Mnich-ktery-prodal-sve-Ferrari.

Copyright © R o b i n S. Sharma, 1997, 2007
T r a n s l a t i o n © Nataša F o l t á n o v á , 2 0 0 9
ISBN: 978-80-87067-85-7
R o b i n S. Sharma
Mnich,
který
prodal
své
ferrari
Svému synovi C o l b y u , jenž j e m i každodenním
p ř i p o m e n u t í m v š e h o d o b r é h o n a t o m t o světě.
PROBUZENÍ
Z h r o u t i l se p ř í m o u p r o s t ř e d p ř e p l n ě n é s o u d n í síně. B y l
j e d n í m z nej vyhledávanějších advokátů v zemi a byl zná­
m ý n e j e n t í m , ž e n o s i l italské o b l e k y z a tři tisíce d o l a r ů ,
ale p r o s l a v i l s e h l a v n ě n e p ř e t r ž i t ý m i s é r i e m i v í t ě z s t v í
v s o u d n í c h s í n í c h . Stál j s e m tam o c h r o m e n ý š o k e m z t o h o ,
c o s e o d e h r á l o p ř e d m ý m a o č i m a . Velký J u l i á n M a n t l e s e
p r o m ě n i l v o b ě ť a svíjel se n y n í na zemi j a k o b e z m o c n é
dítě.
Od té chvíle jsem všechno vnímal jako ve zpomaleném
filmu. „ B o ž e m ů j , Juliánovi se n ě c o stalo!" vykřikla j e h o
koncipientka, čímž jen potvrdila to, co už bylo každému
j a s n é . S o u d k y n ě p r o p a d l a p a n i c e a spěšně n ě c o z a m u m l a l a
d o t e l e f o n u , k t e r ý měla n a i n s t a l o v á n p o r u c e p r o p ř í p a d
k r i z o v é situace. J á j s e m s e n e z m o h l n a n i c j i n é h o n e ž j e n
stát
brzo
a
zmateně
odsud
zírat.
vypadnout.
Neumírej,
Nezasloužíš
ty starý pošetilče, ještě je
si
umřít
zrovna
tak­
hle.
Soudní zřízenec, který do té d o b y vypadal jako zmra­
z e n ý , v y s k o č i l a začal p a d l é h o h r d i n u s o u d n í c h síní křísit.
K o n c i p i e n t k a m u p ř i t o m asistovala, j e j í b l o n d k u č e r y s e
7
p ř i t o m otíraly o J u l i á n ů v r u b í n o v ě č e r v e n ý o b l i č e j . Š e p t a ­
l a m u s l o v a , k t e r é p o c h o p i t e l n ě n e m o h l slyšet.
Z n a l j s e m h o p ř e s s e d m n á c t let. P o p r v é j s m e s e setka­
li, k d y ž j s e m b y l j a k o m l a d ý s t u d e n t n a p r a x i u j e d n o h o
z j e h o firemních partnerů. Už tehdy to byl geniální, p o ­
h l e d n ý a n e b o j á c n ý o b h á j c e , k t e r ý snil o cestě na v r c h o l .
B y l t e h d y v e f i r m ě n e j m l a d š í h v ě z d o u a n a s t u p u j í c í m ša­
manem. Dodnes si pamatuji, jak jsem j e d n o h o večera p r o ­
cházel kolem jeho královsky zařízené rohové kanceláře
a k o u t k e m o k a z a h l é d l z a r á m o v a n ý citát, k t e r ý t r ů n i l n a
j e h o m a s i v n í m d u b o v é m s t o l e . B y l t o citát o d W i n s t o n a
Churchilla a vystihoval dost přesně, j a k ý m mužem Julián
byl:
Jsem
naše
si jist,
že jsme
úkoly, jež před
námi
pány
svého
leží,
nejsou
síly a že žádná dřina a
úsilí není větší,
žeme snést.
tomu,
kud
máme
Dokud věříme
nezdolnou
vůli
co
osudu,
nad
naše
než mů­
děláme,
vítězit,
že
a
do­
vítězství je
naše.
A j a k s m ý š l e l , tak t a k é k o n a l . B y l t v r d ý a n e s m l o u ­
vavý, ochoten pracovat osmnáct hodin denně, aby dosáhl
úspěchu, o kterém věřil, že jej má p ř e d u r č e n ý ve hvěz­
d á c h . D o s l e c h l j s e m se, ž e j e h o d ě d b y l v ý z n a č n ý s e n á t o r
a jeho otec vysoce respektovaný soudce federálního sou­
du. Pocházel z velmi d o b ř e situované rodiny a na j e h o r a ­
m e n o u s p o č í v a l o o b r o v s k é b ř e m e n o o č e k á v á n í . J e d n o ale
b y l o jisté: byl sám sebou. B y l o d h o d l a n ý dělat věci po
s v é m a n a d e vše m i l o v a l , k d y ž se u t o h o m o h l p ř e d v á d ě t .
J u l i á n o v y ú s p ě c h y a teatrální v y s t u p o v á n í p r a v i d e l n ě
zaplňovaly společenské rubriky novin. Bohatí a mocní to­
h o t o světa s e m o h l i p ř e t r h n o u t , k d y k o l i v p o t ř e b o v a h , a b y
8
je u s o u d u z a s t u p o v a l t e n t o v y n i k a j í c í taktik s i n s t i n k t e m
šelmy. S t e j n ě p o v ě s t n ý b y l i s v ý m i z á l i b a m i . D l o u h é n o c i
s t r á v e n é v n e j l e p š í c h r e s t a u r a c í c h v e s p o l e č n o s t i sexy m o ­
delek či divoké večírky s b a n d o u burzovních makléřů,
k t e ř í si říkali „ d e m o l i č n í t ý m " , se staly ve f i r m ě l e g e n d a m i .
Dodnes mi není jasné, proč si p r o práci na j e d n o m
s e n z a č n í m p ř í p a d u v r a ž d y , n a k t e r é m dělal t o p r v n í l é t o ,
v y b r a l z r o v n a mě. Ačkoliv j s e m právě vyšel z H a r v a r d u ,
k t e r ý b y l i j e h o a l m a m a t e r , j i s t ě j s e m n e b y l ten n e j l e p š í
a n e j n a d ě j n ě j š í p r a k t i k a n t ve f i r m ě a v m é m r o d o k m e n u
s e n e v y s k y t o v a l a ž á d n á m o d r á krev. M ů j o t e c p o t é , c o o d e ­
šel o d n á m o ř n i c t v a , c e l ý ž i v o t p r a c o v a l j a k o n o č n í h l í d a č
v j e d n é malé b a n c e a m o j e matka vyrostla v B r o n x u .
Přesto si mě vybral ze všech možných kandidátů, kte­
ří v tichosti p l e t i c h a ř i l i a u c h á z e l i se o p r i v i l e g i u m stát se
j e h o asistentem v p ř í p a d u , k t e r ý se p o z d ě j i zapsal do d ě j i n
j a k o „ p r o c e s s t o l e t í " . T e h d y m i ř e k l , ž e s e m u líbila m á c t i ­
žádost. Samozřejmě že jsme vyhráli, a vysoce postavený
m a n a ž e r , o b v i n ě n ý z b r u t á l n í v r a ž d y své ž e n y , b y l n y n í
v o l n ý m m u ž e m - n e b o a l e s p o ň tak v o l n ý m , j a k m u m o h l o
jeho pošramocené svědomí dovolit.
T o léto s e m i d o s t a l o o p r a v d u c e n n ý c h zkušeností. B y ­
lo to m n o h e m víc než j e n lekce o tom, j a k přesvědčivě vy­
volat u p o r o t y p o c h y b n o s t o něčem, o čem žádná p o c h y b ­
nost dříve neexistovala — to k o n e c k o n c ů d o v e d e každý
s c h o p n ý advokát. Tohle byly lekce o psychologii vítěze
a hlavně vzácná příležitost p o z o r o v a t mistra v akci. Nasá­
val j s e m z k u š e n o s t i j a k o h o u b a .
J u l i á n m i n a b í d l , a b y c h u f i r m y zůstal j a k o m l a d š í
p a r t n e r , a m e z i n á m i se r y c h l e r o z v i n u l o přátelství. M u s í m
ovšem přiznat, že pracovat s ním nebylo zrovna j e d n o d u ­
ché. Spolupracovat s ním b y l o p r o mě často hlavně c v i č e ­
ním ve frustraci a častých nočních hádkách. B u ď jsem mu
9
m u s e l dát z a p r a v d u , n e b o j s e m měl p a d á k a . Z k r á t k a m u ­
sel mít v ž d y p o s l e d n í s l o v o . A l e p o d s v o u t v r d o u s l u p k o u
byl přesto člověkem, kterému na lidech záleželo.
Ať byl jakkoliv zaneprázdněný, nikdy se neopomenul
zeptat, j a k se má Jenny, kterou jsem p o ř á d nazýval svou
nevěstou, ačkoliv j s m e byli svoji už od d o b y před mými
studii na p r á v n i c k é škole. J e d n o u v létě se od j i n é h o p r a k ­
tikanta d o z v ě d ě l , že m á m f i n a n č n í p r o b l é m y , a tak z a ř í d i l ,
a b y c h d o s t a l k r á l o v s k é s t i p e n d i u m . Jistě d o v e d l b ý t n a
v š e c h n y t v r d ý a j i s t ě m i l o v a l d i v o k o u z á b a v u , ale n i k d y
nezanedbával svoje přátele. P r o b l é m e m však b y l o , že J u ­
lián b y l p o s e d l ý s v o u p r a c í .
B ě h e m p r v n í c h let o s p r a v e d l ň o v a l d l o u h é h o d i n y ,
které trávil v p r á c i , tím, že to dělá „ p r o d o b r o f i r m y "
a že si z a m ý š l í vzít v z i m ě m ě s í c v o l n a a o d j e t na K a j m a n y
— k d y ž u ž n e l e t o s , tak u r č i t ě n a p ř e s r o k . J a k ale šel č a s ,
J u l i á n o v a p o v ě s t g e n i á l n í h o p r á v n í k a s e šířila a j e h o p r a ­
c o v n í z a t í ž e n í s e z v y š o v a l o . N o v é p ř í p a d y b y l y stále z a j í ­
m a v ě j š í a n á r o č n ě j š í a J u l i á n n e b y l z t ě c h , k t e ř í by se
z a l e k l i n o v é v ý z v y . N e z b y l o m u t e d y , n e ž p r a c o v a t stále
u s i l o v n ě j i . V e v z á c n ý c h o k a m ž i c í c h klidu s e p ř i z n a l , ž e u ž
n e m ů ž e spát v í c n e ž p á r h o d i n d e n n ě , a n i ž b y s e b u d i l
s pocitem provinění, že zrovna nepracuje na svém přípa­
d u . N e t r v a l o m i d l o u h o , n e ž j s e m p o c h o p i l , ž e j e j sžírá n e ­
n a s y t n á t o u h a : p o t ř e b o v a l p o ř á d v í c e v ě h l a s u , v í c e slávy
a taky v í c p e n ě z .
D a l o se o č e k á v a t , že se J u l i á n stane v e l m i ú s p ě š n ý m .
Dosáhl všeho, co by si j e n k d o mohl přát: měl h v ě z d n o u
profesionální reputaci s milionovými příjmy, nádhernou
rezidenci ve čtvrti, k d e bydlely j e n samé celebrity, s o u ­
k r o m é l e t a d l o , letní s í d l o n a t r o p i c k é m o s t r o v ě . P ř e d d o ­
m e m parkovalo j e h o zářivě červené ferrari, na kterém si
tolik z a k l á d a l .
10
Přesto jsem věděl, že to nebyla taková idylka, j a k by
se na p r v n í pohled m o h l o zdát. Zaznamenal jsem p r v n í
z n á m k y h r o z í c í z á h u b y n e snad p r o t o , ž e b y c h b y l v š í m a ­
v ě j š í n e ž j i n í v n a š í f i r m ě , ale j e d n o d u š e p r o t o , ž e j s e m
s ním trávil většinu času. Byli j s m e p o ř á d spolu, jelikož
j s m e p o ř á d p r a c o v a l i . Z d á l o se, ž e t o n i k d y n e s k o n č í . Stále
se na o b z o r u o b j e v o v a l y n o v é veledůležité procesy, a kaž­
d ý d a l š í b y l v ž d y c k y n á r o č n ě j š í n e ž ten p ř e d c h o z í . A naše
příprava nikdy nebyla p r o Juliána dostatečná - co když
se soudce zeptá, n e d e j b o ž e , ještě na tu n e b o o n u v ě c ? Co
když jsme na něco zapomněli, něco nepromýšleli do p o ­
s l e d n í h o d e t a i l u ? C o k d y ž J u l i á n zůstane z a s k o č e n u p r o s ­
t ř e d n a b i t é s o u d n í síně j a k o s r n e c p ř e k v a p e n ý p á r e m o s l ­
n i v ý c h světel a u t a ? A t a k j s m e d ě l a l i v š e , c o b y l o j e n
m o ž n é , a j á j s e m s e d o t o h o j e h o světa, j e h o ž s t ř e d e m b y l a
j e n p r á c e , n e c h a l v t á h n o u t taky. Lítali j s m e v t o m — d v a
otroci času, kteří se d ř o u na ětyřiašedesátém patře j e d n é
g i g a n t i c k é b u d o v y z e skla a o c e l i , z a t í m c o o s t a t n í b y l i
d o m a u s v ý c h r o d i n . M y s l e l i j s m e si, že n á m svět leží u n o ­
h o u , zaslepeni naší iluzorní představou o úspěchu.
C í m v í c e č a s u j s e m s .) 11 liánom t r á v i l , tím v í c e j s e m si
byl jist, že je na pokraji sebezničení. Bylo to jako prokletí.
Nic j e j nikdy neuspokojilo. Nakonec se rozešel s manžel­
k o u , přestal m l u v i t se s v ý m o t c e m , a a č k o l i v vlastnil v š e c h ­
no, na co by si k d o jen vzpomenul, nenacházel to, co hle­
d a l , ať už to b y l o c o k o h v . A z a č í n a l o se to p r o j e v o v a t — po
stránce fyzické, emocionální i duchovní.
Ve svých třiapadesáti letech n a j e d n o u vypadal, j a k o
by mu bylo h o d n ě přes sedmdesát. Jeho vrásčitý obličej
svědčil o více než nezdravém přístupu k životu obecně
a obzvláště pak o o b r o v s k é m stresu, který přinášel j e h o
nevyvážený z p ů s o b života. Po všech těch p o z d n í c h n o ­
čních večeřích v drahých francouzských restauracích,
11
kouření tlustých kubánských doutníků a j e d n o m koňaku
z a d r u h ý m m ě l J u l i á n v í c n e ž l e h k o u n a d v á h u . Neustále s i
s t ě ž o v a l , ž e j e j u ž n e b a v í b ý t p o ř á d u n a v e n ý . Z t r a t i l smysl
p r o h u m o r a z d á l o se, že se p ř e s t a l i smát. J e h o p ř i r o z e n ý
e n t u z i a s m u s n a h r a d i l a temná p o n u r o s t . O s o b n ě s i m y s l í m ,
že p ř i š e l o s m y s l ž i v o t a .
Nejsmutnější na tom bylo, že jej zrazovala někdejší
s o u s t ř e d ě n o s t v s o u d n í síni. T a m , k d e d ř í v d o v e d l p ř í t o m ­
né o s l n i t v ý m l u v n ý m i a n e p r ů s t ř e l n ý m i a r g u m e n t y , se
nyní topil v rozvláčných, n e k o n e č n ý c h proslovech o nejas­
ných souvislostech majících j e n málo společného s přípa­
d e m , o k t e r é m s o u d p r á v ě j e d n a l . T a m , k d e d ř í v elegantně
a h b i t ě r e a g o v a l na v e š k e r é n á m i t k y p r o t i s t r a n y , se d n e s
j e n kousavě oháněl sarkastickými poznámkami, jež byly
těžkou zkouškou trpělivosti p r o soudce, kteří se j e j naučili
respektovat jako geniálního o b h á j c e . Jednoduše řečeno,
Juliánova jiskra vyhasínala.
Na cestě na p o k r a j propasti j e j ovšem nehnalo j e n
jeho obrovské životní tempo. Měl jsem pocit, že příčiny
byly hlubší, až v d u c h o v n í úrovni. S k o r o každý den si stě­
žoval, že p r o to, co dělá, necítí už žádné zaujetí a že je o b ­
klopen prázdnotou. Říkal mi, že jako mladý advokát prá­
vo o p r a v d u miloval, ačkoliv se k němu dostal p o d tlakem
své rodiny. Složitost a intelektuální n á r o č n o s t o b o r u j e j
u d r ž o v a l y v e stavu f a s c i n a c e a p l n é h o e n e r g i e . P ř e d e v š í m
j e j motivovalo a inspirovalo, že může přispět ke společen­
ským změnám. Tehdy byl m n o h e m víc než j e n mladíkem
z b o h a t é r o d i n y z C o n n e c t i c u t u . V i d ě l se j a k o n á s t r o j z m ě ­
ny k lepšímu, prostředník sociálních p r o m ě n , který může
využít svých darů od boha k tomu, aby pomáhal jiným.
Tato vize m u dala s m y s l ž i v o t a . P o s k y t l a m u m o ž n o s t n a ­
j í t s v o j e m í s t o v e světě a p o h á n ě l a j e h o n a d ě j e .
K j e h o celkové mizérii přispívalo i něco jiného než
12
j e h o o p o t ř e b o v a n í . P ř e d t í m než j s e m nastoupil do firmy,
zažil j a k o u s i v e l k o u t r a g é d i i . P o t k a l o j e j o p r a v d o v é n e ­
štěstí, j a k m i p r o z r a d i l j e d e n z p a r t n e r ů f i r m y , ale n i k d y
se mi n e p o d a ř i l o nikoho přimět, aby mi o tom řekl víc.
I starý H a r d i n g , k t e r ý strávil v í c č a s u v b a r u h o t e l u R i t z
n e ž v e své n e s t y d a t ě v e l k é p r a c o v n ě a k t e r ý b y l p r o s l u l ý
svou upovídaností, se zařekl, že přísahal mlčenlivost. Ať
u ž t o h l e t e m n é t a j e m s t v í b y l o c o k o l i v , měl j s e m p o d e z ř e n í ,
že p ř i s p í v á k J u l i á n o v u s e s t u p u ze slávy. B y l j s e m z v ě d a ­
v ý , t o j i s t ě , ale z e v š e h o n e j v í c e j s e m J u l i á n o v i chtěl p o m o ­
ci. N e b y l j e n m ý m učitelem, byl i m ý m přítelem.
A p a k s e t o stalo. T ě ž k ý i n f a r k t p o r a z i l J u l i á n a n a
z e m a p ř i p o m n ě l mu j e h o s m r t e l n o s t . Stalo se to v p o n d ě l í
r á n o u p r o s t ř e d s o u d n í síně č í s l o s e d m , z r o v n a t a m , k d e
kdysi vyhrál slavný spor, který p o z d ě j i nazval p r o c e s e m
století.
13
ZÁHADNÝ
NÁVŠTĚVNÍK
V š i c h n i č l e n o v é n a š í f i r m y s e sešli n a m i m o ř á d n é s c h ů z i .
U ž k d y ž j s m e u s e d a l i v z a s e d a c í síni, b y l o j a s n é , ž e v z n i k l
vážný p r o b l é m . Starý H a r d i n g k shromáždění promluvil
jako první.
„ O b á v á m se, ž e m á m p r o vás m o c š p a t n é z p r á v y . J u ­
lián M a n t l e p r o d ě l a l v č e r a p ř i s o u d n í m j e d n á n í v e v ě c i A i r
Atlantic těžký infarkt. Leží na j e d n o t c e intenzivní péče,
ale j e h o l é k a ř m n e i n f o r m o v a l , ž e j e h o stav j e s t a b i l i z o ­
v a n ý a že se z t o h o d o s t a n e . N i c m é n ě J u l i á n u d ě l a l j e d n o
r o z h o d n u t í , o k t e r é m b y s t e měli v š i c h n i v ě d ě t . R o z h o d l se,
ž e o p u s t í naši f i r m u a p o v ě s í p r á v n i č i n u n a h ř e b í k . P r o s t ě
se k n á m už n e v r á t í . "
To mě doslova uzemnilo. Věděl jsem, že má svoje p r o ­
b l é m y , ale n i k d y m ě ani n e n a p a d l o , ž e b y c h t ě l s p r a c í
skončit. Navíc j s e m měl pocit, že po tom všem, co j s m e si
spolu prožili, jsem měl nárok na to, aby mi to řekl osobně.
Nicméně on mně ani neumožnil, a b y c h j e j v nemocnici na­
vštívil. S e s t r y d o s t a l y p a t ř i č n é i n s t r u k c e , a tak p o k a ž d é ,
k d y ž j s e m tam p ř i š e l , p r ý Julián spal a n e m o h l b ý t r u š e n .
14
D o k o n c e o d m í t a l b r á t i m o j e telefony. M o ž n á j s e m m u p ř i ­
p o m í n a l ž i v o t , n a k t e r ý chtěl z a p o m e n o u t . K d o v í ? A l e j e d ­
n o v á m m ů ž u ř í c t jistě - h o d n ě m ě t o m r z e l o .
Tato e p i z o d a s e o d e h r á l a p ř e d z h r u b a t ř e m i roky. N a ­
p o s l e d y j s e m o J u l i á n o v i slyšel, k d y ž s e c h y s t a l n a c e s t u
do Indie na jakousi expedici. J e d n o m u kolegovi ve firmě
řekl, že chce „ z j e d n o d u š i t svůj život". P r ý „ p o t ř e b u j e na­
jít n ě j a k é o d p o v ě d i " a d o u f á , že je v této m y s t i c k é zemi n a ­
j d e . P r o d a l s v o u r e z i d e n c i , l e t a d l o i vlastní ostrov. D o k o n ­
c e p r o d a l i s v o j e f e r r a r i . P o m y s l e l j s e m si: „ Z J u l i á n a
M a n t l a s e stal i n d i c k ý j o g í n . Z á k o n y ž i v o t a j s o u v ě r u n e ­
vyzpytatelné."
J a k šly r o k y , z p ř e p r a c o v a n é h o m l a d é h o p r á v n í k a
jsem se postupně p r o m ě ň o v a l v o p o t ř e b o v a n é h o , v y č e r p a ­
n é h o a p o n ě k u d c y n i c k é h o a d v o k á t a . S J e n n y j s m e založili
r o d i n u . N a k o n e c j s e m i j á začal p o c h y b o v a t o s m y s l u t o h o
v š e h o . M y s l í m , ž e t o z p ů s o b i l y děti. Z c e l a o d z á k l a d ů p r o ­
m ě n i l y m o j e v n í m á n í světa a mé r o l e v n ě m . N e j l é p e to v y ­
stihl m ů j o t e c , k d y ž ř e k l : „ J o h n e , n a s m r t e l n é p o s t e l i
u r č i t ě n e b u d e š litovat t o h o , ž e j s i n e s t r á v i l v í c č a s u v p r á ­
c i . " A tak j s e m začal trávit d o m a o t r o c h u víc času než
p ř e d t í m . U s a d i l j s e m s e a žil j s e m p o m ě r n ě d o b r ý , b y ť
d o s t v š e d n í ž i v o t . P ř i h l á s i l j s e m se do R o t a r y k l u b u a v n e ­
děli j s e m ke spokojenosti svých kolegů a klientů hrával
golf. A l e m u s í m s e p ř i z n a t , ž e v k o u t k u d u š e j s e m o b č a s
myslel na Juliána a tázal se, c o ž e se s n í m asi m o h l o stát od
t é d o b y , c o tak n e n a d á l e o d e š e l o d firmy.
M o ž n á se u s a d i l v I n d i i ; je to z e m ě tak r o z m a n i t á , že
i ta j e h o neposedná duše by tam mohla najít domov. N e b o
se toulá po Nepálu? N e b o se třeba potápí na K a j m a n e c h ?
J e d n o bylo jisté: k p r á v n i c k é m u řemeslu se nevrátil. Od
d o b y , co se vytratil, nedostal od něj n i k d o ani pohlednici.
15
Jednoho dne se odehrálo něco, co mi poskytlo pár
prvních o d p o v ě d í na některé z mých otázek. Zrovna jsem
skončil poslední schůzku s klientem po n á r o č n é m dni,
k d y ž kdosi zaklepal na dveře a do mé malé, elegantně za­
ř í z e n é k a n c e l á ř e strčila h l a v u m o j e k o n c i p i e n t k a .
„ J o h n e , n ě k d e n a vás č e k á , t v r d í , ž e s e o d s u d n e h n e ,
dokud jej nepřijmete."
„ J a k vidíte, p r á v ě j s e m n a cestě p r y č , " o d p o v ě d ě l
j s e m n e t r p ě l i v ě . „ C h c i p o cestě ještě n ě c o z a k o u s n o u t , n e ž
dokončím zprávu o Hamiltonově případu. Teď opravdu
n e m á m čas s i s n i k ý m p o v í d a t . Ř e k n ě t e m u , a ť s i z a v o l á
d o p ř e d u a o b j e d n á se j a k o každý j i n ý , a p o k u d b u d e dál
otravovat, zavolejte o c h r a n k u . "
„ A l e on t r v á na t o m , že vás o p r a v d u m u s í vidět a že se
nenechá vyhodit!"
N e j p r v e m ě n a p a d l o , ž e o c h r a n k u z a v o l á m s á m , ale
pak jsem si pomyslel, že mě o p r a v d u n ě k d o může naléhavě
potřebovat, a zaujal jsem vstřícnější p o s t o j .
„ D o b r á , tak j e j p o š l e t e s e m , " s v o l i l j s e m n a k o n e c .
„ M o ž n á z toho b u d e d o b r ý kšeft."
Dveře do kanceláře se pomalu otevřely. Ukázala se
v n i c h u s m ě v a v á t v á ř m u ž e k o l e m p ě t a t ř i c e t i let. B y l v y ­
s o k ý a š t í h l ý , m ě l s v a l n a t o u p o s t a v u a e n e r g i e a vitalita
z něj p ř í m o vyzařovaly. Při pohledu na něj jsem si v z p o ­
mněl na některé ze svých spolužáků, kteří vypadali jako
reklama na dokonalého člověka s d o k o n a l ý m vzhledem,
dokonalou r o d i n o u , dokonalým d o m e m a autem. Ale z m é ­
ho návštěvníka zářilo cosi víc než dokonalý vzhled. Jakýsi
hluboký mír a pohoda mu propůjčovaly skoro božský
vzhled. A ty j e h o oči! Uhrančivé m o d r é oči, které se do
mne zařezávaly j a k o břitva, nedočkavá prvního škrábnutí
na p r á v ě o c h m ý ř e n é tváři mladíčka, d y c h t í c í h o se p r v n ě
oholit.
16
„ D a l š í c t i ž á d o s t i v ý p r á v n í k , k t e r ý m á zálusk n a m o u
p o z i c i , " n a p a d l o m ě . „ P r o b o h a , p r o č t a m tak s t o j í a z í r á
na m ě ? D o u f á m , že se z n ě j n a k o n e c n e v y k l u b e m a n ž e l té
ženy, c o j s e m j i z a s t u p o v a l p ř i t o m p o s l e d n í m b o m b a s t i c ­
kém r o z v o d u , který jsme minulý týden vyhráli. Možná
jsem p ř e c e j e n tu o c h r a n k u zavolat m ě l . . . "
M l a d ý m u ž m n e dál p o z o r o v a l , asi tak, j a k b y s e u s m í ­
vající B u d d h a díval na svoje učedníky. Po dlouhém a ne­
příjemném tichu promluvil překvapivě p a n o v a č n ý m hla­
sem.
„ T a k t a k h l e t e d y vítáš s v é h o s t y , i ty, k t e ř í tě n a u č i l i
v š e c h n o , c o d n e s k a u m í š ? M á m p o c i t , ž e j s e m s i své u m ě n í
a z k u š e n o s t i m ě l n e c h a t p r o s e b e , " ř e k l , a j e h o p l n é r t y se
zakřivily do širokého úsměvu.
Z a š i m r a l o m ě v ž a l u d k u . Ten h r d e l n í , j a k o m e d v l á č n ý
hlas j s e m h n e d p o z n a l a s r d c e s e m i r o z b u š i l o .
„Juliáné, jsi to ty? N e m ů ž u tomu uvěřit, jsi to o p r a v ­
du ty?"
Hlasitý s m í c h m é h o n á v š t ě v n í k a m o j e t u š e n í p o t v r d i l .
Ten m l a d ý m u ž , s t o j í c í p ř e d e m n o u , n e b y l n i k d o j i n ý n e ž
náš d l o u h o p o h ř e š o v a n ý i n d i c k ý j o g i n Julián M a n t l e . J e h o
p r o m ě n a m ě p ř í m o oslnila. Tatam b y l a j e h o p o b l e d l á t v á ř ,
n e z d r a v ý kašel a o č i b e z ž i v o t a , k t e r ý m i se na mě d í v á v a l
m ů j bývalý kolega. Tentam byl i j e h o vyhaslý výraz, j e n ž
b y l p r o n ě j tak c h a r a k t e r i s t i c k ý . P r o t i m n ě stál m u ž z á ř í c í
z d r a v í m , j e h o ž t v á ř v y z a ř o v a l a život. J e h o o č i b y l y o k n e m ,
k t e r ý m b y l o m o ž n é spatřit m i m o ř á d n o u vitalitu. N e j ú ž a s nější ze v š e h o b y l a ale j e h o v y r o v n a n o s t a k l i d , j e ž z n ě j d o ­
slova prýštily. Seděl j s e m v e d l e n ě j a p o z o r o v a l h o . M ě l d a ­
leko k t o m u n e t r p ě l i v é m u , i m p u l z i v n í m u č l o v ě k u , k t e r ý b y l
starším p a r t n e r e m v p r o s l u l é p r á v n í k a n c e l á ř i . M í s t o t o h o
p ř e d e m n o u seděl m l a d i s t v ě v y h l í ž e j í c í u s m ě v a v ý m u ž .
17
ZÁZRAČNÁ
PROMĚNA
JULIÁNA MANTLA
Hleděl jsem na n o v é h o a p r o m ě n ě n é h o Juliána Mantla
s úžasem.
N e v ě ř í c n ě j s e m s e v tichosti p o d i v o v a l , j a k m ů ž e n ě ­
k d o , j e n ž v y h l í ž e l p ř e d n ě k o l i k a k r á t k ý m i lety j a k o zcela
z n a v e n ý starý m u ž , n á h l e v y p a d a t tak m l a d i s t v ě a p l n ý ži­
v o t a . B y l z a tím n ě j a k ý z á z r a č n ý l é k , n e b o s e J u l i á n s n a d
napil z pramene věčného mládí? Co jen m o h l o způsobit
jeho zázračný přerod?
Julián p r o m l u v i l p r v n í . V y s v ě t l o v a l m i , j a k m o c s e n a
n ě m p o d e p s a l n e l í t o s t n ý k o n k u r e n č n í svět p r á v n í k ů , a to
n e j e n f y z i c k y a e m o c i o n á l n ě , ale i p o s t r á n c e d u c h o v n í .
Rychlé tempo a nikdy nekončící náročná práce jej vyčer­
p a l y a utahaly k smrti. P ř i p u s t i l , že j e h o tělo se z a č a l o r o z ­
p a d a t a j e h o m y s l ztrácela s v o u sílu. J e h o i n f a r k t b y l j e n
jedním ze symptomů mnohem hlubších problémů. Neu­
stálý tlak a v y č e r p á v a j í c í p r a c o v n í v y t í ž e n í s v ě t o z n á m é h o
o b h á j c e taky n a l o m i l o t o n e j d ů l e ž i t ě j š í a n e j v í c l i d s k é , c o
měl - j e h o ducha. K d y ž mu j e h o lékař dal na v y b r a n o u -
18
b u ď se v z d á svého p o v o l á n í , n e b o života - spatřil v tom
o b r o v s k o u příležitost n e c h a t v s o b ě z n o v u v z p l a n o u t o h e ň ,
který v něm hoříval, když byl mladý. Oheň, který vyhasl,
k d y ž p r o n ě j p r á v o p ř e s t a l o b ý t p o t ě š e n í m a stalo s e j e n
obchodem.
J u l i á n a v i d i t e l n ě těšilo líčit m i , j a k s e z a č a l z b a v o v a t
v š e c h s v ý c h m a t e r i á l n í c h statků a v y r a z i l n a cestu d o I n ­
die. Do země, jejíž starodávná kultura a mystické tradice
j e j v ž d y fascinovaly. Cestoval od j e d n é vesničky ke d r u h é ,
n ě k d y p ě š k y , j i n d y v l a k e m , u č i l s e n o v ý m z v y k ů m , žasl
nad starobylostí památek a p o s t u p n ě se zamilovával do
I n d ů , z n i c h ž v ž d y v y z a ř o v a l a v ř e l o s t , laskavost a svěží n o ­
vý náhled na smysl života. U n a v e n é m u návštěvníkovi ze
Z á p a d u o t e v í r a l i své d o m o v y a s r d c e i ti, k t e ř í měli sami
velmi m á l o . Ze d n ů se stávaly t ý d n y a z t ý d n ů m ě s í c e a J u ­
lián se v t o m t o o k o u z l u j í c í m p r o s t ř e d í začal z n o v u cítit n a ­
živu a celistvý, m o ž n á p o p r v é od d o b y , k d y přestal být
dítětem. Postupně se mu vracela přirozená zvídavost
a t v o ř i v o s t , n a d š e n í , j e h o elán a c h u ť d o ž i v o t a . B y l k o n e č ­
ně s m í ř e n ý se s v ě t e m a p l n ý r a d o s t i . A d o k o n c e se z a č a l
z n o v u smát.
A č k o l i v si v y c h u t n á v a l k a ž d ý o k a m ž i k své cesty po
e x o t i c k é z e m i , n e m ě l v ú m y s l u j e n d á t o d p o č i n o u t své p ř e ­
p r a c o v a n é m y s l i . J e h o cesta d o d a l e k é z e m ě měla b ý t spíše
„ o s o b n í o d y s e o u j e h o n i t r a " . P ř i z n a l se, ž e b y l o d h o d l a n ý
p ř i j í t n a t o , k ý m d o o p r a v d y j e a p r o č j e vlastně tady, a t o
dřív, než b u d e p o z d ě . A b y se mu to podařilo, nejprve se
pokusil poznat o n o ohromné bohatství starověké m o u d ­
r o s t i , k t e r é z e m ě n a b í z e l a : m o u d r o s t i o t o m , j a k žít ž i v o t
prospěšný, osvícený a plný.
„ N e r a d b y c h , aby to v y p a d a l o , že j s e m se snad p o ­
mátl, J o h n e , ale o p r a v d u j s e m m ě l p o c i t , ž e j s e m d o s t a l j a ­
k ý s i p o k y n z e v n i t ř , j a k ý s i v n i t ř n í hlas j a k o b y m i ř í k a l , ž e
19
j s e m nastoupil na cestu d u c h o v n í o b r o d y , a b y c h z n o v u
rozdmýchal plamínek, který ve mně skomíral. Byl to p r o
mne nesmírně osvobozující pocit."
Č í m v í c p á t r a l , tím častěji s l ý c h á v a l o i n d i c k ý c h m n i ­
š í c h , k t e ř í s e d o ž í v a j í v í c e n e ž s t o v k y let, ale i p ř e s s v ů j
velmi p o k r o č i l ý v ě k zůstávají m l a d i s t v í a p l n í energie. Č í m
více cestoval, dozvídal se p o ř á d více o nestárnoucích j o gínech, kteří se naučili ovládat vlastní mysl a prošli d u ­
c h o v n í m p r o b u z e n í m . A č í m více t o h o v i d ě l , tím v í c e toužil
p o r o z u m ě t t o m u , j a k fungují p o d o b n é lidské zázraky, aby
m o h l tuto f i l o z o f i i p ř i n é s t d o s v é h o v l a s t n í h o ž i v o t a .
Julián m i začal v y p r á v ě t , j a k n a p o č á t k u své cesty v y ­
h l e d á v a l z n á m é a u z n á v a n é učitele. K a ž d ý z n i c h j e j uvítal
s o t e v ř e n o u n á r u č í a š i r o k ý m s r d c e m a sdíleli s n í m v š e ­
c h n y p o k l a d y v ě d o m o s t í , j e ž získali z a d l o u h é r o k y s t r á ­
v e n é v r o z j í m á n í n a d m é n ě v š e d n í m i záležitostmi n a š e h o
p o z e m s k é h o žití. J u l i á n s e m i taky p o k o u š e l p o p s a t n á d ­
heru starověkých chrámů, roztroušených po mystické in­
d i c k é k r a j i n ě , s t a v e b , k t e r é b y l y strážci t r a d i c e . L í č i l m i ,
jak byl pohnut posvátností tohoto prostředí.
„Byla to zázračná d o b a , Johne. Byl jsem tam, opotře­
b o v a n ý starý a d v o k á t , k t e r ý p r o d a l v š e c h n o , p o č í n a j e s v ý ­
m i š v ý c a r s k ý m i h o d i n k a m i a ž p o z á v o d n í k o n ě , sbalil j s e m
t o m á l o , c o m i zůstalo, d o v e l k é h o b a t o h u , j e n ž s e stal m ý m
nerozlučným společníkem, a ponořil jsem se do tradiční
filozofie V ý c h o d u . "
„ B y l o těžké o d j e t ? " p ř e m ý š l e l j s e m nahlas, n e s c h o p n ý
skrýt svou zvědavost.
„Vlastně t o b y l o t o n e j j e d n o d u š š í , c o j s e m k d y u d ě l a l .
R o z h o d n u t í v š e h o n e c h a t , o d e j í t z f i r m y a z b a v i t se v š e h o
světského majetku bylo úplně přirozené. Albert Camus
j e d n o u řekl, že o p r a v d o v ý vstřícný krok směrem k b u ­
doucnosti uděláme, k d y ž dáme všechno přítomnosti. A to
20
bylo přesně to, co jsem udělal. Věděl jsem, že se musím
z m ě n i t — a tak j s e m se r o z h o d l n a s l o u c h a t s v é m u s r d c i
a u d ě l a t ten v e l k ý k r o k . P o t é c o j s e m z a n e c h a l z á v a ž í své
m i n u l o s t i za s e b o u , se m ů j život v e l m i z j e d n o d u š i l a d o s t a l
n o v ý smysl. Ve chvíli, k d y j s e m přestal trávit tolik času
h o n b o u za velkými požitky, začal jsem vychutnávat p o ­
žitky m a l é , j a k o t ř e b a p o z o r o v á n í h v ě z d r o z t a n č e n ý c h n a
měsícem osvětlené o b l o z e , n e b o paprsky ranního letního
s l u n c e . N a v í c I n d i e d o k á ž e p o d n ě c o v a t intelekt d o t a k o v é
míry, že j s e m si skutečně j e n m á l o k d y v z p o m n ě l na to, co
jsem nechal za s e b o u . "
Juliánova setkání s učenci a m u d r c i byla fascinující,
ale n e p ř i v e d l a j e j k p o z n á n í , p o k t e r é m tolik t o u ž i l . Stále
mu unikala m o u d r o s t , po níž pátral - praktický z p ů s o b ,
jak změnit život. Trvalo mu skoro sedm měsíců, než na­
razil n a p r v n í s l i b n o u s t o p u .
B y l o to za p o b y t u v Kašmíru, starověké, mystické,
o s p a l é části z e m ě n a ú p a t í H i m a l á j e . N á h o d o u s e t a m set­
kal s č l o v ě k e m j m é n e m Y o g i K r i s h n a n . B y l t o n e v y s o k ý
m u ž s hladce v y h o l e n o u hlavou. Často s Juliánem v t i p k o ­
val o t o m , ž e b y l v e s v é m p ř e d c h o z í m v t ě l e n í r o v n ě ž p r á v ­
níkem. P ř e s y c e n hektickým životem v m o d e r n í m Dillí se
v z d a l v š e h o m a j e t k u a o d e b r a l s e d o světa, k d e v l á d n e j e d ­
n o d u c h o s t a p r o s t o t a . Stal se s p r á v c e m c h r á m u ve v e s n i c i
a t e n t o ž i v o t mu u m o ž n i l p o z n a t s e b e s a m é h o a s v o j i r o l i
ve vyšším ř á d u života.
„ U ž m ě n e b a v i l o žít ž i v o t , k t e r ý s e p o d o b a l n i k d y n e ­
k o n č í c í m u stavu o h r o ž e n í . U v ě d o m i l j s e m si, ž e m ý m p o ­
s l á n í m je p o m á h a t o s t a t n í m a snažit se o t o , a b y se t e n t o
svět stal l e p š í m m í s t e m k ž i v o t u p r o v š e c h n y . N y n í ž i j u
tím, že d á v á m , " řekl Juliánovi. „Trávím dny i noci v c h r á ­
m u . J e t o v e l i c e p r o s t ý ž i v o t p l n ý o d ř í k á n í , ale n a p l ň u j e
m n e . D ě l í m se o s v o j e p o z n á n í se v š e m i , k t e ř í se sem p ř i -
21
j d o u pomodlit. P o m á h á m těm, kteří moji p o m o c potřebují.
N e j s e m k n ě z — j s e m p r o s t ě č l o v ě k , k t e r ý se setkal se s v o u
duší."
Julián t o m u t o p r á v n í k o v i , z e k t e r é h o s e stal j o g í n , v y ­
právěl celý svůj p ř í b ě h . Popsal mu svůj p ř e d c h o z í život
n a v ý s l u n í , p ř i z n a l s e k e své n e n a s y t n é t o u z e p o m a j e t k u
a p o s e d l o s t i p r a c í . V y z n a l se ze s v é h o v n i t ř n í h o n e p o k o j e ,
který při tom prožíval, a popsal svou d u c h o v n í krizi, kte­
r o u z p ů s o b i l a n e r o v n o v á h a a j e h o h e k t i c k ý z p ů s o b života.
„Taky j s e m po této stezce k r á č e l , příteli, a p r o ž í v a l
j s e m s t e j n o u b o l e s t , k t e r o u j s i p r o ž í v a l ty. A l e p ř i š e l j s e m
na t o , že n i c se nestane b e z d ů v o d n ě , " utěšoval Juliána Yogi
K r i s h n a n . „ K a ž d á u d á l o s t m á s v ů j smysl a k a ž d ý n e z d a r
je lekcí, kterou se učíme. Přišel jsem na to, že porážka, ať
už je osobní, profesionální nebo duchovní, je nezbytná p r o
o s o b n í růst. Vnitřně posiluje a přináší celou ř a d u užiteč­
n ý c h v ě c í p o p s y c h i c k é s t r á n c e . N i k d y nelituj t o h o , c o s e
s t a l o , v a ž s i v š e h o , p r o t o ž e naše v l a s t n í m i n u l o s t j e náš
nejlepší učitel."
J u l i á n v y s l e c h l tato slova s v e l k o u r a d o s t í . M o ž n á b y l
Y o g i K r i s h n a n u č i t e l e m , p o k t e r é m tak u s i l o v n ě p á t r a l .
K d o by j e j mohl poučit o životě lépe než jiný slovutný
p r á v n í k , j e n ž nalezl cestu k plnějšímu životu prožitím
vlastní d u c h o v n í k r i z e ?
„ P o t ř e b u j i t v o u p o m o c , p o t ř e b u j i s e n a u č i t , j a k žít
plnohodnotný život."
„ B u d e m ý m p o t ě š e n í m p o m o c i ti, j a k j e n t o b u d e
v m ý c h silách. M o h u t i ale dát d o p ř e d u j e d e n n á v r h ? P o
c e l o u d o b u , k t e r o u t r á v í m v t o m t o v e s n i c k é m c h r á m u , slý­
chám vykládat o záhadném společenství m u d r c ů žijících
v y s o k o v H i m á l a j i . P o d l e l e g e n d y tito m u ž i o b j e v i l i j a k ý s i
systém, který zásadním a trvalým z p ů s o b e m p r o m ě ň u j e
náš ž i v o t . J d e o s o u b o r h o l i s t i c k ý c h p r i n c i p ů a d ů m y s l -
22
n ý c h t e c h n i k , j e j i c h ž cflem j e u v o l n i t p o t e n c i á l lidské m y s ­
li, těla i d u š e . "
To Juliána zaujalo. Vypadalo to přesně jako to, co
hledá.
„ A k d e tyto m n i c h y n a j d u ? "
„ T o p r á v ě n i k d o p ř e s n ě n e v í , a j á sám j s e m u ž p ř í l i š
starý n a t o , a b y c h s e j e v y d a l hledat. A l e j e d n o t i říct m ů ž u
— m n o h o lidí se je p o k o u š e l o o b j e v i t , a m n o z í n e u s p ě l i , č a s ­
to s t r a g i c k ý m i následky. V r c h o l k y H i m a l á j e j s o u n e v y z p y t a l n é a z r á d n é , i ti n e j z k u š e n ě j š í h o r o l e z c i j s o u n ě k d y
b e z m o c n í p r o t i j e j i c h p ř i r o z e n ý m n á s t r a h á m . Tyto h o r y
v s o b ě u k r ý v a j í zlatý klíč k p e v n é m u z d r a v í , t r v a l é s p o k o ­
jenosti a vnitřnímu naplnění, který hledáš. Musím tě u p o ­
z o r n i t n a t o , ž e j á t y t o v ě d o m o s t i n e m á m , ale o n i a n o . "
J u l i á n n i k d y n e b y l z t ě c h , co se v z d a j í l e h c e , a tak n a ­
léhal n a Y o g i h o dál. „ O p r a v d u n e m á š z d á n í , k d e ž i j í ? "
„ J e d i n é , c o t i m o h u ř í c t , j e t o , ž e místní l i d é j i m ř í k a j í
Velcí m u d r c i ze Sivany. S i v a n a v j e j i c h m y t o l o g i i z n a m e n á
„ o á z u o s v í c e n í " . J s o u z d e u c t í v á n i , j a k o b y b y l i svatí. B y l o
b y m o u p o v i n n o s t í sdělit ti, k d e j e h l e d a t , p o k u d b y c h t o
v ě d ě l . J á t o ale d o o p r a v d y n e v í m , ani n e z n á m n i k o h o , k d o
to ví.
Za rozbřesku následujícího dne, kdy paprsky indic­
k é h o slunce tančily na b a r e v n é m o b z o r u , se Julián vydal
n a cestu d o z t r a c e n é z e m ě Sivany. Z p o č á t k u z v a ž o v a l , ž e
s i n a j m e n a c e s t u H i m á l a j e m š e r p u , ale j e h o instinkt m u
napověděl, že to není d o b r ý nápad — má to být jen j e h o
cesta, k t e r o u m u s í z d o l a t sám. P o p r v é v ž i v o t ě t e d y p o t l a ­
čil v š e c h n y r a c i o n á l n í m y š l e n k y a zcela se o d d a l na m i l o s t
své i n t u i c i . Cítil, že b u d e v b e z p e č í , a p r o s t ě si b y l j i s t , že
n a j d e t o , co hledá. S m i s i o n á ř s k ý m n a d š e n í m se t e d y pustil
do výstupu.
Prvních pár dní bylo snadných. Občas se přidal k ně-
23
kterému z vesničanů, kteří měli stejnou cestu n a h o r u po
stezce. M o ž n á hledali ten s p r á v n ý kus ř e z b á ř s k é h o d ř e v a
n e b o j e n ú t o č i š t ě , j e ž t o t o svaté m í s t o n a b í z í v š e m , k d o
m a j í d o s t o d v a h y v y d a t s e tak v y s o k o k n e b i . J i n d y p u t o ­
val sám a c e s t o u tiše r o z j í m a l n a d s v ý m d o s a v a d n í m ž i v o ­
t e m i n a d t í m , k u d y se c h c e v y d a t d á l .
Netrvalo dlouho a vesnice p o d ním byla najednou
m e n š í n e ž tečka n a p ř e k r á s n é m malířském plátně p ř í r o d n í
s c e n é r i e . J e h o s r d c e s e r o z b u š i l o , zůstal b e z d e c h u p ř i p o ­
h l e d u n a majestát z a s n ě ž e n ý c h h o r . Cítil j e d n o t u s c e l ý m
o k o l í m - b y l o to j a k o spřízněnost duší, k t e r o u cítí staří
přátelé po m n o h a letech strávených v z á j e m n ý m naslou­
cháním svých příběhů, sdílením myšlenek a radosti. Čer­
stvý h o r s k ý v z d u c h m u p r o č i s t i l m y s l a posílil d u c h a . J u ­
lián p r o c e s t o v a l v e l k ý kus světa a m y s l e l si, že už v š e c h n o
viděl. Ještě n i k d y však nespatřil n á d h e r u , k t e r o u viděl
z d e . P i l z p o h á r u k r á s y a o d d á v a l se n a s l o u c h á n í p ř í r o d n í
s y m f o n i e , s l o ž e n é na j e j í o s l a v u . V tu c h v í l i se cítil p l n r a ­
d o s t i , o p r o š t ě n o d v š e c h starostí. V y s o k o n a d l i d s k ý m m r a ­
veništěm se Julián p o m a l o u č k u vymotával z kukly všed­
nosti a z a č í n a l p r o n i k a t d o n e z n á m é h o světa.
„Stále m á m v paměti to, co mi tam n a h o ř e táhlo hla­
v o u . U v ě d o m i l j s e m si, ž e t a j e m s t v í ž i v o t a s p o č í v á v e v o l ­
b ě . O s u d č l o v ě k a s e o d v í j í p o d l e t o h o , c o s i sám p r o s e b e
zvolí. Byl jsem si jist, že volba, kterou jsem udělal j á , byla
s p r á v n á . V ě d ě l j s e m , ž e m ů j ž i v o t u ž n i k d y n e b u d e stejný
j a k o d ř í v a že mě p o t k á n ě c o n á d h e r n é h o , m o ž n á i z á z r a č ­
ného. Bylo to úžasné procitnutí."
J a k Julián šplhal v ý š d o m y s t i c k ý c h o b l a s t í H i m a l á j e ,
začínal b ý t n e t r p ě l i v ý . „ A l e b y l t o stejný d r u h r o z e c h v ě n í ,
který jsem prožíval při p r o m o c i n e b o později p ř e d začát­
kem nového vzrušujícího případu, když mě novináři p r o ­
n á s l e d o v a l i na s c h o d e c h j u s t i č n í h o p a l á c e . A i k d y ž j s e m
24
neměl p r ů v o d c e ani m a p u , u z o u č k á a ne m o c prošlapaná
cesta b y l a z ř e t e l n á a v e d l a m ě n e o m y l n ě d á l d o h o r . B y l o
to, j a k o b y c h v sobě měl vnitřní kompas, který mě postr­
k o v a l stále b l í ž k m é m u c í l i . M ě l j s e m p o c i t , ž e b y c h n e ­
mohl přerušit výstup, i k d y b y c h chtěl." Julián byl v z r u ­
šený a j e h o slova p ř i p o m í n a l a p r o u d h o r s k é ř e k y p o dešti.
Další dva d n y putoval po stezce, o které doufal, že j e j
d o v e d e d o Sivany, a p ř i t o m r o z j í m a l n a d s v ý m p ř e d c h o ­
z í m ž i v o t e m . A č k o l i v n y n í cítil n e s m í r n o u ú l e v u a o s v o b o ­
zení od stresu, který p r o v á z e l celý j e h o dosavadní život,
n e d o v e d l s i p ř e d s t a v i t , ž e z b y t e k života stráví v z d á l e n ý o d
p r o f e s e , k t e r á m u p o s k y t o v a l a t o l i k i n t e l e k t u á l n í c h sti­
m u l ů o d d o b y , k d y v y š e l z H a r v a r d s k é p r á v n i c k é fakulty.
Jeho myšlenky se zatoulaly zpět k j e h o d u b o v ý m d ř e v e m
vykládané kanceláři v nejvyšším mrakodrapu v samém
středu města, k j e h o idylickému letnímu sídlu, jež p r o d a l
za směšnou cenu. Pomyslel na svoje přátele, se kterými na­
vštěvoval nejlepší restaurace, vzpomněl si na svoje milo­
v a n é f e r r a r i , a p ř i p o m n ě l si, j a k s e j e h o tělo c h v ě l o b l a ­
h e m , k d y ž n a p l n o sešlápl p l y n a auto s d i v o k ý m ř e v e m
jako dravec vyrazilo vpřed.
Jak postupoval do hlubin tohoto mystického mís­
ta, j e h o v z p o m í n k y n a m i n u l o s t b y l y z a s t í n ě n y n á d h e r o u
p ř í t o m n é h o o k a m ž i k u . A p r á v ě k d y ž d o sebe začal nasávat
kouzlo okolní přírody, něco jej vyrušilo.
K o u t k e m oka zahlédl p ř e d s e b o u na cestě postavu
oblečenou do podivného červeného hábitu s t m a v o m o d r o u
kapuci. Juliána dost překvapilo, že n ě k o h o potkává na
t o m t o o d l e h l é m místě, k j e h o ž d o s a ž e n í p o t ř e b o v a l několik
dní p r o ž i t ý c h o samotě. B y l m n o h o mil vzdálen jakékoliv
civilizaci a v ů b e c s i n e b y l j i s t ý , k t e r ý m s m ě r e m s e j e h o v y ­
toužená Sivana nachází. P r o t o se odhodlal na neznámého
cestovatele zavolat.
25
Postava nezareagovala a místo toho j e n zrychlila svůj
k r o k vzhůru stezkou, po které oba vystupovali. Cizinec se
ani n e o b t ě ž o v a l o h l é d n o u t , a b y zjistil, k d o n a n ě j v o l á . N e ­
t r v a l o d l o u h o , a z á h a d n ý p o u t n í k s e dal d o b ě h u . J e h o č e r ­
v e n ý h á b i t z a n í m vlál j a k o p r o s t ě r a d l o n a p r á d e l n í š ň ů ř e
za větrného podzimního dne.
„ P ř í t e l i , p r o s í m , p o t ř e b u j i , a b y s m i p o m o h l n a j í t Siv a n u , " křičel za nim Julian. „ J s e m uz sedm dni na cestě,
n e m á m už s k o r o co k s n ě d k u a k pití a m y s l í m , že j s e m z a ­
bloudil."
P o s t a v a se r á z e m zastavila. J u l i á n se k ní z a č a l o p a ­
t r n ě p ř i b l i ž o v a t , z a t í m c o p o u t n í k stál velice tiše a b e z h n u ­
tí. N e p o h n u l ani h l a v o u , ani r u k a m a a j e h o n o h y s p o č í v a l y
na j e d n o m místě. Julián nezahlédl ani kousek j e h o o b l i ­
č e j e , k t e r ý b y l s k r y t ý p o d k a p u c i , ale b y l z a s k o č e n o b s a ­
h e m k o š í k u , k t e r ý cestovatel d r ž e l v r u c e . B y l a v n ě m s b í r ­
ka těch nejkrásnějších a n e j k ř e h č í c h květin, jež Julián
k d y v i d ě l . P o u t n í k si přitiskl košík b l í ž e k tělu, j a k o by tím
c h t ě l d á t n a j e v o n e j e n t o , j a k j e m u j e h o o b s a h d r a h ý , ale
z á r o v e ň i n e d ů v ě r u k t o m u t o p ř i v a n d r o v a l c i ze Z á p a d u ,
k t e r ý b y l v t ě c h t o k o n č i n á c h stejně o b v y k l ý j a k o r o s a n a
poušti.
J u l i á n zíral n a p o u t n í k a s n e s m í r n ý m z a u j e t í m . K r á t ­
ký sluneční záblesk mu p o m o h l p o d volnou kapuci r o z e ­
znat m u ž s k o u t v á ř . N i k d y p ř e d t í m t a k o v é h o č l o v ě k a n e ­
v i d ě l . I k d y ž m u s e l b ý t n e j m é n ě stejně starý j a k o o n , j e h o
n e o b y č e j n é r y s y J u l i á n a d o n u t i l y zastavit se a zírat na n e ­
z n á m o u tvář po d o b u , jež se zdála věčností. Poutníkovy
k o č i č í o č i b y l y tak p r o n i k a v é , ž e s e J u l i á n m u s e l o d v r á t i t ,
j e h o o l i v o v á p l e ť b y l a j e m n á , tělo m ě l silné a p l n é e n e r g i e .
A ačkoliv ruce prozrazovaly, že není mlád, vyzařovalo
z n ě h o tolik vitality, že si užaslý Julián p ř i p a d a l j a k o u h r a ­
n u t é dítě n a s v é m p r v n í m k o u z e l n i c k é m v y s t o u p e n í .
26
„To musí být jeden z velkých m u d r c ů ze Sivany," p o ­
m y s l e l si J u l i á n , a stěží se mu d a ř i l o p o t l a č i t v z r u š e n í ze
svého o b j e v u . „ J s e m Julián Mantle a přišel jsem sem,
abych se učil od sivanských m u d r c ů . Nevíte, kde b y c h je
mohl najít?"
Muž si unaveného poutníka ze Západu dobře p r o ­
hlédl. J e h o vznešený klid a mír mu dodávaly téměř anděl­
s k é v z e z ř e n í . M u ž p r o m l u v i l v e l i c e tiše, t é m ě ř š e p t e m :
„ P r o č vlastně m u d r c e h l e d á š , p ř í t e l i ? "
Julián cítil, ž e d o o p r a v d y našel j e d n o h o z e z á h a d n ý c h
m n i c h ů , kteří se zatím dokázali v y h n o u t těm, co přišli
před ním. Otevřel svoje srdce a poutníkovi vylíčil svoji
odyseu. Mluvil o svém p ř e d c h o z í m životě, o d u c h o v n í kri­
zi, k t e r o u p r o ž i l , o t o m , j a k v y m ě n i l své z d r a v í a svou
energii za p o m í j i v ý ú s p ě c h , který mu přineslo j e h o za­
městnání. M l u v i l o t o m , j a k z a p r o d a l b o h a t s t v í své d u š e za
t u č n é k o n t o v b a n c e a p o m y s l n é u s p o k o j e n í ze s v é h o ž i v o t ­
n í h o stylu p o d h e s l e m „ Z i j r y c h l e , u m í r e j m l a d ý " . V y p r á ­
věl mu o své cestě m y s t i c k o u I n d i í , o s v é m s e t k á n í s Yogi
K r i s h n a n e m , b ý v a l ý m p r á v n í k e m z D i l l í , j e n ž se, s t e j n ě
j a k o o n , v z d a l své k a r i é r y v n a d ě j i , ž e n a l e z n e v n i t ř n í h a r ­
monii.
Z á h a d n ý p o u t n í k zůstával t i c h ý a k l i d n ý . N e p r o m l u ­
vil d ř í v , n e ž J u l i á n začal m l u v i t o své t o u z e , b a t é m ě ř p o ­
sedlosti p o t o m , a b y s i o s v o j i l s t a r o d á v n o u p o d s t a t u o s v í ­
c e n é h o ž i v o t a . P o l o ž i l r u k u n a J u l i á n o v o r a m e n o a tiše
promluvil: „ P o k u d je tvoje touha osvojit si tuto m o u d r o s t
o p r a v d o v á , j e m o j í p o v i n n o s t í p o m o c i ti. J s e m o p r a v d u
j e d n í m z těch m n i c h ů , k t e r é jsi přišel hledat. Jsi p o m n o h a
l e t e c h p r v n í m č l o v ě k e m , k t e r ý nás n a š e l . B l a h o p ř e j i t i
k t o m u a o b d i v u j i tvou houževnatost, musel jsi být jistě
dobrým právníkem."
N a c h v í l i z t i c h l , j a k o b y s i n e b y l jist t í m , c o ř í c i d á l ,
27
a p a k p o k r a č o v a l . „Jestli chceš, můžeš jít se m n o u do n a ­
šeho c h r á m u a být m ý m hostem. Je ukrytý v zapadlém
k o u t u h o r , m n o h o h o d i n o d s u d . M o j i b r a t ř i a sestry t ě p ř i ­
j m o u s otevřenou náručí. Budeme pracovat na tom, aby­
c h o m tě s p o l e č n ě n a u č i l i p r a v i d l ů m a t e c h n i k á m p r a s t a r é ­
h o u m ě n í ž i v o t a , k t e r é s i naši p ř e d k o v é u c h o v á v a l i p o sta­
letí."
„ P ř e d t í m n e ž t ě d o v e d u d o n a š e h o světa, k d e s e s t e ­
b o u p o d ě l í m e o naši s t a r o d á v n o u , p o g e n e r a c e t r a d o v a n o u
m o u d r o s t a z n a l o s t i , j e ž nás n a u č i l y , j a k n a p l ň o v a t ž i v o t
r a d o s t í , s i l o u a s m y s l e m , m i ale m u s í š slíbit j e d n u v ě c , "
ř e k l m n i c h . „ P o t é c o s e seznámíš s n a š í m o u d r o s t í , musíš
se vrátit do své r o d n é země na Z á p a d ě a p ř e d a t ji k a ž ­
d é m u , k d o o ni p r o j e v í zájem. Žijeme zde v h o r á c h v o d ­
l o u č e n í o d světa, ale j s m e s i d o b ř e v ě d o m i z m a t k u , k t e r ý m
s o u č a s n ý svět p r o c h á z í . M n o h o d o b r ý c h l i d í z ů s t á v á d n e s
b e z r a d n ý c h a ty j i m musíš vrátit n a d ě j i , k t e r o u si zaslouží.
A co je ještě d ů l e ž i t ě j š í , musíš j i m p ř i n é s t n á s t r o j e k t o m u ,
a b y m o h l i u s k u t e č n i t s v o j e sny. T o j e v š e , n i c v í c o d t e b e
nechci."
Julián b e z v á h á n í n a p o d m í n k y p ř i s t o u p i l a slíbil, ž e
se vrátí na Z á p a d , a b y mohl předávat dál poselství m u ­
d r c ů z e Sivany. O b a m u ž i s e p a k v y d a l i n a c e s t u d á l e d o
h o r po pěšině, která vedla do ztracené vesnice. Indické
s l u n c e se n a k l o n i l o k z á p a d u , a k d y ž v e l k ý k o t o u č s k l o u ­
zl za o b z o r , o k o l í se zahalilo po d l o u h é m a ú n a v n é m d n i do
dřímoty. Julián mi líčil, že n i k d y n e z a p o m e n e na kouzlo
toho okamžiku, k d y se společně s nestárnoucím i n d i c k ý m
m u d r c e m , k e k t e r é m u cítil j a k o u s i b r a t r s k o u lásku, ubírali
d o míst o p ř e d e n ý c h t o l i k a z á h a d a m i , p o j e j i c h ž p o z n á n í
d l o u h o toužil.
„ B y l to zcela určitě nej památnější d e n m é h o života,"
svěřil se m i . Julián b y l p ř e s v ě d č e n o t o m , že o n a š e m životě
28
r o z h o d n e několik klíčových okamžiků. A tohle byl j e d e n
z nich. V h l o u b i duše věděl, že tohle b y l p r v n í den d r u h é
etapy j e h o života, který b u d e tolik odlišný od t o h o p ř e d ­
chozího.
29
S E T K Á N Í S M U D R C I ZE SIVANY
M n o h o h o d i n o b a poutníci kráčeli spletitými cestami
a travnatými pěšinami, až konečně dorazili do údolí p o ­
r o s t l é h o b u j n o u zelení. Z j e d n é s t r a n y o c h r a ň o v a l y ú d o l í
j a k o v o j á c i n a stráži z a s n ě ž e n é v r c h o l k y h o r , z d r u h é stra­
ny se tyčil zelený b o r o v i c o v ý les, který d o d á v a l krajině
fantaskní, avšak přirozený vzhled. M u d r c se na Juliána
o h l é d l a s ú s m ě v e m p r o n e s l : „Vítej v s i v a n s k é n i r v á n ě ! " .
O b a p o t é sestoupili n e p r o š l a p a n o u s t e z k o u d o h u s t é ­
h o lesa, r o z p r o s t í r a j í c í h o s e n a d n ě ú d o l í . Č e r s t v ý h o r s k ý
vzduch byl prosycen vůní borovic a santalového dřeva.
Julián se b o s zabořil do v l h k é h o m e c h u , aby ulevil svým
bolavým chodidlům. Překvapilo j e j , že mezi stromy vidí
barevné orchideje a mnoho jiných překrásně vybarve­
n ý c h květin. Vypadalo to, j a k o by tančily a radovaly se
z n á d h e r y tohoto kousku nebe na zemi.
Po c h v í l i v d á l c e uslyšel t i c h é a p ř í j e m n é hlasy. N á s l e ­
d o v a l s v é h o p r ů v o d c e b e z e slova a p o d a l š í c h p a t n á c t i m i ­
n u t á c h s e o b a m u ž i ocitli n a p a s e c e . P ř e d n i m i s e r o z p r o ­
stíral p o h l e d n a n ě c o , c o o h r o m i l o i s v ě t a z n a l é h o J u l i á n a ,
30
j e n ž s i v ž d y m y s l e l , ž e j e j j e n tak n ě c o n e v y v e d e z m í r y .
Dívali se na vesnici, která v y p a d a l a , j a k o by byla celá
z růží. V j e j í m středu se nacházel c h r á m , p o d o b n ý těm,
jaké Julián viděl v Thajsku. Byl však postaven z č e r v e ­
ných, bílých a růžových květů, zpevněných barevnými
stuhami a proutky. K o l e m byly rozmístěny přístřešky,
které vypadaly jako j e d n o d u c h é vesnické příbytky. Byly
také z r ů ž í a Julián p ř i p o h l e d u na ně ztratil ř e č .
Všichni obyvatelé vesnice, které Julián zahlédl, v y p a ­
dali p o d o b n ě j a k o j e h o p r ů v o d c e . N y n í u ž o n ě m v ě d ě l , ž e
se j m e n u j e Yogi R a m a n a že je n e j s t a r š í m z o b y v a t e l S i v a ­
ny a v ů d c e m j e j i c h skupiny. Všichni působili nesmírně
mladistvě. V y z a ř o v a l a z n i c h r o v n o v á h a a k a ž d ý j e j i c h p o ­
h y b b y l ú č e l n ý . R e s p e k t o v a H k b d t o h o t o místa, a p r o t o p ř i
své č i n n o s t i n e m l u v i l i .
M u ž i , k t e r ý c h b y l o c e l k e m asi d e s e t , měli n a s o b ě týž
č e r v e n ý o b l e k j a k o Yogi R a m a n . V y p a d a l i z d r a v ě a v e l m i
s p o k o j e n ě a na Juliána se u s m í v a l i se v z n e š e n ý m k l i d e m .
Vypadalo to, jako by napětí, které v dnešním m o d e r n í m
světě s u ž u j e t o l i k z n á s , s a m o v y c í t i l o , ž e n a t o t o k l i d n é
a v z n e š e n é m í s t o n e p a t ř í , a o d e b r a l o se do j i n ý c h k o n č i n .
O d d o b y , k d y m e z i s e b o u uvítali n o v o u t v á ř , u p l y n u l o sice
u ž m n o h o let, p ř e s t o b y l i m u ž i v p r o j e v e c h k e s v é m u n o ­
v é m u n á v š t ě v n í k o v i , k t e r ý urazil d l o u h o u c e s t u , a b y j e n a ­
šel, p o m ě r n ě z d r ž e n l i v í .
Zeny působily rovněž pozoruhodným dojmem. Hbitě
se p o h y b o v a l y po vesnici, elegantně o d ě n y v splývavá
r ů ž o v á sárí, č e r n é vlasy o z d o b e n y b í l ý m i k v ě t y l o t o s u . J e ­
jich činnost nepřipomínala nic z horečnatých a uspěcha­
n ý c h p o h y b ů , k t e r ý m i se v y z n a č u j e život v naší s p o l e č ­
n o s t i . J e j i c h c h ů z e a d r ž e n í těla b y l y l e h k é , l a d n é a p ř í ­
j e m n é n a p o h l e d . N ě k t e r é ženy p r a c o v a l y s e z e n o v ý m z a u ­
jetím přímo v chrámu na přípravě něčeho, co vypadalo
31
j a k o oslava. Jiné přinášely d ř e v o a bohatě vyšívané g o b e ­
líny. V š e c h n y b y l y z a m ě s t n a n é p r o d u k t i v n í č i n n o s t í a k a ž ­
dá z n i c h p ů s o b i l a s p o k o j e n ě .
