zde
Transkript
OBČASNÍK 3. ZÁKLADNÍ ŠKOLY BEROUN ROČNÍK IV, ČÍSLO 3 G ULÁ Š SPOJENÉ STÁTY NEJEN V ČÍSLECH UVNITŘ TOHOTO VYDÁNÍ: PAN ŘEDITELA A AMERIKA 2 PEACE AND LOVE 4 LEVNÉ, ALE DOBRÉ 5 VELKÁ ZEMĚ NEBO PUPEK SVĚTA? 7 FILMOVÝ A SEIÁLOVÝ KVÍZ 9 POD DOHLEDEM PETERA JACKSONA 10 MÉ JMÉNO JE: VALENTINA MONTEVECCHI 12 HOMOSEXUALITA-BUDOUCÍ MAJORITA? 14 IPAD MINI 16 Amerika je s rozlohou 42 549 000 km2 druhým největším kontinentem na naší Zemi a je také jediným kontinentem, který leží zároveň na západní, severní i jižní polokouli. Téměř 14% lidské populace žije právě tady, což je v přepočtu zhruba 900 milionů obyvatel, rozmístěných do 35 států. Právě díky velké rozloze se Amerika nachází téměř v deseti časových pásmech. Obyvatelstvo je různorodé, z hlediska rasového složení tvoří většinu obyvatelstva běloši. Ovšem ne každého by bavilo číst článek, jako vystřižený z nějaké zeměpisné učebnice. Právě proto by vás mohlo zajímat pár faktů konkrétně ze Spojených států, které možná ještě neznáte a o kterých se ani učit nebudete. Údolí zabiják Kdo by to byl řekl, že v nejbohatším a nejlidnatějším státu USA, v Kalifornii, se rozkládá údolí, kde byla naměřena druhá nejvyšší teplota na zemi a svými velice drsnými podmínkami si tak toto místo vysloužilo název Death Valley (Údolí smrti). V létě se průměrná teplota pohybuje okolo 40 stupňů Celsia a srážky jsou zde ročně nižší než 50 mm. Děje se tak hlavně proto, že Údolí smrti leží ve srážkovém stínu pohoří Sierra Nevada. Kromě nesnesitelných veder vás ale může v tomhle údolíčku stihnout kupodivu i mráz, nebo povodeň, způsobená nenadálým silným lijákem. Ale i přes poměrně děsivě znějící název tohohle místa a nevyzpytatelné počasí, si Death Valley ročně vyslouží mnoho návštěvníků a většinou se všichni vrátí živí (pokud nezemřou žízní nebo na úžeh). „Bezvěžatý“ Washington chytré semafory a Ze západu se přesuneme na východ a to hned k hlavnímu městu Spojených států. Washington D.C. je se svými 617 996 obyvateli sídlem amerického prezidenta, mimo to i sídlem Kongresu a Nejvyššího soudu. Jméno Washington pro město nebylo vybráno náhodně, bylo zvoleno, jako pocta prvnímu prezidentovi Spojených států Georgi Washingtonovi. Zatímco si s Amerikou a s tak významnými městy spojujeme nejenom vidinu spousty budov, obchodů, restaurací, zvuků, barev, ale i mrakodrapů, ve Washingtonu nenajdete ani jeden. Proč? Nechtělo se snad lidem tyhle kolosální stavby stavět i v hlavním městě? Ale ne, není v tom lidská lenost, ale nařízení z roku 1899, které zakazuje jakoukoli výstavbu vyšších budov, než je Kapitol (konají se zde schůze zákonodárného sboru USA). Kromě toho, by vás v tomto městě mohly zaujmout přechody pro chodce. . Zatímco my Češi netrpělivě čekáme, kdy už nám konečně „skočí zelená“ nebo pospícháme, abychom vůbec stihnuli přejít silnici, semafory ve Washingtonu mají vlastní odpočitávadlo, takže přesně víte, kdy budete moci bezpečně přejít na druhou stranu. Na pytlích s penězi… Asi všichni znáte znak, pro americký dolar. Někdo si ho dokonce s oblibou rád kreslí. Ale málokdo už ví, jak vlastně tento znak $ vznikl. Není to obyčejné písmo S, přeškrtnuté vodorovnou čarou. Asi by vás nenapadlo, že jsou to vlastně dvě písmena a to již zmiňované S a U (jde tedy o monogram United States). Znak pro americkou měnu vznikl tak, že se Z NOVÉHO SVĚTA tato dvě písmena překryla přes sebe. Oblouček U se schoval do dolního oblouku S a tak vzniklo dvakrát přeškrtnuté S. V současnosti platí ovšem tento znak $, přeškrtnutý pouze jednou, protože je označován jako modernější a rychleji se píše. Spící supervulkán – hrozba atrakcí Yellowstonský národní park je první nejstarší park na světě. Největší území se rozkládá v americkém státě Wyoming (dále pak z části v Montaně a Idahu). Je znám nejenom svým stářím a rozlohou, ale také velkou koncentrací nejrůznějších druhů živočichů, nemluvě o četných jezerech, kaňonech, řekách a pohořích. Spousta turistů ročně míří za kempováním, rybařením, okružními prohlídkami nebo i pěší turistikou právě sem. Aby ne, Yellowstone má doopravdy co nabídnout. Tenhle ráj pro milovníky turistiky a přírody ale kromě ohrožených druhů zvířat či vodopádů skrývá Stránka 2 smrtelné nebezpečí. Yellowstonský park je známý trvajícím vulkanismem. Právě v již zmiňovaném státě Wyoming leží jezero, považované za jedno z největších vysoko položených jezer Severní Ameriky. Mimo to je středem oné hrozby, Yellowstonské kaldery. Je to aktivní vulkán, vybuchující každých 600 až 800 tisíc let. Za dobu své existence vybuchl přibližně třikrát a jeho další erupce může nastat kdykoli v blízké budoucnosti, protože magma je nyní jen pár kilometrů pod zemským povrchem. Po dobu, kdy je relativně v klidu dává lidstvu vědět četnými výrony plynů, zemětřesením a gejzíry, jak nebezpečný je. A co by se tedy stalo, kdyby tento vulkán vybuchl? Pravděpodobně by přestala existovat západní polovina USA, popel vulkánu by zasypal i velmi vzdálená města. Ovšem výbuch by sebou přinesl i daleko větší problém, který by ohrozil celé lidstvo. Planeta by se během několika týdnů znatelně ochladila. Nastala by tuhá zima a mírná pásma Severní Ameriky a Evropy by zasypal na řadu let sníh. Zemědělství v takových podmínkách nemůže fungovat, a tak bůhví, jak by se lidstvo dokázalo vypořádat s následky takové katastrofy. Samozřejmě existuje spousta dalších zajímavostí a informací, po kterých se člověk musí doslova pídit. Amerika je bohatou zemí nejen z ekonomického hlediska. Není to pouze země s velkými honosnými městy, kde se lidé ládují hamburgery, ale skrývá v sobě mnoho tajů a úkazů, kde jinde na světě jen tak neuvidíte. Ať už je to město inteligentních semaforů nebo údolí, kterého by se měl každý bát a jeho název by ho měl od jeho návštěvy už dopředu odradit anebo vulkán, na kterém záleží osud naší planety. Káča PAN ŘEDITEL A AMERIKA Časopis Guláš udělal rozhovor s panem ředitelem a chvílemi se zapojila i paní učitelka Flíčková. 1. Máte nějakého oblíbeného amerického herce? Po případně herečku? Nevím, jestli je to americký herec nebo australský … Ale je to celkem jedno … Dejme tomu třeba Bruce Willis, Steve McQueen. A herečka Julia Roberts, Jane Fondová, Elizabeth Taylor. Případně chtěl byste se tam někdy podívat? 2. Oblíbený americký film? Nebyl a ani mě to neláká. Pokud už bych tam byl, tak bych chtěl vidět skalisté hory. Motýlek, Smrtonosná zbraň 1-18 (Paní učitelka Flíčková: Já si dám smrtonosnou past, abychom to vyrovnali. ) S Willisem je to past! Se mi to překrývá. Jó, a ještě Malý velký muž. 3. Byl jste někdy v Americe? 4. Víte, jaké jsou typické sportovní hry v Americe? Zavedl byste nějaké hry ve škole? No samozřejmě. Americký Z NOVÉHO SVĚTA fotbal, baseball, basketbal. Tak ve škole už máme basketbal. 5. Chutná vám mexická kuchyně? Po případně nějaké fast foody? Já typy kuchyní nějak moc nerozlišuju. Fast foody vů- Stránka 3 bec nemusím. na internetu. 6. Víte jaký je časový posun, když poletíte do Toronta v Kanadě? 