Klastr cestovního ruchu Rakovnicko

Transkript

Klastr cestovního ruchu
Rakovnicko – technicko
ekonomická studie
Středočeský kraj
prosinec 2008
Rakovnicko – technicko
ekonomická studie
Obsah
Úvod……………………………………………….……..1 str.
Analýza…………………………………………………55 str.
Příloha č. 1 – Databáze nabídky cestovního ruchu
Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území.......36 str.
Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu………23 str.
Příloha č. 1 – Návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o
sdružování občanů
Příloha č. 2 – Návrh stanov sdružení dle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb.
Zadavatel:
Zpracovatel:
Středočeský kraj
Zborovská 11
150 21 Praha 5
www.kr-stredocesky.cz
Enterprise plc, s. r. o.
Jeremenkova 485/13
703 00 Ostrava – Vítkovice
www.enterpriseplc.cz
Klastr cestovního ruchu Rakovnicko - technicko ekonomická studie
Úvod
Úvod
Předmět díla:
KLASTR CESTOVNÍHO RUCHU RAKOVNICKO –
TECHNICKO EKONOMICKÁ STUDIE
Objednatel:
STŘEDOČESKÝ KRAJ
Zborovská 11, 150 21 Praha 5 - Smíchov
Zhotovitel:
Enterprise plc, s.r.o.
Jeremenkova 485/13, 703 00 Ostrava – Vítkovice
Části dokumentu: Analýza
Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území
Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu
Zpracování:
V období září – prosinec 2008
Účast na řešení:
Rakovnicko o.p.s.
Svazek měst a obcí Rakovnicka
Zástupci obcí
Účastníci workshopu a osobních jednání z řad soukromého i veřejného sektoru
Tým zpracovatelů:
•
•
•
•
•
Ing. Vladimír Vavrečka, CSc., Enterprise plc, s.r.o., projekt manažer
Ing. Michal Blaško, Enterprise plc, s.r.o., manažer návrhové části
Ing. Eva Braková, Enterprise plc, s.r.o., manažer analytické části
Dana Vavrečková, DiS., Enterprise plc, s.r.o., administrátor projektu, člen analytické skupiny
Mgr. David Karčmář, Enterprise plc, s.r.o. / DMMS, o.p.s., technický specialista
Struktura dokumentu:
Analýza
Koncepce rozvoje a návrhy na doplnění území
Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu Rakovnicko
Příloha č. 1 – Návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
Příloha č. 2 – Návrh stanov sdružení dle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb
Enterprise plc, s. r. o.
Strana 1 (celkem 1)
Rakovnicko - technicko
ekonomická studie
Středočeský kraj
prosinec 2008
Část 1
ANALÝZA
Klastr cestovního ruchu Rakovnicko – technicko ekonomická studie
Analýza
Obsah:
1 Základní charakteristika území................................................................................ 3
1.1 Geografické vymezení území.......................................................................... 3
1.2 Fyzicko-geografické podmínky........................................................................ 6
1.3 Základní socioekonomické údaje .................................................................... 6
1.3.1
1.3.2
Obyvatelstvo ....................................................................................................6
Ekonomika .......................................................................................................7
1.4 Dopravní infrastruktura.................................................................................. 12
2 Charakteristika území z pohledu cestovního ruchu (analýza nabídky CR)............ 13
2.1 Cestovní ruch ve Středočeském kraji a na vymezeném území ..................... 13
2.1.1
2.1.2
2.1.3
2.1.4
Základní statistika návštěvnosti .....................................................................14
Ubytovací služby............................................................................................15
Druhé bydlení (objekty individuální rekrace)..................................................17
Gastronomie a pohostinství ...........................................................................19
2.2 Kulturně historické atraktivity......................................................................... 20
2.2.1
2.2.2
2.2.3
2.2.4
2.2.5
2.2.6
Památkově chráněné objekty.........................................................................20
Hrady, zámky a tvrze .....................................................................................22
Sakrální stavby ..............................................................................................22
Technické památky a atraktivity.....................................................................22
Muzea, galerie a ostatní kulturní zařízení ......................................................23
Návštěvnost vybraných atraktivit ...................................................................23
2.3 Přírodní atraktivity ......................................................................................... 24
2.4 Podmínky pro turistiku................................................................................... 26
2.4.1
2.4.2
2.4.3
Pěší turistika ..................................................................................................26
Cykloturistika .................................................................................................27
Vodní turistika ................................................................................................29
2.5 Kongresový cestovní ruch ............................................................................. 30
2.6 Ostatní turistické atraktivity a infrastruktura................................................... 31
2.6.1
2.6.2
2.6.3
2.6.4
2.6.5
Rozhledny a místa dalekých výhledů.............................................................31
Sportovní zařízení..........................................................................................31
Venkovský cestovní ruch a hipoturistika ........................................................32
Typické produkty Rakovnicka ........................................................................33
Turistická informační centra (TIC)..................................................................33
2.7 Organizace cestovního ruchu a marketing .................................................... 34
2.7.1
2.7.2
Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území ....................................34
Marketing a marketingová komunikace .........................................................35
3 Analýza poptávky - návštěvníci a turisté ............................................................... 37
3.1 Vývoj poptávky dle statistických údajů .......................................................... 37
3.1.1
3.1.2
Počet turistů...................................................................................................37
Délka pobytu turistů .......................................................................................39
3.2 Výstupy z monitoringu návštěvníků v turistických regionech......................... 40
3.2.1
3.2.2
3.2.3
3.2.4
3.2.5
3.2.6
3.2.7
3.2.8
Shrnutí hlavních výsledků šetření za léto 2005 v TR SČ...............................41
Shrnutí výsledků šetření za léto 2006 v TR SČ .............................................43
Komparace letních sezón 2005 a 2006 v TR SČ...........................................45
Závěry z letních šetření z konkrétních lokalit - Rakovnicko ...........................45
Shrnutí výsledků šetření za zimu 2005/2006 v TR SČ ..................................46
Shrnutí výsledků šetření za zimu 2006/2007 v TR SČ ..................................48
Komparace zimních sezón 2005/06 a 2006/07 v TR Střední Čechy .............50
Závěry z obou zimních šetření z konkrétních lokalit – Rakovnicko................50
3.3 Vyhodnocení monitoringu v turistickém regionu Střední Čechy .................... 51
Strana 1 (celkem 55)
3.3.1
3.3.2
3.3.3
3.3.4
Analýza
Důvod návštěvy a nejlákavější aktivity jednotlivých TO.................................51
Cílové skupiny – návštěvníci jednotlivých TO................................................52
Spokojenost se službami a infrastrukturou jednotlivých TO ..........................52
Shrnutí výsledků monitoringu pro vymezené území ......................................53
Seznam použitých zkratek.......................................................................................... 54
Seznam tabulek.......................................................................................................... 55
Seznam grafů ............................................................................................................. 55
Seznam map .............................................................................................................. 55
Analýza
1 Základní charakteristika území
1.1 Geografické vymezení území
Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko (dále v textu jen „vymezené území“
nebo, zejména v tabulkách a grafech, „Rakovnicko“) se nachází ve Středočeském kraji západně od Prahy
a rámcově je shodné s územím okresu Rakovník. Z hlediska členění pro účely cestovního ruchu spadá
toto území do turistického regionu Střední Čechy a turistické oblasti Střední Čechy – západ.
Mapa 1 – Mapa Středočeského kraje a orientační vyznačení území Rakovnicka
Dle zadání pro vypracování této ekonomické studie je vymezené území určeno katastry 70 členských
obcí Svazku měst a obcí Rakovnicka (dále SMOR): Rakovník, Břežany, Čistá, Děkov, Drahouš,
Hořesedly, Hořovičky, Hřebečníky, Hředle, Chrášťany, Janov, Jesenice, Kalivody, Karlova Ves,
Kněževes, Kolešov, Kolešovice, Kounov, Kozojedy, Krakov, Kroupová, Krupá, Krušovice, Křivoklát, Lány,
Lašovice, Lišany, Lubná, Lužná, Malinová, Městečko, Milostín, Mšec, Mšecké Žehrovice, Mutějovice,
Nesuchyně, Nezabudice, Nové Strašecí, Nový Dům, Olešná, Oráčov, Panoší Újezd, Pavlíkov, Petrovice,
Pochvalov, Příčina, Přílepy, Pustověty, Račice, Roztoky, Ruda, Řeřichy, Senec, Senomaty, Skryje,
Srbeč, Svojetín, Sýkořice, Šanov, Šípy, Švihov, Třeboc, Třtice, Václavy, Velká Buková, Velká Chmelištná,
Všesulov, Všetaty, Zavidov, Zbečno.
Z pohledu administrativního členění jsou všechny výše uvedené obce až na obec Lány, která spadá pod
okres Kladno, součástí okresu Rakovník. V okrese Rakovník se nachází dalších 14 obcí, které nejsou
členy SMOR (v následující mapce vyznačeny bílou barvou): Bdín, Branov, Hracholusky, Hvozd,
Krakovec, Krty, Milý, Přerubenice, Pšovlky, Rynholec, Řevničov, Slabce, Smilovice, Žďár. Z důvodu
zachování celistvosti území jsou do analýzy zahrnuty všechny obce okresu Rakovník a obec Lány
z okresu Kladno. Celkově se tedy jedná o 84 obcí.
Analýza
Mapa 2 – Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko
Tab. 1 – Základní údaje o jednotlivých obcích vymezeného území
Název obce
Rakovník
Bdín
Branov
Břežany
Počet
obyvatel
(k 1.1.2008)
16 265
61
201
128
1 850
212
1 484
788
město
obec
obec
obec
Počet
částí
obce
2
0
0
0
Rozloha
v ha
Statut
Části obce
Rakovník I, Rakovník II
Čistá, Křekovice, Kůzová, Lhota, Nová
Ves, Smrk, Strachovice, Zdeslav
Děkov, Nová Ves, Vlkov
Drahouš, Svatý Hubert, Tlestky
Čistá
912
2 905
obec
8
Děkov
Drahouš
Hořesedly
Hořovičky
Hracholusky
206
64
438
514
78
905
1 479
584
1 913
683
obec
obec
obec
obec
obec
3
3
0
4
0
Hřebečníky
391
1 841
obec
5
Hřebečníky, Novosedly, Šlovice, Týřovice,
Újezdec
Hředle
Hvozd
Chrášťany
Janov
581
159
588
117
821
368
1 014
316
obec
obec
obec
obec
0
2
2
0
Hvozd, Žďáry
Chrášťany, Nový Dvůr
Jesenice
1 641
3 762
město
6
Bedlno, Chotěšov, Jesenice, Kosobody,
Podbořánky, Soseň
Kalivody
Karlova Ves
Kněževes
Kolešov
Kolešovice
Kounov
Kozojedy
Krakov
Krakovec
Kroučová
93
115
1 030
105
862
494
85
110
71
250
435
1 043
1 256
515
1 534
857
719
445
803
347
obec
obec
městys
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
0
0
0
0
3
0
0
0
2
0
Bukov, Hokov, Hořovičky, Vrbice
Heřmanov, Kolešovice, Zderaz
Krakovec, Zhoř
Krty
Krupá
Krušovice
Křivoklát
Lány
Lašovice
Lišany
Lubná
Lužná
Malinová
Městečko
Milostín
Milý
Mšec
Mšecké Žehrovice
Mutějovice
Nesuchyně
Nezabudice
Nové Strašecí
Nový Dům
Olešná
Oráčov
Panoší Újezd
Pavlíkov
Petrovice
Pochvalov
Přerubenice
Příčina
Přílepy
Pšovlky
Pustověty
Račice
Roztoky
Ruda
Rynholec
Řeřichy
Řevničov
Senec
Senomaty
Skryje
Slabce
Smilovice
Srbeč
Svojetín
Sýkořice
Šanov
Šípy
Švihov
Třeboc
Třtice
Václavy
Velká Buková
Velká Chmelištná
Všesulov
Všetaty
Zavidov
Zbečno
Žďár
Rakovnicko
Středočeský kraj
Česká republika
Rakovnicko/kraj v %
Analýza
104
414
590
675
1 794
105
697
899
1 786
87
414
252
145
884
442
806
430
71
5 175
141
554
372
284
1 072
237
261
64
175
199
275
158
154
1 023
666
808
98
1 410
235
984
129
866
743
636
643
3 402
382
892
875
2 978
328
1 440
718
870
1 420
1 403
1 321
1 064
718
1 337
630
1 089
1 603
750
3 947
700
456
209
219
663
1 058
1 464
983
2 222
2 167
608
488
2 924
440
1 410
1 504
obec
obec
obec
městys
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
městys
obec
obec
obec
obec
město
obec
obec
obec
obec
městys
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
městys
obec
0
0
0
3
2
0
0
0
0
0
0
2
0
0
2
2
0
0
2
0
0
2
0
5
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
2
0
0
3
0
725
2 763
městys
8
53
300
327
454
479
160
53
130
475
64
251
48
115
314
310
457
86
55 429
1 201 827
10 381 130
4,6
168
623
883
1 586
763
1 163
296
951
889
530
1 353
835
418
600
379
1 515
865
93 029
1 101 478
7 886 668
8,4
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
obec
0
0
2
0
0
3
0
0
0
0
3
2
0
0
0
2
2
Častonice, Křivoklát, Písky
Lány, Vašířov
Milostín, Povlčín
Lodenice, Mšecké Žehrovice
Lhota pod Džbánem, Mutějovice
Nové Strašecí, Pecínov
Klečetné, Oráčov
Chlum, Pavlíkov, Ryšín, Skřivaň, Tytry
Dučice, Přerubenice
Nový Dvůr, Řeřichy
Hostokryje, Nouzov, Senomaty
Kostelík, Malé Slabce, Modřejovice, Nová
Ves, Rousínov, Skupá, Slabce, Svinařov
Svojetín, Veclov
Bělbožice, Milíčov, Šípy
Kalubice, Malá Buková, Velká Buková
Hůrky, Velká Chmelištná
Újezd nad Zbečnem, Zbečno
Otěvěky, Žďár
Pramen: ČSÚ, MVČR
Analýza
1.2 Fyzicko-geografické podmínky
Hranice okresu Rakovník na severu, východě i jihu tvoří přirozené útvary – terénní předěly, lesy, řeka.
Pouze západní hranice není výrazná podle přírodních útvarů. Na východě a jihovýchodě sousedí okres s
okresy Kladno a Beroun, na jihu a západě s okresy Rokycany a Plzeň-jih a na severu s okresem Louny.
Z hlediska geomorfologického uspořádání je celý Středočeský kraj součástí provincie Česká vysočina
(Český masiv). Na území kraje se stýkají 3 ze 6 geomorfologických subprovincií této provincie, a to
Česká tabule, Česko-moravská a Poberounská subprovincie. Vymezené území Rakovnicka spadá do
Poberounské subprovincie. Konkrétně do tohoto území zasahují dvě oblasti Poberounské subprovincie, a
sice tzv. Brdská oblast (konkrétně se jedná o celky Křivoklátská vrchovina a Džbán) a dále oblast
Plzeňská pahorkatina (celek Rakovnická pahorkatina).
Povrch rakovnického území tvoří převážně mírně zvlněné plošiny a pahorkatiny. Na severu vystupuje
plošina Džbán až do nadmořské výšky 535 m. Střed tvoří Rakovnická pánev s průměrnou výškou kolem
350 m, kterou na západě, jihu a východě obklopuje Rakovnická plošina přesahující nadmořskou výšku
500 m. Na jihovýchodě se rozkládá Křivoklátská vrchovina prolomená hlubokým údolím řeky Berounky se
strmými a místy skalnatými svahy. Zde leží i nejvyšší bod okresu vrch Vlastec - 612 m n.m.. Nejníže
položeným místem je koryto Berounky u Račic – 224 m n.m..
Svojí rozlohou 930 km2 zaujímá Rakovnicko čtvrté místo mezi okresy ve Středočeském kraji a 8,4 % z
jeho rozlohy. Zemědělská půda zabírá 52,4 % a lesy 38,6 % z celkové rozlohy. Po provedené územní
struktuře k 1. lednu 2007 náleží do okresu Rakovník 83 obcí, neboť 1 obec (Lány) byla přeřazena do
okresu Kladno.
Na území Rakovnicka se rozkládá Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která bylo vyhlášena za
biosférickou rezervaci UNESCO. V rámci pahorkatin až nižších vrchovin střední Evropy jde o mimořádně
zachovalé, převážně lesní území s bohatou květenou i zvířenou a řadou významných geologických a
geomorfologických objektů.
1.3 Základní socioekonomické údaje
Kapitola se zabývá socioekonomickými údaji, které shrnují charakteristiku dané oblasti z pohledu
obyvatelstva, ekonomiky (vč. trhu práce) a dopravní obslužnosti. Tyto ukazatele patří mezi základními
aspekty ovlivňující kvalitu života zdejších obyvatel.
1.3.1 Obyvatelstvo
Na vymezeném území žilo k 1.1.2008 celkem 55 429 obyvatel, tedy 4,6 % z celkového počtu obyvatel
Středočeského kraje. Hustota zalidnění v okrese Rakovník činila ke stejnému datu 59 obyvatel/km2, což
jej charakterizuje jako nejméně osídlený okres v kraji. Zdaleka nejpočetnější obcí na vymezeném území
je město Rakovník (16 265 obyvatel), za ním následuje Nové Strašecí (5 175), Lány (1 794), Lužná
(1 786), Jesenice (1 641), Řevničov (1 410), Pavlíkov (1 072), Kněževes (1 030) a Roztoky (1 023). V
žádné další obci na Rakovnicku nepřevyšuje počet obyvatel hranici 1000. Celkově v těchto 75 obcích žije
43,7% obyvatel Rakovnicka.
Vývoj počtu obyvatel v letech 2000 až 2007 je zachycen v následující tabulce. V tomto období došlo
k nárůstu obyvatel na vymezeném území o 3 %, tedy nižšímu než ve Středočeském kraji jako celku
(7,8%). V rámci samotného okresu Rakovník došlo k navýšení o 2,7%, což je čtvrtý nejnižší nárůst ve
srovnání s ostatními okresy Středočeského kraje, přičemž všechny okresy Středočeského kraje
zaznamenaly v tomto období nárůst počtu obyvatel.
Tab. 2 – Počet obyvatel na vymezeném území v letech 2000 – 2007 (vždy k 31.12.)
Změna
2007/2000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
53 805
54 086
54 128
54 271
54 351
54 422
54 669
55 429
103,0 %
Pramen: ČSÚ
Analýza
Graf 1 – Vývoj počtu obyvatel na vymezeném území v letech 2000 - 2007
56 000
počet obyvatel
55 000
54 000
53 000
počet obyvatel
52 000
51 000
50 000
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
K 31. 12. 2006 žilo v okrese Rakovník 1 219 cizinců (tyto počty nezahrnují cizince s platným azylem), což
činí 2,86 % z celkového počtu cizinců žijících ve SK - je to nejnižší podíl za okresy SK vůbec.
Nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci a Vietnamci. Nejvíce cizinců v rámci Středočeského kraje žije
v okrese Mladá Boleslav, kde jsou hojně zaměstnáváni v automobilce Škoda Auto a.s., Mladá Boleslav,
vysoké procento cizinců je také v okresech Praha-západ, Praha-východ, Kladno a Mělník.
Tab. 3 - Cizinci v okrese Rakovník a SK (k 31. 12. 2006)*
z toho
Území
Okres Rakovník
Středočeský
kraj
Cizinci
celkem
trvalé
pobyty
občané
zemí
EU
Ukrajina
Vietnam
Slovensko
464
626
380
468
244
201
92
42
42 588 16 046
16 260
14 520
15 455
3 110
9 884
2 4571
2 731
1 219
ženy
státní občanství
Polsko
Rusko
Pramen: Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR
*
bez osob s platným azylem
1.3.2 Ekonomika
Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá průmyslová i zemědělská výroba. Stěžejními
průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. Důležitou roli v kraji hraje také
automobilový průmysl a několika významnějšími podniky je zastoupeno i sklářství, keramika a polygrafie.
Ústup zaznamenaly dříve tradiční obory, jako je těžba uhlí, ocelářství a kožedělný průmysl. Zemědělská
výroba těží z příznivých přírodních podmínek v severovýchodní části kraje a vyniká hlavně rostlinnou
výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky a chmele. V příměstských částech se pěstuje ovoce,
zelenina, ale také květiny.
1.3.2.1 Hrubý domácí produkt
Vývoj ekonomiky nejlépe vyjadřuje hrubý domácí produkt (dále jen HDP). Ve Středočeském kraji v roce
2006 vykazoval 90,4 % průměrné úrovně HDP na obyvatele České republiky, což jej zařadilo na 4. místo
za Hl. m. Prahu, kraj Plzeňský a Jihomoravský. Dle předběžných výsledků roku 2007 se však SK dostává
na 2. místo, hned za Hl. m.Prahu. Následující tabulka ukáže vývoj HDP od roku 2003, vč. předběžných
výsledků za rok 2007 (za menší územní celky ČSÚ údaje o HDP nezveřejňuje a není možné je tedy
analyzovat).
Analýza
Tab. 4 – Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč dle krajů
Území
ČR
Hlavní město Praha
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Plzeňský kraj
Karlovarský kraj
Ústecký kraj
Liberecký kraj
Královéhradecký kraj
Pardubický kraj
Vysočina
Jihomoravský kraj
Olomoucký kraj
Zlínský kraj
Moravskoslezský kraj
2003
2004
2005
2006
2007*
252 617
530 334
238 328
225 621
235 913
202 270
208 128
204 456
226 640
214 667
217 107
234 532
193 844
206 803
195 867
271 161
569 914
253 397
242 791
262 596
213 182
222 486
216 614
243 726
228 085
228 402
250 877
215 011
216 465
222 042
290 232
606 925
269 674
258 668
278 326
225 410
235 260
232 303
259 348
239 415
244 510
267 463
226 617
232 558
237 244
314 765
662 815
284 594
283 701
294 501
240 082
253 939
266 553
273 541
257 090
265 339
286 079
233 705
254 466
270 360
341 989
709 125
322 364
300 158
322 162
240 901
275 837
279 775
291 472
290 693
287 879
318 863
257 069
283 366
286 580
Pramen: ČSÚ
* Předběžný údaj s předpokládanou korekcí na definitivní údaj
1.3.2.2 Průmysl a zemědělství
Okres Rakovník je znám svým chemickým a keramickým průmyslem. Chemický průmysl je reprezentován
výrobou pracích prášků a čistících prostředků, keramický průmysl je spojen s obkladovými dlaždicemi.
Průmysl (a to převážně lehká průmyslová výroba), je soustředěn především v městě Rakovníku, jako
spádovém centru. Mimo toto území jinak není prakticky zastoupen. Hlavní podíl na tvorbě ekonomického
produktu okresu Rakovník má především keramický, chemický a strojírenský průmysl, zemědělství a
cestovní ruch. Mezi největší zaměstnavatele s 250 a více zaměstnanci, kteří sídlí na území okresu
Rakovník patří:
Obchodní jméno
Sídlo
Zaměření
LASSELSBERGER CERAMISC RAKO, a.s.
Rakovník
PROCTER&GAMBLE, Rakona a.s.
Rakovník
KRÁLOVSKÝ PIVOVAR KRUŠOVICE, a.s.
Krušovice
Nové
Strašecí
ČESKÉ LUPKOVÉ ZÁVODY, a.s.
ČESKÝ INTER CONTROL CZ kom. spol.
Rakovník
VALEO AUTOKLIMATIZACE, s.r.o.
Rakovník
ANEXIA, s.r.o.
Rakovník
Bytová keramika
Spotřební zboží zaměřené na prací a čistící
prostředky
Vaření piva Krušovice; obchod
Výpal a granulometrická úprava žáruvzdorných
ostřiv; pozemní práce
Zpracovatelský průmysl, obchod a opravy
(elektrické stroje a přístroje – termosondy)
Navrhování, výroba a prodej komponentů,
integrovaných systémů a modulů pro osobní i
nákladní automobily
Doprava, spoje, obchod, opravy
Mezi další důležité zaměstnavatele patří také francouzská firma Valeo autoklimatizace k.s., výrobní závod
Brano-Ateso a.s., zabývající se především autodoplňky, Eberspächer spol. s. r. o. – výroba výfukové
techniky a také firma CZECH BREWERY – RAKOVNÍK, a.s., která znovu obnovuje výrobu dříve
vyhlášeného rakovnického piva Bakalář.
Sledované území je ale charakteristické venkovským urbanismem, převažuje zde zemědělská výroba,
jako je produkce obilovin, brambor, chmele, technických plodin, masa a mléka. To se odráží také ve vyšší
zaměstnanosti v zemědělství. Z rozlohy okresu Rakovník (1503 km²), zabírá celých 54,4 % zemědělská
půda, tu z 43,4 % tvoří orná půda a 3,6 % trvale zatravněné porosty. Lesy pokrývají 40,1 % plochy okresu
a řadí ho tak na druhé místo v zalesněných plochách kraje. V jižní části okresu na písčitých půdách se
pěstují brambory a obilí. Zemědělství v severní a střední části okresu má díky kvalitní půdě „červenici“
ideální podmínky pro pěstování chmele. Podíl plochy chmelnic činí 5,4 % (cca 650 km²). Chmel se
vyznačuje vysokou kvalitou a má zde mnohasetletou tradici. České chmelařství je v současnosti
soustředěno ve třech hlavních oblastech: na Žatecku, Úštěcku a Tršicku. Rakovnicko spadá do oblasti
Žatecka. K nejdůležitějším chmelařským obcím okresu Rakovník patří obce Kněževes, Kolešovice a
Analýza
Nesuchyně. Co se týká chovu hospodářských zvířat, oblast zaznamenává klesající tendenci. Na
Jesenicku a Novostrašecku je také zastoupena produkce sladkovodních ryb.
Tab. 5 – Počty zemědělských podniků členěných dle velikostní struktury v roce 2006
Oblast
Zemědělské
podniky
celkem
žádná
0 - 4,99
5 - 9,99
Rakovník
352
17
129
37
v tom s rozlohou zemědělské půdy (ha)
10 - 49,99 50 - 99,99 100 - 499,99
88
24
35
500 a více
22
Pramen: ČSÚ
1.3.2.3 Ekonomické subjekty
Dalším důležitým ukazatelem ekonomické úrovně daného území je počet podnikatelsky činných
ekonomických subjektů. Středočeský kraj měl k 1. 1. 2007, hned po Hl. m. Praze, nejvyšší počet
registrovaných podnikatelských jednotek v České republice, a to 282 761.
Rakovnicko vykazovalo k 1. 1. 2007 z hlediska struktury podnikatelské sféry 11 373 podnikatelských
subjektů zapsaných do registru ekonomických subjektů, což představuje 4,0 % z celkového počtu
Středočeského kraje. 80,4 % tvoří fyzické osoby, 7,1 % právnické osoby a 12,5 % ostatní společnosti.
V členění podle odvětvových činností tvoří z celkového počtu 13 % podniky zabývající se průmyslovou
činností, 12 % stavební podniky, 9 % zemědělské podniky a lesnictví a nejvíce, 66 %, podniky zabývající
se službami.
Tab. 6 – Meziokresní srovnání počtu ekonomických subjektů ve Středočeském kraji k 1.1.2007
Oblast
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha-východ
Praha-západ
Příbram
Rakovník
Kraj celkem
Počet
obyvatel
92 631
81 307
155 314
93 042
74 585
97 696
120 779
88 856
127 041
106 048
110 893
53 635
1 201 827
Ekonomické
subjekty
celkem
23 617
18 865
31 922
20 100
16 381
22 202
25 786
20 461
33 925
30 353
27 776
11 373
282 761
fyzické
osoby
19 980
14 850
25 601
16 649
13 791
18 017
19 619
17 260
26 851
22 928
23 183
9 142
227 871
Z toho
obchodní
družstva
společnosti
1 316
63
1 711
50
3 152
73
1 481
55
839
53
1 650
209
1 916
75
1 383
54
3 785
123
4 434
125
1 864
91
763
45
24 294
1 016
Počet ES na
1 000 obyvatel
255,0
232,0
205,5
216,0
219,6
227,3
213,5
230,3
267,0
286,2
250,5
212,0
235,3
Pramen: ČSÚ
Z přehledu vyplývá, že hned za okresem Kladno je Rakovník druhým okresem Středočeského kraje
s nejnižším počtem ekonomických subjektů na počet obyvatel. Na 1 000 obyvatel zde připadá 212
ekonomických subjektů.
Co se týče členění dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále jen OKEČ), a konkrétně
subjektů zabývajících se činností související s cestovním ruchem (oddíl 55000 - Ubytování a stravování,
viz popis v tabulce níže), ty tvoří v okrese Rakovník cca 5 % z celkového počtu ekonomických subjektů.
55 Ubytování a stravování – oddíl zahrnující činnosti jednotek, které poskytují zákazníkům služby
ubytování, přípravy občerstvení, jídel či nápojů pro okamžitou spotřebu. Patří sem ubytovací a
stravovací služby, protože obě tyto činnosti jsou často poskytovány stejnou jednotkou.
Přehled počtů ekonomických subjektů oddílu OKEČ Ubytování a stravování k datu 31. 12. 2007
v jednotlivých obcích sledovaného území Rakovnicka je v následující tabulce.
Analýza
Tab. 7 – Ekonomické subjekty na vymezeném území (Ubytování a stravování k 31. 12. 2007)
Ubytování a stravování
počet k
31.12.2007
1
4
1
15
3
0
5
6
0
4
5
0
5
0
16
0
0
10
1
9
4
0
0
0
3
1
2
10
Obec
Bdín
Branov
Břežany
Čistá
Děkov
Drahouš
Hořesedly
Hořovičky
Hracholusky
Hřebečníky
Hředle
Hvozd
Chrášťany
Janov
Jesenice
Kalivody
Karlova Ves
Kněževes
Kolešov
Kolešovice
Kounov
Kozojedy
Krakov
Krakovec
Kroučová
Krty
Krupá
Krušovice
Rakovnicko
celkem
Obec
Křivoklát
Lány
Lašovice
Lišany
Lubná
Lužná
Malinová
Městečko
Milostín
Milý
Mšec
Mšecké Žehrovice
Mutějovice
Nesuchyně
Nezabudice
Nové Strašecí
Nový Dům
Olešná
Oráčov
Panoší Újezd
Pavlíkov
Petrovice
Pochvalov
Přerubenice
Příčina
Přílepy
Pšovlky
Pustověty
počet k
31.12.2007
17
23
1
2
10
12
0
7
2
1
7
5
5
4
0
45
3
2
4
3
8
0
0
4
2
4
4
2
Obec
Račice
Rakovník
Roztoky
Ruda
Rynholec
Řeřichy
Řevničov
Senec
Senomaty
Skryje
Slabce
Smilovice
Srbeč
Svojetín
Sýkořice
Šanov
Šípy
Švihov
Třeboc
Třtice
Václavy
Velká Buková
Velká Chmelištná
Všesulov
Všetaty
Zavidov
Zbečno
Žďár
počet k
31.12.2007
1
186
15
2
8
1
12
0
6
5
17
0
3
4
3
11
1
0
0
6
0
4
1
0
3
2
9
1
583
Pramen: ČSÚ
Na vymezeném území bylo k 31. 12. 2007 dle členění OKEČ registrováno 583 subjektů zabývajících se
ubytováním a stravováním. Nejvyšší počet těchto subjektů vykazuje město Rakovník (186), za ním
následují Nové Strašecí (45) a Lány (23). V přepočtu na 1 000 obyvatel je Rakovnicko pod průměrem
Středočeského kraje.
Tab. 8 – Počet ekonomických subjektů s činností Ubytování a stravování na 1000 obyvatel
Území
Rakovnicko
Okres Rakovník
Středočeský kraj
ČR
Počet
583
560
13 626
122 410
k 31.12.2007
Počet na 1000 obyv.
10,52
10,44
11,34
11,79
Pramen: ČSÚ
1.3.2.4 Trh práce
I přes pozitivní vývoj na trhu práce, jakými jsou klesající míra nezaměstnanosti a rostoucí zaměstnanost,
lze stále identifikovat několik strukturálních problémů. Mezi největší problémy současné zaměstnanosti
patří prohlubující se nesoulad v kvalifikační struktuře mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle
a sezónní výkyvy na trhu práce. Středočeský kraj vykazuje třetí nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti
v republice. Svou hodnotou 3,9 % je o 1,4 % nižší než je republikový průměr (5,3 %). Na konci měsíce
července 2008 nabízely středočeské úřady práce 18 798 volných míst, na jedno volné místo tak připadal
jeden až dva uchazeči o zaměstnání. Z okresů SK republikový průměr míry nezaměstnanosti překračuje
pouze okres Nymburk a okres Kladno, třetím okresem s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je okres
Příbram, který je na republikovém průměru. Nejnižší míru nezaměstnanosti (mimo okresy Praha východ a
Analýza
Praha západ) vykazují okresy Mladá Boleslav, Benešov a Beroun. Okres Rakovník vykazuje k tomuto
datu 4,9 % RMN, čímž poprvé od roku 2001 klesl pod 5% hranici. Stav míry nezaměstnanosti k 31. 7.
2008 v okresech Středočeského kraje znázorňuje následující graf.
Graf 2 – Míra nezaměstnanosti v okresech SK k 31. 7. 2008
Míra nezaměstnanosti k 31. 7. 2008
6
5
4
3
2
1
M
ak
o
aj
kr
R
St
ř.
vn
ík
m
ra
Př
íb
pa
d
Pr
a
ha
-
zá
ch
vý
ha
Pr
a
N
ym
bu
r
od
k
v
la
dá
Bo
le
s
la
M
ěl
ní
k
a
H
or
Ku
tn
á
Ko
lín
o
Kl
ad
n
ou
n
Be
r
Be
ne
šo
v
0
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Registrovaná míra nezaměstnanosti obcí vymezeného území vykazuje velké rozdíly vycházející jak
z místní nabídky práce, tak z celé řady předpokladů pro mobilitu pracovní síly. Jde o nedostatek motivace
k práci, nedostatečnou sladěnost systému vzdělávání s měnícími se požadavky trhu práce a nízkou
regionální a profesní mobilitu. Důsledkem je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, který se může stát
limitujícím faktorem ekonomického růstu, přitom počet volných pracovních míst v ekonomice dosahuje
rekordních hodnot. Mezi obce s nejnižší RMN k 31. 12. 2007 patří s 0,00% obce Kalivody a Krty, dále je
to obec Račice (1,30%) a Krupá (2,00%), naopak nejvyšší RMN vykazuje obec Žďár (18,8%) a obce
Hořovičky (17,8%), Nesuchyně (16,5%) a Lašovice (16,10%). Největší pokles RMN od roku 2001
zaznamenala obec Třeboc, o 21,1% (z 30,4 na 9,30%), a dále obce Václavy o 15,7 % (z 24,0 na 8,3%) a
Žďár o 15,3% (z 34,1 na 18,80%). Největší nárůst RMN od roku 2001 vykazuje obec Lašovice, a to o
6,7% (z 9,40% na 16,10%), a obec Řeřichy o 5,4% (z 8,9 na 14,3%).
Srovnání průměrné míry nezaměstnanosti k 31. 12. 2007 za Rakovnicko, ve srovnání se SK a ČR, nabízí
následující tabulka, ze které vyplývá, že Rakovnicko má o 1,0% vyšší registrovanou míru
nezaměstnanosti než je průměr Středočeského kraje.
Tab. 9 – Registrovaná míra nezaměstnanosti - srovnání let 2001, 2005 a 2007
Rakovnicko
Středočeský kraj
Česká republika
10,5
6,5
8,8
2 231
26 686
37 819
584 628
461 923 5 253 400
7,0
6,3
8,9
2 017
38 499
481 071
27 181
615 828
5 419 285
5,3
4,3
6,0
1 447
27 490
331 694
Ekonomicky
aktivní
celkem *)
RMN
(%)
Dosažitelní
uchazeči
Celkem **)
31. 12. 2007
Ekonomicky
aktivní
celkem *)
RMN
(%)
Dosažitelní
uchazeči
Celkem **)
RMN
(%)
31. 12. 2005
Ekonomicky
aktivní
celkem *)
OBEC
Počet
uchazečů
celkem
31. 12. 2001
26 319
647 378
5 544 625
Pramen: portál MPEG
*) u obcí dle SLDB - k 1.3.2001, pro kraj a ČR dle VŠPS - klouzavý průměr posledních 3 měsíců. Míra registrované nezaměstnanosti se na úrovni ČR,
krajů a okresů počítá na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z
důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva zjištěného ze SLDB.
**)Dosažitelní uchazeči - Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního
místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání
ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazeni na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají
krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu
mateřské dovolené.
Analýza
1.4 Dopravní infrastruktura
Silniční doprava
Jak uvádí Společnost pro veřejnou dopravu, Rakovníkem neprochází žádná silnice 1. třídy ani dálnice.
Tento okres má hned za okresem Příbram druhou nejnižší hustotu silnic v kraji. Nejvýznamnější
komunikací ve městě je silnice 2. třídy číslo II/237 do Nového Strašecí, kde se napojuje na silnici 1. třídy
číslo 6 Praha - Karlovy Vary - Cheb - Pomezí nad Ohří. Velký význam mají také silnice II/229 Louny Rakovník – Kralovice, II/227 Žatec - Rakovník - Roztoky (u Křivoklátu) a II/228 Rakovník – Jesenice.
Většinu regionální a dálkové autobusové dopravy zajišťuje dopravce Anexia s.r.o., na významném spojení
s Prahou se podílí také další rakovnický dopravce, CS Trans s.r.o. Dalšími dopravci v Rakovníku jsou
např. ČSAD MHD Kladno a.s. a Václav Lexa - Lextrans.
Tab. 10 - Délka silnic a dálnic k 1. 1. 2007
Kraj, okres
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha - východ
Praha - západ
Příbram
Rakovník
Středočeský kraj
Rozloha
v km2
1 475
662
720
744
917
701
1 023
850
755
581
1 692
896
11 015
Délka
silnic a
dálnic
na 1km2
0,84
1,05
1,09
1,15
0,97
0,88
0,91
0,90
0,89
0,99
0,53
0,74
0,87
Dálnice
v
provozu
v km
46,2
34,0
7,5
14,2
36,5
44,8
9,3
192,5
Silnice v km
rychlostní
I.třídy (bez
rychlostních)
II.třídy
III.třídy
30,4
51,5
10,9
16,4
19,4
2,8
131,5
52,4
66,9
74,6
56,1
70,9
66,4
61,8
24,7
11,9
105,4
55,7
646,8
357,2
152,5
154,2
151,4
223,9
149,2
221,2
201,7
162,2
150,3
233,1
210,6
2 367,4
789,1
510,0
535,0
619,0
613,0
381,4
592,5
461,5
427,7
389,5
547,2
393,0
6 259,0
Silnice a
dálnice
celkem
v km
1 245,0
696,5
786,4
852,5
893,0
615,7
931,6
761,5
670,3
577,5
905,1
662,2
9 597,1
Zdroj informací : Ředitelství silnic a dálnic ČR
Městská hromadná doprava
Provoz městské hromadné dopravy v Rakovníku zajišťuje dopravce Anexia s.r.o. Provoz MHD je
zajišťován čtyřmi autobusovými linkami označenými jako B1 - B4, které slouží také okolním obcím.
Dopravní obslužnost je zaměřena na dopravu obyvatel do zaměstnání a škol. Linky jezdí pouze v
pracovní dny, intervaly jsou na všech linkách zcela nepravidelné. Všechny linky se sjíždějí na
autobusovém nádraží, které je umístěno v těsné blízkosti železniční stanice.
Železnice
Železniční síť je tvořena pouze regionálními tratěmi. Do Rakovníka vede pět železničních tratí, všechny
jsou ale jednokolejné a nejsou elektrifikované. Jedná se o tratě číslo:
• 124 do Lužné u Rakovníka (odkud vlaky pokračují po trati 120 do Prahy),
• 126 do Loun,
• 161 do Bečova nad Teplou,
• 162 do Kralovic u Rakovníka a
• 174 do Berouna.
Trať číslo 162 je oficiálně vedena až do Mladotic, v úseku Kralovice u Rakovníka - Mladotice je však
provoz dlouhodobě přerušen a nahrazen autobusovou dopravou. Po tratích 124, 126 a 174 jsou vedeny i
spěšné vlaky a rychlíky, po ostatních tratích pouze vlaky osobní (zastávkové). Region je bez železničních
koridorů a mezinárodních tratí. Regionální železniční trať má velký historický význam, dodnes se
dochovala historická parní trať „Kolešovka“ a funkční exponáty lze vidět v Železničním muzeu v Lužné.
Letecká doprava
Nejbližší veřejné mezinárodní letiště je v Praze – Ruzyni, které je vzdálené cca 45km od Rakovníka. Na
vymezeném území je veřejného vnitrostátního letiště Rakovník, kde je možné provozovat sportovní létání.
Jedním ze základních cílů dopravní politiky ČR je systematická podpora dopravy přátelské k životnímu
prostředí a mezi takové druhy dopravy jednoznačně patří i cyklistika, které je blíže věnována kap. 2.4.2.
Analýza
2 Charakteristika území z pohledu cestovního ruchu
(analýza nabídky CR)
Co se týče potenciálu cestovního ruchu na vymezeném území, dle Atlasu cestovního ruchu České
republiky (MMR ČR, 2006) spadá východní a jihovýchodní část území pod venkovské krajiny s příznivými
předpoklady pro cestovní ruch, západní část území pod venkovské krajiny s průměrnými předpoklady pro
cestovní ruch a část území severně od Rakovníku je charakterizována jako venkovská krajina
s minimálními předpoklady pro cestovní ruch. Z pohledu typologie středisek patří Křivoklát, Lány a
Krakovec k historickým městům národního významu a Jesenice je střediskem letní rekreace u vody. Na
vymezeném území se rozkládá více než polovina CHKO Křivoklátsko a nachází se zde jedny
z nejvýznamnějších památek v České republice, hrad Křivoklát a zámek Lány.
Informace v následujících kapitolách vycházejí zejména z různých veřejných databází a ze statistických
dat – tzv. sekundární data. Statistiky však obvykle neobsahují všechny potřebné informace a navíc
v členění na menší územní celky než jsou kraje (pouze v některých případech okresy), a proto důležitým
zdrojem informací pro vypracování analytické částí této studie bylo místní šetření – tzv. primární data.
Zdrojem informací byly také již zpracované analýzy a studie, ať už na celorepublikové, krajské či
regionální úrovni, především pak dokument „Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko“ 1 .
Místní šetření bylo zrealizováno pro potřeby zjištění nabídky cestovního ruchu na Rakovnicku Pro tyto
účely byla vytvořena databáze v programu MS Excel, která obsahuje informace týkající se nabídky
cestovního ruchu v členění na:
• hromadná ubytovací zařízení,
• ubytování v soukromí,
• gastronomie a pohostinství,
• atraktivity poznávacího a kulturního cestovního ruchu,
• sportoviště, sportovní areály, lázně a welness,
• ostatní služby cestovního ruchu (TIC, CK/CA, půjčovny, servisy),
• značené pěší trasy,
• naučné stezky,
• cyklotrasy,
• hippoturistika a agroturistika,
• tábořiště a kempy na sjízdných vodních tocích,
• významné pravidelně se opakující kulturní a sportovní akce nadregionálního významu.
Vyplnění této databáze bylo zrealizováno ve spolupráci s Rakovnickem o.p.s. Podařilo se dát dohromady
podrobný souhrn nabídky cestovního ruchu vymezeného území, který může v případě vzniku klastru
cestovního ruchu do budoucna sloužit jako databáze a postupně se doplňovat. Databáze tvoří přílohu č. 1
analytické části této studie.
2.1 Cestovní ruch ve Středočeském kraji a na vymezeném území
Středočeský kraj disponuje potenciálem pro rozvoj různých typů cestovního ruchu. K tomu přispívají jeho
geografické podmínky i stávající infrastruktura, která poskytuje možnosti růstu rekreačních pobytů,
různých druhů turistiky a venkovského, městského či incentivního cestovního ruchu.
Následující údaje charakterizují cestovní ruch se zaměřením na Středočeský kraj a jeho pozici v rámci
České republiky. Pokud to bylo z pohledu dostupnosti statistických dat či místního šetření možné, byly
sledovány také menší územní celky - okres Rakovník resp. vymezené území Rakovnicka.
1
Dvořák, R., Hartl, R.: Analýza cestovního ruchu regionu Rakovnicko, Svazek měst a obcí Rakovnicka, 2005.
Analýza
2.1.1 Základní statistika návštěvnosti
Celková návštěvnost domácích hostů (rezidentů) i zahraničních (nerezidentů), sledovaná podle počtu
hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (dále jen HUZ 2 ), je ve Středočeském kraji pod celostátním
průměrem. V roce 2007 se v HUZ Středočeského kraje ubytovalo celkem 713 507 hostů, z toho 204 600
nerezidentů. Vztaženo k velikosti kraje dané počtem obyvatel a jeho rozlohou se tento kraj řadí k méně
navštěvovaným. Z hlediska absolutního počtu hostů je na 4. místě (nepočítáme-li Prahu). Průměrný počet
přenocování je ve Středočeském kraji 4. nejnižší (v roce 2007 to bylo 2,9) hned po Jihomoravském kraji,
Vysočině a Praze, což se odráží i v podprůměrné délce pobytu ve dnech. Průměrný počet přenocování
zahraničních hostů byl ve Středočeském kraji 5. nejnižší (2,7) hned po Jihomoravském, Jihočeském,
Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
Co se týče nižších územních celků, návštěvnost HUZ v rozdělení podle regionů NUTS 4 (okresy) ČSÚ již
nezveřejňuje, protože v mnoha případech nejsou tato data dostatečně spolehlivá. Bylo zjištěno, že údaje
o návštěvnosti HUZ za okres Rakovník nejsou dostatečně reprezentativní a nejsou tedy k dispozici (např.
za rok 2006 jsou známy údaje o návštěvnosti pouze za 3 okresy Středočeského kraje, a to Beroun,
Kladno a Nymburk). Návštěvnost hostů v HUZ v rámci vymezeného území Rakovnicka tedy nebylo
možné zjistit.
Ve Středočeském kraji se od roku 2000 snížil počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních.
Z původních 965 297 hostů v roce 2000 došlo k poklesu o 26% na 713 507 hostů v roce 2007. Během
tohoto období byla nejnižší hodnota dosažena v roce 2002 (674 396 hostů), což bylo tehdy způsobeno
řadou faktorů (povodně, celková stagnace mezinárodního CR v důsledku terorismu, situace v Iráku atd.).
Po následném nárůstu až na vrchol v roce 2004 dochází opět k propadu návštěvnosti hromadných
ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji. Výsledky za první polovinu roku 2008 ukazují, že ve
Středočeském kraji trend poklesu u návštěvnosti hostů v HUZ pokračuje i nadále (pokles o 6 % oproti 1.
pololetí roku 2007). Oproti tomu je celkový vývoj v České republice opačný. Dochází zde s výjimkou roku
2002 k trvalému nárůstu počtu hostů v HUZ. U nerezidentů se dokonce počet hostů mezi lety 2000 až
2007 zvýšil o 40%. Nárůst u domácích i zahraničních hostů je zaznamenán i v 1. polovině roku 2008.
Graf 3 - Hosté v HUZ ve Středočeském kraji v letech 2000 - 2007
1 000 000
900 000
Počet hostů
800 000
700 000
600 000
hosté celkem
500 000
nerezidenti
400 000
rezidenti
300 000
200 000
100 000
0
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
rok
Co se týče nerezidentů, tak od roku 2000 se snížil jejich počet z původních 411 790 na 204 600 v roce
2007, tedy na polovinu původní hodnoty. Vývoj je podobný jako u návštěvnosti hostů celkem, tedy
výraznější propad v roce 2002 na hodnotu 217 810, následný nárůst na 268 155 hostů nerezidentů v roce
2004 a poté opět pokles až na nejnižší hodnotu za celé období, která byla dosažena v roce 2007.
Výsledky za první polovinu roku 2008 ukazují, že trend poklesu návštěvnosti zahraničních hostů v HUZ
Středočeského kraje pokračuje i nadále (pokles o 8,4% oproti 1. pololetí roku 2007).
2
V rámci metodiky ČSÚ je za hromadné ubytovací zařízení považováno zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící
pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (neboli
ubytování v soukromí). Tyto jednotky již nejsou šetřeny od roku 2002.
Analýza
U rezidentů je vývoj podobný jako u nerezidentů s tím rozdílem, že nejvyšší hodnoty (596 427 hostů) za
celé sledované období bylo dosaženo v roce 2003. Od tohoto roku počet domácích hostů v HUZ
Středočeského kraje každoročně klesá a pokles byl zaznamenán i v 1. pololetí roku 2008 (o 4,9% oproti
1. pololetí roku 2007).
Co se týče struktury zahraničních hostů z pohledu jejich země původu, v roce 2007 se v hromadných
ubytovacích zařízeních ve Středočeském kraji ubytovalo nejvíce hostů z Německa, Slovenska, Polska,
Nizozemí a Francie. Kromě pozice Německa se jedná o odlišnou situaci než za ČR jako celek, kde
prvních pět míst zaujímají návštěvníci z Německa, Velké Británie, Itálie, USA a Ruska. V rámci
Středočeského kraje je průměrný počet přenocování, co se týče první desítky, nejvyšší u Rusů a Dánů.
Zcela nejvyšší průměrný počet přenocování byl zaznamenán u hostů z Bulharska (6,6) a Mexika (6,6).
2.1.2 Ubytovací služby
Ubytovací kapacity vykazované pro potřeby Českého statistického úřadu mohou být zatíženy výběrovou
chybou, což se zpravidla projeví až při důkladnějším místním šetření. Je pravděpodobné, že reálná
nabídka ubytovacích kapacit převyšuje vykazované hodnoty, zejména v kapacitách letního ubytování
v nižších cenových kategoriích. Základní rozdíly a závěry tím však s velkou pravděpodobností nejsou
zpochybněny, protože metodika a tím i výběrová chyba je vždy stejná.
Ubytovací kapacity jsou ve Středočeském kraji s přihlédnutím k rozloze jedny z nejnižších. Středočeský
kraj v roce 2007 statisticky vykazoval 566 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 29 969
lůžek. V přepočtu k rozloze se jedná o nejnižší hustotu lůžek (2,7 na 1 km²) v porovnání s ostatními kraji.
V rámci Středočeského kraje je nejvíce hromadných ubytovacích zařízení a zároveň největší lůžková
kapacita v okrese Příbram. Okres Rakovník je v počtu zařízení na 4. místě a v počtu lůžek na místě 6.
V přepočtu na rozlohu je lůžková kapacita v okrese Rakovník na průměru Středočeského kraje a ve
srovnání s ostatními okresy je Rakovník v tomto ukazateli na 7. místě. Z následující tabulky vyplývá, že
kapacity HUZ na Rakovnicku jsou v přepočtu na rozlohu nad průměrem Středočeského kraje. Zde je však
třeba zdůraznit, že data za vymezené území vycházejí z místního šetření, a proto nejsou zcela
srovnatelná s údaji ČSÚ. Protože místní šetření na Rakovnicku zahrnovalo celé území okresu a navíc
pouze 1 obec (Lány), vidíme při srovnání s údaji ČSÚ za okres Rakovník, že rozdíly mezi výsledky
místního šetření a statistikami jsou značné.
Tab. 11 – Kapacity HUZ na Rakovnicku v porovnání s vyššími územními celky – k 31.12.2007
Počet
zařízení
Rakovnicko*
78
Podíl
na SK
13,8%
Podíl
na ČR
Počet
pokojů
1,0%
947
Podíl
na SK
8,6%
Podíl
na ČR
0,5%
Počet
lůžek
3 011
Podíl
na SK
Podíl
na ČR
10,0%
0,7%
Počet
lůžek
na 1
km2
3,2
Okres Rakovník**
51
9,0%
0,7%
715
6,5%
0,4%
2 343
7,8%
0,5%
2,6
Středočeský kraj
566
100 %
7,2%
10 995
100 %
6,4%
29 969
100 %
6,6%
2,7
7 845
100 %
Česká republika
Pramen: ČSÚ, vlastní šetření
* výsledky z místního šetření (podzim 2008)
** údaje ČSÚ za rok 2005 - dle původní rozlohy okresu
172 560
100 %
451 707
100 %
5,7
Následující tabulka znázorňuje vývoj kapacit hromadných ubytovacích zařízení ve Středočeském kraji
během let 2000 až 2007. Vykazované hodnoty u počtu zařízení, počtu pokojů i počtu lůžek během tohoto
období doznaly poklesu. Po několikaletém snižování došlo v roce 2007 k mírnému nárůstu v počtu
zařízení a v posledních dvou letech narůstá také lůžková kapacita. Průměrná cena ubytování vzrostla ve
sledovaném období o 40,6 %.
Analýza
Tab. 12 – Kapacity HUZ ve Středočeském kraji v letech 2000 - 2007
Rok
počet
zařízení
počet
pokojů
počet
lůžek
počet míst pro
stany a
karavany
průměrná
cena
v Kč
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
613
631
602
586
560
553
548
566
12 447
12 662
11 363
11 322
10 974
10 339
10 779
10 995
32 864
33 947
30 683
30 699
30 112
28 379
29 179
29 969
5 872
6 101
6 090
6 267
5 935
6 389
6 804
6 741
288
303
336
354
340
373
362
405
Pramen: ČSÚ
Z hlediska struktury ubytovacích kapacit stojí Středočeský kraj na 4. místě v republice co se týče počtu
hotelových kapacit vyššího standardu (čtyř- a pětihvězdičkové hotely). Středočeský kraj má po
Jihočeském kraji druhý nejvyšší počet kempů, ovšem ve většině případů jejich kvalita neodpovídá
evropským standardům, což je ovšem problém i ostatních regionů České republiky. Následující tabulka
uvádí přehled o počtech HUZ dle kategorií na Rakovnicku v porovnání s vyššími územními celky. Vyplývá
z ní, že dle místního šetření je na Rakovnicku více ubytovacích zařízení než uvádějí statistiky zejména
v kategorii hotely (1 až 3*) a penziony.
Tab. 13 - Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie - k 31.12.2007
HUZ
celkem
Ostatní
Chatové
Ostatní
hotely a
osady a tur.
Kempy
zařízení
penziony
ubytovny
Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl
0,0%
41 52,6%
19 24,4%
5 6,4%
13 16,7%
Hotely*****
Hotely****
Rakovnicko*
78
Počet
0
Okres Rakovník**
47
0
0,0%
17 36,2%
12 25,5%
6 12,8%
12 25,5%
566
7 845
23
4,1%
289 51,1%
67 11,8%
72 12,7%
115 20,3%
360
4,6%
4 199 53,5%
959 12,2%
1 811 23,1%
Středočeský kraj
ČR celkem
516
6,6%
** údaje ČSÚ za rok 2006 – přepočet na území v roce 2007
Na Rakovnicku mají celkem 3 hromadná ubytovací zařízení oficiální certifikaci – 2 hotely (3*) a 1 kemp
(3*). V kategorii ubytování v soukromí má 1 zařízení certifikaci Svazu venkovské turistiky (2*).
Největší podíl ve struktuře hromadných ubytovacích zařízení Středočeského kraje zaujímá kategorie
ostatní hotely a penziony (51,1 %) a podobná situace je i na Rakovnicku – kategorie ostatní hotely a
penziony zde tvoří také více než polovinu (52,6 %). Největší lůžková kapacita připadá na kategorii ostatní
hromadná ubytovací zařízení, kam patří např. rekreační zařízení, školící střediska podniků, domovy
mládeže, hostely, lázně, ozdravovny, dětské prázdninové tábory apod.
Graf 4 - Struktura hromadných ubytovacích zařízení na Rakovnicku
16,7%
52,5%
Ostatní hotely a penziony
Kempy
6,4%
Chatové osady a tur. ubytovny
24,4%
Ostatní zařízení
Analýza
Tab. 14 – Kapacita HUZ dle kategorie na Rakovnicku
Počet zařízení
Počet pokojů
Počet lůžek
HUZ
celkem
78
Hotely
Penziony
Kempy
Chatové
osady
2
Turistické
ubytovny
3
Ostatní
13
28
19
947
225
207
152
51
26
286
13
3 011
538
566
583
169
88
1 067
Pramen: výsledky z místního šetření (podzim 2008)
Poznámka: chaty, bungalovy apod. jsou započítány jako 1 pokoj
Databáze všech hromadných ubytovacích zařízení na Rakovnicku je součástí Přílohy č.1 – LIST A (v
databázi jsou i 2 zařízení, která spadají do katastrů obcí Plzeňského kraje, ale jsou na hranici
s Rakovnickem – tyto kapacity nejsou započítány do výše uvedených tabulek).
Čisté i hrubé využití lůžek a pokojů u hotelů a penzionů ve Středočeském kraji nedosahuje
republikového průměru, u čistého využití lůžek se kraj v tomto ukazateli řadí na 4. místo. V roce 2001 to
bylo místo 9., avšak čisté využití lůžek dosahovalo vyšších hodnot než v roce 2007, a to 38,2%). U
nižších územních jednotek nebylo využití lůžek a pokojů zjištěno.
Tab. 15 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů, 2007
Kraj
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Česká republika
Hrubé využití lůžek v %
50,9
27,6
23,8
25,0
43,0
18,7
22,6
26,2
22,1
24,4
26,9
24,8
30,8
25,4
33,6
Čisté využití lůžek v % Čisté využití pokojů v %
51,7
29,3
26,0
26,8
45,4
20,8
25,4
28,9
25,1
26,1
28,4
26,7
33,2
27,4
35,8
59,1
35,6
30,9
31,7
51,9
26,3
29,6
33,7
29,6
30,3
36,9
32,1
40,0
34,4
42,8
Pramen: ČSÚ
Průměrné ceny za ubytování dosažené v r. 2007 ukazují, že Středočeský kraj patří mezi cenově dražší
(mezi kraji 3. nejvyšší průměrná cena za ubytování, konkrétně 405,- Kč) Pomineme-li Prahu, pak
průměrná cena za ubytování je ještě vyšší už jen v Karlovarském kraji. Co se týče okresů Středočeského
kraje, tak průměrné ceny ovlivňuje vzdálenost od Prahy. V okrese Rakovník je průměrná cena za
ubytování nejnižší ze všech okresů Středočeského kraje.
Individuální ubytovací zařízení neboli ubytování v soukromí (pronájem chat, chalup, místnostní
v obytných domech apod.), není statisticky sledováno. V rámci místního šetření byly zjištěny kapacity
ubytování v soukromí, které mají své vlastní webové stránky, nebo jsou prezentovány na stránkách obce,
IC apod., na serverech o ubytování v České republice, popřípadě v nabídce cestovních kanceláří. Na
vymezeném území Rakovnicka bylo zjištěno celkem 42 zařízení ubytování v soukromí s celkovou
kapacitou 398 lůžek. Jejich přehled je uveden v Příloze č.1 – LIST B.
2.1.3 Druhé bydlení (objekty individuální rekrace)
Druhé bydlení, jinak též chataření a chalupaření, je jedním z dalších významných prvků ovlivňujícím
ekonomické přínosy z cestovního ruchu. Dle „Satelitního účtu cestovního ruchu“ je v České republice
celkem 434 000 tzv. druhých domovů a v nich 2 170 000 lůžek. Jedná se o odhad z údajů SDLB 1991 a
2001, který zahrnuje i neobydlené domy z důvodu rekreačního využití.
Analýza
Základem pro následující srovnání jsou výstupy ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), realizovaného
v roce 1991. V rámci tohoto sčítání byly v souladu s tehdejší platnou legislativou zjišťovány rekreační
objekty v obcích. Jednalo se konkrétně o počty chat, rekreačních domků, chalup vyčleněných z bytového
fondu pro rekreační účely a chalup nevyčleněných, které byly nadále určeny k trvalému bydlení, ale
využívaly se pro rekreaci. Středočeský kraj je, co do počtu objektů sloužících k rekreaci, na prvním místě
v republice a stejně tak je tomu i v přepočtu na rozlohu. Podíl zdejších objektů sloužících k rekreaci na
celkovém počtu v ČR je 27%. Rakovnicko má ve srovnání s celorepublikovým průměrem o 2,4 objektů/1
km² více, ale v průměru Středočeského kraje je tento počet o 2,3 objektu/1 km² nižší.
Tab. 16 - Počet objektů sloužících k rekreaci (SLDB 1991) na km²
Území
Rakovnicko
Středočeský kraj
Česká republika
Počet objektů
celkem
6 879
106 999
396 685
Počet objektů
na 1 km²
7,4
9,7
5,0
Podíl na SK
6,4 %
100,0 %
/
Podíl na ČR
1,7 %
27,0 %
100,0 %
Pramen: ČSÚ
V rámci Středočeského kraje jsou na tom v tomto ukazateli nejlépe okresy Praha-západ, Praha-východ a
Benešov, což platí i v přepočtu na rozlohu. Okres Rakovník je na 6 místě z 12ti okresů SK.
Tab. 17 - Rekreační objekty dle SLDB 1991 v územní struktuře k 1.1.2007
Počet objektů individuální rekreace celkem
Území
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha-východ
Praha-západ
Příbram
Rakovník
Středočeský kraj
Česká republika
celkem
9 889
6 674
1 882
1 752
4 280
1 532
2 209
2 171
15 051
20 267
6 784
4 524
77 015
268 298
z toho
počet rekr. chalup
počet chat,
vyčleněných z
rekreačních domků
bytového fondu
8 619
5 801
1 576
954
2 861
1 277
1 887
1 573
14 636
20 108
5 645
3 875
68 812
214 465
1 270
873
306
798
1 419
255
322
598
415
159
1 139
649
8 203
53 833
Rekreační
chalupy
nevyčleněné z
bytového fondu
3 326
1 875
1 839
2 452
1 889
2 426
3 231
2 902
2 655
1 782
3 289
2 318
29 984
128 387
Pramen: ČSÚ
Nejvíce objektů individuální rekreace je zaznamenáno v obcích Sýkořice (658) a Zbečno (465), nad 200
objektů sloužících k individuální rekreaci je v obcích Třtice, Račice, Křivoklát, Jesenice a Hřebečníky.
Naopak obce, kde nebyl podchycen žádný takovýto objekt jsou obce Hořesedly, Kněževes, Kroupová,
Milostín, Nový Dům, Pochvalov, Milovice a Všetaty.
V roce 2001 již toto sledování nebylo uskutečněno. Ze sčítání 2001 lze zjistit pouze počet domů či bytů,
které byly neobydleny z důvodu, že slouží k rekreaci - viz následující tabulky. Údaje z let 1991 a 2001
nejsou metodicky srovnatelné. V roce 1991 se jedná o údaje o všech rekreačních objektech, ale už jsou
to data poměrně stará a mohlo dojít k významným změnám. Údaje z roku 2001 na druhou stranu zahrnují
pouze objekty (domy, byty), které jsou součástí bytového fondu a nezahrnují tedy rekreační objekty
vyčleněné z bytového fondu.
Analýza
Tab. 18 - Neobydlené byty sloužící k rekreaci dle SLDB 2001 v územní struktuře k 1.1. 2007
Území
Okres Rakovník
Středočeský kraj
Česká republika
Byty v neobydlených
domech
z toho
v
rodinv bytocelkem
ných
vých
domech domech
0
2 608
2 608
36 824
36 824
0
171 865 171 865
0
Byty v trvale obydlených
domech
z toho
v
rodinv bytocelkem
ných
vých
domech domech
33
25
7
537
416
112
3 360
2 317
978
Celkem neobydlené byty
sloužící k rekreaci
z toho
v
rodinv bytocelkem
ných
vých
domech domech
2 641
2 633
7
37 361
37 240
112
175 225 174 182
978
Pramen: ČSÚ
Tab. 19 - Počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci (SLDB 2001) na km²
Území
Okres Rakovník
Středočeský kraj
Česká republika
Počet celkem
Počet
na 1 km²
Podíl na SK
Podíl na ČR
2 608
37 361
175 225
2,80
3,39
2,22
7,0 %
100,0 %
/
1,5 %
21,3 %
100,0 %
Pramen: ČSÚ
2.1.4 Gastronomie a pohostinství
Vedle ubytovacích možností je pro návštěvníky kraje podstatný též stravovací servis v místě ubytování i
v dalších zařízeních. Necelá polovina (49,5 %) ubytovacích zařízení v České republice stravování
neposkytuje. Ve Středočeském kraji je tento podíl pod celostátním průměrem. Bez stravovaní je zde
pouze 34,7 % ubytovacích zařízení, což je třetí nejnižší hodnota hned po Praze a Karlovarském kraji.
Ubytovacích zařízení, která poskytují možnost stravování jak pro ubytované hosty tak i pro pasanty, je
více než 45 %, čímž se kraj řadí na 1. místo v republice. Dalších téměř 20 % umožňuje stravování pouze
ubytovaným hostům. Tyto údaje nejsou k dispozici za nižší územní celky. Z místního šetření ve
vymezeném území Rakovnicka vyplynulo, že z celkového počtu 78 hromadných ubytovacích zařízení jich
41 poskytuje stravovací služby pro ubytované hosty i veřejnost.
Tab. 20 - Podíl HUZ s možností stravování (v %) k 31.12.2005
Kraj
Hl. m. Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Česká republika
pro veřejnost
41,4
45,4
29,9
33,5
40,9
40,1
19,2
23,8
29,1
31,6
34,4
31,3
36,9
37,7
32,4
pouze pro ubyt. hosty
25,5
19,9
14,4
19,4
26,0
14,8
16,9
20,1
14,0
15,3
12,5
14,8
23,0
15,7
18,1
bez stravování
33,1
34,7
55,7
47,1
33,1
45,1
63,9
56,1
56,9
53,1
53,1
53,9
40,1
46,6
49,5
Pramen: ČSÚ
Údaje o počtu pohostinských zařízeních jsou nejnovější z roku 2001, kdy bylo uskutečněno šetření sítě
pohostinských provozoven. Hustota sítě pohostinských zařízení vzhledem k počtu zde žijících obyvatel je
ve Středočeském kraji nad průměrem České republiky (nejvyšší je v Jihočeském kraji). Méně než
polovina z nich však poskytuje stravování, čímž se kraj liší od svých sousedů (kromě Vysočiny a
Pardubického kraje, kde je tento podíl ještě nižší). Na druhé straně je ve Středočeském kraji více než
v sousedních krajích takových pohostinských zařízení, která poskytují ke stravovacím i další služby. Počet
pohostinských zařízení na 1000 obyvatel je v okrese Rakovník vyšší než je průměr za Středočeský kraj.
Analýza
Tab. 21 - Počet pohostinských zařízení v r. 2001
Území
Okres Rakovník
Středočeský kraj
Česká republika
Celkem
s podáváním
jídel (%)
190
3 183
26 125
38,4
42,1
44,7
v tom:
s podáváním s ostatními
nápojů (%) službami (%)
56,8
53,5
50,5
4,7
4,5
4,8
Počet na
1000 obyv.
Počet na
100 km2
3,62
2,82
2,54
21,2
28,9
33,1
Pramen: Ročenka cestovního ruchu, ubytování a pohostinství 2006
Informace k pohostinským zařízením na Rakovnicku byly zjišťovány v rámci místního šetření. Následující
graf znázorňuje strukturu pohostinských zařízení ve sledovaném území vytvořenou na základě údajů o
zjištěných zařízeních (3 zařízení, která v sobě zahrnují kromě restaurace i další formu, např. kavárnu,
jsou ve výpočtech zahrnuta pod restauracemi). Celkem bylo na Rakovnicku zjištěno 205 pohostinských
zařízení, tedy 22 zařízení na 100 km2 a 3,7 zařízení na 1000 obyvatel. Nejvíce převažují
hostince/hospody a restaurace. V 75% pohostinských zařízení nabízejí kromě nápojů i studená a teplá
jídla. Podrobnější informace k jednotlivým pohostinským zařízením na Rakovnicku obsahuje Příloha č. 1 –
LIST C.
Graf 5 - Struktura pohostinských zařízení na Rakovnicku
1,0%
31,2%
16,6%
3,9%
5,9%
7,8%
33,7%
restaurace
hotelová restaurace
hostinec/hospoda
kavárna/cukrárna
vinárna/bar
motorest
rychlé občerstvení
Nejvyšší počet pohostinských zařízení má město Rakovník (50), další jsou město Jesenice s 13-ti, město
Nové Strašecí s 10-ti a městys Křivoklát s 9-ti zařízeními. Žádné pohostinské zařízení nemá 19 z 84 obcí.
2.2 Kulturně historické atraktivity
Středočeský kraj se vyznačuje kulturním dědictvím výjimečné kvality. Jeho nedílnou součástí je velké
množství movitých a nemovitých kulturních památek. K 9. 10. 2008 čítá seznam nemovitých kulturních
památek ve Středočeském kraji 4310 položek, což znamená, že je zde druhý největší počet nemovitých
památek v České republice hned po Jihočeském kraji.
2.2.1 Památkově chráněné objekty
Významný turistický potenciál tvoří památkový fond. Počet památkově chráněných objektů je vzhledem
k rozloze Středočeského kraje v pásmu podprůměru České republiky, byť v absolutních hodnotách je
jejich počet vysoký. Velkou konkurencí v tomto směru je samozřejmě hl. m. Praha.
Vzhledem k rozloze, ale i v absolutních hodnotách, je ve Středočeském kraji na památky nejbohatší okres
Kutná Hora a dále okres Mělník, kde je navíc největší počet objektů v návrhu na ochranu. Okres
Rakovník je v porovnání se zbývajícími jedenácti okresy Středočeského kraje na 10. místě co se týče
absolutního počtu nemovitých kulturních památek a stejně tak je tomu při přepočtu na rozlohu.
Analýza
Tab. 22 - Nemovité kulturní památky ve Středočeském kraji dle okresů
NUTS 4
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha - východ
Praha - západ
Příbram
Rakovník
Středočeský kraj
Počet památkově
chráněných objektů
365
230
402
307
781
462
433
239
286
198
369
238
4 310
Památkově chráněné
objekty na 100 km2
24,8
34,8
55,9
41,3
85,2
65,9
42,3
28,1
37,9
34,1
21,8
26,6
39,1
Počet objektů
v návrhu na ochranu
6
5
0
22
6
104
7
47
7
10
5
12
231
Pramen: Národní památkový ústav – Monument, údaje k 9.10.2008
Při pohledu na vymezené území Rakovnicka můžeme konstatovat, že s ohledem na rozlohu je území
v počtu památkově chráněných objektů pod průměrem Středočeského kraje. Z celkového počtu 245
nemovitých kulturních památek je zde 144 sakrálních památek, 25 památek typu hrad, zámek či tvrz, 28
památek lidové architektury, 26 památek typu měšťanský dům, vila apod., 6 technických památek, 5
hradišť (místa dávného osídlení, kde jsou dnes jen archeologické stopy) a 11 ostatních památek (např.
pomník, ovčín, sádky, městské opevnění apod.).
Tab. 23 – Nemovité památky na Rakovnicku ve srovnání s vyššími územními celky
Památkově chráněné objekty
Rakovnicko
Středočeský kraj
Česká republika
Počet
Podíl na SK
Podíl na ČR
245
4 310
40 307
5,7%
100 %
0,6%
10,7%
100 %
Památkově
chráněné
objekty
na 100 km2
26,3
39,1
51,1
Počet objektů
v návrhu na
ochranu
12
231
1 377
Pramen: Národní památkový ústav – MonumNet, údaje k 9.10.2008
Nejvýznamnějšími památkově chráněnými objekty jsou národní kulturní památky (NKP), kterých je dnes
v České republice celkem 236. Na území Středočeského kraje najdeme 27 nemovitých národních
kulturních památek a 1 movitou národní kulturní památku. Na vymezeném území Rakovnicka se nachází
1 NKP, a to hrad Křivoklát.
Území, jehož charakter je určován zpravidla větším počtem nemovitých kulturních památek a vztahy mezi
nimi a jejich prostředím, příp. mimořádně významnými archeologickými nálezy, prohlašuje vláda za
památkové rezervace. Území se zpravidla menším podílem kulturních památek, území s dochovaným
historickým prostředím, příp. území s větším počtem archeologických nálezů nebo část krajinného celku
vykazujícího významné kulturní hodnoty prohlašuje Ministerstvo kultury za památkové zóny. Památkové
rezervace a památkové zóny jsou městské nebo vesnické.
Ve Středočeském kraji jsou 2 městské památkové rezervace (Kutná Hora a Kolín) a 34 městských
památkových zón, přičemž na vymezeném území se jedná o 1 městskou památkou zónu – historické
jádro města Rakovník.
Jedinečná je lidová architektura ve Středočeském kraji, což se odráží i v její památkové ochraně. V kraji
je nadprůměrné množství vyhlášených vesnických památkových rezervací (10 z 61 v ČR) a
vesnických památkových zón (26 z 211), přičemž vymezeného území se týkají 2 vesnické památkové
zóny – Rousínov a Skryje. S lidovou architekturou úzce souvisí jedna významná památka v obci Zbečno
- Hamousův statek, který se řadí mezi nejstarší veřejnosti zpřístupněné památky lidové architektury ve
Středních Čechách.
Analýza
2.2.2 Hrady, zámky a tvrze
Česká republika oplývá mimořádně velkým bohatstvím kulturních památek. Více než dva tisíce
dochovaných hradů a zámků tvoří nejen svým množstvím, ale především umělecko-historickou hodnotou
jednu z nejvýznamnějších součástí kulturního dědictví.
Dle databáze Národního památkového ústavu MonumNet je v České republice za kulturní památku
prohlášeno cca 1 190 zámků 3 (včetně jejich pozůstatků), cca 450 hradů a jejich zřícenin a cca 500 tvrzí
(včetně zřícenin a archeologických stop). Ve Středočeském kraji je za kulturní památku prohlášeno cca
250 zámků (21%), cca 60 hradů a jejich zřícenin (13,3%) a cca 130 tvrzí (26%). Tato čísla ukazují, že
Středočeský kraj je velmi bohatý na takovéto objekty. Celá řada z nich se ale využívá pro jiné účely než
cestovní ruch (soukromé využití, léčebná zařízení a ústavy, podnikatelské aktivity mimo oblast cestovního
ruchu apod.), nebo zatím nejsou využívány vůbec. V databázi Středočeského kraje je uvedeno celkem 51
zpřístupněných zámků, hradů, zřícenin popř. tvrzí, přičemž 3 z těchto zpřístupněných objektů se nachází
na Rakovnicku (hrad Křivoklát a zříceniny hradů Krakovec a Týřov).
Na vymezeném území Rakovnicka se nachází 1 hrad (Křivoklát) a 5 zřícenin hradů z nichž
nejzachovalejší jsou zříceniny hradů Krakovec a Týřov, nepatrné pozůstatky zdí zbyly po hradech Džbán
a Jivno a pouze terénní náznaky jsou k vidění na místě, kde stával hrádek Sobín. Křivoklát a Krakovec
jsou přístupné za poplatek a ve vymezených hodinách, zbývající zříceniny hradů jsou volně přístupné až
na Jivno, které se nachází v ohrazené oboře. Na katastru obce Běleč nad údolím potoka Vůznice, v těsné
blízkosti vymezeného území, stojí volně přístupná zřícenina hradu Jinčov (zvaný též Jenčov). Ze 14
zámků na Rakovnicku, které jsou památkově chráněné, není žádný využíván jako atraktivita cestovního
ruchu s možností prohlídky. Za zmínku stojí barokní zámek v Lánech, který je oficiálním letním sídlem
prezidentů České republiky. Interiér zámku není přístupný široké veřejnosti (konaly se dny otevřených
dveří v roce 2000 a 2006), návštěvníci si však mohou prohlédnout zámecký park a kostel přiléhající
k zámku. V souvislosti s cestovním ruchem se můžeme zmínit ještě o dvou zámcích - v části budovy
zámku v Krušovicích je pivovarské muzeum a v loveckém zámečku Svatý Hubert, který patří Lesům ČR,
je nabídka ubytování při lovech. Z pěti tvrzí, které byly prohlášeny za kulturní památku, jsou k vidění jen
pozůstatky zdí či terénní náznaky.
2.2.3 Sakrální stavby
Pro sakrální turistiku mají význam především poutní místa, z nichž nejnavštěvovanější je ve
Středočeském kraji Svatá Hora v Příbrami (návštěvnost okolo 250 tis. ročně). Na vymezeném území se
nenachází žádné poutní místo.
Celkem bylo na vymezeném území zjištěno 144 památkově chráněných sakrálních objektů. Konkrétně se
jedná o 57 kostelů, 25 kaplí, 11 far, 2 synagogy a 1 židovský hřbitov a další drobné sakrální objekty jako
jsou zvoničky, boží muka, smírčí kříže, sochy svatých apod., které nemají z pohledu cestovního ruchu
větší význam. Mezi sakrální zajímavosti, které stojí za shlédnutí, patří např. novogotický kostel sv.
Markéty v Kroučové, který je vystavěn z neomítané opuky, či barokní synagoga z 18. století v Rakovníku.
2.2.4 Technické památky a atraktivity
Historickým dědictvím a zároveň turisticky atraktivním cílem jsou také technické památky a zajímavosti.
Z nich jsou nejatraktivnější technické skanzeny, které se ve Středočeském kraji týkají především těžby
nerostných surovin. Např. Hornické muzeum Příbram je se 112 tisíci návštěvníky v roce 2007 čtvrtou
nejnavštěvovanější technickou památkou v České republice.
Rakovnicko není na technické památky příliš bohaté, přesto je zde několik technických zajímavostí
významných i z pohledu cestovního ruchu. Patří mezi ně Železniční muzeum v Lužné, největší muzeum
s železniční tématikou v České republice. Velmi zajímavou technickou památkou je Čechův mlýn a malá
vodní elektrárna ve Šlovicích - soukromé muzeum počátků „doby elektrické“ u nás (elektroskanzen).
Přehradní nádrž Klíčava slouží jako zásobárna pitné vody a volně přístupná je 50 metrů vysoká
a 180 metrů široká hráz, která zadržuje vodní masu o ploše kolem sedmdesáti hektarů. K technickým
zajímavostem patří také železniční most z železa a kamene u Strachovic, který má délku přes sto metrů
a maximální výšku nade dnem údolí 25,7 metrů.
3
U některých zámků je chráněna pouze jejich část nebo např. jen zámecká kaple, zámecký park apod.
Analýza
2.2.5 Muzea, galerie a ostatní kulturní zařízení
Na území Středočeského kraje je velké množství muzeí a galerií, která návštěvníkům přibližují život,
zvyky a prostředí v minulosti. V absolutních číslech je dle Statistické ročenky Středočeského kraje 2007
Středočeský kraj na 3. místě co do počtu muzeí a galerií (v roce 2006 celkem 133 muzeí a 74 galerií).
V přepočtu na rozlohu se ale řadí do pásma podprůměru. Okres Rakovník se co do počtu muzeí a galerií
v přepočtu na rozlohu řadí na 4. místo mezi okresy Středočeského kraje.
Tab. 24 – Počet muzeí a galerií na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích
Muzea a
galerie
celkem
Rakovnicko*
Okres Rakovník
Středočeský kraj
ČR celkem
21
18
207
1 950
Z toho:
Muzea
Galerie
12
12
133
892
9
6
74
1 058
Podíl na SK
Podíl na ČR
Počet muzeí
a galerií na
100 km2
10,1%
8,7%
100 %
1,1%
0,9%
10,6%
100 %
2,26
2,01
1,88
2,47
Pramen: ČSÚ – Statistická ročenka Středočeského kraje 2007– stav k 31.12.2006
*data za vymezené území jsou čerpána z místního šetření (podzim 2008) – bez pamětních síní a památníků
Nejnavštěvovanějším muzeem v regionu je Muzeum T.G.Masaryka v Rakovníku. Muzeum má kromě
expozic v Rakovníku další pobočky v regionu – Muzeum T.G.Masaryka v Lánech, Muzeum Nové
Strašecí, Vlastivědné muzeum Jesenice, Pamětní síň Dr. Alice Masarykové v Lánech, Památník
Joachima Barranda ve Skryjích, Pamětní síň Jaroslava Fraňka v Nezabudicích. Dále muzeum spravuje
Pražskou a Vysokou bránu v Rakovníku, Galerii Samson-Cafeé v Rakovníku, zámecký park v Lánech a
rozhledny na Tobiášově vrchu u Jesenice a na Mackově hoře u Nového Strašecí.
Z dalších kulturních zařízení se na Rakovnicku nacházejí 2 divadla (z toho 1 loutkové), 6 kin (z toho 2
letní) a 1 kinokavárna v Muzeu TGM v Rakovníku.
Vedle muzeí a galerií mohou být turistickým cílem památníky významných osobností, jejichž život se váže
k dané oblasti. S Rakovnickem je spjata celá řada významných osobností (např. spisovatel Ota Pavel,
francouzský badatel Joachim Barrande, básník Jaroslav Vrchlický, malíř Václav Rabas, spisovatel a
historik Zikmund Winter, podnikatel František Otta a další). Návštěvníci mají možnost shlédnout tyto
expozice věnované některým významným osobnostem: Pamětní síň Oty Pavla v Luhu u Branova,
Pamětní síň Alice Masarykové a Českého Červeného kříže v Lánech, Památník Joachima Barranda ve
Skryjích, Památník Jaroslava Fraňka v Nezabudicích, expozice o Jaroslavu Vrchlickém v Muzeu Čistecka,
expozice o Zikmundu Wintrovi v Muzeu T.G. Masaryka v Rakovníku a expozice o T.G. Masarykovi
v Muzeu T. G. Masaryka v Lánech.
K příjezdu návštěvníky motivují také různé kulturní akce a festivaly. Na Rakovnicku k nim patří zejména
hudební festivaly „Rakovník bratří Burianů“, „Heroldův Rakovník“, „Dobře utajená country“ ve Slabcích či
letní cyklus koncertů „Rakovnická nokturna“ a letní festival hudby a divadla „Léto na Křivoklátě“. K dalším
pravidelným kulturním akcím patří přehlídky amatérských divadelních souborů „Wintrův Rakovník“ a
„Popelka“, mezinárodní „Sochařské sympozium Džbán“ v Rakovníku či řezbářské sympozium na hradě
Křivoklát „Křivořezání“. Velkým lákadlem jsou také různé dobové akce, např. na hradě Křivoklátě jsou to
„Křivoklátské panování“ a „Křivoklání“ nebo slavnosti „Vysoká brána“ v Rakovníku. K netradičním akcím
patří např. mistrovství v ručním česání chmele „Slavnosti zeleného zlata“ či jízdy parním vlakem v Lužné.
Seznam všech významných akcí a podrobnější informace k těmto akcím jsou obsaženy v Příloze č. 1 –
