Tvorba map - Průmyslová střední škola Letohrad

Průmyslová střední škola Letohrad
Tvorba map
Zpracovala: Ing. Lucie Štěpánková
©2014
Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF)
a ze státního rozpočtu ČR.
OBSAH
1 ÚVOD
3
2 ZÁKLADNÍ POJMY V MAPOVÁNÍ
4
3 KARTOGRAFICKÉ PRODUKTY
4 NEJSTARŠÍ KARTOGRAFICKÉ PAMÁTKY SVĚTA
6
8
4.1 Prehistorické počátky
8
4.2 Starověká kartografie
4.3 Středověká kartografie
8
10
4.4 Kartografie novověku
12
5 MAPY NA NAŠEM ÚZEMÍ
5.1 Mapy Čech
14
14
5.2 Mapy Moravy
15
5.3 Mapy Slezska
5.4 Mapy v souvislém zobrazení
15
16
6 MAPY S OHLEDEM NA VÝVOJ KATASTRU
17
6.1 Období 1517-1785
6.2 Období 1785 -1817
17
18
6.3 Období 1817 - 1928
19
6.4 Období 1928-1945
6.5 Období 1945-1961
21
21
6.6 Období 1961-1981
21
6.7 Období 1981-1992
7 VŠEOBECNÉ ZÁKLADY MAP
21
23
7. 1 Geodetické základy map
7. 2 Kartografické základy map
8 METODY KARTOGRAFICKÉHO VYJADŘOVÁNÍ V MAPÁCH
23
29
33
8.1 Polohopis
8.2 Výškopis
33
37
8.3 Popis
60
9 STÁTNÍ MAPOVÉ DÍLO A GEODETICKÉ SYSTÉMY
9.1 Geodetické referenční systémy
9.1.1Popis referenčních systémů
9.1.2 Klad a označování ML
9. 2 Mapová díla
65
65
66
73
81
9.2.1 Katastrální mapy
81
9.2.2 Státní mapy
9.2.3 Základní mapy
85
87
9.2.4 Mapa ČR 1:500 000
88
9.2.5 Topografické mapy
89
9.2.6 Tematická mapová díla
89
KARTOGRAFICKÉ RÝSOVÁNÍ
10 Technické normy
99
11 Formáty výkresů
12 Skládání výkresů
100
101
13 Popisové pole
102
14 Čáry
15 Technické písmo
104
108
16 Měřítko
112
17 Kartografické vyjadřovací prostředky
115
18 Vyhotovování náčrtů
121
19 Základy kartografických projekcí
139
20 Kartografická zobrazení a projekce
21 Druhy promítání
140
143
22 INFORMAČNÍ ZDROJE:
149
1 ÚVOD
Předložený studijní materiál je zpracován jako doplňkový studijní materiál pro žáky
středních škol oboru Geodézie a katastr nemovitostí do předmětu Mapování a Kartografické
rýsování. Snahou tohoto materiálu je zdůraznit, případně zopakovat podstatu a principy
probíraného učiva.
Cílem předmětu Mapování a Kartografického rýsování je přiblížit žákům historický vývoj
podrobného mapování nejen na našem území až po současnou tvorbu map. Seznámí se s
metodami vzniku velkoměřítkových mapových děl, technickými náležitostmi a zásadami jejich
tvorby. Dále pak s rozdělením a obsahem z pohledu státních mapových děl. Zároveň poslouží
žákům k propojení s dalšími odbornými předměty, jako je například Katastr nemovitostí, Praxe,
CAD systémy a další.
3
2 ZÁKLADNÍ POJMY V MAPOVÁNÍ
Pojmy:
 mapování
 mapa
 plán
 náčrt
 ortofotomapa
 ortofoto (snímek)
 letecký snímek
-
soubor činností konaných pro
vyhotovení původní mapy. Vyžaduje
znalosti z geomorfologie (nauka o
zákonitostech
vývoje
zemského
povrchu), geodézie, matematiky,
fyziky, stavebnictví, kartografie,
právních norem, ekonomiky apod.
- je zmenšený generalizovaný konvenční
obraz Země, nebeských těles, kosmu či
jejich částí, převedený do roviny pomocí
matematicky
definovaných
vztahů
(kartografickým zobrazením), ukazující
podle zvolených hledisek polohu, stav a
vztahy přírodních, socioekonomických a
technických objektů a jevů.
(ČSN 730402 /národní definice/)
- je podstatně jednodušší strukturou než mapa.
