je nutné zajistit energetický zásobník – Energy Storage. Pro posuzovanou instalaci jsou použity baterie. Uvažuje se, že kapacita baterií by měla zajistit autonomní provoz, tj. bez dodávky elektrické energie z hybridního systému, po dobu tří dnů. Při denní průměrné spotřebě energie 70 kWh to znamená 210 kWh. Za předpokladu, že napětí na výstupu větrného i fotovoltaického systému je 48 V, budou hodnota stejnosměrného proudu a kapacita baterií: 70/24 = 2,92 kW => 3000 W/48 V = 62,5 A 62,5x24x3 = 4500 Ah Napětí používaných baterií bývá 2 V, 6 V, 12 V. Při napětí 12 V bude nutné zapojit do bloku čtyři baterie do série na výstupní napětí 48 V. Při výběru baterií od společnosti J. Bornay [1] s kapacitou 210 Ah a napětí 12 V bude kapacita bloku 840 Ah. V tomto případě bude pro celkovou kapacitu 4500 Ah nutné instalovat 4500/840 = 5,4 bloku a s rezervou 7 bloků zapojených paralelně, a tedy s kapacitou 7x840 = 5880 Ah. V případě, že v době, kdy množství elektrické energie dodávané hybridním systémem je nízké a kapacita autonomního provozu je vyčerpána, řídicí systém začne odpojovat spotřebiče v pořadí podle jejich významu pro servis. Naopak, při přebytku energie z hybridního systému a nabitých bateriích je obvykle využita odbočka s balastní odporovou zátěží. Při možnosti připojení do elektrické rozvodné sítě přebytek může být exportován do sítě. Ekonomická rozvaha uvedeného systému bude prezentována v některém z dalších čísel časopisu. ■ Použité podklady [1] Podklady společnosti J. Bornay; www.bornay.com [2] Malá větrná elektrárna s nominálním elektrickým výkonem 12 kW, American Wind Energy Assotion, Small Wind Turbines, www.awea.com [3]Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice, ČEZ Praha 2007 [4]Záznam výroby elektrické energie v jednotlivých měsících roku větrných elektráren ENERCON E-40, které jsou instalovány v Jindřichovicích pod Smrkem [5]www.wexport.net/lemon/; Introduction to Photovoltaic Systems [6]Doporučení Wind/Photovoltaic Hybrid Power System [7]King, D. L., Boyson, W. E., Kratochvíl, J. A.: Photovoltaic Array Performance Model. www.export.cz [8]High Performance Home Technologies, Solar Thermal & Photovoltaic Systems, www.eere.energy.gov/buildings [9]Griggs-Putnam Index of Deformity [10]Směrnice 2001/77/EC, www.eere.energy.gov/buildings [11]Leidl, P., Víšek, T.: Náklady a potenciál snižování skleníkových plynů v České republice, McKinsey&Company, Praha, říjen 2008 english synopsis Hybrid System of Wind Power Plant and Solar Photovoltaic Cells Progress in the area of solar photovoltaic cells and wind power plants for small wind speeds allows for direct and indirect transformation of solar radiation into electrical power in the given locality. klíčová slova: obnovitelné zdroje energie, soustava hybridní, elektrárny větrné, panely solární fotovoltaické keywords: renewable energy sources, hybrid system, wind power plants, photovoltaic solar panels odborné posouzení článku: doc. Ing. Ladislav Strakoš, CSc., předseda Technické normalizační komise pro stavbu větrných elektráren a zpracovatel všech českých dosud vydaných norem pro stavbu větrných elektráren inzerce Jihomoravské stavební společenství při SPS v ČR pod záštitou Jihomoravského kraje vypisuje VII. ročník Soutěže Stavba Jihomoravského kraje 2008 Podmínky Soutěže najdete na www.jmss.cz Přihlášky i soutěžní podmínky je možno vyzvednout i osobně na adrese: Jihomoravské stavební společenství při SPS v ČR Paní Jolana Drtilová, Bauerova 10, (areál EDEN dům č. 4), 603 00 Brno telefon: 541 159 466 stavebnictví 01/09 69 inzerce Škola navržená s fantazií Náročné projekty vyžadují výkonné pracovní nástroje. Prioritami při návrhu základní školy v italském městě Quinto Vicentino bylo dodržení přísných směrnic týkajících se staveb školních budov, požární bezpečnosti a ochrany před zemětřesením. K hlavním požadavkům patřilo také bezbariérové řešení a nízká energetická náročnost stavby. Zajistit bezproblémový průběh projekčních prací tohoto složitého projektu se podařilo díky použití programu Allplan BIM 2008. Stavba základní školy ve Quinto Vicentinu je jedním z nejnovějších projektů architektonického studia GPA. Budova sklidila pochvalu jak od místních úřadů, tak – což je nejdůležitější – od dětí. „Ve studiu GPA patří k základním pracovním nástrojům nejmodernější hardware a software. Kvůli tomu také už deset let používáme projekční software Allplan společnosti Nemetschek, včetně aktuální verze Allplan BIM 2008 Architektura, a také programy CINEMA 4D a On-Site Photo,” vysvětluje Gianluca Perottoni, který byl odpovědný za výstavbu školy. Projekt ve Quinto Vicentinu tvořila stavba nové budovy městské základní školy, která měla být postavena vedle již existující a volně stojící sportovní haly. Škola má deset klasických a pět specializovaných učeben. Srdcem stavby je multifunkční místnost, která je využívána také jako školní jídelna. Komplex je obklopen zelení a krytá chodba spojuje školu se stávající sportovní halou. Dosáhnout výzvy Při zpracování návrhu i stavby samotné bylo nejdůležitější splnění požadavků na technickou bezpečnost a provedení v souladu s přísnými směrnicemi na výstavbu školních budov, požární bezpečnost a ochranu před seizmickými vlivy. Důležité bylo také bezbariérové řešení, použití speciálních stavebních technologií a nízká energetická náročnost budovy. Jedním z hlavních cílů bylo také začlenění architektury do okolního prostředí. Projektanti se při pracích na návrhu spolehli na všestrannost programu Allplan BIM 2008. „Allplan mi díky vizualizacím umožní rychle a jednoduše předvést své nápady všem účastníkům projektu,” říká Gianluca Perottoni. Konečný návrh školy ve Quinto Vicentinu dostal svou podobu po zapracování požadavků klienta a několika přípravných studiích, které zahrnovaly podklady různých stran spolupracujících na projektu. Studie byly pravidelně projednávány se stavební komisí, městskou radou, školními inspektory a managementem školy. Bylo jednoznačně rozhodnuto držet se moderního a funkčního architektonického pojetí. „Vytvořili jsme koncept školní budovy tak, abychom umožnili poskytnout prostor pro skupinové výukové projekty a velké pole pro kreativní hru. Žáci tráví v této budově spoustu času, takže jim musí nabídnout dostatek prostoru k tomu, aby se mohli volně vyvíjet a být prostě sami sebou,” říká Gianluca Perottoni. Důležitými prvky nového školního komplexu jsou povrchy skládající se z jednoduchých, plynulých linek a omítka se záměrně chaotickou strukturou. Optimalizace pracovního procesu Celý projekt ve Quinto Vicentinu byl založen také na spolupráci zainteresovaných projektantů všech specializací. „Síťový manažer všem umožnil přístup k jednotným datům projektu a také jejich rozšiřování o nové informace nebo jejich modifikaci,” říká Gianluca Perottoni. Umožněním takovéto spolupráce nad jednotným datovým modelem tak síťový manažer výrazně urychlil postup projektu. Po dokončení mohly být plány předány statikům a stavebními technikům ke kontrole. „Předávání dat v různých datových formátech se obešlo bez jakýchkoli potíží díky široké paletě formátů, se kterými je schopen Allplan komunikovat. Každý, včetně klienta, si může data prohlédnout takřka jediným kliknutím myši,” vysvětluje italský architekt. „Díky neuvěřitelné přesnosti a preciznosti v plánovacím procesu se pro mne Allplan BIM 2008 stal naprosto nepostradatelným nástrojem. Profesionální vizualizace mi také umožňují udělat dojem na klienta dlouho před tím, než začnou samotné stavební práce. Náhledy jsou tak realistické, že když pak vidíte hotovou stavbu, je to jako zažít déjà vu.” Stavební práce na projektu školy začaly v roce 2006 a byly dokončeny začátkem roku 2008. Celkové náklady dosáhly 2,25 milionu eur. Co je pro vás hlavní výzvou při navrhování staveb? Překvapit lidi jednoduchostí našeho designu, vytvořit základní, ale harmonické linie a udržet vše v rovnováze – tyto aspekty vnímám jako důležité. Samozřejmostí je také kontrola nákladů a prováděných prací, důraz klademe také na dlouhou životnost. Jaké podle vás budou trendy v navrhování? Čím dál tím víc se zohledňují ekonomické aspekty. Od samého začátku musíme brát v potaz spotřebu energií a vytvářet stavby s minimálními nároky na údržbu a za použití moderních materiálů, které jsou recyklovatelné a cenově efektivní. Jaká byla vaše spolupráce s ostatními účastníky projektu a s klientem? A jak se na koordinaci podílel Allplan? Několik let spolupracuji s kolegy z různých architektonických studií po celé Itálii. Formát PDF mi umožňuje si okamžitě vyměňovat data s partnery a také jim mohu detailně ukázat celý projekt. To je obrovský přínos pro naše společné projekty a velmi zjednodušuje spolupráci. Jaké další informace vám kromě základních dat, jako jsou plány, pohledy a řezy, vytvořený model poskytuje? Dává nám veškeré informace, které potřebujeme. Kromě plánů, pohledů a řezů poskytuje také širokou škálu informací o výměrách, objemech a nákladech na konkrétní stavební komponenty. A tato data jsou dostupná i v průběhu vytváření projektu, nejen po jeho dokončení. www.discover-allplan.cz 70 stavebnictví 01/09 stavební paragrafy text: Ing. Marie Studničková, CSc. grafické podklady: autorka Zatížení sněhem – stanovení tvarových součinitelů, vliv větru sk charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi [kNm -2]; Ce součinitel expozice; Ct tepelný součinitel. ■ sníh sklouzává po skloněných plochách a hromadí se v úžlabích nebo padá z vyšší úrovně zastřešení na nižší; ■ vítr může měnit směr, musí Zatížení sněhem s a sk se pose tedy uvažovat různé směry važuje za svisle působící rovnovětru; měrné zatížení, které je vztaženo ■ při sestavování zatěžovacího k půdorysné ploše střechy. Tvaobrazce jsou návějová schémarový součinitel µi závisí na tvaru ta pro rozdílné úrovně střech střechy a je v ČSN EN 1991-1-3 nadřazena všem ostatním uveden pro celou řadu běžných schématům, schémata pro V souvislosti s tvorbou evrop- větrném tunelu. Z