Závěrečná práce posluchače kurzu

Záv re ná práce poslucha e kurzu
Manaže i - kurz efektivního
ízení 2004/2005
Název práce: M o t i v a c e k d o b r o v o l n i c t v í
Jméno a p íjmení J a r o s l a v H y n e k
Rok: 2 0 0 5
PROHLAŠUJI,
že jsem tuto záv re nou práci vypracoval samostatn
a cituji
v ní veškeré prameny, které jsou uvedeny v seznamu použité
literatury.
V Praze dne 31. kv tna 2005
2
OBSAH
Motto
1
ÚVOD ................................................... 5
2
MOTIVACE ............................................... 6
3
2.1
Terminologie ........................................ 6
2.2
Motivace lidského chování ........................... 6
2.3
Motivace k dobrovolnictví ........................... 9
2.4
Motivace – v domé a nev domé ....................... 17
2.5
Motivace – vnit ní a vn jší ........................ 23
2.6
Možnosti motivace dobrovolník ..................... 24
ZÁV R ................................................. 30
Literatura
3
Motto:
„Nepoznávám se ve svých skutcích; vždy
ned lám to, co chci, nýbrž
to, co nenávidím. Jestliže však to, co d lám, je proti mé v li,
pak souhlasím se zákonem a uznávám, že je dobrý.
Pak to vlastn
nejsem já, kdo jedná špatn , ale h ích, který je ve
mn . Vím totiž, že ve mn , to jest v mé lidské p irozenosti,
nep ebývá dobro. Chtít dobro, to dokážu, ale vykonat už ne. Vždy
ne iním dobro, které chci, nýbrž zlo, které nechci. Jestliže však
iním
to,
co
nechci,
ned lám
to
já,
ale
h ích,
p ebývá. Objevuji tedy takový zákon: Když chci
který
ve
mn
init dobro, mám v
dosahu jen zlo. Ve své nejvnit n jší bytosti s radostí souhlasím
se zákonem Božím; když však mám jednat, pozoruji, že jiný zákon
vede boj proti zákonu, kterému se pod izuje má mysl, a
iní m
zajatcem zákona h íchu, kterému se pod izují mé údy. Jak ubohý
jsem to
lov k! Kdo m
vysvobodí z tohoto t la smrti?“
Bible, ep.
íman m 7: 15-24
„To, že jsem obdaroval žebráka, že jsem odpustil tomu, kdo m
urazil,
že
miluji
dokonce
nep ítele
ve
jménu
Kristov
je
bezpochyby ctností. Cokoliv jsem u inil jednomu z mých nejmenších
brat í, u inil jsem Kristu. Co by se ale stalo, kdybych odhalil,
že ten nejmenší ze všech, ten nechudší ze všech žebrák , ten
nejdrzejší ze všech pomlouva
sám
bych
pot eboval
almužnu
, že nep ítel sám je ve mn , že já
své
dobroty,
že
já
sám
jsem
si
nep ítelem, jehož je t eba milovat?“
C. G. Jung
"My, kdo jsme byli v koncentráku, se pamatujeme na lidi, kte í
chodili
po
barácích
a konejšili
ostatní,
rozdávali
i poslední
chleba. Možná jich nebylo moc, ale jsou i tak dostate ným d kazem,
že
lov ku lze vzít vše až na jedinou v c, a sice tu poslední z
lidských svobod - svobodu rozhodnout se za jakýchkoliv okolností
pro sv j vlastní postoj, pro vlastní cestu."
V. E. Frankl
4
1 ÚVOD
Otázka
po
motivaci
lidského
konání
V psychologii pat í také jist
chová
tak
jak
rozhodnutím a
odborníky
–
se
chová,
in m práv
psychology,
v posledku i každého
je
velice
k nejt žším. Pro
co
lov ka
vede
komplexní.
se
lov k
k myšlenkám,
takovým a ne jiným, zam stnává
psychiatry,
ale
i
teology
a
lov ka.
Prof. Milan Nakone ný svou knihu na téma lidské motivace
dokonce
za íná
v tou:
„Nepochybn
nejd ležit jším
psychologie vždy bylo a bude vysv tlit, pro
úkolem
se lidé chovají
tak, jak se chovají.“1
Vystopovat a interpretovat pochody probíhající v lidském
mozku,
determinované
genetikou,
obrovským
zkušenostmi,
množstvím
vzd láním,
prom nných
výchovou,
–
emocemi,
hormony, vn jšími okolnostmi ap. je velmi složité. P esto by
každý
lov k
reagovat, co
je pro
rád
v d l,
jak
se
druhý
lov ka vede práv
k t m
lov ka motivací k jeho
in m.
zachová,
jak
bude
i on m rozhodnutím, co
Tyto otázky si klademe i v b žném život , v komunikaci
se svými
blízkými, rodinou, p áteli. A pokud je navíc “práce
s lidmi“ i naší profesí, pak nás zajímají (nebo by alespo
m ly zajímat) o to více.
P irozen
1
má
lov k také pot ebu porozum t sám sob …
Nakone ný, M., Motivace lidského chování, Academia, Praha 1997, s. 5.
5
2 MOTIVACE
2.1 Terminologie
„Slovo motivace je termín odvozený z latinského motivus, což
je
forma
slova
moveo
vyjad uje tak p enesen
–
hýbám
a
movere
–
pohybovat,
a
hybné síly chování a jednání. Motivy
jsou tedy hybnými silami našeho jednání.“2
„Motivace je proces iniciovaný výchozím motiva ním stavem,
v jehož
obsahu
sociálním
se
bytí
odráží
jedince
n jaký
a
sm
deficit
ující
ve
fyzickém
k odstran ní
i
tohoto
deficitu, které je prožíváno jako ur itý druh uspokojení.“3
2.2 Motivace lidského chování
R zní auto i vycházejí z r zných psychologických škol, které
reprezentují, a proto také nacházíme více možných p ístup
k oblasti lidské motivace. N kte í rozlišují mezi v domými a
nev domými, dále mezi tzv. motivy primárními a sekundárními a
v tšinou
zam
si
všímají
motivací
zam
ených
fyziologicky,
ených na teorii u ení nebo na teorii osobnosti, p ípadn
rozlišují
mezi
motivy
biologickými
a
sociokulturními.
(K n kterým z nich se vrátím v dalším textu, již se zam
ením
k hlavnímu tématu – motivaci k dobrovolnictví.)
Nakone ný (1997) d lí motivace takto (považuje však zárove
za d ležité rozlišovat mezi motivem a pot ebou):
Motivy primární (vrozené) – hlad, žíze , spánek, dýchání,
vyhýbání se bolesti atd.
