R - Vysoké učení technické v Brně
Transkript
Fyzika stavebních látek 4. týden Š astník Stanislav Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta stavební, Ústav technologie stavebních hmot a dílc , Veve í 95, 602 00 Brno, Tel: +420 5 4114 7507, Fax +420 5 4114 7502, Email: [email protected] Ustálený teplotní stav θ = f (x ) Neustálený (nestacionární) teplotní stav: θ = f ( x,τ ) Ustálený (stacionární) teplotní stav: 1D Ustálený (stacionární) teplotní stav: Neustálený (nestacionární) teplotní stav: ∂ 2θ 0= 2 ; ∂x ∂θ ∂ 2θ = a. 2 ∂τ ∂x θ = f ( x, y ) θ = f ( x, y , τ ) 2D ∂θ =0 ; ∂τ θ = f ( x, y , z ) θ = f ( x, y , z , τ ) 3D q = konst. Ustálený teplotní stav Hustota tepelného toku q: q1 = q2 = q3 = q4 = q Ustálený teplotní stav RT = Ri + R + Re Tepelný odpor p i prostupu tepla konstrukcí RT : 0= (m2.K/W) θ θsi ∂θ ∂x 2 2 ∂θ = c1 ∂θ = c1.∂x ∂x θ = c1.x + c2 q dθ/dx Okrajové podmínky: - x=0→ = si - x=d→ = se θse θ si = c1.0 + c2 = c2 θ se = c1.d + c2 θ = θ si − θ si − θ se d c1 = − .x θ si − θ se d d x Ustálený teplotní stav θ = θ si − θ si − θ se .x d θ − θ se dθ = − si dx d dθ θ − θ se θ − θ se θ si − θ se q = −λ . = si = = −λ. − si d dx d R θ θsi q λ R= R= dθ/dx d λ n dj j =1 λ j = n j =1 Rj q hustota tepelného toku (W/m2), R tepelný odpor konstrukce (m2.K/W). θse d x Ustálený teplotní stav Tepelný odpor p i p estupu tepla Rs [m2.K.W–1] tepelný odpor mezní vzduchové vrstvy, p iléhající bezprost edn k vnit ní nebo k vn jší stran konstrukce. Rsi = 1 hi Rse = he −1 hi sou initel p estupu na vnit ní stran konstrukce [W.m–2.K–1] he sou initel p estupu na vn jší stran konstrukce [W.m–2.K–1] Odpor p i prostupu tepla RT [m2.K.W–1] vyjad uje úhrnný tepelný odpor, bránící vým n tepla mezi prost edími, odd lenými od sebe stavební konstrukcí o tepelném odporu R s p ilehlými mezními vzduchovými vrstvami. Sou initel prostupu tepla konstrukcí U [W.m–2.K–1] – vyjad uje celkovou vým nu tepla mezi prostory, odd lenými od sebe stavební konstrukcí o tepelném odporu R s p ilehlými mezními vzduchovými vrstvami. U = 1 RT Vypo tená hodnota sou initele prostupu tepla musí splnit podmínku: U UN UN požadovaná (doporu ená) hodnota sou initele prostupu tepla [W.m–2.K–1] Rsi, Rse, Rsik [m2·K/W] Klimatické období Druh konstrukce a povrch konstrukce Tvar a orientace povrchu konstrukce 1 2 3 Zimní Zimní, p i nadmo ské výšce nad 1000 m n.m. Vn jší povrch stavební konstrukce a výpln otvoru Letní Zimní i letní Vnit ní povrch výpln otvoru pro výpo ty ší ení vlhkosti a rizika r st plísní pro výpo ty ší ení tepla 4 5 0,04 0,04 0,03 0,03 0,07 0,07 0,25 0,13 zdola nahoru 0,25 0,10 shora dol 0,25 0,17 Svislý kout 0,25 0,19 Vodorovný kout 0,25 0,21 Svislý povrch 0,13 0,13 zdola nahoru 0,13 0,10 shora dol – 0,17 Svislý kout 0,13 0,20 Vodorovný kout 0,13 0,20 Svislý povrch Vnit ní povrch stavební konstrukce Ustálený teplotní stav Vodorovný povrch p i tepelném toku Vodorovný povrch p i tepelném toku 1. Ve v trané vzduchové vrstv se uvažuje odpor p i p estupu tepla shodný s odporem na vnit ní stran téže konstrukce. 2. Pro vodorovné povrchy konstrukcí mezi shodn vytáp nými prostory se pro spodní povrch uvažuje hodnota platná pro tepelný tok zdola nahoru, pro horní povrch hodnota platná pro tepelný tok shora dol . 