T v á ř e v š e c h o b y v a t e l Sivany o d r á ž e l y sílu, k t e r o u j i m
p r o p ů j č o v a l j e j i c h ž i v o t n í styl. I k d y ž b y l o j a s n é , ž e j s o u
všichni dospělí lidé, z každého z nich vyzařovalo jakési
dětské nadšení. Ž á d n ý z nich neměl ve tváři vrásky, n i k d o
z n i c h n e m ě l p r o š e d i v ě l é vlasy. N i k d o n e v y p a d a l staře.
Julián, k t e r ý sotva věřil s v ý m o č í m , b y l p o z v á n k malé
h o s t i n ě , k t e r á se s k l á d a l a z č e r s t v é h o o v o c e a e x o t i c k é z e ­
leniny. P o z d ě j i s e d o z v ě d ě l , ž e t o h l e j e s t r a v a , k t e r á j e k l í ­
č e m k p e v n é m u z d r a v í v š e c h , k d o žili v S i v a n ě . P o j í d l e j e j
Yogi R a m a n d o p r o v o d i l d o j e h o o b y d l í . B y l t o k v ě t i n a m i
naplněný příbytek, ve kterém bylo pouze prosté lůžko
a na n ě m p r á z d n ý sešitek či z á p i s n í k . T o t o m í s t o se m ě l o
n a č a s stát j e h o n o v ý m d o m o v e m .
Ačkoliv Julián nikdy nespatřil nic, co by se p o d o b a l o
m a g i c k é m u světu Sivany, měl p o c i t , j a k o by se vracel
d o m ů , do ráje, který poznal už před d l o u h ý m časem. Měl
zvláštní p o c i t , že tato vesnice z r ů ž o v ý c h květů mu není
n e z n á m á . J e h o i n t u i c e m u n a p o v í d a l a , ž e sem k d y s i p a t ř i l ,
i k d y ž to b y l o j e n nakrátko. Bylo to místo, k d e se pokusí
znovu r o z d m ý c h a t svoji skomírající jiskru života, kterou
tak d o b ř e znal p ř e d t í m , n e ž m u j e h o p r á c e u k r a d l a d u š i .
Bylo to útočiště, ve kterém se j e h o nalomený d u c h začne
p o s t u p n ě u z d r a v o v a t . A tak začal J u l i á n ů v ž i v o t m e z i sivanskými m u d r c i , život naplněný j e d n o d u c h o s t í , vzneše­
ností, k l i d e m a h a r m o n i í . A l e to n e j l e p š í m ě l o t e p r v e přijít.
32
STUDENT DUCHOVNÍHO ODKAZU
M U D R C Ů ZE SIVANY
Sny
velkých
snílků
nejenže
docházejí
stávají
naplnění,
se ještě
ale
většími.
Alfred lord Whitehead
Bylo už osm hodin večer a ještě jsem se měl připravovat
na svoje zítřejší vystoupení p ř e d soudem. Přesto jsem b y l
zcela okouzlen v y p r á v ě n í m o zkušenostech bývalého har­
c o v n í k a s o u d n í c h síní, k t e r é m u s e p o d a ř i l o zcela p r o m ě n i t
s v ů j ž i v o t s e t k á n í m s i n d i c k ý m i m u d r c i ze S i v a n y a s t u ­
diem p o d jejich vedením. Úžasná, neobyčejná proměna,
p o m y s l e l j s e m si. V tichosti j s e m u v a ž o v a l o t o m , zdali o n a
tajemství, která Julián objevil h l u b o k o v h o r á c h , m o h o u
rovněž přispět k p o z v e d n u t í m é h o vlastního života. Cím
d é l e j s e m J u l i á n o v i n a s l o u c h a l , tím v í c e j s e m s i u v ě d o m o ­
v a l , j a k z p u s t l ý m s e stal m ů j vlastní d u c h . K a m s e p o d ě l a
t a n e s m í r n á v á š e ň , s e k t e r o u j s e m dělal v š e , k d y ž j s e m b y l
mladší? Tehdy mě radostí naplňovala i ta nejprostší věc.
33
M o ž n á i p r o m n e t e ď n a d e š e l čas p ř e h o d n o t i t s m ě r s v é
další cesty.
Julián v y c í t i l , j a k m o c m n e j e h o v y p r á v ě n í o j e h o d o ­
brodružství zajímá a jak jsem nedočkavý dozvědět se
o p r i n c i p e c h o s v í c e n é h o žití, k t e r é s e n a u č i l o d m u d r c ů .
P o k r a č o v a l t e d y b e z o t á l e n í v e s v é m v y p r a v o v á n í . Vylíčil
m i , j a k s e d í k y své t o u z e p o v ě d ě n í a p r o n i k a v é m u i n t e ­
lektu, vytrénovanému bezpočtem v y b o j o v a n ý c h soudních
bitev, p o s t u p n ě stal o b l í b e n ý m č l e n e m s i v a n s k é k o m u n i t y .
A b y projevili svoji náklonnost k Juliánovi, jmenovali jej
mniši po čase č e s t n ý m č l e n e m s v é h o s p o l e č e n s t v í , a on se
tak stal n e d í l n o u s o u č á s t í j e j i c h v e l i k é r o d i n y .
J u l i á n , k t e r ý t o u ž i l p r o n i k n o u t d o tajů p o c h o d ů o d e ­
h r á v a j í c í c h se v m y s l i , d u š i i těle a d o s á h n o u t s e b e o v l á d á n í , trávil d o s l o v a k a ž d ý m o m e n t s e s v ý m u č i t e l e m Yogi
R a m a n e m . Ten s e m u stal spíše d r u h ý m o t c e m n e ž u č i t e ­
l e m , i k d y ž b y l p o u z e o n ě k o l i k m á l o let starší n e ž J u l i á n .
Bylo zřejmé, že tento m u ž ovládal učení zdokonalované
b ě h e m g e n e r a c í a d ě l a l o mu r a d o s t , že je m ů ž e s J u l i á n e m
sdílet.
S c h á z í v a l i s e k a ž d é r á n o j e š t ě p ř e d ú s v i t e m . Yogi R a man nabízel svému novému studentovi vhled do otázek
s m y s l u ž i v o t a . U č i l j e j též m á l o z n á m ý m t e c h n i k á m , j a k
d o s á h n o u t větší vitality a tvořivosti. U č i l Juliána s t a r o d á v ­
ným principům, které si může kdokoliv osvojit, aby p r o ­
d l o u ž i l s v ů j ž i v o t , a p ř i t o m se cítil m l a d ě a s p o k o j e n ě .
Julián se r o v n ě ž dozvídal, j a k mu sebeovládání a p ř e b í ­
r á n í z o d p o v ě d n o s t i z a vlastní č i n y p o m o h o u k t o m u , a b y
z n o v u neupadl do chaosu a krize. T ý d n y ubíhaly a Julián
začínal chápat, co všechno se skrývá v pokladnici j e h o
vlastní mysli, k t e r á čekala n a t o , a ž b u d e o t e v ř e n a a b u d e
m o c i p o s l o u ž i t u š l e c h t i l ý m c í l ů m . S t á v a l o se, ž e u č i t e l
a j e h o s t u d e n t p r o s t ě j e n seděli a s l e d o v a l i i n d i c k é s l u n c e ,
34
jak stoupá nad zelenými loukami, rozprostírajícími se p o d
nimi. Jindy odpočívali v tiché meditaci a vychutnávali
darů ticha, n e b o kráčeli b o r o v ý m lesem, rozmlouvali o fi­
l o z o f i i a těšili se, že j s o u s p o l u .
.1 ii 1 iitii mi v y p r á v ě l , že p r v n í z n á m k y p o k r o k u z a z n a ­
menával už po necelých třech týdnech p o b y t u v Sivaně.
Začal si všímat krásy ve zcela b ě ž n ý c h v ě c e c h , které j e j
obklopovaly. Ať už to byla zářící hvězdná noc nebo d ů m y ­
slná p a v o u c i s í ť , J u l i á n d o s e b e n a s á v a l j e j i c h k o u z l o . T a ­
ké m l u v i l o t o m , j a k se z m ě n ě n ý ž i v o t n í styl a s n í m s p o ­
j e n é n á v y k y začaly p r o j e v o v a t v j e h o v n i t ř n í m světě. P o u ­
hý měsíc po t o m , co se začal řídit p r i n c i p y a technikami,
k t e r é s e o d m n i c h ů n a u č i l , d o k á z a l r o z v í j e t s v ů j smysl p r o
h l u b o k ý mír, v n i t ř n í k l i d a v y r o v n a n o s t , k t e r é m u d o s u d
u n i k a l y . Stal se s p o n t á n n ě j š í m a p ř i r o z e n ě j š í m , m ě l v í c e
e n e r g i e a s k a ž d ý m d n e m i v í c e kreativity.
Z m ě n y v J u l i á n o v ě z p ů s o b u myšlení přispěly i ke
z m ě n á m v j e h o f y z i c k é a d u c h o v n í síle. N a d v á h a b y l a p r y č
a j e h o tělo b y l o n y n í silné a štíhlé, j e h o d ř í v e p o b l e d l á tvář
zářila z d r a v í m . Cítil se, j a k o b y m o h l v y k o n a t , c o k o l i v b y
s i p ř á l , stát s e č í m k o b v , u v o l n i t n e k o n e č n ý p o t e n c i á l d ř í ­
m a j í c í v k a ž d é m z n á s . Z a č a l mít z n o v u r á d ž i v o t a v n í m a t
j e h o k a ž d o d e n n í k o u z l o . S t a r o d á v n ý systém, k t e r ý p ř e v z a l
od tohoto záhadného společenství m n i c h ů , začal fungovat
a k o n a t zázraky. A l e t e h d y stál t e p r v e na z a č á t k u cesty.
J u l i á n n a o k a m ž i k p ř e s t a l v y p r á v ě t , n a chvíli s e z a r a ­
zil, j a k o b y v ú d i v u n a d s v ý m v l a s t n í m p ř í b ě h e m . A p a k
opět promluvil. „ J o h n e , přišel j s e m na n ě c o velmi důleži­
t é h o . S v ě t , v č e t n ě m é h o v n i t ř n í h o světa, j e p o z o r u h o d n é
m í s t o . U v ě d o m i l j s e m si, ž e v n ě j š í ú s p ě c h n i c n e z n a m e n á ,
pokud není provázen úspěchem vnitřním. Je obrovský
rozdíl mezi duševní p o h o d o u a p o u h ý m dostatkem. K d y ž
j s e m b ý v a l p r á v n í k e m , zhlížel j s e m s despektem na lidi,
35
kteří pracovali na sobě a na zlepšení svých životních p o d ­
m í n e k . , D e j t e s tím p o k o j , ' ř í k á v a l j s e m si. J e n ž e j s e m p ř i ­
šel na t o , že s e b e o v l á d á n í a s o u s t a v n á p é č e o vlastní t ě l o ,
duši i mysl j s o u základem při hledání svého vyššího já
a k t o m u , a b y c h o m mohli p r o ž í t život p o d l e s v ý c h snů. Jak
s e m ů ž e š p o s t a r a t o j i n é , p o k u d s e n e u m í š p o s t a r a t sám
o s e b e ? J a k m ů ž e š činit d o b r o , k d y ž s e d o b ř e n e c í t í š ? N e ­
m ů ž u t ě mít r á d , p o k u d n e m á m r á d sám s e b e , " d o d a l .
N a j e d n o u j a k o by j e j přepadla úzkost. „Ještě nikdy
p ř e d t í m j s e m se n i k o m u tolik neotevřel. O m l o u v á m se,
J o h n e . T o j e p r o t o , ž e j s e m tam v h o r á c h zažil o p r a v d o v o u
o č i s t u , o p r a v d o v é d u c h o v n í o t e v ř e n í s e silám v e s m í r u ,
a m á m p r o t o p o c i t , ž e b y měli ostatní v ě d ě t t o , c o v í m j á . "
T e p r v e t e ď si J u l i á n v š i m l , že se p ř i p o z d í v á , a s p ě š n ě mi
o z n á m i l , že o d c h á z í , a r o z l o u č i l se.
„ A l e teď přece nemůžeš odejít, musím se dozvědět, co
jsi se naučil v Himálaji, a j a k é je o n o poselství, které jsi
slíbil s v ý m u č i t e l ů m p ř i n é s t z p ě t n a Z á p a d . N e m ů ž e š m ě
tu teď takhle nechat, nevydržel b y c h t o . "
„ V r á t í m se, n e m ě j s t r a c h . V š a k m ě p ř e c e z n á š , j a k m i l e
z a č n u v y p r á v ě t d o b r ý p ř í b ě h , j e n tak n e p ř e s t a n u . A l e t y
máš j e š t ě p r á c i a j á s i m u s í m v y ř í d i t n ě j a k é s o u k r o m é z á ­
ležitosti."
„ Ř e k n i mi tedy aspoň j e d n o . B u d u schopen používat
t o , co j s i se n a u č i l v S i v a n ě , i j á ? "
,Jakmile je
student
připraven,
učitel
se
objeví.
Ty
a m n o h o j i n ý c h v naší s p o l e č n o s t i jste p ř i p r a v e n i p o c h o p i t
m o u d r o s t , k t e r o u j s e m měl příležitost o b j e v i t . K a ž d ý z nás
by se m ě l s t o u t o f i l o z o f i í s e z n á m i t , n e b o ť k a ž d é m u z nás
m ů ž e p o m o c i . V š i c h n i b y c h o m měli p o z n a t stav d o k o n a ­
losti, k t e r ý j e vlastně naším p ř i r o z e n ý m s t a v e m . S l i b u j i ti,
že tě s touto starodávnou moudrostí seznámím. B u ď trpě­
l i v ý , s e j d e m e s e z a s e zítra v e č e r u t e b e d o m a . Ř e k n u t i
Si
v š e c h n o , c o b u d e p o t ř e b a , a b y s m o h l mít d a l e k o více z e ži­
vota. Souhlasíš?"
„ M y s l í m , ž e k d y ž j s e m b e z t o h o v y d r ž e l c e l ý ž i v o t , tak
těch dalších dvacet čtyři hodin mi už neublíží."
Po t ě c h t o s l o v e c h Julián odešel a z a n e c h a l mě mé m y s ­
li, p l n é n e z o d p o v ě z e n ý c h o t á z e k a n e d o k o n č e n ý c h m y š l e ­
n e k . S e d ě l j s e m ve své k a n c e l á ř i a p ř e m ý š l e l o t o m , j a k je
náš svět m a l ý . P ř e m í t a l j s e m i o d u c h o v n í m s v ě t ě , o k t e ­
rém jsem neměl d o s u d ani ponětí. Hrál jsem si s předsta­
v o u , j a k é by to m o h l o být z n o v u najít c h u ť do života,
a myslel j s e m na z t r a c e n o u z v í d a v o s t m l á d í . N e s m í r n ě r á d
b y c h z n o v u objevil svůj z d r o j energie. M o ž n á b y c h p o t o m
i já opustil svou profesi, m o ž n á i na mne čeká nějaké jiné
p o s l á n í . S myslí z t ě ž k l o u těmito ú v a h a m i j s e m zhasl světla,
z a m k l k a n c e l á ř a v y š e l d o t m y letní n o c i .
37
MOUDROST OSOBNÍ PROMĚNY
Jsem
umělcem
života —
můj život je
mé umělecké dílo.
Suzuki
J u l i á n d o d r ž e l s l o v o a n á s l e d u j í c í v e č e r se o b j e v i l u m n e
d o m a . K o l e m č t v r t n a o s m j s e m zaslechl r y c h l é z a k l e p á n í
na dveře mého d o m u s hroznými růžovými okenicemi,
o kterých byla m o j e žena přesvědčená, že d o m u d o d a j í
vzhled j a k o ze žurnálu. Julián v y p a d a l zcela odlišně než
p ř e d e š l ý d e n . Stále z n ě j v y z a ř o v a l o z d r a v í a k l i d , n i c m é n ě
z t o h o , c o m ě l n a s o b ě , j s e m s e cítil p o n ě k u d n e s v ů j .
J e h o o h e b n é tělo b y l o z a h a l e n o d o d l o u h é h o č e r v e ­
n é h o r o u c h a , n a h l a v ě měl o z d o b n ě v y š í v a n o u m o d r o u k a ­
p u c i . A i k d y ž b y l a h o r k á letní n o c , k a p u c e m u z a k r ý v a l a
hlavu.
„ B u ď p o z d r a v e n , p ř í t e l i , " zahlaholil n a m n e n a d š e n ě .
„Zdravím tě."
„ N e d í v e j s e n a m ě tak v y d ě š e n ě , c o s č e k a l , ž e b u d u
mít n a s o b ě ? O b l e k o d A r m a n i h o ? "
O b a j s m e s e začali smát, n a p ř e d p o t i c h u , ale z a k r á t k o
38
jsme se řehtali na celé kolo. Juliána r o z h o d n ě neopustil
j e h o r o š ť á c k ý smysl p r o h u m o r , k t e r ý m m ě t o l i k let b a v i l .
Usadili j s m e s e p o h o d l n ě v m é m o b ý v a c í m p o k o j i . N e ­
mohl jsem si nepovšimnout ozdobného dřevěného růžen­
c e , k t e r ý m u visel n a k r k u .
„ C o je to? Vypadá to zajímavě."
„K tomu se ještě d o s t a n e m e , " o d p o v ě d ě l a hladil při
tom kuličky ukazovákem. „ M á m e toho dnes v noci h o d n ě
před sebou."
„Tak začni, nemůžu se dočkat. Nemohl jsem dnes sko­
r o a n i p r a c o v a t , j a k m o c j s e m s e n a naši d n e š n í s c h ů z k u
těšil."
J u l i á n t e d y n a v á z a l n a s v o j e v y p r á v ě n í o své o s o b n í
transformaci a o tom, j a k b y l o j e d n o d u c h é ji dosáhnout.
Rekl mi o sivanských technikách, jimiž je možné ovládat
vlastní v ě d o m í a z b a v i t se t r á p e n í , s u ž u j í c í tolik l i d í v naší
složité s p o l e č n o s t i . M l u v i l o m o u d r o s t i , o k t e r o u se s n í m
p o d ě l i l Yogi R a m a n a ostatní mniši a k t e r á mu n a p o m o h l a
žít s m y s l u p l n ý a u ž i t e č n ý ž i v o t . V y j m e n o v a l mi c e l o u ř a d u
m e t o d , k t e r ý m i j e m o ž n é r o z v i n o u t energii a o b n o v i t p o c i t
mladosti, j e n ž , j a k řekl, dřímá h l u b o k o v k a ž d é m z nás.
N a v z d o r y t o m u , ž e j e h o slova zněla p ř e s v ě d č i v ě , začal
jsem být dost skeptický. Nestávám se n á h o d o u obětí ně­
j a k é h o š p r ý m u ? N e n í t o tak d á v n o , c o b y l t e n t o n a H a r ­
v a r d u vzdělaný právník po firmě proslaven svými kanad­
s k ý m i žertíky. A j e h o p ř í b ě h zněl příliš fantasticky. U v a ž t e
- j e d e n z n e j s l a v n ě j š í c h a d v o k á t ů v z e m i h o d í r u č n í k do
ringu, zbaví se veškerého svého j m ě n í a o d j e d e do Indie
na d u c h o v n í c e s t u , a to j e n p r o t o , a b y se z H i m a l á j e vrátil
jako moudrý prorok. To přece nemůže být pravda!
„ J u l i á n é , p ř e s t a ň m ě tahat z a n o h u . Celá tahle h i s t o r ­
k a z a č í n á v y p a d a t j a k o j e d e n z t v ý c h v t í p k ů . V s a d í m se,
že tvůj hábit je z p ů j č o v n y masek, která je přes ulici od
39
naší k a n c e l á ř e , " p o k o u š e l j s e m s e h o t r o c h u v y p r o v o k o v a t .
Odpověděl mi rychle, jako by moje nevíra bylo něco,
na co byl připraven. „Jak u soudu dokážeš svou p r a v d u ? "
„Předložím přesvědčivé důkazy."
„ S p r á v n ě . Takže se d o b ř e p o d í v e j na důkazy, které ti
podávám já. Podívej se na můj hladký obličej bez jediné
vrásky. P r o h l é d n i s i z n o v u m o j i p o s t a v u . C o p a k necítíš t o
velké množství energie, které m á m ? Všimni si toho, jak
jsem v p o h o d ě . Copak nevidíš, že jsem se d o o p r a v d y změ­
nil?"
M ě l p r a v d u . T e n t o m u ž p ř e d n ě k o l i k a k r á t k ý m i lety
v y p a d a l o desítky let starší.
„Nenechal jsi si n á h o d o u udělat plastickou o p e r a c i ? "
„ N e , " u s m á l se, „ s t e j n ě d o v e d o u n a p r a v i t j e n z e v n ě j ­
šek. A j á j s e m s e p o t ř e b o v a l u z d r a v i t z e v n i t ř . M ů j n e v y ­
rovnaný a chaotický život mne d o v e d l na p o k r a j propasti.
Utrpěl jsem m n o h e m víc než p o u h ý infarkt. Měl jsem r o ­
zervané celé n i t r o . "
N a v z d o r y mé p ř e t r v á v a j í c í skepsi zůstával Julián
k l i d n ý . V š i m l s i k o n v i c e č a j e , k t e r á stála n a stolku v e d l e
n ě j , a začal m i nalévat č a j d o p r á z d n é h o h r n k u . Lil, a ž b y l
h r n e k p l n ý — ale p o k r a č o v a l p o ř á d d á l . Č a j z a č a l v y t é k a t
na podšálek a posléze na vzácný perský k o b e r e c , na kte­
r é m s i m o j e žena tolik zakládala. N e j p r v e j s e m j e n tiše p ř i ­
h l í ž e l , ale p a k u ž j s e m s e n a t o n e m o h l d á l d í v a t .
„ C o t o d ě l á š , ten h r n e k j e p ř e c e d á v n o p l n ý ! C o p a k
n e v i d í š , ž e s e d o n ě j u ž v í c n e v e j d e , a ť s e b u d e š snažit s e ­
b e v í c ? " To už jsem skoro křičel.
Julián n a m ě d l o u z e u p ř e n ě hleděl. „ N e v y s v ě t l u j s i t o ,
p r o s í m , š p a t n ě , " p r o m l u v i l p o chvíli. „ O p r a v d u s i t ě v á ž í m
a v ž d y c k y j s e m t ě r e s p e k t o v a l . A l e stejně j a k o tento h r n e k
i ty j s i p l n ý s v ý c h v l a s t n í c h m y š l e n e k . A j a k b y s m o h l p ř i ­
j í m a t další b e z
t o h o , abys
40
ten šálek
nejprve vyprázdnil?"
P r a v d a v j e h o s l o v e c h m ě zasáhla n a p l n o . B y l o t o tak.
M n o h o let p r á c e v k o n z e r v a t i v n í m p r o s t ř e d í světa p r á v ,
každý d e n totéž, stejní lidé, stejné myšlenky. M ů j hrnek
b y l p l n ý p o o k r a j . M o j e žena J e n n y m i neustále o p a k o v a l a ,
ž e b y c h o m s e měli s e z n a m o v a t s n o v ý m i l i d m i , z k o u š e t n o ­
vé věci. „ N e š k o d i l o by, abys měl malinko víc smyslu p r o
dobrodružství, J o h n e , " říkávala.
U ž s i ani n e p a m a t u j i , k d y j s e m n a p o s l e d p ř e č e t l k n i ­
h u , k t e r á n e m ě l a c o dělat s p r á v e m . T a p r o f e s e b y l a c e l ý
m ů j ž i v o t . Z a č í n a l j s e m s i u v ě d o m o v a t , ž e ten sterilní svět,
na který j s e m tolik p ř i v y k l , zcela otupěl m o j i tvořivost
a omezil můj rozhled.
„ D o b ř e , v i d í m , k a m m í ř í š . M o ž n á j s e m s e z a léta p r á c e
v s o u d n í síni stal z a r y t ý m s k e p t i k e m . O d t é c h v í l e , k d y
j s e m tě v č e r a spatřil ve své kanceláři, mi n ě c o h l u b o k o
uvnitř říkalo, že tvoje transformace je skutečná a o p r a ­
v d o v á a že se od tebe m á m co učit. M o ž n á jsem se j e n b r á ­
nil t o m u u v ě ř i t . "
„ J o h n e , d n e s j e p r v n í n o c t v é h o n o v é h o života. N e c h c i
p o t o b ě n i c j i n é h o , n e ž a b y ses h l u b o c e z a m y s l e l n a d
m o u d r o s t í a t e c h n i k a m i , o k t e r é se s t e b o u p o d ě l í m ,
a praktikoval je po d o b u j e d n o h o měsíce. P o n o ř se do nich
s d ů v ě r o u v j e j i c h ú č i n n o s t . Ne n á h o d o u p ř e ž i l y tisíciletí
— j s o u totiž ú č i n n é . "
„Měsíc vypadá jako dlouhá d o b a . "
„ Š e s t set d v a s e d m d e s á t h o d i n p r á c e n a vlastním n i t r u ,
k t e r á o d z á k l a d ů z l e p š í k a ž d ý další m o m e n t t v é h o ž i v o t a ,
n e n í tak m o c , n e m y s l í š ? I n v e s t u j e š d o s e b e s a m é h o , a t o j e
ta nejlepší investice, j a k o u můžeš k d y udělat. Nejenže p o ­
z v e d n e š vlastní ž i v o t , ale p o m ů ž e š zlepšit ž i v o t y i v š e m k o ­
lem tebe."
„A jak se to může podařit?"
„ J e n t e h d y , k d y ž s e t i p o d a ř í d o o p r a v d y mít r á d sám
41
s e b e , m ů ž e š m i l o v a t ostatní. J e n t e h d y , k d y ž o t e v ř e š s v o j e
vlastní srdce, můžeš se dotknout srdcí těch kolem tebe.
B u d e š - l i stát n o h a m a na z e m i a cítit se n a ž i v u , máš d a l e k o
větší n a d ě j i stát se l e p š í m č l o v ě k e m . "
„ A c o s e b ě h e m t ě c h šesti set s e d m d e s á t i d v o u h o d i n
o d e h r a j e ? " zeptal j s e m s e stále j e š t ě t r o c h u n e v ě ř í c n ě .
„ Z a ž i j e š z m ě n y u v n i t ř vlastního těla, mysli i d u š e , n a d
k t e r ý m i b u d e š ž a s n o u t . B u d e š mít v í c e e n e r g i e , n a d š e n í
a v n i t ř n í h a r m o n i e , n e ž j s i m ě l za c e l ý s v ů j d o s a v a d n í ž i ­
v o t . L i d é si z a č n o u v š í m a t , že v y p a d á š m l a d š í a š ť a s t n ě j š í .
Do života se ti v r á t í t r v a l ý p o c i t p o h o d y a r o v n o v á h y . A to
j e j e n malá u k á z k a t o h o , c o s i v a n s k ý systém d o k á ž e . V š e ,
c o d n e s uslyšíš, j e u r č e n o k t o m u , a b y t i p o m o h l o v y l e p š i t
vlastní ž i v o t , a to n e j e n o s o b n í a p r o f e s i o n á l n í , ale i ž i v o t
d u c h o v n í . R a d y m n i c h ů j s o u stejně živé d n e s , j a k o b y l y
p ř e d pěti tisíci lety. N e j e n ž e o b o h a t í t v ů j v n i t ř n í svět, ale
p o m o h o u ti l é p e z v l á d a t i svět v n ě j š í a v š e c h n o , co d ě l á š ,
t i p ů j d e m n o h e m l é p e . Tato m o u d r o s t j e s k u t e č n ě t o u n e j m o c n ě j š í s i l o u , s j a k o u j s e m s e k d y setkal. J e p ř í m á , p r a k ­
t i c k á , p r o š l a staletými testy l a b o r a t o ř e ž i v o t a . A c o j e n e j důležitější, může jí využít každý. Nicméně, než se s tebou
o své znalosti z a č n u d ě l i t , musíš m i slíbit j e d n u v ě c . "
Tušil j s e m , ž e t o n e b u d e j e n tak. „ Z a v š e c h n o s e p l a t í , "
říkávala m o j e milující matka.
„ J a k m i l e zakusíš sílu, k t e r o u u ž i t í m s y s t é m u z í s k á š ,
a n a u č í š se v š e m d o v e d n o s t e m , k t e r é j s e m se n a u č i l od siv a n s k ý c h m n i c h ů , zažiješ d r a m a t i c k o u z m ě n u v e s v é m ž i ­
v o t ě . P a k b u d e t v ý m ú k o l e m p ř e d a t t y t o znalosti d a l š í m ,
kteří je m o h o u potřebovat. To je vše, co po tobě chci. P o ­
k u d s tím s o u h l a s í š , p o m ů ž e š m i s p l n i t m ů j v l a s t n í s l i b ,
k t e r ý j s e m d a l Yogi R a m a n o v i . "
S o u h l a s i l j s e m b e z v ý h r a d a J u l i á n začal s v ý k l a d e m
s y s t é m u , k t e r ý p o v a ž o v a l z a p o s v á t n ý . Techniky, k t e r é s e
42
J u l i á n z a s v é h o p o b y t u v S i v a n ě n a u č i l , b y l y r ů z n é , ale j e ­
jich podstatu tvořilo sedm základních pravidel, sedm zá­
k l a d n í c h p r i n c i p ů , které b y l y k l í č e m ke zvládnutí sama
s e b e , z o d p o v ě d n o s t i za s v ů j vlastní život a vlastní d u c h o v ­
ní procitnutí.
J u l i á n m i sdělil, ž e Yogi R a m a n m u svěřil t ě c h t o s e d m
principů po několikaměsíčním p o b y t u v Sivaně. Jedné
j a s n é n o c i , k d y s e ostatní o d e b r a l i k e s p á n k u , R a m a n l e h c e
zaklepal na dveře j e h o chýše a promluvil k n ě m u : „Už n ě ­
kolik d n í tě p o z o r n ě sleduji, Juliáné, a věřím tomu, že jsi
poctivý m u ž , který si zaslouží naplnit svůj život d o b r e m .
Z a d o b u , c o jsi z d e m e z i n á m i , ses o t e v ř e l n a š i m t r a d i c í m
a p ř i j a l j e z a v l a s t n í . N a u č i l ses c e l é ř a d ě k a ž d o d e n n í c h
z v y k ů a všiml si j e j i c h p ř í z n i v ý c h ú č i n k ů . N a š e z v y k y j s i
r e s p e k t o v a l . Naši lidé žijí tímto j e d n o d u c h ý m a p o k l i d n ý m
ž i v o t e m o d n e p a m ě t i a naše m e t o d y j s o u z n á m y p o u z e m á ­
l o k o m u . Svět se v š a k p o t ř e b u j e o n a š í f i l o z o f i i o s v í c e n é h o
žití d o z v ě d ě t . D n e s v n o c i , k d y t o b u d o u tři m ě s í c e , c o j s i
s n á m i v S i v a n ě , tě z a č n u z a s v ě c o v a t do t a j ů n a š e h o s y s t é ­
m u , a t o n e j e n p r o t v ů j v l a s t n í u ž i t e k , ale k u p r o s p ě c h u
všech lidí, kteří žijí ve tvém světě. K a ž d ý d e n se ti b u d u
v ě n o v a t , stejně j a k o j s e m s e v ě n o v a l s v é m u s y n o v i , k d y ž
b y l j e š t ě d í t ě . N a n e š t ě s t í u ž m e z i n á m i n ě k o l i k let n e n í .
J e h o čas s e n a p l n i l , b y l a t o j e h o v o l b a a j á j i n e z p o c h y b ­
ň u j i . B y l i j s m e s p o l u š ť a s t n i a těším se ze v z p o m í n e k , k t e ­
r é m i z b y l y . N y n í ses stal m ý m s y n e m t y a j s e m r á d , ž e
v š e c h n o t o , c o j s e m s e n a u č i l z a m n o h o let t i c h é h o r o z j í ­
m á n í , b u d e d á l žít v t o b ě . "
V z h l é d l j s e m k J u l i á n o v i a p o v š i m l si, že j e h o o č i j s o u
n y n í z a v ř e n é , j a k o b y s e p o k o u š e l vrátit z p á t k y d o t é p o ­
hádkové země, která j e j obdařila požehnáním poznání.
„Yogi R a m a n m i v y p r á v ě l b a j k u , v e k t e r é j e o b s a ž e n o
v š e c h s e d m z á k l a d n í c h p r a v i d e l ž i v o t a v m í r u , síle a r a -
43
d o s t i . Tato b a j k a j e s a m o u p o d s t a t o u t o h o t o v ě d ě n í . Ř e k l
mi, a b y c h zavřel oči tak, j a k j s e m to t e ď udělal j á ,
a p ř e d s t a v i l si v m y š l e n k á c h n á s l e d u j í c í s c é n u :
Sedíš
hrady.
uprostřed
Tato
květin,
které
je jen
ticho
si jen
a
Jak
se
k
tak
uprostřed
červený
je
se
ses
vyškobrtá
ský
zápasník
tuto
tebe
zahradu
čas,
co jej
touto
že
stojí
vysoký
šest poschodí.
Naráz
zavrzáním
spodním patře
a jakoby
na
oázou.
sebe, povšimneš si,
dvoumetrový,
sumo
si
kochal
hlasitým
ve
za­
Kolem
zahrady
vysoký přes
přerušeno
se
du
aby
kouzelné
otevřou
zelené
nejnádhernějších
měl všechen
rozhlížíš kolem
maják,
svěží
plná
Vychutnej
bys
tomu,
této
ticho
které
je
umíš představit.
klid.
všemi smysly, jako
světě je, jen
skvostné,
zahrada
dveří,
majáku.
Ven
dvousetkilový japon­
nic
odkráčí do
stře­
zahrady.
„ A t e ď t o p ř i j d e , " z a s m ě j e s e J u l i á n . „Ten z á p a s n í k j e
skoro úplně nahý. Má na sobě j e n r ů ž o v o u drátěnou spi­
rálu kolem pasu jako bederní roušku."
Zápasník
ke
zlatým
lety
zanechal.
žuchnutím
a
sumo
se
sune
které
Uklouzne
svalí na
zahradou,
tam
na
zem,
že
musí
možná poté co
tou
plný
nedaleko,
energie,
být po
něm,
ucítí vůni
nich
a
upadne
do
vyskočí na
a podívá
uvidí, jej doslova
najednou
žlutých
se
44
před pár
s
velkým
bezvědomí
když už si
se probudí,
růží,
které kve­
by
byl znovu
nohy, jako
intuitivně
uzemní.
až přijde
někdo
leží bez jediného pohybu a zvuku. A
říkáš,
co
se
stopkám,
doleva.
A
to,
Na samém konci ža­
hrady,
mezi
miliony
zářících
keři,
se
se po té stezce vydal,
ka jej
zavede
na
vine
diamantů.
a
cestu
tak
dlouhá
Něco
mu
stezka, pokrytá
napoví,
to taky udělá. A
nekonečné
radosti
a
aby
stez­
věčné
blaženosti.
K d y ž J u l i á n v y s l e c h l tuto p o d i v n o u h i s t o r k u , k t e r o u
m u n a v r c h o l k u H i m a l á j e v y p r á v ě l m n i c h , j e n ž n a vlastní
o č i v i d ě l s v ě t l o o s v í c e n í , cítil s e z k l a m á n . D o c e l a j e d n o ­
duše p r o t o , že očekával něco závažného, n ě c o , co otřese
p ů d o u p o d j e h o n o h a m a . Očekával, že uslyší vyslovit
m o u d r o s t , k t e r á j e j p o s t a v í na n o h y a d o n u t í k č i n n o s t i , či
j e j d o k o n c e p o h n e k slzám. Namísto toho si vyslechl p ř i ­
hlouplou historku o j e d n o m zápasníkovi sumo a majáku.
Yogi R a m a n vycítil j e h o z k l a m á n í . „ N i k d y n e p o d c e ň u j
sílu j e d n o d u c h o s t i , " ř e k l m u . „ M o ž n á t o n e n í v z n e š e n ý
o b j e v , k t e r ý jsi o č e k á v a l , ale v p ř í b ě h u je skryt celý v e s m í r
citů a svým účelem je zcela ryzí. O d e d n e , k d y jsi k n á m
zavítal, j s e m si lámal hlavu tím, j a k se s t e b o u podělit
o naše v ě d o m o s t i . N e j p r v e j s e m u v a ž o v a l o t o m , že tě z a ­
s v ě t í m p o m o c í s é r i e p ř e d n á š e k , ale p a k j s e m s i ř e k l , ž e
tento tradiční z p ů s o b přesně nepostihne z á z r a č n o u p o d ­
statu m o u d r o s t i , k t e r o u t i c h c i p ř e d a t . N a p a d l o m ě t a k é
p o ž á d a t své b r a t r y a sestry, a b y s t e b o u k a ž d ý strávili t r o ­
šku č a s u a p o s t u p n ě tě z a s v ě c o v a l i do naší filozofie. A l e ani
tohle jsem nepokládal za nej efektivnější cestu, j a k tě na­
u č i t t o , c o t i c h c e m e p ř e d a t . A tak j s e m n a k o n e c p ř i š e l
s n ě č í m , c o v n í m á m z a z p ů s o b v e l m i k r e a t i v n í , ale p ř e s t o
v e l m i p r a k t i c k ý , a to je p ř e d s t a v i t ti c e l ý s i v a n s k ý systém
za pomoci tohoto mystického příběhu.
M o ž n á s e t i n a p r v n í p o h l e d b u d e p ř í b ě h zdát pošetilý
a d ě t i n s k ý , " d o d a l m n i c h . „ B u ď s i ale j i s t , ž e k a ž d á část
p ř í b ě h u v s o b ě s k r ý v á n á v o d k d o k o n a l é m u ž i v o t u a má
45
nesmírnou hloubku. Zahrada, maják, zápasník, růžová
s p i r á l a , stopky, r ů ž e i v i n o u c í se stezka p o k r y t á d i a m a n t y ,
to j s o u všechno symboly sedmi nadčasových ctností, p r o ­
v á z e j í c í c h o s v í c e n ý ž i v o t . U j i š ť u j i tě, ž e p o k u d s i tento p ř í ­
běh a základní pravdy, které ilustruje, uchováš v paměti,
poneseš si v sobě vše, co potřebuješ vědět, abys dokázal
p o z v e d n o u t s v ů j ž i v o t n a ten n e j v y š š í s t u p í n e k . B u d e š mít
k d i s p o z i c i v š e c h n y i n f o r m a c e a strategie, k t e r é b u d e š p o ­
třebovat k t o m u , abys zcela od základu proměnil kvalitu
s v é h o ž i v o t a a života v š e c h k o l e m t e b e . A p o k u d se b u d e š
t o u t o m o u d r o s t í ř í d i t v k a ž d o d e n n í m ž i v o t ě , z m ě n í š se i ty
sám — m e n t á l n ě , e m o c i o n á l n ě , f y z i c k y i d u c h o v n ě . P r o s í m
tě o t o , a b y sis tento p ř í b ě h u l o ž i l do své mysli a n o s i l j e j
v s r d c i . P o m ů ž e t i j e n tehdy, k d y ž j e j b e z v ý h r a d p ř i j m e š . "
„ N a š t ě s t í s e m i t o , J o h n e , p o d a ř i l o , " svěřil s e J u l i á n .
„ C a r l J u n g j e d n o u ř e k l , ž e naše vize b u d e j a s n á j e n t e h d y ,
p o k u d b u d e m e s c h o p n i n a h l é d n o u t d o s v é h o s r d c e . Kdo
se dívá ven,
sní. Kdo se dívá dovnitř, procitne.
V tu n o c
jsem se tedy i já p o h r o u ž i l h l u b o k o do svého srdce a p r o ­
budil jsem v něm tajemství, jež nám ukazují, jak obohatit
m y s l , posílit tělo a nasytit d u š i . Je n y n í na m n ě , a b y c h se
o ně p o d ě l i l s t e b o u . "
46
PODIVUHODNÁ ZAHRADA
Většina
morálně
bytí.
—
lidí
ve
Všichni
můžeme
čerpat
žije
velmi
máme
a
o
—
ať už fyzicky,
omezeném
velké
kterých
kruhu
zásobárny
se
nám
intelektuálně
nebo
svého potenciálního
života,
zatím
ze
ani
kterých
nesnilo.
William James
„V tom příběhu je zahrada symbolem pro mysl," řekl J u ­
lián. „ P o k u d se o ni d o b ř e staráš, živíš ji a k u l t i v u j e š , v y ­
k v e t e t i p o d r u k a m a , z r o v n a tak j a k o s k u t e č n á ú r o d n á
zahrada. Ale jestli ji necháš zarůst plevelem, n i k d y se ti
nepodaří dosáhnout pocitu trvalého míru a hluboké vnitř­
ní harmonie."
„ O d p o v ě z mi, Johne, na j e d n u prostou otázku: K d y ­
b y c h t e ď šel d o tvé z a h r a d y z a d o m e m , o k t e r é j s i m i tolik
v y p r á v ě l a k t e r o u tolik o p a t r u j e š , a vylil na t v o j e o b l í b e n é
petúnie kbelík j e d u , m o c rád bys nebyl, že n e ? "
„To nebyl, s a m o z ř e j m ě . "
„Většina z a h r a d n í k ů si t e d y hlídá s v o j e z a h r á d k y j a k o
o k o v h l a v ě a d ě l á vše p r o t o , a b y j e n i c n e z n e č i s t i l o n e b o
47
nenakazilo. Uvaž ale, kolik j e d ů j s o u lidé o c h o t n i každý
d e n vpustit d o ú r o d n é z a h r a d y své vlastní m y s l i : starosti
a úzkost, u ž í r a j í se kvůli minulosti, h l o u b a j í o b u d o u c ­
n o s t i . A t ě c h s t r a c h ů , k t e r é si s a m i v y t v o ř í a k t e r é p a k
z p ů s o b í d o k o n a l ý z m a t e k v j e j i c h v n i t ř n í m světě! V tisíce
let s t a r é m r o d n é m j a z y c e s i v a n s k ý c h m u d r c ů j e z n a k
z o b r a z u j í c í starost v e l m i p o d o b n ý s y m b o l u p r o p o h ř e b n í
h r a n i c i a Yogi R a m a n z d ů r a z ň o v a l , ž e t o r o z h o d n ě n e n í
n á h o d a . O b a v y a ú z k o s t n á m o d č e r p á v a j í z mysli tolik síly,
že se to dřív n e b o p o z d ě j i p r o j e v í i na d u š i . "
„ K tomu, abys o p r a v d u mohl prožívat život n a p l n o ,
m u s í š s i s v o u z a h r á d k u p e č l i v ě střežit a n e c h a t d o v n i t ř
pronikat j e n ty nej kvalitnější informace. V ě ř mi: nemůžeš
s i d o v o l i t l u x u s n e g a t i v n í c h m y š l e n e k - ani j e d n é . N e j spokojenější, nej radostnější a nej dynamičtější lidé na
světě s e o d t e b e n e b o m n e n i j a k n e l i š í s v ý m s l o ž e n í m :
V š i c h n i j s m e z m a s a a kostí a v š i c h n i m á m e s t e j n ý p ů v o d .
N i c m é n ě ti, k t e ř í n e j e n p a s i v n ě e x i s t u j í , ale s k u t e č n ě u m í
v y c h u t n á v a t z á z r a č n ý tanec ž i v o t a , d ě l a j í j i n é v ě c i n e ž lidé
žijící životy o b y č e j n é : Především si osvojí pozitivní pří­
s t u p ke světu a ke v š e m u , co se v n ě m n a c h á z í . M u d r c i mě
naučili, že za jediný p r ů m ě r n ý den si p r ů m ě r n ý člověk
p o m y s l í z h r u b a šedesát tisíc m y š l e n e k . C o m ě ale s k u t e č ­
ně udivilo, b y l o zjištění, že devadesát pět p r o c e n t z nich
j s o u n a p r o s t o stejné m y š l e n k y j a k o ty, k t e r é č l o v ě k u t a n u ­
l y n a mysli d e n p ř e d t í m . "
„ T o myslíš v á ž n ě ? " zeptal j s e m se.
„ Z c e l a vážně. Dá se to nazvat nadvláda zbídačeného
m y š l e n í . L i d é , k t e r ý m d e n z a d n e m t á h n o u h l a v o u stejné
myšlenky, a n a v í c většina z n i c h n e g a t i v n í c h , p a d l i do pasti
špatných mentálních návyků. Místo aby se zaměřili na to
d o b r é , co v j e j i c h životech j e , a přemýšleli o t o m , j a k to
d o b r é učinit ještě lepším, j s o u r u k o j m í m i své minulosti.
48
Někteří z nich si dělají výčitky kvůli r o z b i t ý m vztahům,
jiní mají finanční problémy. Někteří se užírají svým dět­
stvím, které n e b y l o z r o v n a perfektní. A další se u p í n a j í
k n i c o t n o s t e m , p ř e m ý š l í n a p ř í k l a d o t o m , j a k by se k n i m
měla č i n e m ě l a c h o v a t p o k l a d n í v s a m o o b s l u z e , n e b o p ř e ­
mítají o zlomyslné p o z n á m c e , kterou n ě k d o pronesl . Ti,
kteří d o v o l u j í svému vědomí, aby se p o d o b n ý m i myšlenka­
mi z a b ý v a l o , se n e c h á v a j í o k r á d a t o s v o u ž i v o t n í sílu. B l o ­
k u j í e n o r m n í p o t e n c i á l své m y s l i , a tím m u n e d o v o l u j í k o ­
nat z á z r a k y . M y s l d o k á ž e s p l n i t v š e c h n a j e j i c h p ř á n í e m o c i o n á l n ě , f y z i c k y a d o k o n c e i d u c h o v n ě . T i t o l i d é si
ovšem n i k d y n e u v ě d o m í , že ovládání mysli je základem
ovládání vlastního života.
Z p ů s o b , j a k ý m myslíme, je pouze výsledkem n á v y k ů , "
p o k r a č o v a l Julián p ř e s v ě d č i v ě . „Většina lidí si prostě
obrovský potenciál svého myšlení naplno neuvědomuje.
D o z v ě d ě l j s e m se, že i ti n e j v ě t š í myslitelé p o u ž í v a j í p o u z e
asi j e d n u setinu s v ý c h m e n t á l n í c h r e z e r v . S i v a n š t í m n i ­
chové se rozhodli naučit využívat dosud nevyužitý poten­
ciál s v é m e n t á l n í k a p a c i t y . P l o d y t o h o t o úsilí b y l y o h r o ­
m u j í c í . Yogi R a m a n s e n a u č i l p r a v i d e l n ý m a u k á z n ě n ý m
c v i č e n í m přinutit s v o j e v ě d o m í k t o m u , a b y z p o m a l i l o j e h o
puls. D o k o n c e se naučil trávit t ý d n y b e z spánku. N i k d y
b y c h s e n e o d v á ž i l n a v r h n o u t t i t a k o v é t o c í l e , ale z k u s s i
nyní alespoň uvědomit, čím tvoje vědomí d o o p r a v d y je —
j e n e j větším d a r e m p ř í r o d y . "
„A existují tedy nějaká cvičení, která mi p o m o h o u
zvýšit v ý k o n n o s t m y s l i ? P o k u d s e n a u č í m v ě d o m ě z p o m a ­
l o v a t s v ů j p u l s , stanu s e u r č i t ě a t r a k c í n a v e č í r c í c h , " n a ­
vrhl jsem p r o odlehčení.
„ T e ď se s tím n e z a b ý v e j , J o h n e . N a u č í m tě p r a k t i c k é
p o s t u p y , k t e r é t i v y j e v í sílu t ě c h t o t e c h n i k . B u d e š s i j e
moci později vyzkoušet. Nyní je důležité, abys p o c h o p i l ,
49
že m e n t á l n í síla k n á m p ř i c h á z í s k r z e n á v y k y , n i c v í c a n i c
m í ň . Většina z nás na začátku d i s p o n u j e s t e j n ý m v ý c h o z í m
materiálem. Lidé, kteří v životě dosáhli víc než jiní, n e b o
ti, k d o j s o u š ť a s t n ě j š í n e ž j i n í , s e j e n naučili t e n t o v ý c h o z í
materiál lépe používat a oduševnit. P o k u d se r o z h o d n e š
t r a n s f o r m o v a t s v ů j v n i t ř n í svět, t v ů j život s e r y c h l e z m ě n í
z o b y č e j n é h o žití na n ě c o z á z r a č n é h o , i k d y ž o ž á d n ý n a d ­
p ř i r o z e n ý zázrak ve skutečnosti n e j d e . "
M ů j učitel se zdál k a ž d ý m okamžikem více vzrušený.
H o v o ř i l o zázracích v ě d o m í a o všem d o b r u , které nám
m ů ž e p o s k y t n o u t , a j e h o o č i p ř i t o m zářily.
„ V í š , J o h n e , v p o d s t a t ě existuje p o u z e j e d n a v ě c , k t e ­
r o u m ů ž e m e zcela k o n t r o l o v a t . "
„ C o j e t o , naše d ě t i ? " p o k u s i l j s e m s e o v t i p .
„ N e , příteli — naše v ě d o m í . N e u m í m e ovládat p o č a s í
n e b o d o p r a v n í z á c p u , ani n á l a d y lidí k o l e m nás — ale zcela
u r č i t ě je v naší m o c i o v l á d a t náš p o s t o j k t ě m t o u d á l o s t e m .
V š i c h n i se m ů ž e m e v k t e r o u k o l i v c h v í l i r o z h o d n o u t , co si
b u d e m e m y s l e t . T a t o s c h o p n o s t j e t í m , c o z nás d ě l á l i d i .
A je to j e d e n z největších p o k l a d ů m o u d r o s t i , které j s e m
si osvojil při svém p o b y t u na V ý c h o d ě , je zároveň i j e d e n
z nejjednodušších."
„ A c o j e tím p o k l a d e m ? "
„ N e e x i s t u j e n i c t a k o v é h o j a k o o b j e k t i v n í realita n e b o
tzv. r e á l n ý svět. N e n í ž á d n é a b s o l u t n o . T v á ř t v é h o n e j v ě t šího nepřítele m ů ž e být tváří m é h o nejlepšího přítele.
U d á l o s t , k t e r á s e m ů ž e n ě k o m u zdát t r a g é d i í , m ů ž e p r o j i ­
ného znamenat n e o m e z e n o u příležitost. Co ve skutečnos­
ti odlišuje b d i , kteří j s o u šťastní a optimističtí, od n e s p o ­
kojených mrzoutů, je způsob interpretace a zpracování
okolností života."
„ J u b á n e , p r o m i ň , ale j a k m ů ž e b ý t t r a g é d i e n ě č í m j i ­
ným než tragédií?"
50
„ D á m ti malý příklad. K d y ž jsem projížděl Kalkatou,
p o t k a l j s e m u č i t e l k u j m é n e m Malika C h a n d . U č i l a s l á s k o u
a ke svým ž á k ů m se chovala, j a k o by to byly j e j í vlastní
děti. T r p ě h v ě a l a s k a v ě p o s i l o v a l a j e j i c h v n i t ř n í p o t e n c i á l
a j e j í m heslem b y l o :
Rekneš-li si Já mohu'je to
mnohem
důležitější než tvoje IQ. Ve své k o m u n i t ě b y l a z n á m á j a k o
n ě k d o , k d o žije, aby dával a nesobecky pomáhal k o m u k o ­
liv, k d o t o p o t ř e b o v a l . J e d n é n o c i š k o l u , k d e g e n e r a c e d ě t í
p r o c h á z e l y j e j í m a r u k a m a , zapálil žhář a b u d o v a lehla
popelem. Všichni členové komunity to považovali za vel­
k o u z t r á t u . A l e č a s e m h n ě v u s t o u p i l a místo n ě j se v l i d e c h
u s a d i l a a p a t i e . R e z i g n o v a n ě se smířili s t í m , že j e j i c h děti
zůstaly b e z š k o l y . . . "
„A co Malika?"
„Malika byla jiná, byla věčnou optimistkou, pokud
n ě c o t a k o v é h o existuje. Na r o z d í l od ostatních v této t r a g é ­
dii spatřila příležitost. Vysvětlila r o d i č ů m , že v k a ž d é m
neúspěchu n e b o n e z d a r u je zárodek příležitosti, p o k u d ji
b u d e m e ochotni hledat. Ta událost byla ,zakukleným' d a ­
r e m . Škola, k t e r á lehla p o p e l e m , b y l a stará a n e v y h o v u j í c í .
S t ř e c h o u t e k l o a p o d l a h a b y l a sešlapaná tisíci k r ů č k ů m a ­
l ý c h n o h o u , k t e r é p o n í léta c h o d i l y . A t o h l e b y l a p ř í l e ž i ­
tost, n a k t e r o u čekali. M o h l i n y n í s p o j i t síly j a k o j e d n a k o ­
munita a v y b u d o v a t školu n o v o u , m n o h e m lepší, která
b u d e sloužit d ě t e m p o m n o h o b u d o u c í c h let. A tak s e p u s ­
tili d o p r á c e , p o h á n ě n i t í m t o č t y ř i a š e d e s á t i l e t ý m d y n a ­
m e m , kterým Malika byla. Vybrali společně dostatek p r o ­
s t ř e d k ů n a s t a v b u ú p l n ě n o v é školy, k t e r á s e stala z á ř i v ý m
p ř í k l a d e m síly v i z e , v í t ě z í c í n a d n e p ř í z n í o s u d u . "
„ T a k ž e t o j e s k o r o j a k o t o staré r č e n í o t o m , ž e n ě k d o
vidí láhev napůl p l n o u , zatímco p r o jiného je zpola p r á z d ­
ná."
„ A s i tak n ě j a k . A ť u ž t ě v ž i v o t ě p o t k á c o k o l i v , j e n t y
51
sám r o z h o d n e š o tom, j a k na to budeš reagovat. P o k u d si
v y t v o ř í š z v y k hledat p o z i t i v a z a v š e c h o k o l n o s t í , t v ů j život
dostane n o v ý rozměr. A tohle je j e d e n z nejdůležitějších
zákonů přírody. Z n í to docela prostě, n e ? "
„A všechno to začíná tím, že se člověk naučí účinněji
využívat vlastního v ě d o m í ? "
„ P ř e s n ě tak, J o h n e . Veškerý úspěch v životě, ať už je
m a t e r i á l n í n e b o d u c h o v n í , z a č í n á v té šestikilové v ě c i č c e ,
co ti sedí na r a m e n o u . N e b o ještě lépe — začíná myšlen­
kami, kterými se tvoje mysl k a ž d o u vteřinu d n e zaobírá.
T v ů j v n ě j š í svět j e o d r a z e m stavu t v é h o v n i t ř n í h o světa.
P o k u d se naučíš usměrňovat svoje myšlenky a z p ů s o b , j a ­
k ý m r e a g u j e š n a u d á l o s t i t v é h o ž i v o t a , n a u č í š s e tím ř í d i t
s v ů j vlastní o s u d . "
„ D á v á t o s m y s l . M á m p o c i t , ž e j s e m b y l tak z a m ě s t ­
n a n ý , ž e j s e m n i k d y n e m ě l čas o t ě c h t o v ě c e c h p ř e m ý š l e t .
K d y ž j s e m studoval p r á v a , m ů j k a m a r á d Alex rád četl
různé inspirativní knihy. Říkával, že mu pomáhaly j a k o
z d r o j motivace a dodávaly mu energii, aby se mohl lépe
v y r o v n a t s e s t u d i j n í zátěží. V z p o m í n á m si, ž e m i j e d n o u
vysvětloval, že čínský znak p r o slovo ,krize' se vlastně
skládá ze d v o u znaků: j e d e n z nich v y j a d ř u j e , n e b e z p e č f
a d r u h ý , p ř í l e ž i t o s ť . Z d á se, ž e u ž v e staré Č í n ě v ě d ě b , ž e
ať se stane c o k o l i v , v ž d y v t o m lze najít s v ě t l o u s t r á n k u —
p o k u d k tomu tedy máš o d v a h u . "
„ Y o g i R a m a n to
říkal d o b ř e :
V životě nejsou žádné
chyby, jen lekce. N e n í n i c t a k o v é h o j a k o n e g a t i v n í z k u š e ­
n o s t , p o u z e příležitosti k r ů s t u , p o u č e n í a o b j e v o v á n í cesty
k s e b e o v l á d á n í . B o j p ř i n á š í sílu, a d o k o n c e i bolest se m ů ž e
stát s k v ě l ý m u č i t e l e m . "
„ K a ž d á bolest?" protestoval jsem.
„Určitě. Pokud chceš překonat bolest, nejprve ji m u ­
síš zažít. N e b o s e n a t o p o d í v e j t a k t o : j a k b y s m o h l v ě d ě t ,
52
co je to radost z dosažení nejvyššího vrcholu, pokud bys
předtím nenavštívil nejnižší b o d údolí? R o z u m í š t o m u ? "
„ T a k ž e a b y c h o m s i d o v e d l i vážit t o h o d o b r é h o , m u s í ­
m e n e j p r v e okusit t o š p a t n é ? "
„ A n o . A l e d o p o r u č u j i ti, a b y s p ř e s t a l h o d n o t i t u d á ­
losti j a k o d o b r é n e b o š p a t n é . Spíš s e j e p o k u s p r o ž í t , p o ­
ž e h n e j j i m a h l a v n ě se z n i c h p o u č . Ve v š e m , co tě p o t k á ,
se skrývá p o u č e n í , lekce. A tyto malé lekce j s o u p o t r a v o u
p r o tvůj růst, vnitřní i vnější. Bez nich bys uvízl na mrt­
v é m b o d ě . J e n s e zamysli n a d s v ý m vlastním ž i v o t e m . V ě t ­
šinou lidé nejvíce vyrostou a vyzrají po nejtěžších zážit­
c í c h . A p o k u d se ti p ř i h o d í , že n ě c o n e d o p a d n e p o d l e t v ý c h
představ, vždycky měj na paměti, že p ř í r o d a to zařídila
tak,
že
když se jedny dveře zavřou, je
to proto,
aby se jiné
otevřely.
íí
Julián začal vzrušeně rozkládat rukama j a k o k n ě z ,
který káže svým ovečkám. „Jakmile se j e d n o u naučíš v y u ­
žívat t o t o p r a v i d l o ve s v é m k a ž d o d e n n í m ž i v o t ě a p ř i n u t í š
svoje vědomí, a b y přeměnilo k a ž d o u událost na pozitivní
a p o s i l u j í c í z á ž i t e k , n a v ž d y se z b a v í š t r á p e n í . V y s v o b o d í š
se z v ě z e n í své m i n u l o s t i a stane se z t e b e a r c h i t e k t vlastní
budoucnosti."
„ D o b r á , rozumím tomu. Každá zkušenost, b y ť by to
b y l a t a n e j h o r š í , m i p o s k y t u j e l e k c i . P r o t o b y c h měl o t e v ­
řít s v o j e v ě d o m í a k a ž d ý o k a m ž i k s e u č i t . T o m ě p o s í l í
a b u d u spokojenější. A co dalšího může p r o svou s p o k o ­
jenost udělat p o k o r n ý , p r ů m ě r n ý p r á v n í k ? "
„ Z e v š e h o n e j d ř í v z a č n i žít z e své p ř e d s t a v i v o s t i , n e
ze svých vzpomínek."
„To mi trochu vysvětli."
„ S n a ž í m se ti vysvětlit, že k t o m u , abys m o h l o s v o ­
b o d i t p o t e n c i á l v l a s t n í h o v ě d o m í , d u š e a těla, m u s í š n e j ­
p r v e o s v o b o d i t s v o j i p ř e d s t a v i v o s t . V í š , k a ž d á v ě c vlastně
53
existuje dvakrát: n e j p r v e je vytvořena v dílně tvého m y š ­
l e n í a t e p r v e p o t o m v realitě. Ř í k á m t o m u ,kreslení p l á n ů ' ,
p r o t o ž e v š e c h n o , c o s i s t v o ř í š v e s v é m v n ě j š í m s v ě t ě , za­
čalo j a k o j e d n o d u c h ý p l á n e k v e t v é m n i t r u , n a p r o m í t a c í m
plátně tvého vlastního v ě d o m í . A p o k u d se tedy naučíš
o v l á d a t vlastní m y š l e n k y a ž i v ě si p ř e d s t a v o v a t v š e c h n o ,
c o o č e k á v á š o d své p o z e m s k é e x i s t e n c e v e s t a v u n a p r o s ­
t é h o o t e v ř e n í , v e t v é m n i t r u s e p r o b u d í d ř í m a j í c í síly. Z a ­
čneš otevírat o p r a v d o v ý potenciál své mysli a vytvářet
p r á v ě takový život, o kterém v ě ř í m , že si zasloužíš. O d e
dneška zapomeň na svou minulost. Troufni si představit
si, ž e j s i v í c n e ž j e n s o u č e t s o u č a s n ý c h o k o l n o s t í . O č e k á v e j
t o n e j l e p š í , v ý s l e d k y t ě jistě p ř e k v a p í .
V í š , J o h n e , celá t a léta, k t e r á j s e m strávil j a k o p r á v ­
n í k , j s e m s i n a m l o u v a l , j a k m o c t o h o v í m . Léta j s e m s t u ­
doval na nejlepších školách, přečetl jsem všechny práv­
nické knihy, které se mi dostaly do ruky, a bral j s e m si
v z o r j e n z t ě c h n e j l e p š í c h . V e své p r o f e s i j s e m b y l m i s t r e m .
N y n í s i ale u v ě d o m u j i , ž e i p ř e s t o j s e m p r o h r á v a l v e h ř e
ž i v o t a . B y l j s e m tak z a n e p r á z d n ě n h o n e m z a v e l k ý m i r o z ­
košemi, že mi unikaly všechny malé radosti. N i k d y j s e m
nečetl ani j e d n u z těch v e l k ý c h k n i h , o k t e r ý c h mi řekl
m ů j otec. Nikdy j s e m nedokázal v y b u d o v a t přátelství, ni­
k d y j s e m n e m ě l čas n a h u d b u . A p ř e s t o s i m y s l í m , ž e j s e m
m ě l v e l k é štěstí. M ů j i n f a r k t b y l o k a m ž i k e m p r a v d y , m ý m
p r o b u z e n í m . V ě ř t o m u n e b o n e , d o s t a l j s e m d r u h o u šanci
k tomu, a b y c h prožil život bohatší. Stejně j a k o Malika
spatřil j s e m ve své bolestné zkušenosti příležitost. A co
b y l o ještě důležitější, měl jsem dost kuráže ji využít."
P o z o r o v a l j s e m , že zatímco Julián navenek viditelně
o m l á d l , u v n i t ř z m o u d ř e l . Ten v e č e r s e o d e h r á l o m n o h e m
v í c e n e ž j e n f a s c i n u j í c í r o z h o v o r s e s t a r ý m p ř í t e l e m . Cítil
j s e m , ž e b y s e m o h l stát i p r o m ě p ř e d ě l e m , n a d ě j í n a n o v ý
54
začátek. M o j e mysl s e začala z a o b í r a t v š í m , c o b y l o v n e p o ­
ř á d k u s m ý m vlastním ž i v o t e m . Jistě, měl j s e m s k v ě l o u r o ­
d i n u a s o b d n í zaměstnání j a k o u z n á v a n ý a d v o k á t . A l e s t e j ­
n ě j s e m o b č a s tušil, ž e t o n e n í v š e c h n o . A cítil j s e m , ž e m u ­
sím v y p l n i t t u p r á z d n o t u , k t e r á z a č í n a l a p o h l c o v a t m ů j
život.
K d y ž j s e m b y l m a l ý , m í v a l j s e m v e l k é sny. Č a s t o j s e m
s i p ř e d s t a v o v a l sám sebe j a k o s p o r t o v n í h v ě z d u n e b o slav­
ného o b c h o d n í k a . D o o p r a v d y j s e m věřil tomu, že se m ů ž u
stát v š í m , č í m b u d u c h t í t , a m í t v š e , p o č e m j s e m t o u ž i l .
Vzpomínal jsem na pocity, které jsem míval jako malý
c h l a p e c v dětství, p r o ž i t é m n a s l u n e č n é m z á p a d n í m p o b ř e ­
ží. P o t ě š e n í p ř i c h á z e l o v e f o r m ě j e d n o d u c h ý c h v ě c í . P o ­
t ě š e n í m t e h d y b y l o strávit o d p o l e d n e k o u p á n í m n a p l á ž i
n e b o j e ž d ě n í m n a k o l e v lese. B y l j s e m ž í z n i v ý p o ž i v o t ě
a b u d o u c n o s t p r o mě neměla žádná omezení. K d y ž jsem se
n a d tím t e ď z a m y s l e l , n e v z p o m í n á m si, ž e b y c h p o d o b n o u
r a d o s t p o c í t i l z a p o s l e d n í c h p a t n á c t let. K a m s e p o d ě l a ?
M o ž n á j s e m ztratil s c h o p n o s t snít, k d y ž j s e m d o s p ě l
a začal se chovat tak, j a k se od dospělých očekává. M o ž n á
j s e m o ni přišel vstupem na práva, k d y ž j s e m začal mluvit
tak, j a k se očekává od p r á v n í k ů . V k a ž d é m p ř í p a d ě j s e m
se tento večer, strávený r o z h o v o r e m s Juliánem nad h r n ­
kem v y c h l a d l é h o čaje, r o z h o d l přestat se zabývat tolik
s v o u p r a c í a ž i v o b y t í m a začít ž i v o t t v o ř i t .
„Vypadá t o , že se mi p o d a ř i l o přimět tě t r o c h u se za­
myslet nad svým d o s a v a d n í m ž i v o t e m , " p o z n a m e n a l J u ­
l i á n . „ Z k u s p r o z m ě n u z a s e z a č í t snít, j a k o k d y ž j s i b y l
dítě. J o n a s Salk to vystihl n e j l í p , k d y ž n a p s a l : J\íívaljsem
sny
a
míval jsem
i
noční můry.
Nočních
můr jsem
vil díky svým snům/ S e b e r o d v a h u a o p r a š
se zba­
s v o j e sny,
J o h n e . Zkus zase začít uctívat život a oslavovat v š e c h n y
j e h o zázraky. P r o b u ď v s o b ě v e š k e r o u sílu v l a s t n í h o v ě d o -
55
mí a z a č n o u se dít v ě c i . J a k m i l e se ti to p o d a ř í , v e s m í r se
s t e b o u s p o j í a n a u č í tě č a r o v a t . "
Julián zalovil v z á h y b e c h své r ó b y a vytáhl m a l o u
k a r t i č k u velikosti n a v š t í v e n k y . B y l a z n a č n ě o p o t ř e b o v a n á
a k r a j e měla p o t r h a n é o d n e u s t á l é h o p o u ž í v á n í .
„ J e d n o h o d n e j s m e s Yogi R a m a n e m k r á č e l i p o t i c h é
h o r s k é stezce a j á j s e m s e j e j zeptal, k d o j e j e h o o b l í b e n ý m
f i l o z o f e m . Ř e k l m i , ž e n a j e h o ž i v o t m ě l o vliv m n o h o u č e n í
a je proto nesnadné vybrat jediný zdroj inspirace. Nic­
m é n ě j e d e n citát s e m u z a r y l o b z v l á š t ě h l u b o k o d o s r d c e .
V y s t i h o v a l v š e c h n o t o , č e h o s i vážil v e s v é m ž i v o t ě , s t r á v e ­
n é m v t i c h é m r o z j í m á n í . A na t o m n á d h e r n é m místě, k t e r é
se z d á l o b ý t na k o n c i světa, se o n ě j se m n o u t e h d y p o d ě l i l .
