hakai Miko

Číslo 1
Ročník V
2014
T ý m o vá i n i c i a t i va p r o m í s t n í u d r ž i t e l n ý r oz v o j
Téma: ADAPTABILITA
Z OBSAHU • Resilience měst aneb jak čelit katastrofám • Výsledky soutěže Zelená
informacím 2013 • Konference k adaptabilitě na změnu klimatu • Transformace TIMUR
2
Editorial a rozloučení
Adaptace, resilience, decentralizace. Cizí slova, která nezní v češtině
právě libě, a řada lidí si za nimi nedokáže představit nic konkrétního. Přesto jsou důležitá z hlediska změn životního prostředí,
kterých jsme bezděčnými svědky. Po prudkém zlepšení ekologické situace po pádu komunistického režimu v 90. letech nyní
pozorujeme opětovné zhoršení některých parametrů, jako je například kvalita ovzduší. K tomu přistupují globální změny, z nichž
nejzávažnější je změna klimatu. Reakce českých politiků na tyto
environmentální výzvy je, na rozdíl od jejich kolegů ze západní
Evropy, ale i jiných států, mizivá. To je škoda, protože tyto změny
doslova designují budoucnost prostředí, v kterém budou žít naše
děti, spíše než předvolební proklamace nejmenovaných politických
stran a hnutí.
K změnám dochází nejen v životním prostředí, ale i v organizacích.
Po deseti letech odcházím koncem roku z Týmové iniciativy pro místní
udržitelný rozvoj. Věřím, že jsem za tu dobu prostřednictvím mnoha
realizovaných projektů a aktivit zanechal určitý otisk. A nejen proto, že se profesně zabývám ekologickou a uhlíkovou stopou. Osobně
považuji těchto deset let za rozhodně smysluplných. TIMUR v současné době prochází transformací nejen personální, ale i institucionální
(přeměna občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost).
Přeji mu, aby tyto změny přinesly novou energii a nové, obecně prospěšné aktivity, v souladu s posláním a právní formou nového TIMURu.
Viktor Třebický
Obsah
Bulletinu TIMUR / č. 1 / 2014
3
4
5
6
8
11
12
13
Výsledky Soutěže Zelená informacím 2013
Mirek Lupač / TIMUR
Editorial a přivítání
Milé čtenářky, milí čtenáři,
klíčovým slovem tohoto čísla bulletinu je nejspíš slovo „změna“,
v několika konotacích.
Tou první je změna klimatu. Praktický dopad změny klimatu
na úrovni měst představuje významný potenciální problém. Větrné
smrště, změna distribuce srážek a důsledky v podobě povodní,
sucha a s tím spojených hrozeb nedostatku pitné vody, požárů,
sesuvů půdy, mají vliv na fungování důležitých, ale velmi citlivých
městských struktur. Města musí hledat vhodné nástroje, s jejichž
pomocí přizpůsobí fungování měst měnícím se podmínkám. Nad tím,
co dopady změny klimatu a s tím spojené otázky přizpůsobení znamenají konkrétně, především na místní úrovni, úrovni měst a obcí,
se zamýšlíme v následujících článcích. Na okraj můžeme také dodat, že řešení problémů souvisejících s adaptací na změnu klimatu
bude zároveň jedním z hlavních průřezových témat nastávajícího
programovacího období EU. Navíc, celý proces programování se děje
pod taktovkou „teorie změny“. Ale to už je jiná „písnička“ a o té
někdy příště.
TIMUR sám v posledních měsících prochází významnými změnami,
a to organizačními. Počínaje stěhováním do nových prostor, výměnou
na pozici statutárního zástupce a transformací na obecně prospěšnou
společnost konče. Se vší vervou se snažíme přizpůsobit novým podmínkám a nastartovat další kapitolu naplňování vize, se kterou
byl TIMUR před jedenácti lety založen. Vytvoření účinné strategie
adaptace tedy, zdá se, je aktuální úkol i pro náš tým.
Závěrem mi dovolte poděkovat Viktoru Třebickému za jeho práci,
kterou odvedl na pozici ředitele TIMUR a za energii a um, který za dobu
svého působení rozvoji a aktivitám TIMUR věnoval.
Přeji Vám dostatek energie čelit změnám v profesním a osobním
životě a přívětivé jaro.
Transformace TIMUR na o.p.s.
Konference k adaptabilitě na změnu klimatu
Simona Kosíková / ředitelka
ROZHOVOR
Miroslav Šafařík / PORSENNA, o.p.s.
RESILIENCE měst, aneb jak chytře čelit
katastrofám
Mirek Lupač / TIMUR
Exkurze do Švýcarska
Kostlivec, kterému ujel vlak!
Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice
TIMUR
O nás, o vás:
Martin Kryl / člen Správní rady TIMUR
TIMUR
Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. p. s.
Olšanská 55/5, 130 00 Praha 3 / Tel.: 602 43 54 21 / e–mail: [email protected]
BULLETIN TIMUR
Vydává Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o. p. s., pouze
v elektronické podobě pro vnitřní potřebu a pro potřebů partnerů TIMUR.
REDAKCE
Michaela Koucká / odpovědná redaktorka
Mirek Lupač, Michael Pondělíček
DESIGN
Petra Sadilová / [email protected]
3
Výsledky Soutěže Zelená
informacím 2013
Mirek Lupač / TIMUR
Krnov potřetí za sebou uspěl
v soutěži o nejlepší webové stránky
věnované životnímu prostředí
V prostorách Ministerstva životního prostředí proběhlo
6. 12. 2013 slavnostní vyhlášení výsledků třetího ročníku
soutěže Zelená informacím o nejzdařilejší prezentaci
o životním prostředí na oficiálních internetových stránkách
měst. Soutěž pořádají neziskové organizace TIMUR, CI2, o.p.s.
a Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy
pod záštitou Ministerstva životního prostředí České republiky
a předsedy Svazu měst a obcí ČR a ve spolupráci se společností In-site.
