PROGRAM

PROGRAM
Goldfrapp: Utopia
Goldfrapp je britská hudební skupina založená v roce 1999
v Londýně, zástupce žánru synthpop. Skupina má pouze dva
členy: Alison Goldfrapp (zpěv, syntetizátor) a Willa Gregoryho
(syntetizátor). V roce 2000 debutovali ambientním albem
Felt Mountain, které bylo i přes příznivé ohlasy kritiků komerčním propadákem. Druhý počin Black Cherry byl pro změnu
žánrově orientován na synthpop a glam rock a zaznamenal
o poznání větší úspěch. Jejich hudba se začala hrát v klubech
po celé Británii. Taneční zvuk se odrazil v tvorbě na třetím studiovém albu Supernature, se kterým navázali na předchozí
úspěch. Navíc byla deska v roce 2006 nominována na Grammy
v kategorii „Best Electronic/Dance Album”.
Blur: Battery In Your Leg
Blur je anglická hudební skupina, která vznikla v Londýně roku
1989 původně pod názvem Seymour. Skupinu tvoří zpěvák, doprovodný kytarista a klavírista Damon Albarn, kytarista Graham
Coxon, basista Alex James a bubeník Dave Rowntree. V 90. letech tvořila spolu s kapelami Oasis, Pulp, Suede a Elastica žánr,
který dostal označení Britpop. Po turné v roce 1999 se každý
z hráčů věnoval svým projektům. Skupina se rozpadla v roce
2001, kdy začala pracovat na dalším albu Think Tank. Skupina
odjela nahrávat do Marrákeše v Maroku, během nahrávání ale
skupinu opustil Graham Coxon, který se tak podílel pouze na
jediné písni z alba, Battery in Your Leg.
Tricky: Makes Me Wanna die
Tricky (vlastním jménem Adrian Thaws) je britský rapper
a herec, je velmi důležitým protagonistou trip hopu. Sám začal
produkovat trip hop po spolupráci na dvou albech se zakladatelskou skupinou trip hopu Massive Attack, nikdy do ní však
nepatřil. V roce 1995 vydal své první sólové album Maxinquaye,
které se svým obsahem nedá přirovnat žádnému hudebnímu
stylu. Album bylo nominováno na cenu Mercury a NME magazín je zvolil albem roku. Později začal experimentovat i s reggae,
rockem a hip hopem. Na albu Vulnerable směřuje více k rocku
nez trip hopu. Přispěl také svými vokály k písni „Neon Religion“
z desky Moonshower and Razorblades (2005) české skupiny
Sunshine.
U.N.K.L.E.: Rabbit in Your Headlight
Britský projekt U.N.K.L.E. patří mezi to nejzajímavější, co se objevilo na elektronické scéně. Kombinují experimentální elektroniku
s prvky hip hopu a downtempa a jsou spojeni s vydavatelstvím
Mo’ Wax, které v polovině 90. let bylo jednou z hlavních kolíbek
právě těchto stylů. Zakladatelem projektu je James Lavelle,
který je zároveň majitelem labelu Mo’ Wax. První album Psyence
Fiction vychází v roce 1998 na domovském labelu. O tvorbu
na albu se dělí DJ Shadow a Lavelle a jako hosté se objevují
Richard Ashcroft a Thom York. Deska sklidila velké ohlasy hlavně
na nezávislé scéně a singl “Rabbit in your Headlights” rotoval
i na hudebních kanálech. Kromě vlastní tvorby začali U.N.K.L.E
pracovat na remixech pro spoustu dalších projektů a kapel. Na
další desce se už nepodílel DJ Shadow, místo něj se Lavelle spojil
s Anthony Gennem a Richardem Filem. Zavřeli se v malém studiu,
kam si zvali spousty hostů, kteří se na albu podíleli jako vokalisté,
muzikanti, rappeři. Prvním ovocem z tohoto alba byl protiválečný
singl, který 11. září 2002 odvysílala britská televize, na klipu se
podílel animační team Shynola. “Je to obraz reflektující 11. září,
letadla pouštějí kreatury do míst, které ničí. Je to reflexe globalizace, lidských vztahů, věcí, kterých se každý dopouštíme,” komentoval videoklip James Lavelle. V roce 2003 pak vychází druhá
deska Never, Never, Land. Objevují se na ní i protesty proti invazi
USA a Anglie v Iráku.
Dillon & Zazou: Excuse Me (If I´m Sad)
Originální zpěvačka Sandy Dillon bývá často přirovnávaná
k Tomu Waitsovi v ženském vydání, pro svůj drsný hlas je
přirovnávána také k Janis Joplin. Francouzský eklektický skladatel Hector Zazou ji přizval ke svému projektu, aby nazpívala
vokály, ale oboustranným hudebním porozuměním vzniklo celé
album Las Vegas is Cursed.