3. Pro šikmé povrchy odchýlené o více než 30° od uvedených orientací se stanoví odpory p i p estupu tepla lineární interpolací se zaokrouhlením na setiny. Návrhové hodnoty tepelných odpor p i p estupu tepla na vn jší a na vnit ní stran konstrukce Rse, Rsi bez povrchové kondenzace (p evrácené hodnoty sou initel p estupu tepla hsi, hse ) Ustálený teplotní stav Konstrukce 1 2 3 4 5 6 7 8 Hodnoty tepelných odpor p i p estupu tepla na vn jší a na vnit ní stran konstrukce Rse, Rsi bez povrchové kondenzace Ri (m2.K/W) 0,13 0,13 0,13 0,10 0,17 0,17 0,17 0,10 Re (m2.K/W) 0,04 0,13 0,13 0,17 0,13 0,17 0,04 Ustálený teplotní stav Typ konstrukce Popis konstrukce UN [W.m–2.K-–1] Požadované Hodnoty Doporu ené hodnoty St echa plochá a šikmá se sklonem do 45° v etn Podlaha nad venkovním prostorem 0,24 0,16 Strop pod nevytáp nou p dou se st echou bez tepelné izolace Podlaha a st na s vytáp ním (vn jší vrstvy od vytáp ní) 0,30 0,20 lehká 0,30 0,20 t žká 0,38 0,25 Podlaha a st na p ilehlá k zemin (s výjimkou podle pozn. 1) Strop a st na vnit ní z vytáp ného k nevytáp nému prostoru 0,60 0,40 Strop a st na vnit ní z vytáp ného k áste n vytáp nému prostoru 0,75 0,50 St na mezi sousedními budovami Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10°C v etn 1,05 0,70 St na mezi prostory s rozdílem teplot do 10°C v etn 1,30 0,90 Strop vnit ní mezi prostory s rozdílem teplot do 5°C v etn 2,2 1,45 St na vnit ní mezi prostory s rozdílem teplot do 5°C v etn 2,7 1,80 nová 1,7 1,20 upravená 2,0 1,35 Dve e, vrata a jiná výpl otvoru z áste n vytáp ného nebo nevytáp ného prostoru vytáp né budovy (v etn rámu) 3,5 2,3 Šikmé st ešní okno, sv tlík a jiná šikmá výpl otvoru se sklonem do 45°z vytáp ného prostoru do venkovního prost edí 1,5 1,1 Šikmé st ešní okno, sv tlík a jiná šikmá výpl otvoru se sklonem do 45°z vytáp ného prostoru do áste n vytáp ného prostoru nebo z áste n vytáp ného prostoru do venkovního prost edí 2,6 1,7 0,3 + 1,4 fw 0,2 + 1,0 fw St na vn jší St echa strmá se sklonem nad 45 ° Okno a jiná výpl otvoru z vytáp ného prostoru (v etn rámu, který má maximáln 2,0 W.m–2.K–1 ) Lehký obvodový pláš , hodnocený jako smontovaná sestava v etn nosných prvk , s pr svitnou výplní otvoru o pom rné ploše fw = Aw /A, kde A je celková plocha lehkého obvodového plášt (LOP) Aw plocha pr svitné výpln otvoru v LOP fw 0,50 fw > 0,50 0,7+ 0,6 fw Ustálený teplotní stav Pr b h teploty ve st n znázorn né v konstruk ním m ítku Rx Pr b h teploty ve st n znázorn né v m ítku tepelných odpor θ x = θ si − Rx .(θ si − θ se ) RT Ustálený teplotní stav Rx θ x = θ si − .(θ si − θ se ) RT Rx Pr b h teploty ve st n znázorn né v konstruk ním m ítku q= = = θ i − θ si Ri θi − θe RT = = Pr b h teploty ve st n znázorn né v m ítku tepelných odpor θ si − θ12 R1 θ 23 − θ e R3 + Re θ si − θ se R1 + R2 + R3 = = = θ12 − θ 34 R2 θ si − θ 23 R1 + R2 θ si − θ se R = = = θ 34 − θ se R3 = θ se − θ e Re = Návrhové hodnoty parametr venkovního prost edí- zimní období Návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období θe, ve °C se stanoví v závislosti na teplotní oblasti a nadmo ské výšce místa budovy ze vztahu: e = e,100 + ∆ e e,100 základní návrhová teplota venkovního vzduchu v p íslušné teplotní oblasti zem pisn vymezené podle mapky ( SN 730540-3), ur ená pro nadmo skou výšku 100 m.n.m, ve °C. ∆ e výškový teplotní gradient v K pro danou teplotní oblast podle tabulky, který pro místo budovy s nadmo skou výškou h se ur í ze ∆h vztahu: ∆θ e = ∆θ e,0 . 