2
Hanuš, R., Motivace – motor našeho konání,
http://fyzika.cz/skoly/ucitelske_listy/ul00_01/ul07/motivace.htm
3
Nakone ný, M., Motivace lidského chování, Academia, Praha 1997.
6
Motivy afektivní ( áste n
primární a
áste n
sekundární) –
motiv bezpe í, agrese atp. - jsou vrozené i získané.
Motivy
sekundární
(sociáln
vztahové,
získané)
–
motiv
sociálního kontaktu, dosažení úsp chu, moci, vlastnictví atd.
Toto
d lení
do
jisté
míry
odráží
pohled
humanistické
psychologie reprezentovaný A. H. Maslowem, jež vychází ze
systému univerzálních lidských pot eb, které se každý
lov k
snaží uspokojit. Maslow však jde dál a hovo í o nemotivovaném
chování.
Pokládá
za
n
to
chování,
které
nesm
uje
k uspokojení n jaké pot eby, jako nap . expresívní chování a
fenomény zrání a r stu, ale sou asn
hovo í o pot ebách r stu
a míní tedy, že chování není motivováno vždy jen redukcí
pot eb.
Jak
íká Fromm: „Pravda je totiž taková, že lidé necht jí mít
jen to, co pot ebují k p ežití, a to, co tvo í materiální
základ
lidsky
d stojného
života.
V tšina
lidí
našeho
kulturního okruhu – a v podobných historických obdobích –
chce stále víc: jídla, pití, sexu, majetku, moci a slávy. (…)
Náruživost … je jasným symptomem psychické dysfunkce, vnit ní
prázdnoty a chyb jícího vnit ního smyslu života osobnosti.“4
Z staneme-li ješt
u humanistické psychologie, pak práv
ona
zd raz uje jako determinanty chování vnit ní zdroje chování
vystupující jako systém ur itých pot eb
Úsp šnost, intenzita a zam
i tendencí.
ení motivace je ovlivn na
mnoha faktory – individuálními charakteristikami
lov ka, na
jeho sociálních vazbách, výchov , okolnostech, momentální i
dlouhodobé situaci, uznávaných hodnotách atp.
4
Fromm, E., Anatomie lidské destruktivity, NLN, Praha 1997, s. 209.
7
Maslowova hierarchie lidských pot eb:
pot eba SEBEREALIZACE
nalézt sebenapln ní a realizovat vlastní potenciál, dosáhnout
úsp chu, být kompetentní, získat souhlas a uznání – rozvoj
lov ka v pln
vyvinutou, tvo ivou osobnost s dostate ným
prostorem pro sebevyjád ení
pot eba Ú ELU
pot eby symetrie,
ádu a krásy, v d t, rozum t a zkoumat
pot eba LÁSKY
pot eby družit se s ostatními, být p ijímán a n kam pat it
pot eba BEZPE Í
(Maslow má na mysli fyzické bezpe í – rozumnou jistotu, že
fyzické pot eby budou uspokojeny i zítra)
FYZICKÉ pot eby
hlad, žíze , teplo, spánek atd. – prvky nutné k zachování
t lesného života5
Než se pot eby, které jsou umíst ny v hierarchii výše, stanou
d ležitým zdrojem motivace, musí být p inejmenším
uspokojeny pot eby, jež leží v pomyslné pyramid
Motivace
faktorech.
lidského
V dalším
chování
textu
jsou
se
tedy
zmíním
níže.
založeny
o
áste n
n kolika
na
mnoha
z nich
–
altruismu, motivacích substitu ních, sexuálních, motivu moci,
pen z, víry, vlastní zkušenosti, seberealizaci
5
Podle Crabb, L., Osobnost
i smyslu, ale
lov ka, Návrat dom , Praha 1995, s. 71.
8
ne
již
v obecné
rovin ,
ale
práv
v souvislosti
s dobrovolnickou prací.
Povaha motivace je p edevším intrapsychickou záležitostí, je
tedy dobré vnímat i rozdíl mezi vnit ními a vn jšími motivy,
pokud
se
snažíme
v podstat
druhého
motivovat.
Vn jšími
impulsy
se
snažíme p isp t k vnit ní kvalitativní p em n
ve
struktu e osobnosti
lov ka. Více viz kapitola 2.4.
2.3 Motivace k dobrovolnictví
Jak
jsem
chování,
nazna il
v úvodu,
tedy
dobrovolnictví,
i
motivací. V novat sv j
jiných je jist
lov ka
vede
velmi
k ur itému
složitý
druhu
komplex
as, energii, schopnosti pro pot eby
i psychologicky velmi zajímavý jev.
Zamyslíme-li se nad tímto fenoménem – jaké p í iny, jaké
motivy vedou
prvními
jist
lov ka, aby se choval práv
napadne
slovo
takto, pak nás mezi
altruismus.
Ani
tento
pojem
samotný však není tak jednozna ným a jednoduchým vysv tlením.
Fri
6
uvádí následující druhy altruistického chování:
Recipro ní altruismus – v jeho pozadí stojí o ekávání, že
bude altruist v výkon jednou oplacen n jakou odm nou.
Normativní
altruismus
–
charakterizuje
chování,
které
se
opírá o motivaci kombinující morální imperativy a sociální
tlak, tedy nejen zvnit n né morální imperativy samotné.
Emocionální altruismus – stojí na citu
lov ka, na soucitu se
strádajícími, na lásce k bližnímu. Není zde tedy p ítomen
6
srov. Fri , P. a kol., Dárcovství a dobrovolnictví v
AGNES a NROS, Praha 2001, s. 12 - 22.
9
eské republice,
p ímý
zisk
egoisty,
ale
emo ní
zisk
–
emocionální
zainteresovanost altruisty na konání dobra je mravn
K es anský
altruismus
–
nevyhýbá
se
ani
krásná.
jednomu
z výše
motivací, i když n které neodpovídají jeho
uvedených druh
ideálu krásna. Je pro n j charakteristický soucit s trpícím,
milosrdenství.
Pravý altruismus – altruismus bez kontaminace egoismem je
velmi
složitým
problémem.
Podle
Bolzana
„…
jen
tehdy
vykonáváme opravdové a záslužné dílo dobro innosti, jestliže
pomoc, kterou bližnímu p inášíme, je spojena s jistou námahou
a s v tší
i menší ob tí z naší strany.“. Požadavek absolutn
„ istého“
altruismu
diskutabilní.
je
však
„Jednotlivé
vzhledem
druhy
k výše
altruismu
uvedenému
se
vzájemn
nevylu ují, dobro innost je motivována jak racionáln , tak
emocionáln
a veškerý altruismus je kontaminován egoismem.
