Řešení práce - Studijní informační systém
Transkript
Řešení práce - Studijní informační systém
POLICEJNÍ AKADEMIE ČESKÉ REPUBLIKY V PRAZE Kriminalistické problémy při identifikaci osob a věcí v případech hromadných nehod – využití DVI (Disaster Victim Identification) týmů. Disertační práce ŠKOLITEL: AUTOR PRÁCE: doc. JUDr. Miroslav Němec, Ph.D. Mgr. Petr Bendl PRAHA 2014 POLICE ACADEMY OF THE CZECH REPUBLIC IN PRAGUE The criminalistics problems in identification of Disaster victims and objects – using DVI teams Dissertation SUPERVISOR: AUTHOR: assoc. prof. dr. Miroslav Němec, Ph.D. Petr Bendl PRAGUE 2014 2 ABSTRAKT: V několika posledních letech přibývá událostí, při nichž dochází k usmrcení většího počtu osob. Tyto události mohou být zapříčiněny přírodními živly (povodně, vichřice, tsunami, zemětřesení apod.), teroristickými útoky nebo dopravními haváriemi (pády dopravních letadel, potopení lodí, autonehody apod.). Ve všech případech může být společný faktor – velký počet obětí, které je třeba jednoznačně identifikovat. Identifikace obětí hromadných neštěstí je potřebná nejen z právních důvodů, ale také z důvodů humanitních nebo náboženských. Proto nelze problematiku identifikace většího počtu obětí podceňovat. V České republice dosud neexistoval ucelený materiál, který by se tomuto úkolu věnoval, stejně tak jako postupy a procesy v případě hromadných neštěstí. Tato disertační práce na základě analýzy stavu, komparace získaných poznatků a implementace do českého prostředí přináší souhrnný přehled problematiky identifikace obětí hromadných neštěstí na území České republiky. Součástí textu je i navržený model identifikačního týmu, jeho působnost a spolupráce s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému. Disertační práce splnila všechny stanovené cíle a dle autora přináší nový materiál, který se detailně zabývá organizací a procesy při identifikaci obětí hromadných neštěstí. KLÍČOVÁ SLOVA: DVI * identifikace obětí hromadného neštěstí * Identifikace * hromadné neštěstí * Interpol * Policie České republiky ABSTRACT: The events in which have occurred a larger number of deaths have increased in a few last years. These accidents can be caused by natural forces (disasters, elements, phenomena) (such as floods, gales, tsunami, earthquake, etc.), terrorist attacks, traffic accidents (falls of airplanes, the sinking of a ship, car crash, etc.). In all cases, a large number of victims can have a common phenomenon - a great number of victims to be unambiguously identified. The identification of mass 3 disaster victims is needed not only for legal reasons, but also for humanitarian or religious reasons. Therefore, it is impossible to underrate issues related to the identification of a larger number of victims. To date, there has been no comprehensive material dealing with this issue, similarly, no procedures and processes in case of mass disasters in the Czech Republic. This thesis brings a complex overview of issues concerning mass disaster victim identification on the territory of the Czech Republic based on the gap analysis, the comparison of obtained knowledge and its implementation into Czech environment. The text includes also a proposed model of the identification team, its scope of powers and cooperation with other components of the Integrated Rescue Service. The thesis has met all defined goals, and according to the author, it presents a new material that addresses in detail the organization and procedures in mass disaster victim identification. KEYWORDS: DVI * Disaster Victim Identification * Identification * Disaster victim * Mass disaster 4 Prohlášení Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, který jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem čerpal, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Praze, dne 18. března 2014 ……………………… Mgr. Petr BENDL Beru na vědomí, že tato disertační práce je majetkem Policejní akademie ČR v Praze a že bez jejího souhlasu nesmí být nic z obsahu práce publikováno. V Praze, dne 18. března 2014 ……………………… Mgr. Petr BENDL 5 Poděkování: Autor děkuje všem, kteří přispěli pro realizaci této disertační práce. Zejména pak spolupracovníkům projektu bezpečnostního výzkumu MV ČR v letech 2006 – 2009. Dále patří poděkování vedoucímu práce, doc. JUDr. Miroslavu Němcovi, PhD za jeho vedení a podporu při realizaci práce. Ne menší poděkování patří rodině za trpělivost, kolegům z Kriminalistického ústavu Praha za spolupráci a korekci novátorských myšlenek. Samozřejmostí je poděkování zahraničním přátelům a kolegům – Beatu Winigerovi a Markusi Gostelimu (FEDPOL – Švýcarsko), Carlosu Escibanovi (Civil Guardia - Španělsko), Monice Baeza Lorente (Spanish Police – Španělsko), Jurrienovi Bijholdovi (NFI – Nizozemsko), Lynn Aspinal (BKA – SRN) a dalším. 6 Obsah Úvod ............................................................................................................................ 11 1. Cíl práce................................................................................................................ 13 2. Metody práce ........................................................................................................ 16 3. Rešerše literatury a stavu identifikace obětí hromadných neštěstí v České republice a ve světě ..................................................................................................................... 17 3.1 Úvod .............................................................................................................. 17 3.2 Rešerše literatury ........................................................................................... 19 3.3 Situace v České republice .............................................................................. 19 3.4 Situace v Evropě ............................................................................................ 23 Belgie ....................................................................................................................... 23 Finsko ....................................................................................................................... 24 Francie ..................................................................................................................... 25 Itálie .......................................................................................................................... 27 Německo .................................................................................................................. 28 Nizozemí .................................................................................................................. 30 Rakousko ................................................................................................................. 32 Slovinsko .................................................................................................................. 34 Španělsko ................................................................................................................. 35 Švýcarsko a Lichtenštejnské knížectví ...................................................................... 38 Turecko .................................................................................................................... 39 Velká Británie ........................................................................................................... 40 3.5 Situace v Asii ................................................................................................. 41 Spojené arabské emiráty .......................................................................................... 41 Kuvajt ....................................................................................................................... 41 Írán ........................................................................................................................... 42 Indonésie .................................................................................................................. 42 3.6 Situace v Severní Americe ............................................................................. 43 Kanada ..................................................................................................................... 43 USA .......................................................................................................................... 43 3.7 Situace v Jižní Americe .................................................................................. 44 Brazílie ..................................................................................................................... 44 3.8 Situace v Austrálii a Oceánii ........................................................................... 45 Austrálie ................................................................................................................... 45 4. Kritické zhodnocení zkušeností a poznatků ........................................................... 49 7 4.1 Úvod .............................................................................................................. 49 4.2 BKA – SRN .................................................................................................... 52 4.2.1 Zařazení DVI týmu ...................................................................................... 52 4.2.2 Organizační model týmu ............................................................................. 53 4.2.3 Odborné složení týmu................................................................................. 56 4.2.4 Materiální zabezpečení týmu ...................................................................... 57 4.3 4.3.1 Zařazení DVI týmu ...................................................................................... 58 4.3.2 Organizační model...................................................................................... 59 4.3.3 Odborné složení týmu................................................................................. 60 4.3.4 Materiální zabezpečení týmu ...................................................................... 61 4.4 Slovinsko........................................................................................................ 63 4.4.1 Zařazení DVI týmu ...................................................................................... 63 4.4.2 Organizační model...................................................................................... 64 4.4.3 Odborné složení týmu................................................................................. 65 4.4.4 Materiální zabezpečení týmu ...................................................................... 65 4.5 Španělsko ...................................................................................................... 66 4.5.1 Zařazení týmu............................................................................................. 66 4.5.2 Organizační model...................................................................................... 67 4.5.3 Odborné složení týmu................................................................................. 68 4.5.4 Materiální zabezpečení týmu ...................................................................... 69 4.6 Švýcarsko ...................................................................................................... 71 4.6.1 Zařazení DVI týmu ...................................................................................... 71 4.6.2 Organizační model týmu ............................................................................. 72 4.6.3 Odborné složení týmu................................................................................. 75 4.6.4 Materiální zabezpečení týmu ...................................................................... 76 4.7 5 Nizozemí ........................................................................................................ 58 Závěr - shrnutí................................................................................................ 77 4.7.1 Zařazení týmu............................................................................................. 78 4.7.2 Organizační model týmu ............................................................................. 78 4.7.3 Odborné složení týmu................................................................................. 79 4.7.4 Materiální zabezpečení týmu ...................................................................... 79 Návrh koncepce českého identifikačního týmu ...................................................... 81 5.1 Úvod .............................................................................................................. 81 5.2 Potřebuje Česká republika DVI tým? .............................................................. 82 5.3 Zásady a doporučení pro budování DVI týmu v ČR........................................ 89 8 Úkoly a způsoby řešení hromadného neštěstí ................................................ 95 5.4 Úvod ........................................................................................................... 95 5.4.1 5.4.2 Základní vymezení pojmů: ...................................................................... 95 5.4.3 Zúčastněné jednotky a jejich základní úkoly: ........................................... 97 5.4.4 Způsoby řešení ..................................................................................... 101 Návrh modelu českého identifikačního DVI týmu ................................................. 108 6 6.1 Úvod ............................................................................................................ 108 6.2 Struktura českého DVI týmu ......................................................................... 109 Doporučení Interpolu ................................................................................ 109 6.2.1 6.3 Pracovní skupiny identifikačního DVI týmu ČR ............................................. 110 6.4 Post – mortem skupina (PM skupina) ........................................................... 113 6.5 Ante - mortem skupina (AM skupina) ........................................................... 122 6.5.1 Úkoly AM skupiny ..................................................................................... 122 6.5.2 Složení AM skupiny .................................................................................. 123 6.5.3 Materiálně - technické zabezpečení AM skupiny ...................................... 125 Totožnost ustanovující skupina (TU skupina) ............................................... 125 6.6 Úkoly a složení totožnost ustanovující skupiny ......................................... 125 6.6.1 7 Kriminalistická dokumentace místa hromadného neštěstí a Post Mortem a Ante Mortem dokumentace................................................................................................. 128 7.1 Úvod do kapitoly........................................................................................... 128 7.2 Topografická dokumentace pomocí GPS ..................................................... 129 7.3 Fotografické dokumentace na místě hromadného neštěstí .......................... 133 7.4 Číslování předmětů na místě hromadného neštěstí ..................................... 135 7.5 Stomatologická RTG dokumentace .............................................................. 142 7.6 Formuláře pro práci DVI týmu ...................................................................... 144 7.6.1 Druhy formulářů ........................................................................................ 145 7.6.2 Post mortem formuláře podle Sokola ........................................................ 146 7.6.3 Post mortem formuláře Interpolu............................................................... 147 7.6.4 Ante mortem formuláře Interpolu .............................................................. 149 7.6.5 Vyhodnocovací formuláře ......................................................................... 150 Praktické ověření identifikačních formulářů ...................................................... 151 8 8.1 Úvod ............................................................................................................ 151 8.2 Hřešihlavy .................................................................................................... 152 8.2.1 Místo, čas a cíl testů ............................................................................. 152 8.2.2 Metody testů ......................................................................................... 152 9 8.2.3 Námět testu a výběr respondentů ......................................................... 153 8.2.4 Průběh a výsledek 1. fáze testů ............................................................ 154 8.2.5 Průběh a výsledek 2. fáze testů - 4. prosince 2007 ............................... 158 8.2.6 Vyhodnocení testů ................................................................................ 160 8.2.6.1 Použití formulářů - shrnutí ................................................................. 160 8.2.6.2 Odbornost a složení skupin - shrnutí ................................................. 162 8.3 Cvičení „Letiště 2007“ - Doupov ................................................................... 162 8.3.1 Cíl cvičení ............................................................................................. 162 8.3.2 Fáze cvičení .......................................................................................... 163 8.3.3 Námět cvičení ....................................................................................... 163 8.3.4 Průběh 1. fáze testů .............................................................................. 165 8.3.5 Druhá fáze testů - vyhodnocení............................................................. 168 8.4 Branně bezpečnostní cvičení Kriminalistického ústavu Praha, Balková 2010 169 8.4.1 Cíl cvičení ............................................................................................. 169 8.4.2 Námět cvičení, místo a složení skupin .................................................. 170 8.4.3 Průběh 1. fáze testů .............................................................................. 170 8.4.4 Průběh 2. fáze testů .............................................................................. 172 8.4.5 Vyhodnocení testů ................................................................................ 173 8.4.5.1 9 Odbornost a složení skupin - shrnutí ................................................. 174 Diskuse ............................................................................................................... 175 10 Závěr ............................................................................................................... 178 11 Použitá literatura .............................................................................................. 182 10 Úvod „When the work of the Rescue Team is done, the sad job of identifying the bodies begins“ („Když skončí práce záchranných týmu, začíná smutná práce identifikace těl“).1 Motto, které používá několik identifikačních týmů v Evropě je smutně pravdivé a vyjadřuje, co všechno obnáší práce identifikačních týmů - DVI. Autor této práce si tuto myšlenku vzal jako základní motto celé této práce. Tragické události s velkým počtem obětí v posledních několika letech v různých zemích světa vyvolaly potřebu vzniku týmů expertů pro identifikaci obětí. Připomínám sled událostí zapříčiněných teroristickými útoky (New York, Londýn, Madrid), přírodními jevy (tsunami v jihovýchodní Asii, hurikán Katrina v New Orleans), tragickými dopravními nehodami (havárie trajektů Belgie - Velká Británie [Herald of Free Enterprise], Estonsko - Finsko [Estonia], havárie velkých dopravních letadel – Lockerby, PanAm do Švýcarska, Concorde v Paříži). Identifikace obětí katastrof v těchto případech je často velmi obtížný úkol, vyžadující vysokou odbornou úroveň pracovníků, kteří identifikaci provádějí, zejména tehdy, když k neštěstí došlo v cizí zemi a je při tom nezbytná spolupráce expertů z více zemí. Zpravidla se nejedná pouze o policejní specialisty, ale také o další odborníky z řad soudních lékařů, stomatologů, praktických lékařů, biologů, psychologů, duchovních a pracovníků dalších profesí, kteří mohou nějakým způsobem přispět k identifikaci obětí a likvidace následků hromadných neštěstí. Většina zemí Evropy pro potřeby identifikace obětí v minulosti začala vytvářet týmy specialistů. Tyto aktivity sahají do osmdesátých let minulého století. V České republice (resp. v Československu) nebyla problematika vytváření týmů zaměřených na identifikaci vůbec řešena. Identifikace obětí hromadných neštěstí byla vždy řešena vytvářením pracovních skupin a týmu ad hoc. Nikdy nebyla předem vytvářena organizovaná struktura se zaměřením na identifikaci velkého počtu obětí s cíleným tréninkovým programem. Přestože doporučení Interpolu, jehož je Definition and genesis. In: [online]. Bern, 2012 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/DVI-Pages/Forms 1 11 Česká republika členem, jasně hovoří o nutnosti vybudování národního identifikačního DVI týmu,2 do současné doby tak nebylo učiněno (28. února 2013). Dosud proběhlo několik iniciativ k vybudování týmu odborníků na identifikaci. První iniciativou vybudovat koncepční identifikační tým v České republice bylo vyslání znalců Kriminalistického ústavu Praha za účelem identifikace českých obětí přírodní katastrofy způsobené Tsunami v Thajsku na Vánoce 2004. Původní záměr vyslání mnohačlenného týmu odborníků na identifikaci se změnil na vyslání pouze dvou expertů na identifikaci pomocí genetického zkoumání. Iniciativa však postupem času s různými obtížemi za přispění různých vysokých funkcionářů Policie ČR (ať již pozitivně nebo negativně) dostala konkrétní podobu. Výsledkem je mimo jiné i tato disertační práce, která je předkládána v této podobě. Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org 2 12 1. Cíl práce Cílem disertační práce bylo provést analýzu poznání stavu problematiky identifikačních týmů ve světě a v České republice a vytvořit, na základě vědeckých poznatků, návrh modelu DVI týmu České republiky. Autor si vytýčil tyto dílčí úkoly: 1. Analyzovat stav problematiky identifikačních týmů v ČR a ve světě. Popsat současný stav problematiky DVI týmů v Evropě, ve vybraných státech mimo Evropu a dále pak v České republice. 2. Vyhodnotit zkušenosti a znalosti ze stáží v zahraničí 3. Stanovit koncepci a zásady pro ustanovení DVI týmů 4. Stanovit postupy práce jednotlivých specialistů DVI týmů na místě činu 5. Vytvořit model českého DVI týmu ČR složeného z pracovníků Policie ČR a soudních lékařů se zaměřením na identifikaci osob a věcí v případech nehod s velkým počtem obětí. 6. Zpracovat metodiku postupu DVI týmů na místě události v součinnosti se složkami IZS zejména s důrazem na vedení a zpracování kriminalistické dokumentace na místě hromadného neštěstí a Post Mortem a Ante Mortem dokumentace s přihlédnutím ke směrnicím Interpolu s důrazem na následné využití při identifikaci osob a věcí. 7. Doporučit řešení dokumentace nálezů (těl, částí těl a věcí v blízkosti těl), pro potřeby českého DVI týmu. Zejména realizovat způsob popisu nálezu stopy dle standardů Interpolu, dokumentace dle specifik a zvyklostí české policie a její lokalizace pomocí GPS. Při stanovení cílů této disertační práce vycházel autor z vědecké činnosti na projektu bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra České republiky s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věcí v případech hromadných nehod“ (projekt č. 26313 5 - identifikační kód projektu VD20062008B07), jehož byl hlavním řešitelem. Projekt probíhal v letech 2006 – 2008 a byl zaměřen na zpracování metodik nasazení identifikačních DVI týmů3, jejich legislativní zakotvení v právním řádu ČR a využitelnost dosažených výsledků v praxi pro další rozvoj v této oblasti. Dne 30. dubna 2009 byl projekt s vynikajícím výsledkem obhájen před hodnotící komisí Ministerstva vnitra ČR4. Dalším významným podkladem pro vznik této disertační práce byly přípravné práce a realizace projektu švýcarsko – české spolupráce při budování českého DVI týmu „Police of the Czech Republic DVI (Disaster Victim Identification) team – theoretical and practical training and technical equipment - DVI tým české policie – teoretická a praktická příprava a technické zabezpečení“, který je financován především z podpory Swiss Agency for Development and Cooperation SDP. Projekt byl připravován od roku 2009. V roce 2010 byl pozastaven zásahem vyšší moci.5 V únoru 2011 byl projekt obnoven a v červenci byl schválen. V současné době probíhá realizace projektu, především je připravován tréninkový program pro český DVI tým. Veškeré aktivity v projektu vycházely z projektu bezpečnostního výzkumu MV ČR. Stejně tak jako některé činnosti policejních orgánů na místech hromadných nehod nejsou v současné době nijak komplexně vymezeny a popsány. Existuje literatura, která však neakceptuje současné moderní metody identifikace (např. DNA), dokumentace (např. GPS) apod. Smyslem této disertační práce je mezeru v této problematice vyplnit, především se zaměřením na metodické postupy při identifikaci obětí hromadných neštěstí v České republice a jejich specifika, které aplikují doporučení mezinárodní policejní organizace – Interpolu pro své členské země. Z těchto důvodů byl jedním z hlavních cílů návrh modelu identifikačního týmu České republiky, doporučení v oblastech, které se vzhledem k rozsahu a následkům se vymykají běžným postupům, jak co do zpracování dokumentace, tak i nasazením a využitím speciální techniky. DVI – Disaster Victim Identification – česky „Identifikace obětí hromadného neštěstí“ vedeno pod čj:KÚP-205-6/ČJ-2009 5 Tehdejší vedení Policie ČR usoudilo, že finance na spoluúčast (15% celkového rozpočtu – cca 3,5 mil. Kč) budou použity na jiný projekt. 3 4 14 V rámci návrhu modelu koncepce DVI týmů byl stanoven postup při ohledání obětí, vytvořeny speciální postupy při značení nalezených těl, jejich částí, věcí a předmětů. K tomu účelu slouží formuláře Interpolu pro identifikaci obětí, které byly přeloženy do českého jazyka a přizpůsobeny českým podmínkám. Navržené postupy byly několikrát ověřeny při praktických cvičeních – simulovaných akcích složek Integrovaného záchranného systému na místech leteckých a železničních katastrof apod. Návrh modelu identifikačního týmu České republiky pro identifikaci obětí hromadného neštěstí, který umožní efektivním a odpovědným způsobem reagovat v extrémních situacích s velkým počtem obětí (teroristický útok, živelná pohroma, letecká havárie apod.). Tento tým vytvoří základ pro systémovou spolupráci organizací participujících na řešení těchto mimořádných situací. Stejně tak přináší nové postupy při výchově členů týmu, ať již z řad Policie České republiky nebo i mimo ni s důrazem na jejich psychickou odolnost při identifikaci obětí hromadných neštěstí. 15 2. Metody práce Metody zkoumání a shromažďování poznatků a postupů se podřídily vymezenému cíli při psaní této disertační práce. Základní metodou se stala analýza a syntéza vědeckých poznatků, komparace literatury, rozsáhlé rešerše a řízený rozhovor s odborníky kriminalistické teorie a praxe. Mezi vědecké metody, které byly využity při sepsání této disertační práce, patřily i metody empirické a logické. V první fázi realizace této disertační práce autor provedl zmapování a vyhodnocení dostupných informací o DVI týmech. Mapování a vyhodnocení bylo provedeno na základě informací získaných stážemi na jednotlivých pracovištích (SRN, Španělsko, Slovinsko, Nizozemí), z Interpolu (od bývalého vedoucího sekce identifikace – Olafa Worbse), z mezinárodních konferencí (např. IAFS 2007), z konzultací s jednotlivými členy DVI týmů (např. Švýcarsko, Rakousko apod.) nebo z veřejně dostupných zdrojů (Internet). V této fázi realizace práce byly využity zejména metody řízeného rozhovoru a kritické analýzy. Využity byly i metody empirické. V dalších fázích realizace bylo, pomocí normativního přístupu k analyzovanému stavu problematiky budování identifikačních týmů, přistoupeno k deduktivním procesům, zejména při realizaci návrhu struktury českého DVI týmu s využitím empirických zkušeností v prostředí české policie. Strukturalizace však byla provedena za zachování tzv. holistického přístupu, tedy chápání navrženého systému v souvislostech nejen prostředí české policie, ale především v systému všech zúčastněných v procesu činností po vzniku děje s následným velkým počtem obětí. Lze konstatovat, že v některých případech mohlo být využito analogie s podobnou činností v rámci běžné kriminalisticko-praktické činnosti, avšak toto mnohdy naráželo na upřesňující doporučení mezinárodních organizací (např. Interpolu). Stejně tak jako analogie i dedukce, jako způsob myšlení, při němž od obecných závěrů, tvrzení a soudů přecházíme k méně známým a zvláštním, byla jednou ze základních metod realizace této disertační práce. Autor vycházel ze známých, ověřených a obecně platných postupů kriminalisticko-technické činnosti a aplikoval je na jednotlivé nové informace získané především ze zahraničí. 16 3. Rešerše literatury a stavu identifikace obětí hromadných neštěstí v České republice a ve světě 3.1 Úvod Události, které ve světě proběhly za posledních třicet let, si vyžádaly potřebu vytvářet specializované týmy pro identifikaci obětí hromadných neštěstí. Nebyly to pouze události z 11. září 2001 ani tsunami v jihovýchodní Asii z Vánoc 2004. Ty pouze přispěly k větším celosvětovým aktivitám na vytváření týmu odborníků na identifikaci zemřelých. Potřeba vytvořit specializované týmy pro identifikaci a jejich následné mezinárodní propojení vznikla již koncem 70. let minulého století, kdy došlo v Evropě k několika závažným neštěstím. Nehody (resp. neštěstí) s velkým počtem obětí bývají zpravidla „nadnárodní“ a při identifikaci dochází nutně k mezinárodní spolupráci odborníků různých profesí (soudních lékařů, policistů, atd.).6 Koordinační a metodickou činnost při identifikaci většího počtu obětí zastřešila mezinárodní policejní organizace - Interpol, která v roce 1984 založila poradní skupinu pro koordinaci identifikačních týmů. Skupina se skládá ze zástupců členských států Interpolu a ze šesti stálých pracovníků, kteří jsou na dobu tří (v případě prodloužení závazku – čtyř) let zaměstnanci Interpolu. V čele „dobrovolného“ shromáždění členských států je od roku 2012 vedoucí jihoafrického DVI týmu Helen Rass. Toto shromáždění se pravidelně jednou za rok sejde v Lyonu a řeší koncepční otázky práce identifikačních týmů. V současné době jsou jedny ze zásadních aktivit shromáždění změny v identifikačních formulářích – zejména jejich zjednodušení. Stálí pracovníci Interpolu jsou sdruženy v sekci identifikace, v jehož čele stojí Simon Djiozdorski. Sekce identifikace řeší koordinační úkoly identifikačních týmů zejména při nadnárodním nasazení. V době, kdy Interpol zakládal poradní skupinu, si již několik států Evropy vytvořilo vlastní identifikační týmy (např. Nizozemí – 1982, SRN - 70. léta 20. století apod.). Mnohé státy tak reagovaly na situace, kdy bylo třeba identifikovat větší počet obětí katastrof. Například Německo reagovalo na leteckou havárii BENDL, Petr a Alexander PILIN. DVI týmy v Evropě. Kriminalistický sborník. 2007, roč. 51, č. 2, 42 - 45. 6 17 v Tenerife z 3. 12. 1972, kdy v troskách dvou letadel zahynulo 155 osob, převážně německé národnosti (viz. příloha č. 1). Následně po této události začal BKA koncepčně řešit vytvoření identifikační skupiny. Interpol pro činnost identifikačních týmů připravil nejen doporučený postup - Disaster Victim Identification Guide,7 ale také začal používat zažité označení – „DVI team“ (Disaster Victim Identification). V českém překladu lze použít označení „Tým určený pro identifikaci obětí hromadných neštěstí“. Autor se domnívá, že tento název je příliš složitý, a pro praxi je lépe používat označení DVI tým,8 přestože některé státy si zachovaly vlastní označení (např. Nizozemí používá označení RIT9). Mezinárodní spolupráci v případě leteckých nehod nekoordinuje pouze Interpol, ale zejména Mezinárodní organizaci civilního letectví ICAO, se sídlem v kanadském Montrealu. Tato organizace jako jeden ze svých úkolů zjišťuje příčiny leteckých nehod, za účelem preventivních opatření. Československo bylo jedním z 52 zakládajících států této organizace. Dne 18. dubna 1945 ve Washingtonu byla podepsána Úmluva o mezinárodním civilním letectví. Úmluva byla v Československu publikována pod č. 147/1947 Sb., čímž se stala součástí našeho právního řádu. Vzhledem k tomu, že Česká republika se nemohla stát následníkem Československa v ICAO na základě sukcese, je datováno členství České republiky v ICAO od 3. 4. 1993. V souladu s Úmluvou je prováděno odborné zjišťování příčin leteckých nehod státní správou ČR. Od devadesátých let minulého století problematiku zjišťování příčin leteckých nehod je v kompetenci Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (novela zákona č. 49/1997 Sb. s platností od 1. 7. 1997). Zpracováním příloh úmluvy (tzv. Annexů) k Úmluvě vznikají národní předpisy tzv. řady L, které vydává Ministerstvo dopravy ČR. 10 Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org 8 V současné době se toto označení rozšířilo a běžně se začíná používat i v České republice 9 nizozemsky „Rampen Identificiate Team“ – česky „Tým pro identifikaci obětí hromadného neštěstí“ 10 Historie ÚZPLN. In: ÚZPLN [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.uzpln.cz/historie/histori.htm 7 18 3.2 Rešerše literatury Vzhledem k tomu, že problematika budování identifikačních DVI týmu je v České republice poměrně nová a do současné doby se nikdo systematicky této problematice nevěnoval, vycházel autor této práce především z empirických zkušeností, stáží a jiných poznatků ostatních DVI týmů v Evropě a ve světě. V současné době existuje pouze několik knih a publikací, které se věnují problematice DVI týmu, avšak na těchto publikacích spolupracoval autor a většina textů z publikací je uvedena i v této práci. Z tohoto důvodu autor se rozhodl provést širší rešerši stavu problematiky na základě uvedených poznatků, kde literatura nebyla stěžejním zdrojem informací. Zdrojem byly především osobní zkušenosti ze stáží, řízené rozhovory s vybranými pracovníky národních identifikačních týmů a dále elektronické zdroje (především internet). Mimo jiné byly využity i informace získané ze seminářů, konferencí a workshopů, kterých se autor osobně zúčastnil. Bylo by možné provést rešerši literatury věnované identifikaci a identifikačním úkonům, avšak hlavním cílem je vytvořit model DVI týmu a ne se věnovat známým identifikačním metodám běžně užívaných v kriminalistice. Cílem je zapojení identifikačních metod do celku zvaného proces identifikace obětí hromadných neštěstí v podmínkách České republiky. 3.3 Situace v České republice Československo přestože patřilo v roce 1923 k zakládajícím členům Interpolu, se do prvních aktivit v oblasti budování DVI týmu nezapojilo. Vlivem politické situace v tehdejším Československu v 50. letech 20. století odstoupilo od členství v Interpolu. Opětovným členem se stala Česká republika až v roce 1993.11 Československo a následně Česko nezažilo ve své moderní historii mnoho událostí, při kterých zemřelo více lidí najednou. Jako příklad lze zmínit důlní neštěstí v Karviné ze 7. července 1961, při kterém zahynulo 108 horníků. Další Národní ústředna Interpolu. In: Policie ČR [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/narodni-ustredna-interpolu-praha.aspx 11 19 nehody s větším počtem obětí na území České republiky nebo Československa byly nehody dopravní: - železniční nehoda u Šarakvice z 24. 12. 1953, při které zahynulo 103 osob, - železniční nehoda u Stéblové z 11. 11. 1960, zde zahynulo 118 osob, - železniční nehoda u Spálova z 25. 8. 1990 – 14 obětí, - železniční nehoda u Krouna z 24. 6. 1995 – 19 obětí, - železniční nehoda ve Studénce z 8. 8. 2008 – 8 obětí, - nehoda autobusu u Nažidel z 8. 3. 2003 - 17 obětí, - letecká nehoda v Praze – Suchdole z 30. 10. 1975 – 77 obětí, - letecká nehoda v Bratislavě z 28. 7. 1976 – 77 obětí. Tyto události byly zpravidla pro účely identifikace obětí řešeny pouze v rámci běžných činností Policie ČR (resp. Veřejné bezpečnosti Sboru národní bezpečnosti ČSR nebo Federální Správy VB ČSSR) týmy, ustanovenými ad hoc. Identifikační týmy byly v Československu vytvářeny vždy až následně a v podstatě nikdy nebyla systematická příprava odborníků na identifikaci zemřelých na jejich možné nasazení při nějaké katastrofě s velkým počtem obětí na území tehdejšího Československa. Bylo-li potřeba (jako v pražském Suchdolu), byl tým vytvořen ad hoc. Ani mezinárodní spolupráce nebo koordinace s Interpolem nebyla z hlediska identifikace případných hromadných neštěstí realizována (viz. předchozí text). Spolupráce probíhala zpravidla pouze na úrovni států tzv. východního bloku. Československá republika byla vázáná pouze předpisy a normami, které vycházely z členství v mezinárodní organizaci civilního letectví ICAO. Tyto předpisy byly zejména k odbornému šetření leteckých nehod uvedené v ANEX 13 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví.12 Pozn. ANNEX 13 byl několikrát revidován, poslední znění je platné od 20. 7. 2009 – zdroj: CATALOGUE OF ICAO PUBLICATIONS — 2009–2010 EDITION, [online], Montreal, 2010, [cit. 2010-8-25] dostupné z www <http://www.icao.int/icao/en/sales/cat_2009_2010_sup04_en.pdf> 12 20 Obr. 1 – Situace na místě poslední „velké“ letecké nehody na území České republiky ze dne 30. října 1975 v Praze - Suchdole Vrátíme-li se k předchozímu krátkému výčtu událostí s větším počtem obětí, tak musíme konstatovat, že poslední událostí s větším počtem zemřelých byla na území České republiky letecká nehoda dopravního letadla DC – 9 jugoslávské letecké společnosti Inex - Adria Aviopromet, které se v říjnu 1975 vracelo od Jadranského moře. Na palubě pravidelné linky č. JP 450 Tivat – Praha bylo 115 československých státních příslušníků, kteří se vraceli z dovolené v Jugoslávii.13 Na palubě bylo dále 5 členů posádky jugoslávské národnosti. Na místě zahynulo celkem 75 osob, 2 osoby zemřely na následky svých zranění následně. V tomto případě byly vytvořeny znalecké komise pro zkoumání příčin havárie letadla a dále komise pro identifikaci.14 Znalecký posudek Kriminalistického ústavu Praha k případu katastrofy dopravního letadla typu DC-9 im. značky YU-AJO ze dne 30. října 1975 u obce Suchdol – I. část – vedené pod čj:VSČVS-24/210-75 ze dne 11. 11. 1975 14 Pozn. vzhledem k tomu, že procesní úkony ve věci havárie dopravního letadla byly prováděny vyšetřovatele Správy vyšetřování Státní bezpečnosti Praha, nebylo možné dohledat písemné materiály, které by více popisovaly postup při ohledání. K dispozici byl pouze uvedený znalecký posudek Kriminalistického ústavu Praha. 13 21 Mimořádná situace s povoláním expertů na identifikaci nastala i v prosinci 2004. 