âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XVIII. • ZÁ¤Í 2011 • âÍSLO 3
Z OBSAHU:
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – XIV. díl
• Junior team poprvé na Národní v˘stavû
• ·ampioni Národní v˘stavy Brno 2011
• Blonde d’Aquitaine Tour 2011
• Provoz virtuální farmy masného skotu
v období 1. fiíjna – 31. prosince 2011
• Na velikosti záleÏí!
Vážené chovatelky, vážení chovatelé,
přišlo září, léto pomalu končí a pro vás však přichází jedno z nejdůležitějších období, kdy se bude finančně zúročovat
vaše celoroční úsilí – prodej zástavového skotu. Chci věřit, že ceny budou na přijatelné úrovni a že i přes komplikace,
kterým budou někteří z vás čelit s ohledem na vakcinaci proti bluetongue (doufejme, že už definitivně poslední), se vám
podaří prodej zrealizovat bez větších obtíží a za slušnou cenu. My se tomu budeme snažit být nápomocni systémem,
který již delší dobu připravujeme a kde by jednou z jeho částí mělo být i sledování ceny zástavu. Cenový vývoj drtivé
většiny zemědělských komodit je monitorován a zveřejňován v tisku či na nejrůznějších webových portálech, zástavový
skot však bohužel mezi ně z nejrůznějších důvodů nepatří. Proto jsme se rozhodli, že se do sledování pustíme sami
a pokud se vy budete chtít solidárně, ale anonymně s ostatními chovateli podělit o informace za kolik jste prodali,
podaří se nám společnými silami v pravidelných intervalech vydávat zprávy, jak se v dané době vyvíjí ceny
u nejdůležitějších plemen. Předpoklad je takový, že informace ze systému budou přístupné pouze těm, kteří do něj sami
aktivně přispívají. Tímto krokem chceme eliminovat přístup k datům lidem, kteří informace pouze využívají, ale nijak
se na jejich tvorbě nepodílejí. Sledujte naše webové stránky, všechny detaily zveřejníme v dohledné době.
Za sebou máme výstavu v Brně. Na tomto místě se nechci pouštět do žádného rozsáhlého hodnocení, neboť brněnské
výstavě je věnován dostatečný prostor uvnitř tohoto zpravodaje. Souhrnně však mohu říci, že ohlasy od chovatelů jsou
ve skrze pozitivní a já sám jsem s celou akcí rovněž spokojen. Určitě je však stále co zlepšovat, to však nevyřešíme
prostřednictvím zpravodaje, ale diskuzemi na úrovni svazu, organizátorů a zejména pak jednotlivých klubů. Dovolte
mi proto, abych tento prostor využil k poděkování všem zainteresovaným chovatelům a organizátorům, kteří se
podíleli na úspěchu této výstavy.
Závěrem jedno téma, kterému se nelze vyhnout, neboť se bezprostředně dotýká každého z nás. Tím je formování
společné zemědělské politiky po roce 2013. Zprvu se k nám dostávaly informace, které bylo možné považovat spíše
za pozitivní, jako např. to, že se našemu ministrovi zemědělství podařilo najít politické spojence v boji proti
zastropování plateb či že dojde k ukončení přechodného období. Nyní, jak čas postupuje, a nové podmínky SZP se
více konkretizují se zdá, že už není tolik optimismu na místě. Nechci malovat pověstného čerta na zeď, ale poslední
materiál zatím příliš pro české farmáře pozitivně nevyznívá: počítá nejen z určitými limity pro zastropování dotací,
ale dokonce hovoří i o dalším pokračování přechodného období, a to až do počátku roku 2019. Ve světle současných
ekonomických problémů, které Evropská unie díky několika nezodpovědným státům má, logicky vede ke snahám
o úspory. Ale bohužel jako vždy se šetří na těch, kteří krizi nezavinili... Doufejme, že návrhy doznají ještě změn – ve
vztahu k našim chovatelům pozitivních.
Přeji vám úspěšný prodej zástavu a na některé ze svazových akcí se s Vámi těším na viděnou.
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 3/2011 – roãník XVIII.
O B SAH
Aktuálnû................................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2011 .........................................................................................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .....................................................
Faflákovi – Biofarma Kyjov: Hospodafiíme v souladu s pfiírodou ...........................
Mûcholupská zemûdûlská, a.s.: PlánÛ máme je‰tû hodne .....................................
Skot, kter˘ se u nás nepase....................................................................................
Afrikaner – masné plemeno Afriky ........................................................................
Junior team poprvé na Národní v˘stavû ...............................................................
Chovatel na v˘stavû .............................................................................................
V˘sledková listina Národní v˘stavy BRNO 2011 ...................................................
Brnûnská v˘stava z trochu jiného pohledu ............................................................
Brno 2011 aneb obroãní svátek chovatelÛ masného skotu ....................................
Blonde d’Aquitaine Tour 2011...............................................................................
Jak „bojuje“ Limousine na Dukle ..........................................................................
Provoz virtuální farmy masného skotu v obdoní 1. fiíjna – 31. prosince 2011 ........
Agrokomplex Nitra 2011 ......................................................................................
Zasedání European Beef Simmental Group ...........................................................
Lib‰tát 18. 7. 2011 aneb Beef Cattle Parade potfietí ...............................................
Na velikosti záleÏí!................................................................................................
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011 .................................................
Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ ve v˘sledcích .................................................
V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ v sezonû 2011–2012.........
Recept – Hovûzí závitek s r˘Ïí ..............................................................................
4
5
6
6
9
13
13
16
20
22
29
30
31
36
37
47
48
50
51
53
54
59
62
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Akátová 1132, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
Titulní strana – hlavní fotka: Piemontské stádo na chovu ZD Francova Lhota
(foto: Jana Řehořová)
Titulní strana – malá fotka: plemenný býk Batailleur (ZPA-003) (foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka – stádo Parthenaise na farmě Pojedy (foto: Karel Melger)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
• Morava – Bc. Radek Dobe‰
Voskovcova 2, 779 00 Olomouc
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
,
Pozvánka na zajímavé chovatelské akce
Mûsíce záfií a fiíjen jsou kaÏdoroãnû bohaté na chovatelské akce. Ani leto‰ní rok není
v˘jimkou, a proto si vás tímto dovolujeme na ty nejdÛleÏitûj‰í, které mají vztah k masnému skotu, pozvat. Tou první je tradiãní, letos jiÏ 15. chovatelsk˘ den organizovan˘
Vojensk˘mi lesy a statky, s. p. Ten se bude konat v pátek 23. záfií 2011 od 9.00 hod. na
farmû Mal˘ Hlavákov. Poznejte ná‰ venkov – to je název dal‰í zajímavé akce, jeÏ se
bude konat v sobotu 24. záfií 2011 na Farmû Pojedy. Tato akce volnû naváÏe na úspû‰n˘
Den francouzského masného skotu, kter˘ se zde konal loni na konci záfií. I letos budou
pfiedstavena netradiãní plemena masného skotu, novinkou leto‰ního roku pak bude
roÏnûní b˘ka na grilu. Dne 21. 10. 2011 pak probûhne na odchovnû plemenn˘ch b˘kÛ
Cunkov jiÏ ãtvrt˘ roãník aukce plemenn˘ch jalovic. Zájemci zde budou moci vydraÏit
opût nûkolik kvalitních jalovic ãtyfi masn˘ch plemen: Limousine, Charolais, Blonde
d’Aquitaine a Masn˘ Simentál. Je‰tû pfiedtím, konkrétnû v pondûlí 17. 10. 2011,
v‰ak bude zahájen tfietí turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. Pfiesn˘ rozpis míst najdete na stranû 53 tohoto zpravodaje.
Zmûna v oznaãování harémového zpÛsobu chovu
Uzávûrky KUMP 2010
Vzhledem k tomu, Ïe dosavadní oznaãování harémového
zpÛsobu chovu bylo snadno
zamûnitelné s oznaãením státního registru plemenného b˘ka,
do‰lo ke zmûnû oznaãení „linie
a registru“ u harémového zpÛsobu chovu. Dosavadní oznaãení typu XXX-998 bylo
zmûnûno na 998-XXX s tím, Ïe ãíslo linie 998 bylo vyãlenûno ze
státního registru a neoznaãuje tedy Ïádnou genealogickou linii,
ale „linie“ 998 oznaãuje pouze zpÛsob chovu. V prÛvodním listu
je místo oznaãení otce uveden text „HARÉM“. V souvislosti s tím
do‰lo v registru zvífiat k pfieoznaãení „linie a registru“ otce u v‰ech
zvífiat pocházejících z tohoto systému chovu. Obdobnû
byly upraveny záznamy o pfiirozené plemenitbû. Zmûna nepfiedpokládá, Ïe u existujících potomkÛ harémov˘ch b˘kÛ je nutné
mûnit prÛvodní listy skotu. Podrobnosti t˘kající se zmûny v oznaãování harémového pfiipou‰tûní najdete na stránkách âSCHMS:
www.cschms.cz/DOC_HOMEPAGE/177_Harem-oznacovani.doc.
Spolu s tímto
zpravodajem dostáváte do rukou
tradiãní publikaci
„Uzávûrky kontroly uÏitkovosti
za rok 2010“.
Uzávûrky navazují na pfiedcházející publikace
a jsou jiÏ v pofiadí
devatenáct˘m
vydáním uzávûrek
KUMP, které byly
âesk˘m svazem chovatelÛ masného skotu
publikovány. Tato publikace je neprodejná
a je urãena v˘hradnû na‰im ãlenÛm. Pokud
nûkdo z vás tuto publikaci neobdrÏel, rádi
vám dodáme náhradní v˘tisk.
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 6. 2011
Richard SÛra, KadaÀ
Bc. Josef Ticháãek, Mezihofií, ·vihov
DruÏstvo vlastníkÛ „LibeÀ-Vtelno“,
Mûlnické Vtelno
ZdeÀek BrÛna, Lichkov
Miroslav Polner, Jevany u Prahy
Ondfiej Zalabák, Ranã Bystrá nad Jizerou,
Brand˘s nad Labem
OREILO spol. s.r.o., Vísky u Letovic
Tomá‰ Vrbas, Mûlkovice, Îìár nad Sázavou
DABEL OVILE, s.r.o., Petrovice
Jaromír BlaÏek – Farma BlaÏek,
Rudka, Doma‰ov
4
Ocenûní chovatelÛ masného skotu
Na Agrosalonu Zemû Ïivitelka v âesk˘ch
Budûjovicích byl v pátek 19. 8. 2011 ocenûn
prestiÏním ocenûním „Zlat˘ klas“ plemenn˘
b˘k Siven VodÀansk˘ PP (ZSI 689). Jde
v 38leté historii tohoto veletrhu o prvního
masného plemenného b˘ka, kter˘ na toto ocenûní dosáhl. S tímto zvífietem byla symbolicky ocenûna práce v‰ech chovatelÛ masného skotu.
B˘ãka z chovu pana Franti‰ka Koláfie ze StoÏic ocenila porota jako
typického pfiedstavitele plemene masn˘ simentál, kter˘ vyniká
vynikající rÛstovou schopností a ‰piãkov˘m exteriérem. Porotu velmi
zaujal i jeho velmi klidn˘ a vyrovnan˘ temperament. Podstatná je
i jeho homozygotní bezrohost, která je v souãasné dobû velmi Ïádaná
a oceÀovaná. Pro tyto svoje vlastnosti byl b˘k zafiazen i do
inseminace, a dostupné jsou jeho inseminaãní dávky. Po v˘stavû bude
pÛsobit na farmû Statku Ka‰perské Hory.
Aktivity âSCHMS 2011
âerven
1. 6.
2. 6.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
jednání v˘stavního v˘boru k pfiípravû Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû
(Malát, Kopeck˘)
6. 6.
zaãátek II. turnusu základních v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ
6. 6.
jednání dozorãí rady âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s. (Malát)
15. 6.
valná hromada âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ a.s. (Malát)
16. 6.
jednání Rady SEUROP (Malát)
20. 6.
ukonãení druhého turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ
23.–26. 6. Národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû
28. 6.–2. 7. jednání evropské skupiny pro plemeno masn˘ simentál – Herning, Dánsko
(Kopeck˘, Chytil, Gergela, Chytka ml.)
28. 6.
závûreãn˘ v˘stavní v˘bor konan˘ za úãelem zhodnocení Národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské
techniky v Brnû (Malát)
Dal‰í ãervnové aktivity
• Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP
• Tisk a rozeslání druhého ãísla zpravodaje pro rok 2011
• Roz‰ífiení funkcí webové sluÏby „Burza zvífiat“
• Zpracování a uvefiejnûní v˘sledkÛ druhého turnusu základních v˘bûrÛ
• Pfiíprava zájezdu a administrace pfiihlá‰ek na francouzskou v˘stavu Sommet de l’Elevage
• âinnosti spojené s Národní v˘stavou hospodáfisk˘ch zvífiat a zemûdûlské techniky v Brnû
âervenec
1.–3. 7.
4. 7.
8. 7.
14. 7.
16.–24. 7.
pfiedseda Svazu provedl chovatele z Estonska exkurzí po ãesk˘ch chovech
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
pracovní schÛzka k projektu Interbeef (Malát, Kopeck˘)
v Praze-Uhfiínûvsi se konalo jednání Unie chovatelÛ (Vráblík, Malát)
Mezinárodní kongres plemene belgické modrobílé – Wales,Velká Británie (Malát)
Dal‰í ãervencové aktivity:
• Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2011
• Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze plemenn˘ch b˘kÛ
• Pfiíprava exkurze nûmeck˘ch chovatelÛ po ãesk˘ch chovech masného skotu
Srpen
1. 8.
2. 8.
17. 8.
18.–20. 8.
23. 8.
25. 8.
pracovní schÛze inspektorÛ (VraÏkov)
jednání v otázce skládání podílu plemene v UE u nûkter˘ch masn˘ch plemen skotu –
âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ (Malát, Kopeck˘)
tisková konference k problematice bio hovûzího masa pofiádaná Agrární komorou za úãasti zástupcÛ âSCHMS
(Vráblík, Malát)
36. roãník v˘stavy Agrokomplex na v˘stavi‰ti v Nitfie (Kopeck˘, Vráblík)
zasedání revizní komise âSCHMS – Brodce
schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko)
Dal‰í srpnové aktivity:
• Pfiíprava publikace „Uzávûrky kontroly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu“
• Pfiíprava materiálÛ pro tfietí ãíslo svazového zpravodaje 2011
• Pfiíprava V˘roãní ãlenské schÛze
• Svaz ve spolupráci s nûmeck˘mi kolegy nabídl tfiídenní pestr˘ zájezd do Bavorska
5
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
léto je za námi a s ním i náv‰tûva dal‰ích chovÛ, které bych Vám v tomto ãísle ráda pfiedstavila. Jejich spoleãn˘m jmenovatelem je historie, která sahá do období vlády socialistické strany, transformace a následné
soukromé hospodafiení. Na severu âech, u jedné z bran Národního parku âeské ·v˘carsko, pÛsobí rodina
Faflákov˘ch, zamûfiující se na ‰lechtûní do tuzemska prvního importovaného masného plemene, a u které najdeme i skot v pravdû exotick˘. V ‰umavském pfiedhÛfií se v témûfi dvaceti obcích rozkládají pozemky spoleãnosti Mûcholupská zemûdûlská, a.s. Pestrá Ïivoãi‰ná a rostlinná v˘roba spolu s dal‰ími aktivitami a mnoha plány
do budoucna ãiní i z této farmy subjekt, kter˘ stojí za to blíÏe poznat. Více se dozvíte na následujících fiádcích.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Faflákovi – Biofarma Kyjov:
Hospodafiíme v souladu s pfiírodou
Hospodáfiství rodiny Faflákov˘ch se nachází v ãlenitém terénu
uprostfied hlubok˘ch lesÛ chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí LuÏické
hory a Labské pískovce. Obec
Kyjov nedaleko Krásné Lípy je chovatelÛm domovem jiÏ témûfi ãtyfii
desítky let. Na chodu farmy se
podílí manÏelé Miroslav a Jana
spolu se synem Miroslavem, ml.,
o její historii a souãasném provozu
tedy referovali spoleãnû.
Historie z dob socialismu
Vystudovan˘ obor pfiedurãoval
pana Fafláka k pÛsobení ve skláfiském prÛmyslu, on se ale rozhodl
pro zemûdûlství. Do obce Kyjov jej
pfiivedl byt pfiidûlen˘ v rámci
zamûstnaneckého pomûru u Státního statku Rumburk, kde pÛsobil
jako o‰etfiovatel skotu.
V padesát˘ch letech se v oblasti pÛvodnû nacházela pastvináfiská druÏstva s chovem ovcí,
která pozdûji nahradil pastevní
odchov jalovic plemene âeské
strakaté. Jalovice byly do Kyjova
pfiiváÏeny z teletníkÛ ve vûku
dvou let, takÏe po nástupu na
pastvu, která navíc nebyla pfiíli‰
bohatá, nevûdûly co dûlat. Neumûly se pást. Po stíÏnostech
státního statku na pfiírodní podmínky, díky nimÏ nebylo u zvífiat
moÏné vykazovat potfiebné pfiírÛstky, rozhodla Okresní zemûdûlská správa Dûãín o zavedení
chovu plemene hereford. V roce
1981 se nakoupila zvífiata z jiÏ fungujícího chovu v Srní Vojensk˘ch
lesÛ a statkÛ ·umava. Dovezeno
bylo 100 brakov˘ch bfiezích krav
a b˘k pÛvodem z Kanady. Ani
odchov herefordÛ neprobíhal
ideálnû. Vedení jakoby se snaÏilo
spí‰e dokázat, Ïe v oblasti se
nebude dafiit niãemu. Ze stáda,
které bylo zaloÏeno na vyfiazen˘ch kusech, se prodávaly ty nejlep‰í kusy, takÏe selekce probíhala spí‰e negativním zpÛsobem
nehledû na nedostatky v péãi
o zvífiata. Plemeno hereford je
ale extrémnû odolné a celé toto
období pfiestálo.
Zaãínáme na vlastní pûst
Bûhem své práce pro státní
statky se pan Faflák seznámil se
svou manÏelkou Janou. Spolu se
jako jediní zamûstnanci Státního
statku starali o herefordské stádo,
a spoleãnû pak v roce 1991 zaÏádali o schválení privatizaãního
projektu s cílem chov pfievzít.
DÛvodem bylo zachovat si domov,
kde si zvykli, a kter˘ si oblíbili
a o zvífiata se koneãnû postarat
tak, jak si zaslouÏí. Pfievodn˘ proces neprobíhal zdaleka hladce, ale
po rÛzn˘ch peripetiích byl manÏelÛm projekt schválen a soukromé
hospodafiení mohlo zaãít. Je‰tû
neÏ se tak stalo, vedení statku
rozprodalo co se dalo, a ve stádû
zbylo 43 ne zrovna ukázkov˘ch
krav, z nichÏ ãást tvofiily kfiíÏenky
s dojn˘mi plemeny, kter˘mi se
herefordi pfiipou‰tûli pro zv˘‰ení
mléãnosti. Faflákovi ihned nakoupili inseminaãní dávky nejlep‰ích
b˘kÛ, aby chov pozvedli. Inseminace v‰ak v˘razné v˘sledky nepfiinesla, takÏe se s ní po tfiech letech
❒ Farma se nachází v členitém terénu, který herefordům prospívá (foto: Jana Řehořová)
6
❒ O farmu se starají především otec se synem (foto: Jana Řehořová)
pfiestalo a zaãal se pouÏívat jen
b˘k v pfiirozené plemenitbû. Jako
první pÛsobil ve stádû plemeník
pronajat˘ od Státního plemenáfiského podniku, poté nastoupil
b˘k z odchovny v Javorné s kanadsk˘m pÛvodem a dále uÏ pokraãovali plemeníci z ãesk˘ch chovÛ.
Dnes ve stádû pÛsobí dva b˘ci
z Nûmecka.
Tím, Ïe Faflákovi zaãínali hospodafiit jako jedni z prvních, fungovali pro ostatní zemûdûlce jako
neoficiální poradci, osvûtlující
a podporující nejnovûj‰í opatfiení.
Zajímavostí je, Ïe zdej‰í stádo
se stalo prvním v republice, které
zakonãilo ozdravovací program
od onemocnûní IBR (trvající
3 roky) a získalo statut IBR prosté.
Systém chovu
V roce 1996 farma pfie‰la do
ekologického systému hospodafiení. Ve stejném roce se zaãala
nabízet k prodeji první zvífiata –
ne v‰ak ve velkém mnoÏství,
neboÈ se stále hodnû brakovalo
a mnoho jalovic bylo zafiazováno
zpátky do chovu. Od roku 2000 se
zaãalo s prodejem zástavu, kter˘
pokraãuje dodnes. Zástavová zvífiata se prodávají v rámci âeské
republiky, vyfiazená zvífiata na
jatka do Nûmecka a Rakouska.
Vyfiazené kusy se prodávají, kdyÏ
se jich nashromáÏdí dostateãn˘
poãet, a kdyÏ je dobrá v˘kupní
cena.
Pokud by se na‰el zájemce
o plemenné jalovice, chov je
schopen je nabídnout.
Faflákovi mají za sebou i období
produkce plemeníkÛ. Na odchovnách v Javorné, Osíku a na Roãovû
nechávali odchovávat 2–3 b˘ky
roãnû. V posledních dvou letech
nevznikla dostateãná základna
pro v˘bûr (díky tomu, Ïe po
plemenících importovan˘ch z Nûmecka nebylo díky povinné vakcinaci na bluetongue tolik potomkÛ, jako b˘valo v chovu
bûÏné), takÏe produkce mlad˘ch
chovn˘ch b˘kÛ byla pozastavena.
Do budoucna by se v ní ale rádo
pokraãovalo.
Chovatelé neustále pracují na
zlep‰ení základního stáda, které
obnovují pouze z vlastních
zdrojÛ. Momentálnû se ve stádû
pohybuje 90 matek a dva jiÏ zmínûní plemeníci, coÏ je z hlediska
moÏného zatíÏení v dané oblasti,
koneãn˘ poãet. Plemenn˘ b˘k se
ve stádû ponechává dva roky.
Nakoupen je vÏdy o rok dfiíve, aby
mûl ãas na aklimatizaci a aby tzv.
„dozrál“, svûfiují se Faflákovi se
svou strategií. Systém selekce je
benevolentní. Po zvífiatech se
nechce produkce za kaÏdou cenu.
„Mít kaÏdoroãnû od kaÏdého
kusu tele by
bylo hezké, ale
my nechceme
tlaãit na pilu,“ fiíká pan
Faflák, st. a v duchu
hesla
„do
pfiírody
nepatfií honit, tam to má jít
samo“, dokresluje, proã ve stádû
ponechávají i kusy, které kaÏdoroãnû nezabfieznou. V kladn˘ch
ãíslech drÏí chov dotace, bez
nichÏ majitelé pfiiznávají, Ïe by to
ne‰lo. O chov se fyzicky starají
otec se synem a první rok jeden
zamûstnanec. Paní Fafláková
s dcerou obstarávají administrativu.
K farmû pfiiléhají pozemky
o rozloze 391 hektarÛ, z nichÏ
178 ha tvofií pastviny a 213 ha
louky. Ve vlastnictví má rodina
260 ha, zbylá plocha je pronajatá.
Faflákovi by rádi vlastnili ve‰kerou
rozlohu, aby nebyli na nikom
závislí. Vzpomínají na zaãátky, kdy
mûli pÛdu nejprve v nájmu a jakmile byl povolen prodej, zaãali
ihned s nákupem: „Kdysi jsme se
pfii koupích setkávali s lidmi, ktefií
na pÛdû chtûli hospodafiit. Dnes
jsou to jiÏ pfieváÏnû spekulanti.
Boj o pozemky se vyostfiuje.“
Faremní pozemky spadají do
chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí
LuÏick˘ch hor, Labsk˘ch pískovcÛ
a hraniãí s národním parkem
âeské ·v˘carsko, navíc je zde
ptaãí rezervace s povûstn˘m
chfiástalem polním, takÏe farmáfii
jsou pod neustál˘m pfiísn˘m
dohledem ochranáfisk˘ch organizací.
Herefordi jsou nej
VraÈme se ale k plemeni hereford. Zajímá mne, co v‰echno
vedlo Faflákovi, aby si toto plemeno ponechali i do soukromého
hospodafiení. „Bûhem let jsme
poznali jeho odolnost, nenároãnost a mírnou povahu, díky kter˘m jsme si jej oblíbili. A stále si je
nemÛÏeme vynachválit,“ fiíkají
s úsmûvem. Problematiku tuãnûní, díky kterému je nûkter˘mi
a priori zavrhováno, komentují:
„Tato zvífiata potfiebují nároãnûj‰í
podmínky, aÈ uÏ co do klimatu,
tak do terénu, v nûmÏ se pohybují. Pokud jsou v horském zvlnûném terénu, a budou
❒ Letošní přírůstek (foto: Jana Řehořová)
mít dostatek pohybu, lojovatût
nebudou.“ Demonstrují to na
faktu, Ïe nemají problém ani
s prodejem star‰ích kusÛ, které
zpenûÏují ve vy‰‰ích tfiídách
SEUROPu. Nároãnûj‰í podmínky
zvífiatÛm prospívají i z hlediska
plodnosti, která je lep‰í, kdyÏ je
tuhá zima a krávy jsou pak v ne
zcela optimální kondici.
Pfies zimu má stádo k dispozici
otevfiené zimovi‰tû, které ale
nachází vyuÏití spí‰e v létû jako
ochrana pfied sluncem. V zimû
zvífiata preferují pobyt venku na
snûhu a jako úkryt radûji vyuÏívají
pfiírodní zákoutí ãlenitého povrchu s lesíky. Krmení ve formû
sena se tedy v zimû podává pfiímo
na pastvinu, do závûtfií. Telení
probíhá dva a pÛl mûsíce. Zaãátek
je z dÛvodu pfiíznivûj‰ího poãasí
nastaven na polovinu bfiezna.
Jak se Ïije…
Vracíme se je‰tû do minulosti.
Po pfievzetí hospodáfiství po státním statku nebylo v Ïalostném
stavu pouze stádo. Na spadnutí
byly budovy, o technickém stavu
strojového parku nemluvû. Faflákovi v‰e postupnû pozvedli. Nejprve investovali do dobré genetiky, poté do mechanizace a nakonec do rekonstrukce budov.
PrÛbûÏnû se nakupovaly pozemky.
Pfied dvûma lety se v rámci
grantu od EU zrekonstruovala
stfiecha na jiÏ zmínûném zimovi‰ti, b˘valém ovãínû. V dal‰ích
dvou opraven˘ch budovách je
sklad strojÛ a krmiva. Postupem
ãasu se rodina stala plnû sobûstaãná ve v‰ech ãinnostech a je
schopna si v‰e obstarat sama.
8
S urãit˘mi zemûdûlci po ne pfiíli‰
kladn˘ch zku‰enostech, kdy si
u nich napfi. kontroly podávaly
dvefie, pfiíli‰ nekooperují a totéÏ
platí o vztazích s nûkter˘mi místními obãany. „KdyÏ nûkdo potfiebuje, vypomÛÏeme, ale trvalá
kooperace zde neprobíhá. Nûkdy
máme pocit, Ïe demokracie
zÛstala za kopcem,“ odÛvodÀují
podivné chování nûkter˘ch místních Faflákovi, ktefií tak Ïijí hlavnû
sami pro sebe. Schází jim respekt
k soukromému vlastnictví, kter˘
je bûÏn˘ v zemích Západní Evropy.
Texas longhorn
Na závûr na‰eho povídání se
dostáváme k zajímavosti, která ze
zdej‰ího chovu ãiní zajímavost
nejen z laického úhlu pohledu.
V loÀském roce se zde zaãalo
s odchovem pÛvodního amerického plemene Texas Longhorn.
Odchov tohoto skotu s extrémnû
dlouh˘mi rohy byl dlouholet˘m
snem obou MiroslavÛ. âekalo se
na vhodnou dobu a dostatek
financí. Faflákovi se se svou touhou chovat longhorny svûfiovali
rÛzn˘m lidem a setkávali se s rÛzn˘mi reakcemi. Reálnou odezvu
na‰li aÏ u zástupce spoleãnosti
Implem, kter˘ dovoz zvífiat
v podobû embryí nakonec zprostfiedkoval. Z Kanady jich bylo
nakoupeno 10 a vloÏeno do ãervenostrakat˘ch krav ‰umavského
specialisty na embryotransfer,
ing. Kofronû, jinak chovatele
angusÛ. Tfii bfiezí kusy poté Faflákovi odkoupili a v roce 2010 se
v Kyjovû narodily dvû jaloviãky
a b˘ãek a dali tak vzniknout jedinému stádu svého druhu ve
Stfiední Evropû. Pro dodrÏení
formálních pravidel si Miroslav
Faflák, ml. pro chov longhornÛ
zfiídil své vlastní konvenãní hospodáfiství pod názvem „Farma
Longhorn“.
Telata
prospívají
a rohy mají ve vûku jednoho roku
jiÏ kolem 40ti cm dlouhé (v dospûlosti je rozpûtí rohÛ pfies
2 metry). Letos byla ke spatfiení na
Národní v˘stavû v Brnû.
Chovatel by ojedinûlé stádo rád
roz‰ífiil. V âR uÏ na‰el dal‰í pfiíznivce, s nimiÏ se chystá do
Kanady, odkud by rádi dovezli
tentokrát Ïivá zvífiata. Vedle pfiímého importu je u vlastních kusÛ
v plánu v˘plach a pfienos embryí,
v˘roba inseminaãních dávek
a jejich vyuÏití neboÈ jaloviãky
na‰tûstí nejsou s b˘ãkem pfiíbuzné. AÏ vznikne dostateãnû
velké stádo, zvífiata se budou
nabízet pfiípadn˘m zájemcÛm –
chov je moÏn˘ ve formû hobby
plemena, ale svûtové zku‰enosti
dokazují i uplatnûní v komerãním
kfiíÏení. Longhorni, to nejsou jen
dlouhé rohy. Jejich genetick˘
potenciál zahrnuje geny pro
vysokou plodnost, snadné telení,
rezistenci vÛãi chorobám a para-
❒ Po letech se kvalita zvířat posunula na jinou úroveň (foto: Jana Řehořová)
❒ Roční jalovice vysněných texas longhornů (foto: Jana Řehořová)
KdyÏ uÏ jsme u zajímavostí
a obliby pánÛ Faflákov˘ch
v netradiãních zvífiatech s velk˘mi
rohy, na farmû najdeme téÏ
nûkolik ovcí plemene maìarská
cápovice s typick˘mi rohy ve
tvaru ‰roubovice.
A do budoucna? Mimo plány
na rozvoj stád skotu, je stále co
zlep‰ovat a doplÀovat i v zázemí
farmy. Práce nikdy nekonãí. Faflákovi to ale netíÏí. Dovolené jim
v krásné pfiírodû neschází. Îivot
v souladu s divokou pfiírodou
Severních âech je pro nû dostateãn˘m zadostiuãinûním.
Pfiejeme jim v jejich dal‰í
ãinnosti hodnû ‰tûstí!
zitÛm a dlouhovûkost. Ameriãtí
farmáfii longhorny pouÏívají ke
kfiíÏení s jedinci evropsk˘ch ple-
Více o Farmû Longhorn najdete na
www.farmalonghorn.cz
men, aby si zajistili vysoce Ïivotaschopná telata s vy‰‰ími váhov˘mi pfiírÛstky.
Mûcholupská zemûdûlská, a. s.:
PlánÛ máme je‰tû hodnû
Do zemûdûlského areálu nedaleko Pfiedslavi v okrese Klatovy,
sídla a zároveÀ nejvût‰ího stfiediska spoleãnosti Mûcholupská
zemûdûlská, a.s. jsem se vypravila
jednoho de‰tivého ãervencového
dne. Zajímalo mne, jak hospodafií
jeden z nejvût‰ích zemûdûlsk˘ch
podnikÛ v republice, kter˘ spravuje pozemky ve 22 katastrálních
územích. Provoz spoleãnosti
pfiedstavili pfiedseda pfiedstavenstva, ing. Zdenûk Vlasák a vedoucí
Ïivoãi‰né v˘roby, Lubo‰ ·ilhav˘.
A aãkoli poãasí bylo pochmurné,
rozhovor se zástupci podniku byl
nabit˘ elánem a smûl˘mi plány na
dal‰í rozvoj.
Historie podniku
Vznik a v‰echny procesní
zmûny, kter˘mi si podnik, fungující jiÏ od roku 1958, pro‰el, pfiiblíÏil ve svém vyprávûní ing. Vlasák.
Ten zde pÛsobí od roku 1968, za
tu dobu pro‰el mnoha ekonomick˘mi funkcemi, aby nakonec stanul v ãele spoleãnosti. Nebudeme
ale pfiedbíhat.
Po 2. svûtové válce zaãala na
místû souãasn˘ch stfiedisek fungovat hospodáfiská a strojní druÏstva. Velké zmûny nastaly koncem
padesát˘ch let minulého století,
kdy probûhla celoplo‰ná kolektivizace, po které zaãátkem ‰edesát˘ch let následovalo spojování tfií
aÏ ãtyfi vesnic do vût‰ích JZD. Zlomov˘m se stal rok 1973, kdy do‰lo
ke slouãení 4 JZD do podoby
a rozsahu, v níÏ se spoleãnost
nachází dodnes. S v˘mûrou pfies
3 tisíce hektarÛ se hospodafiilo aÏ
do transformace v roce 1993. Po
transformaci do právní formy,
odpovídající nov˘m zákonÛm,
vznikla skupina oprávnûn˘ch
osob, které se aÈ uÏ majetkem ãi
pracovní ãinností podílely na
vzniku pÛvodního JZD. Tûmto byly
vypoãteny majetkové podíly,
které mohly vyuÏít pro úãely
vlastního hospodafiení nebo je
ponechat jako souãást novû
vzniklého druÏstva. âást tûchto
subjektÛ se rozhodla nestát se
úãastníky transformaãního projektu a tak následovalo majetkové
vypofiádání se, po nûmÏ zbyla
druÏstvu v˘mûra 2850 hektarÛ,
která se v prÛbûhu dal‰ích let
je‰tû sniÏovala. Po transformaci,
kdy ode‰li témûfi v‰ichni vedoucí
pracovníci, se ing. Vlasák ujal
fiízení ekonomick˘ch záleÏitostí.
Právní podobu zemûdûlského
druÏstva si podnik uchoval do
roku 1999, kdy byla zaloÏena akci-
ová spoleãnost pod názvem
Mûcholupská zemûdûlská, a. s.
Jejím
jedin˘m
zakladatelem
a akcionáfiem bylo jiÏ zmínûné
Zemûdûlské druÏstvo Mûcholupy,
od kterého pfievzala ve‰kerou
ãinnost.
JiÏ pfied revolucí v druÏstvu
fungovala rostlinná a Ïivoãi‰ná
v˘roba a technické sluÏby, na
které se ãinnosti organizaãnû dûlí
dodnes. Dlouho se udrÏely i pfiidruÏené ãinnosti, jako v˘roba
plastov˘ch sáãkÛ, ta‰ek a potiskÛ
nebo ‰ití „módy mlad˘ch“ pro
tehdej‰í odûvní dÛm Prior. Po
transformaci se tato ãinnost zmûnila na v˘robu pracovních odûvÛ,
která vydrÏela aÏ do roku 1995.