Zelená informacím – podrobné srovnání prvních 15 míst. Sloupec
„bonus“ označuje míru zlepšení oproti předchozím ročníkům.
město
adresa
1 Krnov
www.krnov.cz
2 Opava
www.opava-city.cz
3 Přerov
www.mu-prerov.cz
4 Praha
www.praha.eu
5 Svitavy
www.svitavy.cz
6 Kopřivnice
www.koprivnice.cz
7 Frýdek-Místek
www.frydekmistek.cz
8 Louny
www.mulouny.cz
9 Prachatice
www.prachatice.cz
10 Kladno
www.mestokladno.cz
11 Hranice
www.mesto-hranice.cz
12 Zlín
www.mestozlin.cz
13 Vimperk
www.vimperk.cz
14 Jablonec nad Nisou www.mestojablonec.cz
15 Příbram
www.pribram.eu
Slavnostní foto vítězů z Městského úřadu v Krnově se zástupci partnerů
soutěže a hlavního sponzora.
Odborná porota vybírala mezi 269 městy s počtem obyvatel
vyšším než 5000 webové prezentace o životním prostředí,
které nejlépe splňovaly kritéria přehlednosti, úprav y,
přístupnosti aj. Na prvních třech místech se umístila města
Krnov, Opava, Přerov.
Město Krnov získalo toto ocenění již potřetí za sebou. Obhajoba potvrdila jeho výjimečnou pozici města, které se pyšní
nejkvalitnějšími webovými stránkami věnovanými životnímu
prostředí. Překvapením letošního ročníku je město Opava, které
se umístilo na druhém místě a zároveň získalo cenu „Skokan roku“,
za největší meziroční zlepšení environmentální prezentace.
Poskočila z 18. místa v roce 2012, což svědčí o výrazném
pokroku v informování o životním prostředí prostřednictvím
internetových stránek.
přístupnost obsah forma aktualizace ročenky subjektivně
bonus
4
Zástupkyně města Opava (vlevo) a Přerov(vpravo) převzaly oceněníφ z rukou Tomáše Háka, Viktora Třebického a výkonné místopředsedkyně
SMO Jany Vildumetzové.
Slovy Jany Vildumetzové, výkonné ředitelky kanceláře
Svazu měst a obcí ČR, která patnácti nejúspěšnějším městům
předávala ocenění: „Považujeme za přínosné, že soutěž bude
motivovat města k otevřenému přístupu k poskytování informací
obyvatelům a tím zvýší jejich zájem o otázky životního prostředí.“
Sekretář soutěže Mirek Lupač z TIMUR, o.p.s., k letošnímu
ročníku podotýká: „Protože se v minulých ročnících ukázalo,
že se úspěšná města mohou snadno ,zabetonovat‘ na prvních
Transformace
TIMUR na o.p.s.
Organizace Týmová iniciativa
pro místní udržitelný rozvoj, dříve
fungující jako občanské sdružení,
byla dnem 4. 2. 2014 zapsána
do justičního rejstříku jako obecně
prospěšná společnost.
V čínském kalendáři znamená tento
den počátek roku dřevěného koně.
Rok dřevěného koně má být „rychlý
a bujarý“ a jeho heslem je týmová
spolupráce!
Co budete dělat v týmu, v tom budete
úspěšní.
pozicích, byl nově zaveden motivační bonus za míru zlepšení.
Tento prvek vnesl do soutěže větší dynamiku a spravedlivě ocenil
snahu udržovat a zvyšovat kvalitu prezentací.“
Ředitel CI2, o.p.s., Josef Novák k soutěži řekl: „ Je vidět,
že česká města si mnohem více než dříve uvědomují důležitost
zveřejňování informací o životním prostředí. Kvalita těchto informací na stránkách měst se za čtyři roky soutěže jednoznačně
zlepšila.“
5
Týmová�iniciativa�pro�místní�udr�itelný�rozvoj,�o.�p.�s.,
Civitas�per�Populi,�o.�p.�s.�a Agentura�Koniklec,�o.�p.�s.
ve�spolupráci�s�Vysokou�školou�regionálního�rozvoje,�s.�r.�o.
si�Vás�dovolují�pozvat�na�konferenci
PØIZPÙSOBENÍ�ÈESKÝCH�MÌST
A OBCÍ�DÙSLEDKÙM�ZMÌNY
KLIMATU�JAKO�EKONOMICKÁ
A BEZPEÈNOSTNÍ�VÝZVA
3.�dubna�2014,�od�10.00�hodin
Praha,�Vysoká�škola�regionálního�rozvoje
Konference�je�urèena�zástupcùm�mìst,�politikùm�i�úøedníkùm,
zároveò�také�odborníkùm�a�zájemcùm�o�problematiku�zmìny
klimatu�a�jejího�vlivu�na�prostøedí�ve�mìstech.�Na�konferenci
jsou�rovnì��vítáni�další�zájemci�z�øad�profesí�jako�jsou
záchranáøi,�pojiš�ovací�specialisté,�odborníci�na�nakládání
s�vodami,�specialisté�orientovaní�na�rozvoj�regionu�a�na
bezpeènostní�problematiku.
(aktualizovaná�verze,�26.�3.�2014)
75�%�obyvatel�Èeské�republiky��ije�ve�mìstech.�Praktický�dopad�zmìny
klimatu�na�této�úrovni�proto�pøedstavuje�významný�potenciální�problém.
Mìsta�vèetnì�všech�jejich�existenènì�dùle�itých�struktur�jsou�na
dopady�zmìny�klimatu�citlivá�a�budoucí�vlivy�je�mohou�vá�nì�ohrozit.
Podle�prùzkumù�má�ze�zmìny�klimatu�a�jejích�dopadù�obavu�cca�65�%
mìstských�obyvatel,�kteøí�(velmi�správnì)�pøedpokládají,��e�nejvìtší
problémy�budou�spojeny�s��vodou,�a��u��z�hlediska�sucha�a�nedostatku
pitné�vody�nebo�z�hlediska�srá�ek�a�povodní.
