1 úvod - Trasko, as

Transkript

1 úvod - Trasko, as

Zakázka číslo 2012-0603-PŠ – aktualizace
Obsah
1 ÚVOD.........................................................................................3
2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE .........................................................4
2.1 Zadavatel energetického audit...................................................................................4
2.2 Provozovatel předmětu energetického auditu..........................................................4
2.3 Zpracovatel energetického auditu.............................................................................4
2.4 Předmět energetického auditu...................................................................................4
3 POPIS VÝCHOZÍHO STAVU.....................................................5
3.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu....................................................5
3.1.1 Název předmětu energetického auditu.......................................................................5
3.1.2 Umístění objektu........................................................................................................5
3.1.3 Základní popis............................................................................................................ 6
3.1.4 Výchozí podklady.......................................................................................................8
3.2 Základní údaje o energetických vstupech do předmětu energetického auditu.....9
3.2.1 Údaje o roční spotřebě energie..................................................................................9
3.2.2 Vlastní energetické zdroje........................................................................................12
3.3 Rozvody energie.......................................................................................................13
3.3.1 Otopná soustava......................................................................................................13
3.3.2 Příprava teplé vody..................................................................................................15
3.3.3 Vzduchotechnika......................................................................................................16
3.4 Spotřebiče energie ...................................................................................................17
3.4.1 Umělé osvětlení.......................................................................................................17
3.4.2 Spotřebiče elektrické energie...................................................................................17
3.4.3 Plynové spotřebiče...................................................................................................18
3.4.4 Stavebnětechnické řešení........................................................................................19
4 ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU .....................................21
4.1 Kontrola smluvních vztahů......................................................................................21
4.1.1 Odběr zemního plynu .............................................................................................21
4.1.2 Odběr elektrické energie.........................................................................................21
4.2 Rozvody energie.......................................................................................................21
4.2.1 Otopná soustava......................................................................................................21
4.2.2 Příprava teplé vody..................................................................................................23
4.2.3 Vzduchotechnika......................................................................................................24
4.3 Spotřebiče energie....................................................................................................24
4.3.1 Umělé osvětlení.......................................................................................................24
4.3.2 Stavebnětechnické řešení........................................................................................24
4.4 Energetická bilance objektu – výpočtová...............................................................26
4.4.1 Potřeba energie na vytápění objektu........................................................................26
4.4.2 Struktura tepelných ztrát .........................................................................................30
4.4.3 Výpočtová potřeba energie na ohřev teplé vody......................................................30
Energetický audit – Prague West 6 Business Center
strana 1 (celkem stran 72)
4.4.1 Spotřeba elektrické energie.....................................................................................30
4.5 Rekapitulace – výpočtová roční energetická bilance.............................................31
5 NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE......32
5.1 Obecně....................................................................................................................... 32
5.2 Druhy úsporných opatření.......................................................................................32
5.3 Nízkonákladová a beznákladová opatření...............................................................33
5.3.1 Energetický management........................................................................................33
5.4 Vysokonákladová opatření.......................................................................................34
5.4.1 Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200 model EM-199/293.......................34
5.4.2 Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200 model EM-401/549......................37
5.5 Souhrn navržených opatření....................................................................................40
5.6 Definování variant.....................................................................................................41
5.6.1 Varianta I. ................................................................................................................41
5.6.2 Varianta II. ............................................................................................................... 47
6 EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ VARIANTY..........................53
6.1 Metody hodnocení....................................................................................................53
6.2 Vyhodnocení varianty (výpočet dle vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb.) ....................56
7 VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽP.......................58
7.1 Úspora primární energie v procesu vysoce účinné kombinované výroby
elektřiny a tepla v souladu s Přílohou 4 k vyhlášce č. 344/2009 Sb.............................59
8 VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY.............................................60
8.1 Metodika a kritéria hodnocení .................................................................................60
8.2 Vyhodnocení variant ................................................................................................61
9 ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU................62
9.1 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství ....................................62
9.2 Využití obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie .................................63
9.3 Návrh optimální varianty .........................................................................................64
10 EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU....................65
11 PŘÍLOHY...............................................................................68
11.1 Ekonomické výpočty..............................................................................................68
11.2 Průběh spotřeby elektrické energie.......................................................................70
1
ÚVOD
Cílem energetického auditu je posoudit vhodnost instalace kogenereční jednotky do
areálu výrobních hal business centra společnosti Amesbury v Chrášťanech u Prahy.
Kogenerační jednotka představuje zařízení, které pomocí spalovacího či
vznětového motoru a alternátoru vyrábí elektrickou energii. Výfukové plyny pak
slouží k ohřevu topného média a vytápění nebo k výrobě chladu pomocí
absorpčních tepelných čerpadel. Tento systém dosahuje účinnosti přeměny
vstupní energie na energii výstupní (elektřina a teplo) na úrovni 90%.
Účinnost stávající výroby tepla sálavými zářiči a teplovzdušnými jednotkami se
pohybuje na úrovni 80%.
Zejména u výroby elektrické energie přímo v místě spotřeby dochází k úspoře
primární energie. Ta by byla spotřebována k výrobě elektřiny v elektrárně a jejímu
ztrátovému transportu do místa spotřeby rozvodnou sítí. V případě instalace
kogenerační jednotky Vitobloc 200 typ EM-199/293 dojde k poklesu
spotřeby primární energie o 24,6%. S touto skutečností souvisí i snížení emisí
skleníkových plynů. Instalací kogenerační soustavy dojde ke snížení emisí
CO2 o 285t.
Vzhledem k vysoké efektivnosti a ekologičnosti kombinované výroby
elektřiny a tepla lze uplatnit žádost o příspěvek k ceně vyrobené
elektřiny za každou vykázanou MWh dle vyhlášky MPO č. 344/2009 Sb.
Výše podpory je dána aktuálním Cenovým rozhodnutím Energetického
regulačního úřadu č. 4/2012.
Celkové výnosy projektu instalace kogenerační jednotky v podobě vnitřního
výnosového procenta přesahují 10%.
2
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE
2.1 Zadavatel energetického audit
Amesbury – Prague West 6, s.r.o.
Na Radosti 399
155 21 Praha Zličín
IČO: 27430090
Kontaktní osoba: Ing. Aleš Svatoň
mobil: +420 602 739 738
email: [email protected]
2.2 Provozovatel předmětu energetického auditu
Na Radosti 399
155 21 Praha Zličín
IČO: 27430090
2.3 Zpracovatel energetického auditu
Doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.
autorizovaný inženýr v oboru energetické auditorství zapsaný v seznamu energetických
auditorů pod číslem 0081
Spolupracovali: Ing. Pavel Šuster
Kontaktní osoba: Ing. Pavel Šuster
Tel.: +420 739 088 302
e-mail: [email protected]
2.4 Předmět energetického auditu
Chrášťany č.p. 206 a 207
252 19 Chrášťany
Provozovatel předmětu energetického auditu je jeho vlastníkem.
3
POPIS VÝCHOZÍHO STAVU
3.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu
3.1.1 Název předmětu energetického auditu
Areál společnosti Amesbury – Prague West 6 Business Center
3.1.2 Umístění objektu
Obr./1/ - Umístění a orientace objektu
Obr./2/ – Fotomapa
3.1.3 Základní popis
Předmětem energetického auditu je objekt výrobních hal areálu Amesbury v
Chrášťanech u Prahy. Jedná se o dva samostatně stojící halové objekty. Haly jsou značeny
A a B. Severní hala A obsahuje rozsáhlou třípodlažní a menší dvoupodlažní administrativní
vestavbu. Hala je z větší části vyplněna výrobním provozem, obsahuje jednu dvoupodlažní
a tři jednopodlažní administrativní celky. Maximální půdorysné rozměry haly A dosahují
145,0 x 50,08 m, u haly B pak 157,02 x 50,22 m. Výška horní hrany atiky plochých střechy
je cca 12,4 m od úrovně podlahy 1.NP.
Nosné konstrukce tvoří železobetonové patky a železobetonové sloupy. Střešní
konstrukci vynáší příhradové ocelové vazníky. Obvodové stěny jsou tvořeny sendvičovými
panely s tepelnou izolací z minerální vlny tloušťky 120mm. Soklové stěny tvoří
železobetonové panely se 60mm pěnového polystyrenu. Fasáda je tvořena plechovými
kazetami. Střechy jsou ploché, vynesené trapézovými plechy a s krytinou z povlakové
hydroizolace z PVC-P. Tepelné izolace střechy hal je v celkové tloušťce 120mm. Výplně
otvorů jsou z hliníkových rámů a s izolačními dvojskly.
Obr./3/ - Pohled západní na halu A
Obr./4/ - Pohled jihozápadní na halu B
Obr./5/ - Pohled severovýchodní na halu B
Další základní údaje o objektu jsou uvedeny v tab.1 (vypočteno na základě dodané projektové
dokumentace).
Technické parametry areálu Amesbury Chrášťany
Zastavěná plocha objektu
[m2]
13 300
Počet nadzemních podlaží
[-]
1; 2; 3
Počet podzemních podlaží
[-]
-
Konstrukční výška podlaží
[m]
4,2; 12,0
Plocha plné části svislých obvodových konstrukcí ohraničující vytápěnou zónu
[m2]
6 754
Konstrukce střech
[m2]
12 989
2
Plocha výplní otvorů
[m ]
3 217
Plocha konstrukcí ve styku se zeminou
[m2]
13 300
Celková plocha ochlazovaných konstrukcí ohraničující vytápěnou část budovy - A
[m2]
36 260
Celkový objem vytápěné části budovy - V
[m3]
130 630
[m2/m3]
0,28
Geometrické parametry celého objektu
Objemový faktor tvaru budovy A/V
Tab./1/ - Obecné informace o objektu