(…) Obvykle s ideálem mravní krásy altruismu korespondují ty
motivace,
které
spirituální
po ítají
odm nou.
oboustranné.“
(…)
se
symbolickou,
Zisky
morální
z altruismu
jsou
nebo
vždy
7
Problemati nost
pravého
i
istého
altruismu
vidí
i
jiní
auto i:
„K analýze altruistického chování je ú elné rozlišovat
podle Wilsona dv
stran
základní altruistické tendence. Na jedné
istou, nevykalkulovanou ob tavost a na druhé stran
vst ícnost s o ekáváním reciprocity
iny,
v
nichž
iracionáln ,
altruismus
7
se
bez
altruistický
logického
tvrdého
jádra.
i jiné vlastní výhody.
impuls
vysv tlení
Formy
Tamtéž, s. 22.
10
projevuje
považujeme
altruismu
naprosto
za
m kkého
tzv.
jádra
vycházejí
ze
základní
funkce
ekonomické
interpersonální
vzájemnosti, pro kterou se vžil termín reciprocita.“8
altruismu
Krom
je
to
pak
celá
ada
dalších
motivátor .
N které z nich jsem již vyjmenoval v p edchozí kapitole, nyní
se je pokusím popsat ve vztahu k dobrovolnictví.
Stále je však d ležité brát z etel na to, že: „ziskový
motiv
m že
existovat
i
u
zdánliv
nezištného
Pe ujeme-li o druhé, o ekáváme zpravidla bu
zisk na základ
nep ímý
v
podob
iny.
velkorysé
klášterech
form
o
chování.
p ímý materiální
reciprocity (P j ky za oplátku) nebo zisk
spole enského
Dokonce
bezmocné,
i
uznání
k es an m
o ekávají
a
prestiže
za
starajícím
kompenzaci
své
své
se
v
ob ti
ve
posmrtného života v ráji.“9
Víra a z ní vyv rající služba byla v naší kultu e po dlouhá
staletí
normativní
sou ástí
lidského
bytí.
Atheismus
vyprázdnil toto místo, ale pot eba sdílení dobra p etrvala.
lov k pot ebuje zažívat i tyto vjemy. Provedl jsem šet ení u
více
než
60
respondent ,
dobrovolník ,
kte í
(mimo
jiné
aktivity) p sobili jako vedoucí na letních d tských táborech.
Byli celkem z 12 organizací a výsledky by se daly shrnout
velice stru n .
Na
otázku
„pro
jste
se
rozhodli
v novat
dobrovolnické
práci?“ (v souvislosti s prací hlavního vedoucího na tábo e)
se u v
ících lidí velmi
asto objevil p ímý odkaz na víru,
Boha, službu atd. - konkrétn
šlo o formulace nap . „služba
Bohu“, „p edávání Boží lásky“, „Boží poslání pro m j život“.
8
Hlavá ek, J. a kol., Mikroekonomie sounáležitosti se spole enstvím.
Karolinum, Praha 1999.
9
Džbánková, Z., Racionální a neracionální motivy lidského chování,
http://misc.eunet.cz/marathon/02/mar020z.htm
11
U nev
ících lidí byl motivací p edevším „dobrý pocit“ –
formulovaný jako: „radost z radosti druhých“, „dobrý pocit“,
ale také seberealizace
i „chci vrátit to, co jsem sám mohl
prožít“. Tento výsledek pln
provedl
Fri
(viz
koresponduje s šet ením, které
dále).
V každém
p ípad
však
lze
konstatovat, že ur itá forma dávání, služby je tedy v každém
p ípad
poci ována
jako
z konven ní, recipro ní
d lí práv
„t i
pozitivní
vjem,
a
už
pramení
i nerozvinuté motivace, jak motivaci
Fri , který pomocí statistické analýzy vytipoval
základní
deklarované
motivace
k
dobrovolnictví
-
konven ní, recipro ní a nerozvinutá. Jde o motivace, které se
navzájem prolínají, ale u konkrétních jednotlivc
n která z
nich nabývá dominantní vliv.
Konven ní motivace
Motivace k dobrovolnictví má konven ní charakter, když se
její nositel stal dobrovolníkem, protože jej k tomu vedly
morální
normy
neformální
bu
svého
pravidla
nejbližšího
chování
v
okolí,
dané
anebo
spole nosti.
obecná
(…)
Ti
dobrovolníci, u kterých dominuje konven ní motivace, mají ve
svém rozhodování sklon preferovat své náboženské p esv d ení
a
imponují
p íbuzných
jim
a
p íklady
p átel.
(…)
dárcovských
Normativní
vyzna ují starší lidé nad 60 let a v
aktivit
motivací
z
se
okruhu
ast ji
ící.
Recipro ní motivace
Jak už z názvu vyplývá, typ recipro ní motivace orientuje
svého nositele k tomu, aby v dobrovolné práci hledal prvky,
které
by
motivovaní
byly
užite né
dobrovolníci
i
pro
chápou
n ho
svoji
samého.
práci
Recipro n
jako
organické
spojení dobra pro jiné a vlastního prosp chu. Typický je pro
n
zájem o získávání nových zkušeností, navazování nových
vztah
a
snaha
uplatnit
svoje
12
schopnosti
a
udržovat
se
prost ednictvím dobrovolné práce v kondici. (…) Tento vliv je
patrný
hlavn
u
mladých
lidí
do
30
let
omezuje
na
s
jednozna n
ateistickým sv tonázorem.
Nerozvinutá motivace
Jde
o
motivaci,
která
se
soubor
prvk
vytvá ejících základní prostor pro rozhodování dobrovolník .
Jde o prvky jako je d v ra v organizaci, pro kterou by m li
pracovat,
p esv d ení
konkrétním
p ípad
o
a
smysluplnosti
dobrovolné
pocit,
se
že
práce
v
prost ednictvím
dobrovolnictví mohou podílet na ší ení dobré myšlenky. Tyto
t i motiva ní pilí e mají pro nositele nerozvinuté motivace
posta ující vliv k tomu, aby se rozhodli dobrovoln
(…) Významn
pracovat.
ast ji se vyskytuje u vysokoškolák
a osob
p ináležejících ke st ední a starší generaci (od 46 do 60
let).“10
10
Fri ,
P.,
Proletá ský
altruismus
z konference, http://www.dobrovolník.cz.
