Periodická průběžná zpráva o postupu prací na

Transkript

PERIODICKÁ PRŮBĚŽNÁ
ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ NA
PROJEKTU ZA ROK 2013
PROGRAM APLIKOVANÉHO
VÝZKUMU A VÝVOJE NÁRODNÍ
A KULTURNÍ IDENTITY (NAKI)
5. LISTOPADU 2013
IDENTIFIKACE A INTERPRETACE VZNIKU, PODOBY A PROMĚNY BAROKNÍ KULTURNÍ KRAJINY JIHOMORAVSKÉHO POHRANIČÍ
OBSAH PRŮBĚŽNÉ ZPRÁVY
A. Identifikační údaje, řešitelský tým . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 3
B. Konstatační část . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 4
1. Charakteristika projektu – řešené území v roce 2013 – Mikulovsko 2. Metodika řešení projektu 3. Očekávané výsledky průzkumu v roce 2013 4. Etapy projektu v roce 2013 strana 4
strana 4
strana 5
strana 5
C. Etapy a cíle projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 6
1. etapa – administrace projektu 2. etapa – terénní průzkum, sběr dat 3. etapa – archivní průzkum 4. etapa – dokumentace lokalit a objektů v krajině 5. etapa – archeologický průzkum 6. etapa – přírodně krajinářský průzkum 7. etapa – sociologicko-ekonomický průzkum 8. etapa – publikace dílčích etap řešení projektu 9. etapa – uspořádání workshopu 10. etapa – dílčí výstava strana 6
strana 6
strana 12
strana 19
strana 20
strana 21
strana 25
strana 28
strana 29
strana 31
D. Použití účelové podpory dle rozpočtu projektu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 32
1. Účelová podpora dle rozpočtu NPÚ 2. Účelová dotace dle rozpočtu FA VUT 3. Účelová dotace dle rozpočtu ESF MUNI strana 32
strana 33
strana 34
E. Resumé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 36
F. Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . strana 37
PERIODICKÁ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ NA PROJEKTU ZA ROK 2013
STRANA 2
A. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE, ŘEŠITELSKÝ TÝM
Název projektu:
Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí.
Identifikační kód projektu:
DF13P01OVV019
Řešitelský tým:
Příjemce-koordinátor – Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně (dále NPÚ):
Mgr. Eva Staňková
Mgr. Karel Sklenář
Mgr. Petr Czajkowski
Mgr. Aleš Homola
Mgr. Klára Báčová
Mgr. Helena Lenomarová roz. Lukešová
Mgr. Lenka Češková
Mgr. Petr Kubín
Mgr. Milada Rigasová
Spolupracovníci zajišťující administrativní a ekonomické činnosti:
Hana Sklenářová
Ing. Radka Lukášová
Externí spolupracovníci – archiváři:
PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D.
Mgr. Martin Markel, Ph.D.
Mgr. Miroslav Svoboda, Ph.D.
PhDr. Marie Plevová, Ph.D.
Další příjemce – VUT Fakulta architektury v Brně:
Ing. arch. BcA. Barbora Ponešová, Ph.D.
Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.
Spolupracovníci zajišťující administrativní a ekonomické činnosti:
Ing. Čeněk Bidman
Ing. Eva Bucharová
Další příjemce – MU Ekonomicko-správní fakulta v Brně:
Ing. František Svoboda, Ph.D.
Řešitelský tým je stabilizovaný, s dostatečnými odbornými znalostmi a pracovními návyky a poskytuje záruku úspěšného
řešení projektu.
STRANA 3
B. KONSTATAČNÍ ČÁST
1. CHARAKTERISTIKA PROJEKTU – ŘEŠENÉ ÚZEMÍ V ROCE 2013 – MIKULOVSKO
Cílem projektu je identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny kulturní krajiny zrozené v období baroka,
která výrazně přetvořila význam a vzhled krajinného rámce novověké společnosti. Pro zkoumání byly vybrány dvě lokality
představující z mnoha důvodů jedinečné „laboratorní“ vzorky: pohraniční území Mikulovska a východního Znojemska;
tato území jsou unikátní pozoruhodným zachováním a variabilitou až heroických tvůrčích snah raně novověkého člověka
vtisknout okolní krajině pečeť svého duchovního génia. Předmětné lokality umožňují analýzu těchto snah uskutečněných
v pojetí aristokracie (páni z Dietrichsteina a další), významných klášterních institucí (Louka, Hradiště sv. Hypolita), měst
královských i poddanských (Znojmo, Mikulov) i poddaných (Perná a sousední vsi). Mimo to se jedná o sídla a krajinu
na hranici dvou zemí, v nichž se pozoruhodně stékají a proplétají moravské i rakouské kulturní proudy a kde výrazně
působí vliv blízké říšské metropole Vídně i moravských center a navíc krajinu postrádající vinou katastrof 20. st. svou
historickou paměť. V rámci řešení projektu bude vytvořena digitální mapová rekonstrukce barokní kulturní krajiny včetně
již jen částečně dochované osnovy komunikací spojujících jednotlivé významné lokality a objekty kultu; bude vytvořen
soupis dochované drobné sakrální architektury, soch a dalších umělecko-historických děl; na základě archivního bádání
budou řešeny otázky spojené se vznikem a formováním předmětné kulturní krajiny se zvláštním zřetelem za a) na budování
sakrálních staveb a vkládání exteriérových uměleckých děl do krajinného rámce (zřizovatelé a donátoři, atribuce, datace)
a koncepci jejich působení a vzájemné interaktivity v člověkem modelované kulturní krajině a za b) na ekonomiku zrodu
a fungování v čase se proměňujících forem řešené kulturní krajiny včetně otázky investic a zisků plynoucích ze zkoumané
kulturní krajiny ve vazbě na změny „paradigmatu“ krajiny zejména v 2. pol. 20. st. a v současnosti.
V letošním roce byl zahájen průzkum na území Mikulovska v rámci těchto katastrálních území – Bavory, Brod nad Dyjí,
Březí u Mikulova, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice,
Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Mušov, Novosedly na Moravě, Nový Přerov, Pavlov u Dolních Věstonic, Perná,
Sedlec u Mikulova.
2. METODIKA ŘEŠENÍ PROJEKTU
K plnění projektu bude využita jak národní zkušenost, tak modely aplikované v dalších evropských zemích. Součástí
bude studium dostupných informací, včetně poznání úspěšných projektů v odborné literatuře, aktualizace informací, jimiž
disponuje NPÚ, včetně informací Ústředního seznamu kulturních památek ČR, archivů map a plánů, archivu Památkového
úřadu pro Moravu a Slezsko atd. a výstupů relevantních projektů Vědy a výzkumu, na jejichž výsledky lze navázat.
V rámci výše uvedených teritorií studovaných v roce 2013 bude řešitelským týmem z NPÚ nejdříve zajištěn sběr informací:
detailní terénní průzkum a mapování krajiny, dokumentace dochované drobné sakrální architektury a skulpturálních
děl, archeologický průzkum krajiny zaměřený zejména na zaniklé nebo fragmentárně dochované komunikace a stavby,
přírodně – krajinářský průzkum zaměřený na komponovanou krajinu a objekty zájmu v krajině a archivní bádání, které
shromáždí textové i ikonografické prameny k tématu projektu. Po základních průzkumech a shromáždění informací
získaných v uvedených etapách bádání bude všemi třemi složkami řešitelského týmu provedena analýza a tvorba dílčích
článků (viz výsledky/výstupy projektu1) a přípravě mapových a prostorových modelových rekonstrukcí podoby předmětné
kulturní krajiny.
Část projektu řešená ekonomicko-správní fakultou bude tvořit v článcích prezentovaná ekonomická analýza dat,
získaných průzkumem archivních materiálů zajištěným částí týmu externistů – archivářů, a pojmenování hospodářských
procesů a jejich vlivu na utváření krajiny. Důraz bude kladen nejen na primární analýzu – tedy hledání zdrojů ke konkrétním
krajinným prvkům, případně hospodářským fenoménům, významně formujícím krajinu – ale také na obecnou prospekci
archivních údajů, které mohou nabídnout dosud netušené vazby a souvislosti mezi ekonomickým životem regionu
a proměnami krajiny.
Fakulta architektury bude v rámci řešení projektu vytvářet prostorové modelové rekonstrukce materiální podoby
předmětné kulturní krajiny, které budou v konkrétních 3D modelech prezentovány na ročních dílčích výstavách. Fakulta
architektury bude dále během ateliérové výuky vypracovávat semestrální práce, jejichž nezbytným prostředkem budou
každoroční workshopy, na kterých se studenti seznámí s vymezenou komponovanou krajinou (za použití výsledků výzkumné
části projektu zajištěné týmem z NPÚ), vyberou si konkrétní lokalitu pro svůj projekt a na místě navrhnou první koncept.
1 In: Část B, kapitola 3 – Očekávané výsledky průzkumu v roce 2013.
STRANA 4
Na terénní části workshopu budou také externisty a dalšími odbornými pracovníky podílejícími se na projektu formou
přednášek a konzultací seznámeni s problematikou barokní krajiny a tvorby drobných architektonických objektů, které
budou prezentovány na dílčí výstavě v závěru roku 2013 v prostorách FA VUT v Brně.
3. OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY PRŮZKUMU V ROCE 2013
Na základě projektového zadání byly v roce 2013 plánovány tyto odborné výstupy. V základním výzkumu projektu
hlavní odborný článek zkoumající na základě analýzy archivních pramenů i terénního a archeologického průzkumu
vznik duchovní tváře raně novověké kulturní krajiny jako výsledku zásadního koncepčního počinu duchovní či světské
vrchnosti, anebo jako procesu postupného dotváření zemědělské krajiny vkládáním kultovních objektů a přesměrováváním
a budováním komunikací, a analyzující motivace stavebníků a donátorů k investici s cílem dosáhnout syntetizujícího
pohledu na sociokulturní zázemí vzniku barokní kulturní krajiny a dílčí etapové články, které budou výsledkem zkoumání
přírodně krajinářského průzkumu a ekonomického a sociologického aspektu vzniku a vývoje výše uvedené kulturní krajiny2.
Dalším předpokládaným výsledkem již aplikovaného výzkumu je probíhající workshop včetně uspořádání dílčí
výstavy na konci roku 2013. Předmětem prací studentů FA VUT v Brně budou návrhy nových objektů (či soch) v krajině.
Umístění a koncept těchto objektů by mělo respektovat původní barokní krajinu, rekonstruovanou ve výzkumné části
projektu. Práce budou provedeny na úrovni podrobné architektonické studie (situace, analýzy, půdorysy, řezy, pohledy,
vizualizace, zákres do fotografie), jejich součástí bude též nadstandardně provedený model v měřítku cca 1:10. Kromě
těchto modelů bude na výstavách prezentován extrakt z každé semestrální práce na výstavním panelu. Doplňkem výstav
bude průběžná prezentace ostatních výsledků projektu. Konkrétní naplňování dalších jednotlivých etap a cílů projektu jsou
podrobně popsány v kapitole C.
4. ETAPY PROJEKTU V ROCE 2013
Etapy a cíle projektu
Rok
Pololetí
2013
1.
2.
1
administrace projektu
Z
Z
2
terénní průzkum, sběr dat
Z
Z
3
archivní průzkum
Z
Z
4
dokumentace lokalit a objektů v krajině
Z
Z
5
archeologický průzkum
Z
Z
6
přírodně krajinářský průzkum
Z
Z
7
ekonomicko-sociologický průzkum
Z
Z
8
publikace dílčích etap řešení projektu (články v recenzovaných odborných časopisech)
9
uspořádání workshopu
10
dílčí výstava (prezentující výsledky identifikace kulturní krajiny Mikulovska)
Z
A
A
2 Více viz Část C, 8. etapa – publikace dílčích etap řešení projektu.
STRANA 5
C. ETAPY A CÍLE PROJEKTU
1. ETAPA – ADMINISTRACE PROJEKTU
Všichni řešitelé projektu se pravidelně schází na koordinačních schůzkách, které se konají přibližně jedenkrát do
měsíce. Od zahájení projektu se uskutečnilo 8 koordinačních schůzek, na kterých je projednávána organizace projektu,
administrativa a ekonomie, aktuální stav bádání, terénní průzkumy a dílčí etapové práce na projektu. Z každé koordinační
schůzky je pořízen zápis, který je k dispozici všem řešitelům prostřednictvím aplikace webového úložiště GOOGLE
DISC3 přístupného všem zúčastněným. Administrátor NPÚ průběžně shromažďuje, třídí a archivuje veškeré organizační
a ekonomické doklady k projektu, které tvoří základ ekonomické agendy projektu. Vzhledem k reorganizaci NPÚ
a rozdílnému nastavení personálních náležitostí v roce 2013 byl hlavní řešitel projektu nucen podat v letošním roce žádost
o změnu, do které byly zapracovány i požadavky na účelnější využití poskytnutých dotací. Žádost byla úspěšně odeslána
počátkem září 2013.
2. ETAPA – TERÉNNÍ PRŮZKUM, SBĚR DAT
a. ANALYTICKÁ ČÁST
a.1.Terénní průzkum – metody práce a příprava
Pro přípravu k terénnímu průzkumu vymezeného území byla aplikována metoda komparace informací z Národním
památkovým ústavem vedených registrů památkově chráněných objektů jako jsou: Ústřední seznam kulturních památek
ČR, Metainformační systém památkové péče, historické mapové podklady (zde zejména vojenská kartografická zpracování
terénu počínaje 1. vojenským mapováním), údaje získané z primárních i sekundárních pramenů a konečně poznatky získané
terénním sběrem metodou narativní historie.
Získaný informační přehled následně umožnil efektivní průzkum krajiny a detekci existujících, torzálně dochovaných
i již zaniklých antropogenních děl ve zkoumané krajině. Určené objekty (či v případě zaniklých situací jejich umístění) byly
zaměřeny a zdokumentovány. Dokumentace v terénu zahrnuje měření, fotodokumentaci a situační zákresy do pracovních
mapových podkladů. Všechny v terénu zjištěné či již jen archivně a literaturou doložené zaniklé objekty jsou zaevidovány
a opatřeny anotacemi a archivními citacemi v pracovního soupisu sdíleném členy řešitelského týmu v prostředí GOOGLE
DISC. Tento soupis je průběžně doplňován nově získanými poznatky z archivního průzkumu, rešeršemi literatury a výsledky
dalších etapových oblastí bádání. Přehled dosud zpracovaných děl se nachází níže strukturován dle katastrů obcí:
b. NÁVRHOVÁ ČÁST
b.1.Terénní průzkum – realizace a sběr dat
V rámci takto nastaveného metodického postupu terénního průzkum byl zpracován základní přehled architektonických
a skulpturálních děl umístěných a studovaných v komponované krajině Mikulovska (viz níže).
Bavory
–– již zaniklý historický ohrazený hřbitov s nárožními rondely
–– nový hřbitov a hlavní hřbitovní kříž z roku 1893
–– boží muka z r. 1832 u dnešního hřbitova
–– socha sv. Jana Nepomuckého u kostela, kulturní památka
–– kaplička u silnice Mikulov – Brno
–– železný kříž s pozlaceným korpusem Ukřižovaného na kamenném podstavci z roku 1861 – před kostelem
–– již neexistující archivně doložený polní dřevěný kříž s obrazem Útěk sv. Rodiny z roku 1892
–– dřevěný kříž s trnovou korunou v místě křížení břeven situovaný ve vidlici dělící se cesty směrem na Mikulov mezi
vinohrady v trati Za kostelem
–– dřevěný kříž s obrazem Nejsvětější Trojice v poli z roku 1892
3 Jedná se o aplikaci sloužící k ukládání souborů, která uživateli umožňuje jednoduché sdílení a editaci souborů a složek (tzv. cloud). V rámci úložiště
byla vytvořena složka souborů s pracovním názvem „Barokní krajina“ přístupná členům projektů.
STRANA 6
–– archivně doložený již neexistující dřevěný polní kříž z roku 1902 na okraji pozemku domkaře F. Rocka
Brod nad Dyjí
–– sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého na návsi
–– kaple sv. Kateřiny na návrší na počátku vsi směrem na Novosedly
–– litinový kříž na kamenném soklu z roku 1854, před kostelem
–– kříž z roku 1871 na cestě směrem na Dolní Věstonice
–– litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1885 na JZ straně obce
–– mariánský sloup z roku 1889
–– hřbitov s hlavním hřbitovním křížem
Březí
–– kaple u silnice do Mikulova
–– socha sv. Floriána u hasičské zbrojnice
–– barokizující sloup se sousoším Nejsvětější Trojice z r. 1892 u hřbitovní brány
–– kříž před vstupním průčelím kostela s barokizujícím kamenným soklem a s litinovým krucifixem
–– socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1763
Bulhary
–– ohrazený historický hřbitov s architektonicky pozoruhodnou branou
–– boží muka na okraji intravilánu obce u silnice směrem na Nejdek
–– socha sv. Jana Nepomuckého u mostu přes Dyji od Františka Antonína Grimma, v 60. letech 20. století zničena
–– socha sv. Jiřího s místním názvem Juachas
–– barokní, později přestavovaný most přes Dyji od Františka Antonína Grimma
–– litinový kříž u kostela
–– patrně nedochovaná německojazyčnou regionální literaturou doložená socha sv. Jana Křtitele
–– dřevěný kříž s plechovou siluetou Korpusu u polní cesty v trati U rozhledny (návrší s kótou 210,4) Z od SZ části zástavby
obce, kříž je novodobou replikou uhnilého historického předchůdce
–– pomník typově se blížící zděným božím mukám připomínající tragickou smrt Heleny Benadové z 50. let 20. st. v polích
poblíž polní cesty v trati Za vojáčkem JZ od zástavby obce
Dobré Pole
–– zaniklá barokní kaple sv. Rocha na kopci v pramenech nazývaném Rochus Berg v Dunajovických kopcích
–– kříž z roku 1835 u farního kostela
–– výklenková kaplička v polích za obcí, patrně Liebe Frau Capelle zachycená v 1. vojenském mapování
–– socha sv. Floriána v obci
–– socha sv. Jana Nepomuckého na návsi
Dolní Dunajovice
–– ohrazený hřbitov s nárožními rondely – částečně zanikl, dnes se hřbitov nachází na stejném místě, ale s jinou rozlohou
a bez ohrazení zachyceného na mapě 1. vojenského mapování, z něhož se však patrně dochoval úsek ohradní zdi
–– zděná pilířková boží muka z roku 1795 v polích u silnice směrem na Březí cca 380 m JZ od JZ okraje zástavby obce
–– socha Immaculaty v obci u domu č. 49
–– socha sv. Floriána u mostku v obci
–– socha sv. Jana Nepomuckého u mostku v obci
–– socha sv. Marka v polích SZ od obce
–– sousoší sv. Cyrila a Metoděje
–– kamenný kříž v parku z r. 1819
–– kamenný kříž u hřiště
STRANA 7
–– kamenný kříž na křižovatce
–– torzo klasicistního kříže z roku 1801 na kopci Rochus Berg v Dunajovických kopcích, kříž vztyčen na místě zbořené kaple
sv. Rocha
–– torzo zděné kaple v polích u silnice směrem Brod nad Dyjí
–– kamenný kříž z r. 1809 u cesty mezi obcí a Sklepní uličkou
–– kamenná stéla s reliéfem Rudolfa z Tiefenbachu
–– kamenný kříž v polích směrem na Pasohlávky
–– litinový kříž v ulici Kostelní
–– kamenný kříž v trati za Vápenkou
Dolní Věstonice
–– kaplička v intravilánu obce u silnice směrem na Pavlov
–– boží muka v intravilánu obce u silnice z Horních Věstonice
–– sousoší Sen sv. Luitgardy v předsíni kostela sv. Michala (původně snad na hřbitově)
–– sousoší Madony s Ježíškem u kostela sv. Michala
–– socha sv. Jana Nepomuckého na návsi
–– areál mlýna, sýpky a brány se sochou sv. Floriána
Drnholec
–– pamětní sloup vztyčený patrně Rudolfem z Tiefenbachu k oslavě vítězství svého bratra Fridricha z Tiefenbachu v bitvě
u Dolních Věstonic nad císařskou armádou vedenou Henrim Duvalem Dampierrem (5.8.1619), objekt byl dle nejstarší
dochované dokumentace umístěný na Desetimostí přes řeku Dyji východně od Drnholce, nyní je přemístěn ke kostelu
v Drnholci
–– socha sv. Floriána od Štěpána Pagana (vznik 1715-18) přenesena ke kostelu z původní polohy v Dyjské ulici
–– socha sv. Jana Nepomuckého původně na soumostí překlenujícím údolí Dyje, později přenesena ke kostelu
–– Mariánský sloup na náměstí
–– Desetimostí – soubor mostů a hatí přes Dyji západně od obce z konce 17. století, zánik od r. 1945 po 70. léta 20. st.
–– manýristická/raně barokní kamenná pilířová boží muka na parkově upravené ploše ve výseči ulic Wolkerova
a Hrušovanská naproti hřbitovu
–– krucifix z 1. poloviny 20. století u větvení silnice z Drnholce směrem na Hrušovany nad Jevišovkou a na Jevišovku
Horní Věstonice
–– nedochovaný ohrazený hřbitov s nárožními rondely (současný hřbitov nachází na jiném místě)
–– kříž u kostela
–– pilířová boží muka JV nad obcí
–– pilířová boží muka u silnice do Mikulova při odbočce do Perné
–– socha sv. Floriána na návsi
–– kamenný hlavní hřbitovní kříž z r. 1812 na současném hřbitově
Jevišovka
–– kříž u komunikace směrem na Drnholec
–– socha sv. Jana Nepomuckého u kostela
–– kaplička s gotizujícími okénky situovaná v intravilánu obce před školou č. p. 169
–– kaplička s gotizující arkaturou, okenními otvory a vstupem situovaná v intravilánu obce u hřbitova na SZ okraji zástavby
–– torzo kamenných pilířových božích muk se soklem s profilací a reliéfním členěním a částí dříku při Z bočním průčelí
kapličky u hřbitova na Z okraji intravilánu obce
–– kamenný klasicistní krucifix na architektonicky bohatě členěném soklu doplněný balustrovou ohrádkou situovaný v ulici
Polní na JZ okraji intravilánu obce
STRANA 8
–– litinový krucifix na zděném soklu na rozšířeném návesním prostranství ulice Široká
Klentnice
–– zděná pilířková boží muka u větvení silničních komunikací směrem na Pernou a na Pavlov na severním okraji obce
–– zděná pilířová boží muka v trati Pod Stolovou horou u komunikace spojující Mikulov a Klentnici cca 850 m jižně od
jižního okraje zástavby Klentnice
–– zděná pilířová boží muka z r. 1794 původně u cesty směrem k bývalému kravínu, transfer do obce
–– socha sv. Jana Nepomuckého v obci
–– socha sv. Leonarda v údolí Klentnického potoka, transfer do intravilánu obce
Mikulov
–– nedochovaná gotická (či gotizující) kamenná pilířová boží muka patrná na mapě východní části mikulovského panství
z r. 1672 od Clemense Beuttlera z Ebelberga jižně do Mikulova poblíž potoka Včelínek (Hnánice, Gnanitzbach)
–– torzo ohradní zdi bažantnice s bránou při ulici Na Hradbách
–– kamenná pilířová boží muka z roku 1665 s přistavěnou pozdně barokní/klasicistní kapličkou ve výseči ulic Hraničářů
a Republikánské obrany
–– zděná pilířová boží muka u silnice směrem na Klentnici, ulice Dukelská
–– zděná pilířová boží muka u vinohradnických staveb při cestě směrem na Klentnici pod západním úpatím Turoldu na
severním okraji zástavby Mikulova (ulice Gagarinova)
–– socha sv. Jana Nepomuckého v ulici Vídeňská
–– socha sv. Jana Nepomuckého v ulice Pavlovská
–– socha sv. Jana Nepomuckého v ulici Purkyňova
–– areál Svatého kopečku – křížová cesta
–– areál Svatého kopečku – kaple sv. Šebestiána
–– Loreta
Milovice
–– pozdně renesanční-raně barokní brána hřbitova
–– poklona se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1712 v intravilánu obce
–– sochy sv. Vendelína a Floriána, nedochovány, uvádí se v německojazyčné regionální literatuře
Novosedly
–– kaplička Trpícího Krista v intravilánu obce u silnice směrem na Nový Přerov
–– kaplička z roku 1855 na okraji zástavby obce u silnice směrem na Dobré Pole
–– manýristická kamenná pilířová boží muka u větvení silničních komunikací směrem na Brod nad Dyjí, Drnholec
a Novosedly
–– kamenná pilířová boží muka na okraji zástavby obce u silnice směrem na Drnholec
–– zděná pilířová boží muka u silnice směrem na Dobré Pole
–– sloup se sochou Madony s Ježíškem na návsi
Nový Přerov
–– kamenný kříž u kostela
–– kamenný kříž s korpusem Krista v obci, patrně transfer
–– socha sv. Floriána – barokní sokl, socha z 19. století
–– kaplička na česko-rakouské hranici
–– kaplička u silnice na Novosedly
–– zděná pilířová boží muka na česko-rakouské hranici u cesty z Jevišovky ke statku a zámku Alt Prerau (u něhož se
nachází)
–– litinový krucifix situovaný u polní cesty spojující Jevišovku a Alt Prerau poblíž česko-rakouské hranice
STRANA 9
Pavlov
–– renesanční/raně barokní ohrazený hřbitov s branou a nárožními rondely
–– nedochovaná zděná pilířová boží muka u cihelny pod Děvičkami (zničena v roce 1962)
–– zděná pilířová boží muka v trati Stará hora u polní cesty nad silniční komunikací spojující Pavlov a Milovice cca 340 m
jihovýchodně od zemědělského výrobního areálu na jihovýchodním okraji Pavlova
–– zděná pilířová boží muka v trati U Božích muk
–– sloupková boží muka v trati Sahara
–– socha sv. Jana Nepomuckého u hřbitova (transfer z Mušova)
–– socha sv. Floriána v intravilánu obce
–– boží muka z roku 1692 u silnice směrem na Milovice
–– zaniklá kaple se sochou Panny Marie na ulici Milovické z roku 1868 – zničena r. 1946
–– kříž v lokalitě Slunný vrch
–– již neexistující, archivně doložený kříž z roku 1834
Perná
–– zřícenina kaple sv. Antonína Paduánského
–– kamenná pilířová boží muka z roku 1752 v trati Levá klentnická v přírodním amfiteátru západního úbočí Pálavy na obcí
Perná
–– kamenná pilířová boží muka z roku 1752 v trati Pravá klentnická v přírodním amfiteátru západního úbočí Pálavy na obcí
Perná
–– zděná pilířová boží muka v trati Pod lomem u polní cesty z směřující z Klentnice ke kapli sv. Antonína Paduánského
poblíž bývalého klentnického lomu
–– skupina čtyř drobných sakrálních staveb zakreslená na mapě 1. vojenského mapování při cestě z Klentnice ke kapli sv.
Antonína Paduánského. Tyto objekty se nedochovaly s možnou výjimkou právě výše uvedených božích muk.
–– zděná pilířová boží muka v polích západně od hlavní silniční komunikace Brno – Mikulov cca 1 km jihozápadně od
jihozápadního okraje zástavby Perné u dávné, dosud z větší části existující cesty vedoucí od Drnholce přes katastr
Dolních Dunajovic a Pernou až k poutní kapli sv. Antonína Paduánského
–– zděná pilířová boží muka u silniční komunikace spojující Spálenou hospodu u Perné a Horní Věstonice 1,072 km
severozápadně od severozápadního okraje zástavby Perné
–– zděná pilířová boží muka ve vinohradech u cesty vedoucí z Perné do Bavor cca 630 m jižně od jihozápadního okraje
zástavby Perné
–– zděná pilířková boží muka z roku 1839 (donátor Johann Trnka) v trati U Mikuláška cca 130 m jižně od jihovýchodního
okraje zástavby obce
–– socha sv. Antonína Paduánského z kaple sv. Antonína Paduánského, dnes v interiéru obecního úřadu
–– socha sv. Mikuláše na mezi při jihovýchodním okraji zástavby obce, transfer r. 1792, původně v kapli sv. Antonína
Paduánského
–– socha sv. Jana Nepomuckého u kostela
–– socha sv. Floriána patrně z r. 1766 na Z okraji obce
–– již neexistující k r. 1746 archivně doložený kříž u “Dolní cesty” v Perné
–– kamenný sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na návsi
–– litinový kříž na kamenném podstavci z roku 1860, u kostela
–– archivně doložený litinový polní kříž z roku 1879, poblíž obce
–– novogotický kamenný kříž z roku 1901
–– hlavní hřbitovní kříž z roku 1853 (archivní údaj k r. 1854)
–– ve stěně márnice u brány vstupu na hřbitov sekundárně osazené dva vrcholně barokní kamenné náhrobky „loutnovitého
tvaru“ (1738 a 1741) s reliéfním členěním a s nápisy
Sedlec
–– nedochovaná kamenná gotická (či gotizující) pilířová boží muka patrná na mapě východní části mikulovského panství
STRANA 10
––
––
––
––
––
––
––
z r. 1672 od Clemense Beuttlera z Ebelberga na východním okraji obce
areál letohrádku Portz na poloostrově (původně ostrově) v rybníku Nový
cihlový most na historické cestě k letohrádku Portz
zříceniny areálu dietrichsteinské rybárny
tzv. Červená studánka – historizující architektura v polích S od obce
socha sv. Jana Nepomuckého u kostela, přenesena ze starší situace na východním okraji obce při cestě na Hlohovec
u domu č. p. 139
socha Immaculaty u kostela
socha sv. Jana Nepomuckého u Nového rybníka u silnice mezi obcí a Mikulovem, zhotovená v r. 1717 nákladem starosty
Martina Goldtberga
b.2.Rešerše literatury
K obecným aspektům zkoumaného tématu byly studovány publikace o kulturní krajině, historických komunikacích
a monumentální i drobné sakrální architektuře převážně mimo intravilány sídel (např. KVĚT, Radan. Staré stezky v České
republice. Brno: Moravské zemské muzeum, 1997. ISBN 80-7028-091-3. KVĚT, Radan. DUŠE KRAJINY. Staré stezky
v proměnách věků. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1012-2. HÁJEK, Tomáš a Irena BUKAČOVÁ. Příběh drobných
památek. České Budějovice: Jaroslav Bárta, Studio JB, 2001. ISBN 80-900903-9-7)
Ke konkrétním uměleckohistorickým dílům byly provedeny rešerše ze sborníků RegioM, Jižní Morava a z časopisu
Malovaný kraj.
Podnětné informace byly nalezeny například k těmto umělecké-historickým objektům:
–– kaple sv. Rocha nad Dolními Dunajovicemi (LEDERER, Hans; [překlad H. Teufel]. Kostel v Dolních Dunajovicích
(Poznámky z obecních a kostelních účtů). In: Jižní Morava 2000. Vlastivědný sborník. roč. 36, sv. 39, Brno: Muzejní
a vlastivědná společnost v Brně, 2000, s. 275-278. ISSN 0449-0436)
–– fara v Drnholci (MAREČEK, Jiří. Farní kostel Nejsvětější Trojice v Drnholci. In: Jižní Morava 1998. Vlastivědný sborník.
Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1998. roč. 34, sv. 37, 1998, s. 179-198. ISSN 0449-0436.)
–– farní kostel v Drnholci (MAREČEK, Jiří. Farní kostel Nejsvětější Trojice v Drnholci. In: Jižní Morava 1998. Vlastivědný
sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1998. roč. 34, sv. 37, 1998, s. 179-198. ISSN 0449-0436).
–– kaple sv. Antonína Paduánského (MAREČEK, Jiří. Perná – farní kostel sv. Mikuláše z r. 1510/1583. In: Jižní Morava
1997. Vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. roč. 33, sv. 36, 1998, s. 165-187. ISSN
0449-0436.)
–– objekty na Svatém kopečku v Mikulově (MIKLÍN, Jakub. Zrod Svatého kopečku u Mikulova. In: RegioM 2012. Sborník
Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2012, s. 51-61. ISBN 978-80-85088-410, SEKEREŠ, Jiří. Analýza omítek kaple Božího hrobu na Svatém kopečku v Mikulově. In: RegioM 2011. Sborník
Regionálního muzea v Mikulově. Mikulov: Regionální muzeum v Mikulově, 2012, s. 198-212. ISBN 978-80-85088-41-0)
–– farní kostel sv. Mikuláše (MAREČEK, Jiří. Perná – farní kostel sv. Mikuláše z r. 1510/1583. In: Jižní Morava 1997.
Vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1997. roč. 33, sv. 36, 1998, s. 165-187. ISSN 04490436)
Ve sborníku Jižní Morava byly čerpány informace k poutní tradici v oblasti Mikulovska (VEČERKOVÁ, E. Německé
obyvatelstvo na Mikulovsku a jeho obyčeje. In: Jižní Morava 2011. Vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná
společnost v Brně, 2011. roč. 47, sv. 50, 2011, s. 235 – 248. ISBN 978-80-86931-64-7.).
K dokreslení historické situace ve zkoumané oblasti Mikulovska: PROCHÁZKA, Jiří. Válka s Turky 1663-4 a osmanští
„špehaři“ na Moravě. In: Jižní Morava 1996. Vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1996.
roč. 32, sv. 35, 1996, s. 95-102. ISSN 0449-0436, BALCÁREK, Pavel. Rok 1683 ve světle korespondence. In: Jižní Morava
1985. Vlastivědný sborník, roč. 21, sv. 24. Praha: TEPS Praha pro Okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově, 1985, s. 7588. POLIŠENSKÝ, Josef. Válka o Mikulov v letech 1619-1620. In: Jižní Morava 1972. Vlastivědný sborník. Brno: Grafia,
1972, s. 30-44. MATĚJEK, František. Účinky třicetileté války na Břeclavsku. In: Jižní Morava 1967. Vlastivědný sborník. Brno:
Grafia, 1967, s. 46 – 56.
Důležité články pojednávající o komunikacích v prostoru Jižní Moravy: VERMOUZEK, Rostislav. Trasa dobytčí cesty
Hustopečí do Polné. In: Jižní Morava 1993. Vlastivědný sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1993, roč.