7. Je nějaké téma, o kterém byste se chtěl dočíst v novém čísle? No, my máme 12hodin a oni nějak 6 nebo 8 hodin ráno. Když bych potřeboval vědět čas v jiných zemích zjistím Tak určitě bych se rád dočetl o indiánech, protože to byli původní obyvatelé Ameriky. dlouhý dům, který společně obývalo několik rodin a který se mohl dál přistavovat a prodlužovat. měl schopnost ovládat i nadpřirozené síly, většinou vedl obřady a byl též knězem a léčitelem zároveň. Nejčastějším výrazovým prostředkem indiánů byl a dodnes je tanec. Siouxové, kteří byli velmi spjatí s bizony, tančili tzv. Bizoní tanec, který jim měl zajistit úspěšný lov. Pouštní kmeny, jako jsou např. Apači, Hopiové či Navahové, tančili Dešťový tanec. Tyto slavnosti probíhají v různých ročních obdobích, nejčastěji ale v období jejich sklizně. A tak můžeme hlavně mezi lesními indiány zažít Slavnost kukuřice, Slavnost fazolí či Slavnost jahod... My bychom to měli zkusit s penězi, co myslíte? Adam Soukup HAUGH! HAUGH! Indiáni- původní obyvatelé velkolepé Ameriky. Jak vzniklo pojmenování indián, snad ví každý. Italský mořeplavec Kryštof Kolumbus se domníval, že se plavbou přes Atlantik dostal do Indie. Ten se ovšem spletl a jako „první“ Evropan navštívil Ameriku. Indiáni pravděpodobně přišli z Asie přes Aljašku. Existuje několik kmenů a každý z nich má své nářečí a tradice. Původní obyvatele Severní Ameriky lze přibližně rozdělit na dvě velké skupiny, na tzv. prérijní a lesní indiány. ,,Prérijňáci“ si stavěli týpí, žili kočovným životem a jejich hlavní zdroj potravy byli bizoni. ,,Lesňáci“ obývali Spojené státy a Kanadu (též i prérijní ) a jejich typickým příbytkem není týpí, ale tzv. Zajímavé je, že každý klan má své vlastní totemové zvíře - bobra, vlka, medvěda, želvu či úhoře… A co to ti pomalovaní šťastlivci vlastně vykřikují ? Haugh má napodobovat výkřik medvěda grizzlyho a používá se jako zdůraznění. Navíc indiáni věří, že příroda, tedy Matka země, jim byla zapůjčena Stvořitelem, aby na ní žili, a chovají ji proto ve veliké úctě. Také všechny věci nutné k životu jsou dary, za něž je nutné poděkovat. Proto dělají ty „bláznivé rituály“. Prostředníkem mezi lidmi a Stvořitelem byl medicinman, který CO SI DNES VEZMU NA SEBE? BIZONÍ NEBO LOSÍ KŮŽI? Šití indiánského oblečení měly za úkol, jak jinak, ženy. Indiáni se oblíkali především do sešitých zvířecích kůží. Nejčastěji to jsou bizoní kůže, ozdobené různými ornamenty z dikobrazích ostnů a později i korálků. Ženy často nosily košilové šaty bez rukávů, ušité ze dvou losích kůží. Jedna kůže váží několik kilogramů. Pro anorektičky tedy žádná dobrá zpráva… S příchodem bělochů se mezi indiány začaly používat běžné látky a z kůže semiš. Typickými prvky indiánského oděvu dodnes zůstávají různé třásně, korálky, zajímavé geometrické ornamenty, výšivky a rádi po sobě malují. Náhrdelníky a náramky z korálků nebo kostí by neměly v jejich šatníku chybět! Co se týče účesů, tak muži i ženy nejvíce nosí dlouhé vlasy (pochybuji ale, že byste mezi nimi našli přírodní blondýnu či blonďáka). Ženy si je navíc i svazovaly do copů, muži je nechali rozpuštěné nebo sepnuté do drdolu. Zvláštní, že to i v dnešní době zůstalo IN. Jejich dalším trendem byla orlí pera. Pro každého z bojovníků velikost a poloha per znamená válečnickou udatnost indiána. Další populární část oděvu byly čelenky s jednoduchou výrobou. Málem bychom zapomněli na známé indiánské boty! Jsou to přeci mokasíny. No, nezdají se i vám děsně sexy ? ;) Katka Tlachová Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 4 NAŠINCI V ZÁMOŘÍ Češi v USA, či jiným slovem zvaní Čechoameričani, jsou občany USA s českými předky a často stále i českým občanstvím. Prvním Čechem, který se na současné území USA dostal (a jsou o něm záznamy) byl (dle Wikipedie) Joachim Gans v roce 1585. Přestože se na území USA (vzhledem k tomu, že USA v tomto mezidobí vznikly, uvádím území) někteří našinci přestěhovali, největší boom proběhl ve 20. století. Přesuneme se tedy v čase o zhruba 320 let vpřed. V roce 1910 bylo v USA již 350 000 Čechů a o 30 let později jich bylo dokonce 1 760 000, při posledním sčítání lidu český či československý původ uvedlo asi 1 700 000 lidí. Nejvíce občanů Československa se do USA přesunulo v dobách komunismu, spousta jich tam již natrvalo zůstala. Ne jv íce na šin ců ži je v Texasu. Vzhledem k tomu, že tato čísla zní nereálně (asi si teď říkáte, jak je možno, že zhruba šestina naší země jsou Američané), pravděpodobně nejlepší důvod je to, co si myslím já, tedy český původ nemusí být jen o tom, že jste se přestěhovali přímo z Česka či Československa (v tomto čísle jsou započítáni i Slováci), ale i, pokud tam vaše rodina žije již po dlouhé generace (a víte to, odkud pochází). Funguje spousta společností pro české občany, nebo minimálně společností, nesoucích ve svém názvu slovíčko ‚Czech‘ či ‚Bohemian‘. V Českou republikou inspirovaných městečcích se pořádají též české festivaly. V USA existuje spousta měst pojmenovaných Prague. Ve větších městech se též nacházejí tradiční české čtvrti (například v Chicagu). Závěrem bych ráda uvedla pár jmen Čechů, kteří to v Americe dotáhli ‚až na samý vrchol‘. Pravděpodobně nejvýznamnější osobou je Madeleine Albrightová, bývalá americká ministryně zahraničních věcí. Také by za zmínku stály následující osoby: Jiří Voskovec (herec a spisovatel, spojovaný s Janem Werichem), tenistka Martina Navrátilová a jistě i spousta dalších, třeba ne natolik významných jmen. Zdroj: Wikipedie Slečna C. PEACE AND LOVE Kdo by neznal, nebo alespoň někdy neslyšel o dětech květin nebo květinových dětech? Anebo si to možná jen neuvědomujete? Květinové děti mají původ v polovině 60. let v San Francisku. „Hippísáci“ měli různé cíle, ale těmi hlavními byly vzpoura proti společnosti, mír, láska, přátelství a svoboda. Hippie zastánci většinou tvořili komunity bohémských lidí jenž žili spontánním životem, lásku a prosazovali názor, že si člověk má užít života a nebudovat kariéru, nehonit se za penězi.. Často to byli přívrženci free love (volné lásky) či různých psychedelických drog jako LSD. Často to byli však jen odpůrci režimů a sociálních uspořádání jen považovali opak chování většiny jako způsob protestu. Hipíci byli bláhovými lidmi, jenž si užívali života. Poznat je bylo snadné nosili dlouhé vlasy, volné oblečení a korálky a celkově prosazovali "primitivní" vzhled. V Československu byli takovou naší verzí hippies „máničky“ a „chuligáni“, kteří se objevovali od poloviny 60. let a byli režimem pronásledováni, hlavně za protisocialistickou činnost a vyhýbání se vojenské povinnosti. Důležitým místem projevů proti tehdejšímu režimu se stala tzv. Lenno- Stránka 5 Z NOVÉHO SVĚTA státech amerických severozápadně od městečka, které nese stejný název. Poprvé se konal od pátku 15. srpna do pondělí 18. srpna 1969. První ročník tohoto festivalu byl považován za klíčoví v historii pop music svjetší o tom i to, že časopis Rolling Stone jej zařadil mezi padesát momentů, které změnily historii Rock and rollu. Za zakladatele festivalu jsou považování Michael Lang, John P. Roberts, Joel Rosenman a Artie Kornfeld. Květinové děti, jež tvořily značnou část účastníků festivalu, věřili a bojovali za mír, lásku a porozumění. Proto se Woodstock zapsal jako protest hippies proti válce ve Vietnamu a proti konzervativním hodnotám. O vietnamské válce, se kterou se potýkali, jelikož byla proti jejich přesvědčení, se můžete dočíst více