LIST K.
Mimo to v mnoha obcích dodržují různé lidové tradice jako jsou masopusty, poutě, posvícení, pálení
čarodějnic, vánoční jarmarky apod. – řadu takovýchto akcí během roku pořádá Hamousův statek ve
Zbečně.
2.2.6 Návštěvnost vybraných atraktivit
Nejvyšší návštěvnost má v regionu hrad Křivoklát (ročně přes 100 tis. návštěvníků). Za ním následuje
Muzeum T.G.Masaryka v Rakovníku a Železniční muzeum v Lužné. Pořadí nejnavštěvovanějších
kulturně historických atraktivit na Rakovnicku s počtem návštěvníků v roce 2007 je uveden v následující
tabulce.
Analýza
Tab. 25 – Návštěvnost kulturně historických atraktivit Rakovnicka v roce 2007
Pořadí
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Název
Hrad Křivoklát
Muzeum T.G.Masaryka
Železniční muzeum Lužná
Hrad Krakovec
Rabasova galerie
Hamousův statek
Muzeum sportovních vozů Lány
Pamětní síň Oty Pavla
Počet návštěvníků
126 269
59 712
32 027
16 224
12 647
6 862
3 328
3 000
Pramen: NIPOS
2.3 Přírodní atraktivity
Na území Středočeského kraje se nachází nebo do něj zasahuje pět velkoplošných zvláště chráněných
území, kterými jsou CHKO Blaník, Český kras, Kokořínsko, Křivoklátsko a Český ráj (z celkového počtu
25 v ČR). To do jisté míry limituje realizaci některých záměrů v turistické infrastruktuře, na druhé straně
však činí právě tyto oblasti turisticky atraktivními. Národní parky na území kraje nejsou, atraktivitu
Středočeského kraje ale zvyšují v různých oblastech mnohá maloplošná zvláště chráněná území. Na
území Středočeského kraje leží zcela nebo z části 224 maloplošných zvláště chráněných území, z nichž
147 je v působnosti kraje a dalších 77 je v působnosti Ministerstva životního prostředí nebo správ
chráněných krajinných oblastí.
Na území Rakovnicka se rozkládá Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko, která bylo vyhlášena za
biosférickou rezervaci UNESCO a zařazena do mezinárodní sítě ptačích oblastí evropské soustavy
Natura 2000. Území o rozloze 628 km² bylo vyhlášeno CHKO v roce 1978 k ochraně jedinečných
společenstev vytvořených ve velmi členitém terénu podél řečiště Berounky a jejích přítoků. CHKO
Křivoklátsko vyniká nejrozsáhlejším komplexem listnatých a smíšených lesů ve vnitrozemí Čech. Na
skalách, strmých srázech a v hluboce zaříznutých údolích Berounky a jejích přítoků se vyskytuje řada
vzácných rostlin a živočichů. Území je hodnotné i z geologického a geomorfologického hlediska. Jsou
snahy o vyhlášení národního parku. V CHKO se nacházejí 4 národní přírodní rezervace, 15 přírodních
rezervací a 5 přírodních památek.
Maloplošná zvláště chráněná území (dále také M-ZCHÚ) zahrnují národní přírodní rezervace (NPR) a
národní přírodní památky (NPP), dále pak s nižším stupněm ochrany přírodní rezervace (PR) a přírodní
památky (PP). Zejména přírodních památek je na území Středočeského kraje velké množství. Přibližně je
zde 10 % všech maloplošných zvláště chráněných území, rozlohou představují podíl 14 % z plochy všech
M-ZCHÚ v republice. Větší rozlohu mají M-ZCHÚ už jen v Jihočeském kraji, zhruba stejnou
v Královéhradeckém kraji.
Dále se na území Rakovnicka nachází celkem 33 maloplošných zvláště chráněných území (tato hodnota
je totožná s údajem za okres Rakovník, neboť na území obce Lány není žádné maloplošné chráněné
území). Následující tabulka uvádí přehled počtu M-ZCHÚ na Rakovnicku ve srovnání s vyššími územními
celky. Z tohoto přehledu vyplývá, že Rakovnicko je v počtu i rozlohou maloplošných chráněných území
nad průměrem Středočeského kraje i České republiky.
Tab. 26 - Počet maloplošných ZCHÚ na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích
NPR
Rakovnicko
Středočeský kraj
Česká republika
4
16
112
NPP
0
16
106
PR
20
78
784
PP
9
114
1 197
počet
M-ZCHÚ
celkem*
33
224
2 199
počet
M-ZCHÚ
/
100 km2
rozloha
M-ZCHÚ
(km2)*
rozloha
M-ZCHÚ
/
rozloha
území
3,5
2,0
2,8
10,73
124,77
894,27
1,15%
1,13%
1,13%
Pramen: Agentura ochrany přírody a krajiny (k 31.10. 2008)
* pouze vymezené území (některá zvláště chráněná území přesahují hranice vymezeného území)
Analýza
Následující tabulka uvádí přehled všech M-ZCHÚ ve vymezeném území Rakovnicka, vč. obcí, na jejichž
katastrech se tato chráněná území nalézají. V závorce jsou uvedeny obce (vč. okresu), které nespadají
pod vymezené území.
Tab. 27 – Maloplošná zvláště chráněná území na Rakovnicku
M-ZCHÚ
NPR
PR
PP
Název
Rozloha v ha
Pochválovská stráň
Týřov
Velká Pleš
Vůznice
Brdatka
Čertova skála
Červená louka
Červený kříž
Jezírka
Kabečnice
Louky v oboře Libeň
Luční potok
Milská stráň
Na Babě
Nezabudické skály
Podhůrka
Prameny Klíčavy
Rybníčky u Podbořánek
Stříbrný luh
Svatá Alžběta
Tankodrom
U Eremita
V Bahnách
Vysoký tok
Krtské skály
Malý Uran
Na Novém rybníce
Ostrovecká olšina
Plaviště
Prameny Javornice
Přílepská skála
Soseňský lom
Valachov
Celkem
24,3
420,6
95,7
231,2
33,9
2,3
25,6
12,6
59,5
25,5
10,0
10,0
11,1
24,0
22,9
6,3
47,8
21,9
106,6
6,2
31,2
7,8
8,6
8,8
88,8
18,5
5,4
1,9
3,6
2,0
8,0
0,6
3,0
1 386,1
Obec/část obce
Kozojedy
Karlova ves, Skryje, (Broumy - BE)
Branov
Sýkořice, (Běleč - KL, Nižbor - BE)
Křivoklát
Hracholusky
Olešná, Lišany, Rakovník
Roztoky
Skryje, (Podmokly - RO)
Sýkořice
Mšecké Žehrovice
Jesenice
Milý
Křivoklát
Velká Buková
Nové Strašecí
Řevničov
Podbořánky
Újezd nad Zbečnem
Městečko
Rakovník
Branov
Třtice
Branov
Krty
Kosobody
Nové Strašecí
Krty
Soseň
Drahouš, Soseň
Přílepy
Soseň
Hracholusky
Pramen: Agentura ochrany přírody a krajiny (k 31.10. 2008)
Na vymezeném území se nachází také 151 památných stromů (jednotlivé stromy, skupiny stromů či
stromořadí) z celkových 1 085 ve Středočeském kraji a to je nejvíce ze všech okresů Středočeského
kraje.
Pro doplnění přehledu přírodních hodnot jsou uvedeny ještě přírodní parky a chráněná území v rámci
soustavy Natura 2000.
Přírodní parky jsou vyhlašovány k ochraně území (které není zvláště chráněným územím), kde je třeba
chránit místní krajinný ráz a soustředěné estetické a přírodní hodnoty. Ve Středočeském kraji je celkem
16 přírodních parků, z toho na Rakovnicku 2, a to přírodní park Jesenicko, který zasahuje také do
Plzeňského kraje (na území okresu Plzeň-sever) a Ústeckého kraje (okres Louny) a dále přírodní park
Džbán, který se rozkládá také na území okresů Kladno (Středočeský kraj) a Louny (Ústecký kraj). Od 1. 1.
2003 je vyhlašování přírodních parků v působnosti krajských úřadů, které zároveň zajišťují péči o tato
území.
Analýza
Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje
zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z
hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000
tvořena ptačími oblastmi (SPA – „Special Protection Areas“) a evropsky významnými lokalitami (EVL),
které požívají smluvní ochranu nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území. Do Středočeského kraje
zasahuje 5 z celkového počtu 39 ptačích lokalit, přičemž mezi ně patří i Křivoklátsko. Co s týče evropsky
významných lokalit Ve Středočeském kraji je celkem 125 EVL, z toho na Rakovnicku je 11 EVL (Jabůrek,
Kalivody, Křivoklát – hrad, Lánská obora, Milská stráň, Rakovník - za koupalištěm, Roztoky u Křivoklátu,
Skočová – pískovna, Týřov - Oupořský potok, Vůznice a Vysoká Libyně).
2.4 Podmínky pro turistiku
2.4.1 Pěší turistika
Pro pěší turistiku jsou ve Středočeském kraji podmínky v oblastech, které jsou přitažlivé svými
přírodními dispozicemi (jak vyplývá z výše uvedených charakteristik). Značení turistických tras a jejich
údržbu zabezpečuje Klub českých turistů (KČT) jako jednu ze svých nejvýznamnějších aktivit vůči
veřejnosti. Od roku 1889 vytvářená síť pěších značených cest je svou hustotou, kvalitou a tím, že pokrývá
beze zbytku celé území České republiky, jednou z nejlepších v Evropě. Přes Českou republiku vedou 3
z 11 evropských dálkových pěších tras: E3, E6 a trasa E10, která vede také přes území Středočeského
kraje. Jen v krátkém úseku pod Znojmem zasahuje na naše území také evropská dálková pěší trasa E8.
Mimoto je v České republice vyznačena část mezinárodní trasy I24 z Prahy směrem k německému
Norimberku, která je součástí sítě svatojakubských tras.
Evidence turistických tras ve Středočeském kraji je vedena společně s Prahou, kde je vyznačeno cca 210
km turistických tras. Hustota sítě značených turistických tras je ve Středočeském kraji na úrovni průměru
České republiky, řadí se na 7. místo v republice a ze sousedních krajů jej výrazněji předstihují jen kraje
Královéhradecký a Liberecký.
Tab. 28 - Rozsah značených turistických tras podle krajů (stav k 1. 1. 2007)
Kraj
Středočeský + Praha
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
Česká republika
Délka v km
5 875
5 186
4 031
1 359
2 568
2 560
3 096
1 972
2 810
2 863
2 643
2 411
2 828
40 202
Hustota
(km tras na 100km2)
51,0
51,6
53,3
41,0
48,1
80,9
65,1
43,6
41,3
39,8
50,2
60,8
52,1
51,0
Pramen: Klub českých turistů
Rakovnickem prochází celkem 46 značených turistických tras (10 červených, 10 modrých, 13 zelených a
13 žlutých). Jejich přehled je uveden v Příloze č. 1 – LIST G. Celkem se jedná o 446,5 km turistických
tras na vymezeném území, tedy 48 km tras na 100 km2, což je hodnota mírně pod průměrem
Středočeského kraje.
Mezi pěší trasy lze zařadit i naučné stezky vedoucí přes přírodně cenná území, doplněné zastávkami
s vysvětlujícím textem. V České republice počet naučných stezek každým rokem roste a podle odhadů
Šternberkova přírodovědného muzea je jich dnes více než 400. Údržba a popis naučných stezek jsou na
rozdílné úrovni a jejich přesné zmapování je velmi obtížné. S využitím databáze Šternberkova
přírodovědného muzea a dalších zdrojů bylo ve Středočeském kraji zjištěno více než 80 naučných stezek
různého zaměření (a různé kvality).
Tab. 29 – Počty naučných stezek v okresech Středočeského kraje
Okres
Benešov
Beroun
Kladno
Kolín
Kutná Hora
Mělník
Mladá Boleslav
Nymburk
Praha - východ
Praha - západ
Příbram
Rakovník
Středočeský kraj
Počet naučných stezek
11
8
10
4
3
2
1
4
9
14
7
11
82
Analýza
Počet NS na 100 km2
0,75
1,21
1,39
0,54
0,33
0,29
0,10
0,47
1,19
2,41
0,41
1,23
0,74
Pramen: databáze Šternberkova přírodovědného muzea (www.stezka.cz), publikace Naučné stezky a trasy, Praha a Středočeský
kraj (K. Drábek) a Průvodce po naučných stezkách v Praze a středních Čechách (www.stezky.info)
Poznámka: 2 NS jsou na území dvou okresů, proto součet za okresy nesouhlasí s počtem NS za Středočeský kraj celkem
Dle údajů v tabulce je počet naučných stezek v okrese Rakovník vysoký v porovnání s ostatními okresy a
v přepočtu na rozlohu nad průměrem Středočeského kraje. Dle aktuálních informací z místního šetření je
však na vymezeném území už 16 naučných stezek (150,6 km na vymezeném území), z toho 4 cyklistické
a 1 vodácká, a dále 6 vycházkových okruhů (41,6 km). Přehled všech naučných stezek na Rakovnicku
včetně základních informací o nich je v Příloze č. 1 – LIST H.
2.4.2 Cykloturistika
Výrazným fenoménem dnešní doby je cykloturistika, která se silně podílí na návštěvnosti oblastí
vhodných pro tento typ cestovního ruchu. Rozvoj cyklistické dopravy je podporován na mezinárodní
úrovni a stal se součástí Charty o dopravě, životním prostředí a zdraví přijaté Světovou zdravotnickou
organizací. Proto je součástí dopravní politiky České republiky i cyklistická doprava a budování
cyklistických tras a stezek jako nedílná součást dopravního systému. Cyklistická doprava má být rozvíjena
jako součást zdravého životního stylu šetrného k životnímu prostředí.
Podpora cykloturistiky patří mezi priority Středočeského kraje v rámci dlouhodobých rozvojových strategií.
Středočeský kraj každoročně podporuje projekty na budování cyklostezek. V roce 2003 si nechal kraj
vypracovat generel cyklistických tras a cyklostezek, který je koncepčním podkladem pro další rozvoj
cyklistické sítě na území kraje, jehož aktualizace 4 byla dokončena v roce 2008 (dále v textu „Generel“).
Cyklistické trasy dělíme na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích,
dobrých místních a účelových komunikacích. Pro značení trasy se používají tři základní dopravní značky návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrové tabulky. Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou
většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými (malovanými)
značkami o rozměru 14x14 cm a směrovkami. Garantem cyklistického značení na území ČR je stejně
jako u turistických tras Klub českých turistů.
Odlišný pojem je pak cyklostezka, což je komunikace speciálně určená pro cyklisty, příp. současně pro
pěší, s vyloučením automobilového provozu. Značené cyklistické trasy mohou být vedeny po
vybudovaných cyklostezkách, podíl je však ve skutečnosti minimální (ve Středočeském kraji jsou pouze
2% cyklistických tras vedeny po cyklostezkách).
Cyklotrasy jsou v České republice kategorizovány do čtyř tříd, přičemž cyklotrasy I. třídy mají mezinárodní
význam s propojením velkých měst s vazbou na evropská velkoměsta, cyklotrasy II. třídy nadregionálního
významu propojují významné cíle ze vzdálenějších oblastí, cyklotrasy III. třídy propojují regionální cíle a
cyklotrasy IV. třídy pak zajišťují lokální propojení (pouze cyklotrasy této nejnižší kategorie mohou vést i po
nezpevněných cestách).
4
ČVUT v Praze, FD a CityPlan spol. s r.o.: Aktualizace Generelu cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje,
Praha, 2008.
Analýza
Pro cykloturistiku jsou ve Středočeském kraji příhodné podmínky, avšak hustota vyznačených cyklotras je
jedna z nejnižších v republice. Podle databáze Klubu českých turistů bylo v České republice k 1. 1. 2007
evidováno 29 936,5 km vyznačených cyklistických tras, z toho je 27 236 km cyklotras a 2 700,5 km
cykloturistických tras. Ve Středočeském kraji (vč. Prahy) bylo ke stejnému datu vyznačeno 3 294,5 km
cyklotras a 120 km cykloturistických tras. Oproti stavu v roce 2002 je to nárůst o téměř 160%. V
absolutních číslech je v tomto regionu vyznačeno nejvíce km cyklistických tras hned po Jihočeském kraji,
avšak hustotou cyklistických tras se řadí mezi poslední kraje v republice (31,2 km tras na 100 km2).
Rakovnicko disponuje hustou a rovnoměrně rozloženou sítí značených cyklotras. Celkem tudy prochází 20
cyklotras o celkové délce 312,8 km (na vymezeném území), tedy 33,5 km cyklotras na 100 km2, což je nad
průměrem Středočeského kraje (31,2 km na 100 km2). Jedná se o 4 cyklotrasy III. třídy a 16 cyklotras IV. třídy,
tedy Rakovnickem nevede žádná cyklotrasa I. nebo II. třídy. Cyklotrasy IV. třídy tvoří 71,5% celkové délky
cyklotras na Rakovnicku. Seznam všech cyklotras na Rakovnicku s popisem je v Příloze č. 1 – LIST CH.
Tab. 30 – Rozsah cyklistických tras na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích
Území
Rakovnicko
Středočeský kraj
Česká republika*
Délka (v km)
312,8
3 438
29 937
Hustota
(km tras na 100 km2)
33,5
31,2
38,0
Pramen: Svazek obcí a měst Rakovnicka, Generel cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje, KČT
* údaj k 1.1.2007
Středem území ve směru východ - západ spojuje od roku 2008 Greenway Berounka – Střela (značená
po cyklotrasách 303 a 351) dvě významné řeky středních a západních Čech – Berounku Střelu. K této
greenway jsou vytvořeny webové stránky http://greenway.rakovnicko.info.
Vedle značení jsou cyklotrasy na Rakovnicku vybavovány odpočívadly a informačními panely,
nástěnnými mapami a Svazek měst a obcí Rakovnicka vydává pro cykloturisty informační letáky, brožurky
a mapy. Dle „Generelu“ jsou informační a mapové tabule nejvíce rozšířené na Sedlčansku, Rakovnicku,
Vlašimsku, Říčansku, Mladoboleslavsku a trase okolo Kladna. Na Rakovnicku jsou tabule hlavně na
trasách č. 303, 351, 0045 a 8165.
Dle „Generelu“ patří Rakovnicko v rámci Středočeského kraje mezi regiony s dobrou sítí tras a atraktivní
krajinou, ale o něco horším vybavením a službami. Na Rakovnicku má pouze 1 ubytovací zařízení
certifikaci Cyklisté vítáni 5 - Ubytování U Dvořáků v Kolešovicích. V celém Středočeském kraji má tuto
certifikaci 58 zařízení (ubytovacích či stravovacích).
Nejvýznamnější a z pohledu rozvoje cykloturistiky ve Středočeském kraji klíčové jsou tzv. páteřní
cyklostezky. Zajištění bezpečného a pohodlného průjezdu těchto tras i jejich vybavení doprovodnou
infrastrukturou je hlavní prioritou kraje v oblasti rozvoje cykloturistiky.
Navrhované páteřní cyklostezky Středočeského kraje navazují na dálkové trasy ČR a evropskou síť
EUROVELO. Vymezeného území se týká cyklostezka „Po stopách českých králů“. S její výstavbou se
započalo v roce 2006 a zatím jsou hotovy úseky v Berouně a jeho okolí. Následující mapka znázorňuje
navržené páteřní cyklostezky na území Středočeského kraje.
5
„Cyklisté vítáni je celonárodní certifikační systém, který z pohledu cyklistů prověřuje nabídku a vybavenost stravovacích
a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označena zelenobílou známkou
s usmívajícím se kolem. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné se systémy jiných evropských zemí. Každé zařízení, které chce
získat značku Cyklisté vítáni, musí splňovat určité podmínky.“ – podrobnější informace viz www.cyklistevitani.cz.
Analýza
Mapa 3 – Návrh páteřních cyklostezek Středočeského kraje
Poznámka: mapka převzata z KÚ Středočeského kraje
Pro bezpečnost v cyklistické dopravě, zejména ve městech a na frekventovaných silničních
komunikacích, hraje významnou úlohu budování cyklostezek. Prioritou 1 Národní strategie rozvoje
cyklistické dopravy v České republice je Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy
území, jejímž cílem je vybudovat hustou síť bezpečných cyklostezek v sídlech i v krajině po celém území
České republiky včetně související infrastruktury (zeleň apod.). Jedním ze 3 prováděcích projektů,
prostřednictvím kterých je zajišťována realizace cyklostrategie, je projekt CYCLE21 - Analýza potřeb
budování cyklistické infrastruktury v ČR. Jedním z výstupů tohoto projektu je vytvoření databáze
vybudovaných cyklistických komunikací s členěním na stezky budované uvnitř, na stezky budované mimo
zastavěné území, podle jednotlivých krajů, měst a obcí. Z databáze vyplývá, že Středočeský kraj se řadí
ke krajům s nejvíce kilometry vybudovaných cyklistických komunikací, avšak hustotou cyklistických
komunikací je pod průměrem České republiky. Ve srovnání s ostatními kraji (mimo Prahu) je v tomto
ukazateli na 7. místě.
Dle „Generelu“ má Středočeský kraj ve srovnání s ostatními kraji průměrnou délku cyklostezek, ovšem
vzhledem k rozloze, počtu měst a intenzitě provozu na silničních komunikacích, je na tom velmi špatně.
Celková délka cyklostezek ve Středočeském kraji je 102 km, z toho 51% je součástí značených
cyklistických tras a 49% není součástí žádné značené trasy (jedná se obvykle o kratší cyklostezky
sloužící dopravě na území města nebo mezi městem a sousední obcí, které jsou vedeny buď jako
samostatné komunikace nebo v přidruženém dopravním prostoru a v několika případech též v hlavním
dopravním prostoru jako vyhrazené jízdní pruhy a jednosměrné ulice s obousměrným provozem cyklistů).
Na okres Rakovník připadá pouhých 8 km cyklostezek, tedy necelých 7,8% z celkové délky ve
Středočeském kraji. Nejvíce jich je vybudováno v okrese Nymburk – 33 km.
Cyklisté (ale i turisté) mohou na některých místech Středočeského kraje využít pravidelné linky
cyklobusů. Na Rakovnicku cyklobusy nejezdí, jejich funkci zde zastávají vlaky.
2.4.3 Vodní turistika
Vodní turistika má ve Středočeském kraji ve srovnání s ostatními kraji ČR nadprůměrně dobré podmínky,
dané zejména nabídkou sjízdných řek. Velkou tradici má vodní turistika zejména na Berounce a Sázavě,
sjízdné jsou samozřejmě i Vltava a Labe a také menší přítoky těchto čtyř řek, ovšem některé jen při
zvýšeném průtoku (obvykle na jaře a po vydatných deštích). Zmíněná Berounka je jediným běžně
sjízdným vodním tokem na Rakovnicku.
Analýza
Vymezeným územím protéká řeka Berounka od jezu u Zvíkovce, kde začíná i vodácká naučná stezka,
až do Sýkořic a v tomto úseku dlouhém cca 33 km (celková délka sjízdného toku je 139 km) protéká
hlubokým údolím přes území CHKO Křivoklátsko. Sjízdná je většinou celoročně a je vhodná pro všechny
typy lodí i pro začátečníky. Z vodáckého pohledu se jedná o nenáročnou odpočinkovou řeku, která má
mnoho jezů bez propustí. Její přítoky Rakovnický potok, Javornice a Zbirožský potok jsou sjízdné s větší
obtížností jen při vyšším průtoku vody většinou na jaře nebo po vydatných deštích.
Pro vodáky slouží také umělá slalomová dráha v prostoru jezu v Roztokách, která je dlouhá 250 m a
jejímž provozovatelem je Kanoistický klub Rakovník. Trať je výcvikovým zařízením pro slalomové
kanoisty, ale slouží i zájemcům o výcvik na raftech.
Co se týče doprovodné infrastruktury, na Rakovnicku funguje několik zařízení nabízejících služby pro
vodáky (půjčovny lodí a vybavení pro vodáky, tábořiště a kempy apod.). Půjčovny lodí a vodáckého
vybavení fungují v Roztokách a Rakovníku. Podél Berounky jsou vodákům k dispozici tábořiště a kempy a
jelikož se jedná o území CHKO, není zde povoleno volné táboření. Seznam těchto míst podél vodácké
trasy na Rakovnicku obsahuje Příloha č. 1 – LIST J.
2.5 Kongresový cestovní ruch
Dle výkladového slovníku cestovního ruchu 6 je kongresový cestovní ruch „forma cestovního ruchu, jejíž
účastníci jsou motivování setkáváním s odborníky a odborným programem na kongresech, sympoziích,
konferencích, seminářích, přednáškách apod.“ Incentivní cestovní ruch je pak „forma cestovního ruchu a
současně i nástroj managementu, který využívá cestovní ruch pro motivaci zaměstnanců a nalezení těch,
u kterých lze zvýšit míru ztotožnění se s cíli firmy.“ Někdy se pro tuto formu cestování užívá i adjektiva
pobídková, tzn. taková turistika, která nabízí jejím účastníkům jedinečný zážitek s cílem motivovat
pracovníky k vyššímu pracovnímu výkonu.
Ve Středočeském kraji je kongresový cestovní ruch ovlivněn blízkostí Prahy, která nabízí mnoho
možností pro pořádání kongresů, konferenčních a podobných akcí. Ve Středočeském kraji jsou
nejvýznamnějším centrem Lázně Poděbrady, a. s. (Kongresové a kulturní centrum Lázeňská Kolonáda
s kapacitou cca 550 míst). Dále lze jmenovat kongresové a vzdělávací centrum Floret v Průhonicích
(celková kapacita 500 osob), konferenční centrum v hotelu Zámek Štiřín, hotel S.E.N. v Senohrabech,
Academic Hotel & Kongresové centrum v Roztokách u Prahy, CMC Residence & Conference Inn
v Čelákovicích, Seminární hotel AKADEMIE Naháč či zámecký hotel Golf Resort Konopiště
v Tvoršovicích. Pro vzdělávací a jiné akce v rámci incentivní turistiky lze ovšem využít služeb mnoha
dalších hotelů, penzionů či rekreačních zařízení v kraji.
Podle statistických výkazů služeb poskytovaných v ubytovacích zařízeních za rok 2005 nabízí ve
Středočeském kraji pořádání kongresů 24 hromadných ubytovacích zařízení s tím, že do počtu
ubytovacích zařízení s možností pořádání kongresů se uvádí pouze ta zařízení, u kterých je kapacita sálů
pro pořádání kongresů nad 100 osob. Obdobně se do počtu kongresů započítávají pouze akce nad 100
účastníků. Dalších 237 hromadných ubytovacích zařízení pak nabízí možnost pořádání školení, kurzů a
pracovních setkání. Sekretářské služby nabízí 42 zařízení.
Ve srovnání s ostatními kraji má Středočeský kraj vzhledem k rozloze průměrnou pozici. V absolutních
hodnotách je však nabídka na pořádání kongresů třetí nejvyšší po Praze a Jihomoravském kraji - v roce
2005 byla ve Středočeském kraji kapacita pro pořádání kongresů 6 065 osob. Z toho vyplývá také jeden
z nejvyšších počtů uspořádaných kongresů (260 v roce 2005). Rovněž hromadných ubytovacích zařízení,
která nabízejí pořádání školení, kurzů, pracovních setkání je ve Středočeském kraji kvantitativně velké
množství (opět třetí nejvyšší nabídka hned po Královéhradeckém a Jihočeském kraji).
Na Rakovnicku byly zjišťovány možnosti pořádání konferenčních a incentivních akcí u hromadných
ubytovacích zařízení v rámci vlastního terénního šetření. V této oblasti je nabídka konferenčních prostor
velice malá. Z osmi zařízení, která nabízejí možnost pořádání konferenčních a incentivních akcí, pouze
jedno nabízí kapacitu pro 100 hostů, a to je Racing Relax Club Monaco v Rakovníku. Ostatní zařízení
nabízející prostory pro firemní akce menšího druhu jsou uvedeny v následující tabulce.
6
M. Pásková, J. Zelenka: Cestovní ruch – výkladový slovník, MMR, Praha 2002.
Analýza
Tab. 31 – Ubytovací zařízení na Rakovnicku nabízející konferenční služby
Obec
Hřebečníky
Název zařízení
Hotel
Hřebečníky
Hotel Jesenice
Jesenice
Konferenční prostory
dvě zasedací místnosti (kapacita 25 a 8), vybavení technikou
pro pořádání školení, seminářů a kurzů.
služby pro kongresové a firemní akce, školení, semináře,
kurzy - 5 učeben celoročně, 2 učebny od září do května,
jedno víceúčelové zařízení, k dispozici technické vybavení,
učebny s kapacitou 10, 12, 2x 15, 2x 25 - 30 míst.
Ubytovací
kapacita
počet pokojů
/počet lůžek
13/25
110/200
Penzion u
Příhodů
školicí místnost s 15 až 20 místy, vybavená technikou.
8/19
Krušovice
Hotel U Lípy
salonek s kapacitou 35 osob pro školení, kurzy, semináře,
firemní akce apod. včetně technického vybavení.
12/40
Lány
Classic Hotel
Lány
salonek A 30 míst, B 50 míst, C 80 míst
15/33
Nové
Strašecí
Hotel Debor
čtyři učebny s kapacitou až 55 míst pro firemní akce, kurzy,
školení, semináře apod. vybavené prostředky informačních a
komunikačních technologií.
22/50
Pšovlky
Sportcentrum
Pšovlky
konferenční místnost s 10 - 50 místy
3+3/45
Rakovník
Racing Relax
Club Monaco
prostory pro firemní akce, školení, team building, konference,
prezentace, firemní dny apod., celková kapacita sálu
(restaurace) - 100 hostů
7/15
Pramen: Vlastní šetření
2.6 Ostatní turistické atraktivity a infrastruktura
Do nabídky cestovního ruchu patří také místa dalekých rozhledů, služby pro venkovský cestovní ruch,
možnosti pro sportovní vyžití, turistická informační centra apod. Sportovní možnosti jsou ve Středočeském
kraji značně různorodé (hodně záleží na úrovni podnikatelských aktivit v daném místě). Nabídka zpravidla
nepřesahuje úroveň obvyklou jinde v republice. Výjimkou je např. golf, pro který jsou ve Středočeském
kraji jedny z nejlepších podmínek.
2.6.1 Rozhledny a místa dalekých výhledů
Rozhledny a vyhlídkové stavby se v posledních letech staly jedním z nejatraktivnějších cílů a jejich
počet každým rokem roste. Přesný počet rozhleden na území České republiky je těžké určit. Dle různých
zdrojů jich je více než 200. Co se týče Středočeského kraje, jsou rozptýleny především v jeho jižní a
západní části a bylo jich zjištěno celkem 23, přičemž nejvíce jich je v okrese Příbram (5). Na území
Rakovnicka se nacházejí 2 rozhledny, které jsou obě ve správě Muzea T.G. Masaryka:
• rozhledna Mackova hora u Nového Strašecí,
• rozhledna Tobiášův vrch u Jesenice.
V současnosti se buduje rozhledna v obci Velká Buková. Kromě rozhleden je na Rakovnicku řada míst
(vyhlídek), odkud je krásný výhled do krajiny.
2.6.2 Sportovní zařízení
Středočeský kraj se, co se týče počtu sportovních zařízení, řadí v absolutních číslech na 3. místo mezi
kraji ČR. V přepočtu na počet obyvatel se ale v porovnání s ostatními kraji řadí až na 11. místo, stejně
jako v přepočtu na rozlohu.
V okresním měřítku, vzhledem k rozloze, je nejvíce sportovních zařízení za Středočeský kraj v okresech
Kladno, Praha – západ, Beroun a Praha – východ. Pod průměrem, jsou v tomto ukazateli okresy
Benešov, Rakovník, Příbram a Kutná Hora. V přepočtu na počet obyvatel jsou na tom nejlépe okresy
Beroun a Rakovník, nejhůře okresy Kladno a Praha – východ.
Dle údajů ČSÚ je v okrese Rakovník 109 sportovních zařízení. V přepočtu na obyvatelstvo je tento počet
mírně vyšší než průměr za Středočeský kraj i za Českou republiku. V přepočtu na rozlohu je v tomto
Analýza
ukazateli okres Rakovník hodně pod průměrem Středočeského kraje i celorepublikovým průměrem. Dle
Veřejné databáze ČSÚ jsou v Lánech 3 sportovní zařízení, tzn. že na vymezeném území je celkem 112
sportovních zařízení.
Tab. 32 – Sportovní zařízení na území okresu Rakovník v porovnání s vyššími územními celky
Sportovní zařízení
Koupaliště a bazény
- z toho kryté
Hřiště
Tělocvičny
Stadiony včetně krytých
Zimní stadiony včetně krytých
Sportovní zařízení celkem
Počet zařízení na 1 000 obyv.
Počet zařízení na 100 km2
Okres Rakovník
2
1
66
34
6
1
109
2,1
12,2
Celkem SK
81
21
1 078
529
164
25
1 877
1,6
17,0
Celkem ČR
1 271
342
10 158
5 288
974
221
17 912
1,7
22,7
Pramen: ČSÚ - údaje k 31.12. 2006
V rámci místního šetření byla zjišťována větší sportovní a welness zařízení v regionu, která jsou nebo
mohou být zajímavá pro návštěvníky a turisty. Jejich přehled je uveden v Příloze č. 1 – LIST E. Pro
cestovní ruch mají také význam sportoviště, která jsou součástí ubytovacích zařízení (zejména v
rekreačních oblastech Křivoklátsko a Jesenicko).
Ostatní sportovní možnosti
Golf zažívá v České republice v posledních letech velký boom. Se vzrůstající oblibou každým rokem také
narůstá počet golfových hřišť. Česká republika dokonce získala prestižní ocenění „Neobjevená golfová
destinace roku 2006“. Golf se stává významnou součástí cestovního ruchu. Ve Středočeském kraji jsou
podmínky pro golfovou turistiku jedny z nejlepších. Česká golfová federace eviduje v České republice 79
znormovaných golfových hřišť a dalších 10 hřišť je nenormovaných a 29 hřišť indoorových. Ve
Středočeském kraji je 13 znormovaných golfových hřišť, z nichž jedno na Rakovnicku – jedná se o 9ti
jamkové golfové hřiště v Podbořánkách.
K dalším sportovním zálibám na Rakovnicku patří rybolov, který má na Rakovnicku velmi dobrou tradici
a podmínky v podobě velkého počtu dobře zarybněných a udržovaných vodních ploch.
Rakovnicko má také výborné přírodní podmínky pro lov zvěře, která může být ekonomicky zajímavým
segmentem cestovního ruchu s perspektivou dalšího rozvoje za předpokladu udržitelného rozvoje. Pro
loveckou turistiku (komerční lov zvěře) mají největší význam honitby ve vlastnictví a užívání lesních
společností (Lesní správa Lány, Lesy České republiky, Lesní správa Křivoklát, Lesní správa Lužná). V
menší míře mohou být pro loveckou turistiku využívány honitby užívané fyzickými osobami. Honitby v
držení a užívání mysliveckých sdružení slouží pro vlastní aktivity členů mysliveckých sdružení.
Ke sportovním aktivitám můžeme zařadit také sportovní létání, které lze realizovat na letišti Rakovník,
jehož provozovatelem je Aeroklub Rakovník, nabízející výcvik pilota kluzáku.
Na Rakovnicku se koná řada sportovních a turistických akcí. Jejich přehled je v Příloze č. 1 – LIST K.
2.6.3 Venkovský cestovní ruch a hipoturistika
Dle Výkladového slovníku cestovního ruchu (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002) je venkovský cestovní
ruch definován jako „souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s
rekreačními aktivitami na venkově (procházky a pěší turistika, projížďky na kole nebo na koni, pozorování
péče o domácí zvířata, konzumace podomácku vyrobených potravin atd.), s ubytováním v soukromí nebo
v menších hromadných ubytovacích zařízeních“. Venkovský cestovní ruch může mít různé formy. Patří
sem např. agroturismus, ekoagroturismus, ekoturismus.
Na vymezeném území Rakovnicka je tento druh cestovního ruchu poměrně rozvinutý a existují zde pro
rozvoj tohoto druhu cestovního ruchu příznivé podmínky – venkovský charakter území a malebná lesnatá
krajina. Bylo zde zjištěno 10 zařízení zabývajících se některou z forem venkovského cestovního ruchu.
Analýza
V agroturistice podnikají 2 zařízení, která nabízejí ubytování zpravidla na farmě s chovem domácích
zvířat a hosté zde mohou např. pomáhat s pracemi kolem farmy, koupit si výrobky z čerstvého mléka,
projet se na koni apod. Zbylých 8 zařízení se prioritně zabývá hipoturistikou a nenabízejí ubytování.
Přehled subjektů zabývajících se agroturistikou či hipoturistikou na Rakovnicku je v Příloze č. 1 – LIST I.
Zájem o hipoturistiku v České republice roste. Ve Středočeském kraji je jedna z největších nabídek pro
tuto zálibu v republice. Dle různých zdrojů je počet jezdeckých stájí, klubů a škol, včetně těch nejmenších,
největší ze všech krajů. V České republice mohou jezdci na koních využít až 1 400 kilometrů stezek,
přičemž nejvíce jich je právě ve Středočeském kraji. Běží zde projekt „Středočeské koňské stezky Sever –
Jih“, jehož iniciátorem byla obec Královice. I. etapa o délce 270 km byla otevřena v roce 2006, II. etapa
byla otevřena v roce 2007, kdy dosáhla celkové délky 690 kilometrů. V roce 2008 se stezka rozšiřuje o
další okruhy a je nejdelší v republice.
Rakovnicka se týká Středočeská jezdecká stezka III, kterou tvoří 3 stěžejní, vzájemně propojené větve jižní červená (hlavní jezdecká trasa Rakovnickem) od Lán přes Křivoklátsko do Bílova, severní modrá
ze Srbče přes Přírodní park Džbán a přes Přírodní park Jesenicko a město Jesenice do Bílova,
a severojižní zelená - spojnice jižní červené a severní modré z Mutějovic přes Řeřichy do Krakovce. Na
jižní červenou a severní modrou pak navazují další, vedlejší trasy.
2.6.4 Typické produkty Rakovnicka
Tradiční řemesla a výroba místních produktů nabývají v oblasti cestovního ruchu stále většího významu.
Řemeslné výrobky a produkty zvyšují atraktivitu regionu a jsou stále žádanějšími artefakty, které turisté a
návštěvníci z destinace odvážejí. Řemeslné dílny a výrobny produktů zase mohou být zajímavými
turistickými cíli. K podpoře řemeslné výroby slouží především jarmarky (zejména v rámci dobových akcí
na hradech, zámcích, městech a obcích), poutě, výstavy a další akce s volným přístupem veřejnosti.
K tradičním produktům Rakovnicka patří zejména následující:
• Chmel, který se na Rakovnicku pěstuje na ploše 1400 ha, což je čtvrtina všech chmelnic v České
republice (chmelařství má na Rakovnicku mnohasetletou tradici).
• Krušovické a rakovnické pivo.
• Keramika značky RAKO.
• Bílá džbánská opuka - ušlechtilý kámen pro architekturu i sochařské umění.
Na podporu zručných řemeslníků a drobných živnostníků běží na Rakovnicku projekt „To pravé
z Rakovnicka“, v rámci kterého získávají místní výrobky stejnojmenné označení. Zatím byly takto
označeny tyto dva výrobky:
• Luženská medovina - medovina, vyrobená podle tradiční receptury.
• Matějovy vonné františky - ručně, pouze z lipového dřeva a přírodních surovin, vyráběné františky.
2.6.5 Turistická informační centra (TIC)
Síť turistických informačních center je prověřeným účinným nástrojem rozvoje cestovního ruchu
zabezpečujícím kontakt turistů a návštěvníků se subjekty cestovního ruchu v regionu. Informační centra
poskytují v místě svého působení informační servis a různé služby spojené se zajištěním cestovního
ruchu, jejichž rozsah se individuálně liší. Obecným posláním informačních center je nabízet bezplatný
informační servis turistům a návštěvníkům o nabídce dané destinace (např. zajímavá turistická místa, tipy
na výlety, možnosti ubytování a stravování, kalendář akcí, doprovodné služby CR apod.).
V České republice je dle údajů turistického portálu České republiky CZECOT (www.czecot.com) celkem
614 informačních středisek 7 (včetně necertifikovaných) poskytujících výše uvedené služby v turistických
regionech, přičemž do Středočeského kraje jich spadá 56 (z toho 2 jsou v turistickém regionu Český ráj).
Rozvoji cestovního ruchu mohou dobře sloužit jen taková turistická informační centra, která poskytují
kvalitně zpracované a aktuální informace v co nejširším spektru. Naopak turistická informační centra s
nedostatečnou nabídkou informací rozvoji cestovního ruchu brání a mohou navíc poškozovat postavení
České republiky jako vyhledávané a spolehlivé turistické destinace. CzechTourism vnímá kvalitní nabídku
informací pro turisty jako velmi významnou složku ve sféře cestovního ruchu. Ve spolupráci s krajskými
7
k 31.10.2008
Analýza
úřady a s ATIC ČR (Asociace turistických informačních center) realizuje projekt podpory certifikovaných
turistických informačních center. Ten spočívá v zavedení jednotného značení turistických informačních
center, která splňují vybraná kritéria. Z celkového počtu 304 TIC splňujících kriteria agentury
CzechTourism se jich 23 nachází ve Středočeském kraji. Na Rakovnicku jsou certifikovaná 2 informační
centra a to Městské informační centrum Rakovník a Informační a vzdělávací středisko Budy v Křivoklátě a
dále zde funguje 5 informačních míst (Informační kancelář Státního hradu Křivoklátu, Muzeum Nové
Strašecí, Vlastivědné muzeum Jesenice, Informační místo mikroregionu Čistá – Senomety a Informační
místo mikroregionu Poddžbánsko). V Křivoklátě je také Informační a vzdělávací středisko Lesů České
republiky.
2.7 Organizace cestovního ruchu a marketing
S rostoucí konkurencí a zájmem o stále rostoucí trhy cestovního ruchu se stávají stále významnějším
předpokladem úspěchu destinací na cílových trzích organizace a marketing.
2.7.1 Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území
Převážná část území Středočeského kraje je v současnosti jako celek turistickým regionem „Střední
Čechy“ (resp. do roku 2007 Okolí Prahy) s členěním na turistické oblasti Střední Čechy - západ, Střední
Čechy – jih a Střední Čechy – severovýchod, využívající rovněž jména Polabí. Pouze malá část kraje je
součástí turistického regionu Český ráj.
V rámci další regionalizace se dále užívá buďto členění podle územně správních celků (okresy, správní
obvody), nebo členění podle geografických znaků (např. Kokořínsko, Křivoklátsko, Český kras, Český
Merán, Podblanicko, Polabí, údolí Sázavy atd.), nebo také členění podle území tzv. místních akčních
skupin (např. Přemyslovské střední Čechy, MAS Podlipansko atd.) či mikroregionů, případně jejich
kombinace. Výjimkou je Český ráj, který je samostatným turistickým regionem, avšak do Středočeského
kraje spadá jen zčásti v rámci okresu Mladá Boleslav.
Ve Středočeském kraji byla, jako jeden z výstupů aktualizace „Programu rozvoje cestovního ruchu ve
Středočeském kraji“, vytvořena organizace cestovního ruchu (tzv. společnost destinačního
managementu) s celokrajskou působností. Zakladatelem akciové společnosti je Středočeský kraj a
společnost nese název „Středočeská turistická a informační služba, a. s.“ (STIS a.s.). Tato společnost
vznikla rozhodnutím krajského zastupitelstva koncem roku 2007 a její činnost se naplno rozeběhla k 1.
únoru 2008.
V rámci svých aktivit spolupracuje STIS a.s. s oblastními organizacemi cestovního ruchu, které dále
spolupracují s lokálními destinačními managementy. Na území turistického regionu „Okolí Prahy“ se
jedná o 4 oblastní organizace cestovního ruchu - Posázaví, o.p.s. (turistická oblast Střední Čechy – jih),
Zlatý pruh Polabí, o.p.s. (turistická oblast Střední Čechy – severovýchod – Polabí), Rakovnicko, o.p.s.
(turistická oblast Střední Čechy – západ) a Průvodcovská služba Kutná Hora s.r.o. (Kutnohorsko). O
koordinaci cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj, který je rozložen na území třech krajů, se
stará organizace cestovního ruchu Sdružení Český ráj.
Na organizaci cestovního ruchu se ve Středočeském kraji dále podílejí tzv. místní akční skupiny (MAS)
složené ze zástupců veřejného, podnikatelského a neziskového sektoru působící v rámci programu EU
LEADER na území kraje. Dále jsou to sdružení obcí (mikroregiony), z nichž mnohé jsou členy MAS a také
jednotlivá města či obce, jejichž nástroji jsou jak zřizovaná turistická informační centra, tak i činnost
odborných referentů. Některá infocentra jsou rovněž provozována soukromými subjekty. V menší míře
jsou to pak cestovní kanceláře a agentury. Do roku 2002 v oblasti cestovního ruchu spolupůsobily bývalé
okresní úřady se svými referáty regionálního rozvoje, jejichž kompetence přešly na orgány místní a
krajské samosprávy.
Kromě výše uvedeného působí na území kraje různé další neziskové a dobrovolné organizace, které
přímo nebo zprostředkovaně nabízejí produkty cestovního ruchu, resp. usilují o jejich rozvoj. Tyto
organizace, svazy, asociace, agentury, nadace, fondy či jiné instituce vyvíjejí aktivity dotýkající se
cestovního ruchu v různých oblastech, od služeb, přes sport, poznání, kulturu, zábavu až po péči o životní
prostředí. Péči o kulturní dědictví se věnují specializované instituce (muzejnictví, archeologie, památková
péče, církve atd.). Programové otázky s tím spojené jsou ale spíše předmětem kulturní politiky kraje.
Analýza
Na vymezeném území, které spadá pod turistickou oblast Střední Čechy – západ, hrají zásadní roli
v organizaci cestovního ruchu Svazek měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko, o.p.s. Ani jeden ze subjektů
však není profesionální organizací cestovního ruchu (destinační management) a jejich aktivity jsou
zaměřeny i na jiné oblasti než jen na rozvoj cestovního ruchu.
Svazek měst a obcí Rakovnicka je dobrovolné sdružení obcí působící na území okresu Rakovník, které
bylo založeno v roce 2003 a má v současné době 70 členských obcí. Svazek zajišťuje informační
a poradenský servis pro členské obce, vzdělávání zástupců a zaměstnanců členských obcí, přípravu
a realizaci investičních i neinvestičních projektů podporovaných z různých dotačních programů včetně
projektů v oblasti cestovního ruchu. V roce 2008 založil Svazek měst a obcí Rakovnicka společnost
Rakovnicko o.p.s. za účelem koordinace rozvoje regionu Rakovnicka, tvorby strategických a jiných
rozvojových dokumentů, zpracování Strategického plánu Leader v rámci Programu rozvoje venkova ČR
2007 – 2013, propagace a prezentace regionu Rakovnicka a řady dalších aktivit. Činnosti svazku i
Na vymezeném vznikla také MAS Rakovnicko s cílem spojit aktivní zástupce neziskových organizací,
podnikatelských subjektů, obcí a svazků obcí, která se po založení Rakovnicka o. p. s. stala součástí této
společnosti se všemi svými orgány.
2.7.2 Marketing a marketingová komunikace
Pro společnou integrovanou marketingovou komunikaci je důležitá i otázka značky či jména destinace.
V rámci vymezeného území se můžeme setkat s názvem „Rakovnicko“, pod kterým je destinace
propagována jako celek. Dále jsou pak používány názvy pro pět tzv. tématických turistických oblastí
v rámci Rakovnicka, které byly vytvořeny z důvodu velké rozmanitosti území Rakovnicka a jeho odlišných
krajinných, přírodních, historických nebo hospodářských souvislostí. Jedná se o Křivoklátsko, Jesenicko,
Džbán, Město Rakovník a Kraj chmele – chmelařské Rakovnicko.
Marketingové aktivity v cestovním ruchu pro celé Rakovnicko zajišťují Svazek měst a
obcí Rakovnicka a Rakovnicko o. p. s. Pro turistickou destinaci Rakovnicko je vytvořeno
společné logo.
V rámci marketingové komunikace, kterou můžeme rozdělit na dnes stále významnější e-marketing,
marketingové tiskoviny, produktové balíčky a ostatní nástroje, je stav následující:
• E-marketing:
o www.rakovnicko.info – hlavní turistický informační portál Rakovnicka, který nabízí tipy na
výlety, informace o turistických atraktivitách a tématicky zaměřené informace pro pěší
turistiku, cykloturistiku, hipoturistiky a vodní turistiku. Stránky obsahují též základní
informace a kontakty na služby cestovního ruchu (ubytování, informační centra) a kulturní
a sportovní přehled. Jsou zde ke stažení také prospekty a turistická mapa Rakovnicka.
Stránky mají pouze informativní charakter, není zakomponovaný rezervační modul.
Kromě českého jazyka nabízí stránky také cizojazyčné mutace - anglickou, německou,
španělskou, francouzskou, italskou a ruskou. Cizojazyčné verze však nabízí pouze
základní informace o jednotlivých oblastech Rakovnicka (Křivoklátsko, Jesenicko, Džbán,
město Rakovník a Kraj chmele) s fotografiemi a nejsou zde už další informace např. o
ubytování, informačních centrech apod..
o www.rakovnicko.cz – Regionální internetový portál pro Rakovník, Rakovnicko a okolí,
který podává informace pro podnikatele, firmy a občany. Turistické informace obsahuje
jen okrajově a jde většinou o prolinky na jiné webové stránky. Nejsou jazykové mutace.
• Marketingové tiskoviny:
o Tištěné materiály vydávané Svazkem obcí a měst Rakovnicka a Rakovnickem o.p.s. jsou
převážně ve formě prospektů formátu DL. Bylo jich vydáno poměrně velké množství (o
Rakovnicku jako celku nebo jeho oblastech, ke konkrétním atraktivitám, tématicky
zaměřené – např. cyklotrasy, a nebo např. letáčky s výletními programy), ale nejsou
všechny designově jednotné a pouze některé mají i cizojazyčné mutace. Kromě
prospektů je vydána turistická mapa Rakovnicko v měřítku 1:60 000. Všechny tyto
materiály jsou kromě tištěné verze k dispozici také ke stažení na webových stránkách
Rakovnicka.
o Stejně tak je na webových stránkách Rakovnicka ke stažení informační brožura
s důležitými informacemi pro turisty a návštěvníky včetně kontaktů, otevíracích dob u
atraktivit, tipů na výlety, ubytování, kalendáře akcí na daný rok atd..
Analýza
• Produktové balíčky:
o V rámci nabídky cestovního ruchu neexistují na Rakovnicku komplexní produkty, tzv.
balíčky. Produktem však mohou být nazvány tématické projekty, např. na Rakovnicku je
stěžejní produktovou nabídkou cykloturistika. Zvláštností jsou moderované pěší a
cyklistické výlety, kterých se dnes účastní desítky lidí.
• Ostatní nástroje marketingové komunikace:
o Ve spolupráci s dalšími subjekty v regionu, zejména Městským informačním centrem v
Rakovníku zajišťuje Svazek měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko o.p.s. prezentace na
veletrzích cestovního ruchu Regiontour Brno, Holiday World Praha a ITEP Plzeň. Zajišťují
také prezentační a informační servis na významných nadregionálních akcích na
Rakovnicku i v sousedních regionech.
Analýza
3 Analýza poptávky - návštěvníci a turisté
Analýza poptávky cestovního ruchu ve Středočeském kraji a ve vymezeném území vychází ze dvou
základních zdrojů – statistická šetření ČSÚ a monitoring návštěvníků v ČR (organizován za celou ČR
agenturou CzechTourism). Vzhledem k charakteru a rozsahu prováděného šetření ČSÚ neposkytuje
informace o počtech hostů, využití ubytovacích kapacit apod. za území menší než kraje resp. turistické
regiony. Proto jsme nuceni ve většině případů využívat buďto vlastního šetření (počet zařízení, počet
lůžek apod.) a nebo vycházet z expertních odhadů či z kombinace různých zdrojů šetření a údajů ČSÚ.
3.1 Vývoj poptávky dle statistických údajů
Základními ukazateli poptávky jsou vývoj počtu turistů a délka jejich pobytu v cílové destinaci. Dle
metodiky ČSÚ zde použijeme pro počet turistů ukazatel „počet hostů v hromadných ubytovacích
zařízeních“ a pro délku pobytu „průměrná doba pobytu ve dnech“. Z pohledu hodnocení samotného
vymezeného území Rakovnicka budeme vycházet zejména z monitoringu návštěvníků. Stav za celý
Středočeský kraj získaný z údajů ČSÚ bude sloužit jako východisko, udávající základní průměrné
hodnoty.
3.1.1 Počet turistů
Hlavní charakteristiky vývoje a stavu počtu hostů ve Středočeském kraji:
1. Hosté celkem
a. Vývoj počtu turistů v hromadných ubytovacích zařízeních Středočeského kraje má z pohledu
dlouhodobého vývoje (roky 2000 – 2007) mírně klesající tendenci. Nejvýznamnějším výkyvem
v daném období byl rok 2002, kdy se počet hostů nejvíce propadl. Tento propad byl zapříčiněn
povodněmi, které v daném roce zásadně ovlivnily průběh pro kraj dominantní letní sezony.
Srpnové povodně začaly 7. srpna 2002, kdy vytrvalý déšť rozvodnil řeky a začal působit první
problémy. Druhá, podstatně rozsáhlejší vlna přišla za 5 dnů, tedy 12. 8. 2002 a kromě obrovských
hospodářských škod a ztrát na životech v podstatě ukončila turistickou sezonu v roce 2002. Vývoj
tohoto ukazatele v roce 2003 je zásadně ovlivňován počtem domácích turistů, jejichž nárůst
v roce 2003 dosáhl vyšších hodnot, než tomu bylo v letech před povodní (2000, 2001), naopak
celkový nárůst počtu hostů v roce 2004 táhl nárůst počtu zahraničních turistů. Již následující rok
2005 zaznamenává pokles celkového počtu hostů v hromadných ubytovacích zařízeních SK a
tento pokles pokračuje i nadále.
b. Za rok 2007 dosáhl tento ukazatel pokles o 7%, celorepublikově došlo k nárůstu o 1,9 %. Kromě
Středočeského kraje zaznamenaly pokles také kraje Jihočeský (-11,1%), Ústecký
(-4,1%),
Liberecký (-11,6%) a Královéhradecký (-7,4%). U všech ostatních krajů byl zaznamenán nárůst,
přičemž nejvyšší nárůst byl v Jihomoravském kraji (+10,2%). Praha zaznamenala nárůst o 8,3%.
c. Výsledky za 3 kvartály roku 2008 vyznívají pro Středočeský kraj opět nepříznivě. Za období leden
– září 2008 poklesl počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních ve srovnání se stejným
obdobím roku 2007 o 7%, z toho u rezidentů došlo k poklesu o 6,5% a u nerezidentů o 8,3%
(podrobněji viz tabulka níže). Pro srovnání uvádíme vývoj za ČR jako celek. Ze srovnání vývoje
v rámci ČR s vývojem v rámci SK je patrná zhoršující se pozice kraje a to zejména u nerezidentů
(zahraničních hostů v HUZ).
Tab. 33 – Vývoj hostů v HUZ ve SK v roce 2008
Ukazatel
leden – září 2007
SK
ČR
leden – září 2008
SK
ČR
Index 1.-3. Q 08/1.-3. Q 07
SK
ČR
Hosté v HUZ
578 381
10 222 857
537 867
10 316 571
93,0%
100,9%
Z toho: - rezidenti
416 099
5 075 708
389 118
5 051 330
93,5%
99,5%
- nerezidenti
162 282
5 147 149
148 749
5 265 241
91,7%
102,3%
Pramen: ČSÚ
2. Domácí turisté (rezidenti)
a. Domácí turisté tvoří dlouhodobě významnější skupinu hostů ve SK. Zejména v letech po
povodních (zvláště rok 2003) je podíl domácích turistů na celkovém počtu turistů nejvyšší
(71,5%). Výsledky za první 3 čtvrtletí roku 2008 ukazují, že podíl domácích hostů se nadále
zvyšuje.
Analýza
Tab. 34 - Počet domácích turistů na 1 zahraničního turistu
Rok
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
1.-3. kv.
Počet domácích turistů na
1 zahraničního turistu
1,34
1,40
2,10
2,50
2,19
2,34
2,42
2,49
2,62
Pramen: ČSÚ
b. Paradoxně nejvyššího počtu dosáhl ukazatel v roce 2003, tedy ihned po povodních a v dalších
letech počet domácích turistů klesal. Nicméně stejný vývoj je u tohoto ukazatele za celou ČR.
Každopádně v roce 2005 byl pokles počtu domácích turistů ve SK rychlejší (-8%) než stejný
ukazatel za celou ČR (-2,2%). V roce 2006 došlo k nárůstu počtu domácích turistů jak za ČR
celkem (+4,4 %), tak ve Středočeském kraji (+0,6 %). Naopak v průběhu roku 2007 došlo opět
k poklesu domácích turistů v HUZ ve Středočeském kraji (-6,3%), za ČR došlo u tohoto ukazatele
k mírnému poklesu (-0,1%). Za první 3 čtvrtletí roku 2008 pokračoval u rezidentů pokles – ve
Středočeském kraji o 6,5% a v rámci České republiky o 0,5%.
3. Zahraniční turisté (nerezidenti)
a. Počet zahraničních turistů v kraji opět nejvíce ovlivnily povodně v roce 2002, kdy došlo
k zásadnímu poklesu ukazatele (o 41%) a počet zahraničních turistů se již na úroveň před
povodněmi v dalších letech nedostal. Přes mírný nárůst v roce 2003 (o 9,3%) a na rozdíl od počtu
domácích turistů i v roce 2004 (o 12,6%) došlo v roce 2005 na rozdíl od vývoje tohoto ukazatele
za celou ČR (nárůst o 4,5%) k poklesu o 13,9%. Za rok 2006 vykazuje tento ukazatel opět pokles
a to o 2,9 %, což je nejvíce ze všech krajů ČR. Kromě Prahy, Středočeského, Plzeňského a
Olomouckého kraje zaznamenaly všechny ostatní kraje nárůst počtu zahraničních turistů. Počet
zahraničních turistů za ČR v roce 2006 mírně vzrostl o 1,6 %. V roce 2007 pokles nerezidentů ve
Středočeském kraji pokračuje (-8,7%) na rozdíl od vývoje za Českou republiku, kde došlo
k nárůstu o 3,8%. V tomto roce však pokles u zahraničních hostů zaznamenává více krajů než
v roce 2006, přičemž k největšímu poklesu došlo v Královéhradeckém kraji (-13,5%). Praha
zaznamenala nárůst o 8,3%. Za první 3 kvartály roku 2008 došlo k nárůstu počtu nerezidentů
v HUZ v ČR o 2,3%, ve Středočeském kraji došlo u tohoto ukazatele k poklesu o 8,3%.
Tab. 35 - Nejvýznamnější skupiny zahraničních turistů ve Středočeském kraji
DlouhoPrůměr Pořadí dobý
na rok dle Ø podíl na
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Ø
965 297 885 732 674 396 834 559 854 987 770 670 767 477 713 507 808 328
100%
411 790 369 374 217 810 238 132 268 155 230 857 224 215 204 600 270 617
33,48%
Počet příjezdů
Hosté celkem
v tom: nerezidenti
v tom:
119 621
91 785
56 758
59 007
79 536
62 264
60 406
51 071
Německo
72 556
84 029
34 953
21 394
21 784
21 657
19 531
17 336
14 893
Nizozemsko
29 447
21 853
26 434
22 266
28 560
22 930
21 308
22 667
23 988
Slovensko
23 751
18 417
30 893
16 219
13 920
13 776
12 069
15 307
20 280
Polsko
17 610
14 730
14 190
10 271
14 257
17 982
16 782
13 632
11 134
Francie
14 122
37 144
14 183
7 922
7 471
6 840
6 266
5 191
5 711
Dánsko
11 341
17 246
17 575
6 737
9 007
11 510
7 637
7 341
5 624
Itálie
10 335
1)
8 739
10 599
11 020
10 851
14 268
6 494
4 907
3 535
Ostatní asijské země
8 802
8 872
17 879
4 120
5 564
5 732
7 463
4 544
4 535
Belgie
7 339
9 025
13 663
5 668
6 698
7 427
5 486
5 846
4 864
Velká Británie
7 335
2)
3 664
9 067
8 214
Jižní Korea
6 982
8 925
11 635
5 573
6 014
6 129
5 171
5 288
5 729
Rakousko
6 808
6 236
10 305
6 441
6 271
6 569
5 540
4 602
3 830
USA
6 224
6 973
9 555
7 884
5 942
4 767
2 688
2 775
5 026
Ostatní evrop. země
5 701
6 999
10 938
4 494
3 781
5 002
4 930
4 245
4 976
Rusko
5 671
2 970
5 356
3 804
4 337
5 926
6 290
5 507
4 929
Maďarsko
4 890
653
3 029
1 999
2 657
4 650
5 654
5 722
2 560
Kanada
3 366
3 375
6 960
4 458
3 995
2 861
1 411
1 134
951
Bulharsko
3 143
2 828
1 622
2 718
5 094
3 682
3 295
3 015
796
Izrael
2 881
4 200
4 014
2 223
3 282
2 923
2 409
2 186
1 600
Švédsko
2 855
Rezidenti
553 507 516 358 456 586 596 427 586 832 539 813 543 262 508 907 537 712
Pramen: ČSÚ
1) do roku 2004 včetně Číny a Jižní Koreje
2) samostatně sledována od r. 2005
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
8,98%
3,64%
2,94%
2,18%
1,75%
1,40%
1,28%
1,09%
0,91%
0,91%
0,86%
0,84%
0,77%
0,71%
0,70%
0,60%
0,42%
0,39%
0,36%
0,35%
66,52%
Analýza
b. Dlouhodobě nejvýznamnější skupinou jsou němečtí a nizozemští turisté. Trendem u obou skupin
je však pokles. Kolísavý je vývoj počtu slovenských turistů (růst do roku 2003, poté pokles a od
roku 2006 opět nárůst), dlouhodobý pokles byl zaznamenán u polských turistů, ovšem od roku
2006 dochází opět k nárůstu.
Uvedené statistiky za celý kraj a jejich porovnání s vývojem v rámci ČR tvoří východisko pro hodnocení
v rámci vymezeného území. Pro toto území není možné získat údaje ze statistik ČSÚ, proto budeme při
celkovém hodnocení vycházet z kombinace údajů za kraj s údaji získanými v rámci monitoringu
návštěvníků.
3.1.2 Délka pobytu turistů
Prakticky u všech cílových skupin (dle země původu) je průměrná doba pobytu turistů ve SK v porovnání
s průměrem za ČR nižší, jak je vidět v následující tabulce, která znázorňuje informace o délce pobytu
hostů z pohledu průměrného počtu přenocování. Tato skutečnost je ovlivněna řadou důvodů:
• Charakter cestovního ruchu – průměrnou dobu pobytu zvyšují kraje, které disponují širší nabídkou
lázeňských zařízení a kraje, disponující širší nabídkou pobytů na horách.
• Naopak SK je typický krátkodobějšími pobyty, typickými pro příměstskou turistiku a venkovskou
turistiku, často spojenou s víkendy nebo tzv. prodlouženými víkendy (typické zejména pro obyvatele
Prahy), příp. s poznávací turistikou, často spojenou s návštěvou Prahy (např. tuzemští turisté ze
vzdálenějších regionů).
• Trend zkracování délky pobytu na úkor více krátkodobých dovolených je trendem celosvětovým.
Nepříznivé pro SK je zkracování délky pobytu rychlejším tempem než je tomu v průměru za celou ČR,
což je patrné zejména u zahraničních hostů. Důvodů zde může být celá řada. Jak již bylo uvedeno
výše, je to jednak převládající důvod pobytu či charakter převládající formy cestovního ruchu:
o Menší podíl lázeňských hostů ve SK
o Výrazně vyšší podíl poznávacích turistů (tedy turistů, přijíždějících za poznáváním) a
výrazně vyšší podíl „víkendových turistů“.
o Důvodem však mohou být i méně vyhovující ubytovací kapacity (nevyhovující struktura,
forma či kvalita), či užší nabídka jak poznávacích aktivit, tak zejména doplňkových
programů, což hosty „vyhání“ do dalších destinací mimo SK.
Tab. 36 - Průměrný počet přenocování hostů v HUZ ve Středočeském kraji a v ČR
Průměrný počet přenocování
SK
Hosté celkem
v tom: nerezidenti
v tom:
Belgie
Bulharsko
Dánsko
Estonsko
Finsko
Francie
Chorvatsko
Irsko
Island
Itálie
Srbsko a Černá Hora
Kypr
Litva
Lotyšsko
Lucembursko
Maďarsko
Malta
Německo
Nizozemsko
Norsko
Polsko
Portugalsko
Rakousko
Rumunsko
Rusko
ČR
2001
3,0
2,9
2002
3,0
3,1
2003
3,0
2,7
2004
3,0
2,6
2005
2,8
2,5
2006
2,9
2,6
2007
2,9
2,7
2001
3,5
3,2
2002
3,6
3,3
2003
3,5
3,3
2004
3,3
3,1
2005
3,3
3,1
2006
3,3
3,1
2007
3,2
3,1
3,1
1,4
2,9
4,4
2,6
3,0
2,9
2,2
5,1
3,3
2,8
1,7
3,0
1,6
2,7
2,8
2,5
2,7
1,8
2,9
2,9
1,6
3,1
2,1
2,0
2,9
2,8
3,0
3,0
2,8
2,9
1,3
2,8
1,3
1,8
2,5
2,6
4,2
2,9
2,8
2,9
2,5
3,2
2,1
3,4
2,7
3,2
2,8
3,7
2,9
2,9
2,6
3,1
2,3
3,1
2,6
3,1
2,9
3,5
2,9
2,4
1,7
1,8
4,5
2,7
3,5
1,6
2,0
4,0
2,3
3,4
2,0
2,6
2,5
2,4
3,7
1,9
2,3
2,4
2,6
4,0
1,8
2,2
3,2
2,5
3,4
1,8
2,1
2,8
2,4
2,8
3,4
2,0
2,1
2,7
2,1
2,6
4,5
3,6
3,4
1,9
2,2
3,2
2,0
2,0
4,8
2,9
3,3
1,9
2,2
2,9
2,1
1,7
4,3
2,7
3,5
2,2
1,9
2,5
2,0
2,1
3,7
2,9
6,6
3,4
2,2
2,4
2,5
2,7
3,7
2,9
2,7
2,3
2,1
1,5
2,7
4,1
3,5
2,0
2,6
3,1
2,4
2,0
2,2
2,0
3,5
4,4
2,8
2,4
3,2
2,1
3,3
2,7
3,2
2,7
3,7
2,9
10,1
2,3
2,3
1,3
2,8
2,6
1,7
3,3
1,4
1,9
2,8
2,8
2,6
4,5
2,7
2,6
3,4
1,6
2,0
1,9
2,4
17,8
2,6
3,3
2,6
1,9
2,6
2,0
2,4
4,3
2,7
2,1
3,1
2,6
3,5
2,7
3,1
2,9
3,6
3,0
15,0
2,2
1,9
1,7
2,6
3,0
1,8
3,3
2,1
1,9
2,3
2,9
2,4
3,0
2,5
4,6
4,0
1,5
1,8
3,4
2,1
3,8
2,6
3,1
2,1
2,1
2,1
1,9
3,5
4,0
3,8
3,5
2,9
2,4
2,9
2,1
2,6
5,8
4,1
3,4
2,8
2,4
3,2
2,1
2,4
5,8
3,9
3,6
2,8
2,2
3,0
2,1
2,7
5,8
3,8
3,5
2,8
2,1
3,1
2,1
2,6
5,7
2,8
2,8
3,1
2,2
3,1
2,6
3,1
2,8
2,8
2,9
3,3
3,2
1,8
1,9
2,9
2,4
3,3
3,7
3,7
3,0
2,1
3,0
2,1
2,6
5,6
2,7
2,6
3,2
2,2
3,0
2,6
2,9
2,8
3,2
2,9
2,8
3,3
1,7
1,9
2,7
2,2
4,1
3,7
3,7
3,0
2,2
3,1
2,1
2,8
5,7
2,7
3,0
3,2
2,1
3,1
2,6
2,9
2,9
3,0
2,9
3,0
3,2
1,6
1,8
2,6
2,3
2,8
3,6
3,7
3,0
2,2
3,1
2,0
2,6
5,3
Analýza
SK
2001 2002 2003 2004 2005 2006
Řecko
2,4
2,9
2,4
2,9
2,2
2,1
Slovensko
3,0
3,0
2,9
3,1
2,2
2,5
Slovinsko
2,5
2,6
2,1
2,4
2,2
2,0
Velká Británie
2,6
2,9
2,7
2,8
2,6
2,5
Španělsko
3,0
2,9
3,2
2,9
3,0
3,0
Švédsko
2,9
2,7
2,7
2,2
2,0
2,8
Švýcarsko
3,0
2,7
2,7
2,8
2,2
2,2
Turecko
3,6
4,5
2,8
2,4
3,1
2,2
Ukrajina
2,6
3,9
1)
Ostatní evrop. země
4,1
3,6
2,5
2,5
2,6
2,2
Kanada
1,9
3,4
1,5
1,4
1,2
1,4
USA
2,3
2,7
2,2
2,2
2,1
2,8
Brazílie
3,9
3,1
Mexiko
1,7
3,6
2)
Ostatní amer. země
7,2
7,2
2,8
2,8
3,0
2,8
Afrika celkem
8,2
5,7
2,5
3,5
4,1
5,2
Čína
2,8
3,7
Izrael
2,0
2,4
1,4
1,4
1,2
2,9
Japonsko
2,1
2,3
4,0
6,5
9,8
5,5
Jižní Korea
1,2
1,1
3)
Ostatní asijské země
3,6
3,2
1,6
1,6
1,8
2,2
Austrálie a Oceánie
2,0
4,2
2,8
2,1
2,1
2,1
Nový Zéland
1,7
2,7
1,8
1,5
2,4
1,6
Rezidenti
2,9
3,5
3,2
3,2
2,9
3,0
Pramen: ČSÚ
1) od roku 2004 včetně Srbska a Černé Hory, Malty a Ukrajiny
2) do roku 2004 včetně Brazílie a Mexika
3) do roku 2004 včetně Číny a Jižní Koreje
ČR
2007
2,3
3,2
1,8
2,7
2,9
2,9
2,3
3,0
4,1
3,2
1,8
3,0
2,6
6,6
2,4
3,4
4,0
1,6
4,7
1,2
3,0
3,0
2,1
3,0
2001
3,0
3,0
2,1
2,8
3,1
2,7
2,7
2,9
2002
2,7
2,8
2,3
2,8
3,1
2,8
2,7
2,8
2003
2,9
3,0
2,1
2,8
3,2
2,9
2,7
2,7
2004
3,0
3,0
2,1
2,8
3,1
2,7
2,7
2,8
3,5
3,0
2,9
3,0
3,4
3,1
3,1
3,0
3,1
3,1
2,8
2,9
3,1
4,5
3,2
4,5
2,8
4,1
2,8
3,9
3,3
2,0
3,3
2,1
3,9
2,3
4,0
2,4
2,9
2,1
2,6
3,7
3,1
2,2
2,4
3,8
3,0
2,4
2,4
3,6
2,3
2,4
2,8
3,5
2005
3,0
2,9
2,0
2,7
3,2
2,7
2,6
2,9
4,3
2,8
2,7
3,0
2,8
2,6
2,7
3,6
2,2
3,8
2,3
1,6
2,5
2,5
2,5
3,4
2006
3,0
2,9
1,9
2,7
3,2
2,7
2,5
3,1
4,4
2,9
2,7
3,0
2,7
2,4
2,6
3,7
2,2
3,8
2,1
1,5
2,5
2,5
2,6
3,4
2007
3,1
2,8
2,0
2,7
3,2
2,7
2,6
2,8
4,3
2,9
2,8
2,9
2,7
2,6
2,7
3,5
2,0
3,9
2,2
1,6
2,6
2,6
2,8
3,2
• Vývoj v ČR za 3 kvartály roku 2008 potvrzuje trend zkracování doby pobytu hostů v HUZ a to jak u
rezidentů (při téměř stejně velkém počtu hostů – rezidentů došlo ke snížení počtu přenocování o více
než 4% a při růstu počtu hostů – nerezidentů o 2,3% došlo k mírnému poklesu v počtu přenocování o
0,2%). V rámci SK je vývoj následující: při poklesu počtu rezidentů o 6,5% došlo ke snížení počtu
přenocování o 12,6% a při poklesu počtu nerezidentů o 8,3% došlo k poklesu počtu přenocování o
10,8%.
• V rámci vymezeného území můžeme opět vycházet z údajů za celý SK.
3.2 Výstupy z monitoringu návštěvníků v turistických regionech
Již od léta 2005 probíhá pod patronací agentury CzechTourism celorepublikový monitoring návštěvníků,
který dokáže identifikovat celou řadu zajímavých hodnocení a souvislostí. Od léta 2005 proběhly celkem 4
etapy šetření (léto 05, zima 05/06, léto 06 a zima 06/07) a celkem bylo ve všech turistických regionech
dotázáno 106 582 respondentů.
Hlavní parametry monitoringu
Výzkum mapuje návštěvnost turistického regionu Okolí Prahy (Střední Čechy) a profil jeho návštěvníků,
zaměřuje se na zjištění jejich skladby, způsob trávení volného času, spokojenost s nabídkou cestovního
ruchu, vybavením regionu, kvalitou poskytovaných služeb atd.
Dle členění na turistické regiony a oblasti výzkum sleduje návštěvníky turistického regionu Střední
Čechy (Praha do tohoto regionu nespadá!), který byl dále členěn na turistické oblastí Střední Čechy –
jihovýchod, Střední Čechy – západ a Střední Čechy – severovýchod – Polabí.
Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko spadá do turistické oblasti Střední
Čechy – západ a monitoring návštěvníků zde byl realizován v lokalitách Křivoklát a Lány.
Metoda výzkumu:
Cílová osoba:
osobní dotazování
návštěvníci vybraného turistického regionu Okolí Prahy (Střední Čechy)
Velikost vzorku v jednotlivých etapách:
- Léto 2005 – 2 715 respondentů (2 055 domácích a 660 zahraničních)
- Zima 2005/06 - 2 627 respondentů (1 986 domácích a 641 zahraničních)
Metoda výběru:
Termín výzkumu:
Cíl výzkumu:
Analýza
Léto 2006 – 2 205 respondentů (1 598 domácích a 607 zahraničních)
Zima 2006/07 – 2 252 respondentů (1 797 domácích a 455 zahraničních)
Celkem bylo v turistické oblasti Střední Čechy – západ dotázáno 4 422
respondentů.
nahodilý výběr ve vybraných lokalitách
letní etapa červen – září 2005
zimní etapa prosinec 2005 – březen 2006
letní etapa červen – září 2006
zimní etapa prosinec 2006 – březen 2007
zjistit:
a) skladbu návštěvníků
b) záměry, charakter a důvody návštěvy
c) forma ubytování, stravování
d) preferované aktivity
e) hodnocení jednotlivých položek služeb cestovního ruchu
f) náměty, připomínky
- Výsledky šetření mapují situaci v celém turistickém regionu Okolí Prahy, respektive v novém turistickém
regionu Střední Čechy v jednotlivých časově diferencovaných etapách.
- Ve vybraných hodnotících kritérií dochází k porovnání dat za určité turistické oblasti v dané etapě
výzkumu. Vyzdviženy jsou zejména zajímavé rozdíly v číselných datech za jednotlivé turistické oblasti,
které ještě více podtrhují specifika daných oblastí či preference, očekávání a také hodnocení
návštěvníků přijíždějících do oblastí.
Při stanovování závěrů, doporučení a zejména pak při samotné realizaci strategie by se mělo vycházet
právě ze specifik daných oblasti, respektive specifik konečných lokalit.
- Pro přesné dokreslení výsledů uvádíme výsledná data získaná v konkrétní lokalitě Křivoklát a Lány, kde
samotné dotazování respondentů probíhalo (obě lokality leží na vymezeném území pro vznik klastru
cestovního ruchu Rakovnicka). Výsledná data popisují situaci za obě letní etapy 05 a 06 v porovnání
s celkovými výsledky za jednotlivé turistické oblasti, turistický region Střední Čechy a Českou republiku.
- Analytická část obsahuje také porovnání výsledků dvou po sobě následujících etap letního a zimního
šetření.
3.2.1 Shrnutí hlavních výsledků šetření za léto 2005 v TR SČ
Celkem bylo v turistickém regionu Okolí Prahy respektive turistickém regionu Střední Čechy (dále TR
SČ) dotázáno – 2 715 respondentů (pouze letní šetření 2005) z toho:
- 2 055 domácích návštěvníků
- 660 zahraničních návštěvníků
(V samotné turistické oblasti Střední Čechy – západ, dále jen SČ-Z bylo v obou letních sezónách
dotázáno celkem 2 220.)
• Hlavní důvod návštěvy TR SČ: poznávání 47%
(SČ-JV za obě letní etapy: poznání – 55%, relaxace – 13% a turistika a sport 12%)
• Skladba návštěvníků v TR SČ:
o Zahraniční návštěvníci:
celkově 24%
Japonci
14%
Hosté z Velké Británie 14%
Němci
13%
o Domácí návštěvníci – místo původu:
Praha 24%
Větší města v okolí v rámci regionu (Příbram, Mělník, Benešov)
Zahraniční hosté přijíždějí oproti domácích častěji s partnerem či přáteli (69%), Češi jezdí více
v doprovodu dětí (26%). Celkově přijížděli návštěvníci se známými nebo s přáteli 57%, s dětmi přijíždí
22% a 21% přijíždějí sami.
Analýza
• Doprava návštěvníků do TR SČ:
Bus – zájezd 46%
Auto
32%
Vlak
13%
o Domácí návštěvníci:
Auto
52%
Linkový autobus a shodně vlak 17%
• Délka pobytu návštěvníků:
Jednodenní
60%
1 – 2 noci
18%
3 – 7 nocí
14%
7 a více nocí 9%
Jednodenní
62%
1 – 2 noci
21%
3 – 7 nocí
14%
7 a více nocí 3%
88% zahraničních návštěvníků bylo v regionu poprvé, 35% Čechů bylo v místě více než třikrát. Třetina
Čechů (36%) uvažuje o opakované návštěvě do 0,5 roku.
• Ubytování:
o
o
o
o
Není ubytován – zahraniční 57% x Čech 61%
Penzion - zahraniční 11% x Čech 10%
Příbuzní a známí - Čech 10%
Hotel 3 hvězdičky a více - zahraniční 11%
• Důvody návštěvy regionu (zahraniční x domácí návštěvník):
o Poznání - Zahraniční 77% x Češi 37%
o Poznávací turistika - Zahraniční 88% x Češi 60%
o Církevní turistika - Zahraniční 21% x Češi 12%
o Turistika a sport u Čechů - 16%
• Mezi místy, která zahraniční návštěvníci regionu SČ již navštívili, dominuje jednoznačně Praha (62%),
dále následuje Okolí Prahy (21%), Šumava (7%) a Západočeské lázně (7%). Nejvyšší počet
zahraničních hostů byl v regionu Okolí Prahy poprvé (88%), naopak 35% Čechů se na místo vracelo
více než potřetí. Více domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do 0,5
roku (36%) oproti zahraničním (4%).
• V souvislosti se službami většina návštěvníků hodnotila úroveň stravování kladně (74%), ještě lepší
pověsti se těšilo u zahraničních hostů (87%). Návštěvníci byli spokojeni i s péčí o čistotu (83%).
Spokojenější než Češi byli zahraniční návštěvníci i s cenovou úrovní (88%). Většině návštěvníků také
vyhovoval rozsah a dostupnost stravovacích kapacit (74%) a nákupní možnosti (64%), naopak vetší díl
kritiky patřil dopravní infrastruktuře (26% nespokojených hostů).
• Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. 60% zahraničních návštěvníků utratilo více
než 1000,- Kč denně, naopak domácí hosté vystačili většinou se sumou do 1000,- Kč (87%). 22%
Čechů utratilo méně než 200,- Kč za den.
• Nejhojněji využívaným zdrojem informací jsou propagační materiály (61%). Zahraniční návštěvníci
získávají v porovnání s Čechy více informací z turistických informačních center (76%), propagačních
materiálů (82%), cestovních kanceláří (45%) a od personálu ve službách cestovního ruchu (40%).
•
•
•
•
61% pobytů - 1 den (bez noclehu)
19% pobytů - 3 noci a více
50% navštívilo region poprvé
28% plánuje opakovanou návštěvu do 0,5 roku, 30% později v budoucnu
Analýza
• Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky TR SČ patří:
o chybějící informace o regionech (4%),
o horší kvalita služeb, nedostatečné služby (1%)
o a nevyhovující stav komunikací, špatné komunikace (1%).
o Zahraniční návštěvníci si stěžovali na jazykovou nevybavenost místních obyvatel (2%).
• Největší rezervy TR SČ:
o chybí více informací o regionu, špatné značení (4%)
o nedostatečná kvalita služeb (1%)
o nevyhovující stav komunikací (1%)
o chybí bazény, koupaliště, špatná úroveň (1%)
o nedostatečné společenské a kulturní vyžití (1%)
Specifika turistické oblasti Střední Čechy – západ (SČ-Z) za letní období 2005
- nejhlavnějším důvodem návštěvy Středních Čech – západu je relaxace (odpovědělo 20% všech
dotázaných respondentů).
- Hosté Středních Čech – západu využívají nejvíce služeb penzionů – 15%.
- Návštěvníci oblasti Střední Čechy – západ nejpříznivěji hodnotí nákupní možnosti v oblasti – 70%
všech dotazovaných hodnotilo velmi nebo spíše dobře.
- 90% všech respondentů v oblasti Střední Čechy – západ hodnotilo místní orientační značení jako
spíše nebo velmi dobré.
- 85% respondentů v SČ-Z také velice kladně hodnotilo poskytování informací o regionu.
- Naopak 52% respondentů SČ-Z má v porovnání s ostatními oblastmi nejmenší výdaje na den a to
500 Kč a méně.
3.2.2 Shrnutí výsledků šetření za léto 2006 v TR SČ
Celkem bylo v turistickém regionu Střední Čechy dotázáno – 2 205 respondentů z toho:
• Hlavní důvod návštěvy TR SČ:
o poznávání
47%
o turistika a sport 11%
o relaxace
9%
(SČ-Z za obě letní etapy: poznání – 49%, turistika a sport 15% a relaxace – 13%)
o Zahraniční návštěvníci z:
Německa
Velké Britanie
Polska
Slovenska
Itálie
Ruska
o
celkově 28%
26%
10%
10%
9%
9%
7%
Domácí návštěvníci – místo původu:
Praha 18%
Větší města v okolí v rámci regionu (Kladno, Příbram, Benešov)
Zahraniční hosté přijíždějí oproti domácích častěji s partnerem či přáteli (68%, Češ 50%), Češi jezdí více
v doprovodu dětí (28%, cizinci 18%).
Auto
35%
Bus – zájezd 29%
Vlak
18%
o
Analýza
Domácí návštěvníci:
Auto
53%
Vlak
19%
Linkový autobus 11%
Jednodenní
36%
1 – 2 noci
22%
3 – 7 nocí
25%
7 a více nocí 18%
Jednodenní
73%
1 – 2 noci
14%
3 – 7 nocí
9%
7 a více nocí 4%
Největší počet (74%) jednodenních pobytů bez noclehu byl zaznamenám v oblasti Střední Čechy –
západ. Ve Středních Čechách – severovýchod větší počet návštěvníků (27%) strávil více než 7 nocí.
• Ubytování:
o
o
o
o
Není ubytován – zahraniční 34% x Čech 73%
Penzion - zahraniční 12% x Čech 5%
Příbuzní a známí - Čech 8%
Hotel 3 hvězdičky a více - zahraniční 23%
o Zdraví – Zahraniční 10%
o Aktivní poznávací turistika - Zahraniční 81% x Češi 60%
o Pěší turistika – domácí 36%, cizinci 9%
o Cykloturistika – domácí 21%, cizinci 6%
• Mezi místy, které zahraniční návštěvníci kromě Okolí Prahy navštívili, dominuje Praha (64%), dále
následují Západočeské lázně (16%) a Jižní Morava (9%). Nejvyšší počet zahraničních hostů byl v
regionu Okolí Prahy poprvé (77%), naopak 44% Čechů se na místo vracelo více než potřetí. Více
domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do půl roku 42% (zahraniční
4%).
• V souvislosti se službami převážně velmi dobře nebo spíše dobře hodnotili návštěvníci cenovou
úroveň služeb (71%) a úroveň veřejného stravování (69%). Zahraniční návštěvníci byli oproti domácím
spokojenější v hodnocení ubytovacích služeb (55%, Češi 21%). Většině návštěvníků také vyhovovaly
nákupní možnosti (63%) a péče o památky a turistické atraktivity (78%). Kritičtější byli návštěvníci k
péči o čistotu a pořádek a k službám pro motoristy, jako spíše špatné nebo velmi špatné je shledalo
25% dotázaných, dále k dopravní infrastruktuře (31%) a k místnímu orientačnímu značení (21%).
• Zahraniční návštěvníci měli celkově vyšší výdaje než Češi. 79% zahraničních návštěvníků utratilo v
rozmezí 501 až 2000 Kč na osobu a den. Domácí hosté vystačili většinou s částkou do 1000 Kč (88%).
22% Čechů utratilo méně než 200 Kč za den.
• Nejčastěji využívaným zdrojem informací je internet (59%). Zahraniční návštěvníci získávají v
porovnání s Čechy více informací z cestovních kanceláří (49%, Češi 14%), z turistických informačních
center (70%, Češi 41%) a z propagačních materiálů (68%, Češi 46%).
•
•
•
•
16% pobytů – 1 až 2 noci
33% navštívilo vícekrát
32% plánuje opakovanou návštěvu do půl roku, 29% později v budoucnu