Pod tímto pojmem se v kartografii rozumí
zmenšený pravoúhlý průmět malé části
zemského povrchu a s ním spojených objektů
do roviny. Je pro něj typické velké měřítko,
polohopisná kresba sestává z převážně
minimálně generalizovaných obrysových čar
zájmových, zpravidla stavebních objektů.
Často bývá vyhotovován v místním
souřadném systému a neobsahuje výškopis.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
- (VEVERKA, B.: Topografická a tematická kartografie 10.)
4
-
je jen přibližným obrazem menší části
povrchu zemského a ještě nezobrazuje
přesně jednotlivé body. Naznačuje jen
jejich polohu nebo ukazuje průběh
hranice nebo terénních tvarů.
- je mapa zachovávající fotografický obraz
- území, tvořená jedním nebo montáží
více ortofotosnímků (mozaikou) a
opatřená dalšími náležitostmi mapy
(souřadnicovou sítí, rámem mapy,
popisem mapy atd.)
– je fotogrammetrický produkt z měřického snímku
vytvořeného
středovým
promítáním
a
diferenciálně překresleného (ortogonalizovaného)
na základě znalosti výškových poměrů georeliéfu,
kdy se odstraní posuny obrazu, způsobené
prostorovým členěním snímaného území a
vlastnostmi středového promítání; digitální postup
užívá přesný digitální model reliéfu, měřický
snímek se známými prvky vnější orientace a
transformační vztah mezi snímkovými a
geodetickými souřadnicemi.
- je analogový obrazový záznam zemských
objektů pořízený z letadlového nosiče na
film
(Terminologický slovník VÚGKT)
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
5
1. Vyjádřete svými slovy, co je to mapa.
Nezapomeňte na žádný důležitý aspekt.
2. Objasněte rozdíly mezi mapou a
ortofotomapou. Dále pak plánem,
náčrtem a leteckým snímkem.
3. Vysvětlete účel a potřebu mapování.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
3 KARTOGRAFICKÉ PRODUKTY
Ukázka 1
Ukázka 2
Ukázka 3
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
6
Ukázka 4
Ukázka 5
Ukázka 6
Ukázka 8
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
7
4 NEJSTARŠÍ KARTOGRAFICKÉ
PAMÁTKY SVĚTA
NEJSTARŠÍ MAPY SVĚTA,
PRVNÍ MAPY NA NAŠEM ÚZEMÍ
Nejstarší mapy světa
 Prehistorické počátky cca 25 000 př.n.l.
 Starověké kartografie období 4 tis.př.n.l.
do 5.stol.n.l.
 Středověké mapy cca 5.stol. až 15.stol.
 Novověk od konce 15.století
První mapy na našem území
 Čechy
 Morava
 Slezsko
4.1 Prehistorické počátky
PREHISTORICKÉ POČÁTKY
Podobu prvních „map“ nejlépe dokládají
archeologické nálezy z období paleolitu
cca 25 000 let př.n.l.
Zobrazují
malé
území,
schematické,
měřítko nepřesné.
Materiál (dle dostupnosti): kámen, dřevo,
kůže, kosti, atd.
4.2 Starověká kartografie
STAROVĚKÁ KARTOGRAFIE
 Mezopotámie (nejstarší doklady
starověké kartografie)
 Babylónie (6 st. př.n.l.)
 Egypt (vysoce rozvinutá geometrie mapy na papyrosu)
 Sumer (1500 let př.n.l.)
 Řecko
 Řím
STAROVĚKÁ KARTOGRAFIE
 Mezopotámie
Hliněná destička - mapa severu Mezopotámie
z let 2 500 až 2 200 př. n. l.
 Babylon
Babylonská představa světa (6. stol.př.n.l.)
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
__________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
8
STAROVĚKÁ KARTOGRAFIE
 Egypt
Mapa zlatých dolů v Egyptě
(cca 1330 – 1317 př. n. l. )
Papyrusový svitek (2,8 x 0,41 m) objevený
v Deir el-Medina u Théb kolem roku
1824.
 Sumerská říše
Plán města Nippur.
Plán novosumerského chrámu na sošce
knížete Gudey
STAROVĚKÁ KARTOGRAFIE
Řecko
Anaximandros z Milétu (610 – 546 př.n.l.)
Hekataiose z Milétu (550–480 př. n. l)
Klaudios Ptolemaios (90 – 160 n. l.)
 Řím
Marcus Vipsanianus Agrippa (63-12 př.n.l.)
Peutingerova mapa
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
OTÁZKY?
1. Na území kterých dnešních států
leží Mezopotámie, Asýrie, Sumer a
Babylónie?
2. Do časové osy zařaďte uvedené
mapové památky starověku.