13
a
dobrovolnictví
v
R,
referát
Podívejme se na to, jaké d vody uvád jí jako d ležité pro
rozhodnutí
stát
se
dobrovolníkem
a
jaký
p ínos
uvád jí
z dobrovolnické práce sami dobrovolníci:
„Podle
výsledk
dobrovolnictví v
výše
zmín ného
výzkumu
dárcovství
R naprostá v tšina dobrovolník
dobrovolnictví jim p ináší hlavn
uvádí, že
pocity smysluplné práce,
rozší ení a prohloubení kvalifika ních p edpoklad
vypln ní volného
a
asu. Podle názor
a vhodné
v tšiny dobrovolník
jim
dobrovolná práce posiluje sebev domí (77 procent) a umož uje
jim udržovat se v kondici a neztratit pracovní návyky (63
procent).
Nejmenší
míru
satisfakce
zatím
vykonávání
dobrovolné práce p ináší ve spole enské oblasti. Jen mén
polovina
dobrovolník
(45
procent)
se
domnívá,
že
než
svou
dobrovolnou prací získali také spole enské uznání a prestiž.
Tzv.
recipro ní
motivace
motivace
dobrovolník
je
druhým
v
R.
nejrozší en jším
Recipro n
typem
motivovaní
dobrovolníci chápou svoji práci jako organické spojení dobra
14
pro
jiné
a
vlastního
prosp chu.
V
spole nosti stále více lidí sou asn
výd le nou
práci,
ni.(Giddens,
Democracy.
A.:
ale
The
Cambridge,
postmateriální
hodnoty
i
moderní
hledá nejen smysluplnou
p íležitosti
Third
Way.
Polily
informa ní
angažovat
The
Press
(Inglehart,
Renewal
1998.)
R.:
se
of
mimo
Social
Orientace
Modemizatíon
na
and
Postmodemization: Cultural, Economic, And Political Change in
43 Societies. New Jersey´, Princeton University Press 1997.)
a spiritualitu nabývá masový charakter. Hledání a nacházení
individuální identity a životního poslání jednotlivc
výd le nou
d ležitosti
pracovní
výd le né
sféru
dokonce
práce
v
život
sm
uje
lidí.
k
mimo
poklesu
(Offe,
C.:
Spole nost práce. In: Pongs, A.: V jaké spole nosti vlastn
žijeme? Praha, ISVUK 2000.)“11
11
Fri , P., Význam dobrovolnictví v moderní spole nosti,
http://www.dobrovolnik.cz/nazory.shtml?restrict=number.......1&res_val=22
15
Hodnocení
p ínosu
p iznání
alespo
se
dobrovolné
k jisté
práce
reciprocit
je
práce
vlastn
otázkou
dobrovolníka
nebo
k uv dom ní si i ur itého p ínosu. V každém p ípad
vidíme, že uspokojení smyslu,
tyto dv
i alespo
pocitu smyslu - jak
veli iny odd luje V. E. Frankl, je velmi významným
motiva ním faktorem. Také vysoká p ítomnost výskytu hodnoty posílení sebev domí je pro pracovníky a dobrovolníky v NNO,
dle mého pozorování, velmi signifikantní.
Za d ležité považuji zastavit se ješt
dobrovolnická práce skute n
koordinátor dobrovolník
u otázky, zda je
vždy dobrovolná. Z ejm
každý
dokáže rozpoznat rozdíl v p ístupu
k práci mezi skute ným dobrovolníkem a
lov kem, který je do
této práce jaksi dotla en okolnostmi – a
už naléháním okolí,
i formálním zp sobem – nutností vykázat ve škole praxi apod.
Proto hodnotím jako velmi pozitivní trend rozlišovat skute né
dobrovolníky od stážist
„Na
druhé
stran
neautentické
podmínkách
nelze
dobrovolné
-
5%
i praktikant .
p ehlédnout
práce
to,
p etrvávají
dobrovolník
totiž
i
uvedlo,
že
v
p ípady
sou asných
že
jsou
do
dobrovolné práce tla eni svým okolím. Faktor zkušenosti s
neautentickou
minulosti
dobrovolník
dobrovolnou
stále
prací
významn
dobrovoln
p sobí
zd d ný
na
pracovat.
ze
socialistické
ochotu
potenciálních
Špatná
zkušenost
s
dobrovolnou prací v minulosti deklarovalo 43% potenciálních
dobrovolník , p i emž všichni z nich zárove
dobrovolnictví zapojili práv
uvedli, že se do
jen za socialismu a pak už ne.
Sou ástí vlivu minulosti je podez ení, že zájem organizací o
dobrovolnou práci je neautentický a že ve skute nosti o ni
ani
nikdo
nestojí.
Pocity
potenciálních dobrovolník .“
tohoto
druhu
jsou
vlastní
12
12
Fri , P., Proletá ský altruismus a dobrovolnictví v
z konference, http://www.dobrovolník.cz.
16
R, , referát
68%
V této
práv
souvislosti
z d vodu
vidím
do
budoucna
„dobrovolného“
jako
problematické,
dobrovolnictví
garantované dobrovolnictví, tedy „možnost“,
image firmy „nutnost“ zam stnanc
jako
dobrovolník
zam stnavatele
v sociálních
pokud
–
nap .
nebo
t eba
jednu
pro
n jakou
nevzejde
firemn
i spíše kv li
firmy pracovat ur itý
hodinu
týdn
-
neziskovou
charitativních
iniciativa
tzv.
službách.
místo
organizaci
Mám
z jedince
za
–
to,
as
pro
i
že
skute ného
dobrovolníka, který se ztotožní s cílem a posláním organizace
pro niž má pracovat, bude jeho práce podobná spíše onomu
socialistickému modelu. Jinak tomu m že být pouze v p ípad ,
že
dojde
k celkové
prom n
pohledu
spole nosti
na
oblast
dobrovolnictví, ke které ale dle mého názoru m že dojít až
genera n ,
zp sobila
nebo
komunistická
p erušení
kontinuity
minulost
naší
zem ,
která
vývoje
naší
spole nosti,
ud lala své a její d sledky v nás stále p etrvávají.
Z výzkumu Reného Bekkerse13, který se snažil rozlišit vliv
osobnostních vlastností dobrovolník
a sociologických faktor
na motivaci k dobrovolnictví, vyplývá, že d ležité je pro n j
extroverze.
Naopak
sociologických faktor
negativní
vliv
m l
neuroticismus.
Ze
je d ležitým prvkem vzd lání a aktivní
náboženský život, naopak mírn
negativní vliv má velikost
obce.
2.4 Motivace – v domá a nev domá
Sigmund
Freud
považoval
veškeré
projevy
jedince
za
symptomatické, tj. vyjad ující n jaký stav
a jeho ú elný
projev.
identifikovat,
13
Nem žeme-li
tedy
n jaký
motiv
Bekkers, R., Participation in voluntary associations: resources,
personality, or both?,
http://www.fss.uu.nl/soc/homes/bekkers/participation.pdf
17
neznamená
to,
že
mu
motiv
chybí.