těchto měření tvarů zastřešení. Charakteristická nástavby, atiky a jiné překážky ských stavebních norem – tzv. byly stanoveny modely zatížení hodnota zatížení sněhem sk se jsou nadřazena schématům eurokódů – se zpracovávalo něko- sněhem při různých povětrnost- stanoví buď z nové mapy sněhopro základní tvary objektů. To vých oblastí ve změně [3], nebo lik projektů týkajících se zatížení ních podmínkách. znamená, že návěj vznikající při sněhem. Kromě rozsáhlého pro- Jedním z cílů projektu bylo také dotazem v Českém hydromerozdílné úrovni střech překrývá jektu vytvoření evropských map sledování přeskupování sněhu teorologickém ústavu (ČHMÚ). ostatní návěje a návěj od přezatížení sněhem, který se řešil a změn uspořádání sněhové po- Mapa podává jen hrubý obraz kážky překrývá základní vrstvu v letech 1997 až 1999, se sou- krývky v souvislosti s působením o zatížení sněhem, protože nesněhu na střeše; může vystihnout různé místní ■ d ále lze předpokládat, že běžně pracovalo také na experi- větru (návěje) a s odtáváním. mentálním vyšetřování zatížení Na základě uvedeného výzkumu podmínky terénu. V různých kotnávěje se uvažují při výpočtu sněhem na střechách s cílem byly upřesněny některé souči- linách, údolích, v zákrytu hřebenů těch prvků konstrukce, které stanovit tvarové součinitele μ nej- nitele μi v ČSN EN 1991-1-3 [1], hor, lesů anebo na vyvýšeninách, přímo zatěžují. Další nosné běžnějších typů střech. Tvarový která je v současné době platnou pláních a svazích může být sněprvky se zpravidla již navrhují součinitel vyjadřuje rozdíl mezi normou pro zatížení sněhem hová pokrývka silně ovlivněna jen na základní rovnoměrnou sněhovou pokrývkou na zemi na území ČR. Zpráva o řešení větrem, zejména s přihlédnutím vrstvu sněhu, protože dílčí a na střeše. Účinky větru a slun- projektu obsahuje řadu výsledků ke směru převládajících větrů. návěj nemá na jejich návrh vliv. ce, oteplování střech z vnitřku měření a užitečných informací. Je Proto se doporučuje v probleJe však třeba uvážit rozlehlost a členitost tvaru zastřešení způ- uvedena v soupisu literatury pod matických případech požádat a mohutnost návěje. sobují, že na střeše bývá většinou číslem [6] a je uložena u autorky o zpřesnění údajů přímo ČHMÚ, který k bližšímu určení zatížení Obecně je třeba mít na paměti, méně sněhu než na zemi a že článku. sníh není na střeše uspořádán V souvislosti se zaváděním eu- může použít údajů z nejbližších že schémata zatížení sněhem rovnoměrně. Jednotlivé země rokódů a rušením stávajících stanic i znalost místních klima- mohou mít jen omezenou platCEN (Evropská asociace národ- původních českých norem k datu tických podmínek. Podrobněji nost. Schémata uvedená v norních normalizačních institutů) 1. března 2010 byla navržena o zatížení sněhem viz např. [7]. mách jsou jistou aproximací mají ve svých národních předpi- úprava zatížení sněhem u střech hodnot naměřených v různých sech různé hodnoty tvarových přiléhajících k vyšší konstrukci oblastech na různých typech součinitelů a pro eurokód bylo a u markýz. Tato úprava se zavestřech. Měření byla prováděna Zásady pro stanotřeba tyto hodnoty objektivizovat de do národní přílohy současně většinou v horských oblastech vení zatěžovacích platné ČSN EN 1991-1-3 [1]. a sjednotit. evropských zemí (viz úvod), schémat Výzkum byl prováděn v různých a jsou v ýstižná proto spíše Pro základní a nejběžnější tvary v našich oblastech podhorských klimatických oblastech, například střech jsou zatěžovací schémata a horských. Pro oblasti s nestáv italských Alpách a Apeninách, Obecně k zatížení uvedena v ČSN EN 1991-1-3 [1]. lou sněhovou pokrývkou zatím ve Skotsku, Německu a Švýsněhem Pro netypická zastřešení je třeba nebyla ověřena. Proto pokud carsku. Pro měření sněhové pokrývky in situ se použily přímé Zatížení sněhem s se v normě [1] využít nejbližší ze schémat a zá- je pro místo stavby ověřeno metody měření. V zimním období podobně jako v původní normě roveň pro upřesnění respektovat na stávajících stavbách určité některé zásady. Jak je uvedeno uspořádání zatížení sněhem, na počátku řešení (1997–1998) [2] vypočítává ze vzorce např. v [4] a [5], především platí: je třeba tomuto uspořádání dát byly nejprve upraveny a sjed(1) ■ vítr odnáší sníh z ploch větru přednost před uspořádáním noceny metody měření. V zimě s = µi Ce Ct sk vystavených a hromadí ho uvedeným v normě. Totéž platí 1998–1999 byla provedena rozv závětří nebo na závětrných i pro charakteristickou hodnotu sáhlá měření sněhové pokrývky kde µi je tvarový součinitel zatíplochách; na vybraných střechách a ve žením sněhem; zatížení sněhem, která se ve Návrh konstrukce střechy je zpravidla určen hodnotou zatížení sněhem, který se s určitou pravděpodobností může na střeše nahromadit. Střecha by měla být schopna přenést největší zatížení, které se může v průběhu životnosti stavby vyskytnout. Na druhé straně by střešní konstrukce neměla být z ekonomických důvodů zbytečně předimenzována. stavebnictví 01/09 71 skutečnosti může od hodnoty uvedené v map ě li š it dost významně. A to ve smyslu zvýšení i snížení této hodnoty. Jak je uvedeno např. v [4] a [5], byla zatěžovací schémata stanovena z pozorování zejména severských a hornatých států a z měření v aerodynamických tunelech. Některá z nich jsou proto výstižná spíše v oblastech s klimatickými podmínkami blízkými našim horským a podhorským oblastem. Proto je třeba některá návějová schémata pro nižší sněhové oblasti upravit. Pokud je navrhována střecha, pro kterou neexistuje zatěžovací schéma v normě [1], ale je k dispozici ověřené schéma v literatuře, nebo v jiné normě, lze tato schémata použít. Je však třeba vycházet z toho, že pro metodiku eurokódu [1] se předpokládá, že pro rovnoměrné zatížení sněhem (sníh padá za bezvětří nebo při rychlosti větru do 4 m/s) se na střeše uvažuje o 20 % nižší hodnota zatížení sněhem než na zemi, tedy základní hodnota tvarového součinitele µ i = 0,8. součinitele zatížení sněhem jsou definovány následujícími vztahy: µ1 = 0,8 (za předpokladu, že nižší střecha je plochá) (2) µ2 = µs + µw (3) kde µs je tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující sesuv sněhu z horní střechy, přičemž pro α ≤ 15° je µs = 0 pro α > 15° se µs stanoví z přídavného zatížení o velikosti 50 % maximálního celkového zatížení sněhem na přilehlém sklonu vyšší střechy vypočítaného pro příslušnou střechu. µw je tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující působení větru definovaný v [1] jako µw = (b1 + b2)/2h ≤ γh/sk (4) Délka návěje je určena vztahem: ls = 2h (5) Doporučené omezení podle [1] je 5 m ≤ ls ≤ 15 m. Stejné hodnoty uvádí i původní norma [2]. Pokud je b2 < ls, jak je uvedeno ve druhé části obr. 1, pak se součiniTvarové součinitele tel na okraji nižší střechy stanoví střech – rozdílná interpolací mezi hodnotami µ1 úroveň střech a µ2 ohraničenou okrajem dolní Součinitele µ i pro různé tvary střechy. střech jsou pro normální pod- Pokud jsou střechy uspořádané mínky definované v ČSN EN podle obr. 2, dosazuje se do 1991-1- 3 [1], kapitole 5. Pro vztahu (4) jako h hodnota h1. střechy různých úrovní a pro Ve vzorci (4) je γ objemová tíha Tento příklad platí tam, kde b2<Is markýzy jsou uvedeny v člán- sněhu, kterou lze pro tento výpo3 ku 5.3.6, jak je uvedeno dále, čet uvažovat hodnotou 2 kN/m . ▲ Obr. 1. Tvarové součinitele zatížení sněhem pro střechy přiléhající k vyšším a do národní přílohy byly v roce Původ vzorce (4) se nepodařilo stavbám 2005 přejaty doporučené hod- zjistit ani ze zprávy [6]. Výraz γh/sk not y těchto součinitelů bez vyjadřuje podmínku, že sněhová upřesnění pro různé sněhové návěj není vyšší než výška h. oblasti. V současné době se Poznámka v normě [1] umožňuje připravuje změna někter ých upřesnit limitní hodnoty součiničlánků národní přílohy k ČSN telů µw v národní příloze. V ČSN EN 1991-1-3 [1] v souvislosti 73 0035 v tabulce 15 se pro nižší s rušením ČSN 73 0035 k břez- sněhové oblasti uvažuje pouze nu 2010. V dalším textu je uve- rovnoměrné zatížení (jako pro den způsob výpočtu zatížení zatěžovací obrazec (i) v obr. 1) sněhem na střechách různých a teprve pro vyšší sněhové oblasti úrovní, jak jej předepisuje euro- se uvažuje návěj. Na základě těchto údajů bylo doporučeno Technickou kód a návrh úpravy pro ČR. Pro střechy různých úrovní sta- normalizační komisí 38 Spolehlinoví norma [1] zatěžovací sché- vost stavebních konstrukcí upravit mata uvedená na obr. 1. Tvarové znění článku NA.2.20 v [1] takto: ▲ Obr. 2. Rozdílná úroveň střech – přiléhající střecha ve sklonu 72 stavebnictví 01/09 NA.2.20 Článek 5.3.6 Střechy sousedící a přiléhající k vyšším stavbám, odstavec (1). Maximální hodnoty součinitele μw se odlišují podle sněhových oblastí takto: Sněhová oblast I–II III–IV V–VI VII–VIII Max μw 0,8 2,0 3,0 4,0 Spodní hranice součinitele μw je pro všechny sněhové oblasti 0,8. Zatěžovací délka ls se pro ČR nemění. Vzhledem k tomu, že pů vodní znění článku NA .2.20 umož ňovalo ve všech sně hových oblastech využít maximální ho dnotu sou č inite le µ w = 4,0, je navrhovaná úprava článku blíže k realitě a umožňuje i hospodárnější návrh. Úprava č lánku bude zavedena do ČSN EN 1991-1-3 v souvislosti se zrušením ČSN 73 0035 nejpozději v březnu 2010. Doporučení I když bude uvedená úprava článku v národní příloze zavedena do normy [1] až později, mohou projektanti a ostatní účastníci stavebního řízení využít snížení maximálních hodnot návějí po dohodě se zadavatelem a zodpovědným úřadem již teď. Eurokódy obecně, a tedy i [1], jsou koncipovány tak, že umožňují zavedení národně stanovených parametrů do normy. [3]ČSN EN 1991-1-3 Změna Z1 Eurokód 1: Zatížení konstruk- cí – Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem. ČNI, 2006 [4]Boháč, A., Pirner, M., Tichý, M.: Zatížení stavebních konstrukcí. Komentář k ČSN 73 0035. ÚNM Praha 1978 Autorka pracuje v Kloknerově [5]Tichý, M., a kol.: Zatížení stavebních konstrukcí. Techústavu ČVUT v oddělení mechaninický průvodce 45, SNTL ky a zabývá se převážně problémy 1987 dynamických zatížení konstrukcí, zatížení sněhem a účinky větru na [6]Sanpaolesi, L., a kol.: Scientific Support Activity in the stavební konstrukce. Field of Structural Stability of Civil Engineering Works – Použitá literatura Snow Loads, Final Report. [1]Č S N EN 19 91-1- 3:2 0 0 5 University of Pisa, SeptemEurokód 1: Zatížení konstrukcí – ber 1999 Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem. ČNI, 2005 [7]Studničková, M.: Navrhování staveb na zatížení sně[2]ČSN 73 0035:1986 Zatížení hem. Stavebnictví. 