V r y l s e m i d o s r d c e z r o v n a tak j a k o j e m u - t a s l o v a m i
denně p ř i p o m í n a j í vše, čím j s m e — a vše, čím b y c h o m se
mohli stát. J s o u t o slova v e l k é h o i n d i c k é h o f i l o z o f a P a t a n džáliho. Opakoval jsem si je každé ráno předtím, než jsem
začal s v o u r a n n í m e d i t a c i , a j s e m p ř e s v ě d č e n o t o m , že m ě ­
l a v e l k ý v l i v n a další b ě h m é h o ž i v o t a . P a m a t u j si, J o h n e
— slova j s o u v y s l o v e n á s í l a . "
P a k m i J u l i á n u k á z a l citát n a p s a n ý n a j e h o k a r ­
tičce.
Jsi-li
inspirován
mořádným
úkolem,
kročí
vlastní
zení,
tvoje vědomí se
se
ocitneš v
vlohy
je
a
mnohem
stín,
velkým,
všechny
tvoje
tvoje
novém,
nadání ožijí,
větší,
něčím
nějakým
myšlenky pře­
mysl přesáhne
rozvine do
kouzelném
kdy
svá
ome­
všech stran a
světě.
objevíš svoje
než jsi
mi­
ty
Skryté síly,
nové já,
které
snil.
V tu chvíli j s e m zahlédl s p o j e n í mezi fyzickou silou
a silou d u c h a . J u l i á n zářil z d r a v í m a v y p a d a l o m n o h o let
56
mladší, než k d y ž jsem j e j potkal p o p r v é . Překypovala
z n ě j e n e r g i e a v y p a d a l o t o , že j e h o o p t i m i s m u s n e z n á h r a ­
n i c . B y l o zcela z ř e j m é , ž e p o d s t a t n ě z m ě n i l s v ů j p ř e d c h o z í
z p ů s o b života,
ale z r o v n a tak b y l o n a p r o s t o z ř e j m é , ž e
p r v o p o č á t k e m j e h o p o z o r u h o d n é p r o m ě n y b y l stav j e h o
d u š e . V n ě j š í ú s p ě c h z a č í n a l u v n i t ř a J u l i á n t í m , že z m ě n i l
z p ů s o b svého myšlení, dokázal přirozeně změnit i celý
svůj život.
„ Ř e k n i m i , j a k s e t i p o v e d l o získat s i tak p o z i t i v n í , i n ­
s p i r a t i v n í a v y r o v n a n ý p ř í s t u p k ž i v o t u ? M y s l í m , že po t o ­
lika l e t e c h r u t i n y m o j e m e n t á l n í svaly p o n ě k u d o c h a b l y .
K d y ž o t o m t e ď p ř e m ý š l í m , m y s l í m , ž e vlastně s v o j e m y š ­
lení a v š e c h n o to, co mi p r o u d í myslí, o v l á d á m j e n velmi
málo," přiznal jsem se upřímně.
„ N a š e m y š l e n í j e s k v ě l ý s l u h a , ale h r o z n ý p á n . P o k u d
p r o p a d n e š n e g a t i v n í m m y š l e n k á m , j e t o j e n p r o t o , ž e ses
n e d o k á z a l o s v o u m y s l p o s t a r a t . N e u d ě l a l sis čas v y c v i č i t
j i , aby se naučila zaměřovat na to d o b r é . Churchill kdysi
prohlásil, že cena za velikost je z o d p o v ě d n o s t za k a ž d o u
vlastní myšlenku. Jen tak se ti p o d a ř í d o s á h n o u t stavu
m y s l i , p o k t e r é m t o u ž í š . P a m a t u j n a t o , ž e m y s l j e vlastně
j a k o k a ž d ý j i n ý sval — p o k u d j e j n e b u d e š p o s i l o v a t , z a ­
krní."
„Snažíš se mi říct, že p o k u d n e b u d u cvičit svou mysl,
zeslábne?"
„ P ř e s n ě tak. P o d í v e j s e n a t o t a k h l e : p o k u d c h c e š p o ­
s i l o v a t s v a l y n a p a ž í c h , a b y s e staly s i l n ě j š í m i , m u s í š j e
c v i č i t . T o t é ž s e svaly n a n o h o u — n e j p r v e j e m u s í š n a m á ­
hat. A t o t é ž p l a t í i o t v o j í mysli - u d ě l á p r o t e b e , co si b u ­
deš přát, p o k u d jí to j e n u m o ž n í š . Vtáhne do tvého života
všechno, po čem toužíš, jakmile se ji naučíš účinně řídit.
Přinese ti dokonalé zdraví, p o k u d o ni b u d e š dostatečně
pečovat. A b u d e schopna navrátit se do svého p ř i r o z e n é -
57
h o stavu m í r u a k l i d u , j e s t l i ž e b u d e š v ě d ě t , j a k n a t o .
Sivanští m u d r c i mi říkávali:
ta jsou
tam,
kde jsi je
sám
Hranice tvého vlastního živo­
stvořil."
„ T o m u asi ú p l n ě n e r o z u m í m , J u l i á n é . "
„ O s v í c e n í myslitelé vědí, že j e j i c h myšlení utváří j e ­
j i c h vlastní svět a že kvalita j e j i c h života závisí na b o h a t ­
ství m y š l e n e k . P o k u d t e d y c h c e š p r o ž í t p o z i t i v n í a s m y s ­
l u p l n ý ž i v o t , musíš n e j p r v e p r o d u k o v a t p o z i t i v n í a s m y s ­
luplné myšlenky."
„Tak s e m s t í m , J u l i á n é . "
„ C o tím m y s l í š ? " zeptal se mírně Julián a p ř e j e l si
opálenými prsty po okraji svého nádherného hávu.
„ M o c m ě z a u j a l o t v o j e v y p r á v ě n í , ale j s e m n e t r p ě l i v ý .
C o p a k neznáš nějaké cviěení n e b o techniku, se kterou
m ů ž u začít h n e d t e ď a tady, v e s v é m o b ý v á k u , a b y c h z m ě ­
nil z p ů s o b s v é h o m y š l e n í ? "
„ N e e x i s t u j í ž á d n á r y c h l á ř e š e n í . K a ž d á trvalá v n i t ř n í
p r o m ě n a v y ž a d u j e čas a úsilí a je k ní p o t ř e b a h o d n ě v y t r ­
valosti. N e t v r d í m , že k t o m u , a b y s z a z n a m e n a l p o d s t a t n é
změny, p o t ř e b u j e š roky. P o k u d budeš vytrvalý a techniky,
které tě naučím, budeš cvičit každý den po d o b u j e d n o h o
měsíce, výsledek tě ohromí. Naučíš se naplno využít svou
v l a s t n í k a p a c i t u a o c i t n e š se v k r a j i n ě z á z r a k ů . A l e a b y s
t o h o m o h l dosáhnout, nesmíš se soustředit j e n na výsle­
d e k . Vychutnej si p r o c e s r o z v í j e n í tvé vlastní osobnosti
a o s o b n í h o r ů s t u . I r o n i í j e , že čím méně se budeš soustře­
ďovat
na
výsledek,
tím
rychleji
se
dostaví.
il
„Jak to?"
„ J e to j a k o v t o m klasickém p ř í b ě h u o chlapci, který
se v y d a l s t u d o v a t k v e l k é m u u č i t e b . K d y ž se s n í m setkal,
j e h o p r v n í o t á z k a z n ě l a : ,Jak d l o u h o m i b u d e t r v a t , n e ž
b u d u stejně m o u d r ý j a k o t y ? '
U č i t e l o d p o v ě d ě l : , P ě t let.'
58
,To j e m o c d l o u h o , ' o d p o v ě d ě l c h l a p e c . , A k d y ž b u d u
pracovat dvojnásob tvrdě, jak dlouho to zabere?'
, P a k t o b u d e trvat d e s e t let,' ř e k l mistr.
,Deset let! T o j e h r o z n ě d l o u h o ! C o k d y ž s e b u d u u č i t
dnem i nocí, každý den a každou noc?'
,Tak t o b u d e p a t n á c t let,' ř e k l m u m u d r c .
,Tomu nerozumím. Pokaždé, k d y ž slíbím, že b u d u
v ě n o v a t d o s a ž e n í cíle více energie, řekneš mi, že mi to
b u d e trvat ještě déle. P r o č ? '
,To j e j e d n o d u c h é . P o k u d máš stále j e d n o o k o u p ř e n é
k cíli, z b ý v á ti už j e n j e d n o , které tě p o v e d e tvou cestou.' "
„ T o m u r o z u m í m , m ů j u č i t e l i , " řekl j s e m J u l i á n o v i . „ T o
zní jako příběh m é h o života."
„ B u ď t r p ě l i v ý a žij s v ě d o m í m , ž e v š e c h n o , c o h l e d á š ,
najdeš, p o k u d na to budeš připraven a budeš to očeká­
vat."
„ A l e j á j s e m n i k d y n e p a t ř i l k t ě m , c o b y m ě l i štěstí,
Juliáné. V š e c h n o , čeho jsem k d y dosáhl, byl j e n výsledek
píle a v y t r v a l o s t i . "
„ A c o j e t o štěstí, p ř í t e l i ? " z e p t a l s e J u l i á n l a s k a v ě .
„ N e n í t o n i c j i n é h o n e ž s p o j e n í p ř i p r a v e n o s t i s příležitostí.
Než tě začnu zasvěcovat do metod, které jsem se naučil
v Sivaně, musím tě n e j p r v e naučit několik k l í č o v ý c h p r i n ­
cipů. Nejprve si zapamatuj, že základem jakéhokoliv men­
tálního výkonu je soustředění."
„Soustředění?"
„ J á v í m , taky m ě t o n a p ř e d p ř e k v a p i l o . A l e j e t o tak.
U ž j s e m t i ř e k l , ž e naše m y s l d o v e d e v y k o n a t n e u v ě ř i t e l n é
v ě c i . S a m o t n ý f a k t , ž e p o n ě č e m toužíš n e b o o n ě č e m sníš,
znamená, že máš i o d p o v í d a j í c í kapacitu to uskutečnit.
Tohle j e j e d n a z v e l k ý c h a u n i v e r z á l n í c h p r a v d , k t e r é j s o u
z n á m é m u d r c ů m ze Sivany. A v š a k k t o m u , a b y s d o v e d l sílu
myšlení uvolnit, musíš se ji n e j p r v e naučit ovládat a za-
59
m ě ř i t j e n n a t o , c o p r á v ě děláš. V e c h v í l i , k d y z a m ě ř í š s v o j i
mysl n a j e d i n ý ú k o l , s t a n o u s e n e u v ě ř i t e l n é v ě c i . "
„ A p r o ě j e t o s o u s t ř e d ě n í tak d ů l e ž i t é ? "
„ D á m ti hádanku, která z o d p o v í tvou otázku. Ř e k n ě ­
m e , že se u p r o s t ř e d z i m y ztratíš v lese a ze v š e h o n e j v í c
p o t ř e b u j e š , a b y ses z a h ř á l . J e d i n é , co máš u sebe v b a t o h u ,
je d o p i s od p ř í t e l e , k o n z e r v a s t u ň á k e m a m a l é z v ě t š o v a c í
s k l í č k o , k t e r é nosíš u s e b e p r o t o , že špatně vidíš. P o d a ř í se
t i sehnat n ě j a k é s u c h é d ř e v o n a p o d p a l , b o h u ž e l ale nemáš
u s e b e zápalky. J a k zapálíš o h e ň ? "
„ D á m se poddat."
„ J e to v e b c e j e d n o d u c h é . V l o ž dopis mezi suché d ř e v o
a p ř i d r ž n a d tím z v ě t š o v a c í s k l o . S l u n e č n í p a p r s k y se p ř e s
ně soustředí a zapálí oheň b ě h e m někobka vteřin."
„A co ta konzerva s tuňákem?"
„Ta t ě m ě l a p o u z e z m á s t , o d v é s t o d n a l e z e n í s p r á v ­
n é h o ř e š e n í , " o d v ě t i l Julián s ú s m ě v e m . „ P o d s t a t o u p ř í b ě ­
h u j e ale t o t o : p o k u d b y s p o l o ž i l d o p i s n a d ř e v o , n i c b y s e
nestalo. Ale v okamžiku, k d y použiješ zvětšovací sklo
a s o u s t ř e d í š r o z p t ý l e n é p a p r s k y s l u n c e na p a p í r , v z n í t í se.
A stejná a n a l o g i e p l a t í p r o naši m y s l . P o k u d se ti p o d a ř í
s o u s t ř e d i t j e j í o b r o v s k o u sílu n a u r č i t ý a s m y s l u p l n ý c í l ,
r y c h l e s e t i p o d a ř í zapálit p l a m e n t v é h o o s o b n í h o p o t e n ­
ciálu. Výsledek b u d e p ř e k v a p u j í c í . "
„ J a k ý t ř e b a ? " zeptal j s e m se.
„ N a tuhle otázku si můžeš o d p o v ě d ě t j e n ty sám. Co
j e t í m , c o h l e d á š ? C h c e š s e stát l e p š í m o t c e m a žít v y r o v ­
naný, prospěšný život? Hledáš d u c h o v n í naplnění? N e b o
toužíš po vzrušení a zábavě? P ř e m ý š l e j o t o m . "
„ A c o věčná spokojenost?"
„ V š e c h n o , n e b o n i c , " zasmál se. „ N e d á v á š s i m a l é cíle.
A l e n a k o n e c , p r o č n e , i to se ti m ů ž e s p l n i t . "
,, J a k ?
60
„ S i v a n š t í m u d r c o v é z n a j í t a j e m s t v í štěstí u ž p ě t tisíc
let. Naštěstí se se m n o u o své v ě d ě n í p o d ě l i l i . C h c e š je sly­
šet?"
„ N e h n e d , m y s l í m , ž e s i t e ď u d ě l á m e p a u z u a j á zatím
p ů j d u vytapetovat garáž."
„Cože?"
„ N o , t o b y l v t i p , s a m o z ř e j m ě ž e t o tajemství c h c i slyšet
— nakonec, není to, po čem se všichni p í d í m e ? "
„ M á š p r a v d u . Takže, tady j e . . . M ů ž u tě požádat o dal­
š í šálek č a j e ? "
„ U r č i t ě , ale u ž m ě n e n a p í n e j . "
„ D o b r á tedy. T a j e m s t v í štěstí je j e d n o d u c h é : Najdi si
to,
co
doopravdy
rád
děláš,
a
dej
do
toho
veškerou
svou
energii. Ti n e j š ť a s t n ě j š í , n e j z d r a v ě j š í a n e j s p o k o j e n ě j š í
lidé na světě j s o u ti, k t e ř í si našli v ž i v o t ě s v o u vášeň a v ě ­
n u j í se j í . A t é m ě ř v ž d y c k y to b ý v á p o s l á n í , č i n n o s t , k t e r o u
zároveň nějakým způsobem pomáhají druhým. Jakmile
j e d n o u soustředíš veškerou svou mentální energii na to,
a b y s dělal t o , c o m i l u j e š , d o t v é h o ž i v o t a v s t o u p í h o j n o s t
a v e š k e r é tvé t u ž b y se s n a d n o n a p l n í . "
„ T a k ž e stačí j e n r o z p o z n a t , c o j e t í m , c o d ě l á m e n e j ­
r a d ě j i , a p a k to d ě l a t ? "
„ P o k u d je to záslužná činnost," o d p o v ě d ě l Julián.
„ A jak definuješ záslužnou č i n n o s t ? "
„ J a k jsem řekl, J o h n e , tvoje vášeň musí pomáhat
n e b o b ý t p r o s p ě š n á d r u h ý m . V i k t o r F r a n k i t o vystihl l i p ,
n e ž by se m o h l o p o d a ř i t m n ě :
není možné vytvářet.
jako
vedlejší
větší než já
poslání,
s
celý
efekt
sám.
osobního
Jakmile
svět
nevyčerpatelnou
myšlenky
soustředěné
,Uspěch, stejně jako štěstí,
Musí vyplynout.
ožije.
se
to
se
se
ráno
energie
svůj
61
cíl.
se
a
stane pouze
něčemu,
vám jednou podaří
Každé
zásobou
na
A
odevzdání
co je
nalézt
své
budete probouzet
nadšení,
Nebudete
mít
všechny
čas
na
zbytečnosti,
a
proto
mysli
zaměřené
zvyku
dělat
nějšími.
to
na
budete
nicotnosti.
starosti
Vypěstujete
harmonii,
Je
si
nebudete
si
vedeni
nádherný pocit,
a
Přirozeně
stanete
rovněž
k
plýtvat
se
hluboký
tomu,
mám jej moc
cennou
se
silou
oprostíte
mnohem
splnil
rád.''
"
od
produktiv­
smysl pro
abyste
své
svůj
vnitřní
úkol.
„ Z a j í m a v ý citát. N e j v í c se mi l í b í ta č á s t o t o m , že
v s t a n e š a p r o s t ě s e cítíš d o b ř e . U p ř í m n ě ř e č e n o , v ě t š i n u
d n í s i r á n o n e p ř e j i nic j i n é h o než zůstat p o d d u c h n o u ,
p r o t o ž e b y t o b y l o o tolik p ř í j e m n ě j š í n e ž v š e c h n y t y r a n n í
d o p r a v n í zácpy, r o z z l o b e n í klienti, agresivní protistrany
a nekonečný p r o u d negativních vlivů. Už mě to hrozně
unavuje."
„Víš, p r o č t o b k b d í d l o u h o s p í ? "
„Proč?"
„ P r o t o ž e n e m a j í n i c l e p š í h o n a p r á c i . T i , k t e ř í vstávají
s východem slunce, mají společnou j e d n u v ě c . "
„Jsou pomatení?"
„ M o c v t i p n é . N e , v š i c h n i m a j í p o s l á n í , k t e r é živí o h e ň
j e j i c h v n i t ř n í h o p o t e n c i á l u . J s o u p o h á n ě n i cíli, ale n i k o l i v
nezdravě, nejsou posedlí. Nejsou svázáni a díky svému
n a d š e n í a l á s c e k t o m u , co d ě l a j í , u m ě j í tito b d é žít v p ř í ­
t o m n é m okamžiku. Jejich p o z o r n o s t je zcela zaměřena na
t o , co v tu c h v í l i d ě l a j í , a p r o t o n e d o c h á z í k ž á d n ý m z t r á ­
t á m e n e r g i e . J s o u to n e j e n e r g i č t ě j š í a n e j v i t á l n ě j š í j e d i n c i ,
se kterými se budeš m o c t setkat."
„ Z t r á t y energie? To zní t r o c h u j a k o New Age. Vsadím
se, ž e t o ses n a H a r v a r d u n e u č i l . . . "
„ M á š p r a v d u . J e t o m y š l e n k a m u d r c ů z e Sivany. A a č ­
k o l i v j e stará staletí, j e stejně platná d n e s , j a k o b y l a tehdy,
k d y ž b y l a p r v n ě f o r m u l o v á n a . P ř í l i š m n o h o z nás j e p o h l ­
c o v á n o z b y t e č n ý m i n e k o n e č n ý m i o b a v a m i . O c h u z u j í nás
o naši p ř i r o z e n o u energii. V i d ě l j s i n ě k d y d u š i z b i c y k l u ? "
62
„Samozřejmě."
„ J e - l i p l n á , s n a d n o nás d o v e z e k cíli. A l e p o k u d n ě k d e
u n i k á , n a k o n e c s p l a s k n e a t v o j e cesta s k o n č í .
A s t e j n é je to s n a š í m y s l í . O b a v y z p ů s o b u j í , že naše
mentální energie a potenciál unikají, zrovna j a k o uniká
v z d u c h z d u š e k o l a . N e t r v á d l o u h o , a n a j e d n o u zjistíš, že
n e m á š ž á d n o u energii. V y p r c h á z t e b e v š e c h n a k r e a t i v i t a ,
o p t i m i s m u s a m o t i v a c e a ty zůstaneš zcela v y č e r p a n ý . "
„ J á ten p o c i t z n á m . Č a s t o s t r á v í m c e l é d n y v c h a o s u .
Mám pocit, že musím být na všech místech najednou,
a připadá mi, že nikdo není spokojený. Po takových dnech
m n e m o j e trápení zanechává zcela v y č e r p a n é h o , i k d y ž
jsem nedělal žádnou fyzicky namáhavou práci. Jediné, co
se mi po takovém dni chce udělat, když dorazím d o m ů , je
nalít si s k l e n i č k u skotské a s e d n o u t do křesla s d á l k o v ý m
ovládáním od televize."
„ T o j e p ř e s n ě o n o . P ř í l i š m n o h o s t r e s u . J a k m i l e ale
najdeš svoje poslání, život se značně z j e d n o d u š í a b u d e
stát z a t o . J a k m i l e s i u v ě d o m í š , c o j e t v ý m c í l e m č i t v ý m
o s u d e m , u ž n e b u d e š muset p o z b y t e k života p r a c o v a t . "
„Předčasný důchod?"
„ N e , " o d p o v ě d ě l Julián vážným tónem, který se na­
u č i l b ě h e m let s t r á v e n ý c h v s o u d n í síni. „ T v o j e p r á c e s e
stane z á b a v o u . "
„ N e b y l o by p r o mě p o n ě k u d riskantní nechat svého
z a m ě s t n á n í a v y d a t se h l e d a t s v o j i n e j v ě t š í v á š e ň a p o s l á ­
n í ? M á m p ř e c e r o d i n u a r e á l n é závazky. Ž i v í m č t y ř i l i d i . "
„ J á p ř e c e n e t v r d í m , a b y s zítra o d e š e l z e z a m ě s t n á n í .
A l e p ř e s t o b u d e š m u s e t začít r i s k o v a t . T r o š k u s e s v ý m ž i ­
votem zatřást, vymést pavučiny, vydat se na méně p r o ­
z k o u m a n é stezky. V ě t š i n a l i d í žije c e l ý s v ů j ž i v o t v e s v é m
k r u h u p o h o d l í . Yogi R a m a n b y l p r v n í , k d o m i vysvětlil, ž e
to nejlepší, co p r o sebe můžeš udělat, je pravidelně tento
63
k r u h p o h o d l í p ř e k r a č o v a t . T o j e cesta k t o m u , a b y s o v l á d l
sám s e b e a u v ě d o m i l si h l u b o k ý p o t e n c i á l l i d s k ý c h s c h o p ­
ností."
„ A c o t o vlastně j e ? "
„ T v o j e m y s l , t v o j e tělo a t v o j e d u š e . "
„A jaká jsou ta rizika?"
„ S k o n c u j s p r a g m a t i s m e m a z a č n i dělat t o , c o j s i o d ­
jakživa dělat chtěl. Z n á m právníky, co odešli od řemesla
a stali se d i v a d e l n í k y , z n á m ú č e t n í , k t e ř í se stah j a z z o v ý m i
h u d e b n í k y . V t o m p r o c e s u p ř e m ě n y našli h l u b o k o u s p o k o ­
j e n o s t , k t e r á j i m tak d l o u h o u n i k a l a . A m y s l í š , ž e j e t r á ­
p i l o , ž e s i u ž n e m o h l i d o v o l i t d v ě d o v o l e n é z a r o k a letní
sídlo na K a j m a n e c h ? Vypočítané riziko se vyplácí. Jak se
můžeš pohnout d o p ř e d u , k d y ž budeš p o ř á d p r o jistotu
držet nohu na b r z d ě ? "
„Rozumím tomu, o čem mluvíš."
„Tak s e n a d tím z a m y s l i . Z k u s o b j e v i t , c o j e t v ý m p r a ­
v ý m posláním tady na zemi, a seber o d v a h u se do toho
pustit."
„Juliáné, přemýšlím od rána do večera a d o k o n c e si
myslím, že součástí mého p r o b l é m u je to, že přemýšlím až
m o c . M o j e mysl je neustále zaměstnaná, plná jakéhosi
mentálního dialogu. N ě k d y z toho d o o p r a v d y blázním."
„To, co ti vysvětluji, je něco jiného. Všichni m u d r c i ze
S i v a n y si d e n n ě n a š b c h v i l k u k t i c h é m e d i t a c i n e j e n o t o m ,
k d e se n a c h á z e j í , ale i k a m se c h t ě j í d á l u b í r a t . V y m e z i l i
s i čas p r o p ř e m ý š l e n í o s v é m ž i v o t n í m p o s l á n í , k a ž d ý d e n
h o d n o t i l i , j a k ý m z p ů s o b e m žijí s v o j e životy. A c o j e n e j d ů ležitější, h l u b o c e a u p ř í m n ě s e z a b ý v a l i t í m , j a k b y m o h l i
u d ě l a t zítřek lepší. M a l ý k r ů č e k z m ě n y k l e p š í m u p ř i n e s e
trvalé výsledky v e d o u c í k pozitivním p r o m ě n á m . "
„Takže ty n a v r h u j e š , že b y c h si měl pravidelně udělat
čas a m e d i t o v a t o ž i v o t ě . "
64
„ A n o , i k d y b y to mělo být j e n deset minut soustře­
d ě n é h o r o z j í m á n í d e n n ě , b u d e to mít velký vliv na tvůj
život."
„ R o z u m í m . P r o b l é m j e ale v t o m , ž e b ý v á m č a s t o tak
v y t í ž e n ý , ž e s i ztěží n a j d u deset m i n u t n a o b ě d . "
„ P ř í t e l i , ř í k a t , ž e n e m á š čas n a p o v z n e s e n í v l a s t n í h o
ž i v o t a , j e stejná p o š e t i l o s t , j a k o b y s p r o h l a š o v a l , ž e j s i tak
z a n e p r á z d n ě n ř í z e n í m a u t a , že n e n a j d e š čas zastavit a n a ­
t a n k o v a t . N a k o n e c s e t o m u stejně n e v y h n e š . "
„ N o a n o , já vím. Ale neměl jsi n á h o d o u v úmyslu na­
učit mě nějaké techniky, Juliáné? P o ř á d jsem doufal, že se
dozvím něco praktického, co mi pomůže."
„Existuje j e d n a technika ovládání mysli, která stojí
nade všemi. Je velmi oblíbená mezi sivanskými mnichy,
kteří mě ji s d ů v ě r o u naučili. Praktikoval jsem ji p o u h ý c h
j e d e n a d v a c e t d n í , p o k t e r ý c h j s e m získal m n o h e m v í c e
e n e r g i e n e ž k d y p ř e d t í m . T o t o c v i č e n í j e p ř e s č t y ř i tisíce
let staré a j m e n u j e se srdce ráže.'"''
„Poslouchám."
„ N e p o t ř e b u j e š k tomu nic než čerstvou růži a tichý
k o u t e k . N e j l e p š í j e s a m o z ř e j m ě b ý t v p ř í r o d ě , ale t i c h á
místnost p o s t a č í . S o u s t ř e ď s e n a střed r ů ž e , j e j í s r d c e . Yogi
R a m a n m i ř e k l , ž e r ů ž e s e p o d o b á ž i v o t u ; m á trny, ale p o ­
k u d b u d e š věřit a n á s l e d o v a t s v o j e sny, n a k o n e c t r n y z m i z í
a zůstane j e n n á d h e r a květu. Všimni si j e j í barvy, struk­
tury, p o d o b y . Vychutnej
si j e j í v ů n i a nemysli na nic
jiného než na t e n t o k o u z e l n ý p ř e d m ě t , k t e r ý m á š p ř e d s e ­
b o u . N e j p r v e s e t i b u d e stávat, ž e t v o u m y s l í b u d o u p r o u ­
dit j i n é m y š l e n k y a rušit tě od p o z o r o v á n í srdce růže. A l e
n e n e c h s e tím o d r a d i t , b r z y s e t o z l e p š í , t o j e j e n z n á m k a
n e t r é n o v a n é mysli. P r o s t ě z n o v u z a m ě ř s v o u p o z o r n o s t n a
r ů ž i . B r z y se t v o j e m y s l o t u ž í a stane se v í c e d i s c i p l i n o v a ­
nou."
65
„A to je všechno? Vypadá to dost j e d n o d u š e . "
„A v tom je právě to kouzlo, Johne," odpověděl Ju­
lián. „ N i c m é n ě , a b y b y l tento rituál ú č i n n ý , musíš j e j
praktikovat denně. P r v n í c h několik dní b u d e p r o tebe
obtížné cvičení p r o v o z o v a t třeba j e n pět minut. Většina
z nás žije v takové r o z t ě k a n o s t i a s p ě c h u , že o p r a v d o v á n e ­
h y b n o s t a t i c h o je n ě c o zcela c i z í h o a n e p ř í j e m n é h o . V ě t ­
šina l i d í ti ř e k n e , že n e m á č a s s e d ě t a z í r a t na n ě j a k o u
kytku. A j s o u to titíž b d é , k t e ř í n e m a j í čas r a d o v a t se z d ě t ­
ského smíchu n e b o se brouzdat bosí deštěm. B u d o u tě
p ř e s v ě d č o v a t , že j s o u na takovéto věci příliš z a n e p r á z d ­
n ě n í . N e m a j í čas a n i n a p ř á t e l s t v í , p r o t o ž e i p ř á t e l s t v í
vyžaduje, aby se mu věnoval čas."
„Určitě takovýchto lidí známe h o d n ě . "
„ B y l j s e m j e d n í m z n i c h , " p ř i z n a l J u l i á n . Pak s e z a r a ­
zil a zůstal z t i c h a , p o h l e d u p ř e n ý n a h o d i n y p o d ě d e č k o v i ,
které nám s Jenny věnovala moje babička, když jsme se
nastěhovali do tohoto d o m u . „ K d y ž přemýšlím o všech
těch, kteří žijí svůj život v takovémto spěchu, v z p o m e n u
s i n a slova starého b r i t s k é h o r o m a n o p i s c e , j e h o ž dílo m i l o ­
val m ů j
o t e c : Nesmíš dovolit,
zapomněl,
že
každý
okamžik
abys pro
života je
hodiny a kalendář
zázrak
—
a
mys­
térium.
V y t r v e j a zkus se s v o u r ů ž í b ý t d é l e a d é l e , " p o k r a č o ­
val Julián s v ý m h r d e l n í m hlasem. „ P o j e d n o m č i d v o u t ý d ­
n e c h by se ti m ě l o začít d a ř i t v y t r v a t u t o h o t o c v i č e n í po
dvacet minut bez toho, aby se tvoje mysl zaobírala něčím
j i n ý m . A t o b u d e také p r v n í m d ů k a z e m , ž e začínáš d o b ý ­
vat p e v n o s t s v é h o m y š l e n í . N a u č í š s e s o u s t ř e d i t s v o j i m y s l
p o u z e n a t o , n a c o c h c e š t y sám. Stane s e t v ý m o d d a n ý m
sluhou, h o t o v ý m p r o tebe vykonat neuvěřitelné věci. Pa­
m a t u j si, b u ď řídíš s v o j i m y s l , n e b o ř í d í o n a t e b e .
P r a k t i c k y s e t o p r o j e v í t a k , ž e s e b u d e š cítit m n o h e m
66
klidnější. Bude to významný k r o k k odstranění úzkosti
a o b a v y , k t e r é s u ž u j í v ě t š i n u lidí. A co je n e j d ů l e ž i t ě j š í zaznamenáš nový pocit radosti, která vstoupí do tvého ži­
v o t a s p o l u se s c h o p n o s t í r a d o v a t se z m n o h a d a r ů , k t e r ý m i
nás o b d a r o v á v á ž i v o t . A v r a c e j s e k a ž d ý d e n , b e z o h l e d u
na t o , j a k b u d e š z a n e p r á z d n ě n ý , ke s v é m u srdci růže. Je
to tvoje oáza, tvoje tiché útočiště, ostrov klidu a míru.
N i k d y n e z a p o m í n e j n a t o , ž e v t i c h u a k l i d u j e síla. K l i d
j e p r v n í k r o k k t o m u , a b y ses n a p o j i l n a u n i v e r z á l n í z d r o j
inteligence, která pulzuje k a ž d ý m živoucím s t v o ř e n í m . "
To, c o j s e m p r á v ě slyšel, m ě p o n ě k u d udivilo. M ů ž e
mít tak j e d n o d u c h á t e c h n i k a tak z á s a d n í d o p a d n a m ů j
život?
„ Z m ě n y , k t e r é n a t o b ě p o z o r u j i , m u s í mít p ř e c e n ě ­
j a k o u h l u b š í p ř í č i n u n e ž j e n p o u h é c v i č e n í srdce růže,"
přemýšlel jsem nahlas.
„To je p r a v d a , m o j e p r o m ě n a je výsledkem p r a k ­
tikování celé ř a d y dalších ú č i n n ý c h cvičení. Ale nedělej si
starosti — j s o u z r o v n a tak j e d n o d u c h é , j a k o je t o h l e , a s t e j ­
n ě tak ú č i n n é . I k d y ž , u p ř í m n ě ř e č e n o , s t o u j e d n o d u ­
c h o s t í t o n e n í zas a ž t a k . . . j e d n o d u c h é . B ý t j e d n o d u c h ý ,
dělat a p o u ž í v a t j e d n o d u c h é v ě c i j e vlastně d o c e l a složité.
To poznáš sám. V každém p ř í p a d ě klíčem je otevřít svou
mysl všem možnostem, které nám nabízí život."
J u l i á n b y l o p r a v d o v o u s t u d n i c í znalostí, k t e r é s e n a ­
učil v Sivaně. „ P r o z r a d í m ti další ú č i n n o u techniku, j a k
z b a v i t m y s l o b a v a n e g a t i v n í c h v l i v ů , k t e r é z nás v y s á v a j í
ž i v o t . J e z a l o ž e n á n a t o m , c o Yogi R a m a n n a z ý v á obrana
myšlení. V y s v ě t l i l m i , ž e p o d l e z á k o n ů p ř í r o d y j e n a š e
mysl schopna v j e d n o m okamžiku zpracovat pouze j e d i ­
n o u myšlenku. Vyzkoušej to a uvidíš, že je to p r a v d a . "
V y z k o u š e l j s e m t o , a j e t o tak.
„ K d o k o l i v může bez obtíží vytvářet pozitivní, kreativ-
67
ní myšlenky. Je to prosté: jakmile se ti do z o r n é h o pole
myšlení dostane negativní myšlenka, ihned ji vytlač m y š ­
l e n k o u p o v z b u z u j í c í . Celé t o f u n g u j e t a k , j a k o b y tvá m y s l
byla o b r o v i t ý m promítacím plátnem a každá myšlenka je
pak j e d n í m diapozitivem. Jakmile se na plátno dostane
negativní záběr, rychle j e j n a h r a ď j i n ý m , k l a d n ý m .
A o d t u d také p o c h á z í r ů ž e n e c n a m é m k r k u . P o k a ž d é ,
k d y ž se přistihnu, že myslím na něco negativního, sejmu
tento náhrdelník a sundám z něj j e d n u k u b č k u . D á v á m je
do pohárku, který nosím v batohu. Jsou mi j e m n ý m u p o ­
z o r n ě n í m , ž e m á m p ř e d s e b o u stále j e š t ě kus cesty, n e ž s e
plně naučím ovládat svou mysl a získám vládu nad m y š ­
lenkami, plnícími mé v ě d o m í . "
„Skvělý nápad. Z n í to docela prakticky, nikdy jsem
n i c t a k o v é h o neslyšel. Ř e k n i mi o f i l o z o f i i obrany myšlení
víc."
„ D á m t i j e d e n p ř í k l a d z e ž i v o t a . Ř e k n ě m e , ž e jsi m ě l
p e r n ý den u soudu. S o u d c e nesouhlasil s tvým výkladem
zákona, protistranu bys nejraději nechal zavřít do klece
a tvůj kbent byl tvým výkonem více než rozladěn. Přijdeš
d o m ů a s hlavou plnou c h m u r se zaboříš do svého o b b b e n é h o k ř e s l a . P r v n í v ě c , k t e r o u musíš u d ě l a t , j e u v ě d o m i t
si, ž e t ě u b í j e j í t v o j e v l a s t n í m y š l e n k y . S e b e p o z n á n í j e
p r v n í k r o k na cestě k sebeovládání. D r u h ý m k r o k e m je
u v ě d o m i t si, j a k l e h c e j s i d o v o l i l t ě m t o n e g a t i v n í m m y š l e n ­
k á m v s t o u p i t a ž e stejně s n a d n é j e n a h r a d i t j e m y š l e n k a m i
p o z i t i v n í m i . T a k ž e se z a m ě ř na o p a k s m u t k u a m e l a n c h o b e : Soustřeď se na to, abys byl veselý, radostný a optimis­
t i c k ý . S o u s t ř e ď s e n a p o c i t štěstí. Z k u s s e t ř e b a z a č í t
u s m í v a t . D ě l e j stejné p o h y b y , j a k é d ě l á š , k d y ž j s i š ť a s t e n
a p l n ý n a d ě j e — p o s a ď se r o v n ě , d ý c h e j z h l u b o k a a p r o c v i ­
čuj svoji mysl, aby se zaobírala pouze pozitivními myš­
l e n k a m i . U v i d í š , j a k s e b ě h e m p á r m i n u t b u d e š cítit d o c e l a
68
j i n a k . A c o j e n e j d ů l e ž i t ě j š í , p o k u d b u d e š t e c h n i k u obra­
ny myšlení p r a v i d e l n ě p r o c v i č o v a t a n a h r a z o v a t j e j í p o ­
m o c í k a ž d o u negativní myšlenku, která v p a d n e do tvé
m y s b , b ě h e m několika t ý d n ů zjistíš, ž e t ě tyto m y š l e n k y u ž
neovládají. Chápeš, kam m í ř í m ? "
Julián p o k r a č o v a l ve vysvětlování: „Myšlenky mají
život, j s o u to vlastně malé svazečky energie. M n o h o lidí se
n a d p o d s t a t o u s v é h o m y š l e n í n e p o z a s t a v u j e , ale k v a l i t a
t v é h o m y š l e n í j e z á s a d n í p r o kvalitu t v é h o ž i v o t a . M y š l e n ­
k y j s o u z r o v n a t a k o v o u s o u č á s t í m a t e r i á l n í h o světa j a k o
j e z e r o , v e k t e r é m p l a v e š , n e b o u l i c e , p o k t e r é c h o d í š . Sla­
b á m y s l p l o d í slabé činy. Silná a d i s c i p l i n o v a n á m y s l , k t e ­
rou si může každý vypěstovat denním cvičením, dokáže
zázraky. P o k u d c h c e š p r o ž í t ž i v o t o p r a v d u n a p l n o , p e č u j
o svoje myšlenky tak, jak bys pečoval o svoje nejcennější
b o h a t s t v í . P r a c u j n a t o m , a b y ses v y h n u l v š e m v n i t ř n í m
r o z p o r ů m . Stojí to za t o . "
„Nikdy jsem o myšlenkách neuvažoval jako o živou­
cích objektech, Juháne," odpověděl jsem, poněkud vyve­
d e n ý z m í r y j e h o slovy. „ A l e d o v e d u s i p ř e d s t a v i t , j a k
m o h o u myšlenky ovlivňovat každičkou součást našeho
světa.
„ M u d r c i z e S i v a n y j s o u p ř e s v ě d č e n i , ž e naše m y š l e n ­
k y b y m ě l y b ý t p o u z e satvické, n e b o b čisté. N a t u t o ú r o ­
veň myšlení se v y p r a c o v a b technikami, které jsem ti právě
odhalil, spolu s dalšími praktikami, j a k o je přijímání p ř í ­
r o d n í stravy, o p a k o v á n í p o z i t i v n í c h m a n t e r , č e t b a m o u d ­
rých knih a rozmlouvání s osvícenými lidmi. Sotvaže j e d ­
na jediná negativní myšlenka vstoupí do c h r á m u jejich
m y s l i , p o t r e s t a j í sami s e b e d l o u h o u c e s t o u k o b r o v s k é m u
v o d o p á d u , k d e s t o j í p o d l e d o v o u v o d o u tak d l o u h o , d o k u d
n e m o h o u chlad déle v y d r ž e t . "
„ M ě l jsem pocit, že jsi mi říkal, že to byli lidé m o u d ř í .
69
Postavit se p o d ledový v o d o p á d h l u b o k o v Himálaji j e n
p r o t o , ž e m i v y t a n e n a mysli j e d n a j e d i n á zlá m y š l e n k a , m i
připadá poněkud... extrémní."
Juliánova o d p o v ě ď byla blesková, byl to přece jen tré­
n o v a n ý p r v o t ř í d n í b o j o v n í k s o u d n í c h síní: „ J o h n e , b e r t o
zcela v á ž n ě . O p r a v d u s i n e m ů ž e m e d o v o l i t l u x u s ani j e d ­
né negativní myšlenky."
„Myslíš to naprosto v á ž n ě ? "
„ Ú p l n ě . Negativní m y š l e n k a j e j a k o e m b r y o — z r o d í se,
je zcela m a l i č k á , ale r o s t e a r o s t e . A z a n e d l o u h o z a č n e žít
svým vlastním ž i v o t e m . "
Na c h v í l i se z a r a z i l a p o u s m á l se. „ O m l o u v á m se, p o ­
kud p ů s o b í m kazatelským d o j m e m , k d y ž o tomto tématu
m l u v í m . P o z n a l j s e m , ž e tato f i l o z o f i e , k t e r é j s e m s e n a u č i l
b ě h e m s v é cesty, m á m o c zlepšit ž i v o t m n o h a l i d í — l i d í ,
k t e ř í s e cítí n e n a p l n ě n í , b e z i n s p i r a c e , n e š ť a s t n í . N ě k o l i k
malých změn v j e j i c h každodenní rutině je d o v e d e k tomu,
a b y m o h l i začít p r a k t i k o v a t srdce růže a p r ů b ě ž n ě p o u ž í ­
v a t t e c h n i k y obrany myšlení. J e j i c h ž i v o t se stane t a k o ­
vý, j a k ý j e j chtějí mít. A j s e m p ř e s v ě d č e n , že lidé si to
zaslouží vědět.
Než se p ř e s u n u ze zahrady k další kapitole p o d i v u ­
h o d n é h o p o d o b e n s t v í Yogiho R a m a n a , p r o z r a d í m ti ještě
j e d n o t a j e m s t v í , k t e r é ti u s n a d n í cestu k o s o b n í m u r ů s t u .
To tajemství je založeno na prastarém p r i n c i p u , který učí,
že vše v ž d y existuje d v a k r á t - n a p ř e d je to v y t v o ř e n o
v naší mysli, p a k ve skutečnosti. Už j s e m ti řekl, že m y š ­
lenky j s o u jakýmisi materiálními posly, které vysíláme,
a b y o v l i v ň o v a l i náš v n ě j š í svět. A už j s e m ti taky v y s v ě t l i l ,
že k t o m u , a b y s m o h l z a z n a m e n a t p o k r o k ve v n ě j š í m světě,
n e j p r v e musíš začít m ě n i t z p ů s o b s v é h o m y š l e n í .
M u d r c i z e S i v a n y měli n á d h e r n ý z p ů s o b , j a k s e p ř e ­
s v ě d č i t o t o m , že j e j i c h m y š l e n í je čisté a d o b r é . A t a t o
70
technika byla rovněž účinná při přeměně jejich tužeb
v realitu, ať už b y l y j a k k o l i v j e d n o d u c h é . A f u n g u j e to p r o
každého - p r o mladého právníka, který usiluje o finanční
o d m ě n u z a s v o u p r á c i , a z r o v n a tak t o b u d e f u n g o v a t p r o
m l a d o u m a t k u , k t e r á t o u ž í p o t o m , a b y s e m o h l a více v ě n o ­
vat r o d i n ě , n e b o p r o o b c h o d n í k a u s i l u j í c í h o o v í c e o b j e d ­
n á v e k . Ta t e c h n i k a se j m e n u j e tajemství jezera. M o j i u č i ­
telé vstávali v e č t y ř i h o d i n y r á n o , n e b o ť cítüi, ž e tato d o b a
o p l ý v á j a k o u s i zvláštní m a g i c k o u silou, z e k t e r é m o h o u mít
užitek. Vydávali se po strmých a ú z k ý c h stezkách, j e ž je
d o v e d l y d o o b y d l e n é nížiny. Tam p o t o m v y r a z i l i p o d é l s o t ­
v a v i d i t e l n é stezky, v e d o u c í k o l e m n á d h e r n ý c h b o r o v i c
a exotických květin, až došli na mýtinu. Na kraji mýtiny
bylo tyrkysové j e z e r o , p o k r y t é tisícem maličkých bílých
lotosů. Jeho hladina byla klidná a tichá. Byl to o p r a v d u
n á d h e r n ý p o h l e d . Mniši mi prozradili, že j e z e r o b y l o p ř í ­
telem j e j i c h i j e j i c h p ř e d k ů o d n e p a m ě t i . "
„ A c o j e j e h o tajemstvím?" zeptal jsem s e netrpělivě.
Julián m i v y l o ž i l , ž e m u d r c i s e dívali d o j e h o k l i d n ý c h
v o d a p ř e d s t a v o v a l i s i s v o j e s n y j a k o r e a l i t u . Jestliže j e ­
j i c h p ř á n í m bylo zdokonalit se v praktikování disciplíny
a u k á z n ě n o s t i , p ř e d s t a v o v a l i si v h l a d i n ě j e z e r a sami s e b e ,
j a k se r á n o za úsvitu p r o b o u z e j í , bez zaváhání se pustí do
s v é h o n á r o č n é h o d e n n í h o p r o g r a m u a d n y t r á v í v tichosti,
k t e r á p o s i l u j e v ů l i . P o k u d p r á v ě toužili p o r a d o s t i , d í v a l i
se do j e z e r a a p ř e d s t a v o v a l i si sami s e b e , j a k se n e z ř í z e n ě
smějí nebo jak se usmívají jeden na druhého, kdykoliv se
p o t k a j í . A jestliže toužili p o o d v a z e , v i d ě l i sami s e b e , j a k
jednají r o z h o d n ě ve chvílích krize a ohrožení.
„Yogi R a m a n mi j e d n o u řekl, že j a k o malý c h l a p e c
postrádal sebedůvěru, protože
byl menší než
ostatní
c h l a p c i j e h o v ě k u . I k d y ž k n ě m u b y l o o k o l í d o c e l a laskavé
a p ř í v ě t i v é , b y l p ř e s t o n e j i s t ý a styděl se. A b y se této sla-
71
b o s t i z b a v i l , v y d á v a l s e Yogi R a m a n d o t o h o t o p ř e k r á s n é ­
h o místa a n a h l a d i n ě j e z e r a p o z o r o v a l j a k o n a f i l m o v é m
p l á t n ě o b r a z y č l o v ě k a , k t e r ý m s e chtěl stát. J e d n o u s e v i ­
d ě l j a k o silný v ů d c e , k t e r ý s t o j í v č e l e a k o s t a t n í m p r o ­
mlouvá silným, n e o c h v ě j n ý m hlasem. Jindy se vídával tak,
j a k ý s i p ř á l b ý t , a ž b u d e starší — m o u d r ý r á d c e , s o b r o v ­
s k o u v n i t ř n í silou a r o v n ý m c h a r a k t e r e m . V š e c h n o t o , j a ­
k ý m s i v ž i v o t ě p ř á l b ý t , p r v n ě spatřil v h l a d i n ě t o h o t o j e ­
zera.
B ě h e m n ě k o l i k a m ě s í c ů se z Yogi R a m a n a stal t a k o v ý
č l o v ě k , j a k é h o s i d ř í v e p ř e d s t a v o v a l . V í š , J o h n e , naše m y s l
p r a c u j e n a p r i n c i p u o b r a z ů . O b r a z y o v b v ň u j í naši p ř e d ­
stavu o nás s a m ý c h , a tato p ř e d s t a v a má zase z p ě t n ě vliv
na to, jak se cítíme, jak jednáme a čeho jsme schopni d o ­
s á h n o u t . P o k u d b u d e š mít v s o b ě z a k ó d o v á n o , ž e j s i příliš
m l a d ý n a t o , a b y ses stal ú s p ě š n ý m p r á v n í k e m , n e b o n a o ­
p a k p ř í l i š starý n a t o , a b y s z m ě n i l s v o j e z v y k y , n i k d y s e t i
t o n e p o d a ř í . P o k u d máš v e s v é m p o d v ě d o m í z a k ó d o v á n o ,
že s m y s l u p l n é h o ž i v o t a , b e z v a d n é h o z d r a v í a štěstí se d o ­
stane j e n v y v o l e n ý m l i d e m , n a k o n e c s e t v é v i d ě n í v ě c í n a ­
p l n í a stane se t v o u r e a b t o u .
P o k u d s i ale b u d e š v e své m y s l i p r o m í t a t i n s p i r u j í c í
a fantazii p o d n ě c u j í c í o b r a z y , z a č n o u se ve t v é m ž i v o t ě dít
p o d i v u h o d n é věci. Einstein j e d n o u řekl, že představivost
j e důležitější n e ž v ě d o m o s t i . T o m u t o c v i č e n í s e musíš v ě n o ­
vat p r a v i d e l n ě k a ž d ý d e n , i k d y b y to b y l o j e n několik
m i n u t . P ř e d s t a v u j s i sám sebe t a k o v é h o , j a k ý c h c e š b ý t , a ť
už chceš být uznávaným soudcem, skvělým otcem nebo
misionářem."
„A m u s í m si k t o m u t o c v i č e n í najít i s v o j e vlastní j e z e ­
r o ? " zeptal j s e m s e n e v i n n ě .
„ N e , tajemství jezera b y l o j e n j m é n o , k t e r é m n i c h o v é
této t e c h n i c e k r e a t i v n í v i z u a l i z a c e dali. M ů ž e š c v i č i t d o m a
72
n e b o t ř e b a i v e své k a n c e l á ř i , p o k u d t o j i n a k n e j d e . Z a v ř i
za s e b o u d v e ř e , v y p n i telefon a z a v ř i o č i . P a k se n ě k o l i k r á t
zhluboka nadechni. Během d v o u n e b o tří minut se budeš
cítit u v o l n ě n ý . Z a č n i s i p ř e d s t a v o v a t o b r a z y t o h o , j a k ý m
by ses c h t ě l stát, co b y s c h t ě l m í t a v ž i v o t ě si u d r ž e t .
P o k u d s e c h c e š stát n e j l e p š í m o t c e m n a světě, p ř e d s t a v u j
si, j a k se s m ě j e š a h r a j e š si se s v ý m i d ě t m i a o d p o v í d á š na
j e j i c h otázky se s r d c e m d o k o ř á n . Představ si sám sebe,
j a k v y p j a t é situace řešíš l e h c e a s p ř e h l e d e m . V d u c h u si
v y z k o u š e j , j a k b u d e š r e a g o v a t , k d y ž k p o d o b n é situaci
skutečně d o j d e .
Kouzlo vizualizace může být použito na nepřeberné
m n o ž s t v í situací. M ů ž e š tuto t e c h n i k u v y u ž í t k t o m u , a b y s
b y l v ý k o n n ě j š í u s o u d u , m ů ž e š s j e j í p o m o c í zlepšit m e z i ­
lidské vztahy a urychlit svůj d u c h o v n í růst. Soustavné
p r a k t i k o v á n í této m e t o d y t i m ů ž e d o k o n c e p ř i n é s t p e n í z e
a m a t e r i á l n í zisky, p o k u d j e t o p r o t e b e d ů l e ž i t é , i k d y ž b y
t o n e m ě l o b ý t p r i m á r n í . U v ě d o m s i j e d n o u p r o v ž d y , ž e tvá
m y s l je j a k o m a g n e t p ř i t a h u j í c í k s o b ě v š e c h n o , co si v ž i ­
v o t ě p ř e j e š mít. P o k u d t r p í š n ě j a k ý m n e d o s t a t k e m , j e t o
j e p r o t o , ž e tento n e d o s t a t e k existuje v e t v ý c h m y š l e n k á c h .
U d r ž u j s i v e své m y s l i j e n k r á s n é o b r a z y . I j e d i n ý n e g a ­
tivní o b r a z b u d e na tvoji mysl působit j a k o j e d . Jakmile
začneš pociťovat účinky tohoto starého cvičení, uvedeš
do svého života m o c n ý potenciál svého myšlení a uvolníš
o b r o v s k o u zásobárnu schopností a energie, která v tobě
dosud nečinně dřímá."
P ř i p a d a l o mi, j a k o by ke mně Julián mluvil cizím j a ­
z y k e m . Ještě j s e m n i k d y neslyšel n i k o h o m l u v i t o m a g n e ­
tické síle naší m y s b , k t e r á k s o b ě p ř i t a h u j e d u c h o v n í a m a ­
t e r i á l n í b o h a t s t v í . A n i j s e m n i k d y neslyšel o síle p ř e d s t a ­
v i v o s t i a j e j í m n e s m í r n é m ú č i n k u n a k a ž d o u oblast n a š e h o
světa. A l e h l u b o k o u v n i t ř j s e m t o m u , c o m i J u l i á n p r á v ě
73
odhalil, věřil. Byl to k o n e c k o n c ů m u ž vysokého intelektu,
jehož úsudek byl pověstný. Byl to muž, který býval mezi­
n á r o d n ě uznávaným p r o svůj ostrovtip a postřeh v soudní
síni. A b y l t o také m u ž , k t e r ý j i ž p r o š e l c e s t o u , n a k t e r o u
j s e m s e c h t ě l sám v y d a t . Jisté j e , ž e n a s v o j í cestě n a V ý ­
c h o d n ě c o skutečně nalezl. J e h o fyzická
vitalita
a nakažli­
vý klid j a k o by tuto transformaci p o t v r z o v a l y a já j s e m
měl pocit, že udělám d o b ř e , k d y ž j e h o rady uposlechnu.
Č í m v í c e j s e m u v a ž o v a l o t o m , c o m i v y p r á v ě l , tím v í c e
mi to celé zapadalo d o h r o m a d y . Určitě má naše v ě d o m í
m n o h e m více možností, než kolik j i c h umíme využít. Jak
j i n a k b y s e m o h l o stát, ž e m a t k a n a d z v e d n e h a v a r o v a n é
auto, aby zachránila svoje dítě, které auto srazilo? Jak j i ­
nak by b y l o m o ž n é , aby karatista rozrazil sloupec cihel
jedním úderem ruky? A jak jinak by bylo možné, aby
jogíni
dokázali
vůlí
/pomalit
svůj s r d e č n í tep n e b o v y d r ž e t
bez mrknutí oka nesmírnou bolest? Možná že o p r a v d o v o u
p ř e k á ž k o u j s e m b y l j á sám a m ů j n e d o s t a t e k d ů v ě r y v d a ­
ry, k t e r é k a ž d ý z nás m á . M o ž n á b y l d n e š n í v e č e r , strávený
s bývalým právníkem a milionářem, dnes himalájským
mnichem, pro mne jakýmsi budíčkem, znamením, abych
se s e b r a l a začal v y u ž í v a t života n a p l n o .
„ A l e n e d o v e d u si představit, že b y c h p r o v á d ě l tato
c v i č e n í v k a n c e l á ř i , " o d p o v ě d ě l j s e m . „ U ž tak si o m n ě
m o j i kolegové myslí, že j s e m trochu p o d i v í n . "
„Yogi R a m a n a ostatní m n i c h o v é , se k t e r ý m i j s e m žil,
č a s t o z d ů r a z ň o v a l i j e d n o p r a v i d l o , k t e r é m i silně u t k v ě l o
a o k t e r é se s t e b o u r á d p o d ě l í m ve c h v í l i , j e ž se stala n e j d ů l e ž i t ě j š í m m o m e n t e m v ž i v o t ě nás o b o u , smím-li to tak
říct. Z d e j e : Není nic vznešeného na tom,
lidé.
Vznešenost je v
tom,
být
lepší,
než jsi
být lepší než jiní
byl sám včera.
Jestliže c h c e š u č i n i t s v ů j ž i v o t l e p š í m a mít v š e c h n o t o , c o
si zasloužíš, musíš to dělat po svém. Nezáleží na tom, co si
74
o t o b ě říkají j i n í lidé. Důležité j e , co si o s o b ě myslíš ty
sám. N e s t a r e j s e o j e j i c h ú s u d e k , p o k u d cítíš, ž e t o , c o d ě ­
láš, j e s p r á v n é . M ů ž e š d ě l a t c o k o l i v , p o k u d j e t o s p r á v n é
podle tvého nejlepšího svědomí a tvého srdce. Nikdy se
nestyď udělat správnou věc. Učiň r o z h o d n u t í o tom, co je
d o b r é , a p a k se j e j d r ž . A h l a v n ě n i k d y n e p r o p a d e j z l o z v y ­
k u p o m ě ř o v a t s v o u h o d n o t u h o d n o t a m i j i n ý c h l i d í . Yogi
Raman
říkával:
lením
snech jiných
o
Každou
lidí,
vteřinou,
se
okrádáš
kterou
o
strávíš přemýš­
svůj vlastní čas. ''
1
Bylo sedm minut po půlnoci. K u p o d i v u jsem se však
v ů b e c necítil ani t r o c h u u n a v e n ý . R e k l j s e m o t o m J u b á n o v i a ten se j e n u s m á l . „ P r á v ě ses t e d y n a u č i l další p r i n ­
c i p o s v í c e n é h o žití. V e v ě t š i n ě p ř í p a d ů j e ú n a v a j e n v ý ­
p l o d e m naší mysli. Únava ovládá životy lidí žijících bez
c í l e a s n ů . D á m ti m a l ý p ř í k l a d . Už se ti n ě k d y s t a l o , že
k d y ž j s i o d p o l e d n e v k a n c e l á ř i p r o č í t a l n e z á ž i v n é spisy,
t v o j e m y s l se začala toulat a ty ses cítil u n a v e n ? "
„ O b č a s , " ř e k l j s e m , p r o t o ž e j s e m s e styděl p ř i z n a t , ž e
t e n t o stav b y l n a k a ž d o d e n n í m p o ř á d k u . „ K a ž d ý z nás s e
v p r á c i o b č a s cítí o s p a l ý . "
„ P ř e s t o ale, k d y ž ti v tu chvíli zatelefonuje přítel
a z e p t á se, j e s t l i s n í m c h c e š h r á t v e č e r tenis n e b o t ě p o ­
žádá o r a d u , j a k zlepšit svůj golfový úder, n e p o c h y b u j i
o t o m , že jsi n a j e d n o u plný života a veškerá únava je r á ­
zem pryč. M á m p r a v d u ? "
„ M á t e , vaše ctihodnosti."
Měl z toho evidentní radost. „Takže tvoje únava ne­
b y l a n i č í m j i n ý m n e ž v ý p l o d e m tvé m y s l i , d ů s l e d k e m z l o ­
zvyku, který si tvoje vědomí vypěstovalo jako berličku,
p r o t o ž e j e nutíš d o n i c o t n ý c h a n u d n ý c h ú k o n ů . D n e š n í
v e č e r ses r o z h o d n ě p ř i p o s l e c h u m é h o p ř í b ě h u n e n u d i l
a b y l j s i d y c h t i v ý se d o z v ě d ě t o m o u d r o s t i , k t e r o u j s e m se
n a u č i l . T v ů j z á j e m a s o u s t ř e d ě n í t i d o d a l y energii. D n e š n í
75
v e č e r se t v o j e m y s l n e p o t l o u k a l a ani v m i n u l o s t i , ani v b u ­
doucnosti. Byla zcela soustředěna na tento o k a m ž i k , na
náš r o z h o v o r . J a k m i l e s e t i p o d a ř í z a m ě ř i t s v o j i m y s l
na současnost, nikdy ti nebude chybět energie, bez ohledu
na to, kolik je h o d i n . "
P ř i k ý v l j s e m na souhlas. Juliánova m o u d r o s t se zdála
tak s a m o z ř e j m á . A p ř i t o m p r o m ě o b j e v o v a l m y š l e n k y , j e ž
mne samotného nenapadaly. Měl jsem pocit, že zdravý
r o z u m n e n í v ž d y c k y ú p l n ě z d r a v ý . V z p o m n ě l j s e m si, c o
mi ř í k á v a l m ů j o t e c , k d y ž j s e m v y r ů s t a l : Najdou jen ti,
kdo hledají. N a j e d n o u j s e m si p ř á l , a b y tu b y l se m n o u .
Juliánova
Dovednost:
moudrost
v
kostce
Ovládni svoje myšlení
Moudrost:
Kultivuj svoje myšlení — vykvete
ti p o d rukama
Kvalita
tvého
života
je
určena
kvalitou tvých myšlenek
Chyby
neexistují - pouze
lekce
Překážky p o v a ž u j za příležitosti
k osobnímu rozvoji a duchovnímu
růstu
Techniky
Srdce růže, obrana myšlení,
tajemství jezera
Tajemství
děláš
opravdu
energii. Jakmile
ností a
spokojenosti je jednoduché.
rád,
se
všeho, po
a potom
ti
čem
do
to podaří,
toužíš,
76
toho
Najdi
dej
tvůj život
si
to,
veškerou
se
dosáhneš snadno
co
svou
zaplní hoj­
a
lehce.
Z A Ž E H N Ě T E SVŮJ V N I T Ř N Í P L A M E N
Věřte
spokojeni,
sami
sobě.
Vytvořte
proměňujte
si
život,
malé jiskérky
ve
kterém
možností
v
budete
plameny
úspěchu.
Foster C. M c C l e l l a n
„ D e n , k d y s e s e m n o u Yogi R a m a n n a v r c h o l c í c h H i m a l á j e
podělil o svůj mystický příběh, byl v mnoha ohledech d o ­
cela p o d o b n ý d n e š k u , " ř e k l J u b á n .
„Skutečně?"
„ S e š l i j s m e s e v e č e r a strávili j s m e s p o l u m n o h o h o ­
d i n . Cítili j s m e , ž e nás n ě c o s p o j u j e , a v z d u c h s e z d á l n a ­
bitý elektřinou. Už jsem se ti zmínil, že od p r v n í chvíle
j s e m m ě l p o c i t , ž e Yogi R a m a n j e m ů j b r a t r , k t e r é h o j s e m
nikdy neměl. Dnes, k d y ž tu sedím s t e b o u , cítím stejnou
energii a p o d o b n é s p o j e n í m e z i n á m i . I já ti m o h u ř í c t , že
od té doby, co jsme se p o z n a b , jsem tě vždy považoval za
s v é h o m l a d š í h o b r a t r a . A b y c h b y l zcela u p ř í m n ý , v ž d y c k y
jsem v tobě viděl sebe."
„ B ý v a l jsi neuvěřitelným o b h á j c e m , Juliáné, nikdy
n e z a p o m e n u na to, j a k ý m z p ů s o b e m jsi p r a c o v a l . "
77
Bylo zřejmé, že nemá žádný zájem vracet se do mi­
nulosti.
„ J o h n e , r á d b y c h t i t e ď v y p r á v ě l p ř í b ě h Yogi H a ma­
na, ale p ř e d t í m , n e ž to u d ě l á m , r á d b y c h se o n ě č e m ujistil.
Už jsi se d o z v ě d ě l o celé řadě ú č i n n ý c h technik, které ti
napomohou dosáhnout osobní proměny, pokud je budeš
důsledně dodržovat. Dnes v noci ti o p r a v d u otevřu svoje
srdce a prozradím ti všechno, co vím, n e b o ť je to moje
p o v i n n o s t . Jen se chci ujistit, že skutečně c h á p e š , j a k je
p r o t e b e d ů l e ž i t é , a b y s i t y p ř e d a l tuto m o u d r o s t dál v š e m ,
kteří hledají. Svět, ve kterém žijeme, je plný p r o b l é m ů .
P ř e v l á d á v něm negativita, lidé se potácejí j a k o lodi b e z
kormidla. Jsou unavenými dušemi, hledajícími maják, aby
j i m p o m o h l najít cestu a o n i se neroztříštili o p o b ř e ž n í ska­
liska. T v o j e p o s l á n í b u d e b ý t j i m k a p i t á n e m . V k l á d á m d o
tebe svou d ů v ě r u , abys donesl poselství m u d r c ů ze Sivany
všem, kteří jej p o t ř e b u j í . "
C h v i l k u j s e m p ř e m ý š l e l a p a k j s e m J u l i á n o v i slíbil, že
j e h o úkol splním. Se zaujetím pokračoval. „ K o u z l o tohoto
c v i č e n í j e v t o m , ž e b u d e š - l i p o m á h a t j i n ý m stát s e lepšími,
r o v n ě ž tvůj vlastní život b u d e p o z v e d n u t do vyšších di­
m e n z í . Tato s k u t e č n o s t j e z a l o ž e n a n a starém p a r a d i g m a t u
mimořádného žití."
„Co to znamená?"
„ M n i c h o v é z e S i v a n y řídili s v o j e ž i v o t y p o d l e j e d n o ­
d u c h é h o pravidla: ten, k d o nejvíce p o m á h á , b u d e nejvíce
o d m ě n ě n . Je to cesta k v n i t ř n í m u m í r u a v n ě j š í m u u s p o k o ­
jení."
Kdysi jsem četl, že lidé, kteří studují j i n é , j s o u m o u d ­
ř í , o v š e m ti, k t e ř í s t u d u j í sami s e b e , j s o u o s v í c e n í . A t e p r ­
v e n y n í j s e m asi p o p r v é p o z n a l č l o v ě k a , k t e r ý s k u t e č n ě
znal sám s e b e , m o ž n á i o b j e v i l t o n e j l e p š í , c o v n ě m b y l o .
Skromně oděný, s mírným úsměvem mladého Buddhy
78
v obličeji vypadal J u b á n Mantle, jako by měl všechno, po
č e m č l o v ě k m ů ž e j e n t o u ž i t : p e v n é z d r a v í , štěstí a h l a v n ě
v ě d o m í , j a k á j e j e h o ú l o h a v k a l e i d o s k o p u z v a n é m vesmír.
A přesto nic neměl.
„To mě přivádí zpět k m a j á k u , " řekl Julián, aniž by
z t r á c e l nit h o v o r u .
„ P r á v ě j s e m s i ř í k a l , j a k asi ten m a j á k z a p a d á d o
v y p r á v ě n í Yogi R a m a n a . "
„ P o k u s í m se to objasnit," o d p o v ě d ě l a vypadal při
t o m spíš j a k o v á ž e n ý p r o f e s o r n e ž j a k o a d v o k á t , j e n ž utekl
p ř e d m a t e r i á l n í m s v ě t e m , a b y se z n ě j stal m n i c h . „ U ž v í š ,
že vědomí je jako plodná zahrada, kterou potřebujeme
denně hnojit a zalévat, aby vzkvétala. N i k d y nesmíš d o ­
pustit, a b y z a h r a d u t v é h o v ě d o m í z a p l e v e l i l y n e č i s t é m y š ­
lenky a činy. D r ž u j e j í b r á n y stráž, u c h o v e j ji z d r a v o u
a s i l n o u a o n a tě p a k p ř e k v a p í z á z r a k y , k t e r é p r o t e b e v y ­
koná.
U r č i t ě s i t e d y j e š t ě taky v z p o m í n á š , ž e u p r o s t ř e d z a ­
h r a d y stál m a j e s t á t n í m a j á k . M a j á k j e s y m b o l e m , k t e r ý t i
b u d e p ř i p o m í n a t další p r i n c i p o s v í c e n é h o ž i v o t a , totiž ž e
c í l e m žití j e s m y s l u p l n ý ž i v o t . T i , j i ž j s o u o p r a v d u o s v í ­
cení, vědí, co od života očekávají — emocionálně, materi­
álně, po stránce fyzické i d u c h o v n í . Jasně definované p r i ­
o r i t y a cíle v k a ž d é o b l a s t i ž i v o t a p o s l o u ž í p o d o b n ě , j a k o
slouží maják m o ř e p l a v c ů m — b u d o u ti poskytovat vedení
a ú t o č i š t ě n a r o z b o u ř e n é m m o ř i . V í š , J o h n e , jistě s e t i p o ­
daří udělat p o k r o k ve vlastním životě, jakmile si j e d n o u
u v ě d o m í š směr, k t e r ý m s e c h c e š v y d a t . P o k u d t o ale n e v í š ,
j a k bys pak mohl někdy přijít na to, že jsi u c í l e ? "
P ř e n e s b jsme se s Juliánem nazpět do chvíle, kdy mu
Yogi R a m a n p ř e d á v a l svoje poselství. Julián si vybavil
p ř e s n ě j e h o slova: „ Ž i v o t j e l e g r a č n í , " p o z n a m e n a l Yogi
Raman a pak pokračoval. „ Č l o v ě k by si myslel, že čím
79
m é n ě b u d e p r a c o v a t , tím b u d e s p o k o j e n ě j š í . A v š a k s k u t e č ­
n ý z d r o j štěstí j e m o ž n é v y j á d ř i t s l o v y , d o s a h o v á n í c í l e ' .
