âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
ROâNÍK XIX. • B¤EZEN 2012 • âÍSLO 1
Z OBSAHU:
• Seriál: Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm
masného skotu – XVI. díl
• Kvalitní maso se musí umût
nejen vyrobit!
• Skot, kter˘ se u nás nepase
• Poãátky chovu plemene Wagyu v âR
• Provoz virtuální farmy masného skotu
v období 1. dubna – 30. ãervna 2012
Vážené chovatelky, vážení chovatelé,
téměř čtvrt roku 2012 je už za námi a vy dostáváte do rukou první číslo letošního zpravodaje. Pevně věřím, že období
telení či jeho převážnou část, které je v chovech masného skotu se zimními měsíci neodmyslitelně spjato, jste úspěšně
zvládli a že stejně tak úspěšný bude i zbytek chovatelského roku. Pro letošní rok bude počet narozených telat ještě o to
důležitější, neboť nově zavedená dotace z tzv. 68 bude vyplácena právě přes narozená telata. V půlce února vláda
definitivně potvrdila, že podoba nařízení, kterým se řídí výplata peněz z článku 68, dozná změn a že z něj bude
podpořen i sektor masného skotu – v případě masného skotu bude dotace směřovat na tele masného typu, které se
narodilo v období od 1. dubna roku předcházejícího podání žádosti do 31. března příslušného kalendářního roku
a které pochází od matky, jež je chována v systému bez tržní produkce mléka a jehož otec je býk masného plemene
skotu evidovaný v ústředním registru plemeníků. Předpokládá se, že uvedené podmínky pro podporu v rámci tohoto
opatření bude dle statistických údajů schopno splnit cca 116 000 narozených telat (23 200 VDJ), což při tomto
propočtu a schválené alokaci mezi jednotlivé sektory bude znamenat výši podpory na jedno narozené tele zhruba na
úrovni 76 EUR.
Horší to pak je z hlediska možnosti výplaty národních doplňkových plateb (top-up), kdy má Česká republika letos
naposledy možnost dorovnat dotace z národních prostředků. Jako každý rok se však opakuje evergreen s nenaplněným
rozpočetem pro tuto kapitolu. Každý rok se však naštěstí podařilo peníze někde „najít“ a zemědělci o své peníze
(alespoň z části) nepřišli. Letošní rok však již Ministerstvo zemědělství vydalo tiskovou zprávu upozorňující na
skutečnost, že se v květnovém termínu ani nebudou přijímat žádosti o dotace, což je bohužel dosti výmluvný fakt, jak
to s top-upy letos vypadá...
Jarní období je rovněž již dlouhá léta spojeno s výběry a aukcemi mladých plemenných býků. Než se nadějeme, bude
tu jejich první kolo. V prvním turnusu bylo do odchoven plemenných býků naskladněno více než 800 býků
a téměř další čtyři stovky pak jsou u chovatelů. V druhém kroku pak jen na odchovnách zahájilo test 223 býků.
Po loňském rekordním roce co do počtu naskladněných a testovaných býků tak byl opět tento počet překonán, což by
mělo být zárukou, že bude z čeho vybírat. V dostatečném předstihu jsme zveřejnili kalendář základních výběrů
a aukcí, který najdete na jiném místě tohoto zpravodaje a samozřejmě také na webových stránkách svazu. Oproti
původnímu plánu došlo k prohození aukcí masných simentálů a angusů na OPB Cunkov, kalendář zveřejněný
v prosincovém čísle proto doznal změn. Všem, kteří mají zájem o koupi plemenného býka proto doporučujeme, aby
svazové stránky sledovali, průběžně zde budou doplňovány všechny důležité informace, zejména pak katalogy býků.
Chovatelům kupujícím býky přeji dobrý výběr a pevnou ruku při dražbách, prodávajícím chovatelům pak úspěšné
ekonomické zhodnocení jejich dlouhodobé šlechtitelské práce.
Na výběrech býků či v Brně na výstavě TechAgro se s vámi na viděnou těší
Kamil Malát
ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha
ãíslo 1/2012 – roãník XIX.
O B SAH
Aktuálnû................................................................................................................
Aktivity âSCHMS 2011/2012 ................................................................................
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu .....................................................
Statek Ka‰parské Hory s.r.o.: 17 let chovu simentálského skotu nese ovoce..........
Franti‰ek Lédr: Baví mû dûlat to, co kaÏd˘ nedokáÏe ............................................
Kvalitní maso se musí umût nejen vyrobit! ............................................................
4. Národní pfiehlídka plemene masn˘ simentál – Berlín 21. ledna 2012 ...............
Skot, kter˘ se u nás nepase ...................................................................................
British white – anglické okrasné parkové plemeno ..............................................
Jalovice po odstavu ...............................................................................................
Poãátky chovu plemene Wagyu v âeské republice ...............................................
Na aukcích v Nûmecku.........................................................................................
Semináfi „Aktuální problémy v chovu masného skotu II“.......................................
Zimní v˘jezd Junior teamu ....................................................................................
Projekt Interbeef – mezinárodní genetické hodnocení u masn˘ch plemen skotu ...
Historie chovu skotu v âechách, na Moravû a ve Slezsku.....................................
Provoz virtuální farmy masného skotu „Na jihu“
v období 1. dubna – 31. ãervna 2012 ................................................................
Zmûna turnusÛ testování plemenn˘ch b˘kÛ na OPB ............................................
Zhodnocení národního ozdravovacího programu od IBR k 31. 12. 2011 ..............
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012 .................................................
Recept – BoloÀsk˘ gulá‰........................................................................................
4
5
6
6
10
14
17
20
20
22
24
26
29
32
36
40
44
54
55
56
58
Adresa svazu
Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1
Tel.: 221 812 865 • e-mail: [email protected], www.cschms.cz
âíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903
Kontakty na pracovníky svazu
• pfiedseda:
Ing. Miroslav Vráblík
Budovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny
email: [email protected], tel.: 724 007 863
• fieditel:
Kamil Malát
email: [email protected], [email protected],
tel.: 724 007 860
• tajemník:
Ing. Jana ¤ehofiová
• plemenná kniha, fakturace:
Anna Stará
Krátká 167, 410 02 Lovosice
Titulní strana – hlavní fotka: Plemeno wagyu na farmě společnosti ERC s.r.o. v Mněticích
(foto: Josef Müller)
Titulní strana – malá fotka: Plemenný býk charolais Ořech od Bílého domu (ZTP 180)
na chovu Jana Zatloukala (foto: Karel Melger)
Vnitřní obálka – Stádo masného simentála na farmě pana Bartoně z Ležnice (foto: Karel Melger)
inspektofii svazu:
• západní âechy – Karel Melger
Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda
• stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann
Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5
• jiÏní âechy – ing. Vít âepelák
Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov
• v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihy
Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le
• Morava – Bc. Radek Dobe‰
Voskovcova 2, 779 00 Olomouc
Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.
Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.
Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz
Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.
3
Aktuálnû
,
Schmallenbergsk˘ virus
Na na‰ich webov˘ch stránkách jsme pfiinesli nûkolik zpráv o novém
onemocnûní skotu a ovcí a koz, které se velmi rychle ‰ífií Evropou.
Schmallenbergsk˘ virus byl poprvé objeven na sklonku loÀského roku
v nûmeckém Schmallenbergu po kterém byl také pojmenován. Od té doby
byl jeho v˘skyt potvrzen v Nizozemí, Belgii, Francii, Velké Británii
a v posledních t˘dnech rovnûÏ i v Lucembursku a také Itálii (stav ke konci
února). Pfiíznaky akutní infekce, kterou pfiená‰í pakomáfii jsou horeãka,
ztráta chuti k Ïrádlu, pokles produkce u dojnic, potraty a prÛjem. Infekce
bfiezích zvífiat mÛÏe mít za následek narození deformovan˘ch mláìat.
Na lidsk˘ organismus se vir s nejvût‰í pravdûpodobností nepfiená‰í. Pfienos
je podobn˘ jako v pfiípadû katarální horeãky ovcí tzn. pomocí tiplíkÛ.
Nicménû v prohlá‰ení vydaném Evropskou komisí se uvádí, Ïe na základû
znalostí, které v souãasné dobû jsou k dispozici, lze kontaktovat, Ïe vliv
viru na zdraví zvífiat je mnohem men‰í neÏ v pfiípadû katarální horeãky ovcí. ZároveÀ se uvádí, Ïe s ohledem na
omezen˘ dopad onemocnûní na zdraví zvífiat jsou pfiípadná obchodní omezení nepfiimûfiená a vûdecky neopodstatnûná.
V âR zatím nebyl v˘skyt prokázán, nicménû probíhá monitoring zamûfien˘ pfiedev‰ím na sledování zdravotního stavu.
Chovatelé skotu ve spolupráci se soukrom˘mi veterinárními lékafii by mûli sledovat v˘‰e popsané pfiíznaky uvedeného
onemocnûní a v pfiípadû, Ïe takovéto pfiíznaky jsou v chovu zaznamenány, chovatelé nebo soukromí veterinární lékafii
neprodlenû informují pfiíslu‰nou krajskou veterinární správu, která provede epizootologické
Podpora chovatelÛ
‰etfiení. V pfiípadû pozitivního v˘sledku vy‰etfiení
masného skotu z ãl. 68
pfiíslu‰ná KVS SVS nebude Ïádná mimofiádná
potvrzena
veterinární opatfiení ukládat, jelikoÏ se v této
chvíli jedná pouze o monitoring, kter˘ má za
V pÛlce února vláda rozhodla
cíl zjistit, zda se na území âR uveden˘ virus
o tom, Ïe podpora z ãl. 68 bude
vyskytuje.
kromû dojnic roz‰ífiena také o ostatní
citlivé komodity vãetnû masného skotu. V tomto ohledu proto
bylo upraveno i pfiíslu‰né vládní nafiízení. Ná‰ svaz se na pfiípravû
tohoto opatfiení aktivnû podílel, a proto mÛÏeme konstatovat, Ïe
s navrhovanou legislativní úpravou, pokud jde o technické podmínky, jsme spokojeni. Paragraf 5 návrhu poãítá s podporou
telete masného typu, které se narodilo v období od 1. dubna roku
pfiedcházejícího podání Ïádosti do 31. bfiezna pfiíslu‰ného kalendáfiního roku a které pochází od matky, jeÏ je chována v systému
bez trÏní produkce mléka a jehoÏ otec je b˘k masného plemene
skotu evidovan˘ v ústfiedním registru plemeníkÛ. Pfiepoãítací
koeficient je pro tele nastaven na 0,2 VDJ. Termín pro podání
Ïádosti o dotaci je stanoven stejnû jako u jin˘ch dotací do
15. kvûtna roku, na kter˘ je platba poÏadována.
Finanãní prostfiedky mezi jednotlivé sektory byly rozdûleny ve
smyslu návrhu „kráva jako kráva“. V praxi to znamená, Ïe na podporu masného skotu bude z celkové obálky vyãlenûno 27,83 %.
Rozpoãtov˘ strop na zvlá‰tní podporu je stanoven ve v˘‰i
909 313 000 x 3,5 % = 31 825 955 EUR/rok pro období od roku
2012. Pro sektor krav bez trÏní produkce mléka je rozpoãtov˘
strop stanoven ve v˘‰i 31 825 955 x 27,83 % = 8 857 163,8 EUR.
Pfiedpokládá se, Ïe uvedené podmínky pro podporu v rámci
tohoto opatfiení bude dle statistick˘ch údajÛ schopno splnit cca
116 000 narozen˘ch telat (23 200 VDJ). Pfii tomto propoãtu lze
oãekávat v˘‰i podpory na jedno narozené tele zhruba na úrovni
76,36 EUR.
Pfiesné znûní vládního nafiízení najdete na na‰ich webov˘ch
stránkách.
4
Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu
a plemenné knihy od 1. 11. 2011
Ing. David Kratochvíl, Horní Cerekev
David ·imáãek, Liberec
Ing. Alojz Vörös, Pelhfiimov, Cheb
MV AGRO s.r.o., Bfieznice, Poãaply
Lenka Broncová, StfiíÏov, Chotûbofi
Milan Novotn˘, Mezihofií, Chrast
Karel Dvofiák, Tábor
Ludûk Terã, ·Èenovick˘ Borek
Jifií Egert, ml., Lomnice nad LuÏnicí
EKO Humburky s.r.o., Humburky
Zemûdûlské druÏstvo Selibov, Protivín
Vladimír VaÀousek, Farma Javorná, Bochov
Zemûdûlské obchodní druÏstvo Stra‰ice, Volenice
Zemûdûlské a obchodní druÏstvo Lánov, Lánov
Pavlína Dvorská, Teplá
SFIM CZ s.r.o., Chfiibská
Vítûzslav Hrub˘, LuÏe
Petr Kubal, Albrechtice, Su‰ice
Ing. arch. Martin Krtou‰, Brani‰ov, Stachy
Tomá‰ Paták, Minartice, Vrchotovy Janovice
Karel BartÛnûk, Pfiílepov, Milevsko
Petr ·indler, âástkovice
Jaroslava Kfienková, Vala‰ská Bystfiice
Ludûk Petlan, Hovorãovice
BIOFARMA Jestfiebice, s.r.o., Hefimaniãky
Franti‰ek Du‰ek, Nov˘ Kostelec, Jistebnice
Aktivity âSCHMS 2011/2012
Prosinec
5. 12.
pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰tko)
7. 12.
fieditel se zúãastnil jednání Rady SEUROP (VÚÎV Praha-Uhfiínûves)
13. 12.
fieditel a pfiedseda jednali s vrchním fieditelem MZe ing. Machkem na téma dotaãních podpor pro masn˘ skot
13.–14. 12. schÛze ãlenÛ klubu plemene Charolais (Tfii vûÏiãky, StfiíteÏ u Jihlavy)
15. 12.
fieditel se zúãastnil spoleãného jednání pfiedstavenstva a dozorãí rady âMSCH a.s.
15. 12.
Vánoãní v˘bor v restauraci Aston (Praha)
Dal‰í prosincové aktivity:
• Tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2012
• Administrace a vyplácení dotací na kontrolu uÏitkovosti
• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
Leden
2. 1.
5. 1.
10. 1.
11. 1.
12. 1.
17. 1.
19. 1.
20.–22. 1.
25. 1.
26. 1.
vypofiádání pfiipomínek v návrhu vládního nafiízení na podporu v rámci tzv. ãl. 68 (Malát)
pracovní jednání se zástupci MZe a ostatních chovatelsk˘ch svazÛ na téma národní dotace v roce 2012
schÛze ãlenÛ klubu plemene Limousine (Hradi‰tko)
v˘stavní v˘bor k v˘stavû TechAgro (Brno)
jednání s fieditele kontrolní organizace KEZ ing. Berkou na téma ekologického hospodafiení v chovech
masného skotu
projednávání v˘zkumn˘ch zpráv a aktivit VÚÎV Praha vãetnû jednání s na téma Interbeef (Malát)
zájezd chovatelÛ na v˘stavu Grıne Woche, kde probûhla 4. národní v˘stava plemene masn˘ simentál,
Nûmecko
prezentace chovu plemene masn˘ simentál v rámci sympozia „Beef Simmental in Europe“ (Berlin)
semináfi „Aktuální problémy v chovech masného skotu“ (StfiíteÏ u Jihlavy)
jednání k problematice ãipování skotu v rámci pfiipravovaného návrhu EU (MZe, Praha)
Dal‰í lednové aktivity:
•
•
•
•
Kontrola BOZP
Aktualizace plemenn˘ch hodnot a databáze sluÏby webKUMP
Pfiíprava juniorské v˘jezdu na téma lineární hodnocení
Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
Únor
1.
6.
6.
15.
17.
2.
2.
2.
2.
2.
18.–19. 2.
23. 2.
24. 2.
27. 2.
28. 2.
pracovní schÛzka na téma internetov˘ch sluÏeb pro chovatele masného skotu s dÛrazem na plemeno limousine
Ministr zemûdûlství Petr Bendl jednal se zástupci chovatelÛ masného skotu na ·luknovsku (Malát, Vráblík)
porada ãlensk˘ch spoleãenstev pfii AK (Vûtrn˘ Jeníkov)
jednání s dánsk˘m specialistou Jorgenem Nielsenem na téma zapojení klubu chovatelÛ limousine
do mezinárodního uskupení ILC (International Limousin Council)
semináfi Junior teamu âSCHMS na lineární hodnocení OPB Újezd u Plánice
jednání dozorãí rady âMSCH a.s. (Hradi‰tko)
jednání v˘stavního v˘boru pro Techagro 2012 (Kopeck˘)
fieditel se zúãastnil jednání pracovní skupiny IBR (MZe)
pfiedseda, fieditel a pfiedseda kontrolní komise ing. Jungwirth se zúãastnil jednání Agrární komory (MZe Praha)
schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰tko)
Dal‰í únorové aktivity:
• Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2012
• Podání Ïádosti na registraci nov˘ch ‰lechtitelsk˘ch programÛ pro plemena Bazadaise, Bruna d’Andorra, Vosgienne,
Rouge des Prés a Wagyu
• Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2012
• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu
5
Jak se Ïije ãesk˘m chovatelÛm masného skotu
Zdravím v‰echny chovatele a ostatní ãleny Svazu,
s prvním leto‰ním ãíslem pfiichází nov˘ cyklus reportáÏí z va‰ich farem, kter˘ je pravidelnou souãástí Zpravodaje jiÏ ãtvrt˘m rokem. Z reakcí, které jsem posbírala na rÛzn˘ch chovatelsk˘ch akcích, patfií tato rubrika mezi
oblíbené. Jsem tomu ráda, ale víte, Ïe kdyÏ jsem s psaním ãlánkÛ o farmách zaãínala, vyzvala jsem chovatele,
aby mne kontaktovali, pokud budou stát o to se v ãasopise prezentovat, a z 31 zde dosud publikovan˘ch
ãlánkÛ byly pouze 2 z vlastní chovatelské iniciativy? Ostatní farmy jsem buì vytipovala sama, nebo mi byly
doporuãeny. Nechci z toho vyvozovat, Ïe chovatelé nestojí o publicitu, neboÈ 99 % z osloven˘ch s reportáÏí
rádo souhlasilo. Je ale ‰koda nevyuÏít reklamy, kdyÏ je zdarma, nemyslíte?
Pfii tvorbû ãlánkÛ pro toto ãíslo jsem poÏádala o spolupráci Martinu Kopáãkovou z firmy Jihoãesk˘
chovatel a.s., která má letitou praxi v odvûtví chovu masného skotu; její ãást získala ve spoleãnosti, o které
se zde dozvíte více na následujících fiádcích, a která se, stejnû jako druhá farma, která vám bude pfiedstavena,
fiadí mezi na‰e pfiední ‰lechtitelské chovy.
Pfiíjemné poãtení pfieje Jana ¤ehofiová
Statek Ka‰perské Hory s . r . o.:
17 let chovu simentálského skotu nese ovoce
Statek Ka‰perské Hory s.r.o. je
pojmem, kter˘ znají pfiedev‰ím
chovatelé a pfiíznivci plemene
masn˘ simentál. Jedná se totiÏ
o firmu, kde se toto plemeno
chová jiÏ 17 let, a která vyprodukovala jiÏ fiadu plemenn˘ch b˘kÛ.
Její sídlo najdete v Ka‰persk˘ch
Horách, stfiediska a stáje v nedalekém Kavrlíku a v Rej‰tejnû, pastviny se rozkládají na území CHKO·
a v NP ·umava, a to v nadmofiské
v˘‰ce 700–950 metrÛ nad mofiem.
Málokdo ví, Ïe majitelem této
prosperující firmy je mûsto Ka‰perské Hory, a Ïe toto vlastnictví
je v rámci âR pravdûpodobnû uni-
❒ Pohled na stáj po kolaudaci
v červnu 2011, v pozadí Hrad Kašperk
(foto: Michaela Jelínková)
6
kátní. DÛvody a anabázi vzniku
firmy nám pfiiblíÏila starostka
mûsta Ka‰perké Hory, ing. Alena
Balounová a jednatel Statku Ka‰perské Hory s.r.o., ing. Jaroslav
Kratochvíl pak pohovofiil o provozu.
Historie
Zaãneme opravdu od zaãátku,
respektive zaãneme na konci jednoho a na poãátku dal‰ího období
ãesk˘ch
dûjin.
Na
·umavû
a v Po‰umaví hospodafiil v devadesát˘ch letech Státní statek
Su‰ice, s.p., moloch, ke kterému
náleÏely 4 hospodáfiství – jedním
z nich bylo i hospodáfiství Ka‰perské Hory. V dobû, kdy se zaãínal
vydávat restituãní majetek fyzick˘m osobám, bylo rozhodnuto,
Ïe ve‰keré restituce se vydají
z ka‰persko-horského stfiediska.
To znamenalo de facto jeho
konec a propu‰tûní asi 80ti lidí,
ktefií zde v té dobû pracovali. Restituce se t˘kaly zvífiat, strojÛ,
budov; zemûdûlská pÛda byla
státní a zaãínali se o ní hlásit
pÛvodní vlastníci. Mûstské zastupitelstvo bylo v roce 1992 postaveno pfied fie‰ení problému
moÏné nezamûstnanosti a navíc
hrozilo, Ïe pozemky v okolí mûsta
❒ Býk Vestermole Don Leon (ZSI 570) importovaný z Dánska je v současné době
6. býk v pořadí nejlepších býků pro přímý efekt (foto: Michaela Jelínková)
skoupí osoby ãi firmy, které
nemají na ·umavû vazby.
Rozhodlo se tedy jednat. Spolu
se sv˘m jednatelem, ing. Kratochvílem, podalo v roce 1992 privatizaãní projekt na koupi ãásti hospodáfiství Státního statku Su‰ice,
stfiediska Ka‰perské Hory. Jeho
schválení se v‰ak protahovalo
a mezitím se vydávaly restituce,
ub˘vala zvífiata, vyprazdÀovaly se
stáje a odcházeli zamûstnanci.
Zkusilo se to tedy jinak. V roce
1993 byla zaloÏena pfiíspûvková
organizace Lesy a statky mûsta
Ka‰perské Hory a tato organizace
si pronajala majetek, kter˘ byl
zahrnut do privatizaãního projektu. Vzhledem k novû vznikající
legislativû v‰ak bylo nutné i toto
zmûnit a od 1. 1. 1994 byla ustanovena firma Statek Mûsta Ka‰perské
Hory – pfiíspûvková organizace.
Zaãátky nebyly jednoduché, pfiedev‰ím po finanãní stránce byla
v poãátku nutná finanãní vratná
pÛjãka od vlastníka – tedy od
Mûsta. Privatizaãní projekt byl
nakonec schválen v roce 1996 –
v té dobû byla schválena privatizace majetku v hodnotû cca 9 milionÛ korun, vãetnû 600 tisíc korun
úvûru. Jednalo se o úãetní hodnotu majetku, jeho trÏní cena v‰ak
v té dobû byla jiÏ mnohem niÏ‰í.
Smlouvou byl stanoven splátkov˘
reÏim na 30 let, splácí se majetek
v hodnotû 58 % úãetní ceny privatizovaného majetku. V té dobû, 1.
5. 1996, tedy vznikl podnikatelsk˘
subjekt se souãasn˘m názvem –
Statek Ka‰perské Hory s.r.o.
Mimo statku vlastní Mûsto
Ka‰perské Hory i 6084 ha lesÛ
(z toho je 4850 ha na území
Národního parku ·umava) a historick˘ Hrad Ka‰perk. Ptám se
paní starostky, jestli je tedy
mûsto bohaté?
„Ano, dá se to tak fiíci. Díky hospodafiení tûchto firem plynou do
mûstského rozpoãtu jisté pfiíjmy
a na‰e hospodáfiské zázemí je
lep‰í neÏ u jin˘ch mûst.“ A co
vlastnictví statku mûstu pfiiná‰í?
„Jedním z dÛvodÛ je bezpochyby
zamûstnanost obãanÛ mûsta
a údrÏba krajiny v turisticky velmi
atraktivní oblasti, ale také prosperita firmy.“
Poãátky chovu KBTPM
Opustili
jsme
historickou
budovu radnice a vûnujeme se
dále provozu firmy, kter˘ pfiibliÏuje ing. Kratochvíl.
Je‰tû pfied schválením privatizaãního projektu se vedení mûsta
a Statku zab˘valo otázkou, jak
dále hospodafiit. Bylo zfiejmé, Ïe
i pokud bude privatizaãní projekt
schválen, nebude moÏné bez velk˘ch investic pokraãovat v chovu
dojného skotu. Jako alternativa se
jevil chov krav bez trÏní produkce
mléka. Do vznikajícího stáda byly
zafiazeny dojnice ãervenostrakatého skotu a ve spolupráci s firmou M.I.L.O.S. Inc. se na farmu
dovezlo cca 170 ks jalovic
z Kanady. Jednalo se o plemena
masn˘ simentál, hereford a charolais.
K datu schválení privatizaãního
projektu bylo na farmû 160 ks
krav, 172 ks mladého skotu
(kanadské jalovice) a 6 plemenn˘ch b˘kÛ. Ne v‰echna tato zvífiata vlastnil Statek, jednalo se
z ãásti o smluvní ustájení. Postupem ãasu se vyprofilovalo plemenné masné stádo tvofiené 25
kravami a 15 jalovicemi plemene
masn˘ simentál, dal‰í stádo, uÏitkové, tvofiily jiÏ zmínûné ãervenostrakaté krávy v poãtu 130ks.
Na farmû v té dobû pracovalo 18
lidí a obhospodafiovala se plocha
850 ha zemûdûlské pÛdy podle
katastru nemovitostí.
NejdÛleÏitûj‰ím úkolem v roce
1996 bylo nav˘‰ení stavÛ skotu,
stabilizace a inovace strojového
parku tak, aby firma byla zcela
sobûstaãná pfii v˘robû krmiv (pfiípadnû mohla je‰tû poskytovat
sluÏby
okolním
subjektÛm)
a v neposlední fiadû také zaji‰tûní
kvalitního ustájení pro zvífiata.
Jednodu‰e shrnuto – nejdÛleÏitûj‰í bylo získat na toto v‰echno
finanãní prostfiedky. To se podafiilo díky jiÏ zmínûn˘m vratn˘m
finanãním pÛjãkám od zfiizovatele
a díky garanci úvûrÛ z PGRLF.
Do‰lo k nákupu 40 ks bfiezích
jalovic, v roce 1999 padlo rozhodnutí o pfievodu farmy do ekologického reÏimu hospodafiení.
Pfiechodné období trvalo 2 roky,
od roku 2001 je firma zafiazena do
seznamu ekologicky hospodafiících subjektÛ. Do „kladn˘ch ãísel“
se, podle slov jednatele, firma
dostala aÏ po roce 2000. V té dobû
se uskuteãnila první rekonstrukce
objektÛ b˘valé vazné stáje na
farmû Kavrlík a do‰lo také
k nákupu objektu b˘valého ovãína
v Rej‰tejnû.
Souãasnost
Investice do firmy
V roce 1996 byl majetek Statku
zhruba 9 milionÛ korun, pracovalo zde 18 lidí. Bûhem let
2001–2011 probûhly rozsáhlé
investice za 36 milionÛ korun.
Souãasn˘ majetek firmy je 26 milionÛ korun (bez nakoupené pÛdy)
a zamûstnáno je zde 13 lidí vãetnû
jednatele a THP.
Rostlinná v˘roba
Pfii pfiechodu na ekologickou
formu hospodafiení bylo pfiijato
7
❒ Typická představitelka plemene masný simentál (foto: Michaela Jelínková)
rozhodnutí o zatravnûní v‰ech
pozemkÛ, a tedy i ukonãení
v˘roby obilovin. Tím nastal problém, jak zajistit stelivo pro skot.
KaÏd˘m rokem se nyní z podhorsk˘ch oblastí, ãasto aÏ 30 km
vzdálen˘ch, nakupuje a dováÏí
cca 1000 ks balíkÛ konvenãní
slámy, jejich lisování a doprava je
ve vlastní reÏii.
V souãasné dobû firma obhospodafiuje 793 ha trval˘ch travních
porostÛ, coÏ je plocha vyjádfiená
LPIS. Ale pozemkÛ vlastních a pronajat˘ch
je
podle
zápisu
v katastru nemovitostí cca 950 ha.
Mûsto k dne‰nímu dni vlastní 690
ha zemûdûlské pÛdy. Snahou
vedení Statku a Mûsta bude
i nadále nákup zemûdûlské pÛdy,
tak, aby se zajistila stabilita firmy.
Odvûtví rostlinné v˘roby je zcela
podfiízené podmínkám Ïivoãi‰né
v˘roby. V podstatû pravidelnû, kaÏd˘ch 5 let, dochází k vût‰í obnovû
strojového parku. Firma poskytuje
zemûdûlské sluÏby a v zimním
období zaji‰Èuje údrÏbu mûstsk˘ch
komunikací. KaÏdoroãnû se z firmy
prodává i ekologické krmivo, pfieváÏnû seno, pro potfieby okolních
chovatelÛ koní a pro zakrmování
zvûfie v mûstsk˘ch lesích. Naopak,
pro potfieby skotu je kaÏdoroãnû
nakoupeno zhruba 250q ekologického obilí.
Îivoãi‰ná v˘roba
Roãní prÛmûrn˘ stav masn˘ch
krav na Statku Ka‰perské Hory
8
s.r.o. je 330 ks, z toho je 70 ks ãistokrevn˘ch simentálek, zbytek
jsou jiÏ vysokopodílové kfiíÏenky
âESTR xSM. Ve stavu je 52 bfiezích
jalovic, 79 ks chovn˘ch jalovic a 14
plemenn˘ch b˘kÛ. V leto‰ním
roce je poprvé zkou‰en odchov 3
mlad˘ch b˘ãkÛ na farmû, na
odchovnách (OPB Mûcholupy,
OPB Cunkov a OPB Skály) je dal‰ích 17 b˘ãkÛ v testu.
LoÀská investice
V
loÀském
roce
do‰lo
k v˘znamné investici do Ïivoãi‰né
v˘roby – na stfiedisku Kavrlík byla
postavena nová stáj pro ãistokrevné stádo o kapacitû 97 krav
a telat a 5 plemenn˘ch b˘kÛ.
Stavba v hodnotû 11,7 milionu
Kã byla postavena s pomocí
dotace. Na první i druh˘ pohled
se jedná o stavbu velmi povedenou a funkãní, coÏ dokazuje prvních zde narozen˘ch 20 telat.
V dobû psaní této reportáÏe byla
venkovní teplota – 15 °C. Nebyla
by pravda tvrdit, Ïe ve stáji se
mají zvífiata jako za kamny, i zde je
venkovní arktická zima znát, nicménû v suché a ãisté podest˘lce,
za vûtrem a s fungujícími napájeãkami jsou krávy i telata viditelnû spokojené. Ve stáji jsou
umístûni i mladí plemenní b˘ci,
kter˘m je vûnována zvlá‰tní péãe.
Pro otelené krávy fungují individuální kotce, potom jsou krávy
zafiazovány do skupin podle
pohlaví telat tak, aby jiÏ nebylo
nutné mûnit skupiny pfied pastevním obdobím. Telata mají k dispozici ‰kolku, kde jiÏ nyní dostávají
jádro a seno, a jsou zde i napájeãky. Stáj je vybavena kamerov˘m systémem, takÏe zootechniãka, Michaela Jelínková, mÛÏe
z kanceláfie nebo z domova sledovat dûní ve stáji. Ale na Ka‰persk˘ch Horách nespoléhají pouze
na techniku, v období telení,
které nyní probíhá na Kavrlíku
ve staré a nové stáji soubûÏnû,
je na farmû nepfietrÏitá sluÏba
a v‰echny porody se hlídají.
O oprávnûnosti tohoto kroku
svûdãí i leto‰ní velice nízké procento ztrát: 4 %, coÏ je vyjádfiení
mrtvû narozen˘ch a uhynul˘ch
telat z celkového poãtu 120
dosud probûhl˘ch porodÛ.
Zisky a prodeje
Hlavním zdrojem trÏeb Ïivoãi‰né v˘roby je prodej zástavu.
B˘ãci se dlouhodobû prodávají –
zhruba 95 % z nich putuje do
zahraniãí (Itálie, Chorvatska, Rakouska a Nûmecka). V prÛmûru se
prodává 200 ks zástavov˘ch telat
roãnû, nejlep‰í b˘ci se zafiazují do
OPB, nejlep‰í jalovice se nechávají
do obratu stáda. V roce 2011 se
zástavová telata prodávala ve
vûku 7 mûsícÛ a v prÛmûrné ãisté
hmotnosti 280 kg – v tomto ãísle
je zahrnut prodej b˘ãkÛ i jalovic.
Dal‰ím zdrojem trÏeb je prodej
plemenn˘ch b˘ãkÛ. Na odchovnách jich bylo od vzniku firmy
vybráno do plemenitby 108. První
b˘k se jmenoval Grey (ZSI 88) a byl
vybrán do plemenitby 10. 9. 1998.
V souãasné dobû je velk˘ zájem
o prodej jalovic do ãesk˘ch
chovÛ. V tuzemsku zÛstává aÏ
90 % vyprodukovan˘ch jalovic.
DÛvodem je jejich dobr˘ zdravotní stav, odolnost a kvalitní
genetika (zejména vysoká mléãnost).
Plemenáfiská práce – rozhovor
o souãasném stavu a o vizích
do budoucna
Jak fiekl ing. Kratochvíl: „Plemenáfiská práce je bûh na dlouhou
traÈ, jakmile na chvíli ustrneme,
bude trvat 3 roky neÏ se vrátíme
zpût. Plemenná zvífiata budou
pro nás do budoucna v˘znamn˘m
zdrojem pfiíjmÛ.“
A jak˘ je Vá‰ názor na stále diskutovanou bezrohost?
Trh si to Ïádá, budeme se snaÏit
produkovat bezrohá zvífiata, ale
ne za kaÏdou cenu. Chceme produkovat kvalitní rámcová a dobfie
osvalená zvífiata. Nebudeme ale
zavrhovat kvalitní rohaté kusy,
máme nyní díky nové stáji moÏnost se více vûnovat inseminaci
a ve stádû máme i nûkolik homozygotnû bezroh˘ch b˘kÛ. To je
‰ance do budoucna.
Jakou genetiku ve svém stádû
pouÏíváte?
První ãistokrevné krávy byly
dovezeny z Kanady, v poãátcích se
pouÏívaly i kanadské inseminaãní
dávky. Do pfiirozené plemenitby
byl nakoupen b˘k z Nûmecka, Diesel (ZSI 24), kter˘ se spolu s tuzemsk˘m b˘kem Gerojem (ZSI 78)
podílel na vytvofiení kvalitní
matefiské populace. ProtoÏe aÏ do
loÀského roku byly ãistokrevné
krávy ustájeny spolu s kfiíÏenkami,
byl problém s organizací inseminace. Firma se rozhoda zainvestovat do nákupu plemenn˘ch b˘kÛ
ze zahraniãí, tedy z Dánska, odkud
se dovezlo 12 plemenn˘ch b˘kÛ.
Snahou bylo dovézt zvífiata nepfiíbuzná, mûli jsme zájem i o homozygotnû bezrohé b˘ky. Napfiíklad
v roce 2010 se z Dánska dovezli jiÏ
i b˘ci s anglick˘m pÛvodem.
Jaké investice jste za posledních
10 let vynaloÏili na nákup plemenn˘ch b˘kÛ?
Ve stádû pÛsobí nyní 14 b˘kÛ,
z toho je 7 tuzemsk˘ch a 7 importovan˘ch. Investice do nákupu
plemenn˘ch b˘kÛ se vy‰plhala do
v˘‰e 3 milionÛ korun.
A vyplatila se?
Zeptejte se lidí, ktefií od nás
kupují b˘ky a jalovice do sv˘ch
stád, a kaÏdoroãnû se vracejí.
Nebo se podívejte na na‰e b˘ky
na odchovnách, napfiíklad v loÀském roce. B˘k po otci Lyke Brume
(otec Supery), Tullius ·umavsk˘,
byl s 83 body za exteriér nejlépe
hodnocen˘m b˘kem na
OPB
Mûcholupy, zúãastnil se Národní
v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat
a nyní pÛsobí na inseminaãní stanici firmy Jihoãesk˘ chovatel a.s.
Ale
nemÛÏeme
mluvit
jen
o b˘cích, na farmû se rodí i kvalitní
jalovice. Dal‰í pfiízniv˘ dopad této
investice je zvy‰ující se pfiírÛstek
u telat, nejen ãistokrevn˘ch, ale
i u stáda kfiíÏencÛ. Tím se zároveÀ
zvy‰ují i trÏby z prodeje zástavu.
A co v˘stavy a prezentace firmy?
V poslední dobû se na v˘stavách prezentovali na‰i plemenní
b˘ci, máme nûkolik ocenûní
z NVHZ v Pfierovû a v LetÀanech,
v loÀském roce jsme nakoupili
b˘ka Siven VodÀansk˘ PP, kter˘ na
v˘stavû Zemû Îivitelka získal prestiÏní ocenûní Zlat˘ klas. Ale na
v˘stavách se mÛÏete potkat
i s potomky zvífiat, které byli
z na‰í farmy prodány.
A prezentace firmy jinak?
Ceníme si napfiíklad náv‰tûvy
❒ Skupina jalovic na pastvě – ročník 2011 (foto: Michaela Jelínková)
dánsk˘ch farmáfiÛ, ktefií nás nav‰tívili na podzim 2010. Ale nejde
jen o Dány, napfiíklad díky aktivitû
âSCHMS nás nav‰tívili i farmáfii
z Nûmecka a v loÀském roce
bavor‰tí zemûdûlci. Ví se o nás,
a my doufáme, Ïe díky tomu bude
moÏné prodávat na‰e zvífiata do
tuzemska i do zahraniãí.
Na‰eho rozhovoru se zúãastnila
i zootechniãka Michaela Jelínková,
která na farmû pracuje jiÏ od roku
2004. Zeptali jsme se jí, jak ona vidí
budoucnost firmy a na co se zamûfií.
Díky novû vybudované stáji
máme nyní moÏnost se více
vûnovat ãistokrevnému stádu.
Uãíme se pracovat v nové hale,
v leto‰ním roce se zamûfiíme na
inseminaci krav a budeme se snaÏit zlep‰it odchov telat.
A na závûr nepopulární téma –
co vás trápí?
Jednatel i zootechniãka jsou
i v této otázce zajedno. Nejvût‰ím
problémem souãasné doby je pfiíli‰ zatûÏující administrativa. Jak
fiíká ing. Kratochvíl: „Na‰e firma
není tak velká na to, abychom si
mohli dovolit dal‰í sílu na zpracování administrativy, ale sami tyto
vûci tûÏko stíháme a zvládáme je
na úkor osobního volna.“
Abychom ale nekonãili pfiíli‰
pesimisticky.
Nav‰tívili
jsme
farmu, která se má ãím pochlubit,
kde se v‰ichni snaÏí o to, aby zvífiata byla co nejspokojenûj‰í,protoÏe to je cesta k prosperitû. Setkali jsme se s partou lidí zapálen˘ch do své práce, která je jim
zároveÀ celoÏivotním koníãkem,
moÏná lépe fieãeno konûm.
