docjournal 4/2010
download 
Stížnost Transkript
journal 4/2010
JOURNAL LAFARGE CEMENT 4/2010 obsah str. 6–9 str. 12–13 str. 16–17 LAFARGE CEMENT JOURNAL číslo 4/2010, ročník 7 vychází 4x ročně, toto číslo vychází 27. 12. 2010 vydavatel: Lafarge Cement, a. s., 411 12 Čížkovice čp. 27 IČ: 14867494 tel.: 416 577 111 fax: 416 577 600 www.lafarge.cz evidenční číslo: MK ČR E 16461 redakční rada: Ing. Michal Liška, Mgr. Milena Hucanová šéfredaktorka: Blanka Stehlíková – C.N.A. fotografie cementárny na titulu: Jan Hodač fotografie uvnitř časopisu: Archiv Lafarge Cement, fototéka Skupiny Lafarge, Lucie Šancová, Ing. Klára Křížová, Václav Sedlář, Skanska a. s., závod Prefa, Nadace ABF, Obecní úřad Chotěšov, Viamont DSP a. s., archiv Jany Kleinové, www.superdome.com/site.php, www.wikipedia.com, archiv Blanky Stehlíkové design: Luděk Dolejší Tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel str. 10–11 Aktuality Lafarge aktuálně 1–3 Téma Činnosti ekologa v cementárně 4–5 Technologie Technologické limity zateplení 6–9 Materiály Ultravysokopevnostní beton pro mostní stavby 10–11 Referenční stavba Rekonstrukce mostu v Žatci 12–13 Zajímavá stavba Elektrárna ladící s krajinou 14–15 Ekologie V Chotěšově vysázen biokoridor K 16–17 Stavebnictví a EU Rekonstrukce podkrušnohorské tepny 18–19 Konstrukce mostů Předpjaté prefabrikované mosty 20–21 Stopy architektury Betonový racionalismus 22–23 Betonové unikáty Největší kopule na světě se zrcadlí v Mississippi 24–27 VIP Club Škola bezpečné jízdy 28 Vývoj spotřeby cementu 29 Summary 29 str. 18–19 str. 24–27 úvodník Vážení přátelé, několik dní jsem usilovně přemýšlel o tom, co napsat do úvodníku letošního posledního Journalu. Velmi bych si přál dnes napsat něco optimistického. Něco, co by vyvážilo negativní dopad stále skomírající bytové výstavby, utlumených investic podniků a nově také výrazných škrtů státního rozpočtu v oblasti investic do infrastruktury na provoz, hospodaření a další rozvoj našich firem, které jsou na vývoji stavebnictví bezprostředně závislé. Moc mi to nejde. Za velmi znepokojující považuji informace ze Svazu podnikatelů ve stavebnictví, hovořící o tom, že stát již od poloviny roku 2009 nevypisuje žádné nové zakázky na projektovou a inženýrskou přípravu staveb, financovaných ze státního rozpočtu. To znamená, že se do značné míry pouze dokončují rozpracované stavební zakázky. Negativní dopad do investic po opětovném nastartování ekonomického růstu je nasnadě. Jednání na mnoha úrovních pokračují… Nedávno u nás proběhl mezinárodní audit bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tzv. Cross Safety Audit. Zúčastnili se ho specialisté na BOZP z jiných podniků Skupiny. Výsledky nebyly špatné. Vedle pozitivních zjištění i příkladů auditoři samozřejmě našli i oblasti nebo situace, které je třeba zlepšit. Důležité pro mě bylo, že při rozhovorech zaznamenali zájem zaměstnanců o oblast bezpečnosti při práci nejen svojí, ale i svých spolupracovníků. Blížíme k velmi významné metě, kterou je 1000 dnů bez pracovního úrazu jak našich zaměstnanců, tak pracovníků externích firem, působících v areálu závodu. Pokud se nám jí podaří dosáhnout, mohli bychom být pozváni do výběrového klubu Lafarge – Excellence Safety Clubu, který je vyhrazen pro cementárny s dlouhodobě nadprůměrnými výsledky a vynikajícím hodnocením v oblasti BOZP. Děkuji všem, kteří si bezpečnost a ochranu zdraví při práci vzali k srdci. Chrání tak nejen sebe, ale i ostatní. Letošní rok byl, jak jinak, opět náročný. Vážíme si spolupráce s každým z vás, neboť ta nám do značné míry pomáhá se s nepříznivou situací poměrně úspěšně vyrovnat. Doufám, že i my vám jsme stejnou oporou. Závěrem bych vám chtěl poděkovat za spolupráci a popřát klidné prožití vánočních svátků. Rád vás třeba na Silvestra odpoledne potkám na zasněžené Milešovce. Revitalizaci jejího vrcholu již několik let podporujeme. Váš Ivan Mareš, Generální ředitel a předseda představenstva 2010 | LC JOURNAL | 1 aktuality Lafarge Oko nad Prahou zvítězilo ve Varšavě Film Olgy Špátové Oko nad Prahou zvítězil letos v říjnu v sekci soutěžních dokumentárních filmů na 26. ročníku mezinárodního festivalu ve Varšavě. Dokumentární snímek Oko nad Prahou o projektu Národní knihovny České republiky, kterou navrhl architekt Jan Kaplický, zachycuje jednu známou společensko-politickou kauzu. Výjimečný architektonický projekt vyvolal nečekaně urputné diskuze o moderní architektuře a o umístění knihovny na pražské Letné, v nichž se angažovali občané, umělci, politici i média. Film se le- tos dostal do programu festivalu v Karlových Varech, Ekofestivalu a na Jihlavský dokumentární festival. V zahraničí film Českou republiku reprezentuje na festivalech zaměřených na architekturu a design – v Londýně, New Yorku, Soulu a na Tchaj-wanu. Festivalové putování i varšavské ocenění jen dokládá vysokou kvalitu dokumentu srovnatelnou se světovou produkcí. Producentka Eliška Kaplický přizvala ke spolupráci v roli koproducentů Českou televizi a Lafarge Cement. Ochotnická benefice Poradny pro náhradní rodinnou péči Občanské sdružení Centrum pro rodinu Terezín o předposledním říjnovém víkendu přišlo s novinkou a uspořádalo v litoměřickém Divadle K. H. Máchy Divadelní ochotnickou benefici. Představení čtyř ochotnických souborů zhlédlo bezmála 200 diváků a výtěžek ze vstupného ve výši 15 450 korun byl určen dětem v osvojení a pěstounské péči. Šek na tuto částku Margitě Šantavé, vedoucí Poradny pro NRP, kterou občanské sdružení provozuje, předala Ali- ce Nellis, patronka Poradny. Konkrétně byla poskytnuta pomoc rodině z Varnsdorfu, která si osvojila pět dětí, a rodině z Krásné Lípy, která má dvě vlastní děti a tři sourozence v pěstounské péči. Prostředky byly použity na nákup zimního oblečení a obuvi těmto dětem. Služeb Poradny pro náhradní rodinnou péči, kterou Lafarge Cement, a. s. podporuje od jejího vzniku v roce 2006, v současné době využívá 52 rodin z Ústeckého a Libereckého kraje. Audit POM Chloridový bypass pro pecní linku Během podzimu se rozběhly přípravy realizace projektu chloridového bypassu pecní linky. Jedná se o technicky i finančně náročný projekt, který cementárně přinese úspory a lepší operativní řízení a provoz pecní linky. Tento projekt zlepší provoz rotační pece a poskytne silný nástroj ke kontrole a řízení chloru v pecních plynech. Dále to usnadní management alternativních paliv a umožní méně zásahů do palivového mixu. To se promítne v lepší spolehlivosti, snížení nákladů na provoz, na údržbu a čištění výměníku. Celý projekt je rozplánován do konce 2 | LC JOURNAL | 2010 roku 2011, kdy by měl v listopadu proběhnout zkušební provoz a odladění technologie. V letošním roce byl hlavním milníkem měsíc říjen, kdy byl výběrovým řízením vybrán dodavatel. Paralelně s tím probíhal proces schvalování EIA a příprava podkladů pro stavební povolení. Všechny kroky byly průběžně konzultovány s místními úřady, obcemi a v neposlední řadě i s Krajským úřadem ÚLK a ČIŽP. V říjnu letošního roku proběhl v cementárně audit zaměřený na Plant Operational Model – POM, který se zabývá modelovým chodem cementárny a který vedli zkušení ředitelé z cementáren v Beočinu, Wossingenu a Karsdorfu. Cílem auditu bylo specifikovat jak procesní rozdíly, tak i odlišnosti v činnostech jednotlivých organizačních složek oproti Lafarge standardům a doporučením. Audit, který je strukturovaný do 16 provázaných oblastí, ukázal silné a slabé stránky, definoval možnosti zlepšení a doporučil cesty, jak jich dosáhnout. Vedení podniku zpracovává plán, v němž určí, které oblasti lze zlepšit poměrně rychle a které budou trvat déle. Sled jednotlivých úkolů bude sumarizován v projektech, aby se mohlo do činností zapojit co nejvíce pracovníků. CEM II/B-M (V-LL) 32,5 R-AZ: balený cement od A do Z Počátkem letošního roku byla završena téměř dvouletá etapa certifikace našeho baleného cementu CEM II/B-M (V-LL) 32,5 R pro německý trh. Kromě klasického označení CE nese nyní tento výrobek také Ü-logo, které potvrzuje shodu výrobku se všeobecným stavebním schválením vydaným Německým institutem pro stavební technologie. Začněme však pěkně od začátku. Balený cement CEM II/B-M (V-LL) 32,5 R je na českém trhu používán pro staveništní přípravu betonů a malt, přípravu injektážních směsí a další aplikace. Jeho složení a kvalitativní parametry nedoznaly během posledních čtyř let žádné změny a zkušenosti zákazníků potvrzují vhodnost tohoto cementu pro tyto aplikace. Záměr uplatnit CEM II/B-M (V-LL) 32,5 R-AZ také na německém trhu komplikoval fakt, že německá betonářská norma omezuje jeho použití pouze pro stupně vlivu prostředí X0 a XC1. Rozšířit použitelnost tohoto cementu i na další stupně vlivu prostředí je však možné na základě všeobecného stavebního schválení, které je oprávněn vydat pouze Německý institut pro stavební technologie v Berlíně (DIBt). DIBt schválení vydává na základě žádosti výrobce cementu po splnění všech požadovaných podmínek. Jako partnera pro zkušebnictví a certifikaci jsme si vybrali zkušebnu MFPA Weimar. Po akreditovaných odběrech cementu a všech použitých surovin následovala dlouhá fáze zkoušení. Analýzy surovin a cementu byly spíše rutinní záležitostí a nepřinesly žádné překvapení. S napětím jsme však očekávali výsledky mnohdy dlouhotrvajících testů odolnosti vyrobených betonů. Mezi nejobávanější zkoušky patřilo rozhodně stanovení odolnosti proti zmrazování a rozmrazování za přítomnosti chemických rozmrazovacích látek (tzv. CDF-test), dále stanovení mrazu- vzdornosti (měření E-modulu po 100 mrazových cyklech) a stanovení hloubky penetrace chloridových iontů ve stáří betonu 35 a 97 dnů. Všechny výsledky testů prokázaly splnění požadovaných limitů. DIBt vydal na základě splnění všech kritérií všeobecné schválení – v originá- BOZP v souvislosti s dopravou Vzhledem k vysokému počtu nehod na silnicích vytvořila Skupina Lafarge dvě nové směrnice bezpečnosti silničního provozu. Cílem směrnic je hlavně snížit počet závažných silničních nehod v rámci Skupiny. V nejbližších dnech tak budou publikovány následující směrnice: Převoz zboží, Převoz osob a aktualizace směrnice z roku 2007 o mobilních prostředcích. Extra Mile program Kongres v italském Bavenu, jehož se zúčastnilo na dvě stě vedoucích pracovníků jednotlivých výrobních závodů Skupiny, představil nový program – Extra Mile. Cílem programu, který bude zahájen v roce 2012, je obnovit plný potenciál Skupiny, vytvořit nové, inovativní přístupy k zákazníkům a dosáhnout tak více než jedné miliardy hrubého zisku v roce 2015. Dvacáté výročí technologického centra Již dvacet let Skupina Lafarge zaměstnává více než pět set vědeckých pracovníků v Technologickém centru nedaleko Lyonu. Výzkumy realizované centrem přináší mnoho nových poznatků na poli produkce i samotného fungování cementáren. U příležitosti 20. výročí uspořádala Skupina oslavu pro místní zainteresované jednotlivce i zástupce organizací. Výročí je i jistou příležitostí k ohlédnutí se zpět a ke zhodnocení přínosů výzkumů. le „Allgemeine bauaufsichtliche Zulassung“ –, které ve skutečnosti představuje normativní předpis. Z německého názvu je odvozena i přípona „AZ“ přičleněná za normový název cementu. Dodržování předepsaných podmínek musí být dozorováno certifikačním orgánem a je potvrzeno vydáním Ü-certifikátu (Übereinstimmungszertifikat). Celý proces vydání všeobecného schválení a následné certifikace byl zajímavou exkurzí do německé stavební legislativy a zkušebnictví. Ing. Tomáš Drašnar Strategie pro snižování CO2 Klíčovým projektem strategie snižování emisí CO2 pro rok 2010 je „Aether“, který zahrnuje vývoj nového slínku zanechávajícího menší uhlíkovou stopu. Právě tento projekt získal podporu Evropské unie v programu „Life+“. Projekt „Aether“ je realizován ve spolupráci s polským Institutem pro stavební materiály (MBM) a britskou Společností pro výzkum ve stavebnictví (BRE). 