Jestliže v í š , j a k ý m á t v ů j ž i v o t s m y s l , p a k také v í š , k t e r o u
c e s t o u j í t . M ů ž e š t e d y b e z o b a v p o s t u p o v a t p o této c e s t ě ,
plnit s v o j e ú k o l y a cestou n a j d e š s p o k o j e n o s t . A to je p r á v ě
t o t a j e m s t v í z a ž e h n u t í n a š e h o v n i t ř n í h o o h n ě , k t e r ý v nás
čeká, až si ho všimneme. Vím, může to vypadat jako ironie
— o p u s t i l j s i s p o l e č n o s t z a m ě ř e n o u n a ú s p ě c h , c e s t o v a l jsi
tisíce mil, až jsi d o r a z i l sem, na v r c h o l k y hor, k d e se od
hrstky záhadných mnichů dozvíš tajemství věčné s p o k o j e ­
nosti a štěstí, k t e r é p o d l e n i c h n e s p o č í v á v n i č e m j i n é m n e ž
zase v d o s a h o v á n í ú s p ě c h u . A l e j e t o t a k . "
„ M n i š i j a k o w o r k o h o l i c i ? " r ý p l j s e m si.
„ P r á v ě že je to úplně naopak. Mniši byli neuvěřitelně
č i n o r o d í , ale j e j i c h č i n o r o d o s t n e b y l a c h a o t i c k á , j a k o j e t a
naše. P r a c u j í klidně, soustředěně — podle učení z e n . "
„Jak to dokázali?"
„Všechno, co k d y dělali, mělo svůj účel. Ačkoliv byli
o d t r ž e n i o d m o d e r n í h o světa a žili h l a v n ě ž i v o t e m d u c h o v ­
n í m , byli také velmi v ý k o n n í . Někteří trávili svoje d n y
t v o r b o u f i l o z o f i c k ý c h p o j e d n á n í , j i n í psali n á d h e r n é ,
moudrostí prosvícené bohaté básně, oživující jejich inte­
lekt a p o d n ě c u j í c í j e j i c h t v o ř i v o s t . J i n í trávili čas v t i c h é m
rozjímání, vypadajíce jako nasvícené sochy, usazené ve
s t a r o d á v n é l o t o s o v é p o l o z e . M n i š i z e S i v a n y ale n e m r h a l i
časem. Jejich kolektivní v ě d o m í j i m dalo poznat, že život
má smysl a j e j i c h povinností b y l o j e j naplnit.
Y o g i R a m a n mi ř e k l :
by
se
kého
zastavil.
že
úspěchu
nic
nemají a po
jen
materiální.
a
rovnováhy
Můžeš
to
se
chce
ničem
Mým
mysli,
Tady v Sivaně čas vypadá, jako
tedy pozastavovat
hrstka
netouží.
vlastním
sebeovládání
80
mnichů
Jenže
cílem je
a
nad
tím, ja­
dosahovat,
úspěch
když
nemusí
dosáhnout
osvícení.
Pokud
být
klidu
se
mi
do
konce
budu
života
umírat
s
tyto
cíle
nepodaří splnit, jsem
pocitem
nenaplnění
a
si jist,
že
nespokojenosti.'"''
J u l i á n s e m i s v ě ř i l , ž e t o b y l o p o p r v é , c o slyšel n ě k t e ­
r é h o z m n i c h ů mluvit o vlastní smrtelnosti, a p o k r a č o ­
v a l . „Yogi R a m a n si všiml m é h o v ý r a z u a v y s v ě t l o v a l d á l :
Nemusíš
a
si
zatím
ukázat,
nout,
dělat
starosti,
nemám
že pokud
ať
chovní,
už jsou
a
nakonec
znat, jaký je
soustavnou
— v jazyce
cíle
na
k
můj,
tvůj
úmysl
víš, jakých
to
pokud
dojdeš
krásný jako
můj příteli.
nejmenší
cílů
zaměříš
uspokojení.
tvůj
cíl,
činností.
sanskrt je
svět
svoje
My
to
v
životě
život
svoje
bude
Musíš
vize
do
mnichové
tomu
výraz pro
smysl života."
říkáme
let
ti jen
dosáh­
každodenní
nádherný.
a pak přenést
sto
emocionální nebo
Tvůj
bude
mi přes
Chtěl jsem
chceš
materiální,
ně
Je
odejít.
du­
úsilí,
stejně
ale po­
reality
dharma
„Takže s p o k o j e n ý v životě b u d u tehdy, jestliže b u d u
n a p l ň o v a t s v o j i d h a r m u ? " z e p t a l j s e m se.
„S největší pravděpodobností. Z dharmy pramení
vnitřní h a r m o n i e a trvalá spokojenost. Tradiční p r i n c i p
d h a r m y ř í k á , že k a ž d ý z nás má ve svém p o z e m s k é m životě
splnit s v ů j ú k o l . K a ž d é m u z nás b y l y d á n y z v l á š t n í d a r y
a talent, které nám u m o ž n í tento životní úkol splnit.
D ů l e ž i t é je o b j e v i t je v s o b ě , a tím i n a j í t k l í č k n a š e m u ž i ­
votnímu poslání."
Skočil jsem mu do řeči: „To je něco p o d o b n é h o , jako
k d y ž jsi p ř e d chvílí mluvil o riskování."
„Možná ano, možná ne."
„Tomu nerozumím."
„ A n o p r o t o , že to může vypadat, j a k o bys musel p o d ­
stoupit c e l o u ř a d u rizik k t o m u , a b y s o b j e v i l , v č e m j s i n e j lepší, co je podstatou tvého životního poslání. M n o h o lidí
v e c h v í l i , k d y o b j e v í s k u t e č n ý s m y s l své e x i s t e n c e , o p o u š t í
svoje zaměstnání, které je brzdilo v růstu. V ž d y c k y k d y ž
81
se pokoušíš pátrat ve svém vlastním nitru, podstupuješ
jisté r i z i k o . A l e také ne - to p r o t o , že o b j e v i t smysl vlastní
existence a svého životního poslání nemůže nikdy přinést
žádné riziko. Sebepoznání je D N A vlastního osvícení. Je
t o v e l m i p r o s p ě š n á a o p r a v d u zcela z á s a d n í v ě c . "
„ J a k á j e t v o j e d h a r m a , J u l i á n é ? " zeptal j s e m s e s r o s ­
toucí netrpělivostí.
„ Z c e l a p r o s t á — n e s o b e c k y sloužit j i n ý m . P a m a t u j si,
ž e p o k u d b u d e š žít j a k o p o v a l e č , n e n a j d e š o p r a v d o v é
potěšení ve spánku n e b o o d p o č i n k u . Benjamin Disraeli
jednou
řekl:
Tajemství
úspěchu
je
v
neměnnosti
cíle.
Štěstí, k t e r é h l e d á š , p ř i c h á z í s k r z e z a m ě ř e n í s e n a c í l e ,
kterých chceš dosáhnout, a poté v jejich denním dosaho­
vání. Tohle je praktická stránka u v á d ě n í do života o n é
filozofie, která nám říká, že ty nej důležitější věci by nikdy
n e m ě l y b ý t o b ě t o v á n y t o m u , c o zdaleka tolik důležité n e n í .
M a j á k v p ř í b ě h u Yogi R a m a n a t i b u d e p o ř á d p ř i p o m í n a t ,
j a k o u ú ž a s n o u sílu m á s t a n o v o v á n í s i j a s n ý c h a s m y s l u ­
plných úkolů, a co je ještě důležitější, b u d e ti připomínat,
j a k j e d ů l e ž i t é mít p e v n o u vůli k j e j i c h d o s a h o v á n í . "
Během několika následujících hodin jsem se od J u ­
liána d o z v ě d ě l , ž e t i n e j z r a l e j š í l i d é v e l m i d o b ř e c h á p o u
v ý z n a m r o z v í j e n í v l a s t n í c h talentů, o d h a l o v á n í s v é h o p o ­
slání a n á s l e d n é h o v y u ž í v á n í v l a s t n í c h d o v e d n o s t í k r e a l i ­
zaci tohoto poslání. Někteří h d é obětavě slouží j a k o léka­
ř i , j i n í j s o u u m ě l c i . J i n í v s o b ě o b j e v í talent k e k o m u n i k a c i
a s t a n o u se z n i c h v y n i k a j í c í u č i t e l é . D a l š í r o z v i n o u své
v l o h y na p o l i v ě d y n e b o o b c h o d u a s t a n o u se z n i c h p r ů ­
k o p n í c i s v é h o o b o r u . K l í č e m k t o m u v š e m u j e mít k á z e ň ,
v i d ě t s v o u o s o b n í cestu a d b á t n a t o , a b y b y l a p r o s p ě š n á
ostatním.
„ J e to tedy stanovování c í l ů ? "
„ S t a n o v o v á n í cílů j e p r v n í m k r o k e m . M a p o v á n í m
82
a s t a n o v e n í m s v ý c h c í l ů u v o l ň u j e š t v o ř i v o s t , k t e r á ti najít
cestu k e s v é m u p o s l á n í . V ě ř t o m u n e b o n e , ale Yogi R a m a n
a ostatní m n i š i v e b c e v ě ř i b v e s t a n o v o v á n í c í l ů . "
„ Z a j í m a v á představa: vysoce výkonní mniši, žijící
v y s o k o v H i m á l a j i , k t e ř í c e l é d n y m e d i t u j í a s t a n o v u j í si
cíle. T o s e m i l í b í ! "
„Musíš vždycky posuzovat výsledek. Podívej se na
m n e . M o u k d y s i tak b e z c í l n o u existenci n a h r a d i l ž i v o t b o ­
hatý na d o b r o d r u ž s t v í , plný tajemství a posvátna. Jsem
znovu mladý a zdravý a jsem skutečně šťastný. Sdílím
s t e b o u o p r a v d u m o c n é p o s e l s t v í , n e s m í r n ě d ů l e ž i t é a tak
p l n é ž i v o t a , ž e s e m u p r o s t ě musíš o t e v ř í t . "
„ J á otevřený jsem, opravdu. Všechno, co jsi dosud
ř e k l , d á v á smysl, i k d y ž n ě k t e r á c v i č e n í se m o h o u zdát c e l ­
k e m p o d i v n á . Slíbil j s e m t i v š a k , ž e j e v y z k o u š í m , a taky
to udělám. Souhlasím s tebou, že to poselství je m o c n é . "
„ P o k u d toho vím víc než ostatní, v d ě č í m za to svým
skvělým učitelům," poznamenal Jubán skromně. „Uvedu
t i další p ř í k l a d . Yogi R a m a n b y l skvělý l u č i š t n í k , o p r a v d o ­
v ý mistr. A p r o p o c h o p e n í t o h o , j a k j e d ů l e ž i t é s t a n o v o ­
v á n í cílů v k a ž d é oblasti n a š e h o ž i v o t a , mi p o s k y t l n á d h e r ­
nou ukázku, na kterou nikdy nezapomenu.
B b z k o místa, k d e j s m e seděli, stál n á d h e r n ý d u b . Yogi
Raman vytáhl z věnce, který obvykle nosil, j e d n u růži
a umístil j i d o s t ř e d u k m e n e . P o t é z e s v é h o o b j e m n é h o b a ­
t o h u v y t á h l tři p ř e d m ě t y . P r v n í m b y l j e h o o b l í b e n ý l u k ,
v y r o b e n ý z nádherně voňavého, velmi pevného santalov é h o d ř e v a . D r u h ý m p ř e d m ě t e m b y l šíp a tím t ř e t í m b ě ­
loučký kapesník, p o d o b n ý těm, co jsem nosíval v p ř e d n í
kapsičce svých drahých obleků, a b y c h udělal d o j e m na
p o r o t u , " pravil Jubán, jako by se omlouval.
Yogi R a m a n j e j p a k p o ž á d a l , a b y m u k a p e s n í k e m z a ­
vázal oči.
83
„ J a k d a l e k o j s e m o d r ů ž e ? " z e p t a l s e s v é h o žáka.
„ A s i dvacet pět m e t r ů , " o d p o v ě d ě l Julián.
„ P o z o r o v a l jsi mne někdy při tréninku lukostřelby?"
zeptal s e m n i c h , a ě k o l i v d o b ř e v ě d ě l , j a k á b u d e o d p o v ě ď .
„Viděl j s e m tě zasáhnout do č e r n é h o ze vzdálenosti
p ř e s sto m e t r ů a n e v z p o m í n á m si, ž e b y s n ě k d y m i n u l
z místa, k d e teď stojíš," potvrdil J u b á n .
Poté, s očima zavázanýma kapesníkem a s nohama
p e v n ě n a z e m i , J u l i á n ů v u č i t e l v š í silou n a p n u l l u k a v y ­
střelil, m í ř e p ř e s n ě n a r ů ž i , k t e r á visela n a s t r o m ě . Š í p s e
s dutým ú d e r e m zabodl do k ů r y stromu, avšak velmi da­
leko od svého cíle.
„ M y s l e l j s e m si, ž e m i p ř e d v e d e š n ě k t e r é z e s v ý c h
k o u z e l , Yogi R a m a n e . C o s e p ř i h o d i l o ? "
„ N a tohle odlehlé místo j s e m se odebrali p o u z e z j e d i ­
n é h o d ů v o d u . S l í b i l j s e m ti, ž e t i o d h a l í m v e š k e r o u s v o u
pozemskou m o u d r o s t . Dnešní ukázka ti měla ilustrovat,
j a k d ů l e ž i t é j e u k l á d a t s i j a s n é ž i v o t n í cíle a p ř e s n ě v ě d ě t ,
kam se ubíráme. To, co jsi právě viděl, potvrzuje n e j d ů ležitější p r i n c i p p r o kohokoliv, k d o se p o k o u š í udržet se
na cestě k cíli a n a p l ň o v a t s v o j e ž i v o t n í p o s l á n í : n i k d y se
ti n e p o d a ř í dosáhnout cíle, p o k u d j e j nevidíš. Lidé celý
ž i v o t sní o t o m , že c h t ě j í b ý t š ť a s t n ě j š í , mít v í c e ze ž i v o t a ,
žít r a d o s t n ě j i . A l e u ž z a p o m í n a j í n a t o , j a k j e d ů l e ž i t é d e ­
set minut m ě s í č n ě v ě n o v a t t o m u , a b y si s e d b a s e p s a b s v o j e
cíle a v á ž n ě se zamysleli nad smyslem svého života, své
d h a r m y . P o k u d s e t i t o p o d a ř í , o b o h a t í š tím s v ů j ž i v o t ,
bude mnohem příjemnější a objevíš jeho kouzlo.
Naši p ř e d k o v é n á s , J u b á n e , u č i b , ž e s t a n o v o v a t s i j a s ­
né cíle v t o m , co c h c e m e d o s á h n o u t v našem mentálním,
d u c h o v n í m a fyzickém světě, je n a p r o s t o nezbytné p r o j e ­
j i c h splnění. Ve světě, ze kterého přicházíš, si lidé dávají
f i n a n č n í a m a t e r i á l n í cíle. N e n í n a t o m n i c š p a t n é h o , p o -
84
k u d j e t o o p r a v d u t o , p o č e m t o u ž í . Jestliže ale c h c e š d o ­
s á h n o u t v n i t ř n í h o o s v í c e n í a s e b e o v l á d á n í , m u s í š si c í l e
stanovit v j i n ý c h o b l a s t e c h . P ř e k v a p í t ě , k d y ž t i ř e k n u , ž e
m á m jasně stanovené cíle v oblasti duševní r o v n o v á h y ,
k t e r o u c h c i d o s á h n o u t , h l a d i n ě e n e r g i e , k t e r o u c h c i mít
k a ž d ý d e n , a m n o ž s t v í lásky, k t e r é b u d u n a b í z e t v š e m o k o ­
lo? U r č o v á n í cílů není j e n p r o znamenité advokáty, j a k o
j s i ty, ž i j í c í v e světě p l n é m m a t e r i á l n í c h p o ž i t k ů . K a ž d ý ,
k d o z a t o u ž í p o z k v a l i t n ě n í s v é h o v n i t ř n í h o i v n ě j š í h o ži­
v o t a , by si měl h n e d v y t á h n o u t k o u s e k p a p í r u a začít si z a ­
p i s o v a t , po č e m v ž i v o t ě t o u ž í . Ve chvfli, k d y s k o n č í , se p ř í ­
r o d n í síly u j m o u p ř e m ě n y j e h o snů v r e a b t u . Z n í t o b a n á l ­
n ě , ale f u n g u j e t o , p r o t o ž e u ž j e n t í m , ž e s e č l o v ě k o d h o d ­
lá k takovému j e d n o d u c h é m u k r o k u , posouvá svou mysl
reálně d o p ř e d u . "
T o , c o j s e m p r á v ě v y s l e c h l , m ě zcela z a u j a l o . N a s t ř e d ­
ní škole j s e m h r á v a l f o t b a l a m ů j t r e n é r neustále o p a k o v a l ,
jak je důležité vědět, co chceme v každé hře dosáhnout.
J e h o o s o b n í h e s l o b y l o „Zaměř se na výsledek '' a n i k o h o
1
z n a š e h o t ý m u ani n e n a p a d l o n a s t o u p i t n a hřiště b e z p o ­
d r o b n é h o p l á n u h r y , k t e r ý b y nás d o v e d l k vítězství. Z a č a l
j s e m se pozastavovat nad tím, j a k je m o ž n é , že j s e m si
n i k d y v d o s p ě l o s t i n e n a š e l čas f o r m u l o v a t p l á n p r o s v ů j
vlastní ž i v o t . M ě l j s e m p o c i t , ž e s e m á m h o d n ě c o u č i t .
„ A c o j e n a t o m n a p s a t s i s v o j e cíle n a k o u s e k p a p í r u
tak p ř e v r a t n é h o ? J a k m ů ž e t a k j e d n o d u c h ý p o č i n n ě c o
o v l i v n i t ? " ptal j s e m se.
J u b á n zářil. „ T v ů j ryzí zájem mě inspiruje, J o h n e .
N a d š e n í je j e d n í m z nejdůležitějších p r v k ů na cestě ke
s p o k o j e n é m u ž i v o t u a j s e m r á d , ž e t e b e stále n e o p u s t i l o .
U ž j s e m t i ř e k l , ž e k a ž d ý d e n n á m p r o j d e h l a v o u asi 6 0 0 0 0
m y š l e n e k . P o k u d si t e d y napíšeš s v o j e t u ž b y a cíle na k o u ­
sek p a p í r u , j e t o , j a k o b y s v y v ě s i l p ř e d s v o j e p o d v ě d o m í
85
t r a n s p a r e n t s n á p i s e m , ž e p r á v ě tato m y š l e n k a j e m n o h e m
d ů l e ž i t ě j š í n e ž t ě c h ostatních 5 9 9 9 9 . T v o j e m y s l z a č n e v y ­
h l e d á v a t v š e c h n y p ř í l e ž i t o s t i k realizaci t v ý c h c í l ů s p ř e s ­
n o s t í n a v á d ě n é střely. Je to v l a s t n ě v ě d a , a většina z nás
s i t o h o ani n e n í v ě d o m a . "
„ D o c e l a h o d n ě m ý c h kolegů je p o m ě r n ě úspěšných ve
stanovování vlastních cílů. K d y ž o tom přemýšlím, po fi­
nanční stránce j s o u j e d n i z nejúspěšnějších lidí, co znám.
Nicméně si nemyslím, že by byli zvlášť v y r o v n a n í , " p o ­
znamenal jsem.
„ M o ž n á to j e n znamená, že si nedávají správné cíle.
V í š , J o h n e , život t i v í c e m é n ě d á t o , p o č e m t o u ž í š . V ě t š i n a
l i d í se c h c e cítit l é p e , mít v í c e e n e r g i e a b ý t s p o k o j e n ě j š í .
A l e k d y ž j e p o ž á d á š , a b y t i řekli p ř e s n ě , c o t o vlastně c h t ě ­
jí, n e d o v e d o u o d p o v ě d ě t . Svůj život změníš v okamžiku,
k d y s i stanovíš cíle a z a č n e š plnit s v o u d h a r m u , " ř e k l J u ­
lián a j e h o o č i p ř i t o m o d r á ž e l y p r a v d i v o s t j e h o slov.
„ S t a l o se ti n ě k d y , že ses s e z n á m i l s n ě k ý m , k d o m ě l
zvláštní j m é n o , a pak n a j e d n o u jsi to j m é n o začal vidět
v š u d e : v n o v i n á c h , v televizi, n e b o t ř e b a v k a n c e l á ř i ? N e b o
ses z a č a l z a j í m a t o n ě c o n o v é h o , ř e k n ě m e t ř e b a m u š k a ř e n í , a n a r á z jsi n e m o h l u d ě l a t k r o k b e z t o h o , a b y s k o l e m
s e b e neslyšel o k r á s á c h t o h o t o s p o r t u ? T o h l e j s o u j e n i l u s ­
trace n a d č a s o v é h o p r i n c i p u , který Yogi R a m a n
nazývá
joriki, c o ž z n a m e n á k o n c e n t r o v a n é m y š l e n í . Z k o n c e n t r u j
k a ž d o u s v o j i m y š l e n k u n a s e b e p o z n á n í . U v ě d o m si, v č e m
v y n i k á š , co tě dělá š ť a s t n ý m . M o ž n á jsi sice p r á v n í k e m , ale
třeba je tvoje pravé poslání být učitelem, n e b o ť jsi trpě­
livý a miluješ předávat vědomosti. M o ž n á jsi malíř n e b o
s o c h a ř . A ť děláš c o k o l i v , n a j d i s i t o , c o b u d e š dělat s l á s ­
kou, a dělej t o . "
„ K d y ž o t o m t e ď p ř e m ý š l í m , u v ě d o m u j i si, ž e b y t o
skutečně b y l o smutné, k d y b y c h se měl dožít k o n c e života,
86
aniž b y c h p ř i š e l n a t o , j a k é j e m o j e n a d á n í , k t e r é , p o k u d
j e j o b j e v í m a r o z v i n u , u d ě l á s p o k o j e n ě j š í m m n e i ostatní,
i k d y ž to b u d e j e n maličkost."
„ P ř e s n ě tak. Takže o d e dneška se zaměř na hledání
cíle s v é h o ž i v o t a . P r o b u ď s v o j i m y s l a h l e d e j n e k o n e č n é
možnosti, nacházející se všude kolem. Chce to více chuti
do života. Lidská mysl je nejúžasnější filtrovací zařízení.
Pokud ji použiješ správně, oddělí to, co považuješ za
n e d ů l e ž i t é , a p o s k y t n e ti j e n ty i n f o r m a c e , k t e r é v tu chvíli
h l e d á š . V tuhle c h v í b se k o l e m nás d ě j e tisíce u d á l o s t í , k t e ­
rým nevěnujeme pozornost. Venku na chodníku si p o v í ­
dají sousedky, v akváriu šplouchají ryby, z klimatizace
fouká v z d u c h , tluče ti srdce. Jakmile se na tlukot svého
s r d c e z a m ě ř í š , začneš r o z p o z n á v a t j e h o r y t m u s a j e h o r ů z ­
né j i n é vlastnosti. A stejně tak j a k m i l e se r o z h o d n e š s o u ­
středit s e n a s v o j e ž i v o t n í c í l e , t v o j e m y s l o d f i l t r u j e t o , c o
n e n í k j e j i c h d o s a ž e n í d ů l e ž i t é , a z a m ě ř í se na p o d s t a t n é
věci."
„Tak m á m p o c i t , ž e j e n e j v y š š í č a s , a b y c h s v o j e p o s l á n í
o b j e v i l , " řekl jsem. „ N e c h c i , aby to vypadalo, že m ů j život
n e n í b o h a t ý . A l e m y s l í m , ž e b y t o m o h l o b ý t m n o h e m lepší.
P o k u d b y c h měl d n e s tento svět o p u s t i t , n e m y s l í m , ž e b y c h
mohl říct, že j s e m o p r a v d u něco dokázal."
„ A j a k ý z t o h o máš p o c i t ? "
„Dost depresivní," řekl jsem upřímně. „Vím, jaký
m á m talent. M u s í m ř í c t , ž e z a m l a d a j s e m b y l s k o r o m a l í ­
ř e m , ale j e n d o t é d o b y , n e ž n a m n e p o k y n u l a p r á v n i c k á
profese s p ř í s b b e m stabilního života."
„ A c h t ě l b y sis z m a l o v á n í u d ě l a t s v o u p r o f e s i ? "
„ D o o p r a v d y jsem o tom nikdy nepřemýšlel. Ale j e d n o
vím jistě: když jsem maloval, byl jsem šťastný."
„Určitě tě to muselo hodně bavit."
„ B y l jsem j a k o uhranutý. K d y ž j s e m byl ve svém ate-
87
liéru, ztrácel j s e m p o j e m o čase. Plátno mě do sebe d o s l o ­
va vtáhlo. B y l o to p r o mne o h r o m n é odreagování, připadal
j s e m si, j a k o b y c h s e ocitl v n ě j a k é j i n é d i m e n z i . "
„ J o h n e , v t o m h l e j e p r á v ě síla s o u s t ř e d ě n í n a š í m y s l i
na t o , co d ě l á m e n e j r a d ě j i . G o e t h e ř e k l , že nás u t v á ř í a m o ­
deluje to, co máme rádi. Možná je tvojí d h a r m o u rozzářit
svět t v ý m i o b r a z y . Z k u s k a ž d ý d e n strávit a l e s p o ň c h v í l i
času nad plátnem."
„ A c o zkusit a p l i k o v a t tuto f i l o z o f i i n a v ě c i m é n ě d u ­
c h o v n í , n e ž j e p ř e t v á ř e n í v l a s t n í h o ž i v o t a ? " zeptal j s e m s e
se s m í c h e m .
„ D o b r ý n á p a d , " o d p o v ě d ě l J u l i á n . „ C o máš k o n k r é t ­
ně na mysli?"
„ Ř e k n ě m e , že j e d e n z m ý c h cílů, i k d y ž j e n těch v e ­
dlejších, je zbavit se té pneumatiky, kterou nosím kolem
pasu. Jak m á m z a č í t ? "
„ N e n e c h s e tím z n e k l i d n i t . N a u č í š s e n e j p r v e cíle sta­
novit a p a k j i c h d o s a h o v a t . Nejlepší je začít od cílů m a ­
lých."
„ N ě c o , j a k o že k a ž d á cesta začíná p r v n í m m a l ý m
k r ů č k e m ? " zeptal j s e m se.
„ P ř e s n ě tak. T í m , že se naučíš b e z v a d n ě plnit malé
úkoly, p ř i p r a v u j e š se na uskutečnění těch velkých. Takže,
a b y c h o d p o v ě d ě l na tvou otázku: není nic špatného u r č o ­
vat si malé cíle j a k o součást p r o c e s u p ř í p r a v y na plnění
těch v e l k ý c h . "
P o t o m mi Julián v y p r á v ě l , že si sivanští m n i c h o v é
v y t v o ř i l i m e t o d u , sestávající z pěti k r o k ů , k t e r á j i m p o m á ­
h á d o s a h o v a t c í l ů , a tím n a p l ň o v a t p o s l á n í j e j i c h ž i v o t a .
P r v n í m k r o k e m je vytvořit si jasný mentální o b r a z toho,
j a k by měl vypadat výsledek. P o k u d je tedy cílem snížení
váhy, Julián m i p o r a d i l , a b y c h s i k a ž d é r á n o p o p r o b u z e n í
představoval sám sebe j a k o štíhlého muže s p r u ž n ý m tě-
88
lem, p l n é h o života a energie. Cím jasněji se mi p o d a ř í
v y v o l a t t e n t o m e n t á l n í o b r a z , tím e f e k t i v n ě j š í b u d e c e l ý
p r o c e s . Julián mi vyložil, že naše mysl je o b r o v s k o u zá­
s o b á r n o u síly a j e d n o d u c h ý m „ v y o b r a z e n í m " s v é h o cíle se
v mé mysli otevře b r á n a k j e h o uskutečnění. K r o k číslo
d v ě p a k j e v y v i n o u t n a s e b e p o z i t i v n í tlak.
„ H l a v n í m d ů v o d e m , p r o č lidé n e d o s t o j í tolika svým
předsevzetím, je to, že příliš snadno u p a d n o u do svých
s t a r ý c h v y j e t ý c h k o l e j í . P ř i n u t i t se k n ě č e m u n e m u s í t e d y
být v ž d y špatné. Může tě to inspirovat k dosažení velkých
cílů. Lidé často dokáží neuvěřitelné věci, p o k u d j s o u za­
h n á n i d o kouta a n e z b ý v á j i m n i c j i n é h o , n e ž využít z d r o j ů
svého lidského p o t e n c i á l u , o k t e r é m ani nevěděli, že j e j
tát
té
maji.
„ A j a k t e d y n a s e b e t e n t o p o z i t i v n í tlak m o h u v y v i ­
n o u t ? " z e p t a l j s e m s e a p ř e m ý š l e l p ř i t o m , j a k b y s e této
metody dalo využít při čemkobv, počínaje například tím,
a b y c h se přinutil vstávat r á n o d ř í v e , až po získání více
t r p ě l i v o s t i se s v ý m i d ě t m i , a b y c h se stal l e p š í m r o d i č e m .
„ E x i s t u j e celá ř a d a z p ů s o b ů , j a k t o h o d o s á h n o u t . J e d ­
ním z nejlepších je zveřejnit svůj závazek. Řekni každé­
m u , k o h o znáš, že se chystáš shodit n a d b y t e č n o u váhu,
n e b o k o n e č n ě napsat ten r o m á n - t o j e j e d n o , j a k ý máš cíl.
J a k m i l e o n ě m j e d n o u b u d e svět v ě d ě t , a u t o m a t i c k y n a
sobě pocítíš tlak, abys p r a c o v a l na j e h o naplnění - n i k d o
p ř e c e nechce zklamat. V Sivaně m o j i učitelé k vytvoření
t o h o t o p o z i t i v n í h o tlaku p o u ž í v a l i p o n ě k u d d r a s t i č t ě j š í
m e t o d u . Ohlásili všem, že p o k u d n e d o d r ž í například tý­
d e n n í p ů s t , k e k t e r é m u s e r o z h o d l i , n e b o n e d o k á ž í vstát
každé ráno ve čtyři h o d i n y a meditovat, p ů j d o u k l e d o v é ­
m u v o d o p á d u , s t o u p n o u s i p o d n ě j a b u d o u t a m stát tak
d l o u h o , a ž n e b u d o u cítit r u c e a n o h y . T o h l e j e e x t r é m n í
i l u s t r a c e v l i v u , k t e r ý n a nás m ů ž e v y v í j e t p o z i t i v n í tlak
89
při b u d o v á n í vlastních d o b r ý c h návyků a dosahování
cílů."
„ M y s l í m , že slovo extrémní je p o n ě k u d slabé, Juliáné,
n e m y s l í š ? N a z v a l b y c h t e n t o rituál o p r a v d u p o n ě k u d ší­
leným!"
„Nicméně je neobvykle účinný. Vtip je v tom, že p o ­
kud vytrénuješ svoji mysl k tomu, aby spojovala příjemné
p o c i t y s d o b r ý m i z v y k y , a p o t r e s t á š ji za š p a t n é , t v é sla­
bosti velmi rychle v y m i z í . "
„ Z m i ň o v a l ses ale o pěti k r o c í c h , k t e r é v e d o u k r e a l i ­
zaci m é h o p ř á n í , " začal j s e m být netrpělivý. „ J a k é j s o u ty
další t ř i ? "
„ P r v n í k r o k j e j a s n á vize cíle. K r o k d r u h ý j e p o z i t i v n í
tlak, k t e r ý t ě b u d e i n s p i r o v a t . T ř e t í k r o k j e v e l i c e j e d n o ­
d u c h ý - n i k d y s i n e s t a n o v u j cíl b e z č a s o v é h o o m e z e n í .
A b y s d o k á z a l s v é m u cfli v d e c h n o u t ž i v o t , j e n u t n é stanovit
si na to časový plán. Je to p o d o b n é , jako k d y ž se p ř i p r a v u ­
j e š na v y s t o u p e n í u s o u d u - více soustředíš s v o j i p o z o r n o s t
n a t y p ř í p a d y , k t e r é j s o u n a p r o g r a m u z í t r a , n e ž n a ty,
které žádné časové určení nemají.
A m i m o c h o d e m , " p o k r a č o v a l Julián, „ p a m a t u j , že cíl,
který není n a p s a n ý na p a p í ř e , j a k o by ani neexistoval.
B ě ž a o p a t ř i si sešit - zcela stačí ú p l n ě o b y č e j n ý . N a z v i j e j
s v o u K n i h o u snů a sepiš si do n ě j v š e c h n y s v o j e sny, cíle
a t o u h y . N e p o d c e ň u j t o . I m n ě to k d y s i p ř i p a d a l o z b y t e č ­
né. J e d n o u mi dáš z a p r a v d u . Z a p á t r e j ve vlastním nitru
a s e z n a m se sám se s e b o u . "
„ C o p a k n e z n á m sám s e b e ? "
„Většina b d í sama s e b e n e z n á . N i k d y s i n e u d ě l a l i čas
seznámit se se s v ý m i silnými a s l a b ý m i stránkami, se s v ý m i
n a d ě j e m i , s v ý m i sny. Č í ň a n é ř í k a j í :
Osobnost člověka se
odráží ve
odráží
věk
třech
vidí sám
zrcadlech;
sebe,
v prvním
druhé je
odrazem
90
se
toho, jak
to, jak
člověka
člo­
vi-
dí ostatní, a třetí odráží pravdu.
Poznej
sám
sebe, Johne.
Poznej pravdu.
R o z d ě l s i s v o u K n i h u s n ů n a části s o u v i s e j í c í s r ů z ­
n ý m i o b l a s t m i t v é h o ž i v o t a . M ů ž e š tam mít n a p ř í k l a d část
v z t a h u j í c í se na cíle t ý k a j í c í se f y z i c k é z d a t n o s t i , cíle v z d ě ­
lávací, vztahy, společenské cíle, a co je m o ž n á nej důleži­
tější, t v o j e cíle d u c h o v n í . "
„ T o z n í z a j í m a v ě , n i k d y m ě n e n a p a d l o dělat n ě c o tak
k r e a t i v n í h o . M y s b m , ž e j e o p r a v d u n e j v y š š í čas začít s i d á ­
vat n á r o č n ě j š í ú k o l y . "
„ S o u h l a s í m s t e b o u . Další z v l á š ť účinná t e c h n i k a , k t e ­
r o u j s e m s e n a u č i l , j e dát s i d o své K n i h y snů o b r á z k y v ě c í ,
po k t e r ý c h t o u ž í š , a t ř e b a i f o t o g r a f i e lidí, k t e ř í m a j í vlast­
nosti a talent, k t e r é si s á m p ř e j e š mít. T a k ž e a b y c h o m se
v r á t i l i k t o b ě a t v é , p n e u m a t i c e ' — p o k u d t o u ž í š po t o m
shodit p á r kilo a b ý t v k o n d i c i , d e j si do své K n i h y snů
obrázek maratónského běžce nebo jiného vynikajícího
s p o r t o v c e . P o k u d j e t v ý m c í l e m stát s e n e j l e p š í m m a n ž e ­
lem na světě, p r o č si nevystřihnout o b r á z e k n ě k o h o , k d o
t y t o k v a l i t y má — t ř e b a t v é h o o t c e - a d á t si to do t v é h o
sešitu d o části v ě n o v a n é v z t a h ů m . P o k u d sníš o d o m u n a
m o ř s k é m b ř e h u n e b o o sportovním autě, najdi si výstižné
o b r á z k y t ě c h t o o b j e k t ů a p ř i d e j j e d o své K n i h y snů. A p o ­
tom si ji denně p r o c h á z e j , třeba jen pár minut. Udělej z ní
svého přítele. Výsledek tě p ř e k v a p í . "
„To, o čem mluvíš, je docela inspirativní, Juliáné.
I k d y ž j s o u to m y š l e n k y staré n ě k o l i k staletí, z d á se m i , že
k a ž d ý , k o h o z n á m , b y z n i c h m o h l mít u ž i t e k , p o k u d b y j e n
některé z nich použil ve svém každodenním životě. M o j í
ž e n ě b y s e t a k o v á K n i h a snů u r č i t ě líbila. P r a v d ě p o d o b n ě
b y j i zaplnila o b r á z k y , n a k t e r ý c h j s e m b e z s v é h o b ř i c h a . "
„ A l e v ž d y ť n e n í zase a ž tak v e l k é , " snažil s e m ě u k o ­
nejšit J u b á n .
91
„A p r o č mi tedy říká K o b l í ž k u ? " namítl j s e m s ú s m ě ­
vem.
Julián
se z a č a l smát, j á j s e m se p ř i d a l . Z a c h v í l i j s m e
s e o b a řehtali n a c e l é k o l o .
„ M á m p o c i t , ž e p o k u d s e n e d o k á ž e š smát s á m s o b ě ,
komu jinému se můžeš smát?" nadhodil jsem.
„ T o j e p r a v d a , m ů j příteli. V d o b á c h , k d y j s e m b y l j e š ­
t ě stále p ř i p o u t á n k m é m u p ř e d e š l é m u ž i v o t n í m u s t y l u ,
b y l o j e d n í m z m ý c h hlavních p r o b l é m ů , že j s e m život bral
příliš v á ž n ě . N y n í s i zase d o v e d u s p o n t á n n ě h r á t j a k o dítě
a vážím si v š e h o , co život nabízí, i k d y ž j s o u to třeba j e n
maličkosti.
A l e t e ď j s e m s e o d c h ý l i l o d t é m a t u . C h c i t i t o h o tolik
ř í c t a n e j d e t o sdělit v š e c h n o n a r á z . R á d b y c h s e v r á ­
til k pěti k r o k ů m na cestě k d o s a ž e n í a u d r ž o v á n í cílů. N e j ­
p r v e je tedy nezbytné vytvořit si jasný mentální o b r a z
p o ž a d o v a n é h o výsledku, p o t o m na sebe vyvinout pozitivní
t l a k , s t a n o v i t si t e r m í n a v š e z a p s a t na p a p í r . J a k o d a l š í
k r o k b u d e p o t é n á s l e d o v a t n ě c o , č e m u Yogi R a m a n říkal
p r a v i d l o 2 1 . U č e n í l i d é t o h o t o světa v ě ř í , ž e k t o m u , a b y
se z n o v é č i n n o s t i stal z v y k , je n u t n é tuto č i n n o s t p r o v á d ě t
po d o b u jednadvaceti po sobě jdoucích d n ů . "
„ C o j e n a j e d e n a d v a c e t i d n e c h tak z v l á š t n í h o ? "
„ M n i c h o v é se hodně zabývali otázkou, jak můžeme
vytvářet n o v é návyky tak, aby skutečně zapustily kořeny.
Yogi R a m a n říkával, že j e d n o u n a u č e n ý špatný n á v y k
s námi zůstane po zbytek života."
„Celý večer mě inspiruješ k t o m u , a b y c h změnil z p ů ­
s o b života, a t e ď mi ř e k n e š , že se stejně s v ý c h š p a t n ý c h n á ­
vyků nikdy nezbavím?"
„ Ř e k l j s e m , ž e špatné z v y k y nelze smazat. N e ř e k l j s e m
ale, ž e n e n í m o ž n é j e n a h r a d i t j i n ý m i , l e p š í m i , " p o z n a m e ­
nal J u l i á n s j e m u vlastní p r e c i z n o s t í .
92
„ D o b r á , j á v í m , v ž d y c k y j s i b ý v a l k r á l e m sémantiky.
Ale myslím, že r o z u m í m tomu, co chceš říct."
„ J e d i n ý m z p ů s o b e m , j a k s e n á m p o d a ř í zbavit s e š p a t ­
n ý c h n á v y k ů , j e n a s m ě r o v a t tolik e n e r g i e n a v y t v o ř e n í n á ­
v y k ů n o v ý c h , ž e t y staré p r o s t ě o d e j d o u j a k o n e z v a n ý host.
Nové zakotvení je obvykle hotové za jednadvacet dní, což
j e čas p o t ř e b n ý k t o m u , a b y s e v y t v o ř i l o n o v é s p o j e n í . "
„Takže ř e k n ě m e , že b y c h chtěl začít cvičit techniku
srdce růže, a b y c h se z b a v i l ú z k o s t i a z a č a l žít v í c e v p o ­
h o d ě . M u s í m s e c v i č e n í v ě n o v a t k a ž d ý d e n v e stejný č a s ? "
„ D o b r á otázka. N e j p r v e ti tedy řeknu, že nikdy nic
d ě l a t nemusíš. V š e c h n o , c o t i z d e d n e s v e č e r ř í k á m , j s o u
d o b r é r a d y , o k t e r é se s t e b o u d ě b m j a k o s d o b r ý m p ř í t e ­
lem, jenž má o p r a v d o v ý zájem na tvém růstu a vývoji.
K a ž d á ze strategií, n á s t r o j ů a technik p r o š l a sítem času
a p r o k á z a l a , že nese p l o d y . O t o m tě m o h u ujistit. A i k d y ž
mi m o j e s r d c e ř í k á , že b y c h tě měl žádat o t o , a b y s v š e c h n y
metody a techniky p r o sebe vyzkoušel, svědomí mi naři­
zuje, abych prostě j e n dělal, co m á m , tedy ti předal svou
m o u d r o s t , a to, jestli jí využiješ v praxi, nechal na tobě.
D ů l e ž i t é j e n i k d y n i c n e d ě l a t j e n p r o t o , ž e musíš. S p r á v ­
ný d ů v o d je t e n , dělat to p r o t o , že chceš, a p r o t o ž e v í š , že
j e t o p r o tebe d o b r é . "
„To zní d o b ř e . N e d ě l e j si starosti, Juliáné, ani na
chvfli j s e m n e m ě l p o c i t , ž e b y s m ě d o n ě č e h o nutil. J e d i n o u
v ě c , kterou b y c h si nechal vnutit, by byla k r a b i c e koblížk ů , a t o b y t i m o c p r á c e n e d a l o , " z a v t i p k o v a l j s e m si.
„ D í k y , k a m a r á d e , " usmál s e J u b á n . „ T a k ž e zpět k e tvé
o t á z c e . N a v r h u j i ti v y z k o u š e t c v i č e n í srdce růže k a ž d ý d e n
ve stejný čas na stejném místě. Rituály v sobě skrývají
o h r o m n o u sílu. S p o r t o v n í h v ě z d y p o j í d a j í p ř e d d ů l e ž i t ý m i
z á v o d y p o k a ž d é stejné j í d l o n e b o si určitým z p ů s o b e m
z a v a z u j í t k a n i č k y , a tím v y u ž í v a j í sílu r i t u á l u . R i t u á l y se
93
rovněž praktikují v kostele, k d e členové j e d n é náboženské
s k u p i n y n o s í stejné o b l e č e n í a v y k o n á v a j í s p o l e č n ě o b ř a d y .
O b c h o d n í c i před důležitým jednáním třeba j d o u do kan­
celáře určitou cestou n e b o si předříkávají nacvičenou řeč
p ř e d d ů l e ž i t o u p r e z e n t a c í , a tím r o v n ě ž v y u ž í v a j í sílu
rituálu. P o k u d začneš do svého k a ž d o d e n n í h o p r o g r a m u
vkládat určitou činnost, kterou provozuješ pokaždé stej­
n ý m z p ů s o b e m , r y c h l e s e z n í stane z v y k .
N ě k t e ř í lidé n a p ř í k l a d p o p r o b u z e n í d ě l a j í k a ž d ý d e n
t o t é ž , aniž b y o t o m n ě j a k p ř e m ý š l e b . O t e v ř o u o č i , v s t a n o u
z p o s t e l e , j d o u do k o u p e l n y a v y č i s t í si z u b y . T a k ž e p o k u d
u své n o v é činnosti v y d r ž í š po d o b u j e d e n a d v a c e t i d n í ,
vytvoříš z ní rutinu. A z a n e d l o u h o b u d e p r o tebe stejně
lehké r á n o meditovat, vstávat o h o d i n u dřív n e b o každý
d e n h o d i n u číst, j a k o r á n o vstát a vyčistit si z u b y . "
„ T a k ž e t o h l e j e tím p o s l e d n í m k r o k e m k d o s a ž e n í c í l ů
a k p o s t u p u po stezce s m y s l u p l n é h o ž i v o t a ? "
„ P o d l e metody používané mnichy je tento poslední
k r o k stejně u ž i t e č n ý i v k a ž d o d e n n í m ž i v o t ě . "
„ M ů j hrníček je p r á z d n ý , " řekl jsem pokorně.
„ U ž í v e j s i cesty. Sivanští m n i c h o v é p r á v ě n a t o k l a d l i
v e l k ý d ů r a z . O p r a v d u věřili t o m u , ž e d e n b e z s m í c h u n e b o
d e n b e z lásky j e v e s k u t e č n o s t i d e n b e z ž i v o t a . "
„Jak to souvisí?"
„ Ř í k á m to p r o t o , abys nezapomněl, j a k důležité je při
p u t o v á n í po stezce tvého života d o b ř e se bavit. N i k d y
n e z a p o m í n e j n a r a d o s t n o u n á l a d u , stále h l e d e j n á d h e r u
a k o u z l o ve v š e m ž i v é m . I tato c h v í l e , k t e r o u s p o l u sdílíme,
j e p r o nás dar. Z a c h o v e j s i d u c h a , r a d o s t a b u ď z v í d a v ý .
Z ů s t a ň z a m ě ř e n n a své ž i v o t n í d í l o a n a t o , a b y s o s t a t n í m
b y l k u ž i t k u . A v e s m í r se p o s t a r á o to ostatní. T o h l e je j e ­
den z nejdůležitějších vesmírných zákonů."
„ A n i k d y n e b t u j t o h o , c o s e stalo v m i n u l o s t i . "
94
„ P ř e s n ě tak. Vesmír n e n í c h a o s . V š e , c o s e t i k d y p ř i ­
h o d i l o a ještě p ř i h o d í , má svůj smysl. P a m a t u j si, J o h n e , co
j s e m t i říkal. K a ž d á zkušenost j e p r o nás p o u č e n í m . Tak s i
přestaň dělat h l a v u z m a l i c h e r n o s t í a v y c h u t n á v e j si ž i v o t . "
„A to je všechno?"
„ K d e p a k . Ještě ti t o h o m á m h o d n ě co říct. Jsi u n a • Q46
venyr
„ V ů b e c n e . Ř e k l b y c h d o k o n c e , ž e s e cítím z c e l a p l n ý
e n e r g i e . Jsi v e l k ý m o t i v á t o r , J u b á n e . "
„ D o b r á tedy. N e ž s e v r á t í m e z p ě t k p ř í b ě h u Yogi R a mana, je zde ještě poslední b o d , který ti chci objasnit."
„Tak d o t o h o . "
„ J e j e d n o slovo, které mniši vyslovovali téměř j a k o
posvátné."
„Poslouchám."
„Toto j e d n o d u c h é slovo p r o ně v sobě skrývalo hlu­
b o k ý smysl a často j e j ve své m l u v ě p o u ž í v a b . S l o v o , o k t e ­
r é m h o v o ř í m , j e s l o v o vášeň. T o s l o v o musíš mít neustále
na m y s b na cestě s v o u ž i v o t n í p o u t í a p ř i d o s a h o v á n í s v ý c h
cílů. Silná v á š e ň j e n e j l e p š í m p a l i v e m p r o t v o j e sny. Z naší
společnosti se vášeň vytratila, už neděláme věci p r o t o , že
b y c h o m tu či onu činnost milovali. Děláme ji p r o t o , že
cítíme, že b y c h o m ji dělat měli. Nemluvím tu o vášni r o ­
m a n t i c k é , i k d y ž i ta je d a l š í s o u č á s t í ú s p ě š n é h o , i n s p i r a ­
t i v n í h o žití. M l u v í m o v á š n i , o z a n í c e n í p r o ž i v o t . Z k u s
znovu čerpat radost z toho, že se ráno p r o b u d í š plný
energie a radostné nálady. Do všeho, co děláš, v d e c h u j vá­
šeň, a č a s e m u v i d í š v ý s l e d k y n e j e n m a t e r i á l n í , ale h l a v n ě
duchovní."
„Tak jak to vykládáš, to zní velice j e d n o d u š e . . . "
„Je to jednoduché. Od nynějška převezmi kontrolu
n a d s v ý m ž i v o t e m . J e d n o u p r o v ž d y s e r o z h o d n i stát s e p á ­
n e m svého osudu. U r č i si svou vlastní cestu, o b j e v svoje
95
p o s l á n í a p o z n á š , co je to r a d o s t ze života p l n é h o i n s p i r a c e .
A n a k o n e c si také u v ě d o m , že v š e c h n o to, co jsi prožil
a co tě teprve čeká, není nic ve s r o v n á n í s tím, co žije
v tobě."
„ D í k y , J u l i á n é . T o h l e j s e m o p r a v d u p o t ř e b o v a l slyšet.
Až do dnešního večera jsem si neuvědomil, co m é m u ži­
v o t u s k u t e č n ě c h y b í . J e n tak j s e m s e j í m p r o t l o u k a l a n e ­
v ě d ě l j s e m , j a k ý t o m á v š e c h n o smysl. A j s e m p ř e s v ě d č e n ,
že se to z m ě n í , to ti s l i b u j i . J s e m ti za to m o c v d ě č n ý . "
„ B y l o mi potěšením, příteli. Já prostě j e n naplňuji
poslání."
svoje
Juliánova
moudrost
v
kostce
Dovednost:
N á s l e d u j s v ů j cíl
Moudrost:
C í l e m žití j e s m y s l u p l n ý
život
O b j e v své životní p o s l á ­
ní, přinese ti celoživotní
uspokojení
U l o ž s i j a s n é cíle p r o f e s n í ,
osobní a duchovní a pak
je následuj
Síla s e b e o b j e v o v á n í
Techniky
Pět kroků k dosahování
cílů
Nikdy
kdy
a
nezapomeň, jak je
nepřehlédni
každá jeho
vesmír
vnitřní
chvilka, je
se postará
o
v
životě
krásu
dar.
ve
důležitá
všem
živém.
Zůstaň zaměřený
všechno
96
ostatní.
radost.
na
Ni­
Dnešek,
svůj cíl,
STAROBYLÉ UMĚNÍ
V E D E N Í SAMA SEBE
Dobří
lidé
sami
na
sobě
neustále pracují.
Confucius
„ Č a s ubíhá r y c h l e , " konstatoval J u b á n předtím, než si n a ­
lil další h r n e k č a j e . „ B r z y t u b u d e r á n o . C h c e š p o k r a č o ­
vat, n e b o toho b y l o p r o dnešek d o s t ? "
Nepřipadalo v úvahu, že b y c h nyní nechal tohoto
m u ž e , t o h o t o p o s l a m o u d r o s t i , o d e j í t , aniž b y s v ů j p ř í b ě h
dovyprávěl. Jak jsem poslouchal víc a víc, absorboval do
sebe k a ž d é s l o v o o filozofii a m o u d r o s t i , která mu b y l a s v ě ­
ř e n a , sílil v e m n ě p o c i t , ž e i j á sám z a č í n á m h l u b o c e v ě ř i t
tomu, o čem mluví. Nebyly to žádné p o v r c h n í samolibé
ř e č i n e d ě l n í h o kazatele. J u l i á n v ě d ě l , c o ř í k á , a p o d l e t o h o
se i choval. Jeho poselství b y l o přesvědčivé a já j s e m mu
chtěl v ě ř i t .
„ P r o s í m , klidně p o k r a č u j , Juliáné, času mám dost.
Děti d n e s s p í u b a b i č k y a J e n n y b u d e vstávat až za
několik
hodin."
J u l i á n v y c í t i l , že to m y s l í m v á ž n ě , a p o k r a č o v a l t e d y
97
p ř í b ě h e m , který m u Yogi R a m a n v y p r á v ě l , a b y m u p ř i ­
blížil s m y s l o s v í c e n é h o ž i v o t a .
„Řekl
j s e m ti, ž e z a h r a d a v n a š e m p ř í b ě h u s l o u ž í
k ilustraci p l o d n é z a h r a d y t v é vlastní m y s l i , z a h r a d y n a ­
plněné p o z o r u h o d n ý m i poklady. V z p o m e n e š si ještě urči­
tě, že j a k p ř í b ě h p o k r a č o v a l , vyprávěl jsem ti o majáku
a o t o m , že slouží j a k o u p o m í n k a na m o c , k t e r o u získáš sta­
n o v o v á n í m cílů. Také jsem ti vysvětloval, j a k je důležité,
a b y č l o v ě k o b j e v i l své ž i v o t n í p o s l á n í . M o ž n á s i j e š t ě v z p o ­
meneš, že příběh p o k r a č u j e tím, že se dveře majáku p o ­
malu otevřou a z nich vyjde obrovitý j a p o n s k ý zápasník
sumo."
„ Z n í t o j a k o š p a t n ý film o K i n g K o n g o v i . "
„ K d y ž j s e m b y l m a l ý , líbil s e m i . "
„ M n ě s e taky líbil, ale n e n e c h s e o d e m n e v y r u š o v a t , "
odpověděl jsem.
„Tento zápasník představuje velmi důležitou součást
c h y t r é h o systému, který m n e naučili m u d r c i ze Sivany.
Yogi R a m a n mi p r o z r a d i l , že p ř e d m n o h a stoletími velcí
učitelé v y v i n u l i k o n c e p c i , k t e r é se ř í k á kaizen. T o t o j a p o n ­
ské s l o v o z n a m e n á n e u s t á l ý a n i k d y n e k o n č í c í p r o c e s v y ­
l e p š o v á n í s e b e s a m a . A j e také z n a k e m k a ž d é h o č l o v ě k a ,
k t e r ý žije ž i v o t j a k o p l n ě p r o b u z e n á b y t o s t . "
„ A j a k t e d y m y š l e n k a kaizenu o b o h a t i l a ž i v o t m n i ­
c h ů ? " nechápal jsem.
„ J a k už jsem se zmínil, J o h n e , vnější úspěch začíná
ú s p ě c h e m v n i t ř n í m . P o k u d máš o p r a v d o v o u s n a h u zlepšit
s v o j e v n ě j š í p r o s t ř e d í , a ť u ž s e j e d n á o tvé z d r a v í , v z t a h y
n e b o f i n a n c e , n e j p r v e m u s í š u p r a v i t s v ů j v n i t ř n í svět.
A n e j e f e k t i v n ě j š í m z p ů s o b e m k t o m u je c v i č e n í n e u s t á l é h o
vylepšování sebe sama. Sebeovládání je D N A ovládnutí
vlastního života."
„ J u l i á n é , d o u f á m , ž e t i n e v a d í , ž e t o ř e k n u , ale t v o j e
98
v y p r á v ě n í o ,vnitřním světě' má p r o mne p o n ě k u d esote­
rický nádech. Nezapomínej, že nejsem ničím jiným než
p r á v n í k e m , p o c h á z e j í c í m ze střední třídy, který b y d l í na
p ř e d m ě s t í a v g a r á ž i má z a p a r k o v a n é a u t o a s e k a č k u na
trávník.
P o d í v e j se, v š e m u , o č e m j s i d o s u d m l u v i l , r o z u m í m .
D o k o n c e si myslím, že je to vlastně prosté a o p r a v d u to
d á v á s m y s l , i k d y ž se mi n ě k d y z d á , že v d n e š n í d o b ě d á v á
s m y s l m á l o c o . M u s í m ale ř í c t , ž e m i d ě l á t r o š k u p r o b l é m
p o c h o p i t , c o j e t o kaizen a j a k n á m vlastně m ů ž e p o m o c i
z l e p š i t n á š v n i t ř n í svět. O č e m t o v l a s t n ě m l u v í š ? T e ď t i
prostě n e r o z u m í m . "
J u b á n na sebe nedal s o d p o v ě d í d l o u h o čekat. „V naší
společnosti velice často označujeme ignoranty j a k o slabo­
chy. A v š a k ti, k t e ř í j s o u s i v ě d o m i s v é h o n e d o s t a t k u v ě d ě n í
a h l e d a j í p r o t o r a d u , n a l é z a j í s v o u cestu k o s v í c e n í d ř í v e
než kdokoliv jiný. T v o j e otázky jsou upřímné, p o z n á m
z n i c h , že j s i n o v ý m m y š l e n k á m o t e v ř e n ý . V d n e š n í s p o l e č ­
nosti j e z m ě n a o b r o v s k o u h y b n o u silou. V ě t š i n a b d í m á z e
změny strach, m o u d ř í ji vyhledávají. Z e n o v á tradice mluví
o mysli začátečníka. Ti, k d o ž u d r ž í svoji mysl o t e v ř e n o u
novým
myšlenkám —
ti, jejichž
hrnečky jsou
vždy prázdné
— se v ž d y d o s t a n o u na vyšší ú r o v e ň p o z n á n í a naplnění.
N i k d y se t e d y n e o s t ý c h e j klást i ty n e j z á k l a d n ě j š í otázky.
K l a d e n í otázek je nej efektivnější cesta k d o s a ž e n í z n a ­
lostí."
„ D ě k u j i . P o ř á d s i ale n e j s e m příliš jist t í m , c o z n a m e ­
ná
kaizen."
„ M l u v í m - l i o v y l e p š o v á n í s v é h o v n i t ř n í h o světa, j e d ­
n o d u š e m l u v í m o z l e p š o v á n í sama s e b e a o t o m , že j a k é k o ­
liv r o z š í ř e n í v l a s t n í c h o b z o r ů j e t o n e j l e p š í , c o p r o s e b e
můžeš udělat. M o ž n á se ti může zdát, že jsi příliš zane­
p r á z d n ě n n a t o , a b y s p r a c o v a l sám n a s o b ě . A l e t o b y b y l a
99
ta n e j v ě t š í c h y b a . V í š , k d y ž se na to z a m ě ř í š a v y b u d u j e š
si silný c h a r a k t e r a d i s c i p l í n u , u v o l n í š v s o b ě p r o u d e n e r ­
gie a o p t i m i s m u , m ů ž e š v e v n ě j š í m světě d o s á h n o u t č e h o k o l i v a udělat c o k o b v , c o j e n b u d e š chtít. J a k m i l e s i j e d n o u
v y p ě s t u j e š h l u b o k o u d ů v ě r u v e své s c h o p n o s t i a n e z l o m ného ducha, nic tě nezastaví p ř e d úspěchem ve všech
t v ý c h a k t i v i t á c h . P o k u d s i t e d y u d ě l á š ěas n a z v l á d n u t í
v l a s t n í m y s l i , na p é č i o s v o j e t ě l o a na p o s i l o v á n í s v é h o
d u c h a , tvůj život se p r o m ě n í a b u d e b o h a t ý a radostný.
Epictetus
kdo
před
není pánem
mnoha
lety
své mysli/
řekl:
J\ení svobodný
nikdo,
"
„ T a k ž e kaizen j e v e s k u t e č n o s t i v e l m i u ž i t e č n á v ě c . "
„ P ř e s n ě tak, J o h n e . Jak b y m o h l č l o v ě k vést f i r m u ,
p o k u d n e n í s c h o p e n ovládat sám s e b e ? Jak m ů ž e š živit
r o d i n u , p o k u d se nenaučíš n e j p r v e pečovat sám o sebe?
Jak bys m o h l konat d o b r o , p o k u d se sám d o b ř e necítíš?
Rozumíš tomu?"
Přikývl jsem na souhlas. Bylo to p o p r v é , k d y jsem se
d o o p r a v d y vážně zamyslel n a d tím, j a k důležité je p r a c o ­
v a t n a s o b ě . K d y ž j s e m v m e t r u p o t k á v a l l i d i , k t e ř í četli
knížky
s
tituly j a k o
Čtyři dohody n e b o
Síla pozitivního
myšlení, v ž d y c k y j s e m m ě l spíš p o c i t , ž e j s o u t o z t r o s k o ­
t a n c i h l e d a j í c í n ě j a k ý s p á s n ý n á v o d , j a k s e vrátit d o n o r ­
m á l n í h o ž i v o t a . N y n í j s e m s i u v ě d o m o v a l , ž e ti, k d o n a
sobě pracují, j s o u ti nejsilnější a že p o u z e skrze z d o k o n a ­
l e n í s e b e sama m ů ž e č l o v ě k d o u f a t v t o , ž e b u d e s c h o p e n
p o m o c i i j i n ý m . Pak j s e m se začal zamýšlet n a d vším tím,
j a k b y c h m o h l zlepšit s á m s e b e . Z c e l a jistě b u d u p o t ř e b o ­
vat v í c e e n e r g i e a d o b r é z d r a v í , k t e r é n a č e r p á m z e s p o r t o ­
vání. P o k u d se naučím b d e m kolem sebe naslouchat a z b a ­
v í m s e z l o z v y k u skákat j i n ý m d o ř e č i a p ř e r u š o v a t j e , u r č i ­
tě se t í m z l e p š í i m ů j v z t a h se ž e n o u a s d ě t m i . A j e s t l i ž e
s e o p r o s t í m o d z b y t e č n ý c h o b a v , j i s t ě b u d u mít k b d n ě j š í
100
m y s l . . . C í m v í c j s e m o t o m u v a ž o v a l , tím v í c e m o ž n o s t í k e
zlepšení jsem nacházel.
Přemítal jsem o všem pozitivním, co by do m é h o ži­
v o t a m o h l y vnést n o v é n á v y k y , a č í m v í c j s e m o t o m p ř e ­
m ý š l e l , tím v í c m ě t o b a v i l o . A l e b y l o m i z á r o v e ň j a s n é , ž e
Julián mluvil o n ě č e m , co je podstatně závažnější než j e n
význam pravidelného p o h y b u , zdravého jídla a vyrovna­
ného z p ů s o b u života. V Himálaji se naučil něco m n o h e m
d ů l e ž i t ě j š í h o . H o v o ř i l i j s m e o s m y s l u p ě s t o v á n í síly c h a ­
rakteru a posilování mentální odolnosti, o tom, j a k je d ů ­
ležitá v ž i v o t ě o d v a h a . Tyto tři vlastnosti, ř e k l mi J u l i á n ,
n a p o m á h a j í k celkovému zvládnutí života. D o d á v a j í ži­
v o t u smysl, s p o k o j e n o s t a v n i t ř n í mír. O d v a h a je vlastnost,
k t e r o u si m ů ž e v y p ě s t o v a t k a ž d ý a k t e r á z d l o u h o d o b é h o
hlediska přináší nesmírně m n o h o d o b r é h o .
„ C o má odvaha společného s osobním růstem?" podi­
voval j s e m se nahlas.
„ O d v a h a j e t í m , c o t i u m o ž n í žít s v ů j vlastní ž i v o t p o ­
dle svých představ. P o k u d máš o d v a h u , můžeš dělat, co
chceš, protože víš, že je to správné. Odvaha ti p o m ů ž e zví­
tězit t a m , k d e ostatní selhali. M í r a o d v a h y , k t e r o u m á š , j e
p ř í m o úměrná pocitu naplnění, který budeš zakoušet.
U m o ž n í ti využít všechen potenciál, který život nabízí. Ti,
k t e ř í z v l á d l i sami s e b e , m a j í d o s t a t e k o d v a h y . "
„ D o b r á , začínám t o m u rozumět. Takže k d e m á m za­
čít?"
J u l i á n se v r á t i l ke s v é m u r o z h o v o r u s Yogi R a m a n e m ,
který vedli na vrcholcích h o r oné nádherné hvězdné noci.
„ I j á j s e m měl n e j p r v e p r o b l é m p o c h o p i t , j a k j e důležité
p r a c o v a t sám n a s o b ě . K o n e c k o n c ů p ř e c e j e n j s e m b y l o t r ­
lým, na Harvardu vzdělaným advokátem, jenž nikdy ne­
m ě l čas n a n ě j a k é N e w A g e t e o r i e p r o n á š e n é l i d m i , k t e r é
j s e m p o v a ž o v a l z a p o d i v n é fantasty. M ý l i l j s e m se. P r á v ě
101
ona neochota přijmout nové věci mi znemožňovala p o ­
hnout svým životem d o p ř e d u . Čím více jsem naslouchal
t o m u , c o m i Yogi R a m a n v y p r á v ě l , tím v í c e j s e m c h á p a l f i ­
l o z o f i i kaizen a t o , j a k j e j í v y u ž i t í v e d e k s o u s t a v n é m u
a n i k d y n e k o n č í c í m u o b o h a c o v á n í m y s l i , těla a d u š e . "
„ P r o č p o s l e d n í d o b o u tolik s l ý c h á m o m y s b , tělu a d u ­
ši? M á m s k o r o p o c i t , ž e p o k a ž d é k d y ž z a p n u televizi, n ě ­
k d o na toto téma h o v o ř í . "
„ J e to trilogie lidského v ý v o j e . Z d o k o n a l o v a t mysl
a p ř i t o m z á r o v e ň n e p r a c o v a t n a p o s í l e n í v l a s t n í h o těla
a d u c h a je p o n ě k u d krátkozraké. Budeš-li chtít p o z v e d ­
n o u t vlastní m y s l a t ě l o , a n i ž b y s p o s i l o v a l i s v o u d u š i , d o ­
staví se n u t n ě p o c i t p r á z d n o t y a n e n a p l n ě n í . P o k u d ale v ě ­
nuješ veškerou svoji energii rozvinutí p l n é h o potenciálu
všech tří pilířů lidských schopností, ochutnáš božské
vzrušení osvíceného života."
„To mě docela zajímá, kamaráde."
„ K o t á z c e o t o m , k d e z a č í t , t i m ů ž u slíbit, ž e t i b ě h e m
k r á t k é d o b y p r o z r a d í m c e l o u ř a d u t e c h n i k . N e j p r v e m i ale
d o v o l j e d n u praktickou ukázku. Polož se na zem a zaujmi
polohu na kliky."
P o m y s l e l j s e m si, že se z J u l i á n a s n a d stal v ý c v i k o v ý
i n s t r u k t o r . N i c m é n ě j s e m b y l v e l m i z v ě d a v ý a m ů j šálek
b y l p r á z d n ý , takže j s e m j e j bez mrknutí oka poslechl.
„ T a k , a t e ď z a č n i dělat k l i k y a u d ě l e j j i c h t o l i k , k o l i k
b u d e š m o c i . N e z a s t a v u j se, d o k u d s i n e b u d e š m y s l e t , ž e u ž
n e u d ě l á š ani o j e d e n v í c . "
P u s t i l j s e m s e d o t o h o , i k d y ž m o j e s t o k i l o v é tělo n e ­
bylo navyklé více p o h y b u než občasným vycházkám s dět­
mi do nejbližšího McDonaldu nebo nahodilým partiím
g o l f u s m ý m i kolegy. P r v n í c h p a t n á c t k l i k ů b y l a p r o m ě
n e s m í r n á n á m a h a . N o c b y l a h o r k á , začal j s e m s e d o s t p o ­
tit. N i c m é n ě b y l j s e m o d h o d l á n n e p r o j e v i t n a s o b ě ž á d n é
102
známky únavy a pokračoval jsem do té doby, dokud m o u
p ý c h u n e z r a d i l a slabost v p a ž í c h . V z d a l j s e m to u t ř i a d v a cátého kliku.
„ K o n e c , t o h l e m ě z a b i j e . C o s e m i t u v l a s t n ě snažíš
dokázat?"