29, sv. 32, 1993, s. 105126. ISSN 0449-0436, VERMOUZEK, Rostislav. Dobytčí cesta. In: Jižní Morava 1992. Vlastivědný
sborník. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 1992, roč. 28, sv. 31, 1992, s. 57-67. ISBN 80-85048-15-9, LEDER,
STRANA 11
Hans. Stará mikulovská cesta. In: Jižní Morava 1989. Vlastivědný sborník, roč. 25, sv. 28. Brno: Muzejní a vlastivědná
společnost v Brně, 1989, s. 271-272.
Nezbytné k pochopení tématu je také studium zahraniční (zejména krajanské literatury), na kterou se specializuje pro
zkoumanou oblast Státní okresní archiv Břeclav se sídlem v Mikulově. Jedná se o tyto publikace: Heimatbuch Nikolsburg,
1987.; Herbert Wessely, Südmähren, Antlitz einer deutschen Landschaft, Bildband, 3. Auflage, 1990 (copyright 1986 by
Südmährischen Landschaftsrat). ISBN 3-927498-10-6; Josef Maca, Pollauer Heimatbuch, 1334-1946. 17352/5999; Felix
Bornemann, Kunst und Kunsthandwerk in Südmähren, 1990; Unter-Tannowitz, Pollauer Berge, Südmähren, Weinviertel.
Gesammelte Aufsätze von Prof. Hans Lederer über seine Heimat. Karl Sax, 2012. ISBN 978-3-00-040211-1; Adalbert
Oberleitner, Heimatbuch Unter-Wisternitz, 1967. Wien. 20507/7755. Anton Rieß, Der Markt Tracht in Vergangenheit und
Gegenwart, Ein Heimatbuch, Brünn, 1930. 3897/1668. C. P4.; Die Erlauchten Herrn auf Nikolsburg, Eine geschichtiche
Studie. Dr. Mathias Maria Fenfar, Wien 1879. 3387; Libes Voitelsbrunn. 20505/7753; Nikolsburg von Theo R. Seifert.
10374/3382; Millowitz im Bezirke Nikolsburg und seine Geschichte. 2212/942; Geschichte der Marktgemeinde Dürnholz.
2092/858; Geschichte der Marktgemeinde Dürnholz. Zweiter Teil von 1927. 16994/858.
b.3.Dosavadní výsledky terénního průzkumu
V rámci výše uvedeného teritoria provedl řešitelský tým z Národního památkového ústavu sběr informací zahrnující
úplný terénní průzkum a analýzu současného krajinného reliéfu zaměřeného zejména na zachycení a určení antropogenních
jevů v krajině za použití komparace současné situace s historickými kartografickými prameny zachycujícími podobu
území v minulých staletích (především se jedná o Müllerovu mapu Markrabství moravského a její deriváty, mapy 1. a 2.
vojenského mapování a císařské otisky Stabilního katastru).4 Terénní průzkum prováděný po jednotlivých katastrálních
územích lokalizoval stavební objekty v krajině a provedl detailní dokumentaci především dochované monumentální
i drobné sakrální architektury a plenérových uměleckohistorických děl, profánních staveb a děl memoriálního charakteru,
staveb s primární reprezentativní a rekreační funkcí, staveb s převažujícím výrobním charakterem, dále dochovaných úseků
historických cest a jejich technické infrastruktury (úvozy, mosty, náspy atd.). Terénní zachycení a dokumentaci zaniklých
nebo fragmentárně dochovaných lidských sídel, staveb a komunikací zajistil provedený archeologický průzkum krajiny.5
Shrnutí výsledků terénního průzkumu sledované komponované krajiny s jejím přírodním a antropogenním obsahem
a aplikace poznatků z archivního bádání doplněných rešeršemi odborné i regionálně vlastivědné literatury české i německé
provenience ve vzájemných vazbách a komparacích vedlo k četným novým zjištěním v poznání originálního procesu
vytváření podoby zkoumaného území.
3. ETAPA – ARCHIVNÍ PRŮZKUM
a.1.Specifika zadání tématu, vymezení a uplatnění archivního bádání
Archivní průzkum tvoří hlavní a nezastupitelnou etapu projektového bádání uplatňujícího základní typ výzkumu, jež
probíhá systematicky v rámci projektového zadání „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní
kulturní krajiny jihomoravského pohraničí“ s vymezením pohraničního území Mikulovska v roce 2013, v rozsahu katastrů
obcí: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí u Mikulova, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní
Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov na Moravě, Milovice u Mikulova, Mušov, Novosedly na Moravě, Nový Přerov,
Pavlov u Dolních Věstonic, Perná, Sedlec u Mikulova.
Právě široké vymezení tematického zadání projektu předpokládá plošné a podrobné studium archivních spisových,
plánových a obrazových pramenů a dalšího přílohového ikonografického materiálu. Archivní výstupy ve formě rešerší
přináší (mnohdy) nové doklady historické pramenné skutečnosti, jejichž analýzou a spojením s dalšími etapovými
přístupy základních forem výzkumu můžeme objasnit důležité nastolené otázky studovaného tématu. A to zejména vznik
a formování vymezené barokní kulturní krajiny, identifikaci její mobiliární výbavy, studium vzájemné interakce mezi ní
a člověkem a proměňující se formy řešení kulturní krajiny. Pro objasnění těchto rámcových vymezení probíhá od dubna
roku 2013 (od doby zahájení řešení projektu) systematický archivní průzkum. Zpočátku byl zaměřen na vyhledání
a dokumentaci základního topografického archivního materiálu, využitelného pro tvorbu mapových rekonstrukcí barokní
kulturní krajiny, včetně historických komunikačních sítí a cest spojujících významné lokality a drobné objekty v krajině.
4Pro studium těchto materiálů byly využity digitalizované fondy Ústředního archivu zeměměřictví a katastru (http://archivnimapy.cuzk.cz/)
a prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska – Laboratoře geoinformatiky Fakulty životního prostředí Univerzity J. E.
Purkyně v Ústí nad Labem.
5 Viz Část C, 5. etapa – archeologický průzkum.
STRANA 12
Dále bylo přistoupeno k zásadnímu archivnímu studiu, vyhledání a interpretaci spisových a obrazových archivních
pramenů, objasňujících koncepci/zřízení či výstavbu drobné sakrální a profánní architektury budované v komponované
kulturní krajině, její lokalizaci-umístění, identifikaci (donátoři, atribuce, datace, návaznost na starší objekt) a vzájemné
historické a kulturně-sociologické souvislosti. V dalších navazujících vazbách jsou hledány archivní prameny o poutním
hnutí v regionu (četnost, masovost poutí, sociální struktura poutníků, bratrstva), sociálně-ekonomických změnách v krajině
(skladba vesnic, vlastnictví půdy – ekonomické využití, investice), příp. činnosti mikulovské kapituly.
Z provedených archivních rešerší získáváme primární informace pro dílčí průzkumy, studie a analýzy projektového
zadání, pro další aplikované výstupy jako výstavy a workshopy, a zejm. pro přípravu a tvorbu odborné publikace – soupisu
dochované drobné sakrální architektury a umělecko-historických děl sledovaného území.
a.2.Archivní a vědecké instituce
Archivní průzkumy byly roce 2013 provedeny v těchto odborných archivních institucích: v Moravském zemském archivu
v Brně (dále jen MZA Brno), ve Státním okresním archivu v Mikulově (dále jen SOkA Mikulov), v Diecézním archivu
Biskupství brněnského v Rajhradě u Brna, v Zemském archivu v Opavě, pobočce Olomouc, v Národním archivu v Praze
a ve vídeňských archivech – ve Státním archivu a v rámci něj ve Vojenském archivu (Österreichisches Staatsarchiv,
Kriegsarchiv Wien).
Průzkum historických pramenů (rukopisů, starých tisků) a dalšího obrazového ikonografického materiálu proběhl též
v Moravské zemské knihovně v Brně (Historický fond – rukopisy a staré tisky, digitální verze topografických dokumentací),
v Moravské Galerii v Brně (Fond kreseb a grafiky starého umění), v Regionálním muzeu v Mikulově (Historický sbírkový
fond), ve Vědecké knihovně v Olomouci (Historické fondy) a v Národní knihovně ČR.
(Archivní prameny vyhledávají a interpretují tito odborní a vědečtí pracovníci – PhDr. Mgr. Tomáš Černušák, Ph.D,
odborný pracovník Moravského zemského archivu v Brně; Mgr. Miroslav Svoboda, Ph.D., ředitel Státního okresního
archivu v Mikulově (pobočky MZA v Brně); PhDr. Marie Plevová, Ph.D., odborná pracovnice Diecézního archivu Biskupství
brněnského v Rajhradě u Brna; dále Mgr. Martin Markel, Ph.D., pedagog historie na Filozofické fakultě Masarykovy
univerzity v Brně a Mgr. Eva Staňková, NPÚ ÚOP v Brně).
a.3.Metody práce
Badatelská práce ve vybraných archivních institucích spočívá v identifikaci a výběru archivních fondů, v nich po té
ve výběru archivních spisových či obrazových pramenů a jejich studiu na základě tematického zadání projektu. Pro účely
našeho projektu byla (při heuristice a studiu historického pramenného materiálu) zvolena metoda zpracování pramenů
za pomoci archivních rešerší (tzn. krátkých výstižných souhrnných výpisů zohledňujících podstatu pramene) či za pomoci
celých přepisů pramene tzv. transkripce (v případě mobiliárních inventářů). Dokumentace je prováděna za pomoci
digitálního fotoaparátu nebo je pramenný materiál scanován.
Podle vymezeného tematického zadání projektu, připraveného harmonogramu řešených území, seznamu
architektonických a skulpturálních děl, a zejména úzké specifikace jednotlivých navržených cílů projektu, byly provedeny
archivní průzkumy v těchto archivních institucích a jejich fondech:
Moravský zemský archiv v Brně:
–– Fond Hlavní registratura Dietrichsteinů F18: F18, inv. č. 7475 (sochy v Mikulově), kart. 1194; F18, inv. č. 7477
(socha sv. Floriána a kříž v Perné), kart. 1194; F18, inv. č. 7479 (kříž v Pavlově), kart. 1194; F18, inv. č. 6805 (inventář
panství Mikulov z roku 1744), kart. 1097; F18, inv. č. 7401 (Perná – vinné sklepy, lisovny 1691-1820), kart. 1178; F18,
inv. č. 7402 (Klentnice – vinné sklepy, lisovny 1686-1794), kart. 1178; F18, inv. č. 7403 (Mušov – vinné sklepy, lisovny
1748-1821), kart. 1178; F18, inv. č. 7404 (vrchnostenský sklep v Brüderhof v Mikulově 1759), kart. 1178; F18, inv. č. 7405
(vrchnostenská „Lazareth“ lisovna, vinný sklep a sýpka u Mikulova od 1669), kart. 1178; F18, inv. č. 7414 (Dolní Věstonice
– lisovny a sklepy 1680-1820), kart. 1181; F18, inv. č. 7346 (1816,1817 přestavba Lengelacherova domu v Mikulově),
kart. 1170; F18, inv. č. 8367 (letní a zimní jízdárna – 1709 a zámecká oranžérie – 1686), kart. 1502; F18, inv. č. 8374
(zámecká besídka – 1689, opravy – 1747, 1808, 1811,1812, 1832), kart. 1503; F18, inv. č. 7011, výtah z děkanské matriky
Mikulova (1672) – ověřený opis z roku 1823 (popisy vybavení a majetku jednotlivých kostelů mikulovského děkanátu),
kart. 1112; F18, inv. č. 7475, kart. 1194, (sochy v Mikulově) stavební kvitance na sloupu Nejsvětější Trojice – 1723, výkazy
práce kameníka Nottera z let 1731-1732 za vykonané činnosti na zámku v Mikulově, výkazy kameníka Lengelachera,
koncepty knížecí kanceláře, zpráva architekta Jändla z roku 1828 o stavu sloupu Nejsvětější Trojice a návrh na opravu,
stavební plány k rekonstrukci sloupu z roku 1834, souhlas knížete Dietrichsteina s návrhem na další restaurování z roku
STRANA 13
––
––
––
––
––
––
1853; F18, inv. č. 7164 – kaple sv. Antonína v Perné (1652)-1789, kart. 1118, výkaz jmění kaple z roku 1776 – celková výše
1476 zlatých, dále několik vinic a vinný sklep s lisovnou – vše v okolí Perné, podle dokumentu inspektora Schabského
byla kaple v létě roku 1718 rozšířena, dat. 3. 10. 1718, inventář majetku kaple sv. Antonína v Perné uzavřené podle
rozhodnutí ze 17. června 1786; F18, inv. č. 7160 – kostely a kaple na panstvích všeobecně (1669-1834), kart. 1117,
soupis inventáře ke zrušení navržených kaplí – sv. Šebestiána v Mikulově, sv. Antonína v Perné, sv. Rosálie v Popicích
a Smrtelné úzkosti Kristovy v Dolních Věstonicích z 31. července 1787; F18, inv. č. 7195 – poustevna v Perné 1743-1774,
kart. 1127, text žádosti obcí Perná a Mušov podanou prostřednictvím jejich faráře v Perné (člena minoritského řádu) Jana
Křtitele Aloisia ohledně zřízení a postavení kaple ke cti sv. Pankráce, mučedníka a sv. Antonína z Padovy, vyznavače,
na blízkém kopci a souhlasu se sloužením bohoslužeb v této kapli. K postavení kaple uděluje souhlas a současně
i k sloužení mší nejen o svátcích obou patronů, ale i v jiných dnech (nedělích a svátcích) pod vedením a péči faráře
v Perné, jemuž se kaple dává na starost, dat. 13. červen 1652, Olomouc; F18, inv. č. 7177 – kostel v Sedleci 16711826, kopie z popisu církevních staveb mikulovského děkanátu z roku 1672, opravy kostela 1671, 1784, 1786, 1814,
1825; F18, inv. č. 7176 – kostel v Dolních Věstonicích 1697-1825, kart. 1120 (výpis z děkanské matriky z r. 1672, opravy
kostela 1785,1790, 1815-1832, 1743 žádost faráře z Dolních Věstonic Konráda Oty, v niž žádá patrona kostela tj. knížete
Maxmiliána Filipa z Dietrichsteina o souhlas k výstavbě a poskytnutí pozemku pro výstavbu kaple Smrtelné úzkosti
Ježíše Krista); F18, inv. č. 7163 – farní kostel v Perné 1663-1827, kart. 1118 (opis z děkanské matriky z roku 1672, opravy
kostela 1820, 1821 seznam dokumentů týkajících se farnosti v Perné, kopie zakládací listiny kaple sv. Antonína z 2.
června 1652); F18, inv. č. 7168 – kostel v Horních Věstonicích 1746-1824, kart. 1119, 1765 – záměr vystavění kapli ke cti
Boží a patronky proti moru sv. Rosálie, 1766 vymezení pozemku, který bude využit nyní již pro stavbu kostela sv. Rozálie;
F18, inv. č. 7263, sign. 17 IVe, větrný mlýn u Mikulova na Tieraltbergu (1714), kart. 1148, smlouva uzavřená s židovským
rychtářem Kopelem Teutschem, kníže dovoluje Teutschovi, aby na své náklady vystavěl na Thuraltbergu větrný mlýn
s příslušným mlynářským bytem; F18, inv. č. 10 220, sign. 3143, větrné mlýny, kart. 1700, 1849, srpna 13., Mikulov,
vrchní úřad v Mikulově žádá knížete o udělení dodatečného souhlasu s platbou na větrné mlýny. Po požáru mikulovské
stodoly roku 1845 musely být nově zakoupeny dva větrné mlýny na obilí, které stály 64 zl.; F18, inv. č. 7259, sign. 17 IVa,
kart. 1 147 – Mlýn „Maria“ dříve zvaný Janoškův (1658-1842), majitelé, vlastnictví – příslušenství k mlýnu, povinnosti;
F18, inv. č. 7272, sign. 17 VII b Mlýn u Sedlece, kart. 1152; F18, inv. č. 7507, sign. 42 IIb, Zwergelgarten v Mikulově
(1708-1840), kart. 1200; F18, inv. č. 7269, sign. 17 VIa, Mlýn a pila v Dolních Věstonicích (1648-1829), kart. 1150; F18,
inv. č. 7171 – kostel v Pavlově 1657-1829, kart. 1119, výpis z děkanské matriky mikulovského děkanátu z r. 1672, souhlas
s vystavěním kaple sv. Barbory a Pankráce v Pavlově udělen vrchností dne 30. dubna 1657; F18, inv. č. 7170 – kostel
a kaple v Bavorech 1739-1825, kart. 1119; F18, inv. č. 7703, soupis panství Mikulov z roku 1629; F18, inv. č. 7171, kostel
v Pavlově 1657-1829; F18, inv. č. 7272, kart. 1152, Protokol ze 17. dubna 1811 o škodách, způsobených požárem – mlýn
v Mušově, pronájmy mlýna.
Fond F3 Velkostatek Drnholec, fascikl 43 – kostelní stavby 1791-1847, kostel v Brodu nad Dyjí, Drnholci, Novém
Přerově, Dobrém Poli, Březí, Dolní Dunajovice – Bratrstvo Naší Paní z hory Karmel.
Fond E6 Benediktini Rajhrad, kart. 511, sign. Og 23: přípravný materiál k církevní topografii G. Wolného – děkanství
Mikulov: Perná, Drnholec, Jevišovka, Nový Přerov, Dolní Dunajovice, Sedlec, Dolní Věstonice, Březí, Brod nad Dyjí,
Dobré Pole, Klentnice, Novosedly, Bavory, Pavlov, Bulhary, Horní Věstonice.
Fond F39 Velkostatek Drnholec, fasc. 39a – stavby a opravy mostů Drnholec 1784-1856.
Fond E35 Kapucíni Mikulov 1585-1783, oddíl C: Biskupská a konzistoriální akta C 2: konzistoriální korespondence,
1728-1777, C 2/13: odstranění soch a obrazů bl. Jana Sarkandera, 13.8.1750; oddíl D: Klášterní a kostelní věci, D 1:
popis loretánského jubilejního roku v Mikulově, 25.3.1724, D 2: smlouva Waltera Xavera kn. Dietrichsteina s kameníkem
mikulovským Filipem Natterem o vydláždění kapucínského kostela, 25.1.1736, Mikulov; oddíl E: Fundace, E1: kardinál
Dietrichstein zřizuje pro 9 hochů a 2 beneficiální kanovníky fundaci u loretánské kaple, kterou vystavěl v Mikulově,
22.8.1625, Mikulov; oddíl H: Miscellanea, H2: – papež Řehoř XV. píše pražskému arcibiskupovi o založení probošství
a kapituly sv. Václava v Mikulově, 7.1.1622; kardinál Dietrichstein Alexiovi Burgundskému, provinciálovi a definitorům
ve Vídni: děkuje za poslání zdatných mnichů do diecéze, zvláště do Mikulova, žádá o kvalitní síly pro Mikulov a zda by
přijali mikulovskou Loretu (do Mikulova chce jen piaristy a kapucíny), 4.5.1629, Mikulov; kardinál Dietrichstein dovoluje,
aby mikulovští kapucíni pečovali o mikulovskou Loretu a aby tam určovali ze sebe sakristiána, který by pečoval o loretu
a činí další ustanovení, 5.9.1629, Mikulov; provinciál a definitoři přijímají kardinálovu nabídku na úplnou správu Lorety,
9.5.1635, Vídeň; inventář archivu kapucínského kláštera v Mikulově, 5.10.1784, kniha.
Fond E53 Piaristé Mikulov 1629-1949, sign. Ba 3, inv. č. 110, karton 33: opis listin kard. Františka z Dietrichsteina.
o založení mikulovského proboštství ze 22.8.1625, o založení loretánského domu z 5.9.1629 a o odevzdání lorety
piaristům kn. Maxmiliánem z Dietrichsteina. 7.2.1637.
Fond D6 Josefínský katastr – Matrika výnosu pozemkového (1787-1789), kart. 919 – 927, 929, 1066-1070, 1075-
STRANA 14
––
––
––
––
––
1079
Fond D8 – Vceňovací operáty (1841-1850), knihy 28, 79, 223, 244, 247, 383, 565, 593, 628, 661, 695, 1013, 1077
Fond F72 – Velkostatek Mikulov, kart. 60, 172, 176, 182, 239, 259 (reluice robot na panství 1800-1846, reluice
viničného práva 1847, reluice horní činže 1827-1834, emfyteutizace realit, zavádění mýta, stavby vinných sklepů); kart.
551, inv. č. 1773, hřbitovy, kostely, kaple 1766-1841; kniha 95, kniha dekretů 1745-1751; inv. č. 1682, karton 386,
stavební povolení pro poddané 1788-1848.
Fond B16 Moravské místodržitelství – účtárna, kniha č. 448, děkanská matrika, Mikulov, cca 1804 (kostely –
Perná, Březí, Drnholec, Dolní Dunajovice, Jevišovka, Nový Přerov, Brod nad Dyjí, Dobré Pole, Klentnice, Novosedly,
Bavory, Pavlov, Horní a Dolní Věstonice).
Fond G140 – Rodinný archiv Dietrichsteinů, inv. č. 3356, kart. 725, korespondence vrchnostenského úřadu s JUDr.
Josefem von Artusem, knížecím advokátem o mušovském mlýně (1753, 1821).
Fond G12 – Cerroniho sbírka, sign. I-32: J. P. Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste, 1. svazek,
1807 (kostel v Drnholci), sign. I-33: J. P. Cerroni, Skitze einer Geschichte der bildenden Künste, 2. svazek, 1807 (kostel
v Dolních Věstonicích).
Státní okresní archiv v Mikulově, pobočka MZA v Brně:
–– Fond B2 Archiv obce Bavory, neuspoř., 1764 zřízení expozitury fary v Mikulově
–– Fond E1 Archiv fary Bavory, sign. 3900, rukopis Rudolfa Kryčera: Dějiny obce Bavory (Boží muka u hřbitova 1832)
–– Fond E8 Archiv fary Březí, inv.č. 5 – Březí, pořízení sochy sv. Jana Nepomuckého r. 1763, inv.č. 41 – fara v Dolních
Dunajovicích 1740
–– Fond B10 Archiv obce Bulhary, inv.č. 1, Kronika obce (1752 – dřevěný most přes Dyji)
–– Fond E12 Archiv fary Dobré Pole, Domácí protokol 1785-1933, zřízení kamenného kříže ve vsi 1835, sochy sv. Jana
Nepomuckého 1856;
–– Fond E13 Archiv fary Dolní Dunajovice, Kostelní účty 1780-1821, nefol., 1796 Mathias Niessner zřídil kříž v ceně 50
zlatých (týká se kříže v parku); 1801, 1.7., Franz Hanzl zřídil za 25 zl. kamenný kříž na Rochusbergu, Rosalia Schleinin
nechala zřídit Boží muka (Martersaule) u cesty na Rochusberg v ceně 25 zl., za oba ručí Franz Polanka; 1810 Andreas
Loho nadací zřídil kamenný kříž v Rochusgasse nákladem 20 zl.
–– Fond B16 Archiv obce Drnholec, inv. č. 434 Obecní účet 1715, kn. 238. – sochaři za sochu zaplaceno 26 zl. kr., za
2400 kusů cihel na hřbitovní zeď zaplaceno 14 zl. 48 kr.; inv. č. 437 Obecní účet 1718, kn. 241. – podle specifikace
(chybí) na Mariánský sloup (Heilige Saullen) dáno 269 zl. 40 kr.
–– Fond E6 Archiv fary Brod nad Dyjí 1767-1951, Kostelní účty 1780-1809 (rok 1781 – stavba kaple, podrobný rozpis
výdajů a zaplacených prací, v celkové výši 600 zlatých, rok 1782 – pokračování stavby kaple v celkové výši 141 zl. 12 kr.,
rok 1784 – vydáno 37 zl. 20 kr. za 4000 cihel)
–– Fond B26 Archiv obce Klentnice 1591-1938, inv. č. 186 Kontribuce, kart. 3. Dva listy korespondence obce s knížetem
z Dietrichsteina o zřízení kaple sv. Jana Nepomuckého z 21. května 1734 a 11. srpna 1734
–– Fond B47 Archiv obce Novosedly 1707-1910, Korespondence s vrchností a zemských tribunálem o kostelních
záležitostech 1707-1845, Zřizovací listina expozitury kostela v Drnholci v Novosedlech z 21. března 1771
–– Fond E38 Archiv fary Pavlov 1758-1949 – neusp., účty kaple sv. Barbory 1644-1706, podrobné vyúčtování za stavbu
kaple z let 1658-1664, účty kaple sv. Barbory 1707-1767, 1740 – stručný zápis o rozšíření kaple se souhlasem biskupství
v ceně 1459 zl. 53 kr.
–– Fond E39 Archiv fary Perná 1710-1955 – neusp., účty kaple sv. Antonína Paduánského 1710-1724, 1712 zaznamenány
drobnější částky za stavební materiál a provedené práce (stolaři 21 zl 14 kr, stavba sakristie1 4 zl. 59 kr., 300 hřebíků
36 kr., 3000 hřebíků na šindele 2 zl. 37 kr., 10 500 šindelů 21 zl. 31 kr.), celkem 140 zl. 36 kr.
Diecézní archiv Biskupství brněnského v Rajhradě u Brna:
–– Fond Kapitula Mikulov: Ev.j. 20 (Soupis kapitulního archivu v Mikulově-SKAM), č. 11 (1657 – založení Bratrstva
smrtelných úzkostí Krista Pána); Ev.j. 353 (Inventář kostela sv. Šebestiána 1754-1782); Ev.j. 362 (soupis dlužníků při
kapli sv. Šebestiána 1791); Ev.j. 363 (výdaje na údržbu kaple sv. Šebestiána 1780-1786); Výpůjčka od Římskokatolické
farnosti Perná: Farní kronika Perné 1801-1947. Protocollum domesticum pro parochia bergensis ab anno 1801, 1801-1985,
ke kapli sv. Antonína Paduánského 1652– 1786 (socha sv. Mikuláše z kaple 1789, socha sv. Antonína z kaple, obraz
sv. Antonína Paduánského z kaple 1653, Bratrstvo sv. Vavřince mučedníka), 1834 – vystavění kříže na tzv. pavlovském
kopci dobrodinci z Pavlova, 1901 – zřízení kříže v Perné u č.169, poutě z Hohenau a Rabensburgu do Perné, 1921-zřízení
STRANA 15
kláštera s kalí sv. Antonína v Perné, 1925 oprava sochy sv. Antonína Paduánského z bývalé poutní kaple, 1926 poutní
hnutí ke sv. Antonínovi přišlo asi 50 poutníků z Mikulova a Klentnice, 1928 přestavba oratoře sv. Antonína na Útulek
sv. Antonína (dvouposchoďová budova z jedné strany s tzv. kaplí sv. Antonína na památku obětí války s obnovenou
sochou sv. Antonína a 8 m vysokou věží se dvěma zvony, na druhé straně s obydlím zakladatelky Tekly Schmidové,
ctihodných sester a pokoji pro hosty, dne 19. srpna 1928 stavbu vysvětil biskup Kupka), dne 15. srpna 1928 žehnání
dvou zvonů pro kapli sv. Antonína postavené na památku obětí války – zvony pocházejí od firmy Hiller v Brně, 1946 byl
v kapli sv. Antonína posvěcen nový zvon, dřívější musely být za války odevzdány, 1947 posvěcen kříž stojící za vesnicí
na cestě do Bavor, který nechala svým nákladem opravit rodina Gavendova.
–– Fond Biskupská konsistoř Brno: inv. č. 8602, sign. P 132, kart. 2 044 – Bavory (1802-1937), 1861, duben,
povolení požehnání kříže od Barbary Kölbelové na místě starého dřevěného, nový železný kříž s pozlacenou figurou
Ukřižovaného na kamenném podstavci v cena 130 zl. r. m.; 1866, květen, povolení požehnání obrazu Panny Marie
v polích v Bavorech, obraz malovaný na plechu olejovými barvami; 1868, srpen, povolení požehnání nového kříže
na hřbitově, starý dřevěný se rozpadl, Jan Wedl nechal na jeho místě zhotovit nový kamenný; 1892, červen, povolení
požehnání dvou nových obrazů – Útěk sv. Rodiny a Nejsvětější Trojice, obrazy jsou umístěny v polích na dřevěném
kříži a jsou určeny k veřejnému uctívání; 1893, říjen, povolení požehnání nového hřbitova v Bavorech i hřbitovního
kříže; 1894, leden, povolení pořízení dřevěného polního kříže v Bavorech; 1894, květen, povolení požehnání nového
dřevěného kříže v Bavorech; 1902, květen, povolení požehnat dřevěný polní kříž, který na okraji svého pozemku postavil
domkař František Rock, aby se u něj mohla konat zastavení průvodu o Prosebných dnech; inv. č. 5154, sign. G 76, kart.
1 450 – Brod nad Dyjí (1806-1949), 1854, květen, povolení požehnání litinového kříže od Anny Marie Lerchové, kříž
bude stát před kostelem, napravo od hlavního vchodu na kamenném podstavci; 1871, srpen, povolení požehnání kříže,
který na cestě směrem na Dolní Věstonice nechali zhotovit manželé Vavřinec a Anna Skácelovi; 1873, červenec, Dobré
Pole – povolení požehnat sochu Panny Marie, kterou nechal zhotovit nejmenovaný místní dobrodinec, aby ji umístil do
kapličky, která stojí mimo obec poblíž cesty směrem na Drnholec. Dosud je v kapličce jen litografie Panny Marie; 1885,
květen, požehnání polního kříže, který nechala zhotovit Anna Skácelová, místní velkostatkářka a vdova po řezníkovi, na
jihozápadní straně obce; 1889, srpen, povolení požehnání mariánského sloupu, který nechala zhotovit Jana Riedlová
k poctě Neposkvrněného početí Panny Marie. Podstavec měří 1 sáh, na něm je Svatá rodina. Sloup v místě pod
nápisem (vyzlacenými písmeny – prosba o přímluvu) nemá víc než 1 sáh. Nahoře je Panna Maria – 8 střevíců. Sloup
je namalovaný olejovou barvou. Šaty, resp. lem je pozlacen, had a měsíc jsou pozlaceny; 1901, červen, Brod nad
Dyjí – žádost o povolení požehnat rozšířený hřbitov. Dosavadní hřbitov kolem kostela už nepostačoval, a proto obec
provedla přístavbu; 1906, září, Brod nad Dyjí povolení k požehnání nového hřbitovního kříže, který nechal zhotovit
jeden místní farník; inv. č. 2 724, sign. P 13, kart. 778 – Perná – kaple (1784), 1784, 10.3., prodej dvou sklepů, které
náležely kapli sv. Antonína v Perné. Kaple sv. Antonína vlastnila celkem tři sklepy; inv. č. 3 297, sign. B 82, kart. 944 –
Perná – (1739-1945), 1786,8.11., Moravskoslezské zemské gubernium vydává rozhodnutí týkající se kaple sv. Antonína
v Perné. Žádost faráře z Perné, aby majetek kaple sv. Antonína v Perné, která je určena ke zrušení, byl převeden
na farnost Perná; 1786, 18.11.,rozhodnutí gubernia o postoupení majetku rušené kaple farnímu kostelu; 1854, srpen,
Perná – povolení požehnání nového hřbitovního kříže v Perné. Starý dřevěný kříž byl vichřicí sražen a nebylo ho možno
opravit. Proto obec rozhodla pořídit na své náklady kříž železný; 1860, září, povoleno požehnání nového litinového kříže
na kamenném podstavci, který nechal vystavět Jan Beierl u kostela na místě starého dřevěného kříže; 1860, listopad,
povoleno požehnání nového litinového kříže na kamenném podstavci, který nechal postavit na svém pozemku v Perné
Matyáš Seefelder z Dolních Dunajovic; 1865, červen, povolení požehnání kamenné sochy Nejsvětější Trojice od Josefy
Lederové; 1879, září, povolení požehnání polního kříže, který nechala zhotovit Anežka Gregerová. Kříž stojí poblíž
vesnice, je litinový se soškou Ukřižovaného; 1879, říjen, povolení požehnat novou část hřbitova, kterou nechala obec
rozšířit; 1901, květen, povolení požehnat nový polní kříž, který nechali pořídit Jan a Josefa Lammelovi (Perná 169). Kříž
je kamenný, postavený v novogotickém stylu a stojí na kraji vesnice (je vysoký 6 m, asi 3,5 m nad podstavcem se tyčí
krucifix, po jeho stranách stojí kamenné sochy Panny Marie a sv. Jana, kříž stál 700 Kč); 1922,12.6., Perná – zpráva
o založení útulku pro mládež a o příchodu Dcer Božské lásky; 1923 v oratoři sv. Antonína byla zřízena a 24. listopadu
požehnána křížová cesta; 1927, 2. 11., Brno – správa útulku sv. Antonína v Perné žádá o schválení stavebního plánu
ke stavbě klášterní kaple; inv. č. 4 441, sign. D 93, kart. 1 246 – Drnholec, zřízení kříže vyvráceného bouří (1863); inv.
č. 2 333, sign. V 47, kart. 755 – Dolní Dunajovice prosí, aby mohly přeměnit desátková pole na vinice (1787); inv. č.
11 702, sign. 3, kart. 704 – údržba kaple sv. Cecílie v Dobrém poli; inv. č. 4 425, sign. D 77, kart. 1 245 – Drnholec
(1754-1947); inv. č. 10 552, sign. T 12, kart. 2405-2406 – Dolní Dunajovice (1791-1950); inv. č. 8 037, sign. N 30, kart.
1969 – Novosedly (1795-1946); inv. č. 10 927, sign. V 1, kart. 2 449 – Sedlec (1792-1949); inv. č. 11 131, sign. W 47,
kart. 2 469 – Dolní Věstonice (1796-1948); inv. č. 11 104, sign. W 15, kart. 2 464 – Horní Věstonice (1799-1946); inv. č.
8 863, sign. P 548, kart. 2068 – Nový Přerov (1825-1915).
–– Fond Kapitula Mikulov, Výdaje na údržbu kaple sv. Šebestiána – kvitance, soupis dlužníků kaple, votivní
STRANA 16
dary (1780-1786) – Ev. jedn. 363, 1784 – oprava zastavení křížové cesty, založení nadace – veřejného fondu na
údržbu Křížové cesty, zpráva o votivních darech v Loretě, 1784 – votivní dary v kostele sv. Šebestiána a v loretánské
kapli v Mikulově byly zrušeny ve prospěch všeobecného fondu. Všechny dary ve formě zlata, stříbra a jiných cenností
byly směněny za peníze; přír. č. 105-106, Alfréd Macek: Dějiny mikulovských proboštů – 2 sv. rukopisu, první
mikulovský probošt Jiří Otislav z Kopenic (cca 1575-1647) stál v čele kapituly v letech 1624-1647. Otislav se snažil
v kraji o obnovu náboženského života, který utrpěl válečnými událostmi. Rozvinuly se poutě farností ležících kolem
Mikulova hlavně na dva svátky – na Boží Tělo a 8. září (Narození Panny Marie) se shromáždily četné farnosti (duchovní
správcové se všemi farníky) v Mikulově. Též poutě mezi jednotlivými farnostmi se množily jako např. poutě do Mušova
ke sv. Leonardovi, do Perné ke cti sv. Antonína. Byly založeny poustevnické jeskyně, kde sídlili poustevníci, tak např.
ve Valticích a v Perné; druhý probošt Řehoř Václav Janus (1647-1653); třetím proboštem byl Matouš Hertranft (16531682); čtvrtý probošt Wolfgang Sigismund Fischer (1682-1687) – rozmach náboženského života, k loretánské svatyni
přicházely četné průvody, v archivu kapitulním je uchován seznam procesí tehdejší doby; pátý probošt Ignác Xaver
Wolhaupter (1687-1694) – vydal malou knížku o zázracích, jež se staly na přímluvu Panny Marie v Mikulově. Knížka
má titul: Mirakul oder 150 Wunderzeichen. Další probošti: Reharmont (1694-1714), Jakub František z Tiltscheru (v letech
1683-1684 farář v Perné, kanovník v Mikulově 1684-1714, probošt 1714-1727). Za jeho úřadování vznikl r. 1716 velký
požár v židovské čtvrti (ghetto), kterým tato čtvrť celá lehla popelem. Požár přešel na zámek, který skoro celý shořel.
Zámek byl zase vybudován za dvě léta a roku 1721 byla postavena velká zámecká věž. Z jeho časů byla zřízena lodní
doprava na řece Moravě a roku 1727 se začala stavět silnice ze Slezska přes Olomouc a Brno do Mikulova a do Vídně;
Jan Jakub Tilscher z Rosenheimbu (1733-1746); František Filip hr. Inzaghi (1762-...); též popsány josefínské reformy,
které byly zahájeny soupisem majetku kapituly, probošta, kostelů a všech bratrstev: bratrstvo Těla Páně, bratrstvo
