1. Divnej jekot po lesích se prohání, až v žilách tuhne krev a zuby

1. Divnej jekot po lesích se prohání, až v žilách tuhne krev a zuby

Hejkal
Wabi Daněk
Ami
1. Divnej jekot po lesích se prohání,
Dmi
Ami
F
E
až v žilách tuhne krev a zuby cvakaj' SOS,
Ami
utichá až u potoka pod strání,
Dmi
Ami
E
Ami
jó, takovýhle řvaní by nesnes' ani pes.
Dmi
Ami
Dmi
Ami
Žhavý rudý oči a drápy krvavý,
F
E
kosti chřestěj' v rytmu kastanět,
Dmi
Ami
Dmi
Ami
strašidelný vytí a skřeky chraplavý,
F
E Ami
tak to je hejkal, na to vemte jed.
C
F
C
R: U nás hej, hej, hejkal straší v lese,
D7
G
jen ten, kdo něco snese, tam může v noci jít,
C
F
C
jeho hej, hej, hejkání se nese,
F
C
F
C
každej se strachy třese, k ohni nesesedneme se,
F
C
G
C
E
neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt.
2. Kdo z vás tady na hejkaly nevěří,
ten může u nás přespat, až se zastaví,
nevystrčí špičku nosu ze dveří
a bude jásat, že se dožil rána ve zdraví.
Jenom kalný oči a rysy ztrhané,
kalhoty si bude muset prát,
a děs a hrůza v hlase, jó, to mu zůstane,
až koktavě bude povídat, že:
F
C
G
C
R: + neboť za boudou v lese zase hejkal začal výt, hej!
9
Jasný jak facka
Hop Trop
Emi
D
C
1. Tak už to vře a chlapi vostrý jsou jak meče
G
D
G
a že maj' vztek, tak pijou, co jen trochu teče,
D
Ami
H7
na lodi jak by měla přijít velká bouře,
Emi
D
C
Emi
to, co se děje, skoro podobá se vzpouře.
2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.
Emi
G
D
R: Jasný jak facka, země je placka
Ami
G
a kolem dokola jen oceán,
Emi
A
do tisíc láter, tvrdil to páter,
C
F D
a to je víc než kapitán,
G
D
ten když si nahne, hned ho to táhne
Ami
G
pořád na západ do Indie,
Emi
A
po zlatě prahne, skončí na ráhně
C
G
a dýl než tejden nepřežije.
3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
R:
10
Kláda
Hop Trop
Hmi
1. Celý roky prachy jsem si skládal,
D
A
Hmi
nikdy svýho floka nepropil,
vod lopaty měl vohnutý záda,
D
A
Hmi
paty od baráku jsem neodlepil,
A
Hmi
nikdo neví, do čeho se někdy zamotá,
D
A
Hmi
tohle já už dávno pochopil.
2. Taky kdysi vydělat jsem toužil,
brácha řek' mi, že by se mnou šel,
tak jsem háky, lana, klíny koupil,
a sekyru jsme svoji každej doma měl,
a plány veliký, jak fajn budem se mít,
nikdo z nás pro holku nebrečel.
G
D
Emi
Hmi
A
Hmi
R: Duní kláda korytem, bacha dej, hej, bacha dej,
G
D
Emi
F#
s tou si, bráško, netykej, netykej!
3. Dřevo dostat k pile, kde ho koupí,
není těžký, vždyť jsme fikaný,
ten rok bylo jaro ale skoupý,
a teď jsme na dně my i vory svázaný,
a k tomu můžem říct jen, že nemáme nic,
jen kus práce nedodělaný.
R:
11
Louisiana
Hop Trop
Emi
1. Ten, kdo by jednou chtěl bejt vopravdickej chlap
G
D
Emi
a na šífu křížit svět ho neleká,
teď příležitost má a stačí, aby se jí drap',
G
D
Emi
ať na tu chvíli dlouho nečeká.
Emi
G
D
G
D
G
D
A Emi
R: Louisiana, Louisiana zná už dálky modravý,
G D
G
D
G
D
bílá Louisiana, jako víra pevná loď,
Emi
D
Emi
podepiš a s náma pojď, taky hned si z bečky nahni na zdraví.
2. Jó, tady každej z nás má ruku k ruce blíž,
když to musí bejt, i do vohně ji dá,
proti nám je pracháč i kostelní myš,
nám stačí dejchat volně akorát.