„Jsi si jist, že jich neuděláš v í c ? "
„ J s e m si tím n a p r o s t o jist. P r o s í m tě, dej mi p o k o j .
Jediné p o u č e n í , které z toho můžu mít, je uhnat si in­
farkt."
„ U d ě l e j ještě dalších deset. Pak si m ů ž e š o d p o č i n o u t , "
přikázal mi Julián.
„ N o , to nemysbš vážně." Ale pokračoval jsem. Jeden,
d v a , p ě t , o s m , a k o n e č n ě deset. P a d l j s e m n a p o d l a h u v t o ­
tálním v y č e r p á n í .
„ M u s e l j s e m s Yogi R a m a n e m a b s o l v o v a t p ř e s n ě t o t é ž
c o ty. R e k l m i , ž e b o l e s t j e v e l k ý u č i t e l . "
„ C o s e j e n z t a k o v é h l e z k u š e n o s t i d á n a u č i t ? " zasípal
jsem bez dechu.
„Yogi R a m a n a ostatní m n i c h o v é mě naučili, že n e j v í c e
člověk vyroste, když vstoupí do hájemství neznáma."
„ D o b r á , c o t o ale m á s p o l e č n é h o s m ý m i k h k y ? "
„ R e k l jsi mi poté, cos jich udělal třiadvacet, že už
další n e z v l á d n e š , ž e j s i d o s á h l své h r a n i c e . A l e k d y ž j s e m
tě trošku přitlačil, udělal jsi j i c h dalších deset. D o k á ž e š
t o h o v í c , n e ž si m y s l í š , a j a k m i l e sáhneš do s v ý c h v n i t ř n í c h
r e z e r v , v y d á š z e s e b e j e š t ě v í c e . Yogi R a m a n m i p r o z r a d i l
jedno
z á k l a d n í p r a v i d l o : Jediný limit,
který máš, je
ten,
který si sám vytvoříš. J a k m i l e se o d v á ž í š v y s t o u p i t z k r u ­
hu svého vlastního p o h o d l í a začneš zkoumat neznámé,
které leží m i m o n ě j , teprve tehdy začneš o d k r ý v a t svůj
o p r a v d o v ý lidský potenciál. To je první k r o k ke zvládnutí
všech ostatních okolností, které se ve tvém životě naskyt­
n o u . P o k u d p ř e k r o č í š s v o j e h r a n i c e , tak j a k o j s i t o p ř e d -
103
vedl v našem malém příkladu, uvolníš svoje mentální a fy­
z i c k é r e z e r v y , o k t e r ý c h j s i n i k d y netušil, ž e j e m á š . "
Tato slova mě n a d c h l a . K d y ž j s e m o tom p ř e m ý š l e l ,
v z p o m n ě l j s e m si, j a k j s e m n e d á v n o n ě k d e č e t l , ž e p r ů ­
m ě r n ý č l o v ě k v y u ž í v á j e n n e p a t r n é části své l i d s k é k a p a ­
city. P ř e d s t a v o v a l j s e m si, c o b y c h o m v š e c h n o m o h l i d o ­
kázat, p o k u d b y c h o m dovedli čerpat ze zdroje našich ne­
využitých schopností.
J u b á n se cítil na k o n i .
„ U m ě n í kaizen p r o c v i č u j e š
tak,
že
se
každý
den
s n ě č í m b u d e š p o t ý k a t . Z a m ě ř se na s v o j e tělo i m y s l ,
posiluj svého d u c h a . Pouštěj se do věcí, ze k t e r ý c h máš
strach. Začni využívat n e o m e z e n o u energii a nekonečný
elán. Sleduj v ý c h o d slunce a dělej v š e c h n o to, co jsi v ž d y ­
c k y t o u ž i l d ě l a t , ale n e d ě l a l , p r o t o ž e j s i u v ě ř i l , ž e j s i n a t o
p ř í l i š m l a d ý , p ř í l i š s t a r ý , m o c b o h a t ý n e b o zase n a o p a k
c h u d ý . P ř i p r a v s e n a t o v z n é s t s e a žít z c e l a n a p l n o . N a
V ý c h o d ě s e ř í k á , ž e štěstí p ř e j e p ř i p r a v e n ý m . J á j s e m
p ř e s v ě d č e n o t o m , ž e p ř i p r a v e n ý m p ř e j e sám ž i v o t .
Z a m ě ř se na to, co považuješ za překážky. Máš strach
z vystupování na veřejnosti n e b o p r o b l é m y ve vztazích?
Nedostává se ti pozitivního přístupu, n e b o ti c h y b í e n e r ­
gie? U t v o ř s i p í s e m n ý s e z n a m s v ý c h s l a b o s t í . Z a m y s l i se,
co tě b r z d í , co tě zdržuje od t o h o , aby byl tvůj život tako­
vý, j a k ý si j e j představuješ, a h l u b o k o uvnitř víš, že bys
j e j m o h l mít. J a k m i l e s e t i j e d n o u p o d a ř í s v o j e n e d o s t a t k y
i d e n t i f i k o v a t , v další fázi se j i m postavíš č e l e m , z a ú t o č í š na
vlastní s t r a c h a o b a v y . P o k u d t e d y m á š o b a v y z v y s t u p o ­
vání na veřejnosti, připrav si dvacet veřejných přednášek.
Jestliže s e o b á v á š p o d n i k a t n a v l a s t n í p ě s t n e b o u k o n č i t
neuspokojivý vztah, zapoj všechny svoje vnitřní zdroje
a u d ě l e j t o . M o ž n á že p o p r v é v životě o c h u t n á š v n i t ř n í s v o ­
b o d u . Strach není ničím j i n ý m než mentální o b l u d o u ,
104
k t e r o u sis v y t v o ř i l sám v s o b ě . J e t o j e n p r o u d n e g a t i v n í h o
vědomí."
„ S t r a c h není ničím j i n ý m než p r o u d e m negativního
myšlení? To se mi b b í . Takže ty říkáš, že věci, k t e r ý c h se
o b á v á m , j s o u j e n j a k ý m i s i m a l ý m i i m a g i n á r n í m i skřítky,
k t e ř í se mi u s a d i l i b ě h e m života v h l a v ě ? "
„ P ř e s n ě tak, J o h n e . P o k a ž d é k d y ž ti zabránili v t o m ,
abys n ě c o vykonal, přilil jsi j i m j e n olej do ohně. Ale p o ­
kud svůj strach ovládneš, ovládneš svůj život."
„Potřebuji konkrétní příklad."
„Jistě. Vezmi si třeba mluvení na veřejnosti. T o h o se
většina b d í b o j í j a k o č e r t k ř í ž e . K d y ž j s e m b y l o b h á j c e m ,
p o z n a l j s e m právníky, kteří měli o b a v y p r o m l u v i t p ř e d
soudem. Udělali by všechno, včetně toho, že by přistoupili
na m i m o s o u d n í vyrovnání, j e n aby nemuseli pronést řeč
před nabitou soudní síní."
„Taky j s e m takové v i d ě l . . . "
„ A myslíš si, ž e s e s tím s v ý m s t r a c h e m n a r o d i l i ? "
„Doufám, že ne."
„ P o d í v e j se na malé dítě. N e m á v s o b ě ž á d n á o m e z e n í ,
j e h o mysl je j a k o neosázená zahrada, plná možností a p o ­
t e n c i á l u . P o k u d b u d o u t y t o m o ž n o s t i s p r á v n ě kultivovány,
m ů ž e s e r o z v i n o u t v e v e l k o u o s o b n o s t . P o k u d tuto z a h r a ­
d u ale z a p l e v e l í š n e g a t i v i t o u , b u d e z d í t ě t e č l o v ě k v n e j lepším p ř í p a d ě p r ů m ě r n ý . Takže závěr je tento: nic samo
o sobě není příjemné n e b o nepříjemné, ať už se jedná
o vystupování na veřejnosti nebo procházku po sluncem
zalité p l á ž i . T a k o v o u č i o n a k o u z k u š e n o s t z t o h o d ě l á j e n
t v ů j vlastní p ř í s t u p . "
„Zajímavé."
„ M ů ž e š naučit dítě, aby vnímalo nádherný sluneční
d e n j a k o d e p r e s i v n í n e b o a b y v e štěněti v i d ě l o n e b e z p e č ­
n o u šelmu. D o s p ě l ý s e m ů ž e n a u č i t v n í m a t d r o g u j a k o p ř í -
105
j e m n ý zážitek a p r o s t ř e d e k k u v o l n ě n í . V š e c h n o to z á l e ž í
jen na přístupu."
„Jistě."
„ A s t e j n ě tak m ů ž e m e h o v o ř i t o s t r a c h u . S t r a c h j e
podmíněná reakce. Je to zlozvyk, který z tebe, p o k u d n e ­
b u d e š o p a t r n ý , v y s a j e energii a život. Takže j a k m i l e strach
vystrčí růžky, rychle jej zažeň. A nejlepším způsobem
k tomu je dělat p r á v ě to, č e h o se b o j í š . Podstatné je p o ­
r o z u m ě t a n a t o m u s t r a c h u a t o m u , ž e s t r a c h n e n í n i c jiné­
ho než tvůj vlastní výtvor. A j a k o k a ž d ý j i n ý v ý t v o r je
z r o v n a tak snadné j e j z b o u r a t j a k o j e j postavit. Z a č n i
s t r a c h s y s t e m a t i c k y v y h l e d á v a t a p a k o b a v y , k t e r é se ti
usadily v nitru, znič. Tento samotný úkon ti d o d á m n o h o
sebedůvěry, spokojenosti a klidu."
„A může se mysl člověka zcela oprostit od s t r a c h u ? "
zeptal j s e m se.
„ D o b r á otázka. O d p o v ě d í je j e d n o z n a č n é a r o z h o d n é
ano. K a ž d ý ze sivanských mnichů byl zcela n e b o j á c n ý .
M o h l jsi to v y p o z o r o v a t ze z p ů s o b u , j a k ý m chodili, b y l o
to p a t r n é i z j e j i c h mluvy. M o h l sis t o h o v š i m n o u t , k d y ž ses
j i m zadíval hluboko do očí, a řeknu ti ještě něco dalšího,
Johne."
„ A c o ? " ptal j s e m s e n e d o č k a v ě .
„ A n i j á n e m á m s t r a c h , J o h n e . P o z n a l j s e m sám s e b e
a o b j e v i l j s e m , že má p ř i r o z e n o s t je n e z d o l n á síla a n i č í m
n e o m e z e n ý p o t e n c i á l . V š e c h n o t o ale v e m n ě b y l o z a b l o ­
k o v á n o celé d l o u h é roky, k d y j s e m sám sebe zanedbával
a b y l j s e m z n a č n ě n e v y r o v n a n ý . A m i m o c h o d e m , ř e k n u ti
ještě n ě c o . J a k m i l e s e zbavíš s t r a c h u , začneš v y p a d a t m n o ­
hem zdravější."
„ A h a , m l u v í š o s p o j e n í mysli s t ě l e m , " v l o ž i l j s e m se
d o t o h o a d o u f a l , ž e tím z a m a s k u j i s v o j i i g n o r a n c i .
„ A n o , mnichové z V ý c h o d u o tomto spojení vědí přes
106
p ě t tisíc let. O p r a v d u ž á d n ý N e w A g e , " d o d a l , a p o j e h o
zdravě vypadajícím obličeji se mu rozlil široký úsměv.
„ A p o d ě l i h s e s e m n o u o další, n e m é n ě ú č i n n ý p r i n c i p ,
o k t e r é m č a s t o p ř e m ý š b m a o n ě m ž si m y s l í m , že b u d e n e ­
ocenitelný i p r o tebe, jestliže se vydáš na cestu s e b e z d o ­
konalování. D o d á v a l mi motivaci v d o b á c h , k d y jsem měl
p o c i t , ž e p o l e v u j i . S t r u č n ě ř e č e n o p r a v í asi t o h l e : C o o d ­
lišuje lidi, kteří se realizují, od těch, kteří nikdy inspi­
r o v a n ý m ž i v o t e m nežili, j e t o , ž e d ě l a j í i v ě c i , k t e r é m é n ě
z r a l í j e d i n c i d ě l a j í n e r a d i - i k d y ž j e r á d i n e d ě l a j í ani o n i .
Opravdu osvícení lidé, kteří jsou schopni každý den
zažívat pocit h l u b o k é h o
štěstí, j s o u o c h o t n i o b ě t o v a t
k r á t k o d o b é požitky kvůli d l o u h o d o b ý m cílům. Takže se
p o t ý k a j í se s v ý m i s l a b o s t m i o d h o d l a n ě , i k d y ž p o n o ř e n í se
do neznáma přináší určité n e p o h o d l í . Reší to tím, že žijí
p o d l e m o u d r o s t i kaizen a n e ú n a v n ě a v y t r v a l e p o s i l u j í
k a ž d o u stránku své o s o b n o s t i . Č a s e m s e t o , c o b ý v a l o d ř í v e
s l o ž i t é , stane j e d n o d u c h ý m . S t r a c h y , k t e r é j i m d ř í v e b r á ­
nily v p r o ž í v á n í z a s l o u ž e n ý c h p o c i t ů štěstí, z d r a v í a p r o ­
sperity, o d p a d n o u j a k s l á m o v ý p a n á k o d n e s e n ý v i c h ř i c í . "
„ T a k ž e ty ř í k á š , že n e j p r v e se m u s í m z m ě n i t sám a t e ­
p r v e pak b u d u schopen změnit svůj ž i v o t ? "
„Jistě, je to jako v tom příběhu, který nám vykládal
m ů j o b l í b e n ý p r o f e s o r , k d y ž j s e m studoval p r á v a . J e d n o h o
večera odpočíval otec po dlouhém dni, a zatímco si p r o č í ­
tal n o v i n y , j e h o s y n , k t e r ý si s n í m chtěl h r á t , j e j neustále
pošťuchoval. Nakonec otci došla trpělivost, vytrhl z novin
obrázek zeměkoule, roztrhal jej na mnoho malých kousků
a dal je synovi, aby se je pokusil znovu poskládat d o h r o ­
m a d y . D o u f a l , že tím c h l a p c e na chvíli zaměstná a on b u d e
m o c i d o č í s t n o v i n y . K j e h o v e l k é m u p ř e k v a p e n í s e syn z a
p á r m i n u t vrátil s o b r á z k e m p e r f e k t n ě s e s t a v e n ý m d o h r o ­
m a d y . O t e c s e j e j u d i v e n ě p t a l , j a k t o tak r y c h l e d o k á z a l
107
a syn mu s ú s m ě v e m o d p o v ě d ě l :
obrázek
mady
někoho,
toho
hromadě
i
koho
člověka,
celý
dobře
znám.
a jakmile
byl
Víš, na druhé straně je
Takže jsem
v pořádku
dal
on,
dohro­
byl po­
svět."
„Krásný příběh."
„Víš, J o h n e , že ti nej m o u d ř e j š í lidé, které j s e m v ži­
votě potkal, od p r o f e s o r ů na H a r v a r d u až po sivanské
m n i c h y , t i v š i c h n i znali k l í č k e š t ě s t í ? "
„ P o k r a č u j , " řekl jsem se špetkou netrpělivosti.
„ J e to přesně to, o čem jsem mluvil předtím. Pocit
spokojenosti přichází skrze postupné uskutečňování h o d ­
n o t n é h o cíle. Jestliže děláš t o , v c o o p r a v d u v ě ř í š , n a j d e š
v tom hluboké uspokojení."
„ P o k u d říkáš, že pocit spokojenosti k lidem přijde
j e d n o d u š e t í m , ž e b u d o u dělat t o , c o m a j í r á d i , p r o č j e t o b k lidí n e š ť a s t n ý c h ? "
„To j e p ř í p a d n á p o z n á m k a , J o h n e . A b y s m o h l začít
dělat t o , c o máš d o o p r a v d y r á d , t ř e b a stát s e h e r c e m n e b o
trávit méně času při p r o v á d ě n í věcí, které nejsou tolik
důležité, to v y ž a d u j e velkou dávku odvahy. Musíš při t o m
totiž vystoupit ze svého k r u h u p o h o d l í , a každá změna
přináší n e p o h o d l í . Navíc b ý v á také dost riskantní. Ale
p ř e s t o je to nejjistější cesta k t o m u , a b y sis u s p o ř á d a l život
tak, aby b y l m n o h e m radostnější."
„ M ů ž e š m i ř í c t , j a k n a t o , a b y c h získal v í c e o d v a h y ? "
„ J e t o stejné j a k o v t o m p ř í b ě h u - j a k m i l e d á š d o h r o ­
m a d y s e b e , svět b u d e taky v p o ř á d k u . J a k m i l e s e t i p o d a ř í
o v l á d n o u t s v o u m y s l , tělo a c h a r a k t e r , p o c i t štěstí a d o s t a t ­
k u s e d o t v é h o života d o s t a v í t é m ě ř j a k o k o u z l e m . A l e k t o ­
m u j e z a p o t ř e b í k a ž d ý d e n a s p o ň t r o c h u času strávit p r a c í
n a s o b ě s a m é m , i k d y b y t o m ě l o b ý t j e n n ě j a k ý c h deset č i
patnáct m i n u t . "
„ D o b r á . A co tedy s y m b o b z u j e onen d v o u m e t r o v ý zá-
108
pas nik s u m o , o k t e r é m j s i h o v o ř i l v p ř í b ě h u Yogi K a m a ­
na'.'"
„ N á š statný p ř í t e l n á m m á n e u s t á l e p ř i p o m í n a t sílu
kaizenu, j a p o n s k é h o u č e n í o n e u s t á l é m s e b e r o z v o j i a p o ­
stupu v p ř e d . "
V několika krátkých h o d i n á c h mi Julián objasnil n e j ú ž a s n ě j š í p o z n á n í , k t e r é j s e m k d y z a c e l ý s v ů j ž i v o t slyšel.
P o u č i l j s e m se o z á z r a č n o s t i l i d s k é h o m y š l e n í a o t o m , že
je pokladnicí skrytého potenciálu. Naučil jsem se prak­
t i c k ý m t e c h n i k á m , u r č e n ý m ke z k l i d n ě n í mysli a k z a m ě ­
ř e n í j e j í síly k d o s a ž e n í s v ý c h s n ů a t u ž e b . P o c h o p i l j s e m ,
j a k zásadní v ý z n a m má stanovit si smysl života a cíle
v každé oblasti o s o b n í h o , profesionálního a d u c h o v n í h o
světa. A n y n í j s e m se z a č a l s e z n a m o v a t s d ů m y s l n ý m p r i n ­
c i p e m s e b e o v l á d á n í , n a z v a n ý m kaizen.
„ J a k m o h u začít p r a k t i k o v a t u m ě n í kaizenu?
íí
„ N a u č í m tě deset v e l m i s t a r ý c h , ale n e u v ě ř i t e l n ě ú č i n ­
ných rituálů, které ti b u d o u d o b r ý m p r ů v o d c e m . Budeš-li je p o u ž í v a t d e n n ě a b u d e š - h věřit v j e j i c h ú č i n n o s t , z p o ­
z o r u j e š v ý r a z n é v ý s l e d k y z a p o u h ý j e d e n m ě s í c . A jestliže
v y t r v á š a u d ě l á š si z n i c h r u t i n u t a k , a b y se staly t v ý m i
zvyky, jistě dosáhneš stavu p e r f e k t n í h o z d r a v í a v y r o v ­
nanosti. A nakonec dosáhneš svého b o ž s k é h o o s u d u , p r o ­
t o ž e n a n ě j máš n e z a d a t e l n é p r á v o .
Yogi R a m a n mi nabídl těchto deset rituálů p r o t o , že
byl přesvědčen, že j s o u ,unikátnř, a d o u f á m , že se m n o u
budeš souhlasit, že i já jsem d o b r ý m příkladem t o h o , že
fungují. Nežádám tě o nic j i n é h o , než abys poslouchal, co
t i b u d u v y p r á v ě t , a sám p o t é p o s o u d i l v ý s l e d e k . "
„ T o t á l n í z m ě n a ž i v o t a z a p o u h ý c h třicet d n í ? " zeptal
jsem se poněkud nevěřícně.
„ J e t o tak. V t i p j e v t o m , ž e s i m u s í š v y h r a d i t j e d n u
h o d i n u p o d o b u alespoň třiceti p o s o b ě j d o u c í c h d n ů
109
k t o m u , a b y s t y t o strategie, o k t e r ý c h se ti n y n í c h y s t á m
říct, p r o c v i č o v a l . N e c h c e to nic víc než tuto investici do
sebe, a p r o s í m , neříkej mi, že na to nemáš č a s . "
„ A l e já jej opravdu n e m á m , " řekl jsem upřímně.
„ M o j e k b e n t e l a roste a j á n e m á m p r o sebe ani deset m i n u t ,
natož celou h o d i n u . "
„ U ž j s e m t i ř e k l , ž e v y m l o u v a t se, ž e n e m á š čas n a s e ­
b e z d o k o n a l o v á n í , ať už se j e d n á o p o s i l o v á n í své mysli
n e b o d u c h a , j e t o t o t é ž , j a k o ž e n e m á š čas zastavit a u t o ,
abys nabral benzín. Stejně se tomu nakonec n e v y h n e š . "
„Jak to?"
„ P o d í v e j s e n a t o t a k h l e : j s i n ě c o j a k o v e l m i silné
závodní auto, které má cenu milionu dolarů. D o b ř e p r o ­
m a z a n á a v e l m i složitá m a š i n k a . "
„To ti děkuji za kompliment, Juliáné," řekl jsem.
„ T v á m y s l j e tím n e j v ě t š í m z á z r a k e m v e v e s m í r u a tvé
tělo má k a p a c i t u v y k o n a t č i n y , o n i c h ž se ti a n i n e s n i l o . "
„ S tím s o u h l a s í m . "
„ P o k u d znáš h o d n o t u t o h o t o n e s m í r n ě d r a h é h o a v y ­
soce výkonného stroje, mysbš, že by bylo moudré jej ne­
chat běžet naplno každou minutu každého dne bez toho,
a n i ž by ses zastavil v d e p u a n e c h a l m o t o r v y c h l a d i t ? "
„To určitě n e . "
„ N o a p r o č s i t e d y n e u d ě l á š k a ž d ý d e n v o l n o , a b y ses
zastavil v e s v é m o s o b n í m d e p u ? P r o č s i n e u d ě l á š č a s , a b y s
nechal vychladnout onen vysoce výkonný motor, kterým
j e t v o j e m y s l ? R o z u m í š , o č e m m l u v í m ? U d ě l a t s i čas n a t o ,
a b y ses z r e g e n e r o v a l , t o j e t o n e j důležitější, c o m u s i l dělat.
Vtip je v tom, že p o k u d si ve svém hektickém p r a c o v n í m
r o z v r h u v y h r a d í š čas n a s e b e z d o k o n a l e n í a o s o b n í r o z v o j ,
n e s m í r n ě tím zvýšíš s v o u v ý k o n n o s t . "
„ A o p r a v d u k t o m u stačí j e d n a h o d i n a d e n n ě p o d o b u
třiceti d n ů ? "
110
„ J e to tak. To je o n e n klíč, po n ě m ž j s e m po celý ži­
v o t p á t r a l a z a k t e r é b y c h p r a v d ě p o d o b n ě v d o b ě své n ě ­
k d e j š í slávy b y l o c h o t e n zaplatit p á r milionů d o l a r ů ,
p o k u d b y c h byl schopen p o r o z u m ě t tomu, j a k j e důležité.
A v ů b e c j s e m t e n k r á t n e v ě d ě l , ž e j e vlastně d o c e l a z a d a r ­
m o , tak j a k o i v e š k e r é ostatní n e o c e n i t e l n é v ě d ě n í . T a k ž e
ti nemohu než vřele doporučit, abys byl disciplinovaný
a užíval t ě c h t o t e c h n i k d e n n ě , s n e o c h v ě j n o u d ů v ě r o u v j e ­
j i c h h o d n o t u . A n e n í to ž á d n é p o v r c h n í řešení— j a k m i l e se
do toho j e d n o u dáš, je to n a d l o u h o . . . "
„Jak to mysbš?"
„ P o k u d s e d o k á ž e š p o d o b u třiceti d n ů v ě n o v a t sám
sobě, výsledky se dostaví, samozřejmě za p ř e d p o k l a d u , že
t o b u d e š dělat s p r á v n ě . N o v ý z v y k z a p u s t í k o ř e n y asi z a
m ě s í c . P o této d o b ě s e p r o t e b e s t a n o u t e c h n i k y , k t e r é s e
n a u č í š , d r u h o u p ř i r o z e n o s t í . K H č o v é ale j e , a b y ses c v i č i l
o p r a v d u každý den, p o k u d chceš vidět výsledky."
„To zní d o b ř e , " souhlasil j s e m . Julián p ř e d e m n o u
r o z k r y l z d r o j o s o b n í vitality a v n i t ř n í h o k l i d u , k t e r ý m ě l
zcela jistě sám. Celá ta p r o m ě n a — z n e z d r a v ě v y h b ž e j í c í h o
advokáta v život vyzařujícího a energického filozofa —
nebyla ničím j i n ý m než zázrakem. V tuto chvíli j s e m se
rozhodl, že opravdu hodinu denně věnuji praktikování
technik a p r i n c i p ů , o k t e r ý c h j s e m se měl b r z y d o s l e c h ­
nout. R o z h o d l j s e m se, že začnu na sobě p r a c o v a t , a to
j e š t ě p ř e d t í m , n e ž s e b u d u p o k o u š e t m ě n i t ostatní, j a k t o
bylo m ý m zvykem. Možná se i mně podaří projít p o d o b ­
n o u t r a n s f o r m a c í j a k o J u b á n . U r č i t ě b y t o stálo z a p o k u s .
V tu n o c , kterou jsme proseděli v m é m nacpaném o b ý v á ­
k u , j s e m se d o z v ě d ě l o t o m , co J u l i á n n a z ý v a l Deset rituá­
lů nádherného života. N ě k t e r é z n i c h v y ž a d o v a l y s o u s t ř e ­
d ě n í , j i n é s e d a l y p r o v o z o v a t b e z v e l k é h o úsilí. V š e c h n y
111
byly o p r a v d u zajímavé a sbbovaly vskutku neobvyklé v ý ­
sledky.
„ P r v n í strategii n a z ý v a b m n i š i rituálem samoty. N e ­
vyžaduje po tobě nic jiného než to, že do svého denního
rozvrhu zahrneš povinnou d o b u klidu."
„A co je to ta doba klidu?"
„ J e to d o b a , třebas jen patnáct minut n e b o třeba i p a ­
d e s á t , p o k t e r o u b u d e š o b j e v o v a t h o j i v o u m o c ticha a b u ­
d e š se s e z n a m o v a t s t í m , k ý m vlastně j s i . "
„ T a k ž e n ě c o j a k o p a u z a p r o p ř e h ř á t ý m o t o r ? " zeptal
j s e m se s m í r n ý m ú s m ě v e m .
„To je docela přesné přirovnání. Byl jsi někdy se svou
r o d i n n o u na d l o u h é m výletě a u t e m ? "
„ J i s t ě , k a ž d é léto j e z d í m e n a j i h n a o s t r o v y , k d e t r á ­
víme několik týdnů u rodičů Jenny."
„ D o b r á , a zastavuješ n ě k d y c e s t o u ? "
„ S a m o z ř e j m ě , n a j í s t se, n e b o k d y ž s e m i t ř e b a c h c e
s p á t , tak s i t r o c h u z d ř í m n u p o t é , c o šest h o d i n v j e d n o m
k u s e p o s l o u c h á m , j a k s e děti v z a d u v autě p e r o u . "
„ T a k ž e si t e d y m ů ž e š t e n t o rituál samoty p ř e d s t a v i t
j a k o jakousi zastávku p r o duši. Jejím účelem je s e b e o b n o v e n í a t o h o d o s á h n e š , p o k u d b u d e š t r á v i t n ě j a k ý čas
sám, p o n o ř e n jen do nádherného ticha."
„ A c o j e n a t i c h u tak z á z r a č n é h o ? "
„ D o b r á otázka. Samota a ticho ti u m o ž n í spojit se
se s v ý m z d r o j e m t v ů r č í síly a u v o l n i t v s o b ě n e o m e z e n o u
intebgenci vesmíru. Víš, J o h n e , naše mysl je j a k o j e z e r o .
V n a š e m c h a o t i c k é m světě je m y s l v ě t š i n y l i d í v n e u s t á l é m
p o h y b u , j s m e zmítáni v n i t ř n í m i b o u ř e m i . P o k u d s i ale j e d ­
n o d u š e každý den uděláš čas na to, abys b y l chvíli v n a ­
p r o s t é m k l i d u , h l a d i n a j e z e r a t v é m y s l i s e stane h l a d k á
j a k o s k l e n ě n ý talíř. A t e n t o v n i t ř n í k l i d p ř i n e s e m n o ž s t v í
dalších v ý h o d včetně nalezení h l u b o k é h o smyslu p r o d o -
112
b r o , v n i t ř n í m í r a n e o m e z e n o u e n e r g i i . B u d e se ti i l é p e
spát a n a v r á t í se ti p o c i t v y r o v n a n o s t i . "
„ A k a m s e m á m n a tuto d o b u ticha o d e b r a t ? "
„ T e o r e t i c k y m ů ž e š c v i č i t k d e k o l i v , v e své l o ž n i c i n e b o
třeba v kanceláři. Důležité je najít si o p r a v d u klidné
a krásné místo."
„ P r o č musí být k r á s n é ? "
„ K r á s a zklidňuje p o d r á ž d ě n o u mysl," řekl Julián
s hlubokým povzdechem. „Kytice růží nebo jen j e d n o d u ­
c h ý n a r c i s b u d o u mít p ř í z n i v ý ú č i n e k n a t v o j e s m y s l y
a v e l m i s e j i m i u v o l n í š . I d e á l n í b y b y l o , k d y b y sis j e j i c h
n á d h e r u užíval v místě, k t e r é máš u r č e n o j a k o své útočiště
pro
duši."
„ A co je to?"
„ V l a s t n ě j e t o m í s t o , k t e r é s e stane t v ý m t a j n ý m h á ­
jemstvím d u c h o v n í h o a mentálního rozvoje. Může to být
volná místnost v tvém d o m ě n e b o j e n útulný koutek m a ­
l é h o b y t u , m í s t o , k t e r é b u d e tiše č e k a t n a t v ů j n á v r a t . D ů ­
ležité j e s i tam v y h r a d i t m í s t o p r o r e g e n e r a c i . "
„ T o s e m i m o c líbí. M y s l í m , ž e t a k o v é t i c h é m í s t o , k a m
bych se po návratu z práce uchýlil, musí být hrozně d ů ­
l e ž i t é . U v o l n i l b y c h s e a n e c h a l z e s e b e v y p r c h a t stres
z prožitého dne. Mysbm, že bych potom byl mnohem pří­
jemnější na všechny kolem sebe."
„ A t o m ě p ř i v á d í k d a l š í m u d ů l e ž i t é m u b o d u . Rituál
samoty je n e j ú č i n n ě j š í , p o k u d j e j p r a k t i k u j e š ve stejný čas
každý d e n . "
„Proč?"
„ P r o t o ž e se tak stane n e d í l n o u součástí tvé d e n n í r u t i ­
ny a skutečným rituálem. P o k u d j e j budeš cvičit ve stejný
čas k a ž d ý d e n , d e n n í d á v k a t i c h a s e p r o t e b e b r z y sta­
ne nepostradatelným zvykem, který nikdy nevynecháš."
„A co dál?"
113
„ P o k u d to b u d e m o ž n é , v y h r a ď si denně aspoň chvíli
na p o b y t v p ř í r o d ě . Krátká p r o c h á z k a lesem n e b o i j e n
p á r m i n u t n a tvé z a h r a d ě t ě z n o v u s p o j í s e z d r o j e m k l i d u
a míru, který v tobě nyní j e n dřímá. P o k u d jsi v p ř í r o d ě ,
máš r o v n ě ž m o ž n o s t n a l a d i t s e n a n e k o n e č n o u m o u d r o s t
tvého nejvyššího já. Toto sebeobjevení tě dovede do ne­
z m a p o v a n ý c h d i m e n z í tvé o s o b n í síly. N a t o n i k d y n e z a p o ­
m í n e j , " řekl Julián důrazně.
„A p r o s p ě l ti tento rituál, J u l i á n é ? "
„Velice. V s t á v á m p ř i v ý c h o d u s l u n c e a p r v n í v ě c ,
kterou udělám, j e , že zamířím do svého tajného útočiště.
T a m p r o c v i č u j i srdce růže tak d l o u h o , j a k p o t ř e b u j i . J s o u
dny, k d y strávím v tichém rozjímání hodiny, j i n d y třeba
j e n deset m i n u t . V ý s l e d e k j e v í c e m é n ě s t e j n ý : h l u b o k ý p o ­
cit v n i t ř n í h a r m o n i e a p ř e b y t e k f y z i c k é e n e r g i e . C o ž m n e
přivádí k
dalšímu
rituálu,
rituálu fyzična."
„ T o z n í z a j í m a v ě , v č e m tento rituál s p o č í v á ? "
„ V síle p é č e o f y z i c k é t ě l o . J e t o v c e l k u j e d n o d u c h é .
Rituál fyzična je z a l o ž e n na p r i n c i p u , že t a k , j a k p e č u j e š
o s v o j e t ě l o , stejně tak p e č u j e š i o s v o j i m y s l . S t e j n ě j a k o
musíš c v i č i t a p ř i p r a v o v a t t ě l o , musíš c v i č i t i m y s l . U d ě l e j
s i k a ž d ý d e n čas n a t o , a b y s s v é m u tělu p o s k y t l d o s t a t e č n é
fyzické cvičení. R o z p r o u d í svou krev, r o z h ý b e j tělo. Víš
o tom, že týden má 168 h o d i n ? "
„Ne, nikdy jsem to nepočítal."
„ J e t o tak, a n e j m é n ě pět z n i c h b y m ě l o b ý t v ě n o v á n o
n ě j a k é f y z i c k é aktivitě. M n i c h o v é z e S i v a n y p r a k t i k o v a l i
starověkou disciplínu jógy, p r o b o u z e j í c í jejich fyzický p o ­
t e n c i á l . B y l i silní a d y n a m i č t í a b y l o n á d h e r n é s l e d o v a t
tyto krásné a věku v z d o r u j í c í bytosti, j a k p r o v o z u j í stoj
na hlavě uprostřed jejich v e s n i c e ! "
„Ty j s i v y z k o u š e l j ó g u , J u l i á n é ? J e n n y j i začala c v i č i t
m i n u l é léto a d o c e l a si to p o c h v a l u j e . "
114
„Neexistuje žádná j e d n o d u c h á strategie, která by
k o u z l e m p r o m ě n i l a tvůj život, J o h n e , to musíš p o c h o p i t .
Trvalá a hluboká změna je možná pouze skrze soustavné
u p l a t ň o v á n í celé ř a d y c v i č e n í a p r a k t i k , o které j s e m se
s tebou podělil. Nicméně jóga je m i m o ř á d n ě užitečná p r o
rozvíjení vlastního potenciálu energie. Cvičím j ó g u každé
r á n o a musím říct, že je to j e d n a z nejlepších věcí, které
p r o sebe m o h u udělat. Jóga nejenže omlazuje m o j e tělo,
ale r o v n ě ž zcela k o n c e n t r u j e m o j e m y š l e n í . D o k o n c e i p o ­
m á h á r o z v o j i kreativity. J e t o o h r o m n á d i s c i p l í n a . "
„A dělab mnichové ještě něco jiného p r o péči o svoje
tělo?"
„ Y o g i R a m a n a j e h o b r a t ř i a sestry r o v n ě ž v ě ř i l i , ž e
vytrvalá chůze v p ř í r o d ě , ať už vysoko v h o r á c h n e b o hlu­
b o k o v lesích, je p r o ně nesmírně přínosná a slouží j i m
k odstraňování únavy a znovunavozování přirozeného
stavu h a r m o n i e v těle. P o k u d b y l o p o č a s í t a k š p a t n é , ž e
s e n e d a l o c h o d i t , cvičili v e s v ý c h p ř í b y t c í c h . M o ž n á n ě k d y
v y n e c h a b j í d l o , ale n i k d y n e s v o j i d e n n í d á v k u t ě l e s n é h o
• v
,» 46
cvičeni.
„ A n a č e m v e s v ý c h p ř í b y t c í c h c v i č i b , n e m ě l i tam p ř e ­
ce posilovači stroje," zažertoval jsem.
„To ne. N ě k d y cvičili j ó g u , j i n d y j s e m je zahlédl, j a k
dělají kliky na j e d n é r u c e . Myslím, že ve skutečnosti p r o
n ě n e b y l o tak d ů l e ž i t é , c o d ě l a l i , p o k u d b y l a j e j i c h těla
v p o h y b u a j e j i c h pKce dostaly čerstvý v z d u c h . "
„ A c o s tím v š í m m á s p o l e č n é h o o b y č e j n ý č e r s t v ý
vzduch?"
„ O d p o v í m ti j e d n í m z o b l í b e n ý c h v ý r o k ů Yogi R a mana:
Správně
dýchat
znamená
správně
žít."
„ D ý c h á n í j e tak d ů l e ž i t é ? " T o m ě t r o c h u p ř e k v a p i l o .
„ V p o č á t c í c h m é h o p o b y t u v Sivaně m ě m n i c h o v é n a ­
učili, že nejrychlejší cestou, jak zdvojnásobit n e b o i z t r o j -
115
násobit množství energie, kterou máme k dispozici, je na­
učit s e u m ě n í s p r á v n é h o d ý c h á n í . "
„ C o p a k n ě k d o z nás n e u m í d ý c h a t ? D ý c h a j í p ř e c e
i novorozenci."
„ N e tak z c e l a , J o h n e . I k d y ž v í m e , j a k d ý c h a t , a b y ­
c h o m p ř e ž i b , n i k d y j s m e s e n e n a u č i b d ý c h a t t a k , a b y nás
to posilovalo. Většinou dýcháme p o u z e velmi p o v r c h n ě ,
a tím se n á m n e d a ř í d o s t a t do s e b e d o s t a t e k kyslíku, a b y
m o h l o naše tělo f u n g o v a t n a o p t i m á l n í ú r o v n i . "
„To
zní, j a k o k d y b y b y l o správné d ý c h á n í velká
věda."
„ T o také j e . A m n i c h o v é se k n ě m u také tak staveli. J e ­
j i c h filozofie byla j e d n o d u c h á : p o k u d do sebe dostaneš
více kyslíku s p r á v n ý m d ý c h á n í m , uvolníš svoje zásoby
energie."
„ D o b r á , takže k d e z a č í t ? "
„ J e to docela snadné. Dvakrát n e b o třikrát denně si
v y h r a ď m i n u t u n e b o d v ě n a t o , a b y ses s o u s t ř e d i l n a p r o ­
hloubení svého d e c h u . "
„Jak poznám, že dýchám správně?"
„ T v o j e břicho by se mělo lehce pohybovat směrem
v e n . Tak p o z n á š , ž e d ý c h á š b ř i c h e m , c o ž j e s p r á v n é . Yogi
R a m a n m i p o r a d i l , a b y c h s i dal r u c e n a b ř i c h o . P o k u d s e
b u d o u p o h y b o v a t současně s tím, j a k v d e c h u j e š , dýcháš
správně."
„To je zajímavé."
„ P o k u d s e t i t o s k u t e č n ě l í b í , b u d e s e t i r o v n ě ž líbit
třetí rituál n á d h e r n é h o ž i v o t a , " ř e k l J u b á n .
„ A ten j e j a k ý ? "
„ J e to rituál živé výživy. V d o b á c h mé p r á v n i c k é k a ­
r i é r y j s e m se živil p r a k t i c k y j e n steaky, h r a n o l k y a dalšími
nepříliš h o d n o t n ý m i potravinami. I k d y ž jsem často j e d l
v n e j l e p š í c h r e s t a u r a c í c h v z e m i . V té d o b ě j s e m n e v ě d ě l ,
116
že moje výživa byla j e d n í m z hlavních z d r o j ů mé nespoko­
jenosti."
„Opravdu?"
„ J i s t ě . Š p a t n á v ý ž i v a m á z h o u b n ý vliv n a t v ů j ž i v o t .
D o s l o v a z t e b e v y t a h u j e m e n t á l n í a f y z i c k o u energii, o v l i v ­
ň u j e t v o j e nálady a zatemňuje tvé myšlení. Yogi R a m a n
v y s v ě t l o v a l , že t í m , j a k živíš s v o j e t ě l o , živíš i s v o j i m y s l . "
„Takže p ř e d p o k l á d á m , že jsi změnil svoje stravovací
návyky."
„ Z c e l a od základů. A mělo to neuvěřitelný d o p a d na
t o , j a k j s e m s e cítil a j a k j s e m v y p a d a l . V ž d y c k y j s e m s i
myslel, že jsem býval unavený k v ů b namáhavé a stresující
práci, a p r o t o ž e jsem prostě začínal stárnout. V Sivaně
j s e m s e n a u č i l , ž e m o j e letargie b y l a z n a č n o u m ě r o u z p ů ­
sobena tím, že j s e m k o n z u m o v a l p o t r a v u c h u d o u na živiny."
„A j a k o u stravu tedy m n i c h o v é ze Sivany k o n z u m o v a b , aby zůstab mladiství a s jasnou m y s b ? "
„ K o n z u m o v a l i živou stravu. Živá strava je strava,
která není m r t v á . "
„ N o tak, Juliáné, vysvětli to, jaké potraviny j s o u
ž i v é ? " ptal j s e m se n e t r p ě b v ě .
„ S t r u č n ě ř e č e n o je živá strava taková, která vzniká
přirozeným působením slunce, vzduchu, půdy a vody.
M l u v í m s a m o z ř e j m ě o v e g e t a r i á n s k é s t r a v ě . D e j si na talíř
č e r s t v o u z e l e n i n u , o v o c e a o b i l o v i n y , a b u d e š žít n a v ž d y . "
„Je to vůbec možné?"
„Většině z m n i c h ů b y l o p ř e s sto let a p ř i t o m n e v y k a ­
zovali ž á d n é z n á m k y stárnutí. M i n u l ý t ý d e n j s e m četl
v n o v i n á c h č l á n e k o s k u p i n ě l i d í na m a l é m o s t r o v ě O k i n a w a v e V ý c h o d o č í n s k é m m o ř i . S j e b s e tam v ě d c i , a b y z k o u ­
mali, jak je m o ž n é , že na tomto ostrově je největší k o n ­
centrace stoletých lidí na světě."
117
„A k čemu došli?"
„ Z e v e g e t a r i á n s k á strava j e j e d n í m z h l a v n í c h t a j e m ­
ství d l o u h o v ě k o s t i . "
„ A l e je to v ů b e c zdravé? Rekl b y c h , že mi vegetarián­
ská strava n e m ů ž e p o s k y t n o u t d o s t a t e k e n e r g i e a síly. N e ­
zapomínej na to, že jsem p o ř á d ještě velmi vytíženým
advokátem."
„ T o h l e j e strava p ř e s n ě t a k o v á , j a k o u p o s k y t u j e sama
p ř í r o d a . J e ž i v á , vitální a n e u v ě ř i t e l n ě z d r a v á . M n i c h o v é
s e t í m t o z p ů s o b e m s t r a v o v a l i n ě k o l i k tisíciletí. N a z ý v a j í
t u t o s t r a v u s a t v i c k o u n e b o b č i s t o u s t r a v o u . A p o k u d máš
o b a v y o d o s t a t e k síly a e n e r g i e , n e z a p o m e ň , že n e j s i l n ě j š í
zvířata n a Z e m i , o d g o r i l p o slony, j s o u taky vegetariány.
A v í š , ž e gorila j e z h r u b a t ř i c e t k r á t silnější n e ž č l o v ě k ? "
„Dobrá, ale..."
„ V í š , mniši n e j s o u b d é e x t r é m ů . V e š k e r á j e j i c h m o u d ­
r o s t j e z a l o ž e n a n a p r i n c i p u , ž e j e n u t n é ctít m í r u , n i k o l i v
e x t r é m y . T a k ž e p o k u d máš r á d m a s o , p r o s t ě j e j e z dál. A l e
musíš si p ř i t o m u v ě d o m o v a t , že polykáš m r t v o u stravu.
P o k u s s e a l e s p o ň o m e z i t p ř í s u n č e r v e n é h o masa. J e o p r a v ­
du t ě ž k é na t r á v e n í a v z h l e d e m k t o m u , že z a ž í v a c í ú s t r o j í
s p o t ř e b o v á v á p r o svoji činnost skoro nejvíce energie z c e ­
l é h o těla, p l ý t v á z b y t e č n ě p o t ř e b n ý m i e n e r g e t i c k ý m i z á ­
sobami. Rozumíš, kam mířím? Zkus si představit, jak se
m ů ž e š cítit p o t é , c o sníš s t e a k , a j a k p o salátu. P o k u d s e
n e c h c e š stát s t r i k t n í m v e g e t a r i á n e m , z k u s a l e s p o ň z a č í t
t í m , že si ke k a ž d é m u j í d l u dáš salát a m í s t o z á k u s k u o v o ­
c e . I t a k o v á t o m a l á z m ě n a se o d r a z í na kvalitě t v é h o f y z ­
ického života."
„To n e b u d e velký p r o b l é m , " odpověděl jsem. „ O p r o ­
spěšnosti vegetariánské stravy s l ý c h á m h o d n ě . Z r o v n a m i ­
n u l ý t ý d e n mi J e n n y v y p r á v ě l a o j e d n é finské s t u d u , k t e r á
u k á z a l a , ž e třicet o s m p r o c e n t n o v ý c h v e g e t a r i á n ů p o t v r -
118
dilo, že se po sedmi měsících nového stravovacího způsobu
cítí m n o h e m m é n ě u n a v e n í a čilejší. Z k u s í m t e d y s k a ž d ý m
j í d l e m sníst i salát. A k d y ž se tak na t e b e d í v á m , m o ž n á by
n e š k o d i l o si ze salátu u d ě l a t i h l a v n í j í d l o . "
„ D e j tomu měsíc a uvidíš."
„ D o b r á . Pokud je to d o b r é p r o mnichy, musí to být
d o b r é i p r o mne. Sbbuji, že to vyzkouším, koneckonců ne­
vypadá to jako velký p r o b l é m . Stejně už mne nebaví kaž­
dý druhý večer zapalovat gril."
„ T a k ž e p o k u d se ti z a m l o u v á rituál živé výživy, u r č i t ě
se ti b u d e líbit i ten další, č t v r t ý . "
„ T v ů j s t u d e n t m á p o ř á d s v ů j šálek p r á z d n ý . "
„Čtvrtý
rituál je
znám jako
rituál bohatých znalostí.
Z a b ý v á s e m y š l e n k o u c e l o ž i v o t n í h o u č e n í p r o vlastní d o ­
b r o a p r o d o b r o všech kolem tebe."
„ T a k ž e stará z n á m á m y š l e n k a o t o m , ž e v e v ě d ě n í j e
síla?"
„ M n o h e m víc než j e n to, J o h n e . Znalosti j s o u p o u z e
p o t e n c i á l n í síla. K t o m u , a b y se tato síla p r o j e v i l a , m u s í
b ý t znalosti využity. Většina b d í ví, c o b y měla dělat v u r č i ­
té situaci n e b o v ž i v o t ě v ů b e c . P r o b l é m je ale v t o m , že se
n e p o k o u š e j í s v o j e znalosti d e n n ě u p l a t ň o v a t , a tím n a p o ­
máhat
uskutečnění
svých
snů.
Rituál
bohatých
znalostí
u k a z u j e , j a k s e stát s t u d e n t e m ž i v o t a . A c o j e j e š t ě d ů l e ­
žitější, v y ž a d u j e o d t e b e , a b y s v y u ž i l v š e h o , c o ses n a u č i l
v e škole s v é h o v l a s t n í h o b y t í . "
„ A j a k t e d y Yogi R a m a n a další m n i c h o v é n a p l ň o v a l i
tento r i t u á l ? "
„ P r o v o z o v a b d e n n ě m n o h o m e n š í c h rituálů, k t e r é d o ­
hromady
t v o ř í rituál bohatého vědění. J e d n a z n e j d ů l e -
ž i t ě j š í c h strategií j e z á r o v e ň i t o u n e j j e d n o d u š š í . M ů ž e š
s ní začít h n e d d n e s . "
„ A ani t o n e z a b e r e m o c č a s u , ž e n e ? "
119
J u l i á n se u s m á l . „ P o u ž i t í m t e c h n i k a n á s t r o j ů , k t e r é
t ě u č í m , s e staneš m n o h e m p r o d u k t i v n ě j š í , n e ž j s i k d y b y l .
T a k ž e s e zkus z a m ě ř i t spíše n a d l o u h o d o b é v ý s l e d k y .
V e z m i s i p ř í k l a d b d í , k t e ř í ř í k a j í , ž e n e m a j í čas z á l o ­
h o v a t data v e s v ý c h p o č í t a č í c h , p r o t o ž e n a n i c h m u s e j í n e ­
ustále p r a c o v a t . A l e k d y ž j i m p o t o m p o č í t a č v y p o v í s l u ž b u
a j i m se ztratí m ě s í c e důležité p r á c e , zajisté p a k b t u j í t o h o ,
že si n e n a š b několik m i n u t d e n n ě k u l o ž e n í své p r á c e . C h á ­
peš, kam m í ř í m ? "
„Snažíš se mi říct, a b y c h si ujasnil svoje p r i o r i t y ? "
„ P ř e s n ě tak. Snaž se, abys n e b y l neustále ve vleku
svého denního r o z v r h u . Z a m ě ř se na to, o č e m ti tvoje srd­
ce a svědomí napoví, že je důležité. P o k u d budeš investo­
vat do s e b e a z a m ě ř í š se na k u l t i v a c i své m y s b , těla i c h a ­
r a k t e r u , b r z o z a č n e š mít p o c i t , j a k o b y s m ě l v s o b ě o s o b ­
ního navigátora, který ti u k a z u j e , co máš udělat, abys
d o s á h l c o n e j l e p š í c h v ý s l e d k ů . P ř e s t a n e š s i dělat starosti
s č a s e m a z a č n e š k o n e č n ě žít s v ů j ž i v o t . "
„ R o z u m í m . T a k ž e v č e m t e d y s p o č í v á ten j e d n o d u c h ý
malý rituál, který mě dnes chceš n a u č i t ? "
„ P r a v i d e l n ě čti. P o k u d b u d e š číst d e n n ě p o d o b u a l e s ­
p o ň p ů l h o d i n y , b u d e t o mít n a t e b e z á z r a č n ý ú č i n e k . A l e
m u s í m t ě u p o z o r n i t n a t o , ž e n e n í j e d n o , c o čteš. M u s í š s i
č e t b u p e č l i v ě v y b í r a t , nesmíš d o své z a h r a d y v ě d o m í
pustit c o k o l i v . M u s í t o b ý t n ě c o , c o t ě posflí. V y b e r s i t o , c o
p r o s p ě j e n e j e n t o b ě , ale c o z á r o v e ň z l e p š í k v a l i t u t v é h o
života."
„ A c o t e d y četli m n i c h o v é ? "
„Trávib hodiny čtením o tom, jak žib jejich předkové.
A d o s l o v a hltali j e j i c h f i l o z o f i c k o u l i t e r a t u r u . Stále si p a ­
matuji, jak jsem je pozoroval, usazené na b a m b u s o v ý c h
k ř e s l e c h , k d y s j e m n ý m ú s m ě v e m o s v í c e n í n a r t e c h četli
v p r a p o d i v n ě v á z a n ý c h k n i h á c h . P r á v ě v S i v a n ě j s e m se
120
o p r a v d u n a u č i l , j a k á síla se s k r ý v á v k n i z e , a t a k é t o , že
kniha je nejlepším přítelem m o u d r ý c h . "
„ Ř í k á š tedy, ž e b y c h měl p ř e č í s t k a ž d o u d o b r o u
knihu, která mi p r o j d e r u k a m a ? "
„ A n o i n e , " zněla o d p o v ě ď . „ N i k d y b y c h ti neřekl,
a b y s n e p ř e č e t l tolik k n i h , k o l i k j e n z v l á d n e š . A l e p a m a t u j
na to, že některé knihy jsou na to, abys je vychutnal, jiné
jsou na to, abys je přežvýkal, jiné zase dokážeš spolknout
n a r á z . A to m n e p ř i v á d í k d a l š í m u b o d u . "
„Máš hlad?"
„ N e , J o h n e , " smál s e J u l i á n . „ J e n t i c h c i ř í c t , ž e k t o ­
m u , abys d o o p r a v d y dostal z d o b r é k n i h y co nejvíc, ji m u ­
síš s t u d o v a t , n e j e n p ř e č í s t . Musíš j i p o z o r n ě p r o j í t tak, j a k
procházíš d l o u h é kontrakty, které ti n o s í klienti, k d y ž tě
ž á d a j í o t v o u r a d u . Z a m y s l e t se n a d n í , p r a c o v a t s ní. M n i ­
c h o v é četli m n o h é z n e j l e p š í c h k n i h , k t e r é j i m j e j i c h o b ­
sáhlá k n i h o v n a n a b í z e l a , d e s e t k r á t n e b o p a t n á c t k r á t . T y
k n i h y p r o n ě b y l y p o s v á t n é , svaté d o k u m e n t y b o ž s k é h o
původu."
„ T o j e č t e n í o p r a v d u tak d ů l e ž i t é ? "
„ C t i třicet m i n u t d e n n ě a p o z n á š t o sám. Z a n e d l o u h o
zahlédneš o b r o v s k é množství vědomostí, které čeká na to,
až je prozkoumáš. O d p o v ě ď na každou otázku, kterou kdy
m ů ž e š m í t , j e u ž n ě k d e n a p s á n a . P o k u d s e c h c e š stát l e p ­
ším p r á v n í k e m , l e p š í m o t c e m n e b o p ř í t e l e m , j d i a h l e d e j
knihu, která ti p o m ů ž e v dosažení tvého cíle. V š e c h n y
chyby, které jsi k d y v životě udělal, už p ř e d t e b o u u d ě l a b
j i n í . N e b o s i o p r a v d u m y s l í š , ž e t v o j e starosti a p r o b l é m y
jsou něčím ojedinělým?"
„ N i k d y j s e m o t o m t a k t o n e p ř e m ý š l e l , ale asi m á š
pravdu."
„ V š e c h n y p r o b l é m y , k t e r é k a ž d ý z nás ř e š í a b u d e
řešit v p r ů b ě h u c e l é h o ž i v o t a , u ž b y l y v y ř e š e n y , " ujistil
121
mne Julián. „A co je důležitější, o d p o v ě d i a řešení se na­
c h á z e j í v k n i h á c h . Cti t y s p r á v n é k n i h y a d o z v í š se, j a k
s i z k u š e n í lidé p ř e d t e b o u p o r a d i l i s p ř e k á ž k a m i , k t e r ý m
n y n í čelíš ty. Z k u s se p o u ž í t j e j i c h z k u š e n o s t i k d o s a ž e n í
vlastního úspěchu a možná budeš o h r o m e n p o k r o k e m ,
který uděláš."
„ A c o p ř e s n ě m á š n a m y s l i , k d y ž ř í k á š ,ty s p r á v n é
k n i h y ' ? " zeptal j s e m se a v tu c h v í l i si u v ě d o m i l , j a k v e l ­
kou má Jubán pravdu.
„To p o n e c h á m na tvém vlastním úsudku, příteli.
Osobně trávím od d o b y mého návratu z V ý c h o d u velkou
část s v é h o d n e č t e n í m ž i v o t o p i s ů m u ž ů a ž e n , k t e r é o b d i ­
vuji, a vůbec všeho m o u d r é h o , co v knihách j e . "
„ A j e n ě j a k ý titul, k t e r ý b y s m o h l z r o v n a t e ď d o p o ­
ručit svému h o r b v é m u ž á k u ? "
„ J i s t ě , u r č i t ě s e t i b u d e líbit ž i v o t o p i s a m e r i c k é h o v e ­
likána B e n j a m i n a F r a n k b n a . Jistě taky shledáš p o d n ě t n o u
a u t o b i o g r a f i i M a h á t m y G á n d h í h o , n a z v a n o u Příběh mých
experimentů s pravdou. Taky ti d o p o r u č í m p ř e č í s t si Sidhartu o d H e r m a n a H e s s e , p r a k t i c k o u f i l o z o f i i M a r c u s e
A u r e l i a a n ě k t e r é z p r a c í S e n e k y . N e b o si m ů ž e š p ř e č í s t
Knihu o štěstí od M a t t h i e u
R i c a r d a či k n í ž k u Myšlením
k bohatství od N a p o l e o n a H i l l a . Četl j s e m ji m i n u l ý t ý d e n
a m y s l í m , že to má h l o u b k u . "
„Myšlením k bohatství!" vykřikl jsem. „Myslel jsem
si, ž e tohle u ž máš z a s e b o u , p o t v é m i n f a r k t u ! M á m o p r a v ­
d u u ž d o s t v š e c h t ě c h p ř í r u č e k , k t e r é s e snaží n a u č i t n á s ,
j a k r y c h l e z b o h a t n o u t , a k t e r é n á m c p o u z e v š e c h stran
podomní obchodníci."
„ N e r o z č i l u j se, p ř í t e l i . S a m o z ř e j m ě ž e s t e b o u s o u ­
h l a s í m , " ujistil m n e J u b á n s v ř e l o s t í a t r p ě l i v o s t í m i l u j í c í ­
ho d ě d e č k a . „I já usiluji o n a s t o l e n í etiky a c h a r a k t e r n o s t i
do mezilidských vztahů. Ta malá knížečka není o tom, j a k
122
v y d ě l á v a t m n o h o p e n ě z , j e o t o m , j a k mít v í c e z e ž i v o t a .
Nevím, j a k zdůraznit, j a k velký rozdíl je mezi bohatstvím
a p o c i t e m s p o k o j e n o s t i . Z n á m to z vlastní z k u š e n o s t i a d o ­
bře vím, jak je život, ve kterém hrají hlavní roli peníze,
těžký. Ta kniha je o hojnosti včetně hojnosti d u c h o v n í
a také o t o m , j a k ji přivolat do svého života. Myslím, že
n e p o c h y b í š , k d y ž s i t o p ř e č t e š , ale n e c h c i t ě n u t i t . "
„ P r o m i ň , J u b á n e , n e c h t ě l j s e m v y p a d a t j a k o agresivní
o b h á j c e , " o m l o u v a l j s e m se. „ M y s l í m , ž e t o p r o s t ě b y l j e n
takový v ý b u c h , n ě k d y se mi to stává. To je ostatně v ě c ,
na které musím zapracovat. O p r a v d u jsem ti vděčný za
v š e c h n y z n a l o s t i , o k t e r é se se m n o u d ě l í š . "
„ N i c s i z t o h o n e d ě l e j , n e z l o b í m se. J d e j e d n o d u š e
o t o , a b y s začal číst a p o k r a č o v a l v t o m . A c h c e š v ě d ě t ještě
něco zajímavého?"
„Co?"
„ N e j d e ani tak o t o , co z k n i h d o s t a n e š . Co d o o p r a v d y
nakonec změní tvůj život, je to, co dostanou knihy z tebe.
V í š , J o h n e , k n i h y t ě v e skutečnosti n i c n o v é h o n e n a u č í . "
„Jak to?"
„ K n i h y ti p o u z e p o m o h o u r o z p o z n a t , co máš v sobě.
To je to, čemu se říká osvícení. Po všem cestování a o b j e ­
v o v á n í j s e m d o s p ě l k t o m u , ž e j s e m s e vlastně vrátil t a m ,
o d k u d j s e m vyšel j a k o m a l ý c h l a p e c . J e n ž e n y n í z n á m sám
sebe a všechno, čím m o h u b ý t . "
„ T a k ž e rituál bohatého vědění je o č t e n í a o b j e v o v á n í
bohatství informací, které jsou nám k dispozici?"
„ Č á s t e č n ě . P r o z a č á t e k čti p ů l h o d i n y d e n n ě . Z b y t e k
se dostaví zcela p ř i r o z e n ě , " naznačil Julián p o n ě k u d zá­
hadně."
„ D o b r á tedy. A co je p á t ý rituál zářivého žití?"
„ T o je rituál o s o b n í s e b e r e f l e x e . M n i c h o v é věřili v sílu
v n i t ř n í h o r o z j í m á n í . Jestliže b u d e š p r a c o v a t n a t o m , a b y s
123
poznal sám sebe, dostaneš se do r o z m ě r ů bytí, o kterých
j s i ani n e v ě d ě l , ž e e x i s t u j í . "
„ N o , to zní docela h l u b o k o m y s l n ě . . . "
„Ve s k u t e č n o s t i j e t o v e l i c e p r a k t i c k á v ě c . V í š , v nás
všech dřímá m n o h o n e o b j e v e n ý c h talentů. P o k u d se o d ­
h o d l á š a o b j e v í š j e v s o b ě , posílíš j e . N i c m é n ě t i c h é r o z j í ­
m á n í t ě o b o h a t í m n o h e m v í c . T o c v i č e n í t ě posflí, b u d e š s e
sám se s e b o u cítit l é p e a b u d e š m o u d ř e j š í . P o u ž í v a t vlastní
mysl se o p r a v d u v y p l á c í . "
„ N i c m é n ě mi p o ř á d není úplně jasné, o co j d e , Juliá­
né."
„ T o j e v p o ř á d k u , ani m n ě t o n e b y l o z p o č á t k u ú p l n ě
j a s n é . P o k u d tuto m y š l e n k u ú p l n ě z j e d n o d u š í š , zjistíš, ž e
o s o b n í sebereflexe neznamená nic jiného než osvojení si
zvyku myslet."
„ C o p a k v š i c h n i n e m y s l í m e ? N e n í m y š l e n í t í m , c o z nás
dělá l i d i ? "
„ N o , m n o z í z nás s k u t e č n ě m y s l í . P r o b l é m j e ale
v t o m , že většina lidí myslí p o u z e tolik, kolik p o t ř e b u j e
k přežití. A l e t e n t o rituál n á m u k a z u j e , j a k se n a u č i t m y s ­
let tak, a b y c h o m se r o z v í j e l i . J e s t b ž e si p ř e č t e š F r a n k l i n ů v
ž i v o t o p i s , p o c h o p í š , c o tím m y s l í m . P o k a ž d é m d n i n a p l n ě ­
ném prací se uchýlil do tichého koutku svého d o m u a p ř e ­
mítal o u p l y n u l é m dni. Z v a ž o v a l k a ž d ý svůj čin, pátral,
zdali b y l pozitivní a konstruktivní, n e b o jestli měl nega­
tivní d o p a d a je potřeba j e j přehodnotit. Dokázal si jasně
uvědomit, co dělá špatně, a mohl p r o t o b e z p r o s t ř e d n ě či­
nit n á p r a v u a p o s t u p o v a t tak d á l . M n i c h o v é dělali t o t é ž ,
každý večer se uchýlih do svých chýší vystlaných voňavý­
mi o k v ě t n í m i p l á t k y z r ů ž í a n o ř i l i se do h l u b o k é h o r o z j í ­
m á n í . Yogi R a m a n s i d o k o n c e dělal p í s e m n ý p ř e h l e d o c e ­
lém uplynulém d n i . "
„ A c o s i p s a l ? " zeptal j s e m s e p ř e k v a p e n ě .
124
„ N e j d ř í v sepsal vše, co v o n o m dni dělal, od r a n n í
p é č e o tělo p ř e s r o z m l o u v á n í s o s t a t n í m i m n i c h y , p o s v é
v ý p r a v y do lesů a s b ě r d ř e v a a p o t r a v y . A co je z a j í m a v é ,
psal si i všechny myšlenky, které mu za den p r o š l y hla­
vou."
„Není to trochu obtížné? Nedokážu si někdy vzpome­
n o u t , n a c o j s e m m y s l e l p ř e d pěti m i n u t a m i , n a t o ž p ř e d
půl d n e m . . . "
„ N e n í to těžké, p o k u d tento rituál cvičíš každý d e n .
N a u č i t s e t o m ů ž e o p r a v d u k a ž d ý . P r o b l é m e m ale j e , ž e
p ř í b š m n o h o l i d í t r p í h r o z n o u n e m o c í — vymlouvavostí. '''
1
„ M y s l í m , ž e j s e m j i taky c h y t i l , " k o n s t a t o v a l j s e m
s p l n ý m v ě d o m í m , na co m ů j m o u d r ý přítel naráží.
„ P r o s t ě se přestaň vymlouvat a udělej t o ! " řekl Jubán
důrazně.
„Co mám udělat?"
„Udělat si čas na zamyšlení. Učinit s e b e p o z o r o v á n í
svým p r a v i d e l n ý m z v y k e m . Jakmile si tedy Yogi R a m a n
sepsal p o d s e b e d o s l o u p e č k u v š e c h n o t o , n a c o v t o m d n i
myslel a co u d ě l a l , v d a l š í m s l o u p e č k u p a k p r o v e d l h o d n o ­
c e n í . P o t é c o m ě l h o t o v ý p í s e m n ý v ý č e t s v ý c h aktivit, p t a l
s e sám s e b e , z d a m ě l y p o z i t i v n í p o d s t a t u n e b o n e . P o k u d
a n o , r o z h o d l se p o k r a č o v a t v n i c h a v k l á d a t do n i c h další
e n e r g i i , p r o t o ž e v ě d ě l , ž e s e m u tato v y n a l o ž e n á e n e r g i e
z d l o u h o d o b é h o hlediska vrátí."
„A pokud byly negativní?"
„ P o t o m si udělal konkrétní plán na to, jak se jich
zbavit."
„Myslím, že by neškodil p ř í k l a d . "
„ M o h u b ý t o s o b n í ? " zeptal s e J u l i á n .
„Jistěže, hrozně rád se dozvím něco o tvých vnitřních
myšlenek."
„Ve s k u t e č n o s t i j s e m myslel spíš n a t v o j e m y š l e n k y . "
125
O b a j s m e se začali bihňat j a k o r o z d o v á d ě n í p u b e r ­
ťáci.
„ N o tak d o b ř e , tys v ž d y c k y v ě d ě l , j a k n a t o , a b y b y l o
po tvém."
„ P r o j d ě m e s i t e d y několik v ě c í , k t e r é j s i dnes v y k o n a l .
Sepiš s i j e n a k o u s e k p a p í r u tamhle n a s t o l k u , " p o ž á d a l m ě
Julián.
Z a č a l j s e m m í t p o c i t , ž e s e m á stát n ě c o d ů l e ž i t é h o .
Bylo to p o p r v é po mnoha letech, k d y jsem měl nedělat
vlastně nic, j e n uvažovat o t o m , co j s e m udělal, a vnímat
m y š l e n k y , k t e r é s e m i p ř i t o m h o n í h l a v o u . B y l t o zvláštní
p o c i t , ale p ř i t o m t o v y p a d a l o d o c e l a z a j í m a v ě . K o n e c k o n ­
c ů , j a k j e n jsem mohl doufat v to, že zlepším sám sebe,
k d y ž j s e m n e b y l s c h o p e n u v ě d o m i t si, c o v l a s t n ě m á m
zlepšovat?
„ C í m m á m z a č í t ? " zeptal j s e m se.
„ Z a č n i t í m , c o jsi dělal d n e s r á n o , a p r o j d i s i c e l ý d e n .
Z a m ě ř se na důležité věci, musíme toho ještě h o d n ě p r o ­
b r a t a já se p a k c h c i j e š t ě na p á r m i n u t v r á t i t k p ř í b ě h u
Yogi R a m a n a . "
„ D o b r á tedy. T a k ž e j s e m s e p r o b u d i l r á n o v p ů l s e d ­
mé, když se rozezvučel můj elektrický b u d í k , " vtipkoval
jsem.
„ N e d ě l e j si legraci a p o k r a č u j , " nabádal m n e J u b á n .