Zajímavostí z odvûtví Ïivoãi‰né
v˘roby je mj. odchov husí, kter˘
mûl v podniku velkou tradici.
Zapoãalo se s ním jiÏ v roce 1958.
Produkovala se jednodenní housata a jateãní husy. S chovem se
skonãilo ze zdravotních dÛvodÛ
po roce 2006.
Îivoãi‰ná v˘roba
V Ïivoãi‰né v˘robû, fiízené
panem Lubo‰em ·ilhav˘m, kter˘
v podniku pÛsobí od roku 2002, se
podnik zamûfiuje pfiedev‰ím na
chov skotu. (Vedle kterého se
9
provozuje je‰tû chov prasat.) Za
socialismu vlastnil stádo 1250
kusÛ ãervenostrakatého skotu,
které se dojilo. V roce 1978 byl
v zázemí spoleãnosti, i pfies
zjevné nedostatky, uveden do
provozu velkokapacitní kravín
o kapacitû 800 ks. Dojnice byly
mimo nûj soustfiedûny je‰tû na
dal‰ích 3 stfiediscích. Nová
budova technologicky nevyhovovala potfiebám velkov˘roby, a to
pfiedev‰ím v systému kejdového
hospodáfiství. Pfiesto se vyuÏívala.
K potfiebné rekonstrukci a zavedení moderních technologií
do‰lo aÏ v roce 1996. Nyní je v ní
ustájeno celé souãasné dojné
stádo ãítající 600 kusÛ dojnic plemene hol‰t˘n.
Z dojného stáda se rekrutovalo
první stádo masného skotu.
V roce 1994 se u dojnic vyskytly
zdravotní problémy, díky nimÏ
musely b˘t poãetnû redukovány.
Z vyfiazen˘ch 60ti krav se vytvofiil
základ masného stáda. Zaãalo se
pfiipou‰tût masn˘mi plemeny.
Prvním plemeníkem byl angusk˘
b˘k ZAA 188, zakoupen˘ na
odchovnû na Javorné. Proã plemeno Aberdeen angus? „Tehdy
na nûj byly nejlep‰í reference,“
fiíká pan Vlasák, „a navíc zde je‰tû
mnoho dal‰ích masn˘ch plemen
nebylo.“ S v˘sledky heterózního
efektu byli tehdy nadmíru spokojeni, coÏ je utvrdilo ve správném
rozhodnutí. Stádo se roz‰ifiovalo
pouze z vlastních zdrojÛ a s pomocí nov˘ch b˘kÛ. V roce 1997 se
odchované jalovice zaãaly pfiipou‰tût b˘kem plemene charolais
a posléze blonde d’Aquitaine.
Vznikli tak svûtlí a tmaví kfiíÏenci.
Na jednom stfiedisku se pase 150
angusk˘ch kfiíÏenek a pÛsobí
v nûm 2 b˘ci plemen charolais
a Aberdeen angus, aby se ovûfiila
pfiipou‰tûcí schopnost a byl jasnû
prÛkazn˘ pÛvod. Na dal‰ím stfiedisku je 120 tzv. svûtl˘ch kfiíÏencÛ,
kde mají matky 75% podíl charolaiské krve. Zde se pfiipou‰tí pouze
charolaisk˘m b˘kem. Tfietím hlavním stádem je stádo kfiíÏencÛ
masn˘ simentál, kde se pouÏívá
k pfiipafiování b˘k stejného plemene. V souãasnosti ãítá celé
komerãní stádo kolem 520 kusÛ.
Mimo kfiíÏencÛ má podnik je‰tû
dvû ãistokrevná stáda.
Chov plemene charolais vznikl
z pÛvodního smluvního odchovu
pfiibliÏnû ãtyfiicetihlavého z Kanady importovaného stáda, které
spoleãnosti do smluvního opatrování svûfiil v roce 2000 ing. Vráblík.
V rámci dohody si Mûcholupská
zemûdûlská mohla ponechat ãást
potomkÛ, ktefií se po skonãení
spolupráce stali základem vlastního chovu. Ten momentálnû ãítá
50 matek. Stádo bylo opût vybudováno z vlastních zdrojÛ.
Pfiikoupily se pouze 4 krávy a francouzsk˘ plemeník. Za pouÏití
inseminace a embryotransferu,
vyuÏívan˘ch jiÏ nûkolik let, se
‰lechtí na francouzsk˘ typ skotu,
kter˘ není oproti kanadskému tak
rámcov˘, ale je více osvalen˘. Îe
jsou pûkná masná zvífiata prioritou, zji‰Èuji i po exkurzi ve stádû,
kde spatfiuji pfieváÏnû rohatá zvífiata. Pan ·ilhav˘ to komentuje:
„·lechtit na bezrohost jsem zkou‰el, ale nepfiineslo to oãekávan˘
efekt. Zvífiata ztratila maso. TakÏe
jsem od toho upustil.“ Dal‰í vûcí,
na kterou klade dÛraz, jsou dobré
❒ Čistokrevné charolaiské stádo (foto: Jana Řehořová)
10
konãetiny. KaÏd˘ kus, kter˘ se
v tomto ohledu ukáÏe nedostateãn˘, je vyfiazen.
S plemenem charolais se
Mûcholupská zemûdûlská od roku
2001 pravidelnû zúãastÀuje národních v˘stav, z nichÏ si jiÏ odnesla
nejedno ocenûní.
Druhé ãistokrevné stádo s plemenem masn˘ simentál bylo
zaloÏeno v roce 2009 nákupem
5ti jalovic ze ZD Roãov. Jedním
z hlavních dÛvodÛ byl ve firmû
pÛsobící b˘k ZSI 266 narozen˘
v roce 2003. Byla by velká ‰koda,
aby po nûm nezÛstalo Ïádné ãistokrevné potomstvo, protoÏe od
pfiíjezdu z OPB Roãov s ním nikdy
nebyl Ïádn˘ problém a pfiitom
nese na potomky excelentní
osvalení.
V ãistokrevn˘ch stádech se vyuÏívá jiÏ zmínûná inseminace, a to
u pokud moÏno v‰ech jalovic
a nejlep‰ích krav. „Bez inseminace
se ve ‰lechtûní nelze posouvat,“
vyjadfiuje svÛj názor zootechnik.
Poté nastupují b˘ci v pfiirozené
plemenitbû, kter˘ch v souãasné
dobû pÛsobí ve v‰ech stádech 15
(7 charolais, 3 masní simentálové,
4 Aberdeen angus, 1 limousin).
Limousin je novinkou, kterou
zaãal pan ·ilhav˘ pouÏívat v pfievodném kfiíÏení. Tohoto plemene
se obával pro jeho povûstn˘ temperament. S v˘sledky v podobû
snadn˘ch porodÛ a pûkn˘ch telat
je ale spokojen.
A jak je to zafiízené s mlad˘mi
plemeníky? KdyÏ se koupí nov˘
b˘k, je dán nejprve do stáda
k 10ti kravám, aby se ovûfiilo zda
a jak funguje. „Naplno“ se zaãne
vyuÏívat aÏ v dal‰í pfiipou‰tûcí
sezónû. AlespoÀ tímto postupem
Porody se hlídají pfiedev‰ím
u ãistokrevn˘ch
stád. A snadnost
telení?
„Plemeníci se
vybírají podle
toho, jaká jsou
po nich telata,
ale urãující je ale
nakonec stejnû,
zda jsou krávy
nakrmené ãi ne.
❒ Sedmiměsíční býček (foto: Jana Řehořová)
KdyÏ se podcení
se hlavní zootechnik jistí, aby mu v˘Ïiva, tak je v‰echna genetika
b˘k ve stádû vydrÏel potfiebnou krátká,“ komentuje pan ·ilhav˘,
dobu. „Dnes se b˘ci na odchov- kter˘ by si do budoucna pfiál
nách pfiíli‰ krmí, je velk˘ tlak na vybudovat zimovi‰tû dle moderv˘kon a zvífiata se pak doÏívají ních technologií, kde by byly
poloviãního vûku, neÏ kdyÏ se pfií- sekce na otelené, neotelené kusy
rÛstky v testu drÏely do 1,5 kg a prvotelky, aby mûla v‰echna zvíza den,“ vyjadfiuje svÛj názor fiata potfiebn˘ komfort.
a dodává, Ïe v rámci konkurenãOdchovna plemeníkÛ. V loÀního tlaku se ale vysok˘m pfií- ském roce podnik oslovila plemerÛstkÛm neubrání ani na své náfiská spoleãnost Jihoãesk˘ choodchovnû.
vatel, a.s. a nabídkou na provoz
Stávající podobu tfií stád – odchovny plemenn˘ch b˘kÛ. Zkukomerãní s pfievahou krve ple- ‰enosti s odchovem uÏ pan ·ilmene Aberdeen angus, a dvû zmí- hav˘ mûl z vlastní produkce
nûná ãistokrevná by chtûl pan ·il- plemeníkÛ, probíhající poslední
hav˘ zachovat i do budoucna. 3 roky (kdy z farmy do chovÛ
KaÏdé plemeno má pro nûj své putovalo celkem 18 charolaisk˘ch
kladné specifikum: angus je nená- b˘kÛ), takÏe bylo jen potfieba
roãn˘, simentál se hodí do míst- dofie‰it
„kde“.
Mûcholupská
ních podmínek a plemeno zemûdûlská pro tyto úãely vyuÏila
charolais je srdeãní záleÏitostí dal‰í objekt (OMD) ve stfiedisku
a o komerãním vyuÏití není Újezd u Plánice, kde jiÏ provozuje
pochyb. V ãistokrevn˘ch stádech v˘krmnu b˘kÛ, a upravila jej na
by zootechnik rád dosáhl celko- odchovnu o kapacitû 45 kusÛ.
vého poãtu 120ti matek (80 charo- B˘ci ve v˘krmu i na OPB byli
lais, 40 masn˘ simentál). Vût‰í krmeni stejn˘m objemem krmné
mnoÏství je podle nûj z kvalitativ- dávky (samozfiejmû o jiném sloního hlediska nezvládnutelné, Ïení), coÏ usnadnilo systém odpokud se chce zvífiatÛm vûnovat chovu. PrÛmûrn˘ leto‰ní pfiírÛsa mít o nich pfiehled (napfi. kter˘ tek v testu ãinil 1,75 kg/den. První
kus pfiipustil jak˘m inseminaãním
b˘kem). V‰echny jalovice jsou
tedy zatím stále ponechávány. Ty,
které se nezafiadí do chovu, se
vykrmí. Po dosaÏení cílov˘ch
poãtÛ matek se poãítá s produkcí
plemenn˘ch jalovic.
Telení je ãasovû rozloÏené
podle potfieby – v ãistokrevn˘ch
stádech probíhá v období listopad aÏ bfiezen a v komerãních,
z nichÏ putují b˘ci do v˘krmu, se
vût‰ina porodÛ odbude v zimovi‰tích, ale zbylé kusy pfiichází na
svût tak, aby byly pfiipraveny na
poráÏku v období leden aÏ bfiezen, kdy je o nû nejvût‰í zájem. ❒ Luboš Šilhavý se svými svěřenci (foto:
základní v˘bûry na nové odchovnû dopadly nad oãekávání
dobfie. Z pfiedveden˘ch kusÛ bylo
vybráno 80 % nov˘ch plemeníkÛ.
A ke spatfiení byla velmi dobrá kolekce simentálsk˘ch b˘kÛ s prÛmûrn˘m bodov˘m ohodnocením
72 bodÛ. DraÏba se tû‰ila hojné
úãasti chovatelÛ i kupcÛ. Vzhledem k úspûchu prvního roãníku
budou obû spoleãnosti v projektu
i nadále pokraãovat.
Vedle odchovny si pan ·ilhav˘
v leto‰ním roce ponechal i vlastní
odchov, kter˘ probíhá v jiném
objektu stejného stfiediska a z nûhoÏ bylo letos vybráno 7 charolaisk˘ch b˘kÛ.
V˘krm.
Podnik
neprodává
zástav, ale ve‰kerou svou produkci vykrmuje. K pÛvodní v˘krmnû v obci Mûcholupy, pfiibyla
pozdûji dal‰í v Újezdû u Plánice.
Jejich celková kapacita je 300
b˘kÛ. Na dal‰ím stfiedisku probíhá
v˘krm jalovic. Ty s nejlep‰ími
pfiírÛstky se vrací do stád
a ostatní se po dokrmení zpenûÏují v Nûmecku, b˘ci putují na
jatka Toro Hlaveãník. Kusy se
poráÏí do vûku 16 – 21 mûsícÛ
a hmotnosti kolem 800 kg b˘ci
a 600 kg jalovice. Ekonomiãtûj‰í
by bylo vykrmovat pouze b˘ky,
pan ·ilhav˘ je ale ze zdravotních
dÛvodÛ proti nákupÛm zvífiat
z jin˘ch chovÛ. Ve v‰ech odvûtvích Ïivoãi‰né v˘roby se odjakÏiva
dodrÏuje uzavfien˘ obrat stáda.
Systém v˘krmu proto funguje
tímto
zpÛsobem.
PrÛmûrné
denní pfiírÛstky u b˘kÛ ve v˘krmu
ãiní 1,5 kg za den. Telata se na
v˘krm pfiipravují tak, Ïe se jim po
celou dobu pastevního období
Jana Řehořová)
11
❒ Výkrmna v Újezdě u Plánice (foto: Jana Řehořová)
pfiikrmuje ‰rot, aby jim po
odstavu pfiechod na krmnou
smûs neãinil obtíÏe. Podnik má
také vlastních jatka, kde se v‰ak
poráÏí jen urãit˘ poãet kusÛ,
které si zákazníci pfiímo odkupují.
UvaÏovalo se o zfiízení prodejny,
ale v objemu, v nûmÏ se odchov
provozuje, se zatím vlastní prodej
ve vût‰ím mûfiítku, neÏ je dosud,
nejeví ekonomicky zajímavû.
Jateãní
poráÏka
Pfiedslav.
V rámci pfiidruÏené v˘roby a ideje
lep‰ího vlastního zpenûÏení byla
na farmû v roce 1992 zfiízena jiÏ
zmínûná jatka. Mûsíãnû se zde
poráÏelo 350 – 370 prasat a 40
kusÛ hovûzího skotu, dnes je to
250 prasat a 10 kusÛ hovûzího
skotu. Pokles nastal po roce 1997,
kdy na trh vstoupily ve vût‰í mífie
supermarkety, které pfiebraly ãást
zákazníkÛ. Pro zv˘‰ení konkurenceschopnosti byla zfiízena ekologická poráÏka pro hovûzí, vepfiové a skopové maso a získáno
oválné razítko, které umoÏÀuje
bez omezení vyváÏet do zemí
Evropské unie. Maso se prodává
z jatek pfiímo, a to jak ve ãtvrtích
(hovûzí) a pÛlkách (vepfiové), tak
ve formû selat na roÏeÀ ãi jednotliv˘ch ãástí. Souãasnou klientelu
tvofií fiezníci i bûÏní spotfiebitelé.
Rostlinná v˘roba a technické
sluÏby
V rostlinné v˘robû spoleãnost
obhospodafiuje 2700 ha zemûdûlské pÛdy se zamûfiením na pûstování obilovin na 960 ha (z toho
620 ha p‰enice, 227 ha jeãmene
ozimého, 80 ha p‰enice jarní),
12
370 ha kukufiice na siláÏ, 430 ha
fiepky olejky, 160 ha vícelet˘ch
pícnin a 8 ha brambor (pro
potfiebu zamûstnancÛ). Trvalé
travní porosty tvofií 800 ha (z toho
je 450 ha pastvin a zbytek tvofií
louky). Plochy na pasení by se
hodilo více. Stáda jsou pfii stávající
rozloze celoroãnû dokrmována
senem. Vût‰ina pozemkÛ je
nájemních. Pokud je to moÏné,
spoleãnost je vykupuje do svého
vlastnictví.
Podnik je pro rostlinnou v˘robu, kterou se zab˘vá kompletnû strojnû vybaven. Technické sluÏby zaji‰Èují kromû oprav
strojÛ a zafiízení i investiãní
v˘stavbu. Jejich souãástí je i provoz v˘robny krmn˘ch smûsí (do
níÏ putují 2/3 vypûstovaného
obilí), která s roãní kapacitou
3200 t pokr˘vá ve‰kerou potfiebu
krmn˘ch smûsí Ïivoãi‰né v˘roby.
Technické sluÏby zaji‰Èují rovnûÏ
provoz jateãní poráÏky.
Systém hospodafiení shrnuje
pfiedseda pfiedstavenstva: „Porevoluãní období bylo z ekonomického hlediska tûÏké díky vypofiádání se s osobami, které chtûly
odejít. Po zaloÏení akciové spoleãnosti do‰lo ke stabilizaci firmy.
Ov‰em po otevfiení trhu západu
zaãaly b˘t problémy s odbytem.
Zlep‰ení nastalo po vstupu do EU,
kdy se zaãaly vyuÏívat unijní dotace. Do‰lo v‰ak zároveÀ k nárÛstu konkurence.“
V posledních letech si podnik
s 82 zamûstnanci vede dobfie,
o ãemÏ svûdãí skuteãnost, Ïe se
ing. Vlasák se pfied dvûma roky
probojoval mezi finalisty soutûÏe
„ManaÏer roku 2008“.
Bez dotací, pokud by nebyly
odejmuty i ostatním subjektÛm,
by v‰ak podnik hospodafiit
nemohl. Pan Vlasák se rozhovofií
o Evropské unii, která podle nûj
na ãeské zemûdûlství pohlíÏí jako
na neefektivní, ale pravdou je, Ïe
z nûj má spí‰e obavy, neboÈ
pokud by se plo‰nû hospodafiilo
bez dotací, ãe‰tí zemûdûlci by se
se sv˘mi schopnostmi nemuseli
obávat toho, Ïe nebudou prosperovat. âeská republika byla vÏdy
sobûstaãná. Nyní se musí pot˘kat
s nev˘robními dotacemi a kvótami.
Plány do budoucna
„Plány jsou stále. NemÛÏeme
ustrnout na jednom místû. Zastáváme názor, Ïe kdyÏ zÛstaneme
stát, mÛÏeme zÛstat stát uÏ
pofiád. Je tfieba stále nûco dûlat,“
fiíká se skromn˘m entuziasmem
ing. Vlasák. A pokraãuje v˘ãtem
nûkter˘ch jiÏ zrealizovan˘ch aktivit. Pfied rokem a pÛl bylo uvedeno do provozu opraváfiské
stfiedisko, které je z ãásti pronajaté servisní firmû a dal‰í ãást
slouÏí pro vlastní potfieby. Koncem roku 2006 uvedla spoleãnost
do provozu rekonstruovanou
bezstelivovou stáj pro jalovice
v Bole‰inech o kapacitû 300 ks,
jejíÏ souãástí je i novû vybudovaná laguna na kejdu o obsahu
2000 m3 a mnoho dal‰ího.
A co se chystá? Kromû pfiípadn˘ch odkupÛ pozemkÛ jsou
v plánu stavební úpravy. S ohledem na Ïivotní prostfiedí, welfare
zvífiat i vlastní ekonomiku je
v plánu centralizace provozÛ
z jednotliv˘ch stfiedisek do
nov˘ch staveb. Ve v˘stavbû je
hala na stroje a uvaÏuje se
o v˘stavbû velkokapacitních siláÏních ÏlabÛ a bioplynové stanice
o v˘konu 1000 kW.
A nám nezb˘vá, neÏ smeknout
a popfiát podniku a jeho zástupcÛm do budoucna hodnû energie, kuráÏe a tolik potfiebného ‰tûstí!
Více se o spoleãnosti
Mûcholupská zemûdûlská, a. s.
dozvíte na webov˘ch stránkách
www.mecholupska.cz
Skot, kter˘ se u nás nepase
V tomto ãísle Zpravodaje jsem se zamûfiila na africké masné plemeno Afrikaner. Afrikaner je v JiÏní Africe
nejpopulárnûj‰í domorodé plemeno, které tvofií 30 % populace skotu. Vykazuje dobrou odolnost vÛãi teplu,
vysokou úroveÀ rezistence vÛãi klí‰ÈatÛm, mírn˘ temperament a dostateãnû vysokou míru porodnosti
v drsn˘ch podmínkách. JiÏ Khoikhoi a Boers vyuÏívali Afrikanery pro maso a mléko, navíc Boers je vyuÏívali
i jako taÏná zvífiata. Pojìme se nyní spoleãnû na toto zajímavé plemeno podívat.
Maria Slezáková
Afrikaner – masné plemeno Afriky
Historie plemene
Historie plemene Afrikaner v JiÏní Africe je zajímavá a úzce spojená
s historií zemû lidí. Tato
typická zvífiata Bos
indicus byla první
dobytek, se kter˘m se
setkává Jan van Riebeeck krátce poté, co dorazil na mys Dobré nadûje.
O pÛvodu tohoto plemene je
známo jen málo. Nejpravdûpodobnûj‰í teorií je, Ïe vzniklo na
stepích Asie ve volné pfiírodû. Od
té doby sestoupilo z báze laterálního rohu zebu bez infuze cizí
krve.
Asi pfied 2000 lety pfie‰el Afrikaner z Adenu do Afriky a postupnû
po sobû následujících staletí se
stûhoval na jih. Ale jen ta zvífiata,
která nejlépe odpovídala vyprahl˘m pou‰tním podmínkám,
extrémním teplotám, tropick˘m
nemocem a odolávala vnitfiním
a vnûj‰ím parazitÛm, nakonec
dosáhla jiÏního cípu kontinentu.
JiÏ v 15. století bylo portugalsk˘m
❒ Afrikaner na pastvinách v Ermelu (1958)
námofiníkÛm uvedeno, Ïe Hottentots v jihozápadní ãásti zemû
jiÏ vlastnil stáda tûchto zvífiat.
Dobytek plemene Afrikaner,
kter˘ vlastnili Hottentots, se
datuje do roku 1652. Tato zvífiata
byla získána od kolonistÛ, ktefií je
pouÏívali jako taÏná zvífiata.
Zvlá‰tû b˘ky, ktefií byli zapfiahováni do vozÛ a dopravovali búrské
farmáfie a jejich rodiny na velké
v˘pravy kolem rokÛ 1835 –
1836 z mysu Dobré nadûje do
Orange Free State, Natal
a Transvall, aby tak unikli britské
nadvládû.
Nicménû chovatelé v JiÏní
Africe zaãali oceÀovat jejich v˘jimeãné vlastnosti aÏ v roce 1912.
Velkou zásluhu na tom mûlo úsilí
Alexe Holma, fieditele vysoké
‰koly zemûdûlské v Potchefstrromu, kde byla vytvofiena jeho
plemenná kniha, aby se mohl
zaãít formovat standart plemene,
jak ho známe dnes. Není mnoho
lidí, ktefií jsou si vûdomi, Ïe
o nûkolik let dfiíve bylo plemeno
témûfi vyhubeno, kdyÏ obrovské
mnoÏství kusÛ dobytka zemfielo
na mor, nebo bylo zniãeno
bûhem jihoafrické války.
Díky sv˘m vlastnostem se Afrikaner se chová i jinde ve svûtû,
kde je oceÀována jeho odolnost.
Malé mnoÏství kusÛ dobytka
v Austrálii bylo vy‰lechtûno z relativnû malého základu kusÛ dovezen˘ch z Ameriky. Vzhledem
k tomu, Ïe patfií do skupiny Bos
indicus, se Afrikaner vyskytuje
pfieváÏnû v horké tropické, vlhkém, subtropické a suché oblasti
Austrálie.
Charakteristika plemene
Afrikaner je stfiednû velk˘ dobytek s povislou kÛÏí a velk˘ma svû‰en˘ma u‰ima. B˘ci mají typick˘
zebu hrb. Zbarvení kÛÏe se pohybuje od svûtle hnûdé aÏ ke tmavû
tfie‰Àovû ãervené. Mají charakteristické dlouhé, ‰iroké a elegantnû
otoãené, smetanovû bílé rohy.
Jejich oãi jsou hluboce posazené
s dobfie vyvinut˘mi oãními dÛlky,
13
také pro vyuÏívání pfii kfiíÏení. Díky
pouÏití zmrazeného spermatu
b˘kÛ je Afrikaner vyuÏíván ke zvy‰ování kvality domácího skotu
v tropick˘ch zemích, a to díky
jeho kladn˘m vlastnostem, jako je
v˘borná plodnost, poslu‰nost
a vynikající pfiírÛstky u jejich
potomkÛ.
Jateãná v˘tûÏnost volÛ chovan˘ch na Veldu, ktefií jsou poraÏeni
i ve vûku 27 – 30 mûsícÛ, se pohybuje v prÛmûru okolo 250 kg.
❒ Plemenný býk
které poskytují ochranu proti
létajícímu hmyzu a proti slunci.
Nohy jsou del‰í, záda, bedra, záì
a stehna jsou dostateãnû hluboká
a svalnatá, tûlo je mûlké. Afrikaner
má vynikající schopnost chÛze,
má silné a tvrdé paznehty. To
z nich dûlá vhodné jedince do
pohofií i do polí. Ováln˘ tvar tûla
a mírn˘ sklon postoje umoÏÀuje
tomuto plemenu chodit na
dlouhé vzdálenosti bez námahy.
Farmáfii uvádûjí, Ïe mohou ujít aÏ
40 km za den, a to i v nároãn˘ch
terénech ãi v písku.
Díky tomu, Ïe Afrikaner má dvakrát tolik pórÛ na tûle, neÏ skot
chovan˘ v Evropû, dokáÏe pfieÏívat pfii extrémních teplotách.
Krátká, silná a lesklá srst také
odrazuje útoky klí‰Èat. Tato
schopnost odolávat klí‰ÈatÛm má
zajisté perspektivu do budoucna.
Dal‰í z jeho pfiedností je odolnost
proti parazitÛm. Tuto vlastnost
má Afrikaner díky své „hro‰í kÛÏi“
se siln˘mi svaly, které dodávají
v˘bornou ochranu proti vniknutí
ektoparazitÛ.
Dal‰í jejich vynikající vlastností je
to, Ïe chovaní mladí jedinci v dané
zemi získávají imunitu nad rÛzn˘mi chorobami díky mlezivu od
matek. Dobytek je dobfie pfiizpÛsoben podmínkám Veld (Veld je
do‰iroka otevfiené venkovské prostory JiÏní Afriky, zejména v urãit˘ch oblastech, nebo plo‰‰í okresy
pokryté trávou nebo nízk˘mi kfiovinami), v teplé a suché zemi pfii
14
extenzivní pastvû, a stejnû reaguje
pfii intenzivním krmení.
Temperament AfrikanerÛ se dá
kvalifikovat jako vynikající, s jejich
potomstvem lze velmi dobfie pracovat.
B˘ci
Hmotnost b˘kÛ v dospûlosti se
pohybuje mezi 750 aÏ 1000 kg.
Mají velmi dlouh˘ produktivní
Ïivot a vynikající schopnost se
pfiizpÛsobit ‰irokému spektru
podmínek. Pokud je kvalita pastvy
na dobré úrovni, b˘ãci velmi
rychle pfiibírají na váze a jejich
rÛst je pomûrnû intenzivní. B˘ci
plemene Afrikaner jsou vhodní
Krávy
Hmotnost krav se pohybuje pfiibliÏnû mezi 500 – 600 kg a jejich
pfiizpÛsobivost k drsn˘m podmínkám je nûkdy aÏ neuvûfiitelná.
Jejich pfiirozená obranyschopnost je vynikající, a to zejména na
nemoci pfiená‰ené klí‰Èaty.
I pfiesto, Ïe se jedná o plemeno
vyuÏívané v˘hradnû pro produkci
hovûzího masa, je mléãnost
matek na velmi dobré úrovni.
RovnûÏ matefiské vlastnosti jsou
vynikající Je bûÏné vidût na mnoha
farmách osamûlou krávu s nûkolika telaty, které ona hlídá, zatímco
jejich vlastní matky se pasou nebo
jsou na cestû do vzdálenûj‰ích
míst, kde se nachází voda. Na
dobr˘ch pastvinách a pfii dostatku
ãerstvé vody, se krávy telí pravidelnû jednou za rok. Vzhledem
k tomu, Ïe mají mírnû svû‰enou
záì a ‰irokou vaginální pasáÏ,
neb˘vá mnoho problémÛ s porody. Pfii narození telata dosahují
❒ Vynikající mateřské vlastnosti jsou jedním z předností plemene
hmotnosti kolem 34 kg, co také
pfiispívá ke snadnosti porodÛ.
Dal‰í zajímavou vlastností krav
je jejich dlouhovûkost a není
neobvyklé, Ïe nejménû 10 % krav
ve stádû je star‰ích 16 rokÛ. Není
v˘jimeãné, Ïe opakovan˘mi matkami se stávají krávy mezi dvanáct˘m aÏ patnáct˘m rokem Ïivota.
Telata jsou obecnû odstavována
ve 210 dnech, aby se krávy mohly
pfiipravit a opût produkovat dal‰í
dobfie vyvinutá a zdravá telata. Ve
210 dnech jaloviãky váÏí v prÛmûru okolo 205 kg a b˘ãci 225 kg.
ner zlep‰uje kvalitu masa plemene, a to zejména s ohledem
jeho jemnost. To je dáno zejména
vysok˘m stupnûm mramorování,
coÏ dává masu jemnost a ‰Èavnatost.
Afrikaner inklinuje k pozdní
dospûlosti a k vysoké jateãné v˘tûÏnosti s pomûrnû nízk˘m obsahem tukového krytí.
Afrikaner pfii kfiíÏení
MoÏná, Ïe jednou z nejdÛleÏitûj‰ích vlastností je jeho vhodnost
pro kfiíÏení s exotick˘mi masn˘mi
❒ Dlouhé rohy jsou charakteristickým
znakem tohoto plemene
afrikárenské stádo v ãistokrevné
podobû, coÏ umoÏnilo zaji‰tûní
dal‰í existence tohoto plemene.
Jedním z pfiedních chovatelÛ
byl napfi. Josef du Plessis z Fietfontein Farm, Kroonstad. k nûmuÏ
se pozdûji zafiadili dal‰í, ktefií
zaãali budovat svá ãistokrevná
stáda pozdûji: Malan, Pieterse,
Fas, De Wet, Lubbe, Greyling, Van
Biljon a Jordann. Tito v‰ichni hráli
v˘znamnou roli ve v˘voji a distribuci tohoto plemene.
Afrikaner byl pouÏit se Shorhornem pfii ‰lechtûní plemene Bonmara a s Holsteinem pfii vytváfiení
Drakensbergera.
❒ Stádo mladých jedinců plemene Afrikane
Vyfiazení krav z chovu se praktikuje aÏ tehdy, pokud matefiské
vlastnosti krav oslábnout natolik,
Ïe matka nejeví o své tele zájem
a odmítá se o nûj starat.
Jateãná uÏitkovost
Hovûzí maso je jemné, kvalitní
a ‰Èavnaté a u spotfiebitelÛ je ve
velké poptávce. Pfii kfiíÏení Afrika-
plemeny. Hodnota ãistokrevn˘ch
afrikanersk˘ch b˘kÛ v komerãních
stádech, ktefií se pfiipou‰tûni na
krávy smí‰eného pÛvodu, se projevuje ve velmi dobré kvalitû
potomstva, které se na místních
trzích velmi dobfie zpenûÏuje.
I kdyÏ v minulosti docházelo ke
znaãnému kfiíÏení, nûkter˘m chovatelÛm se podafiilo udrÏet jejich
Na závûr malá zajímavost
Pokusy na vysoké ‰kole zemûdûlské v Glenu ukázaly, Ïe 100 afrikanersk˘ch krav a telat mÛÏe b˘t
v pohodû paseno v oblasti Vedl,
na které by se normálnû dalo chovat 80 krav s telaty exotick˘ch plemen.
Text a foto: odborné internetové
servery
15
Junior team poprvé na Národní v˘stavû
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
KdyÏ se na v˘stavû Techagro
v roce 2010 poprvé setkali mladí
z fiad chovatelÛ, aby dali vzniknout novému zájmovému sdruÏení, nikoho tehdy je‰tû ani ve
snu nenapadlo, Ïe do roka a do
dne uÏ se nûktefií z nich budou
úãastnit vlastní soutûÏe, a to
pfiímo na Národní v˘stavû. Ano,
fieã je o soutûÏi JuniorÛ, která
mûla letos v Brnû svou premiéru.
Bûhem roãní existence stihli
mladí chovatelé tfii v˘jezdy, kde
probûhlo nejen utuÏení kolektivu
a vytvofiení zdravého jádra, ale
byly zprostfiedkovány informace
a dovednosti t˘kající se chovu
masného skotu, které se v bûÏném provozu vyskytují okrajovû
nebo vÛbec.
Za takové lze povaÏovat i ty,
které nabídl semináfi o pfiípravû
zvífiat na v˘stavy, uspofiádan˘ na
podzim loÀského roku na Angus
Farmû Ranãice Milana ·ebelky.
Miroslav Vráblík tam „dûtem“ pfiedal zku‰enosti s postupy naby-
16
t˘mi v zahraniãí, které sám
odzkou‰el v praxi. My‰lenka na
prezentování získan˘ch dovedností na v˘stavû na sebe nenechala dlouho ãekat. Pfii‰el s ní
duchovní otec sdruÏení, zmínûn˘
ing. Vráblík. Juniofii byli s plánem,
jehoÏ se mûli stát hlavními aktéry,
obeznámeni na leto‰ním jarním
v˘jezdu a reakce byly kladné.
Mohlo se tedy zaãít s pfiípravou
na den „D“, kter˘ byl stanoven na
sobotu 25. 6. 2011, tfietí den
Národní v˘stavy v Brnû. Pravidla
znûla, Ïe soutûÏit se bude individuálnû, tzn. kaÏd˘ sám za sebe.
SoutûÏící budou rozdûleni do
dvou kategorií podle vûku –
1. kategorie do 15ti let a 2. kategorie od 15ti let vãetnû. Úkolem
kaÏdého soutûÏícího bude zvífie
pfiipravit (um˘t, vyfoukat, naãesat, moÏno i ostfiíhat) a pfiedvést
na ohlávce. Tyto dva aspekty pak
ohodnotí víceãlenná komise. Pro
v˘herce budou pfiipraveny zajímavé ceny. Není urãující, jaké
zvífie bude pfiedvádûno (kráva,
jalovice, b˘k...) a není ani nutné,
aby kaÏd˘ pfiedvádûl své zvífie.
Pfiedvádût se bude v ãern˘ch trikách a k‰iltovkách, na jejichÏ
podobû se ãlenové dohodli.
V˘chozí podmínky, myslím,
pûkné. A jak se s tím popasovala
na‰e omladina?