v článku Igiho a Tomáše Boboka). Fotografie z „Vlasů“ Lennonova zeď v Praze na Kampě. Hippies hnutí vděčíme za některé námi oblíbené prvky kultury, které známe i dnes; například zájem o východní náboženství, ekologii či vegetariánství, také bylo toto hnutí kolébkou hudebních stylů jako reggae, beat, psychedelický rock, (a z toho vyplývající) heavy metal a spousty hudebníků jako Jefferson Airplane, opěvovaní Beatles, The Doors, Janis Joplin a legendární Jimi Hendrix. S tím je spojen i hudební festival Woodstock konající se ve Spojených O hipících bylo natočeno mnoho filmů za zmínku stojí proslulí muzikál Hair (Vlasy) od českého režiséra Miloše Formana a komedie režiséra Ang Lee Taking Woodstock (Zažít Woodstock). Pavla Ž. LEVNÉ, ALE DOBRÉ Obyčejné americké rodiny si v 70% doma jídlo nepřipravují, nejčastěji si ho objednávají ve fast foodech nebo donáškou pizzy. Hlavním jídlem dne je večeře. V poledne se podává přesnídávka, takzvaný lunch (lanč). Populární je i snídaně, u kterých nesmí chybět vejce a opečená slanina, tousty, wafle se šlehačkou a různými polevami či lívance. Nepříjde na zmar ani biftek nebo vepřová kotleta. Oblíbené jsou i kukuřičné lupínky. Na jihu USA nesmí chybět krupicová kaše. Snídaně se zapíjí slabou kávou, sladkými limonádami, nechybí ani coca-cola. Díky těmto zvyklostem je hodně občanů Ameriky obézních, příkladem může být stát Mississippi, či nejobéznější město Huntington v Západní Virginii. HISTORIE FAST FOODŮ Většina lidí si myslí, že rychlé občerstvení má původ z 20. století, ale to je omyl. Díky archeologickým nálezům se zjistilo, že pouliční jídlo k okamžité konzumaci se konzumovalo již v nestarších kulturách Středozemí, na Blízké i Dálném východě vlastně skoro všude kde se vyvinula města. Moderní rychlé občerstvení vzniklo v Kalifornii před 2. světovou válkou. KFC Mc Donald’s První obchod založili bratři Dick a Mac Mc Donaldovi v roce 1940 v San Bernardu v Kalifornii. V roce 1948 založili principy moderního restauračního občerstvení. V roce 1992 se otevřela ve Vodičkově ulici v Praze první restaurace tohoto druhu tady u nás. V roce 1930 odkoupil Colonel Harland Sanders kavárnu a motel v Corbin ve státě Kentucky. Začal zde prodávat svoje smažená kuřata, díky tomu také název Kentucky Fried Chiken (smažené kuře). Ve svých 40- letech vymyslel unikátní recept 11 bylin a koření, které se používá pořád. K nám se KFC dostalo v roce 1994. Stránka 6 Z NOVÉHO SVĚTA 1O nejlepších fast foodů 10. Sonic Drive –In Desátý největší fast food světa prodává hamburgery a limonády. Ke každé objednávce dávají mátové bonbóny zdarma. Začal přijímat první zákazníky v 50. letech 20. století v Oklahomě. Dnes má 3,5 tisíce provozoven po celém světě. 8. Wendy’s Na světě má asi kolem 6,600 prodejen, nejpopulárnější je však v USA. K dostání je tu velká škála cheeseburgerů, chili či kuřecích sendvičů. Nejpopulárnější jsou však snídaňové Pinto fazole. 6. Burger King Má 12 tisíc provozoven, také u nás se pomalu rozrůstá. Hlavní nabídkou jsou hamburgery. 9. Taco Bell Ročně prodá kolem 2 miliard tacos a přibližně 1 miliardu burritos. Objednávky se moc neliší až na Indii, kde je k dostání tacos plněný bramborami nebo buriitos s bramborami a nezrajícím sýrem Paneer. 7. Dunkin’Donuts U nás poměrně neznámá prodejna, ale ve světě má kolem 12 tisíc prodejen. Zaměřuje se na koblihy všeho druhu, např. v Číně podávají koblihy s příchutí zeleného čaje nebo na Thajwanu s příchutí ananasu. 5. Pizza Hut U nás není moc známý, ale ve světě moc oblíbený fast food. Prodávají se zde pizzy, ale třeba taky karbanátky či kebaby a spousta dalších produktů. 4. KFC Díky 16 200 prodejnám ho znají snad po celém světě. Je znám svými metodami připravování kuřecího masa. Ale najdou se tu i jiné pochoutky. 3. Starbucks 16.700 prodejen po celém světě Je znám svým prodejem kávy, ale prodává i jiné produkty, jako jsou hovězí sendviče. Zajímavostí může být káva, kterou podávají v Japonsku, prý chutná jako čaj. 2. Mc Donald’s cca 32 000 provozen 1.Subway Hamburgerový král se řadí až na druhé místo, ale v našich končinách ho lze považovat pořád za jedničku na trhu. Jedním z hlavních jídel je Big Mac, ale v Německu je to Big Rosti – hovězí hamburger s plátkem ementálu a slaniny, posypaný a zapečený s cibulí. cca 33 000 provozoven Nejznámější sendvičový obchod, sendvič připraví podle přání zákazníka. Rychlé a výživné občerstvení. Je i v ČR například na Malé Straně v Karmelitské ulici, kousek od Karlova mostu. Fast foodové jídlo je považováno za nezdravé, protože je děláno z polotovarů, u kterých skoro nikdo neví z čeho jsou a nebo díky tomu, že mnoho lidí toto jídlo konzumuje ve stoje či v pohybu. I přesto toto jídlo patří mezi velmi populární stravu. Lucie Hrubá Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 7 KANADA A JEJÍ SMYSL ŽIVOTA Kanada je velká rozlehlá země mnoha dálnic, měst a překrásné přírody. Je to druhý největší stát světa a zaujímá polovinu Severní Ameriky. Řadí se mezi největší státy,ale počtem obyvatel se řadí mezi méně lidnaté země. Kanada je rozdělena do provincií jako je např.Ontario nebo Quebec. Hlavní město Ottawa leží v Ontariu. Největším městem Kanady je, ale Toronto, kde se nachází mnoho vysokých budov nazývaných "mrakodrapy". Nejvyšší budova je CN Tower, který se nachází ve středu Toronta a měří 553 metrů a je to druhá nejvyšší věž na světě. Mě osobně v Kanadě zaujala jejich dálniční sítě. V České republice znáte dálnice jako dvouproudové, někdy tříproudové, ale v Kanadě jsou dálnice pěti až šesti proudové. Jako další zajímavost mi přišla typicky kanadská nebo americký žlutý autobus. Určitě každý znáte z amerických filmů nebo seriálu, ale vidět ten autobus plný žáku v uniformách bylo úžasné. Dále se Kanada může chlubit svým jezerem, které patří mezi největší na světě Ontario jezero.Já osobně bych neřekl, že je to jezero,ale moře ,ale nezapomeňte na to že se v něm nesmí koupat. Tak jednu hodinku od Toronta se nachází Niagárské vodopády. Největší vodopády na světe jsou vysoké něco kolem 52metrů, druhé tedy Americké vodopády už náleží Americe,ale vidět Niagarské vodopády je nezapomenutelný zážitek. Já osobně nevěřil, že je to takový proud. V létě pod vodopády můžete vidět loďky. Každý si pod americkým jídlem představí hamburgery. Myslíte si že v Kanadě mají normální snídani, oběd a večeři? Ne, v Kanadě se jen snídá a večeří. Jen pro váš přehled k snídaní tousty s kanadským javorovým sirupem a večeře hamburgery, ale to nejsou hamburgery jako u nás v Česku, ale jsou jiné v tom, že je máte aspoň tak o 15cm vyšší. Nikde nevidíte nějaký velký dům, všechny domy jsou nízké se zahradou. Kdyby jste se chtěli po Kanadě zajezdit po šesti proudové silnici, tak to není jen tak. Naučit se kanadské silníční pravidla musí podle mě být zábava. Můj největší zážitek ze silničních pravidel je značka STOP. V Kanadě nemáte žádne kopce, všude jenom rovina. Proto na jedné silnici, která měří př. 500metrů jsou čtyři značky STOP. Samozřejmě u této značky musíte zastavit,ale pojede první ten, co tam první přijel, pak jede ten, kdo přijel druhý. Je to zajímavé vidět to vše vlastníma očima, pro mě je to nezapomenutelný zážitek. Pokud by jste se chtěli do Kanady