3. Vyjmenujte významné představitele
kartografie ve starověkém Řecku a
Římě.
4. Popište obsah uvedených map.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
9
4.3 Středověká kartografie
STŘEDOVĚKÉ MAPY
Evropské středověké mapy se v podstatě
člení na mapy trojího druhu:
 mapy Mappa mundi (pásmové,
Beatovy, kruhové mapy);
 portulánové mapy (portolánové);
 podrobné mapy jednotlivých území.
MAPPA MUNDI - Mapy pásmové
Nazývají se též hemisférické mapy
MAPPA MUNDI - Beatovy mapy
MAPPA MUNDI – Kruhové mapy
(O-T mapy)
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
10
PORTULÁNOVÉ (PORTOLÁNOVÉ) MAPY
Vznikají kompasové mapy – předchůdce
dnešních
navigačních. Říká se jim
portulánové mapy (podle přehledu údajů o
vzdálenosti k pobřeží - portulán).
Vznikají v Itálii (Benátky, Janov) a postupně se
rozšiřují do Evropy (Španělsko, Portugalsko,
Francie a Holandsko).
Později byly mapy doplňovány kresbou
poledníků a rovnoběžek.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
PODROBNÉ MAPY JEDNOTLIVÝCH ÚZEMÍ
Goughova mapa z období kolem r. 1360
Parisova mapa Velké Británie
OTÁZKY?
1. Do jakého časového období zahrnujeme
středověk?
2. Na jaké druhy by jste rozčlenili
středověké mapy?
3. Co je pro jednotlivé druhy
charakteristické?
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
11
4.4 Kartografie novověku
NOVOVĚK
15.-16.století
Velký vliv na pokrok kartografie měly:
heliocentrická soustava (nahradila
Ptolemaiovu teorii)
velké námořní plavby a zeměpisné objevy
Kryštof Kolumbus (1492)
Amerigo Vespucci
Vasco de Gama
Fernando Magallanés
vynález knihtisku (Jan Guttenberg, 1448)
vynález dřevořezu (1472)
vynález mědirytiny (Marcus Antonius
Raimondi 1477)
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
konec 16. stol. - známa v podstatě celá Země
(mimo polárních oblastí a Austrálie)
nutnost navrhnout nová zobrazení pro tvorbu
map celého světa
centrum kartografické tvorby se stalo Nizozemsko
-- Gerhard Mercator (1512-1594)
autor mnoha map a glóbů (námořní mapa
světa)
zavedl pojem atlas
zdokonalení mapového popisu
významný přínos v matematické kartografii
(dodnes používáme Mercatorovo konformní
válcové zobrazení)
velký pokrok v topografickém měření nastal s
vynálezem měřického stolu (1570)
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
atlasová tvorba - přechod od map celého
světa a kontinentů k mapám jednotlivých
částí kontinentů
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
objevují se veduty panoramatické
pohledy
na města (předchůdci
dnešních plánů měst)
Veduta Stralsundu, 1682
Kartografie 17. a 18. století
snaha po zvýšení přesnosti a věcnosti map
nové způsoby a prostředky pořizování map
přesnější měřické metody
nové přístroje
nové geografické poznatky (oblasti
Tichého oceánu, Arktidy, Antarktidy a
vnitrozemí Afriky)
definitivně se prosazuje matematický základ
kartografie se stává řádnou vědeckou
disciplínou
od této doby je kartografie definitivně
spojena se zeměměřičstvím (geodézií)
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
12
kartografická výroba se stává výnosným
druhem podnikání
Nejznámější kartografové doby:
Lambert, Soldner, Gauss
Cassiniové,
Jan Kryštof Mϋller
Mapování v mnoha případech již stavělo na:
zpřesněných rozměrech Země získaných na
základě stupňových měření (vypočtena
řada elipsoidů)
geodetických základech založených na
triangulaci
novém přístrojovém vybavení
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
OTÁZKY?
1. Co je to veduta?
2. Kdo to byl Mercator?
3. Jaké nové přístroje byly vynalezeny v 17.
a 18. století?
4. Co je to triangulace?
5. Jaké znáte významné kartografy
novověku?