3.1.4 Výchozí podklady
[1]
Objednávka ze dne 19. 7. 2012
[2]
Místní šetření vykonal Ing. Pavel Šuster dne 27. června 2012.
[3]
Roční náklady na elektrickou energii za roky 2009, 2010, 2011 a část 2012 – poskytl
Ing. Aleš Svatoň.
[4]
Roční náklady na nákup zemního plynu za roky 2009, 2010, 2011 a část 2012 –
poskytl Ing. Aleš Svatoň.
[5]
Projektová dokumentace provedení stavby – Prague – WBC Chrášťany
zpracovaná společností Atelier 6 s. r.o. v období 9/2006.
[6]
Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky
provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
[7]
Fotodokumentace pořízená během průzkumu.
[8]
ČSN 38 3350 (38 3350) Zásobování teplem, všeobecné zásady.
[9]
Vyhláška MPO č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
[10]
Vyhláška MPO č. 213/2001 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí
energetického auditu.
[11]
Horáková, A. a kolektiv: Ekonomie energeticky úsporných opatření při uvažování
odstranění zanedbané údržby. Stavebně technický ústav – Energetika budov, a.s. říjen
2004.
[12]
ČSN 73 0540-1 (73 0540) Tepelná ochrana budov – Část 1: Terminologie.
[13]
ČSN 73 0540-2 (73 0540) Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky.
[14]
ČSN 73 0540-3 (73 0540) Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin.
[15]
ČSN 73 0540-4 (73 0540) Tepelná ochrana budov – Část 4: Výpočtové metody.
[16]
ČSN 06 0210 (06 0210) Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění.
[17]
ČSN EN ISO 13789 (73 0565) Tepelné chování budov – Měrná ztráta prostupem tepla
– Výpočtová metoda.
[18]
ČSN EN ISO 13370 (73 0559) Tepelné chování budov – Přenos tepla zeminou –
Výpočtové metody.
[19]
Mapy.cz a www.katastr2.cz – internetové portály aktuální ke dni 30.8.2012.
[20]
Klimatologické údaje, ARCADIS Project Management s.r.o., prosinec 2011
Pozn.:
Všechny uvedené předpisy jsou v aktuálním znění (včetně změn platných ke dni zpracování
energetického auditu).
3.2 Základní údaje o energetických vstupech do předmětu
energetického auditu
3.2.1 Údaje o roční spotřebě energie
Souhrnné roční spotřeby energií byly pro potřebu energetického auditu poskytl zástupce
objednatele Ing. Aleš Svatoň.
vstupy paliv a energie
nákup elekt rické energie
nákup zemního plynu
celkem spotřeba paliv a
elekt rické energie
vst upy paliv a energie
spotřeba energie za období 2009
výhřevnost
jednotka
množství
GJ/jednotka
[MW h]
2314,3
3,6
[MW h]
1 319
3,24
[MW h]
3 634
-
výhřevnost
jednotka
množství
GJ/jednotka
přepočet na GJ
roční náklady Kč
8 332
4 275
7 133 841
1 418 205
12 636
8 643 022
přepočet na GJ
[MW h]
[MW h]
2501,1
1 407
3,6
3,24
9 004
4 557
7 876 911
1 472 299
[MW h]
3 908
-
13 591
9 442 161
přepočet na GJ
10 747
3 447
9 928 901
1 355 791
14 224
11 382 854
vst upy paliv a energie
výhřevnost
jednotka
množství
GJ/jednotka
[MW h]
2985,3
3,6
[MW h]
1 064
3,24
[MW h]
4 049
-
Tab./2/ - Údaje o souhrnné spotřebě energií objektů pro dané období
Pozn.:
Cenové údaje jsou uvedeny bez DPH.
Dodavatelem elektrické energie je ČEZ Prodej, s.r.o. se sídlem:
Duhová 1/425, 140 53 Praha 4
Objekt je napojen na vysoké napětí a má samostatnou trafostanici. Ceny jsou převzaty z
podkladů dodaných objednatelem a vychází ze smluvního ujednání mezi spotřebitelem a
dodavatelem energie.
Stálý plat:
Plat za rezervovanou roční kapacitu
157 895,00 [Kč/MW]
Plat za rezervovanou měsíční kapacitu
176 406,00 [Kč/MW]
Plat za překročení rezervované kapacity
631 580,00 [Kč/MW]
Odběr energie:
Plat za distribuované množství
72,29 [Kč/MWh]
Plat za spotřebovanou elektřinu v NT
1 480,00 [Kč/MWh]
Plat za spotřebovanou elektřinu ve VT
1 980,00 [Kč/MWh]
Sazba daně z elektřiny
28,30 [Kč/MWh]
Systémové služby
144,00 [Kč/MWh]
Podpora výkupu elektřiny z OZE, KVET a DZ
419,22 [Kč/MWh]
Činnost OTE
Pozn.:
6,75 [Kč/MWh]
Uvedené ceny jsou bez DPH 20%.
Průměrné celkové náklady na nákup elektrické energie dle spotřeb v roce 2012:
2 743,347 Kč/MWh (762,04 kč/GJ).
Náklady na podporu OZE, činnost OTE a systémové služby jsou 525,98 kč/MWh.
Průměrné náklady na nákup elektrické energie dle spotřeb v roce 2011 bez plateb za
podporu výkupu OZE a činnost OTE na základě dodaných podkladů [3] činí
2 217,37 Kč/MWh.
Cena elektrické energie bez poplatků za rezervovanou kapacitu a bez plateb za podporu
výkupu OZE a činnost OTE na základě dodaných podkladů [3] je 2 505,78 Kč/MWh
(696,05 Kč/GJ) ve vysokém tarifu a 1908,66 Kč/MWh (530,18 Kč/GJ) v nízkém
tarifu.
Výše uvedené ceny jsou bez DPH.
Dodavatelem zemního plynu je RWE Energie, a.s. se sídlem:
Klíšská 940, 401 17 Ústí nad Labem
Ceny jsou převzaty z podkladů dodaných objednatelem a vychází ze smluvního ujednání
mezi spotřebitelem a dodavatelem energie.
Cena za distribuci:
Cena za distribuci:
31,89 [Kč/MWh]
13,39663 [Kč/m3]
Stálý měsíční plat za rezervovanou kapacitu:
Cena ostatních služeb dodávky:
Cena za odebraný zemní plyn:
751,00 [Kč/MWh]
Doobjednaná měsíční kapacita:
0,00 [Kč/m3]
Pevná cena strukturované dodávky:
31,89 [Kč/MWh]
Činnost OTE:
2,10 [Kč/MWh]
Daň z plynu:
30,60 [Kč/MWh]
Pozn.:
Uvedené ceny jsou bez DPH 20%
Současná celková cena zemního plynu dle dodaných podkladů [4] je 1174,4 Kč/MWh
(362,46 Kč/GJ).
Nákupní cena zemního plynu bez fixních poplatků je 876,32 Kč/MWh (270,47 Kč/GJ).
Investor má v současnosti nabídku na novou cenu zemního plynu, která bude v průměru
pro rok 2013 a 2014 i s fixními náklady představovat 849,4 Kč/MWh (262,15 Kč/GJ).
Nákupní cena zemního
(236,30 Kč/GJ).
plynu
bez
fixních
poplatků
bude
765,62
Kč/MWh
Výše uvedené ceny jsou bez DPH.
3.2.2 Vlastní energetické zdroje
Objekt má vlastní energetické zdroje pro vytápění a přípravu teplé vody. V objektu jsou
plynové kotle a plynové zářiče a teplovzdušné plynové jednotky. Dodavatelem elektrické
energie je ČEZ Prodej, s.r.o.
č.
Ukazatel
Jednotka
Roční hodnota
[MWp]
-
[MWtep]
1,03
1
Instalovaný elektrický výkon celkem
2
Instalovaný tepelný výkon celkem
3
Dosažitelný elektrický výkon celkem
[MW]
-
4
Pohotový elektrický výkon celkem
[MW]
-
5
Výroba elektřiny
[MWh]
-
6
Prodej elektřiny
[MWh]
-
7
Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie
[MWh]
-
8
Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny
[GJ]
-
9
Výroba dodávkového tepla
[GJ]
-
10
Prodej tepla
[GJ]
-
11
Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla
[GJ]
4 303
12
Spotřeba tepla v palivu celkem
[GJ]
4 303
Tab./3/ - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů
Název ukazatele
Roční energetická účinnost zdroje
[-]
-
Roční energetická účinnost výroby elektrické energie
[-]
-
Roční energetická účinnost výroby tepla
[-]
0,8; 0,88
Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny
[-]
-
Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla
[-]
-
Roční využití instalovaného elektrického výkonu
[h/rok]
-
Roční využití dosažitelného elektrického výkonu
[h/rok]
-
Roční využití pohotového elektrického výkonu
[h/rok]
-
Tab./4/ - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje
3.3 Rozvody energie
3.3.1 Otopná soustava
Zdroj tepla:
Zdrojem tepla prostoru výrobních hal jsou plynové infrazářiče INFRASCHWANK nebo Helios
a teplovzdušné plynové jednotky MONZUN a SCHWANK. Zářiče jsou převážně umístěny v
zadní části hal podél stěny s nakládacími rampami. Teplovzdušné plynové jednotky jsou
umístěny jak kolem obvodových stěn tak uprostřed dispozice (Hala A). Zářiče mají
jmenovitý výkon 32 až 2 x 50 kW a teplovzdušné jednotky cca 25 - 42kW.
Obr./6/ a /7/ - plynové stropní infrazářiče v hale
Obr./8/ a /9/ - Teplovzdušná plynová jednotka Monzum a Schwank
Zdrojem tepla administrativních vestaveb v hale A je dvojice plynových kotlů Protherm
Grizzly 150 KLO EKO o maximálním jmenovitém výkonu 2 x 150kW.
Zdrojem tepla administrativní vestavby haly B – tiskárna je kotel Therm DUO 50 FT o
jmenovitém topném výkonu 49kW. Ve zbylých administrativních vestavbách jsou plynové
kotle Therm 28 TKZA s jmenovitým topným výkonem 28kW. Lokálně jsou na toaletách
instalována přímotopná elektrická tělesa.
Obr./10/ a /11/ - plynové kotle vestaveb haly A
Obr./12/ a /13/- Plynový kotel vestavby haly B a elektrický přímotop vestavby haly B
Topný systém:
Prostory výrobních hal jsou vytápěny plynovými zářiči a teplovzdušnými plynovými
jednotkami. Zářiče nemají za úkol vytápět vnitřní vzduch na návrhovou teplotu, ale
sálavým způsobem zvyšovat vnitřní prostorovou teplotu (stejný princip jako slunce v
chladném dni). Vzhledem k variabilnímu provozu na ploše hal je tento systém nevyhovující
a je rozšířen o teplovzdušné plynové jednotky. Regulace topného systému hal je pomocí
prostorových termostatů.
Otopný systém menších administrativních vestaveb je teplovodní dvoutrubkový s nuceným
oběhem, deskovými topnými tělesy a s teplotním spádem 75/60°C. Oběh topné vody
zajišťují čerpadla osazená v kotlích. U administrativy společnosti TNT je systém rozdělen
na předpřípravu větracího vzduchu v klimatizační jednotce a dodatečnou úpravu v místě
vyústění u anemostatu. Lze tak docílit lokální úpravy parametrů vnitřního prostředí po
jednotlivých kancelářích se samostatnou regulací.
Vnitřní rozvody:
Rozvody topné vody jsou u administrativních vestaveb vedené v podhledech a jsou
opatřeny izolačními návleky THERMAFLEX o tloušťce 9 až 13mm. Dále rozvody prochází
vytápěnou zónou, takže tepelné ztráty rozvodu přispívají k vytápění prostor administrativy.
Otopná tělesa a regulace:
Otopná tělesa administrativy (mimo TNT) jsou kovová desková. Na tělesech jsou osazeny
termoregulační hlavice s termostatickými ventily.
Obr./14/ - Deskové otopné těleso
Obr./15/ - Otopné těleso s TRH
3.3.2 Příprava teplé vody
Příprava teplé vody:
Teplá voda je připravována lokálně pro každou administrativní vestavbu samostatně stejně
jako pro odběrná místa v halách. Většinou je využíváno přímotopných zásobníkových
elektrických ohřívačů s objemem 120 – 200l. Převažující zásobníky jsou Dražice OKCE 200.
Zásobníky ohřívají vodu v průběhu celého kalendářního roku.
Obr./16/, /17/ a /18/ - Zásobníkové přímotopné ohřívače u administrativy a hal
Vnitřní rozvody:
Rozvody teplé vody jsou vedeny od zásobníkového ohřívače přímo k místům odběru a u
administrativních vestaveb jsou opatřeny cirkulací. Ta je ale v mnoha případech
deaktivována. Zde je nezbytné uvést možnost degradace vlastností vody vlivem
dlouhodobého setrvání v cirkulační větvi. Rozvody nejsou v místě přípravy opatřeny
tepelnou izolací.
3.3.3 Vzduchotechnika
Větrání hal i administrativních vestaveb je primárně přirozené pomocí výplní otvorů a
střešních světlíků. Hala budovy B je dodatečně vybavena vzduchotechnickou jednotkou,
která slouží k přívodu čerstvého vzduchu a v letním období k adiabatickému chlazení
větracího vzduchu.
Obr./19/ - Větrací a chladící jednotka haly B
V technické místnosti haly B pro administrativu TNT je umístěna klimatizační jednotka,
která slouží k úpravě větracího vzduchu administrativy.
Obr./20/ - Klimatizační vzduchotechnická jednotka administrativy TNT haly A
Rozvody a regulace:
Vnitřní rozvody klimatizace jsou důkladně opracovány tepelnou izolací z minerální vlny a
opláštěny hliníkovou fólií.
Regulace vzduchotechniky je automatická na základě parametrů vnitřního i vnějšího
prostředí a dle nastavených požadavků lokálních řídících jednotek.
Obr./21/ - Řídící modul klimatizace pro jednu kancelář
3.4 Spotřebiče energie
3.4.1 Umělé osvětlení
Osvětlení v objektu je zářivkovými svítidly. Světla se rozsvěcují i zhasínají manuálně.
V prostoru administrativních vestaveb, kde není zajištěna požadovaná hladin přirozeného
denního osvětlení, jsou instalovány doplňkové zdroje umělého osvětlení, pro zajištění
příslušné hladiny osvětlení, odpovídající zrakové činnosti daného pracoviště.
3.4.2 Spotřebiče elektrické energie
Hlavními spotřebiči elektrické energie areálu je technologické vybavení haly B tj. tiskárny.
Dalšími významnými spotřebiči jsou vnitřní osvětlení a osvětlení areálu a příprava teplé
vody. Objekt je vybaven dílčími měřiči spotřeby elektrické energie pro účel přesného
rozúčtování mezi jednotlivé nájemce.
Obr./22/ - Hlavní elektroměr
3.4.3 Plynové spotřebiče
Objekt má přípojku na rozvod zemního plynu. Plyn je využíván pro vytápění všech objektů.
Měření spotřeby je realizováno samostatně pro všechny provozy za účelem přesného
Obr./23/ - Dílčí měření spotřeby plynu administrativy TNT haly A
3.4.4 Stavebnětechnické řešení
3.4.4.1 Popis konstrukcí objektu
Střecha:
Střecha hal je plochá s krytinou z fólie z PVC-P, vynesena ocelovými rámy a trapézovými
plechy. Tepelnou izolaci tvoří minerální vata tloušťky 120mm nebo kombinace minerální
vaty a pěnového polystyrenu ve stejné celkové tloušťce.
Obvodové stěny:
Hala
Obvodové stěny haly jsou ze sendvičových panelů s tepelnou izolací z minerální vlny tl.
120mm. Horizontální panely stěny s nákladovými vraty mají poměrně hluboké opláštění
