STARÁ ŘÍŠE

STARÁ RÍŠE
3. dynastie, asi 2650-2575 pr. n. l.
Panovníci:
Sanacht
Necerichet - Džoser
Sechemchet
Chaba
Hunej
Královská hrobka ve 3. dynastii - typ stupnovit ých pyramid
Konec 2. dynastie - období nestability -X nová pevnejší jednota egyptského státu za dynastie
3. Hospodárské a politické podmínky na pocátku 3. dynastie
Džoser - hlavní postava. Hrobka - Stupnovitá pyramida v Sakkáre
Architekt - Imhotep - v Pozdní dobe zbožšten
Rozkvet Egypta – nejokázalejším projevem – Stupnovitá pyramida v Sakkáre – nejstarší
monumentální kamenná architektura na svete. Posmrtná rezidence – dustojné sídlo ducha, ze
kterého by na onom svete vládl.
Památky z doby Džosera: chrámy v Gabalénu, Héliopoli; tzv. hladová stéla na ostrove Sahel
v oblasti prvního kataraktu (falzum z doby Ptolemaia V.)
3. dynastie - expanze na Sinaj - ložiska tyrkysu - lomy ve Wádí Magháre
Sechemchet - 6 let vlády
Hrobka: stupnovitá pyramida v Sakkáre - nebyla nikdy dokoncena; stavitel Imhotep - graffito
na ohradní zdi; prozkoumal Zakaria Goném - záhada prázdného sarkofágu.
Sinaj - Wádí Maghara - tyrkys a medená ruda
Záver 3. dynastie - nejistý
Chaba - 6 let
Hrobka: tzv. vrstvená pyramida v Záwíjit el-Arjánu - mezi Abúsírem a Gízou
Kachedžet - Hunej - 1. jméno v kartuši
málo doložená osobnost
Elefantina - kužel s Hunejovým jménem - jedna z tzv. malých stupnovitých pyramidek:
v Egypte celkem 7, oznacení královských falcí
4. dynastie, asi 2575-2450 pr. n. l.
Snofru
Chufu
Radžedef
Rachef
Menkaure
Šepseskaf
pyramida v Médúmu Snofru - minimálne 48 let vlády
Válka s Núbijci, stavba královského paláce, lode z cedrového dreva, narození 2 královských
detí
Minimálne 4 pyramidy – Médúm (1. kultovní pyramida), 2 x Dahšúr (Lomená - projektována
jako jehlanovitá pyramida X statické problémy - dokoncena jako lomená,1. doložený údolní
chrám, a Cervená), Síla
Záver stavby stupnovitých pyramid – definitivní prosazení jehlanu. Objem jeho staveb – 3,7
mil. m3 – nejvetší stavitel pyramid v Egypte
Jméno – na mnoha místech Egypta – intenzivní
zájem o stabilizaci státní správy v jednotlivých
regionech – Gíza, Abúsír, Armant
Manželka - Hetepheres I. - matka Chufua - cást
pohrební výbavy v Gíze
Wádí Mahgára – rozbíjí palicí hlavu neprítele
Egypta – apotropaikum – proti beduínum, kterí
útocili na karavany
Chufu - mladší syn Snofrua, vláda minimálne 35
let
Povest krutovládce
Maximální koncentrace moci v rukách panovníka
– odraz ve všech aspektech spolecnosti a kultury –
symbol pyramidy – hierarchizace spolecnosti.
Tzv. Velká pyramida v Gíze - pyramida, na
V úpatí zádušní chrám, 5 jam s lodmi, vzestupná
cesta, údolní chrám (není prozkoumán), 3 malé
pyramidy královen, kultovní pyramida.
Založil celé pohrebnište v Gíze: na V od pyramidy
královská rodina; Z od pyramidy - hodnostári
Památky s jeho jménem: cesty v Západní poušti, lomy na diorit v Tošce, Palestina, J od Byblu
Po Chufuove smrti - spory o nástupnictví - Radžedef - zakládá pohrebište v Abú Rawáši (7
km na S ob Gízy) - nedokoncen, nejstarší dochovaný doklad sochy sfingy.