Analýza
• Mezi nejčastěji spontánně uváděné výtky patří:
o chybí více informací o regionu (4%),
o drahé služby, ubytování, jídlo (2%),
o nevyhovující komunikace, špatné silnice (1%
o nedostatečné a nákupní možnosti (1%)
Specifika turistické oblasti Střední Čechy – západ (SČ-Z) za letní období 2006
- Za poznáním jako nejhlavnějším důvodem návštěvy přijelo v letním období 2006 nejvíce lidí do
oblasti SČ-Z (57%).
- V porovnání s ostatními oblastmi se do SČ-Z vydalo 33% návštěvníků ze vzdálenosti menší než
20 km.
- Také největší počet jednodenních pobytů bez noclehu (74%) byl zaznamenán v oblasti SČ-Z.
- Z oblasti služeb respondenti nejlépe hodnotili dostupnost oblasti SČ-Z MHD (54% velmi nebo
spíše dobře).
Respondenti také v SČ-Z nejlépe hodnotili péči o památky a turistické atraktivity (85% spíše nebo velmi
dobře).
3.2.3 Komparace letních sezón 2005 a 2006 v TR SČ
V samotné turistické oblasti Střední Čechy – západ, bylo v obou letních etapách celkem dotázáno 2 220
respondentů.)
-
Podíl domácích a zahraničních návštěvníků se výrazně nezměnil. Pouze v létě 2006 přijelo o 6%
více návštěvníků bez maturity.
Skladba návštěvníků podle kriteria, s kým přijeli, zůstala pro obě sezóny poměrně nezměněna.
Domácí návštěvníci se do tohoto regionu přepravovali nejčastěji autem.
U Čechů došlo v létě 2006 k nárůstu jednodenních pobytů (73%, léto 2005 – 62%).
V létě 2006 byl markantní nárůst domácích návštěvníků, kteří nebyli ubytování (73%, léto 2005 61%).
Návštěvníci byli v létě 2005 v souvislosti se službami spokojenější s péčí o čistotu a pořádek
(83%, léto 2006 – 66%). V létě 2006 pak byli hosté nejméně spokojeni se službami pro motoristy
(25% spíše nebo velmi špatná, léto 2005 – 15%).
Návštěvníci byli spokojenější rozsahem a dostupností stravovacích kapacit v létě 2005 (74%
spíše nebo velmi dobré, léto 2006 – 60%).
Poznávací turistika byla pro návštěvníky nejlákavější aktivitou v obou obdobích. V létě 2005 ji
zahraniční návštěvníci upřednostnili ještě více (88%, léto 2006 – 81%). Domácí návštěvníky
naopak lákala poznávací turistika více v létě 2006 (60%, léto 2005 – 51%).
Nejvýznamnějším důvodem návštěvy pro obě období je poznání, které bylo více důležité pro
zahraniční hosty v létě 2005 (77%, léto 2006 – 63%).
3.2.4 Závěry z letních šetření z konkrétních lokalit - Rakovnicko
Následující tabulka popisuje výsledky šetření a to jednak v samotných sledovaných lokalitách (Křivoklát a
Lány) s porovnáním hodnot za turistickou oblast Střední Čechy – západ, se sousedními turistickými
oblastmi SČ – jihovýchod a SČ – severovýchod – Polabí, TR Střední Čechy a celou ČR. Hodnoty
znázorňují procentuální zastoupení.
Hodnotící kriteria
Střední Čechy Západ
LÉTO 2005 a 2006
Křivoklát
Počet dotazovaných
- místní
- zahraniční
Dojezdová vzdálenost
- do 20 km
- 21 až 50 km
SČ Západ
SČ Jihovýhod
SČ Polabí
Střední
Čechy
Celá ČR
Lány
Tur. Obl.
Sousední
t.o.
Sousední
t.o.
76
92
1689
1239
696
24
8
531
511
204
18
17
25
18
32
24
16
50
36
35
29
27
31
19
- 51 až 100 km
- nad 100 km
Doprava - auto
- autobus - zájezd
- vlak
Délka pobytu jednodenní
- 1 až 2 noci
- 3 a více nocí
Četnost návštěvy
- poprvé
- 1 až 3 krát
- vícekrát
Preference stravy
- ANO, téměř vždy
- Částečně, jak kdy
- NE, téměr nikdy
Důvod n. - poznání
- relaxace
- turistika a sport
- práce
- zábava
Plán opakovat návš.
- do 1/2 roku
- ANO, ale později
- spíše NE
Útrata osoba/den
- do 200,-Kč
- 200 až 500,-Kč
- 500 až 1000,-Kč
Věk. Strukt. - do 25 let
- 26 až 34 let
- 35 až 49 let
- 50 až 59 let
- 60 a více let
Analýza
SČ Západ
SČ Jihovýhod
SČ Polabí
Střední
Čechy
Celá ČR
12
17
30
17
40
17
28
63
6
3
21
18
43
13
18
26
27
54
16
15
13
21
47
9
18
21
22
48
13
17
19
45
61
6
13
68
67
67
59
58
62
41
19
12
12
17
18
13
22
13
15
13
19
13
21
27
55
50
45
50
41
46
34
24
21
25
24
27
29
22
29
24
35
24
30
29
36
42
55
39
41
36
39
34
39
19
58
19
13
1
0
21
24
51
9
12
4
4
37
23
49
12
15
7
5
41
17
55
13
12
3
6
43
21
27
6
8
13
5
40
21
47
12
12
7
5
46
19
36
19
16
6
6
20
30
32
27
31
30
32
29
6
19
27
25
7
33
6
33
4
30
6
42
5
19
24
18
18
12
17
20
46
25
21
31
21
19
8
32
39
15
27
30
11
17
35
29
17
29
33
15
6
32
27
15
29
36
15
5
23
24
12
29
35
17
7
32
29
15
29
34
16
6
38
17
17
27
31
16
9
3.2.5 Shrnutí výsledků šetření za zimu 2005/2006 v TR SČ
• Hlavní důvod návštěvy TR SČ: poznávání 47%
(SČ-Z za obě zimní etapy: poznání – 49%, návštěva příbuzných nebo známých 10%, relaxace – 7%,
turistika a sport 7% a práce také 7%).
Německa
Polska
Itálie
Slovenska
celkově 24%
22%
13%
10%
10%
o
Analýza
Praha 17%
Větší města v okolí v rámci regionu (Mělník, Příbram, Benešov)
Zahraniční hosté přijíždějí oproti domácích častěji s partnerem či přáteli (76%, Češi 49%), Češi jezdí více
v doprovodu dětí (23%, cizinci pouze 9%).
Bus – zájezd 40%
Auto
31%
Vlak
14%
Auto
57%
Linkový autobus
Vlak
15%
16%
Jednodenní
58%
1 – 2 noci
23%
3 – 7 nocí
16%
7 a více nocí 3%
Jednodenní
74%
1 – 2 noci
20%
3 – 7 nocí
4%
7 a více nocí 2%
• Ubytování:
o Není ubytován – zahraniční 56% x Čech 73%
o Penzion - zahraniční 7% x Čech 5%
o Příbuzní a známí - Čech 15%
o Hotel 3 hvězdičky a více - zahraniční 14%
o Poznávací turistika - Zahraniční 86% x Češi 63%
o U domácích návštěvníků j e jedním z uváděných důvodů také návštěva příbuzných a
známých 16% a práce 13%.
o Cykloturistika – Češi 20%, zahraniční 4%
o Turistika – Češi 36%, zahraniční 25%
• Mezi místy, které zahraniční návštěvníci navštívili, dominuje jednoznačně Praha (83%), dále následuje
Okolí Prahy (37%), Šumava (9%) a Západočeské lázně (9%). Nejvyšší počet zahraničních hostů byl v
domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do 0,5 roku (49%, zahr. 6%).
• V souvislosti se službami převážně velmi dobře nebo spíše dobře hodnotili návštěvníci úroveň
veřejného stravování (75%). Zahraniční návštěvníci byli oproti domácím spokojenější s cenovou úrovní
služeb 78% (Češi 63%). Většině návštěvníků také vyhovoval rozsah a dostupnost stravovacích kapacit
(73%). Kritičtější byli návštěvníci k nákupním možnostem, jako spíše špatnou nebo velmi špatnou ji
shledalo 31% dotázaných. Nejlépe hodnotili všichni návštěvníci přátelskost místních lidí (83% velmi
nebo spíše dobře).
rozmezí 501,- až 2000,- Kč na osobu a den, naopak domácí hosté vystačili většinou s částkou do
1000,- Kč (89%). 19% Čechů utratilo méně než 200,- Kč za den.
Analýza
• Nejčastěji využívaným zdrojem informací jsou příbuzní a známí (60%). Zahraniční návštěvníci získávají
v porovnání s Čechy více informací z cestovních kanceláří (51%, Češi 12%), z turistických
informačních center (67%, Češi 34%) a z propagačních materiálů (70%, Češi 49%).
•
•
•
•
43% navštívilo region vícekrát
o nedostatečné společenské vyžití (2%),
o a nedostatečná nabídka sportovního vyžití (1%).
o Zahraniční návštěvníci si stěžovali na špatnou otevírací dobu obchodů (1%).
• Největší rezervy regionu:
o Nedostatečné společenské vyžití (2%)
o Nevyhovující stav komunikací (1%)
o Nedostatečná nabídka sportovního vyžití (1%)
Specifika turistické oblasti Střední Čechy – západ (SČ-Z) za zimní období 2005/2006
- V tomto šetření oblast SČ-Z nijak nevybočovala z průměru a nebyla v žádném hodnotícím kriteriu
nijak specifická.
3.2.6 Shrnutí výsledků šetření za zimu 2006/2007 v TR SČ
• Hlavní důvod návštěvy TR SČ:
poznávání
40%
(SČ-Z za obě zimní etapy: poznání – 49%, návštěva příbuzných nebo známých 10%, relaxace – 7%,
turistika a sport 7% a práce také 7%).
Německa
Itálie
Rakouska
Polska
Velké Britanie
o
celkově 20%
19%
14%
9%
8%
8%
Příbram
14%
Větší města v okolí v rámci regionu (Nymburk, Praha a Benešov)
Zahraniční hosté přijíždějí oproti domácích častěji s partnerem či přáteli (79%, Češ 41%), Češi jezdí více
v doprovodu dětí (25%, cizinci 10%).
• Doprava návštěvníků:
Auto
38%
Bus – zájezd 29%
Vlak
13%
Auto
57%
Vlak
11%
Linkový autobus 11%
Analýza
Jednodenní
37%
1 – 2 noci
33%
3 – 7 nocí
23%
7 a více nocí 7%
Jednodenní
75%
1 – 2 noci
12%
3 – 7 nocí
2%
7 a více nocí 11%
• Ubytování:
o Není ubytován – zahraniční 35% x Čech 75%
o Penzion - zahraniční 10% x Čech 4%
o Příbuzní a známí - Čech 17%
o Hotel 3 hvězdičky a více - zahraniční 28%
o Aktivní poznávací turistika - Zahraniční 91% x Češi 52%
o Pěší turistika – domácí 34%, cizinci 15%
o Cykloturistika – domácí 20%, cizinci 4%
o Návštěva příbuzných a známých 14% a práce 11%
• Mezi místy, které zahraniční návštěvníci navštívili, dominuje jednoznačně Praha (80%), dále následuje
Okolí Prahy (20%), Západočeské lázně (10%) a Šumava (9%). Nejvyšší počet zahraničních hostů byl v
domácích hostů rovněž předpokládá opakování návštěvy v brzké době do 0,5 roku (62%, zahr. 10%).
• V souvislosti se službami převážně velmi dobře nebo spíše dobře hodnotili návštěvníci úroveň
veřejného stravování (58%). Zahraniční návštěvníci byli oproti domácím spokojenější s cenovou úrovní
služeb (78%, Češi 51%). Většině návštěvníků také vyhovoval rozsah a dostupnost stravovacích kapacit
(60%). Kritičtější byli návštěvníci k dopravní infrastruktuře, jako spíše špatnou nebo velmi špatnou ji
shledalo 39% dotázaných. Nejlépe hodnotili všichni návštěvníci místní orientační značení (77% velmi
nebo spíše dobře).
rozmezí 501 až 2000 Kč na osobu a den, naopak domácí hosté vystačili většinou s částkou do 1000 Kč
(94%). 22% Čechů utratilo méně než 200 Kč za den.
• Nejčastěji využívaným zdrojem informací je internet (53%). Zahraniční návštěvníci získávají v
porovnání s Čechy více informací z internetu (78%, Češi 47%), z turistických informačních center
(68%, Češi 30%) a z propagačních materiálů (71%, Češi 34%).
•
•
•
•
67% pobytů – 1 den (bez noclehu)
54% navštívilo více než třikrát
o nedostatečné společenské vyžití (2%)
o nedostatek parkovacích míst (1%).
Analýza
3.2.7 Komparace zimních sezón 2005/06 a 2006/07 v TR Střední Čechy
-
Podíl zahraničních návštěvníků klesl o 4% (20%, zima 05/06 24%).
Skladba návštěvníků se víceméně nezměnila. Pouze v zimně 06/07 přijelo více návštěvníků ve
věku do 25 let (19%, zima 05/06 – 15%).
Domácí návštěvníci se do tohoto regionu přepravovali nejčastěji autem, v obou obdobích 57%,
zahraniční návštěvníci rovněž přijížděli do regionu autem (zima 05/06 – 31% a zima 06/07 –
38%).
V zimě 06/07 přijelo více návštěvníků ze vzdálenosti do 20 km (48%, v zimě 05/06 – 27% a méně
ze vzdálenosti větší než 100 km (9%, v zimě 05/06 – 22%).
U Čechů došlo k nárůstu pobytů delších než 7 nocí (11%, zima 05/06 – 2%) a k nárůstu
ubytování návštěvníků s délkou pobytu 1-2 noci (12%, zima 05/06 – 20%).
Nejlákavější aktivity v tomto regionu se výrazně nezměnili. Nejvýznamnějším důvodem pro obě
sezóny a pro všechny hosty je poznání, které je více důležité pro zahraniční hosty (cizinci zima
05/06 – 79%, zima 06/07 - 88%, Češi zima 05/06 – 31%, zima 06/07 – 29%).
Domácí návštěvníci dávají již menší přednost poznávací turistice (42%, zima 05/06 – 56%).
Zahraniční návštěvníci více vyhledávají zábavu (28%, zima 05/06 – 16%).
Více nespokojeni byli návštěvníci v zimě 06/07 se službami pro motoristy (29% spíše nebo velmi
špatně, zima 05/06 – 24%) a s péči o čistotu a pořádek (34%, zima 05/06 – 28%).
Celkově byli návštěvníci spokojenější v zimě 05/06 s přátelskostí místních lidí (83%, zima 06/07
60%), drobným prodejem (70%, zima 06/07 – 55%) a s péčí o bezpečnost návštěvníků (46%,
zima 06/07 – 34%).
Největší rezervy regionu ohodnotili návštěvníci stejně obě období, největší rezervou zůstalo
nedostatečné společenské a kulturní vyžití, nevyhovující stav komunikací a nedostatečná nabídka
sportovního vyžití.
3.2.8 Závěry z obou zimních šetření z konkrétních lokalit – Rakovnicko
Následující tabulka popisuje výsledky šetření a to jednak v samotných sledovaných lokalitách (Křivoklát a
Lány) s porovnáním hodnot za turistickou oblast Střední Čechy – západ, se sousedními turistickými
oblastmi SČ – jihovýchod a SČ – severovýchod – Polabí, TR Střední Čechy a celou ČR. Hodnoty
znázorňují procentuální zastoupení.
ZIMA 05/06 a 06/07
- místní
- zahraniční
Dojezdová vzdálenost
- do 20 km
- 21 až 50 km
- 51 až 100 km
- nad 100 km
Doprava - auto
- autobus - zájezd
- vlak
Délka pobytu
- jednodenní
- 1 až 2 noci
- 3 a více nocí
Četnost návštěvy
- poprvé
SČ Západ
SČ Jihovýhod
SČ Polabí
Střední
Čechy
Turistický
reg.
Celá ČR
Křivoklát
Lány
Tur. Obl.
Sousední
t.o.
Sousední
t.o.
80
87
1664
1243
876
20
13
538
484
74
45
47
31
33
53
37
25
29
21
5
57
4
21
32
15
6
74
1
2
30
22
16
51
12
12
23
23
21
51
14
15
23
17
7
54
5
14
26
21
16
52
11
13
24
19
32
59
8
13
81
79
73
64
67
69
47
18
1
17
4
18
7
22
6
14
6
19
7
24
19
19
14
30
37
20
30
25
- 1 až 3 krát
- vícekrát
Preference stravy
- ANO, téměř vždy
- Částečně, jak kdy
- NE, téměr nikdy
Důvod n. - poznání
- relaxace
- turistika a sport
- práce
- zábava
Plán opakovat návš.
- do 1/2 roku
- ANO, ale později
- spíše NE
Útrata osoba/den
- do 200,-Kč
- 200 až 500,-Kč
- 500 až 1000,-Kč
Věk. strukt. - do 25 let
- 26 až 34 let
- 35 až 49 let
- 50 až 59 let
- 60 a více let
Analýza
SČ Západ
SČ Jihovýhod
SČ Polabí
Střední
Čechy
Celá ČR
25
56
19
67
23
47
20
43
19
61
21
48
26
49
33
42
36
34
18
31
33
50
17
47
21
18
2
1
25
32
37
2
14
9
3
36
28
49
7
7
7
6
44
22
45
8
11
8
6
45
36
18
9
3
20
7
41
28
41
8
8
10
6
45
21
21
12
18
14
7
53
44
42
41
57
45
47
23
5
24
16
21
8
29
5
16
5
23
7
29
5
32
20
13
17
20
16
20
44
18
13
34
28
15
10
44
23
9
19
48
20
4
32
36
13
24
36
20
7
33
27
19
27
32
15
7
37
33
20
30
29
15
6
33
32
16
26
33
17
7
34
29
18
27
32
15
7
3.3 Vyhodnocení monitoringu v turistickém regionu Střední Čechy
Výsledky monitoringu lze v rámci turistického regionu Střední Čechy dekomponovat dle jednotlivých
turistických oblastí. Z tohoto pohledu se tedy jedná o následující turistické oblasti:
• Střední Čechy – jihovýchod (SČ-JV)
• Střední Čechy – západ (SČ-Z)
• Střední Čechy – severovýchod (Polabí) (SČ-SV)
V rámci monitoringu lze po dekompozici celkových výstupů vysledovat mezi jednotlivými turistickými
oblastmi dílčí rozdíly. Řada dílčích údajů vykazuje však určité kolísání, což může být ovlivněno dobou,
místem dotazování, ale i vývojem v čase. Pro posuzování vývoje v čase jsou však pouze 2 po sobě
následující srovnatelná šetření (léto 2005 a léto 2006, zima 2005/2006 a zima 2006/2007) málo. Proto
v následujícím shrnutí budou uváděny jen ty charakteristiky, které jsou ve 2 uváděných sledováních (léto
2005 a léto 2006) relativně stálé. Vzhledem k tomu, že zimní sezona není pro většinu území turistického
regionu Středních Čech typickou turistickou sezonou, je výsledkům zimního šetření přihlíženo pouze
částečně.
3.3.1 Důvod návštěvy a nejlákavější aktivity jednotlivých TO
Z pohledu důvodů návštěvy jsou pro turistické oblasti turistického regionu Střední Čechy v letním období
typické zejména:
• Poznávání, kde nejsilnější je tento důvod v TO SČ-JV (55%) a SČ-Z (49% všech respondentů),
poslední jsou SČ-SV (27%).
• Další obvyklé důvody, jako např. návštěva příbuzných nebo známých, zábava, práce, tranzit, není nijak
výrazně v TR SČ uváděn.
• Vzhledem k lokalizaci lázeňských kapacit (Poděbrady), je logicky nejsilnějším důvodem návštěvy
„zdraví“ v TO SČ-SV.
Analýza
• V turistické oblasti Střední Čechy – západ byl jako hlavní důvod návštěvy označeno „poznávání“ a to
ve 49% všech respondentů (v oblasti SČ-JV byl sice tento motiv silnější), ovšem jak v lokalitě Křivoklát,
tak v lokalitě Lány byla v kategorii nejlákavější aktivita uvedena „poznávací turistika“ – tím lokality
Křivoklát a Lány několikanásobně přeskočily lokality Sedlčany a Mimoň.
• Samotná lokalita Křivoklát suverénně dominovala v nejlákavější aktivitě – poznávací turistika, kde tuto
možnost zvolilo celkem 84% všech respondentů.
• Lokalita Lány pak vévodila v nejlákavějších aktivitách – Poznávací turistika (74%), pěší turistika (29%),
venkovská turistika (27%) a církevní turistika (14%).
o SČ-Z se v uváděné – nejlákavější aktivitě těsně drží za SČ-JV (JV-68%, Z-65%), ovšem
v dalších nejlákavějších aktivitách jako vodní sporty a církevní turistika nad sousedními
oblastmi jasně převyšuje.
• Za domény sousedních turistických oblastí lze naopak považovat:
o Péče o fyzicko a duševní kondici a společenský a kulturní život a návštěva kulturních akcí
v SČ-SV
o Poznávací turistika v SČ-JV (oblast SČ-Z se umístila v těsném závěsu).
3.3.2 Cílové skupiny – návštěvníci jednotlivých TO
• Nejčastějším návštěvníkem turistického regionu Středních Čech dle monitoringu návštěvníků je
obyvatel bývalého okresu Pelhřimov (14%) a pak Praha (11%).
• Nejčastějšími návštěvníky SČ-Z byli obyvatelé bývalého okresu Pelhřimov – 15%, pak Praha – 8%,
Příbram – 7%, Kladno – 6% a Beroun – 5%. (V TO SČ-J jsou pak nejčastějšími návštěvníky obyvatelé
bývalého okresu Praha – 17% a Pelhřimov – 13%,u SČ-SV pak Kutná Hora 15% a Pelhřimov – 15%.
• Do TO SČ-Z přijíždění návštěvníci nejčastěji ze všech oblastí autem, přitom 35% všech respondentů
přijelo ze vzdálenosti 21 až 50 km, 26% ze vzdálenosti do 20-ti km, 21% ze vzdálenosti 51 až 100 km a
17% ze vzdálenosti nad 100 km.
• Turistická oblast SČ-Z suverénně vede v oblíbenosti jednodenních návštěv, celkem 67% všech
dotázaných respondentů přijelo pouze na jednodenní pobyt, dále 17% respondentů přijíždí na 1 až 2
noclehy a 13% na 3 až 7 nocí.
• Do SČ-Z přijíždí nejvíce návštěvníků se staršími dětmi/dítětem (15%) v sousedních turistických
oblastech se toto číslo pohybuje kolem 10%.
• Ze všech tří sledovaných turistických oblastí v SČ-Z nejvíce respondentů utratí částku v rozmezí 200
až 500 Kč os/den – 35%, v ostatních turistických oblastech je toto číslo trošku nižší. Ovšem SČ-SV
výrazně odskakuje ve vyšší útratě – 34% utratí částku 500 - 1 000 Kč a 27% utratí částku 1 až 2 tis Kč
(suverénně nejvyšší počet).
• V SČ-Z utratí nejpočetnější skupina návštěvníků částku ve výši 200 až 500 Kč os/den a bude se
s největší pravděpodobností jednat o maturanta nebo vysokoškoláka ve věku 35 až 49 let, který přijel
s dětmi/dítětem převážně na jednodenní návštěvu.
3.3.3 Spokojenost se službami a infrastrukturou jednotlivých TO
• Spokojenost s úrovní ubytovacích služeb vyjadřovali nejvíce respondenti v SČ-SV, ovšem v těsném
závěsu vyjadřovali spokojenost také respondenti v SČ-JV, SČ-Z se umístilo jako třetí v pořadí.
• Naopak nejvíce spokojeni s úrovní stravovacích služeb byli respondenti v SČ-Z, hned na druhém
místě ve spokojenosti se objevila oblast SČ-JV a s velkým odstupem pak SČ-SV.
• Respondenti v oblast SČ-Z také pozitivně hodnotili služby pro motoristy (44% respondentů hodnotilo
spíše dobře).
• V SČ-Z jsou nejvíce ze všech tří oblastí návštěvníci spokojeni se službami pro cykloturisty. Největší
počet hodnocení – spíše dobře.
• Spokojenost s personálem ve službách vykazují zejména návštěvníci SČ-Z (nejvíce hodnocení
„velmi dobře“ a „spíše dobře“), oblast SČ-JV je v těsném závěsu.
• Respondenti v SČ-Z také vykazovali nejvyšší spokojenost s péčí o čistotu a pořádek.
• Ovšem s cenovou úrovní služeb již návštěvníci SČ-Z tak spokojeni nebyli. Nejlépe byla hodnocena
SČ-JH a pak po velkém skoku oblast SČ-Z, následovaná SČ-SV.
• Co se vybavenosti pro sportovní aktivity týče, oblast SČ-Z bylo v těsném závěsu za SČ-SV hodnocena
jako druhá nejlepší oblast. Nejhůře v hodnocení z hlediska vybavenosti pro sportovní aktivity, nákupní
možnosti a zábavu a společenské vyžití dopadly SČ-JV.
Analýza
• Ve vybavenosti pro nákupní možnosti byla oblast SČ-Z hodnocena jako nejvybavenější a také
v kategorii zábava a společenské vyžití dopadla oblast SČ-Z nejlépe. Ovšem rozhodně by se dle
názorů respondentů měla zlepšit vybavenost atrakcemi pro děti.
• „Úroveň místního značení“ nejlépe hodnotí návštěvníci ve SČ-Z (nejvíce hodnocení „velmi dobře“
a „spíše dobře“), nejhůře v SČ-JV (nejvíce hodnocení „spíše špatně“ a „velmi špatně“).
• Péči o svou bezpečnost hodnotí nejlépe návštěvníci v SČ-Z (nejvíce hodnocení „velmi dobře“).
• Nabídku programů pro volný čas hodnotí návštěvníci nejlépe ve SČ-Z.
• V hodnocení péče o rozvoj cestovního ruchu pak oblast SČ-Z obsadila v „poskytování informací o
regiou“, „programy pro volný čas“ a „přátelskost místních lidí“ vždy první pozici!
• A co nejvíce respondentům v oblasti SČ-Z schází/vadí?
o Pouze v jednom případě součet odpovědí přesáhl jedno procento a to v kriteriu – drahé
služby/draho/drahé ubytování, parkování, jídlo, vleky – 1,29%.
o Necelých 95% všech respondentů uvedlo, že neví.
o Pro dokreslení situace – v SČ-Z uvedlo pouze 0,09% respondentů, že jsou spokojeni, že
jim nic nechybí, v SČ-SV takto odpovědělo 41% a v SČ-JH to bylo necelých 13%.
3.3.4 Shrnutí výsledků monitoringu pro vymezené území
V rámci jednotlivých monitoringů byl sběr informací v rámci vymezeného území realizován vždy
v lokalitách Křivoklát a Lány. V letních etapách šetření v letech 2005 a 2006 bylo v těchto dvou lokalitách
dotázáno celkem 200 respondentů (stejný počet byl i v zimních šetřeních). V rámci stávajících cílových
skupin návštěvníků a turistů, přijíždějících do vymezeného území, lze identifikovat na základě monitoringu
návštěvníků (viz CzechTourism) následující skutečnosti:
• Jako hlavní důvod návštěvy lokality Křivoklát uvedlo 58% dotazovaných respondentů poznání, 19%
relaxaci a 13% turistiku a sport.
• Jako nejlákavější aktivity v lokalitě Křivoklát byly respondenty označeny:
o Poznávací turistika – 84%
o Návštěva kulturních akcí – 45%
o Koupání a vodní sporty – 19%
o Pěší turistika – 18%
o Cykloturistika, horská cyklistika – 12%
• Jako hlavní důvod návštěvy Lány uvedlo 27% dotazovaných respondentů turistiku a sport, 33%
zábavu a 15% relaxaci.
• Jako nejlákavější aktivity v lokalitě Lány byly respondenty označeny:
o Poznávací turistika – 74%
o Pěší turistika – 29%
o Venkovská turistika – 27%
o Cykloturistika, horská cyklistika – 17%
o Církevní turistika – 14%
• Do lokality Křivoklát přicestovalo 50% respondentů ze vzdálenosti 21 až 50 km, a to 30%
automobilem a dokonce 40% vlakem.
• Do lokality Lány přicestovalo nejvíce - 36% respondentů ze vzdálenosti 51 až 100 km. Nejčastějším
používaným dopravním prostředkem přitom bylo auto – 63%
• V lokalitě Křivoklát i Lány bylo nejvíce respondentů z řad jednodenních návštěvníků – 68% a 67%.
• V lokalitě Křivoklát hodlá 46% respondentů utratit částku 200 až 500 Kč, v lokalitě Lány tak
odpovědělo 32% respondentů, ovšem v této lokalitě hodná 39% respondentů utratit 500 až 1 000 Kč.
V lokalitě Křivoklát je toto číslo pouze 25%.
• Co se věkové struktury týče, do lokality Křivoklát bylo nejpočetnější skupinka respondentů - 31% ve
věku 26 až 34, 21% bylo ve věku do 25-ti let a 35 až 49 let. 19% bylo ve věku 50 až 59 let a 8% 60 a
více let.
• Lokalitu Lány navštívilo 15% respondentů ve věku do 25-ti let, 27% ve věku 26 až 34 let, 30% ve věku
35 až 49 let, 11% ve věku 50 až 59 let a 17% ve věku 60 a více let.
Analýza
Seznam použitých zkratek
AOPK ČR Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
A.T.I.C. ČR Asociace turistických informačních center ČR
CR
cestovní ruch
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
HDP
hrubý domácí produkt, v kapitole 4.3.2 - hlavní dopravní prostor
HUZ
hromadná ubytovací zařízení
CHKO
chráněná krajinná oblast
IOP
Integrovaný operační program
KČT
Klub českých turistů
KÚ SK
Krajský úřad Středočeského kraje
MAS
místní akční skupina
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
M-ZCHÚ maloplošná zvláště chráněná území
NIPOS
Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
NKP
národní kulturní památka
NP
národní park
NPP
národní přírodní památka
NPR
národní přírodní rezervace
NPÚ
Národní památkový ústav
NS
naučná stezka
NUTS
Nomenclature des Unites Territoriales Statistique (Statistické územní jednotky Evropské
unie)
OCR
Organizace cestovního ruchu
OKEČ
Odvětvová klasifikace ekonomických činností
ORP
Obec s rozšířenou působností
PP
přírodní památka,
PR
přírodní rezervace
RNM
registrovaná míra nezaměstnanosti
ROP
regionální operační program(y)
RRA
Regionální rozvojová agentura
SČ-JV
Střední Čechy - jihovýchod
SČ-SV
Střední Čechy - severovýchod
SČ-Z
Střední Čechy - západ
SK
Středočeský kraj
SLDB
Sčítání lidu, domů a bytů
TIC
turistické informační centrum
TO
turistická oblast
TR
turistický region
UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace OSN pro
vědu, výchovu a kulturu)
V-ZCHÚ
velkoplošná zvláště chráněná území
Analýza
Seznam tabulek
Tab. 1 – Základní údaje o jednotlivých obcích vymezeného území.............................................................. 4
Tab. 2 – Počet obyvatel na vymezeném území v letech 2000 – 2007 (vždy k 31.12.) ................................. 6
Tab. 3 - Cizinci v okrese Rakovník a SK (k 31. 12. 2006)* ........................................................................... 7
Tab. 4 – Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč dle krajů...................................................................... 8
Tab. 5 – Počty zemědělských podniků členěných dle velikostní struktury v roce 2006................................ 9
Tab. 6 – Meziokresní srovnání počtu ekonomických subjektů ve Středočeském kraji k 1.1.2007 ............... 9
Tab. 7 – Ekonomické subjekty na vymezeném území (Ubytování a stravování k 31. 12. 2007)................ 10
Tab. 8 – Počet ekonomických subjektů s činností Ubytování a stravování na 1000 obyvatel.................... 10
Tab. 9 – Registrovaná míra nezaměstnanosti - srovnání let 2001, 2005 a 2007 ....................................... 11
Tab. 10 - Délka silnic a dálnic k 1. 1. 2007................................................................................................. 12
Tab. 11 – Kapacity HUZ na Rakovnicku v porovnání s vyššími územními celky – k 31.12.2007............... 15
Tab. 12 – Kapacity HUZ ve Středočeském kraji v letech 2000 - 2007........................................................ 16
Tab. 13 - Hromadná ubytovací zařízení podle kategorie - k 31.12.2007 .................................................... 16
Tab. 14 – Kapacita HUZ dle kategorie na Rakovnicku ............................................................................... 17
Tab. 15 - Využití lůžek a pokojů u hotelů a podobných ubytovacích zařízení podle krajů, 2007................ 17
Tab. 16 - Počet objektů sloužících k rekreaci (SLDB 1991) na km²............................................................ 18
Tab. 17 - Rekreační objekty dle SLDB 1991 v územní struktuře k 1.1.2007 .............................................. 18
Tab. 18 - Neobydlené byty sloužící k rekreaci dle SLDB 2001 v územní struktuře k 1.1. 2007 ................. 19
Tab. 19 - Počet neobydlených bytů sloužících k rekreaci (SLDB 2001) na km² ......................................... 19
Tab. 20 - Podíl HUZ s možností stravování (v %) k 31.12.2005 ................................................................. 19
Tab. 21 - Počet pohostinských zařízení v r. 2001 ....................................................................................... 20
Tab. 22 - Nemovité kulturní památky ve Středočeském kraji dle okresů .................................................... 21
Tab. 23 – Nemovité památky na Rakovnicku ve srovnání s vyššími územními celky ................................ 21
Tab. 24 – Počet muzeí a galerií na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích........................................ 23
Tab. 25 – Návštěvnost kulturně historických atraktivit Rakovnicka v roce 2007......................................... 24
Tab. 26 - Počet maloplošných ZCHÚ na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích ............................... 24
Tab. 27 – Maloplošná zvláště chráněná území na Rakovnicku .................................................................. 25
Tab. 28 - Rozsah značených turistických tras podle krajů (stav k 1. 1. 2007) ............................................ 26
Tab. 29 – Počty naučných stezek v okresech Středočeského kraje........................................................... 27
Tab. 30 – Rozsah cyklistických tras na Rakovnicku a ve vyšších územních celcích.................................. 28
Tab. 31 – Ubytovací zařízení na Rakovnicku nabízející konferenční služby .............................................. 31
Tab. 32 – Sportovní zařízení na území okresu Rakovník v porovnání s vyššími územními celky ............. 32
Tab. 33 – Vývoj hostů v HUZ ve SK v roce 2008........................................................................................ 37
Tab. 34 - Počet domácích turistů na 1 zahraničního turistu........................................................................ 38
Tab. 35 - Nejvýznamnější skupiny zahraničních turistů ve Středočeském kraji ......................................... 38
Tab. 36 - Průměrný počet přenocování hostů v HUZ ve Středočeském kraji a v ČR ................................. 39
Seznam grafů
Graf 1 – Vývoj počtu obyvatel na vymezeném území v letech 2000 - 2007 ................................................. 7
Graf 2 – Míra nezaměstnanosti v okresech SK k 31. 7. 2008..................................................................... 11
Graf 3 - Hosté v HUZ ve Středočeském kraji v letech 2000 - 2007 ............................................................ 14
Graf 4 - Struktura hromadných ubytovacích zařízení na Rakovnicku ......................................................... 16
Graf 5 - Struktura pohostinských zařízení na Rakovnicku .......................................................................... 20
Seznam map
Mapa 1 – Mapa Středočeského kraje a orientační vyznačení území Rakovnicka........................................ 3
Mapa 2 – Vymezené území pro vznik klastru cestovního ruchu Rakovnicko ............................................... 4
Mapa 3 – Návrh páteřních cyklostezek Středočeského kraje ..................................................................... 29
OBSAH
Analýza - Příloha č. 1
Příloha č.1
Databáze nabídky cestovního ruchu
OBSAH
A. Hromadná ubytovací zařízení
B. Ubytování v soukromí
C. Gastronomie a pohostinství
D. Atraktivity poznávacího a kulturního cestovního ruchu
E. Sportoviště, sportovní areály, lázně a wellness
F. Ostatní služby cestovního ruchu (TIC, CK/CA, půjčovny, servisy)
G. Značené pěší trasy
H. Naučné stezky
CH. Cyklotrasy
I. Hippoturistika a agroturistika
J. Tábořiště a kempy na sjízdných vodních tocích
K. Významné pravidelně se opakující kulturní a sportovní akce nadregionálního významu
1 z 39
LIST A
Hromadná ubytovací zařízení
Zpět na obsah
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
Počet
pokojů
Počet
lůžek
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Kemp Branov
kemp
NE
0
0
Branov
Branov
270 23
732 731 175,
309 080
Penzion U Prťáka
penzion
NE
5
12
Branov 118
Branov
270 23
313 559 045
Rekreační středisko Vojtův mlýn ostatní
NE
35 chat
Veřejné tábořiště Zdeslav
NE
1 (chata) 4
Hotel Hřebečníky
kemp
hotel
Rekreační zařízení Nad Starým
ostatní
mlýnem
Rekreační středisko Machův
mlýn
Autocamping Jesenice
ostatní
kemp
NE
NE
NE
NE
13
40 + 4
chaty
7 + 50
chat
7 + 45
chat
164
25
121
230
196
602
Čistá
270 34
777 299 359,
313 549 420
[email protected]
Zdeslav
Čistá
270 34
607 855 075
[email protected]
270 41
313 550 313,
602 347 874,
313 550 520
Šlovice 145
Lhota 3
Jesenice
Hřebečníky
Hřebečníky
Chříč
Jesenice
270 41
331 43
270 33
[email protected]
604 206 071,
313 550 106
[email protected]
373 390 109
603 708 099
608 029 189,
599 381
[email protected]
313
Web
http://www.pimes.cz/index.php?sekce=kemp
Zdeslav 4
Hřebečníky 86
Služby
E-mail
[email protected]
www.vojtuv-mlyn.cz
www.hrebecniky.cz
www.rekreacecermak.cz
www.machuvmlyn.cz
www.jesenice-ra.cz/autocamping/
Platba
kartou
Konfer.
služby
Poznámka
Welness
služby
NE
NE
NE
Kemp, veřejné tábořiště se základním vybavením na pravém břehu
řeky Berounky pod obcí Branov.Ubytování: stanová místa, kempová místa pro
obytné přívěsy a obytné automobily.Stravování: vlastní vaření, kiosek s
občerstvením, restaurace v obci.Zázemí: parkování u stanových míst, recepce, WC,
sprchy, teplá a pitná voda, hřiště (nohejbal, volejbal), možnost půjčení sportovních
potřeb. V provozu červen - září.
NE
NE
NE
Ubytování: dvoulůžkové pokoje s přistýlkou, sprchou a WC, 1 pokoj s balkonem.
Stravování: vlastní vaření - vybavená kuchyňka, restaurace naproti penzionu.
Zázemí: parkování v uzavřeném prostoru penzionu (garáži), zahradní gril, krytá
terasa se zahradním nábytkem.
NE
NE
NE
Rekreační středisko slouží převážně k dětské rekreaci (školy v přírodě, školní výlety,
letní tábory, adaptační kurzy). Ubytování: 26 čtyřlůžkových chatek - sprchy a WC
společné, 2 x 8ůžkové chaty a 2 x 10tilůžkové chaty s vlastní sprchou a WC, 2 x
8lůžkové rodinné chatky s vlastní sprchou, WC, kuchyňkou a vytápěním, 3 buňky,
stanová a kempová místa. Stravování: vybavená kuchyně (pobyt vlastních kuchařů),
dovoz hotových jídel. Zázemí: parkování v areálu rekreačního střediska, jídelna s 80
místy, vinárna, víceúčelový sál, travnaté fotbalové hřiště, asfaltové volejbalové hřiště,
houpačky, kolotoč, prolézačky, rybník s písečnou pláží, elektrická přípojka pro stany
a obytné přívěsy, ohniště a venkovní posezení, možnost půjčení sportovních potřeb,
pitná voda.
NE
NE
NE
Tábořiště u rybníku Bouberlák. Ubytování: místa pro stany a obytné přívěsy.
Stravování: vlastní vaření - kuchyň, kiosek s občerstvením v areálu tábořiště.
Zázemí: společné WC, teplá a pitná voda, elektrické přípojky, hřiště na volejbal a
nohejbal. V provozu 15. květen - 30. září.
NE
Moderní a plně vybavený hotel uprostřed obce Hřebečníky.Ubytování: dvoulůžkové
a 1 jednolůžkový pokoj, všechny vybaveny klimatizací, TV-SAT, telefonem,
připojením na internet. Stravování: hotelový restaurant s kapacitou 50 míst, bar,
zahradní restaurace s letním provozem.Zázemí: hotelové parkoviště, billiard, šipky,
venkovní víceúčelové hřiště (kurt) s umělým povrchem, venkovní ohniště, gril,
venkovní bazén. Konferenční služby: dvě zasedací místnosti (kapacita 25 a 8),
vybavení technikou pro pořádání školení, seminářů a kurzů.Ostatní služby:
půjčovna sportovních potřeb a horských kol (nejen pro hotelové hosty).
NE
Rekreační zařízení nad údolím řeky Berounky.Ubytování: 5 x 3lůžkový pokoj se
sprchou a WC, 12 x 2 lůžkový apartmán se sprchou a WC, 2 x 3lůžkový pokoj, 21 x
4lůžkový pokoj a 4 čtyřlůžkové chaty, umývárny na podlažích, rozdělené pro muže a
ženy, WC. Stravování: kuchyň s jídelnou (80 míst), bar s 60 místy, pivnice s 60
místy. Zázemí: krytá terasa, salonek 2 x 25 míst, sportovní plochy - víceúčelové
hřiště, 2 kurty na plážový volejbal, stolní tenis, 2 bazény, jeden vyhřívaný s mořskou
vodou, hradní opevnění pro děti, dětské hřiště a dětský koutek, multikino, TV-SAT,
divadelní prostor, 2 grily s posezením, udírna, venkovní posezení, malé fotbalové
hřiště, tenisový kurt, nohejbal, pétanque, půjčování sportovních potřeb.
NE
Rekreační středisko v údolí říčky Javornice, mezi hradem Krakovcem a řekou
Berounkou (na hranici s Plzeňským krajem).Ubytování: 47 chatek čtyřlůžkových,
sprchy a WC společné ve zděné budově, 3 chatky šestilůžkové (2 - 3 místnosti),
sprchy a WC společné ve zděné budově, 7 třílůžkových pokojů ve zděné budově,
sprcha a WC, TV na pokoji nebo společná sprcha a WC pro dva pokoje.Stravování:
restaurace rekreačního střediska.Zázemí: parkování v areálu rekreačního střediska,
bar, bistro, terasa, společenská místnost (TV-SAT), venkovní bazén, půjčovna
sportovních potřeb, sportovní plochy a zařízení (fotbal, nohejbal, stolní tenis, kriket,
kuželky, kulečník), dětské hřiště (houpačky, bazén). V provozu květen - říjen.
NE
Kemp v blízkosti Velkého rybníku.Ubytování: chatky pro 2 až 6 osob, pokoje (2
lůžka) a dva byty v budově recepce (6 až 8 osob), místa pro stany, karavany a obytn
auta, k dispozici elektrické stojany, pitná voda, celková kapacita kempu 550 osob.
Stravování: vlastní vaření nebo restaurace.Konferenční služby: prostory na
pořádání konferencí, kurzů, školení. Zázemí: úschovna kol, parkování v areálu
autokempu (centrální, u stanu, u chatky), prádelna, teplá a pitná voda, recepce,
obchod, společenská místnost s TV, hřiště na volejbal, basketbal, fotbal, dětské
hřiště, stolní tenis, líný tenis, půjčování vařičů, lednic, nádobí, lůžkovin, sportovních
potřeb, lodí. Provozní doba je od května do října. Provozovatel - Městský úřad
Jesenice.
ANO
NE
NE
NE
ANO
NE
NE
ANO
2 z 39
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
LIST A
Počet
pokojů
Počet
lůžek
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Služby
E-mail
Web
Platba
kartou
Konfer.
služby
Poznámka
Welness
služby
Hotel v prostředí Přírodního parku Jesenicko, na břehu Velkého rybníka.Ubytování:
pokoje vybaveny sprchovým koutem a WC, telefonem, TV-SAT, rádio, chladnička, 3
bungalovy u hotelu (každý má 2 samostatně přístupné částí - 2xdvoulůžkový pokoj
se společným sprchovým koutem a WC, chladnička, TV, telefon, kuchyňská linka).
Stravování: hotelová restaurace (24 míst) - bar, gril, venkovní terasa.Konferenční
služby: služby pro kongresové a firemní akce, školení, semináře, kurzy - 5 učeben
celoročně, 2 učebny od září do května, jedno víceúčelové zařízení, k dispozici
technické vybavení, učebny s kapacitou 10, 12, 2x 15, 2x 25 - 30 míst.Welness
služby: sauna s kapacitou 12 osob, solárium, posilovna, masáže.Zázemí: venkovní
bazén, tenisový kurt s umělým povrchem, dětské hřiště, hřiště na nohejbal a volejbal
s umělým povrchem, půjčování horských kol, stolní tenis, kulečník, možnost
zapůjčení společenských her a sportovních potřeb atd.
ANO
38
81
Jesenice
Jesenice
270 33
313 599 260,
313 599 163
[email protected]
www.hotel-jesenice.cz
ANO
ANO
ANO
kemp
NE
3 + 16
chat
102
Jesenice
Jesenice
270 33
377 970 034,
604 237 597,
604 979 539
[email protected]
www.jahodovyles.cz
NE
NE
NE
penzion
NE
10
35
Plzeňská 215
Jesenice
270 33
313 599 740,
728 946 210
[email protected]
http://penzion.com/nachati/
NE
NE
NE
Penzion s restaurací v obci Jesenice.Ubytování: 10 pokojů - 2, 3, 4 a 5 lůžkové se
sprchou a WC. Stravování: restaurace penzionu se 70 místy.Zázemí: parkování u
penzionu, letní zahrada.
Rekreační zařízení Pod kempem ostatní
NE
33 + 15
159
chat
Jesenice
Jesenice
270 33
313 599 266,
606 380 966,
313 599 419
[email protected]
www.Jesenice.unas.cz
NE
NE
NE
Rekreační zařízení poblíž Velkého rybníka.Ubytování: 3 a 4 lůžkové pokoje s
umyvadlem v hlavní budově - společné soc. zařízení, 15 šestilůžkových
dvoupokojových chatek s verandou, umyvadlem a WC, sprchy v hlavní budově
společné. Stravování: jídelna rekreačního střediska v hlavní budově, plná penze
nebo polopenze.Zázemí: parkování v areálu, klubovna s TV, učebna a bar v hlavní
budově, víceúčelové hřiště, tělocvična, venkovní terasa s posezením, stolní tenis,
možnost půjčení lůžkovin, sportovních potřeb (míče, sítě), pitná voda.
Penzion U Příhodů
penzion
NE
8
19
Podbořánky 59
Jesenice
270 33
313 599 275,
606 945 117,
313 599 275
[email protected]
www.penzionpodboranky.cz
ANO
ANO
NE
Rodinný penzion. Ubytování: 8 pokojů - 5 dvoulůžkových, 3 třílůžkové, se sprchou,
WC, telefonem, TV-SAT. Stravování: restaurant penzionu s 35 místy - zastřešená
terasa s otevřeným ohništěm s 15 místy.Zázemí: venkovní bazén, sauna, tenisový
kurt, stolní tenis, kulečník, stolní kopaná, travnaté hřiště na nohejbal či minikopanou.
Konferenční služby: školicí místnost s 15 až 20 místy, vybavená technikou.
Rekreační středisko Soseň
ostatní
NE
7 + 18
chat
102
Soseň 44
Jesenice
270 33
604 525 817
[email protected]
www.rekreace-sosen.unas.cz
NE
NE
NE
Penzion Na Růžku
penzion
NE
8
20
Kněževes 239
Kněževes
270 01
313 582 368
NE
NE
NE
Turistická ubytovna Kolešovice
turistická
ubytovna
NE
4
14
Kolešovice 61
Kolešovice
739 073 021
www.kolesovice.cz/turisticke-informace/turisticka
NE
ubytovna/
NE
NE
Turistická ubytovna se nachází v prvním podlaží kulturního domu v Kolešovicích.
Ubytování: 2, 3, 4, a 5lůžkový pokoj, na pokojích skříňka s vybavením pro přípravu
teplého nápoje, jídelní stůl se židlemi a umyvadlo s teplou a studenou vodou,
společné toalety (zvlášť pro ženy a muže), sprchový kout společný pro všechny
ubytované. Stravování: vlastní vaření. Bezbariérový přístup.
Hotel U Lípy
hotel
***
NE
12
40
Do Jezírek 70
Krušovice
270 53
313 564 416,
602 158 257
[email protected]
www.hotelulipykrusovice.cz
ANO
ANO
NE
Ubytování: 2lůžkové pokoje a 3 apartmá, vybavení - vana nebo sprcha, WC, TVSAT, internet, klimatizace, telefon, fén.Stravování: hotelový restaurant. Zázemí:
vinárna - 50 míst, letní terasa a zahrada s dětským pískovištěm, parkování u hotelu.
Konferenční služby: salonek s kapacitou 35 osob pro školení, kurzy, semináře,
firemní akce apod. včetně technického vybavení.
Hotel Sýkora
hotel
***
NE
11
26
nám. Svatopluka Čecha
85
Křivoklát
270 23
313 558 114,
558 219
[email protected]
www.hotel-sykora.krivoklatsko.com/
NE
NE
NE
Původní zájezdní hostinec upravený na pohodlný hotel.Ubytování: pokoje s vlastní
sprchou a WC, větší pokoje vybaveny chladničkou a TV.Stravování: hotelová
restaurace s kapacitou 50 míst, dvě jídelny pro 100 osob.Zázemí: parkování u
hotelu, salonek pro 20 osob, stylový sál pro 70 osob na konání společenských akcí a
plesů.
Hotel Jesenice
hotel
Kemp V Jahodovém lese
Penzion Na Cháti
***
313
Chatkový kemp v blízkosti Velkého rybníka.Ubytování: 16 dvoupokojových chatek
pro 6 nebo 7 osob s WC, sprchou a venkovní terasou, 3 dvoulůžkové pokoje v hlavní
budově. Stravování: jídelna v kempu. Zázemí: parkování v areálu kempu, hlavní
budova s kuchyní, jídelnou, společným sociálním zařízením, společenskou místností
zázemí pro míčové hry, stolní tenis, badminton nebo petang, půjčování lůžkovin a
sportovních potřeb, teplá a pitná voda.
Rekreační středisko v obci Soseň.Ubytování: 18 čtyřlůžkových chatek, budova 30
lůžek, sprchy a WC společné. Stravování: jídelna s kuchyní, možno objednat i
celodenní penze.Zázemí: společenská místnost, kuchyň, parkování v uzavřeném
areálu střediska, sportovní plochy, ohniště, venkovní posezení, půjčení lůžkovin a
sportovních potřeb.
Penzion s restaurací v obci Kněževes.Ubytování: 2 a 3 lůžkové pokoje se sprchou,
WC a TV. Stravování: restaurace penzionu.
Penzion Nad Hradem
penzion
NE
5
10
Lánská 27
Křivoklát
270 23
313 558 716,
602 720 223
[email protected]
http://restauracenadhradem.cz
ANO
NE
NE
Penzion se stylovou restaurací.Ubytování: 4 dvoulůžkové pokoje, luxusní
dvoulůžkový apartmán, pokoje s příslušenstvím.Stravování: stylový restaurant,
formanka s 50 místy. Zázemí: salonek s 50 místy, nostalgická kavárna s 10 místy,
zahradní restaurace s 60 místy (letní provoz), okrasná zahrada pro zahradní
slavnosti, svatby a společenské akce, parkování v uzavřeném prostoru penzionu.
Další služby: nabídka služeb pro svatby - odvoz kočárem z hradního nádvoří,
svatební obřad v areálu penzionu, luxusní svatební apartmán atd.
Penzion U Jelena
penzion
NE
6
18
Hradní 53
Křivoklát
270 23
313 558 235 (pension),
313 558 529 (restaurant)
[email protected]
www.u-jelena.cz
ANO
NE
NE
Stylový penzion s restaurantem.Ubytování: 2 x 2lůžkový, 2 x 3lůžkový a 2 x
4lůžkový pokoj s koupelnou, WC, TV-SAT, minibar.Stravování:
restaurant penzionu s 60 místy. Zázemí: vyhlídková letní terasa, parkování v
uzavřeném prostoru penzionu.
3 z 39
Název
Penzion V Budech
Kategorie
Klasifikace
penzion
Střední odborné učiliště lesnické
ostatní
Písky
Certifikace
LIST A
Počet
pokojů
Počet
lůžek
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Služby
E-mail
Web
11
Křivoklát 79
Křivoklát
270 23
313 558 804,
777 592 004
[email protected]
www.penzionvbudech.wm.cz
NE
NE
NE
Rodinný penzion. Ubytování: 2 a 3lůžkové pokoje se sociálním zařízením na pokoji,
nebo na patře. Stravování: stylová hospůdka penzionu s kapacitou 22 míst.Zázemí:
parkování u penzionu, úschova jízdních kol, půjčování tenisového vybavení,
společenských her, zahradní grilování.Ostatní služby: pořádání kulturních akcí v
areálu penzionu (výstavy obrazů, divadelní představení pod širým nebem apod.).
NE
43
130
Písky 181
Křivoklát
270 23
313 558 128-9
[email protected]
www.sou-krivoklat.cz
NE
NE
NE
Ubytování v internátu školy v měsících červenec a srpen.Ubytování: 2 až 4 lůžkové
pokoje se základním vybavením, sprchy a WC společné v jedné z budov, WC a
sprcha společné pro dva pokoje (studio).Stravování: vlastní vaření v kuchyňce,
skupina nad 50 osob - možnost zajištění stravování.Zázemí: parkování v areálu,
hřiště na fotbal, tenis, volejbal, tělocvična, venkovní vyhřívaný bazén.
[email protected]
www.kolecko-krivoklat.wz.cz
NE
NE
NE
Sportovní areál s ubytováním a stravováním.Ubytování: 5 dvoulůžkových, 3
třílůžkové, 2 čtyřlůžkové a 1 devítilůžkový pokoj, sprchy a WC společné, stanová
místa. Stravování: restaurace sportovního centra, vlastní vaření.Zázemí:
společenská místnost s krbem, parkoviště u sportovního areálu, letní terasa a
zahrádka, 5 volejbalových (nohejbalových) kurtů, 2 tenisové kurty, travnaté hřiště,
dětské hřiště, zastřešené pódium na kulturní akce.
http://sweb.cz/VilaSafranka/
NE
NE
NE
Stylová vila na konci Křivoklátu směrem k Roztokám.Ubytování: 2 dvoulůžkové
pokoje v apartmánu a 3 dvoulůžkové pokoje, dva sprchové kouty a dvě WC.
Stravování: vlastní vaření - společná kuchyň, jídelna.Zázemí: parkování na nádvoří
vily, venkovní terasa se zahradním krbem a grilem.
ANO
ANO
NE
Moderní hotel v centru obce Lány.Ubytování: 1xjednolůžkový, 10 x 2lůžkový a 4
apartmá, každý pokoj vybaven koupelnou,WC, telefonem a TV. Stravování: hotelový
restaurant s kapacitou 30 míst. Zázemí: hotelové parkoviště, internet, letní terasa 40
míst, bowling, kulečník, šipky. Konferenční služby: salonek A 30 míst, B 50 míst, C
80 míst. Ostatní služby: půjčování jízdních kol, součástí hotelového komplexu je
muzeum historických sportovních vozů.
ostatní
NE
11
36
Křivoklát 50
Křivoklát
270 23
Vila Šafránka
penzion
NE
4
10
Křivoklát 66
Křivoklát
270 23
313 558 126,
732 736 137,
313 517 876,
604 369 877
[email protected]
Classic Hotel - Lány
hotel
ANO
15
33
Lány 18
Lány
270 61
313 502 333,
313 502 049
[email protected] www.hotel-classic.info
Mšecké Žehrovice 270 64
774 610 525,
774 091 511
chatová osada
NE
16 chat
64
Mšecké Žehrovice
Hotel Debor
hotel
NE
22
50
Dukelská 1142
Nové Strašecí
271 01
313 572 980,
733 126 818
Penzion-Restaurant Jansa
penzion
NE
2
4
Čsl. armády 173
Nové Strašecí
271 01
603 551 464
Penzion U Kutílků
penzion
NE
4
20
Přílepy 48
Přílepy
270 01
313 582 395,
605 243 292
Sportovní klub Koutek
Sportcentrum Pšovlky
ostatní
ostatní
Welness
služby
3
Sportovní areál Kolečko
Rekreační středisko Červená
stráň
Konfer.
služby
NE
777 750 404,
777 750 401
***
Poznámka
Platba
kartou
NE
2
NE
3+3
chaty
48
45
Přílepy 37
Pšovlky 124
Přílepy
Pšovlky
270 01
313 582 413
270 31
737 568 243
604 423 552
313 590 448
[email protected]
[email protected]
http://stran.wz.cz/index2.html
www.hoteldebor.cz
[email protected]
[email protected],
[email protected]
[email protected]
www.koutek.proteus.cz
NE
NE
NE
Rekreační středisko v blízkosti mšeckých rybníků. Ubytování: 16 x 4 lůžkové chaty
se základním vybavením, stanová místa.Stravování: restaurace v areálu, jídelna s
výdejním oknem přímo z kuchyně slouží zároveň jako velká společenská místnost,
prodejna základních potravin.Zázemí: parkoviště v areálu tábora, recepce,
společenská místnost (jídelna) - s 80 místy, možnost zapůjčení lůžkovin, venkovní
posezení s grilem, ohniště, teplá a pitná voda, sportovní plochy, možnost zapůjčení
sportovních potřeb.
ANO
ANO
NE
Dříve Hotel Volf. V současnosti není v provozu.Ubytování: 1 - 4 lůžkové pokoje
vybavené sprchou, WC, umyvadlem, většina pokojů s balkonem. Stravování:
hotelová restaurace s kapacitou 60 - 80 míst.Zázemí: parkování vozidel na
hotelovém parkovišti nebo uvnitř hotelového areálu, taneční parket v restauraci,
salonek pro 30 osob a malá herna, zahradní restaurace, možnost zapůjčení TV na
pokoj, kulečník, bowling, stolní tenis, stolní fotbal, šipky, internet.Konferenční
služby: čtyři učebny s kapacitou až 55 míst pro firemní akce, kurzy, školení,
semináře apod. vybavené prostředky informačních a komunikačních technologií.
ANO
NE
NE
Ubytování v restaurantu v Novém Strašecí, individuální pobyty, celoročně.
NE
NE
NE
Penzion na rodinné farmě v obci Přílepy.Ubytování: 2 lůžkový, 3 lůžkový, 5 lůžkový
a 10 lůžkový pokoj, se základním vybavením, společná sprcha a WC.Stravování:
restaurace penzionu.Zázemí: parkování v areálu penzionu, hřiště na plážový
volejbal, dětské pískoviště, venkovní terasa, kulečník, šipky, stolní fotbal, TV.Další
služby: možnost půjčení jízdních kol, vyjížďky na koni.
NE
Sportovní zařízení s ubytováním.Ubytování: turistické ubytování v podkroví
chalupy, vlastní spací pytle, společné sprchy a WC, možnost stanování a
kempování. Stravování: vlastní vaření - vybavená kuchyňka.Zázemí: parkování u
areálu klubu, měsíčně sportovní akce, klubovna s barem, víceúčelové hřiště s umělo
trávou (malý fotbal, tenis, nohejbal, volejbal), travnatá plocha, pétanque, venkovní
bazén, fitnnes, posilovací stroje, žíněnky, stolní tenis, možnost půjčení sportovních
potřeb, společenské hry, elektronické šipky, kulečník, stolní fotbálek, zahradní gril
atd.
NE
Sportovní centrum s ubytováním a stravováním na okraji obce Pšovlky.
Ubytování: 3 pokoje v budově, samostatný vchod, sprchy a WC společné, TV-SAT,
rádio, 3 chaty - 4, 6, 8 lůžek. Stravování: restaurace sportovního centra.Zázemí:
parkoviště u sportovního centra, tenisový kurt, hřiště na plážový volejbal,
nohejbalový kurt, pétanque, fotbalové hřiště, dráha na kuželky, stolní tenis, venkovní
bazén, travnatá plocha, 2 přístřešky na grilování, klubovna s TV.Konferenční
služby: konferenční místnost s 10 - 50 místy.
NE
NE
NE
ANO
4 z 39
Název
Kategorie
Dvůr Míče
hotel
Tábořiště Račice
kemp
Hotel Sole
hotel
Hotel Svoboda
Hotel U Vrátných
Hotel Rozmarýn
Klasifikace
**
***
hotel
hotel
***
penzion
Penzion Aichingerová
penzion
Počet
lůžek
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Web
Poznámka
Platba
kartou
Konfer.
služby
Welness
služby
50
Pustověty 56
Pustověty
270 23
313 558 139,
603 589 798,
604 272 286
[email protected]
www.dvur-mice.cz
ANO
ANO
NE
Stylově upravený 300 let starý statek.Ubytování: 1, 2 a 4lůžkové pokoje a
apartmány, 1xdepandance, s vlastním sociálním zařízením, TV.Stravování:
hotelový restaurant s kapacitou 50 míst.Zázemí: hotelové parkoviště, letní terasa,
kulečník. Ostatní služby: po předchozí domluvě jízda na koni, kočárem, rybolov, lov
zvěře, noční pozorování zvěře, půjčení jízdních kol, zajištění vyhlídkových letů.
Konferenční služby: možnost pořádání seminářů kapacita 50 míst
NE
0
0
Račice
Račice
270 24
313 554 857
602 224 245
605 125 039
[email protected],
[email protected]
www.obecni-urad.net/racice-ra
NE
NE
NE
Vodácké tábořiště na pravém břehu řeky Berounky pod obcí Račice.Ubytování:
kapacita 60 stanových a kempových míst (stany, obytné přívěsy, obytné automobily).
Stravování: vlastní vaření. Zázemí: kiosek s občerstvením v areálu tábořiště,
parkování u stanů a obytných přívěsů, sprchy - teplá voda, WC, pitná voda, hřiště,
recepce, společenská místnost s TV. V provozu červen - září.
NE
18
35
Tyršova 157
Rakovník
269 01
313 250 111,
517 047
313
[email protected]
www.hotelsole.cz
ANO
NE
NE
Hotel typu garni v historickém centru města Rakovník.Ubytování: 1 x třílůžkový,
jednolůžkové a dvoulůžkové pokoje se sprchou, WC, fén, minibar, TV-SAT, rádio,
telefon, internet. Stravování: snídaně v ceně pobytu. Zázemí: uzavřené parkoviště,
kavárna pro hotelové hosty.Další služby: hotelové taxi, praní prádla, čištění, žehlení
rezervace letenek a vstupenek na společenské akce, speciální nabídky hotelu.
269 01
313 519 928,
519 930
313
ANO
Hotel s atriem a dvorní pasáží, částečně krytou podloubím, v
centru Rakovníka. Ubytování: 7 dvoupokojových apartmánů s jedním nebo dvěma
lůžky, apartmány vybaveny koupelnami s hydromasážním sprchovým koutem nebo
vanou, TV-SAT, minibar, trezor, internet.Stravování: snídaně polobufetovou formou
v jídelně s barem s kapacitou do 40 osob, obědy a večeře v partnerské restauraci 50
m od hotelu. Zázemí: terasa, parkování v uzavřeném nádvoří hotelu.Welness
služby: biosolárium ve vlastním studiu LINIE 3000, sauna, masáže a rehabilitace.
269 01
313 514 228,
514 248
313
NE
Moderně vybavený, luxusní rodinný hotel v centru Rakovníka.Ubytování: pokoje a
apartmány se sprchovým koutem, WC, TV-SAT, minibar s občerstvením, trezor, fén,
velký apartmán navíc vybaven vířivou vanou, jeden pokoj se saunou, některé pokoje
včetně PC s přístupem na internet, hotelový telefon, rádio s budíkem.Stravování:
stylový hotelový restaurant s kapacitou 50 míst.Zázemí: bar, salonek s 12 místy,
venkovní terasa s obsluhou, hotelové parkoviště, volně přístupný PC s připojením na
internet.
NE
Hotel se nachází v Rakovníku v těsné blízkosti historického centra.Ubytování: 7
standardních a 5 nadstandardních pokojů, a dále 7 apartmánů, součástí každého
pokoje koupelna s WC, fénem, televizní přijímač se satelitem, WiFi Free, telefon s
přímou volbou, v nadstandartních pokojích a apartmánech i minibar.Stravování:
restaurace - pizzerie s kapacitou 70 míst.Zázemí: chráněné parkoviště umístěné
uvnitř objektu. Další služby: room-servis, praní a žehlení prádla, pronájem salonku.
ANO
ANO
Motoristické centrum s ubytováním a dalšími službami.Ubytování: pokoje s vlastní
koupelnou se sprchovým koutem a WC. Stravování: restaurace. Welness služby:
relaxační studio - lázně, sauna, vířivka.Konferenční služby: program pro firmy,
školení pro firmy, team building, konference, prezentace, firemní dny apod., celková
kapacita sálu (restaurace) - 100 hostů.Další služby: in-door motokárová trať,
organizace závodů na motokárové trati, WRC trenažer, čtyřkolky.
NE
NE
Nekuřácký penzion v blízkosti centra Rakovníka.Ubytování: 2 jednolůžkové, 2
dvoulůžkové pokoje a 1 apartmán, všechny s vlastní sprchou a WC, telefonem,
chladničkou a TV. Stravování: vlastní vaření ve 2 vybavených kuchyňkách.
Rodinný penzion s restaurací nacházející se ve vilové čtvrti Vinohrady.Ubytování: 1
jednolůžkový, 4 dvoulůžkové a 2 třílůžkové pokoje s koupelnou (vana nebo sprchový
kout), WC, TV-SAT, chladnička, fén, 2 pokoje s vlastní terasou.Stravování:
restaurace s 38 místy, zahradní restaurace se 40 místy.Zázemí: uzamykatelné
parkoviště, letní terasa a zahrada, minigolf, ruské kuželky, šipky, pergola, houpačka
pro 2 osoby, houpačky pro malé děti, pískoviště, úschovna jízdních kol.Další
služby: svatební hostiny, oslavy, školení, faxové služby, internet, informační služba
aj.
NE
7
11
19
28
25
45
Nádražní 259
V Jamce 2657
Pražská 139
Rakovník
Rakovník
Rakovník
[email protected]
[email protected]
269 01
313 511 529
[email protected]
602
602 693 [email protected]
NE
7
15
Lišanská
Rakovník
269 01
313 502 967,
585 575,
575
NE
5
12
Bořivojova 625
Rakovník
269 01
313 512 690,
605 086 745
www.hotel-svoboda.cz
www.hoteluvratnych.com
www.rozmaryn.cz
ANO
ANO
ANO
www.rallycrossteam.cz
NE
Penzion Bezděkov
penzion
NE
7
15
Soukupova 1530
Rakovník
269 01
313 514 151
Penzion Červený mlýn
penzion
NE
6
12
Červený mlýn 82/II
Rakovník
269 01
313 514 622,
777 209 517,
313 518 413
Penzion Hela
penzion
NE
9
11
Hálkova 2280
Rakovník
269 01
313 512 103,
732 402 075
[email protected]
Penzion Ludmila
penzion
NE
9
11
Nad Jamkou 1755
Rakovník
269 01
313 512 188,
608 268 426,
313 518 188
[email protected]
Služby
E-mail
18
NE
***
Počet
pokojů
NE
NE
hotel
Racing Relax Club Monaco
Certifikace
LIST A
[email protected]
www.sweb.cz/penzion.bezdekov/
www.penzion-rakovnik.cz
NE
NE
NE
NE
NE
NE
ANO
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
NE
Penzion s restaurací na samotě v blízkosti PR Červená louka.Ubytování: pokoje se
sprchou, WC, TV-SAT, internetem. Stravování: součástí penzionu restaurace.
Zázemí: venkovní terasa, rybník, tenisový kurt.
Rodinný penzion nacházející se v klidové čtvrti Vinohrady.Ubytování: 3 třílůžkové
pokoje, 2 jednolůžkové pokoje, 2 koupelny a WC.Stravování: vlastní vaření - 2
vybavené kuchyně. Zázemí: parkování v uzavřeném dvoře u penzionu, garáž,
úschovna kol.
Rodinný penzion v klidové části města nad městskou památkovou zónou.
Ubytování: pokoje se sprchou, WC, chladničkou, TV. Stravování: možnost
podávání snídaní v penzionu, vlastní vaření ve vybavené kuchyňce.Zázemí:
uzavřené parkoviště, společenská místnost (kuřárna), zahradní posezení s krbem.
5 z 39
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
LIST A
Počet
pokojů
Počet
lůžek
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Služby
E-mail
Web
Poznámka
Platba
kartou
Konfer.
služby
Welness
služby
Penzion s restaurací poblíž centra města. Ubytování: 2, 3, 4 a 5 lůžkové se
základním vybavením, některé s vlastním sociálním zařízením, část společné.
Stravování: součástí penzionu restaurace.Zázemí: parkování, TV v restauraci,
stolní fotbal.
Penzion s restaurací v blízkosti centra města.Ubytování: pokoje se základním
vybavením, TV, sociální zařízení.Stravování: součástí penzionu restaurace.
Zázemí: parkoviště u penzionu, prodej potravin a drobného zboží v penzionu, letní
zahrádka před restaurací.
Penzion Na Rychtě
penzion
NE
4
16
Kuštova 487
Rakovník
269 01
313 512 906,
732 321 081
[email protected]
NE
NE
NE
Penzion Panský mlýn
penzion
NE
4
12
Dukelských hrdinů 65
Rakovník
269 01
313 512 838,
602 370 541,
313 517 373
[email protected]
NE
NE
NE
Penzion Pralinka
penzion
NE
6
18
Václavská 376
Rakovník
269 01
313 517 131,
608 922 224
[email protected]
ANO
NE
NE
Penzion ve vilové čtvrti Vinohrady.Ubytování: 5 dvoulůžkových a 1 čtyřlůžkový
pokoj, apartmán s vlastní koupelnou a WC, TV-SAT.Stravování: ne, restaurace ve
městě. Zázemí: parkování u penzionu, vířivá vana pro 5 osob, šipky, venkovní krb.
Penzion Sport
penzion
NE
13
34
Čermákovy sady 2079
Rakovník
269 01
313 517 396
Penzion U Mušketýra
penzion
NE
10
20
Poštovní 184
Rakovník
269 01
731 270 277,
737 734 614,
606 349 149,
776 128 759
Zimní stadion TJ HC Rakovník
penzion
NE
25
69
nábřeží Dr. E. Beneše 233Rakovník
269 01
313 517 234,
313 516 706
[email protected]
Tenis Centrum CAFEX
penzion
NE
17
76
Vackova 1535
269 01
313 516 183
313 516 184
608 444 161
[email protected]
NE
NE
NE
NE
NE
Penzion s restaurací v centru města.Ubytování: 1, 2 a 3 lůžkové pokoje se sprchou
a WC. Stravování: restaurace penzionu s venkovním posezením.Zázemí:
parkování na ulici, internet.
www.hc-rakovnik.cz
NE
NE
NE
Ubytování v areálu zimního stadionu.Ubytování: 5 manažerských pokojů, dále
pokoje s vlastním soc. zařízením nebo pokoje se soc. zařízením na chodbě.
Stravování: restaurace v areálu penzionu.Zázemí: parkování v uzavřeném prostoru
zimního stadionu, společenská místnost s TV s 30 místy, tenisový a volejbalový kurt
v areálu, umělá ledová plocha, sauna.
www.cafex.cz
NE
NE
NE
Ubytování ve sportovním tenisovém centru na východním okraji města
Rakovník. Ubytování: 17 dvou až šestilůžkových pokojů se sprchou, WC, 4 pokoje
navíc TV-SAT, chladnička. Stravování: restaurace tenis centra 220 míst. Zázemí:
parkování v areálu, 2 vnitřní tenisové kurty, 7 venkovních antukových kurtů, 3 kurty
na plážový volejbal, 2 squashové kurty, 6 bowlingových drah, 2 billiardové stoly,
šipky, dětský bazén, pískoviště, ohniště, gril, salonky.
Rakovník
269 01
313 512 710
602 527 030
602 333 645
[email protected]
NE
NE
NE
10
nábř. Dr. E. Beneše 2354 Rakovník
269 01
736 646 677
313 513 030
[email protected]
NE
NE
ANO
Ubytování ve sportovní hale TJ TZ Rakovník poblíž centra města.Ubytování:
turistický pokoj pro deset osob nebo na karimatkách ve vlastních spacích potřebách,
společné sociální zařízení a sprchy.Stravování: restaurace v areálu. Zázemí:
parkoviště u sportovní haly, sportovní hala, kadeřnictví, kosmetika, možnost půjčení
sportovních potřeb, plavecký bazén (vnitřní i venkovní).Welness služby: fitness
centrum, solárium.
21
64
Plzeňská
Rakovník
269 01
313 517 396,
505 063
www.mt-progress.cz/pmwiki.php?n=main.ubytov NE
NE
NE
Ubytování: 64 lůžek ve dvou až čytřlůžkových pokojích, společná umyvárna, sprchy
a toalety. Stravování: vlastní vaření - vybavená kuchyňka.
20
78
Kuštova 2685
Rakovník
269 01
606 658 511,
775 658 508
NE
NE
NE
Ubytovna pro zaměstnance firem.Ubytování: 4 lůžkové pokoje, základní vybavení,
sprchy a WC společné. Stravování: vlastní vaření - na každém podlaží vybavená
kuchyň. Zázemí: společenská místnost s TV.
Wintrovo náměstí 1787
Rakovník
269 01
313 251 028
NE
NE
NE
Ubytování ve dvoulůžkových pokojích s příslušenstvím, parkování na parkovištích u
domova, na každém poschodí klubovna s TV a PC, velký společenský sál.
Višňová
Roztoky
270 23
604 243 416
NE
NE
NE
Tábořiště u řeky Berounky. Ubytování: kapacita tábořiště 300 osob, vlastní stany,
obytné přívěsy a obytné automobily, 5 čtyřlůžkových chatek s elektřinou, bez
lůžkovin, sprchy a WC společné. Stravování: vlastní vaření, stánek s občerstvením
u recepce tábořiště, restaurace v rekreační oblasti.Zázemí: parkování v areálu
tábořiště, sprchy s teplou vodou, ohniště na vyhrazených místech, společenská
místnost - buňka s TV, teplá a pitná voda, není kuchyňka ani hřiště.
kemp
NE
25 chat
108
TJ TZ Rakovník
turistická
ubytovna
NE
1
Ubytovna Celnice
turistická
ubytovna
NE
Ubytovna ZIPRO
ostatní
NE
Domov mládeže SZeŠ Rakovník ostatní
NE
Veřejné tábořiště Višňová I
NE
NE
www.sweb.cz/penzionsport/
Turistické ubytování v přírodním prostředí Tyršova koupaliště na okraji
Rakovníka. Ubytování: 25 čtyřlůžkových chatek včetně lůžkovin, některé s
vytápěním, 3 obytné přívěsy , 50 stání pro stany, obytné přívěsy a obytné
automobily, sprchy a WC společné. Stravování: restaurace a stánky s
občerstvením v areálu koupaliště nebo vlastní vaření.Zázemí: parkování v
uzavřeném areálu, přírodní koupaliště, kabinky , půjčování sportovních a rekreačních
potřeb, dětské hřiště, tobogán, skokanská věž, sportovní plochy (hřiště na plážový
volejbal, fotbal, basketbal, stolní tenis), zahrada, dětský koutek, společenská
místnost s 20 místy.
Tyršovo koupaliště
kemp
Rakovník
[email protected]
Penzion je umístěn přímo ve sportovním areálu v parkové části města, nedaleko
centra. Ubytování: 2 a 3-lůžkové pokoje, sprcha na pokoji, WC společné.
Stravování: restaurace penzionu s 35 místy, letní terasa s 15 - 20 místy.Zázemí:
parkování u penzionu, volejbalové kurty, sportovní areál s víceúčelovým hřištěm s
umělou trávou, atletická dráha, basketbal, úschovna kol.Další služby: svatební
hostiny, setkání, večírky, oslavy, kadeřnické služby v ubytovacím zařízení, přeprava
osob autobusem (45 míst) a mikrobusem (15 míst).
5 chat
20
605
[email protected]
http://szesrak.cz
6 z 39
Název
Kategorie
Hotel Roztoky
hotel
Hotel U Dvořáků
hotel
Chatová osada Višňová
chatová osada
Klasifikace
***
Certifikace
LIST A
Počet
pokojů
Počet
lůžek
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
NE
36
90
Roztoky 14
Roztoky
270 23
313 558 931,
605 580 710,
313 558 933
NE
5
10
Roztoky 225
Roztoky
270 23
313 558 355
NE
35 chat
105
Višňová
Roztoky
270 23
605 253 180,
558 102,
325
Kempink Višňová II.
kemp
NE
27 chat
75
Višňová
Roztoky
270 23
605 706 392,
312 249 416
Rekreační středisko Ludmila
ostatní
NE
20
54
Roztoky
Roztoky
270 23
313 558 282,
602 284 451
Služby
E-mail
[email protected]
313
313 558 [email protected]
[email protected],
Web
www.hotelroztoky.cz
web.ubytovani.net/visnovahajek
Platba
kartou
ANO
NE
Konfer.
služby
Poznámka
Welness
služby
Hotel s restaurací, vlastním pivovarem a dalším vybavením v obci Roztoky u řeky
Berounky. Ubytování: 1 - 3lůžkové pokoje s vlastním sociálním zařízením, TV-SAT.
Stravování: hotelová restaurace, restaurační pivovar - stylová restaurace s kapacito
70 míst s varnou pivovaru. Zázemí: parkování ve dvoře, letní terasa, bowling,
kulečník, šipky, vlastní pivovar, bar, internet, půjčovna sportovních potřeb, úschovna
jízdních kol, víceúčelové hřiště (kurt) s umělým povrchem, solárium, posilovna, sál a
přísálí pro společenské akce. Konferenční služby: sál s kapacitou 220 osob,
vybavené školící místnosti s kapacitou 25 a 50 osob.
ANO
NE
NE
NE
Dvoulůžkové pokoje s vlastním soc. zařízením a dvoulůžkové pokoje se soc.
zařízením na chodbě.
NE
Chatová osada v rekreační oblasti Višňová u řeky Berounky.Ubytování: 2 a 4
lůžkové chatky s předsíňkou, místa pro stanování a obytné přívěsy, soc. zařízení je
společné v areálu osady.Stravování: restaurace v chatové osadě, celodenní
stravování po domluvě.Zázemí: parkování u chat za poplatek, recepce, společenská
místnost - restaurace, salonek, fotbálek, šipky, kulečníky, kuželky, TV, dětské hřiště,
houpačky, kolotoč, volejbalové hřiště, možnost zapůjčení sportovních potřeb, ohniště
teplá a pitná voda.
NE
http://kemp-visnova.webpark.cz
NE
NE
NE
Kemp v rekreační oblasti Višňová na levém břehu řeky Berounky.Ubytování:
6x2lůžkových, 21x3ůžkových chatek, pronájem obytných přívěsů (2 - 5 lůžkových) s
přístřeškem a zahradním nábytkem. Stravování: vlastní vaření, možnost přípravy
jídla v přístřešku vybaveném vařičem, chladničkou, mikrovlnnou troubou, zahradní
restaurace v areálu kempu, restaurace a kiosky s občerstvením v rekreační osadě,
Zázemí: parkování v areálu, recepce, společná WC, umývárny, sprchy se studenou
a teplou vodou, společný kuchyňský prostor, společenský prostor s TV, hřiště na
volejbal, nohejbal, stolní tenis, pétanque, možnost půjčení kuchyňských a
sportovních potřeb, malý bazén, dětské hřiště (houpačky, pískoviště).
http://fyuw4cher.sweb.cz/ubytovaniLudmila/
NE
NE
NE
Rekreační středisko u řeky Berounky.Ubytování: 8 x 2lůžkové, 10 x 3lůžkové a 2 x
4lůžkové pokoje, se sprchou a WC. Stravování: restaurace rekreačního střediska.
Zázemí: parkování u rekreačního střediska, prostory pro školení, semináře, kurzy,
letní terasa, volejbalové hřiště, stolní tenis, možnost půjčení loďky, sportovních
potřeb, jídelna s TV. V provozu červen - září.
NE
NE
NE
Provizorní (nouzové) vodácké tábořiště na pravém břehu Berounky
mezi silničním a železničním mostem Roztoky.Ubytování: 50 stanových míst, v
loděnici 1čtyřlůžkový pokoj, nad šatnou prostor ke spaní na vlastních lehátkách či
karimatkách pro cca 6 - 7 osob. Stravování: vlastní vaření, restaurace v obci.
Zázemí: parkování nad tábořištěm, společné WC, pitná a užitková voda, elektrická
přípojka, palivové dříví. Ostatní služby: umělá slalomová dráha Roztoky u jezu
Roztoky, šatna v budově loděnice, půjčování lodí a raftů, výuka jízdy na raftu. V
provozu 1. 5. - 30. 9.
606 272 409
313 558 271 linka 136
NE
NE
NE
Veřejné tábořiště na levém břehu Berounky u mostu Roztoky.Ubytování: stany,
vhodné pouze na přespání ne na pobyty.Stravování: v sezoně krčma v tábořišti
(rychlé občerstvení). Zázemí: parkování nad tábořištěm, ohniště, WC v krčmě,
suché záchody u tábořiště.
270 23
604 602 319 (správce Jitka Cédlová)
NE
NE
NE
Vodácké tábořiště na pravém břehu Berounky pod jezem Roztoky.Ubytování: 20
stanových míst. Stravování: vlastní vaření. Zázemí: parkování u jezu Roztoky, pitná
voda (studna obecního úřadu), společné WC, ohniště, palivové dříví. V provozu 15.
5. - 30. 9.
Roztoky
270 23
313 515 175
NE
NE
NE
Řevničov 164
Řevničov
270 54
313 564 339,
604 411 715
NE
NE
NE
Karlovarská 528
Řevničov
270 54
602 162 382
NE
NE
NE
Vodácké tábořiště Mezi mosty
kemp
NE
1
4
Roztoky
Roztoky
270 23
Veřejné tábořiště Na Aljašce
kemp
NE
0
0
Roztoky
Roztoky
270 23
Vodácké tábořiště Pod Jezem
kemp
NE
0
0
Roztoky
Roztoky
Vodácké tábořiště U Přívozu
kemp
NE
0
0
Višňová
BIMA restaurant
penzion
NE
3
9
Penzion Motorest Farma
penzion
NE
7
19
602 344 182 (lodě - pan
Minařík)
313 540 385
602 362 818
313 540 383
Camping Na Slapnici
kemp
NE
7 chat
30
Skryje
Skryje
270 42
313 553 032,
736 777 339,
311 626 067
Penzion Trilobit
penzion
NE
9
19
Skryje 48
Skryje
270 42
737 545 190,
313 553 042
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
www.slapnice.cz
Vodácké tábořiště na levém břehu řeky Berounky v rekreační oblasti Višňová.
Ubytování: stanová místa. Stravování: vlastní vaření, kiosek s občerstvením v
areálu tábořiště, restaurace v rekreační oblasti.Zázemí: parkování u tábořiště, WC,
teplá a pitná voda, hřiště.
Ubytování: jednoduché vybavení pokojů, sprchy a WC společné (2x) na chodbě, TV
(ve dvou pokojích). Stravování: restaurace.
Motorest na trase Praha - Karlovy Vary.Ubytování: dvoulůžkové a čtyřlůžkové
pokoje, na pokoji sprcha, WC, TV. Stravování: restaurace motorestu. Zázemí:
parkování u penzionu, salonek s 40 místy, terasa, společenská místnost, úschovna
kol.
NE
NE
NE
Chatový kemp v údolí Zbirožského potoka nedaleko přírodní rezervace Jezírko.
Ubytování: 4 lůžkové a 5 lůžkové chaty s terasou, elektřinou a základním
vybavením, WC a sprchy s teplou vodou společné.Stravování: restaurace s krytou
terasou nebo vlastní vaření ve společné kuchyni.Zázemí: parkování u chat,
půjčování sportovních potřeb, sportovní hřiště v areálu kempu, půjčování
společenských her, hrací automaty, šipky a stolní fotbal v restauraci, společenská
místnost s TV v restauraci, teplá a pitná voda, ohniště a venkovní posezení.V
provozu červen - září.
NE
NE
NE
Dříve Hotel Šindler, přímo v obci Skryje.Ubytování: sprchy a WC společné.
Stravování: restaurace penzionu.Zázemí: parkování na parkovišti v obci, úschova
kol, šipky, kulečník, stolní tenis, fotbal.
7 z 39
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
LIST A
Počet
pokojů
Počet
lůžek
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Služby
E-mail
Web
Poznámka
Platba
kartou
Konfer.
služby
Welness
služby
Rekreační zařízení města
Rakovník
ostatní
NE
10
40
Skryje
Skryje
270 42
724 366 919 (správce pan
Šíma),
313 259 111,
313 517 302
[email protected]
www.mesto-rakovnik.cz
NE
NE
NE
Rekreační zařízení nad obcí Skryje a údolím Zbirožského potoka.Ubytování:
společné sprchy a WC v přízemí, stanová místa. Stravování: vlastní vaření - kuchyň
bez nádobí. Zázemí: parkování u rekreačního zařízení, společenská místnost,
terasa, venkovní posezení, ohniště.
Škola v přírodě Skryje
ostatní
NE
13
53
Skryje
Skryje
270 42
313 550 224,
241 730 390
[email protected]
www.hobbycentrum4.cz
NE
NE
NE
Komplex bývalé školy v obci Skryje využitý jako rekreační zařízení
(školy v přírodě, tábory). Ubytování: 2, 3, 4, 5, 6 (bezbariérový) a 8 lůžkové pokoje,
sprchy, WC společné. Stravování: kuchyň, jídelna. Zázemí: jídelna s TV, video,
parkování v uzavřeném prostoru, teplá a pitná voda, venkovní posezení, ohniště,
bazén a hřiště.
Vodácké tábořiště Ahoj
kemp
NE
0
0
Skryje
Skryje
270 42
723 492 625
NE
NE
NE
Veřejné tábořiště na pravém břehu Berounky pod obcí Skryje.Ubytování: stanová a
kempová místa pro obytné přívěsy a obytné automobily.Stravování: vlastní vaření,
restaurace a kiosek u tábořiště.Zázemí: parkování v areálu tábořiště, společné WC
a umývárna, pitná voda, 10 ohnišť, recepce. V provozu 1. 5. - 30. 9.
Veřejné tábořiště U Nejdeckých kemp
NE
Kostelík
Slabce
270 41
602 181 858
NE
NE
NE
Veřejné tábořiště se stanovými místy a rekreačními chatami při ústí říčky Javornice
do Berounky. Ubytování: stanová místa, chaty (v provozu 2007).Stravování:
restaurace v tábořišti. Zázemí: parkování v areálu tábořiště, letní terasa, WC a
sprchy s teplou vodou ve zděné budově, dětské hřiště, houpačky, bazének, ohniště,
hřiště na volejbal a nohejbal.
Penzion Sýkorák
NE
Sýkořice 71
Sýkořice
270 24
602 385 614,
773 904 005
NE
NE
NE
Penzion s restaurací v obci Sýkořice nad údolím řeky Berounky.Ubytování: 6 pokojů
- 2, 3 a 4 lůžkové, vybaveny sprchou, umývadlem a WC.Stravování: restaurace
penzionu, letní terasa.Zázemí: parkování u penzionu, salonek s 35 místy, sportovní
centrum v bezprostřední blízkosti - 2 tenisové kurty, kurt na volejbal a nohejbal,
plážový volejbal, tréninkové stěny.
penzion
6
19
[email protected]
www.sykorak.cz
Rekreační středisko Valentův
mlýn
ostatní
NE
2+7
chatek
37
Sýkořice 84
Sýkořice
270 24
603 873 541 (paní Jancová)
NE
NE
NE
Rekreační středisko na levém břehu řeky Berounky pod obcí Sýkořice.Ubytování: 7
čtyřlůžkových chatek, společné sprchy a WC, 1 čtyřlůžkový a 1 pětilůžkový pokoj v
budově střediska, společné sprchy a WC. Stravování: restaurace rekreačního
střediska. Zázemí: parkování v areálu rekreačního střediska, bazén, hřiště na
nohejbal, dětské hřiště, pískoviště, bazén pro děti,
společná kuchyň a společenská místnost s TV, recepce, půjčování lůžkovin a
sportovních potřeb, možnost půjčení lodiček, tělocvična, posilovna.
Tábořiště Míšův ranč
kemp
NE
0
0
Sýkořice
Sýkořice
270 24
313 554 890,
603 863 539
NE
NE
NE
Vodácké tábořiště a kemp na levém břehu Berounky pod obcí Sýkořice.Ubytování:
ve vlastních stanech. Stravování: vlastní vaření, kiosek s občerstvením a
potravinami v areálu tábořiště, restaurace a stánky s občerstvením v tábořišti.
Zázemí: parkování v areálu tábořiště, elektrické přípojky, sprchy (teplá voda), WC,
pitná voda, ohniště, palivové dříví, hřiště.
Penzion Na Statku
penzion
NE
5
20
Šanov 25
Šanov
270 31
313 543 022,
607 531 959
NE
NE
NE
Rodinný penzion s restaurací v obci Šanov.Ubytování: 3 čtyřlůžkové, 2 dvoulůžkové
s možností přistýlky, pokoje jsou plně vybaveny včetně sociálního zařízení.
Stravování: restaurace penzionu s 36 místy, letní terasa 20 míst.Zázemí: parkování
pro 10 osobních automobilů a 1 autobus u penzionu.
Camping Bucek
kemp
Tábořiště a kemp Bucek
kemp
Riviera Camp
kemp
***
[email protected]
www.penzion-nastatku.com
ANO
5
14
Třtice 170
Třtice
271 01
313 564 212
[email protected]
www.campingbucek.cz
NE
NE
NE
Karavanový kemp pro obytné přívěsy a automobily.Ubytování: 2 až 4lůžkové pokoje
v budově, stanová místa a místa pro karavany.Stravování: vlastní vaření, stánky a
kiosky s občerstvením v rekreační oblasti.Zázemí: parkování vozidel u stanových
míst, uzavíratelné rodinné kabinky (WC, umývadlo, sprcha), společné WC, sprchy,
teplá voda (v ceně pobytu), pitná voda, prádelna, prostor pro mytí nádobí, prodej
základních potravin, společenská místnost, krytý vyhřívaný bazén, pláž u rybníka
Bucek v kempu, víceúčelové hřiště, stoly na stolní tenis, dětské hřiště, půjčovna
lodiček, šlapadel a sportovních potřeb, centrální ohniště. V provozu 25. duben až
15.září.
NE
10 chat
30
Bucek
Třtice
271 01
608 266 760
[email protected]
www.trtice.cz
NE
NE
NE
Chatkový a stanový kemp s pláží u rybníka Bucek.Ubytování: 10 třílůžkových
chatek vybavených elektrickým vařičem a chladničkou, stanová místa.Stravování:
vlastní vaření, restaurace a stánky s občerstvením v rekreační oblasti.Zázemí: teplá
a pitná voda, sprchy a WC společné, parkování v kempu, pronájem tenisového kurtu
s umělou trávou, velké ohniště, dětské hřiště, pláž u rybníka Bucek.
270 24
313 554 746
313 554 872
605 132 465
NE
Kemp a vodácké tábořiště na levém břehu Berounky v obci Zbečno.Ubytování: 60
stanových a kempových míst pro obytné přívěsy a obytné automobily.Stravování:
kiosek s občerstvením a stanem v areálu kempu, vlastní vaření.Zázemí: parkování v
areálu kempu, sprchy (teplá voda), WC, pitná voda, elektrické přípojky, recepce,
doplňkový prodej, ohniště, posezení u stanu s občerstvením, koupání v řece, hřiště
na volejbal a nohejbal, možnost půjčení sportovních potřeb, dětské hřiště. V provozu
1. 6. - 15. 9.
NE
0
0
Zbečno 146
Zbečno
[email protected]
ANO
NE
8 z 39
Název
Rekreační středisko
Chvojkovský mlýn
Kategorie
ostatní
Klasifikace
Certifikace
NE
Počet
pokojů
11+6
chat
LIST A
Počet
lůžek
120
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Žihle
Město/obec
Žihle
Kontakt
PSČ
331 65
Telefon
373 395 148
606 183 353,
602 402 116 (recepce)
E-mail
[email protected]
Služby
Web
www.chvojkovskymlyn.cz
Platba
kartou
NE
Konfer.
služby
ANO
Poznámka
Welness
služby
NE
Rekreační středisko vybavené pro sport a umístěné pro turistiku a rekreaci v
nejkrásnější části Přírodního parku Jesenicko (na hranici s Plzeňským kraje).
Ubytování: 11 pokojů - 3, 4, 5 a 8 lůžkové pokoje, 6 chat (7 - 9 lůžek) s vytápěním,
sprchy a WC společné. Stravování: restaurace rekreačního střediska.Zázemí:
parkování v areálu rekreačního střediska, společenská místnost (jídelna) s TV - 80
míst, letní terasa, sportovní zařízení (fotbalové hřiště, kurt na volejbal a nohejbal),
venkovní bazén, ohniště, venkovní posezení, dětské hřiště, pískoviště, možnost
zapůjčení lůžkovin a sportovních potřeb. V provozu celoročně.
Vysvětlivky (převzato od ČSÚ):
Hromadné ubytovací zařízení
Hromadné ubytovací zařízení – zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu, tj. poskytující přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesty, školení, kursu, kongresu,
symposia, pobytu dětí ve škole v přírodě, v letních a zimních táborech apod.
hotel
Hotel je ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty s různým rozsahem požadovaných služeb podle třídy (počtu *).
pension
Pension je ubytovací zařízení s menším počtem pokojů pro hosty, s omezenějším rozsahem a nižší úrovni společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s odpovídající třídou hotelu
chatová osada
Chatová osada je ubytovací zařízení pro přechodné ubytování hostů výhradně v ubytovacích objektech provozovatele (chaty, sruby, bungalovy).
kemp
Kemp je ubytovací zařízení v místech určených pro přechodné ubytování ve vlastním zařízení hostů (stan, obytný přívěs apod.), popřípadě i v ubytovacích objektech provozovatele, které spadají pod společnou správu a mohou poskytovat některé turistické služby
(rekreační aktivity apod.).
ostatní HUZ
Ostatní hromadná ubytovací zařízení - rekreační zařízení a školící střediska podniků, podnikové ubytovny, domovy mládeže, vysokoškolské koleje s přechodně vyčleněnou lůžkovou kapacitou pro cestovní ruch, hostely, specializovaná zařízení (zahrnují: zdravot
zařízení - např. lázně, termální lázně, horská sanatoria, ozdravovny, zdravotní farmy apod., dále dětské prázdninové a pracovní tábory, horská přístřeší, konferenční střediska apod.).
Kombinovaná ubytovací zařízení jsou zařazena podle hlavního typu ubytování.
9 z 39
LIST B
Ubytování v soukromí
Zpět na obsah
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
Počet
pokojů
Počet
lůžek
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
E-mail
Služby
Web
Platba
kartou
Poznámka
Stravovací
služby
pronájem
Hájovna Branovská vrata samostat.
objektu
NE
4
9a4
přistýlky
Branov
Branov
270 23
313 558 242, 724
525 036, 313 558 [email protected]
242
http://ls180.lesycr.cz/default.as
NE
p?ids=1301&idm=1136
Hájovna Lesů ČR v Křivoklátě, ubytování celoročně. 4 pokoje,
vlastní vaření
kuchyňský kout, sprcha, WC. Zázemí: parkování u hájovny,
ve vybavené
služby informačního střediska Lesů ČR v Křivoklátě, venkovní
kuchyni
posezení, ohniště.
Chalupa Branov
pronájem
samostat.
objektu
NE
3
13
údolí Klucné
Branov
270 23
313 502 020, 604 [email protected],
879 528
[email protected]
www.aa.cz/ubytovanikrivoklatsk
NE
o/index2a.htm
Chalupa na polosamotě, vhodné pro rodiny s dětmi, vyznavače
vlastní vaření pěší turistiky a cykloturistiky, houbařie malé skupiny, celoročně,
ve vybavené Ubytování: 3 byty se sprchou, WC a plně vybavenou kuchyní,
kuchyni
obývací pokoj s TV; Zázemí: společenská místnost, volejbalové
hřiště, terasa, ohniště, parkování pro 5 aut na pozemku
Chalupa Branov - Luh
pronájem
samostat.
objektu
270 23
495 518 819, 495
127
www.pronajemchalup.cz/chz/ch
NE
g_idx.objekt_info?p_id=1251
Moderně vybavená chalupa, vhodné pro individuální turisty,
vlastní vaření rodiny, rybáře; Ubytování celoročně, pro 5 osob, kuchyň, sprcha,
ve vybavené WC, TV, krb;Zázemí: parkování automobilu na pozemku v
kuchyni
blízkosti chaty, zahrada včetně nábytku a krbem, ohniště s grilem,
kanoe.
www.farma-hedecko.cz
NE
Farma s chovem koní a domácích zvířat a nabídkou ubytování v
osadě u obce Břežany. Ubytování: 5 apartmánů, v každém plně
vlastní vaření vybavená kuchyně s jídelním koutem, obývací ložnice s pěti
lůžky, koupelna s WC a sprchovým koutem, TV; možnost půjčení
ve
dětské postýlky. Zázemí: venkovní posezení u krbu, zahradní
vybavených
nábytek, ohniště, gril (točené pivo, alko i nealko nápoje,
kuchyních,
občerstvení), pronájem společenské místnosti k pořádání
možnost
rodinných oslav a firemních akcí, hřiště na míčové hry, stůl na
objednání
stolní tenis a šipky, půjčování rybářských a sportovních potřeb.
snídaně
Ostatní služby: jízdy na koních, ustájení koní a ubytování jezdců,
rybaření na soukromém rybníku v areálu farmy.
NE
Rekreační chata na pozemku u rodinného domu, ubytování
vlastní vaření celoročně. Rezervace v sezoně prostřednictvím CA Ráj. 1ložnice
ve vybavené v podkroví, obývací pokoj s kuchyňským koutem v přízemí,
sprcha a WC, TV. Zázemí: parkování u chaty, venkovní posezení
kuchyni
se zahradním nábytkem, ohniště, houpačka, pískoviště, krb.
NE
vlastní vaření
ve vybavené Pezion - lovecký zámeček - kulturní památka, leží uprostřed lesů.
Přístupný od 1. 5. do 30. 9., sprcha, WC společné pro 2 pokoje,
kuchyni
vybavená kuchyň, společenská místnost, TV, video, krb.
NE
2
5
Luh
Farma Hedecko
ubytování v
obytných
místnostech
Chata Zdeslav
pronájem
samostat.
Objektu
NE
2
5
Zdeslav
Lovecký zámeček Svatý
Hubert
ubytování v
obytných
místnostech
NE
4
8
Svatý Hubert
Chalupa Šlovice
pronájem
samostat.
objektů
NE
3
6 a přistýlka Šlovice
Chata Irena
ubytování v
obytných
místnostech/p
ronájem
samostat.
objektů
**
ANO
NE
5
15
8 pokojů 7
54
chatek
Hedecko 62
U Velkého
rybníka 99
Branov
270 34
313 549 459,
724 858 104,
724 858 103
Čistá
270 34
313 549 494, 605
943 608
Drahouš
270 33
313 537 897, 724
[email protected]
524 435
http://ls179.lesycr.cz/
Hřebečníky
270 41
313 533 621, 604
[email protected]
838 368
http://www.holidaytour.cz/objekt
NE
/c1-slovice-chalupa/
Chalupa s uzavřeným dvorem a přilehlou zahradou; celoroční
vlastní vaření
provoz. K dispozici vybavená kuchyně, koupelna s vanou a WC,
ve vybavené
TV. Zázemí: parkování u chalupy, velký uzavřený dvůr, ohniště,
kuchyni
nadzemní bazének, letní terasa s pergolou.
http://www.penzionirena.com/
Rekreační zařízení s ubytováním v chatě a chatkách (zděná
chata celoročně, chatky duben - září). Vhodné pro školy v přírodě,
sportovní soustředění, školení, svatby. WC a sprchy společné.
možnost plné
Zázemí: restaurace (kapacita 80 míst), letní terasa s pergolou,
penze
jídelna s TV, letní grilování, venkovní bazén, přímý přístup do
rybníku, dětské hřiště, volejbalové hřiště, možnost zapůjčení
sportovního vybavení, parkování pro 15 aut.
Břežany
Jesenice
270 33
313 599 388
[email protected]
[email protected]
NE
10 z 39
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
Počet
pokojů
Počet
lůžek
LIST B
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
270 33
313 599 222
602 886 911
E-mail
Vila Jesenice
ubytování v
obytných
místnostech
Chaty Základní školy
Jesenice
pronájem
samostat.
objektů
NE
2 chaty
12
Školní 313
Jesenice
270 33
313 599 286
Lovecká chata Emilovna
pronájem
samostat.
objektu
NE
9
19 s 18
přistýlkami
Nechlebárna 43
Karlova Ves,
Křivoklát
270 23
313 558 242, 724
[email protected]
525 036
Ubytování U Dvořáků
ubytování v
obytných
místnostech
Informační a vzdělávací
středisko Budy
ubytování v
obytných
místnostech
NE
NE
NE
středisko LČR Křivoklát
ubytování v
obytných
místnostech
NE
Penzion Na Sokolí
ubytování v
obytných
místnostech
NE
Penzion ENO
ubytování v
obytných
místnostech
NE
Privat Jaroslav Běloušek
ubytování v
obytných
místnostech
NE
3
2
8
2
2
6a2
přistýlky
Plzeňská 270
4
Kolešovice 315
13
náměstí
Svatopluka
Čecha 82
Jesenice
Kolešovice
Křivoklát
270 02
270 32
18
Hradní 3
Křivoklát
270 32
5
Křivoklát 239
Křivoklát
270 23
11 a 2
přistýlky
Školní 372
Lány
270 61
6
Křivoklátská 416 Lány
270 61
606 668 974
313558123
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
313 558 242, 724
[email protected]
525 036
313 558 176
606 720 181
[email protected]
313 502 237
732 565 179
313 502 237
313 502 020
604 989 528
[email protected],
[email protected]
Služby
Web
Platba
kartou
Poznámka
Stravovací
služby
http://www.ubytovani.cz/okoliprahy/jesenice/vilajesenice/7282/
Privát (zrekonstruovaná starší vila) se zahradou. Pouze týdení
pobyty. V přízemí se nachází privátní lékařská ordinace, do které
vlastní vaření
se vchází samostatným vchodem z přední části domu. V zadní
ve vybavené
části vily se nalézá další samostatný vchod, který je určený ke
kuchyni
vstupu rekreantů do obytné části. Plně vybavená kuchyně, WC a
koupelna.
www.zsjesenice.cz
Dvě rekreační chaty na pláži Velkého rybníka v Jesenici,
vlastní vaření přístupné červen - září, mimo sezónu po dohodě. 2 chaty po 6
ve vybavené lůžkách, s vybavenou kuchyní, chladničkou, umyvadlem a WC,
akumulační kamna, ohniště. Zázemí: hřiště na volejbal, dětské
kuchyni
hřiště
NE
NE
p?ids=1301&idm=1136
vlastní vaření Apartmány, ubytování celoročně. Zázemí: tenisový, nohejbalový
ve vybavené a volejbalový kurt, fotbalové hřiště, služby informačního střediska
kuchyni
LČR LS Křivoklát
http://www.dvoraci.cz/
Samostatný domek na zahradě u rodinného domu, ubytování
celoročně. 3 lůžkový pokoj v podkroví, 1 lůžko v přízemí, sprcha,
WC, kuchyňka, TV-SAT
vlastní vaření
možnost stanování, vlastní vaření. Zázemí: parkování v
ve vybavené
uzavřeném prostoru, venkovní bazén pro děti, pískoviště, sauna,
kuchyni
terasa s pergolou, gril, udírna, možnost půjčení jízdních kol,
kanoe, krosny na malé dítě, tyče na malé kolo
(Trail-Gator). Certifikace Cyklisté vítáni.
NE
www.pvtnet.cz/www/is.krivoklat
NE
/hlavniframe.htm
Ubytování v informačním a vzdělávacím středisku
o.p.s.Křivoklátsko, ubytování celoročně. Zázemí: parkování
vlastní vaření vozidel na veřejném parkovišti v blízkosti ubytovacího zařízení,
ve vybavené služby informačního střediska, 2 přednáškové sály (30 a 16
kuchyni
osob), ekoknihovna v informačním středisku, veřejný internet,
kopírování, výukové programy, úschovna kol a velkých
zavazadel.
NE
p?ids=1301&idm=1136
Ubytování v informačním a vzdělávacím středisku LČR KřivoklátAmalín, ubytování celoročně. Sprcha a WC na pokoji, zasedací
místnosti vybavené dataprojektorem. Zázemí: parkoviště v areálu
vlastní vaření nebo blízkosti informačního střediska, možnost využití služeb
ve vybavené informačního střediska - poznávací výlety, vycházky s
kuchyni
doprovodem a odborným výkladem, prohlídka informačního
střediska - expozice Lesy kolem nás, besedy, přednášky,
programy přizpůsobené věku dětí a učebním osnovám,
poplatkový lov zvěře.
www.pnasokoli.krivoklatsko.com/
NE
vlastní vaření
ve vybavené
kuchyni,
možnost
snídaní
NE
Ubytování v soukromí, celoročně, přízemí 4 lůžka + 2 přistýlky,
vlastní vaření
mezipodlaží 5 lůžek, společenská místnost,
ve vybavené
TV-SAT, 2x sprcha a WC, kuchyňský kout, chladnička, rádio.
kuchyni
Zázemí: parkování u domu, praní a žehlení prádla po domluvě
www.aa.cz/ubytovanikrivoklatsk
NE
o/index2.htm
Penzion, ubytování duben - září v apartmánu rodinného domu.
Pokoje vybaveny sprchou a WC, kuchyňkou a obývacím
pokojem. Zázemí: parkování automobilů u domu, venkovní
bazén, zahradní gril, možnost domluvit snídaně.
Ubytování v samostatném bytě rodinného domu, celoročně. 2
vlastní vaření
pokoje a vybavená kuchyň, sprcha, WC. Zázemí: parkování u
ve vybavené
rodinného domu, venkovní zastřešený bazén k dispozici v letních
kuchyni
měsících.
11 z 39
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
Počet
pokojů
Počet
lůžek
LIST B
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Penzion Alte Hütte
ubytování v
obytných
místnostech
NE
1
4
Berounská 382
Lány
270 61
313 502 057
Pohostinství Lubná
ubytování v
obytných
místnostech
NE
5
12
Lubná 75
Lubná
270 36
313 531 072
721 850 201
Chalupa Famílie
pronájem
samostat.
objektu
NE
3
5
Požáry
Městečko
270 23
Penzion Gustav Kaftan
ubytování v
obytných
místnostech
NE
5
16
U Hřiště 207
Městečko
270 23
Venkovská chalupa
pronájem
samostat.
objektu
NE
4
15
Malá Strana 12
Mutějovice
270 07
728 779 191
Apartment Dolejšková
ubytování v
obytných
místnostech
NE
3
7
Mšecká 769
Nové Strašecí
271 01
Penzion Pšovlky
ubytování v
obytných
místnostech
NE
3
8
Pšovlky 136
Pšovlky
Penzion Alena Janebová
ubytování v
obytných
místnostech
NE
3
7
Krátká 1891
Penzion Helena
ubytování v
obytných
místnostech
NE
5
11
Myslbekova
1714
E-mail
Služby
Web
Platba
kartou
Poznámka
Stravovací
služby
Rodinný penzion v obci Lány. Jedna z nejstarších dochovaných
vlastní vaření
lánských chalup, postavená v první polovině 17. století. Apartmán
ve vybavené
- obývací pokoj, ložnice, vybavená kuchyň, sociální zařízení, TVkuchyni
SAT, krb, terasa.
NE
stravovací
služby
Levné ubytování v hostinci - kulturním domě v obci Lubná,
celoročně. Ubytování ve 4 dvoulůžkových a 1 čtyřlůžkovém
pokoji, sprchy a WC společné, stravování v hostinci, salonek s 30
místy, sál s 250 místy (firemní akce, oslavy).
313 558 820, 312
[email protected]
263 493
http://www.ubytovani.cz/okoliprahy/mestecko/familie/7284/?d NE
etail=fotogalerie
Chalupa na samotě, ubytování celoročně (sobota - sobota). 3
samostatné bytové jednotky, jejíž jedna samostatná část je k
vlastní vaření dispozici hostům a další část je víkendově užívána majiteli. Byt je
ve vybavené vybaven kuchyní, 2 pokojíky a obývacím pokojem s TV, WC a
vana se sprchou, lokální vytápění kamny v místnostech. Zázemí:
kuchyni
parkování u chalupy, zahrada se zahradním nábytkem, gril,
ohniště a posezení, badminton.
313 558 472
[email protected]
http://www.superubytovani.cz/ubytovaciNE
zarizeni/314974-penzion-kaftangustav.html
Dva domy a chata, celoročně prostřednictvím CA Planet.
vlastní vaření Ubytování ve 2 samostatných domech a chatě. Každý dům má
ve vybavené kapacitu 6 lůžek, sprcha, WC, kuchyň, obývací pokoj, TV; chata 4
lůžka, kuchyň, obývací pokoj, sprcha, WC, TV, veranda, vlastní
kuchyni
vaření, restaurace v obci (po dohodě možnost zvýšení kapacity)
[email protected]
http://www.rakovnicko.info/sluz
by/ubytovani/chalupaNE
mutejovice/
Venkovská chalupa, provoz od května do října. V přízemí 5 lůžek,
v podkroví 10 lůžek. V chalupě je ústřední topení, televize, satelit,
vlastní vaření
plně vybavená kuchyň. Zázemí: Na zahradě se nachází dětské
ve vybavené
hřiště, houpačka, altánek s krbem. V areálu se dále nachází
kuchyni
travnatý tenisový kurt, squash hala, minigolf, stolní tenis a šipky.
Možnost pobytu s domácím zvířetem.
313 572 518, 736
[email protected]
681 974
www.ubytovanidolejskova.euw
NE
eb.cz/
Ubytování v rodinném domku, březen - říjen, po dohodě i mimo
polopenze/vla
sezonu. 2 dvoulůžkové a jeden třílůžkový pokoj.Snídaně v ceně,
stní vaření ve
možnost večeří (specialitay české kuchyně), k dispozici obývací
vybavené
pokoj s TV a rádiem, vybavená kuchyňka. Zázemí: zahrada s
kuchyni
grilem a krbem.
270 31
313 590 355, 739
147 711
www.pensionhotel.cz/pensionp
NE
sovlky
stravovací
služby
Rakovník
269 01
313 514 788, 723 [email protected],
www.penzion-rakovnik.cz
368 355
[email protected]
Rakovník
269 01
313 512 103
[email protected]
NE
http://www.penzionrakovnik.cz/penzion/hela/index. NE
htm
Penzion s kempovým stáním pro obytné přívěsy a automobily.
Ubytování: TV, krb, sprcha, WC. Zázemí: bar, bistro penzionu,
vegetariánská a dietní kuchyně, konferenční místnost, balkon,
zahrada, venkovní bazén, dětský koutek.
Rodinný penzion s celoročním ubytováním. 2 dvoulůžkové a 1
vlastní vaření
třílůžkový pokoj, vybavená kuchyň. Zázemí: parkování na
ve vybavené
uzamčeném parkovišti, balkon, venkovní posezení, zahrada, krb,
kuchyni
gril, personál hovoří německy a rusky.
vlastní vaření Rodinný penzion s celoročnímubytování. 3x třílůžkový a 2x
ve vybavené jednolůžkový pokoj, 2x vybavená kuchyň s TV, 2x koupelna, 2x
WC. Zázemí: parkování ve dvoře.
kuchyni
12 z 39
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
Počet
pokojů
Počet
lůžek
LIST B
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
E-mail
Služby
Web
Platba
kartou
Stravovací
služby
Poznámka
Apartmá Rakovník
ubytování v
obytných
místnostech
NE
1
4
Martinovského
251
Rakovník
269 01
739 041 762, 313
[email protected]
112 615
www.apartmarakovnik.cz
NE
Ubytování v nově zrekonstruovaném a nadstandardně
vybaveném apartmá s vlastním vchodem, které se nachází v
přízemí rodinného domu v klidném prostředí historického centra
vlastní vaření
města Rakovník. Vybavení: obývací pokoj (rozkládací sedačka,
ve vybavené
jídelní kout, TV+satelit), 2 ložnice: 2x dvě lůžka, kompletně
kuchyni
vybavená kuchyně, koupelna: (masážní sprchový kout), WC.
Možnost zapůjčení dětské postýlky. Zázemí: parkování před
domem, zapůjčení jízdních kol.
Lázně pro dva
ubytování v
obytných
místnostech
NE
1
2
Václavská 288
Rakovník
269 01
777 305 439, 313
[email protected]
517 170
www.lazneprodva.com
NE
snídaně
Privat Jaroslava
Bidrmanová
ubytování v
obytných
místnostech
NE
3
6
Václavská 1531 Rakovník
269 01
313 514 773
NE
Třípokojový apartmán ve vilce na Vinohradech, nedaleko centra
vlastní vaření
města, celoročně. Kompletní vybavení (WC, koupelna, kuchyně).
ve vybavené
Zázemí: parkování na nádvoří vily, praní a žehlení prádla po
kuchyni
domluvě.
Restaurace Na Střelnici
ubytování v
obytných
místnostech
NE
3
12
Pražská 399
Rakovník
269 01
739 011 481
Restaurace U Primase
ubytování v
obytných
místnostech
NE
4
10
Palackého 55
Rakovník
269 01
313 515 200
602 292 999
Apartmán Kraus
ubytování v
obytných
místnostech
NE
1
3+1
Roztoky 2
Roztoky
270 23
Chata Roztoky
pronájem
samostat.
objektů
NE
2
4
Roztoky
Roztoky
270 23
Privat Jiřina Sládková
ubytování v
obytných
místnostech
NE
2
4
Roztoky 117
Roztoky
270 23
Vydrová
ubytování v
obytných
místnostech
Andel Apartments
pronájem
samostat.
objektů
NE
8
22
Rudolf Větrovec
ubytování v
obytných
místnostech
NE
2
4
NE
2
4
[email protected]
313 558 047, 603
314 295
nám. 1. Máje 66 Rynholec
270 62
604 822 469, 737
668 815, 608 522
[email protected]
144, 272 739
298, 313 502 460
Řevničov 78
270 54
313564309
Roztoky
Řevničov
stravovací
služby
Levné ubytování v hostinských pokojích restaurace, celoročně.
Zázemí: restaurace. Pozn.: Od roku 2009 otevřen penzion.
NE
stravovací
služby
Hostinské pokoje restaurace, ubytování celoročně. 4 pokoje,
dvoulůžkové a třílůžkové se základním vybavením, sprchou a
WC, TV a další, po domluvě internet. Stravovoávní v restauraci.
NE
Apartmán - jedno patro v rodinném domku, víkendové pobyty
vlastní vaření
mimo sezonu. Kompletní vybavené apartmá s příslušenstvím a
ve vybavené
kuchyňkou. Zázemí: parkování v uzavřeném nádvoří domu,
kuchyni
venkovní posezení na zahradě, personál hovoří německy.
NE
Rekreační chata v obci Roztoky u řeky Berounky, pronájem přes
vlastní vaření
cestovní agenturu, ubytování duben - říjen.TV a SAT.Zázemí:
ve vybavené
parkování na pozemku u chaty, venkovní posezení s krbem, řeka
kuchyni
Berounka 30 m.
NE
Ubytování v 1. podlaží rodinné vily v horní části obce Roztoky u
vlastní vaření
řeky Berounky, celoročně. Vlastní vaření ve vybavené kuchyni,
ve vybavené
restaurace v obci. Zázemí: parkování u domu, zahrada, venkovní
kuchyni
posezení, ohniště.
NE
Ubytování v čtyřlůžkových apartmánech rodinného domu v obci
vlastní vaření Roztoky nad řekou Berounkou, celoročně. 2 lůžkové pokoje s
ve vybavené přistýlkou, kuchyň s jídelnou, obývací pokoj, krb, TV, sprchový
kout a WC, samostatný vchod. Zázemí: parkování na ulici u
kuchyni
domu, venkovní posezení.
NE
Ubytování ve třech zrekonstruovaných hospodářských staveních,
týdenní a víkendové pobyty, celoročně (hlavní sezona od 26. 6.
vlastní vaření
do 4. 9.). Plně vybavená obytná kuchyně s barem, koupelna s
ve vybavené
rohovou vanou a WC. Zázemí: parkování na pozemku, velká
kuchyni
terasa s výhledem do zahrady, personál hovoří anglicky,
německy, rusky.
NE
Ubytování v rodinném domě v centru obce Řevničov, celoročně.
vlastní vaření
2 dvoulůžkové pokoje, kuchyňský kout, sprcha, WC, obývací
ve vybavené
pokoj s TV-SAT, společenská místnost. Zázemí: parkování na
kuchyni
nádvoří domu, hřiště, nutné vlastní sportovní potřeby.
313 558 346
737 006 911
270 23
Roztoky 68
http://www.nastrelnici.wbs.cz/K
NE
ontakty.html
www.aa.cz/apartmakraus/
313 558 206
603 871 414
www.aa.cz/ubytovanivydrova/
[email protected]
Netradičně pojatý hotel pro dva. Nabízí relaxační a regenerační
programy, masáže, koupele, zábaly, suché uhlíkové koupele,
kyslíková terapie, audiovizuální stimulace mozku, numerologie,
formování postavy, hlubinná abreaktivní psychoterapie, výlety s
průvodcem po magických místech.
www.andels.cz
13 z 39
Název
Kategorie
Klasifikace
Certifikace
Počet
pokojů
Počet
lůžek
LIST B
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Město/obec
573 341 111, 573
[email protected]
341 112
http://www.1ubytovani.cz/objekt
NE
.asp?kod=T518
Ubytování ve velké chatě na polosamotě, celoročně, pronájem
vlastní vaření přes cestovní agenturu. 3 dvoulůžkové pokoje, obývací pokoj s
ve vybavené TV a rádiem, vybavená kuchyně s jídelnou. Zázemí: parkování na
kuchyni
pozemku u chaty, velký oplocený pozemek, venkovní posezení s
grilem, zahradní nábytek, terasa, stolní tenis, bazén, sauna.
Šanov
270 31
313 590 355, 313
543 105
www.pensionhotel.cz/pensionp
NE
sovlky
Chalupa k pronájmu, celoročně.1 ložnice, obývací pokoj s krbem,
vlastní vaření
vybavená kuchyň, sprchy, WC, TV, rádio, možnost půjčení dětské
ve vybavené
postýlky. Zázemí: parkování u chalupy, terasa, venkovní ohniště,
kuchyni
houpačka.
283931036
[email protected]
http://www.1ubytovani.cz/objekt
NE
.asp?kod=T623
Pronájem chaty, rezervace přes cestovní agenturu, jen letní
vlastní vaření sezona. Vybavená kuchyňka, ložnice, obývací pokoj s BTV,
ve vybavené sprcha, WC, topení na tuhá paliva. Zázemí: parkování na volném
prostranství u chaty, terasa s vyhlídkou, balkon, zahradní krb s
kuchyni
grilem, zahradní nábytek, slunečník, lehátka.
[email protected]
http://www.pampeliska.cz/ubyto
vani/stredoceskykraj/krivoklatsko-aANO
rakovnicko/zbecno/privat-vlvchod/u-berounky-popisCZ1171 html
Ubytování v apartmánu vily s vlastním vchodem. 2 třílůžkové
vlastní vaření
pokoje, 1 dvoulůžkový pokoj, TV, vybavená kuchyň, koupelna s
ve vybavené
WC, vana se sprchou, umývadlo. Zázemí: parkování pro 2
kuchyni
automobily.
Skryje
Chata Sýkořice
pronájem
samostat.
objektu
NE
3
6
Sýkořice
Chalupa Šanov
pronájem
samostat.
objektu
NE
2
6
Šanov 213
Chata Zbečno
pronájem
samostat.
objektu
Privat Zbečno
ubytování v
obytných
místnostech
8
Zbečno 146
Poznámka
Stravovací
služby
270 24
Skryje 69
3
Platba
kartou
Sýkořice
5
NE
Služby
Web
270 42
2
Zbečno 105
E-mail
Chalupa s vlastním pozomkem, ubytování celoročně. 1
vlastní vaření dvoulůžkový pokoj, obývací pokoj se třemi lůžky a krbem,
ve vybavené vybavená kuchyň, koupelna, WC. Zázemí: parkování na
kuchyni
uzavřeném pozemku u chalupy, zahrada s dřevěným zahradním
nábytkem, terasa, ohniště.
NE
4
Telefon
http://ceskarepublika.bktour.cz/leto/krivokla
NE
tsko/skryje-nadberounkou/1943/?id=3301
pronájem
samostat.
objektu
2
Kontakt
PSČ
495518819,495
127
Chalupa Skryje nad
Brounkou
NE
Zbečno
Zbečno
270 24
270 24
313 554 746
313 554 872
605 132 465
14 z 39
LIST C
Gastronomie a pohostinství
Zpět na obsah
Název
Forma
Jídlo
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Hostinec
hostinec
Restaurace U Šimků
restaurace
Hostinec – Emanuel
Zlechovec
hostinec
Cukrárna Alena Sklenářová
cukrárna
Hospoda Pod kaštany
hospoda
Hostinec Drahouš
hostinec
Restaurace Bernard
restaurace
Hostinec U Jeníkovských
hostinec
Hostinec U Globusu
Restaurace Pod Džbánem
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Čistá 170
Čistá
270 34 313 549 476
Nádražní 309
Čistá
270 34
Čistá 239
Čistá
270 34
Děkov 10
Děkov
270 04
Restaurace U Čápa
restaurace
Restaurant Hotelu Jesenice
hotelová
restaurace
Restaurace - kemp
V jahodovém lese
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Restaurace Na Cháti
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Restaurace Oaza
restaurace
Restaurace u čerpací stanice restaurace
Zahradní restaurant
restaurace
Hospoda U Vichřice
hospoda
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
313 594 382,
723 313 378
po, út, čt 15,30 – 22,00, st zavřeno, pá 15,30 –
24,00, so 15,00 – 24,00, ne 15,00 – 21,00
Hořesedly
Hořesedly
270 04
po – čt, ne 16,00 – 22,00, pá – so 16,00 – 24,00
Hřebečníky
Hřebečníky
270 41
po, út – zavřeno, st, čt 17,00 – 22,00, pá 17,00 –
24,00, so 12,00 – 24,00, ne 12,00 – 16,00
Hředle
270 08
po – pá 10,00 - 22,00, so – ne 12,00 - 22,00
270 08 313 575 222
po – pá 07,30 - 12,30 14,30 - 18,00 ; so 08,00 11,30 14,30 - 19,00 ; ne 09,00 - 11,30 14,30 19,00
teplá i studená
kuchyně
hostinec
po – pá 8,00 – 16,00, so 8,00 – 11,00, ne 13,00 –
16,00
po – ne 10,00 – 22,00
restaurace
Staročeská Stodola
út – čt 10,00 - 22,00, so 11,00 - 23,00
270 04
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
270 34
Hořesedly
hostinec
hostinec
Poznámka
Web
út 17,00 - 22,00, st, čt, ne 15,00 - 22,00, pá a so
15,00 - 24,00
Hořesedly 29
Hostinec Kulturní dům
E-mail
270 33 739 091 486
Drahouš
teplá i studená
kuchyně
Telefon
Břežany
Drahouš
občerstvení
PSČ
Břežany
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Občerstvení U Elišky
Enterprise plc, sr.o.
Kontakt
Město/obec
Hředle 85
Hředle
Chrášťany
Chrášťany
270 01
Chrášťany 19
Chrášťany
270 01 313 582 804
denně od 13,00
Janov
777 888 236
270 06
313 578 681
Jesenice
270 33 313 599 260
po, st, čt 16,00 – 22,00, út zavřeno, pá – ne
16,00
denně 11,00 - 23,00, noční bar denně 21,00 3,00
Jesenice
377 970 034,
270 33 604 237 597, [email protected]
604 979 539
Plzeňská 215
Jesenice
270 33
Zahradní 438
Jesenice
270 33
denně 11,00 - 15,00, pá 11,00 - 15,00 18,00 23,00
5. května 299
Jesenice
270 33
út – so 10,00 - 22,00, ne 11,00 - 20,00
Plzeňská
Jesenice
270 33
Plzeňská 31
Jesenice
270 33
Janov 15
[email protected]
313 599 740,
[email protected]
728 946 210
www.jesenice.mus.cz
www.jahodovyles.cz/
denně 8,30 - 22,00 (sezónní provoz)
http://penzion.com/nachati/
po – čt a ne 9,00 - 22,00, pá – so 9,00 - 23,00
denně 12,00 – 22,00
15 z 39
Název
Forma
Jídlo
LIST C
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Kontakt
Město/obec
PSČ
Telefon
E-mail
Poznámka
Web
Kiosek Pralinka
občerstvení
teplá i studená
kuchyně
Jesenice
Jesenice
270 33
denně 10,00 - 22,00 (sezónní provoz)
Občerstvení na pláži
občerstvení
teplá i studená
kuchyně
Jesenice
Jesenice
270 33
kiosek na pláži Velkého rybníka, denně od 12,00
(sezonní provoz)
Bar Hotelu Jesenice
bar
Jesenice
Jesenice
270 33
Tipsport bar
bar
Areál SK Jesenice
Jesenice
270 33
Cukrárna Hana Štefánková
cukrárna
Náměstí 17
Jesenice
270 33
Kalivody
Kalivody
270 54 604 144 137
čt – ne 18,00 – 23,00
270 23 313 559 080
po – út zavřeno, st, čt, ne 12,00 – 22,00, pá – so
12,00 – 24,00
313 582 368,
604 239 201
po – čt 10,30 - 22,30, pá 10,30 - 24,00, so 12,00
- 24,00,ne 12,00 - 22,00
Pohostinství Kalivody
hostinec
Restaurace U buku
restaurace
Restaurace Penzion Na
růžku
hotelová
restaurace
Hostinec
hostinec
Motorest Zálesák
motorest
Show Time
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Karlova Ves 20
Karlova Ves
teplá i studená
kuchyně
Václavské náměstí
239
Kněževes
270 01
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Václavské náměstí
20
Kněževes
270 01
313 599 260,
[email protected]
313 599 163
www.jesenice.mus.cz
noční bar, denně 21,00 – 03,00
po 11,00 – 18,00, út, st, čt 10,00 – 20,45, pá, so
10,00 – 20,00, ne 10,00 – 18,00
po – zavřeno, út – pá 8,30 – 12,00 13,00 – 17,00
so 9,00 – 12,00, ne 13,00 – 17,00
270 04 774 813 365
po – čt 14,00 - 22,00, pá – so 14,00 - 24,00, ne
14,00 - 20,00
po zavřeno, út – čt, ne 10,00 – 20,00, pá – so
10,00 – 22,00
Kolešov
Kolešov
teplá i studená
kuchyně
Kolešovice 188
Kolešovice
270 02
po, út, čt, ne 17,00 – 20,00, st zavřeno, pá, so
17,00 – 24,00
270 02 605291128
po zavřeno, út, st, čt 15,00 – 22,00, pá 15,00 –
23,00, so 14,00 – 23,00, ne 14,00 – 22,00
270 41 602 181 858
sezónní provoz tábořiště, denně 9,00 – 02,00
Restaurace Kino
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Kolešovice
Kolešovice
Restaurace Tábořiště U
Nejdeckých
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Kostelík
Slabce
Hostinec U lípy
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Kounov
Kounov
270 06
po zavřeno, út 15,00 – 22,00, st 14,00 – 22,00, čt
15,00 – 22,00, pá 15,00 – 23,00, so 14,00 –
23,00, ne 14,00 – 22,00
Hospůdka U Oskara
hospoda
teplá i studená
kuchyně
Kounov
Kounov
270 06
po, út zavřeno, st – pá 15,00 – 22,00, so – ne
13,00 – 22,00
Hostinec Krakov
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Krakov
Krakov
270 35
po – zavřeno, út, st 18,00 – 21,00, čt 18,00 –
22,00, pá, so 17,00 – 24,00, ne 15,00 – 20,00
Restaurace U hradu
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Krakovec
Krakovec
270 35
Hostinec Kroučová
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Kroučová
Kroučová
270 54 604 306 307
po, út, čt – 16,00 – 22,00, st zavřeno, pá 16,00 –
24,00, so 14,00 – 24,00, ne 14,00 – 22,00
Hostinec U krtka
hostinec
Krty
Krty
270 33
po, st 16,00 - 22,00, út, čt, ne 14,00 - 21,00, pá
16,00 - 24,00, so 14,00 - 23,00
Restaurace Na Šustně
restaurace
Krupá
270 09
denně od 10,00
Hostinec Na Cikánce
hostinec
Krupá
270 09 737 042 614
út – čt 17,00 - 23,00, pá – so 17,00 - 24,00, ne
17,00 – 22,00
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Krupá
313 549 301,
313 512 334
po – zavřeno, út – ne 11,30
16 z 39
Název
Forma
Jídlo
LIST C
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Restaurace U lípy
hotelová
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Arny krčma Pod jasanem
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Potraviny Ju&To
Kontakt
Město/obec
PSČ
E-mail
Poznámka
Web
[email protected],
313 564 416,
recepce@hotelulipykrusovice. http://www.hotelulipykrusovice.cz/
602 158 257
cz
Krušovice
Krušovice
270 53
po – čt, pá – so 10,00 - 24,00, ne 10,00 - 22,00
občerstvení
Luženská 79
Krušovice
270 53 313 564 022
po – so 06,00 - 20,00 ; ne 0,00 - 20,00
Krušovická pekárna
občerstvení
Rabasova 213
Krušovice
270 53 313 564 402
po – ne 5,30 - 20,00
Občerstvení u pivovaru
občerstvení
Krušovice
270 53
po – ne 07,00 - 18,00
Krčma U magistra Kelleyho
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Křivoklát
270 23
út – ne 10,00 - 18,00
Restaurace Hotel Sýkora
hotelová
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Krušovice
Hrad Křivoklát,
Křivoklát 134
Náměstí
Svatopluka Čecha
85
Křivoklát
270 23 313 558 114
Penzion a restaurace Nad
hradem
hotelová
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Lánská 27
Křivoklát
270 23
Restaurace penzionu U
Jelena
hotelová
restaurace
Hradní 53
Křivoklát
270 23 313 558 529
Restaurace Pod hradem
restaurace
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Křivoklát
270 23
restaurace
Bistro na parkovišti
bistro
Občerstvení na parkovišti
občerstvení
Zmrzlina na parkovišti
170
270 53
Telefon
Do Jezírek 70
Sportovní areál Kolečko
70
Křivoklát
270 23 777 750 404
Křivoklát
270 23
Křivoklát
270 23
Křivoklát
270 23
[email protected]
http://restauracenadhradem.cz
po – čt 10,00 – 23,00, pá 10,00 – 24,00, so 11,00
– 24,00, ne 11,00 – 23,00
www.u-jelena.cz
po – čt, ne 10,00 – 22,00, pá – so 10,00 – 24,00,
po – ne 10,00 – 22,00
Křivoklát
Křivoklát
po zavřeno, út – so 10,00 – 22,00, ne 10,00 –
[email protected]
www.hotel-sykora.krivoklatsko.com
21,00
m
313 558 716,
[email protected]
602 720 223
U Kolečka
Křivoklát
po – ne 11,00 - 24,00
[email protected]
http://www.autoakord.cz/Sport/defa po – ne podle pořádaných akcí nebo podle
ult.htm
dohody
po zavřeno, út – ne 10,00 – 16,00
po zavřeno, út – neděle 9,30 – 17,00
po zavřeno, út – čt 10,00 – 17,00, pá – ne 10,00
– 18,00
po zavřeno, út – so 11,00 – 23,00, ne 11,00 –
22,00
Café restaurant Fontana
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Lesní ulice
Lány
270 61
Restaurace Hotel Classic
hotelová
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Lány 18
Lány
270 61
Vašírov
Lány
270 61 313 502 647
po, st, čt 12,00 – 22,00, út zavřeno, pá, so 12,00
– 23,00, ne 12,00 – 21,00
Ke hřbitovu 174
Lány
270 61
po – pá 14,00 – 22,00, so, ne 10,00 – 22,00
Masarykovo
náměstí 317
Lány
270 61 313 502 141
po – ne 10,00 – 22,00
Lašovice
Lašovice
270 21
po – čt, ne 18,00 – 22,00, pá – so 18,00 – 24,00
Restaurace Vašírovský dvůr restaurace
Hospůdka
hospoda
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
271 090 861, [email protected]
http://www.hotel-classic.info/cs/
313 502 333 r.cz
po – čt 11,00 – 22,00, pá, so 11,00 – 23,00, ne
11,00 – 21,00
Hospoda Narpa
hospoda
Pohostinství Lašovice
hostinec
Hostinec U Bidrmanů
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Lišany
Lišany
270 52
po – čt 14,00 - 22,00, pá 14,00 - 24,00, so 15,00
24,00
Hostinec Sokolovna
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Pražská 306
Lišany
270 52 313 537 627
po – ne 10,00 - 24,00
Pohostinství Lubná
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Lubná 75
Lubná
270 36 313 531 072
po zavřeno, út 14,00 – 21,00, st – čt 14,00 –
22,00, pá 14,00 – 23,00, so – ne 13,00 – 23,00
Hostinec Josef Kudlič
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Lubná 74
Lubná
270 36
po, čt – ne 16,00 – 23,00, út – st zavřeno
17 z 39
Název
Forma
Jídlo
LIST C
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Hostinec U Banků
hostinec
Hostinec U lípy
hostinec
Hostinec U Konopásků
hostinec
Cukrárna Marie Pisárová
cukrárna
Restaurace U Romana
restaurace
Restaurace U Zikmundů
restaurace
Občerstvení U Barona
občerstvení
Hospůdka Stará škola
hospoda
Pohostinství U Šafářů
hostinec
Hostinec U Lavičků
hostinec
Hostinec
hostinec
Hospoda U Rozvědčíka
restaurace
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Kontakt
Město/obec
PSČ
Telefon
Poznámka
E-mail
Web
9. května 285
Lužná
270 51 313 537 945
po– pá 11,00 - 22,00
Lužná
Lužná
270 51 313 537 816
po – čt 11,30 - 20,00, pá 11,30 - 22,00, so 12,00
22,00, ne 12,00 - 20,00
Čs. armády 118
Lužná
270 51
po a st 14,00 - 22,00, út a čt 14,00 - 23,00, pá
14,00 - 24,00, so 13,00 - 24,00, ne 13,00 - 22,00
Masarykovo
náměstí
Lužná
270 51
po – pá 7,30 – 17,30, so 7,30 – 10,00, ne 13,00 –
17,30
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Městečko
Městečko
270 23
po – čt, ne 9,00 – 22,00, pá – so 9,00 – 24,00
Městečko 12
Městečko
270 23 313 558 314
neuvedena
Milostín
Milostín
270 04
po – čt, ne 17,00 – 22,00, pá – so 17,00 – 1,00
teplá i studená
kuchyně
Milý
Milý
270 54 605 448 868
Mšecké Žehrovice Mšecké Žehrovice
270 65 728 263 355
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Osvěžovna
Mutějovice
Mutějovice
270 07
Nesuchyně
Nesuchyně
270 07
Nezabudice
270 23 777 630 917
Nezabudice
Nezabudice
270 23 777 630 917
Nezabudice
Nezabudice
270 23 777 630 917
po 18,00 – 22,00, út – st zavřeno, čt 18,00 –
22,00, pá 17,00 – 23,00, so 15,00 – 23,00, ne
17,00 – 22,00
po – čt 15,00 – 22,00, pá 15,00 – 24,00, so 14,00
– 24,00, ne14,00 – 22,00
po – čt 14,00 – 22,00, pá 14,00 – 24,00, so 15,00
– 24,00, ne 15,00 – 22,00
út a st 16,00 - 22,00, pá a so 16,00 - 24,00, ne
16,00 - 21,00
sezónní provoz, po – čt, ne 10,00 – 22,00, pá, so
10,00 – 24,00
[email protected]
po – čt, ne 16,00 – 22,00, pá - so 16,00 – 24,00
sezónní provoz, po – pá 8,00 – 20,00, so, ne
8,00 – 24,00
st 16,00 - 22,00, čt 12,00 - 22,00, pá 12,00 23,00, so 10,00 - 23,00, ne 10,00 - 22,00
Občerstvení U Rozvědčíka
občerstvení
Hostinec
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Nouzov
Senomaty
270 31
Club restaurant Allegro
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Nádražní 228
Nové Strašecí
271 01
Restaurace SPORT
restaurace
teplá i studená
kuchyně
U školy 657
Nové Strašecí
271 01 313 572 155
po – čt a ne 10,00 - 22,00, pá a so 10,00 - 24,00,
objednávky jídel: 17,00 - 22,00, rozvoz jídel
domů
Restaurant Jansa
restaurace
Čs. armády 173
Nové Strašecí
271 01 603 551 464
út – pá 16,00 - 23,00, so 12,00 - 23,00
Restaurace u Slezáků
restaurace
28.října 104
Nové Strašecí
271 01 313 572 428
Hospoda Patro
hospoda
Nové Strašecí
Nové Strašecí
271 01
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
313 572 699,
[email protected]
603 739 054
Hospoda Na růžku
hospoda
Pecínov
Nové Strašecí
271 01 776 312 094
Výčep Práce
hospoda
Nové Strašecí
Nové Strašecí
271 01
Fortna 1178
Nové Strašecí
271 01 737 633 403
Bistro na Kocourku,
bistro
Sportovní areál Na Kocourku
www.patro.cc
čt 17,00 - 04,00 ; pá a so 17,00 - 05,00
st – so 10,00 - 22,00
po zavřeno, út – čt 16,00 – 23,00, pá 16,00 –
01,00, so 16,00 – 01,00, ne 16,00 – 23,00
po – so 14,00 – 24,00, ne 14,00 – 23,00
víceúčelové hřiště, hokejbalové hřiště, minigolf,
bistro, po – pá 15,00 - 21,00, so - 10,00 - 23,00,
ne 10,00 - 21,00
18 z 39
Název
Forma
Jídlo
kavárna
Hospoda U Dobroty
hospoda
Hostinec
hostinec
Hostinec Sokolovna
hostinec
Pohostinství Pavlíkov
hostinec
Penzion Podbořánky
hotelová
restaurace
Pohostinství Pochvalov
hostinec
Hostinec Příčina
hostinec
Hospůdka U Kutílků
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Žižkovo náměstí
975
Komenského
náměstí 184
Rychlé občerstvení a výroba
občerstvení
lahůdek
Kavárna
LIST C
Kontakt
Město/obec
PSČ
Telefon
Nové Strašecí
271 01
Nové Strašecí
271 01 313 572 105
Poznámka
E-mail
Web
po – pá 07,30 - 17,00
[email protected]
www.patro.cc
313 537 337,
313 533 513
po – pá 10,30 - 3,00, so 10,30 - 5,00, ne 10,30 1,00
po zavřeno, út – čt, ne 15,00 – 22,00, pá, so
15,00 – 24,00
Nový Dům
Nový Dům
269 01
Oráčov
Oráčov
270 32
Panoší Újezd
Panoší Újezd
270 23
Pavlíkov 166
Pavlíkov
270 21
Podbořánky 28
Jesenice
270 33 313 599 275
Pochvalov
Pochvalov
270 55
po zavřeno, út – pá 17,00 – 22,00, so – ne 17,00
– 24,00
teplá i studená
kuchyně
Příčina
Příčina
270 35
po – út zavřeno, st 18,00 – 23,00, čt – pá 18,00 –
24,00, so 17,00 – 24,00, ne 17,00 – 23,00
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Přílepy 48
Přílepy
270 01
Hostinec
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Přílepy
Přílepy
270 01
po – čt a ne 17,00 - 22,00, pá – so 17,00 - 24,00
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Pšovlky 124
Pšovlky
313 590 448,
270 31 737 568 247, [email protected]
604 423 552
po – čt 15,00 - 21,00 hodin, pá – so 15,00 - 23,00
hodin,ne 15,00 - 20,00
teplá i studená
kuchyně
Pšovlky 91
Pšovlky
270 31 313 590 381
Pšovlky 136
Pšovlky
270 31 313 590 355
Pšovlcký hostinec Václav Cír hostinec
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
po, st, čt a ne 12,00 - 22,00, pá – so 12,00 24,00
po – čt 15,00 – 22,00, pá 15,00 – 24,00, so 13,00
– 24,00, ne 13,00 – 22,00
po – čt 10,00 – 22,00, pá – so 10,00 – 24,00, ne
14,00 – 21,00
[email protected] www.penzionpodboranky.cz
313 582 395,
605 243 292
závisí na objednávkách ubytovaných hostů
po – so 17,00 - 22,00
út – čt 16,00 - 22,00, pá 16,00 - 24,00, so 14,00 24,00, ne 14,00 - 20,00
bistro a prodej potravin, penzion, caravan park,
po – so 7,00 - 17,30, ne 7,30 - 13,00
letní provozní doba: po – čt 10,00 – 22,00, pá
10,00 – 01,00, so 10,00 – 24,00, ne 10,00 –
22,00, zimní provozní doba: po – čt 17,00 –
22 00 pá 17 00 01 00 so 14 00 24 00 ne
út – čt 15,00 - 23,00, so 15,00 - 01,00, ne 15,00 21,00
kiosek u vodáckého tábořiště, po – čt 11,00 22,00, pá a so 11,00 - 24,00, ne 11,00 - 20,00
(sezónní provoz)
po – čt 10,30 - 23,00, pá 10,30 - 24,00, so 11,00
24,00, ne 12,00 - 22,00
Bistro Minařík
bistro
Pohostinství Pustověty
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Pustověty 15
Pustověty
270 23
Hospoda Na palouku
hospoda
teplá i studená
kuchyně
Račice
Račice
270 24
Občerstvení U vody Karel
Pudil
občerstvení
Račice 27
Račice
270 24 737 604 919
Na Sekyře 144
Rakovník
269 01 313 518 240
Palackého 78
Rakovník
269 01 313 512 334
po – pá od 10,30, so od 19,00
Husovo nám. 53
Rakovník
269 01
po – čt 9,00 - 23,00, pá a so 9,00 - 01,00, ne
11,00 - 22,00, rozvoj jídel domů
Restaurace – Vinárna U
Zlatého hroznu
restaurace,
bar
restaurace,
vinárna
Restaurace Slavia/Šanghai
restaurace
Restaurace Bistro H&D
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Pod Nemocnicí
Rakovník
269 01
Restaurace Černý orel
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Husovo nám.120
Rakovník
269 01 313 512 293
Divadelní restaurace
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
313 511 612,
721 544 908
po – ne 10,00 - 23,00
po – čt 10,00 - 22,00
19 z 39
Název
Forma
Restaurace Česká chalupa
restaurace
Restaurace Falco
restaurace
restaurace,
Restaurace a kavárna Korzo
kavárna
restaurace a penzion
hotelová
Bezděkov
restaurace
Jídlo
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Restaurace Hájenka
restaurace
Restaurace Pod Václavem
restaurace
Tenis centrum Cafex
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Restaurace U Primase
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Bar U Zlaté slepice
bar
bez jídla
Restaurant U Madly
restaurace
Restaurace a penzion U
Mušketýra
hotelová
restaurace
Restaurace Bazén
restaurace
Restaurace Na Střelnici
restaurace
Restaurace Panský mlýn
restaurace
Restaurace Rychta
restaurace
Restaurace u Písy
restaurace
Restaurace Zimní stadion
restaurace
hotelová
Restaurace Hotel U Vrátných
restaurace
Restaurace Monaco
restaurace
Hospoda Na Zátce
hospoda
Pivní bar u Maršála
bar
Pivnice Zelený strom
hospoda
Fornetti
občerstvení
Gril u Tomáše
občerstvení
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
LIST C
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
U hluboké studny
133
Dukelských hrdinů
2173
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Web
Rakovník
269 01 313 516 250
po – so 11,00 - 22,00, ne dle dohody
Rakovník
269 01 313 519 191
po – pá 11,00 - 24,00, pá a so 10,00 - 01,00
po - čt 10:00-23:00, pá - so 10:00-24:00, ne
10:00-22:00
95
Husovo nám. 10
Rakovník
269 01 728231660
35
Soukupova 1530
Rakovník
269 01 313514151
Na Sekyře 1472
Rakovník
269 01
Družstevní 2085
Rakovník
269 01 313516482
Vackova 1535
Rakovník
313 516 183,
269 01 313 516 482, [email protected]
608 444 161
Palackého 55
Rakovník
269 01 313515200
Husovo nám.15
Rakovník
269 01
Vysoká 92
Rakovník
269 01 313 519 777
220
Poznámka
E-mail
[email protected]
http://www.regia.cz/sluzby/pension_
po - so 11:00-23:00, ne 11:00-22:00
bezdekov/index.html
po – čt 10,00 - 22,00, pá 10,00 - 24,00, so 11,00
24,00, ne 11,00 - 22,00
po - čt 10:00-23:00, pá -so 10:00-24:00, ne 11:00
22:00
www.cafex.cz
po -čt 7:00-24:00, pá-so 7:00-02:00, ne 7:0024:00
po – pá 10,00 - 22,00
po – čt 9,00 - 12,00, pá 9,00 - 2,00, so 10,00 2,00, ne 11,00 - 24,00
po – čt 11,00 - 1,00, pá a so 11,00 - 5,00, ne
12,00 - 24,00
po – čt 10,30 - 23,00, pá 10,30 - 24,00, so 11,00
24,00, penzion nonstop
po – čt 10,00 - 23,00, pá 10,00 - 24,00, so 11,00
24,00,ne 11,00 – 22,00
Poštovní 194
Rakovník
269 01
Nábřeží Dr. E.
Beneše 2354
Rakovník
269 01 313 515 554
Pražská 399
Rakovník
269 01 723 228 466
po – ne 10,30 - 23,00
Dukelských hrdinů
65
Rakovník
269 01 313 512 838
po – ne 9,00 - 20,00
Kuštova 487
Rakovník
269 01 313 512 906
po – ne 10,00 - 23,00
Pražská 2327
Rakovník
269 01 313 517 372
po – čt 9,30 - 22,30, pá 9,30 - 23,00, so a ne
10,00 - 22,30
Nábřeží Dr. E.
Beneše 2332
Rakovník
269 01
po – so 16,00 - 22,00
V Jamce 2657
Rakovník
269 01 313 514 228
Zahrádkářská
osada, Lišanská
Rakovník
313 502 968,
269 01 602 585 575, [email protected]
602 693 575
Schleyderova
Rakovník
269 01
Kuštova
Rakovník
269 01
Vysoká 224
Rakovník
269 01
Nádražní 231
Autobusové
nádraží
Rakovník
269 01
po – čt 15,00 - 24,00, pá 14,00 - 01,00, so 13,30
01,00, ne 13,30 - 24,00
po – čt 12,00 - 23,00, pá a so 12,00 - 01,00, ne
12,00 - 24,00
po – čt a so 9,30 - 22,30, pá 09,30 - 23,30, ne
09,30 - 21,30
po - pá 7,30 - 17,30
Rakovník
269 01
po – pá 8,00 - 18,00, so 8,00 - 14,00
[email protected] http://www.hoteluvratnych.com/
http://www.superkary.cz/
po – čt 11,00 - 22,00, pá a so 11,00 - 24,00, ne
11,00 - 22,00
po zavřeno, út – čt 15,00 – 22,00, so 13,00 –
23,00, ne 13,00 – 22,00, restaurace, ubytování,
motokáry
20 z 39
Název
Forma
Gyros Bistro
bistro
Jídelna Strnadová
jídelna
Kiosek nemocnice
kiosek
Jídlo
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
LIST C
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Autobusové
nádraží
Kontakt
Město/obec
PSČ
Telefon
E-mail
Poznámka
Web
Rakovník
269 01
po – pá 9,00 - 19,00, so 9,00 - 12,00
Pražská
Rakovník
269 01
po – čt 7,00 - 15,00, pá 7,00 - 16,00, so 7,00 11,00
nemocnice,
Dukelských hrdinů
Rakovník
269 01
po, út, čt a pá 8,00 - 16,30, so 9,00 - 11,00
15,00 - 17,00,ne 9,00 - 14,30
Občerstvení Benešová
občerstvení
Nádražní 222
Rakovník
269 01
po – pá 7,00 - 14,00
Občerstvení Gyros
občerstvení
Rakovník
269 01
po – pá 7,00 - 17,30, so 7,00 - 12,00
Palačinkárna
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Nádražní 223
Husovo náměstí
264
Rakovník
269 01
po – pá 8,00 - 18,00, so 8,00 - 13,00
Pizza Delivery
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Vladislavova 232
Rakovník
269 01
Pizzeria Texas
restaurace
teplá i studená
kuchyně
V Jamce
Rakovník
269 01
Bar Pasáž
bar
Tyršova 238
Rakovník
269 01
Bar Pralinka
bar
Masná 264
Rakovník
269 01
Bar Fortuna
bar
Vysoká 90
Rakovník
269 01
po – ne 9,00 - 8,00
Hrádek bar
bar
Vladislavova
Rakovník
269 01
po – so 12,00 - 22,00
Cukrárna u Lutovských
cukrárna
Rakovník
269 01
po – pá 8,00 - 17,00, so 8,00 - 11,00
Cukrárna
cukrárna
Rakovník
269 01
po 12,00 - 17,00, út – pá 10,00 - 17,00
Cukrárna Barborka
cukrárna
Vysoká
Vrchlického
náměstí 151
Vackova 1839
Rakovník
269 01
po – ne 8,00 - 17,00
Cukrárna Šárka
cukrárna
Nádražní
Rakovník
269 01
po – so 8,00 - 17,30, ne 10,00 - 17,30
Cukrárna Café
cukrárna
Rakovník
269 01
po – pá 8,00 - 17,00, so 8,00 - 11,00
Senomatská zmrzlina
cukrárna
Rakovník
269 01
sezónní
Kavárna u Vysoké brány
kavárna
Husovo náměstí
Nábřeží T. G.
Masaryka
Vysoká
Rakovník
269 01
po – čt 16,00 - 23,00 , pá a so 16,00 - 01,00
Kavárna Špejchar
kavárna
Husovo náměstí
Rakovník
269 01
Galerie Samson Cafée
kavárna
Vysoká 233
Rakovník
269 01 313 516 226
Hostinec Rousínov
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Rousínov
Slabce
270 41
Restaurace Chatová osada
Hájek
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Višňová
Roztoky
270 23
Restaurace U křížku
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Roztoky
Roztoky
270 23
Hospoda U Ťapíka
hospoda
Roztoky
Roztoky
270 23
st, čt 12,00 - 22,00, pá a so 12,00 - 24,00, ne
12,00 - 22,00
po – ne 16,00 - 24,00
Višňová
Roztoky
270 23
sezónní provoz, denně od 12,00
Višňová
Roztoky
270 23
sezónní provoz, po – so 10,00 – 22,00, ne 10,00
– 22,00
Višňová
Roztoky
270 23
sezónní provoz, po – ne 8,00 – 24,00
Roztoky
Roztoky
270 23
kiosek s občerstvením a dalším zbožím, po, út,
čt a pá 5,30 - 17,00, st 5,30 - 18,00, so 7,00 –
17,00, ne 8,00 – 18,00
Kiosek Tábořiště Višňová I
bistro
Kiosek Vodácké tábořiště U
Přívozu
bistro
Kiosek Kemp Višňová II
bistro
Občerstvení Pavel Procházka občerstvení
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
313 511 100,
774 511 101
rozvoz jídla domů, po – pá 10,00 - 21,00, so a
ne 16,00 - 21,00
po – pá 11,00 - 23,00, so 12,00 - 02,00, ne 13,00
- 23,00
po – pá 13,00 - 24,00 , so 17,00 - 02,00 , ne
17,00 - 22,00
po, út a čt 11,00 - 23,00 , st, pá a so 11,00 04,00
po – so 14,00 - 24,00 , ne 16,00 - 24,00
313 550 022,
605 737 674
www.muzeumtgm.cz
út - so, 10,00 - 18,00
po – čt 19,00 – 22,00, pá 19,00 – 24,00, so – ne
podle potřeby nebo zavolání, jinak od 15,00, od
1. 7. do 31. 8. otevřeno denně podle potřeby
nebo zavolání, jinak od 13,00
sezónní provoz, denně 8,00 – 24,00
21 z 39
Název
Forma
Jídlo
LIST C
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Občerstvení Pavel Procházka občerstvení
Kontakt
Město/obec
PSČ
Roztoky
Roztoky
270 23
Telefon
E-mail
Poznámka
Web
kiosek s občerstvením a dalším zbožím, po, út,
čt a pá 5,30 - 17,00, st 5,30 - 18,00, so 7,00 –
17,00, ne 8,00 – 18,00
24,00, so 14,30 – 24,00, ne 14,30 – 22,00
Hostinec
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Rakovnická 213
Ruda
271 01
Hostinec U Šlégrů
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Rynholec 27
Rynholec
270 62
Motorest Farma
motorest
teplá i studená
kuchyně
Karlovarská 528
Řevničov
270 54 602 162 382
po – ne 8,00 – 23,00
Restaurace Na ráně
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Řevničov
Řevničov
270 54
24,00, so 11,00 – 24,00, ne 16,00 – 20,00
Bima restaurant
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Řevničov 164
Řevničov
270 54
Hostinec Baráčnická rychta
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Řevničov
Řevničov
270 54
732 412 460,
603 982 407
po – čt 14,00 – 22,00, pá 14,00 – 24,00, so 12,00
– 24,00, ne 12,00 – 22,00
313 564 339,
604 411 715
po – ne 11,00 – 23,00
po, st – so 13,00 - 24,00, ne 13,00 – 23,00
po zavřeno, út – pá 9,00 – 16,00, so 8,00 –
12,00, ne 13,00 – 16,00
po – pá, ne 10,00 – 20,00, so 8,00 – 20,00
po 11,00 – 14,00, út, st, čt, ne 11,00 – 22,00, pá,
so 11,00 – 23,00
Cukrárna Karolínka
cukrárna
Karlovarská 97
Řevničov
270 54 728 919 869
Cukrárna Karel Kravčišin
cukrárna
Karlovarská 148
Řevničov
270 54 313 564 812
Restaurace Jiří Cír
restaurace
Senomaty 55
Senomaty
270 33 313 540 377
Hostinec U Berana
hostinec
Senomaty
Senomaty
270 33
po – pá, ne 14,00 – 22,00, so 14,00 – 24,00
270 31 313 540 304
po, st – pá 9,00 – 12,00 14,30 – 17,00 hodin, út
zavřeno, so 8,00 – 11,00 13,00 – 17,00 hodin, ne
9,00 – 12,00 13,00 – 17,00 hodin (od 1. 4. do 31.
8.)
Cukrárna potraviny E + J
Spurných
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
cukrárna
Restaurace Kemp Na Slapnici restaurace
teplá i studená
kuchyně
Senomaty
Slapnice
Skryje
270 42
Skryje 48
Skryje
270 42 313 553 042
Skryje 14
Skryje
270 42
Skryje
Skryje
270 42
Skryje
Skryje
270 42
270 42
313 553 032,
[email protected]
723 189 769
http://www.slapnice.cz
sezónní provoz, květen, červen září – víkendy pá
15,00 – 23,00, so 10,00 – 23,00, ne 10,00 –
15,00, červenec – srpen po, pá 10,00 – 23,00
po – zavřeno, út – čt 10,00 – 22,00, pá – so
10,00 – 24,00, ne 10,00 – 20,00
sezónní provoz, po – so 9,00 – 24,00, ne 9,00 –
22,00
Restaurace Hotel Šindler
hotelová
restaurace
Restaurace Vydra
restaurace
Občerstvení tenisové kurty
občerstvení
Kiosek u Vydry
kiosek
Občerstvení Milada Grillová
občerstvení
teplá i studená
kuchyně
Skryje
Skryje
Hostinec Skřivaň
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Skřivaň
Pavlíkov
Restaurace Reforma
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Slabce 89
Slabce
270 41
po – pá 13,00 – 23,00, so – ne 11,00 – 23,00
Restaurace U Veselého
koníčka
restaurace
teplá i studená
kuchyně
Slabce
Slabce
270 41
po 11,00 – 14,00, út – čt, ne 11,00 – 14,00 17,00
– 22,00, pá, so 11,00 – 14,00 17,00 – 24,00
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Senomaty 68
teplá i studená
kuchyně
po 17,00 – 22,00, út, čt, pá 17,00 – 24,00, st –
zavřeno, so 15,00 – 24,00, ne 17,00 – 20,00
sezónní provoz, po – so 8,00 – 13,00, ne 8,00 –
12,00, po – ne 15,00 – 18,00
po – čt 8,00 – 23,00, pá, so 8,00 – 24,00, ne
10,00 – 23,00
po – st zavřeno, čt 17,00 – 22,00, pá, so 17,00 –
24,00, ne 16,00 – 22,00
22 z 39
Název
Forma
Jídlo
LIST C
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Pohostinství Srbeč
hostinec
Hostinec Marie Tučková
hostinec
Hostinec u Kučerů
hostinec
Pohostinství Svojetín
hostinec
Restaurace Hájenka
restaurace
Restaurace U sumce
restaurace
Občerstvení Míšův ranč
občerstvení
Adélčin žíznivý přístav
kiosek
Penzion Na statku
restaurace
Hospoda U doutníku
hospoda
Hostinec Apetit
hostinec
Kiosek U termita
kiosek
Česká hospoda
hostinec
Víkendový hostinec Jan
Kašpar
hostinec
Restaurace U krbu
restaurace
Hostinec U Marků
hostinec
Restaurace U Šebků
restaurace
Restaurace U mostu
restaurace
Hostinec U Blínů
hostinec
Občerstvení František Korbel občerstvení
Občerstvení Riviera Camp
občerstvení
Hospoda U tygra
hospoda
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
teplá i studená
kuchyně
Kontakt
Město/obec
PSČ
Telefon
E-mail
Poznámka
Web
270 65
24,00, so 15,00 – 24,00, ne 15,00 – 22,00
Svojetín
270 04 313 578 682
neuvedena
Svojetín
Svojetín
270 04
neuvedena
Svojetín 142
Svojetín
270 04
po – čt, ne 14,00 – 22,00, pá – so 14,00 – 23,00
Sýkořice
Sýkořice
270 24
Sýkořice
Sýkořice
270 24
Srbeč
Srbeč
Svojetín 86
po – ne 10,00 - 22,00 (sezónní provoz)
kiosek v tábořišti u Berounky, po – čt 10,00 22,00 ; pá – so 10,00 - 23,00 ; ne 10,00 - 21,00
(sezónní provoz)
kiosek s občerstvením, jídlem a prodejna
potravin u Berounky, sezónní provoz
313 554 890,
603 863 539
Sýkořice
Sýkořice
270 24
Sýkořice
Sýkořice
270 24
Šanov 25
Šanov
270 31
Šanov 31
Šanov
270 31 313 543 537
po, út zavřeno, st, čt 17 – 22, pá, so 17 – 24, ne
14 - 20
Šípy
Šípy
270 34
st 19,00 - 22,00, pá 19,00 - 24,00
Bucek
Újezd nad
Zbečnem
Velká Chmelištná
08
313 543 022,
[email protected]
607 531 959
www.penzion-nastatku.com/
po – čt 11,00 - 22,00, pá – so 11,00 - 23,00, ne
11,00 - 21,00
Třtice
271 01
sezónní provoz
Zbečno
270 24
po – čt a ne 13,00 - 22,00, pá – so 13,00 - 24,00
270 34 602 332 353
každý lichý pá 18,00 - 24,00, so 18,00 - 24,00
Velká Chmelištná
Všetaty
Všetaty
270 21
po – zavřeno, út – čt 15,00 – 22,00, pá, so 15,00
– 24,00, ne 13,00 – 22,00
Zavidov 67
Zavidov
270 35 313 543 374
neuvedena
Zbečno
Zbečno
270 24
po – ne 11,00 - 24,00 (sezónní provoz), po
zavřeno, út – ne 15,00 – 22,00
Zbečno
Zbečno
270 24
Zbečno
Zbečno
270 24
Zbečno 140
Zbečno
270 24
Zbečno
Zbečno
313 554 746,
270 24 313 554 872,
605 132 465
kiosek s občerstvením v kempu u Berounky, po
– ne 09,00 - 19,00 (sezónní provoz)
Zdeslav 23
Čistá
270 34 313 549 354
po – čt 16,00 - 24,00, pá 16,00 - 24,00, so 10,00
24,00 , ne 10,00 - 21,00
604 763 401,
313 554 896
út – čt 11,00 - 23,00, pá – so 11,00 - 24,00, ne
11,00 – 14,00
teplé a studené nápoje, točené pivo a limo,
prodej potravin, po – ne 07,30 - 23,00 (červenec
– srpen)
23 z 39
Název
Forma
Jídlo
LIST C
Kapacita
Adresa
Ulice a č.p./
část obce
Hostinec
hostinec
teplá i studená
kuchyně
Žďár
Kontakt
Město/obec
Žďár
PSČ
270 33
Telefon
E-mail
Poznámka
Web
út, čt a ne 16,00 - 22,00, pá – so 16,00 - 24,00
24 z 39
LIST D
Atraktivity poznávacího a kulturního cestovního ruchu
Zpět na obsah
Název
Typ
Statut
ochrany
Popis
Pamětní síň Oty Pavla
pamětní síň
KP
Výstava díla Oty Pavla, přívoz na
Berounce
Muzeum městyse Čistá
muzeum
KP
Disco Gapa
diskotéka
Obecní muzeum
muzeum
Vlastivědné muzeum
Muzeum lidových krojů
Kamenné řady u
Kounova
muzeum
KP
KP
Adresa
Ulice a č.p.
Luh
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Branov
270 23
721 380 580
Muzeum dějiny, osobností a historie
Obecní úřad Čistá
městyse a Částečka
Čistá
270 34
313 549 454,
313 549 500
Diskotéka, bar
Čistá
270 34
Hředle
270 08
724 148 384,
575 145
Jesenice
270 33
313 599 359
270 01
737 907 979,
408 107
Čistá
Muzeum historie a osobností obce a
Hředle
jejího okolí
Expozice historie Jesenice 10. – 18.
století, Jesenice 19. a 20. století ve
fotografii, příroda Jesenicka, selská Náměstí 15
jizba,
Černínové,
fotoarchiv
Jesenice, nález letounu z 2. světové
války, přednášky, besedy, koncerty,
knihovna a badatelna
E-mail
[email protected]
Vstupné
st 8,30 - 11,30 12,00 - 17,00, út,
čt, pá 8,30 - 11,30 12,00 - 15,00
ANO
http://www.otapavel.cz/kontakt.ht
ml
http://www.muzeumtgm.cz
313
Přístupnost
Web
[email protected]
http://gallery.discogapa.cz/index.ht
m
[email protected]
http://www.hredle.cz/muzeum/
1. a 3. so v měsíci 08,00 – 11,30,
nebo po domluvě
[email protected]
út - pá 8,00 – 15,30, so 9,00 12,00, ne 13,00 - 17,00
[email protected]
www.lidovekroje.cz
leden až duben - pátek, sobota 10:00-17:00, vždy 1. a 2. týden v
měsíci, květen až září ANO
denně 10:00-17:00, říjen až
prosinec - pátek, sobota - 10:0017:00, vždy 1. a 2. týden v měsíci.
ANO
muzeum
Kroje z 18 - 20 století, paličkované
krajky, dečky, krojované panenky,
Základní škola Kněževes
vyšívané kuchařky, dečky síťované,
šitou krajku a další zajímavosti.
expozice
Stálá expozice věnovaná
megalitickým kamenným řadám u
Kounova a dalším zajímavostem
V budově hostince U tří lip Kounov
Kounova a jeho okolí (dobývání
uhlí, sběratel pověstí P. J. Šťastný,
Přírodní park Džbán atd.)
270 06
313 119 822
[email protected]
www.obec-kounov.cz
Zřícenina gotického hradu z konce
14. století. Je nazýván také Červený
zámek. V roce 1414 zde pobýval
Krakovec
Mistr Jan Hus před odchodem do
Kostnice.
Krakovec
270 35
313 549 302
[email protected]
www.hrad-krakovec.cz
Leden, únor po dohodě, březen,
duben a říjen - sobota, neděle
10:00-16:00, květen a září sobota, neděle 90:00-17:00,
červen až srpen 90:00-18:00.
Soukromá expozice věnovaná
pivovarnictví a miniaturám
rakovnických pivovarů (hradní
pivovar, strojovna krušovického
pivovaru z roku 1910), pivovarské
předměty a zařízení.
Krušovice
270 53
603 305 587,
605 463 104
[email protected]
www.krusovice.cz
po domluvě s provozovatelem
Zřícenina hradu Krakovec zřícenina
KP
Kněževes
737
ANO
20 Kč – dospělí, 40 Kč –
rodinné vstupné, 10 Kč – děti
do 15 let a senioři, 7 Kč –
školy, první pátek v měsíci
vstup zdarma
ANO
Základní 30,-, snížené 20,-,
symbolické vstupné pro děti
do 6 let 1,- Kč.
Expozice pivovarnictví,
Josef Fencl Krušovice
expozice
Galerie Nakřivo
galerie
KP
Výtvarné a řemeslné umění, prodej Hrad Křivoklát 48
Křivoklát
270 23
607 143 803
313 558 440
[email protected]
http://www.krivoklat.cz/
shodná s návštěvní dobou hradu
ANO
Hrad Křivoklát
hrad
KP
Prohlídka hradu, nádvoří,
hladomorny, velikonoční a vánoční
trhy, kulturní akce, koncerty
Hrad Křivoklát 48
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
04.- 10. cca 9,00-17,00 hod., 11.
a 12. so, ne, svátky
ANO
Hladomorna Křivoklát
hrad
KP
Hladomorna středověkého hradu
Hrad Křivoklát 48
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
Lesy a příroda Křivoklátska,
exkurze, vzdělávací programy
Nechlebárna 43
Křivoklát
270 23
313 558 210
[email protected]
http://ls180.lesycr.cz
Lesy kolem nás Expozice IVS LČR, Lesní expozice
správa Křivoklát
Nová ulice 169
ANO
25 z 39
Název
Typ
Statut
ochrany
LIST D
Popis
Adresa
Ulice a č.p.
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
E-mail
Přístupnost
Expozice Křivořezání
hrad
Díla řezbářských sympózií
Křivořezání
Hrad Křivoklát 48
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
Přízraky Křivoklátska hrad Křivoklát, sklepy
pivovaru (předhradí,
sklepy)
hrad
Děsivá podívaná vycházející
z místních pověstí a rozsudků
Hrad Křivoklát 48
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
www.prizrakykrivoklatska.com
Křivoklátsko - stálá
expozice správy CHKO
Křivoklátsko
hrad
Území CHKO Křivoklátsko
Hrad Křivoklát 48
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
Galerie Petra a Jany
Kellnerových
galerie
KP
Výtvarné umění
Berounská 71
Lány
270 61
313 502 066
Muzeum TGM
muzeum
KP
Expozice: budování
Československého státu,
Masarykovo prezidentské období,
krátkodobé výstavy historického a
výtvarného významu
Zámecký park
park
památková
zóna
Muzeum sportovních
vozů
muzeum
Pamětní síň Alice
Masarykové a Českého
červeného kříže
Vstupné
Web
ANO
ANO
út – ne 10,00 – 18,00
školy, první pá v měsíci vstup
zdarma
zdarma
Lány
270 61
313 502 608
[email protected]
út - ne 9,00 - 17,00
Expozice Muzea TGM v Rakovníku,
prohlídka zámeckého parku v
Zámecká 1
Lánech, skleníky zámku v Lánech
Lány
270 61
313 502 608
[email protected]
út – ne 9,00 - 17,00
KP
Expozice sportovních vozů
Masarykovo náměstí 426
Lány
270 61
313 502 045
[email protected]
www.classic.lany.cz
duben – září, 10,00 – 17,00, říjen
- březen, st, so a ne 10,00 –
Ano - 25Kč
16,00
pamětní síň
KP
Život a dílo Alice Masarykové,
Červený kříž v československé a
české historii
Za školou 200
Lány
270 61
313 502 450
út – ne 9,00 - 17,00
Železniční muzeum ČD
muzeum
KP
Expozice kolejových vozidel, jízdy
historických vlaků
Nádraží 255
Lužná u
Rakovníka
270 51
313 537 700
www.cd.cz/muzeum
26.4.-31.5. so, ne, svátky 9:3050 Kč – dospělí, 30 Kč – děti
17:00; 1.6.-31.8. út-ne 9:30od 6 do 15 let, 130 Kč 17:00; 6.9.-20.10. a 28.10. so, ne,
rodinné vstupné
svátky 9:30-17:00
Pamětní síň J. Fraňka
pamětní síň
KP
Život a odbojová činnost Jaroslava
Fraňka, rodáka z Nezabudic,
legionáře a rozvědčíka
Nezabudice
Nezabudice
270 23
313 516 226,
313 558 776
Městské muzeum
muzeum
KP
Zemědělská usedlost na
Novostrašecku, malovaný nábytek, U školy 123
knihovna a badatelna
Nové Strašecí
271 01
313572563
[email protected]
Komenského náměstí 189 Nové Strašecí
271 01
313 572 441
[email protected]
Zámecká 197
Základní umělecká škola umělecká škola
Koncertní sál a koncertní síně
Výstavní síň Jiřího
Anderleho
galerie
Expozice: dílo grafika Jiřího
Pavlíkov 185
Anderleho v budově obecního úřadu
Pavlíkov
270 21
Pražská brána
městské opevnění KP
Historie a obnovená tradice Spolku
rakovnických ostrostřelců, replika
Žižkovo náměstí 1
střelnice z 20. let 19. století
Rakovník
269 01
Rabasova galerie
galerie
Expozice: dílo Václava Rabase,
Vysoká 232
výstavy výtvarného umění, koncerty
Rakovník
269 01
Nová síň Rabasovy
galerie
galerie
KP
KP
KP
Výstavy výtvarného umění
Vysoká 230
Rakovník
269 01
[email protected]
http://www.muzeumtgm.cz/index.p červenec a srpen, út – ne 9,00 hp?id=6
17,00
313 533 775
313 513 953
313 513 953
[email protected]
[email protected]
15 Kč – dospělí, 10 Kč – děti
školy
školy a dětské tábory
NE
http://www.obecniurad.net/pavlikov/
souběžně s otevírací dobou
obecního úřadu
út– ne 9,00 - 17,00
ANO
www.rabasgallery.cz
http://www.rabasgallery.cz
v rámci vstupenky do muzea
út - ne 10,00 - 18,00
6 Kč – dospělí, 1 Kč – školní
mládež s pedagogickým
doprovodem, 4 Kč - děti starší
6 let, studenti SŠ a VŠ,
držitelé karty mládeže,
skupiny nad 10 osob
s průvodcem, senioři
26 z 39
Název
Výstavní síň Rabasovy
galerie na radnici
Typ
galerie
Statut
ochrany
LIST D
Popis
Adresa
Ulice a č.p.
KP
Výstavy výtvarného umění
Husovo náměstí 28
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
E-mail
Přístupnost
Vstupné
Web
út - ne 10,00 - 18,00
skupiny nad 10 osob
s průvodcem, senioři
313 516 226
út - so 10,00 - 18,00
5 Kč - jednotné vstupné, děti
do 6 let zdarma
Rakovník
269 01
313 513 953
Rakovník
269 01
[email protected]
Galerie Samson Café
galerie
KP
Výstava a prodej uměleckých děl a
předmětů, nealkoholická a
nekuřácká kavárna, vernisáže,
autorské večery (literární i hudební), Vysoká 233
koncerty, autogramiády,
prezentační akce muzea, expozice
Muzea TGM
Kavárna Špejchar
galerie
KP
Koncerty, kavárna
Rakovník
269 01
KP
Vývoj Rakovnicka v pravěku a
v rané době dějinné, vývoj
Rakovnicka ve středověku,
Rakovnicko v 18. a v 19. století,
život a dílo Zikmunda Wintra,
příroda Rakovnicka, geologie a
hornictví, voda a krajinné rybářství,
nádvoří muzea a lapidárium,
kinokavárna v sále Dr. Kamily
Spalové
Rakovník
269 01
313 516 230
celoročně
http://www.muzeumtgm.cz/
květen, červen, září – st, so a ne
9,00 - 12,00 13,00 - 17,00,
červenec, srpen – út až ne 9,00 - do 15 let
17,00
ANO
Muzeum TGM
muzeum
Vysoká brána
městské opevnění KP
Expozice Muzea TGM v Rakovníku,
snímky rakovnických fotografů,
Vysoká ulice 540
vyhlídka z ochozů na město a okolí
Rakovník
269 01
313 512 768
Knihovna a badatelna
TGM
knihovna a
badatelna
Prezenční studium odborné a
regionální literatury, staré tisky a
časopisy
Bořivojova 627
Rakovník
269 01
313 516 226,
313 511 564
[email protected]
http://www.muzeumtgm.cz/
po – pá 13,00 - 16,00
NE
Státní okresní archiv
archiv
Prezenční půjčování knih
Plzeňská 2493
Rakovník
269 01
313 513 062
[email protected]
www.soapraha.cz/rakovnik
po a st 8,00 - 17,00, pá 8,00 14,00
NE
kulturní dům
Sál Kulturního centra, Tylovo
divadlo (kino, divadlo), klubovna,
bar, letní kino
Na Sekyře 144
Rakovník
269 01
313 512 351
[email protected]
http://www.kulturnicentrum.cz
Koncertní sál
Nábřeží Edvarda Beneše
1867 / II
Kulturní centrum
Klub Letiště
hudební klub
podle akce
Rakovník
269 01
603 919 110
[email protected]
www.klubletiste.com
podle akce
Klub Astacus
hudební klub
Motorkářský klub, šipky, fotbálek,
kulečník
diskotéka
Kavárna a vinárna s tanečním
parketem, prostředí s
Mastná 1849
reprodukovanou nebo živou hudbou
Rakovník
269 01
777646565
[email protected]
Základní umělecká škola
Rakovník
269 01
313 512 234
[email protected]
Lubenská 2648
Rakovník
269 01
603 322 553,
602 103 630
[email protected]
http://www.astacus.cz/
celoročně, st 18,00 – 24,00, pá –
so 19,00 – 02,00
http://www.pralinkaclub.cz/
po – čt 11,00 - 23,00, pá a so
11,00 - 01,00
podle akce
Klub Pralinka
Základní umělecká škola umělecká škola
Okružní 2331
Tylovo divadlo
divadlo, kino
Kino, divadlo, divadelní bar/kavárna Na Sekyře 144
Rakovník
269 01
Loutkové divadlo
divadlo
Divadlo
Rakovník
269 01
Letní kino
kino
Letní promítání filmů, koncerty
Rakovník
269 01
ANO
NE
27 z 39
Název
Typ
Heroldova síň Rabasovy
výstavní síň
galerie
Statut
ochrany
KP
LIST D
Popis
Adresa
Ulice a č.p.
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
E-mail
Přístupnost
Expozice a aktivity: dílo Václava
Rabase, výstavy výtvarného umění, Vysoká 232
koncerty
Rakovník
269 01
313 513 953
[email protected]
Provozní doba: út – ne 10,00 18,00
skupiny nad 10 osob
s průvodcem,senioři
út - ne 9,00 - 17,00
zdarma
červenec, srpen a září, út – ne
9,00 - 17,00, říjen - červen po
domluvě
http://www.zbecno.cz
květen, červen – so a ne 9,00 16,00; červenec, srpen 9,00 17,00, září – út až ne 9,00 16,00; polední přestávka 12,00 13,00; po zavřeno
Kinokavárna v sále
Dr.Spalové
kino
Příležitostná projekce filmů,
program muzea, kavárenský provoz
Rakovník
269 01
313 512 278
[email protected]
Klub DDM
klub
Kulturní sál, bar
Čermákovy sady 2129
Rakovník
269 01
313 512 467
[email protected]
http://mujweb.atlas.cz/Spolecnost/
ddmrako
Disco Garage
diskotéka
Diskotéka, bar, akce radia Relax
Palackého 78
Rakovník
269 01
603991169
[email protected]
Památník Joachima
Barranda
památník
Sbírka paleontologických nálezů a
hornin
Skryje 68
Skryje
270 42
313 553 063,
313 516 226
Hamousův statek
lidová architektura KP
Skanzenová expozice, kulturní
akce, pečení chleba a koláčů,
výukový program pro školy
Zbečno 22
Zbečno
270 24
313 558 440,
724 980 456
KP
Vstupné
Web
[email protected]
28 z 39
LIST E
Sportoviště, sportovní areály, lázně a wellness
Zpět na obsah
Název
Typ
Popis
Adresa
Ulice a č.p.
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
E-mail
[email protected]
Sportovní areál U
Kolečka
sportovní areál
Tenisové, nohejbalové a volejbalové kurty
U Kolečka
Křivoklát
270 23
777 750 404
Sportovní areál Na
Kocourku
sportovní areál
Víceúčelové hřiště, hokejbalové hřiště,
minigolf, bistro
Fortna 1178
Nové Strašecí
271 01
313 573 181,
737 633 403
9 jamkové golfové hřiště
Podbořánky 60
Podbořánky
270 33
313 599 888
[email protected]
313 590 448,
737 568 247,
604 423 552
[email protected]
GolfPark Podbořánky s.
golfové hřiště
r. o.
sportovní areál
Tenis, beach volejbal, restaurace
Pšovlky 124
Pšovlky
270 31
LTC Rakovník
sportoviště
Tenisové kurty
Nábřeží T. G.
Masaryka
Rakovník
269 01
Tenisové centrum
Cafex
sportovní areál
Tenisové kurty (10), squash (2), bowling (6),
beach volejbal (3), ubytování, restaurace
Na Studánkách
2590
Rakovník
269 01
Minigolfová aréna
minigolf
Minigolfové dráhy
Pod Nemocnicí
2700
Rakovník
269 01
Fitness centrum Giga
Gym
fitness centrum
Fitness, spinning programy, diagnostiky,
konzultace
Nábřeží Dr. Beneše
Rakovník
2354
269 01
Sportovní studio Týna
sportovní studio
Cvičení pro těhotné ženy, kondiční cvičení,
zdravotní cvičení, zpevňování postavy,
vakuové uhličité koupele , masáže,
Profi fitness Millenium
fitness centrum
Umělá slalomová dráha
Roztoky - Kanoistický
klub Rakovník
Smetanova 2656
http://www.autoakord.cz/Sport/defa