„ P o t é jseni se o s p r c h o v a l a o h o l i l , zhltl s n í d a n i a s p ě ­
chal do p r á c e . "
„ A c o tvoje r o d i n a ? "
„ V š i c h n i j e š t ě spali. T a k ž e , j a k m i l e j s e m s e d o s t a l d o
k a n c e l á ř e , zjistil j s e m , ž e č l o v ě k , s e k t e r ý m j s e m m ě l
schůzku v p ů l o s m é , na m n e čeká už od sedmi, a strašně
zun.
„A jak jsi na to reagoval?"
„ N o p o h á d a b j s m e se, j a k j i n a k . "
126
„ A c o p o t o m , j a k t o šlo d á l ? "
„ B y l o to čím dál horší. Volali mi od s o u d u , že mne
potřebuje vidět soudce Wildabest, a p o k u d u něj n e b u d u
d o deseti m i n u t , tak b u d o u .padat h l a v y ' . P a m a t u j e š s i n a
n ě j , ž e ? B y l jsi t o ty, k d o m u dal p ř e z d í v k u s o u d c e D i v o č á k
p o t é , co si tě p o d a l , k d y ž jsi zaparkoval svoje ferrari na
jeho parkovacím místě," zavzpomínal jsem pobaveně.
„ J e m i j a s n é , ž e sis t o n e m o h l o d p u s t i t , " o d p o v ě d ě l
Jubán se zábleskem lišáckého úsměvu.
„ N o , t a k ž e p o t o m j s e m b ě ž e l n a s o u d a z n o v u s e tam
p o h á d a l s úředníky. K d y ž j s e m se vrátil do kanceláře, č e ­
k a l o tam n a m n e s e d m a d v a c e t t e l e f o n n í c h v z k a z ů , v š e c h ­
ny z nich byly nadepsané ,Urgentnř. M á m p o k r a č o v a t ? "
„Ano, pokračuj, prosím."
„Takže cestou d o m ů mi Jenny volala do auta, jestli
b y c h se nezastavil u j e j í matky a n e v y z v e d l k o l á č , který
n á m u p e k l a . J e n ž e j a k m i l e j s e m sjel z d á l n i c e , o c i t l j s e m
se v nejhorší d o p r a v n í zácpě za poslední rok. Zůstal j s e m
tam stát v t ř i c e t i s t u p ň o v é m v e d r u a třásl se stresem a v z t e ­
ky, ž e m i u t í k á č a s . "
„A jak jsi se zachoval?"
„Nadával jsem na dopravní zácpu," odpověděl jsem
u p ř í m n ě . „ D o k o n c e j s e m nahlas k ř i č e l z auta. C h c e š v ě d ě t
co?"
„ N e m y s l í m si, ž e b y t o b y l o n ě c o , c o b y p o v z n e s l o m o u
mysl," odpověděl Jubán s lehkým úsměvem.
„ A l e třeba by tě to pobavilo."
„ N e , díky. M o ž n á b y t o t e d y u ž stačilo. Z k u s s e z n o v u
n a d s v ý m d n e m zamyslet. Jistě s e n a j d e n ě k o l i k v ě c í , k t e r é
bys nyní zpětně chtěl udělat jinak, p o k u d by to š l o . "
„Jistě."
„ A c o b y t o tedy b y l o ? "
„ N o , p ř e d e v š í m b y c h s e snažil vstávat dřív. N e m y s l í m ,
127
ž e j e d o b r é p o r á n u tolik s p ě c h a t . D o c e l a b y c h r á n o uvítal
klid, a b y c h m o h l začít svůj den v p o h o d ě . Myslím, že by
n e š k o d i l o p r a k t i k o v a t t e c h n i k u srdce růže, k t e r o u j s i m n ě
v y s v ě t l i l . Taky b y c h d o c e l a r á d s n í d a l s p o l u s m o u r o d i ­
n o u , i k d y ž b y t o b y l a j e n miska o v e s n ý c h v l o č e k . R o z h o d ­
n ě b y m i t o d a l o t r o c h u r o v n o v á h y . M á m neustále p o c i t , ž e
s dětmi a Jenny nejsem dost často."
„ A l e žiješ v p e r f e k t n í m světě a máš p r o t o i p e r f e k t n í
život. V t v ý c h silách je řídit svůj vlastní život. V tvých
silách j e žít s v o j e vlastní s n y , " p o z n a m e n a l J u b á n a z v e d l
p ř i t o m hlas.
„Začínám si to právě uvědomovat. Mám najednou
opravdu pocit, že je možné se změnit."
„ V ý b o r n ě . P o k r a č u j tedy v úvahách o svém u p l y n u ­
lém d n u , " nařídil mi.
„ N o , t a k ž e dál b y c h s i p ř á l , a b y c h n e k ř i č e l n a s v é h o
k b e n t a . A taky a b y c h se n e p o h á d a l s ú ř e d n í k e m u s o u d u
a a b y c h n e z u ř i l , k d y ž j s e m zůstal v d o p r a v n í z á c p ě . "
„Té je to jedno, že?"
„ N o jistě, prostě je p o ř á d dál jen a j e n d o p r a v n í zá­
cpou."
„Takže myslím, že teď začínáš rozumět t o m u , jak ti
m ů ž e p o s l o u ž i t rituál sebereflexe. O h l í ž í š - l i se za t í m , co
d ě l á š a j a k trávíš s v ů j d e n , j a k é m y š l e n k y s e t i h o n í h l a ­
v o u , určuješ si měřítko k sebezdokonalování. Jediný z p ů ­
sob k tomu, abys změnil svůj zítřek, je p o r o z u m ě t tomu,
cos neudělal d o b ř e d n e s . "
„A udělat si přesný plán, aby se to nestalo z n o v u ? "
dodal jsem.
„ P ř e s n ě tak. N e n í nic špatného na t o m , k d y ž děláš
chyby. C h y b y j s o u součástí našeho života a j s o u nezbytné
k t o m u , a b y s m o h l růst. Je to j a k o v t o m r č e n í : Štěstí je v ý ­
sledkem d o b r é h o úsudku, d o b r ý úsudek vychází ze zku-
128
šeností a zkušenosti j s o u v ý s l e d k e m š p a t n é h o ú s u d k u . J e n ­
že dělat stejné c h y b y p o ř á d d o k o l a , d e n za d n e m , to je
o p r a v d u zlé. J e t o p ř í z n a k e m n e d o s t a t k u s e b e u v ě d o m ě n í ,
c o ž je vlastnost, která odlišuje nás, lidi, od zvířat."
„To j s e m ještě nikdy předtím neslyšel."
„ N o v i d í š , a j e t o p r a v d a . J e n lidská b y t o s t j e s c h o p n a
n a d h l e d u a a n a l ý z y t o h o , c o č i n í d o b ř e a c o n e . Pes t o h l e
u d ě l a t n e m ů ž e . A n i p t á k , d o k o n c e ani o p i c e n e . A l e t y t o
u d ě l a t m ů ž e š . A to je p ř e s n ě t o , co z n a m e n á rituál osobní
sebereflexe. U v ě d o m si, co je ve t v é m ž i v o t ě š p a t n ě , a p a k
si v y m y s b plán, jak to napravit."
„ N o , mám o ěem přemýšlet, Juliáné, to tedy a n o , " p o ­
znamenal jsem zamyšleně.
„ D o b r á , a c o s e t e d y n y n í z a m y s l e t n a d šestým r i t u á ­
lem
zářivého
života,
rituálem
brzkého probouzení?"
„ A h a , asi v í m , c o p ř i j d e . . . "
„ A n o , dám ti tu nejlepší radu, kterou jsem se v oné
odlehlé oáze v Sivaně naučil. Vstávej s v ý c h o d e m slunce
a z a č í n e j s v ů j d e n b r z y . V ě t š i n a z nás s p í m n o h e m d é l e ,
n e ž p o t ř e b u j e . P r ů m ě r n é m u č l o v ě k u m u s í stačit o k o l o
šesti h o d i n k t o m u , a b y b y l v y s p a n ý a zcela svěží. S p á n e k
je zvyk a j a k o u k a ž d é h o j i n é h o zvyku je m o ž n é naučit se
j e j z m ě n i t . P o k u d s e c h c e š n a u č i t spát m é n ě , j e t o m o ž n é . "
„ A l e k d y ž s e d o s t n e v y s p í m a v s t á v á m m o c b r z y , cítím
se o p r a v d u v y č e r p a n ý , " řekl jsem.
„ N ě k o l i k p r v n í c h d n ů s e o p r a v d u v y č e r p a n ý cítit m ů ­
žeš, to p ř i p o u š t í m . D o k o n c e se m ů ž e stát, že se takto b u d e š
cítit i c e l ý n á s l e d u j í c í t ý d e n p o t é , co z a č n e š vstávat b r z y .
J e n ž e si, p r o s í m , u v ě d o m , ž e j e t o j e n j a k é s i k r á t k o d o b é
n e p o h o d l í , k t e r ý m zaplatíš z a d l o u h o d o b ý v ý s l e d e k . V ž d y ­
c k y k d y ž s e u č í š o s v o j i t s i n o v ý z v y k , cítíš s e t r o š k u d i v n ě .
J e t o , j a k o k d y ž začneš nosit n o v é b o t y — z e začátku m o h o u
b ý t t r o š k u n e p o h o d l n é , ale b r z y s e v n i c h b u d e š cítit, j a k o
129
b y s j e nosil o d j a k ž i v a . J a k j s e m t i u ž ř e k l , b o l e s t j e č a s t o
p r ů v o d n í m znakem osobního růstu. N e b o j se jí, utkej se
s ní."
„ D o b r á , n á p a d vstávat dřív se mi d o c e l a zamlouvá.
A l e n e j p r v e m i p r o s í m v y s v ě t b , c o tím vlastně m y s b š , vstá­
vat b r z y . "
„Další d o b r á otázka. Neexistuje žádný ideální čas.
J a k o s e v š í m ostatním, c o j s e m zatím s p o l u d o s u d p r o b r a l i ,
z a č n i s t í m , c o cítíš, ž e j e p r o t e b e d o b r é . P a m a t u j , c o říkal
Yogi R a m a n : V š e h o s m í r o u , ž á d n é e x t r é m y . "
„Vstávat s e s l u n c e m m i p ř i p a d á j a k o t r o š k u e x t r é m . "
„ A l e n e n í t o tak. J e m á l o p ř i r o z e n ě j š í c h v ě c í n e ž vstá­
vání při p r v n í c h paprscích n o v é h o dne. M n i c h o v é věřili,
ž e s l u n e č n í svit j e d a r o d b o h ů , a i k d y ž d á v a b p o z o r , a b y
to nepřeháněli, pravidelně se opalovali, a často j s e m je ví­
dal, j a k skotačí v paprscích ranního slunce. Pevně věřím,
že to je další z k l í č ů k j e j i c h m i m o ř á d n é d l o u h o v ě k o s t i . "
„Ty se o p a l u j e š ? "
„ J i s t ě , slunce m ě p o s i l u j e . K d y ž j s e m u n a v e n ý , z v e d n e
mi náladu. Starobylé v ý c h o d n í kultury považovaly slunce
za spojení s duší. Lidé j e j uctívali, n e b o ť p o m á h a l o nejen
d o z r á v á n í j e j i c h ú r o d y , ale i r ů s t u j e j i c h d u c h a . S l u n e č n í
záře o b n o v í tvou emocionální a fyzickou r o v n o v á h u . Slun­
ce je zázračným lékařem, pokud jej ovšem navštěvuješ
s m í r o u . Ale teď jsem o d b o č i l . Takže z n o v u , důležité je
vstávat k a ž d ý d e n b r z y . "
„ N o , ale j a k s e t e n t o rituál stane s o u č á s t í m é h o ž i v o ­
ta?"
„ D á m ti několik rychlých rad. Z a p r v é , nikdy neza­
p o m e ň , že důležitá je kvalita tvého spánku, nikoliv j e h o
d é l k a . J e m n o h e m l e p š í spát b e z p ř e r u š e n í šest h o d i n n e ž
deset a b u d i t s e p ř i t o m . P o d s t a t n é j e , a b y s p o s k y t l s v é m u
tělu d o s t a t e k o d p o č i n k u k t o m u , a b y s e p ř i r o z e n ý m p r o -
130
c e s e m o b n o v i l o d o s v é h o p ů v o d n í h o stavu z d r a v í , p r o t o ž e
o r g a n i s m u s se s t r e s e m a d e n n í m i s t a r o s t m i v y č e r p á v á .
M n o h é zvyky, které m n i c h o v é mají, j s o u založeny na p r i n ­
cipu usilování o kvalitnější o d p o č i n e k než dlouhý spánek.
N a p ř í k l a d Yogi R a m a n n i k d y n e j e d l p o o s m é h o d i n ě večer.
Říkával, že trávicí proces snižuje kvalitu spánku. Dalším
j e j i c h z v y k e m b y l a m e d i t a c e z a z v u k ů harfy těsně p ř e d t í m ,
n e ž šli s p á t . "
„A co je k tomu vedlo?"
„ Z k u s í m se tě zeptat, J o h n e , co děláš p ř e d spánkem
ty?"
„ D í v á m e se s J e n n y na televizi, to dělá ostatně spousta
bdí."
„ N o , myslel jsem si t o , " o d p o v ě d ě l Julián s p o v z d e ­
chem.
„ N e r o z u m í m tomu, co může být špatného na tom se
c h v í b dívat p ř e d spaním na televizi?"
„ D e s e t minut p ř e d usnutím a deset minut po p r o b u ­
z e n í m á n e s m í r n ý v b v n a t v o j e p o d v ě d o m í . A p r o t o b y tato
d o b a měla být v ě n o v á n a p o u z e těm nejinspirativnějšm
a nej vznešenějším myšlenkám, n e b o ť jimi programuješ
svou mysl."
„ D ě l á š , j a k o by m o j e mysl byla p o č í t a č . "
„To je docela d o b r ý z p ů s o b , j a k se na svoji mysl m ů ­
žeš dívat — p r o t o ž e co do ní v l o ž í š , to se ti v r á t í zpět. A j e š ­
t ě d ů l e ž i t ě j š í j e u v ě d o m i t si, ž e p r o g r a m á t o r e m j s i t y s á m .
T í m , ž e u r č u j e š , j a k é m y š l e n k y d o tvé m y s l i v s t o u p í , d o ­
cela p ř e s n ě u r č u j e š i to, co z ní v y j d e ven. Takže p ř e d
u s n u t í m se n e d í v e j na televizi, s n i k ý m se n e h á d e j , ani se
n e s n a ž r e k a p i t u l o v a t s v ů j d e n . V y p n i a v y p i j s i šálek b y ­
l i n k o v é h o č a j e , p o k u d n a n ě j máš c h u ť . P o s l e c h n i s i l e h ­
kou vážnou h u d b u a připrav se na h l u b o k ý , osvěžující
spánek."
131
„ Z n í t o l o g i c k y - č í m l e p š í j e s p á n e k , tím m é n ě j e j p o ­
třebujeme."
„ P ř e s n ě t a k . A p a m a t u j n a staré p r a v i d l o j e d e n a d ­
v a c e t i : p o k u d c o k o l i v b u d e š dělat p o d o b u j e d e n a d v a c e t i
d n ů p o s o b ě , stane s e t o t v ý m z v y k e m . T a k ž e z k u s r á n o
b r z y vstávat p o d o b u t ř e c h t ý d n ů . N e v z d á v e j t o , i k d y ž s e
ti n e b u d e chtít vstávat, n e b o ť poté to zapustí k o ř e n y
v t v é m ž i v o t ě . A p a k už ti n e b u d e d ě l a t p r o b l é m y vstát
v p ů l šesté n e b o i v p ě t h o d i n a b u d e š z c e l a p ř i p r a v e n na
nový den."
„ D o b ř e , ř e k n ě m e tedy, že b u d u vstávat d e n n ě v p ů l
šesté. A c o p a k , c o b u d u d ě l a t ? "
„ T v o j e otázka svědčí o tom, že přemýšlíš, příteli,
a t o h o s i c e n í m . J a k m i l e j e d n o u vstaneš, m ů ž e š dělat m n o ­
h o v ě c í . Z á k l a d n í m p r i n c i p e m , k t e r ý m u s í š mít p o ř á d n a
p a m ě t i , je začít den dobře. J a k j s e m už n a z n a č i l , t o , co
u d ě l á š a n a c o b u d e š m y s l e t b ě h e m p r v n í c h deseti m i n u t
p o p r o b u z e n í , m á o p r a v d u velký vliv n a t o , j a k p r o ž i j e š
celý d e n . "
„Vážně?"
„ Z c e l a v á ž n ě . Mysli t e d y n a p o z i t i v n í v ě c i , p o d ě k u j z a
v š e c h n o , c o m á š . S e s t a v u j s i vlastní s e z n a m v š e h o , z a č j s i
vděčný. Poslouchej krásnou h u d b u . Sleduj v ý c h o d slunce,
n e b o ještě lépe, běž na krátkou procházku, p o k u d se na to
cítíš. M n i c h o v é s e d o k o n c e v t é t o d o b ě s m á l i , a ť u ž m ě l i
č e m u n e b o ne, j e n aby dostali t r o c h u ,šťávy radosti' do
oběhu hned brzy ráno."
„ J u l i á n é , s n a ž í m s e u p ř í m n ě z a c h o v á v a t s v ů j šálek
p o ř á d p r á z d n ý — a s n a d b u d e š s o u h l a s i t s t í m , že na n o ­
váčka si nevedu špatně. Ale tohle o p r a v d u zní t r o c h u p o ­
d i v n ě , i p ř e s t o , že h o v o ř í š o m n i š í c h z H i m a l á j e . "
„ A l e divné to není. Zkus hádat, kolikrát za den se
směje p r ů m ě r n é čtyřleté dítě."
132
„Jak to mám vědět?"
„ J á to v í m - t ř i s t a k r á t . A t e ď zkus h á d a t , k o l i k r á t za
d e n s e z a s m ě j e p r ů m ě r n ý d o s p ě l ý č l o v ě k ž i j í c í v naší s p o ­
lečnosti."
„ P a d e s á t k r á t ? " zkusil j s e m .
„ S p í š p a t n á c t k r á t , " ř e k l J u l i á n a tvářil se s p o k o j e n ě .
„ S l e d u j e š , kam mířím? Smích je lékem duše. I k d y ž se ti
smát n e c h c e , p o d í v e j s e d o z r c a d l a a n ě k o l i k m i n u t s e
s m ě j . A ť s e t o m u b u d e š b r á n i t s e b e v í c , b u d e š s e cítit v ý ­
b o r n ě . W i l h a m J a m e s j e d n o u ř e k l : Nesmějeme se proto, že
jsme šťastní. Jsme
šťastní proto,
že
se
smějeme.
Tak
zkus
zahájit svůj d e n t í m , že potěšíš sám s e b e , a k a ž d ý d e n b u d e
p r o tebe dokonale úspěšný."
„ A c o děláš ty, a b y t v ů j d e n z a č a l p o z i t i v n ě ? "
„ M u s í m říct, že j s e m si vyvinul docela složitý r a n n í
r i t u á l , k t e r ý z a h r n u j e v š e c h n o o d srdce růže a ž p o v y p i t í
několika sklenic čerstvě vymačkané o v o c n é šťávy. Ale
zvláště o j e d n u strategii b y c h se s t e b o u chtěl p o d ě l i t . "
„ T o b u d e asi n ě c o d ů l e ž i t é h o . "
„ J e t o důležité. JakmUe s e p r o b u d í š , o d e b e r s e d o s v é ­
ho ú t o č i š t ě t i c h a . Z ů s t a ň k l i d n ý a s o u s t ř e d ě n ý a p o l o ž si
následující otázku: Co b y c h dnes udělal, k d y b y dnešek byl
m ý m posledním d n e m ? Důležité je dostat se o p r a v d u k j á ­
d r u této otázky. U d ě l e j si v d u c h u seznam v š e h o , co b y s
u d ě l a l , Udí, se k t e r ý m i b y s c h t ě l m l u v i t , a o k a m ž i k ů , k t e ­
r ý c h b y sis chtěl užít. P ř e d s t a v u j s i v š e c h n o t o , n a č m y s l í š ,
a d e j d o t o h o h o d n ě e n e r g i e . P ř e d s t a v u j si, j a k b y ses c h o ­
val ke s v ý m p ř á t e l ů m a k r o d i n ě . P ř e d s t a v u j si, j a k by ses
c h o v a l k ú p l n ě cizímu č l o v ě k u , k d y b y ten den měl být
t v ý m p o s l e d n í m n a této z e m i . J a k u ž j s e m t i ř e k l , p o k u d
b u d e š žít k a ž d ý d e n tak, j a k o b y t o b y l t v ů j d e n p o s l e d n í ,
t v ů j ž i v o t se z á z r a č n ě p r o m ě n í . A to mě p ř i v á d í k s e d m é ­
mu z r i t u á l ů n á d h e r n é h o ž i v o t a , k rituálu hudby."
133
„ M y s l í m , ž e ten s e m i b u d e o b z v l á š ť l í b i t . "
„Určitě a n o , i m n i c h o v é měli h u d b u rádi. Nacházeli
v h u d b ě stejnou d u c h o v n í v z p r u h u j a k o třeba ve slunci.
H u d b a je rozesmávala, roztančila a přiměla je zpívat.
A t o t é ž u d ě l á i p r o t e b e . N i k d y n a j e j í sílu n e z a p o m í n e j .
K a ž d ý den si d o p ř e j trošku hudby, i k d y b y to byl j e n p o ­
s l e c h h u d b y z p ř e h r á v a č e v autě c e s t o u d o p r á c e . J a k m i ­
le se cítíš u n a v e n a r o z m r z e l ý , p u s ť si h u d b u . Je j e d n í m
z nejlepších motivátorů, které z n á m . "
„ J e n k d y ž t ě t e ď p o s l o u c h á m , u ž s e cítím s k v ě l e , " ř e k l
jsem nadšeně. „ O p r a v d u jsi se změnil, Juliáné, a nejen na­
v e n e k . Tentam j e t v ů j c y n i s m u s , t v o j e zarputilá negativita.
P r y č j e i tvá agresivita. O p r a v d u s e z d á , ž e j s i z c e l a v p o ­
h o d ě . Dnes v noci jsi mne o p r a v d u oslovil."
„A to ještě není v š e c h n o , " zvolal J u b á n a zamával
rukou ve vzduchu. „Jen pokračujme."
„ N e m á m nic proti t o m u . "
„Dobrá
tedy.
Osmým
rituálem je
rituál mluveného
slova. M n i c h o v é m ě l i s o u b o r m a n t e r , k t e r é s i o p a k o v a l i
každé r á n o , poledne a večer. Řekli mi, že tohle cvičení se
j i m o s v ě d č i l o p r o t o , a b y zůstali v e l m i v ý k o n n í , silní, s o u ­
středění a šťastní."
„Co je to mantra?"
„ M a n t r a je j e d n o d u š e s o u b o r slov či slabik sestave­
ných dohromady za účelem navození pozitivního účinku.
V sanskrtu s l o v o „ m a n " z n a m e n á mysl a „ t r a " p o c i t . Takže
mantra je formule, jejímž cílem je osvobodit mysl. A věř
m i , J o h n e , ž e m a n t r y m a j í v e l m i silný ú č i n e k . "
„A ty používáš mantry d e n n ě ? "
„Jistěže. Jsou mým věrným spojencem všude, kam
jdu. Ať jedu autobusem nebo j d u do knihovny, nebo jen
při p r o c h á z c e p a r k e m , soustavně posiluji vše, co je v mém
světě d o b r é , p r á v ě m a n t r a m i . "
134
„Takže mantry p ř e d ř í k á v á š ? "
„ N e m u s e j í se říkat n a h l a s . Velmi ú č i n n é j s o u i p s a n é .
P ř i š e l j s e m n a t o , ž e o p a k o v á n í m a n t e r m á ú ž a s n ý vliv n a
m o u d u š i . P o k u d m á m p o t ř e b u m o t i v o v a t sám s e b e , o p a ­
kuji s i , C í t í m se inspirován, ukázněn a plný energie.' Ř í ­
k á m t o nahlas d v ě s t ě k r á t n e b o třistakrát p o s o b ě . K t o m u ,
a b y c h s i z a c h o v a l s e b e d ů v ě r u , s i b u d u o p a k o v a t : J s e m sil­
ný, výkonný a klidný.' Používám mantry i k tomu, abych
se cítil m l a d ý a p l n ý ž i v o t a , " p ř i p u s t i l J u b á n .
„ J a k t i m ů ž e m a n t r a p o m o c i k t o m u , a b y ses cítil
mladý?"
„ S l o v a výrazně o v b v ň u j í mysl. A ť u ž j s o u psaná n e b o
v y ř č e n á , m a j í v ž d y silný vliv. J e d ů l e ž i t é t o , c o ř í k á š j i ­
n ý m , ale j e š t ě d ů l e ž i t ě j š í j e t o , c o ř í k á š sám s o b ě . "
„Sebemluva?"
„ P ř e s n ě tak. Jsi p ř e s n ě t í m , c o s i o s o b ě c e l ý d e n m y s b š . A j s i také t í m , j a k si k s o b ě c e l ý d e n p r o m l o u v á š . P o ­
k u d si t e d y ř í k á š , že se cítíš starý a u n a v e n ý , tato m a n t r a
s e z h m o t n í d o tvé v n ě j š í reality. P o k u d s i b u d e š ř í k a t , ž e
j s i slabý a p o s t r á d á š e l á n , stane se to p o d s t a t o u t v é h o s v ě ­
ta. A l e p o k u d si b u d e š o p a k o v a t , že se cítíš z d r á v a p l n ý v i tabty, p r o m ě n í ti to ž i v o t . S l o v a , j e ž p r o n á š í š sám k s o b ě ,
o v b v ň u j í t o , j a k smýšlíš sám o s o b ě , a t o p a k z p ě t n ě o v b v ň u j e t v o j e činy. P o k u d n a p ř í k l a d o s o b ě smýšlíš j a k o o č l o ­
věku, kterému chybí sebedůvěra k tomu, aby vykonal c o ­
koliv h o d n o t n é h o , budeš schopen vykonat p o u z e činy,
k t e r é d o této vize z a p a d a j í . N a d r u h é straně, p o k u d o s o b ě
smýšbš jako o nádherném člověku, který se nebojí, b u d o u
i tvoje činy v souladu s tvým smýšlením. T v o j e představa
o sobě samém je n ě c o j a k o p r o r o c t v í , které samo sebe na­
plňuje."
„Ale jak?"
„ P o k u d nevěříš, že jsi něčeho schopen, řekněme třeba
135
stát s e n ě k o m u d o b r ý m p a r t n e r e m n e b o žít ž i v o t b e z
ú z k o s t i a s t r e s u , t v o j e m a l o v ě r n o s t o v b v n í tvé s e b e h o d n o ­
c e n í . A tvé s m ý š l e n í o s o b ě s a m é m ti n á s l e d n ě z a b r a ň u j e
v t o m , a b y s u d ě l a l t o , c o j e z a p o t ř e b í , a b y ses stal d o b r ý m
p a r t n e r e m n e b o a b y sis v y t v o ř i l sám p r o s e b e k b d n ý ž i v o t .
T v é smýšlení b u d e sabotovat veškeré úsilí, které b u d e š
v tomto směru vynakládat."
„A jak je to vůbec možné?"
„ J e to j e d n o d u c h é . T v o j e smýšlení o sobě samém je
jakýmsi tvým vůdcem. Nikdy tě nenechá jednat způsobem,
který by s ním nebyl v souladu. N á d h e r n é na tom j e , že
s v o j e s m ý š l e n í o s o b ě s a m é m m ů ž e š p r o m ě n i t z r o v n a tak
lehce, jako měníš c o k o b v jiného ve svém životě, p o k u d to
neslouží účelu, j a k é m u by to mělo sloužit. A mantry j s o u
k tomu velmi v h o d n ý m n á s t r o j e m . "
„ A j a k m i l e z m ě n í m s v ů j v n i t ř n í s v ě t , p r o m ě n í m tím
i s v ů j svět v n ě j š í , " d o d a l j s e m h o r l i v ě .
„Učíš se o p r a v d u r y c h l e , " řekl J u b á n a p o k y n u l na
m n e r u k o u s p a l c e m n a h o r u - g e s t e m , k t e r é tak č a s t o p o ­
užíval ve svém předešlém životě, k d y ž b y l ještě o b h á j c e m .
„ A t o nás p ř i v á d í k d e v á t é m u r i t u á l u n á d h e r n é h o ž i ­
vota,
k t e r ý m je
rituál shodného
charakteru.
Je
to
něco
p o d o b n é h o j a k o k o n c e p t k l a d n é h o smýšlení o s o b ě s a m é m ,
o k t e r é m j s m e p r á v ě mluvili. J e d n o d u š e se dá ř í c t , že tento
rituál tě v y z ý v á k t o m u , abys k a ž d ý den udělal n ě c o p r o
p o s í l e n í s v é h o c h a r a k t e r u . P o s í l e n í m vlastního c h a r a k t e r u
měníš z p ů s o b , j a k vnímáš sám sebe, a z p ů s o b svého j e d ­
n á n í . T v o j e j e d n á n í s e p o t é stává s o u b o r e m t v ý c h n á v y k ů
a tvoje návyky jsou určující p r o tvůj osud. Možná nejlépe
to v y s t i h l Y o g i R a m a n , k d y ž ř e k l ,
a
a
sklidíš
sklidíš
čin.
Zaseješ
charakter.
čin
a
sklidíš
Zaseješ
osud."
136
že zaseješ myšlenku
návyk.
charakter
a
Zaseješ
sklidíš
návyk
vlastní
„ A c o m á m t e d y d ě l a t , a b y c h b u d o v a l vlastní c h a r a k ­
ter?"
„Cokoliv, čím posiluješ svoje ctnosti. A než se m n e
zeptáš, co j s o u to ctnosti, d o v o l , a b y c h ti vyjasnil celý k o n ­
c e p t . T i m o u d ř í h d é b y b p ř e s v ě d č e n i o t o m , ž e žít c t n o s t n ý
ž i v o t z n a m e n á žít s m y s l u p l n ý ž i v o t . T a k ž e v š e c h n o , c o
dělali, p o d ř i z o v a l i n ě k o l i k a n a d č a s o v ý m p r i n c i p ů m . "
„ M ě l j s e m p o c i t , že j s i ř í k a l , že žili v s o u l a d u se s m y s ­
lem jejich života."
„ A n o , t o j e p r a v d a , ale j e j i c h ž i v o t n í p o s l á n í p ř e d p o ­
k l á d a l o ž i v o t v s o u l a d u s t ě m i t o p r i n c i p y , j i m i ž se ř í d i b po
tisíciletí j i ž j e j i c h p ř e d k o v é . "
„ C o j e t o t e d y z a p r i n c i p y , J u l i á n é ? " z e p t a l j s e m se.
„ J e d n o d u š e ř e č e n o j d e o píli, soucítění, p o k o r u , trpě­
livost, poctivost a o d v a h u . P o k u d všechny tvoje činy b u ­
d o u v s o u l a d u s t ě m i t o p r i n c i p y , b u d e š se n a c h á z e t ve sta­
vu h l u b o k é vnitřní harmonie. Takovýto život tě neomylně
přivede k d u c h o v n í m u růstu, p r o t o ž e budeš dělat p o u z e
t o , c o j e s p r á v n é . V e š k e r é tvé č i n y b u d o u h a r m o n i z o v á n y
s p ř í r o d o u a se z á k o n y v e s m í r u . A tím se t a k é n a u č í š n a ­
p o j o v a t s e n a energii další d i m e n z e — m ů ž e š t o m u taky ř í ­
kat v y š š í m o c , p o k u d c h c e š . V té chvfli se t v ů j ž i v o t stane
o p r a v d u n e o b y č e j n ý m a ty začneš p o c i ť o v a t posvátnost
vlastní e x i s t e n c e . A to je p r v n í m k r o k e m k c e l o ž i v o t n í c e s ­
tě za o s v í c e n í m . "
„ A tys t u t o z k u š e n o s t z a ž i l ? "
„ A n o , zažil, a v ě ř í m , že se to p o d a ř í i t o b ě . D ě l e j t o , co
je správné, j e d n e j v souladu se svým skutečným charakte­
r e m , n e c h e j se vést s v ý m s r d c e m . A to ostatní už p ř i j d e sa­
m o . N i k d y nejsi s á m , t o s i p a m a t u j , " o d p o v ě d ě l J u l i á n .
„ C o tím m y s b š ? "
„To ti vysvětbm třeba někdy jindy. Nyní postačí, když
si zapamatuješ, že každý den je třeba udělat j e d n u malou
137
v ě c , k t e r á p o s í l í t v ů j c h a r a k t e r . E m e r s o n ř e k l : Charakter
je
nad intelektem.
aby zároveň
Velká duše
bude vždy dost silná na
to,
žila i myslela. P o k u d j e d n á š v s o u l a d u s t ě ­
m i t o z á s a d a m i , b u d u j e š tím s v ů j c h a r a k t e r . P o k u d s e j i m i
řídit n edo káže š, nikdy n e b u d e š o p r a v d u šťastný."
„ N o a poslední rituál?"
„ J e d n á se o velmi důležitý rituál jednoduchosti, k t e r ý
tě p o v e d e k t o m u , a b y s žil n e k o m p l i k o v a n ý m ž i v o t e m . Yogi
R a m a n tvrdil, že nesmíme zabředávat do maličkostí. Z a ­
m ě ř s e n a důležité v ě c i , z v o l s i č i n n o s t i , k t e r é j s o u p r o t e b e
o p r a v d u důležité. Život se ti značně zjednoduší, budeš
z n ě j mít v í c a b u d e š j e j p r o ž í v a t v m í r u . To ti m ů ž u slíbit.
V e c h v í b , k d y z a č n e š o d d ě l o v a t z r n o o d plev, t i d o ž i v o t a
v s t o u p í h a r m o n i e . P ř e s t a n e š žít s v ů j ž i v o t v e c h v a t u , n a
k t e r ý j s i tak z v y k l ý . J e t o s t e j n é , j a k o b y s žil v e v í r u t o r ­
n á d a . Z p o m a l a u d ě l e j si čas v y c h u t n a t si ž i v o t . "
„A co je zapotřebí k tomu, abys v sobě kultivoval j e d ­
noduchost?"
„ P ř e s t a l j s e m n o s i t d r a h é o b l e č e n í a číst šesterý n o ­
v i n y d e n n ě . U v ě d o m i l j s e m si, ž e n e n í n u t n é k a ž d é m u v e
v š e m h n e d v y h o v ě t . Stal j s e m s e v e g e t a r i á n e m a j í m m n o ­
h e m m é n ě n e ž dřív. V l a s t n ě s e d á ř í c t , ž e j s e m z r e d u k o v a l
s v o j e p o t ř e b y , n e b o ť p o k u d nesnížíš s v o j e p o t ř e b y , n i k d y
nebudeš spokojen. Budeš vždycky jako hazardní hráč
v L a s Vegas, k t e r ý s t o j í u stolu s r u l e t o u a sází j e š t ě j e d n o
,poslední' kolo, protože doufá, že konečně padne jeho
š ť a s t n é č í s l o . Jestliže b u d e š p o ř á d chtít v í c , n e ž m á š , j a k
můžeš být šťastný?"
„ A l e v ž d y ť jsi mi předtím tvrdil, že se staneme šťast­
n í t e p r v e t í m , k d y ž n ě c o d o k á ž e m e . A t e ď m i zase ř í k á š ,
abych omezil svoje potřeby, abych se naučil být spokojen
s málem. Není to trochu p a r a d o x ? "
„ D o b r ý postřeh, J o h n e , o p r a v d u skvělý. M o ž n á to na
138
p r v n í p o h l e d j a k o p r o t i m l u v v y p a d á , ale n e n í t o tak. C e l o ­
životní uspokojení vyžaduje usilování o naplnění našich
snů. Nejlépe na tom jsi, p o k u d se p o h y b u j e š směrem d o ­
p ř e d u . D ů l e ž i t é ale j e , a b y s n e u ě i n i l s v o j e štěstí závislé n a
t o m , zdali n a j d e š n a k o n c i své cesty p o k l a d . D á m t i o s o b n í
příklad. I přesto, že jsem byl několikanásobným milioná­
ř e m , myslel j s e m si, ž e o p r a v d o v é h o ú s p ě c h u d o s á h n u , a ž
b u d u mít tři sta m i l i o n ů n a s v é m k o n t u . A t o b y l v l a s t n ě
recept na katastrofu."
„ T ř i sta m i l i o n ů ? " zeptal j s e m s e skepticky.
„ T ř i sta m i l i o n ů . T a k ž e b e z o h l e d u n a t o , k o b k p e n ě z
jsem měl, nikdy jsem nemohl být opravdu spokojen. Byl
j s e m vlastně p o ř á d n e š ť a s t n ý . A n e b y l o t o n i c j i n é h o n e ž
chamtivost, to dnes klidně řeknu nahlas. Bylo to jako
v tom p ř í b ě h u o králi Midasovi. Určitě j e j z n á š . "
„ J i s t ě . B y l t o m u ž , k t e r ý m i l o v a l zlato tak m o c , ž e s e
modlil, aby se v š e c h n o , na co sáhne, ve zlato p r o m ě n i l o .
A k d y ž se mu j e h o p ř á n í splnilo, jásal nadšením. Jenže se
r a d o v a l p o u z e d o t é d o b y , n e ž zjistil, ž e s e n e m ů ž e ani n a ­
jíst, p r o t o ž e j í d l o , k t e r é h o s e d o t k l , s e h n e d p r o m ě n i l o v e
zlato a tak d á l e . "
„ S p r á v n ě . A j á j s e m n a t o m b y l p o d o b n ě . B y l j s e m tak
posedlý penězi, že jsem se nedokázal radovat z t o h o , co
jsem měl. Asi si ještě pamatuješ, že byla d o b a , kdy jsem
n e d o k á z a l sníst n i c j i n é h o n e ž c h l e b a a v o d u , " ř e k l J u l i á n
a v e l m i ztichl.
„ T o myslíš v á ž n ě ? V ž d y c k y j s e m s i m y s l e l , žes j e d l j e n
v t ě c h n e j l e p š í c h r e s t a u r a c í c h se s v ý m i s l a v n ý m i p ř á t e b . "
„ T o platilo j e n n a z a č á t k u . N e v í o t o m m n o h o l i d í , ale
prostě jsem si svým neuváženým životem uhnal vážný
ž a l u d e č n í v ř e d . N e m o h l j s e m sníst ani h o t d o g , a b y s e m i
neudělalo špatně. To byl h r o z n ý život! Měl jsem peněz, že
j s e m n e v ě d ě l c o s n i m i , ale n e m o h l j s e m jíst n i c j i n é h o n e ž
139
c h l e b a a pít v o d u . T o b y l o o p r a v d u s m u t n é . A l e t o j e t e ď
m i n u l o s t a b y l a to h l a v n ě j e d n a z v e l k ý c h l e k c í , k t e r é mi
ž i v o t d a l . J a k u ž j s e m t i j e d n o u ř e k l , b o l e s t j e v e l k ý učitel.
K p ř e k o n á n í bolesti ji m u s í m e n e j p r v e zažít. A b e z této
zkušenosti b y c h nyní nebyl tam, kde j s e m , " řekl J u b á n
stoicky.
„A napadá tě tedy n ě c o , co b y c h měl udělat, a b y c h
mohl
začít
aplikovat
rituál jednoduchosti
do
svého
ži­
v o t a ? " zeptal j s e m se.
„ J e toho h o d n ě , co bys m o h l dělat. I maličkosti z p ů ­
sobí velké změny."
„Co třeba?"
„ T ř e b a přestaň pokaždé zvedat telefon, jen co za­
zvoní, n e b o přestaň plýtvat časem čtením h l o u p ý c h ča­
sopisů, n e c h o ď třikrát týdně na večeři do restaurace, o d ­
hlas se z g o l f o v é h o k l u b u a v í c se v ě n u j v l a s t n í m d ě t e m .
Zkus prožít jeden den v týdnu bez hodinek, a každých pár
d n í s i u d ě l e j čas n a p o z o r o v á n í v ý c h o d u s l u n c e . P r o d e j
svůj mobil. Musím p o k r a č o v a t ? " položil mi Jubán řečnic­
kou otázku.
„ Z a č í n á m tomu rozumět. Ale s tím m o b i l e m , to tedy
n e v í m , " p o z n a m e n a l j s e m n e r o z h o d n ě a cítil j s e m s e p ř i ­
t o m tak, j a k b y s e m o h l o cítit n o v o r o z e n ě , k d y ž d o k t o r n a ­
v r h u j e , ž e b y s e m u měla p ř e s t ř i h n o u t p u p e č n í š ň ů r a .
„ J a k j s e m ti už řekl, m o u povinností je podělit se s te­
b o u o m o u d r o s t , k t e r o u j s e m získal b ě h e m s v é cesty. A l e
není nutné, abys do svého života aplikoval všechny tech­
niky, se k t e r ý m i tě s e z n á m í m . V y z k o u š e j si je a p o u ž í v e j ty,
o k t e r ý c h máš p o c i t , že ti v y h o v u j í . "
„ J á vím, žádné extrémy, všeho s m í r o u . "
„Přesně tak."
„ N i c m é n ě musím připustit, že všechny z v y j m e n o ­
v a n ý c h strategií v y p a d a j í d o c e l a z a j í m a v ě . J e ale s k u t e č n ě
140
m o ž n é , aby za p o u h ý c h třicet d n ů praktikování přinesly
změny do mého života?"
„ N e b u d e to ani třicet d n í trvat — a p ř e s t o to b u d e
déle," řekl Jubán se svým typickým r o š ť á c k ý m úsměvem.
„ A u ž j e t o t a d y zase. M ů ž e t e m i p r o s í m , v e l e v á ž e n ý
m u d r c i , vysvětlit, j a k to m y s b t e ? "
„ K l i d n ě m i d á l ř í k e j J u b á n e , t o stačí, i k d y ž ten v e l e ­
vážený mudrc by se dobře vyjímal na navštívenkách,"
z a s m á l se. „ Ř í k á m , ž e t o n e b u d e a n i t ř i c e t d n í , p r o t o ž e
o p r a v d o v é změny v životě j s o u s p o n t á n n í . "
„Spontánní?"
„Jistě, stanou se m r k n u t í m o k a , v tu chvíli, k d y se
r o z h o d n e š , o p r a v d o v ě a h l u b o c e , že svůj život pozvedneš
na tu n e j v y š š í ú r o v e ň . V ten o k a m ž i k se staneš j i n ý m č l o ­
v ě k e m , č l o v ě k e m , k t e r ý v y k r o č i l p o stezce s v é h o o s u d u . "
„ A p r o č t e d y z á r o v e ň d é l e n e ž třicet d n í ? "
„Věř mi, že cvičením těchto technik a užíváním ná­
strojů, které tě učím, zaznamenáš během j e d n o h o měsíce
d r a m a t i c k é z m ě n y . B u d e š mít v í c e e n e r g i e , m é n ě starostí,
budeš více tvořivý a tvůj život b u d e m n o h e m méně p o d
vlivem stresu. Ale přesto n e j s o u tyto m e t o d y u r č e n y p r o
rychlé řešení p r o b l é m ů . Jsou technikami, u kterých se
p ř e d p o k l á d á , ž e b u d o u z a č l e n ě n y d o k a ž d o d e n n í h o života
po zbytek tvých dní. Pokud s nimi přestaneš, postupně
sklouzneš zpět ke svým starým z v y k ů m . "
Poté
co mi J u l i á n v y s v ě t b l deset
rituálů
nádherného
života, na chvfli se zarazil. , V í m , že c h c e š , a b y c h p o k r a č o ­
val, t a k ž e b u d u . V ě ř í m v t o , c o t i t u t e ď v y k l á d á m , tak sil­
ně, že mi nevadí kvůli tomu p r o b d í t celou noc. A možná je
z r o v n a t e ď v h o d n ý čas j í t t r o c h u d o h l o u b k y . "
„ C o máš přesně na mysli? Myslel j s e m , že v š e c h n o ,
o čem jsi zatím mluvil, do h l o u b k y j d e , " řekl j s e m p ř e ­
kvapeně.
141
„Tajemství, která j s e m ti svěřil, u m o ž n í t o b ě a lidem
k o l e m tebe v y t v o ř i t s i život p o d l e s v ý c h představ. N i c m é n ě
filozofie sivanských m u d r c ů , kterou ti vykládám, má p o d ­
statně h l u b š í z á k l a d , n e ž b y s e m o h l o n a p r v n í p o h l e d
zdát. To, co jsem tě do tohoto okamžiku naučil, je nesmír­
n ě p r a k t i c k é , ale j e n u t n é , a b y s znal i n ě c o z d u c h o v n í c h
p r o u d ů plynoucích p o d p o v r c h e m principů, které tě učím.
P o k u d n e r o z u m í š t o m u , o č e m m l u v í m , n e d ě l e j si s tím t e ď
starosti. P r o s t ě s e t o p o k u s p ř i j m o u t , z a m y s l e t s e n a d tím
a porozumět tomu můžeš p o z d ě j i . "
„ T a k ž e o p ě t stará p r a v d a , ž e j a k m i l e j e s t u d e n t p ř i ­
p r a v e n , učitel se o b j e v í ? "
„ P ř e s n ě tak," řekl Jubán s úsměvem. ,Vždycky jsi byl
bystrý."
„Tak se do toho d e j , j s e m n e d o č k a v ý dozvědět se
něco víc o duchovním pozadí tvých praktik," řekl jsem
p l n ý e n e r g i e , j a k o b y n e b y l o s k o r o p ů l třetí v n o c i .
„ M á š v sobě slunce, měsíc, celou oblohu a všechny zá­
z r a k y t o h o t o v e s m í r u . I n t e l i g e n c e , k t e r á tyto z á z r a k y s t v o ­
řila, je toutéž silou, která stvořila i tebe. V š e c h n y věci k o ­
lem tebe pocházejí z téhož zdroje. Všichni jsme j e d n o . "
„ N e j s e m si jist, že vím, k a m m í ř í š . "
„ K a ž d á b y t o s t n a této z e m i , k a ž d ý p ř e d m ě t m á s v o u
d u š i . A v š e c h n y tyto d u š e p o c h á z e j í z D u š e v e s m í r u . Takže
jestliže p o s i l u j e š s v o j i m y s l a s v o j i d u š i , v e skutečnosti p o ­
siluješ D u š i v e s m í r u . K d y ž p r a c u j e š n a t o m , a b y s v y l e p š i l
s á m s e b e , z l e p š u j e š tím z á r o v e ň i ž i v o t y v š e c h k o l e m t e b e .
A p o k u d v s o b ě n a l e z n e š o d v a h u a v y k r o č í š n e b o j á c n ě za
s v ý m i sny, p o m á h á t i p ř i t o m síla c e l é h o v e s m í r u . J a k u ž
j s e m t i d ř í v e ř e k l , život t i d á v š e c h n o , o č p o ž á d á š . V ž d y c k y
ti n a s l o u c h á . "
„ T a k ž e s e b e o v l á d á n í a kaizen mi p o m ů ž o u p o m á h a t
o s t a t n í m t í m , ž e m i p o m ů ž o u p o m o c i sám s o b ě ? "
142
„ N ě c o n a ten z p ů s o b . O b o h a c o v á n í m své vlastní m y s ­
li, p é ě í o s v é tělo a p o s i l o v á n í m s v é h o d u c h a z a č n e š p o ­
stupně rozumět i tomu, o čem m l u v í m . "
„ J u b á n e , v í m , ž e t o s e m n o u myslíš d o b ř e . A l e s e b e ovládání je docela vzdálený ideál p r o stokilového otce
r o d i n y , k t e r ý d o n y n ě j š k a strávil v í c e č a s u b u d o v á n í m
v z t a h ů s e s v ý m i k b e n t y n e ž r o z v o j e m vlastní o s o b n o s t i . C o
s e stane, k d y ž n e u s p ě j i ? "
„Selhání je nedostatek odvahy k prvnímu kroku, nic
víc a n i c m í ň . T o , co stojí m e z i v ě t š i n o u b d í a u s k u t e č n ě n í m
jejich snů, jsou obavy z neúspěchu. P r o h r y jsou nicméně
n e z b y t n é p r o j a k é k o l i v ú s p ě š n é p o č í n á n í . N e ú s p ě c h y nás
zkoušejí a p o m á h a j í nám růst. Nabízejí n á m lekce a v e d o u
nás p o stezce o s v í c e n í . U č e n c i z V ý c h o d u ř í k a j í , ž e k a ž d ý
šíp, který zasáhne střed terče, je výsledkem stovky n e z d a ­
řených pokusů. Jedním ze základních zákonů přírody je
zisk z e ztrát. N i k d y s e n e b o j n e ú s p ě c h u , j e t o t v ů j p ř í t e l . "
„ M á m p ř i j í m a t p r o h r y ? " zeptal j s e m s e n e v ě ř í c n ě .
,Vesmír přeje odvážným. Jakmile se j e d n o u p r o v ž d y
r o z h o d n e š p o z v e d n o u t s v ů j ž i v o t d o n e j v y š š í c h z ó n , síla
tvé vlastní d u š e t ě p o v e d e . Yogi R a m a n v ě ř i l , ž e o s u d k a ž ­
d é h o z nás b y l p ř e d u r č e n p ř i j e h o n a r o z e n í . T v á s t e z k a
o s u d u tě m ů ž e vést do k o u z e l n ý c h míst, p l n ý c h n á d h e r ­
n ý c h p o k l a d ů . Je j e n na každém z nás, a b y c h o m v sobě
našli o d v a h u p o t é t o stezce k r á č e t . V y p r á v ě l m i h i s t o r k u ,
k t e r o u t i t e ď p o v í m . K d y s i d á v n o , v e s t a r o v ě k é I n d i i , žil
j e d e n zlý o b r , k t e r ý vlastnil n á d h e r n ý h r a d , t y č í c í s e n a d
m o ř e m . O b r strávil m n o h o let v e v á l k á c h a z á m e k b ý v a l
p r o t o často p r á z d n ý . Děti z okolní vesnice si tedy zvykly
c h o d i t do o b r o v y n á d h e r n é z a h r a d y a s radostí si tam
hrály. J e d n o h o d n e s e o b r v r á t i l a v š e c h n y děti z e své z a ­
h r a d y vyhnal. ,A víc se tady už neukazujte,' křičel na ně
a zabouchl znechuceně těžké d u b o v é dveře. P o t o m celou
143
zahradu nechal obehnat vysokou m r a m o r o v o u zdí, aby se
d o n í děti n e m o h l y z n o v u d o s t a t .
P ř i š l a z i m a a s ní k r u t ý m r á z , k t e r ý v této n e j s e v e r ­
n ě j š í části i n d i c k é h o s u b k o n t i n e n t u v z i m ě v l á d n e , a o b r
si přál, aby se teplé o b d o b í b r z y vrátilo. J e d n o h o dne j a r o
k o n e č n ě p ř i š l o , o v š e m p o u z e d o v e s n i c e , k t e r á ležela p o d
zámkem — o b r o v u zahradu ledové pařáty zimy odmítaly
o p u s t i t . Z a n ě j a k o u d o b u ale o b r k o n e č n ě o t e v ř e n ý m
o k n e m ucítil v ů n i p ř i c h á z e j í c í h o j a r a a z a h ř á l y j e j p r v n í
p a p r s k y s l u n c e . , J a r o j e tady,' z a r a d o v a l s e a v y b ě h l d o z a ­
hrady. Ale nebyl připravený na to, co uvidí. Vesnickým
d ě t e m se n ě j a k p o d a ř i l o p ř e l é z t z á m e c k o u z e ď a h r á l y si
v z a h r a d ě . A b y l o to p r á v ě j e j i c h přítomností, co se za­
h r a d a p r o m ě n i l a ze zimní říše z m a r u do h e b k é h o místa,
n a p l n ě n é h o r ů ž e m i , n a r c i s y a o r c h i d e j e m i . V š e c h n y děti
s e r a d o s t n ě smály, a ž n a j e d n o . O b r k o u t k e m o k a z a h l é d l
c h l a p c e , k t e r ý b y l m n o h e m m e n š í n e ž ostatní a n e m ě l sílu
z e ď d o z a h r a d y p ř e l é z t . Slzy s e m u ř i n u l y z o č í a o b r p o p r ­
vé v ž i v o t ě p o c í t i l lítost. Z a l i t o v a l s v ý c h z l ý c h č i n ů a r o z ­
h o d l se, ž e c h l a p c i p o m ů ž e . R o z b ě h l s e k n ě m u , ale k d y ž
j e j o s t a t n í děti s p a t ř i l y b ě ž e t , r o z u t e k l y s e z o b a v y , ž e j i m
c h c e u b l í ž i t . J e n t e n m a l ý c h l a p e c zůstal stát n a m í s t ě .
, Z a b i j u t o h o o b r a ! ' k o k t a l . , Z a c h r á n í m naše h ř i š t ě ! '
J a k s e o b r b b ž i l k c h l a p c i , r o z e v ř e l n á r u č . ,Jsem t v ů j
přítel,' řekl. ,Přišel jsem ti p o m o c t dostat se přes z e ď do
zahrady. Od nynějška to b u d e vaše z a h r a d a . ' Z m a l é h o
c h l a p c e s e n y n í stal h r d i n a , r a d o v a l s e a d a r o v a l o b r o v i
zlatý ř e t í z e k , k t e r ý n o s i l k o l e m k r k u . , T o h l e n o s í m p r o
štěstí, v e z m i si t o . '
Od t o h o d n e si děti h r á l y na z a h r a d ě a o b r s n i m i . A l e
ten s t a t e č n ý m a l ý c h l a p e c , k t e r é h o s i o b r n e j v í c e o b l í b i l ,
s e u ž n i k d y n e v r á t i l . J a k šel č a s , o b r c h u r a v ě l a c h ř a d l .
D ě t i s i d á l e h r á l y v j e h o z a h r a d ě , ale o n u ž n e m ě l sílu
144
a h r á t si s n i m i . A v té d o b ě m y s l í v a l n e j v í c p r á v ě na t o h o
malého chlapce.
J e d n o h o d n e , u p r o s t ř e d o b z v l á š ť s t u d e n é zimy, o b r
pohlédl z okna a uviděl něco neobyčejného. A č k o b v byla
celá z a h r a d a p o k r y t a s n ě h e m , v j e j í m s t ř e d u s e t y č i l k o š a ­
tý r ů ž o v ý keř, plný nádherně zbarvených květů. A vedle
k e ř e stál c h l a p e c , k t e r é h o m ě l o b r t o l i k r á d , a s l a d c e s e
usmíval. O b r si poskočil radostí a běžel chlapce o b e j m o u t .
, K d e j s i b y l t o l i k let, m ů j m a l ý p ř í t e l i ? S t r a š l i v ě j s e m t ě
postrádal.'
C h l a p e c s e z a m y s l e l , n e ž o d p o v ě d ě l . , P ř e d m n o h a lety
j s i m ě z v e d l p ř e s z e ď d o tvé k o u z e l n é z a h r a d y . N y n í j s e m
p ř i š e l , a b y c h v z a l j á t e b e d o s v é . ' P o z d ě j i , k d y ž děti p ř i š l y
o b r a navštívit, našly j e j ležet b e z života na zemi, p o k r y ­
tého od hlavy k patě tisícem n á d h e r n ý c h růží.
V ž d y c k y b u ď statečný, J o h n e , p r á v ě tak j a k o ten m a l ý
c h l a p e c . N e u s t u p u j a n á s l e d u j své sny. D o v e d o u tě k t v é ­
mu osudu. Následuj svůj osud, dovede tě k zázrakům ves­
míru. A vždy následuj zázraky vesmíru, n e b o ť ty tě d o v e ­
dou do kouzelné zahrady plné růží."
Podíval jsem se na Juliána, abych mu řekl, jak m o c
m ě j e h o h i s t o r k a d o j a l a . U v i d ě l j s e m ale n ě c o , c o m n e v e b c e p ř e k v a p i l o . Ten z a t v r z e l ý g l a d i á t o r s o u d n í c h síní, k t e ­
r ý strávil v e l k o u část s v é h o ž i v o t a o b h a j o v á n í m m o c n ý c h
a b o h a t ý c h , začal plakat.
145
Juliánova
moudrost
v
kostce
Dovednost
Cvič se v umění kaizen
Moudrost
Sebeovládání je základem ovlád­
nutí vlastního života
Vnější úspěch začíná uvnitř
Osvícení přichází skrze důsledné
posilování mysli, těla a duše
Techniky
Dělej to, čeho se bojíš
Deset rituálů nádherného života
Vesmír přeje
statečným.
pozvednout
svůj život
zázračné
místo,
k
plné
Jakmile
obzoru,
se jednou
síla
tvé duše
nádherných
pokladů.
146
rozhodneš
tě zavede
na
SÍLA D I S C I P L Í N Y
Jsem
si jist,
že jsme pány svého
jež před námi leží,
a
úsilí
tomu,
nejsou
větší,
co
děláme
vítězství je
naše.
osudu,
nejsou nad naše síly a
a
než
můžeme
dokud
máme
že
naše
úkoly,
že žádná dřina
snést.
Dokud
nezdolnou
vůli
věříme
vítězit,
Winston Churchill
Julián dál p o u ž í v a l m y s t i c k ý p ř í b ě h Yogi R a m a n a j a k o v ý ­
chozího b o d u , na který se odvolával při svém vyprávění
a p ř e d á v á n í s v ý c h m o u d r o s t í . D o z v ě d ě l j s e m se o z a h r a ­
d ě m é m y s l i , j e ž j e p r a m e n e m síly. S y m b o l m a j á k u m i p ř i ­
b l í ž i l , p r o č j e d ů l e ž i t é mít j a s n o v t o m , j a k ý j e s m y s l n a ­
šeho života a j a k je důležité stanovování cílů. Na příkladu
dvoumetrového, dvousetkilového japonského bojovníka
s u m o j s e m p o c h o p i l p r a s t a r ý k o n c e p t kaizenu. Z n á z o r ň o ­
val o h r o m n ý u ž i t e k , k t e r ý n á m p ř i n e s e s e b e o v l á d á n í . A t o
jsem nevěděl, že to nejlepší má teprve přijít.
„ U r č i t ě s i v z p o m e n e š , ž e náš k a m a r á d z á p a s n í k b y l
úplně nahý."
147
„ A ž n a ten r ů ž o v ý s p i r á l o v ý k a b e l , k t e r ý m m ě l z a k r y ­
ta svoje intimní místa," p o k r a č o v a l jsem ve hře.
„ S p r á v n ě , " p ř i t a k a l J u l i á n . „ A ten r ů ž o v ý s p i r á l o v ý
k a b e l b u d e sloužit k t o m u , a b y t i p ř i p o m í n a l sílu s e b e k o n ­
troly a disciplíny. M o j i sivanští učitelé byli b e z p o c h y b y
těmi n e j z d r a v ě j š í m i a n e j v y r o v n a n ě j š í m i l i d m i , k t e r é j s e m
k d y p o z n a l . A b y b také těmi n e j d i s c i p b n o v a n ě j š í m i . A tito
m u d r c o v é mi vysvětlib, že sebekázeň je jako spirálový ka­
bel. Měl jsi někdy příležitost si spirálový kabel důkladně
prohlédnout, Johne?"
„Musím se přiznat, že mě to nikdy nezajímalo," odvě­
til j s e m s l e h k ý m ú š k l e b k e m .
„ Z k u s si nějaký j e d n o u prohlédnout. Uvidíš, že je slo­
žený z mnoha tenoučkých drátků, které d o h r o m a d y tvoří
svazek. K d y b y byly oddělené, byly by tyto drátky slabé
a málo p e v n é . Ale k d y ž je dáš d o h r o m a d y , j e j i c h výsled­
ná pevnost je m n o h e m více než p o u h ý součet jejich p e v ­
n o s t í , a k a b e l se tak stává p e v n ě j š í m n e ž o c e l . A s e b e o v l á d á n í a silná v ů l e m a j í p o d o b n o u vlastnost. K v y b u d o v á n í
ocelové vůle je třeba udělat m n o h o d r o b n ý c h činů, které
b u d o u posilovat tvou osobní sebekázeň. Pokud b u d o u
p r o v á d ě n y pravidelně, tyto malé činy se z a č n o u hromadit
a n a k o n e c b u d e v ý s l e d k e m d o s t a t e k o s o b n í síly. M o ž n á
n e j b p t o v y s t i h u j e staré a f r i c k é p ř í s l o v í : , K d y ž s p o j í š p a ­
v u č i n y , m ů ž e š s p o u t a t l v a . ' O s v o b o z e n í m vlastní silné v ů l e
s e staneš p á n e m v l a s t n í h o světa. P o k u d b u d e š p r a v i d e l n ě
cvičit s t a r o d á v n é u m ě n í s e b e o v l á d á n í , ž á d n á p ř e k á ž k a n e ­
b u d e p r o tebe p ř í b š v y s o k á , ž á d n á v ý z v a n e b u d e n e z v l á d ­
nutelná a ž á d n á k r i z e přfliš ž h a v á na t o , a b y s ji n e z c h l a d i l .
S e b e d i s c i p l í n a t i p o s k y t n e mentální r e z e r v y , k t e r é p o t ř e ­
buješ, když tě život protáhne některými ze svých zálud­
n ý c h zatáček.
A taky tě m u s í m u p o z o r n i t , že n e d o s t a t e k p e v n é v ů l e
148
je mentální p o r u c h a , " d o d a l Julián, c o ž mne překvapilo.
„ A p o k u d trpíš t o u t o slabostí, snaž s e j i c o n e j r y c h l e j i p ř e ­
konat. D o s t a t e k silné v ů l e a d i s c i p l í n y je j e d n í m z h l a v n í c h
z n a k ů l i d í s e s i l n ý m c h a r a k t e r e m . Silná v ů l e t i n a p o m ů ž e
v ž d y u d ě l a t t o , c o j s i slíbil, a t o t e h d y , k d y j s i slíbil, ž e t o
u d ě l á š . P r á v ě silná vůle ti u m o ž n í r á n o vstávat v pět h o d i n
a v ě n o v a t se kultivaci vlastní mysli m e d i t a c í , n e b o posilnit
ducha p r o c h á z k o u lesem, k d y ž tě p o ř á d ještě přitahuje
teplá a ú t u l n á p o s t e l , zvláště z a s t u d e n é h o z i m n í h o d n e .
Silná v ů l e t i p o m ů ž e o v l á d n o u t s e , k d y ž t ě č l o v ě k , k t e r ý
n e n í tak u v ě d o m ě l ý j a k o ty, u r a z í n e b o u d ě l á n ě c o , s č í m
n e s o u h l a s í š . S i l n á v ů l e t l a č í d o p ř e d u t v o j e sny, k d y ž s e
z d á , že se v š e c h n o spiklo p r o t i t o b ě . Silná v ů l e ti p o s k y t u j e
d o s t a t e k v n i t ř n í síly, a b y s d o d r ž e l s v o j e z á v a z k y k o s t a t ­
n í m , a co je m o ž n á j e š t ě d ů l e ž i t ě j š í , i sám k s o b ě . "
„ A j e t o o p r a v d u tak d ů l e ž i t é ? "
„To o p r a v d u j e , příteli. Je to zcela zásadní vlastnost
p r o každého, k d o chce prožít svůj život v klidu a v otev­
řenosti vůči všem m o ž n o s t e m . "
P o t é J u b á n sáhl d o své r ó b y a v y t á h l lesklý s t ř í b r n ý
medailonek, p o d o b n ý těm, které je m o ž n o vidět v muzeu
nebo na výstavě starověkého Egypta.
„To jsi nemusel," zažertoval jsem.
„ S i v a n š t í m n i c h o v é m i tento m e d a i l o n e k d a r o v a l i p o ­
sledního v e č e r a , k t e r ý j s e m s nimi strávil. B y l a to r a d o s t n á
a l á s k y p l n á oslava č l e n ů r o d i n y , k t e ř í s v ů j ž i v o t p r o ž í v a l i
o p r a v d u n a p l n o . B y l a to n e j k r á s n ě j š í a z á r o v e ň i n e j s m u t nější n o c m é h o života. Nechtělo se mi odejít z toho sivanského ráje. B y l o to m o j e útočiště, oáza všeho, co je na t o m ­
to světě d o b r é , a j e h o o b y v a t e l é se stah m ý m i b r a t r y a sest­
r a m i . V tu n o c j s e m v H i m á l a j i n e c h a l i kus s e b e , " ř e k l J u ­
lián a hlas se mu z a c h v ě l .
„ A c o j e tedy vyryto n a tom m e d a i l o n k u ? "
149
„ P ř e č t u ti to. N i k d y na ta slova n e z a p o m e ň , J o h n e .
Pomohla mi, když mi bylo těžko, a b u d u se modlit, aby
i t o b ě p ř i n e s l a sílu v t ě ž k ý c h d o b á c h . P í š e se t u :
Ocelovou
a
k
klidný
nejvyšším
disciplínou
si
charakter.
Vůle
ideálům
a žít v
plněném
radostí.
mořník
bez
Bez
kompasu,
vybuduješ
ti
pomůže
nebeském domě,
nich jsi
který
odvážný
vystoupat
ztracen jako
se
nakonec
na­
ná­
potopí
i se svou lodí."
„ N i k d y mne nenapadlo, j a k m o c j e důležité sebeovládání, i k d y ž jsem si mnohokrát přál, abych byl disciplino­
vanější," připustil jsem. „A ty říkáš, že disciplínu je m o ž ­
n é p o s i l o v a t s t e j n ě , j a k o m ů j syn p o s i l u j e v e fitku s v o j e
svaly?"
„To je trefné p ř i r o v n á n í . Posiluješ svoji vůli stejně,
j a k o t v ů j syn c v i č í v p o s i l o v n ě s v o j e b i c e p s y . K d o k o b v , b e z
ohledu na to, j a k je letargický a slabý, si může za krátkou
d o b u v y b u d o v a t silnou disciplínu. D o b r ý m příkladem j e
Mahátma Gándhí. Většina lidí zná tohoto n o v o d o b é h o
světce j a k o n ě k o h o , k d o d o k á z a l p r o s v o u v ě c m n o h o t ý d ­
nů hladovět a k d o byl kvůli svému přesvědčení schopen
vydržet velkou bolest. Ale budeš-li studovat j e h o život,
zjistíš, ž e n e v ž d y b y l m i s t r e m s e b e o v l á d á n í . "
„ N o doufám, že se teď nedozvím, že byl Gándhí č o k o holik."
„ T o jistě n e , J o h n e . J a k o m l a d ý p r á v n í k v J i ž n í A f r i c e
však p o d l é h a l n á l a d o v o s t i a d i s c i p b n a n u t n á k p ů s t u a m e ­
d i t a c i p r o n ě j b y l a zcela n e z n á m á v ě c , stejně tak j a k o o n a
j e d n o d u c h á b e d e r n í z á s t ě r k a , k t e r á s e a ž p o l e t e c h stala
jeho osobní značkou."
„ T a k ž e ty mi c h c e š ř í c t , že p ř i s p r á v n é m c v i č e n í a p ř í -
150
p r a v ě b u d u j e d n o u mít v ů b s i l n o u j a k o M a h á t m a
Gan­
dhi?"
„Jsme každý jiný. Jedna ze základních lekcí, kterou
m n e Yogi R a m a n u č i l , j e t o , ž e o p r a v d u o s v í c e n í b d ě s e n e ­
snaží b ý t stejní j a k o ostatní. U s i l u j í spíše o t o , a b y b y b d o ­
k o n a l e j š í n e ž j e j i c h m i n u l é j á . Nesoutěž s ostatními, sou­
těž sám se sebou" o d p o v ě d ě l mi J u b á n .