Konference�reaguje�na�tuto�situaci�a�je�prvním�pøíspìvkem�ke�spoleèné
komunikaci�mezi�jednotlivými�subjekty�a�zájemci�o�toto�téma.�Cílem
konference�je�pøinést�první�informace�o�nástrojích�(vèetnì�finanèních)
k�problému�resilience�a�adaptace�na�zmìnu�klimatu.�Konference
by�mìla�pøispìt�k�vytváøení�sítí�mezi�mìsty�a�obcemi�v�ÈR�a�dalšími
subjekty,�které�tuto�problematiku�sledují�a�prakticky�se�jí�zabývají.
Øešení�problémù�souvisejících�s�adaptací�na�zmìnu�klimatu�bude
zároveò�jedním�z�hlavních�prùøezových�témat�nastávajícího
programovacího�období�EU�a�s�tím�i�prakticky�zamìøených�finanèních
mechanismù.�Stojíme�nyní�na�prahu�nového�programovacího�období,
kdy�je�ideální�doba�navrhnout�spoleèné�a�specifické�strategie
pøizpùsobení�zmìnì�klimatu�pro�místní�i�regionální�politiky
a�samosprávu�s�cílem�sní�it�budoucí�dopady�a�škody.�Mù�eme�se�tak
pøipravit�na�realizaci�souvisejících�programù�a�projektù�a�zamyslet�se,
co�od�nejbli�ší�budoucnosti�mù�eme�oèekávat.
Zmìna�klimatu�a�její�aktuální�dopady
Adaptabilita�a�resilience�mìst
„Road�Maps“�k�adaptabilitì
PROGRAM
9.15�–�10.00
Registrace
10.00�–�10.10
Zahájení,�zdravice�rektorky�VŠRR
10.10�–�10.20
Pøedstavení�hostující�instituce;
PhDr.�Pavla�Neèasová,�Ph.D.,�prorektorka�VŠRR
10.20�–�10.30
Strategický�pøístup�ke�zmìnì�klimatu�v�EU�a�OECD�(primární
a�sekundární�adaptace);�Ing.�Vladislav�Bízek,�CSc.
10.30�–�11.00
Stávající�poznatky�o�zmìnì�klimatu�v�ÈR;
RNDr.�Ladislav�Metelka,�Ph.D.,�Mgr.�Stanislava�Kliegrová,�Ph.D.,
ÈHMÚ�Hradec�Králové,�Oddìlení�meteorologie��a�klimatologie
11.00�–�11.30
Zmìny�v�hydrologickém�re�imu�ÈR�a�jejich�vztah�ke�zmìnì
klimatu; Mgr.�Mark�Rieder,
Výzkumný�ústav�vodohospodáøský T.�G.�Masaryka,�v.�v.�i.
11.30�–�12.00
Dopad�zmìny�klimatu�na�ekosystémové�slu�by�a�adaptace
ve�mìstech�a�sídlech; Mgr.�David�Vaèkáø,�Ph.D.,�Centrum�pro
výzkum�globální�zmìny AV�ÈR
12.00�–�12.45
Pøestávka�na�obìd
12.45�–�13.00
Mìsta,�obce�a�zmìna�klimatu;
Ing.�Marek�Jetmar,�Ph.D.,�Svaz�mìst�a�obcí�ÈR
13.00�–�13.15
Souèasný�pøístup�mìst�k�adaptaci�na�pøíkladu�Statutárního
mìsta�Hradce�Králové;
PaedDr.�Jindøich�Vedlich,�Ph.D.,�námìstek�primátora�pro�rozvoj
mìsta�Hradec�Králové
13.15�–�13.45
Praktická�stránka�pøípravy�mìsta�na�adaptaci;
Doc.�Ing.�arch.�Vladimíra�Šilhánková,�Ph.D.,�VŠRR
13.45�–�14.00
Mo�nosti�vyu�ití�GIS�pro�adaptaci�na�zmìnu�klimatu;
Ing.�Pavel�Struha,�Magistrát�mìsta�Hradec�Králové
14.00�–�14.30
Obyvatelé�mìst�a�vnímání�adaptace�na�zmìnu�klimatu;
Mgr.�Michael�Pondìlíèek,�Ph.D.,�VŠRR, TIMUR
14.30�–�14.45
Integrovaný�regionální�operaèní�program�a�adaptace;
David�Zeisel,�Ministerstvo�pro�místní�rozvoj,�Odbor�øízení
operaèních�programù
14.45�–�15.15
Cesta�k�adaptaci�zaèíná�spoluprací�v�sítích�mìst�a�sdílením
informací;�moderovaná�diskuse
ORGANIZAÈNÍ�POKYNY
Konference�se�koná 3.�dubna�2014,�od�10.00�hodin v�sále�Velkého
auditoria�Vysoké�školy�regionálního�rozvoje,��alanského�68/54,
Praha�17�–�Øepy.
Závazné�pøihlášky�zasílejte�e-mailem�na�adresu [email protected].
Pøíjem�pøihlášek�probíhá do�pondìlí�31.�3.�2014.�V�pøihlášce�uveïte�své
jméno,�název�organizace,�IÈ�a�adresu�organizace,�kontaktní�e-mail
a�telefon.�Vstup�na�konferenci�je�otevøen�úèastníkùm�do�naplnìní�kapacity
sálu,�kteøí�doruèí�závaznou�pøihlášku.
Doprava do�místa�konání�konference:
Autem:�v�tìsné�blízkosti�školy�pohodlnì�zaparkujete,�volné�plochy
k�parkování�jsou�naproti�budovì�školy�v��ulici�„Na�Chobotì“.
MHD:�Škola�se�nachází�u�autobusové
zastávky�„Škola�Øepy“�(autobus�è.�264),
autobusem�z�koneèné�stanice�metra�B
Zlièín�trvá�cesta�11�min.�Z�koneèné
tramvajové�zastávky�„Sídlištì�Øepy“�trvá
cesta�cca�7�min�(tramvaje�è.�9,�10,�16
nebo�autobus�è.�180).