2010 | LC JOURNAL | 3 téma Snímek lomu Činnosti ekologa v cementárně Náplň práce specialistky pro ekologii v cementárně tvoří množinu navzájem provázaných činností vedoucích k zajištění dodržování všech legislativních požadavků určených základním dokumentem – integrovaným povolením – IPPC. Podnikový ekolog sleduje všechny oblasti ekologické prevence: ochranu ovzduší, vody, způsob nakládání s chemickými látkami a s odpady. Ing. Alena Kaucová na Dni otevřených dveří 2010 4 | LC JOURNAL | 2010 Množství požadavků vyplývajících z integrovaného povolení je úctyhodné, proto se dnes žádná cementárna neobejde bez graduovaného specialisty na ekologii, který se zabývá především ekologickou legislativou. V praxi pak vlastně zastřešuje jednotlivé složky podniku, které přímo podmínky IPPC realizují a zajišťují jejich konkrétní plnění. Alfou a omegou práce ekoložky v akciové společnosti Lafarge Cement je již zmiňované integrované povolení, které obsahuje popis všech zařízení a činností cementárny majících vliv na životní prostředí, podrobnou charakteristiku jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí, popis využitelných druhů sekundárních paliv (odpadů) pro spalování v rotační peci včetně jejich množství a podmínek pro spalování. Své legislativní a odborné znalosti promítá podniková ekoložka do provozních řádů pro jednotlivá oddělení podniku, následně vydává pokyny, impulzy a dohlíží, aby všechny složky zainteresované na dodržování IPPC plnily svoje úkoly v souladu s ulože- nými parametry. Působí také v opačném směru, to znamená, že s novými legislativními požadavky kladenými na podnik seznamuje všechny příslušné pracovníky. Měření emisí Nejdůležitější složkou preventivní ekologie v cementárně je dodržování emisních limitů, které stanovuje IPPC. Úkolem specialistky na ekologii je zajistit, aby kontinuální měření emisí probíhalo v souladu s legislativou. Dále připravuje veškerou dokumentaci a hlášení, jež prokazují množství emitovaných emisí (včetně emisí CO2) státním a dozorovým orgánům. Tím však výčet zdaleka nekončí, podniková ekoložka má také funkci reprezentantky cementárny vůči jmenovaným orgánům a institucím zabývajícím se ekologickou prevencí. Provází představitele dozorových orgánů nejen při pravidelných kontrolách, ale i při těch nárazových, průběžně komunikuje s úřady. Koordinuje i činnost nezávislých autorizovaných firem, které v pravidelných cyklech měří emise znečišťujících látek. Dvakrát ročně připravuje podklady pro činnosti autorizované skupiny při měření emisí na výstupu z rotační pece. Ze všech měření následně připravuje výstupy a dokumenty ve správné formě a obsahu pro příslušné úřady (Česká inspekce životního prostředí, krajský úřad). úřadem. Tak například pokud je pro cementárnu vytipován a připraven materiál vhodný jako sekundární palivo, podnikový ekolog zahajuje legislativní proces získání povolení pro jeho využití. Příprava nového paliva, která zabere zhruba devět měsíců, má dvě hlavní etapy. Jednak jde o získání povolení k provedení prvotní spalovací zkoušky a poté následuje proces získání povolení ke spalování nového paliva. Obě povolení vydává krajský úřad ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí. Povolení spalovací zkoušky určuje rozsah zkoušky, kolik paliva bude dávkováno a v kterých místech. Například nyní „při zkoušce dřevní štěpky bylo stanoveno, že zkouška bude probíhat po dobu dvou dnů, kdy se bude dávkovat do kalcinátoru tři tuny štěpky za hodinu. To znamená, že přizpůsobíme palivový mix. Druhý den provede měřicí skupina autorizované měření emisí po dobu třikrát šest hodin. Většinou ještě provedeme pro srovnání referenční měření další den. Protokol o měření tvoří součást žádosti o změnu integrovaného povolení, které postoupíme krajskému úřadu,“ řekla specialistka pro ekologii Ing. Alena Kaucová. Náklady na zkoušku nového sekundárního paliva se obvykle vyšplhají na půl milionu korun. torovacích vrtů vzorky vody, u nichž se prověří, jestli voda odpovídá ve všech sledovaných parametrech. I když podniková specialistka není osobně jediná odpovědná za splnění podmínek IPPC, v jejím počítači se sbíhají všechny údaje a informace, které dále zpracovává pro příslušné orgány. Koordinuje činnosti spojené s dodržováním ekologické legislativy a zdá se, že spektrum činností se v blízké době zmenšovat nebude. Emisní analyzátor Energetické využití odpadů Cementárna může v rotační peci energeticky využívat některé odpadní materiály. Ty však podléhají několika schvalovacím procesům. Nejprve je potřeba získat povolení od ‚vzduchařů‘, kteří budoucí sekundární palivo posuzují z hlediska následných emisí do ovzduší. ‚Odpadáři‘ pak stanovují množství a parametry paliva na vstupu, četnost a místa kontrol při spalování. Uvedené schvalovací procesy jsou dnes součástí procesu změny integrovaného povolení vydávaného krajským úřadem. „Máme tři zařízení pro nakládání s odpady – v rotační peci jsou odpady energeticky využívány, v drtírně jsou odpady upravovány drcením a v části lomu jsou inertní odpady ukládány v rámci rekultivace prostředí, aby zaplnily vytěžený prostor. Podobně jako jiné firmy produkujeme vlastní odpady, podmínky, jak s nimi smíme nakládat, určuje také integrované povolení,“ upřesnila Ing. Alena Kaucová. Změny IPPC Důležitým úkolem podnikové ekoložky je zajišťování změn IPPC, tedy příprava dokumentace a projednání s krajským Ochrana vody Ing. Alena Kaucová se stará i o dodržování „vodní“ legislativy. „Cementárna odebírá labskou vodu jako technologickou pro chlazení nebo, pokud neběží surovinová mlýnice, do stabilizátoru pro skrápění spalin, aby se ochladily, než jdou do elektrofiltru. Voda použitá v chladicích okruzích se po přefiltrování v pískových filtrech vrací zpět do řeky. Cementárna vypouští splaškovou vodu, takže musí mít povolení, které stanovuje kolik, kde a kdy se může vypouštět a kolik rozborů je nutno uskutečnit,“ přibližuje Ing. Kaucová. Od ledna 2010 je v ostrém trvalém provozu rekonstruovaná čistírna odpadních vod, která splňuje veškeré stanovené limity. Voda z čistírny proudí do retenční nádrže v Sulejovicích, kam přitéká ještě dešťová voda a následně jsou tyto vody vypouštěny do vodního toku Modly. Voda se kontroluje také v lomu, kde se nachází nevelká čistírna splaškových vod a odlučovač ropných látek u mycí rampy. Dále se monitoruje kvalita důlních vod, které se odčerpávají do Modly. V lomu se monitoruje vliv důlní činnosti na spodní vodu, dvakrát ročně se odebírají v síti moni- Čistírna odpadních vod Dávkování močoviny 2010 | LC JOURNAL | 5 technologie Část II. Technologické limity zateplení Energetickou náročnost panelových domů významně ovlivňují tepelně-technické vlastnosti obvodových konstrukcí. V minulém čísle časopisu, v prvním díle článku jsme se zabývali typy používaných izolantů, ekonomikou zateplení a optimalizací tloušťky izolantu. Nyní přicházejí na řadu environmentální aspekty, technologická úskalí a také hledisko denního světla. Detail aplikace zateplení fasády polystyrenovými deskami a požárními pásy z minerální vaty Foto: EkoWATT Zateplení z environmentálního hlediska Aplikací zateplovacího systému na panelové domy dochází k redukci tepelné ztráty prostupem domu a tím ke snížení potřeby tepla na vytápění objektu, tedy ke snížení provozní energie budovy. Při těžbě a zpracování surovin na výrobu zateplovacích systémů a při jejich výrobě, dopravě a realizaci je ovšem spotřebováváno velké množství energie označované jako svázaná spotřeba energie. Tyto energie jsou spojeny s produkcí CO2, který negativně ovlivňuje životní prostředí. Z pohledu snížení dopadu na životní prostředí má smysl zateplovací systém aplikovat, pokud množství ušetřených provozních emisí CO2 v průběhu životního cyklu stavby je vyšší než hodnota svázaných emisí CO2. Potom lze vypočítat návratnost tohoto opatření dle vztahu: Návratnost svázaných emisí CO2 v materiálu tepelných izolací Obrázek 1: Návratnost svázaných emisí CO2 v materiálu tepelných izolací při použití zemního plynu a hnědého uhlí jako paliva pro vytápění 6 | LC JOURNAL | 2010 kde: N mCO2,sváz mCO2,pů mCO2,zat je návratnost svázaných emisí CO2 v materiálu tepelných izolací (let) je hmotnost svázaných emisí CO2 zateplovacího systému na 1 m2 fasády za 1 rok (kg/m2/rok) je hmotnost provozních emisí CO2 pro původní nezateplenou konstrukci na 1 m2 fasády za 1 rok (kg/m2/rok) je hmotnost provozních emisí CO2 pro zateplenou konstrukci na 1 m2 fasády za 1 rok (kg/m2/rok) Použití expandovaného polystyrenu a minerální vlny jako tepelně-izolačního materiálu v objektech s požární výškou větší než 22,5 m Foto: EkoWATT Množství ušetřených provozních emisí CO2 se liší podle druhu paliva použitého k vytápění panelového domu. Teplo pro vytápění je do panelových domů dodáváno většinou systémy CZT a je vyráběno v teplárně nebo jako odpadní produkt v elektrárně. Jako palivo je tedy běžně používáno uhlí, mazut a zemní plyn. Návratnost svázaných emisí CO2 v zateplovacím systému, kdy je jako palivo použito hnědé uhlí a zemní plyn, je porovnána na obrázku 1. Rozdílný nárůst křivky je způsoben tím, že při spalování hnědého uhlí se na jednotku získané energie vyprodukuje větší množství emisí CO2 (0,357 kg/kWh) než při spalování zemního plynu (0,198 kg/kWh). Množství svázaných emisí CO2 je závislé na druhu tepelně-izolačního materiálu. V zateplovacích systémech je nejčastěji používán expandovaný polystyren a minerální vlna, jejichž návratnost pro různé tloušťky izolace je porovnána na obrázku 1. Výroba minerální vlny je výrazně energeticky náročnější, a proto je množství vyprodukovaných emisí CO2 na 1 m3 materiálu (241,08 kg/m3) čtyřikrát vyšší než svázané emise CO2 expandovaného polystyrenu (60,30 kg/m3). Návratnost svázaných emisí CO2 stoupá lineárně se vzrůstající tloušťkou izolačního materiálu v zateplovacím systému. V porovnání s ekonomickou prostou návratností nabývá návratnost svázaných emisí CO2 nižších hodnot, protože množství emisí CO2 uvolňovaných při výrobě energie z hnědého uhlí nebo zemního plynu je vysoké. Pokud předpokládáme, že použité palivo na výrobu tepla je zemní plyn, pak pro tloušťku dodatečné izolace 20 cm je návratnost emisí CO2 jeden rok při použití expandovaného polystyrenu a čtyři roky při použití minerální vlny jako izolantu. Při spalování hnědého uhlí dochází k produkci většího množství emisí CO2, a proto je výsledná návratnost rychlejší. Technologie Při úvahách o nadstandardních tloušťkách izolantu při zateplování budov je často diskutována otázka statiky a způsobu kotvení. Kotvení nadstandardních tlouštěk tepelného izolantu musí