POHYBOVÉ ÚSTROJÍ
Transkript
POHYBOVÉ ÚSTROJÍ Pohybové ústrojí Pasivní složka - kostra • kosti • chrupavky • vazy • klouby Aktivní složka - svaly Kosterní soustava Chrupavčitá část kostry reziduum po chrupavčitém modelu skeletu plodu povlaky kloubních ploch, kopytní chrupavka, chrupavky hrtanu, průdušnice, mečová aj. Kostěná část kostry KOST • pevný orgán, jehož základem je kostní tkáň • povrch kryje okostice (periosteum) – v oblasti kloubních ploch – chrupavka • dutinu kosti vystýlá endost a vyplňuje kostní dřeň Podle tvaru rozlišujeme: Kost dlouhá – převládá délkový rozměr, dlouhé kosti končetin tělo – diafýza – centrální dřeňová dutina (s přibývajícím stářím se zvětšuje) rozšířené konce – epifýzy u mladých zvířat – mezi D a E – růstová epifyzární chrupavka – později zaniká – zastavuje se růst kosti do délky Kost krátká – všechny tři rozměry jsou přibližně stejné, skelet prstů, zápěstí centrální dutina chybí nebo je malá podstatou těchto kostí je houbovitá kostní tkáň Kost plochá – nejmenším rozměrem je výška, lebeční kosti nemá centrální dutinu tvořena buď pouze z kompaktní kosti nebo mezi dvěmi ploténkami kompakty je vrstva houbovité kosti Kost pneumatizovaná – místo dřeňových dutin jsou prostory vyplněné vzduchem a vystlané sliznicí – vychlípení z dýchacího systému u savců – paranasální dutiny lebečních kostí u ptáků – velké množství kostí pneumatizovaných Kost nepravidelná – tvar přizpůsoben místu a funkci pyjová kost, nosní skořepy aj. Spojení kostí Spoje kostí pomocí vaziva 1) Vazivové srůsty – syndesmózy př. mezi vřetenní a loketní kostí většiny domácích savců jde o překlenutí mezikostních štěrbin vazivem u starých – náhrada vaziva kostní tkání (synostóza) 2) Švy – sutury – spoje lebečních kostí 3) Vklínění – gomphosis – jedna kost tvoří klínovitý výběžek a druhá štěrbinovitou dutinu – oba útvary spojuje vazivo př. upevnění zubu v zubním lůžku Spoje pomocí chrupavky 1) Synchondróza – jde-li o hyalinní chrupavku mezi diafýzou a epifýzou – růstová chrupavka 2) Symfýza – spona – jde-li o vazivovou chrupavku Spojení obratlů, spojení stydkých a sedacích kostí Oba typy s věkem mohou osifikovat Synoviální spojení – kloub kloubní dutina – kloubní maz, kloubní pouzdro dotykové plochy – kryty kloubní chrupavkou - u většiny kloubů si kl.plochy vzájemně odpovídají – jsou kongruentní - inkongruentní – vyrovnání pomocí různých útvarů – disky, menisky Kloubní pouzdro zevní fibrózní vrstva – tuhé vazivo vnitřní synoviální – řídké vazivo, prokrvené Podle počtu zúčastněných komponent: 1) Kloub jednoduchý – 2 kloubní plochy 2) Kloub složitý – účastní se více než 2 kosti a jejich kloubní plochy Kostra Osová kostra Kostra hlavy Kosti neurokrania Kosti splanchnokrania Kostra trupu Obratle Žebra Hrudní kost Kostra končetin Kostra pletence Kostra volné končetiny KOSTRA HLAVY KOSTI NEUROKRANIA ohraničují lebeční dutinu, v níž je uložen mozek týlní kost – nepárová základní klínová kost – nepárová předklínová kost – nepárová spánková kost – párová temenní kost – párová čelní kost – párová čichová kost - nepárová KOSTI SPLANCHNOKRANIA tvoří obličejovou část lebky, ohraničují nosní a ústní dutinu, formují očnici • horní čelist – párová • řezáková kost – párová • nosní kost – párová • nosní skořepy - párové • slzná kost – párová • jařmová kost - párová • patrová kost – párová • křídlatá kost – párová • radličná kost – nepárová • dolní čelist – párová • jazylka – nepárová • u prasete – rypáková kost - nepárová (König et al., 2003) (König et al., 2003) (König et al., 2003) (König et al., 2003) P O L Z MX N I MX KOSTRA TRUPU tvořena páteří, žebry a hrudní kostí PÁTEŘ složena z obratlů – krční, hrudní, bederní, křížové, ocasní jejich počet je pro určitý druh stálý krční hrudní bederní křížové ocasní skot 7 13 6 5 18-20 ovce 7 12-14 6-7 4 3-24 koza 7 12-14 6 5 11-12 prase 7 13-18 6-7 4 20-22 kůň 7 18 6 5 17-19 pes 7 13 7 3 20-23 ŽEBRA • párové kosti • spolu s hrudními obratli a hrudní kostí – hrudní koš • vlastní žebro – kostěnné • chrupavka žebra – přikládá se na ventrální konec kostěnné části; tkáň - hyalinní chrupavka, s věkem osifikuje • mezi žebry – mezižeberní prostory – vyplněné svaly • pravá žebra – jejich chrupavky jsou přímo spojené s hrudní kostí • nepravá