po – ne 9,00 – 21,00
ult.htm
po – pá 14,00 - 20,00, so, ne, svátky
10,00 - 20,00, hokejbalové hřiště: út –
ne 14,00 - 16,00 (pro děti do 15 let
zdarma)
www.golfpark.cz
po – čt 15,00 - 21,00 hodin, pá – so
15,00 - 23,00 hodin, ne 15,00 - 20,00
[email protected]
www.cafex.cz
po - čt 8,00 - 24,00, pá a so 8,00 02,00, ne 8,00 - 21,00
ANO
http://rakovnik.cmgs.cz/php/home.p po – pá 15,00 - 19,00, so a ne 10,00 hp?menu=home
19,00
313 515 546,
731 577 250
[email protected]
www.gigagym.cz
po – pá 9,00 - 21,00, so a ne 10,00 18,00
http://web.quick.cz/tyna/TyNaH.htm
Provozní doba: po 8,45 – 12,00 15,00 –
20,00, út 10,00 – 12,00 14,00 – 20,00,
st 13,00 – 20,00, čt 10,00 – 12,00 15,00
– 20,00, pá lichý 14,00 – 20,00, pá sudý
9,00 – 12,00; omez.provoz o
prázdninách
Rakovník
269 01
313 518 580
Fitness, aerobic, spinning, zdravotní cvičení,
Vladislavova 2584
redukční kurzy
Rakovník
269 01
313 518 181,
602 838 331
po – pá 9,00 - 21,00, so 10,00 - 13,00,
červen – září ne 10,00 - 13,00, říjen –
květen ne 10,00 - 18,00
Umělá slalomová dráha - ZWC - WWIII, délka
tratě 250 m, šířka tratě 6 - 12 m, průtok
15m3/s, spád 15 promile
Roztoky
270 23
313540385
po telefonické dohodě
sportovní klub
Půjčovna vodáckých potřeb, kanoistický
trénink a rafting na umělé slalomové dráze
Roztoky
Roztoky
270 23
602 362 818,
602 344 182
Víceúčelový sportovní
areál Sýkořice
sportovní areál
Tenisové kurty (2), kurt na volejbal
(nohejbal), kurt na plážový volejbal
Sýkořice
270 24
607 815 971
Fotbalové hřiště RS
Chvojkovský mlýn
sportoviště
Travnaté fotbalové hřiště, pronájem hřiště,
ubytování, stravování, venkovní bazén,
sauna
Žihle
331 65
373 395 148,
606 183 353,
602 402 116
P. O. BOX 6
Vstupné
ANO
313 516 183,
608 444 161,
608 444 156
Kanoistický klub
Rakovník, Loděnice
Roztoky
Přístupnost
Web
[email protected] ,
[email protected]
www.polyglass.cz ,
http://www.rakokanoe.cz/
podle druhu cvičení
telefonické objednávky
29 z 39
LIST F
Ostatní služby cestovního ruchu (TIC, CK/CA, půjčovny, servisy)
Zpět na obsah
Název
Typ
Popis
Adresa
Ulice a č.p.
středisko Křivoklát – Budy,
o. p. s. Křivoklátsko
informační
středisko
Poskytování informací o zajímavostech, ubytování
a kulturním a sportovním vyžití ve městě a okolí;
náměstí
zprostředkování ubytování; prodej map a
Svatopluka
vstupenek na kulturní akce atd., Chráněná
82
krajinná
oblast
Křivoklátsko,
vzdělávací
programy, exkurze.
Město/obec
Čecha Křivoklát
Kontakt
PSČ
Telefon
[email protected]
[email protected]
Křivoklát
270 23
313558210
Cyklosport - Václav Zelenka cykloservis
Prodejna kol a cyklistických potřeb, cykloservis.
Nové Strašecí
271 01
313572350
Městské informační centrum informační
Rakovník
středisko
Kompletní informační servis o Rakovnicku Husovo
turistické cíle, informace o ubytování, stravování,
114
akcích, prodej map, průvodců, vstupenek.
Rakovník
269 01
313512270
Ramala Bike Centrum
Prodejna kol a cyklistických potřeb, cykloservis
Rakovník
269 01
313512361
cykloservis
náměstí
Komenského
náměstí
http://www.pvtnet.cz/www/
is.krivoklat
313 558 123
Poskytování informací o zajímavostech, ubytování
a kulturním a sportovním vyžití ve městě a okolí;
zprostředkování ubytování; prodej map a Nechlebárna 43
vstupenek na kulturní akce atd.,lesy a příroda
Křivoklátska, exkurze, vzdělávací programy.
Palackého 34
Web
270 23
informační
středisko LČR, Lesní správa
středisko
Křivoklát
Provozní doba
E-mail
http://ls180.lesycr.cz
po-pá 9-11,30, 14-17, so
9-11
hlavní sezóna (květen srpen) po - pá 9-17,30, so
[email protected] 9-11, mimo sezónu (září raqkovnik.cz
duben) po, st 9-17, út, čt
9-16, pá 9-14
www.ramala.cz
po-pá 9,30-17, so 9-11
po-pá 8,30-17,30 so 8,3012
Jízdní kola Rezek - Rezková cykloservis
Martinovského 182 Rakovník
269 01
313517417
Kolotechna Petra
Šafránková
cykloservis
Husovo náměstí
Rakovník
269 01
606605899
ASK Sport s. r. o.
půjčovna
Půjčování lyží, běžek, snowboardů vč.doplňků
(boty, hůlky, přilby), servis lyží, prodej nového
vybavení i komisního zboží.
Nábřeží Dr. E.
Beneše
Rakovník
269 01
605 266 162,
776 266 162
pujcovnaroztoky@sez
nam.cz
zimní sezóna
půjčovna
Půjčování plastových a laminátových kanoí
Vydra, turistických kajaků, raftů, pádel,
bandasek, vest, stanů pro dvě osoby a dalšího
Roztoky
vodáckého a tábornického vybavení, doprava
lodí na místo zahájení plavby a odvoz zpět z
místa konce plavby, možnost dopravy, vybavení i
na jiné řeky.
Roztoky
270 23
605266162
pujcovnaroztoky@sez
www.asksport.cz
nam.cz
letní sezóna, telefonické
objednávky
ASK Sport s. r. o.
Velocentrum SOIL SCHAUFF cykloservis
Roztoky 47
Roztoky
270 23
313558295
út-pá 9-11, so-ne 9-14
Cyklo Vaněček
cykloservis
Roztoky 222
Roztoky
270 23
313558844
po-pá 9-18, so-ne 9-14
Půjčovna vodáckých potřeb, lodí, raftů
Půjčovna vodáckých potřeb, lodí,
lyžařských potřeb
po telefonické dohodě
po telefonické dohodě,
mailem
Kanoistický klub Rakovník
půjčovna
ASK Sport Rakovník
půjčovna
WS-Skirent Bucek
půjčovna
raftů,
Půjčovna sportovních potřeb na letní, zimní a
vodní sporty, servis a opravy sport. potřeb,
doplňkový prodej, škola vodních sportů
(windsurfing, powerkiting, základy kitesurfingu)
Třtice 243
Roztoky
270 23
602362818
Roztoky
270 23
605266162
Třtice
271 01
602 562 256,
Skype :
smetanabeda
[email protected]
http://www.ws-skirent.cz
červen a září víkendy,
červenec a srpen denně
30 z 39
LIST G
Analýza - Příloha č.1
Značené pěší trasy
Zpět na obsah
Délka v km
Číslo
trasy
Barva
Průběh trasy
0001
Č
Kalinova Ves (0047, 0207) - Hradiště 2 – Čilá 4 – Slapnice 5 – Skryje kostel (1092, 1408, 3057) 7 – Skryje most (1092, 3075, 6118) 8 – Bývalý Kouřimecký přívoz 11,5 – Hájovna Křiniště
13,5 – V potocích (1004, 6031) 16 – Nezabudice 17 – Nezabudický mlýn 18 – Pod Amerikou 20 – Roztoky most (6053) 22 – Roztoky nahoře (6053) 23 – Pod Beraníkem (6027) 25 –
Dlouhý hřeben (0033) 26 – U Pusté seče 28,5 – Žloukovická hájenka (6026) 31 – Pod Hrachovkou (1024) 32 – Jalovčina 33 – Čerchov 35 – Čerchov vyhlídka 0,1 – Nižbor (0094, 1079,
3053, 6049) 37,5 – Stradonice 39 – Beroun 46.
0029
Č
0030
celkem
na území
Rakovnicka
46
28,5
Nové Strašecí ŽST (3023) – Nové Strašecí (6028) 2 – Rozcestí se žlutou (6028) 3,5 – Oborský rybník 4 – Mšecké Žehrovice 6 – Lodenice 8,5 – Čelechovice 11 – Kačice (6023) 13,5 –
Srby (3022) 16,5 – Kamenné Žehrovice 19 – Doksy 20,5.
20,5
9
Č
Zbečno ŽST – Zbečno (3024, 6132) 1,7 – Sýkořice 2,7 – Řepiště 5,2 – Skalka hájovna 7,7 – Rozcestí k Jinčovu 8,2 – Jinčov zřícenina 0,7 – Kouty 9,7 – Chyňava 17,2 – Beroun 27,7.
27,7
6
0033
Č
Dlouhý hřeben (0001) – Rozcestí s modrou (1022) 1 – Leontýnský zámek (0033, 1022) 1,5 – Buček 4 – Nový Jáchymov (1024, 3053) 6 – Hudlice (1021) 10,5 – Lísek (6049) 13 – Beroun
20.
20
4
0035
Č
Leontýnský zámek (0033, 1022) – Karlov 2,5 – Na Vartě 5 – Rozcestí pod Čihadlem 6 – Zelený kříž 8 – Rozcestí v polesí Jestřáb (3056) 9 – Hředle 11,5 – Točník 15,5.
15,5
5
0039
Č
Lány (6033) – Myslivna Šubrt 1 – Pánova louka 2,5 – Ploskovská myslivna 5 – Na Vápenici (6024) 6 – Rozcestí u Lánské obory (3020) 9 – Na Lubech (6132) 10,5 – V Kovářově luhu 12,5
– Klíčava pod přehradou 13,5 – Klíčava přehrada 0,1 – Pod Javůrkem 15,5 – Písky (3024, 6030) 17,5 – Rozcestí se zelenou (3024) 18 – V Brdatce 19 – Křivoklát hrad (0040, 6053) 21.
21
13,5
0040
Č
18
18
0046
Č
40,5
25
0047
Č
Rakovník náměstí (0040, 0046, 1074, 3084, 3100) – Rakovník U stadionu (3100) 1 – Lubná 5 – Žďáry 8 – Malinová 10 – Rozcestník v poli 10,5 – Bývalý Polský ovčín 11,5 – Zhoř 13 –
Krakovec (6032) 15 – Prostřední jedlina 16,5 – Prachárna (0205) 18 – Pod Ostrým vrchem 19 – Bývalá myslivna Marek (3075) 21 – Čertovec 23,5 – Ústí potoka Javornice 27 – Kalinova
Ves (0001, 0207) 27,5.
27,5
25
0205
Č
Prachárna (0047) – Milíčov 1 – Uhrovic mlýn 3 – Cukrovic mlýn 6,5 – Rybník Ožehák 8 – Strachovice u ŽST (1429) 10 – Hradecko 13 – Hubenov 15,5 – Mariánská Týnice (1433) 19.
19
3
1004
M
V Potocích (0001, 6031) – Gypsárna (6031) 1 – Malá Buková 3 – Pod Čepinou 4 – Pustověty (0040) 6,5 – Lašovice ŽST 8,5 – Rozcestí s červenou (0040) 9 – Marvany hájovna (6030)
10,5 – Pod Špičákem 12,5 – Chladná stráň 14 – Myslivna Belšanka (0046) 15,5 – Krásná dolina (0046) 17 – Rozcestí s červenou (0046) 19 – Rozcestí se žlutou (6033) 22 – Řevničov
ŽST (3054, 6013, 6033) 23 – Pod Malým Louštínem (3105, 6013) 24,5 – Bucký rybník 28 – U rybníka Punčocha (6028) 31 – Červený rybník 34 – Mšec (6029) 36 – Pod Hájem 39 –
Martinice 40 – Drnek 41 – Hradečno 43 – Smečno 45 – Svinařov 46,5 – Libušín 49 – Sv. Jakub 51 – Kladno-Rozdělov 51,5.
51,5
39
1020
M
4
M
11
9
1023
M
U Můstku (0015) – Krty 2 – Krty ŽST 2,3 – Krtské skály 3,3 – Krtské skály rozcestí (3076) 4.
Leontýnský zámek (0033, 0035) – Rozcestí s červenou (0033) 0,5 – Karlova Ves U Buku (3056) 3 – Pod Špičkou (3056) 4,5 – U Háků (6127) 6,5 – Bušohrad hájovna 9,5 – Pod Malým
Vlastcem (3057) 11.
Svatý Hubert (1429, 6032) – Kosobody (3100) 3,5 – Kosobody ŽST 5,5 – Bedlno 7,5 – Tobiášův vrch 9 – Vlčí hora (3988) 9,5.
4
1022
9,5
9
1024
M
Žloukovice ŽST (6026) – Pod Hrachovkou (0001) 1,5 – Červený kříž 4 – Nový Jáchymov (0033, 3053) 5,5.
5,5
2
1074
M
Maxova obora (0046) – Sládkův kříž 1,5 – Lužná ŽST 3 – Hlavačov odbočka 6,5 – Hlavačov 0,1 – Rozcestí 8 – Rakovník náměstí (0040, 0046, 0047, 3084, 3100) 10,5.
10,5
10,5
Křivoklát hrad (0039, 6053) – Křivoklát ŽST (6053) 0,5 – Losy 2,5 – Nad Popelkou 4,0 – Kalubice 6 – Pustověty ŽST 7,3 – Pustověty (1004) 7,5 – Lašovice ŽST 9,5 – Rozcestí s modrou
(1004) 10 – Dolní Chlum 12,5 – Papírna 15 – Rakovník ŽST 17,5 – Rakovník náměstí (0046, 0047, 1074, 3084, 3100) 18.
Rakovník náměstí (0040, 0047, 1074, 3084, 3100) – Rakovník Šamotka 2,5 – Bartoňský rybník 3 – Myslivna Belšanka (1004) 5,5 – Krásná dolina (1004) 7 – Rozcestí s modrou (1004) 9 –
Merklův pramen 9,5 – Pod Klukem (3054) 11 – Maxova obora (1074) 11,5 – Louštín rozcestí (3105) 13 – Krušovice 14,5 – Hředle 18,5 – Džbán (6013) 20,5 – Třeboc 22 – Na Hýži 23 –
Dolní Ročov (3941) 27 – Úlovice 28,5 – Brodec 33 – Líšťany 35,5 – Louny U vodárny (1630) 39 – Louny 40,5.
1089
M
Třeboc (0046) – Na Hýži (0046) 1 – Kroučová 4 – Kalivodský les 5,5 – Obora 8 – Na Voškové 9 – Milý (6029) 11 – Na Spáleništi 14,5 – Bílichov 17,5 – Žerotín (3941) 20,5.
20,5
12
1092
M
Skryje kostel (0001, 1408, 3057) – Skryje most (0001, 3075, 6118) 1 – Hřebečníky 4,5 – Novosedly rozcestí (6031) 6,5.
6,5
6,5
1408
M
Sýkorův mlýn – Ostrovecký mlýn 4 – Pod Ostrovcem 4,5 – Jankovský mlýn (3515) 5 – Slap hájovna a Podmokelský mlýn 8 – Skryjské jezírko 9,5 – Skryje kostel (0001, 1092, 3104) 12,5.
12,5
4,5
M
Svatý Hubert (6032) – Smrk 3 – Nová Ves 3,5 – Kůzová (3104) 4,5 – Strachovice 7,5 – Strachovice u ŽST (0205) 8 – Kožlany sídliště 10 – Kožlany 10,5 – Černíkovice 14 – Všehrdy 17 –
Krašov (6606) 20,5.
20,5
8
1429
31 z 39
LIST G
Analýza - Příloha č.1
Délka v km
Číslo
trasy
Barva
3023
Z
3024
Z
3054
Z
3056
Z
3057
Z
3075
Z
3076
Z
3084
Z
3100
Z
3104
Z
3105
Z
3941
Z
Průběh trasy
Nové Strašecí ŽST (0029) – Ruda 2 – Pilský rybník 4,4 – Rozcestí se žlutou (6033) 4,5 – Brejl BUS 8 – Svatá Alžběta 9 – Pařeziny 10 – Mečná (6030) 11,5 – Městečko 15 – Městečko
ŽST 15,5.
Zbečno (0030, 6132) – Pod Štíhlicí 1 – Rozcestí s červenou (0039) 3 – Písky (6030) 3,5.
Řevničov ŽST (1004, 6013, 6033) – Pod Klukem (0046) 3.
Karlova Ves U Buku (1022) – Pod Špičkou (1022) 1,5 – Na Škrobě 2,5 – Broumy (6127) 3,5 – Kublov 6 – Kolna hájovna 8,5 – Rozcestí v polesí Jestřáb (0035) 10,5 – V Potocích 12,5 –
Hřeben 13,5.
Skryje kostel (0001, 1092, 1408) – Pod Malým Vlastcem (1022) 4 – Vlastec hájovna (6614) 6 – Hřebeny hájovna (6127) 8 – Věrovice 10,5 – Březová 13 – Točník 15.
Bývalá myslivna Marek (0047) – Modřejovice 2,5 – Slabce 4,5 – Újezdec (6031) 6 – Šlovice 9,5 – Skryje most (0001, 1092, 6118) 11,5.
Jesenice ŽST (3100, 6032) – Pod Drahoušským vrchem 1 – Krtský rybník 3 – Krtské skály rozcestí (1020) 3,5 – Ostrovec 5 – Chvojkovský mlýn 8 – Žihle kostel (1403) 11 – Žihle ŽST
(1403, 6607) 11,5
Rakovník náměstí (0040, 0046, 0047, 1074, 3100) – U sv. Antonína 1,5 – U Martina 3 – Olešná 4,5 – Na Pražské cestě 6,5 – Lišany bývalá ŽST 7,5 – Na Borech 9 – Sv. Gothard 11 –
Krupá 11,5 – Kostel sv. Prokopa 16 – Perun ( 6013) 18 – Džbán hrad odbočka 19 – Džbán hrad 0,5 – Pod Džbánem (6943) 19,5 – Domoušice 22,5 – Domoušice ŽST 23.
Rakovník náměstí (0040, 0046, 0047, 1074, 3084) – Rakovník U stadionu (0047) 1 – U studánky 3 – Senomaty 6 – Šanov 8,5 – Pšovlcký les 12,5 – Klečetné 14 – Milíř 15 – Soseň 16,5 –
Rozcestí s modrou (1023) 17,2 – Kosobody (1023) 18 – Jesenice (6032) 21,3 – Jesenice ŽST (3076, 6032) 22.
Čistá – Čistá ŽST 0,5 – Pod Vrabíkovem 2,5 – Kůzová (1429) 3,5.
3988
Z
6013
Ž
6027
Ž
Pod Malým Louštínem (1004, 6013) – Malý Louštín 1 – Louštín 2,5 – Louštín rozcestí (0046) 3.
Žerotín (1089) – U křížku 4,5 – Čertovna 6 – Dřevíč vrch (7030) 9,5 – Smilovice 11,5 – Dolní Ročov (0046) 13 – Ročov 14 – Solopysky 16,5 – Pravda 20 – Pod Pravdou I 20,5 – Pod
Pravdou II 21 – Brůdek 22 – Pod Výrovem 26,5 – Výrov 27.
Krásný Dvůr ŽST – Kryry 17 – Jesenická křižovatka 26 – Vlčí hora 28 – Šprymberk odbočka 0,5 – Chotěšov 30 – Petrohrad pod zříceninou (0015, 6032) 33,5.
Řevničov ŽST (1004, 3054, 6033) – Pod Malým Louštínem (1004, 3105) 1,5 – Řevničovská lísa 2,5 – Řevničov 5 – Rozcestník 7 – Nad Kroučovou 8 – Džbán (0046) 10,5 – Perun (3084)
13.
Račice ŽST – Kolouch hájovna 1,5 – Pod Beraníkem (0001) 4,5.
6028
Ž
Nové Strašecí náměstí (0029) – Rozcestí s červenou (0029) 1,5 – V Barboře 2,5 – Rybník Punčocha (1004) 4,5.
6029
Ž
Milý (1089) – Srbeč 2 – Mšec (1004) 5.
6030
Ž
Písky (0039, 3024) – Požáry 1,5 – Mečná (3023) 3,5 – Rozcestí 6,5 – Nový Dům 8 – Marvany hájovna (1004) 10,5.
6031
Ž
V Potocích (0001, 1004) – Gypsárna (1004) 1 – V Habrovém loužku 3 – Novosedly 6,5 – Novosedly rozcestí (1092) 7,5 – Újezdec (3075) 9.
celkem
na území
Rakovnicka
15,5
15,5
3,5
3,5
3
3
13,5
2,5
15
5
11,5
11,5
11,5
7
23
20
22
22
3,5
3,5
3
3
27
4
33,5
5
13
13
4,5
4,5
4,5
4,5
5
5
10,5
10,5
9
9
25,5
21
12,5
12,5
4
4
6053
Ž
Krakovec (0047) – Šípský mlýn 2,5 - Všesulov 4,2 – Všesulov ŽST 5 – Křekovice 6,5 – V Jedlinách hájovna 8,5 – Velká Chmelištná 11 – Novina 12,5 – Svatý Hubert (1429) 14 – Pláveč
kaple 16 – Jesenice ŽST (3100) 18,5 – Jesenice náměstí (3100) 19,2 – U Pěti dubů 21 – Petrohrad pod zříceninou (0015, 3988) 23,5 – Petrohrad zámek (0015) 24 – Petrohrad ŽST
(0015) 25,5.
Řevničov ŽST (1004, 3054, 6013) – Rozcestí s modrou (1004) 1 – Rybník Horní Kracle 2 – Pilský rybník (3023) 6 – Rozcestí se zelenou (3023) 6,1 – U Zeleného průseku 9 – Lány (0039)
12,5.
Křivoklát ŽST (0040) – Křivoklát hrad (0039, 0040) 0,5 – Vyhlídka na hrad 0,8 – Roztoky most (0001) 2,5 – Roztoky ŽST 3,5 – Roztoky nahoře (0001) 4.
6118
Ž
Skryje most (0001, 1092, 3075) – Týřov zřícenina 2.
2
2
6132
Ž
Na Lubech (0039) – Hájovna Kaly 0,5 – Pod Kozou 2 – Sýkořice 3 – Zbečno (0030, 3024) 4.
4
2,5
6032
Ž
6033
Ž
6943
Ž
Pod Džbánem (3084) – Mutějovice ŽST 0,5 – Kounovské kamenné řady 2,5 – Rovina hájovna (1630) 3,5 – Kaple sv. Vojtěch 4 - Kounov, U Tří lip 5,5 - Kounov ŽST 6,5
6,5
6
7030
Ž
Dřevíč vrch (3941) – Dřevíč kaple sv. Václava 1,5 – Vinařice 5,5 – Divice 7 – Brodec (0046) 10.
10
5
32 z 39
LIST H
Naučné stezky
Zpět na obsah
Délka v km
Název
Začátek
Konec
Počet zastavení
celkem
na území
Rakovnicka
5 + značení
dřevin
12,5
12,5
14
17
Zaměření NS
Poznámka
botanika, zoologie, lesnictví,
historie
atraktivní
17
geologie, botanika, zoologie,
historie, zemědělství, lesnictví,
vodstvo, kulturní památky
atraktivní území, poničené a chybějící
panely, cyklisté u panelů nezastavují
7,9
7,9
stromy, vodstvo, zoologie,
významné krajinné prvky
poničené a chybějící panely,
nedokončený projekt, často
devastovaný mobiliář na okraji města
Rakovník
4
3,2
3,2
historie a vývoj území
nedokončený projekt, poničené a
chybějící panely
Nové Strašecí,
Komenského náměstí
9
11
11
příroda, historie, archeologie
dobrý stav, některé úseky méně
atraktivní
Křivoklát, hrad
Zbečno, náves
16
6,5
6,5
přírodní rezervace Brdatka a
CHKO Křivoklátsko
výlučně pěší NS, větší převýšení, velmi
atraktivní území, nově obnovené panely
NS Buštěhradská dráha
Píně, polesí a hájovna
Pilský rybník, rozcestí
0
2,9
2,9
pozůstatky koněspřežné dráhy
zajímavé území a téma, pouze jeden
informační panel byl umístěn v obci
Lány, nedokončený projekt
NS Jesenicko
Jesenice, železniční
stanice
Jesenice, Velký rybník
13
19 (6)
19 (6)
geologie, botanika, zoologie,
historie, zemědělství, lesnictví a
chráněné stromy
atraktivní území - Jesenická tajga,
velký a malý okruh, i pro cyklisty,
postupně obnovované panely - nadále
nevhodně zvolené plechové tabule
NS Kounovské kamenné řady
Domoušice, železniční
stanice
Mutějovice, železniční
stanice
obnovené panely - nadále nevhodně
zvolené plechové tabule, upravená
trasa - nekoordinovaný postup (MÚ
OŽP, obce) s dobrým koncem
NS LČR Louštín
Lužná, Sládkův kříž
NS Novostrašecko
Nové Strašecí,
železniční stanice
Nové Strašecí,
Dětská NS Paraplíčko
Křivoklát, parkoviště nad
Vyhlídka Paraplíčko
hradem
Cyklistická NS LČR Louštín
Cyklistická NS Rakovník - Křivoklát
Rakovník, sportovní hala Křivoklát, Budy
Cyklistická NS Rakovník - Senomaty
Senomaty, kostel sv.
Rakovník, sportovní hala
Vavřince
5
Cyklistická NS Rakovník - Šamotka
Rakovník, Tyršovo
koupaliště
Rakovník - Šamotka
Novostrašecká NS
Nové Strašecí,
NS Brdatka
11
6
3
historie, archeologie, příroda,
geologie, botanika a zoologie
4 + značení
dřevin
4,5
4,5
botanika, zoologie, lesnictví,
historie
atraktivní trasa
17
12
12
geologie, historie, archeologie,
botanika, zoologie
chybějící a poškozené panely
(plechové), neudržovaná trasa
5
1,1
1,1
historie hradu Křivoklátu, fauna,
flora, panorama údolí řeky
Berounky
výhradně pro pěší, atraktivní, neustále
poškozované panely (několikátá
výměna)
33 z 39
LIST H
Délka v km
Název
Začátek
Konec
Počet zastavení
Zaměření NS
Poznámka
celkem
na území
Rakovnicka
20
0,8
0,8
výuka přírodopisu na základních
školách
atraktivní trasa, výhradně pro pěší
2 panely, 36
tabulek u dřevin
1
1
dendrologie, lesnictví, botanika,
geologie
atraktivní, výlučně pro pěší, chybějící
tabulky u stromů
Školní NS Křivoklátsko
Křivoklát, škola
Velká Buková, pod
Hřebínkem
NS U Eremita
Branov, ústí Klucné
Branov, chaty
Vodácká NS Berounka
Zvíkovec, Kalinova Ves
Hlásná Třebáň, Řevnice
14
62
33,5
některé panely dvojmo na různých
geologie, hydrogeologie, botanika,
pozicích, atraktivní, ale zdá se málo
zoologie
sledovaná
NS Lánská obora
Lány, lesní správa
Lány, lesní správa
4
4,8
4,8
Lánská obora, pozorování zvěře
Městský vycházkový okruh
Rakovník, Husovo
náměstí
Rakovník, Husovo
náměstí
0
9,9
9,9
žluté psaníčko
Vycházkový okruh Maxova obora
Lužná, nádraží
Lužná, nádraží
0
13,6
13,6
žluté psaníčko
Vycházkový okruh Leontýnina cesta
Křivoklát, hrad
Křivoklát, hrad
0
8
8
Vycházkový okruh Královské pěšiny
Křivoklát, hrad
Křivoklát, hrad
0
3,9
3,9
atraktivní trasa
červené psaníčko
zelené psaníčko
Vycházkový okruh Bednářská stezka
Křivoklát, hrad
Křivoklát, hrad
0
2,8
2,8
modré psaníčko
Vycházkový okruh Sokolí
Křivoklát, hrad
Křvoklát, hrad
0
3,4
3,4
žluté psaníčko
34 z 39
LIST CH
Cyklotrasy
Zpět na obsah
Délka v km
Číslo / název
trasy
0016
Průběh trasy
celkem
Náročnost
na území
Rakovnicka
7,4
střední
Poznámka
18,3
0044
Broumy (303) - Skryje, Pod Roubíkem 0045) - Čilá - Hradiště - Zvíkovec, Kalinova Ves (0043)
Krakovec (0044) - Šípy - Milíčov - Slatina - Chříč - Zvíkovec, Kalinova Ves (0016) - Mlečice - Terešov - Zbiroh
(0005)
Týřovice (0045) - Újezdec (0046) - Slabce - Svinařov - Rousínov - Zhoř - Krakovec (0043)
15,5
15,5
střední
silnice II., III. a IV. třídy
0045
Skryje, Pod Roubíkem (0016) - Skryje - Týřovice (0044) - Roztoky (303)
18,2
18,2
střední
silnice II. a III. třídy
0043
31
3
střední
silnice III. a IV. třídy
0046
Pustověty (303, 0047) - Lašovice - Všetaty - Panoší Újezd - Újezdec (0044)
15,9
15,9
střední
silnice II. a III. třídy
0047
Pustověty (303, 0046) - Děvín, rozcestí (201)
5,7
5,7
střední
silnice II. a IV. třídy
0048
Brejl, U Myšinky (201) - Pařeziny, hájovna - Městečko (303)
8,4
8,4
těžká
silnice II. a IV. třídy, lesní cesty
0050
Zdejcina (0052) - Nižbor (0049) - Žloukovice - Leontýn - Karlova Ves (303)
18,1
9,5
těžká
silnice II. a IV. třídy, lesní cesty
0102
Rakovník (201, 303, 351) - Rakovník, Šamotka (0103) - Lužná, Čejkovka (8168) - Louštín, rozcestí (8192) Ruda (0103) - Nové Strašecí (8192)
26,8
26,8
střední
cyklostezky, lesní cesty, silnice
II., III. a IV. třídy
0103
Rakovník, Šamotka (0102) - Štýlovna (201) - Amálie (201) - Pilský rybník - Ruda (0102)
13,8
13,8
střední
lesní cesty, silnice III. a IV. třídy
201
Rakovník (0102, 303, 351) - Děvín, rozcestí (0047) - Štýlovna (0103) - Amálie (0103) - Brejl, U Myšinky (0048) Lány - Ploskov, hájovna (0049) - Žilina - Družec - Valdek - Kyšice - Unhošť - Červený Újezd - Hájek - Chýně Praha, Zličín (A15)
45,3
23,3
střední
48,8
26
lehká - střední
Greenway Berounka - Střela,
cyklostezky, silnice II. a IV. třídy
31
10
lehká - střední
silnice II. a III. třídy, lesní a polní
cesty
55,1
30
střední - těžká
cyklostezky, silnice II., III. a IV.
třídy
303
304
351
Rakovník (201, 351, 0102) - Chlum - Pustověty (0046, 0047) - Městečko (0048) - Křivoklát - Roztoky (0045) Karlova Ves (0050) - Broumy (0016) - Hřebeny (0056) - Bzová - Točník (0005) - Žebrák - Tlustice - Hořovice (3,
302)
Řevničov (8192) - Kroučová (8167) - Třeboc - Ročov (3035) - Kocanda - Senkov - Zbrašín - Jimlín - Zeměchy Louny (202, 232, 353)
Rakovník (0102, 303, 201) - Senomaty (8165) - Šanov - Řeřichy - Klečetné - Soseň - Kosobody - Jesenice Ostrovec (2152) - Podbořánky, Chvojkovský mlýn - Žihle 2261 - Sklárna (2152) - Poustky - Nový Dvůr (2261) Rabštejn nad Střelou (2261) - Stvolny - Manětín (35, 352)
8165
Senomaty (351) - Nouzov - Přílepy (8166) - Kněževes (8168) - Hořesedly - Vlkov, rozcestí (8167)
13,6
13,6
lehká - střední
8166
Přílepy (8165) - Kolešovice - Zderaz - Čížkov, rozcestí (8167)
8,4
8,4
lehká
silnice III. a IV. třídy, polní cesty
8167
Klečetné (351) - Oráčov - Čížkov, rozcestí - Šmikousy - Hořovičky - Vrbice, rozcestí (8167A) - Vrbice - Děkov Vlkov - Vlkov, rozcestí (8165) - Velká Černoc - Svojetín - Janov - Kounov - Perun, rozcestí - Džbán, rozcestí Kroučová (304)
43
43
lehká
silnice II, III. a IV. třídy, lesní a
polní cesty
Vrbice, rozcestí (8167) - Kolešov
1,8
1,8
lehká
8168
Kněževes (8165) - Chrášťany - Lišany - Lužná, Čejkovka (0102)
11,9
11,9
lehká
8192
Nové Strašecí (0102) - Mšecké Žehrovice - Lodenice - Mšec, Červený rybník - Třtice, Bucký rybník - Řevničov
(8192) - Řevničov, Pod Malým Louštínem (0102)
20,6
20,6
lehká
8167A
polní cesta
lesní a polní cesty, silnice III. a
IV. třídy
silnice III. a IV. třídy, lesní a polní
cesty
35 z 39
LIST I
Hippoturistika a agroturistika
Zpět na obsah
Název
Typ
Popis
Adresa
Ulice a č.p.
TJJ Bdín
jezdecká stáj
Farma Hedecko
agroturistická farma
Stáj Turek
jezdecká stáj
Bradáčův dvůr
jezdecká stáj
K+K Přílepy s. r. o.
agroturistická farma
Turistická jízdárna Pustověty
jízdárna
ustájení koní, vyjíždky na koních, jezdecký výcvik
rodinná farma, agroturistika, ubytování, rekreační
vyjížďky
jezdecká stáj, jezdecký výcvik přeprava koní,
vyjížďky na koních
jezdecká stáj, ustájení koní, odborný výcvik, pískové
kolbiště, krytá hala s osvětlením
rodinná farma, agroturistika, ubytování, rekreační
vyjížďky
rodinná jízdárna, výcvik pro všechny věkové
kategorie, vyjížďky na koních, jezdecká turistika na
koních a kočovném voze
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
E-mail
Bdín
Bdín
270 65
604 210 815
[email protected]
Hedecko 62
Břežany
270 34
313 549 459
[email protected]
Mšec
Mšec
270 64
313 562 087
[email protected]
Nezabudice 13
Nezabudice
270 23
603 827 734
[email protected]
Přílepy 48
Přílepy
270 01
313 582 395
[email protected]
Pustověty 4
Pustověty
270 23
604 895 765
[email protected]
Rakovník
269 01
604 692 924
Provozní doba
Web
celoročně
www.farma-hedecko.cz
celoročně
celoročně
www.bradacuvdvur.cz
celoročně
celoročně
http://www.sweb.cz/jizdarna
celoročně
.pustovety/
Jezdecký oddíl Školního statku
jezdecký klub
Rakovník
jezdecký výcvik, veřejný trénink, chovatelská setkání Bulovna 173
Společenství rančů a stájí
Rakovník, jezdecká stanice
Slabce
jezdecká stáj
krytá jízdárna, westernové městečko, dětské tábory
Dukelských
hrdinů 59/II
Rakovník
269 01
Jezdecká stáj Polcar
jezdecká stáj
výcvik koní a jezdců, parkurové skákání
Řeřichy 44
Řeřichy
270 35
603 363 368
celoročně
Jezdecká stáj Podkovářství
Řeřichy
jezdecká stáj
výcvik mladých jezdců, parkurové skákání
Řeřichy 19
Řeřichy
270 35
603 187 296
celoročně
celoročně
[email protected]
celoročně
36 z 39
LIST J
Tábořiště a kempy na sjízdných vodních tocích
Zpět na obsah
Název tábořiště/kempu
Název řeky
Říční km
Obec
Kontakt
Telefon
E-mail
Web
Provozní doba
Vybavení
Vodácké tábořiště U
Nejdeckých
Berounka
81,2 vlevo
Slabce, Kostelík
602 181 858
1.5. - 30. 9.
Vodácké tábořiště Ahoj
Berounka
75,6 vpravo
Skryje
723 492 625
1.5. - 30.9.
Kemp PIMES
Berounka
66,5 vpravo
Branov
602 348 880
Veřejné tábořiště Višňová
Berounka
I
64,7 vlevo
Roztoky
604 243 416
Kempink Višňová II
Berounka
64,6 vlevo
Roztoky
605 706 392
[email protected]
http://kempvisnova.webpark.cz
Chatová osada Višňová
Berounka
64,4 vlevo
Roztoky
313 558 200
[email protected]
http://web.ubytovani.net/visno
celoročně
vahajek
Berounka
64,2 vlevo
Roztoky
313 515 175
[email protected]
Berounka
62,9 vpravo
Roztoky
604 062 319
15.5. - 30.9.
stanová místa, WC
Berounka
62,7 vlevo
Roztoky
606 272 409
celoročně
stanová místa, WC, hospoda
Berounka
62,5 vpravo
Roztoky
602 362 818
[email protected]
Riviera Camp Zbečno
Berounka
54,2 vlevo
Zbečno
313 554 746
[email protected]
Tábořiště Míšův ranč
Berounka
51,7 vlevo
Sýkořice
313 554 890
Tábořiště Račice
Berounka
50,6 vpravo
Račice
313 554 857
Vodácké tábořiště U
Přívozu
Vodácké tábořiště Pod
jezem
Veřejné tábořiště Na
Aljašce
Vodácké tábořiště Mezi
mosty
[email protected]
www.pimes.cz
1.6. - 30.9.
autokemp, veřejné tábořiště, stanová místa, vlastní
vaření, kiosek s občerstvením, WC, sprchy, teplá voda
1.6. - 30.9.
stanová a kempová místa, chatky, stánek s
občerstvením, společenská místnost, teplá voda,
sprchy, WC
1.5. - 30.9.
autokemp, stanová místa, pronájem obytných přívěsů,
elektropřípojky, propan-butan, vlastní vaření, kuchyňka,
zahradní restaurace, teplá voda, sprchy, WC, půjčování
vybavení a sportovních potřeb, kiosky s občerstvením
neudán
www.polyglass.cz
1.5. - 30.9.
1.6. - 15.9.
1.5. - 30.9.
[email protected]
www.obecni-urad.net/racicera.
chatky a stanová místa, restaurace, teplá voda, WC,
sprchy
stanová a kempová místa, chatky, stánek s
občerstvením, společenská místnost, WC, restaurace a
kiosek
1.6. - 30. 9.
chatová osada, stanová místa, kempová místa pro
karavany, teplá voda, WC, sprchy, ZTP, restaurace,
společenská místnost, salonek,
stanová místa, kiosek s občerstvením, restaurace, teplá
voda, sprchy, WC
provizorní tábořiště, stanová místa, WC, elektrická
přípojka, u jezu loděnice, půjčování lodí, raftink
kemp a vodácké tábořiště, stanová a kempová místa,
kiosek s občerstvením, teplá voda, sprchy, WC,
elektrické přípojky
vodácké tábořiště a kemp, stanová a kempová místa,
kiosek s občerstvením, elektrické přípojky, teplá voda,
sprchy, WC
vodácké tábořiště, stanová a kempová místa, kiosek s
občerstvením, teplá voda, sprchy, WC
37 z 39
LIST K
Významné pravidelně se opakující kulturní a sportovní akce nadregionálního významu
Zpět na obsah
Název
Druh
Typ
Popis
Adresa
Ulice a č.p.
Pochod Oty Pavla
turistická akce
Festiválek přírodních
sportů
sportovní akce
Historický bál
kulturní akce
turistický
pochod
přednášky,
soutěže
dobový ples
Vzpomínková akce na spisovatele Otu Pavla, turistické pochody
Město/obec
Branov
Cestovatelské přednášky, závod horských kol Jesenický
surovec, turistické pochody
Historický bál v dobových kostýmech s doprovodným
programem
Václavské
nám. 124
Kontakt
PSČ
270 23
Telefon
313 559 081
Jesenice
270 33
313 543 538
Kněževes
270 01
313 582 206
Kněževes
270 01
313 582 206
E-mail
Web
Doba a
periodocita
červen, 1x ročně
[email protected]
milan.sunkovsky@croy.
www.jesenickyfestivalek.cz
cz
knezeves@knezevesko.
www.mestys-knezeves.cz
cz
knezeves@knezevesko.
www.mestys-knezeves.cz
cz
říjen, 1x ročně
únor, 1x ročně
květen (červen), 1x
ročně
Kněževeská dechparáda kulturní akce
hudební festival Přehlídka dechových kapel v centru chmelařské oblasti
Klání o krakovecký meč
sportovní akce
soutěže
Soutěže družstev v tradičních i netradičních disciplínách, dobový
kulturní program na hradě Krakovci
Krakovec
606 668 974
Staročeský masopust
kulturní akce
lidové tradice
Tradiční křivoklátský masopust v obcích mikroregionu Křivoklát
Křivoklát
313 558 270
Velikonoce na hradě
kulturní akce
lidové tradice
Velikonoční jarmark, koncerty, mše a divadelní představení na
hradě Křivoklátě
47
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
Jarní odemykání
turistická akce
cykloturistika
Zahájení turistické sezóny na Rakovnicku - jarní odemykání
47
Greenway Berounka - Střela, řeky Berounky a hradu Křivoklátu
Křivoklát
270 23
606 668 974
[email protected] www.rakovnicko.info
březen, 1x ročně
Den s Lesy České
republiky
turistická akce
přírodovědná
soutěž
Křivoklát
270 23
313 558 242
friebertova.ls180@lesyc
www.lesycr.cz/ls180/
r.cz
květen, 1x ročně
Křivořezání
kulturní akce
sympozium
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
Léto na Křivoklátě
kulturní akce
představení
Letní festival hudby a divadla na hradě Křivoklátě
47
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
Křivoklátské panování
kulturní akce
dobová akce
Setkání rychtářů s hejtmanem kraje na hradě Křivoklátě, dobový
jarmark - regionální výrobky, vyhlášení výrobku Rakovnicka,
47
dobová vystoupení - šerm, muzika, divadlo, sokolníci, soutěže
Křivoklát
270 23
606 668 974
Křivoklání
kulturní akce
dobová akce
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
říjen, 1x ročně
Advent na Křivoklátě
kulturní akce
dobová akce
Křivoklát
270 23
313 558 440
[email protected]
www.krivoklat.cz
prosinec, 1x ročně
[email protected]
www.swit.cz/lslapka
květen, 1x ročně
Lišanská šlapka
sportovní akce
Parní víkend v
kulturní akce
železničním muzeu
Dětský den v železničním
kulturní akce
muzeu
Setkání parních
kulturní akce
lokomotiv
cyklistický
závod
jízdy parních
vlaků
Soutěžní stezka k vyzkoušení přírodovědných znalostí, bohatý
Hradní 3
doprovodný program
Řezbářské sympozium na hradě Křivoklátě, bohatý doprovodný
47
program
Rytířská klání, řemesla, trhy, divadlo, tanec na hradě Křivoklátě 47
agentura Merlet
Adventní mše, vánoční jarmark, řemesla, divadelní a taneční
47
vystoupení, mikulášská nadílka
Memoriál Franty Mašína, amatérský cyklistický závod na
Rakovnicku
Lišany
červen, 1x ročně
únor, 1x ročně
www.krivoklat.cz
březen (duben), 1x
ročně
červenec - srpen,
1x ročně
červenec - srpen,
1x ročně
září, 1x ročně
Ukázky lokomotiv v železničním muzeu, jízdy parních vlaků
9. května 255 Lužná
270 51
313 537 700
[email protected]
www.cd.cz/muzeum
květen, 1x ročně
akce pro děti
Program pro děti v železničním muzeu, parní vlaky
270 51
313 537 700
[email protected]
www.cd.cz/muzeum
červen, 1x ročně
jízdy parních
vlaků
Přehlídka lokomotiv a kolejových vozidel v železničním muzeu
270 51
313 537 700
[email protected]
www.cd.cz/muzeum
červen, 1x ročně
Parním vlakem na
kulturní akce
rozloučení s prázdninami
jízdy parních
vlaků
Nostalgická jízda parním vlakem na Rakovnicku
270 51
313 537 700
[email protected]
www.muzeumtgm.cz
srpen, 1x ročně
Parní víkend v
železničním muzeu
jízdy parních
vlaků
Závěr sezóny v železničním muzeu, jízdy parních vlaků
270 51
313 537 700
[email protected]
www.cd.cz/muzeum
říjen, 1x ročně
kulturní akce
38 z 39
Název
Druh
Typ
LIST K
Popis
Adresa
Ulice a č.p.
Město/obec
Kontakt
PSČ
Telefon
Hornclass International
kulturní akce
hudební festival Mezinárodní hudební kurzy ve hře na lesní roh, večerní koncerty Okružní 934
Nové Strašecí
271 01
313 572 340
Open Guitar Festival
kulturní akce
hudební festival Kytarové mistrovské kurzy v Novostrašecké kulturním centru
Nové Strašecí
271 01
313 572 340
Přílepy
270 01
724 862 202
Řezbářské sympozium
Přílepy
kulturní akce
sympozium
Slavnosti zeleného zlata kulturní akce
soutěže,
představení
Novoroční sraz Na
Pajtlíkách
turistický
pochod
turistická akce
Rakovník
269 01
313 511 551
Rakovník
269 01
313 516 226
Slavnostní zahájení turistické sezóny v Rakovníku, jarmark,
průvod městem, šerm, divadlo a další dobová vystoupení
Rakovník
269 01
313 516 226
Rakovník
269 01
313 517 242
Rakovník
269 01
313 512 467
Rakovník
269 01
313 512 138
Muzejní noc
kulturní akce
Vysoká brána
kulturní akce
dobová akce
Rakovník bratří Burianů
kulturní akce
hudební festival Mezinárodní hudební festival
Zlatá kulička
sportovní akce
soutěže
turistická akce
turistický
pochod
turistická akce
Heroldův Rakovník
kulturní akce
Popelka
kulturní akce
Jazzové Vánoce
kulturní akce
Barrande a trilobit
Senomatské slavnosti
turistická akce
kulturní akce
Tradiční soutěž ve cvrnkání kuliček
Dálkový etapový pochod, několik tras - kontaktní osoba Jan
Lajbl, KČT
Letní cyklus večerních koncertů v prostorech Muzea TGM
cyklus koncertů
Rakovník
turistický
Dálkový etapový pochod, několik tras - kontaktní osoba Jan
pochod
Lajbl, KČT
Na Sekyře
2377
Čermákovy
sady 2129
Žižkovo
náměstí
Vysoká 232
divadelní
přehlídka
hudební
představení
turistický
pochod
soutěže,
představení
Na Sekyře
2377
Na Sekyře
2377
Národní přehlídka amatérského divadla pro děti v Rakovníku
Hudební představení jazzových formací v Rakovníku
Tradiční turistický pochod Rakovník - Skryje, různé trasy kontaktní osoba Jan Lajbl, KČT
Slavnosti městyse Senomaty, ostrostřelci, senomatská garda,
hudba, taneční zábava, netradiční soutěže
kulturní akce
hudební festival Festival country a folkové hudby v zámeckém parku Slabce
Šafářův dvoreček
kulturní akce
dobová akce
Malý advent ve Zbečně
kulturní akce
dobová akce
Lidová řemesla a zvyky na zbečenské rychtě, pečení chleba a
koláčů
Vánoční jarmark a řemesla, pečení chleba a koláčů, hudební
vystoupení
Rakovník
269 01
Rakovník
hudební festival Hudební festival komorní tvorby v Rakovníku
Dobře utajená country
Vysoká 95
313 516 226
Rakovník
269 01
313 513 953
Rakovník
269 01
313 517 242
Rakovník
269 01
313 517 242
Senomaty
313 540 375
Slabce
květen, 1x ročně
srpen, 1x ročně
srpen, 1x ročně
leden, 1x ročně
propagace@kulturnicent
www.kulturnicentrum.cz
rum.cz
rum.cz
rakovnik@muzeumtgm.
www.muzeumtgm.cz
cz
rakovnik@muzeumtgm.
www.muzeumtgm.cz
cz
leden, 1x ročně
březen, 1x ročně
květen, 1x ročně
květen, 1x ročně
květen, 1x ročně
rum.cz
http://www.mujweb.cz/spolec
květen, 1x ročně
[email protected]
nost/ddmrako/
červenec, 1x ročně
rakovnik@muzeumtgm.
www.muzeumtgm.cz
cz
červenec - srpen,
1x ročně
srpen, 1x ročně
rabasova.galerie@world
www.rabasgallery.cz
online.cz
rum.cz
rum.cz
721 132 464
270 31
Doba a
periodocita
srpen, 1x ročně
313 512 138
Rakovník, Skryje
Nám. Karla
Buriana 55
i.duskova@novestrasec
www.novestraseci.cz
i.cz
i.duskova@novestrasec
www.novestraseci.cz
i.cz
721 132 464
313 511 551
kulturní akce
Krajem Nezbedného
Bakaláře
269 01
269 01
Wintrův Rakovník
kulturní akce
Rakovník
Web
Rakovník
kulturní akce
Rakovnická nokturna
Přílepy,
Kněževes
Na Sekyře
taneční soutěže Soutěže ve společenském tanci
2377
divadelní
Na Sekyře
Regionální přehlídka amatérských divadelních souborů
přehlídka
2377
muzejní
Žižkovo
Prezentace Muzea TGM Rakovník, kulturní doprovodný program
přehlídka
náměstí
Nezbedný Bakalář
Putování za Mistrem
Janem
Okružní 934
Řezbářské sympozium v obci Přílepy, bohatý doprovodný
program
Mistrovství Česka v ručním česání chmele, doprovodný kulturní
program v Přílepích a Kněževeská chmelová šiška - soutěže pro
děti i dospělé
Novoroční turistický pochod, 10 km - kontaktní osoba Jan Lajbl,
KČT
E-mail
září, 1x ročně
listopad, 1x ročně
květen, 1x ročně
[email protected] www.senomaty.cz
srpen, 1x ročně
autoskola.skrlant@sezn
www.country-slabce.cz
am.cz
srpen, 1x ročně
22
Zbečno
270 24
313 558 440
[email protected]
www.zbecno.cz
červenec, 1x ročně
22
Zbečno
270 24
313 558 440
[email protected]
www.zbecno.cz
39 z 39
ekonomická studie
Středočeský kraj
prosinec 2008
Část 2
KONCEPCE ROZVOJE
A NÁVRHY NA DOPLNĚNÍ
ÚZEMÍ
Koncepce
Obsah:
1 Úvod ........................................................................................................................ 2
2 Syntetická část – východiska pro formulaci strategie .............................................. 2
2.1 Strukturovaná SWOT analýza cestovního ruchu ............................................... 2
2.2 Diagnóza sektoru cestovního ruchu ve vymezeném území............................... 6
2.3 Kategorizace vymezeného území z hlediska potenciálu pro rozvoj CR........... 14
3 Strategie rozvoje cestovního ruchu území Klastru Rakovnicko ............................. 15
3.1 Vize rozvoje cestovního ruchu......................................................................... 16
3.1.1 Užší znění vize .......................................................................................................17
3.2 Cíle vytčené strategie ...................................................................................... 17
3.3 Nosné produkty a cílové skupiny vymezeného území ..................................... 17
3.4 Strategické rozvojové oblasti ........................................................................... 26
3.4.1 Strategická opatření a návrhy na doplnění území ..................................................28
4 Organizace rozvoje cestovního ruchu v destinaci.................................................. 32
4.1 Organizační zajištění rozvoje cestovního ruchu v destinacích......................... 33
4.2 Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území ...................................... 34
Seznam použitých zkratek........................................................................................ 36
Koncepce
1 Úvod
Část „koncepce rozvoje území“ vychází z podrobného mapování území, jeho analýzy z pohledu
cestovního ruchu a sestává se ze 4 hlavních kapitol.
Kapitola č. 2 „Syntetická část – východiska pro formulaci strategie“ je zaměřena na koncentrované
shrnutí stávající situace ve vymezeném území, pracovně nazývaném „Rakovnicko“.
Kapitola č. 3 „Strategie rozvoje cestovního ruchu území Rakovnicka“ formuluje hlavní části rozvojové
strategie (vize, strategické rozvojové oblasti, strategická opatření) a navíc charakterizuje zaměření a
náplň projektů, jejichž cílem je dle zadání „doplnění území novými zařízeními, objekty a aktivitami
cestovního ruchu“ tak, „aby měly předpoklad vytvořit se stávajícími organický celek a systém zařízení
a služeb cestovního ruchu v dotčeném území“ 1 .
Kapitola č. 4 „Organizace rozvoje cestovního ruchu v destinaci“ stručně popisuje zkušenosti a praxi
z oblasti řízení cestovního ruchu v ČR i v zahraničí a dle zadání se zaměřuje zejména na vymezení
podmínek a požadavků, spojených s potenciálním založením klastru cestovního ruchu ve vymezeném
území, případně vzhledem k situaci v regionu na využití principu OCR pro řízení cestovního ruchu.
Konkrétní návrh na vytvoření organizace cestovního ruchu ve vymezeném území je součástí další
samostatné části studie.
2 Syntetická část – východiska pro formulaci strategie
Na analytickou část navazuje část syntetická. Jejím posláním je identifikovat a interpretovat základní
výstupy z analytické části, zásadně ovlivňující další vývoj cestovního ruchu na vymezeném území.
Syntéza je tvořena:
• Strukturovanou SWOT analýzou cestovního ruchu ve vymezeném území (příležitosti a hrozby, silné
a slabé stránky).
• Diagnózou – shrnující základní komentáře a charakteristiky stavu cestovního ruchu ve vymezeném
území.
• Kategorizací území z hlediska potenciálu pro rozvoj CR dle aktuálního stavu.
2.1 Strukturovaná SWOT analýza cestovního ruchu
Východisky pro formulaci strukturované SWOT analýzy sektoru cestovního ruchu ve vymezeném
území byly:
• analytické podklady k sektoru cestovního ruchu v ČR, zejména:
o Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007 – 2013,
o Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, MMR ČR a MŽP ČR, Praha
2001,
o Atlas cestovního ruchu ČR, MMR ČR, 2006,
• podklady ze zpracovaných programových dokumentů na úrovni Středočeského kraje sektoru
cestovního ruchu ve, zejména:
o PRÚO Středočeského kraje
o Aktualizovaný Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje.
• rozvojové dokumenty cestovního ruchu, resp. rozvojové dokumenty, řešící i problematiku
cestovního ruchu sdružení/svazků obcí, měst atd.,
• marketingová šetření (zejména monitoring návštěvníků za léto 2005, zimu 2005/2006 a léto 2006),
• vlastní šetření a výstupy z jednání s aktéry cestovního ruchu v kraji,
• Regionální operační program NUTS 2 Střední Čechy pro období 2007-2013,
• projednání SWOT na workshopu ve vymezeném území (Rakovník),
• Územně plánovací dokumentace související s problematiku cestovního ruchu,
• Atlas cestovního ruchu České republiky (MMR ČR, Praha 2006),
• Turistický atlas Česko, Shocart s.r.o., Vizovice, 3. aktualizované vydání 04/2006,
• Turistický lexikon Česko, Shocart s.r.o., Vizovice, 1. vydání 11/2005.
1
Citace ze zadání projektu v rámci výzvy k předložení nabídek.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
2
Koncepce
Silné stránky
Slabé stránky
Základní charakteristiky prostředí cestovního ruchu ve vymezeném území
Významný potenciál návštěvníků a turistů ze • Nízký ekonomický tlak na rozvoj služeb spojených
Středočeského kraje a sousedních regionů,
2
zejména z Prahy (viz analýza, PRCR SK , •
monitoring návštěvníků).
Výjimečně výhodná geografická poloha vůči
hlavnímu
městu
mezinárodnímu
centru
cestovního ruchu v ČR – Praze (1,2 mil. obyvatel,
sídlo mnoha domácích a zahraničních firem, 4,5
mil. hostů v HUZ v roce 2007).
Nízká míra nezaměstnanosti ve srovnání
s ostatními kraji a průměrem ČR (viz Analýza, kap.
1.3.2).
Nejnižší hustota osídlení ve srovnání s ostatními
okresy v kraji (vhodné pro venkovský CR) (viz
Analýza, kap. 1.3.1).
Velký počet venkovských sídel (do 1000 obyv. cca
90% obcí) (viz Analýza, kap. 1.3.1).
V posledních letech trvalý nárůst počtu obyvatel
(viz Analýza, kap. 1.3.1).
s CR (nízká míra nezaměstnanosti).
Nižší úroveň ekonomické aktivity obyvatelstva druhý nejnižší počet ek. subjektů na počet obyvatel
mezi okresy SK (viz Analýza, kap. 1.3.2).
Návštěvnická atraktivita vymezeného území
• Nízká míra návštěvnického zpřístupnění části
SK – č. 1 v poznávacím cestovním ruchu a v
sakrálním turismu, podobně platí pro vymezené
území (s výjimkou sakrálních památek) (viz
monitoring).
Jedna z nejznámějších a nejnavštěvovanějších
historických památek v ČR typu hradu – Křivoklát.
Řada dalších atraktivit poznávacího turismu historické jádro Rakovníka (MPZ), 2 VPZ –
Rousínov, Skryje, lidová architektura (Hamousův
statek-Zbečno) apod.
Pestrá krajina s řadou přírodních atraktivit pro
rozvoj cestovního ruchu a rekreace (údolí
Berounky, CHKO Křivoklátsko – biosférická
rezervace UNESCO, památné stromy/stromořadí,
přírodní parky Jesenicko a Džbán atd.).
Existence řady chráněných území (1 x velkoplošné,
33 maloplošných, 11 Evropsky významných lokalit)
vhodných
pro
rozvoj
životní
prostředí
nepoškozujících forem cestovního ruchu.
Výborné podmínky pro pěší turistiku a cykloturistiku
- hustá síť tras, nadprůměrná vybavenost naučnými
stezkami,
nadprůměrná
hustota
značených
cyklotras, atraktivní krajina (viz Analýza, kap. 2.4).
Lesy pokrývají téměř 40 % plochy okresu a řadí ho
tak na druhé místo v zalesněných plochách kraje.
Významný potenciál venkovské turistiky a lidové
architektury (výrazná zemědělská orientace
některých částí území, chmelařská oblast,
pivovarnictví).
Vhodné podmínky pro rozvoj hipoturistiky (trasy,
jezdecké stáje) (viz Analýza, kap. 2.6.3)
Tradice vodáctví a trampingu a významný potenciál
Berounky pro sportovní i rekreační využití (viz
Analýza, kap. 2.4.3)
Velmi dobrá tradice a podmínky pro rybolov a
rybářský sport.
Výborné přírodní podmínky pro lov zvěře, s
perspektivou dalšího rozvoje.
Největší železniční muzeum v ČR – Lužná.
Řada
významných
osobností
spjatých
s
•
•
•
•
•
nemovitého majetku – např. ze 14 zámků není
žádný využíván jako atraktivita pro CR atd. (viz
Analýza, kap. 2.2).
Nedostatečná nabídka produktů a produktových
balíčků pro návštěvníky a turisty.
Nedostatečné zajištění nabídkou pro prodloužení
sezóny a zmírnění mimosezónních výkyvů (typický
region s jednovrcholovou sezonou - léto).
Nevyužitý potenciál tradice pěstování chmele a
pivovarnictví.
Nízká průměrná délka pobytu turistů (tuzemců i
zahraničních) v porovnání s ostatními kraji v ČR
(10. až 12. místo), dle monitoringu návštěvníků i na
vymezeném území (vliv velkého množství
krátkodobých pobytů – bez noclehu) - jeden
z hlavních důvodů nízkých příjmů z cestovního
ruchu.
Struktura turistů na vymezeném území (u tuzemců
převládají krátkodobé pobyty z blízkých vzdáleností
s nízkou úrovní výdajů, u nerezidentů s vysokou
úrovní výdajů se jedná o krátkodobé pobyty).
PRCR SK … Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji
•
•
Koncepce
Rakovnickem (např. spisovatel Ota Pavel,
francouzský badatel Joachim Barrande, básník
Jaroslav Vrchlický, malíř Václav Rabas, spisovatel
a historik Zikmund Winter, podnikatel František
Otta a další).
Velké množství pořádaných kulturních akcí během
celého roku (viz Příloha č. 1 Analýzy a monitoring).
Tradice místní produkce (chmel, pivo, medovina)
(viz Analýza, kap. 2.6.4).
Dopravní a technická infrastruktura CR
•
•
Sousedství největšího mezinárodního veřejného •
letiště v ČR (cca 12 mil. odbavených pasažérů
v roce 2007).
Dobrá síť cyklotras – nadprůměrná hustota •
v porovnání s průměrem SK, více rozšířené
informační a mapové tabule v rámci SK (viz
•
•
•
Špatná dostupnost regionu (zejména silniční) –
lepší dostupnosti částečně brání nedokončená
stavba rychlostní silnice I/6 Praha – Karlovy Vary.
Nízká úroveň vybavenosti kvalitní silniční
infrastrukturou (dálnice, rychlostní komunikace,
silnice I. třídy) (viz Analýza, kap. 1.4 a monitoring):
o Druhá nejnižší hustota silnic v kraji hned po
okrese Příbram.
o Špatná kvalita komunikací (silnice II. a III.
třídy).
o Nedostatek vhodných parkovacích ploch a
špatná úroveň stávajících u některých
atraktivit.
Železniční tratě – jen regionálního významu (viz
Analýza, kap. 1.4).
Nedostatečná
vybavenost
pro
turisty
a
návštěvníky:
o Nedostatečná vybavenost pro sportovní
aktivity (viz monitoring i průzkum SMOR 3 )
o Nedostatečné vybavení atrakcemi pro děti (viz
monitoring i průzkum SMOR).
o Nedostatečná
vybavenost
zábavními
(návštěvnickými) centry (viz monitoring).
o Nedostatečná
vybavenost
celoročně
využitelnými atraktivitami (viz monitoring a
vlastní šetření).
Nižší úroveň vybavenosti konferenčními centry
s nabídkou pro profesní a incentivní cestovní ruch
(viz Analýza, kap. 2.5).
Služby a organizace CR
•
•
•
•
Existence
mikroregionů
(svazků
obcí)
a •
Rakovnicko o.p.s., dobrý předpoklad pro kvalitní
proorganizovanost venkovských oblastí.
Kvalitní
internetový
informační
systém
(www.rakovnicko.info) - sdílený systém (subjekt – •
obec – mikroregion – turistická destinace).
Velké
množství
zrealizovaných
projektů
v cestovním ruchu v posledních letech.
•
Existence sdíleného loga.
•
•
•
3
Nedostatečná propagace nabídky CR vymezeného
území, o čemž svědčí množství a struktura
návštěvníků a turistů (viz statistická šetření,
monitoring návštěvníků a vlastní šetření).
Relativně nižší vybavenost ubytovacími kapacitami
(lůžky) v okrese Rakovník (ve srovnání s ostatními
okresy SK je v tomto ukazateli na 7. místě) – dle
statistik (viz Analýza, kap. 2.1.2).
Kvalita služeb – málo zařízení s oficiální certifikací
u ubyt. zařízení (pouze 2 hotely, 1 kemp a 1
ubytování v soukromí) a absence ubytovacích
zařízení vyššího standardu (struktura lůžek) (viz
Analýza, kap. 2.1.2 a monitoring).
Struktura ubytovacích kapacit – více než polovina
lůžkové kapacity je tvořena zařízeními typu
rekreační střediska, tábořiště a kempy, chatové
osady apod. – nižší standard ubytování a sezónní
provoz (viz Analýza, kap. 2.1.2).
Nerovnoměrné rozložení ubytovacích zařízení –
téměř 40% HUZ regionu je umístěna v obcích
podél řeky Berounky, v 70% obcí Rakovnicka se
nenachází žádné HUZ.
Podprůměrně hustá síť pohostinských zařízení
Analýza cestovního ruchu Rakovnicko – II. Etapa Marketingový průzkum, Svazek měst a obcí Rakovnicka, 2006.
•
•
•
•
•
•
Koncepce
vzhledem k rozloze území - dle statistik (viz
Nízká úroveň kooperace a komunikace mezi
klíčovými subjekty cestovního ruchu v daném
území (malý zájem podnikatelů, absence funkční
profesní organizace).
Nedostatek odborníků v oblasti řízení a rozvoje
cestovního ruchu a absence profesionálního
destinačního managementu na Rakovnicku (platí
pro celou TO SČ-Z).
Nekoordinovaná a nesystematická propagace a
absence tvorby regionálních produktů (chybí více
informací o regionu, zejména v cizích jazycích,
nejednotný design a kvalita propagačních
materiálů).
Nedostatečná úroveň marketingu CR (potvrzuje
velmi nízké využití potenciálu CR).
Horší vybavení službami pro cykloturisty - pouze 1
ubytovací zařízení má certifikaci Cyklisté vítáni (viz
Neexistence internetového rezervačního systému.
Příležitosti
Hrozby
• Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i
regionálním
trhu
volnočasových
aktivit
po
specializovaných
produktových
balíčcích
(cykloturistika, pěší a horská turistika, venkovská a
agroturistika, hipoturistika, golf, tenis).
• Růst příjezdového cestovního ruchu zejména do
regionu střední Evropy (nárůst na dvojnásobek roku
1998 v roce 2020).
• Prodloužení sezónnosti - využití oblastí k aktivním
formám odpočinku – pro vymezené území jsou to
zejména poznávací CR, turistika, cykloturistika,
vodní sporty a vodní turistika, hipoturistika a
venkovská turistika.
• Růst zájmu o rekreaci a trávení volného času
v tuzemsku.
• Růst poptávky v oblasti profesního cestovního ruchu,
podmíněný
nabídkou
produktů,
kombinací
služebních cest a rekreace (incentivní CR).
• Růst zájmu o skupinové návštěvy podmíněný
nabídkou produktů, dobrými službami a dostatkem a
profesionalitou organizátorů.
• Růst poptávky po malých hostincích a tématických
restauracích.
• Růst poptávky po pobytech na venkově a v klidném
prostředí s kvalitními službami.
• Významně rostoucí cílové skupiny seniorů a zájemců
o aktivní pobyty a venkovskou turistiku.
• Rostoucí zájem tuzemských i zahraničních turistů o
vlastní zdraví.
• Alternativní využití zemědělských nemovitostí a
pozemků pro rozvoj venkovské turistiky (vč. agro a
ekoagro).
• Stále rostoucí zájem zahraničních investorů o střední
a východní Evropu.
• Začlenění do Shengenského prostoru a tím
odstranění zbývajících bariér pro turisty ze zemí EU.
• Možnost čerpání mimořádných finančních prostředků
z národních a mezinárodních fondů (strukturální
fondy – ERDF, ESF) v období 2007 – 2013 (zejména
ROP + ostatní programy).
• Možnost využití poznatků ze zemí EU při rozvoji
cestovního ruchu ve venkovských destinacích
(destinační management, síťování, mikroklastry).
• Sílící pozice a rozvoj konkurenčních tuzemských a
středoevropských regionů ve vztahu k trhu
cestovního ruchu a zejména k silným cílovým trhům.
• Další nárůst terorizmu negativně ovlivňující rozvoj
cestovního ruchu (zejména mezinárodního).
• Podcenění významu cestovního ruchu jako
předmětu podnikání a zaměstnanosti.
• Podcenění přípravy odborníků v oblasti CR.
• Nedostatečná podpora rozvoji cestovního ruchu
zejména ve venkovských oblastech.
• Růst zájmu o zimní dovolené ve slunečných
(přímořských) krajinách.
• Nezachycení trendů ve struktuře ubytování (růst
zájmu o kvalitní hotelové ubytování a ubytování
venkovského charakteru - certifikované).
• Nezachycení trendů po tzv. in-house aktraktivitách
(ubytování + stravování + tématické / zábavní /
regenerační parky a střediska).
• Hospodářská recese resp. zpomalení ekonomického
růstu v ČR a snižování koupěschopnosti
obyvatelstva.
• Sociální degradace některých venkovských lokalit,
nebudou-li doplněny o další vybavenost, dopravní
obslužnost, dostupnost zdravotních i sociálních
služeb, neumožní-li se jejich obyvatelům se s nimi
ztotožnit.
• Chátrání
a
znehodnocení
památkových
a
krajinotvorných prvků v důsledku nevhodných a
necitlivých zásahů.
• Nedostatečná připravenost na čerpání zdrojů z fondů
a programů EU v období 2007 – 2013.
• Rivalita a nespolupráce mezi zainteresovanými
subjekty (veřejná vers. soukromá sféra, mezi
jednotlivými subjekty).
Koncepce
2.2 Diagnóza sektoru cestovního ruchu ve vymezeném území
1) Struktura a kvalita ubytovacích kapacit v území vers. charakter návštěvnosti:
a) Ve vymezeném území bylo na základě vlastního šetření identifikováno 3011 lůžek
v hromadných ubytovacích zařízeních, tj. v přepočtu 3,2 lůžek na km2. Ve srovnání
s průměrem za ČR je to méně, ve srovnání se Středočeským krajem je to hodnota mírně nad
průměrem. Problémem je zejména lokalizace, struktura a kvalita těchto kapacit. Jak vyplývá
z níže uvedené tabulky 39,7% hromadných ubytovacích zařízení (31,7% lůžkové kapacity
regionu) se nachází v obcích podél řeky Berounky, přičemž ve většině případů se jedná o
rekreační střediska, tábořiště, kempy apod., pro jejichž využití je charakteristická sezónnost a
nižší kvalita ubytování. Dalších 35,9% HUZ se nachází ve městech Rakovník a Jesenice
(celkem se jedná o 46,8% lůžkové kapacity). V 70% obcí Rakovnicka se nenachází žádné
hromadné ubytovací zařízení.
Kapacity HUZ
k 31.12.2007
Počet
zařízení
Rakovnicko*
Okres Rakovník**
Středočeský kraj
ČR
78
51
566
7 845
Podíl na
SK
Podíl na
ČR
Počet
lůžek
13,8%
9,0%
100 %
1,0%
0,7%
7,2%
100 %
3 011
2 343
29 969
451 707
Podíl na
SK
10,0%
7,8%
100 %
Podíl na
ČR
0,7%
0,5%
6,6%
100 %
Počet
lůžek na 1
km2
3,2
2,6
2,7
5,7
** údaje ČSÚ za rok 2005 - dle původní rozlohy okresu
P.č.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
Obec
Rakovník
Bdín
Branov
Břežany
Čistá
Děkov
Drahouš
Hořesedly
Hořovičky
Hracholusky
Hřebečníky
Hředle
Hvozd
Chrášťany
Janov
Jesenice
Kalivody
Karlova Ves
Kněževes
Kolešov
Kolešovice
Kounov
Kozojedy
Krakov
Krakovec
Kroučová
Krty
Krupá
Krušovice
Křivoklát
Lány
Lašovice
Lišany
Počet
zařízení
21
0
2
0
2
0
0
0
0
0
2
0
0
0
0
7
0
0
1
0
1
0
0
0
0
0
0
0
1
7
1
0
0
Počet
pokojů
244
0
5
0
36
0
0
0
0
0
57
0
0
0
0
200
0
0
8
0
4
0
0
0
0
0
0
0
12
83
15
0
0
Počet
lůžek
714
0
12
0
168
0
0
0
0
0
146
0
0
0
0
694
0
0
20
0
14
0
0
0
0
0
0
0
40
241
33
0
0
Podíl na
počtu
zařízení
26,9%
0%
2,6%
0%
2,6%
0%
0%
0%
0%
0%
2,6%
0%
0%
0%
0%
9,0%
0%
0%
1,3%
0%
1,3%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
1,3%
9,0%
1,3%
0%
0%
Podíl na
počtu
pokojů
25,8%
0%
0,5%
0%
3,8%
0%
0%
0%
0%
0%
6,0%
0%
0%
0%
0%
21,1%
0%
0%
0,8%
0%
0,4%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
1,3%
8,8%
1,6%
0%
0%
Podíl na
počtu
lůžek
23,7%
0%
0,4%
0%
5,6%
0%
0%
0%
0%
0%
4,8%
0%
0%
0%
0%
23,0%
0%
0%
0,7%
0%
0,5%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
1,3%
8,0%
1,1%
0%
0%
P.č.
Obec
34 Lubná
35 Lužná
36 Malinová
37 Městečko
38 Milostín
39 Milý
40 Mšec
41 Mšecké Žehrovice
42 Mutějovice
43 Nesuchyně
44 Nezabudice
45 Nové Strašecí
46 Nový Dům
47 Olešná
48 Oráčov
49 Panoší Újezd
50 Pavlíkov
51 Petrovice
52 Pochvalov
53 Přerubenice
54 Příčina
55 Přílepy
56 Pšovlky
57 Pustověty
58 Račice
59 Roztoky
60 Ruda
61 Rynholec
62 Řeřichy
63 Řevničov
64 Senec
65 Senomaty
66 Skryje
67 Slabce
68 Smilovice
69 Srbeč
70 Svojetín
71 Sýkořice
72 Šanov
73 Šípy
74 Švihov
75 Třeboc
76 Třtice
77 Václavy
78 Velká Buková
79 Velká Chmelištná
80 Všesulov
81 Všetaty
82 Zavidov
83 Zbečno
84 Žďár
Vymezené území celkem
Počet
zařízení
0
0
0
0
0
0
0
1
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
0
0
0
2
1
1
1
10
0
0
0
2
0
0
5
1
0
0
0
3
1
0
0
0
2
0
0
0
0
0
0
1
0
78
Počet
pokojů
0
0
0
0
0
0
0
16
0
0
0
24
0
0
0
0
0
0
0
0
0
6
6
18
0
129
0
0
0
10
0
0
39
x
0
0
0
15
5
0
0
0
15
0
0
0
0
0
0
0
0
947
Koncepce
Počet
lůžek
0
0
0
0
0
0
0
64
0
0
0
54
0
0
0
0
0
0
0
0
0
68
45
50
0
358
0
0
0
28
0
0
142
x
0
0
0
56
20
0
0
0
44
0
0
0
0
0
0
0
0
3011
Podíl na
počtu
zařízení
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
1,3%
0%
0%
0%
2,6%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
2,6%
1,3%
1,3%
1,3%
12,8%
0%
0%
0%
2,6%
0%
0%
6,4%
1,3%
0%
0%
0%
3,8%
1,3%
0%
0%
0%
2,6%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
1,3%
0%
100%
Podíl na
počtu
pokojů
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
1,7%
0%
0%
0%
2,5%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0,6%
0,6%
1,9%
0,0%
13,6%
0%
0%
0%
1,1%
0%
0%
4,1%
x
0%
0%
0%
1,6%
0,5%
0%
0%
0%
1,6%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0,0%
0%
100%
Podíl na
počtu
lůžek
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
2,1%
0%
0%
0%
1,8%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
2,3%
1,5%
1,7%
0,0%
11,9%
0%
0%
0%
0,9%
0%
0%
4,7%
x
0%
0%
0%
1,9%
0,7%
0%
0%
0%
1,5%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0,0%
0%
100%
Pramen: místní šetření (podzim 2008)
X – hodnota není známa
Koncepce
b) Vnímání kvality ubytovacích zařízení typu hotel, hotel garni, pension a motel je z pohledu
klienta (zejména zahraničního) ovlivněno oficiální certifikací ubytovacích zařízení (zejména při
první návštěvě resp. výběru ubytovacího zařízení přes internet, telefon, e-mail apod.). V ČR je
garantem certifikace pro hotely a penziony Asociace hotelů a restaurací ČR. Každé
certifikované ubytovací zařízení je označeno znakem s vymezením kategorie (hotel, hotel
garni, pension, motel) a dále označením třídy hvězdičkou (* - *****). Nejvyšší třída může být
označena maximálně pěti hvězdičkami (platí pouze pro hotely), motely a penziony mohou být
označeny maximálně do čtyř hvězdiček. Jednotlivé třídy jsou: * Tourist, ** Economy, ***
Standard, **** First Class, ***** Luxury.
i) V rámci vymezeného území není žádné zařízení kategorie hotel **** a *****, z kategorie
ostatní hotely a penziony jsou držiteli certifikátu pouze 2 (3* hotely) ze 41 zařízení, tj.
4,9% (v rámci Středočeského kraje je certifikováno 43 hotelů a penzionů, tj. cca 14%,
v rámci ČR je to celkem 496 hotelů a penzionů, tj. cca 11%). Z pohledu vnímané kvality je
vymezené území pod průměrem jak kraje, tak ČR.
HUZ
celkem
Ostatní
Chatové
Ostatní
hotely a
osady a tur.
Kempy
zařízení
penziony
ubytovny
Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl
0,0%
41 52,6%
19 24,4%
5 6,4%
13 16,7%
Hotely*****
Hotely****
Rakovnicko*
Počet
78
0
Okres Rakovník**
47
0
0,0%
566
7 845
23
4,1%
289 51,1%
360
4,6%
4 199 53,5%
Středočeský kraj
ČR celkem
17 36,2%
12 25,5%
6 12,8%
67 11,8%
516
6,6%
12 25,5%
72 12,7%
115 20,3%
959 12,2%
1 811 23,1%
** údaje ČSÚ za rok 2006 – přepočet na území v roce 2007
c) Podobná situace je rovněž v kategorii kempy a chatové osady 4 . Garantem certifikace
kategorie „kemp a chatová osada“ je z pověření Ministerstva pro místní rozvoj a na základě
„Doporučeného standardu ubytovacích služeb“ vydaných jmenovaným ministerstvem
„Živnostenské společenstvo Kempy a chatové osady ČR“. Cílem certifikace je v dané kategorii
zařadit objekty do určených tříd (1 – 4), označených hvězdičkami (* až ****). Toto roztřídění
umožňuje základní orientaci a přehled o rozsahu a úrovni poskytovaných služeb, zvyšuje
důvěryhodnost a prestiž a vytváří výhodnější podmínky pro účinnou a seriozní propagaci
prostřednictvím Společenstva na cílových trzích i na úrovni státních úřadů (CzechTourism,
regionální úřady atd.).
i) V rámci kempů a chatových osad je ve vymezeném území certifikováno pouze 1 zařízení
a to 3* kemp (v rámci kraje je certifikováno 6 zařízení a v rámci ČR 79 zařízení).
ii) V rámci Středočeského kraje je ze 6 zařízení rozdělení následující: 1 ve třídě *, 1 ve
třídě**, 2 ve třídě *** a 2 ve třídě ****. V rámci ČR je ze 79 zařízení rozdělení následující: 3
ve třídě *, 15 ve třídě **, 43 ve třídě *** a 18 ve třídě ****.
d) V kategorii turistická ubytovna zajišťuje certifikaci Klub českých turistů. V rámci vymezeného
území není certifikována žádná turistická ubytovna.
e) Na celkových příjmech z cestovního ruchu se ubytovací služby podílejí významnou částí. Dle
různých šetření (ČSÚ, Monitoring návštěvníků) tvoří výdaje za ubytování 40 až 60 %
celkových výdajů turistů. Na základě kombinace statistických šetření a vlastních šetření v
regionu lze celkové příjmy za ubytovací služby odhadovat na úrovni 99,5 mil. Kč ročně (viz
tabulka).
Kapacity HUZ ve
vymezeném
území
Počet zařízení(*)
Počet lůžek(*)
Celková roční
kapacita(*)
Průměrné využití
Tržby HUZ ve z toho: Hotely
Ostatní hotely a
vymezeném
***** Hotely
penziony
území celkem
****
78
0
41
3 011
0
1104
Kempy
19
583
0
402 960,00
212 795,00
50,50%
33,30%
25,00%
Chatové
osady a tur.
ubytovny
5
257
Ostatní
zařízení
13
1067
93 805,00 389 455,00
30,00%
30,00%
4
Rovněž v kategorii kempů rostou obecně požadavky klientely na kvalitu služeb a vybavenost. Stále více (a
zejména u zahraniční klientely) se projevuje orientace na certifikovaná zařízení, garantující očekávanou kvalitu.
Právě kvalita služeb a vybavenost kempů v ČR obecně je předmětem časté kritiky a souběžně i klesajícího zájmu
zejména tradiční kempově orientované zahraniční klientely (Holanďané, Němci atd.), ale opět s růstem životní
úrovně a cestovatelských zkušeností i tuzemské klientely.
Kapacity HUZ ve
Tržby HUZ ve z toho: Hotely
Ostatní hotely a
vymezeném
vymezeném
***** Hotely
penziony
území
území celkem
****
kapacit
v procentech(**)
Počet lůžkonocí
0
134 185,68
Průměrné ceny za
ubytování ve SK v
1 442,00
502
Kč/noc(**)
Celkové tržby za
99 514 773,11
0
67 361 211,36
ubytování v Kč
Zdroj: (*) Vlastní šetření 2008, (**) Dle ČSÚ
f)
Koncepce
Chatové
osady a tur.
ubytovny
Kempy
53 198,75
97
5 160 278,75
Ostatní
zařízení
28 141,50 116 836,50
133
199
3 742 819,5 23 250 463,5
Z pohledu souhrnného hodnocení lze tedy konstatovat, že struktura ubytovacích zařízení
v regionu a jejich rozmístění podporují spíše tranzitní pobyty (1 – 2 noci) a z pohledu kvality
jsou zaměřené jak „vnímanou kvalitou“ (počet certifikovaných zařízení), tak jejich reálnou
kvalitou (zařazení do tříd u certifikovaných zařízení) na nízko nebo středně výdajové skupiny.
U necertifikovaných zařízení nebylo možné v rámci studie realizovat podrobné šetření,
zaměřené na kvalitu ubytovacích služeb. S využitím výsledků monitoringu návštěvníků je však
možno říci, že v rámci celé turistické oblasti Okolí Prahy – západ (Střední Čechy – západ) je
nižší průměrné hodnocení kvality ubytování ve srovnání s průměrem za celou ČR, ale vyšší
než v rámci celého kraje (resp. turistického regionu Okolí Prahy). V rámci srovnání výstupů
monitoringu návštěvníků na úrovni celé ČR je zastoupení těch, kteří v daném regionu (dle
místa dotazování) nevyužili ubytovacích služeb výrazně vyšší než u dotazovaných v turistické
oblasti „Střední Čechy – západ“, což potvrzuje převládající počet tranzitních návštěvníků.
Obdobná situace je při srovnání TO Střední Čechy západ s TR Okolí Prahy a celou ČR.
2) Charakter a struktura návštěvnosti území (krátkodobé pobyty, „nízkovýdajové“ skupiny)
vers. příjmy z cestovního ruchu:
a) V rámci stávajících cílových skupin návštěvníků a turistů, přijíždějících do vymezeného území,
lze identifikovat na základě monitoringu návštěvníků (viz CzechTourism) následující
skutečnosti:
i) U „vysokovýdajových“ skupin (s útratou 1000,- a více Kč za den), které jsou v daném
území tvořeny z 90% cizinci, převládají pouze návštěvy (60% bez noclehu) nebo jen
krátkodobé pobyty (1 – 2 noci, 27%). Z pohledu země původu / národnosti návštěvníků
zde jednoznačně převládají Němci, následováni Italy, Slováky, Poláky, Rakušany, Brity a
Nizozemci. Jde často o „tranzitní“ pobyty, jejichž účastníci spojují pobyt ve vymezeném
území s pobyty v rámci ČR, zejména pak v Praze, Středočeském kraji, Jihomoravském
kraji, Západočeských lázních a v Jižních Čechách (dle monitoringu návštěvníků).
ii) „Nízkovýdajové“ skupiny (s útratou do 500,- Kč za den) jsou tvořeny z 80% tuzemskými
návštěvníky a turisty. Z celkového počtu tuzemských návštěvníků a turistů převládají ti,
kteří do vymezeného území přijíždějí ze vzdálenosti do 100 km (cca 89%), z míst nad 100
km je jich pouze do 11%.
iii) Z pohledu využití místní infrastruktury cestovního ruchu a částečně i souvisejících služeb
(typu občerstvení a restaurace apod.) a volnočasových aktivit (jízdárny, kulturní programy
apod.) tvoří významnou skupinu i majitelé tzv. „druhých bydlení“ (chaty, chalupy, tzv.
objekty individuální rekreace - OIR). Výdaje realizované touto skupinou se však z pohledu
průměrné denní útraty ve vymezeném území řadí k těm nejnižším (převážně do 200,Kč/den). Počet takto pravidelně přijíždějících návštěvníků je však významný z pohledu
celkového počtu „člověkodnů“ strávených ve vymezeném území. Tato klientela vytváří
velmi významný „základ“ návštěvnosti zejména kulturních, společenských a sportovních
akcí, konajících se ve vymezeném území a podílí se svými výdaji na spotřebě místních
služeb (volnočasové programy, občerstvení a gastronomie) a produktů (zejména
potraviny). Vzhledem k tomu, že neexistuje žádné dostupné šetření, zachycující potřebné
údaje, vycházeli jsme při stanovení výdajů této skupiny z kombinace údajů ČSÚ,
expertních odhadů a hypotéz. Celkové výdaje za služby a produkty majitelů OIR ve
vymezeném území se tedy mohou pohybovat v rozmezí cca 64 (pesimistická varianta) –
192 (optimistická varianta) mil. Kč za rok. Dle reálné varianty se tyto výdaje pohybují
v rozmezí 94 – 127 mil. Kč.
Koncepce
Průměrné
Počet
Varianta dle Počet OIR Počet
Počet dnů
denní
dnů
Celkem –
Celkem
výše výdajů
ve
osob
v roce
výdaje v
pesimist.
optimist.
v roce –
na osobu a vymezeném na
optimist.
Kč/
odhad
odhad
pesimist.
území*
OIR**
odhad**** osoboden
den
odhad***
*****
Optimistická
6879
3
46
62
150 142 395 300 191 924 100
Reálná
6879
3
46
62
100 94 930 200 127 949 400
Pesimistická
6879
3
46
62
50 47 465 100 63 974 700
*Výstupy ze SDLB 1991 a 2001
**Expertní odhad, vycházející ze statistik ČSÚ
***Odhad vychází z hypotézy pobytu v OIR 20 víkendů (tj. 40 dnů) a jednoho 6-denního pobytu (jeden
týden, mínus půlden na příjezd a půlden na odjezd).
****Odhad vychází z hypotézy pobytu v OIR 25 víkendů (tj. 50 dnů) a jednoho 12-denního pobytu (dva
týdny, mínus 2 dny na příjezd a odjezd).
*****Průměrné denní výdaje jsou stanoveny na základě expertních odhadů, které vychází i z využití
výstupů monitoringu návštěvníků.
b) Z pohledu souhrnného hodnocení lze tedy konstatovat, že delší pobyty (2 a více nocí) jsou ve
vymezeném území typické pro nízkovýdajové skupiny, převážně tuzemce. Naopak pro
vysokovýdajové skupiny, převážně cizince, jsou typické krátkodobé pobyty bez noclehu nebo
s 1, maximálně 2 noclehy. Stávající struktura cílových skupin, odrážející strukturu a charakter
ubytovacích kapacit, je tedy z pohledu příjmů z cestovního ruchu nepříznivá. Z pohledu
celkového objemu vydaných finančních prostředků návštěvníky a turisty tvoří významnou část
skupina majitelů druhého bydlení ve vymezeném území. Jedná se zejména o výdaje za
služby, gastronomii a potraviny.
3) Sociální a infrastrukturní degradace venkovských oblastí, vývoj počtu a hustoty osídlení:
a) Z pohledu demografického vývoje od roku 2000 průběžně roste počtu obyvatel za region
celkově. Za období 200 – 2007 tvoří nárůst 3%. Tento růst je však významně podporován
zejména dramatickým nárůstem populace v obci Lány (14,3%). Ve srovnání s růstem za celý
kraj (8%) se jedná tedy o podprůměrný růst, ve srovnání s okresy kraje je okres Rakovník 4.
nejpomaleji rostoucím okresem (z 12 okresů). Tato skutečnost je však o to horší, že reálně
dochází ve většině obcí k poklesu počtu obyvatel. Tato situace je z velké míry zapříčiněna
právě hospodářskou situací v různých regionech a zejména těm regionům, které stagnují ve
svém ekonomickém rozvoji a v jejichž dostatečné blízkosti se nenachází dostatečně silný
zdroj pracovních míst (Praha), hrozí nebezpečí odlivu ekonomicky aktivních a zpravidla i lépe
kvalifikovaných lidí. Nastupující celosvětová hospodářská krize může opět zhoršit
demografický vývoj a paradoxně dále snižovat počet pracovních míst v zemědělství (stále
rozsáhlejší mechanizace a automatizace) a v těch výrobních podnicích, které jsou díky
globalizaci, vysoké míře otevřenosti české ekonomiky a charakteru své produkce silněji
závislé na světových trzích. Stabilizačním faktorem stále tedy zůstávají jednak mikro a malé
podniky, podniky ze sektoru služeb a ze sektorů s vysokou přidanou hodnotou (high-tech, IT
atd.) příp. z oblasti řemeslných výrob či malých výrob místních speciálních produktů
(potravinářství a gastronomie, suvenýry apod.). Většina těchto podniků nachází své uplatnění
jednak na místních či domácích trzích a u návštěvníků daného území. Této relativně
stabilizované skupině odpovídá z významné části právě struktura sektoru cestovního ruchu.
Nicméně v sektoru cestovního ruchu docházelo v posledních 15 letech k určité stagnaci na
úkor rozvoje průmyslových oblastí kraje (Mladoboleslavsko, Kolínsko, Kladensko), což se nyní
projevuje v celkové podinvestovanosti sektoru a v omezené schopnosti reflektovat trendy a
vývoj požadavků potenciálních trhů cestovního ruchu. Tato situace má za následek:
i) Postupnou sociální degradaci venkovského území, ze kterého se vytrácejí prvky
venkovského života a naopak v částech s rychlým růstem počtu obyvatel, vyvolaným
migrací (např. Lány) postupně lze očekávat v nově vytvořených obytných zónách vznik
zcela nových vazeb, sociálních struktur a vztahů, typických spíše pro městské nebo
„sídlištní“ osídlení. Z celkového pohledu na vymezené území se tedy postupně budou
vytrácet ještě zbývající původní zvyky, tradice, rodinné vazby atd.
ii) Pokračující nerovnoměrný vývoj ve vymezeném území, stále silněji závislý zejména ve
východní části na dopravní infrastruktuře a dopravní obslužnosti, zhoršuje celkovou
situaci, kterou přicházející hospodářský útlum může ještě více akcelerovat.
Koncepce
b) Z uvedených charakteristik lze tedy reálně očekávat postupný ústup venkovského způsobu
života ve vymezeném území. V místech s nadprůměrným růstem populace a relativně dobře
dosažitelnými pracovními příležitostmi postupně sílící spíše městský životní styl. Naopak
v místech spojených s klesající populací a nezlepšující se nabídkou pracovních míst resp.
nižší úrovní průměrných příjmů (zemědělské oblasti) lze očekávat migraci zejména
vzdělanější a mladší (ekonomicky aktivní) populace. Území s takto se vyvíjejícím životním
stylem zmenší velikost i poměr typicky „venkovských území“ ve vymezeném území, vhodných
pro rekreaci a pobyty na venkově.
4) Omezené využití stávajících atraktivit a řada potenciálně využitelných atraktivit vers.
omezená stávající nabídka atraktivit turistům a návštěvníkům:
a) Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že stávající nabídka turistických cílů a
atraktivit cestovního ruchu ve vymezeném území je poměrně velmi úzká a v převážné části je
koncentrována do několika málo lokalit (Krakovec, Křivoklát, Lužná, Rakovník, Jesenice).
Z pohledu návštěvnosti patří k nejvýznamnějším cílům ve vymezeném území památkově
chráněné objekty. Nejnavštěvovanějším je jednoznačně Státní hrad Křivoklát, následován již
cíli a atraktivitami s výrazně nižší návštěvností (Rakovník, Lužná, Krakovec). Rozhodně však