V tomto
ohledu
je
pak
p ípadné rozlišovat mezi motivy v domými a nev domými.14
„Je možné, že jednáme, aniž bychom v d li pro
nebo aniž by
nám pravá p í ina našeho jednání byla z ejmá. Naše chování má
n kdy manifesta ní obsah. (…) Nev domé jsou tedy i takové
motivace
i
zp soby
chování,
jejichž
p í iny
si
subjekt
vysv tluje chybn .“15
Do
této
povahu
motivací
kategorie
pat í
kompenzace
mohou
i
substitu ní
nedosaženého
být
i
cíle.
potla ené
sklony
chování,
Zdrojem
a
které
má
nev domých
afekty,
z nichž
vznikají komplexy – neasimilované psychické obsahy a s nimi
spojené tendence k jejich kompenzaci. C. G. Jung zd raznil
jejich autonomii a
také
o
v domých
íhavost (motiva ní pohotovost) a hovo il
komplexech.
Podle
Maslowa
komplexy
navíc
neovliv ují jen motivaci jedince, ale pronikají celou jeho
psychikou, tj. determinují i jeho myšlení, fantazii, cít ní
atd.16
Je
signifikantní,
motivace
pro
že
práci
v tšina
dobrovolník
dobrovolníka
ty,
uvádí
které
jako
považuje
své
za
pozitivní. P edevším je to pomoc, cítit se užite ným, láska
k bližnímu, smysluplnost, seberealizace, služba Bohu atp.
Do této kategorie však stále
ast ji spadají i recipro ní
motivace – n co se nau it, mít dobrý pocit, uznání, parta
apod.
14
srov. Nakone ný, M., Motivace lidského chování, Academia, Praha 1997,
s. 20.
15
Tamtéž, s. 30.
16
srov. tamtéž, s. 32.
18
Velmi z ídka se n kdo odváží sd lit i n který z motiv , který
by mohl být hodnocen jako negativní – kompenzace ur itého
komplexu, touha po moci, sexuální motiv atp.
Vysv tlením m že být do ur ité míry i to, že ty, které
jsou hlubší, skryt jší, mohou být nev domé, potla ované
i
vyt s ované.
Syndrom pomáhajících
Tento termín se v b žné práci s dobrovolníky nepoužívá zase
tak
asto. Na n kterých školách zabývajících se p ípravou
sociálních pracovník , a
v poslední dob
to,
aby
si
už jsou to VOŠ
i VŠ, se mu však
za íná v novat pozornost. Je kladen d raz na
studenti
t chto
obor
uv domili
a
dokázali
pracovat se svými motivacemi k této práci. Hovo í se práv
syndromu pomáhajících, nebo
o
se p edpokládá, že lidé práv
s tímto syndromem se na tyto obory hlásí. Jsou tedy vedeni
k tomu, aby své motivace - p edevším nev domé - kultivovali.
Jaké to mohou být?
O komplikovanosti pojmu altruismus jsem se již zmínil,
pro
p ipomenutí
z definic
uvedu
altruismu
ješt
íká,
že
n kolik
jde
o
informací.
chování
Jedna
uskute
ované
k prosp chu druhého bez anticipace odm n z externích zdroj .
To nám napovídá, že tedy existují vnit ní odm ny, které mají
povahu vyšších cit . Prof. Nakone ný ale upozor uje na to, že
pro
n koho
m že
být
manifestovaný
altruismus
–
boj
o
nadosobní dobro - jen pouhou deklarací a druhem spole enského
exhibicionismu, a jejich pravé zájmy mohou být zcela odlišné
– nap . n který z následujících.
Substitu ní – „lé ení“ komplex . Ur ité procento lidí prožívá
komplexy
nejr zn jšího
druhu,
z nichž
kompenzovány dobrovolnou pé í o druhé.
19
n které
mohou
být
Sexuální
–
bezpochyby
jedna
z velmi
silných
motivací
pro
lidské konání. V prost edí neziskových organizací pracujících
s d tmi a mládeží je t eba eliminovat zájmy pedofil , které
budou vždy takovéto jedince p irozen
íci,
že
žádným
administrativním
s touto motivací stoprocentn
p itahovat. Je nutno
zp sobem
vylou it. V
nelze
problémy
ím ale, že každá
organizace d lá všechno proto, aby je minimalizovala.
Moc – na první pohled tento motiv zapadá do našeho tématu,
ale
psychologové
pedagog
a
naopak
duchovních
tvrdí,
(tedy
že
práv
obor ,
u
které
bezprost ední prací s lidmi a jejich vedením
práv
psycholog ,
se
zabývají
i výchovou) je
moc velmi silným motiva ním faktorem. Dá se namítnout,
že je na jedné stran
nutno rozlišovat touhu po moci a touhu
po uplatn ní, ale psychologové p esto tvrdí, že touha po
uplatn ní vychází op t z touhy po moci. Navíc Alfred Adler
íká, že touha po moci vychází z pocitu bezmocnosti, další
poukazují na pot ebu sebepotvrzení vlastního já. Pokud bych
m l uvést p íklad – signálem pro tuto „diagnózu“ mohou být
silné
manifesta ní
doty ný svou
projevy
vlastního
dobrovolnictví,
innost chápe jako p edstupe
kdy
pro svou další
kariéru – v tšinou politickou.
Peníze – dobrovolník a peníze? Není to protimluv? I neziskové
organizace disponují relativn
velkým objemem financí a vždy
se najdou lidé, které p ítomnost pen z provokuje k aktivit .
Takový
jen
lov k se ale v tšinou nestává dobrovolníkem – snad
na
as,
než
se
mu
poda í
dosáhnout
nap .
manažerské
funkce v organizaci pracující s dobrovolníky.
Víra – pat í k velmi silným motivacím. Nebojím se
práv
Ježíšovo
historii
u ení,
kultivovalo
je
tím,
postoj
20
co
v naší
lov ka
kultu e
k druhému,
íci, že
v celé
pomoci
bližnímu, „pamatování na vdovy a sirotky v jejich soužení“
(Jan
1,27),
dokonce
„p emáhání
zla
„Jestliže má tv j nep ítel hlad, nasy
dobrem“,
i
výzv
ho, a má-li žíze , dej
mu pít“ ( íman m 12,21.20). I motivaci víry a k es anské
služby je však t eba kultivovat, nebo
skýtá ur itá rizika –
p ehnané sebeob tování se, „obchodování“ s Bohem – já budu
sloužit a za to p jdu do nebe, p ehnaný soucit, který
lov ka
oslabuje a znehodnocuje až znemož uje pomoc druhým atp.