zajistit mechanickou stabilitu kotveného izolantu. Svislé zatížení (vlastní váha izolantu, omítky) je přenášeno lepením izolačních desek na podklad. Součástí dodávky systému musí být provedení odtrhových zkoušek, kdy přídržnost lepicí hmoty k podkladu musí být min. 80 kPa. Ověřuje se na stavbě odtrhovou zkouškou podle ČSN EN 1542. Vodorovné zatížení – sání větru – musí přenést mechanické kotvy. Certifikované výrobky umožňují klasické kotvení izolantu až do tl. 260 mm (např. talířová zatloukací hmoždinka s předmontovaným ocelovým trnem, kterou lze kotvit jak tepelně-izolační materiály na bázi expandovaného polystyrenu, tak minerální vlnu s podélnou orientací vláken). Kombinace lepení a kotvení V poslední době se na trhu objevily nové kotevní systémy využívající kombinace mechanického kotvení a lepení zajišťující stabilitu izolantu při sání větru. Lepicí kotvy se mechanicky přikotví přímo na upravený podklad v rastru doporučeném výrobcem a ověřeném statickým výpočtem. Před přilepením izolační desky, která je opatřena lepidlem podle technologického předpisu, se nanese na hlavy kotev příslušné lepidlo, které zajistí soudržnost kotvy s podkladem. Tento systém umožňuje použití tloušťky tepelného izolantu až 400 mm. Kotvy se podle většiny systémových řešení navrhují na 100% sání větru a nepřispívají k přenesení ostatních zatížení. Z dosud publikovaných a dostupných firemních pomůcek pro navrhování počtu kotev pro tyto systémy vyplývají pouze doporučená řešení vycházející při stanovení zatížení větrem pravděpodobně z ČSN nebo z převzatých zahraničních předpisů (DIN, ONORM apod.). Jednotliví producenti systémů ETICS se přitom liší i při základním stanovení počtu kotev na m2, ve stanovení velmi důležitého parametru okrajové oblasti v nárožích pro zvýšené hodnoty počtů kotev a v neposlední řadě i v udávaných výškových pásmech. Zároveň však velmi správně udávají, že stanovení počtu kotev musí být součástí statického výpočtu pro konkrétní případ. 2010 | LC JOURNAL | 7 technologie Zateplení z hlediska denního osvětlení Výpočet namáhání Výpočet namáhání zateplovacích systémů sáním větru byl proveden pro několik základních geometrií panelových budov. Namáhání větrem bylo vypočteno pro jednotlivá pásma v půdoryse a po výšce budovy. Pro jednotlivé oblasti fasády byl stanoven počet kotev potřebný k přenesení zatížení. Na následujícím schématu jsou uvedeny návrhové hodnoty zatížení větrem v jednotlivých oblastech fasády budovy s návrhem počtu kotvicích prvků. Minimální počet kotev pro tento případ je šest kotev na 1 m2 fasády v její střední části, na nárožích se tento počet zvýší na více než dvojnásobek kotvicích prvků potřebných k přenesení zatížení od sání větru (14 kotev/m2), viz obrázek 2. V oblastech s vyšší větrnou expozicí a u vyšších budov budou proto zvýšeny investiční náklady na zateplovací systém o náklady na další kotvicí prvky. Při předpokladu použití hmoždinek s kovovým trnem pro kotvení izolantu o tloušťce 200 mm bude navýšení ceny přibližně o 25 Kč na jeden kotvicí prvek. Obrázek 2: Návrhové hodnoty tlaku větru (N/m2) na jednotlivé oblasti fasády s počtem kotev na m2 na příkladu panelového domu, pohled na fasádu 8 | LC JOURNAL | 2010 Panelové domy byly navrhovány s poměrně velkými odstupovými vzdálenostmi jednotlivých bloků domů. V době výstavby se neposuzovaly jednotlivé byty z hlediska úrovně denního osvětlení, ale byly použity unifikované panelové soustavy včetně standardních odstupových vzdáleností, které byly navrženy v závislosti na výšce okolních objektů. Okna většiny panelových domů byla poměrně velká a stínicí konstrukce lodžií nebyla větší než 1,2 m. Současná úroveň denního osvětlení místností panelových domů je zpravidla vyšší, než jsou normové požadavky. Z hlediska úrovně denního osvětlení se místnosti posuzují podle ČSN 73 0580-1 Denní osvětlení budov – Základní požadavky a ČSN 73 0580-2 – Denní osvětlení obytných budov. V těchto normových postupech je pro hodnocení kvantity denního osvětlení budov zjišťována veličina činitele denní osvětlenosti D (%), který musí nabývat minimální hodnoty Dmin = 0,7 % ve dvou kontrolních bodech umístěných v polovině hloubky místnosti, ale nejdále 3 m od okna, vzdálených 1 m od vnitřních povrchů bočních stěn. Zároveň má být splněn požadavek průměrné hodnoty činitele denní osvětlenosti z obou těchto bodů Dm1/2 = 0,9 %. Za účelem ověření dodržení požadavků na činitel denní osvětlenosti byl vytvořen model kritické místnosti obývacího pokoje v 1. NP panelového domu se sedmi NP orientované na sever. Odstupová vzdálenost protilehlého domu je 30 m. Základní model stínění tvoří boční hrana sousedního pokoje, která je zároveň boční stěnou lodžie, a horní stropní deska lodžie ve 2. NP. Tato modelová místnost byla posouzena bez stínění a se stíněním protilehlou souvislou zástavbou panelových domů o výšce 7 NP. Tyto dvě varianty byly následně posouzeny bez zateplovacího systému a se zateplovacím systémem o tloušťce 100 a 200 mm. Hodnocená modelová místnost má hloubku 4,6 m a šířku 3,7 m. Osvětlovací otvory tvoří sestava lodžiových dveří s oknem velikosti 0,9 x 2,3 m + 1,6 x 1,5 m. Světlá výška místnosti je 2,6 m. Na obr. 3 jsou porovnány výsledky výpočtu pro variantu s protilehlým stíněním bez zateplovacího systému a se zateplovacím systémem o tloušťce 200 mm. Dá se předpokládat, že tloušťka zateplovací- ho systému 200 mm na stěnách lodžií nebude běžně používána, aby nebyla příliš snížena užitná plocha lodžie. Vyhovující stav denního osvětlení je zachován i pro případ této extrémní tloušťky zateplovacího systému, a proto bude vyhovující i pro jakoukoliv menší tloušťku izolace. Snížení úrovně denního osvětlení vlivem zateplovacího systému je cca 7–20 % v případě bez okolního stínění a 7–26 % v případě uvažování protilehlé stínící zástavby. Závěr V kontaktních zateplovacích systémech panelových domů se jako tepelně-izolační materiál nejčastěji používá minerální vata a expandovaný polystyren. Aby bylo dosaženo současných doporučených hodnot na součinitel prostupu tepla obvodovou konstrukcí, je nutné použít minimální tloušťku izolačního materiálu v rozmezí 9–14 cm v závislosti na typu konstrukce a panelové soustavě. Optimální tloušťka tepelné izolace z ekonomického hlediska byla hodnocena dle ukazatele NPV a je závislá na tepelně-technickém stavu původní konstrukce, ceně energie, ceně kompletního zateplovacího systému a aditivních nákladech při použití druhé vrstvy izolantu. Jako nejvýhodnější se z ekonomického hlediska jeví tloušťka zateplovacího systému v rozmezí 12–20 cm. Investice do zateplení u objektů vytápěných levnějším teplem a při lepších vlastnostech původní zateplované konstrukce mají horší výsledky ekonomického hodnocení. V oblastech, kde je vyšší cena energie (1 000 Kč/GJ), je výhodnější používat zateplovací systémy o větší tloušťce než v oblastech s nižší cenou energie. Jelikož ceny energií stále stoupají, je vhodné myslet na budoucnost a investovat do větších tlouštěk zateplovacích systémů již nyní. Ukazatelem pro hodnocení dopadu aplikace zateplovacího systému na životní prostředí je návratnost svázaných emisí CO2 v materiálu tepelných izolací, která se liší podle druhu izolačního materiálu a druhu paliva použitého k vytápění panelového domu. Z hlediska dopadu na životní prostředí je na panelové domy výhodné aplikovat jakoukoliv tloušťku izolačního materiálu, protože návratnost svázaných emisí CO2 v materiálu tepelných izolací je ve všech posuzovaných případech nižší než životnost izolačního materiálu. Pro případ místnosti umístěné v 1. NP sedmipodlažního panelového domu orientované na sever a stíněné protilehlým objektem byla provedena studie denního osvětlení při uvažované tloušťce zateplovacího systému 20 cm. Jelikož výsledky studie prokázaly, že požadavky na denní osvětlení jsou splněny pro tento případ extrémně stíněné místnosti, lze konstatovat, že při této tloušťce izolantu budou v naprosté většině případů zachovány požadavky na denní osvětlení. Obývací pokoj bez dodatečného zateplení Obývací pokoj se zateplením tl. 200 mm vypočtená minimální hodnota Č. D. O. vypočtená minimální hodnota Č. D. O. vypočtená průměrná hodnota v ½ Č. D. O. Literatura [1] ČSN 73 0580–1:2007. Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, meteorologii a státní zkušebnictví, 2007. [2] ČSN 73 0580–2:2007. Denní osvětlení budov – Část 2: Denní osvětlení obytných budov. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, meteorologii a státní zkušebnictví, 2007. vypočtená průměrná hodnota v ½ Č. D. O. Dmin (%) Dm1/2 (%) Dmin (%) Dm1/2 (%) 1,3 1,3 1,0 1,1 0.89 0.92 0.91 0.78 0.82 0.79 1.29 1.38 1.33 1.03 1.17 1.11 2.31 1.81 1.95 1.34 2.26 1.49 EkoWATT – Lucie Šancová, František Macholda, Jan Antonín, Petr Vogel, Petr Kotek, Gabriela Krajcarová ATELIER P. H. A. – Hana Gattermayerová (část technologie zateplení) Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu VAV-SP-3g5-221-07 – Komplexní rekonstrukce panelových domů Obrázek 3: Hodnoty činitele denní osvětlenosti varianty bez zateplení a se zateplením tl. 200 mm se stíněním protilehlým objektem v nízkoenergetickém standardu. 2010 | LC JOURNAL | 9 materiály Most pro pěší Peace Bridge navržený architektem Rudim Ricciottim postavený z Ductalu® v roce 2002, Soul, Jižní Korea Ultravysokopevnostní beton pro mostní stavby Nástup velmi účinných superplastifikátorů spolu s novými zkušenostmi v používání křemičitých úletů do betonů podnítil v 70. letech 20. století výzkum nových materiálů vykazujících převratné charakteristiky. Jádrem experimentů bylo radikální snížení hodnoty vodního součinitele. Poprvé tuto myšlenku realizoval dánský výzkumný expert H. H. Bache. Netrvalo dlouho, kdy kombinací vhodných surovin bylo v laboratorních podmínkách dosaženo pevnosti kolem 250 MPa. Postupem let se především velké cementářské společnosti podílely na vývoji nových pokročilých materiálů s unikátními vlastnostmi, pro něž se vžilo označení ultravysokopevnostní beton UHPC. Jedná se o kompozitní materiál dosahující pevnosti v tlaku do 200 MPa a ohybové pevnosti kolem 50 MPa. Jeho další vynikající vlastností je v důsledku nízké permeability trvanlivost. Naproti tomu se tento materiál vyznačuje poměrně vysokou křehkostí. Tato negativní vlastnost je částečně eliminována přidáním vláknové výztuže k základním složkám. Charakteristika ultravysokopevnostních betonů Typické složení UHPC je založeno na kombinaci jemných podílů, superplas- 10 | LC JOURNAL | 2010 tifikátoru, vody a rozptýlené výztuže. Betony se vyznačují omezením velikosti zrna kameniva, kdy kamenivo je většinou zastoupeno jemným křemenným pískem. Pojivovými složkami jsou portlandský cement, křemičité úlety. Vzhledem k velkému objemu vstupujícího množství cementu všechna zrna nejsou schopna hydratovat, a tak následně tato zrna plní funkci kameniva. Rozhodující je druh použitého superplastifikátoru, který musí zajistit vysoké zplastifikování směsi při zachování dostatečné zpracovatelnosti čerstvého betonu. Kompatibilitě superplastifikátoru s pojivovými složkami jsou věnovány přední světové výzkumné studie. Nezbytnou roli v návrhu složení hraje rozptýlená výztuž ve formě zejména ocelových vláken. Jak již bylo uvedeno, vlákna jsou schopna eliminovat