poznávací cestovní ruch patří v současné době dle monitoringu návštěvníků k nejčastěji
zmiňovaným důvodům návštěvy (52 %) vymezeného území, následují relaxace 5 (20 %),
turistika a sport 6 (15 %) a návštěvy příbuzných nebo známých (7%, dáno silným zastoupením
OIR). K nejlákavějším aktivitám, spojovaným respondenty v rámci monitoringu návštěvníků
s vymezeným územím patří: poznávání (cca 80% respondentů), návštěvy kulturních akcí a
pěší turistika (cca 30% respondentů), cykloturistika (cca 22% respondentů), koupání a vodní
sporty (cca 17% respondentů), sakrální turistika (cca 10% respondentů), aktivní sport (4%
respondentů). Problémem může být:
i) Omezená dostupnost některých cílů:
• ze 14 zámků na Rakovnicku, které jsou památkově chráněné, není žádný využíván
jako atraktivita cestovního ruchu s možností prohlídky,
• v nedostatku parkovacích ploch v docházkové vzdálenosti u nejnavštěvovanějších
atraktivit CR,
• v omezené časové dostupnosti atraktivních cílů (viz monitoring, otvírací doba),
• v omezené časové dostupnosti dostatečného počtu atraktivních cílů v „mimoletním“
období (mimo období hlavní sezony v zájmovém území),
• v nedostatečném vybavení vymezeného území atraktivitami a cíli připravenými a
vhodnými pro celoroční využití a disponující konkurenceschopnou nabídkou
požadovaných služeb,
• v nedostatečném značení turistických cílů, atraktivit a služeb.
b) Významným motivačním prvkem k návštěvě vymezeného území je aktivní odpočinek a
rekreace ve venkovském prostoru spojená s rekreačními 7 sporty. Ve vymezeném území se
jedná zejména o aktivity spojené s řekou Berounkou (vodní turismus, rybolov, koupání), dále
s jezdectvím (9 subjektů s nabídkou jezdectví ve vymezeném území), s cykloturistiku, a s
golfem. Problémem se zde však stává vybavenost potřebnou infrastrukturou, šíří a kvalitou
služeb, sloužící návštěvníkům a turistům (viz monitoring návštěvníků, vlastní šetření).
Zejména:
5
Viz www.celostnimedicina.cz: Hlavním cílem relaxace je uvolnění svalového vypětí a potom následně i
psychického. Jde především o uvolnění příčně pruhovaného kosterního svalstva, jenž se smršťuje a zkracuje dle
naší vůle. I ve chvíli kdy si myslíme, že jsou svaly úplně uvolněné v nich přetrvává tzv. pohotovostní napětí –
tonus. Když tělo prodělává různou aktivitu, činnost svalů je jejich pohyb a souvisí s výdejem energie. Když
chceme svalům dopřát regeneraci, odstranit únavu a dodat energii pro další činnost snažíme se právě o
maximální uvolnění. Vědomé i nevědomé uvolňování svalového napětí nazýváme řízenou relaxací.
6
Viz Výkladový slovník cestovního ruchu: „Sportovní cestovní ruch = forma CR, jejíž účastníci jsou diváky nebo
aktivními sportovci (příležitostnými, rekreačními, výkonnostními nebo vrcholovými) různých druhů outdoorových i
indoorových, letních i zimních sportovních soutěží, závodů, sportovních masových akcí.“
7
Viz Výkladový slovník CR: Rekreace v užším pojetí: „souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve
volném čase (o dovolené) a často jako jedna z forem CR – zpravidla však nedaleko bydliště v rámci druhého
bydlení „(viz OIR), „dětských táborů atd.“. Rekreace v obecnějším pojetí: „využití volného času, jehož součástí
může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika. Základní dělením
rekreace může být dělení podle motivace na zdrojově orientovanou (příroda, venkov, push motivace) a
uživatelsky orientovanou (vytváření podmínek pro rekreaci s dostupností pro velké části populace, pull
motivace),…. Jejím výsledkem by měla být regenerace životních sil účastníků.
Koncepce
i)
U hipoturistiky je to nedostatek oficiálních / značených hipostezek, umožňujících
skutečnou hipoturistiku nabídkou možnosti dlouhých vyjížděk, spojených např.
s návštěvou relevantních turistických cílů a atraktivit, s poznáváním venkova a s možností
vícedenních vyjížděk. Podmínkou rozvoje hipoturistiky je rovněž propojení jezdeckých
center hipostezkami a jejich spolupráce a nabídka služeb, spočívajících v možnostech
přenocování, ustájení koní apod.
ii) Pro cykloturistiku je vybavenost vymezeného území (hustota cyklotras) ve srovnání
s celým krajem mírně nadprůměrná, avšak ve srovnání s průměrem za ČR je rozsah
nabízených cyklotras podprůměrný. Nedostatečná (téměř neexistující) je vybavenost
cyklostezkami, zejména je zde však rostoucí rozpor mezi trendy a rostoucími požadavky
na bezpečnost na straně jedné a současným stavem cyklotras, vedoucích po úzkých a
často velmi devastovaných komunikacích 2. a 3. třídy. Rovněž vybavenost doplňkovými
službami pro cykloturistiku v regionu je omezená (půjčovny kol, cykloservisy, místa pro
odpočinek - odkrytá i s přístřešky apod.).
iii) Golf: ve vymezeném území je v současné době jedno 9-ti jamkové golfové hřiště
v Podbořánkách. Z pohledu golfové turistiky je toto vybavení vymezeného regionu
nedostatečné, nabídka může však být zajímavá co by doplňkový program pro rekreační a
relaxační pobyty.
5) Malá motivace k rozvoji turismu (nízká nezaměstnanost, klesající loajalita / vztah k venkovu
atd.)
a) Úroveň nezaměstnanosti ve vymezeném území je velmi nerovnoměrná. Na většině
vymezeného území patří dlouhodobě k nižším v ČR (nižším než průměr za ČR). Motivace
k vytváření pracovních míst ve vymezeném území je tedy nižší, což platí pro sektor
cestovního ruchu snad o to silněji, oč jsou průměrné mzdy v tomto sektoru ve srovnání
s ostatními obory nižší a práce časově (večery, víkendy, svátky, prázdniny) i z pohledu
potřebných kompetencí (znalost jazyků, komunikační dovednosti atd.) náročnější.
b) Vzhledem k vytrácení venkovského charakteru života z části vymezeného území klesá i počet
těch, kteří by byli schopni a ochotni využít znalostí místních tradic, zvyků, venkovského stylu
života pro komerční využití v rámci volnočasových aktivit a turismu a tím zároveň napomoci
jejich dalšímu zachování.
c) Omezená velikost výdajů za služby a maloobchodní produkty ve vymezeném území, a to jak u
stávajících cílových skupin návštěvníků a turistů (viz monitoring návštěvníků), tak rovněž u
místních občanů nebo majitelů tzv. druhých bydlení není dostatečně motivující k rozvoji
vlastního, nepříliš jistého a málo stabilního podnikání v daném území. Této situaci by
napomohlo:
i) Zvýšení počtu přijíždějících turistů a návštěvníků.
ii) Prodloužení průměrné doby pobytu turistů ve vymezeném území.
iii) Změna struktury turistů, přijíždějících do vymezeného území.
iv) Vytvoření infrastrukturního zázemí a rozšíření nabídky služeb pro snížení sezónních
výkyvů a prodloužení vrcholové sezony.
v) Zlepšení marketingu a marketingové komunikace vymezeného území.
vi) Zlepšení komunikace a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty.
6) Nekoordinovanost CR vers. potenciál CR ve vymezeném území (produkty, atraktivity,
marketing, orientační značení cílů atraktivit atd.)
a) Potenciál nabídky služeb a atraktivit cestovního ruchu ve vymezeném území je z pohledu
srovnání s jinými územími průměrný, avšak jeho současné využití, stejně tak jako schopnost a
ochota jej rozvíjet a marketingově nabízet je podvázána kromě omezených investičních zdrojů
rovněž nedostatečnou úrovní koordinace aktivit ve vymezeném území. Problémy jsou
zejména v následujících oblastech:
i) Nedostatečná úroveň komunikace a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty ve
vymezeném území, a to jak mezi veřejným a soukromým sektorem, tak i v rámci těchto
sektorů. Podstatně aktivnější se jeví veřejný sektor, který podporuje rozvoj cestovního
ruchu prostřednictvím některých aktivit Svazku měst a obcí Rakovnicka a servisní
organizací Rakovnicko o. p. s.
b) Neexistence profesionální organizace zaměřené na zajištění koordinace a řízení cestovního
ruchu ve vymezeném území. V zájmovém území aktivně působí několik organizací,
pokrývajících více nebo méně i sektor cestovního ruchu. Jedná se zejména o Svazek měst a
obcí Rakovnicka (zastřešující 7 dalších svazků: Svazek obcí mikroregionu Balkán, Dobrovolný
svazek obcí mikroregionu Čistá – Senomaty, Svazek obcí Jesenicko, Svazek obcí
Koncepce
mikroregionu Kněževes, Svazek obcí mikroregionu Křivoklát, Svazek obcí mikroregionu
Novostrašecko, Svazek obcí mikroregionu Poddžbánsko), jeho servisní organizaci
Rakovnicko o. p. s. a MAS Rakovnicko. Všechny tyto organizace se však zabývají
problematikou cestovního ruchu na neprofesionální úrovni a pouze jako jednou ze svých
dílčích aktivit.
c) Nedostatečný, nekomplexní a nepříliš efektivní je marketing vymezeného území.
i) Nedostatečná je nabídka vymezeného území prostřednictvím e-marketingu a to zejména
z pohledu charakteru a forem cestovního ruchu a tím tedy i z pohledu stávajících cílových
skupin. V současné době je vymezené území nabízeno návštěvníkům a turistům více či
méně na 2 portálech. Žáden z nich nedisponuje rezervačním modulem, což vzhledem
k charakteru nabídky a převažující formě individuálního turismu je významným
nedostatkem. Poměrně velmi omezená je nabídka v cizích jazycích (pouze portál
SMOR). Charakteristika portálů:
• www.rakovnicko.info – hlavní turistický informační portál Rakovnicka, který nabízí tipy
na výlety, informace o turistických atraktivitách a tématicky zaměřené informace pro
pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiky a vodní turistiku. Stránky obsahují též
základní informace a kontakty na služby cestovního ruchu (ubytování, informační
centra) a kulturní a sportovní přehled. Jsou zde ke stažení také prospekty a turistická
mapa Rakovnicka. Stránky mají pouze informativní charakter, není zakomponovaný
rezervační modul. Kromě českého jazyka nabízí stránky také cizojazyčné mutace anglickou, německou, španělskou, francouzskou, italskou a ruskou. Cizojazyčné
verze však nabízí pouze základní informace o jednotlivých oblastech Rakovnicka
(Křivoklátsko, Jesenicko, Džbán, město Rakovník a Kraj chmele) s fotografiemi a
nejsou zde už další informace např. o ubytování, informačních centrech apod..
• www.rakovnicko.cz – Regionální internetový portál pro Rakovník, Rakovnicko a okolí,
který podává informace pro podnikatele, firmy a občany. Turistické informace
obsahuje jen okrajově a jde většinou o prolinky na jiné webové stránky. Nejsou
jazykové mutace.
ii) Marketingové tiskoviny:
• Tištěné materiály vydávané Svazkem obcí a měst Rakovnicka a Rakovnickem o.p.s.
jsou převážně ve formě prospektů formátu DL. Bylo jich vydáno poměrně velké
množství (o Rakovnicku jako celku nebo jeho oblastech, ke konkrétním atraktivitám,
tématicky zaměřené – např. cyklotrasy, a nebo např. letáčky s výletními programy),
ale nejsou všechny designově jednotné a pouze některé mají i cizojazyčné mutace.
Kromě prospektů je vydána turistická mapa Rakovnicko v měřítku 1:60 000. Všechny
tyto materiály jsou kromě tištěné verze k dispozici také ke stažení na webových
stránkách Rakovnicka.
• Stejně tak je na webových stránkách Rakovnicka ke stažení informační brožura
s důležitými informacemi pro turisty a návštěvníky včetně kontaktů, otevíracích dob u
atraktivit, tipů na výlety, ubytování, kalendáře akcí na daný rok atd.
iii) Produktové balíčky:
• V rámci nabídky cestovního ruchu neexistují na Rakovnicku komplexní produkty, tzv.
balíčky. Produktem však mohou být nazvány tématické projekty, např. na Rakovnicku
je stěžejní produktovou nabídkou poznávací turismus, cykloturistika, venkovský
cestovní ruch 8 . Zvláštností jsou moderované pěší a cyklistické výlety, kterých se dnes
účastní desítky lidí.
iv) Ostatní nástroje marketingové komunikace:
• Ve spolupráci s dalšími subjekty v regionu, zejména Městským informačním centrem
v Rakovníku zajišťuje Svazek měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko o.p.s.
prezentace na veletrzích cestovního ruchu Regiontour Brno, Holiday World Praha a
8
Viz Výkladový slovník cestovního ruchu: „Venkovský cestovní ruch (též rurální CR) = souborné označení pro
druh CR s vícedenním pobytem a rekreačními aktivitami na venkově (procházky a pěší turistika, projížďky na kole
nebo na koni, pozorování a péče o domácí zvířata, konzumace podomácku vyrobených potravin atd.),
s ubytováním v soukromí nebo v menších HUZ. Přitažlivost rurálního CR je založena na některých aspektech
skutečného nebo fabulovaného venkovského způsobu života – rozsáhlá, tichá, klidná krajina, čistý vzduch,
pracovní aktivity, zvyky a folklór, rozmanité stromy a zvířata atd. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova,
budováním pěších tras a cyklotras, farem s alternativním zemědělstvím, budováním místních muzeí, skanzenů,
revitalizací tradičních řemesel, budováním a obnovou menších ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení atd.
Venkovský CR může mít různé formy – agroturismus, ekoagroturismus, ekoturismus, dobrodružný CR, kulturní
CR.“
Koncepce
ITEP Plzeň. Zajišťují také prezentační a informační servis na významných
nadregionálních akcích na Rakovnicku i v sousedních regionech.
7) Nízká přidaná hodnota místních služeb pro turisty (největší zisky končí mimo území
klastru)
a) Přesto, že ve vymezeném území má sídlo několik atraktivit s nadnárodním (Státní hrad
Křivoklát) a nadregionálním (Muzeum T.G.M., Železniční muzeum v Lužné) významem a tomu
odpovídající návštěvnosti, převážná většina know-how, vazeb a kontaktů na cílové trhy a
organizace pobytů je řešena subjekty nesídlícími ve vymezeném území. Tyto subjekty mají
největší podíl na „přidané hodnotě“, vznikající při tvorbě, prodeji a realizaci produktů a služeb
cestovního ruchu vymezeného území. Místní subjekty a instituce působí tedy více či méně
v roli subdodavatelů či nájemné pracovní síly a logicky tedy i největší podíl na příjmech a
ziscích z cestovního ruchu realizovaného ve vymezeném území končí mimo toto území. Tímto
příjmy z turismu jsou dále snižovány a je podvazován rozvoj a investice do cestovního ruchu
ve vymezeném území z místních zdrojů.
2.3 Kategorizace vymezeného území z hlediska potenciálu pro
rozvoj CR
Území Středočeského kraje patří z pohledu potenciálu atraktivit a cílů cestovního ruchu jednoznačně
k nadprůměrně atraktivním krajům v ČR. Atraktivita kraje je dána zejména množstvím a přitažlivostí
kulturně historických objektů a lokalit (hrady, zámky, muzea atd.). Rozsáhlá jsou území s typicky
venkovskou krajinou a s průměrnými nebo nadprůměrnými předpoklady pro cestovní ruch. Další vývoj
cestovního ruchu bude tedy nejvýrazněji ovlivňován zejména rozsahem a kvalitou infrastruktury (a to
jak dopravní, tak infrastruktury služeb cestovního ruchu), úrovní a efektivitou marketingu, kvalitou
služeb (danou zejména úrovní personálu ve službách) a úrovní proorganizovanosti sektoru v kraji.
Pro kategorizaci území a pro konečnou verzi marketingového členění byly kromě analýzy využity
poznatky z Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky, zpracovaného
Ústavem územního rozvoje Brno pro MMR ČR, Praha 2001 a z Atlasu cestovního ruchu České
republiky, vydaném MMR ČR v roce 2006 a zpracovaném Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy
univerzity v Brně.
Z kartogramů, charakterizujících potenciál cestovního ruchu Středočeského kraje v materiálu
„Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území České republiky“, a to ať již v celku, či z
pohledu jednotlivých subsystémů (přírodního, kulturního atd.) lze jednoznačně vyčíst následující
skutečnosti:
• z pohledu celkového potenciálu cestovního ruchu (viz následující obrázek) je významná část
kraje (cca 40 %) hodnocená jako území se základním potenciálem, přičemž převážně se jedná
o území v severní a severovýchodní části kraje, cca 25 % je hodnoceno jako území se
zvýšeným potenciálem, dalších cca 20 % je hodnoceno jako území s vysokým potenciálem a
jen rozptýleně je cca do 10 % území hodnoceno jako území s velmi vysokým potenciálem,
zbytek do sta procent (přes 5 %) tvoří území bez potenciálu, kterým je oblast Brdů (vojenský
výcvikový prostor Jince), jako území využívané pro vojenské účely;
• z pohledu typu jednotlivých potenciálů převládá v kraji území, které je hodnocené jako území
s potenciálem vyhraněně přírodním, přírodním nebo smíšeným (cca 70 % území), zbylých 30 %
území je hodnoceno jako území s kulturním potenciálem, vyhraněně kulturním potenciálem, či
jako zóna bez potenciálu (vojenský výcvikový prostor Jince);
• z pohledu typu přírodního subsystému potenciálu cestovního ruchu převládá území hodnocené
jako vhodné pro cykloturistiku (cca 50 %), cyklo a pěší turistiku (cca 20 %), cyklo, pěší a
lyžařskou turistiku (cca 10 %), smíšené území (cca 10 %), pro letní rekreaci (cca 5 %) a bez
potenciálu (cca 5 %, vojenský výcvikový prostor Jince);
• z pohledu typu kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu převládají zóny bez
potenciálu (cca 50 %), dále zóny s kulturně poznávacím potenciálem (cca 25 %), smíšené zóny
(cca 8 až 9 %), zóny kulturních a sportovních akcí (cca 8 – 9 %), zóny církevní (cca do 5 %) a
zóny lázeňské a společenské (cca 2 – 3 %).
Koncepce
Strážiště
Kartogram 4
Sezemice
Muk ařov
Chocnějovice
Rokytá
Loukov
Jivina
Dolní Krupá
Březina Žďár
Bělá pod Bezdězem
Medonosy
Bílá HlínaMnichovo Hradiště
Dobřeň
Ptýrov
Boseň
Vidim
Nosálov Březovice
Branžež
Plužná Hrdlořezy
Lobeč
Bakov nad J izerou Kněžmost Dobšín
Liběchov
Kokořín
Sudoměř
Mšeno
Želízy
Katusice
Vrátno
Přepeře
Horní Počaply
Bradlec
Bukovno
Kanina
Obruby
Stránka
Vysoká
Kosmonosy
Skalsko
Obrubce
Dolní Beřkovice
Rohatsko
Rokytovec
Boreč
Cítov
Nebužely
Sukorady
Mladá Boleslav
Kovanec
Chorušice
Dolní Bousov
Plazy
Niměřice Vinec
Vraný
Mělník
Jeviněves
Střemy Řepín
Březno Petk ovy
Velké
Všelisy
Řepov
Jarpice Poštovice
Býkev
Ledčice
Krnsko
VrbičanyPáleč Šlapanice Hospozín Loucká
Velký Borek
Sovínky
Spomyšl
Domousnice
Hoří n
Nepřevázka Ctiměřice Lhotky
Hostín Mělnic ké Vtelno
Černuc
Bezno
Sazená Vraňany
Veselice
Klobuky
Dobrovice
Malý Újezd
Jizerní Vtelno
Kmetiněves
Chržín Nová Ves Lužec nad Vltavou
Zlonice
Hořešovičky
Žerčice
Liblice
Hrušov
Ujkovice
Třebíz
Kly
Bílichov
Byšice Kropáčova Vrut iceChotětov
Dřínov
Vojkov ice Zálezlic e
Hobšovice
Strašnov
Kozojedy
Pěčice Ledce
Obříství
Velvary
Líský Plchov
Královice Beřovice
Košátky
Všestudy
Uhy
Kosořice
Prodašice
Brodce
Třeboc
Tuhaň
Milý
Dolní Slivno Zdětí n
Kounov
Chlumín
Veltrusy
Pozdeň Libovice
Jabkenice
Lušt ěnice
Všet aty
Srbeč
Janov Mutějovice Pochvalov
Horní Slivno Sedlec
Žižice Neuměřice Nelahozeves Zlosyň
Libiš
Seletic e Koší k
Jedomělice Tuřany
Čečelice
Slaný
Kalivody
Svojetín
Meč eříž Benátky nad Jizerou
Smilov ice Chudíř
Olovnice
Mšec
Řisuty
Děkov
Kozomín
Neratovice
Sudovo Hlavno Kochánky
Podlešín
Mcely
Tišice
Drnek
Kralupy nad Vltavou
Čachovice
Hořesedly Nesuchyně
Rožďalovice
Kolešov
Přelíc
Třtice
Knovíz
Krupá
Odolena Voda
Dřísy
Kostelní
Hlavno
Slatina
Loučeň
Žitovlic e
Hořovičky
Kojetic e
Hrdlív
Řevničov Mšecké Žehrovice
Otvovice Dolany Postřižín
Želenice
Vlkava
Lipník
Tuřice
Kněževes
Smečno
Jiřice
Předboj
Křenek
Pchery
Koleč
Kolešovice
Kačice Svinařov
Lišany
Všejany
Hlav enec
Holubice
Kostelec nad Labem
Chotěšice
Jizbice Jíkev
Vodochody Bašť
Vinařice
Křinec
Chroustov
DřetoviceZákolany Turs ko
Stoc hov
Švihov
Záryby
Lužná
Stará Lysá
Větrušice Klíčany
Libušín
Mratí n
Přílepy
Krchleby
Nové Strašecí
Stehelčeves
Jesenice Oráčov
Dymokury
Borek
Milovice
Svrkyně
Líbeznice
Oskořínek
Straky
Sojovice
Klecany
Pšovlky
Rynholec Tuchlovice
Sluhy
Husinec
Kněžice
Vestec
Buštěhrad
Lichoceves
Záhornice
Senomaty
Bořanovice
Ruda
Čilec Dvory Bobnice
Brandýs nad Labem-Stará B
Zdiby
Číčovice
Kamenné Žehrovice Kladno
Úholičky
Lysá nad Labem
Činěves
Šanov
Rakovník
Veleň
Chleby Netřebice
HřebečLidice
Únětice
Doksy
ŘeřichyHostokryje
Dřevčice
Stratov
Sloveč
Drahouš
Káraný
Běloky
Přezletice
Tuchoměřice
Velenice
Velká Dobrá
Lubná
Kamenné Zboží Budiměřice
Nový Dům
Zápy
Václav y
Žilina
Lány
Ostrá
Měs tec Králové
Horoměřice
DružecBraškov
Nymburk
Zavidov
Hostouň
Jenštejn
Lhota
SenecPavlíkov
Měs tečko
Čelákovice
Kouty
Podmoky
Kost omlátky
Kyšice
Pavlov Dobrovíz
Semice
Všesulov
Radonice Zeleneč
Pustovět y
Hvozd
Křečkov
Běrunice
Senice
Čistá
Unhošť
Krakov
Moc hov
Lašovice
Opočnice
Pátek
Běleč Bratronic e
Zvěřínek Kovanice
Jeneč
Bříství
Panoší Újezd
Hradištko
ŠestajoviceNehvizdy
Zbečno
Okří nek Vrbice Dlouhopolsko
Krakovec
Hostivice
Sadská Hořátev
Velká Buk ová
Jirny VyšehořoviceVykáň Velenka
Malé Kyšice Svárov
Břežany Šípy
Kněžičky
Odřepsy
Hradčany
Poděbrady
Křivoklát
Horoušany
Chýně
Praha
Kounice
Nezabudice
TřebestoviceKostelní Lhota
Dobšice
Ptice
Sýkořice
Choťánky
Chyňava
Břežany II
Poříčany Milčice Vrbová Lhota
Hracholus ky
Úhonice
Slabce
Opolany Žehuň
Rudná
Račice
ÚvalyTuklaty
Choťov ice
Oseček
Hřebečníky Branov
Sány
Drahelčice Jinočany
Žiželice
Rostoklaty
Květ nice
Klučov
Tatce Pečky
Sokoleč
Železná
Dománovice
Nižbor
Přišimasy
Sibřina
Český Brod
Hýskov
Karlova Ves Roztoky
Chrustenice Nučice Zbuzany
Chotutice Dobřichov
Velký Osek
Ohaře Radov esnice II
Tachlovice Ořech
Tismice
Chrášťany Radim Cerhenice
Otročiněves
Volárna
Škvorec
Skryje
Vráž
MrzkyTuchoraz
Němčice Lipec
Křenice
Hradešín
Loděnice
Vrbčany
Beroun
Hudlice
Velim
Kšely
Veltruby
Chýnice
Broumy
Uhlí řsk á Lhota
Ovčáry
Čestlice
Březí
Nová Ves I
Doubravčice
Trubská
Kublov
Třebotov
Žabonosy
Vysoký Újezd
Býchory Krakovany
Průhonice
Třebovle
Přehvozdí
Trubín
Plaňany
Roblín
Babice
Svat á
Nupaky
Tetín Srbsko
Vitice
Mořina
Říčany
Štíhlice
Králův Dvůr
Týnec nad Labem
Zlatník y-Hodkovice
Zalešany
Křečhoř
Kolín
Černošice
Bzová
Hředle Zdice
Konárovice
Kostelec nad Černými Lesy Kouřim
Tehovec
Dolní Břežany
Koněprusy Korno Karlštejn Mořinka
Svojšice Libodřice
Herink
Veletov
Březová
Tmaň
Dobřichovice
Ohrobec
Popovičky SvěticeTehov Louňovice
Krychnov
Měňany
Polepy
Točník
Lošany Pašink a
Jevany
Starý KolínZáboří nad Labem
Jíloviště
Zadní Třebaň
Chodouň Suchomasty
PsáryRadějovice Strančice Klokoč ná
Zvole
Oleška Ždánice Toušice
Libeř
Drozdov Chlustina
Liteň
Řevnice Černolice Trnová
Křížkový Újezdec Všestary
Libenice Svatý Mikuláš
Dolní Chvatliny
Žebrák
Černé
Voděrady
Sulice Petříkov
Okrouhlo
Horušice
Praskolesy Libomyšl Bykoš Nesvačily Svinaře
Hlízov
Malotice
Řitka
Kořenice Červené Pečky
Klínec
Zvánovic e
Kunice
Cerhovice Tlustice
Výžerky
Jílové u Prahy
VšeradiceSkuhrov
Grunta Nové Dvory
Líšnice Davle
Lochovice
Horka I
Záluží
Zásmuky Bečváry Ratboř
Velké Popovice
Pohoří
Oplany
Podbrdy
Barchovice
Hrusice
Neumětely
Petrov
Mníšek pod Brdy
Žehušice
Hořovice
Kamenice
Kutná Hora
Hvozdnice
Drahobudice
Újezd Osek
Vižina
Mirošovice Ondřejov
Suchdol Miskovice
Čisovice
Rpety Lhotka
Cí rkvice Chotusice Bílé Podolí
Kytín
Osov
Horní Kruty
Hradišťko
Stříbrná Skalice
Zahořany
PodluhyFelbabka
Pyšely
Kaliště
Vlačice
HostomiceVelký Chlumec
Skvrňov
Rašovice
Vlkanč ice
Komárov
Nová Ves pod PlešíBratřínov Štěc hovice
Vidice
Krhanice Řehenice
Třebešice
Starkoč
Čtyřkoly
Křešín Jince
Dobříš Voznice
Křesetice
Vavřinec Onomyšl
Chaloupky
Běštín
Krňany Lešany
Nespeky
Úžice
Čáslav
Bojanovice
Olešná
Lštění
Chocerady
Košice Malešov
Vrdy
Kluky
Ohrazenice
Slapy
Čerčany Vranov
Malá Hraštice
Zaječov
Staňkovice
Nepoměřice
Močovice
Vinaře
Čenkov
Týnec nad Sázavou
Přestavlk y u Čerčan VodslivySázava
Mok rovraty Velká Lečice
Uhlí řsk é Janov ice
Souňov
Samopše
Drobovice
Bukovany
Rabyně
Buš
Mrač
Ostředek Xaverov
Rosovice
Úmonín
Žáky Potěhy
Netvořice
Žleby
Chlístovice
Nový Knín
Soběhrdy Kozmice
Korkyně
Rataje nad Sázavou
Třebonín
Tupadly Horky
Sudějov
Černíny
Bratkovic e Pičín
Stará Huť
Čím
Podveky
Petroupim
Čakov Drahňovic e
Chlístov
Hraběšín Adamov Hostovlice
Zbizuby
Václav ice
Drahlín Hluboš KotenčiceObořiště Rybníky
Benešov
Bratčice
Český Šternberk
Drhovy
Petrovice II
Dlouhá Lhota
Teplýšov ice
Červené Janovice
Chotilsko
Obecnice
Okřesaneč
Soběšín
Neveklov
Suchodol Daleké Dušníky
Šebestěnice
Zbraslavice
Borot ice
Brdy
Divišov
Stranný
Struhařov
Čestín
Zbýšov Vlkaneč
Bludov
Tisem
Litichovic eVšechlapy Tichonice
Podlesí
Drásov
Drevníky
Radíč
Dubno
Petrovice I
Kácov
Bílkovice
Nečín
Křečovice
Županovice Nalžovice
Řendějov
Višňov á
Bystřic e
Radoš oviceLibež Psáře
Dobrovítov
Post upice
Slavoš ovBohdaneč
Osečany
Maršovic e
Hřiměždice
Háje
Obory
Příbram
Chotýšany
Třebětín
Chabeřice
Láz
Ctiboř
Kňovic e
Nepomuk
Bohutí n
Jablonná
Zruč nad Sázavou Pertoltice
Prosenická Lhota
Dublovice
Dolní Hbity
KladrubyTrhový Štěpánov
Narysov
Dolní Pohleď
Příčovy
Milín
Sedlice
Kamýk nad Vltav ou
Věšín
Vrchot ovy Janov ice
Popovice
Soutice
Lazsko
Radětice
Vlastějovice
Vlašim
Vranovice
Štětkovice
Svatý Jan
Rataje
Olbramovice
Třebsko
Smolotely Zduchovice
Horka II
Rožmitál pod Třemšínem
Sedlčany Kosova Hora
Vrančice
Řimovice Chlum
Hradiště
Hulice
Solenice
Pečice
Vojkov
ChrástTochovic e
Javorník
Veliš
Jankov
Bernartic e
Bezděkov pod Třemšínem
Vysoký Chlumec
Zdislavice
Kondrac
Votice
Ratměřic e
Keblov
Zbenice Cetyně
Horčápsko
Vracovice
Vševily
Bohostice Milešov
Mnichovice
Nedrahovice
Krásná Hora nad Vltavou
Hvožďany
Loket
Březnice
Chraštice
Zvěstov
Heřmaničky
Strojetice
Borovnice
Počepice
Volenice
Nestrašovice Kozárovic e
Dolní Kralovice
Smilkov
Pravonín
Neustupov
Tomice Šetějovice
Hudčice
Klučenice
Počaply
Louňovice pod Blaníkem
Zalužany
Petrovice Nechvalice
Čechtice
Ješetic e
Křivsoudov
Kamberk
KoupěDrahenice
Sedlec-Prčic e
Snět
Červený Újezd
Studený
Načeradec
Milič ín
Dunice
Bodová hodnota a intenzitní zóny:
0
bez potenciálu
1 - 15
základní potenciál
16 - 20
21 - 25
Praha a Středočeský kraj
Celkový potenciál cestovního ruchu
26 31 36 41 -
Krty
Střezimíř
30
35
40
50
zvýšený potenciál
51 - 60
61 - 80
81 - 100
vysoký potenciál
101 - 150
151 - 200
velmi vysoký potenciál
201 a více
výjimečný potenciál
Zpracoval: Ústav územního rozvoje
Mezno
Pokud se jedná o charakteristiku vymezeného území Rakovnicka, lze jej dle uvedeného dokumentu
charakterizovat následovně:
Úroveň potenciálu
základní potenciál
zvýšený potenciál
vysoký potenciál
velmi vysoký potenciál
výjimečný potenciál
Celkem
Rozloha území v ha
4 711
54 049
31 776
2 493
0
93 029
Podíl území
5,1%
58,1%
34,2%
2,7%
0%
100,00%
Tedy téměř 95% území vykazuje zvýšený, vysoký či velmi vysoký potenciál cestovního ruchu.
3 Strategie rozvoje cestovního ruchu území Klastru
Rakovnicko
Strategie rozvoje cestovního ruchu vymezeného území vychází ze struktury relevantní části
aktualizovaného Programu rozvoje cestovního ruchu Středočeského kraje (zpracovaného v roce
2007). Tedy struktura je následující:
• Vize je dlouhodobější výhled a její naplňování je tedy dlouhodobým procesem, proto vize nebývá
charakterizována v měřitelných ukazatelích a nabízí dostatečnou míru volnosti při jejím
postupném naplňování.
o V případě vize rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území budeme vycházet
z trendů a informací o vývoji tohoto sektoru, kde se právě za zlomová období považují
roky 2010 a 2020, proto cílovým rokem naplnění vize je rok 2015, tedy rok, kdy bude
možno již vyhodnotit naplnění změn očekávaných kolem roku 2010 a bude dostatečný
prostor pro korekci resp., aktualizaci vize ve vztahu k roku 2020.
• Strategické rozvojové cíle jsou konkretizací vize pro kratší, nicméně stále ještě středně až
dlouhodobé období. Jedná se o cíle, transformující vizi do globálnějších, ale již měřitelných
charakteristik.
o V případě strategických rozvojových cílů cestovního ruchu ve vymezeném území se
v souladu se zadáním zaměříme zejména doplnění území novými zařízeními, objekty
a aktivitami cestovního ruchu a na vymezení požadavků a podmínek pro vytvoření
organizačního zajištění rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území.
•
•
Koncepce
Strategické rozvojové oblasti jsou dílčími částmi celkové strategie, tvořícími základní oblasti
celku, v daném případě cestovního ruchu, v rámci kterých musí být dosaženo změn.
o Struktura strategických rozvojových oblastí vychází z typů rozvoje cestovního ruchu a
ze struktury programových dokumentů cestovního ruchu na národní a krajské úrovni a
zároveň vytváří prostor pro detailnější určení úkolů v jednotlivých významných dílčích
oblastech celkové struktury cestovního ruchu.
Opatření strategických rozvojových oblastí jsou charakteristikou kroků, které je nutno učinit
k dosažení cílů v rámci jednotlivých rozvojových oblastí.
o Opatření jsou vztažena časově zejména k roku 2013.
3.1 Vize rozvoje cestovního ruchu
Vize rozvoje cestovního ruchu tvoří vedle SWOT analýzy druhé hlavní východisko pro formulaci
strategie rozvoje cestovního ruchu v dané destinaci.
1) Obecná východiska pro formulaci vize:
a) Vize by měla vyjít ze znalosti domácí situace i z pochopení obecných trendů a potřeb.
b) Role / funkce vize:
i) Komunikační – její tvorba a konečná podoba je prostředkem komunikace mezi
zainteresovanými subjekty o budoucnosti cestovního ruchu v kraji.
ii) Spojovací – spojuje zainteresované subjekty, jejich zájmy, vytváří základ pro společný
postup, spolupráci a hledání společných řešení.
iii) Motivační – motivuje zainteresované subjekty k jejímu naplnění a klienty (turisty) k ověření
jejího naplňování.
iv) Prezentační –
prezentuje odborné i laické veřejnosti, občanům i podnikatelům,
návštěvníkům i turistům srozumitelně a jednoznačně záměry a snahy.
2) Forma vize:
a) Užší forma – je stručná, jasná, nevysvětluje.
b) Širší forma – je rozsáhlejší, podrobněji vysvětluje její dílčí části.
3) Východiska pro formulaci vize cestovního ruchu ve vymezeném území, pracovně nazývaném
Klastr Amerika:
• Hlavní cílové skupiny podle místa původu:
o tuzemští:
obyvatelé Prahy a Středočeského kraje,
tuzemští turisté přijíždějící do Prahy a jejího okolí,
tuzemští turisté přijíždějící do Středočeského kraje,
o zahraniční:
turisté přijíždějící do Prahy,
turisté přijíždějící do Středočeského kraje,
turisté přijíždějící do Karlovarského kraje a projíždějící Středočeským krajem,
turisté přijíždějící do ČR a projíždějící Středočeským krajem.
• Hlavní cílové skupiny podle motivace:
o turisté a návštěvníci přijíždějící za poznáváním zejména historických kulturních,
architektonických, sakrálních, industriálních a přírodních atraktivit a zajímavostí,
o turisté a návštěvníci přijíždějící za relaxací, odpočinkem a pobytem na venkově
o turisté a návštěvníci přijíždějící za aktivním pobytem / sportem,
o turisté a návštěvníci přijíždějící z profesních důvodů,
o turisté a návštěvníci projíždějící Středočeským krajem a vymezeným územím.
• Hlavní cílové skupiny podle statutu:
o rodiny s dětmi,
o senioři,
o organizované skupiny (dětí, mládeže, dospělých).
• Hlavní nabídka (prodejní argumenty):
o cestovní ruch je o zážitcích – nabízet zážitky spojené s atraktivitami a turistickými cíli,
charakteristickými pro dané území (poznávání historie Českého království - Křivoklát,
Krakovec, pobyt na venkově - jízda na koni apod.),
o významné historické památky ve vymezeném území
hrady, tvrze a zříceniny: Křivoklát (NKP), Krakovec
zámky: z řady zámků je veřejnosti přístupný pouze zámek v Krušovicích, sloužící
částečně jako pivovarské muzeum,
o
o
o
o
o
Koncepce
sakrální památky: 144 památkově chráněných sakrálních objektů (57 kostelů, 25
kaplí, 11 far, 2 synagogy a 1 židovský hřbitov),
1 městská / 2 vesnické památkové zóny: Rakovník / Rousínov a Skryje
industriální památky a technické zajímavosti:
Železniční muzeum v Lužné, největší muzeum s železniční tématikou v ČR.
technická památka Čechův mlýn
malá vodní elektrárna ve Šlovicích - soukromé muzeum počátků „doby elektrické“ u
nás (elektroskanzen),
příroda a přírodní atraktivity:
významný rozsah chráněných velkoplošných (CHKO Křivoklátsko – biosférická
rezervace UNESCO) i maloplošných území,
přírodní parky: Jesenicko, Džbán,
voda, vodní turistika / rekreace / relaxace u vody: Berounka,
poloha vymezeného území – je v blízkosti Prahy, nejvýznamnější mezinárodní destinace
cestovního ruchu v ČR s populací cca 1,2 milionu obyvatel a leží na spojnici Prahy a
nejvýznamnějšího lázeňského regionu – Karlovarska,
v blízkosti vymezeného území se nachází největší středoevropské mezinárodní letiště
Praha – Ruzyně.
3.1.1 Užší znění vize
Ideální destinace pro poznávání, rekreaci a relaxaci ve venkovském prostředí s bohatou historií
chmele, motivující k návštěvě historickými památkami, zachovalou přírodou, širokou nabídkou
atraktivit venkovského cestovního ruchu, dobrou dostupností a kvalitními službami..
3.2 Cíle vytčené strategie
1) Zvýšení přínosů z cestovního ruchu pro zainteresované subjekty a aktéry cestovního ruchu
z vymezeného území:
a) Zvýšením počtu turistů, přijíždějících do vymezeného území,
b) Prodloužením sezony a zaměřením se na rozvoj celoročně provozovatelných aktivit a atraktivit
s kombinovaným využitím místními obyvateli, chalupáři a chataři, návštěvníky a turisty.
c) Změnou struktury přijíždějících turistů spočívající zejména v nárůstu:
i) Střednědobých pobytů (4 – 7 dnů)
ii) Středně (500,- – 1000,- Kč / den) a výševýdajových (1000,- a více Kč / den) cílových
skupin.
iii) Tuzemských turistů ze vzdálenějších míst ČR.
d) Prodloužení doby pobytu turistů ve vymezeném území zejména:
i) Zajištěním komplexnosti a provázanosti nabídky
ii) Rozšířením nabídky služeb
iii) Zvýšením kvality služeb.
e) Zvýšením podílu přidané hodnoty na realizovaném produktu cestovního ruchu na území
klastru:
i) Vytvořením a rozvojem specifického místního „know-how“, využívajícího silných stránek
vymezeného území na cílových trzích.
ii) Proorganizovaností a spoluprací místních zainteresovaných subjektů a aktérů cestovního
ruchu a tím dosažení zvýšení vyjednávací síly (síťování, klastr, destinační management) a
konkurenční schopnosti destinace.
2) Změna tržní pozice a image vymezeného území, spočívající ve vytvoření tržní pozice destinace
cestovního ruchu s rostoucím podílem turistů, přijíždějících do vymezeného území na krátkodobé
a střednědobé pobyty. Pro to je potřebné zajistit:
a) Rozvoj image cílové destinace, vhodné jak pro krátkodobé (1 – 2 noci), tak pro střednědobé
pobyty (3 – 7 nocí).
b) Rozvoj a zkvalitnění potřebné infrastruktury cestovního ruchu a dopravy.
c) Rozvoj kvality a šíře poskytovaných služeb.
d) Rozvoj marketingu a marketingové komunikace.
e) Institucionální podporu rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území.
3.3 Nosné produkty a cílové skupiny vymezeného území
Základem marketingové strategie destinace cestovního ruchu je vytvoření konkurenceschopné
produkto-tržní kombinace, vycházející z vytvořené specifické nabídky cestovního ruchu
Koncepce
(marketingového mixu) a dobře vybraných cílových skupin. Podrobnější charakteristika produktů
(atraktivit, cílů a služeb cestovního ruchu) je obsažena v analýze a v databázi nabídky cestovního
ruchu, která je přílohou analýzy.
Nosnými produkty dle jednotlivých forem cestovního ruchu jsou v rámci vymezeného území:
• Poznávací CR:
o Hrady, zámky, sakrální objekty:
hrady, tvrze a zříceniny:
•
hrad Křivoklát – národní kulturní památka,
•
zřícenina hradu Krakovec,
•
zřícenina hradu Týřov,
•
zřícenina hradu Džbán,
•
zřícenina hradu Jinčov (Jenčov),
zámky:
•
zámek Lány,
•
řada dalích zámků, ale také veřejnosti nepřístupných.
sakrální památky:
•
řada kostelů a kaplí:
o kostel sv. Bartoloměje v Rakovníku,
o kostel svaté Markéty v Kroučové,
o kostel sv. Markéty v Břežanech,
o kostel Navštívení Panny Marie v Petrovicích,
o kaple sv. Barbory v Chrášťanech,
o řada dalších památkově chráněných kostelů a kaplí,
o mariánský sloup v Rakovníku,
o mariánský sloup ve Všetatech,
o socha sv. Jana Nepomuckého u Nového Domu,
o smírčí kříže u Václav,
o řada dalších drobných sakrálních staveb,
o synagoga v Rakovníku.
Ostatní cíle poznávacího CR:
•
Kamenné řady u Kounova,
•
rozhledna Mackova hora u Nového Strašecí,
•
rozhledna na Tobiášově vrchu u Jesenice,
•
budoucí rozhledna v obci Velká Buková
•
vrch Dřevíč - místo bájného hradiště,
•
Boží kámen u Sosně.
•
atd.
o Skanzeny, muzea, galerie, památníky, památkové rezervace a zóny:
Městská památková zóna Rakovník,
Vesnická památková zóna Rousínov,
Vesnická památková zóna Skryje,
Železniční muzeum v Lužné,
Hamousův statek ve Zbečně,
Elektroskanzen Čechův mlýn ve Šlovicích,
Muzeum T.G.Masaryka v Rakovníku,
Muzeum T.G.Masaryka v Lánech,
Muzeum Nové Strašecí,
Vlastivědné muzeum Jesenice,
Pamětní síň Dr. Alice Masarykové a Českého červeného kříže v Lánech,
Památník Joachima Barranda ve Skryjích,
Pamětní síň Jaroslava Fraňka v Nezabudicích,
Pamětní síň Oty Pavla v Luhu u Branova,
Pražská brána v Rakovníku,
Vysoká brána v Rakovníku,
Muzeum sportovních vozů v Lánech,
Muzeum Čistecka,
Obecní muzeum v Hředlích,
Muzeum lidových krojů v Kněževsi,
expozice Kamenné řady u Kounova v Kounově,
Muzeum pivovarnictví v Krušovicích,
o
o
o
Koncepce
expozice IVS LČR „Les kolem nás“ v Křivoklátě,
expozice Křivořezání na hradě Křivoklát,
expozice správy CHKO Křivoklátsko v Křivoklátě,
Rabasova galerie v Rakovníku,
Galerii Samson-Cafeé v Rakovníku,
Galerie Nakřivo na hradě Křivoklát,
Galerie Petra a Jany Kellnerových v Lánech,
Výstavní síň Jiřího Anderleho v Pavlíkově.
Industriální památky, technické zajímavosti:
Železniční muzeum v Lužné,
železnice Kolešovka,
Čechův mlýn a malá vodní elektrárna ve Šlovicích,
zaniklé lomy na Jesenicku,
telekomunikační borovice,
přehrada Klíčava,
železniční most u Strachovic.
Gastronomie
pivovar Krušovice,
pivovar Rakovník,
Luženská medovina.
Příroda
CHKO Křivoklátsko,
NPR Pochválovská stráň,
NPR Týřov,
NPR Velká Pleš,
NPR Vůznice,
PR Bradatka,
PR Čertova skála,
PR Červená louka,
PR Červený kříž,
PR Jezírka,
PR Kabečnice,
PR Louky v oboře Libeň,
PR Luční potok,
PR Milská stráň,
PR Na Babě,
PR Nezabudické skály,
PR Podhůrka,
PR Prameny Klíčavy,
PR Rybníčky u Podbořánek,
PR Stříbrný luh,
PR Svatá Alžběta,
PR Tankodrom,
PR U Eremita,
PR V Bahnách,
PR Vysoký tok,
PP Krtské skály,
PP Malý Uran,
PP Na Novém rybníce,
PP Ostrovecká olšina,
PP Plaviště,
PP Prameny Javorníce,
PP Přílepská skála,
PP Soseňský lom,
PP Valachov
Přírodní park Jesenicko
Přírodní park Džbán,
zámecký park v Lánech,
zámecký park ve Slabcích,
Botanická zahrada Střední zemědělské školy v Rakovníku,
Památný buk u Mšeckých Žebrovic,
•
•
•
•
•
Koncepce
dalších 150 památných stromů/stromořadí.
Sport a aktivní dovolená:
o Pěší turistika
o Cykloturistika
o Vodní turismus, vodní sporty a rybolov
Berounka
o Hipoturistika a jezdectví
TJJ Bdín,
Farma Hedecko,
Stáj Turek,
Bradáčův dvůr,
K+K Přílepy,
Turistická jízdárna Pustověty,
Jezdecký oddíl Školního statku Rakovník,
Společenství rančů a stájí Rakovník, jezdecká stanice Slabce,
Jezdecká stáj Polcar,
Jezdecká stáj Podkovářství Řeřichy.
o Golf
GolfPark Podbořánky.
o Lov zvěře
o Sportovní létání
Aeroklub Rakovník.
Rekreace:
o Rekreace u vodních ploch a toků
Atraktivní rekreační oblast údolí Berounky,
Velký rybník u Jesenice.
Venkovský turismus:
o Agroturistika a eko-agroturistika, farmy s nabídkou jezdectví a hipoturistiky:
Farma Hedecko,
farma K+K Přílepy.
Profesní CR (incentivní CR, konference, vzdělávací aktivity):
o Hotel Hřebečníky,
o Hotel Jesenice,
o Penzion u Příhodů v Jesenici,
o Hotel U Lípy v Krušovicích,
o Classic Hotel Lány,
o Hotel Debor (Volf) v Novém Strašecí,
o Sportcentrum Pšovlky,
o Racing Relax Club Monaco v Rakovníku.
Zábava:
o Kultura, společenské a kulturní akce:
Tylovo divadlo v Rakovníku,
Loutkové divadlo v Rakovníku,
Letní kino v Rakovníku,
Letní kino v Jesenici,
hudební kluby a diskotéky v Rakovníku,
Křivořezání na hradě Křivoklát,
Léto na Křivoklátě,
Křivoklátské panování,
Křivoklání,
Velikonoce na hradě,
Advent na Křivoklátě,
Staročeský masopust (Křivoklát),
Wintrův Rakovník,
Rakovník bratří Burianů,
Rakovnická nokturna,
Heroldův Rakovník,
Popelka (Rakovník),
Jazzové Vánoce (Rakovník),
Nezbedný Bakalář (Rakovník),
Muzejní noc (Rakovník),
o
Koncepce
Vysoká brána (Rakovník),
Kněževeská dechparáda,
Historický bál (Kněževes),
Parní víkend v železničním muzeu,
Dětský den v železničním muzeu,
Setkání parních lokomotiv,
Parním vlakem na rozloučení s prázdninami,
Hornclass International (Nové Strašecí),
Open Guitar Festival (Nové Strašecí),
Řezbářské sympozium Přílepy,
Slavnosti zeleného zlata (Přílepy),
Senomatské slavnosti,
Dobře utajená country (Slabce),
Šafářův dvoreček (Zbečno),
Malý advent ve Zbečně.
Sport, aktivní odpočinek, sportovní akce:
GolfPark Podbořánky,
LTC Rakovník,
Tenisové centrum Cafex v Rakovníku,
Minigolfová aréna v Rakovníku,
Fitness centrum Giga Gym,
Sportovní studio Týna,
Profi fitness Millenium,
Umělá slalomová dráha Roztoky,
Kanoistický klub Rakovník, Loděnice Roztoky,
Sportovní areál U Kolečka v Křivoklátě,
Sportovní areál Na Kocourku v Novém Strašecí,
Sportcentrum Pšovlky,
Víceúčelový sportovní areál Sýkořice
Festiválek přírodních sportů v Jesenici,
Klání o krakovecký meč na Křivoklátě,
Lišanská šlapka,
Pochod Oty Pavla,
Jarní odemykání Greenway Berounka – Střela,
Zlatá kulička v Rakovníku,
Den s Lesy České republiky,
Novoroční sraz Na Pajtlíkách,
Putování za Mistrem Janem,
Krajem Nezbedného Bakaláře,
Barrande a trilobit.
Potenciální hlavní cílové skupiny:
• Cílové skupiny dle statutu:
o rodiny s dětmi
o senioři
o jednotlivci (zejména mladší do 34 let)
o partnerské a manželské páry (tzv. „prázdné hnízdo“)
o organizované skupiny mládeže
o organizované skupiny profesního cestovního ruchu (firmy, management a zaměstnanci firem)
• Cílové skupiny dle motivace:
o zájemci o poznávání (historie, lidová architektura, muzea, galerie, sakrální památky,
industriální památky, příroda)
o aktivní a rekreační sportovci
pěší turisté
cykloturisté
hipoturisté a zájemci o jezdectví
vodní turisté (vodáci)
zájemci o rekreaci u vody (koupání, vodní sporty)
rybáři
o zájemci o odpočinek ve venkovském prostředí (agroturistiku, ekoagroturistiku)
o golfová klientela
o
o
o
zájemci o lov zvěře
firemní akce
vzdělávací
outdoorové
zájemci o zábavu
kulturní a sportovní akce.
Tuzemský trh a jeho hlavní cílové
skupiny
1.
2.
3.
Koncepce
Produkty / produktové řady
Poznámky
• poznávání:
o historie (hrady, muzea, zámky, galerie, památky
lidové architektury, památkové zóny atd.),
o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální stavby,
synagoga atd.),
o industriálních památek a technických zajímavostí
(železniční muzeum, trať Kolešovka, Čechův mlýn aj.)
o kultury, tradic (poutě, tradiční akce – masopust,
Turista ze Středočeského kraje,
velikonoce na středočeském venkově, chmelařství,
sousedních krajů nebo z jiné části
místní gastronomické speciality atd.),
České republiky, přijíždějící do
o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní rezervace a
vymezeného území, resp. do cílové
památky, přírodní parky Jesenicko a Džbán, zámecké
destinace zejména po silnici, nejčastěji
parky atd.).
osobním automobilem se svým
• rekreace, aktivní odpočinek:
partnerem nebo s rodinou (rodiny
o rekreace na venkově (venkovský turismus,
s dětmi) zejména za poznáváním
agroturismus atd. ),
regionu a jeho atraktivit, rekreací,
o rekreace u vody (Berounka, Velký rybník).
aktivním odpočinkem, zábavou a
• zábava:
sportovním vyžitím.
o kulturní a sportovní akce apod.
• sportovní vyžití:
o cykloturistika,
o pěší turistika (výlety za poznáním, výšlapy atd.),
o hipoturistika, jezdectví,
o vodní turistika a vodní sporty,
o rybolov,
o golf.
• obchodní služební cesty
• semináře:
o firemní konference a semináře,
o vzdělávací semináře pro firmy,
Podnikatelé, manažeři a zaměstnanci ze
• doplňkový program pro konference konané v Praze se
Středočeského kraje, sousedních krajů
zaměřením na poznávání, sportovní vyžití (golf,
nebo z jiné části České republiky
hipoturistika/jezdectví, lov zvěře atd.)
přijíždějící do vymezeného území, resp.
•
incentivní cestovní ruch:
do cílové destinace po silnici (zejména
o incentivní akce pro firmy (kombinace pracovních a
osobním automobilem), po železnici
volnočasových aktivit pro pracovníky firem nebo
nebo letadlem z profesních důvodů
pracovníky firem a jejich rodinné příslušníky/partnery)
(zejména se jedná o obchodní služební
s využitím regionálních specifik (golf, vodní toky,
cesty, školení, incentivní cestovní ruch).
venkovský prostor, hipoturistika/ jezdectví atd.)
o outdoorové programy s využitím regionálních specifik
(vodní toky, venkovský prostor, hipoturistika/jezdectví
atd.).
• školní výlety se zaměřením zejména na poznávání
(hrady, zámky, muzea, galerie, industriální a technické
zajímavosti atd.) a zábavu,
Děti a školní mládež, přijíždějící do
• sportovní výcviky:
vymezeného území nebo do cílové
o vodácká soustředění pro školy a sportovní oddíly
destinace zejména ve skupinách (školní
(Berounka),
výlety, vodácké či jiné sportovní výcviky,
dětské tábory), zejména po silnici
o cykloturistika,
(autobus) za poznáváním regionu a jeho
atraktivit nebo za sportem nebo na
• školy v přírodě,
ozdravný pobyt.
• dětské tábory (rekreační střediska u vodních toků a
ploch),
• ozdravné pobyty.
Velmi významnou
skupinou pro sezónní
období (období
prázdnin) jsou rodiny
se školou povinnými
dětmi. Z pohledu
mimosezónních
období se jeví jako
velmi významné rodiny
s dětmi v předškolním
věku a bezdětné
rodiny.
Podnikatelské aktivity
jsou rozprostřeny
téměř po celém kraji,
profesní cestovní ruch
patří ve Středočeském
kraji k velmi
významným, na
vymezeném území
není dostatečné
zázemí pro akce
většího typu
(kongresy, konference
apod.).
Významná cílová
skupina zejména
z pohledu pokrytí
mimosezónních
období (kromě
dětských táborů).
Tuzemský trh a jeho hlavní cílové
skupiny
4.
5.
6.
Senioři ze Středočeského kraje, z Prahy
nebo z jiné části České republiky,
přijíždějící do vymezeného území resp.
do cílové destinace sami nebo se svým
partnerem nebo se skupinou po silnici
(osobním automobilem nebo
autobusem) nebo po železnici za
rekreací a poznáváním regionu a jeho
atraktivit.
Koncepce
Poznámky
• specializované pobyty pro seniory, se zaměřením na:
o rekreaci (odpočinkové a relaxační aktivity
přizpůsobené pro seniory - pobyty pro zralý věk),
o poznávání regionu a jeho atraktivit - historie (hrady,
zámky, muzea, galerie, lidová architektura atd.),
sakrálních památek (kostely, židovské památky atd.),
industriálních památek a technických zajímavostí,
kultury, tradic (poutě, tradiční akce, místní
gastronomické speciality, chmelařství atd.), přírody
(CHKO Křivoklátsko, Berounka, maloplošná zvláště
chráněná území, přírodní parky Jesenice a Džbán,
zámecké parky atd.), vše s důrazem na charakter
cílové skupiny (služby, ceny, doprava atd.)
o aktivní odpočinek – pěší turistika, cykloturistika.
• odpočinek:
o tranzitní služby (stravování + nocleh),
o relaxační služby (sauna, masáže atd.),
• tranzit se zážitkem:
o poznávání a zábava (zpravidla gastronomické akce –
ochutnávky, kulturní akce atd.)
Turisté z celé ČR, ale zejména
z východnějších částí ČR, projíždějící
vymezeným územím svým nebo
služebním automobilem nebo
autokarem (významným ovlivňovatelem
jsou v tomto případě dopravci/CK),
zejména po silnici R6, cestující do/z
Prahy, ochotni strávit krátký odpočinek,
půlden / část dne nebo celou noc
v regionu, a s tímto spojit i krátký zážitek
(poznávání, zábava).
Obyvatelé Prahy, vyhledávající
• krátkodobé pobyty se zaměřením na:
v sousedství vhodnou nabídku pro
o relaxaci (odpočinek ve venkovském prostoru,
krátkodobé (několikahodinové až
v přírodě, v historických dominantách atd.),
víkendové) pobyty mimo Prahu, spojené
o aktivní trávení volného času (pěší a cykloturistika,
zejména s relaxací, aktivním trávením
hipoturistika / jezdectví, golf, rybolov, vodní turistika,
volného času, venkovskou turistikou a
poznávání místních zvláštností atd.),
často využívající k přepravě kolo či
o venkovskou turistikou, agro a ekoagro turistiku.
kombinovanou přepravu
(auto/autobus/vlak/kolo).
Zahraniční trh a jeho hlavní
cílové skupiny
Turista z Německa, přijíždějící do
vymezeného území resp. do cílové
destinace zejména po silnici, nejčastěji
osobním automobilem se svým
partnerem nebo s rodinou (rodiny
s dětmi), patřící do střední třídy
1.
s průměrnými příjmy a přijíždějící
zejména za poznáváním regionu a jeho
atraktivit, rekreací a zábavou,
sportovním vyžitím a to vše často ve
spojení s návštěvou Hlavního města
Prahy.
• poznávání:
o historie (hrady, muzea, zámky, galerie,
památky lidové architektury, památkové zóny
atd.),
o sakrálních památek (kostely, drobné sakrální
stavby, synagoga atd.),
o industriálních památek a technických
zajímavostí (železniční muzeum, trať
Kolešovka, Čechův mlýn aj.)
o kultury, tradic (poutě, tradiční akce –
masopust, velikonoce na středočeském
venkově, chmelařství, místní gastronomické
speciality atd.),
o příroda (CHKO Křivoklátsko, přírodní
rezervace a památky, přírodní parky
Jesenicko a Džbán, zámecké parky atd.).
• zábava:
o cykloturistika,
o pěší turistika (výlety za poznáním, výšlapy
atd.),
o rybolov,
o golf.
Významná cílová
skupina pro
prodloužení sezóny a
pokrytí
mimosezónních
období. Z pohledu
poskytovaných služeb
méně náročná
skupina, ale citlivá na
cenu.
Jedná se o
významnou cílovou
skupinu zejména
návštěvníků, ale i
turistů (populace
Prahy je cca 1,2 mil.),
kteří vyhledávají
možnost krátkodobého
pobytu mimo město.
Poznámky
Německo – populace 82 mil.,
jedna z největších cílových
skupin, v Evropě patří mezi
nejvíce cestující národy, velmi
dbají na kvalitu služeb a pocit
bezpečí, velmi silná skupina
seniorů (blíží se ke 20%)
U střední a zejména mladší
generace roste počet
„individuálních“ cestovatelů
(přes 70%), preferujících
k zajištění dovolené i
pracovního pobytu internet
(zejména on-line
rezervace/nákupy).
cílové skupiny
Turista z Polska, přijíždějící do regionu
resp. do cílové destinace zejména po
silnici, nejčastěji osobním automobilem
se svým partnerem nebo s rodinou
(rodiny s dětmi), patřící do střední třídy
2. s průměrnými příjmy a přijíždějící
zejména za poznáváním regionu a jeho
atraktivit, rekreací a zábavou,
sportovním vyžitím a to vše často ve
Prahy.
Turista ze Slovenska, přijíždějící do
regionu resp. do cílové destinace
zejména po silnici, nejčastěji osobním
automobilem se svým partnerem nebo
s rodinou (rodiny s dětmi), patřící do
3. střední třídy s průměrnými příjmy a
přijíždějící zejména za poznáváním
regionu a jeho atraktivit, rekreací a
zábavou a sportovním vyžitím a to vše
často ve spojení s návštěvou Hlavního
města Prahy.
• poznávání:
atd.),
speciality atd.),
• zábava:
o cykloturistika,
atd.),
o rybolov,
o golf.
• poznávání:
atd.),
speciality atd.),
• zábava:
o cykloturistika,
atd.),
o rybolov,
o golf.
Koncepce
Poznámky
Dlouhodobě zajímavá cílová
skupina, velmi silně
orientovaná na individuální
turistiku (přes 90%).
Ne velká, ale za to kulturně,
jazykově a historicky blízká
cílová skupina (5,4 mil.
obyvatel), s dlouhodobě
rostoucím zájmem o ČR i
Středočeský kraj.
cílové skupiny
4.
5.
6.
7.
• poznávání:
Turisté ze zemí EU, z ostatních
atd.),
Evropských zemí, z mimoevropských
zemí přijíždějící do ČR sami, se svým
partnerem nebo s rodinou autem,
letadlem, autobusem nebo vlakem za
poznáváním Hlavního města Prahy a
ochotni obohatit svůj vícedenní pobyt o
krátkodobé (několikahodinové až
jednodenní) poznávací pobyty mimo
Prahu.
speciality atd.),
Turisté ze zemí EU, z ostatních
• doplňkový program pro konference konané
Evropských zemí, z mimoevropských
v Praze se zaměřením na
zemí přijíždějící do ČR autem, letadlem,
o poznávání (zejména hrady, zámky, muzea,
autobusem nebo vlakem z profesních
přírodní zajímavosti atd.),
důvodů (obchodní jednání, kongresy,
o sportovní vyžití (zejména se zaměřením na
výstavy) do Prahy a ochotni obohatit svůj
golf, hipoturistiku/jezdectví, vodní sporty,
vícedenní pobyt o krátkodobé
rybolov, lov zvěře atd.)
(několikahodinové až jednodenní)
poznávací pobyty mimo Prahu.
Děti a školní mládež zejména ze
• školní výlety se zaměřením zejména na
sousedních zemí, přijíždějící do regionu
poznávání (hrady, zámky, muzea, industriální a
nebo do cílové destinace zejména ve
technické zajímavosti atd.) a zábavu,
skupinách (školní výlety, vodácké či jiné • vodácké či jiné sportovní výcviky:
sportovní výcviky), zejména po silnici
o vodácká soustředění pro školy a sportovní
(autobus) nebo po železnici za
oddíly,
poznáváním regionu a/nebo Hlavního
města Prahy a jejich atraktivit a/nebo za
o cykloturistika,
sportem a zpravidla mimo období hlavní • výměnné pobyty.
sezóny a z různých důvodů preferující
ubytování mimo Prahu.
• poznávání:
atd.),
Zahraniční turisté zejména z Dánska,
Francie, Itálie, Nizozemska a ostatních
zemí zejména západní Evropy, patřící ve
svých zemích do nižších a středních
speciality atd.),
příjmových skupin, přijíždějící do ČR
resp. do regionu zejména po silnici,
nejčastěji osobním automobilem, nebo
letecky nebo vlakem se svým partnerem
nebo s rodinou (rodiny s dětmi), zejména
za poznáváním regionu a jeho atraktivit,
rekreací a zábavou, sportovním vyžitím a
to vše často ve spojení s návštěvou
• zábava:
Hlavního města Prahy.
o cykloturistika,
atd.),
o rybolov,
o golf.
Koncepce
Poznámky
Ročně se jedná o 3,5 – 3,7
milionů turistů, přijíždějících na
vícedenní pobyty do Prahy.
Hlavními „ovlivňovateli“ jsou
zde ubytovatelé v Praze,
zahraniční tour-operátoři,
zahraniční a domácí CK,
informační centra v Praze.
Dánsko – populace 5,3 mil., tj.
2,9 mil. rodin z toho 640 tis.
s dětmi, dlouhodobě populačně
rostoucí trh, přes 20%
populace tvoří senioři starší 60
let.
Francie – velký trh se zájmem
o poznávání a relaxaci.
Itálie – zajímavá klientela se
stále relativně vysokým počtem
organizovaných zájezdů (až
50%), preferují balíčky.
Nizozemsko – populace 16,1
mil., rostoucí tendence, velmi
nízká nezaměstnanost 2,8%,
silná skupina seniorů (blíží se
ke 20%), karavaning a
ubytování v kempech a na
venkově je kulturou
Nizozemců.
cílové skupiny
Senioři, zejména z Německa nebo
z ostatních západoevropských zemí,
přijíždějící do regionu resp. do cílové
destinace se svým partnerem nebo se
skupinou po silnici (osobním
8.
automobilem nebo autobusem), vlakem
nebo letadlem za rekreací a poznáváním
regionu a jeho atraktivit a to vše často ve
Prahy.
Mimoevropští turisté (USA, Japonsko,
Korea, Čína apod.), přijíždějící do
regionu resp. do cílové destinace
zejména letadlem (přes letiště Praha Ruzyně) nebo po silnici (nejčastěji
zapůjčeným osobním automobilem) se
svým partnerem nebo s rodinou (rodiny
9.
s dětmi), patřící ve své zemi do střední a
vyšší střední třídy a přijíždějící zejména
za poznáváním regionu a/nebo Prahy a
jejich atraktivit (kulturní, historické) a
připraveni strávit část svého pobytu
mimo hlavní město nebo preferující
ubytování mimo hlavní město.
• poznávání:
atd.),
speciality atd.),
• poznávání zejména významných památek
(národní kulturní památka, významná muzea /
památníky, rodná místa nebo místa
dlouhodobějšího pobytu mezinárodně známých
osobností):
o historie (hrad Křivoklát, zámek Lány,
Muzeum T.G.M, Rabasova galerie,
Hamousův statek atd.),
zajímavostí (Železniční muzeum atd.),
o kultury, tradic (poutě, tradiční akce,
chmelařství, místní gastronomické speciality
atd.),
o příroda (CHKO Křivoklátsko, Berounka atd.),
o osobnosti (Joachim Barrande, Ota Pavel aj.)
• obchodní služební cesty
• semináře:
o firemní konference a semináře,
o vzdělávací semináře pro firmy,
• doplňkový program pro konference konané
Zahraniční podnikatelé, manažeři a
v Praze se zaměřením na poznávání, sportovní
zaměstnanci přijíždějící do regionu resp.
vyžití (golf, hipoturistika/jezdectví, lov zvěře atd.)
do cílové destinace letadlem (přes letiště • incentivní cestovní ruch:
Praha – Ruzyně) nebo po silnici
o incentivní akce pro firmy (kombinace
10.
(zejména osobním automobilem)
pracovních a volnočasových aktivit pro
z profesních důvodů (obchodní služební
pracovníky firem nebo pracovníky firem a
cesty, konference, incentivní cestovní
jejich rodinné příslušníky/partnery) s využitím
ruch).
regionálních specifik (golf, vodní toky,
venkovský prostor, hipoturistika/ jezdectví,
lov zvěře atd.),
o outdoorové programy s využitím regionálních
specifik (vodní toky, venkovský prostor,
hipoturistika/jezdectví atd.).
Turisté zejména ze západní Evropy, ale i • odpočinek:
z jejich vzdálenějších částí, projíždějící
o tranzitní služby (stravování + nocleh),
krajem svým nebo služebním
o relaxační služby (sauna, masáže atd.),
automobilem nebo autokarem
• tranzit se zážitkem:
(významným ovlivňovatelem jsou v tomto
o poznávání a zábava (zpravidla
případě zahraniční touroperátoři/CK),
gastronomické akce – ochutnávky, kulturní
11.
zejména po silnici R6, cestující do/z
akce atd.)
cílových destinací v ČR, ochotni strávit
krátký odpočinek, půlden nebo část dne
a celou noc, resp. dvoudenní pobyt
v regionu, a s tímto spojit i krátký zážitek
(poznávání, zábava).
Koncepce
Poznámky
Stále rostoucí skupina a
schopna a ochotna utrácet za
cestování a to i mimo hlavní
sezonu.
Německo – cca 16 mil. seniorů
nad 60 let. Nizozemsko – cca 3
mil. seniorů nad 60 let. Dánsko
– cca 1,1 mil. seniorů nad 60
let.
USA – stále více převažuje
individuální turistika s využitím
internetu pro rezervace a
nákup služeb. Až 80% turistů
tvoří lidé do 44 let.
Zejména Japonská klientela je
velmi náročná na služby a
ubytování. Stále více než
polovina Japonců preferuje při
cestě do Evropy nákup balíčku
u CK.
Korejská klientela (J. Korea)
patří ke stále četnější skupině
v Evropě i v ČR. Korejci jsou
velmi konzervativní a přes svou
spořivost jsou ochotni za
kvalitní služby zaplatit.
Vzhledem k rozsahu
zahraničních investorů na
území SK se jedná o stále
rostoucí skupinu. Zejména
výše postavení manažeři
vyžadují kvalitní ubytování (****
hotely), střednímu a nižšímu
managementu postačí kvalitní
*** hotely.
3.4 Strategické rozvojové oblasti
V návaznosti na vizi, základní cíle a marketingovou strategii a v souladu s Národním rozvojovým
plánem ČR, s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007 – 2013, s Programem
Koncepce
rozvoje územního obvodu Středočeského a Programem rozvoje cestovního ruchu Středočeského
kraje bylo určeno 6 strategických rozvojových oblastí. Jedná se o následující strategické rozvojové
oblasti:
6. Organizační rozvoj
5. Marketing
4. Podpůrná
vybavenost
3.
Terciární
rozvoj sestavování
produktů cestovního ruchu
ve formě produktových balíčků
2. Sekundární rozvoj –
přizpůsobování a vylepšování
existujících zdrojů, které nejsou zatím pro
turismus optimálně využívány.
1. Primární rozvoj – vytváření zcela nových atrakcí
1. Primární rozvoj – je založen na budování zcela nových atrakcí. Tento rozvoj je však kapitálově
velmi náročný. Primární rozvoj je zpravidla financován ze soukromých zdrojů, které jsou v regionu
dostupné zatím ve velmi omezené míře. Jistou podporou by zde mohly být jednak možnosti využití
strukturálních fondů a dalších donorských zdrojů, přístupných pro soukromý sektor, a jednak
aktivnější cílená snaha o zvýšení atraktivity regionu pro cizí investory do sektoru cestovního
ruchu.
2. Sekundární rozvoj – je založen na využití stávajících zdrojů (objektů, areálů, atraktivit), které
zatím nebyly z různých důvodů využívány pro cestovní ruch, resp. byly využívány jen extenzivně
nebo velmi omezeně. Jak výstupy primárního tak sekundárního rozvoje vytvářejí z pohledu
marketingu zpravidla tzv. motivační faktory k návštěvě dané destinace. Tedy faktory, jejichž
neexistence nesnižuje zájem o danou destinaci, ale zároveň tento zájem nezvyšuje a destinace
zpravidla zapadá v šedi průměru.
3. Terciární rozvoj – vychází z využití obou předchozích oblastí rozvoje a kombinuje jejich výstupy
do produktů cestovního ruchu resp. vytváří na jejich základě produktové balíčky. Význam balíčků
jako motivačního faktoru pro návštěvníky a turisty roste zejména se vzdáleností místa pobytu od
dané destinace a s mírou její neznalosti, resp. nedostatku aktuálních informací o ni. Navíc pro
podmínky vymezeného území by bylo velmi žádoucí využít při sestavování takovýchto balíčků
atraktivit Prahy a okolních resp. sousedících relevantních turistických oblastí.
4. Podpůrná vybavenost – jedná se o vybavenost a služby, které nejsou přímými atraktivitami
cestovního ruchu, avšak které jsou podmínkou pro využití těchto atraktivit. Z pohledu marketingu
se tedy jedná o takzvané hygienické faktory, jejichž existence nevytváří motivaci pro pobyt či
návštěvu dané destinace, ale naopak jejich absence nebo nízká kvalita významně snižují zájem
klientů o návštěvu dané destinace (ubytování, stravování, informační služby, finanční služby,
doplňkové služby typu půjčoven a servisů, orientační systém atd.).
5. Marketing – tvoří jej rámec aktivit a prvků, které napomáhají prosazení nabídky, vytvořené
výstupy předcházejících čtyřech oblastí na cílových trzích. Zejména se jedná o nástroje typu
propagace, podpora prodeje, PR, programování, distribuce a cenová politika.
6. Organizační rozvoj – zastřešuje všechny výše uvedené typy a oblasti rozvoje, protože každý
z nich vyžaduje pro svou realizaci určitou míru či formu organizace. Navíc tato oblast rozvoje
zahrnuje i organizaci jednotlivých aktivit či akcí zaměřených na zvýšení atraktivity regionu pro
návštěvníky a turisty a rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu.
Koncepce
3.4.1 Strategická opatření a návrhy na doplnění území
Navržené projekty vycházejí ze strategických a programových dokumentů, vážících se k danému
území, z analytické části předkládaného dokumentu a z vytčené vize a strategických cílů. Navržená
opatření a navržené projekty jsou zaměřeny na doplnění zájmového území o atrakce, aktivity a
produkty cestovního ruchu, podporující navrženou vizi a strategické cíle. Pro strategickou rozvojovou
oblast 6 Organizace cestovního ruchu je na základě zadání zpracován návrh vytvoření klastru
cestovního ruchu v následující části dokumentu.
Hlavní dokumenty, ze kterých byly čerpány informace o jednotlivých projektech:
1) Zásobník projektů SOMR.
2) Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji, Středočeský kraj, 2007.
Strategické
rozvojové
oblasti
1.
Primární
rozvoj
2.
Sekundární
rozvoj
Opatření
1.1 Příprava a realizace objektů typu
návštěvnická centra, zvyšujících
celoročně návštěvnickou
atraktivitu vymezeného území.
2.1 Zpřístupnění a rozvoj
významných kulturních,
historických a industriálních
objektů ve vymezeném území
pro potřeby cestovního ruchu.
2.2 Rozvoj infrastrukturního zázemí a
nabídky pro sport, relaxaci a
aktivní odpočinek.
Charakteristika a cíl, dílčí projekty
Cíl: Doplnění území o 1 – 2 návštěvnická centra,
vycházející z místních specifik venkovského prostoru a
nabízejících komplexní rozsah a kvalitu služeb
odpovídající požadavkům cílových skupin turistů
(tuzemci, zahraniční turisté, rodiny s dětmi, senioři,
organizované skupiny), tj. poznávací část, stravovací
služby, relaxační služby a prostory, zábavní program
apod.
Navrhované projekty:
• Královský pivovar Krušovice a. s., zámecké
kongresové centrum, ubytování, stravování,
kongresová turistika, výstavní prostory, informační
centrum, 150 mil. Kč, 2008 – 2009 (viz dokument 1)
Cíl: Využitím a zpřístupněním kulturních, historických a
industriálních objektů zatraktivnit nabídku území pro
návštěvníky a turisty z tuzemska i ze zahraničí.
• Světové muzeum mýdel Rakovník, expozice kosmetiky
a péče o tělo (dávnověk – současnost), 20 mil. Kč,
2008 – 2009, (viz dokument 1)
• Vlastivědný sbor Rakovnicka s okolím, muzeum
chmelů (chmelové brigády), 2 mil. Kč, 2008 – 2009, (viz
dokument 1)
• Regenerace městské památkové zóny v Rakovníku,
2010, 100 mil. Kč, (viz dokument 1)
• Podpora využití vybraných objektů (zámků, tvrzí,
mlýnů) pro účely cestovního ruchu (2010-2013).
Cíl: Rozšířit infrastrukturní zázemí pro sport, relaxaci a
aktivní odpočinek, vytvářející předpoklady pro zvýšení
atraktivity vymezeného území a pro prodloužení pobytu
turistů ve vymezeném území.
• Obec Skryje, rekreační zařízení bývalá škola, 2 mil. Kč,
2008 – 2009 (viz dokument 1)
• Opravy drobných kulturních památek a sakrálních
objektů na Rakovnicku.
Strategické
rozvojové
oblasti
Opatření
2.3 Rozvoj komplexních areálů
volného času a turismu
(ubytování, volnočasový program,
doplňkové služby, zážitky)
z nevyužitých (brownfieldů) nebo
omezeně využívaných objektů a
areálů.
3.
Terciární
rozvoj
3.1 Příprava asociačních produktů (2
- 3) vymezeného území pro
vybrané cílové trhy.
3.2 Vytvoření portfolia tématicky
orientovaných produktů a
produktových balíčků zájmového
území.
Koncepce
Cíl: Doplnění území o 1 – 2 návštěvnická centra,
vycházející z místních specifik venkovského prostoru a
nabízejících komplexní rozsah a kvalitu služeb
odpovídající požadavkům cílových skupin turistů
(tuzemci, zahraniční turisté, rodiny s dětmi, senioři,
organizované skupiny), tj. poznávací část, stravovací
služby, relaxační služby a prostory, zábavní program
apod.
• Lechnýř - celková obnova zdevastované roubené
chalupy v Rakovníku, využití pro cestovní ruch (viz
dokument 2)
• Ovčí farma V a M Velká Chmelištná, zájezdní hostinec
Petrovice, ubytování, stravování, kulturní akce, místní
výrobky, jízdy kočárem, 3 mil. Kč, 2008 – 2009, (viz
dokument 1)
Cíl: Využití balíčku jako marketingového nástroje pro
zvýšení atraktivity daného území podpoření požadované
image vymazeného území.
• Balíček poznávacího turismu s využitím historie české
státnosti spojené s vymezeným územím (Státní hrad
Křivoklát s vazbou na Státní hrad Karlštejn, Krakovec,
atd.) a/nebo s industriální historií ve vymezeném území
(Železniční muzeum Lužná, Kněževes atd.).
• Balíček venkovského turismu s využitím venkovské
architektury, agroturistiky, nabídky ubytování ve
venkovských zařízeních, nabídky jezdectví a
hipoturistiky a poznávání místní přírody, přírodních
zajímavostí a historie a současnosti chmele.
• Balíček se zaměřením na rekreaci, aktivní odpočinek a
rekreační sport s využitím nabídky cykloturismu,
jezdectví a hipoturistiky, sportovního létání, pěší
turistiky za přírodními krásami a zajímavostmi.
zvýšení atraktivity vymezeného území na vybraných
zahraničních trzích.
• Balíček poznávacího turismu s využitím historie české
státnosti spojené s vymezeným územím (Státní hrad
Křivoklát s vazbou na Státní hrad Karlštejn, Krakovec,
atd.) a/nebo s industriální historií ve vymezeném území
(Železniční muzeum Lužná, Kněževes atd.).
• Balíček venkovského turismu s využitím venkovské
architektury, agroturistiky, nabídky ubytování ve
venkovských zařízeních, nabídky jezdectví a
hipoturistiky a poznávání místní přírody, přírodních
zajímavostí a historie a současnosti chmele..
• Balíček se zaměřením na rekreaci, aktivní odpočinek a
rekreační sport s využitím nabídky cykloturismu,
jezdectví a hipoturistiky, vodních sportů (Berounka).
• Nostalgické balíčky chmelových brigád (dočesná,
ochutnávky piva atd.).
Strategické
rozvojové
oblasti
Opatření
3.3 Příprava a podpora rozvoje
společných produktů a
produktových balíčků se
sousedními turistickými
destinacemi se zaměřením na
tuzemské i zahraniční cílové trhy.
4.
Podpůrná
vybavenost
4.1 Rozvoj systému orientačního
značení atraktivit cestovního
ruchu a turisticky atraktivních cílů.
4.2 Rozvoj a výstavba infrastruktury
pro cykloturismus.
4.3 Rozvoj infrastruktury a služeb pro
hipoturistiku.
4.4 Rozvoj (výstavba, obnova,
rekonstrukce) certifikovaných
hromadných ubytovacích zařízení
(zejména typu hotel, penzion,
kemp), odpovídajících úrovní a
kvalitou cílové klientele.
Koncepce
zvýšení atraktivity daného území zejména
v mimosezóním období a s využitím nabídky sousedících
destinací cestovního ruchu.
• Vytvoření 1 - 2 společných produktů/balíčků s územím
Karlštejnska
o Poznávací balíček (Karlštejn, Křivoklát)
o Balíček se zaměřením na rekreaci, aktivní
odpočinek a sport,
• Vytvoření 2 – 3 společných produktů/balíčků s Prahou
o Poznávací balíček s využitím historie české
státnosti spojené s vymezeným územím a
navazující na nabídku Prahy.
o 1 – 2 balíčky doplňkové programové nabídky ke
konferenčnímu turismu v Praze, spojené zejména
s jezdectvím, hipoturistiku, historií a současnosti
chmele.
Cíl: Přivést turisty a návštěvníky do vymezeného území a
poskytnout jim v něm dostatečnou, uživatelsky přívětivou
a nenarušující charakter území.
• Místní informační systémy a vybavení turistických tras
Rakovnicka (viz dokument 2)
Cíl: Zkvalitnění a zvýšení bezpečnosti cyklotras pro
návštěvníky a turisty, rozvoj cyklostezek (zejména
s národním a mezinárodním významem) a doplnění sítě
cyklotras, vycházejících z generelu cyklodopravy v kraji
(zpracovaného v roce 2007). a tím přispět k prodloužení
pobytů a opakování návštěv a pobytů ve vymezeném
území.
• Opravy povrchů silnic 2. a 3. tříd, po kterých vedou
značené cyklotrasy.
• Zvýšení bezpečnosti (rozšíření vozovek, umístění
varovných značek, zpřehlednění úseků, umístění
zpomalovacích prvků atd.) vybraných kritických úseků
(zatáčky , zúžené úseky apod.) silnic 2. a 3. tříd, po
kterých vedou značené cyklotrasy.
• Cyklotrasy Rakovnicko - výstavba nových úseků a
stavební úpravy stávajících úseků cyklotras na
Rakovnicku
Cíl: rozvoj hipotras ve vymezeném území v návaznosti na
jezdecká centra a hipotrasy v okolních regionech
• Vyhledávací studie k vybudování doplňkových hipotras
k páteřní hipotrase ve vymezeném Klastru Rakovnicko,
• Příprava a realizace hipotras, propojujících stávající
farmy a jezdecká centra (podpora hipoturistiky, určené
pro 3 – 5 denní pobyty).
Cíl: Doplnění území o prostorově vhodně lokalizované
kapacity a kvalitativně odpovídající jejich lokalizaci a
záměrům využití.
• 1 hotel kategorie **** až ***** odpovídající charakteru
území a specifické nabídce vymezeného území (široká
nabídka jezdeckých areálů atd.)
Strategické
rozvojové
oblasti
Opatření
4.5 Rozvoj certifikovaných
ubytovacích kapacit venkovského
charakteru (farmy, venkovské
penziony, ubytování v soukromí).
4.6 Rozvoj doprovodných služeb
cestovního ruchu (půjčovny kol,
lodí, sportovního vybavení apod.)
a jejich síťování.
4.7 Zvýšení dostupnosti turistických
cílů a atraktivit budováním /
rekonstrukcí přístupových
komunikací a parkovacích ploch.
4.8 Rozvoj dopravní obslužnosti dle
rozvojových potřeb turismu.
5.1 Vytvoření a realizace systému
koordinované marketingové
podpory nabídky vymezeného
území na cílových trzích
cestovního ruchu.
5.
Marketing
5.2 Příprava a realizace famtripů a
presstripů pro ovlivňovatele trhu
cestovního ruchu (vydavatelé
průvodců, novináři, provozovatelé
e-průvodců) a distributory
produktů / balíčků cestovního
ruchu (incomingové tuzemské i
zahraniční cestovní kanceláře /
touroperátory).
5.3 Zajištění podpory prodeje
produktů a balíčků vymezeného
území.
Koncepce
Cíl: Rozšíření nabídky ubytovacích kapacit spojených
s venkovských cestovním ruchem a svým charakterem
odpovídající požadavkům turistů, toužících strávit volný
čas ve venkovském prostoru.
• Podpora certifikace ubytovacích zařízení na
Rakovnicku (informačně – motivační projekt,
podporující rozšíření certifikace existujících
ubytovacích zařízení a tím přispívající ke zlepšování
kvality služeb a marketingu destinace a spočívající ve
vytvoření informačních nástrojů, určených majitelům
ubytovacích zařízení a motivačních prvků pro realizaci
certifikace – např. rok bez místních poplatků apod.).
Cíl: Rozšíření nabídky doplňkových služeb pro
návštěvníky a turisty z tuzemska i ze zahraničí.
• Výstavba tribuny na fotbalovém hřišti v Kněževsi (viz
dokument 2)
Cíl: Zvýšení atraktivity území zlepšením dostupnosti
stávajících atraktivit a cestovního ruchu a turistických
cílů.
• Parkovací plochy - Křivoklát
• Vybudování příjezdové komunikace do sportovního
areálu v Kněževsi a parkovacích míst (viz dokument 2)
Cíl: Zvýšení dostupnosti atraktivit a turistických cílů ve
vymezeném území prostředky hromadné dopravy.