Pfiihlásilo se celkem 14 soutûÏících. V první kategorii 6 a ve
druhé 8. V‰ichni se se‰li ve stanoven˘ termín, aby porovnali své
síly. Nejprve se prezentovala skupina star‰ích, kde uÏ mûla vût‰ina
soutûÏících premiéru v pfiedvádûní za sebou, takÏe v‰e probûhlo
v poklidu. Následovala s vût‰ím
napûtím oãekávaná mlad‰í skupina. I zde uÏ zvífiata pfiedvádûli
zku‰ení harcovníci, jak˘m byl
napfi. Vlastimil Hatlák, ml., kter˘ se
sv˘mi bratry zvládali zvífiata vût‰í
neÏ byli oni sami. Pro vût‰inu se
ale jednalo o první vefiejné
vystoupení. A zvládli jej s pfiehledem. Úsilí, vûnované domácí pfiípravû, neslo plody a oni zaÏívali
sv˘ch 15 minut slávy. V‰echny
zúãastnûné lze pochválit, Ïe svá
upravená zvífiata zvládli vodit na
v˘bornou. Porota ve sloÏení Miroslav Vráblík, Vít âepelák a Jan
Kopeck˘ nemûla snadné rozhodování. Pfiesto byl z kaÏdé
kategorie
zvolen
„·ampion“
a „Reservní ‰ampion“. V kategorii
mlad‰ích juniorÛ si hlavní titul
odnesl Vlastimil Hatlák, ml.,
pomyslné druhé místo pak patfiilo
Veronice Samohejové. Ve star‰í
kategorii zvítûzila Julie Eichlerová
a titul reservní ‰ampion putoval
k Ale‰i Hatlákovi. Ceny si nakonec,
a Ïe jich nebylo málo, odnesli
v‰ichni soutûÏící. Kromû diplomu,
upomínkové plakety, stuhy a kraviãky na podstavci vûnované svazem, dostal kaÏd˘ ãokoládovou
figurku, speciálnû pro tuto pfiíleÏitost vyrobenou panem Jaroslavem Tájkem nebo praktické vodící
tyãe, pouÏívané hlavnû v zámofií,
které do soutûÏe poskytl ná‰
svaz. Nejstar‰ího a nejmlad‰ího
soutûÏícího odmûnila âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a to
u‰ními známkami pro skot s kle‰tûmi a ply‰ov˘mi hraãkami. Nejlep‰í si navíc odnesli pohár, roãní
pfiedplatné od Profi Pressu,
ozdobn˘ pásek vûnovan˘ Adolfem Hojkem ãi koÏenou ohlávku
poskytnutou firmou ALM centrum s.r.o. Spoleãnostem a chovatelÛm, ktefií ceny vûnovali, patfií
tímto velk˘ dík.
Spokojenost byla na v‰ech stranách. Mladí chovatelé svou úãastí
pfiedznamenali a stali se jak˘msi
pfiíslibem pokraãování vystavovatelské tradice na mezinárodní
úrovni. Ing. Vráblík v ãele poroty
pocítil zadostiuãinûní z ovoce,
které nese jeho teprve nedávno
zasazen˘ strom. A diváci? Ti toto
v âeské republice na v˘stavû hospodáfisk˘ch zvífiat zajisté je‰tû
nevidûli. Kolem pfiedvadi‰tû se
jich shromáÏdil pofiádn˘ dav,
takÏe si zajisté i oni pfii‰li na své.
Díky v‰em zmínûn˘m skuteãnostem si troufnu fiíci, Ïe juniorská soutûÏ tímto odstartovala tradici a stane se nedílnou souãástí
budoucích roãníkÛ národních
v˘stav. Mládí vpfied!
SoutûÏ Junior teamu
Kategorie do 15 let – Šampion 2011
– Hatlák Vlastimil, jr., 14 let
Petr Králíãek, chovatel plemene
abreeden angus:
„Na soutûÏ sem byl pfiipraven˘
uÏ z Ranãic, jen trochu nervy pracovaly, ale pfii vstupu do pfiedvadi‰tû to ze mû spadlo. Byl to
skvûl˘ pocit, vést zvífie pfied tolika
lidmi. Byl to zatím mÛj nejlep‰í
Ïivotní záÏitek. Pfií‰tí v˘stavy se
urãitû zúãastním.“
Kategorie do 15 let – Res. šampion
2011 – Samohejlová Veronika, 10 let
Kategorie nad 15 let – Šampion 2011
– Eichlerová Julie, 16 let
Názory juniorÛ na úãast na první
soutûÏ:
Martin Nejdl, chovatel plemene
abreeden angus:
„DojmÛ mám mnoho, ale hlavnû
kladn˘ch. V˘stava probûhla sku-
teãnû na mezinárodní úrovni,
o tom není pochyb. Pro mû to
byla premiéra a zároveÀ velká
‰kola Ïivota. Zásadní pro mû bylo
srovnání s ostatními chovy plemene Angus a zji‰tûní, Ïe jsem
vlastnû úplnû na zaãátku, a Ïe je
nutné nasmûrovat chov trochu
jin˘m smûrem. Uvûdomil jsem si,
jak je pro mû do budoucna v˘stavnictví dÛleÏité, a pokud to s chovem dobytka myslím váÏnû, je pro
mû kaÏdá dal‰í v˘stava novou
v˘zvou. Závûrem bych chtûl podûkovat Svazu chovatelÛ masného
skotu a taktéÏ Genoservisu za skuteãnû peãlivou pfiípravu. KéÏ by
takov˘ch akcí bylo víc.“
Kategorie nad 15 let – Res. šampion
2011 – Hatlák Aleš, 23 let
·tûpán ·ebelka, chovatel plemene abreeden angus:
„My jsme se na v˘stavu pfiipravovali spoleãnû s otcem, zaãali
jsme tak pfiibliÏnû mûsíc pfied
v˘stavou, kdy jsme stáhli ze stáda
dvû na‰e nejlep‰í krávy s telaty do
volného ustájení, a tak kaÏd˘
druh˘ den jsme s nimi zkou‰eli
pracovat a den ke dni byli znát
pokroky, zvífiata si na nás zvykla
a zaãala se nechat pozdûji i vodit.
B˘ka jsme zavfieli ke kravám aÏ
t˘den pfied v˘stavou, protoÏe byl
na vodûní zvykl˘ z odchovny.
V˘stava pro mû dopadla nad oãekávání a zase dlouho na ní budu
vzpomínat. Dûkuji organizátorÛm,
hodnotitelÛm, chovatelÛm a juniorÛm. UÏ se tû‰ím na dal‰í v˘stavu
v Brnû :-)“
Ale‰ Polák, chovatel plemene
charolais:
„Pfiipravoval jsem se docela
pozdû. Asi tfii nedûle pfied v˘stavou jsme s Tondou poprvé zkou‰eli nûjaké ohmataní v proháÀce
a to asi cel˘ t˘den. Posledních
ãtrnáct dní pfied v˘stavou jsem
kaÏdé ráno chodil do práce
o hodinu a pÛl dfiíve, abych se mu
17
mohl vûnovat, a to jsem prosím
kaÏd˘ den konãil nejdfiíve ve 20.00
hodin se senáÏemi. TakÏe na tak
málo práce to s Tondou vypadalo
dost dobfie. Dojmy z v˘stavy jsou
aÏ na organizaãní vûci v celku
pozitivní a o pfií‰tí v˘stavû je
docela jasnû dopfiedu rozhodnuto, pokud bude s ãím pfiijet
a jak to bude s ãasem na pfiípravu
zvífiete nikdo neví, ale budeme se
snaÏit udûlat maximum:-) Je‰tû
malé nespokojení s organizací
odvádûní zvífiat do pfiedvadi‰tû
a z nûj, protoÏe se chodilo mezi
náv‰tûvníky a mnû osobnû to pfii‰lo dosti nebezpeãné, tak bych
chtûl apelovat na pfií‰tí organizaci
aby se tato vûc fie‰ila více neÏ
letos. VÏdyÈ chceme ukázat to
nejlep‰í vefiejnosti, takÏe musíme
i pro bezpeãnost lidí a i zvífiat
udûlat více, ale to je samozfiejmû
na organizátorovi.“
Vladimír Chytka, ml., chovatel
plemen
charolais
a
masn˘
simentál:
„Na v˘stavu jsme vezli 9 zvífiat
www.juniori.cschms
a v‰em jsme vûnovali stejnû.
Do soutûÏe jsem si vybral zvífie,
které nejlíp chodilo. SoutûÏ byla
velice
dobfie
zorganizovaná
a myslím, Ïe oÏivila program
v˘stavy. Za dva roky se jí jistû rád
zúãastním.“
Josef Valenta, ml., syn chovatele
plemene limousine:
„V Brnû se mi líbilo. Vidûl sem
tam nová plemena, která jsem
je‰tû nikdy nevidûl: highland,
gasconne,
belgické
modré
a galloway. Na soutûÏ jsem se
pfiipravoval dobfie, i kdyÏ mû
zvífiata párkrát hodila do králíkárny a roztrhla mi ruku.
Jinak to byla dobrá pfiíprava.“
Foto: Karel Melger
FOTOGALERIE
18
Foto: Karel Melger
Národní v˘stava Brno 2011
19
Chovatel na v˘stavû
Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel a.s
Leto‰ní Národní v˘stavu v Brnû
jsme v leto‰ním roce, na rozdíl od
minul˘ch let, proÏívali ne z pozice
organizátora, ale jako chovatelé,
ktefií pfiipravují na tuto v˘znamnou akci svá zvífiata. A jak jsme to
v‰e proÏívali, jak jsme si celou pfiípravu uÏili a jak jsme si svou úãast
zhodnotili?
Rozhodnutí úãastnit se aktivnû
se zvífiaty v˘stavy pro nás vÛbec
nebylo jednoduché a nûkolikrát
jsme o nûm vedli jiÏ od podzimu
více ãi ménû boufilivé debaty. Jako
nit se jimi táhl fakt, Ïe samozfiejmû
mÛÏeme prezentovat pouze zvífiata narozená na jin˘ch farmách.
Obavu, Ïe budeme nafiãeni z toho,
Ïe se chlubíme „cizím pefiím“ jsme
nakonec v na‰ich hlavách radûji
pfiebili jin˘mi argumenty. Ale celkem „hluboce“ jsme si tak pfienesenû uÏili dilema, které se obãas
diskutuje i na v˘znamn˘ch chovatelsk˘ch fórech a tudíÏ to, zda
vystavovat zvífiata importovaná.
Nûkdy kolem nového roku jsme si
ale fiekli: „Ano na v˘stavu pÛjdeme“.
A odstartovali jsme maraton starostí, jehoÏ délku jsme sice pfiesnû vûdûli, ale jehoÏ v˘sledek ani netu‰ili.
âekání na v˘bûr konkrétních zvífiat pro nás znamenalo poãkat na
to, jak dopadnou základní v˘bûry prvního testu a jak
20
dopadnou jednání s majiteli zvífiat,
která jsme uÏ asi od února mûli
v „hledáãku“ a která jsme chtûli
prezentovat. JelikoÏ jsme se
o v‰echna zvífiata starali na
„odchovnové“ úrovni, tak jsme aÏ
do konce bfiezna mûli relativní
klid. O to více obdivuji chovatele,
ktefií v období telení dokáÏí vûnovat je‰tû nadstandardní pozornost
v˘stavním zvífiatÛm. Z vlastní zku‰enosti jsme ale vûdûli, Ïe organizátofii pracují velmi intenzivnû
a proto jsme v meziãase velmi
pozornû hltali a shánûli, obãas
i trochu pokoutnû, v‰echny
dostupné
informace.
JelikoÏ
v‰echny vypadaly pro nás pfiijatelnû, tak jsme se soustfiedili na
pfiedv˘bûry zvífiat na obou na‰ich
stájích – odchovnách.
„Do blokÛ!“ bychom mohli
vyzvat sportovnû na‰e ãtyfinohé
favority v den ukonãení testu.
Vûdûli jsme, která zvífiata chceme
a mÛÏeme prezentovat, vûdûli
jsme, Ïe to jsou zvífiata plemenná
(tro‰ku jsme si troufli odhadnout,
Ïe v základním v˘bûru budou
vybrána) a rozbûhli jsme maraton,
jehoÏ cíl byl v pfiedvadi‰ti na
brnûnském v˘stavi‰ti. BohuÏel
jsme jiÏ v prvních stovkách metrÛ
narazili na problém, kter˘ zná
vût‰ina chovatelÛ. Ne v‰ichni na‰i
„borci“ chtûli bûÏet stejn˘m smûrem jako my, eventuálnû nechtûli
bûÏet vÛbec. K na‰emu nepfiíli‰
velkému potû‰ení jsme nûkolik
zvífiat pfiedvybran˘ch pro úãast
na
v˘stavû
museli
vyfiadit
z v˘bûru. Zvífie, které je charakterovû bezproblémové, ale lehce
nervózní pfii pfiedvádûní v pfiedvadi‰ti není problém vybrat do plemenitby, ale my jsme si netroufli
pfiipravovat jej na v˘stavu. Po prvním stfiíhání a mytí na konci
dubna jiÏ máme jasn˘ seznam.
V‰e na v˘bûrech konzultujeme
s profesionály Svazu a v poslední
den, v pátek 13, stiháme odeslat
definitivní pfiihlá‰ku.
Poslední mûsíc pfied v˘stavou
jsme uÏ opravdu velmi zvûdaví na
konkrétní podmínky jak pro
zvífiata, tak i pro vystavovatele
a o‰etfiovatele. Musíme uznat, Ïe
v‰e je po organizaãní stránce
témûfi dokonalé, v‰echny dÛleÏité
informace jsou na stránkách
Svazu dostupné. Jen bychom
moÏná ocenili tro‰ku „lidského
tepla“ a pfiímé komunikace ze
strany
organizátorÛ.
Zvífiata
z Moravy i âech jsme soustfiedili
do jedné stáje, zmûnili jsme krmnou dávku na takovou, která se dá
ãekat na v˘stavû, a zavedli jsme
v˘stavní stereotyp. Obden zvífiata
vodíme cca 20 min v pfiedvadi‰ti
a pfiitom je lehce pfieãistíme.
V pfiedvádûní se stfiídáme, aby si
zvífiata pfiivykla na zmûnu vodiãe.
Je to tro‰ku divadlo, a tak máme
obãas i obecenstvo – takové
malinké „Brno“. Od momentu, kdy
se nám Trevis pfii vodûní lekne
Liazky a po‰krábe se o branku, si
v duchu fiíkáme, Ïe uÏ chceme
mít zvífiata v pofiádku u chovatelÛ
a po v˘stavû. Snad v Brnû Ïádné
spla‰ené náklaìáky po hale jezdit
nebudou. Po vyfie‰ení nejasností
kolem dopravy pak v den v˘stavy
zvífiata je‰tû jednou myjeme, stfiíháme a vyráÏíme smûr Brno.
V˘stavní Brno nás pfiivítalo pfiívûtivû. Na v˘stavi‰ti jsme dfiív neÏ
zvífiata a máme ãas zjistit, kde
budou ustájena. Stání i celá expozice je pfiipravena velmi kvalitnû
a není nic, co by se dalo zlep‰it.
Jen zaregistrujeme, Ïe do pfiedvadi‰ti to bude dál, neÏ b˘valo jindy
zvykem. Chápeme, Ïe v‰e je ale
dáno mnoÏstvím zvífiat, která mají
pfiijet. CoÏ nás zaãíná malinko
dûsit, protoÏe pfiejímka zvífiat
vãetnû jejich váÏení je velmi
dÛkladná. Auto s na‰imi tfiemi
b˘ky stojí nûkde vzadu a uÏ se
zaãíná pováÏlivû naklánût. Pfies
dvû tuny Ïivé váhy (tolik váÏíme
pfii pfiejímce) dokáÏou autem
pofiádnû pohnout. Ale nakonec je
v‰e v pofiádku a zvífiata, i kdyÏ
pochopitelnû trochu nervózní,
jsme bez úhony uvázali na svá
místa v expozici. Tím spadla nervozita i z nás a zaãínáme si víc v‰ímat toho, jak jsou na tom ostatní.
V naprosté vût‰inû musíme
uznat, Ïe jde o ‰piãkov˘ plemenn˘ materiál, a Ïe chovatelé
i Svaz vûnovali v˘bûru velkou
pozornost. Poãet zvífiat je ohromující a musím se pfiiznat, Ïe na
názvy nûkter˘ch plemen se
musím jít pfieptat jejich majitelÛ.
UÏ teì nám zaãíná b˘t jasné, Ïe
pÛjde o velmi kvalitní pfiehlídku.
Jen si nemÛÏeme nev‰imnout, Ïe
zvífiata nûkter˘ch kolegÛ se pohybují rychlostí vût‰í, neÏ je na
v˘stavû bûÏné. KolegÛm chovatelÛm piemontÛ pfiedávám materiály na klubov˘ stánek a jsem jim
velmi vdûãn˘ za to, Ïe se postarají
o jeho instalaci (a jak se pozdûji
ukázalo i o jeho provoz). Jdeme
se postarat o svá zvífiata i o sebe
a uvidíme zítra na pfiehlídce.
Na ãtvrtek den pfiehlídky vstáváme tou správnou nohou a hned
po ránu opût obdivujeme rozmûr
masné expozice. Ale je‰tû víc na
nás zapÛsobí strategicky umístûné stánky klubÛ, které jsou
nepfiehlédnutelné a ledacos naznaãují o tom, které kluby a plemena berou svoji úãast a prezentaci opravdu váÏnû. Krmíme, ãistíme, voskujeme a ãe‰eme na‰e
favority. Pfiedpoklad je, Ïe by se
na simentály mûlo dostat kolem
16 hodiny a na piemonta kolem 17
hodiny. Je tedy jasné, Ïe máme
dost ãasu a jdeme se podívat na
zahájení. To je spojeno s prezencí
krásn˘ch pfiedstavitelÛ masného
skotu. Pfiesto si nûkolik chovatelÛ
následnû povzdechlo s námi, Ïe
Národní v˘stavu by pfií‰tû mohla
zahajovat i zvífiata narozená
v âeské republice a nikoliv
v˘hradnû importovaní b˘ci. Ale to
uÏ zahajuje vlastní pfiehlídka
a soutûÏ jednotliv˘ch kolekcí. Tradiãnû zahajuje velmi kvalitní
i dobfie pfiipravená skupina
angusÛ, ale jiÏ od dal‰ích plemen
zaãíná program nabírat drobná
zpoÏdûní. AÈ uÏ vinou bonitérÛ,
vzdáleností pfiedvadi‰tû ãi pfiipraveností zvífiat na pfiedvádûní se
k hodnocení simentálÛ dostáváme aÏ kolem 18 hodiny a na piemonty pfiichází fiada dlouho po
oficiálním uzavfiení v˘stavi‰tû.
V‰ichni proto velmi ocenili operativní rozhodnutí organizátorÛ
o pfiesunutí soutûÏí b˘kÛ a chovatelsk˘ch skupin na sobotní dopoledne, pfied soutûÏ Junior teamu,
kde byl voln˘ prostor.
Pátek byl pro nás dnem odpoãinkov˘m. Jednak se „pouze“ sta-
ráme o zvífiata, ale navíc jsme se
jiÏ ve ãtvrtek veãer zbavili starosti
o Tulliuse ·umavského, kterého
jsme pfiedali do péãe jednoho
z úãastníkÛ soutûÏe Junior t˘mu.
PeÈa Samohejl se nám o nûj pak
vzornû staral po cel˘ zbytek
v˘stavy. Navíc páteãní veãer byl
spojen se spoleãensk˘m posezením, kter˘ jsem pochopil jako
podûkování organizátorÛ v‰em
chovatelÛm, bez nichÏ by se
Národní v˘stava nemohla uskuteãnit. Bylo to gesto velmi milé
a pfiátelské a chovatelé, se kter˘mi jsem mluvil, jej náleÏitû oceÀovali.
âasovû posunutá sobotní soutûÏ v kategoriích b˘kÛ i chovatelsk˘ch skupin probûhla velmi
úspû‰nû za obrovského zájmu
divákÛ i za úãasti na‰eho simentála Trasta VodÀaského. Pro mû
naznaãila smûr, kter˘m by se
mohla struktura programu a jeho
ãasování v budoucnu ubírat.
Odpolední soutûÏ juniorÛ, která
následovala, byla velk˘m osvûÏením a pro mû osobnû ukázala, Ïe
zaloÏení Junior teamu bylo vynikající a nadãasovou my‰lenkou.
Celá v˘stava i na‰e úãast na ní se
pak pokojnû sunula za solidní
náv‰tûvy aÏ k tradiãní nedûlní
stresové teãce. Tou je vÏdy nakládka a odvoz zvífiat domÛ. V‰e
bylo ale solidnû organizováno
a v‰echna na‰e zvífiata dojela
v pofiádku tam, kam mûla.
Hodnocení na‰í úãasti na
v˘stavû i v˘stavy samotné je pro
mne vysoce pozitivní. Utvrdil
jsem se v pfiesvûdãení, Ïe brnûnská Národní v˘stava je obrovskou
moÏností pro chovatele, ktefií
chtûjí popularizovat a propagovat
svÛj chov, svá zvífiata i plemeno.
Je to moÏnost, která ve svûtû
není aÏ tak bûÏná a samozfiejmá
jako u nás a proto si myslím, Ïe ji
musíme vyuÏívat i pfies v‰echnu
práci a energii, kterou je k tomu
tfieba vynaloÏit. Velmi pro sebe
oceÀuji aktivitu klubÛ, kdy bylo
moÏno zajít do jejich stánkÛ
posedût a podiskutovat s chovateli. Je potfieba hlasitû ocenit
práci organizátorÛ a potaÏmo
i podporu státu. Osobní spokojenost pramení z toho, Ïe zvífiata,
která jsme jménem chovatelÛ
a nov˘ch majitelÛ nûkolikrát pre-
zentovali, získala ve dvou plemenech titul Národních vítûzÛ
a v simentálech i titul ·ampiona
plemene.
A jak pro mû vyznûlo srovnání
práce organizátora a chovatele?
Organizátor je nucen vidût celou
akci z nadhledu, v souvislostech
a komplexnû. Pro jeho úspûch je
sice dÛleÏité mínûní vût‰iny
zúãastnûn˘ch, ale je posuzován
i za excesy jedincÛ. Organizátor
musí pfiedvídat problémy a vytvofiit rámec, kter˘ dá v‰em chovatelÛm rovnou ‰anci pro prezentaci
jejich zvífiat. Organizátor musí
stanovit jasná pravidla a musí mít
sílu je prosadit. Práce organizátora je obtíÏná a neb˘vá chovateli
vÏdy plnû docenûna. Organizátor
by mûl mít na pamûti, Ïe chovatelé ãasto subjektivnû posuzují
úroveÀ akce sv˘m vlastním úspûchem. Chovatel vûnuje v˘stavû
obrovské penzum práce a o jeho
úspûchu ãi neúspûchu ãasto rozhodují momenty, které ãastokrát
nemÛÏe ani ovlivnit. O úspûchu
chovatele rozhodne samozfiejmû
kvalita jeho zvífiat, ale to jak se
prezentují je otázkou mnoha faktorÛ. Jedno kopnutí do zábrany
nebo uklouznutí ho mÛÏe stát
umístûní a mûsíce práce pfiijdou
vniveã. Chovatel oprávnûnû sází
na to, Ïe organizátor pfiipraví
podmínky tak, aby nemohlo dojít
k úrazu zvífiat nebo lidí bûhem
v˘stavy. Îe to obãas v‰e jde obãas
proti sobû? Kvalitní prÛbûh, jak˘
leto‰ní roãník Národní v˘stavy mûl, je v˘sledkem zejména
schopností komunikovat a pouãit
se, coÏ podle mne obû strany
dokázaly a v budoucnu jistû
znova dokáÏou. âe‰tí organizátofii i chovatelé masného skotu se
mohou se zdrav˘m sebevûdomím
porovnávat i s mezinárodní
konkurencí.
21
V˘sledková listina Národní v˘stavy BRNO 2011
Aberdeen Angus
Jalovice ve stáfií 12–24 mûsícÛ:
• Národní vítûz, 1. místo
• 2. místo
• 3. místo
418147961 CZ
294285932 CZ
370440961 CZ
Statek Habfií, a.s.
·umavsk˘ angus s.r.o., Sobûsuky
·a‰ek Vladimír, ing., Rantífiov
Mladé krávy na 1. a 2. teleti:
• 2. místo
• 3. místo
262886932 CZ
240511931 CZ
380991961 CZ
M.I.L.O.S. Inc., âR – Trhové Sviny
Statek Habfií, a.s.
Star‰í krávy na 3. a vice telat:
• ·ampion plemene, Národní vítûz, 1. místo
• 2. místo
• 3. místo
15736931 CZ
173862932 CZ
147973201 CZ
·ebelka Milan, SZ, Ranãice
·ebelka Milan, SZ, Ranãice
Mladí b˘ci vybraní v roce 2011:
• 2. místo
• 3. místo
ZAA 808
ZAA 854
ZAA 857
TEGRO s.r.o., Tû‰enov
Egert Jifií, ing., Lomnice n. LuÏnicí
B˘ci nad 3 roky stáfií:
• 2. místo
• 3. místo
ZAA 675
ZAA 572
ZAA 679
Dvofiák Josef, ing., Telecí
Lep‰a Vladimír, Pûãín
TEGRO s.r.o., Tû‰enov
Blonde d’Aquitaine
• 2. místo, MISS FIERBA
• 3. místo
386212931 CZ
244035921 CZ
277151921 CZ
Farma Kozák, s.r.o.
ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s.
• ·ampion plemene, Národní vítez, 1. místo
• 2. místo
• 3. místo
374492961 CZ
131738942 CZ
359266961 CZ
Hrtús Miroslav, Mírovka
·Èastn˘ Antonín, SZ, Vûdlice
Chroust Jan, ing., J. Pavlovice
Mladé krávy na 1. a 2.teleti:
• 2. místo
• 3. místo
267012961 CZ
192127961 CZ
122083942 CZ
·Èastn˘ Antonín, SZ, Vûdlice
• 2. místo
ZBA 723
ZBA 727
Bernhard Heckel, Javorník
Belgické modrobílé
• 2. místo
• 3. místo
386209931 CZ
526590656 BE
386211931 CZ
Velát Jaroslav ,Horní Prosíãka
• 2. místo
• 3. místo
127221962 CZ
250708931 CZ
987825670 BE
Mendelova univerzita v Brnû-·ZP Îabãice
Velát Jaroslav, Horní Prosíãka
Charolais
22
241072953 CZ
Bovet a.s., Sloupnice
• 2. místo
• 3. místo, MISS SYMPATIE
215332952 CZ
405923961 CZ
Lédr Franti‰ek, Sopotnice
Konvalinka Libor, J. Pavlovice
• 2. místo
• 3. místo
344612961 CZ
380901961 CZ
128859941 CZ
Hatlák V., ing., Mezibofií
Agrochyt s.r.o., Mohelno
UFARMA spol. s r.o., Jeni‰ov
• 2. místo
• 3. místo
284346961 CZ
315617961 CZ
156874952 CZ
Lédr Franti‰ek, Sopotnice
• Nároní vítûz, 1 .místo
• 2. místo
ZTI 846
ZTI 818
Genoservis a.s, .Olomouc
TFARMA spol.s r.o., T˘ni‰tû
Limousine
• Nároní vítûz, 1. místo
• 2. místo
• 3. místo
233230953 CZ
136809942 CZ
163742981 CZ
Farma Kali‰tû s.r.o., â. Libchavy
Loos Adolf, Hora sv. Katefiiny
VFU Brno ·ZP Nov˘ Jiãín
Jalovice ve stáfií 12–24 mûsícÛ – Polled:
• 1. misto
• 2. místo
• 3. místo
348678931 CZ
212401953 CZ
233228953 CZ
Kaãírek Pavel, Nov˘ Kostelec
Pirkl J., Lhotka
• 2. místo
• 3. místo
163705981 CZ
213673953 CZ
8700671291 FR
• 2. místo
• 3. místo
167516953 CZ
163699981 CZ
260192931 CZ
Farka Martin, Todnû
Star‰í krávy na 3. a vice telat:
• 2. místo
• 3. místo
155006931 CZ
119966704 CZ
198103931 CZ
• 2. místo
• 3. místo
ZLI 887
ZLI 898
ZLI 374
·eda J., Helvíkovice
Kaãírek Pavel, Nov˘ Kostelec
Farka Martin, Todnû
B˘ci nad 3 roky stáfií:
• 2. místo
• 3. místo
ZLI 538
ZLI 325
ZLI 640
Novotn˘ M., Doly
Masn˘ simentál
• 2. místo
• 3. místo
115130941 CZ
135448941 CZ
380913961 CZ
Chlupáãková Hana, LeÏnice
Chlupáãková Hana, LeÏnice
• 2. místo
• 3. místo
ZSI 769
ZSI 768
ZSI 782
Valenta Petr, Budynû
Zatloukal Jan, Velké Dvorce
ZEMO-PROFIT Mnich a.s.
23
Piemontese
• 2. místo
• 3. místo
386206931 CZ
172214972 CZ
166595972 CZ
·vidrnochová Jana ing., Lutonina
ZD Francova Lhota
• 2. místo
• 3. místo
160802972 CZ
164026972 CZ
166588972 CZ
ZD Liptál
ZD Francova Lhota
• 2. místo
ZPI 618
ZPI 627
Jihoãesk˘ chovatel a.s., â. Budûjovice
Nejlep‰í mlad˘ plemenn˘ b˘k
• ·ampión MB
plemeno Salers
ZSA 129
Kraml Eduard,Stachy
Nejlep‰í plemenn˘ b˘k nad tfii roky
• ·ampión SB
plemeno Parthenaise
ZPA 003
MontáÏnû obchodní firma s.r.o.,B.Ml˘n
SoutûÏ Junior Teamu âSCHMS Praha
Kategorie do 15 let:
• ·ampion 2011
• Res. ·ampion 2011
Hatlák Vlasimil, jr., 14 let
Samohejlová Veronika, 10 let
Kategorie nad 15 let:
• ·ampion 2011
• Res. ·ampion 2011
Eichlerová Julie,16 let
Hatlák Ale‰, 23 let
Nejlep‰í chovatelská skupina
• plemeno Charolais
24
·ampioni Národní v˘stavy BRNO 2011
3. a více telat – 15736931
Plemeno Aberdeen Angus – starší krávy na
CZ – Šebelka Milan, SZ, Rančice
Plemeno Belgické modrobílé – jalovice ve
stáří 12–24 měsíců – 386209931 CZ –
měsíců – 344612961 CZ
Plemeno Charolais – jalovice ve stáří 25–36
Foto: Karel Melger
– Hatlák V. ing., Meziboří
Plemeno Limousine – býci nad 3 roky stáří – ZLI 538 Bonus P – Farma Kozák, s.r.o.
ice ve
Plemeno Piemontese – jalov
Plemeno Blonde d’Aquitaine – jalovice ve stáří 25–26 měsíců – 374492961 CZ – Hrtús
Miroslav, Mírovka
1 CZ – Farma Kozák, s.r.o.
stáří 12–24 měsíců – 38620693
Plemeno Masný Simentál
– Kolář František, Stožice – mladí býci vybraní v roce 2011 – ZSI 769 TRAST VOD
ŇANSKÝ P
Plemeno Aberdeen Angus
Jalovice ve stáří 12–24 měsíců – Národní vítěz, 1. místo –
418147961 CZ – Statek Habří, a.s.
Mladé krávy na 1. a 2. teleti – Národní vítěz, 1. místo –
262886932 CZ – Šumavský angus spol. s r.o., Soběsuky
Starší krávy na 3. a více telat – Národní vítěz, 1. místo –
15736931CZ – Šebelka Milan, SZ, Rančice
Plemeno
Belgické modrobílé
Býci nad 3 roky stáří – Národní vítěz, 1. místo –
ZAA 675, Primas Pavas – Dvořák Josef, ing., Telecí
Plemeno Blonde d’Aquitaine
374492961 CZ – Hrtús Miroslav, Mírovka
267012961 CZ – Hrtús Miroslav, Mírovka
Mladí býci vybraní v roce 2011 – Národní vítěz, 1. místo –
ZBA 723 TWIST Z ROCHOVA – Šťastný Antonín, ZS, Vědlice
26
127221962 CZ – Mendelova univerzita v Brně, ŠPZ Žabčice
Jalovice ve stáří 12–24 měsíců – MISS FIERBA –
244035921CZ – ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s.
Fota: Karel Melger
ZAA 808 – Šumavský angus spol. s r.o., Soběsuky
Plemeno Charolais
241072953 CZ – Bovet a.s., Sloupnice
344612961 CZ – Hatlák V., ing., Meziboří
284346961 CZ – Hatlák V., ing., Meziboří
ZTI 846 TOM Z HOREK – Lédr František, Sopotnice
Jalovice ve stáří 12–24 měsíců – MISS SYMPATIE –
405923961 CZ – Konvalinka Libor, J. Pavlovice
233230953 CZ – Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy
163705981 CZ – FU Brno, ŠPZ Nový Jičín
167516953 CZ – Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy
Starší krávy na 3. a více telat – Národní vítěz, 1. místo –
155006931 CZ – Loos Adolf, Hora sv. Kateřiny
ZLI 887 TOLEDO – Šeda J., Helvíkovice
Býci nad 3 roky stáří – Národní vítěz, 1. místo –
ZLI 538 Bonus P – Farma Kozák, s.r.o.
Fota: Karel Melger
Plemeno Limousine
27
Plemeno Masn˘ simentál
ZSI 769 TRAST VODŇANSKÝ P – Kolář František, Stožice
160802972 CZ – Švidrnochová Jana, ing., Lutonina
ZPI 618 TREVIS – Jihočeský chovatel a.s., Č. Budějovice
Nejlep‰í mlad˘ plemenn˘ b˘k
Šampion MS – plemeno Salers – ZSA 129 SUPER JUNA – Kraml Eduard, Stachy
Nejlep‰í plemenn˘ b˘k nad 3 roky
Šampion SB – plemeno Parthenaise –ZPA 003 BATAILLEUR – Montážně obchodní firma s.r.o., B. Mlýn
Nejlep‰í chovatelská
skupina
Plemeno Charolais – Hatlák V., ing., Meziboří
Fota: Karel Melger
Plemeno Piemontese
115130941 CZ – Chlupáčková Hana, Ležnice
Brnûnská v˘stava z trochu jiného pohledu
Kamil Malát
Druhá národní v˘stava hospodáfisk˘ch zvífiat v Brnû je jiÏ historií a chovatelsk˘ Ïivot bûÏí
neúprosnû zase dál. Jednalo se
v‰ak o velmi v˘znamnou událost, která si jistû zaslouÏí, aby
se jí vûnovala i dostateãná mediální pozornost, a proto si jí
v tomto ãísle zpravodaje pfiipomeneme. Na jin˘ch místech se
budete moci doãíst jak v˘stavu
hodnotili na‰i mladí chovatelé
sdruÏení v Junior teamu, ktefií
mûli letos v Brnû soutûÏní premiéru, ale také porovnání
leto‰ní v˘stavy z pfiedcházejícím
roãníkem, jeÏ se konal v roce
2009. Já se proto zamûfiím na
odli‰né téma, které mû bûhem
v˘stavy zamûstnalo natolik, Ïe
jsem bohuÏel ani velkou ãást
programu, vãetnû vystoupení
zmínûného Junior teamu, nevidûl. Chtûl bych se krátce ohlédnout za neb˘vale vysok˘m
zájmem zahraniãních hostÛ,
ktefií pfiijali na‰e pozvání a leto‰ního roãníku v˘stavy se zúãastnili. Jejich úãast vypovídá o tom,
Ïe na‰i partnery zajímá, kam se
chov masného skotu v na‰í zemi
ubírá a jak se posouvá jeho kvalita. Svûdãí to rovnûÏ o tom, Ïe
se pro zahraniãní partnery stáváme zajímavou destinací se
kterou je do budoucna nutno
poãítat.