Vlastní zkušenost – v tšinou jde o odchovance organizace,
kte í se po dosažení ur itého v ku stávají sami vedoucími
i
dobrovolníky.
Seberealizace – Podle A. H. Maslowa musí být
lov k tím, kým
m že být, musí z stat v rný své vlastní povaze. Tuto pot ebu
ozna ujeme jako sebeuskute
ování. V odpov dích dobrovolník
bývá tento motiv vyjád en slovy: sebevzd lání, seberealizace,
získání zkušeností, poznávání nových v cí atp.
Smysl
-
V.
smysluplné
E.
Frankl
existenci.
jej
Zde
dotahuje
se
do
vyjád ení
v le
objevují
vyjád ení
ke
vlastní
motivace jako: pocit, že d lám n co dobrého a hodnotného,
pomoci dobré v ci, má to smysl, pocit napln ní, v
má hlubší smysl, nechci život jen prožít, ale pln
ím, že to
žít.
Nem la by nás p ekvapit ani p ítomnost „negativních“ motivací
vycházejících
spíše
z toho
podíváme
knihy
prof.
do
negativního
Nakone ného
v nás.
Motivace
Pokud
se
lidského
chování, tak zjistíme, že prosociálním motivacím v nuje jen
dev t a p l stránky z celkových 270 stran.
Jak
jsem
již
nazna il,
motivace
k jednání
komplexním. Proto je p irozené, že se i zde jist
prvk
u každého
lov ka p ekrývá.
21
je
jevem
ada t chto
Friedrich Nietsche tvrdí, že u osob, které si volí pomáhání,
p evažují pochybné motivy.
máte
na
to
krásná
íká: „Napínáte síly pro bližní a
slova.
Já
vám
ale
íkám:
k bližnímu je jen vaší špatnou láskou k sob
Vaše
láska
samým. Prcháte
k bližnímu p ed sebou samým a chcete z toho u init ctnost: já
ale odhaluji tu vaši „nezištnost“.“
lov k, který se chce v novat lidem se zran ními, se
nev dom
spojuje s vlastními zran ními.
Vzniká
tu
tak
nebezpe í
v tom
smyslu,
že
pokud
je
pomáhající profese zneužívána jako lék na vlastní nemocnou
duši, tak je
lov k p edem odsouzen k vlastnímu duševnímu
trápení i profesnímu zklamání. Navíc však m že touto pomocí
utrp t i klient.
„Chceme-li odkrýt mnohovrstevnaté motivy našeho pomáhání
– což je úkol, p ed nímž nesmí žádný pomáhající, pokud není
šarlatán,
utéci
k nev domým
–
vrstvám
pak
jde
o
osobnosti
a
to,
abychom
tím
i
pronikli
k „pramen m“
až
volby
povolání.“17
Jedna z nebezpe ných nev domých motivací k pomáhání m že
být myšlenka - Když m
jiní pot ebují, nem žu být bezcenný.
Takový
ale
lov k
je
pak
zam
en
na
vlastní
výkon,
musí
neustále ukazovat svou užite nost, klade si úkoly, na které
nebude sta it, nebo bude p ijímat odpov dnosti i za klienta,
a tím se ú inek jeho pomoci snižuje. Tak za íná bludný kruh.
Motivace se samoz ejm
základní však
alespo
je
mohou v
ase m nit
i vyvíjet, ty
asto z stávají stejné, proto má smysl s nimi
pracovat. Úkolem dobrovolníka (ale i každého
odkrytí
t chto
nev domých
motivací
ve
svém
lov ka)
chování,
vystoupit ze sebeklamu a otev ít tak prostor novému p ístupu
k životu i své práci.
17
Doležel, J.,
ty i léky proti tzv. syndromu pomáhajících, skriptum VOŠ
Caritas, Olomouc.
22
2.5 Motivace – vnit ní a vn jší
Toto
rozd lení
je
velmi
podstatné.
V neziskovém
sektoru
obzvlášt .
„Literatura se shoduje na tom, že nejlepší výkony podává
motivovaný
lov k, nejvíce motivováni jsou pak ti pracovníci,
kte í p ijmou cíle firmy za své a firmu si ztotožní sami se
sebou – používáme také termínu VNIT NÍ MOTIVACE.“18
skute nost
Tato
vyhran n jší,
je
v neziskovém
nebo
práv
sektoru
nep ítomnost
z ejm
ješt
finan ního,
tedy
existen ního, ohodnocení vyžaduje jiný zdroj motivace. To, že
se
lov k
rozhodne
práv
dobrovolník, ukazuje práv
blízkost cíl
pro
tu
a
ne
jinou
práci
jako
na nutnost vnit ní motivace – tedy
a poslání dané organizace. M že zde však být
ur itý rozdíl mezi dobrovolníky, kte í jsou
a krátkodobými dobrovolníky. U
len
leny organizace
se p edpokládá ješt
vyšší ztotožn ní se s vizí a posláním organizace, ale na
druhou
stranu
je
t žší
je
dlouhodob
v tomto
stavu udržet. U krátkodobých dobrovolník
motivace,
která
bu
spolupráci, t eba i
prací
motivovaném
bývá naopak silná
p eroste
v dlouhodob jší
lenství v organizaci, nebo naopak po
spln ní ur itého závazku
i vyprchání motivace odejdou.
Pokud jde o vn jší motivace, pak je dnes i v ziskovém
sektoru známo, že motivovat zam stnance pouze finan n
velmi
málo.
Proto
vytvá í
má
pro
systémy
uplatn ní
nefinan ních
jiných
než
je
benefit .
Neziskový
sektor
finan ních
motivátor
nejen v tší nutnost, ale i p íležitost, nebo
m že
nabídnout i n které žádané atributy, které lidé poptávají p i
svém sebeuplatn ní.
18
Míka, J., Motivace v policejním stát ,
http://www.personalista.com/index.php?id=428
23
2.6 Možnosti motivace dobrovolník
Motivace, jak jsem uvedl v úvodu je velmi komplexní jev. Také
ztráta
motivace
bývá
zp sobena
mnoha
okolnostmi,
které
v ur ité konstelaci mohou snižovat výkon dobrovolníka nebo
jej dovést až k p erušení
i úplnému zanechání dobrovolnické
innosti. M že dojít i k tzv. syndromu vyho ení, což je velmi
specifický fenomén, jenž by stál za samostatnou práci.