mrtvých, bratrstvo Smrtelných úzkostí Páně, bratrstvo průvodu do Mariazell, bratrstvo průvodu do Žarošic; reformy se
týkaly i bohoslužby, byl učiněn zákaz všech poutí a zákaz odívat sochy svatými rouchy; část zpracovaná v prvotní
evidenci, Ev. č. 353 – Inventáře Lorety (1781, 1784-1785) truhla č. 1-9, v Loretánské kapli – Inventář zlatých, stříbrných,
měděných, mosazných a cínových kostelních předmětů, knih, prádla atd., Inventář předmětů ze stříbra, mosazi, cínu,
mědi, ornátů, mešního náčiní, prádla a jiného kostelního vybavení farnosti Mikulov-Horní město i Dolní předměstí
z loretánské klenotnice a zásoby parament; Poutě, procesí – Ev. jedn. 334 (1697-1956), 1803, března 21., Mikulov,
Magistrát žádá kapitulu, aby se na svátek sv. Floriána konalo přes celé město procesí; 1863, dubna 20., Mikulov,
Magistrát města Mikulova sděluje kapitule informace ohledně konání procesí na den sv. Floriána, o jehož povolení si
21. března měšťané požádali; 1956, září 9., oznámení o konání hlavní poutě k Panně Marii v Mikulově v proboštském
chrámu Páně u sv. Václava; nezpracovaná část – krabice č. 18 – Urbář 1583, lat., něm., 256 f., v kožené vazbě
s routovým vzorem, Povinnosti a příjmy městského kostela v Mikulově (poplatky, hrobová místa...), povinnosti a příjmy
mikulovského děkana, kapitulního děkana a faráře, kaplana, zvoníka, zaměstnanců školy – rektora, kantora, pomocníka,
zpěváků; opisy dokumentů k rekatolizaci mikulovského panství, opisy fundačních listin, opisy zakládacích dokumentů
kapituly, Bratrstvo Těla Kristova-1584, 1695, pořadí na procesí na Bílou sobotu (Gottsleichnamstag) v Mikulově 1583,
1638 o svatodušních kvatembrových dnech se konalo procesí, kterého se účastnil i probošt Jiří Otislav z Kopenic a Jan
Kodritsch, kanovník-senior, pořad procesí byl jako při procesí Božího těla. (Před celým procesím šla korouhev vinařů,
potom tesaři, provazníci, bednáři, sklenáři, truhláři, řezníci, pekaři, kováři, kožišníci, obuvníci, koželuhové, zedníci,
krejčí, jako poslední před kleriky se nesla korouhev Bratrstva Těla Kristova a za ní šlo bratrstvo); 1637, ledna 29.,
Mikulov – probošt Jiří Otislav z Kopenic a kapitula podle přání kněžny Anny Marie z Dietrichsteina žádají Ambrože
Bohna, převora dominikánského kláštera ve Znojmě u sv. Kříže, aby založil a potvrdil Růžencové bratrstvo v Mikulově,
podřízené arcibratrstvu dominikánského řádu, Majetek kapituly 1626-1630, 1656 – olomoucký sufragán Jan Gobbar
vysvětil loretánský kostel, jeho oltáře a požehnal zvony u sv. Václava a celkem 22 zvonů – lorety, hřbitova, kostela u sv.
Jana i všech zvonů z okolních vesnic – mimo jiné se uvádí žehnání zvonu z kaple sv. Antonína Paduánského v Perné –
zvon byl také věnován poctě tohoto světce, 1656 průběh konání pobožností ustavičného klanění se před vystavenou
Nejsvětější Svátostí oltářní v kostele sv. Václava v Mikulově; Březí (1787-1947), inv. č. 3298, sign. B 83, kart. 945,
1831, září, žádost konzistoře o povolení pro domkaře a vinaře Floriána Knotta z Březí, aby směl postavit nový dřevěný
kříž s obrazem umírajícího Spasitele, malovaným na plechu, a to v poli poblíž lávky pro pěší, kde chodí hodně lidí, na
místě, kde mívají křížové průvody obvykle o křížovém týdnu své zastavení; 1874, duben, žádost o povolení požehnat
nový kříž, který zřídili Josef a Barbara Rotterovi. Kříž stojí na velmi vhodném místě, velmi dobře sjízdném i schůdném;
1875, března, při příležitosti rozšíření hřbitova žádá farář Antonín Kleiner konzistoř o povolení požehnat novou část
hřbitova i nový litinový hřbitovní kříž, který nechal zhotovit jeden dobrodinec; 1885, července, žádost o povolení použít
peníze z křížové nadace Jany Roislové. Z této nadace byl roku 1838 pořízen na mezi dřevěný kříž, který je už nyní
ztrouchnivělý, farnost chce pořídit na místě starého kříže kříž nový, litinový – stál by 47 zl. 50 kr. Kříž bude pozlacený
a opatřený 2 m vysokým kamenným podstavcem v ceně 70 zl.; 1888, květen, žádost o povolení požehnat polní kříž,
který nechala zhotovit Jana Eignerová, vdova, Březí 185. Kříž je z dubového dřeva s postavou Krista malovanou na
STRANA 17
plechu a obrazem Panny Marie; 1889, květen, žádost o povolení požehnat nový kamenný polní kříž, který nechali
zhotovit manželé Jan a Gertruda Reichlovi na cestě z Březí do Dobrého Pole; 1891, srpen, žádost konzistoře o povolení
požehnat kamennou sochu Neposkvrněného početí Panny Marie, kterou nechal pořídit Matěj Rotter, domkař v Březí.
Socha je opatřena vysokým kamenným podstavcem a bude stát uprostřed vesnice. Dárce si přeje, aby se žehnání
sochy mohlo konat v některý mariánský svátek; 1892, květen, žádost konzistoře o povolení požehnat dva kříže – nový
litinový kříž na kamenném podstavci, který nechal pořídit Matěj Rotter, domkař v Březí, a starý kříž, který – čerstvě
natřený s nově pozlacenou postavou Krista; 1892, září, žádost o povolení požehnat sochu Nejsvětější Trojice, kterou
pořídil Matěj Rotter. Socha je kamenná, přes 3 m vysoká, kolem ní je železná mřížka. Bude stát na hlavním náměstí
obce; 1893, červenec, žádost o povolení požehnat sochu sv. Floriána, kterou věnoval obci Matěj Rotter. Socha je
kamenná a bude stát na dolní návsi; Kronika kapituly II. 1959-1962; Ev. č. 49 (1781,17.3, Loretánská kaple v Mikulově
– odpustky); Ev. č. 51 (1781,20.6., kostel sv. Anny v Mikulově – odpustky); Ev. č. 381, Kaple sv. Šebestiána na
Svatém kopečku u Mikulova – stavební záležitosti a údržba (1863-1989); Ev. č. 381, Loreta v Mikulově (paramenta
1782-1787, pozůstatky loretánského kostela 1838-1842); Ev. č. 385, Bratrstvo Těla Kristova (1585-1790).
Zemský archiv v Opavě, se sídlem v Olomouci:
–– Arcibiskupská konsistoř v Olomouci (ACO), (1202) 1452-1950, Mikulov – děkanství: sign. G 1, karton 4733 –
mj. zřizování a opravy zvonů, zvonic a věží, Mikulov, 1642; sign. G 1, karton 4734 – mj. soupisy kostelních pokladů
dle děkanství, rok 1704, děkanství Mikulov, lat., farnost Sedlec, Bulhary, Perná, Mušov, Věstonice, Pavlov, Strachotín,
Drnholec, Novosedly, Dunajovice, Mikulov (kostel sv. Václava); kniha 35: Protokol generální vizitace olomoucké
diecéze, 1755, děkanství mj. Mikulov, lat.; kniha 38: Protokol generální vizitace olomoucké diecéze, 1771, děkanství
mj. Mikulov, lat.; kniha 147: Soupis výnosů farních obročí, 1658 (1372-1658), děkanství mj. Mikulov, lat.; Brod nad Dyjí
(Kolenfurt), sign. G 1, karton 4733 – mj. zřizování a opravy zvonů, zvonic a věží, mj. Kolenfurt, 1738; Novosedly (Nové
Sídlo), sign. G 1, karton 4733 – mj. zřizování a opravy zvonů, zvonic a věží, mj. Nové Sídlo, 1749; Perná, sign. E 7, karton
3284 – Investitury expositů abecedně dle míst, mj. Perná, nefol., lat.
–– Arcibiskupství Olomouc (AO), 1144-1961, Mikulov, inv. č. 2049, sign. B b 67, karton 423: kapucíni v Mikulově
u sv. Františka – oltář v kostele, sbírání almužen, 1625-1754; inv. č. 2094, sign. Bb 112, karton 437: piaristická kolej sv.
Jana Křtitele v Mikulově: fundace a majetek koleje, přijímání žáků do koleje, osobní záležitosti profesorů, mariánské
bratrstvo v koleji, 1634-1783 (korespondence: 1. 8. 1641, Mikulov, probošt Jiří Otislav (Georgius Otislaus Praepositus,
Vyškov, 30.4.1676, biskup Karel z Lichtensteina).
Národní archiv v Praze:
–– Řádový archiv kapucínů: Listiny na Monasteriu, ŘK, listiny, inv. č. 18 a 58 (1629 – Loreta, 1679 – kapucínský kostel
v Mikulově); Spisy – oddíl Mikulov, kart. 340, inv. č. 293, sign. Mik. A: založení a výstavba kláštera a vodovodu, účty
1611-1767; inv. č. 294, sign. Mik. B: almužny a nadace, 1699-1766; inv. č. 295, sign. Mik C: bohoslužby, procesí, 16131738; inv. č. 296, sign. Mik. D: různé, inventáře, 1675-1755; inv. č. 297, č. krabice 340, sign. Mik. E: Loreta v Mikulově:
založení, administrace, autentika, konsekrace oltářů, inventář pokladu, 1622-1764; inv. č. 298, sign. Mik. P: historie
1637-1783; Mapy – inv. č. M 25, č. krabice 459: Modellum conventus Nicolsburgensis, s.d., s.l., rkp., barevná, 4 ks.
–– Řád piaristů (1597-1949): oddíl Provincie, inv. č. 150, st. sign. 128, kniha 135: účetní výkaz statku Předboř-Stránčice
a dvora v Mikulově (Verrechnung des Fundus instructus vor Předboř-Stránčic und das Maierhofes in Nikolsburg), 1800;
inv. č. 224, karton 52: Mikulov, 1850-1918, oddíl Kolej Mikulov; inv. č. 550, karton 73: fundace, 1682-1804; inv. č. 551,
karton 73: inventář koleje, pronájmy, 1939-1949; Mapy – inv. č. 870, st. sign. 6, karton 89: Mikulov: kolej a gymnázium
(Untere Planskizze des Nikolsburger Collegiums u. Staatsgymnasium), 1890, rkp., barevná, bez měř.
Archiv města Brna,
–– Fond Knihovna Mittrovského, Hofferiana, sign. A 1.22, Drnholec – opisy starších listin; sign. A 1.23, Mikulov –
opisy starších listin.
Liechtensteinische Hausarchiv Wien,
–– Sign. H 321, Nikolsburg, opisy listin a listů, týkající se Mikulova (popisy panství, okolnosti prodeje roku 1560, starší
privilegia 1249-1580 (1650)).
Staatsarchiv Wien, in Kriegsarchiv,
–– Sign. B IXa 155, Teil 4 – Conscription des Markgrafthums Mähren, fol. 592-710 (přepisy 1. voj. mapování – obce
Mikulovska), Landkarten, Unterösterreich – 6 vybraných (příhraničních) map.
STRANA 18
Předpoklady archivního bádání do konce roku 2013
Studium archivních pramenů bude dokončeno ve fondech MZA v Brně – F3, F18, F72, G140 a historiografických
fondech (sbírkách listinných, aktových a rukopisných G1-G13), předpokládá se také dokončení digitální dokumentace
obrazových a mapových pramenů z výše uvedených fondů a především ze Sbírky map a plánů. Taktéž bude dokončen
archivní průzkum v církevních fondech ZA v Olomouci a NA v Praze.
4. ETAPA – DOKUMENTACE LOKALIT A OBJEKTŮ V KRAJINĚ
a.1.Metody práce – příprava podkladů pro terénní sběr na daném území
Nejdříve došlo k porovnání archivních průzkumů, literatury a mapových podkladů (podrobněji v jiných kapitolách). Pro
dané území vyvstal problém absence indikačních skic. Došlo rovněž ke komparaci mapových podkladů hraničních oblastí
Dolního Rakouska. S využitím softwaru ArcGIS jsou tyto historické mapy6, které byly v rámci digitalizace archivního fondu
České republiky publikovány pro veřejnost jako WMS služby7, snadno dostupné pro porovnání s aktuálními mapovými
podklady. Rovněž jsou využívány mapové služby NPÚ8 – zejména zde publikované letecké snímky pořízené v 30. až
50. letech 20. stol., jejichž podklady poskytnul Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad Dobruška, a některé
georeferencované mapy císařských otisků stabilního katastru. Jelikož pro dané území byl zpracován pouze katastr Pavlova
u Dolních Věstonic, přistoupilo se ke georeferencování stávajícho a zatím nezpracovaného fondu NPÚ. V posledním
čtvrtletí se předpokládá nákup chybějících mapových podkladů a jejich následná digitalizace.
a.2.Podíl a tvorba pracovního seznamu a map pro vlastní výzkum
Tento seznam je sdílen na webovém úložišti GOOGLE DISC a je přístupný k doplnění a využití všem účastníkům
tohoto projektu.
a.3.Vlastní terénní výzkum
Fotodokumentace a zaměření vlastních zkoumaných objektů a jevů v krajině je realizován pomocí nově zakoupené
techniky9 ve frekvenci přibližně jedna služební cesta týdně. V průměru je během jedné SC zpracováno 15 objektů. Jsou
upřednostňovány ty objekty, u kterých doposud nebyla pořízena fotodokumentace nebo případně nejsou zaznačeny
v aktuální mapě katastru nemovitostí.
a.4.Zpracování v terénu pořízených dat
Dochází k úpravě a ukládání fotodokumentace. Fotografie pořízené ve formátu RAW jsou upravovány ve
specializovaném softwaru v rámci podnikových licencí10, upravená verze fotografie se potom ukládá v rámci
Metainformačního systému NPÚ, který je přístupný široké veřejnosti, k 30. 9. 2013 bylo vloženo do systému 317 fotografií.
Zálohování fotodokumentace je řešeno pomocí úložného systému NAS11, ke kterému mají přístup všichni zainteresovaní
členové projektu.
Je realizováno zpracování zaměřených objektů za využití softwaru GPS Pathfinder Office – pomocí tzv. postprocesingu,
což vede k dalšímu zpřesnění lokalizace zaměřených objektů.
V prostředí GOOGLE DISC jsou vytvářeny tabulky, jež budou sloužit jako základ geodatabáze určené pro prezentaci
dat v mapových projektech. V rámci tabulek dochází k porovnání získaných terénních dat s daty uloženými v rámci IISPP
pomocí řádně vyplněných identifikačních kódů NPÚ12, proto bude v budoucnu možné bez problému mapové projekty
6 Jedná se o 2. a 3 vojenské mapování – více na: http://geoportal.gov.cz/web/guest/wms/.
7 Webové mapové služby (WMS) jsou služby, které byly vyvinuty jako standard pro sdílení GIS dat v prostředí Internetu.
8 Více na https://gis.up.npu.cz/.
9 V rámci projektu byl zakoupen GNNS přijímač GeoExplorer 6000 GeoXT, který pomocí využití sítě referenčních stanic v reálném čase (TRIMBLE
VRS NOW) a jejich zpřesnění v rámci postprocesingu dokáže zaměřit vybrané objekty a jevy v subdecimetrové přesnosti, fotodokumentace stavu
objektů je realizována pomocí digitální zrcadlovky CANON EOS 60 D a objektivu EF-S 18 – 135 IS, dále jsou rovněž využívány objektivy NPÚ.
10Jedná se o software ZONER PHOTO STUDIO a ADOBE PHOTOSHOP, jejichž licence jsou v držení NPÚ.
11V rámci projektu bylo zakoupeno NAS úložiště Synology DiskStation DS213j s dvěma zrcadlenými HDD disky o kapacitě 1 TB.
12Jedná se o přírůstkové body a kódy PaGIS.
STRANA 19
publikovat v prostředí GIS NPU13. Zaměřené objekty jsou porovnávány s císařskými otisky stabilního katastru, dochází
k časovému zařazení objektu, postupně bude k jednotlivým objektům doplňován stručný popis vhodný k webové prezentaci
a odkazy na prameny a literaturu. V současnosti jsou vytvářeny dvě tabulky – „přehled architektury, komunikací
apod.“ zaměřená na větší krajinotvorné prvky např. hřbitovy, bažantnice, ale také například na hospodářská stavení
a jezy. Koncepce této tabulky ještě není zcela vyřešena. Není rozhodnuto, jak široký okruh objektů bude sledován, protože
zde hrozí reálné riziko rozmělnění daného cíle, který by nebylo možno v daném časovém úseku naplnit. Základní tabulka
„přehled drobné architektury“ je naplňována soupisem drobné architektury a skulptur zejména sakrálního charakteru,
jak je vymezeno v zadání projektu Mimo výše uvedené je sledován také stav jednotlivých objektů, ochrana z hlediska
památkové péče a stav zanesení objektů v aktuální Katastrální mapě. Tabulky jsou dostupné všem řešitelům projektu
a jejich forma byla konzultována s gisovým oddělením GŘ NPÚ.
5. ETAPA – ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM
a.1.Příprava podkladů a metody průzkumu
Pro archeologickou část projektu bylo stanoveno několik cílů. Pro poznání změn, ke kterým dochází v krajině v průběhu
17. – 19. stol., je důležité charakterizovat to, co těmto změnám předcházelo. Tedy pokusit se rekonstruovat sídelní síť 15.
a 16. stol. a hlavní komunikace, zejména ve vazbě na vytyčené sakrální památky umístěné v krajině. Jedná se jednak
o kapli sv. Rocha na Dunajovických vrších a kapli sv. Antonína Paduánského u Perné. Druhým z cílů je pak příspěvek
k prostorové identifikaci vybraných sakrálních památek, resp. jejich původní podoby.
Pro realizaci výše uvedených cílů bylo zvoleno několik metod, jejichž použití má svou funkční a časovou návaznost.
V první fázi byla provedena rešerše a kritika odborné literatury zabývající se zaniklými sídly ve vymezeném regionu. Jedná
se zejména o práce V. Nekudy a J. Ungera, které významným způsobem využívají jednak archivních pramenů a také
zjištění archeologickými metodami.
Pro problematiku cest se po teoretické stránce jeví jako výchozí soubor textů publikovaných v sérii sborníků Staré
stezky. Bohužel vykazují velmi kolísavou kvalitu. Metodologicky i prakticky nejdál dospěla dokumentace tzv. zlaté stezky
(Kubů-Zavřel 2006). Je ovšem třeba mít na paměti odlišné podmínky pro dochování reliktů dané způsobem využití krajiny.
Jako velmi podnětný se jeví text R. Vermouzka (Vermouzek 1982). Nicméně i jeho text vykazuje jisté nedostatky, zejména
v posuzování vazby drobných sakrálních památek na cesty. Ty totiž příliš jednostranně interpretuje jako ukazatele, či
orientační body.
V dalším kroku bylo přistoupeno ke studiu aktuálních leteckých fotografií krajiny za účelem identifikace zaniklých
sídel a cest. Tato zjištění byla konfrontována zejména s mapami 1. a 2. vojenského mapování. Následovat bude povrchová
terénní prospekce, která zjištěné poznatky ověří přímo v terénu. Viz též odd. 4.
a.2.Soupis použité literatury:
–– Bálek, M.-Unger, J. 1996: Ohrazené středověké vesnice na jižní Moravě. In: Archaeologia historica 21, s. 429-442.
–– Hurt, R. 1950: Ves Ottenthal, Vlastivědný věstník moravský V, 96.
–– Jelínková, D.-Kavánová, B.-Unger, J. 2002: Soupis středověkých nalezišť. In: Stuchlík, S. (ed.), Oblast vodního díla
Nové Mlýny od pravěku do středověku. Brno.
–– Kos, P. 2011: Březí u Mikulova (okr. Břeclav), Přehled výzkumů 52, 139.
–– Kubů, F. – Zavřel, P. 2006: Vývoj dokumentace Zlaté stezky, In: Staré stezky 11, 21 – 38.
–– Nekuda, V. 1961: Zaniklé osady na Moravě v období feudalismu. Brno.
–– Nekuda, V. 1969: Břeclavsko. Brno.
–– Unger, J. 1985: Hrady na Pavlovských vrších. Mikulov.
–– Vermouzek, R. 1982: Mikulovská cesta, Jižní Morava roč. 18, sv. 21, 86-102.
b. NÁLEZOVÁ ČÁST
Všechny obce, které se dnes nachází ve vymezeném území, vznikly zřejmě v průběhu 11. – 13. stol. U žádné nebyla
prokázána kontinuita nebo návaznost ze starších období.
13http://gis.up.npu.cz/
STRANA 20
V 15. a 16. stol. prochází sídelní síť zásadními strukturálními změnami, které zřejmě urychlily události husitských
a uherských válek. V této době zaniká celá řada sídel. Část z nich je v průběhu 16. stol. obnovována. Ve vytčeném území,
které projekt řeší v roce 2013, se to týká obcí Brod nad Dyjí (Nekuda 1969, 365), Březí (Kos 2011, 139; Nekuda 1969, 372373) a Dobré Pole (Nekuda 1969, 387).
K zaniklým, již neobnoveným, sídlům patří Burgmanice (Jelínková-Kavánová-Unger 2002, 430; Nekuda 1961, 109),
Holenice (zanikla zřejmě až v 16. stol., jako pustá je jmenována k r. 1578; Nekuda 1961, 94; Jelínková-Kavánová-Unger
2002, 428-429), Hroznětice (zánik zřejmě ve 20. letech 15. stol., jako pusté se jmenují ještě k r. 1578, k r. 1613 doložena
vinohradní hora Rosentyc; Bálek-Unger 1996, 431; Nekuda 1961, 95), Nová Ves (od roku 1578 je uváděna jako pustá,
Nekuda 1961, 115),Ottenthal (poslední zmínka se datuje k roku 1574, vztahuje se ovšem k loukám ottenthalským, nikoli
ke vsi samotné; Hurt 1950, 96; Nekuda 1961, 44) a Vrbov (též Vrbany, jako pustá se uvádí od roku 1580; Nekuda 1961,
116). Všechny dnešní obce v 15. a 16. stol. existovaly. Sídelní síť byla tedy mnohem hustější než dnes. Nepochybně hustější
byla proto i síť komunikací. Ta byla definována nejen polohou jednotlivých vsí, ale pochopitelně i georeliéfem. Je otázkou,
nakolik zůstaly využívány i po zániku výše uvedených vsí. Jedním z cílů je proto přesná lokalizace zaniklých sídel a jejich
promítnutí do mapových podkladů. Bez terénního výzkumu je pak těžko zodpověditelná otázka po přetrvávání reliktů
zaniklých vsí přímo v krajině a povědomí o nich i v období baroka. Pomoci by mohla analýza toponym uvedených v urbářích.
Kromě vsí je zapotřebí zmínit i tři hrady, které se nacházejí na Pálavských vrších. Neuhaus zanikl nejspíše již ve 20.
letech 15. stol. a spolu s ním zřejmě i ves Burgmanice (Unger 1985, 47). Sirotčí hrad byl opuštěn s největší pravděpodobností
již před rokem 1590. Zajímavé ovšem je, že kaple zde zůstala až do 18. stol. (Unger 1985, 38). Hrad Děvičky byl využíván
až do třicetileté války, kdy byl silně poničen, a poté až do konce 18. stol. sloužil již jen jako strážní místo (Unger 1985, 5).
Je zajímavé, že zatímco Pálava vykazuje výrazné stopy osídlení již od pravěku, v případě Dunajovických vrchů takové
doklady zcela postrádáme. Z dosavadní archeologické literatury nevyplývá, že by kaple sv. Antonína u Perné či kaple sv.
Rocha na Dunajovických vrších měla nějaké předchůdce nebo, že by navazovala na nějaké zaniklé sídlo. Zajímavý je proto
příklad Svatého kopečku u Mikulova, kde na rozdíl od všech ostatních návrší na katastru Mikulova (Turold, Zámecký vrch,
Šibeniční vrch) neevidujeme naprosto žádné doklady přítomnosti a činnosti člověka od pravěku až po středověk. V případě
tak dominantní polohy je to poměrně zarážející. Starší název – Tanzberg a zmínky v literatuře naznačují starší tradici
místa spojenou s lidovým kultem, který je dnes ovšem obtížné přesněji charakterizovat. Pokud měl kostel sv. Šebestiána
předchůdce v podobě nějaké stavby, nachází se s největší pravděpodobností pod budovou kostela.
V období od října do konce prosince bude dokončena terénní část výzkumu zaměřená na identifikaci zaniklých vsí
Vrbov a Nová Ves. Dále bude proveden průzkum vytipovaných poloh na Liščím kopci, kde je předpokládána poloha
zaniklé kaple sv. Rocha za účelem její identifikace. V případě kaple sv. Antonína bude proveden povrchový průzkum
za účelem zjištění možného rozsahu stavby, která je dnes již ruinou. Přímo v terénu budou ověřena tvrzení uvedená R.
Vermouzkem a případně dokumentovány terénní relikty starých cest.
Uvedené roční období bylo vybráno záměrně, protože podzimní orba umožňuje povrchové sběry artefaktů, a tím
i identifikaci aktivit člověka a jejich dataci. Konec vegetačního období rostlin pak umožňuje výzkum i v lučních partiích
krajiny (Dunajovické vrchy).
6. ETAPA – PŘÍRODNĚ KRAJINÁŘSKÝ PRŮZKUM
a.1.Specifika komponované krajiny, objekty zájmu
Vzhledem k tomu, že dobové proměny přírody a kulturní krajiny na tomto území souvisí úzce s radikální proměnou
a modernizací pozdně feudálního šlechtického velkostatku, cílem přírodně krajinářského badatelského zájmu v rámci
předloženého projektového zadání „Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny
jihomoravského pohraničí“ se stalo především vytyčení nejvýraznějších specifik zemědělské krajiny studovaného období.
Pro tyto účely jsou sledovány v historickém kontextu v krajině jako hlavní objekty zájmu – lesy, pole, vinice, sady,
louky, pastviny a v navazujících správně-hospodářských souvislostech bývalých vrchnostenských velkostatků též objekty
zemědělského podnikání jako rybníky, sádky, rybárny a stavby související s rozvojem specifických hospodářských aktivit
obilnářství a pivovarnictví sýpky, mlýny, pivovary a hostince, obecně rovněž panské dvory (u nich např. ovčíny).
a.2.Terénní průzkum a sběr historických a přírodovědných dat
V rámci stanoveného rozsahu přírodně krajinářského průzkumu, dokumentujícího přírodní lokality a dochované
objekty v krajině, probíhá vlastní základní terénní průzkum krajiny a sběr základních dat, tedy dílčí identifikace, specifikace
STRANA 21
a dokumentace členění a rozložení krajinného rámce a dosud již jen částečně dochovaného mobiliárního zařízení
komponované krajiny včetně sběru některé dodnes ještě dochované původní květeny a jejich přírodovědné analýzy.
Přes radikální proměnu původní přírody a krajiny Mikulovska, ve prospěch kulturní krajiny, charakterizované již typickou
skladbou komponované zemědělské krajiny, zůstaly zachovány v této příhraniční oblasti četné relikty a artefakty původní
přírody. Tyto uchovávají, v porovnání s dobovými údaji z počátku 18. století, útržky typických ekosystémů této oblasti –
mokřadní a stepní panonský ekosystém luk a pastvin jako zbytek vlhké louky podél mlýnského potoka Mühlbach přímo na
hranici katastru Sedlec a Steinabrun nebo útržek mokřadu s tůněmi, zachovaný v sousedství Nového rybníka podél potoka
Včelínek či též u něj koňské a mokřadní pastviny. Hlavním zdrojem informací se stal především vlastní základní terénní
výzkum krajiny, díky němuž zaznamenáváme existenci již výše zmíněných dobových hospodářských objektů, vytvářejících
kostru a specifickou charakteristiku zemědělské krajiny Mikulovska.
a.3.Zadání archivních rešerší, studium odborné literatury
Na základě nalezených objektů v terénu pak došlo k formulaci zadání odborných archivních rešerší ve vybraných
moravských a českých archivech. Prvotní odborné studium těchto rešerší po té poskytlo další důležitá data pro stanovení
nových objektů pokračujícího terénního výzkumu. Z uvedených archivních rešerší14 byly využity zejm. fondy MZA v Brně: F18
– Registaturu Dietrichsteinů, F72 Velkostatek Mikulov, G140 rodinný archiv Dietrichsteinů i ostatní vypsané fondy SOkA
v Mikulově a Diecézního archivu Biskupství brněnského v Rajhradě u Brna. Pro přírodně krajinářský průzkum sledovaného
území jsou mezi ostatními prameny zásadním a nezastupitelným zdrojem informací zejm. urbáře a soupisy majetků na
panství z let z let 1414, 1560, 1574, 1583, 1590, 1629, 1655.
Nezbytným předpokladem výzkumu je výběr a studium odborné tuzemské a zahraniční literatury k tématu (uvedena
jen dílčí část). Ludwigstorff, M.: Parks und Gärtchen im Niederösterreich. Wien 2001.; Hubala, E.: Burgen und Schlöser
in Mähren. Verlag Wolfgang Weidlich, Frankfurt am Main 1965.; Kunike, F. A.: Mahlerische Darstellung aller vorzüglichen
Schlösser und Ruinen der Österreichischen Monarchie. Wien 1832 – 1835.; Vorel, P.: Rezidenční vrchnostenská města
v Čechách a na Moravě v 15. – 17. století. Pardubice 2001. Bretholz, B.: Das Urbar 1414 der Liechteinischen Herrschaften
Nicolsburg, Verlag Franz Kraus in Reichenberg, 1930; Řezníček, J.: Dva mikulovské urbáře z roku 1560, in: Jižní Morava,
ročník 2. 1966; Kryčer, R.: Mikulovské panství po válce třicetileté, in: Rodné zemi. Muzejní spolek Brno, 1956; Kryčer R.:
Mikulovské panství za posledních let kardinála Dietrichsteina, in: Vlastivědný věstník Moravský XI. Ročník 1954. Muzejní
spolek Brno; Hurt R.: Dějiny rybníkářství na Moravě a ve Slezsku díl I. a II. ČSAV, Opava 1960; Holzer O.: Liebes
Voitelsbrunn. Verlag Hans Memminger, Freiberg/N 1981.
Dosavadní rozsah zpracování přírodně krajinářského průzkumu zadaného tématu, dílčí výsledky a předpoklady
zpracování zadání do konce roku 2013.
b.1.Krajinný rámec vymezeného území Mikulovska
Přírodní rámec Mikulovska charakterizuje především krása působivých panoramat Mikulovské pahorkatiny, zahrnující
centrální hřeben Pavlovských vrchů a rozsáhlý celek teplomilných pahorkatinných doubrav Milovického lesa – celkem
120 km². Je ukázkou unikátní výrazně teplomilné panonské krajiny se specifickými rostlinami a živočichy, jež z Vídeňské
pánve zasahuje výhradně jen na jihovýchod moravského pomezí, čímž odlišuje Mikulovsko zřetelně od ostatních typů krajin
ČR. Hlavní hřeben Pavlovských vrchů se táhne od Pavlova k Mikulovu v délce asi dvaceti kilometrů. Udivuje rozeklaností
a bělostí vápencových skal i množstvím a formami krasových jevů. Na jižním okraji Mikulova souvisí širokým údolím
potoka Včelínku s Valtickou pahorkatinou a vápencovou vrchovinou oblasti Falkensteinska. Zde přestupuje moravská
část Pavlovských vrchů na rakouskou stranu hranice a pokračuje dál řadou kopců až ke Stockerau u Vídně. Mikulovsko
tak má bezprostřední vazbu na vzácnou krajinu Lednicko-valtického areálu, přírodní parky Leiser Berge a Gesunde Land
um Laa, které představují rakouskou část Pavlovských vrchů. Jediným větším tokem Mikulovska je řeka Dyje, jež obtéká
Pavlovské vrchy od západu k východu velkým, k severu vyklenutým obloukem. Pro Mikulov a jeho okolí je významný největší
pravostranný přítok Dyje – potok Včelínek a jeho přítoky – zejména potoky Mušlovský a Mühlbach.
Není ale pochyb o tom, že unikátnost zdejší krajiny na hranici jižní Moravy a dolnorakouského Weinviertlu nevytvářejí
pouze historická města, přírodní rezervace či krajinářské dílo Lednicko-valtického areálu a Mikulova, nýbrž sama existence
rozsáhlé historické kulturní krajiny jako celku. Rozkládá se v širokém předpolí moravské a rakouské části Pavlovských vrchů
– zejména toto území dosud uchovává ve větší míře pestrou mozaiku dobře čitelných památek, dokumentujících jednotlivé
vývojové etapy krajiny od dob klášterní a městské kolonizace až po současnost. Avšak charakteristickým rysem tohoto
území je především přítomnost velkého množství typických artefaktů pozdně renesanční, raně barokní a barokní etapy
14Viz Část C, 3. etapa – archivní průzkum.
STRANA 22
vývoje zemědělské, převážně vinařské krajiny, jež dosud vykazuje velkou míru harmonické struktury. Specifickou podobu
krajiny zde totiž zásadním způsobem ovlivnila zejména privilegovaná elitní skupina šlechtické společnosti a jejich rodin,
jež se podílela na výkonu správní moci v nejvyšších úřadech císařského dvora ve Vídni. Především s nástupem novověku
se její nejvýznamnější příslušníci – rody Dietrichsteinů, Liechtensteinů, Fünfkirchenů, Sinzendorfů, Harrachů, Tiefenbachů,
Althanů, Thurnů, Thurzů, Colalto et Salvatore a mnoho dalších, usazují trvale do blízkosti Vídně, do téměř volné okolní
krajiny, kde zušlechťují a ve značné míře také nově budují svá venkovská panství.
Významnou hodnotou barokní krajiny Mikulovska je celek záměrně esteticky utvářené tzv. komponované krajiny na
jihovýchodním okraji Mikulova, který se zachoval v území bývalého hraničního pásma a přesahuje i na rakouskou stranu
hranice, na území obcí Steinabrunn, Drasenhofen a Klein-Schweinbarth. Krajinářský celek je poškozený neudržováním,
jeho obnova je však dosud možná a postupně již probíhá. Byl vybudován v první třetině 17. století jako součást zvelebení
vrchnostenského rezidenčního města rodu Dietrichsteinů. S jistotou lze tvrdit, že tvoří původní ohnisko rozsáhlých
krajinářských úprav území mezi Mikulovem, Valticemi a Lednicí. Zajímavé přitom je, že originalita řešení krajinářských úprav
u Mikulova spočívá v propojení krajinné estetiky a hospodářské účelnosti zemědělské krajiny – do zemědělsky užívané
krajiny šlechtického velkostatku s charakteristickou skladbou (rybníky, vinice, sady, zahrady, pastviny, pole) a vybavením
(mlýny, rybárny, sádky, sýpky, sklepy, ovčíny) byla zakomponována záměrně esteticky utvářená místa dobové reprezentace
(např. kostel a kapličky křížové cesty na Svatém kopečku a dvě zahradnicky okázale utvářené obory s letohrádky a libosady
v údolí potoka Včelínku). Takto utvářený celek zemědělské krajiny s funkcí hospodářskou i reprezentativní, kompozičně
propojený s vrchnostenským rezidenčním městem a zámkem prostřednictvím alejí a krajinných přímek, byl předchůdcem
