Analýza - hvjdesign

Transkript

Analýza - hvjdesign

Projekt je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj
Rychleby – Góry Złote, rozvoj
podnikatelského prostředí a cestovního ruchu
Zadavatel:
Sdružení obcí
Mikroregionu Javornicko
nám. Svobody 134
790 70 Javorník
tel.: 584 440 144
fax: 584 440 190
Zpracovatel:
Enterprise plc, s.r.o.
Jeremenkova 485/13
703 00 Ostrava-Vítkovice
Tel: +420 599 529 930 – 931
Fax: +420 599 529 938
e-mail: [email protected]
www: http://www.enterpriseplc.cz
Ostrava, březen 2009
Rychleby – Góry Złote, rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu
Obsah
1
Analýza socioekonomických podmínek a podnikatelských příležitostí............................................ 3
1.1
Vymezení řešeného území projektu ........................................................................................ 3
1.2
Historie řešeného území ........................................................................................................... 4
1.3
Stručná charakteristika obcí / gmin řešeného území................................................................ 6
1.4
Základní socio-ekonomické ukazatele...................................................................................... 7
1.4.1
Demografie ........................................................................................................................ 7
1.4.2
Ekonomické subjekty ....................................................................................................... 12
1.4.3
Trh práce.......................................................................................................................... 14
1.5
Doprava................................................................................................................................... 15
1.5.1
Silnice .............................................................................................................................. 15
1.5.2
Železniční doprava .......................................................................................................... 16
1.5.3
Letecká doprava .............................................................................................................. 17
1.6
Vzdělávací zařízení................................................................................................................. 18
1.6.1
Základní školy.................................................................................................................. 18
1.6.2
Gymnázia......................................................................................................................... 18
1.6.3
Střední školy .................................................................................................................... 19
1.7
Cestovní ruch .......................................................................................................................... 19
1.7.1
Památky a další atraktivity cestovního ruchu .................................................................. 19
1.7.2
Přírodní atraktivity............................................................................................................ 26
1.7.3
Pěší a cykloturistika ......................................................................................................... 27
1.7.4
Ubytovací a pohostinské služby ...................................................................................... 30
1.8
Podnikatelské příležitosti ........................................................................................................ 41
2 Syntetická část ............................................................................................................................... 43
2.1
SWOT analýza ........................................................................................................................ 43
2.1.1
SW - Geografické a demografické charakteristiky .......................................................... 44
2.1.2
SW - Ekonomické a sociální charakteristiky.................................................................... 45
2.1.3
SW - Dopravní a technická infrastruktura a obslužnost území pro podnikání a CR ....... 45
2.1.4
SW - Atraktivita území pro podnikání .............................................................................. 45
2.1.5
SW - Návštěvnická atraktivita vymezeného území ......................................................... 45
2.1.6
SW - Služby pro rozvoj podnikání a cestovního ruchu a jejich organizace..................... 46
2.1.7
OT pro podnikání ............................................................................................................. 46
2.1.8
OT pro cestovní ruch ....................................................................................................... 46
2.2
Diagnóza ................................................................................................................................. 47
3 Strategie rozvoje ............................................................................................................................ 47
3.1
Návrh vize ............................................................................................................................... 48
3.1.1
Užší znění vize ................................................................................................................ 48
3.1.2
Širší znění vize ................................................................................................................ 48
3.2
Návrh oblastí strategických cílů .............................................................................................. 48
3.2.1
Oblast A: Strategie rozvoje podnikatelského prostředí ................................................... 48
3.2.2
Oblast B: Strategie rozvoje infrastruktury a suprastruktury cestovního ruchu ................ 49
3.2.3
Oblast C: Strategie marketingové podpory rozvoje cestovního ruchu ............................ 49
Seznam tabulek..................................................................................................................................... 51
Seznam map...................................................................................................................................... 51
Seznam grafů ........................................................................................................................................ 51
Seznam obrázků.................................................................................................................................... 51
Strana 2 (celkem 51)
1 Analýza socioekonomických
příležitostí
1.1
podmínek
a
podnikatelských
Vymezení řešeného území projektu
Analýza socioekonomických podmínek a podnikatelských příležitostí je zpracována pro příhraniční
území České republiky, tj. území obcí mikroregionu Javornicko (Bernartice, Bílá Voda, Javorník,
Uhelná, Vlčice) a příhraniční území Polské republiky, tj. území Gminy Otmuchów a Gminy Paczków.
Vymezené území je součástí Euroregionu Praděd a jeho obce i gminy jsou členskými obcemi
euroregionu.
Mapa 1 – vymezení řešeného území
Pramen: Enterprise plc, s.r.o.
Tabulka 1 – Základní charakteristika vymezeného území
Charakteristika
Euroregion
České území
Polské území
Katastrální výměra českého území
Katastrální výměra polského území
Katastrální výměra celkem
Počet obyvatel českého území k 31.12.2007
Počet obyvatel polského území k 31.12.2007
Počet obyvatel celkem k 31.12.2007
Hustota zalidnění českého území
Hustota zalidnění polského území
Hustota zalidnění celkem
Stav
Euroregion Praděd
Bernartice, Bílá Voda, Javorník, Uhelná, Vlčice
Gmina Otmuchów, Gmina Paczków
162 km2
267 km2
429 km2
5208
27871
33079
32 obyvatel / km2
104 obyvatel / km2
77 obyvatel / km2
Pramen: ČSÚ, Urząd Statystyczny w Opolu
Mapa 2 – Euroregion Praděd
Řešené
území
2 - Bernartice
3 - Bílá Voda
6 - Javorník
15 – Gmina Otmuchów
16 – Uhelná
17 – Gmina Paczków
20 - Vlčice
Pramen: ČSÚ
1.2
Historie řešeného území
Rozdělení území Slezska v roce 1742 a vytvoření hranice mezi jeho českou a polskou částí způsobilo
postupný ekonomický a sociální úpadek příhraničních území. K těmto územím patří bezesporu i
řešené české a polské území.
Mapa 3 – Mapa z roku 1742
Řešené území
projektu
Pramen: http://cs.wikipedia.org
Slezsko se svým rozvinutým tkalcovstvím patřilo k nejvyspělejším a nejbohatším zemím Habsburské
monarchie, což byl jeden z důvodů proč se stalo cílem pruské expanze, která začala roku 1740
vpádem do Slezska bez vyhlášení války.
V letech 1740-1742, 1744-1745 a 1756-1763 proběhly celkem tři slezské války mezi Habsburskou
monarchií a Pruskem. Prusko, které neuznalo tzv. pragmatickou sankci, si po nástupu Marie Terezie
vzalo za záminku dědické nároky na některé slezské úděly, držené braniborskými Hohenzollerny.
Roku 1742 na základě Vratislavského míru získalo Prusko většinu slezského území včetně Kladska,
které dosud patřilo k Čechám, což bylo roku 1763 potvrzeno i mírem Hubertusburským. Na získaném
území Prusko vytvořilo novou provincii Slezsko. Pouze menší část Slezska, zahrnující Těšínské
knížectví, jižní části Krnovského, Niského a Opavského knížectví, neoficiálně označovaná jako
Rakouské či České Slezsko, zůstala s titulem vévodství jako jedna z korunních zemí součástí České
koruny. Novým sídlem Rakouského Slezska se stala Opava.
Pramen: http://cs.wikipedia.org
Po dlouhé období trvající několik století tedy nebylo možné plně využívat potenciálu celého území na
obou stranách hranice k rozvoji ekonomických aktivit, což způsobilo odliv populace z tohoto území.
Po vstupu České a Polské republiky do tzv. Schengenského prostoru 21.prosince 2007 se po několika
stoletích otevřely nové možnosti spolupráce mezi ekonomickými subjekty v rámci řešeného území.
Tím, že se Česká i Polská republika staly součástí území 24 zemí (22 zemí EU a 2 země mimo EU),
kde je možné se pohybovat po silnici, po vodě i letecky bez jakýchkoliv omezení, vznikly nové
příležitosti pro ekonomický rozvoj této příhraniční oblasti, vytvářející předpoklady nejen pro růst životní
úrovně, ale následně i pro stabilizaci místního obyvatelstva.
1.3
Stručná charakteristika obcí / gmin řešeného území
Bernartice se skládají ze tří místních částí: obce Bernartice, Bukové a Horních Heřmanic.
Obec leží v úrodné Vidnavské nížině a první písemná zmínka o obci je z roku 1291.
Zeměpisná poloha předurčila úspěšný rozvoj zemědělství. Byl zde postaven jeden z
prvních cukrovarů ve Slezsku. Statkáři byli iniciátory při založení různých podniků,
zejména lihovarů a likérky v Bernarticích a Bukové. Česká menšinová škola v
Bernarticích se udržela díky sílícímu vlivu Němců jen do podzimu roku 1938.
Hospodářská struktura obce zůstala po odsunu Němců (do roku 1948) zachována. Poté došlo k
zestátnění a mnohé provozy byly zrušeny. Obec se svými katastry nabyla opět zemědělský ráz.
Nejvýznamnější památkou je barokní zámeček a kostel sv. Petra a Pavla, který patří k nejstarším na
Javornicku. Kostel byl změněn v posledních stoletích přístavbami, zejména věže a lodě. Významným
rodákem je kartograf Josef Jiittner, narozený v roce 1775, autor známého plánu Prahy. Další
informace o obci jsou k dispozici na adrese www.bernartice.eu .
Bílá Voda je nejsevernější obcí okresu Jeseník. Byla založena ve 13. století. Největší
částí obce je městys Bílá Voda. Další části nesou název Kamenička a Ves Bílá Voda.
Největšího rozkvětu obec dosáhla v 1. polovině 18. století, kdy Jakub Arnošt
Lichtenštejn založil piaristickou kolej a gymnázium. Obec se stala střediskem
vzdělávání. Později, díky své poloze, se izolovanost Bílé Vody prohlubovala. Po květnu
1945 došlo vlivem odsunu Němců k poklesu obyvatel. Smutným světovým unikátem se
obec stala v roce 1950, kdy se 28. září na sv. Václava doslova přes noc ocitlo v obci 146 řeholních
sester z pěti kongregací. Během následujících 40 let se v obci vystřídalo zhruba 1000 řádových
sester. Z toho asi 700 odpočívá na místním hřbitově, který se stal kulturní památkou ČR. Významnou
pamětihodností je i farní kostel Navštívení Panny Marie. Místní firma Unita vyrábí hostie pro farnosti
v celé ČR. V roce 2004 se výroba rozšířila o lázeňské oplatky, které se dodávají do lázní a prodejen
v regionu i mimo něj. Další informace o obci jsou k dispozici na adrese www.bilavoda.cz .
Město Javorník se skládá ze čtyř částí s názvy Javorník, Bílý Potok, Horní Hoštice a
Travná. Nad městem se tyčí zámek Jánský vrch. První písemná zmínka o městě je z
roku 1291. Původní hrad se po husitských válkách ocitl v rozvalinách a na přelomu 15.
a 16. století zde byl postaven renesanční zámek, který sloužil jako letní sídlo
vratislavských biskupů. Těžila se zde železná a stříbrná ruda. Město i s okolím leží
stranou důležitých dopravních tepen, silnice mají místní význam. Také železnice má
lokální význam a spojuje město s přestupní stanicí Dolní Lipová. Do kulturní historie města se nejvíce
zapsal skvělý hudebník a skladatel Karel Ditters z Dittersdorfu, autor řady komických oper i dalších
skladeb. Město má několik významných historických památek, např. barokní kostel Nejsvětější Trojice
z roku 1723 a raně gotický hřbitovní kostel sv. Kříže z roku 1260. V Travné se nachází poutní kaple P.
Marie Saletské s pramenem „zázračné“ vody a křížovou cestou. Další informace o městě jsou
k dispozici na adrese www.mestojavornik.cz .
Uhelná je rozlehlou obcí s malým počtem obyvatel. Obec se skládá ze 6 částí s
názvy: Červený důl, Dolní Fořt, Horní Fořt, Hraničky, Nové Vilémovice a Uhelná.
Obec vznikla asi ve 2. polovině 13. století a patřila Javorníku – Jánskému Vrchu,
jehož hejtman Timling v roce 1669 vystavěl v Horním Fořtu dvůr, který byl později
povýšen na rytířské fojtství. Většina obyvatel se věnovala zemědělství, ale postupně
zde vznikaly průmyslové podniky. Po roce 1913 byl v Horním Fořtu komplex pily a
lihovaru se sušárnou brambor. Do té doby prosperujícímu území začalo po odsunu německého
obyvatelstva ubývat průmyslových podniků. Pilu a fojtské statky převzal v roce 1949 Státní statek
Javorník, věnující se zemědělství. Povrchový lignitový důl Pelnář skončil těžbu v roce 1957 a byl
přeměněn na rybník. Je zde bývalý farní kostel sv. Kateřiny z roku 1801. Památkově chráněna je
socha sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Floriána v Uhelné na návsi pochází z druhé poloviny 18.
století. Další informace o obci jsou k dispozici na adrese www.uhelna.cz .
Vlčice se skládají ze čtyř částí: Bergov, Dolní Les, Vlčice a Vojtovice. Obec se z
historického pohledu nevyvíjela jako územní celek. Je velmi pravděpodobné, že právě
na Vlčice se vztahuje zakládací listina z roku 1248, kterou vratislavský biskup daroval
rytíři Vrocivojovi k osazení 40 lánů "nad říčkou Vlčicí" s podmínkou, že tam mají být
usazeni Poláci, ale na německém právu. Biskupské vlčické léno držela postupně řada
významných rodů. Vlčický zámek prošel mnoha stavebními změnami od gotické tvrze
přes renezanční zámeček až po nejvýraznější empírovou přestavbu v roce 1829. V
roce 1845 vznikl u zámku velký přírodně krajinářský park. Památný je zdejší farní kostel, kterému byla
vtisknuta barokní podoba. V kostele je velmi cenná skupina dřevěných soch svatých a kazatelna. V
obci byla pila s mlýnem, elektrárna, tradici vždy mělo zemědělství. K nejzávažnějšímu zlomu ve vývoji
obce, zejména z demografického hlediska, došlo po roce 1945, kdy odsunuté německé obyvatelstvo
jen z části nahradili čeští osídlenci. Další informace o obci jsou k dispozici na adrese www.vlcice.cz .
Gmina Otmuchów se nachází v jihozápadní části Opolského Vojvodství na sudetské
stezce a hraničí s Českou republikou. Mezi základní odvětví hospodářství patří
zemědělství a turistika. Otmuchow náleží do první desítky gmin Opolského vojvodství
z hlediska osevní plochy pšenice, řepky, cukrové řepy a také z hlediska chovu
dobytka. Průmyslu dominuje cukrovarnictví. V Otmuchowie jsou každoročně
organizovány slavnosti „Lato Kwiatów z Pradziadem“ (léto květin s Pradědem).
Otmuchovské jezero, atraktivní architektonické památky a poměrně rozvinuté
ubytovací zázemí tvoří zajímavou nabídku pro turisty zaměřené na vodní sporty, rybářství, myslivost,
pěší turistiku a cykloturistiku. Území gminy protíná mezinárodní cyklostrasa. Z památek je nutno
jmenovat renesanční radnici ze 13. století se slunečními hodinami a Biskupský zámek taktéž ze 13.
století. Další informace o gmině jsou k dispozici na adrese www.otmuchow.pl .
Gmina Paczków se nachází na turistické cestě vedoucí z Malopolski a Slezska do
Klodské Kotliny. Paczków je gminou průmyslovo - zemědělskou. Zemědělská plocha
tvoří cca 80 % celkové rozlohy gminy. Jsou to především půdy s vysokou bonitou.
Pěstovaným plodinám dominuje pšenice, která je vyseta téměř na 50 % celkové
osevní plochy. Ve struktuře hospodářství hraje významnou roli cukrovarnictví. Přesto
gmina nabízí i mnoho turistických atrakcí. Významný vliv na rozvoj cestovního ruchu
má Otmuchowské jezero s poměrně rozvinutou turistickou infrastrukturou. Paczków je
dobrým výchozím bodem pro cestu do České republiky nebo Klodské Kotliny.
Vzhledem k dobře zachovaným obranným opevněním je Paczków nazýván polským Carcassonne.
Nachází se zde muzeum plynařství s největší sbírkou plynoměrů a dalších plynařských zařízení v
Evropě. Další informace o gmině jsou k dispozici na adrese www.paczkow.pl .
1.4
Základní socio-ekonomické ukazatele
Tato kapitola popisuje základní demografickou a ekonomickou situaci řešeného území ve srovnání
s údaji za vyšší územní celky (Okres Jeseník, Olomoucký kraj, Powiat Nyski, Vojvodství Opolské),
přičemž statistická data byla získána ze zdrojů ČSÚ (území České republiky) a Statistického úřadu
v Opole (území Polské republiky).
1.4.1
Demografie
Počet obyvatel trvale bydlících na českém území tvoří 15,7 % celkového počtu obyvatel řešeného
území. Počet obyvatel trvale bydlících na polském území tvoří 84,3 % celkového počtu obyvatel
2
2
řešeného území. Rozloha českého území ovšem činí 162 km a rozloha polského území 267 km .
2
Hustota zalidnění je tedy na českém území více než trojnásobně nižší (32 obyvatel na km ) než na
polském území (104 obyvatel na km2).
Podíl obyvatel ve věku do 14 let (dle ČSÚ) resp. do 15 let (dle Statistického úřadu v Opole) je na
českém území 16,7% a polském území 16,9%. Z toho vyplývá, že srovnatelný je rovněž podíl
obyvatel nad 14 let věku resp. nad 15 let věku. Ve srovnání s vyššími územními celky je podíl obyvatel
ve věku do 14 let, resp. do 15 let v rámci českého i polského území vyšší od 1% do 2,4%., z čehož
plyne i nižší průměrný věk obyvatel řešeného území.
Tabulka 2 – Počet obyvatel v řešeném území k 31.12.2007
České území
Bernartice
Bílá Voda
Javorník
Uhelná
Vlčice
Celkem
Okres Jeseník
Olomoucký
kraj
Polské území
Gmina
Otmuchów
Gmina
Paczków
Celkem
Powiat Nyski
Województwo
Opolskie
Řešené území
Celkem
895
300
2980
549
484
5208
41565
35,7
53,4
36,5
35,4
37,9
37,4
39,8
Počet
obyvatel
ve věku
0-14 let
171
89
418
92
102
872
6027
641791
40,3
91821
Počet
obyvatel
celkem
Počet
obyvatel
celkem
Průměrný
věk
Průměrný
věk*
Počet
obyvatel
ve věku
0-15 let
19,1%
29,7%
14,0%
16,8%
21,1%
16,7%
14,5%
Počet
obyv. ve
věku 15 a
více let
724
211
2562
457
382
4336
35538
14,3%
549970
Podíl na
celkem
Podíl na
celkem
Počet
obyv. ve
věku 16 a
více let
Podíl na
celkem
Počet
obyv. na
km2
80,9%
70,3%
86,0%
83,2%
78,9%
83,3%
85,5%
31
20
38
24
26
32
58
85,7
122
Podíl na
celkem
Počet
obyv. na
km2
14196
-
2411
17,0%
11785
83,0%
76
13675
-
2299
16,8%
11376
84,2%
171
27871
145017
-
4710
23027
16,9%
15,9%
23161
121990
84,1%
86,1%
104
118
1037088
-
159644
15,4
877444
86,6%
110
Podíl na
celkem
Počet
obyv. na
km2
85,1%
77
Počet
obyvatel
celkem
Průměrný
věk
33079
-
Počet
obyvatel
ve věku
0-15 let
5582
Podíl na
celkem
16,9%
Počet
obyv. ve
věku 16 a
více let
27497
* Informace nezjištěny
Z časové řady vývoje počtu obyvatel v řešeném území vyplývá, že na českém území došlo od roku
2003 k mírnému nárůstu počtu obyvatel (nárůst o 0,7%, tj. plus 36 obyvatel) zatímco na polském
území došlo od roku 2003 k poklesu počtu obyvatel o 1,7%, tj. minus 476 obyvatel. Celkově tedy
došlo od roku 2003 ke snížení počtu obyvatel řešeného území o 1,3%, tj. o 440 obyvatel.