26. prosince 2004 udeřila v jihovýchodní Asii mohutná vlna tsunami, která pohřbila více než 220 000 obětí.15 (Pozn. přesný počet obětí nebyl nikdy publikován. Některé zdroje uvádějí přesný počet, avšak tyto zdroje se navzájem liší). Při této živelné katastrofě zahynulo mimo jiných i 8 občanů české státní příslušnosti. V Kriminalistickém ústavu Praha byla ad hoc ustanovena skupinu expertů na identifikaci. V prvním okamžiku mělo vedení KÚP záměr vyslat do Thajska skupinu, která by pracovalo přímo na místě neštěstí a zapojila se do mezinárodní struktury TTVIIMC16, kterou koordinoval Interpol. Nedostatek financí na vyslání specialistů do Thajska změnil plány. Do Thajska odletěli pouze dva specialisté na identifikaci pomocí genetické expertízy a 10 specialistů na identifikaci pracovalo v České republice. I přes finanční obtíže bylo společnou prací členů týmu identifikováno všech 8 českých občanů. V případě tsunami z roku 2004, byla aktivita vedení Kriminalistického ústavu Praha prvním přínosem při budování identifikačního DVI týmu České republiky. Konkrétní podobu dostal až v průběhu již zmíněného projektu bezpečnostního výzkumu. Avšak i během řešení projektu řešitelé i přes informační osvětu naráželi na neznalost problematiky odborné veřejnosti při identifikaci většího počtu obětí. Příkladem může být vlakové neštěstí ve Studénce ze srpna 2008. Ve vlaku, který narazil do spadlého mostu, tehdy zahynulo 8 osob.17 Vzhledem k tomu, že se jednalo o mezinárodní rychlík, dalo se předpokládat, že oběťmi budou také občané Polska. Při tomto mezinárodním aspektu je úloha identifikačního DVI týmu nezastupitelná a opodstatněná. Policejní orgánové, kteří prováděli procesní úkony v případě havárie, nevyužili možného potenciálu rodícího se DVI týmu České republiky a zajišťovali identifikaci prostřednictvím vlastních sil za cenu časové náročnosti a pravděpodobnosti nedostatku potřebných informací. 15 2004 Indian Ocean earthquake and tsunami. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/2004_Indian_Ocean_earthquake_and_tsunami 16 TTVI – IMC – tj. Thai Tsunami Victim Identification – Information Management Centre 17 Železniční nehoda ve Studénce. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_ve_Stud%C3%A9nce 22 3.4 Situace v Evropě Belgie Vznik: Základy DVI týmu byly položeny v r. 1978 po explozi cisternového nákladního vozu ve španělském kempu "Los Alfaques", kde zahynulo 38 Belgičanů. V takových případech s tragickými konci je DVI tým nasazen jako podpora. Identifikace obětí je náročná a jsou pro ni zapotřebí odborníci se specializovaným výcvikem: stomatologové, patologové, antropologové atd. V roce 1986 vznikl belgický DVI tým. Složení týmu: Belgický DVI tým není stálý útvar, členové týmu jsou příslušníci různých policejních jednotek v celé Belgii, shromažďují se podle potřeby. Tým je tvořen dobrovolníky - v současnosti 70 osob z celé Belgie. Organizačně se skládá ze čtyř jednotek: 1. řídící, 2. logistické, 3. skupiny pro sběr dat o obětech z doby před smrtí skupiny (Ante Mortem skupina) - skupina shromažďuje údaje od osob blízkých, stomatologů, praktických lékařů, 4. skupina shromažďující identifikační údaje o obětech po smrti (PM skupina) - skupina shromažďuje údaje o obětech – osobní věci, šperky, oblečení, pitevní nález stomatologický nález, vzorky pro DNA analýzu. Závěrečná fáze je porovnání Ante Mortem a Post Mortem údajů. 23 Nasazení týmu: Belgický DVI tým může být pověřen i menšími úkoly jako např. v případech běžného vyšetřování, nebo menších nehod, anebo pokud musí pátrat po zemřelých (takový DVI tým je nazván "Necro Search") a má pomocnou funkci s určitými úkoly pro místní policejní jednotky. Tato jednotka má vysoce specializované vybavení pro splnění takových úkolů. Poznámka: DVI tým má též "Speleo tým" se 4 osobami, specializovanými pro speleologickou práci v dolech, jeskyních, kanalizaci. DVI týmy se účastní i úkolů přidělených z Mezinárodního válečného tribunálu, někteří z členů pracovali v Kosovu při odhalování hromadných hrobů a vyšetřování příčin smrti v nich nalezených obětí.18 Finsko Vznik DVI tým byl ustanoven rozhodnutím Vrchního policejního ředitelství 19 při NBI.20 Složení týmu: Většina 25 členného týmu jsou policejní důstojníci NBI. Řídící skupina DVI týmu složená z policistů obsahuje také profesora soudního lékařství z Helsinské univerzity a forenzního stomatologa. K DVI týmu je přiřazen i pitevní laborant z oddělení soudního lékařství a jeden ze soudních lékařů z oddělení soudního lékařství pro oblast Jižního Finska. Belgian DVI team. In: Belgian Police [online]. Brussels, 2007 [cit. 2007-02-15]. Dostupné z: http://www.belgian-patches.be/DVI.htm 19 Police High Command 20 NBI: National Bureau of Investigation – Národní úřad pro vyšetřování 18 24 Nasazení týmu: Z hlediska soudního lékařství má DVI tým operační schopnost a vybavení pro případy nehod jak vnitrostátních tak i mimo území Finska. DVI tým se podílel na identifikaci oběti havárie námořního trajektu "Estonia" v roce 1994, při kterém bylo 93 utopených pitváno v Ústavu soudního lékařství Univerzity v Helsinkách. Od roku 1996 DVI jednotka Ústavu soudního lékařství spolupracuje při vyšetřování a identifikaci obětí války v bývalé Jugoslávii.21 Francie Vznik: V roce 1991 byla příkazem vedoucího "Section technique d’investigation criminelle de la gendarmerie" ustanovena jednotka pro činnosti související s identifikací ve spolupráci s vyšetřovateli, magistrátem (státní správy) a soudními lékaři, schopná přemístit se na místa katastrof. Po letecké nehodě Airbusu A320 na východě Francie 20. února 1992, jehož vyšetřování trvalo dlouho, bylo rozhodnuto vytvořit specializovaný tým s odborníky, s materiálním vybavením a metodami práce přizpůsobenými situaci. V listopadu 2000 se tato jednotka přejmenovala na UGIVC22. UGIVC je součást začleněná do IRCGN23. Jedním z hlavních poslání IRCGN je poskytování technické pomoci vyšetřovatelům v případech zločinů či katastrof. Složení týmu: Jednotka je složena zejména z vojenských specialistů národního četnictva nebo zdravotnické služby armády a je k dispozici 24 hodin. Jádro UGIVC tvoří 15 osob z oddělení entomologie a oddělení thanatologie-antropologie-stomatologie: soudní lékař, antropolog, stomatolog. Podle potřeby a povahy případu je oddíl do- 21 Department Forensic Medice. In: Forensic Medice [online]. Helsinky, 2006 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z: http://www.oll.helsinki.fi/content_english.asp?route=1846.1871.2583 22 L’unité gendarmerie d'identification des victimes de catastrophes 23 Institut de recherche criminelle de la gendarmerie nationale 25 plněn dalšími osobami např. při autonehodách specialisty na autonehody, případně specialisty na daktyloskopii. Poslání UGIVC při identifikaci spočívá v začlenění se k ostatním skupinám vyšetřovatelů, soudních lékařů již přítomných na místě nehody a provádějících úkoly související s identifikací, a poskytnout své zkušenosti a technickou pomoc. Nehoda s velkým počtem obětí vyvolá nasazení a přítomnost mnoha zasahujících složek: záchranářů, vyšetřovatelů, pro udržení veřejného pořádku, veřejných prací, tisk, dopravy, pohřební služby atd. Při nehodě mají přednost záchranné práce, po jejich zakončení začíná vyšetřování. Identifikační jednotka pracuje ve dvou týmech: 1. Ante Mortem jednotka má za úkol kontaktovat rodiny a osoby blízké obětem pohřešovaným v souvislosti s nehodou. Techničtí pracovníci této skupiny mají shromáždit co největší počet údajů o osobě (vlasy, oči, jizvy, tetování atp.), oblečení, šperky, zavazadla. Zároveň získávají osobní údaje, adresy a komunikační údaje o lékařích a stomatolozích proto, aby i od těchto osob mohly být získány informace o předpokládané pohřešované osobě. 2. Post Mortem skupina shromažďuje údaje, týkající se obětí, zabývá se sběrem těl a jejich analýzou. Všechny údaje jsou zaznamenány do Post Mortem spisu, který má své číslo přidělené při sběru. Všechny postupy při pitvě jsou prováděny za přítomnosti policejního důstojníka, kriminalisty – pátrače a kriminalistického technika, který provádí fotografickou a verbální asistenci při pitvě. Nakonec jsou úředně zapečetěny věci, nalezené u těla (šperky, osobní doklady). Přiřazení informací Post Mortem k údajům Ante Mortem umožňuje komparativní syntézu a formální ustanovení totožnosti oběti. Jakmile bylo potvrzeno, že není možné antropologické rozpoznání těla, je nezbytné provést genetické potvrzení. Předpokládá se použití vzorků z osobních věcí a členů rodiny, odebraných pro porovnání. Úřední identifikace je prováděna identifikační komisí, skládající se ze soudních lékařů, expertů UGIVC a vyšetřovatelů. Když je potvrzena totožnost 26 zemřelého, je vystaven úmrtní list osobami ustanovenými orgány státní správy. Následně je tělo předáno se souhlasem orgánu státní správy rodině. Nasazení týmu: Jednotka zasahuje na požádání důstojníka kriminální policie nebo magistrátu (prokurátor nebo soudce, který se případem zabývá). Hlavní ředitelství národního četnictva rozhoduje o nasazení UGIVC. V případě potřeby může být tým nasazen během 1 - 2 hodin. Oddíl má speciální vybavení, které není používáno pro jiné účely. Materiálně-technické vybavení je doplňováno a vylepšováno podle různých, oddílem uskutečněných nasazení. Vybavení je v zavazadlech, speciálně upravených pro letecký transport.24 Itálie V souvislosti se zkušenostmi získanými v Thajsku byl dekretem z dubna 2006 ustanoven speciální DVI tým při "Forensic Science Police Service". Integrovaný tým se skládá ze specialistů na různé postupy při identifikaci: daktyloskopů, patologů, hygieniků, biologů, fotografů, odborníků na informační technologie, databázových specialistů. Tým provádí pravidelná školení o práci při katastrofách a hromadných nehodách a mezinárodních DVI postupech.25 V současné době je, stejně jako ve Francii a Španělsku, v Itálii více identifikačních týmů. Struktura policejních sborů Itálie je velmi podobná francouzské struktuře – státní policie a vojenská (Carabinieri). Stejně tak je vybudován identifikační tým vojenské policie a státní. Takže v současné době jsou týmy v Itálii dva. 24 Identification des victimes de catrastrophes. In: Police [online]. Paris, 2006 [cit. 2009-06-25]. Dostupné z: http://www.defense.gouv.fr/sites/gendarmerie/decouverte/missions/police_judiciaire/ircgn/identification_des_victimes_de_catastrophes 25 DVI Italy. In: Interpol [online]. Lyon, 2006 [cit. 2009-06-25]. Dostupné z: http://www.interpol.int/Public/Forensic/fingerprints/Conference/May2006/presentations/1LorenzoRinaldi.pdf#search=%22DVI%20Italy%22 27 Německo Vznik: Podnětem pro vznik DVI týmu byl neustále rostoucí proud hromadné turistiky od poloviny 60. let, který způsobil nejen dopravní problémy, ale přinesl i nové, před tím neočekávané úkoly pro kriminální policii Spolkové republiky v souvislosti s katastrofami v jiných zemích, ve kterých žije velký počet německých občanů. Dojmy a zkušenosti získané důstojníky odeslaných do Tenerife v r. 1972 pro identifikaci obětí letecké dopravní nehody v Santa Cruz vedly k vytvoření The Disaster Victim Identification Team (DVI týmu) při Bundeskriminalamtu26 jako ústřední agentury kriminální policie Spolkové republiky Německo. Od té doby DVI tým vykonal 25 úkolů doma i v zahraniční, z nichž 16 byly letecké dopravní nehody. DVI tým vyšetřil 1406 obětí, z nichž 1325 bylo pozitivně identifikováno (bez statistiky vyšetření a identifikace obětí tsunami v prosinci 2004 v jihovýchodní Asii). Úkolem DVI týmu je provést identifikaci obětí při hromadných neštěstích, ať už se jedná o neštěstí na území Německa nebo v zahraničí. Nasazení týmu v zahraničí je na základě mezinárodní spolupráce, zejména jedná-li se o oběti německé státní příslušnosti. Složení týmu: Současná podoba a dislokace týmu na okraji Wiesbadenu je od podzimu 2006. V současné době tým čítá 7 stálých zaměstnanců (1 vedoucí, 1 logista a 5 pracovníků), kteří spadají pod 37. komisariát BKA. Členy týmu jsou také ostatní specialisté z oboru kriminalistické daktyloskopie, DNA analýzy, zubních lékařů, soudních lékařů, fotografů a jiných pomocných osob (např. pátrači apod.). Vždy se jedná o přibližně 20 osob z každého oboru z různých spolkových republik Německa (LKA27), kteří pracují pod vedením stálého DVI týmu BKA. Celkem se jedná o 130 specialistů – policistů z BKA a LKA a dále 45 externích spolupracovníků. Každý povolaný specialista má k dispozici několik asistentů (např. daktyloskop má BKA: Spolkový kriminální úřad SRN LKA – Landeskriminalamt - Republikový kriminální úřad - Landeskriminalamt. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Landeskriminalamt 26 27 28 k dispozici 3 asistenty). DVI tým se skládá ze skupiny pro shromažďování Ante Mortem dat – daktyloskopické otisky, biologický materiál, fotografie zajištěné např. v místě bydliště. Další skupinou jsou specialisté pro zajištění Post Mortem informací. Nejprve je vše řádně zadokumentováno (popsáno a vyfotografováno) a následně jsou prováděny identifikační úkony. Těla jsou po daktyloskopování vyšetřena soudními lékaři za účelem detailního tělesného popisu, zvláštních rysů a pro sestavení stavu chrupu a též pro odebrání vzorků pro DNA analýzu. Nasazení týmu: Tým je vyžádán místním ředitelstvím policie podle místa hromadné nehody. Nikde není zakotveno, kdo a kdy je oprávněn vyžádat spolupráci DVI týmu při identifikaci obětí. Vždy záleží na okolnostech případu. V případech zahraničních misí je vyžádán tým na základě požadavku ze strany vlády státu, kde došlo k neštěstí. DVI tým je zpravidla vyžadován při různých hromadných nehodách. Dobře známá je železniční dopravní nehoda vlaku "Wilhelm-Konrad-Röntgen" v Eschede 3. 6. 1988. Při nehodě zahynulo 101 osob. DVI tým pozitivně identifikoval všech 96 obětí, které před tím nebyly identifikovány poznáním příbuznými. Většina identifikace byla provedena porovnání otisků prstů a stomatologických záznamů. V jednom případě byla možná identifikace pouze DNA analýzou. Dalším známým případem činnosti DVI týmu je identifikace obětí při leteckém neštěstí u Bodamského jezera blízko Überlingen v červenci 2002. Specialisté z BKA identifikovali 71 obětí neštěstí, při kterém se osobní letadlo srazilo s nákladním letadlem. Nejrozsáhlejší a nejdéle trvající byla mise DVI týmu ve spojení s tsunami na severozápadě Sumatry v Indonésii po Vánocích v roce 2004. Ve spolupráci s jinými DVI týmy bylo identifikováno 2900 obětí, včetně 537 osob pohřešovaných v Německu. Mise, která trvala 14 měsíců, se zúčastnilo 630 specialistů z BKA a policie spolkových zemí a soudních lékařů. 29 Poznámky: Při plnění poslání DVI tým provádí úkoly nezávisle, ale ve spolupráci s místními zodpovědnými úřady, do kterých je DVI tým začleněn pro splnění úkolu. Od samého začátku byly v DVI týmech nastaveny velmi přísné standardy, což se odrazilo ve všeobecně mezinárodně uznávané pověsti, jako např. ve vyžádání německého DVI týmu v případu havárie letadla Lauda Air v Thajsku v r. 1991, kam byl tým pozván, aby identifikoval oběti. Členové DVI týmu patří do mezinárodní pracovní skupiny, která se každoročně schází při Generálním sekretariátu Interpolu v Lyonu za účelem koordinace identifikačních metod a zlepšení mezinárodní spolupráce při identifikaci obětí velkých neštěstí.28 Nizozemí Vznik: Nizozemský DVI tým byl sestaven v roce 1983 pod názvem RIT29. DVI tým byl vytvořen po několika neštěstích z let minulých a na základě potřeby identifikace obětí hromadných neštěstí, které v Nizozemí v minulosti nastaly. DVI tým je konstituován na základě tzv. kompetenčního předpisu, kterým je upravena činnost jednotlivých složek policie v Nizozemí. Hlavním cílem DVI týmu je identifikace obětí hromadných neštěstí, případně identifikace obětí jiných událostí. Složení týmu: Tým je koncipován jako „dobrovolná“ složka policie s tím, že členové jsou jmenováni na základě rozhodnutí ředitele nizozemské policie. Výcvik člena týmu trvá cca 2 roky. Hlavními předpoklady jsou týmová práce, psychická odolnost a profesionalita. Na těchto principech je tento tým budován. zdroj: stáž na pracovišti DVI týmu ve dnech 27. 11. 2006 - 1. 12. 2006 a DVI BKA. In: BKA [online]. Wiesbaden, 2006 [cit. 2006-12-28]. Dostupné z: http://www.bka.de/profil/faq/dvi.html 29 RIT: Rampen Identificiate Team – Tým pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (jinak DVI tým) 28 30 Tým se skládá z jednoho vedoucího (placená funkce vedoucí je služebně zařazen pod ředitelství policie Nizozemí) a cca 40 členů týmů z 25 regionů Nizozemí. V čele týmu stojí v současné době Charles Lemans, který koordinuje práci týmu a také jediný je oprávněn tým na vyžádání svolat. Tým je složen především z pracovníků regionální policie (25 regionů), státní policie (ředitelství policie), forenzních specialistů na identifikaci (pracovníků NFI30 – soudní lékař, antropolog, apod.), vojenské policie (pro případy identifikace obětí – vojáků) a dalších externích spolupracovníků. Logistickou podporu zajišťují celkem 3 pracovníci ředitelství policie. Logistická část týmu zajišťuje pouze ochranné pomůcky členů týmu, pitevní nástroje, přepravní vaky pro těla a přepravní boxy pro ostatní materiál. Další vybavení (např. fotografické vybavení, daktyloskopické pomůcky a pomůcky pro sběr biologických materiálů) si sebou přináší každý člen týmu ze svého pracoviště. Dalšími členy týmu jsou kněz a psycholog. Tým se dělí na tři skupiny: 1. skupina záchranná – úkolem této skupiny je zajištění místa nehody a pro účely této skupiny jsou k dispozici příslušníci pořádkových sil nizozemské policie. Tato skupina vyhledává a zajišťuje vše, co je potřeba na místě nehody – osoby, věci, zajišťuje stopy a další potřebný materiál nejen pro identifikaci. 2. skupina technická – provádí identifikaci osob a věcí zajištěných na místě nehody (Post Mortem identifikace). Osoby a věci jsou nejprve vyfotografovány a následně jsou na nich prováděny identifikační úkony – snímání daktyloskopických stop, sběr genetických materiálů, zajištění chrupu oběti. 3. skupina taktická – provádí pátrání po osobách a zejména vyhledání stop potencionálních obětí nehod (shromažďuje Ante Mortem identifikační data). Zajišťuje biologický materiál pro případ analýzy DNA, otisk prstů, 30 NFI: Nederlands Forensisch Instituut 31 shromažďuje zubní dokumentaci apod. Tato skupina provádí porovnání a následné vyhodnocení Ante Mortem a Post Mortem dat. Nasazení týmu: DVI tým je povoláván na základě potřeby jakékoliv složky nizozemské policie, která uzná za vhodné využití tohoto týmu pro případ identifikace. Může se jednat i o identifikace pouze jedné oběti, je-li toto zapotřebí (Haarlem 2006 – identifikace oběti železniční nehody). Tým lze využít i v zahraničí, kdy je povoláván na základě mezinárodní žádosti o pomoc při identifikaci např. nizozemských občanů (Tsunami 2004). V takovém případě DVI tým vyžaduje ministerstvo pro mezinárodní spolupráci. Tým využívá i nizozemská armáda při vojenských nehodách (Afganistan 2006). V těchto případech jsou začleněny do týmu také vojenští specialisté.31 Rakousko Vznik: Vznik rakouského DVI týmu předcházelo několik vážných nehod, při kterých zahynul větší počet osob. Za zmínku stojí potřeba identifikace 223 obětí rakouského letadla Boeing 767-300 rakouské letecké společnosti Lauda Air. Letadlo krátce po vzletu havarovalo dne 26. 5. 1991 nedaleko Bangkoku. Další významnou havárii z pohledu nutnosti vybudovat národní identifikační tým byly tři po sobě jdoucí nehody. K první ze série nehod došlo 23. února 1999 okolo 16:00 hod., kdy velká lavina z nadmořské výšky 2700 m smetla vše, co jí stálo v cestě. Smutným výsledkem bylo 38 obětí. Druhou tragédií se stala nehoda 4 automobilů v Tauerntském tunelu. Následný požár usmrtil 12 osob. Třetí nehodou byl opět požár, avšak kabiny lanovky v tunelu nedaleko Kaprunu. Při požáru zahynulo celkem 155 osob. Tyto nehody urychlily vznik rakouského DVI týmu. Snahy o vytvoření avšak sahají již do poloviny šedesátých let minulého století, kdy 29. února 1964 nedaleko Inn- 31 Zdroj: stáž na pracovišti RIT ve dnech 11. – 14. 12. 2006 32 sbrucku narazilo do hory vysoké 2800 m britské letadlo G-AOVO. Na palubě zahynulo celkem 86 cestujících. Konkrétní kroky k budování týmu byly započaty v roce 2002. Na přelomu roku 2002 a 2003 bylo vytvořeno jádro týmu, které tvořili 4 pracovníci rakouské policie. V roce 2003 bylo jádro týmu rozšířeno na celkem 18 pracovníků, z toho i 3 soudní lékaři. V této době se již začal vytvářet první tréninkový program. Oficiální datum pro vznik rakouský DVI tým uvádí - leden 2004. V srpnu 2004 byl tým rozšířen o soudní lékaře – dentisty. Nábor byl prováděn v rakouském odborném časopise Dentist Journal. 32 První akcí rakouského DVI týmu bylo vyslání specialistů do Thajska a na Srí Lanku 28. prosince 2004. Složení týmu: Rakouský DVI tým je organizován na principu vojensky organizované struktury nestálého charakteru. Strategické vedení je na Ministerstvu vnitra Rakouska, kde jsou vyčleněni dva pracovníci. Jádrem týmu je 9 policejních důstojníků, 3 soudní lékaři a 2 odontologové. Celkový počet členů rakouského DVI týmu je 160 specialistů policejních důstojníků, 10 soudních lékařů, 27 odontologů, 5 specialistů na daktyloskopii a 13 psychologů (pomoc pro DVI tým). Tým má ještě dva členy v tzv. Standing Committee Interpolu. Rozložení členů týmu je rovnoměrně na 9 krajských ředitelství rakouské policie (tzv. LKA33) z celkového počtu 10 spolkových zemí Rakouska.34 Nasazení týmu: Rakouský DVI tým je nasazován podle konkrétní vzniklé potřeby, kdy velitel je určen vždy až při konkrétní akci. Dojde-li k události v lokalitě místně příslušného LKA a není třeba většího personálního obsazení, je využita kapacita členů 32 HUNDERPFOUND, Christopher. The Austrian DVI Team: Forensic Disaster Victim and Object Identification: Theory and Practice of DVI Identification Teams Activities. Praha, 2011. 33 LKA – Landes Kriminal Amt – zemské ředitelství kriminální policie 34 HUNDERPFOUND, Christopher. The Austrian DVI Team: Forensic Disaster Victim and Object Identification: Theory and Practice of DVI Identification Teams Activities. Praha, 2011. 33 z tohoto LKA. V případě mezinárodních operací je využíván tzv. „GO team“, který je vyslán do zahraničí a jeho vyslání zajišťuje Ministerstvo vnitra Rakouska. Slovinsko Vznik: Slovinský DVI tým vznikl dne 10. 6. 2005 na základě výnosu policejního ředitele, který jmenoval členy DVI týmu. V současné době jsou ve Slovinsku ustaveny dva DVI týmy. Složení týmu: Ve Slovinsku existují dva DVI týmy – policejní a soudně-lékařský. První policejní, který je jmenován na základě uvedeného výnosu a členy jsou převážně pracovníci Forensic Science Center v Lublani35. Druhý tým je složen ze soudních lékařů. Policejní DVI tým je podřízen řediteli Forensic Science Centre v Lublani. Tento tým je složen z 5 pracovníků FSC Lublani a 3 policistů z Ústředny kriminální policie Generálního ředitelství policie Slovinska. Členy týmu jsou zejména experti z oboru daktyloskopie, genetiky a dokumentace. Nasazení týmu: Policejní DVI tým Slovinska je nasazován na základě požadavku člena krizového štábu Slovinské republiky, operativního štábu Generálního ředitelství policie nebo operativního štábu policie s předchozím souhlasem generálního ředitele policie. Tým je využíván pro účely hromadné identifikace, organizování identifikace osob, spolupráce s Institutem soudního lékařství při identifikaci osob, spolupráce s ostatními institucemi, spolupráce s kriminalisticko-technickými skupinami na regionální úrovni. Tým je aktivován zejména v případech identifikace zemřelých osob hromadných nehod – dopravních, železničních nebo leteckých. Dále 35 Forensic Science Centre Ljubljana 34 pak v případech živelných katastrof - zemětřesení, záplavy, požáry a také v případech teroristických útoků. Soudně-lékařský DVI tým úzce spolupracuje s policejním DVI týmem a veškeré postupy jsou s tímto týmem koordinovány. Úkolem tohoto týmu jsou soudně-lékařské úkony při identifikaci osob, které následují po kriminalistických identifikačních úkonech. (dokumentace, daktyloskopování a sběr DNA vzorků). Jejich prvořadým úkolem je provedení pitev zemřelých a úkony spojené s identifikací pomocí chrupu zemřelých. Lékaři těchto týmů zpracovávají PM dotazníky Interpolu pro další využití při identifikaci. Pro svoji práci využívají mobilní pitevnu (speciální kontejner), která je plně vybavena pro využití na místě nehody a může být kdykoliv pomocí automobilu přemístěna na místo nehody kdekoliv ve Slovinsku. Tyto týmy jsou na centrální úrovni nasazovány při více než 10 obětech. V případech menšího počtu obětí se problematika identifikace řeší na regionální úrovni.36 Španělsko Vznik: Ve Španělsku jsou ustanoveny celkem 3 DVI týmy. Samostatný DVI tým je ustaven v Katalánsku (Barcelona) a dva jsou v Madridu. Z těchto dvou týmů je jeden organizačně začleněn pod státní policii a druhý pod civilní gardu (Civil Guardia). DVI tým Civil Guardia (CG) vznikl v roce 1992 a do současné doby prováděl identifikaci obětí ve více než 14 případech hromadných neštěstí. DVI tým CG provádí identifikaci obětí nejen na území Španělska, ale také identifikaci obětí vojenských misí v zahraničí. První případ, kdy byla prováděna identifikace, se stal v únoru 1996. DVI tým CG mimo jiné asistoval při identifikaci bombového útoku na madridském nádraží, kde zahynulo 192 osob. V roce 2007 prováděl např. identifikaci obětí letecké havárie vrtulníku španělské armády na území Afganistanu. 36 Zdroj: stáž na pracovišti FSC Ljubljana, Slovinsko, ve dnech 3. - 6. 12. 2006 35 DVI tým španělské policie pracuje na podobných principech jako DVI tým CG s tím, že využívá odborných znalostí, kapacit a materiálního vybavení madridského policejního forenzního institutu. Pouze ve své působnosti je jeho rozsah menší než u DVI týmu španělské Civil Guardii. Policejní tým nepůsobí při identifikaci vojenských obětí nebo účastníků vojenských misí v zahraničí. Katalánský DVI tým je podobného složení jako policejní madridský. Opět je tu rozdíl v působnosti. Katalánský tým má působnost v souvislosti s právními akty katalánské policie. Sídlí v Barceloně a využívá barcelonský forenzní policejní institut. Královským dekretem č. 32/2009, ze dne 16. ledna 2009, se ve Španělsku schvaluje Národní akční protokol soudního lékařství a forenzní vědy na akcích s více obětmi.37 Španělsko do roku 2009 nemělo oficiální protokol pro koordinované činnosti forenzních týmů a bezpečnostních sil. Dokument vychází z doporučení Rady Evropy č. R (99) 3, které podporuje harmonizaci procesů soudních pitev za účelem identifikace obětí hromadných neštěstí v členských zemích. Účelem akčního národního protokolu soudního lékařství a soudní vědy v případech hromadných nehod a událostí je regulovat technickou pomoc pro soudce a soudy určené subjekty, a určit příčiny a okolnosti úmrtí u těchto situací. To vše v rámci ustanovení ústavního zákona 6/1985 ze dne 1. června 1985, soudnictví, který v čl. 479.2 stanoví technickou pomoc lékaři v soukromých ústavech soudního lékařství a Národního institutu toxikologie a forenzních věd, a článek 480 stanoví pomocnou činnost Národního ústavu toxikologie a forenzních věd. Královským dekretem byl vytvořen Národní technický výbor pro události s velkým počtem obětí (La Comisión Técnica Nacional para Sucesos con Víctimas Múltiples)38. Národní technický výbor pro události s velkým počtem obětí je kolegiální orgán v rámci ministerstva spravedlnosti a přidělen do generálního ředitelství pro správu spravedlnosti a jedná s plnou autonomií při výkonu svých funkcí a má následující složení: a) prezident a viceprezident, BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO. Boletín oficial del estado. 2009, č. 32. ISSN 0212-033x. BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO. Boletín oficial del estado. 2009, č. 32, 12631 - 12633. ISSN 0212-033x. 37 38 36 b) členové: 1. zástupce jmenovaný každým regionem, 2. zástupce z každé autonomní regionální policie, 3. ředitel Národního ústavu toxikologie a forenzních věd, 4. patolog jmenován ministrem spravedlnosti, 5. dva úředníci ministerstva spravedlnosti, 6. dva úředníci ministerstva vnitra, 7. dále se mohou zúčastnit manažeři Národní technické komise institutů soudního lékařství pod gescí Ministerstva spravedlnosti nebo autonomního společenství, c) tajemník, pozice, která je vykonávána v úředním dvouletém období. Složení týmu: Pro potřeby této práce bude představeno složení DVI týmu španělské Civil Guardii. V současné době má DVI tým Civil Guardii celkem 12 členů. Složení týmu je následující: velitel, zástupce velitele, 2 dokumentaristé - fotografové, 4 experti pro Ante Mortem sběr dat a 4 experti pro Post Mortem sběr dat. Mezi experty pro Post Mortem jsou dva externí spolupracovníci – soudní lékaři. Nasazení týmu: O nasazení DVI týmu rozhoduje vždy dožadující orgán. Ten se rozhoduje, který z týmů povolá nebo zda povolá všechny (jako v případě bombového útoku v Madridu - 2004). V případě, že je katastrofa většího rozsahu, dochází k součinnosti nejprve mezi madridskými DVI týmy a případně je přizván katalánský DVI tým. Pouze v případech obětí z řad španělské armády identifikuje oběti DVI tým CG. Pro potřeby DVI týmu CG je vytvořen logistický sklad, který se nachází cca 20 km od Madridu v prostorách policejní školy ve Valdemoro. DVI tým má k dispozici pojízdnou laboratoř, která je umístěna jako nástavba kamiónu. Nástavba je 37 rozčleněna na tři části – sklad, komunikační centrum a laboratoř. Součástí mobilní výbavy kamionu je také přenosný rentgen.39 Švýcarsko a Lichtenštejnské knížectví Vznik: Během 90. let na základě doporučení Interpolu vytvořili policejní velitelé švýcarských kantonů pracovní skupiny pro ustanovení DVI týmu. V roce 2000, na konferenci policejních velitelů, byl schválen projekt a DVI tým byl ustanoven ve stávající podobě od 1. února 2001. Přidruženým členem švýcarského DVI týmu je od roku 2002 Lichtenštejnské knížectví a přispívá a užívá výhod z činnosti DVI týmu.40 Složení týmu: DVI specialisté jsou při různých národních jednotkách policie (jednak 26 kantonů, tak federální policie FEDPOL) a několika univerzit (např. Univerzita v Lausanne). V případě nasazení DVI týmu jsou k dosažení na dobrovolném principu. K 16 členům základního týmu (podřízených FEDPOL) je k dispozici 200 specialistů od policie a soudního lékařství. Zázemí DVI týmu (back - office) je během krizového řízení vytvořeno v Komunikačním centru policie kantonu Bern. Mnohé kantony mají k dispozici jak materiál pro zvládnutí katastrof, tak některý materiál pro DVI tým. Federální policie (FEDPOL) disponuje velkým výběrem materiálu pro použití v jiných zemích, kromě toho každý člen DVI týmu má své osobní vybavení. Nasazení týmu: Požadavky na nasazení DVI jsou adresovány "Emergency Operations Centre" policie kantonu Appenzell, přímo strategickému vedoucímu švýcarského DVI Zdroj: stáž na pracovišti CG Madrid ve dnech 21. - 24. 5. 2007 Pracovníci kantonské policie prováděli identifikaci a úkony DVI týmu již před oficiálním vznikem švýcarského DVI týmu – blíže Příloha č. 2 – Aktivity švýcarského DVI týmu. 39 40 38 týmu. Na příkaz policejního velitele pohotovostní operační středisko zavolá operačního vedoucího, nebo jeho zástupce. Jsou kontaktování velitelé kantonální policie, aby povolili okamžité zapojení členů hlavního týmu. Operační vedoucí DVI týmu převezme příkaz, rozhodne o složení hlavního týmu, organizuje záložní (back-up division) a pracovní (front division) skupinu a ustanoví tak tým. Členové pracovní skupiny se přesunou na místo nehody a je organizováno spojení DVI týmu s místními úřady příslušného kantonu. Záložní tým je zřízen v komunikačním centru policie kantonu Bern, odkud je společně s pracovní skupinou koordinována mobilizace DVI týmu, transport materiálu a úkoly specialistů.41 Od roku 1994 byl DVI tým Švýcarska nasazen celkem na 14 akcích, kde bylo potřeba identifikovat občany Švýcarska nebo byla vyžadována jejich součinnost. Nasazení bylo jak ve Švýcarsku, tak ve světě (blíže příloha č. 2 – Přehled aktivit švýcarského DVI týmu). Turecko Vznik: Turecký DVI tým vznikl v roce 2005 na základě finanční podpory Evropské unie na zřízení tohoto týmu v Turecku. Složení týmu: Turecký DVI tým byl vyškolen pracovníky DVI týmu BKA Německa. Tým se skládá z odborníků turecké státní policie, tureckého četnictva, soudních lékařů, univerzitních profesorů a dalšího pomocného personálu. Rozsah kompetencí tohoto týmu není v současné době zřetelný, stejně tak není známé, kdy je tým v praxi nasazován. Největší nevýhodou je různorodé složení pracovníků tureckého DVI týmu a jejich neschopnost koordinované práce.42 Zdroj: stáž na pracovištích KAPO Zurich a Aarau ve dnech 19. – 22. 11. 2008 a DVI. In: FEDPOL [online]. Bern, 2010 [cit. 2010-12-05]. Dostupné z: http://www.dvi.ch/ 42 Zdroj: stáž na pracovišti DVI týmu ve dnech 27. 11. 2006 - 1. 12. 2006, které provádělo zaškolení a metodicky turecký tým řídí 41 39 Velká Británie Vznik: Většina velkých nehod je ve Velké Británii zvládnuta primárně na místní úrovni pohotovostními službami, místními orgány a poskytovateli služeb. Nehoda, mající za následek velké množství obětí, si však vyžádá speciální organizaci na místní, oblastní a národní úrovni, v závislosti na rozsahu a složitosti nehody. V únoru 2004 ministerstvo vnitra ustanovilo oddělení pro vedení Cross-Government Mass Fatalities Workstream. To je částí Cabinet Office Capabilities Programme. Pokud to je zapotřebí, oddělení hromadných nehod přesune prostředky pro pomoc místním orgánům a službám pro zvládnutí krizových situací. Spolu s "Association of Chief Police Officers (ACPO)" byl ustanoven DVI tým. Složení týmu: DVI tým ve Velké Británii je policií vedený virtuální tým zkušených a vycvičených policistů a civilních soudních znalců. Na základě dohody jsou členové DVI týmu vysláni na místo nehody s velkým počtem obětí. Jejich úkolem je doplnit, ne však nahradit, činnost místních orgánů. DVI tým Velké Británie je řízen ACPO a je schopen pracovat ve Spojeném Království a v zahraničí, na základě požadavku ministerstva zahraničí. V minulosti byla uzavřena smlouva se společností KBR Ltd. o poskytnutí "National Emergency Mortuary Arrangements (NEMA)" (vybudování pohotovostní márnice). Kontrakt byl podepsán na dodání, uspořádání, uskladnění, rozmístění a výstavbu uskupení dočasných struktur pro zabezpečení práce pohotovostní márnice. Bylo zakoupeno všeobecné a RTG vybavení pro použití v pohotovostní pitevně, které zahrnuje vybavení tak, aby se prázdné prostory přeměnily ve funkční pitevnu. Zásoby hlavního vybavení obsahují dostatek prostředků pro prvních 48 hodin činnosti.43 43 Responding to a terorist accident. In: Home Office [online]. London, 2011 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z: http://www.homeoffice.gov.uk/counter-terrorism/responding-to-an-incident/ 40 3.5 Situace v Asii Spojené arabské emiráty Identifikační tým Spojených arabských emirátů byl založen dne 28. srpna 2009 na základě požadavku na sjednocený proces identifikace většího počtu obětí. Zejména bylo přihlédnuto při budování týmu na politický požadavek, humanitární pozadí a zejména náboženský požadavek. DVI tým – resp. útvar pro identifikaci obětí hromadných neštěstí se skládá ze 6 oddělení. Oddělení jsou rozděleny podle specializace. Činnost na místě neštěstí je koncipována na základě doporučení Interpolu s tím, že jednotlivé činnosti jsou následně rozděleny do oddělení podle specializace (např. oddělení pro PM, oddělení pro AM). Útvar je stálý orgán, který spolupracuje při identifikaci neznámých mrtvol. Vedení identifikačního týmu Spojených arabských emirátů dbá zejména na důsledný nácvik – trénink všech činností. Trénink členů je zaměřen na činnost před incidentem, při incidentu a po něm. Identifikační tým Spojených arabských emirátů dosud nemusel být povolán k identifikaci většího počtu zemřelých.44 Kuvajt Již více než deset let slouží kuvajtský identifikační tým pro potřeby kuvajtské policie. Tým je složen ze tří částí podle odborností. Současným primárním úkolem kuvajtského identifikačního týmu je identifikace vojáků, kteří zahynuli během irácké okupace Kuvajtu před více než dvaceti lety. Dodnes jsou nacházeny pozůstatky války. Tým však provádí identifikaci i v případech, kdy došlo k události s velkým počtem obětí jako například v roce 2011 při rozsáhlém požáru stanu uprostřed Kuvajtu. Při požáru zahynulo 56 osob a jednalo se o největší katastrofu od války v Perském zálivu.45 44 AL DALA, Mohamed. DVI in United Arabic Emirates. In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 1 - 5. 45 AL HAMMAMMADE. DVI methods. In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 6 - 8. 41 Írán Íránský identifikační tým je součástí íránské police, hlavní sídlo má v Teheránu a spadá pod úřad – Strategy in Crisis.46 Členy íránského DVI týmu jsou kriminalističtí fotografové, kriminalističtí daktyloskopové, kriminalističtí chemici, soudní lékaři, kriminalističtí biologové a odontologové. Primárními metodami pro identifikaci jsou v Íránu: - antropometrie, - fotografie, - daktyloskopie, - odontologie - DNA, - soudní lékařství. Identifikační tým íránské policie pracuje podle standardů Interpolu. Zejména pro činnost na regionální úrovni íránské policie je standardizace identifikačních metod potřebná.47 Indonésie Identifikační tým je stejně jako v jiných státech součástí indonéské policie. Pro svoji činnost využívá DVI Interpol Guide a Indonesia Police Medical Guide. Tým je tvořen na centrální úrovni a úzce spolupracuje se stálým výborem Interpolu. Indonéský identifikační tým je složen z forenzních patologů, forenzních odontologů, odborníků na analýzu DNA, expertů na kriminalistiku a z technického personálu. Samozřejmostí identifikačního týmu je tiskový mluvčí. Hlavními identifikačními metodami jsou: - daktyloskopie, - odontologie, - DNA. Jako pomocné metody jsou v Indonésii využívány: Srovnatelné s odbory (odděleními) krizového řízení Policie ČR SADJADIAN, A. DVI in Iran, In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 13 - 18. 46 47 42 - soudní lékařství, - popis věcí, - fotografie. Pro svoji činnost využívají v Indonésii mobilní márnice a pitevny. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, které v Indonésii panují je pro tým nutností využívat chlazené kontejnery pro uskladnění těl.48 3.6 Situace v Severní Americe Kanada Kanadská královská jízdní policie (RCMP) má 277 specializovaných policistů - Forensic Identification Specialists, kteří poskytují technické a vyšetřovací služby na místě činu, neštěstí a katastrof. Tito policisté procházejí čtyřletým výcvikem v metodách forenzní identifikace, který je každé dva roky obnovován. Tito policisté jsou součástí policejních služeb RCMP. Pro identifikaci jsou nejdůležitější tělesný vzhled, otisky prstů, stomatologické záznamy, DNA analýza. 49 USA Aby mohly být splněny úkoly identifikace obětí hromadných neštěstí, byly vytvořeny tzv. DMORT50. DMORT se skládají ze soukromých osob, z nichž každá je zaměřená na určitou oblast expertízy. Jsou přivoláni v případě neštěstí. DMORT členové mají příslušné diplomy a licenci pro práci v jejich oboru. Pokud jsou členové aktivováni, jejich licence jsou uznávány všemi státy (tj. v USA) a členové týmu jsou odměňováni za práci Federální vládou jako dočasní federální zaměstnanci. Během pohotovosti DMORT pracuje pod vedením místních úřadů a poskytuje technickou pomoc a osoby pro obnovení stavu, identifikaci a další postupy se 48 CASTILANI, Anton. DVI Operation, In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 9 - 12. 