komponovaných areálů velkých šlechtických venkovských sídel novověku, označovaných dnes jako okrasný (vzorný)
statek (ferme ornée). Centrem komponované krajiny kolem Mikulova byla zámecká rezidence vybudovaná jako velkolepá
rozhledna – belveder s výhledy na nová panoramata vzhledného města s kláštery, kostely, poutní loretou, poutní svatou
horou a zahradnicky utvářenými oborami s letohrádky a libosady. Estetické úpravy krajiny v okolí Mikulova byly ve své
době tak výrazné a originální, že nemohly uniknout pozornosti svých sousedů. Na Moravě představovaly v mnoha směrech
předběhnutí své doby a staly se bezpochyby inspirací pro své okolí. Způsob utváření a užívání zdejší krajiny na principu
propojení krajinné estetiky a hospodářské účelnosti zakotvil na moravsko-rakouském pomezí již na počátku 17. století
a během staletí přerostl ve fenomén. Je výmluvnou výpovědí především o významu, který někdejší šlechtičtí hospodáři
zemědělské krajině vždy přikládali.
Nevelká část přírodovědného průzkumu je věnována též nálezům některých chráněných rostlin.
Vzácným artefaktem mokřadních druhů rostlin v údolí Včelínku jmenujme například mléč bahenní Sonchus palustris
a pcháč bahenní Cirsium palustre. Ve vyšších polohách podél údolí téhož potoka jsou zachovány útržky stepních
panonských ekosystémů ve zbytku skalní vápencové stepi s původními druhy rostlin jako – oman srstnatý Inula hirta,
rostoucí při skalách na lokalitách Skalky nebo na Pavím kopci. Při porovnání historických dat z urbářů i archivních soupisů
ze 17.-18. století přetrvává v této příhraniční oblasti též pěstování některých hospodářských plodin jako např. máku setého
Papaverum somniferum a to na velkých plochách.
b.2.Vybrané objekty hospodářského rozvoje v kulturní krajině
Jedním z dílčích důležitých aspektů zadání je formulovat nástup moderního novověkého vinařství na panství
Mikulov (posléze i na panství Drnholec), tj. především studium a popis zakládání nových vinic ve viničních tratích
a rovněž i objektů, jež s vinařstvím souvisejí. Zejména rozsáhlé budování sklepů v blízkosti vinohradů, mimo intravilán
obcí, specifikace souborů sklepů ve volné krajině a vinařských uliček na okrajích obcí. (K této problematice byly provedeny
archivní rešerše in: MZA Brno, F18, kart. 1178, inv. č. 7401, inv. č. 7402, inv. č. 7403, inv. č. 7404, inv. č. 7405, inv. č. 7406;
F 18, kart. 1181, inv. č. 7414. Prameny přinášejí informace o stavbách sklepů a lisoven v obcích Perná, Klentnice, Mušov,
Mikulov a Dolních Věstonicích z let 1658-1820).
Mezi významné specificky provozně-technické objekty, jež jsou v širších souvislostech v kulturní krajině zakládány
a významně ji ekonomicky a hospodářsky využívali, patří zejm. vodní a větrné mlýny, o nichž čerpáme základní informace
ze studovaných archiválií.
(Mlýny na panství Mikulov in: MZA Brno, F18, inv. č. 7259, sign. 17 IVa, kart. 1147 – Mlýn Maria dříve zvaný Janičův na
severovýchodním okraji Mikulova na potoce Mušlovský; dále F18, inv. č. 7272, sign. 17 VII b, karton 1152 – mlýn u Sedlece;
dále F18, inv. č. 7269, sign. 17 VIa – mlýn a pila a pivovar na panském dvoře Dietrichsteinů v Dolních Věstonicích na řece
Dyji; dále F18, inv. č. 72 63, sign. 17 IVe, kart 1148 – větrný mlýn u Mikulova na Tieraltbergu (1714) a dále větrné mlýny na
jižním okraji Mikulova, F 18, inv. č. 10220, sign. 3143, karton 1700).
b.3.Studie (některých významných) hospodářských objektů, budovaných v komponované
krajině Mikulovska, v analýze archivních pramenů a rozboru přírodovědných a kulturněPERIODICKÁ PRŮBĚŽNÁ ZPRÁVA O POSTUPU PRACÍ NA PROJEKTU ZA ROK 2013
STRANA 23
historických souvislostí
Panský dvůr v Dolních Věstonicích s renesančním souborem staveb zemědělského průmyslu z druhé poloviny
16. století je jedinečným příkladem pokrokových změn ve výrobní technice zemědělství, jež významně přispěly ke změně
urbanizace venkovské krajiny, a s tím související proměny sociální struktury obyvatelstva, vynucené potřebou kvalifikované
práce. Mlýny byly obecně jedním z největších zdrojů ekonomiky panského mikulovského velkostatku, vzhledem k oblibě
pěstování obilí, hlavně pšenice, došlo i k rozvoji pivovarnictví, proto všude, kde to bylo jen trochu možné, zakládala
vrchnost mlýny – vznikaly nejen drobné mlýny o jednom až dvou složeních na malých tocích (mlýn Porz na břehu rybníka
Nový na katastru obce Sedlec u Mikulova nebo mlýn Janičův poději zvaný Mariánský na katastru Mikulova aj.), jež
poskytovaly jen malý zdroj vodní energie, kumulovaný zpravidla nejdříve v rybnících; ale také mnoho velkých mlýnů, hlavně
podél řeky Dyje, jak potvrzují mikulovské urbáře. Technické provedení, tj. hlavně umístění mlýnů, se muselo přizpůsobit
charakteru velkého a přitom značně kolísavého toku Dyje. Mlýny proto nebyly zřizovány přímo na hlavním toku řeky, nýbrž
pro ně byly zřizovány zvláštní náhony napájené uměle vytvořenými jezy (Dolní Věstonice, Mušov aj.). Jednalo se o náhony
dlouhé několik desítek až sto metrů, jež sloužily pro potřebu jednoho mlýna jako v případě mlýna v Dolních Věstonicích
(známé jsou ale i náhony dlouhé několik kilometrů přivádějící vodu pro několik mlýnů nebo rybníků např. náhon u Krhovic).
Dolní Věstonice získaly charakter městečka s tržním právem (týdenní trh) ve 14. století, kdy se staly součástí mikulovského
dominia, v jehož rámci setrvaly až do zániku patrimoniálního systému v polovině 19. století. Od 14. století do roku 1560
náležely k državám rodu Liechtensteinů, krátce pak do roku 1672 uherskému rodu Kereczenyů, a po té až do roku 1945
knížecímu rodu Dietrichsteinů. Nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1377. Urbář Liechtensteinského panství z roku 1414
zmiňuje v Dolních Věstonicích u řeky Dyje mlýn s jezem. Z mlýna se panstvu platilo dvakrát ročně po pěti hřivnách grošů.
Vedle peněžního platu se z mlýnu v této době platily různé naturální dávky. Panský dvůr byl zjevně již počátkem 15. století
obehnán zdí: „poblíž mlýna na konci obce stála jedna ze dvou bran“ (Das Urbar der Liechtensteiner Herschaften aus
dem 1414 Jahren. Ed. B. Bretholz. 1930). Areál panského dvora představoval zřejmě již tehdy výrazný dobový prvek krajiny.
V době husitských válek byly Dolní Věstonice jako majetek katolíků vypleněny, v roce 1525 byl vypálen liechtensteinský
Mikulov a zpustošeno jeho okolí. (Krones F. V.: Quelen der Geschichte Mährens in XV. Jahrhundr. CDVGMS 4. 1939).
S ostatními grunty byl terčem plenění i mlýn, starý středověký mlýn jmenuje naposled urbář z roku 1560. Další urbář z roku
1575 uvádí již nově postavený mlýn o osmi složeních se stoupou, starý mlýn byl zachován a sloužil k vykrmování vepřů
pro vrchnost. Urbář dále uvádí v areálu panského dvora v samém sousedství mlýna další stavbu zemědělského průmyslu
– budovu pivovaru. Další hospodářský vzestup, modernizaci a soustředění zemědělského průmyslu do areálu panského
dvora, na samém okraji obce, dokládá Dietrichsteinský urbář z roku 1587, který jmenuje poprvé panskou brusírnu, kterou
měli pronajatu novokřtěnci (Kryčer R.: urbář 1578, český překlad). Po smrti Adama z Dietriechsteina v roce 1590 připadly
Dolní Věstonice nestaršímu synovi Maxmiliánovi. V rozdělení dědictví se udává nová velmi pevně vystavěná tvrz, pivovar
se sladovnou, u ní mlýn „velkým nákladem nedlouho vystavěný“ o 8 složeních a dvou stoupách (Tenora J.: Rozdíl panství
mikulovského z roku 1590, ČSPS 40. 1932. s. 9n.). Do stavebních osudů mlýna zasáhly negativně neblahé politické
události na prahu třicetileté války. Panský mlýn i pivovar byl 5. srpna 1619 vypálen během bitvy u Dolních Věstonic, jež se
odehrála mezi vojsky povstalých moravských stavů vedenými Ladislavem Velenem z Žerotína a Fridrichem z Tiefenbachu
na nedalekém Drnholci a císařským vojskem pod velením Dampierra. Mikulovský urbář z roku 1629, jenž zaznamenal stav
mikulovského panství uprostřed třicetileté války, označuje již mlýn v Dolních Věstonicích za jeden z největších na Moravě,
jež má dostatek vody a proto mele po celý rok (Válka J.: Dějiny Moravy II. 1987; Kryčer R.: Mikulovské panství za posledních
let kardinála F. Dietrichsteina, VVM IX. 110 n.). Přesto po požáru z roku 1619 nebyl ale mlýn ještě plně obnovený, měl jen
7 složení, stoupu na kroupy a pilu (předtím urbáři nejmenovanou, tedy novou). Pivovar v roce 1619 rovněž vyhořelý byl už
plně obnoven a vařil údajně ročně plných 2 600 sudů piva (Kryčer R.: Mikulovské panství za posledních let kardinála F.
Dietrichsteina, VVM IX. 110 n.). Válečné události poznamenaly Dolní Věstonice pleněním také na konci třicetileté války.
Při ročním obléhání Mikulova a okolí byl vypleněn a vypálen hrad Děvičky. Na konci války zůstala v D. Věstonicích jen
polovina poddaných a asi polovina gruntů byla pustá. Popis panství z roku 1655 uvádí, že poddaní, kteří v městečku
zůstali, byli zbídačení a předepsané dávky odváděli panstvu jen s největšími obtížemi. Panský majetek byl v žalostném
stavu. Ve mlýně zbyly ze sedmi složení jen dvě a poškozeny byly splavy a mlýn potřeboval celkovou nákladnou opravu.
Ani pivovar na tom nebyl o mnoho lépe, příjem z něho klesl na jednu třetinu (Kryčer R.: Dějiny městečka Dolní Věstonice,
1952 strojopis). Mlýn a další budovy musel být v 17. století opravován po nájezdech Tatarů v roce 1663 (MZA Brno:
Rodinný archiv Dietrichsteinů. G 140, karton 202). Často se musel vyrovnávat se škodami způsobenými záplavami. V roce
1704 měl 9 složení a byl čtvrtým největším mlýnem na Moravě (Chylík: Přehled dějin moravského průmyslu, Brno 1948. s.
77). Kvůli malému spádu jeho kola byl jako většina mlýnů na Dyji poháněn spodní vodou. Dietrichsteiny byl pronajímán
za pevně stanovenou částku, většinou na tři roky. K mlýnu náležela pozemková výbava. V první polovině 18. století šlo
pánům z mlýna 1500 zlatých a 50 sudů pšeničné mouky, 30 měřic zrna pšenice a 50 měřic mouky ze žita. V roce 1723-1725
zhotovil dvorní sochař Dietrichsteinů Ignác Lengelacher sochu svatého Floriána na nové barokní bráně do panského
dvora s mlýnem. Mlýn v Dolních Věstonicích zachycuje mapa stabilního katastru z roku 1825.
STRANA 24
Podrobně studovány jsou i další vybrané významné hospodářské objekty a zahrady: Janičův mlýn (dnes zvaný
Mariánský) na Mušlovském potoku u Janičova kopce (Janischberg, Neuberg), na severozápadním okraji Mikulova
(archivní prameny in: MZA Brno, F18, inv. č. 7259, sign. 17 IVa, kart. 1147); dále větrný mlýn u Mikulova na Tieraltbergu,
při rakouské straně hranice u obce Kleinschweinbarth (archivní prameny in: MZA Brno, F18, inv. č. 7263, sign. 17 IVe,
kart 1148, k roku 1714); zahrada zvaná Zwergelgarten (základní data k největší a nejstarší panské ovocné a zelinářské
zahradě na severním okraji Mikulova in: MZA Brno, F 18, inv. č. 7507, sign. 42 IIb, karton 1200); dva větrné mlýny na
jižním okraji Mikulova, jež byly součástí ovocné a zelinářské panské zahrady (in: MZA Brno, F 18, inv. č. 10220, sign. 3143,
karton 1700) a stavba zájezdního hostince u Perné na staré císařské cestě z Vídně přes Mikulov do Brna (též in: MZA
Brno, F 18, inv. č. 7244, sign. 15 Ib, karton 1138).
b.4.Další badatelská práce a dílčí dosažené výsledky
Vlastní badatelská práce byla dále zaměřena na získání souboru historických dat k zakládání a vývoji nejvýznamnější
rybniční soustavy Mikulovska, a to na potocích Mušlovský a Včelínek, popsané již v mikulovských urbářích a dále v odborné
literatuře.
Řešitelka přírodně krajinářského průzkumu se rovněž významně podílela jako spoluautorka na dílčím projektovém
výstupu – odborném článku „Cesty k raně novověké kulturní krajině“ I. Mikulovsko – průběžné výsledky průzkumu,
připravovaném v recenzovaném periodiku Vlastivědném věstníku moravském 4. díle/2013.
Jako odborná konzultantka se účastnila organizace a vedení první fáze workshopu FA (terénní průzkum) k projektu
na Mikulovsku ve dnech 15. – 19. 7. 2013, kde vedla exkurzi k urbanistickému celku Mikulova a komponované krajině na
jihovýchodním okraji Mikulova (při rybníku Nový a letohrádku na Tichém ostrově, barokních lázních Sedlec, na Kreuzbergu
a oboře pod obcí Klein Schweinbarth).
Z dosud provedených dílčích průzkumů je zřejmé, že obecné již publikované skutečnosti o radikální proměně přírody
a krajiny nejjižnější Moravy, související s vývojem šlechtického velkostatku pozdního feudalismu, nově doplňované v rámci
projektu NAKI o soudobé poznatky terénního výzkumu zaměřeného cíleně na zachované stěžejní historické artefakty
a památky, ale také obsáhlé informace o nich, získané průběžně detailními překlady příslušných archiválií, které
přinášejí dlouho postrádané nesmírně cenné informace o historii příhraničního regionu. Souborně je můžeme nazvat
jako znovunalezené střípky na dlouhá desetiletí ztracené historické paměti regionu na hranici jižní Moravy a Weinviertlu.
Zdánlivě strohé smlouvy o zakládání sklepů, mlýnů, pivovarů, ovčínů, pěstovaných plodinách, chovu dobytka, daních,
mýtech, prodaném zboží apod. přinášejí překvapivé informace o pestrosti někdejší přírody a krajině raného novověku.
Prameny přinášejí navíc skutečná jména našich předků, stavitelů a zakladatelů vinic, sklepních ulic, sadů, rybníků,
nejrůznějších budov. Dávají také nahlédnout do lidových zvyklostí někdejší doby v konkrétním prostoru, který dnes
nazýváme jedinečnou barokní krajinou Mikulovsko. Význam zpracování těchto zpráv do uceleného obrazu a veřejnosti
srozumitelné charakteristiky o samé podstatě jedinečnosti tohoto území a jejich památek je mimořádný.
b.5.Předpoklad práce do konce roku 2013
Praktický přírodně krajinářský průzkum vymezeného území Mikulovska je z 80 % dokončen, nadále probíhá studium
a interpretace významného krajinného mobiliáře na části drnholeckého panství. Jsou připravena nová archivní zadání pro
MZA Brno (fondy F 18, F 72, G 140), též pro archivy ve Vídni (Liechtenstein, Hausarchiv).
7. ETAPA – SOCIOLOGICKO-EKONOMICKÝ PRŮZKUM
a.1.Rešerše zahraniční literatury, zabývající se ekonomickými souvislostmi vzniku a uchování
kulturní krajiny Mikulovska.
Hlavním cílem projektu je identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny kulturní krajiny zrozené
v období pozdní renesance a baroka, která výrazně přetvořila význam a vzhled krajinného rámce novověké společnosti
na základě interdisciplinárního výzkumu spojujícího přístupy uměnovědné, kulturně antropologické, archeologické,
ekonomické i prvek praktické architektonické tvorby; jde tedy o poznání zrodu a udržování (ale i zániku) raně novověké
kulturní krajiny a zejména její duchovní tváře a interaktivního vztahu mezi touto kulturní krajinou a člověkem, jejím tvůrcem,
který je jí sám přetvářen.
V prvním roce projektu bylo řešení cílů – analýzy krajinotvorných hospodářských procesů zahájeno rešeršemi zahraniční
i domácí literatury, týkající se hospodářských procesů, podílejících se na utváření kulturní krajiny, ať už v pozitivním či
STRANA 25
negativním slova smyslu. Výsledný stav poznání, který bude v dalších letech doplňován a rozšiřován díky pořizování další,
aktuální tematické literatury, se stane základem odborných textů, které jsou výstupem socio-ekonomické části projektu.
Rešerše literatury jsou důležité z hlediska metodického i z hlediska hledání relevantních ukazatelů.
Z hlediska zkoumání fenoménů, utvářejících kulturní krajinu se jako nejvhodnější ukázal být sborník The Cultural
Landscape: Past, Present and Future, věnovaný sice převážně severské krajině, přesto však užitečný modely vývoje
kulturní krajiny a svými postřehy k managementu tradiční krajiny v moderním světě. K problematice kulturní krajiny a jejích
ekonomických souvislostí je věnována rovněž řada článků z odborných časopisů, dostupných z databáze JSTOR (např.
Trends in European Cultural Landscape Development: Perspectives for Sustainable Future (W. Vos, H Meekes), Barriers
and Bridges to Sustaining Cultural Landscapes (P. Selman), Heritage Tourism, Heritage Landscapes and Wilderness
Preservation: The Case of National Park Thy (D. C. Knudsen, C. E. Greer), a další). Obecný rámec rovněž doplnily postřehy
z knihy Ekonomie měst, ze Svatyně za hradbami měst (M. Gaži, J. Hansová), dále z časopisu Historická geografie. Pro
zasazení obecných poznatků do kontextu regionálních reálií pak byly důležité zdroje zaměřené na místní úroveň, např.
stará řada Vlastivědy Moravské, Sborníky Státního okresního archivu Znojmo, Sborníky Regionálního muzea v Mikulově
a další.
a.2.Získání a zpracování informací z dostupných vizualizovaných informačních zdrojů, které
zachycují krajinu zkoumaného regionu a doplňují ji řadou údajů hospodářské a kulturní
povahy.
Pro studium proměny krajiny se jako nedocenitelné ukázaly mapové podklady, které ukazují některé zásadní změny
v krajině. Sledovány byly změny v silniční síti, ilustrující posuny a změny ve významu dvou největších hospodářských
center Drnholce a Mikulova, z nichž první patrně dominovalo na obchodní trase ve směru na Brno ještě na počátku 18.
století, druhé původně ležící na cestě na Měnín a Olomouc, pak nabralo na významu v souvislosti se stavbou císařské
silnice. Z pohledu na historické mapy lze studovat a vyčíst změny v rozloze sídel, počet a rozmístění drobných sakrálních
památek i tehdy existujících profánních objektů – hospodářských dvorů, mlýnů, sýpek, pivovarů a dalších významných
hospodářských jednotek (jako sádky, bažantnice, rybníky apod.), též rozmístění přechodů přes inundační území Dyje,
které určovaly primárně směry a souvisely se základní strukturou silniční sítě, a vytyčení hlavních komunikačních os. Další
doplňkové informace přinese také možnost prozkoumat textovou část prvního vojenského mapování.
Vizuálně bylo také možné odhadnout rozlohy vinic, vytížení lokálních cest (zejména v souvislosti s navštěvováním
trhů), přibližný rozsah lesních porostů a jiné informace, které byly zpřesněny dostupnými archivními zdroji.15
a.3.Získání a zpracování informací ekonomického charakteru z archivních fondů a doplnění
odbornými rešeršemi z pramenného materiálu vybraných archivních institucí,
zpracovávaných v rámci aktivit ostatních členů konsorcia.
Informace hospodářského charakteru se nacházejí v několika základních souhrnných archivních fondech, z nichž
nejdůležitější jsou Josefinský 3katastr, Matrika výnosu pozemkového, Vceňovací operáty a Stabilní katastr, které současně
se studiem odborné literatury, napomohly výrazně osvětlit ekonomické procesy a změny v krajině. Podávají základní
charakteristiku o lidnatosti obcí zkoumaného regionu, o rozloze a využití zemědělské půdy, o výnosech, o plodinách,
které poskytovaly obci největší část příjmu, o výnosech vinic v katastrech jednotlivých obcí. V rámci širší prospekce, studia
a výběru archivního materiálu byly také zkoumány archivy obcí a farností studovaného území ve fondech Moravského
zemského archivu v Brně, Státního okresního archivu v Mikulově, Diecézního archivu Biskupství brněnského v Rajhradě
u Brna, Zemského archivu v Opavě, pobočce v Olomouci a Národního archivu v Praze (podrobněji in: archivní průzkum
na projektu 2013).
a.4.Terénní průzkum, probíhající pod patronátem pracovníků NPÚ, umožňující charakterizovat
základní ekonomicko-geografické markanty zkoumaného regionu.
Terénní průzkum, probíhající pod patronátem pracovníků NPÚ, umožnil charakterizovat základní ekonomickogeografické markanty zkoumaného regionu. Navazující workshop s pedagogy a studenty FA VUT v Brně přispěl k syntéze
získaných poznatků a jejich první prezentaci.
V měsících od dubna do června probíhal terénní průzkum pod patronátem spoluřešitelů z NPÚ, který pomohl
konfrontovat poznatky získané z historických topografických mapových podkladů a dílčích archivních rešerší se současnou
situací. Při bádání v terénu byly identifikovány a dokumentovány dochované památky a další významné hospodářské
objekty, zkoumány změny v krajině a v jejich ekonomicko-hospodářských funkcích. Při sběru dat sociálně-ekonomického
15Viz poznámka 4.
STRANA 26
charakteru byly též studovány a dokumentovány ikonografické obrazové materiály v církevních stavbách studovaného
regionu.
Červnový workshop ve spolupráci s pracovníky NPÚ, pedagogy a studenty Fakulty architektury VUT v Brně,
umožnil setkání všech tří zainteresovaných subjektů a uskutečnění prvního přednáškového bloku, kde byly syntetizovány
a konfrontovány první získané poznatky o vzniku a vývoji barokní krajiny Mikulovska. Pro potřeby projektu byly uskutečněny
průzkumy lokality v přibližné trase dvou původních poutních stezek, se zvláštním přihlédnutím k lokalitám, dochovaným
v podobě, blízké původnímu vzhledu krajiny.
b.1.Definice kulturní krajiny a stanovení míry jejího zachování ve zkoumané lokalitě
V prvním roce projektu bylo řešení cílů-analýzy krajinotvorných hospodářských procesů zahájeno rešeršemi literatury,
která definuje kulturní krajinu a její hospodářské vazby.
Rešerše literatury přinesla metodologické základy pro zkoumání vzniku, vývoje a konzervování kulturní krajiny.
Z hlediska charakteristik ekonomické a kulturní geografie se v případě lokality Mikulovska jedná o vzácně dochovanou
mozaiku zemědělské krajiny s dominantními přírodními krajinnými prvky, svéráznou zaalpskou variací multifunkční krajiny,
v níž stabilní hospodářství utvářelo krajinu efektivně užívanou, funkční a esteticky hodnotnou. Z této smíšené krajiny
(coltura mista) se nejvíce dochovalo právě v oblasti lokality kolem hřbetu Pavlovských vrchů, a to jednak díky přírodním
podmínkám, které přirozeně omezily hospodářské využití některých ploch (v Josefinském katastru (fond D6) se hovoří
o pustině, spadající zejména do katastru obcí Mikulov, Perná, Horní a Dolní Věstonice, Březí), jednak díky vinařství,
jež zakonzervovalo velkou část hospodářsky užívané krajiny ve víceméně intaktní podobě. Potvrzuje to také obecnou
evropskou zkušenost, že pokud se v Evropě hovoří o historické kulturní krajině (typicky kulturní krajině UNESCO), je to
převážně omezeně využitelná krajina horská či krajina s vinicemi. Zdá se, že splnění těchto dvou podmínek (omezená
využitelnost (příp. dostupnost) a existence vinařství) chrání krajinu před většími krajinotvornými změnami a v regionu
Mikulovska je v malém splněno obojí.
Do jaké míry chrání vinařství krajinu před estetickou degradací, je vidět na srovnání s oblastmi obilnářskými, kde byla
krajina esteticky poškozena scelováním ploch a likvidací drobných porostů. Kontrast estetických kvalit zemědělských ploch
na moravské a rakouské straně je snadno pozorovatelný.
Další zkoumanou kapitolou v rámci zachování kulturní krajiny tvořilo její dnešní využití a schopnost zachovat si
původní estetické a hospodářské kvality. Na základě výzkumů turistického ruchu v lokalitě můžeme též dokladovat, že
krajina vinic a obtížně přístupných Pálavských vrchů tvoří spolu s památkami Mikulova (a přilehlého Lednicko-valtického
areálu) jednu z turisticky nejatraktivnějších lokalit. V oblasti Pálavy se tedy podařilo skloubit tradiční zemědělské využití
výrobního faktoru půda s nově přidanými službami v oblasti cestovního ruchu (největší ubytovací kapacity v regionu
jsou vesnice tradičně vinařské). Tento evoluční, nikoliv revoluční trend přidávání nové práce ke staré, umožnil postupnou
metamorfózu výrobního faktoru půdy do výrobního faktoru kulturního kapitálu, což zajišťuje regionu významný (nikoliv však
samospasitelný) ekonomický impuls k uchování určité podoby kulturní krajiny.
Právě posun od zemědělského využití krajiny k nové symbióze tradičního udržování zemědělské produkce, sloužící
k dalšímu rozvoji navazujících služeb (zejména v oblasti cestovního ruchu), bude blíže popsán v předpokládaném výstupu
této etapy výzkumu, v článku Ekonomická dimenze proměn kulturní krajiny. Dosud získané výsledky umožní poslat článek,
zkoumající ekonomickou dimenzi vývoje kulturní krajiny a její potenciál v moderní ekonomice, do recenzního řízení, a to
již tento rok (2013), nikoliv až příští, jak bylo původně plánováno. Studie bude poslána do časopisu Scientia et Societas.
b.2.Určení základních demografických a sociálně-ekonomických jevů v sídlech zkoumaného
regionu
Pozornost byla soustředěna především na porovnání lidnatosti jednotlivých obcí a určení způsobu obživy. Zkoumána
byla majetková struktura jednotlivých vesnic (počet láníků, půlláníků, čtvrtláníků, domkařů), počet domů, rodin a jednotlivců,
zastoupení řemesel, přirozené spádové oblasti trhů, výnosy z alternativních využití zemědělských půd a tendence ve
změnách využití zemědělské půdy, které naznačují vyšší či naopak nižší atraktivitu jednotlivých pěstovaných plodin.
Výstupy ze zpracovaných archivních zdrojů, poskytující tyto informace (Matriky pozemkového výnosu, Vceňovací operáty,
in: MZA Brno, soupis studovaných pramenů16) jsou v současném okamžiku zpracovávány v textu článku, zasazujícího tyto
informace do širšího kontextu vývoje krajiny.
Dílčí informace byly také získány z ostatních archivních zdrojů, které poskytují doplňkové informace o jednotlivých
16Viz Část C, 3. etapa – archivní průzkum.
STRANA 27
sídlech (např. četnost a jakost bohoslužebného náčiní, fundace a vlastnictví při kostele).
Charakteristika hospodářských center, vysvětlení poklesu či růstu jejich významu a vyhodnocení jevů, majících dopad
na utváření krajiny.
Podle dochovaných zpráv o historii regionu (a nakonec totéž plyne i z pohledu na Müllerovu mapu Moravy) byl až
do počátku 18. století významnějším obchodním centrem Drnholec, přes který vedla starší obchodní stezka na Brno, těžící
z možnosti překročit inundační pásmo Dyje v jednom relativně úzkém území. Při zpracovávání dat z Matriky pozemkových
výnosů a jejich porovnání v letech 1789 a 1819 je jasně patrné, že hlavními zemědělskými centry regionu byly v poměru
k výnosům Mikulov, Drnholec a s mírným odstupem i Dolní Dunajovice. Drnholec mohl do určité doby těžit z polohy na
obchodní stezce, jejíž význam však později převzal Mikulov, který se profiloval také jako kulturní centrum (gymnázium,
kapitula, reprezentace šlechtického rodu) a měl prospěch rovněž z přítomnosti poutního místa.
Zajímavé, byť bohužel neúplné informace se podařilo vytěžit ze zápisu Vceňovacích operátů, které poskytly informace
o spádových trhových vsích (Dolní Věstonice, Drnholec, Mikulov), což napomohlo vytvořit částečnou mapu cest využívaných
v souvislosti s obchodem. Podařilo se v omezeném rozsahu určit obce s větším zastoupením řemesel a rozvíjející se výrobou
(Dolní Věstonice, Drnholec). S informacemi doplněnými z Vlastivědy moravské se podařilo prodloužit některé časové řady
s daty např. o počtu domů a počtu obyvatel, tedy o celkové velikosti sídel.
Z analýzy dat o pozemkovém výnosu můžeme také zachytit trvalý jev mírného nárůstu výnosů vinic, obvykle na úkor
polností, což je způsobeno výrazně vyšším výnosem z vinic. Není náhodou, že po celé 18. století máme z archivu doložené
četné žádosti poddaných o souhlas s postavením vinných sklepů či lisoven. (in: MZA Brno, fond F 18)
Charakteristika produkčních funkcí sídel a jejich stratifikace na dělicí linii vinařské/obilnářské, kvantifikace drobné
industrie.
Na základě matrik pozemkového výnosu bylo možné provést přibližné rozdělení obcí podle typu plodiny, která v jejich
hospodaření převažovala či byla významným zdrojem příjmů. Vzhledem ke skutečnosti, že vinohrady poskytovaly čtyř – až
pětkrát vyšší výnos na jitro, patří mezi významné vinařské obce i ty vesnice, které mají relativně menší podíl vinic na celkové
rozloze vzhledem k rozloze katastru, neboť výnos i tak tvořil značné procento příjmů obce.
Mezi obce výrazně vinařské patří Dolní Věstonice (49% pozemkových výnosů v roce 1789 je z vinic), Pavlov (55,2%),
Dolní Dunajovice (57,3%). K obcím vinařsko-obilnářským lze přiřadit Sedlec (40,8%), Bavory (40,9%), Klentnice (44,7%),
Perná (44,7%). K obcím obilnářsko-vinařským patřily Bulhary (30,6%), Milovice (35,6%), Horní Věstonice (37%), Mikulov
(38,4%), Dobré Pole (37,1%), Březí (39%), Brod nad Dyjí (30,4%), Novosedly (18,2%) a Drnholec (15,5%). K obcím
významně obilnářským patřily Mušov (9%), Jevišovka (7,5%) a Nový Přerov.(zdroj – matriky pozemkového výnosu, in: MZA
Brno, fond D8).
Zajímavé doplňkové informace přináší také Vceňovací operáty, které hodnotí kvalitu vína a podrobné informace
o pěstovaných odrůdách. Z tohoto zdroje také byly získány informace o zastoupení řemesel v některých sídlech.
Zpracování doplňkových ekonomických údajů, poskytujících informace o utváření krajiny regionu – (vzájemné podíly
orné půdy, vinohradů a lesů; průměrné výnosy různých plodin; trendy změn užívání zemědělské půdy; druhové členění
lesních porostů; odhad kvantitativního podílu pěstovaných odrůd vín; rozložení majetku mezi obyvateli vesnice).
Z Josefinského katastru byly získány informace o využití půdy v katastru obcí (orná půda/zahrady/lada/pustiny/
pastviny/vinohrady/lesy) a také informace o relativní rozloze ploch vinic v katastru obcí (od 3,2% v Jevišovce po 53,4%
v Dolních Věstonicích). Lesy, pokud se na území vyskytovaly, byly tvořeny povětšinou duby, dále osikami a jilmy. Z hlediska
užívání půdy můžeme mezi roky 1789 a 1819 zaznamenat mírný nárůst vinic (s výjimkou Nového Přerova). Data, týkající se
pěstovaných odrůd, se dosud zpracovávají, stejně jako data týkající se průměrných výnosů jednotlivých plodin a částečně
dochovaná hodnocení bonity půd a kvality vín.
Z určitého fragmentu informací si také můžeme udělat představu o rozložení držby půdy mezi obyvateli některých
vesnic a o jejich struktuře. Získané poznatky neumožňují zevšeobecnění (majetková struktura se liší napříč rozdělením obcí
na škále vinařsko-obilnářské), informace jsou zajímavé spíše pro dějiny jednotlivých vesnic (specifická majetková struktura
Milovic, zvláštní kategorie kopáčů v Dolních Věstonicích, nízký podíl domkářů v Klentnici, Mušově a Sedleci).
Zevrubné informace získané prospekcí archivních materiálů budou zužitkovány v dokončovaném článku.
8. ETAPA – PUBLIKACE DÍLČÍCH ETAP ŘEŠENÍ PROJEKTU
Hlavní syntetizující odborný výstup „Cesty k raně novověké kulturní krajině – 1. Mikulovsko – průběžné