Jako první zapojuje do královské titulatury prídomek „syn Reuv“
Rachef - syn Chufua
Návrat do Gízy - pyramida (JZ od Chufua), zádušní chrám, vzestupná cesta, údolní chrám,
velká sfinga - není jisté, zda pochází z doby Rachefa nebo Chufua
Rachefovy sochy se sokolím bohem Horem sedícím na zátylku - káhirské muzeum
Po jeho smrti - málo doložení panovníci, není jisté, zda skutecne vládli: Hardžedef, Baefre
Menkaure - minimálne 18 let
Gíza - JZ od Rachefa - pyramida, zádušní chrám, vzestupná cesta, údolní chrám, 3 malé
pyramidové komplexy královen. Dokoncen za Šepseskafa
Sochy z údolního chrámu - tzv. triády - Boston, Káhira
Šepseskaf - max. 4 roky
Hrobka - tzv. mastabat faraún - J Sakkára
Záver 4. dynastie - nejistý - rola královských žen - plynulý prenos královské krve mezi 4. a 5.
dynastií - Chentkaus I. z Gízy (držitelka unikátního titulu s 2 možnými cteními - „matka dvou
králu Horního a Dolního Egypta/král Horního a Dolního Egypta a matka krále Horního a
Dolního Egypta“) - papyrus Westcar (O zázracném zrození slunecních králu)
Rysy egyptského státu 4. dynastie:
•
Vysoce centralizovaný stát – v centru panovník/“velký buh“ – zdroj veškeré moci ve
státe - spolecenská „pyramida“.
•
Egypt – „kolektivistický“ stát s hospodárstvím založeným na redistribuci zdroju
z jednoho centra a jeho pobocek dle pokynu dvorských úredníku
•
Vše královským monopolem
5. dynastie, asi 2450-2325 pr. n. l.
Veserkaf
Sahure
Neferirkare Kakai
Neferefre
Šepseskare Isi
Niuserre Ini
Menkauhor
Džedkare Isesi
Venis
Veserkaf - max. 7 let
Hrobka – centrální Sakkára u SV nároží
Džoserova komplexu – posílení legitimity
svého nástupu na trun. Pyramida, na J úpatí
zádušní chrám, údolní chrám a vzestupná
cesta nebyly prozkoumány
První stavitel tzv. slunecních chrámu - na
S okraji Abúsíru
Narustá moc byrokracie
Kontakty: nádobka v Kithére
Sahure - 12 let
Expedice do Puntu, do Wádí Magháry,
zámorské lode do Palestiny a Sýrie
Otisky pecetí s jeho jménem – Buhén – 2.
nilský katarakt
Zakladatel abúsírské královské nekropole jeho
pyramidový
v královské
komplex
zádušní
-
prelom
architekture:
normalizace 5 základních stavebních prvku
pyramidového komplexu (údolní chrám vzestupná cesta - zádušní chrám - pyramida satelitní pyramida) i zádušního chrámu vstupní sín - otevrený sloupový dvur místnost s 5 kaplemi - obetní kaple skladište + ruznorodost použitých druhu
kamene
Vynikající kvalita reliéfní výzdoby
Slunecní chrám - poblíž Abúsíru, nebyl
nalezen
Pocala kariéra Ptahšepsese - hrobka
v Abúsíru
Neferikare - 10-11 let
Manželka - Chentkaus II. - držitelka stejného
titulu jako Chentkaus I.
Zádušní chrám – nález papyrového archívu –
další – Chentkaus II. a Neferefre
Neferefre - málo známý panovník - max. 2 roky. Vyvrcholila kariéra Ceje
Jeho hrobku vykopal Ceský egyptologický ústav
Šepseskare - vládl krátce, jako Neferefre, neznámé místo pohrbu
Niuserre - vládl asi 31 let.