P. J. Harvey: Is this Desire?
Polly Jean Harvey je anglická zpěvačka, kytaristka a autorka
písní, jedna z předních představitelek britského alternativního
rocku. Působila ve dvou kapelách. Automatic Dlamini byla
kapela založená Johnem Parishem. Spolupracovali i později
na jejích sólových albech. Její druhou kapelou bylo trio PJ Harvey, které v roku 1991, po odchodu z Automatic Dlamini založi-
la spolu s Robem Ellisem a Ianem Olliverem. Ollivera později
vystřídal Steve Vaughan. Po krušných začátcích se ke konci
roku 1991 dostavil úspěch se singlem “Dress”. Další rok kapela
vydala své první album Dry. Časopis Rolling Stones vyhlásil PJ
za Songwriter of the year a za Best New Female Singer. Roku
1993 vydalo trio i své druhé album Rid of Me. V létě stejného
roku se ale kapela definitivně rozpadla. Polly Jean začala svou
sólovou kariéru albem To Bring You My Love (1995), na kterém
spolupracovala opět s Johnem Parishem. Podle časopisu Spin
patří toto třetí album mezi nejlepší alba devadesátých let.
Na dalším projektu obnovila spolupráci s bývalým členem
tria Robem Ellisem. Výsledkem bylo v roce 1998 elektronicky
laděné Is This Desire? Za toto album byla PJ Harvey nominovaná na Grammy Award za Best Alternative Music Performance.
Album obsahuje i její nejúspěšnější singl “A Perfect Day Elise”.
V novém miléniu se Harvey rozhodla do své hudby zakomponovat indie rock a pop rock, na desce hostovali i Radiohead. Její
další album Stories from the City, Stories from the Sea bylo tedy
víc mainstreamové než předešlé. V roce 2001 získala Mercury
Music Prize. Uh Huh Her je název její šestého alba, vyšlo v roce
2004 a sama nahrála všechnyhudební nástroje. V roce 2007
vyšlo album White Chalk, které se už ani zdaleka nepodobalo
alternativnímu rocku, na jaký jsme byli od PJ Harvey zvyklí.
Téměř všechny písně jsou klavírní balady. Na turné hrála
všechny skladby sama bez kapely. Jejím dosud posledním počinem je Let England Shake, vydané v roce 2011. Za toto album
taky získala svou druhou Mercury Music Prize. Je první autorkou, která toto ocenění získala víc než jednou.
Carter USM: Girls Can Keep A Secret
Carter the Unstoppable Sex Machine je britská nezávislá rocková skupina založená v roce 1988 zpěvákem Jimem „Jim Bob“
Morrisonem a kytaristou Lesem „Fruitbat“ Carterem. Největší
popularity dosáhli v roce 1992. V následujících letech se kapela
rozrostla o nové členy, ale popularita klesala až se v roce 1998
rozpadla po nahrání sedmého alba.
Překlad: Petra Čechmánková
Režie: Viktorie Čermáková
Dramaturgie: Lenka Kolihová Havlíková
Výprava: Zuzana Rusínová Štefunková
Hudba: Myko
Hrají: Anna Císařovská, Václav Marhold,
Šimon Krupa, Tomáš Krejčíř
nebo Hynek Chmelař
Šéf techniky: Jiří Podubský
Grafický design: Mariana Dvořáková
Fotografie: Dita Havránková
Autorská práva zastupuje divadelní agentura Dilia
Krátkého 143/1, 190 03 Praha 9 – Vysočany
ČESKÁ PREMIÉRA 27. dubna 2014
Název hry je označením zvukového efektu, kdy DJ prudce
zastaví hrající desku. Při neopatrné manipulaci tak ale může
desku poškrábat. Nejen desky, ale i postavy hry si odnášejí své šrámy. Odysea DJe Jörga začíná na opuštěném nádraží
a z cesty venkovského kluka do vysněného Berlína se stává
cesta, na které se hraje o život. Nebo na které si někdo hraje
s Jörgovým životem. Každé setkání se stává osudovým a každá
trať má svou výhybku. Všichni jsme někdy stáli na nástupišti.
Každý z nás někdy vystoupil. Nebo nastoupil.
Obyčejný příběh mladého muže.
Obyčejný příběh mladé ženy.
Jak se ze snů stane průšvih.
Anebo jak se z ničeho zrodí velký sen.
© Myko
Lutz Hübner: SCRATCH!
Lutz Hübner se narodil v roce 1964 v Heilbronnu. Studoval
germanistiku, filozofii a sociologii na univerzitě v Münsteru,
později přešel na studium herectví na Staatliche Hochschule
für Musik und Darstellende Kunst v Saarbrückenu. Jako herec
prošel divadly Saarländisches Landestheater, Staatstheater
Karlsruhe, Rheinisches Landestheater Neuss (1990–1993),
Theater der Landeshauptstadt Magdeburg (1993–1996, též
jako producent). Od roku 1996 je dramatikem a producentem
na volné noze, žije v Berlíně. Proslavil se především hrami pro
mladé publikum, ve kterých se zaměřuje na témata jako mezigenerační dialog, deformace identity masmédia, první láska,
období dospívání. V roce 1998 získal cenu pro mladé dramatiky (Jugendtheaterpreis) za hru Das Herz des Boxers. Stal se
nejhranějším německým autorem sezóny 1999/2000. V roce
2005 byla hannoverská inscenace jeho hry Hotel Paraiso v režii
Barbary Bürk pozvána na Berliner Theatertreffen. Barbara Bürk
také režírovala hru Geisterfahrer, tato inscenace se objevila
na Mülheimer Theatertreffen v roce 2009. Mezitím získal
v roce 2008 čestné uznání ASSITEJ International (Association
Internationale du Théâtre de l’Enfance et la Jeunesse). V roce
2010 následovala cena Günther Rühle Prize for Point of Honour
a v roce 2011 cena ASSITEJ Germany Prize.