Pojìme si tedy spoleãnû pfiipomenout jací v˘znamní zahraniãní hosté do Brna zavítali. Zaãnûme od bonitérÛ. Za plemeno
charolais pfiijal na‰e pozvání
v˘znamn˘ francouzsk˘ chovatel
pan Gauthe Fransoais, kter˘ je
jiÏ na‰im chovatelÛm dostateãnû znám˘, neboÈ na loÀském
TechAgru hodnotil skupinu
francouzsk˘ch plemen. Za plemeno limousine do âech zavítal
pan Gilles Lequeux, kter˘ ve
Francii pracuje pro sdruÏení
Interlim a je tedy odborníkem
na svém místû. Hodnocení masného simentála a plemene piemontese se ujal v‰em dobfie
znám˘ Henning Hansen z Dán-
ska, kter˘ jiÏ hodnotil masného
simentála v dobû, kdy jsme je‰tû
organizovali v˘stavy masného
skotu
v
Praze-LetÀanech.
Kolekci plemene belgické modrobílé pak ohodnotil fieditel belgické plemenné knihy pan
Pierre Mallieu, kter˘ pfiijel spoleãnû se svojí kolegyní Aline Thibaut. Pro tyto dva zástupce to
rovnûÏ nebyla první náv‰tûva
brnûnské v˘stavy, úãastnili se
i premiéry v roce 2009. Tenkrát
v‰ak Ïádní zástupci belgického
modrobílého skotu nesoutûÏili,
a tak jejich role byla ãistû
v rovinû bûÏn˘ch náv‰tûvníkÛ.
A koneãnû plemeno blonde
d’Aquitaine mûlo v pfiedvadi‰ti
zahraniãní bonitéry. Úlohy se
ujali na‰i holand‰tí hosté pan Ed
Neerincx a Bas Bouman, ktefií se
k nám vypravili v rámci jednání
evropského sdruÏení chovatelÛ
blonda – organizace FIERBA.
Tato evropská asociace, jejíÏ
ãleny je i Klub chovatelÛ plemene blonde d’Aquitaine prostfiednictvím âSCHMS, si pro
leto‰ní jednání zvolila právû
âeskou republiku. V rámci této
skupiny jsme pak pfiivítali
zhruba
dvacítku
úãastníkÛ
z celé Evropy – nechybûli zde
zástupci z Francie, Dánska,
Velké Británie, Irska, Lucemburska, Rakouska ãi ·panûlska.
Kromû náv‰tûvy ãtvrteãního
‰ampionátu masn˘ch plemen
a vlastního pracovního jednání
jsme pro tuto skupinu pfiipravili
také
odborn˘
program
v podobû náv‰tûvy farem a rovnûÏ kulturní program spojen˘
s prohlídkou Brna. Dle zpûtn˘ch
vazeb od nûkter˘ch z úãastníkÛ,
byla hodnocení celého programu i úrovnû kvality blondÛ
kladná, nûktefií se v‰ak pozastavili nad ne zrovna ideálním
pfiedvádûním v ringu. Ruku na
srdce, musíme si pfiiznat, Ïe
nûkterá plemena, a blond
zrovna patfiil mezi nû, pfiedvádûní nezvládla úplnû dle oãekávání. Ukázalo se, Ïe toto je asi
jednou z nejvût‰ích rezerv, kterou pfii pofiádání chovatelsk˘ch
pfiehlídek máme a je zde stále
velk˘ prostor pro zlep‰ení. To
jsem ale odboãil, vraÈme se
k tématu tohoto ãlánku. Vedle
bonitérÛ pfiijali pozvání také
na‰i kolegové ze slovenského
Zväzu chovaÈelov mäsového
dobytka, zástupci z Estonska
ãi z Francie paní Franc‚oise
Lamette z organizace chovatelÛ
plemene bazadaise. Z Litvy se
k nám vypravil dokonce cel˘
autobus tamních chovatelÛ,
ktefií chtûli lépe poznat, jak
u nás systém chovu masného
skotu funguje, a tak jsme pro nû
rovnûÏ pfiipravili náv‰tûvy nûkolika farem – ZD Skály Bene‰ov, ZD
Pozovice ãi soukromou farmu
pana ·a‰ka v Rantífiovû. V‰em
chovatelÛm, ktefií nám umoÏnili
náv‰tûvu sv˘ch chovÛ a ochotnû odpovídali na v‰eteãné
dotazy na‰ich litevsk˘ch hostÛ
velmi dûkuji.
Zahraniãních úãastníkÛ, vãetnû zástupcÛ komerãních firem,
do Brna jistû zavítalo mnohem
více a není moÏné a smysluplné
je v‰echny vyjmenovávat. Struãn˘m v˘ãtem tûch
nejdÛleÏitûj‰ích
osob jeÏ pfiijali
na‰e
pozvání
jsem chtûl spí‰e
poukázat
na
sílící
zájem
o
brnûns k o u
v˘stavu
a demonstrovat to,
Ïe urãitû
má smysl
podobné
akce pofiádat. Za dva
uplynulé roãníky
mÛÏeme
konstatovat, Ïe
Brno se stalo zatím tím nejideálnûj‰ím místem,
kde se soutûÏní
pfiehlídky mohou konat. Za
dva roky tedy
na vidûnou.
29
Brno 2011
aneb obroãní svátek chovatelÛ masného skotu
Stalo se tradicí, Ïe kaÏd˘ lich˘ rok, tedy obrok, je pofiádána Národní v˘stava masného skotu. V leto‰ním roce byl termín stanoven
na 23.–26. ãervna. Dlouho pfied tímto termínem bylo vynaloÏeno mnoho úsilí a energie k tomu, aby leto‰ní v˘stava byla po v‰ech
stránkách lep‰í neÏ v˘stava pfiede‰lá. Kompetentní pracovníci na zasedáních v˘stavního v˘boru projednávali otázky umístûní
expozic, finanãní a organizaãní záleÏitosti a mimo jiné zajistili pro vystavovatele, ktefií se pfiihlásili v nûkteré soutûÏní kategorii,
stejnokroj. Líbivé ko‰ile s vy‰it˘m logem svazu. A jak se pfiipravovali chovatelé? Na to jsme se zeptali ·tûpána ·ebelky, ãlena Junior
teamu. „Více neÏ mûsíc pfied v˘stavou jsme po poradû se spfiíznûn˘mi chovateli vytipovali 3 krávy s telaty a zavfieli je do haly. Krmili
jsme je senem a ‰rotem a navazovali první kontakty. Krávy byly z pastvy divoké. PfiibliÏnû tfii t˘dny pfied v˘stavou jsme jim nasadili
provazovou ohlávku a ob den je uvazovali v uliãce, kde jsme je kartáãovali. âtrnáct dní pfied v˘stavou jsme je vyvázali v malém
koralu, kde se bûhem hodiny „vycukaly“. Pak jsme je v malém koralu zaãali vodit. Z poãátku vítûzily krávy, ale na malém prostoru
nemûly mnoho ‰ancí. Postupnû jsme koral zvût‰ovali. Poslední t˘den jsme je vodili na velkém prostoru, aby si zvykly na velké
pfiedvadi‰tû. Pfiedpokládali jsme, Ïe s telaty nebude takov˘ problém. Proto jsme je zaãali uãit chodit pozdûji. Jak se ukázalo, opak
byl pravdou. S telaty byla vût‰í práce. Nejménû práce bylo s plemenn˘m b˘kem. Toho jsme vodili jen poslední t˘den. Byl zvykl˘
z odchovny, takÏe byl poslu‰n˘.
Nûkolik dní pfied v˘stavou jsme se rozhodli, Ïe na v˘stavu vezmeme jen dvû krávy s telaty. Tfietí – ãervená – se nám zdála men‰í
a bfiichatá. Navíc byla také nejhÛfie ovladatelná. A samozfiejmû plemenného b˘ka.
Dva dny pfied odjezdem jsme zvífiatÛm ostfiíhali hlavy a ocasy a zvykali je na mytí. Ostfiíkávali jsme je hadicí. Bfiezov˘m
‰amponem jsme je zbavili prachu a mastnoty.
Myslím si, Ïe vynaloÏená práce se vyplatila. Krávy byly i po transportu do Brna klidné a ovladatelné, pokud vidûly na tele.
Îádná vûda to nebyla. Prostû dûlali jsme to, co se táta nauãil na semináfii v Brloze od irsk˘ch specialistÛ. Semináfi pofiádala
Asociace a byl o nûm ãlánek ve Zpravodaji.
Skromnost je jednou z vlastností mladého ·ebelky. Ani slovem se nezmínil o tom, Ïe díky ‰lechtitelské práci, ale také díky
vynaloÏenému pfiedv˘stavnímu úsilí (pfieci: „Nebyla to Ïádná vûda“) si mohli na nové zimovi‰tû pfiipevnit plakety: ·ampion plemene,
Národní vítûz (star‰í krávy), 1. místo (star‰í krávy) a 3. místo (star‰í krávy). Jak prosté – Veni, vidi, vici. MoÏná také – pfiipraven˘m
‰tûstí pfieje.
Podíváme-li se na v˘stavu z tohoto úhlu pohledu, tedy z pohledu striktního poÏadavku na pfiedvádûní soutûÏních zvífiat vodûním,
je nutné konstatovat, Ïe je stále co zlep‰ovat. Je pravda, Ïe vût‰ina zvífiat byla pfiedvedena na úrovni. Nûkolik zvífiat pfiedvedlo své
vodiãe v rychlej‰ím tempu, ale v pfiedvadi‰ti setrvala. Na‰la se ale také taková zvífiata, která pfiedvedla svého vodiãe tak rychle, Ïe
byl pfied opu‰tûním pfiedvadi‰tû jen tûÏko identifikován. Îel, na‰li se i chovatelé, ktefií se se sv˘mi zvífiaty do soutûÏe pfiihlásili, ale
nakonec svá zvífiata nepfiedvedli, dokonce nûktefií chovatelé rezignovali a pfiihlá‰ená zvífiata nechali doma. Vûfime, Ïe za dva roky
budou v‰echna pfiihlá‰ená zvífiata pfiedvedena jak se patfií a slu‰ivé ko‰ile vodiãÛ zÛstanou u‰etfieny potupnému vyválení v prachu
a v˘kalech. Samozfiejmû, není to jednoduché, ale na druhé stranû to zase není Ïádná vûda. Kdo na v˘stavû byl, ten vidûl. Ostatní
vûzte! Je moÏné pfiedvést celou chovatelskou skupinu jako ãtyfispfieÏí vedené jedním vodiãem. Jak to dokázat? Na to se ptejte na
farmû Kali‰tû pana Papáãka.
JestliÏe v Brnû pfied dvûma lety byly vedle svazového stánku dva samostatné stánky v reÏii chovatelsk˘ch klubÛ, letos jich bylo jiÏ
o poznání více (aberdeen angus, charolais, limousine, salers, piemontese, masn˘ simentál) a jeden firmy MOF, kter˘ propagoval
plemena Limousine, Gasconne, Aubrac, Parthenaise, Vozgienne, Rouge des Prés, Bazadaise, a Hnûdé andorské. V‰echna chovaná
na farmû v Pojedech. Je potû‰itelné, Ïe chovatelské kluby své stánky vyzdobili poutavû a Ïe kolem tûchto stánkÛ bujel Ïivot nejen
pfies den, ale debaty probíhaly do pozdních veãerních hodin. To k v˘stavû neodmyslitelnû patfií. Navázání nov˘ch kontaktÛ, utuÏení
pfiátelství, nové poznatky z praxe druh˘ch, komu se co povedlo, nebo naopak ãeho se vyvarovat.
Pfiedvádûní a hodnocení zvífiat je zajímavé pro chovatele a ostatní odborníky. Pro laickou vefiejnost je jeden Angus jako druh˘,
a po velmi krátkém ãase se hodnocení zvífiat, byÈ provádûné zahraniãními odborníky, stává ponûkud nudn˘m a laik odchází. Jinak
je tomu v pfiípadû, kdy se doprovodného slova ujímá Karel ·eba. Nejen Ïe s erudicí jemu vlastní okomentuje kaÏdé zvífie, ale pfiidá
zajímavosti z historie i souãasnosti daného plemene, vzpomene nejv˘znamnûj‰ích jedincÛ od zaloÏení plemenné knihy po dne‰ek.
A laik sedí, poslouchá a vzdûlává se. Na tribunû si není kam sednout, uliãky kolem pfiedvadi‰tû jsou neprÛchodné. ZáÏitek, na kter˘
se dlouze vzpomíná.
Dal‰ím záÏitkem, na kter˘ bude vzpomínat hodnû BrÀanÛ, byl b˘k na roÏni. V sobotu ráno pfiijela velká dodávka, mistr kuchafi
se dvûma pomocníky vyloÏili obfií roÏeÀ, zaÏehli poÏár na ro‰tu a s pomocí dal‰ích pûti chlapÛ z dodávky vytáhli a na pfiipraven˘
roÏeÀ umístili celého pfiedpfiipraveného b˘ka. Hora masa se postupnû prohfiívala, Mistr kuchafi s pomocníky otáãeli, okrajovali asi
ãtvrtkilové porce. Fronta nemûla konce, mnozí ‰li dvakrát. K veãeru se na roÏni otáãely témûfi holé kosti. Zbylo opravdu velmi málo,
aã mnozí z prvních náv‰tûvníkÛ prorokovali, Ïe se nesní ani pÛlka. Prostû kvalita se pozná a je-li masíãko dobré i Ïaludek se
roztáhne. Klidnû bez chleba.
Je samozfiejmé, Ïe k tak v˘znamné události jako je Národní v˘stava patfií i mnohá setkání odborníkÛ a ãinovníkÛ z mnoha státÛ
Evropy, jednání o vzájemné spolupráci atd. Probíhala i letos. Byla úspû‰ná a mÛÏe nás tû‰it, Ïe v‰ichni obdivovali jak kvalitu zvífiat,
tak zdafiilou organizaci. Jednoznaãnû patfiíme do Evropy, na‰e ‰piãková zvífiata jsou srovnatelná se ‰piãkami v zemích pÛvodu.
Nesmíme ale usnout na vavfiínech. Usilujme o to, aby Národní v˘stava masného skotu v r. 2013 byla úspû‰nûj‰í té leto‰ní.
A zaãnûme jiÏ dnes. Tak to chodí. Poslední den v˘stavy si fiekneme „JiÏ nikdy více“, ale den následující si fiekneme „Co kdybychom
to pfií‰tû udûlali trochu jinak a líp“.
Hubert Herrmann
30
Blonde d’Aquitaine Tour 2011
Karel ·eba
V loÀském 4. ãísle na‰eho zpravodaje jsem zhodnotil v˘stavní
v˘sledky „Blonda“ ve Francii v roce
2010. Pfii této pfiíleÏitosti jsem
mezi nejprestiÏnûj‰í v˘stavy zafiadil v˘stavu Aquitanima. Shodou
okolností na tu leto‰ní pfii‰la
z Francie pozvánka. Nejednalo se
jen o v˘stavu samotnou, ale zároveÀ o cel˘ program, kter˘ je
s touto v˘stavou spojen˘. V jeho
rámci správní orgán Region Aquitaine prostfiednictvím spoleãnosti
INTERCO a chovatelsk˘ch organizací Blonde Génétique, SERSIA
France, MIDATEST, GIE Blond pfiipravili pro pozvané chovatelské
svazy ze svûta i dal‰í program na
víc. Jeho cílem je propagace chovu
a ‰lechtitelské práce v‰ech masn˘ch plemen, která pochází z Akvitánského regionu. Mimo BA se to
t˘ká i plemene Gasconne, Bazadais, Aubrac, Limousin. Na Blonde
d’Aquitaine Tour jsme ná‰ svaz
zastupovali tfii a to Jan Kopeck˘,
Ing. Jana ¤ehofiová a já. Mimo to
je‰tû na Aubrac Tour byl Ing. Jaroslav Burda a Jifií Petersík. Ale zpût
k BlondÛm. Vlastní program zaãal
24. 5. 2011 prezentací úãastníkÛ
v Bordeaux. Se‰li se zde mimo nás
i zástupci chovatelÛ z Peru, Portugalska, ·panûlska, Itálie, Luxemburska, Belgie, Holandska, Irska
a Velké Británie.
Vlastní exkurze po chovech
zaãaly druh˘ den 25. 5. na stanici
v Casteljaloux. Jistû není tfieba
tuto základní selekãní jednotku
MIDATESTU chovatelÛm pfiedstavovat. Jednak je zde odchovna
plemenn˘ch b˘kÛ (obr. 1) a zároveÀ i testaãní stanice dcer mla-
❒ Obr. 1 – Odchovna býků v Casteljaoux (foto: Karel Šeba)
d˘ch testovan˘ch b˘kÛ (obr. 2).
Zafiízení bylo otevfieno 30. dubna
1990 a proto se pfii aukci 22. 10.
2010 oslavovalo 20 testace v tomto
zafiízení. KaÏdoroãnû projde touto
stanicí 190 aÏ 200 b˘kÛ. Probíhá
zde testace rÛstové schopnosti
mlad˘ch b˘kÛ a jejich hodnocení
zevnûj‰ku. PfiírÛstky v testu
nejsou tak vysoké jako na na‰ich
odchovnách (1350 g aÏ 1450 g), ale
na druhé stranû jsou u nich vysoké
pfiírÛstky pfii vstupu do odchovu
(1400 g aÏ 1450 g). Díky tomu je
cel˘ odchov vyrovnan˘ a b˘ci
dosahují hmotnost v 365 dnech
v prÛmûru 560 kg a pfii ukonãení
testu ve 410 dnech je prÛmûrná
hmotnost 630 kg. MIDATES po tom,
co si vybere b˘ky k dal‰í vlastní
testaci, organizuje pro ostatní
zájemce aukce. Vyvolávací ceny se
pohybují od 2100 do 3000 EUR.
O vyvolávací cenû rozhoduje kvalifikaãní tfiída, která je stanovena
podle dosaÏen˘ch v˘sledkÛ. Realizaãní ceny pfii v˘roãní draÏbû
v fiíjnu 2010 se pohybovaly od 2400
do 11 000 EUR. Nedá se konstatovat, Ïe se v‰ichni b˘ci prodají.
V dobû na‰í náv‰tûvy zde je‰tû
stáli 3 b˘ci z dubnové aukce, byli
ale jiÏ zamluveni do Nûmecka. Díky
v˘roãí 20-ti let provozu stanice
byly zvefiejnûny i nûkteré zajímavosti. Chovem s nejvût‰í produkcí
b˘kÛ do stanice je EARL de Lucuspin. Ten dodal 62 b˘kÛ. Z tohoto
chovu pochází napfiíklad b˘ci Goldorak, Ogre, Bazooka, Richelieu.
Nejvíc b˘kÛ bylo ve stanici po otci
Futur, a to 19. B˘k Rubio mûl za
celou historii nejlep‰í hodnocení
zevnûj‰ku. B˘k Ourazi z chovu
EARL Garata dosáhl nejvy‰‰í pfiírÛstek v testu 2147 g. Syn Orvila, b˘k
Veloce z chovu EARL Amata má
podle posledního poãítání tfietí
nejvy‰‰í ISEVR 129 ve Francii. Asi by
se toho na‰lo je‰tû víc. V Casteljaloux se mimo b˘ky testují dcery
provûfiovan˘ch b˘kÛ na matefiské
vlastnosti. Po 8 aÏ 10 b˘cích se
nakupuje 270 dcer. V 18 mûsících
u nich probíhá hodnocení zevnûj‰ku. Do reprodukce jsou ale zafiazeny jiÏ v 15 mûsících. Dochází tak
ke zkrácení testace o jeden rok,
protoÏe telení u nich potom probíhá jiÏ ve dvou letech. Hodnocení
mléãnosti je v 60 aÏ 120 dnech
vûku telat. Ke zkrácení odchovu
vedou patrnû MIDATES ryze ekonomické dÛvody, protoÏe na otelen˘ch jalovicích je tento u‰etfien˘
rok vidût. I kdyÏ je dnes snadnost
telení b˘ka hodnocena podle
IBOVALU, má tento systém vliv na
Tabulka č. 1 – Vývoj porodních hmotností telat od testovaných dcer – Casteljaloux 2011
❒ Obr. 2 – Testační stáj prvotelek
v Casteljaloux (foto: Karel Šeba)
Porodní hmotnost kg
Leden
Únor
Březen
Duben
39,4
41,3
43,9
46,4
31
❒ Obr. 3 – Danton (RRJ), nejlepší mladý býk (foto: Karel Šeba)
snadnost telení dcer (AVel). Je ale
urãitû pfii odhadu zohlednûn.
Z toho co jsme mohli vidût, probíhá telení v období leden aÏ
duben. 25 % porodÛ je tûÏk˘ch (3
a 4). Do porodní hmotnosti 43 kg
(tûchto porodÛ bylo 53 %) tûÏké
porody nebyly Ïádné. Docela zajímavé je sledovat v˘voj porodních
hmotností podle mûsícÛ otelení.
Je uveden v následující tabulce 1.
Vyhodnotil jsem ale jen jednu
halu, tak to mÛÏe b˘t jen náhoda.
V opaãném pfiípadû by i období
otelení ovlivÀovalo snadnost
telení. U nás se tento vliv neprojevuje. Testování zvífiat na stanici je
pochopitelnû drahé. Tento komplexní systém dnes uplatÀuje ve
svûtû pouze Francie. I zde v‰ak
poãítají se zmûnou. Stávající
systém kontroly dûdiãnosti bude
probíhat do roku 2018. SoubûÏnû
je jiÏ v˘znamnû vyuÏíván IBOVAL
a do budoucna se poãítá pochopitelnû s genomikou.
V odpoledních hodinách jsme
nav‰tívili farmu EARL Terre Blonde
– Auzeral Isabelle. Chovatelka má
v chovu 65 krav a 12 jalovic. VyuÏívána je zejména inseminace
a z toho 8 aÏ 10 I. inseminací je
smluvnû zaji‰Èováno pro testování
MIDATESTU pochopitelnû podle
jejich testaãního pfiipafiováku.
Jinak je v souãasné dobû v inseminaci pouÏíván na krávy b˘k Tokapi,
Uvay, Vermeil a na jalovice jde
Vidocq. Specialitou této farmy
byla produkce jateãních telat.
V˘krm je provádûn do vûku 5
mûsícÛ a hmotnosti JUT 135 kg pfii
32
minimálním zatfiídûní U+ a pfii zpenûÏení 6,70 EUR za kg/JUT. Telata
jsou po celou dobu odchovu ustájena v samostatn˘ch kotcích, protoÏe jsou krmena pouze matefisk˘m mlékem. Pod krávy jsou
pou‰tûna tfiikrát dennû. Pro produkci tûchto telat jsou pouÏíváni
v inseminaci b˘ci Nicodeme, Usus
a Vivaldi.
Druh˘ den 26. 5. jsme dopoledne
nav‰tívili firmu Maisadour v Pomarez. Jedna se o firmu, která vyrábí
krmné smûsi pro hospodáfiská zvífiata. Vût‰inu ãasu jsme strávili ve
velínû, kde bylo asi 12 obrazovek.
KaÏdá hlídala ãinnost jednoho sila
a nebo dopravníku. Po dvouhodinové pfiedná‰ce jsem sice vûdûl,
která obrazovka hlídá co, ale nûjak
mû to nenadchlo. Zato odpoledne
stálo za to. Na farmû EARL Serres
jsme pochopitelnû vidûli opût
Blondy, a to chov 40 krav a 12 jalovic. Dvû krávy byly nasmlouvané
s MIDATESTEM jako matky b˘kÛ
a kaÏdoroãnû chovatel dává jednoho b˘ka do Casteljaloux (pochopitelnû pokud se od nich narodí).
100 % jalovic a 30 % krav je v chovu
inseminováno.
PouÏívá
b˘ky
Vidocq, Aramis, Aleator. PrÛmûrná
porodní hmotnost je v chovu
47 kg a prÛmûrná hmotnost v 210
dnech je 271 kg. Telata prodává
jako zástav do Itálie. Jateãné krávy
jdou na jatka pfii hmotnosti 550 kg
JUT. Závûr patfiil produktu ze 7 ha
vinic chovatele. Zapomnûl jsem se
zmínit, Ïe chovatel hospodafií
v oblasti Armagnac. Na ochutnávku tohoto produktu jsme byli
pozváni na konci náv‰tûvy. Úpln˘
závûr tohoto dne v‰ak patfiil
náv‰tûvû chovu EARL Castera.
Tento chov mnû nebyl neznám˘,
protoÏe jsem zde v roce 2007 vybíral jalovice pro chov v Julãínû.
V chovu je 50 krav a 20 jalovic. âást
jalovic je urãena na prodej. Ze sta
procent vyuÏívá chovatel inseminaci. V souãasné dobû pouÏívá
b˘ky Tokapi, Ufgau a Berlioz a na
jalovice Vidocq a Anis. 8 aÏ 10 krav
je vyuÏíváno MIDATESTEM jako
matky b˘kÛ. Proto dává chovatel
kaÏdoroãnû 2 aÏ 4 b˘ky do Casteljaloux. V leto‰ním roce byl Fetiche
(po Berlioz) na v˘bûrech v dubnu
a Farfelu (po Tilbury) se pfiedstaví
u v˘bûrÛ 22. záfií 2011. Pfii vysokém
podílu inseminací je v chovu
vysoká brakace krav. Vyfiazené
krávy jsou na jatky dodávány
v hmotnosti 550 kg JUT. PrÛmûrná
porodní hmotnost je 47 kg
❒ Obr. 4 – Ven „Boeuf Blond Male“ (foto: Karel Šeba)
❒ Obr. 5 – Elite (CIP), nejlepší jalovice (foto: Karel Šeba)
a v 210 dnech 293 kg. Zástav jde
do Itálie.
V pátek 27. 5. jsme zamífiili do
Pyreneí. Chov Henriette Carrere
jsem znal také jiÏ z roku 2007. Na
chovu je 55 krav a 15 jalovic. ProtoÏe se chov nachází jiÏ v horách,
je tomu cel˘ systém podfiízen.
Telení zaãíná tak, aby v kvûtnu jiÏ
byly krávy bfiezí a telata byla
odstavena. K zaji‰Èování reprodukce je z 50 % pouÏívána inseminace b˘ky Orvil, Uvay, Urdos, Aramis, Velours na krávy. Na jalovice
jsou pouÏíváni Vidocq, Anis, Argus.
Poãátkem ãervna jdou krávy
na pastviny v nadmofiské v˘‰ce
1200 m a postupují do srpna do
v˘‰ky 2400 m nad mofiem. Od
srpna aÏ do fiíjna se opût vrací zpût
do v˘‰ky 1200 m.
V pozdních odpoledních hodinách byl pro v‰echny pfiítomné
zahraniãní hosty pofiádán mezinárodním semináfii v úfiadû
Akvitánského správního orgánu
v Bordeaux. Téma bylo „Akvitánská
plemena skotu: Pfiínos chovatelÛm po celém svûtû“. Jako jedni
z mála zahraniãních delegací jsme
dostali prostor k prezentaci chovu
a plemenáfiské práce u plemene
Blonde d’Aquitaine v âR. Mimo nás
je‰tû vystoupil zástupce Holandska a ·panûlska s chovem plemene
Gasconne. Podle mého názoru se
na‰e vystoupení setkalo s pfiízniv˘m ohlasem jak u ostatních
zahraniãních delegací, tak i místních pfiítomn˘ch zástupcÛ chovatelsk˘ch svazu.
Sobotní program 28. 5. jsme
zahájili v dopoledních hodinách
náv‰tûvou chovu EARL Gendro.
Chov se nachází na severozápadû
od Bordeaux u Atlantiku. Celá
oblast je vyhlá‰ena pûstováním
ãerveného vína Medoc. Na chovu
bylo 80 krav a 90 jalovic, ale byly
nûkde na pastvû, a tak jsme jich
moc nevidûli. V pfiirozené plemenitbû pÛsobili 4 b˘ci, jeden z nich
se zúãastnil v˘stavy. Byl po otci
Velours a skonãil druh˘ za Dantonem (o nûm bude fieã). Mladí b˘ci
jsou jako zástav prodáni do Itálie.
V chovu je vysoká brakace, protoÏe chovatel kaÏdoroãnû prodává po dokrmení 35 jateãních
krav pfii hmotnosti JUT 545 kg
a cenû 4 EUR/kg JUT. Po absolvování náv‰tûvy tohoto chovu jsme
se vrátili do Bordeaux. Zabili jsme
tak celkem zbyteãnû celé dopoledne. Osobnû bych byl radûji od
rána na v˘stavû. Tam jsme dorazili
aÏ ve 13 hodin a za hodinu zaãala
pfiehlídka BlondÛ. Nebyl tak ãas
na prohlídku ostatních plemen
pokud jsem chtûl sledovat Blondy.
Z informace o pouÏívan˘ch b˘cích
v inseminaci si kaÏd˘ mÛÏe uãinit
obrázek o tom, co ve Francii v souãasné dobû frãí.
Leto‰ní v˘stavy Aquitanima se
zúãastnilo 103 zvífiat a 12 telat jako
doprovod matek ze 42 chovÛ.
Mimo domácích chovatelÛ zde
bylo i 16 zvífiat ze tfiech chovÛ ze
·panûlska a rozhodnû nebyly jen
do poãtu. Nejvíc zvífiat a to 6 pfiedvedli chovatelé Pouchet Gilles,
EARL De La Blonde a ·panûl Antonio Olaizola. Pfii hodnocení této
v˘stavy v roce 2010 jsem uvedl, Ïe
vûkovou skladbu na v˘stavû ovlivÀuje termín jejího pofiádání. To
platí i pro tu v˘stavu leto‰ní. Úãast
„jen“ 25 b˘kÛ z toho 11 b˘kÛ mlad˘ch do dvou let, patrnû limituje
pfiipou‰tûcí období. Dále zde bylo
51 jalovic v‰ech vûkov˘ch kategorií
od 1 roku do 3 let. Kategorii krav
zastupovalo 16 krav bez telat a 12
krav s telaty. Telata byla vût‰inou 5
aÏ 7 mûsícÛ stará. V˘stava je proto
pfiedev‰ím pfiehlídkou mlad˘ch
zvífiat. Nejvíc jich bylo pfiedvedeno
po b˘kovi Barbes (RVS) (jeho
otcem je Rubio) s ISEVR 111. Patfiil
asi k tûm úspû‰n˘m otcÛm, protoÏe na 6 potomkÛ má 2 druhá
a 2 tfietí místa. Druhé místo co do
poãtu zaujal i u nás pouÏívan˘
Tokapi s 5 potomky a jedním prvním místem. Jeho syn Froment
zvítûzil v kategorii b˘kÛ 7 aÏ 12
mûsícÛ a byl z chovu EARL Ladone.
Vynikal pfiedev‰ím rámcem. Slu‰ná
byla i jeho hmotnost v 10 mûsících
544 kg. Po ãtyfiech potomcích mûli
4 b˘ci. Rubio (EVS) po otci Jirens
s indexen ISEVR 123 a IVMAT 111,
byl jiÏ zmiÀovan˘ v souvislosti
s b˘kem Barbes. Rubio mûl na
v˘stavû vynikajícího syna Dantona
RRJ (obr. 3). Tento b˘k ukonãil test
v CASTELJALOUX 5. 2. 2010 s indexem IMOCR 116. Danton vyhrál
kategorii Espoir (b˘ci 2 aÏ 4 roky).
Ve 2,5 letech vynikal rámcem
a osvalením (váÏil 1196 kg). Kráva
Capucine vyhrála kategorii 3 aÏ 4
roky s telaty. Dal‰í dvû Rubiovi
dcery byly ve sv˘ch kategoriích
vÏdy 3. Stejn˘ poãet potomkÛ mûl
i Rock (INS) ISEVR 119. Ten je stejnû
Tabulka č. 2 – Šampioni skupin – býci
Kategorie
býci
Jméno
Kvalifikace
Narozen
Hmotnost
Otec
Majitel
Mladí
Espoir
Dospělí
Egor
Danton
Clark
RRJ
RRJ
RRJ*
4. 12. 2009
4. 12. 2008
16. 5. 2007
730
1196
Tilbury
Rubio
Stan
EARL Gardelly
EARL Mathieu
GAEC Des Jacquard
33
❒ Obr. 6 – Andalousie (MAT), nejlepší plemenice (foto: Karel Šeba)
jako Rubio také po otci Jirens.
Jeho dvû dcery vyhrály svoje kategorie jalovic. Evra kategorii 1 aÏ 2
roky a Dalida 2 aÏ 3 roky. Dal‰í
dcera Danse byla tfietí. Potomstvo
i u nás pouÏívaného Scouta (EVS)
ISEVR 110 po otci Hibernatus, získalo první, druhé a tfietí místo.
První v kategorii krav 4 aÏ 5 let byla
Belle z chovu GAEC Dou Cap De La
Coste. Já uvádím tento chov
i proto, Ïe majitel P. Basta je od
dubna 2011 prezidentem svazu BA
ve Francii a byl pfiítomen na
leto‰ní v˘stavû v Brnû. Posledním
v této ãtvefiici b˘kÛ je ‰ampion
pfiedcházejících let Aaron. Jeho
potomstvo získalo dvû druhá
a jedno tfietí místo. Do dal‰í sku-
piny otcÛ s 2 aÏ 3 potomky patfií
osvûdãení plemeníci Leo, Orion,
Oulou, Ouragan, Serin, Taolen,
Tilbury, Vidocq. Posledním z této
skupiny je Bouda (RVS) ISEVR 111.
Jedná se b˘ka, kter˘ se zaãíná
objevovat jako nov˘ otec b˘kÛ
a nebo je pouÏíván na embrya.
·ampion Clark, bude o nûm je‰tû
fieã, mûl jiÏ na v˘stavû také svoje
potomstvo. V tabulce 2 uvádím
‰ampiony jednotliv˘ch skupin
b˘kÛ.
Absolutním vítûzem v b˘cích se
stal opût Clark. Vyhrál Aquitanimu
jiÏ v roce 2010 a zároveÀ se stal
národním ‰ampionem 2010. V‰ichni ‰ampioni uvedeni v tabulce pro‰li stanicí v Casteljaloux. Nejlep‰ím
b˘kem v mase „Boeuf Blond Male“
se ale stal Ven po otci Robinson
s hmotností v 7 letech 1464 kg
(obr. 4). Tento b˘k je v majetku
chovatele Antonio Olaizola ze ·panûlska. Jeho obrázek dávám do
ãlánku proto, Ïe Clark byl uvefiejnûn jiÏ v roce 2010. Rámec, kapacita tûla a osvalení je u Vena vynikající. V tabulce 3 jsou uvedeny
‰ampionky.