křehkost konstrukce. Jelikož i konstrukce prováděné z UHPC mohou být vystaveny výskytu nepříznivých vlivů, je počítáno např. s požáry, kde se právě ke zvýšení požární odolnosti používá kombinace ocelových vláken s vlákny polypropylenovými. Ductal® Všechny betony řadící se mezi vysokohodnotné vykazují více než jednu výjimečnou charakteristickou vlastnost, stejně tak v případě UHPC se nejedná pouze o pevnostní charakteristiky. Zaručená je i vysoká schopnost odolnosti konstrukcí vůči nepříznivým vlivům, jakými jsou agresivní plynná či kapalná média, mechanické namáhání apod. Tohoto účinku je především dosaženo díky kompaktnosti matrice, chemickou reaktivitou jednotlivých vstupních komponent neumožňující vznik propojené pórové struktury [1]. Nejznámější materiál UHPC byl vyvinut společnostmi Lafarge, Bouygues a Rhodia společně s experty v oblasti stavebních materiálů. Materiál je produkován pod ochrannou známkou Ductal®. Jedná se Mars Hill Bridge, první silniční most postavený z Ductalu®, Wapello County, Iowa, USA Rozsah materiálních charakteristik UHPC Pevnost – v tlaku 120–150 MPa – v tahu za ohybu 30–50 MPa – modul pružnosti 45–50 GPa Poděkování: Trvanlivost – mrazuvzdornost Mikrostruktura RPC; a – křemičitý úlet, b – slinek o revoluční materiál označován RPC Reactive-Powder-Concrete, který se vyznačuje jedinečnou kombinací pevnosti, duktility, trvanlivosti a estetickou flexibilitou konstrukcí [2]. Materiál je dodáván jako předem smíchaný produkt obsahující typické vstupní suroviny UHPC. Aplikace ultravysokopevnostního betonu Nejčastější uplatnění UHPC nachází v mostních konstrukcích, stejně tak ve výškových stavbách, letištních plochách, těžebních plošinách aj. Nejběžněji se používají pro výstavby lávek pro pěší. Ve světě je známo několik jedinečných staveb, kde byl aplikován UHPC. Mezi tyto stavby patří jistě most pro pěší „Peace Bridge“ navržený architektem R. Ricciottim postavený z Ductalu® v roce 2002 v Soulu [3]. Dále také první stavba realizovaná z Ductalu® – most pro pěší Sherbrooke v Quebeku v Kanadě. UHPC má vysoký potenciál, který je schopen vyhovět nárokům současných investorů umožňující odvážnější architektonické řešení konstrukcí. Nezaměnitelnou výho- 100 % 2 – CHRL < 60 g/m – hloubka karbonatace < 0,5 mm dou těchto betonů je schopnost omezení průřezu betonových konstrukcí a částečná úspora prutové výztuže. K těmto betonům neodmyslitelně patří vyšší ekonomická náročnost spojená s kvalitou vstupních surovin, výrobou, ukládáním a ošetřováním. Odměnou jsou vynikající užitné vlastnosti, které díky extrémně dlouhé životnosti konstrukcí nevyžadují rozsáhlé sanační zásahy a jedná se tak téměř o bezúdržbové konstrukce. Ačkoliv v České republice se tyto betony doposud nepoužívají, ve světě jsou od 80.–90. let minulého století dále zkoumány i používány na stavbách. Na veřejnost se dostaly zejména studie zaměřené na jejich vlastnosti, v poslední době se objevují výzkumy zacílené na možnosti aplikace UHPC. Stavby realizované z UHPC nalezneme především v USA, Japonsku, Austrálii a rozvoj je zaznamenáván taktéž v Evropě. Ing. Klára Křížová, Doc. Ing. Rudolf Hela, CSc. Vysoké učení technické v Brně Tento příspěvek byl zpracován za podpory projektu VVZ CEZ MSM 0021630511 „Progresivní stavební materiály s využitím druhotných surovin a jejich vliv na životnost konstrukcí“ a projektu MPO FR – TI1/387 „Vývoj vysokopevnostních nosných kompozitních konstrukcí pro stavby na bázi epoxidových kompozitních profilů spřažených vysokopevnostním betonem“. Použitá literatura: [1] Perry V. H., Zakariasen. First Use of Ultra-High Performance Concrete for an Innovative Train Station Conopy. Concrete Technnology Today. Lafarge Canada. August 2004. http://www. cement.org/tech/pdfs/CT042UHPC.pdf. [2] Ultra-High performance Concrete with Ductility. 2003 Nova Award Nomination 22. Construction Innovation Forum. http://www.cif.org/Nom2003/ Nom22_03.pdf. [3] The Peace Bridge in Seoul, South Korea. Lafarge UK. http://www.lafarge.co.uk/wps/portal/ uk/1_7_6_3-Key_achievements. [4] Křížová, K. Studium možností dalšího vývoje vysokohodnotných betonů. Diplomová práce. VUT Brno, 2007. Fakulta stavební Ústav technologie stavebních hmot a dílců 2010 | LC JOURNAL | 11 referenční stavba Rekonstrukce mostu v Žatci Na most z roku 1971, který v Žatci překlenuje trať SŽDC Kaštice – Žatec a který se napojuje na silnici III/22525, byl vydán havarijní výměr. Proto bylo nutno přistoupit ke generální rekonstrukci. Projektová dokumentace byla zpracována již v roce 2008. Usazování nosníku na spodní stavbu vodní spodní stavby, očištění a protikorozní ochranu stávající ocelové konstrukce, výměnu mostových štětovnic, výměnu protikouřových krytů, zřízení nové živičné vozovky, izolace, aplikace vyrovnávacího spádového betonu a vybavení mostu. Po odstranění stávající vozovky se zjistilo, že ocelová konstrukce je natolik poškozená a oslabená korozí, že ji nelze opravit. Vzápětí padlo rozhodnutí, že původní ocelová konstrukce spolu s potřebnou částí spodní stavby bude odstraněna a na nových železobetonových prazích osazena nová nosná konstrukce. Nosná konstrukce Transport jedenáctitunového betonového bloku není nikdy jednoduchou záležitostí a vyžaduje sehraný tým 12 | LC JOURNAL | 2010 Změna původního projektu Když započala rekonstrukce mostu, nikdo netušil, že bude nutno úplně změnit projekt rekonstrukce, který připravil Pontex spol. s r. o., filiálka České Budějovice. Projektant navrhl opravu a zesílení pů- Nová nosná konstrukce žateckého mostu je tvořena deskovými prefabrikáty z dodatečně předpjatého betonu, která je spojena monolitickým dobetonováním spár a koncovým monolitickým příčníkem. Konstrukce spočívá na elastomerických ložiscích, na opěře č. 1 v podélném směru posuvně, na opěře č. 2 pevně. Pod monolitickým železobetonovým příčníkem je na každé opěře osazeno ocelové vodicí ložisko RW, na opěře č. 1 příčně pevné, ment, a. s. Předepínání nosníků bylo provedeno při výrobě v provozovně lanovým, hydraulickým předepínacím zařízením, systémem DYWIDAG – SM 7. Předepínání tří kabelů s 12 ocelovými lany s nízkou relaxací o průměru 15,7 mm v každém nosníku proběhlo ve dvou fázích. První etapa po dosažení min. 70 % krychelné pevnosti betonu 50,80 MPa (přibližně po čtyřech dnech). Předepnutí v první fázi ve formě bylo na napětí 700 MPa. Takto předepnuté prefabrikáty byly přemístěny na skládku a po dosažení výsledné pevnosti betonu 58 MPa byly dopnuty na plnou sílu 1 375 MPa. Poté proběhlo zainjektování kabelů. Po sedmi dnech od zainjektování kabelů bylo možno prefabrikáty odvézt na stavbu a osadit do konstrukce. Příprava na instalaci deskových nosníků Detailní snímek usazených nosníků Údaje o stavbě: Název stavby: Oprava mostu ev. č. 22525 – Žatec Investor: Správa a údržba silnic Ústeckého kraje Projektant: PONTEX spol. s r. o., filiálka České Budějovice Realizace: Swietelsky stavební, s. r. o., OZ SDS Střed Dodavatel nosníků: Skanska a. s., závod Prefa, provozovna Štětí Rozpětí mostu: 15,70 m Délka přemostění: 14,58 m Délka mostu: 37,43 m Stavební výška mostu: 0,760 m Půdorysná plocha mostu: 119,70 m2 (plocha nosné konstrukce) Spotřeba betonu C 55/67 XF2: 18,36 tun Použitý cement: CEM II/A-S 42,5 R z Lafarge Cement, a. s. Začátek stavby: 12/2009 Ukončení stavby: 11/2010 Druhá fáze osazování nosníku do konstrukce mostu na opěře č. 2 všesměrně pevné. Římsy jsou monolitické železobetonové s lícními prefabrikáty. Na obou stranách mostu je osazeno ocelové zábradlí z otevřených profilů. Deskové nosníky Celkem čtyři kusy mostových deskových nosníků o délce 16,3 m a hmotnosti 45,9 tun z betonu C 55/67 XF2, které tvoří základ nosné konstrukce, vyrobila společnost Skanska, provozovna Štětí z cementů z akciové společnosti Lafarge Cement. Celkem bylo pro nosníky vyprodukováno 18,36 m3 betonu, do kterého byl použit cement CEM II/A-S 42,5 R z Lafarge Ce- Příčné uspořádání Nové příčné uspořádání na mostě je následující: vozovka má šířku 5,6 m mezi zvýšenými obrubami, na obou stranách se nacházejí odrazné pruhy šířky 0,65 m. Šířka odrazných pruhů 0,65 m byla navržena, aby při použití lícních římsových prefabrikátů bylo možné osadit do říms rezervní kabelovou chráničku. Na obou koncích nosné konstrukce jsou osazeny odvodňovací trubičky, které byly vyvedeny pod most. Při opravě nebyl most rozšířen. 2010 | LC JOURNAL | 13 zajímavá stavba Snímek zachycuje vrchní stavbu MVE Železný Brod, která je umístěna na konci zrekonstruovaného náhonu Elektrárna ladící s krajinou Letos dokončená malá vodní elektrárna v Železném Brodě zaujala natolik, že na podzim získala nejen ocenění Stavba roku 2010, ale i cenu Státního fondu životního prostředí za infrastrukturu. S2 2 480 840 1 1 TITANZINKOVÝ PLECH TL. 0,7 (RHEINZINK) NA DVOJITOU STOJATOU DRÁŽKU DŘEVĚNÉ BEDNĚNÍ TL. 24 mm, Š. max 140 mm ODVĚTRANÁ MEZERA 40 mm KONTAKTNÍ DIFUZNÍ FÓLIE TEPELNÁ IZOLACE Z MINERÁLNÍCH VLÁKEN TL. 160 mm PAROZÁBRANA NOSNÝ ROŠT PODHLEDU - VYPLNĚNÝ MINERÁLNÍ VATOU AKCE: MALÁ VODNÍ ELEKTRÁRNA - ŽELEZNÝ BROD - VRCHNÍ STAVBA PODHLED - SÁDROKARTON TL. 12,5 mm S1 3610 S4 LOGO : 1 S1 220 100 1080 +3,50 = 600 500 800 1150 2800 276,20 1200 MŘÍŽ 400 850 3900 2475 VZT 1000 6130 250 280 695 150 13700 9100 3600 600 500 S3 * 279,70 P1 P3 +0,000= 276,20 INVESTOR: 275,80 Q100 275,60 3500 250 1500 850 800 1700 9000 GENERÁLNÍ PROJEKTANT: 273,50 1300 400 400 9000 6650 STÁVAJÍCÍ ZÍDKA 7900 272,50 475 0 1100 spol. s r.o. 7900 270,20 269,90 CLT P1 ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ ING. ARCH. PAVEL JANOUŠEK ING. ARCH. BORIS ŠONSKÝ SOKOLSKÁ 199/17, 460 01 LIBEREC 1 TEL.: 485 102 936, 485 107 455 ARCHITEKT 271,60 270,60 270,40 270,40 270,40 ZÁSTUPCE INVESTORA: VODNÍ ELEKTRÁRNA ŽELEZNÝ BROD a.s. RIEGROVO NÁMĚSTÍ 15 513 01 SEMILY VZT 274,96 274,96 ±0,000 = Podlaha 1.N.P.= 276,20 SROVNÁVACÍ ROVINA: 276,20 1000 600 1100 P2 +0,000= 276,20 280,70 300 300 280,70 NOSNOST 10000 kg 400 3900 3250 2970 3615 14700 600 3700 * 600 S3 800 2430 S3 275,80 250 3 1 S2 1950 276,50 276,00 DET. DET. + 6,13= 282,33 S2 S3 1630 2 1110 S1 TITANZINKOVÝ PLECH TL. 0,7 (RHEINZINK) NA DVOJITOU STOJATOU DRÁŽKU STRUKTURNÍ PODKLAD. VRSTVA -DELTA -TRELA DŘEVĚNÉ BEDNĚNÍ TL. 24 mm, Š. max 140 mm (ZE SPODNÍ STRANY HOBLOVANÉ) DET. ř.km 0,099 -6,65 = 269,80 269,55 ark s.r.o. - ARCHITEKTONICKÁ KANCELÁŘ SOKOLSKÁ 199/17, 460 01 LIBEREC 1 Q=29m/s STAVEBNÍ KONSTRUKCE : Ing. Jiří Čermák Dělnická 369 , 468 01 Jablonec n.N. 269,20 ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: STATIKA projekční kancelář Tovaryšský vrch 1358/3 460 0 1 Liberec - 8,9 = 267,30 200 3000 1200 1100 4200 9500 3600 1900 1100 2100 3800 9300 4900 700 600 1300 6100 4000 267,30 2100 3200 2100 2800 9400 4700 1200 5900 30500 4300 Ing. Jiří Čermák 603 864 423 776 579 408 STATIKA: SO 123 400 Ing. Arch. Boris Šonský ARCHITEKT: VYPRACOVAL: s Q=5,5m/ss PŘELOŽKA "VTL" PLYNOVODU ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: Ing. Vladislav Bureš PROJEKTANT: Ing. Martin Vlček 603 289 962 TEL.: 482 710 575 485 110 138 VZDUCHOTECHNIKA : ING.M.ANDRLE ,U MLÉKÁRNY 455/5,46011 LIBEREC11 ZODP. PROJEKTANT VZT: Ing. M.Andrle ELEKTROINSTALACE - SILNOPROUD : J. BEDNÁŘ ,HUMPOLECKÁ3/108 ,46001 LIBEREC 1 ZODP. PROJEKTANT ELEKTRO: Jaromír Bednář 604665735 ZDRAVOTNÍ TECHNIKA : ING.V. RAIS , U BESEDY 8, 46001 LIBEREC 3 ZODP. PROJEKTANT ZT: Ing. Vladimír Rais 737248648 ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉM : V.KUČERA , U LÁVKY 2 , 46601 JABLONEC N.N. ZODP. PROJEKTANT SLABOPROUD : Vladimír Kučera ZODP. PROJEKTANT : Ing.J. Šíma 776240736 602250980 ROZPOČET : 1 FÓLIE - NAPŘ. SARNAFIL PLECHOVÝ POJISTNÝ ŽLAB BEDNĚNÍ TEPELNÁ IZOLACE KONTAKTNÍ DIFÚZNÍ FÓLIE DET. DETAIL ŽLABU STŘECHY V ZATEPLENÉ ČÁSTI 1 : 20 DET. 2 SÍŤKA 500 ING.J.