„ B u d e š - l i s c h o p e n o v l á d a t sám s e b e , d o k á ž e š r o v n ě ž
uskutečnit t o , c o j s i v ž d y uskutečnit chtěl. T ř e b a c h c e š z a ­
čít b ě h a t m a r a t ó n n e b o s e n a u č i t j e z d i t n a r a f t u . N e b o j e
t v ý m s n e m n e c h a t p r á v n i c k é p r o f e s e a stát se u m ě l c e m . Ať
u ž t o , o č e m sníš, j e c o k o l i v , d u c h o v n í p o k r o k n e b o m a t e ­
r i á l n í b o h a t s t v í , n e m o h u t i dělat r o z h o d č í h o . J e d i n é , c o t i
m o h u ř í c t , j e , ž e v š e c h n o , c o c h c e š , t i leží n a d o s a h , p o k u d
se n a u č í š v y u ž í v a t síly s v o j í v ů l e . A p o k u d získáš v í c e d i s ­
c i p l í n y a s e b e o v l á d á n í , b u d e š se r o v n ě ž cítit n e s m í r n ě s v o ­
b o d n ý . A to samo o sobě přinese velké změny do tvého
života."
„Jak tomu mám rozumět?"
„Většina b d í má v o l n o s t : m o h o u j í t , k a m c h t ě j í , a dělat,
c o s e j i m dělat c h c e . J e n ž e m n o z í l i d é j s o u r o v n ě ž o t r o k y
s v ý c h vlastních i m p u l z ů . P o u z e r e a g u j í n a o k o l n o s t i , místo
a b y j e sami o v l á d a l i . J s o u j a k o m o ř s k á p ě n a , z m í t a j í c í s e
v p ř í b o j i , v a l í c í se n a h o r u a d o l ů p o d l e t o h o , k t e r ý m s m ě ­
rem je žene vlna. Příklad: Jsou zrovna d o m a s r o d i n o u
a n ě k d o z p r á c e j i m z a v o l á , že je p o t ř e b a n ě c o u d ě l a t , a o n i
se seberou a j e d o u do zaměstnání, aniž by přemýšleli, co
j e p r o n ě a j e j i c h ž i v o t n í p o s l á n í důležitější. P o ž i v o t n í c h
zkušenostech, kterých jsem nabyl zde na Z á p a d ě i na V ý ­
c h o d ě , m o h u ř í c t , ž e takovíto b d é sice m a j í v o l n o s t , ale p o ­
s t r á d a j í s v o b o d u . C h y b í j i m n e j d ů l e ž i t ě j š í součást s m y s l u ­
plného a osvíceného života, protože nejsou schopni p r o
s t r o m y vidět les. N e m a j í s v o b o d u z v o b t si to s p r á v n é a m í s -
151
t o t o h o t e d y v o l í stále t o , c o s e j i m n e o d b y t n ě v n u c u j e
zvenčí.
N e m o h l jsem si p o m o c i a musel j s e m s J u b á n e m s o u ­
hlasit. Jistě, j á sám j s e m s i n e m ě l n a č stěžovat. M o j e r o d i ­
n a b y l a s k v ě l á , měli j s m e ú t u l n ý d o m o v a j á m ě l v ý n o s n o u
právnickou praxi. Přesto jsem o p r a v d u neměl pocit, že
j s e m m ě l i s v o b o d u . B y l j s e m závislý n a s v é m m o b i l u asi
stejně j a k o na své p r a v é r u c e , a stále j s e m b y l vlastně v p o ­
k l u s u . Z d á l o se, ž e n i k d y n e m á m e p ř í l e ž i t o s t , a b y c h o m s i
s J e n n y o p r a v d u p o h o v o ř i b , a t o , že b y c h si u d ě l a l čas p r o
s e b e , b y l o asi tak n e p r a v d ě p o d o b n é , j a k o ž e v y h r a j i b o s ­
t o n s k ý m a r a t ó n . Č í m v í c e j s e m o t o m p ř e m ý š l e l , tím v í c
j s e m s i u v ě d o m o v a l , ž e j s e m s i sladkost o p r a v d o v é s v o b o ­
d y n e m o h l v y c h u t n a t ani v m l á d í , n e b o ť j s e m v ž d y b ý v a l
o t r o k e m s v ý c h i m p u l z ů . V ž d y j s e m dělal t o , c o m i j i n í ř e k ­
li, ž e dělat m á m .
„Takže posilováním vůle mi p ř i b u d e i více s v o b o d y ? "
„ S v o b o d a je jako dům. Buduješ jej cihlu po cihle.
P r v n í cihla, k t e r o u musíš p o l o ž i t , j e p e v n á v ů l e . Tato vlast­
n o s t t i u m o ž n í , a b y s dělal t o , c o j e s p r á v n é , v k t e r o u k o l i v
c h v f l i , dá ti sílu j e d n a t s o d v a h o u . U m o ž n í ti ř í d i t si s v ů j
vlastní ž i v o t t a k , j a k s i j e j p ř e d s t a v u j e š , a n e j e n p ř i j í m a t
to, co ti sám přináší."
Julián pak vypočítával další v ý h o d y , které s s e b o u
p ř i n á š í p o s i l o v á n í vlastní d i s c i p l í n y .
, V ě ř t o m u n e b o n e , ale p o k u d r o z v i n e š vlastní p e v n o u
v ů l i , z b a v í š se tím i s v ý c h o b a v , b u d e š z d r a v ě j š í a b u d e š
mít m n o h e m v í c e e n e r g i e , n e ž j s i k d y m ě l . V í š , J o h n e , s e b e o v l á d á n í není o p r a v d u ničím j i n ý m než ovládáním své
vlastní m y s b . V ů l e j e v l á d c e m v š e c h t v ý c h m e n t á l n í c h sil.
J a k m i l e o v l á d n e š s v o j i m y s l , staneš s e v l á d c e m s v é h o ž i ­
v o t a . A o v l á d á n í m y s b začíná t í m , že se n a u č í š o v l á d a t k a ž ­
d o u myšlenku, která ti p r o j d e hlavou. Jakmile v sobě
152
vyvineš s c h o p n o s t zaplašit v š e c h n y n e p l o d n é myšlenky
a s o u s t ř e d i t se p o u z e na ty, k t e r é j s o u p o z i t i v n í a d o b r é ,
b u d o u také n á s l e d o v a t p o z i t i v n í a d o b r é činy. A b r z y z p o ­
z o r u j e š , j a k j e t v ů j život těmito p o z i t i v n í m i a d o b r ý m i č i n y
ovbvňován.
U v e d u t i zase p ř í k l a d . Ř e k n ě m e , ž e j e d n í m z c í l ů t v é ­
h o o s o b n í h o r o z v o j e j e n a u č i t s e r á n o vstávat v p ů l s e d m é
a jít se p r o b ě h n o u t do p a r k u . A ř e k n ě m e , že je l e d e n a t v ů j
b u d í k tě v y r u š í z h l u b o k é h o a sladkého spánku. T v ů j
p r v n í i m p u l z b u d e zastavit b u d í k a v r á t i t s e d o d ř í m o t .
M o ž n á si ř e k n e š , že z a č n e š s p r a v i d e l n ý m b ě h e m r a d ě j i až
zítra. A tak j e t o p o n ě k o l i k d n í , d o k u d s e n e r o z h o d n e š , ž e
j s i u ž p ř í b š starý n a t o , a b y s m ě n i l s v o j e z a b ě h n u t é z v y k y ,
a ř e k n e š si, že t v o j e p ř e d s e v z e t í n e b y l o r e a l i s t i c k é . "
s
„ M y s b m , že v í m , o č e m m l u v í š . "
„ N o , a t e ď s i t e d y zkus p ř e d s t a v i t , ž e b y t o m o h l o b ý t
i jinak. Je p o ř á d leden, a ráno začne zvonit b u d í k . P o m y s ­
líš si, ž e b y s r a d ě j i zůstal v p o s t e l i . A l e m í s t o t o h o , a b y s
i n a d á l e zůstával o t r o k e m s v ý c h vlastních n á v y k ů , z a p u d í š
j e m y š l e n k o u j e š t ě silnější. V e své m y s b s i z a č n e š p ř e d s t a ­
v o v a t sám s e b e , j a k v y p a d á š , j a k s e cítíš a c o d ě l á š , k d y ž
j s i v e v r c h o l n é tělesné k o n d i c i . Slyšíš o b d i v n o u p o c h v a l u
od svých kolegů v práci, k d y ž kolem nich procházíš svým
p r u ž n ý m k r o k e m a se š t í h l ý m t ě l e m . Z a m ě ř í š se na v š e c h ­
n o t o , č e h o m ů ž e š d o s á h n o u t , b u d e š - l i mít v í c e e n e r g i e ,
k t e r o u ti přinese p r a v i d e l n é tělesné cvičení. Už se ti n e ­
stane, že strávíš v e č e r u televize, p r o t o ž e b u d e š příliš u n a ­
v e n po d n i s t r á v e n é m u s o u d u a n e b u d e š už s c h o p e n dělat
nic j i n é h o . Budeš plný života a e l á n u . "
„ A c o s e s t a n e , k d y ž t o v š e c h n o u d ě l á m , ale p o ř á d s e
mi n e b u d e chtít v y l é z t z p o s t e l e a j í t b ě h a t ? "
„ U r č i t ě to b u d e z p o č á t k u n e s n a d n é a u r č i t ě se ti z p o ­
stele vstávat chtít n e b u d e . B u d e š m í t t e n d e n c i u p a d n o u t
153
d o s v ý c h s t a r ý c h z v y k ů . N i c m é n ě Yogi R a m a n p e v n ě v ě ř i l
v sflu j e d n o h o z j e h o k l í č o v ý c h p r i n c i p ů , a to že p o z i t i v n í
v ž d y p ř e k o n á negativní. T a k ž e p o k u d v y t r v á š v e své m a l é
v á l c e p r o t i s l a b o s t e m , k t e r é s e t i z a léta v k r a d l y d o m y s b ,
ty s l a b o s t i n a k o n e c p o z n a j í , že n e j s o u vítány, a p r o s t ě se
vypaří."
„ T a k ž e t y s e m i t e ď vlastně p o k o u š í š ř í c t , ž e m y š l e n k y
jsou fyzické věci."
„ A n o , ale také t o , ž e j e máš p l n ě p o d k o n t r o l o u . Z r o v ­
n a t a k , j a k j e j e d n o d u c h é m y s l e t n e g a t i v n ě , stejně j e d n o ­
d u c h é j e mít p o z i t i v n í m y š l e n k y . "
„ A p r o č s i t e d y t o l i k l i d í d ě l á n e u s t á l e starosti a z a ­
m ě ř u j í se p o u z e na n e g a t i v n í i n f o r m a c e o s v ě t ě ? "
„ P r o t o ž e ještě nezvládli u m ě n í sebeovládání a disci­
plinovaného myšlení. Většina lidí, se kterými mluvím,
n e m á ani z d á n í , ž e j e v j e j i c h m o c i řídit k a ž d o u m y š l e n k u ,
j e ž j i m p r o c h á z í hlavou každou vteřinu každého dne. Jsou
přesvědčeni o t o m , že myšlenky vznikají samy od sebe,
a n e u v ě d o m u j í si, ž e p o k u d j e n e d o k á ž í k o n t r o l o v a t , b u ­
d o u řídit o n y j e . Jestliže ale z a m ě ř í š s v o j i p o z o r n o s t p o u z e
na d o b r é myšlenky a budeš se svou vůlí bránit těm špat­
n ý m , s l i b u j i ti, ž e s e v e b c e b r z y v y p a ř í . "
„ T a k ž e p o k u d c h c i získat v n i t ř n í sílu k t o m u , a b y c h se
n a u č i l vstávat d ř í v e , m é n ě j í s t , v í c e číst, dělat s i m é n ě sta­
r o s t í a b ý t t r p ě l i v ě j š í m a l á s k y p l n ě j š í m , to h l a v n í , co p r o
t o m u s í m u d ě l a t , j e n a p n o u t s v o j i v ů b a vyčistit s v o j e m y š ­
lenky?"
„ J a k m i l e se n a u č í š k o n t r o l o v a t s v o u m y s l a m y š l e n k y ,
máš p o d k o n t r o l o u i c e l ý s v ů j ž i v o t . A j a k m i l e b u d e š mít
p o d k o n t r o l o u c e l ý ž i v o t , o v l á d n e š s v ů j vlastní o s u d . "
P ř e s n ě t o j s e m p o t ř e b o v a l slyšet. B ě h e m t o h o t o p r a ­
z v l á š t n í h o , n i c m é n ě i n s p i r a t i v n í h o v e č e r a j s e m se m ě n i l ze
skeptického obhájce, který opatrně zkoumá kolegu, z ně-
154
h o ž s e stal j o g í n , v č l o v ě k a , j e h o ž o č i s e p o p r v é p o m n o h a
l e t e c h o t e v ř e l y . P ř á l j s e m si, a b y t o h l e v š e c h n o m o h l a sly­
šet i J e n n y a děti. B y l j s e m si jist, že by je to o s l o v i l o s t e j n ě ,
j a k o to oslovilo mne. V ž d y c k y jsem si přál, a b y c h měl lepší
v z t a h y se s v o u r o d i n o u a žil s n i m i p l n ě j š í ž i v o t , ale v ž d y
jsem také byl příliš vytížený na to, a b y c h se dokázal p o ­
stavit v š e m n e p ř e d v í d a t e l n ý m o k o l n o s t e m , j e ž m i v t o m
v ž d y c k y zabránily. M o ž n á to byla m o j e slabost a n e d o s t a ­
tek s e b e o v l á d á n í , n e u m ě l j s e m asi v i d ě t p r o s t r o m y l e s .
Ž i v o t z a t í m utíkal. Z d á l o s e m i , j a k o b y t o b y l o v č e r a , c o
jsem byl mladým studentem práv, plným energie a nad­
šení. Snil j s e m t e h d y o t o m , ž e s e s t a n u s o u d c e m n e j v y š šího s o u d u n e b o d o k o n c e p o l i t i c k ý m v ů d c e m . J e n ž e j a k šel
čas, u p a d l j s e m do k a ž d o d e n n í rutiny. V těch d o b á c h , to
byl ještě nafoukaným advokátem, mi J u b á n říkával, že se­
b e u s p o k o j e n í zabíjí. Cím více j s e m o tom přemýšlel, tím
více jsem zjišťoval, že j s e m přišel o svou touhu. Nebyla to
touha po větším d o m ě n e b o rychlejším autě, byl to jakýsi
hlubší hlad. Hlad po smysluplném životě, životě p r o ž í v a ­
n é m s větší r a d o s t í a s p o k o j e n o s t í .
J u b á n h o v o ř i l d á l , ale j á j s e m začal snít. P ř e d s t a v o v a l
j s e m s i sám s e b e j a k o p a d e s á t i l e t é h o a p a k j a k o š e d e s á t i ­
l e t é h o m u ž e . B u d u v t é d o b ě dělat s t e j n o u p r á c i , v í d a t ty­
též l i d i ? B u d u mít v t é d o b ě s t e j n é p r o b l é m y ? T o m i n a ­
h á n ě l o h r ů z u . V ž d y c k y j s e m c h t ě l , a b y c h m o h l u d ě l a t svět
lepším, a bylo mi jasné, že to r o z h o d n ě n e o d p o v í d á tomu,
c o t e ď p r á v ě d ě l á m . M y s l í m , ž e z r o v n a v tuto c h v í b , v této
h o r k é č e r v e n c o v é noci, zatímco takto přemítám a J u b á n
sedí p o m é m b o k u n a podlaze našeho o b ý v á k u , jsem p r o ­
cházel o p r a v d o v o u p r o m ě n o u . V Japonsku se tomu říká
sátori a z n a m e n á to náhlé probuzení. A to b y l o p ř e s n ě t o ,
c o s e m i p r á v ě t e h d y stalo. R o z h o d l j s e m se, ž e s e v y d á m
za s p l n ě n í m s v ý c h snů a n a p l n ě n í m vlastního života. A v tu
155
chvíli jsem p o p r v é pocítil, j a k chutná o p r a v d o v á s v o b o d a ,
svoboda pocházející z rozhodnutí převzít kontrolu nad
vlastním životem.
„ D á m ti radu, jak rozvíjet pevnou vůli," řekl Julián,
k t e r ý s a m o z ř e j m ě n e m ě l ani p o n ě t í o v n i t ř n í t r a n s f o r m a c i ,
kterou jsem právě prodělával. „Moudrost, pokud ti chybí
n á s t r o j e k j e j í m u užití, n e n í ž á d n o u m o u d r o s t í . "
A pokračoval. „ K a ž d ý den cestou do práce si budeš
opakovat několik j e d n o d u c h ý c h slov."
„ M á š na mysli j e d n u z m a n t e r , o k t e r ý c h j s m e m l u v i l i
d ř í v e ? " zeptal j s e m se.
„ A n o , p r á v ě tu. Tahle existuje p ř e s p ě t tisíc let, i k d y ž
0 n í v ě d ě l a j e n m a l á s k u p i n a s i v a n s k ý c h m n i c h ů . Yogi R a ­
man mi prozradil, že jejím opakováním v krátké d o b ě p o sílím s e b e o v l á d á n í a n e z d o l n o u v ů l i . N e z a p o m e ň , že slova
m a j í v e l k o u m o c . J s o u s l o v n í m ztělesněním síly. J e s t b ž e ta­
k o v ý m i slovy, p l n ý m i víry, zaplníš s v o u vlastní m y s l , b u d e š
1 ty věřit. Z a p l n í š - l i s v o u mysl s l o v y l a s k a v ý m i , b u d e š také
laskavý. A budeš-li svou mysl posilovat slovy plnými o d ­
vahy, p ř e s t a n e š s e b á t . V e s l o v e c h j e s í l a , " p o z n a m e n a l J u ­
bán.
„ D o b r á , poslouchám pozorně."
„Takže tohle je tedy mantra, k t e r o u bys měl opakovat
třicetkrát
d e n n ě : Jsem
mnohem víc,
než se jevím,
dřímá
ve mně veškerá síla a moc světa. O d ř í k á v á n í této m a n t r y
přinese výrazné změny do tvého života. A p r o ještě r y c h ­
lejší v ý s l e d e k s p o j j e j í p ř e d ř í k á v á n í s t e c h n i k o u k r e a t i v n í
v i z u a b z a c e , o k t e r é j s e m ti říkal d ř í v e . O d e b e r se na t i c h é
místo, p o s a ď se a zavři oči. N e n e c h e j svou mysl, aby se
bezcílně toulala. S e ď klidně, n e b o ť nej viditelnějším zna­
kem t o h o , že máš těkavou mysl, j e , k d y ž nejsi s c h o p e n
z k b d n i t tělo. A n y n í z a č n i m a n t r u o d ř í k á v a t n a h l a s , z n o v u
a z n o v u . A p ř i t o m si p ř e d s t a v u j sám s e b e j a k o zcela u k á z -
156
n ě n é h o , p e v n é h o č l o v ě k a , p l n ě o v l á d a j í c í h o vlastní m y s l ,
tělo a d u c h a . P ř e d s t a v s i sám s e b e , ž e j e d n á š t a k , j a k b y
v r ů z n ý c h situacích jednali třeba G á n d h í n e b o matka Te­
r e z a . U v i d í š , ž e v ý s l e d e k b u d e p o z o r u h o d n ý , " slíbil m i J u ­
bán.
„ A t o j e c e l é ? " zeptal j s e m se, z a s k o č e n z ř e j m o u j e d ­
n o d u c h o s t í této m e t o d y . „ C h c e š ř í c t , ž e j e tak s n a d n é začít
č e r p a t z p l n ý c h r e z e r v m é vlastní v ů l e ? "
„ T u t o t e c h n i k u u č í d u c h o v n í v ů d c i z V ý c h o d u p o sta­
letí a p o d n e s p l a t n á j e z j e d n o d u c h é h o d ů v o d u : j e t o t i ž
účinná. Nejlépe b u d e , jako vždy, posuzovat ji podle jejích
v ý s l e d k ů . A p o k u d máš z á j e m , v í m ještě o n ě k o l i k a d a l š í c h
cvičeních, která ti m o h u nabídnout, aby ti pomohla uvol­
nit sílu t v é v ů l e a p o s í l i t v n i t ř n í d i s c i p l í n u . R á d b y c h t ě
však u p o z o r n i l na to, že se ti možná b u d o u zdát zpočátku
podivná."
„Poslyš, to, co vyprávíš, mě úplně fascinuje, takže,
prosím tě, p o k r a č u j . "
„ D o b r á . Takže n e j p r v e je nutné začít tím, že b u d e š
dělat věci, které děláš n e r a d . T ř e b a n ě c o tak j e d n o d u ­
c h é h o , j a k o ž e s i r á n o usteleš p o s t e l , n e b o m í s t o t o h o , a b y s
d o p r á c e j e l a u t e m , p ů j d e š pěšky. J a k m i l e s i j e d n o u n a v y k ­
neš p o u ž í v a t s v o u p e v n o u v ů l i , p ř e s t a n e š b ý t o t r o k e m
svých slabostí."
„ T a k ž e t o , c o p o u ž í v á m e , sílí, a n a o p a k ? "
„ P ř e s n ě tak. Takže jestliže chceš posílit svou vůli
a v n i t ř n í sílu, v p r v n í ř a d ě j e musíš p o u ž í v a t . C í m v í c e b u ­
d e š v s o b ě živit a p o s i l o v a t e m b r y o s e b e k á z n ě , tím r y c h ­
leji s e d o s t a v í p o ž a d o v a n é v ý s l e d k y . D a l š í c v i č e n í b y l o
o b l í b e n o u t e c h n i k o u Yogi R a m a n a . S p o č í v á v t o m , v y d r ž e t
celý d e n nemluvit. N e p r o m l u v , ani k d y ž se tě n ě k d o na
něco přímo ptá."
„Něco jako bobřík mlčení?"
157
„To je přesně o n o . Tibetští mnichové, kteří toto cviěení r o z š í ř i h , v ě ř i b , ž e s c h o p n o s t d r ž e t p o delší d o b u j a z y k
za zuby posiluje disciplínu."
„Ale jak?"
„ P r o s t ě tím, že p o k u d vydržíš celý d e n mlčet, f o r m u ­
ješ svoji mysl k tomu, aby poslouchala tvoje příkazy. P o ­
každé k d y ž b u d e š mít nutkání p r o m l u v i t , aktivně tento
i m p u l z p o t l a č í š a zůstaneš z t i c h a . T v o j e v ů l e n e m á vlastní
m o z e k . Ceká na to, co jí přikážeš, aby dělala, a ona tyto
t v é p ř í k a z y p r o m ě n í v činy. A č í m p e v n ě j i ji o v l á d á š , tím
b u d e silnější. P r o b l é m je v t o m , že m n o h o lidí svou vůli
vůbec nevyužívá."
„ A proč vlastně?"
„ A s i p r o t o , ž e m n o h o z n i c h v ě ř í , ž e ž á d n o u vůli n e ­
mají. Ze všeho o b v i ň u j í d r u h é a přehlížejí tento svůj zá­
sadní nedostatek. Cholerici ti řeknou, že si n e m o h o u p o ­
moci, protože svou p o v a h u zdědili po otci. Ti, kteří j s o u
p a r a l y z o v á n i o b a v a m i , t o b u d o u svádět t ř e b a n a s t r e s u j í c í
p r á c i , a jiní, kteří se n e d o v e d o u přinutit r á n o vstávat, ti
ř e k n o u , ž e s e s tím n e d á n i c dělat p r o t o , ž e j e j i c h tělo p r o ­
stě p o t ř e b u j e deset h o d i n s p á n k u d e n n ě . T a k o v í t o lidé o d ­
mítají převzít zodpovědnost. Její význam plně doceníš,
j a k m i l e s i k o n e č n ě u v ě d o m í š , j a k ý máš v s o b ě m i m o ř á d n ý
potenciál, j e n ž j e n čeká na to, až j e j využiješ ke své čin­
n o s t i . J a k m i l e se seznámíš s n a d č a s o v ý m i z á k o n y p ř í r o d y
o v l á d a j í c í m i c h o d světa a v š e h o ž i v é h o v n ě m , u v ě d o m í š si
r o v n ě ž , ž e b ý t v š í m , č í m b ý t m ů ž e š , j e tvé svaté p r á v o . I t y
máš v s o b ě s c h o p n o s t i p ř e k r o č i t vlastní stín, v tvé m o c i je
být více než j e n zajatcem vlastní minulosti. Ale k tomu
v š e m u j e n e j p r v e n u t n é o v l á d n o u t vlastní v ů b . "
„To vypadá docela n á r o č n ě . "
„ J e t o ale v e b c e p r a k t i c k á v ě c . D o v e d e š s i p ř e d s t a v i t ,
c o b y s v š e c h n o d o k á z a l , k d y b y s měl d v a k r á t n e b o d o k o n c e
158
třikrát tolik v ů l e , c o máš n y n í ? N e b y l b y p r o t e b e p r o b l é m
k o n e č n ě začít c v i č i t , j a k o t o m u ž tak d l o u h o sníš. M o h l b y
ses r o v n ě ž n a u č i t m n o h e m l é p e h o s p o d a ř i t s č a s e m a j e d ­
n o u p r o v ž d y s e z b a v i t úzkostí. M o h l b y ses r o v n ě ž stát i d e ­
álním m a n ž e l e m . T v o j e vlastní v ů l e ti u m o ž n í v s o b ě z n o v u
r o z d m ý c h a t e n e r g ü a c h u ť do ž i v o t a , o k t e r ý c h , j a k se z d á ,
s i o b č a s m y s l í š , ž e j s o u n a v ž d y p r y č . A n a tuto v e b c e d ů ­
l e ž i t o u o b l a s t b y ses m ě l z a m ě ř i t . "
„Takže základem je naučit se pravidelně posilovat
vlastní p e v n o u v ů l i ? "
„ A n o . Místo abys kráčel cestou nejmenšího o d p o r u ,
r o z h o d n i se začít d ě l a t t o , o č e m v í š , že b y s dělat m ě l . Z a č ­
ni b o j o v a t s gravitační silou vlastních špatných n á v y k ů
a slabostí, z r o v n a tak, j a k o se raketa vznese do nebes p ř e ­
k o n á n í m g r a v i t a č n í c h sil Z e m ě . P r a c u j n a s o b ě a u v i d í š ,
že výsledky se dostaví během několika t ý d n ů . "
„A k tomu mi pomůže ta m a n t r a ? "
„ A n o , opakováním oné mantry spolu s pravidelnou
k a ž d o d e n n í vizualizací sebe sama t a k o v é h o , j a k ý m se
c h c e š stát, získáš n e s m í r n o u sílu. Z a č n e š si v y t v á ř e t ž i v o t ,
k t e r ý tě s p o j í s t v ý m i sny. N e n í n u t n é , a b y s s v ů j svět z m ě ­
nil h n e d d n e s , p o s t u p u j k r o k z a k r o k e m . K a ž d á d l o u h á
cesta z a č í n á m a l ý m i k r ů č k y . R o s t e m e p o m a l ý c h k o u s c í c h .
I t a k o v ý p o č i n , že se n a u č í š p r a v i d e l n ě vstávat o h o d i n u
d ř í v e , p o s í l í t v o u s e b e d ů v ě r u . P a k b u d e š s c h o p e n sahat
p o ř á d výš a v ý š . "
„ M u s í m se p ř i z n a t , že se v t o m už t r o c h u z t r á c í m . "
„ M a l é výhry vedou k velkým vítězstvím. A k tomu,
a b y s d o s á h l n ě č e h o v e l i k é h o , m u s í š z a č í t stavět n a t o m
menším. P o k u d se ti p o d a ř í dodržet předsevzetí, že budeš
k a ž d ý d e n vstávat o h o d i n u d ř í v e , b r z o pocítíš potěšení
a z a d o s t i u č i n ě n í , k t e r é p ř i n á š í d o s a ž e n é v ý s l e d k y . D a l sis
cíl a d o s á h l j s i j e j . A to p ř i n á š í d o b r ý p o c i t . V t i p je v t o m
159
nasadit si l a ť k u v ý š e a s o u s t a v n ě ji d á l e z v y š o v a t . U v o l n í š
tím m a g i c k o u energii, k t e r á tě b u d e dále m o t i v o v a t k t o m u ,
abys dále o b j e v o v a l svůj nekonečný potenciál. Lyžuješ
rád?"
„ M o c r á d , " odpověděl jsem. „ J e z d í m e s Jenny a dětmi
do hor jak jen to jde, což bohužel není moc často."
„ D o b r á , z k u s s i t e d y p ř e d s t a v i t , j a k s e cítíš, k d y ž s e
na vrcholku kopce odrazíš směrem dolů. Nejprve jedeš p o ­
m a l u , ale b ě h e m c h v i l k y letíš d o l ů z k o p c e j a k o o z á v o d . Je
to tak?"
„ U r č i t ě , k a ž d ý m i l u j e ten p o c i t z r y c h l e n í ! "
„ N o a co je to, co ti při lyžování dodává rychlost?"
„ M o j e aerodynamické t v a r y ? " pokusil jsem o vtip.
„ N o , to b y l d o b r ý p o k u s , " smál se Julián. „ N i c m é n ě
o d p o v ě d í na m o u otázku je energie. Energie je r o v n ě ž ta­
j e m n o u ingrediencí naší disciplíny. Jak j s e m j i ž řekl, zač­
neš o d m a l ý c h č i n ů , a ť u ž j e t o o n o z m í n ě n é v s t á v á n í ,
procházka p ř e d spaním n e b o i j e n to, že se naučíš v y p n o u t
televizi, k d y ž máš p o c i t , ž e j í máš d o s t . T o j s o u t a m a l á v í ­
tězství, k t e r á t ě v ž d y n a k o p n o u k t o m u , a b y s z a č a l d ě l a t
další k r o k y n a své s t e z c e , j e ž v e d e k t v é m u n e j v y š š í m u j á .
A n e b u d e trvat d l o u h o a b u d e š s c h o p e n vykonat činy,
o k t e r ý c h by sis d ř í v e m y s l e l , že je n i k d y n e d o k á ž e š , a to
s n a d š e n í m a e n e r g i í , o k t e r é by se ti a n i n e s n i l o . A je to
nádherný p r o c e s , J o h n e , to mi věř. A navždy ti to b u d e
p ř i p o m í n a t o n e n r ů ž o v ý stočený kabel z v y p r á v ě n í Yogi
Ramana."
J u l i á n d o k o n č i l s v o j e v y p r á v ě n í o d i s c i p l í n ě a já j s e m
si všiml, že o k n e m nakukují p r v n í paprsky ranního slunce
a o d s t r k u j í od sebe tmu tak, j a k o ze sebe dítě o d k o p á v á
přikrývku.
„ D n e s b u d e k r á s n ý d e n , " p o m y s l e l j s e m si. „ B u d e t o
první den mého nového života."
160
Juliánova
moudrost
v
kostce
Dovednost
Žij disciplinovaný život
Moudrost
Každý den udělej něco, k čemu si
musíš dodat odvahu - buduješ tím
svou discipbnu
Cím více v sobě posiluješ zárodek
sebedisciplíny, tím více poroste
Vůle je základním kamenem hod­
notného života
Techniky
Mantry — kreativní vizuabzace
Období mlčení
Bojuj proti
vloudily
jdou jako
do
myšlenkám,
mysli,
nezvaný
dej jim
které
najevo,
host.
161
tě
oslabují.
že
nejsou
Pokud
vítány.
se
ti
Ode­
V
V
/»
TO NEJCENNEJSI, CO MAME
Dobře
řádané
rozvržený
čas je
nejlepší známkou
dobře
uspo­
mysli.
Sir Isaac Newton
„ V í š , c o j e v ž i v o t ě n e j v ě t š í p a r a d o x ? " zeptal s e J u l i á n .
„ C o máš na m y s l i ? "
„ K d y ž si člověk u v ě d o m í , co vlastně v životě c h c e
a j a k t o h o d o s á h n o u t , j e p r o n ě j v ě t š i n o u u ž příliš p o z d ě .
R č e n í o t o m , ž e k d y b y m l a d í v ě d ě l i a staří m o h l i , j e v e l m i
pravdivé."
„A tohle v š e c h n o nám mají vlastně p ř i p o m í n a t ty
s t o p k y v p ř í b ě h u Yogi R a m a n a , ž e ? "
„ J e to tak. D v o u m e t r o v ý , d v o u s e t k i l o v ý zápasník
sumo, který na sobě má jen růžový stočený drát, uklouzne
na zlatých stopkách, jež n ě k d o zapomněl v oné krásné
z a h r a d ě , " připomněl mi Julián.
„Jak bych na to mohl zapomenout!" odpověděl jsem
s úsměvem.
Už j s e m chápal, že mystická p o h á d k a Yogi R a m a n a
nebyla ničím j i n ý m než sadou p o m ů c e k u r č e n ý c h k tomu,
162
aby p o m o h l y J u b á n o v i p o c h o p i t a zapamatovat si j e d n o t ­
livé p r v k y o n é f i l o z o f i e o s v í c e n é h o žití. R e k l j s e m m u
o svém o b j e v u .
„ M á š docela pravdu. Mně se zpočátku zdály metody
m é h o učitele p o d i v n é a neustále j s e m si lámal hlavu nad
v ý z n a m e m o n o h o p ř í b ě h u stejně j a k o ty, k d y ž j s e m t i j e j
vyprávěl p o p r v é . Ale musím ti říct, že všech sedm m o ­
mentů o n o h o příběhu - počínaje z a h r a d o u , n a h ý m zápas­
níkem, žlutými růžemi a stezkou p o k r y t o u diamanty, ke
které se b r z y dostanu, slouží jako p o m ů c k y při zapama­
tování si m o u d r o s t i , kterou j s e m se v Sivaně naučil. Z a ­
hrada mně vyzývá k tomu, aby m o j e myšlenky byly inspi­
rativní, maják mi p ř i p o m í n á smysluplný život a účel ži­
vota, zápasník sumo p o t o m p o m á h á mé m y s b , aby zůstá­
vala z a m ě ř e n á na neustálé s e b e o b j e v o v á n í , a r ů ž o v á s p i ­
rála m n e s p o j u j e s e silou p e v n é v ů l e . N e u p l y n e d e n , a b y c h
n a o n e n p ř í b ě h n e p o m y s l e l a n e u v ě d o m o v a l si, c o m n e
v š e c h n o f i l o z o f i e Yogi R a m a n a n a u č i l a . "
„ N o a c o p ř e s n ě p ř e d s t a v u j í t y zlaté s t o p k y ? "
„ S y m b o l i z u j í náš n e j c e n n ě j š í m a j e t e k - č a s . "
„A jak to souvisí s pozitivním myšlením, stanovo­
váním cílů a s e b e o v l á d á n í m ? "
„ N i c z t o h o n e m á smysl b e z p o j m u č a s u . A s i tak šest
měsíců poté, co j s e m se usadil ve svém dočasném d o m o v ě
v Sivaně, přišla ke mně, do m é h o příbytku z růží, j e d n a
z m í s t n í c h o b y v a t e l e k . J m e n o v a l a se D i v e a . B y l a to n á d ­
herná žena s d l o u h ý m i č e r n ý m i vlasy po pás. J e m n ý m
a n ě ž n ý m hlasem mi -dělila, že je n e j m l a d š í č l e n k o u s i v a n ského společenství. Řekla mi r o v n ě ž , že ji za m n o u poslal
Yogi R a m a n , k t e r ý j í s v ě ř i l , ž e j s e m tím n e j l e p š í m s t u d e n ­
tem, j a k é h o k d y měl.
S v ě ř i l a m i : , M o ž n á t i v š e c h n o u t r p e n í , k t e r é jsi p r o ž i l
v e s v é m d o s a v a d n í m ž i v o t ě , u m o ž n i l o p ř i j m o u t naši f i l o -
163
zofii s tak o t e v ř e n ý m s r d c e m . A p r o t o ž e j s e m n e j m l a d š í ze
v š e c h , d o s t a l a j s e m z a ú k o l p ř i n é s t t i d á r e k . J e o d nás
všech. P ř i j m i j e j na důkaz našeho o b d i v u k t o m u , že jsi
u r a z i l tak d l o u h o u a o b t í ž n o u c e s t u , a b y s nás našel a m o h l
se od nás u č i t . N i k d y sis o nás n e m y s l e l , že j s m e s m ě š n í ,
n e z p o c h y b ň o v a l jsi naše tradice. Takže ačkoliv jsi n y n í
u d ě l a l r o z h o d n u t í , ž e nás z a p á r t ý d n ů o p u s t í š , n a d á l e t ě
p o v a ž u j e m e z a j e d n o h o z nás. Ž á d n ý c i z i n e c o d nás d o s u d
n e d o s t a l t o , co n y n í d o s t a n e š ty.' "
„ A c o jsi o d n í t e d y d o s t a l ? " zeptal j s e m s e n e t r p ě l i v ě .
„ Z e svého p o d o m á c k u v y r o b e n é h o bavlněného vaku
Divea vytáhla jakýsi p ř e d m ě t a p o d a l a mi j e j . V o b a l u ,
který připomínal papír, bylo zabaleno něco, co jsem věru
nečekal: miniaturní přesýpací hodiny, vyrobené z fouka­
n é h o skla a m a l é h o k o u s k u s a n t a l o v é h o d ř e v a . K d y ž si D i ­
v e a v š i m l a v ý r a z u v mé t v á ř i , sdělila m i , že k a ž d ý z n i c h
d o s t a l j e d n y t a k o v é t o h o d i n k y j a k o dítě. Ř e k l a m i , ž e a č ­
k o l i v n i k d o z n i c h n e m á ž á d n ý m a j e t e k a v š i c h n i žijí j e d ­
n o d u c h ý m i životy, p ř e s t o r e s p e k t u j í čas a j s o u s i v ě d o m i ,
že plyne. A právě tyto malé p ř e s ý p a c í h o d i n y j i m slouží
j a k o p ř i p o m í n k a lidské smrtelnosti a t o h o , j a k je důležité
p r o ž í t k a ž d ý d e n n a p l n o a v s o u l a d u se s m y s l e m v l a s t n í h o
života."
„Takže ti himalájští m n i c h o v é sledovab č a s ? "
„ K a ž d ý z nich rozuměl tomu, j a k je p o j e m času d ů ­
ležitý, a k a ž d ý z n i c h měl p r o p l y n u t í č a s u v y s o c e v y v i n u t ý
smysl. V í š , n a u č i l j s e m s e t a m , ž e čas n á m p l y n e m e z i p r s t y
j a k o zrnka písku a nikdy víc se nevrátí. Ti, k d o se n a u č í
čas v y u ž í v a t o d m l á d í , j s o u o d m ě n ě n i p l n ý m a s p o k o j e n ý m
životem. Ale pokud si někdo neuvědomuje, že zvládnout
čas z n a m e n á z v l á d n o u t i vlastní ž i v o t , n i k d y s e m u n e p o ­
d a ř í plně r o z v i n o u t svůj lidský potenciál. Čas v y r o v n á
v š e c h n y r o z d í l y . A ť u ž máš j a k á k o l i v p r i v i l e g i a , n e b o j s i
164
n a o p a k p o z n a m e n á n n e p ř í z n í o s u d u , a ť žiješ v Texasu č i
v T o k i u , p r o k a ž d é h o z nás m á d e n p o u z e d v a c e t č t y ř i h o ­
din. Úspěšní a neúspěšní lidé, kteří životem j e n p l y n o u , se
liší p r á v ě p o d l e t o h o , j a k u m í n a k l á d a t s č a s e m . "
„ K d y s i m i ř e k l o t e c , ž e ti, k t e ř í v y p a d a j í n e j v í c e z a ­
neprázdnění, mají zpravidla času n a z b y t . . . "
„ S tím s o u h l a s í m . P r o d u k t i v n í l i d é m u s e j í b ý t v e v y ­
u ž í v á n í s v é h o času velmi efektivní, a b y b y b s c h o p n i přežít.
T o , ž e d o b ř e z v l á d á š s v ů j č a s , j e š t ě n e z n a m e n á , ž e s e sta­
neš o t r o k e m s v é p r á c e . N a o p a k - p o k u d z v l á d á š v l a s t n í
č a s , z b ý v á t i j e j v í c n a t o , a b y s dělal v ě c i , k t e r é děláš r á d
a které p r o tebe mají o p r a v d u smysl. A ovládnutím vlast­
n í h o č a s u z á r o v e ň o v l á d n e š i s v ů j ž i v o t . Važ si č a s u ! Je to
neobnovitelný zdroj. Dám ti příklad. Řekněme, že je p o n ­
dělí r á n o a tvůj p r a c o v n í r o z v r h je nabitý schůzkami
a s o u d n í m i j e d n á n í m i . Z k u s si t e ď představit, že místo
t o h o , ž e vstaneš v p ů l s e d m é j a k o o b v y k l e , naleješ d o s e b e
h r n e k k á v y a v y r a z í š d o p r á c e , k d e p r o ž i j e š d e n v e stresu
— n e b u d e š totiž v ě d ě t , co dělat d ř í v — si v e č e r n a j d e š č t v r t ­
h o d i n k u n a t o , a b y sis n á s l e d u j í c í d e n n a p l á n o v a l . A n e b o ,
t o b y b y l o j e š t ě ú č i n n ě j š í , s i u d ě l á š čas h o d i n u v n e d ě l i
r á n o a n a p l á n u j e š si c e l ý t ý d e n . Do s v é h o d i á ř e si z a p í š e š ,
k d y se b u d e š s c h á z e t s klienty, v y h r a d í š si čas na s t u d i u m
spisů a na v y ř i z o v á n í t e l e f o n ů . A co je n e j d ů l e ž i t ě j š í , z a ­
píšeš si, j a k é j s o u v t o m t ý d n u t v o j e cíle o s o b n í , s k ý m se
c h c e š setkat, j a k é máš cíle n a cestě d u c h o v n í h o růstu. T e n ­
to j e d n o d u c h ý počin je tajemstvím životní rovnováhy. P o ­
k u d se ti p o d a ř í zakotvit v š e c h n y d ů l e ž i t ě j š í p o l o ž k y t v é h o
života d o s v é h o d e n n í h o p l á n u , p o c e l ý t ý d e n , a vlastně p o
celý ž i v o t b u d e š mít p o c i t s m y s l u p l n o s t i a m í r u . "
„ N o a teď se mně jistě chystáš n a v r h n o u t , a b y c h si
u p r o s t ř e d svého d n e vyhradil čas na p r o c h á z k u p a r k e m
nebo na meditaci..."
165
„ A p r o č ne? P r o č s e tolik p o d ř i z o v a t k o n v e n c í m ?
P r o č s i m y s l í š , ž e musíš v š e c h n o dělat stejně j a k o o s t a t n í ?
B u ď sám s e b o u . P r o č n e z a č í t p r a c o v a t o h o d i n u d ř í v , a b y
sis m o h l d o v o b t najít si d o p o l e d n e čas na p r o c h á z k u v t o m
n á d h e r n é m p a r k u , k t e r ý j e p ř e s u l i c i o d tvé k a n c e l á ř e ?
Nebo proč si nenapracovat nějaké hodiny během týdne,
a b y s m o h l v p á t e k s k o n č i t d ř í v a vzít děti v e n ? A p r o č n e ­
zkusit p r a c o v a t d v a d n y v t ý d n u d o m a , a b y s b y l v í c e s e
s v o j í r o d i n o u ? J d e mi h l a v n ě o t o , a b y ses zamyslel, j a k b ý t
tvořivější při plánování vlastního času. Nauč se plánovat
s v ů j čas s p ř i h l é d n u t í m k e s v ý m p r i o r i t á m . T o , c o j e p r o
tebe v životě nej důležitější, by nikdy nemělo ustupovat
t o m u , c o tolik d ů l e ž i t é n e n í . A n e z a p o m í n e j , ž e p o k u d n e ­
b u d e š plánovat, koleduješ si o p r o b l é m y ! Piš si do diáře
n e j e n t o , s k ý m se máš k d e setkat, ale i t o , co b y s měl v y ­
k o n a t sám p r o s e b e - c o s i c h c e š p ř e č í s t , k d y b u d e š o d p o ­
č í v a t a n e b o k d y napíšeš své ž e n ě z a m i l o v a n ý d o p i s . A u v i ­
díš, že toho takhle zvládneš m n o h e m víc. N i k d y n e z a ­
pomínej na to, že čas, který věnuješ svým mimopracovním
aktivitám, není nikdy p r o m a r n ě n ý , protože ti umožní být
m n o h e m kreativnější práci. Přestaň se na život dívat j a k o
na oddělené události. J e d n o u p r o v ž d y si u v ě d o m , že vše,
co děláš, tvoří j e d e n nedělitelný celek. To, jak se chováš
doma, ovlivňuje tvoje vystupování v práci. Tvoje chování
k l i d e m v p r á c i se o d r a z í na t v é m v z t a h u k r o d i n ě a p ř á ­
telům..."
„ S o u h l a s í m s t e b o u , ale j á o p r a v d u n e m á m čas n a t o ,
a b y c h s i dělal d l o u h é p ř e s t á v k y u p r o s t ř e d d n e . U ž t a k h l e
pracuji většinu večerů v týdnu. M á m teď hrozně nabitý
r o z v r h . " J a k m i l e j s e m t o v y s l o v i l , cítil j s e m , j a k s e m i p ř i
představě množství p r á c e , které mne čeká, stahuje žalu­
dek.
„ T o , ž e máš m o c p r á c e , n e n í ž á d n á o m l u v a . S k u t e č n á
166
otázka j e t o , p r o č j s i tak vytížen. J e d n o z v e l k ý c h p r a v i d e l ,
které j s e m se od svého starého m o u d r é h o učitele naučil,
zní, že osmdesát p r o c e n t našich úspěchů v životě přichází
z d v a c e t i p r o c e n t aktivit, k t e r é z a b í r a j í t v ů j č a s . Yogi R a ­
man
tomu
říkal
starověké pravidlo
dvaceti."
„ N e j s e m si zcela jist, že c h á p u . . . "
„ D o b r á , v r a ť m e se tedy k tvému uspěchanému p o n ­
dělku. Od rána do večera můžeš trávit svůj den tím, že
b u d e š dělat v š e c h n o m o ž n é , přes telefonování klientům,
sepisování závěrečných řečí p r o soud až po čtení pohádek
svým dětem n e b o hraní šachů se svou ženou. Je to t a k ? "
„Je."
„ N i c m é n ě ze stovek činností, kterým se v o n o m dni
věnuješ, pouze dvacet procent z nich vede k trvalým
a s k u t e č n ý m v ý s l e d k ů m . Čili p o u z e p ě t i n a t o h o , c o d ě l á š ,
o v b v n í kvalitu t v é h o života. A t o j s o u p r á v ě č i n n o s t i , k t e r é
mají na tvůj život velký d o p a d . P o c h y b u j i například, že
za deset let b u d e š mít p o c i t , že jsi strávil u ž i t e č n ý č a s , k d y ž
jsi klábosil s kolegy o počasí n e b o vysedával v zakouřené
místnosti u t e l e v i z e . "
„ T o máš asi p r a v d u . "
„ U r č i t ě . T a k ž e b u d e š jistě souhlasit i s t í m , že existuje
n ě k o l i k č i n n o s t í , n a k t e r ý c h závisí v š e c h n o . "
„ M y s l í š tím č a s , k t e r ý v ě n u j i p r o h l u b o v á n í s v ý c h
z n a l o s t í p r á v a , č a s , k t e r ý s t r á v í m se s v ý m i klienty, a č a s ,
k t e r ý i n v e s t u j i d o t o h o , a b y c h b y l stále l e p š í m p r á v n í ­
kem?"
„ A n o , ale h l a v n ě j e t o č a s , k t e r ý strávíš p r o h l u b o v á ­
n í m s v é h o v z t a h u k t v o j í ženě a d ě t e m . Č a s , k t e r ý p r o ž i j e š
v p ř í r o d ě , k d y pocítíš vděk za všechno, co máš. Čas, který
v ě n u j e š o b n o v e n í e n e r g i e , r e g e n e r a c i m y s l i , těla a d u c h a .
To je j e n n e ú p l n ý výčet aktivit, které mají velký vliv na
t v ů j život a k t e r é ti p o m o h o u k t o m u , a b y sis z a ř í d i l t a k o -
167
vý život, j a k ý si zasloužíš. Z a m ě ř se na to, abys co nejvíce
č a s u strávil p r á v ě t ě m i t o s m y s l u p l n ý m i a k t i v i t a m i . O s v í ­
cení lidé se řídí svými prioritami. A to je také tajemství
úspěšného zvládnutí času."
„ T o h l e v š e c h n o t ě n a u č i l Yogi R a m a n ? "
„Stal jsem se studentem života, J o h n e . Yogi R a m a n
b y l jistě v e l k ý m u č i t e l e m , j e n ž m n e i n s p i r o v a l , a j á n a n ě j
proto nikdy nezapomenu. Ale všechno to, co jsem se za
celý život naučil, se nyní spojilo do j e d n o h o o b r a z u j a k o
u velké skládačky, na které je o b r á z e k lepšího života.
D o u f á m , že i ty se b u d e š s c h o p e n p o u č i t z m ý c h d ř í v ě j š í c h
c h y b . M o u d ř í lidé se d o v e d o u učit z c h y b , které udělali
jiní. Jiní jsou přesvědčeni, že o p r a v d u se p o u č í jen ze
s v ý c h v l a s t n í c h z k u š e n o s t í . T í m v š a k sami s e b e v y s t a v u j í
zbytečné bolesti a u t r p e n í . "
K d y s i j s e m strávil d l o u h é h o d i n y n a s e m i n á ř í c h v ě n o ­
vaných efektivnímu organizování času. Nicméně nikdy
j s e m s e nesetkal s f i l o z o f i í z v l á d á n í č a s u , k t e r o u m i n y n í
předával Jubán. Zvládání času podle něj nebylo n ě c o , co
se h o d í p o u z e v kanceláři a na co po o d c h o d u z práce d o ­
mů z a p o m e n e m e . Jeho filozofie byla holistický systém,
který, p o k u d je správně použit, zahrnuje veškeré oblasti
života a p o m á h á do nich vnést r o v n o v á h u a smysl. P o ­
c h o p i l j s e m , že p o k u d si s v ů j čas n a p l á n u j i a d á m si p r á ­
c i , a b y c h žil p o c e l o u d o b u v r o v n o v á z e , v ý s l e d k e m n e b u ­
d e j e n t o , ž e b u d u p r o d u k t i v n ě j š í , b u d u jistě i š ť a s t n ě j š í .
„ T a k ž e ž i v o t j e j a k o k o u s e k slaniny. T v ý m ú k o l e m j e
oddělit maso od tuku, abys byl schopen zvládat svůj č a s . "
„ M o c p ě k n é p ř i r o v n á n í . Z d á se, ž e j s i t o p o c h o p i l .
A i k d y ž se t o m u mé v e g e t a r i á n s k é já b r á n í , t v o j e analogie
se mi b b í , n e b o ť je přesná. Pokud svou cennou mentální
energii z a m ě ř í š n a m a s o , n e z b u d e t i č a s , k t e r ý b y s v y p l ý t v a l n a t u k . A t o j e p r á v ě ten b o d , k d y s e t v ů j ž i v o t v y n o ř í
168
ze v š e d n o s t i a ty se d o t k n e š d o k o n a l o s t i . V tu c h v í l i se z a ­
č n o u dít v ě c i a p ř e d t e b o u s e n á h l e o t e v ř o u d v e ř e d o c h r á ­
mu osvícení," poznamenal Jubán.
„A to mne přivádí k dalšímu b o d u - nenechej druhé,
a b y tě o t v ů j čas o k r á d a l i . D á v e j si p o z o r na ty, co t v ů j čas
k r a d o u . Jsou to zrovna ti b d é , kteří ti zatelefonují právě
ve chvíli, k d y děti u s n o u a ty si sedneš do svého o b l í ­
b e n é h o k ř e s l a s k n i h o u v r u c e . J s o u to l i d é , k t e ř í se s o b l i ­
b o u zastaví u t e b e v k a n c e l á ř i z r o v n a ve c h v í l i , k d y si v y ­
šetříš p á r m i n u t n a t o , a b y s n a b r a l d e c h a s r o v n a l s i m y š ­
lenky. Z n á š t o , n e ? "
„ J á j s e m v ž d y příliš slušný na to, a b y c h je p o ž á d a l ,
aby odešli a zavřeli za sebou dveře z v e n č í . "
„ J d e - l i o t v ů j č a s , m u s í š b ý t n e m i l o s r d n ý . Nauč se ří­
kat
ne.
Pokud
učíš
se
zároveň
získáš odvahu
říkat
ano
říkat
těm
ne
malým
velkým.
Zavři
věcem,
za
na­
sebou
dveře do kanceláře, pokud potřebuješ pár hodin nerušeně
p r a c o v a t n a n ě j a k é m s l o ž i t é m p ř í p a d u . V z p o m e ň si, c o
jsem ti řekl — n e b e r telefon p o k a ž d é , jakmile j e n zazvoní.
Máš j e j n a stole p r o s v o j e p o h o d l í , n e p r o p o h o d l í j i n ý c h .
I r o n i í j e , ž e t ě l i d é b u d o u v í c e r e s p e k t o v a t , jestliže u v i d í ,
ž e s i d o v e d e š s v é h o č a s u v á ž i t . U v ě d o m í si, ž e t v ů j čas m á
cenu, a b u d o u si j e j více vážit."
„ S tím m o ž n á s o u v i s í j e š t ě j e d n a v ě c . D o s t č a s t o o d ­
k l á d á m záležitosti, d o k t e r ý c h s e m i n e c h c e , a m í s t o t o h o
si raději listuji v č a s o p i s e c h n e b o s u r f u j u po internetu.
M á m p o c i t , ž e p r o s t ě j e n tak z a b í j í m č a s . "
„ Z a b í j e t čas j e v s k u t k u p ř i l é h a v á m e t a f o r a . U r č i t ě j e
s o u č á s t í l i d s k é p o d s t a t y dělat h l a v n ě t o p ř í j e m n é a v y h ý ­
bat se nepříjemnému. Ale jak už jsem řekl předtím, ti n e j p r o d u k t i v n ě j š í l i d é n a světě s i v y p ě s t o v a l i z v y k d ě l a t t o ,
c o j i n í , m é n ě p r o d u k t i v n í l i d é d ě l a j í n e r a d i , i k d y ž ani o n i
tyto věci nedělají r á d i . "
169
8
Z a r a z i l j s e m se a na c h v í l i se n a d tím zamyslel. M o ž n á
nakonec m ý m problémem není odkládání věcí, možná za
t í m v ě z í p r o s t ý f a k t , ž e ž i v o t s e p r o s t ě stal p ř í l i š s l o ž i t ý .
J u l i á n si v š i m l , že j s e m se z a r a z i l .
„ Y o g i R a m a n m i v y s v ě t l i l , ž e ti, k d o ž s e stali p á n y
svého času, žijí p r o s t ý m i životy. S p ě c h a v y s o k é t e m p o
n e n í t o , c o n á m dala p ř í r o d a d o v í n k u . P e v n ě v ě ř i l , ž e t r ­
valé spokojenosti je m o ž n o dosáhnout p o u z e tehdy, u r č í m e - b si p e v n é cíle a ú č i n n ě s m ě ř u j e m e k j e j i c h d o s a ž e n í .
P o t o m n e m u s í m e n a š e m u ž i v o t n í m u stylu o b ě t o v a t náš
klid. A to je p r á v ě t o , co mi na o n é m o u d r o s t i tolik u č a ­
r o v a l o . U m o ž n i l a m i totiž b ý t m n o h e m p r o d u k t i v n ě j š í , ale
p ř e s t o nasytit m ů j h l a d p o d u c h o v n u . "
R o z h o d l j s e m se, že se Juliánovi ještě více otevřu.
„Vždycky jsi ke mně byl u p ř í m n ý a poctivý, takže b u d u
také. N e c h c e se mi vzdát se svojí praxe a svého d o m u
a a u t a , a b y c h se stal š ť a s t n ě j š í m a s p o k o j e n ě j š í m . M á m
rád tyto věci, j e ž j s o u výsledkem mé tvrdé p r á c e . Jsou mi
o d m ě n o u za všechny ty dlouhé hodiny strávené prací
o d t é d o b y , c o j s m e s e p o p r v é p o t k a b . A l e p ř e s t o s e cítím
o p r a v d u p r á z d n ý . Vyprávěl jsem ti o snech, které jsem
měl, když jsem studoval. Je toho tolik, co b y c h v životě
m o h l dosáhnout. Je mi skoro čtyřicet a ještě j s e m nebyl
v G r a n d C a n y o n u n e b o v Nepálu. N i k d y jsem se n e p r o ­
cházel v poušti n e b o nejel na kánoi po hladině jezera za
krásného letního dne. Nikdy mne nenapadlo se vyzout
a b o s ý se p r o c h á z e t v t r á v ě po p a r k u a p o s l o u c h a t , j a k se
s m ě j í děti a štěkají psi. A už si ani n e p a m a t u j i , k d y j s e m si
naposledy vyšel ven, b r o u z d a l se v čerstvě n a p a d l é m sně­
hu a poslouchal j e h o k ř u p á n í . . . "
„Tak svůj život z j e d n o d u š , " navrhl mi Julián, plný
ú č a s t i . „ U p l a t n i n a s v ů j svět p r a v i d l o j e d n o d u c h é h o ž i v o ­
ta. J a k m i l e t o u d ě l á š , z ů s t a n e t i m n o h e m v í c č a s u n a t o ,
170
a b y sis v y c h u t n a l v š e c h n y z á z r a k y , k t e r é t i n a b í z í . J e d e n
z n a š i c h n e j tragičtějších o m y l ů j e o d k l á d a t žití. M n o h o b d í
p r o m r h á v á čas t í m , že sní o j a k é s i k o u z e l n é z a h r a d ě k d e s i
n a o b z o r u , a n e z b ý v á j i m č a s , a b y s e r a d o v a l i z té, k t e r o u
m a j í za d o m e m . A to p o v a ž u j i za v e l k é n e š t ě s t í . "
„ N o a co tedy n a v r h u j e š ? "
„ T o p o n e c h á m tvé vlastní p ř e d s t a v i v o s t i . P ř e d a l j s e m
ti n ě k o b k moudrostí, které jsem se sám naučil od mnichů.
P o k u d se odvážíš je použít, v y k o n a j í p r o tebe zázraky.
Vidíš, teď jsem si v z p o m n ě l ještě na j e d n u věc, kterou
dělám, a b y c h udržel svůj život j e d n o d u c h ý a k l i d n ý . "
„ A c o to j e ? "
„ Z v y k l jsem si odpoledne si na chvilku zdřímnout.
P o m á h á mi to zůstat p l n ý e n e r g i e , c í t í m se č e r s t v ý a p l n ý
síly. Ř í k á s e p ř e c e , ž e o d p o l e d n í s p á n e k j e n a k r á s u , "
u s m á l se J u l i á n .
„ N o , neřekl b y c h , že zrovna krása je j e d n o u z tvých
silných stránek."
„ A l e zato t v o u j e smysl p r o h u m o r . V t o m j s e m t ě v ž d y
o b d i v o v a l . P a m a t u j , j a k o u sílu s m í c h m á . S t e j n ě j a k o h u d ­
ba i s m í c h je ž i v o t a b u d i č e m , k t e r ý z a ž e n e stres a n a p ě t í .
Myslím, že to Yogi R a m a n vystihl n e j l í p , k d y ž řekl, že
smích otevírá srdce a hladí duši. N i k d o by neměl brát ži­
v o t v á ž n ě n a t o l i k , a b y s e z a p o m n ě l smát sám s o b ě . "
C o s e t ý č e č a s u , chtěl s e s e m n o u J u b á n p o d ě l i t j e š t ě
o j e d n u důležitou myšlenku. „ M o ž n á nejzásadnější ze vše­
h o , J o h n e , je to, abys přestal j e d n a t , j a k o bys měl p ř e d se­
b o u p ě t set let ž i v o t a . K d y ž m i D i v e a p ř i n e s l a t y t o p ř e ­
s ý p a c í h o d i n y , dala m i j e d n u r a d u , n a k t e r o u n i k d y n e z a ­
p o m e n u . Ř e k l a m i , ž e n e j l e p š í d o b a , k d y j s e m m ě l zasadit
s t r o m , b y l o p ř e d č t y ř i c e t i lety. A d r u h á n e j l e p š í d o b a
k t o m u j e p r á v ě d n e s . N e p r o m r h e j ani m i n u t u z e s v é h o
dne.
Vypěstuj
si
mentalitu
171
smrtelné postele"
„ C o ž e ? " zeptal j s e m se o h r o m e n p ř i r o v n á n í m , které
J u l i á n p o u ž i l . „ C o j e t o mentalita s m r t e l n é p o s t e l e ? "
„ J e to prostě j e n n o v ý z p ů s o b , j a k se dívat na svůj ži­
v o t . N o v é p a r a d i g m a , k t e r é t i p ř i p o m í n á , a b y sis c o n e j v í c
vychutnal dnešek, protože může být tvým posledním
dnem."
„To mi připadá pěkně morbidní, p o k u d tě zajímá můj
n á z o r . N u t í m n e t o myslet n a s m r t . "
„ N o , spíše j e t o f i l o z o f i e ž i v o t a . J a k m i l e s e t i p o d a ř í
o s v o j i t si mentalitu s m r t e l n é p o s t e l e , z a č n e š žít k a ž d ý s v ů j
d e n , j a k o b y b y l t v ý m p o s l e d n í m . P ř e d s t a v si, ž e s e r á n o
p r o b u d í š a k a ž d ý d e n začneš o t á z k o u , c o b y s ten d e n dělal,
k d y b y to měl být tvůj den poslední. Uvažuj o tom, j a k by
ses c h o v a l ke s v o j í r o d i n ě a k o l e g ů m , i k l i d e m , k t e r é
n e z n á š . P ř e m ý š l e j , j a k m o c b y t i z á l e ž e l o , a b y sis k a ž d ý
okamžik vychutnal na maximum. Samotná myšlenka na
smrtelnou postel tě přinutí změnit tvůj život. B u d e š mít
v í c e e n e r g i e , k t e r o u b u d e š m o c i vložit d o v š e h o , c o d ě l á š .
Budeš se m o c i zaměřit na to, co je o p r a v d u důležité a cos
tak d l o u h o o d k l á d a l . P ř e s t a n e š s e z a b ý v a t n i c o t n o s t m i , j e ž
tě tolik u n a v u j í a u v r h u j í tě do c h a o s u a k r i z e . P ř i n u ť se
k t o m u , a b y s t o h o v í c e p r o ž i l . V y u ž i j s v o u energii k r o z š í ­
ř e n í s v ý c h s n ů . A n o , r o z š i ř u j s v o j e sny. N e s m í š s e s p o k o j i t
s p r ů m ě r n ý m ž i v o t e m , k d y ž už v í š , že máš v s o b ě n e k o n e č ­
n ý p o t e n c i á l . O d v a ž s e v y u ž í t t o h o , j e t o tvé svaté p r á v o ! "
„ T o j e síla, c o m i t e ď ř í k á š . "
„A to není ještě všechno. D á m ti n á v o d , jak prolomit
k o u z l o v ě č n é f r u s t r a c e , k t e r á z t r p č u j e ž i v o t tolika b d í . "
„ M ů j šálek j e stále p r á z d n ý , " ř e k l j s e m tiše.
„ J e d n e j t a k , j a k o b y n e b y l o m o ž n é selhat, a b u d e š mít
v ž d y úspěch. Prostě ze sebe v y m a ž k a ž d o u myšlenku na
t o , ž e b y s s v é h o cíle n e d o s á h l , a ť u ž s e j e d n á o cíl d u c h o v ­
n í , n e b o m a t e r i á l n í . B u ď statečný a n i k d y n e o m e z u j s v o u
172
p ř e d s t a v i v o s t . N e b u ď z a j a t c e m své m i n u l o s t i , staň s e a r ­
chitektem své b u d o u c n o s t i . U v i d í š , j a k tě to od základů
změní."
M ě s t o se z a č í n a l o p r o b o u z e t a r á n o p ř i n e s l o r o z b ř e s k .
M ů j přítel začal vykazovat p r v n í známky únavy po p r o ­
b d ě l é n o c i , s t r á v e n é p ř e d á v á n í m s v ý c h znalostí h o r l i v é m u
studentovi. Byl jsem o h r o m e n j e h o výdrží, j e h o obrovskou
energií a n e k o n e č n ý m elánem. Byl r o z h o d n ě vším tím,
o č e m mi celou n o c vykládal.
„ B l í ž í m e s e k z á v ě r u k o u z e l n é p o h á d k y Yogi R a m a n a
a z á r o v e ň se blíží i čas, k d y tě b u d u muset opustit," p r o ­
nesl J u l i á n t l u m e n ě . „ M á m t o h o m o c n a p r á c i a j e š t ě s e
m u s í m setkat s m n o h a dalšími l i d m i . "
„ D á š v ě d ě t s v ý m p a r t n e r ů m v e f i r m ě , ž e jsi s e v r á t i l ? "
zeptal j s e m se s n e p o k r y t o u z v ě d a v o s t í .
„ A s i n e , " odpověděl Julián. „Jsem nyní n ě k d o jiný,
n e j s e m tentýž J u b á n M a n t l e , k t e r é h o z n a b . M á m zcela j i n é
m y š l e n í , n e n o s í m stejné šaty a d ě l á m j i n é věci. J s e m p r o s t ě
d o c e l a j i n ý č l o v ě k , ani b y m n e n e p o z n a l i . "
„ T o je f a k t , j i n ý č l o v ě k , " souhlasil j s e m s n í m a v d u ­
c h u j s e m s e smál p ř e d s t a v ě , j a k J u l i á n , j a k o z á h a d n ý
mnich oblečený do tradiční r ó b y sivanských m u d r c ů , na­
s t u p u j e d o s v é h o č e r v e n é h o f e r r a r i , k t e r ý m tak r á d j e z d i l
ve svém p ř e d c h o z í m životě.
„ M ů ž e š ř í c t , ž e j s e m spíš n o v á b y t o s t , t o b u d e p ř e s ­
nější."
„Upřímně řečeno nevidím v tom žádný rozdíl," při­
znal j s e m se.
, y I n d ü j s e m slyšel j e d n o s t a r o v ě k é r č e n í : Nejsme lid­
ské
bytosti
s
duchovními
které prožívají zážitky
lidské.
zážitky.
Teprve
Jsme
nyní
duchovní
bytosti,
rozumím
své
ú l o z e v e v e s m í r u , c h á p u , č í m j s e m . N e j s e m s o u č á s t í světa,
svět j e s o u č á s t í m n e . "
173
„ N o , o tom b u d u muset chvíli přemýšlet," řekl jsem
zcela u p ř í m n ě , n e b o ť j s e m t o m u , o č e m J u b á n mluví, p ř í ­
liš n e r o z u m ě l .
„Jistě, nespěchej. Přijde čas, kdy pochopíš, o čem
j s e m m l u v i l . P o k u d s e b u d e š v e s v é m ž i v o t ě řídit p r i n c i p y ,
které j s e m ti odhalil, a b u d e š používat techniky, j e ž ti
n a b í z í m , za n ě j a k ý čas uvidíš, j a k jsi p o k r o č i l na stezce
k o s v í c e n é m u ž i v o t u . N a u č í š se u m ě n í o v l á d á n í s e b e sama.
P o c h o p í š , c o j e skutečně t v ů j život - malá tečka n a n e s m í r ­
ném malířském plátně věčnosti. A pak p o c h o p í š , čím d o ­
o p r a v d y jsi a j a k ý má tvůj život smysl."
„A jaký?"