49 Organisational Strukture. In: Canadian Police [online]. Otava, 2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.rcmp-grc.gc.ca/about-ausujet/organi-eng.htm 50 DMORT - Disaster Mortuary Operational Response Team 43 zemřelými oběťmi. DMORT je řízen NMDS51. Týmy jsou složeny s pracovníků pohřební služby, soudních lékařů, koronerů, patologů, forenzních antropologů, zapisovatelů lékařské dokumentace, psychologů, počítačových odborníků, administrativních pracovníků, pracovníků bezpečnosti a vyšetřovatelů. The Department of Homeland Security (DHS), Federal Emergency Management Agency (FEMA), Response Division (RD) v souvislosti s podporováním činnosti DMORT programu vlastní dvě mobilní márnice (DPMU)52, které jsou uloženy v logistických centrech FEMA, jedna v Rockvillu (Maryland) a druhá v San Jose (v Kalifornii). DPMU představuje úložiště vybavení a zásob pro přesun na místo neštěstí. Obsahuje kompletní márnici s příslušnými pracovními místy s odpovídajícími nástroji. V USA jsou různé skupiny, které se problematikou DVI zabývají, jedná se například o: - FEMA,53 - NDMS,54 - DHS.55 3.7 Situace v Jižní Americe Brazílie První aktivity brazilského národního identifikačního týmu byly zaznamenány v roce 2004, kdy tým spolupracoval při identifikaci více než 500 obětí v paraguajském obchodním centru. V následujících letech byla vytvořena stálá skupina - DVI tým Brazílie, který disponuje svým stálým rozpočtem. Tým je koncipován v rámci federální policie Brazílie a řídí se národním standardem (Federal Police DVI Guide).56 Struktura národního identifikačního týmu respektuje doporučení 51 NDMS - National Disaster Medical System DPMU – Department Portable Morgue Unit 53 Federal Emergency Management Agency [online], Washington, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www < http://www.fema.gov> 54 National Disaster Medical System [online], Washington, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.hhs.gov/asl/testify/2010/07/t20100722a.html> 55 Department of Homeland Security [online], Washington, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.dhs.gov/index.shtm> 56 PALHARES, C.E.M., DVI development in Brasil, 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification, Lyno, Francie, 22. – 24. května 2012 52 44 Interpolu a je tvořena podobně jako v Německu, stálým výborem a jednotlivými specialisty v rámci celé federace. Pro svoji činnost využívá národní genetickou databázi CODIS a využívá aplikaci Plass Data. Naposledy se tým zapojil do identifikace více než 900 obětí požáru „slamu“ v Rio de Janeru v roce 2011. Jinak mimo jiné spolupracoval s francouzským identifikačním týmem v průběhu první fáze činností po havárii Airbusu na trase z Rio de Janera do Paříže v červenci 2009, kde na palubě zahynulo 228 osob. V současné době se tým připravuje na sled mimořádných událostí, které v nejbližších letech bude Brazílie pořádat – 2013 Světový pohár ve fotbale, 2014 - Mistroství světa ve fotbale, 2016 – Olympijské hry. 3.8 Situace v Austrálii a Oceánii Austrálie DVI se v australském pojetí rozumí postupy použité k pozitivní identifikaci zemřelých obětí neštěstí s výskytem velkého počtu zemřelých. Velkou výzvou je identifikace zemřelých, aby byly splněny požadavky koronera. Pozitivní identifikace není jen právním požadavkem, ale je též důležitá pro pozůstalé pro uzavření případu. Ve všech státech Austrálie koroner vykonává dohled nad lidskými pozůstatky. DVI tým pracuje pod řízením koronera, který má významnou odpovědnost, spojenou s pomocí při vyšetřovacích procesech. DVI tým dále spolupracuje s ostatními zodpovědnými orgány, což může být značně stresující a náročné. Identifikační proces zahrnuje tým lidí s různými dovednostmi. Počet členů týmu závisí na rozsahu jednotlivého případu. Personální složení DVI týmu zahrnuje: - koronera a jeho tým, - velitele DVI týmu, - vyšetřovatele místa činu, - fotografy, - daktyloskopy, - členy oddělení pátrání po osobách, 45 - experty lékaře a stomatology včetně soudních lékařů a forenzních stomatologů, - skupiny pro podporu obětí, - technické vyšetřovatele, - podpůrný personál jako Červený kříž, Armádu spásy, pohřební službu. Je důležité, aby personál DVI týmu byl příslušným způsobem vycvičen pro úspěšné zvládnutí identifikace obětí. Výcvik je zaměřen na zvládnutí individuálních úkolů, je nezbytně nutné aby zúčastnění rozuměli problematice v celé šíři procesu a aby všichni spolupracovali jako tým. Australský DVI tým pracuje podle doporučení a metodik Interpolu. Ve své činnosti kooperuje s Novým Zélandem. Velitel australského DVI týmu po přijetí oznámení z policejního komunikačního centra o nehodě s velkým počtem obětí ustanoví, které postupy DVI týmu mají být použity. V tomto případě uvědomí příslušné vedoucí oddělení. Následně ustanoví skupinu prvotního nasazení (initial response team) pro odjezd na místo nehody. Upřesnění činností a počtu osob DVI týmu je provedeno podle rozsahu události a podle personálu v prvním stupni činnosti. Dále jmenuje koordinátory pro činnost na místě nehody, koordinátora pro práci v márnici, koordinátora pro Ante Mortem činnost a koordinátora pro porovnávání identifikačních dat. Velitel rozhodne o přibrání dalších útvarů a jejich personálu pro druhý stupeň činnosti. Ve své činnosti jedná se státním koronerem (nebo ekvivalentem), vedením policie, oddělením daktyloskopie a jiných příslušných útvarů a oddělení. Na požádání velitel DVI týmu informuje Support Departments and Managers57 jiných agentur o počtu požadovaných osob a upřesní příslušný počet kriminalistických expertů. Podle situace dále doporučí odpovídající psychologickou jednotku. Na doporučení koordinátora pro činnost márnice ustanoví požadovaný počet osob pro druhý stupeň činnosti. Stanoví také místo a zdroje pro třetí stupeň činností. Samozřejmě dohlíží na všechny stupně činnosti. Při své práci DVI tým vydává, po konzultacích se státním koronerem a velitelem policejních činností, prohlášení pro tisk.58 Support Departments and Managers – Oddělení podpory a řízení Emergency Management in Australia [online], Cambera, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.ema.gov.au/> 57 58 46 Práce australského DVI týmu se skládá z 5 etap činnosti: První etapa. Jakékoliv místo události je považováno za místo závažného trestného činu a lidské pozůstatky jsou ponechány, tak jak jsou, do doby příjezdu DVI týmů. Místo nehody je fotografováno a je zaznamenána poloha lidských pozůstatků. Lidské pozůstatky jsou označeny, zaznamenány a převezeny do márnice. Předměty (osobního vlastnictví a jiné) nalezené na místě jsou označeny a je zaznamenána poloha kde byly nalezeny. Druhá etapa. V márnici jsou zaznamenány detaily o lidských pozůstatcích a tyto jsou uloženy na bezpečné chlazené místo. Potom je provedeno podrobné vyšetření lidských pozůstatků. Použijí se metody vizuální, fotografické, RTG, stomatologické a pitva. Šperky a osobní předměty jsou vyfotografovány v původním stavu, následně shromážděny, prohlédnuty, vyčištěny, znovu fotografovány a uschovány. Po ukončení jsou lidské pozůstatky vráceny do skladu až do doby formální identifikace a uvolnění státním koronerem. Třetí etapa zahrnuje shromáždění informací o možných obětech nehody a doplnění seznamu pohřešovaných osob. Informace obsahují údaje o osobních věcech, oblečení, špercích, stomatologické záznamy, lékařské záznamy, RTG snímky, fotografie, DNA vzorky. Čtvrtou etapou je posouzení shodnosti dat. Jsou porovnány údaje Ante Mortem a Post Mortem tak, aby byla ustanovena pozitivní totožnost zemřelého. O výsledku je informován koroner, a pokud je spokojen, vydá pokyn k předání pozůstatků pozůstalým. Pátá etapa – vyhodnocení. Vyhodnocení činností je provedeno na závěr práce DVI týmu zejména pro účely posouzení efektivnosti činnosti a pro bezpečnost a zdraví. Závěry pak poslouží jako doporučení, které mohou zlepšit práci DVI týmu při případném dalším nasazení. Australský DVI tým si klade za cíl především: - rozvíjet, zlepšovat, koordinovat a dohodnotit řízení kvality a mezinárodní praxi v Australasijském a Novo-Zélandském DVI týmu, - rozvíjet, koordinovat a vést vzdělávání a profesionální rozvoj programů DVI týmu, 47 - poskytovat rady a pomoc pro připravenost a koordinaci DVI týmu, - rozvíjet kapacitu a schopnost DVI týmu být připraven k nasazení při teroristických útocích, - 59 propagovat činnost DVI týmu na vládní, komunální a policejní úrovni.59 BENDL, P. - PILIN A. DVI týmy v Evropě. Kriminalistický sborník, 2007, roč. 51, č. 2, s. 42 - 47 48 4. Kritické zhodnocení zkušeností a poznatků 4.1 Úvod Hlavním úkolem této práce je vytvoření modelu identifikačního týmu České republiky. Navržený model by měl obsahovat funkční strukturu vytvořenou na základě vědeckého poznání stavu a organizace jiných již fungujících identifikačních týmů ze světa. Dále pak tyto poznatky implementovat do českého prostředí za využití poznatků z běžné policejní práce. Vědecký základ a informace o stavu a organizaci jiných DVI týmů probíhalo kritickou analýzu poznání a řízenými rozhovory. Metody práce byly již popsány v druhé kapitole. Základním zdrojem informací byly stáže autora na pracovištích v Evropě, dále jeho účasti na mezinárodních vědeckých konferencích, seminářích a workshopech. Nemalou zkušeností byla realizace projektu bezpečnostního výzkumu a příprava projektu švýcarsko – české spolupráce při budování DVI týmu České republiky. Jako základní informace byly využity poznatky ze stáží v Spolkové republice Německo – v DVI týmu německého BKA.60 Dalším zdrojem byly informace a poznatky ze stáže na pracovišti RIT - DVI v Nizozemí.61 Neméně důležité byly stáže ve Španělsku a Slovinsku, dále pak ve Švýcarsku. Ze všech těchto stáží bude v následující části této práce provedeno kritické zhodnocení zkušeností. Využity byly také informace z identifikační skupiny Interpolu (konference a semináře) a dále informace z řízených rozhovorů s pracovníky DVI týmu Rakouska a Francie. Zužující výběr zdrojů není z důvodů nedostatku informací. V předchozí kapitole je mnoho zajímavých a použitelných informací, ale jejich využití je limitováno několika faktory. BKA – Bundeskriminalamt - Federal Criminal Police Office (Germany). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Federal_Criminal_Police_Office_(Germany) 61 Rampen Identificatie Team. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://nl.wikipedia.org/wiki/Rampen_Identificatie_Team 60 49 Na otázku proč budou využity zkušenosti a informace pouze z evropských zemí, si lze odpověď následujícím krátkým rozborem: 1. státní a politický systém států mimo Evropu: - státní systém USA apeluje na zapojení privátních společností a agentur do všech činností (viz. str. 43). V tomto autor spatřuje rozdíl mezi Evropou a USA.62 Výjimkou může být Kanada, kde je znát vliv francouzského systému. Důraz na zapojení soukromého sektoru do činností (identifikace zemřelých osob), je v rozporu s běžnou praxí v Evropě, kde tuto činnost provádějí státní instituce (policie – státní nebo vojenská). - státní systémy asijských zemí, jsou na rozdíl od Evropy, převážně vojenské nebo autoritativní. V tomto se také liší od evropských státních systémů a filozofie organizace bezpečnostních sborů, které jsou založeny na demokratických principech a organizačních strukturách. 2. právní systémy - rozdělení právních systémů je dáno historickým vývojem civilizace a značně se liší v různých částech světa. 63 Může se zdát, že tento faktor nemá vliv na budování identifikačního týmu České republiky. Ale i tato zdánlivá maličkost má vliv na implementaci do českého právního systému. Z tohoto důvodu autor přihlédl k tomuto faktoru, aby následně při realizaci nedošlo ke komplikacím při vytváření právních dokumentů k činnosti českého identifikačního týmu. Z tohoto důvodu byly pro analýzu zvoleny státy, kde platí kontinentální evropské právo 64. 3. zapojení do mezinárodních struktur: - Česká republika jako člen Evropské unie je mimo jiné zapojena do evropských mezinárodních bezpečnostních struktur – Europol65, MEPA ZOUBEK, Vladimír. Právověda a státověda: úvod do právního a státovědního myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 392 - 410. ISBN 978-80-7380-239-4. 63 HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xxii, 1459 s. Beckovy odborné slovníky. ISBN 978-80-7400-059-1. 64 Kontinentální evropské právo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_evropsk%C3%A9_pr%C3%A1vo 65 Europol: Mandate [online]. 2013 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/content/page/mandate-119 62 50 (Mitteleuropäische Polizeiakademie)66, ENFSI (European Network Forensic Science Institutes)67 atd. - dále k vyjmenovaným organizacím lze připojit účast na tzv. Prümské dohodě68, která řeší automatizovanou elektronickou výměnu identifikačních informací (genetika a daktyloskopie) v rámci členských zemí Evropské unie. V současné době je kontaktním místem pro Českou republiku Kriminalistický ústav Praha.69 - nelze opomenout členství ve sdružení Eurodac.70 Organizace v rámci zemí Evropské unie provádějící výměnu daktyloskopických otisků při řešení především ilegální imigrace osob zemí mimo Evropskou unii. Ovšem i této spolupráce – výměny dat, lze využít pro identifikaci osob ze třetích zemí. - členství v Interpolu.71 V analýze nelze přejít i tuto světovou policejní organizaci, jejímž členem je i Česká republika. V současné době se jedná o koordinátora mezinárodních aktivit nejen v oblasti identifikace obětí hromadných neštěstí. Význam, přínos a také vliv na český identifikační tým bude v textu dále zmíněn. - na závěr lze konstatovat, že většina důležitých organizací (s výjimkou Interpol), které mohou mít vliv na mezinárodní výměnu identifikačních informací je v Evropě. Tento fakt je dalším argumentem pro zúžení cíle analýzy stavu v jiných zemích. Z předchozího vyplývá, proč budou využity pouze informace a zkušenosti z uvedených států pro kritickou analýzu a návrh funkčního modelu českého identifikačního týmu. MEPA [online]. 2007 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.mepa.net/Deutsch/Seiten/default.aspx 67 ENFSI: About ENFSI [online]. 2012 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.enfsi.eu/aboutenfsi 68 Evropská unie. Prümská dohoda: Posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu. In: Úřední věstník Evrospké unie. Brussel, 2007, CE125E/120. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:125E:0120:0141:CS:PDF 69 Policie České republiky – Kriminalistický ústav Praha: Spolupráce. Policie ČR [online]. 2010 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/ostatni-cinnost-kup-spoluprace.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d 70 Eurodac. European Data Protection Supervisor [online]. 2012 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/edps/Supervision/Eurodac 71 Interpol [online]. 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://interpol.org/ 66 51 Kritická analýza bude provedena strukturovaně s ohledem na dílčí cíle této práce. Okruhy, kterými se autor zabýval, jsou rozděleny takto: 1. zařazení DVI týmu v rámci státních nebo privátních struktur 2. organizační model DVI týmu 3. odborné složení DVI týmu 4. materiální zabezpečení týmu. Pro analýzu bude použita metoda SWOT. Ve všech uvedených kritériích budou posuzovány silné a slabé stránky dané oblasti s možnostmi využití v českých podmínkách (příležitosti) s nástinem možných hrozeb.72 4.2 BKA – SRN Stáž na pracovišti spolkového kriminálního úřadu Spolkové republiky Německo proběhla ve dnech 27. listopadu - 1. prosince 2006. Poznání detailního procesu identifikace v případech hromadných neštěstí bylo získáno na prezentací činnosti komisariátu ZD 37 a dále na základě řízených rozhovorů s členy německého DVI týmu, především s vedoucí skupiny Lynn Aspinal a dále s Petrou Krumm a Attilou Höhnem. Dále byly provedeny řízené rozhovory v rámci prezentací členů DVI týmu SRN pány Heunem (expert oboru daktyloskopie) a dr. Bastischem (expert oboru genetická zkoumání). 4.2.1 Zařazení DVI týmu Německý DVI tým je zařazen ve strukturách Spolkového kriminálního úřadu, který sídlí ve Wiesbadenu. Úzce spolupracuje s ostatními republikovými kriminálními úřady. Je začleněn jako samostatný komisariát (ZD 37) a řeší i koordinaci pátrání po neznámých osobách a mrtvolách. Skládá se ze 7 stálých pracovníků BKA, cca 135 odborníků – policistů v rámci celé německé policie a dále z cca 72 CHAPMEN, Alan. SWOT Analysis. In: BusinnessBalls [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2013-0121]. Dostupné z: http://www.businessballs.com/swotanalysisfreetemplate.htm 52 45 externích spolupracovníků (soudní lékaři, odontologové apod.). Od roku 1972 německý DVI tým prováděl v 33 misích buď samostatně, nebo ve spolupráci s jinými DVI týmy a organizacemi, identifikaci celkem 1.983 obětí z celkového počtu 3.082 obětí.73 Silné stránky: - je zařazen ve státních strukturách - je relativně samostatný a jeho vedení (7 pracovníků) jsou policisté nebo zaměstnanci německé policie - je důsledně dodržován spolkový systém a činnost všech členů (i ze spolkových úřadů) je koordinována ze silného centra (BKA) - komunikace se zahraničím přímou cestou (mají jako federální úřad zmocnění) nebo cestou Divise IK BKA (International Co-ordination) – viz obr. 2. Slabé stránky: - i přesto, že 7 stálých pracovníků jsou policisté, je ekonomicky nákladné platit mzdu těmto stálým pracovníkům, kteří „čekají“ na mise nebo případně na jiné činnosti spojené s identifikací osob. Pro tyto pracovníky je třeba neustále „vymýšlet“ jejich využití, což mlže být v dlouhodobém horizontu problém. - dislokace zázemí DVI týmu ve Wiesbadenu, dle sdělení pracovníků DVI týmu Německa pravidelně dojíždějí do centrálních úřadů v Berlíně (570 km). 4.2.2 Organizační model týmu Bylo již napsáno, že DVI tým Německa se skládá ze 7 stálých pracovníků při BKA, 135 pracovníků policie po celém Německu a dále 45 externích spolupracovníků. Vedoucí týmu je pracovnice stálé skupiny při BKA, ta svolává tým a 73 Previous missions of the DVI Team of the German Federal Criminal Police Office (BKA). BUDNESKRIMINALAMT. BKA [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.bka.de/nn_225442/EN/SubjectsAZ/DisasterVictimIdentificationTeam/Missions/dviTeamMissions__node.html?__nnn=true 53 její spolupracovníci komunikují s ostatními členy týmu. Celkem je připraveno okolo 190 odborníků na identifikaci. Začlenění týmu je pod Division ZD (Central CID Service) – 37 komisariát (Central Federal Suport Group) - viz obr. 2 a 3. Jeho struktura je částečně nepravidelná a členové jsou svoláváni podle potřeby vedoucím DVI týmu. Se zahraničím komunikuje tým cestou vedení týmu ve Wiesbadenu. Obr. 2 – organizační schéma BKA SRN 54 Obr. 3 – organizační schéma Divize ZD BKA SRN Silné stránky: - začlenění ve struktuře BKA s jasným vedením - stálá skupina při BKA – vyčleněno 7 stálých pracovníků - spolupráce mezi ostatními komisariáty a divizemi napřímo v rámci BKA - BKA jako federální úřad má určité pravomoci ovlivňovat činnost spolkových úřadů LKA (např. v procesu identifikace při hromadných neštěstí)74 Německé právní prostředí. Německé právo [online]. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.nemeckepravo.cz/3/18-pravni-prostredi/27-otazky-a-odpovedi.html 74 55 Slabé stránky: - možné reorganizace a přehodnocení prospěšnosti a účelnosti stálé skupiny při BKA 4.2.3 Odborné složení týmu Německý DVI se skládá: - stálí členové – pracovníci BKA (7 pracovníků): o management o logistika o řidič o odborník na tréninkové programy o odborník na databázový program PlassData - nestálí členové – mohou být obměňováni (135 pracovníků německé policie): o experti v oboru daktyloskopie o experti v oboru genetického zkoumání o dokumentaristé o experti v oboru antropologie o policisté - experti na pátrání o atd. - externí spolupracovníci (35 odborníků):75 o soudní lékaři o toxikologové o antropologové o odontologové o atd. 75 Information for the next of kin of disaster victims. BUDNESKRIMINALAMT. BKA [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.bka.de/EN/SubjectsAZ/DisasterVictimIdentificationTeam/Info/dviTeamInfo__node.html?__nnn=true 56 Silné stránky: - v týmu jsou začleněny všechny potřebné profese pro činnost na místě hromadného neštěstí s velkým počtem obětí - odborné složení respektuje doporučení Interpolu76 Slabé stránky: - neidentifikovány 4.2.4 Materiální zabezpečení týmu Sklad materiálního zabezpečení se nachází v prostorách stálé skupiny ve Wiesbadenu. Zde je uloženo kompletní vybavení, s výjimkou osobních ochranných pomůcek členů týmu, které má každý u sebe. Je zde uloženo i vybavení pro dokumentaci (foto a video), včetně baterií do kamer a fotoaparátů. Na dotaz kdo kontroluje životnost a kapacitu, bylo autorovi sděleno, že pracovník – logistik. Ve Wiesbadenu se nachází i automobilové vybavení týmu. Dle sdělení pracovníků stálé skupiny lze využít i některé komponenty z vybavení spolkových LKA. Silné stránky: - využívá materiálního zabezpečení německé policie, jak po stránce finanční tak logistické - vybavení členů a logistické zabezpečení na jednom místě – sklad DVI týmu ve Wiesbadenu Slabé stránky: - vybavení DVI týmu ve Wiesbadenu, do některých částí Německa je to daleko - vybavení (vč. baterií do přístrojů) je uloženo bez dalšího využití ve skladu ve Wiesbadenu 76 Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org 57 4.3 Nizozemí Informace a podklady pro tuto část disertační práce byly zajištěny jednak stáží na pracovišti Nizozemského forenzního institutu (v roce 2007 a 2008), dále pak stáží u nizozemského identifikačního týmu (2006). Jak v průběhu stáží, tak i následně probíhaly řízené rozhovory a konzultace s pracovníky nizozemského DVI týmu - pány Pietrem Wiersingou (bývalým vedoucím DVI týmu), Hansem Koenderingem (pracovník haagského velitelství pro krizové situace), Rinus Jeremiasse (pracovník driebergenského velitelství – člen DVI týmu) a dále konzultacemi a řízeným rozhovorem se současným vedoucím nizozemské DVI týmu panem Charlesem Lamensem.77 4.3.1 Zařazení DVI týmu Nizozemský DVI tým není pravidelný policejní útvar. Jedná se o jednotku, která je svolávána pouze v krizových situacích na základě vyžádání ostatních útvarů nizozemské policie. Jednotka je zařazena ve struktuře nizozemské policie, která spadá pod ministerstvo bezpečnosti a spravedlnosti. Ministerstvo vzniklo v roce 2011 sloučením ministerstva vnitra a spravedlnosti.78 Jako jediné z evropských států mělo Nizozemí před sloučením ministerstev organizačně zařazeno forenzní pracoviště (NFI - Netherland Forensic Institute) pod ministerstvo spravedlnosti. Sloučením ministerstev došlo k zefektivnění spolupráce mezi NFI a útvary nizozemské policie. Tým je vytvořen na základě kompetenčního zákona, který určuje úlohy jednotlivých útvarů policie. Vyžádat jej mohou na základě mezinárodní pomoci (tsunami) nebo na základě požadavku regionální policie nebo armáda. Tým provádí dvakrát za rok velké námětové cvičení ve spolupráci s ostatními záchranáři. rozhovor proběhl na jednání pracovní skupiny pro DVI při Interpolu v květnu 2012 Ministry of Security and Justice. Goverment of the Netherlands [online]. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.government.nl/ministries/venj 77 78 58 Nizozemský DVI tým využívá spolupráci s ostatními složkami v rámci státních struktur, zejména s armádou a vojenskou policii. Dále spolupracuje s externími spolupracovníky. Avšak jádro týmu a řízení, jak již bylo napsáno, je v gesci Ministerstva bezpečnosti a spravedlnosti. Jádro nizozemského DVI týmu skládá ze 40 pracovníků ze všech 25 územních pracovišť nizozemské policie, kteří se střídají v non-stop pohotovosti a mohou kdykoliv být nasazeni do akce. Dále nizozemský DVI tým úzce spolupracuje s Nizozemským forenzním institutem, kde jako jediné pracoviště v Evropě je oddělení soudního lékařství. Silné stránky: - je zařazen ve státních strukturách - využívá nezbytně nutného počtu pracovníků, což je ekonomicky výhodné (tréninky apod.) - využívá Nizozemského forenzního institutu jako svého blízkého partnera v rámci jednoho resortu - komunikace se zahraničím přímou cestou z haagského velitelství policie. Slabé stránky: - nenalezeny 4.3.2 Organizační model Organizační struktura nizozemského DVI týmu je tvořena třemi pracovními skupinami: 1. skupina záchranná – úkolem této pracovní skupiny je zajištění místa hromadné nehody. Pro účely této skupiny jsou k dispozici příslušníci pořádkových sil nizozemské policie. Skupina vyhledává a zajišťuje vše, co je potřeba pro identifikaci obětí na místě nehody – osoby, věci, zajišťuje stopy a další potřebný materiál nejen pro identifikaci. 59 2. skupina pro technickou identifikaci – provádí identifikaci osob a věcí zajištěných na místě nehody (Post Mortem identifikace). Činnosti provádí na pitevně. 3. skupina pro taktickou identifikaci – provádí pátrání po osobách a zejména vyhledání stop potencionálních obětí nehod (shromažďuje Ante Mortem identifikační data). Zajišťuje biologický materiál pro případ analýzy DNA, otisk prstů, shromažďuje zubní dokumentaci apod. Tato skupina provádí porovnání a následné vyhodnocení Ante Mortem a Post Mortem dat. Pro každý oddíl je určeno cca 15 pracovníků z celého Nizozemí, kteří jsou vyškoleni pro práci v tomto týmu. Silné stránky: - struktura respektuje doporučení Interpolu Slabé stránky: - vzhledem k tomu, že pracovníci DVI týmu jsou z různých regionů Nizozemí, může docházet ke kompetenčním sporům v rámci dvojího velení nad členy – v Nizozemí není vytvořen národní policejní úřad, který by zastřešoval regionální ředitelství – pouze ředitelství policie Nizozemí s omezenými pravomocemi. 4.3.3 Odborné složení týmu Odborné složení týmu je podle doporučení Interpolu a skládá se: - stálí členové – pracovníci nizozemské policie a NFI o management o logistika o policisté provádějící ohledání místa činu o experti v oboru daktyloskopie o experti v oboru genetické zkoumání 60 o dokumentaristé o experti v oboru antropologie o soudní lékaři o policisté - experti na pátrání o atd. - externí spolupracovníci: o vojenští policisté (pro případ identifikace vojáků, např. v zahraničí) o toxikologové o odontologové o atd. Silné stránky: - v týmu jsou začleněny všechny potřebné profese pro činnost na místě hromadného neštěstí s velkým počtem obětí - odborné složení respektuje doporučení Interpolu79 Slabé stránky: - neidentifikovány 4.3.4 Materiální zabezpečení týmu Hlavní velín týmu je v Driebergenu, nedaleko Utrechtu v centrální části Nizozemí. Logistický sklad nizozemského DVI týmu se nachází v Bunniku, což je nedaleko Driesbergenu. Ve skladu se nachází základní vybavení pro činnost na místě nehody – ochranné pomůcky pro členy týmu. Ve skladu se dále nacházejí dva přívěsy za nákladní automobil, na kterých jsou pojízdné kontejnery jeden jako zázemí pro činnost pracovníků na místě a druhý pro skladování nalezených a zadokumentovaných mrtvých těl. Dále jsou ve skladu uloženy přepravní bedny s pitevními nástroji, různý drobný spotřební materiál pro sběr stop a odběr vzorků 79 Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org 61 (daktyloskopie, genetika apod.). Dále se ve skladišti nachází cca 500 ks neprodyšných speciálních vaků na mrtvá těla. Ostatní vybavení pro dokumentaristy, daktyloskopy a jiné odborníky na identifikaci si každý člen přináší ze svého domovského útvaru. Vzhledem k tomu, že ve skladu je uloženo další vybavení územního pracoviště v Driesbergenu, je pod neustálým dohledem pracovníků logistického zabezpečení tohoto policejního útvaru. Obr. 4 – přepravní kufry ve skladu v Bunniku Silné stránky: - sklad se nachází v centrální části Nizozemí a je dostupný odkudkoliv v Nizozemí do cca 1 hod. - ve skladu je uloženo pouze vybavení, které nepodléhá zkáze – není třeba hlídat expirační dobu a případně materiál vyměňovat - sklad se nachází cca 5 km od hlavního štábu nizozemské policie pro krizové stavy, 62 - sklad se nachází v blízkosti dálnice, což urychluje transport kontejnerů a materiálu na místo nehody Slabé stránky: - 4.4 neidentifikovány Slovinsko Pro potřeby této kapitoly bylo vyžito stáže na pracovišti Lublaňského forenzního vědecké laboratoře, na Ministerstvu vnitra Slovinska a v Institutu za sodno medicino v Ljubljani, kde byly poskytnuty všechny potřebné informace. Při pracovní cestě do Slovinska proběhly řízené rozhovory s tehdejším ředitelem Forenzní vědecké laboratoře panem Janezem Goljou, Matějem Trapečarem, odpovědnou osobou za identifikaci obětí hromadných neštěstí, dále pak s Brankem Sekoranjou (Ministerstvo vnitra Slovinska) a prof. Jožem Baladičem (Soudní institut v Lublani). Autor dále využil informací od pracovníka Forenzní vědecké laboratoře pana Tomaže Prijanoviče, dlouholetého člena pracovní skupiny ENFSI – DIWG. 4.4.1 Zařazení DVI týmu Ve Slovinsku je problematika DVI týmů chápána ze širšího pohledu, a proto je tato problematika rozdělena do tří částí. Dvě části jsou v gesci Ministerstva vnitra Slovinska a jedna v gesci Ústavu soudního lékařství v Lublani. Sekce plánování obrany a ochrany ředitelství policie Ministerstva vnitra Slovinska metodicky řídí identifikační tým Slovinska. Zpracovává operační plány a připravuje cvičení. Odbornou část garantuje a personálně obsazuje Forenzní vědecká laboratoř v Lublani. Ústav soudního lékařství zajišťuje účast soudních lékařů na identifikaci obětí hromadných nehod. Stručně lze slovinský model charakterizovat jako dvojkolejný, kdy jedna část je v gesci ministerstva vnitra a druhá v gesci ministerstva zdravotnictví. Obě části pracují zdánlivě samostatně, avšak bližším studiem lze zjistit, že ani jedna část nemůže bez druhé provést kompletní identifikační proces. 63 Silné stránky: - u tohoto modelu nenalezeny Slabé stránky: - dvojkolejnost a odpovědnost dvěma různým resortům – Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví - DVI tým nemá společné vedení - každý část týmu je odpovědná pouze za svoji odbornou působnost 4.4.2 Organizační model V předchozím textu bylo napsáno, že ve Slovinsku existují dvě skupiny DVI týmu – policejní a soudně-lékařský. První skupina - policejní, která je ustanovena na základě výnosu policejního ředitele z roku 2005. Členy jsou převážně pracovníci Forenzní vědecké laboratoře v Lublani. Tato skupina je podřízena řediteli laboratoře. Druhá skupina - soudně-lékařská část týmu provádí soudně lékařské úkony a koordinuje všechny postupy s policejní částí týmu. Struktura slovinského DVI týmu je neformální. Nikde není zakotveno jeho organizační složení, pouze ředitel Forenzní vědecké laboratoře jmenovitě určuje, kdo je jeho členem a jakou odbornou část identifikace provádí. V případě soudnělékařské části nejsou tito jmenovitě určeni, u nich lze konstatovat, že to jsou lékaři z Ústavu soudního lékařství v Lublani. Silné stránky: - nenalezeny Slabé stránky: - stejně jako u předchozího – dvojkolejnost týmu - absence pevné organizační struktury s vymezením pravomocí a odpovědností jednotlivým funkcím 64 4.4.3 Odborné složení týmu Policejní část DVI týmu Slovinska se skládá z 5 pracovníků Forenzní vědecké laboratoře v Lublani a 3 policistů z Ústředny kriminální policie Generálního ředitelství policie Slovinska. Členy týmu jsou zejména experti z oboru daktyloskopie, genetiky a dokumentace. Soudně- lékařská část týmu je složena ze soudních lékařů a odontologů. Silné stránky: - odborné složení v minimální míře respektuje doporučení Interpolu. Slabé stránky: - ve složitějších případech může být odborné složení nedostatečné, např. chybí antropolog. - pro případ rozsáhlého neštěstí je počet odborností velmi malý a může způsobit komplikace - není zaručena zastupitelnost pro případ onemocnění člena nebo čerpání dovolené 4.4.4 Materiální zabezpečení týmu Policejní část týmu využívá vybavení svého domovského útvaru. Soudně lékařská část má k dispozici kamion s mobilní pitevnou, kde může provádět soudně lékařské pitvy. Jinak DVI tým Slovinska nemá k dispozici žádné speciální vybavení určené pro případ hromadného neštěstí. Silné stránky: - mobilní pitevna využitelná kdekoliv v rámci Slovinska Slabé stránky: - nejsou v dostatečné míře zajištěny odběrové soupravy (např. na genetický materiál, antropologický materiál, odběr daktyloskopických otisků apod.) 65 - není vybudován sklad pro uložení některých potřebných pomůcek pro členy týmu 4.5 Španělsko Při hodnocení španělského identifikačního týmu autor vycházel jednak ze zkušeností a vědomostí nabytých během stáže na pracovišti Civil Guardia (španělská civilní garda) v Madridu. Během stáže měl autor možnost seznámit se s logistickým zabezpečením týmu, metodami, procesy a zejména vést rozhovory s pracovníky DVI týmu. Nejdůležitější byl řízený rozhovor s vedoucím identifikačního týmu panem Nicomedesem Expósito. Vyhodnocení bylo dále provedeno na základě řízených rozhovorů s bývalou pracovnicí policejního DVI týmu v Madridu slečnou Monikou Lorente, členkou pracovní skupiny ENFSI – DIWG, forenzní dokumentaristkou. Pro účely rozboru budou použity převážně informace a poznatky z identifikačního týmu civilní gardy. Jako doplňující budou použity informace o týmu policejním. 4.5.1 Zařazení týmu Ve Španělsku jsou tři identifikační týmy. Všechny týmy jsou zařazeny ve státních strukturách ministerstva vnitra. První je začleněn v civilní gardě (sídlo v Madridu), druhý spadá pod národní policii (sídlo také v Madridu) a třetí spadá pod policii autonomní oblasti Katalánsko (sídlí v Barceloně). Z uvedeného je jasné, že všechny týmy mohou spolupracovat na bázi spolupráce mezi jednotlivými segmenty ministerstva vnitra. Tak tomu také bylo v případě bombových útoků na madridském nádraží, kdy hlavní část identifikace prováděl policejní DVI tým, a ostatní dva týmy pomáhaly s identifikací 192 obětí teroristického činu. Problematiku identifikace, zejména organizační zařazení a členění řeší královský dekret č. 32/2009, ze dne 16. ledna 2009.80 Na základě tohoto dekretu 80 BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO. Boletín oficial del estado. 2009, č. 32. ISSN 0212-033x. 66 se podchycuje spolupráce forenzních laboratoří – policejních i civilních a soudních lékařství. Na základě královského dekretu vznikl ve Španělsku Národní technický výbor pro události s velkým počtem obětí jako kolegiální orgán v rámci ministerstva spravedlnosti s působností i do dalších ministerstev – vnitra a zdravotnictví. Silné stránky: - zařazení ve státních strukturách - na základě dekretu vznikl úřad, který koordinuje činnost všech zainteresovaných do činnosti identifikačního týmu - v Národním technickém výboru je zástupce z každého regionu - vzhledem k velikosti a autonomním problémům (Katalánie, Baskicko atd.) Španělska, je toto velmi výhodné - zásadním způsobem nedopadá na činnost krize soukromého sektoru - spolupráce tří DVI týmů v rámci jednoho resortu – když už jsou ve Španělsku tři týmy, tak je výhodné, že jsou v jednom resortu - ministerstvu vnitra. Slabé stránky: - tři DVI týmy, které si mohou navzájem konkurovat - vyšší náklady na činnost tří týmů 4.5.2 Organizační model Budeme-li analyzovat tým civilní gardy, pak organizační model je velmi jednoduchý a souvisí i se složením identifikačního týmu. Tým je zařazen pod vědeckou laboratoří civilní gardy. Vedoucí týmu je vedoucím odboru kriminalistické identifikace, který zahrnuje oddělení daktyloskopie, genetického zkoumání a antropologie. Na činnosti se podílejí i jiná oddělení forenzní laboratoře. Za činnost týmu je jeho vedoucí odpovědný řediteli forenzní laboratoře civilní gardy. Tým koná podle kompetencí španělské civilní gardy. Jednou z nich je i provádění forenzního zkoumání – identifikace neznámé mrtvoly a identifikace zabitých vojáků jak na území 67 Španělska, tak i mimo něj. Součástí týmu jsou však i jiní externí specialisté soudní lékaři. Tito jsou na základě smluvního vztahu s jejich pracovišti využíváni v případech identifikace obětí. Španělský DVI tým civilní gardy nemá jasnou strukturu. Je jmenován vedoucí týmu a jeho zástupce. Identifikace probíhá podobně jako znalecké zkoumání v případech identifikace neznámých mrtvol. Částečně jsou využívány protokoly Interpolu, avšak v modifikované španělské verzi. Výsledkem je protokol o forenzním zkoumání neznámé mrtvoly. Silné stránky: - jasně vymezen odpovědnosti a kompetence - smluvní vztah se soudními lékaři - členové týmu jsou výhradně pracovníky civilní gardy (až na soudní lékaře) Slabé stránky: - nejasná struktura 4.5.3 Odborné složení týmu Identifikační tým civilní gardy se skládá z těchto odborníků: - velitel, - zástupce velitele, - dokumentaristé - 2 fotografové, - experti pro Ante Mortem sběr dat - 4 - experti pro Post Mortem sběr dat – 4 - externí spolupracovníci – 2 soudní lékaři. Silné stránky: - experti nejsou jmenováni, je vždy využito konkrétní pracoviště a konkrétní „volný“ expert, který může provádět identifikaci 68 - organizace není vázána na konkrétní jména (až na velitele a jeho zástupce), ale pouze na profese a ještě podle konkrétní situace. Slabé stránky: - malý počet expertů, může mít vliv na rychlost a efektivitu procesu identifikace. - nemožnost improvizace, zejména při zahraničních misích 4.5.4 Materiální zabezpečení týmu Španělský identifikační tým civilní gardy využívá materiální vybavení forenzní laboratoře. Dále využívá skladu pro identifikační tým v areálu policejní školy ve městě Valdemoro, nedaleko Madridu. Ve skladu se nachází především pojízdná laboratoř – kamión s nástavbou (obr. 5), ve které jsou dvě samostatné laboratoře a část, kde jsou uloženy osobní ochranné pomůcky členů identifikačního týmu. V laboratořích je připraveno vybavení na zkoumání stop a vzorků kdekoliv kam automobil dojede. Dále jsou ve skladu připraveny pomůcky pro číslování nálezů na místě hromadné nehody – tabulky s čísly, kužele a označovací výtyčky. Ve skladu je připraven i „mobilní“ rentgen.81 Samozřejmostí jsou jednorázové ochranné obleky pro případné další pracovníky. Základní vybavení si každý člen týmu bere ze svého pracoviště, např. dokumentaristé použijí běžně užívanou fotografickou techniku, o kterou se sami starají celoročně. Silné stránky: - speciální sklad v chráněném objektu policejní školy nedaleko Madridu v centrální části Španělska, - dostatek spotřebního materiálu – čísla, jednorázové ochranné obleky apod. - kamión vybavení přesně podle potřeby identifikačního týmu Během projektu bezpečnostního výzkumu byl zakoupen a testován mobilní rentgen zn. Nomad, který byl velikosti ruční hobby vrtačky. Španělský „mobilní“ rentgen je velikosti zubní vrtačky. 81 69 - základní vybavení si každý bere svoje služební, nevzniká problém s akumulátory, expirační dobou materiálu apod. Slabé stránky: - malá využitelnost kamionu - velikost kamionu – velká tonáž a velké rozměry bez možnosti sejmutí nástavby jako kontejneru. Obr. 5 – kamion Civilní gardy upravený pro španělský identifikační tým 70 4.6 Švýcarsko Švýcarský identifikační tým bude hodnocen na základě dvou stáží na pracovištích švýcarské policie a na základě řízených rozhovorů s členy švýcarského týmu. Především rozhovory, konzultace a další výměny informací vedené s Beatem Winigerem (bývalým vedoucím švýcarského národního DVI týmu), Christianem Zinngem (strategickým vedoucím švýcarského DVI týmu), Thomasem Muersatem (vedoucím DVI týmu kantonu Aarau) a dalšími členy švýcarského týmu, byly základem pro tuto část disertační práce. Intenzivní spolupráce byla navázána i v průběhu přípravy švýcarsko – českého projektu spolupráce při budování českého DVI týmu, kdy se FEDPOL82 stal hlavním partnerem české policie v projektu. Švýcarsko bylo autorem vybráno záměrně pro své bohaté zkušenosti s identifikací obětí hromadných neštěstí, s kterou má dlouholeté bohaté zkušenosti. Významnou roli sehrál švýcarský tým i při identifikaci obětí tsunami v roce 2005, kdy byl Beat Winiger odpovědný za identifikaci jedné části Thajska. Počet misí a případů identifikace obětí hromadných neštěstí na území Švýcarska a ve světě je uveden v příloze č. 2. 4.6.1 Zařazení DVI týmu DVI tým Švýcarska je organizačně začleněn do švýcarské státní policie. Vedení DVI týmu je zařazeno na oddělení krizových situací federální policie Švýcarska FEDPOL (obr. 6), se sídlem v Bernu. Součástí je i tzv. „back office“, což je kancelář pro technickou pomoc a mezinárodní spolupráci. Její pracovníci připravují ve spolupráci s určenými pracovníky kantonské policie vzdělávací programy pro nové členy týmu a obnovovací kurzy pro stávající členy. Vedoucím týmu je pracovník FEDPOLu – Matthias Herter. Tým se skládá z cca 200 pracovníků švýcarské policie, kdy každá kantonská policie má k dispozici určený počet specialistů na identifikaci. Počet se liší podle velikosti kantonu. Ve Švýcarsku je celkem 26 Federal Office of Police [online]. 