Nárust moci úredníku - vrcholí kariéra Ptahšepsese
Slunecní chrám - Abú Ghuráb
Kontakty s Byblem, Wádí Maghára
Menkauhor - neznáme místo pohrbu - bezhlavá pyramida v S Sakáre; poslední slunecní
chrám
Džedkare - 42 let vlády
Opustil Abúsír X reorganizace abúsírské nekropole
Administrativní reforma – zefektivnení správy jižních provincií – úrad „správce Horního
Egypta“ – sídlo – asi Abydos
Kontakty – Núbie – expedicí priveden trpaslík, Byblos, Wádí Maghára – doklad vojenské
expanze proti Asiatum
Slunecní chrámy - stejná struktura jako pyramidové chrámy - funkcne propojeny
Podle písemných pramenu 6 (Veserkaf - Menkauhor), prozkoumány pouze 2 (Veserkaf,
Niuserre)
Abúsírské chrámové archívy - duležitý pramen poznání hospodárství a administrativy v
dobe Staré ríše
Obsah: rozpisy knežských povinností v chrámech; seznamy chrámového inventáre; seznamy
dodávek do chrámu – co, kolik, odkud ; záznamy týkající se architektonických prvku
Doba po smrti Niuserrea – problematické nástupnictví – vztah ke královské rodine ?
Záver 5. dyn. – málo prehledné období. Kdo je posledním panovníkem 5. dyn. – Venis ci
Džedkare?
Venis Pyramidový komplex – mezník ve vývoji
královské hrobky – poprvé náboženské
texty na stenách podzemních komor –
Texty pyramid
6. dynastie, asi 2325-2175 pr. n. l.
Teti
Veserkare
Pepi I.
Merenre I.
Pepi II.
Teti - zavražden svou telesnou
stráží - vztah k Venisovi je
nejasný. „plebejská jména“ –
velmožové z východní delty
Kolem pyramidy – celé
pohrebište nejvyšších hodnostáru – vezíri Kagemni, Mereruka - koncentrování nebývalé moci
v rukou nekolika nejbližších spolupracovníku panovníka
Intenzivní obchodní kontakty: na J do Núbie, Puntu, do lomu
v Hatnúbu
Vzmáhání kultu Usira – zlidovení náboženských predstav a
pohrebních rituálu – „demokratizace“ zádušního kultu
Po smrti - mocenský boj - Veserkare X Pepi I. (syn Tetiho) vítezí Pepi - trestá své neprátele - „damnacion memoriae“
(znicení památky) - nicení jmen, postav i celých hrobek osob,
které se panovníkovi zprotivili.
Pyramidový komplex - jižní Sakkára - jméno Men-nefer-Pepi
(Trvalá je krása Pepiho) - jeho zkomolená porectelá forma
dala vzniknout jménu Memfida
Zretelný prenos významné moci z centra do provincií –
hrobky velmožu + posílení autonomie správy oáz – centrem
Dachla – Ain Asíl
Hodnostár Weni – Abydos
- opakované výpravy proti nomádum –– SV od Egypta a J
Palestina
Stoupá význam královských žen - 2 sestry - Anchesenpepi/Anchesenmerire I. a II. - dali mu
jeho nástupce - Merenrea I. a Pepiho II.
Kontakty – stredisko v Kerme (jižne od 3. kataraktu) – fragmenty královských soch – možná
stálá obchodní misie; Sinaj, Byblos
Oslabení ústrední moci státu
Merenre I. - pokracování politiky svého otce
Pepi II. - vláda – více než 90 let. Nástup – v 6 letech – regentka Anchesenpepi II
Oslabování moci panovníka – vzrust moci lokálních vládcu – projev na hrbitovech
Kontakty - Núbie – Pepinacht, Harchuf – dopis Pepiho II; Byblos, Syropalestina – alabastrové
nádobky doutníkovitého tvaru
Hrobka – J Sakkára – poslední velký OK komplex
Záver vlády – chaos. Panovník prežil své potomky – nástup mladších synu – intenzivní boje o
trun – zamlžená legitimita – diskontinuita
Príciny rozpadu Staré ríše:
- krize identity (státnosti)
- krize legitimity
- krize participace – podílu na moci –
- krize penetrace – neschopnost vládnout
- krize distribuce