Na závûr slovo jednatele: „Za
provoz firmy jsem zodpovûdn˘
majiteli jiÏ 19 let já. Kde by v‰ak
bylo moje snaÏení, pokud bych
kolem sebe nemûl kolektiv
nad‰encÛ, s jejichÏ pomocí se
ve‰keré plány realizují. Tímto
bych chtûl v‰em souãasn˘m
i minul˘m spolupracovníkÛm
podûkovat. Velk˘ dík patfií zároveÀ i Mûstu Ka‰perské Hory, vlastníkovi firmy, kter˘ umoÏÀuje její
dal‰í rozvoj a podporuje
investice do budoucna.“
A nám nezb˘vá neÏ popfiát:
Jen tak dál!
9
Franti‰ek Lédr: Baví mû dûlat to, co kaÏd˘ nedokáÏe
O Franti‰ku Lédrovi jste jiÏ
moÏná zaslechli v souvislosti
s v˘stavnictvím, jehoÏ je velk˘m
pfiíznivcem. Prezentovat svá zvífiata na chovatelsk˘ch pfiehlídkách
bylo hlavní motivací pro smûfiování chovu masného skotu plemene charolais, se kter˘m zaãal ve
v˘chodoãeské Sopotnici pfied dvanácti lety.
Zûmûdûlcem dílem náhody
Otec pana Lédra byl poslední
zemûdûlec okresu Ústí nad Orlicí.
V rodné Sopotnici hospodafiil do
roku 1974, kdy mu pole v rámci
kolektivizace a likvidace soukromého zemûdûlství vymûnili za tak
vzdálené, Ïe na nûm jiÏ nebylo
moÏné pracovat. Hospodafiení
tedy ukonãil, zaãal pracovat jako
jefiábník a doma mûl malou záhumenku. Po roce 1989, i kdyÏ mûl
pfied nástupem do dÛchodu, se
k zemûdûlství ihned vrátil, a stal
se tak prvním soukrom˘m zemûdûlcem v okrese. Dostal zpût 15
hektarÛ polí, 7 ha lesa a dal‰ích 30
hektarÛ se podafiilo pronajmout.
Dûlal rostlinnou i Ïivoãi‰nou
v˘robu, kde se specializoval na
mléko a telata. Franti‰ek se
dvûma bratry na farmû do sv˘ch
15ti let, neÏ ‰el do uãení, pomáhal, a to pfiedev‰ím s chovem tûÏk˘ch koní. KdyÏ farmu opou‰tûl,
domníval se, Ïe se na ni jiÏ nikdy
nevrátí. OtcÛv pfiístup k farmafiení
v produkãní formû jej pfiíli‰ neinspiroval.
V roce 1985 se tûsnû pfied odvedením na vojnu rozhodl emigrovat. DÛvodem byly spí‰e ekonomické neÏ politické dÛvody. Situaci na farmû ani v tehdej‰ím
âSSR obecnû nevidûl jako zajímavou. Lákala ho rychlá auta,
motorky, svût… Prostfiednictvím
koníãku, jímÏ byl spoleãensk˘
tanec, v kterém vynikal, se mu
podafiilo vycestovat do Bûlehradu, odkud se jiÏ nevrátil. Pfies
Rakousko, kde poÏádal o azyl, se
po pÛl roce dostal do vysnûné
Ameriky. V USA chtûli mladé,
zdravé, silné lidi – nezajímalo je
vzdûlání, jen ãlovûk, kter˘ mÛÏe
pracovat. Aãkoli nemûl kvalifikaci,
10
❒ František Lédr s pastevním areálem v Sopotnici (foto: Jana Řehořová)
pfiihlásil se na místo automechanika, a byl pfiijat. Bûhem pÛl roku
se nauãil anglicky a postupnû se
vypracoval na opraváfie motorÛ.
Pfiivydûlával si jako ãí‰ník, a to
v nejlep‰ích restauracích v Atlantû, státu Georgia. Vá‰eÀ pro auta
jej pfiivedla i k závodûní na okruhu
NASCAR a vybudování vlastního
autoservisu, kter˘ funguje dodnes. Konkurenãní prostfiedí bylo
v USA tvrdé. Po zaloÏení rodiny
pan Lédr jiÏ nemohl vûnovat podnikání ve‰ker˘ svÛj ãas, a tak uvítal nabídku firmy Gerber (která se
specializovala na dûtská jídla), kde
zároveÀ pÛsobil ve vedoucí funkci, na post zástupce v Evropû.
Prodal autoservis a v roce 1996 se
vrátil do rodné zemû. Zde jej ale
ãekalo zklamání. Zmûny, které se
udály za 11 let, co byl pryã, byly
velké. Ne‰lo navázat, kde se skonãilo. V deziluzi zvaÏoval návrat do
USA. Upsal se ale na post provozního fieditele mlékárny holandské
spoleãnosti Nutricia, tak se rozhodl, Ïe smlouvû dostojí. Firemní
strategie, která mûla namísto
budovatelské tendence spí‰e
opaãnou, jej ale po pár mûsících
stejnû pfiivedla k v˘povûdi. Dal‰í
pÛlrok strávil jako poradce pro
západní manaÏery, které uvádûl
na v˘chodní trhy. Tuto práci
vystfiídalo dvouleté pÛsobení
v podniku zab˘vajícím se v˘robou
dfievoobrábûcích strojÛ, a to zase
nev‰ední pozice „létajího doktora“ u Forda Charouze, kde mûl
po svûtû opravovat to, na co
mechanici v âR nestaãili. Ani
v jednom z tûchto zamûstnání
v‰ak nena‰el naplnûní. Rozhodl se
tedy opût opustit republiku
a odjet, tentokrát do Austrálie.
NeÏ ale nachystal v‰e potfiebné
na cestu, pfii‰la nehoda mlad‰ího
bratra, kter˘ mûl pfievzít rodinné
hospodáfiství. Franti‰ek Lédr se
pro udrÏení rodinné tradice
v roce 2001, na zaãátku nového
tisíciletí, vrhnul zcela neãekanû
a neplánovanû – do zemûdûlství.
Chovatelské zaãátky
Zaãínal sám s 15 ti hektary vlastními a 30ti pronajat˘mi. Provoz
farmy byl velice nákladn˘. Hospodafiení chtûl pojmout jinak, neÏ
otec, a tak bylo tfieba pfiipravit si
podmínky a vybavení. Vlastní
úspory byly záhy pryã. Bez státní
podpory by se neobe‰el. Do
zaãátku nakoupil traktor, baliãku,
lis a první bfiezí jalovice plemene
charolais. V˘bûr plemene byl opût
dílem náhody. Na rozhodnutí mûl
pan Lédr dva t˘dny, aby stihnul
dotaãní termín. Osobnû se mu
líbilo plemeno Aberdeen Angus,
nikde ale nebyly dostupné bfiezí
jalovice. Dostal tip na podnik
ZEAS, a.s. Pod Kunûtickou horou,
kde bylo zvífiat v potfiebné kategorii dostatek, nakoupil tedy tam.
KdyÏ svÛj neplánovan˘, znalostmi
nepodloÏen˘ krok hodnotí zpûtnû, fiíká: „Niãeho nelituji. Bylo to
to nejlep‰í, co jsem mohl udûlat.
Po zvífiatech je na trhu stále
poptávka.“
Po mechanizaci a zvífiatech bylo
je‰tû tfieba vyfie‰it otázku ustájení. V Sopotnici, pÛvodním
zázemí farmy, nebyly k tomuto
úãelu vhodné podmínky. Jako na
zavolanou se v nedaleké obci Kostelecké Horky uvolnil areál po
zkrachovalé firmû se stájí K-96
a 100 kusy ãesk˘ch strakat˘ch
krav. S areálem získal pan Lédr do
nájmu i pfiilehlé pozemky. Stáj
byla po rekonstrukci pfiipravena
s rezervou pojmout 90 aÏ 100
kusÛ matek s telaty. âeské strakaté krávy byly ãásteãnû vybrakovány a nûkolik kusÛ si chovatel
ponechal v uÏitkovém stádu.
Pan Lédr mûl zku‰enosti s prací
na farmû z dûtství, kdyÏ se ale
dostal k vlastnímu hospodafiení,
které chtûl pojmout jinak, musel
se v‰e uãit znovu a od zaãátku.
Zaãátky nebyly jednoduché, chybûly mu zku‰enosti se zvífiaty
z pastvy. Po prvním pokusu o uvázání dovezen˘ch zvífiat se mu
jalovice rozutekly a tfii mûsíce je
shánûl po ‰irokém okolí. Na‰tûstí
se nikomu nic váÏného nestalo
a v prvních narozen˘ch telatech
by uÏ divoké matky nikdo nena‰el. Odmaliãka byla na vazném
ustájení, z nûhoÏ je pan Lédr
odvádûl pouze ke krmení, a tím je
zcela ochoãil. „Je to v‰echno
o pfiístupu, péãi, kterou zvífiatÛm
vûnujete,“fiíká na tuto zku‰enost.
Systém odchovu
Základ stáda tvofií 60 ãistokrevn˘ch matek a 35 uÏitkov˘ch krav
plemene âeské strakaté. Stavy
vzhledem ke kapacitû ustájení
navy‰ovat nemÛÏe. Co v‰ak mûnit
lze, je poãet ãistokrevn˘ch a uÏitkov˘ch kusÛ. Cílem je nav˘‰it
poãty ãistokrevn˘ch kusÛ na 90
matek. UÏitkov˘ch krav se v‰ak
pan Lédr zbavovat zcela nechce
a pochvaluje si jejich v˘pomoc,
pokud napfi. tele nepfiijme matka,
je potfieba pfiíkrm, apod.
V Sopotnici a Kosteleck˘ch Horkách obhospodafiuje pan Lédr
plochu o v˘mûfie 295 hektarÛ,
z ãehoÏ je 35 ha vlastních a 20 ha
tvofií orná pÛda. Na té pûstuje
obilí, pfiedev‰ím kvÛli slámû.
Mechanizaci má v‰echnu vlastní,
a to pfiedev‰ím na zpracování
❒ Stádo ve stáji v Kosteleckých Horkách (foto: Jana Řehořová)
píce. 300 hektarÛ bez problémÛ
obhospodafií ve tfiech lidech.
Vûnuje se téÏ agrosluÏbám.
Pozemky v okolí Kosteleck˘ch
Horek, které tvofií hlavní ãást
pastevního areálu se nachází
v nadmofiské v˘‰ce 320 m a jejich
podkladem je nekvalitní písãitá
pÛda. ¤adí se proto do kategorie
LFA. Pokud je su‰‰í rok, na uÏivení
jedné krávy jsou potfieba i více
neÏ tfii hektary. Ze zmínûn˘ch
dÛvodÛ mají zvífiata bûhem
pastvy neustál˘ pfiísun sypk˘ch
minerálií obohacen˘ch o selen,
kterého je na písãité pÛdû nedostatek a od srpna se zaãíná s pfiikrmováním senem a senáÏí.
V listopadu jsou jiÏ zvífiata ustájena do zimovi‰tû neboÈ na konci
mûsíce zaãínají první porody,
které chce mít chovatel pod
dohledem. Krávy pfied otelením
dostávají senáÏ a seno. Pan Lédr
není pfiíznivcem pfiíli‰ nev˘Ïivné
krmné dávky, aãkoli se této kategorii zvífiat doporuãuje. ¤íká
a praxe mu to potvrzuje, Ïe telata
jsou u dobfie Ïiven˘ch matek
Ïivotaschopnûj‰í. B˘ci a jalovice
do dvou let vûku dostávají navíc
smûs drceného Ïita s ovsem
a mineráliemi. Jalovice jsou do
prvního pfiipu‰tûní, které je smûfiováno na vûk kolem dvou let,
ustájeny a vykrmovány, aby byly
na první tele v fiádné kondici.
Mladá zvífiata se krmí adlibitnû,
dospûl˘m b˘kÛ je dávka regulována. Telata mají na pastvinû pfiíkrmi‰tû, kde dostávají maãkané
zrno. S granulemi se muselo
vzhledem k ekologické formû
hospodafiení pfiestat a v˘sledky
jsou znát, pfiedev‰ím na b˘ãcích,
letos jich nepro‰lo do testu 9, coÏ
je nejvíce v historii. VÏdy to byl
maximálnû 1 kus. Jalovice slavily
na poslední národní v˘stavû
úspûchy, takÏe na tûch zmûna
v˘Ïivy není na‰tûstí tak znát.
B˘ãkÛ, ktefií putují do testu, je
v posledních pár letech v prÛmûru 15 roãnû. Z organizaãních
dÛvodÛ
chovatel
preferuje
odchov na odchovnû b˘kÛ. B˘ãci,
ktefií vybraní nejsou, jsou prodáni,
stejnû jako jalovice, které se
neponechají na roz‰ífiení stáda.
Ale základní stádo se kaÏd˘m
rokem navy‰uje, jalovic se prodává minimum. Do budoucna by
se pan Lédr rád soustfiedil na produkci kategorie bfiezích matek
a jalovic. V˘krmu se nevûnuje ani
vûnovat nechce. Princip zvífie
vykrmit, a pak porazit, jej nenaplÀuje.
Od roku 2010 je pan Lédr registrován v ekologickém systému
hospodafiení. S pfiechodem do
této formy hospodafiení, která je
zajímavá jak díky ‰etrnûj‰ímu pfiístupu k pfiírodû, tak po finanãní
stránce, ale vyãkával, aÏ se pfiedpisy, které je nutno dodrÏet, trochu zmírní. Nûkteré postupy,
které nejsou dovoleny, ukonãil –
jako napfiíklad embryotransfer.
Tomu se intenzivnû vûnoval 8 let
a hlavnû prostfiednictvím nûj
vybudoval své stádo. Embrya
nakupoval a jako nositelky slouÏily ãervené straky. Co se nákupu
z jin˘ch chovÛ t˘ká, tak pfiikoupil
4 jalovice s v˘born˘mi pÛvody od
spoleãnosti Bovet Sloupnice, a.s.,
dal‰í 4 jalovice zakoupil od ing.
Boudy z Veselíãka u Sedlãan, kter˘
má téÏ velmi kvalitní zvífiata.
11
❒ 156874952CZ národní vítězka v kategorii starších jalovic na NVHZ 2009 v Brně
(foto: Karel Melger)
V chovu se od zaãátku pouÏívá
inseminace, kterou nyní provádí
zootechnik pana Lédra, pÛvodem
z Ukrajiny, kter˘ je kvalifikací veterináfi, má inseminaãní kurs a je
na farmû neustále k dispozici,
pochvaluje si majitel. S provozem
farmy v souãasné dobû vypomáhá
je‰tû jeden zamûstnanec. Inseminace je pouÏívána pouze v rámci
pfiirozené fiíje, a to v období od
února do konce dubna. PouÏívá
se semeno nejlep‰ích francouzsk˘ch b˘kÛ (napfi. ZTI 102 SUMO,
ZCH 450 LE REBEL, ZTI 085 VIZIR P,
ZCH942 UNICO SC PP, ZTI 712
CABAR SC P, ZCH 517 NELSON,
ZCH 574 OHIO). 1. kvûtna jde stádo,
rozdûlené na 3 skupiny na pastvinu a nastupují 3 plemeníci, ktefií
zde pÛsobí do konce ãervence.
Pfiesto se zatím nedafií docílit
100% bfiezost. „DÛvodem je, Ïe
b˘ci nikdy „nezpracují“ v‰echny
naráz fiíjící se kusy,“ fiíká chovatel.
První b˘k od stáda byl na farmu
zakoupen v roce 2003 z OPB Osík,
následoval b˘k ZCH 876 Manitou
od Vlastimila Hatláka, na kterého
pan Lédr vzpomíná jako na v˘borného plemeníka i na v˘stavní kus.
Musel v‰ak b˘t ze zdravotních
dÛvodÛ utracen. Pfiedãasnû skonãil i Ïivot dal‰ího vynikajícího b˘ka
ZTI344 Posel Smilovsk˘, kterého
mûl chovatel ze ZD Pozovice.
O tomto b˘kovi fiíká pan Lédr, Ïe
mu nebylo v âechách rovno: „Na
v˘stavách sbíral díky v˘raznému
osvalení a dobré stavbû tûla
jedno pfiední ocenûní za druh˘m.“ Ne‰Èastná událost potkala
12
chovatele zrovna pfied pfiipou‰tûcí sezónou. Potfieboval tedy
rychle sehnat plemeníka do
stáda. Aãkoli se nedomnívá, Ïe
zahraniãní trh by nabízel lep‰í
kvalitu, neÏ máme u nás, z organizaãních dÛvodÛ se rozhodl pro
import. Francouzsk˘ b˘k ZTI 545
Eldorado (po otci Sesame), pÛsobil nejprve na inseminaãní stanici
spoleãnosti Genoservis, a. s.,
v chovu Franti‰ka Lédra je druh˘m rokem. Dal‰í b˘k momentálnû pÛsobící v ãistokrevném
stádû je ZTI 806 TIBET. Do ãistokrevné plemenitby vybírá chovatel tu nejlep‰í genetiku, aÈ se
jedná o pfiirozenou plemenitbu ãi
v˘bûr inseminaãních dávek.
A jak chovatel postupuje, aby
v pfiirozené plemenitbû dosáhl
maximální efektivity? B˘ky dává
„rozskákat“ do uÏitkového stáda
jednoho jiÏ v únoru a druhého
v bfieznu. Poté jsou odstaveni
a dobfie krmeni, aby byli v kvûtnu
ve správné „pracovní“ formû. SvÛj
postup zdÛvodÀuje tím, Ïe b˘kovi
trvá 2–3 t˘dny, neÏ se shodí
nabraná kila a rozskáãe se. Tuto
fázi si odbudou v uÏitkovém
stádu, a fungují poté ihned od
zaãátku pfiipou‰tûcí sezóny.
Vzhledem k poptávce pan Lédr
‰lechtí ãásteãnû na bezrohost.
Nûkolik geneticky bezroh˘ch krav
a jalovic, které vyprodukoval, ale
inseminuje opût rohat˘mi b˘ky,
aby získal zvífiata s dobr˘m osvalením, které se u bezroh˘ch zvífiat
ztrácí. „V bezrohosti vidím ryze obchodní záleÏitost, neboÈ Ïádn˘
bezroh˘ b˘ãek se ve v˘vinu nemÛÏe rovnat s rohat˘m. S bezrohou
genetikou pracuji 5 let. Jsou lep‰í
porody, protoÏe se rodí men‰í telata, která jsou ale men‰í i v dospûlosti,“ fiíká chovatel. Nad bezrohou
genetikou ale hÛl zcela neláme:
„·lechtûní je proces a v˘sledky nás
mohou v‰echny pfiekvapit.“
S plemenem je spokojen˘, nemûnil by ho. Je v‰ak pravdou, Ïe
toto plemeno vyÏaduje péãi
a osobní pfiístup. Nelze jej odchovávat extenzivnû. Asistuje se
u 70 % porodÛ tak, Ïe se porod
hlídá, ale nezasahuje se do nûj, na
30 % porodÛ se aktivnû podílí,
pfiesto je ãást porodÛ z tûchto tfiiceti procent obtíÏn˘ch, kdyÏ je
tele napfi. ve ‰patné poloze, takÏe
nemusí skonãit Ïivû narozen˘m
potomkem.
V˘stavy
A proã se pan Lédr vydal na
‰lechtitelskou dráhu? Pfiiznává,
Ïe „spí‰e neÏ ‰lechtûní samotné
jej lákaly v˘stavy a obchod, kterému se vûnoval v jin˘ch profesích po mnoho let. Nav‰tûvoval
první chovatelské pfiehlídky na
Jangelci, v Litomy‰li a Pfierovû
a zatouÏil mít na nich svá zvífiata
téÏ. A protoÏe na na‰ich v˘stavách mohou soutûÏit pouze plemenná zvífiata, vydal se tímto
smûrem. VÏdy jej bavilo dokázat
to, co jiné ne, b˘t nejlep‰í, nejrychlej‰í. KdyÏ pracoval s auty,
bylo to jednoduché – buì byla
nejrychlej‰í nebo líbivá, ale genetika – to je ofií‰ek: „Odchovat kvalitní zvífie trvá nûkolik let a v prÛbûhu se mÛÏe kdykoli v‰e zmûnit.
Nefunguje to tak, Ïe to, co se
dnes udûlá, zítra se uvidí. Chovatel zvífie „piplá“ a v˘sledek je nejist˘ a v tom
je jeho genialita. Hodnû
lidí by se
r v a l o ,
kdyby
vûdûlo, Ïe budou vítûzové. Chovatel zdaleka neví, zda vÛbec
uspûje, a pfiesto jde dál. Tam je
srdce chovatele.“
V˘stav se úãastnil od sam˘ch
poãátkÛ, ale na tom, aby se zvífiata
zaãala umísÈovat, musel zapracovat. Ne‰lo to rozhodnû hned. Zde
vzpomíná jméno Pavla Káãera,
kter˘ mu dal mnoho cenn˘ch rad
v oblasti chovatelství i odchovu
potenciálních v˘stavních kusÛ.
V˘stavní pfiehlídky povaÏuje za
velice dÛleÏité. Bonitéfii tam ãlovûku ukáÏí, jak má zvífie vypadat.
„Není to o tom b˘t nejvût‰í, ale
b˘t velk˘ a soumûrn˘.“ KdyÏ si
vytipovává telata, soustfiedí se na
ta, která mají tûÏ‰í porody díky
‰ir‰ím hrudníkÛm a mohutnûj‰í
kostfie. Z tûch se mohou stát
potenciální ‰ampioni. SvÛj recept
chovatel popisuje: „KdyÏ chci
‰piãkovou jaloviãku, tele nebo
pozdûji krávu nebo b˘ãka, musím
poznat po porodu vhodné tele
a ochoãit je s právû otelenou krávou ãeského strakatého skotu.
Díky vy‰‰í produkci mléka této
adoptované matky tele dosahuje
dvoukilov˘ pfiírÛstek. Pak mohu
pfiijít s roãní jaloviãkou nebo b˘ãkem o hmotnosti 600 kg. Ne
kaÏd˘ ‰ampion tedy vyroste u své
pravé matky, protoÏe ta nemá
tolik mléka, aby jej odchovala.“
Na v˘stavách se mu podafiilo
získat jiÏ první místa nebo ‰ampiony plemen ãi národní vítûze
v kategorii telat, mlad˘ch i star‰ích b˘kÛ, roãních i dvoulet˘ch
❒ Plemeník ZTI 545 Eldorado importovaný z Francie (foto: Pavel Káčer)
jalovic – poslední, co zb˘vá, je
kategorie krav, kde má pan Lédr
zatím „pouze“ tfietí místo. Mezi
poslední úspûchy chovatele patfií
první místo a titul národního
vítûze v kategorii mladí b˘ci pro
b˘ka ZTI 846 TOM Z HOREK na
Národní v˘stavû 2011 v Brnû.
Pan Lédr by uvítal radûji men‰í
v˘stavu kaÏd˘ rok neÏ jen jednu
velkou jednou za dva roky. Domnívá se, Ïe chovatelské pfiehlídky
nejsou dÛleÏité jen pro chovatele,
ktefií si tam porovnají své v˘sledky
a udûlají reklamu svému chovu,
ale Ïe jsou atraktivní i pro laickou
vefiejnost, a proto by mûly b˘t
ãastûj‰í. K v˘znamu, jak˘ v˘stavnictví pfiiná‰í, dodává: „V˘stava
mne peníze stojí, ale myslím si, Ïe
pro chovatele je to nutná záleÏitost. Ti, co ãas a peníze neinvestují, si nemohou stûÏovat, Ïe
nemohou prodat. A je tomu tak
❒ Býk ZTI 846 Tom z Horek získal 1. místo a titul národní vítěz v kategorii
mladí býci vybraní v roce 2011 na NVHZ 2011 v Brně (foto: Karel Melger)
proto, Ïe je nikdo nezná, nic se
o nich neví. V˘stava je jedineãn˘
zpÛsob, jak svÛj chov prezentovat.“ Pochvaluje si chovatel, kter˘
bûhem tûchto akci nasbíral
mnoho kontaktÛ a zájem o svá
zvífiata není schopen pokr˘t.
Z tohoto dÛvodu je ochoten za
vystavování ãásteãnû platit.
Budoucnost
Pan Lédr skromû fiíká, Ïe zaãínal
od nuly a Ïe k dokonalosti má stále
daleko: „Je tfieba nûco dostavût,
nûco doplatit, a hlavnû dobudovat
stádo o sto ãistokrevn˘ch kusech.
Abych mohl b˘t v klidu, je‰tû je
tfieba toho hodnû vykonat.“
Co jej ale tû‰í jiÏ dnes a na co je
hrd˘ je, Ïe podobného nad‰ence
na‰el ve svém synovi a mohou se
tedy chovatelství vûnovat spoleãnû. Je moÏné, Ïe syn, kterému
pan Lédr pfiedal ãást hospodáfiství, si do budoucna pofiídí jiné
plemeno, ale zatím se v Sopotnici
bude vûnovat v˘stavbû nového
zimovi‰tû a komerãnímu stádu
a pan Lédr bude mít na Kosteleck˘ch Horkách ãas na plemenafiinu.
Kdyby se je‰tû nûkde na‰la Ïena,
která by s ním sdílela radosti
a strasti, které s sebou Ïivot nese,
ke ‰tûstí by mu uÏ nic nechybûlo.
Tím konãí rozhovor s muÏem,
kter˘ se od motorÛ dostal
k chovu masného skotu, v nûmÏ
nalezl Ïivotní naplnûní. Jak sám
fiíká: „Co mû nikdy nepfiestane
fascinovat, je zázrak zrození
Ïivota. Je to nûco, co nelze
naprosto niãím nahradit. To
je to, co mne Ïene dál.“
A my mu v jeho dal‰ím konání
pfiejeme hodnû ‰tûstí!
13
Kvalitní maso se musí umût nejen vyrobit!
Anna Marcinková, Ota Beran,
BM Profit
Skot se u nás uÏ nûkolik desetiletí nechová jen kvÛli produkci
mléka, nebo kvÛli takzvanû kombinované produkci maso-mléko.
âást chovatelÛ si zvolila odli‰nou
cestu a vybrala si jako svou hlavní
produkovanou komoditu kvalitní
hovûzí maso. Ti by ze svého rozhodnutí mûli stále více profitovat.
Ale jakou cestou se dát, aby tomu
tak bylo?
Produkce hovûzího masa se dá
zajistit nûkolika rÛzn˘mi cestami.
Jedním z velmi ãast˘ch zpÛsobÛ,
oblíben˘ zejména v na‰ich konãinách, je vykrmování b˘kÛ dojn˘ch
nebo kombinovan˘ch plemen.
Ale aÈ se to nûkomu líbí nebo ne,
tak jsou na svûtû zemû, kde s b˘ãky dojen˘ch plemen zacházeno
úplnû jinak, jsou odpadem v kaÏdém smyslu toho slova a kaÏd˘
den jejich Ïivota je poãítán za
ztrátov˘. ProtoÏe nejen studie,
ale i mnoho zku‰eností spotfiebitelÛ, potvrzují, Ïe kvalita masa
specializovan˘ch masn˘ch plemen, která jsou po mnohá desetiletí ‰lechtûna právû a jen na produkci kvalitního masa se specifick˘mi vlastnostmi, se od toho
z dojen˘ch ãi kombinovan˘ch plemen znaãnû li‰í. A tak se dostáváme k té druhé moÏnosti „v˘roby“ hovûzího, a tou je chov specializovan˘ch masn˘ch plemen
nebo rÛzn˘ch uÏitkov˘ch kfiíÏencÛ aÈ uÏ masn˘ch plemen
nebo v kombinaci s plemeny dojen˘mi ãi kombinovan˘mi.
Kvalitní hovûzí je kdyÏ…
O rozdílech v kvalitû masa rÛzn˘ch kategorií skotu nebo o rozdí-
❒ Kvalitní hovězí maso ve Francii
14
lech mezi jednotliv˘mi plemeny
uÏ byla popsána spousta papíru.
Stejnû tak by se dalo najít mnoho
studií poukazujících na dÛleÏitost
správného o‰etfiení masa po poráÏce a délce jeho zrání. Urãitû jste
vy i zpracovatelé masa jiÏ spousty
ãlánkÛ o tomto tématu ãetli. Ale
nezapomínejme na to, Ïe opakování je matkou moudrosti a ponûkud smutn˘m faktem zatím stále
je‰tû je, Ïe se jen málokter˘ z producentÛ zástavov˘ch zvífiat ãi jateãného skotu zajímá o to, co se
vlastnû z jeho produkce dostane
ke spotfiebitelÛm po zpracování
na jatkách a po prÛchodu balicí linkou. A v˘sledkem bohuÏel b˘vá
bûÏná skuteãnost, se kterou se
mÛÏete setkat v chladicích regálech vût‰iny na‰ich obchodÛ a která je velmi odli‰ná od léty provûfien˘ch zku‰eností praktikÛ i doporuãení zasvûcen˘ch odborníkÛ.
Nicménû, lze doufat, Ïe se tato
situace mÛÏe do budoucna zlep‰it. Na‰tûstí se totiÏ pomalu ale
jistû zaãínají objevovat chovatelé
(a zpracovatelé), kter˘m není lhostejné, jak je prezentována (a pfiiznejme si, Ïe nûkdy spí‰e degradována) jejich práce. JiÏ existují
i majitelé jatek a bouráren, ktefií
nejen ví, které maso je k ãemu
dobré a umí zákazníkovi poradit
a chovateli za kvalitní kus zaplatit
odpovídající cenu, ale také dovedou masu dát to, co je tfieba, aby si
i spotfiebitel nakonec pfii‰el na své
a opravdu si pochutnal – struãnû
fieãeno: upfiednostní kvalitu nad
kvantitou.
Pfies hypermarket to nejde…
MoÏností, jak dostat ke spotfiebitelÛm kvalitní hovûzí maso je více. Pokud chcete zákazníkÛm
nabídnout skuteãnû prvotfiídní
a specifick˘ produkt a zároveÀ
získat dobrou reklamu pro svÛj
chov, tak cesta k tûmto dvûma
cílÛm urãitû nepovede pfies pulty
hyper- ãi supermarketÛ. Tip na to,
jak prezentovat plemeno nebo
i konkrétní chov ãi chovy mÛÏeme získat napfiíklad ve Francii,
kde pro vût‰inu potravin existuje
rozsáhl˘ seznam znaãek kvality,
které mimo jiné deklarují i pÛvod
produktu, u masa jsou to napfiíklad takzvané Label Rouge, a prodejny, které tyto produkty v˘hradnû prodávají (a jejich kvalita
je peãlivû sledována), ale také fiada chovatelÛ vûnuje své úsilí hledání zpÛsobÛ, jak nauãit zákazníky vyhledávat právû jejich produkty. Toho se nejlépe docílí,
pokud mÛÏe mít producent
pfiím˘ kontakt se zákazníkem
a skuteãnû ví, co mu nabízí. Ale
pofiídit si jatky ãi bourárnu není
ani ve Francii snadnou a levnou
záleÏitostí. A proto nûktefií chovatelé vyuÏívají sluÏeb velk˘ch jatek,
kde jim jsou ochotni a schopni
vyrobit takfika cokoliv si fieknou –
nejãastûji napfiíklad desetikilové
vakuovû zabalené balíãky patfiiãnû vyzrálého masa, které obsahují
ode v‰eho nûco a chovateli staãí
jen v dohodnut˘ den v‰e vyzvednout a dopravit zákazníkovi, kter˘
je spokojen˘, protoÏe ví, Ïe za své
peníze dostane do rukou maso,
kterému byla vûnována maximální péãe jak za Ïivota zvífiete,
tak po poráÏce. Není pak divu, Ïe
pro takové maso si jezdí lidé
i z pomûrnû velk˘ch vzdáleností
a jsou ochotni zaplatit za nû
i nûkolikanásobnû vy‰‰í cenu neÏ
v supermarketu, protoÏe ví, jakou
kvalitu mohou za své peníze oãekávat.
A co u nás doma?
I u nás uÏ se pomalu zaãíná
bl˘skat na lep‰í ãasy. Producenti
i zpracovatelé si postupnû uvûdomují, Ïe kvalitu, kterou jim specializovaná masná plemena skotu
mohou nabídnout, je potfieba
maximálnû vyuÏít a co nejlépe
zpenûÏit. A tak se chovatelé nejen
sdruÏují a budují vlastní jatky, aby
jejich produkce nebyla „znehodnocena“ nevhodn˘m zacházením
ziskuchtiv˘ch fiezníkÛ, ktefií nechtûjí, aby „pfiíli‰ dlouh˘m“ zráním pfii‰li o ãást hmotnosti jateãn˘ch tûl. Chovatelé si dobfie uvûdomují, Ïe kvalita a hmotnost
jsou dvû rozdílné kategorie. JenÏe ne vÏdy je moÏnost zbudování
jatek ãi aspoÀ bourárny do-
stupná, tak se chovatelé spojují
napfiíklad se zpracovateli ãi distributory, ktefií jsou ochotni pfiistoupit na tro‰ku odli‰ná pravidla
hry, kde není prioritou mnoÏství,
ale kvalita, aby právû na té v˘jimeãné kvalitû, kterou dokáÏe nejeden farmáfi vytvofiit, mohli profitovat jak oni, tak zákazníci, ktefií
ji jsou schopni ocenit a (nebojme
se toho slova) zaplatit. Ano, i kdyÏ
reklamy nepfiestávají lákat zákazníky na extra nízké ceny, tak
i u nás se stále roz‰ifiuje skupina
zákazníkÛ, která upfiednostÀuje
kvalitu a cenu sleduje aÏ na druhém místû.
Zku‰enosti z Posázaví
Jedním z takov˘ch chovatelÛ,
kter˘ pfii produkci hovûzího vsadil
na masná plemena, konkrétnû na
plemena gasconne a belgické
modrobílé, a pro distribuci ke
spotfiebitelÛm se rozhodl vyuÏít
sluÏeb firmy Ecoproduct zab˘vající se prodejem celé ‰kály bioproduktÛ, je Ing. Josef Firman,
kter˘ hospodafií nedaleko Jílového u Prahy – na Radlíku.
Jak to v‰echno zaãalo…
Po transformaci „posázavsk˘ch
Slu‰ovic“ – JZD „Rozvoj Posázaví“ –
kde byla pfied 20 lety oblast
s intenzivní produkcí obilnin
a mléka a navzdory kopcovité krajinû a pÛdním podmínkám se na
velké v˘mûfie pûstovala kukufiice,
se Ing. Josef Firman rozhodl
pokraãovat v hospodafiení ponûkud jin˘m zpÛsobem, a to v souladu s tím co tamní krajina s jednotliv˘mi zemûdûlsk˘mi pozemky
rozeset˘mi mezi lesy populární
rekreaãní oblasti dovolí. Na poãátku tu pracovalo 35 lidí, jejichÏ
poãet se postupnû sníÏil na 12 a od
stoprocentní rostlinné v˘roby
(fiepka, obilniny) se tu propracovali
k pfiirozenému cyklu, ve kterém je
zapojena i Ïivoãi‰ná produkce. Jak
fiíká Ing. Firman: „Zemûdûlství bez
chovu zvífiat je neúplné a ploché.“
❒ Ing. Josef Firman na prezentaci hovězího masa v Jílovém u Prahy
Dnes hospodafií na více neÏ devíti
stovkách hektarÛ zemûdûlské
pÛdy a chovají ovce na produkci
masa a skot bez trÏní produkce
mléka. Na pastvinách se pohybuje
cca 200 plemenic (v ãisté formû je
tu gasconne, pár krav kombinovan˘ch plemen a pak je‰tû kfiíÏenky
s dojn˘mi plemeny) a nûkolik b˘kÛ
(z toho 3 b˘ky plemene belgické
modrobílé, ktefií pÛsobí v uÏitkovém kfiíÏení pro produkci zástavu
a jateãn˘ch zvífiat).
Základní stádo bylo zaloÏeno na
nákupech plemenic po okolí, ale
na konci tisíciletí pfiece jen do‰lo
i na rozhodování o plemeni, které
by nejlépe odpovídalo pfiedstavám chovu v dan˘ch podmínkách.
VyÏadována byla odolnost, vytrvalost, snadné porody, v˘borná
mléãnost a matefiské vlastnosti.
Z tohoto „konkurzu“ vy‰lo vítûznû
plemeno gasconne. V ãisté podobû se ale zástav plemene gasconne tûÏko prodává a v produkci
plemenného materiálu bránilo
ozdravování od IBR. A tak se ke
slovu dostalo uÏitkové kfiíÏení.
Bylo tedy tfieba vybrat vhodné
plemeno, které k vynikající matefisk˘m vlastnostem a mléãnosti
pfiidá z otcovské strany v˘raznou
❒ Telata na chovu pana Firmana (foto: Kamil Malát)
rÛstovou schopnost a osvalení
(ale nepfiidá na síle kostry) – volba
logicky padla na „krále osvalení“ –
plemeno belgické modrobílé,
jehoÏ obrovskou v˘hodou je v˘borná intenzita rÛstu, velmi
dobrá jateãná v˘tûÏnost a vysoká
kvalita jateãn˘ch tûl, a to i u kfiíÏencÛ s tímto plemenem.
Rostou jako z vody…
Ve‰kerá produkce masa je zaloÏena na vyuÏití objemn˘ch krmiv,
pouze plemenn˘m b˘kÛm je
v prÛbûhu zimních mûsícÛ pfiilep‰ováno koncentrovan˘m jadrn˘m
krmivem. Tele je do 6–7 mûsícÛ
Ïiveno matkou a jelikoÏ matkou
b˘vá gaskoÀka nebo kfiíÏenka
s podílem krve dojného plemene,
tak se není co divit, Ïe tele roste
„jako z vody“.
„KfiíÏení s BM bylo v˘bornou
volbou, protoÏe porody probíhají
normálnû i u jalovic a zpenûÏení
zástavu je mnohem lep‰í, dokonce není problém velmi dobfie prodat i kfiíÏené jalovice tak, jako Ïádné jiné,“ fiíká o svém rozhodnutí
Ing. Firman.
Cesta ke spotfiebiteli
V plánech do budoucna je ne-
15
❒ Ochutnávka pokrmů byla součástí prezentace
hovězího masa na akci v Jílovém u Prahy
jen dal‰í roz‰ífiení stáda, ale také
dotaÏení celého cyklu – vãetnû
finalizace produkce, pokud moÏno vlastními silami. JenÏe k tomu,
aby chovatel mohl zvífiata nejen
chovat, ale také poráÏet a nakládat s jejich masem tak, aby je
mohl prodávat spotfiebitelÛm, je
cesta dlouhá, ãasovû a finanãnû
nákladná. Proto se lze vydat
i ponûkud odli‰nou cestou, kterou vyuÏívá spousta zahraniãních
chovatelÛ, ale i u nás jiÏ si tento
zpÛsob na‰el své pfiíznivce. Jde
o to, dokázat najít partnera (mohou to b˘t jatky nebo distributor), kterému také není lhostejné,
co nabízí sv˘m zákazníkÛm.
Velmi dobr˘m krokem pro to,
aby se kvalitní maso vyprodukované v souladu s pravidly ekologického zemûdûlství dostalo co
nejkrat‰í cestou ke spotfiebitelÛm
v maximální kvalitû, se jeví spolupráce s firmou Ecoproduct, která
se zab˘vá prodejem masa a dal‰ích potravin v biokvalitû a jejich
pracovníci jsou schopni v‰em
sv˘m zákazníkÛm doruãit objednané zboÏí prakticky aÏ do domu.