• Příprava a realizace cyklobusů, umožňujících zvětšení
dojezdu cykloturistů (např. ve vazbě na Prahu).
Cíl: Zvýšení účinnosti a efektivnosti marketingu
cestovního ruchu vymezeného území na cílových trzích.
• Vytvoření sdílené marketingové značky zájmového
území
• Navržení a realizace společných marketingových aktivit
– marketingového plánu na léta 2009 - 2010
• Vytvoření silného nástroje pro e-marketing území
včetně zapojení do rezervačního systému (s možným
využitím některého ze stávajících portálů).
Cíl: Podpora prodejnosti vymezeného území na cílových
trzích s využitím famtripů a presstripů a spolupráce
s jejich stávajícími hlavními organizátory (CzechTourism,
výhledově STIS, a.s.).
• Příprava plánu famtripů/ presstripů pro vybrané
ovlivňovatele trhu CR a prodejce produktů/balíčků
CR na léta 2010 – 2013:
o V 1. fázi příprava pro tuzemské subjekty a ve
spolupráci se STIS, a.s. realizace
o Ve 2. fázi příprava pro vybrané zahraniční
subjekty ve spolupráci se STIS, a.s. a ČCCRCzechTourism realizace.
Cíl: Podpora prodeje nabídky vymezeného území
zajištěním prodejnosti vytvářených balíčků.
• Propagační a prezentační kampaň Rakovnicko a
Křivoklátsko 2008 – 2009, pokračování 2010-2012 (viz
dokument 2)
• Identifikace vhodných CK (např. se sídlem v zájmovém
území nebo na území nejvýznamnějšího cílového trhu
– Prahy), projednání podmínek prodeje připravovaných
balíčků a zajištění jejich prodeje a realizace).
Strategické
rozvojové
oblasti
Opatření
6.1 Vytvoření systému řízení
cestovního ruchu (destinačního
managementu) ve vymezeném
území včetně zapojení širšího
fóra aktérů (TIC, provozovatelé
atraktivit, profesní sdružení/spolky
atd.) a odborníků.
6.
Organizační
rozvoj
6.2 Zvýšení atraktivity vymezeného
území pro investory do CR.
6.3 Podpora podnikání v sektoru
cestovního ruchu ve vymezeném
území zejména se zaměřením na
mikro (do 10 zaměstnanců) a
malé (do 50 zaměstnanců)
podnikatelské subjekty.
Koncepce
Cíl: Vytvoření zastřešující organizace cestovního ruchu,
vytvářející zázemí a podporu pro zlepšení prodejnosti
vymezeného území na cílových trzích a podporující
komunikaci a spolupráci mezi aktéry cestovního ruchu a
zainteresovanými subjekty ve vymezeném území.
• Vytvoření systému organizace CR ve vazbě na okolní a
celokrajské OCR (STIS, a.s., SMOR, Rakovnicko o.p.s.
apod.)
o Vytvoření systému spolupráce zainteresovaných
subjektů - (mikro)klastr – Královský Křivoklátský
klastr CR (viz následující část dokumentu: Návrh na
vytvoření klastru CR) nebo alternativně OCR.
Cíl: Podpora soukromých investic do cestovního ruchu ve
vymezeném území.
• Vytipování možných prostor, pozemků a objektů
vhodných pro rozvojové záměry v cestovním ruchu a
vytvoření systému jejich aktivního nabízení
potenciálním investorům.
Cíl: Podpora zejména mikro a malých podniků ze sektoru
cestovního ruchu a navazujících služeb.
• Vytvoření systému informační podpory zájemců o
podnikání, začínajících podnikatelů a malých
podnikatelů v cestovním ruchu.
4 Organizace rozvoje cestovního ruchu v destinaci
Úspěch regionů (destinací) na trzích cestovního ruchu je stále více spojován s organizačním
zajištěním rozvoje cestovního ruchu. Ve světě i v ČR existuje řada přístupů a řešení. Na základě
zadání se v následující části studie zaměříme na možnosti zajištění koordinace rozvoje cestovního
ruchu a potenciální vytvořením klastru cestovního ruchu, jako jednoho z možných řešení organizace a
řízení rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území (destinaci).
Pojem destinace 9 v cestovním ruchu je již dlouhodobě používaným pojmem. Již v roce 1969 byl použit
při posuzování ekonomických dopadů turismu na území. Již S. Medlik 10 v této souvislosti uvedl:
„Ekonomický dopad (cestovního ruchu) může být zkoumán na jakoukoliv geografickou jednotku, ať je
to země, distrikt, region, město nebo vesnice a této územní jednotce budiž dáno označení destinace
cestovního ruchu (the tourist destination).“ Konstatuje, že ekonomický dopad je odvislý od tří hlavních
faktorů, a to atraktivit, dostupnosti a vybavenosti, a dále uvádí: „Aby se mohly maximalizovat
příležitosti cestovního ruchu, turistická destinace musí mít organizaci cestovního ruchu, která
stanovuje rámec pro jeho fungování, vyvíjí turistický produkt, podporuje a propaguje ho na vhodných
trzích cestovního ruchu.“ Bouřlivý vývoj cestovního ruchu v 70., 80. a 90. letech 20. století vyvolal
razantní vývoj v chápání významu a důležitosti „místa“ v turismu, stejně tak v zajištění organizace a
řízení širokého spektra aktivit a zainteresovaných subjektů (řízení destinace = destinační
management 11 ). V Česku se tato tematika objevila až s razantním rozvojem turismu v 90. letech a
9
Destinace – obecně: směrování, cíl cesty cestujícího, místo navštívené účastníkem cestovního ruchu. (Viz.
hlavní cíl cesty, motivační cíl cesty, vzdálenostní cíl cesty.) (Výkladový slovník cestovního ruchu, MMR ČR 2002)
10
Medlik, S.: Economic Importance of Tourism, Revue de tourisme, Institut de recherches touristiques de l
Université de Berne, zvláštní číslo, Berne, 1969
11
Destinační management – soubor technik, nástrojů a opatření používaných při koordinovaném plánování,
organizaci, komunikaci, rozhodovacím procesu a regulaci cestovního ruchu v dané destinaci. Výsledkem
takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty cestovního ruchu, společně sdílené logo,
značka kvality, společný (sdílený) informačně – rezervační systém, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a
sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru
cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací. Součástí destinačního managementu je
návštěvnický management, model LAC a tzv. spektrum rekreačních příležitostí. (Výkladový slovník cestovního
ruchu, MMR ČR 2002)
Koncepce
výrazným objektem pozornosti a zájmu odborníků, aktérů a veřejné správy se stala od jejich druhé
poloviny.
4.1 Organizační zajištění rozvoje cestovního ruchu v destinacích
Potřeby, očekávání a možný přínos cestovního ruchu se v jednotlivých regionech liší. Zkušenosti ze
zahraničí dokazují, že strategické plánování a management rozvoje cestovního ruchu v zájmu
dosažení cílů je pro destinaci klíčové. Je třeba, aby ti, kteří jsou odpovědní za rozvoj regionu, mysleli
integrovaně a ne jenom operativně řešili problémy rozvoje cestovního ruchu. Všichni zainteresovaní v
destinaci, včetně obyvatel, by měli mít stejný cíl – ochránit zdroje, které danou destinaci dělají
výjimečnou a přitahují návštěvníky a zároveň je optimálně využívat k zajištění požadované
ekonomické a sociální úrovně .
Pro zajištění výkonného řízení a organizaci aktivit a subjektů cestovního ruchu v destinacích se užívá
termín „destinační management“. Tento destinační management je realizován „společností
destinačního managementu“ („Destination Management Company - DMC“ 12 ).
V destinaci je tudíž nutností, aby fungovala organizace, která bude iniciovat a řídit celý proces rozvoje
cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli.
V této souvislosti je potřebné vzít v úvahu:
• potřeby návštěvníku a ekonomické zájmy odvětví cestovního ruchu,
• redukovat případný negativní dopad rozvoje cestovního ruchu na obchodní zájmy obyvatel
destinace a ochraňovat je,
• památky a kulturní dědictví a ochraňovat je,
• stav životního prostředí a ochraňovat je.
V zájmu jednotného postupu při nabízení destinace na trhu cestovního ruchu by měla takto vytvořená
organizace cestovního ruchu (OCR) efektivně koordinovat činnosti všech zainteresovaných subjektů
působících v destinaci, měla by být schopna přizpůsobit se změnám na trhu a její odpovědnost za
dosažené výsledky by měla korespondovat s její možností tyto výsledky ovlivnit.
Koordinace zájmů všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje
cestovního ruchu v destinaci. Předpokladem úspěšné koordinace je:
• systematická a kontinuální spolupráce všech aktérů cestovního ruchu a zainteresovaných subjektů,
• podnikatelské myšlení aktérů cestovního ruchu a zainteresovaných subjektů,
• vypracování a realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v destinaci,
• znalost společných zájmů,
• stanovení společných cílů,
• vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a dosažení společných cílů.
Dosažení cílů cestovního ruchu v dynamicky se měnícím prostředí je možné jen pomocí kvalitně
zpracovaných strategických plánů. OCR musí mít funkční organizační strukturu, aby mohla strategii
úspěšně implementovat.
Fungující partnerství a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je jedním z předpokladů
fungování OCR a tím i funkčního a efektivního managementu rozvoje cestovního ruchu v destinaci.
OCR plní z vetší části funkci „veřejné služby“. Z racionálního hlediska je účelné na jednom území
minimalizovat počet OCR, resp. určitě v počáteční fázi soustředit úsilí ke vzniku jedné OCR. Důvodem
je i eliminovat případné konfrontační postavení mezi OCR a orgány veřejné správy a samosprávy na
daném území.
Kromě uvedené formy – společnosti destinačního managementu – je možno pro zlepšení úrovně
organizace rozvoje cestovního ruchu v destinaci rovněž využití principů síťování a/nebo klastrování
aktérů a zainteresovaných subjektů s následným vytvořením institucionální podoby ve formě „klastru
cestovního ruchu“. Požadavek na vytvoření klastru cestovního ruchu byl rovněž součástí zadání této
technicko-ekonomické studie. Principy fungování klastrů, podmínky založení klastru cestovního ruchu
a základ tzv. mapovací studie jsou součástí další části dokumentu.
12
Společnost destinačního managementu – organizace zaměřená na management destinace v oblasti
vytváření a prosazení destinace a jejích produktů CR na trhu, realizuje záměry destinačního managementu. DMC
je zaměřena na vývoj a aktivní prodej hlavních produktů, koordinuje a řídí tvorbu produktů CR, cenovou politiku a
aktivní prodej destinace. DMC je zpravidla podporována nebo vytvořena hlavními poskytovateli služeb
v destinaci.
Koncepce
4.2 Organizace cestovního ruchu ve vymezeném území
V analýze a syntéze popsaná situace a výsledky cestovního ruchu ve vymezeném území a širší vazby
cestovního ruchu v tomto území vytvářejí bezesporu potřebu koordinace rozvojových a
marketingových aktivit a iniciativ. Současná situace v oblasti koordinace a řízení cestovního ruchu
v vymezeném území včetně širších vazeb na národní úrovni a v rámci Středočeského kraje vypadá
následovně (zvýrazněný větším písmem je popis situace v zájmovém území):
Společné instituce
Úroveň
/ sektor
Veřejný sektor
Profesní organizace
veřejného a
soukromého sektoru
Národní úroveň
• MMR ČR
Krajská úroveň (zároveň
téměř totožné s územím
turistického regionu
Střední Čechy)
• Středočeský kraj
Turistická oblast Střední
Čechy – severovýchod –
Polabí
Turistická zóna
Kokořínsko
Turistická zóna
Podlipansko
• MAS Zlatý
o.p.s.
• DSO Pečecký region
• Svazek obcí mikroregionu
Kouřimsko
• Svazek obcí Mikroregionu
Pod Chlumem
• Město Kostelec n.Č.lesy
• Mikroregion Nymbursko
Turistická zóna
Poděbradsko
• Mikroregion Mezilesí
• Mikroregion Poděbradské
Polabí
Turistická zóna
Sedlčansko a Český Merán
Turistická zóna
Kraj Blanických Rytířů
Turistická zóna
Příbramsko
• Zlatý pruh Polabí, o.p.s.
• MAS Podlipansko o.p.s.
• Svazek obcí Svatojiřský les
• Město Kutná Hora
• Dobrovolný svazek obcí
Ladův kraj
• Region Posázaví (96 obcí)
tvořený svazky:
o Blaník – svazek obcí
o Mikroregion Džbány
o CHOPOS
o Malé Posázaví
o Mikroregion
Podblanicko
o Mikroregion Želivka
• Sdružení obcí Sedlčanska
(23 obcí)
• Společenství obcí Čertovo
břemeno (12 obcí)
• Mikroregion Podblanicko (9
měst a obcí)
• Město Příbram
• Svazek obcí Podbrdského
mikroregionu
• MAS Svatojiřský les
• MAS Posázaví
• Posázaví, o.p.s.
• MAS Lípa pro venkov o.s.
• Průvodcovská služba Kutná
Hora, s.r.o.
• MAS Říčansko
• MAS Posázaví o.p.s.
• MAS Sedlčansko, o.p.s.
(cestovní ruch řeší dle
prezentace
pouze
okrajově)
• MAS Krajina srdce, o.s.
• Český Merán, o.p.s.
Příprava klastru cestovního
ruchu
• MAS Podbrdsko o.s.
Čechy – západ
13
Polabí,
• Region Pošembeří o.p.s.
• MAS Region Pošembeří,
o.p.s.
Turistická zóna
Nymbursko
Turistická zóna
Posázaví
pruh
• Sdružení obcí Kokořínska
Turistická zóna
Pošembeří
Turistická zóna
Svatojiřský les
Čechy – jih (využívající
motto Krok od Prahy)
Turistická zóna
Kutná Hora
Turistická zóna
Ladův Kraj
• ČCCR – CzechTourism
(vládní agentura,
zakladatelem je MMR ČR)
13
• STIS, a.s. (založena na
přelomu roků 2007/2008,
jediným zakladatelem a
akcionářem je
Středočeský kraj)
• Do roku 2007 byla jako
koordinátor cestovního
ruchu pro tuto oblast
STIS, a.s. – Středočeský turistická a informační služba, a.s.
Úroveň
/
sektor
Veřejný sektor
Společné instituce
veřejného a
soukromého sektoru
Koncepce
Profesní organizace
vedena Regionální
rozvojová agentura
Střední Čechy, od roku
2007 na základě
doporučení Komise
cestovního ruchu
Středočeského kraje bylo
touto rolí pověřen Svazek
Rakovnicka.
Statutární město Kladno
Turistická zóna
Přemyslovské střední Čechy
Turistická zóna
Rakovnicko
Turistická zóna Karlštejnsko
Turistický region Český ráj
• Statutární město Kladno
Přemyslovské
střední
Čechy
Mikroregion od Okoře
k Vltavě
Mikroregion
povodí
Bakovského potoka
Mikroregion Svatojiřského
potoka
• Královské město Slaný
• Svazek měst a obcí
Rakovnicka tvořený:
o Svazek
obcí
mikroregionu
Balkán
o Dobrovolný
svazek
obcí
mikroregionu
Čistá - Senomaty
o Svazek
obcí
Jesenicko
o Svazek
obcí
mikroregionu
Kněževes
o Svazek
obcí
mikroregionu
Křivoklát
o Svazek
obcí
mikroregionu
Novostrašecko
o Svazek
obcí
mikroregionu
Poddžbánsko
• Mikroregion Horymír
• Region Jihozápad
• Svazek obcí Český kras –
Pláně
• Svazek obcí mikroregionu
Loděnického potoka
• Svazek obcí - Region dolní
Berounka
• Sdružení Český ráj
• MAS Přemyslovské střední
Čechy z.s.p.o.
• MAS Rakovnicko
• MAS Srdce Čech
• V přípravě je
vytvoření profesní
organizace
destinačního
managementu příp.
klastru CR.
Zpracována studie vytvoření
klastru příp. OCR (Klastr CR
Amerika)
• MAS Český ráj, o.p.s.
• Sdružení Český ráj
Z uvedených informací vyplývá, že ve vymezeném území nepůsobí k 15. 12. 2008 žádná profesní
organizace cestovního ruchu. Vytvoření klastru cestovního ruchu je tedy jednou z možností řešení
organizace cestovního ruchu ve vymezeném regionu. Tato problematika je podrobně řešena
v následující části dokumentu „Návrh na vytvoření klastru cestovního ruchu“.
Koncepce
Seznam použitých zkratek
CR
ČR
ČSÚ
HUZ
KÚ SK
MAS
MMR
NKP
NP
NPP
NPR
NPÚ
NS
NUTS
OCR
OIR
PP
PR
ROP
SK
SLDB
SMOR
SO
TIC
TO
TR
cestovní ruch
Česká republika
Český statistický úřad
hromadná ubytovací zařízení
Krajský úřad Středočeského kraje
místní akční skupina
Ministerstvo pro místní rozvoj
národní kulturní památka
národní park
národní přírodní památka
národní přírodní rezervace
Národní památkový ústav
naučná stezka
Nomenclature des Unites Territoriales Statistique (Statistické územní jednotky Evropské
unie)
Organizace cestovního ruchu
objekt individuální rekreace
přírodní památka,
přírodní rezervace
regionální operační program(y)
Středočeský kraj
Sčítání lidu, domů a bytů
Svazek měst a obcí Rakovnicka
svazek obcí
turistické informační centrum
turistická oblast
turistický region
ekonomická studie
Středočeský kraj
prosinec 2008
Část 3
NÁVRH NA VYTVOŘENÍ
KLASTRU CESTOVNÍHO RUCHU
RAKOVNICKO
Vytvoření klastru CR
Obsah:
1 Úvod ........................................................................................................................ 2
2 Klastry...................................................................................................................... 2
2.1 Definice a principy klastrů.................................................................................. 2
2.2 Typy a přínosy klastrů........................................................................................ 3
2.3 Vznik klastru ...................................................................................................... 3
2.3.1 Mapování klastru ......................................................................................................3
2.3.2 Založení a rozvoj klastru...........................................................................................4
2.4 Financování klastrů............................................................................................ 5
2.5 Klastry cestovního ruchu ................................................................................... 5
2.6 Příklady klastrů cestovního ruchu v Evropě....................................................... 6
2.6.1 Panonský termální klastr ..........................................................................................6
2.6.2 Dolnorakouský klastr péče o zdraví..........................................................................7
2.6.3 Turistický klastr „slunce a písek“ na Baleárských ostrovech ....................................7
3 Předpoklady vzniku klastru cestovního ruchu ve vymezeném území ...................... 8
3.1 Výstupy mapovací studie................................................................................... 8
3.2 Možnosti financování KKKCR.......................................................................... 17
3.2.1 ROP NUTS 2 Střední Čechy ..................................................................................17
3.2.2 OPPI, Prioritní osa 5 Prostředí pro podnikání a inovace ........................................19
3.2.3 Program rozvoje venkova .......................................................................................20
3.2.4 Vlastní zdroje ..........................................................................................................21
3.3 Předpokládané přínosy pro vymezené území.................................................. 21
3.4 Kritické body založení a vzniku klastru cestovního ruchu ................................ 22
3.5 Závěrečné shrnutí............................................................................................ 22
Příloha č. 1 – Návrh stanov sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
Příloha č. 2 – Návrh stanov sdružení dle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb.
¨
1 Úvod
V rámci zadání zpracování celého dokumentu byl vymezen požadavek na zpracování studie vytvoření
klastru cestovního ruchu. Obecně může klastr sehrát významnou roli při zajištění platformy pro
spolupráci mezi aktéry cestovního ruchu ve vymezeném území a přispět k rozvoji komunikace mezi
subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu. Druhá kapitola této části studie se zaměřuje
na obecné vymezení klastrů, charakteristiku podmínek jejich zakládání a možnosti financování
v podmínkách ČR. Důležitý je rovněž popis zkušeností s klastry cestovního ruchu v destinacích, kde
tyto klastry již fungují. Jedná se však o zkušenosti zahraniční, protože v ČR zatím reálně v sektoru
cestovního ruchu nefunguje žádný klastr. Třetí kapitola obsahuje konkrétní návrhy a doporučení
spojená s možností vytvoření klastru cestovního ruchu ve vymezeném území, pracovně nazvaném
„Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu“. Tato kapitola je doplněna dvěma přílohami
obsahujícími návrh stanov sdružení a stanoviska potenciálních členů.
2 Klastry
V ČR byla již zaznamenána celá řada klastrových iniciativ, všechny jsou však směrovány do
výrobních sektorů (viz následující mapa).
Zdroj: CzechInvest
Z uvedené mapy mimo jiné vyplývá, že četnost výskytu klastrů v jednotlivých krajích do určité míry
koreluje s mírou nezaměstnanosti. Zároveň mapa potvrzuje zatímní orientaci „klastrování“ v ČR na
výrobní sektory.
2.1 Definice a principy klastrů
Existuje řada definic klastrů. OECD používá následující definici: “Klastry jsou sítě vzájemně závislých
firem, institucí produkujících znalosti, přemosťujících institucí a zákazníků propojených do výrobního
řetězce, který vytváří přidanou hodnotu. Koncept klastrů jde dále než síťová spolupráce firem
(networking), jelikož postihuje veškeré formy sdílení a výměny znalostí … a také jde dále než tradiční
sektorová analýza“ 1 .
Po posledních analýzách regionálních klastrů v Evropě definovala Evropská komise klastry
následovně: „Klastry jsou „skupiny nezávislých firem a přidružených institucí, které:
1
CzechInvest: Průvodce klastrem.
• spolupracují a soutěží,
• jsou místně koncentrované v jednom či několika regionech, i když tyto klastry mohou mít globální
rozsah,
• jsou specializované v konkrétním průmyslovém odvětví provázaném společnými technologiemi a
dovednostmi,
• jsou buď znalostní nebo tradiční“.
Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, které má
potenciálně řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty.
Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných
problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům nebo dodavatelským sektorům,
spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky
spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu,
která se těžko napodobuje. Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a
regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty.
V jádře všech úspěšných klastrů je mnoho společných prvků a vazeb. Jedná se o:
• poznání, že klastry mají být vedeny podnikatelskými a veřejnými lídry
• pochopení důležitosti spolupráce a soutěže
• silné vazby mezi firmami a institucemi
• poznání, že klastrový přístup je systémový, v němž všichni účastníci hrají stejně důležitou roli.
Klastr tedy může:
• zlepšit výsledky společností
zapojených,
• zvýšit počet inovací,
• iniciovat vznik nových firem,
• zvýšit export,
do
nich
• přilákat atraktivní investice,
• podpořit výzkumnou základnu,
• podpořit rozvoj regionu.
2.2 Typy a přínosy klastrů
Rozlišujeme základní dva typy klastrů: klastry založené na hodnotovém řetězci a klastry založené na
kompetencích. Struktura klastru může být velmi různorodá a závisí na zaměření, počtu členů a
okolních podmínkách. Zjednodušeně lze v českých podmínkách klastr znázornit následovně:
Zdroj: CzechInvest
Základními typy klastrů jsou:
• Klastry založené na hodnotovém řetězci:
o Klastry založené na hodnotovém řetězci jsou obecně definovány sítí dodavatelských
vazeb. Například automobilový klastr je obvykle vybudován kolem páteře
hodnotového řetězce spojujícího výrobce automobilů s jeho dodavateli, kteří mohou
být dále spojeni s výrobci specializovaných průmyslových zařízení, elektroniky, plastů,
gumy a textilu.
• Klastry založené na kompetencích
o Klastr založený na kompetencích se soustředí na konkrétní oblast technické
expertízy nebo kompetence v regionu, jako jsou například výzkumné nebo
vzdělávací dovednosti. Příklad takového klastru by mohly být informační technologie a
software, jejichž geografická koncentrace může být zřejmá, avšak aplikace a klienti
pro tyto dovednosti jsou velmi různorodé.
Fungující klastry jsou schopny ovlivnit ekonomiku celých regionů. Přínosy z fungujících klastrů mohou
mít jak firmy, tak vysoké školy a regionální či místní samosprávy.
• Přínosy klastrů pro firmy:
o Poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady - klastr poskytuje podnikům příležitost
dosáhnout kritického množství v klíčových oblastech, což jim přináší úspěch, který by nebyl
možný, kdyby pracovaly izolovaně. Spoluprácí se mohou firmám otevírat nové trhy a snižovat
náklady.
o Snižují omezení menších firem a zvyšují specializaci - klastr může sdružovat firmy z různých
článků hodnotového řetězce. Umožňuje tak menším firmám, aby se specializovaly a
umožňuje jim spolupracovat při konkurenci proti větším, vertikálně propojeným firmám.
o Zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu - tato rivalita podporuje
ve firmách inovace, pomocí kterých se snaží zlepšit efektivitu a konkurenceschopnost, aby se
udržely „ve stádu".
o Zvyšují rychlost přenosu informací a technologií - to nastává v důsledku blízkosti firem,
silných vazeb mezi nimi a vysokou konkurenční podstatou klastru.
o Zvyšují moc a hlas menších firem - pomocí networkingu jsou menší firmy schopny ovlivňovat
události a lobovat u vlády za zlepšení služeb a infrastruktury.
o Podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury - díky viditelnosti klastru, jakož i
díky nákladové efektivitě a vyšší návratnosti investic, které představuje klastr, jsou tyto
investice snadněji zdůvodnitelné.
o Umožňují efektivní propojení a partnerství - viditelnost a důležitost klastru může také podnítit
reakci akademických institucí vůči vytváření partnerství s místním průmyslem.
• Přínosy klastrů pro vysoké školy:
o Vysoké školy sehrávají významnou roli v rozvoji inovací, jenž jsou významným
diferenciačním prvkem konkurenční výhody. Úzká spolupráce univerzity se skupinou
společností ve specializovaných sektorech nabízí možnost zdokonalování znalostí a
porozumění podnikatelským postupům a potřebám. To způsobí, že absolventi univerzity jsou
lépe připraveni pro průmysl a studijní plány lépe uzpůsobeny studentům.
o Účast v klastru přináší vysokým školám:
znalost potřeb průmyslu (daného odvětví)
vzdělávání na míru pro jejich studenty
aplikovaný výzkum (spolupráce na reálných projektech)
zisk ze společných projektů výzkumu a vývoje
transfer technologií do praxe
přístup k dalším zdrojům financování (soukromé zdroje, grantové prostředky
atd.)
• Přínosy pro regionální a místní samosprávy:
o Klastrování je významným a úspěšným nástrojem regionálního rozvoje. Poskytuje fórum pro
dialog mezi klíčovými aktéry v regionu se zaměřením na růst. Namísto obecnějšího zaměření
se na zvyšování dovedností, lákání investic, rozvoj malého a středního podnikání atd. v
regionu se specifikou fungujícího klastru stává zaměření se na činnosti ekonomického
rozvoje. Tento přístup je totiž mnohem mocnější a jeho sílu již odhalila řada vlád zemí OECD.
Efektivní partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejichž příkladem mohou být např.
řídicí skupiny klastru, napomáhající úsporným nákupům ze strany veřejné sféry, která se
zároveň více dozvídá o potřebách podnikatelů.
2.3 Vznik klastru
Vznik klastru je dlouhodobý proces, který většinou probíhá ve 2 fázích: mapování klastru a založení a
rozvoj klastru. V jeho počáteční fázi napomáhá procesu tzv. facilitátor, který vyvíjí činnost vedoucí k
nastartování a rozvoji spolupráce mezi potenciálními členy klastru s cílem dovést klastrovou iniciativu
do fáze založení klastru. Podmínkou úspěchu bývá nalezení společných zájmů mezi potenciálními
členy klastru a shoda na vizi a cílech klastru. Zejména v této fázi je důležité vyřešení otázky
financování aktivit, vedoucích k vytvoření klastru. Přístup k financování klastrových iniciativ není ve
světě jednotný a vychází z podmínek dané lokality nebo sektoru. Klastrové iniciativy jsou intenzivně
podporovány ze strukturálních fondů EU. V současných podmínkách ČR obecně platí, že čerpat
finanční prostředky na jejich rozvoj bude umožňovat program Spolupráce (dříve obdobný program
Klastry), který je součástí Operačního programu podnikání a inovace (OPPI).
V České republice již existuje řada klastrových iniciativ, které realizují společné projekty, další se
nacházejí ve fázi mapování. V zahraničí disponuje největší databází klastrových iniciativ ve světě The
Competitivness Institute, který sdružuje praktikanty klastrů a pořádá pravidelné konference pro své
členy.
2.3.1 Mapování klastru
Účelem identifikace tzv. „mapování" klastrů je rozpoznat a popsat oblasti existujících či potenciálních
konkurenčních výhod, které mají potenciál se dále a rychleji rozvíjet. Cílem tohoto procesu je jednak
určit, zda v rámci perspektivního odvětví existuje potenciál pro vznik a rozvoj klastru (tj. především
vazby mezi firmami v odvětví a existující či potenciální vazby na univerzitu, vysokou školu či alespoň
vyšší odbornou školu v daném oboru), ale také definovat společné cíle a strategie, které mohou být
nadále rozvíjeny.
Mapování tedy zahrnuje především:
• identifikaci aktuálních či potenciálních klastrů v krajích, okresech či městech relevantního území,
• identifikaci klíčových problémů a příležitostí pro skupiny firem a ostatních aktérů, včetně univerzit a
výzkumných ústavů, které mohou aktivně napomáhat zvyšování konkurenceschopnosti a
podporovat inovace
• zpracování podrobných akčních plánů a strategií pro skupiny aktérů s cílem řešení společných
problémů a příležitostí pomocí státní finanční podpory.
V oblasti mapování a identifikace klastrů se v závislosti na původu aktérů, kteří tyto aktivity iniciují,
obvykle uplatňují dva různé přístupy:
1) Identifikace klastru - přístup „shora dolů":
a) V rámci tvorby politiky národního a regionálního hospodářského rozvoje je všeobecně
akceptována nutnost zaměřit se na podporu rozvoje a financování klíčových sektorů, kde
existuje skutečná či potenciální konkurenční výhoda. Poté, co jsou tyto sektory identifikovány,
je možno přistoupit k rozvoji klastrových iniciativ coby efektivnímu způsobu podpory jejich
rozvoje na základě dialogu a implementace společné strategie.
b) Doporučená metodika pro mapování klastrů v regionu:
i) statistická analýza kraje
ii) identifikace klíčových sektorů pomocí lokačních kvocientů
iii) výběr sektorů s celkovou zaměstnaností nad 50 % v kraji k dalšímu prozkoumání na
základě podílu na zaměstnanosti, přidané hodnoty, produktivity a exportu
iv) prozkoumání každého sektoru na základě dostupných dokumentů, jednání s místními
experty
v) výběr klíčových sektorů pro další zkoumání
vi) další výzkum pomocí interview, benchmarkingu vedoucího k detailnímu popisu a
analýzám klastrů
vii) zpracování strategie rozvoje a podpory klastrů pro vládu, místní samosprávu a místní lídry
klastrů.
2) Identifikace klastru - přístup „zdola nahoru"
a) Skutečnost, že není provedeno celkové mapování na národní nebo regionální úrovni by
neměla ohrozit identifikaci či vývoj klastrů. Klastry fungují, když se spojí lidé, pochopí společné
problémy či příležitosti a rozhodnou se, že je budou řešit společně. Tato spolupráce se
odehrává v rámci daného odvětví a tam, kde fungují klastrové iniciativy. Bude určitě zahrnovat
i ostatní aktéry včetně regionálních a místních vlád.
2.3.2 Založení a rozvoj klastru
• Založení klastru:
o Úspěšná mapovací studie by měla poskytnout především tyto informace:
zda má klastr potenciál pro vznik
identifikace cíle klastru
identifikace členů klastru a vazeb mezi nimi - tzv. mapa klastru
identifikace přínosů klastru pro členy
navržení struktury klastru - navržení plánu činností na nejméně 3 roky - s
důrazem na společné projekty
složení řídící skupiny
preferovaná vize budoucnosti klastru
tříletá strategie
rozpočet klastru.
• Právní formy klastru:
o sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (fyz.i práv.osoby)
Na rozdíl od úpravy obsažené v OZ umožňuje sdružení vytvořené na základě
registrace na Ministerstvu vnitra ČR podle z. č. 83/1990 Sb., o sdružování
občanů („ZOS“) členství nejen právnickým, ale i fyzickým osobám. Také toto
sdružení je právnickou osobou. Tato sdružení jsou zpravidla vytvářena za
určitým nepodnikatelským účelem, takže mohou být vhodně využita pro formu
klastru. Mnohá profesní sdružení fungující v České republice byla založena
právě pod touto formou. Praxe tedy ukazuje, že se jedná o velmi standardní
formu profesního sdružení. Svým zákonným pojetím se sdružení podle tohoto
zákona blíží sdružením (profesním organizacím) organizovaným běžně v
německy mluvících zemích, kde jsou označovány jako „Verein“. Tato forma je
relativně často používána i v anglicky mluvících zemích, a to pod označením
„association“. Podle našich rešerší tedy představuje tato právní podoba
profesních sdružení tradiční právní formu klastrů používaných v zahraničí.
o sdružení podle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb. (pouze práv. osoby)
Tato právní forma je teoreticky pro založení a existenci klastru plně
využitelná. Ovšem s výhradou, že jejími členy nemohou být fyzické osoby
(např. renomované kapacity oboru nebo jiné významné osobnosti), což může
být pro klastr určitým handicapem, co se tvorby image týče, a tím snižovat
efektivitu klastru. Toto je nutné vnímat i z pohledu struktury zejména
podnikatelských subjektů v sektoru cestovního ruchu (převládají malé a mikro
podniky z významné části ve formě podnikatele - fyzické osoby. Nicméně i
zde je možné najít formu, jak takovou fyzickou osobu do práce klastru zapojit
(např. na základě běžného smluvního vztahu).
o obchodní společnost (a.s., s.r.o.)
Klastr by samozřejmě mohl vzniknout také jako některá z forem obchodní
společnosti – jako veřejná obchodní společnosti (v.o.s.), komanditní
společnost (k.s.), společnost s ručením omezeným (s.r.o.), či akciová
společnost (a.s.) nebo družstva. Tyto klastry by měly vlastní právní
subjektivitu. Obchodní společnosti/družstva mohou být založena i za
podnikatelským i za nepodnikatelským účelem, což je v principiálním souladu
s logikou klastru.
U obchodních společností je zpravidla problematické vystupování a přijímání
nových členů, kteří by se museli stát společníky při vstupu, eventuelně by
museli zpravidla převádět svůj obchodní podíl při výstupu z klastru. To může
v praxi působit nemalé potíže. Navíc u většiny obchodních společností by
bylo změny třeba spojovat se zápisem do obchodního rejstříku, což je jednak
zbytečně nákladné a jednak administrativně náročné. Tato právní základna
tedy nemusí být pro fungování klastru zcela vhodná. Navíc společnost s
ručením omezeným může mít maximálně 50 společníků.
o volné sdružení (konsorcium) podle Občanského zákoníku § 829 (není novým
subjektem).
Nastartování a rozvíjení spolupráce v klastru vyžaduje tzv. facilitátora, který:
• identifikuje a podněcuje klastrové a networkingové příležitosti v kraji a aktivně je rozvíjí,
• hledá možnosti propojení firem tam, kde existují shodné zájmy a potřeby, např. společný nákup či
rozvoj exportu. Ideálně však NIKOLI jako projektový manažer klastru,
• facilituje úvodní workshopy - představení a prezentace konceptu klastrů pro skupinu firem z
určitého odvětví, představitele relevantních univerzit a kraje,
• zprostředkovává kontakty, navazuje, rozvíjí a udržuje vztahy v rámci skupiny subjektů, které chtějí
založit klastr,
• působí jako neutrální prostředník, nositel změn a katalyzátor, který usnadňuje (facilituje) dialog mezi
účastníky klastru, regionem, soukromými podniky a vládou daného regionu/kraje,
• snaží se o dosažení toho, aby mezi vůdčími účastníky uvnitř klastru panovala důvěra v procesu
vytváření a rozvoje klastru (může být cenné využití facilitátora, který nepochází z daného regionu),
• napomáhá založení řídicí skupiny klastru, vedené soukromým sektorem,
• napomáhá růstu existujících firem, přilákání nových společností, vyhledání příležitostí k inovacím
v klastru,
• snaží se o zvyšování schopnosti klastru přitahovat do komunity bohatství.
2.4 Financování klastrů
Ve světě existují v zásadě 3 základní modely financování klastrových iniciativ.
• Soukromý sektor. Klastr je financován klastrovými firmami, kde obvykle jeden nebo několik
vůdčích podniků - lídrů - využívá klastrové iniciativy k organizaci a optimalizaci svého
dodavatelského řetězce. Ke konkurenci a spolupráci s výslednými inovačními efekty dochází na
úrovni subdodavatelské báze. Typickým příkladem tohoto modelu jsou klastry automobilového
průmyslu.
• Soukromý a veřejný sektor. Iniciátorem klastrové iniciativy může být soukromý i veřejný sektor
zároveň a na jejím financování se oba účastníci podílejí. Veřejný sektor se angažuje tehdy, když
vidí v podpoře klastrů nástroj k rozvoji regionální hospodářské dynamiky. Může se jednat o
nejrůznější modely společného financování s využitím strukturálních fondů, regionálních a státních
rozpočtů formou grantových schémat a programů, které vyžaduje spolufinancování klastrových
firem.
• Veřejný sektor. Tento model je spíš vzácnější, ale v některých případech (u nových strategicky
významných sektorů např. biotechnologie, optoelektronika, apod.) může být iniciátorem veřejný
sektor, tj. centrální nebo regionální vláda.
2.5 Klastry cestovního ruchu
Přes řadu klastrových iniciativ, realizovaných v ČR v uplynulých letech nebyla žádná takováto
iniciativa spojena s vytvořením klastru cestovního ruchu. Toto potvrzuje i skutečnost, že přesto, že
existuje program podpory klastrování v ČR (v rámci OPPI 2 je to program Spolupráce), je formulace
programu a požadavky spojené s jeho přijatelností formulovány tak, že jeho využití pro sektor
cestovního ruchu je omezené. Na základě získaných informací lze konstatovat, že oproti OPPP 3 bude
v rámci OPPI volnější vymezení a snad i větší otevřenost vůči službám (tj. i CR). Podrobná
specifikace programu bude však součástí jednotlivých výzev. CzechInvest, jako zprostředkující
subjekt OPPI v tento moment předpokládá, že klastry v CR z OPPI podporovány spíše nebudou.
Pokud by přece jen tato možnost vznikla, zůstane zde požadavek na nutnost technologické inovace.
V praxi to v rámci sektoru může znamenat např. implementaci společného odbavovacího systému,
společného informačně – rezervačního systému, využití nových technologií při rozvoji místních
atraktivit cestovního ruchu (např. využití holografických technologií v rámci místních muzeí) apod.
Jak bylo již výše uvedeno nejsou v ČR zatím zkušenosti s klastrovými iniciativami v sektoru
cestovního ruchu. Při vyhledávání klastrových iniciativ v cestovním ruchu jsme proto vycházeli
z příkladů realizovaných v zahraničí. Zde již existují opravdu bohaté a časem prověřené zkušenosti
s klastrováním v sektoru cestovního ruchu. Nejvíce klastrových iniciativ v cestovním ruchu se váže
k USA, Austrálii, Novému Zélandu, dále k africkým zemím (Namibie, Jihoafrická republika apod.).
V Evropě jsou to zejména Velká Británie (zejména Skotsko) a severské země (zejména Švédsko),
fungující klastry jsou však i v Rakousku nebo v Maďarsku.
2
OPPI – Operační program podnikání a inovace, správcem je MPO ČR, zprostředkujícím subjektem je
CzechInvest
3
OPPP – Operační program průmysl a podnikání, realizovaný v období 2004 - 2006
V mimoevropských zemích se většina klastrových iniciativ v cestovním ruchu vztahovala k územím,
která:
• měla velkou rozlohu (srovnatelnou s rozlohou celé ČR),
• počet obyvatel se pohyboval od 0,5 mil. výše (tj. přibližně polovina ČR),
• byla součástí nebo alespoň částečně se rozkládala na chráněných územích (národní parky,
rezervace apod.),
• měla problémy s vysokou nezaměstnaností nebo alespoň měla úroveň nezaměstnanosti vyšší než
okolní území (USA, Austrálie, Nový Zéland),
• byla venkovského charakteru a/nebo méně osídlená, a/nebo zde docházelo k migrací obyvatel do
měst a to jak z ekonomických důvodů (nabídka pracovních míst, vyšší výdělky apod.), tak z důvodů
společensko-kulturních a sociálních (ztížený přístup ke službám a vymoženostem velkých
urbanistických celků, zhoršující se úroveň infrastruktury atd.).
Příklady z Evropy jsou svým charakterem již částečně odlišné.
• vztahují se k tématicky formulovaným oblastem (např. zimní sporty, horské a podhorské oblasti,
lázeňství),
• jsou zaměřeny na problematiku využití turismu, jako obrany před úpadkem a degradací venkova
(týká se i Austrálie a Nového Zélandu) a potlačování nežádoucích disparit, vznikajících v souvislosti
s migrací obyvatel do velkých měst, koncentrací osídlení a kapitálu ve velkých městech a tedy i
následně politickými rozhodnutími, odrážejícími demografickou a ekonomickou sílu,
• nejsou tak rozsáhlé jak co do rozlohy, tak do počtu obyvatel,
• vycházejí z procesu síťování místních / spolupracujících firem,
• zpravidla spojují firmy střední, resp. tyto jsou jejími lídry.
Zejména ty klastrové aktivity, zaměřené na záchranu venkovských oblastí, vytvořily postupně nově
formulované klastrové iniciativy, zaměřené na místní komunity a vznikly tzv. mikroklastry 4 . Cílem
těchto mikroklastrů se následně stalo zachování konkurenceschopné kvality života ve venkovských
oblastech, založené na posilování těch ekonomických sektorů, které byly pro venkov a konkrétní
místní prostředí typické a zároveň vytvářely předpoklady pro dlouhodobě udržitelný rozvoj,
uchovávající kvalitu životního prostředí a společně posilovaly loajalitu místních obyvatel k danému
území a zvyšovaly atraktivitu tohoto území pro potenciálně nově příchozí skupiny, které z různých
důvodů nebyly schopny nebo ochotny žít v prostředí urbanizovaných celků a velkých měst. A právě
jedním z takovýchto sektorů je cestovní ruch a zejména ty jeho formy, které nestavějí na strategii
masového turismu a vycházejí tedy z odlišností a předností venkovského prostoru a ze specifik
jednotlivých relevantních území (destinací).
Z uvedených zahraničních zkušeností a z možností realizace v ČR jsme vycházeli při přípravě
následujícího návrhu.
2.6 Příklady klastrů cestovního ruchu v Evropě
Pro bližší představu o klastrech cestovního ruchu v Evropě uvádíme příklady 3 klastrů:
• Pannon Thermal Cluster (Panonský termální klastr) – Maďarsko
• Wellbeing Cluster of Lower Austria (Dolnorakouský klastr péče o zdraví) - Rakousko
• Balearic Islands „Sun and sand“ Tourism Cluster (Turistický klastr „slunce a písek“ na Baleárských
ostrovech) - Baleáry
2.6.1 Panonský termální klastr
• Pannon Thermal Cluster, http://www.wideweb.hu/hungary/tourism-entertainment/things-to-do/spasaqua-parks/pannon-thermal-cluster/
• Klastr byl založen v roce 2001 a má právní formu asociace (sdružení).
• Počet členů klastru: 38 (27 při založení)
• Struktura členské základny: lázně, sanatoria, hotely, centrála CR, vzdělávací společnosti, regionální
rozvojové agentury
• Hlavní oblast zájmu: wellness turistika
• Hlavní přínos pro členy: získání konkurenční výhody vůči jiným oblastem (společnými produkty a
propagací)
• Aktivity klastru:
- propagační materiály (časopis)
4
Ewen, M. a kol.: Micro-Clusters and Networks: The Growth of Tourism. Elsevier, Oxford, UK.
- tvorba a propagace společných produktů CR
- ochranná známka klastru
- účast na veletrzích pod jednotnou značkou
- (budování společné regionální identity)
- webové stránky
• Orgány klastru: prezidium, výbor (shromáždění členů), sekretariát (1 zaměstnanec)
• Financování klastru: členské příspěvky, příjmy z reklamy, organizace akcí komerčního charakteru
(např. školení), národní granty (dotace na projekty), roční rozpočet klastru 650 000,- Kč
• Priority pro další rozvoj: rozšíření stávajících aktivit o vzdělávání v CR (vytvoření vzdělávacího
centra), zapojení studentů v rámci praxí, tvorba společných produktových balíčků
2.6.2 Dolnorakouský klastr péče o zdraví
• The Wellbeing Cluster of Lower Austria, http://www.ecoplus.at/ecoplus/cluster/
• Hlavní cíl klastru: další posílení pozice Dolního Rakouska jako hlavní oblasti péče o zdraví
(wellness) ve Střední Evropě
• Počet členů: 117
• Klastr sdružuje společnosti, instituce a další zainteresované subjekty z oblasti:
- wellness turistiky (hotely, lázně)
- preventivní medicíny (lékaři, zdravotní a rehabilitační centra)
- přírodních produktů (strava, kosmetika)
- doplňkových medicínských služeb (zdravá výživa, sport)
- výzkumu a vzdělávání
- a další (regionální dodavatelé)
• Hlavní přínos: členové navzájem ze sebe profitují a pracují společně na inovačních a přidanou
hodnotu vytvářejících projektech, které by nemohli realizovat individuálně.
• Hlavní oblasti činností klastru:
- informace (newsletry, webové stránky, databáze členů)
- public relations (propagace, tiskové konference, lobbying)
- spolupráce a inovace (iniciace a řízení inovačních projektů, konzultační služby)
- vzdělávání (školení, vzdělávací projekty)
- internacionalizace (podpora členům při navazování kontaktů, udržování vztahů a
navazování kontaktů s obdobnými klastry v zahraničí)
• Financování klastru: členské příspěvky, subvence poskytované dolnorakouskou agenturou pro
podporu obchodu Ecoplus.
2.6.3 Turistický klastr „slunce a písek“ na Baleárských ostrovech
• Balearic Islands „Sun and sand“ Tourism Cluster, http://www.caib.es
• Klastr byl ustaven v rámci projektu INNOBAL XXI zaměřujícího se na podporu inovačních procesů
ve společnostech, obzvláště v sektoru cestovního ruchu.
• Aktivity klastru definované projektem:
- Podpora spolupráce firem při tvorbě společných produktů
- Zpracování systému řízení jakosti (pro malé podniky v oblasti služeb – bary,
restaurace)
- Webové stránky a turistický informační systém „Sit Menorca“ vyvinutý pro Muro
Beaches Hotel Association
- Mezinárodní semináře na téma inovace v cestovním ruchu
- Magisterský studijní program v oblasti turistiky a environmentální ekonomie
- Školicí aktivity: na základě kvalifikačních požadavků v cestovním ruchu
- Implementace nových technologií: měření využití ICT u společností v cestovním ruchu
a související dopady na firmy mimo velké hotelové řetězce, nové produkty v rámci „egeneration of tourists“: projekt AVANTHOTEL pro on-line správu a informace o
dostupnosti lůžek v ubytovacích zařízeních bez zprostředkujících subjektů
- Projekt virtuální rekonstrukce románského města Palma
• Financování: strukturální fondy EU, vládní fond Baleárských ostrovů a fondy hotelové asociace.
3 Předpoklady vzniku
vymezeném území
klastru
cestovního
ruchu
ve
V rámci vymezeného území, pracovně nazvaného „Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu“
(dále jen KKKCR), je potenciál rozvoje cestovního ruchu dán jednak počtem subjektů, realizujících své
aktivity v sektoru cestovního ruchu (dle databáze vzniklé na základě terénního šetření je to 196
ubytovatelů a provozovatelů atraktivit a dalších 208 hostinců a restaurací, 84 obcí vymezeného
území), dále řadou subjektů, poskytujících služby či vyrábějících produkty realizovatelné z menší či
větší části díky návštěvníkům a turistům (cca do 20 subjektů ve vymezeném území) přijíždějícím do
vymezeného území, rovněž úrovní (šíří a atraktivitou) nabídky daného území pro relevantní formy
cestovního ruchu, úrovní infrastruktury potřebné pro relevantní formy cestovního ruchu a pro
dostupnost destinace a jejich atraktivit a v neposlední řadě ochotou, schopností a úrovní spolupráce
mezi aktéry cestovního ruchu v dané destinaci a subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního
ruchu v destinaci.
3.1 Výstupy mapovací studie
Dle zadání se v této fázi jedná o zpracování technicko ekonomické studie vzniku klastru cestovního
ruchu ve vymezeném území. Na základě zpracované detailní analýzy cestovního ruchu ve
vymezeném území však lze vytvořit podstatnou část tzv. mapovací studie, sloužící jako východisko
pro založení klastru.
Na základě provedené analýzy území lze výstupy pro založení klastru shrnout následovně:
1) Potenciál pro vznik klastru
a) Vymezené území svou polohou, nabídkou atraktivit cestovního ruchu a turistických cílů,
nabídkou služeb cestovního ruchu a doplňkových služeb vytváří dobrý základ pro vytvoření
klastru cestovního ruchu. V současné době toto území disponuje:
i) 3011 lůžky v hromadných ubytovacích zařízeních (dle vlastního šetření),
ii) 400 lůžky (plus 26 přistýlek) v zařízeních typu „ubytování v soukromí“,
iii) Cca 106,1 mil. Kč ročních tržeb za poskytnuté ubytování, z toho cca 6,5 mil za ubytování
v soukromí (viz kap. 3.3)
iv) 6879 objektů druhého bydlení (chaty a chalupy, tzv. objekty individuální rekreace)
s odhadovanými výdaji za služby ve výši 111,4 mil. Kč (viz kap. 3.3),
v) 196 subjekty realizujícími své služby na trhu cestovního ruchu a volnočasových aktivit a
208 hostinci a restauracemi,
vi) Cca 26,5 mil Kč vynaložené turisty za ostatní služby spojené s cestovním ruchem,
vii) 84 obcemi/městy,
viii) 55429 trvale bydlícími obyvateli.
• Vymezené území Svazku měst a obcí Rakovnicka (70 členů) bylo doplněno oproti
zadání (viz Analýza, str. 3) o zbývající obce okresu Rakovník (13 obcí) a o obec Lány
z okresu Kladno (logické vazba z pohledu charakteru CR v území).
2) Identifikace cíle klastru
a) Propojením subjektů zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu ve vymezeném území
(zatím pracovně nazývaného „KKKCR“) vytvořit podmínky pro zajištění rozvojových aktivit
cestovního ruchu a pro efektivnější společnou marketingovou politiku destinace a tím působit
na zvýšení počtu turistů a návštěvníků, přijíždějících do dané destinace. Hlavními nástroji
klastru budou:
i) Vytvoření institucionálního a personálního zázemí klastru, umožňujícího efektivní přípravu
a realizaci rozvojových aktivit cestovního ruchu ve vymezeném území.
ii) Společná propagace území (destinace) a produktů cestovního ruchu a služeb, spojených
s vymezeným územím.
iii) Společně vytvářené produkty a balíčky cestovního ruchu a oslovování cílových trhů
včetně vybraných zprostředkovatelů na trzích cestovního ruchu, tj. cestovních kanceláří
pro zajištění jejich prodeje.
iv) Společný lobbing u subjektů veřejné správy (relevantní ministerstva, Středočeský kraj
atd.).
b) Vytvoření silnější vyjednávací pozice zainteresovaných subjektů ve vymezeném území vůči:
i) Obchodním partnerům a distributorům – cestovní kanceláře, cestovní agentury.
ii) Orgánům veřejné správy na národní (odborná ministerstva – zejména Ministerstvo pro
místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo
kultury, Ministerstvo dopravy), krajské (Středočeský kraj) a regionální (mikroregiony)
úrovni.
iii) Odborným a profesním organizacím zejména ze sektoru cestovního ruchu (ale i
z ostatních sektorů, schopných ovlivnit podmínky podnikání a podnikatelské prostředí),
schopným vytvářet pro zainteresované subjekty z vymezeného území vhodnější
podmínky pro prosazování se na cílových trzích v tuzemsku i v zahraničí (zejména
CzechTourism, CzechInvest, Asociace hotelů a restaurací ČR, Asociace cestovních
kanceláří ČR, Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, Krajská hospodářská
komora Střední Čechy, Spolek pro obnovu venkova atd.).
iv) Médiím a jejich zástupcům.
3) Identifikace členů klastru a vazeb mezi nimi - tzv. mapa klastru. Potenciálními členy klastru
jsou:
a) Podnikatelské subjekty (podrobněji viz příloha Analýzy č.1 Databáze nabídky CR),
i) Ubytovatelé, pohostinství
• 78 hromadných ubytovacích zařízení s cca 3011 lůžky
• 42 subjektů nabízející ubytování v soukromí s cca 400 lůžky (plus 26 přistýlek),
• 13 kempů a tábořišť pro vodáky podél sjízdných vodních toků,
• 208 subjektů provozujících pohostinské služby (restaurace, bary, rychlá občerstvení
apod., zde jsou započteny i hotely a penziony provozující pohostinskou činnost pro
veřejnost),
ii) Provozovatelé atraktivit
• 45 subjektů, provozujících atraktivity cestovního ruchu (muzea, skanzeny, galerie,
zámky atd.) přístupné zdarma nebo za poplatek pro návštěvníky,
• 14 subjektů, provozujících sportovní atraktivity a zařízení (vč. fitness, letiště, půjčoven
lodí apod.)
• 11 subjektů, provozujících zařízení venkovského CR (jízdárny a jezdecké kluby,
farmy).
iii) Doplňkové služby (TIC, půjčovny kol, lodí atd.)
• 3 informační centra ve vymezeném území (MIC Rakovník, Informační a vzdělávací
středisko Křivoklát – Budy, o. p. s. Křivoklátsko, Informační a vzdělávací středisko
LČR, Lesní správa Křivoklát),
• Půjčovny a servisy sport vybavení (11).
iv) Výrobci místních produktů (potraviny, suvenýry atd.), významné podnikatelské subjekty:
• Královský pivovar Krušovice, a.s.
• CZECH BREWERY – RAKOVNÍK, a.s.
• PROCTER&GAMBLE, Rakona a.s.
• LASSELSBERGER CERAMISC RAKO, a.s.
• Luženská medovina (Mgr. Eva Slanařová, Lužná)
• Matějovy vonné františky (Simona a Pavel Matějkovi, Roztoky)
• Atd.
v) Prodejci (místních produktů, suvenýrů a distributoři produktů cestovního ruchu – cestovní
kanceláře a cestovní agentury).
b) Neziskové organizace:
i) Poskytovatelé programové nabídky
• Hudební skupiny a soubory
• Divadelní soubory (Tylovo divadlo, Loutkové divadlo)
• Galerie, muzea a expozice
• Rakovnicko o.p.s.
• Atd.
ii) Zájmové organizace např.:
• KČT Středočeská oblast
• Amatérské / ochotnické soubory a skupiny.
c) Veřejnoprávní subjekty:
i) Středočeský kraj
ii) Provozovatelé atraktivit v majetku veřejného sektoru (muzea, hrady/zámky atd.):
• NPÚ - Státní hrad Křivoklát, Státní hrad Krakovec
• Středočeský kraj (zakladatel příspěvkové organizace Muzeum T.G.M. Rakovník)
• Atd.
iii) Mikroregiony / města / obce:
• Svazek měst a obcí Rakovnicka (SMOR),
• 84 měst a obcí vymezeného území (po doplnění k členským obcím SMOR).
d) Škola(y):
i) Vysoké školy (zejména role vědecko-výzkumného pracoviště). V regionu se nenachází
žádná vysoká škola. Nejbližším potenciálním partnerem pro zajištění výzkumné činnosti
jsou relevantní vysoké školy v Praze. Na základě zkušeností by partnerem mohla být:
• Vysoká škola hotelová v Praze, spol. s r.o.,
ii) Vyšší odborné a střední školy:
• Integrovaná střední škola Rakovník (učební obor kuchař-číšník)
• Integrovaná střední škola Jesenice (učební obory zemědělský podnikatel(ka),
cukrář/cukrářka, farmářské práce, zahradník/zahradnice, krajinář/krajinářka,
• Střední zemědělská škola Rakovník (obory Agropodnikání, Ekologie a ochrana krajiny
Přírodovědné lyceum).
e) Profesní a odborně orientované subjekty:
i) CzechTourism (alespoň jako spolupracující subjekt – partner)
ii) Středočeská turistická a informační služba, a.s. (STIS)
iii) Krajská hospodářská komora Střední Čechy.
4) Identifikace přínosů klastru pro členy
a) Zajištění komunikace a výměny zkušeností mezi členy klastru.
b) Posílení kapacity pro přípravu společných rozvojových aktivit a projektů.
c) Zlepšení úrovně proorganizovanosti relevantních služeb ve vymezeném území, podpora
kvality poskytovaných služeb, vytvoření vazeb na subjekty zainteresované na rozvoji
cestovního ruchu ve vymezeném území (výrobci z oblasti potravinářství a gastronomie,
výrobci tradičních místních produktů atd.).
d) Vytvoření předpokladů pro kvalitnější a úplnější informovanost potenciálních i skutečných
návštěvníků vymezeného území a tím zvýšení jejich spokojenosti s nabídkou a kvalitou
informačních služeb.
e) Zvýšení počtu přijíždějících návštěvníků a turistů do vymezeného území, opakování jejich
návštěv a prodloužení doby jejich pobytu a tím vytvoření zásadních podmínek pro zvýšení
objemu prostředků, vydaných návštěvníky a turisty za služby a produkty realizované
(nakoupené) ve vymezeném území.
f) Zvýšení zájmu investorů o vymezené území a tím vytvoření podmínek pro realizaci
rozsáhlejších akcí, potřebných pro ekonomický a sociální rozvoj vymezeného území.
5) Navržení struktury klastru - navržení plánu činností na nejméně 3 roky - s důrazem na
společné projekty
a) Doporučená forma klastru:
i) V současné době známá doporučení na právní formu klastru jsou:
Právní forma
Výhody
Nevýhody
Sdružení podle § 20 obč. zák. • Účtuje
podle
pravidel • Neumožňuje plnohodnotné
č. 40/64 Sb.
neziskové organizace
členství fyzickým osobám
• Za
určitých
podmínek
umožňuje
toto
sdružení,
založené
podle
§
20,
odstavec i. – j. obč. zák. č.
40/64 Sb., členství obcí a to
prostřednictvím
členství
sdružení/svazků obcí, které
jsou právnickými osobami
(dle § 54 zákona o obcích)
Sdružení podle zákona č. • Umožňuje
plnohodnotné • Neumožňuje členství obcí,
83/1990 Sb. o sdružování
členství
právnickým
i
ale
je
možno
řešit
občanů
fyzickým osobám
zastupováním obcí fyzickými
osobami.
• Účtuje
podle
pravidel
neziskové organizace
Volné sdružení (konsorcium) •
• Nevzniká nový právní /
podle Občanského zákoníku §
daňový subjekt
829
• Funguje
poměrně
těžkopádně a komplikovaně
na základě plné moci, kterou
všichni
členové
dají
zmocněnci
konsorcia,
Nadace
•
Obchodní společnost
•
zpravidla jednomu z jeho
členů
• Všechny vnější vztahy jsou
založeny na samostatné
právní
subjektivitě
jednotlivých členů konsorcia.
V praxi to znamená uzavírání
samostatných smluv všech
členů konsorcia s vnějším
subjektem.
• Nadace
neodpovídá
zaměření klastru
• Nemůže účtovat a vystupovat
jako nezisková organizace
ii)
Stávající požadavky (viz Průvodce klastrem zpracovaný agenturou CzechInvest)
nepočítají s formou obecně prospěšné společnosti. Proti této formě rovněž hovoří
následující skutečnosti:
• Právní forma o.p.s. není v souladu s legislativou EU a dle právních rozborů bude
nutné v brzké době tyto společnosti transformovat na jiné formy. V současné době
není zatím zpracován zákon ani jeho předloha, ze které by bylo možné vyvodit
způsob transformace a možné právní formy, na které bude možno o.p.s.
transformovat.
• Určitou nevýhodou je i jednotné stanovení cen za služby o.p.s. a tedy nemožnost
oficiálně zvýhodnit členy klastru vůči ostatním subjektům při stanovování cen za
poskytnuté služby.
iii) Na základě výše uvedených skutečností a konzultace s právníky doporučujeme pro
vytvoření klastru jednu z následujících forem:
• Sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (fyz.i práv.osoby,
neumožňuje členství obcí, kterým v případě sdružení 2 a více obcí ukládá platná
legislativa sdružování pouze podle zákona o obcích) – jeví se vzhledem
k venkovskému charakteru, množství velikosti a formě podnikatelských subjektů jako
vhodnější, v příloze č. 2 této části dokumentu je zpracován podrobný návrh stanov
sdružení dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.
• Sdružení podle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb. (neumožňuje plnohodnotné členství
fyzických osob), v příloze č. 2 této části dokumentu je zpracován podrobný návrh
stanov sdružení dle § 20 obč. zák. č. 40/64 Sb.
b) Základní aktivity klastru:
i) Informační a poradenský servis členům klastru.
ii) Koordinace a organizace rozvojových aktivit v rámci klastru:
• podněcování komunikace mezi partnery a vytváření podmínek pro ni,
• identifikace finančních zdrojů pro aktivity klastru a jeho členů,
• příprava projektů pro zajištění aktivit a činnost klastru a zajištění jejich financování.
iii) Propagace klastru (území) a jeho členů, aktivit a atraktivit.
iv) Koordinace aktivit v rámci území:
• rozvojové aktivity – vývoj a příprava nových produktů a balíčků,
• marketingové aktivity – efektivnější využití zdrojů pro marketingové aktivity aktérů
cestovního ruchu (zejména členů klastru) ve vymezeném území.
v) Koordinace aktivit a společných iniciativ s relevantními subjekty:
• Středočeský kraj
• STIS a.s.
• Svazek měst a obcí Rakovnicka
• Rakovnicko o.p.s.
• Žatecko,
• Lounsko
• Kladno, Slaný,
• Beroun,
• Karlštejnsko
• Praha.
c) Komerční aktivity klastru:
i)
Služby pro subjekty v rámci vymezeného území:
• poradenství v oblasti cestovního ruchu a identifikace možností a forem financování
rozvojových a marketingových aktivit,
• poradenství při přípravě rozvojových projektů, zaměřujících se na rozvoj cestovního
ruchu.
ii) Služby pro subjekty mimo území klastru:
• pro STIS, a.s. a/nebo Středočeský kraj,
• pro CzechTourism,
• pro další subjekty zejména ze sektoru cestovního ruchu schopné a ochotné využít
služeb klastru, avšak s podmínkou, že by toto nijak neznevýhodňovalo stávající členy
klastru.
6) Složení řídící skupiny
a) Řídící skupina by měla mít maximálně do 10 členů. Měli by to být:
i) Zástupci veřejného sektoru (1 – 2), zastupující zejména municipality a jejich sdružení, tj.:
• mikroregion, nacházející se na vymezeném území,
• Rakovník, jako největší municipalita ve vymezeném území.
ii) Zástupci ubytovatelů (2):
• zástupce významných a větších hotelů/penzionů ve vymezeném území,
• zástupce ostatních zařízení (kempy, ostatní zařízení).
b) Zástupci provozovatelů atraktivit a doplňkových služeb (2 - 3):
i) zástupce atraktivit poznávacího CR (muzea, galerie, veřejnosti přístupné hrady a zámky
atd.),
ii) zástupce atraktivit / služeb rekreačního CR a/nebo venkovského CR (jízdárny, farmy,
aquacentrum, letiště, zájmových organizací zajišťujících programovou složku pobytu
návštěvníků a turistů atd.),
iii) informační centra,
iv) dopravci.
c) Zástupci místních významných zpracovatelů, výrobců, poskytovatelů doplňkových služeb (12):
• Královský pivovar Krušovice, a.s.
• CZECH BREWERY – RAKOVNÍK, a.s.
• PROCTER&GAMBLE, Rakona a.s.
• LASSELSBERGER CERAMISC RAKO, a.s.
• Luženská medovina (Mgr. Eva Slanařová, Lužná)
• Matějovy vonné františky (Simona a Pavel Matějkovi, Roztoky)
d) Zástupce školských a/nebo výzkumných institucí (1):
i) např. Vysoká škola hotelová v Praze (předjednáno, je připravena jednat o spolupráci),
ii) zástupce místních středních škol.
e) Zejména v úvodní fázi bude významná pozice facilitátora, jehož výběr může zásadně ovlivnit
celý proces založení a vzniku klastru.
7) Preferovaná vize budoucnosti klastru
a) Profesionální servisní organizace, sdružující aktéry cestovního ruchu a subjekty
zainteresované na rozvoji cestovního ruchu z vymezeného území (dle zadání „území klastru
Rakovnicko“), vytvářející organizační a odborné předpoklady pro společné rozvojové,
inovativní a marketingové aktivity, podporující růst ekonomických přínosů z rozvoje cestovního
ruchu a zároveň přispívající k vyváženému dlouhodobě udržitelnému komplexnímu rozvoji
území, posilujícímu loajalitu místní komunity k tomuto území.
8) Tříletá strategie
a) Založení klastru a jeho institucionalizace (vzhledem k charakteru území a struktuře
zainteresovaných subjektů doporučujeme založení sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o
sdružování občanů, viz příloha č. 1 Návrh stanov)
b) Vytvoření vnitřní organizace klastru, umožňující zapojení do rozdílných iniciativ, využitelných
pro rozvoj cestovního ruchu ve vymezeném území, zejména se jedná o:
i) zapojení do iniciativ Leader (spolupráce s MAS - Místní Akční Skupiny Rakovnicko),
ii) zapojení do systému regionálního rozvoje a organizace cestovního ruchu (systému
destinačního managementu) ve Středočeském kraji. Zejména se jedná o navázání
spolupráce:
• Na úrovni Středočeského kraje:
(a) S pracovišti krajského úřadu (zejména odborem regionálního rozvoje, odborem
evropské integrace a odborem kultury a památkové péče).
(b) S krajskou organizací cestovního ruchu - STIS, a.s.
S relevantními subjekty z nedalekého hl.m. Prahy:
(a) Pražskou informační službou
(b) Pořadateli významných akcí profesního cestovního ruchu (konference, výstavy a
veletrhy atd.).
• Na úrovni stávající turistické oblasti Střední Čechy západ:
(a) Rakovnicko o.p.s.,
(b) Žatecko, Lounsko,
(c) Kladno, Slaný
(d) Karlštejnsko.
c) Zpracování a organizace přípravy rozvojových projektů klastru (viz kapitola č. 3 Strategie
rozvoje cestovního ruchu území KKKCR), umožňujících:
i) Pokrytí nejméně 50% nákladů chodu kanceláře „sdružení“.
ii) Získání zdrojů na proškolení vybraných zástupců členů klastru (sdružení) a pracovníků
kanceláře sdružení v hlavních rozvojových oblastech, zejména:
• rozvoj venkova a využití zdrojů (Program rozvoje venkova),
• rozvoj podnikání a podnikatelského prostředí (zejména využití možností z OPPI),
• regionální rozvoj (zejména využití ROP NUTS 2 Střední Čechy).
iii) Získání zdrojů na propagaci klastru a jeho nabídky, zejména:
• Vytvoření www stránek klastru, vytvářejících vhodnou platformu pro:
(a) Komplexní propagaci nabídky cestovního ruchu vymezeného území (možno
využít i některého stávajícího, již fungujícího portálu).
(b) Informování zainteresovaných subjektů z vymezeného území o společných
záměrech a aktivitách.
(c) Komunikaci s členy klastru a organizacemi ve vymezeném území.
(d) Integraci Informačního a rezervačního systému do struktury www stránek.
• vytvoření základního propagačního materiálu o nabídce klastru pro cílové trhy a jeho
průběžnou aktualizaci,
• vytváření jednoduchých marketingových (informačně – propagačních) tiskovin,
zaměřených na propagaci dílčích aktivit, produktů a akcí, podporujících příjezdový
cestovní ruch z tuzemských i zahraničních cílových trhů.
iv) Získání zdrojů na rozvoj infrastruktury a služeb cestovního ruchu ve vymezeném území,
umožňujících potřebné doplnění území (viz Koncepce rozvoje CR ve vymezeném území a
návazně Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji).
9) Rozpočet klastru
Na základě prověření cenové úrovně a odhadu zapojení místních aktérů a zainteresovaných
subjektů působících v cestovním ruchu předkládáme orientační rozpočet založení a chodu
sdružení v prvních 3 letech jeho činnosti. Tyto náklady by bylo možné snížit např. užší spoluprací
či částečným sdílením kapacit (např. prostorových, personálních) s podobně orientovanou institucí
(např. Svazek měst a obcí Rakovnicka, MAS Rakovnicko, Rakovnicko o.p.s. atd.) a/nebo v úvodní
fázi angažování pouze jednoho profesionálního pracovníka Sdružení. Nicméně je potom potřeba
očekávat i nižší objem činností a tedy i potenciálních příjmů.
•
a) Odhad nákladů spojených se založením organizace a vybavením kanceláře:
Nákladová
Množ Jednotkové
Celkem
Položka rozpočtu
Jednotka
Poznámka
položka
ství náklady v Kč
v Kč
Notebook
notebook
1
20 000
20 000
PC
PC
1
18 000
18 000
Laserová tiskárna tiskárna
1
20 000
20 000
Vybavení
Mobilní telefon
mobilní telefon
2
4 000
8 000
nábytek
pracovní místo
2
25 000
50 000
Kancelářské
pracovní místo
2
5 000
10 000
potřeby
Nákup služeb
(zakladatelská
organizace
1
15 000
15 000
Zřizovací náklady
smlouva,
registrace)
Celkové náklady na vybavení
141 000
b) Provozní náklady na 1. rok činnosti klastru:
Nákladová
Jednotka
položka
Mzdové a ostatní osobní náklady
Mzdy
Manažer klastru
měsíc
Administrativní
měsíc
pracovník
Ostatní osobní
náklady
Pojištění (zdrav.+
Manažer klastru
měsíc
soc.)
Administrativní
měsíc
pracovník
Celkové mzdové a ostatní osobní náklady
Položka rozpočtu
Nájem a služby
(teplo, voda,
elektřina atd.)
(odhad pro 1
místnost, do 25m2)
Nájem
Teplo
Vodné a stočné
Elektřina
Komunální odpad
Úklid
Hlasové a datové
služby
Mobilní operátor
Kancelářské
potřeby
Ostatní
administrativní
náklady
Účetnictví
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
Množs Jednotkové
tví
náklady v Kč
Poznámka
12
25 000
300 000
0
16 000
0
12
8 750
105 000
0
5 600
0
405 000
12
2 000
24 000
12
12
12
12
12
1 000
100
700
120
500
12 000
1 200
8 400
1 440
6 000
12
1 500
18 000
12
1 000
12 000
12
700
8 400
12
500
měsíc
měsíc
12
1 500
měsíc
měsíc
12
12
2 500
800
Služby celkem
Cestovné
Ostatní náklady
Cestovní náhrady
Ostatní náklady celkem
Celkové roční provozní náklady
na měsíc:
Celkem
v Kč
1200,/m2/rok
tisk/
kopírování,
6 000
poštovné
atd.
18 000
115 440
30 000
9 600
39 600
560 040
46 670
c) Provozní náklady na 2. rok činnosti klastru:
Položka rozpočtu
Nákladová
položka
Jednotka
Mzdy
Manažer klastru
měsíc
Administrativní
měsíc
pracovník
Ostatní osobní
náklady
Manažer klastru
měsíc
soc.)
Administrativní
měsíc
pracovník
Nájem
Množs Jednotkové
tví
náklady v Kč
Celkem v
Kč
12
26 000
312 000
4
16 000
64 000
12
9 100
109 200
6
5 600
33 600
Poznámka
518 800
měsíc
12
2 000
24 000
1200,/m2/rok
Položka rozpočtu
Nájem a služby
(teplo, voda,
elektřina atd.)
(odhad pro 1
místnost, do 25m2)
Nákladová
položka
Teplo
Vodné a stočné
Elektřina
Komunální odpad
Úklid
Hlasové a datové
služby
Mobilní operátor
Kancelářské
potřeby
Ostatní
admin.náklady
Účetnictví
Jednotka
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
Množs Jednotkové
tví
náklady v Kč
12
12
12
12
12
1 100
110
800
130
500
13 200
1 320
9 600
1 560
6 000
12
2 000
24 000
12
1 500
18 000
12
1 100
13 200
12
550
měsíc
měsíc
12
2 000
měsíc
měsíc
12
12
3 000
1 000
Služby celkem
Cestovné
Ostatní náklady
Cestovní náhrady
Celkové roční provozní náklady
na měsíc:
Celkem v
Kč
Poznámka
tisk/kopírov
ání,
6 600
poštovné
atd.
24 000
141 480
36 000
12 000
48 000
708 280
59 023
d) Provozní náklady na 3. rok činnosti klastru:
Položka rozpočtu
Nákladová
položka
Jednotka
Mzdy
Manažer klastru
měsíc
Administrativní
měsíc
pracovník
Ostatní osobní
náklady
Manažer klastru
měsíc
soc.)
Administrativní
měsíc
pracovník
Nájem a služby
(teplo, voda,
elektřina atd.)
(odhad pro 1
místnost, do 25m2)
Nájem
Teplo
Vodné a stočné
Elektřina
Komunální odpad
Úklid
Hlasové a datové
služby
Mobilní operátor
Kancelářské
potřeby
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
měsíc
Množs Jednotkové
tví
náklady v Kč
Celkem v
Kč
12
27 000
324 000
12
16 000
192 000
12
9 450
113 400
12
5 600
67 200
Poznámka
696 600
12
2 333
27 996
12
12
12
12
12
1 200
120
800
130
500
14 400
1 440
9 600
1 560
6 000
12
2 000
24 000
12
2 000
24 000
12
1 100
13 200
1400,/m2/rok
Položka rozpočtu
Nákladová
položka
Ostatní
admin.náklady
Účetnictví
Cestovné
Cestovní náhrady
Jednotka
Množs Jednotkové
tví
náklady v Kč
12
600
měsíc
měsíc
12
2 500
měsíc
měsíc
12
12
4 000
1 000
Služby celkem
Ostatní náklady
Ostatní náklady
celkem
Celkové roční
provozní náklady
na měsíc:
Celkem v
Kč
Poznámka
tisk/kopírov
ání,
7 200
poštovné
atd.
30 000
159 396
48 000
12 000
60 000
915 996
76 333
e) Celkové náklady spojené se založením, vybavením a provozem za 3 roky činnosti klastru:
Celkem v
Položka rozpočtu
Poznámka
Kč
Celkové náklady na založení a vybavení
Celkové náklady na nájem a služby
Celkové náklady
Průměr na měsíc:
f)
141 000
1 620 400
416 316
147 600
2 325 316
64 592
Předpokládané příjmy klastru:
Příjmy v 1. roce
Položka
Jednotka Množství
Příjmy z členských příspěvků právnických osob z řad
podnikatelských institucí
nepodnikatelských subjektů (sdružení, svazků,
mikroregionů, krajů atd.)
Příjmy z členských příspěvků podnikatelů fyz.osob/
přidružených členů
Granty, dotace, vlastní projekty
Příjmy za služby
Sponzorské dary
Příjmy celkem
členský
příspěvek
Jednotková
cena
Celkem
10
3 000
30 000
1
30 000
30 000
20
1 000
20 000
1
300 000
300 000
12
15 000
180 000
1
20 000
20 000
580 000
Jednotka Množství
Jednotková
cena
členský
příspěvek
členský
příspěvek
počet
počet
služeb
počet
Příjmy ve 2. roce
Položka
členský
příspěvek
členský
příspěvek
členský
příspěvek
Celkem
18
3 000
54 000
1
30 000
30 000
25
1 500
37 500
počet
počet
služeb
počet
Příjmy za služby a z realizovaných projektů
Sponzorské dary
Příjmy celkem
2
200 000
400 000
15
15 000
225 000
2
20 000
40 000
786 500
Příjmy ve 3. roce
Položka
Příjmy za služby a z realizovaných projektů
Sponzorské dary
Příjmy celkem
Příjmy za 3 roky celkem
Jednotka
členský
příspěvek
členský
příspěvek
členský
příspěvek
počet
počet
služeb
počet
Množst Jednotková
ví
cena
Celkem
20
3 000
60 000
1
30 000
30 000
30
2
1 500
200 000
45 000
400 000
20
4
17 000
25 000
340 000
100 000
975 000
2 341 500
Předpokládané náklady a příjmy v prvních třech letech jsou tedy v případě splnění předpokladů
přibližně stejné. Mírně schodkový rozpočet lze očekávat v 1. roce činnosti. V rámci položky příjmů
„Příjmy za služby a z realizovaných projektů“ jsou započítány i předpokládané příjmy z projektů, na
jejichž realizaci může klastr potenciálně získat zdroje z dotačních programů. Příjmy klastru jsou zde již
započteny po odečtení nákladů na realizaci projektů. Výše nákladů na realizaci těchto projektů není
započtena do nákladů, protože tyto náklady budou hrazeny na bázi projektového financování, nikoliv
na bázi provozních nákladů.
3.2 Možnosti financování KKKCR
Zdroje financování klastru lze rozdělit na vlastní (vnitřní) a vnější (donorské, dotační atd.). Základními
zdroji pro financování klastru v úvodní fázi bývají prostředky donorského charakteru, které jsou
dofinancovávány soukromými zdroji. Postupně by měl růst podíl vlastních, soukromých zdrojů.
3.2.1 ROP NUTS 2 Střední Čechy
V rámci ROP NUTS 2 Střední Čechy tvoří základní potenciální zdroj financování priorita 2 Cestovní
ruch.
• Oblast podpory 2.3 – Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje
o Podporované aktivity:

Podpora iniciace a vytváření řídících a koordinačních struktur v turistických
destinacích, vč. zřízení a vybavení kanceláří destinačních managementů, podpory
lidských zdrojů (např. mzdy, vzdělávání pracovníků destinačních managementů).

Tvorba a distribuce propagačních a informačních materiálů a dalších marketingových
nástrojů turistických destinací.

Prezentace turistických destinací (např. na veletrzích CR), vč. cestovného, ubytování,
stravování, pronájmu ploch, účastnických poplatků.

Organizace konferencí a seminářů o cestovním ruchu. Podporovány budou pouze
projekty zaměřené na akce informačního charakteru (např. výměna zkušeností,
diskuse, kulaté stoly).

Zajištění a propagace pravidelných kulturních a sportovních akcí minimálně
regionálního charakteru s významným dopadem na rozvoj CR, vč. organizačního
zajištění, personální kapacity, organizace, ubytování a stravování, pronájmu ploch,
tvorbu a distribuci podkladových materiálů a výstupů akce. Podpořeny budou jak nové
akce, tak obnova zaniklých akcí a tradic nebo rozšíření stávajících akcí.
o
Forma a výše podpory:

Podpora je poskytována formou nevratné přímé dotace z rozpočtu Regionální rady
regionu soudržnosti Střední Čechy (RR), přičemž podíl ERDF na spolufinancování
veřejných způsobilých výdajů je 85 %.

Výše podpory z rozpočtu RR u projektů nezakládajících veřejnou podporu
Typ příjemce
Kraj, obec, svazky obcí, organizace
zřizované krajem, organizace
zřizované či zakládané obcí, veřejné
výzkumné instituce
Nestátní neziskové organizace,
Hospodářská komora a její složky,
zájmová sdružení právnických osob
o
o
Maximální výše podpory
z rozpočtu RR
%
celkových způsobilých výdajů
projektu
Zdroje příjemce
%
celkových způsobilých
výdajů projektu
85 %
15 %
90 %
10 %
Příjemci podpory:

kraj, podle zákona č.129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších
předpisů

obce, podle zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších
předpisů

organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi, podle §23 a dalších zákona
č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších
předpisů

dobrovolné svazky obcí, podle §46 a dalších zákona č.128/2000 Sb., o obcích

nestátní neziskové organizace podle zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů ve
znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č.248/1995 Sb., o obecně
prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění
pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 3/2002 Sb., o
svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o
změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech) ve znění
pozdějších předpisů (církevní právnické osoby) a zákona č.227/1997 Sb., o nadacích
a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o
nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace)

zájmová sdružení právnických osob, podle §20f až §20i občanského zákoníku

hospodářská komora ČR a její složky, podle §3 zákona č.301/1992 Sb., o
Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, ve znění pozdějších předpisů

veřejné výzkumné instituce podle zákona č. 341/2005 Sb.
Způsobilé výdaje:

Za způsobilé výdaje jsou považovány pouze ty výdaje projektů, které mohou být
spolufinancovány ze strukturálních fondů, tj. ty, které jsou v souladu s příslušnými
předpisy Evropské unie a České republiky a odpovídají zaměření dané prioritní osy a
oblasti podpory Regionálního operačního programu.

Způsobilé výdaje musí být zároveň v souladu s Pravidly způsobilých výdajů pro
programy spolufinancované ze SF a FS na programové období 2007 – 2013 a s
pravidly Regionálního operačního programu pro způsobilé výdaje (viz kapitola č. 8
Pravidla způsobilých výdajů).

Pro oblast podpory 2.3 je stanoven rámcově následující výčet způsobilých výdajů:
• a) Hlavní způsobilé výdaje:
o pořízení samostatných movitých věcí
o pořízení nehmotného majetku - nákup softwaru, licencí a ocenitelných
práv (práva duševního vlastnictví)
o pořízení materiálu a zásob
o operativní leasing
o odpisy majetku
o osobní náklady a cestovní náklady:
hrubé mzdy či platy zaměstnanců pracujících na projektu (mimo
přípravy a řízení projektu), vč. zákonných odvodů
cestovní náhrady zaměstnanců pracujících na projektu (mimo
přípravy a řízení projektu)
o služby:
výdaje na poštovní a telekomunikační služby
výdaje na distribuci
výdaje na nájemné za najaté movité a nemovité věci
půjčovné za osobní automobily
výdaje na psaní, grafické práce, rozmnožování a tisky materiálů
výdaje na překlady a tlumočení
výdaje na publicitu dle podmínek ROP
výdaje na ostatní služby související s realizací projektu
výdaje na účetní audit
o finanční výdaje a poplatky
bankovní poplatky za zřízení a vedení zvláštního účtu a za
finanční transakce na tomto účtu
poplatky přímo související s realizací projektu (př. účastnické
poplatky na veletrzích)
• b) Vedlejší způsobilé výdaje :
o Celkové vedlejší způsobilé výdaje jsou způsobilé maximálně do výše 20
% celkových způsobilých výdajů projektu.
o pořízení staveb formou výstavby, vč. výdajů na projektovou dokumentaci
(maximálně do výše 5% celkových způsobilých výdajů), průzkum
staveniště, výdaje na autorský a stavební dozor a další odbornou práci
při realizaci smlouvy, přípravu staveniště a stavební práce a zápis do KN;
o osobní náklady a cestovní náhrady:
hrubé mzdy či platy zaměstnanců pracujících na přípravě a řízení
projektu, vč. zákonných odvodů
cestovní náhrady zaměstnanců pracujících na přípravě a řízení
projektu
o služby:
výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství
výdaje spojené se zajištěním výběrového řízení dle pravidel ROP
výdaje na účetnictví vztahující se k projektu
výdaje na odborné a znalecké posudky, na studie související
s přípravou dokumentace k žádosti a jejích příloh
3.2.2 OPPI, Prioritní osa 5 Prostředí pro podnikání a inovace
Pro rozvoj klastrů je v programovacím období 2007-13 připraven rámci OPPI, oblasti podpory 5.1
Platformy spolupráce program Spolupráce.
• Tato oblast je zaměřena na podporu spolupráce podniků, vědecko-výzkumných a vzdělávacích
institucí a komunální sféry na regionální i nadregionální úrovni s možností podpory i mezinárodní
spolupráce nových i existujících uskupení. Zejména budou podporovány projekty identifikace,
zakládání a rozvoje klastrů a technologických platforem. Převládajícím zaměřením této oblasti
podpory je tvorba infrastruktury pro rozvoj spolupráce především v oblasti výzkumu a vývoje,
vzdělávání, internacionalizace, transferu know-how a podpora konkrétních projektů společně
realizovaného průmyslového výzkumu a vývoje podniky a vědeckovýzkumnými institucemi.
• V rámci této oblasti bude podporováno několik typů kooperačních seskupení a kooperační projekty
těchto seskupení v rámci volnějších forem spolupráce. Podpora formou dotace bude směřovat do
vytváření a rozvoje regionálně koncentrovaných odvětvových seskupení podnikatelských subjektů a
podpůrných institucí včetně výzkumných a vzdělávacích subjektů, tj. klastrů. V rámci této oblasti
budou podporovány i technologické platformy, a to jak vznik a rozvoj národních technologických
platforem a propojení veřejného a soukromého sektoru v oblasti VaV ve strategicky významných
technologických oblastech (ve vazbě na OP VpK a OP VaVpI), tak i zapojování českých
výzkumných institucí a podniků do mezinárodních technologických platforem. Podpora poskytovaná
v rámci této oblasti bude rovněž směřovat do rozvoje infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a
inovace se zaměřením na transfer technologií mezi subjekty inovačního prostředí, na podporu
přímých vazeb mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou. Podporován bude proces
zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelských inkubátorů, resp. podnikatelských inovačních
center (BIC, PIC) vytvářejících podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem
zaměřených na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. Cílem je
podpora infrastruktury pro vznik a rozvoj nových firem, zejména start-up, a pro rozvoj spin-off, s
inovačním potenciálem a s využitím brownfields.
• Zdůvodnění oblasti podpory: Jednou z největších bariér konkurenceschopnosti ekonomiky ČR je
nedostatečná komunikace mezi sférou výzkumu a vývoje a sférou podnikání. Zakládání různých
forem kooperačních uskupení anebo seskupení vědecko-výzkumných, výrobních a obchodních
organizací představuje cestu efektivního řešení projektů na úrovni vysokých inovačních cílů a
požadavků, které si jednotlivé zúčastněné subjekty nemohou samy dovolit. V současné době jsou
ve světě rozvíjeny různé typy takovýchto uskupení s různou dělbou kompetencí, zdrojů a
odpovědností rozdělenou mezi jejich jednotlivé členy. Výsledkem spolupráce v rámci vytvořených
kooperačních uskupení je vysoký potenciál sdílení moderní podnikatelské infrastruktury,
laboratorních, testovacích a výrobních prostředků, potřebného (rizikového) kapitálu, ale i znalostí,
vědomostí, informací a kapacit odborníků vědy, technické, výrobní a obchodní praxe, vedoucí k
eliminaci špatných řešení, snižování rizik a ke konečné vyšší rychlosti realizace inovačních záměrů
s vysokým uplatněním na náročných trzích. V poslední době se praxe spolupráce (zakládání
platforem vědeckotechnické a inovační spolupráce v nově vytvářených kooperačních uskupeních)
dostala i do centra evropského zájmu aktivit rozvíjených pod názvem European Research Area
(ERA), doporučovaných k účasti i všem členským zemím EU. Vytváření technologických platforem,
inovačních center a dalších forem spolupráce typu klastrových iniciativ mezi podniky, mezi podniky
a veřejnými výzkumnými a vysokoškolskými institucemi a za účasti dalších veřejných institucí
představuje jeden z rozhodujících směrů v získávání konkurenčních výhod a dosahování
inovačních výsledků schopných mezinárodního uplatnění.
• Z analýz, které se zabývají konkurenceschopností ekonomiky, vyplývá, že v České republice není
transfer dostupných výsledků výzkumu a vývoje do inovačních procesů dostatečně účinný. Nízké
jsou výdaje státního rozpočtu na výzkum a vývoj, navíc nefungují nástroje motivující k vyšší mobilitě
vědecko-technických pracovníků mezi výzkumnými ústavy, univerzitami a výrobními podniky. V
oblasti rozvoje inovační infrastruktury a infrastruktury pro výzkum a vývoj se považuje za klíčovou
zejména podpora spolupráce univerzit a výzkumných organizací s podnikovou sférou, podpora
transferu výsledků výzkumu do praxe a podpora pořízení, technického zhodnocení a oprav
vybavení a zařízení. Tyto cíle mohou být realizovány prostřednictvím podpory podnikatelské a
inovační infrastruktury. V rámci této oblasti podpory bude proto formou dotací podporován proces
zakládání a rozvoj inkubátorů, vědeckých a vědeckotechnických parků, zakládání a rozvoj center
pro transfer technologií (tj. podpora přímé vazby mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou
sférou).
• Cílem oblasti podpory je vytvářet příznivé podnikatelské prostředí, zlepšovat podmínky pro
podnikání a inovace a rozvíjet konkurenční výhody díky zlepšování vazeb mezi výzkumem,
vzdělávacími institucemi a podnikatelskou sférou a veřejnou správou.
• Typové podporované projekty klastru budou založeny na spolupráci členských firem ve více
oblastech – např. společný nákup a využívání testovacích, měřících a laboratorních zařízení,
společné workshopy, semináře, výstavy či marketingové prezentace. Cílem projektů je postupné
zavádění inovací ve výrobkovém portfoliu a souvisejících procesech dosažených na základě
zlepšování vzájemných vazeb mezi firmami, terciární sférou a výzkumnými institucemi.
• Typovým podporovaným projektem technologických platforem bude sdružení klíčových subjektů
daného odvětví z průmyslové, výzkumné a veřejné sféry, které bude definovat výzkumné a
vývojové priority, harmonogram a akční plány ve střednědobém a dlouhodobém horizontu –
vypracování strategické výzkumné agendy a její následné implementace.
• Dalšími typovými podporovanými projekty v oblasti podpory „Platformy spolupráce“ bude zakládání
a rozvoj center pro transfer technologií, vědeckých a vědeckotechnických parků, a to rekonstrukcí či
výstavbou objektu; zakládání a rozvoj podnikatelských inkubátorů a podnikatelských inovačních
center (BIC, PIC apod.), které provozují inkubátor; zakládání a rozvoj sítí Business Angels.
3.2.3 Program rozvoje venkova
Osa III - kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Priority a
opatření této osy:
Blíže viz Program rozvoje venkova (http://www.mze.cz).
3.2.4 Vlastní zdroje
V úvodní fázi budou vlastní zdroje tvořeny zejména příspěvky členů. Po založení a cca 2 – 3 letech
lze očekávat posilování zdrojů z příjmů za poskytované služby a z dofinancování výstupů projektů od
zainteresovaných subjektů. Po 3 – 5 letech lze očekávat generování příjmů z nárůstu komerční
činnosti – zejména ze zprostředkování prodeje služeb a produktů návštěvníkům a turistům. Při
zakládání sdružení (klastru) je potřebné nalézt dohodu na:
• systému členských příspěvků,
• systému dofinancování projektů, podpořených z donorských zdrojů,
• systému odměn za poskytované služby,
• systému provizí za prodané služby a produkty.
3.3 Předpokládané přínosy pro vymezené území
Stanovení předpokládaných přínosů z aktivit typu klastrování, destinační management apod. je vždy
velmi problematické. Následující odhad přínosů vychází z velmi konzervativních předpokladů
budoucího vývoje a zachycuje pouze přínosy z cestovního ruchu v daném území. Nezabývá se tedy
konkrétními přínosy pro jednotlivé aktéry cestovního ruchu a zainteresované subjekty příp. pro členy
klastru, u kterých lze očekávat další přínosy, vycházející z výše uvedených informací (viz kapitola 2.2).
Při odhadu přínosů z činnosti klastru fungujícího zároveň pro zájmové území a ve vazbě na turistickou
oblast (Posázaví o.p.s.) jako forma destinačního managementu (organizace cestovního ruchu)
vycházíme z úrovně stávajících odhadovaných celkových výdajů turistů (monitoring návštěvníků,
ČSÚ) a účastníků individuální rekreace ve vymezeném území. Vývoj lze odhadovat následovně:
Položky výdajů návštěvníků a
turistů
Výše výdajů účastníků individuální
rekreace za služby a produkty
spotřebované ve vymezeném území
v Kč
Celkové výdaje za ubytování v Kč
Odhad
zvýšených
ročních
příjmů z CR
po 3 letech
činnosti
klastru
Předpokládaný
roční přírůstek
příjmů z
cestovního
ruchu po 3
letech činnosti
klastru
Odhad
stávající
úrovně
výdajů v Kč
Předpokládaný narůst
po 3 letech
činnosti
klastru v %
111 439 800
5%
117 011 790
5 571 990
106 084 773
10%
116 693 250
10 608 477
Celkové výdaje turistů za ostatní
služby (vstupné, půjčovny atd.),
vychází ze statistik, přibližně 25% z
výdajů za ubytování
Celkem v Kč
26 521 193
244 045 766
10%
29 173 313
2 652 119
262 878 353
18 832 587
Výše uvedený expertní odhad vychází z výstupů statistik (ČSÚ, CzechTourism), monitoringu
návštěvníků (výše výdajů návštěvníků), vlastního šetření a z praxí ověřeného předpokladu, že přínosy
z realizace dobře zpracované a realizované marketingové strategie destinace se v sektoru cestovního
ruchu začínají reálně projevovat se zpožděním 2 – 4 let. Reálné přínosy pro region a členy z činnosti
klastru lze tedy očekávat cca po 3 letech. Vzhledem k již dříve uvedeným výpočtům přínosů
z účastníků individuální rekreace (majitelé chat a chalup), z ubytovacích služeb a z následně
odhadovaných výdajů turistů za ostatní služby (zde jsme použili relativně velmi konzervativní odhad
úrovně těchto výdajů ve výši cca 25% z výdajů za ubytovací služby) a z předpokládaného reálného
zvýšení těchto výdajů o 5% u účastníků individuální rekreace resp. o 10% u turistů. Předpokládané
zvýšení vychází z působení kombinace několika faktorů:
• zvýšení počtu turistů přijíždějících do vymezeného území,
• zvýšení jejich výdajů díky kvalitě nabídky, vyšší spotřebě služeb, lepší proorganizovanosti a
efektivnějšímu marketingu.
Při naplnění výše uvedených předpokladů a dodržení základních linií navržené koncepce rozvoje
území včetně dopracování opatření ve strategických rozvojových oblastech 3 (Terciární rozvoj –
příprava produktů CR), 5 (Marketing) a 6 (Organizace CR) lze odhadovat roční přínos po třech letech
fungování klastru ve výši cca 18,8 mil. Kč. V této částce nejsou započteny zvýšené příjmy z
jednodenních návštěvníků. V rámci odhadovaných přínosů z CR (výdajů turistů a účastníků OIR) bylo
abstrahováno od dopadů inflace či jiných makroekonomických vlivů (zvýšení či snížení životní úrovně,
růstu či poklesu průměrných příjmů atd.) a předpokladem byla srovnatelnost podmínek s dnešním
stavem. Uvedené zvýšení přínosů tedy nezahrnuje ostatní vlivy typu rozšíření nabídky volnočasových
aktivit, rozšíření nabídky atraktivit a cílům cestovního ruchu, rozšíření nabídky služeb atd.
Odhadovaný 5 – 10% nárůst vychází jak z poznatků ze zahraničí, tak z vlastních zkušeností
z obdobné činnosti v jiné destinaci v ČR.
Při úspěšném strategickém řízení destinace lze po 3 až 4 letech očekávat další roční nárůsty
vyplývající z činnosti klastru, jejichž výše bude záviset rovněž na vývoji ve 4. kapitole předchozí části
dokumentu zmiňovaných „tří hlavních faktorů“ ekonomického dopadu cestovního ruchu a to „atraktivit,
dostupnosti a vybavenosti“ dané destinace, jejichž stav a rozvoj zásadním způsobem ovlivňuje
konkurenceschopnost a tržní pozici destinace na cílových trzích.
3.4 Kritické body založení a vzniku klastru cestovního ruchu
• Získání konsensuální podpory dostatečného počtu zainteresovaných subjektů a aktérů cestovního
ruchu ve vymezeném území.
• Získání podpory ze strany veřejného sektoru, zejména Středočeského kraje a municipalit a jejich
svazků / sdružení / mikroregionů.
• Personální zajištění výkonných složek klastru (dle přiloženého návrhu stanov zejména pozice
předsedy sdružení a ředitele sekretariátu).
• Získání finančních podpory z relevantních programů (viz kap. 3.2).
3.5 Závěrečné shrnutí
• V rámci vymezeného území je ne zcela výhodná struktura ubytovacích zařízení (převládají ty, u
kterých dlouhodobě klesá využití kapacit a tedy i příjmy z jejich využívání (kempy, chatové osady,
turistické ubytovny), naopak území nedisponuje žádnými hotely v kategorii **** a více, u kterých
dlouhodobě nejvíce narůstá využití kapacit. Rovněž vybavení hotely s ***, jejichž využití je závislé
na lokalizaci, přítomnosti hotelů ****, cenové úrovni a cílovým trhům, je v regionu problematické.
Z celkem 13 hotelů pouze 2 mají oficiální certifikaci hotel ***. Z 19 kempů disponuje oficiální
certifikací pouze 1 (kemp ***).
• V rámci území chybí silnější představitel soukromého sektoru se zájmem o vytvoření klastru
cestovního ruchu. Z realizovaného workshopu i z individuálních setkání jednoznačně vyplývá, že
hlavním hybatelem v sektoru cestovního ruchu je v současné době spíše veřejný sektor, zejména
Svazek měst a obcí Rakovnicka. Servisní profesionální organizaci v území supluje Rakovnicko
•
•
•
•
•
o.p.s., které zároveň v současné době zastřešuje v hierarchii destinačního managementu celou TO
Střední Čechy – západ. Přes množství velmi dobře realizovaných aktivit v regionu je cestovní ruch
pouze jednou z dílčích aktivit této o.p.s. Velký počet aktérů a zainteresovaných subjektů a stávající
stav sektoru cestovního ruchu v regionu však v případě rozhodnutí skutečně uchopit cestovní ruch
s plnou vážností jako významný ekonomický sektor, jehož posláním do budoucna by mělo být
vytvářet nová pracovní místa a generovat příjmy z cestovního ruchu, bude vyžadovat zásadní
změnu a zejména profesionalizaci řízení a koordinace cestovního ruchu.
Vzhledem k potenciálu cestovního ruchu daného území se přikláníme k tématické orientaci klastru
na cestovní ruch spojený s poznáváním, rekreací, relaxací a sportovním turismem v prostředí
s výrazně venkovským charakterem. Toto vychází i ze stávající struktury návštěvnosti, kde
dominantní cílovou skupinu tvoří populace Prahy a zejména západní a severní části Středočeského
kraje (dle monitoringu je to 50 až 70% stávajících návštěvníků vymezeného území).
Na základě jednání s řadou zástupců místních aktérů cestovního ruchu a dalších zainteresovaných
subjektů (zejména města a obce resp. jejich sdružení) je možné konstatovat nízkou úroveň zájmu o
vytvoření klastrové iniciativy ve vymezeném území ze strany podnikatelských subjektů a velmi
omezený zájem ze strany měst a obcí.
Přes velmi aktivní přístup Svazku měst a obcí Rakovnicka a Rakovnicko o.p.s. v oblasti podpory
rozvoje cestovního ruchu je v daném území prostor pro profesní a profesionální organizaci
specializovanou na sektor cestovního ruchu. Tento sektor dlouhodobě ukazuje schopnost
významně přispívat ekonomickému a sociálnímu rozvoji venkovských území, disponujících
zajímavým potenciálem cestovního ruchu. Zejména Rakovník a jeho okolí disponují určitým
potenciálem rozvoje průmyslu. V současné době přicházející hospodářská krize se však může
významně podílet na vytváření tlaku na snížení zaměstnanosti zejména v sektoru dodavatelů pro
automobilový průmysl. Limity rozvoje průmyslu však tvoří i stávající charakter území, kvalifikační
struktura pracovní síly a zejména životní prostředí (významnou část regionu tvoří CHKO
Křivoklátsko). Poměrně silný je zde sektor zemědělství (ve srovnání se zbývající částí
Středočeského kraje), avšak i případná intenzifikace rozvoje zemědělství vzhledem k úrovni
automatizace nevytváří prostor pro zvyšování zaměstnanosti v tomto sektoru. Cestovní ruch a na
něj navázané činnosti (místní drobné výroby, řemesla, zemědělská produkce atd.) vytvářejí pro
území typu Rakovnicka významný nástroj ekonomické, sociální i demografické stabilizace. Rostoucí
konkurence mezi turistickými destinacemi se však bez profesionalizace řízení neobejde a
destinace, které nebudou schopny zajistit profesionálně řízený rozvoj a organizaci cestovního ruchu
(dále OCR) budou jednoznačně ztrácet své pozice.
Z pohledu stávající situace ve vymezeném území se nabízí 4 možná řešení profesionalizace řízení
cestovního ruchu:
o Vytvoření klastru cestovního ruchu na vymezeném území (Královský Křivoklátský
klastr cestovního ruchu.
o Využití sousedství s územím Karlštejnska a vytvoření společného klastru, který by se
stal s velkou pravděpodobností nesilnější klastrově organizovanou destinací zejména
poznávacího a rekreačního cestovního ruchu. Pro tzv. Klastr cestovního ruchu
Amerika (území Karlštejnska) je již zpracovaná technicko ekonomická studie a
propojení obou těchto území by bylo z pohledu potenciálu cestovního ruchu, ale
rovněž z pohledu potenciálu vytvoření klastru cestovního ruchu optimálním řešením.
o Vytvoření profesionální organizace cestovního ruchu (destinačního managementu)
pro území Rakovnicka, která by v nejbližším období sehrávala roli profesionálního
manažera cestovního ruchu. S výjimkou klastrové formy organizace by tato OCR
mohla převzít podstatnou část aktivit a garanci za naplnění strategie rozvoje
cestovního ruchu na Rakovnicku.
o Vytvoření OCR pro obě sousedící území Rakovnicka / Křivoklátska a Karlštejnska (viz
obdoba klastru ve výše uvedené variantě).
Zejména vzhledem k nezájmu aktérů cestovního ruchu z podnikatelského sektoru ve vymezeném
území a naopak zájmu samosprávy (města a obce a jejich sdružení) momentálně nevidíme
vhodnou situaci pro vytvoření klastru cestovního ruchu. Jako vhodnější se jeví varianta založená na
vytvoření OCR (destinačního managementu).
Vytvoření klastru CR – Příloha č. 1
Stanovy občanského sdružení ve smyslu zákona
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
(schválené dne ……………..)
Preambule
Sdružení cestovního ruchu „Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu“ je registrované,
nepolitické, odborné, nezávislé, otevřené a dobrovolné zájmové sdružení právnických a fyzických
osob zainteresovaných na rozvoji cestovního ruchu v regionu Rakovnicka. Podnikatelské subjekty,
obce, města či jejich sdružení, neziskové organizace a další subjekty, vědomy si významu a potřeby
rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném regionu, deklarují tímto vůli a připravenost spolupracovat a
svými aktivitami přispívat k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu, vycházejícímu z optimálního
využívání přírodního a kulturního bohatství a z atraktivit, zvyšujících motivaci návštěvníků a turistů
k návštěvě a pobytu v regionu. V zájmu zajištění efektivního a koordinovaného rozvoje relevantních
aktivit a služeb, podílejících se na atraktivitě destinace, zakládají v souladu se zákonem č. 83/1990
Sb., o sdružování občanů, sdružení pro rozvoj cestovního ruchu s názvem „Královský Křivoklátský
klastr cestovního ruchu, o.s. (dále KKKCR). KKKCR bude při své činnosti vycházet z obecných
principů klastrové spolupráce a bude se řídit těmito stanovami:
§ 1 Název, sídlo a charakter sdružení
1. Sdružení má název KKKCR, o.s. (dále jen „Sdružení“)
2. Sídlem Sdružení je …………….; adresa: …………………………….
3. KKKCR, o.s. sdružuje fyzické a právnické osoby, které mají zájem podporovat a koordinovat
rozvoj rekreačního a relaxačního cestovního ruchu, situovaného do venkovského regionu
Sedlčanska.
4. Sdružení je neziskového charakteru. Veškeré příjmy Sdružení se využívají výhradně k naplňování
cílů Sdružení.
§ 2 Cíle a předmět činnosti Sdružení
1. Cíli Sdružení jsou zejména:
a) hájit společné zájmy a práva členů Sdružení, související s rozvojovými aktivitami,
marketingem, tvorbou produktů a produktových balíčků cestovního ruchu, investicemi do
cestovního ruchu, dopravou, rozvojem doplňkových služeb a rozvojem lidských zdrojů,
b) usilovat o rozvoj nabídky a kvality služeb spojených s rozvojem cestovního ruchu na území
Rakovnicka,
c) usilovat o dobré jméno Sdružení a vytvořit silnou, společensky i odborně uznávanou a
respektovanou organizaci cestovního ruchu, vycházející z principů klastrové spolupráce,
d) vytvářet platformu pro sdružování, spolupráci a komunikaci subjektů zainteresovaných na
rozvoji rekreačního a relaxačního cestovního ruchu ve vymezeném zájmovém území
venkovského charakteru.
2. Předmětem činnosti Sdružení je zejména:
a) definování vize, sdílené členy klastru, zpracování a naplňování strategie rozvoje CR klastru a
jemu odpovídajícího zájmového území ve vazbě na rozvojové strategie relevantního území
(strategie Svazku měst a obcí Rakovnicka a jeho členských měst a obcí) a Středočeského
kraje,
b) vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území,
c) koordinace CR na daném území – podpora komunikace, kooperace a spolupráce mezi aktéry
cestovního ruchu, subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu v zájmovém území
a mezi členskými subjekty Sdružení,
d) vytváření podmínek pro koncepční řešení rozvoje CR, přispívajícího k dlouhodobě
udržitelnému rozvoji daného území,
e) zpracování koncepčních a programových dokumentů a rozvojových projektů,
f) získávání prostředků z různých zdrojů (granty, dotace, sponzoringu atd.) pro podporu rozvoje
cestovního ruchu v zájmovém území,
g) identifikace, inicializace a koordinace investičních projektů a záměrů, podporujících růst
atraktivity území pro návštěvníky a turisty a podporujících prodloužení jejich pobytů či
opakované pobyty v zájmovém území,
h) inicializace inovací v sektoru cestovního ruchu, včetně inovací v oblasti marketingu a produktů
cestovního ruchu,
Strana 1 (celkem 7)
i)
j)
k)
l)
m)
n)
o)
p)
q)
r)
s)
t)
inicializace vývoje nových produktů CR, napomáhajících prosazení daného území na cílových
trzích,
rozvíjení lidských zdrojů a výměna zkušeností (vzdělávání, poradenství a konzultační činnost)
se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu,
doplňková činnost (obchodní činnost apod.), podporující rozvoj cestovního ruchu ve
vymezeném území a nekonkurující členským subjektům Sdružení,
příprava, zpracovávání a aktualizace nástrojů marketingové komunikace podporujících
prodejnost nabídky vymezeného území na cílových trzích,
spolupráce na marketingových aktivitách turistické oblasti a Středočeského kraje (příprava
marketingových tiskovin, prezentací, účast a organizace účasti vymezeného území na
veletrzích, workshopech apod.),
inicializace, organizační a odborné zajištění prezentačních aktivit typu famtripů a presstripů,
komunikace s médii,
zastupování zájmového území ve vztahu k relevantním centrálním (např. MMR ČR) a
regionálním (Středočeský kraj, mikroregiony/svazky obcí atd.) orgánům a k profesním
institucím a sdružením (ČCCR-CzechTourism, ACK ČR, AHR ČR, ATUR ČR, STIS a.s.
apod.)
podpora, příprava, koordinace a realizace kulturních a společenských akcí, přispívajících ke
zvýšení atraktivity vymezeného území pro návštěvníky a turisty a podporujících prodloužení
jejich pobytů či opakované pobyty v zájmovém území,
podpora a vytváření informačně-navigačního systému, značení pěších tras, cyklotras,
hipostezek, lyžařských tras atd.,
koordinace aktivit se sousedními destinacemi cestovního ruchu,
vytváření partnerství a aliancí na podporu rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území.
§ 3 Financování, majetek a hospodaření Sdružení
1. Finanční příjmy Sdružení jsou tvořeny členskými příspěvky členů Sdružení, přímou podporou
Středočeského kraje, ústředních orgánů státní správy, doplňkovou a komerční činností;
příležitostné finanční příjmy jsou tvořeny granty, dotacemi, příjmy ze strukturálních fondů
Evropské unie, sponzorskými dary, příjmy za individuální služby pro členy Sdružení vyžadující
zvláštní úsilí a finanční nároky a ostatními příspěvky.
2. Sdružení má vlastní majetek, se kterým hospodaří orgány Sdružení na základě ročního rozpočtu
schváleného Valnou hromadou Sdružení. Sdružení vede podvojné účetnictví o stavu a pohybu
majetku, příjmech a výdajích, sestavuje roční účetní výkazy. Vedení účetnictví Sdružení provádí
Správní radou sdružení vybraný účetní a daňový poradce na základě smlouvy o dílo.
3. Vyúčtování hospodaření Sdružení za uplynulý kalendářní rok musí být projednáno Správní radou
a Revizní komisí Sdružení a schváleno Valnou hromadou Sdružení. Vyúčtování výsledků
hospodaření se předkládá ke schválení Valné hromadě Sdružení do tří měsíců po skončení
kalendářního roku.
4. Návrh rozpočtu na další kalendářní rok schvaluje po projednání Správní radou Valná hromada
Sdružení v závěru předcházejícího kalendářního roku. Pokud Valná hromada neschválí návrh
rozpočtu na další kalendářní rok do konce předcházejícího kalendářního roku, Sdružení hospodaří
podle rozpočtového provizoria, vycházejícího z principů rozpočtu předcházejícího roku a
schváleného Správní radou. Připomínky k návrhu rozpočtu a vyúčtování hospodaření mohou
členové Sdružení uplatnit na zasedání příslušného orgánu Sdružení.
5. Výše členských příspěvků na příslušný kalendářní rok schvaluje Valná hromada na návrh Správní
rady Sdružení ve vazbě na návrh rozpočtu na další kalendářní rok. Nový člen Sdružení přijatý do
30. 6. daného roku včetně platí celou částku stanoveného členského příspěvku na daný rok; člen
přijatý po 30. 6. daného roku platí alikvotní část (dle počtu měsíců) stanovené částky příspěvku na
daný rok.
6. Členové a jejich zástupci nemají nárok na úhradu nákladů spojených se svojí činností v orgánech
Sdružení a jeho odborných komisích.
§ 4 Členství ve Sdružení, jeho vznik a ukončení
1. Za člena Sdružení může být v souladu se Stanovami Sdružení přijata fyzická a právnická osoba
na základě rozhodnutí příslušného orgánu této právnické osoby.
2. Žádost o členství musí být podána písemně. Součástí žádosti musí být prohlášení žadatele, že
bude dodržovat stanovy, respektovat rozhodnutí orgánů Sdružení, bude se podílet na činnosti
Sdružení a přispívat k naplňování jeho cílů.
Strana 2 (celkem 7)
3. O členství žadatele rozhoduje Valná hromada, na návrh Správní rady. Členství vzniká dnem a za
podmínek stanovených v rozhodnutí o přijetí nového člena.
4. Členství ve Sdružení zaniká:
a) doručením rozhodnutí člena – fyzické osoby, statutárního orgánu člena - právnické osoby
nebo doručením usnesení členského svazku obcí / mikroregionu o vystoupení ze Sdružení
Správní radě Sdružení,
b) rozhodnutím Valné hromady o vyloučení pro neplnění povinností vyplývajících z členství; člen
může být vyloučen, jestliže jednal v rozporu se zájmy Sdružení nebo přes dvě písemné
upomínky neuhradil v náhradním termínu svůj roční členský příspěvek v celé výši; návrh na
zánik členství Valné hromadě dává zpravidla Správní rada,
c) zánikem člena,
d) úmrtím člena.
5. Vystoupit ze Sdružení, popř. vyloučit člena ze Sdružení lze pouze k poslednímu dni kalendářního
roku v němž člen předložil Správní radě usnesení nebo rozhodnutí dle § 4 odst. 4 písm. a), popř. v
němž Valná hromada rozhodla o vyloučení tohoto člena.
6. Zaplacené roční členské příspěvky a další poplatky či jejich zůstatky se v případě zániku členství
za existence Sdružení nevracejí; majetkové vypořádání se neprovádí.
§ 5 Práva a povinnosti členů Sdružení
1. Člen Sdružení má právo:
a) kontrolovat činnost Sdružení a podílet se na výsledcích jeho činnosti, vyjadřovat se k jeho
činnosti, obdržet odpověď na své podněty a být informován o celkové činnosti Sdružení,
b) předkládat připomínky a náměty při přípravě podkladů pro jednání orgánů Sdružení a vznášet
námitky a připomínky pro jejich rozhodnutí,
c) navrhovat a volit své zástupce do orgánů Sdružení,
d) být informován o činnosti a hospodaření orgánů Sdružení,
e) účastnit se Valné hromady Sdružení osobně nebo prostřednictvím pověřené osoby (zástupce)
právnické osoby, která se musí prokázat písemným pověřením příslušného člena Sdružení k
právu účastnit se Valné hromady Sdružení,
f) podílet se na rozhodování Valné hromady hlasováním,
g) využít všech poskytovaných informací i individuální pomoci v oblasti konzultační a poradenské
a dalších služeb včetně případné účasti na marketingových akcích cestovního ruchu za
předpokladu, že tím nedojde k poškození zájmů jiných členů Sdružení,
h) účastnit se a podílet se na všech akcích pořádaných Sdružením zdarma nebo
v předem určených případech vyžadujících zvláštní úsilí Sdružení za úhradu,
i) využívat bezplatně určené výstupy práce Sdružení,
j) využívat pro potřeby Sdružení služeb a zařízení Sekretariátu Sdružení.
2. Člen je povinen:
a) hájit zájmy Sdružení, naplňovat vizi a cíle Sdružení, plnit přijaté úkoly a dodržovat Stanovy
Sdružení (dále jen “Stanovy”),
b) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce zasedání Valné hromady Sdružení a
dalších zasedání a jednání orgánů Sdružení, jejichž je členem,
c) stvrzovat podpisem svým nebo svého zástupce svoji účast na prezenční listině při zasedání
orgánu Sdružení či jiných akcích pořádaných Sdružením,
d) zaplatit roční členský příspěvek do 31. března příslušného kalendářního roku,
e) neodkladně hlásit svou aktuálně platnou adresu včetně údajů o telefonickém, faxovém a
elektronickém spojení, jmen řádně zvolených zástupců člena Sdružení apod.
§ 6 Orgány Sdružení
1. Orgány Sdružení jsou:
a) Valná hromada Sdružení (dále jen “Valná hromada”)
b) Správní rada Sdružení (dále jen “Správní rada”)
c) Předseda Správní rady (dále jen “Předseda”)
d) Revizní komise Sdružení (dále jen “Revizní komise“)
e) Odborné sekce Správní rady (dále jen “Odborné sekce”)
2. Orgány Sdružení se řídí Stanovami Sdružení a platnými právními předpisy České republiky.
§ 7 Valná hromada
1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Sdružení a řídí se Stanovami Sdružení a Jednacím řádem
Valné hromady.
Strana 3 (celkem 7)
2. Řádná Valná hromada se koná nejméně jednou ročně na základě písemné pozvánky s uvedením
jména a sídla Sdružení, místa, data a hodiny konání a označením řádné Valné hromady;
pozvánka musí být doručena členům Sdružení nejpozději 14 dnů před konáním Valné hromady.
3. Mimořádnou Valnou hromadu svolává Správní rada z vlastního podnětu, popřípadě požádá-li o to
alespoň více než třicet procent členů Sdružení. Pozvánka musí obsahovat jméno a sídlo
Sdružení, místo, datum a hodinu konání a označení mimořádná Valná hromada; pozvánka musí
být doručena členům Sdružení nejpozději 14 dnů před konáním mimořádné Valné hromady.
4. Mimořádná Valná hromada projednává pouze body, které byly v návrhu označeny jako podnět ke
svolání mimořádné Valné hromady.
5. Valná hromada rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí je přijato, získá-li nadpoloviční většinu z
přítomných hlasů.
6. Je-li na pořadu jednání rozhodování podle odstavce 10 písm. b) a d) vyžaduje se při projednávání
těchto bodů přítomnost alespoň dvou třetin členů. K přijetí rozhodnutí se potom vyžaduje souhlas
většiny dvou třetin hlasů všech členů. Pokud toto množství hlasů není přítomno při prvním jednání
valné hromady, svolá rada do třiceti dnů novou valnou hromadu. Pro jednání této valné hromady
se uplatní ustanovení odst. 5.
7. Delegátem Valné hromady nebo mimořádné Valné hromady s hlasovacím právem může být
pouze člen – fyzická osoba nebo určený zástupce člena Sdružení – právnické osoby.
8. V případě vážných důvodů, které brání členovi nebo určenému zástupci člena Sdružení účastnit
se řádné nebo mimořádné Valné hromady, může člen svým zastupováním pověřit jiného svého
zástupce; oprávnění k zastupování člena je prokázáno písemným pověřením vydaným členem
Sdružení. Pověření v písemné formě musí obsahovat podpis fyzické osoby – člena sdružení nebo
osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby člena (§ 5 odst. 1 písm. e) Stanov), která
pověření vydává a otisk razítka zastupovaného člena. Člen (fyzická osoba) a/nebo zástupce člena
(právnické osoby) Sdružení má při hlasování vždy právo jednoho hlasu.
9. Valná hromada je usnášeníschopná, je-li při prezenci zaregistrováno více než padesát procent
členů Sdružení. Členem Sdružení v případě právnické osoby se pro účely registrace na Valné
hromadě rozumí, že člen Sdružení může pověřit pouze jednoho zástupce k jednání na zasedání
Valné hromady (§ 5 odst. 1 písm. e) Stanov). Nesejde-li se takový počet členů nebo klesne-li jejich
počet během jednání pod tuto hranici, svolá rada do třiceti dnů valnou hromadu se shodným,
případně jen zbývajícím pořadem jednání.
10. V působnosti Valné hromady je:
a) stanovení hlavních směrů, předmětu činnosti a základních programových dokumentů
Sdružení,
b) schvalování Stanov Sdružení a jejich změn
c) schvalování Jednacího řádu Valné hromady,
d) rozhodnutí o přijetí zásadních stanovisek k problémům předmětu činnosti Sdružení,
e) schvalování přijetí nových členů sdružení na základě návrhu Správní rady,
f) schvalování vyloučení člena sdružení na základě návrhu Správní rady,
g) volba a odvolání členů Správní rady,
h) volba a odvolání členů Revizní komise,
i) schvalování rozpočtu a pravidla pro hospodaření s rozpočtovými prostředky na příslušný
kalendářní rok, vč. schvalování případných odměn za činnost ve Správní radě,
j) schvalování roční účetní závěrky,
k) schvalování výroční zprávy o činnosti Sdružení,
l) rozhodování o majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem Sdružení; tuto působnost
může převést na Správní radu,
m) rozhodování o majetkoprávních úkonech s movitým majetkem Sdružení; tuto působnost může
převést na Správní radu,
n) rozhodování o majetkoprávních úkonech v ostatních majetkových záležitostech, které nejsou
upraveny těmito Stanovami; tuto působnost může převést na Správní radu Sdružení,
o) rozhodování o doplňkové činnosti,
p) rozhodování o zřízení, založení a zrušení právnických osob a o majetkové účasti Sdružení v
právnických osobách,
q) ukládání úkolů Správní radě a Revizní komisi,
r) projednání zprávy Revizní komise za období mezi Valnými hromadami,
s) rozhodování o stanovení ročního členského příspěvku pro členy Sdružení z řad
podnikatelských subjektů, sdružení či svazků obcí a ostatních právnických osob včetně
neziskových organizací,
t) rozhodování o splynutí, sloučení a rozdělení nebo jiných změnách právního statutu Sdružení,
Strana 4 (celkem 7)
u) rozhodování o dalších otázkách, které Stanovy Sdružení a příslušné právní předpisy svěřují
do působnosti Valné hromady,
v) rozhodnutí o zrušení Sdružení.
§ 8 Správní rada
1. Správní rada je statutárním orgánem Sdružení a nejvyšším výkonným orgánem
v období mezi Valnými hromadami a zajišťuje plnění usnesení Valné hromady. Rozhoduje o
všech záležitostech Sdružení, které nejsou vyhrazeny Valné hromadě.
2. Správní rada řídí a kontroluje činnost Sdružení v období mezi Valnými hromadami. Správní rada
zasedá minimálně pětkrát ročně a jedná a usnáší se podle Jednacího řádu Správní rady. Ze své
činnosti je Správní rada odpovědná Valné hromadě.
3. Správní rada je volena Valnou hromadou na období čtyř kalendářních let. Členy Správní rady volí,
odvolává, příp. schvaluje jejich kooptaci, Valná hromada. Členové Správní rady zůstávají ve funkci
člena Správní rady až do zvolení nové rady.
4. Počet členů Správní rady stanoví valná hromada, jejich počet však musí být vždy lichý. Valná
hromada volí Správní radu ze členů Sdružení, Správní rada si ze svého středu volí předsedu a
místopředsedu. Člen Správní rady může z členství ve Správní radě odstoupit. Své odstoupení je
povinen sdělit Správní radě písemně.
5. Předsedovi, místopředsedovi a členům Správní rady mohou být hrazeny výdaje a náklady
související s výkonem jejich funkce z prostředků schváleného rozpočtu Sdružení. Správní rada
může navrhnout Valné hromadě odměny za výkon funkce z prostředků schváleného rozpočtu
Sdružení.
6. Členství ve Správní radě zaniká:
a) odvoláním,
b) odstoupením z funkce,
c) zánikem funkce uplynutím funkčního období nebo odvoláním pověření zástupce člena
Sdružení – právnické osoby,
d) zánikem člena,
e) úmrtím člena.
7. Na uvolněné místo nastoupí do konce volebního období náhradník vzešlý z voleb. Není-li
náhradník, kooptuje Správní rada nového člena. S kooptací člena Správní rady musí vyslovit
souhlas nejbližší valná hromada.
8. Funkční období Správní rady končí zvolením nové Správní rady Valnou hromadou.
9. V působnosti Správní rady je:
a) volit, případně odvolávat, ze svého středu předsedu a místopředsedu; výsledek neprodleně
oznámit Valné hromadě,
b) schvalovat Jednací řád Správní rady a jeho změny,
c) informovat Valnou hromadu o činnosti Správní rady formou zprávy o činnosti,
d) kooptovat v případě odstoupení člena Správní rady jiného člena Sdružení; kooptace musí být
předložena dodatečně ke schválení nejbližší Valné hromadě,
e) činit rozpočtová opatření v rámci schváleného rozpočtu na kalendářní rok do výše …… tis. Kč,
f) rozhodovat o přijetí daru,
g) rozhodovat o počtu pracovních míst v Sekretariátu včetně náplně práce a výše platu včetně
podmínek hmotné zainteresovanosti,
h) svolávat řádnou nebo mimořádnou Valnou hromadu a připravovat její program,
i) zajistit plnění usnesení Valné hromady,
j) posuzovat a řešit návrhy a doporučení Odborných sekcí,
k) připravovat návrhy Vlané hromadě na přijetí nových členů Sdružení,
l) připravovat návrhy Vlané hromadě na vyloučení člena pro neplnění povinností člena Sdružení,
m) zřizovat a rušit Odborné sekce, jmenovat jejího předsedu a její další členy na návrh předsedy
Odborné sekce,
n) jmenovat a odvolávat zástupce Sdružení v mezinárodních organizacích,
o) jmenovat a odvolávat ředitele Sekretariátu na návrh předsedy Správní rady,
p) stanovit plat řediteli Sekretariátu,
q) prostřednictvím Předsedy ukládat úkoly řediteli Sekretariátu,
r) schvalovat Organizační řád Sekretariátu včetně jeho organizační struktury,
s) rozhodovat o dalších otázkách, které nejsou svěřeny jinému orgánu Sdružení.
§ 9 Rozhodování Valné hromady a Správní rady
1. Valná hromada rozhoduje hlasováním delegátů, Správní rada rozhoduje hlasováním svých členů.
Strana 5 (celkem 7)
2. Základním způsobem hlasování je:
a) hlasování veřejné,
b) hlasování tajné.
3. Podmínky a způsob hlasování
v jednotlivých jednacích řádech.
Valné
hromady
a
Správní
rady
jsou
upraveny
§ 10 Předseda Správní rady
1. Předseda Správní rady (dále jen “Předseda”) je statutárním orgánem Sdružení ve smyslu § 6, 7 a
8 Stanov, není-li dále stanoveno jinak.
2. Předseda je ze své činnosti odpovědný Správní radě.
3. Funkční období Předsedy končí zvolením nového Předsedy. Výkon funkce zaniká jeho
odstoupením nebo jeho odvoláním z funkce Předsedy. Odstoupení nabývá účinnosti doručením
písemného prohlášení do Sekretariátu Sdružení.
4. V působnosti Předsedy je:
a) zastupovat Sdružení navenek,
b) svolávat a řídit zasedání Správní rady,
c) podepisovat usnesení Správní rady; nutnou podmínkou je spolupodpis dalšího člena Správní
rady,
d) činit majetkoprávní úkony v souladu § 7 a 8 Stanov; nutnou podmínkou je spolupodpis dalšího
člena Správní rady,
e) vymezit působnost ředitele Sekretariátu a stanovit pravidla pro jeho zastupování,
f) plnit funkci statutárního orgánu zaměstnavatele ve vztahu k řediteli Sekretariátu a ostatním
zaměstnancům Sekretariátu včetně organizačních složek Sekretariátu,
g) odpovědnost za hospodaření Sdružení v rozsahu § 3 Stanov Sdružení,
h) činit rozpočtová opatření v rámci schváleného rozpočtu na kalendářní rok do výše …. tis. Kč.
§ 11 Místopředseda Správní rady
1. Základní působností místopředsedy Správní rady (dále jen “Místopředseda”) je koordinace
činnosti jednotlivých orgánů Sdružení ve spolupráci s Předsedou v rámci své působnosti dle
Stanov. Místopředseda je ze své činnosti odpovědný Správní radě.
2. Místopředseda zastupuje Předsedu v plném rozsahu, pokud není upraveno jinak.
§ 12 Revizní komise
1. Revizní komise je nezávislým kontrolním orgánem Sdružení, který se řídí při svém jednání
Jednacím řádem Revizní komise a který je ze své činnosti odpovědný Valné hromadě.
2. Revizní komise dohlíží na dodržování právních předpisů a Stanov v činnosti Sdružení a kontroluje
hospodaření s finančními a hmotnými prostředky Sdružení, kontroluje dodržování rozpočtu a
provádí kontrolu účtů; příslušné orgány Sdružení jsou povinny předložit Revizní komisi
požadované podklady. Revizní komise je oprávněna nahlížet do všech záznamů, dokladů a
ostatních materiálů Sdružení a požadovat k nim příslušná vysvětlení. Revizní komise může dát
podnět ke svolání zasedání mimořádné Valné hromady v případě zjištění závažných nedostatků.
3. Valná hromada volí tři členy a jednoho náhradníka Revizní komise na období čtyř let. V případě
ukončení činnosti zvoleného člena Revizní komise postupuje na jeho místo zvolený náhradník.
Funkční období Revizní komise končí zvolením jejích nových členů Valnou hromadou.
4. Žádný člen Revizní komise nesmí být členem Správní rady a Odborných sekcí.
5. Členové Revizní komise si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Revizní komise.
6. Revizní komise je povinna podávat Valné hromadě na jejím zasedání písemnou zprávu o své
činnosti jednou ročně.
7. Revizní komise je oprávněna účastnit se prostřednictvím svého zástupce s hlasem poradním
zasedání Správní rady, předkládat Správní radě závěry vyplývající z kontrolní činnosti Revizní
komise a navrhovat v případě potřeby způsob řešení zjištěných nedostatků.
8. Revizní komise řeší odvolací řízení členů Sdružení vůči rozhodnutí orgánů Sdružení a navrhuje
řešení Valné hromadě.
9. Revizní komise provádí smírčí řízení mezi členy nebo mezi členy a orgány Sdružení.
10. Členství v Revizní komisi zaniká:
f) odvoláním,
g) odstoupením z funkce,
h) zánikem funkce uplynutím funkčního období nebo odvoláním pověření zástupce člena
i) zánikem člena,
Strana 6 (celkem 7)
j) úmrtím člena.
náhradník, kooptuje revizní komise nového člena revizní komise. S kooptací člena revizní komise
musí vyslovit souhlas nejbližší valná hromada.
§ 13 Odborné sekce Správní rady
1. Správní rada může ustavovat pro řešení určitého okruhu problémů své poradní orgány – Odborné
sekce, které jsou složeny ze zástupců členů Sdružení, případně z řad spolupracujících odborníků
a expertů.
2. O vzniku a zániku Odborné sekce rozhoduje Správní rada.
3. Členové Odborné sekce z řad členů Sdružení mají hlas rozhodovací, ostatní její členové mají hlas
poradní.
4. Odborná sekce má minimálně tři členy.
5. V čele Odborné sekce je předseda jmenovaný Správní radou. Předseda Odborné sekce je
odpovědný za její činnost Správní radě. Předsedou Odborné sekce může být jen zástupce člena
Sdružení dle § 4 a 5 Stanov.
6. Členy Odborné sekce jmenuje Správní rada na návrh předsedy Odborné sekce.
§ 14 Sekretariát Sdružení
1. Sekretariát Sdružení (dále jen “Sekretariát) je výkonnou jednotkou Správní rady.
2. Činnost Sekretariátu schvaluje Správní rada.
3. Sekretariát zajišťuje výkon rozhodnutí orgánů Sdružení. Sekretariát zajišťuje technickoadministrativní agendu a úkoly spojené s činností Sdružení. Vede databázi členů a dalších
kontaktů, koordinuje styk s veřejností, zprostředkovává informace a zodpovídá za prezentaci
Sdružení. Úzce spolupracuje se subjekty, které mají vztah k činnosti Sdružení.
4. Sekretariát informuje čtvrtletně Správní radu o činnosti orgánů Sdružení.
5. Vztahy a působnost Sekretariátu jsou vymezeny Organizačním řádem Sekretariátu; nedílnou
součástí je Organizační schéma Sekretariátu a Sdružení.
6. V čele Sekretariátu stojí ředitel, který je odpovědný za chod Sekretariátu Předsedovi.
§ 15 Zrušení Sdružení
1. Sdružení se ruší rozhodnutím Valné hromady za podmínky, že dvě třetiny členů vysloví souhlas
se zrušením Sdružení, není-li dále stanoveno jinak.
2. Sdružení zaniká:
a) zrušením bez likvidace, rozhodne-li Valná hromada při zrušení současně
o veškerém majetku, právech a povinnostech,
b) zrušením s likvidací, není-li při zrušení možno rozhodnout současně o veškerém majetku,
právech a povinnostech Sdružení; Valná hromada jmenuje v takovém případě likvidátora a
přijme zásady pro likvidaci v souladu s příslušnými právními předpisy; nejmenuje-li likvidátora
Valná hromada, určí ho soud,
c) nesejde-li se řádná usnášeníschopná Valná hromada ani po trojím opakovaném řádném
svolání; odstup mezi jednotlivými svoláními musí být v takovém případě nejvýše šest měsíců
a nejméně dva měsíce před dnem konání; v takovém případě rozhodne o zrušení Sdružení
Správní rada.
d) Orgán, který rozhodl o zrušení Sdružení, jmenuje a odvolává likvidátora a stanoví mu
odměnu.
e) Nárok na majetkové vypořádání pozbývá člen, který sám zruší členství nebo je ze sdružení
vyloučen.
§ 16 Doplnění a změna Stanov
O změně nebo doplnění Stanov rozhoduje Valná hromada.
§ 17 Účinnost
Tyto Stanovy nabývají účinnosti dnem ……………...
……………..…………………………………
předseda Správní rady
Sdružení Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu
Strana 7 (celkem 7)
Stanovy
sdružení cestovního ruchu „Klastr Rakovnicko“
(schválené dne ……………..)
Preambule
Sdružení cestovního ruchu Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu je registrované, nepolitické,
odborné, nezávislé, otevřené a dobrovolné zájmové sdružení právnických osob dle § 20f a násl.
zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, vycházejících při svých
aktivitách z principů klastrové spolupráce a naplňování preferované vize své budoucnosti.
Podnikatelské subjekty, obce, města či jejich sdružení, neziskové organizace a další subjekty, vědomy
si významu a potřeby rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném regionu, deklarují tímto vůli a
připravenost spolupracovat a svými aktivitami přispívat k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu,
vycházejícího z optimálního využívání přírodního a kulturního bohatství a z atraktivit, zvyšujících
motivaci návštěvníků a turistů k návštěvě a pobytu v regionu.
§ 1 Název, sídlo a charakter sdružení
1. Název sdružení: Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu (dále jen “Sdružení”).
2. Sídlem Sdružení je ……………………; adresa: …………………………….
3. Sdružení má působnost na vymezeném území, definovaném katastry následujících měst a obcí:
……………………………………………………………………………………. (dále jen Rakovnicko).
4. Sdružení je neziskového charakteru. Veškeré příjmy Sdružení se využívají výhradně k naplňování
cílů Sdružení.
§ 2 Cíle a předmět činnosti Sdružení
1. Cíli Sdružení jsou zejména:
a) hájit společné zájmy a práva členů Sdružení, související s rozvojovými aktivitami,
marketingem, tvorbou produktů a produktových balíčků cestovního ruchu, investicemi do
cestovního ruchu, dopravou, rozvojem doplňkových služeb a rozvojem lidských zdrojů,
b) usilovat o rozvoj nabídky a kvality služeb spojených s rozvojem cestovního ruchu na území
Rakovnicka,
c) usilovat o dobré jméno Sdružení a vytvořit silnou, společensky i odborně uznávanou a
respektovanou organizaci cestovního ruchu, vycházející z principů klastrové spolupráce,
d) vytvářet platformu pro sdružování, spolupráci a komunikaci subjektů zainteresovaných na
rozvoji poznávacího a rekreačního cestovního ruchu ve vymezeném zájmovém území
venkovského charakteru.
2. Předmětem činnosti Sdružení je zejména:
a) definování vize, sdílené členy klastru, zpracování a naplňování strategie rozvoje CR klastru a
jemu odpovídajícího zájmového území ve vazbě na rozvojové strategie relevantního území
(strategie Svazku měst a obcí Rakovnicka a jeho členských měst a obcí) a Středočeského
kraje,
b) vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v zájmovém území,
c) koordinace CR na daném území – podpora komunikace, kooperace a spolupráce mezi aktéry
cestovního ruchu, subjekty zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu v zájmovém území
a mezi členskými subjekty Sdružení,
d) vytváření podmínek pro koncepční řešení rozvoje CR, přispívajícího k dlouhodobě
udržitelnému rozvoji daného území,
e) zpracování koncepčních a programových dokumentů a rozvojových projektů,
f) získávání prostředků z různých zdrojů (granty, dotace, sponzoringu atd.) pro podporu rozvoje
cestovního ruchu v zájmovém území,
g) identifikace, inicializace a koordinace investičních projektů a záměrů, podporujících růst
atraktivity území pro návštěvníky a turisty a podporujících prodloužení jejich pobytů či
opakované pobyty v zájmovém území,
h) inicializace inovací v sektoru cestovního ruchu, včetně inovací v oblasti marketingu a produktů
cestovního ruchu,
i) inicializace vývoje nových produktů CR, napomáhajících prosazení daného území na cílových
trzích,
j) rozvíjení lidských zdrojů a výměna zkušeností (vzdělávání, poradenství a konzultační činnost)
se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu,
Strana 1 (celkem 7)
k) doplňková činnost (obchodní činnost apod.), podporující rozvoj cestovního ruchu ve
vymezeném území a nekonkurující členským subjektům Sdružení,
l) příprava, zpracovávání a aktualizace nástrojů marketingové komunikace podporujících
prodejnost nabídky vymezeného území na cílových trzích,
m) spolupráce na marketingových aktivitách turistické oblasti a Středočeského kraje (příprava
marketingových tiskovin, prezentací, účast a organizace účasti vymezeného území na
veletrzích, workshopech apod.),
n) inicializace, organizační a odborné zajištění prezentačních aktivit typu famtripů a presstripů,
o) komunikace s médii,
p) zastupování zájmového území ve vztahu k relevantním centrálním (např. MMR ČR) a
regionálním (Středočeský kraj, mikroregiony/svazky obcí atd.) orgánům a k profesním
institucím a sdružením (ČCCR-CzechTourism, ACK ČR, AHR ČR, ATUR ČR, STIS a.s.
apod.)
q) podpora, příprava, koordinace a realizace kulturních a společenských akcí, přispívajících ke
zvýšení atraktivity vymezeného území pro návštěvníky a turisty a podporujících prodloužení
jejich pobytů či opakované pobyty v zájmovém území,
r) podpora a vytváření informačně-navigačního systému, značení pěších tras, cyklotras,
hipostezek, lyžařských tras atd.,
s) koordinace aktivit se sousedními destinacemi cestovního ruchu,
t) vytváření partnerství a aliancí na podporu rozvoje cestovního ruchu ve vymezeném území.
§ 3 Financování, majetek a hospodaření Sdružení
1. Finanční příjmy Sdružení jsou tvořeny členskými příspěvky členů Sdružení, přímou podporou
Středočeského kraje, ústředních orgánů státní správy, doplňkovou a komerční činností;
příležitostné finanční příjmy jsou tvořeny granty, dotacemi, příjmy ze strukturálních fondů
Evropské unie, sponzorskými dary, příjmy za individuální služby pro členy Sdružení vyžadující
zvláštní úsilí a finanční nároky a ostatními příspěvky.
2. Sdružení má vlastní majetek, se kterým hospodaří orgány Sdružení na základě ročního rozpočtu
schváleného Valnou hromadou Sdružení. Sdružení vede podvojné účetnictví o stavu a pohybu
majetku, příjmech a výdajích, sestavuje roční účetní výkazy. Vedení účetnictví Sdružení provádí
Správní radou sdružení vybraný účetní a daňový poradce na základě smlouvy o dílo.
3. Vyúčtování hospodaření Sdružení za uplynulý kalendářní rok musí být projednáno Správní radou
a Dozorčí radou Sdružení a schváleno Valnou hromadou Sdružení. Vyúčtování výsledků
hospodaření se předkládá ke schválení Valné hromadě Sdružení do tří měsíců po skončení
kalendářního roku.
4. Návrh rozpočtu na další kalendářní rok schvaluje po projednání Správní radou Valná hromada
Sdružení v závěru předcházejícího kalendářního roku. Pokud Valná hromada neschválí návrh
rozpočtu na další kalendářní rok do konce předcházejícího kalendářního roku, Sdružení hospodaří
podle rozpočtového provizoria, vycházejícího z principů rozpočtu předcházejícího roku a
schváleného Správní radou. Připomínky k návrhu rozpočtu a vyúčtování hospodaření mohou
členové Sdružení uplatnit na zasedání příslušného orgánu Sdružení.
5. Výše členských příspěvků na příslušný kalendářní rok schvaluje Valná hromada na návrh Správní
rady Sdružení ve vazbě na návrh rozpočtu na další kalendářní rok. Nový člen Sdružení přijatý do
30. 6. daného roku včetně platí celou částku stanoveného členského příspěvku na daný rok; člen
přijatý po 30. 6. daného roku platí alikvotní část (dle počtu měsíců) stanovené částky příspěvku na
daný rok.
6. Členové a jejich zástupci nemají nárok na úhradu nákladů spojených se svojí činností v orgánech
Sdružení a jeho odborných komisích.
§ 4 Členství ve Sdružení, jeho vznik a ukončení
1. Za člena Sdružení může být v souladu se Stanovami Sdružení přijata právnická osoba na základě
rozhodnutí příslušného orgánu této právnické osoby.
2. Žádost o členství musí být podána písemně. Součástí žádosti musí být prohlášení žadatele, že
bude dodržovat stanovy, respektovat rozhodnutí orgánů Sdružení, bude se podílet na činnosti
Sdružení a přispívat k naplňování jeho cílů.
3. O členství žadatele rozhoduje Valná hromada, na návrh Správní rady. Členství vzniká dnem a za
podmínek stanovených v rozhodnutí o přijetí nového člena.
4. Členství ve Sdružení zaniká:
a) doručením rozhodnutí statutárního orgánu právnické osoby nebo doručením usnesení
členského svazku obcí / mikroregionu o vystoupení ze Sdružení Správní radě Sdružení,
Strana 2 (celkem 7)
b) rozhodnutím Valné hromady o vyloučení pro neplnění povinností vyplývajících z členství; člen
může být vyloučen, jestliže jednal v rozporu se zájmy Sdružení nebo přes dvě písemné
upomínky neuhradil v náhradním termínu svůj roční členský příspěvek v celé výši; návrh na
zánik členství Valné hromadě dává zpravidla Správní rada,
c) zánikem člena.
5. Vystoupit ze Sdružení, popř. vyloučit člena ze Sdružení lze pouze k poslednímu dni kalendářního
roku v němž člen předložil Správní radě usnesení nebo rozhodnutí dle § 4 odst. 3 písm. a), popř. v
němž Valná hromada rozhodla o vyloučení tohoto člena.
6. Zaplacené roční členské příspěvky a další poplatky či jejich zůstatky se v případě zániku členství
za existence Sdružení nevracejí; majetkové vypořádání se neprovádí.
§ 5 Přidružené členství ve Sdružení, jeho vznik a ukončení
1. Přidruženými členy Sdružení se mohou stát fyzické osoby jejichž činnost souvisí se zajišťováním
cestovního ruchu a jeho rozvojem.
2. O přidruženém členství na základě písemné přihlášky rozhoduje Správní rada, která dává vznik
přidruženého členství Valné hromadě na vědomí.
3. Přidružený člen má právo poradního hlasu na zasedání Valné hromady Sdružení a Sekcí Správní
rady Sdružení.
4. Přidružený člen má povinnost hradit roční členské příspěvky stanovené Valnou hromadou
Sdružení.
5. Přidružené členství zaniká doručením oznámení o svém vystoupení ze Sdružení Správní radě
Sdružení, vyloučením z důvodu nezaplacení ročního členského příspěvku po dvou písemných
upomínkách a zánikem přidruženého člena.
§ 6 Práva a povinnosti členů Sdružení
1. Člen Sdružení má právo:
a) kontrolovat činnost Sdružení a podílet se na výsledcích jeho činnosti, vyjadřovat se k jeho
činnosti, obdržet odpověď na své podněty a být informován o celkové činnosti Sdružení,
b) předkládat připomínky a náměty při přípravě podkladů pro jednání orgánů Sdružení a vznášet
námitky a připomínky pro jejich rozhodnutí,
c) navrhovat a volit své zástupce do orgánů Sdružení,
d) být informován o činnosti a hospodaření orgánů Sdružení,
e) účastnit se Valné hromady Sdružení prostřednictvím pověřené osoby (zástupce) právnické
osoby, která se musí prokázat písemným pověřením příslušného člena Sdružení k právu
účastnit se Valné hromady Sdružení,
f) podílet se na rozhodování Valné hromady hlasováním,
g) využít všech poskytovaných informací i individuální pomoci v oblasti konzultační a poradenské
a dalších služeb včetně případné účasti na marketingových akcích cestovního ruchu za
předpokladu, že tím nedojde k poškození zájmů jiných členů Sdružení,
h) účastnit se a podílet se na všech akcích pořádaných Sdružením zdarma nebo
v předem určených případech vyžadujících zvláštní úsilí Sdružení za úhradu,
i) využívat bezplatně určené výstupy práce Sdružení,
j) využívat pro potřeby Sdružení služeb a zařízení Sekretariátu Sdružení.
2. Člen je povinen:
a) hájit zájmy Sdružení, naplňovat vizi a cíle Sdružení, plnit přijaté úkoly a dodržovat Stanovy
Sdružení (dále jen “Stanovy”),
b) účastnit se osobně nebo prostřednictvím svého zástupce zasedání Valné hromady Sdružení a
dalších zasedání a jednání orgánů Sdružení, jejichž je členem,
c) stvrzovat podpisem svého zástupce účast na prezenční listině při zasedání orgánu Sdružení
či jiných akcích pořádaných Sdružením,
d) zaplatit roční členský příspěvek do 31. března příslušného kalendářního roku,
e) neodkladně hlásit svou aktuálně platnou adresu včetně údajů o telefonickém, faxovém a
elektronickém spojení, jmen řádně zvolených zástupců člena Sdružení apod.
§ 7 Orgány Sdružení
1. Orgány Sdružení jsou:
a) Valná hromada Sdružení (dále jen “Valná hromada”)
b) Správní rada Sdružení (dále jen “Správní rada”)
c) Předseda Správní rady (dále jen “Předseda”)
d) Dozorčí rada Sdružení (dále jen “Dozorčí rada“)
Strana 3 (celkem 7)
e) Odborné sekce Správní rady (dále jen “Odborné sekce”)
2. Orgány Sdružení se řídí Stanovami Sdružení a platnými právními předpisy České republiky.
§ 8 Valná hromada
1. Valná hromada je nejvyšším orgánem Sdružení a řídí se Stanovami Sdružení a Jednacím řádem
Valné hromady.
2. Řádná Valná hromada se koná nejméně jednou ročně na základě písemné pozvánky s uvedením
jména a sídla Sdružení, místa, data a hodiny konání a označením řádné Valné hromady;
pozvánka musí být doručena členům Sdružení nejpozději 14 dnů před konáním Valné hromady.
3. Mimořádnou Valnou hromadu svolává Správní rada z vlastního podnětu, popřípadě požádá-li o to
alespoň více než třicet procent členů Sdružení. Pozvánka musí obsahovat jméno a sídlo
Sdružení, místo, datum a hodinu konání a označení mimořádná Valná hromada; pozvánka musí
být doručena členům Sdružení nejpozději 14 dnů před konáním mimořádné Valné hromady.
4. Mimořádná Valná hromada projednává pouze body, které byly v návrhu označeny jako podnět ke
svolání mimořádné Valné hromady.
5. Valná hromada rozhoduje hlasováním. Rozhodnutí je přijato, získá-li nadpoloviční většinu z
přítomných hlasů.
6. Je-li na pořadu jednání rozhodování podle odstavce 10. písm. b) a d) vyžaduje se při projednávání
těchto bodů přítomnost alespoň dvou třetin členů. K přijetí rozhodnutí se potom vyžaduje souhlas
většiny dvou třetin hlasů všech členů. Pokud toto množství hlasů není přítomno při prvním jednání
valné hromady, svolá rada do třiceti dnů novou valnou hromadu. Pro jednání této valné hromady
se uplatní ustanovení odst. 5.
7. Delegátem Valné hromady nebo mimořádné Valné hromady s hlasovacím právem může být
pouze určený zástupce člena Sdružení – právnické osoby.
8. V případě vážných důvodů, které brání určenému zástupci člena Sdružení účastnit se řádné nebo
mimořádné Valné hromady, může člen svým zastupováním pověřit jiného svého zástupce;
oprávnění k zastupování člena je prokázáno písemným pověřením vydaným členem Sdružení.
Pověření v písemné formě musí obsahovat podpis osoby oprávněné jednat jménem právnické
osoby člena (§ 6 odst. 1 písm. e) Stanov), která pověření vydává a otisk razítka zastupovaného
člena. Zástupce člena (právnické osoby) Sdružení má při hlasování vždy právo jednoho hlasu.
9. Valná hromada je usnášeníschopná, je-li při prezenci zaregistrováno více než padesát procent
členů Sdružení. Členem Sdružení se pro účely registrace na Valné hromadě rozumí, že člen
Sdružení může pověřit pouze jednoho zástupce k jednání na zasedání Valné hromady (§ 6 odst. 1
písm. e) Stanov). Nesejde-li se takový počet členů nebo klesne-li jejich počet během jednání pod
tuto hranici, svolá rada do třiceti dnů valnou hromadu se shodným, případně jen zbývajícím
pořadem jednání.
10. V působnosti Valné hromady je:
a) stanovení hlavních směrů, předmětu činnosti a základních programových dokumentů
Sdružení,
b) schvalování Stanov Sdružení a jejich změn
c) schvalování Jednacího řádu Valné hromady,
d) rozhodnutí o přijetí zásadních stanovisek k problémům předmětu činnosti Sdružení,
e) schvalování přijetí nových členů sdružení na základě návrhu Správní rady,
f) schvalování vyloučení člena sdružení na základě návrhu Správní rady,
g) volba a odvolání členů Správní rady,
h) volba a odvolání členů Dozorčí rady,
i) schvalování rozpočtu a pravidla pro hospodaření s rozpočtovými prostředky na příslušný
kalendářní rok, vč. schvalování případných odměn za činnost ve Správní radě,
j) schvalování roční účetní závěrky,
k) schvalování výroční zprávy o činnosti Sdružení,
l) rozhodování o majetkoprávních úkonech s nemovitým majetkem Sdružení; tuto působnost
může převést na Správní radu,
m) rozhodování o majetkoprávních úkonech s movitým majetkem Sdružení; tuto působnost může
převést na Správní radu,
n) rozhodování o majetkoprávních úkonech v ostatních majetkových záležitostech, které nejsou
upraveny těmito Stanovami; tuto působnost může převést na Správní radu Sdružení,
o) rozhodování o doplňkové činnosti,
p) rozhodování o zřízení, založení a zrušení právnických osob a o majetkové účasti Sdružení v
právnických osobách,
q) ukládání úkolů Správní radě a Dozorčí radě,
Strana 4 (celkem 7)
r) projednání zprávy Dozorčí rady za období mezi Valnými hromadami,
s) rozhodování o stanovení ročního členského příspěvku pro členy Sdružení z řad
podnikatelských subjektů, sdružení či svazků obcí a ostatních právnických osob včetně
neziskových organizací a přidružených členů Sdružení,
t) rozhodování o splynutí, sloučení a rozdělení nebo jiných změnách právního statutu Sdružení,
u) rozhodování o dalších otázkách, které Stanovy Sdružení a příslušné právní předpisy svěřují
do působnosti Valné hromady,
v) rozhodnutí o zrušení Sdružení.
§ 9 Správní rada
1. Správní rada je statutárním orgánem Sdružení a nejvyšším výkonným orgánem
v období mezi Valnými hromadami a zajišťuje plnění usnesení Valné hromady. Rozhoduje o
všech záležitostech Sdružení, které nejsou vyhrazeny Valné hromadě.
2. Správní rada řídí a kontroluje činnost Sdružení v období mezi Valnými hromadami. Správní rada
zasedá minimálně pětkrát ročně a jedná a usnáší se podle Jednacího řádu Správní rady. Ze své
činnosti je Správní rada odpovědná Valné hromadě.
3. Správní rada je volena Valnou hromadou na období čtyř kalendářních let. Členy Správní rady volí,
odvolává, příp. schvaluje jejich kooptaci, Valná hromada. Členové Správní rady zůstávají ve funkci
člena Správní rady až do zvolení nové rady.
4. Počet členů Správní rady stanoví valná hromada, jejich počet však musí být vždy lichý. Valná
hromada volí Správní radu ze členů Sdružení, Správní rada si ze svého středu volí předsedu a
místopředsedu. Člen Správní rady může z členství ve Správní radě odstoupit. Své odstoupení je
povinen sdělit Správní radě písemně.
5. Předsedovi, místopředsedovi a členům Správní rady mohou být hrazeny výdaje a náklady
související s výkonem jejich funkce z prostředků schváleného rozpočtu Sdružení. Správní rada
může navrhnout Valné hromadě odměny za výkon funkce z prostředků schváleného rozpočtu
Sdružení.
6. Členství ve Správní radě zaniká:
a) odvoláním,
b) odstoupením z funkce,
c) zánikem funkce uplynutím funkčního období nebo odvoláním pověření zástupce člena
d) zánikem člena.
náhradník, kooptuje Správní rada nového člena. S kooptací člena Správní rady musí vyslovit
souhlas nejbližší valná hromada.
8. Funkční období Správní rady končí zvolením nové Správní rady Valnou hromadou.
9. V působnosti Správní rady je:
a) volit, případně odvolávat, ze svého středu předsedu a místopředsedu; výsledek neprodleně
oznámit Valné hromadě,
b) schvalovat Jednací řád Správní rady a jeho změny,
c) informovat Valnou hromadu o činnosti Správní rady formou zprávy o činnosti,
d) kooptovat v případě odstoupení člena Správní rady jiného člena Sdružení; kooptace musí být
předložena dodatečně ke schválení nejbližší Valné hromadě,
e) činit rozpočtová opatření v rámci schváleného rozpočtu na kalendářní rok do výše …… tis. Kč,
f) rozhodovat o přijetí daru,
g) rozhodovat o počtu pracovních míst v Sekretariátu včetně náplně práce a výše platu včetně
podmínek hmotné zainteresovanosti,
h) svolávat řádnou nebo mimořádnou Valnou hromadu a připravovat její program,
i) zajistit plnění usnesení Valné hromady,
j) posuzovat a řešit návrhy a doporučení Odborných sekcí,
k) připravovat návrhy Vlané hromadě na přijetí nových členů Sdružení,
l) připravovat návrhy Vlané hromadě na vyloučení člena pro neplnění povinností člena Sdružení,
m) zřizovat a rušit Odborné sekce, jmenovat jejího předsedu a její další členy na návrh předsedy
Odborné sekce,
n) jmenovat a odvolávat zástupce Sdružení v mezinárodních organizacích,
o) jmenovat a odvolávat ředitele Sekretariátu na návrh předsedy Správní rady,
p) stanovit plat řediteli Sekretariátu,
q) prostřednictvím Předsedy ukládat úkoly řediteli Sekretariátu,
r) schvalovat Organizační řád Sekretariátu včetně jeho organizační struktury,
Strana 5 (celkem 7)
s) rozhodovat o dalších otázkách, které nejsou svěřeny jinému orgánu Sdružení.
§ 10 Rozhodování Valné hromady a Správní rady
1. Valná hromada rozhoduje hlasováním delegátů, Správní rada rozhoduje hlasováním svých členů.
2. Základním způsobem hlasování je:
a) hlasování veřejné,
b) hlasování tajné.
3. Podmínky a způsob hlasování Valné hromady a Správní rady jsou upraveny
v jednotlivých jednacích řádech.
§ 11 Předseda Správní rady
1. Předseda Správní rady (dále jen “Předseda”) je statutárním orgánem Sdružení ve smyslu § 7, 8 a
9 Stanov, není-li dále stanoveno jinak.
2. Předseda je ze své činnosti odpovědný Správní radě.
3. Funkční období Předsedy končí zvolením nového Předsedy. Výkon funkce zaniká jeho
odstoupením nebo jeho odvoláním z funkce Předsedy. Odstoupení nabývá účinnosti doručením
písemného prohlášení do Sekretariátu Sdružení.
4. V působnosti Předsedy je:
a) zastupovat Sdružení navenek,
b) svolávat a řídit zasedání Správní rady,
c) podepisovat usnesení Správní rady; nutnou podmínkou je spolupodpis dalšího člena Správní
rady,
d) činit majetkoprávní úkony v souladu § 8 a 9 Stanov; nutnou podmínkou je spolupodpis dalšího
člena Správní rady,
e) vymezit působnost ředitele Sekretariátu a stanovit pravidla pro jeho zastupování,
f) plnit funkci statutárního orgánu zaměstnavatele ve vztahu k řediteli Sekretariátu a ostatním
zaměstnancům Sekretariátu včetně organizačních složek Sekretariátu,
g) odpovědnost za hospodaření Sdružení v rozsahu § 3 Stanov Sdružení,
h) činit rozpočtová opatření v rámci schváleného rozpočtu na kalendářní rok do výše …. tis. Kč.
§ 12 Místopředseda Správní rady
1. Základní působností místopředsedy Správní rady (dále jen “Místopředseda”) je koordinace
činnosti jednotlivých orgánů Sdružení ve spolupráci s Předsedou v rámci své působnosti dle
Stanov. Místopředseda je ze své činnosti odpovědný Správní radě.
2. Místopředseda zastupuje Předsedu v plném rozsahu, pokud není upraveno jinak.
§ 13 Dozorčí rada
1. Dozorčí rada je nezávislým kontrolním orgánem Sdružení, který se řídí při svém jednání Jednacím
řádem Dozorčí rada a který je ze své činnosti odpovědný Valné hromadě.
2. Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a Stanov v činnosti Sdružení a kontroluje
hospodaření s finančními a hmotnými prostředky Sdružení, kontroluje dodržování rozpočtu a
provádí kontrolu účtů; příslušné orgány Sdružení jsou povinny předložit Dozorčí radě požadované
podklady. Dozorčí rada je oprávněna nahlížet do všech záznamů, dokladů a ostatních materiálů
Sdružení a požadovat k nim příslušná vysvětlení. Dozorčí rada může dát podnět ke svolání
zasedání mimořádné Valné hromady v případě zjištění závažných nedostatků.
3. Valná hromada volí tři členy a jednoho náhradníka Dozorčí rady na období čtyř let. V případě
ukončení činnosti zvoleného člena Dozorčí rady postupuje na jeho místo zvolený náhradník.
Funkční období Dozorčí rady končí zvolením jejích nových členů Valnou hromadou.
4. Žádný člen Dozorčí rady nesmí být členem Správní rady a Odborných sekcí.
5. Členové Dozorčí rady si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu Dozorčí rady.
6. Dozorčí rada je povinna podávat Valné hromadě na jejím zasedání písemnou zprávu o své
činnosti jednou ročně.
7. Dozorčí rada je oprávněna účastnit se prostřednictvím svého zástupce s hlasem poradním
zasedání Správní rady, předkládat Správní radě závěry vyplývající z kontrolní činnosti Dozorčí
rady a navrhovat v případě potřeby způsob řešení zjištěných nedostatků.
8. Dozorčí rada řeší odvolací řízení členů Sdružení vůči rozhodnutí orgánů Sdružení a navrhuje
řešení Valné hromadě.
9. Dozorčí rada provádí smírčí řízení mezi členy nebo mezi členy a orgány Sdružení.
10. Členství v Dozorčí radě zaniká:
e) odvoláním,
Strana 6 (celkem 7)
f) odstoupením z funkce,
g) zánikem funkce uplynutím funkčního období nebo odvoláním pověření zástupce člena
h) zánikem člena.
náhradník, kooptuje Dozorčí rada nového člena Dozorčí rady. S kooptací člena Dozorčí rady musí
vyslovit souhlas nejbližší valná hromada.
§ 14 Odborné sekce Správní rady
1. Správní rada může ustavovat pro řešení určitého okruhu problémů své poradní orgány – Odborné
sekce, které jsou složeny ze zástupců členů Sdružení, případně z řad spolupracujících odborníků
a expertů.
2. O vzniku a zániku Odborné sekce rozhoduje Správní rada.
3. Členové Odborné sekce z řad členů Sdružení mají hlas rozhodovací, ostatní její členové mají hlas
poradní.
4. Odborná sekce má minimálně tři členy.
5. V čele Odborné sekce je předseda jmenovaný Správní radou. Předseda Odborné sekce je
odpovědný za její činnost Správní radě. Předsedou Odborné sekce může být jen zástupce člena
Sdružení dle § 4 a 6 Stanov.
6. Členy Odborné sekce jmenuje Správní rada na návrh předsedy Odborné sekce.
§ 15 Sekretariát Sdružení
1. Sekretariát Sdružení (dále jen “Sekretariát) je výkonnou jednotkou Správní rady.
2. Činnost Sekretariátu schvaluje Správní rada.
3. Sekretariát zajišťuje výkon rozhodnutí orgánů Sdružení. Sekretariát zajišťuje technickoadministrativní agendu a úkoly spojené s činností Sdružení. Vede databázi členů a dalších
kontaktů, koordinuje styk s veřejností, zprostředkovává informace a zodpovídá za prezentaci
Sdružení. Úzce spolupracuje se subjekty, které mají vztah k činnosti Sdružení.
4. Sekretariát informuje čtvrtletně Správní radu o činnosti orgánů Sdružení.
5. Vztahy a působnost Sekretariátu jsou vymezeny Organizačním řádem Sekretariátu; nedílnou
součástí je Organizační schéma Sekretariátu a Sdružení.
6. V čele Sekretariátu stojí ředitel, který je odpovědný za chod Sekretariátu Předsedovi.
§ 16 Zrušení Sdružení
1. Sdružení se ruší rozhodnutím Valné hromady za podmínky, že dvě třetiny členů vysloví souhlas
se zrušením Sdružení, není-li dále stanoveno jinak.
2. Sdružení zaniká:
a) zrušením bez likvidace, rozhodne-li Valná hromada při zrušení současně
o veškerém majetku, právech a povinnostech,
b) zrušením s likvidací, není-li při zrušení možno rozhodnout současně o veškerém majetku,
právech a povinnostech Sdružení; Valná hromada jmenuje v takovém případě likvidátora a
přijme zásady pro likvidaci v souladu s příslušnými právními předpisy; nejmenuje-li likvidátora
Valná hromada, určí ho soud,
c) nesejde-li se řádná usnášeníschopná Valná hromada ani po trojím opakovaném řádném
svolání; odstup mezi jednotlivými svoláními musí být v takovém případě nejvýše šest měsíců
a nejméně dva měsíce před dnem konání; v takovém případě rozhodne o zrušení Sdružení
Správní rada.
d) Orgán, který rozhodl o zrušení Sdružení, jmenuje a odvolává likvidátora a stanoví mu
odměnu.
§ 17 Doplnění a změna Stanov
O změně nebo doplnění Stanov rozhoduje Valná hromada.
§ 18 Účinnost
Tyto Stanovy nabývají účinnosti dnem ……………...
……………..…………………………………
předseda Správní rady
Sdružení Královský Křivoklátský klastr cestovního ruchu
Strana 7 (celkem 7)