Jalovice Elite se stala ‰ampionkou star‰ích jalovic (obr. 5). Kráva
Andalousie (obr. 6) se stala nejen
nejlep‰í kravou s telaty, ale i nejlep‰í plemenicí v˘stavy. Z obrázku
je zfiejmé o jak v˘borné zvífie se
jedná, a to jak v tûlesném rámci
a kapacitû tûla, tak i osvalení.
Velmi pûkn˘ byl i její 6-ti mûsíãní
syn po Boomerang RRJ (na fotku
se mi asi neve‰el). PrestiÏní cenu
„Boeuf Blond Femelle“ získala
kráva Venus (MTE) s hmotností
1020 kg. Je po Leovi ze známého
chovu EARL Garata (obr. 7).
Zcela upfiímnû mi není jasné
proã ona, neboÈ zde byla asi lep‰í
zvífiata. Napfiíklad Brasilia (MAT)
1144 kg po Serinovi a nebo 3,5letá
Capucine (INS) – té ale scházel
rámec. Na druhé stranû Venus asi
odpovídá francouzskému poÏadavku na toto ocenûní, protoÏe
tento titul získala jiÏ na CGA
v PafiíÏi letos v únoru. Zvífiata,
Tabulka č. 3 – Šampionky skupin – plemenice
Kategorie
plemenice
Jméno
Kvalif.
Narozen
Hmotnost
Otec
Majitel
Mladé jalovice
Jalovice starší
Krávy bez telat
Krávy s telaty
Frivole
Elite
Amandine
Andalousie
CIP
CIP
MAT
MAT
1. 2. 2010
2. 3. 2009
31. 3. 2005
19. 5. 2005
566
808
1040
1212
Cardinal
Ultimo
Roy
Sinbad
Delpech Jean Pierre
EARL De Lucuspin
EARL Saint Aubin
Pouchet Gilles
Tabulka č. 4 – Kvalifikační třída otce a umístění potomstva (podíl %)
Kategorie Ot
1
2
3
Bez
Podíl
EEE
EQM
EVS
RVS
INS
Casteljaloux
Bez
Průměr
8,3 %
0,0 %
23,1 %
13,3 %
19,5 %
7,1 %
0,0 %
14,6 %
8,3 %
16,7 %
7,7 %
20,0 %
17,1 %
21,4 %
0,0 %
15,5 %
0,0 %
16,7 %
23,1 %
26,7 %
17,1 %
0,0 %
0,0 %
14,6 %
83,3 %
66,7 %
46,2 %
40,0 %
46,3 %
71,4 %
100,0 %
55,3 %
11,7 %
5,8 %
12,6 %
14,6 %
39,8 %
13,6 %
1,9 %
100,0 %
Vysvûtlivky:
EEE – b˘k plní v rámci testace MIDATESTU jak maternální tak i masnou uÏitkovost
EQM – b˘k plní v rámci testace MIDATESTU plemennou hodnotu pro maternální efekt
EVS – b˘k má index podle IBOVAL 105
RVS – b˘k má index podle IBOVAL 100 a 104
INS – b˘k neplní IBOVAL ale plní hodnoty zevnûj‰ku
Casteljaloux – b˘k pro‰el stanicí v Casteljaloux
Bez – b˘k nemá Ïádnou kvalifikaãní tfiídu
34
která získávají titul „Boef Blond“
nevyhrávají vût‰inou na v˘stavách
svoje soutûÏní kategorie. Co si
pamatuji, tak za poslední léta to
byla naposledy Rame, která získala
v roce 2009 na Sommet d’Elevage
oba tituly. Ideální ‰ampion musí
mít rámec a kostru a ostatní
typické znaky, a to vãetnû barvy.
Napfiíklad bílého Blonda Francouzi
moc neberou. Jak˘ je vyÏadován
typ je asi vidût trochu na obrázku
8. Zde jsou nejlep‰í jalovice v jednotliv˘ch kategoriích. Zleva jsou
to Frivole narozena 1. 2. 2010, Evra
narozena 15. 7. 2009, Elite narozena 2. 3. 2009 a Dalida narozena
15. 10. 2008. Vidíme zde rámcová
zvífiata, ale jen prÛmûrné osvalení.
Snad jen Frivole byla lep‰í. Proto
také zvítûzila v mlad˘ch jalovicích
(viz tabulka 3). V textu jsem za
jménem úmyslnû uvádûl kvalifikaãní tfiídu tak, jak je zvykem ve
Francii. Ono to vypovídá o kvalitû
a uÏitkovosti zvífiete podle
v˘sledkÛ IBOVAL. To, Ïe nejlep‰í
hodnocená zvífiata mají v pÛvodech zvífiata s vysokou plemennou
hodnotou, dokumentují následující dvû tabulky. V tabulce 4 je
v˘stavní umístûní potomkÛ podle
kvalifikaãní tfiídy otce. Ve sloupci
podíl je % podíl podle klasifikaãní
tfiídy. Ve vodorovném fiádku je
podíl podle zatfiídûní potomstva
na v˘stavû. B˘ci bez kvalifikaãní
❒ Obr. 7 – Venus (MTE), „Boeuf Blond Femelle“ (foto: Karel Šeba)
Tabulka č. 5 – Kvalifikační třída matky a umístění potomstva (podíl %)
Kategorie Mat
1
2
3
Bez
INS
MDS
MAG
MAT
MTE
Průměr
0,0 %
15,4 %
18,2 %
10,5 %
15,8 %
22,2 %
14,6 %
21,4 %
7,7 %
9,1 %
15,8 %
10,5 %
22,2 %
15,5 %
0,0 %
0,0 %
9,1 %
15,8 %
10,5 %
33,3 %
14,6 %
Bez
78,6
76,9
63,6
57,9
63,2
22,2
55,3
%
%
%
%
%
%
%
Podíl
13,6 %
12,6 %
10,7 %
18,4 %
18,4 %
26,2 %
100,0 %
Vysvûtlivky:
MTE – kráva má syntetick˘ chovn˘ index ISU 110 a víc a je na 3 a více teleti
MAT – kráva má syntetick˘ chovn˘ index ISU 105 a více a je na 2 a více telatech
MAG – kráva má syntetick˘ chovn˘ index ISU 100 a více
MDS – kráva neplní ISU ale plní ostatní poÏadavky
INS – kráva neplní poÏadavky MDS ale plní poÏadavky pro zevnûj‰ek
Bez – kráva neplní Ïádné poÏadavky
tfiídy jsou v pozici otcÛ na v˘stavû
zastoupeni minimálnû (podíl
1,9 %). RovnûÏ b˘ci provûfiení
v systému MIDATESTU jsou zastou-
peni ménû neÏ ostatní. Nejvíc je
potomstva po otcích INC. Nejlep‰í
je hodnocení potomstva po otcích
RVS, EVS a INS. B˘ci ve tfiídû INS
❒ Obr. 8 – Nejlepší jalovice Frivole (CIP), Evra (E2*), Elite (CIP),
Dalida (INS) - zleva (foto: Karel Šeba)
jsou vût‰inou v˘znamní v˘stavní
‰ampioni jako Bonbon, Aaron,
Titaliom, Velours, Arlequin, Sinbad,
Rock, Taolen apod. Nejvíc prvních
míst získalo potomstvo otcÛ EVS.
Nejménû potomstva bez hodnocení je po otcích RVS. V tabulce 5
je stejné hodnocení potomstva
podle kvalifikaãní tfiídy matek.
Nejlépe hodnocené potomstvo
mají krávy s nejvy‰‰í tfiídou (MTE).
Tyto krávy mají i nejniÏ‰í podíl
potomstva bez umístûní. Naopak
nejhor‰í
umístûní
dosahuje
potomstvo od krav s tfiídou (INS)
a zejména (bez). Pokud chovatelé
pouÏili b˘ky se tfiídou EVS na
nejlep‰í matky MTE a MAT, bylo
z hodnoceného potomstva 50 %
na prvním místû. Závûrem tohoto
pfiíspûvku jsem chtûl ukázat, Ïe
hodnocení zevnûj‰ku na v˘stavách není jen otázkou nûjaké
„nakrmenosti“, ale je to také
o plemenn˘ch hodnotách zvífiat,
jejich uÏitkovosti a v˘bûru rodiãovsk˘ch párÛ. Tím se zúroãí
dÛsledné plnûní plemenáfiské
práce v chovech. Doufám, Ïe tím
budu inspirovat ostatní chovatele
alespoÀ k zamy‰lení. Nemusí to
b˘t jen chovatelé BlondÛ. Tyto
vzájemné vztahy mezi zevnûj‰kem a plemennou hodnotou
platí i u ostatních plemen. Nejv˘znamnûj‰í v˘stavou BlondÛ
v leto‰ním roce bude ale v záfií
národní ‰ampionát. Tam jich je
moÏno vidût pfies 500 kusÛ. Kdo
tam zamífií, asi toho nebude
litovat.
35
Jak „bojuje“ Limousine na Dukle
Jan Kopeck˘, âSCHMS
Pfied leto‰ním roãníkem v˘stavy Agrokoplex 2011 jsem mûl
moÏnost nav‰tívit farmu plemene
Limousine nedaleko od slavné
Dukly, a to farmu pana Paºurika
Agrotrend v Roztokách.
❒ Zástav 2011 (foto: Jan Kopecký)
Farma Agrotrend vznikla v roce
1995 po rozpadu Státního podniku NiÏn˘ Orlík. Majitelem je pan
❒ Jalovice na pastvě (foto: Jan Kopecký)
Paºurik, spoleãnû s manÏelkou.
Paºurikovi hospodafií na 341 ha,
vût‰inou trval˘ch travních porostech na farmû Roztoky cca 15 km
od Svidníku. Farma je drÏitelem
certifikátu ekologického chovu.
Základem
chovu bylo 56 ks
krav
pinzgavského plemene
a jejich kfiíÏencÛ
s plemenem slovenské strakaté.
Po neúspû‰n˘ch
pokusech s inseminací plemeny
Piemontese
a Hereford byl
v
roce
2000 ❒ Titán Bovet P (foto: Jan Kopecký)
nakoupen z Polska plemenn˘ b˘k limousine plemenného materiálu a pfievodDerek. Tento b˘k pÛsobil v chovu n˘m kfiíÏením byl tento cíl
7 let a vyprodukoval více jak 600 v nedohlednu, rozhodl se pan
telat a stal tak zakladatelem dne‰- Paºurik v roce 2005 k nákupu 5 ãisního chovu plemene limousine. tokrevn˘ch jalovic z farmy Kali‰tû
Dcery po tomto s. r. o. âeské Libchavy. V roce 2007
b˘kovi
pÛsobí potom do‰lo k nákupu dal‰ích
v chovu dodnes.
pûti jalovic z Francie. V‰echny
Hlavním zamû- tyto jalovice byly úspû‰nû odchofiením chovu je vány a oteleny a dnes jsou záklaprodukce kvalit- dem ãistokrevného chovu, kter˘
ního
zástavu, ãítá celkem 11 ks krav. Firma
coÏ se dle v˘- Agrotrend jiÏ také vyprodukovala
sledkÛ kontroly 5 plemenn˘ch b˘kÛ, ktefií úspû‰uÏitkovosti dafií. nû pÛsobí v dal‰ích chovech na
Tyto
v˘sledky Slovensku. V roce 2010 byly do
jsou vyuÏívány chovu nakoupeni tfii bezrozí plepfiedev‰ím
pfii menní b˘ci z farmy Bovet a. s.
selekci
krav. Sloupnice, ktefií budou od roku
Podle slov pana Paºurika, kráva 2012 hlavními plemeníky chovu.
která nedosahuje u telat na 120
Zvífiata s chovu pana Paºurika se
dnech pfiírÛstek nad 1000 g nemá také pravidelnû úspû‰nû prezenv chovu co dûlat.
tují na v˘stavách v Nitfie, kde
JelikoÏ cílem byla i produkce obsazují pfiední umístûní.
❒ Krávy na pastvě (foto: Jan Kopecký)
36
PROVOZ VIRTUÁLNÍ FARMY MASNÉHO SKOTU
V OBDOBÍ 1. ¤ÍJNA – 31. PROSINCE 2011
Martina Kopáãková
Ing. Pavel Káãer
Ing. Zdenûk Schaffelhofer
– Jihoãesk˘ chovatel, a. s.
MVDr. SoÀa ·losárková, Ph.D.
– Galaprojekt, VFU Brno
Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr.
Miloslav Skfiivánek, CSc.
– BIOMIN Czech s. r. o.
ÚVOD
áÏení ãtenáfii, milí chovatelé!
Dovolte nám, prosím, abychom vás
provedli na‰í virtuální farmou a jejím
prostfiednictvím vás blíÏe seznámili
s ãinností chovu masného skotu v prÛbûhu celého chovatelského roku.
V tomto (virtuálním) chovu (blíÏe neurãeného plemene masného skotu stfiedního aÏ velkého tûlesného rámce),
vlastnûném jedním (virtuálním) chovatelem, je standardnû uplatÀováno uÏitkové kfiíÏení, ale je v nûm chováno i 30
ãistokrevn˘ch krav, které mají potenciál
pro produkci plemenn˘ch b˘kÛ.
V chovu je realizován uzavfien˘ obrat
stáda, nakupováni jsou pouze plemenní
b˘ci. âást stáda je zapojena v KUMP. Je
prodáván zástav, b˘ãci nejsou vykrmováni. Odchovávány jsou pouze jalovice. Telení probíhá v zimních mûsících. Je zahajováno v lednu a konãí
v polovinû dubna. V˘mûra farmy ãiní
400 ha trval˘ch pastevních porostÛ
v LFA oblasti. Základní stádo zahrnuje
200 matek, 7 plemenn˘ch b˘kÛ, 28
bfiezích jalovic, 30 roãních jalovic, 32
chovn˘ch jalovic z leto‰ního roãníku.
Stará se o nû 8 stál˘ch pracovníkÛ
(vãetnû majitele). Je pfiedbûÏnû uvaÏováno v budoucnu pfiistoupit na variantu
ekologického chovu.
V následujícím textu je popsána ãinnost na farmû v prÛbûhu posledního
ãtvrtletí kalendáfiního roku, resp. v prvních tfiech mûsících nového chovatelského roku. Dal‰í konkrétní informace
k aktivitám virtuální farmy masného
skotu budou uvedeny na facebooku
(vãetnû doporuãení k vyuÏití konkrétních v˘robkÛ pro plemenáfiskou práci
a v˘Ïivu masného skotu, uplatnûní
vhodn˘ch pomÛcek, odborného zooveterinárního servisu a dal‰ích aktivit).
V pfií‰tím, prosincovém, ãísle Zpravodaje âSCHMS bude uvedeno pokraãování tohoto ãlánku k období 1. ledna –
V
31. bfiezna. Bude vûnováno problematice péãe o vysokobfiezí a otelená zvífiata, jejich porody a telata v zimovi‰ti
a pfiípravu celého stáda na pfiechod na
jarní pastvu. Budou dále rozvedena
nûkterá dne‰ní témata a pozornost
budû vûnována dal‰ím, v daném
období aktuálním, otázkám.
Autofii ãlánku (partnefii a spolupracovníci Platformy BovesPro) uvítají
v‰echny vhodné doplÀující materiály
(texty, vlastní odborné poznatky, stanoviska, dotazy), vycházející z praktick˘ch zku‰eností chovatelÛ masného
skotu. Lze je zasílat buì na adresu pracovi‰È ãlenÛ autorského t˘mu nebo prostfiednictvím facebooku. Tím bude je‰tû
lépe naplÀován zámûr pfiispût novou
formou k odbornému rÛstu chovatelÛ
masného skotu a pfiedev‰ím jim b˘t
k dispozici odbornou pomocí v jejich
práci se stády masného skotu.
Souãasnû bychom vás rádi poÏádali
o pomoc pfii stanovení vhodného názvu
pro na‰i virtuální farmu. Nejlep‰í návrh
bude odmûnûn na odborném semináfii
Platformy BovesPro. Cena urãitû bude
stát za to. Návrhy lze jiÏ nyní pfiedat
kterémukoliv z autorÛ tohoto ãlánku.
Poslední informací v rámci úvodu je
pozvánka na II. semináfi Platformy
BovesPro, kter˘ se bude, ve spolupráci
s âSCHMS, po roce opût konat uprostfied republiky v hotelu Tfii vûÏiãky
(u sjezdu 112 km dálnice D1). Semináfi
je pfiipravován na stfiedu 25. ledna
2011. V‰ichni zájemci o informace
v oblasti chovu krav bez trÏní produkce
mléka jsou jiÏ nyní srdeãnû zváni.
I. – MANAGEMENT
STÁDA A O·ET¤OVÁNÍ
ZVÍ¤AT
Péãe o základní stádo
e 1. 10. a my sledujeme práci na na‰í
virtuální farmû. Skuteãnost je taková,
Ïe krávy s telaty jsou na pastvinách,
nejblíÏe k farmû je pfiitom stádo s nejmlad‰ími telaty, jeÏ budeme prodávat.
Zb˘vá zde 25 ks telat, resp. 14 jaloviãek a 11 b˘ãkÛ. Jejich prÛmûrná odhadovaná hmotnost je 245 kg. Budeme ve
v‰ech stádech vy‰etfiovat bfiezost u krav
a jalovic. Jedno ze stád, které se bude
vy‰etfiovat, tvofií zvífiata, jeÏ jsme jiÏ na
jafie urãili k vyfiazení. Vy‰etfiení na bfiezost u nich nyní provedeme jen z toho
J
dÛvodu, Ïe v této skupinû byli i 3 star‰í,
v lednu tohoto roku narození, b˘ãci
a máme urãité pochyby, zda nûkterou
z plemenic nepfiipustili. DÛvody pro
brakaci tûchto zvífiat byly rÛzné: tûÏk˘
porod, vy‰‰í vûk (i s tím spojená sníÏená
produkce mléka), problémy s konãetinami a nevhodn˘ temperament.
Z posledního uvedeného dÛvodu jsme
dokonce vyfiadili celkem 3 krávy. Jedná
se o kusy, které byly agresivní v dobû
telení a proto bylo obtíÏné o‰etfiit jejich
novû narozená telata. Tito jedinci jsou
problematiãtí i ve stádû na pastvinû,
vná‰ejí do nûj neklid. Ani jejich dcery
nebudeme dále nechávat v chovu. Cel˘
pastevní areál i nadále dennû kontrolujeme, hodnota na‰ich zvífiat (resp.
celého chovu) je pfiece vysoká a jedná
se o ná‰ vlastní majetek!
Odstav mlad˘ch b˘kÛ, jejich pfiíprava
k pfiesunu na odchovu plemenn˘ch
b˘kÛ
Jednou z prvních fiíjnov˘ch prací
bude pfiíprava 6 ks plemenn˘ch b˘ãkÛ
na odsun na odchovnu plemenn˘ch
b˘kÛ (OPB). V prÛbûhu mûsíce záfií
u nich probûhlo váÏení s pfiepoãtem na
hmotnost ve 210 dnech a zároveÀ jsme
u nich odebrali vzorky chlupÛ na anal˘zu DNA a urãení paternity. Nyní nám
zb˘vá u nich provést odbûry krve ke
zdravotním zkou‰kám podle poÏadavkÛ zvolené odchovny a pfii tomto
zákroku souãasnû b˘ãkÛm také nasadit
nosní krouÏky. S touto ãinností jsme
sice mûli zaãít dfiív, ale b˘ci jiÏ v prÛbûhu záfií dostávali v potfiebné dávce
koncentrát, kter˘ budou mít i na OPB.
Skupina b˘ãkÛ s krávami byla aÏ dosud
na pastvinû, kde bylo umístûno krmítko
s koncentrátem. Nyní b˘ãky pfiiÏeneme
na farmu a po nasazení krouÏkÛ je je‰tû
t˘den necháme s matkami, potom provedeme jejich odstav. Pfii zdravotních
zkou‰kách je u nich tfieba provést
i odãervení a oãkování (vakcinaci) proti
37
chfiipce pfiípravky, které nám budou
v rámci zooveterinárního servisu doporuãeny. Ze skupiny jsme i pfiesto, Ïe
b˘ci byli v pfiedstihu vybráni po na‰í
rozvaze, vyfiadili jeden kus, kter˘ se
projevoval agresivnû. Tento b˘k bude
následnû prodán se skupinou zástavov˘ch telat.
Odstav chovn˘ch jalovic
Zhruba v polovinû fiíjna vy‰etfiíme
bfiezost u stáda, kde nám zÛstaly
chovné jaloviãky urãené pro jeho
obnovu. Z organizaãních dÛvodÛ vy‰etfiení tohoto stáda ponecháváme na
závûr, tak aby po nûm zvífiata jiÏ mohla
b˘t pfievedena do odchovny. Pro
obnovu stáda jsme vybrali 32 jalovic
narozen˘ch v prÛbûhu ledna a února,
tedy nejstar‰í kusy. Jedná se o telata ãistokrevná (12 ks) a dále o kfiíÏence s pfievahou krve matefiského plemene
(z dÛvodu udrÏení mléãnosti ve stádû).
Selekãním kritériem byl pÛvod, pfiírÛstek, exteriér a temperament. Do chovu
nezafiazujeme plemenice z dvojãat.
Pfii odstavu dbáme na to, aby zvífiata
nebyla zavfiena do obtíÏnû vûtratelné
stáje. Pro pomoc s pfiekonáním stresu,
spojeného s odstavem, vyuÏijeme venkovní v˘bûh, do kterého necháme jalovice volnû chodit. Na‰e stáj nebude
muset b˘t v zimû uzavfiená, máme v ní
totiÏ nainstalovány kvalitní nezamrzající napájeãky. Pokud by stáj nebyla
takto vûtratelná a musela se uzavfiít,
doporuãujeme zvífiata ostfiíhat. Dobré
stájové mikroklima nám u‰etfií peníze,
která by musely jinak b˘t vydány na
léãení respiratorních chorob a navíc
nám napomÛÏe k dosaÏení lep‰ích pfiírÛstkÛ u zdrav˘ch zvífiat.
Vzhledem k tomu, Ïe jsme skupinu
krav jalovicemi pásli celou sezonu
oddûlenû od mlad˘ch b˘ãkÛ, nebude
nutné u Ïádné z nich pouÏívat hormonální prostfiedky k ukonãení pfiípadné
bfiezosti.
Sestavení skupin plemenn˘ch zvífiat
na telení
Pfii vy‰etfiování bfiezosti u krav dbáme
na to, abychom pfiedem alespoÀ pfiibliÏnû vûdûli, kdy se nám budou telit.
U vysokobfiezích jalovic je to jednoduché, byly inseminovány od konce
bfiezna, známe tedy u nich pfiibliÏn˘
termín otelení. Tato zvífiata i nadále
ponecháme v samostatné skupinû.
Budeme je totiÏ telit oddûlenû a lze
pfiedpokládat, Ïe to bude dfiíve, neÏ
zaãne hlavní sezóna telení krav.
38
Budeme tím pádem mít i více ãasu se
vûnovat této perspektivní skupinû, jejíÏ
porody jsou v‰ak obvykle více rizikové.
A také u ní mnohdy trvá i del‰í dobu,
neÏ si matka zvykne na svého potomka.
I z hlediska sociálních vazeb ve stádû je
vhodnûj‰í, aby prvotelky byly ustájeny
oddûlenû od krav. V období zimního
telení pak bude i moÏné, v závislosti na
úrovni
jejich
tûlesné
kondice
(BCS)a kvalitû uskladnûn˘ch objemn˘ch krmiv, jim pfiedkládat odli‰nou
krmnou dávku, neÏ u star‰ích krav.
U tûch si vãas poznamenáme pfiedbûÏn˘ oãekávan˘ mûsíc jejich otelení
a podle nûj je rozdûlíme do skupin.
Tyto skupiny v‰ak asi nezvládneme
organizaãnû vytvofiit jiÏ nyní, protoÏe
vy‰etfiené krávy chceme je‰tû ponechat
na pastvinách. Po celou dobu pobytu
budou mít, stejnû jako doposud, k dispozici minerální lizy.
Termín, kdy krávy pfiesuneme z pastevního areálu do zimovi‰È, bude
závisl˘ na klimatick˘ch podmínkách.
Nicménû vzhledem k tomu, Ïe se nám
první krávy budou telit v polovinû
ledna a s ohledem na v˘voj poãasí, jeÏ
v posledních letech b˘vá, mÛÏeme jiÏ
nyní pfiedpokládat, Ïe plemenice
z pastvy zfiejmû stáhneme do konce
fiíjna, nejpozdûji do poloviny listopadu
(ale to jiÏ bude zfiejmû nutné zvífiata na
pastvinû pfiikrmovat). Pfii pfievádûní
základního stáda do zimovi‰tû budeme
dávat zv˘‰en˘ pozor na to, aby v souvislosti s touto, pro vysokobfiezí zvífiata
stresující, ãinností nedo‰lo u nich ke
zmetání. Jejich stresová zátûÏ je pfiitom
vyvolána nejenom pfiesunem, ale
zejména jejich shromáÏdûním ve velké
skupinû, spoleãn˘m umístûním ve stáji
(zimovi‰ti) místo ve volné pastvinû
a poté budováním hierarchie mezi jednotliv˘mi zvífiaty.
Pfii zavírání krav si vytvofiíme skupiny
podle telení. Budeme si tak moci skupinu, která se má telit nejdfiíve, situovat
na takové místo ve stáji, kde víme, Ïe
ná‰ personál nejãastûji prochází a bude
zde moci sledovat prÛbûhy porodÛ.
Toto oddûlení bude souãasnû mít
návaznost na manipulaãní uliãku pro
pfiípad velmi obtíÏného porodu.
Pomocí mobilních zábran ve stáji také
vytvofiíme individuální porodní kotce.
V pfiípadû na‰í virtuální farmy jsou
navíc pro vût‰í dozor nad prÛbûhem
porodÛ ve stáji nainstalované kamery.
S ohledem na kvalitu a Ïivinové a fermentaãní parametry na‰ich objemn˘ch
krmiv (tu je vÏdy dobré u senáÏí provûfiit
laboratorní anal˘zou na obsah Ïivin
a kvalitu fermentaãních procesÛ v siláÏované hmotû) si vãas pfiipravíme (nejlépe s na‰ím odborn˘m poradcem)
krmné dávky pro vysokobfiezí a otelená
zvífiata a vybereme si k nákupu vhodná
minerálnû-vitamínová
doplÀková
krmiva (MDK), která budeme, nejlépe
i spoleãnû s minerálními lizy (ML), zvífiatÛm bûhem jejich pobytu v zimovi‰ti
zafiazovat do krmné dávky. V pfiípadû, Ïe
zjistíme, Ïe kvalita senáÏí a sena není
dobrá (senáÏ má pfiíli‰ vysokou su‰inu
a obsahuje plísnû, jeÏ vÏdy hrozí tvorbou jedovat˘ch toxinÛ, ãi je senáÏ naopak pfiíli‰ mokrá a hrozí v ní nebezpeãí
namnoÏení klostridií a produkce jejich
toxinÛ) zváÏíme zafiazení úãinn˘ch
a osvûdãen˘ch dektivátorÛ mykotoxinÛ
do zimní krmné dávky chovan˘ch zvífiat.
Pfii jejich v˘bûru si opût necháme
odbornû poradit (viz ná‰ facebook).
Sestavení skupiny jalov˘ch krav,
urãen˘ch k vyfiazení ze stáda
Jedinou skupinou, kterou si vytvofiíme jiÏ bûhem podzimního vy‰etfiování
jednotliv˘ch zvífiat, je skupina jalov˘ch
krav. Bude dÛleÏité se rozhodnout, zda
v‰echny tyto krávy vybrakujeme.
V na‰em pfiípadû nebudeme vyfiazovat
2 z jalov˘ch krav z plemenného stáda.
Ve stádech nám i tak zÛstane je‰tû dal‰ích 15 jalov˘ch krav. Vytvofienou skupinu jalov˘ch zvífiat odãervíme (je tfieba
hlídat ochrannou lhÛtu antiparazitika!)
a ustájíme na farmû. Do doby, neÏ
budeme stahovat v‰echny krávy
z pastvy, u nich provedeme intenzivní
v˘krm s vyuÏitím jadrn˘ch krmiv, tj.
s potfiebnou dotací Ïivin, vãetnû makroprvkÛ, mikroprvkÛ a vitamínÛ, dodan˘ch prostfiednictvím MDK a ML. To
v‰e následnû umoÏní jejich pfiib˘vání
na Ïivé hmotnosti a následné lep‰í zpenûÏení.
Zazimování plemenn˘ch b˘kÛ
Na na‰í farmû pÛsobí 7 plemenn˘ch
b˘kÛ ve vûku od 2 do 6 let. Od ãervence jsme je nechali na velké pastvinû, tak aby se s nimi co nejménû
manipulovalo a aby mûli i dostateãn˘
(únikov˘) prostor pro rÛzné potyãky,
které po vytvofiení takovéto skupiny
nezfiídka vznikají. V zimních mûsících
v‰ak budou b˘ci ustájení v kotcích
v nové stáji, kde budeme mít moÏnost
kaÏdého z nich krmit podle individuální potfieby, s ohledem na jejich BCS
a zdravotní stav.
K dispozici budeme mít speciální
MDK a ML pro plemenná zvífiata, obsahující mj. i organicky vázané stopové
prvky, podporující v˘voj jejich konãetin
a pohlavních funkcí, pfiípadnû dal‰í
efektivní aditivní látky. V prÛbûhu listopadu provedeme u b˘kÛ odãervení
a o‰etfiení paznehtÛ. Zji‰tûn˘ stav si
peãlivû zaznamenáme do karty b˘ka.
ZároveÀ mÛÏeme do pfiipou‰tûcího rejstfiíku b˘kÛ zapsat v˘sledky vy‰etfiení
bfiezosti u plemenic v jednotliv˘ch stádech, ve kter˘ch pÛsobili.
II. – TECHNOLOGIE
PoÏadavky na nov˘ objekt zimovi‰tû
pro masn˘ skot
vádíme pfiíklad vzorové stáje na
hluboké podest˘lce, slouÏící jako
zimovi‰tû pro masn˘ skot, uÏívané
v období od listopadu do bfiezna aÏ
zaãátku dubna (podle nástupu vegetace, kdy budou zvífiata pfievedena do
pastevních areálÛ). Musí zajistit poÏadavky na chov a vhodné ustájovací
podmínky pro v‰echny chované kategorie masného skotu, pfii dodrÏení
v‰ech ustájovacích parametrÛ a zaji‰tûní stavby ve vztahu k ochranû povrchov˘ch a podzemních vod a ostatních
dotãen˘ch pfiedpisÛ.
¤e‰ení stáje je v souladu s Vyhlá‰kou
ã. 191 Ministerstva zemûdûlství ze dne
7. kvûtna 2002 o technick˘ch poÏadavcích na stavby pro zemûdûlství a Vyhlá‰kou 208/2004 Sb. ze dne 14. dubna
2004 o minimálních standardech pro
ochranu hospodáfisk˘ch zvífiat.
Zaji‰Èuje provádûní v‰ech poÏadovan˘ch technologick˘ch operací: 1)
nast˘lání steliva 3 x t˘dnû, 2) krmení
prostfiednictvím volnû pfiemostiteln˘ch
kruhov˘ch krmelcÛ na seno a senáÏ,
krmi‰tû, 3) napájení zvífiat z míãov˘ch
napájeãek, funkãní do teploty – 30° C,
umístûn˘ch v kaÏdém kotci, 4) vyhrnování chlévské mrvy (hluboké podest˘lky) na konci sezóny ze stáje na
zpevnûné polní hnoji‰tû a pfiímo na
polní plochy podle rozvozného plánu,
5) ãlenûní prostoru stáje na krmi‰tû
a lehárnu, dûlení prostoru stáje techno-
U
logick˘mi zábranami na více sekcí,
zaji‰tûní únikov˘ch prostorÛ pro telata,
oddûlen˘ch trubkov˘mi zábranami, 6)
manipulace se zvífiaty, které se provádûjí pfiehánûním po stáji, kdyÏ pfii pfievozu mezi stfiedisky bude vyuÏito
dopravníku, 7) vûtrání stáje pfiirozen˘m
vûtráním, 8) zaji‰tûní porodÛ v mobilních porodních kotcích, vybaven˘ch
kamerov˘m systémem, 9) vybudování
pfiístupové cesty a v˘bûhÛ, 10) vybudování manipulaãní plochy s prostory
a technologií pro tfiídûní, fixaci, o‰etfiování a nakládání zvífiat, 11) pfiipou‰tûní
krav umûlou inseminací (spolu s pfiipou‰tûním b˘ky na pastvû) a 12) prostory pro personál.
III. – ·LECHTùNÍ
A REPRODUKCE
S
ukonãenou pfiedchozí chovatelskou
sezónou je na místû vyhodnotit
dosaÏené ukazatele reprodukce stáda
a porovnat je s pfiedchozími sezónami
v daném chovu, chovn˘m cílem stáda
a prÛmûrn˘mi hodnotami populace
chovaného plemene.
Problematice reprodukce masného
skotu bude vûnována pozornost v dal‰ích pokraãováních.
Hodnocení tûlesné kondice plemenic
Hodnocení tûlesné kondice je dÛleÏit˘m kontrolním faktorem ve vztahu
k dosaÏení bezproblémového zabfieznutí, v˘voje bfiezosti i prÛbûhu telení
(a souãasnû dosahování optimálního
v˘Ïivného stavu). V âR je kondice
obvykle hodnocena pûtibodovou stupnicí v rozsahu 1 (vyhublé) aÏ 5 (extrémû
tuãné). Zmûna o 1 stupeÀ pfiedstavuje
minimálnû rozdíl 30 – 35 kg (u jalovic
15 – 20 kg) Ïivé hmotnosti. V pfiipou‰tûcím období je optimální kondice
2,5 – 3,0 stupnû. Zvífiata s hodnotami
pod a nad tímto rozmezím jiÏ mohou
b˘t poznamenána pozdním nástupem
fiíje, niÏ‰í ovulaãní aktivitou, men‰í
nidaãní schopností oplozeného vajíãka
a pfieÏíváním embrya. V poslední tfietinû bfiezosti má kondice dosahovat
3,0 – 3,5 stupnû. V zahraniãí je kondice
odhadována rovnûÏ podle devítibodové stupnice. Pfii obou moÏnostech
hodnocení platí jasn˘ závûr: krávy
s podprÛmûrnou kondicí, ale i krávy
tlusté, mohou ve zv˘‰ené mífie mít
v prÛbûhu dal‰ího reprodukãního cyklu
hor‰í parametry reprodukce oproti zvífiatÛm s prÛmûrnou (optimální, fyziologickou) kondicí.