Ve srovnání s vyššími územními celky lze konstatovat:
počet obyvatel na vymezeném českém území od roku 2003 mírně roste ve srovnání s počtem
obyvatel okresu Jeseník (pokles o 1,4%)
vývoj počtu obyvatel na vymezeném českém území je srovnatelný s vývojem počtu obyvatel
v rámci Olomouckého kraje
vývoj počtu obyvatel na vymezeném polském území je srovnatelný s vývojem počtu obyvatel
v rámci Powiatu Niského a Województwa Opolského.
Tabulka 3 – Vývoj počtu obyvatel řešeného území
České území
Bernartice
Bílá Voda
Javorník
Uhelná
Vlčice
2003
2004
2005
2006
2007
Index % 2007/ 2003
913
302
2967
532
458
929
289
2970
519
464
940
287
2989
505
458
915
289
2980
553
476
895
300
2980
549
484
98,0
99,3
100,4
103,2
105,7
Celkem
Okres Jeseník
Olomoucký kraj
Polské území
Gmina Otmuchów
Gmina Paczków
Celkem
Powiat Nyski
Województwo
Opolskie
Řešené území
Celkem
5172
5171
5179
5213
5208
100,7
42 148
640680
42 014
639423
41 891
639161
41 827
639894
41 565
641791
98,6
100,2
Index % 2007/ 2003
2003
2004
2005
2006
2007
14487
13860
28347
147441
14338
13828
28166
146853
14316
13797
28113
146330
14168
13760
27928
145512
14196
13675
27871
145017
98,0
1055667
1051531
1047407
1041941
1037088
98,2
2003
2004
2005
2006
2007
Index % 2007/ 2003
33519
33337
33292
33141
33079
98,7
98,7
98,3
98,4
Přírůstek/úbytek počtu obyvatel řešeného území v letech 2003 - 2007 ve srovnání s vyššími
územními celky je zachycen v následujícím grafu.
Graf 1 - Přírůstek / úbytek počtu obyvatel řešeného území v letech 2003 – 2007 v %
1,00%
0,50%
0,00%
-0,50%
-1,00%
-1,50%
úz
em
í
Ř
eš
en
é
P
ow
ia
W
tN
o
je
ys
w
ki
ód
zt
w
o
O
po
ls
ki
e
P
ol
sk
é
kr
aj
O
lo
m
ou
ck
ý
Je
se
ní
k
O
kr
es
úz
em
í
Č
es
ké
úz
em
í
-2,00%
Lidský kapitál je jedním z klíčových faktorů ovlivňujících rozvoj každého regionu a úzce s tím souvisí
zejména rodinný stav a úroveň vzdělanosti místních obyvatel.
Z tabulky 4 vyplývá, že výrazně vyšší procento rozvedených mužů i žen je na českém území. Ovšem
vzhledem k vyššímu podílu polského obyvatelstva je celkové procento rozvedených mužů i žen nižší.
Tabulka 4 – Rodinný stav obyvatel řešeného území - v % k 31.12.2006
Rodinný stav (%)
České
území
Muži
Rodinný stav (%)
Ženy
muži
svobod
ní
ženatí
rozved
ení
ovdovělí
nezjiště
no
ženy
svobo
vdané
dné
rozved
ené
ovdovělé
nezjiště
no
Bernartice
361
38,8
47,1
10,8
2,2
1,1
375
24,5
47,2
11,5
16,3
0,5
Bílá Voda
102
44,1
43,1
9,8
2,9
-
134
41,8
32,8
9,7
14,9
0,7
Javorník
0,6
1221
36,4
50,1
9,3
2,5
1,7
1221
21,9
50,2
10,7
16,5
Uhelná
217
34,1
56,7
7,8
1,4
-
224
25,4
51,8
4,9
17,9
-
Vlčice
183
34,4
54,1
8,7
2,2
0,5
189
14,8
52,9
6,9
24,9
0,5
2084
36,8
50,3
9,4
2,3
1,2
2143
23,1
49,2
9,9
17,3
0,5
Celkem
Rodinný stav (%)
Polské
území
Gmina
Otmuchów
Gmina
Paczków
Celkem
Muži
Rodinný stav (%)
Ženy
muži
ženy
svobo
vdané
dné
svobod
ní
ženatí
rozved
ení
ovdovělí
nezjiště
no
5762
34,2
59,9
2,1
3,0
0,7
6014
22,9
5484
11246
35,2
34,7
56,7
58,4
3,5
2,8
3,4
3,2
1,1
0,9
5898
11912
24,8
23,8
rozved
ené
ovdovělé
nezjiště
no
57,7
2,3
16,6
0,5
53,8
55,8
4,0
3,1
16,0
16,3
1,4
0,9
Rodinný stav (%)
Řešené
území
Muži
Rodinný stav (%)
Ženy
muži
Celkem
13330
Pramen: ČSÚ
svobod
ní
35,0
ženatí
57,1
rozved
ení
3,8
ovdovělí
3,1
nezjiště
no
0,9
ženy
svobo
vdané
dné
14055 23,7
54,8
rozved
ené
4,2
ovdovělé
16,5
nezjiště
no
0,8
Ukazatel úrovně vzdělanosti charakterizuje hladinu celkové společenské vyspělosti. Následující
tabulka 5 obsahuje údaje ČSÚ o českém obyvatelstvu ze sčítání lidu v roce 2001. Z údajů uvedených
v této tabulce je zřejmé, že v české části řešeného území je struktura vzdělanosti méně příznivá ve
srovnání s územím vyšších územních celků (okres Jeseník, Olomoucký kraj). Převažuje obyvatelstvo
vyučené bez maturity a se základním vzděláním (72,3 %). Velmi nízký je podíl vysokoškolsky
vzdělaného obyvatelstva (3,5 %).
Tabulka 5 - Obyvatelstvo 15 leté a starší českého území podle dosaženého vzdělání v %
České území
základní
bez vzdělání a neukončené
Bernartice
Bílá Voda
Javorník
Uhelná
Vlčice
Celkem
1,8%
4,2%
1,0%
2,7%
2,4%
1,6%
1,0%
0,6%
Okres Jeseník
Olomoucký kraj
30,3%
32,6%
27,9%
33,3%
38,7%
30,1%
26,9%
23,6%
vyučení
úplné
a střední
střední
odborné
s maturitou
bez maturity
43,8%
36,9%
42,3%
44,7%
38,4%
42,2%
41,1%
39,1%
15,5%
20,3%
20,9%
13,2%
14,0%
18,5%
20,8%
24,7%
vyšší
odborné
a nástavbové
vysokoškolské
vč. vědecké
přípravy
nezjištěno
2,7%
2,5%
2,2%
1,8%
2,4%
2,3%
3,0%
3,0%
2,3%
2,1%
4,1%
3,2%
3,0%
3,5%
5,8%
8,1%
3,7%
1,3%
1,6%
1,1%
1,1%
1,8%
1,4%
1,0%
Pramen: ČSÚ - Sčítání lidu, domů a bytů 2001
Graf 2 – Struktura vzdělanosti obyvatel českého území
nezjištěno
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
vysokoškolské vč.
vědecké přípravy
vyšší odborné a
nástavbové
úplné střední s maturitou
vyučení a střední
odborné bez maturity
základní a neukončené
České
území
Okres
Jeseník
Olomoucký
kraj
bez vzdělání
V rámci polského území jsou k dispozici údaje za Powiat Nyski (sčítání lidu v roce 2002) Zde je
situace v oblasti vzdělanosti příznivější, neboť ve srovnání s údaji za Opolské vojvodství nejsou
rozdíly podle jednotlivých kategorií vzdělanosti nijak výrazné a podíl vysokoškolsky vzdělaného
obyvatelstva (7,3%) je ve srovnání s okresem Jeseník (5,8%) vyšší o 2,5%.
Tabulka 6 - Obyvatelstvo 16 leté a starší polského území podle dosaženého vzdělání v %
Polské území
Powiat Nyski
Województwo Opolskie
základní
vzdělání
učňovské
střední
odborné
30,9%
30,8%
26,2%
27,1%
20,2%
18,8%
střední
vysokoškols
nadstavbové
všeobecné
ké
6,9%
7,0%
3,4%
2,9%
7,3%
8,3%
Pramen: Narodowy spis powszechny 2002 ludność
Graf 3 - Struktura vzdělanosti obyvatel polského území
100%
80%
vysokoškolské
nadstavbové
60%
střední všeobecné
40%
střední odborné
učňovské
20%
0%
základní vzdělání
Powiat Nyski
Województwo
Opolskie
Následující tabulky znázorňují informace o obyvatelstvu z pohledu ekonomické aktivity. Jedná se
především o sledování podílu produktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel (dle ČSÚ od 15
do 64 let, dle Statistického úřadu v Opole od 16 do 64 let) a zaměstnanosti obyvatelstva podle
odvětví.
Z tabulky 5 vyplývá, že podíl produktivního obyvatelstva na českém území je o 4,7% vyšší než na
polském území. Rovněž ve srovnání s relevantními vyššími územními celky je na českém i polském
řešeném území nižší podíl produktivního obyvatelstva.
Tabulka 7 - Obyvatelstvo řešeného území podle produktivního věku k 31.12.2007
České území
Bernartice
Bílá Voda
Javorník
Uhelná
Vlčice
Celkem
Okres Jeseník
Olomoucký kraj
Polské území
Počet
obyvatel
celkem
895
300
2980
549
484
5208
41 565
641791
Počet
obyvatel
celkem
z toho:
produktivní
neproduktivní
Podíl produktivního
obyvatelstva
606
185
2127
382
313
3613
289
115
853
167
171
1595
67,7%
61,7%
71,4%
69,6%
64,7%
69,4%
30051
455756
11514
186035
72,3%
71,0%
z toho:
produktivní
neproduktivní
obyvatelstva
Gmina Otmuchów
Gmina Paczków
Celkem
Powiat Nyski
Řešené území
Celkem
14196
13675
27871
145017
1037088
Počet
obyvatel
celkem
33079
9140
8896
18036
94679
678151
5056
4779
9835
50338
358937
64,4%
65,0%
64,7%
65,3%
65,4%
obyvatelstva
z toho:
21649
11430
65,4
V tabulce 6 je analyzováno ekonomicky aktivní obyvatelstvo (EAO) českého území podle jednotlivých
odvětví. Ve srovnání s vyššími územními celky (okres Jeseník, Olomoucký kraj) je výrazně vyšší podíl
EAO v zemědělství a lesnictví. Naopak v průmyslu je ve srovnání s údaji za Olomoucký kraj o 10,5%
méně EAO.
Tabulka 8 - EAO v řešeném českém území podle odvětví - v %
České území
Bernartice
Bílá Voda
Javorník
Uhelná
Vlčice
Celkem
Okres Jeseník
Olomoucký kraj
Zemědělství a
lesnictví
23,7%
17,9%
15,0%
14,6%
14,9%
16,6%
6,9%
5,7%
Průmysl
Stavebnictví
Služby a ostatní
22,7%
26,5%
17,7%
27,6%
22,3%
20,4%
25,2%
30,9%
18,3%
4,3%
12,9%
10,0%
16,8%
13,5%
12,4%
9,4%
19,5%
25,6%
36,9%
33,7%
33,2%
32,7%
32,0%
33,8%
Z údajů Statistického úřadu v Opole vyplývá, že podíl pracujících v zemědělství v rámci powiatu je o
2,4% vyšší než v rámci vojvodství. Ve srovnání s českým území je ovšem rozdíl podstatně vyšší
(6,4%).
Tabulka 9 - Pracující v řešeném polském území podle odvětví - v % k 31.12.2007
Polské území
Powiat Nyski
Zemědělství a
lesnictví
23,0%
20,6%
Průmysl a
stavebnictví
29,4%
32,7%
Služby
obchodní
21,6%
23,3%
Služby
neobchodní
26,1%
23,5%
Pramen: Urząd Statystyczny w Opolu
1.4.2 Ekonomické subjekty
Následující tabulky obsahují počty ekonomických subjektů na českém a polském území a jejich podíl
na celkovém počtu. Vzhledem k různosti metodik ČSÚ a Statistického úřadu v Opole byly údaje
zpracovány do zvláštních tabulek. Z tabulek 8 a 9 vyplývá, že výrazně vyšší počet ekonomických
subjektů na 100 obyvatel (26 subjektů) připadá na české území. Na polském území připadá na 100
obyvatel 8 ekonomických subjektů. Nejvyšší počet ekonomických subjektů připadá na českém i
polském území na obchod a služby.
Tabulka 10 - Počet ekonomických subjektů podle odvětví na českém území k 31.12.2007
České území
Zemědělství, lesnictví,
rybolov
Průmysl
Stavebnictví
Doprava a spoje
Bernartice
Bílá
Voda
85
10
97
27
35
61
21
4
8
1
118
149
30
17
18
8
Javorník Uhelná Vlčice
Celkem
Podíl
17
236
17,5%
17
26
0
191
262
60
14,1%
19,4%
4,4%
Obchod, prodej a opravy
motor. voz. a spotř. zboží,
ubyt. a pohost.
Ostatní obchodní služby
Veřejná správa, obrana,
povinné sociální pojištění
Školství a zdravotnictví
Ostatní veřejné, sociální a
osobní služby
Celkem
Počet ekonomických
subjektů na 100 obyvatel
43
16
225
22
20
326
24,1%
25
5
106
7
7
150
11,1%
2
2
5
2
2
13
1,0%
2
3
21
3
4
33
2,5%
11
7
47
9
6
80
5,9%
285
56
798
113
99
1351
100,0%
32
19
27
21
20
26
-
Pramen: ČSÚ
Tabulka 11 - Počet ekonomických subjektů podle odvětví na polském území k 31.12.2007
Polské území
Zemědělství, lesnictví, rybolov
Průmysl
Stavebnictví
Obchod a opravárenské služby
Hotely a restaurace
Doprava a spoje
Finanční sektor
Správa nemovitostí
Veřejná správa, obrana, povinné
sociální pojištění
Školství
Zdravotnictví
Ostatní veřejné, sociální a osobní
služby
Celkem
Počet ekonomických subjektů
na 100 obyvatel
Gmina Otmuchów
Gmina Paczków
Celkem
Podíl
67
96
154
330
56
62
35
197
41
111
82
423
50
59
37
267
108
207
236
753
106
121
72
464
4,6%
8,9%
10,1%
32,3%
4,5%
5,2%
3,1%
19,9%
14
8
22
0,9%
39
28
28
31
67
59
2,9%
2,5%
59
60
119
5,1%
1137
1197
2334
100,0%
8
9
8
-
Největší zaměstanavatelé na českém území:
EKO - Vimar Orlaňski CZ Javorník - výroba zplynovacích kotlů na dřevo a na pelety, cca 150
zaměstnanců
Největší zaměstanavatelé na polském území:
JOPEK Paczków– výroba stavebních materiálů, cca 150 zaměstnanců
FAMAD Paczków – výroba strojů pro úpravu povrchu nábytku, výroba strojů pro truhlářství, cca 100
zaměstnanců
MIGRA Paczków – výroba ocelových konstrukcí, výroba komponent pro stavební průmysl, výroba
komponent pro větrné elektrárny, výroba komponent pro hornictví, cca 150 zaměstnanců
CORPO Paczków – výroba pracovních a firemních oděvů, cca 30 zaměstnanců
JARPAK Paczków – výroba kartonů, cca 60 pracovníků
NASSEN Paczków– výroba čalouněných židlí, cca 80 zaměstnanců
TRANSCOM Paczków – import alkomatů, výroba náústníků, cca 25 zaměstnanců
EKO - Vimar Orlaňski PL Otmuchów - výroba zplynovacích kotlů na dřevo a na pelety, cca 150
zaměstnanců
ZPC Otmuchów – výroba potravin (cukrovinky apod.), cca 230 zaměstnanců
1.4.3 Trh práce
Na stavu výkonnosti ekonomiky každého území se silně odráží zaměstnanost a proto je v rámci této
kapitoly analyzována také situace na trhu práce. Následující informace jsou čerpány z údajů MPSV
ČR, Statistického úřadu v Opole a Úřadu práce v Nyse. Metodika tvorby dat je u českých a polských
úřadů rozdílná, a proto jsou údaje o nezaměstnanosti analyzovány odděleně.
Z tabulky 11 vyplývá, že registrovaná míra nezaměstnanosti na českém území v průběhu let 2006 –
2008 postupně klesla až na hodnotu 12,6% (listopad 2008), ovšem ve srovnání s údaji za okres
Jeseník a Olomoucký kraj je vyšší o 3,2% resp. o 6,6%.
Tabulka 12 – Vývoj nezaměstnanosti na českém území v letech 2006 - 2008
České
území
Bernartice
Bílá Voda
Javorník
Uhelná
Vlčice
Celkem
Okres
Jeseník
Olomoucký
kraj
31.12.2006
DU
EAO
RMN %
celkem
celkem
31.12.2007
DU
EAO
RMN %
celkem celkem
30.11.2008
DU
EAO
RMN %
celkem
celkem
25,8
23,1
16,5
15,7
25,7
19,1
111
27
240
41
52
471
431
117
1457
261
202
2468
17,6
22,2
14,5
17,6
24,3
16,5
76
26
211
46
49
408
431
117
1457
261
202
2468
13,0
22,2
11,3
13,0
14,9
12,6
56
26
165
34
30
311
431
117
1457
261
202
2468
14,7
3077
20959
11,1
2437
21970
9,4
2000
21178
9,0
29299
326595
6,7
21944
325873
6,0
19344
323360
Pramen: MPSV ČR – statistiky nezaměstnanosti
Poznámka: RMN – registrovaná míra nezaměstnanosti, DU – dosažitelní uchazeči, EAO – ekonomicky aktivní obyvatelstvo
Z údajů za polské území uvedených v tabulce 12 a grafu 3 je rovněž zřejmý pokles počtu
nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti v období 2006 – 2008, nicméně ve srovnání s údaji za
Opolské vojvodství byly v listopadu 2008 hodnoty míry nezaměstnanosti u Powiatu Niského vyšší o
3,1%.
Tabulka 13 – Vývoj nezaměstnanosti na polském území v letech 2006 - 2008
Polské území
Gmina
Otmuchów
Gmina
Paczków
Celkem
Powiat Nyski
Województwo
Opolskie
MN %
31.12.2006
Nezaměstnaní
celkem
31.12.2007
Nezaměstnaní
MN %
celkem
30.11.2008
Nezaměstnaní
MN %
celkem
-
1026
-
636
7,8
391
-
1545
-
1282
-
859
24,6
2571
12488
16,6
1918
7742
12,3
1250
5791
16,2
60058
9,4
43338
9,2
-
Pramen: Urząd Statystyczny w Opolu, Powiatowy Urząd Pracy v Nysie
Poznámka: MN – míra nezaměstnanost
Graf 4 – vývoj míry nezaměstnanosti v Powiatu Nyském v letech 2003 - 2008
Powiat Nyski
40,0%
35,0%
30,0%
25,0%
34,7% 31,9%
30,1%
24,6%
16,6%
12,3%
20,0%
15,0%
10,0%
5,0%
0,0%
2003
2004
2005
2006
2007
Míra
nezaměstnanosti
2008
1.5
Doprava
1.5.1 Silnice
Silniční propojení Javornicka s polským příhraničím je zajištěno především silnicí č. 60 s hraničním
přechodem Bílý Potok – Paczkow a napojením v Polsku na silnici č. 408 spojující Paczkow s
Otmuchowem a Zlotym Stokem. Další silniční spojení je zajištěno místní komunikací s hraničním
přechodem Bernartice – Dziewietlice.
Mapa 4 - Silniční propojení české a polské části řešeného území
Silniční
hraniční
přechody
Od 21.12.2007 platí na silničních hraničních přechodech místní úpravou níže uvedený režim. Obce
usilují v některých případech o zvýšení propustnosti hraničních přechodů. Turistické stezky zůstávají
místem pro možné přecházení všemi občany zemí EU.
Režim na těchto hraničních přechodech sumarizuje následující tabulka:
Bílý Potok -Paczków
Rozsah
dopravy
P,C,M,OA,B,N
nepřetržitá, N -bez omezení
Bernartice -Dziewietlice
P,C,M,OA,N
nepřetržitá, N -do 3,5 t celkové hmotnosti
Hraniční přechod
Provozní doba
Pramen: Odbor dopravy a silničního hospodářství, Městský úřad Jeseník
Rozsah dopravy: P -pěší, C -cyklisté, M -motocykly, OA -osobní automobily, B -autobusy, N -nákladní doprava.
Dle informací Odboru dopravy a silničního hospodářství Městského úřadu Jeseník byla v minulých
letech uvažována veřejná autobusová doprava v rámci řešeného česko-polského území, ale prozatím
k tomu nedošlo.