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
13
5 MAPY NA NAŠEM ÚZEMÍ
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
KLAUDYÁNOVA mapa Čech
VETTEROVA mapa Čech
FABRICIOVA mapa Moravy
KOMENSKÉHO mapa Moravy
HELWIGOVA mapa Slezska
SCULTETOVA mapa Slezska
Souvislé mapování J.K. MÜLLERA
WIELANDOVO mapování
5.1 Mapy Čech
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
KLAUDYÁNOVA mapa Čech
Mikuláš Klaudyán
mapae
1518
VETTEROVA mapa Čech
Kryštof Vetter
(1575 – 1650)
VOGTOVA mapa Čech z roku 1712
Jan Jiří Vogt
(1669-1730)
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
14
5.2 Mapy Moravy
FABRICIOVA mapa Moravy
• Roku 1569
Pavel Fabricius (1519-1589)
Poprvé
vydána
roku 1569.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
KOMENSKÉHO mapa Moravy
(1592-1670)
5.3 Mapy Slezska
HELWIGOVA mapa Slezska
MARTIN HELWIG (1516 – 1574)
Vydána r. 1561
Jižní orientace mapy.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
15
SCULTETOVA mapa Slezska
Jonas Scultetus
Vydána r. 1638
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
4.4 Mapy v souvislém zobrazení
Souvislé mapování JANA KRYŠTOFA MÜLLERA
(narozen 1673 – zemřel 1721)
ČECHY
Souvislé mapování JANA KRYŠTOFA MÜLLERA
MORAVA
Johann Wolfgang Wieland
(zemřel 1736)
Slezský atlas
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
16
OTÁZKY?
1. Která mapa je první tištěnou mapou Čech?
2. Jakou má orientaci vůči světovým stranám?
3. Kdo z autorů byl osobním lékařem císaře
Maxmiliána II?
4. Která z historických map má vyjadřovat rozkvět
naší země?
5. Který autor umístil do své mapy drobný obrázek
Krakonoše, pojmenovaného Rubezahl, v podobě
gryfa s jeleními parohy, kozlíma nohama,
ocasem s chvostem a silnou větví v pazourech?
6. Na které mapě najdete od autora latinsky
psané věnování Ladislavu Velenovi ze Žerotína?
6 MAPY S OHLEDEM NA VÝVOJ
KATASTRU
Vývoj mapování s ohledem na Katastr nemovitostí
Na počátku mapování jako technické činnosti
stojí katastrální mapa. Ta byla pořizována za
účelem vyměření daně pozemkové. Teprve
později bylo podrobné mapování prováděno
nejen za účelem zákresu parcel a určování
jejich výměr, ale též za účelem pořízení
podkladů pro projekty inženýrských děl, pro
hospodářské účely, pro účely dokumentační,
plánovací, evidenční ... Z hlediska historického
vývoje můžeme rozeznat několik základních
obdobích.
6.1 Období 1517-1785
Začíná se tvořit tereziánský pozemkový
katastr. Je prováděna klasifikace půdy
a její soupis. K mapování pozemků
ještě nedochází, ale u každého
pozemku je kromě plochy uváděn i
název
tratí
rozčleněných
do
nejmenších podrobností ve snaze blíže
a spolehlivěji určit topograficky každý
pozemek.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
Soupisy půdy
1.rustikální katastr, známá jako 1. berní rula
(1656-1684).
1.rustikální katastr byl revidován a doplněn
v letech 1674-1683 a uvádí se pak jako 2.
rustikální katastr z roku 1684 (2. berní rula),
který platil až do r.1748.
Za 1. moravský katastr je možné považovat tzv.
lánové rejstříky (první lánová vizitace v letech
1656-1658, druhá 1669-1697).
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
17
Soupisy půdy
Dne 1. 5. 1749 vstoupil v platnost tzv. 1. tereziánský katastr
rustikální (3. berní rula z r. 1748), který nahradil předchozí
berní rulu i moravské lánové rejstříky.
Po nové generální vizitaci rustikální půdy začal v roce 1757 platit
2.tereziánský katastr rustikální (4. berní rula z r. 1757). v roce
1749 byly zavedeny i nové přiznávací listy pro statky
dominikální, aby byla vyrovnána pozemková daň, a to podle
počtu a plochy půdy jednotlivých vrchností (exaequace vyrovnání). Šetření bylo ukončeno roku 1756 a výsledný
elaborát je známý pod názvem Exaequatorium dominicale
(panské vyrovnání) z roku 1757. Tvořil základ pro tereziánský
katastr dominikální. Rustikální tereziánský katastr spolu
s tereziánským katastrem dominikálním tvořily úplný a velký
katastr všech pozemků a statků jak rustikálních tak
dominikálních. Nazýval se pak souhrnně katastrem
tereziánským.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
6.2 Období 1785 -1817
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
V tomto období vzniká josefský katastr. Byl
vydán první měřický návod v Čechách „Vynaučení, jak měření gruntů od obcí
skutečně se vykonávati má“. Dochází k
prvnímu katastrálnímu mapování metodou
měřického stolu bez geodetických základů.