2007, stavebních konstrukcí. ÚNMZ, roč. 1, č. 2, s. 24–25 1986 Zejména pro klimatická zatížení je závazné použití metodiky, ale nikoli např. klimatických map. Pokud je pro danou oblast stanovena hodnota meteorologických parametrů přesněji, např. z údajů ČHMÚ nebo ze zkušenosti, má se pro výpočet využít tato hodnota. ■ inzerce inzerce CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ kalendář akcí únor - červen 2009 12. 2. 19. 2. 26. 2. 4. - 5. 3. 12. 3. ČINNOST TECHNICKÉHO DOZORU INVESTORA DŘEVĚNÉ PODLAHY - ZÁVADY A JEJICH ŘEŠENÍ KLEMPÍŘSKÉ PRVKY - NAVRHOVÁNÍ A REALIZACE PŘÍPRAVA K AUTORIZAČNÍM ZKOUŠKÁM ČKAIT POVRCHOVÉ ÚPRAVY FASÁD - PREVENCE VAD A JEJICH ODSTRAŇOVÁNÍ 24. - 25. 3. OBNOVA PAMÁTEK 2009 - PÉČE O STÁTNÍ HRADY A ZÁMKY 9. 4. ŘÍZENÍ STAVEBNÍ ZAKÁZKY 16. 4. TERASY, BALKONY A LODŽIE - PREVENCE VAD A JEJICH ODSTRAŇOVÁNÍ 23. 4. MANAGEMENT RIZIKA VE VÝSTAVBĚ Místo konání: všechny akce se konají v Praze, pouze Kurz památkové péče v Telči 28. 4. 29. 4. 29. 4. 5. 5. 21. 5. 25. - 29. 5. 8. - 13. 6. 16. 6. STAVEBNÍ ZÁKON, ČÁST STAVEBNÍ ŘÁD - AKTUÁLNÍ ZMĚNY STAVEBNÍ ZÁKON, ČÁST ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ - AKTUÁLNÍ ZMĚNY UMISŤOVÁNÍ STAVEB NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY ZÁKON O STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČI SPRÁVA VEŘEJNÉHO MAJETKU KURZ PAMÁTKOVÉ PÉČE - 1. část KURZ PAMÁTKOVÉ PÉČE - 2. část ZÁKON O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH stavebnictví 01/09 73 Pořadatel: STUDIO AXIS, spol. s r.o. * E-mail: [email protected] inzerce Dubnové stavební veletrhy – startovací rampa úspěchu O stavebnictví se často hovoří jako o indikátoru zdraví ekonomiky. Je to logické: poptávka po výrobních prostorách vypovídá o rozvoji výroby, generuje výrobu stavebních hmot a poměrně vysokou zaměstnanost. A to přesto, že racionalizace a moderní materiály i v tomto oboru tradičně vysoké požadavky na kvantum pracovní síly poněkud snížily. Zaměstnanost ve stavebnictví a výrobách souvisejících, stejně jako v ostatních oborech výroby – viz poptávka po výrobních prostorách – zvyšuje poptávku po všem ostatním a ekonomika se rozbíhá. – A vice versa... Krize, to je právě onen obrácený chod. Proto kdysi J. M. Keynes navrhoval jako řešení krizí masivní státní investice. A skutečně, česká ekonomika zatím relativně nejlépe odolává celosvětové krizi především díky tomu, že zejména u nejnáročnějších stavebních děl – infrastruktura, liniové stavby a další, financované či kofinancované ze zdrojů EU – ještě problémy s nedostatkem likvidity nehrozí. Horší je situace v oblasti developerských projektů bytové a rezidenční výstavby. Developeři, ve značné míře pracující s úvěry bank a finančních institucí, cítí svoji zranitelnost a vyčkávají: drahé pozemky se nedají zhodnocovat jinak než kvalitními projekty, ty ale vyžadují stále 74 stavebnictví 01/09 vyšší investice, drahé materiály pro stavby se neobejdou bez kvalifikované – tedy drahé pracovní síly... A kruh se uzavírá. Trh vyčkává, ale ekonomika se stále pohybuje po spirále deprese. Všeobecně se soudí, že příští půlrok sice prohloubí krizi, ale mohl by ukázat i cestu z ní. Současná úroveň státních investic evidentně nestačí, na druhé straně existují některá místa, kritické uzly, jejichž podpora by už mohla znamenat nastartování multiplikačního efektu a ve spojení s dalšími zásahy i „samovolnými“ pohyby znovu nastartovat trh a poslat firmy do černých čísel. Jedná se především o energetickou politiku, onu známou kontroverzní ekologizaci staveb i stavebnictví, například. Nebo o high-tech potřebné pro tzv. „chytré stavby“ – ICT technologie pro řízení vnitřního prostředí staveb, které optimalizují provoz budovy a výrazně tak šetří energie, ale zlepšují i prostředí pro uživatele. To jsou ovšem jen dvě ukázky z řady možností, které se nabízejí – existují mnohá další řešení jak v procesu samotné výstavby, tak i její přípravy. A to jsme se ještě nezmínili o možných systémových opatřeních, počínaje kooperací všech zúčastněných (bank, stavebních firem i státní správy a sa- mosprávných orgánů), zlepšováním péče o bezpečnost staveb (zajištění proti nemalým objemům krádeží) i na stavbách, logistickým řešením pro velké rozvojové zóny ani o dluzích státu vůči individuálním stavebníkům v oblasti podpory ekologických a spořicích úprav existujících i nově vznikajících staveb. Nadcházející Stavební veletrhy Brno a také veletrh Urbis Invest budou v této situaci ideální příležitostí pro diskuse „just in time“! A to tím víc, čím tvrdší budou dopady recese na české stavební firmy a trh vůbec. V podstatě existuje jen málo podobných příležitostí, jako je tak široce založený a strukturovaný stavební veletrh. Příležitostí nejen ke střetům názorů – na efektivitu stavebnictví, finanční náročnost staveb, na úspory a „úspory“ – ale i příležitostí okamžitě konfrontovat teorii se zkušenostmi firem i lidí z praxe. Dubnové Stavební veletrhy Brno 2009 a Urbis Invest, největší svátek stavebnictví u nás, tak bude – a již dnešní stav přihlášek i podoba doprovodného programu to potvrzuje – ideálním workshopem pro každého člověka i firmu, kteří chtějí, stejně jako ti nejúspěšnější ve světě, přijímat krizi jako výzvu a recesi ekonomiky jako šanci ke znásobení úspěchu a tím i zisků. reportáž text: Petr Zázvorka foto: Tomáš Malý, P-D Refractories CZ a.s. ▲ Generální ředitel P-D Refractories CZ a.s. Ing. Ladislav Kašpar P-D Refractories CZ a.s.: od Staré šamotky k vibrolití Historie největšího současného tuzemského výrobce žárovzdorných výrobků P-D Refractories CZ a.s. se datuje od roku 1892, kdy byla ve Velkých Opatovicích vybudována první továrna na šamotové výrobky. Existence tohoto podniku zásadně ovlivňuje rozvoj města přes sto let. V soutěži Nejlepší výrobce stavebnin 2008 obdržela společnost P-D Refractories CZ a.s. za svoji dlouhodobou činnost a vynikající exportní úspěchy Cenu časopisu Stavebnictví. Generální ředitel P-D Refractories CZ a.s. Ing. Ladislav Kašpar (také prezident Asociace českých a slovenských výrobců žáromateriálů – AČSVŽ) ovládá historii i současnou problematiku výroby dokonale – továrně zasvětil téměř pětatřicet let své profesní kariéry a přes problémy v 90. letech související kamenů za rok. Změna technologie výroby oceli, kdy se stále více opouštěl šamot (původně se rozuměl pod tímto názvem pouze vypálený jíl, pozn. redakce) jako základní materiál pro vyzdívky ocelárenských agregátů, si vyžádala postupný přechod na se změnou technologie výroby výrobky, které vycházely z jiných v ocelárnách, které byly dříve základních surovin, jako bauxit, hlavním odběratelem šamoto- korund, andaluzit, mulit atd.,“ vých výrobků, bylo toto období popisuje Ladislav Kašpar. pro podnik velmi úspěšné. Nositelem žárovzdornosti u ša„Závod ve Velkých Opatovicích motov ých a v ysocehlinitých byl rozšířen v letech 1960–1965 výrobků je kysličník hlinitý. Pro o nový provoz, kterému se vžil nezasvěcené – šamotové stavinázev Nová šamotka, dnes divize vo se vyrábí ze směsí pálených D 02 na rozdíl od původní Staré lupků vhodné zrnitosti (lupky šamotky (divize D 01). Díky stav- jsou zpevněné žárovzdorné jíly bě Nové šamotky, určené pro různého geologického stáří a růzdodávky žárovzdorných kompo- ného nerostného a chemického nentů tehdy nově vybudované složení), které se melou na poocelárně Nová Huť Ostrava, se žadovanou zrnitost, poté se smísí stala továrna největším produ- s jemně mletými jíly (vazbou) za centem šamotových výrobků pomoci záměsové vody a dále se ve střední Evropě, s kapacitou formují do žádaných tvarů, potom dosahující 76 000 t šamotových se suší a vypalují. stavebnictví 01/09 75 „Kysličník křemičitý je pak základní složkou při výrobě dalšího základního žárovzdorného mate- riálu – dinasu. Pro tento produkt byl postaven speciální závod, dnes divize 03 Dinas Svitavy. Závod byl postaven v letech 1981–1985 a jeho výrobky měly pokrýt potřeby zboží z uvedeného materiálu především v koksovnách. Po období náhradní výroby, kdy byly výrobky pro tento účel na našem trhu téměř neprodejné, se uplatnila nově zavedená výroba keramických komínových vložek,“ dodává Ladislav Kašpar. V roce 2000 se společnost stala členem mezinárodní skupiny Preiss- Daimler Group, která disponuje šestnácti podniky především v Německu, ale i v Litvě nebo Číně. P-D Refractories CZ a.s. má v současnosti třináct divizí a samostatných odborů a jednu dceřinou společnost P-D KREMEN d.o.o. Slovinsko, kde je těžební provoz dodávající křemence pro výrobu dinasu. mu období zcela změnila. Jednotlivé série jsou daleko menší a jejich výroba komplikovanější. Společnost vyrábí a dodává materiál pro kompletní i částečné vyzdívky tepelných zařízení, především pro koksové pece, vysoké pece včetně ohřívačů větru, sklářské pece, elektrolyzéry, primární výrobu hliníku a další zařízení. Výrobní sortiment dále zahrnuje šamotové kameny, vysocehlinité kameny, žárovzdorné jíly a ostřiva, akumulační magnetit, komínové vložky, žárovzdorné malty, tmely a betony. Součástí výrobního procesu je i návrh a výroba příslušné speciální formy pro výsledný produkt, který se vyznačuje vysokou přesností a často složitým tvarem, podle nároků daného systému. Některé výrobky dodávané do spotřebitelské sítě jsou oblíbené i v sortimentu hobby. Známý je například tmel, který slouží nejen k opravě krbů, ale může v nouzi pomoci i při opravě výfuku u automobilů, nebo magnetitové kameny, jež jsou součástí elektrických