1.5.2 Železniční doprava
V současné době neexistuje přímé železniční napojení Javornicka s polským územím, i když v
minulosti zde přímé napojení existovalo. Na konci 19. století byla Rakouskou společností místních
drah vybudována železniční trať z Dolní Lipové do Bernartic a dále do Javorníku, která byla dále
napojena na pruskou železniční síť, směr Otmuchow -Heinersdorf (dnes polské Dziewietlice). Více
informací o historii tohoto železničního spojení je na adrese www.parostroj.net.
Mapa 5 – Historická železniční mapa z roku 1900
Pramen: www.parostroj.net
V současné době existuje v rámci řešeného území železniční spojení Javorník – Bernartice na české
straně a Paczków - Otmuchów na polské straně (viz mapa 6).
Mapa 6 – železniční spojení v řešeném území
Pramen: www.mapy.cz
1.5.3 Letecká doprava
V blízkosti řešeného území (90 km severně od Javorníku) se nachází dynamicky se rozvíjející
mezinárodní letiště Wroclaw (www.airport.wroclaw.pl) s pravidelnými i charterovými linkami do
západní, severní a jižní Evropy. Pravidelné linky provozují zejména nízkonákladové společnosti
Ryanair (největší nízkonákladová společnost v Evropě) a Wizz Air. Následující graf a tabulky dokladují
růst počtu letů v období 1996 – 2007 a prognózu počtu pasažérů do roku 2010.
Graf 5 - Vývoj počtu letů letiště Wroclaw v letech 1996 – 2007
Pramen: www.airport.wroclaw.pl
Tabulka 14 - Vývoj počtu letů letiště Wroclav v letech 1996 – 2007
1996
6358
1997
7808
1998
9468
1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
10333 11858 12476 11040 12395 18509 20560 25002 26948
Tabulka 15 – Prognóza počtu letů a počtu pasažérů letiště Wroclaw do roku 2010
Rok
2008
Počet letů
Počet pasažérů
2009
2010
32 000
36 000
38 000
1 500 000
1 740 000
2 000 000
Dynamika rozvoje tohoto mezinárodního letiště je umocněna nutností dále investovat do jeho rozvoje
a zvýšení přepravní kapacity, neboť v roce 2012 bude Wroclaw jedním z míst konání Mistrovství
Evropy v kopané.
1.6
Vzdělávací zařízení
1.6.1
Základní školy
Celkový počet základních škol v řešeném území je 14, z toho 2 jsou na českém území a 12 na
polském území. Podstatnou informací je průměrný počet žáků na 1 třídu. Na českém území se jedná
o 27 žáků na 1 třídu, kdežto na polském území se jedná o 15 žáků na 1 třídu, což může mít vliv na
rozdílnou kvalitu výuky a základní vzdělání místních obyvatel. Údaje o základních školách v řešeném
území jsou uvedeny v tabulce č. 15.
Tabulka 16 – základní školy řešeného území 2006/2007
České území
Bernartice
Javorník
Celkem
Polské území
Gmina Otmuchów
Gmina Paczków
Celkem
Řešené území
Celkem
Počet základních
škol
1
1
2
Počet základních
škol
8
4
12
Počet základních
škol
14
Počet tříd
Počet žáků
Počet žáků na
1 třídu
18
29
27
3*
16
19
Počet tříd
55
460
515
Počet žáků
68
60
128
Počet tříd
974
947
1921
Počet žáků
14
16
15
147
2436
17
Pramen: Místní šetření, Urząd Statystyczny w Opolu
*ve 3 třídách je spojeno 5 ročníků I. stupně (1. – 5. třída)
1.6.2
Gymnázia
Na polské straně řešeného území jsou rovněž gymnázia jako nižší střední školy pro děti a mládež ve
věku odpovídajícímu II. stupni základních škol (6. – 9. třída).
Tabulka 17 - Nižší gymnázia na polském území
Polské území
Počet nižších
gymnázií
Počet tříd
Počet
studentů/učňů
2
2
4
26
37
63
566
588
1154
Gmina Otmuchów
Gmina Paczków
Celkem
Počet
studentů/učňů na
1 třídu
22
16
18
1.6.3
Střední školy
Na českém území se nachází pouze 1 střední škola v Horních Heřmanicích (katastr obce Bernartice),
jejímž zřizovatelem je Olomoucký kraj. Jedná se o Střední odbornou školu a Střední odborné učiliště
(www.skolahermanice.cz ) se zaměřením na strojírenství a zemědělství.
Na polském území existují spíše humanitně zaměřené střední školy:
Všeobecné Liceum (vyšší gymnázium) v Paczkówě
Střední integrovaná škola v Paczkówě
Gymnázium pro dospělé v Paczkówě
Všeobecné Liceum (vyšší gymnázium) v Otmuchówě
Střední integrovaná škola v Otmuchówě
1.7
Cestovní ruch
V sektoru cestovního ruchu může spolupráce subjektů z obou stran hranice vytvářet zajímavé
možnosti při prosazování se jak na obou „domácích“ trzích (ČR, Polsko), tak zejména na trzích třetích
zemí. Navíc v řadě aspektů se nabídka atraktivit na obou stranách hranice spíše doplňuje, než by si
konkurovala, jak dokazuje obsah této kapitoly.
Vymezené území má příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Co se týče české části území
jsou dle „Atlasu cestovního ruchu České republiky“ (MMR, 2006) „neobjevené Rychleby“ jedním
z významných potenciálů přírodních atraktivit Olomouckého kraje. Rychlebský výběžek je
charakterizován jako venkovská krajina s příznivými předpoklady pro cestovní ruch. Příznivé
podmínky pro rozvoj cestovního ruchu potvrzuje i „Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území
České republiky“ (MMR a MŽP, Praha 2001), dle kterého má 82% české části vymezeného území
velmi vysoký nebo vysoký potenciál a zbylých 18% zvýšený potenciál cestovního ruchu – viz
následující obrázek. Z pohledu marketingového rozdělení ČR na turistické regiony a oblasti spadá
území mikroregionu Javornicko do turistického regionu Severní Morava a Slezsko a turistické oblasti
Jeseníky.
Obrázek 1 - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na české části vymezeného území
Následující podkapitoly stručně analyzují nabídku cestovního ruchu české a polské části vymezeného
území.
1.7.1
Památky a další atraktivity cestovního ruchu
Nejnavštěvovanější památkou české části vymezeného území je národní kulturní památka zámek
Jánský vrch v Javorníku (30 672 návštěvníků v roce 2007), který je zároveň nejnavštěvovanější
památkou celého okresu Jeseník.
Tabulka 18 – Hlavní atraktivity české části vymezeného území
Místo
Javorník
Bílá Voda
Borůvková
hora
Atraktivita
Přístupnost
zámek Jánský
vrch
IV – X;
vstupné
městská
památková zóna
celoročně;
volně
přístupná
zřícenina hradu
Rychleby
(Reichenštejn)
celoročně;
vstup volný
Městské
muzeum
celoročně;
vstupné
Sedm křížů
volně
přístupné
barokní komplex
kostela a
piaristické koleje
nepřístupné
rozhledna
za příznivého
počasí;
vstupné
dobrovolné
Popis
Zámek nad městem Javorníkem patří
k nejzachovalejším objektům tohoto druhu
v moravském Slezsku. Na jeho místě stával gotický
hrad, o němž pochází první zmínka z roku 1307.
V 2. pol. 14.stol. jej získali vratislavští biskupové a
na zlomu 15. a 16.století přestavěli v renesanční
zámek. Jedna z největších sbírek dýmek v ČR.
Jediná národní kulturní památka v okrese Jeseník.
Historická zástavba měšťanských domů vesměs z
poč. 19. stol. a další historické budovy v centru
města.
Zřícenina gotického hradu na skalní ostrožně vrchu
Přilba nad Račím údolím zbudovaného ve 13. století,
který střežil solnou stezku z Nisy přes Kladsko do
Hradce Králové. V 15. stol. byl hrad opuštěn a změnil
se ve zříceninu. V 19. stol. proběhl amatérský
archeologický výzkum (nalezena keramika a zbytky
zbraní) a byla provedena částečná rekonstrukce
v romantickém stylu.
Muzeum nabízí expozice věnované dějinám města,
slavným osobnostem oblasti a hudebnímu skladateli
Karlu Dittersovi z Dittersdorfu. Dále výstava obrázků
malovaných na skle, expozice lidových výrobků a
minerálů.
Žulový kříž z doby třicetileté války připomíná boje se
Švédy. Pověst vypráví, že původně zde stálo sedm
křížů na hrobech švédských důstojníků, kteří zde
spáchali sebevraždu, aby se v obklíčení vyhnuli
zajetí.
Barokní komplex farního poutního kostela Navštívení
P. Marie a bývalé piaristické koleje založené
biskupem Jakubem Arnoštěm Lichtenštejnem.
Památkově chráněný je také hřbitov.
Rozhledna Borůvková hora je nejnovější rozhlednou
v oblasti, slavnostně otevřena byla 7.10.2006. Z
vyhlídkové plošiny ve výšce 24 m se návštěvníkům
nabízí nádherné výhledy na Rychlebské hory a
roviny v sousedním Polsku. Nová stavba nahrazuje
původní historickou rozhlednu ze 70. let 19. století.
Vedle věže se nachází i malá kamenná chata pro
turisty.
Pramen: internet, vlastní šetření
Kromě zmíněných atraktivit jsou na území i další památky, zejména se jedná o církevní stavby kostely, kapličky, boží muka, sochy svatých apod. Z pravidelných kulturních akcí je nejznámější
Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu – v roce 2008 se konal již 16. ročník.
Polská část vymezeného území je bohatá nejen na historické památky, ale nacházejí se zde také
významné rekreační oblasti u vodních ploch. V následující tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější
atraktivity polské části území. Kromě těchto je v oblasti řada dalších památek, povětšinou se jedná o
církevní stavby, popřípadě zámečky nevyužívané pro cestovní ruch.
Tabulka 19 – Hlavní atraktivity polské části vymezeného území
Místo
Otmuchovské
a Niské jezero
Atraktivita
Rekreační
oblast
Přístupnost
Popis
Jezera (vodní nádrže) představují v letním
období centra rekreace, vodních sportů a
rybolovu.
Místo
Paczkowské
jezero
Atraktivita
Přístupnost
Rekreační
oblast
Obranné zdi s
baštami
Věz
Wroclavská
brána
otevřeno V – IX;
vstupné
Kostel sv.
Jana
Evangelisty
Paczków
Muzeum
plynárenství
otevřeno celoročně;
vstupné
Radnice a
měšťanské
domy
Katovna
Otmuchów
Otmuchów
Biskupský
hrad
Radnice
Kostel
Kamienica
Kostel a lidová
architektura
hotel a restaurace
Popis
Paczkowské jezero se skládá ze dvou
kaskádových vodních nádrží: nádrže
Topola a nádrže Kozielno. Nádrž Topola
byla postavena v roce 2002 na Kladské
Nise nedaleko vesnice Topola, zatímco
nádrž Kozielno je toho času ve výstavbě.
Tato jezera budou v budoucnu sloužit
nejen jako ochrana proti povodním ale
budou mít rovněž rekreační a
odpočinkovou funkci.
Paczków je město se zachovaným
historickým jádrem a celým obvodem
městských hradeb (polské Carcassonne).
Do dnešních dní se zachovalo 19 ze 24
bašt a 3 obranné věže.
Jedna ze 3 dochovaných věží městských
hradeb – vyhlídka.
Gotický kostel, v 16. stol přeměněný na
pevnost, je považován za nejproslulejší
obranný kostel ve střední Evropě.
V interiéru renesanční náhrobky a tzv.
tatarská studna.
Muzeum plynárenství je jednou z
největších atrakcí ve městě. Expozice
umístěna v historických objektech původní
městské plynárny dokončené v r. 1902.
Obsahuje největší evropskou sbírku
plynoměrů a plynových zařízení.
Radnice vznikla v polovině 16. století. Do
dnešního dne se dochovala pouze
radniční věz. Současný vzhled vděčí
přestavbě provedené v období let 1821 1822. Náměstí lemují krásné renesanční
měšťanské domy s bohatě zdobenými
štíty.
Hrázděná stavba z 18. stol., umístěná za
hranicí městských hradeb. Dle legendy
v ní žil městský popravčí – odtud název.
Město patří k nejstarším ve Slezsku, jeho
kořeny sahají až do středověku. Má
mnoho historických památek. Ve městě se
pořádá už více než 35 let známé "Léto
Květů" (Lato Kwiatów).
Hrad vratislavských biskupů ze 13. století
se zachovalými středověkými atrakcemi
jako je propadliště, hladomorna, průchozí
krb a skryté komnaty. Dnes hotel
s konferenčním centrem a restaurací.
Radnice z 16. století s unikátními
slunečními hodinami.
Barokní stavba z roku 1693 s bohatou
vnitřní výzdobou.
Ves připomínaná v r. 1326. Kostel sv. Jiří
z r. 1914 na místě starší svatyně, u
kostela kajícnický kříž a socha sv. Jana
Nepomuckého z r. 1801. Několik ukázek
lidové architektury 19. stol.
Místo
Atraktivita
Kalków
Přístupnost
Popis
Ves založená počátkem 13. stol., první
písemná zmínka pochází z r. 1295.
Cihlový románský kostel Narození P.
Marie a sv. Jiří z doby kolem r. 1250
s pozdně románským portálem, valbovou
střechou a cihlovou věží, v 18. stol.
rozšířený o barokní kapli, další přestavby
v 1. polovině 20. stol. U kostela klasicistní
objekt fary a školy z 19. stol.
Kostel
Pramen: www.otmuchow.info, www.paczkow.pl, www.powiat.nysa.pl
V sousedství vymezeného území ať už na českém nebo polském území se nachází celá řada dalších
zajímavostí cestovního ruchu a nabídka regionu pro turisty a návštěvníky může být tedy o to více
atraktivní.
Okolní atraktivity na českém území
Jižně od vymezeného území se rozkládá rozlehlé pohoří Hrubého Jeseníku, které je samo o sobě
významnou destinací cestovního ruchu. Nachází se zde velké množství přírodních atraktivit, pěších
turistických tras, lyžařských areálů, desítky kilometrů upravovaných lyžařských tras a najdeme zde i
řadu památek. Jeseníky nabízí lákadla jako jsou nejvyšší hora Moravy Praděd (1492 m n.m.),
technické zajímavosti (přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, papírna ve Velkých Losinách, kosárna
v Karlovicích), lázně (Karlova Studánka, Jeseník, Lipová-lázně, Velké Losiny, Bludov), zámky (zámek
Bruntál, zámek Velké Losiny) či hrady a jejich zříceniny (Sovinec, Koberštejn, Quinburg,
Fürstenwalde, Pustý hrad, Rabenštejn).
Nejnavštěvovanější atraktivitou turistické oblasti Jeseníky je Muzeum v Bruntále (87 033 návštěvníků
v roce 2007 – včetně hradu Sovinec a kosárny v Karlovicích) a za ním následují Vlastivědné muzeum
v Šumperku (65 462 návštěvníků – vč. poboček), Muzeum papíru Velké Losiny (51 450 návštěvníků),
Vlastivědné muzeum Jesenicka (20 447 návštěvníků). Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně
má větší návštěvnost než české jaderné elektrárny, v roce 2006 měla téměř 61 tis. návštěvníků. Hojně
navštěvované jsou také jeskyně Na Pomezí (59 525 návštěvníků v roce 2006).
Tabulka 20 – Vybrané atraktivity v nejbližším okolí na českém území
Místo
Hradec –
Nová Ves
Atraktivita
Jeskyně Na
Špičáku
Zlatorudné mlýny
na Olešnici
Zlaté
Hory
Maria Hilf - poutní
kostel Panny
Marie Pomocné
rozhledna
Biskupská kupa
Lázně Dolní
Lipová
Lipoválázně
Jeseník
Jeskyně Na
Pomezí
Priessnitzovy
léčebné lázně
Popis
Jeskyně Na Špičáku je nejstarší písemně doložená jeskyně ve
střední Evropě. První písemná zmínka pochází z roku 1430. Přes
400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v
devonských mramorech. Bezbariérová.
Postupně se rozšiřující skanzen v údolí Ztracených štol. Replika
středověkého hornického městečka s naučnou stezkou. V provozu
jsou dva sruby se stoupou na drcení zlaté rudy a se zlatorudným
mlýnem.
Poutní kostel Panny Marie Pomocné na východním svahu Příčného
vrchu. V 90. letech 20. stol. znovu vybudován na místě kostela
zbouraného za totalitního režimu. Před II. sv. válkou místo
navštěvováno až 100 tisíci poutníky ročně, dnes cca 40 000 poutníků
ročně.
18 m vysoká kamenná rozhledna z r. 1267 na vrcholu Hraniční hory
(891m). Je zde hraniční přechod do Polska pro pěší, cyklisty a
lyžaře.
Klimatické lázně Dolní Lipová byly založeny Johannem Schrothem v
roce 1829. Léčba kožních onemocnění, obezity, relaxační pobyty.
Jeskyně Na Pomezí jsou největším jeskynním systémem v České
republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence.
Celková délka jeskynního systému je asi 1000 metrů, délka turistické
trasy činí 530 m s dobou prohlídky 45 minut.
První vodoléčebné lázně na světě, založené Vincenzem
Priessnitzem roku 1822, leží na svazích Studničního vrchu asi 2 km
Místo
Atraktivita
Rozhledna Zlatý
Chlum
Vlastivědné
muzeum
Jesenicka
Loučná
nad
Desnou
Přečerpávací
vodní elektrárna
Dlouhé Stráně
Rejvíz
Rašeliniště Rejvíz
Praděd
TV vysílač Praděd
- vyhlídka
Branná Kolštejn
zámek a hrad
Popis
od města Jeseník. Léčba horních a dolních cest dýchacích, potíží
krevního oběhu, nervové soustavy a vegetativního nervstva,
wellness pobyty.
26 m vysoká kamenná rozhledna na vrcholu Zlatý Chlum (875 m
n.m.).
Vodní tvrz (v 18. stol. přebudovaná na zámek) - tři stálé expozice:
historie jesenického regionu, expozice geologie a mineralogie a
expozice fauny a flory Jesenicka. Rodný dům Vincenze Priessnitze.
Přečerpávací vodní elektrárna se nachází na říčce Divoká Desná,
byla budována od r. 1978 a zprovozněna v r. 1996. Je to největší
vodní energetické dílo v naší republice a výkon jednoho soustrojí je
největší svého druhu v Evropě. Pravidelné exkurze (zahrnuje
návštěvu infocentra, prohlídku podzemní elektrárny a výjezd na horní
nádrž). V roce 2005 Dlouhé Stráně zvítězily v internetové anketě
serveru iDNES o „div Česka“.
Národní přírodní rezervace Revíz - nejvyšší vrchovištní moravské
rašeliniště. Dvě mechová jezírka, přístupné pouze Velké mechové
jezírko, ke kterému vede povalový chodník na trase naučné stezky
(vstupné).
Na vrcholu Pradědu (1492 m n.m.) stojí 145 m vysoká věž, která byla
postavena místo staré kamenné rozhledny. Z vyhlídkové terasy
umístěné ve výšce 1563 m n.m. je výhled na celé panorama
Jeseníků.
Areál zahrnuje renesanční zámecké budovy dolního a středního
hradu (rozsáhlé prostory s původní štukovou výzdobou a fragmenty
nástěnných maleb) a zříceninu gotického horního hradu. Od roku
1998 se celý areál rekonstruuje. V průběhu sezóny pořádány
výstavy soudobého umění a další kulturní akce.
Pramen: internet, vlastní šetření
Okolní atraktivity na polském území
Do okolí vymezeného území na polském straně můžeme zahrnout kromě dalších gmin v Niském
okrese (Nysa, Głuchołazy, Kamiennik a Pakosławice) také gminy v Kladském (Stronie Śląskie, LądekZdrój a Kłodzko) a Ząbkowickém okrese (Złoty Stok, Kamieniec Ząbkowicki, Bardo a Ziębice).
V následujících tabulkách jsou uvedeny atraktivity cestovního ruchu, které se nacházejí v těchto
gminách.