podívat, tak bych vám radil jen v teplém období… Adam Soukup VELKÁ ZEMĚ NEBO PUPEK SVĚTA? V domorodé polynézštině se ostrov nazývá Rapa Nui (v překladu: Velká země), ale můžeme pro něj najít i spoustu jiných jmen, jako je například Te Pito o Te Henua (Pupek světa) či o něco poetičtější Maka ki Terangi (Oči, které hledí do nebes). Až teprve roku 1722 na Velikonoční neděli dal Jacob Roggeveen ostrovu jméno, pod kterým ho známe dnes. Velikonoční ostrov má rozlo- hu pouhých 163 km2 (pro srovnání, jenom Praha je o dvě třetiny větší). Rapa Nui je plný mnoha nevyřešených záhad a tajemství. Jednou z nich je i původ místních obyvatel. Možná si řeknete: Co na tom? Prostě tam doplavali. Jenže těžko byste hledali zapadlejší ostrov, než je právě tento. Vždyť od břehů Jižní Ameriky ho dělí dobrých 3 500 kilometrů! Moai Další záhadou jsou slavné obrovské kamenné sochy moai, které jsou povětšinou vyrobené ze sopečného tufu. Na Rapa Nui se našlo 887 soch. Z toho jich 397 nebylo nikdy postaveno a zůstaly tak na místě svého vzniku – v lomu. Největší moai byla Paro, která měřila téměř 10 metrů a vážila 75 tun. Hlavy některých moai zdobí kamenné „pukao“, o kterých Stránka 8 Z NOVÉHO SVĚTA se vědci domnívají, že se jedná buďto o klobouky nebo o dobové účesy, které se nosily v dobách vzniku soch. Jak ale sochy, které vážily často i několik desítek tun, mohli domorodci přemístit i na vzdálenosti dlouhé až 16 km? Touto otázkou se zabýval i český vědec Pavel Pavel, který uskutečnil pokus, při kterém dokázal obří sochu „rozchodit“ jen za pomoci 16 lidí a pár provazů. Vycházel při tom z místních tradic a ústních pramenů, které udávaly, že sochy kráčely po zemi jako lidé. Tímto pokusem vyvrátil hypotézu, že na pohyb soch byly potřeba klády. Kult ptačího muže Kult Ptačího muže dokládají archeologické nálezy petroglyfů Ptačího muže na útesech v okolí Oronga. Tento kult každoročně vyvrcholil velkou soutěží, jejíž cílem bylo získat vejce ptáka manutara z ostrůvků Motu Nui. Soutěžící museli přeplavat průliv plný žraloků (který odděloval ostrůvky), najít ptačí vejce, vrátit se zpátky, a aby toho nebylo málo ještě vyšplhat na útesy před vesnicí Orongo. Ten, který to zvládl jako první, se pak mohl honosit titulem „ptačí muž roku“, který jemu i jeho rodině dával právo kontroly nad obchodní distribucí na ostrově, do doby, než se stal Ptačím mužem zase někdo jiný. vaná skupina okolo vládnoucí rodiny. Po uvrhnutí královské rodiny do otroctví a vybití obyvatelstva byla znalost Rongorongo úplně ztracena. Tajemné písmo Rongorongo http://21stoleti.cz/ blog/2010/06/19/dalsi tajemstvi-velikonocnihoostrova-kam-se-podely-jehostromy/ Toto písmo bylo na Velikonočních ostrovech objeveno Evropany až v 19. století. Bohužel v této době již písmu Rongorongo rozumělo jen několik ostrovanů, neboť toto písmo ovládala jen malá část populace – privilego- Do dnešní doby bylo dochováno 26 tabulek s písmem Rongorongo, ale i přes velkou snahu a množství pokusů se dosud nepodařilo jeho znaky rozluštit. Kdoví možná to budete právě vy, kdo rozluští tajemné Rongorongo a objasní tak, alespoň jednu z mnoha záhad Velikonočního ostrova. Zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/ Velikono%C4%8Dn%C3% AD_ostrov Slečna W AMAZONKY A AMAZONIE CO MAJÍ SPOLEČNÉHO? Když někdo řekne Jižní Amerika, okamžitě mi v hlavě naskakují pojmy, o kterých jsem se učila v zeměpise. První, co se mi vybaví, je Amazonie. Pro celý svět má dalekosáhlý význam – největší deštný prales světa. Někdy se mu také přezdívá plíce Země, jelikož zde ve velkém rozsahu den co den probíhá fotosyntéza. V těchto místech se také nachází nejdelší řeka světa – Amazonka. Není však Amazonka jako Amazonka. Zatímco první z výrazů (či druhý, račte si vybrat) označuje již zmíněnou řeku, druhé z nich nás dovede daleko daleko od Amazonie až k bájnému kmeni bojovných žen. Národ Amazonek je znám především tím, že mu vládly ženy, které nastupovaly do vojenské služby. Během doby, kdy sloužily ve vojsku, zůstávaly pannami a až poté zakládaly rodiny a měly děti. zonky nás zanesly daleko daleko od Amazonie. Dokonce daleko od Jižní, či Severní Ameriky. Tento bájný národ totiž údajně žil na severním pobřeží Malé Asie – tedy skoro na druhé straně planety. Amazonky jsou také námětem mnoha uměleckých děl a to jak realistických výjevů (např. obraz Paula Peetera Rubense - Bitva Amazonek), přes akty (např. obraz Amazonky autora jménem Lehen Ľudovít) až po nejrůznější výjevy dokreslené lidskou fantasií. Pravdou je, že první toto jméno nesl již zmíněný národ bojovných žen. Když totiž setník Francisco de Orellana narazil v Jižní Americe na divoký domorodý kmen, kterému vládla žena, pojmenoval tok řeky, podél které šel, Amazonka. Nakonec nám však tato řeka a naštěstí i celá Amazonie zůstala zachována, zatímco národ bojovných žen se stal legendou. Mají však Amazonky něco společného s Amazonií? Jak už jsem předestřela, Ama- Během doby, kdy sloužily ve vojsku, zůstávaly pannami a až poté zakládaly rodiny a měly děti. Majkelina Zdroje: www.wikipedie.cz Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 9 FILMOVÝ A SERIÁLOVÝ KVÍZ Když jsem začala pracovat na tomto článku, uvědomila jsem si, jak malé jsou mé filmové (ale i seriálové) znalosti a jak málo vím, jaké filmy vybrat, aby můj kvíz vyřešil i žák základní školy v mém věku. Proto jsem se rozhodla zvolit filmy posledního desetiletí (a seriály desetiletí libovolného), a abych to udělala ještě snazším, vybrala jsem to nejslavnější a ještě dala na výběr ze tří možností. Otázka 1. Akční film z roku 2005, který režíroval Christopher Nolan, a je remakem původní filmové série z 80. a 90. let, předlohou mu byl komiksový hrdina. a) Batman začíná ilustrační obrázek b) X-Men: Origins: Wolverine Otázka 2. c) Spiderman 2 Filmová série, která již od roku 2008 mate dívčí srdce. Obsahuje scény zahrnující zářící upíry. (další nápověda-loni mu vyšlo pokračování, jehož název říká, že někdo povstal) a) Stmívání b) Drákula Otázka 3. Kanadská herečka a modelka, která ztvárnila agentku Marii Hillovou ve filmu Avengers, slavná též za roli Robin v seriálu Jak jsem poznal vaši matku. c) Interview s upírem a) Scarlett Johansonová Otázka 4. Jak se jmenuje loňská adaptace pohádky o Sněhurce, ve které v hlavní roli vystupuje Julia Robertsová. b) Gwyneth Paltrowová a) Sněhurka a sedm trpaslíků c) Cobie Smuldersová b) Sněhurka Otázka 5. c) Sněhurka a lovec Animovaný seriál z roku 1987 o želvách, ovládajících bojová umění. Otázka 6. a) Tom a Jerry b) Želvy Nindža c) Rychlá rota Animovaný seriál, jehož cílovou skupinou jsou dívky do deseti let, avšak v poslední době je velmi populární i mezi muži nad 20 let. Zatím poslední série nese podtitul Přátelství je magické. a) My Little Pony Otázka 7. b) Koníček Hrbáček Otázka 8. Režisér filmů Titanic a Avatar. c) Star Trek Film z roku 2003, který dostal 11 Oscarů, předlohou mu byla kniha J. R. R. Tolkiena. a) Steven Spielberg b) David Fincher c) James Cameron a) Hobit b) Pán prstenů: Návrat krále c) Pán Prstenů: Společenstvo prstenu Pokud vás zajímají správné odpovědi, uvádím je přímo zde (raději si možná nasaďte brýle na čtení, či využijte služeb lupy). Slečna C 1– Batman začíná; 2– Stmívání; 3– Cobie Smuldersová; 4– Sněhurka; 5– Želvy Nindža/Želvy Ninja; 6– My Little Pony; 7– James Cameron; 8– Pán prstenů: Návrat krále Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 10 POD DOHLEDEM PETERA JACKSONA A New Line Cinema J. R. R. Tolkiena zpracoval nadšený novozélandský režisér Peter Jackson. Poslední díl této série (Návrat krále) byl roku 2004 nominován na jedenáct oscarů za nejlepší film, režii, hudbu, píseň atd… A producent Peter Jackson zůstal studiu New New Line Cinema je americké filmové studio, které roku 1967 společně založili Robert Shaye a Michael Lynne. Tato společnost procházela mnoha změnami. Původně sloužila pouze jako filmový distributor, avšak později se z ní stalo nezávislé filmové studio. Od roku 1996 spadá pod jednoho z největších producentů světa - společnost Warner Bros. Line Cinema zůstal věrný i při ztvárnění dalšího díla z pera J. R. R. Tolkiena – Hobit, aneb Cesta tam a zase zpět. a líbí se mi. Další část sestává z úplně nového příběhu, který byl sestaven na základě několika informací, o kterých je v Hobitovi či trilogii Pána prstenů zmínka. Tyto dvě části se navzájem prolínají a tvoří tak vcelku zajímavý (i když občas překvapující) celek. Jako hudebníka mě samozřejmě hned oslovila ústřední píseň příběhu. Co však shledávám jako větší plus, jsou variace, které na jedno- Do povědomí lidí se New Line Cinema dostalo především díky trilogii Pán prstenů, kterou na motivy knih tvrdit, že je to ke škodě, ale já sama preferuji spíš podobné podání jako u předchozích filmů na motivy Tolkiena. Naopak se mi moc líbí časté vtípky, které ve filmu najdete a zábavné narážky. Podtrženo sečteno. Já jsem si tenhle film zamilovala. Pokud i vy máte otevřenou hlavu novým nápadům a striktně netrváte na zachování děje, bude se vám zřejmě líbit také. Majkelina Zdroje: www.wikipedie.org www.thehobbit.com HOBIT: NEOČEKÁVANÁ CESTA Už dlouho mám doma DVD všech dílů Pána prstenů a to rozšířené verze. Věřím, že k mé malé sbírce brzy přibude i Hobit. Film trvá tři hodiny, což je samo o sobě celkem překvapující. Rozdělila bych jej na dvě pomyslné části. Ta první je příběh Bilba Pytlíka, který velice přesně kopíruje knihu duchý ústřední motiv udělal Howard Shore. Jinak ve filmu uslyšíte spoustu písniček z již natočené trilogie Pána prstenů. Naopak za největší mínus považuji český dabing. Hlavně zpívané pasáže, které se v původní knize hojně vyskytovali, zní v originále úchvatně. Na rozdíl od Pána prstenů jsem si také všimla o dost uvolněnější mluvy, která je modernější. Netroufám se Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 11 POTTERMORE ANEB VŠE, CO MŮŽETE ZJISTIT O SVĚTĚ J. K. ROWLING Asi každý někdy slyšel o fantastickém příběhu Harryho Pottera. Sedmidílná edice je světovým bestselerem a podle ní bylo natočeno osm světoznámých filmů. Každý příběh však jednou skončí. Nebo snad ne? Paní J. K. Rowling své čtenáře však ani teď nezklamala. Svět Harryho Pottera žije dál na Pottermore. Pottermore, tedy v doslovném překladu Potter víc, je internetový projekt autorky příběhu paní Rowling, ve kterém se můžete sami podívat do světa kouzel. Registrací se stanete čarodějkou/kouzelníkem a budete moc sledovat příběh Harryho Pottera z jiného pohledu. O projektu jsem věděla ještě předtím, než byl spuštěn. Přesto jsem váhala, jestli se zaregistrovat. Stránky jsou totiž v angličtině (a to Americké i Britské), španělštině, Italštině, Němčině… ale prostě v češtině ne. Příběh je uspořádán do kapitol. V každé kapitole máte několik pohyblivých trojrozměrných obrázků, které vystihují určitý okamžik z knihy. V nich můžete sbírat předměty, ukládat si je do kufru a sledovat příběh z jiného pohledu. Krom toho zde najdete informace, které se do knih nevešli a různá vysvětlení. Proč má nástupiště číslo 9¾? Jaká je minulost profesorky Minervi McGonagallové? To ovšem není ani zdaleka všechno. Kromě sledování příběhu Harryho Pottera se Pottermore zaměřuje i na vás. Můžete se projít po Příčné ulici a nakoupit si školní pomůcky. Díky testu dostanete hůlku, která je pro vás nejlepší. Vyplněním dalšího dotazníku vás moudrý klobouk zařadí do vaší koleje, pro kterou pak můžete získávat body například srovnáváním síly v duelech. Jednou za určité období je vyhlášeno, která kolej získala nejvíce bodů a vyhrává školní pohár. Každému je otevřen jeho vlastní trezor u Gringottových a v něm na vás čekají vaše galeony. Máte svého domácího mazlíčka (sovu, kočku, žábu). Můžete se také seznámit s ostatními uživateli a být s nimi v kontaktu. Za každou kapitolou je prostor na komentáře, kde můžete vyjádřit svůj názor. JENOMŽE, každá diskuze se samozřejmě odehrává v angličtině a proto je komunikace trochu náročnější. I na Pottermore můžete mít přátele, kterým můžete posílat imaginární dárky. Zajímavé je, na kterých místech můžete mít známé. Kromě mnoha lidí z USA a Anglie můžete mít přátele z Panamy, či Tunisu. Pottermore poskytuje barevnou škálu možností se odreagovat a je to určitě jedinečný projekt. Co víc by si mohl fanoušek Harryho Pottera přát? Majkelina Zdroj: www.pottermore.com Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 12 MÉ JMÉNO JE: VALENTINA MONTEVECCHI Ahojky :) V minulých číslech jste se již mohli dočíst o malířce Doris Oplové a hudebníkovy Jaroslavu Krasničanovi. Dnes bych vám ráda představila českou spisovatelku narozené v itálii a její dílo Knihu světů. —————————————Jak si se dostala k psaní? Jako malá jsem od pěti let milovala knihy. Dědeček mi je četl, a když jsem se naučila číst, četla jsem jednu knihu za druhou, a poprvé pero do ruky, abych napsala vlastní příběh, jsem vzala ve 3.třídě, když mi bylo devět let. Tehdy jsem napsala třicetistránkovou povídku pro děti o nezbedné rodině z doby Paleolitu, kterou jsem bohužel při jednom z našich stěhování ztratila. Poté jsem se pokoušela na tento příběh navázat druhým dílem, který jsem nikdy nedokončila, stejně jako další dva příběhy. V pozdějších letech jsem napsala i pár scénářů pro školní dramatický kroužek, kam jsem chodila. A konečně ve dvanácti jsem začala pracovat na sérii Kniha světů, z čehož první díl - Utajený svět, vyšel 6.12.2011. Nyní pracuji na dalších dílech série a pro budoucnost již mám namyšlené další knihy. Ale stejně nejvíc mi v paměti zůstane můj první pokus, neboť největší vtip byl v tom, že stránky byly slepeny zleva doprava. Mohla by si prosím čtenářům představit svou knihu? S radostí! J První kniha Utajený svět, série Knihy světů, Vás zanese do světa zvaného Alnandrie, kde se dvaadvacetiletý mladík Jorfeus McBlack se svým neposedným retrieverem Talem tajně chystá na plavbu do neznáma. Na poslední procházce městem potkává věštce, jenž ho obdaří nejen zajímavou, ale také znepokojivou věštbou. Jorfeus se dokonce ještě před vyplutím přesvědčuje, že ho nebezpečí a tajemno budou provázet na všech jeho cestách. Jako první důstojník lodi Rebarunda musí čelit společně se čtveřicí přátel nejen ničivé bouři, ale i pirátům, zradě a tajemstvím, jež měla zůstat navždy skryta. Za úkol má vyzrát nejen nad nebezpe- čenstvími, ale i vzpourám vlastní posádky. Cestou se Jorfeus dozvídá, že není jen obyčejný mladík... Ale kým vlastně je? Obstojí coby zástupce kapitána? Zachrání posádku i