GPS:�50°04'06.6"N�14°17'41.7"E
Dotazy�k�organizaènímu�zajištìní:
[email protected]
www.timur.cz
6
Udržitelnost měst v energetice a stavebnictví
Miroslav Šafařík
Ředitel obecně prospěšné společnosti PORSENNA, jejímž cílem
je přenést do běžné praxe principy udržitelného rozvoje,
především v oblasti hospodaření s energií a využívání obnovitelných zdrojů energie.
Můžete stručně představit organizaci PORSENNA?
Důvodem pro založení obecně prospěšné společnosti PORSENNA v roce 2004 byla potřeba reagovat na stále nízké
povědomí o dopadech lidské činnosti na životní prostředí.
S kolegou jsme tenkrát pracovali v Českém ekologickém ústavu a napadlo nás vydat se trochu jinou, vlastní cestou. Obecně bylo hlavní myšlenkou naší činnosti přenesení principů
udržitelného rozvoje do běžné praxe. Od začátku byly naším
profesním zaměřením energetika, stavebnictví a environmentální ekonomie, z čehož také vyplynulo i další konkrétní
působení celé společnosti.
Dnes poskytujeme poradenství pro udržitelnou výstavbu
a v dalších oblastech hospodaření s energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Významný podíl na naší činnosti
má spolupráce s městy, jimž pomáháme zavádět energetický
management. Pro tento účel provozujeme vlastní on-line
aplikaci e-manažer, což je náš dlouhodobý nosný projekt,
který má své místo i mezi mnoha velmi sofistikovanými
komerčními produkty podobného druhu. Řekl bych, že nás
tato konkrétní, ale velmi náročná práce naplňuje, nicméně
současně se snažíme udržovat naši pozici na poli odborně
uznávaných analýz a studií, v letošním roce například studie
potenciálu úspor energie v budovách nebo dotazníkové šetření mezi příjemci dotací z osy 3 v rámci OPŽP.
Zaměřujete se mj. na podporu využívání místních zdrojů energie, tj. decentralizaci.
Jak se v této oblasti České republice daří?
Historicky jsme se podíleli na studii potenciálu energetické soběstačnosti v Ústeckém kraji (2006) a od té doby nás
uplatňování strategie „ESO“ provází, resp. vyhledáváme
příležitosti pro její uplatnění. V rámci poradenství pro pasivní
domy považujeme využívání místních zdrojů za samozřejmou
součást výstavby a i naši klienti to tak většinou vnímají.
V případě měst a regionů je toto téma poněkud obtížnější,
ale pokud je v našich silách, pomáháme městům při jejich
rozhodování například přenášením příkladů dobré praxe.
Města se často rozhodují, zda si ponechají lokální výtopny
nebo je prodají a zde jsme schopni podpořit je například příkladem z Německa, kde naopak města kupují místní teplárny
od energetických společností. Myslíme si, že jedině tak mohou
získat jistou kontrolu nad budoucím vývojem a stabilitou zásobování teplem na svém území. Samozřejmostí by mělo být
také využití sluneční energie, kdykoli je projekt životaschopný v ekonomických relacích, které by v případě municipalit
měly být vedeny poněkud odlišnými kritérii, než v případě
soukromých subjektů.
7
Do společnosti jsme přinesli znalost legislativního prostředí
a podpůrných programů, na jejichž podobě jsem se s dalšími
kolegy dříve podílel při práci pro Ministerstvo životního prostředí. V turbulentním prostředí české legislativy bylo naštěstí poměrně dlouhé období relativní stability, v jehož průběhu
jsme se věnovali obnovitelným zdrojů, zejména v podobě
energetických auditů pro nově vznikající bioplynové stanice a další necentrální obnovitelné zdroje. V současnosti, po
kontroverzním zastavení podpory elektřině z OZE, je alespoň
aktuální další využití tepla z bioplynu nebo z biomasy, čemuž
bychom se nadále také rádi věnovali.
Vývoj v posledních letech završený letošní novelou zákona
o POZE lze považovat bez nadsázky za tragédii a řízené ukončení pozitivního vývoje k nezávislosti a obnovitelnosti české
energetiky. Pod záminkou nápravy fotovoltaického průšvihu
bylo vyhověno zájmům dalšího využívání uhlí, jádra a nesmyslné (a směrnici EU odporující) podpory tzv. energetického
využití odpadů. V rámci našich možností budeme podporovat
návrat ke zdravému rozumu, který zejména z pohledu municipalit velí k vyššímu podílu decentralizovaných zdrojů.
Často se dnes hovoří o nutnosti adaptace na
změnu klimatu. Co to pro vás znamená v praxi? Když jsme na přelomu let 2008 a 2009 připravovali Politiku
ochrany klimatu ČR, adaptačním opatřením jsme věnovali
zásadní pozornost. Je smutnou realitou České republiky,
že zde nikdy nebylo vytvořeno veřejné povědomí o příčinách,
vlivu a skutečné nebezpečnosti klimatické změny. Tento
klimaskepticismus se nutně projevil i na vnímání potřebnosti
adaptačních opatření a mechanismů. Přitom od počátku bylo
zřejmé, že dopady nejvíce dolehnou zejména na města a
obce. Některé aglomerace či jednotlivá města a obce již dnes
doplácí na změny klimatu více než jiné a lze očekávat,
že do budoucna budou čelit stále větším extrémním projevům počasí a tím i náklady na odstraňování lokálních škod
výrazně porostou, aniž by to bylo systémově zohledněno
v jejich rozpočtech.
Naše činnost v oblasti energetického managementu je více
zaměřena na mitigační opatření, ale snažíme se působit
obecně osvětově a jsme ve velmi úzkém kontaktu s kanceláří
Paktu starostů a primátorů. Pro první město v Paktu, pro Jeseník, jsme zpracovávali jeho Akční plán udržitelné energetiky, který podle metodiky Paktu obsahuje oba typy opatření.