R:
3. Až budem někde dál, kde není vidět zem,
dvě hnáty křížem vzhůru vyletí,
zas bude Černej Jack smát se nad mořem,
co je hrobem jeho obětí.
R:
8
Zachraňte koně
Kamelot
Emi
Ami7
Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli,
C
D
G D H7
věř mi, koně pláčou, povídám,
Emi
Ami7
to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly
C
H7
Emi
hejna kohoutů, a bůhví kam.
G
Hmi
C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
G
Hmi
C
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
Ami
C
než přišla chvíle, kdy hřívy bílé
Ami
H7 (D7)
pročesal plamen, spálil na troud.
Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá,
klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče, oči přivírá.
G
Hmi
C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
G
Hmi
C
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
G
Hmi
C
zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
Emi
zachraňte koně ...
7
Amazonka
Hop Trop
A
1. Byly krásný naše plány,
C#mi
byla jsi můj celej svět,
Hmi
A
čas je vzal a nechal rány,
Hmi
E
starší jsme jen o pár let.
2. Tenkrát byly děti malý,
ale život utíká,
už na "táto" slyší jinej,
i když si tak neříká.
A
R: Nebe modrý zrcadlí se
F#7
Hmi
v řece, která všechno ví,
A
stejnou barvu jako měly
Hmi
E
tvoje oči džínový.
3. Kluci tenkrát, co tě znali,
všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali,
a já hrdě přisvědčil.
4. Tvoje strachy, že ti mládí
pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo
"Amazonka" neříká.
R:
5. Zlatý kráse cingrlátek,
jak sis časem myslela,
vadil možná trampskej šátek,
nosit dáls' ho nechtěla.
R: Teď jsi víla z paneláku,
samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla
pořád stejná, přísahám,
Hmi
A
pořád stejná, přísahám.
12
Jdou po mě jdou
Jaromír Nohavica
1. Býval jsem chudý jak kostelní myš, na půdě půdy jsem míval
svou skrýš,
[: pak jednou v létě řek' jsem si: ať, svět fackuje tě, a tak mu to
vrať.:]
2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám, zámek jde lehce a
adresu znám,
[: zlato jak zlato, dolar či frank, tak jsem šel na to do National
Bank. :]
R: Jdou po mně, jdou, jdou, jdou, na každém rohu mají fotku mou,
kdyby mě chytli, jó, byl by ring, tma jako v pytli je v celách
Sing-sing.
3. Ve státě Iowa byl od poldů klid, chudičká vdova mi nabídla byt,
[: jó, byla to kráska, já měl peníze, tak začla láska jak z televize. :]
4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost, tobě došlo zlato, mně
trpělivost,
[: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš," tak jsem na cestě a
chudý jak veš. :]
R:
5. Klenotník Smith mi do očí lhal, dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
[: a pak jsem vzal nohy na ramena, ten, kdo nemá vlohy, nic
neznamená. :]
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen, pípu jsem utáh' a straním se
žen,
[: jó, kladou mi pasti a do pastí špek, já na ně mastím, jen ať mají
vztek. :]
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou, na nočních stolcích mají fotku mou, kdyby mě klofly, jó, byl by ring, být pod
pantoflí je hůř než v Sing-sing.
13
Toulavý boty
Poupata
G D Emi Hmi C Ami D
G
D
Emi
Hmi
1. Každý den dál a dál, vprostřed cesty jako král
C
Ami
D
chodil tulák, boty starý na nohou,
Emi
C
ať byl déšť, ať byl déšť nebo mráz, nebo mráz,
D
G
chodil po těch cestách zas,
Ami
Hmi
D
cílem byl mu obzor střetlý s oblohou.
Emi
C
D
G
R: Jeho jméno bylo známý, byl prý přítel mojí mámy,
Ami
Hmi
C
D
a když hrál a zpíval, hlas byl slyšet na několik mil,
Emi
C
D
G
když byl s námi, jen se smál, se mnou si na tuláka hrál,
Ami
Hmi
D
já bych dal, co mám, za vrácení těch chvil.
2. V jeden krásný letní čas přijít domů měl k nám zas,
avšak celé léto nikdo nepřišel,
a pak pošťák, a pak pošťák přijel k nám, přijel k nám,
černý dopis předal nám,
a v něm bylo psáno: já rád jsem vás měl.