Spoleãnost Ecoproduct spolupracuje s fiadou ãesk˘ch certifikovan˘ch ekofarmáfiÛ a jejich cílem
je, aby se ke spotfiebitelÛm dostal
produkt ‰piãkové kvality. U masa
mají velkou v˘hodu v tom, Ïe cel˘
proces – od nákupu aÏ po distribuci – je v jejich rukách, a tak
mohou úãinnû fiídit zejména proces zrání masa, kter˘ je právû
u hovûzího jedním z klíãov˘ch
faktorÛ ovlivÀujících kvalitu. A to
je jen dobfie. Proã vozit hovûzí ze
16
zámofií, kdyÏ si
je se zárukou kvality
mÛÏeme vyprodukovat doma.
DÛleÏitá je správná reklama
Je potfieba nejen umût vyrobit,
ale také prodat. Reklamní agentury se sice snaÏí zákazníky pfiesvûdãit o tom, Ïe reklama v médiích je tím nejdÛleÏitûj‰ím, co
mÛÏe b˘t. Ale ruku na srdce, jak
pozornû sledujete reklamy a jak
ãasto se podle nich rozhodujete?
Také se fiíká, Ïe dobré zboÏí se
chválí samo. To je sice stará známá pravda, ale nesmíme zapomenout, Ïe nejdfiíve se o nûm musí
zákazníci nûjak dozvûdût.
Dal‰í známou pravdou je, Ïe
jednou vidût, je lep‰í neÏ dvakrát
sly‰et. A v pfiípadû potravin bude
mnohem v˘stiÏnûj‰í, kdyÏ fiekneme, Ïe jednou ochutnat, je
mnohem lep‰í neÏ nûkolikrát sly‰et, ãíst ãi jen „na vlastní oãi“ vidût.
O tom se mÛÏeme pravidelnû
pfiesvûdãit napfiíklad na tûch
v˘stavách, kde jiÏ po nûkolik let
nabízí âSCHMS náv‰tûvníkÛm
hovûzí steaky. Kdo se v˘stav pravidelnû úãastní, tak ví, Ïe fronty
k tomuto stánku jsou rok od roku
del‰í. A kdo jednou ochutnal, tak
se pfii kaÏdé pfiíleÏitosti rád vrací.
A tak bylo velmi dobr˘m krokem, kdyÏ Ing. Firman, spoleãnost
Ecoproduct a Svaz chovatelÛ pfiipravili prezentaci, jejíÏ souãástí
byla i ochutnávka pokrmÛ, které
lze z hovûzího masa pfiipravit. Pfii
pohledu na peãlivû pfiipravenou
nabídku hovûzího rautu, se hned
po prvním závanu vÛnû od tabule, kde byly rozmanité hovûzí
pochoutky, se zaãaly v‰em pfiítomn˘m sbíhat sliny. Po chvíli si
i chuÈové pohárky na jazycích
v‰ech pfiítomn˘ch pfii‰ly na své.
Inu, kdyÏ se kvalitní surovina
snoubí s ‰ikovn˘ma rukama
mistra kuchafie, tak je záruka,
Ïe budou v‰ichni, vãetnû
tûch nejvût‰ích gurmánÛ,
spokojeni. KdyÏ se k tomu
pfiidá pár slov o chovu, ze
kterého zvífiata pocházela,
jak˘m zpÛsobem byla chována a jak˘m zpÛsobem
bylo s masem nakládáno po
poráÏce, tak je dozajista vykroãeno tím správn˘m smûrem ke vzdûlávání budoucích
spotfiebitelÛ.
Co k tomu dodat? Jen více takov˘ch akcí! Nauãme laickou vefiejnost jak chutná kvalitní hovûzí.
Budou-li znát pÛvod a Ïivotní
podmínky skotu, ze kterého maso
pochází, kdyÏ budou vûdût více
o procesu, kter˘ pfiedchází (nebo
by mûl pfiedcházet) tomu, neÏ se
k nim maso dostane a budou mít
moÏnost vyzkou‰et si, jak chutná
opravdu odbornû o‰etfiené hovûzí, budou ho moci doporuãit
sv˘m znám˘m, a ti se jistû nebudou zdráhat za kvalitu zaplatit
více a tfieba i aktivnû vyhledávat
zboÏí od toho „svého“ chovatele.
Nejspí‰ nebudou potfiebovat ani
Ïádnou drahou zahraniãní znaãku
pÛvodu. MoÏná Ïe pak synonymem kvalitního hovûzího pfiestane b˘t pro spoustu lidí argentinské maso z Makra zpracované na
lodních jatkách bûhem cesty
Atlantikem. Pokud se podafií co
nejvíce narovnat cesta od domácího producenta masa pfiímo ke
spotfiebiteli, tak je moÏno si ze
spotfiebitele vychovat gurmána,
kter˘ se nespokojí jen tak s nûãím.
Je tfieba spotfiebitele nauãit, Ïe co
je dobré, má i svou cenu. Je to
bezesporu bûh na dlouhou traÈ,
ale princip je prost˘ a logick˘.
V jednoduchosti je krása… a doufejme, Ïe je v ní skryto i budoucí
udrÏitelné zemûdûlství v na‰í
malebné zemi a dal‰í rozvoj
chovu masného skotu.
4. Národní pfiehlídka plemene masn˘ simentál
– Berlín 21. ledna 2012
Ing. Pavel Káãer,
Jihoãesk˘ chovatel a.s.
Leto‰ního roãníku Grüne Woche
2012 v Berlínû se zúãastnilo v leto‰ním roce rekordních 420 tisíc
náv‰tûvníkÛ, mezi které patfiila i skupina chovatelÛ z âeské republiky.
K tahákÛm jistû patfiila i 4. Národní
pfiehlídka plemene masn˘ simentál,
která probûhla premiérovû pod
zá‰titou VDSI, coÏ je novû zaloÏené
sdruÏení chovatelÛ masného simentála v Nûmecku.
JelikoÏ je Nûmecko spolu s Rakouskem a ·v˘carskem zemí pÛvodu masného simentála, bylo pro
na‰e chovatele jistû velmi zajímavou
pfiíleÏitostí posoudit, jaká je souãasná úroveÀ chovu v Nûmecku.
A kde jinde posuzovat neÏ na
národní pfiehlídce?
Organizace ustájení zvífiat i pfiehlídky byla na pfiíkladné úrovni
a rovnûÏ velmi vysoce lze hodnotit
estetické fie‰ení celého prostoru.
I pfies skuteãnost, Ïe se pfiehlídky
zúãastnilo 83 zvífiat, netvofiilo ustájení „kovov˘ les“, ale ‰lo o vkusnou
expozici, které dominovalo dfievo
jako pfiírodní materiál. Vût‰í ãást zvífiat byla navezena na v˘stavi‰tû jiÏ ve
ãtvrtek 19. ledna. Zvífiata se naváÏela
z 10ti spolkov˘ch zemí. 20. ledna si
mohli vystavovatelé projít generálkou pro pfiedvádûní zvífiat jiÏ
pfied relativnû poãetn˘m publikem
v rámci obecné pfiehlídky a prezentace v‰ech zvífiat. JiÏ v prÛbûhu této
zku‰ební pfiehlídky byla expozice
i s pfiedvadi‰tûm z bezpeãnostních
dÛvodÛ nepfiístupná pro vefiejnost.
21. ledna ráno se je‰tû pfiivezla
poslední zvífiata na soutûÏ a ve
14 hodin jiÏ ‰lo do tuhého. Zaãala
Národní pfiehlídka.
Gerard Brickley z Irska posuzoval
zvífiata klasick˘m zpÛsoben, kter˘
známe u nás. Pouze kategorie, ve
kter˘ch bylo mnoho zvífiat, byly rozdûleny do nûkolika podskupin, ze
kter˘ch byli vybráni reprezentanti
do uÏ‰ího kola posuzování. Tento
systém pak ale v nûkter˘ch kategoriích (napfiíklad mladí b˘ci) celkem
v˘raznû zamíchal celkov˘m pofiadím. SoutûÏilo se v kategoriích star‰í
b˘ci nad 24 mûsícÛ, mladí b˘ci 11–23
mûsícÛ, krávy s telaty, bfiezí jalovice
(kategorie, kterou u nás neznáme),
star‰í jalovice 13–21 mûsícÛ a mlad‰í
jalovice 8–12 mûsícÛ. V nûkter˘ch
kategoriích jsme byli svûdky jisté
„t˘mové reÏie“, která dokázala na
ãelní místa prosadit zájmová zvífiata
(celá v˘sledková listina je k dispozici
u autora ãlánku).
JiÏ v˘sledky jednotliv˘ch kategorií
nám dávají tu‰it trendy v souãasném nûmeckém ‰lechtûní. Národním ‰ampionem v kategorii star‰ích
b˘kÛ se stal b˘k Bruno. Syn anglického b˘ka Jacob na dánské krávû.
Tento b˘k se prezentoval jiÏ na
v˘stavû EuroTier v roce 2010, ale zde
byl ve vrcholné formû a v ringu
v první skupinû star‰ích b˘kÛ se
utkal jiÏ se sv˘m synem. Excelentnû
rámcové zvífie (165 cm v kohoutku)
s v˘bornou hloubkou a s velmi harmonickou stavbou tûla. I pfii velkém
tûlesném rámci jde o b˘ka s nadprÛmûrn˘m osvalením a kvalitními konãetinami. Reservním ‰ampionem se
stal b˘k Alois – velmi nadûjn˘, plav˘,
tfiílet˘ syn dánského Atlantise, kter˘
zaujal zejména excelentními ‰ífikov˘mi parametry. Tento mlad˘ b˘k
má velk˘ potenciál do budoucna.
Kategorie mlad˘ch b˘kÛ byla zastoupena 15ti zvífiaty, které se prezentovaly ve tfiech skupinách. Nakonec se národním ‰ampionem stal
b˘k GH Bangie – syn dánského b˘ka
Basse. I kdyÏ mám k pofiadí v této
kategorii osobnû v˘hrady, tak je
potfieba uznat, Ïe ‰ampionem se
stal b˘k s vynikající délkou, stfiedotrupím a velmi dobrou pfiední ‰ífikou
a hloubkou hrudníku. Reservní ‰ampion Knut, syn homozygotnû bezrohého b˘ka Kakau, se umístil spí‰e
díky svému rodokmenovému potenciálu neÏ díky svému exteriéru.
Kategorie krav s telaty byla velmi
zajímavá tím, Ïe se sice posuzovala
samotná kráva, ale jiÏ od zaãátku
bylo jasné, Ïe rozhodne vyváÏenost
celé dvojice. ·ampionka Linda zaujala velmi dobrou hloubkou a celkovou vyváÏeností a k vítûzství jí také
velmi pomohlo pûkné tele po anglickém Telstarovi. Reservní ‰ampionka Hella vom Uchtetal byla prvním
pÛvodovû ãistû nûmeck˘m zvífietem, které dosáhlo na ocenûní.
Soudce oslovila ve sv˘ch 7mi letech
pravdûpodobnû perfektní hfibetní
linii a v˘bornou hloubkou tûla.
Pravdou je, Ïe mûla pod sebou nejstar‰í, velmi pûkné a rámcové tele.
Kategorie bfiezích jalovic patfiila
k tomu nejlep‰ímu, co bylo na pfiehlídce k vidûní. Zejména chovatelé
velmi sázeli na dcery po dánském
Atlantisovi, ale ‰ampionkou kategorie byla nakonec vybrána témûfi
22 mûsícÛ stará jalovice Sissy po
dánském otci Niclas. Rezervní ‰ampionkou byla „nûmecká“ jalovice
Elsa – zvífie velmi dobfie rozvinuté,
zejména s perfektní hloubkou.
V kategorii jalovic ve vûku 13–21
mûsícÛ bylo nejvíce zvífiat. Jalovice
se hodnotily ve ãtyfiech „kruzích“ po
pûti kusech. Zaujala mû zejména
jalovice Kora – excelentní hluboká
a ‰iroká dcera irského b˘ka Samual,
která si nakonec odnesla titul
reservní ‰ampionky této kategorie.
K pfiekvapení mnoha pozorovatelÛ
si v této kategorii odnesla prvenství
a titul národní ‰ampionky dcera ãeského b˘ka jalovice Franzi. Jejím
otcem je b˘k Rinaldi VodÀansk˘
(Národní Vítûz x Gorm) z chovu pana
Franti‰ka Koláfie ze StoÏic, kterého
Nûmci pfiejmenovali na Major Sky.
Rámcovû velmi v˘razná jalovice nám
tak udûlala obrovskou radost. Pfiehlídku ukonãila kategorie mlad˘ch
jalovic, kde byla zástupkynû dánské
genetiky Raja (vnuãka Ulrika a Uniteda) pfiedstiÏena jalovicí katalogového ãísla 110. Vnuãka dánského
b˘ka Scotty byla sice drobnûj‰í neÏ
Raja, ale rozhodující pro soudce byly
pravdûpodobnû její lep‰í ‰ífikové
parametry.
Pfiehlídka celkovû mûla velmi
dobrou úroveÀ a organizátorÛm
i chovatelÛm je tfieba sloÏit
poklonu. Zvífiata aÏ na pár v˘jimek
byla na pfiehlídku kvalitnû pfiipravena a i pfiedvedení bylo odpovídající. Zejména si ale v‰ichni, kdo
mûli zájem, mohli udûlat obrázek
o úrovni sv˘ch chovÛ ve volné soutûÏi. Pro pozorného pozorovatele
ale byla jasná je‰tû jedna tendence,
která uhodila do oãí pfii pohledu do
katalogu a na pÛvody zvífiat. Simentál se i v zemi pÛvodu stává internacionálním plemenem a pouÏí-
17
Fotogalerie
Alois P (Atlantis x Loriot)
GH Banqie P (Basse x Patrick)
Knut P (Kakau PP x Niclas)
Linda P (Pax x Balius) s teletem po otci Telstar
Hella P vom Uchtetal (Poker x Herluf) s teletem po Saenko
Sissy P (Niclas x Zorro)
Elsa P (Paul x Herkules)
Fota: Heinrich Schulte
Bruno Pp (Jacob x Palme ET)
18
vaná je nejen nûmecká, ale i dánská
a anglická genetika, a to v‰e ku prospûchu kvality zvífiat. Neztratila se
ani genetika pouÏívaná v âesku
nebo s ãesk˘m pÛvodem. Jen necel˘ch 40 % zvífiat mûlo alespoÀ ve
dvou generacích ãistû nûmeck˘
pÛvod. Naproti tomu 55 % se
mohlo pochlubit v pÛvodu dánskou
genetikou a 10 % i genetikou anglickou a irskou. ·ampionkou jedné
kategorie jalovic se stala dcera ãeského b˘ka, jeÏ je kombinací anglické a dánské krve. I u simentála
na nás útoãí globalizace a je na nás,
abychom dokázali odli‰it, co je kva-
litní a co ne. Odli‰it co pfiinese kvalitu do na‰ich stád a co se jako kvalitní jen tváfií. Nejsou v‰ichni
nûmeãtí b˘ci mléãní, stejnû jako
nevynikají v‰ichni dán‰tí b˘ci excelentním rÛstem. A obrovskou moÏností osahat si jednotlivé linie
a rodiny jsou právû pfiehlídky
a v˘stavy. Já jsem si pro sebe odnesl
z pfiehlídky pocit, Ïe ãistá nûmecká
genetika je dnes zajímavá ve dvou
hlavních smûrech. Prvním smûrem
jsou jemná a mléãná zvífiata, která
jsou pokraãováním pÛvodních
kombinovan˘ch linií. Druh˘m smûrem jsou velmi pûknû osvalená zví-
fiata stfiedního rámce. I v Nûmecku
se pak pro zlep‰ení rámce, ‰ífiek a
celkové kapacity osvûdãili dánské
a anglicko-irské linie.
Na závûr jedna zajímavost. Nov˘m
majitelem jednoho z nejnadûjnûj‰ích mlad˘ch b˘kÛ s excelentním
pÛvodem se stal momentálnû nejlep‰í ãesk˘ chovatel masného
simentála (dle uzávûrek âSCHMS)
pan Manfred Reinold z Nové Vody.
Tornádo P je synem anglického b˘ka
Tyson a jeho matkou je 19tá nejlep‰í
kráva v nûmecké TOPce Linda
vom Uchtetal po Unitedovi.
Gratulujeme.
Franzi P (Rinaldi Vodňanský x Zalu 1 S.W.)
Raja P (Urius x United)
Jalovice katalogové číslo 110 (Scholl PP x Landfriend2)
Tornado P (Tyson x United), býk nakoupený pro Manfreda Reinolda
Expozice masného simentála na Grune woche 2012 (foto: Pavel Káčer)
Fota: Heinrich Schulte
Kora P (Samuel x Pluto S.W.)
19
Skot, kter˘ se u nás nepase
British white mÛÏeme nazvat asi nejstar‰ím hobby plemenem skotu na svûtû. V 19. století si jej pro jeho
estetickou hodnotu oblíbila anglická ‰lechta, která ho nechávala pást v parcích spoleãnû s jin˘mi okrasn˘mi
zvífiaty. Tak vznikl pÛvodní název plemene „Park cattle“. V souãasnosti opût získává oblibu chovatelÛ zejména
z Británie, USA a Austrálie.
British white mÛÏeme snadno zamûnit s galowayi se zbarvením white park, ktefií se chovají i u nás. Nicménû
v dobû, kdy british white sv˘m zbarvením zdobilo parky anglické ‰lechty, se u galloway toto zbarvení nevyskytovalo.
Maria Slezáková
British white – anglické okrasné parkové plemeno
Historie a pÛvod plemene
Vût‰ina historikÛ, zab˘vajících
se pÛvodem jednotliv˘ch plemen
skotu, do‰la k závûru, Ïe plemeno
british white má své kofieny na
poãátku 8. nebo 9. století ve Skandinávii, kde byly objeveny dÛkazy,
Ïe se v tamních horách kdysi
pásly bílé krávy s ãern˘mi skvrnami. Tento skot dovezli na Britské ostrovy zfiejmû Vikingové,
ktefií sem pfiiplouvali buì za úãelem obchodu nebo jako dobyvatelé.
První písemné zmínky o bílém,
pfieváÏnû
bezrohém
skotu
s barevn˘mi skvrnami se datují do
roku 1697 a pocházejí z opatství
Whalley. Zdej‰í stádo je povaÏováno za základ plemene, které
vzniklo kfiíÏením bezrohého b˘ka
z Clevelandu (severov˘chod Anglie) a „divoké“ rohaté formy
bílého
dobytka
chovaného
v okolí. Kolem roku 1725 se dobytek roz‰ífiil do Gisburne, a pak do
Somerfordu a dále pak na v˘chod
Anglie, kter˘ se stal na mnoho let
centrem chovu tohoto plemene.
Zde se nacházelo také nejstar‰í,
stále existující stádo, patfiící
rodinû WoodbastwickÛ. Ze stáda
Woodbatwick byly mimo jiné
importovány v roce 1958 první kusy
do Austrálie.
V 19. století se
hlavní ãást stá-
20
da pfiemístila do Norfolku. Skot
plemene british white zde byl
prodáván po ménû kusech
zejména místní ‰lechtû. Ta si ho
oblíbila pro jeho atypické zbarvení a chovala ho v parcích jako
okrasná zvífiata. Na zaãátku 20.
století se stavy tohoto plemene
sníÏily na cca 130 registrovan˘ch
kusÛ lokalizovan˘ch hlavnû ve
v˘chodní ãásti Anglie. Do konce
20. století se poãet zv˘‰il na více
neÏ 1500 registrov˘ch kusÛ ve
Velké Británii a zhruba na 2500
kusÛ ve Spojen˘ch státech. British white v‰ak najdeme i v jin˘ch
ãástech svûta, napfi. v Austrálii.
Zde byla roku 1983 zaloÏena Asociace chovatelÛ British white.
Asociace chovatelÛ Brtish white
vznikla ve Velké Británii v roce
1918 a plemenná kniha byla zaloÏena o tfii roky pozdûji. British
white (bezrohé plemeno) v ní
bylo registrováno spoleãnû s plemenem White Park (rohaté plemeno) aÏ do roku 1946, kdy byla
plemenná kniha rozdûlena. V plemenné knize tak byly zpoãátku
akceptovány rohaté kusy, nicménû roku 1948 se zmûnila pravidla
zápisu do PK, která zápis rohat˘ch kusÛ neumoÏÀují.
Do USA se první kusy dostaly
v roce 1941, na poãátku
nûmecké invaze do
Anglie, kdy bylo pût
krav a jeden b˘k
dovezeno do Pensylvánie. Tûchto
pÛvodních ‰est kusÛ a nûkolik
dal‰ích postupnû importovan˘ch
b˘kÛ dovezen˘ch z Anglie vytvofiilo základ dne‰ního British white
v USA.
British White Cattle Association
of America (BWCAA)
Od svého vzniku v roce 1987 je
tato asociace stál˘m oficiálním
registrem plemene British White
ve Spojen˘ch státech americk˘ch.
Spojuje organizace zab˘vající se
chovem British White (British
White societies) z Velké Británie
a Austrálie a zab˘vá se registrací
a propagací plemene ve svûtû.
Charakteristika plemene
British White nebylo vyuÏíváno
pouze jako okrasné plemeno.
PÛvodnû ‰lo o kombinovan˘ skot
s pfievládající masnou uÏitkovostí.
Kolem roku 1950 se zaãalo se
selekcí na masnou uÏitkovost,
takÏe dnes se fiadí k masn˘m plemenÛm.
British white je typicky bezrohé
plemeno s kompaktním tûlesn˘m
rámcem. Srst je krátká, zbarvení
je bílé s tmav˘mi skvrnami, které
jsou ãerné anebo ãervené. âervená barva je stejnû jako u jin˘ch
plemen recesivní. K nejãastûji
zbarven˘m místÛm na tûle patfií
u‰i, nohy, oãní víãka, mulec
a ãasto i struky. Je Ïádoucí tmavá
pigmentace kÛÏe.
Stavba tûla má b˘t funkãní
s dobfie utváfien˘mi konãetinami.
Bedra mají b˘t ‰ir‰í neÏ boky.
Plece mírnû ‰iroké a dobfie posazené, Ïebra klenutá. Hlava by
mûla b˘t pfiirozené délky. U b˘ka
je Ïádoucí samãí charakter, u krav
se vyÏaduje jemnost. Hmotnost
krav se pohybuje okolo 650 kg,
b˘ci váÏí okolo 1000 kg.
Jde o plemeno je vytrvalé a hospodárné, které bûÏnû spásá hrubou vegetaci, napfi. kopfiivy,
rákosí, nebo vfies. K dal‰ím pfiednostem patfií odolnost vÛãi parazitÛm a nemocem, tepelná tolerance k extrémním teplotám
(chlad i teplo), snadné telení
a vysoká plodnost. Není bez zajímavosti, Ïe jde o plemeno resistentní k virové pneumónii
a tuberkulóze. Dûdiãné vady se
nevyskytují.
Vemena krav mají minimum
tukové tkánû a dobfie stavûné
struky. Není neobvyklé, Ïe mÛÏeme
vidût velmi pevné vemeno s dobfie
tvarovan˘mi struky i u velmi star˘ch krav (14–15 let).
Krávy mají vynikající matefiské
schopnosti, zejména mléãnost.
Kombinace mléãnosti s v˘born˘mi pastevními schopnostmi
zaruãuje dobrou kvalitu odstavovan˘ch telat. Pfii odchovu na
slu‰né pastvû bez pfiíkrmu váÏí
v Austrálii potomci krávy váÏící
cca 500 kg pfii odstavu kolem 250
kg. Zajímavostí je i tzv. „matefisk˘
systém stráÏe krav“. Tento pojem
oznaãuje chování, kdy jedna kráva
kontroluje skupinu telat v dobû,
kdy se zbytek stáda pase. British
white je typick˘m pfiedstavitelem
tohoto chování, které je u nûj
vysoce rozvinuté a je velk˘m pfiínosem v oblastech, kde jsou problémy s divok˘mi psy nebo
s jin˘mi divok˘mi ‰elmami.
Plodnost, telení, telata, kfiíÏení
Jde o plemeno velmi rané. První
tele se vyÏaduje od jalovice ve 24
mûsících vûku a dal‰í kaÏd˘ch 12
mûsícÛ. Plemeno je pravdûpodobnû nejplodnûj‰ím plemenem
masného skotu.
Telení probíhá velmi snadno.
TûÏké porody jsou u jalovic
vzácné a témûfi nesl˘chané
u dospûl˘ch krav.
Plemeno se hodí i ke kfiíÏení
s jin˘mi plemeny, zejména dojn˘mi, za úãelem dosaÏení snadn˘ch porodÛ u jalovic, od kter˘ch
se s potomstvem nepoãítá na
obnovu stáda (nicménû nûktefií
chovatelé údajnû zafiazují i kfiíÏenky do dojeného stáda). Telata –
kfiíÏenci jsou bezrohá, s jemnou
kostrou a pigmentací. Po porodu
jsou dosti malá, porodní hmotnost
se pohybuje v rozmezí 31–34 kg.
Masná produkce
V˘krm obvykle konãí pfii hmotnosti cca 500–550 kg. Hmotnost
jateãnû upraveného tûla je 62–64
% Ïivé hmotnosti. Dne‰ní spotfiebitelé preferují libové a mûkké
hovûzí maso, ale zároveÀ nechtûjí
obûtovat chuÈ a kfiehkost masa.
A právû tyto podmínky maso British White chovaného v˘hradnû
na pastvinû splÀuje.
Plemena podobná zbarvením
• White Park je velmi podobn˘
British White, na rozdíl od nûj je
ale rohat˘. White Park je také
robustnûj‰í s ménû skvrnami.
• Galloway (white park zbarvení) –
toto zbarvení není pro galloway
typické. PÛvodní barvy plemene
galloway byly plá‰Èovû ãerná a ãervená, pozdûji se objevilo zbarvení
belted (bíl˘ pás). Zbarvení white
park se u plemene galloway zaãalo
vyskytovat teprve nedávno a pochází z neznámého zdroje. Plemeno galloway pochází ze Skotska.
• Swedish Montan neboli Fjäll
cattle – dobytek mléãného typu,
zbarvení b˘vá v˘raznûj‰í.
• Irish Moiled – dobytek ãerveného
zbarvení, s jemnûj‰í stavbou tûla.
Podobnûj‰í mléãnému typu
skotu neÏ vût‰ina jedincÛ
plemene British White.
Foto: internetové zdroje
21
Jalovice po odstavu
aneb: I tato kategorie má své potfieby
Hubert Herrmann, âesk˘ svaz
chovatelÛ masného skotu
Ponofiíme-li se do statistik
a budeme-li hledat údaje o vûku
pfii prvním otelení, zjistíme, Ïe
napfiíã v‰emi plemeny je tento
údaj vy‰‰í, nûkdy podstatnû vy‰‰í,
neÏ stanoví chovn˘ cíl. Jalovice
ran˘ch plemen se telí ve vûku,
kdy by se mûly telit jalovice pozdních plemen, ty pak sice v rámci
rozmezí urãeného chovn˘m
cílem, ale o cca 7 mûsícÛ pozdûji
neÏ v zemi pÛvodu (viz tab. ã. 1).
Tabulka ã. 1 – Vûk pfii prvním otelení
(mûs.)
plemeno
cíl
skutečnost
AA
BA
BM
GA
GS
HE
CH
LI
MS
PI
SA
24–28
30–40
max. 30
28–36
max. 40
24–28
max. 40
max. 40
23–29
25–30
max. 40
30
37
37
38
36
36
36
36
31
35
32
Ano, nejen autor, ale i mnozí jiní
nav‰tívili ve Francii chovy napfi.
plemene charolais, ve kter˘ch se
jalovice stává krávou ve vûku 26 –
28 mûsícÛ. DÛvodem je ekonomika, kaÏdé se tele poãítá. Aby
bylo zapoãitatelné, musí b˘t
snadno porozené a náleÏitû
odchované. Je nasnadû, Ïe to
svede jen plnû tûlesnû vyspûlá
plemenice. Z toho plyne, Ïe
musela zabfieznout v dobû, kdy
její tûlesná hmotnost dosahovala
minimálnû 60 % hmotnosti poÏadované v dospûlosti. A jsme
u jádra problému. Tím je odchov
jalovic po odstavu.
Není pochyb o tom, Ïe chovná
jalovice by mûla dosahovat standardÛ daného plemene. Pro ná‰
pfiípad vyberme ze v‰ech ukazatelÛ pouze hmotnost ve 210 a 365
dnech vûku (tab. ã. 2). Rozdílem
poÏadované hmotnosti v roce
a hmotnosti v sedmi mûsících zjistíme, o kolik kg Ïivé hmotnosti
musí pfiirÛst za 155 dní. PrÛmûrn˘
denní pfiírÛstek je pak v˘sledkem
prostého dûlení, jak ukazuje
poslední
sloupec
uvedené
tabulky.
K tomu, aby chovná jalovice
dosáhla hodnoty standardu v jednom roce vûku, mÛÏe dosahovat
v období od odstavu niÏ‰ího neÏ
uvedeného pfiírÛstku, ale to jen
v pfiípadû, Ïe její hmotnost
v sedmi mûsících byla vy‰‰í neÏ
standardní. Mohlo by to staãit, ale
v tom pfiípadû bychom prohospodafiili nadstandardní schopnost
rÛstu a nadprÛmûrné zvífie shodili
do ‰edého prÛmûru.
Na v˘‰i denního pfiírÛstku se
podílí mnoho faktorÛ. Tím nejpodstatnûj‰ím je bezesporu
v˘Ïiva, a to nejen v mnoÏství,
ale i kvalitû. To znamená, Ïe
krmná dávka obsahuje v‰echny
potfiebné Ïiviny v odpovídajícím
mnoÏství a pomûru. V tabulce ã. 3
jsou uvedeny potfieby Ïivin
v krmné dávce pro odchov jalovic
od odstavu do vûku jednoho roku
a poÏadovan˘ prÛmûrn˘ denní
pfiírÛstek Ïivé hmotnosti. S pouÏi-
Tabulka ã. 2 – Standardy jednotliv˘ch masn˘ch plemen
plemeno
teo 210 (kg)
teo 365 (kg)
přír. ŽH (kg)
prům. př. ŽH (kg/den)
AA
BA
BM
GA
GS
HE
CH
LI
MS
PI
SA
250
250
230
160
225
230
250
235
265
170
230
360
380
330
240
305
330
350
345
420
280
315
110
130
100
80
80
100
100
110
155
110
85
0,710
0,839
0,645
0,516
0,516
0,645
0,645
0,710
1,000
0,710
0,548
22
Tabulka ã. 3 – Potfieba Ïivin (ks/den)
živina
sušina (kg)
PDI (g)
NEL (MJ)
vláknina (g)
raná plemena
pozdní
plemena
5,29–6,97
412–488
32,32–41,31
1028–1388
5,05–6,67
379–454
29,78–38,13
1015–1402
tím tabulky ã. 4, ve které jsou uvedeny obsahy základních Ïivin
v bûÏn˘ch objemn˘ch krmivech,
se pokusme modelovat krmné
dávky. V˘poãet bude zatíÏen chybou, protoÏe obsahy Ïivin jsou
pfievzaty z tabulek, nikoliv z konkrétních laboratorních rozborÛ.
Pro ilustraci v‰ak postaãí.
NejbûÏnûj‰ím objemn˘m krmivem je luãní seno. Obsah su‰iny
ve velmi dobrém luãním senû je
0,85 kg na 1 kg pÛvodní hmoty.
Mûjme na pamûti, Ïe pfiíjem
su‰iny je limitující pro pfiíjem
ostatních Ïivin. JestliÏe jalovice
pfiijme v prÛmûru 6 kg su‰iny,
znamená to pfiibliÏn˘ pfiíjem 7 kg
sena. Prost˘m násobením zjistíme, Ïe uveden˘m mnoÏstvím
sena pokryjeme potfiebu energie
(33,25 MJ NEL), ale dostaneme se
do deficitu v tenkém stfievû skuteãnû straviteln˘ch dusíkat˘ch
látek (560 g PDI) a k velkému pfiebytku vlákniny (1561 g), která je
ukazatelem
plnivosti
krmné
dávky. Pfiebytek vlákniny bude stimulovat niÏ‰í spotfiebu sena. Tím
se dostaneme i k deficitu energie.
Je jasné, Ïe samotné, i kdyÏ velmi
dobré luãní seno potfiebu rostoucí jalovice není schopno
pokr˘t a dosahovan˘ denní pfiírÛstek Ïivé hmotnosti bude niÏ‰í
neÏ poÏadovan˘.
Provedeme-li stejn˘ propoãet
s obsahy Ïivin v jetelotravním
senû, dojdeme k obdobnému
v˘sledku, ale s tím, Ïe obsah vlákniny se je‰tû zv˘‰í na témûfi
1800 g. Ani samotné jetelotravní
seno není schopno pokr˘t potfieby rostoucí jalovice.
Dal‰ím modelov˘m krmivem je
senáÏ (odbornû správnû siláÏ
o vy‰‰í su‰inû) z luãního porostu.
K pokrytí potfieby su‰iny by jalovice musela pfiijmout pfiibliÏnû
17 kg senáÏe. Toto mnoÏství by
Tabulka ã. 4 – Obsahy Ïivin ve vybran˘ch krmivech
živina
seno luční
velmi dobré
seno
jetelotravní
kukuřičná
siláž
senáž
– luční porost
senáž
jetelotravní
sušina (kg)
PDI (g)
NEL (MJ)
vláknina (g)
0,85
80
4,75
223
0,842
77
4,56
254
0,27
53
6,37
61
0,359
30
2,21
98
0,35
27
2,01
110
pokrylo potfieby základních Ïivin,
av‰ak mnoÏství vlákniny by bylo
pfiekroãeno pfiibliÏnû o jednu tfietinu. Proto o jednu tfietinu
musíme poníÏit i mnoÏství ostatních Ïivin a rázem jsme opût
v deficitu a jalovice neporostou.
K podobnému v˘sledku dojdeme v pfiípadû jetelotravní senáÏe.
Ani tato není samostatnû vhodná
k odchovu jalovic.
Z v˘‰e uvedeného vypl˘vá, Ïe
do krmné dávky musí b˘t zafiazeno krmivo s vy‰‰í koncentrací
Ïivin. Tím mÛÏe b˘t kukufiiãná
siláÏ. Odpovídajícím pomûrem
sena a kukufiiãné siláÏe mÛÏe b˘t
(s odfien˘ma u‰ima) vytvofiena
krmná dávka odpovídající potfiebám rostoucích jalovic v základních Ïivinách. Co v‰ak v lokalitách,
kde kukufiice neroste? Tam
nezb˘vá, neÏ do krmné dávky
zafiadit krmiva s vysokou koncentrací Ïivin, tedy krmiva jadrná.
Îe je to drahé? Ano, zadarmo to
není. Ale v˘sledkem je „standardní“ jalovice, kterou chovatel
mÛÏe zafiadit do chovu ve vûku,
kter˘ odpovídá vûku pro první
koncepci daného plemene. Dobfie
odchovaná jalovice je základem
budoucí generace, která bude
tvofiit hospodáfisk˘ v˘sledek
v letech následujících. Nepochybnû existuje rovnítko mezi
dobrá jalovice a dobr˘ hospodáfisk˘ v˘sledek. Stejnû tak mezi
‰patná jalovice a ‰patn˘ hospodáfisk˘ v˘sledek. Pokud si chovatel do stáda zafiadí „nestandardní“
jalovici, bude tratit, ale je to jeho
nezvratitelné právo. Pokud takovou jalovici chovatel prodá, bude
tratit nov˘ majitel. Je velmi pravdûpodobné, Ïe dal‰í jalovice cho-
vatel neprodá. Takové vûci se ‰ífií
rychlostí blesku a chovatel ztrácí
na prestiÏi a dÛvûryhodnosti.
Pokud by se „nestandardní“
chovné jalovice staly pfiedmûtem
mezinárodního obchodu s plemenn˘m materiálem, ostuda
nepadne jen na chovatele takové
jalovice, ale potaÏmo na v‰echny
chovatele v republice. Tím by se
uzavfiely zahraniãní trhy, které se,
zvlá‰tû v zemích b˘valého SSSR,
jeví jako znaãnû perspektivní se
schopností pojmout velké mnoÏství plemenného materiálu za
velmi v˘hodné ceny. Proto na
kvalitu prodávaného materiálu
nezapomínejme!
Závûreãné shrnutí: Rostoucí
jalovice mají své potfieby a chovatel je povinen tyto potfieby ve
v‰ech ukazatelích náleÏitû uspokojit. Mimo jiné k tomu vede Ïivinovû vyrovnaná krmná dávka
sestavená na základû laboratorních rozborÛ konkrétních pouÏívan˘ch krmiv a s potfiebn˘m
obsahem minerálních látek a vitaminÛ. Spoléhat se na tabulky je
o‰idné a ãasto vede k velk˘m
chybám.
❒ Správně odchované jalovice jsou základem budoucí generace (foto: Karel Melger)
23
Poãátky chovu plemene Wagyu v âeské republice
Úvod
KdyÏ se na‰e rodina v roce 2006
rozhodla pro nákup zmraÏen˘ch
embryí tehdy je‰tû neznámého
masnéno plemene s tûÏko zapamatovateln˘m jménem „Wagyu“,
spí‰e neÏ podnikatelsk˘ zámûr
nás vedla chovatelská zvûdavost a
vzru‰ující pocit, Ïe se moÏná ujímáme „introdukce“ mimofiádnû
specifického plemene skotu do
na‰í vlasti.
V té dobû sice byla o Wagyu, tak
jako dnes, k dispozici spousta
informací na internetu, ale moÏností seznámení se s jiÏ fungujícími chovy, zpracovnami a distribuãními sítûmi masa na západ od
na‰ich hranic bylo pouze nûkolik.
Navíc spousta informací, jak jsme
se pozdûji nejednou pfiesvûdãili,
byla s evidentním zámûrem
zkreslena (napfiíklad nutnost
napájení chovn˘ch a jateãn˘ch
zvífiat pivem nebo saké, nejlépe
doprovázená pravideln˘mi masáÏemi svalov˘ch partií, ‰patné
reprodukãní ukazatele plemena,
atd.)
Charakteristika plemene
Japonsk˘ v˘raz „wagyu“ znamená „japonsk˘ skot“. Populace
skotu se v Japonsku vyvíjela izolovanû a zvífiata se vyuÏívala pfiedev‰ím jako taÏná síla v zemûdûlství.
AÏ na pfielomu 19. a 20. století
do‰lo ke kfiíÏení s kontinentálními
plemeny a poté docházelo k selekci na specifické vlastnosti
masa. Navzdory soustavn˘m snahám Japonska uchránit své
„rodinné stfiíbro“ na ostrovû, se
podafiilo uskuteãnit nûkolik exportÛ zvífiat, které daly základ
populacím wagyu skotu v Austrálii, na Novém Zélandu, v JiÏní
a Severní Americe a pfied 20ti lety
i na evropském kontinentu.
