PROGRAM FLAM B.indd - Západočeské divadlo v Chebu

Tom Stoppard
ŠIMON DOMINIK
ZDENĚK BARTOŠ
MARTA LJUBKOVÁ
DRAGAN STOJČEVSKI
LENKA VALEVSKÁ
MATĚJ KROUPA
JOHANN STRAUSS (st. i ml.)
WOLFGANG AMADEUS MOZART
T
POHYBOVÁ SPOLUPRÁCE IVANA DUKIĆ
OBSAZENÍ
ZANGLER
GERTRUD
WEINBERL
KRYŠTOF
MELCHIOR
MARIE
SONDERS
MADAM KNORROVÁ
PANÍ FISCHEROVÁ
SLEČNA BLUMENBLATTOVÁ
PHILIPPINE, LISETTE
BELGICKÝ CIZINEC,
STRÁŽNÍK, DRUHÝ ČÍŠNÍK
HUPFER, PRVNÍ ČÍŠNÍK
DROŽKÁŘ
PETR BATĚK
EVA NAVRÁTILOVÁ
JINDŘICH KOTULA
PETR KONÁŠ
MICHAL MALÉŘ
DIANA TONIKOVÁ
VÁCLAV LIŠKA
RADMILA URBANOVÁ
PAVLA JANIŠŠOVÁ
JARMILA ŠIMČÍKOVÁ
VLADIMÍRA VÍTOVÁ
PAVEL MAREK
JINDŘICH SKOPEC
MARTIN JURAJDA
O AUTOROVI
O ZDROJÍCH
SLOVO PŘEKLADATELE
T
Hra Toma Stopparda je adaptací klasické frašky Johanna Nepomuka Nestroye (1801-1862) Einen Jux will er sich
machen z roku 1842 (česky jako Kroutílek si zařádí, Pan
společník řádí). Sám Nestroy ale inspiraci našel v anglické
hře z roku 1835 Dobře strávený den. Z Nestroye později vyšel americký dramatik Thornton Wilder (1897-1975); Wilder
Nestroyův základ adaptoval nejprve v roce 1938 ve hru Kupec
z Yonkersu, ta ale propadla. Mnohem lépe si vedla druhá verze
z roku 1955 pojmenovaná Dohazovačka. Z ní pak muzikant
Jerry Herman a libretista Michael Stewart udělali muzikál Hello
Dolly! Divadelní verze měla premiéru roku 1964 na Broadwayi,
o pět let později následoval slavný film v hlavní roli s Barbrou
Streissandovou. Ostatně zfilmovaná byla i Dohazovačka, a to
roku 1958, titulní úlohu hrála Shirley Broothová.
U nás také existuje úprava Voskovce a Wericha ...si pořádně
zařádit. Premiéra byla 17. října 1928 v divadle Adria na
Václavském náměstí.
Když Tom Stoppard překládal původní Nestroyovu frašku, zachoval půdorys většiny jejích situací, ale téměř vůbec se nepokoušel
o převod dialogů. Svůj přístup přirovnal k „pěší turistice s mapou
a kompasem, kdy si člověk zvolí azimut orientačního bodu [tj. konec situace] a pak k němu vyrazí vlastní cestou“.
Překládat Toma Stopparda je zážitek v lecčems podobný. Člověk
třeba zničehonic narazí na jaksi podivně zašmodrchanou větu,
kde první překážku na cestě k jejímu dešifrování tvoří už samotný slovosled, který je všelijaký, jen ne běžně spatřitelný ve volné
přírodě anglického jazyka. A tak dobrou půlhodinu zíráte do textu,
se vzrůstající zuřivostí listujete všelijakými slovníky a neúspěšně
se snažíte proniknout do významu spatřeného, než ze zoufalství
část věty proženete Googlem. K vašemu údivu internet během
desetiny vteřiny vyplivne řešení této hádanky, která má počátek až
u Shakespeara, jehož repliku si Stoppard vypůjčil a jemně parafrázoval, nicméně její čtyři sta let starý jazykový tvar zachoval. Po
téhle práci hodné nejméně doktora Watsona už se pak samotný
překla
ad zzdá
dá být
být záležitostí
bý
zá
álež
ežito
ež
tostí
ostí
s zcela
st
zc
po
překlad
pobočnou.
om Stoppard se narodil 3. července 1937 jako Tomáš
Straussler do židovské rodiny lékaře Baťovy nemocnice ve
Zlíně. Roku 1939 se rodina před hrozbou nacistické perzekuce
přestěhovala do Singapuru, kde měla Baťova firma pobočku. Po
vypuknutí druhé světové války se Tomáš ocitl s matkou a bratrem
v Indii, kde získal anglické vzdělání. Otec jako dobrovolník britské
armády zahynul při japonské invazi na bombardované lodi, a tak
se po skončení války Tom stěhuje s matkou, bratrem a novým otcem, britským důstojníkem Kennethem Stoppardem, do Anglie.
d svých sedmnácti pracoval jako novinář a divadelní kritik
v Bristolu; první hru napsal ve třiadvaceti letech. Celosvětově se prosadil shakespearovskou parafrází Rosenkrantz
a Guildenstern jsou mrtvi, která vzbudila pozornost na festivalu v Edinburghu v roce 1966.
sedmdesátých letech se angažoval v problematice lidských
práv v zemích východního bloku a publikoval několik článků na podporu tamní disidentské scény. V roce 1977 jako člen
Amnesty International navštívil bývalý Sovětský svaz a Československo, kde se setkal s Václavem Havlem. Pod záštitou Nadace
Charty 77 byla v roce 1983 ve Stockholmu poprvé udělena Cena
Toma Stopparda určená autorům českého původu za esejistické
dílo. Do Česka se po roce 1989 vrátil několikrát.
om Stoppard je nositelem Řádu britského impéria, roku 1997
byl pasován královnou Alžbětou do rytířského stavu a roku
2000 se mu dostalo i nejvyššího osobního ocenění Order of Merit.
ra Rosenkrantz a Guildenstern jsou mrtvi měla být
u nás uvedena poprvé už v sezóně 1966/1967 v pražském
Divadle Na zábradlí, nakonec byla zakázána a na české jeviště se
dostala až v roce 1971 jako vůbec první Stoppardova hra, uvedlo
ji liberecké Divadlo F. X. Šaldy. Hned druhým divadlem, které prosadilo Stopparda, bylo Západočeské divadlo, kde se roku 1978
v překladu Lídy Jánské a režii Jiřího Budínského uvedl text Jsem
volný jako pták (z roku 1968). V tehdejší inscenaci hráli mj.
Kamil Prachař a Alena Svatošová.
d roku 1990 se v Česku jeho hry uvádějí poměrně pravidelně:
byly uvedeny Travestie, hra Arkádie se dočkala hned
několika inscenací (naposledy v Národním divadle na scéně Stavovského divadla), To pravé se hrálo v Uherském Hradišti a v Divadle Na Vinohradech, Pravého inspektora Hounda mělo na
repertoáru Studio Ypsilon. Pozornosti se dočkala i Stoppardova hra
z roku 2006 Rock’n’Roll: text, v němž se dramatik zabývá mj.
i českou tematikou (zdaleka ne poprvé, v sedmdesátých letech se
poměrům u nás věnoval ve hrách Profesionální faul a později
též v textu Doggův Hamlet a Krhútův Macbeth) uvedlo Národní divadlo hned po jeho světové premiéře ve Velké Británii.
Na flámu, Stoppardovu adaptaci Nestroyovy frašky Einen Jux
will er sich machen z roku 1981, pro Česko objevil a na scénu
poprvé uvedl Šimon Dominik, hra měla česko premiéru v květnu
2008 v Disku, scéně Divadelní akademie múzických umění v režisérově překladu. Hra Na flámu byla v roce 1983 zfilmována
pro televizi.
om Stoppard rovněž napsal scénáře k filmům Brazil, Zamilovaný Shakespeare, Enigma nebo Bournovo
ultimátum.
O
PREMIÉRA
A 31. prosince 2008
NA FLÁMU
PŘEKLAD
REŽIE
DRAMATURGIE
SCÉNA
KOSTÝMY
HUDBA
V
T
H
O
T
A tak je to s většinou věcí. Nejsložitější bývají Stoppardovy slovníí
hříčky, občas umně zašifrované i pro Angličany, vůbec najít a identifikovat systém, na jehož základě je vystavěl. Potom už stačí vzítt
zmíněný kompas a vyrazit na cestu. Slovní hříčky se nedají překládat doslova, je třeba si ve shodě s autorem určit, k čemu majíí
ásměřovat, a pak sestavit vlastní systém, který je adekvátní originátřřeba
eba
eb
a
lu, ale v češtině má smysl a pokud možno i vtip. Stoppard třeba
emuž
m se
mu
e
často využívá zvukové shody slov různého významu, k čemuž
měn
mě
níí tře
ře
eb
ba
a
angličtina svou podobou přímo nabízí. Kolik nedorozumění
třeba
o ttot
to
o ožně
ě
vznikne v situaci, kdy dvě postavy po sobě opakují jedno
totožně
znějící slovo, ale jedna z nich má na mysli kolena (knees) a drulze,
há neteř (niece). V češtině ničeho podobného dosáhnout nelze,
a tak je třeba najít zástupné slovo, které v daném kontextu funguje
v obou základních významech, tedy v pojmenování části těla (ne
nutně kolen) a v odkazu na blízkou příbuznou. Výsledek tohoto
hledání můžete ostatně posoudit sami.
k
Šimon Dominik
J
ste-li, páni, chmurní a nevlídní,
kroky své směřujte rovnou ku Vídni,
káva, sachr dort
flám je správný sport
ať máme slavnou minulost.
Jste-li, dámy, chmurné a nevlídné,
vyslyšte srdce hlas, až vás vybídne,
klobouk, plášť a šál, by vlál,
kdo by se Vídně bál.