ŠÍMA , 46601 JABLONEC N.N. SÍŤKA TECHNOLOGIE A SPODNÍ STAVBA : DETAIL HŘEBENE STŘECHY V ZATEPLENÉ ČÁSTI 1 : 20 * SVISLÉ FASÁDNÍ PLOCHY BUDOU OPLECHOVÁNY PÁSY S ROZTEČÍ DRÁŽEK 500 mm ( NA SVISLÝCH PLOCHÁCH BUDOU DRÁŽKY STOJATÉ ÚHLOVÉ ) (KDE BUDE BEDNĚNÍ POKLÁDÁNO NA ZDIVO , BUDE PODLOŽENO LATĚMI , KTERÉ VYTVOŘÍ VĚTRACÍ MEZERU) HYDROKA NAD RAŽÁKEM 15/397 FORMÁT: 603873765 (VIZ SAMOSTATNÁ ČÁST DOKUMENTACE) ZODPOVĚDNÝ PROJEKTANT: p. JOSEF KAŠPAR 603523755 241773813 Č. PARÉ/ KOPIE DATUM: MĚŘÍTKO: 04. 2005 1 : 100 4 A4 PROFESE: STUPEŇ : S4 250 200 250 KROKEV STRUKTURNÍ PODKLADNÍ VRSTVA PAROZÁBRANA MIN. HLOUBKA ŽLABU MAX. HLOUBKA ŽLABU MIN. HLOUBKA ŽLABU OSB DESKA DO VLHKA TITANZINKOVÝ PLECH TL. 0,7 (RHEINZINK) NA DVOJITOU STOJATOU DRÁŽKU STRUKTURNÍ PODKLAD. VRSTVA -DELTA -TRELA DŘEVĚNÉ BEDNĚNÍ TL. 24 mm, Š. max 140 mm VĚTRANÁ STŘEŠNÍ DUTINA TEPELNÁ IZOLACE Z MINERÁLNÍCH VLÁKEN TL. 160 mm PAROZÁBRANA PODHLED - SÁDROKARTON TL. 12,5 mm DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY ČÍSLO VÝKRESU: STAVEBNÍ KONSTRUKCE A4 NÁZEV VÝKRESU : PODÉLNÝ ŘEZ B - B SO 072 MAX. HLOUBKA ŽLABU Prostor česlovny určený pro zachycení plovoucích větví a různých odpadků, které by mohly vniknout do turbín Podélný řez budovy V soutěži Stavba roku se malá vodní elektrárna v Železném Brodě umístila v pětici oceněných staveb, které porota vybrala z 57 přihlášených kandidátů. Ocenění bylo uděleno za architektonicky velmi zdařilé, krajinně působivé řešení stavby na obnoveném náhonu a vzhledem k úrovni designu průmyslového interiéru. Cena Státního fondu životního prostředí ČR je udělena stavbě, která je nejen velmi čistým novým zdrojem energie, ale také zajímavým architektonickým řešením obohacuje přírodní prostředí na okraji měst. Ve stopách předchůdkyně 14 | LC JOURNAL | 2010 S3 DET. 3 DETAIL ŽLABU STŘECHY V NEZATEPLENÉ ČÁSTI 1 : 20 IZOLACE ORSIL SÁDROKARTON FÓLIE - NAPŘ. SARNAFIL - ŠEDÝ ODSTÍN PLECHOVÝ POJISTNÝ ŽLAB BEDNĚNÍ FÓLII VYTÁHNOUT NA BEDNĚNÍ Malá vodní elektrárna (MVE) byla vybudována na umělém náhonu řeky Jizery v Železném Brodě. Elektrárna je vlastně pokračováním tradice, neboť na tomto náhonu se ještě před 40 lety nacházela původní vodní elektrárna, kterou zde nechal postavit tehdejší majitel sousední textilky, továrník Johann Liebieg. Ten vystavěl v 60. letech 19. století jez, náhon a původní elektrárnu, která tehdy elektrickým proudem zásobovala přádelnu. Elektrárna byla v 60. letech minulého století zrušena a náhon částečně zasy- pán. Nová elektrárna stojí na obnoveném náhonu, ale nebyla postavena na původním místě. Nachází se až skoro na konci kanálu, o 650 m dále než stará elektrárna. Pod shedovou střechou Autorem projektu je Architektonická kancelář ARK spol. s r. o. – architekti Ing. arch. Boris Šonský a Ing. arch. Pavel Janoušek. Objekt se skládá z trafostanice, rozvodny, administrativního zázemí s dispečinkem a strojovny. Součástí výstavby byla i rekonstrukce celého náhonu v délce jednoho kilometru podél řeky Jizery, dále je- Údaje o stavbě Název stavby: Malá vodní elektrárna Železný Brod Autoři: Ing. arch. Boris Šonský Architektonická kancelář, spol. s r. o. Ing. arch. Pavel Janoušek, Ing. arch. Boris Šonský Investor: VODNÍ ELEKTRÁRNA ŽELEZNÝ BROD, akciová společnost Generální dodavatel stavby: Akcent Bohemia, a. s. Dodavatel stavby – stavební část: SYNER VHS Vysočina, a. s. Dodavatel stavby – technolog. část: Strojírny Brno, a. s. Dodavatel stavby – řídicí systém: ALVA Strakonice, spol. s r. o. Obestavěný prostor: Vrchní stavba 2 730 m3 Spodní stavba 3 570 m3 Zastavěná plocha: 532 m2 Doba výstavby: 03/2008–03/2010 zových konstrukcí a stavidel na vtoku do náhonu. Stavební úpravy se týkaly i kamenných nábřeží, jezové lávky a bočního vedení říčního koryta. Elektrárna je citlivě zasazena do krajiny, její vzhled reaguje na jednotlivé prvky v okolí a je přizpůsoben okolním objektům a zároveň částečně kopíruje původní elektrárenský objekt. Architektonický návrh budovy vychází z jednoduchého kubického tvaru, užití dřevěných obkladů zdůrazňuje vazbu na okolní přírodu. Využití dřevěného lamelového obkladu opticky snižuje hmotu budovy a člení ji na spodní lamelovou část a část zastřešení. Horní část budovy reaguje na nedaleké historické tovární budovy charakteristickou shedovou (pilovou) střechou, která se v minulosti často používala pro tovární haly, jimž poskytovala střešní osvětlení. Základem je železobeton Pohled do strojovny Spodní část budovy je vybudována z železobetonového monolitu, založeného na dně náhonu tvořeném zvětralými horninami. Kolem této spodní stavby bylo nutné provést mohutné zásypy. Vrchní stavba byla založena na betonových konstrukcích a na konzolách vytažených z mohutných základových zdí spodní stavby. Půdorysné rozměry nadzemní části MVE jsou 24,30 x 15,50 m. Nosná konstrukce vrchní stavby je tvořena železobetonovými sloupy v kombinaci s nosnými stěnami vyzdívanými keramickými bloky. Sloupy nesou jeřáb o nosnosti 16 t, který je nutným zařízením pro montáž a údržbu provozní technologie MVE. Nosné překlady jsou tvořeny ocelovými I nosníky. Hlavní stropní nosníky jsou železobetonové. Krov je dřevěný. Pohled na budovu MVE z boku, kde je dobře vidět pilovou (shedovou) střecha v kombinaci s lamelovým obkladem, který opticky snižuje hmotu budovy Střešní konstrukce budovy je tvořena podélnými, železobetonovými trámy, na něž je přikotvena dřevěná konstrukce shedové střechy. Ve spodní stavbě strojovny MVE jsou osazeny tři přímoproudé Kaplanovy turbíny v provedení S s průměry oběžných kol 1x 1,450 mm a 2x 1,150 mm. Při spádu 5,00 m bude velká turbína pracovat s průtokem vody v rozsahu od 1,9 m3/s do 10,8 m3/s a obě malé turbíny s průtoky v rozsahu od 1,20 m3/s do 6,80 m3/s. Čistá elektřina pro město Výroba elektrické energie bude přímo úměrná spádu koryta a intenzitě proudu. Při plném výkonu proteče turbínami až 11 000 litrů vody za sekundu. Elektrárna s instalovaným výkonem přibližně 1 MW může za rok vyrobit asi 2 900 MWh elektrické energie. Proud z vodní elektrárny bude zásobovat městskou rozvodnou síť a pokryje spotřebu asi 600 domácností ve městě. Výstavba probíhala dva roky – od března 2008 do letošního března – a přišla na 99 milionů korun. Z toho 66 milionů korun připadlo na strojovnu, včetně technologického vybavení a přípojky vysokého napětí, zbytek byl vynaložen na rekonstrukci náhonu, výstavbu nového náhonu, zařízení vtoku, jez, lávky přes náhon, rybí přechody a přeložky sítí. Investorem elektrárny je společnost Vodní elektrárna Železný Brod, a. s. Kromě vlastních zdrojů se na financování podílela svými fondy i Evropská unie. 2010 | LC JOURNAL | 15 ekologie Vstup do biokoridoru K, který v létě obklopil lán řepky V Chotěšově vysázen biokoridor K V obci Chotěšov pokračuje za podpory Lafarge Cement, a. s. realizace I. etapy projektu Územní systém ekologické stability, který se zaměřil na zvýšení regionální přírodní rovnováhy a uchování druhové rozmanitosti. Na konci října letošního roku byly dokončeny zakládací práce v biokoridoru K – výsadba stromů a keřů, založení trávníků a stavba oplocení. Mladé dřeviny podpírají dřevěné kůly 16 | LC JOURNAL | 2010 Už na jaře dělníci vytýčili území biokoridoru K, provedli vztyčení dřevěných podpor oplocenky a natáhli speciální ochranné pletivo. Následně byla naznačena a poté prováděna výsadba celkem 4 420 stromků o velikosti 80–120 cm a 8 840 keřů. Ke každé rostlině bylo přidáno podle odborných pokynů hnojivo Silvamax. Stranou nezůstala ani zálivka. Aby půda mohla zadržovat vláhu, byla plocha biokoridoru o velikosti 21 748 m2 zatravněna. Zakládací činnosti skončily 31. 10. 2010. Kromě toho byla vytýčena trasa dalšího plánovaného biokoridoru, aby nedošlo ke kolizím při pohybu zemědělské techniky. Do konce roku 2011 by v rámci první etapy projektu Územní systém ekologické stability (ÚSES) měl být po biocentru a biokoridoru K založen biokoridor L. V březnu příštího roku pak odstartuje jeho budování, přesný harmonogram prací však určí počasí. Během následujících 36 měsíců do roku 2014 proběhne další péče o rekultivované území, která zahrnuje sečení trávy, údržbu korun stromů a dosazování uhynulých rostlin. Tím však povinnost údržby pro obec nekončí. Teprve v roce 2022 bude možné ponechat na přírodě, aby si poradila sama. Rekultivované území by se mělo stát domovem pro živočichy – hmyz, motýly, hlodavce i zvěř – a přispět ke zvýšení biodiverzity v regionu. Počasí bylo přívětivé Obě zrekultivované zóny jak biocentrum, tak biokoridor jsou pravidelně monitorovány z hlediska kvality přípravy půdy, výsadby, následné péče o rostlinstvo a jeho druhovou rozmanitost. Projekt si klade za cíl posílit vegetační složky v krajině tak, že jsou osazovány tradiční a vyzkoušené druhy stromů a keřů. Pravidelně se prověřuje, jak se sazenice uchy- Práce v biokoridoru K započaly letos v jarních měsících přípravou půdy a stavbou plotu Výsadba rostlinného materiálu v biokoridoru K Obec Chotěšov tily. „Úhyn rostlin byl minimální. Vysoká sněhová vrstva během zimy nedovolila zajícům, aby okousali mladé stromky a celkem vysoká vlhkost během sezony zase pomohla se zakořeněním rostlin,“ pochvaluje si starosta Václav Starý, který je od samého začátku duší projektu. V lokalitě Chotěšova se velmi daří třešni a habru, naopak jílovité podloží nesvědčí některým druhům dubu. „Proto oslovíme Agenturu ochrany krajiny a přírody s návrhem změny, tak abychom dosazovali rostliny, které zde prosperují.“ Výstavba oplocenky biocentra Naděje pro původní hrušně Budoucnost projektu Projekt ÚSES se bude rozšiřovat různými směry od Chotěšova, jednak na jih a dále na východ, kde by revitalizovaná plocha měla zabrat zhruba 20 ha půdy. Nyní obec připravuje vysazování tzv. liniové zeleně, kdy budou podél starých cest vysazovány tradiční hrušně. Jedná se o dřeviny, které se zachovaly v katastru obce pouze tři. Z těchto tří původních hrušní se budou odebírat rouby pro jarní zkoušky na různé podnože, z nichž se vyberou ty nejúspěšnější pro omlazení. „Hrušně vyšlechtil okolo roku 1850 sadař libochovického velkostatku, což dokládají archivní materiály, a tak můžeme na tuto starou tradici navázat. V obci fungovala mj. vyhlášená sušárna ovoce,“ řekl starosta Václav Starý. „Akci konzultujeme s Výzkumným ústavem rostlinářským i s Agenturou ochrany krajiny a přírody.