zámků.
Obvodové stěny soklu tvoří 140mm železobetonu, 60 mm pěnového polystyrenu a vnější
líc z železobetonu tloušťky 70mm.
Administrativa
Obvodovou stěnu administrativy tvoří sendvičový panel s tepelnou izolací z minerální vlny
tloušťky 120mm. Ze strany interiéru v předstěně je další tepelná izolace z minerální vlny
tloušťky 70mm.
Obvodové stěny soklu administrativy tvoří 140mm železobetonu, 60 mm pěnového
polystyrenu a vnější líc z železobetonu tloušťky 70mm. Ze strany interiéru je v předstěně
další tepelná izolace z minerální vlny tloušťky 70mm.
Podlaha na zemině:
Podlahu na terénu u haly tvoří nášlapná a roznášecí vrstva z drátkobetonu.
Podlaha administrativních vestaveb je celoplošně izolována 60mm extrudovaného
polystyrenu.
Okna:
Rámy výplní oken v objektu jsou hliníkové s izolačními dvojskly, nebo s plnými panely s
výplní z polyuretanu. Střešní světlíky jsou dvouvrstvé polykarbonátové od společnosti
Klaus Esser.
Obr./24/ - Okenní výplně
Obr./25/ - Střešní světlík
Konstrukce vstupních dveří a vrat:
Vstupní dveře administrativních vestaveb jsou s hliníkovými rámy a izolačními dvojskly.
Vstupní dveře hal jsou ocelové plné s výplní z minerální vlny. Nákladové rampy jsou
vybaveny lamelovými vraty s výplní z plastem opláštěného polyuretanu.
Obr./26/ - Hliníkové vstupní dveře
Obr./27/ - Kovové vstupní dveře haly
Obr./28/ - Lamelová vrata haly
Vliv tepelných mostů je uvažován paušálně jako 10 % z celkové tepelné ztráty prostupem.
4
ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU
Zhodnocení výchozího stavu je založeno na vlastním průzkumu objektu a na základě závad
a poruch při vnějším ohledání opticky či jinak zjistitelných. Skryté závady nelze vyloučit.
4.1 Kontrola smluvních vztahů
4.1.1 Odběr zemního plynu
Objekt má vlastní zdroje vytápění v podobě kotlů na zemní plyn v administrativních
vestavbách, plynových zářičů v halách a teplovzdušných jednotek typu Sahara v hale A i B.
Dohodnutá sazba za odběr zemního plynu je součástí smluvního vztahu mezi dodavatelem
a spotřebitelem. Tato smlouva nevychází z běžných produktových nabídek a míra její
výhodnosti je výsledkem jednání. V době zpracování energetického auditu byla dostupná
nová nabídka dodavatele LAMA energy a.s. na dodávku zemního plynu. Vzhledem k cenové
výhodnosti této nabídky bude ekonomická efektivita navržených opatření kalkulována
právě pro tuto cenu.
4.1.2 Odběr elektrické energie
Součástí objektu je trafostanice napojená na vysoké napětí 22kV.
Dodavatelem elektrické energie je ČEZ a.s. Dohodnutá sazba odběru elektrické energie je
součástí smluvního vztahu mezi dodavatelem a spotřebitelem. Tato smlouva nevychází z
běžných produktových nabídek a míra její výhodnosti je výsledkem jednání. Posouzení
výhodnosti sazby v porovnání s běžnou produktovou nabídkou proto není provedeno v
rámci tohoto auditu.
Teplá voda je připravována v přímotopných ohřívačích osazených v administrativních
vestavbách pomocí zemního plynu.
Odběr elektřiny v průběhu roku dokumentují grafy v příloze energetického auditu. Je tak
patrný nárůst spotřeby elektřiny v čase. Dle informace od objednatele je plánováno
rozšíření výrobních aktivit a s tím související navýšení spotřeby elektřiny.
Spotřeba elektrické energie je plně v kompetenci jednotlivých nájemníku, rozúčtování
probíhá na základě odečtů dílčích elektroměrů, stav je vyhovující.
4.2 Rozvody energie
4.2.1 Otopná soustava
Zdroj tepla:
a teplovzdušné plynové jednotky MONZUN a SCHWANK. Zářiče mají jmenovitý výkon 32 až
2 x 50 kW a teplovzdušné jednotky cca 25 - 42kW. Zdrojem tepla administrativních
vestaveb v hale A je dvojice plynových kotlů Protherm Grizzly 150 KLO EKO o maximálním
jmenovitém výkonu 2 x 150kW.
instalována přímotopná elektrická tělesa. Prostory výrobních hal jsou vytápěny plynovými
zářiči a teplovzdušnými plynovými jednotkami.
Vnitřní rozvody:
zajišťují čerpadla osazená v kotlích. Rozvody prochází vytápěnou zónou, takže tepelné
ztráty rozvodu přispívají k vytápění.
Vyhláška 193/2007 Sb. předepisuje, že každé potrubí, kterým prochází teplonosná látka
o teplotě vyšší než 40°C, musí být tepelně zaizolováno. U vnitřních rozvodů s teplonosnou
látkou do 115 °C se tepelná izolace navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než
20 K vyšší než teplota okolí a při teplotě teplonosné látky nad 115°C se tepelná izolace
navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 25 K vyšší než teplota okolí, není-li
projektem na základě technickoekonomického výpočtu stanoveno jinak. V důsledku výše
kladených požadavků se tloušťka tepelné izolace u vnitřních rozvodů stanoví výpočtem tak,
aby součinitel prostupu tepla U (W/mK) vztažený na jednotku délky potrubí byl menší nebo
roven jako uvedené hodnoty:
DN
U(W/mK)
10 až 15
20 až 32
40 až 65
80 až 125
150 až 200
0,15
0,18
0,27
0,34
0,40
U vnitřních rozvodů plastových a měděných se tloušťka tepelné izolace volí dle vnějšího
průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN. Izolace armatur a přírub
se provádí jako snímatelná. Izolace se nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich
funkci nebo podstatně ztěžovalo manipulaci s nimi. Minimální tloušťka tepelné izolace
armatur se volí stejné jako u potrubí téhož jmenovitého průměru. Při vyšších provozních
teplotách než 90°C je u vnitřních rozvodů tloušťka izolace úměrně zesílena, aby byl
dodržen požadavek citované vyhlášky. Dále je stanoven požadavek na hodnotu součinitele
tepelné vodivosti materiálu použité tepelné izolace λ max=0,04 W/mK u vnitřních rozvodů,
který většina užívaných materiálů splňuje (minerální vlna, napěněné PE), a na vhodnou
úpravu povrchu tepelné izolace, který zaručí dlouhodobě její tepelněizolační vlastnosti.
Významná je absence tepelné izolace potrubí zejména v nevytápěných prostorech. Tam,
kde je tepelná izolace provedena, ale svou tloušťkou nevyhovuje požadavku vyhlášky
193/2007 Sb., není z energetických důvodů nutné provádět její demontáž a realizovat
zateplení nové. Zateplení rozvodů tepelnou izolací o vyhovující tloušťce dle vyhlášky se
předpokládá v místech, kde nyní zcela chybí. V případě rekonstrukce vnitřních rozvodů se
předpokládá zateplení dle požadavku vyhlášky po celé jejich délce v místech, kde rozvody
prochází nevytápěnou zónou.
Otopná tělesa v administrativních vestavbách (mimo provoz TNT) jsou kovová desková.
Na tělesech jsou instalovány termostatické ventily s termoregulačními hlavicemi.
Hlavice obsahuje termostat a s jeho pomocí ovládá ventil radiátoru. Pokud tedy teplota v
místnosti dosáhne nastavené teploty, termostat začne uzavírat ventil a tím i regulovat
ohřev radiátoru a naopak. Pokud teplota v místnosti začne klesat, regulace bude
automaticky ventil otevírat a v místnosti se začne přitápět. Svítí-li slunce na okno, zvýší se
teplota v místnosti a TRV uzavře přívod topné vody a k vytápění jsou využívány tepelné
zisky ze slunce. Tento stav je vyhovující.
U administrativy společnosti TNT je systém rozdělen na předpřípravu větracího vzduchu v
klimatizační jednotce a dodatečnou úpravu v místě vyústění u anemostatu. Lze tak docílit
lokální úpravy parametrů vnitřního prostředí po jednotlivých kancelářích se samostatnou
regulací.
Sálavé zářiče v prostoru výrobních hal mají regulaci v podobě teplotních termostatů. Topný
systém administrativ má prostorové termostaty. Tento stav je vyhovující.
4.2.2 Příprava teplé vody
Zásobník nahřívá vodu v průběhu celého kalendářního roku.
V některý případech byla deaktivována cirkulace teplé vody, což může vést k degradaci
kvality vody vlivem dlouhodobého setrvávání vody v cirkulační větvi.
Rozvody teplé vody nejsou v místě přípravy izolovány. Stav a tloušťka izolace rozvodů
mimo místo přípravy nelze ověřit, rozvody jsou vedeny ve stěnách.
Vyhláška 193/2007 Sb. předepisuje, že každé potrubí, kterým prochází teplonosná látka
o teplotě vyšší než 40°C, musí být tepelně zaizolováno. U vnitřních rozvodů s teplonosnou
látkou do 115 °C se tepelná izolace navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než
20 K vyšší než teplota okolí a při teplotě teplonosné látky nad 115°C se tepelná izolace
navrhuje tak, že její povrchová teplota je o méně než 25 K vyšší než teplota okolí, není-li
projektem na základě technickoekonomického výpočtu stanoveno jinak. V důsledku výše
kladených požadavků se tloušťka tepelné izolace u vnitřních rozvodů stanoví výpočtem tak,
aby součinitel prostupu tepla U (W/mK) vztažený na jednotku délky potrubí byl menší nebo
roven jako uvedené hodnoty:
DN
U(W/mK)
10 až 15
20 až 32
40 až 65
80 až 125
150 až 200
0,15
0,18
0,27
0,34
0,40
U vnitřních rozvodů plastových a měděných se tloušťka tepelné izolace volí dle vnějšího
průměru potrubí nejbližšího vnějšímu průměru potrubí řady DN. Izolace armatur a přírub
se provádí jako snímatelná. Izolace se nepožaduje u armatur, kde by to ohrožovalo jejich
funkci nebo podstatně ztěžovalo manipulaci s nimi. Minimální tloušťka tepelné izolace
armatur se volí stejné jako u potrubí téhož jmenovitého průměru. Při vyšších provozních
teplotách než 90°C je u vnitřních rozvodů tloušťka izolace úměrně zesílena, aby byl
dodržen požadavek citované vyhlášky. Dále je stanoven požadavek na hodnotu součinitele
tepelné vodivosti materiálu použité tepelné izolace λ max=0,04 W/mK u vnitřních rozvodů,
který většina užívaných materiálů splňuje (minerální vlna, napěněné PE), a na vhodnou
úpravu povrchu tepelné izolace, který zaručí dlouhodobě její tepelněizolační vlastnosti.
Absence tepelné izolace rozvodů TV je nežádoucí. Tam, kde je tepelná izolace provedena,
ale svou tloušťkou nevyhovuje požadavku vyhlášky 193/2007 Sb., není z energetických
důvodů nutné provádět její demontáž a realizovat zateplení nové. Zateplení rozvodů
tepelnou izolací o vyhovující tloušťce dle vyhlášky se předpokládá v místech, kde nyní zcela
chybí. V případě rekonstrukce vnitřních rozvodů se předpokládá zateplení dle požadavku
vyhlášky po celé jejich délce.
4.2.3 Vzduchotechnika
větracího vzduchu. V technické místnosti administrativy TNT haly B je umístěna
klimatizační jednotka, která slouží k úpravě větracího vzduchu administrativy.
Stav je vyhovující.
4.3 Spotřebiče energie
4.3.1 Umělé osvětlení
Osvětlení v objektu je realizováno zářivkovými svítidly. Světla se rozsvěcují i zhasínají
manuálně. V okolí stavby jsou noční svítidla s halogenovými lampami a sodíkovými
výbojkami.
V prostoru administrativních vestaveb, kde není zajištěna požadovaná hladin přirozeného
denního osvětlení, jsou instalovány doplňkové zdroje umělého osvětlení, pro zajištění
příslušné hladiny osvětlení, odpovídající zrakové činnosti daného pracoviště. Tento stav je
vyhovující.
4.3.2 Stavebnětechnické řešení
Tepelnětechnické zhodnocení obalových konstrukcí objektu bylo provedeno dle požadavků
platné ČSN 73 0540-2. Součinitel prostupu tepla výplňových konstrukcí byl převzat z
návrhových hodnot dle ČSN 73 0540-3. Výpočet tepelnětechnických vlastností byl
vyhotoven programem Teplo 2008. Ve výpočtu byl zohledněn vliv faktorů snižujících
tepelněizolační vlastnosti konstrukcí (kotvy, nehomogenita, vlhkost, pronikání vody pod
tepelnou izolaci atd.).
POŽADOVANÝ
součinitel
součinitel
prost upu
prostupu tepla
t epla U
U [W/m2K]
[W/m2K]
(při hodnocení
vypočtený
konst rukce
(Při hodnocení
podle
podle
ČSN EN 13 370
ČSN EN ISO
je zde uvedena
13 370 se
maximální
jedná o
povolená
ekvivalent ní
tepelná ztráta
hodnotu)
[W/K])
DOPORUČENÝ
součinitel
prostupu tepla
U [W/m2K]
(při hodnocení
konstrukce
podle
ČSN EN 13 370
je zde uvedena
maximální
doporučená
tepelná zt ráta
[W/K])
HODNOCENÍ
SOUČASNÉHO
STAVU
ozn.
název konstrukce
S01
Střecha Admin
0,36
0,24
0,16
nevyhovuje
S02
Podlaha Admin
0,15
418,75
279,16
vyhovuje
S03
Obvodová stěna A dmin
0,27
0,30
0,25
vyhovuje
S04
Okna Admin
1,40
1,50
1,20
vyhovuje
S05
MIV A dmin
1,40
1,50
1,20
vyhovuje
S06
Dveře Admin
1,60
1,70
1,20
vyhovuje
S07
Světlík A dmin
2,80
1,40
1,10
nevyhovuje
S08
Střecha Hala
0,36
0,40
0,27
vyhovuje
S09
Světlík Hala
2,80
2,33
1,83
nevyhovuje
S10
Podlaha Hala
0,19
2430,81
1620,54
vyhovuje
S11
Obvodová stěna bet. Hala
0,33
0,50
0,42
vyhovuje doporučení
S12
Obvodová stěna LOP Hala
0,38
0,50
0,42
S13
V rat a roletová Hala
3,40
2,83
2,00
nevyhovuje
S14
PUR panel Hala
2,40
0,50
0,33
nevyhovuje
S15
Dveře Hala
2,80
2,83
2,00
vyhovuje
S16
Okna Hala
1,40
2,50
2,00
S17
MIV Hala
1,40
2,50
2,00
Pozn.: Některé požadavky byly přepočítány dle návrhové teploty příslušné zóny
Pozn.: Tučně vyznačené součinitele prostupu tepla jsou stanoveny dle ČSN EN ISO 13 370
Tab./5/ - Vyhodnocení tepelnětechnických vlastností konstrukcí
Hodnocení stavebnětechnického stavu stavebních konstrukcí je důležité zejména pro
stanovení budoucích nutných nákladů na prostou obnovu. Do ekonomického hodnocení se
nezahrnují náklady na opatření k odstranění zanedbané údržby (par.7–vyhl. 213/2001 Sb.)