2011 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://www.fedpol.admin.ch/fedpol/en/home.html 82 71 různě velikých kantonů s různým počtem obyvatel (a tedy i policistů).83 Tým je tedy zařazen ve státních strukturách s tím, že některé specializace (soudní lékaři apod.) jsou přibráni na základě smlouvy. Silné stránky: - je zařazen ve státních strukturách - je důsledně dodržován spolkový systém (kantony) a činnost všech členů (i z kantonských policií) je koordinována ze silného centra (FEDPOL) - komunikace se zahraničím přímou cestou (mají jako federální úřad zmocnění). - pracovníci FEDPOL nemají na starosti pouze činnost DVI týmu, ale také jiné úkoly v rámci mezinárodních operací Švýcarska v zahraničí (pátrání po nezvěstných švýcarských občanech ve světě apod.) Slabé stránky: - dislokace „back office“ v Bernu může být překážkou, avšak toto není zásadní problém, 4.6.2 Organizační model týmu Švýcarský DVI tým se skládá z cca 200 pracovníků švýcarské policie. Každý kanton se na počtu členů podílí různě podle velikosti kantonu. Z tohoto důvodu nelze popsat přesnou strukturu týmu. Základní řídící struktury jsou však stejné. Vedením národního týmu je pověřen FEDPOL. V rámci FEDPOL je začleněn „back office“. Každý kanton má v rámci své kriminální policie vytvořenu skupinu, která je řízena vedoucím v rámci kantonu. V případě mezinárodních operací jsou přednostně vybíráni členové z velkých kantonů (Curych, Bern, Ženeva). Švýcarský kanton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011, 26.2.2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsk%C3%BD_kanton 83 72 Organizační struktura v rámci FEDPOL je znázorněna na obr. č. 6. Struktura v rámci jednotlivých kantonů je různá. Jedná se zpravidla o nestálou skupinu odborníků na identifikaci a práci na místě činu (kriminalističtí technici). Obr. 6 – struktura FEDPOL a začlenění vedení švýcarského DVI týmu 73 Obr. 7 – struktura švýcarského DVI týmu Silné stránky: - struktura respektuje doporučení Interpolu Slabé stránky: - vzhledem k tomu, že pracovníci DVI týmu jsou z různých regionů Švýcarska, může docházet ke kompetenčním sporům v rámci dvojího velení nad členy – FEDPOL a kantonské vedení policie. 74 4.6.3 Odborné složení týmu Odborné složení týmu je podle doporučení Interpolu a skládá se z: - vedení národního DVI týmu: o vedoucí týmu o zástupce vedoucího - „back office“ o vedoucí „back office“ o členové – podpora týmu - kantonská část národního týmu o vedoucí o zástupce vedoucího o členové - kriminalističtí technici odborníci na daktyloskopii odborníci na genetické zkoumání ostatní odborníci na identifikaci externí spolupracovníci o soudní lékaři o odontologové o antropologové o ostatní experti na identifikaci Silné stránky: - v týmu jsou začleněny všechny potřebné profese pro činnost na místě hromadného neštěstí s velkým počtem obětí - odborné složení respektuje doporučení Interpolu84 Slabé stránky: - neidentifikovány 84 Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org 75 4.6.4 Materiální zabezpečení týmu Tým je zabezpečen jak z centrálních zdrojů (FEDPOL), tak ze zdrojů kantonských policii. Z centra je zabezpečen tým po stránce spolupráce se zahraničím, zejména v oblasti toku informací, dále v oblasti informačních technologii (např. provoz databáze PlassData) apod. Každá kantonská policie vybavuje svoje členy podle svých možností. Jako základní vybavení využívají přidělenou techniku. Pro zahraniční mise je připraven sklad s vybavením v Bernu – spravuje bernská kantonská policie. Příklad vybavení je znázorněn na obr. č. 8 – vybavení pro soudní lékaře uložené v Bernu. Zvláštností švýcarského týmu je možnost využití privátních dodavatelských firem na dodávku některých komponentů a věcí potřebných pro činnost DVI týmu. Například vybavení výpočetní a spojovací technikou je řešeno až v případě nastalé situace dodávkou od vybrané firmy za finanční prostředky určené pro mimořádné situace.85 Silné stránky: - každý kanton si spravuje svoje vybavení, FEDPOL spolupracuje s vedením kantonské policie v Bernu ohledně vybavení pro mezinárodní mise - možnost využití privátních firem na okamžité dovybavení týmu (do 24 hod.) Slabé stránky: - různorodost vybavení jednotlivých kantonů. Podobný model je ve Velké Británii, kde možnost využití privátních firem pro logistické vybavení má velký význam – příkladem je vybudování identifikačního centra v centru Londýna po teroristických útocích v londýnském metru (7. 7. 2005) soukromou agenturou za státní peníze za cca 24 hodin od útoku. 85 76 Obr. 8 – mobilní vybavení pro švýcarské soudní lékaře kantonu Bern 4.7 Závěr - shrnutí Za využití všech předložených dostupných informací o jednotlivých národních identifikačních týmech dojdeme k závěru, že každý tým je modifikován podle národního prostředí, podle státní struktury, dále podle ekonomických možností. Každý stát si vytváří DVI především podle doporučení Interpolu. Především je respektováno doporučení struktury a odborného složení týmu. Všechny vyhodnocené informace jsou využity v následujících kapitolách o zásadách budování českého DVI týmu, dále v doporučené organizační struktuře a zařazení týmu v rámci integrovaného záchranného systému České republiky. V shrnutí autor v krátkosti nastíní, kudy se ubíraly teoretické úvahy o modelu českého identifikačního týmu a zejména, co bylo bráno jako základ pro vytvoření českého modelu. Na základě shrnutí byly vytvořeny následující kapitoly (zejména kap. 5., 6. a 7.), které navržený model popisují. 77 4.7.1 Zařazení týmu Všechny hodnocené národní týmu jsou zařazeny ve státních strukturách, a to konkrétně ve strukturách státní policie. Ve všech popisovaných případech jde o nestálou strukturu, s výjimkou německého identifikačního týmu, kde je vedení a logistika stálou strukturou. Vzhledem k ekonomické situaci se jako nejvhodnější jeví vytvoření nestálé struktury uvnitř české policie, která je organizační jednotkou Ministerstva vnitra České republiky. Ve struktuře Ministerstva vnitra České republiky je Integrovaný záchranný systém, s kterým musí český identifikační tým úzce spolupracovat. Jeho využití a činnost je dále rozebrána v následujících kapitolách. Stejně jako v případě Nizozemí může český tým spolupracovat s ostatními resorty (např. Ministerstvem obrany, Ministerstvem zdravotnictví). 4.7.2 Organizační model týmu Ve všech popisovaných případech je organizaci týmu různorodá. Nikde není totožný organizační model a pokaždé je struktura upravena podle potřeby. I z tohoto důvodu bude navržený český model respektovat především národní prostředí (jako u všech ostatních týmů) a dále odbornou způsobilost a příslušnost potřebnou pro činnost českého DVI týmu. Dále je třeba vycházet z ekonomických podmínek našeho státu a organizace, kde bude tým začleněn – Policie České republiky. V současné době je česká policie rozdělena na 14 samostatných krajských ředitelství policie a Policejní prezidium. Tato struktura vyvolává některé obavy, které byly vyhodnoceny mezi slabými stránkami v organizační struktuře týmu – dvojkolejnost a kompetenční spory. Z tohoto důvodu je logickým východiskem vytvoření jednoho národního týmu tvořeného pracovníky Kriminalistického ústavu Praha a Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezídia s možností zapojení pracovníků Služby kriminální policie a vyšetřování jednotlivých krajských ředitelství policie. Do tohoto modelu by lépe byli zařazeni pracovníci soudního lékařství spadající do resortu Ministerstva obrany (Ústřední vojenská nemocnice v Praze) a do resortu Ministerstva zdravotnictví na základě meziresortních smluv. V takovém případě je reálné vytvořit model neformálního týmu 78 s pevnou organizační strukturou, tak jako v případě kantonské policie ve Švýcarsku nebo španělské Civilní gardy. 4.7.3 Odborné složení týmu Odborné složení národních týmů ve všech případech respektuje doporučení Interpolu. I v případě českého modelu je třeba vycházet z tohoto doporučení. Žádná z hodnocených zemí nevytváří vlastní model odborného složení. Modifikace jsou pouze ve využití vlastních sil a externích specialistů. Některé národní týmy, resp. jejich domovská organizace (policie) disponuje některými specializacemi, které v jiných zemích jsou využívány externě. Jde například o Nizozemí, kde ve struktuře Netherland Forensic Institute je zařazeno soudní lékařství. V jiných zemích (včetně České republiky) je třeba využít externí ústavy soudního lékařství pro soudně lékařské identifikační úkony. V případě českého týmu by odborné složení vycházelo z personální základny znaleckých pracovišť policie – na centrální úrovni z Kriminalistického ústavu Praha a využívali by se pouze externí spolupracovníci – soudní lékaři a jejich zařízení (ústavy soudního lékařství, pitevny atd.). 4.7.4 Materiální zabezpečení týmu V hodnocených týmech bylo různě zajištěno materiální vybavení týmů. Opět toto záleželo na způsobu řešení – buď na centrální úrovni (jeden sklad a vybavení pro celý tým) nebo po jednotlivých segmentech (např. po kantonech). Jako vysoce neefektivní se jeví německý model centrálního zabezpečení včetně skladování spotřebního materiálu. Opět se zde projevuje ekonomická různorodost domovských organizací. Což může být pravda, ale také nemusí. Např. „bohaté“ Švýcarsko si může dovolit velké skladové zásoby vybavení pro svůj tým (stejně jako SRN). Avšak ekonomičtější pro ně je, zajištění externí firmy, která do 24 hod. dodá potřebné vybavení (stejný případ je ve Velké Británii). 79 Pro české poměry vychází jako jednoznačný, i s ohledem na předchozí, model využití vybavení stávajících pracovišť (Kriminalistický ústav Praha, případně Odbory kriminalistické techniky a expertíz krajských ředitelství policie ČR) a dovybavení pracovníků základním vybavením a vybavením pro zázemí na místě události (např. logistický stan, elektrocentrály). Každý pracovník českého DVI týmu by měl být vybaven osobními ochrannými pomůckami a dále již bude využívat svoje pracovní vybavení (fotografické přístroje, daktyloskopické soupravy apod.). Jde především o dokumentaristy, kteří tuto činnost provádí při své běžném pracovním nasazení – výjezdy na místo činu apod. Další možné vybavení je popsáno v následujících kapitolách, které vycházely z provedeného vyhodnocení vybraných národních týmů. 80 5 Návrh koncepce českého identifikačního týmu 5.1 Úvod Na základě předchozího textu je navržena koncepce českého identifikač- ního DVI týmu. Tento návrh vychází z analýzy stavu některých evropských států, dále z předchozí výzkumné činnosti autora. Nejen v materiálech k výzkumnému projektu, ale i z předchozího textu vyplývá doporučení, aby koncepce vycházela především ze zkušeností ze zahraničí.86 V České republice dosud nebyly žádné zkušenosti s organizováním specializovaného identifikačního týmu s dlouhodobým a koncepčním výhledem. Předchozí rešerše organizace národních DVI týmů světa je zatím jediným uceleným materiálem, který se v české odborné literatuře nalézá. Na druhou stranu je jasné, že rešerše nemůže být nadčasová, přestože byla během několika let průběžně doplňována. Zejména situace v jihovýchodní Asii se každým rokem mění. Největší posun nastal po ničivé vlně tsunami v roce 2004. Nejen preventivním opatřením a systémem včasného varování se zabývají postižené země, kterým je jasné, že v této geologicky nestabilní části zeměkoule může dojít kdykoliv k dalším katastrofám. Asijské země se zaměřily také na činnost identifikační v případě vzniku neštěstí s větším počtem obětí. Poslední událostí, která změnila pohled na přínos identifikačních DVI týmů, bylo zemětřesení v březnu 2011 v Japonsku. Nejen následná vlna tsunami, ale také jaderná katastrofa po havárii jaderné elektrárny Fukušima, přiměly japonskou vládu konat a změnit náhled na činnost identifikačního DVI týmu. Při japonské souhře náhod zahynulo více než deset tisíc obyvatel Japonska. Tato katastrofa byla jasným signálem, že je třeba ještě mnoho zlepšovat v činnosti DVI týmů. Snahy na restrukturalizaci a změnu organizace práce jsou nejvíce cítit na každoročním jednání stálé komise pro identifikaci při Interpolu (Standing Committee). Na zasedání v červnu 2011 byly ze strany asijských zemí mimo jiné vzneseny Závěrečná zpráva projektu s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věci v případech hromadných nehod“ (projekt MV ČR č. 263-5 identifikační kód projektu VD20062008B07 – uloženo v Kriminalistickém ústavu Praha pod čj.KUP-205-3/ČJ-2009, str. 17 86 81 požadavky na změnu identifikačních formulářů Interpolu, které jsou stěžejním dokumentačním prostředkem identifikačních týmů. Tyto snahy jsou vedeny požadavkem na zefektivnění činností DVI týmů. Veškeré náklady v případě identifikace nesou vlády zemí, které tyto týmy mají. Finanční náklady na organizaci a provoz nejsou zrovna malé a hlavně nikdy nejsou hmotně vráceny do státního systému. Příkladem může být bohaté Německo, které poslední dva roky provádí systémové změny v koncepci národního DVI týmu. Při úvahách o modelu českého identifikačního týmu je třeba konstatovat, že nejen zahraniční zkušenosti organizace a struktury identifikačních DVI týmů jsou prioritní, na zřeteli musíme mít i otázku finanční87 a dále otázku národního prostředí, do kterého bude struktura implementována. Zejména je třeba se zaměřit na základní otázku, která zní: „potřebuje Česká republika národní identifikační tým?“ Jestliže ano, nastávají další otázky: „kde a jak bude organizován a v jakém rozsahu?“. Stejně tak otázka udržitelnosti v současné ekonomické krizi není zanedbatelná. 5.2 Potřebuje Česká republika DVI tým? Snahou je nalézt odpověď na tuto primární otázku, zda Česká republika vůbec potřebuje vybudovat speciální identifikační DVI tým? Již při řešení projektu bezpečnostního výzkumu MV ČR s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věcí v případech hromadných nehod“ (projekt č. 263-5 - identifikační kód projektu VD20062008B07) byla tato otázka několikrát položena s jednoznačným pozitivním závěrem88 Stejně tak závěrečná zpráva, která byla kladně posouzena všemi oponenty, vyhodnotila potřebnost tohoto týmu pro Českou republiku. Příslušné orgány Pozn. autor této práce nemá ambice provádět finanční rozvahu činnosti DVI týmu, ani to není cílem této práce. Avšak za zmínku stojí jeho aktivní účast na přípravě švýcarsko - českého projektu spolupráce při budování českého DVI týmu, kde byly prováděny i finanční rozbory pro vznik a udržitelnost českého DVI týmu a z toho pohledu získal praktické znalosti. 88 Úvodní studie projektu (Kriminalistický ústav Praha, vedená pod čj.:KÚP-71-2/K-2007) 87 82 pak vyslovily závěr o potřebnosti českého identifikačního DVI týmu.89 Kladná odpověď na tuto otázku je podpořena zejména těmito argumenty: - připravenost na možné hromadné nehody – terorismus, rostoucí doprava atd. Česká republika musí být připravena jak materiálně, tak personálně na možnou vzniklou událost, při které bude usmrcen větší počet osob. V poslední době se i Česká republika stala zájmovou oblastí pro různé teroristické skupiny, které mohou vyvíjet aktivity zaměřené proti civilním cílům. Příkladem může být umístění nástražného výbušného systému do supermarketu IKEA v Praze – Zličíně v září 2011. Je nejen národní ctí provést okamžitou a spolehlivou identifikaci obětí hromadného neštěstí, ale také požadavek na mezinárodní kooperaci je velmi důležitý i v případě identifikace. Do současnosti dochází v České republice ke vzniku identifikačních skupin za účelem identifikaci většího počtu obětí až po nastalé události. Tento přístup není koncepční a mezinárodní spolupráce při identifikaci cizích státních příslušníků probíhá pouze na základě přeshraničních dohod a spolupráci. Příkladem může být železniční neštěstí ve Studénce ze srpna 2009, kde došlo k usmrcení 8 osob90. Z tohoto počtu byli dvě osoby polské národnosti a jeden občan Ukrajiny. - požadavek Interpolu na mezinárodní kooperaci s ostatními národními identifikačními týmy a dalšími mezinárodními orgány (EU, NATO, Europol, atd.). Interpol ve svých doporučeních vyžaduje kooperaci s ostatními národními týmy.91 V mnoha případech mohou důsledky katastrofy přerůst národní rámec a tato spolupráce při identifikaci je potřebná. Pro tyto účely se jeví jako vhodné využití sítě Závěrečná zpráva projektu s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věci v případech hromadných nehod“ (projekt MV ČR č. 263-5 identifikační kód projektu VD20062008B07 – uloženo v Kriminalistickém ústavu Praha pod čj.KUP-205-3/ČJ-2009 90 Na místě bylo usmrceno šest osob, následně zemřeli další dvě v nemocnici 91 International Coordination [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www <http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/DVI> 89 83 mezinárodních forenzních laboratoří v oblasti identifikačních úkonů (daktyloskopických otisků prstů a genetických identifikačních údajů). Jednak lze využít databází provozovaných samotným Interpolem nebo národních databází, jejichž státy přistoupily k tzv. Prümmské dohodě.92 Dále je pro potřeby mezinárodní spolupráce při identifikaci obětí hromadného neštěstí s mezinárodním aspektem v rámci stálých struktur Interpolu vytvořen speciální zásahový tým.93 Klasickým příkladem pro mezinárodní spolupráci byla přírodní katastrofa tsunami v jihovýchodní Asii z prosince 2004. Při identifikaci obětí této ničivé vlny spolupracovalo v rámci mezinárodní operace TTIV (Thai Tsunami Victim Identification) celkem 33 zemí celého světa.94 - požadavek IZS na součinnost s odborným týmem schopným řešit velké počty ztrát. Složky IZS nejsou v současné době připraveny řešit identifikaci velkého počtu obětí. V předchozím textu bylo napsáno, jak byly v ČR (resp. ČSSR) řešeny předchozí katastrofy. Potřeba součinnosti identifikačního týmu na místě neštěstí eliminuje některé chyby a nedostatky při dokumentaci a manipulaci s ostatky, které mohou v konečném důsledku znamenat až nemožnost provedení identifikace obětí. Jednotky IZS pravidelně nacvičují řešení velkých nehod nebo katastrof, ale málokdy je řešena činnost identifikačního týmu. Zpravidla se jedná pouze o cvičení součinnosti jednotek IZS při prvotním zásahu na místě události. Úkony směřující k identifikaci se zpravidla necvičí. Prvotním krokem, který byl učiněn za účelem koordinace činností IZS na místě událostí s velkým počtem obětí bylo vytvoření tzv. katalogového souboru – typová činnost složek IZS při společném zásahu STČ 09/IZS s názvem „Typová činnost složek IZS při Úřední věstník Evropské unie [online], Brusel, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www < http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:125E:0120:0141:CS:PDF> 93 Pozn. Jedná se o tzv. IRT (Incident Response Team), který v případě hromadných neštěstí koordinuje a směřuje pomoc do míst, kde k události došlo. První akcí, kde IRT poprvé operoval, byly teroristické útoky v Bali, kde v říjnu 2002 spolupracovalo 60 mezinárodních týmů napříč celým světem – zdroj Incident Response Team [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www < http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Response-teams> 94 Lynn Aspinal, BKA, SRN 92 84 společném zásahu u mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí“.95 Materiál vznikl v letech 2007 – 2008 činností meziresortní komisi, jejímž členem byl i autor. Na katalogovém souboru mělo podíl Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo vnitra ČR a Ministerstva obrany ČR. Tento ucelený dokument obsahuje celkem 17 samostatných materiálů: - Titulní list katalogového souboru typové činnosti STČ 09/IZS (počet stran 1) - Redakční a orientační list katalogového souboru typové činnosti STČ 09/IZS (počet stran 2) - Změnový list katalogového souboru typové činnosti STČ 09/IZS (počet stran 1) - Společný list složek integrovaného záchranného systému (počet stran 4) - Příloha společného listu č. 1 – Stanoviště pro shromáždění a třídění raněných (počet stran 2) - Příloha společného listu č. 2 – metoda START (počet stran 4) - Příloha společného listu č. 3 – Vyšetřování příčiny MU orgány činnými v trestním řízení (počet stran 2) - List operačních středisek složek integrovaného záchranného systému (počet stran 4) - Příloha listu OS – Princip informačního centra (počet stran 1) - List velitele zásahu složek integrovaného záchranného systému (počet stran 3) - List zdravotnické záchranné služby (počet stran 4) - List jednotek požární ochrany (počet stran 2) - List Policie České republiky Dokumentace IZS [online], Praha, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www <http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx> 95 85 (počet stran 1) - List cílových zdravotnických zařízení a součinnostní dokumenty (počet stran 3) - Příloha listu cílových zdravotnických zařízení - Identifikační a třídící karta (počet stran 2) - List soudního lékařství (počet stran 1) - Přehled vybraných souvisejících předpisů a literatury (počet stran 2). Z hlediska této práce je nejdůležitější Příloha společného listu č. 3 – kde je poprvé zakotvena činnost identifikačního DVI týmu České republiky: cit. „Identifikace obětí. Pro provádění identifikace zvlášť velkého počtu obětí se vytváří týmy identifikace obětí mimořádné události tzv. DVI týmy (Disaster Victim Identification) sestavené z pracovníků znaleckých pracovišť Policie ČR, pracovníků Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR a soudních lékařů, kteří se řídí ověřenými postupy a doporučeními vydanými Interpolem. Dodržení mezinárodně stanovených postupů je důležité zejména v případě nutnosti mezinárodní spolupráce při identifikaci obětí.“96 - požadavek na rychlou a kvalitně provedenou identifikaci obětí s případnou repatriací cizích státních příslušníků. V předchozím textu byla zmíněna potřeba mezinárodní spolupráce při účasti cizích státních příslušníků. Do spolupráce je třeba ještě zahrnout možné mezinárodně politické, psychologické a sociální důsledky možného selhání při identifikaci cizích státních příslušníků a neúměrného prodlužování doby vydání těl cizích státních příslušníků jejich domovskému státu. K problematice identifikace zahraničních obětí lze zmínit i prvek současné globalizace a multikulturnosti společnosti. Propojení národností, náboženského vyznaní a politického přesvědčení může způsobit problémy nejen při identifikaci, ale také z hlediska zahraniční Dokumentace IZS [online], Praha, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www <http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx> 96 86 politiky. Příkladem může být havárie polského vládního letadla z 10. dubna 2010, při které zahynulo kromě polského prezidenta Lecha Kaczyńského také 95 polských občanů. K havárii došlo nedaleko Smolenska na území Ruské federace. Objasňování příčin prováděla ruská strana a na identifikaci byla přizvána také polská strana. Vše probíhalo relativně v poklidu. Avšak ani rok po katastrofě nebyly trosky letadla vydány do Polska a tento fakt dodnes přináší mnoho nezodpovězeného, včetně zjevně urychlené identifikace obětí. - rychlost reakce týmu vyškolených odborníků, kteří pravidelně cvičí a jsou kdykoliv připraveni k nasazení. I tento argument dokládá potřebu vytvoření specializovaného, dobře vycvičeného, materiálně zabezpečeného a odborně erudovaného týmu odborníků, kteří mohou kdykoliv a kdekoliv v rámci České republiky (resp. v zahraničí) provádět úkony směřují k identifikaci velkého počtu obětí hromadného neštěstí.97 Identifikační tým by měl být skutečným společenstvím odborníků, kteří vhodně reagují na vzniklé situace a umí si vždy poradit jak dobře vycvičený a připravený tým a je schopen zvládnout náročný úkol identifikace českých občanů (zejména pak v zahraničí). Jazyková bariéra může způsobit značné problémy v ostatních zemích (až na výjimku na Slovensku a v Polsku). I na tuto skutečnost musí být tým připraven a musí umět komunikovat i v jiných částech světa. Tomuto musí být všichni členové týmu naučeni v tréninkových kurzech. Např. švýcarský model tréninku je rozdělen na tři části. První část je zaměřena obecně na vědomosti o činnosti týmu, druhá je úzce specializovaná podle odborností a třetí část kurzu je zaměřená právě na týmovou spolupráci všech členů. Tento model bude využit i v projektu švýcarsko – české spolupráce při budování českého DVI týmu. BENDL, P. Potřebuje Česká republika pro identifikaci obětí hromadného neštěstí DVI tým? In Pokroky v kriminalistice 2010 [CD/ROM]. Praha: PA ČR, 2010 [cit. 2010-12-13]. ISBN 978-807251-332-1 97 87 K výčtu základních principů a argumentů je samozřejmě možné doplnit i některé další, avšak během výzkumné činnosti nebyly ostatní argumenty vyhodnoceny jako zásadní a důležité. Potřeba, vznik a akceschopnost národních DVI týmů a zejména problematika identifikace obětí hromadných neštěstí se jeví v mnohých zemích jako „denní chléb“ některých složek policie (např. Čína, Thajsko, Barma). Nelze argumentovat potřebou vybudování struktury a organizace DVI týmu České republiky pouze nutností následovat některé země světa. Naproti tomu si musíme uvědomit, že Česká republika takové týmy nemá a nelze si namlouvat, že poslední letecká katastrofa se odehrála v České republice před více než třiceti lety, a že se nás může jakákoliv katastrofa vyhnout. Příkladem pro nás může být Slovensko, které bylo nuceno v nedávné době provést identifikaci zemřelých vlastních občanů (např. havárie vojenského letadla se slovenskými vojáky v Maďarsku – 19. ledna 2006 – 42 obětí; výbuch muničního skladu nedaleko Nováků – 3. března 2007 – 6 obětí). Dalším příkladem může být nová aktivita Polska, které ještě donedávna nevědělo kam DVI tým začlenit (justice, policie nebo armáda). Po nehodě polského Boeningu 767, který 1. listopadu 2011 přistál na varšavském letišti bez podvozku. Polská policie začala intenzivně spolupracovat s francouzskou Gendermarii při realizaci polského DVI týmu. I v České republice musejí být připraveny postupy a organizace pro případ identifikace většího počtu obětí. V současné době není v České republice pevná struktura identifikačního DVI týmu. V případě události s větším počtem obětí (více než 10 obětí) by mohlo, při organizování identifikace obětí, dojít k jevům, které nejsou v souladu s uvedenými zásadami. Uvedené zásady jsou obecně zažité v zemích, kde jsou DVI týmy již vybudovány. Shrneme-li všechny relevantní uvedené argumenty, musíme logicky dojít k jednoznačné odpovědi, že Česká republika musí být připravena na událost, při níž může dojít k usmrcení velkého počtu osob, musíme k dispozici národní identifikační DVI tým a tento tým musí být pravidelně cvičen. Všechna tato činnost musí být koncepční s výhledem na mnoho let dopředu. Všechny argumenty byly zohledněny při tvorbě usnesení vlády České republiky ze dne 16. listopadu 2010 č. 826 o Aktuálním seznamu priorit v boji proti terorismu pro léta 2010 až 2012, 88 které obsahuje mimo jiné i potřebu vybudování identifikačního DVI týmu České republiky. 98 Zásady a doporučení pro budování DVI týmu v ČR 5.3 Základem pro vytvoření návrhu struktury a organizace identifikačního DVI týmu České republiky musí být jednak akceptace zkušeností ze zahraniční, znalost místních poměrů, do kterých bude struktura implementována, znalost identifikačních metod a postupů dle českých zvyklostí ale především vymezení základních východisek a zásad pro vznik českého národního týmu. Na základě zjištěných informací vyplývá, že struktura DVI týmů ve světě se odvíjí zejména od počtu obyvatel, četnosti událostí (nejen těch, které se staly, ale i takových, které by se mohly stát a které by si nasazení týmu vyžádaly), a v neposlední řadě zeměpisná poloha či vnitro-politického a zahraničně-politického zaměření toho kterého státu. V posledních letech se k těmto aspektům se připojilo i ekonomické hledisko. Ekonomická krize zasáhla i do oblasti činnosti DVI týmů. Na druhou stranu nelze jednoznačně konstatovat, že zásadní vliv má ekonomické bohatství země, příkladem mohou být některé „chudé“ asijské státy (Barma, Thajsko, Indonésie apod.), které si uvědomují přímou souvislost se zisky z turismu. Z rozboru možných situací a stavů vyplynula doporučení, která se jeví jako reálná a proveditelná: 1. doporučení - DVI tým by měl být ustanoven při Ministerstvu vnitra České republiky. - Ustanovení DVI týmu v rámci MV ČR má své opodstatnění z hlediska práce dalších složek, které se podílejí na likvidaci hromadné nehody, zejména Hasičského záchranného sboru, který provádí fyzickou likvidaci hromadné nehody a pod jehož velení organizace práce při hromadné nehodě spadá. Jednou ze základních činností útvarů ministerstva vnitra jsou úkony a činnosti při hromadných událostech, mezi které Dokumenty vlády ČR 2010-11-16 [online], Praha, 2010, [cit. 2011-06-21] dostupné z www <http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2010&11-16> 98 89 se řadí i událost s větším počtem obětí. Zejména pak činnosti složek Integrovaného záchranného systému.99 - zákon č. 372/2011 o zdravotních službách, § 81, odst. 1: „Mimořádná událost s hromadným úmrtím je událost, při níž zemře zpravidla více než 10 osob“. Identifikace osob je podle tohoto zákona v kompetenci Policie České republiky. - Zahraniční zkušenosti toto doporučení jasně podporují. Ve všech státech Evropy jsou identifikační DVI týmy organizačně začleněny pod Ministerstvo vnitra. Tam kde je ve velké míře rozšířena vojenská policie vedle policie státní (Itálie, Francie, Španělsko), jsou zpravidla týmy dva (státní policie a vojenské policie). - Začlenění pod MV ČR má své opodstatnění i v tom, že nastalou krizovou situaci je třeba řešit mimořádnými prostředky a bezprostředně se dotýká občanů České republiky. Dále, vyšetřování hromadné nehody přísluší Policii ČR, neboť se může jednat o trestný čin. - Činnost DVI týmu musí být vždy koordinována s ostatními složkami IZS. Z tohoto důvodu by měl být DVI tým začleněn do Ústředního poplachového plánu IZS (ÚPP IZS) s předurčením nasazení jak v tuzemských, tak v mezinárodních záchranných operacích, při nichž jsou pravděpodobnými oběťmi občané České republiky. Vyrozumívání a zpohotovění DVI týmu by mělo být úkolem operačního střediska IZS a především Operačního střediska Policejního prezídia ČR, do jehož organizační struktury by měl být DVI tým začleněn. - Stát v tomto případě nemusí platit některé činnosti, které vykonává ze zákona nebo na základě jiných předpisů a využívá běžně vykonávaných služeb (např. činnost znaleckých pracovišť policie). Finanční nárůst bude v tomto případě pouze u některých položek, které nejsou čerpány nebo ve větším rozsahu při běžném výkonu činnosti Ministerstva vnitra ČR (např. ochranné pomůcky členů DVI týmu). Blíže zákon č. 239/2000 Sb., zejména § 4 odst. 1 – základní složky integrovaného záchranného systému 99 90 Proti uvedenému stojí jako jedna z nejvíce se nabízejících variant začlenění identifikačního týmu České republiky do privátního sektoru. Tato myšlenka však nemůže být přijata z několika jasných důvodů: 1. privátní společnost nemá a nemůže mít přístup do policejních identifikačních evidencí (např. AFIS – BIS, CODIS, InfoDNA). Dokud budou spravovány identifikační databáze Policií ČR, není možné jejich využití mimo okruh tzv. oprávněných osob za dodržení pravidel ochrany osobních údajů. 2. nelze zavazovat privátní společnost interními akty řízení v rámci složek IZS, tedy Ministerstva vnitra České republiky. Spolupráce s ostatními složkami IZS by mohla probíhat pouze na základě smluvního vztahu mezi jednotlivými zasahujícími složkami.100 3. nedostatek finančních prostředků na finanční refundace ze strany státu vůči privátní společnosti. Nejasnosti kolem placení služeb privátní společnosti. V současné době neproplácejí zdravotní pojišťovny ani úkony v souvislosti se zdravotní nebo soudní pitvou. 4. Žádný ze států Evropy, který již DVI tým má, nevyužívá pro účely identifikace privátního sektoru. Pro logistické zabezpečení jsou běžně využívány např. nevládní organizace – agentury (např. při vybudování rozsáhlého komplexu pro identifikaci při bombovém útoku v Londýně privátní firmou avšak na státním pozemku školního kriketového hřiště v centru Londýna). Pro potřeby proplácení těchto logistických a back officových služeb je k týmu povolán ekonom, který přezkoumává finanční požadavky a dává rozhodnutí o proplacení poskytnutých služeb. Toto platí i pro externí soudní lékaře, kteří se činnosti DVI týmu účastní na základě přibrání ke znalecké činnosti. 100 91 2. doporučení - DVI tým musí respektovat doporučení Interpolu v oblasti týkající se této činnosti a převádí je do podmínek České republiky. - Členem Interpolu je Česká republika prostřednictvím Policie České republiky.101 Toto vychází ze stanov Interpolu. - Doporučení Interpolu pro všechny členské státy.102 Je jasné, že se jedná pouze o doporučení, avšak s apelem na možnou spolupráci a koordinaci možných operací je nejvýše vhodné toto doporučení realizovat. - Řídící a koordinační centrum (CCC´s) zajišťuje nepřetržitou podporu všem 190 členským zemím.103 Podpora se již několikrát ověřila při velkých událostech, kde činnost identifikačních skupin koordinoval Interpol (např. TTVI při tsunami v letech 2004 – 2005). - Interpol zajišťuje pro členské státy kooperaci při řešení událostí s velkým počtem obětí nejen prostřednictvím CCC´s, ale také prostřednictvím stálé skupiny pro identifikaci (Identification Branch of Interpol), která v letech 2002 – 2010 koordinovala identifikaci pří 51 událostí na celém světě.104 - Interpol vysílá na místo neštěstí svůj „Incident response team“. O jeho využití je již napsáno v jiné části této práce. - Stálý výbor pro DVI, který se každoročně schází na půdě Interpolu (Meeting of the Standing Committee on Disaster Victim Identification) a vydává doporučení pro všechny členské státy v problematice identifikace obětí hromadných neštěstí.105 Nelze rozporovat toto doporučení. Jedinou světovou organizací zastřešující všechny činnosti na místě neštěstí s velkým počtem obětí je pouze Interpol. Jiná Czech Republic [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-22] dostupné z www <http://www.interpol.org> 102 Disaster Victim Identification Guide Metodika DVI týmů [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide/Guide.pdf> 103 The Command and Co-ordination Centre [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/CCC/default.asp> 104 Interpol Response Teams [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/IRT/default.asp> 105 ICPO – INTERPOL, Ref. No:2011/182/OS/FTD/IDDV/JK/eo ze dne 5. května 2011 101 92 světová organizace nemá takový záběr jako Interpol, který zahrnuje všechny profese potřebné pro identifikaci obětí. Např. International Academy of Legal Medicine106 řeší pouze problematiku činnosti soudních lékařů. 3. doporučení - DVI tým při práci bude spolupracovat se složkami Integrovaného záchranného systému České republiky (IZS), státním zastupitelstvím a případně jinými státními organizacemi, zřizovanými resortními ministerstvy. - Spolupráci rámcově vymezuje a v některých případech specifikuje zákon č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému České republiky. V předchozí kapitole byl popsán Katalog činností STČ č. 9/IZS, který vymezuje spolupráci na místě neštěstí s velkým počtem obětí mezi jednotkami IZS. - Lze aplikovat i jiné zákonné normy jako např. z. č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky, Trestní zákon. 4. doporučení - metodickým a organizačním jádrem DVI týmu by měla být Policie České republiky, resp. Kriminalistický ústav Praha (KÚP) a Úřad služby kriminální policie a vyšetřování (ÚSKPV). - Autor vychází z úvah o současné personální kapacitě a současném materiálního vybavení nejvyššího znaleckého pracoviště Policie ČR, které jako jediné disponuje některými vysoce odbornými pracovišti pro identifikaci osob (např. oddělení antropologie a biologie, genetickou laboratoří), a je dále správcem centrálních národních identifikačních sbírek (CODIS, InfoDNA, AFIS-BIS) a její pracovníci jsou na činnosti na místě hromadných neštěstí průběžně trénováni a cvičeni.107 International Academy of Legal Medicine. IALM [online]. 2012 [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.ialm.info/-home-.html 107 Např. Branně bezpečnostní cvičení Kriminalistického ústavu Praha v červenci a srpnu 2010 v Balkové 106 93 - Jedním z prioritních úkolů od roku 2011 je vybudování DVI týmu s účastí pracovníků Kriminalistického ústavu Praha.108 - ÚSKPV má jako metodické pracoviště Služby kriminální policie a vyšetřování gesci nad ostatními územními útvary SKPV a organizuje pátrání po osobách a věcech v rámci celé České republiky. - Modifikací doporučení řešitelského týmu bezpečnostního projektu je využití pracovníků krajských ředitelství zařazených ve Službě kriminální policie a vyšetřování.109 5. doporučení - DVI tým nutně musí spolupracovat s Českou společností soudního lékařství a soudní toxikologie České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, která je reprezentantem soudních lékařů v České republice. - Soudní lékařství je obor, který zajišťuje provedení pitev obětí hromadných nehod, během pitev jsou prováděny odběry vzorků pro další laboratorní vyšetření. Odbornost práce soudních lékařů je garantována jejich profesní společností a jmenováním soudními znalci. - Spolupráce byla ověřena již během projektu bezpečnostního výzkumu „DVI“, kdy do tréninkových programů byli začleněni někteří pracovníci ústavů soudního lékařství.110 Priority KÚP pro rok 2011 – čj:KUP-575/ČJ-2011-009KKR Rozhodnutím policejního prezidenta ze dne 12. ledna 2012 (vedené pod čj.PPR-294-1/J-201299KS) hlavním garantem Kriminalistický ústav Praha bez účasti Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezídia ČR. Jeho činnost nahradí pracovníci Služby kriminální policie a vyšetřování krajských ředitelství policie. Pro tréninkový program v rámci projektu švýcarské – české spolupráce se počítá se zapojením pracovníků krajského ředitelství policie hl. m. Prahy. 110 Závěrečná zpráva projektu s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věci v případech hromadných nehod“ (projekt MV ČR č. 263-5 identifikační kód projektu VD20062008B07 – uloženo v Kriminalistickém ústavu Praha pod čj.KUP205-3/ČJ-2009 108 109 94 5.4 Úkoly a způsoby řešení hromadného neštěstí 5.4.1 Úvod Při návrhu a rozboru jednotlivých úkolů při řešení události s velkým počtem obětí s důrazem na identifikaci obětí je nutné si uvědomit, kdo všechno se účastní činností na místě takto významné události (s ohledem na počet obětí) a jakým způsobem je situace řešena. Zúčastněných subjektů na řešení situace je mnoho a bez jejich objektivního vymezení nelze dojít k jednotlivým úkolům a způsobům řešení. Z tohoto důvodu je následující text věnován jednak základnímu vymezení pojmů, a dále souhrnu všech zúčastněných subjektů na řešení události s velkým počtem obětí. 