akumulačních kamen. až u sta procent výrobků. Největší investicí v poslední době byla výstavba nové tunelové pece č. 2, která byla uvedena do provozu koncem roku 2006 a slavnostně pokřtěna jménem Beatrix. Tato pec kromě dalších zlepšení vykazuje úsporu energie řádově o třetinu. Je nejmodernější pecí svého druhu v České republice a svými parametry umožňuje další rozšíření sortimentu. V oblasti vývoje pokračují práce na výrobě křemenného skla a hmot pro opravy sklářských pecí. Největší akcí v roce 2007 bylo zahájení přístavby haly na vibrolité výrobky, která byla v roce 2008 dokončena a vybavena novou technologií. Náklady na investiční rozvoj tak v roce 2007 přesáhly částku šedesát pět milionů korun. vstupů – především zemního plynu, ale také u surovin a elektřiny. Společnost, stejně jako ostatní členové AČSVŽ, se jednoznačně staví za pokud možno nejrychlejší přechod na evropskou měnu nebo alespoň určení termínu jejího přijetí. Chybí nám rovněž výrazná podpora Evropské unie při některých obchodních praktikách konkurenčních firem ze zemí, které disponují surovinami nezbytnými pro naši výrobu. Konkrétně jde o cenu bauxitu, který je dovážen z Číny. V podstatě monopolní vývozce vládními nařízeními uměle zvedá cenu základních surovin, ale cenu hotových výrobků přitom snižuje. Dohody, které určují kvóty v nominálních cenách, nejsou dodržovány, čímž jsou evropští výrobci poškozováni. Využívali jste při investičních záměrech dotací z fondů EU? S fondy EU máme dobré zkušenosti. Byla z nich hrazena část investic na výstavbu pece Beatrix ve v ýši devatenáct Jak se projevily ve velkém a půl milionu korun. Na výstavpodniku zabývajícím se dobu haly a pořízení technolo dávkami především pro těžký Rozmanitý sortiment vyža- gií pro vibrolité výrobky jsme průmysl změny hospodářství duje investice do nové tech- získali dotaci ve výši osmnáct po roce 1989? nologie výroby i zkušebních a půl milionu korun. Kromě toho Otevřený trh vyžadoval kromě zařízení… v rámci operačního programu kvality, ceny a včasného plnění Návrh, vývoj, výroba a prodej Rozvoj lidských zdrojů – adapzakázek ještě větší specializaci našeho sortimentu probíhá po- tabilita a podpora konkurencev sortimentu výrobků, které musejí dle certifikátu, který vydal Tech- schopnosti podniků a organizací plně vyhovovat požadované funkci nický a zkušební ústav stavební získala P-D Refractories CZ pro ve stanovených podmínkách bu- Praha, v souladu s požadavky roky 2006 až 2008 z Evropského doucího provozu. Po dokončené normy ČSN EN ISO 9001:2001. sociálního fondu dotaci v hodnoprivatizaci jsme museli značně Výstavba závodu Nová šamotka tě sto tisíc eur, která bude využírozšířit sortiment a také se zaměřit v šedesátých letech a také Di- vána na vzdělávání zaměstnanců. na vývoz. V současné době zhruba naska Svitavy v 80. letech byla Dále jsme získali dotaci na akce dvě třetiny výroby jsou určeny poměrně velkorysá. To se týká k úsporám energií. pro export. Výrobky vyvážíme zejména výrobních hal, ale také téměř na všechny kontinenty. hydraulických lisů a pecních agre- Většinu výrobků vyvážíte do Hlavním obchodním partnerem gátů. Zavádění nových technologií zahraničí. Projevují se proje pro nás Německo. Dále vyvá- předpokládá řadu nezbytných blémy týkající se kurzovního žíme do Itálie, Japonska, Polska, inovací a s investicemi jsme ni- vývoje koruny? Ruska, na Slovensko a do Dánska. kdy neklesli pod úroveň odpisů. I přes nepřízeň kurzovního vývoje Uskutečnily se velké kontrakty Společnost je dnes vybavena pro exportéry a přes velmi silné s USA a vyvážíme paradoxně moderním výrobním zařízením konkurenční prostředí byl v roce i do Číny, která je největším světo- a zkušebními laboratořemi, které 2007 obrat firmy – tržby za provým producentem a exportérem používají pro testování vybavení dané výrobky a služby – navýšen v oboru. splňující požadavky mezinárod- na více než miliardu korun, tedy na ních norem. Testy výrobků jsou téměř sto osm procent. Výrazně Jaký je současný sortiment prováděny podle přesných pra- posilující kurz koruny se projevil výrobků P-D Refractories? videl, daných harmonogramem v zisku, což je dáno vysokým Vyrábíme přibližně 80 000 tun výroby určitého druhu výrobků. podílem exportu na celkovém tvarových výrobků ročně, jejich Někteří klienti požadují ve speciál- obratu. Ve struktuře nákladů se struktura se však proti předchozí- ních případech měření parametrů však projevily také zvýšené ceny Předpokládáte dopad současné hospodářské krize ve světě na vývoj obratu firmy v příštím roce? Dopad krize se bohužel již projevil. Máme zakázky, které jsou odloženy pro nesolventnost českých sklářských firem, u některých firem dochází i ke zmenšení objemů zakázek nebo přímo zrušení objednávek z ekonomických důvodů. Totéž se týká ve stále větší míře i zahraničních zakázek. Bezprostředním důsledkem vzniklé situace je již zastavení výpalu v jedné tunelové peci. 76 stavebnictví 01/09 Jak reagujete na danou situaci? Řešení závisí na mnoha faktorech, jejichž dopad prozatím neznáme. Kromě uvedených inovací a doplňování kvalifikace zkušených pracovníků v oboru, který má mnohaletou tradici, se snažíme podporovat dobré jméno našich výrobků a jejich výrobu všemi prostředky, které máme k dispozici. Máme například velmi dobrou spolupráci se dvěma externími agenturami, z nichž jedna je zaměřena na zvyšování produktivity práce a druhá na úspory elektrické energie. Jejich činnost, jak se zdá, přináší přes určité nepříjemnosti, které představuje opuštění zažitých stereotypů, velmi zajímavé, statisticky významné výsledky. ■ ▲ Nová hala pro produkci vibrolitých výrobků ▲ Hydraulické lisy jsou důležitou součástí výroby žárovzdorných produktů ▲F ormy na žárovzdorné výrobky musí být přesné, jsou tvarově často složité a představují značnou část výrobních nákladů ▲ Pecní vozy dopravují výlisky do tunelových pecí ▲ Tunelové pece ▲ Žárovzdorné výrobky na výstupu z tunelové pece ▼ Kontrola výrobků ▼ Výrobky ve skladu připravené k expedici stavebnictví 01/09 77 inzerce Veletrh STŘECHY PRAHA 2009 – jistota v nejisté době Již vlastně za pár týdnů se bude opět konat na pražském Výstavišti v Holešovicích mezinárodní odborný veletrh STŘECHY PRAHA 2009. Za dobu své existence se stal tradičním místem setkávání jak odborné, tak laické veřejnosti s výrobci, dovozci, nebo s obchodními či realizačními firmami nejen z této oblasti stavebnictví. Dnes si již jen málokdo z nás uvědomí, že spolehlivá střecha byla v dávné minulosti snad kromě potravy a oděvu jednou z hlavních starostí člověka o jeho přežití v nepříznivých obdobích roku. I v současné industriální společnosti zůstává střecha stále významnou součástí našich budov, a to nejen z hlediska technického, ale velmi často i architektonického. Oproti vzdálené minulosti však musí zajišťovat nejen dříve dominantní vodotěsnost, ale i požadované tepelně izolační vlastnosti a navíc musí vyhovovat i přísným požárním předpisům či akustickým požadavkům. V posledních letech se na plochých i šikmých střechách stále častěji objevují sluneční kolektory na ohřev vody, nebo dokonce fotovoltaické články umožňující ekologickou výrobu elektrické energie. Skloubit všechny tyto stavební i provozní požadavky dohromady vyžaduje nejen od projektantů, ale i od realizačních firem neustálý přísun aktuálních informací od výrobců jak střešních krytin a tepelných izolací, tak od výrobců slunečních kolektorů a elektrovoltaických článků. Dochází proto často k vzájemnému prolínání informací a poznatků mezi klasickým stavebnictvím a technikou 21. století. V českém, poměrně konzervativním stavebnictví se na rozdíl od snad staleté minulosti začínají stále více prosazovat v individuální bytové výstavbě ekologické dřevostavby – tak běžné v zemích severní Evropy nebo v USA či v Kanadě. Již jedenáctý ročník připravovaného mezinárodního veletrhu STŘECHY PRAHA proto připravuje pro své návštěvníky v rámci doprovodného programu nejen standardní přednášky a diskuze o výběru vhodné krytiny pro šikmé či ploché střechy, ale nabídne navíc i informace o dnes stále více prosazovaných ekologických dřevostavbách, a témata z oblasti úspor energie a obnovitelných zdrojů. Mezinárodní veletrh STŘECHY PRAHA 2009 se bude konat ve dnech 29. až 31. ledna 2009 na pražském Výstavišti v Holešovicích. Je to veletrh s uznávanou úrovní nejen mezi odbornou veřejností, ale i mezi laickými návštěvníky. Více informací a nejnovější aktuality najdete na www.strechy-praha.cz. 29. – 31. 1. 2009 Výstaviště Praha Holešovice Vyměňte tento kupon za vstupenku zdarma v pokladně veletrhu Střechy Praha www.strechy-praha.cz 78 stavebnictví 01/09 svět stavbařů text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR Valná hromada SPS v ČR vují široké spektrum veřejnosti od mládeže, která se rozhoduje pro volbu budoucí profese, po profesní experty v odvětví. v rámci konfederace zaměstnava- „Vytvoření příznivého obrazu telských svazů a se Svazem prů- stavebnictví vyžaduje soustavZ vyhodnocení cílů myslu a dopravy ČR a uplatňoval nou popularizaci oboru a změnu VH 2004 je v tripartitě. V závěru funkčního názoru veřejnosti na stavební Ekonomické podmínky pro pod- období minulé vlády ale tripartita řemesla. K tomu je nezbytná sounikání se za uplynulé čtyři roky nenaplňovala své poslání, vláda činnost všech stavebních firem, zlepšily, snížil se počet ztráto- nebrala ohled na připomínky jed- jejich pozitivní působení v re- vých firem, zlepšila se rentabilita notlivých organizací a sledovala gionu i prezentace staveb odestavebního podnikání, dostup- především své politické cíle. vzdaných v nejlepší kvalitě. Punost bankovních úvěrů i čerpání Zásadním problémem byla so- blikace Krize učňovského školz fondů EU. Tím pádem rostl ciální oblast, kde v posledních ství a návrh jejího řešení byla i roční objem investiční výstavby, letech ještě více vygradoval rozeslána na nejrůznější místa a to strměji, než se očekávalo. problém potřeby kvalifikovaných státní správy, byla projednána Ten v