R:
3. Máma s pláčem řekla mi: už nepřijde za námi,
byl to otec tvůj a hodně rád tě měl,
od tý doby, od tý doby touhu mám, touhu mám
po horách se toulat sám,
boty toulavý jak táta mít bych chtěl.
R:
G D Emi Hmi C Ami D G
Říkal mi brácho
Hop Trop
C
F
Ami
1. Slunce rozpálilo střechy kodrcáku,
Emi
G
špinavej plech nám záda hřál,
C
F
Ami
kolejí spojky počítaly kola vlaku,
G
D
G
jelo se dál, vagón to vodkejval.
2. V kapse jenom tupej zavírák a lžíci,
nic, vo co člověk by se bál,
nikdy jsme nebyli vážení cestujícín
co znamenaj' pro dráhu kapitál.
Ami
Emi
R: Říkal mi brácho, a já měl ho proto rád,
Gmi
C
a naše jména byly zkrátka vedlejší,
Ami
Emi
oba jsme měli víc, než moh' by si kdo přát:
Gmi
G
společný nebe, dny a cesty včerejší.
3. Až zas jeho vlasy větrem rozevlátý
poznám na dálku za tratí,
přečtu si na zarostlý tváři rozesmátý,
že dobrej chlap se prostě neztratí.
R:
Dmi
G
C
4. = 3. + že dobrej chlap se prostě neztratí ...
6
Lachtani
Jaromír Nohavica
C
F
R: [: Lach, lach,
C
C
Ami
G
C
lach, lach. :]
F
C
1. Jedna lachtaní rodina
Ami
G
C
rozhodla se, že si vyjde do kina,
F
C
jeli lodí, metrem, vlakem a pak tramvají
Ami
G
C
a teď u kina Vesmír lachtají,
G
C
lachtaní úspory dali dohromady,
G
C
G
koupili si lístky do první řady,
C
F
C
táta lachtan řekl:"Nebudem třít bídu"
Ami
G
C
a pro každého koupil pytlík arašidů, ó.
R:
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo,
co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů, ó.
R:
3. Tátu lachtana zlost popadla
a hned i vyskočil ze sedadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med,
doma zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.
R:
C
F
C
4. Tahle lachtaní rodina
Ami
G
C
od té doby nechodí už do kina, lach, lach.
5
Zajíci
Jaromír Nohavica
G
C
G
1. Podzimní bílá mlha válí se po mechu,
C
D
G
myslivci vstali už ráno,
G
C
G
zajíci vylezli a nechce se jim z pelechu,
C
D
G
neboť se chtějí dožít vánoc.
G
D
R: Vzduchem zní fanfára - tramtarararara,
C
G
po poli kráčejí střelci,
D
C
G
[: já se svou kytarou zpívám písničku prastarou
C
D
G
G D C G (G C G Ami D G)
o tom, že malí budou velcí. :]
2. Zajíci naposledy potřesou si tlapkama
a potom obléknou dresy,
začíná specielní slalom mezi brokama
na trati pole-louky-lesy.
R:
3. Už volá hlavní zajíc:"Pravda vítězí,
nohy jsou naše hlavní zbraně,
až to tu skončí, sraz je v sedm večer na mezi,
a teď, zajíci, hurá na ně!"
Ami
D
G
R: + že malí budou jednou velcí ...
14
Rána v trávě
Žalman
Ami
G
Ami
G
R: Každý ráno boty zouval, orosil si nohy v trávě,
Ami
G
Ami
Emi
Ami
že se lidi mají rádi, doufal, a procitli právě.
Ami
G
Ami
G
Každy ráno dlouze zíval, utřel čelo do rukávu,
Ami
G
Ami
Emi
Ami
a při chůzi tělem sem-tam kýval, před sebou sta sáhů.
C
G
F
C
1. Poznal Moravěnku krásnou
Ami
G
C
a vínečko ze zlata,
G
F
C
v Čechách slávu muzikantů
Ami
Emi
Ami
umazanou od bláta.
R:
2. Toužil najít studánečku
a do ní se podívat,
by mu řekla: proč, holečku,
musíš světem chodívat.
3. Studánečka promluvila:
to ses' musel nachodit,
abych já ti pravdu řekla,
měl ses' jindy narodit.