Plemeno skotu wagyu se fiadí
do kategorie rustikálních plemen
❒ Březí kráva 100% wagyu, narozená po importovaném embryu v roce 2007
a vyznaãuje se vynikající odolností
a reprodukãní zdatností. Velmi
dobfie se adaptuje i na na‰e kontinentální klima. Zvífiata jsou rohatá, ãerné barvy (existuje i ãervená forma) s v˘bornou kvalitou
paznehtÛ. Navíc velmi nízká
porodní hmotnost telat (30–35 kg)
zaji‰Èující naprosto bezproblémové porody a velmi klidn˘ temperament pfiedurãují wagyu do
extenzívních chovÛ. Wagyu je
skot stfiedního rámce a ne pfiíli‰
v˘razné
zmasilosti.
RÛstová
schopnost je niÏ‰í v porovnání
s intenzívními masn˘mi plemeny
jako napfi. Aberdeen Angus.
Kaviár mezi hovûzími masy
Prvofiad˘m cílem produkce plemene wagyu není mnoÏství, ale
kvalita, v tomto pfiípadû kfiehkost
a mramorování masa. Wagyu má
v porovnání s ostatními plemeny
masného skotu nesrovnatelnû
v˘raznû vyvinutou schopnost
ukládat tuk mezi svalová vlákna.
Tohoto fenoménu se vyuÏívá pfii
intenzívním v˘krmu volÛ pro produkci celosvûtovû proslulého
wagyu nebo kobe beef. V praxi se
❒ Býčci 100% wagyu narozeni v lednu 2012 po embryotransferu (foto: Josef Müller)
24
pro hodnocení stupnû protuãnûní svaloviny pouÏívá oficiální
12ti bodová stupnice a cílen˘m
systémem v˘krmu se „zákazníkovi na míru“ pfiipravuje Ïádan˘
produkt. K˘Ïen˘ tuk vyznaãující
se nízk˘m bodem tání a vysok˘m
podílem
mononenasycen˘ch
mastn˘ch kyselin, je právû oním
❒ Maso z plemene wagyu
(foto: internet)
nositelem specifick˘ch chuÈov˘ch
vlastností,
‰Èavnatosti
a kfiehkosti masa. Vedle kulináfisk˘ch kvalit je tfieba zmínit
i vûdecky prokázan˘ zdravotní
aspekt konzumace wagyu masa
v rámci nízkocholesterolov˘ch
diet.
❒ Býček 100% wagyu, narozený po importovaném embryu z Holandska v lednu 2012
V˘voj chovu
V roce 2006 jsme se tedy dali do
systematické práce s cílem vybudování nukleárního stáda, které
v horizontu nûkolika let zaãne
slouÏit jednak pro produkci plemenného materiálu, tak i pro pfiíleÏitostn˘ odchov a v˘krm vyfiazen˘ch zvífiat. V roce 2007 se po
pfienosu embryí narodil jeden
b˘ãek a jedna jaloviãka. B˘ãek byl
po úspû‰ném odchovu „zlicentován“ a pod jménem Wagus
WAG001 pÛsobil na inseminaãní
stanici. Vyrobené inseminaãní
dávky jsou v distribuci pro tuzemsk˘ i evropsk˘ trh. Jaloviãka byla
úspû‰nû odchována a ve vûku 28
mûsícÛ se poprvé telila. Nadále
byla v prÛbûhu roku 2010 a 2011
celkem 10krát v fiadû vyuÏita pro
produkci embryí a poté pfiipu‰tûna s pozitivním v˘sledkem. Získaná embrya byla pfiená‰ena buì
ihned po v˘plachu v „ãerstvém
stavu“, nebo zamraÏena pro
pozdûj‰í pouÏití. Celkem se
v lednu – bfieznu 2011 narodilo
8 prav˘ch sourozencÛ (4 b˘ãci
a 4 jaloviãky). V prÛbûhu pfiipou‰tûcího období 2011 byla na na‰í
farmû do otelen˘ch pfiíjemkyÀ
pfiená‰ena dal‰í embrya jak
z vlastní produkce, tak i nûkolik
importovan˘ch. V souãasné dobû
(konec února 2012) se tû‰íme
z narození 3 b˘ãkÛ a oãekáváme
narození dal‰ích dvou „embryí“.
Kromû ãistokrevn˘ch zvífiat jsme
zvolili i kfiíÏení za úãelem otestování kvalitativních parametrÛ ma-
sa u F1 a F2 kfiíÏencÛ. Stejnou cestou se vydali i dal‰í chovatelé
ktefií jiÏ vyuÏili u nás dostupn˘ch
inseminaãních dávek nebo importovali ãistokrevné b˘ãky do vlastních stád.
B˘ãci narození zaãátkem roku
2011 byly zafiazeni do systému
odchovu u chovatele a koncem
bfiezna 2012, pokud test úspû‰nû
dokonãí, budou pfiedvedeni k v˘bûrÛm. V‰ichni vybraní b˘ãci
budou nabídnuti na prodej pro
potfieby
pfiípadn˘ch
dal‰ích
zájemcÛ o chov wagyu. Jaloviãky
odchovávané u nás na farmû
právû pohlavnû dospívají (12–16
mûsícÛ) a budou pfied vlastním
pfiipu‰tûním vyuÏity jednou nebo
dvakrát pro produkci embryí.
Pro dal‰í roz‰ifiování ãistokrevného stáda 100%
wagyu skotu budeme v horizontu následujících 5ti
let
odkázáni pfiedev‰ím na import
inseminaãních dávek
a embryí, a teprve po
nachování základního
stáda o cca 20ti kusech
plánujeme vyuÏití pfiirozené plemenitby.
nost zÛstává finalizace produktu
v podobû správnû poraÏeného
dobytka a správnû o‰etfieného
masa. I pro plemeno wagyu platí
v‰eobecnû uznávané zásady,
zejména
dostateãnû
dlouhé
vyzrávání masa aÈ uÏ ve visu,
nebo zpracované a vakuovû zabalené partie masa pfiipravené pro
okamÏitou distribuci k zákazníkovi.
Skuteãnost Ïe wagyu maso, je-li
správnû mramorované vnitrosvalov˘m tukem, patfií mezi nejdraÏ‰í
masa na svûtû, pfiedstavuje vysok˘ potenciál pfiidané hodnoty
pro
chovatele,
zpracovatele
a distributory. Logicky jedin˘m
správn˘m modelem pro realizaci
wagyu masa bude, po pfiíkladném
vzoru napfiíklad chovatelÛ plemene Aberdeen Angus v âR,
vybudování systému produkce
znaãkového masa garantované
kvality, nejspí‰ v podobû asociace
ãi klubu chovatelÛ.
BudiÏ spoleãn˘m pfiáním právû
se formujícího klubu chovatelÛ
wagyu skotu v âeské republice
pod zá‰titou âeského svazu chovatelÛ masného skotu, abychom
dokázali spoleãnû vytvofiit dobré
zázemí a perspektivu pro tento
luxusní doplnûk produkce kvalitního hovûzího masa v âeské
republice.
Josef Müller
Wagyu farma Pardubice – Mnûtice
www.wagyufarm.cz
❒ Wagus WAG001, první wagyu býk v ČR
(foto: archiv Natural – Schuhmann)
Hnací silou produkce je spotfieba
Samostatnou
kapitolou zasluhující zvlá‰tní pozor-
25
Na aukcích v Nûmecku
Süddeutsche Fleischrindertage 2012
Raul (francouzsk˘ pÛvod Rameau x Malibu),
Dne 3. a 4. února se konala RZF 115, denní pfiírÛsv arénû Hohenlohe v Ilshofenu tek 1475 g, narozen
tradiãní aukce, pofiádaná RBW 9. 11. 2010). V limousin(Rinderunion Baaden-Württem- ské kolekci nechybûli
berg). Celkem bylo nabídnuto ani geneticky bezrozí
k prodejí tfiináct b˘kÛ a tfii jalovice plemeníci. Celá kolekce
plemene angus, dvacetpût b˘kÛ potvrzovala, Ïe nûmeãlimousine, pût charolais, osm tí chovatelé se ‰lechgalloway, highland a zwergzebu.
tûní plemene opravdu
vûnují.
Páteãní veãer patfiil bonitování.
Z extenzivních ple- ❒ 4600 euro získal chovatel za charolaiského býka
Nejlépe hodnocen˘m angusk˘m men byl velice zajímav˘ po německém otci Hektorovi (foto: Hana Štráfeldová)
plemeníkem byl vyhlá‰en Darko gallowaysk˘ b˘k, ãerve(Dalbo x dánsk˘ Kennedy), s prÛ- nû zbarven˘, kter˘ témûfi dvoulet˘
Pût charolaisk˘ch b˘kÛ bylo
mûrn˘m denním pfiírÛstkem 1356 g váÏil 642 kg.
následnû vydraÏeno v prÛmûru za
2880 euro, pfiiãemÏ cena se pohyMladí chovatelé
bovala od 1900 po 4600 euro za neja aukce
lépe bonitovaného geneticky bezSobotní dopoledne rohého syna nûmeckého Hektora.
patfiilo, jak je na vût‰inû Druh˘ nejdraÏ‰í b˘k byl prodán za
akcí tohoto typu v Nû- 2800 euro a je rovnûÏ geneticky
mecku obvyklé, soutûÏi bezroh˘.
Závûr patfiil aukci plemene limoumlad˘ch chovatelÛ.
Následovala aukce, sine. DraÏilo se 25 b˘kÛ, pfiiãemÏ
na kterou pfiijeli nejen za nejlépe bonitovaného syna
zájemci z Nûmecka, ale Rameaua, otcem matky je v âesku
i z Lucemburska, ·v˘- dobfie znám˘ Malibu ZLI 295, získal
carska, Rakouska, âeska chovatel nejvy‰‰í cenu 3600 euro,
a Rumunska. Podle druh˘ podle bonitace nejlep‰í lioãekávání byla vysoká mousine Oslo (nûmeck˘ pÛvod:
poptávka po plemeni Onko x Noah) pfiinesl svému majiteli
❒ Nejlepší anguský býk Darko byl vydražen
angus a díky tomu oba 3000 euro. Geneticky bezroh˘ syn
za 3000 euro (foto: Hana Štráfeldová)
nejlépe hodnocení b˘ci Matea P (otec matky Lagon) byl vy(narozen 1. 9. 2010, pfiírÛstek byli vydraÏení po 3000 eurech. Dal‰í draÏen za 4000 eur, tedy za druhou
se uvádí k datu aukce) a odhadnu- vítûz tfiídy byl prodán za 2700 euro nejvy‰‰í cenu ilshofenské aukce.
t˘m celkov˘m selekãním indexem a red angus za 2900 euro. Cena âtyfii z vydraÏen˘ch limousinÛ
117 (RZF).
následujících devíti se pohybovala poputují do ·v˘carska.
U pûti charolaisk˘ch b˘kÛ se okolo 2600 euro nebo
odhad RZF pohyboval od 101 do v˘‰e. Bylo v‰ak moÏné
117. Mezi nimi exceloval syn Hek- nakoupit i za 1800, ãi
tora, otec matky francouzsk˘ Profi 1900 euro. PrÛmûrná
s denním pfiírÛstkem 1529 g, hmot- aukãní cena u angusÛ
ností 882 kg (narozen 4. 8. 2010). se vy‰plhala na 2538
B˘k je heterozygotnû bezroh˘.
euro. âtyfii z vydraÏeNej‰ir‰í nabídku v‰ak pfiipravili na n˘ch angusk˘ch b˘ãkÛ
aukci chovatelé plemene limousi- poputují do Rumunska.
ne, celkem bylo bonitováno 26 b˘- Tfii anguské jalovice pak
kÛ, s prÛmûrn˘m RZF nad 105. byly prodány za v prÛPodle ‰lechtitele RBW dr. Thomase mûru 1700 euro, aãkoliv
Schmidta mezi nimi nebyl Ïádn˘ se dvû z nich je‰tû nedo‰patn˘m rámcem ãi osvalením. sáhly ani vûku jednoho ❒ Býk limousine (Onko x Noah) přinesl svému
majiteli 3600 euro (foto: Hana Štráfeldová)
Nejlep‰ím z nich byl vyhodnocen roku.
Hana ·tráfeldová
26
33. Fleischrindertage ve Verdenu
Hana ·tráfeldová
Verden se nachází 80 km
severnû od nûmeckého Hannoveru smûrem na Brémy. Mûsto je
sídlem VIT – organizace zodpovûdné mimo jiné za v˘poãet plemenn˘ch hodnot pro masná plemena skotu. Verden je i sídlem
spoleãnosti Masterrind. Ta jednou v roce, letos jiÏ po tfiicáté
tfietí, pofiádá v˘stavu a aukci
masn˘ch plemen v místní
v˘stavní hale.
Letos akce probûhla 10. a 11.
února a organizátofii mohou b˘t
spokojeni nejen s vysokou náv‰tûvností, ale i úspû‰ností prodeje. Za celou historii bylo totiÏ
dosaÏeno nejvy‰‰ích prÛmûrn˘ch
cen. Podle organizátorÛ je to pfiedev‰ím díky vysoké kvalitû nabízen˘ch b˘kÛ a jalovic. Chovatelé
v‰ak k tomu je‰tû dodávají i stoupající ceny jateãného skotu.
Potvrdil se i zájem o bezrohou
genetiku, pfiítomní nûmeãtí chovatelé odhadují hodnotu bezrohého genu na 500 euro. Rozdíl
mezi stejnû kvalitním kusem
rohat˘m a geneticky bezroh˘m je
plus pût set ve prospûch bezrohosti. Je‰tû je potfieba dodat, Ïe
v rámci Nûmecka jde o nejvût‰í
aukci masného skotu: DraÏilo se
celkem 130 plemeníkÛ, 12 jalovic a
❒ Mister Verden limousine býk Orkan 9-9-7, otec: Onglett,
chovatel: Z. u. B Willen, Jochen (foto: Heinrich Schulte)
mimo prodej je‰tû probûhla
v˘stava Goldmädel 2012.
V pátek bonitace a aukce jalovic
Cel˘ program chovatelského
setkání odstartoval v pátek
10. února po poledni bonitací.
Ta trvala zhruba ãtyfii hodiny
a následoval chovatelsk˘ veãer.
Ve 21 hodin zahájili pofiadatelé
veãerní elitní aukce jalovic. Verdener Spätlese, nebo-li ãesky Verdensk˘ pozdní sbûr, pfiedstavoval
draÏbu dvanácti jalovic, na kterou
si chovatelé pfiipravili tu nejlep‰í
kvalitu. Odmûnou jim byl zisk
v eurech. Vyvolávací cenu stano-
❒ Před zahájením aukce (foto: Heinrich Schulte)
vili témûfi u v‰ech na 1500 euro.
Nejvíce si odvezl domÛ chovatel
Marko Beu, a sice 4500 eur za
jeden a pÛlroãní Lawine, jejímÏ
otcem je francouzsk˘ Bol. Ta je
dcerou spolkové vítûzky v plemeni charolais Labell. Evita PP
(DNA test), jejímÏ otcem je ‰védsk˘ Viking P, otec matky rovnûÏ
·véd Ub 40 pfiinesla svému majiteli 2800 eur, Ginger (T-Rex x
Ocean) byla vydraÏena za 3200
eur, její sestra je spolkovou vítûzkou jalovic z Alsfeldu 2011.
V âesku dobfie znám˘ chovatel
plemene
limousine
Michael
Klemm pfiivezl do Verdenu geneticky bezrohou jalovici Vidoru Pp
(Viking PP x Troubador Pp).
Ta byla vydraÏena za druhou nejvy‰‰í cenu veãera 4000 euro.
Doublette P (Robo PS x Ibis 87)
vydraÏili za 3200, Anetta Pp
(Ulys-Mn x Avus) vynesla majiteli
3000 eur. Tato 15mûsíãní jaloviãka
pochází z dlouhovûké rodiny
a v˘jimeãná je sv˘m pÛvodem,
její otec Ulys-Mn je inseminaãní
b˘k, jehoÏ dávky jiÏ nejsou na
trhu k dispozici. Roãní pûknû
osvalená Franka (Marcos x Casimir) skonãila na cenû 3200 eur.
Heterozygotnû bezrohá roãní
jalovice plemene blonde d’Aquitaine (Kimu Urs Pp x Dominik), stála
2800 euro, anguská RF (Meiberg x
kanadsk˘ Red Prince) 2600 euro,
i ta se mÛÏe py‰nit v˘stavním pÛ-
27
V˘stava a draÏba
b˘kÛ
V sobotu dopoledne
se chovatelská vefiejnost mohla potû‰it
nejen snahou mlad˘ch
a i velmi mal˘ch chovatelÛ získat ocenûní,
kterou doprovázely
i slzy zklamání, ale
i bonitací extenzivních
plemen, pfiehlídkou
nejlépe hodnocen˘ch
❒ Skupina nejlépe hodnocených býků plemene
limousine (foto: Heinrich Schulte)
aukãních b˘kÛ v‰ech
plemen a soutûÏí
Goldmädel chovatelsk˘ch skupin (kráva +
tele). ·ampiónkou mezi nimi se stala témûfi
osmiletá kráva plemen
angus Blubell (Trever x
Dachs), s dvoumûsíãní
jaloviãkou po ãeském
otci Naturalu Rockym
ZAA 729. ·ampiónem
mezi b˘ky (Mister Verden) byl po souhlas❒ Skupina vybraných charolais plemeníků s nejlepším
bodovým ohodnocením (foto: Heinrich Schulte)
ném potlesku publika
vyhlá‰en limousinsk˘
vodem. Podobnû anguska Bonny b˘k Orkan (nar. 15. 4. 2010, otec
Onglett,
aktuální
hmotnost
(Pen x Dorant) stála 2100 euro.
Zájemci o koupi pfiijeli i pro 905 kg).
extenzivní rasy: 1,5roãní welsh
Následnou aukci 130 b˘kÛ zaháblack jalovici vítûzku v˘stav, bfiezí jili pofiadatelé plemenem blonde
po australském Delmim, vydraÏili d’Aquitaine. Vyvolávací ceny,
za 3000 euro (nejvy‰‰í vyvolávací stejnû jako u v‰ech ostatních plecena 1800 euro). Gallowayská bfie- meníkÛ byly 1800 euro. Pofiadí
zí témûfi dvouletá jalovice Marja, pfiedvádûn˘ch b˘kÛ v rámci plerovnûÏ jiÏ vítûzka v˘stav, stála mene urãuje jejich hodnocení, od
2300 euro.
nejv˘‰e po nejníÏe hodnocené.
Chovatelé, ktefií nabízeli jalo- Nejvy‰‰í cenu za blonde d’Aquitavice ve veãerní aukci, opravdu pfii- ina získal nejlépe osvalen˘ Nero
spûli k zajímavé pfiehlídce. Vût‰ina (otec francouzsk˘ Nadaillac).
z nabízen˘ch pfiiná‰í sv˘m nov˘m Následovala pûtice masn˘ch simajitelÛm nûco v˘jimeãného, aÈ mentálÛ, mezi kter˘mi Rollex P
jiÏ pÛvod nebo v˘stavní historii.
(otec nûmeck˘ Rasputin P) byl
rovnûÏ vydraÏen za 3600 euro.
Opravdu peãlivû pfiipravili chovatelé gallowayÛ své b˘ky na tento
velk˘ den. Samozfiejmû nejen
dÛkladná pfiíprava, ale pfiedev‰ím
‰piãková kvalita do‰la finanãního
ocenûní. Tím se stalo 6500 euro
za ‰ampióna mezi nimi, kter˘
vynikal rámcem. PrÛmûrná prodejní cena ãern˘ch gallowaysk˘ch b˘kÛ 3371 euro byla mezi
plemeny nejvy‰‰í.
DraÏbu témûfi ãtyfiicítky b˘kÛ
plemene limousine zahájil ‰ampión Orkan a byl odmûnûn cenou
4600 euro, které za nûho dal
kupec ze ·v˘carska. Dal‰í vysoké
hodnocení 4000 euro získal rámcov˘ syn Lucka a geneticky bezroh˘ Oakland (OO: On-Dit, z nûmecké geneticky bezrohé matky,
OM Silverado P). ·ampión mezi
angusk˘mi plemeníky ãervenû
zbarven˘ syn dánského Orlanda
pfiinesl svému majiteli 6500 euro,
druhá nejvy‰‰í cena dosáhla 3600
euro za ãerného anguse nûmeckého pÛvodu. V následné draÏbû
46 charolaisk˘ch b˘kÛ byla dosaÏena prÛmûrná prodejní cena
2926 euro, pfiiãemÏ osm Ia b˘kÛ
bylo prodáno v prÛmûru za 4130
euro. ·piãkové ceny nejen mezi
charolais dosáhl Aragon (Argus x
Lanson, nûmeck˘ pÛvod), kter˘
nakonec po napínavém duelu dolnosaského a renomovaného sasko-anhaltského chovatele, jenÏ
byl nakonec v draÏbû úspû‰nûj‰í.
Pûkn˘ chovatelsk˘ veãer, dobré
ceny za jalovice, 124 prodan˘ch
b˘kÛ prÛmûrného stáfií 15 mûsícÛ
za v prÛmûru 2815 euro, to byl
dÛvod spokojenosti, která se
odrazila ve spokojen˘ch tváfiích chovatelÛ i organizátorÛ.
V˘sledky aukce ve Verdenu
Plemeno
Charolais
Blonde d’Aquitaine
Masn˘ simentál
Angus
Limousine
Galloway
Hereford
Celkem
28
Nabídka ks
46
6
5
24
39
9
1
130
Prodáno
46
6
5
20
39
7
1
124
PrÛmûrná cena eur
2926
2833
3080
2690
2633
3371
1900
2815
Nejvy‰‰í cena v eurech
8500
3600
3600
6500
4600
6500
8500
Semináfi „Aktuální problémy v chovu masného skotu II“
Martina Kopáãková,
Jihoãesk˘ chovatel a.s.,
Ing. Jaroslava StaÀková,
BIOMIN Czech s.r.o.
V pfiedná‰kovém sále hotelu
Tfii vûÏiãky ve StfiíteÏi u Jihlavy
se konalo 24. aÏ 26. ledna 2012
tfiídenní fórum „JÍT VP¤ED!
TOP AGRAR! âeské zemûdûlství
2012–2020“, vûnované problematice chovu mléãného a masného
skotu a prasat. Pofiadateli byly
spoleãnosti Biomin, Farmtec,
Jihoãesk˘ chovatel, CRV, Pfizer
a Ketris, ve spolupráci s Agrární
komorou âR, âesk˘m svazem
chovatelÛ masného skotu a chovatelsk˘mi svazy dojného skotu
a prasat. PrÛvodcem celou akcí
byl MVDr. Miloslav Skfiivánek, CSc.
ze spoleãnosti BIOMIN Czech
s.r.o., jemuÏ patfiilo i úvodní slovo
na jednotliv˘ch semináfiích. Vûnoval se v nûm vÏdy hlavním motivÛm fóra, tj. pfiípravû na novou
etapu evropského zemûdûlství
od roku 2014 a uplatnûní produkãní a preventivní medicíny
jako nástroje ke kontrole zdraví
chovan˘ch zvífiat.
Semináfi pro chovatele masného
skotu
Dne 25. 1. 2012 se uskuteãnil
druh˘ roãník specializovaného
semináfie pro chovatele masného
skotu s názvem „Aktuální problémy v chovu masného skotu“.
Po zku‰enostech z pfiedchozího
roku se organizátofii akce pokusili
navázat na témata diskutovaná
v loÀském roce a na základû
ankety, která pfii prvním roãníku
semináfie probûhla, tematiku
je‰tû dále roz‰ífiit.
❒ Pohled do zaplněného sálu
❒ Předseda ČSCHMS ing. Miroslav Vráblík hovořil o problematice obchodování se
skotem a hovězím masem v ČR a v rámci EU
Program semináfie
Nároãn˘ pfiedná‰kov˘ blok
zahájil pfiedseda âeského svazu
chovatelÛ
masného
skotu
Ing. Miroslav Vráblík, kter˘ ve
svém vystoupení pfiiblíÏil chovatelÛm souãasné trendy v obchodování se skotem a hovûzím
masem v âR a v rámci EU. Uvedl,
Ïe v souãasné dobû je hovûzí
maso velmi Ïádanou komoditou.
Do Turecka se vyváÏí jak maso, tak
Ïivá zvífiata, Rusko má zájem
o ãistokrevná zvífiata s prÛkazem
pÛvodu. V prÛbûhu roku 2011 se
do záfií vyvezlo z EU 100 000 tun
hovûzího a telecího masa do
Ruska a 131 000 tun pfieváÏnû
Ïiv˘ch zvífiat a masa do Turecka.
Zájem o hovûzí maso vedl také
k v˘raznému rÛstu jeho cen na
evropském trhu. Zatímco v âR se
platí 3,2 eura za kg masa mladého
b˘ka, v Nûmecku to bylo 3,9 eura,
v Rakousku 3,88 eura. To je podle
pfiedná‰ejícího hlavní dÛvod, proã
fiada na‰ich chovatelÛ realizuje
maso na rakousk˘ch a nûmeck˘ch
jatkách, kde jsou ceny vy‰‰í. Na‰i
chovatelé také mohou vyváÏet
ãistokrevná zvífiata do Ruska,
Kazachstánu i pobaltsk˘ch státÛ.
V závûru pfiedná‰ky seznámil
Ing. Vráblík posluchaãe s webov˘m nástrojem MaSkot. Pfiihlá‰e-
nému úãastníkovi se na nûm
dostane informace o poptávce na
trhu, o jejích podmínkách ãi získá
informaci o tom, v jak˘ch cenov˘ch relacích se prodává zástavov˘ skot.
Viceprezident Agrární komory
âR Ing. Bohumil Belada poté
pfiednesl informace o dotaãní
politice v zemûdûlství a o jejím
dal‰ím pfiedpokládaném v˘voji.
Reforma Spoleãné zemûdûlské
politiky EU, která bude platit pro
v‰echny zemûdûlce v EU po dobu
sedmi let, od roku 2014 do roku
2020, pfiinese i do chovu masného
skotu fiadu zmûn. Ty se nyní
teprve projednávají. Návrh rozpoãtu EU na pfiímé platby pro âR
je prÛmûrnû 891 milionÛ eur
roãnû, coÏ pfii pfiepoãtu na hektar
zemûdûlské pÛdy na pfiímé platby
je asi 255 euro na hektar, tedy asi
6300 Kã (podle kurzu eura) na hektar. Dotace v podobû pfiím˘ch plateb bude rozdûlena na základní
platbu, zastropování, ozelenûní,
couplované platby na citlivé
komodity a zv˘hodnûní mlad˘ch
zemûdûlcÛ hospodafiících krat‰í
dobu neÏ pût let. Základní platba
bude asi 140 eur na hektar, dotace
na ozelenûní 70 eur/ha, platby
na citlivé komodity (krávy, ovce,
kozy, ‰krob, chmel) budou tvofiit
29
nejv˘‰e 15 % pfiím˘ch plateb.
Ze souãasného SAPS se pfiejde na
systém platebních nárokÛ také
na hektar zemûdûlské pÛdy, a to
od 15. 5. 2014. V této souvislosti
doporuãil Ing. Belada chovatelÛm
vyfie‰it si nájemní smlouvy na
zemûdûlskou pÛdu, protoÏe
pokud by jejich platnost konãila
pfied uveden˘m datem, mohlo
by to ohrozit získání platebního
nároku.
Aktuální podobu nabídky Platformy BovesPro (se kterou byli
chovatelé masného skotu seznámeni v loÀském roce jako se
spoleãn˘m projektem spoleãností Jihoãesk˘ chovatel a.s.
a BIOMIN Czech s.r.o.) pfiedstavili
Ing. Pavel Káãer a MVDr. Miloslav
Skfiivánek, CSc. Mezi chovateli si
doposud nejvût‰í oblibu získala
speciální minerální doplÀková
krmiva a minerální lizy pro masn˘
skot fiady BovesPro a také deaktivátor mykotoxinÛ Mycofix®,
v poslední dobû také siláÏní inokulanty fiady BioStabil®, ale i dal‰í
nabízené produkty. A samozfiejmû také dostupnost zooveterinárního poradenství prostfiednictvím facebookové adresy na
„Na Jihu (virtuální farma masného
skotu)“.
MVDr. Jan BaÏant ze Státní
veterinární správy âR se vûnoval
souãasné nákazové situaci v chovech masného skotu. Zajímavé
a aktuální byly bezesporu jeho
informace o probíhajícím Národním ozdravovacím programu od
IBR. Ten je u nás v závûreãné fázi
a neovlivní to ani skuteãnost, Ïe
nûktefií chovatelé jej do konce
roku 2012 nestihnou dokonãit
a budou v nûm standardním
zpÛsobem nuceni pokraãovat
i v dal‰ím roce. Dnem 31. 12. 2012
jim v‰ak skonãí pfiíspûvek od
státu, nebude jim dále hrazeno
laboratorní vy‰etfiení, pfiíspûvek
na odbûr krve ani na jednu vakcinaãní dávku. Dr. BaÏant hovofiil
také o v˘skytu dal‰ích nákaz.
SVS âR provedla v roce 2007 orientaãní monitoring a bylo zji‰tûno, Ïe u 60 % nejvût‰ích stád
dojnic se vyskytl pÛvodce nákazy
paratuberkulózy. Klinické projevy
se objevovaly v ménû neÏ 0,5 %
stád, v nichÏ byly detekovány
protilátky v krvi zvífiat. Podle
30
❒ Ing. Bohumil Belada se zaměřil na informace o dotační politice v zemědělství
evropské komise není paratuberkulóza nákazou, která by chovatelÛm zpÛsobovala velké ekonomické ztráty a není zoonózou.
Proto se zatím nepoãítá s tím, Ïe
by EK schvalovala ozdravovací
programy.
Celosvûtovû roz‰ífien˘ch virov˘m onemocnûním je bovinní
virová diarrhoea (BVD/MD). Ve
stádû se mÛÏe zjistit 40–60 % zvífiat s protilátkami po infekci v krvi
a asi 2 % zvífiat ve stádû mÛÏe b˘t
perzistentnû infikováno (PI), a ta
‰ífií infekci po cel˘ svÛj Ïivot.
Je nutné urãit nákazovou situaci
stáda a odstranit PI zvífiata
ze stáda. Ozdravení stáda od
BVD/MD je ve srovnání s ozdravování od IBR levné a krátkodobé,
trvá 18–24 mûsícÛ vãetnû laboratorní kontroly po odstranûní
PI zvífiat
Dal‰í zajímav˘m vystoupením,
které se vûnovalo zdravotní
problematice, byla pfiedná‰ka
Doc. MVDr. Josefa Illka, DrSc.
z Veterinární a farmaceutické
univerzity Brno. Chovatele zaujala problematika v˘Ïivy krav,
zaji‰tûní jejich welfare ve vztahu
k prevenci jejich poporodních
onemocnûní (zejména ztíÏeného
porodu, zadrÏení lÛÏka, mastitis,
metritis) a také problematika
v˘skytu a pfiedcházení prÛjmÛ
u telat – to jsou problémy
s kter˘mi se, bohuÏel, pot˘ká
na své farmû asi kaÏd˘ z chovatelÛ.
Rien Louwes z Holandska (Royal
Barenbrug Group) hovofiil o vlivu
pícnináfiství na ekonomiku chovu
masného skotu. Toto téma není
u nás zmiÀované pfiíli‰ ãasto, nicménû je na zváÏení kaÏdého
z chovatelÛ, jak bude peãovat
o své louky a pastviny, protoÏe
fieã ãísel je neúprosná. Podle
pfiedná‰ejícího se vysoká kvalita
objemu vÏdy projeví vy‰‰ím pfiíjmem krmiva, a tedy i vy‰‰ím celkov˘m pfiíjmem bílkovin a energie. Zvífiata pak mohou dosahovat lep‰ího denního pfiírÛstku
hmotnosti. Kvalitní pastevní
porosty tak umoÏÀují i vy‰‰í zatíÏení pastviny a nakonec se z nich
vyrobí také vy‰‰í podíl siláÏe. Díky
tomu se dosáhne celkovû lep‰ího
ekonomického v˘sledku farmy.
R. Louwes doporuãil pravidelnû
sledovat stav pastvin a obnovovat je, zvolit travní smûsi, které
budou pro danou situaci nejvhodnûj‰í a v˘robu konzervovan˘ch objemn˘ch krmiv optimálnû
❒ Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc.
❒ Ing. Milan Berka hovořil
o ekologickém zemědělství
organizovat (dÛraznû zajistit) pro
dosaÏení co nejlep‰ího v˘sledku
farmy.
Legislativu a zásady ekologického chovu shrnul ve své pfiedná‰ce Ing. Milan Berka, fieditel
KEZ o.p.s. V ãeské legislativû platí
zákon ã. 242/200 Sb. o ekologickém a dále vyhlá‰ka MZe âR
ã. 16/2006 Sb., kterou se provádí
nûkterá ustanovení zákona o ekologickém zemûdûlství. âeské ekologické zemûdûlství se fiídí také
legislativou Evropské unie, a to
nafiízením Rady (ES) ã. 834/2007
o ekologické produkci a oznaãování
ekologick˘ch
produktÛ
a
nafiízením
Komise
(ES)
ã. 889/2008, kter˘m se stanoví
pravidla k nafiízení Rady (ES)
ã. 834/2007. Ing. Berka dále pfiedná‰el o pÛvodu zvífiat v ekologickém chovu skotu, o zásadách
v˘Ïivy a krmení, zacházení se
zvífiaty, veterinární péãi a evidenci
zvífiat, pozemkÛ a farmy. Vûnoval
se i nejãastûj‰ím chybám, kter˘ch
se chovatelé mohou dopou‰tût
pfii zavádûní a realizaci ekologick˘ch chovÛ masn˘ch plemen
skotu.
Velmi zajímav˘ název mûla
pfiedná‰ka MVDr. Radky Bofiutové, PhD ze spoleãnosti BIOMIN.
Její název „Zaplísnûné krmivo
‰kodí masnému skotu – jak bojovat proti mykotoxinÛm,“ vypovídá, o ãem byla fieã. Dr. Bofiutová
se nevûnovala jen teorii, ale
poskytla chovatelÛm i návod jak
ochránit zvífiata pfied pÛsobením
mykotoxinÛ v jejich chovech. Jak
uvedla, bylo jiÏ identifikováno
více neÏ 400 rÛzn˘ch mykotoxinÛ,
které jsou produkovány plísnûmi.
A co je závaÏné, 25–30 % celosvûtovû vyprodukovan˘ch krmiv
je kontaminováno mykotoxiny.
Pro urãení toho, Ïe zdravotní
problémy zvífiat zpÛsobují mykotoxiny, je vÏdy dÛleÏit˘ správn˘
odbûr vzorku krmiva. Av‰ak dal‰ím, ménû znám˘m, problémem
jsou také tzv. maskované (konjugované) mykotoxiny. K jejich
vzniku dochází po napadení rostliny plísní, kdy rostlina naváÏe
mykotoxiny na cukr, a tak dochází
k jejich detoxifikaci. Pfii zkrmování
krmiva s takov˘mi maskovan˘mi
mykotoxiny dochází v organismu
zvífiete k jejich demaskování
a mykotoxin se stává opût toxick˘m. Kontaminované krmivo vyvolává u masného skotu rÛzné
pfiíznaky poruch zdraví, od zhor‰eného pfiíjmu krmiva a poklesu
pfiírÛstkÛ aÏ po selhání reprodukce, v˘skyt prÛjmÛ a pfiípadn˘
úhyn zvífiete. Jako vhodn˘ prvek
boje s mykotoxiny doporuãila
R. Bofiutová vyuÏití firemního pfiípravku, kter˘ se pfiimíchává
do krmiva, a kter˘ (jako jedin˘
z produktÛ nabízen˘ch na trhu)
nejenom úãinnû váÏe polární
mykotoxiny krmiva (aflatoxin,
ochratoxin, fumosiny), ale souãasnû také obsahuje sloÏky
k aktivní degradaci trichothecenÛ
a zearalenonu pomocí enzymÛ
esterázy a epoxidázy (pÛvodem
z inaktivované biomasy Sacharomyces cerevisiae) na netoxické
metabolity. PouÏívan˘ produkt
je navíc doplnûn i o extrakty
rostlin a fias ochraÀující játra
a podporující imunitu zvífiat.
„Prevence onemocnûní telat
ve stádu masného skotu“ – tak
se jmenovala pfiedná‰ka MVDr.
Libora Borkovce ze spoleãnosti
Pfizer Animal Health, kter˘ cel˘
pfiedná‰kov˘ blok uzavíral. Ve
svém vystoupení doporuãil chovatelÛm dokonale kontrolovat
❒
MVDr. Radka Bořutová, PhD
stádo (jeho zvyklosti, sociální
vztahy, hierarchii a prostfiedí)
rovnûÏ z hlediska v˘skytu a projevÛ moÏn˘ch nákaz. Jak dále
uvedl, pro permanentní kontrolu
zdravotního stavu stáda je velice
dÛleÏité mít podle dispozic své
farmy sepsané standardní procesy a k nim stanovené kontrolní
body, a to denní, t˘denní
a mûsíãní, jak pro situaci, kdy
jsou zvífiata na pastvû tak v zimovi‰ti. A s jejich pomocí hodnotit
(a fiídit) v˘voj jejich zdravotního
stavu – jako jednoho z hlavních
pfiedpokladÛ jejich efektivní produkce.
Podûkování závûrem
Za organizátory této akce
mÛÏeme konstatovat, Ïe, i pfies
ne pfiíli‰ stabilní lednové poãasí,
si na druh˘ roãník semináfie uspofiádaného pro chovatele a pfiíznivce masného skotu na‰lo cestu
zhruba 230 úãastníkÛ, tedy
obdobn˘ poãet jako pfiedchozí
rok. Na‰í snahou bylo, aby se zde
chovatelé dozvûdûli odpovûdi na
problémy, se kter˘mi se dennû
pot˘kají pfii své práci, aÈ se jedná
o zdravotní stav zvífiat, pfiedpisy
ãi dotaãní politiku. Vûfiíme, Ïe se
nám ná‰ zámûr podafiilo splnit.
V‰echny pfiednesené pfiíspûvky se
vûnovaly Ïhav˘m tématÛm. Jsme
velice rádi, Ïe se o nich diskutovalo nejen v pfiedná‰kovém sále,
ale i v pfiilehl˘ch prostorách
Hotelu Tfii vûÏiãky. Pfiíjemnou
záleÏitostí dne bylo i setkání
s mnoha kolegy a pfiáteli a moÏnost v˘mûny informací a zku‰eností z vlastní praxe. Je‰tû jednou
bychom chtûli podûkovat v‰em
pfiedná‰ejícím za jejich maximální
nasazení pfii prezentaci pfiedná‰ek a v‰em zúãastnûn˘m chovatelÛm za trpûlivost a pozornost,
kterou pfiedná‰kám vûnovali.
A také za to, Ïe neváhali podniknout v mnoha pfiípadech dlouhou
cestu a i po roce si na‰li cestu na
Tfii vûÏiãky. Vûfiíme, Ïe se zde za
rok sejdeme znovu.
Na závûr je‰tû jedna organizaãní pfiipomínka. Virtuální sborník z této akce je umístûn na
webu spoleãnosti Jihoãesk˘ chovatel, a. s. a po zaregistrování
bude moÏné si stáhnout
sborníky z pfiedná‰ek.