V literatu e
nalézt
r zné
i ze zkušeností r zných organizací se dají
možnosti
jak
motivovat
pracovníky
a
dobrovolníky. Nutno p iznat, že ziskový sektor je v tomto
ohledu mnohem dále než neziskový. Proto jsem se jím také
nechal inspirovat v následující
ásti.
„Zajímavým systémem je tzv. „Systém motivace 5Z, (v anglicky
mluvících
zemích
Information,
znám
jako
Involvement,
5I
–
Interesting
Independence,
work,
Increasing
visibility) jako nízkonákladové a vysoce ú inné cesty pro
vyšší motivaci a loajalitu zam stnanc .
Je
to
loajality
cesta
mezi
vyšší
motivace
zam stnancem
p es
spole ností.
budování
Aby
pouta
tento
a
vztah
za al vzkvétat, je první krok vždy na spole nosti, která musí
ukázat, že o zam stnance stojí, váží si jeho práce a má pro
firmu hodnotu. Cítí-li zam stnanec tyto jistoty, vztah za ne
vzkvétat.
Systém motivace 5Z
-Zajímavá práce
-Zprávy
-Zapojení do rozhodování
-Závislost nula
-Zviditeln ní v rámci kolektivu“19
19
Kou il, M., Nízkonákladové cesty motivace se vyplácí,
http://www.personalista.com/index.php?id=195
24
Zajímavá
práce
–
pracovníci
i
dobrovolníci
p icházejí
do
neziskového sektoru p edevším s p edpokladem, že se cht jí
podílet na n
em, co má smysl a co je bude bavit, p inášet
jim radost a uspokojení.
Zprávy – pracovník/dobrovolník musí být informován o d ní
v organizaci, aby se mohl cítit její sou ástí.
Zapojení
do
rozhodování
k funkci
je
spíše
–
brzkou
dostat
a
se
v neziskovém
nezávid níhodnou
sektoru
jistotou
než
dlouhotrvajícím bojem mezi konkurenty jako nap . ve firm
ve ejné správ . Dobrovolník, který se stane pozd ji
asto kon í po nedlouhé dob
V tšinou
jde
do organizace v tšinou ani
o
funkcioná ského
charakteru.
p íležitost
v tší
pro
lenem,
s úkoly, které na n j nakladou
kolegové a kv li nimž p vodn
nep išel.
i
v ci
Pro
zapojení
se
administrativního
n které
do
to
tvorby
m že
i
být
strategie
a
ízení organizace, která jej budou dále motivovat, pro jiné
však to m že být velmi demotivující, nebo
do organizace
p išel se zcela jinými p edstavami o svém uplatn ní. Tyto dva
typy lidí je dobré rozeznat a poskytnout jim prostor tam, kde
oni sami vidí své místo, jinak se o n které dobrovolníky
m žeme zbyte n
p ipravit.
Závislost nula neboli nezávislost – vytvo ení prostoru pro
iniciativu, pracovník není p ísn
mu
ponechána
ur itá
míra
veden a kontrolován, ale je
svobody
k uplatn ní
jeho
individuálních specifik a je regulován pouze tzv. záchytnými
body.
Zviditeln ní v rámci kolektivu – „pod kování“ v pravý
na pravém míst
as a
p ináší velmi efektivní posun v loajalit
pracovníka k organizaci.
25
Mezi další d ležité body pat í jist
D v ra
v zam stnance
i
také:
dobrovolníka
velmi
motivujícím
faktorem.
Dokáže-li
dobrovolník
vhodným zp sobem dát najevo svému „pod ízenému“,
že mu d v
vedoucí,
je
uje, výrazn
manažer,
koordinátor
to zvyšuje výkon, motivaci, ale i
loajalitu – tedy sblížení se pracovníka s organizací.
Flexibilita
–
možnost
nestereotypní
práce,
asová
prom nlivost atp.
Autonomie
–
p edevším
n které
NNO
jsou
schopny
nabídnout
možnost samostatného zapojení dobrovolníka, který m že
ur ité
projekty
vlastním
spolupracovník , metod
Komunikace
–
postupem,
v etn
ešit
výb ru
ešení apod.
p íležitost
otev ené
komunikace
mezi
dobrovolníkem a jeho vedoucím, koordinátorem apod. je velmi
motivujícím faktorem.
Supervize – m že mít více podob. V každém p ípad
jakákoliv
možnost zp tné vazby dává dobrovolníkovi nejen pocit zájmu,
ale i ur itého ventilu stresujících faktor , se kterými se ve
své práci potýká.
Velmi zajímavým modelem pro práci s motivací zam stnanc
„kafetéria systém“ a na p d
„lukrativních
benefit “,
je i
NNO, které neoplývají možnostmi
mám
za
to,
že
o
to
více
inspirativním.
„Kafetéria systém pochází z USA. Jeho podstata spo ívá v
tom,
že
zam stnavatel
ponechává
na
pracovníkovi,
aby
si
vybral podle svého p ání a v souladu se svojí individuální
26
strukturou pot eb, jaké složky odm ny za práci, pop . jaké
požitky mu organizace má poskytnout.“20
D ležitým faktorem tu je skute nost, že je to pracovník
i dobrovolník, kdo se svobodn
rozhoduje pro ur itý benefit,
je to tedy jeho volba, která vychází z jeho individuálních
preferencí a umož uje tak cílen jší saturaci jím poci ovaných
pot eb.
P es
uvedené
p íklady,
kdy
motivátorem
je
organizace,
považuji za d ležité konstatovat, že na organizaci neleží
celá
váha
z ejm
zodpov dnosti
více
než
u
za
motivaci
zam stnance.
dobrovolníka,
Svou
roli
a
i
tím
i
když
díl
odpov dnosti má i samotný dobrovolník, jak on sám dokáže
aktivn
p istupovat ke svému postavení dobrovolníka, do jaké
míry bude sám chtít hledat možnosti a zp soby, aby jeho práce
odvád ná (by
dobrovoln ) pro organizaci nesla jemu pot šení
a organizaci, potažmo uživatel m
to,
že
aspekt
odpov dnosti
i klient m prosp ch. Mám za
dobrovolníka
za
sv j
p ístup
k dobrovolnictví není prozatím p íliš zd raz ován.