5.4.2 Základní vymezení pojmů: - mimořádná událost - škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.111 - hromadné neštěstí – událost, při které je usmrceno větší počet lidských obětí. Dosud nebyla určena hranice pro definici většího počtu obětí. Odborná literatura uvádí více než 10 zemřelých.112 Za hromadné neštěstí může být také považována událost, jejíž likvidace přesahuje možnosti oblasti, ve které se stala. Řešení hromadného neštěstí překračuje regionální možnosti. Příčiny neštěstí mohou být různé. Zpravidla se jedná o neštěstí v souvislosti s dopravou (letecká, námořní, automobilová atd.), s přírodní katastrofou (záplavy, tsunami, zemětřesení atd.), s teroristickou akcí – útokem, s kriminálním skutkem (hromadné vražda atd.), případně s jiným druhem činnosti. Zákon č. 239/2000 Sb. - § 2 SOKOL, M., BENDL, P., PILIN, A., HORÁK, V., Koncepce DVI při řešení mimořádných událostí s větším počtem zemřelých v ČR. Kriminalistický sborník. roč. 55, 2011, č. 4, s. 36-40 111 112 95 - identifikace osoby - určení jedince jako neopakovatelné lidské bytosti. Neopakovatelnost jedince je dána souborem vrozených a získaných tělesných a duševních znaků. Vrozené znaky mají základ v genetické výbavě osoby tzv. genomu. Genom podmiňuje vývoj a růst jedince, projevující se vzhledem tzv. fenotypem, který může být zevními vlivy pozměňován. To se projeví různorodostí utváření tělesné stavby, duševních schopností a projevů. S výjimkou jednovaječných dvojčat nejsou dva jedinci, kteří by byli shodní, ale i tito se liší vlastnostmi duševními. 113 Existence osoby je dána narozením, průběhem života a smrtí. Právě tato tři časem vymezená období jsou zásadní z hlediska určení totožnosti. Narození, kromě vlastního biologického jevu tj. porodu lidského plodu, je určeno administrativně a v naší zemi je každé nově narozené osobě přiděleno rodné číslo, jméno a příjmení. Rodné číslo z hlediska úředního jednoznačně určuje osobu a provází ji všemi významnějšími životními situacemi, ve kterých je zaznamenáno. Jméno a příjmení jsou z hlediska identifikace důležité (lidé nazývají své známé jmény či příjmením, nikoli rodným číslem) pro rychlou orientaci, ne však rozhodující. V průběhu života dochází k celé řadě změn, které různě výjimečně určují osobu. Je to např. výška, tělesná hmotnost, celkový vzhled, zdravotní stav, poúrazové změny, způsob řeči, chování, chůze atp. I když tyto projevy nebývají administrativně zaznamenávány, často je možné se o nich dovědět z nejrůznějších zdrojů jako např. ze sdělení osoby blízké, známých či ze zdravotnické dokumentace. Existence jedince je pak ukončena smrtí, z biologického hlediska nevratnou zástavou všech životních dějů jak na úrovni buněčné, tak orgánové. Z administrativního hlediska je ukončení lidského života zaznamenáno úmrtním listem.114 Identifikace osoby je proces, spočívající v přiřazení souboru tělesných či duševních znaků osobě, určené např. jménem, příjmením, ale hlavně ČÍŽEK, R., PILIN, A. Ztotožňování neznámých mrtvol a některé problémy, vyskytující se na tomto úseku pátrání. Kriminalistický sborník. roč. 28, 1984, č. 9, s. 573-575 114 vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví, ve znění zákona č. 256/2001 Sb. 113 96 rodným číslem. Výsledkem procesu identifikace je ustanovení totožnosti. Proces identifikace se může týkat jak osob živých, tak osob mrtvých. Ustanovení totožnosti je nezbytně nutné pro celou řadu úkonů, souvisejících s existencí osoby (např. uzavření nebo neuzavření výplat sociálního pojištění, nemocenských dávek, soudního řízení, dědického řízení, peněžních závazků atd.). Nelze rovněž opomenout etická hlediska, ve kterých se zobrazují např. vztahy mezi rodinnými příslušníky či dalšími osobami. 5.4.3 Zúčastněné jednotky a jejich základní úkoly: - Jednotky IZS – Integrovaný záchranný systém – zřízen na základě zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se rozumí integrovaným záchranným systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Integrovaný záchranný systém se použije v přípravě na vznik mimořádné události a při potřebě provádět současně záchranné a likvidační práce dvěma anebo více složkami integrovaného záchranného systému. Složky integrovaného záchranného systému dělíme podle zákona o IZS na: o Základní složky integrovaného záchranného systému - Hasičský záchranný sbor České republiky, jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, zdravotnická záchranná služba a Policie České republiky. o Ostatní složky integrovaného záchranného systému - vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil, ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory, ostatní záchranné sbory, orgány ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím. Tyto ostatní složky integrovaného záchranného systému poskytují při záchranných a likvidačních pracích plánovanou pomoc na vyžádání. 97 o dále se v době krizových stavů ostatními složkami integrovaného záchranného systému stávají také odborná zdravotnická zařízení na úrovni fakultních nemocnic pro poskytování specializované péče obyvatelstvu. Základní složky integrovaného záchranného systému zajišťují nepřetržitou pohotovost pro příjem ohlášení vzniku mimořádné události, její vyhodnocení a neodkladný zásah v místě mimořádné události. Za tímto účelem rozmísťují své síly a prostředky po celém území České republiky. - Policie ČR – je ze zákona o Policii České republiky odpovědná za některé činnosti spojené se vzniklou situací. Například uzavírá oblast, kde k mimořádné události došlo. Provádí nejen ostrahu, ale také odklání dopravu v místě události. Policie vykonává úkony vedoucí ke zjištění příčin vzniku mimořádné události (ve spolupráci s ostatními orgány – např. ÚZPLN, Drážní inspekce) organizováním činnosti výjezdové skupiny SKPV.115 Za účelem zjištění totožnosti obětí organizuje činnost DVI týmu České republiky. - DVI tým – tým složený z odborníků na identifikaci osob. Je neustále školen a zpravidla bývá složen z odborníků na soudní lékařství, daktyloskopii, genetiku, antropologii, fotografování, případně dalších odborníků. Cílem práce DVI týmu je navrátit osobám zahynulým při nehodě jejich totožnost a rodinným příslušníkům tak odstranit stresující pochybnosti o ztrátě jejich blízkého. 116 Za tímto účelem je zřízen, školen a aktivován DVI tým. Interpol doporučuje všem členským státům vytvořit jeden nebo více národních DVI týmů. Podle jejich doporučení nejsou ur- Závazný pokyn policejního prezidenta č. 30/2009, o plnění úkolů v trestním řízení BENDL, P. PILIN A. SOKOL, M. Identifikace obětí hromadného neštěstí – DVI týmy. In Pokroky v kriminalistice, PA ČR, Praha 24. – 25. 9. 2008. Sborník [CD/ROM]. 2008 [cit. 2011-06-05] ISBN 978-80-7251-290-4 115 116 98 čeny pouze pro přímé nasazování, ale také pro školení ostatního personálu, přípravě možných adeptů do tohoto týmu. DVI tým se skládá ze tří pracovních skupin: o PM skupina – skupina pro sběr a vyhodnocení Post Mortem dat, tedy všech dostupných informací, které lze zjistit na místě nehody nebo následně na pitevně pitvou zemřelé osoby a laboratorními vyšetřeními. o AM skupina – skupina pro sběr a vyhodnocení Ante Mortem dat, tedy všech dostupných informací a srovnávacích vzorků k pohřešované osobě získaných v místě bydliště, v místě jeho posledního výskytu, od osob blízkých, z rodinných archívů, v lékařských zařízeních ze zdravotnické dokumentace apod. o Totožnost ustanovující skupina – odborná komise složená za účelem vyhodnocení PM a AM dat a k vyslovení závěrů procesu identifikace oběti.117 - ÚZPLN - Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod – zřízen na základě zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví ve znění pozdějších předpisů. ÚZPLN shromažďuje a analyzuje informace o leteckých nehodách a incidentech, určuje jejich příčiny a vypracovává závěry a bezpečnostní doporučení k jejich předcházení. Úkolem tohoto orgánu je dále shromažďovat, zpracovávat, vyhodnocovat a uchovávat údaje o hlášených událostech. Zjišťování stavu a jeho závěry, bezpečnostní doporučení, ani hlášení událostí se nesmějí zabývat hodnocením či posuzováním viny nebo odpovědnosti. Inspektoři ÚZPLN mají právo volného přístupu na místo nehody, k letadlu a jeho obsahu a k troskám letadla, zajištění okamžitého vypracování seznamu důkazů a kontroly odstraňování trosek letadla pro účely zkoumání. Dále mají právo na okamžitý přístup a využití letových zapisovačů a k veškerým ostatním záznamům, CHMELÍK, Jan, et al. Dopravní nehody. 1. vydání Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. Charakteristika a činnost DVI týmů, s. 494 – 496. ISBN978-80-7380-211-0 117 99 přístupu k výsledkům pitvy těl obětí nebo testům provedeným na vzorcích odebraných z těl obětí, okamžitému přístupu k výsledkům výslechů leteckého personálu, okamžitému přístupu k výsledkům testů provedených na vzorcích odebraných z tkání leteckého personálu, vyžadování vysvětlení od osob, volnému přístupu k veškerým informacím týkajícím se letecké nehody nebo incidentu u vlastníka či provozovatele letadla nebo výrobce letadla a u orgánů odpovídajících za provoz civilního letectví nebo letiště. Při své činnosti ÚZPLN spolupracuje se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému při zjišťování příčin leteckých nehod a odstraňování jejich následků. V místě letecké nehody inspektoři ÚZPLN spolupracují s velitelem zásahu v průběhu provádění záchranných a likvidačních prací.118 - Orgány Drážní inspekce – správní úřad podřízený Ministerstvu dopravy - zřízený na základě zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Drážní inspekce provádí zjišťování příčin a okolností vzniku závažných nehod v drážní dopravě a nehod a ohrožení. Při zjišťování příčin a okolností vzniku mimořádných událostí Drážní inspekce postupuje tak, aby provozování dráhy a drážní dopravy bylo obnoveno co nejdříve. Fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí jsou oprávněny vyžadovat informace o zahájení a průběhu šetření mimořádné události a vyjadřovat se k jeho závěrům. Výsledky šetření příčin a okolností vzniku mimořádné události projedná Drážní inspekce s provozovatelem dráhy a dopravcem zúčastněnými na mimořádné události a s Drážním úřadem a vyrozumí o nich fyzické a právnické osoby dotčené mimořádnou událostí. Šetření podle tohoto odstavce nenahrazuje řízení podle trestního řádu (z. č. 141/1961 Sb.) a probíhá nezávisle na něm. Při zjišťování příčin a okolností mimořádných událostí jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni vstoupit na místo mimořádné události, na CHMELÍK, Jan, et al. Dopravní nehody. 1. vydání Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. Reakce a postupy při oznámení letecké nehody nebo incidentu, s. 449 – 455. ISBN978-80-7380-211-0 118 100 související prostor dráhy a do drážního vozidla zúčastněného na mimořádné události, zajišťovat důkazy související s vyšetřováním příčin a okolností vzniku mimořádné události včetně výstupů ze záznamových zařízení umístěných v drážním vozidle zúčastněném na mimořádné události a kontrolovat odstraňování trosek drážního vozidla a pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy pro účely zkoumání. Drážní inspektoři jsou oprávněni vyžádat si okamžitý přístup k výsledkům ohledání ostatků obětí závažné nehody nebo nehody a k výsledkům vyšetřování zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události, vyžadovat podání vysvětlení od zaměstnanců dopravce zúčastněných na mimořádné události a od dalších svědků mimořádné události. - na místě mimořádné události s velkým počtem obětí mohou spolupracovat ještě další složky a orgány (Záchranná služba, jednotky dobrovolných hasičů apod.). Pro účely této práce nepovažuje autor za nutné blíže specifikovat tyto jednotky. Pro účely identifikace považuje za dostačující výše uvedená specifikace. 5.4.4 Způsoby řešení Neštěstí s velkým počtem obětí je vždy mimořádnou a velmi zásadní událostí. Vzhledem k velmi malé četnosti výskytu takových událostí musí být management na takovou událost velmi dobře připraven. Každá složka zasahující na místě neštěstí má jasně definované úkoly a nelze je v průběhu zásahu měnit. Stejně tak je důležité, které složky a jednotky se zásahu na místě neštěstí zúčastní. Podle druhu nehody bude odpovědná osoba vyrozumívat různé odborné složky (např. letecká nehoda – ÚZPLN, železniční neštěstí – Drážní inspekce). Z tohoto důvodu je předloženo pro rychlou orientaci stručné vymezení úkolů jednotlivých složek: 101 - Hasičský záchranný sbor – provádí veškeré práce v souvislosti s likvidací neštěstí a jejich následků, tj. např. hašení, vyprošťování živých osob z různých trosek apod.119 - Záchranná služba – poskytuje první a následnou pomoc zraněným osobám.120 - Policie ČR (resp. Obecní policie) provádí různé typy činností. Například tzv. vnější (pořádková) služba Policie ČR provádí zabezpečení prostoru (uzávěru), dále pátrá po osobách a věcech a s tím spojené činnosti, SKPV provádí ohledání místa události atd.121 - DVI tým – provádí ohledání a úkony vedoucí k identifikaci obětí (lidských) neštěstí. Při činnosti spolupracuje zejména s pracovníky SKPV PČR a dalšími orgány (např. ÚZPLN, Drážní inspekce atd.).122 - ÚZPLN – provádí šetření na místě leteckých nehod za účelem zjištění příčin letecké nehody.123 - Drážní inspekce – provádí šetření mimořádných událostí v souvislosti se železniční dopravou.124 Mezi zúčastněnými složkami musí na místě neštěstí probíhat vždy velmi dobrá koordinace a spolupráce (obr. 9 – rozmístění jednotlivých složek během likvidace následků havárie letadla). Všem zúčastněným musí být jasná struktura a řízení (management) organizace zásahu na místě neštěstí. Zákon č. 239/2000 Sb. - § 7 odst. 3 Zákon č. 239/2000 Sb. - § 8 121 Zákon č. 273/2008 Sb. 122 Zákonná norma je v přípravě v gesci Kriminalistického ústavu Praha 123 Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví. In: Sbírka zákonů. 1997. 124 Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách. In: Sbírka zákonů. 1994. 119 120 102 Velitel zásahu Velitel záchranných operací Velitel komunikace Vedoucí DVI týmu Koordinátor místa neštěstí Vedoucí týmů Bezpečnost Pátrání Zboží a věci První pomoc Doprava Evakuace Foto kordón přeživší vyhledání přeživší nezranění Rehab. centrum místo vstup/výstup z kordonu těla zajištění osoby zranění GPS těla plány osoby stopy věci těla záznamy stopy Obr. 9 - Schéma záchranných operací na místě hromadného neštěstí 103 Obr. 10 – Návrh rozmístění jednotlivých složek na místě neštěstí (upraveno podle Interpolu) Legenda k obr. 10: 1 – transportní tým 2 – chráněná brána pro vstup a výstup z místa neštěstí 3 – ostatní personál 4 – pracovna AM skupiny 5 – Public Relation skupina 6 – ochrana osob 7 – občerstvení 8 – logistika 9 – velitelský stan 10 – první pomoc 11 – pracovna PM skupiny 12 – prohlídka těl (pro osoby blízké) 13 – úložiště rakví a vaků 14 – stomatologická vyšetřovna 15 - pitevna 16 – sklad těl 17 – fotoateliér a daktyloskopie 18 – zázemí 19 – příjem těl 104 Všechny složky jsou přímo podřízeny veliteli zásahu, což podle § 19 zákona o IZS je zpravidla velitel jednotky požární ochrany. V případě mimořádné události si velitel zásahu může ustanovit řídící štáb, ve kterém mohou být zastoupeny velitelé jednotlivých na místě zasahujících složek, případně další potřebné osoby. První součinnostní opatření však provádějí operační střediska Integrovaného záchranného systému České republiky. 125 Mezi první činnosti v případě mimořádné události patří tyto: - zaktivování potřebných složek IZS pro mimořádné události (Záchranná služba, Hasičský záchranný sbor, Policie ČR, ÚZPLN, Drážní inspekce atd.), - uzavření a ochrana místa neštěstí Policii ČR, případně obecní policii nebo Armádou ČR, - zajištění koordinace všech zúčastněných jednotek pod jednotným velením, - okamžitá analýza situace a přijmutí vhodných opatření na místě neštěstí, - zahájení činností jednotlivých složek na místě neštěstí (Záchranná služba, Hasičský záchranný sbor, DVI týmy, ÚZPLN atd.), - dobrá následná koordinace v případě identifikace obětí (převoz těl do pitevny apod.). Na místě musí být v první řadě provedena tato opatření: - poskytnuta první pomoc zraněným, - opatření k ochraně místa události (uzavření prostoru před nežádoucími osobami), STČ 09/IZS: Typová činnost složek IZS při společném zásahu při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí. In: Hasičský záchranný sbor ČR [online]. 2011. vyd. Praha, 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx 125 105 - opatření k zajištění bezpečnosti zasahujících, okolního obyvatelstva a ochraně životního prostředí (likvidace požáru, zamezení a likvidace úniku nebezpečných látek apod.). V případě neštěstí s větším počtem obětí nezjištěné totožnosti musí být velitelem zásahu nebo pověřeným členem řídícího štábu vyrozuměn podle stanových postupů odpovědný (kontaktní) pracovník DVI týmu. Zpravidla se toto vyrozumění provádí cestou Operačního střediska Policejního prezídia ČR, které vyrozumí kontaktní osobu DVI týmu (koordinátora). Koordinátor DVI týmu provádí v prvním sledu tyto činnosti: - vyrozumí vedoucího DVI týmu, - vyrozumí potřebný počet členů DVI týmu (včetně příslušných soudních lékařů), - zajistí přepravu DVI týmu na místo neštěstí (např. Leteckou službou Policie ČR), - zajistí potřebnou kapacitu ve spádovém Ústavu soudního lékařství, - koordinuje dále činnost DVI týmu a podle potřeby povolá další členy DVI týmu, - koordinuje další činnosti v procesu identifikace – všechny činnosti po opuštění místa události, - koordinuje další spolupráci mezi ostatními složkami Policie ČR IZS pro předávání potřebných informací. Na tom jak koordinátor zareaguje v prvním okamžiku, bude záviset následný úspěch identifikačního DVI týmu. Stejně důležitá je i spolupráce koordinátora DVI týmu s koordinátory a veliteli ostatních složek. Schéma spolupráce mezi jednotlivými složkami nalezneme na obr. č. 11. Toto schéma bylo vytvořeno na základě doporučení Interpolu. Vzhledem k tomu, že každá situace může být co do rozsahu rozdílná a není třeba využít služeb všech jednotek, lze tuto strukturu modifikovat. 106 Velitel zásahu Velitel komunikace Velitel záchranných operací Koordinátor místa neštěstí Vedoucí týmu spojovatelů Vedoucí DVI týmu PM skupina na místě neštěstí AM skupina TU skupina Vedoucí PM skupiny Vedoucí AM skupiny Vedoucí TU skupiny Vedoucí týmu Uzávěra místa neštěstí Záchranáři Telefon, radio, fax, počítače, dispečink, atd. Public relation Nezranění státní zástupce policejní orgán Věci Stopy Obr. 11 – Začlenění DVI týmu do struktur IZS a vazby na ostatní složky IZS Interpolem navrhovaná struktura byla modifikována na české poměry a ověřena na simulovaném leteckém neštěstí – „Letiště 2007“, které proběhlo v Doupově, okres Karlovy Vary, v říjnu 2007.126 Námětem cvičení byla zkouška součinnosti jednotlivých složek IZS na místě leteckého neštěstí. Cvičení se zúčastnilo kromě Policie ČR, také několik dalších složek IZS (Armáda ČR, HZS ČR, ÚZPLN).127 Blíže kap. 8.3 Závěrečná zpráva projektu s názvem „Vytvoření struktury týmu pro identifikaci obětí hromadného neštěstí (DVI) v České republice jako nástroje řešení kriminalistických a soudně-lékařských problémů při identifikaci osob a věci v případech hromadných nehod“ (projekt MV ČR č. 263-5 identifikační kód projektu VD20062008B07 – uloženo v Kriminalistickém ústavu Praha pod čj.KUP205-3/ČJ-2009 126 127 107 6 Návrh modelu českého identifikačního DVI týmu Úvod 6.1 Pro identifikaci je vždy třeba získat údaje, které jsou vlastní identifikované osobě. Tyto údaje se nazývají markanty.128 Markanty (určité znaky, změny) se dělí na: - hlavní - vedlejší. Hlavní jsou ty, u nichž již nemůže nastat návrat kvantity ani kvality ke stavu před jejich vznikem. Vedlejší jsou takové, jejichž kvantita i kvalita se může změnit. Například: zubní kaz je defekt tvrdých zubních tkání (je to markanta hlavní), který se již nemůže obnovit, ale může být opraven výplní, jejíž velikost či materiál se může časem změnit (je to markanta vedlejší); vyoperování např. žlučníku vede k trvalé ztrátě tohoto orgánu (nový již nenaroste – je to tedy markanta hlavní), ale zanechá pooperační jizvu, která může měnit vzhled (je to tedy markanta vedlejší). Základní pravidlo: čím zvláštnější, výjimečnější je markanta, tím má pro identifikaci větší význam. Kromě rozdělení na hlavní a vedlejší markanty, tyto rozlišujeme na: - přímé - nepřímé. Přímé jsou takové, které osobu identifikují jednoznačně a lze je objektivními postupy ověřit – DNA profil, otisk prstu, stav chrupu. Nepřímé jsou takové, které totožnost pouze podporují – sdělení o nějakém osobním znaku, osobní věci, poznání osoby. Takové rozdělení je důležité z toho hlediska, že nepřímé markanty mohou být ať úmyslně či neúmyslně nesprávně uvedeny. 128 ČÍŽEK, R. – PILIN, A. Ztotožňování neznámých mrtvol a některé problémy, vyskytující se na tomto úseku pátrání. Kriminalistický sborník, roč. 28, 1984, č. 9, s. 573-575 108 Studiem tělesných a duševních vlastností pro identifikaci a automatizovaným vyhodnocováním se zabývá vědní obor forenzní biometrika. Obor se dělí na biometriku fyziologickou a behaviorální. Fyziologická biometrika se zabývá hodnocením takových fyzických znaků osoby jako otisk prstu, tvar obličeje, struktura duhovky (iridoskopie) a sítnice (retinoskopie). Zatímco daktyloskopie a obličejová rekognice jsou metody použitelné jak na mrtvých, tak i na živých, použití iridoskopie a retinoskopie na mrtvých dosud nebylo popsáno. Behaviorální biometrika vyhodnocuje znaky vycházející z duševní činnosti člověka - vyhodnocení rukou napsaných dokumentů, hlasových záznamů; tyto metody nacházejí uplatnění hlavně při identifikaci živých, i když teoreticky by mohlo zkoumání ručního písma být uplatněno při prohlídce písemností, nalezených u těla oběti hromadné nehody. Třemi základními identifikačními metodami jsou DNA analýza, daktyloskopie a forenzní stomatologie.129 Tyto metody mají stejnou váhu a každá z nich může o totožnosti osoby rozhodnout samostatně. 6.2 Struktura českého DVI týmu 6.2.1 Doporučení Interpolu Interpol doporučuje ve svých metodických příručkách130 rozdělení činností do tří částí: - post mortem činnost – ohledání obětí krátce po události a následné identifikační úkony v rámci ohledání soudními lékaři na pitevnách ústavů soudního lékařství případně jinde). Pro dokumentaci slouží růžové formuláře Interpolu, které jsou strukturované a procesně vedou jejich zpracovatele. - ante mortem činnost – shromažďování dostupných informací o potenciální oběti. Shromažďují se především identifikační informace z místa výskytu vytipované osoby – trichologický materiál, daktyloskopické otisky osoby, fotografie atd. Pro dokumentaci slouží žluté formuláře Interpolu. 129 Fiala, B.: Identifikace osob podle chrupu (forenzní stomatologie). Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1968, str. 162-163. 130 DVI guide [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-12-5] dostupné z www <http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/ DVI-page/Disaster-victim-recovery-form > 109 - vyhodnocovací činnost – porovnání všech zjištěných informací post mortem činností a ante - mortem činností a vyslovení závěru identifikačního procesu. Pro tyto účely jsou vytvořeny bílé formuláře Interpolu. Příručka Interpolu pro práci DVI týmů navrhuje pouze hrubou strukturu iden- tifikačních týmů. Je na každé členské zemi, jak si strukturu přizpůsobí místním podmínkám. Řešitelé projektu bezpečnostního výzkumu jako základy si vzali tyto tři části procesu identifikace a základní strukturu přizpůsobili těmto procesů s tím, že proces post – mortem ještě rozdělili na dvě části: - činnost na místě události – provádí dokumentační úkony na místě události ještě před transportem těla a věcí z jeho okolí na vyhrazené místa a následně na pitevnu. Činnost výhradně směřuje k dokumentačním úkonům za účelem identifikace oběti. - činnost na pitevně – provádějí se další úkony, které nelze provádět na místě události. Odebírají se vzorky pro znalecká zkoumání za účelem identifikace oběti. Obecně platí, že se provádějí všechny zbývající úkony, které nebyly provedeny na místě nálezu, případně již provedené se doplňují nebo upřesňují. Pracovní skupiny identifikačního DVI týmu ČR 6.3 Z rozdělení identifikačních metod na kriminalisticko-technické a kriminalisticko-taktické vyplývá i rozdělení činností identifikačního DVI týmu na tři hlavní skupiny. První skupinou je Post Mortem skupina (dále jen „PM skupina“), druhou Ante Mortem skupina (dále jen „AM skupina“) a třetí totožnost ustanovující skupina (dále jen „TU skupina“). Zkratky AM a PM jsou mezinárodně dohodnuté a všeobecně používané, pro totožnost ustanovující tým se v cizině používá název "reconciliation team" 131, ale není pro něj vžitá žádná zkratka. Reconciliation má v češtině více významů a pro potřeby identifikace nejspíše odpovídá sladění a to proto, že v tomto týmu se porovnávají výsledky jednotlivých identifikačních metod a slaďují se AM a PM nálezy osoby vytypované a identifikované. Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky hovoří o zjištění totožnosti. Autor se domnívá, že tento výraz je širší a více specifikuje činnost celého DVI týmu. Z tohoto důvodu bude i dále využívat označení totožnost ustanovující skupina. 131 110 Pro lepší základní orientaci v textu autor považuje za důležité zdůraznit některé základní činnosti výše vyjmenovaných skupin, přestože se důkladnému rozboru věnuje v dalších kapitolách. PM skupina DVI týmu svojí činnost dělí na dvě fáze: 1. fáze probíhá při ohledání těla oběti na místě nehody. Zde není nutná účast některých expertů (např. daktyloskop, genetik apod.) Poloha těla se zadokumentuje (foto a video) a zaměření pomocí profesionálního GPS přijímače (s chybou měření pod 60 cm).132 Soudní lékař provede základní obhlídku a spolu s policejním orgánem tělo (nebo jeho část) označí a určí místo, kde bude tělo uloženo. 2. fáze probíhá na pitevně. Nemusí se vždy jednat o pitevnu klasickou (nemocnice, ústavy soudního lékařství apod.) Pitevna může být zřízena v polních podmínkách. Pro tyto účely se jeví jako vhodné letecké hangáry, velké haly, kde je zabráněn přístup nepovolaných osob (např. novinářů). Stejně tak vhodné jsou různé polní stany.133 Avšak v těchto případech mohou být klimatické podmínky na obtíž. V této fázi je nejprve třeba zvážit jaké identifikační metody a v jakém pořadí budou na ostatcích oběti použity. Zejména půjde o metody genetické identifikace, daktyloskopie, stomatologické vyšetření apod. AM skupina DVI týmu vyhledává veškeré dostupné informace o zemřelém, případně pohřešovaném. Policejní pátrači vytipují osoby, které mohly být v havarovaném dopravním prostředku nebo jinde (např. na základě seznamu ces- Vyšší chyba měření (> 1 m) popírá smysl použití GPS přijímače na místě neštěstí za účelem přesného zaměření nálezu (osoby, věcí) – blíže např. BENDL, P. GPS. Odborná sdělení KÚ Praha, 1998, roč. 27, č. 1, s. 10 – 14 133 V podmínkách České republiky bude mimo jiné přihlíženo i k finanční otázce. Dosud není vyřešeno, z jakých prostředků by byla realizace mobilních jednotek hrazena. V zahraničí jsou tato mobilní centra budována nestátními firmami a následně hrazeny ze státních rozpočtů – např. vybudování identifikačního centra v Londýně po pumových útocích 7. 7. 2005 132 111 tujících havarovaného letadla - v případě leteckých katastrof existují seznamy pasažérů, což silně zjednodušuje jejich práci). 134 Tato činnost začíná v době po provedení základních úkonů PM skupiny – ohledání místa nehody. TU skupina provádí v závěrečné etapě procesu identifikace, po shromáždění všech dostupných informací, porovnání všech relevantních a verifikovaných dat. Na závěr je konstatováno, zda tělo je identifikace pozitivní či negativní. TU skupina úzce spolupracuje se státním zástupcem a policejním orgánem. Vedoucí DVI týmu státní zástupce policejní orgán PM skupina AM skupina TU skupina Vedoucí PM skupiny pro práci na místě neštěstí PM skupina pro práci na pitevně Vedoucí AM skupiny Vedoucí TU skupiny Obr. 12 – Doporučená základní struktura českého DVI týmu Kromě těchto tří skupin je to dále tým technické a logistické podpory (tzv. TLP tým), zajišťující zejména vytvoření lokální počítačové sítě, komunikaci mezi skupinami, materiálně - technické vybavení, dopravu a další logistická podpora týmu. 134 CHMELÍK, J. et al. Letecké nehody. 1. vyd. Praha: Themis, 2007, s. 84 – 85, ISBN 80-7312033-4 112 6.4 Post – mortem skupina (PM skupina) 6.4.1 Úkoly PM skupiny - obecně Úkolem PM skupiny je provést prohlídku těl na místě nehody a pitvu se zaměřením na identifikaci. Z toho je zřejmé, že v rámci PM skupiny jsou dvě různé podskupiny, lišící se postupem prací a materiálně technickým zabezpečením. Jsou to skupiny pracující na místě neštěstí a skupiny pracující v pitevně. Obě jsou řízeny vedoucím PM týmu. Jde o relativně samostatné skupiny, avšak navzájem závislé. Na práci PM skupiny pro práci na místě neštěstí je závislá druhá skupina – PM skupina pro práci na pitevně. Úkolem skupin je získat nejvíce informací – markant. Někteří členové PM skupiny pro práci na místě neštěstí mohou následně pracovat ve skupině určené pro práci na pitevně (soudní lékaři, fotografové apod.). 6.4.2 PM skupina pro práci na místě neštěstí V terénu pracuje několik PM pracovních skupinyn pro práci na místě neštěstí. Každá skupina má jednoho vedoucího, který přijímá informace od vedoucího všech PM skupin o nálezech v terénu. Úkolem tohoto týmu je provést prohlídku těl nebo částí těl a jiných stop biologického původu a také předmětů na místě události, které mohou mít souvislost s nehodou a mohou pomoci při identifikaci jedince. Součástí prohlídky je provedení dokumentace (písemné, fotografické, topografické či videodokumentace).135 Úkolem této skupiny je pouze provést prohlídku těla (resp. jeho části), nálezy zapsat do formulářů tištěných, nebo elektronicky do notebooku, provést fotodokumentaci, zaměřit polohu nálezu pomocí profesionálního GPS přijímače (s chybou max. 60 cm).136 Zaměření nalezených těl a předmětů pomocí GPS přijímače se provádí pouze u nálezů v exteriéru. V součinnosti se jinými složkami IZS následně zajistí transport nálezu na místo dočasného shromaždiště zemřelých (viz. obr. č. 13). analogie s čl. 17 – 46 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 100 ze dne 7. prosince 2001 ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky 136 BENDL, P. GPS. Odborná sdělení KÚ Praha, 1998, roč. 27, č. 1, s. 10 - 14 135 113 Velitel zásahu a jeho personál Velitel záchranných jednotek Vedoucí DVI týmu Vedoucí oddělení PR a komunikace Koordinátor záchranných jednotek Koordinátor DVI týmu velitelské stanoviště místo neštěstí Vedoucí PM skupiny Vedoucí PM skupiny pro práci na místě neštěstí GPS zapisovatel fotograf Vedoucí PM skupiny pro práci na pitevně soudní lékař prohlídka těla transport těla dočasné uložení pitevna Obr. 13 – Začlenění PM skupiny na místě události do jednotek IZS Nálezy na místě jsou zaznamenány na předepsané formuláře (blíže kap. 7.6). Nesnímatelné, nebo z těla obtížně sejmutelné předměty (náramky, hodinky, prsteny) se ponechají na těle, snadno snímatelné předměty se sejmou a dají do obalového materiálu řádně označeného identifikačním číslem a vše je zaznačeno 114 do protokolu. Následně se všechny předměty zajistí cestou vedoucího DVI týmu nebo jím pověřenou osobou na bezpečném místě za účelem dalších úkonů. 6.4.2.1 Složení PM skupiny pro práci na místě neštěstí Složení PM skupiny na místě neštěstí: - vedoucí skupiny – koordinuje činnost skupiny, je ve spojení s koordinátorem, od kterého přebírá informace o nalezených objektech ohledání. Stejně tak koordinátorovi předává informace o provedených úkonech. Je odpovědný za činnost PM skupiny na místě neštěstí. - policejní orgán – osoba procesně způsobilá podle § 12 zákona č. 141/1961 Sb. (trestní řád) a vykonává činnosti podle Závazného pokynu policejního prezidenta č. 13O/2007, tj. odpovídá za procesní stránku činnosti skupiny. - soudní lékař – provádí základní úkony prohlídky těla zemřelého. Je podřízen vedoucímu skupiny. - fotograf – provádí fotografickou dokumentaci místa nálezu. Fotograf je policista (znalec KÚP, OKTE, příp. technik SKT), který vlastní potřebné oprávnění pro dokumentaci místa činu dle Závazného pokynu policejního prezidenta č. 77/2010 - příloha č. 2, písmeno j) a k), tyto činnosti provádí v souladu se Závazným pokynem Policejního prezidenta č. 100/2001. Je podřízen vedoucímu skupiny. V případě, že není ve skupině pracovník vyčleněn pro zaměření místa nálezu pomocí systému GPS a je-li vybaven profesionálním GPS přijímačem, provádí také tuto činnost. - zapisovatel – provádí zápis do tištěných nebo elektronických formulářů. Zapisovatel je proškolená osoba v oblasti vyplňování potřebných formulářů a umí využívat potřebnou výpočetní techniku. Je odpovědný za správnost vyplnění formulářů. Je podřízen vedoucímu skupiny. - řidič – provádí transport skupiny na místo neštěstí. 115 - pracovník s GPS přijímačem – osoba vybavená profesionálním GPS přijímačem137 a proškolená k zaměřování polohy objektu ohledání. Je podřízen vedoucímu skupiny. Členy PM skupiny pro práci na místě neštěstí mohou být i někteří další specialisté, pokud je jejich přítomnost na místě žádoucí. Může se jednat například o videodokumentaristu, který může provádět videodokumentaci na místě neštěstí (v žádném případě, však tato videodokumentace nenahrazuje fotografickou dokumentaci). Vedoucí PM skupiny Vedoucí PM skupiny pracují na místě neštěstí Vedoucí PM skupiny pracují na místě neštěstí Vedoucí PM skupiny pracují na místě neštěstí - - soudní lékař - policejní orgán - soudní lékař poli- fotograf cejní orgán zapisovatel soudní- lékař - fotograf - orgán GPS policejní - zapisovatel - řidič fotograf - GPS zapisovatel - řidič GPS řidič Úložiště PM formulářů Podatelna vzorků PM skupina pracující na pitevně - 2 soudní lékaři skupina - PM zubní lékař pracující na pitevně - 2 soudní lékaři - fotograf - zubní lékař pracující na pitevně - zapisovatel PM skupina fotograf - antropolog - 2 soudní lékaři - zapisovatel - daktyloskop - zubní lékař antropolog - genetik - fotograf - daktyloskop - pitevní asistent - zapisovatel - genetik - antropolog - pitevní - asistent daktyloskop - genetik - pitevní asistent Obr. 14 – Struktura PM skupiny v minimálním složení BENDL, P. GPS ve službách kriminalistiky. In Junior Forensic Science 09 [CD/ROM]. Brno:VÚT, 2009 [cit. 2009-12-12]. 137 116 6.4.2.2 Materiálně – technické vybavení PM skupiny pro práci na místě neštěstí PM skupina pro práci na místě neštěstí vykonává především dokumentační činnost. Z tohoto důvodu musí být vybavena dokumentačními prostředky. Jedná se především o potřebné DVI formuláře pro práci na místě neštěstí, případně DVI PM formuláře. Formuláře mohou být buď v tištěné, nebo elektronické podobě. V případě využití elektronických formulářů musí být skupina vybavena přenosným počítačem (notebookem, případně notebookem s funkcí Tablet PC nebo s podobnou funkcí – dotykovou obrazovkou) a dále potřebným vybavením pro zálohu elektronických dat (USB disky, tzv. flash disky, CD, DVD apod.), anebo vybaven zařízením pro přenos dat (např. Wi-Fi). Skupina musí být dále vybavena vhodnou fotografickou technikou pro vytvoření fotografické dokumentace místa nálezu (digitální fotografický přístroj nebo fotografický přístroj na kinofilm). Fotografická dokumentace se provádí zásadně barevně. Fotograf dále musí být také vybaven potřebnou další fotografickou technikou (stativ, makro objektiv, zábleskové zařízení apod.) a samozřejmě musí mít u sebe potřebný počet náhradních elektrických zdrojů, filmů, případně paměťových karet.138 Soudní lékař provádějící zevní prohlídku zemřelého musí být především vybaven ochrannými pomůckami. Na místě nálezu musí být provedeno zaměření místa nálezu objektu (těla nebo věcí). Za tímto účelem je tým vybaven profesionálním GPS přijímačem. Není přípustné používat amatérské GPS přijímače. U těchto přijímačů není garantována chyba měření. V případě nálezu těl nebo předmětů uvnitř přepravního prostředku (např. vlaku) není potřebné zaměřovat pozici těl pomocí GPS přijímače (neměří v interiéru).139 V takovém případě se provede zaměření klasickými topografickými metodami a prostředky a pomocí GPS se zaměří výchozí bod měření (tzv. VBM). NĚMEC, M. et al. Kriminalistická dokumentace. 1. vyd. Praha: Policejní akademie ČR, 2009, ISBN 978-80-7251-307-9 139 BENDL, P. Zločin, GPS a trest – Využití GPS v policejní praxi. Geoinfo, 2000, č. 4 138 117 Skupina musí být vybavena potřebným počtem čísel, které slouží k označení těl a věcí a dalšími pomůckami (provázky, nůžky apod.). PM skupina se na místo neštěstí dopravuje služebními dopravními prostředky (služební automobil, případně služební letadlo, vrtulník). Za účelem rychlého nalezení místa je vhodné využít satelitní automobilovou navigaci GPS. Vedoucí skupiny musí být dále vybaven vhodnými telekomunikačními prostředky (mobilní telefon, radiostanice, satelitní telefon apod.). PM skupina na místě neštěstí musí mít odpovídající zázemí. V případě, že jsou v okolí budovy, musí být ze strany vedoucích celého zásahu přidělena odpovídající prostor (místnost) pro činnost skupiny. Je třeba zajistit dostatečné osvětlení místnosti a přívod elektrického proudu. V případě, že podmínky neumožňují zajistit místnost pro činnost skupiny, je toto řešeno například stavbou stanu pro DVI tým. Součástí uzavřeného a nepromokavého stanu musí být elektrocentrála pro výrobu elektrické energie. Hlavním požadavkem na tuto elektrocentrálu je dostatečný výkon (min. 3 kW) a stabilita vyráběného proudu (s ochranou pro PC). Stan musí být vybaven dostatečným osvětlením a v případě chladného počasí i vhodným tepelným vytápěním. Dále musí být vybaven několika skládacími stoly a židlemi pro zázemí týmu (práci i odpočinek). V současné době je Kriminalistický ústav Praha vybaven stanem pro tuto činnost včetně popsaného vybavení). 6.4.3 PM skupina pro práci na pitevně 6.4.3.1 Úkoly PM skupina pro práci na pitevně Nejdůležitější činnosti, směřující k objasnění totožnosti se provádějí při pitvě zemřelých nebo částí těl. Pitvy osob zemřelých při hromadných katastrofách se provádějí na ústavech nebo odděleních soudního lékařství. 140 Tato práce je prováděna výhradně soudními lékaři případně ve spolupráci se stomatology, antropology, znalci z oboru daktyloskopie a genetika. Metodická příručka soudního lékařství pro postup při hromadných neštěstích, Praha [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.uvn.cz/pracoviste/soudni_lekarstvi 140 118 6.4.3.2 Složení PM skupiny pro práci na pitevně Složení PM skupiny pro práci na pitevně: - vedoucí skupiny – koordinuje činnost skupiny, je ve spojení s koordinátorem. Stejně tak koordinátorovi předává informace o provedených úkonech. Je odpovědný za činnost PM skupiny na místě neštěstí. - 2 soudní lékaři - provádějí soudní pitvu.141 - odontolog, - znalec v oboru antropolog - provádí odběr potřebných vzorků pro následné antropologické zkoumání. - znalec v oboru daktyloskopie - je vybaven potřebnou technikou pro odběr daktyloskopických tisků pitvané osoby a toto také provádí za účel porovnání otisků v národní sbírce (AFIS – BIS), případně porovnání se jinak zajištěnými otisky, - znalec v oboru genetika - dohlíží nebo sám provádí odběr vzorků pro následné genetické zkoumání za účelem zjištění genetického profilu pitvané osoby, - fotograf - provádí fotografickou dokumentaci místa nálezu. Fotograf je policista (znalec KÚP, OKTE, příp. technik SKT), který vlastní potřebné oprávnění pro dokumentaci místa činu dle Závazného pokynu policejního prezidenta č. 77/2010 - příloha č. 2, písmeno j) a k), tyto činnosti provádí v souladu se Závazným pokynem Policejního prezidenta č. 100/2001. - zapisovatel – provádí zápis do tištěných nebo elektronických formulářů. Zapisovatel je proškolená osoba v oblasti vyplňování potřebných formulářů a umí využívat potřebnou výpočetní techniku. Je odpovědný za správnost vyplnění formulářů. - 141 pitevní asistent. § 110 zákona č. 141/1961 Sb., o trestní řízení soudním (trestní řád) 119 Před zahájením pitvy je provedena kompletace Identifikačních karet z místa nehody s DVI PM formuláři a fotografie těla či nálezu. Pitvy jsou prováděny obvyklým způsobem se zaměřením na identifikační markanty a je proveden záznam obvyklým způsobem – vypracuje se pitevní protokol, který má dvě čísla jednací: pořadové číslo soudně-lékařského zařízení tj. číslo pitevního protokolu, a číslo nálezu z místa nehody. Číslem nálezu z místa nehody jsou značeny vzorky, jejichž odběr provádí pitvající lékař, a které jsou odesílány na laboratorní vyšetření. Vzorky z pitevny jsou, kromě čísel z místa, opatřeny kódem vzorku dle zvyklostí příslušné laboratoře. Souběžně s diktátem pitevního protokolu zapisovatel zaznamenává údaje do DVI PM formulářů (papírových nebo elektronických). Kopie pitevního protokolu může být součástí PM formuláře. Pitva je provedena dvěma soudními lékaři.142 Závěr pitvy tvoří diagnóza příčiny smrti, základního onemocnění a úrazových změn a přehled identifikačních markant. Závěr o příčině smrti se zaznamená na list o prohlídce mrtvého.143 Znalec v oboru daktyloskopie snímá otisky prstů, znalec v oboru genetického zkoumání ve spolupráci se soudním lékařem provádí odběr vzorků pro genetickou expertízu. Pitevní asistent vykonává běžné práce související s pitvou, pomáhá při zajišťování vzorků, jejich značení a vypisování průvodek na laboratorní vyšetření. Odebrané vzorky jsou předány vedoucímu PM týmu, který vede evidenci vzorků, zajistí jejich předání do laboratoře a zpětně zaznamená výsledky do DVI PM formulářů. Vyplněné formuláře jsou předány vedoucímu PM týmu, který zajistí jejich umístění do úložiště DVI PM formulářů v elektronické podobě. Jeden ze soudních lékařů se pak podílí na práci při porovnávání nálezů v týmu ustanovujícím totožnost. 