výsledky průzkumu“ byl uplatněn v recenzovaném periodiku – Vlastivědný věstník moravský, čtvrtý díl ročníku 2013.
Identifikační údaje o publikovaném článku budou uplatněny v Registru informací o výsledcích (RIV).
STRANA 28
Výsledkem zkoumání ekonomického a sociologického aspektu tématu je dílčí připravovaná studie „Ekonomická
dimenze proměn kulturní krajiny“ připravovaná v recenzním řízení v závěru roku 2013 v časopise Scientia et Societas.
9. ETAPA – USPOŘÁDÁNÍ WORKSHOPU
a.1.Vytvoření metodiky vedení studentského workshopu a formulace zadání pro jednotlivé
ročníky
Workshop byl metodicky rozdělen do tří fází: terénní průzkumy a analýzy, návrhová část a tvorba modelů
Fáze terénních průzkumů a analýz
Se studenty bylo provedeno několik terénních průzkumů s cílem získat konkrétní představu o stavu původních
barokních památek a proměně prostorových kvalit zájmového území. Tato fáze plně využívala poznatků z předchozích
etap projektu.
V návaznosti na první fázi workshopu bylo formulováno zadání s ohledem na jednotlivé studijní ročníky.
Fáze návrhové části – zadání pro druhý ročník BSP
Téma bydlení ve dvou různých kontextech: urbanizovaná versus volná krajina. Tradiční typologie zasazená do
židovského města (Mikulov) versus nová typologie v síti starých barokních cest (Pálava).
Úkol č. 1: Do prostředí starého židovského města v Mikulově (proluka) navrhněte rodinný dům. Klienta si zvolte dle
vlastní fantazie (malíř, cestovatel, astrolog...). V první fázi práce napište esej, popisující zájmy a zvyklosti vašeho vybraného
pomyslného klienta. Následně navrhněte formu, odrážející jak „genia loci“, tak životní styl uživatele. Důraz bude kladen
na nalezení vhodného prostorového konceptu, dispozičního řešení a použití tradičních materiálů a technologií.
Úkol č. 2: Do specifické krajiny Pálavy, poznamenané výrazným vlivem baroka, umístěte jednoduchý objekt pro
novodobého poutníka. Nechte se inspirovat tvůrčími principy barokních architektů, i krajinou samotnou. Hledejte „druhé
město“, nový svět na pomyslné hranici historických vrstev formujících českou krajinu. Zvažte výběr materiálů, funkce, využití
přírodních zdrojů energie...
Fáze návrhové části – zadání pro čtvrtý ročník BSP
Analýza vzniku a vývoje barokní kulturní krajiny, jejího současného stavu. Analýza prvků a vazeb v původní i dnešní
krajině. Detailní průzkum části zkoumaného území (Mikulovsko) a aplikace poznatků na konkrétní návrh objektu drobné
architektury pro novodobého poutníka.
Úkol č. 1: V první části práce vytvořte (společně) síť poutních míst (původních a nově navržených), která by podpořila
fungování současné podoby barokní kulturní krajiny.
Úkol č. 2: Následně (individuálně) navrhněte objekt samotný. Do specifické krajiny Pálavy umístěte jednoduchý
objekt pro novodobého poutníka. Nechte se inspirovat tvůrčími principy barokních architektů, i krajinou samotnou.
Hledejte „druhé město“, nový svět na pomyslné hranici historických vrstev formujících českou krajinu. Důraz bude kladen
na nalezení adekvátní formy odrážející prvky tradiční barokní drobné architektury a současné architektonické tvorby.
Zvažte výběr materiálů, funkce, využití přírodních zdrojů materiálů i energie. Jděte za hranice tradiční typologie. Pohybujte
se na pomezí land-artu, sochařské tvorby a architektury.
Fáze návrhové části – zadání pro první ročník MSP
Analýza specifik barokní kulturní krajiny v celém zkoumaném území. Její ekonomika a současný potenciál. Vytipování
konkrétního sídla pro zpracování diplomové práce se zaměřením na nejohroženější barokní památky jihomoravského
pohraničí.
Úkol č. 1: V první části zadání bude téma řešeno v měřítku urbanismu vybraných obcí, v druhé části se bude projekt
zabývat obnovou konkrétního chátrajícího barokního objektu.
V první části práce se pokuste nalézt a pojmenovat základní „stavební prvky“ současné barokní krajiny (oblast
krajina, sídlo; přírodní versus člověkem vytvořené). Výstupem bude model popisující mozaiku prostorových prvků kulturní
krajiny Mikulovska v jednotlivých časových vrstvách.
Úkol č. 2: V druhé části napište odborný (vědecký text) na téma „Obnova barokní krajiny“. Rozsah minimálně 5
normostran.
STRANA 29
Fáze realizace modelů
V poslední fázi workshopu studenti vytvoří modely (vybraných) návrhů. Důraz bude kladen na měřítko modelu
a kvalitu jeho provedení. Bude požadován jednotný vizuální styl všech modelů.
Souběžně bude vytvořen urbanistický model krajiny. Po analýze zkoumaného území bylo upuštěno od modelu
s plastickými vrstevnicemi, protože výškový rozdíl není dostatečně plastický. Model bude vytvořen z průhledných vrstev
(plexisklo) tak, aby jednotlivých vrstvách umožňoval zachycení proměny krajiny v čase. Jednu vrstvu budou tvořit též
lokace jednotlivých studentských návrhů. Pro zobrazování na jednotlivých vrstvách byla zvolena technologie vyřezávaných
symbolů, která umožní průběžně zanášet do modelu upřesněné výsledky výzkumu. Úplnou finalizaci modelu krajiny
předpokládáme až po dokončení všech předchozích etap projektu, tedy až v roce 2014
a.2.Vytvoření technologického postupu procesu pořizování stereoskopických fotografií
památek drobné architektury
Po důkladném posouzení aktuální situace (srpen 2013) na trhu s digitální technikou a 3D zobrazovacími technologiemi
bylo rozhodnuto o změně v řešení nákupu digitalizačních a zobrazovacích zařízení pro realizaci stereoskopických
snímků. Nabídka 3D zobrazovacích zařízení je v současné době značně roztříštěná, souběžně existuje několik odlišných
technologických řešení, z nichž ani jedno není objektivně vyspělejší v porovnání s konkurencí. Nelze jednoznačně určit,
kterým směrem se bude vývoj ubírat. Investice do 3D zobrazovacího vybavení by za stávající situace tedy byla značně
nejistá. Bylo tedy rozhodnuto investovat do nákupu kvalitních digitalizačních zařízení s příslušenstvím (Canon 70D, objektiv,
stativ s panoramatickou hlavou a notebook, software). V této oblasti je situace z technologického hlediska stabilizovaná
a přehledná. Navrhovaná zařízení a aplikace umožní pořídit a zpracovat zdrojová data na velmi vysoké kvalitativní úrovni,
zhotovené snímky budou univerzálně použitelné pro veškeré formy a formáty výstupu v profesionální kvalitě. V budoucnu
bude možno pružně reagovat na vývoj v oblasti zobrazovacích zařízení a přizpůsobit výstup technologickým požadavkům.
Pro průběžnou kontrolu stereoskopických fotografií a přípravu snímků pro veškeré aktuálně dostupné formy zobrazování
poslouží stávající vybavení běžnými monitory a bezplatně poskytovaný software.
b.1.Workshop
Termíny konání:
–– 1. fáze – terénní průzkum, analýza: 15. 7. – 19. 7. 2013
–– 2. fáze – návrhová část: 12. 9. – 5. 11. 2013
–– 3. fáze – realizace modelů: 6. 11. – 30. 11. 2013
Garant: Ing. arch. Barbora Ponešová, Ph.D., Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.
Přizvaní odborníci: Mgr. Milada Rigasová, Ph.D., Mgr. Petr Czajkowski, Mgr. Aleš Homola, prof. Kurt Gebauer
a Mgr. Jan Pohribný, QEP.
Workshopu se účastní celkem 23 studentů (10 studentů 2. ročníku BSP, 11 studentů 4. ročníku BSP a 2 studenti 1.
ročníku MSP).
Workshop byl zahájen 1. fází – terénním průzkumem studentů ve dnech 15. – 19. července 2013. Účastníci byli
ubytováni na faře v Perné. V přednáškách a na třech komentovaných exkurzích byli studenti seznámeni s dosavadními
výsledky průzkumu. Celodenní exkurze zpravidla kopírovali trasu původních barokních poutních cest. Další dva dny byly
věnovány vlastnímu terénnímu průzkumu studentů, jehož výsledkem bylo především nalezení vhodné lokality pro situování
vlastního návrhu.
Fáze návrhová proběhla dle předpokladu. Byla doplněna přednáškou Mgr. Jan Pohribný, QEP na téma „Výtvarné
intervence v krajině“, plánovaná přednáška prof. Kurta Gebauera na stejné téma byla pro nemoc přednášejícího odložena.
Druhá fáze byla ukončena ukončena 5. listopadu 2013 prezentací studentských návrhů.
V současné době workshop pokračuje prací studentů tvorbě modelů.
b.2.Stereoskopické fotografie památek drobné architektury
Vzhledem k tomu, že doposud nebyla nakoupena potřebná technika (schválení změn), předpokládáme realizaci
v roce 2014.
STRANA 30
10. ETAPA – DÍLČÍ VÝSTAVA
a.1.Příprava grafického vizuálního stylu projektu
Návrh loga Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny Jihomoravského pohraničí
vychází z délky názvu značky a je tedy graficky rozděleno do tří významových částí. Na každou část je použitý jiný řez
patkového fontu. Rámeček loga odkazuje na barokní názvosloví. Grafický design tiskovin je (s ohledem na použití značky)
typografické.
Pro komunikaci Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny Jihomoravského
pohraničí byl zvolen font FF Super Grotesk německého designéra Svenda Smitala.
a.2.Scénář expozice
Expozice bude tvořena především vybranými studentskými návrhy prezentovanými vždy jedním panelem formátu
B1 a modelem na samostatném podstavci. Předpokládaný počet vystavených návrhů je deset. Výstava bude doplněna
urbanistickým modelem krajiny a třemi panely formátu B1 s prezentací dosavadních výsledků celého projektu.
b.1.Grafický vizuální styl projektu
Jednotný grafický návrh projektu byl v konceptu navržen, bylo vytvořeno logo. Konkrétní grafické výstupy jsou tvořeny
průběžně, grafické výstupy související s workshopem včetně typografických prací budou provedeny ke konci listopadu.
b.2.Dílčí výstava
Dílčí výstava navazuje na workshop ve dnech 2. až 14. prosince výstava v Galerii Mini v budově FA. Na výstavě
budou prezentovány jak výsledky výzkumu ze strany ostatních příjemců, tak studentské práce vzešlé z workshopu.
STRANA 31
D. POUŽITÍ ÚČELOVÉ PODPORY
DLE ROZPOČTU PROJEKTU
Na projektu se podílí příjemce-koordinátor NPÚ a příjemce FA VUT a MU ESF. Vzhledem k rozlišným pracím a rozdílné
stavbě rozpočtu je zpráva rozdělena do tří částí. Přehled aktuálního čerpání rozpočtu je rozdělen vždy dle jednotlivých
příjemců a následně v souhrnu.
1. ÚČELOVÁ PODPORA DLE ROZPOČTU NPÚ
Účelové čerpání prostředků příjemce-koordinátora, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně.17
1. kapitola – Osobní náklady nebo výdaje
Řádek 1
Tato položka je čerpána pravidelně podle zadávací dokumentace, během 6 měsíců bylo vyčerpáno necelých 60%.
Předpokládá se pravidelné vyplácení platů včetně odměn v závěru roku.
Celková dotace 931 000 Kč
Čerpáno
551 570 Kč
Řádek 2
Tato položka je čerpána pravidelně podle zadávací dokumentace, během 6 měsíců bylo vyčerpáno předpokládaných
66%
Celková dotace
360 000 Kč
Čerpáno 240 000 Kč
Řádek 5
Celkově bylo vyčerpáno během šesti měsíců přibližně 61,3% rozpočtu
Celková dotace
129 1000 Kč
Čerpáno
79 1570 Kč
2. kapitola – Náklady nebo výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku (kapitálové
výdaje)
Řádek 6
Nákup GNSS stanice pro negeodetické měření objektů za použití softwaru GIS, pro měření drobné architektury v terénu.
Celková dotace
132 000 Kč
Čerpáno
131 878 Kč
3. kapitola – Provozní náklady nebo výdaje
Řádek 10
Požadovaný materiál byl z velké části zakoupen přímou cestou prostřednictvím elektronického tržiště Tendermarket. Drobný
materiál a literatura byly částečně nakoupeny přímo v maloobchodním prodeji. Pohonné hmoty nebyly zatím ekonomickým
úsekem zaúčtovány do systému. Náprava a dočerpání zbylé částky z dotace se předpokládá v nejbližší době.
Použití účelové dotace:
NTB HP ENVY, NTB Lenovo IdeaPad, NTB Lenovo ThinkPad 54 983 Kč
NTB Lenova IdeaPad YOGA s příslušenstvím
32 264 Kč
Canon EOS 60D s objektivem
25 911 Kč
USB disk 5 ks, paměť San Disk 1 ks
4 960 Kč
SD Karta Kingston
370 Kč
LOWEPRO fotobatoh
2 609 Kč
Odborná literatura
268 Kč
17 V průběžné zprávě jsou zohledněny pouze ty řádky, ve kterých došlo k čerpání financí.
STRANA 32
Tři brašny pro NTB
2 pevné HDD disky
Celková dotace
Čerpáno 1 420 Kč
3 150 Kč
171 000 Kč
122 075 Kč
Řádek 11
Náklady určené k cestovnému byly do velké míry vyčerpány zejména pro potřeby vyplácení diet a jízdného. Rovněž byla
zakoupena v rámci racionalizace nákladů jedna slevová karta pro jízdu vlakem. Většina cest směřovala do oblasti bádání
vybrané pro rok 2013. V menší míře byly peníze vyčerpány pro návštěvy archivních a podobných institucí a pro cesty na
jednání v Praze. V posledním čtvrtletí roku 2013 se počítá ještě s jednou zahraniční cestou. Předpokládá se úplné vyčerpání
celé sumy.
Celková dotace
20 000 Kč
4. kapitola – Náklady nebo výdaje na služby
Řádek 15
Peníze určené pro tuto kapitolu byly navýšeny o 15 tisíc Kč z důvodu pořízení reprodukcí a digitálních kopií archivních
map a pramenů nezbytných pro vlastní výzkum. Předpokládaná školení byla rozšířena o nabídku firmy GEOTRONICS –
autorizovaného dovozce produktů značky TRIMBLE nezbytná pro práci z GNSS stanicí. V posledním čtvrtletí roku 2013
bude zbývající částka použita pro reprodukci archiválií a map.
Použití účelové dotace:
Certifikované školení ERSI 21 780 Kč
Školení TRIMBLE
8 470 Kč
Využití sítě referenčních stanic 7 260 Kč
Celková dotace
50 000 Kč
2. ÚČELOVÁ DOTACE DLE ROZPOČTU FA VUT
Účelové čerpání prostředků příjemce-spoluřešitele, Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně.
Řádek 1
Tato položka je čerpána pravidelně podle zadávací dokumentace, během 6 měsíců bylo vyčerpáno předpokládaných
61%.
Celková dotace
199 000 Kč
Čerpáno
121818 Kč
Řádek 2
Vzhledem k tomu, že přednášky k workshopu se konali 29. 10. a výstava bude instalována v listopadu, bude tato položka
čerpána v průběhu listopadu a prosince 2013.
Celková dotace
32 000 Kč
Čerpáno
0 Kč
Řádek 4
Stipendia budou čerpána na základě výsledků workshopu v prosinci 2013.
Celková dotace
25 000 Kč
Čerpáno
0 Kč
Řádek 5
Celkově bylo vyčerpáno během šesti měsíců přibližně 48% rozpočtu.
Celková dotace
256 000 Kč
Čerpáno
121 818 Kč
STRANA 33
Řádek 9
Náklady na provoz techniky budou čerpány především v souvislosti s 3. fází workshopu.
Dosavadní čerpání:
Oprava kopírky 303 Kč
Celková dotace
28 000 Kč
Řádek 10
Z důvodů popsaných výše18 bylo přistoupeno k zásadní změně nákupu technického vybavení a softwaru. Vzhledem k tomu,
že k 30. 9. 2013 nebyla tato změna poskytovatelem schválena, nebyly prostředky dosud čerpány.
Nákup materiálu vázán na průběh workshopu, čerpání je předpokládáno v průběhu listopadu a začátkem prosince.
Dosud byly čerpány pouze náklady na pohonné hmoty ve výši 1 595 Kč.
Celková dotace
157 000 Kč
Čerpáno
1595 Kč
Řádek 11
Náklady určené k cestovnému byly čerpány na ubytování pedagogů v 1. fázi workshopu a k vyplácení stravného ze
služebních cest. Bylo čerpáno 96% uznaných nákladů. (Pozn: Ubytování bylo vyúčtováno až v říjnu 2013).
Celková dotace
9 000 Kč
Čerpáno 8 606 Kč
Řádek 12
Byla proplacena záloha na grafické práce na jednotném vizuálním stylu projektu ve výši 25 000 Kč (22% rozpočtu).
Čerpání ostatních nákladů se předpokládá v listopadu v souvislosti s instalací dílčí výstavy.
Celková dotace
114 000 Kč
Řádek 14
Celkově bylo v kapitole provozní náklady a výdaje vyčerpáno během šesti měsíců přibližně 8% rozpočtu.
Celková dotace
309 000 Kč
Čerpáno
25 000 Kč
4. kapitola – Náklady nebo výdaje na služby
Řádek 15
Došlo k výrazné úspoře v nákladech na ubytování účastníků 1. fáze workshopu. Tato úspora již byla zahrnuta do žádosti
o změnu. Čerpáno bylo 104% rozpočtu.
Celková dotace
5 000 Kč
Čerpáno
5 200 Kč
5. kapitola – Režijní náklady nebo výdaje
Řádek 16
Náklady na režie byly vyúčtovány na základě vnitřních směrnic Vysokého učení technického v Brně, podle plánu ve výši
66,7%.
Čerpáno
14 500 Kč
3. ÚČELOVÁ DOTACE DLE ROZPOČTU ESF MUNI
Účelové čerpání prostředků příjemce-spoluřešitele, Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
18In: Část C, 9. etapa, kapitola a.2 – Vytvoření technologického postupu procesu pořizování stereoskopických fotografií památek drobné architektury.
STRANA 34
Řádek 1
Tato položka je čerpána pravidelně podle zadávací dokumentace, během 6 měsíců bylo vyčerpáno 71%.
Celková dotace
74 000 Kč
Vyčerpáno 52 883,5 Kč
Řádek 4
Stipendia budou čerpána na základě dokončení prací studentů v měsíci listopadu.
Celková dotace
15 000 Kč
Čerpáno 0 Kč
Řádek 5
Celkově bylo vyčerpáno během 6 měsíců přibližně 59% rozpočtu.
Celková dotace
52 883,5 Kč
Řádek 10
Náklady na materiál, drobný hmotný majetek a literaturu byly čerpány podle plánu, v současnosti ve výši 100%.
Celková dotace
56 000 Kč
Čerpáno
56 000 Kč
Řádek 11
Náklady na cestovné byly čerpány na cesty do terénu ve zkoumané lokalitě. Bylo vyčerpáno 87% plánovaných výdajů.
Celková dotace
5 000 Kč
Čerpáno
4 353 Kč
5. kapitola – Režijní náklady nebo výdaje
Řádek 16
Náklady na režie byly vyúčtovány na základě vnitřních směrnic Masarykovy univerzity, podle plánu ve výši 100%.
Čerpáno
7 000 Kč
STRANA 35
E. RESUMÉ
V průběhu roku 2013 došlo k zahájení všech plánovaných etap řešení projektu a jejich průběžné naplňování probíhá
bez větších problémů. Předpokládané dokončení prací v posledním čtvrtletí roku 2013 by nemělo být ohroženo. Z důvodu
uskutečněné reorganizace NPÚ a racionálnějšího využití ušetřených finančních prostředků byla v tomto roce uplatněna
žádost o změnu projektu. Takto nastavené finanční limity by měly být bez komplikací dočerpány. Závěrem lze konstatovat,
že dosavadní průběh řešení projektu směřuje k úspěšnému dokončení vytyčených dílčích etap a jejich cílů v souladu se
stanoveným harmonogramem.
STRANA 36
F. PŘÍLOHY
Seznam příloh:
1. Zápisy z koordinačních jednání
2. Článek v odborném periodiku
3. Ukázky archivního materiálu získaného v rámci průzkumu
4. Tabulka „Přehled drobné architektury“
5. Ekonomické a statistické grafy
6. Program terénního průzkumu
7. Ukázka studentských prací
8. Tabulka čerpání rozpočtu NPÚ
9. Tabulka čerpání rozpočtu FA VUT
10.Tabulka čerpání rozpočtu ESF MU
STRANA 37
PŘÍLOHA 1
ZÁPISY Z KOORDINAČNÍCH JEDNÁNÍ
Zápis ze 3. koordinačního jednání řešitelů vědeckovýzkumného úkolu Programu aplikovaného
výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), projektu č. 19 Identifikace a interpretace
vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí ze dne 3.4.2013.
(Projekt byl přijat MK ČR na roky 2013-2016 pod identifikačním číslem DF13P01OVV019)
Přítomni:
za NPU ÚOP v Brně
Mgr. Eva Staňková
Mgr. Aleš Homola
Mgr. Petr Czajkowsi
Mgr. Helena Lenomarová (Lukešová)
Mgr. Petr Kubín
za ESF MU v Brně
za FA VUT v Brně
Ing. arch. Jan Forentík, Ph.D.
PROJEDNÁVANÁ TÉMATA
1. ADMINISTRATIVA A EKONOMIE
Mgr. Eva Staňková zahájila poradu. Administrátorkou projektu je pověřena Hana Sklenářová. Bude
nutné provést změny v zadávací dokumentaci celého projektu. Týká se to zejména personálních
záležitostí (narovnání platových tříd) a úprav týkajících se nákupu materiálu a poskytnutí služeb (např.
zanesení položky „pohonné hmoty“ do skupiny „materiál“). Spoluřešitelé byli vyzváni, aby během
měsíce května předali NPÚ své návrhy změn. Dále byla řešena problematika používání soukromých
vozidel. Veškerou dokumentaci týkající se ekonomie, je nutno předat koordinátorovi NPÚ do konce
měsíce května. Přítomni byli informováni, že VŠ na rozdíl od NPÚ mohou 5% rozpočtu převést do
dalších let.
Z MK ČR došlo oznámení o provedení rezervace financí pro projekt a pokynu k platbě v r. 2013.
Peníze by měly dojít na účty v průběhu týdne.
Probíhá vyřizování administrativní dokumentace k pracovním smlouvám na projektu. Smlouvy platí
od 1.4.2013, veškerá dokumentace by měla být uzavřena do pol. dubna (zajišťuje Mgr. A. Homola a
Mgr. K. Sklenář). Stejně tak se doplňují přílohové podklady i pro spoluřešitele na projektu, kteří jsou
smluveni mimo pracovní poměr na „Dohody o provedení práce“ (zajišťuje Mgr. E. Staňková).
Tato pracovní agenda je vedena podle metodického pokynu GŘ NPÚ č. VI/2012 pro uzavírání
pracovních smluv a ostatních dohod (DPP, DPČ).
Pro dostatečné zajištění všech potřebných pracovně-právních podkladů k projektu NAKI proběhlo
25.3.2013 na NPÚ ÚOP v Brně jednání s hlavní ekonomkou NPÚ Ing. Lukášovou, kde byly jednotlivé
otázky řešeny.
Na Google disku ve složce Dokumenty jsou průběžně doplňovány informace o rozpočtu. Aktuálně finální rozpočet na rok 2013, ve smlouvách projektu - smlouva o spolupráci, dále - oznámení o
provedení platby. Mgr. E. Staňková vytvořila ve složce Dokumenty podsložku „koordinační jednání“,
kde se budou ukládat prezenční listiny a jednotlivé zápisy z jednání.
2. PRÁCE V ARCHIVECH
Na základě zadání dosavadních archivních požadavků bylo zahájeno archivní bádání, první dílčí
výsledky budou předloženy na konci měsíce dubna, včetně seznamu vybraných fondů a studovaných
pramenů. (V případě, že bude mít někdo další požadavky, budou předány archivářům.)
V letošním roce budou na projektu spolupracovat tito archiváři:
PhDr. Mgr. Tomáš Černušák Ph.D. (MZA Brno),
Mgr. Miroslav Svoboda Ph.D. (SOA Mikulov),
PhDr. Marie Plevová, Ph.D. (Biskupský archiv v Rajhradě),
Mgr. Martin Markel Ph.D. (FFMU v Brně), zabezpečí bádání k ekonom. sociál. aspektům zadání
projektu (je pedagogem na FFMU – učí hospodářské dějiny, zabývá se dějinami vinařství, vydal
monografii k Jaroslavicím, erudovaný v archivních fondech).
Na Google disku probíhá průběžné doplňování již zadaných souborů. Ve složce Archiv přibyly
soubory pro ikonografickou dokumentaci:
1. AMB - Hofferiána - sbírka Dimase z Hofferu,
2. veduty měst F.B. Wernera,
3. MG B – z Grimmovy sbírky (historické kresby, plány, projekty).
(vložil Mgr. P. Czajkowski)
4. MG B – litografie ze sbírek kreseb a grafiky pol. 19. století (F. Richter, L. Černý),
5. Müllerova mapa Moravy z roku 1716 – ve vydání z roku 1790 a další mladší analogie Mülerových
map. (vložila Mgr. E. Staňková)
Dále byla založena složka „Archivní prameny, foto“, kde se bude případně ukládat fotodokumentace
archiválií mimo odborné archivní bádání. Je nutné vytvořit soupis pro odbornou literaturu.
3. MAPOVÉ APLIKACE
Mgr. K. Sklenář prezentoval mapové aplikace pro operační systém Android. Dále informoval, že
v první polovině dubna bude absolvovat školení GIS.
4. TERÉNNÍ PRŮZKUMY
Mgr. Aleš Homola podal informace o aktuálních terénních průzkumech v katastrech Bulhar a Milovic.
Dále sdělil, že na internetu je přístupná řada sbírek vedut, které by bylo možno využít pro náš projekt
(např. Mikulov, Šatov). Tyto odkazy na webové stránky by se měly doplnit do soupisu literatury, který
bude zpřístupněn na Google disku (zajistí Mgr. Lenomarová). Mgr. Klára Báčová by měla provést
průzkum archivu brněnského NPÚ.
5. MODELY MAP NA VÝSTAVU
Bylo dosaženo konsenzu NPÚ a FA týkající se prezentace modelu map. Dále bylo řešeno financování
modelů, organizace modelů a příprava zadávací dokumentace.
6. PREZENTACE PROJEKTU NA FA VUT V BRNĚ
Na prezentaci projektu pro studenty (zimního semestru) FA VUT se budou podílet Ing. arch. BcA.
B. Ponešová, Ph.D., Ing. arch. J. Forentík, Ph.D., Mgr. A. Homola a Mgr. P. Czajkowski. Po rezervaci
auly na VUT bude upřesněno datum přednášky.
Příští jednání je stanoveno na 7.5.2013
Zápis ze 4. koordinačního jednání řešitelů vědeckovýzkumného úkolu Programu
aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), projektu č. 19 Identifikace
a interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí
ze dne 7.5.2013. (Projekt byl přijat MK na roky 2013-2016 pod identifikačním číslem DF13P01OVV019).
Přítomni:
za NPÚ ÚOP v Brně
Mgr. Eva Staňková
Mgr. Petr Kubín (Regionální muzeum v Mikulově)
Mgr. Milada Rigasová, Ph.D. (Regionální muzeum v Mikulově)
za FA VUT v Brně
Hana Sklenářová, administrátorka
Mgr. Eva Staňková zahájila poradu informací, že v průběhu dubna byla dokončena agenda
pracovně-právní dokumentace řešitelů projektu v rámci NPÚ (platové výměry, dohody,
přílohové dokumentace).
Z důvodu koordinace všech vědeckovýzkumných projektů na NPÚ proběhl 25.4.2013
v Praze na GŘ NPÚ 1. kontrolní den, kterého se zúčastnili Mgr. E. Staňková, Mgr. K. Sklenář
a Mgr. P. Czajkowski. Byla probírána ekonomika VV projektů.
Znovu bylo upozorněno na základě auditů na nutnost důsledného dodržení přesného zadání
projektů NAKI, a v případě sebemenšího odchýlení na potřebu vše řešit ve změnách
projektu.
První změny se připravují v součinnosti s FA VUT již na květen. Poslední žádost o letošní
změnu projektu musí být na MK podána do 31.10., a jelikož tuto žádost posílá a kontroluje
GŘ NPÚ, je potřeba počítat s měsíční rezervou, tudíž dokument musíme zaslat na GŔ NPÚ
nejpozději do 10.10.2013. Z toho vyplývá, že schválené zadání projektu je nutno pečlivě
hlídat, veškeré změny a odchylky hlásit a výdaje dobře rozplánovat, zejména ty, týkající se
posledního čtvrtletí – ty už nebude možno po září měnit.
Bylo doporučeno nákupy hmot. majetku řešit pokud možno co nejdříve, ostatní průběžně a
všechny peníze nejlépe dočerpat. Z EKA bude přidělen ekonom pro náš projekt.
Veškeré účetní doklady, pořízené na projekt (fa, daň. doklady, cestovní příkazy) budou
skenovány na NPÚ ÚOP v Brně a posílány na EKO do Ostravy, na základě toho budou
vyhotoveny čtvrtletní výpisy vyčerpaných financí z projektu (k 30.6. a 30.9., po té každý
měsíc) a podle toho se budeme dále řídit – týká se NPÚ. FA VUT + ESF MU by měla
veškeré účetní doklady za duben a květen dodat NPÚ do 31.5. 2013.
Ke konci roku bude naše ekonomické odd. kompletovat účetní agendu celého projektu, tedy i
dalších příjemců. Příjemce koordinátor je zodpovědný za administrativu a ekonomiku celého
projektu.
Pro vyúčtování jednotlivých nákladů na projektech zřídilo EKO NPÚ specifické kódy, které je
nutno pečlivě uvádět na všech účetních dokladech. Pro náš projekt platí:
identifikační kód projektu DF13P01OVV019 a kód zakázky 10H4071090.
Pro nákup kancel. potřeb je nutné zajistit nejvhodnějšího (nejlevnějšího) dodavatele, není
možné nakupovat drobný materiál sami a nechat proplácet paragony přes pokladnu. Nákup
bude řešen hromadně. Územní pracoviště by mělo zajistit podklady k výběru firmy.
Také s nákupem literatury je potřeba se obrátit na vedoucího odboru Mgr. A. Homolu, ten
zajistí objednávku a nákup.
Pokud budeme korespondovat na MK naší referentce, vždy je nutné informovat v kopii náš
ref. VV na GŘ.
Dále Mgr. E. Staňková informovala o vyplácení cílových odměn vzniklých podle příkazu Eka
umělým ponížením již schválených tarifních tříd. Pro vyplacení cílových odměn bude garant
projektu žádat o souhlas ředitele územního pracoviště v listopadovém termínu.
2. ODBORNÝ ČLÁNEK
Mgr. E. Staňková referovala, že na schůzce vědeckovýzkumných projektů byla také
probrána situace recenzovaných periodik (pro příští rok budou nové podmínky –
v recenzovaném periodiku může publikovat max. 1/3 kmenových přispěvatelů, což je pro
řadu časopisů dost likvidační). MK žádá publikovat výsledky průzkumu NAKI již v roce
zpracování (nejlépe vypublikovaný výsledek do 15.12. za aktuální rok).
Zamluvený článek ve VVM, datum odevzdání konec září. Na článku se bude podílet Mgr. A.
Homola, Mgr. P. Czajkowski, Mgr. P. Kubín, Dr. Svoboda a Dr. Rigasová. Článek by měl
představit výchozí teze projektu a kudy se bude výzkum ubírat.
3. ARCHIVNÍ BÁDÁNÍ
Archiváři odevzdali první rešerše za duben, které budou k dispozici na Google disku. Je
potřeba s kolegy z NPÚ rešerše podrobně projít a určit místa, kde budeme chtít přesné
přepisy či fotokopie. Ve stručnosti:
Dr. Plevová vypsala z fondu Kapituly Mikulov zásadní informace ke kapli sv. Šebestiána na
Sv. kopečku v Mikulově (1657), dále podrobný inventář kostela sv. Šebestiána (1754-82),
dílčí výdaje na údržbu kaple od r. 1780-86 a přílohy ke kostelním účtům (1781-86), dále
informace k votivním darům 1784 – v loretánské kapli v Mikulově a v kostele sv. Šebestiána.
Z roku 1784 pochází vyúčtování příjmů a výdajů, spojených s údržbou křížové cesty na Sv.
kopečku v Mikulově.
Dále farní kronika Perné (od 1801-1947) přináší důležité a zásadní informace o kapli sv.
Antonína Paduánského a blízkých souvislostech (působení poustevníků – založ. Bratrstva
sv. Vavřince mučedníka, identif. části mobiliáře, konání zbožností, poutí, zrušení kaple 1786)
Dále je doloženo vystavění a vysvěcení kříže 1834 na tzv. Pavlovském kopci, 1901 – zřízení
monumentálního kříže na hlavní ulici v Perné.
Dr. Svoboda prošel fondy archivů obcí a archivy far Bavory, Brodu nad Dyjí, Březí, Bulhary,
Dobré Pole. Byly zjištěny některé konkrétní informace k drobné sakr. architektuře.
V Bavorech byla Boží muka u hřbitova postavena 1832.
V Březích zjistil záznam o pořízení sochy sv. Jana Nepomuckého roku 1763 – vrchn.
úředníkem panství Židlochovice.
V Bulharech – z roku 1752 zápis o vystavění dřevěného mostu přes Dyji.
V Dobrém Poli zřízení kamenného kříže ve vsi v roce 1835.
Dr. Černušák začal procházet archiválie z fondu F 18 Hlavní registratura Ditrichštejnů
Mikulov, kde hledá informace k profánním stavbám, zatím informuje o vzniku poddanských
vinných sklepů či lisoven v obcích Perná, Klentnice, Mušově, Mikulově, Dolních Věstonicích
v letech 1658, 1686-1820.
Dále přepsal inventář panství Mikulov z roku 1744 a informoval o pramenech ke stavbě i
rekonstrukci sloupu Nejsv. Trojice v Mikulově (1723-1872) vč. 2 plánů.
Ze sakrálních staveb byly nalezeny informace ke kříži u „dolní cesty v Perné“ z roku 1746,
kamenné sochy sv. Floriána vedle kostela v Perné z roku 1766 a kříže na místním hřbitově
v Pavlově.
Dr. Markel spolupracuje s Dr. Svobodou a vytvořil návrh koncepce a metodologie výzkumu
soc. ekonom. reálií.
4. MAPOVÉ APLIKACE
Mgr. K. Sklenář absolvovat školení GIS. Dále informoval, že k některým katastrálním
územím jsou georeferencované podklady stabilních katastrů a také budou k dispozici kvalitní
rastrové podklady k 2. a 3. vojenskému mapování našeho území. Nastínil také možnost
rozšíření projektu za hranicemi ČR z technického hlediska.
Čeká se na pořízení GNSS stanice.
5. AKTUÁLNÍ PRŮZKUMY
Mgr. P. Kubín se chystá v nejbližší době zahájit bádání (kaple sv. Antonína a kaple sv.
Rocha), dále provádí rešerše k zaniklým obcím (obce, ke kterým se váží zmínky z 16. stol.),
sítím cest, polím, zahrad aj., které byly patrné ještě v 17. stol. Nutno ověřit v Sasu, důležité
pro tvorbu map.
Mgr. M. Rigasová, Ph.D. probírá fondy Dietrichsteinů, kde se zaměřuje na hospodářské
zázemí panství a jejich vliv na krajinu.
Mgr. Klára Báčová provádí rešerše v regionálních periodicích. Bylo navrhnuto tyto výsledky
