HRADIL Pracovní list – Půda
Transkript
PĚSTUJ EKOLOGICKY! 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ LIST - PŮDA Radomil Hradil PRACOVNÍ LIST – PŮDA Půda je živý útvar na povrchu Země, umožňující růst rostlin a tím i život člověka. Aby to bylo možné, musí být půda úrodná. Úrodnost půdy je schopnost půdy poskytovat rostlinám potřebné podmínky růstu. ŽIVÁ PŮDA Půda vzniká zvětráváním nerostného podloží vlivem povětrnosti a činností živých organismů: mikroorganismů, žížal atd., ale také kořenů rostlin. Samotným zvětráváním vzniká jen zvětralina; teprve životní aktivitou organismů vzniká půda jako živý útvar. Pro úrodnost půdy tak není rozhodující přítomnost živin, ale přítomnost a aktivita půdních organismů. Hnojení v ekologickém zemědělství a zahradnictví nespočívá v dodávání živin rostlinám, nýbrž v „krmení“ půdních organismů, které se postarají o optimální uvolňování a přísun živin pro rostliny. V ekologickém zemědělství nehnojíme rostliny, ale půdu. HUMUS Jako „humus“ se dříve označovala úrodná, tmavá a vonící půda jako taková, takzvaná prsť. Teprve později se tento pojem omezil na určité složité chemické látky v půdě, založené na tzv. huminových kyselinách. Humus jako předpoklad úrodnosti půdy vzniká činností půdních organismů z odumírajících těl organismů – rostlin a živočichů. Po fázi rozkladu a odbourávání následuje fáze syntézy a tvorby, na jejímž konci se nachází humus. HUMUSO-JÍLOVÉ KOMPLEXY Humusové (organické) látky se opět činností mikroorganismů (z velké části též v zažívacím traktu žížal, kde se nachází obrovské množství mikroorganismů) spojují s minerálními látkami do podoby takzvaného humuso-jílového sorpčního komplexu. Ten je základem půdních drobtů. PŮDNÍ DROBTY Drobty jsou základní, zaoblené částečky půdy. Cílem péče o půdu je drobtovitá půdní struktura, kdy půda netvoří hroudy, neláme se, nerozprašuje ani nerozmazává, ale drobí se na oblé drobty. U takové půdy říkáme, že má půdní garé, tzn. že je zralá. PŮDNÍ ŽIVOT V úrodné a živé půdě se nachází obrovské množství organismů: bakterie, řasy, aktinomycety, houby, prvoci, roztoči, chvostoskoci, hlístice, stínky, žížaly, hmyz a jeho larvy atd. – viz připojené schéma. 1 PĚSTUJ EKOLOGICKY! 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ LIST - PŮDA Radomil Hradil Uvádí se, že pod povrchem půdy se „pase“ stádo až několika desítek „krav“ na jednom hektaru nebo že v 10 cm3 živé půdy se nachází asi 9 nebo 10 miliard mikroorganismů, tj. více, než je lidských obyvatel na planetě Zemi. KOŘENY ROSTLIN Tyto organismy žijí především v bezprostřední blízkosti kořenů rostlin a živí se jejich odumírajícími součástmi a výměšky. Kořenový systém je rozsáhlejší, než se obvykle domníváme. Podle výzkumu H. Dittmera má např. jedna rostlina žita téměř 14 milionů kořenů o celkové délce více než 600 kilometrů a k tomu více než 14 miliard kořenových vlásků o celkové délce 10 600 kilometrů! Tento kořenový systém je v neustálé interakci s půdními organismy. PÉČE O PŮDU Používáním pesticidů hubíme nejen cílový organismus, ale také půdní organismy a narušujeme tím ekosystém půdy; jeho správná funkce je nezbytná pro dynamické zajišťování půdní úrodnosti a růstu rostlin. Nepoužívání pesticidů je první opatření na podporu půdního života. Hnojení organickými hnojivy není jen dodáváním živin rostlinám, ale především výživou pro půdní edafon (organismy). Kompost je v tomto ohledu mnohem příznivější než hnůj, který uvolňováním čpavku hnojí přímo rostliny a způsobuje jejich příliš bujný růst. Důležité pro výživu půdních organismů jsou kořeny rostlin, které půdu prorůstají, vyměšují různé látky a průběžně odumírají. Proto se snažíme, aby půda byla co nejdéle porostlá. Vhodné je zelené hnojení, u něhož je důležitá rozmanitost. Hořčici se spíše vyhýbáme, přednost dáme svazence, pohance, pelušce, ovsu, ale můžeme přimíchat i měsíček, slunečnici, kukuřici, stará semena hrachu, fazolí a dalších zelenin apod. Kořeny rostlin a půdní organismy dokážou půdu prokypřit a vytvořit dobrou půdní strukturu lépe než my s našimi stroji a nářadím. Zda provádět orbu, respektive rýt, nebo dát přednost nastýlce (mulči), je věcí osobního rozhodnutí, které vychází z konkrétních podmínek stanoviště a zkušeností pěstitele. Pokud zvolíme mechanické kypření půdy, je každé prokypření během vegetace zároveň hnojením, protože vzduch, který se kypřením dostane do půdy, podpoří mineralizaci, tj. rozklad humusu a uvolnění jednoduchých látek do půdního roztoku. Celkově je třeba dbát na zachování rovnováhy mezi mineralizací a humifikací, tedy rozkladem a tvorbou humusu. Obsah humusu v půdě by dlouhodobě neměl klesat, spíše se zvyšovat. 2 PĚSTUJ EKOLOGICKY! 2. SETKÁNÍ PRACOVNÍ LIST - PŮDA Radomil Hradil Příloha: Schéma půdních organismů. 3
Podobné dokumenty
Savill Garden
Na jeho území vznikla ve 30. letech 20.
století zahrada, později pojmenovaná po svém
zakladateli Ericu Savillovi, tehdejším správci
parku. Ten, za podpory krále Jiřího V.,
vybudoval v té době velic...
ZDE
1. Deset ran egyptských, kterými byl stižen Egypt za to, že faraon nechtěl nechat odejít
izraelský lid, nejsou jen mýtem. Podle vědců jsou příčinou pohrom mnohé klimatické
změny a výrazná proměna p...
activPilot Comfort PADK
Cesta od prvních náčrtků k sériové výrobě nového systému
kování je dlouhá. Nejsou přitom potřebné jen kreativní nápady,
přesné výpočty a nesčetné kontinuální testy, ale také intenzivní
pozorování l...
03-04/2016 - Český zahrádkářský svaz
možností je chemické ošetření substrátů, půdy a rostlin. Lze použít především Merpan 80 WG
k dezinfekci zeminy (30 g na 1 m2 nebo 800 g na 1 m3), dále Proplant nebo Previcur Energy. A
konečně nyní ...
Odbahnění a revitalizace přírodní rezervace v pískovně
dobře vyvinutý bylinný porost s ostřicí nedošáchor, karbincem evropským
nebo kosatcem žlutým. Také oblast
s odumírajícími či již odumřelými stromy a keři, které ční z vodní hladiny, je
velmi cenná...