Stále ale postrádáme v této oblasti vyšší (jakoukoli) podporu
ze strany státu.
Jaké má PORSENNA přání či plány do budoucna?
Za nás určitě budeme pokračovat v práci pro města a s městy
v oblasti zavádění a provádění energetického managementu
a směřování k udržitelné energetice. Za města bychom si
přáli, aby stále ve větší míře byla agenda energetického
managementu zařazována do jejich strategických plánů a hlavně
do personálního zajištění chodu úřadů.
Nadále budeme využívat každou příležitost pro osvětové
působení v oblastech změny klimatu s čímž je spojeno druhé
přání, aby ze strany státu byla věnována větší pozornost,
když už ne přímá podpora. Abych byl spravedlivý, je potřeba
vyzdvihnout přístup našeho ministerstva průmyslu a obchodu, které poskytuje městům dotaci na zavádění energetického
managementu a zjišťování potenciálu úspor pro realizaci opatření metodou EPC (Energy Performing Contracting, pozn. red.).
Rozhovor vedl Viktor Třebický.
8
RESILIENCE měst, aneb jak
chytře čelit katastrofám
Jak se postupně vyvíjí odborná a politická debata o změně
klimatu, stále větší pozornost je věnována právě adaptacím.
V březnu 2012 vznikla Evropská platforma pro klimatickou
adaptaci (Climate-ADAPT), jejímž cílem je podporovat adaptační
politiku prostřednictvím projektů, případových studií, poskytování informací a nejrůznějších akcí na všech úrovních. O rok
později, v březnu 2013, přijala Evropská komise Strategii EU
pro přizpůsobení změně klimatu. A zde se již obloukem vracíme k
pojmu resilience. Rada Evropské unie v úvodu ke strategii konstatuje, že „strategie má za cíl přispět k vyšší klimatické resilienci v Evropě a zlepšuje připravenost a kapacitu k odpovědi na dopady
změny klimatu na místní, regionální, národní úrovni i úrovni EU…“
Resilience jako slovníkové heslo
Slovo resilience pochází z latinského výrazu „resiliens, -entis“,
opětovně se stahující, zaujímající původní tvar, elastický. Anglický jazyk jej jako mnoho jiných latinských slov přebírá prakticky
beze změny a do češtiny se dostává v anglickém tvaru. Vyjádřit
jednoslovně význam slova resilience v češtině není snadné. Pokud
si pomůžeme tištěným vydáním anglického synonymického
slovníku1, najdeme ke slovu resilience slova obdobného významu,
která lze již lépe přeložit: „nezranitelnost“, „pevnost“, „pružnost“,
„odolnost“, „nezdolnost“. Pokud se zamyslíme nad původním významem latinského slova a příbuznými významy v angličtině, jsme
na dobré cestě proniknout pod povrch našeho cizokrajného slova.
mezinárodní charitativní neziskové organizace International Alert,
která se věnuje prevenci konfliktů ve světě:
Resilience je báječná metafora. Tak nějak vyjadřuje v jednom slově
vlastnosti ohýbání bez lámání, hojení po zranění, pružnosti spíše
než hrubé síly. Duby a palmy odolávají síle prudkého větru,
před kterou se ohnou a pak opět napřímí. Odolní lidé se zvedají poté,
co jsou sraženi na zem, zmobilizují psychické a fyzické rezervy,
aby si poradili s těžkými změnami, nebo se přikrčí u země, dokud
se bouře nepřežene. Odolná ekonomika se otřepe, odolné ekosystémy
se obnoví poté, co požáry nebo povodně pominou.
Resilience zajisté není nutně dobrá věc. Patrimonialismus a korupce
mohou být odolné proti změně, jelikož mohou vládnout silou, která
schvaluje vyloučení a zraňování žen, dětí a ohrožených lidí. Americký
akademik Andrew Nathan píše o autoritářské resilienci Komunistické
strany Číny, to znamená její schopnosti se přizpůsobit a dále prosperovat navzdory autoritativnímu, nedemokratickému pojetí moci.
International Alert je mírotvorná organizace. Říkáme, že mír je tehdy,
když lidé předvídají, zvládnou a vyřeší konflikty, které se rozhoří
v rámci společenství nebo mezi nimi a činí tak bez násilí. Takto jednající společenství a společnosti označujeme za resilientní. Jejich
resilience v reakci na napětí spočívá především v povaze vztahů
a institucí, které jim poskytují spíše pružnost než tvrdou sílu.
Svoboda a rovnost příležitostí jsou klíčovými indikátory vztahů
a institucí směřujících k míru.
Resilience a společnost
Pojem resilience trefně ilustrují úvahy, které na svém blogu
formuloval v březnu loňského roku Phil Vernon, programový ředitel
Carney, F. et Waite, M. (eds.), The Penguin Pocket English Thesaurus, Market House Book Limited, 1985.
1
Foto: KoS / 2007
Slovo „resilience“ není v obecné češtině používané. Doménou
tohoto slova je angličtina, případně odborná terminologie.
Proč o resilienci píši na stránkách Bulletinu TIMUR?
V čísle 1/2012 jsme přinesli v obsáhlém článku informaci o výsledcích sledování uhlíkové stopy měst. TIMUR se tímto tématem zabýval po dva roky v projektu „Uhlíková stopa měst jak
nástroj místní politiky ochrany klimatu“. Po výpočtu uhlíkové
stopy zapojených měst jsme se soustředili na možnosti, které
se nabízejí pro snížení místního příspěvku ke změně klimatu,
tedy k produkci skleníkových plynů. Toto proaktivní jednání
měst, států a globálního společenství označujeme jako mitigaci.
Při výpočtu uhlíkové stopy jsme jen okrajově zmínili druhou
neméně významnou oblast opatření reagujících na změnu
klimatu. Je to oblast adaptací, tedy přizpůsobení se důsledkům
změn klimatu.