142 143 § 110 zákona č. 141/1961 Sb., o trestní řízení soudním (trestní řád) úřední dokument SEVT kód: 14105005 120 6.4.3.3 Materiálně – technické vybavení PM skupiny pro práci na pitevně Pro splnění úkolů směřujících k objasnění totožnosti jsou pro práci na pitevně zapotřebí dokumentační prostředky DVI týmu, různé další pitevní nástroje, pomůcky pro odběr vzorků, pomůcky pro zajištění daktyloskopických otisků apod. Dokumentační prostředky - skupina musí být vybavena dostatečným počtem DVI PM formulářů pro činnost PM skupiny. Tyto formuláře jsou buď v tištěné, nebo elektronické podobě (PM formuláře – příloha č. 4). Pro elektronické formuláře je třeba využít stolní počítač, notebook, notebook s dotykovou obrazovkou nebo tzv. tablet. Pro zálohu dat musí být skupina vybavena potřebnou techniku pro zálohování elektronických dat, případně pro jejich přenos do centra (USB disky, tzv. Flash disky, záznamová média – CD, DVD, apod.). Kromě písemné dokumentace se provádí ještě dokumentace fotografická. Za tímto účelem je fotograf skupiny vybaven fotografickým přístrojem (digitálním nebo přístrojem na tzv. kinofilm). Dokumentace se zhotovuje vždy barevně. Kromě fotografického přístroje je fotograf vybaven vhodným zábleskovým zařízením, objektivy pro makro fotografii (pro zhotovení detailů), případně další potřebnou technikou (stativ, mezikroužky, dálkovou spoušť atd.). Pro dokumentaci je dále vhodné, aby skupina byla vybavena diktafonem pro diktát pitevního protokolu soudním lékařem, nebo je pitevní nález diktován přímo na pitevně zapisovatelce. Skupina pracující na pitevně může být dále vybavena přenosným RTG zařízením pro provádění RTG snímků - např. zubů. V současné době používá Kriminalistický ústav Praha RTG přenosné zařízení NOMAD. Nástroje a pomůcky – PM skupina musí být na pitevně vybavena potřebným množstvím pitevních a stomatologických nástrojů, prostředky na odběr vzorků (např. zkumavky). Daktyloskop pracující na pitevně musí být vybaven potřebných materiálem pro sběr daktyloskopických otisků, zejména neživé osoby. Ochranné pomůcky – skupina musí být vybavena potřebnými ochrannými pomůckami pro práci na pitevně. 121 Vybavení skupiny musí být vždy připraveno před možným nasazením. Doporučuje se využít logistického zabezpečení jednotlivých členů týmu (např. Kriminalistického ústavu Praha, Ústavu soudního lékařství). 6.5 Ante - mortem skupina (AM skupina) 6.5.1 Úkoly AM skupiny Úkolem AM skupiny je shromáždit identifikační údaje – markanty o osobě či osobách vytypovaných. Zdroje identifikačních údajů (markant) jsou četné, ale ne všechny mají stejnou průkazní hodnotu. Zdroje markant jsou: - Zdravotnická dokumentace - od praktického lékaře, ze zdravotnických zařízení, od zubního lékaře. Zde může dojít ke komplikacím. V České republice neexistuje zákonná norma pro vydávání originální lékařské dokumentace třetím osobám (např. Slovinsko má toto právně ošetřeno). - Sdělení osoby blízké - o vzhledu, nápadných viditelných změnách na těle např. tetování, operace. - Rodinné archivy - fotografií, videozáznamů, filmy, rukou psané dokumenty, v případě identifikace živé osoby i hlasové záznamy. - Osobní věci - průkazy totožnosti, řidičský průkaz, pas, platební karty – na některých bývá fotografie, předměty denní potřeby. - Archivy policie, soudů, nápravně-výchovných zařízení, státní správy. Vyhledávání údajů ze zdrojů markant náleží kriminalistům – pátračům, kteří jsou pro tuto činnost vyškoleni. Protože mezi markanty patří i stopy (např. otisky prstů, vzorky DNA, vlasy, vlákna) je nezbytně nutné, aby součástí týmu byl i kriminalistický technik se znalostmi zajišťování stop. Zejména shromažďování vzorků DNA je důležité a vztahuje se nejen na osoby blízké (provedením bukálních stěrů), ale i na předměty denní potřeby (hřeben, kartáček na zuby, prádlo, holení atd.). AM skupina se tedy minimálně skládá z kriminalisty, kriminalistického technika a řidiče. Úkolem skupiny je spojit se s osobami blízkými a získat co největší množství údajů. Ve skupině má každý člen své úkoly. Úkolem kriminalisty je vyslechnout osoby blízké a zjištěné údaje zaznamenat na žluté DVI AM formuláře (příloha 122 č. 5). Ty jsou sestaveny tak, že vedou kriminalistu při vytěžování osoby, aby nebyla opomenuta žádná informace. Kriminalistický technik provádí sběr stop a vytváří jejich seznam. Úkolem řidiče je zabezpečování přepravy týmu a pomoc při manipulaci s materiálem. Při činnosti AM týmu platí jedna důležitá zásada: k jedné osobě se shromažďují údaje vždy a pouze v jedné AM skupině (jedna AM skupina ale může řešit více osob). To znamená, že pokud se tým dozví např. od osoby blízké o dalších zdrojích markant na jiných místech, provede jejich vytěžení. Pro takový úkol může být do týmu přidělen další pracovník. Tím je zabezpečeno shromáždění údajů o jedné osobě na jednom místě. Vyplněné žluté DVI AM formuláře vzorky jsou shromažďovány u vedoucího AM skupiny. 6.5.2 Složení AM skupiny Množství AM skupin a počet jejich pracovníků závisí na rozsahu nehody a počtu obětí. Těžko lze předvídat rozsah nehody a počet obětí, proto uvedené schéma je základní a může být rozšířeno, ne však omezeno. Pro účely práce DVI týmu je třeba určit a proškolit více AM skupin na lokální úrovni (například s využitím pracovníků Krajských ředitelství policie ČR), tak aby v případě potřeby tito pracovníci byli k dispozici a věděli, jak a co mají dělat. Školení a metodické vedení členů AM skupin však musí zabezpečovat vedení DVI týmu centrálně na úrovni celé republiky. Složení a činnosti jednotlivých členů skupiny: - vedoucí skupiny – řídí činnost AM skupiny, je ve spojení s vedoucím DVI týmu, od kterého přebírá informace o pohřešovaných osobách, u kterých je třeba provést vyhledání markant, případně dohledat ostatní potřebné informace. Stejně tak vedoucímu předává informace o provedených úkonech a získaných markantech. - kriminalista - policejní orgán – osoba procesně způsobilá podle § 12 zákona č. 141/1961 Sb. (trestní řád). Jde o zkušeného policistu zařazeného ve Službě kriminální policie a vyšetřování (SKPV), který vykonává pátrání po osobách a věcech, je podřízen vedoucímu skupiny. 123 - kriminalistický technik – policista (technik SKT, znalec KÚP nebo OKTE), který vlastní potřebné oprávnění pro tyto úkony dle Závazného pokynu policejního prezidenta č. 135/2001 a tyto činnosti provádí v souladu se Závazným pokynem Policejního prezidenta č. 100/2001. Je náležitě materiálně vybaven a je řádně proškolen pro tyto činnosti. AM skupina Kriminalista Technik AM skupina Zdroj (e) markant zapisovatel Kriminalista Technik Řidič Úložiště AM formulářů Zdroj (e) markant Zdroj (e) markant Vedoucí AM skupin a jeho skupina Zdroj (e) markant Zdroj (e) markant Podatelna laboratoří AM skupina Kriminalista AM skupina Zdroj (e) markant Technik Kriminalista Technik Obr. 15 – Struktura AM skupin v minimálním složení Další osoby, které mohou být členy AM skupiny: - zapisovatel – provádí zápis do tištěných nebo elektronických DVI AM formulářů (žluté). Zapisovatel je proškolená osoba v oblasti vyplňování potřebných formulářů a umí využívat potřebnou výpočetní techniku. Je odpovědný za správnost vyplnění formulářů. Je podřízen vedoucímu skupiny. - řidič – provádí transport skupiny. Skupina může být podle potřeby doplněna o další specialisty – např. znalce – genetika nebo daktyloskopa nebo odborníka na zajišťování mikroskop. 124 6.5.3 Materiálně - technické zabezpečení AM skupiny Základním nástrojem pro shromažďování údajů jsou DVI AM formuláře. Mohou být vyplňovány buď v tištěné verzi, nebo přímo v elektronické podobě na notebooku nebo PC tabletu. Pokud jsou vyplňovány v elektronické podobě, po ukončení práce s formulářem musí být zálohovány na vhodné médium (CD, DVD, Flash disk apod.). Další, neméně důležitou výbavou, je základní vybavení jednotlivých odborníků. Kriminalistický technik (nebo znalec KÚP nebo OKTE) musí být řádně vybaven pro činnosti AM skupiny. Jeho vybavení je totožné jako pro práci na místě činu.144 Technik musí mít k dispozici potřebné materiály pro sběr vzorků, např. musí být vybaven soupravou pro bukální stěry, obalovým materiálem, prostředky pro zajištění daktyloskopických stop, sáčky a zkumavkami na vzorky. Pro přepravu AM skupin se využívá služebních dopravních prostředků (automobil, případně je-li to žádoucí služební letadlo, vrtulník). Je vhodné pro rychlejší transport skupiny využít navigační GPS systém. Vedoucí skupiny musí být vybaven telekomunikačními prostředky (telefon, radiostanice, satelitní telefon apod.). 6.6 Totožnost ustanovující skupina (TU skupina) 6.6.1 Úkoly a složení totožnost ustanovující skupiny Hlavním úkolem týmu ustanovujícího totožnost je provést porovnání AM a PM nálezů. Tato činnost se provádí po ukončení činnosti jednotlivých PM a AM skupin. Teprve poté může zahájit svoji činnost totožnost ustanovující skupina. 145 144 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky. 145 SOKOL, Miloš, Alexander PILIN, Petr BENDL a Pavel ZIKMUND. Mimořádné události s větším počtem zemřelých a koncepce DVI v ČR. Soudní lékařství. 2010, roč. 55, č. 3, 28 - 31. 125 Činnost této skupiny řídí vedoucí. Hlavními články této skupiny jsou státní zástupce a policejní orgán. Jedině státní zástupce může procesně potvrdit totožnost osoby. Avšak hlavní identifikační činnost provádějí především soudní lékař, forenzní stomatolog, genetik a daktyloskop. Princip ustanovení totožnosti vychází z porovnání pitevního a laboratorního nálezu o osobě identifikované s nálezy ze zdrojů údajů a laboratorních nálezech osoby vytypované. Pro tyto účely jsou vyhodnoceny PM a AM DVI formuláře, vyplněné na základě předchozí činnosti již zmíněných PM a AM skupin. Státní zástupce Vedoucí totožnost ustanovující skupiny Policejní orgán Vedoucí AM skupin Vedoucí PM skupiny Zástupci PM skupiny: - soudní lékař - genetik - daktyloskop - jiné laboratorní metody Obr. 16 – Struktura „Totožnost ustanovující skupiny“ Hlavními identifikačními metodami jsou DNA analýza, forenzní stomatologie a daktyloskopie. Tyto tři metody mají stejnou váhu a každá jednotlivě může totožnost prokázat. Jako doplňující metoda může sloužit například analýza obrazu (porovnání fotografií zemřelého a pohřešovaného) nebo antropologické zkoumání (superprojekční porovnání fotografie pohřešovaného a obrazového záznamu lebky zemřelého). Pro účely porovnání totožnosti a výroku o ustanovení totožnosti slouží DVI ID formulář (příloha č. 6). Vedoucí TU týmu spolu s vedoucím AM, PM 126 týmu a zástupci PM týmů vypracují srovnávací protokol, ve kterém se vyjádří, do jaké míry je totožnost osoby identifikované s osobou vytypovanou možná. Pokud je totožnost potvrzena, je vypracován protokol o identifikaci oběti, který stvrdí státní zástupce a vedoucí TU týmu. Vedoucí DVI týmu státní zástupce policejní orgán PM skupina AM skupina TU skupina Vedoucí PM skupiny pro práci na místě neštěstí PM skupina pro práci na pitevně Vedoucí AM skupiny 2 soudní lékaři policejní orgán fotograf policejní orgán fotograf Vedoucí TU skupiny Vedoucí PM skupiny krim. technik soudní lékař genetik řidič fotograf daktyloskop soudní lékař genetik GPS antropolog daktyloskop zapisovatel zapisovatel laboratoř řidič pitevní asistent Vedoucí AM skupiny Obr. 17 – Navržená struktura celého DVI týmu České republiky 127 7 Kriminalistická dokumentace místa hromadného neštěstí a Post Mortem a Ante Mortem dokumentace 7.1 Úvod do kapitoly Dokumentace místa hromadného neštěstí je jednou z nejdůležitějších ne- odkladných a neopakovatelných úkonů práce vyšetřovacích týmů (výjezdové skupiny policie a DVI týmu). Tuto činnost nelze opomenout, protože informace získané na místě nálezu zemřelých nelze ničím jiným nahradit. Zejména informace o poloze těla, stavu těla, oděvních svršků, osobních předmětů jsou velmi důležité pro pozdější identifikaci nalezené zemřelé oběti. Poslouží nám nejen pro rozptýlení možných pochybností a nepřesností během procesu identifikace, ale také v procesu zjištění příčin neštěstí. Interpol ve svých doporučeních zásadně požaduje provedení dokumentace a zejména pak využívání mezinárodních formulářů DVI týmů, do kterých se zapisují všechny potřebné informace. České právní předpisy (i interní – policejní) vyžadují zadokumentování jakéhokoliv místa události trestného činu (i v případě hromadného neštěstí zpravidla dochází ke spáchání trestného činu) běžnými dokumentačními postupy. Shrneme-li doporučení Interpolu a českých právních norem, výsledkem bude kvalitně provedená dokumentace místa události – v případě činnosti DVI týmu místa nálezu zemřelého. Dokumentace musí být vždy provedena podle nejnovějších poznatků a nejmodernější technikou. V průběhu řešení projektu bezpečnostního výzkumu autor jako jeden z prioritních úkolů řešil problematiku využití identifikačních formulářů Interpolu v českých podmínkách. Formuláře pro práci DVI týmů byly na zakázku firmou Software 602 převedeny do elektronické formy XML datových formulářů. Byly přeloženy z anglického do českého jazyka. V průběhu řešení projektu byly autorem řešeny také další okruhy dokumentace. Zejména kriminalistické – fotografické a topografické. Na místě hromadné nehody musí být vždy prováděna fotografická a topografická dokumentace místa nálezu oběti, části oběti nebo věcí a stop (viz. Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky). 128 Na základě praktických zkušeností řešitelů bezpečnostního projektu a konzultací, případně stážemi na jiných odborných pracovištích, byla tato problematika zaměřena především na využití GPS systémů a dále moderních dokumentačních prostředků (Spheron, 3D modelování apod.). Při řešení projektu byla prakticky odzkoušena možnost využití několika druhů GPS přijímačů, s tím, že jako nejvhodnější se jeví profesionální GPS přijímače, které garantují max. chybu naměřených dat do 60 cm.146 Ostatní (turistické, automobilové atd.) přijímače hodnověrně negarantují přesnost měření a vnáší do naměřených dat neúmyslnou chybu. Tyto přijímače jsou vhodné jako navigační prostředek pro dopravu na místo hromadného neštěstí. Stejně tak bylo prakticky odzkoušeno využití sférické kamery (Spheron VR) na místě události s velkým počtem obětí (železniční neštěstí ve Studénce – 9. srpna 2008). V tomto případě bylo vyhodnoceno využití této sférické kamery během záchranných prací jako neúčelné.147 7.2 Topografická dokumentace pomocí GPS Bezmála 19 let je v policejní praxi využíván navigační systém GPS (Global Position System). Jediným pracovištěm, které se zabývá přesnou dokumentací místa činu pomocí systému GPS, je Kriminalistický ústav Praha, který již od roku 1994 tuto dnes běžně dostupnou techniku využívá pro zaměřování stop, předmětů a jiných zájmových bodů na místech závažné trestné činnosti. V minulosti byla mnohokrát řešena problematika topografické dokumentace rozsáhlých míst události. Vytvoření topografického plánku rozsáhlého místa události běžnými prostředky a metodami, tak aby byla zachována přesnost, není jednoduchá věc. V klasické geodézii se v 70. až 80. letech hojně využívaly elektronické univerzální teodolity "totální stanice" ve spojení s elektronickými dálkoměry. Teorie kriminalistické techniky hovoří o metodách pravoúhlých souřadnic, polárních souřadnic a metodě protínání. Všechny tyto metody ať již geodetické, či kriminalistické nepočítají s faktem, že není všude ideálně rovný terén a dále není na všechny potřebné prakticky odzkoušeno během námětového cvičení „Letiště 2007“ – Doupov viz. dopis ředitele KÚP zástupci ředitele Správy severomoravského kraje PČR – č.j.:KÚP967/ČJ-2008) 146 147 129 skutečnosti vidět. Toto částečně řeší letecká fotogrammetrie, která je náročná a také nákladná.148 Rozvojem kosmonautiky a kosmické geodézie byl tento fatální problém vyřešen pomocí tzv. metody GPS - Globální polohový systém (Global Position System). I přes relativně dlouho dobu, po kterou je tento systém v kriminalistice využíván, se mnohdy vyskytují nejasnosti o možném využití systému GPS, případně jiných podobných navigačních systémů pro potřeby praktické kriminalistiky. Princip GPS Globální polohový systém (GPS) je satelitní polohový systém vybudovaný a provozovaný ministerstvem obrany Spojených států. Kompletní systém poskytuje 24 hodin denně na kterémkoliv místě na zeměkouli a za jakéhokoliv počasí informace o poloze a čase v jednotném referenčním systému. Takto je většinou definován systém GPS jeho provozovatelem. Jedná se tedy o družicový navigační systém, zpočátku určený výlučně pro potřeby americké armády. V roce 1993 byl původně čistě vojenský systém otevřen pro ostatní uživatele. Využití systému GPS pro civilní potřeby dnes již bereme jako samozřejmost. Musíme si však uvědomit, že v období od odtajnění do roku 2000 pracoval systém s úmyslnou chybou okolo 100 m. Teprve 1. května 2000 byl výnosem amerického prezidenta Billa Clintona systém GPS „zpřesněn“ a od té doby pracuje systém s maximální chybou 5 metrů. Čtenáři se může zdát chyba nereálná. Je třeba si uvědomit, že tato chyba je pouze v případě použití pro základní navigační využití s amatérskými GPS přijímači. K tomu, aby chyba měření nebyla tak velká, je třeba měření zpřesnit. Ke zpřesnění se využívá tzv. korekční GPS (nebo také diferenční GPS – DGPS). Do tří segmentů systému GPS přistupuje ještě čtvrtý segment – zdroj korekčních dat. NĚMEC, Miroslav. Kriminalistická dokumentace. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7251-307-9. 148 130 Korekce lze pomocí moderních profesionálních přijímačů přijímat buď z pozemních referenčních stanic, nebo přímo ze specializovaného satelitu (např. v České republice ze satelitu Omnistar). Tato služba je však zpoplatněna a její využívání není volně dostupné pro všechny uživatele. V případě využití korekčního signálu je měření zpřesněno a chyba měření dosahuje mezní hodnoty cca 50 cm. Nejen kvalitou dostupných GPS dat je podmíněna přesnost měření. Bylo již zmíněno, že profesionální GPS přijímače mohou on-line zpracovávat DGPS signál (korekce). Technické vybavení uživatele (přijímač a zpracovatelský software) je další podmínkou pro přesné měření. Mohutným nástupem navigačních systémů na počátku 21. století byl komerční trh zasycen velkým množstvím GPS přijímačů. Tyto přijímače jsou charakterizovány zejména nízkou cenou. Uživateli poskytují službu ve formě určení jeho polohy, navigace z bodu A do bodu B a využití některé z komerční verze topografických map. Pro běžného uživatele (motoristu, turistu apod.) je tato kategorie přijímačů naprosto dostatečná. Chyba měření okolo 5 m nemůže způsobit následně jakékoliv problémy, které by mohly vzniknout například při zaměření soustavy kriminalistických stop na místě trestného činu nebo v případě geodetického zaměření hranic pozemků. Profesionální GPS přijímače se vyznačují především přesností měření, kontrolou a garancí chyby měření a dále možností následně zpracovávat naměřená data. Stejně tak jako v amatérské třídě se neustále objevují nové a kvalitně profesionální GPS přijímače. V současné době existuje několik specializovaných firem, které vyvíjejí a vyrábějí profesionální přijímače (např. Trimble, Leica apod.). Tyto firmy nabízejí uživateli stále lepší uživatelský komfort. Nástupem bezdrátových komunikačních technologií, které jsou výrobci hojně využívány, je možné například přímo z terénu zasílat data do zpracovatelských středisek. Stejně tak neustále se vylepšují ovládací prvky přijímačů. Miniaturní přenosné počítače jsou schopny ihned zpracovávat naměřená data. 131 GPS v Policii České republiky V úvodu kapitoly bylo napsáno, že Kriminalistický ústav Praha využívá GPS systém již od roku 1994. V současné době je již několik let k dispozici druhý profesionální přijímač nové generace PathFinder ProXRS (Trimble), který umí přijímat korekce ze satelitu Omnistar, a tím může měřit s vysokou přesností (chyba do 50 cm). Před třemi lety byla u tohoto přijímače vyměněna ovládací jednotka, která nově umožňuje některé rozšířené funkce přijímače. Například on-line přístup k internetu, wi-fi, bluetoth apod. Toto v současné době umožnuje využívat službu Trimble VBS (Virtual Basic Station), která poskytuje pokrytí signálem referenčních stanic po celé České republice přes GSM signál. Pracovníci Kriminalistického ústavu Praha vyjíždějí na místa závažné trestné činnosti po celé České republice a v jednom případě byli dokonce mimo území ČR (na území Bosny a Hercegoviny). Systém GPS je v jejich případě využíván pro zaměření kriminalistických stop a předmětů na rozsáhlých místech činu, kde nelze provést zaměření pomocí klasických topografických metod. Za zmínku stojí případ tzv. „Orlických vrahů“ z roku 1995. Vzhledem k situaci, která byla na místě nálezu tří těl zavražděných osob, nebylo možné použít na místě dostupnou měřičskou technikou. V úvahu připadalo pouze spojení fotogrammetrických metod se systémem GPS. Při vyzvednutí sudu bylo provedeno zaměření místa výlovu na hladině Vltavy pomocí přijímače GPS. Takto byly zaměřeny všechny tři vylovené sudy. Výsledná data (souřadnice bodů) byla exportována do vyhotoveného plánku okolí mostu zhotoveného leteckou fotogrammetrií. Výsledkem měření byla přesná topografická dokumentace okolí místa nálezu uvedených sudů s lidskými ostatky. V patnáctileté historii využití systému GPS v kriminalisticko-technické praxi lze najít mnoho zajímavých případů. Mnohdy bylo prováděno nejen zaměření stop na místě činu, ale také zaměření trasy pachatele nebo obnovení polohy stop na místě činu. Do současné doby bylo provedeno zaměření místa události pomocí systému GPS na více než 300 případech závažné trestné činnosti. Nutno dodat, že systém GPS se v dnešní době využívá nejvíce ve spojení s fotogrammetrickým systémem FOTODO, který pro tvorbu topografických plánků místa činu vyvinul Kriminalistický ústav Praha a také ve spojení se systémem pro digitální kriminalistickou dokumentaci – Spheron. 132 Kriminalistický ústav Praha měl také možnost vyzkoušet nasazení GPS systému při námětových cvičení simulovaných leteckých nehod (např. cvičení „Letiště 2007“ v Doupově, okres Karlovy Vary). Pracovník vybavený profesionálním GPS přijímačem byl členem DVI týmu Kriminalistického ústavu Praha a jeho úkolem bylo zaměření nálezu ostatků simulované letecké nehody ve volném terénu. V tomto směru se ukázal systém GPS jako nepostradatelný pomocník. Provedení kvalitního zaměření místa nálezu hromadného neštěstí a využití systému GPS je naprostou samozřejmostí kvalitně provedené dokumentace místa události. Znalost vzájemných vztahů nalezených předmětů a stop, je důležitá pro objektivní znalost situace na místě nálezu. Na závěr této kapitoly je nutno podotknout, že zaměření GPS přijímačem a vytvoření topografické dokumentace musí být provedeno za dodržení přesnosti měření s chybou v poloze max. 60 cm, v opačném případě ztrácí smysl provedení zaměření pomocí satelitních systémů. 7.3 Fotografické dokumentace na místě hromadného neštěstí Fotografická dokumentace místa nálezu obětí hromadného neštěstí, resp. fotodokumentace oběti hromadného neštěstí slouží k zachycení místa nálezu těla a věcí, jejich stavu a jejich poloze. Výsledek fotografické dokumentace slouží jako názorná představa o objektech ohledání osobám, které se tohoto procesního úkonu nezúčastnili. Doplňuje identifikační formuláře, které v tomto případě nahrazují, resp. mají stejnou váhu jako protokol o ohledání. Jediná interní norma, která upravuje postup pracovníků provádějících kriminalistickou fotografickou dokumentaci je Závazný pokyn č. 100/2001 ve znění pozdějších úprav. V části druhé v článcích 34 – 40 upravuje postup při provádění kriminalistické fotografické dokumentaci místa činu. Podle tohoto předpisu se fotografická dokumentace provádí v průběhu jednotlivých fází ohledání. V případě 133 fotodokumentace nálezu zemřelých při hromadném neštěstí nelze hovořit o jednotlivých fázích ohledání. Uvědomíme-li si rozsah a počet zemřelých skládá se ohledání pouze z těchto fází: - vyhledání těla (provádí pořádkové jednotky policie - zadokumentování místa nálezu – provádí dokumentarista (fotograf) DVI týmu – fotografování, zaměření polohy pomocí GPS, případná videodokumentace - ohledání těla zemřelého soudním lékařem - zadokumentování osobních věcí zemřelého - odvoz zemřelého na dočasné místo uložení. Z výčtu je jasné, že fotograf provádí fotodokumentaci pouze ve dvou fázích, a to před zahájením ohledání zemřelého soudním lékařem a poté po vyhledání osobních věcí. Takže to, o čem hovoří kriminalistická literatura a stejně tak Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 o prováděné fotodokumentaci během ohledání lze redukovat na: - celkovou situační fotografii – myšleno na místo nálezu těla s okolními objekty. Celková situační fotografie zobrazuje původní situaci před zahájením ohledání. Nejprve se provede několik záběrů z různých směrů tak, aby byly zřetelné všechny předměty, které se na místě ohledání nacházejí. Pokud se toto místo nalézá ve více uzavřených prostorech, pořídí se situační fotografie každého prostoru. - polodetailní fotografii – tělo a případně předměty v nebližším okolí. Polodetailní fotografie zobrazuje nejvýznamnější úseky místa ohledání, soubory předmětů a stop a jejich vzájemnou polohu. Z jednotlivých fotografií musí být patrné, ve které části místa se předměty či stopy nalézaly. - detailní fotografie – obličej, markanty (tetování, pearcing, naušnice, prsteny apod.), znaky na oděvu apod. jiné důležité markanty, které mohou vést k identifikaci zemřelého. Předměty se fotografují vždy s přiloženým fotografickým číslem a s přiloženým fotografickým měřítkem. Provádí se před i po ohledání. 134 Obr. 18 – ilustrační foto fotografování místa nálezu Mnohdy lze pro dokumentaci místa hromadného neštěstí využít i vrtulníku Letecké služby Policie ČR. Avšak tuto dokumentaci neprovádí člen DVI týmu, ale pracovník provádějící ohledání místa události za účelem zjištění příčin neštěstí. Tato dokumentace se dá využít následně pro označení polohy těl na větším prostoru pro jeho lepší názornost. 7.4 Číslování předmětů na místě hromadného neštěstí Každé tělo, část těla nebo věc musí být řádně očíslována, zejména v pří- padech tak rozsáhlých jakým místo hromadného neštěstí je. Na základě zkušeností zahraničních DVI týmů a zkušeností pracovníků oddělení kriminalistické dokumentace KÚP byl vytvořen doporučený postup značení těl, částí těl a předmětů na místě hromadného neštěstí. V minulosti byl Interpolem preferován německý systém číslování podle sektorů. Místo události bylo rozděleno do sektorů x, y, a 135 každý čtverec sektoru byl indexován xy1 (1 značí číslo stopy). V doporučení byl zohledně systém španělský, kde je rozlišeno o jaký nález se jedná, zda o tělo (M – morte – červená tabulka), část těla (P – part – bílá tabulka) a osobní věcí (O – object – žlutá tabulka). Obr. 19 – španělská tabulka pro číslování částí těl hromadného neštěstí Stejně tak byla pro činnost DVI týmu vytvořena speciální sada čísel, která je vytištěna ve dvojím vyhotovení. Jedna část čísla je pevně připevněna (např. plastovou páskou na plomby) k tělu a druhou částí je označen přepravní vak s tělem oběti. V případě části těl nebo věcí je jedna část čísla (pokud to bude možné) připevněna k předmětu a druhá je připevněna k obalovému materiálu, ve kterém je věc zabalena. Těla se číslují sadou čísel označenou M1 – MX (žlutá sada), části těl P1 – PX (červená) a věci O1 – OX (bílá). Vyskytuje-li se na místě neštěstí větší počet PM skupin, každá skupina používá přidělenou číselnou sadu. Číslo nálezu se prostřednictvím vedoucího jednotlivé skupiny hlásí vedoucímu DVI týmu, který tuto skutečnost poznamená a případně rozhodne o přidělení další sady čísel. 136 V praxi to znamená, že PM skupina č. 1 bude číslovat např. od 1 do 20, PM skupina č. 2 od 21 do 40, PM skupina č. 3 od 41 do 60 atd. Obr. 20 – tabulka s číslem dle projektu bezpečnostního výzkumu – označující část nalezeného těla (Part) Během testů DVI XML formulářů a námětového cvičení „Letiště 2007“ bylo mimo jiné odzkoušeno i navržené číslování nálezů. Každé tělo, část těla či věc bylo vždy řádně označeno. Pro lepší viditelnost byly použity tyče o výšce cca 2,5 m na konci označené praporkem. Tyče byly v těsné blízkosti nálezu pátrací skupinou zabodnuty do země. PM skupina pro práci na místě neštěstí následně lehce vyhledala místo nálezu. Podobně jako na Doupově i během cvičení BBC 2009 (blíže kap. 8.4) byl použit model značení těl a předmětů z Metodiky českého identifikačního týmu (viz. obr. 20 a 32). V poslední době však došlo ke změně politiky Interpolu a jejich členských zemí (resp. hlavních členů DVI stálé skupiny, kam několik let Česká republika ne- 137 patřila – konkrétně 2006 – 2011) v případě značení těl a objektů v případě hromadných neštěstí. Mezinárodní standardizace nastavila značení objektů a těl do mezinárodní úrovně i v případech lokálních neštěstí. Již druhým rokem je Interpolem plně doporučován systém značení stop v mezinárodním v mezinárodním formátu. Systém je určen pouze pro hromadné katastrofy a má logickou strukturu. PM-420-0001-A První znaky jsou vždy písmena PM nebo AM, které vyjadřují, zda se jedná o post mortem objekty nebo ante mortem objekty. Nejčastěji užívané budou písmena PM. Dalším znakem za pomlčkou jsou číslice vyjadřující stát (resp. národní identifikační tým), který číslování prováděl. Toto má zásadní vliv především v mezinárodních operacích, kdy na místě hromadného neštěstí pracuje více týmů. Doporučuje se využití formátu s označením státu pomocí telefonní předvolby. Problémem jsou však státy, které využívají stejnou předvolbu (např. USA a Kanada – 01, Rusko a Kazachstán – 07). Z tohoto důvodu se u sporných států navrhuje použití písmene za číslo. Naštěstí těchto států není tolik. V případě České republiky se využije národní formát 420 a pro Slovenskou republiku by to bylo 421. Následuje čtyřmístné označení objektu číslicemi. Toto je stejné jako v případě číslování při běžné práci na místě činu, tak jak uvádí Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001. Při rozdělování čísel je nutné přihlédnout k počtu PM skupin na místě neštěstí a přidělit určitý rozsah čísel dopředu před zahájením ohledání, případně během ohledání místa hromadného neštěstí operativně nastalou situaci řešit. Dalším číslem může být u PM objektů další znak. Při zkoumání v laboratoři může být za celý soubor znaků a čísel přidán i specifický znak podle problematiky – např. vzorek 1. 138 Tento systém již využívá několik DVI týmů, např. Rakousko, Švýcarsko, Velká Británie, Izrael149 a další. Ve své podstatě není zásadně odlišný od systému, který byl navržen v Metodice činnosti české identifikačního týmu. V případě novely této metodiky bude zcela jistě tento model přijat. V současné době existuje několik způsobu jak logisticky zajistit dostatek čísel na místě hromadného neštěstí. Izraelský zástupce ve stálém výboru DVI při Interpolu představil dopředu připravenou (vytištěnou) sadu čísel na samolepícím podkladu. Tým má v tomto případě dopředu připravené sady čísel, které následně použije. Tento model využívá i Švýcarsko a Španělsko. Obr. 21 Izraelská tabulka s číslem podle Interpolu (972 – mezinárodní telefonní volba Izraele) Rakousko přišlo v roce 2011 s možností tisku čísel na místě hromadného neštěstí pomocí termosublimačních tiskáren připojených na počítač. Tisk probíhá přímo na místě podle potřeby DVI týmu.150 Rakouský systém se zdá vhodný pro nenadálé události, avšak systém je nákladný a vezmeme-li do úvahy počet událostí, není třeba mít takovýto systém ARGAMAN, Uri – Numbering in Israel, 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification, Lyon, Francie, 22. – 24. května 2012 150 Hunderpfound, Ch., The Austrian DVI Team, Forensic Disaster Victim and Object Identification: Theory and Practice of DVI Identification Teams Activities", 12. – 13. října 2011, Praha 149 139 připraven ve skladu. Technické vybavení časem zestárne a bude za pár let nepoužitelné. Z tohoto důvodu je jeví jako vhodnější mít dopředu připraveny sady s čísly a tyto pak následně použít. Obr. 22 rakouská tabulka s číslem podle Interpolu (43 – mezinárodní telefonní volba Rakouska) vyrobená na termosublimační tiskárně (obr. 23 a 24) 140 Obr. 23 a 24 Mobilní vybavení rakouského systému značení objektů 141 7.5 Stomatologická RTG dokumentace Jednou z významných oblastí vedení dokumentace je získávání a zazna- menávání informací o zdravotním stavu, který je cenným zdrojem identifikačních markant. Mimořádně velký význam má popis chrupu, který pro skladbu zubů, které dlouho odolávají vlivům zevního prostředí, je identifikační metodou rovnocennou daktyloskopii či DNA profilaci. Stav chrup je velmi často v AM dokumentaci doplněn RTG snímky. Pro porovnání je pak důležité mít i RTG snímek osoby identifikované. Běžný mobilní (klinický) RTG přístroj se pro snímkování chrupu nehodí a obvyklé dentální RTG je nesnadné instalovat na pitevně. Při likvidaci obětí hurikánu Katrina v Louisianě, USA, v roce 2005, byl s úspěchem používán při forenzně-stomatologické identifikaci přenosný RTG přístroj Nomad od firmy Aribex. S ohledem na zkušenosti a doporučení byl pro DVI tým tento mobilní RTG přístroj zakoupen. Všestranné použití je obohaceno o radioviziografii, tj. postup, kdy se nepoužívá obvyklý RTG film, který se vyvolává tzv. mokrou cestou, ale místo něho je použit elektronický senzor, který rovnou digitalizuje RTG snímek a převádí do notebooku, kde je zpracováván v softwaru "CDR Dicom for Windows" a "Photoshop". Přímá digitalizace RTG je velkou výhodou, protože při práci v ústech mrtvoly může snadno dojít k posunu klasického filmu mimo sledovanou krajinu, takže by se rentgenovaná oblast zobrazila nesprávně a bylo by nutné expozici opakovat; což značí opakovanou expozici pracovníka RTG záření, nový film, nové zpracování mokrou cestou a to vše představuje zvýšení nákladů a zdravotních rizik, při větším počtu snímkování. Výhodou přístroje jsou malé rozměry a malá hmotnost, takže lze s přístrojem pracovat tak, že se drží pouze v ruce, nebo je možné jej zavěsit na popruh, či umístit ho na mobilní stojan. Lze tak s malou pracností zhotovit tzv. RTG status chrupu, který je cenným doplněk vyšetření chrupu. 142 Obr. 25 Mobilní RTG zařízení Aribex Obr. 26 Výsledek snímání mobilním RTG zařízením Aribex 143 Formuláře pro práci DVI týmu 7.6 Základem každé činnosti DVI týmů jsou vhodné dokumentační prostředky a postupy. Při řešení této problematiky využili řešitelé zkušeností a příkladu jak z okolních států, které DVI týmy mají již konstituovány, tak z doporučení Interpolu. Základem dokumentace nálezů a následného identifikačního procesu jsou vhodné formuláře, do kterých se zapisují všechna zjištění během identifikačního procesu. Jako vhodný prostředek byly využity DVI formuláře (PM, AM a Identifikační) Interpolu. Tyto formuláře byly přeloženy do českého jazyka. Struktura a obsah formulářů nebyly s ohledem na předpokládanou kompatibilitu s ostatními státy měněny. Následně byla řešena možnost využití elektronických dat a digitalizace informací během identifikačního procesu. Evropské státy většinou využívají dánský databázový program PLASS DATA stejnojmenné dánské společnost, který byl vyvinut pro potřeby DVI týmu, případně je využíván pro pátrání po pohřešovaných osobách během běžných policejních činností (např. BKA – SRN). Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům a nemožnosti jiného využití tohoto programu byla možnost využití programu PLASS DATA ze strany řešitelů odmítnuta. Jako alternativní řešení byl navržen převod DVI formulářů do XML datové podoby. V současné době mnoho státních institucí přechází na tuto datovou platformu (např. MF ČR – daňové formuláře apod.). Ve spolupráci s českou firmou Software 602 a.s. byly DVI formuláře převedeny do XML datové podoby s možností vyplňování těchto formulářů pomocí výpočetní techniky. DVI XML formuláře byly následně otestovány a vyzkoušeny v praxi. Testy DVI XML formulářů proběhly na podzim roku 2007 za účasti nezávislých respondentů (Testy elektronických DVI formulářů – vyhodnocení, Kriminalistický ústav Praha čj.:KÚP-71-17/K-2007). Dále byly vyzkoušeny na námětovém cvičení „Letiště 2007“, které se konalo v Doupově, okres Karlovy Vary, kde se cvičení zúčastnil i DVI tým složený z odborníků z KÚP a ÚSL a následně v navazujícím školení ve Vojenském ústavu soudního lékařství. Pro účely vedení dokumentace českého DVI týmu bylo provedeno a v praxi vyzkoušeno (blíže kap. 8): - testování elektronických DVI XML formulářů – 2007, - námětové cvičení „Letiště 2007“ – Doupov, 144 - práce s DVI formuláři na pitevně – VÚSL ÚVN, - představení DVI XML formulářů soudním lékařům spojené se školením z různých pracovišť, konané ve VFN dne 2. 12. 2008, - značení (číslování) osob, částí osob a věcí nalezených na HN, - Branně bezpečnostní cvičení pracovníků Kriminalistického ústavu Praha v červenci a září 2010 v Balkové. 