Knihu světů? Dokáže se vyrovnat s tím, kdo byl jeho otec a kam osud zavál jeho bratra? A dopluje až tam, kde se jeden svět setkává s druhým, utajeným? Kniha není jen o životě na lodi, jak by si někdo mohl myslet, ale je o hodně věcech, kterých si lidé nevšímají či všímat nechtějí. V příběhu najdete šťastné chvíle, vtipné okamžiky, tajemství, napětí, rozpory a občas i smutné části... Každý si zkrátka přijde na to své ;) Dá se v dnešní době psaním živit? Podle mého tvrzení, pokud nepíšeš nepřetržitě tak, aby za jednou knihou v těsném dosahu vyšel další díl či kniha, nedá se z toho vydělat, neboť nemáš stálý peněžní příjem. Psaní je spíše dobré jako přivýdělek, pokud se nakladatelství rozhodne knihu vydat. Ale co se týče mého psaní, osobně nepíšu kvůli peněžnímu zisku, ale čistě jen pro zábavu, neboť se mi v hlavě kupí různé situace a dění Alnandrie – světě ve kterém se pohybují postavy Knihy světů - které musím převést na papír kvůli tomu, aby mi „nepraskla“ hlava tím děsným tlakem nápadů! A nejvíce mě na tvorbě knihy potěší, když emoce, které jsem do knihy vložila (smích, radost, nadšení či smutek a pláč) se vrátí i ze strany čtenářů a já vím, že příběh neprožívám jen já! J Jaké jsou tvé další zájmy mimo psaní? Slyšela jsem, že krásně kreslíš a zpíváš… Osobně nemohu říci zda krásně, to nechám čistě na každém jedinci zvlášť... Vždyť každý má přeci právo na vlastní názor. :) Ale co se týče otázky, kromě psaní mám další koníčky, kterými jsou v neprvní řadě již zmiňované zpívání a kreslení. Zpěv a hudba mě naplňuje většinou vnitřním klidem. Mé největší pěvecké zkušenosti jsou z ukončení devátého ročníku ZŠ, kdy jsem zpívala před celou školou píseň My heart will go on od Celine Dion a především, kdy jsem vyhrála pěveckou soutěž a mohla jsem se podílet na spoluúčasti na koncertu pana Michala Davide ve Zlíně, kde jsem si s ním zazpívala píseň Nonstop. A hudba je hlavně přenositelná záliba, takže se jí věnuji v podstatě od rána do večera (při cestě do/ze školy, ve školních praktických hodinách, kde hudbu smíme poslouchat, při psaní, kreslení,...). Z NOVÉHO SVĚTA Kreslení jsem se začala věnovat dalo by se říci již od malička, kdy jako batole jsem se chtěla stát „spoluautorkou“ dětských knížek – jenže jsem pokreslila zbytek knížky! :D Naštěstí mohu říci, že jeden pokus byl značně dostatečný. Rozvoj této záliby vznikal od dětských čmáranic, přes princezny s růžovou pletí a nosem jako kliky dveří, koně a chipmunky po kreslení „toho co vidím“, vlastních obrázků dle fantazie a realistických portrétů – ať již v tužce, digitální podobě, atd. Mezi mé další koníčky ale ještě patří čtení, hra na kytaru a flétnu, miluji přírodu a její focení a ráda navštěvuji divadelní představení – nejraději mám komedii, činohru nebo muzikál = dříve jsem sama navštěvovala dramatické kroužky a jednou jsem se podrobila i castingu na muzikál, kde jsem sice místo získala, ale hra se nakonec nehrála, kvůli nedostatku dalších herců... Je něco, co by si nedokázala napsat? Nad touto otázkou jsem již rovněž přemýšlela a došla jsem k jasné odpovědi: milostný akt, vášeň, vzplanutí,... tak jak tomu sami chcete říkat. Je něco, o čem by si nikdy nepsala? Myslím, že sci-fi a horor. Tyto žánry mě nikdy neoslovily... Ale to říkám teď, kdo ví, co bude za nějakých dalších „X“ let. Jsi velice mladá autorka. Vidíš v tom nevýhodu? Já osobně? Ne. Je sice pravda, že jsem se psaní začala věnovat velice brzy a zajisté se najdou lidé a kritici, kteří Stránka 13 budou snad moji prvotinu hanit právě jen kvůli mému věku, ale já osobně to beru jako rozvoj svých zkušeností a možností. Nedokážete si představit mou radost, když jsem zjistila, že se napsaný příběh líbí nejen mé rodině, ale i cizím! A asi se budete divit, stejně jako já, ale nejvíce příznivých ohlasů dostávám především od dospělých lidí. A co se týče výhod a nevýhod... Někdy se začít musí a kritika se objeví vždy jak u mladých autorů, tak i u těch v pokročilém věku... Já bych zkrátka řekla, že nejvíce záleží na povaze a rozpoložení kritika, když onu kritiku píše (zda se dobře vyspal, zda knihu čte se záměrem jen autora pošpinit, či knihu dokonce nečte jen proto, že musí!). Studuješ? Ano. Studuji již třetím rokem grafický design na střední škole ve Strážnici. V brzké budoucnosti bych se chtěla pokusit o vysokou filmovou školu v Praze = FAMU. Ale to je prozatím ještě ve hvězdách... :) Jaké máš vzpomínky na základku? Popravdě? Smíšené, neboť jsem základní školu pětkrát měnila kvůli stěhování rodičů za prací. Avšak nejraději vzpomínám na dobu od 2. pol. 3.třídy – 1. pol. 6.třídy a poslední půl rok 9. třídy, kdy jsem navštěvovala ZŠ v Otrokovicích. Tam jsem strávila většinu školní docházky a odnesla jsem si z tama příjemné vzpomínky, ale i přátele, se kterými se i dnes velice ráda setkávám. Jaký byl tvůj největší trapas ze školních lavic? Ale ne! :D To opravdu?! Tak trapasů již mám celkem spoustu za sebou, některé jsou však nevhodné zveřejňovat :D Ale například zajisté znáte to, když panu učiteli řeknete: „Paní učitelko...“ Ale to je jen takový slabý odvar. Jeden z nejhorších trapasů se mi ale stal při písemce z přírodovědy v 8.třídě. Jako vždy jsem měla písemku dopsanou mezi prvníma, a tak jsem se nudila, zatímco dopisovali ostatní. A tenkrát mě zradil můj zlozvyk si stále něco čmárat a záliba ve filmu Piráti z Karibiku. Po ruce jsem neměla nic jiného, než papír s písemkou, tak v domnění, že na to učitelka nedojde, jsem písemku otočila, a tam jsem si nakreslila loďku, hlavu Jacka Sparrowa a Jacka s flaškou rumu, k čemuž jsem napsala: „Yo ho ho! Flaška plná rumu! - k čemuž můžu jen komentovat, že je jen štěstí, že jsem nedopsala zbytek: Ďábel a chlast, rozpáral jim břicha, Yo ho ho! Jak se to v onom filmu zpívá, neboť z písemky jsem dostala sice za 2, ale paní učitelka se u mě speciálně neopomněla podívat na druhou stranu písemky, kde malůvky našla a přečetla můj napsaný text třídě komentova- ný se slovy: „Tady měl asi někdo velikou chuť na rum!“ Proto jen raději vzpomínám na vtipné školní zážitky, které se většinou děly za přítomnosti mých klučičích spolužáků. :) Ovlivnila tě tvá spisovatelská činnost? Snad jako každý člověk! :D Ano, mám. Mám úchylku na pořádek, především ve svém pokoji a na pracovním stole, knihy musím mít jen na jediném místě, od doby co píši si pořizuji šanony a různé bločky a šuplíky, které jsou jen věnované mým rukopisům, obrázkům ke knize apod., a to vše v jednotlivých složkách a uspořádané tak, abych se v nich vyznala. Sepisuji si poznámky, myšlenky co mě napadnou, vidím nějakou reálnou situaci a hned si ji zapojím do děje v knize nebo rovnou k určité postavě (například, když soused posunoval v zahradě žebřík a já viděla žebř jen nad korunami stromů, hned jsem se rozhodla, že tato scéna se objeví v jednom z dílů Knihy světů). V pokoji musím mít inspirující sošky koní, víl, různých portrétů, obrazů, apod. Především si vystřihuji fotky, obrázky lodí a sbírám flétny všeho druhu a modely lodí... Je toho opravdu spousta! :) Co by si chtěla na závěr vzkázat našim čtenářům? Chtěla bych jim popřát hodně síly a odhodlání plnit si své sny! Je jen málo lidí, kteří si za svými cíly doopravdy jdou a svůj boj nevzdají! Proto