Niský okres
Co se týče samotného Niského okresu, jedná se o nepříliš zalesněnou, převážně nížinnou oblast
(pouze 12,7% území zalesněno) s hlavním tokem Kladská Nisa. Nejvýše položené území v okrese
jsou Opavské hory (Gory Opawskie) s nejvyšším vrcholem Biskupská kupa (889 m n.m.). Klimatické
podmínky v Niském okrese patří mezi nejmírnější v Polsku. Pokud jde o cestovní ruch, pozornost si
zasluhují zejména dvě oblasti, a to oblast Niského a Otmuchovského jezera a oblast Opavských hor.
Tyto oblasti byly vzhledem ke své atraktivitě vyhlášeny chráněnými krajinnými oblastmi. V Niském
okrese se vzhledem k jeho barvité a dlouhé historii, sahající do středověku, nachází také velký počet
velmi cenných historických památek. Okres má celkem 9 gmin, v následující tabulce jsou vybrané
atraktivity gmin Nysa, Głuchołazy, Kamiennik a Pakosławice.
Tabulka 21 – Vybrané atraktivity v sousedních gminách Niského okresu
Lokalita
Nysa
Atraktivita, popis
Nysa si zachovala středověkou urbanistickou soustavu starého města a náleží k
nejkrásnějším slezským městům. Na náměstí a v jeho okolí se nachází mnoho
renesančních a barokních domů, mj. dům U Městské váhy z r. 1604, který je
příkladem holandské renesance. K nejcennějším památkám města patří:
Lokalita
Atraktivita, popis
Głuchołazy
Koperniki
Burgrabice
Siestrzechowice
Biskupów
Przełęk
Kamiennik
Biechów
Wilemowice
Cieszynowice
Frączków
monumentální gotický kostel sv. Jakuba a Anežky z počátku 15. století s
portálem, dále barokní kostely sv. Petra i Pavla, kostel Nanebevzetí Panny Marie,
barokní Tritonova kašna (postavená podle vzoru kašny del Triton na Piazza
Berberini v Římě) či biskupský palác z 17. až 18. století - dnes sídlo muzea.
Kostel sv. Vavřince se zachovaným raně gotickým portálem, který patří k jednomu
z nejstarších tohoto typu v Polsku. Dále gotická věž Horní brány s renesanční
nástavbou (výhled do okolí), historické domy na náměstí, lázeňská část města.
Obec připomínaná počátkem 14. stol. Pomník Mikuláše Koperníka (ve vsi rodiště
jeho předků), původně renesanční kostel, barokně přestavěný v 18. stol.
Ves připomínaná v r. 1284. Původně renesanční kostel sv. Bartoloměje postavený
v 16. stol., barokně přebudovaný v letech 1713 – 14. Špýchar z přelomu 18. a 19.
stol. V údolních svazích četné skalní výstupy.
Ves u břehu Niského jezera. Rozsáhlý, původně renesanční, zámek z konce 16.
stol., rozšířený a částečně pseudogoticky upravený v polovině 19. stol. Areál
značně zdevastovaný.
Podlouhlá ves připomínaná v 1. polovině 13. století. Původně gotický kostel
Zvěstování P. Marie z 1. pol. 14. stol., barokně přestavěný v r. 1770 (částečně
dochované nástěnné malby, zvon a dřevěná socha Madony z 15. stol).
Barokní kostel sv. Mikuláše z počátku 17. století, přestavovaný. U kostela
obranná zeď a brána z 18. stol. Jižně od obce přírodní rezervace stejného jména
chrání fragmenty původního smíšeného lesa typického pro tuto oblast.
Farní kostel sv. Ondřeje z roku 1794 s barokní výzdobou a dvůr ze 14. století.
Zámek z přelomu 17. a 18. stol. (dnes škola).
Palácový komplex postavený koncem 19. století je obklopen krajinným parkem,
ve kterém se nachází kamenná socha sv. Jana Nepomuckého na čtyřhranném,
zděném podstavci. Mezi již dosti zničenými hospodářskými budovami, které
obklopují nádvoří - špýchar z první poloviny 19. století.
Slezský dvůr z 18. století obklopený parkem.
Palác rytířského rodu Gilgenheimbů z Čech byl postaven v letech 1730-1750. V
roce 1863 získal tento majetek Aleksander von Francken - Sierstorpff. Koncem
XIX. století byl palác několikrát přestavován. K poslední přestavbě, která dala
paláci nynější vzhled, došlo v roce 1936 na podnět rodiny von Francken Sierstorpff. Kolem paláce se rozkládá park v anglickém stylu s plochou 23 ha.
Dnes hotel restaurací a konferenčním centrem.
Pramen: www.europradziad.pl, www.powiat.nysa.pl, www.nysa.pl, www.glucholazy.pl, www.kamiennik.pl, www.pakoslawice.pl
Kladský okres
Kladský okres je bohatý na přírodní útvary, minerálními prameny i kulturně-historické památky. Má
výraznou turistickou a rekreační funkci. K nejnavštěvovanějším místům patří Stolové hory, poutní
bazilika ve Vambeřicích (Wambierzyce), Medvědí jeskyně a samozřejmě lázně. Z hlediska výskytu
léčivých minerálních vod patří kladský okres k nejbohatším oblastem v Polsku. Jsou tu hrady, zámky,
tvrze, starobylé město Kłodzko s bývalou vojenskou pevností a sítí podzemních chodeb, historická
papírna v Dusznikách, Muzeum zápalek v Bystrzyci Kłodzké, skanzen a kostnice v Kudowě, Hornické
muzeum v Nowé Rudě a mnoho dalších zajímavostí.
Celkem má okres 14 gmin. Vybrané atraktivity uvedené v následující tabulce spadají do gmin LądekZdrój, Stronie Śląskie a Kłodzko, včetně města Kłodzko, které je samostatnou městskou gminou. Je to
území lesnaté zahrnující Góry Bialskie, Góry Złote a masiv Králického Sněžníku. Je zde rozmanitá
krajina, četné rezervace, bohatá flóra a fauna, hustá síť horských cest a stezek, včetně cyklistických
tras s různým stupněm obtížnosti.
Tabulka 22 – Vybrané atraktivity sousedící části Kladského okresu
Lokalita
Śnieżnicki Park
Krajobrazowy
Atraktivita, popis
Na území ŚPK se nachází pět přírodních rezervací. Nejznámější je Medvědí
jeskyně (unikátní krápníková jeskyně s četnými nalezišti kosterních pozůstatků
Lokalita
Stronie Śląskie
Nowy Gierałtów
Kletno
Stara Morawa
Lądek Zdroj
Kąty Bystrzyckie
Trojak
Orłowiec
Lutynia
Kłodzko
Atraktivita, popis
zvířat doby ledové). Nejblíže vymezeného území se nachází přírodní rezervace
„Puszcza Śnieżnej Białki" – jinak zvaná Javorový prales o rozloze 124,68 ha, v níž
se nachází původní smíšený les s druhově rozmanitým výskytem rostlin a
živočichů.
Továrna na výrobu broušeného skla Violetta. Huť vznikla v roce 1864 a jejím
zakladatelem byl Franc Losky. V pracovní dny je možno podnik za provozu
navštěvovat po organizovaných skupinkách. Během prohlídky se návštěvníci
mohou seznámit s technologií, výrobními postupy a způsoby zpracování
krystalového skla.
Převážně rekreační osada založená v 16. století. Kostel sv. Jana Křtitele z roku
1619, barokně přestavěný v letech 1715 – 34. Lyžařské terény.
V roce 2002 byla v Kletně zpřístupněna štola č. 18 bývalého uranového dolu. Štolu
tvoří vyčleněný systém důlních děl v nejvýše situované části dolu. Trasou o délce
asi 200 metrů se prochází po speciálních chodnících, přičemž je možno prohlížet si
osvětlená velká přírodní ložiska místních minerálů (fluoritu, křemene a jiných) a
řadu speciálních expozic. V Kletně je také Muzeum země (Muzeum Ziemi), ve
kterém se nachází hnízdo s dinosauřími vejci. Nedaleko již zmíněná Medvědí
jeskyně.
Galerie Wapiennik - historicky cenná vápenka "Łaskawy Kamień" z konce
18.století. V přilehlém parku – uspořádaném po vzoru japonské zahrady – se
nachází stálá galerie výtvarných prací. Po dohodnutí termínu je možno navštívit
také vápenku. Nedaleko retenční a rekreační nádrž – letní rekreace u vody.
Město založené ve 13. století. V r. 1498 založené lázně při již dříve známých
léčivých pramenech. Rozvoj lázní v 19. stol. Cenné historické jádro města na
původním pravidelném půdorysu, na náměstí barokní domy ze 17. a 18. stol.
s podloubím a zdobenými fasádami. Barokní kostel Narození P. Marie z r. 1697,
kamenný most sv. Jana atd. V lázních léčba chorob pohybového ústrojí, nervových
chorob aj. Dále arboretum, Muzeum Času a neobvyklostí. V okolí zřícenina zámku
Karpień, Radochowská jeskyně.
Skansen „Gotwaldówka” - památkový komplex hospodářských staveb z 19. století v
malebné vesničce Kąty Bystrzyckie nedaleko Lądku. Tématem expozice jsou
krajky.
Tři vrcholová skaliska (765m), upravená skalní vyhlídka.
Ves připomínaná r. 1352. Původně renesanční kostel sv. Šebestiána z přelomu 16.
a 17. stol. barokně upravený v 18. stol. Barokní kaple z 18. stol a barokní dvůr z r.
1789.
Ves při staré kupecké cestě připomínaná r. 1346. Barokní kostel sv. Jana
Nepomuckého, lidová architektura z 19. stol., v okolí dříve těžba stříbra a olova.
Kladská pevnost a podzemní chodby - nejcennější památka obranné architektury
na území Polska, ohromující svou mohutností. Výstavba pevnosti byla zahájena v
polovině 17. století a ukončena byla na začátku století následujícího. Návštěvníkům
jsou zpřístupněny velké bastiony a některé vnitřní prostory. S průvodcem lze
vstoupit do labyrintu minérských chodeb. Další atrakcí města je Podzemní turistická
trasa Tisíciletí polského státu - je dlouhá cca 600 m a zpřístupněna byla v roce
1976. Prohlídková trasa vede několikapodlažní soustavou sklepů a chodeb, které
byly během staletí vyhloubeny pod městem a sloužily jako sklady a úkryt pro případ
obležení. Dále gotický most nad říčním kanálem Młynówka - často přirovnávaný ke
Karlovu mostu v Praze, postaven v roce 1390. Muzeum země kladské - regionální
muzeum sídlící v barokní budově bývalého jezuitského kláštera.
Pramen: www.powiat.klodzko.pl, www.ladek.pl, www.stronie.pl, www.gmina.klodzko.pl, www.um.klodzko.pl,
www.turystyka.dolnyslask.pl
Ząbkowický okres
Ząbkowický okres tvoří rozmanitá krajina, kde jsou pohoří i nížiny s řadou chráněných území. Nachází
se zde četné památky, k nejznámějším patří např. křivá věž (Ząbkowice Śląskie), Zlatý důl ve Zlatém
Stoku, monumentální vojenská pevnost Twierdza Srebrnogórska z 2. poloviny 18. stol. ve Stříbrné
Hoře (Srebrna Góra), cisterciácké opatství v Henrykowě či neogotický palác v Kamieńci
Ząbkowickém.
Okres má celkem 7 gmin. V tabulce uvedené atraktivity tohoto okresu spadají do gmin Złoty Stok,
Kamieniec Ząbkowicki, Bardo a Ziębice.
Tabulka 23 – Vybrané atraktivity sousedící části Ząbkowického okresu
Lokalita
Złoty Stok
Kamieniec Zabkowicki
Bardo
Bardské hory
Ziębice
Henryków
Witostowice
Atraktivita, popis
Staré hornické město. Původně gotický kostel z 15. stol. později upravovaný,
renesanční hřbitovní kostel ze 16. stol., dům č. 20 s renesančním portálem (původně
renesanční budova mincovny ze 16. stol.) aj. Muzeum hornictví a zpracování zlata.
Jižně od města turisticky přístupné zlaté doly "Kopalnia Złota" s expozicí věnovanou
zdejší tisícileté tradici těžby zlata umístěnou ve dvou šachtách 500 a 300 m dlouhých,
založených v 18.stol. Leśny Park Przygody "Skalisko" – velký lanový park v lesích nad
Zlatým potokem.
Neogotický zámek Hohenzollernů z 19. stol. s terasovitě položeným parkem
v anglickém stylu. Nechala jej vybudovat princezna Marianna Oranžská. Barokní
kostel a zbytky dřívějšího cisterciáckého kláštera ze 14. století.
Poutní místo – barokní kostel Navštívení Nejsvětější Panny Marie z r. 1704 se
„zázračnou“ dřevěnou soškou Matky Boží s Ježíškem. Barokní klášter redemptoristů,
dnes církevní muzeum. Křížová cesta na Kalvárii s barokní kaplí z roku 1619 a další
církevní památky. Kamenný renesanční most z 16. stol. přes řeku Kladská Nisa.
Průlom Kladské Nisy (tzv. Bardský průlom), kde řeka rozetíná Bardské hory na dvě
části do hloubky okolo 150 m.
Muzeum vybavení domácnosti – s největší evropskou sbírkou žehliček.
Cisterciácké opatství - perla sakrální architektury v Polsku. Interiér gotického
klášterního kostela je barokní, ve výzdobě upoutávají pozornost nádherné obrazy a
polychromie. Rozlehlé klášterní zahrady.
Hrad ze 14. stol., později přestavovaný, obklopený příkopem.
Pramen: www.zabkowice-powiat.pl, www.zlotystok.pl, www.kamzab.pl, www.bardo.pl, www.ziebice.pl,
www.turystyka.dolnyslask.pl
1.7.2
Přírodní atraktivity
Převážnou většinu české části vymezeného území tvoří pohoří Rychlebských hor. Hlavní hřeben
Rychlebských hor vytváří přirozenou hranicí mezi Českou republikou a Polskem. Střední nadmořská
výška pohoří je asi 650 m, výšková členitost do 600 m. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1125m). Hlavní
hřeben Rychlebských hor je asi 47,5 km dlouhý. Jeho hraničními body jsou Kladské sedlo (817m) na
jihozápadě a vrcholek Na vyhlídce (425m) nad obcí Bílá Voda na severovýchodě.
Rychlebské hory jako celek dosud nebyly na území České republiky vyhlášeny jako chráněná krajinná
oblast, i když by si to pro svou jedinečnost právem zasloužily. Na jejich území nalezneme obrovské
množství výjimečných přírodních úkazů a výtvorů, z nichž některé jsou chráněny zákonem. Polská
strana je součástí Sněžnického krajinného parku.
Tabulka 24 – Přírodní atraktivity české části vymezeného území
Přírodní atraktivita
Přírodní rezervace Račí
údolí
Čertovy kazatelny
Hraničky
Kukačka
Šafářova skála
Popis
přírodní rezervace, jejímž posláním je ochrana lesních porostů
pralesovitého charakteru, chráněná plocha zahrnuje území na obou
stranách Račího potoka včetně lokalit Čertovy kazatelny a Pustý zámek
bizardní rulové skály nad hlubokým údolím Račího potoka s vyhlídkou
rozlehlé louky na místě bývalé osady, ze které se zachovala pouze jedna
chalupa a dva rybníčky
bývalý vápencový kamenolom Kukačka u Bílé Vody - významný krajinný
prvek
rulová skála na západním úbočí vrcholu Jelen u Bílé Vody s asi 35 m
vysokou převislou stěnou, která bývá občas využívána pro skalní lezení
Dub u Račího potoka
Valuškův tis
Tis červený
Popis
památný strom - v polích cca 1 km severovýchodně od silnice vedoucí
osadou Horní Fořt, na levém břehu Račího potoka
památný strom - na dvoře u domu č. 2 poblíž železniční stanice Javorník
památný strom - v lesním porostu bývalého zámeckého parku v Bílé Vodě
Pramen: vlastní šetření a AOPK ČR
Mimo vymezené území jsou pak v Rychlebských horách vyhlášena tato chráněná území: národní
přírodní památky Venušiny misky, Na Špičáku, Jeskyně Na Pomezí a Borový vrch, přírodní rezervace
Vidnavské mokřiny a přírodní památky Skalka pod Kaní horou, Píšťala a Vodopády Stříbrného potoka
(Nýznerovské vodopády).
Polská strana vymezeného území je tvořena Paczkowským podhůřím a Otmuchovskou sníženinou.
Z hlediska přírodních hodnot si zasluhuje pozornost oblast Niského a Otmuchovského jezera, která
byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí.
Tabulka 25 – Přírodní atraktivity polské části vymezeného území
Otmuchowsko-Nyski
obszar chronionego
krajobrazu
Popis
Třetí největší chráněná krajinná oblast v opolském vojvodství. Zahrnuje obě
přehradní jezera – Niské jezero (maximální plocha 2042,77 ha) a
Otmuchovské jezero (plocha 2063 ha). K botanickým zajímavostem Niskootmuchovské oblasti patří jediné stanoviště játrovky na území Polska.
Kromě toho zde rostou kruštík širolistý a hořec hořepník, mochna
jahodovitá. Toto území je útočištěm a shromaždištěm stěhovavých vodního
a bažinného ptactva. V malých přítocích přehrad žijí chráněné druhy ryb.
Nedaleko otmuchovského jezera jsou přes 400 let staré duby letní s
obvodem kmene překračujícím pět metrů, přes 200 let staré tisy obecné s
obvodem kmene přes 150 cm a kouzelná alej bříz bradavičnatých.
Pramen: www.powiat.nysa.pl
1.7.3
Pěší a cykloturistika
Vymezené území má velmi dobré podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku a dobrou síť značených
tras. V české části území jsou navíc v zimním období příznivé terénní a klimatické podmínky pro
turistiku na běžkách.
a) Pěší turistika
Turistické trasy v české části vymezeného území:
Turistické a cykloturistické možnosti v dané lokalitě představují jeden z nejsilnějších motivů návštěvy
vybrané destinace. Kvalitně značená a udržovaná síť turistických stezek cykloturistických tras tak
předstupe jeden ze základních kroků vedoucích k cílenému rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti.
Turistická trasa: Bílá Voda – Bílá Voda, léčebna – U šišky (pozůstatky bývalé obce) – Růženec
(bývalá osada) – Kraví hora – Borůvková hora, rozhl. – Pod Bílou Skálou – Vysoký Kámen,
rozc. – Vysoký Kámen, vyhl. – Kamenný most – Hájovna na Hoštickém potoce – Hraniční potok –
Javorník, nám. – Sv. Antonín – Čertovy kazatelny – Rychleby, zříc. – Pod Rychleby – Kaštanová alej
– Červený Důl – Nové Vilémovice – Roveň (vrch) – Hraničky (pozůstatky bývalé obce) – Borůvkový
vrch – Špičák - … Žulová
Turistická trasa: Borůvková hora, rozhl. – Nad Travnou – Pramen Saletta – Travná, Bus. – Nad
Pramenem – Rozhraní – Zálesí – Zálesí, st.hr. – Koníček – Buk – Kaštanova alej – Pod
Rychleby – Račí Údolí – Tvrziště – Javorník, nám.
Turistická trasa: Bílá Voda (CZ/PL) – Bílá Voda, léčebna – Hluboký Důl – Šafářová skála, rozc.
– Šafářova skála, vyhlídka – U Tří líp – Pod Bílou Skálou – Nad Travnou – Sedm křízů –
Hraniční Potok – Javorník, býv. tábor – Javorník, nám. – Javorník, u žst. – Bílý Potok, kostel – Bílý
Potok (CZ/PL)
Turistická trasa: Růženec – Borůvková hora, rozhl. – Travná (CZ/PL)
Turistická trasa: Pod celnicí – Nad pramenem – Rozhraní – Pod Zálesím – Štít, rozc. – Čertovy
kazatelny – Račí údolí
Turistická trasa: Vysoký Kámen, rozc. – Horní Hoštice, okraj – Horní Hoštice, BUS
Turistická trasa: Travná (CZ/PL) – Celnice, rest. – Pod celnicí – Pramen Saletta – Travná, BUS.