Ami
Emi
Ami
R: + [: před sebou sta sáhů ... :]
15
Jdem zpátky do lesů
Žalman
Ami7
D7
G
C G
1.Sedím na kolejích, které nikam nevedou,
Ami7
D7
G
koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou.
Ami7
D7
G
Emi
Mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, ó,
Ami7
D7
G
D7
jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu.
G
Emi
Ami7
R. Z ráje, my vyhnaní z ráje, kde není už místa,
C
G
D7
prej něco se chystá, ó,
G
Emi
z ráje nablýskaných plesů,
Ami7
C
G
D7
jdem zpátky do lesů za nějaký čas.
2.Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe,
málo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe.
Šel jsi vlastní cestou, a to se dneska nenosí,
i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí.
R. Z ráje, ...
3.Už tě vidím z dálky, jak máváš na mne korunou,
jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou.
Zabalíme všecky, co si dávaj rande za branou,
v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou.
R. Z ráje, ...
4
V bufetu
Karel Plíhal
C
G/H
1. Jen nechte trpaslíka Ondřeje,
Ami
Emi
jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
Ami
F
C
Emi7
A7
ať se, chudák malej, taky jednou poměje,
D7
G
všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.
2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,
v tomhletom mám už trochu školu,
když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,
vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.
F
G
C
Ami
R: Srdce má rozervané na hadry
Dmi
E
Ami
pro jednu trpaslici ze sádry,
G#7
C
A7
byla tak krásná, až se věřit nechtělo,
D7
G
jako by ji uplácal sám Michelangelo,
F
G
C
Ami
nosil jí rybízové korálky,
Dmi
E
Ami
koukala nepřítomně do dálky,
G#7
C
A7
tak velkou láskou ji, chudák, zahrnul,
D7
G
že by se i kámen nad ním ustrnul,
C
ale sádra ne.
3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,
jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,
všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.
4. Ať jsme velký nebo maličký,
na jedný lodi všichni plujem,
koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,
než končit s životem, je lepší dostat průjem.
R:
3
Nosorožec
Karel Plíhal
Ami
Dmi
Ami
1. Přivedl jsem domů Božce nádhernýho nosorožce,
Dmi
Ami
D#dim
E7
originál tlustokožce, koupil jsem ho v hospodě.
Ami
Dmi
Ami
Za dva rumy a dvě vodky připadal mi velmi krotký,
Dmi
Ami
E7
Ami
pošlapal mi polobotky, ale jinak v pohodě.
Dmi
Ami
E7
Ami
Vznikly menší potíže při nástupu do zdviže,
Dmi
Ami
D#dim
E7
při výstupu ze zdviže už nám to šlo lehce.
Ami
Dmi
Ami
Vznikly větší potíže, když Božena v negližé,
Dmi
Ami
D#dim(E7)
E7(Ami)
když Božena v negližé řvala, že ho nechce.
2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce,
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.
Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.
Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly.
Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.
Ami
Dmi
Ami
3. Tak tu sedím se sousedem, s nosorožcem a s medvědem,
Dmi
Ami
E7
Ami
nadáváme jako jeden na ty naše slepice.
16
Barevnej svět
Nezmaři
G
Hmi
C
G
R: Tak se kolem dívej a pojď kousek blíž,
C
G
Emi
A
D
že se tady dějou věci, to se podivíš,
G
Hmi
C
G
no tak už se koukej, barev je čím dál víc,
C
G
Emi
A
D
G D(D,D,-)
modrá louka, žlutá voda, slunce zelený.
G
Hmi
C
G
1. To si jednou malej kluk sám s barvama hrál,
C
G
Emi
A
D
pustil uzdu fantazii, po zdi maloval,
G
Hmi
C
G
pokoj měl hned nebe a u okna stál strom,
C
G
Emi
A
D
G D
na něm ptáci fialoví, jak je viděl on.
R:
2. Svět barvama hýřil, jiný brejle měl
a na tý svý modrý louce spousty kytek chtěl,
nechyběl mu motýl, co módní proužky má,
žlutej potok podél stěny jak šála hřejivá.
R:
3. Kluk se jenom díval, velkou radost měl
a, když přišla máma domů, pochlubit se chtěl,
neřek' ani slůvko a za ruku ji vzal,
ten svůj poklad pohádkovej hned jí ukázal.
R:
17
Pražce
Pavel Dobeš
A
1. Házím tornu na svý záda, feldflašku a sumky,
E7
navštívím dnes kamaráda z železniční průmky.