IV. – ODCHOV
MLÁëAT, BRAKACE
O
bdobí pfií‰tích porodÛ se jiÏ pfiiblíÏilo. Právû nyní je prav˘ ãas pro
vyhodnocení úrovnû odchovu telat
v uplynulé sezónû a provedení anal˘zy
pfiíãin jejich ztrát tak, aby v nastávajícím období byly co nejniÏ‰í. Anal˘za
pfiíãin ztrát telat zahrnuje hodnocení
faktorÛ, jako jsou neplodnost matek,
v˘skyt (pfiíãiny) zmetání, obtíÏné
porody, poporodní ztráty, nízká mléãnost matek, onemocnûní zvífiat, pfiípadnû dal‰í pfiíãiny. Porody u krav masn˘ch plemen probíhají ve standardních
podmínkách nejménû z 85 % bez asistence, do 12 % s asistencí a do 3 %
z uskuteãnûn˘ch porodÛ s nutn˘m
zákrokem veterinárního lékafie
Ztráty telat
Ztráty telat do vûku 1 t˘dne, vãetnû
zmetan˘ch a mrtvû narozen˘ch, dosahují za bûÏn˘ch podmínek nejv˘‰e
7 %, dal‰í ztráty v období 2. t˘dne aÏ
4. mûsíce vûku b˘vají vût‰inou nízké,
ãiní obvykle do 2,5 % z narozen˘ch.
Existují znaãné rozdíly tûchto ukazatelÛ
mezi jednotliv˘mi plemeny – mrtvû
narozená telata 1,5 aÏ 12 %, zmetání
0 aÏ 8 (i více) %, ztráty celkem pak
obvykle 3 aÏ 15 %.
Nejv˘znamnûj‰ími onemocnûními
telat, zaznamenávan˘mi po celé
období jejich odchovu, jsou prÛjmy
(obvykle aÏ 30 % ze v‰ech zji‰tûn˘ch
poruch jejich zdravotního stavu), onemocnûní d˘chacího aparátu (15 %),
zánût pupku po porodu (2 %) a celkové
sepse (8 %). Na v˘znamu nab˘vá
v˘skyt parazitárních onemocnûní.
V dobfie veden˘ch chovech je moÏné
od 100 zapou‰tûn˘ch krav (vãetnû
zafiazen˘ch prvotelek) oãekávat 95 otelen˘ch a 92 odchovan˘ch telat. V chovech s velmi dobrou plodností a celkovû vysokou úrovní zootechnické
práce má mít kráva kaÏd˘ rok tele
a oãekává se prÛmûrn˘ celoÏivotní
odchov aÏ 10 telat na 1 plemenici. Bfiezost mÛÏe dosahovat aÏ 98 %, poãet
39
narozen˘ch telat aÏ 96 %, odchovan˘ch telat 94 % a prÛmûrné mezidobí
365 dnÛ. Hodnocení obtíÏnosti porodÛ,
vyjádfiené % snadn˘ch porodÛ podle
platné metodiky KUMP by mûlo ukázat
minimálnû 95 % u prvotelek a 99 %
u star‰ích krav. Skuteãnost v‰ak v fiadû
chovÛ v‰ak ãasto b˘vá odli‰ná.
Brakace
Brakace krav ve stádech masného
skotu je vzhledem k niÏ‰í úrovni metabolické zátûÏe a vy‰‰ímu komfortu –
tím i jejich niÏ‰í nemocnosti – chovu
niÏ‰í, neÏ u dojen˘ch, zejména vysokoprodukãních, stád. Je tak více prostoru
pro vyfiazování krav zootechnickou
brakací. Hlavními chovatelsk˘mi kritérii pro brakaci jsou neplodnost (není
ekonomické vynakládat finanãní prostfiedky na zimní ustájení a krmení zvífiat, jeÏ nedala tele), opakovan˘ obtíÏn˘
porod (neboÈ ten vyÏaduje zv˘‰ené
nároky na ãas i peníze; pfiiãemÏ je tfieba
znát pfiíãiny obtíÏn˘ch porodÛ,
zejména nejde-li o vliv pouÏitého b˘ka
ãi o metabolické poruchy, zpÛsobené
nesprávnou v˘Ïivou, pfiípadnû dal‰í
vlivy), nízká mléãnost krávy (orientaãnû
vyjádfiená nízkou hmotností jejího
telete, doplnûná kontrolou skuteãné
úrovnû její laktace a zdravotního stavu
její mléãné Ïlázy), onemocnûní (viz
samostatn˘ odstavec) a nevhodn˘ temperament zvífiete (viz v˘‰e).
Celková brakace ve stádech masného
skotu se pohybuje zpravidla do 15 % ze
stavu. To znamená, Ïe prÛmûrná kráva
absolvuje 7 – 8 porodÛ a je vyfiazována
ve vûku kolem 9 – 11 let. Dlouhovûkost
je pfiitom v‰eobecnû povaÏována za
základ ekonomiky masného stáda.
V. – PÉâE O PASTVINY,
V¯ÎIVA, KRMNÉ DÁVKY,
METABOLISMUS
Objemná krmiva
˘Ïiva a skladba krmné dávky jsou
ãasto oznaãovány za nejv˘znamnûj‰í faktor vnûj‰ího prostfiedí. Novû je
k nûmu pfiiãítán i poÏadavek na komfort
bûhem zimního ustájení, zejména
V
v dobû porodÛ. Základem v˘Ïivy skotu
jsou kvalitní objemná krmiva, v zimû
pfiedkládaná v konzervované podobû.
Hlavním zdrojem objemn˘ch krmiv
pro masn˘ skot jsou trvalé porosty,
slouÏící jak k pastvû zvífiat, tak k v˘robû
konzervovan˘ch objemn˘ch krmiv –
sena
(konzervovaného
su‰ením)
a senáÏí (siláÏováním konzervovaného). Pfii v˘robû objemn˘ch krmiv se
klade dÛraz na jejich Ïivinovou hodnotu a zdravotní nezávadnost (u senáÏí
mj. podmínûn˘ch prÛbûhem fermentaãních procesÛ pfii siláÏování).
Nedopasky a selektivní pastva
Nedopasky na pastvû vznikají dvûma
zpÛsoby. Buì jde o nespasené ostrÛvky
pfiestárl˘ch nebo ménû chutn˘ch rostlin, která zvífiata odmítají spásat. Pfii
pfiebytku píce na pastvinû zvífiata selektivnû vypásají chutnûj‰í druhy, zatímco
ostatních si nev‰ímají. Kvalitní trávy
jsou po vypásání obvykle konkurenãnû
oslabeny a na jejich místo nastupují
nízké plevelné byliny. Taková selektivní
pastva je v‰ak moÏná pfiedev‰ím pfii
nízkém pastevním tlaku. Druh˘ typ
nedopaskÛ vzniká na místech zneãi‰tûn˘ch exkrementy. Zvífiata se tûmto místÛm vût‰inou vyh˘bají ne z dÛvodu
chutnosti ãi pfiehnojení porostu, ale
zejména z dÛvodu zápachu. Nyní,
v prÛbûhu fiíjna, bude vhodn˘ ãas
k o‰etfiení na‰ich pastvin. Zvolíme
k tomu metodu mulãování, pfii které
budou ostrÛvky nespasen˘ch travin zlikvidovány a zároveÀ tím provedeme
i ãásteãné rozetfiení v˘kalÛ.
Kvalita senáÏí, zásady správné
fermentace
Kvalitní fermentaãní proces pfii siláÏování je podmínûn vytvofiením optimálních podmínek pro dominantní rÛst
baktérií mléãného kva‰ení. Zkva‰ením
rostlinn˘ch cukrÛ na kyselinu mléãnou
se vytvofií podmínky pro dostateãné sníÏení pH, ãímÏ se potlaãí rÛst vût‰iny
neÏádoucích a ‰kodliv˘ch mikroorganismÛ. K tomu úãinnû napomáhají mikrobiální siláÏní inokulanty, jejichÏ aplikace je jiÏ dnes chovateli povaÏována
za standardní souãást procesÛ, spojen˘ch se siláÏováním.
Mezi neÏádoucí epifytní mikroflóru
patfií pfiedev‰ím enterobaktérie, kvasinky, plísnû a spóry klostridií, kontaminované z pÛdy. Jedním z neÏádoucích
biochemick˘ch procesÛ, které zapfiíãiÀují znaãné ztráty, je proteol˘za siláÏované hmoty. Jedná se o rozklad bílkovin
aÏ na amoniak a na biogenní aminy.
Tento proces zapfiíãiÀují klostridie pfiedev‰ím u siláÏí s obsahem su‰iny pod
30 %, kdy buÀky rostlinn˘ch pletiv mají
nízk˘ osmotick˘ tlak a klostridie do
nich mohou pronikat. Pfii su‰inû nad 35
% je v˘skyt a ‰kodliv˘ úãinek klostridií
v senáÏích minimální. Postupy pfii siláÏování budou podrobnûji uvedeny
v bfieznovém pokraãování.
Problematické siláÏe se vyznaãují
nízkou koncentrací Ïivin, nesprávnou
su‰inou konzervované píce a nekvalitním prÛbûhem fermentaãního procesu.
Negativní dopad na zdraví masného
skotu mohou mít senáÏe s pfiíli‰ nízk˘m
obsahem su‰iny, zejména pod 25 %,
ãasto provázené pÛsobením klostridí,
zanesen˘ch do pfii siláÏování hlínou
a mnoÏících se v siláÏované hmotû.
Toxiny uvolÀované klostridiemi jsou
pro organismus zvífiat velmi nebezpeãné a jsou nejãastûj‰í pfiíãinou jejich
náhl˘ch úhynÛ. Nev˘hodou senáÏí
o nízké su‰inû (s vysok˘m obsahem
vody) je jejich ãastûj‰í zamrzání v zimû.
Pfiíjem namrzlého krmiva bfiezími zvífiaty je pfiíãinou rozvoje bachorov˘ch
dysfunkcí a potratÛ.
Travní senáÏe o su‰inû vy‰‰í neÏ 38
%, zejména pokud nejsou nafiezány na
krátkou fiezanku a dÛslednû udusána
v balíku (vaku ãi siláÏní jámû), b˘vají
ãasto postiÏeny plísnûmi. Na rozvoji
plísní a produkci toxinÛ se podílí také
aerobní
degradace
(sekundární
aerobní fermentace) siláÏí po jejich
odbûru z balíku, resp. na ãele naãnutého senáÏního vaku nebo jámy. Ani
zaplísnûné seno neb˘vá Ïádnou
zvlá‰tností, zejména za nepfiíznivého
poãasí v dobû senoseãe. Obdobnû
zaplísnûné obilí.
Zaplísnûná krmiva pfiedstavují velmi
Tabulka č. 1 – Obvyklé hodnoty živinových a fermentačních parametrů travních senáží
Sušina
(S) %
Čerstvé
hmoty
29,0
, 38,0
40
NL
(g)
NEL
(MJ)
Vláknina
(g)
Popel
(g)
100 %
sušina
120
170
100 %
sušina
5,0
6,1
100 %
sušina
210
295
100 %
sušina
82
140
pH
logmolc
4,1
4,8
KVV
mg
KOH/100 g
1100
2300
Kyselina
mléčná
Kyselina
octová
Amoniak
g/kg
g/kg
g/kg
20
40
5
12
0,4
1,1
závaÏn˘ nutriãnû zdravotní problém.
Napadení plísnûmi sniÏuje jejich nutriãní hodnotu. Samy plísnû jsou zdravotnû ‰kodlivé (v podobû mykóz a alergick˘ch reakcí). Velmi váÏn˘ dopad na
zdravotní stav zvífiat mají sekundární
toxické metabolity plísní – mykotoxiny.
Je jich známo nûkolik stovek druhÛ,
dokáÏí pÛsobit ve vzájemn˘ch kombinacích, nûkdy i v tzv. maskované
podobû. Zejména rody plísní Fusarium,
Aspergillus a Penicillium jsou známy
svojí produkcí nebezpeãn˘ch toxinÛ.
K nim patfií trichotheceny T-2 toxin
a deoxynivalenol (oznaãovan˘ jako
DON), zearalenon (ZON), fumonisin,
aflatoxiny a ochratoxiny. Je prokázáno,
Ïe i u masného skotu mají tyto toxiny
v˘raznû ‰kodliv˘ úãinek na jeho zdravotní stav, mj. na ãinnost bachoru, jater,
pohlavního aparátu, mléãné Ïlázy
a dokonce i konãetin. B˘vají pfiíãinou
úhynÛ krav i telat.
K ochranû organismu pfied jejich
pÛsobením se pouÏívají novû vyvinuté
krmné aditivní pfiípravky, tzv. deaktivátory mykotoxinÛ, z nichÏ ty nejúãinnûj‰í jsou nadány nejenom schopností
jedovaté látky na sebe vázat, ale také je
pfiímo enzymaticky ‰tûpit (napfi. DON
ãi ZON na jejich ne‰kodné metabolity).
U nûkter˘ch tûchto deaktivátorÛ byla
novû vûdecky potvrzena schopnost
pÛsobit i proti endotoxinÛm a ergotov˘m alkaloidÛm. ¤ada na trhu nabízen˘ch produktÛ je nadána pouze schopností vyvazovat, takÏe u ãásti toxinÛ
(a právû u tûch dÛleÏit˘ch) je neúãinná.
VÏdy je tfieba proto zvolit produkt na
základû jeho objektivnû prokázané kvality (coÏ platí obecnû). Navíc nákupem
v˘robkÛ jen od toho obchodního partnera, která nám souãasnû v chovu
poradí a pomÛÏe v rámci odborného
zooveterinárního servisu.
Potfieba Ïivin pro jednotlivé kategorie
masného skotu
Krmné dávky
V˘Ïiva masného skotu je jednodu‰‰í
neÏ v˘Ïiva vysokoprodukãních mléãn˘ch plemen skotu. Její dvû základní
podoby – pastva a zaji‰tûní krmn˘ch
dávek bûhem pobytu v zimovi‰ti – budou v dal‰ích pokraãováních opakovanû
zmiÀovány. Jako pfiíklad s kvalitní doplÀkovou jadrnou krmnou smûsí je uvedena
krmná dávka pro plemenné b˘ãky.
Makrominerální v˘Ïiva, v˘znam
stopov˘ch prvkÛ a vitaminÛ
Pro dosaÏení základních pfiedpokladÛ úspû‰ného chovu masn˘ch plemen skotu (jimiÏ jsou dobr˘ zdravotní
stav, dlouhovûkost plemenn˘ch zvífiat,
jejich vysoká plodnost, vysoká intenzita
rÛstu telat a mladého skotu) je nutné
jim zajistit – vedle optimálního prostfiedí a zooveterinární péãe – také kvalitní v˘Ïivu. Masn˘ skot je ve znaãné
mífie vázán na pÛdu a rostliny (objemná
krmiva) v konkrétním regionu. Nakupovaná krmiva tvofií mal˘ podíl v krmn˘ch
dávkách.
Obsah minerálních látek v objemn˘ch krmivech je ovlivÀován chemick˘m sloÏením pÛdy, sráÏkami, hnojením a botanickou skladbou porostu.
Skladba pastevního porostu a také
vyprodukovaná píce, konzervovaná
siláÏováním, jsou tûmito faktory ovlivnûny a nezabezpeãují v plné mífie
potfieby organismu zvífiat (zejména
vysokobfiezích a otelen˘ch plemenic,
ale i rostoucích telat a plemenn˘ch
b˘kÛ). Pastva a zejména zimní krmná
dávka nezaji‰Èují dostateãné krytí
potfieby minerálních látek. Je proto
nezbytné zvífiatÛm celoroãnû pfiedkládat minerálnû-vitamínová doplÀková
Tabulka č. 2 – Orientační hodnoty denní potřeby živin u jalovic a krav
Ukazatel
Jednotka
Jalovice 300 kg
Vysokobřezí
krávy 650 kg
Otelené krávy
600 kg
Sušina
NEL
NL
Vápník
Fosfor
Hořčík
Sodík
Zinek
Měď
Vitamin A
Vitamin D
Vitamin E
kg
MJ
kg
g
g
g
g
mg
mg
m. j.
m. j.
mg
6,2
35
0,7
25
17
8
6
250
65
45 000
6000
150
10,5
60
1,4
40
25
18
11
350
110
85 000
20 000
800
15
80
1,8
55
30
35
23
500
150
150 000
35 000
1300
krmiva a minerální lizy v dávkách,
uspokojující (prostfiednictvím celkové
krmné dávky) potfieby v‰ech chovan˘ch
kategorií masného skotu.
Vápník a fosfor patfií mezi nejdÛleÏitûj‰í makroprvky v organismu zvífiat.
Podílejí se na stavbû kosterní tkánû.
Vápník se uplatÀuje v metabolismu
ostatních minerálních látek, ovlivÀuje
funkci enzymÛ a hormonÛ, podílí se na
regulaci nervosvalové dráÏdivosti a pfii
svalov˘ch kontrakcích. UdrÏování normokalcémie (normální hladiny vápníku
v krvi) je zásadnû dÛleÏité v období
porodu. Fosfor se nachází ve v‰ech
buÀkách jako souãást nukleov˘ch kyselin, fosfoproteinÛ a fosfolipidÛ.
Hofiãík hraje nepostradatelnou úlohu
v základních bunûãn˘ch reakcích. Je
nutn˘ pro normální funkci svalové
a nervové tkánû. Nezbytn˘ je i pro
mnoho dÛleÏit˘ch enzymatick˘ch
reakcí, které regulují metabolismus bílkovin, sacharidÛ a lipidÛ.
Sodík, spoleãnû s draslíkem a chlórem, patfií mezi prvky v˘znamnû ovlivÀující iontovou rovnováhu a tím i pH
a vodní rovnováhu organismu.
Pfii nedostatku stopov˘ch prvkÛ (tj.
mikroprvkÛ, mikrominerálních látek)
a také vitaminÛ, aÈ uÏ v kombinaci nebo
samostatnû, také dochází k zásadnímu
naru‰ení metabolick˘ch pochodÛ a rovnûÏ k poruchám imunitních funkcí i celkového v˘voje organismu zvífiat. Jejich
pfiíznaky jsou ve velké vût‰inû nespecifické a projevují se ãasto aÏ pfii pÛsobení
stresu sníÏením uÏitkovosti, zpomalováním rÛstu, sníÏenou vitalitou, poruchami
v˘voje kostry a pfiedev‰ím zv˘‰enou vnímavostí k infekãním onemocnûním.
Zinek je také v˘znamnou souãástí
fiady enzymÛ. Jako souãást inzulínu má
velk˘ vliv na energetick˘ metabolismus,
hraje roli pfii syntéze bílkovin a nukleov˘ch kyselin. OvlivÀuje imunitní
funkce a odolnost organismu vÛãi
infekãním onemocnûním. Mezi jeho
základní funkce patfií úãast na v˘voji
kÛÏe a paznehtÛ a mineralizaci kostí.
Také mûì je dÛleÏitou souãástí
enzymÛ, jimiÏ je ovlivÀován metabolismus a oxido-redukãní procesy. Mj. se
podílí na krvetvorbû, tvorbû kolagenu,
v˘voji kostry a keratinizaci. Mangan se
prostfiednictvím enzymÛ podílí na procesech tkáÀového d˘chání, úãastní se
syntézy cholesterolu, ovlivÀuje tvorbu
ãerven˘ch krvinek a téÏ zasahuje do
produkce enzymÛ. Jód má pfiedev‰ím
v˘znam pro zaji‰tûní fyziologick˘ch
funkcí ‰títné Ïlázy prostfiednictvím
41
Tabulka č. 3 – Příklady krmné dávky pro odchov plemenných býčků
Krmivo
Travní senáž
Krmná směs
Pšenice
Ječmen
Kukuřice
Sladový květ
Biskvitová moučka
Pšeničné otruby
Sojový extr. šrot 48 %
Močovina krmná
MDK BovesPro – Býci
Monokalciumfosfát
Krmná sůl
Soda
Plemenní býčci
Plemenní býčci
450 kg živé hmotn. 550 kg živé hmotn.
27,0 kg
4,5 kg
tvorby jejich hormonÛ. Ty jsou dÛleÏitou souãástí pochodÛ, fiídících metabolismus. Kobalt je souãástí molekuly
vitamínu B12 a aktivátorem fiady
enzymÛ, které zasahují do metabolismu
kyseliny propionové, bílkovin a dal‰ích
látek. OvlivÀuje tvorbu krve a je dÛleÏit˘m rÛstov˘m faktorem bachorové mikroflóry, ovlivÀujícím trávení vlákniny,
tvorbu bachorového mikrobiálního proteinu a tûkav˘ch mastn˘ch kyselin.
Velk˘ v˘znam má stopov˘ prvek
selen, kter˘ spolu s vitaminem E patfií
mezi základní esenciální nutriãní
sloÏky, jejichÏ hlavní funkcí je ochrana
bunûk a tkání pfied oxidativním po‰kozením. Karence selenu a vitaminu E
jsou spojovány s celou fiadou poruch
zdravotního stavu (mj. nutriãní svalovou dystrofií, náchylností k infekãním
onemocnûním) a celkov˘m oslabením
organismu, zejména u telat.
Vitamin A je mj. nezbytn˘ pro integritu epiteliálních bunûk, jeho deficit je
provázen vy‰‰ím v˘skytem chorob
respiratorního
traktu,
d˘chacího
a pohlavního aparátu a mléãné Ïlázy.
Vitamin D se podílí na resorpci vápníku
a fosforu z trávícího traktu a v ledvinách. Hypovitaminóza D zpÛsobuje
rachitidu a osteomalácii.
Celková dostupnost minerálních
látek, stopov˘ch prvkÛ a vitamínÛ je
zku‰en˘mi chovateli povaÏována za
jeden z klíãov˘ch faktorÛ kvalitní
v˘Ïivy v‰ech kategorií masného skotu.
Celková spotfieba minerálních krmiv
(vãetnû mikroprvkov˘ch, resp. vitaminozních komponent) v podobû minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmiv
a minerálních lizÛ se pohybuje kolem
30 – 40 kg na VDJ za rok a to v pfiibliÏnû v pomûru 55 % v pastevním
období a 45 % v zimním období.
42
Složení krmné
směsi (%)
30,0 kg
5,5 kg
17
15
25
2
16
5
14
0,5
3
1
1
0,5
VI. – KONTROLA
ZDRAVÍ
Prevence chorob
ákladem správné zootechnické
praxe je prevence chorob, tj. snaha
chovatele pfiedcházet poruchám zdravotního stavu u chovan˘ch zvífiat
(a sv˘mi postupy zvífiata pfied onemocnûními chránit). V˘skyt onemocnûní zvífiat má velk˘ ekonomick˘ v˘znam – je
pro chovatele vÏdy citelnou ekonomickou ztrátou. V prÛbûhu pastvy se lze setkat s fiadou onemocnûní, jeÏ pfiímo souvisí s její kvalitou. Nejvíce zdravotních
problémÛ se v‰ak obvykle vyskytuje
v období porodÛ a poté na poãátku
pastvy. Dal‰ím kritick˘m obdobím se
mÛÏe stát závûreãná fáze pastvy, kdy jiÏ
pastevní porost nemá dostateãnou koncentraci Ïivin. V prÛbûhu celého pastevního období se v‰ak mÛÏeme setkat
s rÛzn˘mi poruchami zdravotního stavu
a to jak subklinick˘ch, tak i v klinick˘ch
formách. Pfievládají pfiitom metabolická
a parazitární onemocnûní.
Z
Metabolická onemocnûní
Za závaÏná metabolická onemocnûní skotu v prÛbûhu pastvy jsou povaÏovány indigesce, související obvykle
s alkalózou bachorového obsahu, dále
akutní tympanie, hypomagnezemie
(nedostatek hofiãíku) a hypofosfatemie
(nedostatek fosforu). V období kolem
porodu b˘vá závaÏnou komplikací
hypokalcémie (nedostatek vápníku
v krvi) a lipomobilizace (rychlé uvolÀování tuku z tûlních zásob) u tlust˘ch
krav a jalovic, vedoucí u nich ke ketóze
a postiÏení jater. Tûmto dvûma poruchám metabolismu lze pfiedcházet
vhodn˘mi postupy bûhem podzimního
období. Prevencí ketózy je správná
v˘Ïiva a kontrola BCS bfiezích zvífiat,
preventivním postupem, bránícím rozvoji hypokalcémie je pfiedev‰ím kontrola v˘Ïivy v období posledních t˘dnÛ
pfied otelením a v den porodu.
Uvedené poruchy metabolismu pfiedstavují aÏ 30 % ze v‰ech onemocnûní
masného skotu. S nimi úzce souvisí
komplex poporodních onemocnûní,
sám tvofiící asi 20 % v‰ech onemocnûní
masného skotu. Jde o vzájemnû propojen˘ komplex zdravotních poruch, na
kter˘ch se podílí zootechnické chyby
v okoloporodní péãi (nedostateãná míra
zaji‰tûní pohody bûhem telení ve stáji,
pfiíli‰ vysoká nebo naopak nízká hodnota BCS) a dále (zejména v dÛsledku
nezvládnuté v˘Ïivy) poruchy procesÛ
trávení v pfiedÏaludcích, poruchy energetického metabolismu (zmínûná
ketóza), poruchy minerálního metabolismu (hypokalcémie, hypofosfatémie),
dále navozené poruch imunity (imunosuprese). Tento komplex pfiíãin je podkladem k v˘skytu ztíÏen˘ch porodÛ
(spolu s velk˘mi plody), ulehnutí, ale
také metritid a mastitid po otelení
a poruch zdraví telat.
Úãinnou pomocí proti tûmto poporodním onemocnûním jsou (vedle vyváÏené v˘Ïivy s optimálním pfiísunem
energie, dusíkat˘ch látek, minerálních
látek, stopov˘ch prvkÛ a vitamínÛ) speciální poporodní aditiva, úãinnû tlumící
rozvoj uveden˘ch poruch. Podávají se
plemenicím bezprostfiednû po otelení.
Na facebooku budou v paralelním
zdroji informací k tomuto seriálu
ãlánkÛ podávány informace o vhodn˘ch pfiípravcích pro v˘Ïivu jednotliv˘ch kategorií masného skotu (minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmivech, minerálních lizech, ale i dal‰ích
produktech pro v˘Ïivu, jako jsou
siláÏní biologické a chemické konzervanty, poporodní aditiva pro krávy,
mléãné krmné smûsi pro telata, deaktivátory mykotoxinÛ a dal‰í produkty).
Ná‰ virtuální chov masn˘ch krav bez
trÏní produkce mléka a jejich telat je
v letním období zaloÏen na pfiíjmu pastevního porostu a minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch krmiv, resp. minerálních lizÛ. Dostateãné zásobování v‰emi
Ïivinami (zejména v‰ak energií, dusíkat˘mi látkami, resp. aminokyselinami,
makroprvky i mikroprvky a vitamíny) je
tak zásadnû závislé na kvalitû pfiijímaného travního porostu (tj. ve své podstatû na podloÏí, kde se pastviny nalézají) a zvoleném minerálnû-vitamínovém doplÀku, resp. lizu.
Pro kompletní znalost naplnûní
potfieby v‰ech Ïivin a kontrolu fyziologického prÛbûhu metabolick˘ch pochodÛ v organismu je proto vhodné
provádût v indikovan˘ch termínech
(napfi. poslední tfietinû bfiezosti zvífiat,
ale i v dobû telení, zejména jsou-li pfii
nûm zji‰Èovány zdravotní poruch krav
a telat) laboratorní vy‰etfiení krve (tzv.
modifikovan˘, odbornû a ekonomicky
cílen˘, metabolick˘ test). Ten nám
mÛÏe pomoci odhalit v˘kyvy v zásobování zvífiat nûkter˘mi Ïivinami. Nezastupitelnou úlohu potom toto vy‰etfiení
má v odhalování subklinick˘ch deficitÛ
jednotliv˘ch Ïivin, zejména makro
a mikroelementÛ.
Laboratorní biochemické vy‰etfiení
krve by mûla b˘t ze stejného dÛvodu (tj.
coby kontrola stavu zásobení Ïivinami
a pfiípadné vãasné odhalení jejich nadbytku ãi nedostatku, ev. zji‰tûní subklinick˘ch poruch metabolismu ãi jin˘ch
onemocnûní) pouÏita i pro sledování
zdravotního stavu plemenn˘ch b˘kÛ.
Obdobnû lze snadno vy‰etfiením
krevního séra telat ve vûku 2 aÏ 5 dnÛ
(prostfiednictvím biochemick˘ch ukazatelÛ celkové bílkoviny, imunoglobulinÛ, enzymu GMT a pfiípadnû dal‰ích)
provûfiit úroveÀ jejich napájení kolostrem (a také jeho kvalitu), zejména
v situaci, kdy se rozvíjejí v chovu prÛjmová onemocnûní v ekonomicky
závaÏném rozsahu.
urãena), zfiejmû jiÏ bez dotace ze strany
státu. V souãasnosti je infekce IBR eliminována z 63 % hospodáfiství skotu
v âR. Aktuální informace k programu
lze nalézt na stránkách SVS âR.
Paratuberkulóza
Problematika onemocnûní skotu
paratuberkulózou patfií k dÛleÏit˘m
oblastem kontroly zdravotního stavu
masného skotu. O metodice boje proti
této nákaze se mezi chovateli, Státní
veterinární správou âR, MZe âR a dal‰ímu subjekty diskutuje jiÏ fiadu rokÛ.
V osmdesát˘ch létech bylo toto onemocnûní v ãeské populaci skotu
vzácné, i kdyÏ docházelo k jeho obãasnému propuknutí po infekci pÛvodními
ãesk˘mi kmeny pÛvodce Mycobacterium avium, subsp. paratuberculosis.
Pfii dovozech plemenného materiálu se
nepodafiilo eliminovat riziko zavleãení
pÛvodcÛ tohoto onemocnûní do âeské
republiky a to jak u masn˘ch plemen,
tak u hol‰t˘nského skotu i importovan˘ch zvífiat strakatého plemene. Promofienost stád masného skotu v âR zfiejmû
není nízká, chybûjí v‰ak pfiesné údaje.
Lze fiíci, Ïe se v souãasnosti teprve hledají moÏnosti jednotného celorepublikového postupu proti tomuto plíÏivému
onemocnûní a jeho prevence (resp. tlumení ve stádu) je doposud zejména
vûcí samotného chovatele. Je v‰ak tfieba
pfiipomenout, Ïe platí Metodick˘
postup v prevenci ‰ífiení paratuberkulózy skotu v âR ã. 5/2008, vyhlá‰en˘
SVS âR. Aktuální informace, zku‰enosti
z USA a v podmínkách ãeského chovu
skotu uplatnitelná doporuãení k boji
s touto nákazou pfiednesl na semináfii
ve Vûtrném Jeníkovû v kvûtnu tohoto
roku profesor M. Collins z University of
Wisconsin-Madison. Lze se jimi fiídit
i v ãesk˘ch chovech masného skotu.
Infekãní bovinní rinotracheitida –
Národní ozdravovací program
NOP IBR je chovatelské vefiejnosti
znám. Je z její strany také velmi zodpovûdnû plnûn. Byl na základû návrhu
Spoleãné zdravotní komise svazÛ chovatelÛ skotu âR, pfii odborné spolupráci
se Státní veterinární správou âR a V˘zkumn˘m ústavem veterinárního lékafiství v Brnû a za garance a spolufinancování Ministerstvem zemûdûlství âR
zahájen 1. 1. 2006. Vlastní program má
skonãit 31. 12. 2012. Vzhledem
k tomu, Ïe do této doby nebude patrnû
dokonãeno ozdravování v‰ech ãesk˘ch
stád skotu, má b˘t metodika NOP IBR
povinnû uplatÀována i v následném
období (jehoÏ délka bude teprve
Parazitární onemocnûní
Dal‰í v˘znamnou skupinou onemocnûní s ekonomick˘m dopadem na produkci (ãasto svojí subklinickou formou,
nûkdy váÏn˘m klinick˘m prÛbûhem,
spojen˘m se ztrátami produkce i samotn˘ch zvífiat) jsou parazitózy. ·ífií se
a negativnû pÛsobí na zdravotní stav
zvífiat jak bûhem pastevního období,
tak bûhem jejich pobytu v zimovi‰ti
(mj. bûhem odchovu telat pfied vyhnáním stáda na pastvu). Roz‰ifiující se pastevní odchov skotu vytváfií pfiíznivé
podmínky pro moÏnost rozvoje parazitóz.
Vysoké ekonomické ztráty pfii parazitózách jsou dány pfiedev‰ím jejich
znaãnou roz‰ífieností a dále poãetností
druhÛ, které se obligátnû na infekcích
podílejí. V˘znamná je i moÏnost vzájemného pfienosu mezi ostatními druhy
domácích pfieÏv˘kavcÛ (ovce, koza)
a pfiípadnû i spárkatou zvûfií.
Importy plemenného materiálu pfiedev‰ím ze zemí s vysok˘m statusem
pastevních parazitóz vytvofiily nebezpeãí opûtovného nárÛstu pfiedev‰ím
tûch parazitóz, které byly v minulosti za
vynaloÏení cíleného úsilí v˘zkumu,
veterinární sluÏby a samotn˘ch chovatelÛ a zejména znaãn˘ch finanãních
nákladÛ v âeské republice zcela nebo
pfieváÏnû utlumeny. Jednalo se pfiedev‰ím o ekonomicky nejzávaÏnûj‰í parazitózy jako fasciolóza, plicní a gastrointestinální helmintózy a podkoÏní stfieãkovitost. Geografické a klimatické
podmínky na‰eho území a jeho ãlenitost vytváfií v‰ak trvale velmi pfiíznivé
podmínky pro jejich uplatnûní.
Endoparazitózy
Endoparazitózy zahrnují protozoární
onemocnûní, motoliãnatost, tasemniãnatost a stfievní a plicní ãervivost. Mezi
protozoárními onemocnûními má nejvût‰í v˘znam kokcidióza telat. Pro
zdraví skotu má v˘znam ãeleì Eimeridae a její dva rody Eimeria a Isospora.
V souãasné dobû je u skotu potvrzeno
12 druhÛ Eimerií. Klinické pfiíznaky se
nejãastûji objevují u tfiídenních aÏ tfiímûsíãních telat.Typick˘ je tûÏk˘ prÛbûh
onemocnûní s krvav˘m prÛjmem,
mnohdy doprovázen˘m nervov˘mi
poruchami a zv˘‰enou tûlesnou teplotou. Úhyny telat pfii tomto onemocnûní
jsou ãasté. Zvífiata, jeÏ onemocnûní
pfiekonají zaostávají v rÛstu, jsou
vyhublá. Diagnostika onemocnûní je
zaloÏena na nálezu oocyst ve v˘kalech
telat a u uhynul˘ch zvífiat na vy‰etfiení
Tabulka č. 4 – Příčiny ztrát telat
Prvotelky
Krávy
Celkem
Zmetání
a MNT
Těžký porod
Průjmy a další
inf. onemocnění
Náhlý úhyn
na pastvě
Úraz ve stáji
Celkem
1
2
3
2
1
3
1
15
16
0
3
3
0
2
2
4
23
27
43
44
obsahu stfiev. K léãbû doporuãené
moderní preparáty budou uvedeny na
facebooku (antikokcidika, biologická
agens). Prevence kokcidiózy se fiídí
individuálními podmínkami na farmû.
Hlavním krokem je nedrÏet telata v prostfiedí se silnou kontaminací vajíãky
kokcidií a pokud to jde, stfiídáním pastvin tak, aby se po mlad˘ch zvífiatech
následnû pfiepásala star‰ími zvífiaty
s vy‰‰í (vûkovou) rezistencí a nikoliv
naopak. CoÏ platí pro prevenci parazitóz obecnû.