Každá pozemková trať, ze kterých se skládala
berní obec, se zaměřovala samostatně. V roce
1791 Leopold II. zrušil josefský katastr a
zavedl opět katastr tereziánský. V roce 1792
byl zaveden katastr tereziánsko-josefský.
Josefský katastr (1789-1791)
Polní náčrt 1785
Část mapy 1785
Dne 20. 4. 1785 nařídil Josef II. patentem
o reformě daně pozemkové a vyměření půdy, že
všechny
úrodné
pozemky
dominikální
i rustikální se uvnitř obce zaměří, zobrazí a určí
jejich výměry a hrubý výnos podle úrodnosti.
Jednalo se o první katastr, založený na přímém
měření skutečného stavu v terénu. Josefský
katastr nenalezl porozumění u šlechty a ta si
vymohla zrušení nového katastru po jeho roční
platnosti (1789 - 1790) a opětné zavedení
tereziánského katastru.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
18
Tereziánsko-josefský katastr (1792-1860)
Po zrušení josefského katastru platil tereziánský
katastr jen krátkou dobu. Josefský katastr
ukázal všechny nesprávnosti ve výměrách
tereziánského katastru. Byl proto zaveden
katastr, v němž se převzaly správné výměry
z josefského katastru a ponechaly šlechtě
výhody z ocenění exaequatoria. Nový katastr
byl založen v roce 1792, nazýval se tereziánskojosefský katastr a byl podkladem pro založení
zemských desek a pro daňové předpisy až do
roku 1860, kdy vstoupil v platnost operát
stabilního katastru.
OTÁZKY?
1. Vyjmenujte tři z prvních pozemkových
evidencí sloužící k daňovým účelům,
2. Co bylo charakteristické pro 1. a 2.
berní rulu?
3. Který katastr byl jako první založen na
měření v terénu?
4. Popište zásady „Josefského katastru“.
6.3 Období 1817 - 1928
Období charakterizováno vznikem stabilního
katastru. Při zahájení prací byla roku 1818 vydána
tiskem instrukce pro mapování stolovou metodou.
Bylo použito měřítko 1:2880 (resp. 1:1440, 1:720).
Tato instrukce byla doplněna a opětovně vydána i
v roce 1865 a 1907. Vzniklý stabilní katastr již
obsahoval kvalitní mapová díla vznikající ze
solidních geodetických základů. V letech 1869 –
1896 byla provedena reambulace stabilního
katastru. V letech 1887 – 1896 došlo k obnovení
stabilního katastru a přechodu na metrickou
soustavu jednotek. Mapovalo se v měřítku 1:2500,
1:2000 a 1:1000. Byla použita metoda grafická,
číselná či kombinace obou metod.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
19
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
Ukázka mapy stabilního katastru 1:2880
Mapový klíč pro katastrální mapu v 1:2880
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
Situační plán
OTÁZKY?
1. Na jakých základech byl stabilní katastr
vybudován?
2. Proč je pro nás dnes znalost stabilního
katastru důležitá?
3. Kdy vznikl stabilní katastr a jakým
způsobem?
4. Kdy začal platit stabilní katastr?
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
20
6.4 Období 1928-1945
Zahájeno nové katastrální mapování za
účelem zvýšení přesnosti mapování.
Nový
geodetický
základ
ČSJTSK.
Mapování číselnou metodou v měřítku
1:2000, 1:1000 a 1:500. Celkem
zmapováno cca 7 % území našeho státu.
6.5 Období 1945-1961
Obnova a nový rozvoj hospodářství
vytvořil požadavek na vznik nového
mapového díla. Tím se stala státní mapa
1:5000 - hospodářská a později z
technických a kapacitních důvodů státní
mapa odvozená (SMH - 5 a SMO - 5).
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
__________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
6.6 Období 1961-1981
Mapové dílo SMO-5 sice pokrývalo
souvisle celé území, vykazovalo však
řadu nepřesností. Proto v roce 1961
bylo zahájeno nové velkoměřítkové
mapování,
jehož výsledkem
byly
technickohospodářské mapy (THM) v
měřítku 1:5000, 1:2000, 1:1000 a 1:500.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
6.7 Období 1981-1992
Zahájení, realizace a ukončení tvorby
Základní
mapy
velkého
měřítka
(ZMVM). ZMVM v měřítku 1:5000,
1:2000, 1:1000 a 1:500.
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
___________________________
21
Celý výukový materiál je možno zdarma získat na vyžádání na
[email protected]
nebo na telefonu
+420 465 676 310