– tzn. náklady na prostou obnovu.
4.4 Energetická bilance objektu – výpočtová
4.4.1 Potřeba energie na vytápění objektu
Ve výpočtu jsou uvažovány hodnoty délky otopného období a průměrné teploty za otopné
období podle podkladů [20] pro klimatickou stanici Praha - Libuš. Venkovní výpočtová
teplota je uvažována dle ČSN 73 0540-3.
Nejnižší venkovní výpočtová teplota vzduchu
- 13 °C
Průměrná denní venkovní teplota v otopném období
+ 4,00°C
Počet otopných dnů v otopné sezóně
237
Tab./6/ - Klimatické podmínky v místě stavby dle ČHMU
Výpočet potřeby tepla na vytápění je proveden podle ČSN EN 832. Tepelná ztráta
do zeminy byla stanovena podle ČSN 06 0210. Teploty pro stanovení tepelných ztrát byly
uvažovány podle ČSN 06 0210. Rekapitulace výpočtu je uvedena v následujících
tabulkách.
zóna:
Haly
tepelná zt ráta
průměrná teplot a v zóně
průměrná venkovní teplot a
výpočt ová venkovní teplota
počet vytápěných dní
dennost upně
neredukovaná pot řeba t epla
nesoučasnost infilt race
snížení doby vytápění
zkrácení doby vytápění
účinnost obsluhy
účinnost rozvodů
účinnost zdroje t epla
spotřeba
spotřeba
využitelné zisky
spotřeba tepla na vytápění
[kW ]
[C]
[C]
[C]
[den]
[Kden]
[MW h/rok]
[-]
[-]
[-]
[-]
[-]
[-]
[MW h/rok]
[GJ/rok]
[GJ/otopné obd.]
[GJ/rok]
394,3
15
4,00
-13
237
2 607
881
0,93
0,95
0,90
1,00
1,00
0,85
824,2
2 967,0
351,1
2 615,9
Tab./7/ - Výpočtová potřeba energie zóna 1
zóna:
Admin
tepelná ztráta
průměrná teplota v zóně
průměrná venkovní t eplota
výpočt ová venkovní teplota
počet vyt ápěných dní
dennostupně
neredukovaná pot řeba t epla
nesoučasnost infilt race
snížení doby vyt ápění
zkrácení doby vytápění
účinnost obsluhy
účinnost rozvodů
účinnost zdroje tepla
spotřeba
spotřeba
využitelné zisky
spotřeba t epla na vytápění
[kW ]
[C]
[C]
[C]
[den]
[Kden]
[MW h/rok]
[-]
[-]
[-]
[-]
[-]
[-]
[MW h/rok]
[GJ/rok]
[GJ/ot opné obd.]
[GJ/rok]
216,1
20
4,00
-13
237
3 792
596
0,93
0,95
0,90
1,00
1,00
0,85
558
2 007
290
1 717
Tab./8/ - Výpočtová potřeba energie zóna 2
Celková výpočtová spotřeba tepla na vytápění při uvažování dlouhodobých
průměrných teplot vnějšího prostředí a nového technického stavu objektu je 4333,2 GJ.
Výpočtový model byl porovnán s reálnými spotřebami objektu v letech 2009 až 2011. Při
uvažování skutečné délky otopného období, průměrných venkovních teplot a skutečného
technického stavu objektu v roce 2011 je celková výpočtová potřeba 3614 GJ. Tato
hodnota odpovídá spotřebě tepla dle fakturace 3447 GJ. Hodnota potřeby tepla na
vytápění stanovená podle výpočetního modelu se od spotřeby podle fakturace neliší o více
než 5%. Výpočtový model objektu tedy odpovídá skutečnému energetickému chování
objektu. V dalších výpočtech bude uvažována pouze celková výpočtová potřeba tepla na
vytápění.
4.4.1.1 Posouzení dle vyhl. 148/2007 Sb.
Hodnocení energetické náročnosti budov je provedeno podle přílohy č.1 vyhlášky 148/2007
Sb. O energetické náročnosti budov národním kalkulačním nástrojem NKN verze 2.066.
Energetická náročnost konkrétní budovy se tak stanoví výpočtovou metodou z návrhových
veličin při standardním užívání definovaném dle typu objektu.
Měrná roční spotřeba energie:
EPA= 277,8 x EP / Ac [kWh/(rok*m2)]
EP......vypočtená celková roční dodaná energie v GJ / rok
Ac....... je celková podlahová plocha v m 2
EPA= 277,8 x 8 906 / 14 665 [kWh/(rok*m2)]
EPA= 168,7 [kWh/(rok*m2)]
Druh
budovy
A
Admin.
budova
< 61
Slovní
vyjádření
Velmi
úsporná
B
C
D
62-123 124-179 180-236
Úsporná
Vyhovující
Nevyhovující
E
F
G
237-293
294-345
>345
Nehospodárná
Velmi
nehospodárná
Mimořádně
nehospodárná
Tab./9/ - Zatřídění budovy dle vyhlášky 148/2007 Sb.
Vypočtené hodnoty se v jednotlivých výsledcích celkové roční dodané energie dle vyhlášky
č. 148/2007 Sb. (EP) a energetického auditu (tab.14, řádek 5) mohou lišit. Je to dáno
odlišnými vstupními údaji pro výpočet.
4.4.1.2 Posouzení dle ČSN 73 0540-2
Energetické vlastnosti budovy se podle ČSN 73 0540-2 hodnotí průměrným součinitelem
prostupu tepla Uem konstrukcí na systémové hranici (obálce) vytápěné části budovy.
Objem vytápěné části budovy
V
130 630
Objemový faktor tvaru budovy
A/V
0,26
Převažující teplota ve vytápěné zóně
Θim
18
[oC]
Návrhová teplota exteriéru v místě stavby
Θe
-13
[oC]
Požadovaný součinitel prostupu tepla
Uem,N,rq
0,45
[W/m2K]
Doporučený součinitel prostupu tepla
Uem,N,rc
0,33
[W/m2K]
Uem
0,81
[W/m2K]
Průměrný součinitel prostupu tepla
Posouzení
Uem ˃ Uem,N,rq
[m3]
[m2/m3]
NEVYHOVUJE
Tab./10/ - Posouzení dle ČSN 73 0540-2
ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY
Výrobní haly s administrativními vestavbami
Hodnocení obálky
budovy
Chrášťany č.p. 206 a 207, 252 19 Chrášťany
14 665 m2
Celková podlahová plocha A c
stávající
doporučení
CI Velmi úsporná
0,5
-
0,75
0,75
1,0
1,5
1,82
2,0
2,5
Mimořádně nehospodárná
KLASIFIKACE
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy ‌
Uem ve W/(m2.K) - Uem = HT /A
0,81
Požadovaná hodnota průměrného součinitele prostupu tepla obálky
budovypodle ČSN 73 0540-2 Uem ve W/(m2.K)
0,45
CI
Uem
Štítek vypracoval
0,50
0,22
0,75
0,33
1,00
0,45
Jméno a příjmení :
1,50
0,67
2,00
0,89
0,33
2,50
1,11
Doc. Ing. Miloslav Meixner CSc.
Klasifikace:
E-nehospodárná
Tab./11/ Energetický štítek obálky budovy pro současný stav
4.4.2 Struktura tepelných ztrát
konstrukce
neprůsvit né obvod. kce
konst rukce st řešní
výplně otvorů
kce ve st yku se zeminou
tepelné most y
větrání
celkem
plocha
6 754
12 989
3 217
13 301
36 260
ztráty [kW]
71,6
134,5
120,1
70,6
39,7
173,9
610,4
ztráty [%]
11,7%
22,0%
19,7%
11,6%
6,5%
28,5%
100,0%
Tab./12/ - Rozdělení ztrát jednotlivými typy konstrukcí – současný stav
ozn.
S01
S02
S03
S04
S05
S06
S07
S08
S09
S10
S11
S12
S13
S14
S15
S16
S17
tep.mosty
-
název konstrukce
Střecha Admin
Podlaha Admin
Obvodová stěna Admin
Okna Admin
MIV Admin
Dveře Admin
Světlík A dmin
Střecha Hala
Světlík Hala
Podlaha Hala
V rata roletová Hala
PUR panel Hala
Dveře Hala
Okna Hala
MIV Hala
tepelné mosty
celkem prostupem
větrání
tepelné ztráty celkem
A [m2]
1 971,1
2 136,8
1 624,0
581,3
144,4
44,9
17,8
11 017,5
362,9
11 163,7
935,7
5 799,1
374,5
19,2
33,4
30,0
3,8
36 260,2
U [W/m2K]
0,36
0,15
0,27
1,40
1,40
1,60
2,80
0,36
2,80
0,19
0,33
0,38
3,40
2,40
2,80
1,40
1,40
10%
-
ztráty [kW]
23,4
10,6
14,5
26,9
6,7
2,4
1,6
111,1
28,5
60,0
8,6
61,7
35,7
1,3
2,6
1,2
0,1
39,7
436,4
173,9
610,4
ztráty [%]
3,8%
1,7%
2,4%
4,4%
1,1%
0,4%
0,3%
18,2%
4,7%
9,8%
1,4%
10,1%
5,8%
0,2%
0,4%
0,2%
0,0%
6,5%
71,5%
28,5%
100,0%
Tab./13/ - Podíl jednotlivých konstrukcí na celkové tepelné ztrátě objektu
4.4.3 Výpočtová potřeba energie na ohřev teplé vody
Roční množství odebraného tepla na ohřev TV bude stanoveno výpočtově. V energetickém
auditu se neuvažují energeticky úsporná opatření. Do energetické bilance objektu bude
uvažována výpočtová spotřeba dle vyhl. 148/2007 Sb. Bude uvažována hodnota
8,2 MWh = 29,5 GJ.
4.4.1 Spotřeba elektrické energie
Roční množství odebrané elektrické energie nebude stanoveno výpočtově. V energetickém
auditu se uvažují energeticky úsporná opatření, která však nevyžadují přesný výpočtový
model.
Do
energetické
bilance
objektu
bude
uvažována
hodnota
3 009,6, MWh = 10 823,7 GJ (dílčí spotřeba v roce 2012, doplněná o spotřebu v roce
2011, která zahrnuje i energii na přípravu TV).
4.5 Rekapitulace – výpočtová roční energetická bilance
energie
náklady bez DPH
[GJ/rok]
10 853,2
4 333,2
15 186
-
[tis. Kč/rok]
8 271
1 571
9 841
-
15 186
9 841
6a
6b
6c
7
8
konečná spot řeba paliv a energie v objekt u = t eplo a
el. energie
z t oho zt rát y ve vlast ním zdroji
z t oho zt rát y v rozvodech vyt ápění
z t oho zt rát y v rozvodech T V
spot řeba energie na vyt ápění
spot řeba energie na ohřev T V
650
0
1
4 333,2
29,5
236
0
1
1 571
22
9
spot řeba energie na t echnologické a ost at ní procesy
10 823,7
8 248
ř.
ukazatel
1
vst upy paliv
a energie
změna zásob paliv
spot řeba paliv a energie
prodej energie cizím
2
3
4
5
el. energie
zemní plyn
Tab./14/ Výpočtová roční energetická bilance
Pozn.: DPH pro nákup elektrické energie i zemního plynu nebyla uvažována.
Pozn.: Tepelná ztráta ve zdroji vytápění na zemní plyn je uvažována 15%, tepelná ztráta rozvodu UT je uvažována
0%, tepelná ztráta zdroje na přípravu TV je uvažována 1%, tepelná ztráta rozvody TV je uvažována 5%.
Pozn.: Spotřeba energie na vytápění je hodnota, která by ve skutečnosti byla reálnou hodnotou v případě, že by
nastal rok, kdy by počet otopných dní byl 237 a průměrná venkovní teplota 4, 0°C za stejného technického
stavu objektu jako je nyní.
Pozn.: Cena za 1 GJ tepla pro vytápění zemním plynem byla uvažována 362,46 Kč/GJ bez DPH (průměrná cena
stanovena dle současného odběru; cena zahrnuje stálé platby).
Pozn.: Cena za 1 GJ elektrické energie byla uvažována 762,04 Kč/GJ bez DPH (průměrná cena stanovena dle
současného odběru; cena zahrnuje stálé platby).
5
NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE
5.1 Obecně
Energetický audit se zabývá posouzením objektu z hlediska tepelnětechnického a hlediska
vztahu k životnímu prostředí. Výstupem je vyhodnocení energetických úspor a nákladů na
energetické zhodnocení objektu. Náklady je možné z hlediska energetického auditu
rozdělit na části:
Prostá obnova
Vzhledem ke stáří objektu může stav některých konstrukcí vyžadovat stavební zásah z
důvodu zabránění další případné degradace. Podíl z celkové ceny za obnovu konstrukce se
určuje procentuálně v závislosti na jejím skutečném stavu.
Energeticky vědomá modernizace
Zde se jedná o ty položky, kterými vědomě konstrukci zhodnocujeme za účelem jejího
zkvalitnění a to jak po stránce stavebnětechnické, tak po stránce energetické.
Náklady na energetické zhodnocení
Čisté náklady na energetické zhodnocení budou uvažovány jako rozdíl mezi celkovými
investičními náklady (energeticky vědomá modernizace) a náklady na sanační práce
zajišťující dobrý stavebnětechnický stav konstrukce (prostá obnova).
5.2 Druhy úsporných opatření
V tomto odstavci budou naznačena možná energeticky úsporná opatření. Ekonomická
výhodnost jednotlivých opatření bude posouzena ve variantách skupin energeticky
úsporných opatření.
beznákladová - Jedná se např. o dodržování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech,
realizaci útlumu teplot (snižování teplot v nočních hodinách nebo při nepřítomnosti osob),
energetický management (sloužící k neustálému zlepšování energetického hospodářství v
budovách), sledování spotřeb energií, jejich vyhodnocování a následné příjímání opatření
(např. změna sazeb pro spotřeby energií v závislosti na spotřebě), a podobně.
nízkonákladová (středněnákladová) - opatření, která při malých nákladech vyvolají
efekt úspor energie.
vysokonákladová - opatření týkající se především zlepšení tepelnětechnických vlastností
obvodového pláště a oken budovy. Mezi tato opatření patří například i pořízení nového
zdroje vytápění, rekonstrukce nebo změny topného systému a podobně.
5.3 Nízkonákladová a beznákladová opatření
Nízkonákladová a beznákladová opatření nebudou uvažována v ekonomickém hodnocení. V
následujících odstavcích jsou definovány obecné principy a možná opatření vedoucí ke
snížení spotřeby energií v objektu. Konkrétní vyčíslení úspor energie je však velice obtížné,
neboť to záleží na mnoha faktorech - motivací počínaje a cenami energie konče. Tepelná
ztráta či zisk budov závisí nejen na tepelnětechnických vlastnostech obvodových
konstrukcí, ale také na chování a disciplíně uživatelů.
5.3.1 Energetický management
Energetický management by měl posuzovat náklady na energie - variabilní (závisí na
aktuálních cenách a podmínkách) a fixní náklady (cena zařízení, stálá obsluha, servis
apod.).
Jedná se zejména o měření spotřeby energie – stanovení potenciálu úspor energie –
realizace opatření – vyhodnocení a porovnání velikosti úspor předpokládaných a skutečně
dosažených. U tohoto objektu lze konkrétně stanovit tyto úkoly:
1) pro správu objektu:
-
návrhy na drobné investiční akce pro provozovatele (instalace
pohybových čidel na osvětlení chodeb a schodišťových prostor apod.)
-
pravidelná evidence spotřeb elektrické energie a zemního plynu a jejich
vyhodnocování (stanovení příčin případné zvýšené spotřeby atd.)
-
v době s nižším provozem tj. v době víkendů a státních svátků
doporučujeme odstávku systému přípravy teplé vody
2) pro uživatele objektu:
-
zavírání dveří a vrat oddělujících vytápěné zóny od nevytápěných
-
nepřetápět prostory - udržovat teplotu v daných prostorech na přiměřené úrovni
(zvýšení teploty v prostorech, znamená zvýšení nákladů na vytápění)
-
vyvarovat se nadměrného nekontrolovaného větrání (trvale otevřená nebo
nedovřená okna se současným přetápěním)
-
uvážlivě hospodařit s teplou vodou
-
v zimním období se doporučuje intenzivně a krátce větrat po dobu cca. 10 minut
-