„ S l o u ž i t , j a k jinak. Bez o h l e d u na to, j a k máš velký
d ů m n e b o j a k drahé auto v garáži, j e d i n o u věcí, kterou si
s sebou odneseš na konci života, je tvoje svědomí. P o ­
s l o u c h e j j e , n e c h e j s e j í m vést. V í n e j l í p , c o j e s p r á v n é ,
a c o n e . Ř e k n e ti, ž e n a š í m n e j v y š š í m c í l e m j e o b ě t a v á
s l u ž b a d r u h ý m , a ť u ž n a s e b e tvá p r á c e v e z m e j a k o u k o l i v
p o d o b u . Tohle j s e m se naučil b ě h e m m é h o o s o b n í h o p u ­
t o v á n í . M ý m p o s l á n í m j e r o z š i ř o v a t s t a r o d á v n é u č e n í siv a n s k ý c h m n i c h ů m e z i ostatní, k t e ř í j e p o t ř e b u j í , p o m á h a t
j i m u z d r a v o v a t se a r ů s t . V t o m je m ů j s m y s l ž i v o t a . "
O h e ň v ě d ě n í plál v Juliánově duši — b y l o to z ř e j m é
i tak n e o s v í c e n é m u č l o v ě k u , j a k ý m j s e m b y l j á . B y l a z n ě j
cítit v á š e ň a o d h o d l á n í . J e h o z a n í c e n í se p r o j e v o v a l o i na
fyzické úrovni. P r o m ě n a ze stárnoucího a churavějícího
o b h á j c e ve vitálního Adonise nebyla způsobena j e n p r o s ­
tou změnou stravovacích návyků a denní dávkou fyzic­
k é h o p o h y b u . N e , byla to změna m n o h e m zásadnější. J u ­
b á n v o n ě c h h o r á c h vystoupil o p r a v d u vysoko. Nalezl ta­
j e m s t v í , k t e r é h l e d á v a b lidé celá staletí. A b y l o to v í c e n e ž
p o u h é tajemství dlouhověkosti, životního naplnění a spo­
kojenosti. J u b á n objevil tajemství sebe sama.
174
Juliánova
moudrost
v
kostce
Dovednost
Respektuj svůj čas
Moudrost
Cas je tvůj nejcennější poklad,
pamatuj, že je neobnovitelný
Zaměř se na svoje priority, zacho­
vávej rovnováhu
Zjednoduš svůj život
Techniky
Starodávné pravidlo dvaceti
Nauč se říkat NE
Mentalita smrtelné postele
Čas
nevrátí.
měněni
ti
Ti,
utíká pod rukama jako
kdož jej
bohatým,
zrnka písku a
užívají moudře
produktivním
175
a
od
mládí,
spokojeným
nikdy se
budou
od­
životem.
HLAVNÍ CÍL ŽIVOTA
Všechno,
co
žije,
nežije
osamoceno,
nežije
samo
pro
sebe.
William Blake
„Sivanští m u d r c o v é nebyli j e n těmi nej mladistvějšími
lidmi, které jsem kdy potkal," poznamenal Jubán. „Byli
z á r o v e ň i těmi n e j p ř á t e l š t ě j š í m i . Yogi R a m a n mi v y p r á v ě l ,
ž e k d y ž b y l ještě dítě, j e h o o t e c s e j e j p ř e d u s n u t í m p t á v a l ,
j a k é d o b r é skutky z a u p l y n u l ý d e n v y k o n a l . A v ě ř t o m u
n e b o ne, p o k u d se přiznal k t o m u , že za onen den neučinil
a n i j e d e n d o b r ý s k u t e k , j e h o o t e c m u p ř i k á z a l , a b y vstal
a vykonal nějakou laskavost n e b o nezištnou službu, než
m o h l j í t k o n e č n ě spát. J e d n a z n e j d ů l e ž i t ě j š í c h p ř e d n o s t í
o s v í c e n é h o ž i v o t a , o k t e r é se s t e b o u m ů ž u p o d ě l i t , je tato:
k d y ž p ř i j d e n a l á m á n í c h l e b a , n e b u d e záležet n a t o m , č e h o
j s i d o s á h l , ani na t o m , kolik vlastníš d o m ů a k o l i k aut máš
z a p a r k o v a n ý c h v garáži. Kvalita tvého života b u d e p o s u ­
zována p o d l e toho, j a k je tvůj život p ř í n o s n ý . "
„ M á tohle n ě c o s p o l e č n é h o s těmi žlutými růžemi
z p ř í b ě h u Yogi R a m a n a ? "
176
„Jistěže má. Ty květiny ti b u d o u připomínat starově­
kou čínskou moudrost, že na ruce, která ti daruje růže,
v ž d y u l p í t r o š k a j e j i c h v ů n ě . S m y s l j e asi j a s n ý - p o k u d s e
snažíš o t o , a b y s j i n ý m p o m o h l zlepšit j e j i c h ž i v o t , n e p ř í ­
mo tím p o m á h á š ke z l e p š e n í i ž i v o t a v l a s t n í h o . J e s t b ž e si
zvykneš denně vykonat nějakou laskavost, tvůj život se
stane b o h a t š í a s m y s l u p l n ě j š í . P ř i s p ě j k p o s v á t n o s t i s v é h o
života t í m , ž e b u d e š n e z i š t n ě p o m á h a t j i n ý m . "
„ R a d í š mi, a b y c h se třeba začal věnovat práci v ně­
jaké neziskové organizaci?"
„To může být d o b r ý začátek. Ale to, o čem mluvím, je
hlubší podstaty. Navrhuji ti osvojit si nové životní para­
digma při p o h l e d u na tvou roli na naší planetě."
„ N o teď si nejsem jist, že vím, kam míříš. Můžeš mi
v y s v ě t b t t e r m í n paradigma? M y s b m , ž e ú p l n ě p ř e s n ě n e ­
vím, co znamená."
„Paradigma je jednoduše způsob pohledu na okol­
nosti ž i v o t a n e b o p r o s t ě n a ž i v o t v ů b e c . N ě k t e ř í lidé v i d í
sklenici života n a p ů l p r á z d n o u , j i n í , o p t i m i s t é , j i v ž d y v i d í
zpoloviny plnou. Stejné události si vykládají jinak, n e b o ť
m a j í r ů z n á p a r a d i g m a t a p o h l e d u n a svět. Ž i v o t n í p a r a ­
digma j s o u tedy jakési čočky, kterými se díváš na události
s v é h o v l a s t n í h o ž i v o t a , a t o j a k n a u d á l o s t i v n i t ř n í , tak
i vnější."
„Takže pokud mi navrhuješ, a b y c h si osvojil nové p a ­
radigma m é h o smyslu života, říkáš tím, že m á m změnit
z p ů s o b , j a k s e n a svět k o l e m s e b e d í v á m ? "
„ A n o . P o k u d c h c e š v ý r a z n ě p o v z n é s t s v ů j ž i v o t , musíš
si vypěstovat n o v ý pohled na to, p r o č jsi zde na zemi.
M u s í š s i u v ě d o m i t , ž e s t e j n ě t a k , j a k j s i n a svět p ř i š e l
s prázdnýma rukama, s prázdnýma rukama jej i j e d n o h o
d n e opustíš. A p r o t o ž e j e t o d o o p r a v d y tak, o p r a v d o v ý d ů ­
v o d , p r o č tady j s m e , může být j e n j e d e n . "
177
„A to?"
„ D á v a t sebe j i n ý m , smysluplně se podílet na p o m o c i
o s t a t n í m . N e ř í k á m , ž e n e m ů ž e š mít s v o j e h r a č k y n e b o ž e
se m u s í š v z d á t své p r á c e a ž i v o t z c e l a zasvětit t ě m , k t e r é
postihla nepřízeň o s u d u , i k d y ž jsem se nedávno potkal
s l i d m i , k t e ř í z r o v n a t o h l e u d ě l a l i a j s o u n y n í velice s p o k o ­
j e n í . N á š svět s e n a c h á z í v e stadiu v e l k ý c h z m ě n . L i d é v y ­
m ě ň u j í p e n í z e z a smysl ž i v o t a . P r á v n í c i , k t e ř í d ř í v e p o s u z o v a b b d i j e n p o d l e t o h o , kolik m ě b peněz n a kontě, nyní
h o d n o t í ostatní p o d l e j e j i c h zásluh a oddanosti d r u h ý m ,
p o d l e velikosti j e j i c h s r d c í . O s v í c e n í u č i t e l é o p o u š t ě j í svá
j i s t á a p o h o d l n á m í s t a , a b y u č i l i děti ž i j í c í v e v e l k o m ě s t ­
s k ý c h g h e t t e c h . L i d é zaslechli v o l á n í p o z m ě n ě a z a č í n a j í
s i u v ě d o m o v a t , j a k ý j e smysl j e j i c h e x i s t e n c e . P o z n a b , ž e
j i m b y l y d á n y zvláštní d a r y , s j e j i c h ž p o m o c í s v o j e p o s l á n í
b u d o u moci uskutečnit."
„ J a k é zvláštní d a r y máš n a m y s l i ? "
„ P ř e s n ě ty, o k t e r ý c h ti v y p r á v í m c e l ý večer. D o s t a t e k
m e n t á l n í i f y z i c k é energie, n e o m e z e n á t v o ř i v o s t , d i s c i p b n a
a h l u b o k ý k b d . J d e o to v y u ž í v a t v š e c h t ě c h t o p o k l a d ů p r o
společné d o b r o . "
„ S l e d u j i t ě p o z o r n ě - vysvětli m i tedy, j a k n a t o ? "
„ H l a v n ě je nutné udělat si p o ř á d e k ve svém vnímání
světa. P ř e s t a ň se na s e b e d í v a t j a k o na j e d n o t l i v c e a m í s t o
toho h l e d e j , j a k é je tvoje místo v c e l k u . "
„ T a k ž e b y c h se m ě l stát l a s k a v ě j š í m a k l i d n ě j š í m ? "
„ U v ě d o m si, ž e t o n e j u š l e c h t i l e j š í , c o m ů ž e š u d ě l a t , j e
věnovat sám sebe j i n ý m . M u d r c i z V ý c h o d u tento proces
nazývali shazováním vlastních o k o v ů . J d e vlastně o p ř e ­
konávání zaměřenosti na sebe a u p ř e n í svého p o h l e d u na
vyšší cíl. Můžeš začít tím, že b u d e š ze sebe více dávat j i ­
n ý m , a ť u ž j d e o vlastní čas n e b o s v o j i energii. M ů ž e t o b ý t
n ě c o tak z á s a d n í h o j a k o u v o l n i t s e n a r o k z p r á c e a v ě n o -
178
v a t j e j p r á c i p r o c h u d é , n e b o i n ě c o tak z d á n l i v ě n e v ý ­
z n a m n é h o , j a k o j e p u s t i t p ř e d s e b e p á r aut v d o p r a v n í
z á c p ě . M o ž n á t o b u d e znít j a k o klišé, ale j e d n u v ě c j s e m s e
n a u č i l : t v ů j vlastní život s e p o s u n e d o m a g i c k ý c h r o z m ě r ů ,
p o k u d se n a u č í š u s i l o v a t o t o , a b y b y l svět l e p š í m m í s t e m
k ž i v o t u . Z n á š jistě r č e n í o t o m , že když se narodíme, plá­
čeme
a
celý svět
tak,
že
když
ní,
zatímco
se
odsud
my
se
raduje. A
budeme
budeme
svůj život
odcházet,
bychom
měli
budou plakat
žít
ostat­
radovat. ''
1
Věděl j s e m , že má p r a v d u . Jedna z věcí, které mne na
právničině znepokojovaly, b y l o , že jsem skutečně neměl
p o c i t , ž e s e j a k k o l i p o d í l í m n a t o m , a b y b y l svět l e p š í m
m í s t e m , i k d y ž b y c h c h t ě l . Jistě, měl j s e m m o ž n o s t p o d í l e t
se na velkém množství v ý z n a m n ý c h p ř í p a d ů a vykonal
j s e m v r á m c i své p r o f e s e s p o u s t u d o b r é h o . N i c m é n ě p r á v o
s e p r o m ě stalo o b c h o d e m spíše n e ž p o s l á n í m . K d y ž j s e m
b y l j e š t ě v e š k o l e , b y l j s e m , stejně j a k o v e l k á většina m ý c h
v r s t e v n í k ů , i d e a l i s t o u . V z p o m í n á m si, j a k j s m e s e n a k o l e ­
jích scházeli a nad studenou kávou a vystydlou pizzou
p l á n o v a l i , j a k z m ě n í m e svět. O d t é d o b y u p l y n u l o s k o r o
d v a c e t let a m o j e o b r o v s k á t o u h a b ý t p o s l e m z m ě n u s t o u ­
pila p o v i n n o s t i splácet h y p o t é k u a p ř i s p í v a t d o s v é h o d ů ­
chodového fondu. Po dlouhé době jsem si uvědomil, že
jsem se zamotal do jakéhosi p o h o d l n é h o kokonu střední
třídy, k t e r ý m ě měl c h r á n i t p ř e d s p o l e č n o s t í j a k o t a k o v o u ,
a d o c e l a j s e m si na n ě j i z v y k l .
„ D o v o l , a b y c h t i p ř e v y p r á v ě l p ř í b ě h , k t e r ý t ě asi
o p r a v d u osloví," pokračoval Julián. „ B y l a j e d n o u j e d n a
stará, v e t c h á ž e n a , k t e r é z r o v n a z e m ř e l m i l o v a n ý m a n ž e l .
Odešla tedy bydlet k synovi a j e h o manželce a dceři. D e n
z a d n e m s e j í z h o r š o v a l z r a k a p ř e s t á v a l a slyšet. R u c e s e j í
třásly t a k , ž e h r á š e k z j e j í h o talíře s e r o z b ě h l p o c e l é p o d ­
laze a p o l é v k a se vylila na p o d l a h u . S y n a a s n a c h u n e p o -
179
ř á d e k , k t e r ý dělala, velice z l o b i l , a j e d n o h o d n e s i ř e k b , ž e
už t o h o b y l o d o s t . N a c h y s t a l i p r o s t a ř e n k u v k o u t ě u s k ř í ­
n ě m a l ý stolek a o n a m u s e l a o d t é d o b y n a t o m t o místě j í ­
dat sama. Dívala se na ně s uslzenýma očima přes celý p o ­
k o j , ale o n i j í n e v ě n o v a b b ě h e m j í d l a p o z o r n o s t , l e d a snad
j í v y n a d a b , k d y ž n á h o d o u upustila příbor.
J e d n o h o večera p ř e d j í d l e m si dcerka hrála se staveb­
nicí. ,Co stavíš?' ptal se jí otec se zájmem. ,Stavím malý
stolek p r o t e b e a m a m i n k u , a b y s t e u n ě j m o h l i j e d n o u j í s t ,
a ž b u d e t e staří,' o d v ě t i l a h o l č i č k a . D o o t c e s m a t k o u j a k o
by po té větě udeřil blesk. V tu chvíli p o c h o p i l i a začali
p l a k a t . U v ě d o m i l i si, c o z p ů s o b i l i . Ten v e č e r s e s t a ř e n k a
vrátila p ř i v e č e ř i na s v o j e m í s t o u j e j i c h stolu a od té d o b y
z n o v u jídávala s nimi. A k d y ž n ě c o utrousila na zem n e b o
k d y ž jí spadla vidlička, nikomu to již nevadilo.
Víš, v tomto příběhu nejsou rodiče zlými lidmi," řekl
J u b á n . „ O n i p o u z e potřebovali zažehnout svíčku soucitu.
S o u c i t a k a ž d o d e n n í l a s k a v o s t d ě l a j í náš ž i v o t b o h a t š í m .
U d ě l e j s i čas n a k a ž d o d e n n í m e d i t a c i o t o m , c o d o b r é h o
můžeš v o n o m dni udělat p r o jiné. U p ř í m n á pochvala ně­
k o m u , k d o j i n e č e k á , v ř e l é gesto p ř í t e l i , m a l é p r o j e v y n á ­
klonnosti členům rodiny, to všechno se počítá. Výsledkem
b u d e m n o h e m krásnější a bohatší život. A když byla řeč
o p ř á t e l s t v í — u d r ž u j j e . T e n , k d o m á tři d o b r é p ř á t e l e , j e
o p r a v d u bohatý. Přátelé d o d a j í tvému životu humor, účel­
n o s t a k o u z l o . M á l o c o tě p o s í l í tak j a k o sdílet s m í c h s d o ­
b r ý m p ř í t e l e m . P ř í t e l t i p o m ů ž e zůstat s k r o m n ý m , k d y ž t ě
p ř e p a d n e s a m o l i b o s t . P o m ů ž e t i z n o v u s e začít smát, k d y ž
s á m s e b e b e r e š příliš v á ž n ě . D o b r ý přítel p o d á r u k u , k d y ž
procházíš těžkým o b d o b í m a všechno vypadá černě. Kdysi
j s e m n e m ě l n a přátele v ů b e c č a s . A n y n í j s e m tedy s á m , n e ­
mám nikoho kromě tebe. Nemám nikoho, k d o by se se
m n o u p r o c h á z e l v lese. N e m á m n i k o h o , k o m u b y c h s d ě b l
180
své d o j e t í , k d y ž d o č t u n á d h e r n o u k n i h u , která m ě h l u b o c e
zasáhla. N e m á m n i k o h o , s k ý m b y c h m o h l sdílet s v o j e m y š ­
lenky. A n e m á m n i k o h o , k o m u b y c h otevřel své s r d c e ,
k d y ž j e n a p l n í t e p l é s l u n e č n í p a p r s k y b a b í h o léta a z a p l n í
jej radostí."
Ale Julián se rychle vzpamatoval. „Sebelítosti však
n e c h c i v ě n o v a t s v ů j č a s . V H i m á l a j i j s e m se n a u č i l , že k a ž ­
dý den je novým dnem pro toho, kdo je osvícen."
V ž d y jsem se na Juliána díval jako na advokátskou
l e g e n d u , n a j a k é h o s i gladiátora s o u d n í c h síní, j e n ž d r t í své
o d p ů r c e j a k o c v i č e n ý karatista h r o m a d u n a s k l á d a n ý c h
d e s e k . N y n í j s e m ale v i d ě l , ž e z J u l i á n a , j a k é h o j s e m j e j
znal p ř e d m n o h a lety, s e stal zcela j i n ý č l o v ě k . Ten J u l i á n ,
kterého jsem nyní měl p ř e d sebou, byl klidný a mírný.
Z d á l o se, ž e j e s p o k o j e n s t í m , č í m j e , i s e s v o u r o l í n a d i ­
v a d l e světa. Ještě j s e m n e p o z n a l n i k o h o , k d o b y p o h l í ž e l
na p r o ž i t o u b o l e s t s m o u d r o s t í s t a r é h o u č i t e l e a p ř i t o m si
stále u v ě d o m o v a l , ž e j e h o ž i v o t b y l m n o h e m v í c e n e ž j e n
součtem událostí, které j e j potkaly.
J u b á n o v y o č i zářily v o č e k á v á n í v ě c í příštích a já j s e m
s n í m sdílel s c h o p n o s t u v ě d o m o v a t si k r á s y světa a r a d o v a t
se ze života. Z d á l o se mi, že Julián Mantle, onen nesmlou­
v a v ý a t v r d ý o b h á j c e , se o p r a v d u p r o m ě n i l — z č l o v ě k a ,
který životem p r o p l o u v a l , aniž mu na něčem záleželo,
v o s o b u r y z e d u c h o v n í , k t e r é z e v š e h o n e j v í c záleží n a j i ­
n ý c h . A m o ž n á b y l a tohle cesta, p o k t e r é b y c h s e měl v y d a t
i já.
181
Juliánova
moudrost
v
kostce
Dovednost
Nesobecky pomáhej jiným
Moudrost
T v ů j ž i v o t b u d e tak d o b r ý , j a k
h o d n o t n á b u d e tvoje p o m o c ostat­
ním
Pozvedni posvátnost každého dne
tím, že budeš dávat
Pomáháš-li
jiným
pozvednout
j e j i c h život, tvůj vlastní život se
posune do vyšší dimenze
Techniky
K a ž d ý den udělej někomu laska­
vost
Dávej těm, kteří to potřebují
Kultivuj mezilidské vztahy
To
Začni
se
nejcennější,
zaměřovat
co
na
můžeš
svůj
udělat,
vyšší cíl.
182
je
pomoci
jiným.
NADČASOVÉ
TAJEMSTVÍ
CELOŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI
Když
padu
se
slunce
vděčností
ke
zastavím
nebo
v
obdivu
kouzlem
a
žasnu
nad
měsíce,
moje
duše
krásou
se
zá­
zaplní
Stvořiteli.
Mahátma Cándhí
Uplynulo už skoro dvanáct hodin od doby, co Jubán při­
šel předchozího večera do mého domu, aby mě seznámil
s moudrostí získanou v Sivaně. Těchto dvanáct hodin se
bezpochyby stalo nej důležitějšími hodinami mého dosa­
vadního života. Cítil jsem se nadšen, motivován, ba osvo­
bozen. Juliánovi se vyprávěním příběhu Yogi Ramana
a přiblížením všech nesmrtelných principů, které v něm
byly obsaženy, podařilo zcela od základů změnit můj p o ­
hled na život. Uvědomil jsem si, že jsem ještě ani zdaleka
nezačal objevovat svůj lidský potenciál. Mrhal jsem dary,
které mi život den za dnem přinášel. Juliánova moudrost
mi umožnila uvědomit si, co mi brání v tom, abych do své­
ho života dostal tobk potřebný úsměv, energii a pocit na­
plnění, o kterých jsem byl přesvědčen, že si zasloužím.
Cítil jsem se hluboce dojat.
183
„ B r z y b u d u muset o d e j í t . M á š p o v i n n o s t i , k t e r é musíš
splnit, a já m á m rovněž svoji p r á c i , " omlouval se Julián.
„ M o j e práce může poěkat."
„ M o j e naneštěstí n e , " ř e k l J u b á n s l e t m ý m ú s m ě v e m .
„ A l e než o d e j d u , musím ti ještě prozradit závěr p o h á d k y
Yogi R a m a n a . Určitě se r o z p o m e n e š na o n o h o zápasníka
sumo, j e n ž vyšel z majáku, uprostřed krásné zahrady
uklouzl na l e s k n o u c í c h se zlatých stopkách a u p a d l na
z e m . T r v a l o c e l o u v ě č n o s t , n e ž zase p ř i š e l k s o b ě p o t é , c o
ucítil v ů n i ž l u t ý c h r ů ž í . R a d o s t n ě v y s k o č i l n a n o h y a z ů ­
stal stát v o h r o m e n í , k d y ž p ř e d s e b o u u v i d ě l d l o u h o u stez­
ku, lesknoucí se m i b o n e m diamantů. Samozřejmě že se po
ní v y d a l a žil š ť a s t n ě až do s m r t i . "
„ T o z n í v e l i c e v ě r o h o d n ě , " u s m á l j s e m se.
„ P ř i p o u š t í m , že Yogi R a m a n měl docela živou p ř e d ­
stavivost. A l e t e ď u ž v í š , ž e j e h o p ř í b ě h m á s v ů j s m y s l a ž e
m y š l e n k y , k t e r é i l u s t r u j e , j s o u n e j e n v e l m i m o c n é , ale
i vysoce praktické."
„ T o j e p r a v d a , s tím s o u h l a s í m , " ř e k l j s e m b e z z a v á h á ­
ní.
„Stezka pokrytá diamanty ti tedy bude připomínat
p o s l e d n í m o u d r o s t , a t o u j e o s v í c e n ý ž i v o t . P o k u d uplatníš
tento p r i n c i p v e své k a ž d o d e n n í č i n n o s t i , o b o h a t í š s v ů j ž i ­
vot tak, že se to dá velmi těžko slovy popsat. Začneš vidět
k r á s u i v t ě c h n e j j e d n o d u š š í c h v ě c e c h a ž i v o t se ti n a p l n í
e l á n e m , k t e r ý si z a s l o u ž í š . A j e s t l i ž e splníš s v ů j s b b , k t e r ý
j s i mi d a l , a p o d ě l í š se o o n o tajemství s ostatními, p o m ů ž e š
i j i m přeměnit j e j i c h život na n ě c o n e o b y č e j n é h o . "
„ B u d e mi dlouho trvat, než se to n a u č í m ? "
„ P r i n c i p jako takový je nesmírně j e d n o d u c h ý na p o ­
chopení. Nicméně naučit se jej uplatňovat ve svém k a ž d o ­
denním životě si vyžádá několik týdnů pravidelného cvicení.
184
„Tak u ž m ě n e n a p í n e j . "
„ D o b r á . S e d m ý a p o s l e d n í p r i n c i p j e c e l ý o žití. M n i ­
c h o v é ze Sivany věřili, že o p r a v d u radostný a u s p o k o j i v ý
ž i v o t p ř i n e s e t o , co n a z ý v a l i žitím v přítomnosti. J o g í n i
d o b ř e věděli, že minulost je jako voda p o d mostem a b u ­
d o u c n o s t je v z d á l e n é slunce na h o r i z o n t u naší p ř e d s t a ­
vivosti. Nejdůležitějším okamžikem je současná chvíle.
N a u č se, j a k j i p r o ž í t a p l n ě v y c h u t n a t . "
„ Ú p l n ě rozumím tomu, co mi říkáš, Juliáné. M á m p o ­
cit, ž e v e l k o u část d n e t r á v í m l a m e n t o v á n í m n a d m i n u l ý m i
u d á l o s t m i , k t e r é u ž stejně n e m o h u z m ě n i t , n e b o o b a v a m i
z událostí b u d o u c í c h , které se však nemusejí přihodit.
M o j e mysl b ý v á neustále zaplavena milionem d r o b n o s t í ,
k t e r é tříští m o j i p o z o r n o s t d o m i l i o n u r ů z n ý c h s m ě r ů . J e
to docela frustrující."
„Proč?"
„Unavuje mě to! M á m pocit, že nikdy nemám klid. Ale
stejně tak z n á m m o m e n t y , k d y s e m o j e m y s l s o u s t ř e d í j e n
n a ú k o l , k t e r ý m á m n y n í p ř e d s e b o u — t o s e stává n e j č a s ­
t ě j i t e h d y , k d y ž m u s í m v e l m i n a l é h a v ě sepsat n ě j a k é v y ­
j á d ř e n í n e b o z p r á v u , a tím p á d e m n e m á m čas m y s l e t n a
n i c j i n é h o n e ž n a s v ů j m o m e n t á l n í ú k o l . Taky s i u v ě d o m u j u , že p o d o b n ý pocit jsem zažíval, k d y ž j s e m hrával fotbal
a o p r a v d u j s m e c h t ě b zvítězit. M í v a l j s e m p o c i t , ž e h o d i ­
n y p l y n o u j a k o m i n u t y , a cítil j s e m s e z c e l a s o u s t ř e d ě n .
P ř i p a d a l o mi, že j e d i n é , co má v tu chvíli nějaký smysl, je
t o , co p r á v ě v t o m o k a m ž i k u d ě l á m . V š e c h n o ostatní — sta­
r o s t i , účty, m o j e p r á c e — j a k o b y n e e x i s t o v a l o . K d y ž o t o m
tak u v a ž u j i , v t y t o o k a m ž i k y j s e m r o v n ě ž p o c i ť o v a l i n e j větší k l i d . "
„ P o k u d děláš n ě c o , c o j e p r o t e b e v ý z v o u , j e t o t a n e j ­
l e p š í cesta k o s o b n í s p o k o j e n o s t i . A l e c o j e n e j d ů l e ž i t ě j š í
mít na p a m ě t i , j e , že štěstí je cesta, nikoliv cíl. Ž i j p r o d n e -
185
šek — u ž s e n i k d y n e b u d e o p a k o v a t , " p r o h l á s i l J u l i á n
a sepnul svoje hladké r u c e , j a k o by se chtěl p o m o d l i t
na znamení díků, že tomu, co právě řekl, rovněž i p o r o z u ­
měl.
„ A tohle j e tedy onen p r i n c i p symbolizovaný diaman­
t o v o u s t e z k o u v p o h á d c e Yogi R a m a n a ? " zeptal j s e m se.
„ A n o , stejně tak, j a k o našel o n e n z á p a s n í k s u m o t r v a ­
lé n a p l n ě n í a r a d o s t z t o h o , že se m o h l po d i a m a n t o v é stez­
ce v y d a t , i ty m ů ž e š mít život t a k o v ý , j a k ý si sám zasloužíš,
jakmile si j e n začneš u v ě d o m o v a t , že i stezka, po které
kráčíš dnes, je plná diamantů a jiných cenných pokladů.
P ř e s t a ň se h o n i t za v e l k ý m p o t ě š e n í m a z a n e d b á v a t p ř i
t o m malé r a d o s t i . Zpomal. R a d u j se z k r á s y a k o u z l a v š e h o
kolem sebe. Máš na to n á r o k . "
„ A znamená t o tedy, ž e b y c h měl přestat přemýšlet
o v e l k ý c h cílech do b u d o u c n a a místo t o h o se plně s o u ­
středit j e n n a p ř í t o m n o s t ? "
„ N e , tak t o n e n í , " o d p o v ě d ě l J u l i á n p e v n ě . „ J a k u ž
j s e m ř e k l , b u d o u c í cíle a sny j s o u z á k l a d n í p r v k y k a ž d é h o
o p r a v d u úspěšného života. D o u f e j , že b u d o u c n o s t ti při­
nese n ě c o , k v ů l i č e m u b u d e š k a ž d é r á n o vstávat s r a d o s t í
a c o t ě b u d e i n s p i r o v a t c e l ý n á s l e d u j í c í d e n . Cíle d o d á v a j í
tvému životu energii. Důležité však je nikdy neobětovat
štěstí k v ů l i d o s a h o v á n í c í l ů . N i k d y n e o d k l á d e j t o , c o j e
o p r a v d u důležité p r o tvou spokojenost. Dnešek je d n e m ,
k t e r ý musíš p r o ž í t n a p l n o , n e a ž v y h r a j e š loterii n e b o a ž
budeš v d ů c h o d u . Nikdy neodkládej život na z í t r a ! "
J u l i á n se n a p ř í m i l a z a č a l r á z n ě p o c h o d o v a t t a m a
z p ě t p o místnosti z r o v n a t a k , j a k t o d ě l á v a l v s o u d n í síni,
k d y ž přednášel svoji vášnivou závěrečnou řeč. „ N e p o d ­
l e h n i z d á n í , že začneš b ý t l e p š í m o t c e m a m a n ž e l e m t e p r v e
tehdy, až tvoje p r á v n í kancelář nabere navíc několik n o ­
v ý c h mladých právníků, kteří za tebe p ř e v e z m o u některé
186
tvé p o v i n n o s t i , a t o b ě u b u d e starostí. N e n a l h á v e j si, že z a ­
čneš pracovat na sobě, j e n co se na tvém b a n k o v n í m účtu
n a s h r o m á ž d í více peněz a budeš si p r o t o moci dovolit více
v o l n é h o č a s u . D n e š e k j e o n í m d n e m , k d y b y sis měl u ž í v a t
o v o c e s v é h o úsilí, d n e š e k j e d n e m , k d y b y ses měl z a m ě ř i t
n a p ř í t o m n o s t a žít život n a p l n o . D n e š e k j e d n e m , k d y b y s
m ě l p o p u s t i t u z d u své fantazii a jít za s v ý m i sny. A n i k d y ,
p r o s í m , n e z a p o m e ň n a dar, k t e r ý m j e t v o j e r o d i n a . "
„ N e j s e m si z c e l a j i s t , že v í m , o č e m m l u v í š . "
„ P r o ž í v e j s i dětství s v ý c h d ě t í , " o d p o v ě d ě l J u b á n .
„ C o ž e ? " zamumlal jsem poněkud vyveden z míry tím­
to zřejmým paradoxem.
„ M á l o c o j e tak důležité j a k o b ý t součástí dětství s v ý c h
dětí. J a k ý m á v ý z n a m šplhat p o ž e b ř í k u k a r i é r y , k d y ž n e ­
b u d e š u t o h o , a ž t v o j e vlastní dítě u d ě l á p r v n í k r o k y ? N a
c o t i j e , ž e vlastníš n e j v ě t š í d ů m v o k o l í , k d y ž t i n e z b ý v á
čas n a t o , a b y s z n ě j v y t v o ř i l d o m o v ? C o z t o h o , ž e j s i p o
celé zemi p r o s l a v e n j a k o vynikající o b h á j c e , jestliže tvé
vlastní děti s k o r o ani n e v ě d í , ž e j s i j e j i c h o t e c ? " J u l i á n ů v
hlas s e n y n í c h v ě l e m o c e m i . „ V í m , o č e m m l u v í m . "
Tato p o s l e d n í věta m ě u z e m n i l a . J e d i n é , c o j s e m o t o m
starém J u b á n u Mantlovi věděl, b y l o , že byl j e d n í m z n e j l e p š í c h o b h á j c ů v zemi, k t e r ý se přátelil se s m e t á n k o u s p o ­
l e č n o s t i . J e h o d o s t a v e n í č k a s m o d e l k a m i b y l a s k o r o stejně
l e g e n d á r n í j a k o j e h o p r o f e s i o n á l n í s c h o p n o s t i . C o b y tento
bývalý milionářský playboy mohl vědět o tom, jaké je to
b ý t o t c e m ? C o b y m o h l vědět o m é m k a ž d o d e n n í m úsúf dát
k a ž d é m u z b d í kolem sebe to, co si zaslouží, o tom, j a k je
obtížné být skvělým obhájcem a zároveň i d o b r ý m otcem?
J u b á n m ě však z a s k o č i l s v ý m šestým s m y s l e m .
„ N e m y s l i si, ž e n i c n e v í m o p o ž e h n á n í z v a n é m d ě t i , "
p r a v i l tiše.
„ P ř e k v a p u j e š mě, vždycky jsem si myslel, že jsi byl
187
n e j z a t v r z e l e j š í starý m l á d e n e c v e m ě s t ě , n e ž s i v š e h o n e ­
chal a odešel z firmy."
„Víš p ř e c e , ž e j e š t ě p ř e d t í m , n e ž j s e m p r o p a d l iluzi
svého šíleného životního stylu, jsem byl ženatý."
„Vím."
Z a r a z i l se, j a k o k d y ž dítě z a v á h á p ř e d t í m , n e ž s v é m u
nejlepšímu kamarádovi vyzradí svoje
přísně střežené
tajemství. „ C o ale n e v í š , j e , ž e j s e m také měl m a l o u h o l č i č ­
k u . B y l a tím n e j m i l e j š í m a n e j j e m n ě j š í m s t v o ř e n í m , k t e r é
j s e m z a s v ů j život p o t k a l . T e h d y j s e m b y l t a k o v ý , j a k ý j s i
b y l ty, k d y ž j s m e s e p o p r v é setkab — t r o c h u d o m ý š b v ý , a m ­
biciózní a plný nadějí. Měl j s e m tehdy všechno, v co j s e m
mohl j e n doufat. Lidé mi říkávali, že mám p ř e d sebou
skvělou b u d o u c n o s t , měl jsem n á d h e r n o u ženu a milou
d c e r k u . Ale ve chvíli, k d y se zdálo, že je život zcela bez
chyby, j a k o b y ú d e r e m blesku jsem o všechno přišel."
Bylo to poprvé od jeho návratu, co se v Jubánově r o z ­
z á ř e n é t v á ř i o d r á ž e l s m u t e k . J e d n a slza s e m u s k u t á l e l a
d o l ů p o o p á l e n é t v á ř i a vsákla s e d o s a m e t o v é látky j e h o
r u b í n o v ě červené róby. Ztratil j s e m řeč a j e h o slova mi
stiskla h r d l o .
„Nemusíš pokračovat, pokud ti to působí bolest,
J u b á n e , " vyzval jsem jej se soucitem a položil jsem mu
konejšivě ruku kolem ramen.
„ A l e já chci, Johne. Ze všech lidí, které jsem b ě h e m
svého předešlého života poznal, jsi byl nejslibnější — j a k
j s e m ř e k l , h o d n ě jsi m i p ř i p o m í n a l m n e s a m é h o , k d y ž j s e m
b y l m l a d š í . I t e ď t o h o máš p o ř á d j e š t ě v e l m i m n o h o p ř e d
s e b o u , ale jestli b u d e š d á l žít t a k , j a k ž i j e š , n e d o p a d n e t o
s t e b o u d o b ř e . V r á t i l j s e m se, a b y c h t i u k á z a l , ž e n a t e b e
čeká ještě m n o h o krásného, č e h o si v životě můžeš užít.
Ten ř i d i č , k t e r ý z a b i l m o j i d c e r u , n e v z a l o n o h o s l u n n é h o
ř í j n o v é h o o d p o l e d n e p o u z e j e d e n c e n n ý ž i v o t , vzal r o v n o u
188
dva. Poté co m o j e dcera zemřela, rozpadl se mi život. P o ­
n o ř i l j s e m se do p r á c e a trávil k a ž d o u m i n u t u v k a n c e l á ř i ,
naivně se d o m n í v a j e , že má kariéra mi p o m ů ž e vyléčit
b o l e s t z l o m e n é h o s r d c e . Č a s t o j s e m s p á v a l n a gauči v k a n ­
c e l á ř i , p r o t o ž e j s e m s e b á l vrátit s e d o d o m u , k d e m i tolik
věcí připomínalo její přítomnost, j e ž byla nyní jen bolest­
nou vzpomínkou. A zatímco to nesmírně prospělo mojí
k a r i é ř e , m ů j v n i t ř n í svět s e z h r o u t i l . O p u s t i l a m n e ž e n a ,
s e k t e r o u j s m e b y l i o d školy, p r o t o ž e n e m o h l a d á l snášet
mou posedlost prací. Byla to ona příslovečná poslední
k a p k a , k t e r o u p ř e t e k l d ž b á n j e j í trpělivosti. P o t é s e z a č a l o
rapidně zhoršovat m o j e zdraví a já začal p r o p a d a t tomu
z h o u b n é m u způsobu života, který jsi poznal, když jsme se
p o p r v é setkali. Jistě, m ě l j s e m d o s t p e n ě z n a t o , a b y c h s i
k o u p i l v š e c h n o n a světě. A l e z a p r o d a l j s e m t o m u s v o j i d u ­
ši," vyznal se J u b á n emotivně, hlasem přeskakujícím d o ­
jetím.
„ T a k ž e říkáš-li, a b y c h žil d ě t s t v í m s v ý c h d ě t í , vlastně
m i s d ě l u j e š , ž e b y c h s i m ě l u d ě l a t čas a s l e d o v a t j e , j a k r o ­
stou a v z k v é t a j í . Je to t a k , ž e ? "
„ I k d y ž j e t o u ž s e d m a d v a c e t let, c o nás o p u s t i l a , k d y ž
j s m e ji vezli na n a r o z e n i n y j e j í nejlepší kamarádky, dal
b y c h v š e c h n o z a t o , a b y c h j i m o h l z n o v u z a s l e c h n o u t smát
se n e b o si s ní z a h r á t na z a h r a d ě na s c h o v á v a n o u . M i l o v a l
j s e m držet ji v n á r u č í a j e m n ě ji hladit po zlatých vlasech.
K d y ž odešla, zlomilo mi to srdce. A ačkoliv jsem nyní zís­
kal n o v ý s m y s l ž i v o t a a n a š e l s v o u c e s t u k o s v í c e n í , n e u ­
plyne den, abych nezahlédl její růžovou tvářičku na
m l č e n b v é m jevišti m é vlastní m y s l i . T v o j e vlastní děti j s o u
s k v ě l é , J o h n e . Važ s i t o h o a d á v e j p o z o r , a b y s k v ů l i s t r o ­
m ů m n e p ř e h l é d l les. N e j l e p š í m d a r e m , k t e r ý m ů ž e š s v ý m
d ě t e m d á t , j e t v o j e vlastní láska. S n a ž s e j e c o n e j l é p e p o ­
znat, dej j i m vědět, že j s o u p r o tebe m n o h e m důležitější
189
n e ž p o m í j i v é v ý s l e d k y tvé p r o f e s i o n á l n í k a r i é r y . N e b u d e
to trvat d l o u h o a b u d o u p r y č , z a č n o u si b u d o v a t svoje
vlastní ž i v o t y a k a r i é r u . P a k u ž b u d e p o z d ě litovat t o h o ,
co jsi zmeškal."
J u l i á n m ě s v ý m i s l o v y zasáhl o p r a v d u h l u b o k o . V ě d ě l
jsem již dlouho a moc dobře, že moje pracovní tempo p o ­
m a l u , ale jistě n i č í naše r o d i n n é soužití. B y l o t o j a k o d o u t ­
n a j í c í u h l í k y , k t e r é s i c e h o ř í v e l i c e p o m a l u , ale tiše n a ­
b í r a j í s v o u sílu p ř e d t í m , n e ž n a p l n o v y š l e h n o u p l a m e n y .
V ě d ě l j s e m , ž e m ě m o j e děti p o t ř e b u j í , i k d y ž m i t o n i k d y
n e ř e k l y . P o t ř e b o v a l j s e m t o slyšet o d J u b á n a . Čas n e m i l o ­
s r d n ě u b í h a l a o n y tak r y c h l e d o s p í v a l y . N e p a m a t u j i si,
k d y j s e m s e s v ý m s y n e m A n d y m strávil n e d ě l n í r á n o r y b a ­
řením u r y b n í k a , který tolik miloval j e h o děda. Bývaly
časy, k d y j s m e tam c h o d i l i k a ž d ý t ý d e n , ale n y n í s e tento
z a v e d e n ý rituál z d á l tak v z d á l e n ý j a k o v z p o m í n k a n a život
někoho jiného.
Č í m v í c j s e m o t o m u v a ž o v a l , tím h ů ř e m i z t o h o b y l o .
Klavírní vystoupení našich dětí, jejich vánoční divadelní
p ř e d s t a v e n í , p r a v i d e l n á u t k á n í dětské f o t b a l o v é bgy, to vše
a m n o h o dalšího jsem vyměnil za profesionální úspěch.
Najednou jsem tomu všemu nemohl uvěřit. Co jsem to
v l a s t n ě z p ů s o b i l ? B y l o m i j a s n é , ž e j s e m s e řítil p ř e s n ě
o n o u k l u z k o u s t e z k o u , k t e r o u J u l i á n tak p ř e s n ě p o p s a l .
V tu chvfli j s e m se r o z h o d l , že se to m u s í z m ě n i t .
„ S p o k o j e n o s t j e c e s t a , " p o k r a č o v a l J u l i á n a hlas m u
o p ě t z a z n ě l j a s n ě a v p l n é síle j e h o v á š n ě . „ A j e t o z á r o v e ň
i volba, kterou jsi d o b r o v o l n ě udělal. Můžeš se o b d i v o v a t
d i a m a n t ů m , které na své stezce nacházíš, n e b o se můžeš
p o své cestě b e z o d d e c h u c e l é d n y hnát z a p o m í j i v ý m h r n ­
c e m zlata, k t e r ý tušíš n a k o n c i d u h y a k t e r ý s e n a k o n e c
stejně u k á ž e p r á z d n ý . R a d u j s e z t o h o , c o t i n a b í d n e d n e ­
šek, p r o t o ž e t o j e t o j e d i n é , c o m á š . "
190
„ A j e v ů b e c m o ž n é n a u č i t s e žít t e ď a t a d y ? "
„Určitě. Bez ohledu na to, j a k ý je tvůj současný život,
se m ů ž e š n a u č i t r a d o v a t se z d a r ů , k t e r é ti p o s k y t u j e , a z a ­
plnit s v o u existenci d r o b n ý m i k l e n o t y k a ž d o d e n n í h o ž i v o ­
ta."
„Nejsi přílišným optimistou? Co má dělat ten, k d o
právě o všechno přišel, řekněme kvůli neúspěchu při j e d i ­
né o b c h o d n í transakci? Takový člověk nezbankrotoval
pouze finančně, je na dně i e m o c i o n á l n ě . "
„Velikost t v é h o d o m u a v ý š e t v é h o b a n k o v n í h o k o n t a
nemají co do činění se schopností vychutnávat si radosti
a k o u z l a , která n á m n a b í z í život. Náš svět j e p ř e c e p l n ý n e ­
š ť a s t n ý c h m i l i o n á ř ů . M y s l í š si, ž e o n i m n i c h o v é , k t e r é
j s e m p o t k a l v S i v a n ě , se starali o t o , a b y si v y b u d o v a l i v y ­
r o v n a n é f i n a n č n í p o r t f o l i o a j e d n o u s i m o h l i k o u p i t letní
d ů m n a j i h u F r a n c i e ? " zeptal s e J u b á n r o š ť á c k y .
„Chápu."
„ J e o b r o v s k ý rozdíl mezi tím, vydělávat velké m n o ž ­
ství p e n ě z a mít m n o h o ze ž i v o t a . P o k u d se b u d e š a l e s p o ň
pět minut denně věnovat umění vděčnosti, objevíš b o h a t ­
ství ž i v o t a , k t e r é h l e d á š . I o n a o s o b a , k t e r o u j s i p o u ž i l p r o
svůj p ř í k l a d , jistě n a k o n e c p ř i j d e n a t o , ž e j e stále dostatek
věcí, za které by mohla být vděčná i přes všechny finanční
o b t í ž e . Z e p t e j s e t o h o č l o v ě k a , z d a l i j e stále z d r a v ý , z d a l i
s i z a c h o v a l s v o j i d o b r o u p o v ě s t a z d a b m u zůstala j e h o r o ­
d i n a . Z e p t e j s e j e j , zdali m u zůstala v ý s a d a b ý t o b č a n e m
této n á d h e r n é z e m ě a jestli m á p o ř á d s t ř e c h u n a d h l a v o u .
M o ž n á že mu nezůstalo nic k r o m ě schopnosti tvrdě p r a c o ­
vat a u s k u t e č ň o v a t v e l k é sny. A to j s o u p ř e c e v ě c i , za k t e r é
by měl být vděčný. Všichni máme h o d n ě toho, za co b y ­
c h o m m ě b být vděční. I ptáci, kteří zpívají venku na para­
petu, by se m ě b jevit jako dar člověku dost m o u d r é m u na
t o , a b y s i t e n t o d a r u v ě d o m i l . P a m a t u j si, J o h n e , ž i v o t t i
191
p o k a ž d é n e d á t o , o co si ř e k n e š - ale v ž d y d o s t a n e š t o , co
potřebuješ."
„Takže p o k u d denně p o d ě k u j i za všechno, co m á m , ať
už je to majetek h m o t n ý n e b o m o j e d u c h o v n í vlastnictví,
n a u č í m s e žít p r o p ř í t o m n o s t ? "
„ A n o . Je to účinná m e t o d a , j a k oživit vlastní život.
P o k u d s e s o u s t ř e d í š n a t o , a b y sis u m ě l v y c h u t n a t p ř í t o m ­
n o s t , z a ž e h n e š tím p l a m í n e k , k t e r ý t i b u d e svítit n a cestu
za naplněním vlastního o s u d u . "
„Naplněním osudu?"
„ J i s t ě . R e k l j s e m t i p ř e c e , ž e k a ž d ý z nás m á u r č i t é
n a d á n í , k t e r é j e vlastní j e n j e m u . K a ž d ý z n á s , k d o ž i j e m e
n a této p l a n e t ě , j e s v ý m z p ů s o b e m g é n i u s . "
„ T a k to asi n e z n á š n ě k t e r é z p r á v n í k ů , se k t e r ý m i
m á m t u čest p r a c o v a t , " u t r o u s i l j s e m .
„ Ř í k á m každý a myslím to v á ž n ě , " řekl Julián p r o ­
cítěně. „ K a ž d ý z nás m á n ě j a k é p o s l á n í . P o k u d o n o p o s l á n í
n a j d e m e , náš génius z a z á ř í a náš ž i v o t se n a p l n í štěstím.
Pak n e b u d e p r o b l é m napřít veškerou svou energii tím
směrem. Jakmile j e d n o u poznáš, jaké je tvoje poslání, ať
u ž j e t o stát s e s k v ě l ý m u č i t e l e m n e b o u m ě l c e m , k t e r ý r o z ­
dává inspiraci, splní se ti v š e c h n o , o č e m sníš, aniž b y s
o to musel n ě j a k usilovat. N e b u d e š se vlastně muset ani
snažit. D o k o n c e j e t o t a k , ž e č í m u s i l o v n ě j i s e s n a ž í š , tím
d é l e t i d o s a ž e n í t v ý c h cílů p o t r v á . J e d n o d u š e s l e d u j s t e z ­
k u , k t e r o u t ě p o v e d o u vlastní sny, a b u ď p ř i p r a v e n n a o d ­
m ě n u , k t e r é se ti d o s t a n e . Tato stezka tě d o v e d e k tvé b o ž ­
ské p o d s t a t ě . T o m u ř í k á m n a p l n ě n í v l a s t n í h o o s u d u , " ř e k l
Jubán filozoficky a pokračoval.
„ K d y ž jsem byl malý chlapec, můj otec mi s oblibou
č í t á v a l p o h á d k u , k t e r á se j m e n o v a l a Petr a kouzelná nit­
ka. P e t r b y l ž i v ý m a l ý c h l a p e c , k t e r é h o m ě l k a ž d ý r á d —
j e h o r o d i č e , p ř á t e l é i u č i t e l é . M ě l ale j e d e n n e d o s t a t e k .
192
P e t r n e d o k á z a l žít v p ř í t o m n o s t i , n e n a u č i l se u ž í v a t si ž i ­
v o t a . K d y ž b y l v e š k o l e , snil o t o m , a b y u ž b y l v e n k u
a m o h l si h r á t . K d y ž b y l v e n k u a h r á l si, snil o s v ý c h let­
n í c h p r á z d n i n á c h . Neustále b y l z a s n ě n ý , neustále chtěl b ý t
n ě k d e j i n d e , a n i k d y se p r o t o nedokázal radovat z k r á s ­
ných chvil, které provázely j e h o život.
J e d n o h o r á n a s e P e t r p r o c h á z e l v lese n e d a l e k o o d d o ­
m o v a . P a d l a na n ě j ú n a v a , a tak si sedl p o d s t r o m a z d ř í m l
si. P o několika m i n u t á c h s p á n k u z a s l e c h l , j a k n ě k d o v o l á
j e h o j m é n o . , P e t ř e , P e t ř e ! ' o z ý v a l s e p r o n i k a v ý hlas n ě k d e
v y s o k o . P o m a l u otevřel oči a s o h r o m e n í m hleděl na p r a ­
zvláštní ž e n u , k t e r á stála n a d n í m . M u s e l o j í b ý t p ř e s sto
let a j e j í b í l é vlasy j í z a k r ý v a l y z á d a j a k o d e k a . V e v r á s č i t é
ruce držela kouzelnou kuličku, v jejímž středu byl otvor
a z n ě j visela d l o u h á , zlatá š ň ů r k a .
, P e t ř e , ' p r o n e s l a o n a stará ž e n a , ,tohle j e nitka t v é h o
života. Jestbže za ni t r o š k u zatáhneš, h o d i n a ti u p l y n e j a k o
v t e ř i n a . P o k u d zatáhneš o n ě c o v í c , z a m i n u t u t i u b ě h n o u
c e l é d n y . A p o k u d zatáhneš z e v š e c h sil, z a p á r d n í u b ě h ­
n o u m ě s í c e a r o k y . ' P e t r o v i s e k u b č k a v e l i c e zalíbila. , M ů ž u s i j i n e c h a t ? ' z e p t a l se. S t a ř e n a s e r y c h l e s e h n u l a
a c h l a p c i d a l a k u l i č k u do r u k y .
D r u h ý d e n s e d ě l P e t r v e š k o l e a n u d i l se. N á h l e s i
vzpomněl na svoji n o v o u hračku. Zatáhl trošku za šňůrku
a n a r á z b y l j a k o k o u z l e m d o m a a h r á l si na z a h r a d ě . T e ď
si teprve u v ě d o m i l , j a k o u má o n a kouzelná nitka m o c .
B r z y j e j p ř e s t a l o b a v i t b ý t m a l ý m š k o l á k e m . C h t ě l s e stát
s t a r š í m c h l a p c e m a v y z k o u š e t si, c o b y v š e c h n o m o h l
p r o ž í t . Vytáhl z n o v u k u l i č k u a zatáhl za š ň ů r k u .
Naráz z něj byl mladý j i n o c h a měl krásnou přítelkyni
Elisu. Nicméně p o ř á d nebyl s p o k o j e n , n e b o ť se nikdy n e ­
naučil užívat si p ř í t o m n é chvíle a malých zázraků k a ž d o ­
d e n n í h o ž i v o t a . Z a č a l t e d y snít o t o m , j a k é t o b u d e , a ž
193
b u d e dospělý. Z n o v u zatáhl za nitku a b ě h e m vteřiny
u p l y n u l o m n o h o let. N y n í z n ě j b y l m u ž s t ř e d n í h o v ě k u ,
E b s a byla j e h o manželkou a d ů m byl plný j e j i c h dětí. Ale
Petr si povšiml i něěeho j i n é h o . Jeho kdysi č e r n é vlasy
byly nyní protkány stříbrnými nitkami a j e h o mladistvá
matka, k t e r o u tolik miloval, zestárla a zchřadla. Ale ani
nyní se Petr nedokázal radovat z p ř í t o m n é h o okamžiku
a žít p r á v ě t e ď . Ještě j e d n o u t e d y zatáhl za š ň ů r k u a č e k a l ,
co se stane.
Stal s e z n ě j d e v a d e s á t i l e t ý s t a ř e c , j e h o h u s t é č e r n é
v l a s y z b ě l e l y j a k o sníh a j e h o k r á s n á ž e n a E b s a j i ž b y l a
n ě k o l i k let p o s m r t i . J e j i c h d ě t i o p u s t i l y d o m o v a žily
v l a s t n í m ž i v o t e m . A v tu c h v í l i , p o p r v é za c e l ý ž i v o t , si
P e t r u v ě d o m i l , že se n i k d y n e n a u č i l zastavit a v y c h u t n a t
si k o u z l a p ř í t o m n é c h v í l e . N i k d y si n e n a š e l čas a n e š e l
s dětmi na ryby, n e b o nevzal svou ženu Elisu na večerní
p r o c h á z k u p ř i ú p l ň k u . N i k d y nezasadil s t r o m n e b o n e p ř e ­
četl a n i j e d n u z t ě c h n á d h e r n ý c h k n i h , k t e r é čítávala j e h o
m a t k a . M í s t o t o h o p r o b ě h l ž i v o t e m b e z zastavení, a n i ž j e n
z a h l é d l , c o v š e c h n o d o b r é h o n a n ě j p o cestě č e k a l o . K d y ž
si to u v ě d o m i l , velmi j e j to r o z e s m u t n i l o . Vyšel z d o m u v e n
a šel d o l e s a , d o s t e j n é h o l e s a , v e k t e r é m s e p r o c h á z í v a l
j a k o m a l ý c h l a p e c . K d y ž d o o n o h o lesa v e š e l , všiml si, ž e
malé doubky, které byly semenáčky, když byl malým
c h l a p c e m , se n y n í p r o m ě n i l y ve vzrostlé stromy a ze sa­
m o t n é h o lesa se stal n á d h e r n ý kus p ř í r o d y . U l e h l na t r á v u
p o d strom a upadl do hlubokého spánku. Netrvalo dlouho
a uslyšel, j a k n ě k d o volá j e h o j m é n o . Vzhlédl a s úžasem
spatřil, že to není nikdo jiný než ona stařena, která mu
k d y s i d a r o v a l a o n u k o u z e l n o u kuličku s e z l a t o u š ň ů r k o u .
Zeptala se j e j : J a k se ti můj dárek líbil?' Petr neváhal
a o d p o v ě d ě l p o d l e p r a v d y . , N e j p r v e s e m i líbil, ale n y n í h o
n e n á v i d í m . C e l ý život m i utekl m e z i p r s t y a j á j s e m n e m ě l
194
příležitost si j e j užít. Jistě, potkaly by m n e i chvíle zár­
m u t k u , ale j á j s e m s i n e u ž i l a n i r a d o s t i . C í t í m s e u v n i t ř
velice p r á z d n ý , n e b o ť jsem p r o m r h a l dar prožít si svůj
život.'
,Jsi v e l m i n e v d ě č n ý , '
řekla
o n a stará
žena.
,Ale
i p ř e s t o ti s p l n í m j e d n o p o s l e d n í p ř á n í . ' P e t r se na m o m e n t
zamyslel a p o t é spěšně o d p o v ě d ě l : , C h c i se t e d y stát z n o v u
m a l ý m c h l a p c e m a začít z n o v u . ' P o t é z n o v u u p a d l d o h l u ­
b o k é h o spánku a za chvíli z n o v u uslyšel, j a k kdosi volá
j e h o j m é n o . ,Kdo to tentokrát může být?' podivil se p r o
sebe. K d y ž otevřel oči, spatřil, j a k vedle j e h o postele stojí
j e h o m a t k a . V y p a d a l a m l a d i s t v ě a v y z a ř o v a l o z ní z d r a v í .
P e t r si u v ě d o m i l , že o n a stařena z lesa mu o p r a v d u splnila
i j e h o p o s l e d n í p ř á n í a on se m o h l z n o v u vrátit na z a č á t e k
svého života.
,Pospěš si Petře, vstávej, n e b o přijdeš p o z d ě do ško­
ly,' říkala P e t r o v i j e h o m a t k a . P e t r v y s k o č i l z p o s t e l e a od
o n o h o r á n a začal žít život n a p l n o . Ž i l ž i v o t e m p l n ý m d r o b ­
n ý c h r a d o s t í , vítězství a p o t ě š e n í . A to se mu p o d a ř i l o j e n
p r o t o , ž e přestal o b ě t o v a t p ř í t o m n o s t s n ů m o v z d á l e n é b u ­
d o u c n o s t i . N a u č i l se, j a k žít n y n í a t e ď . "
„ T o j e k r á s n ý p ř í b ě h , J u b á n e , " ř e k l j s e m tiše.
„ B o h u ž e l je o n e n p ř í b ě h o Petrovi a kouzelné nitce
j e n p o h á d k a . N á m v r e á l n é m světě n i k d o d r u h o u š a n c i
prožít si n a p l n o vlastní život nedá. Máš tedy dnes šanci
p r o b u d i t v s o b ě d a r žití — d o k u d n e n í p ř í l i š p o z d ě . C a s
nám o p r a v d u p r o k l o u z á v á mezi prsty j a k o zrnka písku.
P o k u s s e t e d y o t o , a b y b y l tento d e n u r č u j í c í m d n e m t v é ­
ho b u d o u c í h o života, d n e m , kdy se j e d n o u p r o v ž d y r o z ­
hodneš zaměřit se na to, co je p r o tebe o p r a v d u důležité.
R o z h o d n i se k t o m u , že b u d e š trávit v í c e č a s u s b d m i , k t e ř í
d á v a j í t v é m u ž i v o t u smysl. Važ si t ě c h c h v i l , v y c h u t n e j si
j e . Dělej to, co jsi v ž d y c k y chtěl dělat. Vydej se na o n u
195
h o r u , n a k t e r o u j s i chtěl v ž d y v y l é z t , n e b o s e n a u č h r á t n a
t r u b k u . Z a t a n c u j si v letní b o u ř c e n e b o si založ vlastní
f i r m u . N a u č s e mít r á d h u d b u n e b o c i z í j a z y k , v z p o m e ň si,
j a k é t o b y l o , k d y ž sis j a k o dítě u m ě t h r á t . A p ř e s t a ň o d ­
kládat vlastní štěstí k v ů b ú s p ě c h u . P r o č s i neužívat vlastní
c e s t y ? O ž i v v s o b ě s v é h o d u c h a a p e č u j o s v o u d u š i . To je
cesta d o n i r v á n y . "
„Do nirvány?"
„ M n i c h o v é ze Sivany věřili, že o p r a v d o v ý m cílem
a d o m o v e m v š e c h o s v í c e n ý c h d u š í j e m í s t o , k t e r é m u říkali
n i r v á n a . J e t o vlastně v í c n e ž j e n m í s t o - j e t o j a k ý s i stav,
k t e r ý p ř e s a h u j e v š e c h n o , c o d o s u d z a h r n u j e naše p o z e m ­
ská zkušenost. V n i r v á n ě j e v š e c h n o m o ž n é . N i k d o tam n e strádá a tanec života je t a n č e n s b o ž s k o u d o k o n a l o s t í . M n i ­
c h o v é věřili, že jakmile se j e d n o u dostanou do nirvány,
m o h o u vstoupit do ráje na zemi, a to byl jejich nejvyšší
životní c í l , " poučil mne Jubán a j e h o tvář vyzařovala mír
a téměř andělskou spokojenost.
„ K a ž d ý z nás j e t a d y z u r č i t é h o d ů v o d u , " p o k r a č o v a l
jako nějaký p r o r o k . „ Z k u s meditovat o tom, jaké je tvoje
p o s l á n í , j a k m ů ž e š dát z e s e b e t o n e j l e p š í d r u h ý m . P ř e s t a ň
být vězněm zemské přitažlivosti. Zažehni dnes plamen
svého života a nechej j e j hořet j a s n ý m plamenem. Z a č n i
ve svém životě používat techniky, které j s e m tě naučil, vy­
dej ze sebe to nejlepší. Pak p ř i j d e čas, k d y b u d e i tobě d o ­
přáno ochutnat ovoce nirvány."
„ A j a k t o p o z n á m , ž e j s e m d o s á h l t o h o t o stavu o s v í ­
cení?"
„ P o z n á š to z malých náznaků. Začneš spatřovat b o ž skost v e v š e m , c o j e k o l e m t e b e . S p a t ř í š b o ž s k o u p o d s t a t u
měsíčního paprsku, poznáš půvab modré oblohy za jas­
n é h o l e t n í h o d n e , ucítíš n á d h e r n o u v ů n i l u č n í c h k v ě t i n ,
n e b o tě okouzlí smích malého dítěte."
196
„ J u l i á n é , s l i b u j i ti, ž e n e p r o m a r n í m č a s , k t e r ý j s i m i
v ě n o v a l . B u d u žít s v ů j ž i v o t p o d l e m o u d r o s t i s i v a n s k ý c h
m n i c h ů a d o d r ž í m s l i b , k t e r ý j s e m ti d a l , a v š e , co j s i mě
n a u č i l , p ř e d á m t ě m , k t e ř í b y z t o h o m o h l i mít u ž i t e k . M l u ­
vím upřímně, dávám ti slovo." Byl jsem hluboce dojat.
„Rozšiřuj bohatství moudrosti sevanských mnichů
m e z i v š e c h n y k o l e m t e b e . U v i d í š , j a k tato m o u d r o s t r y c h l e
p r o m ě n í jejich životy k lepšímu zrovna tak, j a k změní tvůj
vlastní ž i v o t . A h l a v n ě n e z a p o m e ň n a t o , ž e naše cesta j e
tu od toho, a b y c h o m si ji dokázali vychutnat. Samotná
cesta j e z r o v n a tak v ý z n a m n á j a k o j e j í cíl.
Yogi R a m a n b y l v e l k ý v y p r a v ě č , " p o k r a č o v a l J u l i á n ,
„ale j e d e n z p ř í b ě h ů , které mi vyprávěl, byl skutečně ze
všech nejlepší. M o h u ti ho ještě ř í c t ? "
„Samozřejmě."
„ J e d n o u , p ř e d m n o h a staletími v e s t a r o v ě k é I n d i i ,
chtěl j e d e n m a h á r á d ž a p r o j e v i t lásku a o d d a n o s t své ž e n ě .
T e n t o m u ž s e r o z h o d l , ž e p o s t a v í s t a v b u n e m a j í c í v e světě
o b d o b y , k t e r á b u d e zářit z a m ě s í c e m o s v ě t l e n é n o c i a k t e ­
r o u b u d o u l i d é p o n á s l e d u j í c í staletí h l u b o c e o b d i v o v a t .
K a ž d ý m d n e m se tedy dělníci dřeli a za h o r k ý c h dní p o ­
k l á d a l i k v á d r k e k v á d r u . D e n z a d n e m s t a v b a rostla a č í m
dál v í c e s e p o d o b a l a o n o m u m a j á k u lásky, k t e r ý m s e m ě l a
n a k o n e c stát. N a k o n e c , p o d v a a d v a c e t i l e t e c h d ř i n y , b y l
t e n t o p a l á c z č i s t é h o m r a m o r u h o t o v a leskl se p r o t i a z u ­
rové indické obloze. Víš, o čem m l u v í m ? "
„Nemám zdání."
„ B y l to T á d ž Mahal, j e d e n ze sedmi divů světa," o d ­
p o v ě d ě l J u b á n . „ C h c i tím ř í c t , ž e k a ž d ý z nás n a této p l a ­
netě j e d i v e m světa. K a ž d ý z nás j e s v ý m z p ů s o b e m h r d i ­
n o u , k a ž d ý z nás m á v s o b ě p o t e n c i á l n ě c o n e o b v y k l é h o
dokázat, být spokojený a dosáhnout naplnění. A všechno,
c o j e k t o m u z a p o t ř e b í , j s o u m a l é k r ů č k y n a cestě n a š i c h
197
snů. Stejně j a k o T á d ž M a h a l , život n a p l n ě n ý k o u z l e m a r a ­
dostí je potřeba budovat k r o k za k r o k e m , kvádr ke kvá­
d r u . M a l á vítězství v e d o u k v e l k ý m v í t ě z s t v í m , m a l é z m ě ­
ny, ty, o k t e r ý c h j s m e m l u v i l i , v y t v o ř í silné p o z i t i v n í n á ­
vyky. Kladné návyky přinesou výsledky, j e ž tě b u d o u in­
spirovat k velké osobní p r o m ě n ě . Začni tím, že prožiješ
k a ž d ý s v ů j d e n tak, j a k o b y t o b y l t v ů j p o s l e d n í . O d e d n e š ­
k a s e z a č n i v í c smát a d ě l e j t o , c o máš o p r a v d u r á d . N e n e ­
chej se připravit o svůj osud, protože to, co je p ř e d tebou,
má m n o h e m menší význam než to, co leží uvnitř t e b e . "
Bez dalšího slova se J u b á n Mantle, slavný advokát
a m i l i o n á ř , ze k t e r é h o se stal o s v í c e n ý m n i c h , z v e d l , o b j a l
mne j a k o bratr, kterého n i k d y neměl, a vyšel z m é h o o b ý ­
váku do žáru n o v é h o letního dne. Osaměl jsem a p r o b í r a l
j s e m s e v l a s t n í m i m y š l e n k a m i . V š i m l j s e m si, ž e j e d i n ý
h m a t a t e l n ý d ů k a z o j e h o n á v š t ě v ě stál n a s t o l k u p ř e d e
m n o u . B y l j í m j e h o p r á z d n ý šálek.
Juliánova
moudrost
v
kostce:
Dovednost
S o u s t ř e ď se na p ř í t o m n o s t
Moudrost
Žij tady a t e ď , užívej si d a r u p ř í ­
tomnosti
N i k d y n e o b ě t u j štěstí p r o ú s p ě c h
U ž í v e j s i cesty, žij k a ž d ý d e n t a k ,
j a k o b y b y l tím p o s l e d n í m
P r o ž í v e j dětství s v ý c h d ě t í
Techniky
Projevuj vděčnost
Staň s e p á n e m s v é h o o s u d u
Všichni
vlastní
z
nás
minulosti,
máme
staň
se
své poslání.
architektem
198
Přestaň
své
být
vězněm
budoucnosti.
Sedmero
nadčasových
symbolů
osvíceného
Hodnota
života
Symbol
Ovládni svoje myšlení
Nádherná zahrada
Následuj svůj cíl
Maják
Cvič se v umění kaizen
Zápasník sumo
Žij disciplinovaný život
Růžový spirálový drát
Respektuj svůj čas
Zlaté stopky
Nesobecky pomáhej jiným
Vonné růže
Soustřeď se na přítomnost
Stezka pokrytá diamanty
199
Robin S. Sharma
Mnich, který prodal své ferrari
Z angbckého originálu
The
Monk
Who
Sold His
Ferrari,
vydaného nakladatelstvím HarperCollins roku
1997 v New Yorku, přeložila Nataša Foltánová.
Grafická úprava a obálka Rybka Publishers.
Vydalo nakladatelství Rybka Pubbshers,
V Jirchářích 6, 110 00, v Praze začátkem léta
roku 2009.
Vydání první.
www.rybkapub.cz
200