rovněž umístit Google disk do databáze pramenů a literatury. Je potřeba dořešit formát
tohoto soupisu (tabulka či text).
6. PREZENTACE PROJEKTU NA FA VUT
(referuje Mgr. P. Czajkowski a Ing. arch. J. Forentík, Ph.D.)
Prezentece projektu byla hodnocena velmi kladně, účastnilo 20-30 studentů (i studenti
magisterského studia). Zájemci na workshop se již hlásí.
7. GRAFICKÉ PRÁCE
Ing. arch. BcA. Barbora Ponešová, Ph.D., představila návrh na logo projektu (název projektu
a jeho zkratka sestavená z počátečních písmen jako součást loga) a návrh plakátu (opírá se
o jména studentů). Všichni byli vyzváni, aby do 14.5. předali své podněty a návrhy, 23.5. se
pak bude konat jednání o podobě loga.
8. INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Byla zdůrazněna nutnost sledování práce ostatních kolegů na Google disku. Mgr. K. Sklenář
podrobně ukázal, jak lze s Google diskem pracovat (vytváření složek, vkládání dokumentů,
sdílení, zakládání účtů aj.)
Jako termín pro konání další schůzky byl vybrán čtvrtek 6.6.2013 v 10 hod. v budově NPÚ
ÚOP v Brně.
Zápis z 5. koordinačního jednání řešitelů vědeckovýzkumného úkolu Programu aplikovaného
výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), projektu č. 19 Identifikace a interpretace vzniku,
podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí ze dne 6.6.2013.
(Projekt byl přijat MK na roky 2013-2016 pod identifikačním číslem DF13P01OVV019).
Přítomni:
za NPU ÚOP v Brně
Mgr. Eva Staňková
Mgr. Aleš Homola
Mgr. Milada Rigasová, Ph.D. (Regionální muzeum v Mikulově)
za FA VUT v Brně
Ing. arch. Jan Foretník, Ph.D.
za ESF MU v Brně
Ing. František Svoboda Ph.D.
Mgr. E. Staňková informovala, že návrh na změny v projektu za rok 2013 byl předán na ekonomický
odbor a čeká se na konečné úpravy.
Ing. Arch. J. Forentík, Ph.D. sdělil, že za FA dojde ke změně v nákupu dražší techniky, ale peníze se
ušetří na levnějším ubytování na workshopu.
Mgr. Eva Staňková dále upozornila na potřebu včasného zasílání pracovních výkazů.
2. ARCHIVNÍ BÁDÁNÍ
Mgr. Eva Staňková informovala o zpracování dalších měsíčních rešerší z archivních fondů, zatím jsou
dílčí výsledky bádání velice uspokojivé, koordinační schůzka s archiváři se bude konat 19.6.2013
v 10,00 hod. v budově NPÚ ÚOP v Brně.
3. MAPOVÉ APLIKACE
Mgr. K. Sklenář sdělil, že je možné využít historických ortofoto map z Dobrušky. Ortofoto mapy byly
vytvořeny mezi lety 1938-1954.
Dne 12.6.2013 bude konzultovat s arch. Syrovou tvorbu relační tabulky (v současnosti se tvoří 2.
tabulky – základ specializované mapy, aby byla kompatibilní se IISPP).
Dále je možné zřídit přístup do IISPP pro externisty (zejména pro kolegy z FA VUT).
4. AKTUÁLNÍ PRŮZKUMY
Mgr. A. Homola hovořil o zakladateli kaple sv. Antonína - Giovanni Battista Alouisi a informoval, že
základem zkoumání pro letošní rok budou vedle Mikulova také Dolní Dunajovice a Perná.
Byla zajištěna datace kříže na Liščím kopci.
Mgr. M. Rigasová, Ph.D. prezentovala RegioM 2012 – články vhodné pro naše téma.
Dále informovala, že rešerše bádání provedené v mikulovském panství skýtají stále velké množství
bílých míst.
5. GRAFICKÉ PRÁCE
Ing. arch. BcA. Barbora Ponešová, Ph.D., sdělila, že ve věci loga projektu se od poslední schůzky
neudály zatím žádné změny.
J. Foretník hovořil o možnosti využít v projektu stereoskopii.
6. WORKSHOP
Eva Staňková informovala, že archivní dopoledne bude přesunuto na konferenci na podzim.
Jako hosté workshopu se zúčastní Kurt Gebauer, Jan Hanák.
Schůzka, na které se budou projednávat detaily workshopu (program, poplatek obci při konání
workshopu atd.) se bude konat 28.6.2013 v 10,00 hod.
Pod vedením Mgr. Aleše Homoly proběhl výstup k torzu kaple sv. Antonína a na Liščí kopec v
Dunajovických kopcích. Část přítomných také navštívila Mikulov.
Zápis ze 7. koordinačního jednání řešitelů vědeckovýzkumného úkolu Programu aplikovaného
výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), projektu č. 19 Identifikace a interpretace vzniku,
podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí ze dne 18.9.2013.
(Projekt byl přijat MK na roky 2013-2016 pod identifikačním číslem DF13P01OVV019)
Přítomni:
za NPU ÚOP v Brně
Mgr. Eva Staňková
Mgr. Helena Lenomarová
Hana Sklenářová
za ESF MU v Brně
za FA VUT v Brně
za archiváře
Mgr. Martin Markel, Ph.D.
Dne 27.8.2013 byl na odbor VaV GŘ NPÚ v Praze zaslán návrh na změny v zadání našeho
projektu pro rok 2013, do návrhu byly uvedeny požadované změny za NPÚ, ú.o.p. v Brně
jako příjemce koordinátora (připravili Eva Staňková, Karel Sklenář) a za FA VUT v Brně jako
dalšího příjemce (připravil Ing. arch. Jan Foretník.) V průběhu prvního týdne měsíce září byla
dokumentace ze strany odboru VaV a ekonom. oddělení GŘ NPÚ v Praze kontrolována a
připomínkována, po té zaslána na MK ČR. Zatím jsme ještě nebyli informováni o přijetí
našich navrhovaných změn.
Ve čtvrtek 26.9.2013 se v Praze na GŘ NPÚ koná porada řešitelů VaV, kde budeme
informováni o dalších podrobnostech a aktualitách k organizaci projektu.
2. ODBORNÝ ČLÁNEK
Dne 17.9.2013 byl na redakci VVM odeslán dílčí článek o dosavadních bádáních na projektu.
Studie byla pojata jako představení projektu a dílčích výsledků letošních průzkumů, což
determinovalo zejména letošní pozdní (dubnové) zahájení projektu a odevzdání zatím jen
větší poloviny arch. výstupů, bádat se bude až do konce roku.
Pro přípravu hlavní studie publikované v příštím roce Eva Staňková navrhla: 1. zadání
archivních průzkumů na rok 2014 v průběhu měsíců ledna až srpna pro získání dřívějších
pramenných podkladů; 2. zahájení prací na výstupu článku dříve (již v květnu - červnu
upřesnit plánované teze – části studie, v červenci odevzdat základní text a v srpnu se
zabývat jen kompletací textu a poznámek); 3. pro odbornou práci na článku zapojení více
spoluřešitelů na projektu.
3. ARCHIVNÍ BÁDÁNÍ A AKTUÁLNÍ PRŮZKUMY
Archiváři nadále bádají podle původního i aktuálně požadovaného zadání. V průběhu října
by měl uskutečnit Dr. Černušák SC do Vídně do Státního a Vojenského archivu, pojede
zejména pro texty popisující mapy 1. vojenského mapování a pro reprodukce 1. voj.
mapování pokračující části rakouského pohraničního území po Znojmo. Pokud od
spoluřešitelů vyvstanou další požadavky pro bádání ve vídeňských fondech, žádáme
o rychlé sdělení. Služební cesta se uskuteční až po schválení změn - na letošní rok nebyla
plánována služební cesta do zahraničí.
Mgr. Martin Markel, PhD. a Ing. František Svoboda, PhD. informovali o výsledcích bádání v
ekonomickém aspektu zadání, upřesnili rozbor archivních pramenů - rozdělení obcí na
vinařské a obilnářské. Vinařské obce se ve sledovaném území staly významnější a bohatší
na drobné památky, vinice významně ovlivnili vznik kulturní krajiny a staly se hlavním
"jihomoravským průmyslem". Dále sledují vznik vinných uliček v lokalitách, vysoušení
rybníků, složení lesů, jak se proměňovala krajina.
Výsledky jejich ekonomického bádání budou prezentovány v odborných článcích.
Do 15. listopadu bude na MK ČR odevzdána průběžná periodická shrnující zpráva, v níž
budou kompletovány dosavadní dílčí výsledky bádání na projektu, zpráva bude podrobena
kontrole odboru VaV GŘ NPÚ a MK ČR v Praze. Všichni řešitelé na projektu odevzdají
své badatelské výstupy či popisy činnosti do 15. října 2013. Forma výstupu průběžné
zprávy bude konzultována s odd. VaV GŘ NPÚ v Praze.
Bylo dohodnuto vytvoření makuláře pro jednotlivé studované objekty v terénu v roce 2013
(kompletace zákl. zjištěných informací - popis, umístění, archiv, literatura, souvislosti,
odkazy), který by se stal základem pro soupis architektury plánované publikace, bude
umístěn na GD a postupně doplňován.
4. TERÉNNÍ PRŮZKUM
V průběhu měsíců září, října budou dokončeny práce v terénu, SC - dokumentace, popisy a
měření. Práce v terénu nadále probíhá na Drnholecku a Hrušovansku, bude nutné vrátit se
k některým objektům a znovu je vyfotit i v jiném ročním období. Zazněla potřeba vymezení,
co vše bude zahrnuto do drobné sakrální architektury, mimo ní sledovat i panské dvory či
vinné sklepy. Budou zaměřeny i historické vinné uličky a zahrnuty do projektu.
5. PRÁCE NA PROJEKTU ZA FA VUT V BRNĚ
Za Fakultu architektury VUT v Brně informovali B. Ponešová a J. Foretník o postupujících
pracích s posluchači na tématu zadání. V podzimních architektonických odborných ateliérech
budou po praktických zkušenostech z workshopu probírány předložené přístupové teze pro
zhotovení architektonických návrhů v krajině - v pohledu trvalého obývání či přechodného
pobytu v krajině a zvolena místa k netradičnímu řešením. V teoretických průzkumech je
řešena metodika přístupu k historickým místům. V periodiku Era byla konzultována možnost
publikování o architektonické činnosti k tématu projektu v prvním čísle 2014. Na odborných
kritikách při výuce FA VUT v Brně je možné se zúčastnit koncem října, kdy budou
dokončovány jednotlivé projekty, v listopadu budou vyráběny modely a v 1. pol. prosince by
měla proběhnout výstava zhotovených modelů na FA VUT v Brně.
Na příštím koordinačním jednání, které je naplánováno na 15. října v 9 hod. na NPÚ,
ú.o.p. v Brně, je třeba upřesnit základní teze pro odbornou knihu plánovanou v roce
2016.
Zapsala: Eva Staňková, Hana Sklenářová
Zápis z 8. koordinačního jednání řešitelů vědeckovýzkumného úkolu Programu aplikovaného
výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI), projektu č. 19 Identifikace a
interpretace vzniku, podoby a proměny barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí ze
dne 15. 10. 2013.
(Projekt byl přijat MK na roky 2013-2016 pod identifikačním číslem DF13P01OVV019)
Přítomni:
za NPU ÚOP v Brně
Mgr. Eva Staňková
Mgr. Petr Kubín
Mgr. Milada Rigasová Ph.D.
za ESF MU v Brně
za FA VUT v Brně
Dne 26. 9. 2013 proběhl na GŘ NPÚ v Praze 2. kontrolní den výzkumu a vývoje v roce 2013. Byla
projednávána ekonomika projektů NAKI a výzkum cílů financovaných z podpory DKRVO, žádosti o
změny projektů, etapové zprávy projektů, plnění, kontrola a odevzdání výsledků zadání.
Pro vyúčtování našeho projektu NAKI platí - vyúčtování se předkládá souhrnně za celý projekt. NPÚ
vystupuje v roli příjemce – koordinátora, předává kompletní doklady i za ostatní příjemce projektu.
Pro kompletaci dosavadních účetních projektových dokladů se dne 25.10.2013 na NPÚ, ú.o.p. v Brně
koná ekonomická schůzka k účetní uzávěrce na projektu. Podklady pro schůzku budou z EKA zaslány
do 15. 10., prosím příjemce o zajištění přítomnosti jejich účetních, aby mohla být ekonomická agenda
jednotně projednána.
Čerpání věcných nákladů bude provedeno do 29. 11. 2013. Měsíční výkazy na projektu za listopad –
odevzdání do 28. 11. 2013, za prosinec – do 20. 12. 2013. Cílové odměny - podklady pro listopad –
do 25. 11. 2013, pro prosinec – do 15. 12. 2013.
2. ZMĚNY NA ZADÁNÍ NAKI V ROCE 2013
Byly zahájeny přípravy pro změny na zadání projektu NAKI v roce 2014,
podklady pro MK předpokládáme odeslat do konce října, nejpozději počátkem listopadu.
Jednotlivé změny v položkách zadání projektu na rok 2014 jsou projednány s dalšími příjemci na
projektu a ekonomkou Ing. Lukášovou. Spoluřešitelé byli osloveni k dalším podnětům pro
připravované změny k roku 2014.
Byla provedena analýza čerpání na projektu do konce měsíce září, finanční rozvaha byla vypracována
v excelové tabulce.
3. ARCHIVNÍ BÁDÁNÍ A AKTUÁLNÍ PRŮZKUMY
Archiváři bádají podle aktuálního zadání, část archivních požadavků pro MZA v Brně se překlápí na Dr.
M. Svobodu z SOkA v Mikulově. Výsledky jsou odevzdávány pravidelně ke konci uplynulého měsíce,
dále umísťovány na Google Disk. Dr. Černušák uskuteční služební cestu do Vídně ve dnech 29. - 30.
10. 2013 do státního a vojenského archivu (probíhá domluva k nachystání archivních pramenů a ceny
digitalizovaných pramenů).
4. PERIODICKÁ ZPRÁVA
Připravuje se periodická zpráva o postupu prací na projektu za rok 2013.
Bude vypracována, kompletována a odeslána do 5. listopadu na GŘ NPÚ v Praze (požadavky na její
obsah byly předloženy, podle zaslané vzorové zprávy má obsahovat - popis metody bádání, průběh a
rozsah bádání, dosažené cíle, předpoklady a rozvahu ekonomiky - čerpání na projektu v rozsahu cca
40 stran. Dílčí výstupy jsou odevzdávány a na kompletaci zprávy se pracuje.
5. ODBORNÁ ČLÁNEK A DÍLČÍ VÝSTUPY
Na odborném výstupu řešení projektu - článku „Cesty k raně novověké kulturní krajině, I.
Mikulovsko - průběžné výsledky výzkumu“ do recenzovaného periodika Vlastivědného věstníku
moravského byly provedeny korektury a přidána ještě 1 obrazová dokumentace (fotografie lednické
rybniční soustavy). Opravený text byl do redakce zaslán 9. 10. 2013. Byly konzultovány další dílčí
výstupy na projektu - a to studie k sociálně-ekonomickému průzkumu na projektu (odborná, archivní
analýza), dílčí přírodně krajinářský článek.
Proběhla dohoda na periodiku – spoluřešitelé se dohodli na uplatnění dílčích výsledků průzkumu
v roce 2014 rovněž v časopise VVM pro zachování tématické řady.
Dále proběhla diskuze k dílčím výstupům na projektu, zásadní teze na projektu byly označeny jako
nosné, bylo specifikováno tématické rozdělení bádání na projektu.
Mgr. Czajkowski by nadále sledoval - histor. zasazení do tématu (historická sídla, drobnou
architekturu).
Mgr. Homola – identifikaci sítí cest, histor. souvislosti, drobnou sakr. architekturu).
Mgr. Kubín – historickou sídelní strukturu – archeolog. nálezy.
Dr. Rigasová - krajinný rámec, změny území po biolog. stránce, typ přírody po roce 1600, popis území
- typy rostlin, průzkum hospodářských objektů.
6. PRÁCE NA PROJEKTU ZA FA VUT V BRNĚ
Studium probíhá ve společně nastaveném konceptu „respektu ke krajině“. Za 14 dní proběhne ve
výuce 1. kritika za účasti prof. K. Gebauera. Též proběhne přednáška prof. Gebauera k tématu
instalace v krajině. V průběhu listopadu bude vybrán jasný návrh děl v krajině. Ve dnech 2. -14.
prosince je objednána Galerie Mini pro dílčí výstavu - studentské výstupní práce na projektu, 2-3
panely dílčích výsledků průzkumů odevzdají též spoluřešitelé z NPÚ, ú.o.p. v Brně, termín odevzdání
8. 11. 2013. Ve stanovené grafice by se měly letos prezentovat konkrétní výstupy vč. plakátů
k výstavě.
Příští koordinačním jednání je naplánováno na 13. listopadu v 9,30 hod. na NPÚ, ú.o.p.
v Brně.
Zapsala: Mgr. Eva Staňková, zkompletovala: Hana Sklenářová
PŘÍLOHA 2
ČLÁNEK V ODBORNÉM PERIODIKU
Cesty k raně novověké kulturní krajině
I. Mikulovsko – průběžné výsledky průzkumu
Petr Czajkowski – Aleš Homola – Milada Rigasová, NPÚ ÚOP Brno
Abstract: The text of the paper presents interim results of the survey called “Identification and interpretation of the
origin, form and changes of the Baroque cultural landscape in South Moravia borderlands” within an on-going project
NAKI, which was adopted for the period 2013–2016. The interdisciplinary orientation of the project aims to capture
knowledge of inception, maintenance (and also extinction) of early modern cultural landscape and in particular of its
spiritual face and of the interactive relationship between cultural landscape and man, as its creator, who eventually is
transformed by the landscape. As the area of research the South Moravian borderland, especially the surroundings of
Mikulov, Jaroslavice and Znojmo, was picked, which is where unusually richly preserved and often extremely valuable
architectural and art-historic works are located together with historical network of roads and remarkable natural and
landscaped composed units. The conducted research, which in 2013 was concentrated in the surroundings of Mikulov,
was focused on the discovery of detailed accents of the transformation of late-medieval landscape into deliberately
composed and interconnected Renaissance and Baroque landscape units of representative and recreational type.
Especially the roads and their distribution and transformation within the surveyed period of 16th and 18th century
account for a significant part in explaining the importance and the transformation of the examined area. Important
main and side local roads were lined along by a number of small sacred architecture – crosses, wayside shrines and
rather small chapels – encouraging, supporting and safeguarding the pilgrims during their sudden, long-planned
or daily journey. Location of existing pieces of architecture, documenting and capturing of vanished ones and their
interconnection in local (local donators) art-historic context creates a new view of the still somewhat overlooked
historical landscape, which nevertheless surprisingly survives in its gradually vanishing remains to the present day.
Key words: cultural heritage; cultural landscape; sculptural works; sacred architecture; the Moravian borderland;
Baroque.
Příspěvek si klade za úkol představit dílčí výsledky průzkumů projektu NAKI (programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity) přijatého na léta
2013–2016, v tematickém vymezení Identifikace a interpretace vzniku, podoby a proměny
barokní kulturní krajiny jihomoravského pohraničí.1 V intencích základního a aplikovaného výzkumu se snaží rekonstruovat podobu a proměny vymezené kulturní krajiny
období pozdní renesance a baroka, která výrazně přetvořila význam a vzhled krajinného
rámce novověké společnosti. Studujeme poznání zrodu a udržování (ale i zánik) raně
novověké kulturní krajiny, její duchovní tváře a interaktivního vztahu mezi kulturní
krajinou a člověkem, jejím tvůrcem, který je jí sám současně přetvářen.
Historická barokní krajina Mikulovska, které je věnována první etapa výzkumu v rámci
projektu,2 je obdobně jako další vybraná sousedící příhraniční území Jaroslavicka a východního Znojemska (řešená projektem v následujících etapách) nebývale bohatá na
dochovaná mimořádně hodnotná architektonická a umělecko historická díla, historické
sítě cest a pozoruhodné přírodní a přírodně krajinářské komponované celky.
Výsledky projektu by měly přivést pozornost veřejnosti k jedinečnému, dosud často
opomíjenému a v daném regionu ohroženému kulturnímu dědictví mimořádné hodnoty,
měly by přispět k reanimaci identity společnosti pohraničního regionu a rovněž na poli
regionálního rozvoje k regeneraci dosud zachovaných původních prvků předmětné
historické kulturní krajiny. Projekt je koncipován jako příspěvek k hlubšímu poznání
a uchování hodnot kulturního dědictví kulturně bohaté krajiny části jihomoravského
pohraničí, který s využitím moderních informačních technologií současně umožní
zpřístupnění jeho kulturního dědictví široké odborné i laické veřejnosti.3
Přírodní rámec Mikulovska charakterizuje především krása působivých panoramat
Mikulovské pahorkatiny, zahrnující centrální hřeben Pavlovských vrchů a rozsáhlý celek teplomilných pahorkatinných doubrav Milovického lesa o celkové rozloze 120 km2.
Je ukázkou unikátní výrazně teplomilné panonské krajiny se specifickými rostlinami
a živočichy, jež z Vídeňské pánve zasahuje výhradně jen na jihovýchod moravského
pomezí, čímž odlišuje Mikulovsko zřetelně od ostatních typů krajin ČR. Hlavní hřeben
370
Pavlovských vrchů se táhne od Pavlova k Mikulovu v délce asi 20 kilometrů. Na jižním
okraji Mikulova navazuje širokým údolím potoka Včelínku na Valtickou pahorkatinu
a vápencovou oblast Falkensteinska. Charakteristickým rysem tohoto území je především
přítomnost velkého množství typických artefaktů pozdně renesanční a barokní etapy
vývoje zemědělské, převážně vinařské krajiny, jež dosud vykazuje velkou míru harmonické
struktury. Významnou hodnotou barokní krajiny Mikulovska je celek záměrně esteticky
utvářené tzv. komponované krajiny na jihovýchodním okraji Mikulova, který se zachoval
v území bývalého hraničního pásma a přesahuje i na rakouskou stranu hranice. Krajinářský celek byl vybudován v 1. třetině 17. století jako součást zvelebení vrchnostenského
rezidenčního města rodu Dietrichsteinů. Takto utvářený celek zemědělské krajiny s funkcí
hospodářskou i reprezentativní, kompozičně propojený s vrchnostenským rezidenčním
městem a zámkem prostřednictvím alejí a krajinných přímek, byl předchůdcem komponovaných areálů velkých šlechtických venkovských sídel novověku, označovaných dnes
jako okrasný (vzorný) statek (Ferme ornée).4
První archivní5 a terénní průzkumy provedené v rámci projektu NAKI potvrzují,
že hlavním projektantem a spolutvůrcem téměř zcela nového obrazu přírody a krajiny
novověku se stal cílevědomý způsob feudálního utváření a užívání zemědělské krajiny,
měst i vesnic. Zemědělské velkopodnikání šlechty ve vlastní režii přineslo do zemědělské
krajiny na obou stranách moravsko-rakouské hranice mnoho nových, pokrokových, často
technicky dokonalých a důmyslných hospodářských staveb – kaskád rybníků, mlýnů,
ovčáren, velkoplošných viničních tratí, sklepů, sýpek, mostů, ale také zahradnicky upravených obor s letohrádky a libosady propojených se zámky alejemi. Specifickým rysem
krajiny se staly i zájezdní hostince na trase důležitých cest – zčásti zachovaný například na
trase z Vídně do Brna, v blízkosti Perné, na křižovatce k Horním Věstonicím.6 Podstatné
rysy moravsko-rakouského pomezí se specificky utvářenými a vybavenými velkostatky,
rázovitými vinařskými vesničkami a městečky byly přitom do krajiny vepsány právě
v průběhu 15. až 18. století.
Mikulovské urbáře a literární zdroje dokládají,7 že novým odvětvím feudálního hospodaření se stalo zejména r y b n í k á ř s t v í. Zamokřená údolí mikulovských potoků,
Mušlovského a Včelínku, se od konce 14. století postupně proměnila v kaskádu velkých,
převážně kaprových rybníků s kamennými hrázemi, rybími sádkami, rybárnami a mlýny.
V údolí potoka Včelínku vzniklo celkem šest rybníků, z nichž tři náležely mikulovskému
(Šibeničník, Nový, Nesyt) a tři lednickému panství (Hlohovecký, Prostřední, Mlýnský).
V údolí Mušlovského potoka se postupně nacházelo a zanikalo sedm rybníků. Část z nich
zadržovala vodu pro Marianský mlýn8 na severovýchodním okraji Svatého kopečku, část
ležela dole ve vyhřátém údolí chráněném jižním úpatím Milovického lesa. Nová mikulovsko-lednická rybniční soustava byla svým rozsahem srovnatelná s třeboňskou, rybníky
v oblasti Pavlovských vrchů byly dokonce po staletí považovány za nejvýnosnější rybníky
v celé střední Evropě. Rybníkářství tvořilo především v 16. a 17. století nejvýnosnější
hospodářské odvětví mikulovského panství, i všech panství v okolí. Rozsáhlé i menší
rybniční soustavy navíc zastávaly v krajině mnoho dalších funkcí – představovaly hlavně první velkolepá vodohospodářská díla, jež v době tání a záplav zadržovala vodu pro
fungování mlýnů v době sucha. Četná mlýnská zařízení byla postupně vybudována na
řece Dyji, na většině potoků a na březích rybníků.9 Výsadní postavení měl Nový rybník
s ostrovem Porzinsel, do něhož přinášel vodu z Pavlovských vrchů nejen potok Mušlovský, ale i nejvydatnější pravostranný přítok Včelínku, potok Mühlbach, přinášející vodu
z pahorkatin Falkensteinska. Také v údolí tohoto dolnorakouského potoka se postupně
založilo a zanikalo deset rybníků s mlýny. Linie těchto tří údolí s potoky a kaskádami
rybníků, potkávajícími se v rybníku Nový, vykreslila ve 14. až 16. století osu pozdějších
záměrně estetických úprav krajiny Mikulovsko-Falkensteinska i Lednicko-Valtického
areálu. Na Tichém ostrově uprostřed rybníka Nový byla přímo na zemské hranici před
rokem 1629 založena jedna z esteticky utvářených obor s „lusthausem“ a „libosadem“.
Pro objektivnost je však správné poznamenat, že rybníky sice hospodářsky zhodnotily
371
Obr. 1. Kolorovaný plán obnovy mostu u Drnholce – součást tzv. Desetimostí, variantní návrh z roku
1804. MZA Brno, fond F 39, fasc. 39a; foto Karel Sklenář, 2013.
původně trvale zamokřená údolí potoků pokrytá rozsáhlými vlhkými pastvinami a tůněmi, tím ale krajinu kolem Mikulova trvale vysušily a radikálně změnily její někdejší
charakter.
Pálavské vrchy vykazují výrazné stopy osídlení již od pravěku, na mnoha místech
zájmu zkoumání tohoto projektu přitom takové doklady zcela postrádáme. Očividný je
příklad Svatého kopečku u Mikulova, kde na rozdíl od všech ostatních návrší na katastru tohoto města (Turold, Zámecký vrch, Šibeniční vrch) neevidujeme naprosto žádné
doklady přítomnosti a činnosti člověka (od pravěku až po středověk). V případě tak dominantní polohy je to přitom rozhodně zarážející. Všechny obce, které se dnes nacházejí
ve vymezeném území Mikulovska, vznikly zřejmě až v průběhu 11. až 13. století, neboť
u žádné nebyla prozatím prokázána kontinuita nebo návaznost se starším obdobím. Ve
sledovaném 15. a 16. století však procházela tato sídelní síť zásadními strukturálními
změnami, které zřejmě urychlily události husitských a uherských válek. Právě v této době
totiž zaniká celá řada zdejších sídel a pouze část z nich je přitom následně obnovena.
Jelikož všechny současné obce v období 15. a 16. století existovaly, je zřejmé, že tedy
starší sídelní síť byla mnohem hustější než dnes. Nepochybně hustější proto musela být
i síť komunikací. Ta byla definována nejen polohou jednotlivých vsí, ale pochopitelně
i celkovým georeliéfem a je otázkou, nakolik tyto cesty zůstaly využívány i po zániku
výše uvedených vsí. Jedním z cílů projektu je proto přesná l o k a l i z a c e z a n i k l ý c h s í d e l a jejich promítnutí do mapových podkladů. Bez terénního výzkumu je
pak těžko zodpověditelná otázka po přetrvávání reliktů zaniklých vsí přímo v krajině
a povědomí o nich i v období baroka. Pomoci by mohla analýza a lokální ztotožnění
toponym uvedených v urbářích.
Krajina Mikulovska, jíž se zabýváme v první etapě projektu, byla již od prehistorických
dob opakovaně důležitým kontaktním prostorem, místem styku různých kulturních vlivů
a obchodní výměny i tranzitním územím, kterým procházela trasa kontinentální cesty
spojující mediteránní svět se severní Evropou. Trasy těchto významných cest jsou dobře
372
zachyceny na zásadním kartografickém
díle, tzv. Müllerově mapě Markrabství
moravského poprvé vydané roku 1716.10
Průkopnický kartografický počin poprvé
zpracovaný na základě exaktního postupu znamenal oproti starším mapovým
zobrazením Moravy až revoluční kvalitativní posun. V průběhu 18. století
mnohokrát nově vydávané, kopírované
a doplňované opus magnum evropské
kartografie zachycuje z hlediska vedení
hlavních komunikací na počátku 18.
století následující situaci:11
Přibližně severojižní cesta směřující
z Vídně směrem na Mistelbach a Staatz,
vedena dále přes Neudorf a Wildendürnbach, překročila poblíž zámku a dvora
Alt Prerau moravskou hranici, aby přes
Nový Přerov minula Novosedly a poté, co
se stočila k západu, dorazila k přechodu
přes řeku Dyji u Drnholce. Zde původní
brody a hatě (později snad doplněné
staršími neznámými mostními konstrukcemi) nahradil na konci 17. století
nákladem Václava Vojtěcha ze Šternberka
zbudovaný soubor mostů a hrází – zvaný
Desetimostí, překonávající inundační
údolí Dyje.12 Toto monumentální dílo
technického stavitelství ústilo na západní
straně mohutnou pilířovou branou přímo Obr. 2. Boží muka u křižovatky komunikací
do zástavby městečka. Cesta v Drnholci Drnholec–Novosedly–Brod nad Dyjí. Foto Karel
opět nabrala severojižní směr a po delším Sklenář, 2013.
úseku dorazila k Pohořelické rybniční
soustavě, před níž se k ní (jižně od Nové Vsi) připojila západní větev druhé důležité
komunikace vedoucí od Břeclavi–Poštorné při moravsko-dolnorakouské hranici přes
Lednici a Sedlec do Mikulova. Tato cesta se v Mikulově rozdělila na trasu dále pokračující
v přibližně východozápadní ose směrem na Znojmo (v námi zkoumaném území přes
Březí a dvůr v Alt Prerau se protnula s výše popsanou cestou Vídeň–Mistelbach–Drnholec–Pohořelice–Brno) a cestu vinoucí se z Mikulova na sever širokým údolím mezi
západními úbočími Pálavy a Dunajovickými kopci. U odbočky polní cesty na Pernou se
mikulovská komunikace vidlicovitě rozdělila. Severozápadní větev překonala u Mušova
Dyji a širokým obloukem mokřadními lesy dorazila před pohořelickými rybníky ke svrchu
uvedené cestě z Drnholce na Brno. Severovýchodní větev zamířila po severozápadních
úbočích Pálavy do Dolních Věstonic, jimiž prošla, po mostě mezi Dolními Věstonicemi
a Strachotínem překonala Dyji a dále postupovala přes Strachotín, Velké Němčice, Měnín,
Slavkov a Vyškov v severovýchodním směru přímou cestou na Olomouc.
Načrtnutou situaci zásadně změnilo až zřízení první státní císařské silnice v Habsburské monarchii, spojující říšskou metropoli se slezskou Vratislaví trasou přes Drasenhofen,
Mikulov, Brno, Olomouc a Krnov. Tato postupně od roku 1727 budovaná páteřní komunikace, jejíž úsek mezi Mikulovem a Brnem využil trasu starší, výše uvedené cesty vedoucí
z Mikulova severně k přechodu přes Dyji u Mušova a přes Mušov západním obloukem
lužními lesy k pohořelickým rybníkům, způsobila radikální změnu dopravních trajektorií regionu. Nová náročná silniční stavba komunikace s tvrdým povrchem budovaná
373
v případě potřeby na náspech (kvalitní umělá silnice dobově nazývaná francouzským
termínem pro silnici, tzv. chaussée) umožnila překonat handicap náročného mokřadního
terénu rozlehlého inundačního území kolem soutoku Dyje, Svratky a Svitavy v okolí
Mušova. Stavba silnice, která byla výrazně podporována mikulovským pánem Karlem
Maxmiliánem, knížetem z Dietrichsteina, přeložila těžiště cestovního a obchodního
ruchu do Mikulova. Dříve důležitější a z hlediska přírodní konfigurace krajiny výhodnější drnholecká trasa cesty Vídeň–Brno proto ztrácí na významu. Mladší odvozeniny
Müllerovy mapy z počátku 40. let 18. století (Seutterova a Lidlova mapa a francouzská
vojenská mapa Georgese Louise Le Rouge) proto již podávají zcela jiný obraz: mikulovsko – mušovská „chausée“ se stává jedinou zobrazovanou komunikací regionu a ostatní
nezachycené cesty očividně upadají do postavení lokálních cest a spojnic vybíhajících
z páteřní císařské silnice Vídeň–Mikulov–Brno.
Cesty ovšem nebyly jen nástrojem k udržení mocenské kontroly, základní hospodářské
existence a obchodní či kulturní výměny, řada z nich tvořila rovněž, a ve středoevropském „barokním“ 17. a 18. století obzvláště, komunikační k o r i d o r y k p o s v á t n u.