roce 2004 činil 349 miliard pracovních sil. Svaz připravil s hejtmany nebo jejich náměstky Kč, v roce 2007 pak 510 miliard ve spolupráci s Ministerstvem pro oblast školství a s příslušKč. V celkovém období stavební průmyslu obchodu ČR a Mi- nými ministry. Podporu našla konjunktury rostl i export staveb- nisterstvem školství, mládeže i v obou komorách Parlamentu ních prací, jehož meziroční nárůst a tělovýchovy ČR návrh nového ČR. Hospodářský výbor parlav období v roce 2007 byl 50 %. systému učňovského školství mentu dokonce svým usnesePřesto v roce 2007 tvořil export v odvětví stavebnictví – projekt ním uložil Ministerstvu školství, stavebních prací pouze 2–3 % se jménem Krize učňovského mládeže a tělovýchovy ČR, aby z celkového objemu stavebních školství ve stavebnictví a jeho se touto problematikou zabývalo prací. řešení. S tímto tématem je úzce a transformovalo závěry této Spolupráce s vládou České re- spojená propagace odvětví jako studie do konkrétních opatření. publiky měla opačnou tendenci. takového, k níž by měl sloužit Dobrou zprávou pro nás je, že V počátku uplynulého čtyřletého nový projekt Dny stavitelství ministerstvo školství již zahájilo období byla spolupráce s jednot- a architektury, na jehož iniciaci na zpracování práci,“ uvedl ve livými ministerstvy uspokojivá. má Svaz velký podíl. Akce Dnů svém projevu Ing. Václav Matyáš, Svaz své požadavky koordinoval stavitelství a architektury oslo- prezident Svazu. V polovině listopadu se konala valná hromada delegátů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Z usnesení VH 2008 Valná hromada delegátů Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR ukládá představenstvu: ■ ve své další činnosti se ještě intenzivněji zabývat problematikou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a marketingově podporovat odborné vzdělávání; ■ jednat s vládou ČR za zachování proinvestičního státního rozpočtu; ■ uvnitř členské základny Svazu pokračovat v komunikaci mezi velkými a malými stavebními firmami s cílem zlepšit vztahy na stavebním trhu; ■ v jednotlivých krajích a re- gionech oslovit dobře fungující a nově se rozvíjející stavební firmy s cílem získat je pro členství ve Svazu. ■ Další informace ze VII. valné hromady SPS v ČR na www. sps.cz. Z projevu prezidenta SPS v ČR na valné hromadě ...významnými indikátory trendů poptávky po stavební produkci jsou makroekonomický vývoj, investiční aktivita v ekonomice, zakázky stavebních firem a vydaná stavební povolení. V počátku letošního roku jsme očekávali meziroční nárůst ve stálých cenách v rozmezí 3–5 %. Dosavadní známé výsledky za první tři čtvrtletí předpoklad v této výši nenaplňují. V číselném vyjádření činí stavební produkce za prvních 9 měsíců loňského roku 386 miliard Kč. Tato částka je v běžných cenách. Prozatím nelze zodpovědně odhadnout zbytek roku 2008, ale tento průběžný výsledek nehodnotíme negativně a náš předpoklad je meziroční nárůst do 2 %. I když jsme ujišťováni o prozatím nepříliš silnému dopadu globální finanční krize, patrné snížení růstu tempa české ekonomiky je přesto jeho odrazem. Tvorba hrubého kapitálu zaostává za úrovní roku 2007, což má záporný vliv na růst HDP. Na finanční situaci na bankovním trhu zareagovaly banky logicky zpřísněním podmínek při poskytování hypotečních úvěrů, což znamená zhoršení jejich dostupnosti a zcela jistě se to projeví na propadu v bytové výstavbě, i když ne dramaticky ještě v roce 2008, ale určitě v následujících letech. Developeři začali omezovat nebo pozastavili některé akce, dokonce i řadu velkých projektů prakticky ve všech regionech. Nejsou to jenom developeři, ale i tuzemští a převážně zahraniční investoři, kteří utlumují svoje aktivity. Dopad má i sílící koruna, která věcně snižuje projednaný podíl krytí jednotlivých projektů financovaných z evropských fondů. Dopad na podnikatelskou sféru plyne i z nestabilní politické situace, zejména po nedávných volbách, kdy dochází k celé řadě změn, nejen v personální oblasti. Již nyní se to promítá do opatrnější politiky bank vůči regionům, slábnoucímu zájmu investorů a především v nedostatečném vyřizování a čerpání evropských fondů. Svaz vyvíjí aktivity, které by měly zmírňovat dopad poklesu české ekonomiky na členské firmy. Je to především aktivita a lobbing k zachování příjmové stránky státního rozpočtu a udržení výdajů na investice. Nebylo by zajisté na místě parafrázovat prastaré rčení a prognózovat, že po sedmi tučných letech přijde sedm let hubených. Při tvorbě Strategie do roku 2015 jsme si byli vědomi, že česká ekonomika se bude vyvíjet v rámci celku Evropské unie a že jako její integrální součást bude kopírovat možné cyklické poklesy v některém úseku daného období. Nepodléhejme panice. Přesto ale musíme citlivě vnímat ekonomický vývoj, který není nezávislý na světovém a evropském finančním trhu. ■ stavebnictví 01/09 79 Sjezd ČSSI v Hradci Králové Po uplynutí tří let funkč ní ho období dosavadních orgánů Českého svazu stavebních inženýrů byl v listopadu svolán sjezd ČSSI. Sjezd se konal pod patronátem společností SSŽ, Metrostav a Hochtief. Zpráva o činnosti Svazu za uplynulé volební období byla předložena delegátům v předstihu Ing. Svatoplukem Zídkem. Výstižně charakterizovala úspěchy i rezervy v činnosti prezidia, oblastních poboček i odborných společností. Uvedeny byly dobré příklady z akcí charakteru celoživotního vzdělávání, spolkového i odborného a zvýraznila význam spolupráce s partnery v regionech při odborných činnostech. Celková bilance práce Svazu při plnění jeho poslání a cílů byla za uplynulé období charakterizována jako úspěšná. Byly stanoveny konkrétní cíle a navrženy náměty činností, ve kterých by Svaz měl v budou- zitivně a byla stejně jako zpráva o hospodaření delegáty sjezdu schválena. Sjezd rozhodl pokracím volebním období odbornou čovat v dosavadním úsilí ve věci a společenskou aktivitu ČSSI získání finančního vyrovnání od státu za majetek, který byl přeprohlubovat. Hospodaření Svazu je v uplynu- dán ČSVTS a NF při neoprávnělých letech vyrovnané, přičemž ném rozpuštění ČSSI. je nutno i nadále velmi uvážlivě Sjezd ČSSI zvolil na další tříleté nakládat zejména s prostředky funkční období prezidentem získanými z členských příspěv- Ing. Svatopluka Zídka a viceků a nadále rozvíjet tradiční prezidenty Ing. Pavla Štěpána, aktivity Svazu, jako například prof. Ing. Vladimíra Křístka, organizaci autorizačních zkou- DrSc., Ing. Jana Jelínka, Ing. šek ČK AIT a pořádání odbor- Františka Kudu, CSc., Ing. Raných akcí. Zpráva revizní komise doslava Holého a Ing. Tomáše o hospodaření ČSSI vyzněla po- Chromého. ■ Spolkový den koordinátorů v Berlíně ■ Řešení jsou možná strukturální i personální – v integraci koordinátora do přípravného Na konci října se konal v Berlíně – n áhled veřejných investorů ■ Ustavené pracovní skupiny i realizačního procesu, v jeho čtvrtý Spolkový den koordinátorů. na vlastní odpovědnost za koordinátorů řeší v současnosti nezávislosti a vyloučení střetu Pořadatelem akce bylo spolkové bezpečnost práce; především nutnost změny si- zájmů a špatně delegovaných ministerstvo práce a sociálních – v z á j e m n á o č e k á v á n í ko - tuace v podpoře vývoje a po- pravomocí. věcí ve spolupráci se spolkoo rd in áto r ů a ins p ekč níc h kroku v bezpečnosti práce na ■ Přes určitou nesrozumitelnost vým úřadem pro ochranu práce orgánů; staveništích, kritizují špatná ře- a nepřesnost prováděcích předpia pracovní medicínu a zúčastnili – projektant jako koordinátor – šení zaměstnavatelů – zhoto- sů znamená desetiletá zkušenost se jej především praktikující koideální nebo nouzové řešení; vitelů staveb, deficit znalostí koordinátorů významný posun ordinátoři bezpečnosti a ochrany – p říklady dobré koordinace a zkušeností účastníků výstavby, v kvalitě, stabilitě potenciálu zdraví při práci na staveništích a jejích detailů na německých nedostatečnou flexibilitu a účel- a profesní zkušenosti v koordinaci z celého Německa. Za Českou stavbách. nost systému a plánů BOZP pro bezpečné práce na staveništích. republiku se zúčastnil předseda konkrétní stavby. ■ Zlepšení je nutno hledat v bezČeské společnosti stavebních Referáty a přednášky měli zá- ■ Stanovujeme heslo: Ať žije kva- prostředních kontaktech koordikoordinátorů ČSSI Dr. Ing. Vladi- stupci těchto organizací: Svaz lifikovaný koordinátor! vychovaný nátora s investorem, v ohodnocemír Sklenář, CSc. stavebních a bezpečnostních průhledným a kvalitním systé- ní práce koordinátorů, v pořádání V krátké rešerši této významné koordinátorů, sdružující prak- mem vzdělávání koordinátorů vč. profesních akcí, v lepší specifikaci odborné události není možné tikující koordinátory, Spolkové nezbytných kompendií, komen- společných nebezpečí a rizik, podrobněji přiblížit celý obsah ministerstvo práce a sociálních tářů, metodiky, vzorů, katalogů, ve vypovídacích schopnostech Odborná spoleãnost âeského sv dne a jednotlivé přednášky. věcí, Spolkový ústav pro ochranu organizace práce atp. plánů BOZP. DrÏitel akreditace MPSV ã.j. 2007/1620-54 pro Je však potřebné si všimnout práce a pracovní medicínu, Svaz ■ Koordinátor je stále ještě ■ Otázka, zda projektant je nebo by přednesených témat a krátce bezpečnostního inženýrství, v mnoha případech jmenován mohl být ideálním koordinátorem – Sokolská 15, 120 00 Praha 2 • Tel.: 227 090 okomentovat problémy, které Spolková inženýrská komora, pozdě, má špatné možnosti za- je nutné posuzovat propoje IâO:procesu 86594401, DIâ: CZ86594401, www.css v SRN koordinaci bezpečné vysoké školy stavební, orgány pojení do přípravného ní umělecké, organizátorské, práce na staveništích a konkrétní inspekce práce, odbory, stavební výstavby, investoři se řídí rčením konstruktérské, psychologické, tvůrčí práci koordinátorů tíží, firmy. „když už musím, tak reaguji“, manažerské, obchodní i právní případně jí dobrými příklady zhotovitelé stavby vidí v koordi- obou výkonů činnosti. ■ a podporou státní správy pomá- Sylabus hlavních přednesených nátorovi kontrolora nošení helem hají. Hlavní témata proslovů na námětů: na staveništích. Dr. Ing. Vladimír Sklenář, CSc. dni koordinátorů: ■ Výstavba potřebuje i v koordiinzerce – v ýstavba jako spolupráce všech naci bezpečné práce inovativní aktérů tvorby a rozvoje staveb- přístupy, kvalitní a připravené nictví; investice, dostatek pracovních – v yhodnocení stavu bezpeč- míst, zlepšení celkového image nostních předpisů a jejich kon- a postihnutí procesu celého žikretizace; votního cyklu stavby. – ú činek stavebního práva na ■ Cílem EU a evropské agentury činnost koordinátorů; bezpečnosti práce je snížit úra– aktuální pomoc analýze a ručení zovost na staveništích do roku rizik na staveništi; 2012 o 25 %. âESKÁSPOLEâNOST Pfiípravn˘ vzdûlávací program KOORDINÁTOR bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci na staveni‰ti 80 stavebnictví 01/09 Bliωí informace a závazná pfiihlá‰ka na www.cssk.cz infoservis 2. 