uvážlivě užívat elektrické spotřebiče včetně osvětlení
Fungující energetický management v některých případech dokáže výrazně snížit
náklady na energie. Zavedením tohoto opatření lze očekávat úsporu energie v
řádu procent. Záleží pouze na chování uživatelů.
5.4 Vysokonákladová opatření
5.4.1 Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200 model EM-199/293
Stávající systém vytápění bude doplněn o nový energetický zdroj v podobě kogenerační
soustavy. Zdrojem elektřiny a tepla bude kogenerační jednotka VITOBLOC 200 model EM199/293. Dále bude rozšířen topný výkon o teplovzdušné jednotky.
Kogenerace je sdružená výroba elektřiny a tepla. Proces přeměny energie z paliva je
proveden tak, že nejprve se využije vysokopotenciální tepelná energie (pracovní látka má
vysokou teplotu) k vykonání práce a teprve potom se pracovní látka o nižší teplot ě využije
pro pokrytí potřeb tepla.
Navržený doplňkový energetický systém sestává z těchto šesti částí:
•
spalovacího či vznětového motoru (pohonné jednotky) – součást kogenerační
jednotky VITOBLOC 200, EM-199/293;
•
elektrického alternátoru vč zařízení pro připojení na spotřebitelskou a veřejnou síť
– součást kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-199/293;
•
6 x výměník tepla typu Sahara o výkonu 25 kW vč. rozvodů a propojení na tepelné
rozvodné sítě;
•
izolovaná akumulační nádoba o objemu 50 m3 pro efektivní využití soustavy;
•
kontrolní a řídící systému.
Významným přínosem kogenerace je velká účinnost využití energetických zdrojů a výrazná
úspora primárních zdrojů a to zejména u elektrické energie.
V tomto opatření je navržena instalace kogenerační soustavy, která se podílí na vytápění
výrobní haly A a její administrativních vestaveb, vyrobě elektrické energie pro spotřebu v
rámci areálu. Stávající systém vytápění pomocí plynových zářičů, plynových kotlů a
teplovzdušných jednotek typu SAHARA budou zachovány.
5.4.1.1 Prostá obnova
S prostou obnovou (zanedbanou údržbou) nebude uvažováno.
5.4.1.2 Energeticky vědomá modernizace
Zde se jedná o ty položky, kterými vědomě konstrukce či technologie zhodnocujeme za
účelem jejího zkvalitnění jak po stránce konstrukční a technické, tak po stránce
energetické. U předmětného objektu se jedná o instalaci kogenerační jednotky rozšiřující
tepelným výkonem současný systém vytápění. Součástí navržené kogenerační soustavy je
akumulační nádoba.
Pro přesné stanovení potřeby tepla na vytápění byly dodány Českým
hydrometeorologickým ústavem průměrné 50-leté hodnoty naměřené v 7:00, 14:00 a
21:00 klimatologickou stanicí Praha - Ruzyně. Tyto průměrné teploty byly porovnány s
výpočtovou potřebou tepla dle tepelných ztrát objektu a stanovena pásma provozu s
ohledem na souběžné krytí potřeby tepla, chladu a elektrické energie. Klimatologické údaje
jsou součástí přílohy i s vyznačením modulace provozu kogenerační jednotky.
Předpokládaný provoz kogeneračních jednotek je následující:
Zimní období - volitelný KVET
Kogenerační jednotka bude v provozu v potřebném časovém úseku pro krytí tepelné ztráty
budovy A a případné akumulace potřebného tepla. Je předpokládán maximální výkon při
provozu KJ bez modulace. Provozu bude nastaven na krytí spotřeby elektrické energie
areálu a akumulaci tepla.
Přehled cen energií
Délka provozu kogenerační jednotky je stanovena na 1 555 motohodin. Během této
doby bude ve všech provozních režimech vyrobeno 297,066 MWhel elektrické energie,
432,833 MWhth využitelného tepla k vytápění areálu.
Dle informace objednatele, je dojednáno snížení nákupní ceny zemního plynu vlivem
zvýšení spotřeby v průběhu celého roku. Toto snížení ceny však nelze přímo svázat s
instalací zařízení kogenerační jednotky, neboť zbylá spotřeba zemního plynu haly je přímo
přefakturována jednotlivým nájemníkům.
Investor předpokládá, že bude prodávat vyrobené teplo kogenerační jednotkou za
cenu tržní. Nová cena tepla bude uvažována ve výši 1 658 Kč/MWh (511,72 Kč/GJ).
Dále je předpoklad, že elektrická energie vyrobená kogenerační jednotkou a dodaná
nájemníkům business parku, bude účtovaná ve výši stávajících nákladů při nákupu
elektrické energie z rozvodné sítě. Současná průměrná cena elektrické energie bez
zahrnutí nákladů na podporu výkupu OZE a služby OTE je 2 217,37 Kč/MWh
(615,93 Kč/GJ). Cena ve vysokém tarifu je 2 505,78 Kč/MWh a cena v nízkém tarifu je
1 908,66 Kč/MWh.
Náklady na servis kogenerační jednotky, vztažené k vyrobené elektrické energii, byly
stanoveny servisní organizací na 350 Kč/MWhel (97,2 Kč/GJ).
Kč/GJ
Kč/MWh
Současná cena zemního plynu i s fixními náklady
362,46
1174,38
Nová cena plynu i s fixními náklady
262,16
849,40
Cena tepla účtovaná zákazníkům
511,71
1657,95
Tab./15/ - Přehled cen energií
Orientační náklady:
Náklady na instalaci kogenerační jednotky činí 10 500 000 Kč bez DPH. Do této ceny
jsou započítány všechny komponenty nového systému, instalace, náklady na dopravu
apod.
konstrukce
množství
uvažovaná cena
opatření
celkem
Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC
200, EM-199/293 v rozsahu viz bod 5.4.1
1,0
[ks]
10 500
[Kč]
10 500
[tis. Kč]
celkem
1,0
[ks]
-
[ks]
10 500
[tis. Kč]
12 600
[tis. Kč]
Čisté náklady na energetické zhodnocení bez DPH
10 500
[tis. Kč]
Vyrobená elektrická energie
1 069
[GJ/rok]
Vyrobené teplo
1 558
[GJ/rok]
Spotřeba zemního plynu při provozu Kogenerace
2 786
[GJ/rok]
Náklady na nákup plynu
730
[tis. Kč]
Náklady na servis KJ
108
[tis. Kč]
Příspěvek na podporu KVET
622
[tis. Kč]
Cena za prodej elektrické energie s vlivem ztrát na zdroji (prodej za stávající ceny)
744
[tis. Kč]
Cena za prodej tepla s vlivem ztrát vedení (prodej za stávající ceny)
718
[tis. Kč]
1 245
[tis. Kč]
Náklady na energeticky vědomou modernizaci včetně DPH 20%=
Tab./16/ - Uvažované náklady na realizaci opatření 5.4.1
Celkový čistý přínos
Pozn. Uvedené ceny energií a nákladů jsou uvedeny bez DPH.
5.4.2 Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC 200 model EM-401/549
Ve variantě 2 bude systém vytápění doplněn o nový energetický zdroj v podobě
kogenerační soustavy. Zdrojem elektřiny a tepla bude kogenerační jednotka VITOBLOC
200 model EM-401/549. Dále bude rozšířen topný systém o teplovzdušné jednotky typu
SAHARA v prostoru haly.
Navržený doplňkový energetický systém sestává z těchto šesti částí:
•
spalovacího či vznětového motoru (pohonné jednotky) – součást kogenerační
jednotky VITOBLOC 200, EM-401/549;
•
elektrického alternátoru vč zařízení pro připojení na spotřebitelskou a veřejnou síť
– součást kogenerační jednotky VITOBLOC 200, EM-401/549;
•
8 x výměník tepla typu Sahara o výkonu 25 kW vč. rozvodů a propojení na tepelné
rozvodné sítě;
•
izolovaná akumulační nádoba o objemu 50 m3 pro efektivní využití soustavy;
•
kontrolní a řídící systému.
Významným přínosem kogenerace je velká účinnost využití energetických zdrojů a výrazná
úspora primárních zdrojů a to zejména u elektrické energie.
V tomto opatření je navržena instalace kogenerační soustavy, která se podílí pouze na
vytápění výrobní haly A a jejích administrativních vestaveb. Stávající systém vytápění
pomocí plynových zářičů, plynových kotlů a teplovzdušných jednotek typu SAHARA budou
zachovány.
5.4.2.1 Prostá obnova
S prostou obnovou (zanedbanou údržbou) nebude uvažováno.
5.4.2.2 Energeticky vědomá modernizace
Zde se jedná o ty položky, kterými vědomě konstrukce či technologie zhodnocujeme za
účelem jejího zkvalitnění jak po stránce konstrukční a technické, tak po stránce
energetické. U předmětného objektu se jedná o instalaci kogenerační jednotky rozšiřující
tepelným výkonem současný systém vytápění. Součástí navržené kogenerační soustavy je
akumulační nádoba.
Pro přesné stanovení potřeby tepla na vytápění byly dodány Českým
hydrometeorologickým ústavem průměrné 50-leté hodnoty naměřené v 7:00, 14:00 a
21:00 klimatologickou stanicí Praha - Ruzyně. Tyto průměrné teploty byly porovnány s
výpočtovou potřebou tepla dle tepelných ztrát objektu a stanovena pásma provozu s
ohledem na souběžné krytí potřeby tepla, chladu a elektrické energie.
Předpokládaný provoz kogeneračních jednotek je následující:
Zimní období - volitelný KVET
Kogenerační jednotka bude v provozu v potřebném časovém úseku pro krytí tepelné ztráty
budovy A a případné akumulace potřebného tepla do akumulační nádoby. Je předpokládán
maximální výkon při provozu KJ bez modulace. Provozu bude nastaven na krytí spotřeby
elektrické energie areálu a akumulaci tepla.
Přehled cen energií
Délka provozu kogenerační jednotky je stanovena na 1 092 motohodin. Během této
doby bude ve všech provozních režimech vyrobeno 420,376 MWhel elektrické energie,
569,533 MWhth využitelného tepla k vytápění areálu.
Dle informace objednatele, je dojednáno snížení nákupní ceny zemního plynu vlivem
zvýšení spotřeby v průběhu celého roku. Toto snížení ceny však nelze přímo svázat s
instalací zařízení kogenerační jednotky, neboť zbylá spotřeba zemního plynu haly je přímo
přefakturována jednotlivým nájemníkům.
Investor předpokládá, že bude prodávat vyrobené teplo kogenerační jednotkou za
cenu tržní. Nová cena tepla bude uvažována ve výši 1 658 Kč/MWh (511,72 Kč/GJ).
Dále je předpoklad, že elektrická energie vyrobená kogenerační jednotkou a dodaná
nájemníkům business parku, bude účtovaná ve výši stávajících nákladů při nákupu
elektrické energie z rozvodné sítě. Současná průměrná cena elektrické energie bez
zahrnutí nákladů na podporu výkupu OZE a služby OTE je 2 217,37 Kč/MWh
(615,93 Kč/GJ). Cena ve vysokém tarifu je 2 505,78 Kč/MWh a cena v nízkém tarifu je
1 908,66 Kč/MWh.
Náklady na servis kogenerační jednotky, vztažené k vyrobené elektrické energii, byly
stanoveny servisní organizací na 350 Kč/MWhel (97,2 Kč/GJ).
Kč/GJ
Kč/MWh
Současná cena zemního plynu i s fixními náklady
362,46
1174,38
Nová cena plynu i s fixními náklady
262,16
849,40
Cena tepla účtovaná zákazníkům
511,71
1657,95
Tab./17/ - Přehled cen energií
Orientační náklady:
Náklady na instalaci kogenerační jednotky činí 22 000 000 Kč bez DPH. Do této ceny
jsou započítány všechny komponenty nového systému, instalace, náklady na dopravu
apod.
konstrukce
množství
uvažovaná cena
opatření
celkem
Instalace kogenerační jednotky VITOBLOC
200, EM- 401/549 v rozsahu viz bod 5.4.2
1,0
[ks]
22 000
[Kč]
22 000
[tis. Kč]
celkem
1,0
[ks]
-
[ks]
22 000
[tis. Kč]
26 400
[tis. Kč]
Čisté náklady na energetické zhodnocení bez DPH
22 000
[tis. Kč]
Vyrobená elektrická energie
1 513
[GJ/rok]
Vyrobené teplo
2 050
[GJ/rok]
Spotřeba zemního plynu při provozu Kogenerace
3 726
[GJ/rok]
Náklady na nákup plynu
977
[tis. Kč]
Náklady na servis KJ
153
[tis. Kč]
Příspěvek na podporu KVET
880
[tis. Kč]
1 053
[tis. Kč]
944
[tis. Kč]
1 748
[tis. Kč]
Náklady na energeticky vědomou modernizaci včetně DPH 20%=
Tab./18/ - Uvažované náklady na realizaci opatření 5.4.2
Cena za prodej elektrické energie s vlivem ztrát na zdroji (prodej za stávající ceny)
Cena za prodej tepla s vlivem ztrát vedení (prodej za stávající ceny)
Celkový čistý přínos
Pozn. Uvedené ceny energií a nákladů jsou uvedeny bez DPH.
5.5 Souhrn navržených opatření
Roční úspora nákladů
na energie
[tis. Kč]
[roky] [roky]
*Vnitřní výnosové
procento
Roční úspora energie
[GJ/rok]
*Reálná návratnost
Čisté náklady na
energetické
zhodnocení
[tis. Kč]
Prostá návratnost
Náklady na
energeticky vědomou
modernizaci
[tis. Kč] [tis. Kč]
Náklady na prostou
obnovu
Navržená opatření
Označení opatření
V následující tabulce je uvedeno přehledné shrnutí realizačních nákladů a
předpokládaných úspor energie u jednotlivých navrhovaných opatření.
[%]
Beznákladová a středněnákladová
Energetický management
5.3.1
-
-
-
-
-
-
-
-
Instalace kogenerační
jednotky VITOBLOC 200,
EM-199/293 v rozsahu viz
bod 5.4.1
5.4.1
0
10 500
10 500,0
116,5
1 245,3
8
10
10,1
bod 5.4.2
5.4.2
0
22 000
22 000,0
199,9
1 747,8
13
17
4,9
Vysokonákladová
Tab./19/ - Souhrn navrhovaných opatření
Pozn.: Cenové údaje jsou uvedeny bez DPH 20%.
Pozn.: *Výpočet reálné návratnosti a vnitřního výnosového procenta je uvažován pro okrajové parametry
uvedené v odstavci 6.3, tedy pro diskontní sazbu 3,07%.
5.6 Definování variant
V následujících tabulkách a grafech jsou shrnuty upravené energetické bilance navržené
varianty, sestávající z definovaných opatření, a to jak v bilancích energie (GJ/rok), tak ve
finančních tocích (tisíce Kč/rok). Ceny energie odpovídají aktuálním cenám platným v roce
2012.
[GJ/rok]
-
-
-
-
-
-
[tis. Kč] [roky] [roky]
procento
[tis. Kč]
Prostá návratnost
Čisté náklady na
energetické
zhodnocení
na energie
Náklady na
modernizaci
Náklady na prostou
obnovu
5.6.1 Varianta I.
[%]
5.3.1
-
-
5.4.1
0
10 500,0 10 500,0
116,5
1 245,3
8
10
10,1
0
10 500,0 10 500,0
116,5
1 245,3
8
10
10,1
Vysokonákladová
bod 5.4.1
CELKEM
Tab./20/ - Souhrn navrhovaných opatření pro variantu I.
POŽADOVANÝ
DOPORUČENÝ
součinitel
součinitel
součinitel
