Kde žijí lvi - Katedra obecné lingvistiky

Kde žijí lvi
Komentář k (anti)encyklopedistické tezi strukturalistické lexikální sémantiky v poválečném Československu
Marek Nagy
Katedra obecné lingvistiky, FF UP v Olomouci
[email protected] - http://.oltk.upol.cz
O možnostech recyklace
Vymezení sporu
●
dilema: slovník nebo encyklopedie v modelech československé lexikální sémantiky (ČSLS)?
●
vychodiska → československá strukturalistická sémantika = program NE encyklopedismu!
●
●
●
●
●
otázka → jde o nutnou opozici strukturalismu a encyklopedie?
●
teze → tendování ČSLS k encyklopedičnost proklamaci navzdory
Můžeme / měli bychom / dokážeme odlišit specificky jazykovou-sémantickou informaci od
informace mimojazykové, encyklopedické?
Jaky typ informací by měl obsahovat (jazykovědny) popis vyznamu slov?
Dokážeme spolehlivě identifikovat a vymezit fakta jazykového vyznamu a odlišit je od faktů
nejazykovych, faktů tykajících se mimojazykové skutečnosti?
= zrcadlo vyvoje světové lingvistiky ve 2. polovině 20. století
●
apendix: jak je možné recyklovat strukturalistickou metodu ? / ! ve službách encyklopedie
Existuje odlišnost mezi znalostí jazykového vyznamu a znalostí o světě?
●
Dokážeme takovou hranici systematicky a teoreticky uchopit?
●
●
Otázky
Definice přístupů
slovníkářsky přístup: vyznam = omezeny počet sémů, které jsou „clearly distinguished
●
from general knowledge concerning the type of entity referred to. The basic sense of bull, for
example, is often represented by the semantic features [MALE], [ADULT], and [BOVINE], to
the exclusion of anything else we might know about these creatures (e.g. their role in bull
fights and rodeos)“ (Langacker, 2008, s. 38) x encyklopedicky přístup: „lexical meaning
resides in a particular way of accessing an open-ended body of knowledge pertaining to a
certain type of entity“ (tamtéž, s. 39).
●
●
●
Existuje specifická jazykovědná teorie vyznamu, která vyděluje specificky jazykovou rovinu
toho, co bychom mohli nazvat „lingvistickym“ vyznamem?
Hledáme při popisu lexikálního vyznamu specificky jazykové minimum, nebo byt spíš
maximalističtí a charakterizovat to, co považujeme za proces rozumění a interpretace?
Má byt lexikální sémantika striktně denotativní a reduktivně relační, nebo má zachycovat i
potencionalitu konotačního aspektu jazyka?
Kolik si má sémantika „ukousnout“ z procesu konstituce vyznamu v komunikačním aktu?
Sumarizace
Antiencyklopedičnost ČSLS
●
●
●
●
„Popis lingvistický (distaktní), nikoliv encyklopedický (kontaktní, který je v
kontaktu s předměty reality)“ J. Filipec
„Z hľadiska opisnej, resp. štruktúrnej lingvistiky je dôležité iba vymedzenie
sémovej štruktúry jazyku imanentných sémantický prvkov, ktorých skúmanie
patrí do jej kompetencie. Obsah slova a noémová štruktúra sú tu irelevantné
javy a príslušné termíny sú z jej hľadiska nepotrebné.“ J. Dolník
„(T)reba rozlišovať poznatky, ktoré sú jazykovo spracované, a poznatky, ktoré
nie sú fixované v lexikálno-sémantických jednotkách [...] Preto možno
semému charakterizovať ako lingvisticky relevantnú časť mimolingvistických
odrazov.“ V. Blanár
●
●
●
NS*
relevantní sémy
Integrace
+
diference
PS*
●
●
Odlišení relevantních sémů (jež jsou součástí popisu denotace a získáváme
je relační analyzou uvnitř lexikálního pole) od konotace jako schopnosti
„lexikální jednotky […] vyjadřovat sémantické rysy, které nepatří k jejím
relevantním ani potenciálním významovým komponentům, jen se jimi
asociačně vyvolávají ve vědomí uživatelů jazyka“. I. Němec
Existuje specificky jazyková rovina, jež je předmětem jazykovědného popisu
lexikálního vyznamu (Filipec, Blanár, Dolník)
Vyznam lze vhodně popsat prostředky komponentové analyzy (např. Blanár,
Filipec)
Dané komponenty jsou funkcí relačních vztahů uvnitř lexikálních polí jazyka
(generovány analyzou a la Nida)
Komponentová analyza generuje sémantické minimum LJ jako soubor
nutnych a postačujících podmínek pro vlastní identifikaci této jednotky
(Dolník)
Sémů je omezení počet (redukcionisticky postulát) a jsou uspořádány
hierarchicky (Filipec, Blanár)
Nesnesitelnost encyklopedie
„Zastánci slovníkové reprezentace tvrdí, že bere v úvahu vztahy, kterou jsou inherentní jazyku bez ohledu na prvky pocházející ze znalostí vnějšího světa, zatímco znalosti v encyklopedické podobě
by takové mimojazykové prvky předpokládaly. Aby mohli zastánci slovníkové reprezentace vysvětlit v přísně vědeckých termínech fungování jazyka, tvrdí, že je třeba použít svazek hierarchicky
organizovaných sémantických kategorií (jako PŘEDMĚT, ZVÍŘE versus ROSTLINA, SAVEC versus PLAZ) tak, aby – i bez jakékoliv znalosti o světě – bylo možné uskutečňovat různé inference jako
např. Jestliže savec, pak zvíře, jestliže tohle je savec, pak to není plaz […] Encyklopedické znalosti prý mají naopak neuspořádanou a nekontrolovatelnou podobu, a tak encyklopedický obsah pojmu
pes by prý sestával ze všeho toho, co o psech víme a co bychom vědět mohli, včetně takového detailu, jako že fenka jménem Best patří mé sestře – zkrátka takové znalosti, které by nemohl
kontrolovat ani Funes, muž se zázračnou pamětí. Úplně takhle to přirozeně není, neboť lze považovat za encyklopedické znalosti jen ty, které Společenství nějak veřejně registrovalo (a kromě toho
se má za to, že encyklopedická kompetence jakožto sdílená je omezena na různé sektory podle jakési dělby jazykové práce nebo je aktivována různými způsoby a v různých podobách v závislosti
na kontextech); avšak je jisté, že o předmětech a událostech tohoto světa nemluvě o jiných světech, se lze neustále dozvídat nová fakta, takže se nemýlí tak úplně ti, kdo shledávají tento
encyklopedický formát obtížně zvládnutelným“ (Eco, 2011, s. 216-217) → NIVELIZACE JAZYKOVÉ RELATIVITY ? NEKONTROLOVATELNOST POPISU ? LEXIKOGRAFICKÁ NEÚNOSNOST ?