žebra – nejsou přímo spojena s hrudní kostí – tvoří žeberní oblouk – tento se připojuje na chrupavku posledního žebra (König et al., 2003) Počty žeber pravá nepravá skot 8 5 ovce 8 5 koza 8 5 prase 7 6 kůň 8 10 pes 9 4 HRUDNÍ KOST • složená z článků – spojených chrupavčitými spoji (synchondrosis) • rukojeť hrudní k. • tělo h.k. – z posledního článku vybíhá mečový výběžek s mečovou chrupavkou (König et al., 2003) Kostra hrudní a pánevní končetiny pletenec – lopatka a pánev kost pažní a stehenní kost předloktí a bérce zápěstí a hlezno záprstí a nárt prsty KOSTRA HRUDNÍ KONČETINY PLETENEC H.K. Tvořen lopatkou (scapula)– plochá trojúhelníkovitá kost upevněná svaly na laterální plochu hrudní stěny klíční kost a zobcovitá kost – u hospodářs.zvířat – rudimenty KOSTRA PAŽE Kost pažní (humerus) - proximální konec = hlavice k.p. se kloubí s lopatkou = ramenní kloub - distální konec = kladka k.p. se kloubí s kostrou předloktí = loketní kloub KOSTRA PŘEDLOKTÍ hlavní je kost vřetenní; kost loketní – různě vyvinutá u jednotlivých druhů Kost vřetenní Kost loketní Příklad: Prase – loketní k. v celém rozsahu, kosti nejsou vzájemně pohyblivé Kůň – pouze okovec a část těla KOSTRA RUKY – tvoří ji zápěstí, záprstí a prsty Zápěstí (carpus) malé kosti ve 2 řadách: • proximální řada (4 kosti) – vřetenní zápěstí k., střední z.k., loketní z.k., přídatná z.k. • distální řada (4 kosti) – 1.,2.,3. a 4.zápěstní kost Záprstí a prsty Plně vyvinutá končetina – pentadaktilní – u Ho a masožravců X u ostatních zvířat – redukce kostí záprstních i prstů Pro srovnání u člověka Prst eq su KOSTRA PÁNEVNÍ KONČETINY PLETENEC P.K. 3 párové kosti, srůstají v pánevní kost – spolu s křížovou kostí tvoří PÁNEV obě poloviny – ventrálně spojené pánevní sponou – postupně osifikuje (nikdy ne úplně) 1) Kyčelní kost 2) Stydká kost 3) Sedací kost (os ischii) KOSTRA STEHNA Stehenní kost (os femoris) proximální epifýza – kulovitá hlavice kloubící se s pánevní kostí - kyčelní kloub distální epifýza – skloubení s holenní kostí – kolenní kloub KOSTRA BÉRCE holenní kost lýtková kost U různých zvířat – různé uspořádání – příklady: A Proximální a distální epifýza femuru F P F T KOSTRA NOHY tvořena hleznem, nártem a prsty Hlezno malé kosti uspořádané do 3 řad: proximální řada – ze 2 kostí – hleznová a patní (vyčnívá plantárně svým patním hrbolem) střední řada – střední hleznová kost distální řada – 1.,2.,3.,4.hleznová kost Nárt u savců nejvíce z 5 kostí, různě redukovaný počet – viz.záprstí u hrudní končetiny Kostra prstů viz. hrudní končetina ca – často chybí 1.prst
Podobné dokumenty
Oddělení histologie a embryologie
Makrofágy jsou buňky s velkou fagocytární schopností. Po stimulaci jsou schopné samostatného pohybu. Vyvíjejí se především z dělících se kmenových buněk v kostní dřeni, kterou
opouštějí jako monocy...
Ročková diplomka
autoři, kteří jsou citováni v dalších kapitolách této práce.
Jak již bylo řečeno na začátku, většinou se lze setkat pouze s popisy definitivního stavu u
dospělců. Pokud se někdo zabýval morfogenezí...
magnetoterapie pro děti alergická rýma astma, plíce
postižení cév a nervů v dolních končetinách nebo poškození oční sítnice.
Základní svalové názvosloví
Příklad: V lidském těle se jedná o přední sval pilovitý (m. serratus anterior),
zadní sval pilovitý horní (m. serratus posterior superior) a zadní sval pilovitý
dolní (m. serratus posterior infer...
Spojení kostí A) Synathrosis
osifikace desmogenní – z vaziva –
ploché kosti
osifikace chondrogenní –
na chrupavčitém základě –
perichondrální (povrchová z perichondria) a
enchodrální (uvnitř ve chrupavce)
15.2.2 Anatomie pro FES
- Draf, W.: Die chirurgische Behandlung
entzündlicher Erkrankungen der Nasen
etc.
- Klossek et al.: Chirurgie endonasale etc.
- Stammberger, Steiner, Rudert, Toldt aj.
-Vlastní archiv
VR-kosti773.96 KB
o horní čelist (maxilla) – největší kost horního oddílu lebky
dolní okraj vybíhá v podkovovitý dásňový výběžek, ve kterém jsou zuby
spodní plocha je rovná a tvoří kostěný podklad patra
o lícní ...
o TURBELLARIICH.
V hlenu klecanského rybníka u Prahy, který byl pi"inešen
v listopadu 1894 do mého Ústavu, objevilo se Derostoma v ohromném
množstvi a to ihned ve 4 druzích, jež takto za sebou následovaly:
Pr-edně ...