Foto: Malene Thyssen / 2005
Mirek Lupač / TIMUR
9
V roce 2013 vyhlásila Rockefellerova nadace výzvu „100 Resilient Cities, Centennial Chalenge“. (překlad: autor článku)
Organizace a myslitelé v humanitárním sektoru dlouho považovali
resilienci za vlastnost, která by měla být vyžadována u společenství
zranitelných přírodními katastrofami: bouřemi, suchem, povodněmi
a hladomory, po kterých se musí vzpamatovat.
Resilience je středobodem myšlenky snižování rizika katastrof.
Janani Vivekananda ve svém výzkumu v Jižní Asii v několika uplynulých letech pozorovala domácnosti a společenství reagující
na ohrožení životního prostředí spojené se změnou klimatu.
Zjistila, že společenství schopnější lépe čelit stresu jsou resilientní
na základě jejich ekonomického a hmotného jmění, ale také rozsahu jejich příležitostí a možností volby, jejich přístupu k sociálnímu kapitálu, vztahů s příbuznými kdekoliv jinde a na základě
kvality řízení. Dobrá správa je dobrá pro resilienci...
Nassim Nicolas Taleb vysvětluje, že resilience je nejlépe vyjádřena
v decentralizovaných a organických společnostech, které mohou
pružně lokálně reagovat na stres a nejhůře v „přecentralizovaných“
a rigidních společnostech, kde je osobní a místní iniciativa potlačena.
(Vybrané části přeložil autor článku.
Originál celého příspěvku je k dispozici v angličtině na:
http://philvernon.net/2013/03/19/resilience-too-accurate-to-be-useful/)
Resilience měst
Podle Wikipedie je resilience měst definována jako „schopnost
se připravit, reagovat a zotavit se z vážného ohrožení spojeného
s více riziky s minimální újmou na bezpečnosti občanů a veřejném
zdraví, ekonomice a bezpečnosti dané urbanizované oblasti2
Současná akademická diskuse o resilienci měst se soustřeďuje na tři
významná ohrožení: změna klimatu, přírodní katastrofy a terorismus3,4.
Nebudeme tedy asi daleko od pravého významu pojmu
resilience měst v kontextu změny klimatu, když ji popíšeme
jako schopnost připravit a dynamicky aplikovat adaptační
opatření. Resilience představuje schopnost „chytré“ adaptace, která neklade za každou cenu odpor, ale hledá cesty, jak zranitelný systém ochránit s ohledem na změnu stále se měnících
podmínek a docílit po zásahu do systému co nejpevnějšího a
nejrychlejšího zotavení.
V roce 2010 vzniklo Globální fórum o městské resilienci a
adaptaci „Resilient Cities“. U jeho vzniku byla iniciativa globální sítě měst ICLEI sdružující municipality nakloněné principům
udržitelného rozvoje a Světové rady starostů pro otázky změny
Wilbanks, T (2007). „Výzkumná část iniciativy pro obecní a regionální resilienci (CARRI)“. Presentation at the Natural Hazards Center, University of Colorado-Boulder.
Coaffee, J (2008). „Risk, resilience, and environmentally sustainable cities“. Energy Policy 36, zveřejněno 18. května 2011.
4
Pickett, S. T. A.; M. L. Cadenasso, et al. (2004). „Resilient cities: meaning, models, and metaphor for integrating the ecological, socio-economic, and planning
realms“. Landscape and Urban Planning 69 (4): 373, zveřejněno 19. 5. 2011.
2
3
10
klimatu. Připomeňme si, že ICLEI stála též u zrodu společných
Evropských indikátorů (European Common Indicators – towards
local sustainability), které TIMUR sleduje a jedním z nich je právě „Místní příspěvek ke změně klimatu“. Stejně tak aktivity
starostů a primátorů nevznikly ze vzduchoprázdna. Také ony
navazují na Úmluvu starostů a primátorů (Covenant of Mayors),
která vznikla v roce 2008 z iniciativy Evropské komise s cílem
dobrovolně snižovat místní emise skleníkových plynů.
Globální fórum o resilienci měst se koná každoročně od roku
2010 v Bonnu. Podle organizátorů nabízí konference účastníkům
řadu dílčích setkání a aktivit zaměřených na pestrou řadu témat,
jakými jsou například posuzování urbánních rizik, scénáře zranitelnosti, logistika městské resilience, strategické plánování
ve městech a resilience, financování adaptačních opatření a další.
Nechybí témata věnovaná řešením konkrétních situací ve specifických oblastech, zejména četných živelních katastrof. Zájemci,
kteří se nemohou účastnit konference, mají možnost registrovat
se do „webináře“, tedy on-line semináře, kde jsou každoročně
diskutována témata konference. Webináře probíhají v 5 blocích
vždy od poloviny října do konce listopadu.
Světové společenství přispívá prostřednictvím Úřadu OSN
pro omezování rizika katastrof (UNISDR) k podpoře resilience
měst kampaní pod názvem „Making Cities Resilient: My City is
Getting Ready!“. Kampaň byla zahájena v roce 2010 a současná
etapa potrvá do roku 2015. Nyní je hlavním cílem zvýšení počtu
místních a národních vlád v kampani, prosazování výměny zkušeností a budování kapacit pod heslem „Investovat rozumněji,
stavět bezpečněji“, porovnávání a vyhodnocování výsledků
a podpora dalšího partnerství v oblasti resilience měst.
Resilience po našem
Nacházíme se na prahu dalšího programového období EU ohraničeného roky 2014–2020. Probíhá proces uzavírání Dohody o partnerství. Ta je základem pro tvorbu operačních programů a definování
konkrétních oblastí podpory z EU v budoucích letech. Současně
se již připravují jednotlivé operační programy. Pro města a regiony bude obzvlášť významný Integrovaný regionální operační
program (IROP), kde bude koncentrována většina prostředků
směřujících například na podporu infrastruktury ve městech.