Dal‰ím endoparazitózám (ale i ektoparazitózám) se budeme vûnovat
v následujících dílech.
Prevence endoparazitóz,
odãervovací program
K preventivním opatfiením proti
endoparazitÛm dále patfií:
1) Vypracování zdravotního plánu
podle konkrétních podmínek spoleãnû s veterinárním lékafiem.
2) Dbát na dobré zoohygienické podmínky v zimovi‰ti.
3) Mladá zvífiata pást na nezamofien˘ch pastvinách.
4) NepodceÀovat na pastvinû pfiezimující v˘vojová stádia parazitÛ.
5) Pravidelnû odãervovat zvífiata.
6) Vyãlenit ze spásání riziková (trvale
mokrá) místa.
7) ZvífiatÛm zajistit hygienické zásobování vodou.
8) Pravidelnû preventivnû vy‰etfiovat
v˘kaly.
9) Nepást, ale siláÏovat píci z nejvíce
infikovan˘ch ploch.
10) Seno z pozdních seãí zkrmovat
pozdûji.
11) NevyváÏet na vyuÏívané pastviny
ãerstv˘ hnÛj (napfi. pfii likvidaci
zimovi‰tû).
Lze konstatovat, Ïe pastevní vyuÏívání
zatravnûn˘ch ploch masn˘m skotem
vyÏaduje komplexní protiparazitární
ochranu, zaloÏenou na znalosti
pÛvodcÛ, jejich vãasné a spolehlivé diagnostice, úãinné prevenci a cíleném
a ekonomickém vyuÏívání antiparazitik.
Pastevní odchov masn˘ch stád spoleãnû s podnebím v na‰em geografickém pásmu je vhodnou kombinací
k rozvoji v˘vojov˘ch cyklÛ mnoha
parazitÛ. Silné parazitární invaze zpÛsobují jak pfiímé ztráty (zejména vy‰‰í
podíl konfiskovan˘ch ãástí tûla na jatkách a niÏ‰í kvalitu masa, pfiípadnû
zv˘‰en˘ úhyn zvífiat), tak ztráty nepfiímé
(sníÏení mléãné produkce, tj. sníÏení
hmotnosti odstavovan˘ch telat, nega-
tivní vliv na reprodukci, tj. sníÏení
plodnosti, a zv˘‰ení vnímavosti k ostatním onemocnûním, tj. vy‰‰í pravdûpodobnost k v˘skytu infekãních i neinfekãních onemocnûní).
Typick˘m nálezem v na‰ich podmínkách jsou smí‰ené parazitární invaze,
jejichÏ prevence vyÏaduje systémov˘
pfiístup. Doba odãervení, jeho ãetnost
a volba pouÏitého preparátu musí b˘t
zaloÏena na konkrétních znalostech
daného chovu, na prÛbûhu poãasí, druhovém nálezu parazitÛ a poãtech vajíãek parazitÛ v trusu zji‰tûn˘ch pfii kontrolním koprologickém vy‰etfiení. Proto
nelze obecnû fiíci, jaké antiparazitikum
je pro dan˘ chov „ideální“.
PouÏitelné jsou v na‰ich podmínkách
benzimidazoly (albendazol, fenbendazol, mebendazol, febantel, exfendazol,
oxibendazol) s úãinností na dospûlce
a s omezenou úãinností na v˘vojová
stádia plicní, stfievní i slezové ãervivosti
a ve dvojnásobn˘ch dávkách úãinné na
motolice a tasemnice. Dále imidazothiazoly (levamizol a tetramizol), které
vykazují dobrou úãinnost na dospûlce
plicní, stfievní i slezové ãervivosti a na
motolice i tasemnice, ale nemají Ïádn˘
vliv na larvy a nedospûlá stádia plicní,
stfievní a slezové ãervivosti. Na motolice lze aplikovat je‰tû preparáty obsahující clorsulon. âasto uÏívané ivermektiny a avermektiny mají velmi dobrou
úãinnost
proti
dospûl˘m
i nedospûl˘m stádiím plicní, slezové
i stfievní ãervivosti, ale samostatnû
nejsou úãinné na tasemnice a motolice.
Antihelmintika lze podávat perorálnû
formou roztoku (benzimidazoly a ivermektiny), injekãnû (imidazothiazoly,
clorsulon a ivermektiny) nebo ve formû
medikace jadrného krmiva. Tato
(poslední uvedená) aplikaãní forma je
ale z dÛvodu rizika vzniku parazitární
rezistence nejménû vhodná.
Prevence parazitóz musí splnit
tato kritéria:
1) Zabránit tûÏk˘m invazím, které jsou
doprovázeny zdravotními komplikacemi aÏ úhyny.
2) SníÏit kontaminaci pastvin v˘vojov˘mi stádii parazitÛ.
3) Minimalizovat dopad parazitóz na
uÏitkovost a reprodukci zvífiat.
4) Formou vy‰etfiení trusu kontrolovat
úãinnost odãervení a v˘voj imunity
nebo rezistence parazitÛ.
Koprologické vy‰etfiení
KaÏdému odãervení stáda by mûlo
pfiedcházet koprologické vy‰etfiení. Za
tímto úãelem lze odebrat smûsn˘ vzorek trusu (doporuãitelné kaÏdé 1,5 aÏ 2
mûsíce nebo pfii v˘skytu prÛjmÛ), ve
kterém je zastoupen ãerstv˘ trus 5 – 10
% zvífiat dané kategorie. Trus odebíráme nejlépe do speciálních uzavírateln˘ch vzorkovnic (trusovek) a uchováváme a transportujeme pfii teplotû 5 °C
co nejdfiíve (do 24 hodin) do pfiíslu‰ného Státního veterinárního ústavu.
Laboratorním vy‰etfiením se zjistí druhy
parazitÛ a poãet jejich vajíãek v 1 g
trusu (kvantitativní koprologie). Z poãtu
vajíãek endoparazitÛ v trusu se odvodí,
zda je odãervení nutné – léãbu bezpodmíneãnû vyÏadují nálezy 103 (tj. tisíc)
vajíãek v 1 g trusu. Zásadní chybou je
odãervení „naslepo“, bez pfiedcházejícího koprologického vy‰etfiení. Neznáme jaké typy endoparazitÛ jsou
v chovu zastoupeny a nevíme tudíÏ zda
zvolen˘ odãervovací preparát je ten
nejvhodnûj‰í. Souãasnû pokud není
odãervení nutné, zbavíme stádo i stfievních parazitÛ, které potfiebuje k formování imunity. Nález nûkter˘ch parazitÛ
(zejména motolic a tasemnic, ale
i nûkter˘ch typÛ slezové ãi plicní ãervivosti) pfii vy‰etfiení indikuje bezodkladné odãervení celého stáda.
Do programu prevence musí b˘t
zahrnuto i stfiídání pastvin. V praxi to
znamená, Ïe ãást (ideálnû minimálnû
tfietina) pastvin je nutné celoroãnû
pouze sekat a nevyuÏívat k pasení.
UmoÏnûní pfiístupu ultrafialového
záfiení aÏ na pÛdu a pfieru‰ení v˘vojov˘ch cyklÛ geohelmintÛ (smykování,
sekání nedopaskÛ) vede na pastvinû
k úhynu larválních forem parazitÛ.
V následujícím roce je potom moÏné
povaÏovat pastvinu za „ãistou“ a mûla
by se vyuÏít k první pastvû stáda nebo
k pastvû stáda po odãervení.
S ohledem na zabránûní v˘voje rezistence parazitÛ na podávan˘ pfiípravek
je nezbytné pfii odãervování dodrÏet
dávkování léãiva. Dávka by mûla b˘t
spí‰e na horní hranici doporuãen˘ch
dávek, preparát by nemûl b˘t nikdy poddávkován. VÏdy je nutné odãervit skuteãnû v‰echna zvífiata ve stádû (nesmí
Ïádné utéci) a pfii stanovení dávky je
potfiebné zohlednit jejich hmotnost.
Onemocnûní pohybového aparátu
Velmi dÛleÏitou oblastí je dobr˘ zdravotní stav pohybového aparátu zvífiat,
které tráví v˘znamnou ãást svého Ïivota
v pastevním areálu. Jeho onemocnûní
tvofií asi 15 % v‰ech chorob masného
45
skotu. PfieváÏnû jde o postiÏení paznehtÛ a to v podobû Rusterholzova
vfiedu, jeho v˘skyt je závaÏn˘ zejména
u plemenn˘ch b˘kÛ. Ojedinûle se vyskytují i jiné typy (místa) vfiedÛ, napfi. vfiedy
v oblasti bílé zóny (tzv. hnisavû dutá
stûna) ãi vfiedy ‰piãky paznehtu. Vfiedy
se nejãastûji nacházejí na vnûj‰ích paznehtech pánevních konãetin. Typická
lokalizace Rusterholzova vfiedu je v místû pfiechodu rohoviny chodidla v rohovinu patkovou smûrem k meziprstí.
Prvním klinick˘m pfiíznakem tohoto
onemocnûní je loÏisko tmavû Ïluté aÏ
ãervené rohoviny niÏ‰í tvrdosti, které je
citlivé na tlak. Pozdûji dojde v tomto
místû k vydrolení nekvalitní rohoviny,
k odhalení ‰káry paznehtní a její
infekci. Zánût ‰káry je bolestiv˘ a zvífie
na nûj proto reaguje rÛznû siln˘m stupnûm kulhání. Pokud nedojde vãas
k o‰etfiení otevfieného vfiedu, roz‰ifiuje
se zánût do hloubky, ãasto na ‰lachu
hlubokého ohybaãe, do kloubÛ a na
kost paznehtní. Hnisav˘m zánûtem je
potom postiÏen cel˘ prst a infekce prostupuje i do krevního obûhu. Léãba
vfiedÛ znamená individuální o‰etfiení
postiÏené konãetiny, resp. paznehtÛ.
Nejprve je nutno provést korekci rohoviny paznehtÛ. Potom se o‰etfiuje
vlastní defekt a to tak, Ïe se okolní
rohovina sefiezává pozvolnû, aby byl
zaji‰tûn plynul˘ pfiechod k neporu‰ené
rohovinû. Vlastní zanícená ‰kára paznehtní se poté o‰etfií dezinfekãním, pfiípadnû antibiotick˘m prostfiedkem.
U rozsáhl˘ch vfiedÛ je velkou pomocí
provedení chemického podkování.
Zatímco léãba nekomplikovan˘ch
(povrchov˘ch vfiedÛ) nepfiedstavuje pro
erudovaného a správnû vybaveného
paznehtáfie Ïádn˘ zásadní problém,
fie‰ení hlubok˘ch zánûtÛ prstu je
moÏné pouze chirurgick˘m zákrokem
veterináfie (resekce kloubu paznehtního, amputace prstu), vyÏaduje vût‰í
materiálové i technické zaji‰tûní
a navíc úspû‰nost léãby vzhledem ke
zpÛsobu chovu a hmotnosti chovan˘ch
zvífiat neb˘vá stoprocentní.
Vfiedy vznikají pÛsobením nûkolika
rÛznorod˘ch vlivÛ, pfiiãemÏ vizuálnû
stejn˘ vfied se ve dvou chovech mÛÏe
rozvinout pÛsobením rÛzn˘ch vlivÛ.
V˘sledkem pÛsobení v‰ech vyvolávajících vlivÛ je vÏdy po‰kození ‰káry paznehtní. Po‰kození (nejãastûji mechanické, ãi toxické) vede k jejímu nejprve
aseptickému zánûtu a tím k tvorbû
nekvalitní rohoviny nebo k úplné
zástavû tvorby rohoviny.
46
Dané problematice se pro velk˘ rozsah pfiíspûvku budeme vûnovat v dal‰ích
pokraãováních, stejnû jako v˘znamu
dal‰ích onemocnûní masného skotu.
VII. – ODBYT
A ZPRACOVÁNÍ
PRODUKCE
Problematice bude vûnována pozornost v dal‰ích pokraãováních.
VIII. – EKONOMIKA,
P¤EDPISY, DOTACE
Základní faktory,
ovlivÀující ekonomiku
ákladní faktory, ovlivÀující ekonomiku krav bez trÏní produkce
mléka:
1) Volba plemene (podle produkãního
zamûfiení, tj. na prodej chovn˘ch
nebo plemenn˘ch zvífiat, zástavového skotu, prodej odstávãat na
jatka, v˘krm vlastních telat).
2) Tûlesn˘ rámec.
3) Zdraví a konstituce.
4) Matefiské vlastnosti.
5) Systém plemenáfiské práce.
6) Technika chovu (osazení pastviny:
1 kráva/1,45 aÏ 2 ha).
7) Hmotnost telat pfii odstavu.
8) Poãet odchovan˘ch telat na 100 krav.
9) Vyhledávání fiíjí.
10) Sezónnost telení (zapou‰tûní).
11) Zaji‰tûní krmiv a v˘Ïiva (tûlesná
kondice).
12) Zdravotní stav (zejména po porodu,
ale i v rámci celé sezóny).
13) Kvalita masa.
Z
Ekonomika a provozní ukazatele
Mezi na‰e ménû oblíbené ãinnosti
patfií poãítání. Ale také víme, Ïe bez nûj
to jaksi nejde, vÏdyÈ v˘sledky dosaÏené
v poslední sezónû v na‰em chovu
potfiebujeme vyhodnotit. Operativnû
nûkteré údaje poãítáme pfiímo pfii jejich
získávání, ale k dÛslednému rozboru
mÛÏeme vyuÏít aÏ pozdnû podzimní
dny, kdy je jiÏ na farmû relativní klid.
Bûhem posledních dnÛ a mûsícÛ jsme
shromáÏdili celou fiadu dat, záznamÛ
o hmotnostech zvífiat, jejich onemocnûních, ztrátách a dal‰ích údajÛ, které je
tfieba úãelnû analyzovat a umût uplatnit
v dal‰ím chodu farmy. Uvádíme jen
nûkolik ukázek.
Hodnocení v˘sledkÛ vy‰etfiování
bfiezosti
Vyhodnocujeme bfiezost po jednotliv˘ch b˘cích s ohledem na schopnost
plemenic zabfieznout. Posoudit a zohlednit musíme i velikost stáda a dobu,
kterou b˘k u plemenic strávil. Ideální
v˘sledek (b˘k byl u stáda od 40 dnÛ po
otelení poslední plemenice, stádo má
kolem 30 ks plemenic a b˘k u nûj byl
bez zdravotních problémÛ 2 mûsíce) je
kolem 95 % bfiezích plemenic. Jeden
ná‰ virtuální b˘k má ale jalov˘ch 30 %
sv˘ch krav. Budeme hledat pfiíãinu, ale
uÏ s ním radûji nepoãítáme, jako
s hlavním b˘kem do pfiipou‰tûní. Pravdûpodobnû jej ponecháme v chovu
jako záloÏního b˘ka.
Hodnocení hmotnosti odstaven˘ch
telat
V‰echna telata, která odstavujeme od
krav váÏíme individuálnû. Máme pro to
nûkolik závaÏn˘ch dÛvodÛ.
Co a proã poãítáme:
1) PfiírÛstek odstaven˘ch telat dle stád –
tento ukazatel nám fiíká, zda
nemáme nedostatky v managementu
pastvy, stáda s v˘raznû niÏ‰ím pfiírÛstkem hmotnosti telat od narození
je tfieba analyzovat a najít pfiíãinu.
âasto to b˘vá hor‰í kvalita pastevního porostu ke konci odchovu. Je
tfieba zohlednit, Ïe mlad‰í telata
mívají lep‰í Ïivotní pfiírÛstek (ale
niÏ‰í absolutní hmotnost).
2) PfiírÛstek odstaven˘ch telat podle
otcÛ. RÛstové schopnosti telat podle
otcÛ mohou b˘t propastné, s rozdíly
aÏ na úrovni 0,3 kg dennû. CoÏ u 30
telat pfii odstavu v cca 210 dnech
mÛÏe ãinit v penûzích celou hodnotu plemenného b˘ka. Vidíme, Ïe
i pfii solidních a srovnateln˘ch pastvinách máme u jednoho na‰eho
stáda hor‰í pfiírÛstky o pfiibliÏnû 0,2
kg. Jde o potomstvo b˘ka, po kterém
se navíc i rodí vût‰í telata. Proto jej
z na‰eho stáda vyselektujeme.
3) Individuální pfiírÛstek chovn˘ch jalovic. PfiírÛstek jalovic pfii odstavu je
dán zejména mléãností jejich matek
a jejich schopností rÛst (zejména pfii
kvalitní v˘Ïivû a dobrém zdravotním
stavu). Pro dal‰í chov vybíráme
pouze zvífiata nadprÛmûrná ve srovnání s celou skupinou jaloviãek.
Hodnocení úrovnû ztrát telat
Na‰e poslední období telení jsme
v závûru loÀského roku zahajovali
s 205 bfiezími zvífiaty. Z toho bylo 22 ks
vysokobfiezích jalovic. Na podzim jsme
odstavili 178 telat coÏ ãiní 87 %
z poãtu bfiezích matek. Na tento v˘sledek nejsme nijak hrdí a musíme ho
pfiesnû analyzovat, abychom mohli
odstranit pfiíãiny. Pfiitom 90 % ztrát nám
pfiipadá na období telení aÏ do vyhnání
na pastvu. Anal˘zou (vãetnû rozboru
vy‰etfiení krmiv a krve postiÏen˘ch
telat) nacházíme pfiíãinu zejména ve
v˘skytu infekãních onemocnûní telat
a prokázaného deficitu stopov˘ch
prvkÛ (selenu, zinku a mûdi). Pro obû
uvedené pfiíãiny proto pfiijímáme opatfiení v oblasti zooveterinární péãe a ve
v˘Ïivû.
IX. – EKOLOGIE
P
odnikání v ekologickém zemûdûlství je upraveno Nafiízením Rady
(ES) 834/2007, Nafiízením Komise (ES)
889/2008 a zákonem ã. 242/2000 Sb.
o ekologickém zemûdûlství. KaÏd˘
chovatel, kter˘ hodlá podnikat v ekologickém zemûdûlství je povinen se
podrobit kontrole a registrovat se
u Ministerstva zemûdûlství âR. Od
data registrace zaãíná bûÏet pfie-
chodné období, které trvá pro ornou
pÛdu, trvalé travní porosty a chov
skotu dva roky. Po této dobû mohou
b˘t produkty ekofarmy certifikovány
a oznaãeny jako bioprodukty. Na na‰í
virtuální farmû o tomto zpÛsobu hospodafiení budeme zatím dále
jenom rozm˘‰let.
Pokraãování ãlánku je pfiipravováno
do dal‰ího ãísla
Zpravodaje âSCHMS.
Agrokomplex Nitra 2011
Ve dnech 17. – 21. 8. 2011 se
konala v Nitfie jiÏ tradiãní mezinárodní
v˘stava
Agrokomplex.
Zástupci na‰eho svazu se této
v˘stavy úãastní pravidelnû, nicménû leto‰ní rok se poprvé – na
pozvání kolegÛ ze ZCHMD na Slovensku – prezentoval âSCHMS
i jako spoluvystavovatel i s vlastním stánkem. Ten bûhem celé
akce nav‰tívilo bezpoãet chovatelÛ ze Slovenska, Maìarska,
Chorvatska, Ruska, ale i napfi.
Kosova. Doufejme, Ïe navázaná
spolupráce pfiispûje k propagaci
❒ Lajosmiszei Golf Csávoly – Šampion výstavy (foto: Jan Kopecký)
❒ Stánek Nitra 2011 (foto: Jan Kopecký)
ãesk˘ch chovÛ v zahraniãí. V˘stavu podpofiil svojí úãasti i pfiedseda âSCHMS ing. Vráblík.
Vzhledem k nákazové situaci
(IBR) byl v˘bûr zvífiat na v˘stavu
velice
omezen.
Náv‰tûvníci
v˘stavy mohli shlédnout pouze 30
ks, a to 27 ks charolais, 2 ks limusin
a 1 ks aberdeen angus. I tak velk˘m
úspûch pro chovatele masn˘ch
plemen bylo získání titulu „·ampion v˘stavy Nitra 2011“ pro plemenného b˘ka charolais
Lajosmizsei Golf Csávoly.
❒ RD Tekovsné Nimce – 1. místo kolekce CH (foto: Jan Kopecký)
47
Zasedání European Beef Simmental Group
Na základû pozvání pracovní
skupiny evropsk˘ch chovatelÛ
Masného simentála – European
Beef Simmental Group se skupina
chovatelÛ ing. Chytil, ing. Gergela,
zástupce junior teamu Láìa
Chytka ml. a za PK âSCHMS Jan
Kopeck˘ zúãastnila ve dnech
28. 6. – 1. 7. 2011 v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat v Dánském
Herninngu.
Po pfiíjezdu do Herningu dne
28. 6. ve veãerních hodinách jsme
byli pfiivítáni pfiedsedou dánské
asociace MS Henning Hansenem,
kter˘ je znám na‰im chovatelÛm
jako bonitér plemene MS na
národních v˘stavách. Ráno 29. 6.
2011 jsme se pfiipojili ke skupinû
chovatelÛ z Nûmecka, ·v˘carska,
Velké Británie, Irska, Rakouska,
Dánska a vyrazili jsme na celodenní prohlídku farem v stfiední a severní ãásti poloostrova Jutland.
❒ Boniteři (foto: Jan Kopecký)
První zastávka je u pana Vagn
Thykjaera na farmû Hestehaven,
která se rozkládá na plo‰e 41 ha
a je na ni chováno 25 krav. Po
ukázce zvífiat, pfiipravovan˘ch na
v˘stavu v Herninngu, jsme na
pastvû mûli moÏnost shlédnout
solidní krávy v nadprÛmûrné kondici, v‰echny váÏící okolo 1000 kg.
Mezi plemenicemi byla i kráva
Hestehaven Blis, matka b˘ka
Hestehaven Daddi (ZSI 715), kter˘
je vyuÏíván v inseminaci i âR.
V chovu je vyuÏívána pouze inseminace, nejvíce pouÏívan˘m b˘kem je zde nûmeck˘ b˘k Exodus
PP, ale na farmû je pouÏíván i ãesk˘
b˘k Agrochyt Prima PP, coÏ potû‰ilo pfiedev‰ím mladého Láìu.
48
❒ Chovatelská skupina Lykke (foto: Jan Kopecký)
Dal‰í zastávkou byl legendární
chov pana Pedersena – farma Vingegaard. Po pfiedvedeni inseminaãních b˘kÛ Vingegaard Columbus PP (ZSI 713) váÏícího 1550 kg
a Vingegaard Crassuse (ZSI 714)
s neuvûfiitelnou hmotností 1740 kg
jsme mûli moÏnost prohlídky
krav a jalovic na pastvinû, které
byly v normální
chovné kondici,
vãetnû
pûkné
matky jiÏ zmínûného Vingegaard
Columbuse. Pan
P e d e r s e n
zavzpomínal na
první
kontakt
s ãesk˘mi chovateli v roce 1991,
zejména na firmu UNICHOV a.s.,
která zde zakoupila b˘ka Bahama
2 a stádo jalovic, které bylo jedním z prvních stád masného
simentála v âR a je‰tû do dnes Ïijí
potomci tûchto zvífiat v chovu
ZD Podlesí Roãov.
Tfietí nav‰tívenou farmou byla
souãastná ‰piãka
v Dánsku. Jde
o farmu Lykke,
kde na 30 ha
hospodafií pan
Kim Lykkegaard
s rodinou. Chovu se vûnují
po práci. Chovají
19 krav vãetnû
mladého skotu. ❒ Skupina jalovic
Z této farmy pochází nám velice
známí b˘ci jako Lykke Sirius P (ZSI
283) a Lykke Atlantis (ZSI 390). Po
tûchto b˘cích zde jsou zde
k vidûní v˘stavní zvífiata. V‰echna
zvífiata jsou zde ochoãená, velkého tûlesného rámce,vût‰ina
z nich Ïemlového zbarvení.
V chovu je reprodukce zaji‰Èována pouze inseminací. V posledních letech je zde pouÏívána
v hojném poãtu rohatá genetika
z Irska a Británie, jelikoÏ velká vût‰ina krav v chovu jsou homozygotnû bezrohé. Mlad˘ Láìa
Chytka si pfiipadal jako ve snu.
V‰e, co znal do souãasnosti
pouze z internetu, mûl v reálu
pfied sebou. Nejradûji by koupil
cel˘ chov, ale údajnû nemûl od
táty a str˘ce tak velké kapesné.
Pfiedposlední
farmou
byla
typická „hobby“ farma Stenbakem, jejímÏ majitelem je lékafi –
stomatolog pan Kristianse. Ten
chová 14 krav, vût‰inou po otci
Hedetoft United (ZSI 400), kter˘
(foto: Jan Kopecký)
❒ Sneubum Campari (foto: Jan Kopecký)
pÛsobil v chovu 4 roky. V souãasné dobû zde pÛsobí dal‰í inseminaãní b˘k Sneubum Campari
a u jalovic velice pûkn˘ b˘k Lykke
Elmer (otec Holm Ulrick). K vidûní
jsou jalovice, které váÏí i pfies
600 kg ve 12 mûsících, ale i tak
je chovatel nechává na zapu‰tûní
do dvou let, coÏ je pro nás nepochopitelné.
Posledním chovem pfii na‰em
putování po dánském venkovû
byla farma patfiící jiÏ zmínûnému
pfiedsedovi dánské asociace MS
Heningu Hansenovi. Setkáváme
se zde s vyrovnan˘m stádem krav
a jalovic, takové jaké je moÏno
vidût i u nás v âR. Pfiedev‰ím
systém a v˘Ïiva krav je velice
podobná chovu v âR. Pfiipou‰tí se
zde ve 14 aÏ 16 mûsících. V souãastné dobû jsou vyuÏíváni pfiedev‰ím nûmeãtí b˘ci Steinadler
PP, Rosenhertz PP a Exodus PP.
Dal‰í den na‰í náv‰tûvy byl cel˘
vûnován v˘stavû v Herningu. Celkem soutûÏilo 60 ks, které hodnotil bonitér David Lowry z Velké
Británie. Nejvíce nás ohromují zvífiata po Lykke Siriusovi, kter˘ je
v tomto ohledu doopravdy ã. 1
a jiÏ zmínûn˘ plemenn˘ b˘k
❒ Vingeggard Crassus (foto: Jan Kopecký)
Vingegaard
Crassuse. Jedin˘m rozãarováním pro nás bylo
hodnocení jalovic, kde byly kategorie jalovic aÏ
do vûku 36 mûsícÛ. Samozfiejmû jalovice odpovídaly hmotností a tûlesn˘m
rámcem vûku,
ale podle názoru
nejen na‰í skupiny tyto kategorie do soutûÏe
plemene masn˘ simentál nepatfií.
Na plné ãáfie zde zvítûzila témûfi
ve v‰ech kategoriích, vãetnû chovatelské skupiny, farma Lykke. Zvífiata z této farmy byla jsou minimálnû o úroveÀ
v˘‰ neÏ ostatní
vystavovaná. Novinkou na v˘stavû bylo tzv. „sladûní oka pfii hodnocení masného
simentál“. BonitérÛm ze v‰ech 8
zemí bylo pfiedvedeno 6 jalovic
a úkolem kaÏdého bonitéra ❒ Vingeggard Amalie
bylo porovnat jalovice podle své pfiedstavy. Potû‰itelné bylo, Ïe nebyly mezi pofiadím jednotliv˘ch boniterÛ, Ïádné
v˘razné rozdíly. Dal‰í takovéto
srovnání by mûlo probûhnout na
v˘stavû Grüne Woche v Berlínû
v lednu 2012. Veãer byl zakonãen
slavností s obãerstvením pod stanem pfiímo na v˘stavi‰ti.
Pátek patfií jednání pracovní
skupiny „Evropsk˘ masn˘ Simentál“. Dopoledne zasedala odborná
pracovní
skupina fie‰ící globální problémy
plemene. V rámci jednání pracovní skupiny,
které se zúãastnily v‰echny zastoupené zemû
vÏdy po 2 zástupcích (za âR
Kopeck˘ a Chytil), jsme se pfiihlásili k práci
v pracovní sku-
pinû Evropsk˘ Masn˘ Simentál.
Jednání se zab˘valo problematikou zbarvení a standardy plemene v jednotliv˘ch zemích.
Zásadnû jsme se postavili proti
poÏadavku
umoÏnit
v˘skyt
ãern˘ch znakÛ a pfiípadnû tolerance plá‰Èového ãerveného
zbarvení.
Otevfiena byla i otázka spoleãné
metodiky lineárního hodnocení.
Ze strany na‰í a anglické delegace
zaznûla i v˘tka k vûku hodnocen˘ch jalovic a neotelen˘ch krav
pfii v˘stavû v Herninngu. Odpoledne
pokraãovalo
zasedání
odborn˘mi pfiedná‰kami o systému testace plemenn˘ch b˘kÛ
v Dánsku (p. Nielsen). Úãastníci
jednání byli v krátké prezentaci
seznámeni s ãinností âSCHMS
PP (foto: Jan Kopecký)
pfiedev‰ím s dÛrazem na plemeno
Masn˘ simentál v âR.
Jsem pfiesvûdãen, Ïe na‰e malá
skupina velmi dobfie presentovala âeskou republiku v rámci
novû formující se organizace
chovatelÛ plemene Masn˘ simentál. Pochválit chci pfiedev‰ím
Láìu Chytku, kter˘ ‰okoval
v‰echny úãastníky sv˘mi znalostmi rodokmenÛ jednotliv˘ch
linií b˘kÛ a i dobrou angliãtinou.
Nechci opomenout ani Karla
Gergelu, kter˘ svojí „gergelovkou“ pfiispûl k navázání tûch nejlep‰ích partnersk˘ch vztahÛ.
Za plemennou knihu jsem rád,
Ïe se nám doufám podafiilo prezentovat dal‰í masné plemeno na
evropské úrovni a vûfiím, Ïe tato
náv‰tûva pfiispûje k dal‰ímu rozvoji spolupráce mezi chovateli
masného simentála. Dal‰í setkání
pracovní skupiny European Beef
Simmental Group je naplánováno
na 22. 01. 2012 v Berlínû v rámci v˘stavy Grüne Woche.
49
Lib‰tát 18. 7. 2011
aneb Beef Cattle Parade potfietí
Mnozí z vás si jistû vzpomenou na poslední ãíslo Zpravodaje z roku
2005, kde bylo referováno o putovní v˘stavû nejlep‰ích Ïánrov˘ch fotografií masného skotu z archivÛ inspektorÛ i chovatelÛ, která zaãala vernisáÏí 16. 11. 2005 v restauraci Aston v Praze. Pfies prvotní nad‰ení
k pofiádání podobné akce se druhé, ne uÏ tak slavné, pokraãování uskuteãnilo aÏ loni pfii vánoãním zasedání v˘boru svazu. V Astonu byla instalována v˘stava fotografií v‰ech 16 plemen registrovan˘ch v plemenn˘ch
knihách. Opût sklízela obdiv náv‰tûvníkÛ restaurace a pfiispívala
k náv‰tûvnosti podniku, a to aÏ do zaãátku ãervence tohoto roku. Pravdûpodobnû by tam byla dosud. ALE. Na‰el se zapálen˘ chovatel masného skotu, kter˘ si je vûdom, Ïe propagace masného skotu není nikdy
dost a osvûta je potfiebná. Tím chovatelem je pan Gustav Hodboì z Lib‰tátu. Od slov k ãinÛm nemá daleko. Se zámûrem uspofiádat v˘stavu
seznámil zastupitelstvo mûsteãka, které nebylo proti. V mûsteãku je hospod nûkolik, nav‰tûvují je pfiedev‰ím ‰tamgasti. Proto
bylo rozhodnuto, Ïe v˘stava bude v místním kinû, kam chodí v‰ichni místní a o prázdninách i chalupáfii s dûtmi. Kino, které
my star‰í známe z dûtství, v‰ichni jsme do takov˘ch chodili. První aÏ tfietí fiada za kaãku, poslední fiada za kaãky tfii. A vestibul. Na stûnách kolorované plakáty ikon filmového plátna, dnes filmov˘ch star na akãních plakátech. Také cena vstupného
se zmûnila, ale ten duch oãekávání zatím nepoznaného dobrodruÏství, velké filmové lásky ãi vítûzství dobra nad zlem, ten
v tom vestibulu stále Ïije jak pfied padesáti lety. Do tohoto magického prostoru se ve‰ly tfii velké oboustranné panely, tedy celkem 6 ploch k instalaci fotografií. Dvû plochy k pfiedstavení v‰ech registrovan˘ch plemen (tedy fotografií z druhé v˘stavy),
dal‰í dvû poslouÏily k v˘stavû pÛvodních fotografií z Beef Cattle Parade a na dvou se presentují ãtyfii místní chovatelé.
Chov rodiny Hodboìov˘ch, kter˘ byl zaloÏen v r. 2009 nákupem 4 bfiezích jalovic plemene Gasconne, roz‰ífien v roce
2010 nákupem dal‰ích 4 jalovic stejného plemene. V souãasné dobû obhospodafiuje 17 ha. Pase 4 krávy, 5 jalovic, 4 telata
a vykrmuje 3 b˘ky. Chov je zapojen v KUMP.
Farma rodiny Mal˘ch – rodina obhospodafiuje 40 ha. Chová kfiíÏence ãeské straky s plemenem Charolais. Mají 11 krav,
14 jalovic, 6 telat. B˘ky vykrmují, v souãasnosti je jich 10.
Farma Jana Vedrala byla zaloÏena v r. 1992 na celkem 44 ha. Od roku 2008 chovají masn˘ skot, kter˘ byl zaloÏen pofiízením 15 kfiíÏenek s plemenem Charolais. V souãasnosti chovají 11 krav, 11 telat (natalita 100%!) a 3 jalovice. Odstav prodávají.
Chov DS AGRO Lib‰tát – chov krav bez trÏní produkce mléka zaloÏen v roce 2010 kfiíÏením pÛvodních krav âESTR
s plemeny Limousine a Masn˘ simentál. Souãasn˘ stav 32 krav, 27 telat. Lep‰í jaloviãky zÛstávají na obnovu stáda, ostatní
zástav je urãen k prodeji.
K vernisáÏi zval sám starosta místním rozhlasem a na akci vyslal místního kronikáfie, takÏe v˘stava trvale zÛstane zapsána
v elektronické podobû v análech Lib‰tátu. 18. ãervence v 18 hodin se vestibul kina zaplnil náv‰tûvníky, mezi kter˘mi byl
mimo jiné i nûkdej‰í rektor V·E Stanislav Hradeck˘, rodák Lib‰tátsk˘.
Témûfi okamÏitû se rozpoutala neformální beseda, v rámci které byla
pfiedstavena ãinnost svazu a registrovaná plemena. Velice rychle se
debata stoãila na kvalitní hovûzí maso. Limousine je krásn˘, ale biftek je
biftek, známe to. Tohoto tématu se tvÛrãím zpÛsobem chopil mal˘
Gustík HodboìÛ, kter˘ kaÏdému ukazoval na zadky b˘kÛ plemene BM
se slovy: „To je ma‰íãko“. Prostû odborník.