7.6.1 Druhy formulářů V současné době můžeme formuláře rozdělit podle jejich formy na: - papírové (tištěná podoba), - elektronické (XML, PLASS DATA atd.). Další dělení lze nalézt v druhu formuláře. Existuje oficiální verze formulářů, která je doporučena Interpolem: - PM formulář Interpolu (růžové formuláře pro práci na místě hromadného neštěstí a pro práci na pitevně), - AM formuláře Interpolu (žluté formuláře pro sběr ante mortem dat), - Vyhodnocovací formulář Interpolu (bílé formuláře pro vyhodnocení a porovnání zjištěných dat a informací). - tzv. „Sokolův“ formulář pro místo události (formulář, který byl vytvořen během projektu bezpečnostního výzkumu a slouží pro činnost na místě události)151 Interpol pro jasné rozdělení a hlavně možnou zaměnitelnost důsledně používá barevné dělení formulářů. Pro formuláře post mortem je používána růžová barva, pro ante mortem formuláře se využívá barva žlutá. Pro vyhodnocovací formulář je využíváno barvy bílé. V současné době jsou oficiálně používány formuláře v šesti jazykových verzích – anglicky, francouzsky, německy, arabsky, španělsky, rusky. Formulář vznikl na základě zkušeností plk. MUDr. Miloše Sokola, Ph.D, přednosty Vojenského ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze 151 145 Jednotlivé identifikační týmy využívají i speciální formuláře, které jsou odvozeninou od formulářů Interpolu a respektují národní zvyklosti a právní stav. Mezi tyto formuláře patří i tzv. PM formulář podle Sokola, který se začal využívat v České republice v průběhu řešení projektu bezpečnostního výzkumu. Tento formulář vychází z praktických zkušeností při ohledávání těl při leteckých nehodách, které MUDr. Sokol provádí. Formulář respektuje datová pole podle Interpolu a zjednodušuje sběr informací na místě události. Samozřejmě není jediný, který je určitou upravenou verzí formulářů Interpolu. Španělská Civil Guardia několik let používá vlastní formuláře. Na 23. jednání stálé skupiny pro DVI při Interpolu, které proběhlo v květnu 2012, španělská delegátka prof. Aurela Valenzuala – Garach z Ústavu soudního lékařství v Madridu představila využití formulářů v mobilních zařízeních firmy Apple. Jednalo se o aplikace pro iPhone, iPod a iBook. Elektronická verze formulářů byla přizpůsobena pro operační systém firmy Apple, s tím, že formuláře byly strukturované přesně podle Interpolu. PM data z místa události je možné z aplikace ihned po jejich zpracování odeslat do centra, kde může být zahájena práce na identifikaci. Aplikace je ve stavu vývoje a předpokládá se, že po jejím dokončení bude nabídnuta pro širší využití v rámci činnosti národních identifikačních týmů. Prezentace ukázala, jakým směrem se bude další vývoj formulářů a jejich využití ubírat v krátké budoucnosti. 7.6.2 Post mortem formuláře podle Sokola Jak již bylo napsáno v úvodu kapitoly o formulářích, tento formulář vznikl na základě dlouholetých zkušeností MUDr. Miloše Sokola, Ph.D, primáře Vojenského ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze a Vojenské fakultní nemocnice. MUDr. Sokol byl členem řešitelského týmu projektu bezpečnostního výzkum, který se v letech 2006 – 2009 zabýval problematikou budování DVI týmu v České republice. Během tohoto projektu bylo přistoupeno k upravení PM formuláře Interpolu pro podmínky České republiky. Do formuláře jsou zapisována pouze základní informace a data zjištěná na místě události s velkým počtem 146 obětí v průběhu ohledání těla zemřelého a osobních věcí v blízkém okolí zemřelého. Struktura formuláře respektuje strukturu první šesti stran PM formuláře Interpolu. V případě potřeby je možné PM formulář Interpolu použít jako doplnění tam, kde by informace zapsaná na tzv. Sokolův formulář byla neúplná. Formulář byl připraven i v elektronické podobě. Jeho využití bylo otestováno během několika testů – viz. kap. 8. Na základě těchto testů došlo k nepatrným úpravám. V současné době je formulář využíván pracovníky Vojenského ústavu soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze při ohledání zemřelých v důsledku leteckých nehod. Na formulář je v první řadě zaznamenána poloha nálezu těla (obligatorně se udává zeměpisná souřadnice – předpokládá se využití systému GPS), dále základní popis oblečení a předmětů, které zemřelý měl u sebe nebo v bezprostřední blízkosti. Samozřejmostí je zápis cenných předmětů (šperků, hodinek apod.) jednak pro potřeby identifikace zemřelého podle osobních předmětů a dále pro případ možné ztráty nebo následného zcizení. Dále je na formulář zaznamenán rozsah poškození. Na závěr se uvede, kdo provedl ohledání, zda byla vytvořena fotodokumentace, případně videodokumetnace. Vedoucí PM skupiny na místě události se podepíše a dále se podepíše osoba, která provádí transport těla zemřelého na určené stanoviště. Formulář se po vyplnění předá vedoucímu DVI týmu k dalšímu využití v procesu identifikace. Data a informace se mohou buď přepsat do formuláře Interpolu, nebo se následně využije celý formulář. 7.6.3 Post mortem formuláře Interpolu Post mortem formuláře (příloha č. 4) shromažďují veškeré informace a data z průběhu ohledání zemřelé osoby. To znamená, že se formulář použije nejprve na místě hromadného neštěstí a v jeho vyplňování se bude pokračovat na pitevně během soudní pitvy. Jak se píše v návodu na využívání těchto formulářů, žádné tělo by mělo být přesunuto, dokud není jeho poloha zaznamenána do formuláře. Z tohoto vyplývá doba, kdy se začíná používat PM formulář. 147 Formulář má celkem 19 listů, které jsou rozděleny do 6 částí: - První část (označena „B“) obsahuje základní informace o události, o sumář prováděných úkonů a dále popis kompletnosti a stavu těla. - Druhá část (označena „C“) obsahuje popis vnějších znaků nalezené oběti – oděv, oděvní doplňky, hodinky, zlato apod. První dvě části se vyplňují na místě události. - Třetí část (označena „D“), která se vyplňuje (stejně jako další části) na pitevně a obsahuje popis těla (jeho fyzické znaky). Obsahuje i listy, kde je doporučeno zakreslit rozsah poškození těla, chybějící části těla apod. Dále obsahuje informace o provedeném daktyloskopování oběti se zakreslením ze kterých částí těla byly otisky odebrány. - Čtvrtá část (označena „E“) je určena pro soudní lékaře, kteří během pitvy vyplňují tuto část formulářů. - Pátá část (označena „F“) je určena pro odborníky na odontologii. Zde jsou zaznamenány všechny potřebné informace o chrupu nalezené oběti.152 - Poslední šestá část (označena „G“) je určena pro další zápisy a záznamy důležité pro identifikaci oběti. Všechny kapitoly jsou řazeny podle činnosti jednotlivých odborníků v určitém časovém sledu. Není nutné dodržovat pořadí jednotlivých činností, protože úvodní list je tzv. kontrolní, kde se zaznamenají všechny již provedené činnosti. Téměř všechny listy umožňují výběr z několika možností. Pracovník provádějící záznam nemusí vymýšlet nová slova a pouze využívá předepsaných možností. V případě, že možnost neexistuje, může doplnit další variantu. Vzhledem k mezinárodnímu využití formulářů je struktura všech polí stejná. Stejné pořadí použili i řešitelé projektu bezpečnostního výzkumu, během něhož byly formuláře přeloženy do českého jazyka (příloha č. 4, 5, 6). Uvedená část je velmi významná, zejména s ohledem na prováděné identifikace obětí tsunami z roku 2004, kde bylo pomocí odontologie identifikováno téměř 70% obětí. V České republice může být využit tzv. dentální kříž kolektivu řešitelů projektu bezpečnostního výzkumu MV ČR 2010 – 2015 - Dentál – vedoucí řešitel MUDr. Dostálové – FN Motol, Praha 152 148 7.6.4 Ante mortem formuláře Interpolu Ante Mortem formulář (příloha č. 5) se využívá pro sběr dat a informací o pohřešované osobě153 v době jejího života. To znamená, že Ante Mortem skupina jej využije pro zápis během ohledání místa bydliště nebo prokazatelného výskytu pohřešovaného. Sbírají se především osobní věci, na kterých může být zanechán DNA profil, daktyloskopické stopy, fotografie atd. Dále se shromažďují zdravotní záznamy o pohřešované osobě. Tady policie zpravidla naráží na problém, kdy platná legislativa neumožňuje vydání originální zdravotní dokumentace. Zejména zubní záznamy jsou pro identifikaci velmi cenné a je nutné je získat. Ante Mortem formulář Interpolu má celkem 18 listů, které jsou rozděleny stejně jako PM formuláře do 6 kapitol: - První část (označena „A“) obsahuje základní informace o události, o sumář prováděných úkonů, tzv. check list. Na rozdíl od PM formuláře obsahuje položky pro bližší informace o osobě (stav, zaměstnání, víra atd.), dále se uvádějí informace o nejbližších příbuzných pohřešované osoby (děti, rodiče). Stejně tak se uvádějí dostupné informace o ošetřujících lékařích. V této části se potvrzuje doložení získaných lékařských záznamů k osobě. - Druhá část (označena „C“) obsahuje popis vnějších znaků pohřešované osoby, zejména předměty, oděv, oděvní doplňky, hodinky, zlato, které osoba v posledním zjištěném výskytu měla na sobě. - Třetí část (označena „D“) obsahuje fyzický popis osoby. Popis se vyplňuje na základě informací získaných od nejbližších pohřešovaného. Důležité jsou zejména informace o fyzickém poškození těla, fyzických vadách, úrazech a jejich následků, zvláštní znamení (pearcing, tetování apod.). - Čtvrtá část (označena „E“) je určena pro zdravotní dokumentaci. Zde se podrobněji vypisuje zdravotní stav pohřešované osoby. V případě, že Záměrně je zde uvedeno označení pohřešovaná osoba. K vytipované osobě nemusí být vedeno řízení jako k pohřešované osobě, pouze může být předpoklad, že se stala obětí hromadného neštěstí. 153 149 byl zajištěn genetický profil příbuzných pohřešované, v této části se zaznamená. Stejně tak se zde uvede profil pohřešované osoby, je-li v národní genetické databázi. - Pátá část (označena „F“) je určena pro odborníky stomatologické záznamy pohřešované osoby. - Poslední šestá část (označena „G“) je určena pro další zápisy a záznamy důležité pro identifikaci oběti. 7.6.5 Vyhodnocovací formuláře Tento formulář se nazývá ID formulář (příloha č. 6) Interpolu a je určen pro vyhodnocení srovnávaných informací a dat zaznamenaných na Post Mortem a Ante Mortem formuláři. Vyplňuje se až v závěrečné fázi identifikace pohřešované osoby, až po vyplnění předchozích formulářů. Formulář není členěn na části a má pouze 4 strany: - první strana obsahuje informace o pohřešované osobě – jméno, příjmení, číslo, číslo mrtvoly. - druhá strana obsahuje srovnávací protokol o pohřešované osobě. Nejprve je zde informace o nalezené mrtvole, místě nálezu atd. Dále pak informace o pohřešované osobě, která byla vytipována. Následně obsahuje závěry policejního orgánu, soudního lékaře a stomatologa – odontologa. Nejdůležitější informace je zde o pozitivní nebo negativní identifikaci, kterou podá každý ze tří uvedených zástupců. - třetí strana obsahuje informace o místech, kde byly informace vedoucí k identifikaci zjištěny – bydliště pohřešovaného, zdravotnické zařízení, Ústav soudního lékařství apod. Ve druhé polovině tohoto listu je potvrzení o pozitivní totožnosti, které vystavuje policejní orgán a stvrzuje jej státní zástupce. - čtvrtá strana obsahuje grafický popis základních znaků identifikované osoby. 150 Vyhodnocovací formulář je, z pohledu závěrů identifikace nejdůležitější, přestože se jeví jako nejstručnější. Lze jej považovat za protokol závěru identifikačního procesu s jednoznačným závěrem identifikace, případně s nejednoznačným negativním závěrem a ve své podstatě zjištěním, že proces identifikace bude pokračovat dále. Důležité je také stvrzení tohoto protokolu podpis zúčastněných osob. Toto stvrzení může následně odstranit pochybnosti o věrohodnosti identifikace, zejména po zpopelnění nebo pohřbení zemřelé osoby. 8 Praktické ověření identifikačních formulářů 8.1 Úvod Praktické ověření použití identifikačních formulářů bylo provedeno během výzkumu a dále i po něm několikrát. Nejprve byly organizovány cvičné testy ve Školícím a rehabilitačním centru Hřešihlavy za účasti vybraného vzorku 8 respondentů. Respondenti byli vybráni ať již cíleně tak náhodně. Respondenti byli vybráni ze dvou skupin – pracovníci policie (různě zařazení) a soudní lékaři (provádějící ohledání zemřelých osob. Dále byla funkce identifikačních formulářů v praxi vyzkoušena na námětovém cvičení Letiště 2007 ve vojenském prostoru Doupov. Toto cvičení organizovalo Krajské ředitelství policie západočeského kraje v Plzni. Cvičení se zúčastnilo mimo jiných pracovníků Police České republiky a dalších složek IZS i vybraných 10 respondentů – členů PM skupiny pro práci na místě neštěstí, ve složení 4 soudních lékařů a 6 policistů. Další ověření využití PM formulářů proběhlo v průběhu Branně bezpečnostního cvičení pracovníků Kriminalistického ústavu Praha, které proběhlo ve dnech 1. - 3. 7. 2010 a 30. 8. – 1. 9. 2010 nedaleko obce Balková, okres Karlovy Vary. V tomto případě nebyli speciálně vybíráni respondenti podle kritérií, ale každý účastník Branně bezpečnostního cvičení měl za úkol vyplnit PM formulář (část ohledání nálezu mrtvé osoby) na místě inscenované letecké nehody. 151 Hřešihlavy 8.2 8.2.1 Místo, čas a cíl testů Testy proběhly v ŠRC Hřešihlavy ve dnech 16. 10. 2007, 17. 10. 2007 a 4. 12. 2012 a jejich úkolem bylo: - Ověřit použitelnost XML datových formulářů pro práci DVI týmu. Zejména se jednalo o testování formuláře určeného pro práci na místě neštěstí (PM formulář). - S ohledem na odbornou různorodost respondentů nalézt specifika zvolených skupin, jejich požadavků na techniku a odborného zaměření pro další využití při konstituování českého DVI týmu. - odhalit případné nedostatky v technickém provedení formulářů nebo v jejich překladu z anglického do českého jazyka. - Specifikovat, která data jsou následně potřebná pro další práci DVI týmu. 8.2.2 Metody testů Ověření využitelnosti elektronických formulářů bude provedeno ve dvou fázích: 1. fáze byla provedena v terénu formou ohledání fiktivního místa nehody. Respondenti prováděli zajištění a popis jedné osoby a dále několika předmětů majících vztah k fiktivní nehodě. Test byl proveden v klubovně ŠRC Hřešihlavy. 2. fáze byla provedena ve spolupráci s ÚVN v Praze ve Vojenském ústavu soudního lékařství v Praze (primář VÚSL plk. MUDr. Sokol je spoluřešitelem projektu). Respondenti během pitvy prováděli identifikační úkony (popis apod.) – vyplňovali elektronické formulář DVI. 152 8.2.3 Námět testu a výběr respondentů V místě testů bylo vytvořeno fiktivní místo nálezu mrtvoly neznámé totožnosti, která se stala obětí hromadného neštěstí. Na těle mrtvoly byly nasimulovány různé druhy zranění. Dále kolem mrtvoly byly rozloženy různé předměty a stopy (např. průkaz totožnosti, platební karta apod.). Respondenti byli na místo nálezu přivoláni jako součást DVI týmu provádějícího ohledání místa hromadného neštěstí. Jejich cílem bylo ohledání nalezené mrtvoly pro účely její identifikace. Součástí ohledání byly všechny kriminalisticko-technické postupy potřebné pro identifikaci neznámé mrtvoly – označení (očíslování), zadokumentování (fotografické) atd. Současně byla provedena prohlídka mrtvoly soudním lékařem. Celý úkon byl zapsán do DVI PM formuláře Interpolu (elektronický XML formulář – vytištěný a vyplněná – příloha č. 4) a do protokolu navrženého MUDr. Sokolem (příloha č. 7). Tyto formuláře se liší především rozsahem. Sokolův formulář je jednodušší, kratší a je určen zejména pro zápis na místě události. Dalším úkolem bylo popsání a zajištění ostatních předmětů nalezených v okolí mrtvoly a dále osobních věcí zemřelé osoby. Na základě námětu testů byli respondenti vybráni ze dvou profesních skupin – soudní lékaři a policisté. S tím, že policisté byli vybráni podle různých problematik. Jednak to byli pracovníci Kriminalistického ústavu Praha – daktyloskop, antropolog, pracovník oddělení technických expertíz, genetik, fotograf. Dalším respondentem byl vybrán zástupce ředitele pro trestní řízení z OŘ PČR Kutná Hora s dlouholetou zkušeností na postu vyšetřovatele násilné trestné činnost. Druhá fáze testů byla koncipována jako činnost DVI týmu při provádění ohledání mrtvoly neznámé totožnosti pro účely její identifikace na pitevně soudního lékařství (resp. oddělení patologie). Pro tyto účely byla vybrána pitevna Vojenského soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze 6 (pozn. prim. plk. MUDr. Sokol, PhD. je spoluředitelem projektu). Ve spolupráci s pitvajícími soudními lékaři byly postupně prováděny úkony kriminalistickotechnické (fotografování, úkony daktyloskopie), dále zevní prohlídka (podrobný popis oděvních součástek a těla zemřelého), stomatologický záznam, 153 poté vnitřní prohlídka (pitva), odběr biologického materiálu včetně vzorků na molekulárně biologickou expertízu a balení vzorků k transportu. Celý úkon byl zapisován do DVI PM formulářů (elektronických i papírových). 8.2.4 Průběh a výsledek 1. fáze testů 1. den - 15. října 2007 V úvodu prvního dne se přítomní seznámili s řešeným projektem bezpečnostního výzkumu. Řešitelé celý projekt představili, předvedli dosavadní výsledky projektu. Dále se přítomní seznámili se základními principy činností DVI týmů ve světě. Zástupci firmy Software 602 a.s. objasnili principy XML formulářů a jejich možnostmi dalšího zpracování. Na závěr prvního zaměstnání bylo vytvořeno fiktivní místo nálezu neznámé mrtvoly. MUDr. Sokol s Mgr. Šimkovou zúčastněným názorně předvedli, co se od nich očekává. Na mrtvole - figurantovi provedli ohledání za využití DVI XML formulářů a dále za využití jednoduchých papírových formulářů pro prvotní úkony na místě události. Závěrem prvního dne proběhla diskuse k testovaným formulářům. 154 Obr. 27 Závěr prvního dne testů v Hřešihlavech – diskuse k vyplnění elektronických formulářů 2. den - 16. října 2007 Respondenti byli rozděleni na 4 dvojice. Ve třech dvojicích byl vždy členem soudní lékař, který prováděl ohledání. Rozložení dvojic: 1. skupina soudní lékař (SL) – znalec KÚP – neidentifikační obor (ZNO) 2. skupina soudní lékař (SL) – znalec KÚP – antropolog (ZIO) 3. skupina soudní lékař (SL) – znalec KÚP – daktyloskop (ZIO) 4. skupina policejní orgán (PO) – logistik KÚP (LOG) Respondenti měli možnost vybrat si jeden ze dvou přenosných počítačů (Fujitsu Siemens P1610 nebo HP Compaq tc 4400 Tablet PC). Oba dva počítače jsou vybaveny technologií Windows Tablet PC, která umožňuje provádět zápis pomocí speciálního pera na obrazovce přístroje. Cílem dvojice bylo vyplnit (popsat osobu a věci) elektronický formulář DVI XML PM na základě ohledání namaskovaného figuranta a jejího osobních věcí. Vyplněny byly listy DVI XML formulářů: B0, B, C1, C2, C3. Dále pak dvojice vyplnila tzv. Sokolův formulář pro základní identifikaci na místě události. Dvojice ne- 155 prováděla další úkony ohledání. Fotografování pro potřeby dvojice prováděl pracovník oddělení kriminalistické dokumentace Kriminalistického ústavu Praha plk. MgA. Jaroslav Tichý. Úkon byl snímán videokamerou pro potřeby následného vyhodnocení testů. Během testů byla sledována tyto kritéria: - čas vyplnění formuláře DVI XML (elektronický) „FE“ (v minutách), - čas vyplnění formuláře „Sokola“ „FS“ (v minutách), - přesnost vyplnění „PV“ (známka: 1 – 5, 1 - nejlepší), - práce s technikou „PT“ (známka: 1 – 5, 1 – nejlepší). Výsledky jednotlivých skupin: Skupina č. FE FS PV PT 1. SL – ZNO 25 13 1 1 2. SL – ZIO 25 9 1 1 3. SL – ZIO 14 13 1 1 4. PO – LOG 13 10 2 1 průměrný výsledek 19,25 11,25 Nejlepší čas při vyplňování elektronického DVI XML byl 13 minut. Nejlepší čas při vyplňování formuláře „Sokola“ byl 10 minut. Nejhorší čas při vyplňování elektronického DVI XML byl 25 minut. Nejhorší čas při vyplňování formuláře „Sokola“ byl 13 minut. Průměrný čas při vyplňování elektronického DVI XML byl 19,25 minut Průměrný čas při vyplňování formuláře „Sokola“ byl 11,25 minut. 156 (Pozn. Je patrný rozdíl mezi časem potřebným, k vyplnění formuláře FE a FS, což je dáno tím, že FE obsahuje více položek, je obsáhlejší, zatímco FS je stručnější.) Obr. 28 – ohledání fiktivní mrtvoly během testů v Hřešihlavech Respondenti nemli zásadní připomínky k provedení formulářů. Při vyhodnocení bylo zaznamenáno pouze několik poznámek a výhrad: - v případě určení zemřelého není vhodné používat PLEMENO. Bude nadále nahrazeno slovem RASA, - do papírového formuláře „Sokola“ bude přidána položka MIKINA, která koresponduje s kódem 24 – 0299 DVI formuláře a blíže bude specifikována v typu oděvu, - při otvírání letopočtu jako první zobrazit aktuální rok, 157 - grafická úprava papírového formuláře „Sokola“ by měla být upravena, aby byl využit celý formát listu. Toto bude řešeno v roce 2008. Obr. 29 – Vyplňování elektronických XML formulářů za účasti zástupce dodavatelské firmy Software 602 8.2.5 Průběh a výsledek 2. fáze testů - 4. prosince 2007 Na pitevně VÚSL byly v rámci soudní pitvy provedeny identifikační úkony zemřelého. Po provedení zevního popisu soudním lékařem byly zemřelému sejmuty otisky prstů a otisky dlaní – pplk. Ing. Havel, kpt. Mgr. Kocourková pro účely identifikace zemřelého. Následně proběhla soudní pitva, kterou vykonali soudní lékaři ÚVN VÚSDL – plk. MUDr. Sokol a MUDr. Horák. Během prováděné identifikace byly všechny údaje zapisovány do DVI formuláře. Pro zápis byly zvoleny dva druhy formulářů: 1. Elektronický DVI XML PM formulář - zápis prováděl plk. Mgr. Bendl 2. DVI PM ENG formulář (klasický papírový) - zápis prováděli MUDr. Kůdela a pplk. Mgr. Šimková. 158 Vyplněny byly listy DVI PM formulářů: BO, Dl, D2, D3, D4, E1, E2, E3, E4, F1 a F2. Pro účely testů bylo naprosto dostatečné vyplnění jednoho DVI XML formuláře a dále vyplnění papírových DVI formulářů. Obr. 30 – činnost daktyloskopů a soudního lékaře na pitevně během druhé fáze testů Celý úkon byl fotografován, včetně fotografování pro potřeby ohledání a identifikace. Úkony expertů provádějících ohledání těla zemřelého a pitvy byly náročnější než zápis do formulářů. Každá část identifikační úkonu trvala různě dlouho a nebyla ovlivněna vyplňováním formuláře, ale činností jednotlivých expertů. Z uvedeného je patrné, že čas vyplnění formuláře není závislý na typu (elektronický nebo papírový) formuláře, ale na náročnosti prováděného úkonu. Vzhledem k dostatečnému času pro zápis do DVI PM formulářů nebylo prováděno měření času. Na závěr dílčích úkonů byla vždy provedena kontrola vyplnění jednotlivých formulářů. 159 Vzhledem k tomu, že formuláře byly vyplňovány na základě pokynů a ohledání jednotlivých expertu a soudních lékařů, nebyly shledány žádné rozpory ve vyplněných datech. Rozpory nebyly shledány ani přesto, že formuláře byly ve dvojím jazykovém provedení - česky a anglicky. Během této etapy testů nebyly zaznamenány žádné problémy, připomínky, nedostatky, které by narušily průběh testů. Testy byly provedeny přesně podle stanoveného harmonogramu. 8.2.6 Vyhodnocení testů Během testů (1. i 2. fáze) se nevyskytly žádné negativní okolnosti, které by mohly průběh testů narušit. Testy probíhali podle předem schváleného harmonogramu a plánu. Všichni účastnicí prováděli předepsané úkony na vysoce profesionální úrovni a potvrdili opodstatněnost jejich nominace k provádění testů. Materiální zabezpečení a ostatní podpora pro průběh testů byla na vysoké úrovni a měla mimo jiné zásadní vliv na hladké provedení testů. Zejména Vojenský ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze v čele s primářem plk. MUDr. Milošem Sokolem, PhD, byl na průběh 2. fáze testů velmi dobře připraven. Formuláře byly vyvinuty pro zobrazení aplikaci 602XML FILLER firmy Software 602, a.s., která je volně šiřitelná a je typově registrována SITK MV ČR pro užívání v Policii České republiky. 8.2.6.1 Použití formulářů - shrnutí Jednotlivé úkony s elektronickými DVI XML formuláři byly nejprve prezentovány, s tím, že každý účastník si mohl během prezentace odzkoušet všechny jejich funkce. Po skončení 1. etapy testů proběhla diskuse všech zúčastněných k celkovému provedení DVI XML formulářů. Jeden okruh připomínek byl ke grafickému a 160 schematickému provedení formulářů. Vzhledem k tomu, že grafická úprava a rozložení formulářů je standardem Interpolu a není vhodné ji měnit, nemohly být tyto připomínky akceptovány. Druhým okruhem připomínek byly drobné technické nedostatky. Všechny připomínky a náměty byly předány zástupcům dodavatelské firmy Software 602 a.s., s tím že budou zapracovány do finální verze formulářů. Elektronické DVI XML PM formuláře byly použity v obou etapách testů. Při vyhodnocení první fáze testů bylo konstatováno, že na místo události je vhodnější jednoduchý formulář "Sokol", který obsahuje zjednodušenou podobu listů DVI XML PM formulářů: BO, B, CI, C2 a C3. (Pozn. v současné době je tento formulář v papírové podobě s plastovou popisovatelnou fólií. Během testů byla využívána tato varianta formulářů). Elektronické DVI XML formuláře se jeví jako vhodný prostředek pro práci DVI týmů v terénu nebo v kanceláři (resp. na pitevně apod.). Obsluha (zápis do formulářů) nevyžaduje žádné speciální znalosti problematiky. Proškolený pracovník dokáže bez hlubších znalostí podle pokynů expertů vyplnit tyto formuláře. Po zapracování připomínek navrhujeme jejich využití pro potřeby identifikačních skupin (DVI týmů) v České republice. Během testů specifikováno, která data jsou zaznamenány do formulářů během ohledání na místě nehody a která jsou zaznamenány během pitvy. Během ohledání jsou vyplněny listy DVI PM formulářů: BO, B, CI, C2, C3. Položky těchto listů je třeba obligatorně ve formulářích vyplnit. Jedná se o základní informace z místa události. Z údajů uvedených v těchto listech lze sestavit Protokol o ohledání místa činu (události). Policejní orgán pověřený sepsání tohoto protokolu může čerpat ze zaznamenaných údajů. V průběhu testů byla ověřena i využitelnost formuláře "Sokola", který je zkrácenou verzí uvedených listů formulářů DVI PM. V případě velkého počtu obětí je možné tyto formuláře využít a následně provést zápis do formulářů DVI PM. Na základě testů je doporučen převod formulářů "Sokola" do elektronické podoby (XML) s možností následného exportu do DVI XML PM formuláře. V průběhu pitvy byly vyplněny ostatní listy DVI PM formulářů. Tyto listy jsou 161 určeny pouze pro práci na pitevně. Do této části se vyplňují vysoce odborné informace, které mohou vyplňovat pouze odborníci daných oborů (soudní lékař, daktyloskop, genetik apod.). Respektive je může vyplňovat proškolená osoba na základě informací sdělených tímto odborníkem. 8.2.6.2 Odbornost a složení skupin - shrnutí Skupiny respondentů byly ve třech případech složeny kombinací soudní lékař - policista (skupina č. 1 - 3). V jednom případě se jednalo o policistu a bývalého policistu (skupina č. 4). Během testů byla ověřena spolupráce těchto různých profesních skupin. Ve všech čtyřech případech byla práce na vysoké odborné úrovni. V případě skupiny č. 5 (policista - bývalý policista, resp. zaměstnanec KÚP) byla znát dobrá odborná policejní praxe, avšak v prvopočátku ohledání a vyplňování byl znát handicap v odborné soudně - lékařské terminologii, čímž docházelo při vyplňování k drobným nepřesnostem. Na základě uvedeného lze konstatovat, že ohledání musí vždy provádět soudní lékař, případně vysoce odborně způsobilá osoba (antropolog apod.), zápis může provádět jakákoliv proškolená osoba s určitou praxí. Cvičení „Letiště 2007“ - Doupov 8.3 8.3.1 Cíl cvičení Testy proběhly v průběhu námětového cvičení ve vojenském prostoru Doupov, dne 5. listopadu 2007 měly za úkol: - Ověřit použitelnost „Sokolových PM formulářů“ na místě reálné nehody dopravního letadla s větším počtem zemřelých osob. - Ověřit složení PM skupiny pro práci na místě neštěstí. S ohledem na testy, které proběhly v Hřešihlavech zkvalitnit složení skupiny a potvrdit složení a počet členů skupiny. - Specifikovat, která data jsou následně potřebná pro další práci DVI týmu. 162 8.3.2 Fáze cvičení Ověření využitelnosti elektronických formulářů bude provedeno ve dvou fázích: 1. fáze byla provedena v terénu formou ohledání fiktivního místa nehody. 2. fáze bylo vyhodnocení kolektivem řešitelů (plk. Mgr. Petr Bendl, plk. MUDr. Miloš Sokol, PhD, doc. MUDr. Alexander Pilin, CSc.) na pracovišti Kriminalistického ústavu Praha 8.3.3 Námět cvičení Námětové cvičení se skládalo z několika částí. První část cvičení se týkala nácviku zásahových jednotek na letišti Karlovy Vary proti ozbrojeným únoscům letadla. Druhá část byla věnována nálezu havarovaného dopravního letadla a úkonů s tím spojených. Na místě cvičení bylo vytvořeno rozsáhlé fiktivní místo havárie dopravního letadla. Po okolí byly rozmístěny figuríny mrtvých těl a nasimulována různá zranění. Stejně tak byly okolo rozmístěny osobní předměty (např. průkaz totožnosti, platební karta, klíče, peníze apod.). Místo se rozkládalo na ploše cca 3 x 1,5 km ve vojenském prostoru Doupov, okres Karlovy Vary. 163 Obr. 31 – Mapa místa nálezu havarovaného letadla s vyznačením místa nálezu obětí neštěstí - cvičení Letiště 2007 – Doupov 164 8.3.4 Průběh 1. fáze testů Na místo fiktivní nehody byla povolána pořádková jednotka Krajského ředitelství policie ČR karlovarského kraje. Dále byla povolána výjezdová skupina služby kriminální policie a vyšetřování krajského ředitelství. Nehoda byla nahlášena na Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, který je odpovědný za zjištění příčin pádu letadla. Zároveň byla nehoda nahlášena odpovědnému důstojníkovi Kriminalistického ústavu Praha k povolání identifikačního týmu Kriminalistického ústavu Praha. Kriminalistický ústav Praha vyslal na místo nehody PM skupinu pro místo nehody ve složení: - soudní lékaři: o plk. MUDr. Sokol, PhD a MUDr. Horák - ´Vojenský ústav soudního lékařství Ústřední vojenské nemocnice v Praze o doc. MUDr. Pilin, CSc. a MUDr. Kúdela – Ústav soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakultní nemocnice v Praze - policisté: o plk. Mgr. Bendl, plk. MgA. Tichý, plk. Ing. Zikmund, pplk. Mgr. Vomáčka, pplk. Ing. Havel, kpt. Bc. Švarc – Kriminalistický ústav Praha. PM skupina pracovala ve složení: - vedoucí skupiny: o plk. Mgr. Bendl – řídil činnost pracovních skupin v terénu při ohledání místa neštěstí - koordinátor: o plk. Ing. Zikmund – koordinátor – koordinoval ohledání ze štábu cvičení - 1. pracovní PM skupina: o plk. MgA. Tichý – fotograf a GPS zaměřovač, o pplk. Ing. Havel - zapisovatel o plk. MUDr. Sokol a MUDr. Horák – soudní lékaři 165 - 2. pracovní PM skupina: o kpt. Bc. Švarc - fotograf a GPS zaměřovač, o pplk. Mgr. Vomáčka - zapisovatel o doc. MUDr. Pilin a MUDr. Kúdela – soudní lékaři. Obr. 32 – fiktivní mrtvola nalezená během první fáze cvičení – Letiště 2007 166 Obr. 33 – „Sokolův“ formulář vyplněný během cvičení Letiště 2007 167 Po nalezení těla oběti pátrací skupinou – pořádková jednotka Krajského ředitelství, byla dána cestou koordinátora zpráva vedoucímu PM skupiny a ten vyslal na místo nálezu pracovní skupinu. Pracovní skupina provedla všechny kriminalisticko-technické postupy potřebné pro identifikaci neznámé mrtvoly – označení (očíslování), zadokumentování (fotografické a GPS zaměření). Současně byla provedena prohlídka mrtvoly soudním lékařem. Celý úkon byl zapsán do „Sokolova“ PM formuláře. Po provedení všech úkonů bylo tělo jednotkami Armády ČR odvezeno na určené místo dočasného uskladnění. Vzhledem ke klimatickým podmínkám (+ 3° C, oblačno) bylo za nejvhodnější místo na počátku cvičení vybráno místo poblíž parkoviště vozidel. Místo bylo ohraničeno páskou policie a hlídáno. (Pozn. následně by byla těla odvezena pohřební službou do určeného ústavu soudního lékařství). 8.3.5 Druhá fáze testů - vyhodnocení V závěru cvičení proběhlo ze strany organizátorů krátké vyhodnocení, kde se mohli všichni velitelé zúčastněných složek vyjádřit k průběhu cvičení. Na dotaz vedoucího skupiny kriminalistických techniků bylo již v této fázi objasněno vedoucím DVI týmu (plk. Bendlem) nasazení PM formulářů. Kriminalistický technik se domníval, že PM formulář neobsahuje všechny relevantní informace, které jsou nutné z procesního důvodu zaznamenávat do Protokolu o ohledání místa činu. V tomto případě, bylo objasněno, že PM formulář obsahuje strukturovaně všechny potřebné informace a že je plně k dispozici všech zasahujícím jednotkám (v případě, že neobsahuje citlivá osobní data). V celkovém kontextu byla účast pracovníků DVI týmu hodnocena kladně a jejich činnost v žádném případě nenarušovala průběh cvičení. Následující den proběhlo vyhodnocení řešitelským týmem projektu bezpečnostního výzkumu na pracovišti Kriminalistického ústavu Praha. Bylo shromážděno všech 13 PM formulářů podle Sokola (příloha č. 7). Následně byl proveden převod do elektronického PM XML formuláře. Po převodu bylo konstatováno, že 168 všechna data byla správně zapsaná – vizuální a formální kontrolou. Dále bylo konstatováno, že data lze dále použít pro další činnost na pitevně a dále v procesu vyhodnocení identifikace – porovnání PM a AM dat. Následovalo vyhodnocení činnosti jednotlivých členů DVI týmu v průběhu cvičení. V průběhu cvičení operovali dvě PM skupiny ve složení – 2 soudní lékaři, fotograf (včetně GPS zaměření polohy těla) a zapisovatel. S ohledem na toto složení bylo konstatováno, že je dostatečné zapojení pouze 1 soudního lékaře do každé PM skupiny. Dále bylo konstatováno, že zapisovatelem může být jakákoliv proškolená osoba, která zná terminologii formulářů. K pozici fotografa nebylo žádných připomínek. Všechny tyto připomínky byly následně zapracovány do metodik k činnosti českého DVI týmu. Účast na námětovém cvičení Letiště 2007 byla vyhodnocena jako užitečná pro další etapy budování DVI týmu České republiky. V průběhu testů se nevyskytly žádné negativní okolnosti, které by mohly průběh testů narušit. Testy probíhali podle předem schváleného harmonogramu a plánu. Všichni účastnicí prováděli předepsané úkony na vysoce profesionální úrovni a potvrdili opodstatněnost jejich nominace k provádění testů. 8.4 Branně bezpečnostní cvičení Kriminalistického ústavu Praha, Balková 2010 8.4.1 Cíl cvičení Třetím testem, kde autor této práce, měl možnost ověřit využití formulářů Interpolu, bylo Branně bezpečnostní cvičení pracovníků Kriminalistického ústavu Praha, které se konalo ve dnech 1. – 3. 7. 2010 a 30. 8. – 1. 9. 2010 nedaleko obce Balková, okres Plzeň - sever. Každoročně pořádané cvičení pro všechny pracovníky Kriminalistického ústavu Praha (včetně civilních zaměstnanců) mělo v roce 2010 jeden z dílčích úkolů seznámit potenciální členy českého DVI týmu s činnostmi na místě události hromadného neštěstí. Z tohoto požadavku vycházelo 169 i možné otestování PM formulářů. Za tuto část cvičení byl odpovědný autor práce, který si stanovil tyto cíle: - Ověřit použitelnost PM formulářů na místě nálezu většího počtu zemřelých osob. - Vyhodnotit zápis do PM formulářů provedený větším počtem respondentů - laiků 8.4.2 Námět cvičení, místo a složení skupin Námětem této praktické části cvičení bylo nález většího počtu zemřelých v neznámém terénu a všechny kriminalisticko – technické postupy pro práci na místě mimořádné události154, tj. ohledání zemřelých osob za využití PM formulářů a dále provedení fotografické a topografické dokumentace za využití doporučeného značení nálezů155. Místem cvičení byla vybrána louka mezi lesním porostem o rozloze cca 300 x 300 m. Po terénu se nacházely velké balíky slámy a dále elektrické vedení. Na louku bylo rozmístěno 5 figurín, které představovaly zemřelé osoby (včetně jednoho kojence). Na těle mrtvol byly nasimulovány různé druhy zranění. Dále bylo v okolí zemřelých osob rozmístěno několik osobních předmětů. Skupiny pro toto cvičení byly rozlosovány první den pro všechna ostatní zaměstnání již první den. Počet osob ve skupině byl od 15 do 20 pracovníků Kriminalistického ústavu Praha. Cvičení (v obou termínech) se zúčastnilo celkem 8 skupin. Účastníci cvičení byli na pravděpodobné místo nálezu přivoláni jako součást DVI týmu provádějícího ohledání místa hromadného neštěstí. Jejich cílem bylo ohledání nalezené mrtvoly pro účely její identifikace. 8.4.3 Průběh 1. fáze testů Účastníci cvičení byli v cca 2 hodinové prezentaci seznámeni s problematikou DVI týmů. Dále jim byly představeny formuláře Interpolu a formuláře podle 154 155 ZP PP č. 100/2001 Metodika činnosti českého identifikačního DVI týmu 170 Sokola, které většina viděla poprvé. Následně jim byl vysvětlen program a požadavky na jejich činnost. Vzhledem k tomu, že jeden odbor ze tří odborů Kriminalistického ústavu Praha se věnuje znalecké činnosti identifikace osob a věcí, byl zde předpoklad, že prováděli v minulosti některé činnosti na místě činu a jsou obeznámeni s identifikačními úkony. Stejně tak byl předpoklad, že zástupci ostatních odborů byli v minulosti na místě činu a zúčastnili se jeho ohledání. Na závěr proběhla diskuse k připravované druhé fázi testů. Obr. 34 – zaměření nálezu na místě fiktivní nehody – BBC 2010 171 8.4.4 Průběh 2. fáze testů Skupina ve vytýčeném prostoru nejprve propátrala terén. Každý nález byl označen zelenou tyčí s praporkem. Po celkovém propátrání byly nalezeny celkem 4 těla (včetně novorozence). Každá skupina se rozdělila na tři až čtyři podskupiny. Členové následně provedli zadokumentování místa nálezu (fotograficky), nálezy označili čísly a provedli zápis do PM formulářů. Za tímto účelem byli vybaveni formulářem podle Sokola, který byl zataven do průhledné fólie. Obr. 35 – ilustrační pohled ohledávanou mrtvolu – BBC 2010 Použití fólie se v případě jednoho cvičení ukázalo jako nevhodné. V době 172 cvičení bylo deštivo a fólii po dopadu kapek vody nebylo možné popisovat (popisovače se rozpíjely a na mokré fólii nedržely). Po provedení zadokumentováníohledání nalezených osob a předmětů v jejich bezprostřední blízkosti (okolo každé figuríny byly rozmístěny různé osobní i neosobní předměty) byl dán vedoucím skupiny pokyn pro transport zemřelých na určené stanoviště. Následně skončila část zaměstnání v terénu a skupiny pokračovali na další stanoviště. V odpoledních hodinách se všechny týmy shromáždily v přednáškové místnosti, kde provedli přepis vyplněných formulářů podle Sokola (příloha č. 7) do PM formulářů Interpolu (příloha č. 4). 8.4.5 Vyhodnocení testů Druhý den zaměstnání byly vyhodnoceny předložené formuláře (Sokolův formulář a PM formulář Interpolu). Ve vyplněných formulářích nebylo doznáno zásadních rozdílů. Úroveň byla u všech respondentů stejná. V některých případech byla znát neochota a nezájem některých pracovníků na úplné splnění zadání. Tyto formuláře byly vyřazeny (celkem se jednalo o 6% z celkového počtu formulářů). Vzhledem k celkovému počtu 127 odevzdaných formulářů je toto číslo zanedbatelné. Na závěr bylo konstatováno, že i po krátkém proškolení mohou částečně znalí pracovníci provést zadokumentování nálezů. Na závěr vyhodnocení byli respondenti vyzváni k případným připomínkám. Nebyly zaznamenány žádné. Během testu - cvičení se nevyskytly žádné negativní okolnosti, které by mohly průběh testů narušit. Testy probíhali podle předem schváleného harmonogramu a plánu. Všichni účastnicí (výjimka 6% respondentů) prováděli předepsané úkony na vysoce profesionální úrovni a potvrdili opodstatněnost jejich nominace k provádění testů. Materiální zabezpečení a ostatní podpora pro průběh testů byla na vysoké úrovni a měla mimo jiné zásadní vliv na hladké provedení testů. 173 1. Cíl testu – Ověření použitelnosti PM formulářů na místě nálezu většího počtu zemřelých osob – splněno. Problém nastal při deštivém počasí u formulářů zatavených do průhledné fólie. 2. Cíl testu - Vyhodnotit zápis do PM formulářů provedený větším počtem re- spondentů – laiků – splněno. Pouze 6% respondentů vyplňování nevěnovalo potřebnou pozornost, která se odrazila v různých absurdních datech. Vzhledem k tomu, že výběr respondentů nebyl cílený a byla vybrána celá množina pracovníků, kteří se zúčastnili zaměstnání Kriminalistického ústavu Praha, je toto číslo zanedbatelné. 8.4.5.1 Odbornost a složení skupin - shrnutí Skupiny respondentů nelze hodnotit na základě jejich odborností z důvodů náhodného výběru skupin a dále z důvodů velkého počtu osob v jednotlivých skupinách. Z tohoto důvodu nebylo hodnocení provedeno. 