Turistická trasa: Buk (Vábný 577m n.m.) – Roveň
Turistické trasy v polském části vymezeného území:
Turistická trasa: Zloty Stok – Blotnica – Kozielno – Paczkow – Unikowice – Lisie Katy –
Ujezdziec – Trzeboszowice – Ratnowice – Krakówkowice – Piotrowice Nyskie – Kalków – Laka
– Jarnoltów - …
Turistická trasa: Otmuchów – okružní trasa
Turistická trasa: Otmuchów – Sliwice – Wierzbno – Kalków – Laka – Jodlów …
Naučné stezky – Naučná stezka Rychlebskými horami:
Bílá Voda – Růženec – Letiště – Javorník – Raší údolí – Uhelná – Vlčice – Hraničky
Naučná stezka z velké části kopíruje cyklotrasu 6044.
Celková délka stezky je cca 30 km.
1. Zastavení – Bílá Voda
V katastru obce Bílá Voda se nachází několik zajímavých lokalit jako například: zámecký park
v areálu léčebného ústavu se spoustou zajímavých dřevin, vápencový kamenolom Kukačka (v
mapách uváděno Na vyhlídce) s pozoruhodnou garniturou rostlinných druhů, obory s daňčí
zvěří, dále pak celé údolí potoka Bílé vody nazývané Hluboký důl, chráněný přírodní výtvor
Šafářova skála a dále pak Kraví skály.
2. Zastavení – Růženec popisující geologii Rychlebských hor
3a. Zatavení – Letiště popisující geomorfologii Rychlebských hor
3b. Zastavení – Fauna Rychlebskýh hor
4. Zastavení – Javorník
Společně s místním zámkem tvoří význačnou krajinnou dominantu širokého okolí a také
zajímavou turistickou atraktivitu přírodně krajinářský park. Z přírodovědeckého hlediska je
velmi zajímavý také rozlohou nevelký parčík u budovy Lesů ČR.
5. Zastavení – Račí údolí
Račí údolí se táhne v délce asi 7 km a z biologického hlediska je velmi cenné a také zajímavé.
V dolní části údolí byla roku 1998 vyhlášena přírodní rezervace. Chráněná plocha zahrnuje
území na obou stranách Račího potoka včetně lokalit Čertovy kazatelny a Pustý zámek.
6. Zastavení – Uhelná – biologie vodního světa
Biologicky nejvýznamnější lokalitou v katastru obce Uhelná je zatopený bývalý lignitový důl
Pelnář. Vodní plocha a okolní malebné prostředí slouží k rekreačním účelům. Zázemí
rekreantům poskytuje malá chatková osada a restaurace U jezera. Mimo letní sezónu nádrž
slouží především rybářům.
7. Zastavení – Vlčice popisuje historii a současnou zámku ve Vlčicích a přilehlého parku.
8. Zastavení – Hraničky popisuje historii celé oblasti Rychlebských hor.
b) Cykloturistika
Cyklotrasy v české části vymezeného území:
Cyklotrasa 6041 (25 km)
Cyklotrasa 6043 (18,9 km)
Bílá Voda – Bernatice – Vidnava …
Bernatice – Žulová …
Javorník – Vojtovice – Žulová …
Bílá Voda – Růženec – Javorník – Račí údolí – Uhelná – Vlčice –
Hraničky – Horní Lipová
Horní Heřmanice – Vlčice – N. Vilémovice – Dolní Fořt, rozc.
Bernatice
Borůvková hora – Pod Reslovým křížem
Cyklotrasy v polské části vymezeného území:
Mezinárodní cyklotrasa R9
… Kozielno – Paczkow – Unikowice – Ujezdiec – Dziewietlice –
Trzeboszowice – Ratnowice – Meszno – Broniszowice – Kalkow –
Buków – Kwiatków – …. Siestrzechowice
Polská cyklotrasa č. 40
Na trasu 6043 v Bílém Potoce navazuje polská cyklotrasa č.40
vedoucí přes Unikowice (odbočka na Paczkow) – Ujezdiec –
Dziewietlice – Trzeboszowice – Ratnowice – Meszno – Krakówkowice
– Piotrowice Nyskie – Kalkow – Laka – Kijów …
Polská cyklotrasa L – J –O
Ladek Zdroj – Javorník – Paczków – Otmuchów
Celková délka: 26 km
Cyklotrasa č. 60
Paczków – Bílý Potok – Unikowice – Dziewiętlice – Trzeboszowice –
Ratnowice – Meszno – Piotrowie Nyskie – Kałków – Łąka – Jarnołtów
– Burgrabice …
Neznačené cyklotrasy v polské části vymezeného území:
Poznáváme gminu
Paczków – Stary Paczków – Wilamowa – Ścibórz – Trzeboszowice –
Dziewiętlice – Ujeździec – Lisie Kąty – Unikowice – Gościce –
Kamienica – Paczków
Celková délka: cca 30 km
Kolem jezera Otmuchowského Paczków – Ścibórz – Frydrychów – Otmuchów – Sarnowice – Ligota
Wielka – Lubiatów – Pomianów Dolny – Paczków
Ceková délka: cca 22 km
Kolem zálivu Paczkowského
Paczków – Topola – Błotnica – Paczków
Paczków – Kozielno – Błotnica – Kamienica – Paczków
Okolí Otmuchowa
Paczków – Stary Paczków – Ścibórz – Trzeboszowice – Paczków
Podél hranice polsko-české
Paczków – Złoty Stok – Bila Voda – Javornik – Horni Hostie –
Javornik – Bily Potok – Paczków
1.7.4
Ubytovací a pohostinské služby
Ubytovací služby
Z pohledu statistiky je možné na českém území sledovat počty hromadných ubytovacích zařízení
(HUZ), avšak pouze do úrovně okresů. Následující tabulka zachycuje přehled kapacit hromadných
ubytovacích zařízení v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31.12.2007. K tomuto datu bylo v okrese
Jeseník 113 hromadných ubytovacích zařízení, což je 32,8% z celkového počtu v Olomouckém kraji.
Co se týče lůžkové kapacity vzhledem k rozloze území, je v okrese Jeseník cca 8 lůžek na km2.
Tabulka 26 – Přehled kapacit HUZ v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2007
Počet
zařízení
Olomoucký kraj
v tom:
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk
Počet pokojů
Počet míst
pro stany a
karavany
1 250
Počet lůžek
345
7 045
18 833
113
56
34
26
116
2 085
1 317
615
991
2 037
5 731
2 958
1 786
2 180
6 178
Průměrná
cena za ubyt.
(v Kč)
314
188
66
531
70
395
257
532
290
371
260
Pramen: ČSÚ - Statistická ročenka Olomouckého kraje - 2008
Následující tabulka ukazuje, že v okrese Jeseník došlo mezi lety 2002 až 2007 jen k velmi mírnému
nárůstu počtu lůžek (5%) a počet zařízení se pohybuje s mírnými výkyvy pořád na stejné úrovni.
Počet míst pro stany a karavany vzrostl o 88% a průměrné ceny za ubytování o 24%.
Tabulka 27 – Vývoj kapacit HUZ v okrese Jeseník v letech 2002 – 2007
Počet zařízení
Počet pokojů
Počet lůžek
Počet míst pro stany a karavany
Průměrná cena za ubyt. (v Kč)
2002
2003
2004
2005
2006
2007
113
2 015
5 457
100
208
113
2 022
5 585
178
210
111
1 990
5 475
138
210
109
1 981
5 528
168
234
114
2 093
5 772
168
241
113
2 085
5 731
188
257
Index
2007/
2002
100,0%
103,5%
105,0%
188,0%
123,6%
Pramen: ČSÚ
Co se týče kategorie ubytování, z následující tabulky vyplývá, že v okrese Jeseník převažuje
kategorie Ostatní hotely a penziony (48,7%). Je zde málo hotelů vyšší třídy a také kempů.
Tabulka 28 – HUZ v okresech Olomouckého kraje dle kategorie - k 31.12.2007
v tom
HUZ
celkem
Olomoucký
kraj
v tom:
Jeseník
Olomouc
Prostějov
Přerov
Šumperk
hotely a
podobn
á
zařízení
celkem
v tom
v tom
chatové
ostatní
hote hote ostatní
osady a
HUZ
l
l
hotely a celkem kempy turistick
***** **** penziony
é
ubytovny
ostatní
HUZ
345
177
-
7
170
168
11
62
95
113
56
34
26
116
56
40
16
13
52
-
1
4
1
1
-
55
36
15
12
52
57
16
18
13
64
1
2
3
1
4
15
4
4
4
35
41
10
11
8
25
Pramen: ČSÚ - Statistická ročenka Olomouckého kraje - 2008
Stejně jako na českém území, můžeme v Polsku sledovat statistiky hromadných ubytovacích zařízení
jen do úrovně okresů (powiaty). Z následující tabulky vyplývá, že Niský okres je co do počtu
ubytovacích zařízení nejbohatším okresem Opolského vojvodství (31% zařízení a 45% lůžkové
kapacity). Co se týče lůžkové kapacity vzhledem k rozloze území, jsou v Niském okrese cca 3 lůžka
na km2.
Tabulka 29 – Hromadná ubytovací zařízení v Opolském vojvodství – k 31.6.2007
- z toho
fungujících
celoročně
Počet
zařízení
Opolské vojvodství
v tom:
Powiat brzeski
Powiat głubczycki
Počet
pokojů
- z toho v
celoročně
fungujících
zařízeních
5 179
Počet lůžek
121
94
1 227
7 891
4
4
3
2
61
35
176
765
117
115
Powiat kędzierzyńskokozielski
6
5
122
410
284
Powiat kluczborski
Powiat krapkowicki
Powiat namysłowski
Powiat nyski
Powiat oleski
Powiat opolski
Powiat prudnicki
Powiat strzelecki
Powiat m. Opole
6
5
4
38
6
19
6
6
17
4
5
4
26
6
13
4
6
16
33
82
51
263
59
99
32
34
356
275
360
125
3 534
116
971
141
205
813
119
360
125
2 218
116
658
91
205
771
Pramen: Instytut Turystyki - www.intur.com.pl
Mezi lety 2003 až 2007 došlo v Niském okrese k nárůstu počtu hromadných ubytovacích zařízení (o
22,6 %), zejména pak těch, která fungují celoročně. Ještě výraznější nárůst je pak vidět u počtu
pokojů (168,4%).
Tabulka 30 – Vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Niském okrese
2003
Počet zařízení
- z toho fungujících celoročně
Počet pokojů
Počet lůžek
- z toho v celoročně fungujících zař.
31
16
98
3 011
1 552
2004
2005
43
25
217
3 683
2 019
2006
36
23
226
3 299
1 909
2007
35
23
172
3 295
1 926
38
26
263
3 534
2 218
Index
2007/
2003
122,6%
162,5%
268,4%
117,4%
142,9%
Co se týče kategorie ubytování, převažují v Niském okrese Vzdělávací a rekreační střediska (23,7%)
a Ostatní ubytování hotelového typu (18,4%).
Tabulka 31 – Hromadná ubytovací zařízení v Niském okrese dle kategorie – k 31.6.2007
Typ zařízení
Zařízení celkem
Hotely celkem
Hotely ***
Hotely **
Hotely bez *
Penziony
Ostatní ubytování hotel. typu
Turistické ubytovny
Počet
zařízení
- z toho
fungujících
celoročně
38
4
2
1
1
1
7
1
26
4
2
1
1
1
7
1
Počet
pokojů
263
90
54
15
21
19
154
0
Počet
lůžek
3 534
200
108
30
62
47
332
450
- z toho v
celoročně
fungujících
zařízeních
2 218
200
108
30
62
47
332
450
Typ zařízení
Školní ubytovny/koleje
Rekreační střediska
Dětská rekreační střediska
Vzdělávací a rekreační střediska
Veřejné turistické chaty
Kempy
Víkendová rekreační zařízení
Ostatní zařízení
Počet
zařízení
- z toho
fungujících
celoročně
2
3
1
9
2
3
1
4
2
0
1
8
0
0
0
2
Počet
pokojů
0
0
0
0
0
0
0
0
Počet
lůžek
198
213
50
853
85
946
18
142
- z toho v
celoročně
fungujících
zařízeních
198
0
50
813
0
0
0
128
Z dostupných zdrojů byl vytvořen přehled ubytovacích a pohostinských zařízení na českém a polské
části vymezeného území, výčet však nemusí být úplný, zejména pak co se týče ubytování v soukromí
a pohostinských zařízení.
Na české části vymezeného území bylo zjištěno celkem 25 ubytovacích zařízení, z toho 40%
tvoří ubytování v soukromí (8 chat a 2 pronájmy apartmánů). Z hromadných ubytovacích zařízení jsou
zde zastoupeny 2 hotely, 7 penzionů, 2 rekreační střediska (zaměřená především na dětské tábory,
školy v přírodě apod.), 1 turistická ubytovna a 3 ubytování v restauračních zařízeních, která nejsou
charakterizována jako penzion.
Tabulka 32 – Přehled ubytovacích zařízení na české části vymezeného území
Název
Adresa a kontakty
Hotel Taverna
17. Listopadu 450
790 70 Javorník
tel: +420 584 440 363
• [email protected]
• www.hotel-taverna.cz
Hotel Pod Zámkem
Pod Zámkem 21
790 70 Javorník
tel: +420 584 440 154
+420 602 770 019
• www.hotelpodzamkem.cz
3.
Penzion na Stodole
Jánošíkova ul.
790 70 Javorník
tel: +420 732 128 085,
+420 732 393 737
• www.penzion-stodola.cz
4.
Penzion Bocek
17. listopadu 493
790 70 Javorník
tel: +420 584 440 192
Penzion Spilea
Míru 398
790 70 Javorník
tel: +420 584 440 080,
+420 731 627 363
1.
2.
5.
Popis
Ubytování hotelového typu - 3
apartmány, dvojlůžkové a
jednolůžkové pokoje. Parkoviště - 12
míst, možnost rybolovu, lov zvěře,
projížďky na koni, půjčovna horských
kol, masáže, lázeňské procedury,
společenská místnost, kongresový
sál.
Celková kapacita hotelu je 23 lůžek,
8 x dvoulůžkový pokoj 1 x třílůžkový
pokoj 1 x apartmán pro 4 osoby.
Všechny pokoje mají samostatnou
koupelnu (WC a sprchu nebo vanu).
K vybavení hotelu náleží
uzamykatelné parkoviště. Stravování
je celodenní v hotelové restauraci s
možností polopenze.
Penzion má pět apartmánů, dva
třílůžkové a tři čtyřlůžkové. Každý
apartmán má svou kuchyňku
vybavenou lednicí, rychlovarnou
konvicí a el. sporákem. koupelnu s
toaletou a automatickou pračkou,.
Apartmány jsou rovněž vybaveny
televizí a satelitním přijímačem. U
objektu je místo pro parkováni.
Penzion nabízí jeden 3lůžkový a dva
4lůžkové pokoje, samostatné
sociální zařízení. K dispozici
kuchyňka s lednicí.
Ubytovací kapacita 19 lůžek
(2xdvoulůžkový, 3xvícelůžkový).
Společné sociální zařízení na patře,
společenská místnost s Tv. Po
dohodě předem možno zajistit
Název
6.
Apartmán Javorník
Adresa a kontakty
Dittersova 331,
790 70 Javorník
tel: +420 606 254 213
Zálesí
7.
Chata Zálesí
8.
Horská chata
Zálesí
9.
10.
11.
12.
790 70 Javorník
tel: +420 584 440 363
• www.hotel-taverna.cz/zalesi/
Zálesí 100,
790 70 Javorník
tel: +420 776 254 213
Stehlí[email protected]
• www.horskachata.webz.cz
Chata Valdek
Zálesí
790 70 Javorník
tel: +420 776 076 121
+420 606 568 647
• http://chatavaldek.webz.cz/
Chata Tulačka
Zálesí
790 70 Javorník
tel: +420 731 734 679
+420 516 470 608
• http://tulacka.unas.cz/
Penzion Travná
Travná 90
790 70 Javorník
tel: +420 584 440 683
• http://home.tiscali.cz/travna/
Dům Setkávání
Travná 4
790 70 Javorník
tel: +420 584 440 383
• www.travna.cz
Popis
snídani, cena za snídani 50.- Kč za
osobu.
Jedná se o nově vybudovaný
apartmán v přízemí bytového domu s
vlastním soc. zařízením a kuchyňkou.
Parkování u domu, příjezd i v zimních
měsících.
Kapacita chaty je 6-8 osob. V přízemí
objektu je garáž s kotelnou, koupelna
se sociálním zařízením a kuchyň se
společenskou místností. V prvním
patře jsou tři dvoulůžkové pokoje. V
garáži je možnost zaparkovat jedno
auto a na oploceném pozemku
možno zaparkovat více aut. Chata
má velkou zahradu vhodnou k
odpočinku.
Horská chata je soukromý rekreační
objekt, který prošel na jaře 2005
kompletní rekonstrukcí. Ubytovací
kapacita 8 lůžek a 2 přistýlky; 3
pokoje, koupelna, WC, kuchyně
(kompletně vybavená), obývací část,
chodba, vydlážděná terasa. Možnost
vlastního vaření v dobře vybavené
kuchyni, prostorná zahrada,
houpačka, gril s posezením, sušák
na prádlo, dětské pískoviště.
Chata poskytuje ubytování pro
15osob. Je nově po rekonstrukci.
Kuchyně společná s obývacím
pokojem. Plně vybavená kuchyně s
krbem, sedací souprava, bar.
televize, satelit. Koupelna - dva
sprchovací kouty, dvě umyvadla, 2x
samostatné WC. 5 ložnic - 2x po
2lůžkách, 1x po 3lůžkách a 2x po
4lůžkách.
Je zde 18 lůžek pro přespání (ve 6
ložnicích), společenská hala s TV a
krbem, kuchyně, sociální zařízení,
sauna, herna, lyžárna a šatna,
stodola s možností parkování,
venkovní ohniště. Chata je vždy
pronajímána jako celek pro jednu
skupinu uživatelů. Hodí se zvlášť pro
ty, kdo hledají klidné místo pro
relaxaci a sportovní vyžití.
Penzion nabízí celoroční ubytování
ve dvoulůžkových a trojlůžkových
pokojích s vlastním sociálním
zařízením. Stravování dle domluvy,
možnost vlastního stravování.
Zajištěno parkování.
Jednoduché ubytování jednotlivců i
skupin až 30 lidí. 3 pokoje v 1. patře
(s kapacitou 4,8,8) a 3 v podkroví
(pro přespání mládeže a dětí ve
velkých podestách s matracemi).
Jídelna a kuchyně se spíží, koupelny
Název
13.
Restaurace
U Oravců
14.
Penzion Helios
15.
16.
17.
18.
Chata Hloušková
Adresa a kontakty
Travná
790 07 Travná
tel: +420 584 440 118
• www.uoravcu.cz
Penzion Helios
Travná 94
790 07 Travná
Travná 26
790 07 Travná
tel: +420 602 770 907
Račí údolí
Račí údolí s.r.o.
Josef Rabenseifner
Uhelná 126, Javorník, 790 70
tel.: +420 584 440 161,
+420 584 437 018,
+420 606 788 834
• www.raciudoli.cz
Hostinec Na Návsi
Hostinec Na Návsi
Vladimír Velikovský
Uhelná 4
790 68
tel: +420 724 300 666
• www.nanavsi.cz
Pionýrská základna
Uhelná
Uhelná
790 68 Javorník
Aleš Kodýs
Brno
tel: +420 739 513 408
• www.pzuhelna.wz.cz
Popis
a WC, ping-pongový stůl, konferenční
místnost pro setkávání. Projektor s
plátnem a ozvučovací technika,
připojení k internetu.
Přespání v restauračním zařízení.
K dispozici 5 lůžek + 2 lůžka jako
přistýlka.
Privát
Račí údolí je rekreační zařízení
s ubytovací kapacitou 168 míst, z
toho je 80 míst ve zděné budově, kde
jsou dvoulůžkové, čtyřlůžkové a
vícelůžkové pokoje. Dalších 88
ubytovacích míst je ve dřevěných
čtyřlůžkových chatkách, které jsou
v těsné blízkosti budovy.
Chatky jsou v provozu pouze pro
letní pobyty, vhodné pro školy
v přírodě (mimo července a srpna),
školní výlety, či sportovní
soustředění. V prostorách zařízení je
učebna se šedesáti místy, klubovna
s audiovizuální technikou a ucelené
sportovní zázemí. K dispozici je
standardní malé travnaté hřiště na
fotbal a volejbal, asfaltové hřiště na
házenou, košíkovou, volejbal,
nohejbal a tenisový kurt s antukou. V
teplých letních dnech venkovní bazén
pro děti. Možnosti celodenního
stravování.