31
Zimní v˘jezd Junior teamu:
Semináfi o lineárním hodnocení
Jana ¤ehofiová, âSCHMS
My‰lenkou pfii zakládání juniorského uskupení pfied dvûma lety
bylo vytvofiení nové generace
odborníkÛ, ktefií se jednou budou
aktivnû podílet na chodu odvûtví
chovu masného skotu. V duchu
této ideje je snahou pfiedávat
dostupné teoretické a praktické
informace z oblastí s ním souvisejících. Po ‰kolení na pfiípravu zvífiat
na v˘stavy, exkurzi na inseminaãní
stanici a odchovnu plemenn˘ch
b˘kÛ projevili mladí zájem o uspofiádání semináfie, kde by se dozvûdûli více o systému lineárního
hodnocení.
Je zfiejmé, Ïe klíãové je a bude
obsáhnout systém ãesk˘. Za dÛleÏité jsme ale povaÏovali téÏ seznámení s celkov˘mi souvislostmi
a blíÏe je‰tû s jedním systémem
pouÏívan˘m v jiné zemi.
Zajímavostí je, Ïe hodnocením
exteriéru se v celosvûtovém
mûfiítku detailnû zab˘vá jen pár
evropsk˘ch státÛ. Z nich jsme
vzhledem k zastoupení podobn˘ch plemen, jako máme u nás,
vybrali Dánsko. Na pozvání na
pro‰kolení k˘vnul koordinátor
‰lechtûní v‰ech masn˘ch plemen
a národní poradce pro chov masného skotu, pan Jo
/rgen Skov Nielsen. V˘jezd pÛvodnû plánovan˘
na jaro, byl z organizaãních dÛvodÛ pfiesunut˘ do zimního období. A mûli jsme ‰tûstí – minuly
nás tfieskuté mrazy i snûhové
kalamity, a tfietí únorov˘ víkend
provázelo pfiíznivé poãasí.
Základnou semináfie se stal
novû zrekonstruovan˘ penzion
Statek ãeská lípa v obci Myslovice
u Klatov, kde jsme se se‰li v sobotu ráno. Zaãínalo se teorií. Ing.
Vráblík seznámil pfiítomné se
systémy lineárního hodnocení ve
svûtû a pfiedal slovo zahraniãnímu
hostovi.
Pan Nielsen pfiedstavil systém
lineárního hodnocení v Dánsku
a po skonãení prezentace odpovídal na zvídavé dotazy mlad˘ch
chovatelÛ. Chov masného skotu
je v Dánsku organizován odli‰nû
32
neÏ u nás, a bylo zajímavé se
dozvûdût v jak˘ch ohledech.
(Více se o nûm dozvíte ve struãném shrnutí za ãlánkem.) Následovala prezentace ãeského
systému lineárního hodnocení,
kterou pfiednesl svazov˘ inspektor
pro
V˘chodní
âechy
a fieditel plemenné knihy, Jan
Kopeck˘. (O ãekém systému se
mÛÏete
podrobnû dozvûdût
nawww.cschms.cz, sekce ·lechtûní
a PK a zde podsekce Základní
informace.)
Odpoledne pfii‰la na fiadu praxe.
Svá zvífiata dala k dispozici spoleãnost Mûcholupská zemûdûlská,
a.s. (o které se mÛÏete doãíst
v reportáÏi ve Zpravodaji 3/2011).
Její zástupce, vedoucí Ïivoãi‰né
v˘roby Lubo‰ ·ilhav˘ nám se
sv˘mi kolegy pfiipravili rÛznorodou kolekci zvífiat, na které
pan Nielsen a inspektofii svazu
demonstrovali své systémy lineárního hodnocení. Jako první se
hodnotila kolekce krav plemene
masn˘ simentál, poté se skupina
pfiesunula na Odchovnu plemenn˘ch b˘kÛ do Újezdu u Plánice,
kterou Mûcholupská a.s. provozuje ve spolupráci se spoleãností
Jihoãesk˘ chovatel, a.s., kde se
hodnotili mladí b˘ci plemen
masn˘ simentál, charolais, Aberdeen Angus a hereford. Poslední
pfii‰la na fiadu kolekce charolaisk˘ch krav a dospûl˘ch b˘kÛ. Juniofii mûli moÏnost vidût rÛzné
typy zvífiat v rÛzné kondici,
a porovnat tak rozdíly mezi
Ïádoucími a neÏádoucími znaky.
I kdyÏ poãasí pfiálo, po skonãení
sobotního programu se v‰ichni
rádi pfiesunuli zpût do vytopeného penzionu.
Po více jak pÛl roce, kter˘ uplynul od posledního setkání na
Národní v˘stavû, byli v‰ichni rádi,
Ïe se zase vidí, a tak bylo veãer
o ãem vyprávût. V˘jezdu se opût
úãastnilo zdravé jádro a pfiibyli
i noví ãlenové. Mladá generace
je jiÏ jazykovû vybavená, a tak
se mohl do dûní zapojit i pan
Nielsen.
Druh˘ den semináfie zaãal prezentací dánského systému ‰lech-
tûní. Poté se juniofii pfiesunuli
ke zvífiatÛm, kde si pod vedením
svazového inspektora pro JiÏní
âechy, ing. Vítka âepeláka, sami
zkusili ohodnotit vybraná zvífiata.
âesk˘ systém hodnocení si
vyzkou‰el i dánsk˘ host a bodovû
se pfiíli‰ neodchyloval. Podobnû
na tom byli i mladí úãastníci, ktefií
si tak na v˘bornou ovûfiili nabyté
teoretické znalosti. K odborn˘m
bonitérÛm jim zb˘vá je‰tû velk˘
kus cesty a desítky, moÏná stovky
„nakoukan˘ch“ zvífiat, ale základy
mají, dovoluji si tvrdit, dobré.
Ovûfiení získan˘ch znalostí bylo
posledním bodem programu
semináfie. A skupina se mohla
vydat na farmu jednoho z ãlenÛ
Junior teamu, Martina Nejdla,
hospodafiícího se sv˘m otcem
ZdeÀkem v nedalek˘ch obcích
Habartice a Kvaslice. Ve venkovním zimovi‰ti nám chovatelé
pfiedstavili skupinu krav s telaty
a bfiezí jalovice, nedávno nakoupené z nûkolika ãesk˘ch chovÛ.
S chovem angusÛ zaãali Nejdlovi
v roce 1998. Základ stáda vytvofiilo
5 jalovic z Kanady. V souãasné
dobû se na 110ti hektarech pohybuje stádo se základem 50 matek
a dvûma b˘ky v pfiirozené plemenitbû, ãerven˘m ZAA 842 z vlastního odchovu a ãern˘m ZAA 858
z chovu Jifiího Egerta. Vedle pfiirozené plemenitby se v chovu pouÏívá v urãité mífie i inseminace.
V‰echny jalovice se stále ponechávají na roz‰ífiení stáda, které
by mûlo ãítat 120 matek a plánuje
se i odpovídající roz‰ífiení plochy.
Nejdlovi, ktefií hospodafií v ekologickém systému, nedávno zakoupili komplex budov po spoleãnosti ZEMPRO Zbyslav, spol. s.r.o.,
které nyní rekonstruují s cílem
vytvofiit odchovnu plemeníkÛ,
odchovnu bfiezích jalovic a zimovi‰tû. Kromû roz‰ífiení se do
budoucna plánuje i vlastní
odchov plemeníkÛ, ktefií jsou nyní
odchováváni na OPB a aukce bfiezích jalovic.
FarmáfiÛm jsme popfiáli hodnû
‰tûstí v jejich dal‰ím pÛsobení
a vydali se na poslední spoleãné
posezení u obûda. Po nûm bylo
mlad˘m chovatelÛm pfiedáno
osvûdãení o absolvování semináfie na lineární hodnocení
a v‰ichni jsme se rozjeli zpût do
sv˘ch domovÛ, rozeset˘ch po
celé republice.
Dle kladn˘ch reakcí ‰kolitelÛ
i juniorÛ mohu akci s radostí prohlásit za úspû‰nou. Ráda bych
podûkovala sv˘m kolegÛm, ktefií
se akce aktivnû úãastnili a spoleãnostem Mûcholupská zemû-
dûlská, a.s. a Jihoãesk˘ chovatel,
a.s. za vstfiícn˘ pfiístup, dobrou
organizaci a ãas, kter˘ nám vûnovali.
Nashledanou na dal‰ím v˘jezdu!
Dánsk˘ systém chovu a lineárního hodnocení masného skotu v kostce
V na‰em zpravodaji byly jiÏ pfiiblíÏeny rÛzné systémy chovu masného skotu v rÛzn˘ch zemích. Bûhem juniorského v˘jezdu se naskytla moÏnost dozvûdût se více o systému chovu masného skotu, kter˘ mají v Dánsku.
Pozornost mu jistû patfií uÏ proto, Ïe se do systému chovu masného skotu snaÏí vnést fiád a jako jedna z mála
zemí na svûtû se zab˘vá systémem lineárního hodnocení a v˘poãtem plemenn˘ch hodnot. Proto mi dovolte
Vás s ním ve struãnosti seznámit. Zaãneme v˘ãtem ãísel – rozlohu i poãet obyvatel má tato zemnû oproti âeské
republice poloviãní, dojen˘ch krav je 600 tisíc (v âR je to 340 000) a krav chovan˘ch v systému bez trÏní produkce
mléka je 95 000 (u nás 170 000), z toho 35 000 (u nás 21 000) je zapsan˘ch v plemenné knize. Masn˘ch plemen se
v Dánsku chová 16 – nejroz‰ífienûj‰í je plemeno limousin, následuje masn˘ simentál, hereford, charolais a Aberdeen Angus. ·lechtûní je v Dánsku vûcí asociací, do nichÏ jsou sdruÏeni chovatelé jednotliv˘ch plemen. ·lechtitelskou práci poté za‰tiÈuje v podstatû jediná ‰lechtitelská
organizace v zemi, Viking Genetics, která ovládá 90 % dánZnaky popisované v rámci dánského
ského trhu a pÛsobí i ve ·védsku a Finsku. Ta na podnût asolineárního hodnocení
ciací plemen testuje vybrané b˘ky, vyrábí inseminaãní dávky
I. RÁMEC
ãi dováÏí zvífiata atd. Existuje zde také Svaz chovatelÛ mas1. Šířka hrudníku
ného skotu, jehoÏ zamûstnanci mají na starosti poradenství
2. Hloubka hrudníku
ve v‰ech oblastech t˘kajících se chovu masného skotu
3. Hřbetní linie
4. Velikost
(dotace, zpÛsob odchovu apod.) a starají se o odbyt vypro5. Celkový vzhled (typ)
dukovaného masa. V Dánsku totiÏ platí „co si doma uvafiím,
to si doma sním“, a aãkoli nejvíce konzumované druhy masa
II. OSVALENÍ
jsou vepfiové a kufiecí, Dánové zvládají zkonzumovat témûfi
6. Šířka za lopatkou
ve‰keré hovûzí maso z u nich odchovaného masného skotu.
7. Šířka beder
V Dánsku funguje jediná testaãní stanice. Nachází se v Aalest8. Zaúhlení pánve
rupu a roãnû jí projde 175 elitních b˘kÛ. Ty sem dávají chova9. Délka pánve
10. Šířka pánve
telé na doporuãení zástupcÛ Asociací plemen. B˘ãci jsou
11. Šířka kýty
naskladÀováni ve vûku 6 mûsícÛ a po mûsíãním pfiípravném
12. Spuštění kýty zezadu (plnost)
období absolvují 5-ti mûsíãní test. Vzhledem ke kontinuální
13. Délka kýty
potfiebû masa na trhu, a tedy celoroãnímu telení, jsou b˘ãci
14. Délka a plnost kýty (pohled z boku)
naskladÀováni v turnusech s 6ti t˘denními intervaly. Odchovnu v Aalestrupu vlastní a fiídí dánská divize Viking Genetics,
III. KONČETINY
která se naz˘vá Viking Denmark, konkrétnû její inseminaãní
15. Zaúhlení zadních končetin (pohled z boku)
16. Zaúhlení spěnky (pohled z boku)
stanice. Cílem testu je prioritnû vybrat ve spolupráci s chova17. Zadní končetiny (pohled zezadu)
telsk˘mi asociacemi b˘ky pro pokraãování domácího ‰lech18. Přední končetiny (pohled zepředu)
tûní. Nejlep‰í b˘ci konãí na inseminaãních stanicích, ostatní
19. Jemnost (hrubost) kostry
b˘ci, ktefií projdou, jsou v rámci aukcí prodáni do ãistokrevn˘ch chovÛ. Zajímavostí je, Ïe bûhem testu se pfii kaÏdé
manipulaci (váÏení kaÏd˘ch 30 dní, ãi skenování MLD neboli ro‰tûnce, atd.) sleduje chování a temperament zvífiat a tyto poznatky jsou pouÏity pfii selekci i se dokládají kupujícímu s ostatními dokumenty.
A nyní k lineárnímu hodnocení, kter˘m se pfiedev‰ím zab˘val juniorsk˘ semináfi. V Dánsku se lineární hodnocení provádí u b˘kÛ star‰ích 1 rok a krav od prvního otelení (vÏdy minimálnû mûsíc od otelení). Kdy si nechá chovatel zvífiata ohodnotit dále, záleÏí na nûm. Pokud se zvífiata vizuálnû pfiíli‰ nemûní, inspektor lineár pfii dal‰í
náv‰tûvû neprovádí. Lineární hodnocení je totiÏ placená sluÏba, kterou provádí 2 inspektofii, pracující pro spoleãnost, která registruje v‰echna hospodáfiská zvífiata v Dánsku. Za náv‰tûvu chovu si úãtují 50 euro, za bonitaci
kaÏdého zvífiete poté 7 euro. Zda si chovatelé nechají zvífiata hodnotit ãi ne záleÏí na nich. Pokud jsou ale
ochotni do této sluÏby investovat, dostávají se mezi tzv. certifikované chovy, které jsou propagovány Asociací
svého plemene. Co se t˘ká zápisu do plemenné knihy, tak podmínkou jsou pfiedci zvífiete, zapsaní 3 generace
nazpût. Zápis je zpoplatnûn, proto si chovatelé vybírají, která zvífiata nechají do plemenné knihy zapsat. V rámci
lineárního popisu je hodnoceno 19 znakÛ, které dohromady dávají 3 sloÏené znaky (rámec, osvalení, konãetiny),
jejichÏ spojením dostaneme celkov˘ obraz zvífiete, tzv. typ. V pfiiloÏeném pfiehledu je zobrazeno v‰ech 19 znakÛ
spojen˘ch do v˘sledného typu. Zmínûn˘ systém se v Dánsku pouÏívá jiÏ 15 let a byl vytvofien podle norem
Mezinárodního v˘boru pro kontrolu uÏitkovosti ICAR. Tolik struãnû k dánskému systému chovu a hodnocení
exteriéru masného skotu.
33
Názory juniorÛ na semináfi o lineárním hodnocení
„V rámci zimního v˘jezdu jsme
se jako juniofii, pod odborn˘m
vedením pana Nielsena z Dánska
a zástupcÛ âSCHMS, seznámili
s podstatou ãeského a dánského
systému lineárního hodnocení zvífiat. Nejen prÛbûh tohoto setkání,
ale i setkání pfiedcházející, a také
jejich náplÀ hodnotím velice
kladnû, neboÈ nejde jen o to, získat si jako budoucí chovatelé ‰piãkové znalosti, ale také se jako
chovatelé rÛzn˘ch plemen podûlit
o svoje zku‰enosti, aÈ jiÏ pozitivní
ãi negativní. V neposlední fiadû,
av‰ak neménû dÛleÏitá, je moÏnost se setkat jako lidé a utuÏit
kolektiv, protoÏe v podmínkách
ãeského zemûdûlství se nám bude
jistû lépe existovat, budeme-li spolupracovat, vÏdyÈ v Junior teamu
vyrÛstá urãitû nejeden ‰piãkov˘
chovatel masného skotu.“
Jan Zatloukal
„Co se t˘ká v˘jezdu, tak jako
pozitivní shledávám, Ïe svaz
pozval odborníka jako je pan
Nielsen, kter˘ má s dobytkem
velké zku‰enosti. Velice zajímavé
bylo pfiedstavení dánského bonito-
34
„Semináfi se mi líbil. Ovûfiil jsem
si dosavadní znalosti a jsem rád,
Ïe jsem se mohl seznámit s dánsk˘m systémem hodnocení, kter˘
je detailnûj‰í a umoÏÀuje tedy
pfiesnûj‰í popis zvífiete. Líbila se
mi téÏ moÏnost vyzkou‰et si
hodnocení v praxi po boku Víta
âepeláka.“
Leopold Paìour
www.juniori.cschms.cz
vacího systému a povídání o kontrole uÏitkovosti, která je pro
celou Skandinávii sjednocena.
MÛj názor na bonitaci je, Ïe by
mûla b˘t jako doplÀující údaj
o zvífieti, ne v‰ak jako údaj, kter˘
rozhoduje o tom, zda bude zvífie
chovné ãi ne, jednodu‰eji fieãeno
vût‰í odpovûdnost bych pfienesl na
chovatele, aÈ je kaÏd˘ odpovûdn˘
za to jak jeho dobytek vypadá.“
Martin Nejdl
„Tato akce mi pfiinesla mnoho
dÛleÏit˘ch poznatkÛ a informací,
jak z hlediska hodnocení zvífiat,
tak o celkovém pohledu na nû
a moÏnost porovnat ãesk˘ a dánsk˘ systém. Je to dobrá zku‰enost,
která se hodí jak pfii koupi b˘kÛ,
tak jalovic a krav. Akce byla opût
vydafiená a tû‰ím se na dal‰í.“
Petr Králíãek
„JelikoÏ se o lineární hodnocení
zajímám od chvíle, kdy jsem
v chovu masného skotu zaãal, byl
jsem rad, Ïe JT tuto akci pfiipravil.
Informace, které jsme bûhem
víkendového setkání získali, budou
urãitû pfiínosem pro na‰e dal‰í
vzdûlávání v této problematice.“
Ale‰ Hatlák
Fota: Jana Řehořová, Karel Melger
F
O
T
O G A LE RIE
35
Projekt Interbeef – mezinárodní genetické
hodnocení u masn˘ch plemen skotu
Ing. Pavel Bucek, âeskomoravská
spoleãnost chovatelÛ, a. s.
V âR existuje celá fiada masn˘ch
plemen skotu, která jsou roz‰ífiená
i v dal‰ích státech Evropy i v mimoevropsk˘ch zemích. Nejv˘hodnûj‰í
strategií pro pfiístup k informacím
z tûchto populací a k zaji‰tûní
pfiedpokladÛ pro rozhodování ãesk˘ch chovatelÛ o ‰lechtitelsk˘ch
opatfieních a pfii rozhodování o importech genetického materiálu ze
zahraniãí je vybudování mezinárodní sítû pro sdílení informací
o genetické evaluaci (hodnocení).
V minulosti byl pro dojená plemena vybudován Interbull, kter˘
umoÏÀuje mezinárodní genetické
hodnocení pro dojená plemena.
Obdobn˘ projekt se slibnû rozvijí
i pro masná plemena (Interbeef).
Pfiíspûvek se zab˘vá aktuální situací v projektu Interbeef a vychází
z materiálÛ ICAR (Mezinárodního
v˘boru pro kontrolu uÏitkovosti),
z podkladu projektu Interbeef,
nûkter˘ch zahraniãních publikací
z poslední doby a z jednání Interbeef, které se uskuteãnilo v polovinû ledna 2012 v Lond˘nû.
V souãasné dobû lze v odhadu
plemenn˘ch hodnot pro masná
plemena na národní úrovni
zaznamenat tyto trendy:
• zv˘‰en˘ zájem o vyuÏití dat
z poráÏek jateãn˘ch zvífiat pro
odhad plemenn˘ch hodnot;
• rozvoj v˘zkumu v oblasti genomiky pro masná plemena skotu
a potfieby mezinárodní spolupráce v této oblasti pro získání
dostateãnû rozsáhl˘ch referenãních populací;
• zvy‰uje se frekvence odhadu
plemenn˘ch hodnot, roste
poãet hodnocen˘ch znakÛ a zvy‰uje se v˘znam hodnocení plodnosti u masn˘ch plemen skotu;
• zvy‰uje se poptávka po spoleãné
mezinárodní genetické evaluaci
z dÛvodu genetické v˘mûny
mezi zemûmi, prostfiednictvím
Ïiv˘ch zvífiat a inseminaãních
dávek. Z nûkter˘ch zemí je patrn˘
zájem chovatelÛ mít srovnání
plemenn˘ch hodnot na stejné
(spoleãné) bázi.
36
Z celosvûtového hlediska patfií
mezi klíãová teritoria v kontrole
uÏitkovosti masn˘ch plemen
skotu a odhadu plemenn˘ch hodnot Severní Amerika, JiÏní Amerika a Oceánie. Je proto dÛleÏité,
aby aktivity ICAR byly propojeny
i s tûmito oblastmi. Vedle ICAR je
v oblasti kontroly uÏitkovosti
a odhadu plemenn˘ch hodnot
v˘znamn˘m hráãem organizace
BIF v USA (Beef Improvement
Federation). Její v˘roãní zasedání
pfiedstavují vedle ICAR nejvût‰í
fórum pro sdílení praktick˘ch
a technick˘ch informací o kontrole masné uÏitkovosti a odhadu
plemenn˘ch hodnot.
Obecnû lze konstatovat, Ïe existuje fiada plemen selektovan˘ch
mimo jiné pro jejich schopnost
a v˘konnost v tropick˘ch klimatick˘ch podmínkách a systémech
s vy‰‰í vlhkostí, která nejsou
zapojena do ICAR.
Existuje celá fiada v˘zkumn˘ch
prací pro vyuÏití genomické selekce pro masn˘ skot, jejichÏ v˘sledkem jsou genomické (genomicky
optimalizované) plemenné hodnoty.
V minulosti jiÏ byly realizovány
nûkteré projekty mezinárodního
genetického hodnocení. Jedná se
napfiíklad o:
• Austrálii a USA (National Beef
Cattle Evaluation Consortium);
• USA a Kanada;
• Francie, Itálie, Lucembursko
a Maìarsko;
• Pilotní studie pro odstavové
hmotnosti u plemen charolais
a limousin sponzorovaná Irskem,
Velkou Británii a Francii;
• Projekt Breedplan, na kterém
participuje 14 státÛ a hodnoceno je 40 plemen/populací
• Projekt Francie a Trans-Tasmanského bloku (Austrálie/Nov˘
Zéland), v tomto projektu byly
vykázány korelace mezi národním a mezinárodním odhadem
plemenn˘ch hodnot vy‰‰í neÏ
0,9. V této studii byla testována
topka nejlep‰ích b˘kÛ;
• Masná uÏitkovost a exteriér u plemene fleckvieh ve spoleãném
nûmecko-rakousko-italsko-ãeskomaìarském projektu a dal‰í.
Hlavní strategie pro mezinárodní
genetickou evaluaci
Z v˘zkumn˘ch prací vypl˘vá, Ïe
pro mezinárodní genetickou evaluaci v rámci Interbeef pfiicházejí
v úvahu dvû hlavní strategie
(Wickham a Dürr, 2011):
• MACE (multiple-trait acrosscountry evaluations), která vyuÏívá v˘stupy národní genetické
evaluace b˘kÛ na národní úrovni
(tento pfiístup je v souãasné
dobû vyuÏíván pro dojená plemena v Interbullu);
• mezinárodní genetické hodnocení zaloÏené na v˘poãtu pfiímo
z fenotypov˘ch dat, kdy jsou
surová fenotypová data vyuÏívána v kombinované multi-trait
anal˘ze, kde je kaÏdá zemû o‰etfiena jako rozdílná vlastnost (to
znamená, Ïe genetická korelace
mezi zemûmi je men‰í neÏ 1).
Francouzská a australská studie
Z
v˘sledkÛ
francouzského
a australského v˘zkumu provedeného v organizacích INRA (French
National Institute for Agricultural
Research) a AGBU (Animal Genetics and Breeding Unit, University
of New England, Armidale, Australia) je patrné, Ïe z praktického
hlediska a hlediska vhodnosti je
pro mezinárodní genetickou evaluaci vhodná druhá varianta (to
znamená kombinovaná anal˘za
dat z kontroly uÏitkovosti – fenotypy, které jsou pfiímo pouÏity
pro odhad plemenn˘ch hodnot).
Francouzská studie
V minulosti byl pro posun
v této oblasti v˘znamn˘ v˘zkum
realizovan˘ francouzskou organizací Institut de la Recherche
Agronomique (INRA), irskou organizací Irish Cattle Breeding Fede-
ration (ICBF), britskou Meat and
Livestock Comission, francouzsk˘m institutem Institu de l’Elevage a mezinárodní organizací
ICAR. Cílem tohoto projektu bylo
vyvinout provozuschopné databáze pÛvodÛ a kontroly uÏitkovosti pro více zemí k vybudování
prototypu mezinárodní genetické evaluace. V˘zkum se t˘kal
plemen charolais a limousine
a zahrnoval následující ukazatele:
obtíÏnost porodÛ, hmotnost pfii
odstavu, osvalení pfii odstavu
a hmotnost pfii poráÏce. V˘sledné
plemenné hodnoty byly hodnoceny jednotliv˘mi organizacemi,
které se zúãastnily v˘zkumu.
Tento v˘zkum ukázal, Ïe mezinárodní genetická evaluace je realizovatelná.
Propojenost mezi zemûmi
ve francouzské studii
Aãkoliv je reprodukce masného
skotu zaloÏena hlavnû na základû
pfiirozené
plemenitby,
byla
v minulosti ve francouzském projektu vykázána úzká propojenost
mezi Velkou Británii, Francii
a Irskem. Tato propojenost byla
zaji‰tûna 164 b˘ky v inseminaci,
po kter˘ch bylo k dispozici 8 %
telat v celé populaci. Propojenost
byla rovnûÏ zv˘‰ena mezinárodním obchodem s jalovicemi pro
obnovu stáda, dcer 758 spoleãn˘ch otcÛ matek. V obou variantách dohromady (celkem 822
b˘kÛ) bylo zji‰tûno ve variantû
otcÛ nebo otcÛ matek 14 %
potomkÛ v tûchto kombinacích.
Ve studii bylo odhadnuto, Ïe
existoval v˘znamn˘ tok genÛ
mezi Francii a Velkou Británii:
12 % telat ve Velké Británii mûlo
pfiinejmen‰ím jednoho rodiãe
z Francie a tento tok byl dokonce
je‰tû vût‰í mezi Francii a Irskem:
32 % irsk˘ch telat mûlo pfiinejmen‰ím jednoho francouzského
rodiãe. Z v˘zkumu dále vyplynulo,
Ïe 3 % irsk˘ch telat mûlo britského rodiãe. Dal‰í propojení bylo
zaznamenáno, pokud jde o star‰í
generace. Pro v˘poãet propojenosti je jednou z velice vhodn˘ch
moÏností francouzská metoda,
kterou vyvinuli Fouilloux a Lalöe
(2001, 2002). Tato metoda byla
vyuÏita pro v‰echny tfii zemû sledované ve francouzské studii.
Bylo patrné, Ïe vût‰ina z Britsk˘ch (74 %) a Irsk˘ch (69 %) stád
byla porovnatelná se 79 % francouzsk˘ch stád.
Genetické propojení, které je
dÛleÏité pro seriózní porovnatelnost plemenn˘ch hodnot, je mezi
tûmito sledovan˘mi zemûmi na
takové úrovni, Ïe je moÏné provádût seriózní mezinárodní genetickou evaluaci.
Genetické korelace
ve francouzské studii
V‰echny genetické korelace
mezi zemûmi byly vy‰‰í neÏ 0,8
s v˘jimkou Irska a dvou francouzsk˘ch regionÛ, kde dosáhly hodnoty 0,5.
První genetická evaluace mezi
zemûmi (francouzská studie)
I kdyÏ v citované studii nebyly
genetické parametry optimálnû
odhadnuty, bylo pfiikroãeno k testování proveditelnosti mezinárodní
genetické
evaluace
v modelu s interakcí mezi jednotliv˘mi zemûmi.
PouÏit˘
model
vycházel
z metody animal modelu, s jehoÏ
pomocí byly odhadnuty pfiímé
a maternální plemenné hodnoty
pro odstavovou hmotnost. Ta
byla v jednotliv˘ch státech (Velká
Británie, Francie a Irsko) uvaÏována jako rozdíln˘ ukazatel.
Úmyslnû bylo vyuÏito v‰ech
francouzsk˘ch dat a souborÛ
s pÛvody, aãkoliv by byl nutn˘
pouze redukovan˘ poãet stád pro
pfiedpovûì plemenn˘ch hodnot
pfiímo propojen˘ch zvífiat. My‰lenkou bylo testovat schopnost
programu pracovat s vysok˘m
poãtem pfiedpovídan˘ch plemenn˘ch hodnot. Program byl i flexibilní pro vyuÏití více fixních
efektÛ v kaÏdé zemi.
Pro mezinárodní hodnocení je
klíãovou záleÏitostí pfiíprava
vstupních dat. KaÏdá organizace
participující na mezinárodním
hodnocení
musí
vûnovat
extrémní
pozornost
kvalitû
a integritû dat, vstupujících do
mezinárodního porovnání. Centrální evaluátor není schopen
posoudit kvalitu jemu dodan˘ch
vstupních dat a jeho v˘poãty
mohou b˘t jenom tak kvalitní, jak
kvalitní jsou vstupní údaje. Pod-
statná je také validace identifikaãních ãísel zvífiat v souborech
pÛvodov˘ch databází. Z francouzské studie vyplynulo, Ïe pro mezinárodní genetické hodnocení pro
pfiímé i maternální plemenné
hodnoty se jeví multitrait animal
model jako dostateãnû robustní
a stabilní z pohledu dosaÏen˘ch
v˘sledkÛ. Definice fixních efektÛ
musí vznikat v souãinnosti s participujícími zemûmi a je do urãité
míry také jejich zodpovûdností.
DÛleÏit˘m prvkem je rovnûÏ definice skupin vrstevníkÛ (tzv. contemporary groups).
Australská studie
Z této studie vypl˘vá, Ïe pro
kvalitu mezinárodního hodnocení
je podstatná úroveÀ genetického
propojení mezi zemûmi, struktura dat z kontroly uÏitkovosti
a kvalita pÛvodové databáze.
I z anal˘z australsk˘ch je zfiejmé,
Ïe pro mezinárodní genetickou
evaluaci by se mûlo vycházet
z fenotypov˘ch dat.
Na základû tûchto závûrÛ Interbeef nyní zavedl mezinárodní
genetickou evaluaci pro masná
plemena skotu pro celou fiadu
dÛleÏit˘ch vlastností a znakÛ. Pracovní skupina Interbeef je dílãí
organizaãní
jednotkou
ICAR
a vedle zaji‰tûní mezinárodní
genetické evaluace mezi její dal‰í
úkoly patfií (Wickham a Dürr, 2011):
• zaji‰tûní fóra pro sdílení znalostí
v oblasti kontroly uÏitkovosti
a odhadu plemenn˘ch hodnot;
• udrÏování a rozvíjení pravidel
a standardÛ pro kontrolu uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu;
• provádûní mezinárodních sledování zamûfien˘ch na kontrolu
uÏitkovosti masn˘ch plemen
skotu;
• v˘voj mezinárodní genetické
evaluace;
• usnadnûní vyuÏití genomické
selekce.
âlenské organizace Interbeef
První setkání zakládajících ãlensk˘ch organizací po podpisu
smlouvy se uskuteãnilo ve Velké
Británii v Lond˘nû v polovinû
ledna roku 2012. Pfiehled zakládajících ãlenÛ je uveden v tabulce 1.
Ze zemí stfiední a v˘chodní Evropy
je do projektu zapojená pouze
37
Tabulka č. 1 – Zakládající organizace Interbeef, které podepsaly smlouvu
Země
âeská republika
Španělsko
Velká Británie
Finsko
Francie
Švédsko
Dánsko
Irsko
Organizace
âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s.
(jedná se o spoleãn˘ projekt âMSCH, a.s. a âSCHMS)
Federación Española de Criadores de Limousin (FECL)
Edinburgh Genetic Evaluation Service, dílčí organizační jednotka
Scotish Agricultural College
FABA Coop
France Génétique Elevage
Swedish Dairy Association
Knowledge Center for Agriculture
Irish Cattle Breeders Federation Society Limited
Zdroj: Bucek, 2012
âeská republika (jedná se o spoleãn˘ projekt âeskomoravské spoleãnosti chovatelÛ, a.s. a âeského
svazu chovatelÛ masného skotu).
V oblasti v˘zkumu bude rovnûÏ
zapojen VÚÎV v Uhfiínûvsi.
Zakládající ãlenové budou mít
celou fiadu v˘hod do budoucnosti, protoÏe budou rozhodovat
o pfiijímání dal‰ích zemí a o jejich
roli v projektu. V souãasné dobû
se jedná s dal‰ími zemûmi a jako
vysoce pravdûpodobná se jeví
napfiíklad úãast Nûmecka. Pfied
podepsáním smlouvy byla ãinnost Interbeef financována fixními poplatky. Zainteresované
zemû byly rozdûleny a poplatek
byl odstupÀován podle velikosti
dané zemû a rozsahu chovu masného skotu. Tato struktura
poplatkÛ bude zmûnûna na kongresu ICAR v Irském Corku, kde
bude pfiedneseno nûkolik návrhÛ,
jak by mohl b˘t rutinní provoz
Interbeef
financován.
Vedle
Nûmecka se jedná v souãasné
dobû o úãasti v projektu Interbeef s nûkter˘mi zemûmi ze
Severní a JiÏní Ameriky.
Interbeef je veden fiídícím v˘borem a pro fie‰ení technick˘ch
a vûdeck˘ch problémÛ budu
v krátké dobû ustavena technická
komise. âR se uchází o tfii místa
v této technické komisi. Tato
komise bude jednat s vyuÏitím
diskusního fóra a organizovat
fyzická setkání podle potfieby.
Technická komise se bude fiídit
sama a odsouhlasí si svého pfiedsedajícího.
V loÀském roce se rozpoãet na
cel˘ projekt Interbeef pohyboval
na úrovni 100 000 EUR a byl financován jednotliv˘mi ãlensk˘mi
organizacemi spolu s finanãním
pfiíspûvkem ICAR. Pokud se podí-
38
váme na sloÏení ãlensk˘ch organizací, které je uvedeno v tabulce
1, jedná se o ãlenské organizace
ICAR nebo o spojení ãlensk˘ch
organizací ICAR se Svazy chovatelÛ (pfiípad âR). Tyto organizace
jsou schopné reprezentovat jednotlivé zemû, plemena a zaji‰Èují
rozsah ãinností, které pokr˘vají
kontrolu uÏitkovosti, databáze
a zpracování dat, pÛvody, zaji‰tûní servisu a odhad plemenn˘ch
hodnot. SluÏby nabízené Interbeef vychází ze smlouvy podepsané jednotliv˘mi ãlensk˘mi
organizacemi, která pokr˘vá
financování, pravidla pro úãast,
této mezinárodní genetické evaluace pak budou distribuovány
a publikovány v jednotliv˘ch ãlensk˘ch zemích v kombinaci zemûplemeno-ukazatel. Interbull, kter˘ bude zaji‰Èovat tuto mezinárodní genetickou evaluaci,
nebude v˘sledky publikovat. Publikování v˘sledkÛ bude zaji‰tûno
uÏivateli, kter˘mi jsou jednotlivé
ãlenské organizace.
V˘zkumné a v˘vojové práce
pro projekt Interbeef –
role jednotliv˘ch partnerÛ
V minulosti byla za v˘voj
zodpovûdná francouzská organizace INRA. Poãítá se, Ïe se na
v˘zkumu
pro
mezinárodní
genetickou evaluaci bude podílet více v˘zkumn˘ch partnerÛ.
Na schÛzce v Lond˘nû bylo
jednáno rovnûÏ o moÏnosti
v˘zkumu pro organizaci Interbeef. Po nároãn˘ch jednáních
do‰lo k v˘bûru v˘zkumn˘ch
partnerÛ, které uvádí tabulka 2.
Obhajoba projektÛ nûkter˘ch
v˘zkumn˘ch t˘mÛ se uskuteãní
na pfií‰tím kongresu ICAR
v Irském Corku.
Tabulka č. 2 – Vybraní výzkumní patrneři pro projekt Interbeef
Země (organizace)
Oblast výzkumu a její časový rámec
Česká republika (Výzkumný ústav živočišné
výroby ve spolupráci s ČMSCH, a.s.
a Český svaz chovatelů masného skotu)
Povede vývoj a výzkum mezinárodní genetické
evaluace pro ukazatele obtížnosti porodů.
Návrh by měl být finalizován v květnu a práce
zahájena v roce 2012
Výzkum, který se týká odhadu komponent
variance a využití data od kříženců.
Tento úkol by měl být ukončen v roce 2012
Mezinárodní genetická evaluace SEUROP
systému. Návrh by měl být udělán v roce
2012 a práce zahájeny v roce 2013
Výzkum a vývoj mezinárodní genetické
evaluace pro plodnost masných plemen,
návrh v roce 2012 a zahájení prací v roce 2013
Irsko (Irish Cattle Breeders Federation
Society Limited)
Velká Británie (Edinburgh Genetic Evaluation
Service, dílčí organizační jednotka Scotish
Agricultural College
Španělsko (Federación Española de
Criadores de Limousin)
Zdroj: Bucek, 2012
role a zodpovûdnost jednotliv˘ch
subjektÛ, provozní postupy, tok
dat a rozhraní, kontrolu kvality,
ochranu dat a metod, model pro
mezinárodní genetickou evaluaci
a dal‰í dÛleÏité oblasti. Plánovan˘
servis zahrnuje vytvofiení databáze pÛvodÛ a dat z kontroly
uÏitkovosti, které se vyuÏijí pro
v˘zkum a následnû pro rutinní
pro masná plemena skotu
a vybrané ukazatele. V˘sledky
Postup prací a jednotlivé fáze
realizace v roce 2012
Do souãasné doby byl vyvinut
a testován prototyp databáze pro
dvû plemena, ‰est zemí a jeden
ukazatel. Metody k vyfie‰ení rozporÛ v identifikaci zvífiat byly vyvinuty a testovány. Systém genetické evaluace na základû multitrait mezinárodní genetické
evaluace byl vyvinut a testován
organizací INRA a zaveden v Interbull, kde bude realizován s vyuÏi-
tím software MIX99 (MTT, 2011).
Tento program je velice dobfie
vyuÏiteln˘ pro odhad plemenn˘ch hodnot a má celou fiadu
v˘hod:
• neexistují Ïádné limity poãtu
hodnocen˘ch vlastností a znakÛ;
• neexistují Ïádné limity v poãtu
vyuÏívan˘ch efektÛ;
• je podporována celá fiada genetick˘ch modelÛ, je moÏné vyuÏití pro sire & animal modely,
maternální a paternální efekty;
• je moÏné zpracovat velké
objemy dat;
• byly vytvofieny pfiedpoklady pro
paralelní v˘poãet a existují i dal‰í
v˘hody.
Tento program je jiÏ rutinnû
vyuÏíván v celé fiadû organizací:
• Faba breeding;
• Suomen Hippos;
• STKL;
• Pelsdyr;
• Nordic Cattle Genetic Evaluation;
• Scottish Agricultural College
Commercial Ltd;
• Bavarian State Research Center
for Agriculture;
• Association of Austrian Cattle
Breeders.