100 ∆ e,0 základní teplotní gradient pro danou teplotní oblast podle tabulky ∆h = h0 - 100 rozdíl nadmo ské výšky místa budovy h, v m n.m. a základní nadmo ské výšky 100 m.n.m. Legenda: 1 Teplotní oblast Sm r v tru severní ší ka 5 Rychlost v tru v m.s-1 východní délka Návrhová teplota venkovního vzduchu se zaokrouhlí na celé °C sm rem k nižší (chladn jší) hodnot . Návrhové hodnoty parametr venkovního prost edí- zimní období Návrhová teplota venkovního vzduchu se zaokrouhlí na celé °C sm rem k nižší (chladn jší) hodnot . Teplotní oblasti eské republiky v zimním období, jejich pr m rná nadmo ská výška, základní návrhová teplota venkovního vzduchu a teplotní gradient Základní teplotní gradient nad 100 m.n.m ∆θe,0 (K) Pr m rná nadmo ská výška v teplotní oblasti hm (m n.m) Základní návrhová teplota venkovního vzduchu pro 100 m.n.m. θe,100 (°C) 1 240 - 12 - 0,5 2 320 - 14 - 0,3 3 540 - 16 - 0,2 4 820 - 18 - 0,2 Teplotní oblast Nadmo ská výška budovy h je výšková úrove ± 0,00, obvykle úrove 1.NP budovy. P íklad: Varnsdorf, 332 m.n.m., nachází se v teplotní oblasti 1, návrhová teplota venkovního vzduchu θe 332 - 100 θ e = - 12 + . (-0,5) = - 13,16 °C 100 ↵ θ e = -14 °C Brno, 227 m.n.m., nachází se v teplotní oblasti 2, návrhová teplota venkovního vzduchu θe 227 - 100 θ e = - 14 + . (-0,3) = - 14,38 °C 100 ↵ θ e = -15°C Návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období e pro konkrétní místo se m že stanovit p esn ji podle údaj spádov p íslušné meteorologické stanice, podle umíst ní budovy v krajin , pop . podle požadavk investora. Návrhové hodnoty parametr venkovního prost edí- zimní období •Teplotní oblasti v zimním období a zatížení v trem pro vybrané obce v R Návrhové hodnoty parametr venkovního prost edí- zimní období •Teplotní oblasti v zimním období a zatížení v trem pro vybrané obce v R Návrhové hodnoty parametr venkovního prost edí- zimní období •Teplotní oblasti v zimním období a zatížení v trem pro vybrané obce v R Návrhové hodnoty parametr venkovního prost edí- zimní období •Teplotní oblasti v zimním období a zatížení v trem pro vybrané obce v R Návrhové hodnoty parametr vnit ního prost edí- zimní období Návrhová vnit ní teplota i Návrhová vnit ní teplota v zimním období a návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu Návrhové hodnoty parametr vnit ního prost edí- zimní období Návrhová vnit ní teplota v zimním období a návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu Návrhové hodnoty parametr vnit ního prost edí- zimní období Návrhová vnit ní teplota v zimním období a návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu Návrhové hodnoty parametr vnit ního prost edí- zimní období Návrhová vnit ní teplota v zimním období a návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu Návrhové hodnoty parametr vnit ního prost edí- zimní období Návrhová vnit ní teplota v zimním období a návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu Návrhové hodnoty parametr vnit ního prost edí- zimní období Návrhová vnit ní teplota v zimním období a návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu Návrhové hodnoty parametr vnit ního prost edí- zimní období Návrhová vnit ní teplota v zimním období a návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu Návrhové hodnoty parametr vnit ního prost edí- zimní období Teplota vnit ního vzduchu θai ve °C prostor pozemních staveb s významným rozdílem mezi st ední sálavou teplotou a teplotou vnit ního vzduchu se stanoví orienta n ze vztahu: θai = θi + ∆θai kde ∆θai je p irážka vyrovnávající rozdíl mezi teplotou vnit ního vzduchu a st ední sálavou teplotou a stanoví s p ibližn pro: a) budovy bytové a ob anské vytáp né radiátory úst edního topení s p vodními nesanovanými konstrukcemi realizované: - do roku 1975 v etn ∆θai = 2,0 K - od 1975 do 1995 v etn ∆θai = 1,0 K - po roce 1995 ∆θai = 0,6 K b) budovy vytáp né - sálavým plošným nízkoteplotním vytáp ním ∆θai = -1,0 až - 0,5 K - konvek ním plošným vytáp ním (konvektory) ∆θai = 0,5 až 1,0 K c) budovy pr myslové, vytáp né radiátory úst edního topení s: - velmi lehkou a lehkou prací ∆θai = 1,0 K - st edn t žkou a t žkou prací ∆θai = 2,0 K Vyšší teplota vnit ního vzduchu zajistí p i nižší vnit ní povrchové teplot stavebních konstrukcí dosažení požadované návrhové vnit ní teploty, to je výsledné teploty. Návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu Návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu ϕi prostor pozemních staveb se uvažuje hodnotou ϕi = 50 % krom prostor se zvláštními provozními požadavky a prostor vlhkým a mokrým provozem. Vlhký a mokrý provoz je provoz s návrhovou relativní vlhkostí vzduchu ϕi > 60 %. P i výpo tu kondenzace vodní páry v konstrukci a výpo tu celoro ní bilance zkondenzované a vypa ené vlhkosti se návrhová relativní vlhkost vnit ního vzduchu zvýší o bezpe nostní vlhkostní p irážku ∆ϕi = 5,0 %. P i posuzování rizika r stu plísní výpo tem nejnižší vnit ní povrchové teploty konstrukce se p irážka nepoužívá, je zohledn no odpovídajícím zp sobem v teplotní p irážce.
Podobné dokumenty
KC 1 - Předpisy ČD
P eprava na úv rovou p epravenku A R.......................................................50
P eprava na úv r Sdružení eská katolická charita.......................................54
P eprava na ú...
opakov á n í aprohlouben í u č ivaojednoduch ý chkonstrukc í ch 1,5
b) t žnice trojúhelníku, t žišt
c) výšky trojúhelníku
d) kružnici opsanou trojúhelníku
e) kružnice vepsanou trojúhelníku
a) St ední p í ka trojúhelníku je úse ka, která vždy spojuje st edy dvou str...
podlahové konvektory
Tepelný výkon je stanoven dle ČSN EN 442, pro jiné teplotní stavy se určuje podle vztahu:
HE02_M01-Geofyzika a geodynamika
v tší námahu.
Teprve až o n kolik století pozd ji up esnil jeho p vodní p edstavu významn ji
italský fyzik G. Galileii, který p i svých pokusech, zabývajících se problematikou volného pádu (díky je...
Research and Innovation centre
Ne jinak je tomu u dřevěného rodinného domu, který byl realizován v letech 2012 až 2013 v areálu Fakulty stavební Vysoké
školy báňské – Technické univerzitě Ostrava. Dům vznikl za podpory projektu ...