Drobná architektura a umělecká výzdoba dochovaná podél cest tak podtrhovala (často
právě s důrazem na náboženský obsah) všechny jejich duchovně-symbolické aspekty.
Ve středoevropské části latinsko-křesťanského Západu se v pozdním středověku stala
nejčastějším typem artefaktu osazovaného při komunikacích k a m e n n á b o ž í m u k a
(pomineme-li kříž, v tomto období ve střední Evropě obvykle dřevěný). Ve zkoumaném
teritoriu jižní Moravy, tvořícím součást širšího kulturněhistorického komplexu českých
zemí a podunajského prostoru Rakouska a jižního Německa, vrcholí první vlna osazování božích muk v krajině v období 2. poloviny 15. a 1. třetiny 16. století. Mohutné
vzepětí středoevropského pozdně gotického sakrálního stavitelství přelomu středověku
a novověku se odráží též na místy náročném zpracování těchto drobných děl i jejich
relativně četném výskytu zejména v oblasti Dolních Rakous a přiléhající části jižních
Čech a jižní Moravy.
V případě Mikulovska se žádný objekt pozdně gotické drobné pilířové architektury
fyzicky nedochoval, byť její existenci je možné předpokládat. Jako jediný doklad by snad
mohla posloužit dochovaná část malby s kartografickým zobrazením mikulovského
panství z roku 1672 od Clemense Beuttlera z Ebelberga.13 Na dochovaném fragmentu
jsou v prostoru východně od mikulovského Šibeničního vrchu u cesty do Rakous poblíž zemských hranic a ve vidlici cest na východním okraji obce Sedlec zachyceny dva
objekty charakteristického utváření hmot a proporcí pro pozdně gotická díla – subtilní
dřík, mohutná kaplice završená vysokou hrotitou stříškou. Na druhou stranu ovšem
některé renesanční či raně barokní kamenné sloupy a pilíře božích muk (nebo i např.
hraničních sloupů)14 se svou podobou nijak dramaticky od výše uvedených případů neliší
a navíc, komolý jehlan završený koulí, který snad obě drobné stavby ukončuje (miniaturní zobrazení na malbě neumožňuje bližší průzkum), by spíše odpovídal mladšímu
časovému zařazení.
Ve zkoumaném regionu patrně nejstarší dochovaný příklad drobné sakrální architektury představuje hned trojice kamenných pilířových božích muk v Drnholci a jeho
blízkém okolí, jejichž vznik spojujeme na základě typové neobvyklosti, vysoké kvality
kamenického zpracování a slohové analýzy střídmých dekorativních prvků, s aristokratickou donací z období 2. třetiny 17. století. Tato boží muka jsou zachycena na listu
1. vojenského mapování v podstatě v dnešních situacích.15 První pilíř je osazen klíčové
křižovatky historických komunikací směřujících na Drnholec, Brod nad Dyjí, Dolní
Dunajovice s Pernou a Novosedly. Velmi vysoký štíhlý pilíř je umístěn na základně
čtvercového půdorysu ukončené zúžením s profilem zvonovnice a kvadratickým soklem
završeným profilovanou soklovou římsou, který je na všech čtyřech stranách členěn
pravoúhlými vpadlinami tvaru písmene L, jejichž celková kompozice vytváří reliéfní
zobrazení kříže Jedná se o mimořádně významné místo, kde se až do 2. třetiny 18. století
patrně nejdůležitější trasa cesty z Vídně směrem na Brno stočila k západu, překonala
374
inundační pásmo Dyje (od 90. let 17. století po „Desetimostí“) a pod drnholeckým
zámkem (dříve hradem) vstoupila do městečka. Současně z této křižovatky vybíhala
cesta vedoucí východním směrem přes hřeben nad Novosedly do Dolních Dunajovic
a dále k Perné, odkud cesta mohla pokračovat až přímo do Olomouce. Druhý pilíř je
osazen v dnešním katastru obce Novosedly u silnice (dříve polní cesty) vedoucí z výše
uvedené křižovatky směrem do jádra obce Novosedly (dnešní poloha je oproti zákresu
na 1. vojenském mapování poněkud blíže k centru Novosedel). Třetí pilíř pak dosud
stojí u křižovatky cest u hřbitova v západní části Drnholce.
Nejstarší přímo datovaný objekt zkoumaného území najdeme v Mikulově ve výseči
ulic Hraničářů a Republikánské obrany. Na travnatém pozemku stojí drobná kaplička,
k jejíž zadní stěně přiléhají raně barokní kamenná pilířová boží muka. Na dříku pilíře
členěném rámy tvaru vertikálně orientovaného obdélníka s půlkruhovými výběžky na
horní a spodní straně se nachází nápis a letopočet 1665.16 Hranolový sokl božích muk
zdobí obdélné vpadliny s fasetovou bosáží, vpadlina na čelní straně dříku božích muk
nese sekaný nápis v kapitále: 1665//KREŸZ HAT/MACHEN/LAS ZV D/ ER EH../GOTES
GR/EGORIVS Z/VDERZI[L]/BVRGER IN/ NICOLSBVR[G]//.17
Další prokazatelně časově zařaditelná barokní boží muka se nachází nedaleko kaple
sv. Antonína Paduánského v přírodním amfiteátru západního úbočí Pálavy nad obcí
Perná, a to ve viničních tratích zvaných „Pravá klentnická“ a „Levá klentnická“. Jedná
se o dvojici téměř identicky utvářených barokních kamenných pilířových božích muk
opatřených na soklu rytým letopočtem 1752, doplněným v případě božích muk v trati
„Pravá klentnická“ též iniciálami donátora GP.18
V 18. století se pro zkoumaný region stala charakteristickým typem drobné sakrálních
architektury zděná omítaná pilířová boží muka nejčastěji zařaditelná do období 2. poloviny 18. či prvních desetiletí 19. věku, jejichž subtilní zděný hranol s výraznou tektonikou
vyložených deskových říms se stal ikonickým prvkem krajiny Mikulovska. Z relativně
hojně dochovaného souboru těchto božích muk můžeme jmenovat mimořádně bohatě
utvářený objekt v Nejdku, skupinu v Perné a Dolních Dunajovicích, z jichž část stojí
při dávné cestě od Drnholeckého rozcestí při Desetimostí do Perné, skupinu v katastru
Klentnice, v Mikulově, atd.
Mezi nejvýraznější zásahy do krajiny, a to od drobných samot a usedlostí přes vsi
až po větší či menší městečka a města, patří lidská sídla. Na Mikulovsku, tak jak je
vymezeno v řešeném projektu, se nenachází žádné velké královské město, veškerá
sídla zde jsou pouze poddanská, a to i jeho dvě větší centra – Mikulov a Drnholec.
Mikulov představuje přírodními podmínkami výrazně urbanisticky determinovanou
územní strukturu, rozloženou v údolí mezi třemi vyvýšeninami (Kopeček, Zámecký
vrch, Kozí Hrádek), které bezprostředně pokračují a ve své mohutnosti dále gradují
na severovýchodě a severu obce (Turold, Pálavské vrchy). Tento terén utváří poněkud
predispozičně utilitární a sevřenou obec, rozvíjející se následně organicky především
na severu a jihu městských hradeb, tedy v místech volných ploch a podél základních
komunikačních tepen. Optické postavení zdejší šlechtické rezidence v pozici faktického
ústředního bodu této obce, obklopeného ze všech stran lidskými sídly, pomohla dotvořit
zdejší židovská čtvrť, rozložená v samostatné poloze na východním úpatí zámeckého
vrchu. Přesto je především z rozboru starších nadregionálních komunikací téměř jisté,
že postavení, které Mikulov zastával v polovině 18. století, dosáhl postupně až v průběhu předchozích dvou staletí. O svůj podíl na důležitých a výnosných obchodních
stezkách se Mikulov totiž původně musel dělit s nedalekými obcemi Břeclav, jež stála
na důležitém propojení v rámci východo-západní trasy (Znojmo–Hodonín/Uherské
země) a Drnholcem, přes který vedla nejvýhodnější trasa severo-jižní (Vídeň–Brno).
Přesto si Mikulov postupně vytvořil již ve středověku důležité postavení v podobě místa,
stojícího ve velké blízkosti obou těchto základních středoevropských tahů, přičemž
současně dlouhodobě těžil ze stabilní podpory své vrchnosti, pánů z Liechtensteina.19
Po polovině 16. století se Mikulov dostává do majetku rodu pánů z Dietrichsteina. Jejich
375
Obr. 3. Torzo kaple sv. Antonína Paduánského nad obcí Perná. Foto Petr Czajkowski, 2013.
vláda přitom vykazuje několik zajímavých aspektů, když zejména svými duchovně-donátorskými aktivitami vytváří široké možnosti pro všeobecně kulturní přeměnu
a rozvoj města a jeho obyvatel. Tyto snahy jsou bezpochyby v první řadě vedeny
v souvislosti s rekatolizačním úsilím. Adam z Dietrichsteina, jenž Mikulov v roce 1575
získal, představoval díky svému postavením na habsburském dvoře20 pozici předního
muže říše a spolu s několika dalšími katolickými rodinami v Čechách a na Moravě zde
byl vnímán jako aktivní opora katolické víry. Snad v této souvislosti zřejmě zaznamenáváme v roce 1583 výskyt olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského na tomto
panství, a to při svěcení kostelů a hřbitovů v Mikulově, Bavorech, Bulharech, Dolních
a Horních Věstonicích, Klentnici, Pavlově, Perné, Sedlci a Strachotíně.21 Po prvotním
povolání jezuitského kazatele je ve spojení s Mikulovem, kromě v širším povědomí
obecně asi známějších piaristů s jejich gymnáziem, důležitý především příchod řádu
kapucínů v roce 1611, neboť dostávají dohled nad dvěma novodobě zřízenými poutními
místy – Loretou a křížovou cestou na Svatý kopeček.22
Kontury vzniku a nejstarších dějin konventu mikulovských kapucínů byly dosud
načrtnuty publikováním primárních chronologických a personálních dat. Nejdůležitější
stavbou spojenou s klášterem, byla ale bezpochyby Loreta, přitahující od svého vzniku
velké množství poutníků, mezi nimiž nacházíme mnoho tehdejších osobností. K roku
1672 je zde dokumentována cesta císaře Leopolda s chotí, kteří do zdejší pokladnice
věnovali některé dary – dvě velké tepané stříbrné tabule, jedna představující Nejsvětější
Trojici a druhá Korunování Panny Marie a dva dřevěné pozlacené orly, držící nádobku
a malý závěsný svícen. Právě dary s jejich personifikací nám mohou zčásti osvětlit význam
tohoto poutního místa. Kromě císaře zde nalezneme dary např. od polského krále Jana
Sobieského, Františka kardinála z Dietrichsteina, hrabětě Trautsona, barona Valdštejna,
Rudolfa svobodného pána z Teufenbachu. Mezi donátory můžeme nalézt také prostý lid,
např. stříbrný pohár s muškátovým ořechem daroval mušovský mlynář Marek Reichel.
Konec tohoto pokladu, oceněného za 260 kusů stříbrných „anatémat“ o váze 42 hřiven
12 lotů na 633 zl. 17 kr., nastal v roce 1784, kdy byl odevzdán ve vídeňském mincovním
úřadě a směněn za udanou částku peněz.23
376
Význam mikulovských poutních míst pro období baroka je v této lokalitě nepřehlédnutelný. Přízeň a pravidelné návštěvy panovníků a vysoké aristokracie (ná)sledovaly
mnohatisícové davy poutníků, přinášejících místním bezpochyby výdělek a tudíž i prosperitu. Je otázkou, nakolik s tímto jevem souvisela existence např. místních duchovních
komunit, především bratrstev. V pramenech mezi m i k u l o v s k ý m i b r a t r s t v y
nacházíme Bratrstvo Těla Kristova (založeno 1584), Růžencové bratrstvo (založeno 1637),
Bratrstvo smrtelných úzkostí Krista Pána (založeno 1657).24
Svatý kopeček s kostelem sv. Šebestiána byl v průběhu barokní doby pravidelně stavebně udržován. Kromě již publikovaných výdajů na obnovu tohoto poutního areálu
stojí za zmínku nově nalezené údaje o opravě k roku 1780, kdy tesařský mistr Gottfried
Gross dodal nové dveře do sakristie kostela sv. Šebestiána, dále opravy střechy z let 1783
a 1784. Průběžné opravy jsou rovněž doloženy na jednotlivých zastaveních křížové
cesty. V letech 1780 a 1781 prováděl opravy kaplí křížové cesty a kostela sv. Šebestiána
zednický mistr Josef Oberhauer. Dále jsou doloženy práce při opravě Svatého hrobu
a jednotlivých zastavení křížové cesty k roku 1782. O rok dříve byl obnoven „blankyt“
na hlavním oltáři kostela sv. Šebestiána malířem Matoušem Schmidhemerem. Veškeré
uvedené práce nejspíš souvisely, po zániku zdejšího prioritního poutního místa Lorety,
se snahou mikulovské kapituly o úřední zápis nově zřízeného Fondu Křížová cesta u Mikulova mezi Památky s odkazem, že před časem „nově vybudovaná zastavení křížové
cesty“, jsou hojně navštěvována věřícími. Podle informací kapituly byl posléze tento
návrh přijat a Fond byl u Moravských stavů zapsán jako památka č. 2733.25
Ačkoliv je ztráta historického významu některých obcí v regionu zřejmá, pouze zasvěcení asi v současnosti tuší, jaké původní postavení měla pro okolí poměrně drobná
kaple na úpatí Pálavských kopců u obce Perná. Velká část informací známých dnes o kapli
sv. Antonína Paduánského, založené krátce po polovině 17. století se víceméně shoduje
se souhrnem, který o této lokalitě a stavbě sepsal Gregor Wolny.26 Iniciativa fundace
je připisována tehdejšímu faráři v Perné, jímž byl Jan Křtitel Alouisius(?) de Bononia.
Z Itálie pocházející minorita se pohyboval ve službách Dietrichsteinů, především kardinála Františka a knížete Maxmiliána, pro něž vykonával funkci „italského sekretáře“
a v poslední době je objevován především coby hudební skladatel.27 K žádosti obcí Mušov
a Perná (spadající pod jednu farnost) ohledně založení kaple z 2. 6. 1652, byl oficiálem
olomouckého biskupství Claudiem de Sorina, s potvrzením ze dne 13. 6. 1652, udělen
souhlas s výstavbou „kaple ke cti sv. Pankráce, mučedníka, a sv. Antonína z Padovy, vyznavače, na blízkém kopci (…) a současně i k sloužení mší nejen o svátcích obou patronů,
ale i v jiných dnech (nedělích a svátcích) pod vedením a péči faráře v Perné, jemuž se kaple
dává na starost.“28 Úpravy kaple sv. Antonína Paduánského v Perné proběhly k roku
1712, což dokládají výdaje na stavbu sakristie;29 v roce 1718 byla podle zprávy knížecího
inspektora Schabského přistavěna malá kaple.30 Od roku 1743 žil u kaple poustevník
Amadeo Wolf, který nahradil zemřelého bratra Vavřince.31 Ten zde sice původně dokonce
založil Bratrstvo sv. Vavřince, avšak v roce 1782 byla tradice zdejších poustevníků (prý
pro nevedení řádného života) knížetem Karlem z Dietrichsteina zrušena.32 Přes tuto
skutečnost byly procesí ke kapli oblíbené a zaznamenány jsou v rukopisu Alfréda Macka
o představitelích mikulovské kapituly.33 Pravidelně sem přicházeli například poutníci
z obcí Hohenau a Rabensburg (vždy 8.9. na svátek Narození P. Marie).34
Ohledně vzhledu kaple si (snad) prozatím musíme vystačit pouze s hypotetickou
představou vycházející z půdorysu stavby, zachovaném dosud na masivním terasovitém
niveau, navýšeném z místního vápencového kamene na jihozápadním úbočí z návrší zvaného Kotel. Monumentalita čelní stěny této terasy je zde podpořena nižší širší základnou,
nad níž se terén zalamuje takřka kolmo vzhůru. Na takto vzniklé, přibližně čtvercové
základně, se nacházel prostý obdélník stavby s půlkruhovým závěrem, v jehož dosud
patrných pozůstatcích základového zdiva je u dochované části dosud znatelný náznak
konchy. Na rozdíl od neznámé náročnosti vnější i vnitřní úpravy stavby, si lze učinit
alespoň rámcovou představu o vybavení této kaple. Na hlavním oltáři stála kamenná
377
socha sv. Antonína Paduánského (dnes umístěná na OÚ Perná). Na jednom z bočních
oltářů byla umístěna další socha, zasvěcená sv. Mikuláši35 (v roce 1798 umístěna na
„nejvyšším místě kraje“), druhý z bočních oltářů asi nesl pouze obraz sv. Vavřince – ten
je zavěšen v současnosti v kněžišti zdejšího farního kostela sv. Mikuláše. Ještě v roce
1779 je zaznamenána u vrchnosti žádost obce Perná o příspěvek na opravu střechy
kaple, následné dokumenty již hovoří převážně o ukončení její činnosti.36 V souvislosti
s rušením kaple (ke dni 17. 6. 1786)37 je dochován inventář majetku, z něhož je zřejmé, že
kromě hotových peněz, dluhopisů, cenných věcí, vybavení svatostánku a mešních potřeb
se v majetku kaple nacházel také vinný sklep s lisem a mobiliářem a vlastní vinohrady.38
Předložený text si klade za cíl být především iniciací, do níž jsme vložili snahu představit několik inspirativních témat a přivést tak čtenáře poněkud blíže k dosud z větší části
opomíjenému zkoumání historické kulturní krajiny coby formující báze života jedince
i společnosti. Při objevování a promýšlení kulturní krajiny doby raného novověku totiž
začínají z až banálně známého krajinného rámce před očima překvapivě vyvstávat sice
poněkud mlhavé, ale přesto pevné kontury věku, který zformoval a dosud zčásti ovlivňuje krajinu i našich životů, a přitom je nám současně již tak v mnohém vzdálený. Život
ve sledovaném období 16. až 18. století vykazuje pevné sepětí do jednotlivých rámců,
ovlivňujících lidský život na všech stupních společenského žebříčku v osobní a veřejné,
rodinné a společenské, hospodářské a kulturní a bezpochyby především duchovní sféře.
Proměna vrchnosti svěřené krajiny je od rybníků, obor a zahrad, hospodářských dvorů
v jednotlivých vsích až k městům coby obchodním centrům, postupně propojována do
souvislostí s křesťanským duchovnem, jehož hmotné pozůstatky formovaly kulturní
krajinu a jsou mnohde dosud jeho nejstaršími a nejvýznamnějšími akcenty. Místa jako
kaple sv. Antonína Paduánského u obce Perná sice nikdy nedosáhly takového věhlasu
jako Loreta a Svatý kopeček v Mikulově, však pravidelně konané poutě k těmto místům
z blízkého i vzdálenějšího okolí, trvající mnohde i po jejich zrušení, ukazují na nemalý
vnitřní rozměr a z něj plynoucí význam, jež pro celý region znamenaly. Nepřímo na
tuto skutečnost poukazují i boží muka, budovaná v průběhu 19. století, podél zdejších
starobylých cest stále v duchu barokního tvarosloví.
Mnoho menších i větších témat bude vyžadovat další zkoumání. Naprosto zřejmá je
potřeba dalších analýz zaměřených na vedení tras cest a jejich významu pro jednotlivá
sídliště. Otázkou např. zůstává proč Dolní Dunajovice, jedna z největších a nejbohatších
obcí Mikulovska, byla frekventovanými komunikacemi pravidelně obcházena. Anebo,
proč z Perné nevedla v 17. a 18. století ke kapli sv. Antonína Paduánského přímá cesta,
ale poutník se musel ubírat obšírně vedenou trasou přes Horní Věstonice nebo Klentnici.
Další, hlubší výzkum bude zaměřen na sakrální architekturu v krajině, její inspirační
vlivy, přetrvávání vazeb mezi objektem a místem, přičemž lokální souvislosti mohou
přerůstat do vztahů a vazeb nadregionálních. O této skutečnosti řešitelé v linii Mikulovsko – Jaroslavicko – Znojemsko nepochybují, a pouze jen doufají, že závěrečné výstupy
projektu, mezi nimiž nebude chybět publikace zohledňující veškeré dosažené poznatky,
přinesou nejen nový pohled na dějiny vlastního zkoumaného regionu, ale přispěje snad
také k obnovení vztahu ke kulturnímu dědictví minulosti.
Poznámky
1
Na výše jmenovaném projektu (id.k. DF
13PO10VV019) spolupracují v konzorciu tito
odborní pracovníci – za Národní památkový
ústav, ú. o. p. v Brně: Mgr. Eva Staňková, Mgr.
Aleš Homola, Mgr. Karel Sklenář, Mgr. Petr
Czajkowski, Mgr. Helena Lenomarová, Mgr.
378
Klára Báčová, Mgr. Lenka Češková, Mgr. Petr
Kubín a Mgr. Milada Rigasová, Ph.D. (poslední
dva jmenovaní jsou rovněž pracovníci RMM
v Mikulově); za spoluřešitele projektu Ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity
v Brně: Ing. František Svoboda, Ph.D.; za další-
ho spoluřešitele projektu Fakultu architektury,
Vysokého učení technického v Brně: Ing. arch.
BcA. Barbora Ponešová, Ph.D. a Ing. arch. Jan
Foretník, Ph.D. Archivní prameny vyhledávají
a interpretují tito pracovníci – PhDr. Mgr.
Tomáš Černušák, Ph.D., odborný pracovník
Moravského zemského archivu v Brně, dále
Mgr. Miroslav Svoboda, Ph.D., ředitel Státního
okresního archivu v Mikulově (pobočky MZA
v Brně), dále PhDr. Marie Plevová, Ph.D.,
odborná pracovnice Diecézního archivu Biskupství brněnského v Rajhradě u Brna a Mgr.
Martin Markel, Ph.D., pedagog historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
2
Vymezené území Mikulovska tvoří v rámci
řešení projektového zadání v roce 2013 rozsah
katastrů těchto obcí: Bavory, Brod nad Dyjí,
Březí u Mikulova, Bulhary, Dobré Pole, Dolní
Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Horní Věstonice, Jevišovka, Klentnice, Mikulov
na Moravě, Milovice u Mikulova, Mušov,
Novosedly na Moravě, Nový Přerov, Pavlov
u Dolních Věstonic, Perná, Sedlec u Mikulova.
3
V rámci řešení projektu budou na základě
informací získaných terénním a archivním
průzkumem vytvořeny: digitální mapová rekonstrukce vymezené barokní kulturní krajiny,
3D modely vybraných území zkoumané krajiny
i zaniklých sakrálních staveb, soupis dochované
drobné sakrální architektury a umělecko-historických děl, která budou v rámci odborných
studií v širších souvislostech analyzována. Po
letním odborném workshopu budou studenty
architektury za vedení pedagogů provedeny
prostorové modelové rekonstrukce předmětné kulturní krajiny a návrhy nových studií
drobných objektů, prezentované na dílčích
výstavách.
4
Ludwigstorff, M.: Parks und Gärtchen im Niederösterreich. Wien 2001.; Hubala, E.: Burgen
und Schlösser in Mähren. Verlag Wolfgang
Weidlich, Frankfurt a. M. 1965.; Kunike, F. A.:
Mahlerische Darstellung aller vorzüglichen
Schlösser und Ruinen der Österreichischen
Monarchie. Wien 1832–1835.; Vorel, P.: Rezidenční vrchnostenská města v Čechách a na
Moravě v 15.–17. století. Pardubice 2001.
5
Zásadní informace jsme v dosavadním průběhu řešení projektu nalezli zejména ve fondech těchto archivních institucí: Moravském
zemském archivu v Brně – dále jen MZA Brno
(fondy B 2, B 16, D 4, D 6, D 7, D 10, E 35, E
53, F 3, F 18, F 72, G 140), Státním okresním
archivu v Mikulově – dále jen SOkA Mikulov
(fondy B 10, B 16, B 26, B 47, E 1, E 6, E 8, E 12,
E 13, E 38, E 39), Diecézním archivu Biskupství
brněnského v Rajhradě u Brna (fondy Kapitula
Mikulov, Biskupská konzistoř Brno), Zemském
archivu v Olomouci (fondy Arcibiskupství Olomouc, Arcibiskupská konzistoř v Olomouci,
Metropolitní kapitula Olomouc), Národním
archivu v Praze (fondy Řád kapucínů, Řád
piaristů).
6
MZA Brno, fond F 18, inv. č. 7244, sign. 15 Ib
(zájezdní hostinec v Perné, stavba hostince na
císařské cestě u Perné 1787–1824).
7
Bretholz, B.: Das Urbar 1414 der Liechteinischen Herrschaften Nicolsburg, Verlag Franz
Kraus in Reichenberg, 1930; Řezníček, J.: Dva
mikulovské urbáře z roku 1560, in: Jižní Morava, ročník 2. 1966; Kryčer, R.: Mikulovské
panství po válce třicetileté, in: Rodné zemi.
Musejní spolek v Brně, 1956; Kryčer, R.: Mikulovské panství za posledních let kardinála
Dietrichsteina, in: Vlastivědný věstník moravský XI. Ročník 1954. Musejní spolek v Brně;
Hurt, R.: Dějiny rybníkářství na Moravě a ve
Slezsku díl I. a II. ČSAV, Opava 1960; Holzer,
O.: Liebes Voitelsbrunn. Verlag Hans Memminger, Freiberg/N 1981. Dále in: Diecézní archiv
Biskupství brněnského v Rajhradě u Brna, fond
Kapitula Mikulov, krabice č. 18, urbář 1583; též
in: MZA Brno, fond F 18, inv.č. 7703, sig. 57;
inv.č. 6805, sig. 55a; inv.č. 6807, sign. 55c; inv.č.
7587, sign. 48 IV.
8
MZA Brno, fond F 18, inv. č. 7259, sig. 17 IV a.
9
MZA Brno, fond F 18, inv.č. 7260, sign. 17 IV
b; inv.č. 7261, sign. 17 IV c; inv.č. 7262, sign.
17 IV d; inv.č. 7263, sign. 17 IV e; inv.č. 7265,
sign. 17 IV g; inv.č. 7266, sign. 17 IV h; inv.č.
7271, sign. 17 VII a; inv.č. 7272, sign. 17 VII b;
inv.č. 7586, sign. 48 IV, inv.č. 7587, sign. 48 IV.
10
Tabula generalis marchionatus Moraviae in
sex circulos divisae quos mandato caesareo
accurate emensus hac mappa delineatos
exhibet Iohann Christoph Müller S.C.M.
capitane[us]. Mědirytina, 1716, grafické měřítko [cca 1:180 000], 974×1374 mm. Mapový
obsah ryl brněnský rytec Johann Christoph
Leidig. In: Moravská zemská knihovna v Brně,
Mollova mapová sbírka. http://mapy.mzk.cz/
mollova-sbirka/ceske-zeme/, vyhledáno ke dni
16.9.2013.
11
Tamtéž. Pro zkoumání bylo použito vydání
Johanna Baptisty Homanna z roku 1720; v Norimberku vydaný Homannův derivát Müllerovy
mapy je administrativní úpravou původní
mapy, rozčleněnou dle krajů markrabství.
12
Doklad o této stavbě se nachází v textu podstavce sochy sv. Jana Nepomuckého před kostelem Nejsvětější Trojice v Drnholci, kam byl
přemístěn při novodobé regulaci řeky v roce
1979. Tzv. Desetimostí bylo postavené v letech
1695–1699 nákladem tehdejšího majitele drnholeckého panství Václava Vojtěcha, hraběte
ze Šternberka. Vcelku běžné je nepochopení
vedení tras důležitých cest v řešené oblasti.
Trasa dálkové komunikace Vídeň–Brno přes
Drnholec byla od středověku nepochybně
hlavní spojnicí mezi vídeňským prostorem
a Brnem, trasa přes Mikulov byla až do zřízení
císařské silnice Vídeň–Mikulov–Brno v 18. století z hlediska této severojižní nadregionální osy
cestou doplňkovou. To znamená, že „výstavba
mostu přes Dyji“ (míněno Desetimostí) rozhodně nebyla primárně motivována zlepšením
379
spojení Drnholce s Mikulovem, ale investicí do
infrastruktury klíčové spojnice mezi říšskou
metropolí a Brnem přes Drnholec. Naposledy
viz: Svoboda, M.: Majitelé drnholeckého panství
od 14. stol., in: Kordiovský, E., Drnholec, Brno
2011, s. 101–119.
13
Historický atlas měst České republiky, svazek
č. 25 – Mikulov. HÚ AV ČR, v.v. i. Praha 2012,
viz mapový list č. 2, mapa č. 6.
14
Komlosyová, A.–Bůžek, V.–Svátek, F. (ed.):
Kultury na hranic. Jižní Čechy–Jižní Morava–
Waldviertel–Weinviertel, Wien–Waidhofen an
der Thaya 1995, s. 65, rytina z roku 1635.
15
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_
height=330&lang=en&z_width=700&z_
newwin=1&map_root=1vm&map_region=mo&map_list=m112 (či 113, 119, 120, 121),
vyhledáno ke dni 16.9.2013.
16
V literatuře se objevuje chybné čtení letopočtu
1681 (viz Sekereš, J.: Boží muka na Mikulovsku
a jejich degradace. Bakalářská práce, Masarykova univerzita v Brně, Brno 2009, s. 18–19).
17
„1665 Kříž nechal zhotovit k poctě Boží Gregorius
Zudeřil měšťan z Mikulova“. Epigrafický nápis
na soklu boží muky nově přepsala Mgr. Eva
Staňková.
18
Zatímco objekt v trati „Pravá klentnická“ je
kulturní památkou evidovanou v Ústředním
seznamu kulturních památek ČR pod číslem
25050/7-7145, jejich pendant v trati „Levá
klentnická“ pozornosti památkové péče unikl.
19
K problematice historického utváření majetkového vlastnictví rodu pánů z Liechtensteina na
Moravě a vnitřnímu významu jeho kontinuity
viz Knoz, T.: Liechtensteinové, Morava a Valtice
v 1. polovině 17. století (základní obrysy problematiky), in: Kordiovský, E.: Město Valtice.
Břeclav 2001, s. 301–315.
20
Balcárek, P.: Kardinál František Ditrichštejn
1570–1636 : Gubernátor Moravy. České Budějovice 2007, s. 15.
21
Vogel, A.: In Pulgram daheim. Geschichte –
Geschichten – Bilder einer deutschen Gemeinde im Letzten Thayabogen. Geislingen 1992,
s. 48.
22
MZA Brno, fond E 35, Kapucíni Mikulov, oddíl
H2. Předání správy péče o zdejší Loretu dokumentují spisy z let 1629 a 1635. Část listin je
uložena rovněž in: Národní archiv v Praze, fond
Řádový archiv kapucínu: listina č. 18 – dopis
z 5. 6. 1629.
23
Diecézní archiv Biskupství brněnského v Rajhradě u Brna, fond Kapitula Mikulov, ev. č. 353
– Inventář Lorety a ev.č. 363.
24
Diecézní archiv Biskupství brněnského v Rajhradě u Brna, fond Kapitula Mikulov, ev. č. 20,
krabice č. 18.
380
25
Diecézní archiv Biskupství brněnského v Rajhradě u Brna, fond Kapitula Mikulov, ev. č. 363
Výdaje na údržbu kaple sv. Šebestiána, přílohy
ke kostelním účtům z let 1780–1784.
26
MZA Brno, fond E 6, Benediktini Rajhrad, kart.
511, sign. 23.
27
Tomaštík, E.: Giovanni Battista Alouisi – život
a dílo (disertační práce). FFMU, Brno 2012.
28
MZA Brno, fond F 18, farní kostel v Perné,
karton 1118, inv. č. 7163.
29
SOkA Mikulov, fond E 39, Archiv obce Perná.
Zaznamenány drobnější částky za stavební
materiál a provedené práce celkem 140 zl. 36 kr.
30
MZA Brno, fond F 18, Kaple sv. Antonína
v Perné, karton 1118, inv. č. 7164. Farář z Perné
žádal při této příležitosti o podporu ve výši
4 000 cihel a dalšího stavebního materiálu,
přičemž podpora mu byla vrchností částečně
poskytnuta.
31
Tamtéž, karton 1127, inv. č. 7195.
32
Římskokatolická farnost Perná, Protocollum
domesticum pro parochia bergensis ab anno
1801, s. 5–7, dočasná zápůjčka Diecéznímu
archivu Biskupství brněnského v Rajhradě
u Brna.
33
Macek, A.: Dějiny mikulovských proboštů,
in: Diecézní archiv Biskupství brněnského
v Rajhradě u Brna, fond Kapitula Mikulov, přír.
č. 105–106, s. 6.
34
Viz pozn. 32, s. 108.
35
Podle nalezených dokladů sochu přenesl „na
nejvyšší místo kraje“ místní rolník Anton Wolf,
jehož iniciály spolu s letopočtem přenesení
AW/A[NNO]1792// nacházející se na dvoustupňovém postamentu viz Diecézní archiv
(cit. v pozn. 32) fol. 4–5.
36
MZA Brno, fond F 18, farní kostel v Perné,
karton 1118, inv. č. 7163. Seznam mikulovského
archiváře Wencelidese z roku 1821. Součástí
seznamu byla i kopie zakládací listiny kaple sv.
Antonína z 2. 6. 1652.
37
Tento akt je „úředně“ doložen zápisem kaple
v seznamu ke zrušení navržených kostelů
a kaplí z 31.7.1787. in: MZA Brno, fond F18,
kart. 1117, inv. č. 7160.
38
Vše v celkové hodnotě 1 844 zl. 39 kr., in: MZA
Brno, fond F 18, kart. 1118, inv. č. 7164 a kart.
1118 inv. č. 7163, kde se hovoří o stavebně-materiální hodnotě kaple oceněné zednickým
mistrem Josefem Kenntem ke dni 20. 8. 1786.
O obdobný soupis byl požádán i tesařský mistr
Gottfried Grefal, který zde zmiňuje plechem
pokrytou věž, dřevo, šindely, latě, hřebíky
v celkové hodnotě 105 zl. Za demontáž věže
a krovu si počítá 20 zl. (zbylá hodnota 85 zl.).
PŘÍLOHA 3
UKÁZKY ARCHIVNÍHO MATERIÁLU
ZÍSKANÉHO V RÁMCI PRŮZKUMU
MZA Brno, F18, inv. č. 12109, mapa 102 - přehledná mapa rybníka Portz s ostrovem u Mikulova, dat. 1786 K. J. Hromadko
MZA Brno, F18, inv. č. 12114, mapa 107 - plán mostu se zvedací částí na rybníku Portz u Mikulova, nedat.
MZA Brno, F18, inv. č. 12021, mapa 14 - mapa hraničních oblastí mikulovského panství, výřez obce Bulhary, nedat. (18. stol.)
MZA Brno, F18, inv. č. 12022, mapa 15 - situační mapa jižní hranice panství od řeky Dyje kolem Dolních Dunajovic k Mikulovu, nedat.
PŘÍLOHA 4
TABULKA
„PŘEHLED DROBNÉ ARCHITEKTURY“
!"#
$% $%
>?@HH &!
"L"QW<
$XL
$% $%
>?@||
>?Y[[
>:>`>
>|]?
>|]>
`H@]
>]??
>]?>
>|?H`
>`?H
>|>::
>|>@?
"$<
"L"QW<&
{"*"$
~"$
{"
$&"
=
&=
$&"
W&"
$&"
$&"
W&"
W&"
W&"
W&"
W&"
/
$&"
$XL
!
!
!
!
!
!
$Q%
"
!
"
!
!
!
!
!
!
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
W&"&"Q
W"=
W&"$X
W&"
!
!
!
:]]]?[?
=
=
W&"
/
$&"
qX
W&"
$&"
"
!
!
!
!
!
:]]]?[]
=
"QW
`??:
`Y]?
``]:
``@?
`[>]H
`>`|
`[>>@
`[>|@
`[>|`
>|]Y@
>|||>
>|||?
|:Y]
|:@:
|:@[
|::>
`H[>`
`H[>|
=
Q
Q
Q
Q
Q
Q
&!
LQ
LQ
LQ
LQ
LQ
LQ
LQ
LQ
LQ
>>:?@
>|@]H
>|@?[
>|>@>
`>]|
`>:[
`>|[
&!
&!
&!
&!
&!
&!
&!
*
$
/
X$
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
$% $%
$% $%
$% $%
HH?:[H@ *"Q
HH?:[H@ *"Q
HH?:[H@ *"Q
"
"
"
X$
X$
X$
$%
$%
$%
$%
$%
$%
HH?:[H@
HH?:[H@
HH?:[H@
HH?:[H@
H|?:[H@
H|?:[H@
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
"
"
"
"
X$
X$
X$
X$
X$
X$
<"&
!
$% $%
H|?:[H@ *"Q
"
X$
"$
"$'
$&"
/
"$
{"
"$
{"
"QW
L
&$&x!!
"L"QW&
%Q
W&"
"&