Dalším
zmín n,
bodem,
je
otázka
který
míry
by
m l
možnosti
být
v této
kultivace
souvislosti
nejvnit n jších
motivací dobrovolník . Jak jsem již uvedl v kapitole 2.2,
motivace
k dobrovolnictví
organizace
snahu
do
nich
mohou
být
vstupovat
velmi
a
r zné.
snažit
se
Má
o
mít
jejich
kultivaci? A nejen snahu, ale má na to právo? V n kterých
p ípadech by se dalo namítnout, že by se tak vlastn
na
hranici
p ípadech
psychoterapie.
dobrovolnictví
Ale
jistou
není
formou
práv
poušt la
v n kterých
psychoterapie
pro
dobrovolníky? Jsou na tuto oblast vedoucí, koordináto i a
další
pracovníci,
kte í
jsou
v p ímém
kontaktu
s dobrovolníky, p ipraveni? Jsem p esv d en o tom, že také
20
Dvo áková, Z., Kafetéria systém a jeho ú inné využívání p i motivaci
zam stnanc , http://www.hrportal.cz/?cid=102676&wa=WWW04E3+HR&odkud=ENHR
27
zde
je
prostor
pro
další
vzd lávání
osob,
kte í
vedou
dobrovolníky a v této souvislosti také pro v tší spolupráci
mezi
NNO
využívajícími
psychology
zabývajícími
služeb
se
dobrovolník
oblastí
a
odborníky
motivace,
–
dobrovolník
apod.
Z ejmou rezervou v práci s dobrovolníky je i jejich
ízení.
Pokud i v ziskovém sektoru jsou v této oblasti rezervy, pak
v neziskovém se dají p edpokládat ješt
„Vzhledem k tomu, že sou ástí
hlubší.
ízení lidských zdroj
je také
vedení lidí, je nutné zabývat se kvalitou manažer . Podle
výzkum ,
kdy
dotazování
které vstoupily na
u
eských koleg
probíhalo
v
zahrani ních
firmách,
eský trh, shledávali zahrani ní manaže i
p evážn
tyto nedostatky:
- jsou autoritativní,
- jsou p íliš velcí individualisté, neschopni týmové
spolupráce,
- neum jí delegovat pravomoci a využívat schopnosti
spolupracovník ,
- neum jí zadávat úkoly, vyty it strategii,
- neum jí motivovat pracovníky,
- neum jí se zbavit neschopných pracovník ,
- neum jí efektivn
Také
Fri
z pohledu
práce
uvádí
jako
samotných
dobrovolník ,
za azení pracovník
dob e
ídit sv j
a
tudíž
i
as.“21
nejkriti t jší
roviny
dobrovolník
práv
nedocen nost
jejich
práce
oblast
práce
v
NNO
organizace
a
špatné
v oblastech, kde se dobrovolník necítí
jeho
motivace
zákonit
vyjád eno formulací: ned lám to, co m
21
klesá
baví.
Nedostatky eských manažer , Verlag Dashöfer,
http://www.hrportal.cz/?sekce=3&uroven=5&obsah=0&cid=107260
28
–
v grafu
Špatná organizace, nedocen nost práce, nedostate ná motivace
vedoucími, neschopnost týmové spolupráce atd. Tady všude je
tedy prostor pro další r st, mimo jiné i další vzd lávání.
Práv
postoj
k celoživotnímu
vzd lávání
by
m l
ve
všech
rovinách spole nosti projít hlubokou prom nou. Touha u it se
novým p ístup m, technikám, metodám je tím, co m že i práci
v neziskovém
posunout hodn
sektoru
v
R,
tedy
kup edu.
29
i
práci
s dobrovolníky,
3 ZÁV R
Ve své práci jsem se pokusil nastínit složitost a komplexnost
motivace
lidí
k ur itému
zp sobu
chování
se
zam
ením
na
motivaci k dobrovolnictví.
Za nejd ležit jší (jak pro dobrovolníka samotného, tak
pro organizaci v níž pracuje) považuji porozum ní vnit ním
motivacím
lov ka,
nebo
determinuje
jeho
vztah
k práci,
klient m i koleg m.
V poslední
ásti jsem se jen okrajov
zabýval možnostmi
motivace dobrovolník . Z pozice zam stnance NNO považuji za
podn tné
nechat
se
inspirovat
p i
práci
s dobrovolníky
psychologickými zákonitostmi, v tomto ohledu by jist
v tší
spolupráce
dobrovolník
nap .
dlouhodob
s psychology,
v nují,
ale
kte í
mít
také
se
pomohla
motivací
neostýchavý
p ístup k poznatk m, které má v této oblasti sektor ziskový.
Firmy se motivaci svých zam stnanc
mí e a jist
v nují stále ve v tší
by jejich zkušenosti, zd raz uji však vhodn
p etransformované pro neziskový sektor, by pro NNO mohly být
velkým p ínosem.
30
LITERATURA
Crabb, L., Osobnost
lov ka, Návrat dom , Praha 1995, ISBN 80-85495-36-8.
Fri , P. a kol., Dárcovství a dobrovolnictví v
NROS, Praha 2001, ISBN 80-902633-7-2.
eské republice, AGNES a
Frankl, V. E., V le ke smyslu, Cesta, Brno 1994, ISBN 80-85139-29-2.
Fromm, E., Anatomie lidské destruktivity, NLN, Praha 1997, ISBN 80-7106232-4.
Nakone ný, M., Motivace lidského chování, Academia, Praha 1997, ISBN 80200-0592-7.
Nakone ný, M., Psychologie osobnosti, Academia, Praha 1997, ISBN 80-2001289-3.
Hanuš, R., Motivace – motor našeho konání,
http://fyzika.cz/skoly/ucitelske_listy/ul00_01/ul07/motivace.htm
Hlavá ek, J. a kol., Mikroekonomie sounáležitosti se spole enstvím.
Karolinum, Praha 1999.
Džbánková, Z., Racionální a neracionální motivy lidského chování,
http://misc.eunet.cz/marathon/02/mar020z.htm
Fri , P., Proletá ský altruismus a dobrovolnictví v
z konference, http://www.dobrovolník.cz.
R, referát
Fri , P., Význam dobrovolnictví v moderní spole nosti,
http://www.dobrovolnik.cz/nazory.shtml?restrict=number.......1&res_val=22
Bekkers, R., Participation in voluntary associations: resources,
personality, or both?,
http://www.fss.uu.nl/soc/homes/bekkers/participation.pdf
Doležel, J., ty i léky proti tzv. syndromu pomáhajících, skriptum VOŠ
Caritas, Olomouc.
Míka, J., Motivace v policejním stát ,
http://www.personalista.com/index.php?id=428
Kou il, M., Nízkonákladové cesty motivace se vyplácí,
http://www.personalista.com/index.php?id=195
Dvo áková, Z., Kafetéria systém a jeho ú inné využívání p i motivaci
zam stnanc , http://www.hrportal.cz/?cid=102676&wa=WWW04E3+HR&odkud=ENHR
Nedostatky eských manažer , Verlag Dashöfer,
http://www.hrportal.cz/?sekce=3&uroven=5&obsah=0&cid=107260
31