Pro Evropskou unii je v následujícím programovacím období
obzvlášť významné téma nízkouhlíkové ekonomiky a adaptace
na změnu klimatu. Aby ovšem mohla být tato témata odpovědně
a seriózně včleněna do nových operačních programů, potřebuje
ČR strategický dokument, o který se mohou navrhovaná opatření
opřít, a to nejen v IROP, ale určitě i v Operačním programu Životní
prostředí a dalších. Má však ČR takový nezbytný základ?
Odpověď je jednoduchá: zatím nikoliv. Národní Politika
ochrany klimatu ČR „zamrzla“ v roce 2009. Ministerstvo životního
prostředí koordinuje přípravu Národní strategii přizpůsobení
změně klimatu. Ta má formulovat potřebná adaptační opatření.
Nedostatek zkušeností z místní a regionální úrovně a chybějící
domácí příklady a případové studie v oblasti městských adaptací
však budou určitě komplikovat navržení vhodných, efektivních
a skutečně smysluplných opatření. Kromě chybějících zkušeností
také chybí logický krok, kdy formulaci adaptačního opatření
musí předcházet studie zranitelnosti, nebo dopadu příslušných
jevů na městské prostředí. Jakkoliv dobře míněné návrhy opatření
ke zvýšení resilience měst ČR v budoucím období jsou tedy ohroženy
nedostatkem relevantních zkušeností, dat a informací nebo jejich
špatnou dostupností pro rozhodovací sektor.
Koncept resilience zní možná našim městům ve výše uvedených souvislostech jako vzdálená hudba. Je však otázkou,
kdy opět a zda vůbec bude ještě příležitost využít významných
finančních příspěvků k vytvoření hodnotných a účinných prvků
městské infrastruktury, jež opravdu pomohou pružně reagovat na vnější ohrožení, minimalizovat škody a rychle se z jeho
dopadů zotavit. Důležité je, aby principu resilience a širokému
dopadu adaptačních opatření porozuměly obě strany: ti, kteří
vytvářejí finanční mechanismy, i ti, kterým je podpora určena.
Poznámka redakce: Tento článek vznikl v listopadu roku 2013.
Vzhledem k tomu, že příspěvek vychází až nyní, byly vybrané části
faktografické povahy redakčně upraveny. Redakce se omlouvá,
pokud se i přes provedené úpravy v článku vyskytnou nedostatečně
aktuální informace.
Pražská Florenc během srpnové povodně v roce 2002 a stejné místo přibližně po deseti letech. Škoda způsobená vodou dosáhla bezmála
8 mld. Kč a Karlín se vzpamatovával několik let. Dnes patří mezi nejvyhledávanější rezidenční čtvrti Prahy. Někdo říká, že jeho rozkvětu
povodeň pomohla. Jeho dispozice a potenciál by se ale nejspíš projevily tak jako tak. Pražská tisíciletá voda je velkým mementem
zranitelnosti hlavního města i přes všechna přijatá opatření. (Foto: aktualne.centrum.cz a StreetView by Google Maps, montáž autor)
11
pozvánka
EXKURZE
DO ŠVÝCARSKA
přijměte pozvání na exkurzi
do švýcarského regionu Appenzell,
kde nám představí svůj přístup
k hospodaření se srážkovými vodami.
... ZA DObRÝmi příKlADy
hOSpODAřEní S DEŠťOVOU VODOU
pojeďte se podívat za příklady, jejichž použitelnost
prověřily roky fungování. Jaké jsou jejich vodohospodářské a ekonomické výhody?
Odborný doprovod:
– Dr. ing. ivana Kabelková (ČVUT, Fakulta stavební,
Katedra zdravotního a ekologického inženýrství)
– ing. Jiří Vítek (jednatel JV projekt VH s. r. o., člen
CZWA, ČKAIT, CSVTS, DWA)
Exkurze je přednostně určena zástupcům státní a veřejné
správy, je ale otevřena i dalším zájemcům.
Pro účastníky je zajištěno:
– ubytování ve 2lůžk. pokojích se snídaní na 2 noci
– doprava tam i zpět společným autobusem
– doprovodné materiály
– tlumočení místních průvodců
Přihlášení je možné přes internetový formulář na adrese:
http://www.pocitamesvodou.cz/events/15/svycarska-inspirace/
nejpozději do 30. dubna 2014.
přihláška je platná po uhrazení vratné zálohy 1000 Kč.
Zálohu, stejně jako příspěvek na dopravu, zasílejte na bankovní
účet 2500214207/2010. Do poznámky k platbě uveďte své
JMÉNO a „EXKURZE PSV“ a do variabilního symbolu číslo vašeho
cestovního dokladu (pas či občanský průkaz). Zálohu hradí
všichni přihlášení a bude vrácena při nástupu do autobusu.
Kontakt na koordinátorku exkurze: Zdeňka Kováříková
[email protected]
Zástupci státní a veřejné správy mají účast na exkurzi vč.
dopravy zdarma. Pro ostatní je účast zpoplatněna příspěvkem na dopravu ve výši 1500 Kč (vč. DPH). Mezi ostatní
se řadí i druhý účastník ze stejné organizace.
www.pocitamesvodou.cz
program
13.–15. května 2014
úterý 13. 5. 2014
Odjezd v 10
.00
z Prahy
Zastávka:
Německo: Mnichov
Co uvidíte:
Ukázky dobré praxe hospodaření
s dešťovou vodou v rezidenčních
oblastech.
Případnou aktualizaci informací týkající se exkurze sledujte na:
středa 14. 5. 2014
čtvrtek 15. 5. 2014
Návštěva několika míst v kantonech
Appenzell Innerrhoden a Ausserrhoden
v doprovodu pana Fredyho Marka,
vedoucího úřadu životního prostředí
kantonu Appenzell Innerrhoden.
Návrat do Prahy
Zastávky:
Švýcarsko: Reute, Oberegg, Heiden,
Herisau a Appenzell
Co uvidíte:
Vsakovací příkop na prudkém svahu,
retenční nádrž s biotopem, zelenou
střechu, užívání dešťové vody ze střechy
a další.