Celoročně nabízíme 2 pokoje po 3
lůžkách. Možnost přistýlky. Pokoje
jsou útulně zařízené, s
příslušenstvím, koupelna se
sprchovým koutem. Parkování je
zajištěno na soukromém místě, nebo
přímo v garáži. k dispozici přilehlá
zahrada u domu, venkovní posezení
s grilem.
Oblíbené místo ke konání letních
dětských táborů - k ubytování slouží
kromě hlavní budovy i stany s
podsadou. Lze využít i jako ubytování
pro zimní měsíce. Ubytování v hlavní
budově poskytuje veškerý potřebný
komfort (teplá sprcha a toalety, až
osmilůžkové pokoje). Hlavní
společenskou místností je, kromě
jídelny, tzv. konírna, vydlážděná
moderní místnost s hudební
technikou, ping-pongovým stolem a
stolním fotbalem. Pro sportovní vyžití
Název
19.
20.
21.
22.
Adresa a kontakty
Rekreační chata
Vladimír
Vladimír Graja
Uhelná 157
790 67 Jeseník
tel: +420 584 433 039
+420 606 232 563
• http://www.sweb.cz/chata.vladimir
Chata Vlčice
Vojtovice
Josef Fojtek
Vlčice 232
790 67 Jeseník
tel: +420 724 721 705
+420 584 434 002
• www.sweb.cz/ubytovani.fojtek.jeseniky
Lovecká chata
Penzion Domeček
Buková
790 57 Bernartice
tel: +420 606 538 093
• [email protected] poslat
email
• www.ceskehory.cz/loveckachata
Bernartice 60
tel: +420 584 442 053,
+420 728 471 085
• http://domecek.jeseniky.com
Bernartice 59
790 57 Bernartice
Tel.: +420 602 850 193
+420 721 647 688
• www.ugladisu.cz
Popis
slouží také volejbalové hřiště přímo v
areálu. Zapůjčit můžeme také různé
hry, od klasickcýh stolních až po
pétanque či kroket. Přímo v areálu se
také nachází ohniště. Celý tábor je
oplocený a brána se na noc zavírá.
Je tvořen zděným domem a 2
chatkami. Celý komplex je po celkové
rekonstrukci. Chata vybavená dvěma
ložnicemi (6 + 6 lůžek), vybavenými
BT. Vybavená kuchyňka. Další
vybavení – pískoviště, venkovní
posezení. Možnost si zahrát pinpong,
v blízkosti rybník - možnost rybaření.
Ubytovací kapacita: 12
Celoroční pronájem stylově
zařízeného rekreačního domku v obci
Vlčice. Ubytování: celkem 8 míst + 2x
přistýlka, obývací hala, vybavená
kuchyně.
Velký obývací pokoj s krbem, TV,
satelit, radio. kuchyně, lednice,
mikrovlnka, el. sporák, jídelní kout.
WC, koupelna s vanou, sprchovým
koutem a pračkou. Patro se 2
pěknými ložnicemi, v přízemí další 2
ložnice. Kapacita 12 lůžek, po
dohodě i více. Vytápění ústředním
topením na tuhá paliva a krbem.
Zahrada se stromy a venkovní
sprchou, zastřešené venkovní
posezení s grilem a udírnou.
Ubytovací kapacita: 10 osob,
společenská místnost s vybavením
pro 40 osob. Možnost využití
otevřeného ohniště, gilu a udírny;
Penzion má ubytovací kapacitu 20
lůžek.. Kapacitu tvoří 3 třílůžkové
pokoje s vlastním sociálním
zařízením s televizí a satelitem. Dále
nabízí dva apartmány. Penzion má
vlastní restauraci s minutkovou
kuchyní. V penzionu je k dispozici
internet, stolní tenis, kulečník. V
areálu ranče je možno využít
tenisový kurt, celoroční krytý bazén,
saunu a bar. Projížďky na koních.
23.
Penzion u Gladišů
24.
Hospůdka Na
Konci
Bernartice 32
790 57 Bernartice
tel.: +420 584 442 041
Možnost ubytování v restauračním
zařízení. Teplá i studená kuchyně.
Levné ubytování
790 69 Bílá Voda
tel: +420 602 419 522
Apartmán pro 5 osob, přímo v centru
Bílé Vody. Cena 130 Kč/osoba, děti
do 10 let zdarma. Poskytujeme
krátkodobé i dlouhodobé ubytování.
25.
Pramen: internet a místní šetření
Na polské části vymezeného území bylo zjištěno celkem 44 ubytovacích zařízení, z toho 28
hromadných ubytovací zařízení a 16 agroturistických zařízení (ve statistikách se nezařazují do
hromadných ubytovacích zařízení). Z hromadných ubytovacích zařízení jsou zastoupeny 3 hotely, 4
jiná zařízení hotelového typu, 1 mládežnická ubytovna, 15 rekreačních středisek a 4 kempy a 1
zařízení v kategorii ostatní.
Tabulka 33 – Přehled ubytovacích zařízení na polské části vymezeného území
Název
Adresa a kontakty
1.
"Dom Przyjaźni"
ul. Słowackiego 4/10,
48-370 Paczków info w GCI:
tel. 77-431 67 90
2.
Camping (nr 258)
Ośrodka Kultury i
Rekreacji
ul. Jagiellońska 6,
48-370 Paczków
tel. 77-431 65 09
3.
Hotel "Korona"
ul. Wojska Polskiego 31
48-370 Paczków
tel. 77- 431 62 77
4.
Hotelik "Kotwica"
ul. B. Chrobrego 2,
48-370 Paczków
tel. 77-439 01 55
5.
Ośrodek
Wypoczynkowy Irys (campingi),
6.
Ośrodek
Wypoczynkowy
"Galant“
7.
Ośrodek
Wypoczynkowy
"Ania",
8.
Usługi Hotelowe
"Tani nocleg"
9.
Camping (Nr 258)
10.
Schronisko
Młodzieżowe PTSM
"Pod Basztą"
11.
12.
Ośrodek
Wypoczynkowy
"Fregata“
Ośrodek
TurystycznoGastronomiczny w
ul. Wojska Polskiego,
48-370 Paczków
tel. 77-431 73 43
Ścibórz 41
48-370 Paczków
tel. 77-431-57-57,
77-433-40-84,
77-433-40-85
ul. Mickiewicza 30 a,
48-370 Paczków
tel. 77-431 68 13
Arkadiusz Pietras
ul. Kopernika 18 a
48-370 Paczków
tel. 77-431 61 59,
0-608 202 946
Popis
Jedná se o ubytovací kapacitu rezervovanou
partnerskému městu Einbeck a pronajímá se
v případě volných termínů hostům, kteří
navštěvují Paczkow, za předem dohodnutých
podmínek. K dispozici: 3 pokoje (2-lůž. ,3- lůž a
denní (2 sedačky x 2 lůž. ), koupelna, WC,
vybavená kuchyň, chodba, balkón.
Hotel je v provozu v létě od 6.00 - 1.00 a v zimě
od 6.00 - 23.00. "Korona" má ve své nabídce
šest pokojů 2-lůžkových, dva pokoje 3-lůžkové,
jeden pokoj 4-lůžkový a také jeden 2-lůžkový
apartmán. Každý pokoj má vlastní koupelnu a
WC, je vybaven televizí. U hotelu se nachází
hlídané parkoviště, kolem objektu je k dispozici
velká zahrada. Hotel nemá restauraci, má
pouze sál, kde se podávají snídaně a večeře.
Hotýlek nabízí 35 pokojů 1 – 2 lůžkových.
Všechny pokoje mají koupelny a kabelovou TV.
Návštěvníkům je k dispozici rovněž konferenční
sál pro 20 osob (přístup k internetu), restaurace
pro 40 osob a druhý menší sál pro 12 osob, kde
šéfkuchař nabízí místní speciality. Kolem hotelu
je spousta zeleně, která vytváří příjemnou
atmosféru. V areálu hotelu je parkoviště, objekt
je monitorovaný a bezpečný.
Rekreační středisko.
Středisko má sezónní provoz (od května do
září).
V objektu se nachází 24 míst pro ubytování. K
dispozici je 2-lůžkový apartmán s koupelnou a
kuchyňským koutem, sedm pokojů 2-lůžkových,
dva pokoje 4-lůžkové, všem přístupná společná
kuchyň, koupelna, WC. Všechny pokoje jsou
vybaveny TV a el. konvicí. Provoz je celoroční.
Hosté mají také možnost zapůjčení šlapadla.
WOPR O/Nysa
48-370 Paczków
tel. 0-509 536 558
0-602 677 668
ul. Kołłątaja 9 (nad LO)
48-370 Paczków
tel. 77-431 64 41
m. Ścibórz
48-370 Ścibórz
tel. 77-431 61 39
m. Ścibórz
48-370 Ścibórz
tel. 77-431 57 57,
Rekreační středisko.
Středisko má kapacitu 50 míst v kempingových
domcích a také 300 míst pro stanování a
zaručuje odpočinek v prostředí plném zeleně,
Název
Ściborzu
Adresa a kontakty
77-433 40 84
13.
Pokoje hotelowe "U
Alicji"
Ścibórz 14
48-370 Ścibórz
tel. 77-435 49 20
14.
Gościniec/Hotel
Zamek
ul.Zamkowa 2
48-385 Otmuchów
tel. 0048 - 774 315 148
• www.zamek.otmuchow.pl
15.
Hotel Otmuchow
ul. Lipowa,
48-385 Otmuchów
tel. 315-042
16.
Ośrodek
Wypoczynkowy
Olimpia
ul. Plażowa 1
48-385 Otmuchów
tel. 315-581
17.
Ośrodek Szkolno Wypoczynkowy
Górażdże
Sarnowice,
48-385 Otmuchów
tel. 77-431 55 80
18.
Ośrodek
wypoczynkowy
Skalnik
Sarnowice 5a
48-385 Otmuchów
tel. 0048-774 315 580
• www.skalnik.cba.pl
19.
Ośrodek
wypoczynkowy
Sandacz
ul.Plażowa1
48-385 Otmuchów
tel. 0048-774 315 581.
20.
Ośrodek
campingowy PTTK
ul.Plażowa6
48-385 Otmuchów
tel. 0048-774 315 225
0-603 957 406
21.
Ośrodek
wypoczynkowy
Marina
ul.Plażowa7
48-385 Otmuchów,
tel. 0048-774 315 035
0-607 794 855
22.
Ośrodek
wypoczynkowy
Kotwica
ul.Plażowa8
48-385 Otmuchów
tel. 0048-774 315 337
23.
Cukrowni
"Otmuchów"
ul.Fabryczna 4
48-385 Otmuchów
tel. 77-431 50 01 w. 231
24.
Ośrodek
Szkoleniowo–
Wypoczynkowy
"Skalnik"
Sarnowice
tel. 77-431 55 80
25.
Ośrodek
wypoczynkowy
"Grek"
ul. Plažowa 13
48-385 Otmuchów
tel.0-601 980 140
www.grek.com.pl
Popis
nabízí plnou penzi v „Smażalni ryb“, grilování,
půjčovnu vodáckých potřeb (vodní kolo, kajaky,
loďky).
7 pokojů 1, 2, 3, 4 – lůžkových s koupelnou, TV,
internetem, telefonem, hlídané parkoviště.
Místo pro společné posezení a gril. Sportovní a
turistické vybavení. Středisko nabízí
kempingové domky pro 12 osob v pokojích 2lůžkových a také místo pro karavany. Pro
návštěvníky je personál schopen připravit
zajímavou nabídku výletů.
33 pokojů/65 lůžek. Umístěn v blízkosti náměstí
(centra). Plná penze. 4 konferenční sály (od 30
do 100 osob). Tenisový kurt, posilovna.
Mimořádná atmosféra středověkého zámku.
Vyhlídkové místo na věži. Malé parkoviště na
nádvoří.
Celoroční provoz, 40 míst pro ubytování,
pokoje 2,3,4 lůžkové (WC, koupelna), plná
penze, půjčovna vodáckého vybavení, možnost
provozování vodních sportů a rybaření.
Celoroční provoz, 30 míst pro ubytování,
pokoje 2,3,4 - lůžkové (WC, koupelna), plná
penze, jídelna pro 100 osob, možnost
provozování vodních sportů a rybaření.
16 pokojů/40 lůžek. Blízko Otmuchowského
jezera (300m). Klidné prostředí. Plná penze.
Dva konferenční sály: pro 100 a pro 30 osob.
12 pokojů/33 lůžek. Jídlo z vlastních zásob.
Sauna. „Smażalnia ryb“. Kavárna. Akce – sál
pro 130 osob. Oplocené parkoviště v areálu
střediska. Možnost provozování vodních sportů
a rybaření.
K dispozici : ubytovací pavilon - 10 pokojů.
Kempingové domky. Kromě toho místo pro
stanování (cca 300 stanů). 20 stanovišť pro
karavany s možností připojení elektřiny. Jídlo
z vlastních zásob. Oplocené parkoviště v areálu
a rybaření.
5 pokojů s celoročním provozem a 21 letních
domků (celkem 100 lůžek). Jídlo z vlastních
zásob. Možnost provozování vodních sportů a
rybaření. Oplocené parkoviště v areálu
střediska.
25 pokojů/98 lůžek (letní domky). Jídlo
z vlastních zásob. Oplocené parkoviště v areálu
a rybaření. Hřiště pro volejbal. Pláž. Malý
bazén pro děti.
Pronájem pokojů u cukrovaru "Otmuchów".
Název
Adresa a kontakty
26.
Ośrodek
wypoczynkowy
"ZACISZE"
ul. Plažowa 14
48-385 Otmuchów
tel. 0-507 414 367
• www.zacisze-wczasy.prv.pl
27.
Ośrodek
campingowy
"ELITA"
ul. Plažowa 11
48-385 Otmuchów
tel. 77-435 41 11
28.
Ośrodek
wypoczynkowy
"HALA"
29.
30.
31.
32.
33.
34.
35.
36.
37.
38.
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Wójcicach
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Ligocie Wielkiej
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Ligocie Wielkiej
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Sarnowicach
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Ligocie Wielkiej
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Ligocie Wielkiej
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Ligocie Wielkiej
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Sarnowicach
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Mesznie
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Nadziejowie
ul. Plažowa 10
48-385 Otmuchów
tel: 77-435 41 24
Adrian Zuber
Ogrodowa 3/2
48-385 Otmuchów
Počet lůžek - 12
Elżbieta Stalowska –
Ligota Wielka 65
Počet lůžek - 10
Barbara Lalik –
Ligota Wielka 1
Halina i Andrzej Bagińscy Sarnowice 7
Teresa Białkowska –
Ligota Wielka 19
3 Kempingové domky u Otmuchowského
jezera.
Počet lůžek - 10
Počet lůžek - 8
Tadeusz Dołbiński –
Ligota Wielka 59
Počet lůžek - 10
Mateusz Kościelniak –
Ligota Wielka 9
Počet lůžek - 8
Rafał Jedynak –
Sarnowice 27
Počet lůžek - 12
Jolanta i Waldemar Borkowscy Meszno 6
Počet lůžek - 8
Romualda Sommer –
Nadziejów 17A
Počet lůžek - 8
39.
Gospodarstwo
Agroturystyczne
"URSZULA"
Ścibórz 30
tel.(77) 431 30 54
40.
Dorota i Witold Erm
Ścibórz 39
tel. 0 608 476 823, 0 696 016 847
41.
Gospodarstwo
Agroturystyczne
"SONIA"
Ścibórz 18
tel.(77) 431 30 51
42.
Gospodarstwo
Agroturystyczne
"MAŁGOSIA"
Ścibórz 30 a
tel.(77) 431 37 18
Popis
Otevřeno od 1. května do 30. září.
Kempingové domky (12) – 2 pokojové.
Kavárna, půjčovna vodáckého vybavení: vodní
kolo, kajaky, loďky. Veřejnosti přístupný
sociální objekt, TV, video, basketbal, hřiště pro
děti. Parkování vozidla vedle domku.
Otevřeno: červenec – srpen
Kempingové domky – 15 (2 pokojové)
z toho 4 s WC a sprchou.
Místo pro stanování a karavany (3 místa)
světnice + bar, jídelna s plnou penzí
večerní zábavy, volejbal, stolní tenis, kulečník,
gril. Parkování vozidla vedle domku.
Otevřeno od 1. května do 30. září.
Kempingové domky (3) – 2 pokojové.
Ubytovací pavilon - 8 pokojů.
Kavárna, jídelna s plnou penzí, gril. Parkování
vozidla vedle domku.
K dispozici dva pokoje 2-lůžkové se společnou
koupelnou, pokoj 2-lůžkový s koupelnou, pokoj
4-lůžkový s koupelnou. Je zde možnost
grilování, je zde také hrací koutek pro děti.
Ubytování v zámeckém objektu: pokoj 2-lůž. a
pokoj 4-lůž. s krbem; pokoj 2-lůž. a 3-lůž.
se sociálním zařízením na chodbě; možnost
stanovat nebo přistavit karavan a také možnost
objednat plnou penzi.
Majitelé nabízejí ubytování pro 20 osob v 5
pokojích, dvě samostatné koupelny, kuchyň
s plným vybavením a také místo pro stanování.
Ubytování se nachází v blízkosti
Otmuchowského jezera.
Pokoje 2,3 a 4-lůžkové; (celková kapacita – 11
osob). K dispozici: 3 koupelny, TV v pokojích,
kuchyň, parkoviště, gril; nabídka platí
Název
43.
44.
Ewa Koczubik
Agroturystyka „Pod
Bocianem”
Adresa a kontakty
Stary Paczków 112
tel.(77) 431 66 20
Trzeboszowice 86
48-370 Paczków
Tel. 774315763
kom. 0 695 08 21 63
Popis
celoročně.
K dispozici: 13 lůžek ve třech pokojích (dva
pokoje 4-lůžkové, jeden 5-lůžkový). Majitelé
nabízejí plnou penzi, gril, minibar, a také
kulečník a bazén. Hosté mají možnost stanovat
nebo přistavit karavan.
4 pokoje: 1-lůž. , 2-lůž. , 3-lůž. a 4-lůž.(10
lůžek). Kuchyňský kout s vybavením (lednička,
plynový sporák, nádobí atd.) Dvě koupelny se
sprchovacím koutem a WC. Televizní místnost.
Pramen: internet
Pohostinské služby
Následující tabulky uvádějí přehled zjištěných pohostinských zařízení na české a polské straně
vymezeného území.
Tabulka 34 – Přehled pohostinských zařízení v české části vymezeného území
Název
1.
Hospůdka Na Konci
2.
Hospoda Na Návsi
Adresa a kontakty
Bernartice 32
790 57 Bernartice
tel.: +420 584 442 041
Bernartice
790 57 Bernartice
tel.: +420 584 442 068
Popis
Pohostinství - teplá i studená
kuchyně, nápoje alko i nealko.
Možnost ubytování.
Bernartice 59
790 57 Bernartice
3.
Restaurace penzionu U Gladišů
4.
Restaurace/pohostinství Duha
5.
Restaurace Bílý Potok
6.
Restaurace Hotelu Taverna
7.
Hospůdka U Potoka
8.
Restaurace Hotelu Pod Zámkem
9.
Restaurace Na radnici
10.
Pivní bar Praha
11.
Kavárna U Jana
12.
Cukrárna Hawai
Tel.: +420 602 850 193
+420 721 647 688
• www.ugladisu.cz
Městys 58
Bílá Voda
Bílý Potok 100
790 70 Javorník
tel.: +420 584 413 229
17. Listopadu 450
790 70 Javorník
Tel.: +420 584 440 363
Polská 555
790 70 Javorník
Pod Zámkem 21
790 70 Javorník
tel: +420 584 440 154
+420 602 770 019
• www.hotelpodzamkem.cz
Míru 527
790 70 Javorník
Tel: +420 584 440 309
Míru 417
790 70 Javorník
Tel: +420 584 440 599
u zámku
790 70 Javorník
Školní 73
790 70 Javorník
Tel: +420 584 452 135
Minutková kuchyně.
Pohostinství
Nabídka teplé a studené
kuchyně, alkoholických i
nealkoholických nápojů.
Restaurace je součástí hotelu,
kde pro Vás připraví různé
speciality české i evropské
kuchyně. Členitý prostor
restaurace je vhodný pro
konání rodinných a jiných
oslav.
Zařízení vyhlášené dobrou
kuchyní.
Restaurace má kapacitu 40
míst. Podávání teplých jídel.
Za příznivého počasí je
otevřena terasa "Zámecký
šenk".
Restaurace s podáváním
teplých jídel.
Míchané nápoje, lihoviny, pivo,
limo.
Příjemné posezení v
exotickém interiéru v duchu
Hawaiských ostrovů
Název
13.
14.
15.
Restaurace U Oravců
Hostinec Na Návsi
Pohostinství Vlčice
Adresa a kontakty
Travná
790 07 Travná
tel: +420 584 440 118
• www.uoravcu.cz
Vladimír Velikovský
Uhelná 4
790 68 Javorník
tel: +420 724 300 666
• www.nanavsi.cz
Vlčice 94
790 67 Vlčice
Tel: +420 584 434 091
Popis
s podáváním zákusků,
míchaných nápojů, koktejlů
apod.
Nabídka teplých jídla po celý
den. Zdarma k dispozici biliard
a stolní fotbálek. Restaurace
je možné využít pro pořádání
různých společenských akcí. K
restauraci patří také malé
hřiště. Je zde vymezený
prostor pro stanování, ale i
možnost ubytování přímo v
restauraci.
Teplá kuchyně. Také možnost
ubytování. K dispozici
kulečník. V létě provoz
venkovního posezení.
Pohostinství
Pramen: internet a místní šetření
Tabulka 35 – Přehled pohostinských zařízení v polské části vymezeného území
Název
1.
Bar Dancing "Duet"
2.
Restauraci
Hotelik "Kotwica"
3.
Restauracja "Karczma
Paczkowska"
4.
Restauracja "Elita"
5.
Kawiarnia i restauracja
"Carcassonne"
Restauracja "Bistro Pizzeria"
6.
7.
Pizzeria
8.
"Pizza" Bar
9.
Bar mleczny "Magda"
10.
Bar "Stodoła"
11.
Kawiarnia Jagienka
12.
Restauracja "Bistro Blues"
13.
Restauracja "Tawerna",
14.
Restauracja "Letnia" i smażalnia
15.
Smażalnia "Pod Lipą"
16.
"Suchy Port",
17.
"Smażalnia na łowisku"
Adresa
ul. Wojska Polskiego 34,
48-370 Paczków
ul. B. Chrobrego 2,
48-370 Paczków
ul. Wrocławska 26 i 28,
48-370 Paczków
Rynek 50
48-370 Paczków
Rynek 33
48-370 Paczków
ul. Sienkiewicza 1a,
48-370 Paczków
Rynek 3,
48-370 Paczków
ul. Sienkiewicza 1
48-370 Paczków
ul. Narutowicza 19,
48-370 Paczków
ul. Kościuszki 32,
48-370 Paczków
ul. Wojska Polskiego 27
48-370 Paczków
Ścibórz
43-370 Ścibórz
Ścibórz 11;
43-370 Ścibórz
Ścibórz
43-370 Ścibórz
Frydrychów,
Ścibórz,
43-370 Ścibórz
Trzeboszowice 47;
Kontakt
tel. 0-608 872 687
tel. 77-439 01 55
tel. 77-431 78 96
tel. 77-431 69 67
0-602 451 331
tel./fax. 77-431 79 70,
• www.restauracja.carcassonne.
tel. 77-435 13 33,
0-502 206 991,
tel. 77-431 69 45
tel. 77-431 70 05
tel. 77-431 61 53
tel. 77- 431 74 92
tel. 77-431 73 78,
77-431 61 82
tel. 77-431 30 07
tel. 77-431 57 16
tel. 77-431 57 89,
77-431 57 57
tel. 77-431 52 03
tel. 77-431 57 43
tel. 77-431 57 44
• http://lowiskoryb.w.interia.pl/
ul. Zamkowa 4,
48-385 Otmuchów
18.
Restauracja Zamkowa
19.
Hotel - Bar Olimpia
20.
Bar Kuchnia Domowa
21.
Restauracja Herbowa
22.
Camping PTTK restauracja
23.
Sandacz hotel - bar
24.
Restauracja
25.
26.
Gospodarstwo
Agroturystyczne w
Wójcicach
Gospodarstwo
Agroturystyczne w Ligocie
Wielkiej
tel. 77-431 53 70
ul. Plażowa 1
48-385 Otmuchów
Rynek 1
48-385 Otmuchów
ul. Zamkowa 4,
48-385 Otmuchów
ul. Plażowa 6
48-385 Otmuchów
ul. Plażowa 1
48-385 Otmuchów
ul. Jagiellońska 3
48-370 Paczków
Adrian Zuber –
Ogrodowa 3/2
48-385 Otmuchów
tel. 77-431 55 81
tel. 77-431 52 09
tel. 77-431 51 48
tel. 77-431 52 25
tel. 77-431 45 93
tel: 0-600 700 122
Elżbieta Stalowska Ligota Wielka 65
Pramen: internet
1.8
Podnikatelské příležitosti
V současné době není v rámci řešeného území k dispozici ucelený přehled investičních možností,
který by mohl být základem nabídky zejména pro místní potenciální investory. Analýza
podnikatelských příležitostí je východiskem pro zpracování Nabídky investičních příležitostí řešeného
území.
Tabulka 36 - Podnikatelské příležitosti na českém území
České
území
Katastrální
území
Parc.
číslo
Název
objektu
Výměra
(m2)
Bílá Voda
Bílá Voda u
Javorníka
1/1
Objekt
kláštera
4375
Bílá Voda
Bílá Voda u
Javorníka
78/1
Objekt k
bydlení
1943
Bílá Voda
Bílá Voda u
Javorníka
78/3
Objekt k
bydlení
542
Bernartice
Buková u
Bernartic
55/1 +
55/2
Bernartice
Bernartice u
Javorníka
334
Javorník
Javorník
909 +
910
Uhelná
Uhelná
1025/4
Uhelná
Uhelná
33/3
Uhelná
Uhelná
177 +
178
Uhelná
Uhelná
245 +
Objekt
k bydlení
„Bukovský
zámeček“
Objekt
vlakového
nádraží
Objekt
„Tančírna“
s přilehlými
pozemky
Manipulační
plocha
Objekt
bývalých
stájí
Objekt
zemědělské
stavby
Zastavěná
3338 +
270
Vlastník
Adresa
Institut Krista
velekněze
Československá
provincie Chudých
školských sester
naší Paní
Československá
provincie Chudých
školských sester
naší Paní
Bílá Voda 81, 790
69
Zahradní 1433,
Slavkov u Brna, 684
01
Zahradní 1433,
Slavkov u Brna, 684
01
Obec Bernartice
Bernartice 60, 790
57
Správa železniční
dopravní cesty,
státní organizace
Dlážděná 1003/7,
Praha, Nové Město,
110 00
738 +
2736 +
Obec Bernartice
Bernartice 60, 790
57
2118
Pozemkový fond
České republiky
Husinecká
1024/11a, Praha,
Žižkov, 130 00
371
Ing. Radovan
Pavličík
Uhelná 1, Uhelná,
790 70
504
124 + 84
562 + 8
Zemědělské
družstvo
"Agroholding"
Pozemkový fond
Bernartice, 790 57
Husinecká
České
území
Katastrální
území
Parc.
číslo
Název
objektu
246
plocha a
nádvoří
Zastavěná
plocha a
nádvoří
Objekt
zatopeného
lomu
„Pelnář“
Objekt k
bydlení
Uhelná
Uhelná
45
Uhelná
Uhelná
492/1
Uhelná
Uhelná
492/2
Uhelná
Nové
Vilémovice
Uhelná
Nové
Vilémovice
Uhelná
Uhelná
Uhelná
Uhelná
Nové
Vilémovice
Nové
Vilémovice
Nové
Vilémovice
Nové
Vilémovice
Výměra
(m2)
Vlastník
Adresa
České republiky
1024/11a, Praha,
Žižkov, 130 00
Lux Vlastislav Ing.
a Luxová Hana
Uhelná 145, Uhelná,
790 70
119870
Obec Uhelná
Uhelná 163, 790 70
104
Obec Uhelná
Uhelná 163, 790 70
384
1631
Hřbitov,
urnový háj
851
2468
Ostatní
plocha
315
1785
1780
1779/1
2380/2
Trvalý travní
porost
Trvalý travní
porost
Trvalý travní
porost
Objekt
komunikace
k hraničnímu
přechodu
Úřad pro
zastupování státu
ve věcech
majetkových
Úřad pro
zastupování státu
ve věcech
majetkových
Ing. Milan
Naswetter
Ing. Milan
Naswetter
Ing. Vladimír
Horáček
1091
1069
11007
9118
Obec Uhelná
Rašínovo nábřeží
390/42, Praha, Nové
Město, 128 00
Rašínovo nábřeží
390/42, Praha, Nové
Město, 128 00
Velký Újezd 69,
Velký Újezd, 783 55
Velký Újezd 69,
Velký Újezd, 783 55
Nové Vilémovice 9,
Uhelná, 790 68
Uhelná 163, 790 70
Pramen: Místní šetření, ČÚZK
Kromě těchto podnikatelských příležitostí jsou v rámci tvorby územního plánu uvažovány 2
podnikatelské zóny ve městě Javorníku. Jedna zóna se nachází při komunikaci č. 457 směrem do
Bernartic a druhá rovněž při komunikaci č. 457 v lokalitě Podměstí směrem na Travnou a Zálesí.
Tabulka 37 - Podnikatelské příležitosti na polském území
Polské
území
Gmina
Otmuchów
Gmina
Otmuchów
Gmina
Otmuchów
Gmina
Otmuchów
Katastrální
území
Otmuchów
Otmuchów
Maciejowice
Starowice
Název objektu
plochy a objekty
pro výrobu a služby
administrativní
budova
hospodářské
objekty
hospodářské
objekty
Výměra
(m2)
Adresa
90000
Ul. Warszawská
-
Ul. Nyska
-
-
-
-
2 Syntetická část
Na analytickou část navazuje část syntetická. Jejím posláním je identifikovat a interpretovat základní
výstupy z analytické části, zásadně ovlivňující další vývoj podnikatelského prostředí a cestovního
ruchu ve vymezeném území. Syntéza bude tvořena:
• Strukturovanou SWOT analýzou podnikatelského prostředí a cestovního ruchu ve vymezeném
území (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby).
• Diagnózou – shrnující základní komentáře, charakteristiky a problémy stavu podnikatelského
prostředí a cestovního ruchu ve vymezeném území.
2.1
SWOT analýza
Výsledkem analytické a konzultační práce s regionálními odborníky, s externími odbornými
konzultanty, se zástupci veřejné správy a podnikateli z vymezeného území bylo vypracování situační
analýzy. Ze zpracované situační analýzy vychází následující analýza SWOT (analýza vnitřních silných
a slabých stránek a vnějších potenciálních příležitostí a hrozeb). Tento koncentrovaný analytický
nástroj je východiskem pro identifikaci diagnózy a přípravu rozvojové strategie vymezeného území a
následně pro její implementaci formou konkrétních projektů sestavených v akčním plánu.
Cílem SWOT analýzy je:
• stanovení silných a slabých stránek jednotlivých problémových oblastí vymezeného území,
• odhalení příležitostí pro rozvoj vymezeného území a ohrožení, kterým je naopak nutno předcházet,
• na základě konfrontace jednotlivých částí (SW vers. OT) formulace klíčových problémů (diagnózy)
rozvoje vymezeného území a následně stanovení strategických cílů jeho rozvoje.
Metodika SWOT analýzy:
• SWOT analýza (Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats) je standardní metoda používaná
ke koncentrované prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání.
• Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a pokud možno vyčerpávající a objektivní
charakteristika silných a slabých stránek zkoumaného objektu a jeho možných příležitostí a
ohrožení.
• Akcentováním silných stránek a naopak důrazem na odstraňování nebo alespoň omezování
slabých stránek roste pravděpodobnost využití nabízejících se příležitostí a omezuje se dopad
identifikovaných ohrožení.
• Zdrojem analytických poznatků SWOT analýzy byla zejména situační analýza vymezeného území.
SWOT analýza je strukturována do následujících oblastí:
Strengths – silné stránky
Weaknesses – slabé stránky
Geografické a demografické charakteristiky
Ekonomické a sociální charakteristiky
Dopravní a technická infrastruktura území pro podnikání a CR
Atraktivita území pro podnikání
Návštěvnická atraktivita vymezeného území
Služby pro podnikání a CR a jejich organizace
Opportunities-příležitosti
Threats - hrozby
Příležitosti pro podnikání
Hrozby pro podnikání
Příležitosti pro cestovní ruch
Hrozby pro cestovní ruch
Tato struktura vhodně odráží členění na oblasti, které jsou spojeny s potenciálními zdroji příjmů
jednotlivých subjektů (veřejných, soukromých, zájmových/neziskových) ve vymezeném území
(ekonomický a podnikatelský rozvoj, cestovní ruch a volnočasové aktivity) a se spíše nákladovými
položkami (kvalita života a stabilizace venkovského osídlení, infrastruktura a logistika), nicméně
s položkami, bez kterých se jednak nedají realizovat potenciální příjmy a jednak nelze bez nich hovořit
o dlouhodobé udržitelnosti života ve vymezeném území.
2.1.1
•
•
•
•
SW - Geografické a demografické charakteristiky
Nízká hustota osídlení na české straně – S pro • Celkový pokles populace ve vymezeném území
rekreaci ve venkovském prostředí
• Poloha obou částí na periferii a v historickém
Poloha společného území v rámci sjednocené pohraničí svých zemí
Evropy a zejména Schengenského prostoru
• Historickými událostmi uměle rozdělené území,
Území v blízkosti populačně, průmyslově a fungující více či méně nepropojeně i dnes (dva
ekonomicky silných území (katowicko, ostravsko- vnitřně provázané subsystémy s omezenými
karvinsko)
vazbami mezi sebou)
Území v blízkosti hlavního masivu Hrubého • Nízká úroveň loajality místního obyvatelstva (ČR
Jeseníku
i PR)
Poloha vymezeného území v rámci Evropy: Z pohledu kontinentální Evropy se vymezené území
nachází
téměř
v úplném středu. Je
v blízkosti významných
dopravních
a
obchodních
spojnic
(sever-jih,
východzápad) a v blízkosti se
nachází jak významné
silniční dopravní tepny,
tak
významné
železniční koridory či
letiště s mezinárodním
provozem. Dlouhodobá
poloha v pohraničí však
způsobila nedostatečné
propojení vymezeného
území
na
tyto
významné
dopravní
tepny či uzly.
Poloha vymezeného území v rámci česko-polského pohraničí: V rámci česko-polského pohraničí se
vymezené území nachází téměř uprostřed společného pohraničí a patří k té menší části pohraničí,
kde hranice není tvořena pohořím či přímo horskými hřebeny. Území je rovněž přibližně uprostřed
významných, populačně i ekonomicky silných aglomerací.
2.1.2
SW - Ekonomické a sociální charakteristiky
• Silné sektory zemědělství a cukrovarnictví (na • Nižší úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva
polské straně)
• Nadprůměrná úroveň nezaměstnanosti
• Dostatek
ploch
pro
eko/zemědělství
a • Absence podniků tzv. nové ekonomiky (highobnovitelné zdroje energií (rostliny)
tech, IT atd.)
• Podprůměrná kupní síla místních obyvatel
(podprůměrné mzdy)
• Nižší úroveň vzdělanosti místního obyvatelstva
(na české straně)
• Nedostatek energetických zdrojů
2.1.3
SW - Dopravní a technická infrastruktura a obslužnost území pro podnikání a CR
• Rychle se rozvíjející letiště v poměrně blízké • Stávajícím
evropským
standardům
Wroclawi
neodpovídající vybavenost a kvalita dopravní
infrastruktury
• Široká nabídka lůžek v ubytovacích zařízeních
• Nižší úroveň zatíženosti místních komunikací, • Nekvalitní silniční napojení na evropskou dálniční
daná polohou mimo hlavní mezinárodní a síť a Wroclawské letiště
národní dopravní tahy (koridory)
• Struktura lůžek (forma, kvalita) neodpovídá
trendům v CR
• Omezená propojenost dopravní infrastruktury
mezi oběma částmi území
• Nedostatečné
vybavení
infrastrukturou
cestovního ruchu vhodnou pro celoroční využití.
• Absence přeshraničního propojení hromadnou
dopravou
2.1.4
•
•
•
•
SW - Atraktivita území pro podnikání
Nižší počet ekonomických subjektů oproti •
průměrným ukazatelům
Nižší úroveň mezd oproti průměrům (ČR, PR?) •
Potenciálně silná nabídka investičních možností
(objektů, pozemků) pro podnikatelské subjekty (a •
zmapovaná na české straně vymezeného území)
Silné sektory zemědělství a potravinářství
(cukrovarnictví na polské straně)
Nižší úroveň vzdělanosti místního obyvatelstva
(oproti průměru)
Nedostatečná dopravní obslužnost a dostupnost
území limituje pohyb pracovní síly za prací
Vybavenost internetovým připojením v některých
částech vymezeného území
2.1.5
•
•
•
•
SW - Návštěvnická atraktivita vymezeného území
Široká a pestrá nabídka atraktivit a potenciálních • Nedostatečná propagace nabídky atraktivit,
atraktivit CR pro poznávací a rekreační CR
zajímavostí a služeb cestovního ruchu
– Přírodní atraktivity a zajímavosti
• Nedostatečná informovanost o atraktivitách CR
– Historické a architektonické atraktivity a ve vymezeném území (informační tabule,
informační letáky, IC, web)
zajímavosti
• Absence atraktivit cestovního ruchu s národním a
– Významné osobnosti
Výjimečně silná nabídka atraktivit pro sakrální mezinárodním významem
• Absence společného informačního portálu
CR na relativně malém území
Silná nabídka pro vodní sporty (Otmuchovské a vymezeného území
Nyskie jezera, řada zatopených lomů na české
straně) a rybolov
Silná nabídka pro cykloturistiku (nabídka
cyklotras) a hipoturistiku
2.1.6
•
SW - Služby pro rozvoj podnikání a cestovního ruchu a jejich organizace
• V rámci území neexistuje vládní/veřejnoprávní
instituce pro podporu podnikání (RPIC na straně
ČR – byl nejblíže v Jeseníku, končí činnost)
• Orientační značení atraktivit a služeb CR a jejich
provázanost a kompatibilita (ČR/PR)
• Nedostatečné značení tras a atraktivit pro
cykloturisty
• Neexistující nabídka informací pro podnikání a
turismus v cizích jazycích na české straně území
a omezená nabídka na polské straně (pouze
Paczkow)
2.1.7
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
OT pro podnikání
Dostatek volné pracovní síly
•
Využití
regionálních specifik pro rozvoj
podnikatelských aktivit
•
Zájem investorů o vhodně umístěné a dopravně
dobře dostupné regiony
•
Síťování podnikatelských subjektů a jejich
vzájemná spolupráce a spolupráce s veřejným
sektorem
•
Rozvoj komunikačních technologií
Rostoucí poptávka po zdravých a kvalitních •
potravinářských produktech
Rostoucí zájem a poptávka po zelené energii
Rostoucí zájem o zdravé potraviny (eko/bio)
Začlenění ČR i PR do Schengenského prostoru
Možnost čerpání mimořádných finančních
prostředků z národních a mezinárodních fondů
(strukturální fondy – ERDF, ESF) v období 2007
– 2013.
2.1.8
•
•
•
•
•
•
•
•
OT pro cestovní ruch
Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i •
regionálním trhu volnočasových aktivit po
specializovaných balíčcích - cykloturistika,
horská turistika, venkovská turistika (agro, ekoagro), hipoturistika, koupání a vodní sporty, •
rybolov, zábava/ zážitky, wellness.
Růst příjezdového cestovního ruchu zejména do •
regionu střední Evropy (prognóza WTO - nárůst
na dvojnásobek roku 1998 v roce 2020).
•
Růst poptávky po malých hostincích a
tématických restauracích.
Růst poptávky po pobytech na venkově a v •
klidném prostředí s kvalitními službami.
Významně rostoucí cílové skupiny seniorů a
zájemců o aktivní pobyty na venkově.
Rostoucí zájem tuzemských i zahraničních •
turistů o vlastní zdraví.
Alternativní využití zemědělských nemovitostí a
pozemků pro rozvoj venkovské turistiky (vč. agro •
a ekoagro).
Začlenění do Shengenského prostoru a tím
odstranění zbývajících bariér pro turisty ze zemí
•
EU.