1.– 30. 12. 2009 EDEN 3000 Centrum vzorových domů a Vzorkovna stavebních materiálů (celoročné kromě 1. 1., 24. a 31. 12.) Brno, Výstaviště 1 E-mail: [email protected] [email protected] www.bvv.cz/eden3000 12.–17. 1. 2009 BAU 2009 Mezinárodní veletrh stavebních materiálů, Německo, Mnichov, Výstaviště Neue Messe E-mail: [email protected] www.bau-muenchen.com 29.–31. 1. 2009 STŘECHY PRAHA 2009 11. ročník specializovaného veletrhu Praha 7, Výstaviště Holešovice E-mail: [email protected] 31. 1.– 3. 2. 2009 PRAGOINTERIÉR – NEW DESIGN Veletrh nábytku, podlahovin, bytového textilu, svítidel, doplňků Praha 7, Výstaviště Holešovice E-mail: [email protected] 8.–10. 2. 2009 STAVITEL 2009 15. národní výstava stavebních materiálů, technologií a realitních kanceláří Lysá nad Labem, Výstaviště, Masarykova 1727 E-mail: [email protected] 10. 2.–14. 2. 2009 R + T 2009 18. mezinárodní veletrh garážových systémů, automatizace a stínicí techniky Německo, Stuttgart, Neue Messe (Flughafen) E-mail: [email protected] 11.–12. 2. 2009 STAVÍME – BYDLÍME KROMĚŘÍŽ Stavební výstava na počátku stavební sezóny pro oblast jižní Hané Kroměříž, Dům kultury E-mail: [email protected] www.omnis.cz 11. 2.–14. 2. 2009 STŘECHY – PLÁŠTĚ – IZOLACE 2009 18. ročník odborného stavebního veletrhu Ostrava, Výstaviště Černá louka E-mail: [email protected] 18.–19. 2. 2009 STAVÍME – BYDLÍME BŘECLAV Stavební výstava pro Břeclavsko a Pálavu Hodonín, Dům kultury Horní Valy E-mail: [email protected] www.omnis.cz 19.–22. 2. 2009 BAUEN & ENERGIE 2009 Veletrh pro zdravou stavbu, renovace a úspory energií, vše pro ochranu životního prostředí Rakousko, Vídeň, Výstaviště MessezentrumWienNeu E-mail: [email protected] www.bauen-energie.at 24.–27. 2. 2009 CLIMATIZATIÓN 2009 13. ročník mezinárodní výstavy klimatizace, větrání a chlazení Španělsko, Madrid Výstaviště Feria de Madrid E-mail: [email protected] www.ifema.es/ferias/climatizacion/default.html 26.–28. 2. 2009 PANELOVÝ DŮM A BYT 2009 Výstava materiálů, výrobků, technologií a služeb pro revitalizaci panelových domů Společně s výstavou OKNA – DVEŘE – SCHODY Praha 7, Výstaviště Holešovice E-mail: [email protected] 26.–28. 2. 2009 LIGNA BOHEMIA 2009 6. mezinárodní výstava strojů, nástrojů, zařízení a materiálů pro dřevozpracující průmysl Souběžně probíhá výstava ŘEMESLA – SKLO 2009 Lysá nad Labem, Výstaviště, Masarykova 1727 E-mail: [email protected] 26. 2.–1. 3. 2009 DŘEVOSTAVBY 4.mezinárodníveletrhdřevěnýchstaveb, střešních konstrukcí a dřevovýroby Praha 9, PVA Letňany E-mail: [email protected] inzerce Veletrhy a výstavy 26. 2.–1. 3. 2009 NOVÝ BYT A DŮM 15. mezinárodní veletrh staveb a stavebních úprav Praha 9, PVA Letňany E-mail: [email protected] www.novybytadum.cz 11.–14. 3. 2009 METALL Evropský odborný veletrh pro obrábění kovů v průmyslu a řemeslech Německo, Mnichov, Výstaviště Mnichov E-mail: [email protected] www.metall-muenchen.de 11.–17. 3. 2009 IHM 2009 PROFI 60. mezinárodní odborný veletrh řemesel, dílenské techniky, nářadí, nástrojů, veletrh pro životní styl, interiér a design Německo, Mnichov – Nové výstaviště E-mail: [email protected] www.ghm.de Odborné semináře a konference 12. 1. 2009 AutoCAD LT pokročilý Školení Praha 3, AbecedaPC, Domažlická 1053/15 E-mail: [email protected] 12.–13. 1. 2009 euroCALC Upgrade Vzdělávací kurz Praha 10, Počítačová učebna společnosti Callida Bohdalecká 25 E-mail: [email protected] www.callida.cz 14. 1. 2009 České a slovenské smluvní obchodní právo v rámci evropského vývoje Seminář Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava nabízí pro rok 2009/2010 studium ve čtyřletých bakalářských programech: Bakalářský studijní program Stavební inženýrství v prezenční i kombinované formě studia se studijními obory: ● Geotechnika ● Městské stavitelství a inženýrství ● Správa majetku a provoz budov (pouze prezenční forma studia) ● Stavební hmoty a diagnostika staveb ● Dopravní stavby ● Prostředí staveb ● Příprava a realizace staveb ● Dopravní inženýrství Absolventi tohoto programu mohou pokračovat v navazujícím magisterském programu Stavební inženýrství (doba studia 1,5 roku) se studijními obory: ● Geotechnika ● Městské stavitelství a inženýrství ● Stavební hmoty a diagnostika staveb ● Dopravní stavby ● Konstrukce staveb ● Prostředí staveb ● Provádění staveb Bakalářský studijní program Architektura a stavitelství pouze v prezenční formě studia se studijním oborem stejného názvu. Absolventi tohoto programu mohou pokračovat v navazujícím magisterském studijním programu a oboru Architektura a stavitelství (doba studia 2 roky), nebo ve studijních oborech navazujícího magisterského studijního programu Stavební inženýrství. Fakulta stavební VŠB – TU Ostrava pořádá dne 22. ledna 2009 Den otevřených dveří.. Zahájení proběhne v 9:00 hodin v Nové aule v areálu VŠB – TU Ostrava, ul. 17. listopadu 15, Ostrava–Poruba. Přihlášku ke studiu je možno podat do 31. 3. 2009 pro 1. kolo přijímacího řízení a do 20. 7. 2009 pro 2. kolo na adresu Studijní oddělení FAST VŠB – TU Ostrava, L. Podéště 1875/17, 708 33 Ostrava – Poruba. Podrobnější informace na tel. číslech 597 321 320 (prezenční bakalářské studium), 597 321 386 (prezenční navazující magisterské studium) a 597 321 346 (kombinovaná forma bakalářského i navazujícího magisterského studia) nebo na www.fast.vsb.cz. stavebnictví 01/09 81 Brno, Centrum celoživotního vzdělávání, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Veveří 70 E-mail: [email protected] www.law.muni.cz/czv/kurzy 14.–15. 1. 2009 Revit Architecture – základní školení Školení Praha 4, AB Studio – učebna, Jeremenkova 90a E-mail: [email protected] 20. 1. 2009 Wienerberger fórum Seminář s diskuzí Praha 4, ECM Centrum, Hvězdova 1716/2b E-mail: [email protected] www.wienerbergerForum.cz 21.–22. a 28. 1. 2009 euroCALC Beginner Třídenní vzdělávací kurz Praha 10, Počítačová učebna společnosti Callida Bohdalecká 25 E-mail: [email protected] www.callida.cz 21.–23. 1. 2009 Advance Steel – školení Školení Praha 4, AB Studio – učebna, Jeremenkova 90a E-mail: [email protected] 22. 1. 2009 Význam požadavků na tepelnou ochranu budov pro nízkoenergetické a pasivní domy Seminář Praha 2, Dům ČKAIT, Sokolovská 15 E-mail: [email protected] [email protected] 26.– 27. 1. 2009 euroCALC Upgrade Vzdělávací kurz Praha 10, Počítačová učebna společnosti Callida Bohdalecká 25 E-mail: [email protected] www.callida.cz Stavba roku 2008 Olomouckého kraje Olomoucký kraj ve spolupráci s ČKAIT, SSI, SPS v ČR, ČKA a Omnis a.s. vypisuje veřejnou neanonymní soutěž, do které mohou být přihlášena stavební díla, novostavby i rekonstrukce v níže uvedených kategoriích, zhotovené a zkolaudované v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2008. Stavba musí být zhotovena na území Olomouckého kraje. Kategorie staveb: ■ Stavby určené k bydlení; ■ Stavby občanské vybavenosti; ■ Stavby dopravní, inženýrské a vodohospodářské; ■ Stavby technologické a pro průmysl; ■ Rekonstrukce a obnova. Porota určí v každé kategorii jednu stavbu, které udělí titul „Stavba roku 2008 Olomouckého kraje“, a dále udělí dvě čestná uznání. Na návrh poroty může hejtman udělit zvláštní ocenění. Termín vyhodnocení soutěže a vyhlášení a zveřejnění výsledků je stanoven na březen 2009. Přihlášené práce budou formou panelů vystaveny na veletrhu STAVOTECH v Olomouci. Formulář přihlášky a další dokumentace soutěže jsou k dispozici na www.kr-olomoucky.cz nebo na sekretariátu soutěže. Uzávěrka přihlášek: 30. ledna 2009 do 16.00 hodin v sekretariátu soutěže Uzávěrka pro doručení panelů a dokumentace: 13. února 2009 do 16.00 hodin na sekretariátu soutěže, adresa: OMNIS Olomouc a.s., Kosmonautů 8, 772 11 Olomouc, tel./fax: 585 232 097, e-mail: [email protected], mobil: 608 711 422 ■ inzerce Fórum českého stavebnictví 2009 – 5. ročník s klíčovým tématem „SUSTAINABLE CONSTRUCTION”! Stavebnictví v Evropě i v České republice čekají v příštích letech výrazné změny. Nedostatek energií a jejich zdražování bude mít vliv na změny v přípravě i realizaci staveb, které v současné době spotřebovávají 40 % vyrobené elektrické energie a tepla. Všechny vyspělé evropské země se připravují na nové způsoby stavění, které zaručují podstatné snížení spotřeby energií při provozu budov. Pro dosažení nízkoenergetického stavění existují v zemích EU vládní programy, jsou vydávány zákony vytyčující nové principy stavění. Nejdále jsou tyto programy ve Francii, Velké Británii, Švédsku, Německu a jiných zemích. V České republice se státní správa tímto problémem prakticky vůbec nezabývá, a je proto nejvyšší čas rozpoutat diskuzi na všech úrovních. Novému způsobu stavění se budou muset přizpůsobit všichni zainteresovaní, ať již jde o stavební společnosti, developery, výrobce stavebních materiálů a dodavatele veškerých technologií. Již 5. ročník úspěšného odborného setkání významných zástupců českého stavebnictví se zaměří na klíčové téma „udržitelného stavění“ velmi detailně a pozitivně. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR společně s Blue Events si vás již teď dovolují upozornit na termín 4. března 2009, kdy se v sále pražského hotelu Olympik Artemis setkají zástupci většiny významných společností a budou o těchto tématech diskutovat. Mezi exkluzivní a další partnery jubilejního fóra patří mj. společnosti STOMIX, Xella CZ, TÜV-SÜD Czech, VEKRA, SMP CZ a další významné společnosti, hlavním mediálním partnerem je časopis STAVEBNICTVÍ. V případě zájmu o bližší informace o přípravách projektu se můžete obrátit na adresu [email protected] nebo tel. +420 603 252 703, informace o průběhu předchozích ročníků získáte na adrese www.construction21.cz. 82 stavebnictví 01/09 firemní blok Společnost Hörmann, přední v ýrobce garážov ých a dveřních systémů, představí na mezinárodním stavebním veletrhu BAU 2009 v Mnichově (12. až 17. ledna) například rolovací vrata s novými izolačními profily Decotherm, vjezdová vrata ET 500 určená pro hromadné garáže, nebo protipo- 1 2 3 4 STOMIX v Českých 100 nejlepších potěšen, že se naše práce úročí. Snažíme se být garanCílem ankety Českých 100 nej- běr nominovaných firem podléhal tem kvality, která je ve výrobě lepších bylo na celostátní úrovni třem kritériím: subjekt musel mít stavebnin, ale koneckonců také nalézt a ocenit společnosti, kte- registraci na území České repub- službách, klíčovým faktorem ré ve svém oboru dosahují mi- liky, více než 20 zaměstnanců úspěchu,“ řekl generální ředitel mořádných výsledků. Nominace a roční obrat převyšující 30 milio- Stomixu Bořivoj Minář. vycházely z osobních zkušenos- nů korun. Společnost Stomix se Stomix je největším českým tí okruhu odborníků, získaných umístila v kategorii Stavebnictví, výrobcem kontaktních zateppři profesionální činnosti, ale průmysl stavebních hmot a de- lovacích systémů. Jeho konsotaké ze soukromých kontaktů veloperství. lidovaný obrat se v roce 2007 s nejrůznějšími hospodářskými Cena pro Stomix přišla měsíc po přiblížil 870 milionům korun. subjekty. V letošním žebříčku vítězství v soutěži Nejlepší výrob- Společnost v loňském roce hlasovalo 3600 podnikatelů. Vý- ce stavebnin roku 2008. „Jsem oslavila 15. výročí založení. ■ Profimalt – cement pro zdění inzerce Hörmann na BAU žární a protikouřové dveře T30 a STS, jež upoutají nevšedním designem. Uvedené novinky včetně celé řady dalších zajímavých produktů a nejmodernějších technologií z oboru garážových i průmyslových vrat, vstupních dveří, nakládací techniky nebo protipožárních a protikouřových uzávěrů, mohou návštěvníci zhlédnout ve firemní expozici o rozloze více než 1000 m2, jež bude tradičně umístěna v hale B2. Významnou inovaci v oblasti průmyslových vrat přinášejí profily Decotherm z hliníku a ušlechtilé oceli (obr. 1). Díky nim disponují vrata optimálními navíjecími vlastnostmi a zároveň se vyznačují vynikající tepelnou izolací. Od vjezdových vrat do hromadných garáží se vyžaduje odolnost proti zvýšenému namáhání a zároveň velmi tichý chod. Společnost Hörmann proto vyvinula vrata ET 500 (obr. 2), jež jsou navržena nejméně pro 250 000 otvíracích cyklů. K jejich dalším přednostem patří kvalitní, bezúdržbová konstrukce a řada konstrukčních se dosahuje výrazné úspory nákladů v porovnání s tradiční Holcim Česko, přední doda- i vnější omítání, pevnostní třídy formou přípravy malt. vatel st ave bníc h m ateriál ů 12,5 MPa. Jeho vlastnosti byly K Profimaltu připravila společa služeb v České republice, upraveny tak, aby umožňovaly nost Holcim Česko technické uvádí na trh další novinku – jednoduchou výrobu kvalitních listy a další informační materiály, Profimalt – cement na zdění. omítek a malt pro zdění přímo ve kterých najdou spotřebitelé Po zavedení značek Extracem na staveništi, bez požadavku podrobnější informace o sloa Variocem pro balené ce - jiných komponent, kromě vody žení produktů, o aplikačních menty je Profimalt již v pořadí a písku. Při výrobě malt Profi- možnostech a praktické tipy třetím inovativním produktem, malt plně nahrazuje cement, k co nejefektivnějšímu využití. kterým Holcim Česko obohatil vápno a potřebné přísady, neboť Veškeré informace jsou také trh. Jedná se o nové univer- všechny složky jsou již v tomto na speciálních internetových z ální c em entové p oji vo n a výrobku smíchány ve správném stránkách www.zapomente-navýrobu malt pro zdění a vnitřní poměru. Použitím Profimaltu sedy-prumer.cz. ■ prvků zamezujících možnosti zranění, jako např. zajištění proti zřícení dvojitými lanovými táhly, vylepšená ochrana proti sevření prstů ad. díky rozsahu otevření jen 200 mm, potřebnému prostoru pro překlad 100 mm a bočnímu dorazu 140 mm. U automatických posuvných dveří T30 (obr. 3) na první pohled zaujme designové provedení z hliníku a skleněných prvků, jež lze individuálně přizpůsobit architektuře prostoru. K pohybu dveří navíc není nutná vodicí kolejnice v podlaze, a tak je zaručena jejich bezbariérovost. Díky četným variantám automatického provozu je lze jednoduše a rychle nastavit pro každou provozní situaci. Jako zajímavý prvek při realizaci moderně řešených objektů se mohou uplatnit i ocelové dveře STS 30 (obr. 4) a STS 90, jež účinně zamezují šíření požáru po dobu 30 a 90 minut. Dveřní křídlo s plynulým dorazem, lícující s plochou, umožňuje dosáhnout vzhledu vyznačujícího se jasnými liniemi a velkorysými plochami. ■ - PES NETANKUJTE !!! ZBYTECNÌ !!! Nabízíme sbìr polohy pomocí GPS pøenos dat pomocí GSM nepøetržité hlídání paliva v nádrži i na odstaveném stroji pøi ztrátì paliva na odstaveném stroji vyhlásit poplach identifikaci øidièe mìøení otáèek motoru výpoèet motohodin pøipojení dalších vstupù http://pes.taurex.eu e-mail: [email protected] tel.: +420 777 792 926 stavebnictví 01/09 83 Elmarco: „hlava“ měsíce listopadu Společnost Autodesk udělila firmě Elmarco, českému výrobci průmyslových zařízení pro výrobu nanovláken, celosvětové ocenění Inventor of the Month za měsíc listopad. Společnost Elmarco spoléhá při vývoji výrobních zařízení řady Nanospider, které umožňují průmyslově vyrábět nanovláknové textilie, na software Autodesk Inventor. Nanovláknové textilie jsou vhodné kupříkladu pro filtraci – obsahují mikroskopické průduchy, které jsou natolik malé, že dokážou Malé kompresory Atlas Copco Nově představená vylepšená řada kompresorů Atlas Copco 11–30 kW GA+/GA VSD přináší výbornou výkonnost. Tyto kompresory se vstřikem oleje patří mezi nejkompaktnější a nejtišší zařízení na světě v tomto výkonovém rozsahu. Nový integrovaný sušič snižuje spotřebu energie a zároveň zvyšuje kvalitu dodávaného vzduchu. Všechny standardní modely jsou nyní konstruovány pro práci při okolní teplotě až 46 °C, obsahují intuitivní monitorovací rozhraní a jsou vybaveny robustní, výkonnou převodovou skříní chráněnou proti znečištění. Větší množství nasátého atmosférického vzduchu (FAD) znamená, že si zákazník může pro dané použití zvolit menší 84 stavebnictví 01/09 kompresor. Díky technickým vylepšením dokázala společnost Atlas Copco zvýšit hodnotu FAD u řady GA+ o 7–17 % ve srovnání s předchozími modely. U řady GA VSD se nárůst pohybuje v rozmezí 9–24 %. Hodnota specifické energetické náročnosti (SER) udává skutečnou spotřebu elektrické energie na výrobu stlačeného vzduchu kompresorem. Díky zlepšení v rozsahu 3–11 % u řady GA+ a 11–13 % u řady GA VSD vykazují tyto nové kompresory jedny z nejlepších hodnot v současnosti, a patří proto mezi nejúspornější zařízení na trhu. Spotřeba energie může být dále snížena při použití plné verze s integrovaným sušičem. Nová generace technologie pohonu s proměnnými otáčkami ( VSD) zvyšuje výkonnost, je méně citlivá na prach a dosahuje nízkého harmonického zkreslení. Zvolením modelu s VSD (namísto GA +) je možné dosáhnout průměrné úspory energie až 35 %, což má za následek kratší návratnost investice. Navíc až 80 % procent energie spotřebované kompresorem může být zpětně využito. ■ Zařízení řady Nanofiber vyrábí tato nanovlákna prostřednictvím patentované elektrospinningoodfiltrovat nejrůznější mikrosko- vé metody, kdy je rotující válec pické částice včetně bakterií nebo částečně ponořen ve vaničce virů, čímž se stávají ideální pro s roztokem polymeru a umístěn využití ve filtračních zařízeních v poli vysokého napětí. Nad válcem v oblasti zdravotnictví či výroby se posunuje podkladový materiál, high-tech komponent. na který se nanáší vrstvy nanovlá„Společnost Elmarco je prvním ken vytažených vysokým napětím a jediným výrobcem na světě, z vrstvy polymeru na rotujícím který nabízí zákazníkům zařízení kovovém válci. Takto vzniklá textilie určené k masové výrobě nanovlá- je ideální pro filtraci či akustickou ken, založené na principu metody izolaci. elektrospinningu,“ řekl Robert Společnost Elmarco je lídrem v odKross, senior viceprezident divize větví nanotechnologií se specializaAutodesk Manufacturing Solu- cí na vývoj a produkci zařízení pro tions. „Řešení Inventor pomohlo výrobu nanovláken. Společnost firmě Elmarco v oblasti výroby zahájila obchodní aktivity v nanonanovláken maximálně rozvinout technologickém segmentu v roce svůj inovační potenciál.