prostupu
prostupu t epla prostupu tepla
tepla U
U [W/m2K]
U [W/m2K]
[W/m2K]
(při hodnocení (při hodnocení
vypočtený
konstrukce
konstrukce
(Při hodnocení
podle
podle
podle
ČSN EN 13 370 ČSN EN 13 370
ČSN EN ISO
je zde uvedena je zde uvedena
13 370 se
maximální
maximální
jedná o
povolená
doporučená
ekvivalentní
tepelná ztráta tepelná ztráta
hodnotu)
[W/K])
[W/K])
HODNOCENÍ
VARIANTY I
ozn.
název konstrukce
S01
Střecha Admin
0,36
0,24
0,16
nevyhovuje
S02
Podlaha Admin
0,15
418,75
279,16
S03
Obvodová stěna Admin
0,27
0,30
0,25
vyhovuje
S04
Okna Admin
1,40
1,50
1,20
vyhovuje
S05
MIV Admin
1,40
1,50
1,20
vyhovuje
S06
Dveře Admin
1,60
1,70
1,20
vyhovuje
S07
Světlík Admin
2,80
1,40
1,10
nevyhovuje
S08
Střecha Hala
0,36
0,40
0,27
vyhovuje
S09
Světlík Hala
2,80
2,33
1,83
nevyhovuje
S10
Podlaha Hala
0,19
2430,81
1620,54
S11
0,33
0,50
0,42
S12
0,38
0,50
0,42
S13
Vrata roletová Hala
3,40
2,83
2,00
nevyhovuje
S14
PUR panel Hala
2,40
0,50
0,33
nevyhovuje
S15
Dveře Hala
2,80
2,83
2,00
vyhovuje
S16
Okna Hala
1,40
2,50
2,00
S17
MIV Hala
1,40
2,50
2,00
Pozn.: Některé požadavky byly přepočítání dle návrhové teploty příslušné zóny
Tab./21/ - Vyhodnocení tepelnětechnických vlastností konstrukcí pro variantu I.
Pozn.:
Některé požadavky na součinitel prostupu tepla konstrukce jsou přepočítány dle návrhové vnitřní teploty
příslušné zóny v souladu s ČSN 73 0540-2.
Před realizací opatření
Po realizaci opatření
Energie
Náklady
bez DPH
Energie
Náklady
bez DPH
[GJ/rok]
[tis. Kč/rok]
[GJ/rok]
[tis. Kč/rok]
Vstupy paliv a energie El. energie
10 853,2
8 270,6
9783,8
7 455,7
Zemní plyn
4 333,2
1 570,6
5 286,1
1 466,5
2a Výroba elektřiny kogenerací
-
-
1 069,4
-
2b Výroba tepla kogenerací
-
-
1 558,2
-
15 186,4
9 841,2
15 069,9
8 922,1
-
-
2 627,6
1245,3*
15 186,4
9 841,2
15 069,9
8 922,1
650,0
235,59
574,8
137,8
6b z toho ztráty v rozvodech vytápění
0,0
0,0
77,9
21,6
6c
0,3
0,2
0,3
0,2
1,5
1,1
1,5
1,1
4 333,2
1 570,6
4 058,2
1 094,0
29,5
22,5
29,5
22,5
10 823,7
8 248,1
9 813,3
7478,1
Ukazatel
1
3
Spotřeba paliv a energie
4
Prodej energie
5
Konečná spotřeba paliv a energie v
objektu = teplo a el. energie
6a z toho ztráty ve zdroji vytápění
z toho ztráty ve zdroji TV
6d z toho ztráty v rozvodech TV
7
Spotřeba energie na vytápění
8
Spotřeba energie na ohřev teplé
vody
9
Spotřeba energie na technologické a
ostatní procesy
Tab./22/ - Upravená roční výpočtová energetická bilance pro variantu I.
Pozn.:
DPH pro nákup elektrické energie i zemního plynu byla uvažována 20 %.
Pozn.:
Tepelná ztráta ve zdroji vytápění na zemní plyn je uvažována 15%, tepelná ztráta rozvodu UT je
uvažována 0%, tepelná ztráta zdroje na přípravu TV je uvažována 1%, tepelná ztráta rozvody TV je
uvažována 5%.
Pozn.:
Tepelná ztráta rozvodu UT z KJ je uvažována 3%, vlastní spotřeba elektřiny při výrobě elektrické energie
v KJ je uvažována 4%.
Pozn.:
Spotřeba energie na vytápění je hodnota, která by ve skutečnosti byla reálnou hodnotou v případě, že by
nastal rok, kdy by počet otopných dní byl 237 a průměrná venkovní teplota 4,0°C za stejného technického
Pozn.:
Cena za 1 GJ tepla pro vytápění zemním plynem byla pro původní stav uvažována 362,46Kč/GJ a pro
nový stav 277,42 Kč/GJ bez DPH. Tato úprava ceny oproti původnímu stavu je podložena nabídkou
dodavatele zemního plynu.
Pozn.:
Cena za 1 GJ elektrické energie na ostatní účely byla uvažována 762,04 Kč/GJ bez DPH (průměrná cena
Pozn. *: Výsledná hodnota je sumou všech vstupních nákladů a výnosů z vyrobené a prodané energie v rámci
areálu se zohledněním ztrát v rozvodech či spotřeby při vlastní výrobě.
Rozdělení tepelných ztrát jednotlivými typy konstrukcí a větráním - VARIANTA I
konstrukce
plocha
ztráty [kW]
ztráty [%]
neprůsvitné obvod. kce
6 754
71,6
12,1%
konstrukce střešní
11 157
116,0
19,7%
výplně otvorů
3 217
120,1
20,3%
kce ve styku se zeminou
13 349
70,9
12,0%
strop pod nevytápěným prostorem
0
0,0
0,0%
strop nad nevytápěným prostorem
0
0,0
0,0%
tepelné mosty
37,9
6,4%
větrání
173,9
29,5%
celkem
34 477
590,4
100,0%
Tab./23/ - Rozdělení ztrát jednotlivými typy konstrukcí pro variantu I.
podíl tepelných ztrát jednotlivými typy konstrukcí u VARIANTY I
12%
30%
výplně otvorů
20%
6%
tepelné mosty
větrání
0%
0%
12%
20%
Graf /2/ – Struktura tepelných ztrát – varianta I
5.6.1.1 Posouzení I. Varianty dle vyhl. 148/2007 Sb.
Ac....... je celková podlahová plocha v m2
EPA= 277,8 x 9735 / 14 665 [kWh/(rok*m2)]
EPA= 184 [kWh/(rok*m2)]
Druh
budovy
A
B
C
D
E
F
G
Admin.
budova
< 61
62-123
124-179
180-236
237-293
294-345
>345
Slovní
vyjádření
Velmi
úsporná
Úsporná
Vyhovující
Velmi
nehospodárná
Mimořádně
nehospodárná
Nevyhovující Nehospodárná
5.6.1.2 Posouzení I. varianty dle ČSN 73 0540-2
V
130 630
A/V
0,26
Θim
18
[oC]
Θe
-13
[oC]
Uem,N,rq
0,45
[W/m2K]
Uem,N,rc
0,33
[W/m2K]
Uem
0,81
[W/m2K]
Posouzení
Uem ˃ Uem,N,rq
[m3]
[m2/m3]
NEVYHOVUJE
Hodnocení obálky
budovy
14 665 m2
VAR I
doporučení
CI Velmi úsporná
0,5
-
0,75
0,75
1,0
1,5
1,82
2,0
2,5
KLASIFIKACE
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem ve W/(m2.K) Uem = HT /A
0,81
0,45
CI
Uem
2,00
0,89
0,50
0,22
0,75
0,33
1,00
0,45
1,50
0,67
0,33
2,50
1,11
Tab./26/ Energetický štítek obálky budovy pro variantu I.
[GJ/rok]
-
-
-
-
-
-
[tis. Kč] [roky] [roky]
procento
[tis. Kč]
Prostá návratnost
Čisté náklady na
energetické
zhodnocení
na energie
Náklady na
modernizaci
Náklady na prostou
obnovu
5.6.2 Varianta II.
[%]
5.3.1
-
-
5.4.2
0
22 000,0 22 000,0
199,9
1 747,8
13
17
4,9
0
22 000,0 22 000,0
199,9
1 747,8
13
17
4,9
Vysokonákladová
bod 5.4.2
CELKEM
Tab./27/ - Souhrn navrhovaných opatření pro variantu II.
POŽADOVANÝ
DOPORUČENÝ
součinitel
součinitel
součinitel
prostupu
prostupu tepla prostupu tepla
tepla U
U [W/m2K]
U [W/m2K]
[W/m2K]
(při hodnocení (při hodnocení
vypočtený
konstrukce
konstrukce
(Při hodnocení
podle
podle
podle
ČSN EN 13 370 ČSN EN 13 370
ČSN EN ISO
je zde uvedena je zde uvedena
13 370 se
maximální
maximální
jedná o
povolená
doporučená
ekvivalentní
tepelná ztráta tepelná ztráta
hodnotu)
[W/K])
[W/K])
HODNOCENÍ
VARIANTY II
ozn.
název konstrukce
S01
Střecha A dmin
0,36
0,24
0,16
nevyhovuje
S02
Podlaha A dmin
0,15
418,75
279,16
S03
Obvodová stěna A dmin
0,27
0,30
0,25
vyhovuje
S04
Okna A dmin
1,40
1,50
1,20
vyhovuje
S05
MIV A dmin
1,40
1,50
1,20
vyhovuje
S06
Dveře Admin
1,60
1,70
1,20
vyhovuje
S07
Světlík Admin
2,80
1,40
1,10
nevyhovuje
S08
Střecha Hala
0,36
0,40
0,27
vyhovuje
S09
Světlík Hala
2,80
2,33
1,83
nevyhovuje
S10
Podlaha Hala
0,19
2430,81
1620,54
S11
Obvodová stěna bet . Hala
0,33
0,50
0,42
S12
0,38
0,50
0,42
S13
V rata roletová Hala
3,40
2,83
2,00
nevyhovuje
S14
PUR panel Hala
2,40
0,50
0,33
nevyhovuje
S15
Dveře Hala
2,80
2,83
2,00
vyhovuje
S16
Okna Hala
1,40
2,50
2,00
S17
MIV Hala
1,40
2,50
2,00
Pozn.: Některé požadavky byly přepočítání dle návrhové teploty příslušné zóny
Tab./28/ - Vyhodnocení tepelnětechnických vlastností konstrukcí pro variantu II.
Pozn.:
Některé požadavky na součinitel prostupu tepla konstrukce jsou přepočítány dle návrhové vnitřní teploty
příslušné zóny v souladu s ČSN 73 0540-2.
Před realizací opatření
Po realizaci opatření
Energie
Náklady
bez DPH
Energie
Náklady
bez DPH
[GJ/rok]
[tis. Kč/rok]
[GJ/rok]
[tis. Kč/rok]
Vstupy paliv a energie El. energie
10 853,2
8 270,6
9 339,8
7 117,3
Zemní plyn
4 333,2
1 570,6
5 646,7
1 566,5
2a Výroba elektřiny kogenerací
-
-
1 513,4
-
2b Výroba tepla kogenerací
-
-
2 050,3
-
15 186,4
9 841,2
14 986,5
8 683,8
-
-
3 563,7
1317,3*
15 186,4
9 841,2
14 986,5
8 683,8
650,0
235,59
504,3
139,9
6b z toho ztráty v rozvodech vytápění
0,0
0,0
102,5
28,4
6c
0,3
0,2
0,3
0,2
1,5
1,1
1,5
1,1
4 333,2
1 570,6
3 971,4
1 059,9
29,5
22,5
29,5
22,5
10 823,7
8 248,1
9 369,3
7139,8
Ukazatel
1
3
4
Prodej energie
5
Konečná spotřeba paliv a energie v
objektu = teplo a el. energie
6a z toho ztráty ve zdroji vytápění
z toho ztráty ve zdroji TV
6d z toho ztráty v rozvodech TV
7
Spotřeba energie na vytápění
8
Spotřeba energie na ohřev teplé
vody
9
Spotřeba energie na technologické a
ostatní procesy
Tab./29/ - Upravená roční výpočtová energetická bilance pro variantu II.
Pozn.:
DPH pro nákup elektrické energie i zemního plynu byla uvažována 20 %.
Pozn.:
Tepelná ztráta ve zdroji vytápění na zemní plyn je uvažována 15%, tepelná ztráta rozvodu UT je
uvažována 0%, tepelná ztráta zdroje na přípravu TV je uvažována 1%, tepelná ztráta rozvody TV je
uvažována 5%.
Pozn.:
Tepelná ztráta rozvodu UT z KJ je uvažována 3%, vlastní spotřeba elektřiny při výrobě elektrické energie
v KJ je uvažována 4%.
Pozn.:
Spotřeba energie na vytápění je hodnota, která by ve skutečnosti byla reálnou hodnotou v případě, že by
nastal rok, kdy by počet otopných dní byl 237 a průměrná venkovní teplota 4,0°C za stejného technického
Pozn.:
Cena za 1 GJ tepla pro vytápění zemním plynem byla pro původní stav uvažována 362,46Kč/GJ a pro
nový stav 277,42 Kč/GJ bez DPH. Tato úprava ceny oproti původnímu stavu je podložena nabídkou
dodavatele zemního plynu.
Pozn.:
Cena za 1 GJ elektrické energie na ostatní účely byla uvažována 762,04 Kč/GJ bez DPH (průměrná cena
Pozn. *: Výsledná hodnota je sumou všech vstupních nákladů a výnosů z vyrobené a prodané energie v rámci
areálu se zohledněním ztrát v rozvodech či spotřeby při vlastní výrobě.
Rozdělení tepelných ztrát jednotlivými typy konstrukcí a větráním - VARIANTA II
konstrukce
plocha
ztráty [kW]
ztráty [%]
6 754
71,6
11,7%
12 989
134,5
22,0%
výplně otvorů
3 217
120,1
19,7%
13 301
70,6
11,6%
0
0,0
0,0%
0
0,0
0,0%
tepelné most y
39,7
6,5%
větrání
173,9
28,5%
celkem
36 260
610,4
100,0%
Tab./30/ - Rozdělení ztrát jednotlivými typy konstrukcí pro variantu II.
podíl tepelných ztrát jednotlivými typy konstrukcí u VARINATY II
12%
28%
výplně otvorů
22%
6%
0%
0%
tepelné mosty
větrání
12%
20%
Graf /2/ – Struktura tepelných ztrát – varianta II
5.6.2.1 Posouzení Varianty II. dle vyhl. 148/2007 Sb.
Ac....... je celková podlahová plocha v m2
EPA= 277,8 x 9 952 / 14 665 [kWh/(rok*m2)]
EPA= 189 [kWh/(rok*m2)]
Druh
budovy
A
B
C
D
E
F
G
Admin.
budova
< 61
62-123
124-179
180-236
237-293
294-345
>345
Slovní
vyjádření
Velmi
úsporná
Úsporná
Vyhovující
Velmi
nehospodárná
Mimořádně
nehospodárná
Nevyhovující Nehospodárná
5.6.2.2 Posouzení II. varianty dle ČSN 73 0540-2
V
130 630
A/V
0,26
Θim
18
[oC]
Θe
-13
[oC]
Uem,N,rq
0,45
[W/m2K]
Uem,N,rc
0,33
[W/m2K]
Uem
0,81
[W/m2K]
Posouzení
Uem ˃ Uem,N,rq
[m3]
[m2/m3]
NEVYHOVUJE
Hodnocení obálky
budovy
14 665 m2
VAR II
doporučení
CI Velmi úsporná
0,5
-
0,75
0,75
1,0
1,5
1,82
2,0
2,5
KLASIFIKACE
Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem ve W/(m2.K) Uem = HT /A
0,81
0,45
CI
Uem
0,50
0,75
1,00
1,50
2,00
0,22
0,33
0,45
0,67
0,89
Tab./33/ Energetický štítek obálky budovy pro variantu II.
0,33
2,50
1,11
6
EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ VARIANTY
6.1 Metody hodnocení
Ekonomické vyhodnocení je prováděno bez uvažování dotací či úvěru, tedy s vlastními
investičními prostředky. Ekonomické vyhodnocení je vždy provedeno dle životnosti
opatření, které ji má v dané variantě nejdelší. U opatření s kratší životností se ve výpočtu
uvažují náklady na jejich obnovu, dokud není dosaženo uvažované nejdelší životnosti.
Ekonomická analýza se zabývá vyhodnocením energetických, stavebních a organizačních
opatření na úsporu energie. Cílem ekonomické analýzy je zjistit vhodnost realizace
jednotlivých opatření z ekonomického hlediska.
Ekonomická analýza se provádí na základě několika kritérií, z nichž nejdůležitější je
současná hodnota v podobě diskontovaného toku hotovosti za dobu životnosti. Při
zpracování ekonomické analýzy jsou obvykle základní vstupní údaje na jedné straně
příjmové položky (obvykle v podobě úspory za energie) a na druhé straně výdajové
položky (v podobě nákladů vynaložených na realizaci opatření).
Vstupní údaje pro ekonomickou analýzu jsou získávány takto:
●
Výše nákladů jsou vypočteny na základě cenové informace výrobců, montážních
firem a dodavatelských firem, informací zveřejněných na internetu a vlastních
zkušeností
●
Používány jsou také rozpočtové ceny dle ceníku stavebních prací
●
Výše úspor energie je stanovena na základě aktuálních cen energetických
společností. Úspory jsou chápány jako rozdíl výdajů za energie v případě, že k
realizaci navrhovaných opatření nedojde a v případě, že opatření realizována
budou. Jako základ pro výpočet úspor tedy slouží současný stav a příslušné
provozní výdaje, tak jak je uvedeno v korigovaných energetických bilancích
jednotlivých variant.
Při zpracování ekonomické analýzy je nutné stanovit další doplňkové vstupní údaje - doba
porovnání, diskontní míra, cenový vývoj.
●
Diskontní míra:
Pro ocenění hodnoty prostředků vydaných nebo přijatých v budoucnu se často pracuje s
převodem na současnou hodnotu. Diskontní míra je prostředek, který tento převod