Nelze se podivovat nad neznalostí masn˘ch plemen, zvlá‰tû tûch novû
zapsan˘ch. ZaráÏející je ale naprostá neinformovanost o hovûzím mase,
jeho kvalitû. Nikdo nevûdûl o tom, Ïe fiezník musí deklarovat kategorii
poraÏeného zvífiete,
jeho pÛvod, datum
poráÏky atd. Jak
vy‰lo najevo, tady nás ãeká dlouhá práce na poli neoraném. Vûfime, Ïe
v˘stava fotografií a propagaãní materiály svazu v˘raznû pfiispûly k roz‰ífiení obzorÛ v‰ech náv‰tûvníkÛ kina. Vûfime, Ïe pfiítomné hospodyÀky
dodrÏely, co si pfiedsevzaly. A to, Ïe proÏenou místního fiezníka
a donutí ho prodávat jen ovûfienou kvalitu. Dle jejich odhodlání nelze
fiezníkovi závidût. Snad nedo‰lo k fyzickému pfiesvûdãování.
Na vernisáÏ se, pfies publicitu místním rozhlasem, nedostavil Ïádn˘
zapfiísáhl˘ odpÛrce konzumace masa, nekonala se vegetariánská demonstrace. Asi nejsou mezi místními ani mezi chalupáfii.
V˘stava bude instalována minimálnû do konce prázdnin. Najde se pokraãování jinde? Jednoznaãnû: bylo by záhodno.
Fotografie i propagaãní materiály svazu budou dopraveny na místo. VáÏení chovatelé zamyslete se. Nestojí to mnoho
práce. Zv˘‰íte informovanost vefiejnosti ve va‰em mikroregionu, podpofiíte zv˘‰ení poptávky po kvalitním hovûzím mase.
S minimálním vkladem dal‰í krok v boji o spokojeného konzumenta hovûzího a v koneãné fázi i spokojeného chovatele.
Hubert Herrmann
50
Na velikosti záleÏí!
Pavel Káãer, Jihoãesk˘ chovatel a.s.
Chovatelé kaÏd˘ rok na podzim
zvaÏují nûkolik kriterií pro to, zda
se konkrétní plemenn˘ b˘ãek
více ãi ménû hodí jako adept pro
odchov. Jedním z kriterií by mûl
b˘t a také je tûlesn˘ rámec zvífiete.
Za tûlesn˘ rámec kaÏd˘ rok
vypadne z odchoven i u chovatelÛ nûkolik zvífiat. Není to sice
nejãastûj‰í dÛvod pro negativní
selekci, ale v prvních testech
posledních dvou let ‰lo o 36 b˘kÛ.
M˘m skromn˘m cílem bylo najít
souvislosti a vodítka pro to, jak se
vyhnout odchovu b˘kÛ, ktefií
budou následnû vyfiazeni za velikost tûla. Podûkování zaslouÏí
fieditel PK âSCHMS p. Kopeck˘,
kter˘ byl velmi nápomocen s daty
k této anal˘ze.
Pro zaãátek jen drobná rekapitulace hodnocení velikosti tûla.
Prvním vodítkem pro velikost tûla
je samozfiejmû velikost tûla
rodiãÛ,
poprvé
objektivnû
bychom mûli znát velikost pfii
hodnocení zvífiete v 210 dnech,
zcela jistû známe v˘‰ku na
zaãátku testu a v˘‰ka na konci
testu jiÏ rozhodne definitivnû
o osudu b˘ka. KdyÏ hovofiíme
o v˘‰ce b˘ka musíme rozli‰ovat
v˘‰ka absolutní a v˘‰ku relativní
v bodech. Smûrodatná je samozfiejmû v˘‰ka v bodech, protoÏe
ta zohledÀuje plemeno, vûk
i pohlaví zvífiete. V˘poãet je relativnû sloÏit˘, a pokud se chcete
orientovat doporuãuji poÏádat
o vyti‰tûní sestavy va‰eho inspektora Svazu. Jistû Vám rád vyhoví.
Pro zjednodu‰ení jsem se vûnoval pouze dvûma plemenÛm, a to
plemeni simentál a plemeni
limousine. Plemeno simentál
jsem si vybral jako zástupce plemen velkého rámce a plemeno
limousine jako velmi populárního
zástupce plemen francouzsk˘ch.
Ostatní plemena je moÏno rozebrat na poÏádání, nicménû zákonitosti se jeví jako velmi podobné.
Samotné v˘sledky dle plemen
jsou uvedeny v textu, grafech
a tabulkách níÏe, ale já si dovolím
shrnout je uÏ na zaãátek. Kardinální otázka ãíslo jedna zní jak
vybrat b˘ka do odchovu (aÈ uÏ
u chovatele nebo do odchovny)
aby nevypadl na v˘‰ku tûla? V˘‰e
uvedené závûry jen potvrzují
zdravou logiku a selsk˘ rozum.
Zde je pofiadí, kterému byste mûli
vûnovat pozornost:
• vybírejte do odchovu b˘ky
s nadprÛmûrnou vlastní v˘‰kou
na zaãátku testu (v 210 dnech) –
Ïe bude mal˘ b˘k, kter˘ má na
zaãátku testu 6 bodÛ je témûfi
statistick˘ nesmysl
• vybírejte b˘ky s nadprÛmûrn˘m pfiírÛstkem do odstavu –
pokud se zvífie rovnomûrnû rozvíjí jiÏ od mládí, tak je velká
pravdûpodobnost, Ïe v˘‰ková
kriteria splní
• vybírejte b˘ky dle PH rodiãÛ –
velikost otce i matky má velk˘
vliv na velikost jejich synÛ na
konci odchovu, ale pozor mÛÏe
vypadnout i b˘k, u nûhoÏ je prÛmûr rodiãÛ nad 110 body (ale
b˘k mûl na zaãátku testu sám 3
za velikost).
Ostatní vlivy jsou málo v˘znamné, jsou splnûny nebo je nemÛÏete ovlivnit. Vliv má napfiíklad
absolutní pfiírÛstek v testu, ale od
hodnoty 1500 gramÛ jej jiÏ nemu-
Tabulka ã. 1 – Genetické korelace (v %) pro velikost tûla nebo zmûnu velikosti tûla
v prÛbûhu odchovu
Činitel ovlivňující velikost
Velikost býčka na začátku odchovu
Přírůstek býčka od nar. do odstavu
PH otce pro velikost těla
PH matky pro velikost těla
Přírůstek v testu
Věk býčka na začátku odchovu
Velikost na konci testu
Zvětšení velikosti v bodech
v průběhu odchovu
simentál
limousine
simentál
limousine
75
48
39
40
23
–12
70
38
33
38
26
–9
–33
–18
6
–5
15
–8
–39
–10
–7
16
21
–26
síte fie‰it. Vy‰‰í pfiírÛstek jiÏ v˘‰ku
pozitivnû neovlivní.
Co dûlat a jak pfiem˘‰let, kdyÏ
váhám nad b˘kem, kter˘ je uÏ pfii
odstavu mal˘ a já se rozhoduji,
zda jej do odchovu zafiadit? Jen
na okraj: do odchovu jdou i b˘ci
se 2 body na zaãátku testu a na
velikost na konci testu vychází!
Zde uÏ vÛbec není situace tak jednoznaãná. Musím uvaÏovat, zda
se b˘ãek v prÛbûhu testu
„nezmen‰í“ nebo dokonce zda
relativnû naroste (absolutnû
samozfiejmû naroste vÏdy, pokud
není klinicky nemocn˘). Jaké jsou
tudíÏ doporuãení pro tento pfiípad:
• nespoléhejte na PH rodiãÛ pro
velikost tûla – její vliv na dal‰í
rÛst b˘ka v odchovu je mal˘
• nespoléhejte na pfiírÛstek b˘ka
do odstavu – nadprÛmûrn˘ pfiírÛstek do odstavu vût‰inou
znaãí, Ïe zvífie roste na hranici
sv˘ch moÏností a vût‰í uÏ
nebude
• vût‰í ‰anci mají narÛst zvífiata,
která jsou na hranû s pfiírÛstkem do odstavu – nevyuÏili svÛj
rÛstov˘ potenciál a v kombinaci
s vy‰‰ím pfiírÛstkem v odchovu
narostou i do v˘‰ky
• vût‰í ‰anci narÛst mají zvífiata
mladá – jejich rÛstová kfiivka jím
dává vût‰í ‰anci se zvût‰it
A jaké by bylo moje doporuãení
na závûr: do odchovu patfií b˘ci
velikostnû nadprÛmûrní. Není pfiíli‰ rozumné odchovávat b˘ky
malé, ktefií jsou bezproblémoví
v pfiírÛstku. Je moÏno uvaÏovat
eventuelnû o tom, zafiadit do
odchovu b˘ka, kter˘ má jiné
cenné vlastnosti a kter˘ je mal˘
v dÛsledku nûjakého jasnû definovaného problému pfied zafiazením do odchovu. Typicky napfiíklad onemocnûní matky nebo
chyba v managementu, kdy je‰tû
b˘k plní kriteria, ale jeho rámec
tím mohl b˘t doãasnû ovlivnûn
do mínusu. Jen poãítejme s tím,
Ïe u takov˘ch zvífiat znamená
kaÏdé dal‰í ‰kobrtnutí v odchovu
témûfi vÏdy ãervenou kartu
v podobû ortelu vyfiazen
pfied ZV – VT.
51
Graf ã. 2 – Absolutní velikost zvífiat plemene limousine
v prÛbûhu odchovu
velikost zvířat v cm
velikost zvířat v cm
Graf ã. 1 – Absolutní velikost zvífiat plemene simentál
v prÛbûhu odchovu
věk zvířat simentál ve dnech
Graf ã. 4 – Relativní velikost zvífiat plemene limousine
v prÛbûhu odchovu
velikost zvířat v bodech
velikost zvířat v bodech
Graf ã. 3 – Relativní velikost zvífiat plemene simentál
v prÛbûhu odchovu
věk zvířat limousine ve dnech
věk zvířat simentál ve dnech
body zvířat SM za velikost na začátku odchovu
52
Graf ã. 6 – Vztah velikosti zvífiat LI na zaãátku odchovu
k velikosti na konci odchovu
body za velikost na konci odchovu
body za velikost na konci odchovu
Graf ã. 5 – Vztah velikosti zvífiat SM na zaãátku odchovu
k velikosti na konci odchovu
věk zvířat limousine ve dnech
body zvířat LI za velikost na začátku odchovu
Graf ã. 8 – PfiírÛstek b˘ka LI do odstavu ve vztahu k velikosti na
konci odchovu
velikost býka na koci testu
velikost býka na koci testu
Graf ã. 7 – PfiírÛstek b˘ka SM do odstavu ve vztahu k velikosti
na konci odchovu
přírůstek simentál býka do odstavu
Graf ã. 10 – Velikost zmûny velikosti LI b˘ka v odchovu
(v bodech) dle pfiírÛstku do odstavu
změna velikosti býka v průběhu odchovu
změna velikosti býka v průběhu odchovu
Graf ã. 9 – Velikost zmûny velikosti SM b˘ka v odchovu
(v bodech) dle pfiírÛstku do odstavu
přírůstek limousine býka do odstavu
přírůstek simentál býka do odstavu
přírůstek limousine býka do odstavu
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2011
III. turnus – B˘ci narození 1. 7. 2010 – 31. 10. 2010 na OPB a OCH
Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu
www.cschms.cz (sekce odchovny PB)
53
Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ ve v˘sledcích
V˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ z II. turnusu jsou úspû‰nû za námi. Na rozdíl od v˘bûrÛ z I. turnusu nebyly
zaznamenány Ïádné v˘razné rekordy, které by bylo záhodno zmiÀovat, vraÈme se proto k such˘m
komentáfiÛm fiádkÛ a sloupcÛm
v tabulkách.
Z posledního fiádku tabulky ã. 1 je
patrné, Ïe v I. a II. turnusu leto‰ního roku byli do odchovu zafiazeni
celkem 1172 b˘ci, do plemenitby
bylo vybráno 859 b˘kÛ, vyfiazeno
bylo 308 b˘kÛ, 5 b˘kÛ bylo odroãeno. Nejroz‰ífienûj‰í plemeno
Charolais bylo v odchovu zastoupeno celkem 403 b˘ky, z toho
81 b˘k byl odchováván u chovatelÛ.
Následuje plemeno Masn˘ simentál
s 240 b˘ky v odchovu, z toho
45 u chovatele. Jen o málo zaostává
plemeno Aberdeen angus s 222
b˘ky v odchovu, z toho ale 102 b˘ci
odchovávaní u chovatele. To je
v porovnání se v‰emi plemeny
první místo na bednû, jak se fiíká
o parník. Naopak u chovatele nebyl
odchováván ani jeden b˘k plemene
Hereford a plemene Belgické
modré.
Je nabíledni, Ïe ne v‰ichni zafiazení b˘ci jsou vybráni do plemenitby. Vût‰ina z vyfiazen˘ch vypadne je‰tû pfied základními
v˘bûry. DÛvodem b˘vá pfiedev‰ím
nízk˘ pfiírÛstek, podlimitní roãní
hmotnost ãi mal˘ tûlesn˘ rámec.
ObraÈme pozornost k tfietímu
sloupci od konce nazvanému
„vyfiazeni pfied“ a porovnejme ho
s pát˘m od konce, kter˘ je nadepsán „v testu“, vÏdy druh˘ fiádek
vûnovan˘ danému plemeni, tedy
odchov u chovatele. Na první
pohled zaujme ãíslo 25 v fiádku
vûnovanému plemeni Aberdeen
Angus. Tolik b˘kÛ uvedeného plemene bylo vyfiazeno pfied ZV. Je to
více neÏ dvakrát tolik kolik jich bylo
vyfiazeno na odchovnách aã u chovatele byla ménû neÏ polovina
v‰ech b˘kÛ do odchovu zafiazen˘ch. PfiestoÏe 25 je v daném
sloupci ãíslem nejvy‰‰ím, je to „jen“
25 % z b˘kÛ zafiazen˘ch k odchovu
54
Tabulka ã. 1 – V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za rok 2011 – dle plemen
Hubert Herrmann, Jan Kopeck˘,
âSCHMS
Tabulka ã. 2 – RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2011 dle plemen (mimo b˘kÛ odroãen˘ch)
u chovatele. HÛfie dopadl odchov
u chovatelÛ plemene Masn˘ simentál. Vyjádfieno v procentech vy-
padlo pfied základním v˘bûrem
27 % b˘kÛ ze zafiazen˘ch. Za nepodafien˘ odchov u chovatele lze
povaÏovat odchov b˘kÛ francouzsk˘ch rustikálních plemen. Pfied
základním v˘bûrem bylo vyfiazeno
40 % b˘kÛ plemene Salers a 44 %
b˘kÛ plemene GS.
Z posledního sloupce tabulky
mÛÏeme vybrat plemena, která
byla pfii v˘bûrech nejúspû‰nûj‰í.
100 % vybran˘ch b˘kÛ nacházíme
u plemene Belgické modré. Oba
zafiazení byli vybráni. Druhé místo
obsadili b˘ci plemene Limousine –
81 % vybran˘ch ze zafiazen˘ch.
Bronzovou medaili pfiedáme b˘kÛm plemene Aberdeen angus se
75 % vybran˘ch. Velmi tûsnû
s bramborovou medailí se umístili
b˘ci plemen Hereford – 74 %.
V tabulce ã. 2 je uvedena rÛstová
schopnost b˘kÛ zafiazen˘ch do
odchovu a b˘kÛ vybran˘ch do plemenitby. Na první pohled je patrné,
Ïe prÛmûrné hodnoty v‰ech ukazatelÛ rÛstu jsou vy‰‰í u b˘kÛ
vybran˘ch neÏ u b˘kÛ do odchovu
zafiazen˘ch. Je to logické, vybíráni
jsou ti lep‰í. PfiírÛstek v testu nad
úrovní 1800 g je jistû impozantní.
Pokud bychom se drÏeli tohoto
ukazatele, z porovnání by vypadli
b˘ci odchovávaní u chovatele, kde
se tento ukazatel nesleduje. Aby
porovnání rÛstové schopnosti mezi plemeny bylo spravedlivé a zahrnovalo v‰echny b˘ky do odchovu
zafiazené, v‰imnûme si roãních
hmotností a Ïivotního pfiírÛstku,
tedy ukazatelÛ, které se sledují
u v‰ech b˘kÛ. 580 kg roãní hmotnosti a 1511 g Ïivotního pfiírÛstku.
To jsou velice dobré v˘sledky
zaznamenané u b˘kÛ plemene
Masn˘ simentál. První na bednû.
Napravo od vítûze, druzí na bednû
jsou b˘ci nejroz‰ífienûj‰ího plemene – Charolais. Na vítûze ztrácejí
22 kg v roãní hmotnosti a 50 g
v Ïivotním pfiírÛstku. Napravo od
vítûze si na tfietí pfiíãku bedny
stoupnou b˘ci plemene Aberdeen
angus. Od stfiíbra je dûlí jen 6 kg
roãní hmotnosti a 23 g Ïivotního
pfiírÛstku.
O peníze jde aÏ v první fiadû. Ne
tak u nás. Peníze jsou zafiazeny aÏ
do tabulky ã. 3, z které vypl˘vá, Ïe
nejvíce se platí za to ãeho je málo.
Dva b˘ci plemene Belgické modré
byli prodáni v prÛmûru za sto a pÛl
tisíce Kã. Témûfi 97 tis. Kã zaplatili
v prÛmûru noví majitelé za b˘ky
plemene Limousine. Za prÛmûrnou
55
Tabulka ã. 3 – PrÛmûrné ceny dle plemen
d’Aquitaine, za které se
platilo bezmála 90 tisíc
Kã. Velmi mal˘ zájem
projevili kupci o b˘ky
plemen Piemontese
a Gasconne, Ïádn˘
zájem nebyl na aukci
o b˘ky plemene Salers.
V tabulce ã. 4 jsou
uvedeny prÛmûrné hodnoty lineárního hodnocení, které se pro-
spektra jsou body za utváfiení zádû
a její osvalení – od 5ti do 6ti (s v˘jimkou b˘kÛ plemene Belgické modré).
Je patrné, Ïe tady je prostor pro
Ïádoucí zlep‰ení. Dlouhá a ‰iroká
pánev je ukazatel snadnosti telení
a také prostor pro navû‰ení masa.
VÏdyÈ pfiedev‰ím osvalení je to podstatné v chovu masného skotu.
V tabulkách ã. 5 a 6 je pfiehlednû
popsán v˘skyt tûlesn˘ch vad.
U b˘kÛ vybran˘ch do plemenitby
Tabulka ã. 4 – PrÛmûrné hodnoty lineárního hodnocení – rok 2011
cenu 95 tis. se prodávali na aukcích
b˘ci plemene Aberdeen angus. Na
této cenû se podílí i rekord zmínûn˘ v minulém ãísle Zpravodaje.
Neb˘t této anomálie, která prÛmûr
zatíÏila více neÏ 6ti tisíci na kaÏdého prodaného b˘ka, byli by na
tfietím místû b˘ci plemene Blond
56
vádí na konci odchovu. Napfiíã
plemeny, s v˘jimkou plemene
Piemontese, je patrné, Ïe nejvíce
bodÛ získávají b˘ci z objektivního
posouzení, tedy za hmotnost a to
od 8 do 9. Následují body za velikost
tûla, tedy dal‰í hodnota objektivnû
zji‰tûná, kolem 7. Na druhé stranû
byli tyto vady hodny zaznamenání, ale jejich rozsah nebyl dÛvodem k vyfiazení. Nejvíce vad bylo
zaznamenáno u b˘kÛ plemene
Charolais na OPB. Pfiedev‰ím to
bylo zaúhlení pánevních konãetin,
mechanika pohybu (v mnoh˘ch
pfiípadech zpÛsobená právû za-
Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus
BLONDE d’ AQUITAINE – TILT – ZBA 731 – Hrtús Miroslav, Mírovka – 76 bodů
HEREFORD – TERRY Z PODLESÍ – HRF 405 – ZD Podlesí, Ročov – 88 bodů
CHAROLAIS – TIBOR Z BORU P – ZTP 863 – Zobal Vlastimil, Bor u Březnice – 72 bodů
LIMOUSINE – TRUBEC NEČTINSKÝ – LIP 694 – Nečtinská zemědělská a.s. – 79 bodů
MASNÝ SIMENTÁL – TORO Z LEŽNICE P – ZCI 790 – Bartoš František, Ležnice – 80 bodů
PIEMONTESE – TIGRIS – ZPI 627 – Švidrnochová Jana, ing., Lutonina – 70 bodů
SHORTHORN – TAROK ROUPOVSKÝ P – ZSH 005 – Vacík Václav, Roupov – 55 bodů
Fota: Karel Melger
ABERDEEN ANGUS – TRAFALGAR RED ZDB – ZAA 875 – ZD Brloh – 74 bodů
57
Tabulka ã. 5 – V˘skyt popsan˘ch vad dle plemen – I. turnus 2011
Tabulka ã. 6 – V˘skyt popsan˘ch vad dle plemen – II. turnus 2011
Tabulka ã. 7 – Vyluãující vady ve vztahu k poãtu naskladnûn˘ch a vyfiazen˘ch b˘kÛ
58
úhlením
pánevních
konãetin a dlouhou
„pro‰lápnutou“ spûnkou) a volná hfibetní
linie. Je zatím otázkou,
na kolik se na v˘skytu
tûchto
vad
podílí
genetika a kolik vysok˘
pfiírÛstek Ïivé hmotnosti v prÛbûhu testu.
Z tabulky ã. 7 vypl˘vá,
Ïe vy‰‰í v˘skyt vad
vyjádfien˘ v procentech z naskladnûn˘ch
a vyfiazen˘ch konkrétnû u zmínûného
plemene
je
právû
u b˘kÛ odchovávan˘ch na OPB, pfiestoÏe
jejich Ïivotní pfiírÛstek
je men‰í neÏ u b˘kÛ
odchovávan˘ch u chovatele, jak je patrné
z jiÏ uvedené tabulky
ã. 2. Shrnutím a posouzením uveden˘ch ãísel
docházíme k pravdûpodobnému závûru,
Ïe rostoucí organismus
b˘kÛ
tohoto
plemene nestaãí reagovat na vysoké pfiírÛstky zpevnûním vazÛ, které jsou enormnû
zatíÏeny.
Z druhé ãásti poslední tabulky, která
shrnuje v˘skyt vad
u b˘kÛ II. turnusu je
patrné, Ïe u b˘kÛ na
OPB se vady kumulovaly, u nûkter˘ch byla
zaznamenána více neÏ
jedna vada. Co je genetika a co vliv prostfiedí?
AÈ tak ãi onak, dal‰í
prostor k nápravû.
Dva turnusy jsou
za námi. Tfietí pfied
námi. Je‰tû dfiíve, neÏ
bude vybrán poslední
b˘k leto‰ních základních v˘bûrÛ, budou
se chovatelé rozhodovat, kam umístit
b˘ky do I. turnusu
pfií‰tího roku. Popfiejme jim ‰Èastnou volbu. Prostû, kolotoã se
toãí. A zase jsme o rok
star‰í, aÈ se nám
to líbí ãi nikoliv.
V‰eobecné podmínky pro odchov plemenn˘ch b˘ãkÛ
v sezonû 2011 – 2012
Na základû podkladÛ rad plemenn˘ch knih jsou stanoveny níÏe uvedené v‰eobecné podmínky pro naskladÀování b˘ãkÛ
do odchoven plemenn˘ch b˘kÛ a odchovu u chovatele v sezonû 2011– 2012.
V‰eobecné podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ na OPB a pro odchov u chovatele
a) po odstavu, v níÏe stanoven˘ch termínech
I. turnus – býčci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011
Začátek
přip. obd.
Datum
zač. testu
Den
OPB
26. 10. 2011
26. 10. 2011
29. 10. 2011
30. 10. 2011
31. 10. 2011
1. 11. 2011
1. 11. 2011
1. 11. 2011
2. 11. 2011
2. 11. 2011
25. 11. 2011
25. 11. 2011
28. 11. 2011
29. 11. 2011
30. 11. 2011
1. 12. 2011
1. 12. 2011
1. 12. 2011
2. 12. 2011
2. 12. 2011
Pátek
Pátek
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Čtvrtek
Čtvrtek
Pátek
Pátek
Janovice
V. Újezd
Benešov
Jestřebí
Osík
Cunkov
Kundratice
H. Jadruž
Maleč
Měcholupy
Datum
konce testu
24.
24.
27.
28.
29.
30.
30.
30.
31.
31.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
3.
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
Den
Sobota
Sobota
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Pátek
Pátek
Sobota
Sobota
Datum ZV
po
13.
13.
16.
17.
18.
19.
19.
19.
20.
20.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
4.
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
II. turnus – býčci narození 1. 4. 2011 – 30. 6. 2011
Začátek
přip. obd.
27.
27.
31.
1.
2.
3.
3.
3.
4.
4.
12. 2011
12. 2011
12. 2011
1. 2012
1. 2012
1. 2012
1. 2012
1. 2012
1. 2012
1. 2012
Datum
zač. testu
Den
OPB
Datum
konce testu
Den
26. 1. 2012
26. 1. 2012
30. 1. 2012
31. 1. 2012
1. 2. 2012
2. 2. 2012
2. 2. 2012
2. 2. 2012
3. 2. 2012
3. 2. 2012
Čtvrtek
Čtvrtek
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Čtvrtek
Čtvrtek
Pátek
Pátek
Janovice
V. Újezd
Benešov
Jestřebí
Osík
Cunkov
Kundratice
H. Jadruž
Maleč
Měcholupy
25. 5. 2012
25. 5. 2012
29. 5. 2012
30. 5. 2012
31. 5. 2012
1. 6. 2012
1. 6. 2012
1. 6. 2012
2. 6. 2012
2. 6. 2012
Pátek
Pátek
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Pátek
Pátek
Sobota
Sobota
Datum ZV
po
14.
14.
18.
19.
20.
21.
21.
21.
22.
22.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
6.
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
2012
III. turnus – býčci narození 1. 7. 2011 – 31. 10. 2011
Začátek
přip. obd.
Datum
zač. testu
Den
OPB
Datum
konce testu
Den
Datum ZV
po
30. 4. 2012
1. 5. 2012
2. 5. 2012
30. 5. 2012
31. 5. 2012
1. 6. 2012
Středa
Čtvrtek
Pátek
Jestřebí
Osík
Cunkov
27. 9. 2012
28. 9. 2012
29. 9. 2012
Čtvrtek
Středa
Pátek
17. 10. 2012
18. 10. 2012
19. 10. 2012
b) b˘ãek pochází z chovu zapojeného do KUMP stupnû „A" a zapsaného do registru chovÛ PK
c) pochází od vybran˘ch rodiãÛ zapsan˘ch do oddílu „A" plemenné knihy daného plemene a splÀuje kriteria pro dané
plemeno stanovené pfiíslu‰nou radou PK. Kriteria a podmínky pro naskladnûní b˘ãkÛ pro dan˘ turnus budou upfiesnûna pro jednotlivá plemena vÏdy po v˘poãtu RPH. Pro prÛmûr plemenn˘ch hodnot krav a plemenn˘ch b˘kÛ se
vychází vÏdy z aktuálních RPH pokud pfiíslu‰ná RPK nerozhodne jinak tj.
I. turnus – k 30. 6. 2011
II. turnus – k 30. 9. 2011
III. turnus – k 31. 3. 2012
PrÛmûry jsou zvefiejnûny na www.cschms.cz
d) má ovûfien pÛvod a stanoven genotyp mikrosatelitÛ (DNA) dle platné legislativy
Osvûdãení je majitel b˘ka povinen zaslat do zahájení testu na adresu plemenné knihy âSCHMS
Kopeck˘ Jan, ãp. 201, 569 67 OSÍK
B˘ãci bez osvûdãení o DNA se souhlasn˘m pÛvodem nebudou do testu pfiipu‰tûni.
e) u b˘kÛ na OPB – mají nasazen nosní krouÏek do zahájení pfiípravného období.
u chovatele – mají nasazen nosní krouÏek ke dni základního v˘bûru.
Pfiípadné v˘jimky od stanoven˘ch podmínek mÛÏe udûlit pfiíslu‰ná Rada plemenné knihy na základû písemné Ïádosti
chovatele.
Pfiihlá‰ka k ZV ke staÏení na www.cschms.cz
59
Kritéria dle jednotliv˘ch plemen – I. turnus 2011– 2012
(b˘ãci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011)
Plemeno aberdeen angus
– hmotnost ve 120 dnech – 170 kg
hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg
(je povolena moÏnost odchylky ve 120 dnech – 3 kg, ve 210 dnech – 5 kg vÏdy pouze v jednom pfiípadû)
– plemenné hodnoty matky nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
tj. pro matky b˘ãkÛ v I. turnusu 104 a více v PE a 98 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2011
– plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají
narozená telata v KUMP po 1. 10. 2008
tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 107 a více v PE a 99 a více v ME – dle v˘poãtu k 30. 6. 2011
Pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky, mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho
vlastní plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ AA narozen˘ch
v daném období dle v˘poãtu k 30. 9. 2011 (k 30. 6. 2011 – 105/99)
– b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení
– lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno belgické modrobílé
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady
Plemeno blonde d’aquitaine
– plemenné hodnoty matky pro pfiím˘ efekt 101 a více nebo pro maternální efekt 100 a více
Pokud matka nesplní tyto podmínky, mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné
hodnoty pro pfiím˘ efekt jsou 105 a více nebo pro maternální efekt 100 a více
– u krav po 1 aÏ 3 otelení je pfiípustné jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ
– u ostatních krav (4 a vy‰‰í otelení) není bodové hodnocení limitující
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v prvních dvou generacích pfiedkÛ b˘ãka
Plemeno gasconne
– plemenné hodnoty b˘ãka pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ narozen˘ch v daném
období dle v˘poãtu k 30. 9. 2011 – (k 30. 6. 2011 – 98/99). B˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách
a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení
– b˘ãek musí b˘t testován na dvojí osvalení v laboratofii LAMGen v Brnû nebo âSCHMS Hradi‰tko
Plemeno hereford
hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ HE narozen˘ch v daném období dle
v˘poãtu k 30. 9. 2011 (k 30. 6. 2011 – 108/99)
– lineární hodnocení matky nesmí vykazovat zjevné vady
Plemeno charolais
60
– plemenné hodnoty otce nad prÛmûr populace plemenn˘ch b˘kÛ v pfiímém nebo maternálním efektu, ktefií mají
narozená telata v KUMP po 1. 10. 2008. U importovaného b˘ka narozeno minimálnû 5 potomkÛ
tj. pro otce b˘ãkÛ v I. turnusu 105 a více v PE a 99 a více v MF – dle v˘poãtu k 30. 6. 2011
Pokud matka nebo otec nesplní tyto podmínky, mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní
plmenné hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ CH narozen˘ch v daném období
dle v˘poãtu k 30. 9. 2011 (k 30. 6. 2011 – 104/99)
– b˘ãci narození po importovan˘ch inseminaãních dávkách a pfiípadnû po dovezeném ET bez omezení
– lineární hodnocení matky – pfiípustné je jedenkrát „5“, ne v‰ak za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
Plemeno limousine
Pokud matka nesplní tyto podmínky mÛÏe b˘t b˘ãek zafiazen do odchovu pouze v pfiípadû, Ïe jeho vlastní plemenné
hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ LI narozen˘ch v daném období dle v˘poãtu
k 30. 9. 2011 (k 30. 6. 2011 – 105/100)
– lineární hodnocení matky – minimálnû 5 a více, ale ne za uÏitkov˘ typ a nesmí vykazovat zjevné vady
Plemeno masn˘ simentál
hodnoty pro pfiím˘ efekt nebo maternální efekt jsou nad prÛmûrem b˘ãkÛ MS narozen˘ch v daném období dle
v˘poãtu k 30. 9. 2011 (k 30. 6. 2011 – 106/99)
– plemenná pfiíslu‰nost otce S100
– lineární hodnocení matky ve v‰ech ukazatelích minimálnû 5 a více a nesmí vykazovat zjevné vady
– ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky
Plemeno piemontese
– hmotnost ve 120 dnech (150 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 240 kg
– ovûfiení pÛvodu matky, alespoÀ ze strany otce doloÏené osvûdãením laboratofie imunogenetiky
– koeficient pfiíbuzenské plemenitby b˘ãka je men‰í neÏ 0,125 (12,5 %)
– lineární hodnocení matky – nesmí vykazovat zjevné vady.
V˘‰e bodového hodnocení není závazné. Doporuãeno je minimální hodnocení 5 bodÛ ve v‰ech ukazatelích, u prvotelek
je moÏno tolerovat 4 za hmotnost
– minimální v˘‰e plemenn˘ch hodnot matek není stanovena.
Je doporuãena v˘‰e nad prÛmûr populace Ïijících krav v pfiímém nebo maternálním efektu
Plemeno salers
– hmotnost ve 120 dnech (160 kg) je doporuãenou hodnotou pro chovatele, její nesplnûní nebude dÛvodem pro
vyfiazení b˘ãka, pokud splní zbylá kritéria
– hmotnosti ve 210 dnech – 280 kg
– je nepfiípustná pfiíbuzenská plemenitba vyskytující se v první generaci pfiedkÛ b˘ãka.
Schváleno Grémiem pfiedsedÛ rad plemenn˘ch knih dne 25. 8. 2011.
Jan Kopeck˘, fieditel PK âSCHMS
61
Hovûzí závitek s r˘Ïí
Ten, kdo nemá rád rýži, bude překvapen, ale určitě neodmítne a pochutná si.
Budeme potřebovat:
•
•
•
•
•
600 g hovězího masa
sádlo
cibuli
2 lžíce hladké mouky
sůl, pepř
Na nádivku:
• 3 lžíce rýže
• 50 g slaniny
• 50 g čerstvých hub (stačí žampióny,
ale nebude to ono)
• kyselá okurka
• vejce uvařené natvrdo
• petrželka, sůl
Jako příloha:
• vařené brambory
• dle vlastních chutí a možností
Postup:
Slaninu nakrájíme na kostičky a osmažíme. Na rozpálenou slaninu nasypeme opranou rýži a opražíme
ji. Zalijeme vodou, osolíme a dusíme, až rýže změkne. Mezi tím maso nakrájíme na plátky, osolíme
a opepříme. Do měkké, vychladlé rýže zamícháme nakrájené houby (pozor, sušené musíte napřed
namočit), nasekanou kyselou okurku, nasekané vejce, nasekanou petrželku a vše dobře promícháme.
Takto připravenou nádivkou potřeme plátky masa, dobře zabalíme, zpevníme nití a zprudka
osmahneme na sádle po všech stranách. Osmahlé závitky vyjmeme, na rozpálené sádlo nasypeme
nakrájenou cibuli a zpěníme. Závitky vrátíme, podlijeme vývarem a dusíme. Měkké závitky opět
vyjmeme, šťávu vysmahneme, zaprášíme hladkou moukou a zalijeme vývarem. Krátce provaříme.
Komu jako příloha nestačí rýže uvnitř, může si poručit např. vařený brambor.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

Podobné dokumenty

s KArpemem Babí léto