A
R1: Vždyť je jaro, zapni si kšandy,
E7
A
pozdravuj vlaštovky a, muziko, ty hraj.
2. Vystupuji z vlaku, který mizí v dálce,
stojím v České Třebové a všude kolem pražce.
R1:
3. Pohostil mě slivovicí, představil mě Mařce,
posadil mě na lavici z dubového pražce.
R1:
4. Provedl mě domem - nikde kousek zdiva,
všude samej pražec, jen Máňa byla živá.
R2: To je to jaro, zapni si kšandy,
pozdravuj vlaštovky a, muziko, ty hraj.
5. Plakáty nás informují:"Přijď pracovat k dráze,
pakliže ti vyhovují rychlost, šmír a saze."
R1:
6. A jestliže jsi labužník a přes kapsu se praštíš,
upečeš i krávu na železničních pražcích.
R1:
7. A naučíš se skákat tak, jak to umí vrabec,
když na nohu si pustíš železniční pražec.
R1:
8. Když má děvče z Třebové rádo svého chlapce,
posílá mu na vojnu železniční pražce.
R1:
9. A když děti zlobí, tak hned je doma mazec,
Děda Mráz jim nepřinese ani jeden pražec.
R1:
10. Před děvčaty z Třebové chlubil jsem se silou,
pozvedl jsem pražec, načež odvezli mě s kýlou.
R1:
11. Pamatuji pouze ještě operační sál,
pak praštili mě pražcem a já jsem tvrdě spal.
R3: A bylo jaro, zapni si kšandy,
lítaly vlaštovky a zelenal se háj.
2
Prodavač limonád
D
Em
Jen řekněte mi, co vás bolí, když kolem vládne veselí
A
G
D
u kulatých stolů šťouchají se spolu jako děti dospělí.
D
Em
Já v čele stánků pruhovaných stojím jako generál,
A
C
D
sortiment se pyšní: z broskví, jahod, višní elixír jsem udělal.
Em
R: Jsem jenom prodavačem limonád
A
D
a skrze bublinky se na svět koukám
Hm
Em
uhasím vaši žízeň mile rád
G
D
A
D
A
poutavě zavolám: Pojďte si dát, stojí halířů pár
D
G
D
G
D
limonáda kvalitní, limonáda kvalitní.
Moje činy lidumilné historie oslaví,
na děti mých dětí z knížek bude hledět
můj obličej hloubavý.
A z kelímků papírových mi pyramidu postaví
statisíce lidí, bohatí i chudí, připijou mi na zdraví.
R: Jsem jenom …
18
Amnestie
C
Ami
G
1. Vnikl mi do bytu orangutan,
C
Ami
G
ukrad' mi vařič na propanbutan,
Gmi6
Gdim
Dmi
Fmi
čeho se člověk dnes nedožije,
Cmaj7
Fmaj7
Cmaj7
Fmaj7
v ZOO je od rána amnestie.
2. Koukám, jak v prádelním koši lama
probírá se mýma košilama,
na WC mýval si pracky myje,
v ZOO je od rána amnestie.
3. V kuchyni huláká chameleon,
že kávu pro všechny namele on,
tapíři ničí tapiserie,
v ZOO je od rána amnestie.
4. Je celkem zbytečné zamykat se,
když letí sem zubr jak kamikadze,
tohohle zas někdo zneužije,
že v ZOO je od rána amnestie.
5. Piraně ve vaně z tety Majky
robia si narýchlo piraňajky,
budou z ní rodinné relikvie,
v ZOO je od rána amnestie.
7. V ložnici válí se osm šelem
propuštěných spolu s ředitelem,
on kňučí a žadoní o prémie,
v ZOO je od rána amnestie.
6. S panterem v zádech a v ostrým sprintu
nějak jsem zapomněl na pointu,
abych vás nezklamal, tak tady je:
v ZOO je od rána amnestie.
19
Obsah:
Amazonka
Amnestie
Barevnej svět
Hejkal
Jasný jak facka
Jdem zpátky do lesů
Jdou po mě jdou
Kláda
Lachtani
Louisiana
Nosorožec
Pražce
Prodavač limonád
Rána v trávě
Říkal mi brácho
Toulavý boty
V bufetu
Zachraňte koně
Zajíci
12
19
2
9
10
3
13
11
14
8
17
1
18
4
5
6
16
7
15