X%$
Q"W&"
"L"QW
"L"QW
$&"
/
"$
"$

^&X

&
"QW"&
$"&
"QW&
"QW$%"=
X%$
Q"W&"
&$&&=
"
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
H|?:[H@
H|?:[H@
|>:[H@
|>:[H@
HH>:[H@
HH>:[H@
HH>:[H@
H:>:[H@
H:>:[H@
H:>:[H@
H:>:[H@
H:>:[H@
H:>:[H@
H:>:[H@
H:>:[H@
H:>:[H@
H`>:[H@
H`>:[H@
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
"
"
"
"
"
"
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
!
!
!
!
!
!
!
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
H`>:[H@
H`>:[H@
H`>:[H@
H`>:[H@
H|>:[H@
H|>:[H@
:H`:[H@
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
"
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
H$:[
&!=
&!=
&!=
"
&!=
&!=
`>[? &!
`>[Y &!

"&

"&
`Y[>
"&

"&

"&
`[[[[
"&
/
$&"
"QW<H"$
{"
"QW<:"$
{"
"QW<@"$
{"
"QW<Y"$
{"
"QW<]"$
{"
"QW<?"$
{"
"QW<>"$
{"
"QW<`"$
{"
"QW<|"$
{"
"QW<H["$
{"
"QW<HH"$
{"
"QW<H:"$
{"
"QW<H@"$
{"
"QW<HY"$
{"
"$W\&
"$
W&"
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
:H`:[H@
:H`:[H@
Y|:[H@
Y|:[H@
?|:[H@
?|:[H@
?|:[H@
?|:[H@
?|:[H@
?|:[H@
H?|:[H@
H?|:[H@
H?|:[H@
H?|:[H@
H?|:[H@
H?|:[H@
H>|:[H@
H>|:[H@
H>|:[H@
H>|:[H@
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
"
{
{
{
{
{
{
{
{
{
{
"
:Y]>:?@
`][@?
"&
"$
{"W&"&
!
$% $%
H`|:[H@ *"Q
"
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
X$
$"&!X"$
{""
!!WX%%$Q
!%""
$
QW&"
{
:]]H|?]
\
||]Y \
W&"
&$&Wx"
!
!
$% $%
$% $%
H`|:[H@ *"Q
H`|:[H@ *"Q
{
&!=

Xx$*
||]@
`>HH
`?|H
`?|>
`?|[
`?|[
\
&!
&!
&!
&!
&!
^
&x=
X%!
"L"QW"Q
W
"L"QW&Q
x%
Q
"QW
"L"QW$"&
!
!
!
!
!
!
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
H`|:[H@
H||:[H@
H||:[H@
H||:[H@
H||:[H@
H||:[H@
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
"
"
"
"
"
X$
X$
*^&L
X${"&$QX
"
X$
X$
X$
X$
X$
*'QH>|?
&
=
&
=
=*
=*
`]:H
`?Y@
`??[
`]:?
\%
\%
\%
\%
L"QW&"
W&"
W&"
/
!
!
"
!
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
?HH:[H@
?HH:[H@
?HH:[H@
>HH:[H@
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
"
X$
X$
X$
X$
"
&!=
&!=
&!=
"
"
$QH|}:[
"
"
"
`>>]>
`H[>>
`>>?>
`>>`@
`:Y:
\%
\%
\%
\%
%
L"QW
Q
"QW
W&"
"L"QW"&H`>:
W&"$"&
!
!
!
!
!
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
>HH:[H@
>HH:[H@
>HH:[H@
>HH:[H@
>HH:[H@
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
"
"
X$
X$
X$
X$
X$
&!=
"
"
&!=
"
>|@@>
`@`@
`@H]
`@:@
`>`Y?
`@YY
%
%
%
%
%
%
"$
{"W&"&
W&"
&x=

&xq&
_X=
L"QW
$&"
!
!
!
$Q%
!
!
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
>HH:[H@
>HH:[H@
`HH:[H@
`HH:[H@
`HH:[H@
`HH:[H@
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
*"Q
X$
X$
X$
X$
X$
X$
"
"
"
"
:]]H]@|
:Y]>@@`
:Y]>@@>
&!
&!
*X
*X
*X
*X
&=
&=
&=

>|>@` >`>Y `Y[` `Y:? `Y>Y >|>>?
`YHY
`@||
`:]`
`?@Y
:Y]|@@|
:Y]>:YY
:Y]>:Y]
:Y]>:Y?
:Y]>:Y>
:Y]>:Y`
:Y]>:Y|
:Y]>:][
:Y]>:]H
:Y]>:]:
:Y]>:]@
:Y]>:]>
:Y]>:]?
:Y]>:]Y
:Y]>:?>
:Y]>:?`
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
$%
&&
'&&
Y@:[H@ *"Q
>@:[H@
>@:[H@
]?:[H@
]?:[H@
]?:[H@
]?:[H@
]?:[H@
]?:[H@
>?:[H@
>?:[H@
H[?:[H@
H[?:[H@
H[?:[H@
H[?:[H@
H[?:[H@
H[?:[H@
H[?:[H@
'
/\QX
:]"L"QW
^&_&H`[H
??H`[?>|"X%
&{=X$$Q
x&Q"W&
"X%

{H||YXL
_
:[[>$%X%=
=%!
%
$
$:
"
$QH|}:[
"
*<$
"=
=*
&q
x{"$
=
=
&
%X
"
"
&

"&
&
!X"qX
"
!
%Q
$X&%=&%"
X$
"=
"H|?:&{!&:[H:
X$

X$

"Q
_
&*

XQ&X"
$Q&&"&&x
&%=
%Q
&%=
%Q
&_
%Q
$X
"&

"&

*'$X"
"=Q=H`@:
WL"QW$"$&"Q
W
"$X
"&H`?H
xx
]}:[H@$%XQ%
<H`??$W&$&
!
$"$

&!=
=
X$
Xx
X$
Xx
X$
Xx<
X

"
=
"&H|HY
!
<&%Q
X$

"$"H|
"$"H|
"
=
=
=
=
=
=
=
$QH|}:[
"
"
"
&!=
&!=
=
=
=*
=
=
=
=
=
=
=*
=*
=*
=*
=*
=*
=*
=*
=*
=*
=*
=*
=
=*
=*
&
=*
=*
=*
=
=*
{
=
*
=*
&

=
=
$X%"
W&%Q

!
$X$X%$X%=*"!
$X%$X%$Q&&
=%${$
X
%x"QW
$X"QWH`H|&{L
$X%"
$X%"
X$

"QW$
=H|!%x"QW=
*
&"&
"%
&&
$$XL=$"$
{"=
$X&%
!
$X&%<$QX
&X"&
PŘÍLOHA 5
EKONOMICKÉ A STATISTICKÉ GRAFY
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
`H >` >` `H >` H`H >` `H H>` H`H H>` H`H >` `H H>` H`H H>` H`H H>` H`H H>` H`H H>` H`H H>` H`H >` `H H>` H`H >` `H H>` H`H H>` H`H H>` H`H
H
H H
H H
H
H
H =
H H H H H
!
!
=
=
=
=
=
=
=
" "
Q &x &x X X X X Q Q X X "& "& ! !
& & *
Q L$

x x

*

& &
%
%
L

%
%

X X \
\
0
10 000
20 000
30 000
40 000
50 000
60 000

=
q&"=
\X=
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
H|
`|
H|
`|
`|
H|
`|
H|
`|
H|
`|
H|
`|
`|
`|
H|
H|
>`
`H
>`
`H
`H
>`
`H
>`
`H
`H
`H
>`
>`
`H
`H
>`
`H
>`
>`
>`
`H
H>
H`
H`
H>
H`
H>
H>
H`
H>
H`
H>
H>
H>
H`
H>
H`
H`
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
H
=!
=!
=
=
=
=
=
=
"
"
X
X
x
x
&
&
Q
Q
X
X
&
&
"
"
x
x
!
!

Q
$Q
X
X
*

*
&
&

%
%
%
%
L
L
&
&

X
X
\
\
0%
20%
40%
60%
`[
100%
!"

=
q&"=
\X=
0,00
5,00
10,00
15,00
20,00
25,00
30,00
=
X
Q
=
&

!
&
%

\
%

"
x

&
"

ov
uš
M
X
=
Q
L
#$%
&
'(($%
)*
X
*
L$
=
L
L$
Drnholec
Novosedly
Perná
Sedlec
Jevišovka
!"
#$%
Mušov
Bavory
Milovice
&
0
100
200
300
400
500
600
Nic
7#"
/*
'*+
0%
Drnholec
Novosedly
Perná
Sedlec
Jevišovka
!"
#$%
Mušov
Bavory
Milovice
&
20%
40%
60%
80%
100%
X>
*>=
@+=>
<=>
!"#
$
%#
>Q=@
7*>=
%?=>
Y[
H`
0,0
20,0
40,0
60,0
`[[
100,0
120,0
140,0
160,0
?[
H`
`[
H`
[[
H|
:[
H|
Y[
H|
?[
H|
+&-/4557
`[
H|
00
20
*X
&=
Q
LQ
X=

\%

x"
%
&!

XX=!
=

"&
PŘÍLOHA 6
PROGRAM TERÉNNÍHO PRŮZKUMU
BAROKNÍ KRAJINOU MIKULOVSKA
'()'*+,-'.//01('2345+5
67897:-';-/<-=>
#>#++}Q+@=>`QQ=`
DEN PRVNÍ
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!*>Xq*>`q
~}
67:-';-/<-=>
ї vyhlídková místa
!@ C
?!
ї !@ C
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!Q*>!q+>q>*`!Xq
q+>q+~
ї Synagoga
^Q+#QQ=`
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!Q*>!q+>q>*`!!]q
]+q*~~
ї )#
3F$
}~}
Q=]>`#]
XQ]+!*
XQ]QqX>`]QqX>`X+]Qq}~}q+q>]q+q
+#}
SWEINBARTHERBERG
Südmahrerkreutz
F CQ
ї vyhlídkový bod
ї barokní obora
?>!
ї Dietrichsteinská hrobka
[\]+=^&"_XQ>?[>`+>q{>>^}~~^
MIKULOV
zámek
?!
Q?+=>>+ !
Q#`+=X#>`QQ=`+
>*==Q?@Q@=>^X{X¡X`
ї "X/CCX,
}q}
]=<]X¢ %&£#¤>
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!X>q*
{XX`#^
ї kašna Pomona
>*>`~~
ї Galerie Konvent
Y$!!
>?!
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!>+qQ*>!>+qqq
q+!q>Q>
ї zámek Mikulov
@Q+#X`
PERNÝ TÝDEN
|
PROGRAM WORKSHOPU
|
IIVPPBKKJP
|
STRANA 2 Z 12
PERNÝ TÝDEN
|
PROGRAM WORKSHOPU
|
IIVPPBKKJP
|
STRANA 3 Z 12
ї cihlový most
%X£+>Q@>^X
>~
!#>+!Q`_
[\]+=^&"_XQ>?[>`+>q{>>^}~~^
+Q+*Q!*>`+>$XQ+>`"">!
ї !!ZF
}}
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!>+qQ*>!>+qqq
q+!q>Q>>Q>!
ї !"!#7[\F
}^#+}
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!>+qQ*>!>+qqq+q
!q>Q>>q+Xq#
ї zvonice
Glasermühle
>?=!
ї mlýn

+#=>+*QXQQQ
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!>+qQ*>!>+qqq
q+!q>Q>+
ї !#]"
XQ*>`+`>Q*>!qqQX>+q#">!>+qQ*>!>+qqq
q+!q>Q>#qX#
ї vyhlídkový bod
Sedlec
`?6!
ї kostel sv. Víta
Q?+]>>+7X
#>Q++}++
XQ`*>`+QXQ&
zámek
6?!
+X!?X>+>=X+#
>*
Y-^-<
Mlýn Sedlec
ї 7j/ "!@
XQ`*>`+QXQ&
?!
ї fara

ї Z
Nový rybník
?!
ї F !_#"Y#

ї sýpka a rybárna
>*}
X=>>`X`#`
«>>¬
XQ`*>`+QXQ&
%¡\¥¦§¦¡¥ ¨ %\7©\ [7\&£7%ª ¨ %%&&% ¨ £§\ ¥ '}
%¡\¥¦§¦¡¥ ¨ %\7©\ [7\&£7%ª ¨ %%&&% ¨ £§\ ¥ '}

>Q+@#">
DEN DRUHÝ
w7:-';-/<-=>
XQX`#qq>Q*>!}qX>q
ї 7j/ "!@
`=*Q+Q#>`XX>$!>?
}@+
Q*
%®">>^XQQ`#>qX`+!Q}qXqXq+q"
ї pylon u zámku
`=*Q+Q#>`X¥£#]X
}@+#
Q*
%®">>^XQQ`#>qX`Q!qqQ+!Q}qXqQ!q`q
q*>`
ї zámek
Drnholec
?!
ї !#/CCX,
{_> ©**
~
@Q+#Q?+]>$XX`
}_QQ">`{_> ©**
+#+>=*>`
#=
XQX!7
&![>`+>^}~~^
XQ*>}"{¯*>¯X
XQX`#qq>Q*>!q>``qQ*X
{_> ©**^>`*>
ї fara
Q+>"_X]>$X>+[>*
XQX`#qq>Q*>!}q
ї Morový sloup
Q=%]

XQX`#qq>Q*>!}q*+!q`Q
ї historická radnice
%¡\¥¦§¦¡¥ ¨ %\7©\ [7\&£7%ª ¨ %%&&% ¨ £§\ ¥ '}
ї barokní sýpka u zámku
\ Q
?!
ї \ Q
~~
Q*`@X°!"
%¡\¥¦§¦¡¥ ¨ %\7©\ [7\&£7%ª ¨ %%&&% ¨ £§\ ¥ '}
+=]`!"+
=*`
XQ>+X>!#`*XX>qQXqq]±
_*^XQQ`#>qX+Xqqq*+!Q~~q#q*`>
XQ`"+##q*`>
Dolní Dunajovice
6?!
ї kostel sv. Jiljí
Q+Q@=>^+
XQ>`Q]>}
{>+""`Q#+!+_$**Q@=>`@=+¥Qq
*`>$X^[>!#^+&+\X#!Q>"_`_$+@>Q+=##!
+*$X*"+XQ=>£q&#!?>++=+q
+
ї "X7<
#+C
`+^=+Q*`@Q
ї 7|#
F7j/ "!@
ї další drobná architektura
>
Q
ї !Z
Stará hora
Perná
?9!
ї vyhlídkový bod
@#
?!
ї !#7<
#

ї socha sv. Floriána
ї 7j/ "!@

9?!
=?6!
ї $#$!#FX!}}]!@#F!
{>X`"+
Q+#*>$`}
#°
`*#>X+ >Q#
&![>`+>^}~~^
ї bývalá kaple sv. Rocha
ї vyhlídkový bod
Pod Sklepy
Q?++>
Q+#!~}q
#>Q+#>@~}
Q#>Q+#+
_*!+
ї fara
ї torzo kaple
^
X!
ї kostel sv. Mikuláše
_{Q^&![>`+>^}~~^
XQ*>`+>+QXQ>`}~~~~
XQ*>`+>+QXQ>`}~~~~~
;$!#!F!#
!
?!
ї 7j/ "!@

>?!
ї socha Sv. Marka
ї "!
ї #""X /CCX,
!X"
X
*Q+=>_~}

%¡\¥¦§¦¡¥ ¨ %\7©\ [7\&£7%ª ¨ %%&&% ¨ £§\ ¥ '}
%¡\¥¦§¦¡¥ ¨ %\7©\ [7\&£7%ª ¨ %%&&% ¨ £§\ ¥ '}
[>Q=^\>`#
-/,~-,0
XQX##`]QXQX²}
&![>`+>^}~~^}
`7:-';-/<-=>
ї socha sv. Floriána
ї 7j/ "!@
ї socha sv. Leonarda
Q?+`*Q#`&>$XQ>
ї "!
sv. Antonín
6?`!
ї poutní kaple sv. Antonína z Padovy
}
Q+=>!&^%$[`_+
`_"³>X*
`
ª]^&![>`+>^}~~^
Nejdek
?!
ї /!@
XC
Perná
`?w!
~
+>$X_
ї slepá ramena Dyje
Bulhary
>?!
DALŠÍ PROGRAM
ї kostel sv. Jiljí
}#>`Q+
&*=>
ї Z
Q*>+X==#=X*=
>
ї fara
ї "!
Klentnice
w7:-';-/<-=>
+@Q=_>>>"[>`+>
`7:-';-/<-=>
+@Q_"*+=**>`+>$>"!
7:-';-/<-=>
?`!
ї !#7j
Z
+$Q?>`*
+@Q$>!

&*=>
97:-';-/<-=>
%^&![>`+>^}~~^}
ї <|
>@+X$XQ?>`*`
Q@=>`~
>+>+=``#!+=*}~~q~
%¡\¥¦§¦¡¥ ¨ %\7©\ [7\&£7%ª ¨ %%&&% ¨ £§\ ¥ ~'}
4(/,*4,/0:0Y^(w69=6=
PERNÝ TÝDEN
|
PROGRAM WORKSHOPU
|
IIVPPBKKJP
|
STRANA 11 Z 12
PŘÍLOHA 7
UKÁZKA STUDENTSKÝCH PRACÍ
Veronika Ottopalová
Veronika Ottopalová
Tereza Novotná
Lukáš Kvaššay
PŘÍLOHA 8
TABULKA ČERPÁNÍ ROZPOČTU NPÚ
Spole"ný projekt konsorcia p8íjemc
rozpo"et p8íjemce (název): vypsat název i zkratku subjektu ve
fialovém poli této záložky, na dalších listech a souhrnech se název
automaticky kopíruje
NPÚ
Osobní náklady nebo výdaje
r. 2013
Qádek
Druh nákladu nebo výdaje
mzdy nebo platy zam%stnanc pQijatých podle pracovní
smlouvy výhradn% na Qešení projektu, pQíslušná {ást mezd
nebo plat zam%stnanc odpovídající jejich úvazku na
Qešení projektu nebo se na projektu podílejících v{etn%
zvýšení pohyblivé {ástky mzdy nebo platu zam%stnanc
(osobní pQíplatek, odm%na), pojistného (zákonného
sociálního pojišt%ní) a zákonných sociálních náklad
1 (FKSP) *
ostatní osobní náklady (OON) nebo výdaje (OOV)
vyplývající z dohod o provedení práce, dohod o provedení
{innosti + pojistné (zákonné sociální pojišt%ní ) k
uplatn%ným prostQedkm na OON/OOV * v{etn%
[1]
2 autorských honoráQ
3 autorské honoráQe
osobní náklady celkem (sou{et Q. 1+2+4)
=erpání rozpo"tu k
zá8í 2013
856
931
552
435
0
360
0
240
0
stipendia student, kteQí se na projektu podílejí v rámci
svého vzd%lávání v akreditovaných studijních
programech, v souladu se stipendijním Qádem pQíslušné
4 vysoké školy
5
Poskytovatelem
uznané náklady dle
dod. ". 1 v tis. K"
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
0
0
0
1291
1291
792
Náklady nebo výdaje na po8ízení hmotného a nehmotného majetku
(kapitálové výdaje)
r. 2013
Qádek
6
7
Hmotný majetek celkem
Nehmotný majetek celkem
8 Celkové náklady (sou{et Q. 6+7)
Provozní náklady nebo výdaje
r. 2013
13
náklady nebo výdaje na provoz dlouhodobého
hmotného majetku, který nebyl po8ízen z ve8ejných
prost8edk
, a sou"asn( je po dobu 8ešení projektu
užíván k 8ešení projektu
materiál, zásoby a drobný hmotný majetek
cestovní náhrady
náklady nebo výdaje na zveQejování výsledk projekt
v{etn% náklad na práva k t%mto výsledkm výzkumu a
vývoje
provozní náklady vzniklé v p8ímé souvislosti
s 8ešením projektu celkem (sou"et 8. 10-12)
14
Provozní náklady nebo výdaje celkem (sou"et
8. 9+13)
Qádek
9
10
11
12
Poskytovatelem
Poskytovatelem
uznané náklady v
zá8í 2013
dod. ". 1 v tis. K"
tis. K"
132
132
132
0
0
0
132
132
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
132
zá8í 2013
15
155
36
0
171
20
0
122
12
0
0
0
191
191
134
206
191
134
Náklady nebo výdaje na služby
r. 2013
8ádek
15 náklady nebo výdaje na služby celkem
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
35
zá8í 2013
50
38
DoplEkové (režijní) náklady nebo výdaje
r. 2013
8ádek
druh nákladu nebo výdaje
16 doplEkové (režijní ) náklady nebo výdaje celkem
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
59
zá8í 2013
59
40
PŘÍLOHA 9
TABULKA ČERPÁNÍ ROZPOČTU FA VUT
FA
r. 2013
Qádek
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
smlouvy výhradn% na Qešení projektu, pQíslušná {ást
mezd nebo plat zam%stnanc odpovídající jejich
úvazku na Qešení projektu nebo se na projektu
podílejících v{etn% zvýšení pohyblivé {ástky mzdy nebo
platu zam%stnanc (osobní pQíplatek, odm%na),
pojistného (zákonného sociálního pojišt%ní) a zákonných
1 sociálních náklad (FKSP) *
199
122
59
0
32
0
0
0
4 vysoké školy
zá8í 2013
172
[1]
5
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
25
25
0
256
256
122
r. 2013
Qádek
6
7
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
r. 2013
13
prost8edk
cestovní náhrady
vývoje
14
8. 9+13)
Qádek
9
10
11
12
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
zá8í 2013
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
zá8í 2013
28
142
6
28
157
9
0
2
9
110
115
25
258
281
36
286
309
72
r. 2013
8ádek
15
náklady nebo výdaje na služby celkem
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
28
zá8í 2013
5
5
r. 2013
8ádek
16
doplEkové (režijní ) náklady nebo výdaje celkem
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
22
zá8í 2013
22
15
PŘÍLOHA 10
TABULKA ČERPÁNÍ ROZPOČTU ESF MU
ESF
r. 2013
Qádek
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
smlouvy výhradn% na Qešení projektu, pQíslušná {ást
mezd nebo plat zam%stnanc odpovídající jejich
úvazku na Qešení projektu nebo se na projektu
podílejících v{etn% zvýšení pohyblivé {ástky mzdy nebo
platu zam%stnanc (osobní pQíplatek, odm%na),
pojistného (zákonného sociálního pojišt%ní) a zákonných
1 sociálních náklad (FKSP) *
[1]
4 vysoké školy
5
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
zá8í 2013
74
74
53
0
0
0
0
0
0
15
15
0
89
89
53
r. 2013
Qádek
6
7
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
r. 2013
13
prost8edk
cestovní náhrady
vývoje
14
8. 9+13)
Qádek
9
10
11
12
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
zá8í 2013
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
zá8í 2013
0
56
5
0
56
5
0
56
4
0
0
0
61
61
60
61
61
60
r. 2013
8ádek
15
náklady nebo výdaje na služby celkem
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
0
zá8í 2013
0
0
r. 2013
8ádek
16
doplEkové (režijní ) náklady nebo výdaje celkem
Poskytovatelem
uznané náklady v
tis. K"
Poskytovatelem
dod. ". 1 v tis. K"
7
zá8í 2013
7
7

Periodická průběžná zpráva o postupu prací na

Transkript

Podobné dokumenty

Cesty k raně novověké kulturní krajině

Periodická průběžná zpráva o postupu prací na

Periodická průběžná zpráva o postupu prací na