“ Některé částečně zachované staré cesty budou obnoveny a osazeny oboustranně, další jen po jedné straně v závislosti na potřebách dopravy zemědělských strojů. Realizace dalších etap projektu závisí na převodu státní půdy. Zeleň se osazuje na základě doporučení Pozemkového fondu Ministerstva zemědělství ČR, je navržena na státní půdě. „Získat souhlas od různých majitelů půdy nebývá někdy jednoduché, například biocentrum se rozkládá částečně na pozemcích ve vlastnictví obce, dále soukromých držitelů i na pozemcích Lafarge Cement, a. s. Dosud jsem problémy s majiteli neměl, vždy se podařilo uskutečnit dohodu,“ řekl Václav Starý. Prvotní myšlenky projektu vznikly v roce 1996, kdy se začalo s přípravou územního plánu obce Chotěšov. Průzkumy a rozbory, které ukázaly negativa a naznačily, jak postupovat při nápravě, se pak staly základem projektové dokumentace. Financování pokrývají prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje, z Operačního programu Životní prostředí a finančního daru akciové společnosti Lafarge Cement, a. s. Celkové náklady dosahují výše 17 milionů korun. 2010 | LC JOURNAL | 17 stavebnictví a EU Betonáž nových říms, osazení nových svodidel na levé i pravé římse, osazení nového zábradlí probíhala v průběhu letních měsíců v roce 2009 Rekonstrukce podkrušnohorské tepny Nedávno dokončená rekonstrukce mostu na silnici I/13 v Děčíně se mohla uskutečnit díky fondům Evropské unie, které uhradily větší část nákladů. Broušení pohledového betonu na jednom z mostních pilířů Snímek soumostí z 1. června 2009 Letos na podzim byla dovršena rekonstrukce pravobřežní estakády silnice I/13 Děčín. Jedná se vlastně o soumostí – soustavu mostů, které překračují jak řeku Labe, tak železniční trať, nádraží a uliční síť. Důvodem rekonstrukce byl technický stav soumostí, které potřebovalo opravu. Šlo vlastně o dokončení rekonstrukce, neboť již v předchozích letech zde byly prováděny některé menší opravy. Komplexní oprava Most se nachází v intravilánu, v blízkosti centra města Děčín, nad budovami čerpací stanice Severočeské plynárenské a. s. a komplexem budov obchodní zóny. Komplexní oprava zahrnovala: výměnu mostního svršku včetně dilatačních závěrů, úpravu nivelety včetně napojení na komunikaci před a za mostem, sanaci nosné konstrukce, sanaci spodní stavby, betonáž nových říms, osazení nových 18 | LC JOURNAL | 2010 svodidel na levé i pravé římse, osazení nového zábradlí, výměnu a doplnění dopravního značení. Obsahem projektu byly opravy jednotlivých konstrukčních částí: Jižní estakáda – kompletní výměna svršku, doinjektování kabelů, sanace betonové spáry, sanace pohledových ploch, Jižní rampa – kompletní výměna svršku včetně ložisek na opěře a dilatací, sanace pohledových ploch, Severní napojení – kompletní výměna svršku, doinjektování kabelů, sanace pohledových ploch, Jižní napojení – kompletní výměna svršku, sanace pohledových ploch, Severní most přes nádraží – kompletní výměna svršku, doinjektování kabelů, sanace pohledových ploch, Jižní most přes nádraží – kompletní výměna svršku, sanace pohledových ploch, Kamenická rampa – kompletní výměna svršku, výměna ložisek na opěře a v místě napojení na Jižní most přes nádraží, sanace pohledových ploch, Protihluková opatření – protihluková stěna na severní straně Severního mostu přes nádraží od km 0,322 do km 0,650 o výšce 3,5 m. Investorem stavby byla společnost Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Chomutov, stavbu zhotovilo Sdružení „Estakáda“, jehož vedoucím členem byla společnost Viamont DSP a. s. Stavba byla zahájena v polovině roku 2008 a dokončena letos v září. Unijní prostředky Rekonstrukce mostu stála celkem 567 mil. Kč. Velká část nákladů – 473 mil. Kč, což představuje 83 procent z celkové částky, přitom byla hrazena z peněz Evropské unie, konkrétně z Operačního programu Doprava (OPD). Dalších Letecký záběr pravobřežní estakády silnice I/13 v Děčíně. Soustava mostů překračuje Labe, železniční trať, nádraží i městské ulice 83 milionů korun bylo pokryto úvěrem Evropské investiční banky (EIB) a necelých 11 milionů korun poskytl Státní fond dopravní infrastruktury. „Byl to jeden z malých projektů, tedy kategorie do 50 milionů eur. Tyto projekty schvaluje ministerstvo dopravy, nemusejí být odsouhlaseny v Bruselu. Je na ně proto snazší získat peníze než na velké projekty,“ říká Ing. Václav Filip z Ředitelství silnic a dálnic ČR, správa Chomutov. Zdůvodněním pro dotaci byl technický stav mostu, který potřeboval opravu. Projekt byl schválen v rámci prioritní osy: 4 – Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T. Tepna prosperity Silnice I/13, která vede z Karlových Varů přes Chomutov, Děčín, Ústí nad Labem a Liberec směrem do Polska, zajišťuje důležité propojení mezi největšími městy na severu Čech. „Tato spojnice, jinak nazývaná Podkrušnohorská magistrála, je tepnou života Ústeckého kraje a je základním předpokladem jeho ekonomické prosperity,“ říká ing. Michálek, vedoucí oddělení pozemních komunikací krajského úřadu. „Jelikož jde o silnici I. třídy, je sice v majetku státu, ale pro Ústecký kraj má obrovský význam.“ Proto má Ústecký kraj na rekonstrukci silnice eminentní zájem. Nyní je před dokončením další část rekonstrukce silnice 1/13 – Třebušice-přeložka, kde jde o rozšíření na čtyři pruhy a most přes železniční trať. Většinu financuje Evropa Silniční uzel nad nádražím v Děčíně, který je součástí pravobřežní estakády, ovlivňuje zásadním způsobem plynulost dopravy ve městě Fotografie na této dvoustraně: Viamont DSP a. s. Operační program Doprava může pro českou dopravní infrastrukturu přinést celkem až 150 miliard z evropských fondů. Správa Chomutov ŘSD ČR, která má na starosti výstavbu silnic I. třídy na území Ústeckého kraje, má v plánu roku 2010 zapsáno celkem deset jmenovitých staveb, z toho sedm staveb spolufinancovaných z Operačního programu Doprava EU (OPD) a půjčky Evropské investiční banky (EIB). Na těchto deset staveb bude v letošním roce vynaloženo celkem 1,227 mld. Kč, z toho ze Státního fondu dopravní infrastruktury 214 mil. Kč, z OPD 861 mil. Kč a z půjčky od EIB 152 mil. Kč. Statistika ukazuje, že alespoň pokud jde o letošek, pokrývají na severu Čech zdroje z Unie 70 procent nákladů na výstavbu a rekonstrukce silnic I. třídy. 2010 | LC JOURNAL | 19 konstrukce mostů Zavěšený most Oberkasseler Brücke v německém Düsseldorfu dosahuje celkové délky 614,7 m. Předpjaté prefabrikované mosty 70. léta 20. století v mostním stavitelství V sedmdesátých letech nalezneme příklady různých typů konstrukcí i materiálů používaných při stavbě mostů. Nejčastěji se v tomto období uplatňují trámové mosty z předpjatého betonu využívající prefabrikované dílce. Tvůrci zde vycházejí ze zkušeností z minulých dekád a dále je rozvíjejí. Obnova železniční sítě a zejména velký nárůst automobilové dopravy vyžadují budování mnoha mostních staveb s co nejmenšími náklady a co nejkratší dobou výstavby. Přestože v tomto desetiletí byla vzhledem k hospodářské situaci upřednostňována ekonomická stránka výstavby před estetickou, vznikla i v této době mnohá pozoruhodná mostní díla, jež se nesmazatelně zapsala do historie mostního stavitelství. Oberkasseler Brücke Historie mostu Oberkasseler v německém Düsseldorfu je pozoruhodná v mnoha směrech. Původní most byl zničen během 20 | LC JOURNAL | 2010 druhé světové války a na jeho místě byl vybudován most provizorní. Jelikož se jednalo o velmi důležitou dopravní tepnu města, nebylo možné most úplně vyřadit z provozu a budovat na jeho místě jiný, ani přeložit stávající komunikace směrem k nově budovanému mostu. Nový most tedy vznikal paralelně podél provizorního. Autory návrhu byli profesoři Friedrich Tamms a Fritz Leonhardt. Navrhli přes řeku Rýn zavěšený most o celkové délce 614,7 m, velikosti největšího pole 257,7 m, šířce 35 m a výšce závěsného pylonu 104 metrů. Stavba probíhala v letech 1969–1976 o 47 m výše proti proudu řeky Rýn. Hotový most o váze 12 500 tun byl přesunut po proudu na místo provizorního mostu a uveden do provozu v dubnu 1976. Ponte Presidente Costa e Silva Ze světových realizací tohoto období jmenujme Ponte Presidente Costa e Silva spojující brazilská města Rio de Janeiro a Niterói. Most byl navržen jako trámová konstrukce tvořená třemi tisíci prefabrikovaných předpjatých komorových nosníků. Celková délka mostu je totiž úctyhodných 10 332 m, běžné pole má rozpětí 80 m a hlavní pole jsou navržena o rozpětích 200 m – 300 m – 200 m. Tloušťka mostovky je 4,7 m a šířka 26,6 m. Most byl vybudován v zálivu Guanabara v letech 1969–1974. Most Presidente Costa e Silva spojuje brazilská města Rio de Janeiro a Niterói Prefabrikace mostních dílců v Československu Pro mostní konstrukce dálničních nadjezdů a městských estakád s rozpětím od 25 m do 50 m byly vyráběny segmenty s komorovým a později dvoutrámovým průřezem. Na staveništi se montovaly na skruži nebo letmo v jednostranné konzole. Konzola měla pomocné mezilehlé podpěry a segmenty se osazovaly speciálním zařízením pojíždějícím po hotové části mostu Rovněž se vyvíjela technologie vysouvání, využívající někdy odlehčovacího montážního pylonu. Takto byly postaveny silniční mosty v Tomicích v roce 1974 a v roce 1978 ve Hvězdonicích a v Římově. Most přes řeku Malši v Římově je 256 metrů dlouhý, je tvořen poli o rozpětí 35 + 4x 45 + 35 metrů. Po vybudování pěti pilířů byla na břehu vybetonována do formy 22,5 metru dlouhá lamela s ocelovou výztuží, která se vysunula nad údolí a při- nebo autojeřábem. betonovala se další lamela. U předchozích podobných staveb se zpravidla používaly ještě mezipodpory, jejichž stavba však byla nákladná, a tak se v Římově uplatnilo jiné řešení – bylo použito vysokého pylonu s táhly nad vysunovanými lamelami komůrkového průřezu. Lamely byly velmi těžké, vysoké 3 m, široké v horní části 9 a v dolní 4 m. Pylon s táhly zabraňoval, aby se lamela na svém konci při vysunování prohnula. Most přes Nuselské údolí v Praze Tubusem Nuselského mostu v Praze probíhá trasa metra C a stanice Vyšehrad, dříve Gottwaldova. S myšlenkou překlenout pražské Nuselské údolí přišli odborníci na dopravní stavby již na počátku 20. století a je spojena s takovými jmény jako inženýr Marjanko, profesor Bechyně a architekt Kozák. Na návrh tohoto přemostění byly postupně vypsány čtyři soutěže (v roce 1926, 1933, 1938 a 1958). V poslední soutěži zvítězil návrh trojice architektů z Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb Vojtěcha Michálka, Stanislava Hubičky a Svatopluka Kobra. Most byl navržen jako tenkostěnná dutá rámová konstrukce s pěti poli o rozpětí 68,25 + 3x 115,5 + 68,25 m, která přenáší zatížení ve dvou úrovních. Funkce mostu byla ověřena statickým výpočtem, zkouškami na modelech a zatěžovacími zkouškami po ukončení výstavby. Stavba samotná byla prováděna letmým betonováním a byla zahájena v roce 1965. Již na podzim roku1970 mohlo dojít k zátěžové zkoušce, na kterou bylo použito 66 tanků seřazených na ještě rozestavěné mostovce. Most byl slavnostně uveden do provozu na konci února 1973. Metro projíždělo tubusem od roku 1974 a vagony sovětské výroby představovaly větší zátěž, než s jakou se v projektu počítalo. Proto bylo nutné vybudovat uvnitř tubusu pomocnou konstrukci s ocelovým roštem vyrovnávajícím tlaky kol vagonů metra. 