prosím VĚŘTE! Věřte ve své sny, cíle, v sebe, ve víly, v draky... Je to jedno! VĚŘTE! :) Majkelina Zdroj: www.valentinamontevecchi.blog.cz Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 14 HOMOSEXUALITA – BUDOUCÍ MAJORITA? Homosexualita. Jedno slovo, které ve spoustě lidí vyvolá mnoho odlišných emocí. Tato otázka naší společnost doprovází již odjakživa, ovšem ani dnes není zcela zodpovězena. Přestože je naše společnost často označována jako vývojově dokonalá a někteří lidé říkají, že jsme objevili vše, co už jsme objevit měli, nedokázali jsme se vypořádat se sociálně rasovým útlakem většiny. Možná mi nepřísluší to soudit, ale dle mého názoru jsou všechna řečená majestátní slova pouhé prázdné fráze. Jak můžeme říct, že jsme vývojově dokonalí pokud nedodržujeme základní morální aspekty? My Evropané v roce 2013 můžeme říct, že jsme většinou rasově snášenliví. Jistým způsobem se na tom podílí i Evropská unie kam nesmíte vstoupit pokud je ve vaší zemi odlišná sexualita protiprávní. Ale jak je tomu ve světě? Obecně je známo, že ,,západ‘‘ byl vždy pokrokovější. Není tedy divu, že v Afghánistánu vás jako gaye nebo lesbičku mohou ukamenovat, nebo vás zakopat až po bradu do země a strhnout na vás zeď. Opačně je tomu v Americe, i když zde se doopravdy jedná o extrémy. Vezměme si negroidní nesnášenlivost, která zde dřív vládla. Dnes se lidé tak bojí, aby nebyli označováni za rasisty, že radši do práce přijmou černocha místo bělocha. V tom případě je to ovšem rasismus na druhou... Nicméně pořád platí, že tato oblast je homosexualitě nejvíce nakloněna. USA v poměrně nedávné době zažilo pořádný šok poté, co byly v New Yorku legalizovány stejnopohlavní sňatky a to i přes nevůli lehké většiny obyvatel. Tento krok podpořily i známé osobnosti jako Lady Gaga nebo Pink. Ovšem, ne vždy je to tak idylické. I dnes se najdou lidé, kteří i přes to, že homosexualita není oficiálně nemoc již od 70. let minulého století, se ji snaží vyléčit. Na druhé straně tu máme opět poměrně nedávné události, kdy ve Francii protestovali proti možnosti, aby homosexuální páry měly děti. Což jen potvrzuje jak nerovnoměrné toto téma je. Tématikou homosexuality se zabývali také někteří spisovatelé. Například Walt Whitman, známý především díky své slavné básni ,,O Kapitáne. Můj Kapitáne‘‘, věřil v rasovou rovnocennost. To se projevuje v jeho nejobsáhlejším díle Stébla trávy, kde mimojiné glorifikuje homosexualitu. Člověk se nad tím nemůže nepozastavit. Přeci jenom, jak může část naší společnosti nesnášet homosexuály, když spoustu z nich obdivujeme, vážíme si jich a jsme jejich fanoušky? Co například Sir Elton John? Zpěvák, skladatel, klavírista a celkově jeden z největších hudebníků všech dob. Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. Oblíben všemi generacemi. Oceněn i britskou královnou a dle názorů některých by neměl mít stejná práva jako ostatní? Jemu a jeho partnerovi Davidu Furnischovi se v prosinci 2010 poštěstilo a narodil se jim syn Zachary. Aneta Langerová svou homosexuální orientaci přiznala po výhře pěvecké soutěže Česko hledá Superstar. Momentálně je ve vztahu s herečkou Marií Štípkovou. S tou se na konci minulého roku rozešly, ovšem po pár týdnech se k sobě opět vrátily. Nebo mé generaci známější Neil Patrick Harris alias Barney Stinson v populárním seriálu Jak jsem poznal vaši matku alias Patrick ve filmu Šmoulové alias slepý učitel ve filmu Netvor. Americe se nevymazatelně vtiskl do paměti jako Doogie Howser, M.D.. I on má svou hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy. On a jeho, nám již méně známý, partner David Burtka jsou momentálně jeden z nejdiskutovanějších Z NOVÉHO SVĚTA párů Hollywoodu. V říjnu 2010 se jim narodila dvojčata Harper Grace a Gideon Scott. Dokázali byste těmto lidem vzít jejich děti? Šli byste za Eltonem Johnem a řekli: ,,Hele, Eltone. Miluju tvoje písničky, ale jsi menšina, takže děti mít prostě nebudeš“? V čem jsou jiní než ostatní páry? A vážně vám přijde v pořádku někomu zakazovat základní práva, která by měl každý člověk mít jenom proto, že je jiný? Zkuste se na věc někdy podívat takto: Co když za 100 let bude většina populace gayů a lesbiček? A oni by řekli: ,,Nás je víc, vy se svými heterosexuálními vztahy jste divní, takže nemůžete mít děti, ani se vzít.‘‘ A neříkejte, že to je něco jiného, protože je to stále ta samá situace – majoritní společnost řídí tu minoritní. Pro zamyšlení jsou zde myšlenky liberteriánů, že něco jako manželství nebo to, s kým smíte a nesmíte spát by nemělo v zákoně co dělat. Pro ty, co mají námitky jsem se chtěla podívat na otázku homosexuálních párů s dětmi a oponovat hlavním argumentům ,,proti“. 1. argument - Děti potřebují mužský i ženský vzor. Ano, je moc hezké, když dítě vidí jak to chodí v mužském i ženském světě, ale ruku na srdce, jak je to doopravdy? V dnešní emancipované společnosti vidí to samé, že maminka i tatínek pracují. Sice se nám již ve slabiká- Stránka 15 řích snaží vecpat představu: ,,Má-ma me-le ma-so“ a ,,Táta my-je au-to“, ale to je už dávno pryč. A není snad lepší, když dítě vyrůstá v milující rodině bez ohledu na pohlaví rodičů? Koneckonců v reálném světě je to jen těžko dokonalé. Jaký vzor má dítě, co vidí tátu jak mlátí mámu, zatímco ta nejspíš mele maso? Jaký vzor má dítě, od kterého máma utekla a nechala ho s tatínkem samotné? Jaký vzor mají děti v dětských domovech? Není snad lepší, aby sirotci a odložené děti měly alespoň nějakou rodinu? Koneckonců vždy jsou tady tetičky, strejdové a prarodiče. 2. argument - Děti ve škole se jim budou smát. To nejspíš ano, byl by zázrak kdyby ne. Ale víte co? Děti jsou zlí a vždycky se najde něco, kvůli čemu si vás budou ostatní dobírat a stačí mnohem míň. Toto by neměl být správný argument, my totiž proti těmto posměváčkům musíme bojovat. Tím, že věc necháme být, se nic nevyřeší. Děti se musí už odmalička učit, že někdo zkrátka je jiný, a proto se mu ale nebudeme smát. Možná je to tak trochu utopie, ale nemůžeme se přeci jen tak smířit s tím, že něco nefunguje. To, že je na děti s homosexuálními rodiči nahlíženo jinak, je naše vina a my to také musíme napravit. 3. argument - Z dítěte vyroste také homosexuál. Tento argument je jeden z nejpitomějších. Je to to samé jako kdyby se z vás stal gay na základě toho, že je jím váš soused. Zkrátka hloupost, kterou mimo jiné vyvrátily i početné pokusy a studie. 4. argument - Je to proti přírodě. Pokud byl předešlý argument jeden z nejpitomějších, tak tento je nejpitomější. Proti přírodě? To jako vážně? Zajímavé... tak jak je možné, že u zvířat normálně homosexuální vztahy fungují? Je dokázáno, že většina kachen žije se stejným pohlavím, ale jednou ročně se všechny páry přemíchají, aby mohli samci oplodnit samice a následně se k sobě vrací. A nakonec kdyby to ,,příroda‘‘ nechtěla, nevytvořila by žádné homosexuály. Celková pointa všeho již napsaného je ve zkratce, že všichni si zaslouží stejná práva. Na tyto věci bychom měli pohlížet s porozuměním, protože nikdy nevíte kdy se v menšině ocitnete vy. Já pouze doufám, že postupem času se konzervativní část společnosti dá obměkčit (nebo zemře) a jednou zde zavládne absolutní rovnoprávnost. Jak jsem již říkala, utopie... ale krásná. Julka x) Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 16 IPAD MINI iPad mini je přirovnáván k Nexusu 7, ke kterému ho přirovnali i na tiskové konferenci Apple, ale přímo k žádnému tabletu se přirovnat nedá, jelikož 7,9 palcový displej nemá žádný tablet. Apple se tedy jako vždy snaží odlišit a být originální, což je rozhodně dobře. Vydán byl 11. 