Interbull byl pro zaji‰tûní
rutinní mezinárodní genetické
evaluace pro masná plemena
skotu vybrán proto, Ïe jsou s ním
dlouhodobû pozitivní zku‰enosti
pfii zaji‰tûní mezinárodní genetické evaluace pro dojená plemena. Jedná se o dílãí organizaãní
jednotku Zemûdûlské univerzity
ve ‰védské Uppsale.
Zku‰enosti Interbull demonstrují, Ïe mezinárodní spolupráce
ve ‰lechtûní skotu mÛÏe b˘t
velice úspû‰ná. Interbull vytvofiil
fórum, které nejenÏe zaji‰Èuje
pro dojená plemena a jejich ukazatele, ale byl schopen vytvofiit
pfiínosné fórum pro sdílení
v˘sledkÛ v˘zkumu, zku‰eností
z praxe a spoleãnû fie‰it ‰irokou
‰kálu technologick˘ch v˘zev. Tato
praxe vedla k v˘raznému a rapidnímu zlep‰ení v‰ech aspektÛ
genetické evaluace u dojen˘ch
plemen skotu v zemích, které
jsou zapojeny do Interbull. Dá se
pfiedpokládat, Ïe i model a kon-
cepce navrÏená v Interbeef pro
masná plemena skotu bude
stejnû úspû‰ná a pfiínosná jako
v pfiípadû Interbull pro dojená
plemena skotu. Mûl by usnadnit
chovatelÛm masn˘ch plemen
skotu kvalifikovaná rozhodnutí
pfii importu zvífiat. Toto je v˘zva
v mnoha zemích s masn˘m skotem. Exportéfii potfiebují informaci, která by identifikovala
genetick˘ potenciál zvífiat, kter˘
je Ïádoucí ve specifick˘ch populacích zvífiat. Pfiedpokládá se, Ïe za
publikování by byla zodpovûdná
kaÏdá zemû samostatnû. K publikování pak mohou existovat tyto
strategie:
• vyuÏívání mezinárodní genetické evaluace bez modifikace;
• kombinace národní a mezinárodní genetické evaluace.
Genomická selekce –
masná plemena skotu
Dal‰í otázkou je genomická
selekce, která by mohla b˘t uÏiteãná zejména u obtíÏnû mûfiiteln˘ch znakÛ a vlastností s nízkou
heritabilitou, jako jsou napfiíklad
reprodukce, rezistence k onemocnûním a dal‰í. Je zfiejmé, Ïe
velké
referenãní
populace
s dostupn˘mi vysoce kvalitními
fenotypov˘mi daty jsou poÏadovány k v˘voji a validaci genomické
pfiedpovûdi. ShromáÏdûní dat
z více zemí je základním pfiedpokladem k vytvofiení velké referenãní populace, neÏ jsou v souãasné dobû k dispozici pro masn˘
skot. Pro úspûch Interbeef je
zcela nezbytnû nutné zajistit
vysok˘ stupeÀ v˘mûny dat, kter˘
zahrnuje data o pÛvodech, fenotypov˘ch hodnotách a následnû
genotypy.
Postup dal‰ích prací v projektu
Interbeef
Prvním krokem bude zaslání
pÛvodÛ zvífiat. Mezinárodní genetická evaluace bude provedena
pouze pro zvífiata zaslaná se soubory s pÛvody (fenotypové hodnoty budou akceptovány pouze
u zvífiat ze souborÛ s pÛvody).
Interbull za‰le zahraniãní zvífiata
do zemû jejich narození k validaci
a
tím
zamezí
problémÛm
v budoucnu. Toto bude provedeno u kaÏdého zvífiete pouze
jednou. Jedná se z poãátku o velkou pracovní zátûÏ, která se
pozdûji redukuje na niÏ‰í míru.
Trvale bude za správu souborÛ
s pÛvody zodpovûdn˘ Interbull.
Ten má k dispozici software
i hardware pro správu rozsáhl˘ch
a objemn˘ch souborÛ a umoÏÀuje nahrání velkého objemu dat.
V nûkter˘ch pfiípadech mÛÏe
nahrávání trvat ale del‰í dobu.
Pro evaluaci se vyuÏívají data
z této databáze. Za kaÏdou zemi
je urãena zodpovûdná osoba,
která zaji‰Èuje nahrávání dat a má
pfiidûlenou speciální emailovou
adresu. Tato emailová adresa
bude vyuÏita pro zasílání souborÛ
a zodpovûdná osoba získá uÏivatelské jméno a heslo.
Nejvy‰‰í prioritou v souãasné
dobû pro v‰echny ãlenské organizace je zaslat do Interbull data
s pÛvody a jejich validace. Pro
kontrolu pÛvodÛ je vyuÏíván speciální software, kter˘ byl pojmenován jako check pedigree. KfiíÏenci se v projektu znaãí XXX. Je
naplánováno, Ïe se soubory s pÛvody nahrají na www stránky
Interbull od 20. bfiezna do konce
bfiezna, kdy byla stanovena uzávûrka pro zaslání pÛvodové databáze.
Jako první se poãítá s pilotním
zpracováním odstavov˘ch hmotností pro dvû hlavní plemena
charolais a limousine s vyuÏitím
programu MIX 99 pro mezinárodní genetickou evaluaci. V této
oblasti existují stále nûkteré
nedofie‰ené úkoly v oblasti
odhadu komponent variance.
Byla navrÏena technická diskuse,
která by mûla fie‰it tyto problémy.
Bylo odsouhlaseno, Ïe pilotní
zpracování vyuÏije takzvané arbitrary correlations pro plemeno
charolais a limousin. KaÏd˘ servisní uÏivatel ode‰le soubor
s odstavov˘mi hmotnostmi, které
budou vyuÏívány v pilotní evaluaci v pátek 4. kvûtna do centra
Interbull k zaji‰tûní anal˘zy a ke
zpûtné vazbû na konci kvûtna
na konferenci ICAR. Datum pilotní
evaluace
bude
odsouhlasen
v kvûtnu na kongresu ICAR. Dal‰í
ukazatele, které se plánují pro
hodnocení v budoucnu, jsou
obtíÏnost porodÛ a data
z polního testu SEUROP.
39
Historie chovu skotu v âechách, na Moravû a ve Slezsku
Karel ·eba
Pfii studiu v˘voje chovu skotu u nás
v 18. století, ale zejména v 19. století,
se okamÏitû nabízí urãitá paralela
s v˘vojem na‰eho chovu po roce 1989.
Konec 18. století, poãínaje rokem 1791
a pádem Bastily, je poãátkem konce
absolutistick˘ch monarchií v fiadû zemí
Evropy. Rok 1848 pfiinesl zru‰ení
poddanství a roboty v RakouskuUhersku. To umoÏnilo obyvatelÛm
venkova stûhování. Zaãala rÛst prÛmyslová v˘roba a objevil se zv˘‰en˘
zájem o potraviny jak rostlinného, tak
i Ïivoãi‰ného pÛvodu, protoÏe bylo
tfieba nakrmit rostoucí populaci dûlníkÛ v továrnách. Novû vzniklé politické a hospodáfiské zmûny se tím
pádem projevily i v zemûdûlské
v˘robû. Zejména ‰lechtické velkostatky zaãaly se snahou po intenzifikaci zemûdûlské v˘roby. To pfiineslo
souãasnû i zv˘‰enou produkci v oblasti
krmivové základny. Nedostateãná
v˘Ïiva skotu do té doby znaãnû limitovala produkci mléka a masa od na‰eho
skotu. Naprosto dominantní postavení mûl do osmnáctého století chov
ãesk˘ch ãervinek. Dosahovaná uÏitkovost byla vlivem nedostateãné v˘Ïivy
velice nízká. I pfii velké variabilitû je
nejãastûji uvádûna v rozpûtí 800 aÏ
1000 l mléka roãnû. RovnûÏ i tûlesné
rozmûry krav v této dobû nebyly nic
moc. Kohoutková v˘‰ka je uvádûna na
úrovni 110 aÏ 115 cm pfii hmotnosti
250 aÏ 450 kg. JiÏ v roce 1797 koncipovala „Hospodáfiská spoleãnost
v Praze“ svÛj plán pro zu‰lechÈování
skotu v království âeském:
a) Pfiimûfiená a dostateãná v˘Ïiva
b) ¤ádné o‰etfiování, péãe a starost
o zvífiata
c) Lep‰í plemena
Spoleãnost se tehdy domnívala, Ïe
první dva body jsou v moci kaÏdého
rolníka. Dají se ovlivÀovat osvûtou.
K poslednímu bodu navrhuje zajistit
kvalitní plemeníky. Je‰tû se nehovofiilo pfiímo o importech nov˘ch plemen. Ta se ale v té dobû jiÏ dováÏela.
Ale je‰tû ne v takové mífie. Pan
40
Josef Rásk˘, správce na dvofie
v Îerotínû na panství libochovickém,
se v roce 1807 vyjádfiil k zu‰lechÈování chovu skotu. „Hlavní pozornost je nutno vûnovat chovu dojnic,
neboÈ odchov a Ïír se nevyplácí. Je
tfieba se starat o vy‰‰í dojivost nejen
lep‰ím krmením, ale téÏ odchovem
dojivûj‰ího dobytka. Nedbat vnûj‰ích
znakÛ zvífiete (barvy, stavby tûla,
velikosti), ale hlavnû si v‰ímat
znakÛ dobré dojivosti a odchovávat
telata jen od dobr˘ch dojnic.“
Pochopitelnû by se dalo o tomto
návrhu diskutovat, ale berme
v úvahu, Ïe je star˘ pfies dvû stû let.
Mnû ale nejvíc oslovil jeho názor na
plemenáfiskou práci. Je tfieba
v úvodu pfiipomenout, Ïe byl vyfiãen
jiÏ 15 let pfied narozením Johana
Georga Mendela. „Jen spojením
dobr˘ch dojiv˘ch vlastností krávy
a b˘ka z dobré dojivé rodiny lze
odchovat potomka s vy‰‰í dojivostí.
B˘k sice sám mléka nedává, ale pfiená‰í (vtûluje), do pÛvodní substance
a struktury oplodnûného zárodku
vlastnosti své matky.“ ZároveÀ
nevûfií, Ïe lze vy‰lechtit krávu Ïírnou
a souãasnû i dojivou. Ponûkud nadãasovû pÛsobí jeho návrh na dal‰í
postup pfii ‰lechtûní skotu:
1) Chov skotu zavést pfii dostatku
píce a pod dozorem odbornû ‰koleného dobytkáfie.
2) Kontrolovat dojivost krav po
del‰í dobu na mnoÏství mléka
a délku laktace.
3) PouÏívat v plemenitbû jen b˘ky
od dobr˘ch dojnic, bez ohledu na
plemeno jak b˘kÛ, tak i krav.
4) Dávat pfiednost domácí rase pfied
cizími, neboÈ má vy‰‰í dojivost
a men‰í spotfiebu píce. Nebrání se
ale kfiíÏení a pfiimísení cizí krve,
neboÈ se mnohdy dosáhne znamenit˘ch v˘sledkÛ, jak sám uvádí.
5) Zavést oznaãování zvífiat a vedení
záznamÛ o vybran˘ch zvífiatech
a hodnotit je s pfiihlédnutím k tûm
vlastnostem, které mají v˘znam
pro dojivost, tuãnost mléka a kondici tûla.
6) Zcela zvlá‰tní pozornost je tfieba
vûnovat v˘bûru b˘ka, kter˘ má
b˘t vÏdy od nejlep‰í dojnice.
7) Plemenn˘ skot je nutno o‰etfiovat
podle nejosvûdãenûj‰ích zásad,
hlavnû pokud se t˘ãe krmení
a upravit krmné dávky (‰rot,
dobré seno a ostatní krmivo ovlivÀující dobré dojnice).
I pfies názory, které spí‰ nabádaly
k zu‰lechÈování stávající populace
skotu, zaãalo v první polovinû 19. století docházet k pomûrnû masivním
importÛm plemen ze zahraniãí. Celkem
se jednalo o 21 importovan˘ch plemen
ze v‰ech tehdy chovatelsky vyspûl˘ch
zemí (·v˘carsko, Rakousko, Nûmecko, Holandsko). Pochopitelnû se
nûkterá plemena importovala ãastûji
a jiná ojedinûle. V‰echna se ale více ãi
ménû podílela na ‰lechtûní na‰eho ãervenostrakatého skotu. Pro ilustraci si
je vyjmenujeme, pfiestoÏe nûkteré
názvy tûchto plemen jiÏ asi nûkomu nic
nefieknou (za pomlãkou je uveden
v˘znam plemene pfii ‰lechtûní ãeského
strakatého skotu):
1) Bernsk˘ a Simensk˘ skot
(rozhodující vliv)
2) Pincgavsk˘ skot
(místy velk˘ v˘znam)
3) ·v˘carsk˘ hnûd˘ skot
4) Montafonsk˘ skot
5) Hornoinnsk˘ skot
6) Waldviertelsk˘ skot
7) Freibursk˘ skot
8) Plemeno Mürztálské a horské
straky
(mal˘ vliv, ale místy se uplatnil)
9) Plemeno Mariahof-Lavantálské
mal˘ vliv, ale místy se uplatnil
10) Plemeno Murbodenské
(mal˘ vliv, ale místy se uplatnil)
11) Plemeno Duxs-Cilerské
(mal˘ vliv, ale místy se uplatnil
pfii vzniku místních rázÛ)
12) Algavsk˘ skot
(velmi mal˘ v˘znam)
13) âernostrakaté holandské
14) âervenostrakaté holandské
15) Scheinfeldsk˘ skot
16) Hornobádensk˘ skot
17) Würtenbersk˘ skot
18) Groningensk˘ skot
(témûfi nepatrn˘ vliv)
19) Oldenbursk˘ skot
20) Wilstersk˘ skot
21) Wesersk˘ skot
Navíc byla z Anglie importována
i masná plemena, ale o nich se zmíníme samostatnû. Od poloviny
19. století se mezi odborníky vedla
diskuze o tom, které plemeno je do
na‰ich podmínek nejvhodnûj‰í.
Pochopitelnû se asi nedohodli. Souãasnû ale pokraãovalo ãasto Ïivelné
kfiíÏení na‰ich pÛvodních ãervinek
s novû importovan˘mi plemeny.
Vybírám nûkolik názorÛ. Velice
pouãn˘ je jeden na realizované
importy. „Koupily se za drahé peníze
krávy v Tyrolích a ve ·v˘carsku a za
krátko se do‰lo k poznání, Ïe tyto
krávy bez tyrolsk˘ch a ‰v˘carsk˘ch
Alp, které se koupit nedají, neposkytují natrvalo ani tolik mléka, kolik
dávají ãeské krávy pfii poloviãní
krmné dávce a bídném o‰etfiování.“
Pfiední odborník Macalík v roce 1898
napsal. „V‰ichni, kdoÏ se zab˘vají
zvelebováním domácího plemene
skotu, nabyli zku‰enosti, Ïe se lze
obejít bez ‰v˘carského a tyrolského
skotu, jenom v mase je jeho uÏitkovost vût‰í.“
Ve snaze po usmûrnûní tohoto procesu vydala v roce 1873 „Zemûdûlská
rada“ program zvelebování chovu
skotu:
1) Rozdûlení kaÏdé zemû na oblasti
chovné, tj. zamûfiené na odchov
plemenného skotu, na oblasti
uÏitkové, tj. oblasti zab˘vající se
pfieváÏnû drÏením skotu uÏitkového
(v˘doj, v˘krm).
2) Poskytování podpor z prostfiedkÛ
Obrázek č. 1 – Čechy – oblasti chovu podle plemen z roku 1899
Obrázek č. 2 – Morava – oblasti chovu podle plemen z roku 1897
Obrázek č. 3 – Slezsko – oblasti chovu podle plemen z konce 19. století
41
státních a zemsk˘ch na nákup
plemenn˘ch b˘kÛ.
3) Poskytování podpor na nákup
plemenn˘ch krav a jalovic.
4) Zfiizování stanic s kmenov˘m
stádem pro odchov plemenn˘ch
zvífiat, hlavnû b˘kÛ.
5) Pofiádání v˘stav a pfiehlídek
plemenného skotu.
6) Pofiádání nákupních trhÛ na
plemenn˘ skot.
7) Zfiizování chovatelsk˘ch místních
(obce) a okresních chovatelsk˘ch
organizací.
8) Zfiizování pastvin pro odchov
mladého skotu.
9) Provádûní zákona o licentování
plemenn˘ch b˘kÛ.
Za pov‰imnutí jistû stojí to, Ïe v té
dobû jiÏ existovalo licentování plemenn˘ch b˘kÛ na základû zákona. Jaké
byly pro âeské zemû vymezeny chovné
oblasti dokumentuje obrázek 1.
Z pÛvodních plemen a rázÛ jsou
v pfiehledu pouze Budûjovick˘ skot
(pÛvodnû Jihoãeské Ïlutky), âerven˘
chebsk˘ a pochopitelnû Kravafisk˘
skot, kter˘ ale není v âechách
pÛvodní. Neobjevují se jiÏ nûkteré rázy
a pÛvodní plemena:
• Po‰umavsk˘ – kter˘ vznikl kfiíÏením ãeské ãervinky a cilerského
skotu a pozdûji bernského
• Valdeck˘ – vznikl kfiíÏením ãeské
ãervinky a plemene mürzalského
(oblast Nepomuku)
• Stadlersk˘ – vznikl kfiíÏením
ãeské ãervinky se skotem bavorsk˘m horsk˘m
• Mosteck˘ – vznikl kfiíÏením domácího skotu s bernsk˘m skotem
• Sudetsk˘ – pÛvodní ãervinky,
které byly od roku 1780 pfiikfiíÏeny
plemenem dux-cilersk˘m a pozdûji
bernsk˘m skotem. Na základû
tohoto skotu byly pozdûji vy‰lechtûny rázy kravafisk˘, hfibíneck˘
a horské straky krkono‰ské.
• Opoãensk˘ – opoãenské mourky,
od roku 1832 byli na ãeské ãervinky pfiipou‰tûni b˘ci plemene
cilerského, pozdûji bernského.
V dal‰í etapû byli pouÏiti b˘ci
mürzalského plemene a ‰v˘carsk˘
hnûd˘ skot.
• Telãsk˘ – vznikl z ãesk˘ch ãervinek s plemenem dux-cilersk˘m
42
Na Moravû byl v roce 1874 vydán
„Zemsk˘ licenãní zákon“. Tento
zákon zaãal platit i pro Slezsko v roce
1898. Na základû tohoto zákona byla
pro kaÏd˘ okres jmenována komise
pro skot. Ta souãasnû zaji‰Èovala
v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ. Toto opatfiení ukonãilo Ïivelné kfiíÏení a jako
v âechách vymezilo chovatelské
oblasti viz obrázek 2. PÛvodní struktura importovan˘ch plemen byla
obdobná jako v âechách. Navíc se na
Moravu dováÏely Chebské ãervinky
(stejnû jako do âech zase Kravafisk˘
skot).
Podobné rozloÏení chovatelsk˘ch
oblastí platilo i pro Slezsko viz obrázek 3.
Na Moravû a ve Slezsku byly
v 19. století vy‰lechtûny tfii hlavní
rázy a to bernsko-hanáck˘, kravafisk˘
a hfibíneck˘. Vedle nich se ale do konce
století udrÏely i dal‰í krajové rázy:
vala‰sk˘, slováck˘, jihomoravsk˘,
‰títarsk˘ a lí‰Àansk˘ (jejich základem
byly opût ãervinky). Koncem století
byl kravafisk˘ skot velice populární
(byl úspû‰n˘ i na v˘stavách).
V období let 1882 aÏ 1895 se z Kravafiska v prÛmûru roãnû vyváÏelo 120
b˘kÛ, 2080 krav a 4392 kusÛ mladého skotu (mÛÏeme jen ti‰e závidût).
Jedním z opatfiení „Zemûdûlské
rady“ bylo i pofiádání nákupních trhÛ.
JiÏ jsem se zmínil o prodeji kravafi-
Byly zde i ãtyfii kusy plemene Shorthorn. To, Ïe chovatelé dokázali v té
dobû do Prahy dostat 366 kusÛ, je
i z dne‰ního pohledu úctyhodné. Na‰i
chovatelé ale vystavovali i v zahraniãí.
JiÏ v roce 1855 byla pfiedvedena ãtyfiletá kráva bernského plemene z lobkovického panství (chov Vysok˘ Chlumec u Sedlãan) na mezinárodní
v˘stavû v PafiíÏi.
Obrázky 1, 2 a 3 dokumentují
vymezení chovn˘ch obvodÛ pro jednotlivá plemena skotu. Stále ale koncem
století existovaly chovy, které zaji‰Èovaly ãistokrevnou plemenitbu na
pÛvodních importech. To lze ostatnû
dokumentovat na stavu plemenné
knihy z roku 1905 „âeská kniha plemenná“, kterou vydala Ústfiední spoleãnost hospodáfiská pro království
âeské. Je vedena pro plemena simenské, bernsko-simenské, freiburské,
holandské, horno-innské, kravafiské,
montafonské, pincgavské, scheifeldské
a ‰v˘carské hnûdé.
Nyní se dostáváme k masn˘m plemenÛm. Hlavním dÛvodem importÛ
byla pfiedev‰ím snaha po zvy‰ování
mléãné uÏitkovosti v na‰ich chovech.
Druhotnû se pfii kfiíÏení zlep‰ila
i masná uÏitkovost na‰eho skotu.
Bylo to pfiedev‰ím díky zv˘‰ení tûlesného rámce a vy‰‰í dosahované hmotnosti. Musíme si ale uvûdomit, Ïe
v 19. století byl skot chován pro troj-
Soudní okres
Místo trhu
Roční příloha (ks)
Přimda
Trhové Sviny
Ledeč
České Budějovice
Milevsko
Bor u Tachova
Trhové Sviny
Ledeč
České Budějovice
Milevsko
27
26
20
19
18
ského skotu. Byla ale prodejní místa,
ze kter˘ch se pravidelnû prodávalo.
Mezi nejvût‰í trhy v letech 1892 aÏ
1894 patfiily:
Dal‰í ãinností bylo pofiádání
v˘stav a chovatelsk˘ch pfiehlídek.
Tûch se pofiádalo hodnû na místní ale
i národní úrovni. Za v‰echny uvádím
poãet zvífiat vystaven˘ch na celostátní
v˘stavû v Praze 21. 6. aÏ 24. 6. 1891.
Poãty podle plemen jsou v tabulce 1.
Je docela zajímavé, Ïe nejpoãetnûj‰ím plemenem byl ·v˘carsk˘ hnûd˘.
591
200
163
700
271
strannou uÏitkovost mléko-maso-tah.
Tak tomu bylo v celé Evropû. Nebyl
velk˘ prostor pro specializovaná
masná plemena. V pomûrech uÏitkovostí pochopitelnû existovaly rozdíly
mezi plemeny a rázy. Extrémní tûlesné
rozmûry byly koncem století uvádûny
u bernsko-hanáckého skotu. Krávy
dosahovaly hmotnosti aÏ 800 kg
a b˘ci aÏ 1400 kg. Byla snaha o celkové zjemnûní kostry a sníÏení hmotnosti u krav na cca 600 aÏ 650 kg.
Na druhé stranû, ale jihoãeské Ïlutky
dosahovaly v té dobû u krav hmot-
Tabulka ã. 1 – Poãty vystaven˘ch zvífiat na v˘stavû v Praze 1891
Plemeno
Počet kusů
Chovatelská oblast
Švýcarský hnědý
Bernsko – simenský
Kravařský ráz
Pincgavský skot
Holandský skot
Wilstermašský skot
Montafonský skot
Chebské červinky
Algavský skot
Shorthorn
Freiburský skot
Oldenburský skot
125
80
37
36
33
17
14
10
6
4
3
1
Děčín
Horšovský Týn
Nové Hrady, Smečno, Peruc
Orlík, Nymburk
Smečno, Chrášťany
Plzeňsko
Tlustovousy
Cheb
Trmice
Uhy u Velvar
Červená Řečice
Neuvedeno
nosti 360 aÏ 400 kg, u b˘kÛ 500 kg.
Jateãní v˘tûÏnost u b˘kÛ je ale uvádûna na úrovni aÏ 60 %. To je i na
souãasnost velmi dobré.
Prvním chovan˘m masn˘m plemenem v âechách a na Moravû byl
shorthorn. JiÏ v letech 1840 aÏ 1870
se objevuje na Dûãínském panství, na
velkostatcích Uhy u Velvar a JindfiichÛv Hradec. Na Moravû se toto plemeno objevuje o nûco pozdûji v roce
1875 na panství Bystfiice pod Host˘nem. Dále na velkostatcích Kvasice,
Kelãany a Vracov. Import tohoto
plemene je uvádûn i na Tfiebíãsko
a dal‰í oblasti jiÏní Moravy. V roce
1886 se na velkostatku Kvasice zaãínají chovat chebské ãervinky. Na ty se
od roku 1887 pou‰tûli b˘ci dal‰ího
masného plemene a tím byl devon.
Patrnû po vzoru oblasti pÛvodu.
V Chebské oblasti se tito b˘ci pouÏívali na místní ãervinky jiÏ po roce
1870. DÛvodem byla snaha chovatelÛ
zlep‰it u ãervinek ranost plemene
a patrnû i masnou uÏitkovost. Mimo
to je uvádûn i import b˘kÛ plemene
aberdeen angus zejména do oblasti
âeskomoravské vysoãiny. B˘ci masn˘ch plemen se vyuÏívali pfiedev‰ím na
velkostatcích s produkcí jateãních zvífiat. Pouze plemeno shorthorn se ale
pozdûji vyuÏilo i pfii zu‰lechÈování ãeského strakatého skotu. V 19. století
se pouÏívalo pfii formování hfibíneckého skotu. V období první republiky
byl údajnû pouÏíván pfii ‰lechtûní ãervenostrakatého skotu. V˘sledky ale
nebyly nikdy oficiálnû zvefiejnûny
a proces ‰lechtûní ukonãila druhá svûtová válka. Byl to asi celkem logick˘
postup plemenáfiské práce, protoÏe
shorthorn se vyuÏíval ve svûtû i pfii
‰lechtûní jin˘ch dnes v˘znamn˘ch plemen skotu. Ostatnû i holandsk˘ groningensk˘ skot, kter˘ se k nám importoval, byl v zemi svého pÛvodu ‰lechtûn pomocí shorthornského skotu.
❒ Býk plemene devon (foto: internet)
V úvodu jsem napsal, Ïe mezi v˘vojem chovu skotu v 19. století a v˘vojem po roce 1989 existuje urãitá paralela. Obû tyto etapy nastartovaly
politicko-hospodáfiské zmûny v na‰í
zemi. V obou pfiípadech mûly importy
fie‰it nastalé ekonomické podmínky.
V prvním pfiípadû se jednalo o zv˘‰ení
mléãné uÏitkovosti na‰eho skotu
u nás. Po roce 1989 se jednalo o celkovou zmûnu struktury na‰eho skotu,
protoÏe se dal oãekávat pokles spotfieby mléka a hovûzího masa. Mimo
tradiãnû chovaného dojeného skotu
(vãetnû kombinovaného) a se zaãaly
importovat masná plemena. To, Ïe
tento proces nebyl usmûrÀován po
odborné stránce tak, jak tomu bylo na
konci 19. století, byla asi politická
záleÏitost. Toto období poloÏilo
základ chovu masného skotu, kter˘ po
celé období uplynul˘ch dvaceti let zvy‰uje celkové stavy, ale i poãet u nás
chovan˘ch plemen.
PouÏitá literatura:
Geneze chovu skotu v ãesk˘ch zemích, âeská
kniha plemenná 1905, Rádce âeského rolníka.
43
PROVOZ VIRTUÁLNÍ FARMY MASNÉHO SKOTU „NA JIHU“
V OBDOBÍ 1. DUBNA – 30. âER VNA 2012
Martina Kopáãková,
Ing. Pavel Káãer,
Ing. Zdenûk Schaffelhofer
– Jihoãesk˘ chovatel, a. s.,
MVDr. SoÀa ·losárková, Ph.D.
– Galaprojekt, VFU Brno,
Ing. Jaroslava StaÀková, MVDr.
Miloslav Skfiivánek, CSc.
– BIOMIN Czech s.r.o.
ÚVOD
áÏení ãtenáfii, milí chovatelé!
Dovolte nám, abychom Vás potfietí
provedli na‰í virtuální farmou a jejím
prostfiednictvím Vás blíÏe seznámili
s ãinností chovu masného skotu v prÛbûhu celého chovatelského roku.
V tomto (virtuálním) chovu (blíÏe neurãeného plemene masného skotu stfiedního aÏ velkého tûlesného rámce), vlastnûném jedním (virtuálním) chovatelem,
je uplatÀováno uÏitkové kfiíÏení a je
v nûm chováno i 30 ãistokrevn˘ch krav,
které mají potenciál pro produkci plemenn˘ch b˘kÛ. Je realizován uzavfien˘
obrat stáda, nakupováni jsou pouze plemenní b˘ci. âást stáda je zapojena
v kontrole uÏitkovosti masn˘ch plemen.
Zástav je prodáván, b˘ãci nejsou vykrmováni, odchovávány jsou pouze jalovice. Telení probíhá v zimních mûsících,
je zahajováno v lednu a konãí v polovinû dubna. V˘mûra farmy ãiní 400 ha
trval˘ch pastevních porostÛ v LFA
oblasti. Základní stádo zahrnovalo pfii
vstupu do leto‰ního chovatelského roku
200 matek, 28 bfiezích jalovic, 32 chovn˘ch jalovic z roãníku 2010 a 30 roãních jalovic. Máme 7 plemenn˘ch b˘kÛ.
Na odchovnách je nyní 6 ks b˘ãkÛ
z na‰í farmy. O v‰echna zvífiata se stará
8 stál˘ch pracovníkÛ (vãetnû majitele).
Je uvaÏováno v budoucnu pfiistoupit na
variantu ekologického chovu.
V
44
V následujícím textu je popsána ãinnost na farmû v prÛbûhu druhého ãtvrtletí
kalendáfiního roku, resp. ve tfietím ãtvrtletí chovatelského roku, zaãínajícího
1. fiíjna. Dal‰í konkrétní informace k aktivitám virtuální farmy masného skotu jsou
uvedeny na facebooku na adrese Na jihu
(virtuální farma masného skotu). Zahrnují
doporuãení k vyuÏití konkrétních
v˘robkÛ pro plemenáfiskou práci a v˘Ïivu
masného skotu, uplatnûní vhodn˘ch
pomÛcek, odborného zooveterinárního
servisu a dal‰ích aktivit. Závûreãné, ãtvrté
pokraãování tohoto ãlánku k období
1. ãervence – 30. záfií bude uvedeno
v pfií‰tím ãísle Zpravodaje âSCHMS.
Ve stávajícím dílu jsme se v na‰em
seriálu dostali do jarního období. Také
o nûm mÛÏeme fiíci, Ïe patfií k velmi
dÛleÏit˘m obdobím na farmû masného
skotu. Popravdû fieãeno, pfii hodnocení
jednotliv˘ch fází chovatelského roku
nemÛÏeme jednoznaãnû urãit, jestli je
pro nás dÛleÏitûj‰í odstav loÀsk˘ch telat,
období porodÛ a péãe o pfiíplodek nebo
pfiipou‰tûní, ãi dal‰í úkoly v prÛbûhu
roku. Ale co lze s jistotou konstatovat je,
Ïe v‰echny dÛleÏité kroky pfii zaji‰Èování
celoroãního chodu farmy musejí b˘t
uskuteãÀovány s co nejvût‰ím rozmyslem, zodpovûdností, kvalitou a vztahem
ke zvífiatÛm. I proto je na‰í snahou provést ãtenáfie v tomto seriálu ãlánkÛ ve
Zpravodaji âSCHMS i na facebooku
postupnû v‰emi roãními obdobími, upozornit na problémy, které mohou
v chovu masného skotu nastat a poradit,
jak jim pfiedejít. Co je tedy pro nás
v tomto jarním období zásadní a ãemu
se budeme nejvíce vûnovat?
Vyhodnocení prÛbûhu telení
Na na‰í farmû je zaãátkem bfiezna
v podstatû vyteleno. Po celou dobu
telení jsme zodpovûdnû sledovali prÛbûh porodÛ, zdravotní stav krav i jejich
narozen˘ch telat a fie‰ili pfiípadné komplikace. I kdyÏ lze jiÏ nyní fiíci, Ïe jsme
v leto‰ní sezónû telení dobfie zvládli,
víme i o tom, kde nás trochu „tlaãila“
bota, s ãím jsme mûli nûjaké starosti.
Pro pfií‰tí rok se budeme muset je‰tû
lépe zamûfiit na docílení optimální hodnoty tûlesné kondice (BCS) krav. Mûli
jsme nûkolik bfiezích krav zatloustl˘ch
a zejména proto jsme u nich pak pozorovali ztíÏen˘ prÛbûh porodÛ a hor‰í
zdravotní stav (resp. men‰í Ïivotaschopnost) jejich telat. Pfies zimu jsme krmili
kvalitní travní senáÏ a seno. Bfiezím i otelen˘m krávám jsme do krmné dávky pfiidávali speciální, pro masn˘ skot urãená,
minerální doplÀková krmiva a souãasnû
i k volnému pfiíjmu minerální lizy. Individuálnû jsme kontrolovali prÛbûh porodÛ.
Kravám jsme letos poprvé po otelení
podávali aditivní pfiípravky pro podporu
jejich energetického a minerálního metabolismu a ke stimulaci funkcí bachoru.
Dbali jsme jsme na ãistotu v porodních
kotcích a dÛkladné o‰etfiení a napojení
novorozen˘ch telat. Je nám v‰ak pfiesto
jasné, Ïe si to v zimní období v na‰em
t˘mu budeme muset znovu je‰tû rozebrat, aby to pfií‰tí rok bylo je‰tû lep‰í.
Mimo jiné i proto, Ïe stále je‰tû nemáme
vyteleno nûkolik kusÛ krav, které pfiená‰ejí a není moÏno je proto pustit ze zfietele. Tato zvífiata stále (a o to více) vyÏadují na‰i pozornost a péãi. TakÏe pfied
námi nyní stojí úkol v nejbliÏ‰ích t˘dnech dokonãit a vyhodnotit etapu telení
z ohledem na celkov˘ prÛbûh porodÛ,
zdraví matek, v˘voj telat a pfiíãiny obãas
zji‰tûn˘ch komplikací ãi ztrát. Souãasnû
také musíme vyhodnotit pouÏití b˘kÛ,
a to pfied jejich opûtovn˘m nasazením
do plemenitby.
Pfiipou‰tûní, pastva
S koncem zimy pro nás znovu zaãalo
období inseminací a pfiipou‰tûní. Je
tfieba si pro nû stanovit jasná kriteria a ta
pak dodrÏet. Jde zejména o termíny
telení, pfiípravu plemenic a b˘kÛ. Samozfiejmû je v tomto období dÛleÏité pfiijmout odpovídající technická opatfiení.
Víme, Ïe chceme i v pfií‰tí sezónû telit
v období leden aÏ polovina dubna.
Musíme, jako kaÏd˘ rok, uvaÏovat
i o obnovû stáda b˘kÛ – i to je úkol na
stávající období.
Kolem 15. dubna, s ohledem na v˘voj
poãasí, poãítáme s prvním vyhánûním
zvífiat na pastviny. Také na tento dÛleÏit˘
krok v Ïivotû farmy je tfieba se velmi
dobfie pfiipravit.
I. – MANAGEMENT
STÁDA A O·ET¤OVÁNÍ
Ukonãení zimní sezóny
období konce bfiezna a zaãátku
dubna je stádo relativnû stabilizované, telata jsou jiÏ star‰í a vût‰ina krav je
jiÏ del‰í dobu po porodu. Proto se jiÏ
nemusíme tolik vûnovat kontrole napájení telat a sledování krav po porodu.
Na‰í nejdÛleÏitûj‰í ãinností je nyní zaji‰tûní reprodukce a pfiíprava zvífiat na
pastvu. Vzhledem k tomu, Ïe u na‰ich
stájí po celou zimu pouÏíváme venkovní
v˘bûhy, v jarním období v˘bûhy roz‰ífiíme a postupnû pou‰tíme zvífiata na pastvinu. Ve stáji je v‰ak je‰tû pfiikrmujeme.
Kvalita objemn˘ch krmiv je v tomto
období závûru zimního ustájení a pfiechodu na pastvu stále velmi dÛleÏitá.
Proto ménû kvalitní ‰arÏe krmiva (z hlediska obsahu Ïivin i fermentaãních
pochodÛ pfii senáÏování) necháváme aÏ
k pfiíkrmu na období, kdy jsou uÏ zvífiata
plnû na pastvû.
Rozdûlení krav do stád jsme si jiÏ
v pfiedstihu promysleli a pfiipravili, protoÏe otelené krávy jsme rozdûlovali
podle pohlaví telat. Stáda také tvofiíme
s ohledem na pfiíbuznost b˘kÛ k matkám.
AspektÛ, které je nutno brát v potaz je
více, ale jsou zvládnutelné. Pfied definitivním vyhnáním krav na pastviny
dokonãíme kroky (pro na‰e stádo speciálnû vypracovaného) vakcinaãního schématu – uskuteãníme podle nûj vakcinace, napfi. proti IKKS, infekãní keratokonjuktivitidû skotu, ãi proti BRSV,
bovinnímu respiratornímu syncytiálnímu
viru u telat, kandidátÛ do OPB). Pokud je
u stád masného skotu provádûno odrohování telat, je tfieba dokonãit i tuto ãinnost. Zvífiata (minimálnû jalovice) je
V
tfieba odãervit. O rozsahu odãervení by
urãitû nemûly rozhodovat jenom na‰e
finanãní prostfiedky, ale pfiedev‰ím
v˘sledky laboratorního vy‰etfiení odebran˘ch vzorkÛ trusu od jednotliv˘ch kategorií chovan˘ch zvífiat a rovnûÏ i dlouhodob˘ zdravotní plán na‰eho stáda,
kter˘ zahrnuje i prevenci parazitóz.
U b˘kÛ jiÏ od konce února dbáme na
zlep‰ení jejich tûlesné (BCS) i celkové
fyzické kondice a krmíme jim proto
i speciální „minerálku“. Její podávání
v rámci promy‰lené krmné dávky nám
pomÛÏe je pfiipravit na jejich pfiibliÏnû
tfiímûsíãní pÛsobení ve stádech. PrÛbûÏnû sledujeme nejenom BCS, ale
i celkov˘ zdravotní stav b˘kÛ. Pokud
máme pochybnosti o stavu jejich konãetin, máme poslední moÏnost jim je o‰etfiit. B˘ky do komerãních stád dáváme ke
skupinám krav jiÏ ve stáji 1. dubna. Do
té doby je v‰ak nutné ze stád vyselektovat krávy urãené k vyfiazení kvÛli jejich
neÏádoucímu zabfieznutí. B˘ci do stád
jalovic pÛjdou aÏ v kvûtnu, stejnû jako
b˘k do ãistokrevného stáda. Vyãleníme
si i plemenice (cca 10 ks na jednoho
b˘ka) pro plemeníky, které se nakoupíme na jarních aukcích. Poãítáme
s nákupem 2 b˘kÛ.