“ 2004 a dnes již dosahuje ročního Nanovlákna jsou mnohonásobně obratu 23,3 milionu dolarů. Více intenčí než lidský vlas, jejich průměr formací o společnosti Elmarco lze činí od 200 do 500 nanometrů. najít na www.elmarco.com. ■ Mezinárodní soutěž mladých pokrývačů, klempířů a izolatérů V listopadu loňského roku se v Praze konala 21. mezinárodní soutěž mladých pokrývačů, klempířů a izolatérů do 25 let. Celkem 36 družstev složených ze dvou reprezentantů a mentora se utkalo v kategoriích: pokrývání šikmých střech; izolace rovných střech; krytí plechem – klempířské práce. Čeští řemeslníci získali dvě stříbrné medaile – v kategorii šikmých střech a druhá v kategorii krytí plechem – klempířské práce. Současně s touto soutěží se v Praze vůbec poprvé konal 56. kongres Mezinárodní federace pokrývačů (IFD). Světové soutěži mladých pokrývačů a klempířů byla ze strany IFD i všech národních profesních společenství a firem věnována velká pozornost. Všechny členské země se totiž potýkají s nedostatkem mladých řemeslníků a studentů učňovských oborů. Společnost Bramac, generální sponzor obou akcí, si více než dobře uvědomuje současnou situaci v českém učňovském školství. Zájem absolventů základních škol o učňovské obory je minimální. Aby byl tento zájem alespoň v oboru pokrývač a tesař – klempíř podpořen, zavedla společnost Bramac před více než deseti lety finanční příspěvek pro studenty právě tohoto oboru. Po projevení zájmu o podporu učňů i ze strany dalších výrobců předala firma Bramac tuto podporu Cechu klempířů pokrývačů a topenářů, a nyní se tedy prostřednictvím Cechu na podpoře učňů podílejí i ostatní výrobci z tohoto oboru. Bramac ovšem věnuje velkou pozornost i dalšímu vzdělávání pokrývačů, což dokazuje systémem školení, která se každoročně pořádají a o něž je mezi odbornou veřejností velký zájem. Je možné se zúčastnit nejen základního školení, jehož cílem je zejména seznámit účastníky s produkty Bramac. Účastníci se tedy blíže seznámí se stavební fyzikou šikmých střech, v dalším tématu se dozvědí o doplňkových opatřeních pro zvýšení bezpečnosti šikmých střech, školení zahrnují i téma poruchy šikmých střech se skládanou krytinou atd. Přehled nabídky školení pro rok 2009 můžete již nyní najít na http://www.bramac.cz/proodborniky.html. ■ Rozdělení prostor v průmyslových objektech Trapézové plechy se staly základem pro dodávky firmy Lindab na stavby průmyslového charakteru. V dnešní době dodává Lindab kompletní sortiment výrobků pro opláštění a zastřešení budov. V roce 2008 technické oddělení zkonstruovalo a začalo nabízet systém samonosných příček pro průmyslové a administrativní objekty. Několik úspěšných realizací svědčí o přednostech tohoto systému. Materiálová skladba konstrukce je tvořena zakládacím U-profilem dolním a horním U-profilem fixovaným ve svislé poloze vodicími L-profily umožňujícími kluzný pohyb. Dále jsou použity C-profily jako běžné stojky a ostění otvorů. Dimenzování jednotlivých profilů vychází vždy z konkrétního zadání a jeho výpočet zajistí technické oddělení. Takto vytvořená konstrukce je opláštěná trapézovým plechem o výšce vlny 8–35 mm, a to oboustranně nebo jedno- stranně. Další variantou opláštění mohou být SDK desky. Veškeré spoje konstrukce a opláštění jsou provedeny samořeznými šrouby vhodných rozměrů a parametrů. Podle přání investora může být příčka doplněna o tepelnou či zvukovou izolaci. Konstrukce příčky je nezávislá na primární ocelové konstrukci a zatížení této konstrukce vnějšími vlivy nemá vliv na chování příčky. Snadná montáž a její výhody jsou od počátku realizace podpořeny podrobnou montážní dokumentací. Podle této dokumentace jsou pak vyrobeny v závodě Lindab jednotlivé komponenty příčky. Prvky nosné konstrukce jsou popsány a odpovídají položkám v montážní dokumentaci, proto je montáž na stavbě výrazně rychlejší. Výsledným produktem je lehká příčka z kvalitních mate- riálů podle individuálního požadavku, která působí jako přirozené dělení prostoru v tomto druhu budov. Systémy evakuačního rozhlasu Baldwin Boxall Společnost PCS spol. s r.o. uzavřela distribuční smlouvu s renomovaným britským výrobcem evakuačních systémů Baldwin Boxall. Na český a slovenský trh se poprvé dostávají evakuační systémy této britské firmy, které nacházejí uplatnění jako součást bezpečnostních systémů v nákupních a zábavních centrech, hotelech, bankách, továrnách, skladech, zdravotnických zařízeních a dalších veřejných budovách v celé Evropě. Výzkumy ukazují, že při nouzových situacích, jako jsou havárie nebo požáry, reagují lidé bez zmatku a paniky, pokud obdrží jasné a srozumitelné instrukce. Evakuace probíhající po jednotlivých fázích za použití předehraných a srozumitel- ných zpráv a instrukcí zajistí, že i neškolený personál či další osoby jsou evakuovány rychle a efektivně. Evakuační systémy tohoto britského výrobce mají dlouholetou tradici a jsou nainstalovány v nejprestižnějších budovách světa, jako je stadion Manchester United, FC Chelsea nebo centrála společnosti Allianz v Německu. Jedním z nejdůležitějších systémů z portfolia společnosti Baldwin Boxall je nouzový zvukový systém VIGIL2. Jde o modulární systém určený pro všechny střední a větší aplikace veřejného ozvučení. Umožňuje až 67 vstupů a 87 audiovýstupů s možností distribuce až 30 přednahraných zpráv a programování přes PC a USB port pomocí k ústředně dodávaného intuitivního softwaru. Systém samozřejmě umožňuje přepínání v případě poruchy provozních zesilovačů automaticky na záložní modul. ■ Lindab nabízí pro průmyslové a hospodářské objekty sendvičové panely střešní a stěnové, skládaný obvodový a střešní plášť, všechny jeho komponenty, jako jsou C kazety, nosné tenkostě nné vaznice a paždíky, nosné trapézové profily a široký sortiment exteriérových a interiérových trapézů. Tým zkušených techniků zajišťuje poradenské služby již v přípravné fázi výstavby a po dobu celé její realizace. ■ HESTIA: energetické úspory Na adrese http://hestia.energetika.cz byla zveřejněna nová verze programu HESTIA VIVID, který slouží pro navrhování a vyhodnocení opatření na úspory energie v rodinném domě. Program umožňuje rychlé porovnání různých variant řešení z hlediska celkových nákladů na opatření, celkové roční úspory energie a nákladů na provoz a také návratnosti investice. Je srozumitelný a snadno ovladatelný pro laiky – stavebníky a majitele rodinných domů. Zároveň je užitečný i pro odborníky – architekty, projektanty a stavaře, kterým poslouží například pro názornou prezentaci klientovi. Po jednoduché instalaci programu si uživatel sestaví model svého domu. Následně pak může navrhovat různá opatření na úspory energie – například různé varianty zateplení, výměny oken, změnu zdroje vytápění nebo nákup nového domácího spotřebiče a sledovat jejich vliv na celkovou spotřebu energie a provozní náklady. Zpracované výstupy je možné uložit a později se k nim vrátit nebo je vytisknout. Novinkou nové verze programu HESTIA je pravidelná aktualizace cen energií, prováděná minimálně dvakrát ročně. Tato aktualizace probíhá automaticky a uživatel je informován při novém spuštění programu. Součástí programu je také přehledná encyklopedie energetických úspor v domě, kde se uživatel dočte podrobné informace o možných řešeních úspory energie, požadavcích energetické legislativy a technických norem na energetickou náročnost budov. EkoWATT, centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie, program HESTIA vyvíjí a ne- ustále vylepšuje od roku 2004. Název HESTIA software získal, podle řecké bohyně domácího krbu. Přívlastek VIVID znamená názorný. ■ stavebnictví 01/09 85 v příštím čísle 02/09 únor 2009 stavebnictví časopis Únorové číslo bude věnováno podlahovým konstrukcím budov. Články jsou zaměřeny na návrh podlahových systémů, vybrané aspekty jejich provádění i obnovu, sanace a povrchové úpravy podlah historických. Ročník III Číslo: 01/2009 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751 Číslo 02/09 vychází 6. února Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz předplatné Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: +420 541 152 565 E-mail: [email protected] Celoroční předplatné (sleva 20 %): 544 Kč včetně DPH, balného a poštovného Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz. Rozměr Cena Na zrcadlo Na spad (ořez) 1/1 strany 185x254 mm (210x297 mm) 59 000 Kč 1/2 strany na šířku 185x125 mm (210x147 mm) 29 900 Kč 1/2 strany na výšku 90x254 mm (103x297 mm) 29 900 Kč 1/2 strany – editorial 90x254 mm (103x297 mm) 32 900 Kč 1/3 strany na šířku 185x82 mm (210x104 mm) 19 900 Kč 1/4 strany na šířku 185x61 mm Nelze 14 900 Kč 1/4 strany na výšku 43x254 mm Nelze 14 900 Kč 1/8 strany na výšku 43x125 mm Nelze 7 400 Kč 2. a 3. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 63 000 Kč 4. strana obálky 185x254 mm (210x297 mm) 74 000 Kč 1/1 strana PR článek 43 000 Kč 1/2 strana PR článek 21 900 Kč Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Mgr. Darja Slavíková tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected] 86 stavebnictví 01/09 Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected] Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Obchodní zástupce: Michal Brádek Mobil: +420 602 233 475 E-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová inzerce Formát Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected] Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: +420 541 159 357 E-mail: [email protected] Jazyková korektura: Mgr. Vilém Kmuníček Inzerce: Mgr. Darja Slavíková Tel.: +420 541 159 437 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected] Předplatné: Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o. Náklad: 31 500 výtisků Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300501 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů. Plánujte s námi! Vypracoval: Kontroloval: Investor: Stavba: Objekt: Obsah: Veletrhy Brno, a.s. SPS v ČR, ČKAIT Místní úřad: BRNO 2009 STAVEBNÍ VELETRHY BRNO IBF 2009, SHK BRNO 2009 Inzerce Datum: 21.–25. 4. 2009 Číslo zakázky: 001 Jednotky: Měřítko: 1:1 14. mezinárodní stavební veletrh 10. mezinárodní veletrh technických zařízení budov 21.–25. 4. 2009 2009 Brno – Výstaviště www.stavebniveletrhybrno.cz
Podobné dokumenty
ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 3/2008 Sb., o provedení
nosných střešních konstrukcí, o velikosti každého prostoru nejméně 400 m3, činí více než
dvě třetiny obestavěného prostoru stavby; za
svislé konstrukce vymezující vnitřní volné
prostory se nepovažu...
stavby pro kulturu a osvětu
uživatelé lámou hlavu!
Teď trochu vážněji. Ministerstvo
pro místní rozvoj ČR vydalo na
konci července svůj koncept
bytové politiky do roku 2020. Ná-
zde - Open House Praha
Stylová restaurace v Tančícím domě
nabízí nejen působivý výhled na Prahu či
Stárnutí je nutné.
úskalí, se kterými se pacienti mohou v příštím roce setkat.
Může to být v některých nemocnicích delší čekací doba
na plánovanou operaci, výjimečně i omezená dostupnost
lékařské péče apod. V každém...