Threats – hrozby
Zaostávání území v úrovni vzdělanosti místní
pracovní síly (místního obyvatelstva)
Klesající zájem zahraničních investorů o střední
Evropu
Hospodářská
recese
resp.
zpomalení
ekonomického růstu a snižování poptávky a
koupěschopnosti obyvatelstva.
Nevyužití stávající nabídky nadstandardních
zdrojů financování (EU)
Rivalita a nespolupráce mezi zainteresovanými
subjekty (veřejná vers. soukromá sféra, mezi
jednotlivými subjekty).
Threats - hrozby
Sílící pozice a rozvoj konkurenčních tuzemských
a středoevropských regionů ve vztahu k trhu
cestovního ruchu a zejména k silným cílovým
trhům.
Podcenění významu cestovního ruchu jako
předmětu podnikání a zaměstnanosti.
Nedostatečná podpora rozvoji cestovního ruchu
zejména ve venkovských oblastech.
Nezachycení trendů ve struktuře ubytování (růst
zájmu o kvalitní hotelové ubytování a ubytování
venkovského charakteru - certifikované).
Nezachycení
trendů
po
tzv.
in-house
aktraktivitách (ubytování + stravování +
tématické / zábavní / regenerační parky a
střediska).
Hospodářská
recese
resp.
zpomalení
ekonomického
růstu
a
snižování
koupěschopnosti obyvatelstva.
Sociální degradace některých venkovských
lokalit, nebudou-li doplněny o další vybavenost,
dopravní obslužnost, dostupnost zdravotních i
sociálních služeb,.
Chátrání a znehodnocení památkových a
• Možnost čerpání mimořádných finančních
prostředků z národních a mezinárodních fondů
(strukturální fondy – ERDF, ESF) v období 2007 •
– 2013.
• Možnost využití poznatků ze zemí EU při rozvoji •
cestovního ruchu ve venkovských destinacích
(destinační management, síťování, mikroklastry).
2.2
krajinotvorných prvků v důsledku nevhodných a
necitlivých zásahů.
Nevyužití stávající nabídky nadstandardních
zdrojů financování (EU)
Rivalita a nespolupráce mezi zainteresovanými
subjekty (veřejná vers. soukromá sféra, mezi
jednotlivými subjekty).
Diagnóza
Z analytických podkladů a ze zpracované SWOT analýzy vyplývají následující poznatky:
• Území s charakterem relevantním dlouhodobému postavení (periferní poloha, dostupnost atd.)
obou částí regionu v rámci svých zemí
• V oblasti demografie a charakteru života místní komunity (životním stylu) došlo v průběhu
zejména posledních 60 – 80 let k výrazným dlouhodobým posunům a změnám, zásadně ovlivňující
místní komunitu. Zejména se jedná o:
o Pokles počtu místních obyvatel nejprve skokově, vlivem zejména válečných konfliktů (2.
světová válka) a následně postupným mírným poklesem počtu obyvatel, způsobeným
ekonomickými a politickými příčinami.
o Charakter života a ekonomická situace v české části vymezeného území zapříčinila vysokou
vylidněnost během pracovního týdne (vyjížďky za prací) a tím i další zhoršování loajality
místních obyvatel k regionu.
o Ekonomická situace se zejména v posledních dvou desetiletích začíná projevovat i v odlivu
kvalifikovanější části populace (zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale i obecně lidí
s vyšší kvalifikací v produktivním věku a lidí se zájmem o uplatnění na trhu práce)
z mikroregionu.
• Přes vstup ČR i PR do EU a následně přes začlenění obou zemí do Schengenského prostoru se
zatím neprojevily potenciální výhody z těchto změn a provázání obou částí regionu je velmi
omezené, a to jak z pohledu infrastruktury (zejména dopravní – silnice, cyklo trasy/stezky,
železnice) či dopravní obslužnosti, tak z pohledu spolupráce zejména mezi podnikatelskými
subjekty, a to i ze sektoru cestovního ruchu.
• Z pohledu cestovního ruchu se jedná zatím o neobjevené území bez existence atraktivit
mezinárodního významu, ale se silným potenciálem pro poznávací, venkovský a rekreační
cestovní ruch (aktivní dovolená, rekreace u vodních ploch)
• Dostatečné velká nabídka ubytovacích kapacit (cca 1000 lůžek), ale zatím v ne zcela vyhovující
struktuře a s absencí komplexní společné nabídky využitelné pro e-marketing, charakteristický
právě pro území s množství malých zařízení, tedy potenciálně pro individuální cestovatele.
• Nedostatečná informovanost o společné nabídce potenciálu cestovního ruchu navzájem
(ČR/PR) a vůči třetím zemím a v podstatě neexistence jazykových mutací pro vzájemnou
informovanost (výjimkou je částečně nabídka webu Paczkowa) ČR – PR, tak pro potenciální cílové
skupiny ze třetích zemí.
3 Strategie rozvoje
Pro potřeby strategie použijeme pro vymezené území pracovní název sestavený z počátečních
písmen názvů dílčích částí území v abecedním pořadí:
J – Javornicko (Mikroregion Javornicko)
O – Otmuchow (Gmina Otmuchów)
P – Pazckow (Gmina Paczków).
Vymezené území budeme tedy pracovně nazývat „Region JOP“ a strategie bude naformulována na
základě zpracované analytické části pro toto území jako celek.
Strategie by měla dát odpovědí na následující otázky:
• jaký bychom chtěli mít JOP v cílovém roce 2023 (vize pro rok 2023, tj. za 15 let),
• na co se zaměříme (oblasti strategických cílů), abychom toho dosáhli a přitom optimálně pracovali
s přednostmi (silnými stránkami) a slabinami (slabými stránkami) v zájmu využití příležitostí a
ochrany před hrozbami,
• co budeme muset splnit (strategické cíle), jak to zajistíme (opatření), jak to budeme měřit a
vyhodnocovat (měření).
3.1
Návrh vize
Výkon /kvalita života
Sdílená vize je především nástrojem komunikace a spolupráce zainteresovaných subjektů
(podnikatelských, veřejnosprávních) v řešeném území. Návrh vize řešeného území pro rok 2023 (viz
původní záměr projektu) bude zaměřen především na potřeby místních obyvatel a identifikované
oblasti podnikání v rámci řešeného území.
VIZE
V1
V2
V3
V4
V5
Stávající stav
(analýza,SWOT,
diagnóza)
2009
2016
Čas
2023
3.1.1 Užší znění vize
JOP – společný česko-polský region pro spokojený život, úspěšné (konkurenceschopné) podnikání a
udržitelný cestovní ruch.
3.1.2 Širší znění vize
JOP – demograficky stabilizované území s převážně venkovským charakterem osídlení, třemi
přirozenými centry společenského života (Javorník, Otmuchow, Paczkow), zdravou místní
ekonomikou založenou zejména na sektorech zemědělství, potravinářství, lehkého průmyslu, např.
strojírenství, oděvnictví a stavebnictví, služeb, obchodu a cestovního ruchu, vycházející ze spolupráce
místních zejména malých a středních firem, kvalitní infrastruktury potřebné pro konkurenceschopné
podnikání a dlouhodobě udržitelný cestovní ruch, založený na poznávání historických a sakrálních
atraktivit, rekreaci u vody a aktivním odpočinku v panenské přírodě Rychlebských hor.
3.2
Návrh oblastí strategických cílů
Oblasti strategických cílů vycházejí jednak ze zadání projektu a jednak z identifikovaných, rozvoj
vyžadujících oblastí, vytvářejících ve svém souhrnu předpoklady přeměny příhraničních území na
české i polské straně ve standardní středoevropský region bez hranic, se stabilizovaným osídlením,
standardními podmínkami pro konkurenceschopné (úspěšné) podnikání místních malých a středních
firem a dlouhodobě udržitelný nemasový cestovní ruch, těžící zejména z historického a přírodního
bohatství.
3.2.1 Oblast A: Strategie rozvoje podnikatelského prostředí
Strategické cíle
Opatření
A.1 Zlepšení vzájemné
A.1.1 Organizace pravidelných setkání
informovanosti a
místních podnikatelů z obou částí
komunikace mezi
území.
zainteresovanými
A.1.2
Zajištění
pravidelné
výměny
podnikatelskými
informací o podnikatelských aktivitách,
subjekty z obou částí
možnostech a příležitostech v obou
území
částech území.
Měření
1 – 2 setkání zástupců
místních firem ročně.
Vytvoření
systému
vzájemné informovanosti
(např. „okénka“ věnovaná
problematice podnikání na
Strategické cíle
Opatření
A.2 Vytvoření společného
fóra zainteresovaných
podnikatelských
subjektů
A.2.1 Vytvoření česko-polské obchodní
komory
úzce
spolupracující
se
samosprávou v obou částech území.
Měření
webových stránkách 3
měst).
Vytvoření
formálního
subjektu,
sdružujícího
podnikatele z obou částí
území.
3.2.2 Oblast B: Strategie rozvoje infrastruktury a suprastruktury cestovního ruchu
Infrastruktura i suprastruktura cestovního ruchu by měla vycházet z vize, tedy z orientace na
dlouhodobě udržitelný rozvoj výklenkového (nemasového) cestovního ruchu.
Strategické cíle
Opatření
Měření
B.1.2 Propojení obou částí území Propojení obou částí území
železničním spojením
železnicí.
B1.2 Propojení obou částí území hustší a Vytvoření/rekonstrukce
kvalitnější silniční infrastrukturou
alespoň
1-2
kvalitních
silničních propojení obou
částí území (např. Bílá
Voda – Kamienica).
B.1.3 Propojení obou částí území Vytvoření alespoň 2 cyklo a
značenými cyklistickými a hypo trasami 2
hypotras/stezek
B.1 Zkvalitnění dopravní
a stezkami
propojujících obě části
infrastruktury
území a jejich atraktivity.
B.1.4 Zvýšení kvality dostupnosti regionu Zlepšení kvality silničních
zlepšením napojení území na národní a komunikací, propojujících
mezinárodní silniční, železniční a region s dálniční sítí a/nebo
letecké sítě na obou stranách území.
s železničními
koridory
národního / mezinárodního
významu a/nebo s letišti
(např.
Wroclaw)
mezinárodního významu.
B.2.1 Zlepšení kvality stávajících a/nebo Zkvalitnění (rekonstrukce,
vytvoření nových ubytovacích kapacit modernizace)
a/nebo
B.2 Zkvalitnění
určených pro cílovou skupinu rodin vytvoření 40-80 lůžek pro
suprastruktury CR –
s (malými) dětmi.
rodiny s dětmi.
ubytovacích kapacit v B.2.2 Zlepšení kvality stávajících a/nebo Zkvalitnění (rekonstrukce,
obou částech území.
vytvoření nových ubytovacích kapacit modernizace)
a/nebo
určených pro cílovou skupinu 50+.
vytvoření 40-80 lůžek pro
cílovou skupinu 50+.
B.3.1
Rozvoj
nabídky
programové Vytvoření 2 – 4 atraktivit
B.3 Rozvoj vybavenosti
vybavenosti
s celoročním
využitím s programovou nabídkou
programové nabídky
zaměřené na cílovou skupinu rodin pro rodiny s dětmi a
zejména s celoročním
s dětmi.
s celoroční využitelností.
využitím.
B.3.2
3.2.3 Oblast C: Strategie marketingové podpory rozvoje cestovního ruchu
Marketingová podpora by měla vycházet ze základní produkto-tržní kombinace, charakteristické pro
dané území.
Cílové skupiny
Javornicko
Otmuchow, Paczkow
Rodiny s malými
dětmi (předškolního
Rekreační pobyty v čisté přírodě
věku)
Rychlebských hor a jejich podhůří
Rekreační pobyty u
včetně zimních sportů
Otmuchowského jezera
Rodiny s dětmi
Agroturistika
Vodní sporty u Otmuchowského
Mladá generace
jezera
Střední generace
Rekreační pobyty a aktivní
odpočinek s cyklo a pěší turistikou
odpočinek u Otmuchowského jezera
Cílové skupiny
50+
Organizované
skupiny dětí
Organizované
skupiny (firmy,
zájezdy)
Javornicko
v Rychlebských horách a jejich
podhůří
Poznávací pobyty v Rychlebských
horách a jejich podhůří (historie Jánský vrch a sakrální památky,
přírodní zajímavosti)
Rekreační pobyty s cyklo a pěší
turistikou v Rychlebských horách a
jejich podhůří
Poznávací pobyty v Rychlebských
horách a jejich podhůří (historie Jánský vrch a sakrální památky,
přírodní zajímavosti)
Rekreační pobyty v čisté přírodě
Rychlebských hor a jejich podhůří
(Račí údolí)
Pobyty pro malé skupiny (incentivní
CR, firemní akce, zájezdy)
s aktivním odpočinkem a/nebo
poznáváním (historie - Jánský vrch a
sakrální památky, přírodní
zajímavosti)
Strategické cíle
C.1 Rozvoj společné
nabídky produktů/
balíčků cestovního
ruchu, kombinující
atraktivity obou částí
území.
C.2 Rozvoj společného emarketingu obou
částí území.
C.3 Zajištění vzájemné
výměny a podávání
informací turistům a
návštěvníkům o
komplexní nabídce
celého území.
C.4 Příprava a realizace
společných
marketingových
aktivit podporujících
prodej společných
produktů CR.
C.5 Podpora prodeje
společných produktů
CR.
Otmuchow, Paczkow
a s nenáročnou cykloturistikou
Poznávací pobyty se zaměřením na
historii (Paczkow, Otmuchow)
odpočinek u Otmuchowského jezera
a s nenáročnou cykloturistikou
Poznávací pobyty se zaměřením na
historii (Paczkow, Otmuchow)
Pobyty pro skupiny (incentivní CR,
firemní akce, zájezdy) s aktivním
odpočinkem a/nebo poznáváním
(historie – Otmuchow, Paczkow).
Opatření
C.1.1 Příprava společných produktů pro rekreaci, aktivní odpočinek a
poznávání cílové skupiny střední generace.
C.1.2 Příprava společných produktů pro rekreaci, aktivní odpočinek a
poznávání cílové skupiny 50+.
C.1.3 Příprava společných produktů pro rekreaci rodin s dětmi
C.1.4 Příprava společných produktů pro organizované skupiny
(incentivní CR, firemní akce, zájezdy) s aktivním odpočinkem a/nebo
poznáváním.
C.2.1 Dopracování nabídky pro CR na vybraných webech ve 3 a více
jazykových mutacích (vždy CZ, PL + další).
C.2.2 Propojení webů 3 center (Javorník, Otmuchow, Paczkow) formou
přímých hypertextových odkazů u nabídek pro turisty a návštěvníky.
C.3.1 Zajištění a průběžná aktualizace informací vč. překladů do jazyka
partnera o nabídce atraktivit a jejich poskytování partnerům
C.3.2 Zajištění a průběžná aktualizace informací vč. překladů do jazyka
partnera o programové nabídce pro nadcházející sezónu / období
(letní/zimní, jaro/léto/podzim/zima)
C.4.1 Příprava společných marketingových tiskovin pro vybrané cílové
skupiny, podporující nabídku společných produktů/balíčků CR a
jejich distribuce
C.4.2 Příprava společných sezónních informačních letáků pro turisty a
návštěvníky a jejich distribuce
C.5.1 Nabídka společných produktů CK/touroperátorům
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Základní charakteristika vymezeného území ...................................................................... 3
Tabulka 2 – Počet obyvatel v řešeném území k 31.12.2007 .................................................................. 8
Tabulka 3 – Vývoj počtu obyvatel řešeného území ................................................................................ 8
Tabulka 4 – Rodinný stav obyvatel řešeného území - v % k 31.12.2006 ............................................... 9
Tabulka 5 - Obyvatelstvo 15 leté a starší českého území podle dosaženého vzdělání v % ................ 10
Tabulka 6 - Obyvatelstvo 16 leté a starší polského území podle dosaženého vzdělání v % ............... 11
Tabulka 7 - Obyvatelstvo řešeného území podle produktivního věku k 31.12.2007 ........................... 11
Tabulka 8 - EAO v řešeném českém území podle odvětví - v %......................................................... 12
Tabulka 9 - Pracující v řešeném polském území podle odvětví - v % k 31.12.2007 ............................ 12
Tabulka 10 - Počet ekonomických subjektů podle odvětví na českém území k 31.12.2007............... 12
Tabulka 11 - Počet ekonomických subjektů podle odvětví na polském území k 31.12.2007.............. 13
Tabulka 12 – Vývoj nezaměstnanosti na českém území v letech 2006 - 2008 .................................... 14
Tabulka 13 – Vývoj nezaměstnanosti na polském území v letech 2006 - 2008 ................................... 14
Tabulka 14 - Vývoj počtu letů letiště Wroclav v letech 1996 – 2007.................................................... 17
Tabulka 15 – Prognóza počtu letů a počtu pasažérů letiště Wroclaw do roku 2010 ............................ 18
Tabulka 16 – základní školy řešeného území 2006/2007..................................................................... 18
Tabulka 17 - Nižší gymnázia na polském území................................................................................... 18
Tabulka 18 – Hlavní atraktivity české části vymezeného území........................................................... 20
Tabulka 19 – Hlavní atraktivity polské části vymezeného území.......................................................... 20
Tabulka 20 – Vybrané atraktivity v nejbližším okolí na českém území................................................. 22
Tabulka 21 – Vybrané atraktivity v sousedních gminách Niského okresu............................................ 23
Tabulka 22 – Vybrané atraktivity sousedící části Kladského okresu .................................................... 24
Tabulka 23 – Vybrané atraktivity sousedící části Ząbkowického okresu.............................................. 26
Tabulka 24 – Přírodní atraktivity české části vymezeného území ........................................................ 26
Tabulka 25 – Přírodní atraktivity polské části vymezeného území ....................................................... 27
Tabulka 26 – Přehled kapacit HUZ v okresech Olomouckého kraje k 31.12.2007 .............................. 30
Tabulka 27 – Vývoj kapacit HUZ v okrese Jeseník v letech 2002 – 2007 ............................................ 30
Tabulka 28 – HUZ v okresech Olomouckého kraje dle kategorie - k 31.12.2007 ................................ 30
Tabulka 29 – Hromadná ubytovací zařízení v Opolském vojvodství – k 31.6.2007 ............................. 31
Tabulka 30 – Vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení v Niském okrese ................................ 31
Tabulka 31 – Hromadná ubytovací zařízení v Niském okrese dle kategorie – k 31.6.2007................. 31
Tabulka 32 – Přehled ubytovacích zařízení na české části vymezeného území ................................. 32
Tabulka 33 – Přehled ubytovacích zařízení na polské části vymezeného území ................................ 36
Tabulka 34 – Přehled pohostinských zařízení v české části vymezeného území ................................ 39
Tabulka 35 – Přehled pohostinských zařízení v polské části vymezeného území ............................... 40
Tabulka 36 - Podnikatelské příležitosti na českém území .................................................................... 41
Tabulka 37 - Podnikatelské příležitosti na polském území ................................................................... 42
Seznam map
Mapa 1 – vymezení řešeného území ...................................................................................................... 3
Mapa 2 – Euroregion Praděd .................................................................................................................. 4
Mapa 3 – Mapa z roku 1742.................................................................................................................... 5
Mapa 4 - Silniční propojení české a polské části řešeného území ....................................................... 15
Mapa 5 – Historická železniční mapa z roku 1900 ............................................................................... 16
Mapa 6 – železniční spojení v řešeném území ..................................................................................... 17
Seznam grafů
Graf 1 - Přírůstek / úbytek počtu obyvatel řešeného území v letech 2003 – 2007 v % ........................ 9
Graf 2 – Struktura vzdělanosti obyvatel českého území....................................................................... 10
Graf 3 - Struktura vzdělanosti obyvatel polského území....................................................................... 11
Graf 4 – vývoj míry nezaměstnanosti v Powiatu Nyském v letech 2003 - 2008 ................................... 15
Graf 5 - Vývoj počtu letů letiště Wroclaw v letech 1996 – 2007........................................................... 17
Seznam obrázků
Obrázek 1 - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na české části vymezeného území .................. 19

Analýza - hvjdesign

Transkript

Podobné dokumenty

zde - Sdružení obcí střední Moravy

Almanach TOSK 90 let

Výzkumu cestovního ruchu v turistické oblasti Jeseníky

Úvodní panel

Informace ke kongresu

podklady pro RURÚ a RURÚ - Geoportál Jihočeského kraje

Klastr cestovního ruchu Rakovnicko