II. – TECHNOLOGIE
Vyhánûní na pastvu a pastva
vífiata nelze na pastvu pfiíli‰ pfiipravit
ve stáji. My máme tu v˘hodu, Ïe pastevní v˘bûhy dûlají pfiechod na pastviny
velmi pozvoln˘m. Pfiesto je velmi
vhodné dodrÏet nûkolik zásad. Dfiíve se
tradovalo, Ïe na pastvu se vyhání aÏ kvetou pampeli‰ky, aby zvífiata mûla co pást.
My na o‰etfiené pastviny vyháníme co
nejdfiíve, jakmile to dovolí poãasí. Není
moÏno zniãit drn, pokud je dlouhodobû
vlhko (ale letos máme zatím spí‰e obavu
z sucha), ale pfiekáÏkou vÛbec není to,
Ïe na pastvinách není vidût zelen˘ koberec. Zvífiata radûji pfiikrmíme a dáme jim
dostatek ãasu na adaptaci na pastevní
porost, kter˘ se postupnû probouzí
k vegetaci. U‰etfiíme si jarní prÛjmy
i pastevní tetanie. Pozor je tfieba dát ale
na to, abychom ãasnû zjara nevyhánûli
na pastvu pfiíli‰ mladá telata (do cca
1 mûsíce vûku). Náhlá zmûna poãasí ve
spojení s nedokonalou termoregulací
mÛÏe b˘t pfiíãinou masivního v˘skytu
zápalÛ plic právû u mlad˘ch telat. âím
více je pfii vyhánûní na pastvinách mladého porostu, tím dÛslednûji je tfieba
(zejména u stád jalovic a mlad˘ch krav)
vûnovat pozornost suchému pfiíkrmu
Z
(i málo kvalitní seno, tfieba jenom na
první t˘den) a minerální v˘Ïivû se zv˘‰en˘m obsahem hofiãíku (zde jiÏ fiada
pastva). Velmi pozornû sleduje zejména
zdravotní stav telat a plemenn˘ch b˘kÛ.
Individuální zdravotní problémy fie‰íme
uspáním a fixací konkrétních zvífiat.
Pastevní technologie
Na farmû Na Jihu jsme zvolili intenzivní oplÛtkov˘ systém pastvy. Nezbytnou souãástí pastevního areálu jsou
napajedla. V poslední dobû se velmi
osvûdãují pastevní pumpy, i kdyÏ ve vût‰inû stád bude pfievaÏovat napájení
z pfiírodních zdrojÛ vyvedené do ÏlabÛ
a koryt. Kvalitní pitná voda je pro skot
velmi dÛleÏitá, budeme se vyh˘bat mokfiadÛm a stojat˘m vodám.
V pastevním areálu máme vybudovanou i prohánûcí uliãku, na vzdálenûj‰ích
místech fie‰íme napfiíklad zdravotní problémy vystavûním mobilní uliãky. Umístûní jednotliv˘ch stád v pastevním areálu volíme tak, abychom stáda, se kter˘mi budeme manipulovat mûli
v dosahu prohánûcí uliãky (jedná se
zejména o stádo ãistokrevn˘ch zvífiat,
která budeme bûhem pastvy váÏit). Pfiíkrmi‰tû na jádro vyuÏijeme jen u ãistokrevného stáda.
III. – ·LECHTùNÍ
A REPRODUKCE
Inseminace a pfiipou‰tûní
ro ãistokrevné stádo jsme si sestavili
individuální pfiipafiovací plán pro
inseminaci. Jalovice budeme inseminovat maximálnû 2x z pfiirozen˘ch fiíjí.
Inseminace probíhá od 25. 3 u dvoulet˘ch jalovic. Hlavním kritériem v˘bûru
inseminaãního b˘ka byla snadnost
porodÛ. U jalovic probíhají fiíjové cykly
pravidelnû, proto jsme se rozhodli, Ïe
nebudeme volit Ïádné synchronizaãní
metody. DÛleÏité je sledovat spontánní
fiíje uÏ od zaãátku bfiezna. Komerãní
stádo jalovic má stejn˘ reÏim s tím, Ïe
pfiipafiovací plán je skupinov˘ – volíme
pouze 2 b˘ky vhodné na jalovice , ktefií
budou unifikovat budoucí stádo
P
45
KaÏd˘ rok pak zafiazujeme dva nové
inseminaãní otce. Na‰í snahou je mít po
kaÏdém otci vût‰í skupinu plemenic
a pfiitom zachovat genetickou variabilitu stáda. Do tohoto stáda dáváme b˘ka
aÏ prvního kvûtna a vyháníme je na
pastvu.
komerãních matek (jeden rámcov˘ na
men‰í osvalené jalovice a druh˘ jako
„typafi“ na velká zvífiata bez masa).
OvSynch v ãistokrevném stádu
Jediné stádo krav, kterému se budeme
vûnovat dÛslednû individuálnû je 30 ks
ãistokrevn˘ch krav, jeÏ se ve stáji zdrÏí
nejdéle – inseminovat budeme kaÏdou
krávu, pozdûji k nim do stáda pfiidáme
plemenného b˘ka. Vyhledávání fiíje
u krav se jeví ponûkud sloÏitûj‰í, proto
zvolíme metodu OvSynch pro synchronizaci fiíje a ovulace. Schéma této
metody je jednoduché, ale je nutné pfii
ní dÛslednû dodrÏet ãasy aplikací a inseminace: 0. den (nejlépe pondûlí) – aplikace gonadotropin uvolÀujícího hormonu (GnRH), napfi. pfiípravku Supergestran a.u.v. inj. 2 ml. Následnû 7. den
(opût pondûlí) – aplikace prostaglandinu
(PGF2-alfa) nebo jeho analogu, napfi.
pfiípravku Remophan a.u.v. inj. 2 ml).
Za 48 hodin (9. den) – aplikace pfiípravku Supergestran a.u.v. inj. Za dal‰ích 24 hodin – vlastní inseminace.
Metod fiízené ovulace je mnoho, napfi.
PreSynch (kdy se s aplikací hormonÛ
zaãíná cca 28 den po porodu a cel˘ proces synchronizace trvá 35 dní) nebo
CoSynch, také se stále více i k chovatelÛm masného skotu dostávají progesteronová po‰evní CIDR tûlíska. Îádná
z uveden˘ch metod v‰ak není samospasitelná. DÛleÏité je zajistit chovan˘m
zvífiatÛm kvalitní v˘Ïivu, vãetnû moÏnosti podávání (reprodukãní funkce stimulujících) minerálních doplÀkÛ,
nabídka na‰í Platformy Bovespro viz
facebook na adrese Na jihu (virtuální
farma masného skotu). Ale i potfiebn˘
komfort zvífiat a dodrÏování správného
ãasového schématu aplikací hormonÛ
a inseminace.
O na‰ich ãistokrevn˘ch kravách
máme v‰ak mnohem více informací.
Vzájemnû kombinujeme jejich plemenné hodnoty a na‰e vlastní poznatky
o nich, resp. stádu. Individuální pfiipafiovací plán je u tohoto na‰eho stáda
postaven na ãtyfiech b˘cích, které vÏdy
rovnomûrnû pouÏíváme dvû sezóny.
46
Zapou‰tûní v uÏitkovém stádu
UÏitkové kusy si rozdûlíme na ‰est
stád a zaãleníme do nich na‰e plemenné
b˘ky. Bereme v potaz pfiíbuznost b˘kÛ
a krav. Z plemenic pfiitom vyãleníme
dvû men‰í stáda, která se budou pást
poblíÏ stáje a do nichÏ pfiidáme po aklimatizaci mladé nakoupené b˘ky.
Na pastvû velmi peãlivû sledujeme,
zda se plemenice fiíjí a jak se event. pfiebíhají. Dle moÏností si i znaãíme fiíje
jednotliv˘ch zvífiat, abychom mohli
posoudit, Ïe b˘ci plní svoje plemenné
funkce tak jak mají a Ïe na‰e stáda
budou po nich skuteãnû bfiezí. Pfiitom
velkou pozornost vûnujeme zdraví
a v˘konnosti plemenn˘ch b˘kÛ. Pokud
máme podezfiení na neplodnost nûkterého b˘ka, tak situaci ihned fie‰íme spojením stád nebo pfiidáním volného b˘ka
do skupiny, kde byl podezfiel˘ b˘k.
Tento moment je velmi dÛleÏit˘ a mÛÏe
zabránit velk˘m ekonomick˘m ztrátám
v na‰em chovu v pfií‰tím období.
Nákup plemeníkÛ
Do kapitoly zaji‰tûní reprodukce padá
i nákup nov˘ch plemeníkÛ. Pravidelnû
kaÏdoroãnû je‰tû pfied koncem testÛ na
odchovnách kontaktujeme odchovnu
a vûnujeme tam jeden den pfiedbûÏnému v˘bûru vhodn˘ch b˘kÛ pro na‰e
stáda. Zvífiata jsou v tomto období
v plné kondici a je moÏno je objektivnû
posoudit. Na základních v˘bûrech je
mnohdy jiÏ projev zvífiete i úroveÀ jeho
prezentace pod vlivem stresu, kter˘m
zvífie prochází bûhem uãení se chodit na
tyãi a celé pfiípravy k v˘bûrÛm. Na
v˘bûry pak vût‰inou jezdíme jen pro
dojednání definitivní ceny a podmínky
odvozu. Mladé b˘ky necháme alespoÀ
14 dnÛ po dovozu aklimatizovat a pak
je pfiidáváme do speciálnû pfiipraven˘ch
mal˘ch stád. Zde pozornû sledujeme jak
prospívají. DÛvody jsou dva – ovûfiíme
si plodnost b˘kÛ a v pfií‰tím roce jiÏ
budeme vûdût jak tûÏké telení mÛÏeme
po jednotliv˘ch b˘cích ãekat.
IV. – ODCHOV
MLÁëAT A BRAKACE
Nadále prÛbûÏnû sledujeme v˘voj
letos narozen˘ch telat. V‰ímáme si
vyrovnanosti jejich pfiírÛstkÛ a celkového v˘voje, jenÏ mÛÏe b˘t mj. ovlivnûn
mléãností matek, pfiípadnû i zánûtem
jejich mléãné Ïlázy. Uskuteãníme brakaci ze stáda vyfiazen˘ch krav.
V. – PÉâE O PASTVINY,
V¯ÎIVA, KRMNÉ DÁVKY
A METABOLISMUS
Kvalita krmiv
o celé období od otelení aÏ do
vyhnání zvífiat na pastvu jsme se snaÏili krmit to nejlep‰í krmivo, co na farmû
máme. Jednak tím podpofiíme mléãnost
krav, tím i v˘voj jejich telat a souãasnû si
vytváfiíme dobré v˘Ïivné podmínky pro
pfiipou‰tûní. Zodpovûdnû se na pastevní
sezonu pfiipravujeme i z hlediska optimálního zásobení organismu zvífiat vitamíny a mikro- a makroprvky. S ohledem
na to, Ïe jsme se v pfiedchozím období
dÛslednû starali o zabezpeãení minerální v˘Ïivy prostfiednictvím kvalitních
objemn˘ch krmiv a minerálních doplÀkÛ a lizÛ, nemáme u stáda dlouhodobû
Ïádné problémy s jeho dotací selenem,
zinkem ani dal‰ími mikroprvky a makroprvky, ani vitamíny.
P
Objemné krmivo pro masn˘ skot
V chovech masn˘ch plemen skotu se
vysoká kvalita objemn˘ch krmiv
v˘raznû projevuje na v˘‰i pfiíjmu
krmiva zvífiaty a tím i na jejich vy‰‰ím
celkovém pfiíjmu energie a bílkovin.
Zvífiata pfii nich dosahují lep‰ího denního pfiírÛstku a kvalitní pastevní
porosty umoÏÀují také vy‰‰í zatíÏení
zvífiaty a nakonec se na farmû z nich
vyrobí také vy‰‰í mnoÏství siláÏe. Díky
tomu se dosáhne lep‰ího ekonomického v˘sledku farmy.
Jak poznáme ‰patn˘ travní porost?
Bûhem vegetaãního období ve
‰patnû pfiipraveném travním porostu
mnoho rostlin kvete, coÏ zpÛsobí také
pokles stravitelnosti porostu. V takovém porostu je také mnoho plevele,
takÏe v˘nos porostu kaÏdoroãnû klesá.
Porost pomalu po seãi obrÛstá, správnû
se za dva aÏ tfii dny zazelená, tento
zÛstává zaÏloutl˘. Ve ‰patném porostu
zÛstávají po de‰ti mokrá místa. V dobû
skliznû trávy na senáÏ nebo seno je
v˘nos pfiíli‰ nízk˘ a obsah popela v procentech je naopak vysok˘, coÏ je zpÛsobeno tím, Ïe plevele a nevhodné traviny jsou pfii sklizni vytrhány i s kofieny
a do krmiva se dostává také hlína. Stravitelnost organické hmoty takového
porostu je niÏ‰í neÏ 70 %. Následn˘
rozbor senáÏe ukáÏe, jak je na tom
travní porost.
Rekultivace travních porostÛ
Pastviny se dají rekultivovat dvûma
zpÛsoby: mÛÏeme je zcela obnovit osetím nebo vylep‰it pfiísevem. Nejvhodnûj‰ím obdobím pro obnovu pastevních
porostÛ je jaro, pfiípadnû pfielom léta
a podzimu. Nejprve se musí zlikvidovat
stará pastvina pouÏitím herbicidÛ a hlubokou orbou. PÛda musí b˘t velmi
dobfie pfiipravena na setí. Podle rozboru
pÛdy se plocha hnojí a pohlídá se také
pfiípadné zaplevelení nové pastviny
a plevely se likvidují. První seã nebo
pastva se dûlá v dobû, kdy je v˘nos
nízk˘. âasná seã je velmi vhodná, protoÏe trávy pak dobfie odnoÏují a porost
se optimálnû zapojí. âástka potfiebná na
renovaci porostu je asi 30–40 000 Kã/ha,
její návratnost 3–4 roky.
Doba obnovy pastviny dosevem se
volí podle situace, vyuÏívá se u porostÛ,
kde je málo plevelÛ a v místech, kde
není moÏná hluboká orba (svaÏité
pozemky apod.). Obvykle se dosévá
ãasnû zjara, kdy je v pÛdû je‰tû dostatek
vlhkosti. Pokud je v porostu mnoho plevelÛ je tfieba je vyhubit herbicidy ãi
pomocí mechanizace – brán. Pro dosévání je tfieba si vybrat vhodnou mechanizaci. Dosev porostÛ je v porovnání
s pfiedchozím zpÛsobem obnovy levnûj‰í, ale není tak úspû‰n˘ a musí se kaÏdoroãnû opakovat.
Vhodná smûs osiv
Pfii volbû osiva je dÛleÏité se rozhodnout k ãemu bude porost slouÏit.
K seãení nebo jako pastvina? Bude se
vyuÏívat intenzivnû, nebo extenzivnû?
Jaké jsou klimatické a pÛdní podmínky?
Osivo by mûlo v âR plnit následující
poÏadavky: zajistit vysok˘ v˘nos su‰iny,
odolnost k nízk˘m teplotám, trvanlivost,
vynikající odolnost k chorobám, efektivní vyuÏití dusíku, porosty by mûly mít
vysokou stravitelnost a kvalitu.
Kultivace travních porostÛ a pícnin
Po zaloÏení dobré pastviny se musí
dodrÏet nûkolik doporuãení t˘kajících
se hnojení, organizace pastvy, organizace seãení a siláÏování. Pro správné
a optimální hnojení jsou nezbytné rozbory pÛdy. Pûstování trávy v oblasti
stfiední Evropy vyÏaduje podle zahraniãních expertÛ roãnû 250–350 kg dusíku,
75–95 kg P2O5 a 350–400 kg draslíku.
Jetele mohou poskytnout díky kofienov˘m bakteriím, které poutají vzdu‰n˘
dusík, 150 kg dusíku. Pokud je v travním
porostu jetel, nemusí se v letním období
tolik pfiihnojovat dusíkem. Ale v jarním
období se dusíkem hnojí. Levn˘m hnojivem, kter˘ obsahuje i dal‰í minerální
látky kromû dusíku, fosforu a draslíku
jsou kejda a hnÛj.
Pastevní porosty
V kontinuálních pastevních systémech
je vhodná v˘‰ka travního porostu pro zvífiata 5–6 cm. Pokud se stane, Ïe je trávy
vy‰‰í neÏ 8 cm, je tfieba omezit pastvu,
vyhradit zvífiatÛm jen ãást porostu
a zbytek posekat. Pfii pfiíli‰
vysokém porostu dochází
ke znaãn˘m ztrátám,
na pastvinû zÛstává
mnoho míst, která
krávy nespásají,
v porostu leÏí
a kálejí a následné je sníÏená chutnost píce.
Naopak
pfiíli‰ nízk˘
porost
znamená více zkonzumovan˘ch stonkÛ
a niÏ‰í kvalitu krmiva. Navíc porost po
spasení ‰patnû obrÛstá a seã má pak
nízk˘ v˘nos. Je tfieba udrÏovat kvalitu
porostu seãením pfierostlé trávy.
Jetel v porostech a jeho vliv
na uÏitkovost
Podíl jetele v travních porostech
mÛÏe b˘t aÏ nûkolik desítek procent.
Jeho zastoupení se reguluje v˘‰kou
seãení. Pro potlaãení jetele se vyuÏívá
vysoké seãení, pfii kterém více obrÛstá
tráva a pro podporu podílu jetele se seãe
nízko. VÏdy je ale nutné zvolit vhodnou
odrÛdu jetele, a to z hlediska v˘nosu
i odolnosti vÛãi nízk˘m teplotám.
Plynul˘ pfiechod na pastvu
(zelené krmení)
Pfii pfiechodu na pastvu by mûl travní
porost zajistit dostatek Ïivin pro zachování Ïivotních funkcí, ale také pro produkci masa a mléka. Pfiíjem a spotfieba
píce je dána kvalitou, sloÏením a stravitelností porostu. Pfii hor‰í stravitelnosti
klesá pfiíjem píce. DÛleÏit˘ je správn˘
vzájemn˘ pomûr mezi obsahem jednotliv˘ch makroprvkÛ. V období zahájení
pastvy nejãastûji b˘vají deficitní hofiãík
a sodík, naopak draslík je v zelené píci
obsaÏen nad úrovní potfieby zvífiat. ProtoÏe obsah minerálních látek v pastvû
vût‰inou úplnû neodpovídá poÏadavkÛm pasen˘ch zvífiat, je nutné chybûjící
minerálie doplnit prostfiednictvím minerálních lizÛ, pfiípadnû i pfiíjmem minerálních doplÀkov˘ch krmiv z pastevních
krmítek.
Nejvhodnûj‰í doba pro pastvu je
v dobû rychlého rÛstu, pfied metáním
dominantních trav, kdy porost obsahuje
nejvût‰í mnoÏství cukrÛ nejen v listech,
ale i v kofienech a tím dochází k rychlej‰ímu obrÛstání. Pokud se pase intenzivnû
pfii vyuÏití kontinuální pastvy (nepfietrÏité
pasení v jednom oplÛtku bûhem celé
pastevní sezony), pak se nedostateãnû
vytváfií zásoby cukru v kofienech, v˘nos
je nízk˘, dochází k pomalému obrÛstání,
porost mûlce kofiení a vznikají prázdná
místa, kde se uchytí plevele a tím se sniÏuje intenzita pastvin. Pokud se s pozem-
47
kem poãítá na dlouhodobou pastvu a je
oset druhy rostlin, které jsou odolné
extrémnímu pastevnímu tlaku, k po‰kození porostu nedochází.
SiláÏování (senáÏování), konzervanty
âasto zaznívá otázka, zda se má
(vedle su‰ení sena nejroz‰ífienûj‰ímu)
procesu konzervace píce na zimu fiíkat
siláÏování nebo senáÏování. Odborná
terminologie nezná slovo senáÏ, ale
pouze termín siláÏ. V praxi se v‰ak termín senáÏ bûÏnû pouÏívá. Její definice
zní: „SenáÏ je druh siláÏe, vzniklé z píce
zavadlé na pokose“.
Cílem senáÏování je prostfiednictvím
procesÛ fermentace zachovat Ïivinové
a dietetické parametry krmiva. Rostlinnou hmotu bûhem senáÏování je tfieba
v podmínkách anaerobního prostfiedí
(bez pfiístupu kyslíku) okyselit. A to prostfiednictvím mikrobiálních fermentaãních procesÛ (jeÏ v ní z pfiítomn˘ch rostlinn˘ch sacharidÛ, pÛsobením Ïádoucích mikroorganismÛ a za podpory
pfiidan˘ch mikrobiálních inokulantÛ,
tvofií kyselinu mléãnou, kyselinu octovou a dal‰í organické slouãeniny) aÏ na
hodnotu 4,2–3,8 log mol c. tak, aby byla
potlaãena ãinnost pfiítomn˘ch neÏádoucích mikroorganismÛ, zejména klostridií
a eneterobakterií. Souãasnû je tfieba blokovat aktivitu rostlinn˘ch a mikrobiálních proteáz.
Správn˘mi postupy pfii siláÏování lze
ve znaãné mífie zabránit ztrátám Ïivin,
obsaÏen˘ch v píci, vyhnout se jejímu
zkaÏení (hnilobû) a naopak zajistit její
vysokou chutnost pro zvífiata po celou
dobu zkrmování. K poÏadavkÛm na kvalitní prÛbûh senáÏování patfií i potlaãení
ãinnosti kvasinek, plísní a aerobních
bakterií po otevfiení sila ãi balíku
senáÏe.
Pfii senáÏování je moÏno pouÏít nûkolik technologick˘ch systémÛ. SenáÏování do balíkÛ je vhodné hlavnû v malov˘robních podmínkách, ekologick˘ch
oblastech a nebo pro sklizeÀ z mal˘ch
ploch. Pro chovatele, obhospodafiující
48
vût‰í plochy pastvin, pfiipadá v úvahu
vedle tradiãního senáÏování do balíkÛ
i v˘roba senáÏe v siláÏních jamách
(silech).
Kvalita senáÏované hmoty je v‰ak
vÏdy ovlivnûna nûkolika základními faktory. Roli hraje:
1) Správn˘ termín skliznû. Ten b˘vá nejãastûj‰ím prohfie‰kem. Pozdní termín
skliznû vede ke sníÏení v˘Ïivné hodnoty píce, nárÛstu obsahu vlákniny,
poklesu její stravitelnosti, mnohdy
hor‰ímu prÛbûhu fermentace a vÏdy
ke sníÏení pfiíjmu krmiva. Proto je
tfieba travní porosty sklízet mladé, na
poãátku fáze metání.
2) Obsah su‰iny senáÏované hmoty, jeÏ
se má pohybovat v rozmezí 32–38 %.
Pokud stoupne dokonce aÏ na 45 %
a více, je vhodnûj‰í sklízenou hmotu
dosu‰it na seno. Pfii jejím zabalení
do balíkÛ ãi udusání a zykyrtí
v siláÏní jámû reálnû hrozí její zplesnivûní. JiÏ na úrovni 38–45 %
dochází ve sklízené hmotû k odrolu
lístkÛ, tj. cenné souãástí sklízen˘ch
rostlin. Naopak senáÏování mokré
píce s obsahem su‰iny 32 % a ménû
je vÏdy doprovázeno zhor‰ením
úrovnû procesÛ fermentace sklízené
hmoty, vût‰ím v˘skytem kyseliny
octové a nezfiídka i kyseliny máselné
(jiÏ produkují klostridia) a její celkovou kyselostí, provázené men‰í chutností pro zvífiata.
3) Rychlost a kvalita zavadání „na
pokose“. Je tfieba senáÏovat nevymoklé, ãisté krmivo, nezneãi‰tûné hlínou. Hlínou kontaminovaná píce
obsahuje vysoké koncentrace ‰kodliv˘ch pÛdních klostridí.
4) Plynulost a celková kvalita dusání
v siláÏní jámû nebo lisováním do
balíkÛ a poãtem pouÏitích vrstev folií
(nejlépe 6) pfii jejich balení.
5) PouÏití mikrobiálních siláÏních inokulantÛ, pouÏit˘ch k prohloubení procesÛ fermentace a jejího optimálního
prÛbûhu a v˘sledku. V podmínkách
chovu masného skotu jsou v men‰í
mífie pouÏívány k okyselení rostlinné
hmoty chemické konzervaãní prostfiedky. Jejich uplatnûní nachází místo
ve velmi mokré sezónû, kdy je prakticky nemoÏné dosáhnout zavadnutí
sklízené (siláÏované) hmoty. PfiestoÏe
travní porosty patfií k dobfie siláÏovateln˘m krmivÛm, platí pro nû, Ïe pouÏití mikrobiálních siláÏních inokulantÛ u nich zlep‰uje procesy fermentace a jsou – nejsou-li pfiíli‰ drahé –
pro chovatele ekonomicky návratnou
investicí. Pokud jsou v‰ak dodrÏeny
ostatní uvedené zásady. Je známo, Ïe
Ïádn˘ konzervaãní prostfiedek nemÛÏe nahradit technologickou nekázeÀ pfii senáÏování.
6) ÚroveÀ uskladnûní konzervované píce.
7) Správné zacházení s pící po jejím
vybalení z balíkÛ ãi po odbûru ze
siláÏní jámy.
Nesmí se podceÀovat v˘skyt plísní
v senáÏích. Plísnû patfií mezi aerobní (za
pfiístupu vzduchu Ïijící) mikroorganismy, proto jsou typické pro ‰patnû
zalisované (udusané) senáÏe s vysokou
su‰inou, do kter˘ch pronikl vzduch.
Nezfiídka se stává, Ïe se díky svému rozrÛstání vyskytují i uprostfied balíkÛ, kde
by mûl b˘t pfiístup kyslíku men‰í neÏ
pod povrchem. Navíc se plísnû dokáÏí
velmi rychle mnoÏit po otevfiení balíkÛ,
kdy se jednoznaãnû zv˘‰í pfiístup vzduchu do hmoty. Samotné plísnû obvykle
pfiíli‰ ‰kodlivé pro zvífiata nejsou, av‰ak
jimi produkované mykotoxiny (okem ãi
vÛní ve hmotû nezjistitelné) jsou pro nû
velmi nebezpeãná.
Seãení pastevního porostu
Pokud je to moÏné, ponechávat strni‰tû na 5–6 cm. Nasíkat porost s rozmyslem, nikdy nesekat do zásoby. Naseãenou hmotu radûji neobracet, neboÈ pfii
obracení na fiádku dochází k olámání
nejjemnûj‰ích lístkÛ a mÛÏe dojít ke
kontaminaci stáÏované hmoty zeminou.
SklizeÀ musí fiídit farmáfi pfiímo na pastvinû, pfiiãemÏ kontroluje a vybírá materiál k odvozu. Vût‰ina pozemkÛ je
pÛdnû, expoziãnû, v˘Ïivnû i vlhkostnû
nevyrovnaná a proto i naseãená hmota
bude nestejnomûrnû dosychat.
Su‰inu sklízené hmoty lze kontrolovat
buì obãasn˘m váÏením jednotliv˘ch
fÛr, nebo v mikrovlnné troubû, rozdílem
váhy pfied a po su‰ení po dobu 2 hodin.
Pfii sklizni senáÏním vozem volíme
radûji spodní hodnotu, z dÛvodu lep‰ího
udusání na jámû. NoÏe v senáÏním vozu
je tfieba mûnit i v prÛbûhu dne, s cílem
dosáhnout optimální délky fiezanky.
RovnûÏ tak pfiizpÛsobit rychlost pojezdu
v závislosti na mnoÏství sbírané hmoty.
Píci hodnû kontaminovanou zeminou
nesklízet, nebalit, zkazí se.
VI. – KONTROLA
ZDRAVÍ
Prevence metabolick˘ch poruch
ûktefií chovatelé jsou zvyklí si v prevenci onemocnûní zpÛsben˘ch
deficitem selenu (zejména v oblastech
N
s jeho sníÏen˘m pfiírodním v˘skytem)
vypomáhat jeho jednorázov˘m injekãním podáním zvífiatÛm. K této formû
dotace je v‰ak potfieba vûdût, Ïe je
moÏná a úãinná, ale Ïe nejenom vyÏaduje individuální zákrok, ale má i svoje
omezení – nástup úãinku takto podaného selenu v dÛleÏit˘ch enzymatick˘ch reakcích organismu nastupuje plnû
aÏ v prÛbûhu 2–3 t˘dnÛ po aplikaci a po
injekcích mohou nastávat lokální reakce
svalové tkánû. Ty jsou nejenom bolestivé, ale také dále zpomalují vstfiebávání
selenu. Navíc jeho hladina v krvi se po
takto jednorázovém podání drÏí na
v˘znamné úrovni jen po dobu nûkolik
t˘dnÛ a pak klesá, pokud souãasnû není
zabezpeãen potfiebn˘ denní pfiísun Se
a dal‰ích mikroprvkÛ (ale i makroprvkÛ
a vitaminÛ) z jin˘ch zdrojÛ.
My proto, v zájmu promy‰lené
(a vÏdy jen pfiimûfiené) dotace v‰ech
dÛleÏit˘ch komponent v˘Ïivy (a metabolismu) krmíme kravám po celé období
zimního ustájení fiadu speciálních
„minerálek“ (minerálnû-vitamínov˘ch
doplÀkov˘ch krmiv) pro bfiezí a následnû pro otelené plemenice (navzájem
se li‰ících obsahem a vzájemn˘mi
pomûry jednotliv˘ch komponent). Po
pfiechodu zvífiat na plnou pastvu (obvykle) od zaãátku kvûtna pak postupnû
pfiecházíme na tfietí variantu tûchto
minerálnû-vitamínov˘ch doplÀkov˘ch
krmiv urãen˘ch speciálnû pro pastevní
období. Na pastvinû je zvífiatÛm podáváme prostfiednictvím speciálních krmítek. Souãasnû po cel˘ rok v‰em kategoriím chovan˘ch zvífiat pfiedkládáme
speciální, pro masn˘ skot navrÏené,
minerální lizy.
Preventivnû-medicínsk˘ pfiístup
Takov˘mto komplexním, preventivnûmedicínsk˘m pfiístupem, se dokáÏeme
vyvarovat v˘skytu metabolick˘ch
poruch v na‰em stádu. Souãasnû tak stimulujeme úroveÀ imunitního systému
chovan˘ch zvífiat a o to více i jejich celkov˘ zdravotní stav. Tyto postupy nám
totiÏ souãasnû napomáhají pfii zaji‰tûní
vysoké úãinnosti podávan˘ch vakcín
proti v˘skytu pfienosn˘ch onemocnûní
(virov˘ch chorob respiratorního ãi trávicího traktu, obdobnû to platí i pro vakcinaci proti IBR apod).
Kontrolní biochemické vy‰etfiení
O kvalitním zabezpeãení organismu
na‰ich zvífiat v‰emi potfiebn˘mi Ïivinami
jsme se pfiesvûdãili i v lednu proveden˘m preventivním biochemick˘m vy‰et-
fiením krve od 12 matek a jejich telat
v laboratofii VFU Brno. To bylo vyhodnoceno s velmi dobr˘m v˘sledkem,
kdyÏ sledované parametry energetického, dusíkového a makro- i mikrominerálního metabolismu byly u vy‰etfiovan˘ch zvífiat témûfi bez v˘jimky ve fyziologick˘ch mezích. To nás utvrdilo
v názoru, Ïe takto – tj. pfii systematickém
vyuÏívání kvalitních objemn˘ch krmiv,
„minerálek“ a lizÛ, spoleãnû se znalostí
Ïivin v nich (vãetnû provádûní rozborÛ
senáÏovaného pastevního porostu)
a v rámci pravidelnû provádûné kontroly
sloÏení krmn˘ch dávek (s pomocí na‰í
v˘Ïiváfiské poradkynû a jejího ãeského
poãítaãového programu) – to dûláme se
zaji‰tûním kvalitní v˘Ïivy chovan˘ch
zvífiat a optimálního prÛbûhu jejich
metabolsimu správnû, bez zbyteãn˘ch
ztrát, s vysok˘mi pfiírÛstky hmotnosti
u odchovávan˘ch kusÛ a s ‰ancí na dobrou ekonomiku celého chovu.
Prevence deficitu selenu
V oblastech s deficitem selenu je
vhodné novorozen˘m selatÛm podávat
druh˘ den po narození pfiípravky s obsahem selenu a vitamínu E (pfiípadnû
i vitamínu A a D). Podle posledních
vûdeck˘ch poznatkÛ není správné tyto
pfiípravky podávat s prvním kolostrem,
jak bylo doporuãováno dfiíve. Dochází
pfiitom k urãitému naru‰ení vstfiebávání
kolostra a dal‰ích úãinn˘ch látek
v novorozeneckém stfievu telete. Proto je
vhodné s jejich podáním poãkat aÏ na
druh˘ den vûku telat. Více informací
k této problematice lze nalézt v jedné
z odpovûdí na zaslané dotazy v rámci
zooveterinárního poradenství na facebooku na adrese Na Jihu (vituální farma
masného skotu). Tam je moÏné nalézt
i podrobnou nabídku v‰ech námi uÏívan˘ch a doporuãovan˘ch produktÛ a sluÏeb pro plemenáfiskou práci, v˘Ïivu
i kontrolu zdraví chovan˘ch zvífiat.
Deficit hofiãíku
Tento prvek je fiazen mezi makroelementy. Je souãástí ãi aktivátorem více
jak sto rÛzn˘ch enzymÛ, jejichÏ prostfiednictvím zasahuje do metabolizmu.
OvlivÀuje permeabilitu bunûãn˘ch
membrán, nervovou ãinnost, nervosvalovou dráÏdivost a imunitní systém. Je
dÛleÏit˘ pro mnoÏení bachorové mikroflóry, tvorbu trávicích enzymÛ, syntézu
mikrobiálního proteinu a tûkav˘ch mastn˘ch kyselin.
Nedostatek hofiãíku vyvolává u skotu
syndrom pfiedráÏdûní, nervosvalové
poruchy aÏ záchvaty kfieãí – tetanii. Pastevní tetanie je akutní aÏ chronické onemocnûní mladého skotu i krav charakterizované enormním sníÏením koncentrace hofiãíku v krevní plazmû, zv˘‰enou
nervosvalovou dráÏdivostí, aÏ vznikem
kfieãí. Vyskytuje se pfieváÏnû na jafie
v období zahájení pastvy. Pfiíãinou
vzniku pastevní tetanie je nedostateãn˘
obsah hofiãíku v mladém pastevním
porostu a pÛsobení faktorÛ, které
v˘znamnû sniÏují vstfiebatelnost hofiãíku
v trávicím traktu. Jisté uplatnûní má
i stresové zatíÏení zvífiat, kdy se potfieba
hofiãíku zvy‰uje. Mlad˘ pastevní porost
intenzivnû hnojen˘ dusíkat˘mi a draseln˘mi hnojivy má vysokou koncentraci
dusíkat˘ch látek a draslíku, nízk˘ obsah
su‰iny a vlákniny. Tento pastevní porost
zvífiata s chutí pfiijímají a v bachoru se
z nûj rychle uvolní velké mnoÏství
ãpavku, kter˘ alkalizuje prostfiedí pfied-
49
50
Ïaludku, po‰kozuje sliznice trávicího
traktu, vyvolává zánûtlivé reakce na sliznicích a omezuje resorpci hofiãíku. Hofiãík s ãpavkem a fosforem vytváfiejí
nerozpustn˘
fosfohofieãnatoamonn˘
komplex, ze kterého nemÛÏe b˘t hofiãík
vyuÏit a vyluãuje se v˘kaly. Vzniká
porucha trávení (alkalóza bachorového
obsahu), zrychluje se stfievní peristaltika
a pasáÏ zaÏitiny, coÏ rovnûÏ sniÏuje
resorpci hofiãíku, ale i ostatních Ïivin.
Za tûchto podmínek se míra resorpce
sniÏuje z pÛvodních 40 % aÏ na 5 %
a organismus zvífiat trpí deficitem hofiãíku. To se projeví sníÏením koncentrace
hofiãíku v krvi, tkáních, zmûnami v intermediárním metabolismu, sníÏenou aktivitou fiady enzymÛ, dochází k projevÛm
zv˘‰ené neuromuskulární dráÏdivosti
a kfieãím.
Alkalóza bachorového obsahu
Bachorová alkalóza je akutní nebo
i chronická porucha trávení v pfiedÏaludcích, která je charakterizována zv˘‰enou hodnotou pH bachorové tekutiny
nad 7,0 log mol c. Onemocnûní je nejãastûji vyvoláváno zkrmováním pastevního porostu s vysok˘m obsahem dusíkat˘ch látek, pfii souãasném nedostatku
vlákniny a lehce straviteln˘ch sacharidÛ
(cukrÛ). Vyskytuje se pfiedev‰ím na
poãátku pastevního období. B˘vá spojováno s v˘skytem prÛjmÛ a nadmutí (tympanií). Prevence spoãívá v postupném
navykání zvífiat na jarní pastvu, doplnûní
krmné dávky senem ãi slámou.
Akutní nadmutí – tympanie
Tympanie je onemocnûní skotu, charakterizované enormním roz‰ífiením
bachoru a ãepce v dÛsledku nahromadûní znaãného mnoÏství plynÛ, vytvofien˘ch intenzivní bachorovou fermentací.
Plynovou formu tympanie lze o‰etfiit
vypu‰tûním plynÛ jícnovou sondou
u fixovaného zvífiete. ZáváÏnûj‰í pûnovou tympanii je nutno léãit podáním pfiípravkÛ, sniÏujícího tvorbu pûnov˘ch
bublinek v bachoru. Prevencí je postupn˘ návyk na pastvu, sníÏení pfiíjmu
jetelovit˘ch rostlin po ranním zahájení
pastvy, pfiíkrm sena a slámy (pokud jej
zvífiata budou spontánnû pfiijímat).
Parazitární onemocnûní
V˘znamnou skupinou onemocnûní
s ekonomick˘m dopadem na produkci
(ãasto svojí subklinickou formou, nûkdy
váÏn˘m klinick˘m prÛbûhem, spojen˘m
se ztrátami produkce i samotn˘ch zvífiat)
jsou parazitózy. ·ífií se a negativnû
pÛsobí na zdravotní stav zvífiat jak
bûhem pastevního období, tak bûhem
jejich pobytu v zimovi‰ti (mj. bûhem
odchovu telat pfied vyhnáním stáda na
pastvu). Vysoké ekonomické ztráty pfii
parazitózách jsou dány pfiedev‰ím jejich
znaãnou roz‰ífieností a dále poãetností
druhÛ, které se obligátnû na infekcích
podílejí. V˘znamná je i moÏnost vzájemného pfienosu mezi ostatními druhy
domácích pfieÏv˘kavcÛ (ovce, koza)
a pfiípadnû i spárkatou zvûfií.
Endoparazitózy
Endoparazitózy zahrnují protozoární
onemocnûní, motoliãnatost, tasemniãnatost a stfievní a plicní ãervivost. Mezi
protozoárními onemocnûními má nejvût‰í v˘znam kokcidióza telat.