2010 | LC JOURNAL | 21 stopy architektury Betonový racionalismus Ač patentován již v roce 1867, své významné místo ve stavitelství a v architektuře si železobeton nachází až v období mezi světovými válkami. Neobyčejné konstrukční vlastnosti, ale také jeho poddajnost tvůrčí invenci mu otevřely přístup prakticky do všech uměleckých názorů a směrů, jimiž se architektura 20. a 30. let minulého století ubírala, do konstrukcí staveb průmyslových, dopravních, veřejných i soukromých. Impozantní budova Paláce italské kultury (Palazzo della civilta Italiana) postavená v Římě v letetch 1937– 1942. Dominantní postavení a abstraktní tvary připomínají Koloseum. Stavba je obložená leštěným bílým travertinem, který násobí vizuální účinek Jedním z nejvýraznějších slohů té doby, jehož základními principy se architektura nechala ovlivňovat prakticky až do konce století, je italský racionalismus. Začal se rozvíjet v sousedství mnoha jiných názorů a hnutí, nesoucích inspirační prvky od klasicismu po secesi. Racionalismus se nechává inspirovat antickým stavitelstvím založeným na matematických pravidlech respektujících proporce, rytmy, správné vztahy mezi částmi, celkem a funkcí staveb. Počátek slohu se váže k roku 1926, kdy vzniká Skupina 7 (Grup- 22 | LC JOURNAL | 2010 po 7). Zakládá ji skupina absolventů techniky v Miláně (Luigi Figini, Guido Frette, Sebastiano Larco, Giuseppe Pagano, Gino Pollini, Carlo Enrico Rava, Giuseppe Terragni a Ubaldo Castagnola, nahrazený později Adalbertem Liberou). Termínem „architettura razionalista“ chtěli zdůraznit programovou věcnost své architektury. Za první racionalistickou stavbu je označován bytový dům Novocum od Giuseppe Terragniho z roku 1929. Oficiální sloh Typická pro tento styl je přísná symetrie, pravidelné rozmístění malých oken tvořících plošný ornament, vyříznutí kubické hmoty z hlavního bloku stavby. Tyto znaky se ve vyhraněné podobě projevují např. v budově rektorátu římské univerzity (1935; M. Piacentini), v budově Chemicko-farmaceutického institutu římské univerzity (1935; architekt Capponi), v obytných domech i na veřejných stavbách G. Cancellotiho. Koncem 30. let začíná italský racionalismus nacházet souznění s imperiálními ambicemi státu, vedeného v té době Benitem Mussolinim, a stává se jakýmsi oficiálním národním stavebním slohem. Ztotožňuje se s rétorickou, patetickou až monumentální architekturou. Tento směr je představován např. budovou Palazzo della civilta Italiana z roku 1942 (zvanou též Colosseo Quadrato), mnohapatrovou kubickou budovou s fasádou tvořenou řadou oblouků (lodžií) v každém patře. Budova rektorátu římské univerzity vyrostla podle návrhu Marcella Piacentiniho v letech 1932–1935 Subtilní ferro cemento Nejznámější představitel racionalismu Pier Luigi Nervi byl sice rovněž původem z Lombardie, ale stál mimo Gruppo 7. Titul stavebního inženýra získal na univerzitě v Bologni v roce 1913. Po studiích pracoval v Boloni a Florencii ve firmě specializující se na železobetonové konstrukce. V roce 1932 Nervi dokončuje první stavbu, která mu získala mezinárodní uznání: městský stadion pro 35 000 diváků ve Florencii. Již u této konstrukce Nervi plně využívá možností železobetonu, aby je společně s vlastními zkušenostmi plně rozvinul při stavbě letištních hangárů v Orviettu, Orbetellu a v Torre de Lago (postaveny v letech 1938 až 1943). Během druhé světové války Nervi pracuje na armádním projektu lodí z betonu. Projekt sice nedokončil, ale po válce zkonstruoval loď o výtlaku 165 tun, později ještě lehký dvojstěžník Nelle, na kterých ukázal možnosti svého vynálezu „ferro cemento“, hustého betonu vyplněného Dům fašistické strany provedený podle projektu G. Terragniho v letech 1932–1936. Jedná se o hranol s výškou 16,5 m a šířkou 33 m, který má pozoruhodné proporce. Čtyři průčelí jsou navzájem odlišená a ukazují čtyři způsoby, jak rytmicky vytářet plné a prázdné prostory. Budovu tvoří železobetonový skelet obložený bílým travertinovým mramorem ocelovým pletivem, které betonu přidává na tuhosti a umožňuje výrazně ubrat na množství materiálu. Loď Nelle měla stěny silné pouze 1,25 centimetru. „Člověkem objevený železobeton je v současnosti nejkrásnějším konstrukčním materiálem,“ říkával Nervi svým studentům na fakultě architektury v Římě, kde učil v letech 1941 až 1961, a později na Harvardu, kde působil počátkem 60. let. Z jeho nejznámějších realizací připomeňme např. výstavní halu v Turíně, ústředí UNESCO v Paříži či olympijský stadion v Římě. Nervi zemřel v roce 1979. Nervi je považován za architekta racionálně inženýrského, až geometricky chladného. Sám však přisuzoval významné místo v tvorbě intuici. Nechal se inspirovat přírodou, stejně jako italskou renesancí a antikou. Dodnes na jeho stavbách můžeme obdivovat inovativního ducha i odvahu zkoušet extrémní možnosti materiálu. Specialista na výstavbu hangárů, architekt Pier Luigi Nervi. I když se proslavil až po druhé světové válce stavbou budovy UNESCO v Paříži a Malým sportovním palácem v Římě, nejzazší možnosti nového typu betonu (ferro cemento) vyzkoušel už ve 30. a 40. letech na letištích v Orbetellu, Orviettu a v Torre del Lago. 2010 | LC JOURNAL | 23 betonové unikáty Největší kopule na světě se zrcadlí v Mississippi V Praze Na Karlově (Mons Caroli sancti), nejvyšším místě Nového Města pražského, nechal Karel IV. vystavět kostel Panny Marie. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys a zastřešuje ho unikátní kopule o průměru 22,8 m, podpíraná gotickou klenbou bez středové opory. Stavbu Superdome podpírá celkem 2 100 sloupů z předpjatého betonu, které jsou zapuštěny do hloubky 48,8 m skalního podloží 24 | LC JOURNAL | 2010 Legenda praví, že stavitel vztyčil tuto klenbu jako hold dceři pražského purkmistra, kterou miloval, jež mu však byla jejím otcem odpírána. A že statiku klenby si stavitel pojistil smlouvou s ďáblem. Po dokončení kopule se dělníci báli strhnout podpůrné lešení v obavách, že se klenba zhroutí a oni zůstanou pod troskami. Stavitel tedy kázal lešení prostě zapálit. To se po chvíli se strašlivým rachotem zřítilo k zemi. Prach a kouř zavalily celý Karlův vršek. Stavitel se vylekal, že kopule skutečně spadla, a v zoufalství se utopil ve Vltavě. Kopule i kostel stojí dodnes, přežily dokonce dělostřelecký útok Švédů, a statika celé stavby patří k nejúžasnějším a nejpodivuhodnějším konstrukcím pozdně gotické Evropy. Jméno nešťastného, ale jistě mladého a velmi nadaného stavitele se do dnešních dnů nedochovalo. Na zhotovení ocelové konstrukce stěn a střechy se spotřebovalo 20 320 tun oceli. Ve výšce 48,8 m nad zemí podpírá klenutou střechu kruhový prstenec, o průměru 207 m, který má podobu příhradového nosníku hlubokého 2,7 m Uspořádání hlediště kolem různých sportovních ploch si vyžádalo analýzu dvou stovek návrhů Autoři největší soudobé kopule na světě možná nebyli tolik zamilovaní, ale rozhodně se zapomnění bát nemusejí. Jejich dílo dominuje největšímu zastřešenému stadionu na světě, mnohoúčelovému Superdomu (Superdome) v New Orleans, státě Luisiana v USA. 2 100 betonových sloupů Stadion byl po čtyřech letech výstavby dokončen v roce 1975, počátky projektu však sahají až do roku 1967, kdy byl poprvé oznámen záměr na opuštěném, podmáčeném pozemku v centru New Orleans, zaneřáděném opuštěnými sklady a rezivějícími železničními vlečkami, postavit objekt tohoto typu. Veřejnou soutěž vyhrála společnost Curtis and Davis Architects and Planners, která ke spolupráci přizvala společnost Svedrup & Parcel Associates ze St. Louis. Vedoucím týmu architektů se stal Nathaniel C. Curtis mladší. První ze 2 100 betonových sloupů podpírajících monumentální stavbu byl do hloubky skalnatého podloží bezmála 50 m zapuštěn v srpnu 1972. z 1,5coulové oceli a svařen ze 45 prefabrikovaných dílců. Sváry se prováděly v klimatizovaném prostředí ve stanu, který při stavbě putoval po obvodu prstence od sváru ke sváru. Kopule dosedla měkce Prostě to šlo Když byla stavba zhruba v polovině, jeden z klíčových subdodavatelů další spolupráci vzdal s tím, že „…to prostě nejde“. Architekti ale našli jiného a stavbu dokončili. V prvním podlaží Superdomu zřídili parkoviště s 5 000 stáními. Podlaží nad parkovištěm obsadily kanceláře a nad nimi je sjezdový sál. Ve výšce skoro 49 m nad zemí je kruhový prstenec ze svařované oceli. Ten podpírá kopuli o průměru 207 m s plochou přes 4 ha, jež se klene do výše 83 m. Aby prstenec vydržel její obrovský tlak, má tvar příhradového nosníku s hloubkou 2,7 m a průměrem více než 45 cm. Je vyroben Samotná kopule je konstrukce ze stavební oceli, která se paprskovitě rozbíhá ze středové „koruny“. Kostru kopule tvoří 12 zakřivených radiálních žeber, která se rozbíhají ze středu, spojených šesti řadami obvodových žeber spojených řadou dalších vzpěr, která připomínají tvar briliantu. Kopule je kryta panely z milimetrového ocelového plechu, jež byly pokryty vrstvou polyuretanové pěny o síle 2,5 cm a na ní je nastříkána vrstva plastu. Tím vznikla souvislá střešní krytina bez spojů, ale dostatečně pružná, aby mohla dilatovat podle teplotních změn. Protože pod základy stadionu je velmi měkká půda, stavitelé počítali s rizikem, že některý z nosných sloupů by mohl poklesnout. Proto pod sloupy byla přikládána objímka tak, aby v případě klesnutí jednoho sloupu byla váha, jíž měl nést, přenesena na sloupy sousední. Během stavby kopuli podpíralo 37 provizorních věží s hydraulickými zvedáky. Ty se po dokončení postupně odstraňovaly tak, aby kopule dosedla na prstenec, který ji nese. Výrobce ocelových konstrukcí – firma American Bridge předpokládala, že po odstranění středové podpěry kopule vlastní vahou klesne o 10 cm. K velkému překvapení inženýrů klesla jen o 8,75 cm. Střecha je díky svému vyklenutému tvaru nadnášena prouděním vzduchu. Naopak k váze střechy se připočítává 75 t televizní aparatury, jež je zavěšena uprostřed kopule. Je to zejména šest televizních obrazovek o rozměrech 6,7 x 8 m a zvuková aparatura. 2010 | LC JOURNAL | 25 betonové unikáty rozbíhající se žebra nosný prstenec prefabrikovaná betonová podlaží se sedadly ocelový rám Mnohoúčelovost zajišťuje rentabilitu Superdome tvoří živoucí dominantu města New Orleans již 35 let. Nemusel sice jako kostel Panny Marie na Karlově čelit švédskému nájezdu, ale zato odolal povodním a hurikánům, které nejsou v deltě Mississippi vzácností. Superdome přečkal bez vážnějších poškození i hurikán Katrinu v roce 2004. Ne náhodou. Zmenšený model Superdomu při pokusech prokázal odolnost vůči větru o trvalé síle 241 km/h a vůči náhlým poryvům až do síly přes 320 km/h. Hurikán Katrina měl na pevnině sílu kolem 250 kilometrů za hodinu. Však se také na rám stěn a střechu stadionu spotřebovalo 20 320 tun oceli z pittsburských hutí. Do New Orleans je dopravovaly remorkéry po řece. V technické dokumentaci ani ve stavebním deníku žádnou zmínku o smlouvě s ďáblem nenajdeme. Ale nejspíše ani žádná nebyla, neboť v roce 1987 Superdome navštívil papež Jan Pavel II. a nic zvláštního se přitom nestalo než to, že způsobil rekordní návštěvu na krytém stadionu. Z vyučování se tehdy ulilo 88 000 louisianských školáků. Kromě jiných politických shromáždění stadion posloužil např. i sjezdu republikánů v roce 1988. Pravidelně se zde konají kulturní podniky a rockové koncerty. Na Rolling Stones se tu v roce 1981 sešlo 87 500 diváků a vytvořili tak největší koncertní publikum v uzavřeném prostoru v historii. 26 | LC JOURNAL | 2010 Nejznámější je však Superdome jako sportovní stánek. Domovem je zde fotbalový klub Saints (samozřejmě je řeč o americkém fotbalu), ale díky širokým možnostem přestavovat a upravovat hlediště i sportovní plochu se na stadionu provozuje pestrá škála sportů, od „velkoplošného“ baseballu až po relativně komorní tenis. Oficiálně se uvádí maximální kapacita stadionu 75 000 diváků. Celkové náklady na stavbu Superdomu dosáhly 173 milionů dolarů. Ani provoz takového kolosu není levnou záležitostí. Podle odborníků je však rentabilní, a to právě a jen díky své mnohoúčelovosti. Nehledě na to, že urbanisticky výrazně pozvedl úroveň centra města New Orleans a stal se také turistickou atrakcí – ročně jej navštíví na 75 000 lidí. Schéma stadionu Superdome v New Orleans Ani superstavbám se nevyhýbají přírodní katastrofy, na snímku je New Orlenas po Katrině v roce 2004 Zpracováno podle: www.superdome.com/site.php, www.wikipedia.com Noční snímek Superdome parkoviště Příklady největších stadionů na světě: Rungrado May Day Stadium Azadi Stadium Místo: Pchjongjang, KLDR Účel: fotbalový, či multi-sportovní komplex Kapacita: 150 000 diváků Velikost: prostor má rozlohu 207 000 m2 Hrací plocha měří 22 500 m2 Postaven v roce 1989 Místo: Teherán, Írán Účel: fotbalový stadion Kapacita: 100 000 diváků Postaven v roce 1971 Salt Lake (nazývaný Yuva Bharathi Krirangan) Místo: Kalkata, Indie Účel: fotbalový a atletický stadion Kapacita: 120 000 diváků Velikost: 187 540 m2, jeho hlavní plocha zabírá 21 790 m2 Ocelová střecha vykrývá tribuny, které obepínají atletickou dráhu Postaven v roce 1984 Beaver Stadium (Penn State) Místo: Pensylvánie, USA Účel: americký fotbal Kapacita: 107 282 sedadel, uvádí se, že je druhým největším stadionem v USA po Michigan Stadium Postupně několikrát zvětšován až na nynějším kapacitu Postaven v roce 1960 Nou Camp Místo: Barcelona, Španělsko Účel: fotbalový stadion, domovský stadion FC Barcelona Kapacita: 98 787 diváků Velikost: rozkládá se na ploše 187 480 m2, hrací plocha svatostánku dosahuje velikosti 105 m x 72 m Postaven v roce 1957 Strahovský stadion Místo: Praha, ČR Účel: hromadná tělocvičná vystoupení (sokolské slety, spartakiády) Velikost: 310,5 x 202,5 m, podle některých pramenů rozlohou největší stadion na světě, plocha hřiště: 63 000 m2 Projekt: architekti Ferdinand Balcárek a Karel Kopp Kapacita: 250 000 sedících diváků Výstavba: započata 1928, modernizován 1934, další dostavby v letech 1948 a 1975 Michigan Stadium Národní stadion Místo: Michigan, USA Účel: převážně pro americký fotbal Kapacita: 106 201 diváků Stadion byl otevřen roku 1927 Místo: Peking, ČLR Účel: olympijský stadion Autor: Designérské společnosti: Herzog & De Meuron Architekten, Arup Sport, AG, China Architecture Design & Research Group Celková plocha: 258 000 m2 Užitná plocha: 204 000 m2 Kapacita: 80 000 stálých míst + 11 000 dočasných Velikost: 313 × 266 m Výška: maximum 69,2 m Dokončen v roce 2008 Estadio Azteca Místo: Mexico City, Mexiko Účel: vybudován pro Letní olympijské hry, konal se zde také světový fotbalový šampionát Kapacita: 105 064 diváků Postaven v roce 1968 Allianz Arena Příklady největších kopulí na světě Název stavby Superdome O2 Arena Eden Project Stockholm Globe Arena Pavilon Z Grossmarkthalle Santa Maria del Fiore Pantheon Bazilika sv. Petra Zdroj: Wikipedie Rok dokončení 1975 2004 2000 1989 Místo New Orleans, USA Praha, ČR Cornwall, Anglie Stockholm, Švédsko Průměr kopule (m) 209 135 125 110 1959 1929 1434 125 př. n. l. 1593 Brno, ČR Lipsko, Německo Florencie, Itálie Řím, Itálie Řím, Itálie 90 66 45 43,3 42,3 Místo: Mnichov, Německo Realizace: říjen 2002 – duben 2005 Účel: fotbalový stadion Architekti: Jacques Herzog a Pierre de Meuron Kapacita: 66 000 míst Rozměry: 258 x 227 x 50 m Obvod: 840 m Zastavěná plocha: 37 600 m2 Celková podlahová plocha: 171 000 m2 Výjimečnost Allianz Areny spočívá v jejím konstrukčním řešení obvodového pláště, který překrývá konstrukci a vytváří iluzivní dojem plovoucí střechy Dokončen v roce 2005 2010 | LC JOURNAL | 27 VIP Club Škola bezpečné jízdy Při podzimním setkání našeho VIP Clubu jsme se tentokrát zaměřili na zvyšování našich řidičských schopností a tím i zvyšování bezpečnosti na silnicích. Kurz bezpečné jízdy mosteckého Polygonu, nejmodernějšího výcvikového a testovacího areálu v Evropě, nás nadchl. Po interaktivní části, kdy jsme si osvěžili např. fyzikální zákonitosti pohybu automobilu, zopakovali skutečnosti o reakční době a brzdné dráze při různých rychlostech, jsme přistoupili k praktickému nácviku. Vyhýbání se překážce, která se náhle objeví v posledním momentě před autem, zvládnutí smyku, krizové brždění, průjezd vodní hladinou, to vše bylo díky nejmodernějším technologiím cvičných modulů velmi autentické včetně průvodních emocí – paniky a zmatku. Několikanásobným opakováním situace snad opravdu došlo k upevnění správných návyků. Absolvováním tohoto typu trénin- 28 | LC JOURNAL | 2010 ku by mělo dojít ke zlepšení řidičských schopností o 10–15 %. Statisticky se český řidič dostane do krizové situace jedenkrát za pět let. Já vám přeji, aby se vám kolize nejenom na silnicích trvale vyhýbaly. Vše nejlepší do nového roku! Milena Hucanová english summary Vývoj spotřeby cementu Světové prvenství ve výrobě cementu drží Čína, kde produkce cementu narostla z 967,9 mil. tun v roce 2004 na 1 401,2 mil. tun v roce 2008. Druhá pozice patří Indii a třetí USA, přestože jejich výroba mezi lety 2004 a 2008 klesla z 97,5 mil tun na 87,5 mil tun. Ve spotřebě cementu přepočítané na obyvatele vévodí evropským státům Lucembursko, kde tato veličina v roce 2008 činila 1229 kg. V České republice spotřeba na obyvatele mezi lety 2004 a 2008 vzrostla ze 443 kg na 500 kg a v přehledu se nachází se mezi Polskem a Slovenskem. Spotřeba cementu na obyvatele stát 2004 2005 2006 2007 2008 Lucembursko 1 221 1 180 1 243 1 275 1 229 Čína Španělsko 717 788 925 1 006 1 010 1 126 1 192 1 278 1 266 936 Rakousko 565 647 677 690 709 Italie 795 789 813 784 699 Portugalsko 874 826 739 737 689 Chorvatsko 603 584 621 689 676 Bulharsko 309 402 484 557 636 Švýcarsko 569 617 614 606 601 Belgie 557 562 640 576 583 Turecko 432 487 571 601 575 Rumunsko 264 292 367 453 516 Slovensko 362 433 430 463 502 Polsko 301 318 376 434 448 Japonsko 454 462 456 438 429 Norsko 327 386 396 430 417 Francie 366 373 398 401 386 Nizozemí 320 327 354 360 384 USA 414 431 425 389 360 Německo 353 328 351 333 333 Dánsko 296 304 333 340 309 Švédsko 192 210 235 257 273 Velká Británie 222 226 228 238 204 Indie 117 124 136 146 160 Česká republika 443 432 476 497 500 Výroba cementu ve světě v r. 2001–2008 Výroba v mil. tun 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 index 2008/2007 Čína 627,2 704,1 813,6 967,9 1 079,6 1 253,5 1 377,8 1 401,2 101,70 % Indie 108,7 119,8 125,6 136,9 146,8 162,0 172,9 186,0 107,58 % USA 88,9 89,7 92,8 97,5 99,4 98,2 95,5 87,9 92,04 % Japonsko 79,5 76,4 73,8 72,4 72,7 73,2 71,4 67,6 94,68 % Jižní Korea 53,7 56,4 60,3 55,8 49,1 51,4 54,4 55,2 101,47 % Rusko 35,9 40,1 42,6 46,2 49,5 55,2 60,1 53,7 89,35 % Turecko 33,4 37,2 38,1 41,3 45,6 49,0 50,8 53,4 105,12 % Brazílie 39,0 38,2 34,2 36,4 39,2 42,4 47,2 52,2 110,59 % Irán 28,0 28,8 30,5 32,3 32,7 35,3 40,0 44,4 111,00 % Španělsko 40,5 42,4 44,8 46,6 50,4 54,0 54,7 43,1 78,79 % Itálie 39,9 41,5 43,5 46,1 46,4 47,9 47,5 43,0 90,53 % 35,0 37,0 38,1 40,1 43,0 107,23 % 104,76 % Egypt Indonesie 34,8 35,1 34,9 37,9 36,2 38,1 39,9 41,8 Mexiko 30,0 31,3 326,0 35,2 38,1 40,8 41,6 40,8 98,08 % Thajsko 35,0 38,8 35,6 36,7 37,9 41,3 43,2 39,5 91,44 % 26,2 30,8 32,8 35,6 36,7 103,09 % Německo 32,9 31,5 32,7 31,9 31,0 33,6 33,4 33,6 100,60 % Česká rep. 3,6 3,2 3,5 3,7 3,9 4,1 4,8 4,9 102,08 % Vietnam Onset of very effective superplaticizers together with new experiences in using of magnesite flue dust into concrete was an impulse for research on new materials that were showing revolutionary features in the seventieth of 20th century. Ultrahigh-solidity concrete UHPC is a built-up material reaching the pressure solidity up to 200 MPa and the flexural solidity about 50 MPa. Eminent durability is another great quality of this concrete. UHPC is most frequently applied on bridge constructions, high structures, landing grounds and mining platforms. We can find the buildings made by UHPC mostly in USA, Japan and Australia. There is also some expansion in Europe. p. 10–11 A small hydroelectric power plant completed this year in Železný Brod had been so attractive that it was honoured as “The construction of 2010” and it also got the award of State Environmental Fund for infrastructure. The building consists of output transformer, distribution point, administrative facilities and a machine room. A part of construction was reconstruction of whole raceway as well with the length of one kilometre along the Jizera river. Furthermore there was reconstruction of dam constructions and water gates at the entrance of raceway. There were also some building modifications of stone riverbanks, weir overcrossing and side plumbing of riverbed. Architectonic plan made by Architectural office ARK Ltd. is inspired by cubic form. Application of wooden cladding accents connection with surrounding nature. p. 14–15 Realization of significant ecological project named „Territorial system of ecological stability Chotěšov“, continue with construction of habitat corridor K. On the area of 21 748 m2 has been planted 4 420 trees 80–120 cm height and 8 840 bushes. The project aims at increase of ecological equilibrium in the exact territory, reinforcing natural vegetal component with conservation and landscape creation effect in countryside. The major contribution of the project is restoration of ability of the landscape to resist the winds from west and keep humidity for agriculture. p. 16–17 Although the ferroconcrete was patent already in 1867 it didn’t get its prominent place in building industry and architecture until the interwar period. Its unusual constructional features and malleability for invention were the entrance for all of the artistic schools that were constitutive for architecture in the twentieth and the thirtieth of the last century, as well as for the industrial construction, traffic, public and private buildings. One of the most considerable movement of that period, whose basic principles was architecture influenced by up to the end of the century, is the Italian rationalism. It started to develop parallelly with many other sentiments and movements that took inspirational elements from classicism to art nouveau. p. 22–23 2010 | LC JOURNAL | 29 Pomáháme přírodě v Chotěšově Lafarge Cement, a.s. 411 12 Čížkovice čp. 27 tel.: 416 577 111 www.lafarge.cz
Podobné dokumenty
České akustické společnosti ročník 21, číslo 1–2 červen 2015 Obsah
v předcházejících letech jste v prvním čísle Akustických listů na tomto místě nacházeli zápis z Valné hromady České
akustické společnosti, kde jste se mohli dočíst, kdo byl zvolen do Rady společnos...
journal 3/2008
a. s., v letošním roce do rekonstrukce zařízení, které ochlazuje kouřové plyny, aby omezila efekt kouřové vlečky. Zlepšila se
také účinnost elektrofiltru, který zajišťuje odprášení. „Barevný
efekt v...
journal 2/2014
vydavatel: Lafarge Cement, a. s.
411 12 Čížkovice čp. 27
IČ: 14867494
tel.: 416 577 111
fax: 416 577 600
www.lafarge.cz
evidenční číslo: MK ČR E 16461
redakční rada: Miroslav Kratochvíl,
Mgr. Milen...