Nesnesitelná přitažlivost encyklopedie
„zencyklopedičtování“ modelu = kreativita a variabilita komunikace
Filipec: implicitní/skryté a kontextové sémy
Dolník: integrálne a potenciálne sémy
Blanár: okrajové, potenciální, mimolingvistické sémantické příznaky
Němec: konotační (encyklopedické) vlastnosti lexikálních jednotek
Apendix: ECOlogická hypotéza
+ 0 = bachelor ?
Encyklopedie jako regulativní idea / model Q / = „sémantická analýza,
která by izolované termíny studovala jako systémy instrukcí
orientovaných k textu“ (Eco, 2010, s. 26)
slovníkové schéma je nástrojem klasifikace, ne definice
● slovník je slaby nástroj pro zachycení interpretativní síly textu
● mechanismus musí byt dynamicky a encyklopedicky
● lexikální sémantika musí byt primárně textově orientovaná
=
●
+
Literatura: BLANÁR, Vincent: Lexikálno-sémantická rekonštrukcia. Bratislava: Veda 1984. 209 s. / DOLNÍK, Juraj: Slovny vyznam a jeho explikácia. In: Jazykovedny časopis, 1978, roč. 29, č. 2, s. 112–122. / DOLNÍK, Juraj: Obsah, pojem a lexikálny vyznam. In: Jazykovedny časopis, 1982a,roč. 33, č. 1, s. 11–19. / DOLNÍK, Juraj: Sémovy rozbor obsahovych rovín slova a jeho dynamiky.
Jazykovedny časopis, 1982b, roč. 33, č. 2, s. 9–18. / DOLNÍK, Juraj: Lexikálna sémantika. Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave 1990. 303 s. / ECO, Umberto: Semiotics and the philosophy of language. Bloomington: Indiana University Press 1984. 242 s. / ECO, Umberto: Teorie sémiotiky. Brno: Janáčkova akademie múzickych umění v Brně 2004. 399 s. / ECO, Umberto: Lector in
fabula: role čtenáře, aneb, Interpretační kooperace v narativních textech. Praha: Academia 2010. 290 s. / EVANS, Vyvyan – GREEN, Melanie (2006). Cognitive Linguistics. An Introduction. Edinburgh: Edinburgh University Press 2006. 830 s. / FILIPEC, Josef: K úkolům české lexikologie. In: Slovo a slovesnost, 1968, roč. 29, č. 3, s. 259–276. „ FILIPEC, Josef: K otázce sémantického popisu
lexikálních jednotek. In: Slovo a slovesnost, 1973, roč. 34, č. 1, s. 78–83. / FILIPEC, Josef: Lexém sémém, oblast jeho užití a typy neurčitosti. In: Slovo a slovesnost, 1998, roč. 59, č. 2, s. 81–94. / FILIPEC, Josef – ČERMÁK, František: Česká lexikologie. Praha: Academia 1985. 281 s. / GEERAERTS, Dirk: Theories of Lexical Semantics. Oxford: Oxford University Press 2010. 341 s. / HAIMAN,
John: Dictionaries and encyclopedias. In: Lingua, 1980, roč. 50, č. 4, s. 329–357. / KATZ, Jerrold J. – FODOR, Jerry: The Structure of a semantic theory. In: Language, 1963, roč. 39, č. 2, s. 170–210. / KOŘENSKÝ, Jan: K otázce procesuálního pojetí slovní zásoby. In: Slovo a slovesnost, 1992, roč. 53, č. 4, s. 265–272. / LANGACKER, Ronald W.: Cognitive Grammar. A basic introduction.
Oxford: Oxford University Press 2008. 562 s. / NĚMEC, Igor (1980). Jazykové ztvárnění psychického odrazu skutečnosti v lexikální vyznam. Slovo a slovesnost , roč. 41, č. 1, s. 26–31. / NĚMEC, Igor (1987). Obrazné vyrazy a jejich lexikalizace. Slovo a slovesnost , roč. 48, č. 2, s. 110–123. / NIDA, Eugene A.: Componential analysis of meaning: an introduction to semantic structures. Hague:
Mouton 1979. / PEETERS, Bert (ed.): The lexicon-encyclopedia interface. Amsterdam: Elsevier 2000. 499 s. / TAYLOR, John: Approaches to word meaning: The network model (Langacker) and the two-level model (Bierwisch) in comparison. In: The lexicon-encyclopedia interface. Red. B. Peeters. Amsterdam: Elsevier 2000, s. 115–134.
Vznik tohoto příspěvku byl umožněn grantem CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami.