Úvod, vesmír
Transkript
Úvod, vesmír
Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y Dr. Patrik Kania, Prof. Karel Volka, Dr. Ala Sinica, Doc. Vladimír Setni ka, Prof. Vladimír Král, Dr. Tá a Šiškanová, Dr. Miroslava Novotná, Dr. Jan Fähnrich A B B Y Y.c Vesmír Analytická chemie II Št pán Urban a kolektiv p ednášejících w. Výzkum vesmíru, jeho historie, sou asnosti a budoucnosti, pat í k nejv tším výzvám v dy (i chemie). I p esto, že poznávání molekulové struktury se jeví jako zcela odlišná problematika, jsou oba sm ry výzkumu podivuhodn blízké: •Modely a teorií •Experimentální technikou •Extrémním p ístupem •Po tem Nobelových cen •Nejv tšími osobnostmi v dy ( Newton, Marku, Frauenhofer, Einstein, Herzberg, Wilson, Penzias,Townes, Schawlow, Kroto, …………….. Výzkum vesmíru 1. Pozorování objekt na obloze, jejich pohyb. 2. Jednoduchá spektrální m ení, barvy objekt -hv zd, klasifikace hv zd, odhad teploty atp. 3. Pokro ilá spektroskopie, relativní pohyb (Doppler), teploty, planetární atmosféry, složení hv zd. 4. Mise s p ístroji, Mars, Venuše, M síc – rozbor hornin, chemické složení 5. Chemické složení mezihv zdného prostoru Historie spektroskopie Ioannes Marcus Marci z Kronlandu, eský renesan ní u enec vydává roku 1648 knihu Thaumantia, kde popisuje své experimenty z rozkladem sv tla a korektn vysv tluje duhu jako dvojlom na kapi kách vody. Na jeho po est je pojmenován Marciho kráter na odvrácené stran m síce. Vesmír Dlouho byl výzkum vesmíru jen pozorováním vesmírných objekt , jejich pojmenováním a popisem, pozd ji i popisem pohybu (nebeská mechanika). Situace se m ní až s p íchodem spektroskopie, která ichází do v dy cca p ed 200 lety (Wollaston, Frauenhofer). Nicmén za zakladatele spektroskopie je asto považován Jan Marek Mark , profesor, d kan a rektor UK. V roce 1648 vydává knihu THAUMATIA (Newton prezentuje svou práci až 1665) Oblasti spektroskopií podle vlnových délek a energií; používané jednotky 1 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y Rok 1802 w. A B B Y Y.c Joseph von Frauenhofer William Hyde Wollaston (1766-1828) Objevil prvky Rh a Pd, dvojlom, refraktometr, specielní ky,ultrfialovou oblast spektra, vylepsil Volt v lánek …………….. Výzkum vesmíru 2.Jednoduchá spektrální m ení, barvy objekt -hv zd, klasifikace hv zd, odhad teploty atp. tšinou ve viditelné oblasti. Barva hv zd indikuje teplotu. Ukazuje se , že i hv zda jako slunce muže být v první aproximaci studována jako kvazi rovnovážný systém a teplotu ur ovat z rovnovážného Planckova zákona. S rostoucí teplotou nejen roste svítivost hv zdy, ale i BARVA (spektrální rozložení emise hv zdy jednozna ur uje rovnovážnou T (viz obr.)) Výzkum vesmíru 2.Jednoduchá spektrální m SLUNCE ení, barvy objekt Výzkum planet - Podobn jako Zem má i slunce n kolik úrovní atmosfér. Vn fotosféry (5800K) je ješt chromosféra, která a koliv je mnohem idší dosahuje excita ní teploty cca 10000K (?) a slune ní korona – vyvrhované fragmenty dosahujících lokáln teploty až 1.5MK. Teploty uvnit slunce jsou nem itelné a jsou pouze výsledkem teoretických spekulací. P edpokládá se, že pokud teoretický model je správný teplota ve st edu slunce stoupá až k 16 MK. PLANETY Planck v zákon lze použít i pro teploty planet, v tomto p ípad je však t eba analyzovat I emisi, ale to již pat í mezi pokro ilá ení . . PLANETY Planck v zákon lze použít i pro teploty planet, v tomto p ípad je však t eba analyzovat I emisi, ale to již pat í mezi pokro ilá ení, kdy spektrometr byl na satelitu (raketoplán, Huble tel.) nebo pr zkumném kosmickém t lese (Mariner, Voyager). I emise dává tato data (jde o pr rné teploty): Neptun 45K Uran 55K Saturn 75K Jupiter 124K Mars 220K Venuše 245K Zem 250K Merkur 526K 2 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y 3) Složit jší spektrální m ení - Slunce Pokro ilá m ení dovolila i analyzovat jemné áry ve slune ním spektru a odtud víme (z UV spekter), že atmosféra Slunce skládá p edevším z vodíku (92%) jak z v atomárním tak v ionizovaném stavu. Energie slunce je dána termojadernou syntézou a proto nacházíme i produkty t chto syntéz (atomární i ionizované): He (7,8%), C, N, O a Ne (>0,2%), . Výzkum slunce Vnit ek slunce je samoz ejm jiný, hustota sm rem do st edu roste, tlak je v polovin 760milión atm, ve st edu slunce 1011 atm. Také klesá zastoupení vodíku (až na 30%) ve prosp ch He a žších jader. Jde samoz ejm w. A B B Y Y.c Výzkum vesmíru V koron jsou v X-spektrech prokázany ješt Si,Mg,Ca, S, Ar a Fe : Nejintenzivn jší viditelné linie z emise korony pochází ze Fe13+ (530,3nm), Fe+9 (637,nm) a Ca4+ (569,4nm). V chromo- a fotosfé e a byli nedávno pozorovány CO, voda (I , raketoplán), a CN, C2, TiO, Zr0 a další (Huble). Hmotnost slunce p edstavuje p es 96% procent hmotnosti celé slune ní soustavy. Hmotnost Slunce = SM = 2.1030 kg Teplota na povrchu 5800K o teoretické spekulace Hmotnost slunce je = 2. 1030 kg Výzkum vesmíru Doppler v jev 3. Pokro ilá spektroskopie, relativní pohyb (Doppler), teploty, planetární atmosféry, složení hv zd…. esná m ení frekvencí spektráln rozloženého zá ení ze sm ru ur eného teleskopem nebo dalekohledem p ináší perfektní údaje o relativním pohybu objekt vzhledem k zemi. Na známé spektrální frekvence atom i molekul se vztahuje již Doppler v jev = o v/c platí pro v << c nebo Relativistický vztah: = o { [1+v / c ] / [1-v / c } i vzájemném pohybu zdroje a akceptoru zá ení je na detektoru vnímána posunutá vlnová délka. Pokud se ibližují rychlostí v je vlnová délka o menší o , pokud se vzdalují rychlostí v je o tší o ====== esné ur ování rychlostí relativních pohyb !!!!!!!!!! 3 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y ====== Iul A B B Y Y.c Ur ování teploty Doppler v jev Spektra vody a CO ze slune ní atmosféry byla m ena s extrém vysokou p esností a p i esném prostorovém zam ení na obvodové oblasti slunce, bylo možné p esn spo ítat rotaci slunce, orientaci osy a úhlovou rychlost w. Ze spektrálních údaj lze krom atom , molekul a relativní rychlosti k zemi ur it i teplotu prost edí, které signál poskytuje. Intenzita nam ených linií je totiž úm rná : Iul N u T l ( Fl – Fu ) kde, Fx = gx exp(-Ex/kTex)/ QT esné ur ování rychlostí relativních pohyb !!!!!!!!!! Ur ování teploty N u T l ( Fl – Fu ) kde, Fx = gx exp(-Ex/kTex)/ QT Pokud lze nam it stejným teleskopem (dalekohledem) intenzity alespo dvou linií lze z jejich pom ru ur it parametr Tex. g je degenerace, Q parti ní funkce, Ex energie stavu x ….. Výzkum vesmíru 3. Mise s p ístroji, Mars, Venuše, M síc – rozbor hornin, chemické • • • Mössbauer spektrometr: oza ování gama zá em ( 57Co), který je v relativním pohybu ke vzorku – výzkum slou enin železa v horninách APXS- oza ování vzorku ásticemi s X paprsky a následná analýza emise vzorku: prvková analýza hornin a áste chemická analýza TES – spektrální rozbor tepelné emise povrchu (na Marsu 200-1700cm-1, rozlišení cca20cm-1, hledání H2O a života) Výzkum vesmíru – MARS Mössbauerovou spektrometroskopií Princip: Podobn jako elektronové obaly, mají i jádra své kvantové stavy. Energie t chto stav je zcela charakteristická pro každé jádro a p íslušné energetické rozdíly leží v -oblasti spektra. 4 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y Výzkum vesmíru – MARS Výzkum vesmíru – MARS Fotony , které odpovídají rezonan ním p echom mají nejen velkou energii E , ale i velkou hybnost p = E /c , která p i je p i absorpci nebo emisi jádrem p edávána. Jde o zp tný ráz, jako když p i výst elu kopne puška, která se po výst elu fotonu pohne opa ným sm rem s po áte ní rychlostí vp, kde platí zákon zachování hybnosti p = E /c = mpvp . Zde vp a mp jsou rychlosti a hmoty jak zdroje zá ení (pušky), tak i ter e, který je fotonem pohnut. Jde o zp tný ráz, jako když p i výst elu kopne puška, která se po výst elu fotonu pohne opa ným sm rem s po áte ní rychlostí vp, kde platí zákon zachování hybnosti p = E /c = mpvp . Zde vp a mp jsou rychlosti a hmoty, jak zdroje zá ení (pušky = atomu, co vyza uje), tak i ter e (atomu, co absorbuje), který je fotonem pohnut. Potom energie fotonu je ochuzena o energii zp tného rázu mvp2/2 . Podobn je to s atomem, který emituje foton o hybnosti E /c, který atomu ud lí zp tným rázem rychlost va = E /(c ma). Výzkum vesmíru – MARS Výzkum vesmíru – MARS Podobn je to s atomem, který emituje foton o hybnosti E /c, který atomu ud lí zp tným rázem rychlost va = E /(c ma ) Atom získá pohybovou energii Ea =mava2/2 = E 2 /(2 c2 ma ) , která zmenší frekvenci emise o hodnotu E 2 /( 2 h c2 ma ). Podobný efekt je pozorovatelný p i absorpci, avšak v tomto p ípad energie fotonu , který má být absorbován, musí být o tutéž hodnotu zvýšena!! Jestli E je rezonan ní energie a ma je hmotnost , pak volný atom absorbuje foton o energii. Mössbauerova spektroskopie (2) Mössbauerova spektroskopie (4) Mössbauerova spektroskopie(5) = E + E 2 /(2 c2 ma ) = E [ 1+ E /(2 c2 ma* ) ] Pokud atom není volný, nap . je fixován v kovové ížce, je efektivní hmota ma* mnohem vyšší a absorp ní frekvence se rostoucí fixací blíží rezonan ní frekvenci E / h. Mluvíme pak o bez-rázové absorpci. Studujeme-li molekuly, ona efektivní hmota závisí na pevnosti chemické vazby a na hmotnosti okolí, což umož uje na základ jakéhosi chemického posunu identifikovat molekulu v etn jejího prost edí, nap . v horninách (krystalická voda, ím si atd.) w. A B B Y Y.c Mössbauerova spektroskopie (3) Mössbauerova spektroskopie (4) = E + E 2 /(2 c2 ma ) = E [ 1+ E /(2 c2 ma* ) ] Pokud atom není volný, nap . je fixován v kovové ížce, je efektivní hmota ma* mnohem vyšší a absorp ní frekvence se rostoucí fixací blíží rezonan ní frekvenci E / h. Mluvíme pak o bez-rázové absorpci. Mössbauerova spektroskopie(6) Praktická spektroskopie paprsky má dva základní problémy: 1. je samotné zá ení: kde ho vzít a jak dodržet bezpe ností p edpisy ( zá e, standardních je málo a to jen u n kolika frekvencí nap . 57Co: • 57Co27+ + e(57Fe26+ )* 57Fe26+ + , který byl použit v terénním vozidle na Marsu pro výzkum hornin železa na povrchu planety, tepelné zá e nejsou dostupné). 2. Jak zá prola ovat? (Doppler v jev). = 0 v/c platí pro v << c 5 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y w. A B B Y Y.c APX spektrometr – Mössbauerova spektroskopie(7) ásticový a X-paprskový spektrometr Spektrometr obsahuje zdroj - ástic a X paprsk , 244Cm (Curium), kterými je bombardován analyt-vzorek na povrchu Marsu. Následná emise jak - ástic a X paprsk je podrobena spektrální analýze. Jde o jednoduchá spektra prokazující p ítomnost v tšiny atom (s výjimkou vodíku a jiných lehkých atom , které nemají dostate vnit ní elektrony) APX spektrometr – ásticový a X-paprskový spektrometr APX spektrometr – ásticový a X-paprskový spektrometr Výzkum vesmíru – MARS TES – spektrální rozbor tepelné emise povrchu (na Marsu 200-1700cm-1, rozlišení cca 20cm-1, hledání H2O a života). Jde v podstat o termovizi a p i expozici povrchu nebo atmosféry jsou vid t chladn jší a teplejší místa. Spektrální rozbor m že indikovat i chemické složení, tepelnou vodivost hornin a podobné jevy. 6 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y New Telescopes, New Expectations, Puzzling Results (In Interstellar Chemistry) w. A B B Y Y.c Výzkum vesmíru 5. Chemické složení MH prostoru •Identifikace molekul v mezihv zdném prostoru za íná roku 1937 ( Swings a Rosenfeld ) identifikovali molekulární fragment CH, v roce 1940 následovali CN a CH+. V roce 1963 vstupuje do výzkumu MW teleskop s objevem OH radikálu. V roce 1968 p echází astrofyzika do novov ku objevem NH3………… Eric Herbst University of Virginia Mezihv zný prostor - ISM • • • • Není prázdný – prázdno (vakuum) není 99% ISM je plyn, cca 1% je prach ISM p edstavuje v tšinu veškeré hmoty „TO“ prázdno není rozloženo rovnom r, vytvá ejí oblaka r zné velikosti a hustoty • Mezihv zdná hmota gravita asem kolabuje – vznikají supernovy, hv zdy , planety Molekulový oblak v souhv zdí býka TMC-1 . Mezihv zdné oblá ky Plyn a prach. Prach tvo í C, Si, Mg, Al, led ástice mají velikost 0,1-0,25 m Gigantické o., je v nich velká ást hmoty Galaxie •Mají velikost 10-100pc (1pc=3,26 sr) =2. 1030 kg) •Mají hmotnost 105-106 •Hmotnost Galaxie je cca 2,3 x 1011 Hustoty v hallo oblasti 103-5 ástic /cm3, hustší se gravita rychle hroutí. Vznik . TMC-1: spektrum10-50 GHz, rota ní spektra n = 104 cm-3 T = 10 K Je analyzováno MW a I zá ení Exotické molekuly v plyné fázi jsou formovány iontovými a radikálovými reakcemi Studené jádro 7 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y w. A B B Y Y.c Molekulové oblá ky Mezihv zdné oblá ky Mají teploty od 5-(70) 150K (studené), difúzn splývají s mezihv zdným pozadím (2,7K), jsou v galaxiích i mimo n . Ty horké mají teploty až 1MK. Hustoty v ídkých oblá cích varírují od 1 ástice na 3 litry (super vakua) až po 50 ástic na litr. U t ch hustých které sm ují ke gravita nímu kolapsu (zrod hv zdy) je t ch ástic 100000/l. Slušné vakuum na VŠCHT je cca 1015 ./l. Mezihv zdné oblá ky Plyn a prach. Prach tvo í C, Si, Mg, Al Gigantické o., je v nich velká ást hmoty Galaxie •Mají velikost 10-100pc (1pc=3,26 sr) =2. 1030 kg) •Mají hmotnost 105-106 •Hmotnost Galaxie je cca 2,3 x 1011 Hustoty v hallo oblasti 103-5 ástic /cm3, hustší se gravita rychle hroutí. Vznik *. 8 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y w. A B B Y Y.c Vibra ní spektroskopie: Zm na kvantových vibra ních stav molekul v rámci jednoho elektronového stavu. Dochází ke zm pouze vibra ních kvantových ísel. M í se v I oblasti elmg. spektra. Rota -vibra ní spektroskopie: (v plynech molekuly i rotují jako celek) je op t v rámci jednoho elektronového stavu, dochází ke sou asné zm jak vibra ních tak rota ních kvantových ísel. Rota ní spektroskopie: Zm na kvantových rota ních stav molekul v rámci jednoho vibra ního a jednoho elektronového stavu. Dochází ke zm pouze rota ních kvantových ísel. M í se v MW oblasti elmg. spektra. Rota -vibra ní spektroskopie: (v plynech molekuly i rotují jako celek) je op t v rámci jednoho elektronového stavu, dochází ke sou asné zm jak vibra ních tak rota ních kvantových ísel. 52 Rota ní spektroskopie: Zm na kvantových rota ních stav molekul v rámci jednoho vibra ního a jednoho elektronového stavu. Dochází ke zm pouze kvantových ísel momentu hybnosti. M í se v MW oblasti elmg. spektra (1GHz-10THz). 9 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y w. A B B Y Y.c Mikrovlnný –radiový 100m teleskop-spektrometr v Effelsbergu u Bonnu MW spektrometr Kolínské university v Zermattu ur ený pro astrofyzikální ely (Gornergrat 3180m). Planck, mw teleskop Herschel , mw a ir spektometr 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 a více H2 C3 c-C3H C5 C5H C6H CH 3C3N CH 3C4H (CH3)2CO HC9N HC11N AlF C2H l-C3H C4H l-H 2C4 CH 2CHCN HCOOCH3 CH 3CH2CN NH CH COOH 2 2 (CH3)2O C6H 6 AlCl C2O C3N C4Si C2H 4 CH 3C2H CH COOH 3 C2 C2S C3O l-C3H 2 CH 3CN HC5N C7H CH CH 2 C3S c-C3H 2 CH 3NC HCOCH3 H 2C6 SiN HCN C2H 2 CH 2CN CH 3OH NH 2CH3 CH 3SH c-C2H 4O CN HCO HCCN CH4 CO H2O HNCO HC3N HC2CHO CP H 2S HNCS HC2NC NH2CHO CSi HNC H 2CO HCl HNO H 2CN H 2CHN KCl MgCN H 2CS H 2C2O NH3 HCOOH C5N NH NO MgNC N 2O SiC 3 H 2NCN HNC3 NS NaCN CH3 SiH 4 NaCl OCS OH SO 2 PN SO cSiC 2 CO 2 SiO SiS CS HF NH 2 CH3CH2OH PAHs CH 3C5N HC7N C8H 2012: 145 neutrální molekul 21 iont (15+ , 6 -) 26 radikál které pozorované molekuly v kosmu v pozemských laborato ích neznáme, nap . kyanopolyeny: HC11N H-C C-C C-C C-C C-C C-C N 10 om Y F T ra n sf o A B B Y Y.c bu to re he C lic k he k lic C w. om w w w w rm y ABB PD re to Y 2.0 2.0 bu y rm er Y F T ra n sf o ABB PD er Y 2012: Atacama, suchá pouš cca 5000m/m, 66x12m, 30-950GHz w. A B B Y Y.c Chile, Atacama, suchá pouš cca 5000m/m, 64x12m, 30-950GHz, spole ný projekt USA, Kanady, Japonska, Taiwanu, Chile a ESO (At, Be, Cz, Dk, Fi, Fr, Ge, It, Nl, Pt, Sp, Se, Sw, UK). 61 8.19 sv telných minut =150 milion km 1minuta= 18,3 mil. km 8,2 sv telných minut 11 om
Podobné dokumenty
CENÍK NOVÝ FORD TRANSIT COURIER KOMBI VAN
Ke každému novému vozu: Asistenční služba Ford Assistance na 1 rok platná po celé Evropě. Informace o podmínkách vám
poskytne každý autorizovaný partner Ford. Tato nabídka platí pouze u participují...
1 Přístrojové zajištění derivatizačních a detekčních metod Většina
(nebulizován) do komory za atmosférického tlaku v přítomnosti silného elektrostatického pole a
vyhřátého sušícího plynu. Eluent — špička jehly — vysoké napětí a tlak proudu plynu — aerosol
nabitých...