174 9 Diskuse Rozborem stavu v evropských i zámořských zemích bylo především zjištěno, že neexistuje jednotná struktura a organizace DVI týmů. Jednotícím a metodickým vodítkem je sice instrukce Interpolu, ale každá země si vytváří týmy podle vlastních potřeb a možností. Je zřejmé, že významnou roli zde hraje stát, který týmy podporuje jak finančně, tak i lidskými zdroji. Oběti hromadných nehod jsou občané v krizové situaci a stát se musí postarat o jejich bezpečnost či likvidaci hromadné nehody včetně ustanovení totožnosti obětí. Základní informací pro vybudování národního identifikačního týmu, který by prováděl identifikaci obětí hromadných neštěstí jak v České republice, tak v zahraničí je zhodnocení stavu. Pro tyto účely vznikla rozsáhlá rešerše stavu fungování identifikačních týmů nejen okolních evropských států, ale také některých vzdálených států. Rešerše přináší obsáhlý základ informací pro vytvoření modelu českého identifikačního týmu. U rešerše můžeme polemizovat, zda jsou přínosem informace z některých „exotických“ zemí s rozdílnou kulturou, politickým systémem a ekonomikou. Autor se domníval, že jakákoliv informace může přispět, ať již pozitivně nebo negativně, k vytvoření modelu českého identifikačního týmu. Rešerše stavu ve světě je následně rozšířena o praktické zkušenosti ze stáží u zahraničních DVI týmů, které mají již získané praktické zkušenosti z aktivit při identifikaci obětí hromadných neštěstí. Následné zhodnocení metodou SWOP zcela jistě obohatilo tuto práci. Autor předpokládal, že tato metoda je vhodná i pro vyhodnocení pozitivních i negativních stránek jednotlivých modelů a organizací zahraničních identifikačních týmů, které jsou zde předloženy. Komparace s možnostmi národního prostředí je přínosná zejména pro laickou veřejnost, která může namítat, zda vůbec je třeba speciální národní identifikační tým. Při sestavování této disertační práce byly vyhodnocení a rešerše základem pro vytváření návrhu modelu českého identifikačního týmu. S ohledem na předchozí text je možné si odpověď na základní otázku, kterou není, jak by měl být tým složen, ale především zda Česká republika potřebuje národní identifikační tým. Autor v úvodu kapitoly návrhu modelu identifikačního týmu rozebírá všechna známá pozitiva a negativa pro vytváření identifikačního týmu. 175 Česká republika v novodobých dějinách dosud neměla možnost si prakticky ověřit absenci speciálního identifikačního týmu při hromadném neštěstí s velkým počtem obětí. Náznakem činnosti identifikačního týmu (resp. AM skupiny) byla činnost Kriminalistického ústavu Praha v roce 2006 při sběru dat potřebných pro identifikaci českých občanů, kteří zahynuli při ničivém tsunami v jihovýchodní Asii na Vánoce 2005. Návrh modelu českého národního týmu byl v současné době akceptován a je uváděn do praxe, zejména při realizace projektu švýcarské spolupráce k budování českého DVI týmu. Při realizaci je možné ještě diskutovat nad některými spornými otázkami, které vyvstanou, avšak základní principy byly akceptovány policejním prezidentem ČR i odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR. Součinnost navržené struktury DVI týmu, vyšetřovacích orgánů (Policie ČR, odborných komisí, soudních lékařů) a Integrovaného záchranného systému byla ověřena nejen při cvičení Letiště 2007. Poslední praktickou zkušeností byl tréninkový program realizovaný Švýcarským policejním institutem pro první skupinu připravovaného českého DVI týmu, který proběhl v říjnu 2013. Tréninku se zúčastnili jak pracovníci Kriminalistického ústavu Prah, dále pak pracovníci SKPV krajského ředitelství policie hl. města Prahy, soudní lékaři a psycholog Ministerstva vnitra ČR. Trénink byl zaměřen na praktické dovednosti budoucích členů českého identifikačního týmu. Byla respektována doporučení Interpolu a zejména byly využity dokumentační prostředky Interpolu – Post Mortem a Ante Mortem formuláře. Tréninkový program byl nejen v souladu s doporučeními Interpolu, praktickými zkušenostmi švýcarského DVI týmu, ale také v souladu s metodikou činnosti českého DVI týmu. Během desetidenního intenzivního tréninku byl ověřen navržený model českého DVI týmu. Absolventi kurzu mohli konfrontovat navrženou strukturu českého týmu a již realizovanou strukturu švýcarského týmu. Ani ze strany švýcarských lektorů nezazněly zásadní rozpory. Je jasné, že implementace je ovlivněna národním prostředím, zejména národním právem a dále národní strukturou policie, I přes tyto rozdíly mezi Švýcarskou konfederací a Českou republikou nejsou zásadní koncepční rozdíly. Další z otázek, která je v současné době diskutována, je otázka nasazení DVI týmu ČR v případě hromadného neštěstí. Otázkou zůstává nutný počet obětí 176 a rozsah neštěstí (větším počtem se obvykle rozumí 10 a více obětí). V praxi může nastat situace, kdy bude DVI tým využit i při menším počtu obětí, zejména s ohledem na jeho efektivní identifikační postupy (např. 5 a více). Kriminalistický ústav Praha dostal za úkol vytvoření interního aktu řízení pro nasazení týmu specialistů při hromadné nehodě. Pro praxi je připraven návrh nasazení DVI týmu, který bude aktivován z centra – Policejního prezidia ČR na základě požadavku krajského ředitelství Policie ČR. V podstatě na místo bude přivolán tým osob, teoreticky vysoce fundovaný v oblasti identifikace i prakticky připravený a secvičený, který bude doplněn místními orgány Policie ČR a soudními lékaři. Tím bude lépe koordinována spolupráce s IZS i vyšetřujícími orgány. K diskusi může být předložen model tréninkového programu. Autor se domnívá, že je možné využít praktických zkušeností z již proběhlých testů a tréninků během projektu bezpečnostního výzkumu. Stejně tak lze využít, po analýze a modifikaci na české prostředí, absolvovaný švýcarský trénink. Vzhledem k tomu, že v České republice dosud žádný kurz ani trénink neproběhl, je otázkou zavedení průběžných kurzů a tréninků dalšího vývoje. Řešená problematika dokumentace nálezů obětí hromadných neštěstí je v souladu s doporučením Interpolu a také v souladu s národní tradicí. 156 Novinkou je zavedení speciální sady čísel pro oběti a věci. Toto bylo již navrženo do novely pokynu policejního prezidenta ke kriminalistickotechnické činnosti policie. Stejně tak využívání formulářů Interpolu pro písemnou dokumentaci při identifikaci obětí hromadných neštěstí. 156 Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 177 10 Závěr Rozborem stavu v evropských i zámořských zemích bylo zjištěno, že není jednotná struktura a organizace DVI týmů. Jednotícím a metodickým vodítkem je instrukce Interpolu. Každá země si takové týmy vytváří podle svých potřeb a možností. Je však zřejmé, že významnou roli zde hraje stát, který podporuje jak finančně, tak i lidskými zdroji práci DVI týmů. To je správné, protože oběťmi hromadného neštěstí jsou občané v krizové situaci a stát se musí postarat o jejich bezpečnost či likvidaci hromadného neštěstí včetně ustanovení totožnosti obětí, které nelze identifikovat. Na základě zkušeností z činnosti DVI týmů v zahraničí a aplikací na poměry České republiky byla vytvořena koncepce českého DVI týmu. V koncepci je zohledněno doporučené zakomponování DVI týmu do struktur IZS v případě hromadného neštěstí. Autor vycházel při organizačním začlenění jak z mezinárodních zkušeností, kdy DVI týmy jsou začleněny v policejní struktuře, tak ale zejména z doporučení Interpolu, který činnost národních DVI týmů zastřešuje. V českých poměrech půjde o organizační začlenění v Policii České republiky využívajíc personálního a materiálního vybavení zejména KÚP a SKPV s využitím externích spolupracovníků (např. soudních lékařů ÚSL). Struktura DVI týmu české policie byla i následně, na základě současných zkušeností modifikována. Upravená struktura je již zahrnuta do této disertační práce. Jedná se zejména o postoj ÚSKPV k problematice hromadných neštěstí a identifikaci jejich obětí. V metodických pokynech Interpolu nejsou specifikovány některé konkrétní postupy, např. logistické zajištění. Jako příklad lze uvést skladování těl zemřelých při hromadném neštěstí. Technická řešení jsou ponechána na národní úrovni, která je značně nestejnorodá (důvody finanční, etnické, náboženské atd.). Velký počet zemřelých při hromadném neštěstí musí být vhodným způsobem uskladněn tak, aby mohly být provedeny potřebné identifikační úkony. Vzorem toho může být způsob, jak taková situace byla řešena ve Velké Británii po pumovém útoku na londýnské metro. Zde byl v krátké době vystaven mobilní komplement složený z jednotek pro příjem těl, pitevny, pracoviště specializovaných expertů (stomatolog, 178 antropolog), RTG pracoviště atd. Obdobný způsob řešení je vhodný i pro podmínky v České republice, kde v každém kraji by měly být vytipovány vhodné lokality pro umístění mobilních komplementů. K zamyšlení je vytvořit a otestovat vlastní mobilní chladící zařízení pro uložení těl zemřelých, které by bylo k dispozici pro případ využití pro všechny územní pracoviště soudního lékařství v ČR. Technickým řešením by mohly být např. nafukovací haly s klimatizací, umělé ledové plochy atp. Kromě samotného procesu likvidace hromadné nehody a identifikace jsou to v neposlední míře etické aspekty, které by bylo vhodné řešit psychologickou pomocí příbuzným např. při sběru Ante Mortem dat, či při odběru bukálních stěrů od osob blízkých157– zapojením církve, Červeného kříže či občanských sdružení. V současné době nově budovaný český DVI tým úzce spolupracuje s psychologem Ministerstva vnitra ČR. Výzkumný projekt, z kterého vychází i tato disertační práce, řešil dokumentaci práce DVI týmu zavedením souboru šesti formulářů, z nichž tři vycházejí z těch, které uvádí Interpol (PM, AM a Identifikační formulář). Tři další formuláře jsou zkrácenou verzí prvních stran DVI formulářů Interpolu a byly vytvořeny pro vyplňování na místě hromadného neštěstí (Identifikační karty M, P a O). DVI formuláře Interpolu byly přeloženy do českého jazyka, aby v případě potřeby byly snadno a kýmkoliv použitelné. Formuláře jsou velmi podrobné a mohlo by se zdát, že místy až příliš. Je třeba si však uvědomit, že zejména při sběru Ante Mortem dat může každý detail být cenným vodítkem k identifikaci. Formuláře jsou koncipovány tak, aby při rozhovoru s osobou blízkou, byly krok po kroku zjištěny potřebné údaje. Obdobně podrobné jsou i PM formuláře, kde však v některých místech mohou být údaje jen velmi stručné nahrazeny přiloženým pitevním protokolem nebo digitální fotodokumentací. Jak AM, tak i PM formuláře byly obohaceny o možnost přímého elektronického vkládání obrazových či textových souborů. Lze si snadno představit, že přiložení digitální fotografie z rodinného alba podstatně přispěje k identifikaci např. poznáním osoby. Tato inovace je autorským přínosem STČ-04/IZS – Typová činnost složek IZS při společném zásahu při mimořádné události způsobené leteckou nehodou 157 179 a v doposud známé dokumentaci nebyla použita. PM formulář obsahuje všechny obligatorní údaje o nálezu těla, části těla či předmětů, které mají být uvedeny v Protokolu o ohledání místa činu. V případě vyplnění PM formuláře na místě události s velkým počtem obětí je vhodné kopii formuláře přiložit do spisového materiálu, který vede Policie ČR při šetření hromadného neštěstí. PM formulář může nahradit některé části Protokolu o ohledání místa činu. Z těchto důvodů není třeba činnost PM skupiny na místě dublovat další skupinou policistů, vykonávajících činnosti spojených s ohledáním místa činu (výjezdové skupiny). Velmi podrobný je Identifikační protokol, který se v procesu identifikace zpracovává jako závěrečný. Vyplnění provádí skupina DVI týmu - TUT.158 V TUT jsou fyzicky přítomní i odborníci z laboratoří, vyhodnocující otisky prstů a DNA profil. Policejní orgán jako jeden z členů, vyjadřujících se k totožnosti, zastupuje procesní stránku identifikace, a i když pravděpodobně nebude do detailů obeznámen s podrobnostmi laboratorních postupů, kde se mohou vyskytnout potíže, ručí za interpretaci výsledků. Výrok o ustanovení totožnosti ztvrzuje v České republice státní zástupce. Nové je zavedení identifikačních karet, které jsou určeny pro práci v terénu při ohledání těl (M), částí těl (P) a předmětů (O). Tyto karty vycházejí ze zkušenosti, že není vhodné pracovat v terénu s celou složkou PM formuláře. Všechny tři karty jsou zhotoveny tak, aby je bylo možné použít jak v tištěné verzi, nebo při použití PC (notebooku). Jsou rovněž vybaveny možností přímého vložení obrazových či textových souborů. Číselné kódy polí karet odpovídají kódům PM formuláře, takže je snadné je z tištěných dokumentů převést do elektronických. Otázkou do budoucna je zavedení rakouského systému značení, což se zatím nepředpokládá. Ostatně neměl by být technický problém přejít na tento systém značení. V průběhu řešení projektu řešitelský tým nejen vypracoval dvě metodiky, obsahující návrhy činností pracovníků DVI týmu – kriminalistů a soudních lékařů a vycházející z ověření těchto činností při akcích, pořádaných v terénu, ale zejména ověřil postupy podle těchto metodik. Byly ověřeny postupy při značení nálezů v terénu, zapisování do identifikačních karet a PM formulářů. Bylo prokázáno, že v terénu a pitevně je vhodným způsobem použití jak tištěných, tak i elektronických formulářů. V pitevně zapisovatel do formulářů zaznamenává rovnou 158 TUT – Tým ustanovující totožnost 180 údaje tak, jak je pitvající lékař diktuje do pitevního protokolu. S ukončením pitvy je pak hotov i PM formulář. DVI metodika dostatečně podrobně popisuje postupy prací a materiálně technické vybavení DVI týmu. Testování a školení probíhá i nadále při běžných činnostech české policie, což bylo popsáno v kapitole věnované ověření postupů a dokumentace obětí hromadného neštěstí. Schválený projekt švýcarsko – české spolupráce při budování českého DVI týmu vychází ze všech popsaných zkušeností a akceptuje i popsané stavy a procesy z této disertační práce. V průběhu řešení problematiky českého DVI týmu bylo také provedeno testování ostatních dokumentačních prostředků. Jedním z nejdůležitějších dokumentačních prostředků pro místo hromadného neštěstí jsou GPS přijímače, určené k zaměření nálezů na místě události. Na základě výsledků testů bylo konstatováno, že jako nejvhodnější pro zaměření nálezů v exteriéru se jeví profesionální GPS přijímače, které vykazují prokazatelnou chybu měření do 60 cm. GPS přijímače bez garance chyby nebo s chybou větší než 60 cm jsou vhodné pouze pro navigaci týmu na místo hromadného neštěstí. Dalším testovaným dokumentačním prostředkem, zejména pro činnost na pitevně, bylo mobilní RTG zařízení. Výsledky testů těchto zařízení potvrdily oprávněnost výběru a jejich využití v procesu identifikace obětí hromadného neštěstí. Za zmínku stojí i to, že autor disertační práce měl možnost pracovat v meziresortní komisi, která měla za úkol vytvoření nového Souboru typových činností IZS přijatého pod označením STČ č. 9/IZC - třídění zraněných a nakládaní s ostatky obětí při mimořádné události se zvlášť závažnými důsledky pro životy a zdraví. V příloze č. 3, uvedeného dokumentu, k metodickému listu police je popsána činnost DVI týmu. A v neposlední řadě je třeba zmínit odpovědnost autora za problematiku DVI týmu Police ČR svěřenou policejním prezidentem a ředitelem Kriminalistického ústavu Praha. 181 11 Použitá literatura Monografie: [1] BENDL, Petr. Zvláštnosti fotografické a topografické dokumentace místa letecké nehody. CHMELÍK, Jan et al. Letecké nehody. Praha: Themis, 2008, 70- 79, ISBN 80-7312-033-4. [2] BENDL, Petr. Charakteristika činnost tzv. "DVI týmů". CHMELÍK, Jan. Letecké nehody. Praha: Themis, 2008, 84 - 88. ISBN 80-7312-033-4. [3] BENDL, Petr. Topografická dokumentace. HLAVÁČEK, Jan et al. Praktická kriminalistika. 2006. vyd. Praha: Kriminalistický ústav Praha, 2006, 17 - 23. [4] BRADÁČ, Albert, Soudní inženýrství. Brno: CERM, 1999, 222 – 223 s. ISBN 80-7204-133-9. [5] BRADÁČ, Albert, Viktor PORADA a Jiří STRAUS. Soudní inženýrství. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky, 2001, 172 s. ISBN 80-725-1059-2. [6] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Kriminální psychologie. Vyd. 1. Praha: Eurounion, 1998, 255 s. ISBN 80-858-5870-3. [7] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Policejní psychologie. Vyd. 3. Praha: Portál, 2000, 254 s. ISBN 80-717-8475-3. [8] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Moderní psychologie pro právníky: [domácí násilí, stal- king, predikce násilí]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 150 s. Psyché (Grada). ISBN 978-802-4722-078. [9] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Forenzní psychologie. 3. upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 445 s. ISBN 978-807-3804-619. 182 [10] ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Viktimologie pro forenzní praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2014, 158 s. ISBN 978-802-6205-821. [11] DAVID, Davis. GIS pro každého: Vytváření map na počítači. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000, 112 s. ISBN 80-722-6389-7. [12] GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 2. rozš. vyd. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2001, 299 s. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 80-864-7304-X. [13] HAJN, Václav et al. Antropologie I. Vyd. 1. Olomouc: Univerzita Palackého, 1994, 217 s. ISBN 80-706-7392-3. [14] HENDRYCH, Dušan. Právnický slovník. 3., podstatně rozš. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, XXII, 1459 s. Beckovy odborné slovníky. ISBN 978-80-7400059-1. [15] HYHLÍK, R. a M. NEKONEČNÝ. Malá encyklopedie současné psychologie. Praha: SPN, 1972. [16] HUBER, Johannes, Hademar BANKHOFER a Elisabeth HEWSON. 30 způsobů jak se zbavit stresu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 117 s. Psychologie pro každého. ISBN 978-80-247-2486-7. [17] HUNGR, Pavel a Věra KALVODOVÁ. Afroasijské právní kultury. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 118 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 310. ISBN 80-210-3010-0. [18] HUNGR, Pavel. Právní filozofie: (vybrané problémy pro IX. semestr). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1993, 123 s. Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, č. 56. ISBN 80-210-0615-3. [19] HUNTINGTON, Samuel P. Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu. Vyd. 1. Praha: Rybka, 2001, 447 s. ISBN 80-861-8249-5. 183 [20] CHMELÍK, Jan. Ohledání místa činu. Praha: MV ČR, 1995. [21] CHMELÍK, Jan et al. Letecké nehody. Praha: Themis, 2008, 156 s. ISBN 80731-2033-4. [22] CHMELÍK, Jan et al. Dopravní nehody. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009, 540 s. ISBN 978-80-7380-211-0. [23] CHMELÍK, Jan. Rukověť kriminalistiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005. [24] CHMELÍK, Jan a Viktor PORADA. Kriminalistická taktika. Praha: PA ČR, 2000. [25] CHMELÍK, Jan et al. Místo činu a znalecké dokazování. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. [26] KONRÁD, Zdeněk et al. Metodika vyšetřování jednotlivých druhů trestných činů. Praha: PA ČR, 1995. [27] KOVERDYNSKÝ, Bohdan. Protiprávní činy v československém civilním letectví 1945 - 1992. Praha: odbor bezpečnostní politiky MV ČR, 2010. [28] MONMONIER, Mark. Proč mapy lžou. Vyd. 1. Praha: Computer Press, 2000, 221 s. ISBN 80-722-6238-6. [29] MUSIL, Jan, Zdeněk KONRÁD a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistika. Praha: C.H.Beck, 2001. [30] NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. Vyd. 2., rozš. a přeprac. Praha: Academia, 2009, 620 s. ISBN 978-80-200-1680-5. 184 [31] NĚMEC, Miroslav et al. Kriminalistická dokumentace. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2009, 139 s. ISBN 978-80-7251-307-9. [32] NĚMEC, Miroslav et al. Ohledání a práce na místě činu. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2010, 130 s. ISBN 978-80-7251-337-6. [33] NĚMEC, Miroslav. Organizovaný zločin: aktuální problémy organizované kriminality a boje proti ní. Vyd. 1. Praha: Naše vojsko, 1995, 219 s. ISBN 80-2060472-3. [34] PLHÁKOVÁ, Alena. Učebnice obecné psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011, 472 s. ISBN 978-80-200-1499-3. [35] POLÁŠEK, Miloš. 7x10", aneb, Klasická fotografie v digitálním věku. Moravská Ostrava: En Face, c2012, 93 s. ISBN 978-80-87264-12-6. [36] PORADA, Viktor. Kriminalistika: stopy a identifikace. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické, 1988, 93 s. [37] PROTIVINSKÝ, Miroslav a Mircea TIPLICA. Teorie a praxe dokazování v trestním řízení znovupoznáním osob a věcí. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, 1986, 108 s. Acta Universitatis Carolinae, No. XLVI - 1986. [38] PROTIVINSKÝ, Miroslav a Karel KLVAŇA. Základy kriminalistiky. 2. vyd. Praha: Armex, 2007, 159 s. ISBN 978-80-86795-50-8. [39] PROTIVINSKÝ, Miroslav. Kriminalistická stopa: studie o metodologických základech kriminalistické nauky o stopách. Vyd. 1. Praha: Universita Karlova, 1976, 94 s. Acta Universitatis Carolinae, XXIII, 1975. 185 [40] RENO, Janet, Daniel MARCUS, Laurie ROBINSON, Noël BRENNEN a Jeremy TREVIS. Crime Scene Investigation. Washington: Department of Justice Response Centre, 2000 [41] STRAUS, Jiří et al. Kriminalistika, kriminalistická technika: (pro kvalifikační kurz kriminalistických expertů). Vyd. 2., upr. Praha: Policejní akademie České republiky, 2006, 301 s. ISBN 80-725-1216-1. [42] ŠPATENKOVÁ, Naděžda et al. Krizová intervence pro praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 197 s. Psyché (Grada). ISBN 80-247-0586-9. [43] ŠPATENKOVÁ, Naděžda. Poradenství pro pozůstalé. Praha: Grada Publishing, 2008. [44] ŠTĚTINA, Jiří. Medicína katastrof a hromadných neštěstí. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000, 429 s. ISBN 80-716-9688-9. [45] TUČEK, Ján. Geografické informační systémy: principy a praxe. 1. vyd. Brno: Computer Press, 1998, 424 s. CAD. ISBN 80-722-6091-X. [46] ZOUBEK, Vladimír. Právověda a státověda: úvod do právního a státovědního myšlení. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010, 700 s. ISBN 978807-3802-394. Články: [47] BACHMANN, Viktor, Jan HLAVÁČEK, Petr BENDL a Jaroslav TICHÝ. Dokumentace místa události s využitím metody blízké fotogrammetrie. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1993, roč. 22, 3 - 4, 3 - 4. [48] BARRY, Robert J. – BARRY, Ronald J. Identification Through Dental Evidence. Police Chief. 1988, roč. 55, č. 8, 69 - 78. 186 [49] BARSLEY, Robert. Identification Via Dental Remains: Pan American Flight 759. Journal of Forensic Science. 1985, roč. 30, č. 1, 128 - 136. [50] BARSLEY, R. a J. MAC GIEUNEY. A Methods for Mathemacalyy Documenting Bitmarks. Journal of Forensic Science. 1999, roč. 44, č. 1, 185 - 186. [51] BENDL, Petr. Informace o systému dokumentace Spheron R2S Crime. Krimi- nalistika: časopis pro kriminalistickou teorii a praxi. Praha: Odbor vydavatelství a tisku MV ČR, 2007, roč. 40, č. 3, 198 - 203. ISSN 1210-9150. [52] BENDL, Petr a Alexander PILIN. DVI týmy v Evropě. Kriminalistický sborník. 2007, roč. 51, č. 2, 42 - 47. [53] BENDL, Petr. Zločin, GPS a trest: Využití GPS v policejní praxi. GEOinfo: Specializovaný čtvrtletník pro geoinformační technologie. Brno: Computer Press, 2000, č. 4. ISSN 1212-4311. [54] BENDL, Petr. Šíření korekcí DGPS a jejich praktické využití. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1999, roč. 28, č. 3, 14 - 16. [55] BENDL, Petr a Jan HLAVÁČEK. Školení obsluh DMU a co bude dál?. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1999, roč. 28, č. 1, 26 - 27. [56] BENDL, Petr. DMU. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1998, roč. 27, č. 1, 2 - 9. [57] BENDL, Petr. GPS. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1998, roč. 27, č. 1, 10 - 14. [58] BERAN, Jiří a Milan SRCH. Soudně - lékařská expertiza a identifikace usmrcených při železniční nehodě u Stéblové. Kriminalistický sborník. 1961, roč. 6, č. 11, 166 - 174. 187 [59] BRANNON, R. B. a H. P. KESSLER. Problems in Mass-Dissaster Dental Identification: A Retrospective Review. Journal of Forensic Science. 1999, roč. 44, č. 1, 123 - 127. [60] BUQUET, Alain. Identification Using Photogrphic Techniques and Image Processing. Interpol: Int. Crim. Police Rev. 1992, roč. 47, 7 - 10, 45 - 49. [61] ČÍRTKOVÁ, Ludmila a Viktor PORADA. Paměťovíé stopy v kriminalistické teorii a forenzně psychologických aplikacích. Soudní inženýrství. 2005, č. 3. [62] ČÍŽEK, Rudolf a Alexander PILIN. Ztotožňování neznámých mrtvol - využívání stomatologického identifikačního záznamu. Kriminalistický sborník. 1984, roč. 28, č. 9, 747 - 752. [63] ČÍŽEK, Rudolf a Alexander PILIN. Ztotožňování neznámých mrtvol a některé problémy, vyskytující se na tomto úseku pátrání. Kriminalistický sborník. 1984, roč. 28, č. 9, 573 - 575. [64] DACÍK, Tomáš. Otázka tělesné výšky v soudní antropologii. Kriminalistická společnost. 1997, roč. 8, č. 3, 4 - 6. [65] DORION, R. Patric. Photographic Superimposition. Journal of Forensic Science. 1983, roč. 28, č. 3, 724 - 734. [66] DVOŘÁK, Daniel a Hana ELIÁŠOVÁ. Nová metoda superprojekce. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu. 1999, roč. 28, č. 4, 2 - 5. [67] EVISON, M.P. a M.A. GREEN. Presenting Three-Dimensional Forensic Facial Simulations on the Internet Using VRML. Journal of Forensic Science. 1999, roč. 44, č. 6, 1219 - 1223. 188 [68] FERÁK, Vladimír a Ĺudovit KADÁSI. Využitie analýzy ĺudskej DNA pri identifikácii osob. Kriminalistický sborník. 1993, roč. 37, č. 1, 30 - 34. [69] HENDRYCH, Tomáš. Opatření při úmrtí osob v oblasti zasažené havárií. 112: odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. Praha: MV-generální ředitelství HZS ČR, 2003, roč. 2, č. 4, 18 - 19. ISSN 1213-7057. [70] HOLUBEC, Josef. Rozšíření identifikačních možností u neznámých mrtvol. Kriminalistický sborník. 1989, roč. 33, č. 10, 465 - 466. [71] HOLUBEC, Josef a Jan HLAVÁČEK. AFIS pro 21. století. Odborná sdělení Kriminalistického ústavu Praha. 1995, roč. 24, č. 1, 1 - 5. [72] HOLUBEC, Josef. AFIS 2000 v současné době a jeho další perspektivy. Kriminalistický sborník. 2000, roč. 44, č. 1, 67 - 68. [73] HRBEK, Jiří. DNA - budoucnost v kriminalistice a soudním lékařství. Kriminalistická společnost. 1991, roč. 2, č. 6, 8 - 9. [74] JANČA, Stanislav. Obtížnost identifikace osob, které zahynuly při požáru. Kriminalistický sborník. 1970, roč. 14, č. 11, 665 - 672. [75] JIROTKA, Antonín. Genetický otisk prstu. Policista. 2000, roč. 2000, č. 4, 2 5. [76] JONES, Gerald F. A Simply Overlay System for Data Comparisen in Dental Identification. Journal of Forensic Science. 1988, roč. 33, č. 1, 254 - 259. [77] JOZEFEK, Augustín. K některým problémům daktyloskopické identifikace. Československá kriminalistika: Časopis pro kriminalistickou teorii a praxi. Praha (113 66 Praha 1, Vladislavova 26): Magnet-Press, 1968-1992, roč. 5, č. 1, 72 -77. ISSN 0862-1969. 189 [78] KAHANA, T., M. FREUND a J. HISS. Suicidal Terrorist Bombings in Israel: Identification of Human Remains. Journal of Forensic Science. 1997, roč. 42, č. 2, 260 - 264. [79] KANABLE, Rebecca. Fingerprint and palmprint identification. Law Enforcement Technology. 2002, roč. 29, č. 10, 60 - 66. [80] KANABLE, Rebecca. Fingerprints making the case. Law Enforcement Technology. 2003, roč. 30, č. 3, 48 - 53. [81] KASANICKÝ, Gustav a Viktor PORADA. Současné a perspektivní možnosti aplikace výpočetní techniky při řešení identifikačních úkonů v kriminalistice a soudním inženýrstvím. Znalectvo. 1993, č. 3. [82] KEISER - NIELSEN, S. Digitalization of Dental Recording. Forensic Science International. 1982, roč. 20, č. 2, 153 -161. [83] LABER, Terry L., James T. IVERSON, James A. LIBERTY a Staci A. GIESE. The Evaluation and Implementation of Match Criteria for Forensic Analysis of DNA. Journal of Forensic Science. 1995, roč. 40, č. 6, 1058 -1064. [84] LAUPY, Milan a Přemysl LIŠKA. Vybrané otázky dalšího rozvoje kriminalistické biologie. Československá kriminalistika: Časopis pro kriminalistickou teorii a praxi. Praha (113 66 Praha 1, Vladislavova 26): Magnet-Press, 1968-1992, roč. 20, č. 2, 113 - 123. ISSN 0862-1969. [85] LEVINSON, Jay a Elie SHMELTZER. The Crash of Bus 405. Interpol: Int. Crim. Police Rev. 1992, roč. 1992, 7 - 10, 21 - 22. [86] LECOMTE, D., J.F. MERCIER a J. P. CAMPANA. The Crash of the DC 10 Aircraft in Niger. Interpol: Int. Crim. Police Rev. 1992, roč. 1992, 7 - 10, 33 - 37. 190 [87] LORTON, Lewis a William H. LANGLEY. Decision Making Concepts in Postmortem Identification. Journal of Forensic Science. 1986, roč. 31, č. 1, 190 - 196. [88] LORTON, Lewis a William H. LANGLEY. Desing and Use of a Computer: Assisted Postmortem Identification System (CAMPI). Journal of Forensic Science. 1986, roč. 31, č. 3, 972 - 981. [89] LUDES, Bertrand. The Airbus A 320 Disaster. Interpol: Int. Crim. Police Rev. 1992, roč. 47, 7 - 10, 38 - 42. [90] MACKERLE, Slavomil. Zjišťování identity RTG vyšetřením kostí. Soudní lékařství. 1959, roč. 4, č. 4, 58 - 59. [91] MALÝ, Karel. Pátrání po totožnosti nalezené mrtvoly, části lidského těla nebo kosterního nálezu. Kriminalistický sborník. 2000, roč. 44, č. 3, s. 72. [92] NĚMEC, Miroslav. Obecné problémy ohledání. Kriminalistický sborník. 1993, roč. 37, č. 3, 128 - 130. [93] PILIN, A., F. PUDIL, J. HOŘEJŠ a J. BRANNÝ. The determination of the size of a foreign body in orbit using image analysis of its roentgenogram. Journal of Forensic Sciences. 1999, roč. 44, č. 3, 212 - 217. [94] PORADA, Viktor a Jaroslav SUCHÁNEK. Kriminalistické stopy. Soudní inženýrství. 1997, 7 - 8. [95] SOKOL, Miloš. Soudně-lékařské vyšetřování leteckých nehod. Letectví a kosmonautika. 1999, č. 9, s. 32. [96] SOKOL, Miloš, Alexander PILIN, Petr BENDL a Pavel ZIKMUND. Mimořádné události s větším počtem zemřelých a koncepce DVI v ČR. Soudní lékařství. 2010, roč. 55, č. 3, 28 - 31. 191 [97] SOKOL, Miloš, Petr BENDL, Alexander PILIN a Václav HORÁK. Koncepce DVI při řešení mimořádných událostí s větším počtem zemřelých v ČR. Kriminalistický sborník. 2011, roč. 55, č. 4, 36 - 40. Konferenční příspěvky: [98] AL DALA, Mohamed. DVI in United Arabic Emirates. In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 1 - 5. [99] AL HAMMAMMADE. DVI methods. In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 6 - 8. [100] ARGAMAN, Uri – Numbering in Israel, 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification, Lyon, Francie, 22. – 24. května 2012 [101] BENDL, Petr. DVI tým ČR – Minulost, přítomnost a budoucnost. In: Pokroky v kriminalistice 2012. 2012. vyd. Praha: PA ČR, 2012, 5 - 8. [102] BENDL, Petr. Potřebuje Česká republika pro identifikaci obětí hromadného neštěstí DVI tým? In: Pokroky v kriminalistice 2010 [CD]. Praha: PA ČR, 2010 ISBN 978-80-7251-332-1. [103] BENDL, Petr. GPS ve službách kriminalistiky. In: Junior Forensic Science 09 [CD]. Brno: VÚT, 2009 [104] BENDL, Petr, Alexander PILIN a Miloš SOKOL. Identifikace obětí hromadného neštěstí – DVI týmy. In: Konference Pokroky v kriminalistice sborník příspěvků z mezinárodní konference konané 24. - 25. září 2008. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky, 2008. ISBN 978-80-7251-290-4. 192 [105] BENDL, Petr, Miloš SOKOL, Alexander PILIN a Pavel ZIKMUND. Mass Disaster Victim Identification – The Dvi Teams. In: Security and Safety Management and Public Administration: proceedings of conference ... Pub. 1st. Praha: Police Academy of the Czech Republic, 2008. ISBN 978-80-7251-289-8. [106] CASTILANI, Anton. DVI Operation, In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 9 - 12. [107] HUNDERPFOUND, Christopher. The Austrian DVI Team: Forensic Disaster Victim and Object Identification: Theory and Practice of DVI Identification Teams Activities. Praha, 2011. [108] PALHARES, C.E.M., DVI development in Brasil, 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification, Lyno, Francie, 22. – 24. května 2012 [109] SADJADIAN, A. DVI in Iran, In: 23rd meeting of the Interpol Standing Committee on Distaster Victim Identification. Lyon: Interpol, 2012, 13 - 18. Zákonná úprava a IAŘ: [110] BOLETÍN OFICIAL DEL ESTADO. Boletín oficial del estado. 2009, č. 32. ISSN 0212-033x. [111] ICPO – INTERPOL, Ref. No:2011/182/OS/FTD/IDDV/JK/eo ze dne 5. května 2011 [112] Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách. In: Sbírka zákonů. 1994. 193 [113] Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví. In: Sbírka zákonů. 1997. [114] Zákon č. 239/2000 Sb. O integrovaném záchranném systému [115] Zákon č. 273/2008 Sb. o Policii České republiky. In: Sbírka zákonů. 2008 [116] Závazný pokyn policejního prezidenta č. 100/2001 ke kriminalistickotechnické činnosti Policie České republiky Webové stránky a elektronické zdroje: [117] 2004 Indian Ocean earthquake and tsunami. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/2004_Indian_Ocean_earthquake_and_tsunami [118] Belgian DVI team. In: Belgian Police [online]. Brussels, 2007 [cit. 2007-0215]. Dostupné z: http://www.belgian-patches.be/DVI.htm [119] BKA – Bundeskriminalamt - Federal Criminal Police Office (Germany). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Federal_Criminal_Police_Office_(Germany) [120] Czech Republic [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-22] dostupné z www <http://www.interpol.org> [121] Department Forensic Medice. In: Forensic Medice [online]. Helsinky, 2006 [cit. 2011-10-25]. Dostupné z: http://www.oll.helsinki.fi/content_english.asp?route=1846.1871.2583 194 [122] Department of Homeland Security [online], Washington, 2011, [cit. 2011-0608] dostupné z www <http://www.dhs.gov/index.shtm> [123] Disaster Victim Identification Guide Metodika DVI týmů [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide/Guide.pdf> [124] Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org [125] Disaster Victim Identification Guide. In: Interpol [online]. Lyon, 2011 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http:www.interpol.int/Public/DisasterVictim/Guide.aspwww.interpol.org [126] Dokumentace IZS [online], Praha, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www <http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx> [127] Dokumenty vlády ČR 2010-11-16 [online], Praha, 2010, [cit. 2011-06-21] dostupné z www <http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/web/cs?Open&2010&11-16> [128] DVI Italy. In: Interpol [online]. Lyon, 2006 [cit. 2009-06-25]. Dostupné z: http://www.interpol.int/Public/Forensic/fingerprints/Conference/May2006/presentations/1LorenzoRinaldi.pdf#search=%22DVI%20Italy%22 [129] Emergency Management in Australia [online], Cambera, 2011, [cit. 201106-08] dostupné z www <http://www.ema.gov.au/> [130] ENFSI: About ENFSI [online]. 2012 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.enfsi.eu/about-enfsi 195 [131] Europol: Mandate [online]. 2013 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/content/page/mandate-119 [132] Eurodac. European Data Protection Supervisor [online]. 2012 [cit. 2013-0214]. Dostupné z: http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/edps/Supervision/Eurodac [133] Evropská unie. Prümská dohoda: Posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu. In: Úřední věstník Evrospké unie. Brussel, 2007, CE125E/120. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:125E:0120:0141:CS:PDF [134] Federal Emergency Management Agency [online], Washington, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www < http://www.fema.gov> [135] Federal Office of Police [online]. 2011 [cit. 2012-11-02]. Dostupné z: http://www.fedpol.admin.ch/fedpol/en/home.html [136] Fiala, B.: Identifikace osob podle chrupu (forenzní stomatologie). Státní zdravotnické nakladatelství, Praha 1968, str. 162-163. [137] DVI guide [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-12-5] dostupné z www http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/ DVI-page/Disaster-victimrecovery-form [138] CHAPMEN, Alan. SWOT Analysis. In: BusinnessBalls [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2013-01-21]. Dostupné z: http://www.businessballs.com/swotanalysisfreetemplate.htm [139] Identification des victimes de catrastrophes. In: Police [online]. Paris, 2006 [cit. 2009-06-25]. Dostupné z: http://www.defense.gouv.fr/sites/gendarmerie/decouverte/missions/police_judiciaire/ircgn/identification_des_victimes_de_catastrophes 196 [140] Information for the next of kin of disaster victims. BUDNESKRIMINALAMT. BKA [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.bka.de/EN/SubjectsAZ/DisasterVictimIdentificationTeam/Info/dviTeamInfo__node.html?__nnn=true [141] Interpol [online]. 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://interpol.org/ [142] Interpol Response Teams [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-06-08] dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/IRT/default.asp> [143] International Coordination [online], Lyon, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www <http://www.interpol.int/INTERPOL-expertise/Forensics/DVI> [144] International Academy of Legal Medicine. IALM [online]. 2012 [cit. 2013-0425]. Dostupné z: http://www.ialm.info/-home-.html Kontinentální evropské právo. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_evropsk%C3%A9_pr%C3%A1vo [145] MEPA [online]. 2007 [cit. 2013-01-13]. Dostupné z: http://www.mepa.net/Deutsch/Seiten/default.aspx [146] Ministry of Security and Justice. Goverment of the Netherlands [online]. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.government.nl/ministries/venj [147] Národní ústředna Interpolu. In: Policie ČR [online]. Praha, 2010 [cit. 201301-29]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/narodni-ustredna-interpolupraha.aspx [148] National Disaster Medical System [online], Washington, 2011, [cit. 201106-08] dostupné z www <http://www.hhs.gov/asl/testify/2010/07/t20100722a.html> 197 [149] Německé právní prostředí. Německé právo [online]. 2012 [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://www.nemeckepravo.cz/3/18-pravni-prostredi/27-otazky-a-odpovedi.html [150] Organisational Strukture. In: Canadian Police [online]. Otava, 2011 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.rcmp-grc.gc.ca/about-ausujet/organi- eng.htm [151] Policie České republiky – Kriminalistický ústav Praha: Spolupráce. Policie ČR [online]. 2010 [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/ostatni-cinnost-kup-spoluprace.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3d [152] Previous missions of the DVI Team of the German Federal Criminal Police Office (BKA). BUDNESKRIMINALAMT. BKA [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.bka.de/nn_225442/EN/SubjectsAZ/DisasterVictimIdentificationTeam/Missions/dviTeamMissions__node.html?__nnn=true [153] Rampen Identificatie Team. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://nl.wikipedia.org/wiki/Rampen_Identificatie_Team [154] Responding to a terorist accident. In: Home Office [online]. London, 2011 [cit. 2011-05-12]. Dostupné z: http://www.homeoffice.gov.uk/counter-terrorism/responding-to-an-incident/ [155] STČ 09/IZS: Typová činnost složek IZS při společném zásahu při mimořádné události s velkým počtem raněných a obětí. In: Hasičský záchanný sbor ČR [online]. 2011. vyd. Praha, 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx 198 [156] Švýcarský kanton. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2011, 26.2.2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0v%C3%BDcarsk%C3%BD_kanton [157] Úřední věstník Evropské unie [online], Brusel, 2011, [cit. 2011-11-25] dostupné z www < http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:125E:0120:0141:CS:PDF> [158] The Command and Co-ordination Centre [online], Lyon, 2011, [cit. 201106-08] dostupné z www <http://www.interpol.int/Public/CCC/default.asp> [159] Železniční nehoda ve Studénce. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_nehoda_ve_Stud%C3%A9nce 199
Podobné dokumenty
Standardy kvality EVVO
standardu v praxi vyznačuje, a další náměty, kterými se může každá organizace inspirovat v souvislosti s daným standardem (kritériem) na cestě za rostoucí kvalitou své činnosti.
Rozlišujeme dvě úro...
Sedlacek_ATOS
– Outsourcing partnerships a know-how z vlastního výzkumu
▶ Řešení pro poskytovatele zdravotní péč
če s přřidanou hodnotou
– Úspěšné zkušenosti s projekty PPP (Public Private Partnership)
– Nové te...
duben 2006
Piloti UL nejsou cvičeni k boji s UL letadlem, resp. k nácviku nízkých
průletů na vlaky (kotláři) ani k úhybným manévrům proti nepřátelské střel−
bě zezadu atp.
Ať už bylo konečnou příčinou této ne...