umožňuje. Jde o určitou formu vyjádření meziroční hodnotové změny úrokové míry a
dalších faktorů a také se jí vyjadřuje míra, jak je organizace (vlastník předmětu
energetického auditu) schopna zúročit peníze. Bude uvažována diskontní míra 3,07 %.
hodnota diskontovaná (časově přepočtená) do současnosti:
n
SH=BH /1i
BH
- je budoucí hodnota
i
- je úroková (diskontní) míra za jedno období (rok)
n
- je počet období (let)
●
Doba porovnání:
Doba porovnání se obvykle stanovuje na základě opatření s nejdelší dobou životnosti.
Vzhledem k tomu, že u navrhovaných technických opatření na úsporu energie (instalace
technologie atd.) se v průběhu minimálně 15 let nepředpokládají významné dodatečné
investice, byla jako vhodná doba porovnání pro ekonomické vyhodnocení zvolena právě 20
let.
Výstupními údaji jsou prostá návratnost investic, diskontovaná doba návratnosti a čistá
současná hodnota. Výpočet těchto položek je definován ve vyhlášce MPO ČR č.213/2001
ve znění 425/2004 Sb. vždy v aktuálním znění (včetně změn platných k datu zpracování
energetického auditu).
Prostá doba návratnosti (doba splacení investice) Ts:
Prostá návratnost nezohledňuje skutečnou časovou hodnotu peněz. Kritérium určuje, za
jak dlouho se pokryjí z projektu jeho investiční náklady. Prostou dobu návratnosti lze
počítat jako rovnovážný bod kumulovaných příjmů a výdajů dle vztahu:
●
T s=IN /CF
IN
- jsou investiční náklady projektu
- jsou roční přínosy projektu (cash – flow, změna peněžních toků pro realizaci
CF
projektu
●
Reálná doba návratnosti (doba splacení investice při uvažování diskontní
sazby) Tsd:
Při uvažování současné hodnoty toků hotovosti lze určit dobu, ve které v daném projektu
nastane rovnováha mezi příjmy a výdaji. Tato doba se označuje jako diskontovaná doba
návratnosti prostředků a lze ji považovat za kriterium se srovnatelnou vypovídající
schopností jako NPV. Obecně lze diskontovanou dobu návratnosti stanovit z podmínky NPV
= 0:
Tsd
−t
 t=1 CF t∗1r −IN=0
CFt
- jsou roční přínosy projektu (změna peněžních toků pro realizaci projektu)
r
- je diskont
(1+r)-t - je odúročitel
●
Čistá současná hodnota NPV:
Základem pro určení čisté současné hodnoty je určení toku hotovosti. Toky hotovosti
(Cash-Flow) jsou rozdílem příjmů a výdajů spojených s projektem v jednotlivých letech.
Toky hotovosti v sobě zahrnují všechny hodnotové změny během života projektu. Pro
hodnocení toku hotovosti se tyto upravují převodem z budoucích hodnot do současnosti.
Hodnoty jsou zpravidla převedeny do období, kdy dochází k vynaložení největších investic.
Takto převedená hodnota se nazývá současná hodnota. Průběžné pokrytí investic a dalších
výdajů a příjmů vyjadřuje kumulovaný tok hotovosti, kdy se jednotlivé roční hodnoty
průběžně sčítají a představují skutečný stav u realizovaného opatření v příslušném roce.
Pokud je hodnota kumulovaného toku hotovosti v daném roce záporná, nedošlo v tomto
období k pokrytí výdajů projektu jeho příjmy. Hodnota diskontovaného kumulovaného toku
hotovosti v posledním roce se označuje NPV. Čím vyšší je hodnota NPV, tím je opatření
ekonomicky výhodnější. Pokud je hodnota NPV záporná, opatření nelze za daných
podmínek realizovat.
Tž
−t
NPV= t=1 CFt∗1r  −IN
Tž
- je doba životnosti (hodnocení) projektu
●
Vnitřní výnosové procento IRR:
Vnitřní výnosové procento představuje hodnotu úrokové míry v procentech, při které
hodnota NPV = 0. Tento ukazatel je užitečný jako měřítko efektivnosti investic. Stačí jej
porovnat s úrovní úrokových měr na finančním trhu a investor vidí, zda je vhodné do
příslušné varianty investovat:
Tž
−t
 t=1 CFt∗1IRR −IN=0
6.2 Vyhodnocení varianty (výpočet dle vyhlášky MPO č. 213/2001
Sb.)
V následující tabulce jsou shrnuty investiční náklady na energetické zhodnocení navržené
varianty a další ekonomické ukazatele. Výpočet je proveden dle vyhlášky MPO č. 213/2001
vždy v aktuálním znění k datu vypracování auditu. Výpočet dle vyhlášky neuvažuje s
předpokládaným nárůstem cen energie. Výpočet je proto na straně bezpečnosti, avšak
nemusí odpovídat předpokládaným skutečným finančním úsporám, a tedy předpokládané
skutečné době navrácení investice.
Var I.
Var II.
Čisté náklady na energetické zhodnocení objektu
[tis. Kč]
10 500,0
22 000,0
Očekávaná úspora
[tis.Kč]
1 245,3
1 747,8
Nárůst cen energií
[%]
0
0
Roční investiční náklady na údržbu
[tis.Kč]
0
0
Prostá návratnost Ts
[roky]
8,4
12,6
Reálná návratnost Tsd
[roky]
10
17
Roční Cash Flow
[tis. Kč]
1 245,3
1 747,8
NPV
[tis. Kč]
7 907
3 836
IRR
[%]
10,1
4,9
Tab./34/ - Ekonomické vyhodnocení variant dle vyhl. 213/2001 Sb.
Pozn.:
Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH.
Pozn.:
Doba hodnocení je uvažována na životnost technického zařízení 20 roků.
Varianta I. - předpokládaná návratnost investice na čisté energetické zhodnocení
bez započítání předpokládaného růstu cen energií
Očekávaný průběh přínosů projektu
20 000,00
18 000,00
16 000,00
14 000,00
12 000,00
10 000,00
8 000,00
6 000,00
4 000,00
2 000,00
0,00
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
čas [roky]
Kumulované diskontované roční přínosy projektu
[tis. Kč]
Celkové investiční náklady
Varianta II. - předpokládaná návratnost investice na čisté energetické zhodnocení
bez započítání předpokládaného růstu cen energií
Očekávaný průběh přínosů projektu
30 000,00
25 000,00
20 000,00
15 000,00
10 000,00
5 000,00
0,00
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
čas [roky]
Kumulované diskontované roční přínosy projektu
[tis. Kč]
7
VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽP
Znečišťující látky do ovzduší jsou sledovány na základě zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně
ovzduší ve znění pozdějších změn. Nařízením vlády č. 146/2007 Sb. se stanoví emisní
limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší. Hodnoty emisí tuhých látek, oxidů dusíku (NOX), oxidu siřičitého (SO2) a oxidu
uhelnatého (CO) jsou stanoveny na základě druhu spalovaného paliva. Hodnoty emisí
oxidu uhličitého (CO2) jsou převzaty na základě druhu spalovaného paliva z vyhlášky MPO
č. 213/2001 Sb. ve znění pozdějších změn.
Ekologické účinky posuzovaných variant jsou vyhodnoceny porovnáním emisí
znečišťujících látek ve výchozím stavu a po realizaci dané varianty. Varianta, po jejíž
realizaci dojde k nejvýznamnějšímu poklesu spotřeby energie je variantou nejvýhodnější
z hlediska dopadu na životní prostředí.
palivo:
Zemní plyn
Emisní faktory
[kg/GJ]
Tuhé látky
587 x 10-6
SO2
28 x 10-6
NOx
56 x 10-3
CO
9 x 10-3
CO2
55,6
Tab./35/ - Emise vzniklé při produkci 1 GJ tepla spalováním zemního plynu
palivo:
Elektrická energie z veřejné sítě
Emisní faktory
[kg/GJ]
Tuhé látky
259 x 10-4
SO2
489 x 10-3
NOx
416 x 10-3
CO
39 x 10-3
CO2
325,0
Tab./36/ - Emise vzniklé při produkci 1 GJ elektrické energie
Pozn.: Údaje o produkci CO2 na jednotku paliva jsou převzaty z vyhlášky MPO č. 213/2001 Sb.
[t/rok]
Výchozí stav
Po realizaci VAR I
Rozdíl
Tuhé látky
0,284
0,257
0,027
SO2
5,308
4,800
0,508
NOx
4,760
4,381
0,379
CO
0,458
0,425
0,033
CO2
3769,9
3485,3
284,6
Tab./37/ - Emise znečišťujících látek pro variantu I.
[t/rok]
Výchozí stav
Po realizaci VAR II
Rozdíl
Tuhé látky
0,284
0,246
0,038
SO2
5,308
4,583
0,725
NOx
4,760
4,216
0,544
CO
0,458
0,411
0,047
CO2
3769,9
3361,2
408,7
Tab./38/ - Emise znečišťujících látek pro variantu II.
Úspora emisí CO2 [t/rok]
3 900,0
3 800,0
3 700,0
3 600,0
3 500,0
3 400,0
3 300,0
3 200,0
3 100,0
PŮVODNÍ STAV
VARIANTA I
VARIANTA II
Graf /5/ – Graf změny emisí CO2 vlivem realizace Varianty I a II
7.1 Úspora primární energie v procesu vysoce účinné kombinované
výroby elektřiny a tepla v souladu s Přílohou 4 k vyhlášce č.
344/2009 Sb.
Varianta I
Varianta II
Roční výroba užitečného tepla [GJ]
1 558,2
2 050,3
Roční výroba svorkové elektřiny [GJ]
1 069,4
1 513,4
Energetický potenciál paliva v procesu KVET [GJ]
2 786,1
3 725,6
Úspora primární energie [GJ]
909,0
1 322,6
Úspora primární energie dle metodiky vyhlášky č. 344/2009 Sb [%]
24,6
26,2
Tab./39/ - Přehled energetického potenciálu paliva a výroby tepla s elektřinou při jejich
kombinované výrobě
8
VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY
8.1 Metodika a kritéria hodnocení
Výběr optimální varianty je proveden pomocí více hledisek:
a) ekonomické hledisko
b) hledisko životního prostředí
c) technické hledisko
d) provozní hledisko
e) legislativní hledisko
f) hledisko užitné hodnoty
Ekonomické hledisko:
Toto hledisko zohledňuje výši pořizovacích nákladů do energeticky úsporného opatření.
Jedním z bodů je například sledování doby návratnosti investice vložené do opatření na
úsporu energie.
Ekonomická návratnost je vyhodnocována dvěma způsoby. První způsob oficiální - je dle vyhlášky 213/2001 Sb., kterým se počítá ekonomická
návratnost v aktuálních cenách. Tento způsob výpočtu je závazný a varianty
budou z ekonomického hlediska vyhodnocovány na základě tohoto způsobu
výpočtu. V tomto oficiálním postupu však není zohledněn předpokládaný růst
cen energií.
Dalším způsobem výpočtu je výpočet ekonomické návratnosti se započtením
předpokládaného růstu cen energií, který se liší pro každý druh paliv. Tento
způsob ekonomického vyhodnocení je bližší předpokládané skutečné
návratnosti energeticky úsporných opatření.
Hledisko životního prostředí:
Z ekologického hlediska má největší význam opatření snižující spotřebu tepla objektu v co
největší míře, a tedy maximálně snižující emise škodlivých látek.
Hledisko technické:
Toto hledisko bere v potaz například životnost jednotlivých opatření. Například životnost
zateplovacího systému se předpokládá 30 let. Naproti tomu regulační technika má
technickou životnost kratší (např. 15 let), nehledě ke skutečnosti, že ještě dříve může být
morálně zastará. Toto hledisko též zohledňuje náročnost realizace.
Provozní hledisko:
Tímto kritériem se zohledňuje náročnost realizovaného opatření na údržbu a provoz. Např.
zateplení objektu, nebo výměna oken je provozně málo náročné opatření, naopak nová
kotelna, nebo osazení termoregulačních ventilů jsou již více náročné na provoz i údržbu.
Legislativní hledisko:
Některá opatření se nemusí, především před realizací, obejít bez komplikací v legislativní
oblasti - např. zateplení fasády, či výměna oken na objektu památkově chráněném zcela
jistě narazí na určitá legislativní omezení. Toto hledisko též zohlední náročnost uspokojení
požadavků stavebního úřadu v předrealizační fázi – např. zohlední, zda k realizaci
navrženého opatření postačí pouze ohlášení nebo bude muset proběhnout stavební řízení.
Hledisko užitné hodnoty:
Dá se předpokládat, že danými opatřeními dojde k navýšení užitné hodnoty objektu.
8.2 Vyhodnocení variant
Zvolené varianty instalace kogenerační jednotky jako doplnění stávajícího systému
vytápění neupravuje tepelnětechnické vlastnosti stavby. V případě instalace hodnoceného
systému dojde ke snížení spotřeby elektrické energie na úkor navýšení spotřeby zemního
plynu, který však představuje nižší zátěž z pohledu emisí skleníkových plynů. Realizací
varianty II. dojde ke snížení emisí CO2 o 409 tun za rok oproti 285 tunám ve variantě I.
Varianta II dosáhne vyšší hodnoty úspory primární energie tj. 26,2 %, která odpovídá
úspoře 1 323 GJ. Varianta I dosáhne úspory primární energie ve výši 24,6 %, která
odpovídá 909 GJ. Prostá doba návratnosti investice do kogenerační jednotky navržené ve
variantě I je reálná návratnost 10 roků a reálná doba návratnosti varianty II necelých 17
roků. Hodnota vnitřního výnosového procenta Varianty I. je 10,1 a výnosové procento
varianty II. je 4,9.
Varianta I. je varianta doporučená energetickým auditem
9
ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU
9.1 Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství
Zdroje energie:
Dodavatelem elektrické energie je ČEZ Prodej, s.r.o.
Dodavatelem zemního plynu je RWE Energie, a.s.
Vytápění:
jmenovitý výkon 32 až 2 x 50 kW a teplovzdušné jednotky cca 25 - 42kW. Zdrojem tepla
administrativních vestaveb v hale A je dvojice plynových kotlů Protherm Grizzly 150 KLO
EKO o maximálním jmenovitém výkonu 2 x 150kW.
Topný systém:
instalována přímotopná elektrická tělesa.
Vnitřní rozvody:
zajišťují čerpadla osazená v kotlích. U administrativy společnosti TNT je systém rozdělen
na předpřípravu větracího vzduchu v klimatizační jednotce a dodatečnou úpravu v místě
vyústění u anemostatu. Lze tak docílit lokální úpravy parametrů vnitřního prostředí po
jednotlivých kancelářích se samostatnou regulací.
Rozvody topné vody jsou u administrativních vestaveb vedené v podhledech a jsou
opatřeny izolačními návleky THERMAFLEX o tloušťce 9 až 13mm. Dále rozvody prochází
vytápěnou zónou, takže tepelné ztráty rozvodu přispívají k vytápění prostor administrativy.
Prostory výrobních hal jsou vytápěny plynovými zářiči a teplovzdušnými plynovými