Odãervení se má provádût v zimovi‰ti, pfied vyhnáním na pastvu, aby
nedo‰lo k jejímu zamofiení. KaÏdému
odãervení stáda by mûlo pfiedcházet
koprologické vy‰etfiení. Za tímto úãelem
lze odebrat smûsn˘ vzorek trusu ve kterém je zastoupen ãerstv˘ trus 5–10 %
zvífiat dané kategorie. Trus odebíráme
nejlépe do speciálních uzavírateln˘ch
vzorkovnic (trusovek) a uchováváme
a transportujeme pfii teplotû 5 °C co nejdfiíve (do 24 hodin) do laboratofie.
Do programu prevence parazitóz
musí b˘t zahrnuto stfiídání pastvin.
V praxi to znamená, Ïe ãást (ideálnû
minimálnû tfietina) pastvin je nutné celoroãnû pouze sekat a nevyuÏívat
k pasení. UmoÏnûní pfiístupu ultrafialového záfiení aÏ na pÛdu a pfieru‰ení
v˘vojov˘ch cyklÛ geohelmintÛ (smykování, sekání nedopaskÛ) vede na pastvinû k úhynu larválních forem parazitÛ.
V následujícím roce je potom moÏné
povaÏovat pastvinu za „ãistou“ a mûla
by se vyuÏít k první pastvû stáda nebo
k pastvû stáda po odãervení.
S ohledem na zabránûní v˘voje rezistence parazitÛ na podávan˘ pfiípravek
je nezbytné pfii odãervování dodrÏet
dávkování léãiva. Dávka by mûla b˘t
spí‰e na horní hranici doporuãen˘ch
dávek, preparát by nemûl b˘t nikdy
poddávkován. VÏdy je nutné odãervit
skuteãnû v‰echna zvífiata ve stádû
(nesmí Ïádné utéci) a pfii stanovení
dávky je potfiebné zohlednit jejich
hmotnost.
Ektoparazitózy
Ektoparazitózy jsou onemocnûní
vyvolané ãlenovci. Jejich patogenní
pÛsobení u zvífiat se projevuje vût‰inou
onemocnûními kÛÏe, dále sáním krve
a jako pÛvodci alergick˘ch reakcí. Nepfiímé pÛsobení ãlenovcÛ jako znám˘ch
pfiena‰eãÛ více neÏ 50 virov˘ch, bakteriálních, protozoárních a helmintózních
infekcí.
Parazitózy vyvolané ãlenovci rozdûlujeme do dvou základních skupin a sice
na akarózy, jejichÏ pÛvodce fiadíme mezi
roztoãe a entomózy vyvolané hmyzem.
Z akaróz je nejzávaÏnûj‰ím onemocnûním svrab (pra‰ivina), koÏní onemocnûní
vyvolané zákoÏkami, z nichÏ u na‰eho
skotu cizopasí zástupci tfií rodÛ a sice Sarcoptes, Psoroptes a Chorioptes. Demodikóza (trudníkovitost) je onemocnûní roz‰ífiené celosvûtovû u vût‰iny savcÛ.
PÛvodcem je pro skot specifick˘ druh
Demodex bovis, vnikající hluboko do
chlupov˘ch folikulÛ a mazov˘ch Ïláz.
V˘znamn˘mi ektoparazity u skotu jsou
i v‰enky a v‰i, permanentní ektoparazité
s pfiísnou hostitelskou specifitou. Ve‰
telecí mûfií 2–3 mm, napadá telata s nejãastûj‰í lokalizací na krku, hrudníku,
51
bfii‰e, ve slabinách a vnitfiní stranû stehen,
ve‰ dobytãí dosahuje aÏ 4,5 mm napadá
star‰í skot. Lokalizuje se pfieváÏnû v okolí
báze rohÛ, oãí, mulce a na ocase.
Napadení skotu bodav˘m hmyzem
Muchniãkovití jsou drobné mu‰ky,
3–4 mm. Z poãetn˘ch druhÛ znám˘ch
z na‰eho území má nejvût‰í v˘znam
muchniãka zdobená. Krev sají pouze
samiãky, kromû skotu napadají i spárkatou zvûfi a pfiíleÏitostnû i ãlovûka.
Vût‰inou se vyvíjí dvû aÏ ãtyfii generace
do roka, v˘voj probíhá pouze v ãist˘ch
tekoucích vodách, vzhledem k tomu,
Ïe larvy jsou vysoce nároãné na kyslík.
Bezprostfiednû po nalíhnutí, které probíhá hromadnû (rojení) napadají hostitele, nejãastûji atakovan˘mi místy jsou
u‰ní boltce, oãní víãka, slabiny
a vemeno. Toxické produkty slinn˘ch
Ïláz, které vnikají do organismu pfii
sání do krve, ochrnují ãinnost d˘chacího centra, vyvolávají poruchy obûhu
krve a silné lokální reakce na vpich.
Zvífiata pfii napadení obvykle vyhledávají útoãi‰tû v lesních a kefiovit˘ch
porostech, pfiípadnû i ve vodních zdrojích. Masivní napadení mÛÏe mít
za následek onemocnûní s perakutním
prÛbûhem a následné hromadné
hynutí, které je v˘sledkem kombinovaného vlivu anafylaktické reakce, ztráty
krve a v dÛsledku hromadného vdechování muchniãek i tûÏkého edému plic.
NejdÛleÏitûj‰ím opatfiením pfii napadení je okamÏité ustájení skotu a symptomatická léãba zvífiat (infuze kalcia,
antialergika, prostfiedky posilující
srdeãní ãinnost). Chemoterapeutickou
ochranu stáda na dobu asi 2 aÏ 3 t˘dnÛ
52
zaji‰Èuje o‰etfiení (postfiik, om˘vání)
syntetick˘mi pyrethroidy z nichÏ
nejvy‰‰í insekticidní úãinnost má
cyfluthrin.
Ovádovití jsou dvoukfiídlé mouchy,
ãasto nápadnû pestfie zbarvené s velk˘ma oãima a ústním ústrojím tvofien˘m
mohutn˘m sosákem. Cizopasí pouze
samice, samci se Ïiví rostlinn˘mi ‰távami, kvûtním nektarem, pfiíp. i vytékající mízou ze stromÛ (ovádi mají pÛvod
v kvûtopasném hmyzu). V˘voj probíhá
ve vlhkém prostfiedí (okolí vodních
zdrojÛ). Celkem více neÏ 60 druhÛ z 10
rodÛ bylo jiÏ zji‰tûno na na‰em území.
Ovádi sv˘m bolestiv˘m vpichem ru‰í
zvífiata nejen na pastvû, ale i pfii odpoãinku, nikdy v‰ak nezalétávají do stájí.
ZpÛsobují znaãné ztráty krve, samiãka
vysaje aÏ 0,2 ml krve a sání se opakuje
kaÏdé tfii aÏ ãtyfii dny. U mlad˘ch kusÛ
na pastvû dochází postupnû k v˘raznému sniÏování hmotnostních pfiírÛstkÛ,
u dojnic mÛÏe pokles mléãné produkce
dosáhnout 15 aÏ 25 %. Ovádi mají dále
znaãn˘ v˘znam v pasivním i aktivním
pfienosu pÛvodcÛ infekãních a parazitárních onemocnûní. Ochrana pasoucích
se zvífiat je velmi obtíÏná, zejména pro
velk˘ akãní radius samic (aÏ nûkolik km)
a moÏnost stfiídání hostitelÛ (spárkatá
zvûfi). Pfiípadné chemoterapeutické o‰etfiení je v‰ak nutno provádût podobnû
jako u muchniãek opakovanû bûhem
pastevní sezóny.
Bodalkovití patfií do skupiny synbovinních a synantropních much, jsou
typiãtí hematofágové, sají obû pohlaví.
Kosmopolitnû roz‰ífien˘m druhem je
bodalka stájová vázaná na prostfiedí stájí
a lidsk˘ch obydlí a jejich bezprostfiední
okolí. Je podobná mou‰e domácí.
Samiãky kladou vajíãka pfiedev‰ím do
hnoje a cel˘ v˘voj pfies larvy a kukly
probûhne za optimálních podmínek jiÏ
asi za 12 dnÛ. Na pastvû napadají skot
pfiedev‰ím bodalka podhorská a bodalka
malá, jejichÏ v˘voj probíhá v ãerstv˘ch
v˘kalech. Bodalky ve stájích trvale zneklidÀují zvífiata, aktivní jsou bûhem dne
a v letním období. Na pastvinách se
bodalky vyskytují hlavnû na jafie a na
podzim, bodalka malá napadá zvífiata
i v noci. Pfii masivním v˘skytu mohou
zpÛsobovat znaãné ztráty na produkci
mléka (aÏ 20 %) a pfiírÛstkÛ (10–20 %)
u telat.
Typick˘m druhem, obtûÏujícím skot,
je i moucha dobytãí (Musca autumnalis), velikosti asi 4,5–6 mm, Ïivící se
oãními a nosními sekrety, pfiípadnû krví
z ran po napadení ovády. V prostfiedí
stájí, pfiíp. i na pastvinách se vyskytuje
i moucha domácí. Ústní ústrojí obou
tûchto much je lízavé, v˘voj probíhá
ve hnoji a rÛzn˘ch exkrementech, jejich
larvy jsou bûlavé barvy. V období
tepl˘ch letních dnÛ a pfii ‰patn˘ch
zoohygienick˘ch podmínkách mÛÏe
docházet k obrovskému namnoÏení
tûchto much a spolu s bodav˘mi mouchami vyvolávají tzv. „mu‰í kalamity“,
kdy mohou velmi nepfiíznivû ovlivÀovat
jak zdravotní stav (pfienos pÛvodcÛ prÛjmov˘ch onemocnûní, letní mastitidy,
protozoární cysty apod.), tak i uÏitkovost zvífiat.
Komárovití pfiedstavují velmi poãetnou ãeleì dvoukfiídl˘ch s pfiibliÏnû
2500 druhy, z nichÏ se u nás vyskytuje
více neÏ 50. Dosahují velikosti 3 aÏ
6 mm s v˘razn˘ sosákem. V˘voj komárÛ
probíhá na vhodn˘ch vodních nebo
zaplavovan˘ch plochách, zpravidla
3–5 generací do roka. Krev sají pouze
samiãky vût‰inou na ‰irokém spektru
hostitelÛ, jejich akãní radius je asi
300 m. Produkty slinn˘ch Ïláz vyvolávají svûdûní a v pfiípadech silného napadení mÛÏe docházet u mlad˘ch kusÛ
k projevÛm alergické reakce. Medicinsk˘ v˘znam komárÛ v‰ak tkví pfiedev‰ím
v pfienosu fiady patogenÛ virov˘ch, bakteriálních a pfiedev‰ím protozoárních jak
u zvífiat tak i u lidí. K ochranû skotu je
moÏno pouÏívat stejn˘ch prostfiedkÛ
jako u ostatních dvoukfiídl˘ch, omezení
populací komárÛ v líhni‰tích v blízkosti
chovÛ zvífiat je moÏno dosáhnout pouze
melioraãním zásahy.
Bzuãivkovití pfiedstavují rovnûÏ
poãetnou ãeleì dvoukfiídl˘ch, jejíÏ pfiíslu‰níci vyvolávají tzv. pravé myiáze,
vût‰ina druhÛ patfií mezi tzv. metalické
mouchy pro své kovovû lesklé zbarvení.
Samiãky kladou do ran, odûrek, pfiíp.
i pfiirozen˘ch otvorÛ tûlních vajíãka,
z nichÏ se jiÏ bûhem nûkolika hodin líhnou larvy, které sv˘mi proteolytick˘mi
enzymy rozpou‰tí napadenou tkáÀ,
postupnû vnikají do hloubky a Ïiví se
exudátem. Podle teploty prostfiedí
dozrávají bûhem jednoho aÏ dvou
t˘dnÛ, kuklí se v povrchov˘ch vrstvách
pÛdy a bûhem dvou aÏ tfiít˘denní metamorfózy se líhne imago. NejzávaÏnûj‰í
jsou myiázy koÏní, napadeny v‰ak
mohou b˘t rÛzné tûlesné orgány (myiáze
oãní, u‰ní, stfievní a urogenitálního system). Bzuãivky mají v‰ak znaãn˘
v˘znam i v pfienosu nákaz, zejména
pÛvodcÛ infekãních prÛjmÛ, cyst
a oocyst prvokÛ, vajíãek helmintÛ, pfiíp.
i botulotoxinu. Pfiedpokladem úspû‰ného tlumení myiází je vãasná diagnostika, která je závislá na prohlídce ran
a okolí pfiirozen˘ch tûlních otvorÛ
a individuálním mechanickém o‰etfiení
a odstraÀování larev. Vlastní léãebné
zákroky jsou tak velice nákladné
a ãasovû nároãné. Prevence pfienosu
nákaz závisí pfiedev‰ím v odstraÀování
líhni‰È bzuãivek.
PodkoÏní stfieãkovitost (hypodermóza) se fiadí mezi pravé myiáze, neboÈ
larvy stfieãkÛ bûhem svého v˘voje
migrují tûlem. PÛvodcem podkoÏní
stfieãkovitosti u na‰eho skotu je jedin˘
druh a sice stfieãek hovûzí (Hypoderma
bovis) velikosti od 13 do 16 mm. Na
skot nalétávají asi od poloviny ãervna
do konce srpna a kladou jednotlivû
bûlavá, oválná vajíãka o velikosti asi
1 mm na srst spodních krajin tûla (bfiicho, slabiny, konãetiny). Bûhem tfií aÏ
pûti dnÛ se líhnou larvy, které vnikají do
podkoÏí a dále putují v mezisvalové
pojivu podél nervov˘ch drah dorzálním
smûrem a postupnû vnikají do pátefiního
kanálu, kde se na del‰í dobu usazují.
Teprve v jarních mûsících pronikají do
podkoÏí ve hfibetní a bederní krajinû
a vytváfií zde postupnû se zvût‰ující
stfieãkové boule. V nich se dvakrát svlékají, dozrávají a asi po ‰esti aÏ deseti
t˘dnech pomocí enzymÛ doslova rozpou‰tûjí kÛÏi a vytváfií si otvor, kter˘m
vypadávají do vnûj‰ího prostfiedí a kuklí
se. Imaga se líhnou po 40 aÏ 60 dnech,
cel˘ v˘voj trvá jeden rok. Jako místa
shromaÏìování a páfiení si stfieãci vybírají vyv˘‰ená a dobfie oslunûná místa
v terénu. Akãní radius samic je asi aÏ 5
km, skot je velmi citliv˘ na vysokou
frekvenci jejich zvuku a pfii nalétávání
se pla‰í „stfieãkuje“, pfiiãemÏ samiãky
zpravidla trvale pronásledují pla‰ící se
stádo, nikdy v‰ak nezalétávají do uzavfien˘ch prostorÛ (stájí, pfiístfie‰kÛ). Dospûlí stfieãci mají zcela zakrnûlé ústní
ústrojí, bûhem Ïivota nepfiijímají Ïádnou potravu a postupnû tráví zásoby
nahromadûné v prÛbûhu larválního
v˘voje. Pfii migraci larev tûlem a v podkoÏí vznikají v dÛsledku zanesené bakteriální infekce lokální zánûty a hnisavé
procesy a mohou se vytvofiit i abscesy
s mohutn˘m edémem. V pátefiním
kanálu mÛÏe docházet k po‰kození
míchy s následn˘m váÏn˘m po‰kozením pohybového aparátu (parézy aÏ
paral˘zy). Otvory v kÛÏi se hojí jizvami,
které po koÏedûlném zpracování vypadávají a znehodnocují kÛÏi v místech,
kde je nejhodnotnûj‰í. Vliv na zdravotní
stav skotu se projevuje mnohostrannû,
poãínaje vyru‰ováním na pastvû, pfiíp.
i poraÀováním, pfii silném napadení
i celkov˘m onemocnûním. NejzávaÏnûj‰ím ekonomick˘m dopadem jsou
ztráty v dÛsledku ireverzibilního po‰kození kÛÏe a dále u krav na produkci
mléka (10 aÏ 25 %) a na pfiírÛstcích
u mladého skotu (10 aÏ 30 kg za pastevní sezónu). Hypodermóza byla
v posledních desetiletích minulého století na na‰em území témûfi zlikvidována, nicménû s importy masn˘ch plemen skotu (z Kanady a Francie) je opûtovnû diagnostikována pfiedev‰ím
v nûkter˘ch oblastech západních, stfiedních a severních âech a na severní
Moravû.
Úãinn˘mi prostfiedky pro léãbu podkoÏní stfieãkovitosti jsou makrocyklické
laktony, a sice jak k parenterální tak pfiedev‰ím k pour-on aplikaci v doporuãovan˘ch dávkách. Jejich úãinnost se
pohybuje v rozmezí 95 aÏ 100 %, nejvy‰‰í je na mladá v˘vojová stadia. V pfiípadech, kdy nejde uvedené prostfiedky
pouÏít (ochranné lhÛty pro maso
a mléko) a pfiedev‰ím jiÏ pfii v˘skytu
stfieãkov˘ch boulí je moÏno aplikovat
preparáty na bázi syntetick˘ch pyrethroidÛ (cyfluthrin, cypermethrin, tetramethrin), pfiíp. dimpylat. Aplikují se rovnûÏ
systémem pour-on po celé délce hfibetní
a bederní krajiny. Léãba podkoÏní stfieãkovitosti se v‰ak nesmí provádût od
zaãátku prosince do konce bfiezna
vzhledem k tomu, Ïe v této dobû se
larvy H. bovis mohou nacházet v pátefiním kanálu a v pfiípadû jejich hromadného usmrcení a rozpadu mÛÏe dojít
k irreversibilním zmûnám zejména
pohybového aparátu.
Tiplíci
Tiplíci jsou velcí nûkolik milimetrÛ, pfii
pfienosu virov˘ch onemocnûní skotu se
jich uplatÀuje pfiibliÏnû 30 druhÛ.
Samiãky tûchto druhÛ se musí pfied
nakladením vajíãek nasát krve. V˘voj tiplíkÛ trvá v prÛmûru dva aÏ ‰est t˘dnÛ, je
pfiím˘ a zahrnuje stádia: vajíãko, 3 larvální instary, kukla a dospûlec. Aktivnû
létají na vzdálenost 1–2 km, ov‰em
vzhledem ke své velikosti mohou b˘t
uná‰eni vûtrem aÏ nûkolik set kilometrÛ.
Katarální horeãka ovcí
Anglicky Blue Tongue Disease je
virové onemocnûní domácích a divoce
Ïijících pfieÏv˘kavcÛ. Onemocnûní je
zpÛsobeno virem Bluetongue virus
z ãeledi a je pfiená‰eno krevsajícím
hmyzem, tiplíky. Nákaza se projevuje
horeãkou, zánûty a otoky hlavy, víãek,
u‰í a v‰ech sliznic. Zejména na sliznici
dutiny ústní se objevují krváceniny
a vfiedy. âlovûk není k tomuto onemocnûní vnímav˘.
Schmallenberg virus – nová nákaza
skotu v Evropû
V Holandsku a Nûmecku byly v roce
2011 hlá‰eny pfiípady nové virové
nákazy, která byla popsána u skotu, ovcí
a koz. Virus vyvolává vysokou horeãku,
prÛjem, ztrátu kondice, v˘razné sníÏení
uÏitkovosti aÏ úhyny. U novorozen˘ch
mláìat byly popsány vrozené vady
a deformity. Virus je pfiená‰en pfiedev‰ím
vektory (pfiena‰eãi) a transplacentárnû.
Riziko pfienosu na ãlovûka je velice
nízké a nebylo zatím potvrzeno. Virus
byl izolován na bunûãn˘ch kulturách.
Na základû pfiedbûÏn˘ch informací je
tento virus blízce pfiíbuzn˘ s Akabane
viry. Virus byl pojmenován Schmallenberg virus, jelikoÏ infikovan˘ skot pocházel z hospodáfiství ve Schmallenberg
v Nûmecku. Akabane viry jsou pfiená‰eny pfiedev‰ím zástupci z ãeledi tiplíkÛ;
zástupci z ãeledi komárovití se mohou
uplatnit v pfienosu také, ale jejich role je
povaÏována za minoritní. Jejich pfiirozen˘ Ïivotní cyklus zahrnuje teplokrevné
obratlovce, ktefií mohou pÛsobit i jako
hostitelé a ‰ífií dál virus pfii migraci a pfiesunech. Infekce u tûchto hostitelÛ probíhá obvykle inaparentnû, aãkoliv se
u zvífiat vyvíjí virémie jako následek
pokousání ãlenovci. Lidé jsou povaÏováni za koncového hostitele
a v ‰ífiení viru nehrají Ïádnou roli.
Pokraãování ãlánku je pfiipravováno
do dal‰ího ãísla Zpravodaje âSCHMS
53
Zmûna turnusÛ testování plemenn˘ch b˘kÛ na OPB
Na základû poÏadavkÛ vût‰iny chovatelsk˘ch klubÛ grémium pfiedsedÛ rad plemenn˘ch knih na svém
posledním zasedání schválilo návrh roz‰ífiit poãet turnusÛ pfii testování plemenn˘ch b˘ãkÛ. Nov˘ systém,
kter˘ vejde v platnost pfií‰tí rok, poãítá s roz‰ífiením poãtu turnusÛ na celkem ãtyfii tak, aby první aukce byly
realizovány uÏ v prÛbûhu února. Hlavním smyslem této zmûny je pruÏnûj‰í reakce na poptávku po plemenn˘ch b˘cích, která je v tomto období pomûrnû silná. Nov˘ systém bude uplatÀován od nové sezóny,
pfiiãemÏ se dotkne uÏ i naskladnûní leto‰ního tfietího turnusu. UpozorÀujeme, Ïe poãet turnusÛ a termíny
se mûní pouze u odchoven plemenn˘ch b˘kÛ, v pfiípadû odchovu u chovatele platí i nadále v souãasn˘
systém! Pfiesn˘ pfiehled nov˘ch termínÛ naskladnûní, zahájení testÛ a data aukcí najdete v pfiiloÏen˘ch
tabulkách.
Zmûna III. turnusu 2012 na OPB
Dochází ke zmûnû data narození b˘ãkÛ, ktefií budou odchovávani na OPB a to pouze b˘ãci narození do
30. 9. 2011. Data narození u odchovu u chovatelÛ se nemûní.
OPB
Grygov
Benešov
Osík
Cunkov
Narození telat
1.
1.
1.
1.
7.
7.
7.
7.
2011
2011
2011
2011
–
–
–
–
30.
30.
30.
30.
9.
9.
9.
9.
Přípravné období
Začátek testu
Aukce
30. 4. 2012
30. 4. 2012
1. 5. 2012
2. 5. 2012
30. 5. 2012
30. 5. 2012
31. 5. 2012
1. 6. 2012
10/2012
10/2012
10/2012
10/2012
2011
2011
2011
2011
Turnusy naskladnûní na OPB v sezonû 2012–2013
Turnus
1.
2.
3.
4.
turnus
turnus
turnus
turnus
Narození telat
1. 10.
1. 1.
1. 4.
1. 7.
2011
2012
2012
2012
–
–
–
–
31.
31.
30.
30.
12. 2011
3. 2012
6. 2012
9. 2012
Přípravné období*
1. 9.
1. 11.
1. 1.
1. 4.
2012
2012
2013
2013
–
–
–
–
30.
30.
31.
30.
9. 2012
11. 2012
1. 2013
4. 2013
Test*
Aukce
1. 10. 2012 – 31. 1. 2013
1. 12. 2012 – 31. 3. 2013
1. 2. 2013 – 31. 5. 2013
1. 5. 2013 – 31. 8. 2013
2/2013
4–5/2013
6/2013
10/2013
* přesná data budou stanovena konkrétně pro jednotlivé OPB
Odchov u chovatele v sezonû 2012–2013 – zÛstává beze zmûny
Turnus
Datum narození býčků
Uzávěrka přihlášek
Datum vážení na konci
odchovu (+/– 7 dní)
Základní výběry
1. turnus
2. turnus
3. turnus
1. 11. 2011 – 31. 3. 2012
1. 4. 2012 – 30. 6. 2012
1. 7. 2012 – 31. 10. 2012
31. 12. 2012
28. 2. 2013
31. 5. 2013
31. 3. 2013
31. 5. 2013
30. 9. 2013
4–5/2013
6/2013
10/2013
Zhodnocení národního ozdravovacího programu
od IBR k 31. 12. 2011
K 31. 12. 2011 uplynulo V âeské republice ‰est rokÛ
od zahájení Národního ozdravovacího programu od
IBR. Za tuto dobu vzrostl poãet hospodáfiství, v nichÏ
byla eliminována infekce pÛvodcem IBR, na témûfi
65 %. Pro realizaci programu byla stanovena doba
7 rokÛ, tzn. do 31. 12. 2012. Ministerstvo zemûdûlství
na tuto dobu zajistilo finanãní pfiíspûvek státu. ChovatelÛm, ktefií chtûjí dokonãit ozdravování s pln˘m vyuÏitím
státního pfiíspûvku, zb˘vá jiÏ jen necel˘ rok. Chovatelé,
ktefií z váÏn˘ch dÛvodÛ nestihnou ozdravení dokonãit
nebo ti, ktefií v prÛbûhu NOP pfii‰li o status IBR prostého
nebo IBR ozdraveného hospodáfiství musí poãítat s tím,
Ïe ve‰keré dal‰í náklady na vakcinaãní dávky, nezbytnou laboratorní diagnostiku v prÛbûhu a v závûru ozdravování a na ãinnost soukromého veterinárního lékafie
budou muset hradit v˘hradnû ze sv˘ch finanãních prostfiedkÛ. Nutno pfiipomenout, Ïe Národní ozdravovací
program od IBR byl pfiijat jako povinn˘ pro v‰echny chovatele, jejichÏ stáda nebyla v den zahájení programu
prostá nákazy. Z toho vypl˘vá jedin˘ závûr, Ïe ozdravování v âR musí b˘t dovedeno do úspû‰ného konce, tzn.
v‰echna hospodáfiství s chovem skotu v âR budou prohlá‰ena za úfiednû prostá nákazy. DÛvod je nejen zdravotní, ale i obchodní. Trendem evropsk˘ch chovatelÛ
(nejen skotu) je ozdravovat od produkãních nákaz.
Na‰im chovatelÛm nezb˘vá, neÏ se tomuto trendu podfiídit. Pokud jde o IBR, jsou na‰i bezprostfiední sousedi
Rakousko a Bavorsko a zároveÀ nejvût‰í obchodní partnefii prostí. Zejména Rakousko dalo v závûru roku 2011
nûkter˘m na‰im chovatelÛm jasn˘ signál, Ïe zásilky,
které bude povaÏovat za rizikové nepfiijme.
Ve druhém pololetí 2011 byla spolková zemû Bavorsko prohlá‰ena evropskou Komisí za území úfiednû prosté IBR a zafiazena do pfiílohy ã. II rozhodnutí Komise
2004/558/ES. SRN se tím stala pro obchodní partnery se
skotem a zárodeãn˘mi produkty zemí s dvojí nákazovou
situací, coÏ je nutné pfii obchodu respektovat. SRN prosadila (vzhledem k dvojí nákazové situaci v zemi) doplnûní ãl. 3 v˘‰e uvedeného RK o nov˘ bod 4, kter˘ usnadÀuje obchod (dovoz) zástavového skotu urãeného
k v˘krmu do zemí uveden˘ch v pfiíloze II v˘‰e uvedeného RK, tedy do zemí oficiálnû prost˘ch IBR. Tímto
opatfiením mÛÏe b˘t do zemí prost˘ch IBR pfiemístûn
neinfikovan˘ a nevakcinovan˘ zástavov˘ skot (nikoli
urãen˘ k reprodukci), ale mÛÏe mít protilátky (v podstatû
jen kolostrální) po markerov˘ch vakcínách. Skot musí
pocházet z hospodáfiství, v nichÏ se nevyskytuje pÛvodce IBR, ve kter˘ch v‰ak jsou je‰tû chovány vakcinované matky. Podmínkou je, Ïe nab˘vající stát ãi region
musí s ustanovením ãl. 3, bodu 4 souhlasit a svÛj souhlas
oznámit evropské Komisi. Hospodáfiství, do nûhoÏ byl
zástavov˘ skot dle ãl. 3, bodu 4 pfiemístûn, musí jej
vy‰etfiit (ELISA, gE ELISA testy) a zaruãit, Ïe zvífiata po
dokrmení budou pfiemístûna v˘hradnû na jatky. Obchod
z âR do Bavorska se v duchu ustanovení nového bodu 4
jiÏ uskuteãÀuje. SZ Bavorsko pro tento úãel vydala pfiedti‰tûné formuláfie, obsahující v‰echny podmínky
obchodu.
K v˘raznûj‰ímu nárÛstu IBR ozdraven˘ch stád by mûlo
dojít v závûru roku 2012, neboÈ fiada chovatelÛ má schválené ozdravovací plány s ukonãením do 31. 12. 2012.
V˘voj nákazové situace v prÛbûhu NOP IBR:
Stav k datu
% prostých/
/ozdravených
hospodářství
nárůst v % od
předchozího
období
31. 12. 2005
31. 12. 2006
31. 12. 2007
31. 12. 2008
31. 12. 2009
31. 12. 2010
31. 12. 2011
19,02
29,82
47,99
57,32
59,90
62,71
64,98
–
10,80
18,17
9,33
2,58
2,81
2,27
Individuální sledování hospodáfiství, v nichÏ probíhá
ozdravování
V lednu 2011 bylo zahájeno individuální sledování
hospodáfiství, která dokonãují ozdravování. Pro tento
úãel KVS pofiídily nové seznamy v‰ech hospodáfiství,
v nichÏ jsou chována sérologicky pozitivní (infikovaná)
zvífiata. AÏ do ukonãení NOP od IBR budou tato hospodáfiství ve ãtvrtletních intervalech individuálnû sledována
zejména z pohledu úbytku poãtu pozitivních zvífiat.
V roce 2011 ubylo ze seznamu hospodáfiství chovajících
IBR pozitivní zvífiata celkem 222 hospodáfiství. Jedná se
o hospodáfiství, která dokonãila ozdravování vãetnû
závûreãn˘ch vy‰etfiení, nebo o hospodáfiství, která jsou
v ãasovém intervalu mezi prvním a druh˘m závûreãn˘m
vy‰etfiením. Je také moÏné, Ïe nûkterá hospodáfiství
z uvedeného poãtu skonãila s chovem skotu a zvífiata
pfiemístila na jatky ãi jinému chovateli. Naproti tomu ve
stejném období pfiibylo celkem 37 hospodáfiství s IBR
pozitivním skotem, coÏ je nepfiíznivé. Nejvíce tûchto
hospodáfiství je v Jihoãeském kraji, celkem 13. DÛvodem
je, Ïe v nûkter˘ch stádech byla pfii namátkov˘ch vy‰etfieních (vesmûs u star‰ích krav) prokázána pozitivní zvífiata,
která dosud nebyla jako pozitivní administrativnû
vedena. âást pfiípadÛ z tohoto poãtu nastala u drobn˘ch
chovatelÛ v dÛsledku zavleãení infekce.
Zavedení individuálního sledování poklesu sérologicky pozitivního skotu v hospodáfistvích, která dokonãují ozdravování umoÏnilo nahlédnout, ve kter˘ch vûkov˘ch kategoriích se pozitivní zvífiata vyskytují. Zb˘vající
sérologicky pozitivní (infikovaná) zvífiata jsou kumulována pfiedev‰ím v kategoriích ‰estilet˘ch a star‰ích krav,
v men‰ím rozsahu u pûti aÏ ‰estilet˘ch krav. Toto obecnû
koresponduje s délkou realizace NOP od IBR u nás
a odpovídá i pfiedpokladÛm a v˘sledkÛm opakované
imunizace stád. Nepfiíznivé je, Ïe 1557 infikovan˘ch
kusÛ se nachází v kategorii tfií aÏ pûtilet˘ch (mlad˘ch)
krav. V˘skyt infikovaného skotu u prvotelek, pfiípadnû
mladého skotu a telat je ojedinûl˘. Pozitivní v˘skyt
11 infikovan˘ch kusÛ u telat do 6 mûsícÛ stáfií vznikl
pravdûpodobnû chybou pfii zápisu do klienta. Infikovan˘
skot ve vûkovém rozmezí 7 aÏ 60 mûsícÛ stáfií se
nachází vesmûs v hospodáfistvích, kter˘m byl v letech
2008–2011 odejmut status prostého nebo ozdraveného
hospodáfiství, v˘jimeãnû ve stádech, která zahájila
ozdravování vãas tzn. poãátkem roku 2006.
Ozdravování ve v˘krmov˘ch stájích skotu
V ãervnu 2011 byla vydána ve Vûstníku MZe dopl-
nûná verze Národního ozdravovacího programu od IBR
o ãlánek 8 a), kter˘ upfiesÀuje postup ozdravování ve
v˘krmov˘ch stájích skotu. Jedná se o v˘krmové stáje
v˘hradnû specializované na v˘krm, to znamená ty, které
provoznû ani prostorovû nekomunikují se zvífiaty
základního stáda. V âR je takov˘chto v˘krmen pomûrnû
velk˘ poãet, celkem 3639, ale je v nich chováno pouze
68 454 ks skotu. Na jednu v˘krmnu pfiipadá necel˘ch
19 ks skotu. Na druhé stranû jsou v této skupinû i nejvût‰í specializované v˘krmny, které nakupují zástavov˘
skot i z více krajÛ. Vût‰í ãást v˘krmu skotu je chována
v hospodáfistvích buì samostatn˘ch nebo tûch, které
provoznû nebo prostorovû komunikují se skotem základního stáda. V tûchto v˘krmnách je chováno celkem
218 866 ks skotu. Tyto stáje v‰ak jiÏ ozdravují od roku
2006. Ozdravování v roce 2011 bylo zahájeno v men‰í
skupinû prostorovû i provoznû oddûlen˘ch v˘krmov˘ch
hospodáfiství.
S ohledem na finanãní ãástku, kterou bylo moÏné
pro v˘krmové stáje vyãlenit, bylo rozhodnuto zaãít
s ozdravováním v hospodáfistvích, která vykrmují více
neÏ 10 ks skotu. Ve stájích drobn˘ch v˘krmcÛ (1–10 ks)
lze oãekávat lep‰í nákazovou situaci a pokud zde
budou prokázána pozitivní zvífiata, lze s chovatelem
dohodnout jednorázov˘ nebo postupn˘ radikální zpÛsob ozdravení s tím, Ïe po odsunu posledního zvífiete
na jatky se provede mechanická oãista, desinfekce
a naskladnûní nového zástavu z ozdraven˘ch nebo
prost˘ch hospodáfiství. Je také moÏné po mechanickém
vyãi‰tûní ponechat stáj po dobu 2–3 mûsícÛ prázdnou
a poté naskladnit zástavem z nákazovû nerizikov˘ch
stád.
Hospodáfiství s v˘krmem chovající více neÏ 10 ks
skotu bylo v âR k 7. 2. 2012 celkem 652. V nich bylo
provedeno vstupní sérologické vy‰etfiení. Podle rozhodnutí KVS (zejména v kraji Vysoãina a PlzeÀ nebylo provedeno vy‰etfiení v hospodáfistvích dlouhodobû naskladÀovan˘ch v˘hradnû (jiÏ v dobû pfied zahájením NOP od
IBR) z prost˘ch stád. Tato hospodáfiství jsou jako IBR prostá jiÏ vedena.
Z vy‰etfien˘ch hospodáfiství byla infikovaná zvífiata
prokázána v 71 hospodáfistvích, tj. ve 12,6 %. To je
pfiízniv˘ v˘sledek. Podle oãekávání bylo nejvíce pozitivních zvífiat prokázáno v hospodáfistvích s nejvût‰í
kapacitou, do kter˘ch je soustfieìován zástav z velké
oblasti a nákazovû rÛznorodé situace.
Postup v závûru ozdravování
V souãasné dobû se intenzivnû jedná o tom, jak bude
ozdravovací program pokraãovat u chovatelÛ, ktefií do
konce leto‰ního roku ozdravení sv˘ch hospodáfiství
nestihnou. V dobû uzávûrky tohoto zpravodaje v‰ak
je‰tû nebylo pfiijato koneãné stanovisko. Nicménû jedno
je jasné jiÏ nyní – chovatelÛm, ktefií nestihnou ukonãit
ozdravování do 31. 12. 2012, bude umoÏnûno pfiipou‰tûní sérologicky pozitivních (infikovan˘ch) zvífiat do
30. 9. 2012. O datu vyfiazení tûchto samic ze stáda se
vede je‰tû diskuze. O v˘sledcích vás budeme informovat
na na‰ich webov˘ch stránkách.
Zdroj: Státní veterinární správa âR
55
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012
I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011 na OPB a OCH
56
Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2012
I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2010 – 31. 3. 2011 na OPB a OCH
* zaãátky ZV u chovatelÛ jsou orientaãní, zmûna termínÛ vyhrazena
II. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2011 – 30. 6. 2011 na OPB
Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazu
www.cschms.cz (sekce odchovny PB).
Kompletní termíny v˘bûrÛ, vãetnû odchovu u chovatelÛ, budou zvefiejnûny na webov˘ch stránkách
svazu po skonãení uzávûrek pro pfiihlá‰ení b˘kÛ k domácímu odchovu.
AA – Aberdeen Angus
BA – Blonde d’Aquitaine
BM – Belgické modrobílé
GA – Galloway
GS – Gasconne
HE – Hereford
CH – Charolais
LI – Limousine
MS – Masn˘ simentál
PI – Piemontese
SA – Salers
SS – Shorthorn
UU – Aubrac
WA – Wagyu
57
BoloÀsk˘ gulá‰
Česnek, oregáno a olivy. Tak chutná Itálie. Tak chutná kraj na jihozápad od Benátek
a severozápadně od San Marina, tak chutná město Bologna. Tak může chutnat i vaše
kuchyně.
Budeme potřebovat:
• 600 g hovězí kližky
• 2 velké cibule
• 2 mrkve
• 2 stroužky česneku
• 50 g odpeckovaných zelených oliv a stejné
množství odpeckovaných černých oliv
• 2 oloupaná rajská jablka
• 3 lžíce rajského protlaku
• 2 lžičky oregána (nejlépe čerstvé zelené)
• 3 lžíce oleje (olivového, jak jinak v Itálii)
• 2 dcl červeného vína
• 1 dcl smetany
• vývar, sůl, pepř
Jako příloha:
• těstoviny
• dle vlastních chutí a možností
Postup:
Maso nakrájíme na kostky, osolíme, opepříme a na rozpáleném oleji osmažíme. Když kostičky mají
kůrčičku, vyjmeme je a namísto nich vložíme jemně nakrájenou cibuli a na nudličky nakrájenou mrkev.
Osmažíme, až je cibule zlatavá. Maso vrátíme zpět, přidáme rozetřený česnek, podlijeme vínem
a vývarem, přidáme rajčata, rajčatový protlak a olivy a dusíme, až je maso měkké. Přidáme oregáno
a smetanu a krátce povaříme.
âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU
Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1
TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected]
WWW.CSCHMS.CZ

âESKÉHO SVAZU CHOVATELŇ MASNÉHO SKOTU

Transkript

Podobné dokumenty

122.08.1209_Torro_Jumbo_cz.qxd:alpin_150 01 0104

08 Torro_Jumbo_cz.qxd:alpin_150 01 0104

Dűkansk˘ kostel sv. Jakuba Star‰ího a jezdecká socha sv