Zastávka:
Německo: Stuttgart
Co uvidíte:
Hospodaření s dešťovou vodou
v průmyslové oblasti v okolí letiště.
Příjezd do Prahy cca ve 2100
Exkurzi pořádá ZO ČSOP Koniklec, o. p. s., v rámci dvouletého projektu Počítáme s vodou, jehož cílem
je informovat především zástupce státní a veřejné správy a občany (jako majitele soukromých pozemků)
o principech přírodě blízkého hospodaření s dešťovými vodami (HDV) a prosazovat systémy decentralizovaného
odvodnění a využívání dešťové vody. Je nutné, aby se nejen v odborných kruzích vědělo, co HDV je a jaký má
společenský význam a aby bylo vnímáno jako perspektivní řešení odvodnění urbanizovaných území v duchu
principů udržitelného rozvoje, které je nutnou nadstavbou konvenčního způsobu odvodnění.
Partneři exkurze
Exkurze se koná v rámci projektu „Počítáme s vodou“ financovaného
z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva
životního prostředí České republiky.
12
Kostlivec, kterému ujel
vlak!
Michael Pondělíček / kustod skryté kostnice TIMUR
Proč o ujetém vlaku? A jaký vlak vlastně ujíždí? To by se
měli zeptat činovníci odpovědných organizací a zejména
Ministerstva lásky k životnímu prostředí, kde nás učí každou
chvíli milovat to, co kdosi (?) ze životního prostředí zrovna
potřebuje. Zní to takhle napsané zcela ve stylu George Orwella
a podle mne se mu realita nejen přiblížila, ale i překonala některá
jeho očekávání.
Dohnat a předehnat, to se nám v některých disciplínách
opravdu povedlo. Bohužel ty disciplíny v rámci Evropského
hospodaření nejsou ty hlavní. Evropská unie se totiž chystá
na další programovací období. Řada všeumělů, jako třeba
unijní úředník Ladislav Miko a další, stvořili priority pro
další „pětiletku“ a mezi ně patří i adaptabilita, potažmo
přizpůsobení změně klimatu. Adaptabilita znamená
přizpůsobení se postupu a projevům změny klimatu tak,
abychom jí nebyli zaskočeni a podařilo se zachovat naše
hodnoty.
To naše nedávná vláda tiše směrovaná jejím hrobařem
Klausem úplně nereflektovala, a tak kupodivu nemáme žádné
adaptační strategie a ani nějaké plány, jak adaptabilitu
regionů nebo měst na změnu klimatu posílit. Jenom docela
dobře víme, jak změna klimatu funguje… Zimy spíše s mrazem
a bez sněhu, v létě pak chvíli slušné povodně a chvíli
katastrofální sucho!
Téma pro nás tedy nade vše důležité, a přesto se nedařilo
vyrobit nějaký přehled priorit a smysluplných kroků ke skutečné
adaptabilitě měst a regionů, prostě není jednotný hlas a příslušní
úředníci nejenže netápou, ale oni už nedělají nic, protože proč!?!
Tady se k nám dostal do myšlenek ujetý vlak. Párkrát se
mi dostalo té cti, abych viděl z vlaku zadní světla mizející
v dáli a nic víc, to bylo velmi smutné. Ještě smutnější
ovšem bude, až ujede vlak České republice, protože to bude
znamenat další a větší komplikace s evropskými fondy, které
nakonec očekáváme a mnoha věcem by dozajista pomohly.
Škoda, v situaci zřejmě nepomůže ani poněkud svázaný
Svaz měst a obcí, ani Národní síť zdravých měst, prorostlá
pohodlím jako krkovička sádlem i s pěti supermísty na špici.
Pokud nám tenhle vlak ujede, bude nás to stát za hloupost
a nefunkčnost státní správy více než domyslíme a některé
věci se pak nepodaří nejen vyčerpat, ale ani otevřít (myšleno
fondy).
Pojďme ze strany měst a obcí a dalších subjektů tedy
zatlačit, abychom se vlaku nemuseli dívat na zadní světla.
Kdyby neujel, bylo by to na dalších pět let programového
období prima!
13
O nás o vás: Martin Kryl, člen Správní rady TIMUR
Zde vám postupně představujeme osoby spojené s TIMUR.
Narodil se v Praze, kde také prožil převážnou část svého dosavadního života. Ekologií a životním prostředím se začal zabývat v průběhu dvou let, která strávil na mezinárodní střední škole umístěné uprostřed nádherné přírody Britské Kolumbie v Kanadě.
Otevření oboru Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií UK mu
díky propojení studia společnosti a studia životního prostředí pomohlo s rozhodováním kam dál. Po jeho absolvování nastoupil na postgraduální studium v oboru Environmentální studia. Jeho tématem je studium nerovnosti v oblasti životního prostředí
a rozložení rizik napříč společností. Má zkušenosti s působením v řadě neziskových
organizací. Pro tři volební v letech 2005–2012 byl zvolen předsedou koordinačního
výboru Amnesty International ČR a získal tak zkušenosti s vedením organizace v
době, kdy docházelo k podstatnému růstu členů, aktivistů i zaměstnanců. Ještě v
rámci studia na magisterském stupni začal pracovat v pražské kanceláři Hnutí DUHA
v programu veřejné finance a životní prostředí. V rámci koalice středoevropských environmentálních organizací CEE Bankwatch Network se zaměřoval především na „hlídání“ aktivit Evropské investiční banky v ČR i ve světě a součástí jeho pracovní náplně
byla také práce na prosazení rozumných environmentálních cílů do nastavení evropských fondů pro období 2014+. Od května
2013 pracuje na částečný úvazek v Centru pro otázky životního prostředí UK. Rád vaří (když má na to čas), jezdí na kole, chodí
po horách a v posledních pár letech také zcela beznadějně propadl běžkám.