jednotkami. Zářiče nemají za úkol vytápět vnitřní vzduch na návrhovou teplotu, ale
sálavým způsobem zvyšovat vnitřní prostorovou teplotu (stejný princip jako slunce v
chladném dni). Vzhledem k variabilnímu provozu na ploše hal je tento systém nevyhovující
a je rozšířen o teplovzdušné plynové jednotky. Regulace topného systému hal je pomocí
prostorových termostatů.
Otopná tělesa administrativy (mimo TNT) jsou kovová desková. Na tělesech jsou osazeny
termoregulační hlavice s termostatickými ventily.
Příprava TV:
Zásobníky ohřívají vodu v průběhu celého kalendářního roku.
Vnitřní rozvody:
Rozvody teplé vody jsou vedeny od zásobníkového ohřívače přímo k místům odběru a u
administrativních vestaveb jsou opatřeny cirkulací. Ta je ale v mnoha případech
tepelnou izolací.
Větrání:
větracího vzduchu. V technické místnosti haly B pro administrativu TNT je umístěna
klimatizační jednotka, která slouží k úpravě větracího vzduchu administrativy. Vnitřní
rozvody klimatizace jsou důkladně opracovány tepelnou izolací z minerální vlny a opláštěny
hliníkovou fólií.
Spotřebiče elektrické energie:
Spotřebiče zemního plynu:
Spotřebiče tepelné energie – budova:
V dnešní době je většina obvodových konstrukcí z energetického a tepelnětechnického
hlediska vyhovující.
9.2 Využití obnovitelných zdrojů energie a zálohování energie
V rámci energetického auditu je posouzena instalace kogenerační jednotky jakožto
energeticky efektivního zdroje.
9.3 Návrh optimální varianty
Na základě výpočtů se doporučuje realizace varianty I., tzn. zavést energetický
management a instalace kogenerační jednotky která bude částečně pokrývat potřebu
elektrické energie a tepla.
-
energetický management
-
Instalace kogenerační soustavy VITOBLOC 200 model EM-199/299, podrobnosti viz
bod 5.4.1
Energetický management by měl být zaveden co nejdříve. Organizačními opatřeními, jako
je například zavírání dveří oddělujících vytápěné prostory od nevytápěných, dodržování
zásad větrání otevíráním oken v zimním období, je možno docílit relativně vysokých
energetických úspor při minimálních investičních nákladech. Významné je také sledování
spotřeb energií a jejich vyhodnocování – tzn. pravidelné porovnávání výhodnosti
jednotlivých sazeb odběru při dané spotřebě. Předpokládá se, že energetický management
je dokonale seznámen s provozem v objektu a je schopen dávat návrhy na nízkonákladové
investiční akce – např. zateplení rozvodů v dlouhodobě chladných místnostech.
Doporučená varianta I. je shrnuta v této tabulce:
uvažované čisté náklady na energetické zhodnocení
objektu
10 500,0 tis. Kč
předpokládaná procentuální úspora primární energie
24,6 %
předpokládaná úspora primární energie
předpokládaná úspora finančních prostředků
zatřídění budovy z hlediska průměrného součinitele
prostupu tepla Uem obálky budovy
předpokládané množství úspory produkce CO 2
909,0 GJ
1 245,3 tis. Kč/rok
E – Nehospodárná
284,6 t/rok
Tab./40/ - Shrnutí parametrů doporučené varianty
V Brně dne 31.1.2013
Doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc.
Ing. Pavel Šuster
10 EVIDENČNÍ
LIST ENERGETICKÉHO AUDITU
Předmět EA
Amesbury – Prague West 6 Business Center
Adresa
Zadavatel EA
Adresa
zadavatele
Na Radosti 399, 155 21 Praha Zličín
Telefon
+420 602 739 738
Fax
Zástupce Ing. Aleš Svatoň
-
E-mail
[email protected]
Charakteristik Předmětem energetického auditu je objekt výrobních hal areálu Amesbury v Chrášťanech u
a předmětu EA Prahy. Jedná se o dva samostatně stojící halové objekty. Haly jsou značeny A a B. Severní
hala A obsahuje rozsáhlou třípodlažní a menší dvoupodlažní administrativní vestavbu. Hala
je z větší části vyplněna výrobním provozem, obsahuje jednu dvoupodlažní a tři
jednopodlažní administrativní celky. Maximální půdorysné rozměry haly A dosahují 145,0 x
50,08 m, u haly B pak 157,02 x 50,22 m. Výška horní hrany atiky plochých střechy je cca
12,4 m od úrovně podlahy 1.NP. Nosné konstrukce tvoří železobetonové patky a
železobetonové sloupy. Střešní konstrukci vynáší příhradové ocelové vazníky. Obvodové
stěny jsou tvořeny sendvičovými panely s tepelnou izolací z minerální vlny tloušťky 120mm.
Soklové stěny tvoří železobetonové panely se 60mm pěnového polystyrenu. Fasáda je
tvořena plechovými kazetami. Střechy jsou ploché, vynesené trapézovými plechy a
s krytinou z povlakové hydroizolace z PVC-P. Tepelné izolace střechy je z minerální vlny
tloušťky 120mm. Výplně otvorů jsou z hliníkových rámů a s izolačními dvojskly.
Výchozí stav
Stručný popis
energetického
hospodářství
(vč. budov)
Zdroje energie:
Dodavatelem elektrické energie je ČEZ Prodej, s.r.o.
Dodavatelem zemního plynu je RWE Energie, a.s.
Otopná soustava:
jmenovitý výkon 32 až 2 x 50 kW a teplovzdušné jednotky cca 25 - 42kW. Zdrojem tepla
administrativních vestaveb v hale A je dvojice plynových kotlů Protherm Grizzly 150 KLO
EKO o maximálním jmenovitém výkonu 2 x 150kW. Zdrojem tepla administrativní vestavby
haly B – tiskárna je kotel Therm DUO 50 FT o jmenovitém topném výkonu 49kW. Ve
zbylých administrativních vestavbách jsou plynové kotle Therm 28 TKZA s jmenovitým
topným výkonem 28kW. Lokálně jsou na toaletách instalována přímotopná elektrická
tělesa. Otopný systém menších administrativních vestaveb je teplovodní dvoutrubkový
s nuceným oběhem, deskovými topnými tělesy a s teplotním spádem 75/60°C. Oběh topné
vody zajišťují čerpadla osazená v kotlích. U administrativy společnosti TNT je systém
rozdělen na předpřípravu větracího vzduchu v klimatizační jednotce a dodatečnou úpravu v
místě vyústění u anemostatu. Lze tak docílit lokální úpravy parametrů vnitřního prostředí po
jednotlivých kancelářích se samostatnou regulací. Rozvody topné vody jsou u
administrativních vestaveb vedené v podhledech a jsou opatřeny izolačními návleky
THERMAFLEX o tloušťce 9 až 13mm. Dále rozvody prochází vytápěnou zónou, takže
tepelné ztráty rozvodu přispívají k vytápění prostor administrativy. Prostory výrobních hal
jsou vytápěny plynovými zářiči a teplovzdušnými plynovými jednotkami. Zářiče nemají za
úkol vytápět vnitřní vzduch na návrhovou teplotu, ale sálavým způsobem zvyšovat vnitřní
prostorovou teplotu (stejný princip jako slunce v chladném dni). Vzhledem k variabilnímu
provozu na ploše hal je tento systém nevyhovující a je rozšířen o teplovzdušné plynové
jednotky. Regulace topného systému hal je pomocí prostorových termostatů. Otopná tělesa
administrativy (mimo TNT) jsou kovová desková. Na tělesech jsou osazeny termoregulační
hlavice s termostatickými ventily.
elektrických ohřívačů s objemem 120 – 200l. Převažující zásobníky jsou Dražice OKCE
200.Rozvody teplé vody jsou vedeny od zásobníkového ohřívače přímo k místům odběru a
u administrativních vestaveb jsou opatřeny cirkulací. Ta je ale v mnoha případech
tepelnou izolací.
Větrání:
větracího vzduchu. V technické místnosti haly B pro administrativu TNT je umístěna
klimatizační jednotka, která slouží k úpravě větracího vzduchu administrativy.
Spotřebiče elektrické energie:
Spotřebiče zemního plynu:
Vlastní
energetický
zdroj
Instalovaný tepelný výkon [MW]
Instalovaný elektrický výkon [MW]
1,034
-
Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína,
spalovací motor, atd.)
Výroba ve vlastním zdroji [GJ/r]
Teplo
Elektřina
4 333
Prodej [GJ/r]
0
Nákup [GJ/r]
0
Výroba ve vlastním zdroji [GJ/r]
0
Prodej [GJ/r]
0
Nákup [GJ/r]
10 853
[GJ/r]
Spotřebič energie
Vytápění
z toho přímá technologická spotřeba
[GJ/r]
15 186
Příkon (tep.ztráta)
[kW]
Spotřeba energie
[GJ/r]
10 824
Nositel energie
590,4
4 333,2
zemní plyn
Spotřebiče elektrické energie
-
10 823,7
elektřina
Ohřev teplé vody
-
30
elektřina
Energeticky úsporný projekt
Stručný popis
doporučené
varianty
Varianta I - zavést energetický management, instalace kogenerační jednotky. Podrobnosti
viz odstavec 5.3.1 a 5.4.1.
Investiční náklady [tis. Kč]
Konečná
spotřeba paliv
a energie
10 500,0
z toho technologie [tis. Kč]
10 500,0
Před realizací projektu
Po realizaci projektu
Energie [GJ/r]
Energie [GJ/r]
Náklady
[tis. Kč/rok]
15 186
9 841
Náklady
[tis. Kč/rok]
15 070
8 922
Potenciál
energetických
úspor
[GJ/r]
[MWh/r]
116
32,4
Potenciál
úspor primární
energie
[GJ/r]
[MWh/r]
909,0
252,5
Enviromentální přínosy
Výchozí stav [t/r]
Stav po realizaci
[t/r]
Rozdíl [t/r]
Tuhé látky
0,284
0,257
0,027
SO2
5,308
4,800
0,508
NOX
4,760
4,216
0,544
CO
0,458
0,425
0,033
CO2
3769,9
3485,3
284,6
Znečišťující látka
Ekonomická efektivnost
Cash-flow projektu [tis. Kč/r]
1 245,3
Doba hodnocení
[roky]
20
Prostá doba návratnosti
[roky]
8,4
Diskont [%]
Reálná doba návratnosti
[roky]
10
NPV [tis. Kč]
7 907 IRR [%]
Č. osvědčení
MPO 0081
Datum
31.1. 2013
Energetický auditor
Doc. Ing. Miloslav
Meixner, CSc.
Podpis
3,07
10,1
11 PŘÍLOHY
11.1 Ekonomické výpočty
Ekonomické vyhodnocení dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. - Varianta I.
CIN
IN
RINÚ
CF
r
x
i
Tž
Ts
Tsd
IRR
NPV
Investiční náklady na energetické zhodnocení projektu
Roční přínosy projektu
Diskont
Předpokládané roční zvýšení cen energií
Průměrná míra inflace
Doba životnosti projektu
Vnitřní výnosové procento
Čistá současná hodnota po Tž
10500,00
10500,00
0,00
1245,28
3,07%
0,00%
2,50%
20
8,4
10
10,1%
7907,26
tis. Kč
tis. Kč
tis. Kč
tis. Kč
let
let
let
tis. Kč
t
[roky]
Roční investiční
náklady na údržbu
[tis. Kč]
Roční přínosy
projektu
[tis.
Kč]
Odúročitel
Diskontované roční
přínosy projektu
[tis. Kč]
Kumulované
diskontované roční
přínosy projektu
[tis. Kč]
1
0,00
1245,28
0,970
1 208,19
1 208,19
2
0,00
1245,28
0,941
1 172,20
2 380,39
3
0,00
1245,28
0,913
1 137,29
3 517,67
4
0,00
1245,28
0,886
1 103,41
4 621,08
5
0,00
1245,28
0,860
1 070,55
5 691,63
6
0,00
1245,28
0,834
1 038,66
6 730,29
7
0,00
1245,28
0,809
1 007,72
7 738,01
8
0,00
1245,28
0,785
977,71
8 715,71
9
0,00
1245,28
0,762
948,58
9 664,30
10
0,00
1245,28
0,739
920,33
10 584,63
11
0,00
1245,28
0,717
892,92
11 477,54
12
0,00
1245,28
0,696
866,32
12 343,87
13
0,00
1245,28
0,675
840,52
13 184,38
14
0,00
1245,28
0,655
815,48
13 999,87
15
0,00
1245,28
0,635
791,19
14 791,06
16
0,00
1245,28
0,616
767,63
15 558,68
17
0,00
1245,28
0,598
744,76
16 303,45
18
0,00
1245,28
0,580
722,58
17 026,03
19
0,00
1245,28
0,563
701,06
17 727,08
20
0,00
1245,28
0,546
680,18
18 407,26
Ekonomické vyhodnocení dle vyhlášky č. 213/2001 Sb. - Varianta II.
CIN
IN
RINÚ
CF
r
x
i
Tž
Ts
Tsd
IRR
NPV
Investiční náklady na energetické zhodnocení projektu
Roční přínosy projektu
Diskont
Předpokládané roční zvýšení cen energií
Průměrná míra inflace
Doba životnosti projektu
Vnitřní výnosové procento
Čistá současná hodnota po Tž
22000,00
22000,00
0,00
1747,84
3,07%
0,00%
2,50%
20
12,6
17
4,9%
3835,92
tis. Kč
tis. Kč
tis. Kč
tis. Kč
let
let
let
tis. Kč
t
[roky]
Roční investiční
náklady na údržbu
[tis. Kč]
Roční přínosy
projektu
[tis.
Kč]
Odúročitel
Diskontované roční
přínosy projektu
[tis. Kč]
Kumulované
diskontované roční
přínosy projektu
[tis. Kč]
1
0,00
1747,84
0,970
1 695,78
1 695,78
2
0,00
1747,84
0,941
1 645,27
3 341,05
3
0,00
1747,84
0,913
1 596,26
4 937,31
4
0,00
1747,84
0,886
1 548,72
6 486,03
5
0,00
1747,84
0,860
1 502,59
7 988,61
6
0,00
1747,84
0,834
1 457,83
9 446,44
7
0,00
1747,84
0,809
1 414,41
10 860,85
8
0,00
1747,84
0,785
1 372,28
12 233,14
9
0,00
1747,84
0,762
1 331,41
13 564,54
10
0,00
1747,84
0,739
1 291,75
14 856,29
11
0,00
1747,84
0,717
1 253,27
16 109,57
12
0,00
1747,84
0,696
1 215,94
17 325,51
13
0,00
1747,84
0,675
1 179,73
18 505,24
14
0,00
1747,84
0,655
1 144,59
19 649,83
15
0,00
1747,84
0,635
1 110,50
20 760,32
16
0,00
1747,84
0,616
1 077,42
21 837,74
17
0,00
1747,84
0,598
1 045,33
22 883,07
18
0,00
1747,84
0,580
1 014,19
23 897,26
19
0,00
1747,84
0,563
983,98
24 881,25
20
0,00
1747,84
0,546
954,68
25 835,92
11.2 Průběh spotřeby elektrické energie
Průběh spotřeb elektrické energie v květnu 2012
Průběh spotřeb elektrické energie v červnu 2012
Průběh spotřeb elektrické energie v červenci 2012
Průběh spotřeb elektrické energie v srpnu 2012
Odběrový diagram zemního plynu v období 2.2. - 3.2.2012.

1 úvod - Trasko, as

Transkript

Podobné dokumenty

(Cen\355k ND k 1.5.2010

Trvale udržitelné lokální energetické

energetický audit - Oblastní nemocnice Příbram

6/2011

Thermaflex-katalog izolací-CZ(6.2.09)

svetlo na astrológiu kovy, stromy a planéty multi-level

Program, který udává směr výstavby

Národní plán vzdělávání ve stavebnictví

magazín ke stažení ve formátu PDF

Využití a ekonomika bioplynových stanic v zemědělském

Modelování ekonomiky výroby bioplynu

Obsah energetickho auditu - Integrovaná Střední Škola Technická

CONTRACTING s GETECem as

magazín ke stažení ve formátu PDF

Prezentace aplikace PowerPoint

CARMEUSE - vyjádření

laboratorní příručka 2016 - Oblastní nemocnice Jičín as

Energetický audit

Věčná renta ve výnosovém oceňování podniku

Příručka pro žadatele o

Příloha č 4_Oceněný výkaz výměr - Česká zemědělská univerzita v