11. 2012 a ČR byla mezi privilegovanými zeměmi, které patřily k těm, co měli k prodeji iPad mini jako první. Při otevření krabičky velikosti učebnice na nás jako první „vyskočí“ samotný tablet. Pod ním se nachází příručky a ovládací manuál a nabíječka, která je velmi dobře zpracovaná, je stejná jako u iPhonu 5 a má oboustranný konektor. Jediné minus má to, že pokud jste měli nějaké dokovací stanice, můžete je rovnou zrecyklovat, jelikož má tento iPad naprosto odlišný konektor. Obecně se dá říct, že je iPad mini konstruován stejně jako iPhone 5. Při zkoumání hardwaru zjistíme, jak je krásně pevný, bitelný, všechno parádně lícuje a nic nevrže. Díky jeho rozměrům (200 x 134,7 x 7,2 mm a váze pouhých 308 g !!) se parádně drží v obou, či jedné ruce. Displej krásně zapadá do celého přístroje a má rozlišení 1024 x 768 px což je na dnešní poměry celkem průměrné, ale jednu výhodu to má: všechny aplikace z Apple iPad 2 jsou kompatibilní s iPadem mini. Přední kamera iPadu mini má 1.2 mpx a dá se říct, že kromě videohovorů ji na nic nepoužijete. Zato zadní kamera má krásných 5 mpx a možnost natáčet full HD videa, což je na tablet opravdu velmi dobré. Tlačítka zůstávají klasická: dolní pod displejem, po straně na zvuk a přechod do tichého modu ( případně lze překonfigurovat na uzamčení pohybu displeje) a tlačítko na vypnutí přístroje. Nahoře lze najít 3.5 mm jack pro vstup sluchátek . iPad mini pohání procesor Apple A5 taktovaný na 1 ghz. Dále uvnitř tabletu najdeme dvoujádrovou grafickou kartu, díky které běží vše plynule a bez sekání. Operační systém je iOs 6. Celý tablet neprošel nějakými drastickými úpravami a de facto je to o něco menší příbuzný iPadu 2. Baterie má 16,3 watt hodin, což je k jeho rozměrům opravdu skvělé. Tablet si můžete vybrat s kapacitou 16,32 a 64 g, barvu bílou nebo černou a s možností se sim kartou n e b o „ p o u z e “ s kompatibilitou s WiFi. Rozhodně bych tento tablet doporučil, mám ho již 2 měsíce a slouží skvěle. Využívám jej nejčastěji na surfování po internetu, hraní her, nebo sledování filmů. Roman Pohl APPLE V článku o iPadu mini jsme se věnovali spíše samotnému přístroji. V tomto mini článku, bych chtěl spíše představit samotnou firmu Apple. Firma vznikla v Kalifornii v 80. letech. Prvním důležitým výrobkem Applu byl revoluční počítač Apple. V současnosti firma vyrábí MP3 přehrávače (iPod), telefony (iPhone), notebooky (MacBook), tablety (iPad), AppleTV (mediální digitální přijímač) a monitory k počítačům. Na každý jejich nový přístroj se stojí dlouhé fronty, připomínající fronty za socialismu na favorita. Obzvláště v USA jsou obrovské propagace a člověk by si řekl, že Apple nevydává mobilní telefon, nýbrž vesmírnou loď. Firma má opravdu mnoho příznivců, od bohatých bussinesmanů, až po děti na základní škole, ale má i mnoha odpůrců. Apple je často kritizován za nekompatibilitu s jinými zařízeními, těžko říci, jestli to firma udělala nechtěně, či chtěně. Každopádně má i svoji fanouškovskou základnu, která pravidelně jejich produkty kupuje. Nutno podotknout, že výrobky Applu bývají dražší, ale jak já rád říkám: Za kvalitu je nutno si připlatit. Roman Pohl Z NOVÉHO SVĚTA Stránka 17 ASSASSIN‘S CREED III Téměř legendární titul, zkráceně AC, už má za sebou spoustu úspěchů i neúspěchů. Heslovitě: 1. Úspěchy: Assassin’s Creed (1) a Assassin’S Creed: brotherhood 2. Neúspěchy: (to ovšem neplatí pro zapálené fandy této série) Assassin’s Creed: Revilation a Assassin’s Ceed II A nyní vyšel další díl. V názvu s číslem 3, v pořadí pátý. Bylo změněno prostředí, hrdina a do jisté míry i děj. A co si budeme povídat, ta změna byla potřeba. Hra se přesouvá do Ameriky do doby kolonistů, kdy se „statečný Connor“ vydává zničit narůstající vliv Templářů. A proč? Je to jednoduché. Kravaťáci z Ubisoftu opět sáhli k verzi zvané Pomsta. Ano, stejně jako Eziovi i Connorovi byla zabita rodina. Nebo spíš jen matka. Příběh je trošku složitější, a proto se k němu dostaneme až samostatně. Co je však nejdůležitější, byl pozměněn řekněme „pohybovací“ systém. Jak Desmond, tak i Connor a Haytham mají každý osobitý styl chůze, což mi přijde přinejmenším zajímavé… Konečně velmi dobrý díl z této PŘÍBĚH Jak už jsem řekl, příběh se odehrává na Novém kontinentu, kde hrajete v prvních pár sekvencích za Haythama Kenwaye, což je budoucí otec Connora. Nebudu vám příběh prozrazovat. To se nedělá. Ale musím ho více než pochválit. Za Connora prožíváte téměř celé jeho dětství, což mi připadá jako dobrý nápad. I když prvních pár sekvencí hrajete za Connorova otce, příběh se naplno rozjede, až když budete s Connorem hrát na schovávanou. populární a velmi prodávané série, kterou by si měl zahrát OVLÁDÁNÍ Zůstává neměnné, pokud vím. Zajímavost z AC3 je ta, že k běhu i skokům používáte pouze pravé tlačítko myši a když bojujete, krytí poskytuje klávesa E a výpady provádíte klasicky levým tlačítkem myši. Střelnou zbraň musíte použít držením klávesy Q, kdy musíte čekat, než postava zamíří, vystřelí, nabije, zamíří, vystřelí, nabije… Upozorňuji, že (podle mě) je nejlepší střelná zbraň buď křesadlová pistole, nebo luk. No, a pohyb obstarávají klasické klávesy W S A D. každý fanda amerických assassínů. HODNOCENÍ Hra je velmi pěkná, chytlavá, téměř bez bugů (chyb ve hře), protože nejčastější bug, který se ve hře vyskytuje, způsobuje posmrtné houpání zabitého vojáka (… možná mám zapnutý zombie režim, kdo ví…). Ale pořádný skok z kostelní věže do kupky sena vám vždy vylepší náladu. 96 Josef Petrus REDAKCE: Bergerová Anna Marie VIII. A – Slečna W., Červenková Michaela VIII. B - Majkelina, Hrubá Lucie VII. C - Lucie Hrubá, Kopecká Martina VIII. A – Slečna C., Petrus Josef IX. A – Josef Petrus, Pohl Roman VIII. A – Roman Pohl, Svobodová Kateřina IX. C – Káča, Soukup Adam VIII. B – Adam Soukup, Šimůnková Julie IX. B – Julka x), Tlachová Kateřina IX. C – Katka Tlachová, Žerníčková Pavla IX. C – Pavla Ž. VYDÁNO: 4.4. 2013
Podobné dokumenty
Superauto
Úspěšné spisovatelské kariéře rodáka z Ústí nad Labem předcházelo cestovatelské období. Během něj navštívil více než 30 zemí, o nichž psal do magazínu
Koktejl, který spoluzaložil s Miroslavem Urbán...
ZDE - 3zsberoun
zločinnost, tak by měli být
okamžitě zatčeni všichni
obyvatelé USA, protože
byli skoro 57 let vystaveni
nekalému vlivu nejdéle
běžící telenovely Guiding
Light, která byla do češtiny přeložena jako ...
Sokolská 1/2012 - Držíme ti místo
manažerská a ekonomická rozhodnutí?
Nenastala již doba jmenovat na funkce
ministrů manažery s odpovídajícími podnikatelskými úspěchy v daných resortech?
Nemyslím, že by manažeři byli nejlepší poli...
meeting point 30.3.2007
se lační diváci stihli přemístit po konci moskevského
Čekání na...
Tak mi začíná být skoro líto, že už se nám ten festival přehoupnul přes polovinu, a už jen dva dny a pak
zase až za rok...
Jestli ...